Městské slavnosti Bučovice 1645 Marketingová analýza Václav Uhlíř
Brno, 2015 1
Obsah 1. Úvod..............................................................................................................................3 2. Analýza prostředí..........................................................................................................4 2.1. Město Bučovice......................................................................................................4 2.2. Ostatní akce pořádané v městě Bučovice...............................................................4 2.3. Kulturní akce pořádané v okolních městech regionu.............................................5 3. Městské slavnosti Bučovice..........................................................................................5 3. 1. Historický kontext akce........................................................................................5 3.2. Program akce..........................................................................................................6 3.3. Financování akce....................................................................................................7 3.4. Marketingová propagace........................................................................................8 4. Marketingový průzkum...............................................................................................10 5. Návrhy k zlepšení marketingové propagace akce......................................................17 6. Závěr...........................................................................................................................19
2
1. Úvod Tento projekt je koncipován jako marketingová analýza kulturní akce pořádané městem Bučovice, konkrétně jde tedy o marketingovou analýzu Městských slavností Bučovice 1645. Cílem projektu je popsat a zhodnotit silné a slabé stránky mediální propagace této akce, poukázat na problémy, se kterými se organizátoři akce musejí potýkat, a zkusit nastínit možná řešení, jejichž realizace by v budoucnu mohla přilákat více návštěvníků a zvýšit povědomí o konání této události u obyvatel okolních měst a obcí. S návrhem tématu tohoto projektu přišel místostarosta města Bučovice, pan Michal Crhák. Podle jeho slov je v posledních ročnících viditelný pokles počtu návštěvníků slavností. Tato teze je pro autora výchozí myšlenkou při zpracování projektu. Pomocí metodických výzkumných nástrojů, zejména pak dotazníkového šetření, by se chtěl autor dopátrat příčiny této klesající tendence. Bohužel, k tomuto účelu není lehké zjistit exaktní data, proto musí autor vycházet z velmi jednoduchého vlastního průzkumu, který je však potřeba brát s jistou rezervou, jelikož počet respondentů není natolik vysoký, aby mohl především zadavatelům projektu, tedy starostovi a zastupitelům města Bučovice, jakožto i členům organizačního týmu z Informačního a kulturního střediska města Bučovice, potažmo pak i lidem z agentury REX, návštěvníkům akce, občanům města Bučovice a všem, kteří se o tuto kulturní akci zajímají, ukázat věrohodné výsledky s vysokou výstupní vahou. Ba spíše naopak, výsledky autorova průzkumu je nutno brát spíše jako okrajová a doplňková data, která mohou v budoucnu sloužit jako základní kámen pro další, sofistikovanější průzkumy. Sám autor se tedy domnívá, že by jím v závěru práce uvedené a popsané výsledky dotazníku mohly sloužit jako vstupní data k případným dalším průzkumům, které by však musely být organizovány profesionálněji, tedy především v delším časovém horizontu a za pomoci kvalitnějších výzkumných nástrojů, tak, aby bylo co nejefektivněji nasbíráno potřebné množství dat od těch respondentů, kteří se v minulosti bučovických Městských slavností skutečně účastnili.
3
2. Analýza prostředí V této kapitole se autor zaměřuje na stručnou charakteristiku města Bučovice, sloužící zejména pro čtenáře pocházející mimo tuto oblast a region. Důraz je kladen i na vymezení ostatních kulturních akcí, které jsou organizovány jak na území města Bučovic, tak i v okolních městech a obcích1. Tyto jsou dle mínění autora významnější, neboť zde mohou vznikat konkurenční vztahy v tom smyslu, že jedna akce přebírá návštěvníky akci druhé. Na to je potřeba brát velký důraz, a to jak při zpravování a interpretaci výsledků marketingového průzkumu, tak i při inovativních návrzích možných řešení. 2.1.
Město Bučovice
Město Bučovice leží v Jihomoravském kraji, v okrese Vyškov, ve vzdálenosti přibližně 35 km od Brna. V současné době mají Bučovice, včetně místních částí Černčín, Kloboučky, Marefy a Vícemilice, téměř 6500 obyvatel. Město je hospodářským a vzdělávacím střediskem oblasti. Je sídlem pověřeného městského úřadu, který spravuje 19 okolních obcí. Jsou zde dvě základní a dvě střední školy - gymnázium a obchodní akademie. V Bučovicích je rozvinuta i podnikatelská sféra a průmyslová výroba. Mezi nejvýznamnější podniky patří DINA HITEX, Bučovice Tools, JKZ, PEGAS a BAJER a spol.2
2.2.
Společenské akce pořádané na území města Bučovice
Nabídka akcí, které jsou během roku v Bučovicích pořádány, je vskutku velmi pestrá a různorodá. Konají se zde akce kulturní, sportovní, hudební i volnočasové. Za zmínku stojí například květnové Myslivecké střelby, Závod babet, Dětský den, Národní festival neprofesionálních souborů, především pak ale červnové akce, jako jsou CimBaHo, tedy cimbálové hudební vystoupení v podání žáků ZUŠ Bučovice, dále akce nazvaná Muzikály, tedy takové neoficiální bučovické slavnosti ochotnických divadel, vystoupení žáků ZUŠ a především pak Městské slavnosti Bučovice 1645. Autor se domnívá, že by bylo vhodné lépe termínově sladit konání některých těchto událostí a využít tak potenciálu těchto dílčích akcí k zatraktivnění některých vybraných událostí, které se snaží město více podporovat a zviditelňovat, jako jsou například právě Městské slavnosti Bučovice 1645.3
1
Jako ostatní kulturní akce, organizované v okolních městech a obcích regionu, se zde myslí podobně tématicky zaměřené akce 2 Historie a současnost města. 6.9.2006. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z http://www.bucovice.cz/historie-a-soucasnost/d53/p1=60 3 ŠPOUCHAL, Petr. Kalendář kulturních a sportovních akcí pro rok 2015. Upraveno 5.3.2009 [cit. 2015-05-13]. Dostupné z http://www.bucovice.cz/kalendar-kulturnich-a-sportovnich-akci/d-5816/p1=1127
4
2.3.
Společenské akce pořádané v okolních městech a obcích regionu
Zde je možné vybrat celou řadu nejrůznějších kulturních a sportovních akcí, autor však zmíní pouze ty akce, které se vyznačují tématickou a časovou podobností k bučovickým Městským slavnostem. 4 Jedná se zejména o Napoleonské dny ve Slavkově u Brna, Svatovavřinecké slavnosti v Hodoníně, Letni slavnosti v Kyjově, Dny města Vyškova, Středověké slavnosti v Kroměříži, Znojemské vinobraní, Pálavské vinobraní v Mikulově a akci nazvanou Švédi na Moravě- Vypálení Veverské Bitýšky 1645, která se koná rovněž v červnu.5 3. Městské slavnosti Bučovice 1645 3.1.
Historický kontext akce
Své historické kořeny mají bučovické Městské slavnosti zasazeny do období Třicetileté války. Konkrétně se pak pojí s rokem 1645, kdy se u městských bran Bučovic objevil jeden z oddílů tehdejší švédské armády, v té době obléhající Brno. Tento oddíl dostal od svého velitele, švédského vojevůdce Lennarta Torstensova, povolení vyplenit a případně i vypálit město Bučovice, aby vojáci získali svoji válečnou kořist. Bučovičtí měšťané se však nevzdali, stáhli se na hrad a pomocí mobilizace všech bojeschopných občanů se švédským plenitelům ubránili.6
K připomenutí chrabrosti a statečnosti tehdejších bučovických občanů slouží právě Městské slavnosti Bučovice 1645. Letos se uskuteční již 5. ročník této připomínkové akce. Akce se koná pod záštitou města Bučovice, hlavním pořadatelem je Informační a kulturní středisko Bučovice, organizačně pak akci zajišťuje agentura REX, která připravuje celý program, od příjezdu vojsk a organizace bitvy počínaje, dále pak historický jarmark na náměstí, doprovodný program na pódiu, večerní ohňovou show a kejklířské vystoupení, až po závěrečný ohňostroj konče.7 4
Kalendář akcí. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/ Akce na dohled v krajích. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z http://www.sermiri.cz/akce/kraje/ 6 SKLENÁŘ, Michal. Města vyrabovali a vypálili Švédové. Vyškovský deník. 4.1.2011. [cit. 2015-05-14]. Dostupné z http://vyskovsky.denik.cz/serialy/mesta-vyrabovali-a-vypalili-svedove20110104.html 7 Dle Ing. Michal Crhák, místostarosta města Bučovice 5
5
3.2.
Program akce
Tématika akce je zřejmá, jak již bylo také uvedeno výše, jedná se o připomenutí dobývání bučovického zámku švédskými vojsky v roce 1645. Celou akci organizačně zajišťuje agentura REX Brno. Akce je jednodenní, termín konání je stanoven na předposlední červnový víkend. Předběžný program akce pro rok 2015 je následující:8
Sobota 20.6.2015 7.00 – Příjezd stánkařů a účinkujících 9.00 - 20.00 - Historický jarmark s historizujícím zbožím a řemesly, dobové občerstvení 9.30 – Zahájení dobového života v historickém ležení s dobovými stany, ukázky zbraní třicetileté války, výcvik vojáků, střelnice z luku a kuše, jízdy na konících, vojáci v táborech budou vařit dobovou krmi. 10.00 – Průvod vojsk s bubny a prapory Bučovicemi, salva před kostelem. Zahájení slavnosti na náměstí, přivítání starostou. 10.30 – hudební vystoupení 11.30 – šermířské vystoupení 12.00 – Dobový život v táboře. 13.30 – šermířské vystoupení 15.00 – Bitevní ukázka hlavní program 16.30 – hudební vystoupení 17.00 – šermířské vystoupení 20.00 – taneční vystoupení 20.30 – ohňové a kejklířské vystoupení 21.15 – ohňostroj
8
Interní zdroje Městského úřadu Bučovice, dle Josef Brychta, vedoucí Informačního a kulturního střediska Bučovice
6
3.3.
Financování akce
Finančně je akce hrazena z obecního rozpočtu města Bučovice. Plánované náklady na pořádání akce v roce 2015 jsou vyčísleny na 156 000 Kč.9 Program na pódiu – vystoupení souborů a skupin
32 000 Kč
Koně
9 000 Kč
Pronájem rekvizit, režijní náklady, prach
6 000 Kč
Náklady na bitvu (koně, děla, pyro, honoráře)
65 000 Kč
Ozvučení náměstí a parku
6 000,00 Kč
Režie agentury
6 000 Kč
Šermířské, ohňové a kejklířské představení
12 000 Kč
Ohňostroj
20 000 Kč
Celkem
156 000 Kč
9
Interní zdroje Městského úřadu Bučovice, dle Josef Brychta, vedoucí Informačního a kulturního střediska Bučovice
7
3.4.
Marketingová propagace
Informační a kulturní středisko používá k propagaci akce poměrně variabilní škálu marketingových nástrojů. Autor se v rámci projektu pokusil zanalyzovat efektivnost a celkový dopad jednotlivých použitých marketingových instrumentů. Noviny Informační a kulturní středisko Bučovice se zaměřilo na propagaci zejména pomocí tisku. Rozhodli se zvolit regionální deník, čili brněnské noviny Rovnost. Nutno říci, že čtenost Vyškovského deníku není nikterak vysoká, přesto však žádné lepší východisko najít nelze, vzhledem k omezeným finančním prostředkům na marketingovou propagaci. Nabízí se však otázka, zda-li by nebylo efektivnější zaměřit se na jiná lokální média. Autor tím má na mysli především městské zpravodaje a deníky. Ty mají podle průzkumů větší čtenost, než zmiňovaný deník Rovnost, reklama je v nich naopak řádově o tísíce korun levnější. Touto cestou se již bučovičtí organizátoři částečně vydali, krom Vyškovského deníku umístili článek také do Bučovických novin, čímž jistě zvýšili povědomí o konání akce. Krom Bučovických novin se nabízí i další podobné formy tisku, například Slavkovský zpravodaj, Informační zpravodaj města Rousínov, Vyškovské noviny, Kyjovský deník a další. V letošním roce totiž přijdou organizátory náklady na reklamu ve Vyškovském deníku na 7230 Kč10. Pokud by se tato částka rozdělila mezi více lokálních deníků a zpravodajů, mohlo by to přinést vyšší efekt než jednorázová reklama v jedněch novinách. Rádio a televize Rádio je určitě perspektivní marketingový nástroj, chtělo by to ale reklamu vhodně zaměřit na požadovanou cílovou skupinu. Reklama v rádiu by měla mít potřebnou dynamiku, tak, aby dokázala lidi nalákat. Co se týče televize, zvolili organizátoři reklamu na bučovické kabelové televizi. Stojí za zvážení, nakolik je tento televizní kanál sledován diváky, tedy kolik vlastně přinese slavnostem nových návštěvníků. Tyto údaje se bohužel dají zjistit jen velmi složitě. Plakáty Jedná se o klasický marketingový nástroj, velmi efektivní, neboť není příliš drahý. Výhoda plakátů je krom ceny také jejich kontinuita, mohou na prohlíživší působit opakovaně, což je může pomoci nalákat k návštěvě dané události. Autor se však domnívá, že by šlo plakáty umístit i do dalších měst, než jen do Bučovic a blízkého okolí. Plakáty by podle autorova mínění zvýšily povědomost o konání akce i u obyvatel okolních měst. 10
Interní zdroje Městského úřadu Bučovice, viz. pozn. 9
8
Billboardy V tomto roce se město rozhodlo zvolit novou formu propagace akce, jíž jsou billboardy, které by měly být umístěny kolem silnice E50 směrem na Bučovice i na Brno. Tyto billboardy by mohly působit podobně jako plakáty, výhodou tedy je kontinuální marketingový dopad, rizikem však může nezacílení na požadovanou cílovou skupinu, neboť rychlostní silnic E50 není využívána pouze občany Bučovic a okolí, ale především i profesionálními řidiči, na které však marketingová kampaň zřejmě cílena není. Informační letáky v prostředcích hromadné dopravy Tento nápad se nezdá být špatný, v prostředcích hromadné dopravy totiž povětšinou cestují právě občané spadající do požadované cílové skupiny. Organizátoři se v minulých letech rozhodli umístit reklamu do vlaků z dopravního úseku vedoucího přes Bučovice. Autor by ještě podotknul možnost využít placenou reklamu v autobusech, některé autobusové společnosti v současnosti nabízejí reklamu na světelných tabulích umístěných uprostřed autobusu. Tato forma reklamy by podle autora také mohla přinést požadovaný účinek. Internet V současnosti nejpoužívanější a nejperspektivnější marketingový nástroj. Je potřeba organizátory pochválit, neboť co se týká propagace na internetu, není jim téměř co vytknout. Lze vysledovat, že při propagaci vhodně využívají informační servery pro turisty a aktivní zájemce o kulturní a společenské události,11 ale dobře cílí také na návštěvníky historických a šermířských webových stránek.12 Jediná výtka by mohla směřovat k propagaci akce na sociálních sítích, především pak na Facebooku. Celá akce například nemá vytvořenou svoji událost, kde by se mohli sdílet novinky a informace o akci. Veškeré info je umístěno pouze na facebookových stránkách města Bučovice. Dále by bylo dobré snažit se navázat spolupráci s informačními a kulturními centry z okolních obcí a zkusit využít marketingového potenciálu také na jejich webových stránkách a profilech. Jako vhodný kandidát se nabízí například webová stránka veslavkove.cz, která se v poslední době těší velké oblibě a je uživateli často navštěvována.
11
Jako příklad lze uvést servery www.kudyznudy.cz www.kalendarakci.atlasceska.cz Například server www.sermiri.cz
12
9
4. Marketingový průzkum K tomu, aby autor mohl posoudit efektivnost použitých marketingových nástrojů a zjistit názory návštěvníků akce, byl proveden jednoduchý marketingový průzkum, jehož výsledky budou popsány v následující kapitole. Jak již bylo zmíněno výše, výsledkům provedeného dotazníkového šetření nelze přikládat přílišnou váhu, neboť autorovi se podařilo získat odpovědi od 71 respondentů, z nichž se však pouze 16,9%, tedy 12 respondentů, účastnilo některého z minulých ročníků Městských slavností v Bučovicích. V rámci dotazníku tedy bylo respondentům položeno celkem 12 otázek, jimiž byly tyto: 1.
Věk
Věk respondenta
Počet respondentů stejného věku
15-17 let
4
18-20 let
22
21-24 let
42
25-30 let
5
31-40 let
2
41-49 let
3
50 a výše
2
2.
Pohlaví
10
3.
Bydliště
4.
Účast na některém z minulých ročníků akce
11
5.
Povědomí o konání akce
6.
Odkud se o konání akce dozvěděl
12
7.
Spokojenost s minulým ročníkem akce
8.
Hodnocení jednotlivých segmentů Městských slavností 1
2
3
4
5
Program
8,3%
41,7%
33,3%
8,3%
8,3%
Doprovodný program
15,4%
38,5%
23,1%
15,4%
7,7%
Kvalita stánků
0%
38,5%
38,5%
23,1%
0%
Cena zboží
0%
38,5%
38,5%
23,1%
0%
7,7%
38,5%
15,4%
7,7%
Marketingová propagace 30,8%
Poznámka: Hodnocení jako ve škole (1-nejlepší,...,5-nejhorší)
13
9.
Zvažovaná účast na příštím ročníku slavností
10.
Kritika a výtky k minulému ročníku akce
14
11.
Přínos konání akce
12.
Názor na konání akce v delším časovém horizontu
15
Výsledky marketingového průzkumu Z výsledků provedeného dotazníkového šetření lze vypozorovat, že většina respondentů (67,6%) o konání akce vůbec nevěděla, což poukazuje na nízkou efektivitu použitých marketingových instrumentů. Pokud se podíváme na to, odkud se návštěvníci o akci nejčastěji dozvěděli, zjistíme, že největší dopad měla reklama v podobě plakátů a novinových článků, dále je možné vidět velký vliv reklamy na sociálních sítích, především pak na Facebooku, ale úplně největší podíl návštěvníků se o akci dozvěděl díky „lidové komunikaci“, což poukazuje na to, že akce sama může získat nové potenciální návštěvníky svojí kvalitou, bez potřeby nějakého špičkového marketingu. Pozitivním zjištěním je také fakt, že téměř polovina těch, kteří o konání akce dopředu věděli, na akci poté skutečně dorazili. Tento fakt je možné interpretovat jako dobře odvedená práce ze strany organizátorů akce, neboť většina návštěvníků, kteří na slavnosti v loňských ročnících zavítali, byla s průběhem a organizací akce poměrně spokojena. Podíváme-li se na jednotlivé segmenty programu, byli respondenti s hlavním programem poměrně spokojeni, určité výtky však měli k programu doprovodnému, zejména by pak ocenili jeho větší rozmanitost a atraktivitu. Co se týká historického jarmarku a na něm nabízeného zboží, většina návštěvníků vidí nabídku jako dostatečnou, někteří by však přivítali širší sortiment nabízených výrobků a některým návštěvníkům se zdála i cena výrobků docela vysoká. To ale může být způsobeno nižší paritou kupní síly v regionu a individuálními preferencemi spotřebitelů. Pozitivním zjištěním je také to, že většina respondentů, která se o akci díky tomuto dotazníkovému šetření dozvěděla, zvažuje účast na příštím ročníku akce. To přináší velký potenciál a zároveň velkou výzvu pro organizátory akce, neboť by je měli kvalitním marketingem a atraktivním programem na akci skutečně přilákat. Většina respondentů vidí v konání této akce potenciál a byla by ráda, kdyby se akce pořádala i nadále. Z úst organizátorů z Informačního a kulturního střediska Bučovice totiž zazněl názor, že by možná bylo lepší pořádat „větší“ slavnosti v delším časovém horizontu, například jednou za 5 let, a po zbylé roky organizovat slavnosti pouze jako připomínkovou akci, to znamená v daleko menším měřítku než je tomu teď. Tento názor by měl údajně být rozšířen i mezi obyvateli Bučovic a okolí, nicméně v průzkumu se tato teze neprokázala.
16
5. Návrhy ke zlepšení propagace akce s pozitivním dopadem na její návštěvnost V této poslední kapitole se autor pokusí předložit své vlastní návrhy, které by podle něj měly přispět k zviditelnění akce a její vyšší návštěvnosti. Nutno však říci, že se jedná pouze o návrhy, které nebyly podrobeny žádné sofistikované analýze, jako je například analýza nákladů a výnosu a podobně. Před jejich implikací je tedy potřeba některou z těchto analýz provést, aby byla zjištěna jejich skutečná efektivnost a i případný dopad na návštěvnost. Atraktivnější doprovodný program Jak již vyplynulo z autorem provedeného průzkumu, bylo by potřeba nějakým způsoben inovovat a zatraktivnit program slavností, zejména pak program doprovodný. K tomu se nabízí celá škála variant. Výhodné by bylo například využít oblíbenosti bučovických divadelních slavností a zkusit oslovit místní ochotnické divadelní spolky. Tato varianta je pro město výhodná hned ze dvou důvodů, jednak přiláká nové návštěvníky, zároveň i pomůže ušetřit finance z rozpočtu na akci. Další oblastí, na kterou by se dalo zaměřit je zlepšení hudebního programu. Je jasné, že nějaký hudební program je již domluvený s organizátory, tedy agenturou REX, podle autora by se však program neměl orientovat pouze na dobovou hudbu. Organizátoři by například mohli dát prostor začínajícím mladým kapelám z regionu, čímž by určitě přilákaly nové návštěvníky. Za úvahu by stálo zkusit domluvit vystoupení nějaké větší, známější kapely, zde ale hrozí riziko překročení plánovaného rozpočtu akce. Pokud se zaměříme na cílovou skupinu rodin s dětmi, určitě by atraktivitě slavností přispělo zorganizování různých dětských soutěží. Tuto část programu by si mohl vzít na starost DDM Bučovice, případně pak dobrovolníci členských organizací, jako například Skaut nebo Junák. Pro děti by mohlo být uspořádáno „renesanční odpoledne“ s hrami a soutěžemi. V úvahu připadá také pronájem skákacího hradu, jízda na koních, pro starší děti pak střelba z luku nebo z kuše. Právě větší zapojení dobrovolníků z různých spolků by podle autora mělo pozitivní dopad na organizaci celé akce. Meziobecní marketingová spolupráce Pokud se jedná o inovace v oblasti marketingu, doporučil by autor větší využití sociálních sítím zejména pak Facebooku. Podle jeho názoru by měla vzniknout samostatná facebooková událost spravovaná pracovníkem Informačního a kulturního střediska, kde by byly publikovány veškeré aktuality. Organizátoři by tak získali přehled, kolik návštěvníků se akce přibližně bude účastnit, a jaká jsou jejich přání a stížnosti. Krom umístění reklamy na webové stránky města Bučovice by také mohli organizátoři využít webových stránek vytvořených jinými informačními středisky z okresu Vyškov. Jako příklad lze uvést stránku www.veslavkove.cz, která je v poslední době velmi navštěvována a sledována. Jak již bylo zmíněno výše, bylo by vhodné využít potenciálu lokálního tisku, kam by mohla být cílena mediální propagace akce.
17
Kostýmované prohlídky na zámku Podle autora by byla přínosná také větší spolupráce s bučovickým zámkem. V rámci Městských slavností by mohly být na zámku pořádány kostýmované prohlídky, které jsou u návštěvníků velmi oblíbené. Tato spolupráce by byla přínosná pro obě dvě strany, neboť město by získalo nové návštěvníky a zámku by se zase zvýšily příjmy ze vstupného. Gastronomické slavnosti Tento koncept se již snažili organizátoři v minulých letech použít, bohužel se však neukázal nikterak úspěšným. V minulosti se organizátoři zaměřili pouze na renesanční kuchyni, ve které si však návštěvníci nenašli přílišné zalíbení. Autor doporučuje tento koncept trochu pozměnit. V uzavřené oblasti, například v prostorách zámeckého nádvoří, by se mohlo vyčlenit několik stánků pro místní restaurace, které by nabízely návštěvníkům své gastronomické speciality, nemuselo by se však jednat nutně o renesanční jídla. Celá koncept by byl podobný brněnským Slavnostem jídla, konaným na Náměstí Svobody. Účastníci by si mohli zakoupit imaginární platidlo, pojmenované např. bučovické groše, za které by si poté mohli nakoupit zmiňované nabízené speciality. Přepočtový kurz by musel být vhodně nastaven tak, aby porce jídla nevyšla příliš draze, ani příliš levně. Autor navrhuje například poměr 1:40 (1 bučovický groš= 40 Kč). Na Slavnostech jídla v Brně funguje tento koncept perfektně.13 Slavností vína a pivovarů S předchozím bodem souvisí také možnost uspořádat slavnosti pivovarů, nebo košt vín. Nemusí se jednat o žádný velký košt, stačí pouze pár desítek vzorků. Jelikož v Bučovicích se už během roku poměrně známý košt vín odehrává, bylo by možná lepší zacílit na přilákání nových návštěvníků uspořádáním slavností piva. Zde by stačilo zorganizovat ochutnávku výrobků pouze několika málo pivovarů. Tyto akce by neměly být příliš nákladném, ani organizačně náročné, mohly by ale naopak přilákat velké množství návštěvníků. Prodloužení časového horizontu konání akce Tento návrh nepochází přímo od autora, ale přišel s ním vedoucí Informačního a kulturního centra Bučovice, pan Josef Brychta. Podle jeho názoru je to přání bučovických občanů. Mezi nimi prý panuje názor, že slavnosti jsou příliš drahé, a že by peníze z obecního rozpočtu šlo využít na jiné, lepší účely. Sám autor se s tímto tvrzením příliš neztotožňuje. Podle jeho názoru by uspořádání slavností v delším časovém horizontu bylo spíše na škodu. Jednou věcí je efektivnost využití financí z veřejného rozpočtu, druhá věc je ale popularita akce. Pokud město chce Městské slavnosti nějakým způsobem posunout dále, bylo by nelogické pořádat slavnosti např. pouze jednou za pět let, neboť tradice hraje pro návštěvníky velkou roli a tímto krokem by slavnosti svoji tradici pravděpodobně ztratily. 13
Více informací na http://www.festivalvcentrudeni.cz/slavnosti-jidla/
18
6. Závěr Jako autor musím říci, že zpravování tohoto projektu pro mě bylo velmi zájímavou zkušeností. Bylo zajímavé sledovat názory jednotlivých zainteresovaných osob na problematiku organizování této akce. Podle mého názoru se nyní město Bučovice nachází před rozhodnutím, zda bude chtít své Městské slavnosti někam posunout, nebo naopak ušetřit finance z rozpočtu, tím pádem akci pořádat buďto v delším časovém horizontu, nebo v menším rozsahu, nežli tomu bylo doposud. Doufám, že vyvozené závěry a navrhnuté koncepty budou pro zadavatele projektu přínosné a budou sloužit jako vstup pro případné další marketingové analýzy.
19
Použité zdroje: http://www.bucovice.cz/ http://www.kudyznudy.cz/Kalendar-akci/Historicke-a-vojenske-akce.aspx http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/historicke-akce/historicke-slavnosti/ http://www.sermiri.cz/akce/kraje/ http://vyskovsky.denik.cz/serialy/mesta-vyrabovali-a-vypalili-svedove20110104.html http://www.festivalvcentrudeni.cz/slavnosti-jidla/ http://www.bucovice.cz/slavnosti-mandloni-a-vina/a-1701 http://www.survio.com/survey/d/J2H2W2D1L4X8D9X1T
20
