č.j.: 274/2014
MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3
Rada městské části
USNESENÍ č. 254 ze dne 09.04.2014 Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov
Rada městské části
I.
bere na vědomí 1. Zápis Kulturní komise RMČ ze dne 1.4. 2014, který je přílohou č.1tohoto usnesení
II.
schvaluje 1. Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov, které jsou přílohou č. 2 tohoto usnesení
III.
ukládá 1. Ing. Vladislavě Hujové, starostce městské části 1.1. předložit návrhy Magistrátu hl. m. Prahy k zablokování názvů pro budoucí využití
Ing. Bohuslav Nigrin zástupce starosty
Ing. Vladislava Hujová starostka městské části
Příloha č.1 usnesení č.254 ze dne 09.04.2014 - Zápis z jednání Kulturní komise RMČ dne 1. 4. 2014
Příloha č.1 usnesení č.254 ze dne 09.04.2014 - Zápis z jednání Kulturní komise RMČ dne 1. 4. 2014
Příloha č.1 usnesení č.254 ze dne 09.04.2014 - Zápis z jednání Kulturní komise RMČ dne 1. 4. 2014
Příloha č.2 usnesení č.254 ze dne 09.04.2014 - Návrhy na pojmenování ulic a náměstí v lokalitě nákladového nádraží Žižkov
Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov Návrh
Václava Havla
Zdůvodnění Václav Havel (1936-2011) - dramatik, disident, signatář a mluvčí Charty 77, politický vězeň, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, jeden z vůdců Sametové revoluce, v prosinci 1989 zvolen prezidentem
Alexandra Dubčeka
Alexander Dubček (1921-1992) - přední představitel Pražského jara, za normalizace pod kontrolou StB, v listopadu 1989 se aktivně vrátil do politiky, předseda Federálního shromáždění
Kardinála Tomáška
František kardinál Tomášek (1899-1992) - 1977-1992 pražský arcibiskup, podporoval snahy o obnovění demokracie a náboženské svobody v Československu, 21. listopadu 1989 vydal prohlášení "Všemu lidu Československa", kterým podpořil revoluci a demokratické změny v Československu, roce 1990 přijal čestné členství v Masarykově demokratickém hnutí.
Václava Bendy
Václav Benda (1946-1999) - filozof, matematik, politik, signatář Charty 77, její mluvčí, čelní představitel katolického disentu, v roce 1992 předsedy Federálního shromáždění, vedl ˇUřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, zastával mandát v Senátu PČR.
Pavla Tigrida
Pavel Tigrid (1917-2003) - jeden z nejvýznamnějších představitelů protikomunistického exilu, v prosinci 1989 se vrátil do Československa, kde působil jako poradce prezidenta Havla, později ministr kultury
Ivana Medka
Ivan Medek (1925-2010) - za komunistického režimu perzekuován, Státní bezpečností donucen emigrovat, udržoval styky s disidenty, spolupracoval s exilovým rozhlasem, po roce 1989 aktivní v kultuře, pracoval v kaceláři presidenta republiky (kancléř)
Jiřího Dienstbiera
Věnka Šilhána
Karla Kryla
Pavla Wonky
Jaroslava Šabaty
Jiří Dienstbier (1937-2011) novinář, politik, signatář Charty 77, podílel se na založení Občanského fóra, místopředseda vlády ČSFR, ministr zahraničních věcí, v roce 2002 vyznamenán prezidentem ČR Medailí Za Zásluhy I. Stupně, držitel mnoha významných zahraničních vyznamenání. Věnek Šilhán (1927-2009) - ekonom, pedagog, politik, v roce 1966 jmenován profesorem na VŠE, čelný představitel reformních směru KSČ v roce 1968, vyloučen z KSČ, propuštěn z VŠE, signatář Charty 77, spoluzakladatel Občanského fóra, poslanec, rektor VŠE.
Karel Kryl (1944-1994) - 1969 emigroval, hlavní představitel čs. protestsongu v období normalizace, spolupracoval se Svobodnou Evropou, na konci listopadu 1989 se vrátil do Československa
Pavel Wonka (1953-1988) - disident, člen Jazzové sekce, často vězněný, poslední politický vězeň, který zemřel před rokem 1989 ve vězení, jeho pohřeb se stal protikomunistickou demonstrací
Jaroslav Šabata (1927-2012) - levicový politik a filozof, disident, mluvčí Charty 77 a politický vězeň, společně s Rudolfem Battěkem v roce 1988 inicioval vznik Hnutí za občanskou svobodu, v roce 1989 jeden z vůdců Občanského fóra, později poslanec a ministr
Příloha č.2 usnesení č.254 ze dne 09.04.2014 - Návrhy na pojmenování ulic a náměstí v lokalitě nákladového nádraží Žižkov
Valtra Komárka
Valtr Komárek (1930-2013) - ekonom a politik, v listopadu 1989 spolupracoval s Občanským fórem, 10. prosince 1989 se stal prvním místopředsedou tzv. vlády národního porozumění, poté se aktivně zapojil do ČSSD
Josefa Zvěřiny
Josef Zvěřina (1913-1990) - římskokatolický kněz, signatář Charty 77, spolupracovník kardinála Tomáška, v listopadu 1989 navštěvoval stávkující studenty a často hovořil na pozvání v terénu, zakladatel a první předseda České křesťanské akademie
Ivana Martina Jirouse (MAGOROVA)
Martin Jirous (1944-2011) - přední představitel českého undergroundu,spolupracoval s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe, nositel řady literárních cen, politický vězeň
Charty 77
občanská iniciativa, pojmenovaná podle dokumentu z 1.1.1977, kritizovala komunistický režim za nedodržování lidských a občanských práv, jeden z nejvýznamějších projevů opozice před rokem 1989, řada signatářů se aktivně zapojila do politiky v listopadu 1989 i po roce 1989
Několika vět
Petice připravená hnutím Charta 77 na jaře roku 1989, zveřejněná 29. června 1989, na podzim 1989 ji podepsalo zhruba 40 000 lidí (včetně mnoha známých jmen). Jména signatářů petice byla pravidelně vysílána zahraničními rozhlasovými stanicemi
Sametové revoluce
bývá tak označováno období revolučních změn v Československu mezi 17. listopadem (demonstrace na Národní třídě) a 29. prosincem roku 1989 (zvolení Václava Havla prezinentem), které vedly k pádu komunistického režimu, symbol revoluce bez násilí
Veřejnosti proti násilí
slovenské občanské hnutí, které vzniklo 19. listopadu 1989, na Slovensku sehrálo obdobnou roli jako v českých zemích Občanské fórum (zaniklo 1992), vzniklo z něj několik slovenských politických stran
Občanského fóra
19. listopadu 1989 se v bytě V. Havla sešli představitelé nezávislých iniciativ, kteří se shodli na sdružení všech nezávislých skupin do jednotného opozičního tělesa, pro které zvolili název Občanské fórum (OF), spojovalo je odmítání komunistického režimu. Stalo se vůdčím centrem tzv. Sametové revoluce, zaniklo 1991, vzniklo z něj několik českých politických stran
Důvodová zpráva
Lokalita Nákladového nádraží Žižkov je významným rozvojovým územím, které mimo jiné bude v budoucnu řešit i názvy nových ulic a náměstí. Nabízí se zde tematická paralela s názvy ulic Žižkova, tedy významné události a osobnosti dějin, v tomto případě vycházející z novodobé historie. Předložený návrh názvů ulic má trvale připomínat události a osobnosti spjaté se 17. listopadem 1989. Je v zájmu městské části již v předstihu seznam předložit místopisné komisi MHMP a zajistit zablokování tohoto segmentu názvů pro budoucí využití v uvedené lokalitě. Návrh byl projednán a doporučen Kulturní komisí RMČ dne 1.4.2014.
