MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

č.j.: 881/2013

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3

Rada městské části

USNESENÍ č. 812 ze dne 09.12.2013 Požadavky, připomínky, návrhy a podklady městské části k tvorbě nového (Metropolitního) územního plánu včetně návrhu požadovaných charakterových lokalit Rada městské části

I.

bere na vědomí 1. výzvu Institutu plánování a rozvoje hl.m.Prahy ke spolupráci městských částí při přípravě nového (Metropolitního) územního plánu s požadavkem na zaslání návrhu charakterových lokalit a dalších podkladů do 15.prosince 2013 2. doporučení výboru pro územní rozvoj k těmto požadavkům ze dne 26.listopadu 2013

II.

ukládá 1. Mgr. Ondřeji Rutovi, zástupci starosty 1.1. zajistit do 15.12.2013 jménem městské části Praha 3 doručení požadavků, návrhů, připomínek a podkladů zpracovateli nového územního plánu dle přílohy tohoto usnesení

Ing. Bohuslav Nigrin zástupce starosty městské části

Ing. Vladislava Hujová starostka městské části

Příloha č.1 usnesení č.812 ze dne 09.12.2013 - Dopis s připomínkami a návrhy k MÚP

1

Institut plánování a rozvoje HMP Tomáš Ctibor, Ing.arch.Kamil Kubiš, Ing.arch. Jaromír Hainc, Bc.Sára Richterová Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2, [email protected]

Vážení pracovníci Institutu plánování a rozvoje HMP, Dle výzev RNDr.Tomáše Hudečka, PhD. z června a září 2013 a dalších upřesnění a žádosti o doplnění Ing.arch. Haince a Bc.Richterové Vám jménem městské části Praha 3 zasílám podklady a stanoviska týkající se přípravy nového (Metropolitního) územního plánu HMP. Jde hlavně o tzv. Katalog požadavků, záměrů, existujících i nově vzniklých podkladů, a návrhů nástrojů ke zpracování návrhu MÚP, který je přílohou tohoto dopisu. Znění tohoto dopisu, stejně tak jako tzv. Katalog, bylo schváleno dle usnesení č. . . RMČ P3 ze dne 9.12.2013, jehož kopii zasíláme rovněž v příloze. K základním požaavkům z dopisu Bc.Richterové z 19.11.2013: 1) K vymezení lokalit Vámi požadované vytvoření lokalit podle charakterů struktury stávající zástavby a jimi vymezených veřejných prostorů je možné, ale bez vymezení funkčního využití není v souladu s územně plánovací metodikou. Jsme přesvědčeni, že vymezení lokalit nového územního plánu musí vycházet nejen z prostorových a strukturních požadavků, ale také z určení funkčního využití a role lokalit v územním kontextu. Krom toho je vhodné zohlednit i charakteristiku lokalit z hlediska stability, resp. potenciální nebo očekávané dynamiky či samovolných procesů. Přílohou tohoto dopisu Vám zasíláme analytický materiál, který vymezuje tři vrstvy takových lokalit pro území Prahy 3, chápaných právě ze tří výše popsaných hledisek (prostorového, funkčního a procesního). Budeme rádi, pokud z něho budete při dalším vymezení lokalit vycházet.


2 2) Stanovisko MČ P3 k deseti tezím Ducha plánu Musíme odmítnout požadavek IPR, abychom při uvažování o území a vymezení lokalit vycházeli z tezí obsažených v tzv. Duchu plánu, naopak jsme nuceni se k některým z nich vymezit. Teze uvedené v Duchu plánu je nutné chápat jako akční ideové prohlášení zpracovatelského kolektivu, nikoliv jako základní zadání pro zpracování nového územního plánu. Duch plánu nebyl schválen jako součást zadání Metropolitního plánu. Nesouhlasíme, aby k jakékoliv součásti územního plánu bylo přihlíženo jako k autorskému dílu. Ideová východiska jsou zde jistě na místě, je dobré o nich debatovat, pokoušet se je naplňovat, ale uplatňovat je v právním smyslu není běžné, ani rozumné. Přestože nadále nechápeme Ducha plánu jako východisko pro naše další připomínky, náměty a podklady, dovolujeme si vyjádřit stanovisko k jednotlivým tezím (také jako odůvodnění našeho postoje): 2.1 Imploze architektury Výrok chápeme jako ideové východisko k vymezení skladebných jednotek (lokalit) a pokud v další podrobnosti bude v souladu s platnými předpisy, lze jej přijmout. Idea lokalit není zcela vyhovující, pokud je založena pouze na charakteru zástavby a jí vymezených veřejných prostorů. Její vnitřní obsah (funkce, aktivity) a vztah k okolí je přinejmenším stejně významný. 2.2 Historické jádro Nesouhlasíme s posledním odstavcem o „nutnosti generování nové vrstvy špičkové architektury“ a o tom, že „není se třeba bát o genius loci“. Historické centrum je rezervací právě pro uznané mimořádné a neopakovatelné architektonické a urbanistické hodnoty, které zde již existují. Zmíněná vrstevnatost existuje, ale její konkrétní stratifikace, vzájemný poměr složek vytvářející onoho genia není nezranitelný, donekonečna opakovatelný ani všudypřítomný. Hodnoty, pro které se stalo území rezervací, spočívají právě na tomto vyváženém poměru a dialogu všech složek. Kvalitu nové architektury si lze přát, ale nelze ji nařídit, lze pro ni jen vytvářet podmínky, za předpokladu, že jsme schopni pojmenovat a společně přijmout její atributy. Historické hodnoty památkové rezervace ale i památkových zón je nutno jednoznačně chránit, neboť ty jsou právě výrazem časem prověřené proporce jednotlivých složek a dlouhodobě sdílených estetických hodnot. Případné novostavby by měly být nahlíženy z perspektivy hlouběji v čase založených tvůrčích principů, přesahujících rámec jednoduché, dobové regulace. Zdrženlivost a respekt ke kontextu je zde na místě. Koherenci a výtvarnou hodnotu by mělo zajišťovat grémium obecně uznávaných odborníků, nezanedbatelné hodnoty zvykové pak pohled veřejnosti. 2.3 Moderní město Souhlasíme s ideou a úkolem dotváření moderních předměstí. Nesouhlasíme ale zásadně s výrokem, že Praha není polycentrická. To je dáno její historií (od dávné historie byla souměstím), topografií (členění na vzájemně oddělené části města) a


3 v neposlední řadě velikostí. Předchozí koncepce jí i z těchto důvodů vědomě jako polycentrickou budovaly a vyslovený obrat o 180° vidíme jako nezdůvodněný, nereálný a nebezpečný. Navíc teze o velko -„městě krátkých vzdáleností“ je bez polycentricity nemyslitelná. Sídliště jsou městské struktury, které si přes intelektuálně špatnou pověst drží většinové sympatie jejich obyvatel, jsou svébytnou, spíše neflexibilní a v podstatě ukončenou urbánní formou, kterou není vhodné, ani možné transformovat k obrazu tradičního blokového města, stejně jako není možné používat stejná kritéria na jejich veřejný prostor, jenž může nabídnout zcela odlišné kvality od prostoru tradičního. 2.4 Městské parky Doporučení všechny parky hustě obestavět není možno uplatňovat absolutně, někde je kontrast parků a zástavby hodnotou, jinde je hodnotou naopak jejich prolnutí, pozvolný přechod do zástavby. Mnoho jiných rezortních důvodů (technických, environmentálních, památkových apod.) na konkrétních lokalitách může hustému obestavění bránit. 2.5 Vltava S ideovým východiskem lze souhlasit, je nutné jej ale rozvinout. 2.6 Zelené rozhraní a krajina Ideově se zdá být výrok nekonfliktní, nicméně je bohužel spíše teoretický, takřka idealistický. Domníváme se, že není v souladu s doposud platnou koncepcí dle ZÚR a hlavně se stávajícími apendixy zeleně, vstupujícími z volné krajiny radiálně do města. Proto tezi v této podobě požadujeme vypustit. 2.7 Výšková regulace a potenciál Tato teze je z hlediska osudu města nejkontroverznější a nepochopitelná ve vztahu k přiloženému schématu, které popírá vlastní text popisující komposici města. Navíc se zde směšuje kategorie městských věží s kategorií výškových budov (po obsahové, funkční – tedy i významové stránce se jedná o zcela neslučitelné kategorie). Je nutné, aby zásahy do historického panoramatu rezervace, mají –li být kontextuální a harmonické, sledovaly základní principy panoramatických hodnot města jako celku. Nad jejich umístěním by měla vládnout širší shoda mezi odbornými celoměstskými reprezentacemi a veřejností. Pozitivní výšková regulace je snad vhodná jen v nedokončených částech města, nikoli pro vnitřní Prahu. 2.8 Nové mosty a vnitřní propojení S touto ideovou tezí souhlasíme, pouze doporučujeme její podrobné prohloubení a ověření i z ostatních hledisek, nejenom kompozičního. Řeku lze totiž také chápat jako pozitivní členění, provzdušnění města, stejně jako je prostor spojujícím elementem v rámci celku. Oddělení břehů není zdaleka jen negativní jev (vzpomeňme „dusnosti“ města, která jej nemají). V tomto smyslu je střed města nikoli jednolitým, ale dvojjediným celkem vedoucím, zvláště v Praze dramatický dialog. Proměnlivé rozestupy mostů jsou kvalitou prostoru řeky a vyjadřují intensitu města v jejich okolí. 2.9 Hlavní třídy 1*xx Tuto tezi považujeme za pouhé otevření tématu. Tématu jistě důležitého, ale právě uvedený příklad nového Severního diametru je kontroverzní a vyhýbá se kompatibilitě s ostatními otázkami řešení celoměstské dopravy.


4 2.10 Potenciál transformace vs. rozvoj S tezí lze opět obecně souhlasit jako s ideovým prohlášením. Jedním z úkolů územního plánu je právě nastavení pravidel pro několik úrovní iniciace (plán stability/dynamiky), s nutností vymezení od striktní ochrany, přes území k omezenému dotváření, až k plochám transformačním a rozvojovým. Z tohoto pohledu je teze nekompletní. 3) Co je pro MČ P3 podstatou ekonomického růstu Samospráva je přesvědčena o nutnosti dlouhodobé rovnováhy ekonomických procesů v území se stabilitou v oblasti sociální a se zdravým životním prostředím. Bezhlavě či razantně nelze vstupovat do změn v bytové politice, migrační politice, ke změnám sociálních a zdravotních systémů, protože by to mohlo poškodit dlouhodobě zavedenou strukturu vazeb a vztahů, mohlo by je to nadměrně vychýlit a poškodit ostatní procesy, včetně ekonomických. Toto hledisko nesmí být zapomenuto ani při kalibrování změn nástrojů územního plánování. 4) Inventura stávajících podkladů (studií) MČ Praha 3 Kompletní přehled akceptovaných výchozích studií je uveden v katalogu. Zde uvádíme hlavní témata, na která současné vedení samosprávy klade důraz: -

-

-

-

Přestavba NNŽ s využitím památkové budovy formou její konverze Přenesení problému dopravního přetížení ulice Jana Želivského na řešení na celoměstské úrovni, hlavně v souvislosti s potvrzením nebo náhradou stopy MO na Spojovací jinou polohou Urbanistické napojení spodního Žižkova ve směru k Hybernské ulici (souvisí s přestavbou Masarykova nádraží) Propojení Hlavního nádraží pro pěší a cyklisty směrem na východ k VŠE, Seifertově třídě a cyklostezce vedoucí úbočím Vítkova Oživení a zpřístupnění Vrchu Vítkova, rovněž od sousedské Prahy 8 (Karlín) Zabránit dalšímu oklešťování rekreačních ploch nástroji územního plánu, konkrétně rekreačních území při ulici Pitterova u parku Parukářka Ochrana zahrádkářské kolonie Na Balkáně Plochy u ulic Na Balkáně a Spojovací (dnes ve funkci SV-E) přičlenit k plochám, které budou v budoucnu určeny pro sportovní využití. Území logicky přináleží k širšímu areálu zahrádkářských kolonií a ploch pro sport a rekreaci a MČ P3 si nepřeje, aby zde vnikla komerční nebo bytová výstavba. Pozemky patří HMP, nebo jsou vše správě ÚZSVM. Uživatelské otevření Olšanských a Vinohradských hřbitovů v denních hodinách pro pěší pohyb, jako odstranění bariéry v území Ochrana, využití a získávání nových ploch pro veřejné vybavení Systém ponechání funkce služeb a technických zón (nerušící výroby) v dosahu obytných zón a smíšených (neměnit všechny plochy na pouze obytné) Ve smíšených zónách založit rozumnou ochranu podílu bydlení Vytvořit nástroj k ochraně, údržbě a rozvoji uličních stromořadí a další zeleně ve veřejných prostorách a vnitroblocích Držet rezervu pro trasu III.D metra na území městské části


5 -

Ve všech transformačních, rozvojových a specifických plochách požaduje MČ vymezení ploch s podmínkou zpracování podrobnějších územně plánovacích dokumentací (územní studie nebo regulační plán), s případným požadavkem plánovacích smluv

-

V prostoru (lokalitách) nákladového nádraží Žižkov vymezit plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno (plánovací) smlouvou s vlastníky pozemků a staveb a zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu

5) K inventuře uvažovaných rozvojových a transformačních ploch Na území Prahy 3 lze za rozvojové plochy, respektive za transformační plochy, pokládat Nákladové nádraží Žižkov se širším okolím a území kolem Olšanské třídy (viz schémata v Katalogu). 6) K inventuře platného územního plánu a konceptu 09 ve vztahu k směřování městské části V roce 2009 byly požadavky MČ P3 zaslány dopisem místostarosty Lochmana (ze dne 4. Prosince 2009, UMCP3 076514/2009/ZSLo) s přílohou a požadavky k jednotlivým lokalitám, označeným písmeny A až S. Od té doby došlo ke změnám, které zde uvádíme a současně aktualizujeme stanovisko na dnešní požadavky: A Pozemky mezi ulicemi U Kněžské louky a K Chmelnici Požadavek trvá: podoba konceptu nevyhovovala, MČ P3 požaduje umožnit přestavbu samoobsluhy, zároveň ale udržet přilehlý parčík jako veřejnou zeleň B Park Kouřimská Vloni proběhla rekonstrukce parčíku, nadále je nezbytné zde udržet veřejnou zeleň a zabránit zastavění parčíku C Pozemky mezi ul. Habrová a Malešická Nový návrh je třeba přizpůsobit dopravnímu řešení Jarovské spojky s obratištěm tramvají dle podkladové studie ÚRM (dopravní řešení Ing.Malinová/2013) pro změnu Z2600/00 (Nákladové nádraží Žižkov s okolím) D.1 Auto Jarov, pozemek mezi ul. Osiková a Českobrodská Řešení navržené v konceptu (základní řešení – nikoliv varianta) vyhovuje vzneseným požadavkům D.2 Auto Jarov, pozemky u ulic Habrová a Osiková Doporučujeme uzpůsobit realizovaným stavbám Auto Jarov, zbývající plochy zeleně ochránit E Nákladové nádraží Žižkov Původní požadavky neaktuální, současné požadavky pod bodem I F Část pozemků Nákladové nádraží Žižkov Původní požadavky neaktuální, současné požadavky pod bodem J G Pozemky podél ulice Malešická Původní požadavky neaktuální.


6 H Metrostav – Židovské pece Požadavek aktuální. I Nákladové nádraží Žižkov (studie arch. Sedlák) Požadavek na prodloužení Olšanské třídy středem nádraží byl zásadně přehodnocen v roce 2012, v souvislosti se zapsáním hlavního objektu do seznamu kulturních památek. Nyní je praktické vycházet zejména z řešení dle podkladové studie ÚRM z roku 2013 se zachováním hlavních budov, ortogonální kompozicí křížení parku s východo-západní osou na centrálním novém náměstí, s plochou pro veřejnou vybavenost dle původních návrhů arch. Sedláka, s vložením tramvaje mezi křídla budovy a prostorovou rezervou pro vedení tramvaje u severního křídla budovy. MČ Praha 3 formulovala aktuální urbanistické zásady pro přestavbu území brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov v usnesení rady MČ č. 536 zde dne 12.9.2012. J Nákladové nádraží Žižkov (studie tří partnerů 12/2009) Vlastníci pozemků Sekyra Group a.s. a Rail Real a.s. akceptují podobu podkladové studie ÚRM z roku 2013 (dtto výše), vlastník Discovery Group a.s. (CCZ a.s.) nadále prosazuje přijetí a zapracování svého projektu (Revitalizace nádraží Žižkov – sever), ke kterému bylo vydáno ÚR, nicméně MČ P3 se proti němu odvolala, odvolací orgán potvrdil původní rozhodnutí, nicméně MČ P3 s ním nadále nesouhlasí, hlavně kvůli předimenzování obchodního objektu s nepřijatelnými nároky na dopravní obsluhu. K výše uvedenému bylo přijato usnesení rady MČ č. 436 ze dne 23.7.2012 K Pozemky v okolí Jarovské spojky a Městského okruhu Řešení navržené v konceptu (základní řešení – nikoliv varianta) vyhovuje vzneseným požadavkům. L Nároží Fibichova – Kubelíkova (telefonní ústředna) Trvá vyjádření ke konceptu: TI nevyhovuje, doporučujeme vyhovět žadateli. M Jesle v ulici Nad Ohradou Původní požadavek neplatí, MČ P3 požaduje areál bývalých jeslí ponechat v plochách pro veřejné vybavení (stanovisko přijato usnesením zastupitelstva MČ č. 268 ze dne 26.6.2012) N Zásobní zahrada za SUDOPem Původní požadavek neplatí, MČ P3 v současnosti požaduje plochy ponechat pro rekreační využití a neumožnit v něm již další zástavbu(stanovisko přijato usnesením zastupitelstva MČ č. 268 ze dne 26.6.2012). O Olšanské náměstí Řešení navržené v konceptu vyhovuje. P Zelený pás k Třebešínu – Pod Kapličkou Požadavek vznesený ke konceptu platí, konceptem nebyl splněn, MČ P3 požadavek opakuje, jedná se o propojení budoucí zeleně NNŽ směrem k zelenému pruhu Třebešína a k parčíku Pod Kapličkou. Q Odtahové parkoviště mezi Telefónicou a hřbitovy


7 MČ P3 na tomto požadavku nadále netrvá (plocha pro odtahové parkoviště) R Uvnitř Central Parku Původní požadavek neaktuální (stanovisko přijato usnesením zastupitelstva MČ č. 268 ze dne 26.6.2012). S Připomínky k systémové části konceptu Připomínky k systémové části konceptu územního plánu jsou vzhledem k nové koncepci Metropolitního plánu neaktuální, ačkoli řada z nich by mohla být uplatněna i na MUP. Městská část je připravena formulovat na jejich podkladě nové připomínky k návrhu MUP. 7) Přehled parků ve správě MČ Praha 3 Městská část udržuje zejména parky Parukářka (Vrch sv.Kříže), Židovské pece, Rajská zahrada, park na náměstí Jiřího z Poděbrad, park na náměstí Jiřího z Lobkovic, řadu dalších menších ploch zeleně ve veřejném prostoru a navíc i zelené plochy mezi panelovými domy na sídlištích. Kompletní přehled veřejných prostor a ploch zeleně ve správě MČ Praha 3 lze nalézt na mapovém portálu webových stránek MČ Praha 3: http://www.praha3.cz/samosprava/mapovy-portal/index.html 8) Přehled záměrů na zřízení nových parků městské části, včetně návrhu nových do MÚP Nově navrhovaný park na území přestavby brownfieldu NNŽ dle dosavadních urbanistických studií arch. Sedláka a ÚRM. Závěrem si Vás dovolujeme požádat, aby naše účast na tvorbě MÚP tímto krokem nebyla uzavřena, ale bylo nám nadále umožněno na jeho tvorbě spolupracovat. Dále jej s Vámi upřesňovat, korigovat.

S pozdravem

....................... zástupce starosty pro územní rozvoj

Přílohy dopisu: -

Usnesení RMČ P3 č. . . . . . ze dne 9.12.2013

-

Katalog požadavků, záměrů, existujících i nově vzniklých podkladů, požadavků a návrhů nástrojů ke zpracování návrhu MÚP a jeho charakterových lokalit včetně výkresové části

Příloha č.2 usnesení č.812 ze dne 09.12.2013 - Katalog podkladů

1

KATALOG

požadavků, záměrů, existujících i nově vzniklých podkladů, požadavků a návrhů nástrojů ke zpracování návrhu MÚP a jeho charakterových lokalit

1) Inventura stávajících podkladů (ÚPD, ÚPP, studií, záměrů, požadavků) MČ Praha 3, vztahujících se k přípravě nového územního plánu HMP Seznam studií a prací, které nadále MČ P3 považuje za aktuální a využitelné seřazený podle roku dokončení: 2013 Studie zateplení panelových domů - ABV Studie zateplení panelových domů - Bartošek a Plicka MS ARCHITEKTI - Studie zateplení panelových domů - MS ARCHITEKTI Rešerše spoluúčast privátního sektoru na veřejné infrastruktuře – Zavřel, Řezáč, FA ČVUT Child Friend City – analýzy a ankety problémů území – Henry Hanson FA ČVUT Analýza veřejných prostor na území MČ P3 – Vavřík, Suška, Skála a spol. MCA – Aktualizace projektu „Revitalizace nám. Jiřího z Poděbrad“ - MCA Nové schodiště z ul. Jeronýmova – DÚR, PROSTOR 008 Dům s pečovatelskou službou v ul. K Lučinám –studie, PROSTOR 008 Schodiště a chodník na cyklostezku z ul. Pod Vítkovem - DÚR, Dům a město Regenerace Komenského náměstí (studie) - MCA Regenerace Komenského náměstí (studie) - Arch. Steiner Regenerace Komenského náměstí (studie) - LEWIS and HICKEY Regulační zásady vybraných bloků (blok 88, 89, 90, 93, 94, 95, 99, 221) - Arch. Vavřík 2012 Lokalizační studie vedlejších nástupů na Vítkov – ul. Pod Vítkovem (bezbariérová) - Dům a město Vedlejší nástupy na Vítkov z ul. Jeronýmova (varianta schody) - Arch. Rossler Dům s pečovatelskou službou v ul. K Lučinám (studie) - Arch. Rossler Cyklogenerel MČ Praha 3, úvodní fáze – grafická část - Arch. Cach Cyklogenerel MČ Praha 3, úvodní fáze – textová část - Arch. Cach Regulační zásady vybraných bloků (217, 218, 219, 220, 229, 230, 231, 232, 233, 234) - Arch. Vavřík 2011 Studie revitalizace Kostnického náměstí - Arch. Vavřík Ktalog veřejných prostor ke kultivaci - Arch. Sedlák Úpravy parku Parukářka - Arch. Bartošek NNŽ urbanistická studie, podklady změny č. Z 2600/00 - Arch. Sedlák Regulační zásady vybraných bloků (207, 208, 210, 211, 213, 214, 215, 216, 227, 228) - Arch. Vavřík Regenerace parku Židovské pece – Arch. Bartošek 2010 Propojení parků Vítkov – Parukářka, úsek ul. Lukášova (návrh stavby) - MCA Urbanisticko – zlevnění regenerace parteru Tachovského nám. - Arch. Vavřín Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 (2010 – 2015) - JL plan Parkovací dům Habrová, var. A - Doležal architekti


2 Regulační zásady vybraných bloků (7, 8, 9, 10, 17, 19, 20, 21, 22, 36, 37, 38, 39, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 103, 104) - Arch. Vavřík 2009 Propojení parků Parukářka – Vítkov (studie) - MCA Nástup na Vítkov – Ohrada (studie) - Arch. Vavřín Nástup na Vítkov – Tachovské nám. (studie) - Arch. Vavřín Nástup na Vítkov – Trocnovská ul. (studie) - Arch. Vavřín Nástup na Parukářku od Olšanského náměstí (studie) - Arch. Bartošek Vedlejší nástupy na Vítkov Lukášova ul. (studie) - MCA Vedlejší nástupy na Vítkov Rokycanova ul. (studie) - Dům a město Vedlejší nástupy na Vítkov ul. Pod Vítkovem (studie) - Dům a město Vedlejší nástupy na Vítkov z ul. Jeronýmova (studie) - Arch. Rossler Barevné a materiálové řešení žižkovských fasád - Arch. Vavřík Urbanistická studie s regulačními prvky na území MČ P3 – zásady (blok 79, 80, 84, 85, 86, 87, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 91A, 91B) - Arch. Vavřík Jarovská spojka – dopravní studie (koridor k NNŽ) - MOTT MAC Donald (využitelné pouze pro část mimo nákladové nádraží) 2008 Studie regenerace parku Parukářka – Vrch. sv. Kříže - Arch. Bartošek (částečně již realizováno) Regulační zásady vybraných bloků (66, 67, 68, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 81, 82) – zásady - Arch. Vavřík 2007 Analýza obyvatelstva a domovního fondu - Arch. Vavřík Regulační zásady vybraných bloků (blok 11, 12, 23, 24, 25, 61, 62, 63, 64, 69, 76) – Arch. Vavřík 2006 NNŽ urbanistická studie – rozpracovanost, varianta se zachováním budovy - Arch. Sedlák Regulační zásady vybraných bloků (blok 5, 6, 15, 16, 33, 45, 77, 78, 2, 13, 26, 27) - Arch. Vavřík Strategická koncepce a program rozvoje MČ P3, swot analýzy – SOCIOFOND, ing. Součková 2005 Regulační zásady vybraných bloků (blok 30, 32, 40, 41, 42, 43, 44, 77, 3, 4, 14, 28, 29) - Arch. Vavřík Olšanské náměstí (studie regenerace) – Arch. Bartošek - Plicka Strategická koncepce a program rozvoje MČ P3, ÚTP a analytická část – SOCIOFOND, Ing. Součková 2004 Centrální část parku Vítkov , DÚR pro část návrhu - Arch. Vavřín Regulační zásady vybraných bloků (úvod práce, bloky spodní Žižkov) - Arch. Vavřík 2003 Revitalizace parteru Vítkov - Arch. Vavřín 2002 Program regenerace MPZ - Bartošek a Vavřík 2001 Návrh obnovy náměstí Jiřího z Poděbrad (SP) - MCA Obnova náměstí Jiřího z Poděbrad (DÚR) – MCA Generel výsadeb stromořadí – OTSMI


3 2000 Ideový návrh obnovy náměstí Jiřího z Poděbrad (studie) - MCA

2) Podkladová mapa (problémová + iniciační ) Tato mapa vychází z dat o území, předchozích analytických podkladů, několika různých swot analýz z předchozích let, pracovních workshopů s pracovníky a zastupiteli městské části, jejich vyhodnocení z pracovních skupin programu rozvoje (2013) ale i z vlastních zkušeností autorů tohoto katalogu (Sedlák + Vacek), dlouhodobě spolupracujících s úřadem MČ P3. Tato mapa je založena jako interaktivní k dalšímu průběžnému doplňování. Podkladová (syntetická) mapa včetně katalogové tabulky požadavků je ve výkresové části označena kódem D. Podkladový výkres. 3) Aktualizace analýz Shrnutí předchozích podkladů a aktualizovaných zjištění dle různých parametrů hodnocení do výchozích analyticko-regulativních schémat a výkresů je v této fázi ve výkresové části shrnuto v těchto výkresech: A. Celoměstsky významné záměry B1. Lokality - urbánní struktura B2. Lokality - urbanistická typologie (charakter zástavby) B3. Prostorová stabilita a regenerační procesy s lokalitami C1. Lokality - funkce C2. Lokality – funkce, centra vybavenosti C3. Struktura veřejných prostranství a vnitřní vazby D. Podkladový výkres 4) Návrhová část Obecný přístup k úkolu Práce na návrhu členění území městské části Praha 3 pro účely návrhu metropolitního plánu vychází jednak z rámcového požadavku, založeného na artikulaci města podle strukturálních lokalit, jednak je snahou o jeho doplnění a obohacení pohledu o vlastní zkušenosti založené na analogickém postupu používaném v již zpracovaných územních plánech. Práce s pojmem lokality je zde chápána jako vymezení části urbánní struktury vykazující jistou homogenitu, komplexitu nebo autonomii. Dalším výchozím bodem je vztah mezi strukturálními a funkčními lokalitami, jenž možno vyjádřit následně: 1. Členění dle strukturálních lokalit znamená vymezení ploch s (víceméně) jednotnou strukturou zástavby a diferencovanou funkční skladbou X


4 2. Členění dle funkčních lokalit znamená vymezení ploch s (víceméně) jednotnou funkcí a diferencovanou strukturou zástavby skladbou Předkládáme záměrně oba pohledy, protože každý vede k poněkud jinému vyjádření hledaného cíle, aniž by byly v rozporu. První slouží především pro prostorovou, typologickou a „kvantitativní“, materiální úvahu (hledání formy případné dostavby, resp. míry zatížení území), druhá slouží pro ovlivnění modality života, aktivit města, tedy „kvalitativní“ úvahu (optimálního provozu, sociální soudržnosti, dostupnosti vybavení denních potřeb, ochrany potřebné bezpečnosti, intimity společenství atd.) Zde musíme opakovat náš hlavní požadavek ke koncepci základních skladebných jednotek MÚP. K vymezení lokalit se domníváme, že Vámi požadované vytvoření lokalit podle charakterů struktury stávající zástavby a jimi vymezených veřejných prostorů je možné, ale bez vymezení funkčního využití není v souladu s územně plánovací metodikou. Jsme přesvědčeni, že vymezení jednotek (lokalit) nového územního plánu tedy musí vycházet navíc ještě, krom regulace prostorových požadavků, z určení funkčního využití. V obou případech s přihlédnutím k “ iniciačnímu“ plánu (resp. plánu regeneračních procesů). Při iniciaci proměn území (nové výstavby, regenerace a ochrany), resp. navrhované regulaci, chceme zohlednit základní členění zobrazené pomocí přiložených základních výkresů, schémat takto: 6.1 požadavky vyplývající a související s kontextem vlastního území Schéma A. - Celoměstsky významné záměry Schéma znázorňuje zjednodušený, globální pohled na území. Je do něj promítnuto navrhované členění na lokality, včetně vyznačení jejich možné agregace do vyšších celků, odpovídajících globálnímu pohledu na město (jakési „nad-super-lokality“), a vybrané, stěžejní linie dopravy procházející transitně územím s vazbami odůvodněnými mimo vlastní území MČ. Dále schéma znázorňuje významný potenciál výrazných proměn území, jenž by při své realisaci významem přesahoval význam MČ. 6.2 požadavky na strukturální celky (lokality) a prostorové regulativy (výkresy s kódem B1, 2 a 3. Lokality - urbánní struktura, urbanistická typologie, charakter zástavby). Lokality - obecně Členění území na lokality podle fyzických faktorů, jimiž je jednak celková urbánní struktura, jednak charakter zástavby (související s časovým určením jejího vzniku), resp. typologicko-stavební struktura. Doplňkem základní informace je členění podle posouzené míry stability, resp. očekávané dynamiky částí území a předpokládaných regeneračních procesů, k nimž bude řízeně, či spontánně docházet. Schéma B1. Lokality - urbánní struktura


5 Lokality jsou v tomto smyslu vymezeny tak, aby vykazovaly maximální možnou homogenitu. Čitelnost v měřítku celého území a tím více globálním měřítku města vyžaduje při vymezení určité zjednodušení (vymezující linie jsou optimalizovány). Optimalizace částečně také vyjadřuje časem znejasněnou nebo hledanou podobu lokalit. Reálně v lokalitách existují marginálně zastoupené i jiné formy struktur, resp. charaktery zástavby. Proto jsou zde také vyznačeny jakési „pod-lokality“, které jsou takto podmnožinami lokalit vlastních a jejich přiřazení k sousedícím lokalitám může být v některých případech variantní. Schéma B2 - Lokality urbanistická typologie (charakter zástavby) Členění je zde doplněno o informaci o charakteru zástavby z pohledu typologie stavebních struktur, resp. orientační členění související s časovým určením jejich vzniku. Jedná se o podrobnější pohled ukazující dílčí diference, především ve formě blokové zástavby (patrné u vlastních forem domovních bloků a také charakteru vnitrobloků). Schéma B3 - Prostorová stabilita a regenerační procesy Specifickým úhlem pohledu je přiložené čtení struktury z pohledu míry její stability, resp. dynamiky potřebné, nebo očekávané proměny. Vzhledem k charakteru území, které je již dnes prakticky kompletně a kompaktně zastavěné na všech plochách, které to umožňují, je na místě hovořit o stabilitě. Tím spíše, že značná část území je součástí městské památkové zóny. Zde jsou ve schématu, podle lokálního charakteru zástavby vyznačeny očekávané, resp. potřebné regenerační procesy. Část ploch území nese potenciál transformační, a dokonce výstavby na dnes nezastavěných plochách (dnešní „brownfield“ kolejiště Nákladového nádraží). 6.3 požadavky na funkční regulativy Schéma C1, 2 a 3. Lokality - funkce Přesto, že je území MČ Praha 3 součástí vnitřního města, v globálním měřítku možno říci i součástí centra města, je z pohledu diversity aktivit, funkcí výrazně kompaktnější, nežli historická část centra. Je dominantně obytnou částí města s menším podílem a diverzitou jeho centrálních, resp. komerčních funkcí. Tato charakteristika je základem formování strategie její prosperitní budoucnosti, která je založena především na udržení kvalitního obytného prostředí velkoměstského typu. Proporce očekávaných proměn fyzické a funkční povahy je velmi asymetrická. Proto má z našeho pohledu význam naznačení koncepce udržení a posílení základní hodnoty území cestou členění na lokality podle jejich převažující funkce. Děje se tak v určitém záměrném zjednodušení typů funkcí. V tomto smyslu se jedná zejména o lokality obytné, obytná jádra s určitou autonomií, homogenitou a intimitou, včetně vlastního základního vybavení (schéma C1.). Tyto lokality jsou vzájemně odděleny, protkány liniemi (prostorovým skeletem) území podél významných městských tříd, zajišťujících nadlokální (i celoměstské) aktivity na straně jedné a vyšší formy vybavení pro vlastní obytné lokality, obytná jádra (schéma C2). Tento základní skelet je doplněn o vnitřní propojení obytných jader v rámci celého území, umožňující vnitřní


6 vazby mezi obytnými jádry, resp. prostupnost celého území a jeho spojení s okolím (schéma C3.). Obytná jádra jsou již dnes ve struktuře patrná (analytická část úvahy), avšak namnoze jsou nedotvořená nebo sekundárně erodována. Smyslem jejich vymezení, resp. vymezení komplementárního skeletu (viz výše) je jejich sanace a další zhodnocení (návrhová část úvahy). Schéma D. Podkladový výkres Podkladový výkres je utříděným souhrnem jevů významných pro koncepci území. Ty jsou značeny podle jejich míry stability, resp. dynamiky (v logice legendy schématu B3.) Výkres je součástí katalogu požadavků a záměrů. Indexy jsou zde označeny ty z nich, které lze lokalizovat (tedy nejsou zásadami, regulativy, či principy). Závěrem musíme vysvětlit, hlavně pro širší uživatelskou veřejnost, jak mají být požadavky podle jednotlivých výše uvedených parametrů proměněny do smysluplného a fungujícího systému, tedy do nového územního plánu. Jak se stanou součástí závazného předpisu, podle něhož budou stavební úřady řídit stavební činnosti ve svém správním území. Požaduje se vytvoření a projednání takové funkční podoby územního plánu, která bude v souladu s platnou legislativou a která bude moci být schválena ZHMP. Má ale hlavně bezproblémově sloužit všem zúčastněným v konkrétních řízeních. Proto od zpracovatele očekáváme zvolení a nastavení pro Prahu optimálního modelu územního plánu (dle prověřených a fungujících příkladů). Žádný revoluční experiment. Potom by neměl být problém, dle zvoleného systému a jeho skladebných jednotek, vložit požadované parametry, regulace či iniciace do konkrétních ploch a území. Výsledek zapracování potom můžeme společně posoudit při očekávaném kroku předložení návrhu MÚP.

pro městskou část Praha 3 na podkladě workshopů MHMP, workshopů s pracovníky a zastupiteli a vyhodnocení veškerých dostupných podkladů v prosinci 2013 Ing.arch. Jan Sedlák Ing.arch. Lukáš Vacek Ing.arch. Zdeněk Fikar Mgr. Ondřej Rut

Důvodová zpráva

Na základě výzev primátora hl.m.Prahy a pracovníků Institutu plánování a rozvoje hl.m.Prahy (dříve ÚRM) z období září - listopad 2013 byly ve spolupráci s Ing.arch. Janem Sedlákem a Ing.arch. Lukášem Vackem vypracovány připomínky a stanoviska k přípravě návrhu nového Metropolitního územního plánu Prahy. K přípravě tohoto stanoviska byly svolány dva pracovní workshopy, na které byli pozváni starostka a zástupci starostky, členové výboru pro územní rozvoj. Na prvním workshopu 17.9. byly odsouhlaseny základní východiska pro přípravu stanoviska MČ. Výbor pro územní rozvoj na svém jednání 26. listopadu doporučil RMČ Praha 3 posoudit zpracované podklady, odsouhlasit jejich podobu i znění, a poté pověřit ZS Ondřeje Ruta k jejich odeslání jménem městské části. Stanovisko bylo dále projednáno na druhém pracovním workshopu 3. prosince. Poslední výzva z IPR hl.m.Prahy starostům městských částí stanovuje konečný termín pro dodání podkladů a stanovisek na 15.12.2013. Předložené stanovisko je výchozím stanoviskem pro přípravu návrhu územního plánu a předpokládá se, že městská část se bude v procesu přípravy návrhu nadále vyjadřovat a účastnit. Citace usnesení ze zápisu výboru pro územní rozvoj ZMČ P3 ze dne 26.listopadu 2013: 17. Informační dopis pana primátora RNDr. Tomáše Hudečka, Ph.D. ohledně workshopů týkajících se tvorby Metropolitního plánu. (UMCP3 091130/2013, OÚR 296) „Zásadní informace s požadavkem o doplnění podkladů pro tvorbu návrhu MÚP městských částí do konce roku 2013. Výbor pro územní rozvoj doporučuje RMČ P3 posoudit zpracované podklady, odsouhlasit jejich podobu i znění, a poté pověřit ZS Ondřeje Ruta k jejich odeslání jménem městské části.“ Pozvánka na workshop č. 2 k podkladům a požadavkům městské části Praha 3 ke tvorbě charakterových lokalit Metropolitního územního plánu (paní starostka, členové rady městské části, členové výboru pro územní rozvoj, členové pracovních skupin územní rozvoj a životní prostředí aktualizace SP a vedoucí, případně další specialisté odboru výstavby). Jménem zástupce starosty Mgr. Ondřeje Ruta byla rozeslána pozvánka na pracovní diskuzní setkání samosprávy v úterý dne 3. prosince od 16:00 hodin v čekárně svatební síně radnice na Havlíčkově náměstí.

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

Recommend Documents