MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

č.j.: 460/2014

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3

Rada městské části

USNESENÍ č. 443 ze dne 09.06.2014 Strategický plán rozvoje Městské části Praha 3 pro období 2014 - 2020 a metodika strategického plánování a řízení

Rada městské části

I.

schvaluje 1. Strategický plán rozvoje Městské části Praha 3 pro období 2014 - 2020 dle přílohy č. 1 tohoto usnesení

II.

bere na vědomí 1. Metodiku strategického plánování a řízení

III.

doporučuje 1. Zastupitelstvu městské části schválit Strategický plán rozvoje Městské části Praha 3 pro období 2014 - 2020

IV.

ukládá 1. Mgr. Ondřeji Rutovi, zástupci starostky 1.1. předložit zastupitelstvu Strategický plán rozvoje Městské části Praha 3 pro období 2014 - 2020

Ing. Bohuslav Nigrin zástupce starosty

Ing. Vladislava Hujová starostka městské části

Příloha č.1 usnesení č.443 ze dne 09.06.2014 - Strategický plán rozvoje Městské části Praha 3 pro období 2014 - 2020

Strategický plán rozvoje Městské části Praha 3 2014 - 2020


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3

Obsah: 1.

Úvod .................................................................................................................................................................... 4

2.

Metodika ........................................................................................................................................................... 4

3.

Používané zkratky ......................................................................................................................................... 5

4.

Analytická část................................................................................................................................................ 6

5.

4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. 4.9. 4.10. 4.11. 4.12. 4.13.

Historie městské části ......................................................................................................................................... 6 Ekonomika ............................................................................................................................................................... 7 Lidské zdroje .........................................................................................................................................................17 Bydlení .....................................................................................................................................................................22 Zdravotní péče ......................................................................................................................................................24 Sociální oblast .......................................................................................................................................................25 Školství a vzdělávání ..........................................................................................................................................29 Sport, volnočasové aktivity .............................................................................................................................32 Kultura .....................................................................................................................................................................34 Bezpečnost .............................................................................................................................................................38 Infrastruktura .......................................................................................................................................................41 Životní prostředí ..................................................................................................................................................50 Vnější rozvojové vztahy ....................................................................................................................................53

5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5.

Pilíře strategického plánu rozvoje městské části Praha 3 ..................................................................58 Struktura strategické části ..............................................................................................................................59 Programové úkoly rozvoje městské části..................................................................................................63 Přehled rozvojových aktivit ............................................................................................................................66 Strategická mapa .................................................................................................................................................91

Strategická část ........................................................................................................................................... 57

2



Seznam tabulek: Tabulka 1: Seznam zkratek .......................................................................................................................... 5 Tabulka 2: Institucionální členění ekonomických subjektů k 31. 12. 2013 .............................................. 10 Tabulka 3: Členění ekonom. subjektů podle odvětví převažující činnosti – CZ NACE k 31. 12. 2013 ..... 11 Tabulka 4: Ukazatele podnikatelského prostředí...................................................................................... 12 Tabulka 5: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2013 ............................... 14 Tabulka 6: Vývoj přírůstků obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 2004 a 2012 ................................................ 18 Tabulka 7: Věkové složení obyvatelstva Prahy 3 k 31. 12. 2012 ............................................................... 19 Tabulka 8: Věkové složení obyvatelstva Prahy 3 k 31. 12. 2012 ............................................................... 19 Tabulka 9: Nápad trestné činnosti ............................................................................................................. 39

Seznam grafů:

Graf 1: Počet ekonom. subjektů zapsaných v RES - hl. m. Praha podle správních obvodů k 4.7.2013 ........ 7 Graf 2: Počet ekonomických subjektů na 1.000 obyvatel k 4. 7. 2013. ................................................................... 8 Graf 3: Členění podnikatelských subjektů podle právní formy.................................................................................. 9 Graf 4: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v % ...................................................................................................13 Graf 5: Vývoj obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 2004 a 2012 ......................................................................................17 Graf 6: Vývoj přírůstků obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 2004 a 2012 ..................................................................18 Graf 7: Nápad trestné činnosti ÚMČ Praha 3 mezi lety 2008 – 2012 ...................................................................38

Seznam obrázků: Obrázek 1: Městská část Praha 3 ................................................................................................................................................. 6 Obrázek 2: Dopravní infrastruktura a obslužnost ............................................................................................................44 Obrázek 3: Zóny placeného stání Praha 3 .............................................................................................................................46 Obrázek 4: MPZ Vinohrady, Žižkov, Vršovice .......................................................................................................................53 Obrázek 5:Strategická mapa .......................................................................................................................................................91

Zpracovatel: AQE advisors, a. s., tř. Kpt. Jaroše 1944/31 Brno

červenec 2013 – únor 2014

3



1. Úvod

Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 vytyčuje základní směry budoucího vývoje této městské části v období 2014-2020 a umožňuje vedení MČ, aby celkově zhodnotilo hlavní potenciál rozvoje ve střednědobém období. V průběhu měsíce června a července 2013 byla v souvislosti s aktualizací strategického plánu provedena revize profilu městské části. Dílčí aktualizace proběhla na počátku r. 2014. Profil městské části tvoří součást celkové analýzy prostředí v MČ Praha 3.

Strategickým plánem přejímá Praha 3 základní principy procedur regionální politiky EU. Jedním z těchto základních principů je princip programování. Principem programování je soustředění pozornosti na dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů zainteresovanými subjekty na vymezeném území. Ty jsou stanoveny v rozvojových dokumentech, jako je právě strategický plán rozvoje.

Tvorba tohoto dokumentu byla podpořena prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost z Evropského sociálního fondu.

2. Metodika

Strategický plán rozvoje MČ P3 byl průběžně projednáván se zástupci objednatele a zpracováván dle odsouhlasené metodiky. Práce probíhaly dle jednotlivých realizovaných částí, jednotlivé připomínky byly zapracovány do finálního dokumentu.

Úvodní část zahrnovala projednání a odsouhlasení metodiky zpracování dokumentu. Byla odsouhlasena řídící struktura (složení řídící skupiny a pracovních skupin), způsob zapojení zastupitelstva do aktualizace SPR MČ, zpracování dílčích dokumentů a využití stávajících rozvojových koncepcí MČ. V dalším kroku došlo k prověření aktuálnosti dat a zároveň revizi výstupů a výsledků z analytických částí. Kapitoly analytické části strategického plánu z r. 2010 byly postupně zhodnoceny z hlediska obsahové a časové aktuálnosti a návaznosti na ostatní kapitoly dokumentu. Analytická část je zpracována zejména s důrazem na územní rozvoj MČ s charakterem územně plánovacího podkladu. Míra zhodnocení a podrobnosti zpracování jednotlivých kapitol je zpracována s ohledem na množství použitých (dostupných) dat a jejich časové aktuálnosti. Jednotlivé dílčí analytické závěry byly využity pro formulaci ve SWOT analýzách.

V rámci daného zhodnocení vyplynulo, že v posledních letech došlo ke změnám, kvůli nimž bylo nutné SPR MČ P3 aktualizovat a doplnit do cílů a návrhů ve strategické části. Jak je zřejmé z dalších částí tohoto dokumentu, největší pozornost bylo nutné věnovat oblastem ekonomiky, sociálních věcí, dopravní infrastruktury a demografickému vývoji. Pro účely získání informací a dat byly využity zdroje z nejrůznějších institucí (ČSÚ, MPSV, ÚMČ P3 apod.). Dále byly využity informace z odborných dokumentů, plánů a koncepcí (Strategický plán HMP, komunitní plán atd.), dále investiční záměry schválené orgány MČ, připravované nebo plánované rozvojové aktivity.

4



Získané informace, dokumenty a data byly zhodnoceny a převedeny do jednotlivých struktur dokumentu dle jednotlivých oblastí:

- Ekonomika - obsahuje ekonomickou strukturu v území, pracovní příležitosti, podnikání a zaměstnanost, - Lidské zdroje - zahrnující obyvatelstvo (demografii), sociální péči, bydlení a bytovou politiku, školství a vzdělávání, zdraví a zdravotnictví, bezpečnost, sport a volnočasové aktivity, kulturu, - Životní prostředí - obsahující geografii území, vodstvo, zeleň, ovzduší, odpadové hospodářství, - Infrastruktura - obsahující dopravní infrastrukturu, veřejnou dopravu, parkování, technickou infrastrukturu, zásobování energiemi, - Vnější rozvojové vztahy - obsahující cestovní ruch, návštěvnost MČ, atraktivity a infrastrukturu pro cestovní ruch, vazby v rámci Hlavního města Prahy. Doplnění a aktualizace dat byly provedeny v takové míře, aby bylo možné předložit relevantní argumenty, výstupy pro formulaci výroků dílčích SWOT analýz u jednotlivých oblastí.

Revize dílčích SWOT analýz vycházely ze zhodnocení původní analytické části, z nových formulací dílčích analytických závěrů k jednotlivým oblastem a diskuzí na pracovních skupinách. Jednotlivým formulacím ve SWOT analýzách byla přiřazena velká důležitost, jelikož následně posloužily jako základ pro revizi cílů a návrhů v návrhové části dokumentu.

3. Používané zkratky

Následující tabulka obsahuje základní zkratky, které jsou v tomto dokumentu používány.

Tabulka 1: Seznam zkratek Zkratka

Význam

SPR MČ ÚMČ HMP SLBD RES OSVČ CZ NACE KP NFA OR OŘP MHD IAD AN ÚSES MŠ ZŠ VŠ

strategický plán rozvoje městská část úřad městské části Hlavní město Praha sčítání lidu, bytů a domů registr ekonomických subjektů osoba samostatně výdělečně činná klasifikace ekonomických činností zavedená ČSÚ 18. 9. 2007 komunitní plán Národní filmový archiv Obchodní rejstřík obvodní ředitelství policie městská hromadná doprava individuální automobilová doprava autobusové nádraží Územní systém ekologické stability mateřská škola základní škola vysoká škola 5



4. Analytická část

4.1. HISTORIE MĚSTSKÉ ČÁSTI Dnešní území Žižkova bylo v minulosti řídce osídlenou krajinou za hranicemi Prahy. Změnu přineslo rozhodnutí Karla IV. r. 1358, aby stráně kolem Prahy v okruhu tří mílí byly posázeny vinicemi. Obyvatelé „hor viničních” se řídili zvláštním viničním právem, které bylo dalšími panovníky potvrzováno (např. osvobození od berního poplatku).

Zachované celistvé území obdrželo v červnu roku 1849 pojmenování Vinohrady a v r. 1867 dovolil císař František Josef I. užívat názvu Královské Vinohrady (KöniglicheWeinberge). Dne 16. července 1875 Zemský výbor rozdělil přes nesouhlas obecního zastupitelstva Královské Vinohrady na dva díly: dnešní Žižkov a Královské Vinohrady. Přestože Žižkov 19. století lze považovat za proletářskou čtvrť, průmysl se zde příliš nerozvinul. Největší závod “továrnu na střelné zápalky” neboli kapslovnu založili francouzští podnikatelé Sellier a Bellot Na Parukářce v době před vznikem města. Začátkem první republiky zde vznikaly menší továrny – Papírografie na Vápence, závody přesné mechaniky Strejc a Nosek a celá řada dílen na Kněžských lukách. Naopak pro starý Žižkov byly typické drobné živnostenské provozovny často ukryté ve dvorních traktech domů. Ve dvacátém století bylo např. vybudováno nákladové nádraží Žižkov 1. V dnešní době se díky rekonstrukci historických domů a nové výstavbě stává z městské části velice zajímavá rezidenční čtvrť. 2 Obrázek 1: Městská část Praha 3

Zdroj: Google Maps

1 Vybudováno bylo v roce 1936, běžný provoz byl ukončen v roce 2002. Jedná se o největší dochovanou funkcionalistickou průmyslovou stavbu v Praze. V současnosti se pro nákladové nádraží Žižkov hledá vhodné využití. 2 Oficiální webové stránky městské části Prahy 3

6



4.2. EKONOMIKA 4.2.1.

Ekonomická struktura, podnikání

Podle Registru ekonomických subjektů mělo v Praze 3 k 4. 7. 2013 sídlo 40 009 ekonomických subjektů z celkem 522 967 registrovaných za hlavní město Prahu. Praha 3 se tím mezi ostatními správními obvody řadí na 5. místo – nejvíce subjektů je registrováno na Praze 4, s větším odstupem na Praze 6, dále pak s dalším odstupem na Prahách 8 a 10. Graf 1: Počet ekonom. subjektů zapsaných v RES - hl. m. Praha podle správních obvodů k 4.7.2013 70 000 59 100

60 000 50 000 40 000

45 140 37 169

40 009

39 356

41 664

41 050

33 804

30 000 20 000 10 000

20 009

27 137 23 928 18 470

20 711 14 256

15 840 7 945

8 612

7 938 4 251

4 925

6 811

4 842

0

Zdroj: Český statistický úřad

Pokud srovnáme počet ekonomických subjektů na 1.000 obyvatel, pak se Praha 3, stejně jako ke konci let 2011 a 2012, řadí v 1. čtvrtletí roku 2013 nad celopražský průměr – hodnotou 560,3 oproti 419,6. Po Praze 1 a Praze 2 dosahuje nejvyšších hodnot.

7



Graf 2: Počet ekonomických subjektů na 1.000 obyvatel k 4. 7. 2013 1400

1263

1200 1000 800

690 560

600 400

420

434

467

407

465 374 343 377 373 369 342 324 322 327 321 298 351 342 283 287

200 0

Zdroj: Český statistický úřad, Statistický bulletin – hl. m. Praha 1. čtvrtletí 2013 (Tab. C1)

V celkovém počtu docházelo až do roku 2012 k plynulému nárůstu registrovaných subjektů – v r. 2012 bylo registrováno 41 358 ekonomických subjektů, v roce 2011 cca 39 tisíc, v roce 2010 více než 36 tisíc, avšak v roce 2013 dochází vzhledem k přetrvávající recesi české ekonomiky k úbytku registrovaných ekonomických subjektů. Během prvního čtvrtletí se jejich počet snížil o 1 349, aby nakonec k 31. 12. 2013 dosáhl počet registrovaných subjektů hodnoty 41 210 subjektů 3. Zejména v druhé polovině roku 2013 došlo k obratu a počet registrovaných ekonomických subjektů do konce roku vzrostl. Pozitivní dopad nárůstu registrovaných subjektů pro MČ lze spatřit v možném zvýšení pracovních příležitostí pro obyvatele, negativní dopad lze spatřit v situaci, kdy v jedné kanceláři je registrováno několik desítek subjektů a nemusí tak mít vliv na zmíněný růst pracovních příležitostí. Ke konci roku 2012 udával Český statistický úřad v Praze 3 celkem 41 358 ekonomických subjektů, z nichž 19 828 tedy 47,94 % bylo osob fyzických a 21 530 (52,06 %) osob právnických. Oproti roku 2011 došlo ke změně počtu na 39 429 ekonomických subjektů, z nichž 20 121, čili 51,03 %, bylo fyzických osob a 19 308, tedy 48,97 %, osob právnických. V letech 2006 a 2010 bylo zastoupení fyzických osob výrazně vyšší – 65,39 % v roce 2006, resp. 53,45 % v roce 2010.

V členění podle právní formy 4 jednoznačně převažují fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (43,22 %). Druhé nejsilnější zastoupení mají společnosti s ručením omezeným (35,59 %). S výrazným odstupem následují zahraniční osoby (6,99 %) a z ostatních stojí za zmínku ještě fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenských a zák. o zemědělství nezapsaných v OR (4,63 %), akciové společnosti (2,6 %), sdružení (2,37 %) a družstvo (1,28 %).

3 4

dle ČSÚ 31.12.2013 dle ČSÚ

8



Graf 3: Členění podnikatelských subjektů podle právní formy

6,99%

2,60%

2,37%

1,28% 43,22%

FO dle ZŽ nezaps. v OR

FO dle jiných z. nezaps. v OR

společnost s ručením omezeným zahraniční osoby

akciová společnost sdružení

35,59%

družstvo 4,63%

Zdroj:Český statistický úřad, k 31. 12. 2013 Vysvětlivky grafu 3: FO dle ZŽ nazaps. v OR - fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku; FO dle jiných z. nezaps. v OR - fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenských a zák. o zemědělství nezapsaných v OR.

Podle institucionálního členění (tabulka 2) tvoří největší podíl ekonomických subjektů domácnosti (49,63 %). Další významnou část tvoří nefinanční podniky 5 (46,84 %) mezi nimi převažují nefinanční podniky soukromé národní (30,18 %). Za zmínku mezi nimi stojí ještě neziskové instituce sloužící domácnostem 6 (3,15 %). Rezidenti přitom tvoří naprostou většinu - nerezidenti pouze 0,01 %. Pokud institucionální zastoupení srovnáme s celopražským průměrem, pak Praha 3 vykazuje vyšší zastoupení nefinančních podniků o 9,76 %, z toho soukromých národních o 4,82 %, se zahraniční účastí o 4,94 %. Oproti tomu hl. m. Praha má vyšší zastoupení domácností o 8,91 % a OSVČ o 8,56 %. Zhruba shodný (tzn. rozdíl okolo 1 %) je poměr rezidentů a nerezidentů, finančních institucí, vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem.

zahrnují společnosti a kvazispolečnosti (resp.podniky, kvazipodniky, instituce apod.), které jsou tržním výrobcem a jejichž základní činnost spočívá ve výrobě výrobků a v poskytování nefinančních služeb (tj. služeb mimo peněžnictví a pojišťovnictví). Jejich rozdělovací a finanční transakce jsou odděleny od transakcí jejich vlastníků - dle Českého statistického úřadu (www.czso.cz) 6 obsahují neziskové instituce, které jsou samostatným subjektem (tj. institucionální jednotkou) a poskytují netržní výrobky a služby domácnostem - jsou netržním výrobcem. Jsou založeny, financovány a kontrolovány zejména domácnostmi nebo samotnými neziskovými institucemi. Výrobky a služby poskytují zejména svým členům zpravidla zdarma nebo za ceny ekonomicky nevýznamné. Jejich základní zdroje vyplývají především z dobrovolných (peněžních nebo naturálních) příspěvků domácností jako spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví. Doplňkové zdroje mohou vyplývat z příležitostných prodejů výrobků a služeb - dle Českého statistického úřadu (www.czso.cz) 5

9



Tabulka 2: Institucionální členění ekonomických subjektů k 31. 12. 2013 Institucionální sektory Počet subjektů celkem v tom 10000 Národní hospodářství - rezidenti 11000 Nefinanční podniky 11001 Nefinanční podniky veřejné

11002 Nefinanční podniky soukromé národní 11003

Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou

12000 Finanční instituce 12100 Ústřední banka

12200 Ostatní měnové finanční instituce 12201 Ostatní měnové finanční instituce veřejné

Kraj (Praha) celkem

Praha 3

540 360

41 210

540 165

41 206

137 023

12 438

200 410 229

63 158 1 517 1

66 3

19 305 15

6 852 97 -

4 -

12202 Ostatní měnové finanční instituce soukromé národní

23

2

12300 Ostatní finanční zprostředkovatelé

719

61

12400 Pomocné finanční instituce

309

11

12402 Pomocné finanční instituce soukromé národní

321

12203

Ostatní měnové finanční instituce soukromé pod zahraniční kontrolou

12302 Ostatní finanční zprostředkovatelé soukromí národní 12303

12403

Ostatní finanční zprostředkovatelé soukromí pod zahraniční kontrolou

Pomocné finanční instituce soukromé pod zahraniční kontrolou

12500 Pojišťovací společnosti a penzijní fondy

12501 Pojišťovací společnosti a penzijní fondy veřejné

Pojišťovací společnosti a penzijní fondy soukromé 12502 národní 12503

Pojišťovací společnosti a penzijní fondy soukromé pod zahraniční kontrolou

13000 Vládní instituce

13110 Ústřední vládní instituce 13130 Místní vládní instituce

13140 Fondy sociálního zabezpečení

14000 Domácnosti

14100 Zaměstnavatelé

14200 Ostatní osoby samostatně výdělečně činné 14500 Ostatní domácnosti

15000 Neziskové instituce sloužící domácnostem 20000 Nerezidenti 21000 Evropská unie 21100 Členské země Evropské Unie

22000 Ostatní země a mezinárodní instituce

40

408 616 295 115 3

2

50 31 13 18 1 -

13

1

1 033

55

9

4

99

239 785

-

8

43

316 232

20 451

9 069

697

9 148

298 015

553

19 201

20 973

1 298

18

-

195 18

177

4 -

4

Zdroj:Český statistický úřad, k 31. 12. 2013

Z hlediska členění podle odvětví převažující činnosti CZ NACE (tabulka 3) převažují na Praze 3 subjekty v terciárním sektoru (v úhrnu 56,89 %), následuje kvartérní sektor 16,8 %, poté 10



sekundární sektor (16,34 % se stavebnictvím) a nejmenší podíl tvoří primární sektor (1,78 %). Toto rozložení je téměř shodné s průměrem celého hlavního města, tzn. nepřesahuje hranici jednoho procenta. Nejsilnější postavení v sekundárním sektoru zaujímá stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Ve službách naprosto převládají činnosti v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel a činnosti v oblasti nemovitostí. Více jsou zastoupeny ještě ostatní činnosti. Tabulka 3: Členění ekonom. subjektů podle odvětví převažující činnosti – CZ NACE k 31. 12. 2013 Převažující činnost (sekce, oddíl) Počet subjektů celkem

Kraj celkem

Praha 3

540 360

41 210

14 619

1 158

v tom Bez uvedení činnosti

A - Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl celkem (B až E) B - Těžba a dobývání

C - Zpracovatelský průmysl

D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F - Stavebnictví

7 148

40 783 101

37 343 1 408 1 931

44 670

734

3 223 7

2 941 61

214

3 511

G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

137 652

10 511

J - Informační a komunikační činnosti

19 251

1 409

H - Doprava a skladování

I - Ubytování, stravování a pohostinství K - Peněžnictví a pojišťovnictví

L - Činnosti v oblasti nemovitostí

M - Profesní, vědecké a technické činnosti N - Administrativní a podpůrné činnosti

O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P - Vzdělávání

Q - Zdravotní a sociální péče

R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S - Ostatní činnosti

U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

12 667 20 044 15 142 58 222 94 770 14 671 257

8 645 6 530

12 291 32 919 79

851

1 668 916

5 195 6 925 967 9

707 429 786

2 211 -


V Praze 3 je minimálně zastoupena činnost exteritoriálních organizací a orgánů 7 a minimální je i podíl těžby v primárním sektoru, veřejné správy a obrany. V předchozí analýze ke strategickému plánu bylo upozorňováno na „nulové zastoupení výroby (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, resp. Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu)“. V současnosti se toto odvětví v Praze 3 dostává k jednomu procentu. Oproti celopražskému průměru můžeme pozorovat několik drobných odlišností, které vypovídají o charakteru Prahy 3. Podíl kulturní, zábavní a rekreační činnosti je nižší o cca 0,3 %, stejně tak i subjektů v profesních vědeckých a technických činnostech. Ubytování, stravování a pohostinství je naopak o tři desetiny procenta vyšší, stavebnictví již bylo zmíněno výše. Praha 3, i když nenabízí návštěvníkům takové turistické atraktivity a památky jako např. Praha 1, žije bohatým kulturním

7

Právní subjekty nepodléhající soudní ani výkonné moci ČR (typicky zastupitelské úřady, ambasády)

11



životem. Nacházejí se zde vyhlášené koncertní kluby, řada ubytovacích zařízení, pro mladé návštěvníky jsou atraktivní zejména i místní hospůdky a bary, hlavně na Žižkově. Vyšší je i podíl vzdělávání oproti celopražskému průměru – v Praze 3 se nachází řada škol, významnou pozici zaujímají střední školy a především Vysoká škola ekonomická.

Hodnocení podnikatelského prostředí je provedeno v porovnání s hlavním městem Prahou, a to na ukazatelích počtu fyzických osob na 1000 obyvatel a na počtu podniků nad 50 zaměstnanců na 1000 obyvatel a hustotě podnikatelských subjektů na km2. U prvního ukazatele dosahuje Praha 3 vyšších hodnot než je celopražský průměr – 272 oproti 240. U druhého ukazatele je tento rozdíl opačný – Praha 3 má nižší atraktivitu pro střední a velké podniky oproti průměru za Prahu (2,2 oproti 2,5). Hustota podnikatelských subjektů na km2 je v Praze 3 mnohonásobně vyšší než v za celou Prahu. Tabulka 4: Ukazatele podnikatelského prostředí Ukazatel

Praha 3

Hl. m. Praha

počet obyvatel

71 427

1 246 240

fyzické osoby fyzické osoby / 1000 ob.

19 469

299 554

rozloha území (v km2)

6,5

počet subjektů evidovaných v RES

40 009

272

podniky nad 50 zaměstnanců

podniky nad 50 zaměstnanců/ 1000 ob.

hustota podnikatelských subjektů / km2

4.2.2.

496,2

522 967

240

156

3 084

6155,2

1 054

2,2

2,5

Zdroj: Český statistický úřad k 4. 7. 2013

Pracovní příležitosti, zaměstnanost

Aktuální (srpen 2013) míra nezaměstnanosti za hlavní město Prahu je 4,96 %, ještě v červenci 2013 to bylo 3,3 %. Úřadem práce hl. m. Prahy je evidována měsíčně za celé město, ČSÚ údaje o nezaměstnanosti přebírá ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí. MPSV zhruba od 1.1. 2012 zpracovává údaje o nezaměstnaných od úřadů práce v novém informačním systému. Z tohoto důvodu nejsou údaje za celek nižší než je Praha celkem k dispozici. Poslední údaj, který byl zveřejněn v členění nižším než Praha celkem je k 31.12.2011, a to dosáhla Praha 3 hodnoty 4,5 %. Oproti přechozímu roku tak došlo ke zvýšení o více než půl procenta. Pokud hovoříme o zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti a pracovních příležitostech, je nutné brát v potaz charakter Prahy jako celku. Hl. m. Praha je dlouhodobě krajem s nejnižší nezaměstnaností v celé České republice – míra nezaměstananosti je zde nižší o 2,76 procentních bodů: k 31. 5. 2013 byla průměrná míra nezaměstnanosti za ČR 7,5 %, za hl. m. Prahu k 10. 7. 2013 4,74 % 8. Také již tradičně je Praha vnímána jako jedinečný trh s nejvíce pracovními příležitostmi v rámci celé České republiky. Od roku 2012 byli zaměstnavatelé zbaveni povinnosti hlásit volná pracovní místa úřadům práce, a proto dostupné údaje o počtu disponibilních pracovních míst nejsou zcela relevantní. 8

Míra nezaměstnanosti (Podíl nezaměstnaných osob) k 30. 11. 2013 dosahuje hodnoty za Prahu 3 5,5 %, jedná se o údaj orientační, byl vypočten jednorázově k datu 30. 11. 2013 a v dalším, ani předchozím období v roce 2013 a 2012 nebyl k dispozici – údaj dle ÚP ČR – krajská pobočka pro hlavní město Praha. 12



Graf 4: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v %

Pozn.: Údaje za rok 2012 k 31. 5. 2013

V roce 2013 bylo za Prahu 3 v RES zapsáno 41 210 ekonomických subjektů, z nichž u 61,7 % ekonomických subjektů není uveden počet zaměstnanců. 24,7 % subjektů je bez zaměstnanců, 10,3 % firem má do 5 zaměstnanců – jasně tak převažuji malé podniky. Firem, které v Praze 3 zaměstnávají 6 a více osob, je již méně než 3,3 %. Podíl subjektů zaměstnávajících nad 50 osob je zhruba stejný jako průměr za Prahu (o 0,2 % méně).

13



Tabulka 5: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2013 Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců

Kraj celkem

Praha 3

540 360

41 210

Neuvedeno

321 880

25 421

6 - 9 zaměstnanců

6 600

520

Počet subjektů celkem v tom Bez zaměstnanců

1 - 5 zaměstnanců

10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci

25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců



1000 - 1499 zaměstnanců 1500 - 1999 zaměstnanců 2000 - 2499 zaměstnanců 2500 - 2999 zaměstnanců

148 045 51 222 5 720 1 312 2 472 1 518 812 154 334 145 53 27 9 7

3000 - 3999 zaměstnanců

13

10 000 a více zam.

12


9

16

10 182 4 237 433 87

168 82 45 7

18 6 2 1 -

1 -


Pokud bereme v úvahu nabídku pracovních míst z absolutního hlediska (k roku 2001 bylo na Praze 3 evidováno celkem 41 tis. pracovních míst), podílejí se na jejich vytváření především velké instituce a organizace a obchodní zařízení. Ty jsou koncentrovány většinou na Žižkově v dolních partiích a na Vinohradech (v těchto částech byla evidována také převaha pracovních míst – 80 %), za pomyslnou dělící hranici je možno považovat ulici Želivského – východně od ní je již jen malá koncentrace významných zaměstnavatelů (19,5 %). Nejvýznamnější oblasti z hlediska pracovních příležitostí (z velké části se překrývají s rozmístěním významných institucí a organizací) jsou následující: •

•

• •

oblast od Flóry po Náměstí Jiřího z Poděbrad (komerční a kulturní zařízení, veřejná administrativa, finanční instituce, hotely),

Nám. W. Churchilla (VŠE, Dům odborových svazů, resp. Českomoravská konfederace odborových svazů, sportovní stadion Viktorie Žižkov a navazující oblast u Kostnického nám.), Olšanská ulice (administrativa, veřejná správa, telekomunikace, radiokomunikace),

Koněvova ul. (střední oblast), nám. Barikád a východně navazující prostor k Ohradě (centrály finančních institucí, administrativy, nakladatelství a ubytovací kapacity), 14



•

Olšanské nám. a jeho zázemí vč. části Táboritské ulice.

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří: •

•

•

•

v kategorii nad 1 000 zaměstnanců: - Všeobecná zdravotní pojišťovna - Vysoká škola ekonomická - Exxon Mobil Business Support Center Czechia v kategorii nad 500 zaměstnanců např.: - ČD - Telematika - Pozemkový fond České republiky - Lidé a Příležitosti - GTS NOVERA

v kategorii 250-500 pracovníků např.: - Danone - Stavební spořitelna České spořitelny a další - SUDOP PRAHA a.s. - Raiffeisen stavební spořitelna - Městská část Praha 3 a další další významní zaměstnavatelé – např.: - XEROX CZECH REPUBLIC

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva za Prahu byl v roce 2011 (dle SLDB) jen 50,7 %. Za rok 2012 udává v ČSÚ hodnotu 62,7 % 9.

9

Rozdíl hodnot dle SLDB a dle ČSÚ způsoben metodikou.

15



SWOT analýza pro problémový okruh ekonomika: Ekonomika

Silné stránky

Slabé stránky

 nízká míra nezaměstnanosti v celorepublikovém měřítku  tradiční existence celostátně a celoměstsky významné veřejné administrativy a veřejných služeb  významná orientace podnikatelské základny na oblast komerčních služeb  dynamický růst podnikatelských subjektů v posledních letech  nulová zadluženost MČ, dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu MČ



Příležitosti

Hrozby

 realizace výstavby polyfunkčních areálů, které rozšíří oblast služeb a zvýší nabídku pracovních míst  využití areálu nákladového nádraží Žižkov – rozvoj okolí, kulturní a volnočasové využití  zlepšení dopravní obslužnosti území a realizace celoměstsky významných dopravních staveb  efektivnější funkční využití území  dokončení privatizace bytového fondu  zachování nebytového fondu a jeho efektivní využívání  využití dotačních příležitostí

 zhoršující se hospodářská situace  vnitřní konkurence jiných pražských MČ  nevyužívání potenciálně významných komerčních ploch  jednostranně orientovaná nabídka pracovních odvětví s tendencí vymísťování služeb  finanční náročnost revitalizace Nákladového nádraží Žižkov včetně vyvolaných investic  nárůst finančních závazků občanů vůči městské části, zhoršení úspěšnosti vymáhání pohledávek od dlužníků

problematika rozsahu nevyužitých ploch a areálů  expanze služeb spojených se sociálně patologickými projevy života z centra města (hazard)  klesající pestrost služeb zejména na dolním Žižkově

16



4.3. LIDSKÉ ZDROJE 4.3.1.

Demografický profil

Praha 3 k 1. 1. 2013 eviduje 71 409 obyvatel. S tímto počtem MČ tvoří 5,73 % celkové pražské populace a řadí se tak na 7. místo z 22 místních obvodů. Největší je Praha 4 (10,94 %), Praha 8 (8,96 %), za nimi Prahy 6 (8,86 %) a Praha 10 (8,75 %) – tyto obvody překračují hranici sta tisíc obyvatel. Následují Prahy 5 a 11.

Hustota osídlení je 10 986 obyvatel/km² – Praha 3 tak dosahuje výrazně vyšších hodnot než je pražský průměr (2 513,2 obyv./ km²) i republikový průměr, jenž je 133,3 obyv./ km². Po Praze 2 se jen s nepatrně nižší hodnotou (méně než 1000 obyv./km²) řadí na 2. místo v Praze. Vývoj počtu obyvatel Nejdynamičtější vývoj obyvatelstva zaznamenala Praha 3 na konci 19. století, kdy zde probíhala mohutná výstavba - zejména v oblasti Žižkova a na Vinohradech. Na přelomu 19. a 20. století dosáhla Praha 3 o něco vyššího počtu obyvatel než má dnes (75 tisíc). Nejvyšších hodnot dosáhla v roce 1961 – cca 124 tis. obyvatel. Od té doby počet obyvatel klesal až do roku 2006. V letech 2007 měla Praha 3 stejný počet obyvatel jako dnes. Mezi léty 2008-2010 naopak počet obyvatel stoupal až na 73 321. V roce 2011 opět došlu k úbytku obyvatel, údaje ke konci roku 2012 mají vzestupný charakter a data z ČSÚ za první čtvrtletí roku 2013 udávají v Praze 3 počet obyvatel 71 427, tedy potvrzují vzestup z roku 2012.

Graf 5: Vývoj obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 2004 a 2012

Zdroj: Český statistický úřad, data k 31.12. příslušného roku

Až do roku 2006 docházelo k úbytku obyvatelstva, který byl způsoben celkovými zápornými přírůstky. Jejich první složka, přirozené přírůstky, byly také záporné. Jsou znázorněny i v následujícím grafu a znamenají, že počty zemřelých převyšují počty narozených, čili že obyvatelstvo se samo nereprodukuje. Od roku 2006 bylo celorepublikové období babyboomu, které se projevilo i na zvyšování hodnot přirozeného přírůstku v Praze 3 až do roku 2008. Od té doby hodnota přirozeného přírůstku neustále kolísá, čísla jsou stále v záporné rovině. 17



Migrační přírůstek, tedy počty přistěhovalých mínus počty vystěhovalých, se od roku 2003 postupně snižoval. V roce 2006 se dokonce pohyboval v záporných hodnotách, ale menších než přírůstek přirozený. Odliv obyvatelstva byl ze starého bytového fondu (zejména z jádra starého Žižkova) a byl také spojen s převodem bytů nebo domů na komerční funkce (zejména na Vinohradech). V letech 2007 a 2008 dosáhl migrační přírůstek tak výrazných pozitivních hodnot, že vytáhl do kladných čísel i celkový přírůstek. Až do roku 2011 se však hodnota přírůstku stěhováním snižovala, až v roce 2012 byl zaznamenán nárůst nových obyvatel MČ a začíná se tak potvrzovat očekávaný nárůst počtu obyvatel - v souvislosti s ukončováním jednotlivých etap bytové výstavby. Do roku 2035 by MČ P3 mohla mít podle střední varianty asi 76 000 obyvatel.

Graf 6: Vývoj přírůstků obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 2004 a 2012


Tabulka 6: Vývoj přírůstků obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 2004 a 2012 Praha 3

přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-325

-244

-284

-170

-51

-103

-88

-23

-79

-290

-165

-542

1851

506

90

52

35

79

-258

1371 1201

1902

609

178

348

75

269


V roce 2012 se v Praze 3 narodilo 789 dětí. V poměru narozených na 1000 obyvatel je hodnotou 11,05 pod pražským průměrem (11,37), v rámci 22 správních obvodů je v počtu živě narozených dětí na 12. místě a je téměř srovnatelná s částmi Praha 20 a Praha 12. Počet zemřelých byl v Praze 3 v roce 2012 celkem 868, což udává 12 zemřelých na 1000 obyvatel. Průměr za Prahu je nižší – 9,96. Praha 3 je v úmrtnosti obyvatel na třetím místě mezi pražskými obvody za Prahou 10 a Prahou 6.

V roce 2012 bylo v Praze 3 uzavřeno 359 sňatků, což je 5,03 na 1000 obyvatel. Tato hodnota je mírně vyšší než celopražský průměr (4,66). R ozvodovost je nepatrně nižší než v Praze – 2,11 oproti 2,24 rozvodům na 1000 obyvatel. V roce 2012 bylo v Praze 3 rozvedeno celkem 151 manželství. 18



Celkově se demografický vývoj a chování obyvatelstva Prahy 3 příliš neliší od Prahy jako celku, demografické statistiky udávají pouze výrazně vyšší index věku obyvatel, což se, jak je vidět výše, odráží i na úmrtnosti, v přírůstku stěhováním je na 7. místě ze všech pražských obvodů a celkovým přírůstkem spadá do celopražského průměru. Věkové složení populace 10 Věkové složení populace Prahy 3 se od 31. 12. 2007 proměnilo. Podíl obyvatelstva nad 60 byl v té době 25,1 %, nyní údaje k 31. 12. 2012 udávají 24,44 %. Dětská složka je zastoupena pouze 11,4 %, tato hodnota je oproti roku 2007 o čtyři desetiny vyšší. Klesl také podíl obyvatel ve věkovém rozmezí 15-64, údaj z konce roku 2007 byl 71,5 %, k 31. 12. 2012 je o jednotku nižší. Co se týká průměrného věku obyvatel Prahy 3, dosahuje tento údaj k 31. 12. 2012 hodnoty 42,6 let. Index stáří za Prahu 3 dosahuje hodnoty 162,3, index charakterizuje věkovou strukturu obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. V indexu ekonomického zatížení, který vypovídá, kolik dětí ve věku 0 – 14 let a osob ve věku 65 a více let připadá na 100 osob ve věku 15 – 64 let, má Praha 3 k roku 2011 hodnotu 41,0, která je příznivější než celopražský průměr 43,8. Vývoj bez migrace by vedl k dalšímu výraznému stárnutí obyvatel a k poklesu jeho počtu během následujících 10 let až o 20 % současného stavu. Tabulka 7: Věkové složení obyvatelstva Prahy 3 k 31. 12. 2012 Věkové složení obyvatel

Muži

0-14

Ženy

4 212

15-64

25 501

65 a více

4 930

3 962

24 822

7 982

Celkem Absolutně

Procentuálně

8 174

50 323 12 912

11,4 70,5 18,1

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 8: Věkové složení obyvatelstva Prahy 3 k 31. 12. 2012 Obyvatelstvo celkem

0 - 14

15 - 19

věkové kategorie

Celkem 71 409

muži 34 643

ženy 36 766

2 414

1 186

1 228

8 174

20 - 29

10 598

40 - 49

9 941

30 - 39 50 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 79

80 a více let

14 153

8 675

4 542 4 368 4 767 3 777

4 212 5 241 7 493 5 225 4 222

2 134 1 920 1 875 1 135

3 962 5 357 6 660 4 716 4 453

2 408 2 448 2 892 2 642

Zdroj: ČSÚ

10

Z důvodu nedostupnosti aktuálních dat, neboť jsou zveřejňována jednou ročně, jsou použita poslední dostupná data.

19



4.3.2.

Profil obyvatelstva

Ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva Prahy 3 se objevují dvě velké skupiny obyvatel. Praha 3 je na druhém místě (za Prahou 6) v počtu vysokoškoláků, žije jich zde 28,12 % a druhou silnou skupinu tvoří středoškoláci s maturitu 29,23 %, tímto však MČ spadá do celopražského průměru. 19,65 % obyvatel MČ tvoří středoškoláci bez maturity, což Prahu 3 řadí na 16. místo z 22 pražských obvodů. 10,04 % obyvatel má základní vzdělání včetně neukončeného. I přes poměrně velké procento je však 18 pražských obvodů, které mají větší procento obyvatel s tímto vzděláním. Nástavbové studium má 3,23 % osob, MČ je zde na 10. místě. Shodně s Prahou 22 má osob s vyšším odborným vzděláním 2,18 % a poměrně zanedbatelné procento osob bez vzdělání 0,28 % žije v Praze 3. Složení domácností

Praha 3 má z 22 obvodů 9. místo v zastoupení úplných rodin – 31,03 % (průměr za Prahu 38,6 %) a poměrně vysoké je zastoupení domácností jednotlivců – 45,46 % (průměr 38,96 %). Naproti tomu podíl úplných rodin se závislými dětmi je pouze 10,49 %. S tím souvisí také průměrný počet osob v bytě, který je 2,12 osob na byt oproti celopražskému průměru 2,34 osob na byt 11.

Ekonomický profil obyvatelstva

Zaměstnavatelé a samostatně výdělečně činní tvoří v souhrnu 20,84 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, 66,18 % tvoří zaměstnanci. Lze tedy konstatovat, že podnikatelská složka je necelých 8 tisíc obyvatel Prahy 3. Z nich 3,6 % jsou zaměstnavatelé (cca 1 300) osob, kteří se podílí na vytváření pracovních příležitostí. Celopražský průměr se pohybuje v hodnotách 19,9 % podnikatelských subjektů, tedy o téměř jedno procento méně než Praha 3. Z toho 4,0 % zaměstnavatelů a 15,91 % OSVČ. Podíl OSVČ v Praze 3 je o 1,33 % vyšší, než je celopražský průměr. SWOT analýza pro problémový okruh obyvatelstvo (demografie): Obyvatelstvo (demografie) Silné stránky

Slabé stránky

 vzdělanostní skladba obyvatel odpovídá celopražskému průměru  vysoká zaměstnanost obyvatel v třetím sektoru (obchodě a službách)  růst zastoupení středních sociálních skupin a ekonomicky silných domácností na celkové skladbě  zvýšená podnikatelská aktivita obyvatel proti celopražskému průměru  zvyšující se celkový přírůstek obyvatelstva

 vyšší podíl malých jednočlenných domácností  nízké zastoupení úplných rodin se závislými dětmi  snížená stabilita obyvatelstva daná velkým počtem přechodně bydlících domácností a bezdětných domácností  snížená sociální integrace obyvatelstva dolního Žižkova s vyšším zastoupením romského etnika a sociálně slabé populace

11

Údaj ze SLDB 2011

20


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 Příležitosti

Hrozby

 růst atraktivity vnitřního města s dostupným přírodně rekreačním zázemím pro bydlení ekonomicky silných domácností  růstu středních a vyšších středních sociálních vrstev v závislosti na výstavbě bytů do osobního vlastnictví  procesy postupné integrace národnostních menšin do stávajících sociálních struktur

 hospodářský pokles ČR, který povede k rozšíření skupin sociálně slabého obyvatelstva a k růstu sociálních kontrastů  další stárnutí obyvatelstva, které povede k snižování počtu trvale bydlících obyvatel (rostoucí náklady na poskytování specifických veřejných služeb)

21



4.4. BYDLENÍ Postupně je realizována modernizace staršího bytového fondu a v posledních letech v Praze 3 probíhá mohutná výstavba převážně rezidenčních bytů. V jednom z těchto projektů Central Parku Praha v centrální části Prahy 3 bylo v roce 2012 prodáno 102 bytových jednotek. Od roku 2013 je v prodeji 17 bytových jednotek na Vinohradech v ulici Kubelíkově 124 na Žižkově, v ulici Olgy Havlové, již zmíněný Central Park nabízí celkem 547 bytových jednotek, Rezidence Jeseniova nabízí 149 bytových jednotek a probíhá dostavba areálu KOTI Victoria na rozhraní Malešic a Žižkova. Všechny tyto rezidence jsou orientované na skupinu ekonomicky silných domácností. Rozvoj bytové funkce v MČ P3 svou politikou dosahuje úrovně v jiných pražských rezidenčních čtvrtích.

S růstem skupiny důchodců v dalších letech se posílí složka sociálně slabého obyvatelstva, což je situace, na níž by se mělo při tvorbě strategického plánu pomýšlet.

Pražský průměr cen nových bytů byl v únoru 2013 61 129,- Kč/m2, domů 54 345,- Kč/m2 Oproti minulým letům stoupla cena bytu o cca 2 000,- Kč, cena domů naopak klesla o cca 1 000,- Kč. V cenách bytů se Žižkov a Vinohrady liší o cca 20 000,- Kč/m². Ceny bytů jsou k výše uvedenému datu na Žižkově o cca 2 000,- Kč vyšší, než je celopražský průměr, na Vinohradech o zmíněných 20 000,- Kč.

Správa bytového fondu ve vlastnictví MČ a další související služby jsou zajišťovány prostřednictvím společnosti Správa majetkového portfolia Praha 3, akciové společnosti, která vznikla sloučením 2 společností založených MČ k účelu správy bytů ve vlastnictví MČ. Mimo tuto společnost zůstává Správa zbytkového majetku, do jejíž správy bylo v minulosti převedeno 71 neprivatizovaných bytů. Praha 3 má harmonogram prodeje bytů do konce r. 2016. S ohledem na potřeby nastavení bytové politiky MČ v budoucnu byla na podzim 2013 zpracována studie „Odhad potřebnosti a finanční udržitelnosti podpory bydlení MČ Praha 3“. Cílem MČ je vytvoření fondu obecního bydlení a schválení pravidel pro systém přidělování bytů.

22



SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje – bydlení: Bydlení a bytová politika Silné stránky

Slabé stránky

 koncentrovaná a systematická správa komunálního majetku  podstatné změny vlastnické struktury bytového fondu  růst dynamiky regeneračních procesů domovního fondu vedoucí ke zkvalitnění bytové funkce  velký rozsah plánované bytové výstavby

 vysoký podíl starého bytového fondu s velkými nároky na údržbu a opravy  zanedbaná údržba panelových domů  zastaralost a zchátralost veřejného prostoru (bariéry v území v přístupu k MHD a k službám, nízká péče o náměstí, uliční parter)

Příležitosti

Hrozby

 koncepční bytová politika MČ  realizace připravených projektů s převažující funkcí bydlení  nabídka finančních produktů pro zajištění bydlení  zvýšený zájem ekonomicky silnějších skupin obyvatel o bydlení městského typu (zastavení procesu migrace „ven z města“)  zájem mladých rodin o soukromovlastnické formy bydlení  zvýšení podpory státu v oblasti bydlení  zvyšování kvality bydlení zlepšením jeho zázemí a nabídky služeb

 zvyšování finanční náročnosti nové výstavby i oprav bytového fondu  dopady ekonomické recese  sociální dopady deregulace nájemného  růst počtu neplatičů v nájemních bytech  chátrání zprivatizovaného staršího bytového fondu z důvodů celkově vysokých nákladů na bydlení, které neumožní vytváření dostatečných rezerv pro potřebu údržby a oprav  přílišné rozšíření „hotelového průmyslu“ na území Žižkova na úkor bydlení

23



4.5. ZDRAVOTNÍ PÉČE V hranicích správního obvodu MČ P3 je v současné době situováno 269 12 zdravotnických zařízení lékařského a nelékařského typu. Podíl na celkovém počtu lékařských zařízení v Praze je 9 %.

Praha 3 nedisponuje žádným rozsáhlým zdravotnickým komplexem. V jejím těsném sousedství leží areál Vinohradské nemocnice, která má v řadě oblastí lékařské péče nadregionální působnost a občanům Prahy 3 poskytuje také Lékařskou službu první pomoci.

Zařízení nemocničního typu reprezentuje soukromé nemocniční zařízení SDI s.r.o. v Kubelíkově ulici, kde jsou pro občany MČ Praha 3 k dispozici také lůžka pro dlouhodobě nemocné. Dalším lůžkovým zařízením je Sanatorium Sv. Anny EGK s.r.o. v Luční ulici. Na území městské části Praha 3 se nacházejí čtyři polikliniky, dále dvě soukromá střediska sdružující odborné specialisty v Koněvově a v Biskupcově ulici.

Městská část zřizuje Denní jesle Praha 3, které má v kompetenci Odbor školství a zdravotnictví. Další příspěvkové organizace Ošetřovatelský domov a Pečovatelská služba vzhledem k nelékařskému typu péče spadají pod Odbor sociálních věcí. Z šetření pro potřeby analýzy vyplynulo, že Praha 3 trpí nedostatkem praktických lékařů a zubařů. Praktičtí lékaři jsou zde vesměs důchodového věku a pojišťovny s nimi nechtějí uzavírat smlouvy, zubní lékaři sice ordinace v Praze 3 mají, avšak s vyčerpanou kapacitou pacientů. SWOT analýza pro problémový okruh zdravotnictví:

Zdravotnictví Silné stránky

Slabé stránky

 relativně dobré pokrytí území ordinacemi lékařů všech důležitých lékařských specializací  existence komplexu Vinohradské nemocnice v těsné návaznosti na MČ P3  existence Lékařské služby první pomoci při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Praha 10  dobrá dostupnost zdravotnické záchranné služby Příležitosti

 nedostatek lůžek následné péče ve spádovém zdravotnickém obvodu Prahy 3  nedostatek praktických lékařů a zubařů

 stabilizace zdravotní péče a její kvality díky změně pravidel financování zdravotní péče a přerozdělování financí mezi obcí a městskými částmi  stanovení jasných legislativních pravidel pro lůžka následné péče  realizace dlouhodobě zvažovaného záměru výstavby LDN

 privatizace nebo převod bývalých poliklinik na jiné subjekty než na městskou část  zánik některých lékařských zařízení a snížení poskytované péče v důsledku přetrvávajících problémů ve financování zdravotní péče

12

k 31. 12. 2011

Hrozby

24



4.6. SOCIÁLNÍ OBLAST Sociální oblast je v dnešní době určována především formou poskytovaných služeb, které jsou zajišťovány jednak obcí, krajem nebo státem (vlastní činností nebo prostřednictvím zřízených organizací), jednak nestátními organizacemi (nejčastěji neziskového charakteru), které získávají prostředky převážně z veřejných zdrojů (obec, kraj a stát). Vedle toho existuje systém finanční podpory jednotlivců ve formě sociálních dávek rozlišovaných na nepojistné (dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, podpora v nezaměstnanosti, státní sociální podpora), které jsou vypláceny prostřednictvím Úřadů práce ČR, a pojistné (systém důchodového, zdravotního a nemocenského pojištění), zajišťované především Českou správou sociálního zabezpečení. Na úrovni státu, kraje i obce je realizována aktivní politika zaměstnanosti.

Městská část Praha 3 koordinuje vlastní činnost v sociální oblasti prostřednictvím odboru sociálních věcí ÚMČ Praha 3, který zajišťuje rozsáhlou sociální pomoc občanům městské části ve všech běžných oblastech sociální potřebnosti (sociální i zdravotní důvody), dále prostřednictvím zřízených příspěvkových organizací (Pečovatelská služba Praha 3, Ošetřovatelský domov Praha 3, Integrační centrum Zahrada) a v neposlední řadě grantovou a dotační podporou služeb nestátních neziskových organizací poskytujících sociální a návazné služby. Stále častější je nákup určitých specifických služeb těchto organizací (např. terénní programy pro osoby bez přístřeší nebo uživatele drog). Městská část Praha 3 má zřízený účelový Fond sociální a zdravotní, jehož prostřednictvím podporuje služby nebo jednotlivce, a funguje zde Komise sociální a zdravotní Rady městské části.

Základním nástrojem pro realizaci a rozvoj sociálních a návazných služeb na území městské části je komunitní plánování sociálních služeb. Jedná se o proces, který vytváří, podporuje a udržuje funkční a účinný systém sociálních a návazných služeb pro občany Prahy 3 s účelem co nejefektivnějšího uspokojení skutečných potřeb jejich uživatelů. V současné době je účinný Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Městské části Praha 3 na období 2010 – 2014 a zpracovává se nový plán na období 2015 až 2019. Vlastní proces fungování komunitního plánování rozvoje sociálních služeb je organizován ve struktuře poskytovatel – zadavatel – uživatel. Organizační struktura se skládá z pěti pracovních skupin odrážejících základní cílové skupiny a řídící skupiny.

S oblastí sociální politiky vždy úzce souvisí demografická situace na dotčeném území. V Praze 3 jsou patrné podobně jako v celé populaci trendy ke stárnutí obyvatelstva a s tím související problémy (kapacity služeb, nezaměstnanost osob v předdůchodovém věku, chudoba v důsledku nedostatečné podpory ze strany státu, zdravotní stav s nároky na poskytované služby), dále rozšiřování sociální stratifikace a v neposlední řadě závislost budoucího vývoje na formě zvolené podoby zástavby a jejího charakteru (např. areál Nákladového nádraží Žižkov). Na městské části působí řada významných organizací poskytujících sociální a návazné služby. Z hlediska městské části je potřeba vnímat diferenciaci mezi službami lokálního charakteru a službami celopražskými, což by se mělo odrážet i v jejich financování a další případné podpoře. Za lokální lze považovat především služby určené dětem, mládeži a rodinám s dětmi, dále služby pro seniory a služby pro cizince a národnostní menšiny. Tyto služby lze vnímat z hlediska lokality městské části za významné z důvodu potencionálního počtu klientů a z hlediska lokální specifičnosti. Ostatní cílové skupiny je potřeba vnímat více v celopražském kontextu. Členění na lokální a celopražské služby upřednostňuje ve svých koncepčních materiálech týkajících se sociální oblasti i hlavní město Praha. 25



Poskytovatelé sociálních služeb Uspokojování potřeb sociální péče je ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám na dobré úrovni a poskytuje služby širokému spektru obyvatelstva. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež  Centrum dětí a mládeže Teen Challenge International ČR Praze  Dům dětí a mládeže Praha 3 – Ulita  Nízkoprahový klub Husita (Husitské centrum o. p. s.)  R – Mosty Poskytovatelé zaměření na rodiny s dětmi  Rodinné a kulturní centrum Nová Trojka  Rodinné centrum Paleček

Poskytovatelé zaměření na rodiny s handicapovanými dětmi  Alfa Human Service Poskytovatelé zaměření na náhradní rodinnou péči  Natama

Poskytovatelé zaměření na zdravotně a mentálně handicapované  Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených, klub č. 70  Integrační centrum ZAHRADA  Pobočka Diakonie Církve bratrské v Praze 3  Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., obvodní organizace Praha 3 Odborné sociální poradenství  Centrum sociálních služeb Praha  R – Mosty  STŘEP, o.s. (České centrum pro sanaci rodiny)  Remedium – občanská porada Protidrogová prevence  DROP In  Sananim

Poskytovatelé zaměření na dlouhodobě nemocné i seniory  Agentura Květa  Dům s pečovatelskou službou Praha 3  HOME CARE Praha 3  Ošetřovatelský domov Praha 3  Alena Krejčová  Eliška Chlumská  Pečovatelská služba Praha 3

Poskytovatelé zaměření na seniory  Klub Remedium – Centrum aktivit (nejen) pro seniory  Klub radostného stáří Komunitní centrum Armády spásy  Svaz důchodců v ČR v Praze 3  Klub důchodců 26



Poskytovatelé zaměření na osoby bez domova  Armáda spásy  Naděje, o. s. Poskytovatelé zaměření na integraci cizinců  Centrum pro integraci cizinců  Sdružení pro integraci a migraci

Ze specializovaných sociálních organizací jsou v Praze 3 zastoupeny  Česká společnost pro duševní zdraví  La Strada – řeší problematiku obchodování s lidmi  MAMMA HELP – sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu  Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 3 a 9  Remedium - podporuje rozvoj krizových služeb a pomáhajících profesí realizací vzdělávacích programů a vydáváním odborných materiálů, organizuje vzdělávací, společenské a pohybové programy pro seniory, občanskou poradnu, podporují rozvoj a spolupráci neziskového sektoru v Praze 3  Židovská obec v Praze. Městská část je zřizovatelem tří příspěvkových organizací v sociální oblasti. Je to Ošetřovatelský domov Praha 3, který poskytuje službu domov pro seniory s kapacitou 89 lůžek a odlehčovací služby s kapacitou 7 lůžek. Dále Pečovatelská služba Praha 3, která, jak název napovídá, provozuje uvedenou sociální službu, a Integrační centrum Zahrada, což je denní stacionář určený klientům od 2 do 26 let věku s kombinovanými vadami. Městská část disponuje Domem s pečovatelskou službou v Roháčově a v Krásově ulici o celkové kapacitě 142 a 62 bytových jednotek.

K organizacím s vlivem na území Prahy 3 je třeba uvést i Centrum sociálních služeb Praha, které zastřešuje řadu odborných pracovišť poskytujících různé typy služeb lidem, kteří se ocitli v tíživé životní nebo sociální situaci. Této cílové skupině Centrum sociálních služeb Praha nabízí sociální, terapeutické a zdravotnické služby, psychologické i právní poradenství, přechodné ubytování nebo základní informační servis. Centrum se podílí také na přípravných krocích k formulování sociální politiky a sociálních priorit hlavního města Prahy, na vytváření metodických a koncepčních materiálů pro činnost hlavního města v sociální oblasti a na odborném vzdělávání pracovníků sociální sféry. Nabídka sociálních služeb v Praze 3 sice nepostihuje všechny potřebné skupiny obyvatelstva (například mladé lidi z dětských domovů a potřebné provozování startovacích bytů, tzv. „dům na půli cesty“, chráněné dílny pro osoby se sníženým pracovním uplatněním a levné bydlení pro osoby navracející se z výkonu trestu), nicméně je třeba připomenout, že sociální oblast je třeba řešit v celopražském kontextu, tzn. že každá městská část nemusí saturovat všechny druhy služeb. Je třeba budovat síť služeb na úrovni hlavního města Prahy, na níž adekvátním (lokálně specifickým) způsobem navazuje síť na úrovni městské části. Na řešení potřebnosti služeb však reaguje komunitní plán rozvoje sociálních služeb MČ Praha 3.

27



SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje – sociální péče: Lidské zdroje – sociální péče Silné stránky

Slabé stránky

 podpora MČ poskytovatelům sociálních služeb i poskytovatelům služeb návazných 13  rozvinutá síť poskytovatelů služeb v sociální oblasti i poskytovatelů služeb návazných  relativní dostupnost sociálních a návazných služeb (zejména specializovaných) v rámci území HMP  dostupnost služeb pro osoby omezené z důvodu věku nebo zdravotního postižení v rámci příspěvkových organizací MČ Praha 3 (pečovatelská služba, ošetřovatelský domov)  podpora terénní práce ze strany MČ P3  kvalitní a dlouhodobá spolupráce veřejného a neziskového sektoru v sociální oblasti  činnost v oblasti práce s cizinci, bezdomovci, osobami drogově závislými, oběťmi domácího násilí a dalšími  fungující organizační a procesní struktura komunitního plánování sociálních služeb  finanční podpora NNO v návaznosti na kraj a stát Příležitosti

 vyšší koncentrace negativních sociálních jevů (blízkost centra)  nízká míra zájmu občanů o lokální dění  nedostatek pobytových kapacit v sociálních službách pro některé cílové skupiny (osoby po výkonu trestu, matky s dětmi, lidé bez přístřeší, domy na půl cesty, azylové domy apod.)

 zapojení MČ do realizace střednědobého plánu sociálních služeb HMP  vytvoření koncepce a metodiky v oblasti sociálního bydlení  podpora projektů pro občany, kteří mají ztížený přístup na trh práce  realizace stávajícího a příprava nového komunitního plánu sociálních služeb na základě skutečně zjištěných potřeb uživatelů v území a jeho monitoring  síťování sociálních a návazných služeb

 snižování ekonomické úrovně obyvatel – prohlubování sociálních rozdílů  socioekonomické dopady hospodářské krize  nárůst počtu přistěhovalců trvale se usazujících na území MČ (bezpečnostní a sociální rizika)  snižování prostředků z veřejných zdrojů do sociální oblasti  stárnutí populace

Hrozby

13

Návaznými službami se rozumí služby sociálního charakteru, které nejsou sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se především o klubovou činnost pro rodiny s dětmi (mateřská centra, rodinná centra), klubová činnost seniorů a osob se zdravotním postižením, podpůrné skupiny a poradenství pro pečující osoby mimo služby dle 108/2006 Sb., podpůrné skupiny a poradenství pro pečující osoby mimo služby dle 108/2006 Sb., podpora jednotlivců a rodin v krizi mimo služby dle 108/2006 Sb. (vč. např. psychoterapie), služby drogové prevence pro děti i dospělé, organizace realizující projekty zaměřené na podporu zaměstnanosti a vzdělanosti dospělých z cílových skupin uživatelů sociálních služeb, podpora dobrovolnictví. Vzhledem k terminologické rozvolněnosti tzv. návazných služeb je nezbytnou podmínkou obecné přijatelnosti návazné služby naplnění formalizovaného charakteru (především legislativního a odborného) poskytované služby v souladu s oblastí působnosti.

28







  

v lokalitě Prahy 3 - spolupráce poskytovatelů dle potřeb klienta nově budovaná agenda činnosti OSV ÚMČ Praha 3 v důsledku reformních změn od počátku roku 2012 – rozvinutá koncepční práce a činnost v oblasti sociální práce spolupráce s ostatními MČ a HMP při budování sítě sociálních služeb a metodiky spolupráce v sociální oblasti nárůst počtu přistěhovalců trvale se usazujících na území MČ rozvoj sociální práce na obcích zefektivnění péče o mládež ohroženou sociálně patologickými jevy

4.7. ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Při zpracování této kapitoly byly využity podklady získané od pracovníků úřadu MČ P3. Nejaktuálnějším dokumentem pro oblast školství je Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy z června 2007, aktualizovaná k 1. 8. 2013.

Význam Prahy 3 v rámci celopražské sítě školských zařízení je dán především existencí relativně velké nabídky středních a vyšších odborných škol, ale existenci i základní umělecké školy. Jejich podíl na celopražské nabídce je vyšší, než jaká je váha obvodu vyjádřená počtem obyvatel. V následujících odstavcích je strukturovaně podán přehled o všech existujících školách na území Prahy 3, a to i přesto, že oblast středních a vysokých škol nemůže vedení Prahy 3 přímo ovlivnit.

V hranicích správního území MČ P3 jsou zastoupeny všechny typy škol – od mateřských škol přes školy základní, střední a speciální, až po vysoké školství. Z celého spektra školských zařízení je městská část zřizovatelem mateřských a základních škol. Mateřské školy Na území městské části Praha 3 je od školního roku 2013/2014 předškolní vzdělávání zajišťováno v 18 mateřských školách, 4 jsou součástí základní školy. Od 1. 7. 2007 tak postupně dochází k rozšiřování pracovišť předškolního vzdělávání, tehdy na místech sloučených základních škol (MŠ se staly jejich odloučeným pracovištěm), dnes ke školnímu roku 2013/2014 probíhá další rozšíření sítě MŠ o 2 třídy s kapacitou 56 dětí. Od školního roku 2013/2014 je kapacita v mateřských školách 1871míst. Základní školy MČ Praha 3 je zřizovatelem celkem 10 škol se 176 třídami, které dnes nejen plně pokrývají potřeby Prahy 3, ale disponují volnými kapacitami. Úředně stanovená kapacita je cca 6 473 míst, naplněnost škol se pohybuje průměrně okolo 60%. Část těchto volných kapacit je pronajímána soukromým školám. Nižší naplněnost mají zejména sloučené ZŠ a MŠ s odloučeným pracovištěm a ZŠ, které nabízejí vzdělání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

29



Speciální školy Na území MČ P3 je 1 speciální škola zřizovaná HMP – ZŠ Zahrádka.

MČ je zřizovatelem Integračního centra Zahrada (denní stacionář pro děti s kombinovaným mentálním a pohybovým postižením).

Další školy a školská zařízení Na území MČ P3 je zajištěno i zájmové vzdělávání, které nabízejí ZUŠ (Štítného 5), Hudební škola HMP Komenského 9, Baletní škola BcA. Jána Nemce (Koněvova 19) a DDM Ulita. Tyto školy a školské zařízení zřizuje hl. m. Praha. ZUŠ se významně podílejí na formování osobnosti svých žáků, rozvíjejí jejich individuální schopnosti a talent ve výtvarném a literárně – dramatickém oboru. Hudební škola vytváří předpoklady pro pokračování ve studiu na hudebně zaměřeném gymnáziu. Dům dětí a mládeže nabízí nejrůznější kroužky pro předškolní a školní děti, ale i pro dospělé. Střední školy Nabídka je poměrně široká a studenti mají vzhledem k poloze městské části možnost využívat i další silně koncentrovanou nabídku středních škol v Praze 1 a Praze 2.

Střední školy jsou v Praze 3 zastoupeny školami jak státními, tak soukromými a vytvářejí velmi pestrou nabídku vzdělávacích možností od všeobecného vzdělání po odborné technické, chemické, ekonomické a další, ale zejména umělecké. V území absentuje střední škola s cizojazyčnou výukou, nicméně Gymnázium Na Pražačce otvírá každý rok třídu s rozšířenou výukou němčiny. Při hodnocení této situace je nutno doporučit vnímání současného stavu hlavně z celopražského pohledu. Při zohlednění změn v demografickém vývoji lze konstatovat, že kapacity gymnázií v Praze jsou předimenzované.

V současné době je na území Prahy 3 celkem 6 škol zřizovaných hl. m. Prahou - Gymnázium Karla Sladkovského, Gymnázium Na Pražačce, Obchodní akademie Kubelíkova 37, Obchodní akademie Hovorčovická, Vyšší odborná škola a Střední umělecká škola Václava Hollara, VOŠ a SŠ uměleckoprůmyslová Žižkovo nám. Dále se zde nacházejí čtyři školy soukromých zřizovatelů - Bankovní akademie SOŠ a VOŠ, SŠ knižní kultury, Střední odborná škola podnikatelská PROFIT, Středisko praktického vyučování – INVENTARI.

Vysoké školy Praha 3 je tradičně sídlem vysokého školství, konkrétně sídlem Vysoké školy ekonomické s příslušnými studentskými kolejemi, Univerzita Jana Amose Komenského (soukromá školaRoháčova 63), a nachází se zde i pracoviště Metropolitní univerzity Praha v Prokopově ulici.

30



SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje - školství: Lidské zdroje - školství Silné stránky

Slabé stránky

 existence celostátně a celoměstsky významných škol  široká nabídka učebních programů mateřských a základních škol pro všechny skupiny žáků, včetně handicapovaných žáků a žáků z etnických menšin  dobrá nabídka zařízení pro mimoškolní zájmovou a volnočasovou činnost dětí  pestrá nabídka středního odborného vzdělávání s existencí tradičních a proslavených uměleckoprůmyslových škol  existence koncepce rozvoje školství  existence pedagogicko–psychologické poradny na území MČ  podpora volnočasových aktivit formou grantů  existence ZŠ se zaměřením na výuku jazyků a digitální gramotnost a šestiletého gymnázia s třídou s rozšířenou výukou německého jazyka  pokrytí potřeb na umístění dětí do mateřských škol v lokalitě Prahy 3

 úbytek žáků při přechodu na druhý stupeň ZŠ

Příležitosti

Hrozby

 realizace investičních záměrů s dopadem na školskou infrastrukturu  vytvoření kapacit v MŠ v důsledku vyšší poptávky v souladu s demografickým vývojem  využití rezervních prostorových kapacit ve školách ve prospěch zájmové činnosti nebo pro nové kapacity MŠ  vznik nových vzdělávacích programů reflektujících potřeby cizinců  systematické řešení stavu školství s ohledem na demografický vývoj obyvatel  vyšší míra zapojování rodičů do činnosti MŠ, ZŠ komunikace dítě - rodič - pedagog, společné akce, využívání celostátně fungujících projektů, např. Rodiče vítáni

 úsporná opatření státního rozpočtu, která povedou k snížení příspěvků na školy a k jejich uzavírání  ohrožení existence škol, jejichž nabídka vzdělávacích programů a technického vybavení neodpovídá současným trendům vývoje (např. jazyková, počítačová gramotnost)  snížení poptávky po kapacitách škol a školských zařízení v důsledku nerealizace plánovaných investičních záměrů v oblasti bytové výstavby  zánik základních škol v důsledku jejich nízké naplněnosti  další zhoršení vybavenosti areálů ZŠ

31



4.8. SPORT, VOLNOČASOVÉ AKTIVITY V r. 2013 byla schválena Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu MČ Prahy 3, kterou vytvořila Komise pro tělovýchovu a sport. V majetku městské části je sportovní a rekreační areál na Pražačce (SARAP), jenž je její příspěvkovou organizací. V areálu se nachází hřiště na fotbal, atletická dráha, tenisové kurty, volejbalové a basketbalové hřiště, otevřený a krytý plavecký bazén, posilovna, dětské dopravní hřiště. Další víceúčelová hřiště jsou k dispozici u škol zřizovaných městskou částí Praha 3 – ZŠ Chmelnice, Jeseniova, Pražačka, Jiřího z Lobkovic. Volně přístupná jsou hřiště v ulici Luční, na Žižkově náměstí a v parku Rajská zahrada. Veřejnost využívá tělocvičny u všech ZŠ.

Úřad městské části pomocí grantů podporuje 28 sportovních klubů – nestátních neziskových organizací, které mají sídlo a působnost na území Prahy 3 a zabývají se tělovýchovou a sportem. Tyto organizace mohou čerpat dotace v devíti stanovených oblastech (provoz, děti a mládež, lokální akce, sport pro širokou veřejnost, na nájmy tělovýchovných zařízení, na výchovu a podporu trenérů, handicapovaných sportovců, významné sportovní akce a výjezdy na soustředění a závody). Grantový fond využívá prostředky získané z odvodů z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení, které přiděluje svým městským částem Magistrát hl. města Prahy. Na území městské části je řada sportovních organizací a neziskových organizací, které zajišťují organizovanou sportovní výchovu. Mezi organizace zajišťující volnočasové aktivity dětí, mládeže a dospělých patří např.: 

       

147. PS Galaxie – nezisková organizace pro děti s využitím volnočasových aktivit. Je součástí sdružení Pionýr, pořádá schůzky každý týden, výlety a tábory. Český rybářský svaz místní organizace Žižkov, pro všechny zájmové skupiny. TOM 201 01 S.T.A.N. Praha 3 – turistický oddíl pro děti a mládež pořádá schůzky každý týden, výlety a tábory. TTC Praha – klub rekreačního stolního tenisu pro mládež a dospělé. Sarap–středisko pro sportovní vyžití mládeže, zřizuje MČ Praha 3 Centrum dětí a mládeže Teen Challenge International ČR Praha – zaměření na primární prevenci a volnočasové aktivity DDM Praha 3 – ULITA, středisko volného času pro děti, mládež a dospělé Nízkoprahový klub Beztíže (oddělení DDM Praha 3) R – Mosty

Většina těchto organizací zajišťuje také spektrum sociální pomoci, z tohoto důvodu jsou zmíněné již v kapitole 4.4 o sociální péči.

Rekonstrukce Rajské zahrady, sportovně rekreačního areálu Pražačka, stejně jako vybudování, rozšíření nebo modernizace několika dalších hřišť v uplynulých letech přispělo ke zlepšení nabídky, která však stále neuspokojuje rostoucí poptávku. S problémem nedostatku prostorových kapacit se potýká také organizovaná a výkonnostní tělovýchova. Fenoménem zasluhujícím zvláštní zřetel je fotbalový klub a areál žižkovské Viktorky, který přispívá k udržování zdravého patriotismu obyvatel této čtvrti. Specifickým potenciálem Prahy 3 je rovněž existence několika větších ploch volné veřejné zeleně, využitelné pro rozmanité formy rekreace. Pro jejich budoucí využití je potřeba velmi citlivě sladit ekologická, ekonomická i společenská hlediska. 32



SWOT analýza pro problémový okruh sport a volnočasové aktivity: Sport a volnočasové aktivity Silné stránky

Slabé stránky

 existence větších ploch volné veřejné zeleně využitelné pro rekreační účely  aktivní sportovní oddíly organizující tělovýchovné aktivity pro veřejnost  probíhající proces rekonstrukce sportovních hřišť při školách s využitím pro veřejnost  sportovně rekreační areál Pražačka  nově rekonstruovaná Rajská zahrada  dostupnost volnočasových aktivit i pro sociálně znevýhodněné děti, resp. rodiny, v důsledku spolupráce MČ s neziskovými organizacemi a podpory NNO ze strany MČ

 nerovnoměrné rozložení sportovišť v rámci území Prahy 3  nedostatečná kapacita zázemí pro volnočasové aktivity v některých rezidenčních lokalitách  malá nabídka ploch a prostorů pro zájmové a amatérské sportování obyvatel  dostupnost veřejně přístupných sportovišť pro mládež  ne vždy dostatečná bezpečnost a údržba volně přístupných oddychových ploch (hlavně Vítkov)  nízká vybavenost doplňkovými službami a zařízením u rekreačních ploch (Parukářka, Židovské pece, Krejcárek, Vítkov atd.)  špatná přístupnost rekreačních ploch (hlavně Vítkov - bariéry na nástupech) Hrozby

Příležitosti  zázemí pro volnočasové aktivity jako součást rozvojových záměrů na zástavbu volných nebo asanovaných ploch  růst hodnoty zdraví a rozvoj podnikání v oblasti sportu a rekreace na komerční bázi přispívající k významnému rozšíření nabídky a k větší územní rovnováze v nabídce  zvýšený dohled na kvalitu, bezpečnost a údržbu dětských hřišť a veřejných sportovišť  připravené záměry na revitalizaci centrálního prostoru na Vítkově

14

 tlak na využití současných sportovních a rekreačních ploch pro komerční účely  zaostávání úrovně a pomalé přizpůsobování nabídky vývoji potřeb nových sportovních aktivit  nedostatek financí na údržbu a opravy sportovišť a rekreačních ploch, který povede k jejich chátrání nebo rušení  nevyužití rekreačního potenciálu větších volných ploch veřejné zeleně  zanedbání a odložení investic do zpřístupnění zeleně (hlavně Vítkov)  špatná koordinace a neaktivní postup HMP v přebírání ploch Nového spojení (Vítkov a Krejcárek)  snižování prostředků z veřejných zdrojů do sportu a volnočasových aktivit  podceňování prevence u "fungujících rodin" 14 a s tím související snižování podpory na tyto preventivní aktivity

„fungující rodina“, dříve označována také jako „zdravá rodina“ je rodina, která plní své základní funkce

33



4.9. KULTURA MČ P3 žije bohatým kulturním a společenským životem. V rámci Prahy plní funkci kvalitního kulturního centra orientovaného jednak na kulturní zařízení celorepublikového významu, jakými jsou bezesporu:  Žižkovské divadlo Járy Cimrmana,  divadlo Ponec  Palác Akropolis  Koncertní a výstavní síň Atrium  Armádní muzeum zabývající se vojenskou historií na našem území,  Kino Imax – první kino, kde se promítaly 3D filmové produkce v ČR,  Cinema City Flora – multikino s osmi sály,  Národní památník na Vítkově, kde Národní muzeum pořádá koncerty, divadelní představení a výstavy,  Národní filmový archiv, ale také na zařízení, jejichž produkce mají spíše alternativní ráz využití kulturních prostor.

Nacházejí se zde významná kulturní zařízení, jejichž přesah je nejen celopražský a celorepublikový, ale také mezinárodní. Takovými zařízeními jsou:  Divadlo Ponec, které je jedním z mála prostorů ČR, kde se setkává tanec a pohyb se soudobou hudbou, výtvarným uměním, divadlem, literaturou, filmem, a který nezapomíná ani na své dětské diváky,  Kino Aero, které je největším filmovým klubem v ČR,  Palác Akropolis, kde se konají mezinárodní koncerty (s jedním z nejlépe vybavených zvukových parků), divadelní představení, filmové produkce, výstavy současného umění. I lokálně orientovaná zařízení oživují úroveň kulturního života městské části:  Komorní kavárenské divadlo A. M. Vikadlo, které hraje jak pro děti, tak pro dospělé, a současně slouží jako internetová kavárna,  Hudební kluby: Exit Chmelnice, Matrix klub, Music Club Guru Independent, Rock Club Kain a čtyři knihovny,  hudební produkce též U Vystřelenýho oka,  nově otevřené infocentrum na nám. Jiřího z Poděbrad chystá kromě poradenských služeb a informací o kostele Nejsvětějšího srdce Páně také kulturní program, např. ve spolupráci s kinem Aero filmové cykly.

Pestrost nabídky doplňuje také každoroční pořádání kulturních slavností, jakými jsou:  Žižkovský Masopust,  Vlajka pro Tibet  Velikonoce na Jiřáku  Žižkovské pivobraní,  Vinohradské Vinobraní,  Dny žižkovského kulturního dědictví, a další. Divadla

MČ P3 disponuje dvěma stálými divadelními scénami, jednou orientovanou na činohru a druhou na taneční a pohybové divadlo a třemi zařízeními provozujícími divadelní produkce nepravidelně. Největším divadlem MČ P3 je Divadlo Járy Cimrmana, jehož zřizovatelem je právě městská část. Druhým stálým divadlem je Divadlo Ponec zřizované občanským sdružením Tanec 34



Praha. Uvedená divadla mají relativně vysokou návštěvnost, přičemž obě stálé divadelní scény téměř 100%. Muzejní a galerijní činnost

Ta patří k dalším významným kulturním aktivitám na Praze 3, kterou se zabývá kromě výše uvedeného Armádního muzea také Atrium – koncertní a výstavní síň, kde se konají autorské výstavy současných umělců (zejména pražských) a Národní památník na Vítkově (Vítkov), který je národní kulturní památkou, od r. 2000 spravovanou Národním muzeem – oddělením novodobých českých dějin. Zastoupené jsou také výstavní prostory, jež jsou součástí multifunkčních kulturních center (výstavní prostory divadla Ponec, Paláce Akropolis).

Muzejní činnost je zajišťována zařízeními, jejichž zřizovatelem je stát prostřednictvím Národního muzea a Historického ústavu armády ČR. Působnost obou muzeí lze považovat za celorepublikovou. Nejvýznamnějším výstavním prostorem na území MČ P3 je výstavní síň Atrium, která je jejím majetkem a jejíž působnost je celoměstská. Ostatní výstavní prostory jsou provozovány neziskovými organizacemi, zejména občanskými sdruženími a jedna galerie má soukromého majitele – Galerie Carpe Diem. Gentleman club (Vinohrady), Club gentlemanů Žižkov, poštovní minigalerie Přemyslovská 2. Koncertní život

je významnou komponentou kulturního klimatu Prahy. Koncertní aktivity lokální úrovně se odehrávají i v místních hudebních klubech. Jedná se o klubová zařízení Exit Chmelnice, Matrix klub, Music Club Guru Independent a Rock Club Kain, U vystřelenýho oka + prostory vstupu do bunkru na Parukářce (pub s horolezeckou stěnou). Kina

Ta jsou kulturními zařízeními, která na Praze 3 zaznamenala progresivní vývoj celkové kapacity diváckých míst díky výstavbě multikina Cinema City Flora s osmi kinosály a Imax promítající 3D filmy. Na území MČ P3 se také nachází největší filmový klub v České republice – kino Aero a filmový klub VŠE. Cinema City Flora je častým návštěvnickým cílem i zahraničních turistů. Kluby

Na Praze 3 je lokalizováno 6 klubových zařízení, převážně orientovaných na hudební a filmové produkce. Slouží především obyvatelům města, u některých lze předpokládat omezení na Prahu 3. O celostátním významu lze hovořit u Paláce Akropolis. Knihovny

Území Prahy 3 je sídlem dvou poboček Městské knihovny. Jsou to: automatizovaná knihovna pro děti a dospělé v Husitské ulici a neautomatizovaná knihovna pro děti a dospělé v Koněvově ulici. Celkem se v Praze 3 nachází 13 knihoven, 4 patří pod Vysokou školu ekonomickou. Dle trendu jsou tři knihovny v Praze 3 současně také informačními centry.

Kulturní akce na veřejných prostranstvích.

Na území MČ P3 se v průběhu roku koná kolem 8 pravidelných kulturních akcí na veřejných prostranstvích. Mezi akce na veřejných prostranstvích patří: Masopust, Pivobraní, Svoboda pro Tibet, Husitská bitva na Vítkově, Vinohradské vinobraní, Nekonvenční žižkovský podzim, Den dětí ČRo, Žižkovský salón juniorů, Vánoční koncert. 35



Významným subjektem v oblasti kultury, uchování tradic a pěstování sounáležitosti s územím je rovněž Klub přátel Žižkova. MČ P3 podporuje kulturní činnost formou grantů. SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje - kultura:

Lidské zdroje - kultura Silné stránky

Slabé stránky

 silná a specifická kulturní tradice, významná kulturní centra, atraktivita území pro specificky a tradičně orientovaná kulturní zařízení a subjekty včetně nezávislé kultury s celorepublikovým i mezinárodním významem a schopností přilákat zájem zahraničních diváků  místo atraktivní pro umělce  vysoká umělecká úroveň některých produkcí  propojení živé a neživé kultury  rozvoj komunitní práce umělců, žánrová pestrost, schopnost oslovit všechny generace i sociální vrstvy  rozvoj komunikace mezi jednotlivými subjekty zabývajícími se kulturními činnosti  tradice akcí pořádaných přímo MČ Praha 3 (např. Masopust, Vinobraní a další) a začínající spolupráce subjektů na Praze 3 v nových projektech (např. Dny žižkovského kulturního dědictví)  dobré zázemí z hlediska výchovy a formování kulturního povědomí dětí a mládeže (např. umělecké školství, organizace zaměřené na volnočasové aktivity)  dlouhodobá snaha o podporu kvalitních kulturních projektů  možnosti územního rozvoje v návaznosti na potenciál kulturních a kulturně historických návštěvnických tras  existence městské památkové zóny s hodnotnými kulturními památkami atraktivní nabídka míst a aktivit pro cestovní ruch

 omezené zdroje financování kultury  nízká podpora nově vznikajících projektů  neexistence jasné strategie rozvoje kultury na Praze 3 a konkrétních priorit  propagace kultury (schází jednotný navigační systém ke kulturním lokalitám, „průvodce“ kulturou Prahy 3, větší prostor pro kulturu v Radničních listech a na webu, plochy pro legální venkovní reklamu apod.)  neexistují vyznačené návštěvnické trasy ani vhodná propojení cyklostezky s kulturními lokalitami  nedostatečná kapacita kulturních zařízení  absence multikulturního centra  nedostatečně rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu

Příležitosti

Hrozby

 inovace kulturní nabídky organizací zřizovaných městskou částí  oživování veřejného prostoru současným uměním  spolupořadatelství akcí celoměstského významu  vytvoření komunikační platformy pro širší spolupráci jednotlivých subjektů činných na

 vysoká konkurence na celém území Hl. m. Prahy, kvantita převyšující kvalitu  fragmentace nezávislé kultury a hrozba zániku za prohlubující se krize a úbytku veřejných financí  stagnace spolupráce organizací zřízených MČ Praha 3 a organizací zřízených MHMP či

36



  





  

 



území MČ, navázání bližšího kontaktu v rámci kulturního i celého neziskového sektoru prostor pro spolupráci všech subjektů na společných projektech navázaní spolupráce s novými investory či sponzory v oblasti umění rozvoj a podpora vícezdrojového financování, užší spolupráce s MKČR a MHMP na metodice rozdělování veřejných financí do kultury, víceleté financování ověřených subjektů zkvalitnění společné propagace aktivit na Praze 3 – vznik společných propagačních kanálů, důsledné využívání a rozšíření prostoru ve stávajících územní rozvoj vybraných lokalit, kulturně cílená konverze industriálního dědictví -rozšíření prostor pro nezávislou kulturu i spolupráci se státními a městskými institucemi prezentace městské části na veletrzích cestovního ruchu rozvoj kulturního turismu příprava nominace kostela Nejsvětějšího srdce Páně na zápis do seznamu kulturního dědictví UNESCO růst zájmu o MČ jako lokalitu s památkou UNESCO získávání pořadatelů akcí celosvětového významu pro MČ (Prague Bienale, Designblok, Noc Literatury apod.) zahrnutí kulturních atraktivit Prahy 3 do mezinárodních průvodců

státem  rozhodování o podpoře kultury bez zapojení odborné veřejnosti  nedostatek financí na podporu kultury, snižování podpory nezávislým projektům dotvářejícím image MČ či poskytujícím atraktivní nabídku alternativních aktivit pro návštěvníky i obyvatele MČ  snížení kvality kulturní nabídky a ztráta návštěvnického zájmu  nevyužití lidského potenciálu neziskového sektoru a rozvojových možností území  neschválení nominace UNESCO  nadměrná podpora zábavních akcí namísto kulturních

37



4.10. BEZPEČNOST O bezpečnost v Praze 3 se stará Městská Police pro Prahu 3 a Policie ČR. Bezpečnost městské části Praha 3 je snížena v důsledku její návaznosti na centrum města, kde se kumulují sociálně patologické jevy. Projevy sociální patologie jsou způsobeny existencí silné skupiny sociálně neintegrovaného obyvatelstva a kumulací zařízení se soustředěným výskytem problémových osob.

Mezi problémové oblasti v Praze 3 patří: Kostnické a Prokopovo náměstí, Vítkov, ulice Husitská, Koněvova (po Ohradu), dále ulice Zelenky Hajského, Roháčovu, Žerotínovu, Biskupcovu, zahrádkářskou kolonii Jarov, Parukářku v letních měsících, Olšanské náměstí, Mahlerovy sady, náměstí Jiřího z Poděbrad a Riegrovy sady.

Problémovými skupinami obyvatelstva jsou občané závislí na drogách, neintegrované skupiny romské populace, obyvatelé ve výkonu trestu a navrátilci z výkonu trestu, tzv. recidivisté. Mezi problémové skupiny patří také nelegálně ubytovaní cizinci z východních států, a také osoby bez přístřeší.

4.10.1. Policie ČR

V roce 2012 bylo podle šetření Policie ČR na území OŘP Praha 3 zjištěno 15358 trestných činů. Z tohoto množství jich bylo objasněno 4 526, což ukazuje na objasněnost 29,47 %.

Co se týká nápadu trestné činnosti, patří Praha 3 v kategorii četnost trestných činů na 3. místo a na 1. místo co se týká objasněnosti trestných činů v rámci Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy.

Pokud bychom porovnávali zjištěná data s rokem 2011, došlo k výraznému poklesu nápadu trestné činnosti o 15,69 %,tj. o -2859 trestných činů méně, a také došlo k nárůstu v objasněnosti těchto skutků o +0,60 %, což ukazuje na zlepšování bezpečnostní situace ve zkoumané lokalitě. To dokazují i data za posledních pět let, kdy byl na ÚMČ Praha 3 zaznamenán výrazný pokles nápadu trestné činnosti, konkrétně došlo k poklesu až o 24,89 %. Celkově lze konstatovat, že nápad trestné činnosti je stabilizován a od roku 2008 dochází k výraznému poklesu nápadu trestné činnosti. Graf 7: Nápad trestné činnosti ÚMČ Praha 3 mezi lety 2008 – 2012 5000 4500

4318

4147

4000

3741

3568

3500

3243

3000 2500 2000 1500 1000 500 0

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpráva Policie ČR za rok 2012

38



Charakteristika nápadů trestné činnosti Na území městské části Praha 3 převládá jednoznačně majetková trestná činnost, následují krádeže prosté, krádeže vloupáním, hospodářská trestná činnost ostatní a zbývající kriminalita, násilné trestné činy a nejnižší nápad je zaznamenán na úseku mravnostní trestné činnosti.

Do největší skupiny majetkové trestné činnosti spadá odcizení motorových vozidel, vloupání do vozidel, krádeže součástek z motorových vozidel, kapesní krádeže (+47 krádeží oproti roku 2011), krádeže na osobách, krádeže v bytech, krádeže jízdních kol (+29), krádeže v jiných objektech a krádeže ostatní. Kde není uveden přírůstek, došlo k poklesu v počtu krádeží.

4.10.2. Městská policie pro Prahu 3

Městská policie hl. m. Prahy byla zřízena obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 5/1992, vydanou na základě zákonů ČNR č. 410/1992 Sb., o obcích a č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Její činnost spočívá v zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti města. Pro městskou část Praha 3 bylo zřízeno Obvodní ředitelství MP Praha 3.

V následující tabulce jsou uvedeny statistické výsledky činnosti Obvodního ředitelství MP Praha 3 v roce 2011 a 2012. Celkově se dá říci, že trestné činy se mezi rokem 2011 a 2012 zvýšily. Celkově ze 45 trestných činů v roce 2011 na 78 trestných činů v roce 2012. Co se týká přestupků, došlo jednoznačně k jejich poklesu ve všech kategoriích. Přestupky proti veřejnému pořádku poklesly z 5 742 na 3 892 (tj. -32 %). Přestupky v dopravě se snížily z 51 005 případů v roce 2011 na 46 446 případů v roce 2012. Přestupky ostatní klesly mezi lety 2011 a 2012 o cca 34 %. Tabulka 9: Nápad trestné činnosti

2011 Trestné činy

Přestupky 1) Přestupky proti veřejnému pořádku 2) Přestupky v dopravě

3) Přestupky ostatní

2012

Osoby přistižené při spáchání trestného činu 24 40 (majetkové delikty, ohrožení pod vlivem návykové látky, apod.) Zajištění místa trestného činu 21 38 Celkem 45 78 Rušení nočního klidu 280 1 930 Znečišťování veřejného prostranství 1 543 1 093 Porušení vyhlášek a nařízení hl. m. Prahy 505 476 Celkem 5 742 3 892 Nedovolené stání v zóně placeného stání 31 021 29 186 Nedovolené stání na chodníku 4 523 3 574 Zákaz zastavení 6 277 6 230 Stání v křižovatce a na přechodu pro chodce 1 874 2 404 Přestupky chodců 805 437 Celkem 51 005 46 446 Přestupky proti majetku 68 87 Porušení tabákového zákona 142 43 Celkem 210 138 Zdroj: Zpráva Městské Policie pro Prahu 3 za roky 2011 a 2012

39



4.10.3. Prevence kriminality Prevence kriminality v městské části Praha 3 má svou specifickou strukturu. Je rozdělena na tři samostatné oddíly. Je řešena sociální prevence, která zajišťuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek. Sociální prevence je součástí sociální politiky. Druhou částí je tzv. situační prevence, která se snaží pomocí režimových, fyzických a technických opatření minimalizovat kriminogenní podmínky. Třetí části je prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů, tzv. informační prevence, která je založena na konceptech bezpečného chování vzhledem na různé kriminální situace. Kamerový systém

Na území městské části Praha 3 je vybudován kamerový systém, přičemž je nainstalováno 31 bezpečnostních kamer. Systém má do značné míry vliv na zajištění klidu a veřejného pořádku a napomáhá řešit situaci v době konání bezpečnostních opatření při sportovních a jiných společensko-kulturních akcí. Cíle bezpečnostních složek

Cílem složek zabezpečujících bezpečnost na území městské části Praha 3 je vyrovnání velkých rozdílů mezi jednotlivými oblastmi městské části a tím zvýšení atraktivity celého území. Je zde snaha vybudovat z oblasti dobrou lokalitu pro bydlení a stabilizovat zde ekonomicky silné skupiny. Podmínkou zvýšení sociální kontroly a sociální stability na tomto území je nutnost omezit nestabilní složku přechodně bydlících obyvatel. Je nutné se dále zabývat integrací etnických menšin. SWOT analýza pro problémový okruh Bezpečnost:

Lidské zdroje – bezpečnost Silné stránky

Slabé stránky

 MČ P3 spolupracuje v oblasti prevence kriminality s HMP a ministerstvem vnitra ČR  do oblasti prevence kriminality je zapojeno velké množství subjektů (Městská policie, Policie ČR, MČ Praha 3, školy, NNO), které vzájemně intenzivně spolupracují  podíl MČ na umísťování obtížněji zaměstnatelných skupin občanů na trhu práce  dlouhodobá realizace projektů a aktivit v oblasti prevence kriminality  fungující preventivní struktury u MP a PČR  dobrá kapacita městského kamerového systému HMP  velké zaměření programů MČ na prevenci  činnost neziskových organizací na poli budování pevné a aktivní komunity jako prevence v oblasti bezpečnosti (komunitní akce, podpora dobrovolnictví ap.)

 snížená sociální kontrola v území související s jevy vyvolávajícími nežádoucí jevy v území (návaznost na centrum apod.)  vyšší koncentrace sociálně-patologických jevů (výchovné problémy a trestná činnost dětí, drogy, závislost obecně, vandalismus, bezdomovectví atd.)  nízký zájem veřejnosti o programy prevence kriminality a o veřejné dění obecně

40



Hrozby

 procesy postupné integrace minorit do stávajících sociálních struktur  realizace většího počtu nástrojů integrace jako je např. zavedení výuky jazyků národnostních menšin na školách, podpora projektu „Normální je pracovat“, větší spolupráce s Magistrátem při umísťování osob s nízkými šancemi na pracovní uplatnění apod.  růst vzdělanosti u minorit a zlepšení šancí při uplatnění na trhu práce  růst spolupráce existujících krizových center a nevládních organizací se školami vedoucí k většímu zachycení sociálně patologické tendence u mládeže  efektivnější výkon primární protidrogové prevence u mládeže se selektivním působením  zvýšení účinnosti normativní výchovy v rodinách a ve škole  větší využití existujících dotačních zdrojů (EU i ČR) ve prospěch eliminace nežádoucích sociálních dopadů a sociálně patologických jevů  snižování počtu heren  snížení nápadu trestné činnosti na Praze 3 od roku 2008 o 25%  podpora prevence a smysluplného trávení volného času u dětí i celých rodin v běžné populaci

 stupňování extremismu  snižování finančních prostředků na činnost Policie ČR a městské policie – možný dopad na preventivní činnosti těchto složek  snižování kapacit adekvátních sociálních služeb (prevence a péče), které může vést k nárůstu kriminality jejich uživatelů  snižování ekonomické úrovně, nárůst počtu osob ohrožených chudobou, prohlubování sociálních rozdílů  snižování výdajů (podpory) státu na sociální oblast a sociální pomoc  snižování prostředků na oblast bezpečnosti z veřejných zdrojů  zvyšování koncentrace sociálně-patologických jevů

4.11. INFRASTRUKTURA Městská část Praha 3 leží v souvisle urbanizovaném území hlavního města Prahy. Dopravní význam území městské části Praha 3 významně předurčují dvě historické stopy státních silnic z Prahy do Kolína (Husitská – Koněvova) a z Prahy do Kutné Hory (Vinohradská).

4.11.1. Hromadná doprava

Hromadná doprava na území Prahy 3 využívá kvalitní obsluhu metrem na jihu městské části a historicky vzniklé sítě tramvajových tratí, po kterých je provozována velmi intenzivní doprava do centra a je zajištěno i tangenciální spojení na sever Prahy. Přes Prahu 3 jsou vedeny významné autobusové linky důležité pro celou Prahu, což zlepšuje obsluhu MHD. Problémem je omezení vzniklé zaplněnou uliční sítí a negativním působením na životní prostředí. Městskou částí Praha 3 prochází trasa metra A, konkrétně se stanicemi Želivského, Flora a Jiřího z Poděbrad. Trasa linky A je významná pro spojení z Vinohrad s centrem. Pro spojení Žižkova s centrem se používá tramvajová trať Hrdlořezy – Ohrada – Seifertova. V poslední době se připravuje koncept nového územního plánu, kde je navrženo vést trasu D metra z Písnice přes stanici Hlavní nádraží do centra (Náměstí Republiky) a také vybudovat nové tramvajové tratě ze Žižkova do Malešic (depo Hostivař) a na Jižní Město a do Vršovic. 41



Od roku 1897 spojují pražské centrum s Prahou 3 tramvaje – Korunní ulicí a Seifertovou na Floru, od roku 1910 byly tramvajové tratě i na obou státních silnících. Po zrušení tramvajového provozu Husitskou ulicí se sice uvolnila tato radiála pro automobilovou dopravu, severní část Žižkova je však dnes obsluhována jen autobusy zpomalovanými kolonami osobních automobilů. V roce 2012 došlo ke změnám dopravního systému na celém území Prahy. V městské části Praha 3 došlo ke změně linky 11, která byla zkrácena do stanice Olšanské hřbitovy a linka 16 byla odkloněna z původní trasy. V roce 2013 se opět přistoupilo ke změně linky 11, která byla opět prodloužena a nyní jezdí tramvajové spojení až na Jarov. Současně byla zavedena nová tramvajová linka 13, která pojme trasu z náměstí Bratří Synků až na Černokosteleckou.

Přes Prahu 3 začaly také vést kromě tramvají celopražsky důležité autobusové linky. Jedná se o tzv. dlouhé radiály 133 a 175 a také tzv. metrobusy (136, 139). Železniční doprava neobsluhuje Prahu 3 žádnou zastávkou, byť železniční trať tvoří její severní hranici a dvě hlavní pražská nádraží oddělují Prahu 3 od centra. Od roku 2005 bylo navrženo zřízení nových železničních zastávek – Zahradní Město, Eden a Malešice v Praze 10 návazných na tramvajovou dopravu do Prahy 3 a železniční zastávky Karlín u pěšího tunelu pod Vítkovem. Dostupnost Prahy 3 z Hlavního a Masarykova nádraží hromadnou dopravou je dobrá, pohodlná pěší dostupnost obou nádraží z její západní části však dosud nebyla zajištěna.

4.11.2. Automobilová doprava

Zatímco v hromadné dopravě vede Prahou 3 cesta od východu do centra a jen málo tangenciálních cest, pro automobilovou dopravu je průjezd využíván jak radiálním tak tangenciálním směrem a to jen po malém počtu komunikací. Praha 3 je zdrojem a cílem téměř 200 tisíc cest denně (MHD a IAD), mnoho dalších cest přes Prahu 3 prochází.

Přes Prahu 3 nutně směřují tisíce cest z Vršovic a Strašnic do severní části města, její využití i ve směru do centra vyplývá z možnosti využívat dvě poměrně kapacitní uliční trasy, které pro tento směr chybí v Praze 9 i v Praze 10, je proto využita také pro jízdu od silnic I/2, R10,D11, I/12 do centra. Denně začíná a končí v Praze 3 přes 70 tisíc cest automobily. Hranici Prahy 3 denně překročí přes 370 tisíc vozidel. Průjezd Prahou 3 tak činí asi 80% všech cest automobily.

Praha 3 se vývojem dopravní situace v Praze dostala do prostoru mezi dopravně silně přetěžovaná území na vnějším okraji souvislé městské zástavby a centrum. Není proto vystavena přímému tlaku radiální dopravy z okrajů města, radiální ulice však vzhledem k relativně plynulému provozu přitahují značné množství tranzitních cest a to vede k velmi vysokým hodnotám intenzit dopravy v obytných územích a negativním vlivům s tím spojených (např. hlučnost, prašnost, negativní vliv na životní prostředí.) Nedostatečné vybavení Prahy uličními spojeními sever – jih vede k přetěžování ulice Jana Želivského tranzitem zavedeným doprostřed území Prahy 3. Po dobudování městského okruhu a Jarovské spojky může při vysoké kapacitě nových napojení městského okruhu přes Prahu 3 do centra hrozit další nárůst poptávky po využívání tras do centra a ulice Jana Želivského s vážnými dopady na dostupnost Prahy 3 a životní prostředí. Městský okruh přitom musí být na Prahu 3 napojen tak kvalitně, aby byl pro dopravu vedenou dnes ulicemi Prahy 3 atraktivní. 42



Významnou hrozbou pro dopravu na ulici Jana Želivského jsou záměry na přestavbu severojižní magistrály (podzemní vedení Legerovy za Muzeem, případně i tunel pod Prahou 2 v další etapě), pokud bude jejich výsledkem nepřiměřené omezení její kapacity. I po dokončení městského okruhu bude ulice Jana Želivského jednou z mála možností severojižního spojení přes Prahu. Pokud budou průjezdy po obvodě centra ještě dále redukovány zavedením mýtného, znamenalo by to další tlak na ulici Jana Želivského. Opatření na severojižní magistrále a zavedení mýtného v centru bude nutné posuzovat v celoměstském měřítku a jejich dopad na průjezd přes Žižkov minimalizovat jak přiměřeným rozsahem zklidňování magistrály, tak zklidňujícími opatřeními na trase přes Jana Želivského (motivací k využívání městského okruhu). Městská část Praha 3 se musí aktivně účastnit celého procesu přípravy zklidňujících opatření v centru Prahy.

Od roku 2005 došlo také k několika změnám. Bylo dokončeno Nové spojení, tj. došlo k přemostění turnovské tratě na Krejcárku a zrušena byla turnovská železniční trať, která byla vedená tunelem pod Vítkovem. Dále byla zrušena Hrabovská spojka. Ulice Rohanské nábřeží byla prodloužena až k ulici Pod Plynojemem. Uzavřena byla ulice Sokolovská kolem Invalidovny. Využití radiálních ulic přes Prahu 3 se nesnížilo. Byla také navržena změna Územního plánu hl. m. Prahy, která se týká zástavby části ploch Masarykova nádraží včetně nového propojení Pernerova – Na Florenci. Byl také představen projekt Nové spojení II, které počítá se zapojením všech tratí do Hlavního nádraží a s tunelem pod centrem na Smíchov. Grafické znázornění současného stavu dopravní sítě na území Prahy 3 je uvedeno na následující mapě – viz obrázek č. 1 Dopravní infrastruktura a obslužnost.

43



Obrázek 2: Dopravní infrastruktura a obslužnost

44



Situace pro pěší a cyklisty je prakticky stejná jako v celém širším centru Prahy, charakterizovaném velmi omezenými parkovacími možnostmi pro automobilovou dopravu. Z dopravně-urbanistického hlediska se území Prahy 3 nachází uvnitř Městského okruhu. Stávající problémy silniční dopravy souvisejí zejména s již zmíněnými parkovacími prostory, nadměrnou automobilovou dopravou a úzkými uličními profily. V poslední době probíhá výstavba garážových parkovacích míst, vzniklo např. celkem 88 parkovacích míst v ulici Pod Lipami na Jarově.

V městské části Praha 3 existují zóny placeného stání. Tyto zóny jsou rozděleny podle barev, které mají rozdílné charakteristiky:

 Oranžová zóna: Je určena pro krátkodobé stání vozidel (max. 2 hodiny) a využívána většinou návštěvníky Prahy 3  Zelená zóna: Je určena pro střednědobé stání vozidel (max. 6 hodin) a využívána především návštěvníky Prahy 3  Modrá zóna: Je určena pro dlouhodobé celodenní stání vozidel a využívána místními obyvateli s trvalým bydlištěm v oblasti zóny placeného stání, tzv. rezidenti a také vlastníky nemovitostí a vozidel podnikatelských subjektů se sídlem či provozovnou v oblasti placeného stání, tzv. abonenti.  Tzv. Smíšená zóna: Je určena jednak pro dlouhodobé celodenní stání vozidel místních obyvatel s místem trvalého pobytu (rezidenti), vozidel vlastníků nemovitostí a vozidel podnikatelských subjektů se sídlem nebo provozovnou v oblasti zóny placeného stání (abonenti) a také pro střednědobé stání vozidel návštěvníků Prahy 3 s dobou stání na max. 6 hodin

Následující obrázek popisuje zóny placeného stání v Praze 3.

45



Obrázek 3: Zóny placeného stání Praha 3

Zdroj:Praha 3.eu

46



4.11.3. Cyklisté a pěší Za posledních 10 let se situace v Praze zásadně proměnila. Rekreační funkce jízdního kola, která byla podporována dříve, se od roku 2007 začíná výrazně měnit. Dochází k zahájení plošné integrace jízdního kola jako dopravního prostředku na území celého města, včetně centrálních částí. Dochází také k nárůstu cyklistické dopravy oproti rekreaci. Dopravně začíná mnoho lidí jezdit do centra.

Praha 3 v současné době na svém území tvoří strategii cyklodopravy. Jedná se o strategický dokument tzv. Cyklogenerel pro území městské části Praha 3, který vznikl v listopadu 2012. Tato strategie se snaží stanovit základní principy pro řešení cyklistické dopravy a rekreace v prostoru městské části Prahy 3. Snaží se o komplexní řešení cyklistické dopravy pro celé území o velikosti přibližně 649 ha. Přínosy Cyklogenerelu:    

Zlepšení mobility a bezpečnosti v území Ochrana životního prostředí Zlepšení lidského zdraví Rozvoj území – cykloturistika

Studie byla zpracována pro celé území městské části Praha 3 a to včetně nezbytných přesahů a návazností. Mezi největší pozitiva patří rekreační zázemí a Vítkovská drážní stezka, naopak mezi největší negativa pak přetížení prostoru automobilovou dopravou.

Koncepce počítá s třemi typy koridorů – integrované koridory, chráněné koridory, zklidněné území a vazby.

Integrované koridory lze vymezit jako městské třídy a bulváry, které jsou významné a tvoří „páteř“ území. Tyto budou využívány především pro rychlé dopravní užití (tzv. cyklodoprava).

Druhou skupinou jsou tzv. chráněné koridory, neboli koridory, kde dochází k minimálnímu kontaktu motorové dopravy a jízdního kola. Jedná se o samostatné cesty s rekreačním a cykloturistickým potenciálem a převažuje zde často rekreační využití nad dopravním.

Zklidněné území a vazby určují pohyb v prostoru mimo základní koridory a trasy. Budou využívány pro plošnou dopravní obsluhu území.

Výsledkem je koncepce, která podrobněji rozvádí platnou rámcovou celoměstskou koncepci Prahy, a která slouží jako odborný návrh pro další jednání a jako podklad pro projektovou dokumentaci. Dokument Cyklogenerel byl zpracován jako tzv. „úvodní dokument“, v případě potřeby bude v roce 2014 dále rozpracován.

Praha 3 se potýká s některými problémy, které se dotýkají cyklistické dopravy. Prostor Prahy 3 je přetížen automobilovou dopravou, často se stává, že pro ostatní druhy dopravy není prostor. Terén je výrazně kopcovitý s velkým převýšením a výraznými výškovými rozdíly. Některé cyklisticky významné komunikace nejsou propojeny v jednu síť. Existují velké plošné bariéry, jako je např. nákladové nádraží Žižkov, či Olšanské hřbitovy. Za posledních 40 let také vznikala nevhodná výstavba, která nebrala ohled na pěší a cyklistickou dopravu. Výhodami území Praha 3 jsou ale krátké vzdálenosti pro cyklisty, kdy v rámci městské části je vše ve vzdálenosti do 5 km. Praha 3 je součástí širšího centra Prahy, historické jádro je velmi blízko. Je možné také využívat klíčové uzly veřejné dopravy, tj. tzv. kombinovaná doprava. SWOT analýza pro problémový okruh Doprava: 47


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 Doprava Silné stránky

Slabé stránky

 blízkost a dostupnost historického centra  kvalitní obsluha veřejnou dopravou, která snižuje potřebu obyvatel využívat automobilové dopravy, metro A a radiální tramvajová trať přes městskou část s krátkým časem jízdy do centra  dostupnost hlavních pražských nádraží MHD  částečné řešení dopravy v klidu zónami placeného stání  existence cyklostezky na jižní straně Vítkova  polyfunkční historická zástavba vzniklá a fungující jako město krátkých vzdáleností  propojení Žižkova s Karlínem a stanicí metra B Křižíkova tunelem pod vrchem Vítkovem

 nevhodné urbanistické řešení napojení do historického centra pouze ve dvou bodech na Žižkově  špatná přístupnost hlavního vlakového nádraží od Churchillova náměstí  zahlcení některých komunikací tranzitní automobilovou dopravou (neúnosný stav panuje v ulicích Želivského a Husitské)  průjezd těžké nákladní dopravy ulicí Jana Želivského  doprava v klidu (dodržování pravidel ZPS, cenová politika, potřeby rezidentů i návštěvníků, informace o možnostech parkování)  v některých lokalitách je preferováno uspokojování potřeb parkování před jiným funkčním využitím veřejných prostor (pobytovou funkcí, pěší, rozvojem cyklodopravy, zelení apod.)  nedostatečný standard zastávek MHD (bezbariérovost, bezpečnost, vzdálenost některých míst k zastávkám MHD)  chybí bezpečné a kvalitní pěší vazby při přestupu na metro A stanici Želivského  absence prostoru pro preferenční pruhy pro hromadnou dopravu na řadě komunikací  nízká dopravní obslužnost v oblasti starého Žižkova v S-J směru (v oblasti od Husitské k nám. Jiřího z Poděbrad)  nekvalitní a nevhodně využívaná uliční síť a omezená obsluha MHD v oblasti Vackova  nedostatek bezpečných cyklistických komunikací  není schválena koncepce rozvoje cyklistické dopravy na Praze 3  nekvalitní povrch komunikací (často dlažební kostky přelité asfaltem)  kopcovitý terén ztěžuje zvýšení každodenního využívání cyklistické dopravy

48



Hrozby

 humanizace ulice Želivského v souvislosti s celoměstským řešením tranzitní dopravy  inteligentní řízení dopravy na radiálních trasách  nové dopravní řešení Nákladového nádraží Žižkov s preferencí pěších, MHD a cyklodopravy  Jarovská spojka s vyváženou dopravní a společenskou funkcí  novostavby s integrovanou cykloinfrastrukturou, prostory pro parkování kol a zázemí pro cyklisty  napojení cyklostezky na jižní straně Vítkova na hlavní nádraží a východním směrem od Krejcárku k cyklostezce „Rokytka“  vybudování přístupů na cyklostezku a nástupů na Vítkov  možnost zavedení obousměrného provozu pro cyklisty v některých jednosměrných ulicích  generel cyklodopravy (kultivace veřejných prostranství, posílení bezbariérovosti).  nové řešení pěšího vstupu do Prahy 3 od Hlavního nádraží a od Masarykova nádraží po změně využití ploch  modernizace tramvajových tratí se systémovou preferencí tramvají a zlepšení vazby na metro A Želivského  rozšiřování sítě MHD (např. prodloužení tramvajové tangenty jižním směrem a její napojení na Kubánské náměstí, výstavba tramvajové trati přes území Nákladového nádraží Žižkov východním směrem atd.)  začlenění Prahy 3 do zón zákazu vjezdu vozidel nad 6 tun  úpravy ZPS Prahy 3 pro potřeby obyvatel (nejen vlastníků aut) a návštěvníků  využití volných parkovacích míst v komunálních garážích  celoměstská strategie omezování vjezdu automobilové dopravy (např. mýtné, nízkoemisní zóny, P+R apod.)  spolupráce škol a veřejnosti při identifikaci nebezpečných dopravních míst  plán výstavby trasy metra D vedoucího přes území městské části  možnost posílení povrchové vlakové dopravy v rámci integrovaného dopravního systému z Hlavního a Masarykova nádraží  nedořešená bezbariérová přístupnost veřejné vybavenosti

 nárůst intenzit dopravy v centru Prahy 3 po eventuálním dokončení městského okruhu a NNŽ při příliš vysokých návrhových parametrech Jarovské spojky  předimenzování kapacit výstavby v oblasti Nákladového nádraží Žižkov vůči kapacitám komunikací  zrušení trasy D metra bez náhrady jiných spojení MHD  degradace tramvajové dopravy bez účinné preference a potřebného zkvalitnění  celodenní kongesce na ul. Koněvova a ul. Husitské paralyzující autobusovou dopravu  dokončení vysočanské radiály bez dokončení městských tangent (zvýšení poptávky po tranzitu Prahou 3)  ponechání neregulovaného tranzitu ulicí Jana Želivského bez vyřešení střetu automobilové, pěší a hromadné dopravy  přetížení komunikací v budoucnosti vlivem omezení kapacity severojižní magistrály a zavedení mýtného v historickém centru  vytvoření nových bariér pro pěší a cyklisty, pokud do rozvojových projektů nebude zahrnuta pěší a cyklistická doprava (prostupnost projektu Churchill Square na Praze 2)  nedostatečná koordinace rozvojových záměrů s hl. m. Praha s prioritním cílem humanizovat dopravu ul. Koněvovu a Husitskou  Nedostatečná či nekvalitní spolupráce s okolními městskými částmi na řešení problémů „hraničních“ území

49



4.12. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.12.1. Geografie území Výměra území městské části, poměrně velká hustota zástavby i obyvatelstva, základní přírodní podmínky i další hodnoty jsou povětšinou historicky dané a tvoří základ, na kterém se území MČ dlouhodobě vyvíjelo. Geomorfologické, klimatologické, geologické, hydrologické vlivy ovlivnily charakter využití území, které za posledních cca osm století let prošlo poměrně dramatickými změnami od zemědělského zázemí Prahy až po integrální součást evropského velkoměsta. Změnám v minulosti podléhalo vymezení správních hranic MČ, pro účely strategického plánování byly současné hranice vzaty jako konstanta. Pro strategické úvahy i střednědobé plánování rozvoje nelze brát MČ jinak než jako součást živého organismu celého města.

4.12.2. Složky životního prostředí

Krajinný charakter je na většině území MČ podstatně změněn zástavbou a dalšími antropogenními činnostmi, výjimkou je pouze několik zbytků větších ploch zeleně (antropogenními vlivy ale velmi silně ovlivněných).

Na území Prahy 3 nejsou vyhlášena žádná chráněná území ani není registrován žádný významný krajinný prvek. Do celopražského územního systému ekologické stability (ÚSES) je zařazena část území Prahy 3 jako součást slepé větve lokálního biokoridoru vedoucího od údolí Rokytky, na kterou navazují lokální biocentra Vítkov a Pražačka.

Množství zeleně na řešeném území je relativně vysoké, nerovnoměrné je její územní rozložení, což však vzhledem k antropogenním vlivům je prakticky neměnný jev. Kvalita, možnosti jejího využití i úroveň údržby jsou v současnosti na velmi dobré úrovni. Městská část se již několikátým rokem podílí na obnově stromořadí. Velmi specifickou součástí veřejné zeleně, kterou nemá v takové míře žádná jiná část hlavního města, jsou plochy hřbitovů, především Olšanské hřbitovy, na které navazuje nový židovský hřbitov. I když nejsou oficiálně vyhlášenými významnými krajinnými prvky, tuto funkci ve skutečnosti plní, včetně jejich hygienických a společenských projevů. Pokud jde o vodstvo, tak je situace Prahy 3 velmi specifická, neboť na území se prakticky žádné vodstvo nevyskytuje, původní vodoteče byly v průběhu zástavby území zrušeny a nezachovaly se ani uměle vytvořené vodní plochy, dříve plnící svoje funkce v území.

Situace v čistotě ovzduší se za posledních dvacet let velmi výrazně zlepšila, rozhodující zdroje znečištění byly odstraněny a v současnosti je v této oblasti hodnocen jako nejpodstatnější vliv automobilové dopravy. Městská část je vesměs plynofikovaná, zůstalo jen minimum lokálních topenišť. Hlukové zatížení území je rovněž územně spojeno s trasami s vysokou intenzitou automobilové dopravy.

4.12.3. Odpady a odpadové hospodářství

Problematika odpadů a zajištění systému odpadového hospodářství hodnocena jako uspokojivě vyřešená. Na území MČ se nachází jedno významnější zařízení odpadového hospodářství sběrný dvůr na Malešické. Trvale zvýšenou pozornost je potřeba věnovat čistotě a údržbě veřejných prostranství, včetně prevence vzniku černých skládek. SWOT analýza pro problémový okruh Životní prostředí:

50


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 Životní prostředí Silné stránky

Slabé stránky

 velký podíl celistvých ploch zeleně na celkové rozloze území s různými režimy využití (lesní plochy, parky, hřbitovy)  Praha 3 není zátopové území  rekonstrukce a výsadba uličních stromořadí z iniciativy městské části  vymizení způsobu vytápění tuhými palivy v oblasti staré zástavby

 překračování imisních limitů škodlivých látek v ovzduší (inverzní oblast dolního Žižkova a dopravně zatížené komunikace)  geomorfologicky daná a okolní zástavbou posílená špatná přístupnost velkých ploch zeleně na hřbetech a svazích údolí Vltavy a jejích přítoků (Vítkov, Krejcárek, vrch Svatého Kříže a Parukářka)  hlukové zatížení z dopravy v okolí frekventovaných os celoměstského významu  absence liniové (uliční) zeleně na podstatné části obytných zón a dopravně zatížených ulicích Prahy 3  vnitrobloky jako pokračování silnic - zastavěné garážemi, bez zeleně a nevyužívané pro odpočinek a sousedský život neřešení rekultivace a zpřístupnění alespoň v omezeném režimu  malý podíl zeleně v ploše mladší sídlištní zástavby mezi ulicemi V zahrádkách a Na Jarově  plochy zástavby se silně oslabenou sociální kontrolou veřejného prostoru (oblasti Krejcárku, Balkánu a okolí)  dlouholeté jednostranné budování zástavby na úkor rekreačních ploch a zelených ploch pro přirozený výskyt živočišných a rostlinných druhů  neudržované pozemky s výskytem alergenních nebo invazních rostlin  absence přirozených vodních ploch a vodotečí  absence zasakovacích systémů na dešťovou vodu, mnoho povrchů je nepropustných, absence zelených střech, vsakovacích průlehů, retenčních jezírek  absence městskou částí budovaných vodních ploch na veřejných prostranstvích včetně prvků s tekoucí vodou  omezené možnosti úspory energií v domech v památkové zóně Žižkova (nemožnost realizace opatření zateplení fasád a výměny oken nebo s výrazně vyššími investičními náklady)  stará vodovodní síť s častými poruchami a úniky z potrubí  malý počet odpadkových košů v ulicích a košů na psí exkrementy  trvající existence velkého počtu psích exkrementů na chodnících i přes probíhající dlouholetou osvětu

Příležitosti

Hrozby

 realizace nových ploch zeleně v rámci nové výstavby, zejména v rozvojovém

 zmenšování ploch zeleně vlivem nové zástavby a likvidace a nevysazování stromořadí z důvodu

51


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 území Nákladového nádraží Žižkov  realizace dopravních opatření ke snižování objemu průjezdné automobilové dopravy a s tím související snížení imisní a hlukové zátěže  propojení zelených enkláv alespoň liniovou zelení do zelených koridorů (mj. i jako řešení problému psích exkrementů, dále jako vytváření prostoru pro turistiku zaměřenou na “město krátkých vzdáleností”)  velký podíl potencionálně využitelné plochy pro ozelenění a rekreaci ve vnitroblocích  inspirace, motivace a podpora místního systému “community garden” (podpora spoluúčasti na údržbě městské zeleně)  výsadba popínavé zeleně na fasádách do vnitrobloků a předzahrádek  využití cenných biotopů a chráněných druhů rostlin a živočichů v lokalitách Vrch sv. Kříže a Nákladové nádraží Žižkov a jejich zakomponování do rozvojových záměrů  posílení a jednotné značení a ochrana původních zdrojů vody v území (studny)  modernizace zdrojů tepla včetně náhrady ekologicky nevyhovujících technologií  zlepšování energetické náročnosti budov, zejména těch ve vlastnictví MČ Praha 3, využívání obnovitelných zdrojů energie  vytvoření center osvětových ekologických aktivit pro občany a žáky škol při některém z místních parků, preferování edukativních a rekreačních funkcí před komerční zástavbou  širší a dostupnější nabídka kontejnerů na další druhy tříděného odpadu (hliník, další kovy, baterie, tetrapak, bioodpad, použité věci pro charity)  zavedení systému likvidace biologicky rozložitelného odpadu (kompostování)  systémové prosazování kladení nových uličních sítí (hlavně v rozvojových oblastech) do nově zakládaných kolektorových úseků

  





preference kladení komunikačních sítí (vyplývá z telekomunikačního zákona) zvyšování produkce odpadů a ekonomické problémy s jeho likvidací vytváření nových uzavřených a neprostupných ploch a bariér při transformaci stávajících areálů zvyšování dopravní zátěže v oblastech se zhoršenými rozptylovými podmínkami v souvislosti s nevhodnými developerskými záměry v území další snižování retenčních vlastností a s tím spojené vysychání podloží (budování chodníků a komunikací s betonovým podložím) zvyšující se míra vandalismu ohrožující kulturní památky a prvky ve veřejném prostoru (např. naučné tabule)

52



4.13. VNĚJŠÍ ROZVOJOVÉ VZTAHY 4.13.1. Atraktivity a infrastruktura Území MČ Praha 3 je z celopražského pohledu částí Prahy, která přiléhá k turisticky atraktivnímu jádru města (sousedí s Prahou 2 a leží v blízkosti Praha 1). Do území městské části Praha 3 zasahuje Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice, která byla prohlášena památkovou zónou Vyhláškou 10/1993. Obrázek 4: MPZ Vinohrady, Žižkov, Vršovice

Zdroj: Památkově chráněná území, www.praha.eu

V lokalitě se nachází několik objektů, které jsou cílem návštěvníků, ať už pražských, tuzemských či zahraničních. Je zde k nalezení řada kostelů, nejdůležitějším z nich je kostel Nejsvětějšího srdce Páně, nacházející se na náměstí Jiřího z Poděbrad, vybudovaný v letech 1929-1932. Pro milovníky historie jsou v městské části atraktivní také hřbitovy, jimiž vede naučná stezka seznamující návštěvníky s historickými osobnostmi a funerální architekturou. Mezi další zajímavosti patří vrch Vítkov a Národní památník a také pomník Jana Žižky z Trocnova. Mezi hojně navštěvované parky patří zelené plochy Židovských pecí a nově zrenovovaná Rajská zahrada.

Televizní vysílač postavený podle projektu arch. Václava Aulického umožňuje panoramatickou vyhlídku na celé centrum Prahy a zdobí jej sochy tzv. miminek od sochaře Davida Černého. Co se týká kulturního a společenského života, má také Praha 3 co nabídnout. Oblíbené jsou zdejší masopusty a vinobraní, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, divadlo Ponec, kino Aero, koncertní síň Atrium a palác Akropolis. 53



Celkovou atmosféru Prahy 3 dokreslují četné žižkovské hospůdky, kterých je více než tři sta. Pro turisty nabízí městská část Praha 3 dobré ubytovací kapacity, neboť dostupnost do centra je relativně dobrá.

Ve srovnání s počtem turistů je pro městskou část Praha 3 daleko významnější množství návštěvníků, přijíždějících za prací a do škol, tj. denní dojížďka (docházka), ke které je nutné připočítat také významnou skupinu studentů ubytovaných v zařízeních na území Prahy 3. Širší nabídka služeb a vybavenost městské části Praha 3 pro návštěvníky je zpracována v kapitole 2.2.7 Kultura.

4.13.2. Vazby v rámci HMP

Městská část Praha 3 navazuje na centrum, tj. Praha 1 a 2, se kterým má důležité ekonomické, dopravní, ale i sociální vztahy. Mimo jiné je Praha 3 důležitá také jako partner okolních čtvrtí. Jedná se např. o Vinohrady, Vršovice, Strašnice, Vysočany, Libeň a Karlín.) Tyto vazby jsou ovlivněny prostupností území (přírodními i technickými bariérami). Určitá uzavřenost území Prahy 3 však znamenala dodnes patrnou odlišnost a jistou výjimečnost zejména Žižkova ve srovnání s jinými pražskými čtvrtěmi.

Pokud se na území městské části Praha 3 podíváme v celopražském kontextu, hraje toto území některé důležité role. Mimo jiné zde sídlí některé celostátní instituce. V lokalitě se nacházejí také obchodní a kancelářské plochy, které jsou atraktivní pro investory. V celopražském srovnání je městská část Praha 3 důležitá nabídkou pracovních míst. I přes tyto skutečnosti ale není území Prahy 3 chápáno v celoměstských dokumentech jako součást centra HMP (hlavní směry rozšiřování centra vedou na Pankrác, Smíchov, Bubny, atd.) a tomu odpovídá i podpora infrastruktury a dalších podmiňujících oblastí. Žižkov a Vinohrady by měly být integrální součástí města v podobě multifunkčního zázemí centra, se zvýrazněnou obytnou funkcí.

Strategický plán hl. m. Prahy, který je základním nástrojem rozvoje celé Prahy, nespecifikuje ve své návrhové části žádné konkrétní aktivity pro území městské části Praha 3. Pro další rozvoj je životně důležité rovněž uplatnění strategických cílů městské části v územně plánovací dokumentaci.

54



SWOT analýza pro problémový okruh vnější rozvojové vztahy: Vnější rozvojové vztahy Silné stránky

Slabé stránky

 výhodná poloha vzhledem k centru města  rozsah občanské vybavenosti  existence celostátně a celoměstsky významných školských zařízení, včetně příznivého „omlazujícího“ vlivu velkého počtu studentů  městská část je ve velké většině utvářena kompaktní městskou blokovou strukturou  ekonomicky aktivní obyvatelstvo městské části

 nízká přitažlivost Prahy 3 pro zahraniční instituce a organizace  nerovnoměrné využití území  existence velkoplošných uzavřených nebo nepřekročitelných bariér uvnitř a na okrajích území (zahrádkářské kolonie, hřbitovy, velkoplošné areály)  nedostatečná provázanost ploch zeleně a jejich špatná přístupnost od obytné zástavby (například vrch Vítkov, veřejná zeleň na hřbitovech apod.)  existence bariér pro občany či návštěvníky s pohybovým, zrakovým či sluchovým postižením  malý objem investic věnovaných do kultivace a péče o veřejná prostranství  malé pravomoci orgánů městské části při územním plánování  nedostatečně využitý potenciál existujících návštěvnických cílů  nedostatečně a nekoordinovaně propagované pamětihodnosti a významné osobnosti mající vztah k Praze 3  odchod starousedlíků i středně finančně situovaných z důvodu vysokých nájmů Hrozby

Příležitosti  nabídka nových rozvojových ploch na území Prahy 3  existence rozvojových záměrů veřejné administrativy a komerčních institucí  přesun zájmu institucí z centra na Prahu 3  dolní Žižkov jako alternativní společenské centrum Prahy, zejména pro mladé lidi  koncepční využití lokality nákladového nádraží  podpora rozšíření specifických forem cestovního ruchu, mj. ve vazbě na architektonické a kulturní cíle  vytvoření společensko-kulturní brány Žižkova (okolí Ponce ve vazbě na širší územní vztahy)  vypořádání majetkových vztahů a nové využití pozemků v okolí tzv. starého spojení na Vítkově - vytvoření nových propojení a vazeb  aplikace vlivu na způsob využití brownfieldu NNŽ v zájmu deklarované vize o vzniku nové rezidenční čtvrti, kvalitní pro bydlení a plnící

 neprosazení zásadních rozvojových záměrů celopražského významu a jejich podpory v rámci hl. m. Prahy (NNŽ, městský okruh, trasa metra D)  absence rozvojových záměrů nekomerčních institucí  neuvážená jednostranná preference výstavby bydlení, administrativy a komerce bez řešení občanské vybavenosti a služeb  ztráta zásobníku rezervních ploch pro budování infrastruktury a veřejného vybavení  riziko neudržení turistické expanze (přestavba domů na hotely) s ekonomickým vytlačením původních obyvatel a umrtvením města

55


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 funkci lokálního centra  zlepšení prostupnosti území a přístupnosti velkých areálů veřejné zeleně  příležitost získat některé další plochy, které opouštějí drážní společnosti, pro budování veřejných prostranství, veřejného vybavení nebo pro zlepšení prostupnosti územím

56



5. Strategická část

Návrhová část Strategického plánu rozvoje MČ P3 by se měla stát podkladem pro další konkrétní rozhodování orgánů MČ P3 o jednotlivých rozvojových záměrech a měla by být podpůrným a stabilizujícím prvkem ve vztahu obyvatel MČ, podnikatelských subjektů, spolků a MČ samotné z hlediska určitého, předem definovaného směrování rozvojových aktivit. Nastavení základních trendů rozvoje MČ, doplněné o návrh konkrétních realizačních kroků, by mělo napomoci dalšímu pozitivnímu socioekonomickému rozvoji s ohledem na rozvoj všech územních součástí MČ.

Zásadním přínosem návrhové části je stanovení strategických (dlouhodobých) cílů rozvoje MČ a programových úkolů, tj. střednědobých opatření a aktivit, jejichž realizace povede k postupnému naplnění programových úkolů a tím i stanovených cílů. Vybrané aktivity jsou specifikovány vč. určení subjektů, které by měly být zapojeny do realizace. Aktivity mají platnost na celé sledované období a u některých aktivit jsou uvedeny i konkrétní úkoly na nejbližší období.

57



5.1. PILÍŘE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3

Strategická vize 2020 MČ Praha 3 využívá své bohaté historie, jedinečné a nezaměnitelné tváře a udržuje vlastní kulturní a historické tradice v rámci hl. města Prahy. Je příjemným a bezpečným domovem plným zeleně, s bohatou nabídkou služeb, kulturním a sportovním zázemím, poskytujícím dobré podmínky pro život všech obyvatel a nabízejícím pestrou nabídkou služeb pro návštěvníky.

Globální strategický cíl 1





Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení

Udržení kvalitního systému sociálních služeb a jejich aktivní rozvoj

Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru

Praha 3 jako centrum vzdělanosti, aktivní veřejnosti a kultury

Moderní, efektivní a přátelský úřad

PROGRAMOVÉ ÚKOLY ROZVOJOVÉ AKTIVITY PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY (AKČNÍ PLÁNY) 58



5.2. STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI V rámci zpracování návrhové části byla naformulována dlouhodobá strategická vize, strategické cíle, programové úkoly a rozvojové aktivity.

5.2.1.

Vize

Strategická vize tvoří „vstupní bránu“ do návrhové části strategického plánu rozvoje. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojovou orientaci městské části. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v daném území, přičemž jednotlivé části návrhu (strategické cíle, úkoly, aktivity a projekty) jsou prostředkem k jejímu dosažení a naplnění.

Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 je koncipována jako dlouhodobý rozvojový dokument. Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje MČ, pro které jsou navrženy strategické cíle a opatření této strategie. Strategická vize MČ byla formulována s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že jen od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných aktivit.

MČ Praha 3 využívá své bohaté historie, jedinečné a nezaměnitelné tváře a udržuje vlastní kulturní a historické tradice v rámci hl. města Prahy. Je příjemným a bezpečným domovem plným zeleně, bohatou nabídkou služeb, kulturním a sportovním zázemím, poskytujícím dobré podmínky pro život všech obyvatel a nabízejícím pestrou nabídkou služeb pro návštěvníky.

5.2.2.

Strategické cíle

Na základě všech vstupů (analytické závěry, dlouhodobá vize městské části, diskuze na pracovních skupinách) bylo potvrzeno pět dlouhodobých strategických cílů rozvoje městské části. Pro naplnění strategické vize svého rozvoje do roku 2020 si MČ Praha 3 stanovuje tyto strategické cíle: Cíl 1: Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení

Tímto cílem chce MČ podporovat vytváření kvalitního prostředí pro bydlení, podporovat regeneraci a údržbu bytového fondu, chránit plochy určené územním plánem pro zeleň a bydlení, rozvíjet plochy pro volnočasové vyžití a rekreační zeleň a rozvíjet občanskou vybavenost. Pro zlepšování podmínek pro bydlení je v zájmu městské části také spolupracovat s investory a developery a podporovat aktivity přinášející nabídku pracovních míst. Jednou z priorit je schválení pravidel pro systém přidělování bytů z fondu obecního bydlení. Cíl 1 je také orientován zejména na trvale bydlící složku obyvatel a řešení problematiky sociálních rozdílů v různých částech MČ. Praha 3 by měla být historickou čtvrtí pro moderní život. 59



Indikátory plnění Ukazatel

Zdroj informací

 Přirozený přírůstek obyvatel

ČSÚ

 Počet obyvatel MČ P3

ČSÚ

 Migrační přírůstek obyvatel

ČSÚ

 Míra nezaměstnanosti ve srovnání s dalšími MČ

Úřad práce, MPSV, ČSÚ

 Plocha nových/revitalizovaných míst pro volnočasové ÚMČ - odbor územního rozvoje aktivity (parky, hřiště, venkovní a vnitřní sportovní plochy)

 Úroveň spokojenosti občanů s životem v MČ Praha 3 průzkum spokojenosti s místním společenstvím (%)  Úroveň spokojenosti obyvatel s dostupností zeleně (%)

průzkum spokojenosti s místním společenstvím

Cíl 2: Udržení kvalitního systému sociálních služeb a jejich aktivní rozvoj Zájmem MČ je udržení kvalitního systému sociálních služeb pro příslušné cílové skupiny a podpora organizací působících v sociální oblasti. Pozornost bude zaměřena na služby seniorům, zdravotně postiženým občanům, rodinám s dětmi, dětem a mládeži v krizi, cizincům a národnostním menšinám. Podpora bude i nadále poskytována prostřednictvím grantového programu, který městská část administruje. Důležitým prvkem naplňování cíle je informovanost občanů o nabídce služeb a podpora vzájemné spolupráce poskytovatelů služeb. Koordinace veškerých aktivit tohoto cíle bude prováděna naplňováním pravidelně aktualizovaného komunitního plánu rozvoje sociálních služeb MČ Praha 3. Indikátory plnění Ukazatel

Zdroj informací

 Objem prostředků MČ rozdělených v rámci grantového programu MČ

 ÚMČ – odbor ekonomický

 Míra naplnění komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v %

 ÚMČ – odbor sociálních věcí

 Počet podpořených subjektů / služeb

 Počet nápadů trestné činnosti za sledované období  Počet přestupků proti veřejnému pořádku za sledované období

 ÚMČ – odbor sociálních věcí  Policie ČR

 Městská policie

60



Cíl 3: Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru K naplnění cíle přispěje koncepční řešení všech druhů dopravy a dopravní obslužnosti. Mezi stěžejní aktivity v oblasti dopravy bude patřit humanizace ulic s převahou automobilové dopravy, řešení zájmů cyklodopravy a pěších. Důraz je přitom kladen na bezpečnost chodců a dobrou prostupnost území. Posílena je vazba na ochranu, údržbu a rozvoj veřejné zeleně a opatření zaměřené na zlepšování stavu životního prostředí včetně podpory environmentální výchovy a osvěty. Indikátory plnění Ukazatel

 Mobilita a místní přeprava obyvatel

 Statistiky nehodovosti

 Objem investic do místních komunikací a chodníků  Délka cyklotras a cyklostezek  Počet parkovacích míst

 Počet realizovaných opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců

 Počet realizovaných opatření v oblasti zlepšení stavu životního prostředí  Plocha veřejné zeleně na počet obyvatel

 Počet lidí a jejich chování ve vytipovaných veřejných prostorech (zjišťování kvality využití)

Zdroj informací

 Průzkum mobility a místní přepravy obyvatel  Dopravní podnik HMP  TSK Praha  Policie ČR

 TSK Praha  TSK Praha

 ÚMČ – Odbor dopravy  TSK Praha

 ÚMČ – Odbor životního prostředí  ÚMČ – Odbor životního prostředí

 Výsledky průzkumů vytipovaných veřejných prostor

Cíl 4: Praha 3 jako centrum vzdělanosti, aktivní veřejnosti a kultury Cíl 4 se orientuje na zajištění kvalitního, efektivního, dostupného a vyváženého systému vzdělávání. S tím souvisí řada aktivit od modernizace infrastruktury pro vzdělávání, zavádění nových prvků výuky, spolupráce škol až po práci s mládeží při mimoškolní činnosti. Cíl zahrnuje také rozvoj oblasti kultury a cestovního ruchu. Potenciál návštěvnických cílů městské části Praha 3 je velmi bohatý a široký, ale jeho vyššímu využití je potřeba věnovat mnohem větší a systematickou podporu ze strany všech dotčených aktérů. Praha 3 chce využít své konkurenční výhody spočívající v historii, specifické tváři této městské části, široké nabídce kulturních a společenských akcí. Podpora bude směřována také do technického zázemí, které je pro tyto aktivity nezbytné. Snahou městské části je také zapojení občanů a organizací do veřejného života v Praze 3 a podpora občanských aktivit. 61



Indikátory plnění Ukazatel

Zdroj informací

 Struktura a kapacita škol

ÚMČ – Odbor školství a zdravotnictví

 Nabídka kulturních zařízení a akcí

ÚMČ – Odbor kultury

 Vzdělanostní struktura obyvatel

 Spokojenost občanů s nabídkou kulturních akcí (%)  Nabídka sportovních zařízení a akcí

 Spokojenost občanů s nabídkou sportovní infrastruktury/sportovních akcí (%)

 Počet akcí v rámci navázaných partnerství

 Zavedený systém sledování návštěvnosti MČ a vybraných cílů

ČSÚ

ÚMČ – Odbor vnějších vztahů a komunikace

průzkum spokojenosti s místním společenstvím

ÚMČ – Odbor školství a zdravotnictví průzkum spokojenosti s místním společenstvím ÚMČ – Odbor vnějších vztahů a komunikace ÚMČ – Odbor vnějších vztahů a komunikace

Cíl 5: Moderní, efektivní a přátelský úřad

V souladu s vizí strategie realizace Smart Administration je snahou MČ Praha 3 pojmout veřejnou správu jako službu občanům, naplnit principy dobré správy opřené o otevřené a průhledné rozhodování, a fungovat efektivně a výkonně. K dílčím aktivitám patří pokračování v elektronizaci agend a digitalizaci dokumentů, realizace aktivit zaměřených na účelné hospodaření městské části, jejích příspěvkových organizací a obchodních společností, hospodárné nakládání s majetkem, otevřené a průhledné rozhodování, klientský přístup k občanům a péče o kvalifikaci a odbornost zaměstnanců úřadu. Indikátory plnění Ukazatel

Zdroj informací

 Počet a druh realizovaných opatření

 Kancelář tajemníka

 Úroveň spokojenosti občanů s činností úřadu MČ

 Kancelář tajemníka (průzkum spokojenosti klientů)

 Počet stížností občanů na činnost úřadu MČ

 vedoucí odborů

 Kancelář tajemníka (evidence petic a stížností)

62



5.3. PROGRAMOVÉ ÚKOLY ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI Jednotlivé programové úkoly jsou koncipovány jako logické celky tvořené dílčími aktivitami. Postupná realizace aktivit, resp. programových úkolů, povede k naplňování strategických cílů. Číselná označení programových úkolů, resp. aktivit slouží pouze pro orientaci a neoznačují preference jednotlivých témat. V následující tabulce jsou kromě výčtu programových úkolů uvedeny také zásadní vazby konkrétního programového úkolu na stanovené dlouhodobé strategické cíle. Přehled programových úkolů (PÚ): Označení

PÚ01 PÚ02 PÚ03 PÚ04 PÚ05 PÚ06 PÚ07 PÚ08 PÚ09 PÚ10 PÚ11 PÚ 12

Název programového úkolu

Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příležitostí Zvýšení kvality bydlení a souvisejících služeb Urbanistický rozvoj území městské části Rozvoj sportovních a volnočasových ploch Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti Koncepční a udržitelné řešení dopravy Péče o veřejná prostranství, zeleň a údržbu komunikací Technická infrastruktura a šetrné nakládání s přírodními zdroji Využití kulturního a návštěvnického potenciálu Prahy 3 Rozvoj sociálních služeb a prevence vzniku sociálních problémů Podpora občanských aktivit Výkon veřejné správy a veřejných služeb

Vazba na strategické cíle Cíl 1 Cíl 1 Cíl 1, Cíl 3 Cíl 1, Cíl 2 Cíl 4 Cíl 1, Cíl 3 Cíl 1, Cíl 3 Cíl 1, Cíl 3 Cíl 4 Cíl 2 Cíl 2, Cíl 4 Cíl 1, Cíl 5

Programové úkoly jsou rozpracovány do konkrétních rozvojových aktivit. Jejich obsah i počet bude předmětem následného monitoringu plnění Strategického plánu rozvoje MČ P3 a může být po projednání změněn nebo doplněn. V této kapitole jsou přehledně uvedeny stručné popisy jednotlivých programových úkolů a současně přehled aktivit, přiřazených k příslušnému programovému úkolu. PÚ01: Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příležitostí

Programový úkol byl formulován s ohledem na ekonomický potenciál městské části. Při přípravě a realizaci PÚ01 bude kladen důraz zejména na efektivní a inovativní revitalizaci nevyužívaných podnikatelských areálů, podporu rozvoje podnikatelských aktivit a cílený marketing v oblasti podnikatelských příležitostí. Inovovaná podnikatelská základna povede též k rozšíření nabídky a k žádoucí diverzifikaci pracovních příležitostí. PÚ02: Zvýšení kvality bydlení a souvisejících služeb

Jednou ze základních podmínek pro další rozvoj městské části je kvalitní nabídka bydlení s dostatečným zázemím. V rámci tohoto programového úkolu je věnována pozornost bytovému fondu ve vlastnictví MČ. Bude vytvořen fond obecního bydlení a systém přidělování bytů na základě sociální potřebnosti občanů. Občanům bude i nadále poskytována podpora prostřednictvím Fondu obnovy a rozvoje. Hlavním cílem řešení situace v oblasti bydlení je udržet mladé obyvatele v Praze 3 a přilákat do MČ obyvatele nové. Nedílnou součástí zlepšené nabídky je také kvalitní občanská vybavenost pro obyvatele vč. sportovního a rekreačního zázemí. 63



PÚ03: Urbanistický rozvoj území městské části Městská část klade důraz na udržení obytných funkcí území, přírodních a rekreačních ploch a občanskou vybavenost. Hodlá iniciovat významné rozvojové záměry (např. přestavba Nákladového nádraží Žižkov), koordinovat přípravu záměrů s jednotlivými realizátory a aktivně hledat využití pro zanedbané či nevyužívané objekty. Aktivní přístup je volen také směrem k hl. m. Praha při společném postupu plánování v území tak, aby nedošlo k ohrožení zájmů městské části. Snahou MČ je také získat další pozemky do svého vlastnictví k využití pro nové veřejné prostory a občanskou vybavenost. PÚ04: Rozvoj sportovních a volnočasových ploch

Vytvoření zázemí pro trávení volného času je nezbytným předpokladem pro zvýšení kvality obytné funkce území. Cílem programového úkolu je připravit podmínky pro realizaci volnočasových aktivit v návaznosti na nové podmínky a společenské trendy a s úmyslem přispět k prevenci sociálně-patologických jevů. Úkolem je vyřešit lokální nedostatečnou kapacitu zázemí pro volnočasové aktivity a rozšířit možnosti využívání hřišť a sportovišť. PÚ05: Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti

Na území Prahy 3 se v současné době nachází několik velmi významných školských institucí. A to jak soukromých, tak státních. Konkurenční výhodou Prahy 3 je uspokojení poptávky obyvatel po místech v mateřských školách. Tuto výhodu si MČ hodlá uchovat a dále se chce soustředit na modernizaci školské infrastruktury, moderní trendy ve vzdělávání, rozvoj mimoškolních aktivit a hledat možnosti dalšího vzdělávání pro různé cílové skupiny obyvatel. PÚ06: Koncepční a udržitelné řešení dopravy

Městská část Praha 3 má jednu trasu metra a historicky vzniklou jasně definovanou uliční síť, která slouží pro povrchovou MHD, sběrnou i obslužnou automobilovou dopravu. Uliční síť je však nucena respektovat řadu bariér a není homogenní na celém území Prahy 3. Cílem MČ je humanizovat ulice s převahou automobilové dopravy, realizovat aktivity vedoucí ke zklidňování dopravy, odstraňovat nedostatky regulovaného parkování, podporovat zkvalitnění obsluhy hromadnou dopravou, a zlepšovat podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu, a to také ve spolupráci okolními městskými částmi. Praha 3 má také zájem na podpoře a rozvoji celoměstských systémů environmentálně šetrné dopravy. V prioritách s dlouhodobějším časovým horizontem zůstává podpora výstavby trasy metra D. PÚ07: Péče o veřejná prostranství, zeleň a údržbu komunikací

Kvalita povrchů komunikací a veřejných prostranství je zásadní pro vnímání kvality městského prostředí. Cílem je údržba povrchů, veřejného prostranství a parků. Je třeba nalézt s hl. m. Prahou systémové řešení správy a údržby chodníků, na jejichž údržbu Praha 3 vynakládá nemalé prostředky. Intenzivní pozornost bude věnována také údržbě a rozšiřování veřejné zeleně, a to jak velkých zelených ploch tak i drobné městské uliční a vnitroblokové zeleně. Tam kde to bude technicky možné, bude vyvíjena snaha o celistvou zeleň a zachování rostlého terénu.

64



PÚ08: Technická infrastruktura a šetrné nakládání s přírodními zdroji Cílem je působení na vlastníky a provozovatele technických sítí k postupné celoplošné systémové obnově technické infrastruktury a jejímu dalšímu rozšiřování do rozvojových ploch. Primárním zájmem městské části v této oblasti je realizace opatření, která přispějí ke zlepšování stavu životního prostředí – úspory energií, odpadové hospodářství, udržitelné nakládání s vodou, zlepšování ovzduší, snižování hlukové zátěže atd. PÚ09: Využití kulturního a návštěvnického potenciálu Prahy 3

Praha 3 se může pyšnit svojí specifickou historií, tradicemi a unikátním géniem loci. Kulturní zařízení, nacházející se na území MČ, disponují širokou nabídkou nejrůznějších kulturních akcí. Na území městské části se nachází řada míst a objektů, které jsou cílem návštěvníků z ostatních částí Prahy i turistů z ČR a zahraničí. Žádné z nich však není z pohledu intenzity cestovního ruchu atraktivitou celostátního nebo evropského významu. Je proto třeba intenzivněji využívat stávající potenciál Prahy 3. Je třeba zlepšit informovanost o kulturní nabídce a využívat přitom moderní technologie, které jsou občanům a návštěvníkům blízké. Budou podporovány inovace kulturní nabídky a rozvoj spolupráce zainteresovaných subjektů. Neoddělitelnou součástí je zajištění dostatečných finančních zdrojů a jejich vyvážené rozdělení mezi různé druhy kulturních aktivit. PÚ10 Rozvoj sociálních služeb a prevence vzniku sociálních problémů

Podpora činnosti poskytovatelů potřebných sociálních služeb na základě skutečně zjištěných potřeb obyvatel MČ je jedním z nástrojů pro naplnění tohoto programového úkolu. Úkolem MČ je vytvořit adekvátní síť služeb lokálního charakteru a podporovat ji. Určujícím v tomto ohledu je realizace plánu rozvoje sociálních služeb MČ Prahy 3 a zajištění financování jeho aktivit a to nejen z rozpočtu samotné městské části (vazba na systém financování sociálních a návazných služeb). Úkolem je také zvýšení informovanosti o poskytovaných službách a rozvoj spolupráce poskytovatelů těchto služeb. PÚ11 Podpora občanských aktivit

Koordinace činností všech dotčených subjektů směřující k aktivnějšímu zapojení občanů MČ do její činnosti a rozvoje, a to ve všech oblastech (školství, zdravotnictví, sociální služby, územní plánovaní atd.). Smyslem zapojení obyvatel do rozhodovacích procesů je zvýšit jejich motivaci k řešení věcí veřejných, využívat jejich zkušeností, ale také podpořit jejich identifikacis městskou částí. Občané a občanské iniciativy jsou respektovaným partnerem při rozhodování od vzniku záměru až po jeho realizaci. PÚ12 Výkon veřejné správy a veřejných služeb

Výkon veřejné správy (tzn. přenesený výkon státní správy a samostatná působnost MČ v samosprávných činnostech), spadající do činnosti ÚMČ Praha 3, je vedením úřadu chápan jako služba občanovi. Cílem městské části je proto její efektivní fungování tak, aby občané při vyřizování svých záležitostí na úřadě a při řešení nejrůznějších životních situací byli s prací úřadu spokojeni. Řada aktivit bude směřována také dovnitř úřadu, neboť dobrý obraz veřejné správy u veřejnosti zajistí jen výkonný a motivovaný úředník.

65



5.4. PŘEHLED ROZVOJOVÝCH AKTIVIT Rozvojové aktivity jsou navrženy jako konkrétní rozpracování programových úkolů pro období 2014 - 2020. Návrh aktivit vychází z přijatých závěrů analytické části a je odpovědí na konkrétní identifikovaná problémová místa z pohledu dlouhodobého udržitelného rozvoje MČ.

Strategický plán rozvoje městské části je koncipován jako prorůstový s potenciálním ekonomickým rozvojovým efektem do budoucna. Strategie preferuje komplexní projekty, při uplatnění integrovaných přístupů, s cílem: a) zahájit realizaci efektivních rozvojových aktivit, b) vytvořit soustavu opatření a nástrojů k zajištění prorůstového efektu realizovaných opatření s očekávaným budoucím pozitivním ekonomickým přínosem pro realizaci dalších částí rozvojové strategie, c) v maximální možné míře čerpat prostředky ze Strukturálních fondů EU v programovém období 2014 – 2020 (s možností čerpání do r. 2023). Bylo nutné koncipovat návrhovou část Strategického plánu rozvoje městské části tak, aby navržené aktivity splňovaly výše uvedená kriteria a zajistily pozitivní socioekonomický udržitelný rozvoj MČ. Do vlastní návrhové části se proto dostala jen část z možných aktivit, které nejlépe splňují výše uvedené požadavky, jsou prorůstově nebo významně společensky orientované a lze od jejich realizace očekávat udržitelné socioekonomické přínosy.

Tabulka: Přehled rozvojových aktivit Programový úkol

PÚ 01 PÚ 02 PÚ 03 PÚ 04 PÚ 05 PÚ 06 PÚ 07 PÚ 08 PÚ 09 PÚ 10 PÚ 11 PÚ 12

Č. aktivity

Rozvojová aktivita

A01-1 A02-1 A02-2 A03-1

Podpora podnikatelských záměrů Rozvoj obytných funkcí území Prahy 3 Podpora regenerace a údržby bytového fondu Urbanistická koordinace přípravy rozvojových záměrů Vytvoření plošných rezerv pro veřejná prostranství, prostupy územím a veřejnou vybavenost Rozvoj a zpřístupnění volnočasových a sportovních ploch Zajištění provozu a údržby na dětských hřištích Podpora systému vzdělávání Zvýšení přístupnosti MHD Koncepční řešení cyklistické dopravy Systémové řešení dopravy Koncepční systém údržby komunikací a veřejného prostranství Ochrana, údržba a rozvoj veřejné zeleně Technická infrastruktura Podpora a rozvoj šetrného nakládání s přírodními zdroji Zkvalitnění informovanosti o návštěvnických možnostech Podpora kulturních zařízení a kulturních akcí Podpora služeb a organizací v sociální oblasti Podpora služeb lokálního charakteru Systematizace grantového řízení v sociální oblasti Rozvoj informovanosti a vzájemné spolupráce v sociální oblasti Aktivní spolupráce s občany a organizacemi Efektivní veřejná správa

A03-2 A04-1 A04-2 A05-1 A06-1 A06-2 A06-3 A07-1 A07-2 A08-1 A08-2 A09-1 A09-2 A10-1 A10-2 A10-3 A10-4 A11-1 A12-1

66



Číslo aktivity

A01-1

Podpora podnikatelských záměrů

Vazba na strategické cíle:

Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení

Popis aktivity:

Městská část Praha 3 podporuje rozvoj podnikání a tvorbu pracovních míst na svém území. MČ bude pokračovat v aktivní komunikaci s vlastníky nevyužívaných či zanedbaných objektů a prostor a potenciálními zájemci o využívání předmětných lokalit. MČ bude konzultovat a poskytovat informační podporu při přípravě inovativních projektů v řešených oblastech a podporovat přípravu území pro realizaci inovativních aktivit. Aktivita bude řešit také aktivní propagaci možností podnikání a investování v lokalitě MČ Praha 3 prostřednictvím využití účinných propagačních a prezentačních nástrojů (webové stránky, šíření tištěných materiálů, odborné semináře, veletrhy, výstavy, nabídkové katalogy pro investory apod.). Cílem aktivity je oslovit více potenciálních investorů a zajistit tím vyšší konkurenci předkládaných projektových záměrů na využití jednotlivých lokalit a tím i vyšší efektivitu následně realizovaných investic. MČ připraví a spustí program na podporu vlastníků objektů a drobných živnostníků, na něž dopadají strukturální změny (regulace, rušení heren apod.) a kteří mají svůj podnikatelský záměr, který je v souladu s potřebami Prahy 3 (pestrost nabídky služeb drobných živnostníků, tvorba pracovních míst, revitalizace zanedbaných prostor a objektů). Aktivita bude mít synergický dopad na podporu cestovního ruchu A09-1 a A09-2. 2014 – 2020 2015 – příprava programu podpory 2016 – spuštění programu podpory

Doba realizace:

Subjekty realizující aktivitu:

⇒ Úřad MČ, odbor živnostenský

⇒ Úřad MČ, odbor bytů a nebytových prostor ⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje

⇒ Úřad MČ, vnějších vztahů a komunikace ⇒ podnikatelské subjekty

Garant aktivity: Možné zdroje financování rozvojových aktivit: Synergické vazby na ostatní aktivity:

⇒ vlastníci nemovitostí

Člen Rady MČ odpovědný za dopravu ⇒ soukromé zdroje

⇒ rozpočet MČ Praha 3 A03-1 A09-1 A09-2

67



Číslo aktivity

A02-1

Rozvoj obytných funkcí území Prahy 3


Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení

Popis aktivity:

Aktivita je zaměřena na rozvoj obytné funkce MČ, jakožto základní stabilizační funkce území, a zároveň na celkovou vyváženost socioekonomického rozvoje. Primární je ochrana ploch určených územním plánem pro zeleň a bydlení, a zajištění prostupnosti území.

Aktivita se týká vytvoření kvalitního prostředí pro bydlení se zaměřením na rozvoj občanské vybavenosti jako nedílné součásti naplňující komplexní funkci bydlení a zároveň na ochranu území, která kvalitu obytné funkce ovlivňuje. Součástí aktivity je aktivní politika orgánů MČ při hospodaření s pozemky, spolupráce s investory a developery bytové výstavby, a prosazování záměrů, zlepšujících podmínky pro kvalitní život a současně při ochraně ploch a objektů, které tyto funkce zajišťují nebo jsou pro ně vymezeny do budoucna.

Doba realizace: Subjekty realizující aktivitu:

S ohledem na dokončující se proces privatizace bytového fondu bude nezbytné navrhnout koncepci bytové politiky MČ. Hlavním cílem aktivity tedy bude vytvoření fondu obecního bydlení a schválení pravidel pro systém přidělování bytů. Potřebná část bytů bude ponechána pro sociální účely (rodiny s dětmi, mladí lidé, senioři, osoby znevýhodněné apod.) 2014 – 2020

2014-15 – zřízení fondu obecního bydlení ⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje ⇒ Úřad MČ, odbor výstavby

⇒ radní odpovědný za hospodaření s byty a nebytovými prostory

⇒ podnikatelské subjekty

Garant aktivity:

člen Rady MČ odpovědný za hospodaření s byty a nebytovými prostory

Možné zdroje financování rozvojových aktivit:

⇒ soukromé zdroje

Synergické vazby na ostatní aktivity: Číslo aktivity

A02-2 Vazba na strategické cíle:

člen Rady MČ odpovědný za územní rozvoj ⇒ rozpočet MČ Praha 3 A02-2 A03-1

Podpora regenerace a údržby bytového fondu Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení 68


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 Popis aktivity:

Cílem aktivity je zvýšit konkurenceschopnost v možnostech nabídky kvalitních prostorů pro bydlení a současně uspokojit potřeby současných uživatelů. Plnění aktivity se týká jak bytového fondu v majetku MČ (přímá podpora včetně finanční), tak i všech ostatních vlastnických forem bydlení (nepřímá podpora, koordinace s akcemi MČ, prověření možností přímé podpory).

Realizace aktivity bude probíhat prostřednictvím modernizace stávajícího bytového fondu, zvýšení standardů bydlení, přizpůsobení velikostní struktury i vybavenosti bytového fondu skutečným potřebám. Pozornost bude zaměřena zejména na vnější část objektů a jejich okolí a působení na využívání vnitrobloků (vstupy a regulace vstupu zvnějšku). Doba realizace: Subjekty realizující aktivitu:

Ke zlepšení technického stavu objektů v majetku všech vlastníků na území městské části Praha 3 bude i nadále sloužit Fond obnovy a rozvoje a to formou bezúročným půjček, případně darů. 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor bytů a nebytových prostor ⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje ⇒ Úřad MČ, odbor výstavby


⇒ soukromé osoby (občané)

člen Rady MČ odpovědný za hospodaření s byty a nebytovými prostory ⇒ soukromé zdroje

⇒ rozpočet MČ Praha 3 (Fond obnovy a rozvoje) A02-1 A01-1

69


Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 Číslo aktivity


Popis aktivity:

Urbanistická koordinace přípravy rozvojových záměrů Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Cílem aktivity je zajištění koordinované přípravy všech záměrů, které připravují různí investoři a developeři. MČ bude dohlížet na udržení obytných funkcí území, přírodních a rekreačních ploch a občanskou vybavenost.

V rámci koordinace bude možné uplatnit také vlastní projekty a koncepce připravované městskou částí (např. výstavba veřejné infrastruktury zejména občanské vybavenosti a veřejného prostranství navazující na aktivity privátních investorů). Nezbytnou součástí bude také snaha o získání finančních prostředků na realizaci akcí i z jiných, než rozpočtových zdrojů MČ.

MČ bude dále spolupracovat s investory při hledání využití zanedbaných nebo nevyužívaných objektů. Snahou je zajistit optimální využití dotčených nemovitostí, a to nejen těch, co jsou v majetku MČ, a zajistit ochranu veřejného zájmu. Jednou z hlavních aktivit je zpracování „Management master plánu“ konverze Nákladového nádraží Žižkov, jehož ambicí je nalezení nových uživatelů této památkově chráněné budovy. Plnění aktivity bude spočívat rovněž v aktivním prosazování názoru MČ P3 v rámci procesu zpracování a projednávání nového územního plánu hlavního města Prahy. MČ se může podílet zajišťováním územně plánovacích podkladů, expertních posudků, studií apod.

Naplňování této aktivity má významnou vazbu na další programové úkoly, zejména na aktivity týkající se modernizace infrastruktury, rozvoje bydlení a podpory podnikatelských i volnočasových aktivit.



Velmi důležitou součástí aktivity bude spolupráce s vlastníky a investory inženýrských sítí v dotčených lokalitách. 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje a další dotčené odbory ⇒ Magistrát hl. města Prahy

člen Rady MČ odpovědný za územní rozvoj ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ Rozpočet HMP A06-1 A06-2

70




Popis aktivity:



Vytvoření plošných rezerv pro veřejná prostranství, prostupy územím a veřejnou vybavenost Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Cílem je dlouhodobě zaměřená strategie samosprávy k získání vybraných pozemků od státních ale i soukromých subjektů (odkup, svěření majetku). Přijetí této strategie předpokládá konsensuální většinové rozhodnutí zastupitelstva, včetně odsouhlasení k tomu nezbytných finančních prostředků a svěření pravomocí k vyjednávání pověřeným osobám. 2014 - 2016 – vytvoření strategie 2016 – 2020 realizace plánu

⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje ⇒ Magistrát hl. města Prahy

člen Rady MČ odpovědný za územní rozvoj ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ Rozpočet HMP A03-1

71



A04-1 Vazba na strategické cíle: Popis aktivity:

Rozvoj a zpřístupnění volnočasových a sportovních ploch Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 2 - Udržení kvalitního systému sociálních služeb a jejich aktivní rozvoj Aktivita navazuje na slabé stránky MČ v oblasti sportu a volnočasových aktivit. Tím je malá nabídka ploch a prostor pro zájmové a amatérské sportování obyvatel, nerovnoměrné rozložení sportovišť v rámci území Prahy 3 a nedostatečná kapacita zázemí pro volnočasové aktivity v některých rezidenčních lokalitách. Cílem aktivity je proto doplnění, zpřístupnění, propojení, modernizace a rovnoměrné územní rozložení ploch pro volnočasové vyžití obyvatel Prahy 3. Důraz bude kladen na dostupnost veřejných sportovišť a ploch pro volnočasové aktivity pro všechny skupiny obyvatel. Preferovány jsou investičně nenáročná řešení těchto ploch (drobné úpravy, základní vybavení).


Pozornost bude také věnována řešení omezeného využití významných ploch rekreační zeleně – např. Vítkov, Krejcárek a Židovské pece (přístup pro pěší a cyklisty, parkování, bezpečnost, údržbu, vybavenost doplňkovými službami a zařízením, a další důležité parametry pro dlouhodobě udržitelné využívání těchto oblastí). 2014 – 2020

2015 – zpracování přehledu konkrétních projektů k realizaci ⇒ Úřad MČ, odbor technické správy majetku a investic ⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje

⇒ Úřad MČ, odbor školství a zdravotnictví ⇒ školy a školská zařízení

⇒ příspěvkové organizace

Garant aktivity:

člen Rady MČ odpovědný za investice


⇒ Rozpočet MČ Praha 3

Synergické vazby na ostatní aktivity:

člen Rady MČ odpovědný za územní rozvoj

A04-2

72




Zajištění provozu a údržby na dětských hřištích Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 2 - Udržení kvalitního systému sociálních služeb a jejich aktivní rozvoj Hlavním smyslem aktivity je umožnit lepší využívání hřišť, zařízení a ploch určených pro vyžití dětí zejména s důrazem na zajištění dohledu a bezpečnosti. K tomu patří také systémový přístup k jejich údržbě, který bude znamenat delší životnost a vyšší bezpečnost používání. Součástí aktivity je rovněž rozšíření možností využívání hřišť a dalších zařízení ve školních areálech i mimo vyučovací dobu (i přes zvýšené nároky na údržbu a dohled správců hřišť).


První etapou bude konkretizace ploch a zařízení, stanovení vhodného způsobu zajištění provozu (majetkové, technické i personální řešení) a zajištění údržby (odpovědnost, odhad nákladů, termíny). 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor technické správy majetku a investic ⇒ Úřad MČ, odbor školství a zdravotnictví ⇒ školy a školská zařízení

Garant aktivity:





člen Rady MČ odpovědný za školství a volný čas dětí a mládeže

A04-1

73



A05-1

Podpora systému vzdělávání


Cíl 4 - Praha 3 jako centrum vzdělanosti, aktivní veřejnosti a kultury

Popis aktivity:

Cílem aktivity je zajištění kvalitního, efektivního, dostupného a vyváženého systému vzdělávání. MČ bude podporovat: -

-

-


modernizaci technického zázemí pro školní výuku,

zavádění nových prvků výuky a modernizaci výukových materiálů,

-

práci s mládeží při mimoškolní činnosti s cílem eliminovat vznik sociálně patologických jevů a sociálního vyloučení,

-

vyšší míru zapojení rodičů do činnosti škol (spolupráce s pedagogy, pořádání společenských akcí, apod.).

-

Doba realizace:

uspokojování poptávky obyvatel po místech v mateřských školách

spolupráci škol s neziskovými organizacemi a dalšími partnery při přípravě nabídky dalšího vzdělávání (vzdělávání seniorů, vzdělávací programy podporující integraci cizinců a menšin, programy primární prevence, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod.)

Dílčí aktivitou je pravidelná aktualizace koncepce rozvoje školství a realizace jejích cílů a opatření. 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor školství a zdravotnictví ⇒ školy a školská zařízení ⇒ soukromé subjekty

Garant aktivity: Možné zdroje financování rozvojových aktivit:


člen Rady MČ odpovědný za školství a volný čas dětí a mládeže ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ rozpočet HMP

⇒ státní rozpočet

⇒ EU fondy Synergické vazby na ostatní aktivity:

⇒ soukromé zdroje

74




Popis aktivity:


Zvýšení přístupnosti MHD Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Pro většinu katastrálního území Žižkova je nejdůležitějším prvkem dopravní obsluhy tramvajová doprava, v některých oblastech tuto funkci plní autobusy MHD. Vedení tramvajových tras v souběhu s intenzivní automobilovou dopravou se zastaralým řešením povrchů významně ztěžuje přístupnost zastávek a snižuje bezpečnost cestujících. Snahou je zlepšit přístupnost zastávek a zvýšit bezpečnost pohybu cestujících. Pozornost bude věnována kromě zastávek páteřní trasy linky č. 9 také dalším zastávkám Olšanské hřbitovy, Perunova, Jiřího z Poděbrad, Želivského (významný přestupní uzel), Radhošťská atd. Součástí aktivity je taktéž moderní informační systém na zastávkách a uplatňování preference tramvají. V oblastech, kde páteřní funkci plní autobusová doprava, je třeba věnovat pozornost síti autobusových zastávek a preferenčními opatřeními zajišťovat spolehlivosti autobusových linek, která místy klesá se zaváděním dlouhých linek, tzv. metrobusů, namísto krátkých přivaděčů ke stanicím metra. Zájmem MČ je také držení územních rezerv pro průchod trasy metra D územím městské části v budoucnosti. Podporována je výstavba tramvajových tratí přes Nákladové nádraží Žižkov a Malešice ke stanici metra Depo Hostivař, a tangenty od metra Želivského na Jižní Město včetně zkvalitnění přestupní vazby na trasu metra A a autobusový terminál Želivského a vytvoření její vazby na novou trasu metra a radiální železniční tratě již mimo území Prahy 3. V oblasti rozvoje tramvajových, autobusových i jiných linek však z pozice MČ není možno přímo investovat, ale pouze iniciovat realizaci a případně se na ní spolupodílet s hl. m. Praha. MČ může zajišťovat studie a návrhové projekty pro dílčí odstraňování či zmírňování bariér přístupů k MHD. 2014 - 2020 ⇒ Úřad MČ, odbor dopravy

⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje

⇒ Úřad MČ, odbor technické správy majetku a investic ⇒ Magistrát hl. města Prahy


⇒ Dopravní podnik hl. m. Prahy

člen Rady MČ odpovědný za dopravu ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ Rozpočet HMP A03-1

75



Číslo aktivity

A06-2

Koncepční řešení cyklistické dopravy


Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru

Popis aktivity:

Praha 3 dosud samostatně neřeší problematiku cyklistické dopravy, po jejím území prochází jedna páteřní cyklotrasa A25 vedená se značným převýšením přes Vítkov a jsou zde dva okruhy v parcích. Dále dochází k vyznačování cyklistických pruhů.


MČ zpracuje koncepci rozvoje cyklistické dopravy (generel cyklistické dopravy) a bude podporovat její realizaci. Řešení potřeb cyklistů vytvářením cyklistických pruhů a stezek podél hlavních ulic je však limitováno prostorem (šířka komunikací, parkující automobily). Bude proto nezbytné hledat východiska pro vhodné řešení těchto aktivit. Důležitým bodem je dostupnost páteřních tras, bezpečný pohyb po městské části a budováním parkovacích míst pro cyklisty. Bude také podporováno vhodné napojení cyklistické stezky se sítí okolních ulic, zejména s oblastí hl. nádraží a s Husitskou ulicí. 2014 – 2020

2016 - zpracování koncepce rozvoje cyklistické dopravy ⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje ⇒ Úřad MČ, odbor dopravy




člen Rady MČ odpovědný za dopravu ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ Rozpočet HMP ⇒ EU fondy A03-1

76




Popis aktivity:

Systémové řešení dopravy Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Rozsah ani dimenzi uliční sítě na Praze 3 není možné významně měnit. Podporována je humanizace ulic s převahou automobilové dopravy a posílení jejich obytné a společenské funkce. Úskalím je vymezení prostorů pro všechny druhy dopravy s ohledem na šířkové parametry komunikací. Pozornost proto bude zaměřena na úpravy komunikační sítě s cílem zvýšení bezpečnosti a zlepšení kvality veřejného prostoru.

MČ bude podporovat vypracování studií rekonstrukcí veřejných prostranství, dopravních studií, návrhových projektů pro dílčí stavby apod., které budou koordinovány z hlediska potřeb všech dotčených a nastavených priorit. Pro zklidňování dopravy budou hledány možnosti výhodné jak pro pěší, tak individuální automobilovou dopravu.

Je třeba navrhnout nové dopravní řešení spojené s rozvojem oblasti Nákladového nádraží Žižkov a ulice Jana Želivského. Kapacitu stávajících komunikací a křižovatek v Praze 3 je potřebné postupně celoplošně upravovat s ohledem na omezenou propustnost uliční sítě dále do centra. Je podporováno rozšíření zóny zákazu vjezdu nad 6 tun a zklidnění ul. Koněvovy a Jana Želivského od vozidel nad 6 t. V Praze 3 byla zavedena regulace parkování formou Zóny placeného stání (ZPS). Systém je zaměřen na potřeby trvale bydlících obyvatel a nezbytné potřeby místních podnikatelů. Zónu bude potřebné dále sledovat a přizpůsobovat potřebám rezidentů, abonentů i platících návštěvníků. MČ P3 se bude zaměřovat na efektivnější využití stávajících hromadných garáží. Souběžně budou realizovány projekty na dopravu v klidu, v exponovaných lokalitách pak vytěsňování automobilů z ulic a rozšiřování prostorů pro zeleň, komunikace pro pěší, pobytové plochy, cyklopruhy, cyklostezky apod. Praha 3 má také zájem na podpoře a rozvoji celoměstských systémů environmentálně šetrné dopravy (např. bike sharing, car sharing).

Pro odstranění bariér pro pěší je žádoucí pořízení generelu pěší dopravy a generelu pro regeneraci veřejných prostranství. V místech, kde potřeby chodců převyšují zájem na rychlém průjezdu vozidel, je třeba navrhnout a realizovat opatření ke zvýšení bezpečnosti a pohodlí chodců s ponecháním průjezdu pro automobilovou dopravu omezenou rychlostí.

V oblasti pěší dopravy je dále nezbytné spolupracovat s okolními městskými částmi. S Prahou 2 usilovat o zprůchodnění Hlavního nádraží do Italské ulice (v souvislosti s přípravou a výstavbou křižovatkové stanice metra D) a vybudovat nové pěší napojení z centra od hlavního nádraží na nám. W. Churchilla. Dále s Prahou 2 řešit pěší prostupnost oblasti nám. J. z Poděbrad a sadů Svatopluka Čecha.

Měnící se oblast kolem Masarykova nádraží (Praha 1) umožní nově vyřešit pěší vstup do Prahy 3 Husitskou ulicí, kterou bude potřebné na výstupu z Prahy 3 upravit a napojit na nově řešené území s přístupy od Florence a Masarykova nádraží (Praha 8). Dále pak bude třeba zajistit pěší vazby mezi Karlínem a 77



Žižkovem.

Další aktivita bude spočívat v protažení pěších a cyklistických koridorů ve směrech od Krejcárku k Palmovce (Praha 8) a Harfě (Praha 9).


Potřebou je kultivace prostor a vazeb k novým Vysočanům, kolem Višňovky a Spojovací (Praha 9). 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor dopravy ⇒

Úřad MČ, odbor územního rozvoje



člen Rady MČ odpovědný za dopravu ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ Rozpočet HMP

⇒ Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost A03-1 A06-1

A06-2

78




Popis aktivity:

Koncepční systém údržby komunikací a veřejného prostranství Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Hlavní náplní aktivity je řešení oprav, údržby a úklidu komunikací, chodníků, veřejného prostranství a parků na Praze 3. Snahou je zlepšit vzhled veřejných prostor, předcházet stížnostem občanů a zlepšit podmínky pro bydlení i podnikání v městské části.

Správce komunikací hl. m. Praha věnuje na opravy a údržbu komunikací velmi omezené prostředky a provádí tak jen opravy chodníků, které jsou v havarijním stavu. Úřad městské část spolufinancuje činnost TSK prostřednictvím tzv. Chodníkového programu. Z toho důvodu bude nutné nalézt s hl. m. Prahou systémové řešení správy a údržby chodníků.

Na základě seznamu prioritních lokalit v úpravách a opravách komunikací a veřejných prostor bude MČ působit, aktivně vyjednávat a spolupracovat s hl. m. Prahou (resp. TSK) na zařazení do plánu realizací.


MČ bude prosazovat využívání lepší techniky a technologie pokládání nových jader i povrchů zpevněných ploch z důvodu zvýšení jejich retenčních schopností, což zabrání problému dlouhodobého vysychání podloží.

2014 – 2020

2015 – vytvoření seznamu prioritních lokalit (např. formou akčního plánu) ⇒ Úřad MČ, odbor technické správy majetku a investic ⇒ Magistrát hl. města Prahy ⇒ TSK

Garant aktivity:

člen Rady MČ odpovědný za dopravu




člen Rady MČ odpovědný za investice ⇒ Rozpočet HMP A07-2

79



Číslo aktivity


Popis aktivity:

Ochrana, údržba a rozvoj veřejné zeleně Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Cílem aktivity je kultivace a zlepšení péče o stávající zeleň na území MČ Praha 3 včetně koordinace těchto činností s dalšími zainteresovanými subjekty, ale i případně získávání nových pozemků pro rozšiřování veřejné zeleně. Stávající zelené plochy budou v maximální možné míře chráněny před další zástavbou. Tyto plochy budou kultivovány a přeměněny na hodnotný „zelený“ veřejný prostor.

Ostrovy skupinové zeleně na veřejných plochách pozitivně působí na snižování negativních dopadů intenzivní městské zástavby (vzájemná podpora dřevin v ochraně před horkem i větrem, intenzivní retence vody, vytváření životního prostoru pro drobné organismy i zlepšení mikroklimatu pro obyvatele). Specifická pozornost proto bude věnována plochám vnitroblokové zeleně, uličním stromořadím, sídlištní zeleni, parkům a lesoparkům. Tam kde to bude technicky možné, bude vyvíjena snaha o celistvou zeleň a zachování rostlého terénu. Součástí aktivity bude zvýšení motivace vlastníků k péči o zeleň, společná prostranství, budování community gardening atd.


Kultivace a běžná údržba bude i nadále probíhat pod odborným dohledem.

2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor životního prostředí ⇒

Úřad MČ, odbor technické správy majetku a investic

⇒ Magistrát hl. města Prahy Garant aktivity: Možné zdroje financování rozvojových aktivit:


člen Rady MČ odpovědný za životní prostředí ⇒ Rozpočet MČ Praha 3 ⇒ Rozpočet HMP

⇒ EU fondy (Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost) A07-1

80



Číslo aktivity


Technická infrastruktura Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru

Popis aktivity:

Předmětem aktivity je působení na vlastníka a provozovatele technických sítí (vodovodní sítě, kanalizace, energetické sítě, plynovody, teplovody, telekomunikace) k postupné celoplošné systémové obnově technické infrastruktury a její další rozšiřování do rozvojových ploch navržených v platné územně plánovací dokumentaci města (např. plochy bydlení, občanského vybavení atd.). Iniciace záměrů pro Plán rozvoje vodovodů a kanalizací a Generel zásobování vodou hl. m. Prahy. Plánování rekonstrukcí je třeba v souladu s rekonstrukcí místních komunikací. Z toho důvodu se bude MČ podílet na koordinaci příprav prací na technické infrastruktuře v uličním prostoru.

Doba realizace:

2014 - 2020


⇒ Úřad MČ, odbor územního rozvoje ⇒ Úřad MČ, odbor výstavby

⇒ vlastníci a provozovatelé sítí

Garant aktivity:



⇒ rozpočet HMP


člen Rady MČ odpovědný za územní rozvoj ⇒ soukromé zdroje A02-1

81



Číslo aktivity


Popis aktivity:

Podpora a rozvoj šetrného nakládání s přírodními zdroji Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 3 - Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru Předmětem aktivity je podpora opatření, která přispějí ke zlepšování stavu životního prostředí. Půjde zejména o snižování energetické náročnosti budov a veřejného osvětlení, využívání vhodných alternativních zdrojů energie a tepla, separace a druhotná využitelnost odpadů, ochrana vodních zdrojů a udržitelné nakládání s vodou, snižování škodlivin v ovzduší, snižování hlukové zátěže a budování a obnova ekosystémů. Součástí je také podpora environmentální výchovy a osvěty (např. formou zapojení škol do aktivit environmentálních center, podporou vzdělávacích programů na školách apod.)


2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, dotčené odbory (odbor životního prostředí, odbor technické správy majetku a investic, Odbor bytů a nebytových prostor) ⇒ vlastníci objektů a infrastruktury ⇒ školská zařízení

⇒ neziskové organizace


⇒ podnikatelské subjekty

člen Rady MČ odpovědný za životní prostředí ⇒ soukromé zdroje

⇒ rozpočet MČ Praha 3 ⇒ rozpočet HMP



⇒ EU fondy A02-1

82



A09-1

Zkvalitnění informovanosti o návštěvnických možnostech



Popis aktivity:

Hlavním cílem aktivity je zlepšení informovanosti o návštěvnických cílech a pořádaných akcích nejrůznějšího zaměření. Důležitou roli při propagaci akcí organizovaných městskou částí budou plnit Radniční noviny a webové stránky městské části. Vedle toho bude spuštěn vícejazyčný webový portál, který bude podporovat PR městské části a v jednotné struktuře bude informovat o všech akcích, kulturní infrastruktuře, památkách, ubytovacích a stravovacích možnostech apod. Součástí aktivity je zlepšování spolupráce všech zainteresovaných organizátorů kulturních a společenských akcí. K tomu budou využity dostupné informační kanály a dále budou zaváděny nové formy komunikace a propagace. Důležitou roli zde hraje zpracování komunikační a informační strategie MČ, která by definovala nejvhodnější způsoby a formy propagace.


Pro zvýšení přínosů z návštěvnického ruchu bude MČ podporovat aktivní spolupráci s dalšími subjekty i mimo Prahu 3 (provazba na web hl. m. Prahy, infocentra, cestovní kanceláře, agentury, dopravci, apod.) a realizace dílčích opatření a aktivit (např. jednotný navigační systém ke kulturním lokalitám, průvodce kulturou Prahy 3, prezentace v mezinárodních průvodcích, výlepové plochy apod.). 2014 – 2020

2015 – tvorba komunikační strategie MČ

⇒ Úřad MČ, odbor vnějších vztahů a komunikace ⇒ Úřad MČ, odbor kultury


⇒ soukromé subjekty Garant aktivity: Možné zdroje financování rozvojových aktivit:


člen Rady MČ odpovědný za kulturu a oblast turistického ruchu ⇒ rozpočet MČ Praha 3 ⇒ rozpočet HMP ⇒ EU fondy

⇒ soukromé zdroje A09-2

83



Podpora kulturních zařízení a kulturních akcí



Popis aktivity:

Cílem aktivity je podpora nabídky různorodých kulturních akcí, pořádaných jak městskou částí, tak i dalšími subjekty, rozvoj kulturních zařízení včetně doprovodné infrastruktury. Podporovány jsou inovace kulturní nabídky (např. oživování veřejného prostoru současným uměním) a rozvoj spolupráce zainteresovaných subjektů činných na území MČ. Součástí aktivity je zefektivnění systému rozdělování prostředků z grantového programu MČ podporujícího kulturní činnost subjektů, např. formou zvýšení odborné účasti v rozhodování o alokaci finančních prostředků.


MČ bude také motivovat realizátory kulturních a společenských akcí k hledání a zajištění vícezdrojového financování svých aktivit (poradenství a pomoc při komunikaci se sponzory, mecenáši umění, hledání možností využití evropských a národních veřejných zdrojů, udělování záštity nad akcemi apod.). 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor vnějších vztahů a komunikace ⇒ Úřad MČ, odbor kultury



člen Rady MČ odpovědný za kulturu, oblast turistického ruchu, ochranu památek ⇒ rozpočet MČ Praha 3 ⇒ rozpočet HMP



⇒ soukromé zdroje A09-1 A11-1

84



Podpora služeb a organizací v sociální oblasti


Cíl 2 - Udržení kvalitního systému sociálních služeb a jejich aktivní rozvoj

Popis aktivity:

Cílem aktivity je podpora služeb a organizací působících v sociální oblasti. Konkrétní podpora probíhá v součinnosti se schváleným plánem rozvoje sociálních služeb MČ Prahy 3 na dané období. Podpora se odehrává zejména v oblasti financování, které navazuje na financování ze strany státu, kraje (hlavního města Prahy) a dalších obcí (městských částí). Financování zohledňuje lokální a celopražský charakter v návaznosti na cílové skupiny. V oblasti sociální se odráží vyvážená podpora terénních, ambulantních a pobytových forem služeb (včetně služeb návazných) ve vztahu k efektivnosti a pozitivním dopadům na uživatele. Výstupem je vytvoření sítě služeb pro konkrétní cílové skupiny na území MČ a alikvótní podpora služeb v rámci sítě hl. m. Prahy.


2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, odbor sociálních věcí

⇒ dotčené orgány MČ (rada, zastupitelstvo) ⇒ příspěvkové organizace


člen Rady MČ odpovědný za sociální záležitosti a zdravotnictví ⇒ rozpočet MČ Praha 3 ⇒ rozpočet HMP ⇒ rozpočet ČR

⇒ církevní organizace


⇒ soukromé zdroje A10-2 A10-3 A10-4

85



Podpora služeb lokálního charakteru



Popis aktivity:

V rámci hlavního města Prahy je všeobecně používáno dělení služeb v sociální oblasti na celopražské a lokální. Lokální služby jsou rozsahem i pokrytím více mířené na oblast konkrétní MČ a vážou se ke konkrétním cílovým skupinám. Lokální jsou služby zaměřené na cílové skupiny: senioři, rodiny s dětmi, rodina, děti a mládež v krizi, cizinci a národnostní menšiny. Cílem aktivity je vytvoření adekvátní sítě služeb lokálního charakteru a její podpora. Bližší upřesnění a charakteristiku služeb stanoví komunitní plán rozvoje sociálních služeb.


2014 - 2020


⇒ dotčené orgány MČ (rada, zastupitelstvo) ⇒ soukromé subjekty






86



Systematizace grantového řízení v sociální oblasti



Popis aktivity:

Úkolem aktivity je zajistit přehledný systém financování sociálních a návazných služeb v návaznosti na odvětvové zaměření různých druhů služeb. Systém by měl mít vlastní program, v jehož rámci by bylo možné rozpracovat další podprogramy. Jednalo by se především o sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, rodinnou politiku, protidrogovou prevenci, prevenci kriminality, primární prevenci, integraci cizinců a zaměstnanost. Smyslem je transparentnost, uživatelská přívětivost, jasná identifikace a vykazování ve vztahu k dalším orgánům veřejné moci (Hl. m. Praha, ministerstva).


2014 - 2020


⇒ samosprávné orgány MČ (rada, zastupitelstvo, Výbor pro správu grantového a podpůrného fondu, Komise sociální a zdravotní) ⇒ soukromé subjekty


člen Rady MČ odpovědný za sociální záležitosti a zdravotnictví ⇒ rozpočet MČ Praha 3 ⇒ rozpočet HMP


87



Rozvoj informovanosti a vzájemné spolupráce v sociální oblasti



Popis aktivity:

Aktivita se odvíjí ve dvou úrovních. První úrovní je informovanost občanů o možnosti využívat služby, druhou je podpora vzájemné spolupráce, která má za cíl zefektivnit poskytování služby a vzájemnou podporu při poskytování služeb. Součástí je i rozvoj aktivit MČ Praha 3 k podpoře informovanosti a spolupráce, jedná se zejména o veletrh sociálních služeb a neziskového sektoru, workshopy, semináře, konference a další vzdělávací akce pro poskytovatele sociálních a návazných služeb, aktualizovaný a přístupný katalog služeb.



2014 - 2020


⇒ samosprávné orgány MČ (rada, zastupitelstvo, Komise sociální a zdravotní) ⇒ soukromé subjekty



⇒ fondy EU Synergické vazby na ostatní aktivity:


88



Aktivní spolupráce s občany a organizacemi



Popis aktivity:

Hlavním cílem aktivity je umožnit občanům a organizacím (neziskové organizace, podnikatelé) zapojení do veřejného života na Praze 3. Zájmem MČ je podpora celého spektra občanské společnosti, která se zabývá ochranou životního prostředí, vzděláváním, kulturou, historií a místními zvyky, sportem, prací se seniory i mládeží atd.



Aktivita zahrnuje vytvoření transparentního systému podpory občanských aktivit ze strany MČ (grantový systém, nabídka prostor pro realizaci akcí, zvýhodnění nájemného při využívání nebytových prostor, pozemků, škol a dalších objektů a areálů v majetku MČ, zapojení občanů do anket, moderovaných diskuzí, zapojení do práce komisí a výborů na radnici apod.). 2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, příslušné odbory dle své působnosti ⇒ radní odpovědní za dotčené oblasti ⇒ soukromé subjekty

⇒ školy a školská zařízení

⇒ úřad práce

Garant aktivity:

dotčení členové Rady MČ


⇒ rozpočet MČ Praha 3


tajemník úřadu MČ ⇒ rozpočet HMP

⇒ soukromé zdroje A10-3

89




Efektivní veřejná správa Cíl 1 - Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení Cíl 5 - Moderní, efektivní a přátelský úřad Snahou MČ Praha 3 je v souladu s vizí strategie realizace Smart Administration pojmout veřejnou správu jako službu občanovi, naplnit principy dobré veřejné správy opřené o otevřené a průhledné rozhodování, a fungovat efektivně a výkonně.

Moderní a kvalitně fungující úřad je partnerem občanům, institucím a organizacím, které na Praze 3 působí, i návštěvníkům, kteří do MČ přijíždějí. Úřad MČ bude činit kroky, kterými naplní tuto vizi. K dílčím opatřením patří nastavení systému hodnocení zaměstnanců, systému vzdělávání úředníků, komunikaci s veřejností, šetření spokojenosti občanů atd. Na to bude navazovat řada dalších opatření zvyšující výkonnost úřadu, efektivitu poskytovaných veřejných služeb a efektivitu hospodaření MČ, její příspěvkových organizací a obchodních společností. Dílčí cíle, které budou promítnuty do konkrétních aktivit:


zavést nové řídící metody do praxe

pokračovat v elektronizaci agend a implementaci nových trendů v této oblasti

zlepšit meziodborovou spolupráci

zvyšovat kvalifikaci, vstřícnost a motivaci zaměstnanců

zefektivnit systém nakládání s majetkem

zdokonalit systém finančního plánování města

2014 - 2020

⇒ Úřad MČ, všechny odbory

⇒ zřizované organizace (příspěvkové organizace)

⇒ zakládané organizace - Správa majetkového portfolia Praha 3, a. s.

Garant aktivity:

člen Rady MČ odpovědný za majetek a finance


⇒ rozpočet MČ Praha 3


tajemník úřadu MČ ⇒ EU fondy

⇒ zdroje obchodní společnosti A01-A11

90



5.5. STRATEGICKÁ MAPA Pro rychlou orientaci ve struktuře strategického dokumentu slouží tzv. strategická mapa. Následující schéma zobrazuje strukturu strategického plánu. Od vize městské části, přes strategické cíle, programové úkoly až k jednotlivým rozvojovým aktivitám. Obrázek 5:Strategická mapa VIZE

STRATEGICKÉ CÍLE

PROGRAMOVÉ ÚKOLY Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příležitostí

ROZVOJOVÉ AKTIVITY

A01-1

Podpora podnikatelských záměrů

A02-1

Rozvoj obytných funkcí území Prahy 3

A02-2

Podpora regenerace a údržby bytového fondu

A03-1

Urbanistická koordinace přípravy rozvojových záměrů

A03-2

Vytvoření plošných rezerv pro veřejná prostranství, prostupy územím a veřejnou vybavenost

A04-1

Rozvoj a zpřístupnění volnočasových a sportovních ploch

A04-2

Zajištění provozu a údržby na dětských hřištích

A05-1

Podpora systému vzdělávání

A06-1

Zvýšení přístupnosti MHD

A06-2

Koncepční řešení cyklistické dopravy

A06-3

Systémové řešení dopravy

A07-1

Koncepční systém údržby komunikací a veřejného prostranství

A07-2

Ochrana, údržba a rozvoj veřejné zeleně

A08-1

Technická infrastruktura

A08-2

Podpora a rozvoj šetrného nakládání s přírodními zdroji

A09-1

Zkvalitnění informovanosti o návštěvnických možnostech

A09-2

Podpora kulturních zařízení a kulturních akcí

A10-1

Podpora služeb a organizací v sociální oblasti

A10-2

Podpora služeb lokálního charakteru

A10-3

Systematizace grantového řízení v sociální oblasti

A10-4

Rozvoj informovanosti a vzájemné spolupráce v sociální oblasti

Podpora občanských aktivit

A11-1

Aktivní spolupráce s občany a organizacemi

Výkon veřejné správy a veřejných služeb

A12-1

Efektivní veřejná správa

Zvýšení kvality bydlení a souvisejících služeb

Cíl 1: Rozvoj kvality obytných funkcí městské části a zlepšení podmínek pro bydlení

Urbanistický rozvoj území městské části

Rozvoj sportovních a volnočasových ploch

Cíl 2: Udržení kvalitního systému sociálních služeb a jejich aktivní rozvoj MČ Praha 3 využívá své bohaté historie, jedinečné a nezaměnitelné tváře a udržuje vlastní kulturní a historické tradice v rámci hl. města Prahy. Je příjemným a bezpečným domovem plným zeleně, bohatou nabídkou služeb, kulturním a sportovním zázemím, poskytujícím dobré podmínky pro život všech obyvatel a nabízejícím pestrou nabídkou služeb pro návštěvníky.

Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti

Koncepční a udržitelné řešení dopravy

Cíl 3: Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy, životního prostředí a veřejného prostoru

Cíl 4: Praha 3 jako centrum vzdělanosti, aktivní veřejnosti a kultury

Péče o veřejná prostranství, zeleň a údržbu komunikací

Technická infrastruktura a šetrné nakládání s přírodními zdroji

Využití kulturního a návštěvnického potenciálu Prahy 3

Cíl 5: Moderní, efektivní a přátelský úřad

Rozvoj sociálních služeb a prevence vzniku sociálních problémů

91

Příloha č.2 usnesení č.443 ze dne 09.06.2014 - Metodika strategického plánování a řízení

Aktualizace Strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 Metodika strategického plánování a řízení


Obsah Úvod........................................................................................................................................................................................ 3

1.

Moderní metody strategického řízení a plánování ............................................................................... 4

3.

Příprava, implementace a monitoring strategického plánu ........................................................... 10

2.

4.

Strategické dokumenty municipality jako nástroj strategického řízení a plánování ............. 7

Popis procesů ve vazbě na strategické plánování ............................................................................... 27

Příloha: Karta projektového záměru ......................................................................................................................35

Příloha: Statut Řídící skupiny pro strategický plán rozvoje .......................................................................... 37

2


Úvod

Metodika strategického plánování a řízení byla vytvořena v souvislosti s nastavováním systému strategického plánování a řízení úřadu MČ Praha 3. Cílem je nastavení komplexního systému řízení implementace, koordinace a udržitelnosti systému strategického řízení a plánování pro potřeby rozvoje městské části. Tento dokument se skládá ze dvou částí. První část je zaměřena na metody strategického plánování a řízení, a druhá část popisuje procesní a kompetenční model na úřadu MČ Praha 3. Výstupy v podobě procesního modelu v oblasti strategického řízení a plánování, tak i metodiky strategického řízení a plánování, jsou klíčové pro potřeby zajištění efektivní realizace strategie a zároveň pro optimální nastavení jeho dalšího pokračování ve fázi udržitelnosti strategie.

Strategické řízení je považováno za jednu z nejdůležitějších činností ovlivňujících úspěšnost a vůbec existenci v budoucnu. Strategické řízení je nezbytnou a přirozenou komponentou práce všech vedoucích zaměstnanců, kteří jsou pod neustálým tlakem vnějších sil, makroekonomických ukazatelů a legislativních norem. Současně jsou ale také ovlivňováni kvalitou a rozsahem vnitřních zdrojů, interních předpisů a pravidel, firemní kulturou apod. Samotný termín strategie je odvozen od řeckého strategos = generál + agein = vést a v širším kontextu znamenal umění a vědu, jak řídit vojenské operace. V prostředí neustálých dynamických změn je třeba umět rychle reagovat za účelem naplňování hlavního cíle existence organizace. Smyslem strategického řízení je proto reagovat na vývoj hlavních faktorů působících na existenci organizace a na základě analýz vnějšího i vnitřního prostředí definovat vhodnou strategii dalšího vývoje organizace za účelem naplňování smyslu její existence.

Strategické řízení bývá často nesprávně považováno za nezbytnou součást řízení soukromé sféry. V případě veřejného nebo neziskového sektoru, jehož primárním smyslem existence není přímo nebo nepřímo maximalizace zisku (např. max. podílu na trhu, max. obratu apod.), bývají často některé tradiční manažerské činnosti opomíjeny ke škodě samotné organizace. Strategické řízení je úzce propojeno s endogenním regionálním rozvojem na místní úrovni, kdy se veřejnoprávní subjekty snaží najít správný koncept pro prostorové (regionální) plánování.

3


1. Moderní metody strategického řízení a plánování

Strategie organizací ve veřejnoprávním sektoru mohou být svým chováním podobné komerčním organizacím. Drobné rozdíly se mohou týkat pouze vlastnických práv, kontroly nebo vnějšího vlivu (vláda, zastupitelstvo kraje/obce, politická strana, lobbisté apod.).

Faktory ovlivňující rozhodování jsou určovány v případě veřejnoprávního sektoru více politickými podmínkami na místní úrovni než faktickým stavem prostředí, dále např. disponibilitou finančních zdrojů či osobou manažera. V mnoha případech je rozhodování silně politicky ovlivněno.

Strategické řízení ve veřejných službách (např. zdravotnictví) a společenská zařízení poskytovaná místní správou mohou mít ze strategického hlediska problémy, protože jim nemusí být umožněno ze svých služeb generovat výnosy, které je následně možno investovat do vývoje. Strategická rozhodnutí mají jako dominantní formu snahu o vyšší efektivitu a udržení, případně zlepšení služeb při omezených nákladech.

ZÁKLADNÍ METODY PLÁNOVÁNÍ ÚSC

Pro správné a kvalitní strategické plánování jsou v praxi používány nejčastěji dva základní přístupy (expertní a intuitivní), které doplňují další různé specializované metody. Při aktualizaci SPR MČ Prahy 3 byly použity kombinace zejména prvních tří uvedených metod.

A. Komunitní metoda – opakované diskuze s místními představiteli, kteří se pod vedením zpracovatele do velké míry na přípravě strategického plánu podílejí; vnější expert vystupuje v roli „moderátora“ diskuze; obecná analýza klíčových problémů a důraz na jejich konkrétní řešení; výhodou je de facto veřejné projednávání strategického dokumentu a „ztotožnění“ se místních aktérů se strategií (potenciálně ji budou implementovat); nevýhoda spočívá v jisté povrchnosti, resp. dosud nerozpoznané problémy v řešeném území nemusí být v diskuzi formulovány; problémem může také být přehnaný důraz na strategické směry v řešeném území obtížně realizovatelné.

B. Expertní metoda - využití odborníka (odborníků) pro činnost, která vyžaduje zvláštní znalosti. Expertní metoda je používána v mnoha situacích, jejichž společným znakem je nutnost odborného (expertního) posouzení problému a jeho dalšího vývoje v budoucnosti. K použití expertní metody vede i situace, kdy je třeba vyloučit lokální pohled na předmětnou problematiku a posoudit ji nezávisle v novém, širším nebo specializovanějším pohledu. Metoda je využitelná nejen jako metoda individuálního experta, ale též jako metoda spolupráce více odborníků. V tomto případě bývá zpravidla kombinována s osvědčenými metodami týmové práce, jako je brainstorming, anketa, delfská metoda apod. Pro využití expertní metody při zpracování strategie bývá doporučován následující postup: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Analýza problému Formulování otázek Vyhledání expertů Stanovení podmínek jejich práce Provedení hodnocení předmětného problému experty Vyhodnocení doporučení expertů

4


C. Brainstorming – česky řečeno „burza nápadů“. Specifický způsob uspořádaní diskuse k přesně vymezenému problému, potlačující zábrany tvořivého myšlení a rozvíjející asociativní schopnosti v myšlenkovém procesu. Podstata metody spočívá ve zkušenosti, že skupina je za určitých okolností schopna ve stejném čase vyprodukovat více nápadů než jednotlivec a že čím je k dispozici více návrhů, tím je větší pravděpodobnost, že se získá právě to nejlepší řešení. Brainstormingová zasedání nejsou ničím víc než tvůrčími poradami s jediným cílem: shromáždit a utřídit co největší soubor nápadů či námětů, které mohou přispět k řešení problému. Pravidla brainstormingu umožňují zrušit nebo alespoň zredukovat nejčastější sociální a psychické zábrany, které blokují vznik nových originálních a netradičních nápadů. Pro brainstorming jsou stanovena tato základní pravidla:     

Pravidlo zákazu kritiky Pravidlo uvolnění fantazie Pravidlo co největšího počtu nápadů Pravidlo vzájemné inspirace Pravidlo úplné rovnosti účastníků

Důležitou součástí brainstormingu je zápis, záznam diskuse. Zaznamenávají se všechny náměty (návrhy), i když se částečně opakují, protože pozměněná formulace návrhu může v sobě obsahovat cennou modifikaci.

D. Delfská metoda patří do skupiny intuitivních prognostických metod. Podstata metody spočívá v postupném zjišťování a porovnávání názorů expertů o budoucím vývoji zvolené oblasti, přičemž je zaručena jejich vzájemná anonymita, řízená zpětná vazba informací a statistické identifikace shody názorů zkoumané skupiny expertů. Hlavní cíl delfské metody je určení kdy se co stane, nebo se může stát a za jakých podmínek. Metoda se uskutečňuje prostřednictvím promyšleně voleného systému otázek ve zkoumané oblasti, které se kladou zvolené skupině expertů, a to formou dotazníku nebo osobním rozhovorem organizátora ankety („delfisty“) s jednotlivými experty, aby se zjistil jejich individuální názor, přičemž účastník ankety (expert - respondent) nikdy nepřichází do kontaktu s ostatními respondenty. Optimální velikost skupiny pro delfskou metodu je 10 - 15 účastníků - expertů. Anonymita účastníků vylučuje podstatné nevýhody, které objektivně existují při přímém skupinovém kontaktu.

E. Heuristické metody využívají myšlenkové postupy, které jsou kombinací exaktních přístupů a postupů založených na využití pravidel a technik zobecňujících znalost a minulou zkušenost řešitele. Heuristické metody sledují dva cíle:  využití schopnosti člověka k tvůrčímu myšlení,  reprodukci těchto schopností (zejména formalizované - na počítači ap.).

Obecně má heuristický postup dvě relativně samostatné fáze, konstruktivní a zlepšovací. V konstruktivní fázi se vytváří určitá varianta řešení, ve zlepšovací fázi pak dochází k jejímu zlepšování tak, aby se hodnota kriteriální funkce nezhoršovala. K heuristickým metodám patří např. rozhodovací analýza, větvené rozhodování, řešení sekvenčních problémů apod. Použití heuristických metod je účelné doplnit použitím dalších metod tvůrčího myšlení, jako je brainstorming, delfská metoda, alternativní dotazy, porovnávání funkcí apod. 5


F. Metoda scénářů - spočívá v časovém a logickém spojení informací obsažených v různých prognózách získaných pomocí různých prognostických technik. Ukazuje, jak se může vyvíjet budoucnost předmětu zkoumání v přítomnosti na základě vzájemné souvislosti postupně uskutečňovaných klíčových událostí. Výsledné scénáře jsou obrazem uspořádaným ze všech dosažitelných a významných prognóz a informací. Do scénáře se zařazují jen ty prognózy, které souvisí s vývojem prognózovaného předmětu zkoumání. Cílem metody scénářů je určení kritických okamžiků vývoje, u kterých je třeba uskutečnit zásadní rozhodnutí.

DOPLŇKOVÉ METODY PLÁNOVÁNÍ ÚSC

Nejdůležitější expertní metodou je posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. SEA (Strategic Environmental Assessment). Cílem posouzení vlivů na životní prostředí je identifikovat možné dopady realizace koncepce na životní prostředí. Na základě identifikovaných vlivů by zpracovatel SEA měl navrhovat takové úpravy dokumentu a navrhovat taková opatření, která by vedla ke snížení negativních dopadů a zvýšení pozitivních dopadů realizace koncepce na životní prostředí. Tyto úpravy by měly být navrhovány ve fázi přípravy strategického dokumentu tak, aby mohly být co nejprecizněji začleněny do připravovaného dokumentu.

To znamená, že identifikované vlivy a návrhy na úpravu dokumentu zpracovatel SEA diskutuje se zpracovatelem a zadavatelem připravované koncepce tak, aby změnami v textu dokumentu či nastavením opatření bylo dosaženo snížení negativních a zvýšení pozitivních vlivů budoucí realizace koncepce na životní prostředí. Z hlediska vlivů na životní prostředí jsou také posuzovány jednotlivé části strategického dokumentu, tj. popisná část (analytická část), SWOT analýza, návrhová část, implementace (systém realizace) a monitoring (sledování dopadů realizace dokumentu). Všechny části dokumentu jsou hodnoceny z hlediska, zda a jakým způsobem zohledňují problematiku životního prostředí. Nejdůležitější částí pro posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí je část návrhová a implementační. Druhou často používanou expertní metodou je hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj, tzv. SA (Sustainable Assessment). Cílem je identifikovat dopady realizace dokumentu na životní prostředí, sociální prostředí a ekonomický rozvoj, informovat o těchto vlivech a snížit negativní a zvýšit pozitivní dopady v rámci úprav dokumentu či formou návrhu opatření. Hodnocení se zaměřuje na všechny 3 pilíře trvale udržitelného rozvoje:  ekonomický,  sociální,  environmentální.

6


2. Strategické dokumenty municipality jako nástroj strategického řízení a plánování

Tato kapitola se zaměřuje na vymezení strategických dokumentů jako základních nástrojů používaných v rámci strategického plánování a rozvoje územně správních celku včetně jejich hierarchie a vzájemných vazeb, a to jak dovnitř daného ÚSC, tak i na územním principu a navenek v podobě vazeb na nadřazené strategické dokumenty. V rámci kapitoly budou představeny hlavní typy strategických dokumentů používaných územně správními celky v procesu strategického plánování včetně základních charakteristik.

SMYSL TVORBY STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ Proč vytvářet strategický dokument?          

shrnuje významné body aktuálního stavu, minulého i budoucího vývoje, a to ve všech socioekonomických odvětvích definuje cíle rozvoje pro dané odvětví, problematickou oblast nebo region, tedy čeho chceme v rámci rozvoje dosáhnout pomáhá prostřednictvím konsenzu stanovit společné priority všech aktérů participujících na životě ve městě na základě poznání vnitřních a vnějších vlivů umožňuje vytvořit racionální a reálné cíle oproti ad hoc řešení definuje způsoby (nástroje, aktivity, projekty) a zdroje (lidské, finanční a materiální), jakými chceme cíle dosáhnout snižuje citlivost změn priorit rozvoje při nástupu nového politického vedení podněcuje územní samosprávu ke spolupráci s veřejností ukazuje veřejnosti výstup práce územní samosprávy prostřednictvím komunikace s veřejností dochází k částečnému transferu odpovědnosti a podporuje se pocit sounáležitosti definuje konkrétní cesty řešení nalezených problémů prostřednictvím konkrétních projektů

Může municipalita existovat bez strategického dokumentu (pokud ho zákon nevyžaduje)? ANO  strategický dokument by neměl být sestaven pouze z důvodu, že se jedná o moderní záležitost  účelem dokumentu není vytvořit další svazek do knihovny

Sestavení strategického dokumentu má smysl pouze tehdy, pokud:  se podle něj bude další vývoj municipality řídit  bude s ním aktivně pracovat (realizovat projektové záměry dle stanovených priorit)  spojí vyplývající úkoly s konkrétními osobami, odpovědností a kompetencemi  bude provázán s finančním rámcem  bude monitorovat naplňování priorit a zajistí pravidelnou aktualizaci  bude spolupracovat s ostatními místními aktéry při plnění cílů plánu

7


Jaké role plní strategický dokument?  souhrnný, komplexní dokument ukazující směry podpory  soubor široké a podrobné analýzy všech aspektů života ve městě  reprezentační materiál pro partnery  prostředek k podpoře úspěšnosti projektu v získání dotací  definuje společné zájmy území, jejich obyvatel a podnikatelských subjektů  koordinuje vynakládání veřejných investic z hlediska územního a funkčního  definuje dlouhodobé záměry hospodářské a sociální politiky obce/regionu  posiluje vědomí sounáležitosti k obci/regionu a odpovědnost za jeho rozvoj u místních obyvatel a podnikatelů

HIERARCHIE STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ

Strategický dokument představuje písemný souhrn stanovených cílů a návod k jejich dosažení. Jedná se o jakýsi komplexní socioekonomický plán rozvoje zahrnující směry a úkoly rozvoje finanční povahy, financované z předpokládaných dostupných finančních zdrojů, jakož i úkoly nefinanční povahy, jako jsou organizační úkoly, politická podpora, politiky, nástroje a rovněž doporučení pro vyšší orgány k podpoře regionu (Lněnička, 2009). Zároveň je výchozím řídicím dokumentem určujícím následný přístup municipality a jeho partnerů k budoucímu vývoji vymezené oblasti nebo tématu. V prostředí územní samosprávy k nejčastějším strategickým dokumentům patří: 1. strategický plán 2. akční plán 3. komplexní program rozvoje 4. integrovaný plán rozvoje 5. koncepce rozvoje (např. cestovního ruchu, dopravy, kultury, životního prostředí, odpadového hospodářství apod.) 6. urbanistická studie, územní a regulační plán 7. územní prognóza, územní generel apod.

STRATEGICKÝ PLÁN

Strategický plán představuje klíčový dokument definující vizi vývoje území v budoucnu na základě konsenzu široké veřejnosti. Cílem plánu je identifikovat problematické okruhy ohrožující prosperitu municipality a určit oblasti představující potenciál rozvoje včetně možností jeho podpory.

Základem pro vymezení budoucího vývoje je mapování vývoje a aktuálního stavu všech aspektů života ve městě prostřednictvím socioekonomické analýzy. Výsledky analýzy jsou určující pro vytvoření SWOT analýzy hledající slabé a silné stránky ve všech odvětvích ve snaze vyloučit veškeré rizikové faktory s cílem podpořit možné příležitosti rozvoje. Smyslem plánu je vymezit možné cesty k dosažení požadovaného stavu prostřednictvím strategických cílů tak, aby byl zajištěn komplexní rozvoj celého území. Stanovené směry rozvoje budou naplňovány prostřednictvím projektových záměrů, jež představují konkrétní návrhy řešení.

Účelem strategického plánování je dosáhnout "konsensu v komunitě", proto je rozhodující, aby do procesu tvorby plánu byli přizváni i zástupci široké veřejnosti s dlouhodobým zájmem o ekonomickou budoucnost obce. 8


Strategický plán představuje ucelený soubor standardních, empiricky ověřených kroků a nástrojů řízení změn v organizaci. Plán je také zároveň samotným plánem realizace procesu řízení těchto změn, který zahrnuje přesné určení žádoucího směru změn, stanovení přesného postupu provádění těchto změn, vlastní provádění změn v praxi i průběžné sledování a vyhodnocování jejich průběhu a výsledků.

Strategický plán je také prostředkem k maximálnímu využití potenciálu území prostřednictvím volných finančních prostředků organizace, ale také absorpcí dotační podpory ze strukturálních fondů, národních programů, krajských dotací i nadací a soutěží. Hlavními charakteristikami strategického plánu jsou:

 dlouhodobost (řeší důležité, klíčové záležitosti, které významně ovlivní image nebo fungování MČ),

 komplexnost (zabývá se všemi důležitými oblastmi života ve městě, a to především v situační analýze; oblasti rozvoje (kritické oblasti) jsou zaměřeny pouze na ta odvětví, ve kterých město bude realizovat své záměry),

 konsenzuálnost (výsledná verze plánu by měla být výsledkem vzájemného shody všech zástupců participujících skupin účastnících se komunálního života),

 neovlivnitelnost a nestrannost (jednou zastupitelstvem schválený dokument by měl být nezávislý na prioritách konkrétní vládnoucí politické stany, jednou nastartovaný směr je třeba systematicky dodržovat a rozvíjet),

 princip partnerství (přizvání široké veřejnosti k projednávání dokumentu ovlivňujícího vývoj území a potažmo všech jeho obyvatel),

 princip trvale udržitelného rozvoje (dokument a veškerý výkon veřejné správy by měl respektovat pravidla ochrany životního prostředí).

Úkolem strategického plánu je specifikovat:

 společné zájmy všech participujících skupin na životě v dané lokalitě,  místní předpoklady a limitující faktory realizace těchto zájmů,

 optimalizovat územně-technické a sociálně-ekonomické podmínky,

 dlouhodobé záměry “hospodářské a sociální politiky” v souladu se strategií vyššího územně správního celku (strategie kraje - hl. m. Prahy),  posilovat vědomí sounáležitosti a odpovědnosti místních obyvatel a podnikatelských subjektů k územnímu celku, včetně zodpovědnosti za jeho další trvale udržitelný a k životnímu prostředí šetrný rozvoj.

9


3. Příprava, implementace a monitoring strategického plánu

Před zahájením práce na samotném dokumentu je třeba si uvědomit některé skutečnosti a vyjasnit si některé pojmy, které bývají často opomíjeny:

1. Určení časového období dokumentu Jedním z nejdůležitějších faktů při zahájení činnosti tvorby je vymezení časového období, pro které bude dokument platný. Slovo „strategické“ je synonymem slova „dlouhodobé“. Proto dokumenty, které mají charakter strategických podkladů, by měly být sestaveny na období 3 – 5, nejlépe pak 10-15 let. 2. Vazba na vyšší strategické dokumenty Při tvorbě strategických dokumentů je třeba brát v úvahu priority, cíle a strategie vyšších územních celků, aby došlo k systematickému naplňování stejného záměru. Vyššími územními celky máme na mysli v případě MČ dokumenty hl. m. Prahy, České republiky i Evropské unie.

3. Finanční alokace zdrojů Plánování a určování strategií nemá smysl bez zvažování všech dostupných finančních zdrojů, které je na dosažení strategií (pokrytí určených cílů) třeba. Územní samospráva disponuje určitým disponibilním množstvím lidského potenciálu a stejně tak i finančním rozpočtem. Při vytváření strategických cílů a určování způsobu jejich dosažení prostřednictvím konkrétních projektových záměrů je třeba reálně naplánovat možnou míru jejich zapojení v jednotlivých letech pro naplnění vybrané strategie. Obrázek 1: Základní struktura strategického plánu

Fáze tvorby strategického dokumentu

10


Strategický dokument bez ohledu na jeho zaměření je sestavován podle jasného postupu, který se skládá z: Fáze

1. organizační přípravy

2. tvorba profilu území MČ (aktuálnost dat)

3. definování vize, cílů, opatření

4. vazba na vyšší strategické dokumenty

5. vytvoření finančního rámce strategie

6. vytvoření krátkodobého (prováděcího) dokumentu

7. medializace

8. schvalování 9. implementace

Vstupy

Výstupy

 řídící skupina  pracovní skupiny (odborníci na řešenou oblast – životní prostředí, školství, bezpečnost, lidské zdroje atd. )  garant strategie / zpracovatel

 sestavená řídící struktura pro tvorbu strategie

 jednání expertních pracovních skupin  zapojení poznatků z profilu a průzkumů veřejného mínění

 návrhová část strategického dokumentu

 ekonomická data subjektu (rozpočet, účetní skutečnost, investice, hospodářský výsledek atd.)  vstupy min. 2 roky zpětně, aktuální rok hospodaření  predikce MF ČR  vazba na rozpočty a dotační tituly SR a EU

 vytvořený rozpočtový výhled / finanční výhled

 prezentace pro volené zástupce / statutární orgán / zaměstnance / veřejnost

 mediální kampaň  informovaná cílová skupina

 stanovení způsobu práce s dokumentem  znalost místních podmínek organizace (personální zdroje, odpovědnost, kompetence)

 nastavený systém práce s dokumentem

 statistická data – časové řády, trendy  odborné studie  predikce  průzkumy veřejného mínění

 analýza vnějšího/ vnitřního prostředí

 posouzení opatření návrhové části s vyššími strategickými dokumenty  sledování souladu (synergie) řešení případné kolize

 soulad s dokumentací hl. m. Prahy, ČR, EU

 sběr námětů na projekty (veřejnost, odborníci) naplňující konkrétní opatření a cíle navržené strategie

 vytvořený akční plán

 materiál do volených orgánů

 schválená strategie v zastupitelstvu

11


10.

monitoring

11. aktualizace (zpětná vazba)

 sběr informací o postupu realizace konkrétních projektových záměrů a opatření navržených akčním plánem  ověření fungovaní procesních postupů implementační fáze

 zpráva o plnění strategických cílů  změny vnějšího/ vnitřního prostředí (legislativa, hospodářská situace státu, celospolečenské změny apod.)  revize finančního rámce

 zpráva o plnění strategických cílů

 aktualizovaná strategie

Obrázek 2: Proces tvorby strategického dokumentu

12


KROK 1: Vytvoření řídící struktury Na tvorbě strategického dokumentu se vždy podílí skupina odborníků, která se skládá z představitelů MČ (obvykle vedoucích odborů, úředníků, místostarostů), ale také z reprezentantů odborné veřejnosti. Veřejnost představuje široký okruh zástupců podnikatelské sféry, nestátních neziskových organizací, svazů, komor a občanů. Vrcholnou jednotkou řídící struktury je Řídící skupina strategického plánu (ŘS). Do struktury jsou dále zahrnuty další funkční prvky: 



Koordinátor strategického plánování Expertní pracovní skupiny

Do kompetencí Řídící skupiny patří:

a) zřízení pracovních skupin pro jednotlivé oblasti Strategického plánu, b) navrhování a jmenování členů jednotlivých pracovních skupin, c) řízení a koordinace přípravy aktualizace Strategického plánu,

d) schvalování metodického Strategického plánu,

přístupu

k přípravě

a

implementaci

aktualizace

e) projednávání postupu a rozsahu přípravy (aktualizace analýz, výstupy z aktuálních anket, dotazníkových šetření názorů veřejnosti, pohovorů se zastupiteli apod) a následné implementace aktualizace Strategického plánu,

f) vyhodnocení aktualizace doplňujících analýz s přijetím hlavních zásad aktualizace, změn do vizí, cílů a programových úkolů SP,

g) projednávání, připomínkování a schvalování průběžných verzí a finální verze aktualizace Strategického plánu (vize, cíle, programové úkoly a rozvojové aktivity),

h) ŘS informuje vedení městské části a volené orgány o postupu přípravy a implementace Strategie.

Členy aktuální ŘS strategického plánu Prahy 3 jsou: - starostka MČ, - předsedové pracovních skupin - tajemník úřadu, - specialista rozpočtu a hospodaření ÚMČ, - zástupce týmu projektu „Efektivní úřad MČ Praha 3“, - koordinátor strategického plánování, - zástupce týmu CAF.

Řídící skupina si může přizvat zástupce další odborníky s hlasem poradním.

13


Výkonná činnost spočívá na expertních pracovních skupinách (EPS), které jsou ustanoveny dle tematických oblastí (např. doprava, technická infrastruktura, sociální a zdravotní oblast apod.). Řídící skupina ustavila (a Rada MČ schválila) tři pracovní skupiny k vybraným základním tématům udržitelného rozvoje Městské části Praha 3: • územní rozvoj, doprava a životní prostředí, • ekonomika a majetek, • sociální oblast, zdravotnictví, školství, sport a kultura

Předsedou pracovní skupiny je jeden z příslušných zástupců starosty, nebo jím pověřená osoba. Členy pracovních skupin by měly být zástupci všech zastupitelských politických klubů (nebo odborníci pověření předsedy těchto politických klubů), zástupci jednotlivých odborů ÚMČ relevantních z hlediska odborného a oborového zaměření, a zástupci dalších zainteresovaných skupin, např.: - příspěvkových organizací (školy, sociální služby, kultura), - neziskového sektoru (sociální služby, kulturní, environmentální a sportovní spolky apod.), - Obvodní hospodářské komory v Praze 3 nebo podnikatelských subjektů, - odborových organizací, - Úřadu práce, - Městské policie nebo Policie ČR, - přizvaní odborníci.

Frekvence setkání pracovních skupin při tvorbě/aktualizaci dokumentu je cca 3x – 4 x, případně dle potřeby, v horizontu půl roku. Funkce a kompetence pracovní skupiny: -

-

Identifikace problémů a příležitostí, doporučení a přizvání expertů, poskytování zpětné vazby týmu v rámci jednotlivých fází přípravy aktualizace strategického plánu,

poskytování veřejně nedostupných podkladů a informací pro přípravu aktualizace strategického plánu,

interní oponentura jednotlivých částí strategie,

spolupráce na formulování Strategické mapy (zejména strategické cíle, specifické cíle a póly rozvoje v dané oblasti),

iniciace projektových záměrů, které se budou zařazovat do Akčního plánu, poskytování informací k těmto projektovým záměrům, včetně návaznosti na další záměry a včetně ekonomických dopadů na rozpočet městské části.

Činnost skupin monitoruje koordinátor, specialistka pro SP (OÚR). Pro činnost skupin je klíčové zapojení zástupců starosty zodpovědných za danou oblast, zastupitelů (včetně opozičních), zaměstnanců ÚMČ Praha 3, zástupců nevládních organizací z dané oblasti a zástupců veřejnosti.

14


Koordinátor strategického plánování Koordinátorem ve věcech organizačních je specialista odboru územního rozvoje. Kompetence a odpovědnosti koordinátora aktualizace: -

zajištění spolupráce s jednotlivými útvary ÚMČ, případně organizacemi zřízenými MČ P3,

součinnost při zajišťování podkladů, informací a dokumentů, které nejsou veřejně dostupné, koordinace přípravy podkladů pro Řídící skupinu a Pracovní skupiny,

organizační zajištění zasedání ŘS a EPS.

Pro zajištění bezproblémového chodu celého procesu je třeba zvážit několik faktů:   

hlavní realizátor: zda bude dokument realizován vlastními silami nebo externí odbornou firmou (výběrové řízení),

rozsah účasti veřejnosti: zda vůbec a pokud ano, jaké konkrétní organizace/osoby je třeba oslovit, harmonogram: stanovit konkrétní termíny jednotlivých fází, odpovědné osoby.

KROK 2: Analýza vnějšího a vnitřního okolí

Samotná práce na strategickém dokumentu začíná důslednou analýzou veškerých faktorů, které se přímo i nepřímo dotýkají a ovlivňují chod organizace. Cílem je vytvořit informační základnu pro jasnou specifikaci hlavního potenciálu území a určení nedostatků nebo problémů, kterými je město zatíženo.

Analýzy okolí se v případě územního celku zaměřují na dvě oblasti: externí a interní. Na vnější okolí, které ve většině případů samotný úřad nemá možnost přímo ovlivnit, ale které působí na jeho chování. Jedná se o oblast platných legislativních norem, hospodářské úrovně země, sociální politiky státu apod. Druhou oblastí je vnitřní prostředí organizace. Organizace je svými zdroji limitována při dosahování vytyčených cílů, a proto je třeba racionálně zvážit rozsah a kvalitu vnitřních zdrojů v podobě personálních kapacit, dostatku finančních prostředků, efektivních vnitřních procesů, funkčního informačního systému apod.

Strategické dokumenty municipalit jsou složeny zpravidla ze dvou tradičních analýz: socioekonomické analýzy (profilu území) a SWOT analýzy. Socioekonomická analýza (Profil) je zaměřena především na vývoj a aktuální stav v jednotlivých odvětvích života ve městě. SWOT analýza je výslednou a shrnující zprávou o zjištěných pozitivních a negativních specifikách území snažící se hledat hrozby, které omezují rozvoj MČ, ale také možnosti a způsoby podporující potenciál MČ. Obě tyto analýzy byly použity při aktualizaci strategického plánu Prahy 3.

15


Socioekonomická analýza Základní a klíčovou analýzou pro potřeby tvorby strategického dokumentu je socioekonomická analýza. Socioekonomická analýza je formou situační analýzy, jejímž posláním je předložit informace o vývoji a aktuální situaci ve sledovaném prostředí.

Základním charakterem socioekonomické analýzy je mapování stavu ve všech aspektech života na daném území. Smyslem je vytvořit ucelený, přehledný a podrobný koncept výstižně charakterizující ty oblasti života, které jsou pro následný vývoj v území klíčové. Cílem není podat zcela vyčerpávající přehled všech odvětví, ale především jejich cílený výběr s ohledem na důležitost a zohlednit jejich provázanost, závislost.

Při tvorbě socioekonomické analýzy je třeba přistupovat ke sběru informací s rozmyslem. Cílem není zahlcení daty, ale upozornění na hlavní vývojové trendy a vytvořit vhodnou základnu pro následnou formulaci SWOT analýzy, vize a oblastí rozvoje. K obvyklým tématům socioekonomické analýzy patří oblasti jako:

 Obyvatelstvo (vývoj počtu obyvatel dle pohlaví, věku, vzdělání, …)

 Domovní a bytový fond (počet domů a bytů, jejich stáří, členění dle formy vlastnictví, kategorie, počet žádostí o byt, počet nově vystavených bytů, …)

 Ekonomika a trh práce (počet a struktura firem dle typu odvětví, počtu zaměstnanců, typu obchodních společností, dle dodavatelů a odběratelů, počet živnostenských oprávnění, vývoj průměrných mezd, počet ekonomicky aktivních osob, vývoj nezaměstnanosti - dle stupně vzdělání, věku, délky registrace na úřadu práce, …)

 Sociální a zdravotní péče (výčet organizací, jejich zaměření, kapacity, technický stav budov atd.)

 Vzdělávací instituce (výčet organizací, studijní obory, kapacity, míra využití kapacit, technický stav budov…)

 Kultura a volnočasové aktivity (seznam organizací, předmět jejich činnosti, seznam kulturních akcí, počet a druhy volnočasových organizací, možností pro provozování sportu, kvalita a technický stav sportovišť…)

 Cestovní ruch (výčet historických zajímavostí, památek, míra jejich návštěvnosti, struktura turistů a návštěvníků, kvalita a rozsah stravovacích a ubytovacích zařízení, …)

 Doprava (hlavní silniční, železniční tahy, vytíženost jednotlivých typů dopravy, rentabilita, četnost spojů, …)

 Technická infrastruktura (rozsah, úroveň kvality, míra naplněnosti kapacity a názvy provozovatelů, správců a vlastníků vodovodních, kanalizačních sítí, elektrických rozvodů, rozvodů plynu, dalších sítí)  Životní prostředí (odpadové hospodářství, úroveň a druhy tříděného odpadu, kvalita ovzduší, vody, půdy, chráněné krajinné oblasti a prvky, …)

Při aktualizaci strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 byla využita analytická část původního strategického plánu zpracovaného v dubnu 2010 společností JP Plán, Liberec.

16


Přestože to již není tematicky spojené se socioekonomickou analýzou, bývá situační analýza doplněna také o další témata, jako jsou základní informace o území, geografická poloha, historie atd. Obrázek: Soubor analytických kroků k formulaci strategie

Velmi užitečným zdrojem informací pro doplnění významných oblastí života ve městě je realizace statistických šetření. Některé oblasti a potažmo subjekty v nich působící totiž nebývají předmětem pravidelného statistického zjišťování, případně nejsou sledovány ukazatele důležité pro sestavení socioekonomické analýzy. Jedná se zpravidla o občany, podnikatelské subjekty a návštěvníky. Průzkumy a šetření Územní celky, které nejsou zapojeny do aktivit typu místní Agendy 21 nebo komunitního plánování, zpravidla nedisponují informacemi ohledně spokojenosti obyvatel s životem v MČ, hodnocením podnikatelských příležitostí a podpory podnikání z pohledu vlastníků firem nebo nejsou seznámeni s názory návštěvníků a turistů na kvalitu a rozsah cestovní infrastruktury apod. Proto obvykle dochází v úvodní fázi prací na strategickém plánu k realizaci průzkumu veřejného mínění (ankety).  Průzkum spokojenosti občanů (určení služeb/lokalit/aktivit, se kterými jsou (ne)spokojeni; do kterých odvětví/lokalit by město mělo investovat; míra bezpečnosti ve městě; kvalita dopravy; počet parkovacích míst; třídění komunálního odpadu; práce městské policie, …)

 Průzkum podnikatelského prostředí (přehled podnikatelských subjektů v regionu: dle typu obchodních společností, druhu odvětví (OKEČ), počtu zaměstnanců, doby působení na trhu, ročního obratu; identifikace spokojenosti podnikatelů s prací úřadu, hledání oblastí možné podpory ze strany úřadu pro zlepšení prostředí pro podnikání, …)

 Průzkum cestovního ruchu (mapování míry návštěvnosti jednotlivých kulturních atrakcí, památek a zajímavostí, věkové složení turistů, bydliště, důvodu návštěvy, spojenosti s kvalitou a dostupností infrastruktury, …)

V průběhu měsíce června a července 2013 byl v souvislosti s aktualizací Strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 proveden na území městské části anonymní průzkum kvality života občanů. Jako nejvhodnější metoda sběru dat bylo zvoleno statistické šetření formou dotazníku. Snahou bylo zpřístupnit tento dotazník co nejvyššímu počtu obyvatel, proto byly zvoleny tyto formy oslovení občanů: 17


a) zveřejnění ankety vč. elektronického dotazníků na webových stránkách MČ b) oslovení místních základních škol c) terénní šetření na veřejných prostranstvích MČ vč. distribuce dotazníků v tištěné podobě

Občané také měli možnost doručit vyplněný dotazník osobně nebo emailem přímo na úřad MČ. Celkově se průzkumu zúčastnilo přes 700 osob. Dotazníkové šetření tvoří součást celkové analýzy prostředí v MČ Praha 3.

Soubor výsledků socioekonomické analýzy, základních informací o územním celku a jeho regionálním postavení a výsledky průzkumů pak vytváří komplexní přehled o situaci v území.

Zdroje informací Sběr informací pro vytvoření celistvého pohledu je jednou z nejobtížnějších činností v rámci celé tvorby dokumentu, rozhodně však také časově nejnáročnější aktivitou. Rozsah zjištěných informací je významný pro všechny další aktivity spojené s určením negativních a pozitivních vlivů působících na vývoj území a následně pro hledání možností dalšího rozvoje. K získávání informací je vhodné využívat osvědčené, časem a zkušeností prověřené zdroje. Důležité je také jejich ověření z více zdrojů.

Zdroje informací -

Český statistický úřad (http://www.czso.cz/) Vláda ČR (http://vlada.cz) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://mpsv.cz) Ministerstvo životního prostředí (http://mzp.cz) Státní fond životního prostředí (http://sfzp.cz) Úřady práce v regionech Správci/provozovatelé technických a inženýrských sítí (ČEZ, E.on, RWE, vodárenské společnosti, místní technické služby, …) Krajské úřady Organizace zřízené krajem/obcí (školy, nemocnice, dopravní podniky,…) Krajské hygienické stanice Krajské inspekce životního prostředí Strategické dokumenty vyšších územních celků Strategické dokumenty obcí/měst (analýzy, průzkumy, generely, pasporty, …) Statistická a analytická data soukromých firem Vnitřní statistická data daného úřadu (sledování vývoje) Datová základna v prostředí Geografických informačních systémů (GIS)

18


KROK 3: Určení vize a rozvojových pólů Definování vize Po analytické části tvorby strategického dokumentu přichází další fáze – návrhová. Pro MČ je zcela klíčovou záležitostí vymezit priority svého rozvoje, aby mohlo efektivně nakládat se svými zdroji. Základem je vytvoření tzv. vize, neboli odrazu budoucnosti, který je pro management MČ, stejně jako pro všechny skupiny široké veřejnosti, pozitivní, přínosný, motivující a působící jako impulz k dalším aktivitám pro jeho dosažení.

Zformulovaná vize musí být dostatečně jednoduchá, jasná a srozumitelná nejenom představitelům MČ, ale také všem skupinám veřejnosti. Každý aspekt vize je následně třeba blíže specifikovat do globálních/strategických cílů, které mají konkrétnější formu.

Vize se obvykle formuluje na setkání pracovních skupin nebo Řídicí skupiny.

Definování rozvojových pólů a cílů Analýza okolí přispěla k detailnímu poznání prostředí území: k identifikaci negativních a pozitivních stránek jednotlivých odvětví včetně dalších možností rozvoje a faktorů brzdících a ohrožujících tento vývoj. Po vymezení přání o budoucí podobě území nastává prostor pro hledání možností, jak stanovené vize dosáhnout.

Vize mívá obecnější podobu z důvodu zahrnutí všech důležitých prioritních oblastí, proto je třeba ji blíže specifikovat prostřednictvím strategických cílů. Cíle mohou specifikovat tendence vývoje jednoho odvětví nebo souboru tematicky blízkých odvětví. Názvy jednotlivých oblastí, které mají být řešeny pro naplnění cílů, jsou označovány jako hlavní problematické okruhy (neboli také oblasti rozvoje, kritické oblasti, klíčové oblasti nebo póly rozvoje). Hlavní cíle jsou následně rozčleněny do detailnějších záměrů (opatření, rozvojových aktivit). Definování pólů rozvoje a nižších stupňů v podobě opatření se uplatňuje především v případě strategického plánu (komplexního programu rozvoje). Lze jej však také využít v případě vytváření dokumentu pro uplatňování místní Agendy 21.

Cíle jsou obecně pojímány jako žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo prostřednictvím působení činnosti úřadu. Cíle jsou hlavní podstatou strategií, jsou jejich obsahem.

Jako pomocný nástroj pro formulaci konkrétních cílů se používá metoda SMART (Specific/Stimulating, Measurable, Acceptable/Attractive/Achievable, Realistic, Timed):

 Specifický - Cíl musí být konkrétní pro danou oblast, srozumitelný.  Stimulující - Cíl musí podněcovat k aktivitě, musí být motivující.  Měřitelný - Cíl musí být měřitelný dle kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů, aby bylo možné monitorovat míru jeho dosažení.  Akceptovatelný - S cílem se musí ztotožnit každý, kdo se bude podílet na jeho naplňování, tzn., že je třeba také zajistit nezbytnou publicitu o zamýšlení realizovat určitou aktivitu.  Atraktivní - Cíl musí mít atraktivní, zajímavý náboj, který dokáže dostatečně motivovat.  Dosažitelný - Cíl je třeba formulovat tak, aby jeho naplnění bylo možné, schůdné vzhledem k omezeným zdrojům i jiným působícím faktorům.  Realistický - Vytyčený cíl musí být formulován v reálných podmínkách, organizace jej musí být schopna dosáhnout. Cíle nesmí být formulovány ani příliš snadné a jednoduché, ale také 19


ani jako ne dosažitelná přání.  Časově omezený - Každý cíl musí obsahovat termín, do kterého je třeba jej naplnit.

Strategií jsou myšleny základní představy o tom, jakou cestou budou vymezené cíle dosaženy. V prostředí strategického dokumentu municipality se s konkrétním pojmem strategie příliš nesetkáváme.

Charakteristika strategie:  je jasná a srozumitelná,  na její tvorbě participovala široká veřejnost,  je flexibilní,  je založena na reálném finančním plánu,  je dynamická, nepřetržitá inovativní,  je proaktivní,  má podporu volených zástupců i ostatních vedoucích úřadu.

Grafickou reprezentací strategie je strategická mapa, která komplexně zachycuje vazby vize, cílů, programových úkolů a rozvojových aktivit:

obrázek pavouka

20


KROK 4: Sběr projektových záměrů pro tvorbu Akčního plánu Strategické dokumenty jsou založeny na řešení identifikovaných cílů prostřednictvím konkrétních projektů. Projekty představují jasný záměr řešení určitého problému (např. vybavení učeben základních škol počítačovou technikou, oprava domu pečovatelské služby, zřízení informačního centra, nebo uskutečnění „dne zdraví“, akce „zasaďte si vlastní strom“ apod.).

Tvůrci projektových záměrů mohou být představitelé územního celku, ale také neziskové organizace, podnikatelské subjekty, občané apod. Míra zapojení různých skupin předkladatelů projektů se odvíjí od rozhodnutí zadavatele strategického dokumentu. Pro účely tvorby akčních plánu Prahy 3 se primární zájem soustředí na jednotlivé odbory ÚMČ, které definují záměry v oblastech své působnosti.

Sběr projektových záměrů by měl být vzhledem k vyšší časové náročnosti vyhlášen spolu se zahájením sběru statistických dat pro tvorbu profilu. Dle logiky by se měly projektové záměry vytvářet až po vytvoření SWOT analýzy a definování cílů dalšího rozvoje. Jelikož jsou však ve většině případů tvůrci SWOT analýzy a cílů dokumentu dobře obeznámeni se situací v projednávaných oblastech, mají často již také konkrétní představu řešení nalezených slabin a hrozeb. V praxi je proto zahájení sběru projektových záměrů spuštěno raději s časovým předstihem pro vytvoření dostatečné časové kapacity na formulaci konkrétních představ řešení problémů nebo podpory priorit. Projektové záměry jsou zaznamenány do strukturovaného formuláře (viz. příloha), jenž obsahuje důležitá fakta, která pomáhají v třídění myšlenek a důkladném zformulování celého záměru a zároveň představují základní zdroj informací pro tvorbu následného Akčního plánu. Obsah formuláře projektových záměrů:

 Název projektu Název projektu by měl stručně vyjadřovat hlavní myšlenku projektu nebo specifické označení dané akce.  Cíl projektu Cílem projektu je vymezení účelu, který má projekt splnit.

 Popis obsahu projektu Vymezení aktivit směřujících k dosažení cíle, stručné zdůvodnění nutnosti realizace projektu.

 Celkové náklady na realizaci Odhadovaná výše celkových nákladů na realizaci projektu.

 Zdroj financování pojetí I.: identifikace zdroje financování v podobě vlastních finančních prostředků z rozpočtu, fondů, úvěrů, půjček.

pojetí II.: název operačního programu, opatření, ze kterého by projekt mohl být financovatelný.

 Předpokládaný termín zahájení/ukončení Časové období trvání projektu. Pokud by byl projekt financován z prostředků strukturálních fondů EU, může být období realizace projektu přímo dáno pravidly operačního programu.

21


 Stav projektové dokumentace Především v případě investičních projektů je třeba mít před samotným spuštěním realizace projektu nebo podáním projektové žádosti do výzev pro daný operační program zpracované určité technické podklady (např. územní rozhodnutí, projektová dokumentace, stavební povolení apod.).

 Odpovědný útvar/osoba Odpovědnost za realizaci každého projektového záměru by měla spadat nejlépe do konkrétní pracovní pozice, popř. odboru.

 Vazby na vyšší strategické dokumenty Jednou z charakteristik strategického plánování je soulad vytvářeného dokumentu se strategickými dokumenty vyšších územních celků. Obvykle se jedná o důležitý fakt pro projekty usilující o podporu ze strukturálních fondů, kde souladem s prioritami dokumentu kraje může projekt obdržet bodové zvýhodnění.

Obsah formuláře se odvíjí od požadavků tvůrců strategického dokumentu, kteří vytváří závaznou strukturu pro všechny předkladatele projektu. Uvedené informace představují nejdůležitější okruhy, které však mohou být libovolně doplněny nebo vypuštěny.

Vyhodnocení projektových záměrů Vyhodnocení projektových záměrů sestává z několika navazujících a současně vzájemně provázaných fází, kdy většina projektů projde všemi fázemi, další pak pouze některými vybranými dle charakteru a stavu připravenosti projektového záměru.

22


Hlavním výstupem návrhové části procesu tvorby strategického dokumentu je sestavení Akčního plánu. Akční plán představuje taktický dokument, který demonstruje možnosti řešení vymezených cílů prostřednictvím konkrétních kroků v podobě projektových záměrů. Akční plán je dokument strukturovaný do jednotlivých pólů rozvoje, přičemž každý z nich obsahuje vlastní cíl, který je rozčleněn do několika podrobnějších dlouhodobých záměrů, jež mají být naplněny prostřednictvím jednotlivých opatření.

Akční plán je soubor konkrétních projektových záměrů, prostřednictvím kterých chce MČ podpořit svůj potenciál, odstranit nebo minimalizovat faktory ohrožující jeho rozvoj. Podle rozsahu projektových záměrů může akční plán obsahovat buď pouze výčet projektových záměrů pro dané opatření, nebo uvedení všech detailních informací dle formuláře projektového záměru. KROK 5: Tvorba rozpočtového výhledu / finančního rámce strategie Vytvořené strategie nemohou být implementovány bez reálně nastaveného finančního rámce, který zahrnuje veškeré preferované aktivity související s naplněním učených priorit. Do jaké míry nebo jak rychle bude požadovaný proces realizován je především určováno objemem volných finančních prostředků, se kterými územní samospráva disponuje. Účelné a efektivní nakládání s veřejnými finančními prostředky je nezbytným předpokladem pro podporu co největšího počtu projektových záměrů. Jako vhodný nástroj finančního plánování se jeví rozpočtový výhled.

Výhled mapuje tok příjmů, výdajů a financování v několikaletém budoucím období tak, aby municipalita na základě každoročně opakujících se příjmů a výdajů mohla stanovit:     

objem volných finančních prostředků na krytí investic, maximálně možný rozsah cizích zdrojů (úvěry, půjčky), jež nezpůsobí neúměrné zatížení rozpočtu, vývoj likvidity, vývoj zadluženosti, úroveň ekonomického zdraví obce.

Rozpočtový výhled by měl vycházet z mapování vývoje jednotlivých položek a paragrafů a rozpočtu v minulém období a z hodnocení naplňování aktuálního platného rozpočtu. Dle vývoje časových řad by mělo dojít k predikci budoucího vývoje při zvážení vývoje cen, makroekonomických ukazatelů, legislativních norem apod.

Přínosem sestaveného rozpočtové výhledu v podrobnosti rozpočtu je:   

snadná a rychlá orientace zastupitelů při rozhodování o investičních záměrech, přehled o zadluženosti územního samosprávného celku a případné regulaci dluhu, snadné vytváření podkladů pro bankovní sektor při žádosti o úvěr a pro instituce, u kterých žádá územní samosprávný celek o dotace.

Rozpočtový výhled je základním nástrojem střednědobého plánování, mapující vývoj hospodaření MČ. Jelikož se při strategickém rozhodování jedná o veřejné finanční prostředky, je třeba, aby město nakládalo s těmito prostředky účelně a transparentně. Jedním ze základních dokumentů, který slouží jako podklad pro odpovědné rozhodování a plánování 23


o rozvoji města, je rozpočtový výhled. Přispívá velkou měrou k zajištění efektivního využívání vlastních i cizích finančních zdrojů za podmínky zdravého hospodaření. Nespornou výhodou rozpočtového výhledu je úspora času při tvorbě rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a přispívá k dobrému styku s bankou.

Význam rozpočtového výhledu není v mnoha městech a obcích správně pochopen, dokonce bývá často bagatelizován. Orgány řady měst a obcí, zejména zastupitelstva, si neuvědomují, že má-li obec rozpočtový výhled sestaven, usnadňuje jí nejen každoroční zpracování rozpočtu na běžný rok, ale především zkvalitňuje její celkovou ekonomiku.

Rozpočtový výhled sice nemůže zcela jednoznačně zabránit předlužení obce, ale je-li sestaven dostatečně podrobně, signalizuje alespoň neúměrné a nežádoucí čerpání finančních prostředků. Je-li odpovědně vypracován v žádoucí šíři, uspoří v budoucích obdobích čas především při pořizování ročního rozpočtu a tedy i finanční prostředky. I kdyby zákon vypracování rozpočtového výhledu jako střednědobého plánu neukládal, měly by všechny orgány, které jsou pověřeny řízením hospodaření subjektů veřejné samosprávy, vycházet při své činnosti z tohoto dokumentu, chtějí-li zamezit zbytečnému a nadměrnému zadlužování. Rozpočtový výhled pravidelně zpracovává odbor ekonomický ÚMČ Praha 3.

Ukázka: Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2015 - 2018 (v tis. Kč)

KROK 6: Implementace strategického plánu Sestavením strategického dokumentu došlo k vytvoření tištěného dokumentu nastiňující budoucí požadovaný směr vývoje území. Naplnění této myšlenky spočívá v uvedení záměru do praxe v podobě implementace strategického plánu.

Častým problémem strategických dokumentů bývá ukončení procesu strategického řízení ve fázi sestavení seznamu projektových záměrů. Při implementaci strategického plánu je proto třeba vhodně delegovat úkoly na konkrétní osoby s konkrétním rozsahem pravomocí a odpovědnosti včetně termínů jejich plnění.

24


KROK 7: Publicita a komunikace s veřejností Zajištění informování veřejnosti o vytvoření, ale i o záměru a realizaci samotného procesu tvorby strategického dokumentu bývá často opomíjenou činností. Činnost veřejné správy směřuje k vytváření vhodných podmínek pro plnohodnotný a příjemný život všech skupin obyvatel. Strategický dokument představuje důležitý pozitivní krok vedení MČ k racionálnímu, odpovědnému a komplexnímu přístupu revitalizace a rekonstrukce městského prostředí spolu se zvyšováním kvality a dostupnosti veřejných služeb obyvatelstvu. Proces a výstup tvorby strategického plánu významně ovlivňuje každodenní život veškerých skupin obyvatel ve městě, a proto by také veřejnost měla být informována o záměru MČ vytvořit strategický plán, o postupu jeho tvorby spolu s uvedením hlavních priorit v podobě konkrétních projektů.

Veřejnost by však neměla plnit pouze pasivní funkci příjemce výsledků rozhodnutí územní samosprávy, ale také by sama měla aktivně participovat na tvorbě i realizaci strategického dokumentu. Odborníci jasně ukazují na skutečnost, že spoluúčast na vytváření a formulaci následných úkolů jejich samotnými realizátory působí jako nejvhodnější motivující prvek. Informovaná veřejnost je následně více nakloněna realizaci zamýšlených změn a také se lépe ztotožňuje s plánovanými záměry. Komunikace municipality s veřejností může nabývat různých podob:         

tiskové články, konference, webová fóra, diskuse, televizní a rozhlasové vysílání, městské tiskoviny, výroční zprávy, veřejná projednání, veřejná slyšení, ankety a průzkumy, krátké zprávy prostřednictvím SMS.

Komunikace s veřejností je jednou z nejdůležitějších priorit Evropské unie. Unie prosazuje tento princip aktivně do svých politik. Jedná se o tzv. princip partnerství. Princip partnerství obecně vyjadřuje podporu účasti široké veřejnosti na práci veřejné správy. Tento princip je velice důležitý právě i při tvorbě strategických dokumentů. Veřejnost by tak měla být jednak dotazována, jaké jsou její potřeby, přání a priority (např. prostřednictvím statistických anket a průzkumů) a také by měla mít možnost předložit vlastní návrhy řešení pociťovaných nedostatků (např. předložením vlastního projektového záměru).

Názory subjektů veřejnosti jsou důležitým klíčovým podkladem pro získání informací o představách občanů o dalším směřování vývoje území, zároveň ale také slouží jako nové úhly pohledu a inspirace pro postupy řešení problémových okruhů.

25


KROK 8: Monitoring, evaluace, aktualizace Aby mohlo dojít k dosažení stanovených cílů v požadovaném termínu, je třeba průběžně kontrolovat vývoj vytvořeného plánu, vyhodnocovat jednotlivé fáze postupu, flexibilně reagovat na průběžně vznikající vnější i vnitřní změny, které by mohly ohrozit nebo naopak více podpořit realizaci strategie.

Pro monitoring vývoje naplňování strategie je třeba zavést monitorovací ukazatele, a to již při vytváření Akčního plánu. Monitorovací ukazatele mohou být kvantitativního i kvalitativního charakteru (např. % podíl, počet).

Z organizačního hlediska by měla i po schválení plánu zastupitelstvem pravidelně zasedat řídicí skupina, která by jednak sledovala a hodnotila dosavadní vývoj realizace, ale také měla pravomoc strategii aktualizovat.

Významné změny prostředí anebo zrealizování většiny plánovaných projektových záměrů by měly být impulzem pro úpravu strategie – aktualizace.

26


4. Popis procesů ve vazbě na strategické plánování

Tato část je zaměřena na seznámení se s procesním řízením a představení jeho základních východisek. Jde o konkrétní zapojení zaměstnanců ÚMČ v rámci procesu přípravy, realizace, monitoringu a evaluace strategického plánu. Součástí je i kompetenční model pro potřeby identifikace klíčových aktérů pro oblast strategického řízení a plánování. Tato část tedy specifikuje konkrétní postupy, úkoly, odpovědnosti, role a termíny pracovníků úřadu při implementaci vytvořeného strategického plánu.

Filozofie procesního přístupu vychází z předpokladu, že základním objektem řízení je popsaný, definovaný, strukturovaný, zdrojově a vstupy zabezpečený proces, který je uskutečňován u konkrétního subjektu a má jednoznačně stanoveného vlastníka. Úkolem každého procesu je pak poskytnout potřebný výstup definovanému subjektu. Tyto výstupy jsou vytvářeny v rámci procesu s ohledem na definované požadavky, stanovená pravidla a omezení. Proces vyžaduje vstupy a využívá zdroje pro proces přidělené. Takto pojaté řízení nám umožňuje reagovat na změněné požadavky subjektu. Základním objektem zkoumání a aplikování procesního řízení je při procesním přístupu „proces". Proces tedy chápeme jako primární stavební prvek procesního přístupu. Základním předpokladem pro správné chápání procesu je jeho přesné vymezení. Proces je tedy soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které dávají přidanou hodnotu vstupům – při využití zdrojů – a přeměňují je na výstupy, které mají svého uživatele. Přičemž vstup (vstupy) představuje vždy definovanou vstupní veličinu (zadání) a výstup pracovní výsledek činnosti.

Dosavadní organizační struktury jsou ve své většině založeny na funkční dělbě práce (specializace referentů, techniků, ekonomů, personalistů, apod.). Realizace řady aktivit probíhá napříč těmito strukturami (odbory), přes jejich hranice. Tradiční organizační struktury preferují řízení příslušných odborných činností a hierarchické uspořádání a předávání dispozic (příkazů, instrukcí) „shora dolů". Jejich slabinou bývá kooperace pracovníků (odborů) na stejné hierarchické úrovni.

V následujících kapitolách kompetenčního modelu.

bude

popsán

implementační

proces

na

ÚMČ

včetně

4.1. VÝCHOZÍ TEZE Zpracováním strategického plánu začíná proces, který by měl vést k naplnění vize a stanovených specifických cílů v jednotlivých klíčových oblastech rozvoje. Tak jako probíhal proces tvorby ve spolupráci s řadou odborníků a zástupců organizací a institucí, vč. zapojení široké veřejnosti, je třeba postupovat i při realizaci strategického plánu. Vytvořením strategického plánu se naplní princip programování, který je vyžadován při využívání dotací z veřejných rozpočtů (převzato z regionální politiky EU).

27


Tento princip zdůrazňuje zejména integrovaný (víceoborový) přístup k rozvoji MČ. Proces postupného uskutečňování návrhů strategického plánu se nazývá „implementace“. Implementace je složitým procesem, jehož funkčnost je závislá na: • politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám MČ, • kvalitě systému na přípravu a realizaci projektů (pravidel), • organizační struktuře a kvalitě výkonné jednotky, • komunikaci, osvětě a propagaci, • kontrolním mechanismu, • zpětné vazbě, • dalších specifických aspektech.

Přijetím strategického plánu se zastupitelé zavazují k realizaci dílčích rozvojových aktivit nastavených v tomto plánu, které jsou následně realizovány prostřednictvím konkrétních projektů v rámci Akčního plánu.

Implementace strategického plánu by měla maximálně využívat existující organizační struktury a institucionálního rámce na úrovni veřejné správy. Pokud má být strategický plán správně implementován, měla by být na úrovni MČ zachována role garanta strategie a role Řídící skupiny, která by celý proces strategického plánování na MČ zastřešovala. Úspěšná realizace aktivit a projektů vždy vyžaduje značné finanční prostředky, které pro ně musí být získány a správně alokovány (včetně časového určení). Stanovení garanta odpovědného za celkovou realizaci aktivity, zejména za dodržení jejího obsahu, případných termínu realizace a finančního rámce, je jedním z klíčových předpokladů úspěšnosti realizace strategického plánu.

Na úrovni jednotlivých projektových záměrů je pak stanoven garant akce (projektu) - obvykle vedoucí dotčeného odboru (na kartě projektového záměru je garant uveden jako kontaktní osoba). V průběhu realizace projektového záměru může být garantem akce určena i jiná osoba. Garant realizace aktivity (projektu) by měl vyhovovat následujícím hlediskům:  zná výsledky, kterých se má aktivitou dosáhnout,  přijímá odpovědnost za danou aktivitu a její výsledky,  zná časový horizont, do kterého se má aktivita dokončit,  prokazuje svou angažovanost pro dosažení očekávaných výsledků.

4.2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Pojem implementace je pro účely strategického plánu používán pro souhrnné označení celého procesu přípravy, realizace a monitorování. Implementační struktura strategického plánu logicky navazuje ve svých principech na strukturu založenou ve fázi jeho zpracování.

ÚMČ Praha 3 je odpovědný za přípravu, zpracování a realizaci SPRM. V souladu se svou odpovědností a svými kompetencemi vytváří řídící strukturu, jejíž jednotlivé články zabezpečují splnění vize a strategických cílů obsažených ve strategii. Řídící struktura nastavená v přípravné fázi odpovídá reálné situaci na úrovni řízení procesů spojených v implementaci strategie v podmínkách ÚMČ Praha 3. Na základě navržené implementační struktury dochází v každé fázi k přesnému vymezení kompetencí a odpovědnosti 28


osob zapojených do systému přípravy a realizace. Jasně vymezená struktura řízení procesů je základem pro správnou realizaci dílčích aktivit v podmínkách MČ.

Implementace Strategického plánu by měla maximálně využívat existující organizační struktury a institucionálního rámce. Není nutné a ani vhodné zakládat orgány či instituce nové, sloužící pouze tomuto účelu. Funkci implementační skupiny by tak v rámci MČ měla plnit již fungující Řídící skupina pro zpracování strategického plánu. Ta je složena ze zástupců MČ, kteří se podíleli na zpracování strategie. Členství je založeno na principu dobrovolnosti. O personálním obsazení rozhoduje Rada MČ. Řídící skupina se bude v implementační části scházet dle potřeby. Rozhodování o svolání zasedání je ponechána předsedovi komise. Řídící skupina bude zastávat úlohu řídící jednotky s následující odpovědností:   

   

řídit svoji činnost podle zpracovaného strategického plánu. seznamovat se s evaluačními zprávami dle potřeby zpracovávat (upravovat) plány realizace strategického plánu dle strategických cílů a rozvojových aktivit vyhlašovat výzvy k předkládání projektových záměrů do akčních plánů zpracovat pravidla pro práci s náměty na rozvojové projekty a již připravenými projekty komunikovat s rozhodujícími partnery, kteří se zapojují do rozvoje MČ (organizace, HMP, orgány státní správy) koordinovat rozvojový proces.

4.3. PERSONÁLNÍ SLOŽENÍ ŘÍDÍCÍ SKUPINY Jméno

Pozice

Ing. Vladislava Hujová

starostska MČ Praha 3

Ing. Josef Heller

zástupce starostky

Mgr. Ondřej Rut

Miroslava Oubrechtová Ing. Petr Fišer

Ing. Lenka Sajfrtová

RNDr. Jan Materna, Ph.D. Mgr. Sněžana Pellarová Michaela Valentová

zástupce starostky

zástupkyně starostky

tajemník ÚMČ Praha 3

vedoucí odboru ekonomického

ředitel společnosti Správa majetkového portfolia Praha 3 vedoucí odboru kontroly a interního auditu tajemník Řídící skupiny

Složení Řídicí skupiny k 28. 2. 2014.

29


Za plnění vize a cílů zodpovídají dotčení radní a tajemník ÚMČ. Plnění rozvojových aktivit v jednotlivých oblastech a dílčí úkoly spojené s plánováním projektů, vyhodnocováním a monitoringem zabezpečují pracovníci ÚMČ ve spolupráci s kompetentními osobami z řad organizací a institucí zapojených do realizace aktivit.

4.4. KOMPETENČNÍ MODEL Navrhovaný implementační model vymezuje závazný postup přípravy a realizace strategie a dílčích aktivit a věcnou příslušnost naplňování cílů v průběhu celého cyklu realizace strategie.

Monitoring je nezbytný pro sledování plnění stanovených cílů, aktualizaci dokumentu a hodnocení dopadů strategického plánu na kvalitu života v MČ. Je to také nástroj komunikace s občany a zapojenými stakeholdery, nástroj udržení a prohloubení zájmu o rozvoj MČ. Monitoring vyžaduje sběr a shromáždění dat (v některých případech průzkumy, šetření), zpracování výsledků a jejich interpretaci. Výsledky monitoringu budou prezentovány zastupitelstvu MČ, popř. veřejnosti. Pro zvýšení účinnosti a kvality implementace je nutné dodržet následující systémové kroky:

1. Po schválení strategie zastupitelstvem vymezit jednoznačně věcnou příslušnost odborů (již stanoveno akčním plánem) a oddělení za naplňování dlouhodobých cílů v rámci každé z tematických oblastí.

2. U jednotlivých aktivit posílit roli a kompetenci zodpovědných manažerů, kteří budou jmenováni na základě doporučení příslušného útvaru ÚMČ a rozhodnutí rady /zastupitelstva o schválení realizace konkrétního záměru. Je účelné jmenovat zodpovědného manažera, nebo vytvořit dočasný pracovní tým. Zodpovědný manažer je klíčovou osobou, která bude řídit s plnou odpovědností přípravné a realizační práce na projektu, řídit projektový tým a zajišťovat poskytování informací a podávání zpráv. Funkcí zodpovědného projektového manažera může být pověřen odborný pracovník ÚMČ, nejčastěji připadá v úvahu pracovník příslušného odborného útvaru, ale může jím být i externí odborník, např. zřízené organizace.

MČ Praha 3 vystupuje jako iniciátor většiny aktivit obsažených ve strategii. Jednotlivé činnosti v přípravné fázi jsou delegovány na odbor územního rozvoje (dále také jen „OÚR“). OÚR zajišťuje správné nastavení procesů v přípravné a realizační fázi. Součástí náplně OÚR je také participace na získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie.

OÚR bude v implementační fázi plnit následující funkce:  evaluace jednotlivých rozvojových aktivit na základě podkladů získaných od dotčených odborů ÚMČ a partnerů  delegování konkrétních aktivit na příslušné odbory, které mají blíže k realizaci konkrétní aktivity  aktualizace strategie a akčního plánu  ve spolupráci s odborem ekonomickým kontrolovat pokrytí nároků záměrů na rozpočet MČ  předkládání zpráv voleným orgánům o postupu realizace strategie a akčního plánu. 30


PROCESNÍ ZAJIŠTĚNÍ NA ÚROVNI ÚMČ Kroky 1. Kontrola

Činnost

Kdo

Četnost (minimální)

Výstupy

průběžná kontrola

OÚR ve spolupráci s ostatními odbory

čtvrtletně

jednorázová kontrola

RM

jednou ročně

2. Evidence nových návrhů a připomínek ke strategii

shromažďování podkladů od odborů, organizací a občanů

OÚR

průběžně

3. Příprava aktualizace cílů a směrů strategického plánu

příprava nových cílů a směrů na základě kontroly a evidence navrhovaných změn

OÚR

dle potřeby (jinak přibližně jednou za 3 – 4 roky)

návrhy pro Řídicí skupinu (Radu)

4. Zpracování aktualizované verze strategického plánu rozvoje

příprava a projednání návrhu aktualizovaného strategického plánu v Řídicí skupině

OÚR ve spolupráci s ostatními odbory


návrh aktualizované strategie pro jednání v RM a ZM

5. Aktualizace strategického plánu rozvoje 6. Tvorba záměrů dle rozvojových aktivit

zpracování materiálu pro jednání zastupitelstva

konkrétní rozpracování schválené aktualizované strategie

starosta, resp. zástupce starosty (podklady OÚR)


aktualizovaná strategie projednaná v RM a ZM

7. Realizace aktivit

řízení procesu realizace projektů

dotčené odbory

průběžně dle termínů projektů

průběžná kontrola

OÚR ve spolupráci s odbory a zodpovědnými projektovými manažery

ročně/ ad hoc

realizované a rozpracované projekty

8. Zjištění stavu a vyhodnocení

OÚR, ostatní odbory

průběžně dle tvorby akčních plánů

informace o průběhu realizace pro vedení MČ a realizátory projektů

zpráva pro RM a ZM o realizaci strategie Aktualizace zásobníku projektových námětů

připravené projekty

podkladový materiál pro kontrolní zprávu (dále viz krok 1)

31


VYHODNOCOVÁNÍ A PRŮBĚŽNÁ AKTUALIZACE Rozvojové aktivity strategie MČ budou vyhodnocovány v roční periodě v souladu s vyhodnocením a aktualizací akčního plánu. Výsledky monitoringu budou předkládány Řídící skupině, radě a zastupitelstvu (odpovídá OÚR). Interpretaci a vyhodnocení dat je třeba zajistit pro ÚMČ, popř. také pro spolupracující organizace a veřejnost. Vyhodnocení a porovnání ukazatelů bude vypovídat o celkovém vývoji MČ a plnění strategického plánu. Na základě vyhodnocování bude prováděna aktualizace strategie, a to přibližně jednou za tři až čtyři roky. Pokud se vnější podmínky změní natolik, že bude třeba provést aktualizaci dříve než za čtyři roky, pak by podnět k ní měla vznést Řídící skupina na základě doporučení OÚR.

Proces evaluace strategie rozvoje/akčního plánu Proces

Proces evaluace strategie rozvoje (akčního plánu)

Požadavky/cíle (smysl) procesu Vyhodnotit plnění cílů a aktivit stanovených v koncepčním dokumentu

Kritéria efektivity procesu

Strategické řízení a plánování s důrazem na dlouhodobě udržitelný rozvoj, udržení výkonových ukazatelů

Vstupy

Základní kroky průběhu procesu

Strategie rozvoje a akční plán

Vypracování výzvy k aktualizaci údajů (informací o postupu a plnění) o projektových záměrech zařazených v akčním plánu

Podklady pro aktualizaci dat

Aktualizovaná data Požadavky na doplnění/korekce Podklady k vyhodnocení Podklady k vyhodnocení

Zpráva o plnění plánu

Rozhodnutí volených orgánů (Řídicí skupiny)

Garant procesu

Vyhledání, shromáždění dat o aktuálním stavu záměrů, finančním plnění, harmonogramu, realizaci, stavu indikátorů. Ověření relevantnosti a komplexnosti vložených dat. Úprava a doplnění chybějících dat.

Srovnání vývoje plnění stanovených indikátorů (sledování míry naplněnosti ve vazbě na harmonogram) Export evaluačních reportů (zprávy o plnění akčního plánu) Příprava hodnotícího shrnutí, návrh doporučení (nápravných opatření) Realizace plánu beze změn /

Realizace nápravných opatření

Zodpovídá/ spolupůsobí OÚR OÚR /dotčené odbory a organizace

Vedoucí OÚR

Monitorování

Průběh plnění stanovených indikátorů, aktualizace údajů Výstupy

Výzva rozeslaná dotčeným odborům a organizacím Aktualizovaná data

OÚR

Požadavky na doplnění/korekce

OÚR

Statistika plnění plánu

OÚR

Materiál do volených orgánů

OÚR /dotčené odbory a organizace

OÚR OÚR /dotčené odbory a organizace

Podklady k vyhodnocení

Zpráva o plnění plánu

Stávající podoba plánu / aktualizace plánu

32


Praha 3 provádí přípravu akčního plánu v roční periodicitě vždy na následující rok. Zatímco vyhodnocení aktuálního akčního plánu bude prováděno zpětně za uplynulý rok, práce na novém akčním plánu na rok následující budou započaty v pololetí aktuálního roku. Výchozím impulsem budou práce zahájené na tvorbě Plánu investičních akcí, který MČ zpracovává v souvislosti s rozpočtovým výhledem hl. m. Prahy, jehož součástí jsou i požadavky MČ Praha 3. Plán obsahuje přehled akcí a jejich finanční náročnost v jednotlivých letech. Na základě pokynů a stanovených termínů Magistrátu hl. m. Prahy zasílá odbor ekonomický ÚMČ Praha 3 výzvu správcům jednotlivých rozpočtů 1 (dotčeným odborům a zřizovaným organizacím), ve kterých žádá přípravu plánu investic na následující (desetileté) období se stanovením termínu a vzorovou tabulkou na vyplnění (obvykle v červnu daného roku). Na základě přijatých návrhů sestaví odbor ekonomický podklad pro usnesení Rady městské části Praha 3.

Plán investičních akcí slouží k zařazování akcí do návrhu rozpočtu v jednotlivých letech, do rozpočtového výhledu, a dále v případě, že Magistrát hlavního města Prahy vyzve městské části o předložení žádostí o financování investičních akcí z rezervy hl. m. Prahy, předkládá se vybraná akce pro daný rok. Plán investic proto bude sloužit jako zdroj informací pro Akční plán. Vedle investic ovšem akční plán obsahuje i akce neinvestičního charakteru, proto Plán investičních akcí nebude jediným podkladem pro tvorbu akčního plánu. Zahrnout lze i návrh rozpočtu MČ na následující rok.

OÚR osloví prostřednictvím tajemníka jednotlivé odbory, příp. organizace k vyplnění „Karty projektového záměru“ (formulář viz. příloha) k podrobnějšímu rozpracování akcí zahrnutých v Plánu investičních akcí, resp. rozpočtu MČ. Sesbírané podněty OÚR upraví do jednotného dokumentu, rozčlení dle číselníku rozvojových aktivit a projedná s jednotlivými členy Rady MČ zodpovědnými za konkrétní oblasti.

1

Jde o tři stěžejní odbory, resp. jednu společnost – odbor technické správy majetku a investic, odbor územního rozvoje a Správa majetkového portfolia Praha 3, a.s.

33


Proces aktualizace akčního plánu Proces

Proces tvorby akčního plánu

Požadavky/cíle (smysl) procesu Sestavení přehledu a popisu záměrů, které naplňují cíle a rozvojové aktivit stanovené ve strategickém plánu rozvoje MČ.

Kritéria efektivity procesu

Podklad pro strategické řízení MČ s ohledem na priority a efektivnost vynakládaných prostředků z rozpočtu MČ Praha 3

Shromáždění údajů o záměrech, finanční náročnosti v realizační i provozní fázi, harmonogramu, aktuálním stavu připravenosti.

Výzva rozeslaná dotčeným odborům a organizacím

OÚR /dotčené odbory a organizace

Podklady pro tvorbu akčního plánu

Projednání s dotčenými radními odpovědnými za dané oblasti

OÚR / radní MČ

Ověření vazby na rozpočet a rozpočtový výhled MČ

OÚR/ OE

Návrh rozpočtu

Vypracování podkladů pro jednotlivé odbory k rozpracování svých záměrů do podoby jednotného formuláře (Karty projektového záměru)

Podklady pro tvorbu akčního plánu

Ověření relevantnosti záměrů (strategický význam, komplexnost informací).

Akční plán

Vazba na proces evaluace strategie rozvoje (akčního plánu)

OÚR

Plán investičních akcí

Projednaný koncept akčního plánu

Monitorování

Výstupy

Základní kroky průběhu procesu

Koncept akčního plánu

Vedoucí OÚR

Zodpovídá/ spolupůsobí

Vstupy

Výzva rozeslaná dotčeným odborům a organizacím

Garant procesu

Projednání a schválení v Řídicí skupině.

OÚR

OÚR / Řídicí skupina pro strategické plánování

Koncept akčního plánu Požadavky na doplnění/korekce

Projednaný koncept akčního plánu

Akční plán s odsouhlasenými vazbami na krátkodobý a střednědobý finanční plán MČ Akční plán - materiál do volených orgánů

34


Příloha: Karta projektového záměru PROJEKTOVÝ ZÁMĚR

č. …..

NÁZEV AKCE (stručný a výstižný název rozvojové aktivity)

ODBOR (název odboru, předkládajícího záměr)

PŘEDKLÁDÁ (zodpovědný radní)

KONTAKTNÍ OSOBA (jméno pracovníka, kontakt)

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU:

POPIS CÍLOVÉHO STAVU:

PLÁNOVANÉ PŘÍNOSY A NÁKLADY V PROVOZNÍ FÁZI

PLÁNOVANÝ NEPENĚŽNÍ PŘÍNOS (specifikace dopadu projektu na cílovou skupinu, případně popis naplnění plánovaných cílů a jejich kvantifikace v rámci společenských přínosů)

35


ZDŮVODNĚNÍ REALIZACE PROJEKTU (identifikace cílů a přínosů z realizace projektu, vymezení cílové skupiny)

MÍSTO REALIZACE PROJEKTU (lokalizace projektu)

HARMONOGRAM REALIZACE (postup realizace projektu v datech splnění) FÁZE

OD (dd.mm.rrrr)

DO (dd.mm.rrrr)

PŘÍPRAVNÁ FÁZE REALIZAČNÍ FÁZE Poznámka:

ROZPOČET ROK

Výdaje (v tis. Kč)

ROK

dosavadní náklady

dosavadní příjmy

2015 2016 2017 2018 2019 Celkem Poznámka

2015 2016 2017 2018 2019 Celkem

Příjmy (v tis. Kč) 0

POPIS AKTUÁLNÍHO STAVU (stav připravenosti, dosud realizované kroky)

36


Příloha: Statut Řídící skupiny pro strategický plán rozvoje Statut

Řídící skupiny pro strategický plán rozvoje Městské části Prahy 3 Článek 1 Úvodní ustanovení Statut a ustavení Řídící skupiny pro strategický plán rozvoje městské části Prahy 3 (dále jen „Řídící skupina“ nebo také „ŘS“) schválila Rada městské části usnesením …………. ze dne …………….. ŘS je ustavena za účelem aktualizace stávajícího SPR pro roky 2014 a 2015, schvalování přípravy, monitorování a zajištění účinnosti a kvality realizace strategického plánu rozvoje městské části Prahy 3 (dále jen „SPR) pro další období. Článek 2 Složení Řídící skupiny 1) Členy Řídící skupiny jsou:

a) členové s hlasovacím právem - starosta MČ, - předsedové pracovních skupin, - tajemník úřadu, - specialista rozpočtu a hospodaření ÚMČ, - zástupce týmu „Efektivní ÚMČ P3“, - koordinátor strategického plánování, - zástupce týmu CAF.

b) Řídící skupina si může přizvat zástupce externího zpracovatele a další odborníky s hlasem poradním.

2) Členy Řídící skupiny jmenuje a odvolává Rada MČ Praha 3.

3) K jednání Řídící skupiny mohou být přizváni s hlasem poradním další odborníci (zejména zástupce externího zpracovatele strategického plánu).

4) V čele Řídící skupiny stojí předseda a místopředseda, kteří jsou zvoleni na ustavujícím zasedání Řídící skupiny.

5) Řídící skupina je usnášení schopná, pokud je na zasedání přítomna nadpoloviční většina členů. Rozhodnutí se přijímají prostou většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy a při jeho nepřítomnosti hlas místopředsedy. Hlasovat je možné i per rolam, v takovém případě je potřebná prostá většina hlasů všech členů Řídící skupiny.

6) Délka mandátu člena Řídící skupiny je do odvolání.

37


Článek 3 Práva a povinnosti členů Řídící skupiny 1) Člen Řídící skupiny má následující povinnosti: a) seznámit se s tímto Statutem a řídit se jím,

b) aktivně se účastnit zasedání Řídící skupiny, na tato zasedání se řádně připravit (zejména se seznámit s programem a podklady), popř. se řádným způsobem z daného zasedání omluvit,

c) aktivně se podílet na práci a plnění úkolů vyplývajících z usnesení přijatých na jednotlivých zasedáních Řídící skupiny, d) svědomitě a včas plnit svěřené úkoly,

e) řídit se pokyny předsedy a přijatými závěry Řídící skupiny.

2) Každý člen Řídící skupiny má právo se souhlasem tajemníka úřadu požadovat od pracovníků úřadu úplné a včasné podklady a informace, které jsou nezbytné pro řádnou práci člena ŘS. 3) Členové mohou podávat Řídící skupině návrhy k projednávání. Článek 4 Kompetence Řídící skupiny 1) Do kompetencí Řídící skupiny patří:

i) zřízení pracovních skupin pro jednotlivé oblasti SPR,

j) navrhování a jmenování členů jednotlivých pracovních skupin, k) řízení a koordinace činností na SPR,

l) schvalování metodického přístupu k přípravě, aktualizaci a implementaci SPR, m) projednávání postupu realizace a následné implementace SPR,

n) projednávání a schvalování průběžných verzí a finální verze SPR, o) navrhování připomínek k průběžným verzím i finální verzi SPR,

p) spolupráce na formulaci vize městské části a všech strategických cílů.

2) Řídící skupina dále:

a) identifikuje strategické rozvojové projekty a aktivity městské části, b) projednává výběr dílčích projektů k realizaci v rámci SPR,

c) prostřednictvím příslušného zástupce starosty a Odboru územního rozvoje MČ Praha 3 předkládá materiály do orgánů.

38


Článek 5 Předseda Řídící skupiny 1)

Předseda Řídící skupiny:

a) zastupuje Řídící skupinu navenek,

b) odpovídá Radě za činnost Řídící skupiny a pravidelně ji informuje o činnosti Řídící skupiny,

c) svolává schůzi Řídící skupiny, navrhuje program a řídí jednání. Článek 6 Střet zájmů

1) V případě střetu zájmů sdělí člen Řídící skupiny tuto skutečnost na ustavujícím zasedání Řídící skupiny, případně na začátku před každým zasedáním Řídící skupiny.

2) Řídící skupina rozhodne, zda existuje důvod pro vyloučení člena Řídící skupiny z projednávání a rozhodování dané záležitosti. Článek 7 Závěrečná ustanovení 1)

Zasedání Řídící skupiny jsou neveřejná.

3)

Tento Statut nabývá účinnosti dnem schválení Radou městské části Praha 3.

2)

Vše, co není vymezeno v tomto Statutu, se řídí platným právním řádem.

39

Důvodová zpráva Zastupitelstvo městské části schválilo usnesením č. 393 ze dne 18.6.2013 Akční plán pro rok 2013, který byl zpracován formou návrhu na zásadní přehodnocení, aktualizaci analýz, programových úkolů, navazujících rozvojových aktivit i postupů monitoringu Strategického plánu MČ Praha 3 (dále jen SPR MČ P3). V návaznosti na toto rozhodnutí ustavila Rada MČ usnesením č. 414 ze dne 26.6.2013 Řídící skupinu pro SPR MČ P3, která zahájila proces aktualizace SPR MČ Praha 3 pro období 2014 - 2020. Aktualizace SPR MČ P3 dále probíhala podle akčního plánu na rok 2013 a byla dále prováděna v rámci projektu Efektivní úřad MČ Praha 3 ve spolupráci se společností AQE advisors, a.s. Aktualizace SPR MČ Praha 3 vychází mimo jiné z: - z dotazníkového šetření provedeného mezi obyvateli MČ Praha 3, - práce 3 expertních pracovních skupin, - aktualizace analytické části provedené společností AQE, - řízených interview se všemi zastupiteli MČ Praha 3, - setkání s veřejností k aktualizaci SPR, - spolupráce s hl. m. Prahou (v rámci aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy). Strategie nově formuluje vizi, strategické cíle, programové úkoly i aktivity. Řídící skupina schválila předkládaný dokument dne 21.5. 2014. Dokument byl poté představen veřejnosti na webových stránkách MČ Praha 3 a následně k němu bylo uspořádáno veřejné setkání. V rámci projektu Efektivní úřad MČ Praha 3 byla dále zpracována Metodika strategického plánování a řízení, podle které bude nadále postupovat příprava a vyhodnocení akčních plánů pro jednotlivé roky.

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

Recommend Documents