Město Turnov Liberecký kraj. Vyhodnocení vlivů územní plánu na trvale udrţitelný rozvoj území ÚZEMNÍ PLÁN TURNOV. koncept

Město Turnov Liberecký kraj

Vyhodnocení vlivů územní plánu na trvale udrţitelný rozvoj území

ÚZEMNÍ PLÁN TURNOV koncept A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí pro účely posuzování vlivů územně plánovacích dokumentací na ţivotní prostředí dle přílohy č. I zákona č. 183/2006 Sb. upravený na základě připomínek z veřejného projednání Konceptu ÚP Turnova

Pořizovatel:

Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města, Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov, e-mail: [email protected] [email protected]

Zpracovatel územního plánu: Doc. Ing. arch. Ivan Horký, DrSc, firma ARCHIS Praha, číslo autorizace České komory architektů 00662.

Posouzení zpracovala:

Ing. Pavla Ţídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŢP/95, prodlouţeno rozhodnutím č.j.34671/ENV/11

2 Spolupráce: Mgr. Radim Kočvara, drţitel autorizace pro biologické hodnocení OBSAH Úvod – Stručný přehled obsahu konceptu ÚP 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. 2. Údaje o současném stavu ţivotního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 3. Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 4. Současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závaţných záporných vlivů na ţivotní prostředí. 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ţivotního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí. 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

3 ÚVOD STRUČNÝ PŘEHLED ÚP a) Přehled číslovaných funkčních ploch s novým využitím podle návrhu konceptu ÚP Turnov – zastavitelné plochy

Tab.č. 1: Soupis zastavitelných ploch (Z) a ploch nezastavěného území (P)

Číslo 1 2 3 4 5 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Funkce BV BV BV BV DS VP VP BV TI BV BV BV BV BS BV BV VP BV BV DS ZSP BV BV VP BV BV BV DS BV BV

Výměra [m2] 20 782 2 327 37 399 7 214 8 193 53 890 134 331 5 370 232 2 814 1 847 4 541 2 822 2 979 2 177 4 738 32 296 1 007 10 175 7 109 10 730 2 547 1 077 149 431 2 289 21 927 1 269 1 634 11 051 2 586

Označení Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 P22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31


4 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73

BV BV BV VZ BV BV RR BV BV BV BV ZV VZ BV BV ZSP ZSP BI BV ZSP VP BV BI ZSP BI TI BI TI BI ZSP BI BV MK BV OK ZSP ZSP BI ZSP ZSP BI W

1 507 2 796 7 989 2 116 2 142 1 465 210 528 1 994 450 3 878 1 685 2 816 493 3 865 2 506 2 674 21 027 1 357 1 133 61 874 4 094 22 822 3 261 21 656 716 64 240 214 26 981 1 199 29 561 2 721 44 055 3 106 6 868 41 590 10 376 1 997 1 860 2 828 82 423 7 835

Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 P43 Z44 Z45 Z46 P47 P48 Z49 Z50 P51 Z52 Z53 Z54 P55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 P61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 P67 P68 Z69 P70 P71 Z72 P73


5 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116

DS BI BV BI MK BV BI BV ZSP ZSP ZSP ZV ZSP BV BI BI OV BI ZSP OS ZSP DS ZSP BI BS BI ZV BI BS BS BI BV ZSP OV PV OS BI BS PV BI PV MK

9 470 25 207 4 616 12 989 18 782 17 203 23 916 18 322 17 914 10 457 468 20 062 344 10 338 732 7 673 2 263 7 715 2 532 1 203 829 699 238 14 989 1 643 501 10 055 7 116 1 010 7 777 17 419 3 466 4 095 6 240 644 3 785 2 018 4 675 465 16 676 1 202 12 102

Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z80 Z81 P82 P83 P84 P85 P86 Z87 Z88 Z90 Z91 Z92 P93 Z94 P95 Z96 P97 Z98 Z99 Z100 P101 Z102 Z103 Z104 Z105 Z106 P107 Z108 Z109 Z110 Z111 Z112 Z113 Z114 Z115 Z116


6 117 118 119 120 121 122 123 124 126 127 128 129 130 131 132 133 134 140 143 144 145 146 147 149 150 152 153 154 155 156 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 169 171

BI ZV BV TI ZV BI BS BS VS TI BS BI ZSP DS ZV BV ZSP ZSP BS BI VP BI DS BV BI BV PV VS BV BS DS BI OS ZSP BS BS BI OK PV VP OK ZSP

4 173 16 848 3 865 120 16 848 874 1 207 1 208 42 895 2 349 403 13 309 2 612 5 888 10 370 1 461 2 058 2 783 1 787 5 166 1 011 10 668 22 210 11 012 1 027 3 801 625 28 907 3 289 384 1 592 1 855 3 754 357 1 626 8 384 5 595 2 975 5 340 41 924 8 804 3 560

Z117 P118 Z119 Z120 P121 Z122 Z123 Z124 Z126 Z127 Z128 Z129 P130 Z131 P132 Z133 P134 P140 Z143 Z144 Z145 Z146 Z147 Z149 Z150 Z152 Z153 Z154 Z155 Z156 Z157 Z158 Z160 P161 Z162 Z163 Z164 Z165 Z166 Z167 Z169 P171


7 172 173 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214

PV PV ZSP PV PV BV BV BS OS VP OK MK BV BS BI ZSP BV BV BV BV BI BV ZSP BI BI BS BI BI ZSP BI BI MK ZSP BS MK DS BI OK MK OK BS BI

2 035 9 450 1 351 1 197 2 288 8 031 12 787 906 6 093 3 430 17 560 3 508 5 511 1 215 7 865 1 715 6 041 6 086 4 747 1 347 5 317 7 082 8 209 1 578 799 2 040 7 239 11 836 11 094 6 233 2 694 1 659 6 541 39 101 1 447 3 627 6 601 6 839 2 383 2 238 5 575 581

Z172 Z173 P175 Z176 Z177 Z178 Z179 Z180 Z181 Z182 Z183 Z184 Z185 Z186 Z187 P188 Z189 Z190 Z191 Z192 Z193 Z194 P195 Z196 Z197 Z198 Z199 Z200 P201 Z202 Z203 Z204 P205 Z206 Z207 Z208 Z209 Z210 Z211 Z212 Z213 Z214


8 216 217 218 219 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261

VZ BI OK BS BI Z ZSP PV ZSP BI BS ZSP ZSP BI BI DS BS MK ZSP BS ZSP BS ZSP OK BS BS BI BI MK BI OK OV PV ZSP BS VZ BI DS ZSP MK BI ZSP

6 243 19 052 3 321 2 344 12 387 13 426 298 653 1 038 5 682 871 324 20 946 13 787 2 655 687 8 161 12 822 244 4 002 1 791 1 335 856 6 103 914 1 563 3 818 10 242 2 453 15 383 20 337 1 199 2 422 1 133 684 29 439 11 241 3 965 8 327 720 1 743 5 914

Z216 Z217 Z218 Z219 Z223 P224 P225 Z226 P227 Z228 Z229 P230 P231 Z232 Z233 Z234 Z235 Z236 P237 Z238 P239 Z241 P242 Z243 Z244 Z245 Z246 Z247 Z248 Z249 Z250 Z251 Z252 P253 Z254 Z255 Z256 Z257 P258 Z259 Z260 P261


9 262 263 264 265 266 267 268 270 271 272 273 274 275 276 277 278 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 302 303 304 305 306

VZ BI VZ ZSP BI BI BV DS BI MK BV Z BV BV BI BI BV MK BV BV BV BV MK ZSP ZSP ZSP BI Z BV BV BI ZSP BS BV ZSP BV BI OS PV VZ BI BV

5 334 14 269 1 560 36 221 18 764 1 076 3 286 5 211 5 719 1 604 5 809 9 203 9 520 19 790 973 5 265 7 933 1 268 3 677 2 367 1 748 7 216 2 005 9 550 8 079 41 558 12 333 4 902 8 811 1 868 672 1 960 495 2 114 1 117 1 364 3 797 10 945 3 365 1 836 14 797 3 056

Z262 Z263 Z264 P265 Z266 Z267 Z268 Z270 Z271 Z272 Z273 P274 Z275 Z276 Z277 Z278 Z280 Z281 Z282 Z283 Z284 Z285 Z286 P287 P288 P289 Z290 P291 Z292 Z293 Z294 P295 Z296 Z297 P298 Z299 Z300 Z302 Z303 Z304 Z305 Z306


10 307 308 309 310 312 313 315 316 318 320 322 323 325 327 328 329 331 332 333 334 335 336 337 338 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357

BV ZSP ZSP PV BV BV ZSP ZSP BV DS BV BV BV BV DS DS BV BV BV BV BV OV BV DS VP BV BV BV BV BV OK BV BS OS BV BV BV BV BV BV BV BV

4 630 10 617 299 2 310 19 966 1 874 167 871 10 244 19 311 27 646 1 326 10 020 6 049 22 426 237 11 183 11 056 2 439 771 2 522 1 982 7 934 1 550 24 838 1 053 1 548 662 8 559 624 18 606 6 557 1 290 3 016 1 692 2 931 1 352 1 366 1 078 5 755 321 1 766

Z307 P308 P309 Z310 Z312 Z313 P315 P316 Z318 Z320 Z322 Z323 Z325 Z327 Z328 Z329 Z331 Z332 Z333 Z334 Z335 Z336 Z337 Z338 Z340 Z341 Z342 Z343 Z344 Z345 Z346 Z347 Z348 Z349 Z350 Z351 Z352 Z353 Z354 Z355 Z356 Z357


11 358 359 360 361 362 363 364 365 366

BV BV BV BI ZSP BI ZSP ZSP ZSP

1 212 636 1 574 487 4 187 2 038 1 533 577 913

Z358 Z359 Z360 Z361 P362 Z363 P364 P365 P366

Variantní řešení Variantně je v konceptu ÚP Turnov řešena doprava, a to u komunikace I/35 a u komunikace II/283. Územní plán navrhuje 2 varianty tras rychlostní silnice R 35 ve smyslu PÚR ČR 2008 v reţimu koridoru územní rezervy.Součástí koridorů jsou i mimoúrovňové křiţovatky a navazující úseky kříţených komunikací. I/35 VARIANTA I. Koridor je vymezen na území Turnova od navrhované mimoúrovňové křiţovatky se silnicí II/610, jiţním obchvatem Nudvojovic, mostním přechodem Jizery k navrhované mimoúrovňové křiţovatce s ulicí Soboteckou, přemostěním ţelezniční trati pod stávající I/35 a tunelovým úsekem pod zastavěným územím Na Výšince k navrhované mimoúrovňové křiţovatce Valdštejnsko. I/35 VARIANTA II. Koridor je vymezen na území města od navrhované mimoúrovňové křiţovatky se silnicí II/610, severovýchodním obchvatem Nudvojovic, mostním přechodem Jizery k navrhované mimoúrovňové křiţovatce s ulicí Soboteckou a dále územím mezi Libuňkou a Mašovem. Libuňku i ţelezniční trať přechází přemostěním severovýchodně od Pelešan do prostoru mimoúrovňové křiţovatky Valdštejnsko. II/283 VARIANTA I. Vstupuje na území Turnova v trase silnice III/2835 a obchází západním směrem stávající výrobní areál. II/283 VARIANTA II. Vymezuje novou trasu blíţe k zastavěnému území města o cca 500 m, napojenou na stávající silnici I/35 východně od čerpací stanice na Valdštejnsku.  Územní plán vymezuje plochu pro vybudování křiţovatky Na Kamenci pro napojení ulice na Kamenci na stávající silnici I/35 s moţností odbočení všemi směry.  Územní plán vymezuje plochu pro nový výjezd ze silnice I/10 do ulice Fučíkovy.  Územní plán vymezuje plochy pro úpravy hlavních dopravních prostorů silnic II. a III.třídy (homogenizace).


12  

 

Územní plán vymezuje plochu pro vybudování okruţních křiţovatek v kříţení ulic Husova – 5.května a Hruštice. Územní plán vymezuje koridor pro vybudování místní komunikace s funkcí severozápadního obchvatu centra v trase Okruţní křiţovatka Sobotecká – Koňský Trh – kříţení s ulicí Palackého – stávající autobusové nádraţí – přemostění Malé Jizery – napojení na ulici Ţiţkovu. Územní plán vymezuje plochu pro rozšíření účelové komunikace Malý Rohozec – Mokřiny a přeřazuje ji do místních komunikací. Pro dopravní obsluhu rozvojových lokalit jsou navrţeny plochy pro umístění místních komunikací. Minimální šířka dopravního prostoru místních komunikací je stanoven na 10m.

b) Podmínky na návrhových plochách s různým způsobem využití a na plochách přestavby podle konceptu ÚP Turnov

Podmínky funkčního vyuţití a prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem vyuţití se podrobněji upravují takto: 1. Plochy bydlení BH – Bydlení hromadné Hlavní vyuţití:  bydlení v bytových domech. Přípustné vyuţití:  místní komunikace, pěší cesty,  veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci,  parkoviště pro osobní automobily  související technická infrastruktura  stavby pro civilní ochranu obyvatelstva Podmíněně přípustné vyuţití:  zařízení lokálního významu: maloobchodní a stravovací sluţby, ubytovací a sociální sluţby (penziony, domy s pečovatelskou sluţbou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická zařízení, dětská hřiště, sportovní a relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost  výrobní sluţby, pokud nesniţují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouţí zejména obyvatelům dané plochy  garáţe a parkovací domy  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití:  veškeré stavby a činnosti, jejichţ negativní účinky na ţivotní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998),


13  veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným vyuţitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních sluţeb. Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku = 0,2, tj. nejvýše 20% výměry pozemku smí být zastavěno  maximální výška bytových domů 6 nadzemních podlaţí  minimální výška 3 nadzemních podlaţí  intenzita vyuţití pozemků – koeficient zeleně minimálně 0,3 (tj. 30 % z celkové plochy pozemku) Další podmínky vyuţití:  u zastavitelných ploch pro bydlení s blízkým zdrojem hluku a vibrací musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech, definovaných v § 30, odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění  Všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garáţemi jako součástí hlavní stavby a odstavnými plochami na plochách určených pro bydlení hromadné pro stupeň automobilizace 1 : 1,5 ( 2 stání na 3 obyvatele nebo na 1 bytovou jednotku) BI - bydlení individuální Hlavní vyuţití:  bydlení v různých typologických formách rodinných domů Přípustné vyuţití:  místní komunikace, pěší cesty,  veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci,  parkovací a odstavná stání pro osobní automobily. Podmíněně přípustné vyuţití:  výrobní sluţby, pokud nesniţují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouţí zejména obyvatelům dané plochy,  zařízení lokálního významu: maloobchodní a stravovací sluţby, ubytovací a sociální sluţby (pensiony, domy s pečovatelskou sluţbou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická zařízení, dětská hřiště, sportovní a relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost,  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití:  veškeré stavby a činnosti, jejichţ negativní účinky na ţivotní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998),  veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným vyuţitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních sluţeb, parkování automobilů nad 1,5 t s výjimkou dopravní obsluhy. Podmínky prostorového uspořádání:  Individuální, samostatně stojící RD jsou maximálně o dvou nadzemních podlaţích s podkrovím, o výšce objektů po uliční římsu 8 – 10 m, se střechou sedlovou, valbovou, Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

14 případně tvarovanou, u níţ je minimálně 75% plochy řešeno ve sklonu větším neţ 30 stupňů. Sklon střech přístaveb můţe být i menší neţ 30 stupňů, eventuálně jsou výjimečně přípustné v odůvodněných případech střechy ploché nebo pultové.  Koeficient vyuţití území, udávající poměr součtu všech nadzemních podlaţních ploch objektu k ploše pozemku, nesmí u obytných objektů překročit hodnotu 0,75.  Poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku bude činit nejméně 0,4.  Zahrady domů nemohou být pouţívány jako trvalé skladištní a skládkové plochy, autobazary, skladiště šrotu apod., či pro stánkový prodej.  Pozemky musí být navrţeny tak, aby ke kaţdému rodinnému domu byl zajištěn příjezd osobním vozem. Hlavní přístupová komunikace do území bude navrţena tak, aby umoţňovala příjezd nákladních vozů a hasící techniky.  Parkování pro majitele pozemků bude zajištěno na pozemku vlastníka minimálně pro 2 osobní vozy, z nichţ minimálně jedno bude umístěno v garáţi nebo v garáţové pergole.  Není přípustná výstavba nových rodinných domků v zahradách stávajících rodinných domků mimo uliční čáru Další podmínky vyuţití:  u zastavitelných ploch pro bydlení při silnicích s blízkým zdrojem hluku a vibrací, musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech definovaných v § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. BV - bydlení venkovské Hlavní vyuţití:  bydlení v rodinných domech venkovského typu. Přípustné vyuţití:  stavby pro bydlení v rodinných domech,  stavby pro rodinnou rekreaci  stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení, a stavby a zařízení, které mohou být umístěny na pozemku rodinného domu  stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití, chodníky apod.)  ubytovací a stravovací sluţby provozované v rámci staveb pro bydlení,  uţitkové zahrady s nezbytným hospodářským zázemím  stavby pro civilní ochranu obyvatelstva  veřejná prostranství  plochy parkovacích stání pro osobní automobily, pouze v souvislosti s hlavním vyuţitím  samostatně stojící garáţe pouze v souvislosti s hlavním vyuţitím v maximálním počtu odpovídajícímu počtu bytů  zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby a zařízení veřejného občanského vybavení


15  sluţby a provozovny slučitelné s bydlením, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesniţují kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí)  stavby pro chov drobného hospodářského zvířectva do kapacity 3 velkých dobytčích jednotek pro nepodnikatelské vyuţití  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,15 (tj. 15 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  intenzita vyuţití pozemků – koeficient zeleně minimálně 0,6 (tj. 60 % z celkové plochy pozemku)  maximální výška 1 nadzemního podlaţí s moţností obytného podkroví Další podmínky vyuţití:  u zastavitelných ploch pro bydlení při silnicích s blízkým zdrojem hluku a vibrací, musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech definovaných v § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.  všechny stavby hlavní jmenované pod funkcí přípustnou či podmíněně přípustnou jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona.  všechny nové RD budou vybaveny garáţemi jako součástí stavby hlavní nebo odstavným stáním na vlastním pozemku pro stupeň automobilizace 1 : 1,5 (2 stání na 3 obyvatele nebo na 1 bytovou jednotku)  stavby hlavní pro bydlení a rekreaci nebudou umístěny ve vzdálenosti menší neţ 30 m od hranice lesních pozemků BS – Bydlení smíšené Hlavní vyuţití:  bydlení v bytových a rodinných domech  občanské vybavení Přípustné vyuţití:  stavby pro trvalé bydlení  stavby a zařízení veřejné a rozsahem malé komerční občanské vybavenosti  stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení, a stavby a zařízení, které mohou být dle ustanovení stavebního zákona umístěny na pozemcích rodinných a bytových domů  stavby pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby a péči o rodinu, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu, tělovýchovná a sportovní zařízení a ochranu obyvatelstva  sluţby a provozovny slučitelné s bydlením, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí)


16  stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky, apod.)  zeleň, doplňující uliční prostor  veřejná prostranství  stavby pro civilní ochranu Podmíněně přípustné vyuţití:  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití  nerušící drobná výroba (např. zlatnictví, broušení skla, koţedělná výroba apod.)  garáţe a parkovací domy Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  ve stávajících lokalitách bude respektována současná výšková hladina zástavby Další podmínky vyuţití:  všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garáţemi a odstavnými plochami na vlastním pozemku pro stupeň automobilizace 1 : 1,5; vybaveny musí být i příslušným počtem odstavných stání pro potřeby podnikání  všechny stavby hlavní jmenované pod funkcí přípustnou či podmíněně přípustnou jsou nezpůsobilé pro zkrácené řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona.  stavby a rekonstrukce ve stávajících lokalitách budou respektovat historický kontext města, jeho půdorysnou a hmotovou strukturu  ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření  stavby pro civilní ochranu 2. Plochy rekreace RR - Rekreace rodinná a hromadná Hlavní vyuţití:  rekreace v objektech přechodného bydlení Přípustné vyuţití:  stavby pro rodinou rekreaci  stavby podmiňující rodinnou rekreaci, a stavby a zařízení, které mohou být dle ustanovení stavebního zákona umístěny na pozemku stavby rodinné rekreace  rekreační louky a zeleň  objekty a stavby pro sport (např. hřiště apod.) pro veřejné vyuţití  veřejná tábořiště  další stavby a zařízení související a slučitelná s rekreací (např. sociální zařízení, bufet apod.)


17  stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky, apod.)  veřejná prostranství  zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné funkční vyuţití:  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití  parkovací plochy v souvislosti s hlavním nebo přípustným vyuţitím Nepřípustné funkční vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím  dlouhodobé odstavování vozidel a mobilní techniky Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,15 (tj. 15 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  maximální výška 1 nadzemní podlaţí s moţností podkroví Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability RZ – Rekreace - zahrádkaření Hlavní vyuţití:  zahrádkaření Přípustné vyuţití:  zahrady slouţící pro zahrádkaření  činnosti, zařízení a stavby, které souvisejí a jsou slučitelné s aktivitami rekreace a zahrádkaření (např. stavby slouţící aktivitám zahrádkaření, altány, přístřešky, sklad náčiní) Podmíněně přípustné funkční vyuţití:  pozemky související dopravní a technické infrastruktury, např. odstavné a parkovací plochy, obsluţné komunikace, plochy pro pěší a cyklostezky za podmínky, ţe není potlačena hlavní funkce a není sníţená kvalita prostředí ve vymezené ploše Nepřípustné funkční vyuţití:  jakékoliv jiné vyuţití neţ je stanoveno v hlavním, přípustném nebo podmíněně přípustném vyuţití území Podmínky prostorového uspořádání:  stavby slouţící aktivitám zahrádkaření – zastavěná plocha max. 16 m2, maximální výška zahradních objektů – do 5 m výšky nad rostlý terén 3. Plochy občanského vybavení OV – Občanské vybavení Hlavní vyuţití:  občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury (veřejná správa, vzdělání a výchova, sociální a zdravotní sluţby, civilní ochrana obyvatelstva) Přípustné druhy funkčního vyuţití: Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

18  objekty, stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva  stavby pro správu a administrativu  stavby církevní  dětská a rekreační hřiště  veřejná prostranství  výstavba parkovacích a odstavných ploch pro potřebu daného území  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné vyuţití:  objekty, stavby a zařízení pro maloobchodní prodej, ubytování, stravování a sluţby  objekty a stavby pro tělovýchovu a sport  trvalé bydlení správce nebo majitele staveb  ubytovací a stravovací sluţby provozované v rámci staveb hlavního vyuţití, Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,8 (tj. 80 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  výšková hladina zástavby – max. 8 m nad upravený terén Další podmínky vyuţití:  parcelace a velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a umoţňovat splnění všech podmínek stanovených příslušnými právními předpisy a technickými normami  ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření OK - Komerční zařízení Hlavní vyuţití:  nákupní střediska  pohostinství a ubytování Přípustné druhy funkčního vyuţití:  stavby a zařízení pro obchodní prodej  stavby a zařízení pro veřejné stravování a ubytování  stavby a zařízení pro nevýrobní sluţby  veřejná prostranství  výstavba parkovacích ploch pro potřebu daného území  doplňující zeleň  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby pro administrativu  sluţební byty  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití


19 Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  nové objekty budou mít max. 3 nadzemní podlaţí nebo výšku 10 m nad upraveným terénem  intenzita vyuţití pozemků – koeficient zeleně minimálně 0,05 (tj. 5 % z celkové plochy pozemku) Další podmínky vyuţití:  parcelace a velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a umoţňovat splnění všech podmínek stanovených příslušnými právními předpisy a technickými normami  parkování vozidel bude řešeno přednostně v rámci hlavního objektu  ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření OH - Veřejná pohřebiště a související sluţby Hlavní vyuţití:  objekty, stavby a zařízení související s činností veřejného pohřebiště. Přípustné druhy funkčního vyuţití:  hrobová místa  kolumbárium  krematorium  rozptylové louky  stavby pro pohřebnictví  stavby církevní  parková a izolační zeleň  další objekty, stavby a zařízení související s činností veřejného pohřebiště  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, Podmíněně přípustné vyuţití:  parkovací, odstavné a manipulační plochy pro potřebu funkce hlavní Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  Nestanovují se OS - Tělovýchova a sport Hlavní vyuţití:  objekty, stavby a zařízení pro tělovýchovu a sport Přípustné druhy funkčního vyuţití území:  stavby a zařízení pro indoorové sporty  stavby a zařízení sportovních hřišť Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

20          

koupaliště golfové hřiště plavecký bazén, aquapark loděnice zimní stadion, lehkoatletický stadion kynologická cvičiště s technickým zázemím sjezdové tratě s technickým zázemím – např. sociální zařízení, občerstvení, apod. doplňkové stavby a zařízení související se stavbami hlavního vyuţití parkově upravená doplňková zeleň stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení  výstavba parkovacích ploch v souvislosti se stavbami hlavního vyuţití  stavby a zařízení ubytování, stravování a obchodní prodej v rámci staveb hlavního vyuţití  stavby a zařízení pro půjčovny a údrţby sportovních potřeb  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  velikost pozemku musí odpovídat příslušnému druhu vybavenosti a příslušným technickým normám 4. Plochy výroby a skladování VZ - Zemědělská výroba Hlavní vyuţití:  stavby pro zemědělskou výrobu, skladování a přidruţenou drobnou výrobu. Přípustné druhy funkčního vyuţití území:  zemědělská neţivočišná výroba ve vlastních účelových stavbách  zemědělské sluţby  stavby a zařízení pro chov včel a ryb  drobná zemědělská výroba  plochy zahradnictví  odstavování vozidel na vlastním pozemku  stavby pro administrativu a provoz v rozsahu odpovídajícímu hlavnímu vyuţití  sociální zařízení a šatny pro zaměstnance  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  zaloţení prvků územního systému ekologické stability Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

21  stavby pro civilní ochranu  plochy zeleně izolační a okrasné Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení  zařízení pro občerstvení a stravování zaměstnanců  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním vyuţitím, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,5 (tj. 50 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  provozní celky budou doplněny zelení v rozsahu minimálně 5 % celkové plochy areálu Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. VP - Průmyslová výroba a sklady Hlavní vyuţití:  výroba a skladování Přípustné druhy funkčního vyuţití území:  stavby pro průmyslovou výrobu  stavby pro skladování výrobků, materiálů a hmot  zařízení pro distribuční a logistickou činnost  jiné podnikatelské aktivity, jejichţ provoz nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí a jejichţ případná ochranná pásma nezasáhnou pozemky, stavby a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména překročenými hygienickými limity a dopravní zátěţí)  sociální zařízení a šatny pro zaměstnance  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  plochy odstavných a parkovacích stání  stavby pro administrativu a provoz  stavby pro civilní ochranu  plochy zeleně izolační a okrasné Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení  zařízení pro občerstvení a stravování zaměstnanců  objekty a zařízení pro separaci a likvidaci komunálního odpadu, u kterých negativní vliv nepřesáhne hranici této plochy,  stavby k vyuţívání vodní energie a energetického potenciálu. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

22 Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím  stavby pro zemědělství Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60% zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku)  výšková hladina zástavby – v závislosti na konfiguraci terénu a charakteru okolní zástavby – max. 12 m nad upravený terén.  provozní celky budou doplněny zelení v rozsahu minimálně 5 % celkové plochy areálu  areály budou doplněny také izolační zelení směrem ke stávající či navrţené obytné zástavbě Další podmínky vyuţití:  návrh a realizace opatření pro omezení negativního dopadu na ţivotní prostředí  výroba, která svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí)  ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření  návrh vhodného vyuţití plochy brownfieldu – areál pivovaru VS – Smíšená výroba Hlavní vyuţití:  objekty pro drobnou a řemeslnou výrobu, výrobní sluţby. Přípustné druhy funkčního vyuţití území:  stavby a zařízení pro drobnou a řemeslnou výrobu a výrobní sluţby, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesniţují kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěţí)  sklady pro potřeby hlavního vyuţití  stavby pro skladování výrobků, materiálů a hmot v souvislosti s činností hlavního vyuţití  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,  stavby pro civilní ochranu  plochy zeleně izolační a okrasné  obchodní a velkoobchodní činnost Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení  ubytovny zaměstnanců  výzkumné ústavy  kancelářské budovy  správní budovy  garáţe a parkovací domy  drobné nevýrobní sluţby doprovodného charakteru  zařízení pro občerstvení a stravování zaměstnanců Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

23  objekty a zařízení pro separaci a likvidaci komunálního odpadu, u kterých negativní vliv nepřesáhne hranici této plochy,  jiné podnikatelské aktivity, jejichţ provoz nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí obce a jejichţ případná ochranná pásma nezasáhnou stávající ani navrţenou obytnou zástavbu Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím  stavby pro zemědělství. Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,6 (tj. 60 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku), zpevněné plochy do 0,25  výška objektů je omezena na 2 – 3 nadzemní podlaţí, objekty vycházejí svým vzhledem z charakteru stávající okolní zástavby; výška objektů po hřeben střechy smí být max. 10 m  intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně minimálně 0,1 Další podmínky vyuţití:  areály budou doplněny izolační zelení směrem ke stávající obytné zástavbě 5. Plochy technické infrastruktury TI - Technická infrastruktura Hlavní vyuţití:  pozemky, stavby a objekty technické infrastruktury  pozemky, stavby a zařízení pro nakládání s odpady. Přípustné druhy funkčního vyuţití území:  stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury  plochy energetických zařízení  plochy vodohospodářských zařízení  pozemky, stavby a zařízení sběrných dvorů  pozemky, stavby a zařízení areálů pro tříděný odpad  pozemky, stavby a zařízení areálů pro biologický odpad  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury,  stavby pro civilní ochranu Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení  stavby a zařízení pro administrativu, provoz a skladování v souvislosti s hlavním vyuţitím  parkovací plochy pro potřebu daného území Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  koeficient zastavění pozemku max. 0,7 (tj. 70 % zastavěné plochy půdorysem stavby z celkové plochy pozemku) Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

24  výšková hladina u nové zástavby – max. 10 m nad upravený terén Další podmínky vyuţití:  nové areály ţádným způsobem nebudou poškozovat kvalitu ţivotního prostředí ve stávajících i navrţených obytných zónách  stavby a zařízení hlavního, přípustného a podmíněně přípustného vyuţití svým provozováním a technickým zařízením nenaruší uţívání pozemků, staveb a zařízení za hranicí pozemku a nesníţí kvalitu prostředí souvisejícího území (zejména překročenými hygienickými limity a dopravní zátěţí)  budou realizována opatření pro omezení zátěţe okolí zápachem z čistírny odpadních vod  ve stávajících i navrţených lokalitách ve stanoveném záplavovém území budou vytvořeny podmínky pro realizaci protipovodňových opatření 6. Plochy dopravní infrastruktury DS – Silniční doprava Hlavní vyuţití:  silnice I., II. a III. třídy a sběrné městské komunikace, pozemky, stavby a zařízení doplňující dopravní infrastrukturu Přípustné funkční vyuţití:  pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (plochy silnic, zastávkové pruhy a zastávky veřejné hromadné dopravy, parkoviště a parkovací pruhy, vybavení zastávek)  chodníky a cyklistické pruhy v rámci hlavního nebo vedlejšího prostoru komunikací  pozemky, stavby a opatření související s hlavním vyuţitím (např. náspy, zářezy, opěrné a zárubní zdi, mosty, estakády apod.)  pozemky a stavby parkovišť  pozemky a stavby pro odstavná stání  pozemky, stavby a zařízení autobusového nádraţí a souvisejícího vybavení  pozemky, stavby a zařízení čerpacích stanic pohonných hmot  pozemky a stavby garáţí  doprovodná a izolační zeleň  obratiště autobusové dopravy  liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní vyuţití,  zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem Nepřípustné funkční vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability.


25

MK – Místní komunikace Hlavní vyuţití:  veřejně přístupné komunikace, pozemky, stavby a zařízení doplňující dopravní infrastrukturu nezařazené do ploch DS Přípustné funkční vyuţití:  pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (plochy vozovky, zastávkové pruhy a zastávky veřejné hromadné dopravy, parkoviště a parkovací pruhy, vybavení zastávek)  chodníky a cyklistické pruhy v rámci hlavního nebo vedlejšího prostoru komunikací  pozemky, stavby a opatření související s hlavním vyuţitím (např. náspy, zářezy, opěrné a zárubní zdi, mosty, estakády apod.)  pozemky a stavby parkovišť  pozemky a stavby pro odstavná stání  doprovodná a izolační zeleň  obratiště autobusové dopravy  liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní vyuţití,  zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem Nepřípustné funkční vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  u nově navrhovaných MK činí minimální šířka prostoru místní komunikace 10 m při obousměrném provozu, 7 m při jednosměrném provozu  není přípustné zmenšování šířky prostoru místní komunikace u stávajících komunikací  šířka a únosnost vozovky musí umoţnit průjezd poţárních vozidel Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. UK – Účelové komunikace Hlavní vyuţití:  komunikace, slouţící ke spojení jednotlivých nemovitostí, jejich spojení s ostatními komunikacemi a obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, jejichţ veřejná přístupnost můţe být omezena Přípustné funkční vyuţití:  pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (plochy vozovky, parkoviště a parkovací pruhy)  chodníky a cyklistické pruhy v rámci hlavního nebo vedlejšího prostoru komunikací  pozemky, stavby a opatření související s hlavním vyuţitím (např. náspy, zářezy, opěrné a zárubní zdi, mosty, estakády apod.)  pozemky a stavby parkovišť  pozemky a stavby pro odstavná stání  doprovodná a izolační zeleň  liniové stavby technické infrastruktury neomezující hlavní vyuţití, Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

26  zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby, objekty a činnosti související se silniční dopravou a provozem Nepřípustné funkční vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  nestanovují se Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability. DZ – Dráţní doprava Hlavní vyuţití:  pozemky, stavby a zařízení pro provoz dráţní dopravy Přípustné funkční vyuţití:  pozemky, stavby a zařízení ţelezničního svršku a ţelezničního spodku  pozemky, stavby a zařízení ţelezniční stanice a zastávky včetně budov a mobiliáře  pozemky, stavby a zařízení ţelezničního zabezpečovacího zařízení  pozemky, stavby a zařízení ţelezniční napájecí soustavy  parkovací plochy a objekty pro systém „Park & Ride“  doprovodná zařízení pro provoz dráhy (plochy pro nakládku a vykládku a jiné manipulační plochy související s provozem ţeleznice apod.)  stavby technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, ţelezniční přejezdy, chodníky apod.) nevylučující hlavní vyuţití  doprovodná a izolační zeleň  zaloţení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné funkční vyuţití:  stavby pro sluţby a provozovny, které svým provozem negativně neovlivní funkci hlavního vyuţití,  stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, u kterých musí být před povolením umístění staveb prokázán soulad s poţadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a musí zůstat zachovány poţadavky na pohodu bydlení  stavby technické infrastruktury nevylučující hlavní vyuţití  stavby pro civilní ochranu Nepřípustné funkční vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  Nestanovují se


27 7. Plochy veřejných prostranství PV – Veřejná prostranství Hlavní vyuţití:  veřejně přístupné plochy převáţně zpevněné, veřejně přístupné plochy zeleně Přípustné vyuţití:  zpevněné plochy  dopravní plochy – silnice, místní a účelové komunikace  plochy a zařízení pro odstavování a parkování vozidel  doplňující veřejná zeleň  parkově upravená okrasná, záměrně vytvořená a udrţovaná zeleň  prvky drobné architektury  vodní prvky  cyklistické stezky  podzemní stavby technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití Podmíněně přípustné vyuţití:  nadzemní stavby technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití  drobné stavby doplňující funkci hlavního vyuţití (rozsahu odpovídajícímu např. pódia, předzahrádky, přenosné konstrukce apod.)  stavby pro drobné sluţby doplňující funkci hlavního vyuţití (např. hygienická zařízení, stánkový prodej, informační a reklamní zařízení apod.)  dětská hřiště související s hlavním vyuţitím Nepřípustné funkční vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  v rozhledových trojúhelnících nebude realizovaná nová výstavba ani vysazovaná vyšší zeleň (nad 0,6 m) ani realizováno neprůhledné oplocení 8. Plochy zeleně ZV – Zeleň na veřejných prostranství Hlavní vyuţití:  veřejně přístupné plochy zeleně s rekreačním vyuţitím Přípustné vyuţití:  záměrně komponovaná zeleň  odpočinkové plochy  dětská hřiště související s hlavním vyuţitím  drobný mobiliář  vodní prvky  výstavba a úprava pěších a cyklistických stezek (místní komunikace IV. třídy) Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

28  trvalá, udrţovaná vegetace bez hospodářského významu  podzemní stavby technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití  protipovodňová opatření Podmíněně přípustné vyuţití:  drobné stavby doplňující funkci hlavního vyuţití (v rozsahu odpovídajícím například pódiím, přenosným konstrukcím apod.)  stavby pro drobné sluţby doplňující funkci hlavního vyuţití (např. hygienická zařízení, stánkový prodej, informační a reklamní zařízení apod.)  nadzemní stavby veřejné technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a objekty technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky apod.), pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití  stanice slouţící k monitorování ţivotního prostředí  výstavba vodohospodářských zařízení pro lesní rekultivaci – suchá drţ Nepřípustné vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně minimálně 0,8 Další podmínky vyuţití:  v aktivních zónách záplavového území budou uvolněné prostory bez pevných překáţek ZSP – Zeleň sídelní a přírodního charakteru Hlavní vyuţití:  veřejně přístupné, vyhrazené a soukromé plochy zeleně s izolační funkcí nebo (a) rekreačním vyuţitím Přípustné druhy funkčního vyuţití území:  udrţovaná trvalá vegetace bez hospodářského významu  pěší komunikace, cyklostezky  pomníky, sochy, kříţe, prvky informačního systému  liniové stavby veřejné technické infrastruktury, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití  drobný mobiliář  vodní plochy a prvky  protipovodňová opatření Podmíněně přípustné vyuţití:  odpočinkové a relaxační plochy (areály zdraví s cvičebními prvky, hřiště související s hlavním vyuţitím)  plochy a zařízení pro údrţbu a obnovu zeleně Nepřípustné vyuţití území:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně minimálně 0,8 Další podmínky vyuţití: Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

29  v aktivních zónách záplavového území budou plochy zeleně bez pevných překáţek průtoku velké vody  stavby pro drobné sluţby doplňující funkci hlavního vyuţití (např. hygienická zařízení, stánkový prodej, informační a reklamní zařízení apod.)  nadzemní stavby veřejné technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a objekty technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného vyuţití, chodníky apod.), pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného vyuţití  stanice slouţící k monitorování ţivotního prostředí  výstavba vodohospodářských zařízení pro zvýšení retence vody – poldr, retenční nádrţ 9. Plochy zemědělské Z - Orná půda, trvalý travní porost Hlavní vyuţití:  pozemky v nezastavěném území slouţící k hospodaření na zemědělské půdě Přípustné vyuţití:  hospodaření na zemědělské půdě (produkce polních plodin a pícnin)  pastva hospodářských zvířat (včetně budování mobilního ohrazení)  pěstební plochy, školky ovocných a okrasných dřevin, lesní školky  zařízení a opatření pro zemědělství  stromořadí, remízy, meze pro ekologickou stabilizaci krajiny  protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy, eventuelně s drobnými remízy, porosty podél mezí,  stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,  účelové komunikace - zemědělské cesty  vodohospodářská protierozní opatření, poldry, retenční nádrţe  pěší a cyklistické stezky  změny druhu pozemků v rámci zemědělského půdního fondu  stavby dopravní a technické infrastruktury související s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím  liniové stavby veřejné technické infrastruktury  zaloţení prvků územního systému ekologické stability Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu slouţící veřejnému uţívání turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla  zalesnění pozemků do výměry 1 ha, bezprostředně navazující na plochy lesní vymezené územním plánem, přičemţ nebude ve vzdálenosti menší neţ 50 m od hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch, a které musí být projednáno dle platných právních předpisů  doprovodné zemědělské stavby do plochy 70 m2 (obdobného rozsahu jako např. polní krmiště, salaše, přístřešky, stavby pro chov včelstev, oplocení pro chov apod.)  zajištěná (zpevněná a odkanalizovaná ) hnojiště Nepřípustné vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím


30 Podmínky prostorového uspořádání:  výšková hladina zástavby – max. 6,5 m nad upravený terén  nové zemědělské stavby nebudou umístěny ve vzdálenosti menší neţ 30 m od hranice lesních pozemků Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability  u zemědělských staveb musí být prokázáno, ţe nenarušují krajinný ráz 10. Plochy lesní NL - Lesy Hlavní vyuţití:  plnění funkcí lesa a činnosti dle lesního hospodářského plánu nebo hospodářské osnovy. Přípustné vyuţití:  plnění funkcí lesa (lesy hospodářské, lesy zvláštního určení, lesy ochranné)  stavby a zařízení pro plnění funkcí lesa  výstavba mysliveckých účelových zařízení (seníků, krmelců aj.)  stavby a opatření pro umoţnění migrace organismů  liniové stavby dopravní infrastruktury – účelové komunikace, související s hlavním a přípustným vyuţitím  liniové stavby veřejné technické infrastruktury  zaloţení prvků územního systému ekologické stability  změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních dřevin; do doby realizace jednotlivých prvků územního systému ekologické stability stávající vyuţití, příp. jiné vyuţití, které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníţí aktuální ekologickou stabilitu území  stanice slouţící k monitorování ţivotního prostředí, zařízení k ochraně lesa před biologickými škůdci Podmíněně přípustné vyuţití:  stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu slouţící veřejnému uţívání: turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla.  výstavba lesních účelových staveb (ploch pro skladování dřeva)  výstavba studen a sítí technické infrastruktury  výstavba vodohospodářských zařízení pro lesní rekultivaci – poldr, retenční nádrţ, protierozní opatření  trvalá vegetace bez hospodářského významu Nepřípustné vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  posílení či zachování funkčnosti územního systému ekologické stability – typická, geograficky původní společenstva


31  při povolování staveb i při lesním hospodářství musí být respektován územní systém ekologické stability 11. Plochy vodní a vodohospodářské W – Vodní plochy a toky Hlavní vyuţití:  vodohospodářská funkce Přípustné vyuţití:  stavby a opatření určené pro vodohospodářské vyuţití  související vodohospodářské stavby (např. hráze, jezy, zdrţe apod.)  stavby dopravní infrastruktury (např. mosty, lávky, opěrné zdi apod.)  liniové stavby veřejné technické infrastruktury  zdroje poţární vody  akumulace přívalových vod, regulace jejich průtoku  zaloţení prvků územního systému ekologické stability Podmíněně přípustné vyuţití:  rekreační vyuţití  chov ryb Nepřípustné vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability  míra vyuţití nesmí ohrozit nebo oslabit funkci plochy, mít negativní vliv na ekologii prostředí a krajiny V rozvojových zastavitelných plochách a plochách přestavby, navrţených konceptem ÚP bude respektován kontext s charakterem okolních ploch současně zastavěného území města. Bude respektováno dané měřítko zástavby, její výšková hladina, základní členění hmoty stavebních objektů. Dále bude respektován dochovaný městský charakter zástavby, a to i v lokalitách mimo území městské památkové zóny, a venkovský charakter osídlení v okrajových částech města. Hmota a umístění stavebních objektů zachovají charakteristické hodnoty krajinného rázu a celkové měřítko krajiny. Na zahrady rodinných domů je vhodná výsadba stanovištně původních dřevin. 12. Plochy nezastavěného území NS – Smíšené nezastavěné území Hlavní vyuţití:  zemědělské a krajinářské vyuţití. Přípustné vyuţití:  stavby a opatření pro umoţnění migrace organismů Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

32         

trvalá vegetace bez hospodářského významu zemědělská půda plochy krajinné zeleně lesní půdní fond vodní toky a plochy plochy pro realizaci protipovodňových opatření zeleň, jejíţ rozvoj je řízen především přírodními procesy izolační zeleň stavby a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu slouţící veřejnému uţívání turistické a cyklistické stezky, informační systémy a odpočívadla  komunikace pro účelovou dopravu  vodohospodářská zařízení – poldr, retenční nádrţ Podmíněně přípustné vyuţití:  liniové stavby technické a dopravní infrastruktury neomezující hlavní vyuţití,  vodohospodářská zařízení  pomníky, sochy, kříţe  rekreační vyuţití bez stavební činnosti Nepřípustné vyuţití:  objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným vyuţitím. Podmínky prostorového uspořádání:  Nestanovují se Další podmínky vyuţití:  posílení či zachování funkčnosti územního systému ekologické stability – typická, geograficky původní společenstva  při povolování staveb musí být respektován územní systém ekologické stability

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se promítá do krajských dokumentů a odráţí se v cílech v těchto dokumentech uvedených, proto zde nejsou koncepční materiály mezistátní a státní úrovně uváděny. Na základě rozborů uvedených v textu návrhu posuzovaného územního plánu je moţno konstatovat, ţe nedojde ke změnám schválených zásad rozvoje území obce ani zásad trvale udrţitelného rozvoje širšího území jako celku. Koncept ÚP je zpracován pro desetileté návrhové období do r. 2021. Navrhovaný koncept ÚP řeší celé správní území města (stav k 1. 1. 2010), tzn. katastrální území Bukovina u Turnova, Daliměřice, Malý Rohozec, Mašov u Turnova a Turnov. Koncept územního plánu byl hodnocen zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na krajské úrovni:


33 A. Programu rozvoje Libereckého kraje, Strategie rozvoje Libereckého kraje, 2007 B. Koncepci ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, C. Územní energetické koncepciLibereckého kraje, aktualizace březen 2010 D. Koncept sniţování emisí a imisí na území Libereckého kraje, 2004 E. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (aktualizace 2009) F. Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje, G. Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (Turnov) do roku 2015 H. Zadání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, návrh ZÚR je dosud v projednávání. Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména : ad A) Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, schválený zastupitelstvem LK 30.10.2007, Strategie rozvoje Libereckého kraje Hlavními cíli a zásadami těchto krajských dokumentů relevantními z hlediska předloţené územně plánovací dokumentace jsou následující body: 1. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika ▪ Podpora prostředí pro rozvoj malého a středního podnikání ▪ Zvyšování pestrosti nabídky a kvality sluţeb v oblasti cestovního ruchu s přihlédnutím k moţnostem území 2. Komplexní a kvalitní infrastruktura ▪ Zajištění komplexnosti a kvality dopravní a technické infrastruktury ▪ Zkvalitnění dopravní obsluţnosti ▪ Rozvoj a vyuţívání informačních a komunikačních technologií ▪ Podpora prostředí pro vyuţívání obnovitelných zdrojů a úspor energie 3. Zdravé ţivotní prostředí bez zátěţí ▪ Sniţování emisí a imisní zátěţe obyvatel a území, včetně odstraňování ekologických zátěţí ▪ Sanace, revitalizace brownfields 4. Udrţitelný rozvoj území a občanské společnosti ▪ Podpora demokratických procesů S těmito cíli a zásadami, nakolik je to moţné u územně plánovacích koncepcí vyhodnotit, je koncept územního plánu Turnova v souladu. ad B) Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, červen 2004 Převaha cílů tohoto dokumentu spočívá v dokumentační a organizační činnosti. Opatření, která lze do územně plánovací dokumentace začlenit a která se týkají řešeného území, koncept ÚP v plné míře akceptoval.


34 1. Zdokumentovat a průběţně aktualizovat stav rozšíření nebezpečných invazních druhů v krajině. Údaje centrálně shromaţďovat a spravovat v prostředí GIS. Zpracovat strategii (plán) likvidace invazních druhů a přistoupit k její realizaci. Přednostně likvidovat nebezpečná ohniska v biologicky hodnotnějších územích. Postupovat koordinovaně v rámci dílčích, migračně spojitých území. 2. Zpracovat generel krajinného rázu pro celý kraj nebo alespoň pro klíčová území. Výsledky tohoto generelu vyuţívat při zpracování územně plánovacích dokumentací, pozemkových úpravách a projekčních pracích většího rozsahu. 3. Aktualizovat dokumentace ÚSES zpracované před rokem 1997 (platnost ÚTP NR a R ÚSES), s cílem zajištění vzájemného propojení systému a jeho celkové konzistence ve všech biogeografických významech. 4. Upravit hranice stávajících přírodních parků, tak, aby byly odstraněny překryvy s územími rozšiřovaných CHKO (PřP Maloskalsko vs. CHKO Český ráj, PřP Ještěd x chystané rozšíření CHKO Luţické hory) a byl řešen stav, kdy přírodní park v rozporu s platnou legislativou zasahuje na území slouţící obraně státu (PřP Peklo). 5. Zajistit ochranu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a podílet se na jejich přípravě. Přitom vyuţívat i nového institutu smluvní ochrany přírody. 6. Zajistit územní ochranu dalších přírodovědně cenných lokalit, které se nestaly součástí „evropského seznamu“. 7. Vytvořit registr památných stromů na krajské úrovni a údaje v něm pravidelně aktualizovat. Pokračovat ve vyhlašování nových památných stromů, přitom vycházet i z evidence registrovaných významných krajinných prvků.. 8. Evidovat lokality s význačným výskytem zvláště chráněných a/nebo ohroţených druhů rostlin a ţivočichů, sledovat jejich stav a zajišťovat jejich vhodný management. 3

ad C) Územní energetická koncepce Libereckého kraje  Zvýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů, zejména spalování biomasy, bioplynu, sluneční energie, a to jak ve spotřebitelském měřítku, tak u centrálního zásobování teplem (CZT).  Sníţit primární energetickou náročnost např. pomocí:       

Sniţování tepelných ztrát budov (zateplováním). Podporováním kombinované výroby tepla a el. energie Vyuţívání kogenerace a rekuperace. Vyuţívání geotermální energie (tepelná čerpadla). Vyuţívání energie slunce – výroba elektřiny (fotovoltaika) a termosolárních systémů s akumulací tepla. Vyuţívání termosolárních systémů s akumulací tepla. Energetické vyuţívání bioplynu a biomasy

Výše uvedená opatření jsou konceptem ÚP Turnov akceptována. Další navrhovaná opatření jsou převáţně organizačního charakteru a nelze je promítnout do územně plánovací koncepce. ad D) a E) Koncept sniţování emisí a imisí na území Libereckého kraje (schváleno 25.5.2004 usnesením č. 559/04/RK) a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (aktualizace 2009) Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

35  Sníţení imisní zátěţe suspendovanými částicemi frakce PM10 a benzo(a)pyrenu  Sníţení emisí oxidů dusíku.  Sníţení emisí těkavých organických látek.  Sníţení emisí těţkých kovů – kadmium, arzen  Sníţení emisí amoniaku Koncept ÚP Turnova tyto cíle respektuje a podle moţností daných územně plánovacím nástrojům je podporuje. ad F) Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Cíle daného dokumentu a programy vedoucí k jejich naplnění jsou převáţně organizačního a vzdělávacího charakteru, resp. jsou závislé na odpadové praxi u jednotlivých původců. Tyto cíle nelze do územně plánovací dokumentace promítat. Z cílů investičního zaměření, které je moţno akceptovat v rámci územně plánovací dokumentace, lze uvést zejména:  Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst nebezpečných sloţek komunálních odpadů  Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst vyuţitelných sloţek komunálních odpadů  Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst objemného odpadu a biologicky rozloţitelných sloţek komunálních odpadů  Vyčlenit místa pro umístění vozidel vyřazených z evidence motorových vozidel tam, kde nedojde k poškození či ohroţení ţivotního prostředí ani k narušení estetického vzhledu obce či zvláště chráněné části přírody a krajiny a nebude ohroţována bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích  Upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozloţitelných odpadů (které nelze recyklovat) s vyuţitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto vyuţít, upravovat na alternativní palivo a nebo energeticky vyuţívat  Nepodporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků.  Vytvářet podmínky energetické vyuţití nebezpečných organických odpadů  Usilovat o energetické vyuţití bioplynu u čistíren s odpovídající produkcí kalů  Zapracovat prostorové poţadavky nových zařízení k nakládání s odpady do územně-plánovací dokumentace všech stupňů, a to tak, aby nedošlo k ohroţení nebo negativnímu ovlivnění veřejného zdraví  Podpořit vytvoření sítě regionálních ekonomicky a technicky zdůvodněných zařízení pro nakládání s komunálním odpadem v rámci dvou i více krajů se zaměřením na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů  Podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady, pokud jsou v souladu s hierarchií nakládání s odpady a Plánu odpadového hospodářství kraje Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

36  Identifikace a sanace starých zátěţí území Výše uvedené zásady koncept ÚP Turnova v plné míře respektuje. ad G) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací –Turnov,do roku 2015 Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. U města Turnov se nepředpokládá zásadní změna v současném stavu a vývoji v této oblasti. Celé území města je odkanalizováno a zásobováno vodou z veřejného vodovodního řadu. ad H) Zadání zásad územního rozvoje Libereckého kraje, návrh ZÚR je dosud v projednávání Jedná se o zásadní koncepční dokument, jehoţ dokončení se předpokládá v roce 2011. Dokument navazuje na ÚP VÚC Libereckého kraje, jejíţ poslední aktualizace probíhala v roce 20062007. Z dosud známých výsledků projednávání a na základě znalostí aktuální verze ÚP VÚC se nepředpokládá ţádná oblast, v níţ by byl koncept ÚP Turnova s danými dokumenty v rozporu. Dále se v souladu se zadáním řešitel územně lanovací dokumentace zabýval souladem s dokumenty: - Krajskou koncepci zemědělství pro Liberecký kraj, - Strategie udrţitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 - Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, - Dopravní politiku Libereckého kraje, - Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, - Územně analytické podklady Libereckého kraje, - Strategický plán města Turnova, - Program Regenerace městské památkové zóny Turnov 2004-2008, - Pasport místních komunikací, - Generel cyklotras, a dalšími rozvojovými dokumenty s místním dosahem, jako jsou: -

Regulační plán č. 1 bytové zóny Durychov, Na Kamenci a Hruštice, Károvsko Regulační plán č. 2 města Turnova, Obchodně – průmyslový areál Vesecko Dopravně inţenýrské posouzení okruţního dopravního systému v centru Turnova Dopravně inţenýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova Studie koncepce sportovišť Urbanisticko architektonická studie areál okolo Stebénky v Turnově

Zpracovatel zajistil návaznost na územní plány zpracované pro obce sousedící s řešeným územím, příp. vymezená zastavěná území obcí Ohrazenice, Jenišovice, Frýdštejn, Malá Skála, Rakousy, Mírová pod Kozákovem, Karlovice, Kacanovy, Modřišice a Přepeře.


37 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 2.1.Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Město Turnov jako základní územní jednotka má výměru 2 272 ha, počet obyvatel 14 509 (stav k 31.12.2007). Sestává se z pěti územně technických jednotek (dále jen „ÚTJ“) Bukovina u Turnova /kód ÚTJ 628255/, Daliměřice /kód ÚTJ 771627/, Malý Rohozec /kód ÚTJ 628280/, Mašov u Turnova kód /ÚTJ 771686/, Turnov, kód /ÚTJ 771601/. Turnov je centrum osídlení pro spádové obce v jeho správním obvodě. Dominantní pozice a velikost spádového obvodu zařazuje Turnov mezi čtyři nejvýznamnější centra osídlení v Libereckém kraji. Díky dobrému dopravnímu napojení a relativně kvalitní technické infrastruktuře disponuje vhodnými lokalitami pro rozvoj obytných a podnikatelských zón. Turnov je rovněţ důleţitým nástupním a obsluţným centrem cestovního ruchu pro oblast Českého ráje. Rozvoj území města a návrh zastavitelných ploch respektuje vazby na současně zastavěná území a sídelní strukturu danou minulým vývojem, bez vzájemných negativních vlivů. Geomorfologie Řešené území náleţí po stránce geomorfologické do mírně zvlněné pahorkatiny. Nadmořská výška území se pohybuje od 246 m v údolí Jizery po 310 – 320 m na S. Regionální řazení vyšších geomorfologických jednotek ČR (ČÚZK, 1996) širšího území prezentuje následující tabulka. Tab. č. 2 umístění podle geomorfologického členění

geomorfologická jednotka

číselné označení

název

provincie

I

Česká vysočina

subprovincie (soustava)

I6

Česká tabule

I6A

Severočeská tabule

I6A-2

Jičínská pahorkatina

oblast (podsoustava) celek podcelek

Turnovská pahorkatina

Území Turnova se nachází na rozhraní tří geomorfologických okrsků - Mnichovohradišťské kotliny, Vyskeřské plošiny a Libuňské brázdy. Od severu na řešené území zasahuje téţ geomorfologický celek Jizerské hory. Plošně nejrozlehlejší střední část území tvoří celek Ještědsko – kozákovského hřbetu. Nejvyšším bodem Turnovska je vrch Kozákov (744 m.n.m), nejniţší bod nejen řešeného území SO ORP Turnov, ale i celého Libereckého kraje je na průsečíku hranic Libereckého a Středočeského kraje na hladině Jizery u Svijan (233 m.n.m.). Geomorfologicky jsou v širším území skalní útvary Přírodního parku Maloskalsko (Vranovský hřeben – Pantheon), skalní města na Hruboskalsku a vulkanický dvojvrchol Trosek. Geologicky a krajinářsky nejcennější terénní depresí je údolí Jizery od Ţelezného Brodu aţ po Dolánky u Turnova. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

38 Klima Turnov se nachází na rozhraní tří klimatických rajonů - MT 9, MT 10 a MT 11. Rajon MT 10 zahrnuje jiţní a východní část oblasti, rajon MT 11 pokrývá okolí toku Jizery v úseku od Turnova k jihozápadu.Osou celého území je řeka Jizera s údolní nivou. Roční úhrn sráţek činí 743 mm a průměrná roční teplota činí 7,7 stupňů Celsia. Širší území Turnova je součástí klimatické oblasti MT 10, pahorkatiné s vlhkým klimatem a mírnou, krátkou zimou. Z celkového úhrnu sráţek připadá na vegetační období cca 400 mm, na zimu cca 300 mm. Průměrné sráţky pro jednotlivé měsíce udává následující tabulka: Tab.č. 3Průměrné měsíční sráţky v Turnově (období 1901-1950)

měsíc Měs. sráţky (mm)

období

I

II

III

IV

V

VII VI VII IX I

57

44

42

46

57

71

77

79

52

X

XI XII rok léto zima

55

56

56 692 382 310

Tab.č. 4Průměrné měsíční a roční teploty v Turnově (období 1901-1950)

měsíc teplota (°C)

I -2,1

II 1,2

III 2,9

IV 7,3

V VI VII VIII IX X 13,0 15,7 17,3 16,3 12,9 8,0

XI 3,1

XII -0,6

rok 7,7

Znečištění ovzduší Ve správním území stavebního úřadu Turnov jsou dle Věstníku MŢP č.06/2009 překračovány na 1,5% území imisní limity pro PM10 a na 4% hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a kadmium. Hydrogeologie Řešené území lze povaţovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do západní části Turnovska zasahuje rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která má celkovou plochu 1585 km2 a zaujímá přes 50% plochy Libereckého kraje. Tato část CHOPAV Severočeská křída je zařazena do regionu II.E s nejvyššími stavy hladin podzemních vod v období květen – červen a nejniţšími v období září – listopad. Hlavní útvary podzemních vod v širším území zobrazuje následující tabulka: Tab.č. 5Útvary podzemních vod v SO ORP Turnov

Název útvaru podzemních vod

Název oblasti

Podkrkonošský permokarbon

Horní a střední Labe

Jizerská křída levobřeţní


Jizerská křída pravobřeţní


Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krk


Jizerský coniak


Bazální křídový kolektor na Jizeře

Horní a střední Labe Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje


39 Území ORP Turnov je relativně bohaté na vodní zdroje, kterých je v území ORP evidováno celkem 88. jako infiltrační oblast pro vodohospodářsky významnou turonskou zvodeň. V širším okolí Turnova je situována řada jímacích zařízení, které jsou součástí vodárenské soustavy Turnova i dalších obcí. Z nich nejvýznamnější je skupina vrtaných studní v meandru Jizery u Nudvojovic. Pro většinu vodních zdrojů byla stanovena ochranná pásma zpravidla I a II. stupně jiţ v minulosti a zatím nebyla přehodnocována ve smyslu zákona ustanovení § 31 zákona č. 254/2001Sb. Podle toho je tedy část území součástí vnějšího pásma II. stupně ochrany vodních zdrojů Nudvojovice. Celé širší území se nachází v bývalém ochranném pásmu III. stupně vodního zdroje Káraný, které zásobuje pitnou vodou Prahu. Pitná voda pro Turnov se čerpá z podzemních zdrojů. Na sledované území přímo navazuje jímání v Dolánkách (30 l/s) a Nudvojovická zvodeň (60-80 l/s). Tento zdroj je částečně kontaminován chlorovanými uhlovodíky (průmyslové provozy v Turnově, vojenský areál na Vesecku - kontaminace zejména z období před r. 1989). Lokalita je významná z hlediska podzemních vod středněturonského kolektoru. Ze širšího pohledu orografického třídění ČR leţí řešené území v soustavě Ještědsko-Kozákovského hřbetu. Z hlediska geologického leţí území při severním okraji České křídové pánve v oblasti přirozené akumulace podzemních vod. Komplex svrchnokřídových sedimentů se dvěma kolektory ( bazálním = cenomanské pískovce a svrchním = jemnozrnné vápenaté aţ slínité pískovce s převáţně puklinovou propustností) je chráněn aţ několik metrů mocným pokryvem sprašových hlín s velmi nízkou propustností. Kvartérní pokryv o průměrné mocnosti 5,0 m je tvořen sprašovými prachovito-písčitými hlínami, které plynule přecházejí do eluvia pískovců s mocností výjimečně aţ 9 m. Tyto hlíny byly základem pro výše uvedené půdní typy. Nízká propustnost ( koeficient filtrace řádově 10-7aţ 10-9 ms-1) a retenční schopnost sprašových hlín výrazně brzdí, avšak ne zcela zamezuje pronikání případné kontaminace z povrchu do kolektoru. Celý sedimentární komplex není v řešeném území významněji porušen radiální tektonikou. Širší území je součástí hydrogeologického rajonu 441, s vodohospodářsky významnou turonskou zvodní. Souvrství křídy je ve svém profilu rozčleněno do několika kolektorů a izolátorů. Bazální cenomanský kolektor tvoří pískovce koryčanských vrstev a hladina podzemní vody (HPV) je obvykle napjatá. Vzhledem k nevyhovující jakosti není tato voda vyuţívána. Nadloţní turonská zvodeň je od bazální oddělena izolátorem jílovitoprachovitých vrstev bělohorského souvrství. Kolektor - slabě vápenaté pískovce jizerských vrstev je mocný asi 100 m, HPV je zpravidla volná, místy můţe být i napjatá. Propustnost kolektoru je puklinová, zesílená v místech puklinových systémů. Při povrchu, v zvětrávací zóně můţe být i průlinově puklinová. Tato nejvýznamnější křídová zvodeň je vodohospodářsky vyuţívána a zásoby vody bilancovány. Infiltrační území kolektoru se rozkládá S a Z od Turnova. Směr proudění podzemní vody v turonském kolektoru je k J a JZ. Kvartérní zvodeň je většinou spojena s turonskou, jen místy se zachoval oddělující izolátor (prachovitojílovité a slinité sedimenty) teplického souvrství. Štěrkopísky ohrazenické terasy jsou uloţeny na izolátoru vápenatých jílovců a jsou překryty jílovitými hlínami a X,0 m mocnými sprašovými hlínami. Hladina podzemní vody je spojitá a napjatá. Vodní zdroje kvartéru nejsou příliš vydatné, infiltrace sráţkové vody ulehlými sprašovými a deluviálními hlínami je pomalá. To má na druhou stranu výhodu pomalého šíření případné antropogenní kontaminace z povrchu. Směr proudění vody kvartéru je ovlivněn modelací reliéfu a obecně v hodnocené části území směřuje k jihozápadu.


40 Hydrologie V rámci hlavního povodí Labe patří celé řešené území do povodí 1-05-01 Jizera. Hydrologickou osou území je řeka Jizera, která pramení v Jizerských horách u hranic s Polskem a vlévá se zprava do Labe u Káraného na území Středočeského kraje. Její tok směřuje od hranic řešeného území nejprve na západ a pod Ţelezným Brodem se velkým meandrem prudce stáčí k jihu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Ţelezným Brodem a Turnovem vyhloubila Jizera hluboké skalnaté koryto, poloţené 100 – 250 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří v řešeném území Vazovecký potok, Odolenovický a Ohrazenický potok a Mohelka. Významnými levostrannými přítoky jsou Vrátský a Široký potok, Stebenka, Libuňka, Podhájský potok a Ţehrovka. Řeka Jizera (1-05-01-001) – pramení jv. od Smrku v Jizerských horách – má dvě zdrojnice, jednu (hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9 m3.s-1 (průměrný průtok v profilu – Turnov, pod ústím Libuňky 18,6 m3.s-1). Největší tok na území Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského národního parku, poté Jilemnickým a Ţeleznobrodským Podkrkonoším, níţe přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé délce mimo území Libereckého kraje. Významný vodní tok, aţ k Dolánkám pstruhová voda, vodácké vyuţití. Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Aţ k Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky, místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné aţ skalnaté. Výrazným geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. V nedávné minulosti platila Jizera za jeden z našich nejčistějších toků (do Semil II. třída čistoty, níţe III.), v současnosti je ale jiţ celý tok veden ve III. třídě. Tab.č. 6 Charakteristika průtoků Jizery

zdroj: Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje

Přehradní nádrţe se v řešeném území nevyskytují, zato je tu mnoţství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. K největším patří Malý a Velký Písečák u Příšovic, soustava rybníků na Jordánce u Rokytnice pod Troskami a rybniční soustava na horní Ţehrovce u Troskovic .


41 Tab.č.7Podíl vodních ploch v na území Turnova Obec Kód obce

SO ORP - Turnov Turnov

. 577626

Celková výměra (ha)

24 711 2 272

Vodní plochy rozloha (ha)

Sledovaný jev Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

338 54

1,4 2,4

Ostatní plochy rozloha (ha)

1 913 376

zdroj: ČSÚ

Libuňka (1-05-02-010) – pramení 2 km sv. od Libuně ve výšce 408 m n. m., ústí zleva do Jizery v Turnově ve 243 m n. m.; plocha povodí je 100,6 km2, délka toku 19,9 km, průměrný průtok u ústí 0,79 m3.s-1. Významný vodní tok, pstruhová voda, většina toku na území CHKO Český ráj. Tok relativně přirozeného charakteru, místy regulovaný, protékající většinou otevřenou krajinou, s břehovými doprovody dřevin. V Turnově se do Jizery vlévá také Vazovecký potok, Odolenovický potok, Ohrazenický potok, Stebenka, Modřišický potok a další malé vodoteče. Záplavová území Na základě podkladů a doplňkových informací jsou u vodotečí, protékajících řešeným územím, vymezena záplavová území Q100, poněvadţ nebezpečí rozsáhlejších záplav je v řešeném území aktuální. Pro území Libereckého kraje byla zpracována Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje. Dle tohoto dokumentu jsou v řešeném území hlavními překáţkami na tocích nedostatečně kapacitní propustky. U významného vodního toku Jizera a vodního toku Libuňka jsou vymezena záplavová území velké vody Q100 a jeho aktivní zóna, území zvláštní povodně a území určená pro rozliv velkých vod (poldry). Některé z ploch přestavby uvnitř současně zastavěného území města v prostoru mezi hlavním tokem Jizery a Malou Jizerou na západním okraji centra a variantního řešení územní rezervy pro koridor R35, vymezenými konceptem ÚP Turnov, jsou se záplavovým územím a aktivní zónou záplavového území v kolizi. Jako protipovodňová opatření jsou navrţeny suchá drţv Daliměřicích a protipovodňová hráz v Lukách. Zranitelná území Část správního území Turnova je uvedena ve zranitelných územích dle nař. vlády č. 103/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o katastry Daliměřice a Malý Rohovec. Pedologie V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloţí, klimatu a erozních podmínkách se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí , kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nacházejících se na substrátech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtějšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloţeninami a v niţších pahorkatinách jsou pseudogleje. Na zvětralinách silikátových hornin se lokálně vyskytují rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápenitých pískovcích.


42 Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území Turnovska je z hlediska republikového srovnání mírně podprůměrný a pohybuje se v rozmezí 54 – 62% celkové rozlohy. Tab.č.8Zastoupení zemědělské půdy na výměře správního území Turnova

Kód obce

Obec

SO ORP - Turnov celkem Turnov – správní území města

. 577626

Celková výměra (ha)

Sledovaný jev 22 23 Podíl Podíl orné zemědělské půdy ze půdy z celkové zemědělské výměry (%) půdy (%) 24 711 62,8 57,3 2 272 57,3 52,7 zdroj: ČSÚ

Pozemky určené pro plnění funkce lesa Území Turnovska disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Ochranné lesy jsou mimo jiné významné i ve správním území Turnova, stejně jako lesy zvláštního určení. Lesy hospodářské tvoří větší část celkové výměry PUPFL. Obecně lze konstatovat, ţe hlavní obecné vývojové tendence půdního fondu jsou zejména: - mírný nárůst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí - pokračující pokles výměry orné půdy - větší nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy - mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezájmu o výpěstky z pozemků drobnější drţby - nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie lesů zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody - významný nárůst zemědělsky nevyuţívané a ladem leţící půdy. Staré zátěţe Ve správním území Turnova se nacházejí tři lokality starých ekologických zátěţí: Tab.č.9 Staré ekologické zátěţe Název

Obec

Katastrální území

Turnov

Pod hřbitovem

Turnov

Turnov

Bukovina-Chocholouš, Dolánky

Bukovina u Turnova

Turnov

Kadeřavec

Mašov u Turnova

Fytogeografie a geobotanika. Pestrost fytogeografické skladby je jednou z hodnot přírodního prostředí, která přispívá k bohatství rozmanitých krajinných typů, zastoupených v řešeném území. Do širšího území zasahují fytogeografické systémy:


43

Tab.č.10Fytogeografická skladba území SO ORP Turnov Podokres

Okres

Obvod

Oblast

Českodubská pahorkatina

Podještědí

Českomoravské mezofytikum

mezofytikum

Maloskalsko

Český ráj


mezofytikum

Střední Pojizeří

Český ráj


mezofytikum

Rovenská pahorkatina

Český ráj


mezofytikum

Trosecká pahorkatina

Český ráj


mezofytikum

Ţeleznobrodské Podkrkonoší

Podkrkonoší


mezofytikum

Jilemnické Podkrkonoší

Podkrkonoší


mezofytikum

Trosecká pahorkatina

Český ráj


mezofytikum

Jilemnické podkrkonoší

Podkrkonoší

Českomoravské mezofytikum mezofytikum zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

V široké eluviální nivě Jizery pod Turnovem louky postupně ustupují polím, takţe mizí většina lučních druhů. Pokud se louky ještě dochovaly, mají z významných druhů rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta), prvosenka vyšší (Primula elatior), čertkus luční (Succisa pratensis), ocún jesenní (Colchicum autumnale). Intenzivně se šíří rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis). Břehy jsou lemovány porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), místy ostřice (Carex). V poslední době je významné masové šíření neofytu Impatiens rodei (netýkavka) a Reynoutria japonica(křídlatka japonská). Na vodní vegetací je Jizera chudá. Z vyšších rostlin se vyskytuje pryskyřník (Ranunculus), který je hojně doprovázen mechem pramenička obecná (zdrojůvka)(Fontinalis antipyretica). Odlišný charakter od oblasti paleozoika mají údolí lesních potoků v pískovcových oblastech. Vyskytují se zde druhy jako papradka samičí (Athyrium filix-femina), pcháč oset (Chaerophylum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa), kapraď osinkatá (Dryopteris carthusiana), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli tangere), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček vejčitý (Senecio fuchsi), Ostrřice lesní (Carex sylvatica), kapraď samec (Dryopteris filix mas), čistec lesní (Stachys sylvatica), borůvka černá (Vaccinium myrtillus). Významné jsou výskyty přesličky největší(Equisetum telmateia). Bohaté fytocenózy dodnes hostí fragmenty květnatých bučin a suťových lesů u řeky Jizery na sever od Turnova : lilie zlatohlavá (Lilium mahagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria eneaphylos), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), výjimečně io. rubra (červená), dymnivka dutá (Corydalis cava), kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Fragmenty luţních lesů reprezentují některé části slepých ramen, kde byly zjištěny m.j. druhy javor mléč (Acer platanoides), piţmovka mošusová (Adoxa moschatelina), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyřníkovitá (An. Ranunculoides), děhel lesní (Angelica silvestris), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), zvonek širokolistý (Campanula latifolia), merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vodní mor kanadský (Elodea canadensis), vrbovka (Epilobium), přeslička poříční Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

44 (Equisetum fluviatile,)brslen evropský (Euonymus europaeus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), kuklík městský (Geum urbanum),medyněk měkký (Holcus lantus), ţebratka bahenní (Hottonia palustris), chmel otáčivý (Humulus lupulus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kosatec sibiřský (Iris sibirica),hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus), buřina srdečník (Leonorus cardiaca), karbinec evropský (Lycopus europius), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), sléz piţmový (Malva moschata), máta rolní (Mentha arvensis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), lipnie bahenní (Poa palustris), mydlice lékařská (Saponaria off.), silenka nící (Silene nutans), lilek potměchuť(Solanum dulcamara), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), čistec lesní (Stachys sylvatica), ptačinec trávovitý(Stellaria graminea), orobinec širokolistý (Typha latifolia),jilm horský (Ulmus glabra), divizna malokvětá(Verbascum lapsus),violka vonná (Viola odorata). Břeh Jizery a přítoků od Turnova - javor babyka (Acer campestre), řeřišničník písečný (Cardaminopsis galéry), kakost lesní (Geranium sylvaticum), netýkavka ţláznatá(Impatiens glandulifera), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), lomikámen růţicovitý (Saxifraga rosacea), ostruţiník jeţiník (Rubus caesius), starček přímětník (Senecio jacobaea). Na suché strni nad rákosinami se vyskytují rákos obecný (Phragmites australis), svízel bílý (Galium album), chrastavec rolní (Knautia arvensis), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), přeslička rolní (Equisetum arvense), chrpa luční pravá(Jacea pratensis), vítod obecný (Polygala vulgarit), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), chlupáček zední (Pilosella officinarum), pampeliška (Taraxacum sp.), řebříček obecný (Achillea millefolium), mezofilní ovsíkové a kostřavové louky Arrhenatherion elatioris. Ve starých sadech se vyskytuje krvavec toten (Sanguisorba officinalis), vikev ptačí (Vicia craca), štírovník růţkatý (Lotus corniculatus), kakost luční (Geranium pretense), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), řebříček obecný (Achillea millefolium), kontryhel obecný (Alchemilla vulg.), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), chrastavec rolní (Knautia arvensis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mateřídouška obecná (Thymus sp.), černohlávek obecný (Prunella vulgarit), chrpa luční(Centaurea jacea), lnice květel (Linaria vulgarit), světlík lékařskýEuphrasia rostkoviana. Výskyt cenných druhů rostlin a živočichů Flóra Výskyt mnoho cenných druhů je soustředěn zejména v oblasti Maloskalska, která zahrnuje členitý terén po obou březích Jizery nad Turnovem, při luţické poruše, s okrajovým vyzníváním krystalinika a paleovulkanitů. Přirozená vegetace je kontrastní, střídají se tu acidofilní i květnaté bučiny s dubohabřinami niţších poloh, nezřetelně jsou na výchozech pískovců naznačeny formace převáţně jehličnaté (borové a jedlové). Význačný je výskyt demontánních druhů v údolí Jizery, např. kerblík lesklýAnthriscus nitida, zvonek širokolistý Campanula latifolia, řeřišničník Hallerův Cardaminopsis halleri, bodlák lopuchovitý Carduuspersonata, pcháč různolistýCirsium heterophyllum, kakost lesníGeraniumsylvaticum, silenka dvoudomáMelandrium sylvestre, devětsil bílýPetasites albus, zvonečník klasnatýPhyteuma spicatum, růţe převisláRosa pendulina, šťovík alpskýRumex alpinus, pěchava vápnomilnáSesleria calcaria, ţluťucha orlíčkolistáThalictrum aquilegiifolium, penízek modravý Thlaspi caerulescens, violka dvoukvětáViola biflora, z druhů Červeného seznamu rostlin pak Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

45 pryskyřník platanolistýRanunculus platanifolius, čípek objímavýStreptopus amplexifolius a kozlík výběţkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. Hojně se vyskytují subatlantské druhy jako vrbina hajníLysimachia nemorum, z druhů Červeného seznamu pak mokrýš vstřícnolistýChrysosplenium oppositifolium a pro celou oblast Českého ráje charakteristický druh přeslička největšíEquisetum telmateia. Řada zajímavých druhů je pak součástí bohaté lesní květeny na ţivnějších podkladech, např. z druhů Červeného seznamu kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos (jedna z nejníţe poloţených lokalit v Čechách), sleziník zelený Asplenium viride, lýkovec jedovatý Daphne mezereum, kruštík širolistý Epipactis helleborine aměsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva. Z běţnějších druhů pak kopytník evropský Asarum europaeum, sleziník červený Asplenium trichomanes, jarmanka větší Astrantia major, válečka lesní Brachypodium sylvaticum, ostřice prstnatá Carex digitata, čarovník prostřední Circaea intermedia, konvalinka vonná Convallaria majalis, dymnivka dutá Corydalis cava, náprstník velkokvětý Digitalis grandiflora, svízel lesní Galium sylvaticum, hrachor jarní Lathyrus vernus, vrbina hajní Lysimachia nemorum, ţindava evropská Sanicula europaea aptačinec velkokvětý Stellaria holostea. Zajímavý je výskyt zapalice ţluťuchovitá Isopyrum thalictroides na okraji Turnova. V přirozeně prosvětlených lesích v údolí Jizery roste pěchava vápnomilná Sesleria calcaria, sveřep vzpřímený Bromus erectus, řeřišničník písečný Cardaminopsis arenosa, pupava bezlodyţná Carlina acaulis, náprstník velkokvětý Digitalis grandiflora, jahodník trávnice Fragaria viridis, rozchodník velký Hylotelephium maximum, oman hnidák Inula conyza, tolita lékařská Vincetoxicum hirundinaria. V teplomilných trávnících místy roste válečka prapořitáBrachypodium pinnatum, ostřice chabáCarex flacca, len počistivýCathartolinum catharticum, chrpa čekánekColymbadascabiosa, dobromysl obecnáOriganum vulgare, hvozdíček prorostlýPetrorhagia prolifera, šalvěj přeslenitáSalvia verticillata a rozchodník šestiřadýSedum sexangulare apod. Zvláště chráněné druhy rostlin Výčet druhů je uveden s ohledem na známé výskyty zejména na ploše zvláště chráněných území na ploše Turnovska, případně v bezprostředním okolí. Výskyt druhů se tedy přímo týká řešeného území anebo je zde pravděpodobný s ohledem na prokázaný výskyt v blízkém okolí. Stupeň ohrožení dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (KO – kriticky ohrožený druh, SO – silně ohrožený druh, O – ohrožený druh). bledule jarní Leucojum vernum – O – Průlom Jizery u Rakous hlízovec Loeselův Liparis loeselii – KO – Podtrosecká údolí hořec kříţatý Gentiana cruciata – O – Průlom Jizery u Rakous kapradina hrálovitá Polystichum lonchitis – KO – Maloskalsko kapradiník baţinný Thelypteris palustris – SO – Podtrosecká údolí korálice trojklanná Corallorhiza trifida – SO – Bučiny u Rakous, Průlom Jizery u Rakous kruštík bahenní Epipactis palustris – SO – Podtrosecká údolí kruštík tmavočervený Epipactis atrorubens – O – Bučiny u Rakous lilie zlatohlavá Lilium martagon – O – Průlom Jizery u Rakous měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva – O – Průlom Jizery u Rakous okrotice bílá Cephalanthera damasonium – O – Bučiny u Rakous, Průlom Jizery u Rakous okrotice červená Cephalanthera rubra – SO – Bučiny u Rakous, Průlom Jizery u Rakous ostřice plstnatoplodá Carex lasiocarpa – SO – Podtrosecká údolí pětiprstka ţeţulník Gymnadenia conopsea – O – Průlom Jizery u Rakous plavuň pučivá Lycopodium annotinum – O – Český ráj, podmáčené lesní plochy Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

46 prstnatec májový Dactylorhiza majalis – O – Průlom Jizery u Rakous rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia – SO –Podtrosecká údolí sněţenka podsněţník Galanthus nivalis – O – druhotné výskyty zejména na okrajích lesa střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus – SO –Průlom Jizery u Rakous suchopýr štíhlý Eriophorum gracile – KO – Podtrosecká údolí tis červený Taxus baccata – SO – Bučiny u Rakous tolije bahenní Parnassia palustris – O – Podtrosecká údolí tuřice Davallova Vignea davalliana – O – Podtrosecká údolí vachta trojlistá Menyanthes trifoliata – O – Český ráj, mokřadní louky vláskatec tajemný Trichomanes speciosum – SO – Podtrosecká údolí, Průlom Jizery uRakous Druhy rostlin Červeného seznamu ČR Výčet druhů je uveden s ohledem na známé výskyty zejména na ploše zvláště chráněných území na ploše Turnovska, případně v bezprostředním okolí. Výskyt druhů se tedy přímo týká řešeného území anebo je zde pravděpodobný s ohledem na prokázaný výsky v blízkém okolí. Stupeň ohroţení je uveden dle Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001): C1 - taxon kriticky ohroţený, C2 - taxon silně ohroţený, C3 - taxon ohroţený a C4a - vzácnější taxon vyţadující pozornost. Ohroţení mechorostů je uvedeno dle Kučery a Váni (2003): VU – zranitelný druh. bradáček vejčitý Listera ovata – C4a – roztroušeně v listnatých lesích čípek objímavýStreptopus amplexifolius – C4a – údolí Jizery nad Turnovem hlístník hnízdák Neottianidus-avis – C4a – Průlom Jizery u Rakous hořec brvitý Gentianopsis ciliata – C3 – Průlom Jizery u Rakous hvozdíček prorostlýPetrorhagia prolifera – C4a – roztroušeně v teplomilných trávnících chrpa polní Cyanus montanus – C4a – roztroušeně na polích a úhorech kozlík výběţkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia – C4a – údolí Jizery kruštík širolistý Epipactis helleborine – C4a – roztroušeně lesní porosty kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos – C4a – roztroušeně lesní porosty lýkovec jedovatý Daphne mezereum – C4a – roztroušeně lesní porosty mák pochybný Papaver dubium – C4a – roztroušeně na rumištích a polích mák polní Papaver argemone – C4a – roztroušeně v ruderálních porostech a polích mázdřinec rakouský Pleurospermum austriacum – C2 – splaven po Jizeře aţ k Turnovu měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva – C4a – lesní porosty, Průlom Jizery u Rakous mokrýš vstřícnolistýChrysosplenium oppositifolium – C4a – roztroušeně údolí Jizery pryskyřník platanolistýRanunculus platanifolius – C4a – údolí Jizery nad Turnovem přeslička největšíEquisetum telmateia – C4a – roztroušeně, Průlom Jizery u Rakous sleziník zelený Asplenium viride – C3 – roztroušeně zídky a skalní výchozy srpnatka fermeţová Hamatocaulis vernicosus – VU – Podtrosecká údolí svízel severní Galium boreale – C4a – roztroušeně na vlhkých loukách zapalice ţluťuchovitá Isopyrum thalictroides – C4a – údolí Jizery nad Turnovem ţebrovice různolistá Blechnum spicant – C4a – roztroušeně lesní porosty


47 Fauna Bezobratlí Výčet druhů je uveden s ohledem na známé výskyty zejména na ploše zvláště chráněných území na ploše Turnovska, případně v bezprostředním okolí. Výskyt druhů se tedy přímo týká řešeného území anebo je zde pravděpodobný s ohledem na prokázaný výsky v blízkém okolí. Stupeň ohroţení dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (KO – kriticky ohroţený druh, SO – silně ohroţený druh, O – ohroţený druh). Nejvýraznějším krajinným prvkem okolí Turnovska jsou pískovcová skalní města v kombinaci s lesy na písčitých půdách s převaţující borovicí. K charakteristickým zajímavým zástupcům hmyzu těchto biotopů patří např. mravkolev obecný Myrmeleonformicarius, kutilka písečná Amophilasabulosa, sviţník lesní Cicindela sylvatica – O, střevlík Carabus problematicus – O, apod. V borových porostech jsou hojné některé druhy tesaříků, např. kozlíček dazule Acanthocinus aedilis, tesařík borový Spondylis buprestoides, tesaříci kousavec korový Rhagium inquisitor, tesařík pruhovaný Asemum striatum a tesařík hnědý Arhopalus rusticus. Poměrně běţný je zde např. saproxylický brouk Pytho depressus, ţijící pod kůrou odumírajících borovic. K hojným druhům patří kovařík krvavý Ampedussanquineus. Ve skalních roklích a inverzních údolích se vyskytují často chladnomilnější druhy, jako střevlík hladký Carabus glabratus, střevlík Linnéův C. linnei a střevlík Cychrus attenuatus. Bukové porosty, které jsou nejrozsáhlejší v údolí Jizery, obývá např. roháček bukový Sinodendron cylindricum. Těţiště výskytu těchto druhů je spíše v okolí řešeného území, výskyt v okrajových částech Turnovska ve vhodných biotopech je však pravděpodobný. Týká se to i raka říčního Astacus fluviatilis – KO. Kromě druhů vázaných na lesní porosty rozmanitost území zvyšuje zejména přítomnost teplých a suchých stanovišť – odlesněných ploch a suchých luk s roztroušenými starými stromy a keři. Typický je tak zejména výskyt běţnějších druhů vázaných na luční porosty s roztroušenými keři, často přecházející v ruderální a neudrţované plochy nebo zahrady. Tyto biotopy jsou v území plošně zastoupeny a vyskytuje se zde (s velkou pravděpodobností) řada zvláště chráněných druhů bezobratlých.    

 

batolec červený Apatura ilia – O – pravděpodobný výskyt v nivách podél lesních okrajů s porosty vrb Salix sp. div. batolec duhový Apatura iris – O – pravděpodobný výskyt v nivách podél lesních okrajů s porosty topolu osiky Populus tremula. bělopásek topolový Limenitis populi – O – patrně rozšířen po celém území, zejména v lesnatých údolích podle vodotečí. čmeláci r. Bombus – O – čmeláci představují významnou gildu opylovačů, v lučním ekosystému tak zastávají konstitutivní funkci ve vztahu k vegetaci. V regionu jsou čmeláci poměrně častí, zejména pak při lesních okrajích, v nivách potoků a na místech kvetoucí vegetace. Výskyt více druhů je velmi pravděpodobný. lišaj pryšcový Celerio euphorbiae – O – pravděpodobný roztroušený výskyt. modrásek bahenní Maculinea nausithous – SO – vyskytuje se lokálně v oblasti aluviálních luk s hojným výskytem ţivné rostliny - krvavce totenu. Motýl má poměrně komplikovaný vývoj, housenky prodělávají ţír na krvavci a následně v hnízdech mravenců r. Myrmica. S ohledem na známé výskyty v okolí Turnovska a přítomnost fragmentů vhodných lokalit je výskyt lokálně pravděpodobný. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

48          

modrásek očkovaný Maculinea teleius – SO – podobně jako u předchozího druhu. mravenci r. Formica – O – výskyt je velmi pravděpodobný zejména v lesních porostech a poblíţ okrajů lesa. Jedná se většinou o lesní mravence, kteří vytvářejí kupovitá hnízda jako je F. rufa a F. polyctena. Velmi pravděpodobně se v regionu vyskytují také další druhy. otakárek fenyklový Papilio machaon – O – široce rozšířený, pravděpodobný plošný výskyt. otakárek ovocný Iphiclides podalirius – O –lokálně se vyskytující druh v teplejších polohách, obývá teplé křovinaté stráně s výskytem trnky. pačmelák cizopasný Bombusrupestris – SO – pravděpodobný výskyt, na osluněných otevřených stanovištích poměrně rozšířený druh čmeláka. střevlík Carabus problematicus – O – lokálně hojný v borových lesích Českého ráje. střevlík Scheidlerův Carabus scheidleri – O –široce rozšířený, zejména v niţších polohách ve vazbě na les, ale i na loukách, pastvinách a polích. střevlík Ullrichův Carabus ullrichi – O – patrně v celém území na loukách a polích, kde je lokálně hojný. sviţník lesní Cicindela sylvatica – O – hojný zejména v borových lesích na písčitém podkladu. sviţník polní Cicindela campestris – O –patrně běţný druh otevřených slunných stanovišť.

Obratlovci Díky heterogenitě území je znám nebo lze očekávat výskyt celé řady druhů obratlovců. Zvláštním úkazem Turnovska jsou skalní města, která poskytují úkryt řadě specifickým druhů obratlovců a hnízdní příleţitosti ptákům. Ve skalních dutinách hnízdí ojediněle kavka obecná Corvus monedula – SO, v navazujících lesních porostech pak výr velký Bubo bubo – O, krkavec velký Corvus corax – O a v posledních letech i sokol stěhovavý Falco peregrinus – KO. Borové lesy se světlinami a pasekami jsou hnízdištěm lelka lesního Caprimulguseuropaeus – SO a skřivana lesního Lullula arborea – SO. Významná letní kolonie a zimoviště vrápence malého Rhinolophus hipposideros – KO se pak nachází v zámku Hrubá Skála. Pro smíšené a listnaté porosty, zejména v údolí Jizery pak i bučiny lze ze zajímavých druhů uvést mloka skvrnitého Salamandra salamandra – SO, hnízdí zde čáp černý Ciconia nigra – SO, včelojed lesní Pernis apivorus – SO, strakapoud prostřední Dendrocopos medius – O, lejsek malý Ficedula parva – SO, místy pravděpodobně i kulíšek nejmenší Glaucidiumpasserinum – SO. Pro zájmové území Turnovska jsou mimo tyto okrajově zasahující lesní porosty typické zejména kulturní biotopy, tj. intravilán města s navazujícími zahradami, lučními a keřovými porosty a polními monokulturami. Mokřadní biotopy a vodní plochy jsou zastoupeny pouze ojediněle, jediný významný tok je zde řeka Jizera. Níţe je tak uveden přehled těch taxonů, jejichţ výskyt je v konkrétním území znám anebo je s ohledem na zastoupené biotopy velmi pravděpodobný. Ryby V Jizeře se můţeme setkat s běţnou rybí osádkou, k zajímavějším druhům patří sekavec Cobitis sp. – SO, který je předmětem ochrany v EVL CZ0514113 - Podtrosecká údolí. Nejedná se o typický druh, ale o hybridní diploidně polyploidní komplex, na kterém se podílí v povodí Labe genom sekavce písečného Cobitis taenia (samostatně zde druh neţije), jinak se běţně vyskytuje sekavec podunajský (Cobitis elongatoides). Obojţivelníci Jsou vázáni zejména na vodní a mokřadní plochy, v řešeném území se bude jednat spíše o alochtonní výskyt, případně méně početný lokální výskyt ve vazbě na menší vodní plochy. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

49 čolek horský Mesotriton alpestris – SO – pravděpodobný výskyt zejména v lesních tůních, uváděn z rybníka u Turnova  čolek obecný Lissotriton vulgaris – SO – relativně běţný, zejména v čistších rybníčcích a tůních, uváděn od Malého Rohozce  čolek velký Triturus cristatus – SO – vzácnější, v čistých, zarostlých vodních nádrţích, uváděn patrně z rybníčku u Malého Rohozce.  kuňka obecná Bombina bombina – SO – uváděna z rašeliniště u Hruštic u Turnova, výskyt je lokální, patrně však plošný. Zejména v drobných tůňkách a nově vzniklých kaluţích.  ropucha obecná Bufo bufo – O – po skokanu hnědém Rana temporaria patrně nejhojnější druh, lokálně na celém území, zejména v menších rybnících.  ropucha zelená Pseudepidalea viridis – SO – typický lesostepní aţ stepní druh, z oblasti je výskyt znám, lze ji očekávat zejména na polích, zahradách a na okraji intravilánu.  rosnička zelená Hyla arborea – SO – podobně jako předchozí, lokálně se vyskytuje zejména v blízkosti rybníků a vodních ploch.  skokan štíhlý Rana dalmatina – SO – patrně vzácný lokální výskyt zejména na okraji lesních porostů  skokan zelený Pelophylax esculentus – SO – lokálně hojný, zejména ve větších vodních plochách a nádrţích a rybnících s litorální vegetací.  mlok skvrnitý Salamandra salamandra – SO – pravděpodobný výskyt v souvislejších listnatých aţ smíšených lesních porostech v blízkosti vody.

Plazi Jsou vázáni především na lesostepní biotopy, křoviny, louky a zahrady, některé druhy také na blízkost vodních ploch.  ještěrka obecná Lacerta agilis – SO – relativně početná zejména v intravilánech, na ruderálních plochách, v okolí lokálních komunikací, zahrad a lesních okrajů. Výskyt v území je patrně plošný mimo souvislou zástavbu, uváděna je např. od Malého Rohozce.  ještěrka ţivorodá Lacerta vivipara– SO – méně početná, lokální výskyt ej patrně soustředěn pouze do vyšších poloh, tj. podmáčených luk, pasek a lesních okrajů.  slepýš křehký Anquis fragilis – SO – podobně jako ještěrka obecná, zejména na zarůstajících loukách a lesních okrajích, patrně plošný výskyt.  uţovka obojková Natrix natrix – O – lokální výskyt v blízkosti vod, v území zejména v blízkosti Jizery, slepých ramen a rybníčků. Ptáci  kormorán velký Phalacrocorax carbo – O – V území nehnízdí, běţně protahuje a zimuje jména na řece Jizeře.  čáp bílý Ciconia ciconia – O – Lokálně hnízdí v okolních obcích, lze jej pozorovat na tahu a na loukách při sběru potravy.  morčák velký Mergus merganser – KO – V území nehnízdí, pravidelně však zimuje na řece Jizeře. Začal se šířit zejména na konci 90. let z Polska.  orel mořský Haliaeetus albicilla – KO – Lze jej pozorovat zejména v zimě na přeletu, hnízdí v okolí území v CHKO Český ráj.  krahujec obecný Accipiter nisus – SO – V území hnízdí v lesních porostech, běţně loví potravu v intravilánech v okolí Turnova.


50            

křepelka polní Coturnix coturnix – SO – Vyskytuje se na otevřených plochách, zejména polních monokulturách s obilovinami, kde pravidelně hnízdí. holub doupňák Columba oenas – SO – V území hnízdí v souvislejších lesních porostech, především bučinách a lesích se zastoupením buku. rorýs obecný Apus apus – O – Hnízdí v Turnově na výškových budovách. ledňáček říční Alcedo atthis – SO – Běţně přelétá nad Jizerou a okolními přítoky, pravděpodobně v území i hnízdí v příhodných hlinitých březích vodních toků. krutihlav obecný Jynx torquilla – SO – Pravděpodobně hnízdí, zejména na okraji zahrad a světlých lesních porostů. vlaštovka obecná Hirundo rustica – O – V území hnízdí, především na okraji sídel a v hospodářských staveních. bramborníček hnědý Saxicola rubetra – O – V území pravidelně hnízdí, je vázán na louky a pastviny se zastoupením rozvolněných křovin. bramborníček černohlavý Saxicola torquata – O – Méně početný neţ předchozí, patrně lokálně hnízdí zejména na loukách a ruderálních stanovištích se zastoupením křovin. lejsek šedý Muscicapa striata – O – V území hnízdí, mimo lesní okraje a zahrady také v parcích a vzrostlé městské zeleni. ţluva hajní Oriolus oriolus – SO – V území hnízdí ve světlejší lesích, také v břehových porostech, často v blízkosti vody. ťuhýk obecný Lanius collurio – O – V území běţně hnízdí, typický druh lučních porostů s roztroušenými křovinami. Rovněţ při lesních okrajích a na okrajích zahrad, zejména pokud jsou v okolí louky a křoviny. strnad luční Miliaria calandra – KO – Hnízdění v území je pravděpodobné, má zde řadu hnízdních moţností, v posledních letech se šíří zejména z Polska. Preferuje luční porosty s rozrušenými křovinami.

Savci Jsou zastoupeni řadou druhů s odlišnými biotopovými nároky, ze zvláště chráněných druhů jsou početnou skupinou zejména letouni. Na území Českého ráje se nachází významná letní kolonie a zimoviště vrápence malého Rhinolophus hipposideros – KO, a to v zámku Hrubá Skála.  vrápenec malý Rhinolophus hipposideros – KO – Kromě letní kolonie ve zmíněném zámku je znám výskyt také ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci, a blíţe neurčený výskyt z Turnova.  netopýr rezavý Nyctalus noctula – SO – Běţný druh netopýra, často synantropní, v poslední době přibývá letních kolonií i zimovišť zejména v panelových domech (štěrbinách). Výskyt v území je velmi pravděpodobný.  netopýr velký Myotis myotis – KO – Výskyt z území je znám ze zimování ve sklepích zámku v Sychrově a ze zámku V Hrubém Rohozci.  netopýr vodní Myotis daubentonii – SO – Běţný druh netopýra, patrně v celém území v blízkosti vodních ploch a na řece Jizeře. Z okolí uváděn z Rozumova.  netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus – SO – Běţný druh netopýra, patrně v celém území na okraji lesních porostů, ale i v zahradách a intravilánech. Podobně jako u netopýra rezavého často synantropní druh.  netopýr černý Barbastella barbastellus – KO – Lesní druh netopýra, lokálně početnější v CHKO Český ráj, z území je uváděn ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci.


51      

netopýr ušatý Plecotus auritus – SO – Běţný druh netopýra, osidluje zejména lesní oblasti ve vyšších polohách, z území je znám ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci. netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus – SO – Běţný druh netopýra, osidluje zejména zemědělskou krajinu v niţších polohách, z území je znám ze zimování v zámku v Hrubém Rohozci. vydra říční Lutra lutra – SO – Vyskytuje se zejména podél Jizery a v přítocích, z okolí je známa z okolí Kobyl, Svijan, Březiny a Ţehrova. křeček polní Cricetus cricetus – SO – V území se pravděpodobně vyskytuje na loukách a polních monokulturách, je uváděn nejblíţe z Paceřic a Jenišovic. plšík lískový Muscardinus avellanarius – SO – Lesní druh, často i v zahradách, uváděn přímo z Turnova, Klokočských skal, běţný v CHKO Český ráj. veverka obecná Sciurus vulgaris – O – Běţný lesní druh, který proniká do zahrad i intravilánu, často i v parcích a městské zeleni.

Sídelní zeleň: Ve správním území města jsou vymezeny plochy zeleně různého charakteru a způsobu vyuţití:  zeleň ochranná a izolační  zeleň na veřejných prostranstvích  zeleň přírodního charakteru  zeleň soukromá, vyhrazená. Součástí systému sídelní zeleně jsou dále významné krajinné prvky (registrované i definované § 3, písm. b) zákona č.114/1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů), památné stromy a stromořadí a přírodní rezervace Na hranicích. Systém sídelní zeleně doplňuje zeleň v plochách s jinou dominantní funkcí, např. sídlištní zeleň na plochách bydlení v bytových domech, nebo doprovodná či izolační zeleň na plochách dopravní infrastruktury, či na plochách výroby a skladování, plochách občanského vybavení, apod. V řešeném území je evidována řada památných stromů. Tab.č. 11 Památné stromy

Místo U Mikulášského kostela

Počet stromů 1

Druh dub letní

Nudvojovický hřbitov

4+2

jasan ztepilý (4), lípa srdčitá (2)

Mariánský hřbitov

31

dub letní

Mariánský hřbitov u Kolumbária

3

buk lesní

U sv. Antnína v Sobotecké ulici

1

lípa srdčitá

U SUPŠ

1

lípa zelená

Před knihovnou A.Marka

1

modřín opadavý

Daliměřice – Daliměřická lípa

1

lípa srdčitá

U hotelové školy

1

dub letní


52 V parčíku u pivovaru Malý Rohozec

1

dub letní

Maškova zahrada

23

různé druhy

U ZŠ v Mašově

1

lípa srdčitá alej památných stromů

Turnov - Sedmihorky

Stávající i nově navrţené plochy zeleně jsou zakresleny s uvedením jejich funkce v hlavním výkresu č. 2 grafické části konceptu ÚP. Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Do řešeného území zasahuje jedno velkoplošné zvláště chráněné území: Tab.č. 12Velkoplošná zvláště chráněná území

Typ CHKO

Kód

Název lokality Český ráj

Popis lokality Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz.

Rozloha [km2]

Rok vyhlášení

181,5

vyhlášení 1955, rozšíření 2002

CHKO Český ráj Vyhlášena v roce 1955, jedná se o nejstarší chráněnou krajinnou oblast v ČR (Výnos Ministerstva kultury č. j. 70.261/54 dne 1. 3. 1955), nově vyhlášena (rozšířena) zák. č. 508/2002 Sb. ze dne 14. 10. 2002 (s platností od 5. 12. 2002). Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému vyuţívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. Krajina Českého ráje svou malebností má výjimečné postavení ve srovnání s ostatními krajinami pískovcového fenoménu. Je to právě romantická krajina, kde bohatost tvarů, měřítka a výrazu jsou dány střídáním hlubokých roklí a zářezů údolí, lemovaných pískovcovými skalami rozličných tvarů, přilehlými náhorními plošinami dalekých výhledů na panorama do výšky čnících kopců, a v neposlední řadě i soustavami klidných hladin vodních ploch rybníků a potoků uprostřed květnatých mokřadních a mezofilních luk. Mezi nimi dominuje zřícenina hradu Trosky na čedičové vyvřelině. Do řešeného území zasahují obě části CHKO v severovýchodní a jiţní části v rámci řešeného územního plánu Turnov. Z uvaţovaných změn zasahuje na území CHKO Český ráj Z5, 10, 11, 12, 20, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 35, 37, 38, 39, 41, 45, 46, 57, 59, 63, 65, 284, 312, 318, 325, 329, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 341, 342, 343, 344, 347, 350, 351, 352, 353, 354, 355, 356, 357, 358 a 360. V rámci dotčených biotopů se zejména jedná o luční porosty s roztroušenými křovinami a nálety, často zahrady volné i oplocené a méně polní monokultury.


53 Maloplošná zvláště chráněná území Do správního území Turnova a jeho širšího okolí zasahují maloplošná zvláště chráněná území: Tab.č.13Maloplošná zvláště chráněná území Typ Kód Název lokality NPP

920

Kozákov

PR

1760

Bučiny u Rakous

PR

257

Na hranicích

PR

918

Klokočské skály

PR

1935

Hruboskalsko

PR

1934

Baţantník

PR

1675

Podtrosecká údolí

PR

1933

Apolena

PP

Ondříkovický pseudokrasový systém 1711 Vústra

PP

6

PP

919

Borecké skály

PP

1674

Libuňka Tachovský vodopád

PP

PP

1932

Trosky

Popis lokality

Rozloha [ha]

Rok vyhlášení

Hodnotné paleontologické a mineralogické naleziště, přírodě blízké lesy typu smíšených, zčásti reliktních borů s přechody do kyselých bučin a suťových lesů Bučina přirozeného charakteru na opukových srázech Jizery, četné sklaní útvary, vzácná květena Bukový porost s hojným porostem přesličky obrovské Defilé skalního města s reliktními bory a demontánními druhy v inverzních kaňonech Rozlehlé pískovcové sklaní město Zbytek lipové doubravy a olšiny, ornitologicky významné území Rozsáhlý komplex mokřadních biotopů s význačnou květenou Pískovcové sklaní město s věţemi, výskyt netopýrů Disjunktivní pseudokrasové lokality v polohách vápnitých pískovců aţ slínovců – tři ponory a jeden vývěr Malý lesní rybníček, obklopený mokřadními loukami se vzácnou květenou Menší skalní město se zbytky reliktních borů Meandrovitý přirozený tok Libuňky, téměř 2 km dlouhý s břehovými porosty Geomorfologický fenomén - kaskáda z kompaktního pěnovce, sintrové povlaky na křemenném pískovci, skalní perforace a jeskyně. Květena vázaná na zvýšený obsah vápníku Suky nefelinického čediče, symbol Českého ráje, při úpatí suťový háj s bohatou květenou, xerotermní květena

159,39

1985

24,16

1995

3,85

1953

236,28

1985

220,15

1998

14,00

1998

140,83

1999

18,42

1998

0,92

1965

2,25

1994

29,50

1985

4,44

1990

1,60

2004

3,49

1998

zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Celková rozloha překryvu maloplošných chráněných území a území města je 196 ha, tj. asi 8,5 %. Do maloplošných zvláště chráněných území ţádné změny nezasahují.

Natura 2000 Potenciálně ovlivněnými prvky soustavy Natura 2000 jsou dvě evropsky významné lokality. Jedná se o EVL Průlom Jizery u Rakous (kód lokality: CZ0510191), jeţ má překryv s územím, řešeným konceptem ÚP Turnov v jeho severovýchodní části a EVL Podtrosecká údolí (kód lokality: CZ0514113), jeţ zasahuje do nejjiţnějšího výběţku předmětného území. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

54

Tab.č. 14 Předměty ochrany v EVL zasahujících do řešeného území Kategorie Evropsky významné druhy Evropsky významná stanoviště území EVL Podtrosecká údolí

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) Srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus) Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Sekavec písečný (Cobitis taenia) Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Jeskyně nepřístupné veřejnosti


55 EVL Průlom Jizery u Rakous

-

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia) Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské vápencové bučiny (CephalantheroFagion) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA PODTROSECKÁ ÚDOLÍ Kód lokality:CZ 0514113 Kraj: Liberecký Status: Zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 pro ČR Rozloha: 518, 8955 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Vyhlášena: Nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO

EVL Podtrosecká údolí byla vyhlášena na ploše dvou stávajících maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ), celá EVL je potom situována na území CHKO Český Ráj. Zmíněná ZCHÚ představuje jednak stejnojmenná přírodní rezervace (PR), vyhlášená v r. 1999 na ploše cca 143 ha, s dalšími zhruba 160 ha ochranného pásma, jednak PR Hruboskalsko o rozloze cca 219 ha. Geologie: Česká křídová tabule, kvádrové pískovce teplického souvrství Geomorfologie: Vyskéřská vrchovina, jiţní část Turnovské pahorkatiny. Hruboskalské skalní město je zbytkem denudační plošiny, jejíţ severní část je erodována v typické skalní město, jihozápadní část je rozčleněna třemi Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

56 výraznějšími údolími charakteru širokých kaňonů. V jihovýchodní části navazuje na mladopleistocenní Podtrosecká údolí vzniklé zpětnou erozí, s primárně předurčeným tektonickým průběhem. V dolní části jsou jiţ kvádrové pískovce proříznuty aţ na podloţní slínovce, coţ je příčinou častých vývěrů v údolí. Pedologie: Půdní horizont tvoří arenické a luvické kambizemě případně arenický podzol. Krajinná charakteristika: Rozsáhlé území EVL je tvořeno pestrou mozaikou biotopů: Na dně kaňonovitých, vidlicově se rozebíhajících údolí, která jsou lemována z větší části skalami, se nachází soustava 9 rybníků, komplex mokřadů a vlhkých luk zejména v okolí Ţelejovického potoka, Jordánky a Ţehrovky. PR Hruboskalsko je typická skalním městem, modelovaným fluviální a eolickou erozní činností v kvádrových pískovcích svrchně turonského aţ spodně coniackého stáří. Ve fragmentech jsou zde zachovány reliktní bory na skalních věţích a masivech spolu s roztroušenými kyselými bučinami a borovými doubravami. Předměty ochrany EVL Podtrosecká údolí Jeskyně nepřístupné veřejnosti, kód: 8310 Význam EVL Podtrosecká údolí z hlediska zastoupení stanoviště v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 36 EVL v celkové rozloze 3,11 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Podtrosecká údolí činí 0,01 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), kód: 1903 (kriticky ohroţená orchidej) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Hlízovec Loeselův je na území ČR předmětem ochrany jen v 5 lokalitách soustavy Natura 2000, jeho celkový výskyt v ČR je omezen na pouhých 13 lokalit, včetně mikrostanovišť. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území českých EVL, v nichţ je předmětem ochrany je odhadována na 2-15% (B), coţ představuje cca 50-100 jedinců. Srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus),kód: 1393, dvoudomý, jen velmi vzácně plodný, dlouhověký mech tvořící aţ několik cm2 velké trsy.

Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Srpnatka fermeţová se vyskytuje nehojně a rozptýleně víceméně na celém území ČR, těţiště výskytu pak představují jiţní Čechy. Dosud je známo 39 lokalit výskytu, druh je na našem území předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v 21 lokalitách. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu ve všech EVL na území ČR, kde je předmětem ochrany, je odhadována na 15-100% (A), coţ z EVL Podtrosecká údolí činí jednu z nejvýznamnějších lokalit druhu v ČR. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), kód: 1421 (kapradina) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: V Druh je na našem území předmětem ochrany soustavy Natura 2000 v 8 lokalitách. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace ve všech EVL, kde je předmětem ochrany je sice odhadována na 15-100% (A), vzhledem k rychlému nárůstu lokalit, ve kterých je kapradina v posledních letech zaznamenána, představuje EVL Podtrosecká údolí jednu z relativně mnoha lokalit druhu v ČR.


57 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), kód: 1061 (motýl) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Modrásek bahenní je na území ČR předmětem ochrany celkem ve 37 lokalitách soustavy Natura 2000. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území ČR je odhadována na 0-2% (C). Sekavec (Cobitis sp.), kód: 1149 (ryba) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Sekavec je na území ČR předmětem ochrany celkem v 8 lokalitách soustavy Natura 2000. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území ČR je odhadována na 215% (B). Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), kód: 1303 (netopýr) Rozšíření druhu a reprezentativnost populace EVL Podtrosecká údolí v kontextu ČR: Vrápenec malý je na území ČR přítomen celkem v 50 lokalitách soustavy Natura 2000. Velikost populace v předmětné lokalitě v poměru k celkové velikosti populace druhu na území ČR je odhadována na 2-15% (B). EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA PRŮLOM JIZERY U RAKOUS Kód lokality:CZ 0510190 Kraj: Liberecký Status: Zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 pro ČR Rozloha: 1062,1517 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Vyhlášena: Nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO


58 Poměrně rozsáhlé území mezi Turnovem (část Dolánky) a Malou Skálou (část Kříţky) na obou březích podél toku Jizery. Na sever zasahuje lokalita k obci Frýdštejn, na východ k obci Klokočí. Předměty ochrany EVL Průlom Jizery u Rakous Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých, prioritní stanoviště, kód: 6210 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 36 EVL, v dotčené EVL Průlom Jizery u Rakous se vyskytuje pouze biotop T3.4C, a to na ploše cca 1,71 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 1095,52 ha. Reprezentativnost stanoviště v EVL Podtrosecká údolí je hodnocena jako střední (B). Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), kód: 6210 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 119 EVL, v dotčené EVL Průlom Jizery u Rakous se vyskytuje pouze biotop T3.4D, a to na ploše cca 9,29 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 10 876,27 ha. Reprezentativnost stanoviště v předmětné EVL je hodnocena jako střední (B). Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, kód: 8210 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 23 EVL, v dotčené EVL se vyskytuje na ploše cca 1,09 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 181,62 ha. Reprezentativnost stanoviště v předmětné EVL je hodnocena jako střední (B). Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, kód: 8220 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 86 EVL, v dotčené EVL se vyskytuje pouze jako biotop S1.2 – Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin na ploše cca 7,49 ha. Celková rozloha biotopu v českých EVL, kde je předmětem ochrany, činí podle Härtela et al. (2009) 5788,52 ha. Reprezentativnost stanoviště v předmětné EVL je hodnocena jako střední (B). Jeskyně nepřístupné veřejnosti, kód: 8310 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 36 EVL v celkové rozloze 3,11 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí 0,01 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, kód: 9110 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

59 Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 72 EVL v celkové rozloze 163 061,02 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí 104,77 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako niţší (C). Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, kód: 9130 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem v 99 EVL v celkové rozloze 120 605,01 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí cca 112,01 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako vysoká (A). Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion), kód: 9150 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany pouze ve 12 EVL v celkové rozloze 928,78 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí cca 23,74 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako vysoká (A). Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, prioritní stanoviště, kód: 9180 Význam EVL Průlom Jizery u Rakous z hlediska zastoupení biotopu v rámci ČR: Stanoviště je v rámci ČR předmětem ochrany celkem ve 105 EVL v celkové rozloze 23 667,59 ha (Härtel et al. 2009). Plocha stanoviště v EVL Průlom Jizery u Rakous činí cca 7,27 ha, jeho reprezentativnost je zde hodnocena jako střední (B). Vliv koncepce na další EVL a PO nacházející se v širším okolí (např. EVL Pelíkovice, EVL Jizera a Kamenice, EVL Příhrazské skály, EVL Drhleny, EVL Údolí Plakánek, EVL a PO Krkonoše apod.) lze vzhledem k jejímu rozsahu, typu a lokalizaci apriori vyloučit. Vyhodnocení vlivů koncepce na potenciálně dotčené EVL je zpracováno doporučenou tabelární formou. Podrobné popisy a hodnocení vlivů na EVL je uvedeno v samostatné příloze Vyhodnocení vlivů na trvale udrţitelný rozvoj. Tab.č.15Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů koncepce na předměty ochrany a celistvost ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (zdroj: MŢP ČR 2007) Termín

Popis

-2

Významný negativní vliv

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je moţné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 § 45i zákona) Významný rušivý aţ likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze ji eliminovat.

-1

Mírně negativní vliv

Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je moţné jej vyloučit navrţenými zmírňujícími opatřeními.

0

Bez vlivu

Koncepce nemá ţádný vliv.

Hodnota


60 Hodnota

Termín

Popis

+1

Mírně pozitivní vliv

Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

+2

Významný pozitivní vliv

Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Tab.č.16Vyhodnocení míry vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Lokalizace

Předmět ochrany

Míra vlivu*

Popis

EVL Podtrosecká údolí

Jeskyně nepřístupné veřejnosti; kód 8310

0

Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území EVL ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany.


Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii); kód: 1903

0



Srpnatka fermeţová (Drepanocladus vernicosus);

0



Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum); kód: 1421

0



Modrásek bahenní (Maculinea nausithous); kód: 1061

0



Sekavec písečný (Cobitis taenia); kód: 1149

0



61 Lokalizace

Předmět ochrany

Míra vlivu*

Popis


Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros); kód 1303

0


EVL Průlom Jizery u Rakous

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých**; kód: 6210

0

Předloţený koncept ÚP nenavrhuje na území daného evropsky významného stanoviště ţádné změny vyuţití pozemků (oproti stávajícímu stavu). Taktéţ v blízkém okolí daného stanoviště nejsou navrhovány změny vyuţití prostředí jeţ by znamenaly bezprostřední dotčení kvality uvedeného předmětu ochrany.


Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia); kód: 6210

0



Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů; kód: 8210

0



Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; kód: 8220

0



Jeskyně nepřístupné veřejnosti; kód: 8310

0



Bučiny asociace LuzuloFagetum; kód: 9110

0



62 Předmět ochrany

Lokalizace

Míra vlivu*

Popis


Bučiny asociace Asperulo-Fagetum; kód: 9130

0



Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion); kód: 9150

0



Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích**; kód: 9180

(-1)

Spekulativně negativním vlivem můţe být rekonstrukce cyklostezky Greenway z Turnova do Louţku, v úseku EVL. Stávající trasa prochází lesním fragmentem při jihovýchodním okraji lesa mezi Bukovinou a Louţkem. Tento lesní fragment vykazuje znaky stanoviště 9180. V případě rekonstrukce stávající komunikace nelze doporučit významné rozšíření uvaţované cyklostezky, které by vedlo ke kácení stromů a záboru stanoviště. Svým vyjádření č. S/35/CR/2010/740 ze dne 8.2.2010 vyloučila SCHKO vliv rekonstrukce cyklostezky na lokality soustavy Natura 2000. V rámci posouzení ploch navrhovaných v konceptu ÚP, kde není známo přesné technické řešení, však potenciální vliv realizace cyklostezky nelze zcela jednoznačně vyloučit.

Na základě vyhodnocení moţných vlivů koncepce bylo konstatováno,ţe navrţená koncepce "Územního plánu Turnov" nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Chráněná území s mezinárodním statutem ochrany v správním území města Turnov Tab.č.17 území s mezinárodním statutem Typ

ICZUJ

Obec

Geopark

577626

Turnov

biosférická rezervace

577626

Turnov zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje


63

Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zák.114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek (VKP – R), zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. VKP nejsou v tomto textu taxativně uváděny, lze je vyčíst z textové a výkresové části Konceptu ÚP Turnov. Územní systém ekologické stability a prostupnost krajiny - ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Ekologická stabilita území je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) sloţený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES) a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. U SO ORP Turnov byl KES stanoven na 1,19, u vlastního správního území města Turnov na 0,9. Tab.č.18 Hodnocení koeficientu ekologické stability

V širším řešeném území jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.: - plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichţ mohou být vloţena biocentra regionálního významu


64 - plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichţ mohou být vloţena biocentra lokálního (místního) významu - plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky. Část území města Turnova náleţí do nadregionálního biokoridoru ÚSES „Jizera“. Osou tohoto biokoridoru je řeka Jizera. Na území města zasahují další prvky ÚSES – dvě významná regionální biocentra (RBC) „Bukovina“ na severu a „Hruboskalsko“ na jihu. Důleţitým spojovacím prvkem osy nadregionálního biokoridoru „Jizera“ s dalšími prvky ÚSES na území města a okolí je regionální biokoridor (RBK) podél vodního toku Libuňky a lokální biokoridory (LBK) podél Vazoveckého potoka, Kadeřavky, Stebénky, Odolenovického potoka, další spojující RBC Paseka s LBC Malý Rohozec a konečně biokoridor spojující LBC Vesecko s prvky ÚSES za hranicí území. V území se nachází lokální biocentra nebo jejich části, a to Vostrova, Malý Rohozec, Vesecko, Rybníčky pod zámkem, Svahy nad Jizerou, Struhy, Černava, Nudvojovické slepé rameno, Dehetník.

Tab.č.19 Nadregionální biokoridory v širším území- SO ORP Turnov ID RK671 RK686 RK686 K31V,N K31V,N K31V,N K31V,N K31V,N K31V,N K31V,N K31VN K31MB K35B K31VN K31VN RK669 RK669 RK669 RK670 K31B K31B K31B K35B K35B K35B K35B

NAZEV Prachovský vrch Děčín Děčín Jizera Jizera Jizera Jizera Jizera Jizera Jizera Jizera Jizera Ţehrovka Jizera Jizera Frýdštejn Barborka Bezděčín

KATEGORIE NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK NRBK zdroj: Databáze sledovaných jevů ÚAP ORP Turnov


65 Tab.č.20Regionální biocentra v širším území - SO ORP Turnov NÁZEV

ID RC1251 RC386 RC1233 UN RC1247 RC1245 RC1664 UN UN UN UN RC1246

Malá Skála (část CHKO Český ráj) Hruboskalsko Rybník Věţák svah pod Kopaninou Údolí Mohelky Kozákov Všeň Rakouské bučiny Rakouské bučiny Bukovina Paseka Klokočské skály

KATEGORIE RBC RBC RBC RBC RBC RBC RBC RBC RBC RBC RBC NRBC zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Tab.č. 21Regionální biokoridory v širším území - SO ORP Turnov ID RK699 RK675 RK685 RK672 RK666 RK699 RK672 RK672 RK682 RK682 RK668 RK666 RK685 RK685 RK685 RK682 UN

NÁZEV

Vidlák

Libuňka Vidlák Vidlák Vidlák

KATEGORIE RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK RBK zdroj: Databáze sledovaných jevů ÚAP ORP Turnov

Zákres tras a prvků ÚSES ve vlastním řešeném území je patrný z výkresové části Konceptu ÚP Turnova. Jako podklad pro vymezení prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) byl vyuţit generel ÚSES zpracovaný pro ÚPSÚ Turnov v roce 1993, dále ÚAP pro ORP Turnov a zejména mapové podklady Informačního systému Libereckého kraje - mapy z koncepce ochrany přírody a krajiny.


66 Všechny vymezené skladebné části ÚSES, a to jak nadregionální a regionální, tak i lokální, zakreslené v koncepci ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, jsou v konceptu ÚP Turnov jednoznačně definovány plochou. Dále byly prověřeny všechny navrţené prvky z původního generelu. Z tohoto generelu byly ve vymezení prvků ÚSES korigovány zejména původně navrţené prvky vytyčené pouze směrem propojení, coţ není v souladu s metodikou vymezení plánu ÚSES v územních plánech (v územních plánech mají být prvky ÚSES jednoznačně definované plochou a ne pouze naznačené), navrţení moţných směrů propojení funkčních částí systému bylo, nebo mělo být, řešeno v dokumentacích Generelů ÚSES, předcházejících zakomponováním systému do územních plánů. Součástí ÚP má být tedy jednoznačně vymezená a definovaná plocha, a to jak prvků zcela funkčních, tak i částečně funkčních, či navrţených a tedy nefunkčních. Prověřeny a částečně korigovány byly zejména tyto lokální biokoridory z původního generelu ÚSES: 1) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku 1993 - BK13-9):  v původním ÚSÚ a v koncepci OP část označena jako vymezená a funkční je přejata do návrhu jako interakční prvek (IP1), naznačené pokračování původního LBK v koncepci OP k vymezení, není moţno přes ţelezniční trať a zastavené území spojitě vymezit (ani při pouţití maximálně přípustných přerušení). 2) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku 1993 – BK11-12):  v původním ÚPSÚ označen jako prvek moţného propojení k vymezení  v koncepci OP tento prvek jiţ chybí, zřejmě vcelku logicky vyhodnoceno jako propojení bez praktického významu (spojení dvou údolních niv přes kopec a zastavitelné území)  v regulačním plánu Hruštice – Károvsko vymezená plocha zeleně jako PZ – parky, parkové plochy, hřbitovy, pro vymezení prvku ÚSES by bylo vhodnější vybudování pásu přírodní zeleně (rozptýlená a liniová - RZ) nebo lesní resp. přírodní nelesní plochy, coţ uprostřed zastavitelného území není příliš reálné.  opět problematické aţ nemoţné vymezení celého biokoridoru, zejména co se týká napojení v jiţní části řešeného území (komunikace, zastavěná oblast)  řešením je vymezení celé plochy pásu zeleně stanovené v regulačním plánu jako interakčního prvku (IP2) 3) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku 1993 – BK12-14):  v původním ÚSÚ označen částečně jako nefunkční prvek k vymezení a částečně jako funkční, stejným způsobem je označen v koncepci OP  biokoridor je v návrhu vymezen ve spodní části potoka od Jizery jako nefunkční, nicméně potok je ve volném korytě a je moţnost jeho částečné revitalizace, v horní, partii je jiţ tok potoka doprovázen břehovými porosty a je funkční. Biokoridor je v návrhu označen jako LBK4 4) Lokální biokoridor (původní označení v ÚPSÚ Turnov z roku 1993 – 12-22):  v původním ÚPSÚ označen částečně jako nefunkční prvek k vymezení a částečně jako funkční, v koncepci OP je označen jako navrţený prvek k vymezení  biokoridor je v návrhu vymezen jako LBK5,


67 5) Všechny ostatní prvky systému ekologické stability jsou v návrhu vymezeny dle moţností jako funkční, částečně funkční a nefunkční (určené k zaloţení). Stručná charakteristika jednotlivých prvků ÚSES: V plánu ÚSES v řešeném správním území města Turnov je vymezena jedna osa nadregionálního biokoridoru (kód=K31V,N)), jeden regionální biokoridor (kód=RK 675), jedno regionální biocentrum (kód_ÚTP=RC 386), devět lokálních biocenter (BC_1/číslo=LBC 224/1529, 304/1440, 308/1205, 309/250, 311/1677, 313/590, 314/1441, 492/240, 1185/244), šest lokálních biokoridorů (LBK1-LBK6) a dva interakční prvky (IP1, IP2). Tab.č. 22 Charakteristiky významných prvků systému ÚSES v řešeném území

Číslo (označení): K31V,N Název: Osa nadregionálního biokoridoru Jizera Kultura: vodní tok, břehové porosty, louka Popis:

význam: nadregionální biokoridor Výměra:

Nadregionální biokoriodor toku Jizery

Číslo (označení): RK675 význam: regionální biokoridor Název: Regionální biokoridor Libuňka Kultura: vodní plocha, orná, louka, ost. plochy Výměra: 21,2 ha Převážně funkční regionální biokorodor vedený podél toku říčky Libuňky, tok je Popis: doprovázen břehovými porosty Číslo (označení): LBC 224/1529 Název: Vostrova Kultura: les Popis:

význam: lokální biocentrum Výměra:

Lesní biocentrum, vymezené, funkční

Číslo (označení): LBC 304/1440 Název: Dehetník Kultura: orná, vodoteč, cílové aspolečenstvo - les Popis:

13,6 ha


3,41 ha

Navržené biocentrum na soutoku dvou otevřených vodních kanálů


68 Číslo (označení): Název: Vesecko Kultura: les Popis:

LBC 308/1205


24,76 ha


Číslo (označení): LBC 309/250 význam: lokální biocentrum Název: Nudvojovické slepé rameno Kultura: vodní tok, orná, cílové společenstvo - vodní, TTP, ostatní plochy Výměra: 5,22 ha Popis:

Navržené biocentrum, převážně nefunkční, ve funkční části fragment mokřadního luhu

Číslo (označení): Název: Struhy Kultura: les Popis:

LBC 311/1677



Číslo (označení): LBC 313/590 Název: Bartkovsko Kultura: TTP, ostatní plochy Popis:

11,48 ha


4,37 ha

Navržené, převážně funkční biocentrum

Číslo (označení): LBC 314/1441 význam: lokální biocentrum Název: Černava Kultura: orná půda, sady, cílové společenství - přírodní nelesní plochy Výměra: 4,45 ha Popis:

Navržené biocentrum, převážně nefunkční

Číslo (označení): LBC 492/240 význam: lokální biocentrum Název: Rybníčky pod zámkem Kultura: voda, TTP, ostatní plochy Výměra: 8,64 ha Navržené částečně funkční biocentrum, základ tvoří soustava zazemněných rybníčků s Popis: fragmenty mokřadních fytocenóz Číslo (označení): LBC 1185/244 Název: Svahy nad Jizerou Kultura: les Popis:


24,98 ha

Lesní biocentrum, vymezené, funkční Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

69 Číslo (označení): LBK 1 Název: Nad Veseckem Cíl. spol.: na řešeném území les Popis:

význam: lokální biokoridor Výměra:

0,24 ha

Převážně funkční biokoridor vycházející z LBC 224/1529 až k hranici řešeného území

Číslo (označení): LBK 2 význam: lokální biokoridor Název: U Červeného dvora Cíl. spol.: založit, liniová společenstva přírozeného charakteru Výměra: 2,13 ha Navržený, nefunkční biokoridor vycházející z LBC 308/1205 až k hranici řešeného Popis: území Číslo (označení): LBK 3 Název: Vazovecké údolí Cíl. spol.: lesní, louky, Popis:


Částečně funkční biokoridor v údolí podél Vazoveckého potoka

Číslo (označení): LBK 4 Název: Stebeňka Cíl. spol.: vodní, louky, lesní, břehová liniová Popis:



2,65 ha

Navržený nefunkční biokoridor pro podporu systému

Číslo (označení): LBK 6 Název: Kadeřávka Cíl. spol.: vodní plocha, louka, liniová společenstva Popis:

4,66 ha

Biokoridor podél toku potoka, vymezený v nefunkční části k revitalizaci

Číslo (označení): LBK 5 Název: Vrchhůra Cíl. spol.: liniová s přírodě blízkým charakterem Popis:

8,05 ha


2,20 ha

Navržený biokoridor podél malé vodoteče, převážně nefunkční

Číslo (označení): IP 1 význam: interakční prvek Název: Odolenovický potok Cíl. spol.: vodní, břehová společenstva Výměra: 1,75 ha Původně navržený biokoridor, nemožnost jeho vymezení v plné délce, navržen v Popis: převážně funkční části jako interakční prvek


70

Číslo (označení): IP2 význam: interakční prvek Název: Hruštice - Károvsko Cíl. spol.: přírodní nelesní plochy Výměra: 6,53 Původně navržený biokoridor, nemožnost jeho vymezení v plné délce, navržen jako Popis: interakční prvek v pásu zeleně vymezené regulačním plánem poznámka: výměry u prvků přesahujících do sousedních k.ú. jsou uvedeny pouze na řešeném území

Biotopy Z přírodních biotopů (Chytrý, Kučera & Kočí 2001) byly v oblasti jednotlivých změn vymapovány následující typy, tj. L1, L2.2, L5.1, L7.1, M1.1, T1.1, T1.4, T1.9, T3.4 a K3. Podkladem byla vrstva mapování biotopů AOPK ČR přístupná přes WMS sluţbu v prostředí ArcMap 10. L1 Mokřadní olšiny (Alnion glutinosae) Tento typ olšin je rozšířen na trvale zamokřených slatinných půdách v blízkosti rybníků či v bezodtokých pánvích. Vyskytuje se ostrůvkovitě a je charakterizována často vysokým podílem ostřic v bylinném patře, případně dalších rostlin, rozšířených ve společenstvech rákosin a vysokých ostřic. Fytocenologicky jde o asociace Carici acutiformis-Alnetum a C. elongatae-Alnetum, časté jsou ale přechody k různým luţním olšinám, případně k rašelinným březinám. Na baţinné olšiny je vázána řada ohroţených druhů rostlin, např. ďáblík bahenní Calla palustris, rozpuk jízlivý Cicuta virosa, kapraď osténkatá Dryopteris carthusiana, pryskyřník velký Ranunculus lingua, kapradiník baţinný Thelypteris palustris apod. Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z189. L2 Luţní lesy L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy (Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Cariciremotae-Fraxinetum, Piceo-Alnetum) Tento typ luţních lesů je bohatě zastoupen v nivách vodotečí, na prameništích a v podmáčených depresích od nejniţších aţ po horské polohy. Přestoţe značná část porostů vznikla teprve sekundární sukcesí na opuštěných zemědělských půdách (zpravidla vlhkých loukách), jde často o porosty fytocenologicky vyhraněné, s početně zastoupenými diagnostickými druhy. Charakteristický je zde např. výskyt druhů jako prvosenka vyšší Primula elatior a kozlík výběţkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. V teplejších polohách, zpravidla v úzce zaříznutých nivách, je lokálně rozšířena ptačincová olšina as. Stellario-Alnetum glutinosae. Rovinaté terény v nivách řek obsazují většinou střemchové jaseniny as. Pruno-Fraxinetum. V typické podobě jsou vyvinuty v přítocích Jizery. Společenstva tvrdého a měkkého luhu níţinných řek jsou pouze potenciálně naznačena v doprovodu Jizery pod Turnovem. Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z349. L5 Bučiny L5.1 Květnaté bučiny (Eu-Fagenion, Galio-Abietenion) Bučiny jsou nejvýznamnější jednotkou přirozené lesní vegetace v území. Acidofilní typy bučin jsou recentně i potenciálně hojnější neţ typy květnaté. V zájmovém území to jsou zejména bučiny z okruhu as. Luzulo-Fagetum, zpravidla však subas. deschampsietosum flexuosae. Typická biková bučina s Luzula luzuloides je rozšířena právě v Českém ráji. Zvláštní kategorii představují borové bučiny Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

71 pískovcových podloţí (Pino-Fagetum). Jejich současné výskyty zřejmě představují jen malý zlomek jejich původně hojného rozšíření v Českém ráji. Podle typu půdy plynule přecházejí do nesmíšených bučin as. Luzulo-Fagetum nebo do borových doubrav aţ přirozených borů. Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z344. L7 Acidofilní doubravy L7.1 Suché acidofilní doubravy (Luzulo-Quercetum, Viscario-Quercetum, Calluno-Quercetum) V současné době jsou doubravy zastoupeny málo vyhraněnými typy často sukcesního či polokulturního charakteru. Společenstvem přechodného typu jsou doubravy as. Carici-Quercetum, které bývají řazeny k luţním společenstvům (svaz Alnion incanae). Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z5. M1 Rákosiny a vegetace vysokých ostřic M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod (Phragmition communis) Značně široká skupina společenstev, s velkým rozšířením zejména v rovinatějších územích s vysokým podílem mokřadních terénů. Rákosiny ze svazu Phragmition communis (biotop M1.1) jsou charakterizovány dominancí rákosu, orobince širolistého či úzkolistého, zblochanu vodního, méně často zevaru vzpřímeného, puškvorce obecného či přesličky poříční. Typicky se vyvíjejí v rybničních litorálech či na dnech vysýchajících nádrţí, časté jsou ale i na různých mokřinách, které byly původně obhospodařovány jako louky. Tyto tzv. sukcesní rákosiny se vyznačují nevyhraněnou druhovou garniturou a v podstatě představují degradační prvek v krajině (vedou totiţ k potlačení předchozí, zpravidla ochranářsky cennější vegetace). Do malé části tohoto biotopu zasahuje změna č. Z1. T1 Louky a pastviny T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion) T1.4 Aluviální psárkové louky (Alopecurion pratensis) T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky (Molinion) Velmi široká skupina, která zahrnuje plošně nejvýznamnější typ relativně přirozené vegetace. Jsou zde sdruţeny typy mezofilní aţ mírně xerofilní, stejně jako typy hygrofilní, včetně společenstev charakteru mokřadních lad. Mezofilní louky svazu Arrhenatherion jsou v území zastoupeny především typickými ovsíkovými loukami (as. Arrhenatheretum elatioris), které jsou rozšířené na hlubších půdách a spíše v teplejších územích. Druhové sloţení většiny luk je významně ovlivněno kulturou, coţ je zpravidla indikováno i malou rozmanitostí diagnostických bylin. Nivní louky svazu Alopecurionpratensis jsou v území zastoupeny zejména obvyklým typem psárkovým (Alopecuretum pratensis). S ohledem na hojné zastoupení biotopu (T1.1) v území (často různě degradovaného sukcesí) do něj zasahuje řada dílčích změn. Jedná se o Z14, 15, 16, 17, 26, 31, 45, 56, 58, 62, 63, 65, 72, 82, 256, 259, 260, 266, 271, 272, 274, 331, 333, 342, 343, 354, 355, 356 a 357. Většinou se jedná o dotčení malé části ploch. V případě T1.4 se tohoto biotopu dotýká pouze změna č. 147, u T1.9 pak změna č. 342 a 343. T3 Suché trávníky T3.4 Širokolisté suché trávníky (Bromion erecti) Vyskytují se v území značně nesouvisle v územích s vápnitými půdami. Dominantou je válečka prapořitá Brachypodium pinnatum nebo sveřep vzpřímený Bromus erectus, k nimţ přistupuje velký Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

72 počet bylinných druhů, jako je např. pcháč bezlodyţný Cirsium acaule, chrpa čekánek Colymbada scabiosa, čičorka pestrá Coronilla varia, jahodník trávnice Fragaria viridis, jehlice trnitá Ononis spinosa, dobromysl obecná Origanum vulgare, vítod chocholatý Polygala comosa, krvavec menší Sanguisorba minor, šalvěj luční Salvia pratensis, jetelalpínský Trifolium alpestre apod. Do malé části území s malým podílem tohoto biotopu zasahuje změna č. Z45. K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (Berberidion) Ve sledovaném území se jedná o poměrně hojný typ vegetace, který zaujímá jednak dřívější meze (liniové útvary), jednak opuštěnou zemědělskou půdu, zvláště ve svaţitějších terénech a na ţivnějších substrátech. Jde o více či méně zapojené porosty různých keřů – šípkové růţe, hlohu, trnky, svídy, lísky, řešetláku, doprovodně i ostruţiníků. Na příhodných stanovištích se v bylinném patře uplatňují druhy teplomilných lesních lemů. V rámci území vymezených při mapování biotopů zasahuje do malé části území s podílem těchto biotopů změna č. Z31, Z45 a 354. Mnoţství dílčích změn, zejména na území CHKO Český ráj pak různou měrou zasahuje do fragmentů těchto biotopů, respektive jejich různě degradovaným forem. Ostatní změny se týkají spíše méně biologicky hodnotného území. V rámci těchto změn jsou s největší biologickou hodnotou (diverzitou) povaţovány zahrady a louky (často v pokročilé sukcesi s projevujícími se křovinami). Ostatní plochy v rámci intravilánu a kulturní louky s polními monokulturami lze povaţovat s nejniţší biologickou hodnotou v území. Krajina V širším okolí řešeného území se vyskytují bioregiony: Tab.č. 23Charakteristické bioregiony pro řešené území a okolí Bioregion 1.34 Ralský 1.35 Hruboskalský 1.36 Ţeleznobrodský 1.6. Mladoboleslavský

Stručná charakteristika pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami. Nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích. Nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběţek bez údolních zářezů, tvořící přechod k Podkrkonošskému bioregionu niţší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní část Jizerské tabule a jiţní část Turnovské pahorkatiny. V řešeném území leţí pouze nereprezentativní část. zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Pro hodnocení krajinného rázu a problematiky jeho ochrany se pouţívají i další kriteria, jako např.: - lesnatost území - členění území Turnova a okolí do přírodních lesních oblastí (viz následující tabulka): - podílu ZPF - zornění ZPF - klimatických regionů.


73

Tab.č. 24Přírodní lesní oblasti v řešeném území a blízkém okolí Číslo

Název PLO

17

Polabí

18

Severočeská pískovcová plošina

Podoblast b – jiţní a severní okrajová pásma a – Českodubská pahorkatina, Bezdězská plošina b – Český ráj, Vyskeřská plošina, Libuňská brázda zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Základní geoekologická typizace krajiny je následující: I. Krajinný typ A – krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina sníţených aţ devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těţby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace) II. Krajinný typ B – krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina sníţených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků III. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina sníţených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních biocenter ÚSES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL). Téměř celé řešené území Turnova a okolí náleţí do krajinných typů A (jiţní segment území) a B (severní segment území).


74


75

(zdroj: Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Český ráj, Löw&spol. s. r.o.) Krajinný ráz území CHKO zasahujícího do správního území Turnova je patrný z předchozího obrázku. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

76 Na území CHKO Český ráj plošně mírně převaţují lesozemědělské krajiny nad lesními. Na okrajích řešeného území jsou enklávy zemědělských krajin. Z ostatních typů krajin se v řešeném území vyskytují menší segmenty krajin rybničních, jiţní okraj Turnova jiţ můţeme řadit do krajin urbanizovaných. Krajinné typy vyskytující se v CHKO Český ráj (týkající se správního území Turnova a blízkého okolí) (viz předchozí výřez mapy: Rámcové typy krajin v CHKO Český ráj) 1Z1 – starosídelní zemědělská krajina plošin a plochých pahorkatin …Pro tento typ je typické zásadně soustředěné osídlení v návesních vsích. U části vsí se postupem času rezignovalo na veřejný prostor návsi a vsi tak získaly hromadný charakter. Charakteristický je pás převáţně ovocných zahrad po obvodu sídla. Převáţně plochý reliéf, členěný mělkými údolími umoţňuje velkoplošné hospodaření. Původní řemenovitě členěné traťové a nepravé traťové pluţiny byly během kolektivizace přeměněny na scelené lány. To se týká i dominikálních pluţin s původně relativně velkými poli lemovanými alejemi. Přeměna byla absolutní, původní členění pluţin se nikde nedochovalo, částečně byla zachována jen struktura cestní sítě. Rozorány byly i původně luční údolní nivy vodních toků. Krom izolovaného háje na sopečném vrchu Humprecht se dřeviny omezují na úzké linie břehových porostů a občas i jako doprovod silnic a cest. Tradiční prvek, ovocné aleje podél silnic a u dominikálních pluţin a prakticky kolem všech polí, je dochován jen ve fragmentech. Mnohem více jsou dochována sídla – urbanisticky i architektonicky (Vesec, Nepříveč, Javornice, Malé Jinolice). Pouze část z nich byla doplněna o areály zemědělských druţstev (Osek, Olešnice, Libošovice, Jinolice) nebo o novou obytnou výstavbu modernistických forem (zejm. Libošovice). Postupující výstavba podél silnic u nich narušila i kompaktní charakter vsi i ovocný pás po obvodu sídla. Zejména zemědělskou činností a jejími provozy je silně narušený charakter krajiny. 3U2 - vrcholně středověká urbanizovaná krajina členitých pahorkatin a vrchovin Území v okolí Mašova a Pelešan na jiţním okraji Turnova je jiţ stavebně a funkčně propojeno s Turnovem. Řadí se tedy jiţ k urbanizovaným krajinám. V rámci nich se jedná o relativně kvalitní území s poměrně jednotným typem zástavby a dostatkem rozptýlené zeleně. 5M5 – pozdně středověká lesozemědělská krajina rozřezaných tabulí Se nachází v severní části CHKO Český ráj. V okolí Ondříkovic se jedná o plošinu se strmě zaříznutými údolími. V okolí Besedic a Loučky se jedná o kuestu, která je ze západu rozrušována zaříznutým údolím (pro svou velikost jiţ řazeno do typu zaříznutých údolí). Charakter krajiny byl narušen kolektivizací zemědělství v 2. polovině 20. století a částečně i rušivou novou výstavbou. 5M13 - pozdně středověká lesozemědělská krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů V CHKO Český ráj se jedná o výrazný Kozákovský hřbet. Na části jeho svahů jsou skalní výchozy. Nejsou však příliš velké ani pohledově exponované a nebyly proto vymezeny jako skalní


77 města. Jedná se o jednu z nejlépe dochovaných krajin. Převaţuje rozptýlené osídlení s úsekovou pluţinou a výjimečně dochovaný Prackov se záhumenicovou pluţinou. 5M15 - pozdně středověká lesozemědělská krajina zaříznutých údolí Do tohoto typu na území CHKO Český ráj patří severní část údolí Jizery, údolí Frýdštejnského potoka a její levostranný přítok Z od Louček. Typické jsou strmé zalesněné svahy a zemědělská údolní niva. Část údolí byla později osazena samotami. Údolí Jizery je narušeno zejména zástavbou Malé Skály (mimo CHKO). Údolí Frýdštejnského potoka je částečně narušeno rušivou novou výstavbou. Výjimečně dochovaný je její levostranný přítok. 5M2 - pozdně středověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Tento běţný typ reliéfu zasahuje do CHKO Český ráj jen okrajově, jiţně od Frýdštejna. Je mírně svaţitý, zemědělského charakteru. Na jeho vzhledu se silně podepsala kolektivizace zemědělství a novodobá, převáţně rekreační výstavba v jeho východním okraji. 5M19 - pozdně středověká lesozemědělská krajina skalních měst Jedná se o jeden malý segment v severní části CHKO – o skalní hřbet Pantheon – Frýdštejn. Ten je pro svou výraznost a exponovanost zařazen do skalních měst. Výrazné skalní stěny jsou akcentovány kaplí na Pantheonu a věţí někdejšího hradu Frýdštejna. Dobře dochovaný, vzácný krajinný typ je částečně narušen rušivou výstavbou na jeho úpatí. Významné dominanty území, ať jiţ přírodní nebo historické, vzniklé lidskou činností, tzv. póly, se nacházejí jak ve vlastním CHKO, tak mimo jeho hranice, v blízkém sousedství. Ve správním území Turnova a jeho blízkém okolí se jedná např. o dominanty: Kulturní a historické póly Drábské světničky - z někdejšího skalního hradu na okraji pískovcové plošiny se dochovala řada ve skále vytesaných místností. Jedno z nejznámějších míst Českého ráje. Libošovice - vesnice s dominantou pozdně gotického kostela sv. Prokopa. Vyskeř – vesnice s dominantou kostela se rozkládá na úpatí výrazného čedičového vrchu Vyskeře – jedné z nejvýznamnějších dominant Českého ráje. Působení dominantní kostelní siluety je tak potlačeno působením přírodní dominanty. Na jeho vrcholu stojí poutní kaple sv. Anny. Všeň - vesnice posazená na vyvýšeném úpatí pískovcových plošin. Zdaleka patrný gotický kostel sv. Filipa a Jakuba. Valdštejn – někdejší sídlo Albrechta z Valdštejna postavené na třech pískovcových skaliskách, po poţáru zpustnul, později zčásti obnoven. Hrubá Skála – zámek vybudovaný na okraji skalního města, jedno z nejznámějších míst Českého ráje. Z věţe atraktivní rozhledy do údolí Libuňky i dovnitř skalního města. Sedmihorky – znovuobnovený lázeňský areál. Pantheon – upravená hradní zřícenina a kaplí v exponované poloze na vrcholu výrazné skalní stěny.


78 Frýdštejn – zřícenina hradu zbudovaného na pískovcovém skalisku, v mohutné věţi vybudovaná rozhledna. Kulturních pólů lze v Českém ráji nalézt více, jejich význam je však pouze lokální. K takovým pólům patří např. kompaktní vesnice ostře kontrastující s polní krajinou v okolí nebo statek či turistická chata uprostřed lesa, zemědělský nebo průmyslový areál v zemědělské krajině. Kulturní a historické póly v okolí CHKO Český ráj Turnov – historické městské centrum, dnes chráněné jako městská památková zóna. Ţelezný Brod – historické městské centrum. Semily – městské centrum okresního města. Hrubý Rohozec – zámek na okraji plošiny nad zaříznutým údolím Jizery. Újezd pod Troskami – výrazná dominanta kostela na okraji obce. Krajinné přírodní osy na území CHKO Český ráj Za přírodní osy lze v řešeném území povaţovat výrazná údolí větších vodních toků. Ty zároveň slouţí jako biokoridory regionálního nebo nadregionálního významu. V řešeném území se nacházejí tři významné přírodní osy, shodou okolností zcela odlišného charakteru: I. Údolí Jizery II. Údolí Libuňky III. Údolí Ţehrovky IV. Údolí Jordánky I.

Údolí Jizery

Řeka Jizera svým zahloubením vytvořila hluboké, ostře zaříznuté údolí. V porovnání s jinými zaříznutými údolími je toto, leţící v severní části CHKO Český ráj, velmi široké. Mnohem více tak vyniká jeho aţ monumentální rozměr. II.

Údolí Libuňky

Libuňka, tekoucí na severním okraji hlavní a východní části CHKO Český ráj, naproti tomu protéká širokým mělkým údolím s výrazně asymetrickým profilem. Široká říční niva je na levé straně ohraničena vysokým a strmým zlomovým svahem se skalními výchozy aţ skalními stěnami. Pravý břeh je tvořen jen mírně se zvedající plošinou. III.

Údolí Ţehrovky

Ţehrovka se zařezává do pískovcových plošin střední části CHKO Český ráj. Typická ukázka údolí zaříznutého do pískovcových tabulí. Údolí je ostře vymezeno výraznou terénní hranou. Svahy údolí jsou velmi strmé, skalnaté přecházející aţ do skalních stěn, údolní niva je úzká a podmáčená. Na dolním toku opouští Ţehrovka vyzdviţené tabule a vytváří širokou říční nivu v plochém reliéfu širokého údolí Jizery. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

79 Údolí Jordánky Jordánka je nejvýznamnější přítok Ţehrovky. Stejně jako ona se zařezává do pískovcových plošin střední části CHKO Český ráj. Typická ukázka údolí zaříznutého do pískovcových tabulí. Údolí je ostře vymezeno výraznou terénní hranou. Svahy údolí jsou velmi strmé, skalnaté přecházející aţ do skalních stěn, údolní niva je úzká a podmáčená. Často se v ní nacházejí rybníky, vyplňující prakticky celou šířku údolního dna. Výrazné údolí Jordánky překračuje nevýrazné rozvodí a přes rybníky Hrudka a Rokytnický de facto spojuje Údolí Ţehrovky s Údolím Libuňky. Krajinné přírodní osy lokálního charakteru pak jsou zejména údolí menších vodních toků. Krajinné kulturní osy na území CHKO Český ráj Za významnou kulturní osu lze na území CHKO Český ráj povaţovat pouze historickou stezku spojující údolím Libuňky, Javorky a Cidliny Turnov s Jičínem. Vedoucí severním okrajem hlavní a východní části CHKO Český ráj. Jedná se tedy o přírodně podmíněnou kulturní osu. Ještě významnější však je stezka vedoucí údolím Jizery aţ po Turnov. Ta vede západně od hlavní části CHKO Český ráj. Její trasu dnes symbolicky stvrzuje dálnice. Vedení stezky severně od Turnova není zcela jednoznačné. Je pravděpodobné, ţe v úseku Turnov – Ţelezný Brod opouštěla údolí Jizery a vedla po plošinách snad po ose Michlovka – Besedice – Vrát. Kulturní osy niţšího řádu jsou zejména dopravní komunikace. Krajinářsky hodnotné jsou zejména silnice a cesty lemované alejemi dřevin. Oblasti krajinného rázu vymezené na území CHKO Český ráj spadající do řešeného území a jejich charakteristika: S, J, V, Z – světové strany, CHKO – chráněná krajinná oblast (v tomto případě vţdy míněn Český ráj), P póly – přírodní póly, K póly – kulturní póly, P osy – přírodní osy, K osy – kulturní osy, PP – přírodní památka, PR – přírodní rezervace, MPR –městská památková rezervace, MPZ – městská památková zóna


Turnovsko

Rozsáhlá oblast, zčásti zasahující do CHKO. Tvoří SZ díl hlavní části a Z díl severní části. Hranice je v hlavní části velmi výrazná, tvořená zlomovými svahy a okraji skalních měst. Je také akcentována výraznými vrchy Muţský a Vyskeř. Výrazná S hranice je tvořena Ještědsko – Kozákovským hřbetem. Na SV je hranice s Údolím Libuňky tvořena nevysokým svahem a v nadhledech se tak uplatňují další vzdálenější horizonty Klokočských skal, kuesty Z od Vesce a zejména Ještědsko – Kozákovským hřbetem. Osou území je řeka Jizera, ta nad Turnovem teče v hlubokém zaříznutém údolí (popsáno samostatně) a J od Turnova teče v široké mělkém údolí. Pro reliéf jsou typické roviny širokých říčních niv a říčních teras a mírně ukloněné sprašové plošiny. Do strmého levého i mírného pravého okraje širokého údolí se zařezávají přítoky Jizery.

Matrice: starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv a běţného reliéfu plošin a plochých pahorkatin. V případě Turnova jde o urbanizované krajiny. V okrajích významně lesozemědělské aţ lesní krajiny běţného reliéfu členitých pahorkatin a vrchovin, rozřezaných tabulí a skalních měst. Na S lesozemědělské zaříznutých údolí. Zemědělské krajiny mají charakter scelených lánů. Veduty: téměř celé východní ohraničení oblasti tvořené zlomovým svahem vyzdviţených tabulí. P osy: údolí a niva Jizery. P póly: Muţský, Vyskeř, Sokol, Kozlov K póly: Hrada, Klamorna, Všeň, Drábské světničky, Turnov, Hrubý Rohovec, Pantheon, Frýdštejn.

Rozsáhlé oblasti skalních měst a rozřezaných plošin na vyzdviţených tabulích (zčásti se zvýšeným stupněm ochrany) široce zaříznuté údolí Jizery, rybník Ţabakor, vrchol Muţský. Architektonicky i urbanisticky dochované vesnice Pohoří, Mladostov, Kacanovy.

Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Odlesnit vrchol Vyskeře. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Nezastavovat údolní nivy a i v Turnově tak ponechat volné široké přírodní a povodňové koridory. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině. Revitalizovat tok Ţehrovky a obnovit tradiční charakter nivy jako rozsáhlých luk s dřevinami Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího vyuţití a dotační podpory. Podporovat a chránit maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Cestami rozčlenit velkoplošné sady v okolí Muţského.

81 Turnovské údolí Jizery

Besedice – Loučky Klokočí

Jedná se o soubor KvC v široce zaříznutém údolí Jizery leţící v oblasti Turnovska. J a S hranice údolí je otevřená, jinak je S hranice tvořená výrazným skalním hřbetem Frýdštejn – Pantheon – Suché skály, coţ jsou zároveň jeho výrazné akcenty. Boční hranice vedou po horních hranách zaříznutého údolí, zčásti jsou na horních okrajích tvořeny skalisky aţ skalními stěnami. Celé území je tvořeno zaříznutým údolím se zalesněnými strmými svahy a zemědělským údolním dnem a mírnějšími částmi svahů. Malá krajinná oblast, celá leţící v severní části CHKO. Celé území se svaţuje k západu. Výrazná SV a V hranice vede po vrcholu asymetrického hřbetu. Tato hranice tak má polootevřený charakter umoţňující z oblasti pohledy na Kozákovský hřbet. S hranicí i akcentem je vrch Sokol. Jeho sniţující se hřbet postupně přechází v plošinu a tvoří Z hranici. Na J a JZ je oblast ohraničena výrazným skalním defilé Klokočských a Betlémských skal. Toto ohraničení je výrazné, ne však příliš vysoké. Vyšší část území je tedy v nadhledu otevřená do oblasti Turnovska a SZ části

Matrice: vrcholně a pozdně středověké lesozemědělské krajiny zaříznutých údolí P osy: Jizera P póly: Sokol, Suché skály, K póly: Pantheon, Frýdštejn.

Celkový charakter širokého, hluboce zaříznutého údolí, se zalesněnými skalními svahy a otevřenou údolní nivou. Skalní stěny nad údolím přecházející do skalních měst. Architektonicky i urbanisticky dochovaná ves Louţek.

Matrice: vrcholně a pozdně středověká lesozemědělská krajina rozřezaných tabulí a zaříznutých údolí Veduty: skalní defilé Klokočských a Betlémských skal P póly: Sokol

Skalní defilé Klokočských a Betlémských skal je právem chráněno vyšším stupněm ochrany. Ten si zaslouţí i zaříznuté údolí doplněné řetězcem samot i pluţina Michlovky.

Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut, ohraničení a horních částech zaříznutého údolí. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Zachovat ráz území: zalesněné svahy a zemědělská niva s malými kompaktními vesnicemi pomístně doplněnými rozptýleným osídlením. Zvýšenou ochranou chránit ves Louţek, nezahušťovat rozptýlené osídlení. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení v zaříznutém údolí jizerského přítoku. Přednostně zachovat volnou krajinu a ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů, pastvin) a nejlepší ukázky chránit


82 údolí Libuňky. Pro oblast je typický plochý reliéf mírného svahu kuesty, do nějţ se od západu intenzivně zařezává levostranný přítok Jizery. Údolí Libuňky

V CHKO leţí 1/3 aţ 1/2 oblasti. Výrazně protaţená krajinná oblast má asymetrický profil a ze S zasahuje do hlavní a východní části a z J do severní části CHKO. Její osou je řeka Libuňka a Javorka. Na V je ohraničení nevýrazné jdoucí po plochém rozvodním hřbetu. J je výrazné tvořené hřbetem. Ten je akcentovaný Bradou, Přivýšinou a Střelečskou hůrou. JZ je oblast výrazně vymezena nejvyššími polohami vyzdviţených plošin s dominantou Trosek. Krátké ohraničení na Z vede na okraji menšího svahu spadajícího do Turnovska. Jedná se o převáţně otevřené ohraničení. S a SV je ohraničení v nadhledech tvořeno výrazným Kozákovským hřbetem. Pod jeho výrazností nám z mnoha míst uniká mnohem menší hraniční horizont tvořený skalním okrajem Klokočských skal a horní hranou kuesty (ta se do údolí Libuňky sklání mírnými svahy), ten mezi údolím Libuňky a Kozákovským hřbetem vymezuje další samostatné oblasti. Pro oblast je charakteristický plochý reliéf tvořený říční nivou a terasami a mírně ukloněnými plošinami.

např. – pluţina Michlovky. Cestami rozčlenit velkoplošné sady. Obhospodařováním části strmého svahu kuesty, zachovat rozhledy na Kozákovský hřbet. Matrice: vrcholně středověké zemědělské a lesozemědělské krajiny širokých říčních niv a rozřezaných tabulí. Na SZ okrajově lesní krajiny skalních měst. Zemědělská krajina má dnes charakter scelených lánů. Veduty: prakticky celé jiţní ohraničení: Brada – Přivýšina – Prachovské skály – Střelečská hůra a celý severní okraj hlavní části CHKO tvořený výrazným zlomovým svahem, na SV (mimo území) jiţní okraj Kozákovského hřbetu. P osy: údolí Libuňky, K osy: stezka jdoucí údolím Libuňky P póly: Brada, Přivýšina, Prachovské skály, Střelečská hůra, Trosky K póly: Hrubá Skála, Valdštejn, lom Hrdoňovice. Údolí Libuňky a Javorky je široké a mělké. Jejich přítoky se ostře zařezávají do strmého i mírného svahu. Do oblasti patří i část vyzdviţený plošin od zlomového svahu po nevýrazné ohraničení. Oblast má výrazně

Zásadním krajinotvorným prvkem jsou levobřeţní skalnaté veduty s dominantou Trosek a Libuňka s údolní nivou. Větší část Libuňky a její údolní nivy je stejně jako levobřeţní veduty a skalní město na S chráněna v CHKO. Nejvýraznější skalní útvary v údolí zaříznutých toků chráněna v PR Borecké skály. Urbanisticky i architektonicky dochované vesnice (Malé Jinolice, Pařezská Lhota, Březka, Ktová). Celkový ráz: území se skalními vedutami.

Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Na Libuňku a její nivu je nutno pohlíţet jako na říční kontinuum s navazující úplnou fluviální sukcesí sérií nivních biotopů. Je třeba je chránit jako funkční celek. Je nutno revitalizovat tok i jeho údolní nivu. To se týká zejména obce Doubravice. Zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát na kompaktní charakter vesnic. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit ovocné aleje a stromořadí. Revitalizovat tok Libuňky a obnovit charakter nivy jako rozsáhlých luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího vyuţití a dotační podpory. Zachovat ráz území: kompaktní vsi jen vzácně doplněné samotami. Podporovat


83 protáhlý – průchozí charakter bez jednoznačného střediska.

Pod Kozákovem

Od SZ k JV protaţená oblast, jejíţ S část leţí v severní části CHKO. Velmi výrazná SV hranice je tvořená Kozákovským hřbetem akcentovaný vrchem Kozákovem. JZ hranice je nuanční, ale také velmi výrazná. Je tvořena strmým svahem kuesty Z od Vesce. JZ hranice je ale mnohem niţší. Vyšší polovina oblasti je tak v nadhledech pohledově otevřená do oblasti Turnovska a do dolní části údolí Libuňky. Vnitřek oblasti je akcentován menším sopečným vrchem J od Koberov. Běţný reliéf v údolí přechází ve výrazné svahy a skalnaté horské hřbety.

Matrice: vrcholně a pozdně středověké lesozemědělské aţ lesní krajiny běţného reliéfu členitých pahorkatin a vrchovin hercynika a výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů. Okrajově (vrch Kozákov) krajiny sopečných pohoří. Veduty: Ještědsko – Kozákovský hřbet, kuesta Z od Vesce P póly: Kozákov, Sokol

Výrazné svahy Kozákovského hřbetu jsou jedny z krajinářsky nejhodnotnějších území CHKO. Výjimečně dochovaná ves Prackov s pluţinou. Rozptýlené osídlení obklopené velkými ovocnými zahradami, loukami, pastvinami a lesy.

maloplošné způsoby obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Celý výrazný svah Kozákovského hřbetu chránit nejvyšším stupněm ochrany. Na niţší úrovni dále zvýšenou ochranu uplatňovat u všech pólů, os, vedut a ohraničení. U krajinných pólů a vedut je důleţité chránit i jejich úpatí. Nedopustit zahušťování rozptýleného osídlení se týká celého hřbetu i v okolí Koberov. Zachovat velké neoplocené, ovocné zahrady v bezprostředním okolí rozptýlených samot. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter a zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin) nejlepší ukázky chránit.


84


2.2. Charakteristika obce Geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové předpoklady. Turnov je centrum osídlení pro spádové obce v jeho správním obvodě. Dominantní pozice a velikost spádového obvodu zařazuje Turnov mezi čtyři nejvýznamnější centra osídlení v Libereckém kraji. Díky dobrému dopravnímu napojení a relativně kvalitní technické infrastruktuře disponuje vhodnými lokalitami pro rozvoj obytných a podnikatelských zón. Turnov je rovněţ důleţitým nástupním a obsluţným centrem cestovního ruchu pro oblast Českého ráje. Rozvoj území města a návrh zastavitelných ploch respektuje vazby na současně zastavěná území a sídelní strukturu danou minulým vývojem, bez vzájemných negativních vlivů. Turnov leţí na středním toku Jizery v tzv. Turnovské pahorkatině, v centru Chráněné krajinné oblasti Český ráj (181,5 km2, vyhlášena v roce 1955, rozšířena v roce 2002). Výměrou 2 273 ha se řadí na 5. místo v okrese Semily. Území se organizačně dělí na 5 katastrálních území (Turnov, Daliměřice, Mašov u Turnova, Bukovina u Turnova a Malý Rohozec) a na 13 částí: Turnov (Nudvojovice připojeny), Daliměřice, Hrubý Rohozec, Kadeřavec, Mašov, Pelešany, Bukovina, Dolánky u Turnova, Kobylka, Louţek, Malý Rohozec, Mokřiny a Vazovec. Počet obyvatel Turnova se v posledních letech pohybuje kolem čísla 14.600. Tímto číslem se řadí na 92. místo v České republice. Na sklonku 18. století měl Turnov asi 2.000 obyvatel, pak se jejich počet poměrně rychle zvyšoval. Ve 30. letech to bylo 3.500 a o deset let později asi 4.200. Vývoj počtu obyvatel městských částí od roku 1869 (výsledky oficiálních sčítání obyvatel). Tab.č. 25Počet obyvatel v jednotlivých letech

1869 6849

1900 9028

1930 11541

1950 11268

1970 13633

1980 14550

1991 14398

2001 14513

2003 14507

2009 14445

Základní údaje z druhé poloviny 90. let svědčily o nepříliš příznivém demografickém vývoji - počet narozených klesal a naopak rostl počet zemřelých. Celkový počet obyvatelstva byl vyrovnáván rostoucím mnoţstvím přistěhovalých občanů. Teprve údaj o počtu narozených během deseti měsíců roku 1999 dává za pravdu prognózám, ţe úbytek byl dočasný a v mnohém spojený se změnami ve způsobu ţivota společnosti v posledních deseti letech. Průměrný věk současné populace - 46 let převyšuje celostátní průměr. Prozatím nepřináší tento stav problémy, protoţe v současné populaci má nadprůměrné zastoupení věková skupina 15 - 24 let. V oblasti ekonomické má Turnov velkou výhodu. Není zde jeden velký průmyslový kolos, jehoţ případné potíţe by mohly způsobit těţkosti značnému počtu obyvatel, ale je tu tradičně poměrně velký

86 počet firem působících v nejrůznějších oborech. Také díky tomu se pohybuje nezaměstnanost na Turnovsku pod hranicí republikového průměru. Od roku 2003 jsou v tabulce uvedena data za oblast obce s rozšířenou působností, pro které MěÚ Turnov vykonává funkci ţivnostenského úřadu. Tab.č 26Počet ţivností v jednotlivých letech

2002 2003 2004 2005 2006 2007 počet podnikatelů - fyzické osoby počet podnikatelů právnické osoby celkem podnikatelů celkem ţivností

3300 5585 5586 5630 5650 5699 400

600

609

622

624

624

3700 6185 6195 6252 6274 6323 5500 10611 10900 11090 11140 11610

Památkově chráněné objekty a urbanisticky významné prostory. Ve správním území Města Turnov se vyskytuje mnoţství kulturně civilizačních hodnot, které jsou podrobně identifikovány a zakresleny v dokumentaci územně analytických podkladů a Rozboru udrţitelného rozvoje území města Turnov (2010). Jsou to zejména: - Národní kulturní památky: zámek Hrubý Rohozec, venkovská usedlost – Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova (sledovaný jev A9) - Městská památková zóna – MPZ Turnov (A6) - Území s archeologickými nálezy (A16) Území města Turnov má vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s mnoţstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotváří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou. Celé správní území Turnov má charakter území s archeologickými nálezy, na které se vztahuje ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V budoucnu prováděné zemní práce budou podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolají potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn vyuţití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území řešeném konceptem ÚP Turnov se vyskytují následující kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: Tab.č. 27Seznam nemovitých kulturních památek v řešeném území

Číslo rejstřík uz Sídelní útvar u

Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění


87 25237 / S 6-2512

Dolánky u Turnova

Dolánky u Turnova

čp.7

vodní mlýn Abelův

26428 / S 6-2509

Dolánky u Turnova

Dolánky u Turnova

čp.12

venkovská usedlost Dlaskův statek

15248 / S 6-2835

Turnov

Daliměřice

16914 / S 6-2836

Turnov

Hrubý Rohozec

22658 / S 6-2815

Turnov

Turnov

kostel P. Marie

hřbitov

37175 / S 6-2817

Turnov

Turnov

kostel sv. Františka z Assisi

nám. Pracujících

45976 / S 6-2842

Turnov

Turnov

kostel sv. Jana Křtitele

14994 / S 6-2837

Turnov

Turnov

kostel sv. Matěje

19273 / S 6-2818

Turnov

Turnov

kostel sv. Mikuláše

Děkanská

12577 / P 6-5983

Turnov

Turnov

synagoga

Krajířova

46702 / S 6-2824

Turnov

Turnov

hrob - náhrobek J. V. Šimáka městský hřbitov u kostela P. Marie

socha sv. Jana Nepomuckého čp.1

Bezručova

zámek Hrubý Rohozec

51125 / P 6-6224

Turnov

Turnov

hrob - náhrobky rodiny Boháčkovy, Kuhnovy a JUDr. Vojtěcha Fotra

39861 / S 6-2822

Turnov

Turnov

hrob - pomník Fortunata Durycha

hřbitov

18267 / S 6-2833

Turnov

Turnov

ţidovský hřbitov

Sobotecká

40449 / S 6-2838

Turnov

Turnov

vojenský hřbitov z války 1886

101046 P

Turnov

Turnov

smuteční síň s márnicí

nová část městského hřbitova

28791 / S 6-2828

Turnov

Turnov

socha P. Marie

nám. Durychovo

27046 / S 6-2829

Turnov

Turnov

socha sv. Jana Nepomuckého

Hluboká, před čp. 142

51187 / P 6-6217

Turnov

Turnov


Rývovy sady

100627 P

Turnov

Turnov


Mariánské náměstí, u kostela Panny Marie


88 21752 / S 6-2831

Turnov

Turnov

sousoší Kalvárie

16448 / S 6-2830

Turnov

Turnov

sousoší Loučení Krista 28. října, před domem s a P. Marie pečovatelskou sluţbou

41548 / S 6-2826

Turnov

Turnov

sousoší Piety s P. Marií

Na Šetřilovsku Československé armády/Skálova, při čp. 70

na Vrchhůře

33276 / S 6-2832

Turnov

Turnov

sousoší sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského

23901 / S 6-2825

Turnov

Turnov

pomník Josefa Pekaře Skálova

20904 / S 6-2823

Turnov

Turnov

pomník Miroslava Tyrše

16437 / S 6-4785

Turnov

Turnov

pomník padlým I. a II. světové války

20468 / S 6-2631

Turnov

Turnov

čp.

zemědělský dvůr Valdštejnsko, s Valdštejnsko omezením: bez stodol

11875 / P 6-5557

Turnov

Turnov

čp.

sýpka

12359 / P 6-5581

Turnov

Turnov

čp.1

radnice

nám.

41759 / S 6-2816

Turnov

Turnov

čp.65

klášter františkánský

Československé armády

34344 / S 6-2820

Turnov

Turnov

čp.70

měšťanský dům


26939 / S 6-4520

Turnov

Turnov

čp.71

muzeum


50907 / P 6-6177

Turnov

Turnov

čp.80

měšťanský dům

Na Sboře 1

20512 / S 6-2819

Turnov

Turnov

čp.87

děkanství

25151 / S 6-2821

Turnov

Turnov

čp.89

měšťanský dům

31649 / S 6-4711

Turnov

Turnov

čp.94

spořitelna

11943 / P 6-5559

Turnov

Turnov

čp.245

měšťanský dům

Sobotecká

12596 / P 6-5993

Turnov

Turnov

čp.271

měšťanský dům

Tázlerova

49800 / P

Turnov

Turnov

čp.331

měšťanský dům

Dvořákova




89 6-6080 12206 / P 6-5617

Turnov

Turnov

čp.373

střední škola uměleckoprůmyslová

Skálova

103866 P

Turnov

Turnov

čp.600

škola

Skálova

41790 / S 6-4497

Turnov

Turnov

čp.618

vila

28. října

21904 / S 6-4555

Turnov

Turnov

čp.670

divadlo

Ladislava Petrnouška

36443 / S 6-2834

Turnov

Turnov

čp.1007

sklárna Pacltova

Skálova

49768 / P 6-6075

Turnov

Turnov

čp.1294

měšťanský dům

U nádraţí

zdroj: http://monumnet.npu.cz/pamfond

V území města Turnov se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb, a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Ve správním obvodu města Turnov je tato skupina historicky významných objektů představována ţelezniční tratí Turnov – Semily, která je unikátní vedením trasy podél řeky Jizery a mnoţstvím tunelů. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenné zámecké parky a zahrady. Nejcennějšími historickými parky a zahradami v řešeném území je zámecký park Hrubý Rohozec. Řada významných, historicky zaloţených zahrad a parků se však dochovala i u soukromých vil a obytných domů. Území je rovněţ bohaté na originální historickou sakrální architekturu od neogotiky (chrám Narození Pany Marie v Turnově) aţ po mnoţství barokních kostelů a hřbitovních kaplí. Ve správním území Turnova se nachází celkem 29 konkretizovaných území s archeologickými nálezy I. kategorie, dokladujících osídlení území od pravěku aţ po novověk. Bylo zde odkryto mimo jiné pohřebiště ze starší doby ţelezné (halštatu), intenzivní osídlení je prokázáno od středověku. Archeologicky významná lokalita se nachází v jiţní části Turnova (Maškovy zahrady) a západně za hranicí správního území v k.ú Přepeře. Archeologicky je významná i severní část města. Loţiska nerostných surovin a jejich vyuţití Přestoţe ve správním území města Turnov nejsou evidována ţádná loţiska nerostných surovin, chráněná loţisková území do správního území města Turnov nezasahují a ţádné dobývací prostory zde nejsou vymezeny, je nutno se zmínit o situaci v okolí Turnova, neboť těţba v okolí se odráţí následně mimo jiné zejména na dopravě vytěţených surovin. Největší surovinové bohatství širšího tvoří loţiska stavebního kamene, písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, sklářských a slévárenských písků. V počtu výhradních loţisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyţádá otevření nových loţisek této důleţité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

90 stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, ţe v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k vyuţití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Tonáţně nejvýznamnější těţbou v SO ORP Turnov je dlouhodobě těţba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těţbou v popisovaném území je těţba stavebního kamene. V současnosti nejsou na území SO ORP Turnov ţádné rudy ani palivoenergetické suroviny těţeny. Z netěţených loţisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát). Chráněná loţisková území (CHLÚ) a loţiska nerostných surovin, vymezené ve správním obvodu ORP Turnov ukazují následující 3 tabulky: Tab.č. 28Chráněná loţisková území v SO ORP Turnov Název loţiskového území Nerostná surovina

Obec

Rozloha

Bezděčín

Stavební kámen

Frýdštejn

18,06

Příšovice I.

Štěrkopísky

Příšovice

83,42

Příšovice

Štěrkopísky

Příšovice

3,14

Hodkovice nad Mohelkou - Bezděčín

Cihlářská surovina

Frýdštejn

28,69

Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Tab.č. 29Loţiska nerostných surovin v SO ORP Turnov

Subregistr B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní) B - bilancová loţiska (výhradní)

Číslo loţiska 3100500 3100500 3100500 3100500 3100500 3186400 3047900 3021800

Název loţiska

Těţba

Příšovice D - dřívější z vody Příšovice D - dřívější z vody Příšovice D - dřívější z vody Příšovice D - dřívější z vody Příšovice D - dřívější z vody Hodkovice n.Mohelkou-Bezděčín 6 - dosud netěţeno Hořensko C - dřívější povrchová Bezděčín 3 - současná povrchová Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Tab.č. 30 Loţiska nerostných surovin v SO ORP Turnov - pokračování

Organizace Česká geologická sluţba - Geofond Česká geologická sluţba - Geofond Česká geologická sluţba - Geofond Česká geologická sluţba - Geofond Česká geologická sluţba - Geofond Česká geologická sluţba - Geofond M - SILNICE a.s., Pardubice Tarmac CZ a.s., Liberec

Surovina Štěrkopísky Štěrkopísky Štěrkopísky Štěrkopísky Štěrkopísky Cihlářská surovina Stavební kámen Stavební kámen

Nerost

Obec

Rozloha

psamity, štěrk Příšovice 32,71 psamity, štěrk Příšovice 3,14 psamity, štěrk Příšovice 10,24 psamity, štěrk Příšovice 1,82 psamity, štěrk Příšovice 1,64 hlína, slín Frýdštejn 24,89 křemenný porfyr, melafyr Tatobity 2,88 melafyr,tholeit výlevný Frýdštejn 12,57 Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Přehled o dobývacích prostorech v řešeném území je zřejmý z následující tabulky: Tab.č. 31Dobývací prostory v SO ORP Turnov


91 Číslo 7/0879 7/0955 7/0619 6/0041

Název

Vyuţití

Nerost

Hořensko Bezděčín I Bezděčín Střeleč

křemenný porfyr melafyr melafyr sklářské a slévárenské písky

rezervní loţisko loţisko těţené loţisko těţené loţisko těţené Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Tab.č. 32Dobývací prostory v SO ORP Turnov

Platnost 12.12.1977 24.04.1981 03.09.1970 20.8.1966

Organizace

Obec

M-SILNICE a.s. Tarmac CZ a.s. Tarmac CZ a.s. Sklopísek Střeleč, a.s.

Tatobity Frýdštejn Frýdštejn Troskovice

Rozloha 4,10 3,33 9,69 90,60

Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Poddolovaná území a stará důlní díla Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu oddělujícího Českou tabuli od Krkonošsko – jesenické soustavy, t.j. v řešeném území do okolí Všeně, Rovenska p. Troskami, Mírové pod Kozákovem a Tatobit, jak ukazuje následující tabulka: Tab.č. 33Poddolovaná území v SO ORP Turnov

Název

Surovina

Všeň Sekerkovy Loučky - Doly Hnanice - Štěpánovice Loktuše Rovensko Lestkov-Kozákov Rovensko - Liščí Kotce Tatobity Holenice Lestkov pod Kozákovem Vesec – Smrčí

Paliva Paliva Rudy Paliva Paliva Rudy Paliva Rudy Paliva Nerudy Rudy

Rozsah Ojedinělá Ojedinělá Ojedinělá Ojedinělá Ojedinělá Systém Ojedinělá Systém Ojedinělá Ojedinělá Systém

Obec Všeň Mírová pod Kozákovem Rovensko pod Troskami Mírová pod Kozákovem Vyskeř Radostná pod Kozákovem Vyskeř Tatobity Holenice Radostná pod Kozákovem Mírová pod Kozákovem Zdroj: Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

Sesuvná území a území jiných geologických rizik Sesuvná území aktivní či pasivní se v řešeném území vyskytují v relativně velkém počtu. Jejich výskyt a zařazení je uveden v tabulce Sesuvná území v SO ORP Turnov aktualizovaného dokumentu Územně analytických podkladů ORP Turnov. Tab. č. 34 Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Turnov Název obce Frýdštejn

Stupeň

Klasifikace

Plocha (ha)

aktivní

sesuv

0,93

potenciální

sesuv

24,38


92 aktivní

sesuv

29,16

potenciální

blokový posuv

1,06

potenciální

odval

0,01

potenciální

sesuv

75,24

stabilizovaný

odval

1,77

aktivní

sesuv

5,81

potenciální

sesuv

13,40

stabilizovaný

blokový posuv

4,35

aktivní

sesuv

43,16

potenciální

blokový posuv

15,99

potenciální

sesuv

39,29

aktivní

sesuv

0,01

potenciální

sesuv

24,41

potenciální

sesuv

6,44

aktivní

sesuv

6,42

potenciální

sesuv

14,19

aktivní

blokový posuv

26,29

aktivní

sesuv

4,53

aktivní

blokový posuv

48,01

aktivní

sesuv

2,49

potenciální

sesuv

14,90

stabilizovaný

blokový posuv

22,49

Rakousy

potenciální

blokový posuv

7,77

Svijany

aktivní

sesuv

0,01

Tatobity

stabilizovaný

sesuv

2,22

aktivní

sesuv

7,08

potenciální

sesuv

38,37

aktivní

blokový posuv

14,70

aktivní

sesuv

132,02

potenciální

sesuv

148,30

stabilizovaný

blokový posuv

4,87

aktivní

blokový posuv

7,50

potenciální

sesuv

1,90

stabilizovaný

blokový posuv

22,88

aktivní

sesuv

2,34

potenciální

sesuv

0,83

stabilizovaný

blokový posuv

15,27

stabilizovaný

odval

0,34

Hrubá Skála

Kacanovy

Karlovice

Ktová Malá Skála Mírová pod Kozákovem

Modřišice

Olešnice

Troskovice

Turnov

Všeň

Vyskeř


93 Sesuvná území jsou vázána zejména na plochy s podloţím kvádrových pískovců, vápnitých jílovců a slínů. Většina sesuvných území je soustředěna do okolí Turnova, Hrubé Skály a Troskovic. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je dále třeba za geologické riziko povaţovat zvýšený výskyt radonu v půdním podloţí. Staré ekologické zátěţe Podle evidence odboru ţivotního prostředí MěÚ Turnov se na území města nachází 2 staré ekologické zátěţe. Tab.č. 35 Staré ekologické zátěţe

event. číslo 17160003

Riziko 4

Název BukovinaChocholouš, Dolanky

17160007

2

Kadeřavec

2.2.Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Bez uplatnění územně plánovací dokumentace by nebyl umoţněn rozvoj města bez negativních dopadů na ţivotní prostředí, prostupnost ÚSES a chybělo by zkapacitnění dopravních systémů. Vymezením nových rozvojových ploch (zastavitelných i nezastavitelných) je zamezeno výraznému narušení stávající urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny v řešeném území, k němuţ by na základě chybějících pravidel mohlo docházet. Stávající urbanistická koncepce města bude i po realizaci územně plánovací dokumentace zachována. Budou respektovány dominanty města, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Koncept ÚP Turnov stanovuje podmínky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití (hlavní vyuţití, pokud je moţné jej stanovit, přípustné vyuţití, nepřípustné vyuţití, popřípadě podmíněně přípustné vyuţití). Alternativně je řešena pouze otázka dopravy. Dále ÚP Turnov stanovuje podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, intenzity vyuţití pozemků v plochách). Vymezuje asanační plochy a plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území. Při řešení ploch bydlení navrhuje moţnosti vyuţití ploch pro rodinné domy, stavby rodinné rekreace i přípustnost dalšího účelu vyuţití, drobných provozoven, ubytování, a to s regulativy bez sniţování kvality prostředí okolních obytných ploch. Dlouhodobý rozvoj území města Turnov vychází z následujících strategických zásad, formulovaných schváleným zadáním:   

předpokladu mírného růstu počtu trvale bydlících obyvatel, potřeby vymezit další zastavitelných ploch pro rozvoj bydlení a občanského vybavení a tyto plochy navrhovat především v územích navazujících na zastavěné území, prověřit známé záměry občanů a investorů, vyhodnotit je a případně zapracovat do návrhu ÚP Turnov, Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

94     

      

prověřit zastavitelné plochy schválené v Územním plánu sídelního útvaru Turnov, a respektovat je, pokud nebudou v rozporu s navrhovanými záměry a koncepcí, vymezit nové plochy a koridory pro rozvoj technické infrastruktury především v návaznosti na stávající plochy technické infrastruktury, vymezit lokality pro nová veřejná prostranství, respektovat stávající urbanistické a architektonické struktury a kompozici města a jejich části a zakomponovat nové plochy budoucích objektů do této struktury, při návrhu rozvoje města preferovat plochy bydlení, zejména plochy pro rodinné domy městského a příměstského charakteru a v okrajových částech města pak plochy pro rodinné domy venkovského charakteru, plochy pro bytové domy navrhovat především v návaznosti na stávající bytové domy, prověřit vyuţití CZT v souladu s energetickou koncepcí města v oblastech, které jsou k tomu vhodné plochy výroby a skladování navrhovat zejména v návaznosti na stávající areály a komunikace I. a II. třídy, výjimečně III. třídy, nebo tak, aby přímo nenavazovaly na plochy bydlení, celé sídlo se bude obnovovat a rozvíjet jako funkčně a prostorově ucelený útvar, prověřit zastavitelné plochy s vazbami na zastavěná území, vyloučit popř. minimalizovat návrh rozptýlené izolované zástavby, respektovat historické, kulturní, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území, zohlednit pozemky s platným územním rozhodnutím a stavebním povolením včetně realizovaných staveb. na území CHKO Český ráj zohlednit „Preventivní hodnocení krajinného rázu území v CHKO Český ráj“ , Löw& spol, s.r.o., Brno 2008

S vazbou na uspořádání krajiny splňuje navrhovaná územně plánovací dokumentace poţadavky na vymezení ploch v nezastavěném území včetně vymezení systému sídelní zeleně a upřesňuje poţadavky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití s určením převaţujícího účelu vyuţití (hlavní vyuţití), včetně jejich přípustného a nepřípustného vyuţití, popřípadě podmíněně přípustného vyuţití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity vyuţití pozemků v plochách apod.). U navrhovaných lokalit, které budou zasahovat do vzdálenosti 50 m od pozemků určených k plnění funkcí lesa, reguluje ÚP umístění nových staveb do vzdálenosti větší neţ 25 m od okraje lesa. ÚP stanovuje podmínky provádění pozemkových úprav mimo zastavitelné území obce, které lze realizovat bez nutnosti změny územního plánu, a to vzájemně u druhů pozemků orná půda, zahrada, trvalé travní porosty, vodní plocha a pozemky určené k plnění funkcí lesa; u těchto pozemků zároveň umoţňuje vybudování účelových komunikací zajišťujících jejich přístupy. Reguluje podmínky při navrhování funkčních ploch od stávajících hřbitovů a zemědělských areálů s provozovanou zemědělskou výrobou, která dosud nemají stanoveno ochranné pásmo. Koncepce rovněţ zajišťuje průchodnost ÚSES řešeným územím, a to na všech úrovních. Respektuje zpracované projekty a studie týkající se zeleně (park u letního kina, Proměna Šetřilovských parků, Svahy k Jizeře a příměstský les Farářství).


95 Předkládaný koncept ÚP Turnova zajišťuje, aby při realizaci staveb a činností na území města byly respektovány: Kulturní hodnoty území zapsané nemovité kulturní památky a objekty v památkovém zájmu, urbanistické hodnoty území: centrum a dominanty, hladinu zástavby, pohledové osy na dominanty, záměr na obnovu Františkánské zahrady a dalších veřejných prostranství s veřejnou zelení. Přírodní hodnoty území zachování jedinečnosti a výjimečnosti území z hlediska ochrany přírody a krajiny, VKP ze zákona i vymezené (údolní nivy Jizery, Stebénky, Libuňky a dalších drobných vodotečí, přírodní rezervace Hranice, ploch PUPFL,vodních a vodohospodářských ploch), zvýšení funkceschopnosti prvků a ploch územního systému ekologické stability vymezeného v Územním plánu sídelního útvaru Turnov a v generelu územního systému ekologické stability, jejich zpřesněním a návrhem na jejich doplnění, EVL Průlom Jizery u Rakous, EVL Podtrosecká údolí, velkoplošná a maloplošná chráněná území, památné stromy na území města, ochranu zeleně rostoucí mimo les. Civilizační hodnoty území  Dopravní infrastruktura: ochranu koridorů dopravní infrastruktury, vyuţití a rozvoj stávající dopravní infrastruktury, navrhování zastavitelných ploch dopravně navazujících na stávající a prodlouţené místní komunikace, prověření variantního vedení silnice II/283 ve směru na Semily s cílem odklonit tranzitní dopravu z centra města, a) prověření územní rezervy pro variantní vedení trasy I/35 a odlehčení dopravy v centru města, u hlavního silničního tahu, zejména u průtahu města – silnice II/283, II/610, III/2797, III/27926, III/27927, III/2831, III/2832, III/28314, III/28315 vymezení prostor pro výstavbu místních komunikací pro nemotorovou dopravu, zejména chodníky a cyklostezky, „Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy“ schválenou Zastupitelstvem LK, zejména silnice II/283, silnic III/2797, III/27920, III/27926, III/2832, III/2834, III/28314, III/28315 a III/28719, silnice III/2835, a silnic III/01018, III/27927, III/2831 a III/28728, včetně schválených navrhovaných parametrů navrhnout odstranění koncepčních a prostorových (především šířkových) dopravních závad silnic III. třídy a obsluţných komunikací, zpracovat koncepční řešení turistického koridoru Greenways Jizera na území města, řešit problematiku bezmotorové dopravy návrhem hlavních pěších a cyklistických tras, včetně poţadavku na nutné minimální šířky těchto komunikací a koridorů, vyhodnotit vyuţití ploch pro ţelezniční dopravu a navrhnout plochy jejich případné asanace a nového vyuţití, prověřit potřebu veřejných parkovacích ploch. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

96

-

-

-

-

Technická infrastruktura: vyuţití a rozvoj stávající technické infrastruktury, její ochranná a bezpečnostní pásma základní koncepce vodovodní sítě v okrajových částech území a v místech nově navrhovaných rozvojových lokalit nové zapracování koncepce řešení odkanalizování města na stávající čistírnu odpadních vod, spolu s koncepci odkanalizování okrajových částí města, u nových lokalit dodrţet napojení na centrální kanalizační systém, poţadavků projektu Čistá Jizera, poţadavek na zapracování koncepce odkanalizování dešťových vod (dešťová kanalizace), především v obytných částech města s velkým podílem zpevněných ploch a v sesuvných územích, stanovení výhledový elektrický příkon navrhovaných lokalit pro výstavbu, posouzení moţnosti jejich napojení na elektrické rozvody a navrţení potřebná zařízení pro zásobování elektrickou energií, podporu intenzivnímu vyuţití stávající energetické infrastruktury (zemní plyn a CZT), poţadavky nenavrhovat plochy pro nové skládky komunálního odpadu a pokračovat ve stávajícím systému svozu odpadů mimo řešené území.

Dále navrhovaná územně plánovací dokumentace přináší naplnění poţadavků týkajících se silnice III. třídy –odstranění lokálních závad při kříţení se silnicemi vyšších tříd výstavby rychlého ţelezničního spojení na trase Praha – Mladá Boleslav - Turnov (trať č. 070) Liberec, v úseku Liberec – Turnov (trať č. 030) – zdvojkolejnění, elektrifikace, modernizace ţelezniční tratě č. 041 Turnov – Hradec Králové elektrifikace v intencích stávajícího tělesa dráhy ţelezniční trati č. 030 Turnov – Semily elektrifikace – její optimalizace multifunkčního turistického koridoru Jizera mezinárodního cyklistického koridoru Jizera nadregionálního cyklistického koridoru Český Dub – Turnov – Jičín vedení VVN 110 kV – úseku odbočení ze stávajícího vedení do transformovny Turnov protipovodňových opatření na vodním toku Jizera Uplatněním výše uvedených zásad se v konceptu územního plánu Turnov vytváří podklad pro kvalifikované rozhodování o změnách vyuţití území, který nejen uspokojí akceptovatelné potřeby jednotlivých stavebníků, ale zároveň odpovídá koncepčním záměrům města. 3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Za zásadně ovlivněnou sloţku ţivotního prostředí je povaţován zemědělský půdní fond (ZPF) Zábor ZPF Zábor ZPF je potřebný pro vytvoření uceleného vzhledu a funkčnosti systémů města, a to jak pro zastavitelné, tak nezastavitelné území. S ohledem na skutečnost, ţe v území jsou dotčeny významným způsobem půdy I. třídy ochrany, je nutno tento vliv povaţovat za významný.


97 Tab.č. 36 Charakteristika vyuţití řešeného území

Výměra [ha] Druh pozemku:

Celková výměra Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda celkem [1] Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

2 272 685 219 32 363 1 300 405 54 137 377

Zastoupení v [%] 100,00% 30,15% 0,00% 0,00% 9,64% 1,41% 15,98% 57,22% 17,83% 2,38% 6,03% 16,58%

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2008

Charakteristika půd v řešeném území V řešeném správním území města Turnov se vyskytují půdy zařazené v klimatickém regionu 5 s charakteristikou: -----------------------------------------------------------------------------------------------------Číselný kód regionů

Symbol regionů

Charakteristika regionů

Suma teplot nad 10 C

Průměrná roční teplota C

Průměrný roční úhrn srážek v mm

Pravděpodobnost Vláhová suchých jistota vegetačních období v procentech -----------------------------------------------------------------------------------------------------5 MT 2 mírně teplý, mírně vlhký 2200 - 2500 7 - 8 550 - 650 (700) 15 - 30 4 - 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dotčené půdy jsou charakterizovány hlavní půdní jednotkou: Tab.č. 37 Charakteristika hlavních půdních jednotek

8

11

14

15 19

Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší neţ 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těţké i těţší, převáţně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těţké s těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těţké s těţkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těţké aţ těţké, aţ středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

98

30

31

40 42

43

44

47

52

56

nebo vápnitých svahových hlínách, středně těţké aţ těţké, slabě aţ středně skeletovité, s dobrým vláhovým reţimem aţ krátkodobě převlhčené Kambizemě eubazické aţ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těţké lehčí, aţ středně skeletovité, vláhově příznivé aţ sušší Kambizemě modální aţ arenické, eubazické aţ mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vţdy však lehké, bez skeletu aţ středně skeletovité, málo vododrţné, výsušné Půdy se sklonitostí vyšší neţ 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těţké lehčí aţ lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těţké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené nasprašových hlínách (prachovicích), středně těţké, ve spodině i těţší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těţké, těţší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těţké, ve spodině těţší aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Pseudogleje modální, kambizeměoglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloţeniny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těţké lehčí aţ lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení Fluvizemě modální eubazické aţ mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloţeninách, často s podloţím teras, středně těţké lehčí aţ středně těţké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé

Možnosti využívání půd dle bonity 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převáţně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je moţno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je moţno územním plánováním vyuţití pro event. výstavbu. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

99 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruţeny půdy s převáţně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, vyuţitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svaţitých, hydromorfních, štěrkovitých aţ kamenitých a erozně nejvíce ohroţených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití. Jde většinou o půdy s niţším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany ţivotního prostředí. Kvalita ovzduší V řešeném území byly dle Věstníku MŢP č. 6/2009 překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a pro PM10, místně také cílové imisní limity pro přízemní ozón. Dle Věstníku MŢP č. 4/2011 na základě dat z roku 2009 jsou v území překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren na 1,5% plochy. Imisní limity pro PM10 nejsou překračovány, zůstalo místní překračování imisních limitů pro troposférický ozón na 37,18% plochy zóny Libereckého kraj. Správní území stavebního úřadu Turnov, a tedy také řešené území, spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Naúzemí městase doporučuje vyţadovat u aktivit produkujících významné mnoţství prachových částic PM10 (střední a velké nebo zvláště velké zdroje) záchyt emisí, podporovat rozvoj plynofikace nebo jiných nízkoemisních alternativních či obnovitelných zdrojů energie na komunální i podnikové úrovni. U umisťovaných podnikatelských aktivit budou vyţadována provozní opatření týkající se údrţby manipulačních ploch a komunikací, zatravňování nebo zpevňování volných ploch jako opatření proti druhotné prašnosti apod. V širším okolí města je nutno počítat s rozvojem těţebních aktivit, které by mohly být potenciálním zdrojem primární nebo sekundární prašnosti, zejména z dopravy vytěţené suroviny. Energetická koncepce Libereckého kraje poţaduje maximální moţné vyuţívání primárních zdrojů energie „čistého“ charakteru (zemní plyn, solární energie, geotermální energie apod.). S rozvojem ekonomiky není větší vyuţívání netradičních zdrojů energie vyloučeno. Ozdravění ovzduší a tím i zlepšení ţivotního prostředí v zájmovém území můţe nejvýrazněji ovlivňovat dobrá koncepce úseku energetiky podporovaná občany a důsledně realizovaná městem jako řídícím celkem. V tomto ohledu je nezbytná těsná spolupráce s energetickými společnostmi a s krajským úřadem. Dalších úspor vstupních paliv a energií je moţno dosáhnout vyuţíváním úsporných opatření, zejména zateplováním budov. Z hlediska omezování oxidů dusíku je doporučeno vymístění části dopravy z centra města, coţ následně napomůţe omezení produkce oxidů dusíku z dopravy.Z hlediska poţadavků na emise těkavých látek je doporučeno vyţadovat u případně umisťovaných středních a vyšších zdrojů těkavých látek důsledné odvádění těkavých látek definovaných výduchem a podle moţnosti jejich záchyt nebo pouţívání nízkorozpouštědlových technologií. Hluková zátěţ


100 Hluk je kaţdý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěţující charakter nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq), jednotkou je decibel (dB). Lékařské i statistické studie dokazují, ţe hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouţí člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál. Dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, staţení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu či ke ztrátám hořčíku. Hluk má také poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové sníţení výkonnosti. K poškození sluchu ale můţe vést i dlouhodobé vystavování hluku kolem 70 dB. Při vyjadřování počtu obyvatel zatíţených nadměrným hlukem v hlukových mapách (viz dále) se pouţívá indikátor Ldvn, reprezentující celodenní obtěţování hlukem, a Ln, který vyjadřujepočet obyvatel obtěţovaných nočním hlukem. Jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem hluku ve městě je doprava na obou stávajících komunikacích R35 a I/10 a komunikaci II/283, z většiny doprava tranzitní. Dále je hlukem zatíţeno i bezprostřední okolí všech ţelezničních tratí, i kdyţ silniční doprava představuje daleko větší problém. Kromě liniových zdrojů, které jsou nejvýznamnějším zdrojem hluku, se na území města nacházejí i zdroje bodové – tedy především výrobní provozy. Hluk z těchto provozů můţe obtěţovat izolovanou skupinu nejblíţe bydlících obyvatel. Další významné bodové zdroje hluku – např. letiště – se na území města nenacházejí. Podle měření ministerstva zdravotnictví ţilo v roce 2006 ve městě Turnově 9,2 % lidí v bezprostřední blízkosti nejfrekventovanějších komunikací, kde byly vysoko překračovány hygienické limity. Turnov tak patřil mezi hlukově nejvíc zatíţené obce kraje. Tento počet poklesl (odhadem na cca 6 – 7 %) zprovozněním severního obchvatu I/10. Celkový počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku ve městě (a obecně v ostatních městech) je však podle odhadu odborníků vyšší. Pro město Turnov lze vyslovit kvalifikovaný odhad na cca aţ 27 % obyvatel u celodenního hluku a 23 % obyvatel u nočního hluku. Odhad je odvozen od procentuálního podílu zástavby leţící v zónách, kde je, byť minimálně, překračován hlukový limit. Podrobnější dlouhodobé měření hlukové zátěţe nebylo prováděno. Pro některé vybrané lokality byla zpracována hluková studie s následným hodnocením zdravotních rizik, které mělo za úkol zjistit dopad některých navrhovaných opatření týkajících se dopravního zatíţení území, resp. dopravního odlehčení centra města. Údaje z těchto studií budou citovány dále v textu. Při umisťování jednotlivých aktivit jak z hlediska liniových staveb, tak z hlediska stacionárních zdrojů hluku je nutno postupovat velmi citlivě a důsledně vyţadovat vyhodnocování hlukové zátěţe jiţ ve fázi územního rozhodování. Při umisťování všech významných podnikatelských aktivit bude vyţadováno předběţné hlukové zhodnocení formou modelových výpočtů s následným zajištěním měřením hluku a realizací případně potřebných protihlukových opatření. Území archeologického zájmu Správní území města Turnov má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Uprováděných Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

101 zemních prací bude tak jako dosud vyţadován odborný archeologický dozor, případně záchranný archeologický výzkum, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům výstavby proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR. Město Turnov má vymezenu památkovou zónu. Vymezení systému sídelní zeleně V rámci konceptu ÚP jsou navrhovány plochy, které negativně zasahují do systému sídlení zeleně, a to jak do soukromých zahrad, tak do trvalých travních porostů. Realizace těchto návrhových ploch by bez dalších kompenzačních opatření mohla stávající systém sídelní zeleně narušit. Kromě zastavění v současné době zelených ploch přináší jejich narušení i hrozby spočívající např. v rozšíření nepůvodních druhů flóry, ruderalizace okrajových částí zástavbových ploch nebo změnu podmínek rozvoje stávajících druhů v území. Na druhé straně opatření na straně regulativů ÚP z hlediska koeficientu zastavitelnosti ploch, vymezení rozsáhlých nových ploch zeleně různého funkčního určení, vyuţití údolních niv vodotečí pro rozšíření ploch veřejné parkové zeleně tyto negativní dopady zmírňuje a systém sídelní zeleně posiluje. Voda Zásobování vodou Systém zásobování vodou zůstane bez podstatných změn, dojde pouze k průběţnému napojování nově navrhovaných ploch při jejich zprovoznění. Současná celková kapacita vodních zdrojů, vodárenských zařízení a hlavních vodovodních řadů postačuje i pro návrhové období, v územním plánu není třeba řešit zásadní změny vodovodního systému. Skupinový vodovod Turnov zásobuje celé správní území Turnova a přilehlé obce Ohrazenice, Přepeře a Rakousy. Skupinový vodovod Turnov vyuţívá větší počet vodních zdrojů přímo na území Turnova nebo v jeho blízkosti. V řešeném území se nachází 13 podzemních zdrojů, 7 čerpacích stanic, 9 vodojemů a úpravna vody. Vodovodní síť funguje v provozním reţimu šesti tlakových pásem. Nejvýznamnějšími zdroji pitné vody jsou: Soustava vrtů Nudvojovice Celková průměrná vydatnost cca 90 l/sec. Zdroj je do jisté míry rizikový, protoţe se nachází v záplavovém území Jizery a v jeho II. ochranném pásmu se nachází několik průmyslových podniků. Dochází zde rovněţ ke střetu s navrţenou variantou 2 trasy koridoru silnice R 35 (územní rezervou), která by však v bezprostřední blízkosti zdroje byla vedena na mostním tělese, takţe je nutno přijmout taková opatření, aby nedošlo k ohroţení zdroje především v průběhu výstavby. Voda ze zdroje vyţaduje úpravu. Vzhledem k rizikovosti zdroje Nudvojovice je třeba vyhledat moţný nový zdroj pitné vody pro Turnov (předpoklad Libuňský úval-mimo řešené území). Prameniště Dolánky Celková průměrná vydatnost cca 40 l/sec. Voda je upravována chlorováním. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

102 Ostatní zdroje mají podstatně niţší vydatnost a lze je povaţovat za méně významné, některé (Malý Rohozec, V Zahajsku) jsou mimo provoz. Vodou z vodovodní sítě jsou zásobeni prakticky všichni obyvatelé. Kvalita dodávané pitné vody je vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Odkanalizování obce Kapacita ČOV a stokového systému (po probíhající rekonstrukci) vyhoví i pro návrhové období. V územním plánu není třeba řešit zásadní změny kanalizačního systému. Původní jednotná kanalizační síť je při dalším rozšiřování jiţ navrhována jako oddílná. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce kanalizační sítě v rámci projektu Vodohospodářského sdruţení Turnov „Čistá Jizera“, jehoţ cílem je mimo jiné napojení všech obyvatel na kanalizaci a ČOV. ČOV Turnov je projektována na kapacitu 20 000 ekvivalentních obyvatel, v současné době zpracovává mnoţství splašků, odpovídající cca 12 500 ekvivalentních obyvatel, její kapacita je tedy i pro návrhové období dostatečná. Nové rozvojové plochy budou napojeny na stávající síť s tímto upřesněním: RP Daliměřice – Vesecko Je navrţena oddílná kanalizace, splaškovou kanalizaci připojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do Odolenovického potoka. Podmínkou napojení je zpracování generelu odkanalizování Turnova II, který bude specifikovat potřebná opatření a vyvolané investice. RP Károvsko – Hruštice a severní část RP Durychov – Na Kamenci Sousedící stávající zástavba je odkanalizována jednotnou kanalizací, která má dostatečnou kapacitu i pro odkanalizování nové zástavby. RP Durychov – Na Kamenci jižní část Rozvojová plocha je částečně zasaţena sesuvnými územími, podle doporučení České geologické sluţby je třeba věnovat odvodnění území zvýšenou pozornost. Vybudovat oddílnou kanalizaci, splaškovou kanalizaci napojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do říčky Libuňky (podmínky projednat se správcem vodního toku). V této lokalitě lze do dešťové kanalizace svést i dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch na jednotlivých pozemcích. V ostatních lokalitách je třeba dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch zasakovat přímo na jednotlivých pozemcích, do kanalizace svést pouze dešťové vody z komunikací a veřejných prostranství. Obecně platí, ţe vlivem odkanalizování nové zástavby nesmí dojít k významnému navýšení průtoku v recipientech oproti současnému stavu – nutno přednostně volit např. systémy zasakování dešťových vod v místě vzniku. ÚSES, MALOPLOŠNÁ A VELKOPLOŠNÁ ZCHÚ, NATURA 2000 Neočekává se, ţe by tyto sloţky ţivotního prostředí byly realizací konceptu ÚP významně negativně Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

103 ovlivněny (u Natury 2000 bude zváţena trasa a provedení navrhované cyklostezky, zejména její případná potřeba z hlediska kácení dřevin). Vyhodnocení moţných dopadů na prvky soustavy Natura 2000 je uvedeno v samostatném hodnocení (část B Hodnocení vlivů na trvale udrţitelný rozvoj). Situování zvláště chráněných území vyplývá z následujícího zákresu (obrázky a text - zdroj: AOPK ČR).

Charakteristika oblasti Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. Člověk zdejší kraj přetváří jiţ mnoho tisíc let, jeho působení je však v relativní rovnováze s přírodou. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v naší republice v roce 1955. Jejím posláním je ochrana geomorfologických hodnot, zachování typického vzhledu krajiny a udrţení celkové biologické rozmanitosti. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloţeny v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

104 jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu. Rostlinná a ţivočišná říše je zastoupena převáţně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy.

Základní údaje: Vyhlášení: 1955 Rozloha: 181,5 km2 Maloplošná zvláště chráněná Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: území v CHKO:  2 národní přírodní památky Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

105 11 přírodních rezervací 11 přírodních památek Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní Jiné údaje: památky Bozkovské dolomitové jeskyně a Stráţník. (1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody.  

(2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejniţší moţnou míru. (3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky vyuţívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské vyuţívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udrţení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability. (4) Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně vyuţívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udrţení a podpora vyuţívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace. (5) Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda. Některé z ploch zasahují do II. nebo III. zóny odstupňované ochrany, viz dále vyhodnocení jednotlivých ploch. 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Kromě jiţ zmíněných otázek hluku, vodního hospodářství, archeologických památek a zvláště chráněných území se jako zásadní otázka při vypracování konceptu ÚP Turnova jeví dopravní situace ve městě. Otázka dopravy byla jiţ v minulosti několikrát řešena. Tab.č. 38Soupis nejvýznamnějších studií zpracovaných v minulosti pro návrh řešení dopravy

Koncept ÚP SÚ Turnov - doprava ÚP sídelního útvaru Turnov Normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy Strategický plán města Turnova Dopravně inţenýrské posouzení okruţního

A+R Systém, s.r.o. A+R Systém, s.r.o. Liberecký kraj

05/1993 08/1996 03/2004

ARR Liberec CityPlan s.r.o.

2004 03/2005


106 dopravního systému v centru Turnova Dopravně inţenýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova Přeloţka silnice II/283 v úseku Turnov-Tatobity ÚAP Libereckého kraje ÚAP ORP Turnov Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji Studie proveditelnosti a účelnosti R 35 Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů a humanizací průtahů vybraných měst v Libereckém kraji Expertní posudek „Studie proveditelnosti a účelnosti silnice R 35“ Severozápadní odlehčovací komunikace Posouzení vlivu na veřejné zdraví Řešení dopravy v centru města Turnov Rozptylová studie

CityPlan s.r.o.

09/2006

Valbek s.r.o. SAUL s.r.o. Archis Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. pro KÚ Libereckého kraje Valbek s.r.o. pro KU Libereckého kraje CityPlan s.r.o. pro KÚ Libereckého kraje

01/2007 08/2008 09/2008 11/2008

Prof. Ing. František Lehovec ČVUT Beryl s.r.o.

09/2009

EkoMod

04/2010

02/2009 05/2009

04/2010

Na základě těchto podkladů, doplněných vlastními průzkumy bylo navrţeno dále uvedené řešení. Jedním z problematických míst je trasa komunikace I/35, po níţ vede převáţně tranzitní doprava. Koncept územního plánu vymezuje vedení koridorů trasy R 35 (územní rezervy) přes území Turnova ve dvou variantách: Varianta I územní rezervy trasy koridoru R35 Vychází z řešení fy Valbek. Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází západně od Nudvojovic, po přechodu Jizery pokračuje její údolní nivou, po překročení ţelezniční trati a ulice Sobotecké podchází stávající silnici I/35 a tunelem pokračuje pod zastavěným územím města směrem k MÚK Valdštejnsko. Varianta II územní rezervy trasy koridoru R35 Je upravena z řešení, vymezeného ÚAP ORP Turnov. Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází východně od Nudvojovic, po přechodu Jizery se stáčí do území mezi Libuňkou a Mašovem. Libuňku i ţelezniční trať přechází přemostěním severovýchodně od Pelešan do prostoru MÚK Valdštejnsko. V obou variantách jsou na trase R 35 umístěny mimoúrovňové křižovatky Přepeřská, Sobotecká a Valdštejnsko. Rozhodnutí, zda silnice R 35 povede přes území Turnova, má být podle PÚR ČR učiněno na vládní úrovni. Dle PÚR ČR 2008 článek (114) je úsek R10/R35 součást transevropské sítě „TEN –T“. Dle článku (23) PÚR ČR 2008 v současné době platí: “Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny, je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběţně.


107 Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic, jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.“ Podmínku na zachování dostatečného odstupu od obytné zástavby je nutno chápat ve smyslu ochrany před negativními vlivy rychlostní silnice, zejména jde o nutnost dodrţení hlukových a emisních limitů. Protoţe obě varianty procházejí obytnou zástavbou města, budou výrazně dotčena práva vlastníků nemovitostí. Mezi negativa lze zařadit zvýšené emise všeho druhu (hlukové, prachové, apod.), uvaţovat lze i o celkovém zhoršení komfortu bydlení v rodinných domech, potaţmo o poklesu hodnoty nemovitostí. V případě schválení územního plánu s koridorem silnice R35 budou omezena také vlastnická práva k nemovitostem v navrhovaném koridoru, a to bez ohledu na konkrétní technický způsob řešení přijatý v budoucnu. Pokud R 35 povede přes území Turnova, přiklánějí se zpracovatelé územního plánu variantu II s tímto odůvodněním: varianta II je o cca 800 m kratší neţ varianta I, coţ je doprovázeno menším záborem ploch a niţší produkcí emisí ze spalování pohonných hmot, - varianta II bude zcela zřejmě méně nákladná, díky menší celkové délce, menší délce mostního objektu v údolí Jizery a zejména pouţitím zahloubeného krytého úseku místo raţeného tunelu, - varianta II narušuje v menším rozsahu údolní nivu Jizery, neţ varianta I, která by touto nivou byla vedena na dlouhé estakádě, - oproti původní trase, uvedené v ÚAP, je varianta II v oblasti Mašova posunuta jiţním směrem, coţ umoţní její vedení zářezem, který můţe být v délce cca 600 m zakryt. Tím se výrazně sníţí hlukové zatíţení, které bylo hlavní příčinou negativního hodnocení původní trasy z ÚAP a zachová se prostupnost krajiny, - varianta II vyţaduje výrazně menší rozsah demolic (6 objektů) oproti variantě I (18 objektů), - varianta II se nepřibliţuje hustě zastavěné oblasti centra v okolí ulice Sobotecké, tak jako varianta I. V konečné podobě však nelze v této chvíli doporučit konečné vedení trasy územní rezervy, pro takové doporučení není dostatek podkladů. Před konečným výběrem trasy je na základě podrobnější dokumentace poţadováno zpracování podrobného vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na ţivotní prostředí a obyvatelstvo (projektová EIA). -

I kdyţ bude na vládní úrovni zvolena varianta územní rezervy pro koridor R 35 přes území Turnova, je časový horizont její realizace pravděpodobně velmi vzdálený, kromě toho zprovoznění R 35 neovlivní výrazně dopravu ve vlastním městě. Pro dopravu v Turnově mají zásadní význam řešení uvedená dále. Pokud bude zvolena varianta mimo území Turnova, bude územní rezerva R 35 vyuţita pro jiţní obchvat Turnova ve smyslu poţadavku odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje. Základním problémem Turnova je vedení silnice II/283 centrem města přes Náměstí Českého Ráje, coţ má za následek přetíţení náměstí i ulic historického centra automobilovou dopravou. Koncept územního plánu řeší odvedení tranzitní, zejména těţké nákladní dopravy mimo centrum výstavbou přeloţky silnice II/283 v trase Bělá – Valdštejnsko ve dvou variantách. Obě varianty vycházejí ze stávající silnice II/283 v obci Bělá a pokračují v trase stávající silnice III/2834 za osadu Chloumek. Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

108 Varianta I je převzata ze studie „Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů…“ (CityPlan 05/2009), která je jedním z podkladů pro zpracování ZÚR Libereckého kraje.Za osadou Chloumek krátkým obchvatem obchází lokalitu „U rybníka“ s rybníkem Nohavice a vrací se na trasu silnice III/2835. Varianta II se za osadou Chloumek odchyluje od stávající silnice a nejkratší cestou pokračuje k silnici I/35, na kterou se napojuje v prostoru za čerpací stanicí Valdštejnsko. Zpracovatelé ÚP doporučují vlastní variantu II, která je kratší a ve větší vzdálenosti míjí lokalitu „U Rybníka“. Další výhodou varianty II je její vedení mimo navrţenou MÚK Valdštejnsko (v obou variantách územní rezervy pro vedení koridoru R 35). Výstavba této MÚK, která bude pravděpodobně realizována v pozdějším termínu, tak jen minimálně omezí provoz na nové trase silnice II/283. K tomu, aby skutečně došlo k přesunu tranzitní dopravy na novou trasu, je třeba provést další dopravní opatření na stávající trase (sníţená rychlost, jednosměrné úseky, zpomalovací prahy apod.), která však nejsou předmětem územního plánu. Tranzitní doprava, i kdyţ potřeba jejího odvedení z centra je nesporná, představuje podle dopravních průzkumů, provedených CityPlanem, pouze menší část dopravního zatíţení Náměstí Českého ráje a ulic 5.května a Hluboká. K odvedení části dopravy, generované přímo ve městě a zejména v nové rozvojové ploše Károvsko – Hruštice, vymezuje územní plán koridor pro severozápadní obchvat města (tzv. SZ sběrná komunikace) v trase: Okruţní křiţovatka Sobotecká – Koňský Trh – kříţení s ulicí Palackého – stávající autobusové nádraţí – přemostění Malé Jizery – napojení na ulici Ţiţkovu. Při volbě řešení dopravního odlehčení centra byla varianta severozápadního obchvatu v kombinaci s přeloţkou silnice II/283 v trase Bělá – Valdštejnsko vybrána po posouzení všech dřívějších návrhů (zejména těch, které jsou obsaţeny v konceptu územního plánu z roku 1993). Návrhy, které koncept ÚP nerespektoval, lze rozdělit do několika charakteristických skupin: - výstavba nového mostu přes Jizeru v oblasti Dolánek a další vedení komunikace přes zalesněný svah nad Jizerou k lokalitě Myšina – toto řešení by hrubě poškodilo přírodní hodnoty údolí Jizery a zajisté by vyvolalo odpor ochránců přírody - trasy přes Károvsko jsou bezpředmětné, neboť procházejí přes rozvojovou plochu pro bydlení, která byla vymezena v pozdějších letech - trasy s dlouhými tunelovými úseky jsou pro silnici II. třídy ekonomicky neúnosné a tedy znemoţňují realizaci trasy - trasy vedoucí údolím Stebenky by znehodnotily přírodní plochy, které se díky své poloze blízko centra nabízejí pro rekreační vyuţití, v údolí by téţ pravděpodobně docházelo ke koncentraci zplodin Navrţený severozápadní obchvat centra je šetrný jak ke stávající zástavbě, tak i k přírodním hodnotám. Pro další zlepšení plynulosti a bezpečnosti dopravy v centrální části města navrhuje koncept územního plánu tyto další stavby: - okruţní křiţovatka Husova – 5. května pro vyvedení dopravy z ulice 5. května směrem k navrţenému severozápadnímu obchvatu centra - okruţní křiţovatka Hruštice pro napojení rozvojové plochy Hruštice – Károvsko - křiţovatka Na Kamenci, umoţňující v napojení ulice Na Kamenci na stávající silnici I/35 odbočení všemi směry Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

109 Pro dopravní obsluhu rozvojových lokalit jsou navrţeny plochy pro umístění místních komunikací, které jsou převzaty ze schválených změn ÚPSÚ a regulačních plánů. Minimální šířka dopravního prostoru místních komunikací je stanoven na 10 m. Koncept územního plánu dále navrhuje přeřazení účelové komunikace, spojující Malý Rohozec a Mokřiny do kategorie místní komunikace a její rozšíření tak, aby byla zajištěna spolehlivá dopravní obsluha Mokřin, včetně navrhovaných rozvojových ploch. 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 5.1 Vlivy na půdu Z hlediska navrhovaného konceptu ÚP bez ohledu na volbu varianty dopravního řešení se jedná jednoznačně o nejvýznamnější vliv. Zábor půdy související s realizací územně plánovací dokumentace je značný, a z hlediska ochrany ZPF, zachování krajinného rázu i moţných dalších vlivů na zeleň a obecně přírodní podmínky území je ţádoucí alespoň částečná jeho redukce, zvláště v plochách nenavazujících přímo na souvisle zastavěné území města. Celková plocha navrţených záborů ZPF je 2 909 512,23m2, plocha bez záborů pro ÚSES činí 2 766 914,150 m2. Přehled záborů ZPF a jejich bilance pro jednotlivé druhy ploch podle vyuţití a podle bonity je zřejmý z následujících tabulek. Tab.č. 39 Soupis záborů ZPF pod navrţenými změnami

Číslo změny

Funkce

Označ. plochy

Index plochy

1

BV

Z1

BV1

2

BV BV

Z2

BV2

Z3

BV3

3

Kvalita půdy BPEJ

Třída ochrany

Výměra v dané třídě

5.52.51 23 5.31.14 5.31.51 5.31.01

IV V V III

[m2] 4075,04 317,16 16326, 70 63,03 2326,898

5.15.50 5.31.51 5.31.01

III V III

4351,02 16695,8 16352,04

Výměra celkem [m2] 20781,9

37398,9

2326,9


110 Z4

BV4

5.31.01

III

7213,825

7213,83

5

BV DS

Z5

DS5

VP

Z7

VP7

8

VP

Z8

VP8

9

BV

Z9

BV9

10

TI BV BV BV BV BS

Z10

TI10

V III II III IV II III III V III

1486,67 2549,84 4156,676 25119,5 8260,733 20509,51 70584,53 63748,05 85,34 5284,857 232,125

8193,19

7

5.31.51 23 5.31.01 5.42.00 5.44.00 5.54.11 5.42.00 5.44.00 5.31.01 5.31.51 5.44.00

Z11

BV11

5.56.00

I

2813,641

2813,64

Z12

BV12

5.19.51

III

1846,688

1846,69

Z13

BV13

5.31.51

V

4540,697

4540,7

Z14

BV14

5.31.01

III

2822,322

2822,32

Z15

BS15

5.31.01 5.52.11

Z16

BV16

5.11.10

2565,09 414,33 2177,395

2979,42

Z17

BV17

4738,468

4738,47

Z18

VP18

5.11.10 5.42.10 5.44.00

I

18

BV BV VP

III IV I

BV

Z19

BV19

20

BV

Z20

BV20

21

DS

Z21

DS21

22

ZSP

P22

ZSP22

23

BV BV VP

Z23

BV23

5.11.10 5.44.00 23 5.44.00 5.52.11 23 5.42.00 5.42.10 5.44.00 5.42.00 5.42.10 5.44.00 5.44.00

8722,911 23573,18 93,96 912,98 4900,07 2038,076 3236,367 288,87 3367,79 3288,31 163,914 5988,17 3292,685 1449,25 2547,281

32296,1

19

II III I III III IV II II III II II III III

Z24

BV24

5.40.99

V

1076,536

1076,54

Z25

VP25

23

I

989,23 12309,94

149431

4

11 12 13 14 15 16 17

24 25

5.11.00

53889,7

134331 5370,2 232,125

2177,4

1006,94 10174,5

7108,88

10730,1

2547,28


111

26

5.42.00 5.42.10 5.44.00 5.30.51

II II III IV

107023,4 814,04 28294,38 2288,871

5.44.10 5.30.51 5.44.10

III IV III

21787,23 140,149 1268,727

21927,4

5.44.10 5.47.42 5.30.51 5.31.11

III IV IV IV

903,097 343,79 387,43 11051,4

1634,32

5.44.10 5.40.67 5.44.00

III V III

636,61 1949,76 1507,372

2586,37

5.11.00 5.44.00 5.44.00

I III III

1255,46 1541,021 7989,319

2796,48

5.47.42 5.52.11 5.44.00

IV IV III

30,36 2085,76 2141,995

2116,12

IV IV V IV

435,14 999,42 30,62 210,438

1465,18

BV BV

Z26

BV26

Z27

BV27

BV DS

Z28

BV28

Z29

DS29

BV BV

Z30

BV30

Z31

BV31

BV BV

Z32

BV32

Z33

BV33

BV VZ

Z34

BV34

Z35

VZ35

BV BV

Z36

BV36

Z37

BV37

RR BV BV BV BV ZV VZ BV BV ZSP

Z38

RR38

5.52.11 5.47.42 5.31.44 5.47.42

Z39

BV39

5.40.67

V

527,813

527,813

Z40

BV40

5.44.00

III

1994,458

1994,46

Z41

BV41

5.40.67

V

450,345

450,345

Z42

BV42

5.44.00

III

3878,062

3878,06

P43

ZV43

5.44.00

III

1685,42

1685,42

Z44

VZ44

I

2815,725

2815,73

Z45

BV45

5.11.00 5.40.67

V

492,76

492,76

Z46

BV46

5.44.00

III

3865,367

3865,37

P47

ZSP47

5.11.00 5.42.00

P48

ZSP48

49

Z49

BI49

BV

Z50

BV50

I II IV

20699,45 327,07 776,99

21026,5

50

5.11.00 5.11.00 5.42.00 5.47.12

1817,37 688,5 2673,904

2505,87

ZSP BI

I II I

27 28 29

30 31 32 33 34 35 36 37

38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48

2288,87

1268,73

11051,4

1507,37

7989,32

2142

210,438

2673,9

1357,23


112 51

5.55.00 5.42.00

IV II

580,239 1133,194

23 5.42.00 5.44.00 5.44.00

II III III

2235,13 602,49 59036,29 4094,43

61873,9

I II II

3970,43 18851,62 3260,664

22822 3260,66

P51

ZSP51

Z52

VP52

BV BI

Z53

BV53

Z54

BI54

P55

ZSP55

Z56

BI56

5.42.00

II

21655,67

21655,7

Z57

TI57

5.55.00

IV

716,366

716,366

58

ZSP BI TI BI

5.11.00 5.42.00 5.42.00

Z58

BI58

TI

Z59

TI59

60

Z60

BI60

61174,17 3065,57 72,5 141,55 26981,11

P61

ZSP61

1199,232

1199,23

Z62

BI62

BV

Z63

BV63

64

MK

Z64

MK64

II IV V I IV IV II V

25159,86 4401,33 58,485 2662,5 281,7 9972,29 2472,91 4979,43 26348,74 3105,576

29561,2

63

5.11.00 5.42.00 5.30.51 23 5.31.51 23

I

62

BI ZSP BI

I II IV II

64239,7

59

5.11.00 5.42.00 35 5.55.00 5.42.00

52

53 54 55 56 57

61

ZSP VP

1133,19

4094,43

214,047 26981,1

2720,99 44055,1

Z65

BV65

Z66

OK66

5.43.10

II

6868,098

6868,1

67

BV OK ZSP

5.11.00 5.30.51 5.52.11 5.42.00 5.31.51

P67

ZSP67

ZSP

P68

ZSP68

5.08.50 5.44.00 5.42.00

II IV IV II III III II

20158,83 7383,52 14047,32 1174,42 5073,42 2459,51 1668,306 1996,725

41589,7

68

5.42.00 5.30.51 5.52.11 23 5.14.10

23 5.42.00

II

817,65 1042,02

1859,67

65 66

69 70

BI ZSP

Z69

BI69

P70

ZSP70

3105,58

10375,7

1996,73


113 71

III

2828,33

2828,33

II IV IV IV IV II

63766,61 8091,95 10564,57 2091,53 5743,69 9469,615

82423,1

DS74

5.08.50 5.42.00 5.30.51 5.52.11 5.52.11 5.30.51 5.43.10

Z75

BI75

5.14.10

Z76

BV76

BI

Z77

BI77

MK

Z78

MK78

5.08.50 5.44.00 5.44.00

17247,22 7959,412 1796,58 2819,482 8625,94 4363,28 419,23 7253,11 1605,99 9504,052 17202,93

25206,6

BV

II III III V II III II III III III II III III

15154,79 8761,177 18322,39

23916 18322,4

P71

ZSP71

72

ZSP BI

Z72

BI72

73

W

P73

W73

74

Z74

75

DS BI

76 77 78

79

5.08.50 5.44.00 5.31.51 5.14.10 5.08.50 23 5.14.10

7835,22 9469,62

4616,06 12989,2 18782,4

BV BI

Z79

BV79

Z80

BI80

Z81

BV81

P82

ZSP82

5.44.00

III

17914,48

17914,5

P83

ZSP83

5.44.00

III

10457,32

10457,3

P84

ZSP84

5.44.00

III

467,748

467,748

P85

ZV85

5.44.00

III

20061,8

20061,8

P86

ZSP86

5.14.10

II

343,512

343,512

Z87

BV87

5.44.00

III

10338,29

10338,3

Z88

BI88

5.14.10

II

731,516

731,516

Z90

BI90

5.52.11

IV

7673,282

7673,28

Z91

OV91

5.14.10

II

2262,709

2262,71

92

BV ZSP ZSP ZSP ZV ZSP BV BI BI OV BI

5.14.10 5.44.00 5.44.00

Z92

BI92

ZSP

P93

ZSP93

94

Z94

OS94

950,318 6764,81 2058,98 472,7 1203,282

95

OS ZSP

II III II III III

7715,13

93

5.14.10 5.44.00 5.14.10 5.44.00 5.44.00

P95

ZSP95

DS

Z96

DS96

II III III

324,04 504,53 699,309

828,571

96

5.14.10 5.44.00 5.44.00

80 81 82 83 84 85 86 87 88 90 91

17202,9

2531,68 1203,28

699,309


114 P97

ZSP97

5.44.00

III

237,71

237,71

98

ZSP BI

P98

BI98

BS

Z99

BS99

100

BI

Z100

BI100

101

ZV BI BS

P101

ZV101

II III II III I IV IV III

14465,91 523,12 90,19 1553,29 22,93 394,93 82,74 10055,24

14989

99

5.14.10 5.44.00 5.14.10 5.44.00 5.14.00 5.30.51 5.52.11 5.44.00

Z102

BI102

5.44.00

III

7115,68

7115,68

Z103

BS103

Z104

BS104

I IV III

22 988,43 7777,019

1010,42

BS BI BV

5.14.00 5.52.11 5.44.00

Z105

BI105

5.44.00

III

17419,29

17419,3

Z106

BV106

P107

ZSP107

II III II

3209,976 255,93 4094,716

3465,91

ZSP OV

5.14.10 5.44.00 5.14.10

Z108

OV108

5.14.00 5.30.51

Z109

PV109

Z110

OS110

5.08.50 5.44.00

6051,19 188,98 644,328

6240,17

PV OS BI BS

I IV III III

3785,373

3785,37

Z111

BI111

5.14.00

I

2018,331

2018,33

Z112

Z112

5.14.10 5.44.00

Z113

PV113

Z114

BI114

5.08.50 5.14.10 5.44.00

50,76 4624,04 465,209

4674,79

PV BI

II III III

Z115

PV115

116

Z116

MK116

BI

Z117

BI117

118

ZV

P118

ZV118

119

BV TI ZV

Z119

BV119

II III I IV II III III

3371,276 8730,63 3927,436 245,33 3328,292 13520,08 3864,951

12101,9

117

5.08.50 5.14.10 5.44.00 5.14.00 5.52.11 5.14.10 5.44.00 5.44.00

12404,19 4271,62 1201,635

16675,8

PV MK

II III III

Z120

TI120

5.44.00

III

119,996

119,996

P121

ZV121

5.14.10

II

231,864

16848,4

5.44.00

III

16616,5

97

102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115

120 121

1643,48 500,611

10055,2

7777,02

4094,72

644,328

465,209

1201,64

4172,77 16848,4 3864,95


115 Z122

BI122

5.14.00

I

873,998

873,998

123

BI BS

Z123

BS123

BS

Z124

BS124

126

VS

Z126

VS126

127

TI

Z127

TI127

128

Z128

BS128

305,39 901,79 1182,24 25,94 690,54 42204,82 837,62 1511,4 402,917

Z129

BI129

II

13308,63

13308,6

130

BS BI ZSP

II III II III I II II III III

1207,18

124

5.14.10 5.44.00 5.14.10 5.44.00 5.56.00 5.43.00 5.14.10 5.44.00

P130

ZSP130

DS

Z131

DS131

132

ZV

P132

ZV132

133

BV ZSP ZSP BS

Z133

BV133

5.08.40 5.14.10

II III I I II III II

2392,87 218,65 5096,732 791,31 10288,79 81,179 1461,423

2611,52

131

5.14.10 5.44.00 5.14.00 5.56.00 5.14.10

P134

ZSP134

5.14.10

II

2058,808

2058,81

P140

ZSP140

5.14.10

II

2783,447

2783,45

Z143

BS143

5.14.10

II III III III III

5,709 1781,453 4208,688 957,592 1010,762

1787,16

III

10667,94

10667,9

I III III

90,33 15165,56 6954,511 11012,49

22210,4

III

1027,254

1027,25

III III III

3513,387 287,55 624,535

3800,94

28175,05 732,21 3289,235

28907,3

383,914

383,914

122

129

134 140 143

5.08.50 5.14.10

144

BI

Z144

BI144

5.08.40 5.08.40 5.08.50

145

VP BI DS

Z145

VP145

5.08.50

Z146

BI146

Z147

DS147

5.08.40 35 5.56.00

146 147

5.08.50 149 150 152 153 154 155 156

BV BI BV

Z149

BV149

5.08.40

Z150

BI150

Z152

BV152

5.08.40 5.08.40 5.08.50

PV VS

Z153

PV153

Z154

VS154

5.08.50 5.14.00 5.30.51

BV BS

Z155

BV155

5.08.40

I IV III

Z156

BS156

5.08.50

III

1208,18 42895,3 2349,02 402,917

5888,04 10370 1461,42

5166,28 1010,76

11012,5

624,535

3289,24


116 157 158 160 161 162 163 164 165 166 167 169 171 172 173 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190

DS BI OS

Z157

DS157

5.14.00

I

1592,439

1592,44

Z158

BI158

III

1855,28

1855,28

Z160

OS160

5.08.40 5.56.00

P161

ZSP161

5.08.40 5.56.00

3729,013 25,13 356,703

3754,14

ZSP BS

I III I

Z162

BS162

5.56.00

Z163

BS163

5.08.50 5.56.00

1489,65 136,42 8383,943

1626,07

BS BI

I III I

Z164

BI164

5.56.00

OK PV VP

OK165

5.08.40 5.56.00

3463,41 2131,208 2974,735

5594,62

Z165

I III I

Z166

PV166

5.56.00

I

5340,301

5340,3

Z167

VP167

Z169

OK169

I I I

41815,57 108,84 8803,603

41924,4

OK ZSP PV PV

5.14.00 5.56.00 5.56.00

P171

ZSP171

5.56.00

I

3560,061

3560,06

Z172

PV172

5.56.00

I

2035,475

2035,48

Z173

PV173

5.56.00

P175

ZSP175

5.08.50 5.56.00

6180,315 3270,17 1351,066

9450,49

ZSP PV PV BV BV BS OS VP OK

I III I

Z176

PV176

5.56.00

I

1197,053

1197,05

Z177

PV177

5.56.00

I

2288,096

2288,1

Z178

BV178

5.14.00

I

8030,978

8030,98

Z179

BV179

5.14.00

I

12786,77

12786,8

Z180

BS180

5.56.00

I

905,657

905,657

Z181

OS181

5.56.00

I

6092,749

6092,75

Z182

VP182

5.55.00

IV

3430,46

3430,46

Z183

OK183

Z184

MK184

I IV I

872,291 16687,89 3508,489

17560,2

MK BV BS

5.56.00 5.55.00 5.14.00

Z185

BV185

5.14.00

I

5510,724

5510,72

Z186

BS186

5.56.00 5.30.11

Z187

BI187

P188

ZSP188

Z189

BV189

I III II

762,34 952,81 6041,489

1715,15

BV BV

5.08.50 5.11.10 5.08.50 5.58.00

335,63 878,87 7864,626

1214,5

BI ZSP

I III III

Z190

BV190

5.14.00

I

6085,894

6085,89

356,703

8383,94

2974,74

8803,6

1351,07

3508,49

7864,63

6041,49


117 BV BV BI

Z191

BV191

5.14.00

I

4746,543

4746,54

Z192

BV192

5.14.00

I

1346,951

1346,95

Z193

BI193

Z194

BV194

I III I

2942,414 2374,93 7081,565

5317,34

BV ZSP BI BI

5.11.10 5.08.50 5.14.00

P195

ZSP195

5.55.00

IV

8208,89

8208,89

Z196

BI196

I

1578,427

1578,43

Z197

BI197

Z198

BS198

I III IV

727,19 71,584 2039,973

798,774

199

BS BI

5.11.10 5.11.10 5.08.50 5.55.00

Z199

BI199

BI

Z200

BI200

201

ZSP BI

P201

ZSP201

Z202

BI202

5.11.10 5.11.10 5.43.00

6463,83 774,99 2045,03 9791,38 11094,3

7238,83

200

I III I III I

Z203

BI203

5.11.10

4635,4 1597,862 2693,583

6233,26

Z204

MK204

I

1659,376

1659,38

P205

ZSP205

5.11.10 5.43.00

II

6541,07

6541,07

Z206

BS206

5.55.00

IV

39100,89

39100,9

207

BI MK ZSP BS MK

I II I

Z207

MK207

DS

Z208

DS208

209

BI OK

Z209

BI209

I III III IV IV I

506,415 940,15 248,408 3134,11 244,25 6600,993

1446,57

208

5.11.10 5.08.50 5.30.11 5.55.00 5.30.51

Z210

OK210

Z211

MK211

2882,88 3956,576 2382,611

6839,46

MK OK BS

III IV I

Z212

OK212

III

2237,633

2237,63

Z213

BS213

Z214

BI214

I III II

5529,544 45,22 580,539

5574,76

Z216

VZ216

5.43.00

II

6243,398

6243,4

217

BI VZ BI

5.11.10 5.08.50 5.43.00

Z217

BI217

OK

Z218

OK218

I II III

13700,24 5352,15 1134,53

19052,4

218

5.11.10 5.43.00 5.30.11

191 192 193 194 195 196 197 198

202 203 204 205 206

210 211 212 213 214 216

5.11.10 5.08.50 5.11.10 5.08.50

5.11.10 5.30.11 5.55.00 5.11.10 5.30.11

7081,57

2039,97

11836,4 11094,3

2693,58

3626,77

6600,99

2382,61

580,539

3321,32


118 5.55.00 219 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236

238 239

BI223

Z ZSP PV ZSP BI

P224

Z224

P225

ZSP225

5.11.10

I

298,296

298,296

Z226

PV226

5.11.10

I

653,32

653,32

P227

ZSP227

I

1037,604

1037,6

Z228

BI228

5.11.10 5.11.10 5.43.00

Z229

BS229

5.11.10

5340,66 341,05 870,874

5681,72

BS ZSP ZSP

I II I

P230

ZSP230

I

324,175

324,175

P231

ZSP231

5.11.10 5.43.00

BI BI DS BS MK

BI232

5.08.40 5.43.00

20112,58 833,11 13786,9

20945,7

Z232

II III II

Z233

BI233

5.43.00

II

2654,894

2654,89

Z234

DS234

5.11.10

I

687,256

687,256

Z235

BS235

I

8160,733

8160,73

Z236

MK236

5.11.10 5.11.10 5.43.00

I II III I

3442,97 9246,802 132,5 244,167

12822,3

I II I

2703,12 1298,93 1791,432

4002,05

ZSP BS

13425,6

870,874

13786,9

ZSP237

Z238

BS238

5.11.10 5.11.10 5.43.00

P239

ZSP239

5.11.10

Z241

BS241

I

1334,536

1334,54

P242

ZSP242

5.11.10 5.43.00

II

856,271

856,271

Z243

OK243

5.30.11

III

6103,305

6103,31

Z244

BS244

I

914,002

914,002

Z245

BS245

5.11.10 5.11.10 5.43.00

I II I III I

184,49 1378,19 2050,75 1767,59 10242,46

1562,68

I

2453,217

2453,22

II III I

15208,62 174,44 6128,75

15383,1

Z246

BI246

5.11.10 5.08.40

247

Z247

BI247

5.11.10

Z248

MK248

249

BI MK BI

Z249

BI249

5.11.10 5.43.00

250

OK

Z250

OK250

5.08.40 5.56.00

248

2344,06

P237

BI

244

12387,3

Z223

5.11.10 5.11.10 5.43.00 5.43.00

246

243

528,69 11858,63 13425,59

BS219

245

242

I II II

Z219

ZSP BS ZSP OK BS BS

241

2186,791 2344,056

BS BI

5.08.40 237

IV I

244,167

1791,43

3818,34 10242,5

20336,8


119 5.55.00 251 252 253 254 255 256

14208,01 1199,351

1199,35

OV PV ZSP BS VZ

Z251

OV251

5.11.10

IV I

Z252

PV252

5.11.10

I

2422,179

2422,18

P253

ZSP253

I

1132,737

1132,74

Z254

BS254

5.11.10 5.30.11

III

683,601

683,601

Z255

VZ255

5.43.00

BI

BI256

5.08.40 5.11.10 5.43.00

11859,03 17579,66 1814,26 1861,06 7565,809 3965,492

29438,7

Z256

II III I II III I

11241,1

DS ZSP MK BI ZSP VZ BI

Z257

DS257

5.08.40 5.56.00

P258

ZSP258

5.08.40

III

8326,631

8326,63

Z259

MK259

5.08.40

III

719,624

719,624

Z260

BI260

5.08.40

III

1743,169

1743,17

P261

ZSP261

5.08.40

III

5913,819

5913,82

Z262

VZ262

III

5334,176

5334,18

Z263

BI263

5.08.40 5.11.10 5.08.40

Z264

VZ264

5825,11 8444,06 1560,246

14269,2

265

VZ ZSP

I III III

P265

ZSP265

BI

Z266

BI266

5.11.10 5.08.40 5.54.41

267

Z267

BI267

Z268

BV268

5.08.40 5.57.00

II

3285,73

3285,73

270

BI BV DS

485,48 33666,97 2068,45 341,3 18387,34 35,7 1076,341

36220,9

266

I III V I III V III

Z270

DS270

5.30.11 5.30.51 5.54.41

BI

Z271

BI271

5.08.40 5.54.41

272

MK

Z272

MK272

273

Z273

BV273

274

BV Z

5.08.40 5.54.41 5.57.00

2017,99 3084,207 108,86 4491,167 1227,41 1388,378 215,51 5809,105

5211,06

271

III IV V III V III V II

P274

Z274

5.08.40 5.54.41

BV

Z275

BV275

5.11.10

6018,6 3184,299 7170,87

9202,9

275

III V I

257 258 259 260 261 262 263 264

268

5.08.40 5.11.10 5.08.40 5.54.41

3965,49

1560,25

18764,3

1076,34

5718,58 1603,89 5809,11

9519,93


120 5.57.00 5.57.00 5.55.00

II II IV III

2349,06 17941,51 1848,72 972,502

III V III III V I

5096,029 168,83 7933,017 951,702 316,28 3676,592

5264,86

III IV I III II II III III V V

1585,676 781,74 664,003 1083,88 1045,943 6170,48 2005,288 521,356 9028,382 8078,77

2367,42

14622,81 13890,13 13044,87 134,527 12198,33 2099,74 2802,709 3381,93 5428,633 768,55 1099,704 672,283

41557,8

276

BV

Z276

BV276

277

Z277

BI277

278

BI BI

Z278

BI278

280 281

BV MK

Z280 Z281

BV280 MK281

5.08.50 5.08.40 5.54.41

282

Z282

BV282

283

BV BV

Z283

BV283

5.11.10 5.08.50 5.30.51

284

BV

Z284

BV284

285

BV

Z285

BV285

286 287

MK ZSP

Z286 P287

MK286 ZSP287

288

P288

ZSP288

289

ZSP ZSP

P289

ZSP289

5.11.10 5.08.40 5.54.41

290

BI

Z290

BI290

5.11.10 5.54.41

291

Z

P291

Z291

5.11.10 5.54.41

292

BV

Z292

BV292

293

BV

Z293

BV293

294

Z294

BI294

P295

ZSP295

5.54.41

V

1960,22

1960,22

Z296

BS296

5.54.41

V

495,31

495,31

297

BI ZSP BS BV

5.11.10 5.08.50 5.58.00 5.44.00 5.54.41

I III V I V I V I III II III V

Z297

BV297

5.58.00 5.44.00

ZSP

P298

ZP298

5.11.10 5.54.41

299

BV

Z299

BV299

5.08.50

433,97 1679,899 8,73 1108,063 1363,633

2113,87

298

II III I V III

295 296

5.08.40 5.08.40 5.54.41

5.11.10 5.44.00 5.57.00 5.58.00 5.08.50 5.08.40 5.54.41 5.54.41

19790,2 972,502

7933,02 1267,98 3676,59

1747,88 7216,42 2005,29 9549,74 8078,77

12332,9 4902,45 8810,56 1868,25 672,283

1116,79 1363,63


121 Z300

BI300

5.54.41

V

3797,465

3797,47

Z302

OS302

10945,43

10945,4

Z303

PV303

5.11.10 5.11.10 5.54.41

I

303

BI OS PV VZ

Z304

VZ304

5.11.10 5.54.41

305

BI

Z305

BI305

306

BV

Z306

BV306

307

BV

Z307

BV307

5.11.10 5.54.41 5.31.11 5.30.51 5.30.51 5.31.11

308

ZSP

P308

ZSP308

5.11.10 5.54.41

309

ZSP PV BV

P309

ZSP309

5.11.10

1553,65 1811,103 10,337 1825,22 9227,14 5569,894 2505,785 549,907 4324,674 305,598 8165,66 2451,048 299,212

3364,75

304

I V I V I V IV IV IV IV I V I

Z310

PV310

I

2310,146

2310,15

Z312

BV312

Z313

BV313

III V V

16838,47 3127,78 1873,88

19966,2

P315

ZSP315

5.11.10

I

167,094

167,094

P316

ZSP316

870,817

870,817

Z318

BV318

5.11.10 5.31.11 5.40.77

I

318

BV ZSP ZSP BV

5.11.10 5.44.00 5.21.13 5.31.51

DS

Z320

DS320

322

BV

Z322

BV322

323

Z323

BV323

325

BV BV

1650,767 8593,472 8471,58 10819,8 19,809 562,68 9004,81 18078,48 1326,268

10244,2

320

IV V I I II II II III III

Z325

BV325

BV

Z327

BV327

328

DS

Z328

DS328

329

DS

Z329

DS329

7948,953 2070,879 4723,98 1325,392 15833,52 5529,06 1063,553 237,201

10019,8

327

IV IV V V I I I III

300 302

310 312 313 315 316

5.11.10 5.11.10 5.57.00 5.57.00 5.58.00 5.44.00 5.44.00 5.30.51 5.31.11 5.21.13 5.21.53 5.11.10 5.11.10 5.56.00 5.44.00

1835,56 14797 3055,69 4630,27 10616,7 299,212

1873,88

19311,2

27646

1326,27

6049,37 22426,1

237,201


122 III V III V V

2653,56 781,96 7747,765 30,41 8265,39 2759,916 2438,809

11183,3

BV333

23 5.44.00 5.21.53 23 5.44.10 5.21.53 5.21.53

Z334

BV334

5.31.51

V

771,119

771,119

Z335

BV335

5.44.00

III

2521,985

2521,99

Z336

OV336

Z337

BV337

V V

267,39 1714,591 7933,575

1981,98

338

BV DS

23 5.31.51 5.31.51

Z338

DS338

23 5.31.51

VP

Z340

VP340

341

BV

Z341

BV341

342

BV

Z342

BV342

343

BV

Z343

BV343

344

BV

Z344

BV344

5.11.10 5.56.00 5.57.00 5.57.00 5.31.51 5.57.00 5.31.51 5.57.00 5.31.51 23 5.40.77

345

BV OK BV

Z345

BV345

119,68 1429,83 21517,93 1493,45 1826,17 406,22 646,749 657,8 890,191 142,79 519,139 835,41 7723,94 623,82

1549,51

340

V I I II II V II V II V V I

Z346

OK346

I

18606,3

18606,3

Z347

BV347

Z348

BS348

III III IV

2625,49 3931,394 1289,851

6556,88

BS OS

5.44.00 5.44.10 5.30.51

Z349

OS349

Z350

BV350

I III V

779,177 2236,674 1691,75

3015,85

BV BV BV BV BV BV

5.11.10 5.31.01 5.31.51

Z351

BV351

5.31.51

V

2931,496

2931,5

Z352

BV352

5.40.77

V

1352,086

1352,09

Z353

BV353

5.44.00

III

1366,313

1366,31

Z354

BV354

23

-

1078,495

1078,5

Z355

BV355

5.30.11

III

3864,49

5755,22

331

BV

Z331

BV331

332

BV

Z332

BV332

333

BV BV BV OV

Z333

334 335 336 337

346 347 348 349 350 351 352 353 354 355

5.11.10 5.56.00

11055,7

2438,81

7933,58

24837,6

1052,97 1547,99 661,929 8559,35 623,82

1289,85

1691,75


123

356 357 358 359 360 361 362 363 364 365

778,902 1111,825 321,245

321,245

BV BV BV BV BV BI ZSP

Z356

BV356

Z357

BV357

5.47.42

IV

1766,154

1766,15

Z358

BV358

5.44.00

III

1211,716

1211,72

Z359

BV359

5.30.51

IV

636,25

636,25

Z360

BV360

5.31.11

IV

1574,155

1574,16

Z361

BI361

5.14.00

I

486,693

486,693

P362

ZSP362

Z363

BI363

I IV V

554,107 3633,023 2037,829

4187,13

BI ZSP ZSP

5.56.00 5.55.00 5.54.41

P364

ZSP364

5.54.41

V

1533,025

1533,03

P365

ZSP365

5.14.10

II III III

480,955 96,216 913,059

577,171

5.08.40

366

IV IV IV

5.30.51 5.31.11 5.47.42

ZSP

P366

ZSP366

5.08.40

2037,83

913,059

Z výše uvedených ploch je část ploch převzata z předchozího schváleného ÚP a jeho změn. Novými změnami jsou plochy uvedené v následující tabulce. Tab.č. 40 Zábory ZPF pro nově navrhované plochy

funkce BV BV BV DS VP TI BV BV BV BV BV BV DS ZSP BV DS BV BV

2

plocha m 20781,925 2326,898 7213,825 8207,754 134330,582 232,125 2813,641 1846,688 2822,322 2177,395

Z/P Z1 Z2 Z4 Z5 Z8 Z10 Z11 Z12 Z14 Z16

4738,468 Z17 1006,941 7108,884 10730,105 21927,381 1634,317 11051,403 1507,372

Z19 Z21 P22 Z27 Z29 Z30 Z32

číslo plochy BV1 BV2 BV4 DS5 VP8 TI10 BV11 BV12 BV14 BV16 BV17 BV19 DS21 ZSP22 BV27 DS29 BV30 BV32

ODŮVODNĚNÍ Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP


124 BV BV RR

2796,481 Z33 7989,319 Z34 210,438 Z38

BV33 BV34 RR38

BV ZV BV BV BV BV DS

3878,062 1685,42 1357,229 4094,43 2720,985 3105,576 9469,615

BV42 ZV43 BV50 BV53 BV63 BV65 DS74

BV ZSP

3465,906 Z106 4094,716 P107

BV106 ZSP107

OV PV

6240,169 Z108 644,328 Z109

OV108 PV109

BI PV PV

2018,331 Z111 465,209 Z113 1201,635 Z115

BI111 PV113 PV115

BI VS DS BS BI DS BV PV VS BS DS ZSP BS BS BI OK PV OK ZSP PV PV ZSP

4172,766 42895,344 5888,042 1787,162 5166,28 22232,837 3800,937 624,535 28907,262 383,914 1592,439 356,703 1626,065 8383,943 5594,618 2974,735 5340,301 8803,603 3560,061 2035,475 9450,485 1351,066

Z42 P43 Z50 Z53 Z63 Z65 Z74

Z117 Z126 Z131 Z143 Z144 Z147 Z152 Z153 Z154 Z156 Z157 P161 Z162 Z163 Z164 Z165 Z166 Z169 P171 Z172 Z173 P175

BI117 VS126 DS131 BS143 BI144 DS147 BV152 PV153 VS154 BS156 DS157 ZSP161 BS162 BS163 BI164 OK165 PV166 OK169 ZSP171 PV172 PV173 ZSP175

Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP, částečně z původního ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP, zeleň Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP


125 PV PV

1197,053 Z176 2288,096 Z177

PV176 PV177

VP BS BV BV OK BI

3430,46 1214,501 6041,489 7081,566 2237,633 3818,341

Z182 Z186 Z189 Z194 Z212 Z246

VP182 BS186 BV189 BV194 OK212 BI246

OK DS DS BV BV BV BV

20336,762 3965,492 5211,057 5809,105 9519,926 19790,231 7933,017

Z250 Z257 Z270 Z273 Z275 Z276 Z280

OK250 DS257 DS270 BV273 BV275 BV276 BV280

BV

3676,592 Z282

BV282

BV

2367,416 Z283

BV283

BV BV MK BV

1747,883 7216,423 2005,288 1363,633

Z284 Z285 Z286 Z299

BV284 BV285 MK286 BV299

BV

3055,692 Z306

BV306

BV DS BV BV BV DS DS

19966,248 19311,189 27645,968 1326,268 6049,372 22426,133 237,201

Z312 Z320 Z322 Z323 Z327 Z328 Z329

BV312 DS320 BV322 BV323 BV327 DS328 DS329

BV BV BV BV BV BV BV BV

11183,285 11055,716 771,119 7933,575 1052,969 1547,991 661,929 8559,35

Z331 Z332 Z334 Z337 Z341 Z342 Z343 Z344

BV331 BV332 BV334 BV337 BV341 BV342 BV343 BV344

Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP


126 BV OK VP BV VP BV BV BV BV VZ BV BV BV BS

623,82 18606,3 53889,743 5370,197 32296,091 2547,281 2288,871 1268,727 2586,365 2116,117 2141,995 1994,458 10338,294 905,657

Z345 Z346 Z7 Z9 Z18 Z23 Z26 Z28 Z31 Z35 Z36 Z40 Z87 Z180

BV345 OK346 VP7 BV9 VP18 BV23 BV26 BV28 BV31 VZ35 BV36 BV40 BV87 BS180

BV BV

10019,832 Z325 2521,985 Z335

BV325 BV335

BI

486,693 Z361

BV celkem

10244,239 Z318 581652,143 m2.

BI361

BV318

Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP Návrh nového ÚP, částečně z původního ÚP Návrh nového ÚP Návrh z nového ÚP, záměr ÚAP Návrh nového ÚP, částečně z původního ÚP

Rovněţ pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a vodohospodářská opatření, zaloţení či posílení funkceschopnosti ÚSES, zvýšení retenční schopnosti krajiny a regulaci vodního reţimu krajiny bylo zapotřebí navrhnout odnětí pozemků ze ZPF. Tab.č. 41 Soupis záborů ZPF pro ÚSES

Označení

Název

Typ

SES01

Vesecko

LBK

SES02

Stebénka

LBK

SES03

Nudvojovice

LBC

SES04

Mašov

LBC

BPEJ

Třída ochrany

23 5.14.00 5.42.00 5.42.10 5.44.00 5.56.00 5.55.00 35 5.55.00 5.56.00

I II II III I IV voda IV I

Kvalita půdy Výměra Zastoupení v v dané třídě [%] ochrany [m2] 8 677,80 40,68% 710,32 3,33% 9 007,35 42,22% 1 398,42 6,56% 1 538,42 7,21% 4 297,15 50,93% 4 140,00 49,07% 15 816,33 30,28% 36 412,74 69,72% 5 025,81 14,75%

Celková výměra

21 332,31

8 437,15 52 229,07 34 078,84


127

SES05

W62

Vrchhůra

Retenční vsakovací suchá drţ v Daliměřicích

5.57.00 5.44.00 23 5.11.00 5.11.10 5.43.00 LBK 5.57.00 5.08.40 5.44.00 5.30.14 5.68.11

II III I I II II III III IV V

27 777,75 1 275,28 91,00 4 490,46 2 111,90 6 730,08 4 303,51 4 597,03 1 502,92 2 043,51 650,30

81,51% 3,74% 0,34% 16,93% 7,96% 25,38% 16,23% 17,33% 5,67% 7,71% 2,45%

5.52.11

IV

2 091,53

26,69%

5.30.51

IV

5 743,69

73,31%

W

CELKOVÁ VÝMĚRA ZÁBORŮ:

26 520,71

7 835,22*) 142 598,08

*) Suchá drţ v Daliměřicích je plošně započítána do záborů ploch v navrhovaných změnách (jako změna č. 62) Tab.č. 42 Celková bilance záborů ZPF pro navrţené změny

Celková výměra záborů: I. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany ostatní

Celková plocha v [m2] 2 766 914,150

Zastoupení v [%] 100

625 851,866 818 829,839 861 718,624 247 885,769 193 448,472 19 179,560

22,62 29,59 31,14 8,96 6,99 0,69

Tab. č. 43: Celková bilance záborů ZPF pro navrţené prvky ÚSES

Celková výměra záborů: z toho: I. třída ochrany II. třída ochrany III. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany ostatní

Celková plocha v [m2] 142 598,08 16 635,64 49 217,11 8 913,65 42 596,25 650,30 24 585,13

Zastoupení v [%] 100% 11,67% 34,52% 6,25% 29,87% 0,46% 17,24%

Tab.č. 44: Celková bilance záboru ZPF pro změny nestavební povahy

Celková výměra záborů: z toho: I. třída ochrany II. třída ochrany

Celková plocha v [m2] 438 523,645 54 917,042 124 425,178

Zastoupení v [%] 100 12,52 28,37


128 III. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany ostatní

172 354,568 41 107,973 43 726,814 1 992,070

39,30 9,37 9,97 0,45

Tab.č.45Celková bilance záboru ZPF pro změny stavební povahy




570 934,844 694 404,661 689 364,056 206 777,796 149 721,658 17 187,490

24,52 29,82 29,61 8,88 6,43 0,74

Tab.č.46Celková bilance záboru ZPF pro ÚSES

Celková plocha v [m2] 142 598,08



16 635,64 49 217,11 8 913,65 42 596,25 650,30 24 585,13

11,67 34,51 6,25 29,87 0,46 17,24

Tab.č.47Celková bilance záboru ZPF za celý ÚP

Celková výměra záborů:



I. třída ochrany

642 487,526

22,08

II. třída ochrany

868 046,949

31,37

III. třída ochrany IV. třída ochrany V. třída ochrany ostatní

870 632,274 290 482,019 194 098,772 43 764,690

31,47 10,50 7,01 1,58

Tab.č. 48 Kolize navrhovaných změn a provedených investic do půdy

Číslo změny

Typ změny

Celková plocha [m2]

BPEJ

Třída ochrany

Typ investice do půdy

Rok provedení investice


129 18

VP

32 296,091

289

ZSP

41 557,813

302

OS

10 945,433

310

PV

2 310,146

316

ZSP

870,817

5.42.10 5.44.00

II III

Zatrubněná meliorace nebo zavlaţování

1974

5.11.10 5.54.41 5.11.10 5.11.10 5.08.40 5.54.41 5.11.10

I V I I III V I

Zatrubněná meliorace nebo zavlaţování

1979

Tab. č. 49 Bilance záboru ZPF podle funkce ploch

funkce plochy BI BV BS DS MK OK OS OV W PV RR TI VP VS VZ Z ZSP ZV

zábor v m2 677 247,5 548 258 103 578 113 810,8 104 808,7 93 651,39 28 796,83 11 684,21 7 835,22 31 997,52 210,438 3631,556 503 024,5 71 802,606 49 343,9 27 530,94 313 832 75 869,16

z toho přibliţný zábor pro nově navrhované plochy v m2 21257,029 218 859,525 14 301,242 80 864,39 2 005,288 52 959,033 6 240,169 22 602,789 210,438 232,125 89 616,294 71 802,606 2 116,117 5 267,83 1685,42

Předpokládané zábory, navazují na jiţ vybudovanou technickou infrastrukturu území a mohou(při jejich alespoň částečné redukci) se stát předpokladem k optimalizaci urbanistické koncepce rozvoje města. Při nadměrném záboru můţe naopak docházet k devastaci krajiny, znesnadnění obsluhy zbylých pozemků, zvýšení rizika ruderalizace okrajů pozemků a šíření nepůvodních druhů rostlin a zvýšení rizika záplav způsobených zrychlením odtoku dešťových vod ze zastavěných ploch. 5.2 Dopravní zátěž území Jak jiţ bylo v předchozím oddílu řečeno, respektuje zpracovaný koncept ÚP poţadavek KÚ LK a zadavatele týkající se prověření a návrhu územní rezervy pro vedení koridorů komunikace I/35 a odlehčení dopravního zatíţení centra města severozápadní sběrnou komunikací, jejíţ dříve stanovenou Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

130 trasu včetně křiţovatek s místními komunikacemi a sjezdy na účelové komunikace, případně k zástavbě koncept ÚP prověřil a z větší části akceptoval. V současné době je sběrná komunikace vedena přes centrum města přes hlavní náměstí a obchodní ulice, jsou na ní krátké vzdálenosti mezi křiţovatkami a hustá síť přechodů pro chodce, sklon komunikací je nepříznivý a nejsou dodrţeny bezpečné rozhledové poměry v křiţovatkách. Navrţená SZ sběrná komunikace bude vhodným způsobem rozdělovat dopravu do relevantních částí města a bezpečně a kapacitně propojí významné lokality. Návrh trasy odlehčovací komunikace byl prověřen hlukovou a rozptylovou studií a bylo pro ně zpracováno posouzení vlivů na veřejné zdraví. Dopravními studiemi bylo prokázáno, ţe realizace odlehčovací komunikace odvede z centra města cca 20-25% dopravy (nám. Českého ráje, ul. 5. května k Husově ul., Husova ul., Palackého ul.), čímţ dojde ke zklidnění centra města. D Co se týká celkového územní rezervy pro vedení tras komunikace I/35 a návrhu variantního vedení trasy II/283, byly jiţ varianty jejich řešení komentovány v předchozím oddílu. Součástí řešení dopravních systémů je návrh výstavby parkovacího domu, kde se předpokládá zejména parkování při přestupu na prostředky veřejné dopravy. Tím se uvolní plocha stávajícího autobusového nádraţí u Jizery, která bude vyuţita pro rozšíření centrálního parkoviště. Pro vymezení dalších parkovacích míst v centru města není dostatek vhodných ploch a takové řešení by nebylo vhodné s ohledem na současný stav v centru, které je jiţ dnes přeplněné automobily. V oblastech s hustou zástavbou bytovými domy umoţňuje územní plán zřízení parkovacích ploch na veřejných prostranstvích v místech vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury v grafické části ÚP. Kromě dopravy silniční jsou konceptem územního plánu v souladu se zadáním a krajskými dokumenty řešeny i trasy dopravy ţelezniční. Zejména se jedná o výstavbu rychlého ţelezničního spojení na trase Praha – Mladá Boleslav - Turnov (trať č. 070) - Liberec, v úseku Liberec – Turnov (trať č. 030) – zdvojkolejnění, elektrifikace, modernizace. Dále se jedná o ţelezniční trať č. 041 Turnov – Hradec Králové elektrifikace v intencích stávajícího tělesa dráhy, a ţelezniční trať č. 030 Turnov – Semily elektrifikace, optimalizace. Ţádná z těchto tratí není v zásadním střetu s ochranou přírody a veřejného zdraví. Koncept ÚP akceptuje návrh vedení cyklostezek a stanoví podmínky pro jejich zřizování. Respektuje projekt výstavby cyklostezky „Greenways Jizera“ zpracovaný společností JENA, s.r.o. (12/2007). Stávající trasa této cyklostezky prochází lesním fragmentem při jihovýchodním okraji lesa mezi Bukovinou a Louţkem. Tento lesní fragment vykazuje znaky stanoviště 9180 EVL Průlom Jizery u Rakous. V případě rekonstrukce stávající komunikace nelze doporučit významné rozšíření uvaţované cyklostezky, které by vedlo ke kácení stromů a záboru stanoviště. V případě, ţe se bude trasa a šíře uvaţované cyklostezky drţet stávající cesty, lze negativní vliv vyloučit. V souvislosti s výstavbou „Integrovaného přestupního uzlu veřejné a individuální dopravy“ se jeví jako účelné umoţnit jeho vyuţití i pro návaznost na cyklistickou dopravu. Územní plán proto navrhuje novou cyklotrasu spojující tento uzel s celostátní cyklotrasou č. 14 a tím i cyklostezkou „Greenways Jizera“, která cyklotrasu č. 14 křiţuje. 5.3. Hluková a imisní zátěž Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

131 Hluková a imisní zátěţ v Turnově úzce souvisí právě s dopravní situací a jejím řešením v konceptu ÚP. V současné době byla z hlediska imisního a hlukového zatíţení podrobněji hodnocena pouze odlehčovací komunikace středu města. Pro imisní posouzení byly zvoleny výpočtové body: Tab. č. 50 Intenzity dopravy ve zvolených výpočtových bodech

V nich byla vyhodnocena imisní zátěţ v předpokládaném realizačním roce 2015, s vyuţitím přepočtových koeficientů dopravního zatíţení z předchozího sledování intenzit dopravy. Při vypočtené emisní zátěţi byly zjištěny rozdíly mezi stávajícím stavem (varianta V0) a výhledovým stavem po realizaci SZ odlehčovací komunikace (varianta V1). Tab.č. 51 Emisní vydatnost při daném dopravním zatíţení


132 Ve vybraných výpočtových bodech byly zjištěny následující hodnoty imisní zátěţe:

Tab.č. 52 Imisní koncentrace ve výpočtových bodech, varianta V0 (µg/m3)

Tab.č. 53 Imisní koncentrace ve výpočtových bodech, varianta V1 (µg/m3)

Jak je zřejmé z uvedených tabulek, v nejzatíţenějších ulicích dojde ke zklidnění dopravy a ke sníţení imisní zátěţe. To se týká zejména ulic Hluboká a částečně i ulice 5. května. Ve zbývajících ulicí jsou poklesy jen malého rozsahu a významu. Co se týká výsledků hlukového posouzení, byl pro objektivní posouzení zvolen značný počet výpočtových bodů (celkem 62). Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

133 Hluková studie konstatovala, ţe u nulové varianty (bez odlehčovací komunikace, rok 2009) bude ve většině výpočtových bodů (1-40) překračován hlukový limit se započtením staré zátěţe (70 dB ve dne, 60 dB v noci). V blízkosti ulice Husova bude hlukový limit splněn (body 41-51) a podél trasy odlehčovací komunikace bude s rezervou dodrţen limit pro nové komunikace 55/45 dB. U varianty II (bez odlehčovací komunikace, rok 2015) jsou vykazovány stejné závěry jako pro variantu 0. U varianty III (s odlehčovací komunikací, rok 2015) by byly splněny limity 70-60 dB u bodů 1-20 (komunikace Palackého), u komunikace Hluboká (body 21-25) by byl hygienický limit 70/60 dB překračován, v bodech 26-52 by byl splněn limit 70-60 dB a v bodech 52-62 (podél odlehčovací komunikace) by byl splněn limit 60/50 dB – navýšení je dáno přivedením dopravy na novou trasu. Vlivy na imisní a hlukovou zátěţ z umístění nových podnikatelských aktivit mohou být exaktně zváţeny aţ při návrhu konkrétních záměrů, nepředpokládají se však záměry takového rozsahu, které by mohly mít zásadní vliv na kvalitu ovzduší nebo hlukovou zátěţ v území. Koncept ÚP volil umístění ploch pro výrobu tak, aby obytná zástavba nebyla jejich realizací negativně dotčena. 5.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií Všechny podnikatelské aktivity i rozvoj obytné zástavby přinášejí aţ na výjimky, jako jsou bezodpadové technologie a administrativa nebo sklady, zvýšenou produkci průmyslových a domovních odpadů. Podnikatelské aktivity jsou v některých případechtaké doprovázeny potřebou skladování významných objemů závadných látek a manipulace s nimi, coţ přináší riziko úniku skladovaných látek do vody, půdy nebo ovzduší. Konkrétní druhy produkovaných odpadů budou záviset na druhu umisťovaných podnikatelských aktivit. U odpadních vod z nově navrhovaných ploch pro bydleníje navrţeno, ţe čištění splaškových vod bude zajištěno na stávající dostatečně kapacitní ČOV, avšak u případných nových podnikatelských aktivit s produkcí vod průmyslových bude vyţadováno, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku min. na úroveň kanalizačního řádu města. Dále u nově navrhovaných ploch bude podle moţností navrhována oddílná splašková a dešťová kanalizace, aby nedocházelo k hydraulickému přetěţování ČOV. Dešťové vody z ploch pro výrobu a podnikání je navrţeno přednostně podle moţnosti zasakovat. 5.5 Změny odtokových poměrů Při postupné zástavbě stávajících nezpevněných ploch, a to jak ploch pro průmysl, tak ploch pro bydlení, dojde ke zrychlování sráţkových vod z území. Musí být zvaţována moţnost zasakování těchto vod v místě vzniku nebo v jeho blízkosti, případně odvádění těchto vod místními drobnými recipienty, aniţ by to ohrozilo situaci na tocích. U staveb v území je doporučeno řešení odvádění dešťových vod přes retenční nádrţe tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění místních vodotečí a potenciálnímu vytváření podmínek pro šíření povodňové vlny při vytrvalých nebo prudkých sráţkách. Pro zvýšení retence území je navrţena suchá drţ Daliměřice, coţ se jeví i přes potřebu záboru ZPF jako opatření vhodné a z jiných lokalit provozně ověřené.


134 5.6. Vlivy na čerpání podzemních vod Předpokládaná nová zástavba a případný rozvoj podnikatelské činnosti přinese zvýšení odběru podzemních vod pro zásobování veřejného vodovodního řadu. Všechny lokality budou napojeny na veřejný vodovod.Zdroje podzemních vod v území se jeví pro tento účel v současné době dostatečné, u rizikového zdroje Nudvojovice je navrţeno postupně hledat náhradu, patrně mimo řešené území. 5.7 Vliv na krajinný ráz Vlastní návrh zástavby území bude znamenat zvýšení kompaktnosti zástavby s přímou návazností nových ploch na plochy stávající. Tento vliv je moţno obecně povaţovat za neutrální, zvláště při dodrţení regulativů a poţadavků na typy umisťovaných budov obytné zástavby a zachování alespoň minimálních nároků na plochy pro zeleň. Poţadavky ochrany krajinného rázu musí být zejména v památkové zóně a v přírodně významných lokalitách vyţadovány bez výjimky u všech navrhovaných záměrů. Z tohoto důvodu je pro fázi návrhu mimo jiné doporučeno akceptovat poţadavek KÚ Libereckého kraje na úpravu podmínek pro plochy BH týkající se minimální a maximální výšky bytových domů 3-6 podlaţí pro území městské památkové zóny ve smyslu vyhl. č. 208 z 147.10.1990, podmínka d). Zástavba nic nezmění na typu reliéfu území, který je na Turnovsku velmi různorodý.

zdroj:geoportal.gov.cz

Centrální část území tvoří krajina 1UO (bez vymezeného reliéfu), severně se vymezuje krajina 5M2 (vrchovin Hercynia), dále přes východ a jih aţ k západu obklopuje centrální část území krajina skalních měst 3M19, krajina rozřezaných tabulí 3M5, krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů 3L13, krajina širokých říčních niv 1Z11 a 3Z11 a krajina plošin a pahorkatin 1Z1. Podle vyuţití se jedná v centrální části o krajinu urbanizovanou, obklopenou krajinou lesozemědělskou a zemědělskou, na jihu lesní.


135

Károvsko stávající stav

Károvsko navrhovaný stav


136

Vrchhůra stávající stav

Vrchhůra navrhovaný stav


Za pohledově a krajinářsky nejvíce ovlivněné lokality jsou povaţovány lokality Vrchhůra a KárovskoHruštice, kde jsou jiţ z minulých územních plánů navrţeny souvislé zástavby na pozemcích, které jsou v současné době prakticky bez zástavby nebo jen se sporadickými roztroušenými objekty. V obou případech dojde k radikální změně klasické zemědělské krajiny s rozsáhlými plochami převáţně lučních porostů, na svaţitém terénu a k jejich záměně za ucelenou zástavbu. V lokalitách Károvsko a Vrchhůra převaţují v konceptu plochy BI, BV a BS, u nichţ všech je vhodné poţadovat splnění stejných podmínek vzhledu budov jako u ploch BI. U ploch BS je navíc SCHKO doporučeno stanovit koeficient zastavění na 0,3 pro udrţení smysluplné zástavby. V lokalitě Károvsko-Hruštice jsou k plochám pro bydlení navrţeny rozsáhlé plochy zeleně jako prvek eliminující alespoň částečně negativní vliv na strukturu krajiny a zánik zemědělského hospodaření v území. Přesto zde vznikne pohledově odlišný typ krajiny a stávající hodnoty krajinného rázu budou v hlavních rysech podstatně změněny na velkých rozlohách pozemků (krajina zemědělská bude nahrazena z větší části krajinou urbanizovanou). Obdobně v lokalitě Vrchhůra zpracovatel konceptu ÚP navrhl doprovodné významné plochy zeleně a plochy pro zemědělskou výrobu, které jsou ovšem pojímány jako plochy zastavitelné a tedy mohou být v budoucnu problémem z hlediska pachových látek, hluku a dalších negativních faktorů. Tento navrhovaný stav byl zakotven jiţ v minulém územním plánu a nelze ho zcela pominout jiţ z důvodu vlastnických vztahů, ale také z pohledu potřeby rozvoje města. Celkově lze konstatovat, ţe předloţený územní plánpo navrţených úpravách respektuje poţadavky na ochranu archeologických a architektonických hodnot území a není s ním ve střetu. 5.8 Vlivy na veřejné zdraví Konceptobsahuje záměry, nichţ je před jejich realizací vhodném zváţit moţné vlivy na veřejné zdraví. Jedná se především o návrh nových komunikačních systémů, kde se moţné dopady na zdraví obyvatelstva zvaţují z hlediska hlukového a imisního. V případě předloţeného konceptu bylo jiţ autorizovanou osobou zpracováno hodnocení vlivů na veřejné zdraví u záměru, u něhoţ lze předpokládat dopad na největší počet obyvatel, a to SZ sběrná komunikace. V předchozích oddílech byly komentovány jako nevýznamné, resp. u výpočtových bodů situovaných v centru města vlivy hluku a emisí z dopravy spojené s danou komunikací. Obdobně i autorizované hodnocení zdravotních rizik konstatovalo, ţe vlivy provozu SZ sběrné komunikace na veřejné zdraví jsou u daných bodů mírně pozitivní, u zbývajících velmi nízké aţ zanedbatelné. Obdobné hodnocení bude následně před zahájením realizace provedeno i pro konečnou variantu územní rezervy pro trasu I/35 a pro konečný návrhtrasyII/283, případně i pro zkapacitnění ţelezničního koridoru. V současném stadiu příprav lze pouze na základě znalostí o intenzitách dopravy a znalostech o obdobných záměrech konstatovat, ţe tyto komunikační systému nebudou do ţivotního prostředí vnášet hlukové vlivy nebo emise, které by zhoršovaly stávající stav hlukového a imisního pozadí. Naopak lze očekávat, ţe převedení silniční dopravy na nové trasy bude z hlediska vlivů na veřejné zdraví přínosem a zlepší současný obyvatelstvo obtěţující stav. Případný rozvoj podnikatelských aktivitv nově navrhovaných plochách můţe s sebou negativní vlivy na veřejné zdraví a pobytovou pohodu přinášet. Lze předpokládat, ţe se bude jednat o aktivity podléhající hodnocení vlivů na ţivotní prostředí (EIA), nebo bude moţno jejich vliv vyhodnotit v rámci územního řízení. Konkrétní vyhodnocení těchto změn je však moţno vypracovat aţ při předloţení konkrétních projekčních řešení a na jejich základě vypracovaných hlukových a rozptylových studií.

138 Před umisťováním podnikatelských aktivit v průmyslových plochách bude vţdy nutno posuzovat kaţdý nový záměr i v kontextu jiţ existujících aktivit, aby bylo zajištěno posouzení moţné kumulace vlivů v území a zamezilo se nadlimitnímu ovlivnění zdraví obyvatelstva. 5.9 Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, zvláště chráněná území, ÚSES a ekosystémy V území se v současné době nevyskytují jevy, které by mohly vést spolu s navrhovanými aktivitami a plochami k negativním kumulativním vlivům na uvedené sloţky ţivotního prostředí. Vlivy na flóru a faunu jsou spojeny zejména se záborem ZPF. Z tohoto důvodu je doporučeno před zahájením realizace zemních prací zejména u trvalých travních porostů, případně dlouhodobě ladem leţících ploch orné půdy zajistit odborný průzkum moţného výskytu zvláště chráněných druhů flóry a fauny. Z hlediska moţného ovlivnění zvláště chráněných území jiţ bylo řečeno, ţe do jejich ploch koncept ÚP nenavrhuje ţádné aktivity a tedy zde k negativnímu vlivu nedojde. Otázkou je vedení cyklostezek nebo turistických tras, s nimiţ vţdy souvisí i určitý druh rušení podél jejich linie. Potřeba zváţení průchodu cyklotrasy EVL Průlom Jizery u Rakous jiţ bylo v předchozím textu komentováno a je podrobně uvedeno v samostatné části B Hodnocení vlivů na EVL a PO. Vlivy na ÚSES lze hodnotit z hlediska obecného přístupu ke konceptu ÚP jako celkupozitivně. Dochází k upevnění ÚSES zejména na lokální úrovni a návrhu nových prvků, nebo jejich úpravám, které povedou ke zvýšení koeficientu ekologické stability území. Přesto jsou v ÚP navrhovány i některé plochy, které se nacházejí v území spadajícího do prvků ÚSES a mohou při nevhodném konkrétním řešení přinést i vlivy negativní. 5.10 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Jak jiţ bylo řečeno, koncept ÚP ve zvýšené míře kvituje vysokou architektonickou úroveň města zejména v částech spadajících do památkové rezervace, ale i v částech, které nejsou evidovány v seznamu nemovitých kulturních památek, ovšem svým pojetím naplňují obdobné parametry. Koncept ÚP respektuje stávající urbanistické a architektonické struktury a kompozice města a jejich části a nové plochy budoucích objektů do této struktury navrhuje tak, aby nepůsobily rušivým vlivem. Jednoznačně doporučuje umisťovat vedle sebe objekty obdobného charakteru a nemíchat různé styly a druhy zástavby (rodinné a bytové domy) a vymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby nebo jejich soubory, pro které můţe vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Při splnění těchto poţadavků budou vlivy konceptu ÚP na uvedené sloţky ţivotního prostředí pozitivní. 5.10. Závěr Vzhledem k současnému stavu znalostí podnikatelských aktivit a jejich navrhovanému umístění se v území neočekává významný nárůst hlukové a imisní zátěţe (naopak ve významných a hustě osídlených lokalitách se očekává jejich pokles) a s tím související ovlivnění pobytové pohody a zdraví obyvatelstva. Přesnější zhodnocení bude moţné aţ ve fázi územního rozhodování, kdy u Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

139 podnikatelských aktivit bude vyţadováno vţdy vyhodnocení hlukové zátěţe v kontextu se stávajícími podmínkami v území a se všemi známými hlukovými zdroji a technickými parametry záměrů. V současné době nebyly při hodnocení shledány takové předpokládané vlivy, které by realizaci koncepce bránily nebo ji výrazně omezovaly. Konkrétní budoucí vlivy a jejich dopady je moţno posoudit aţ v jednotlivých konkrétních případech, jeví se však jako málo pravděpodobné, ţe by zde byly umisťovány aktivity s výrazným negativním dopadem na kteroukoliv ze sloţek ţivotního prostředí. Přes značnou obecnost, kterou územní plán z hlediska vymezení ploch přináší, je část ploch doporučena pro fázi návrhu k vypuštění, zejména z důvodu potřeby omezení záboru ZPF, sníţení negativních vlivů jednotlivých ploch na krajinný ráz a strukturu lokalit a z důvodu potenciálního výskytu zvláště chráněných druhů fauny a flóry.


140 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Konceptúzemního plánu města Turnova je řešen variantně pouze z hlediska územní rezervy pro vedení trasy komunikace I/35 a pro návrh trasy komunikace II/283. Koncept územního plánu vymezuje územní rezervupro vedení rychlostní silnice R35 (kapacitní silnice S5) přes území Turnova ve dvou variantách, které se od sebe liší délkou trasy a moţných přiblíţením k obytné zástavě, a tedy také vlivem produkce emisí a hluku, které jsou na těchto faktorech závislé. Územní rezervy nepodléhají dle platné metodiky hodnocení, proto jsou varianty koridoru pro R 35 v tomto hodnocení zmíněny pouze velmi stručně. Varianta I Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází západně od Nudvojovic, po přechodu Jizery pokračuje její údolní nivou, po překročení ţelezniční trati a ulice Sobotecké podchází stávající silnici I/35 a tunelem pokračuje pod zastavěným územím města směrem k MÚK Valdštejnsko. Varianta II Trasa vychází z MÚK Ohrazenice, prochází východně od Nudvojovic, po přechodu Jizery se stáčí do území mezi Libuňkou a Mašovem. Libuňku i ţelezniční trať přechází přemostěním severovýchodně od Pelešan do prostoru MÚK Valdštejnsko. V obou variantách územních rezerv pro komunikaci I/35 jsou na trase R 35 umístěnymimoúrovňové křižovatky Přepeřská, Sobotecká a Valdštejnsko. Rozhodnutí, zda silnice R35 povede přes území Turnova, má být podle Politiky územního rozvoje ČR učiněno na vládní úrovni. Přestoţe se zpracovatelé územního plánu na základě technického řešení přiklánějí k variantě II, nelze na základě informací a hodnocení dostupných v současnosti jednoznačně doporučit konečné vedení trasy. Z tohoto důvodu je nutno v území zachovat obě územní rezervy. Pokud bude na vládní úrovni zvolena varianta mimo území Turnova, bude územní rezerva R 35 vyuţita pro jiţní obchvat Turnova ve smyslu poţadavku odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje. Komunikace II/283 Koncept územního plánu řeší odvedení tranzitní, zejména těţké nákladní dopravy mimo centrum výstavbou přeloţky silnice II/283 v trase Bělá – Valdštejnsko rovněţ ve dvou variantách. Obě varianty vycházejí ze stávající silnice II/283 v obci Bělá a pokračují v trase stávající silnice III/2834 za osadu Chloumek. Varianta I. Za osadou Chloumek krátkým obchvatem obchází lokalitu „U rybníka“ s rybníkem Nohavice a vrací se na trasu silnice III/2835. Varianta II se za osadou Chloumek odchyluje od stávající silnice a nejkratší cestou pokračuje k silnici I/35, na kterou se napojuje v prostoru za čerpací stanicí Valdštejnsko. Zpracovatelem konceptu ÚP a zpracovatelkou hodnocení jedoporučenanová varianta II, která je kratší a Územní plán Turnov – koncept - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

141 prochází ve větší vzdálenosti kolem lokality „U Rybníka“. Tím jsou omezeny hlukové vlivy dopravy na nové trase na obytnou zástavbu a emise z provozu i zábory ploch na této komunikaci jsou díky její kratší trase menší. Další výhodou této variantyje její vedení mimo navrţenou MÚK Valdštejnsko (v obou variantách územní rezervy pro vedení R 35). Výstavba této MÚK, která bude pravděpodobně realizována v pozdějším termínu, tak jen minimálně omezí provoz na nové trase silnice II/283. K tomu, aby skutečně došlo k přesunu tranzitní dopravy na novou trasu, je třeba provést další dopravní opatření na stávající trase (sníţená rychlost, jednosměrné úseky, zpomalovací prahy apod.), která však nejsou předmětem územního plánu. Severozápadní odlehčovací komunikace centra, zůstává v obou variantách beze změn. V následující tabulce je uvedeno vyhodnocení potenciálních vlivů jednotlivých ploch na ţivotní prostředí a obyvatelstvo se započtením váhy vlivu. Váha vlivu je přisuzována jednotlivým plochám v závislosti na jejich výměře (1: 0-0,5 ha, 2: >0,5- 1,0 ha, 3: >1,0-1,5 ha, 4: nad 1,5 ha). Z hlediska velikosti vlivů na jednotlivé hodnocené sloţky je vlivům malým přisouzena hodnota +/- 1, vlivům středně významným hodnota +/-2 a vlivům velkým hodnota +/-3. U dopadů na ZPF se za malý vliv povaţuje zábor převahy půd třídy ochrany IV. a V, střední vliv zábor tříd II. a III a velký vliv převaţující zábor třídy I. U vlivů na faunu, flóru a ÚSES a vlivů na krajinný ráz nebo ZCHÚ jsou vlivy přisuzovány na základě subjektivního hodnocení v závislosti na rozsahu plochy. Jestliţe vliv nenastává nebo je vliv zanedbatelný, je mu přiřazena hodnota 0. Součet jednotlivých vlivů vynásobený váhou vlivu dává konečný velikost potenciálního vlivu plochy, který ovšem negeneruje automatický návrh na doporučení či nedoporučení dané plochy pro fázi návrhu. Je třeba mít na paměti, ţe v rámci ÚP se posuzuje koncepce, nikoliv technické provedení či dopad jednotlivých ploch. Typickým příkladem zde je jiţ zmíněná komplexní zástavba Vrchhůry nebo Károvska, kde dopady jednotlivé plochy nemohou dát obraz dopadu zástavby celého území. Naopak nevhodné umístění některých jednotlivých ploch do pohledově nebo přírodně významného území můţe přinést i při malé výměře velký dopad na znehodnocení širšího území. Dále jsou v tabulce uvedeny komentáře a případná doporučení pro následnou fázi přípravy ÚP k jednotlivým plochám.


2

3

4

5

BV

BV

BV

BV

DS

20781,9 N

2326,9 N

37398,9 N

7213,83 N

8193,19 N

Z1

Z2

Z3

Z4

Z5

doporučení pro návrh ÚP

součet vlivů se započtením váhy vlivu

vlivy na zvláště chráněná území

krajinný ráz

pobytová pohoda, veřejné zdraví

hluková situace

floŕa, fauna, ÚSES

půda

povrchové a podzemní vody

ovzduší

třída ochrany půd

váha vlivu vzhledem k velikosti plochy

označení plochy (index)

stávající/ nové

Výměra plochy v ha

funkční využití

číslo plochy

1

Vyhodnocení vlivů dané plochy na složku životního prostředí

IV V V 4

-1

-1

-1

-2

-1

0

-2

0

-32

ND

1

-1

-1

-1

-2

-1

0

-2

0

-8

ND

4

-1

-1

-2

-3

-1

0

-2

0

-40

DSP

2

-1

-1

-2

-1

-1

0

-2

0

-16

DSP

2

-1

0

-1

-1

-1

0

-1

-1

-12

D

III

III V III

III

V -

komentář

Rohozec–Mokřiny. Jedná se o plochu s potenciálním výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, částečně podmáčenou. Z preventivních důvodů (realizace staveb vyžaduje podrobný průzkum se zaměřením na tyto druhy) a z důvodu umístění ve volné krajině bez návaznosti na zastavěné území a zásahu do biotopu M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod není doporučena. Rohozec-Na Pískách. Plocha není doporučena. Plocha má malý rozsah a není situována na kvalitních půdách, ale způsobí defragmentaci území, a je umístěna ve volné krajině bez návaznosti nadalší zástavbu. Z tohoto pohledu je považována její realizace za nevhodnou. Rohozec-Na Pískách. Plocha rozšiřuje zastavěné území obce. Vyžaduje kácení dřevin v severní části. Nelze vyloučit výskyt zvláště chráněných druhů fauny. Způsobí změnu charakteristiky krajiny. Doporučeno realizovat jen jižní část a snížit výměru na cca polovinu.. Rohozec-Na Pískách. V případě nerealizace plochy Z3 by plocha Z4 byla situována ve volné krajině (dopad na změnu charakteristik krajiny,defragmentace ZPF). Realizovat pouze v případě, že bude realizována plocha Z3. Rohozecdotčení CHKO mimo předměty ochrany, vede po hranici CHKO, zasahuje do

143 biotopu L7.1 Suché acidofilní doubravy

7

8

9

10 11

12

VP

VP

BV

TI BV

53889,7 N

134331 N

5370,2 N

232,125 N 2813,64 N

Z7

Z8

Z9

Z10 Z11

II III

4

-2

-2

-3

-1

-2

-2

-2

0

-56

DSP

4

-2

-2

-3

-1

-2

-2

-2

0

-56

ND

2

-1

-1

-2

-2

-1

0

-2

0

-18

DSP

1

0

0

-1

-1

0

0

0

-1

-3

D

1

-1

-1

-3

-2

-1

0

-3

-2

-13

ND

1

-1

-1

-2

-2

-1

0

-1

-1

-9

ND

1

-1

-1

-2

-2

-1

0

-1

-1

-9

ND

V

III I

BV

1846,69 N

BV

4540,7 S

14

BV

2822,32 N

Z14

III

1

-1

-1

-2

-2

-1

0

-1

0

-8

ND

15

BS

2979,42

Z15

III IV

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-5

DSP

13

Z12

III II III IV

Z13

III V

Rohozec-za pivovarem.Plocha značného rozsahu, zvýšit podíl zeleně na min. 0,15, zvážit zmenšení plochy (snížení vlivu na charakteristiku krajiny), zajistit ochranu kult. památky Červený dvůr zeleným pásem. Plochu je navrženo ponechat z důvodu návaznosti na stáv. plochy VP, Rohozec-za pivovarem. Plocha nadměrného rozsahu, možný dopad na obyvatelstvo, zvýšit podíl zeleně na min. 0,15, zvážit zmenšení plochy - omezení na jižní část, zajistit ochranu kult. památky Červený dvůr zeleným pásem Rohozec-Na Pískách. Plocha neleží na kvalitních půdách, ale posunuje zástavbu do volné přírody. Bez realizace alespoň části plochy Z3 by způsobila změnu charakteristiky území, v návaznosti na liniové i plošné porosty by působila rušivě z hlediska pohledového i z hlediska negativních vlivů na faunu. Realizovat pouze v případě realizace jižní části Z3. Rohozec-za pivovarembez podstatných vlivů Bukovina-Loužek dotčení CHKO, požadavek SCHKO na změnu z BV na Z. Aktivní zóna záplavového území,leží na hranici EVL Průlom u Rakous Bukovina dotčení CHKO mimo předměty ochrany, nedoporučeno z pohledu ovlivnění struktury krajiny Rohozec mimo předměty ochrany, nedoporučeno z pohledu ovlivnění struktury krajiny Rohozeclokalita zabíhá do volné krajiny, narušuje strukturu území Rohozecdoporučeno při omezení zástavby na jednu řadu podél komunikace.

Územní plán Turnov (koncept) - vyhodnocení vlivů na životní prostředí dopracované

144 16

17

18

BV

2177,4 N

Z16

BV

4738,47 Nč Z17

VP

32296,1 N

Z18

19

BV

1006,94 N

Z19

20

BV

10174,5

Z20

21

22

23

24 25

DS

7108,88 N

ZSP 10730,1 N BV

BV VP

2547,28 N

1076,54 149431

Z21

P22

Z23

Z24 Z25

I 1

-1

-1

-2

-2

-1

0

-1

0

-8

DSP

2

-1

-1

-2

-2

-1

0

-1

0

-16

DSP

I

4

-2

-2

-3

-1

-1

-1

-2

0

-48

DSP

Rohozec-za pivovarempřes zábor půd II. třídy ochrany a potenciální problém se srážkovými vodami plocha vhodně navazuje na stáv. plochy VP - poměrně malý zásah do krajiny. Doporučena k realizaci po částech přiléhajících ke stávajícím plochám (východní část).

3

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-15

D

Rohozecbez významných vlivů, lze akceptovat.

3

-1

-1

-1

-1

0

0

-2

-1

-21

DSP

Rohozecdotčení CHKO, požadavek SCHKO na omezení rozsahu výstavby na jednořadou zástavbu

2

-2

-1

-3

-1

-1

0

0

0

-14

DSP

Rohozec+Daliměřice plocha komunikace je vázána na realizaci plochy Z18. Pro obsluhu této plochy je nezbytná.

3

1

0

0

2

1

0

1

0

15

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

ND

1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-5

D

4

-2

-2

-3

-1

-1

0

-1

0

-40

D

II III

I III III IV II II III II II III III

V I II II III

Rohozecdoporučeno plochu zvážit s ohledem na nevhodné situování vůči komunikaci. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území. Doporučeno omezit na jednu řadu zástavby podél komunikace. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území.

Plocha zeleně je vhodná pro pohledové oddělení plochy VP, ale je vhodné ji realizovat i samostatně pro zvýšení podílu zeleně v území. Rohozecplocha je situována do volné krajiny mimo přímou návaznost na zastavěné plochy. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území. Nedoporučeno. dotčení CHKO, bez významných vlivů Rohozec- PZ Vesecko rozsáhlá plocha, zasahující rozsáhlé plochy I. a II. třídy. V území ale vhodně navazuje na stávající plochy VP a jako doplnění území je možno ji akceptovat. S ohledem na rozsáhlost potenciálně zastavěných ploch riziko problémů s


145

26

BV

2288,87 N

Z26

IV

27

BV

21927,4 N

Z27

III

1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-5

D

4

-1

-1

-2

-2

0

0

-2

-1

-36

ND

Bukovina-Kobylka dotčení CHKO, nesouhlas z důvodu rozporu s cíli III. zóny ochrany CHKO a ovlivnění krajinného rázu

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

-1

-6

DSP

Bukovina-Kobylka dotčení CHKO, doporučeno při omezení na JV část p.č. 316/2

1

-1

0

-1

0

-1

0

-2

-1

-6

DSP

2

-1

-1

-1

-1

0

0

-2

-1

-14

ND

III V

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

-1

-6

DSP

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-2

-1

-8

D

1

0

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-6

ND

2

-1

-1

-2

-1

1

1

-2

0

-10

ND

1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-8

D

dotčení CHKO, doplnění drobných staveb

1

-1

-1

-2

-1

1

1

-2

0

-5

D

zástavba podél stávající komunikace, doplnění proluky.

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

DSP

IV 28

BV

1268,73 N

Z28

III

29

DS

1634,32 N

Z29

III IV IV IV

30

BV

11051,4 N

BV

2586,37 N

32

BV

1507,37 N

Z32

III

33

BV

2796,48 N

Z33

I III

31

34

Z30 Z31

BV

7989,32 N

35

VZ

2116,12 N

Z35

36

BV

2142 N

Z36

37

BV

1465,18

Z34

Z37

odváděním srážkových vod, na části zahájená výstavba areálu f.Ontex a f. Kamax dotčení CHKO mimo předměty ochrany, doplnění zástavby, doporučeno

III IV IV III IV IV V

Bukovina-Kobylka dotčení CHKO, bez významných vlivů Bukovina dotčení CHKO, nedoporučeno z důvodu negat. ovl. kraj. rázu, možnost výskytu zvláště chráněných druhů Bukovina-Kobylka dotčení CHKO mimo předmět ochrany, doporučeno při omezení na JV část p.č. 799 dotčení CHKO mimo předměty ochrany, vhodné zaplnění proluky Rohozec není doporučeno z důvodu nevhodné fragmentace půdy, bez návaznosti na okolní zástavbu, zčásti na půdách I.třídy ochrany ZPF. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území. Rohozec nedoporučeno z důvodu změny krajinné struktury. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území

Bukovina dotčení CHKO, p.č. 83/7 zahrnout jako zahradu


146 38

RR

210,438 N

Z38

IV

39 40

BV BV

527,813 1994,46 N

Z39 Z40

V III

BV BV

450,345 3878,06

ZV VZ

1685,42 2815,73

BV

492,76

46

BV

3865,37

Z46

III

47

ZSP

2505,87

P47

I II

41 42 43 44 45

48

49

50

ZSP

BI

BV

Z41 Z42 P43 Z44 Z45

2673,9

P48

21026,5

1357,23

Z49

N

Z50

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

DSP

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

1

-1

-1

-2

-1

1

1

-2

0

-5

ND

1

-1

-1

-2

-1

1

1

-2

0

-5

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

1

1

1

0

2

0

0

1

0

5

D

1

0

-1

-3

0

0

0

0

0

-4

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-3

D

1

-1

-1

2

-1

0

0

0

0

-1

D

1

1

1

0

1

1

1

1

0

5

D

1

1

1

0

1

1

1

1

0

5

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

D

IV IV

1

0

-1

-1

0

0

-1

0

0

-1

ND

V III III I V

I

I II

51

ZSP

1133,19

P51

II

1

1

1

0

1

1

1

1

0

5

D

52

VP

61873,9

Z52

II III

4

-2

-2

-2

0

-1

0

-1

0

-24

D

Bukovina dotčení CHKO, umístění kolny, další zástavba nedoporučena dotčení CHKO mimo předměty ochrany Rohozec nedoporučeno z důvodu změny krajinné struktury. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území. dotčení CHKO mimo předměty ochrany Zástavba Hrubý Rohozec, v komplexu s ostatními plochami změní strukturu krajiny, vyžaduje kácení zeleně veřejná zeleň Plocha zemědělské výroby, bez významných vlivů. Ochranné pásmo vodního zdroje II. Stupně. dotčení CHKO mimo předměty ochrany, zásah do biotopu T3.4 Širokolisté suché trávníky Dotčení CHKO, zčásti součást změnač.14 ÚPSÚ, zbytek doplnění proluky zelený pás kolem výstavby v Daliměřicích, pohledové odclonění od komunikace a ploch pro výrobu zelený pás kolem výstavby v Daliměřicích, pohledové odclonění od komunikace a ploch pro výrobu Zástavba v Daliměřicích, v komplexu s ostatními plochami změní strukturu krajiny, vyžaduje kácení zeleně, nutno ošetřit z hlediska hlukové ochrany (severně plochy pro výrobu) Daliměřice. Aktivní zóna záplavového území, nutná protihluková ochrana (hluk ze železnice). Nedoporučeno. Odclonění obytné zástavby, doporučeno. Okrajový zásah do půd II. třídy, převaha III. třídy. Vhodně navazuje na stáv. plochy VP. Doporučeno.


147 53

54

BV

BI

4094,43

N

22822

Z53

Z54

III

ZSP

3260,66

P55

II

56

BI

21655,7

Z56

II

TI

716,366

Z57

58

BI

64239,7

Z58

59

TI

214,047

Z59

BI

26981,1

Z60

-1

-1

0

0

-1

0

0

-3

ND

4

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-28

DSP

1

1

1

0

1

1

1

1

0

5

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-16

D

1

0

-1

-1

0

0

0

0

-1

-2

DSP

4

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-28

D

1

0

-2

-1

-1

-1

0

0

-1

-4

DSP

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-16

D

IV

I II -

IV 60

-1

I II

55

57

1

II

61

ZSP

1199,23

P61

I

1

1

1

0

1

1

1

1

0

5

D

62

BI

29561,2

Z62

II IV

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

DSP

V

1

-1

-1

-1

-2

-1

0

-1

-1

-7

ND

4

-1

0

-1

-2

-1

0

0

0

-20

D

63

64

BV

MK

2720,99

44055,1

N

Z63

Z64

I

Daliměřice nutná protihluková ochrana (hluk ze železnice), kterou zajistí sám vlastník nemovitosti. V ochranném pásmu vodního zdroje Dolánky, infiltrační území. Zástavba v Daliměřicích, v komplexu s ostatními plochami změní strukturu krajiny, vyžaduje kácení zeleně, nutno ošetřit z hlediska hlukové ochrany (severně plochy pro výrobu) Odclonění obytné zástavby, doporučeno. Zástavba v Daliměřicích v komplexu s ostatními plochami změní strukturu krajiny, vyžaduje kácení zeleně, vyžaduje protihlukovou ochranu Dolánky dotčení CHKO, součást změny č. 14, aktivní zóna záplavového území (lze akceptovat MVE) kromě záboru kvalitní půdy bez podstatných negat. vlivů, vyžaduje protihlukovou ochranu Dolánky dotčení CHKO, součást změny č. 14doporučeno za splnění podmínek vydaných stanovisek SCHKO, aktivní zóna záplavového území (lze akceptovat MVE) Zástavba Daliměřice, v komplexu s ostatními plochami změní strukturu krajiny, vyžaduje kácení zeleně, vyžaduje protihlukovou ochranu Odclonění obytné zástavby, doporučeno. Zástavba Hrubý Rohozec, v komplexu s ostatními plochami změní strukturu krajiny, vyžaduje kácení zeleně a protihlukovou ochranu Myšina dotčení CHKO, potenciální výskyt zvláště chráněných druhů) převzato z předchozích změn ÚP, potenciální výskyt zvláště chráněných druhů Komunikace bez podstatných negativních vlivů.


148

65

BV

3105,58

66

OK

6868,1

67

Z66

II

69

BI

1996,73

Z69

70

ZSP

1859,67

P70

-

71 72

ZSP

41589,7

Z65

II IV IV II III III II

68

ZSP

N

IV IV II V

10375,7

ZSP 2828,33 BI 82423,1

P67

P68

P71 Z72

73

W

7835,22

P73

74

DS

9469,62 N

Z74

75

BI

25206,6

Z75

II III II IV IV IV IV II

II III

Myšina dotčení CHKO, potenciální výskyt zvláště chráněných druhů Přes zábor kvalitní půdy se jedná o doporučenou plochu - půda není v současné době ani výhledově využitelná pro zemědělské účely, nutná hluková ochrana

1

-1

-1

-1

-2

0

0

-1

-1

-7

ND

1

-1

-1

-3

0

-1

0

0

0

-6

D

4

1

1

0

1

1

1

1

0

24

D

ochranná zeleň, doporučeno

3

1

1

0

1

1

1

1

0

18

D


1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

zástavba na H. Rohozci, v komplexu s okolní zástavbou změní strukturu krajiny

1

1

1

0

1

1

1

1

0

6

D


1

1

1

0

1

1

1

1

0

6

D

4

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-20

ochranná zeleň, doporučeno Zástavba v Daliměřicích, v komplexu s okolní zástavbou změní strukturu krajiny, zajistit protihlukovou ochranu

2

0

2

0

0

0

1

0

0

6

DSP D

2

-1

-1

-3

-2

-1

-1

0

0

-18

DSP

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

D

suchá zdrž v Daliměřicích Jižní sjezd z I/35 do Fučíkovy ulice. Zábor půdy II. třídy je formální, plochu nelze využívat pro zemědělskou výrobu a kvalita je blízkostí komunikace degradována. Nutno zajistit hlukovou ochranu okolní obytné zástavby. Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný


149 76

77

78

79

80

BV

BI

4616,06

12989,2

MK 18782,4

BV

BI

17202,9

23916

Z76

Z77

Z78

Z79

Z80

III V

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-5

D

II III

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

II III III III

II III

4

-1

0

-2

-1

-1

0

-1

0

-24

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

D

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

81 82

BV 18322,4 ZSP 17914,5

Z81 P82

III III

83

ZSP 10457,3

P83

III

3

1

1

0

2

1

1

1

0

21

D

84

ZSP 467,748

P84

III

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

85

ZV

20061,8

P85

III

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

86

ZSP 343,512

P86

II

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

87

BV

Z87

III 3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

10338,3 N

DSP

Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný dtto zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu interakční prvek v zástavbě, podpora vhodné struktury krajinného rázu zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu Komplex zástavby v lokalitě Károvsko za vodojemem, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný, ponechat jednu řadu domů, zbytek jako zeleň


150 88

90 91

92

BI

731,516

BI

7673,28

OV

2262,71

BI

7715,13

Z88

Z90 Z91

Z92

93

ZSP 2531,68

P93

94

OS

1203,28

Z94

95

ZSP 828,571

P95

96 97

DS 699,309 ZSP 237,71

Z96 P97

14989

P98

98

99

100

BI

BS

BI

1643,48

500,611

Z99

Z100

II 1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

2

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-10

DSP

1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-8

DSP

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

0

-1

-2

-1

0

1

-1

0

-4

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

-1

0

-2

-1

-1

0

-1

0

-6

D

1

1

1

0

1

1

1

1

0

6

D

II III

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

II III

1

-1

-1

-2

-2

0

0

-1

0

-7

D

1

-1

-1

-2

-2

0

0

-1

0

-7

DSP

IV II

II III II III III II III III III

I IV IV

Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Zástavba v Daliměřicích, v komplexu s okolní zástavbou změní strukturu krajiny, zajistit protihlukovou ochranu občanská vybavenost v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný, zajistit ochranu proti hluku u pojezdových ploch Komplex zástavby v lokalitě Károvsko, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu plocha pro sport, bez významných negat. vlivů, součást komplexu zástavby zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu bez významných negat. vlivů zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je


151 101 102

103

104

105

106

ZV

10055,2

BI

7115,68

BS

BS

BI

BV

1010,42

7777,02

17419,3

P101 Z102

Z103

Z104

Z105

3465,91 Nč Z106

III 3

1

1

0

2

1

1

1

0

21

D

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

DSP

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

D

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

II III

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

III

I IV

III

III

107

ZSP 4094,72 N P107

II

1

1

1

0

1

1

1

1

0

6

D

108

OV

6240,17 N Z108

I IV

2

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-16

D

109

PV

644,328 N Z109

III

1

-1

-1

-2

0

0

1

-1

0

-4

D

110

OS

3785,37

Z110

III

1

0

-1

-2

0

0

1

-1

0

-3

D

111

BI

2018,33

Z111

I 1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

DSP

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

112

BS

4674,79

Z112

II

akceptovatelný, zajistit protihlukovou ochranu interakční prvek jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného posílu zeleně je akceptovatelný, zajistit protihlukovou ochranu Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný zeleň v území, podpora vhodné struktury krajinného rázu občanská vybavenost pro lokalitu bytové zástavby Hruštice,kromě ZPF bez podstatných vlivů Bez významných negat. vlivů. Součást změny č.13A plocha pro sport, bez významných negat. vlivů, součást komplexu zástavby U stávajícího průtahu silnice I/35 při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný, zajistit protihlukovou ochranu Komplex zástavby v lokalitě Károvsko-


152 Hruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný

III 113 114

115 116

PV BI

465,209 N Z113 16675,8 Z114

PV 1201,64 N Z115 Z116 MK 12101,9

117

BI

4172,77

Z117

118

ZV

16848,4

P118

BV

3864,95

119

120

121

122 123 124

TI

ZV

119,996

16848,4

BI

873,998

BS

1207,18

BS

1208,18

Z119

Z120

P121

Z122 Z123 Z124

III II III

1

-1

-1

-1

0

0

1

0

0

-2

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

D

III II III I IV II III

1

-1

-1

-1

0

0

1

0

0

-2

D

3

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

0

-18

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

DSP

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

1

0

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-5

D

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

II III

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

II III

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

III

III

II III I

Bez významných negat. vlivů. Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Bez významných negat. vlivů. Místní komunikace pro obsluhu návrhových ploch, bez význ. negat. vlivů návrhová plocha, pro doplnění lokality vhodná, zajistit protihlukovou ochranu interakční prvek jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný Komplex zástavby v lokalitě KárovskoHruštice, jako celek změní strukturu krajiny proti současnému stavu, při zachování dostatečného podílu zeleně je akceptovatelný, technická infrastruktura pro zajištění území interakční prvek jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice Součást architektonické lokality KárovskoHruštice, při realizaci celé koncepce je plocha akceptovatelná Součást architektonické lokality KárovskoHruštice, při realizaci celé koncepce je plocha akceptovatelná Součást architektonické lokality KárovskoHruštice, při realizaci celé koncepce je plocha


153 126

VS

42895,3 Nč Z126

127

TI

2349,02

Z127

128 129

BS BI

402,917 13308,6

Z128 Z129

ZSP 2611,52

P130

130 131

DS

132

ZV

133 134 140

5888,04 Nč Z131 10370

P132

BV 1461,42 ZSP 2058,81

Z133 P134

ZSP 2783,45

P140

143

BS

1787,16 N Z143

144

BI

5166,28

Z144

145 146

VP BI

1010,76 10667,9

Z145 Z146

I II

II III III II II III I I II III II II

4

-1

-2

-3

-2

-1

-1

0

0

-32

DSP

1

0

0

-2

-1

0

0

-1

0

-4

D

technická infrastruktura, vhodné umístění

1

-1

0

-2

0

0

0

0

0

-3

D

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

2

-1

-1

0

0

-1

0

-1

0

-8

D

3

1

1

0

2

1

1

1

0

21

D

Bez podstatných negativních vlivů. Součást architektonické lokality KárovskoHruštice veřejná zeleň jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice Komunikace bez podstatných negativních vlivů. interakční prvek jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

DSP

2

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-10

DSP

1

-2

-1

-2

0

-1

-1

-1

0

-8

D

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

ND

II II III III III III III

akceptovatelná Stávající depo ČD. Potenciální hlukové a emisní vlivy. Nutnost kácení dřevin. Zábor kvalitní půdy je možno akceptovat pouze s přihlédnutím k návaznosti na stávající obdobné plochy a tedy snížený dopad na krajinný ráz. Podmíněno zajištěním protihlukové ochrany obytných objektů.

doplnění zástavby podél komunikace veřejná zeleň jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice veřejná zeleň jako vhodná součást architektonického členění lokality KárovskoHruštice Za nemocnicí lokalita pro doplnění stáv. zástavby, zajistit protihlukovou ochranu Za nemocnicí lokalita pro doplnění stáv. zástavby, zajistit protihlukovou ochranu Zajistit ochranu okolní zástavby proti hluku. Za nemocnicí-Benátky s ohledem na strukturu území je doporučeno tuto plochu nerealizovat.


154 147

DS

22210,4 N Z147

Z149

I III III

149

BV

11012,5

150 152

BI BV

1027,25 Z150 3800,94 N Z152

153 154

PV VS

624,535 N Z153 28907,3 N Z154

155 156 157

BV BS DS

3289,24 Z155 383,914 N Z156 1592,44 Nč Z157

158

BI

1855,28

Z158

III

160

OS

3754,14

Z160

161 162

ZSP 356,703 N P161 BS 1626,07 Nč Z162

I III I I III

163

BS

8383,94

Z163

164

BI

5594,62 N Z164

III III III III I IV III III I

I I III

-1

-1

-2

-1

-1

0

-1

0

-28

D

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

ND

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

ND

1

-1

0

-2

0

-1

0

0

0

-4

D

4

-1

-1

-2

-1

-1

0

-1

0

-28

DSP

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-9

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-9

D D

1

-1

-1

0

0

-1

0

0

0

-3

D

1

-1

-1

-2

0

0

0

0

0

-4

D

1

0

-1

-2

-1

0

1

0

0

-3

D

plocha pro sport bez význa. negat. vlivů

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

-1

-1

-2

0

-1

-1

-1

0

-7

DSP

2

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-18

DSP

-1

-1

-2

0

-1

0

-1

0

-12

ND

Koňský trh, zvýšení ploch zeleně v území. Centrum bez významných negat. vlivů, kromě záboru ZPF v uceleném zastavěném území. Zajistit ochranu proti hluku. Koňský trh, záplavové území, nutno splnit podmínky pro stavby v záplav. území U Stebénky v současné době nadbytečná plocha v dané lokalitě. Doporučeno zvážit realizaci plochy. Aktivní zóna záplavového území, stavby nepřípustné Koňský trh záplavové území, nutno splnit podmínky pro stavby v záplav. území Nudvojovice u Kamaxu plocha je doporučena

2

165

OK 2974,74 N Z165

I

1

0

-2

-3

0

-1

-1

0

0

-7

ND

166

PV

5340,3 N Z166

I

2

0

-1

-3

-1

-1

0

0

0

-12

DSP

167

VP

I

4

-2

-2

-3

-1

-1

0

-1

0

-40

DSP

41924,4

Z167

Dopravní vlivy únosné.

4

Za nemocnicí s ohledem na strukturu území je doporučeno tuto plochu nerealizovat. doplnění proluky v zástavbě Benátky s ohledem na strukturu území je doporučeno tuto plochu nerealizovat. Bez podstatných negat. vlivů ČD původní drážní plocha, doporučeno při zajištění ochrany proti hluku. Bez podstatných negat. vlivů Bez podstatných negat. vlivů Komunikace je již v současné době realizována. Vlivy na půdu jsou jen formálního charakteru. Navazuje na okolní zástavbu, bez významných negat. vlivů


155 I

za podmínek snížení výměry nebo min. realizace po částech od severu nebo východu. Riziko problémů s odváděním dešťových vod při velké výměře zastavěné plochy, vysoce kvalitní půda. Vhodná z hlediska situování v návaznosti na stáv. VP plochy. Maškova zahrada, záplavové území, nutno splnit podmínky pro stavby v záplav. území aktivní záplav. zóna, nezast. plochy jsou přípustné

169

OK

8803,6 N Z169

I

2

-1

-1

-3

-1

-1

0

0

0

-14

171

ZSP 3560,06 N P171

I

1

1

1

0

2

1

2

2

0

9

D

172 173

PV PV

1

-1

-1

-3

-1

-1

0

0

0

-7

D

Bez podstatných negat. vlivů

2

-1

-1

-2

-1

-1

0

0

0

-12

D

Bez podstatných negat. vlivů

175 176 177 178

ZSP 1351,07 N P175 PV 1197,05 N Z176 2288,1 N Z177 PV Z178 BV 8030,98

1

1

1

0

2

1

2

2

0

9

Doplnění systému zeleně.

1

-1

-1

-3

0

-1

-1

-1

0

-8

1

-1

-1

-3

0

-1

-1

-1

0

-8

D D D

2

-1

-1

-3

-2

0

0

-1

0

-16

D

3

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-21

D

1

-1

-1

-3

0

0

0

-1

0

-6

DSP

2

0

0

-3

-1

-1

0

0

0

-10

D

1

-2

-2

-1

0

-2

-1

0

0

-8

ND

4

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-32

DSP

1

-1

0

-3

-1

-1

0

0

0

-6

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

D D

179 180

181 182 183 184 185

2035,48 N Z172 9450,49 N Z173

BV

12786,8

BS

905,657 N Z180

OS VP

6092,75 3430,46

Z179

Z181 Z182

OK 17560,2

Z183

MK 3508,49 BV 5510,72

Z184 Z185

I I III I I I I

DSP

I I

I IV I IV I I

Zajistit ochranu okolí proti hluku. Zajistit ochranu okolí proti hluku. Plocha převedená z původního ÚP navazuje na stávající plochy BV. Přes zábor nejlepších půd je možno ji akceptovat. Plocha převedená z původního ÚP navazuje na stávající plochy BV. Přes zábor nejlepších půd je možno ji akceptovat. U Stebénky, plocha nepřináší zásadní negativní vlivy. Z hlediska zachování koeficinetu zeleně by byla vhodnější plocha zeleně. Bez podstatných negat. vlivů U fotbalového hřiště. Aktivní zóna záplavového území, zeleň přípustná, stavby nepřípustné Záplavové území, doporučeno zvážit rozsah plochy, dodržet podmínky při umisťování staveb bez významných negat. vlivů Plocha bez podstatných negativních vlivů,


156 doporučeno.

186

187

BS

1214,5

Z186

I III

1

-1

-1

-2

-2

0

0

0

0

-6

DSP

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

D

1

1

1

0

2

1

1

2

0

8

D

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

ND

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

D

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

D

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

ND

IV

2

1

1

0

2

1

2

2

0

18

DSP

I

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

ND

I III

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

1

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

-3

DSP

7864,63

Z187

III

188

ZSP 1715,15

P188

189

BV

I III II

190

BI

6041,49 N Z189

BV

6085,89

BV

4746,54

BV

1346,95

193

BI

5317,34

194

BV

7081,57 N Z194

191 192

195

ZSP 8208,89

Z190 Z191 Z192 Z193

P195

196

BI

1578,43 Nč Z196

197

BI

798,774

BS

2039,97

198

Z197 Z198

I I I I III I

IV

U gymnázia-nepřináší významné negativní vlivy, ale z hlediska umístění plochy, vysoké hustoty okolní zástavby a vzrostlou zeleň je doporučeno zvážit v této lokalitě plochu zeleně. Plocha bez podstatných negativních vlivů, doporučeno. Doplnění zeleně v navrhované zástavbě v území. Nudvojovice -nedoporučeno. Aktivní zóna záplavového území. Nová plocha, v současné době v území nadbytečná, izolovaná, bez návaznosti na stáv. zástavbu, Vysoká bonita půdy. Vliv na fragmentaci krajiny. Plocha převedená z původního ÚP navazuje na stávající plochy BV. Přes zábor nejlepších půd je možno ji akceptovat. Plocha převedená z původního ÚP navazuje na stávající plochy BV. Přes zábor nejlepších půd je možno ji akceptovat. Plocha převedená z původního ÚP navazuje na stávající plochy BV. Přes zábor nejlepších půd je možno ji akceptovat. Plocha v centrální části města, doporučeno, bez podstatných negativních vlivů. Nudvojovice- nová plocha, v současné době při realizaci ploch Z190-192 nadbytečná. Nedoporučeno. Maškova zahrada. Aktivní zóna záplav. území, zeleň přípustná, nepřípustné stavby Durychov v současné době nadbytečná plocha na kvalitní půdě. Jedná se o jednu z navrhovaných ploch, tvořících novou ucelenou zástavbu Vrchhůra a zvyšujících kompaktnost území Maškova zahrada. Doporučeno při zajištění hlukové ochrany. Součást lokality navrhované


157 zástavby.

199

200 201 202 203

BI

BI

7238,83

11836,4

Z199

Z200

I III

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

D

I III

3

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-21

D

ZSP 11094,3

P201

I

3

1

1

0

2

1

1

1

0

21

D

BI

6233,26

Z202

I II

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

D

BI

2693,58

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

Z203

I

204

MK 1659,38

Z204

I

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

0

0

-8

D

205

ZSP 6541,07

P205

II

2

1

1

0

2

1

1

1

0

14

D

39100,9

Z206

IV 4

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

-3

DSP

1

-1

-1

-2

-1

-1

0

0

0

-6

D

1

-1

-1

-1

0

-1

0

0

0

-4

D

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

D

2

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

0

-10

DSP

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

0

0

-8

D

1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-8

DSP

206

BS

207

MK 1446,57

Z207

208

DS

3626,77

Z208

I III III IV IV I

209

BI

6600,99

Z209

210

OK 6839,46

Z210

211

MK 2382,61

Z211

III IV I

212

OK 2237,63 Nč Z212

III

Jedná se o jednu z navrhovaných ploch, tvořících novou ucelenou zástavbu části města Vrchhůra a zvyšujících kompaktnost území Jedná se o obslužnou komunikaci doplňující novou ucelenou zástavbu části města Vrchhůra Doplnění zeleně v navrhované zástavbě v území. Převzato z původního ÚP. Přes vysokou bonitu půdy s ohledem na lokalizaci v návaznosti na další zástavbu doporučeno. Převzato z původního ÚP. Přes vysokou bonitu půdy s ohledem na lokalizaci v návaznosti na další zástavbu doporučeno. Místní komunikace pro obsluhu navrhovaných ploch Doplnění zeleně v navrhované zástavbě v území. Maškova zahrada. Doporučeno při zajištění hlukové ochrany. Součást lokality navrhované zástavby. Obslužná komunikace navrhovaných ploch. Maškova zahrada. Obslužná komunikace navrhovaných ploch. Bez významnějších vlivů. Část lokality Vrchhůra, zvyšující kompaktnost zástavby města. Maškova zahrada. Doporučeno při zajištění hlukové ochrany okolí. Místní komunikace pro obsluhu navrhovaných ploch v lok. Vrchhůra. U Lidlu.Doporučeno při zachování koeficientu zastavitelnosti území a zajištění ochrany proti hluku.


158 213

BS

5574,76

Z213

I III

214 216

BI VZ

580,539 6243,4

Z214 Z216

II II

217

BI

19052,4

Z217

218

OK 3321,32

Z218

219

BS

2344,06

Z219

I II III IV I

223

BI

12387,3

Z223

224 225

Z 13425,6 ZSP 298,296

P224 P225

I II II I

226 227

PV ZSP

653,32 1037,6

Z226 P227

I I

228

BI

5681,72

Z228

229

BS

870,874

Z229

I II I

230 231

ZSP 324,175 ZSP 20945,7

P230 P231

Vrchhůra. Přestože se jedná o plochy převzatou z předchozího ÚP, není doporučena pro fázi návrhu z důvodu zásahu do struktury území (úbytek zeleně v zástavbě)

2

-1

-1

-3

-2

-1

-1

-1

0

-20

ND

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

2

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-16

DSP

4

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-32

D

1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-7

DSP

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

3

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-24

D

3

0

1

1

1

0

1

1

0

15

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

2

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-16

D

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-9

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

Zvýšení výměry zeleně v území.

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

Zvýšení výměry zeleně v území.

3

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-24

D

232

BI

13786,9

Z232

I II III II

233

BI

2654,89

Z233

II

1

-1

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-8

D

234

DS

687,256

Z234

I

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-9

D

235

BS

8160,73

Z235

I

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

D

Malá plocha, doplnění zástavby. Durychov. Plocha na bonitně dobrých půdách, zvážit realizaci plochy. Část lokality Vrchhůra, zvyšující kompaktnost zástavby města. Maškova zahrada. Občanská vybavenost pro plochy pro bydlení. Zajistit ochranu proti hluku. Část lokality Vrchhůra, zvyšující kompaktnost zástavby města. Část lokality Vrchhůra, zvyšující kompaktnost zástavby města. Vrácení do ZPF. Doplnění zeleně v navrhované zástavbě v území. Výšinka, rozšíření veřejného prostranství. Doplnění zeleně v navrhované zástavbě v území. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Část lokality Vrchhůra, zvyšující kompaktnost zástavby města.Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města.

Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Plocha pro dopravu pro zajištění obslužnosti navrhovaných ploch. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu


159 města.

236

MK 12822,3

Z236

237 238

ZSP 244,167 BS 4002,05

P237 Z238

239 241

ZSP 1791,43 BS 1334,54

P239 Z241

I II III I I II I I

242 243

ZSP 856,271 OK 6103,31

P242 Z243

II III

244

BS

914,002

Z244

I

245

BS

1562,68

Z245

246

BI

3818,34

Z246

247

BI

10242,5

Z247

I II I III I

248 249

MK 2453,22 BI 15383,1

Z248 Z249

250

OK 20336,8 Nč Z250

I II III I IV

DSP

3

-1

0

-2

-1

-1

-1

-1

0

-21

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-9

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

2

-1

-1

-2

-1

-1

0

-1

0

-14

D

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

-1

0

-9

D

1

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-8

D

1

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-8

D

3

-1

-1

-3

-2

-1

-1

-1

0

-30

D

1

-1

-1

-3

-2

-1

-1

0

0

-9

D

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

DSP

4

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

0

-24

DSP

251

OV

1199,35

Z251

I

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

0

0

-8

DSP

252

PV

2422,18

Z252

I

1

-1

-1

-3

-1

-1

-1

0

0

-8

DSP

253 254

ZSP 1132,74 BS 683,601

P253 Z254

I III

1

1

1

0

2

1

1

1

0

28

1

-1

-1

-2

0

0

0

0

0

-4

D D

Vrchhůra .Zajistit ochranu okolní zástavby proti hluku. Komunikace v lokalitě Vrchhůra. Zvýšení výměry zeleně v území. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Zvýšení výměry zeleně v území. Část lokality Vrchhůra, zvyšující kompaktnost zástavby města. Zvýšení výměry zeleně v území. Návaznost na stávající podnikatelské plochy, bez významných negativních vlivů. Zajistit ochranu proti hluku. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Část lokality Vrchhůra, rozšiřující zástavbu města. Obslužná komunikace navrhovaných ploch. Vrchhůra plocha zasahující půdy střední a vyšší bonity, zvážit rozsah záboru Areál v Sobotecké. Doporučeno. Plocha není již v souč. době zem. využívána, nutno zamezit negativním vlivů aktivit v ploše s dosahem za hranici plochy. Vrchhůra. Doporučeno s podmínkou zajištění hlukové ochrany okolní zástavby. Vrchhůra. Doporučeno s podmínkou zajištění hlukové ochrany okolní zástavby. Zvýšení výměry zeleně v území. Svobodova ulice změna č.15. Bez podstatných


160

255

VZ

29438,7

Z255

257

DS

3965,49 Nč Z257

II III I II III I

256

BI

11241,1

Z256

258 259 260 261 262

ZSP MK BI ZSP VZ

8326,63 719,624 1743,17 5913,82 5334,18

P258 Z259 Z260 P261 Z262

III III III III III

263

BI

14269,2

Z263

264

VZ

1560,25

Z264

I III III

265

ZSP 36220,9

P265

266

267 268

270

271

BI BI BV

DS BI

18764,3

1076,34 3285,73

Z266

Z267 Z268

5211,06 N Z270

5718,58

Z271

I III V I III V III II

III IV V III

vlivů, doplnění proluky. Zajistit ochranu proti hluku. Vrchhůra. Zajistit dostatečnou eliminaci potenciálního výskytu pachových látek.

4

-2

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-36

DSP

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

1

-1

-1

-2

-2

-1

-1

-1

0

-9

DSP

2

1

1

0

2

1

1

1

0

14

1

-1

-1

-2

-1

-1

0

-1

0

-7

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

2

1

1

0

2

1

1

1

0

14

D D D D

2

-2

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-18

DSP

3

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-24

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

Doporučeno, zvýšení podílu sídelní zeleně v území.

4

-1

-1

-2

0

0

0

0

0

-16

D

Doporučeno, doplnění zástavby.

1

-1

-1

-2

0

0

0

0

0

-4

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

2

-2

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

-14

D

Součást lokality zástavby Vrchhůry. Doporučeno. Plocha je přístupná po stávající komunikaci, doplńuje stávající zástavbu v lokalitě. Bez podstatných negat. vlivů, kromě ZPF. Na Kamenci. Úprava komunikačního systému, doporučeno, nutnost zajistit plnění hlukových limitů

2

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

-6

D

plocha pro doplnění stávající zástavy, kromě záboru kvalitní ZPF bez významných vlivů U Libuňky. Doporučeno. Plocha je situována do blízkosti RBK, zamezit kácení. Doporučeno, zvýšení podílu zeleně v území. Komunikace pro zpřístupnění území. Součást celé skupiny ploch (Vrchhůra) Doporučeno, zvýšení podílu zeleně v území. Vrchhůra. Zajistit dostatečnou eliminaci potenciálního výskytu pachových látek. Plocha doporučena jako součást celkové architektonické koncepce lokality. Vhodně umístěná plocha zmedělské výroby, izolovaná zelení.

Součást lokality zástavby Vrchhůry.


161 272

MK 1603,89

273

BV

Z272

5809,11 N Z273

274

Z

9202,9

P274

275

BV

9519,93 N Z275

276

BV

19790,2 N Z276

277 278

BI BI

972,502 5264,86

280

BV

7933,02 N Z280

Z277 Z278

281

MK 1267,98

282

BV

3676,59 Nč Z282

283

BV

2367,42

BV

1747,88

284

285 286

BV

Z281

Z283 Z284

7216,42 N Z285

MK 2005,29 Nč Z286

V III V II

1

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-5

D

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

ND

2

0

1

0

1

0

0

1

0

6

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

ND

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

ND

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

2

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

-6

D

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

ND

1

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-5

D

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

III IV

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-5

D

I III

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

-1

-7

D

II II

2

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-12

ND

III

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

III V I II II IV III III V III III V I

D

Komunikace pro obsluhu uceleného zastavěného území. Mašov. Nedoporučeno. Plocha sice přiléhá ke stáv. zástavbě, ale vyžadovala by výstavbu další komunikace a potenciálně by vedla k zahuštění zástavby v lokalitě, což je s ohledem na vzhled krajiny nežádoucí. Plocha k vrácení do ZPF. Mašov. V současné době nadbytečná plocha na kvalitní půdě. Mašov. Nedoporučeno. V současné době se jedná o nadbytečnou plochu, rozšiřující zástavbu vně stávajících hranic. Doplnění proluky v zástavbě. Návaznost na stáv. zástavbu, bez významných vlivů Mašov. V současné době nadbytečná plocha, rozšiřující zástavbu do volné plochy orné půdy, vlivy na strukturu území, nedoporučeno Prodloužení místní komunikace, bez podstatných negat. vlivů Bez podstatných negativních vlivů kromě ZPF, návaznost na stáv. zástavbu - doporučeno. Mašov. Bez podstatných negativních vlivů kromě ZPF, návaznost na stáv. zástavbu doporučeno. Mašov, dotčení CHKO mimo předměty ochrany, plocha navazuje na rozsáhlé zastavěné území schválené v předchozích změnách ÚP Mašov. V současné době nadbytečná plocha, uvolňující zástavbu na opačnou stranu obslužné komunikace. Nedoporučeno. Místní obslužná komunikace.


162 287

ZSP 9549,74

P287

288

ZSP 8078,77

P288

289

ZSP 41557,8

P289

III V V I III V I V I V I III II III V

290

BI

12332,9

Z290

291

Z

4902,45

P291

292

BV

8810,56

Z292

293

BV

1868,25

Z293

294

BI

672,283

Z294

295 296 297

ZSP 1960,22 495,31 BS BV 2113,87

P295 Z296 Z297

298

ZSP 1116,79

P298

299

BV

1363,63

Z299

V V II III I V III

300 302

BI OS

3797,47 10945,4

Z300 Z302

V I

303

PV

3364,75

Z303

304

VZ

1835,56

Z304

I V I V

BI

14797

305

Z305

I V

Doplnění systému sídelní zeleně, pozitivní vliv, doporučeno. Doplnění systému sídelní zeleně, pozitivní vliv, doporučeno.

2

1

1

0

2

1

1

1

0

14

D

2

1

1

0

2

1

1

1

0

14

D

4

1

1

0

2

1

1

1

0

28

D

Zeleň v lokalitě Vrchhůra.

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

Plocha v komplexu Vrchhůra.

1

0

1

1

1

0

1

1

0

5

D

Vrácení do TTP.

2

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-14

DSP

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-5

D

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

-4

D D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

1

-1

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-7

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

0

0

-5

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

-4

D

3

0

-1

-3

-1

0

0

-1

0

-18

D

1

0

-1

-2

-1

-1

0

-1

0

-6

D

1

-2

-1

-2

-1

-1

-1

-1

0

-9

DSP

3

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-18

D

Mašov. Doporučeno zvážit rozsah plochy s omezením na prostor kolem komunikací. Plocha pro doplnění proluky, bez podstatných negat. vlivů. Doporučeno. Plocha navazuje na stáv. zástavbu, doporučeno. Zeleň v lokalitě Na Kamenci. doplnění zástavby podél komunikace Plocha pro doplnění proluky, bez podstatných negat. vlivů. Doporučeno. Plocha navazuje na stáv. zástavbu, nutnost kácení, doporučeno Mašov. Plocha navazuje na stáv. zástavbu, omezit kácení, doporučeno. doplnění zástavby podél komunikace plocha pro sport bez významných vlivů, pouze zábor ZPF nejvyšší bonity součást komplexu navrhovaného uceleného zastavěného území Na Kamenci lokalita je v sousedství ploch pro bydlení, potenciálně hrozí obtěžující vlivy doplnit izolační zeleň zde nebo u plochy BI300 Součást ucelené lokality Na Kamenci.


163 306

BV

3055,69

Z306

307

BV

4630,27

Z307

308

ZSP 10616,7

P308

309 310

ZSP 299,212 PV 2310,15

P309 Z310

312

BV

19966,2 Nč Z312

IV IV IV IV I V I I

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

Mašov. Doporučeno, bez významných vlivů

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

Doporučeno, bez významných vlivů

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

zeleň, pozitivní vliv

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D

1

0

-1

-3

0

0

0

0

0

-4

D

III V

4

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-24

DSP

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

0

-5

D

zeleň, pozitivní vliv nevýznamná plocha mezi dvěma komunikacemi Mašov-Sobotecká dotčení CHKO, doporučeno za podmínky zachování jedné řady zástavby a zúžení lokality (bez p.č. 294/22) - doplnění proluk Plocha navazuje na stáv. zástavbu, bez podstatných negat. vlivů.

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D D

3

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-18

DSP

4

-1

0

-3

-2

-1

-1

-1

0

-9

DSP

4

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-24

ND

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

0

-6

D

IV IV

3

-1

-1

-1

-2

0

0

-3

-2

-30

ND

V V

2

-1

-1

-1

-2

0

0

-2

-2

-18

ND

313

BV

1873,88

Z313

V

315 316 318

ZSP 167,094 ZSP 870,817 BV 10244,2

P315 P316 Z318

320

DS

I I IV V I I II II II III III

322

323 325

327

BV

19311,2 N Z320

27646 Nč Z322

BV

1326,27

BV

10019,8 N Z325

BV

Z323

6049,37 N Z327

zeleň, pozitivní vliv zeleň, pozitivní vliv Mašov-Pod Hlavaticí dotčení CHKO, souhlas SCHKO pro zástavbu 2 RD Varianta koridoru II/283 doporučeno při zajištěníé hlukové ochrany okolní zástavby Mašov. V současné době nadbytečná plocha, způsobuje rozvolnění zástavby za stávající hranici. Nedoporučeno. Mašov. Plocha pro doplnění proluky v zástavbě. Doporučeno. Bez podstatných negativních vlivů. Mašov-Pelešany. Dotčení CHKO, z důvodu negativního ovlivnění charakteru krajiny, nutnost zachování zeleně, potenciální vliv na zvláště chráněné druhy - nedoporučeno Mašov. Dotčení CHKO,nedoporučeno, z důvodu negativního ovlivnění charakteru krajiny, nutnost zachování zeleně, zásah do mokřadů a mezofilních luk, potenciální vliv na


164 zvláště chráněné druhy

328

DS

22426,1

Z328

329

DS

237,201 N Z329

331

BV

11183,3 N Z331

332

III V

333

BV

2438,81

Z333

III V V

334

BV

771,119 N Z334

V

335

BV

2521,99 N Z335

III

336

OV

1981,98

337

BV

7933,58 N Z337

V V

338

DS

1549,51

Z338

340

VP

24837,6

Z340

341

BV

BV

11055,7 N Z332

I I I III

1052,97

Z336

Z341

V I I II

II V

4

-1

-1

-3

-2

-2

-1

-1

0

-44

D

1

0

0

-1

-1

0

0

0

-1

-3

D

3

-1

-1

-1

-1

0

0

-2

-2

-24

DSP

3

-1

-1

-1

-2

0

0

-3

-1

-27

ND

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

1

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

-1

-7

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

D

2

-1

-1

-1

-1

0

0

-3

-1

-16

ND

1

-1

0

-1

-1

-1

0

-1

-1

-6

D

4

-1

-1

-3

-1

-1

0

-1

0

-32

DSP

1

-1

-1

-2

-3

-1

-1

-3

-1

-13

ND

Akceptovatelné jako liniová stavba, ale má velký dopad na ZPF, který nelze eliminovat Dotčení CHKO, rozšíření křižovatky, jinak bez významných vliv - doporučeno. Mašov-Kadeřavec. Dotčení CHKO, lze souhlasit jen při omezení na 1 RD (spodní partie pč. 397/1), III. zóna ochrany, došlo by ke změně charakteru krajiny Mašov-Kadeřavec. Dotčení CHKO, nedoporučení z důvodu negat. ovlivnění kraj. rázu Dotčení CHKO, doporučeno za splnění předchozích vydaných vyjádření SCHKO dotčení CHKO, doporučení, zástavba uvnitř jižní části Mašova, bez významných vlivů dotčení CHKO, doporučení při splnění předchozích vyjádření SCHKO dotčení CHKO, doporučení při splnění předchozích vyjádření SCHKO Mašov-Pelešany dotčení CHKO, nedoporučeno z důvodu negativního ovlivnění krajinného rázu dotčení CHKO, doporučení při splnění předchozích vyjádření SCHKO Valdštejnsko areál Trevos vhodné umístění plochy v návaznosti na stávající podnikatelskou zástavbu, je doporučeno zvážit rozsah plochy s ohledem na vysokou bonitu pozemků a návaznost na další zemědělskou půdu, nutná protihluková ochrana Mašov-Pelešany dotčení CHKO, nedoporučeno, II. zóna CHKO, situování do RBC Hruboskalsko, bez návaznosti na okolní zástavbu, rušení zvěře


165 342

343

344

BV

BV

BV

345

BV

346

OK

347

348

BV

1547,99

Z342

661,929 N Z343

8559,35 N Z344

623,82 N Z345 18606,3

6556,88

Z346

Z347

1

-1

-1

-2

-3

-1

-1

-3

-1

-13

ND

II V

1

-1

-1

-2

-3

-1

-1

-3

-1

-13

ND

V

2

-1

-1

-1

-2

0

0

-2

-1

-16

DSP

1

-1

-1

-3

-2

-1

-1

-1

0

-10

D

4

-1

-1

-3

-1

-1

-1

0

0

-32

DSP

2

-1

-2

-2

-1

0

0

-2

-2

-20

ND

1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-7

ND

I III

1

0

-1

-2

-1

-1

1

0

0

-4

D

I I

III III

BS

1289,85

OS

3015,85

350

BV

1691,75

Z350

V

1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-7

D

351

BV

2931,5

Z351

V

1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-7

D

352

BV

1352,09

Z352

V 1

-1

-1

-1

-2

0

-1

-1

-1

-8

D

349

Z348

II V

Z349

IV

Mašov-Pelešany dotčení CHKO, nedoporučeno, II. zóna CHKO, situování do RBC Hruboskalsko, bez návaznosti na okolní zástavbu, rušení zvěře Mašov-Pelešany dotčení CHKO, nedoporučeno, II. zóna CHKO, situování do RBC Hruboskalsko, bez návaznosti na okolní zástavbu

Mašov dotčení CHKO, potenciální výskyt zvláště chráněných druhů, doporučeno při splnění podmínek předchozích vyjádření SCHKO (omezení plochy), zasahuje do biotopu L5.1 Květnaté bučiny záměr z ÚAP, doporučeno, výstavba v návaznosti na komunikaci Na Lukách areál ČSAD plocha vhodně doplňuje zástavbu, ale může být problémem z hlediska hluku . zajistit hlukovou ochranu okolní zástavby. Záplavové území část v aktivní zóně. Mašov-Kadeřavec dotčení CHKO, nedoporučeno - znemožnění revitalizace Podhájského potoka, zásah do předmětu ochrany CHKO Kotlerovo nábřeží. Záplavové území v blízkosti aktivní zóny záplav území, stavby nepřípustné, hluk ze železnice. stavba pro sport bez předp. potenc. vlivů, zasahuje částí výměry do biotopu L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy dotčení CHKO, IV. zóna ochrany, doplnění zástavby uvnitř Mašova dotčení CHKO, IV. zóna ochrany, doplnění zástavby uvnitř Mašova Dotčení CHKOIV. zóna ochrany, doplnění zástavby uvnitř Mašova, zásah do RBC, potenciální výskyt


166 353 354

355

BV BV

1366,31 1078,5

356

BV

321,245

Z356

357 358 359 360

BV BV BV BV

1766,15 1211,72 636,25 1574,16

Z357 Z358 Z359 Z360

IV III IV IV

361

BI

486,693

Z361

I

ZSP 4187,13

P362

2037,83

Z363

I IV V

364 365

ZSP 1533,03 ZSP 577,171

P364 P365

366

ZSP 913,059

P366

362 363

BI

Z355

III -

III IV IV IV

BV

5755,22

Z353 Z354

V II III III

1

-1

-1

0

-1

1

1

-1

-1

-3

D

1

-1

-1

0

-2

1

1

-1

-1

-4

DSP

2

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-10

D

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

DSP

1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

-6

1

-1

-1

-1

-2

0

0

-1

-1

-7

1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

-6

D D D

1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-7

D

1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-7

DSP

1

1

1

0

2

1

1

1

7

D

zeleň s pozitivním vlivem

1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

-4

D

Lokalita situovaná podél komunikace, doplnění stávající zástavby

1

1

1

0

2

1

1

1

0

7

D


1

1

1

0

2

1

1

1

7

D


1

1

1

0

2

1

1

1

7

D


dotčení CHKO mimo předměty ochrany Dolánky dotčení CHKO, zvážit v návrhu, nesouhlas SCHKO, neúměrný zásah do vzrostlé zeleně, potenciální výskyt zvláště chráněných druhů Bukovina-Kobylka dotčení CHKO, potenciální výskyt zvláště chráněných druhů na lučním porostu, doporučeno po předchozím průzkumu Bukovina-Kobylka dotčení CHKO, doporučeno při splnění vydaných stanovisek SCHKO Bukovina- dotčení CHKO Rohozec dotčení CHKO, doplnění proluky Mašov-Pelešany doplnění proluky Mašov-Pelešany dotčení CHKO, doplnění zástavbové řady U průtahu I/35 bez podstatných vlivů, zajistit protihlukovou ochranu

Vzhledem k tomu, ţe u části koncepce, která můţe mít potenciálně velký vliv na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, tj. u vymezených ploch pro výrobu a podnikatelské aktivity, nejsou v současné době přesně známy konkrétní náplně a vzhled či rozměry objektů, které tam budou umisťovány, a s nimi související intenzita dopravy, doporučuje se při rozhodovacím procesu při umisťování podnikatelských aktivit do navrhovaných ploch v území města Turnovvyuţít hodnocení následujících kritérií: -

mnoţství skladovaných nebezpečných chemických látek a přípravků, s nimiţ bude při dané aktivitě nakládáno, včetně zabezpečení jejich uloţení z hlediska ochrany ţivotního prostředí (vody, horninového prostředí, ovzduší) a obyvatelstva, hluková a emisní zátěţ produkovaná danou aktivitou vůči obytné zástavbě a moţné ovlivnění veřejného zdraví, Územní plán Turnov (koncept) - vyhodnocení vlivů na životní prostředí dopracované

167 -

četnost a směr pohybu zejména nákladní dopravy související s provozem záměru, vlivy na odtokové poměry v území, produkce odpadních vod a způsob jejich čištění, estetika staveb a jejich začlenění do okolní zástavby a případný vliv na krajinný ráz, sociální dopady na obyvatelstvo.

Za samozřejmé by měla být pokládána minimalizace negativních zásahů do navrhovaného ÚSES, zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit. V daném stupni poznání moţnosti ovlivnění území a stupni přípravy konceptu ÚP bylo pouţito slovního hodnocení na základě zkušeností a obdobných záměrů bez zvláštních postupů a výpočtových metod, pouze v případě jiţ zpracované hlukové a rozptylové studie pro SZ sběrnou komunikaci byla vyuţita modelová hodnocení (pro hluk programové vybavení HLUK+ verze 8.28 PROFI včetně ověření měřením a pro imisní stav program SYMOS 97).


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŢNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 7.1 Vlivy na půdu a) Při veškerých odnětích je nutno postupovat v souladu s platnými předpisy, zejména s ohledem vyjímání ploch na pozemcích vysoké bonity. b) Při umisťování podnikatelských aktivit do průmyslových ploch postupovat tak, aby byly přednostně vyuţívány stávající zastavěné plochy (brownfields). c) Při povolování zástavby na nově navrhovaných plochách, které jsou v současné době zemědělskou půdou, postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost území, obsluţnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků, funkčnost závlahových a melioračních systémů a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků. d) Realizovat suchou drţ v Daliměřicích a protipovodňovou hráz na řece Jizeře. 7.2 Dopravní zátěž území a) Při umisťování nových podnikatelských záměrů do průmyslových ploch je nutno v rámci územního řízení (pokud nebudou záměry podléhat působnosti zákona č. 100/2001 Sb., kde bude vyţadováno posouzení dopravní zátěţe jako součást oznámení nebo dokumentace EIA) posoudit moţný nárůst dopravní zátěţe v území. b) Preferovat trasování územní rezervy pro komunikaci I/35 a návrh trasy II/283 ve variantě II.

7.3. Hluková a imisní zátěž a) Při umisťování podnikatelských aktivit a konkretizaci trasy významných komunikací je nutno v rámci procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí nebo nejpozději ve fázi územního řízení zvaţovat také vliv hlukové a imisní zátěţe. b) Doporučuje se podle moţností realizovat vysazování zelených pásů mezi komunikace a zástavbu a mezi okraj průmyslových ploch a okraj ploch pro bydlení. c) Z hlediska imisní zátěţe se doporučuje podporovat podle moţností vytápění ušlechtilými palivy (dřevo, el. energie, obnovitelné zdroje) nebo výstavba energeticky úsporných staveb a úprava staveb stávajících (zateplených, případně energeticky pasivních). d) V řešeném území se nedoporučuje povolit umístění stacionárních velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, pokud by mohly způsobit významné zhoršení imisní situace v území a pokud nebudou vybaveny účinným odlučovacím zařízením. 7.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií a) Nakládání s odpady z podnikatelských aktivit včetně jejich vyuţívání nebo odstraňování bude zajišťovat vţdy původce, nikoliv obec. Výstavba skládek odpadů nebo výstavba spalovny z veřejných zdrojůve správním území města není doporučena.Nadále je doporučeno pokračovat v systému odvozu vyprodukovaného odpadu k vyuţití nebo odstranění v zařízeních mimo správní území města.

169 b) Koncept územního plánu nenavrhuje aktivity vedoucí ke zvýšení produkce odpadů. Město má zaveden program nakládání s komunálními odpady včetně objemných a nebezpečných upravený místní vyhláškou. Je doporučeno podporovat zřízení nových sběrných míst objemného, biologicky rozloţitelného, nebezpečného (včetně autovraků, elektroodpadů a ledniček) a vyuţitelného komunálního odpadu, aby došlo ke sníţení objemu ukládaného na skládky. c) Je doporučeno vytvořit zabezpečené místo pro odstavení autovraků nalezených v ulicích města nebo haváriích mimo uliční parkovací plochy, aby nedocházelo k úniku provozních kapalin z vraků nebo blokování a omezení dopravy. d) U případně produkovaných odpadních technologických vod a u vod potenciálně znečištěných (z manipulačních a parkovacích ploch) vyţadovat, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku a aby manipulační plochy, po nichţ se budou s významnou intenzitou pohybovat vozidla a mechanismy, byly vybaveny odlučovači ropných látek na odtoku sráţkových vod. e) Produkce odpadních splaškových vod bude úměrná počtu obyvatel, předpokládá se mírné postupné navýšení stávajícího objemu a jejich čištění na nově navrhované ČOV. f) V území není dovoleno umisťovat zařízení přesahující limitní hodnoty kategorie A,B ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. Vyţadovat, aby veškerá místa skladování závadných látek byla vybavena tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do ţivotního prostředí, a aby všechny objekty splňovaly poţadavky zabezpečení proti poţáru. 7.5 Změny odtokových poměrů a) Podle dispozičních moţností jednotlivých nově navrhovaných rozvojových plochpoţadovat, aby neznečištěné dešťové vody byly přednostně zasakovány co nejblíţe místa jejich vzniku, nebo byly odváděnyoddílnou dešťovou kanalizací tak, aby nedocházelo z nadměrnému zvyšování průtoků v místních vodotečích v době přívalových dešťů. V případě potřeby pro odvádění těchto vod zřizovat retenční nádrţe. b) Současně je nutno zajistit zvýšení retenčních schopností území zatravněním pásů podél vodotečí, volbou vhodných plodin na zemědělských pozemcích, minimalizací zpevňovaných ploch apod. a aby bylo zajištěno vyčištění a vzájemné propojení odvodňovací prvků (např. příkopů podél komunikací). 7.6. Vlivy na čerpání podzemních vod a) Vyhodnocení nároků na zásobování pitnou i uţitkovou vodou musí být součástí projektové přípravy kaţdé podnikatelské aktivity. 7.7 Vliv na krajinný ráz a) Při povolování výstavby vţdy předem zváţit vzhled a rozměry budov s přihlédnutím k jejich okolí i moţným dálkovým pohledům, a to zejména u objektů umisťovaných v blízkosti památkově chráněných objektů nebo přírodně atraktivních lokalit. b) Ve správním území města není doporučeno umisťovat větrné elektrárny.


170

7.8 Vlivy na veřejné zdraví a) U záměrů zařazených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., kategorii I je hodnocení vlivů na veřejné zdraví odborným subjektem vyţadováno taxativně. U ostatních záměrů je třeba se při předkládání dokumentace pro umístění stavby nebo stavební povolení soustředit zejména na zhodnocení hlukových a emisních vlivů záměrů, případně vlivů pouţívaných nebezpečných chemických látek a přípravků s moţným dosahem k obytné zástavbě. 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Návrh územního plánu je zpracován invariantně s výjimkou dvou variant územní rezervy pro vedení komunikací I/35 a návrhu trasy komunikace II/283. Při zpracování návrhu byly relevantní cíle ochrany ţivotního prostředí na základě dostupných krajských koncepcí a další dokumentace zhodnoceny a do konceptu územního plánu promítnuty.Oproti podkladům ZÚR Libereckého kraje je navrţena poněkud odlišná trasa vedení komunikace II/283, avšak nejedná se o odchylku, která by byla s daným krajským dokumentem v závaţném rozporu. Tato trasa bylanavrhována v době, kdy ještě nebyl dokument schválen a existovala moţnost jeho koordinace s konceptem ÚP Turnova. Relevantní ustanovení a promítnutí poţadavků a tezí nadřazených dokumentů byla vyhodnocena v bodě 1. S ţádným z těchto poţadavků není koncept ÚP ve střetu. Závěr Koncept územního plánu Turnova je ekologicky únosný, v souladu s trvale udržitelným rozvojem a lze ho doporučit k realizaci při splnění doporučení stanovených v bodě 7 tohoto hodnocení a doporučení uvedených v tabulce Vyhodnocení jednotlivých ploch. 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ DOKUMENTACE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

VLIVU

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: -

výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF, mnoţství emisí ze stacionárních a liniových zdrojů, hluková zátěţ, ze stacionárních a liniových zdrojů, mnoţství skladovaných nebezpečných látek a přípravků v ucelených areálech v území, intenzita dopravy související s provozem nově umisťovaných aktivit a na významných komunikačních systémech, objem dešťových vod a způsob nakládání s nimi.


171 Tyto ukazatele budou u nově navrhovaných záměrů a aktivit průběţně konfrontovány se stávajícím stavem území, aby bylo zajištěno hodnocení kumulativních vlivů. Kromě uvedených opatření jsou dále navrhována následující opatření: -

-

při záboru pozemků zařazených v ZPF důsledně dodrţovat poţadavek na racionální vyuţívání skrývek kulturních vrstev v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany půdy a platnou legislativou, zásahy do půdního pokryvu a zeleně provádět v období s nízkou biologickou aktivitou, v případě realizace rozsáhlejších projektůvyhodnotitpřed zahájením i hluk z období výstavby a případně počítat s realizací protihlukových opatření v období výstavby, usilovat o zajištění moţnosti vyuţití obnovitelných zdrojů energie u co největšího počtu zdrojů, usilovat o zajištění moţnosti vyuţívání odpadů ze zeleně a jiných biologicky rozloţitelných odpadů produkovaných v území, při výstavbě podnikatelských aktivit i zemědělském hospodaření v území apelovat u všech subjektů na zachování nebo zvýšení sorpční kapacity území.


172 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Město Turnov má v současné době zpracován a schválen územní plán, k němuţ bylo postupně vydáno 14 změn. Nová legislativa a mnoţství změn, stejně jako rostoucí nároky na rozvoj a regulaci území si vyţádalo komplexní zpracování nového územního plánu. Zastupitelstvo města tedy usnesením č. 67/2009 ze dne 28. 04. 2009 na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) rozhodlo o pořízení územně plánovací dokumentace, která by byla zpracována tak, aby po odpovídajícím veřejném projednání mohla být schválena jako nový územní plán města. Zpracováním územního plánu byl pověřen Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. – ARCHIS, Matějská 48, 160 00 Praha 6, tel. 233 332 891. Návrh zadání byl v intencích ust. §§ 22 a 47 zákona č. 183/2006 Sb.., ve znění pozdějších předpisů, veřejně projednán. Na základě uplatněných poţadavků a podnětů pořizovatel upravil návrh zadání a předloţil jej zastupitelstvu města Turnov ke schválení. V souladu s ust. § 47, odst. 5, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, schválilo návrh zadání městské zastupitelstvo svým usnesením č. 222/2009 dne 26.11.2009. Nezbytnou součástí konceptu ÚP Turnov je posouzení vlivu konceptu ÚP na ţivotní prostředí a veřejné zdraví dle ust. § 10i zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Zpracovatelem tohoto posouzení SEA je Ing. Pavla Ţídková, Mokré Lazce č., .Dle schváleného zadání je dále součástí konceptu i posouzení vlivu konceptu ÚP Turnov na evropsky významnou lokalitu „Průlom Jizery u Rakous“, podle § 45 i, odst. 3 zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jehoţ zpracovatelem je RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D., Kotlářova 2770/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh. S ohledem na charakter řešeného území a jeho širší vztahy bylo schváleným zadáním stanoveno, ţe územní plán Turnov vyţaduje zpracování konceptu řešení, jímţ budou prověřeny varianty moţného řešení. Ty se týkají zejména vedení významných komunikací I/35 a II/283. Krajský úřad Libereckého kraje jako příslušný dotčený orgán dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, uplatnil poţadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, § 10i odst. 3, orgán kraje, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, při pořizování územně plánovací dokumentace stanovil poţadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí včetně zpracování moţných variant řešení. Řešené území částečně zasahuje Evropsky významnou lokalitu Průlom Jizery u Rakous, patřící do mezinárodního systému Natura 2000. Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj nevyloučila vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Součástí konceptu tudíţ je i vyhodnocení vlivu na prvky soustavy Natura 2000. Koncept ÚP je zpracován pro desetileté návrhové období do r. 2021. Navrhovaný koncept ÚP řeší celé správní území města (stav k 1. 1. 2010), tzn. katastrální území Bukovina u Turnova, Daliměřice, Malý Rohozec, Mašov u Turnova a Turnov.


173 Hlavním důvodem pro pořízení územního plánu pro celé správní území města obce byl a nadále je zvýšený zájem o stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů a bytů i podnikatelských záměrů, poznatky a zkušenosti zastupitelstva města z řešení aktuálních naléhavých potřeb rozvoje a existence některých protichůdných zájmů v řešeném území, zejména zájmů kvality ţivotního prostředí, ochrany přírody, mnoţství kulturních a architektonických památek a vysoce hodnotné ekologické kostry krajiny na straně jedné a zájmů bydlení, rekreace, zemědělské výroby, dopravních systémů, zásobování energiemi a vyuţití přírodních zdrojů nerostných surovin na straně druhé. Ty na pohled protichůdné zájmy bylo nutno sjednotit tak, aby vznikla ucelená koncepce, která dává rámec koexistenci lidí a přírody. Koncept územního plánu řeší zejména -

variantní vedení územní rezervy pro trasu komunikace I/35 a návrhu vedení trasy komunikace II/283 s doprovodným zapracováním trasy SZ sběrné komunikace, která má za úkol odvést dopravu z centra města, včetně mimoúrovňových křiţovatek, okruţních křiţovatek, parkovacích ploch aj.

-

modernizaci a zkapacitnění ţelezniční dopravy

-

s výše uvedenými body souvisí i zklidnění centra města, pokles hlukové zátěţe a zlepšení kvality ovzduší

-

zásobování elektrickou energií, zemním plynem, vodou, vytýčení potřebných ochranných pásem

-

odvádění dešťových a splaškových vod, v omezené míře také nakládání s komunálními odpady

-

upevnění a rozšíření prvků systému ekologické stability

-

návrh nových rozvojových ploch obytné a podnikatelské sféry a jejich napojení na stávající sítě

-

omezení negativního vlivu nerovnoměrného vývoje jednotlivých částí města

-

stmelení zástavby, vyuţívání stávajících ploch (tzv. brownfields)

-

protipovodňovou ochranu města

-

ochranu nemovitých kulturních a architektonických památek a krajinného rázu území

-

ochranu zvláště chráněných území a přírodně hodnotných lokalit

-

rozvoj rekreačního potenciálu území, vytváření sítě cyklostezek, multifunkčních a mezinárodních cyklistických koridorů a turistických tras

nadregionálních,

Všechny oblasti jsou v konceptu řešeny v souladu s nadřazenými krajskými a celostátními dokumenty. Bez řádně koncipovaného územního plánu rozvoj města nemůţe být jednotně koncepčně a koordinovaně řízen, z čehoţ vyplývá riziko přijetí rozhodnutí, zejména v rámci správních stavebních řízení, jeţ nebudou v souladu s racionální koncepcí rozvoje města jako celku a budou mít těţko napravitelné negativní důsledky pro budoucí územní rozvoj. Konceptúzemního plánu přináší i některé negativní vlivy na ţivotní prostředí, zejména v oblasti záboru zemědělského půdního fondu. Ten je s ohledem na ucelenost koncepce a potřebu zapracování tras územního systému ekologické stability pojat velkoryse – představuje více neţ 280 ha, z toho přibliţně 50% tvoří právě zábor pro doplnění systému ÚSES a protipovodňová opatření. Tento vliv je významný Územní plán Turnov (koncept) - vyhodnocení vlivů na životní prostředí dopracované

174 zejména z pohledu skutečnosti, ţe značnou část záboru tvoří velmi kvalitní pozemky I. a II. třídy ochrany. Na základě připomínek vznesených k předloţená SEA byl materiál doplněn a dopracován zejména z hlediska vlivu na ZPF, vlivu na krajinný ráz a posouzení vlivu jednotlivých lokalit. S postupným zpevňováním ploch a výstavbou objektů je nutno očekávat i nárůst mnoţství dešťových vod, které by mohlo při nevhodném nakládání způsobit problémy se zvyšováním hladiny vodotečí nebo hydraulickým zatíţením ČOV, která zůstává i pro další návrhové období beze změn. Z tohoto důvodu je doporučeno u nově budovaných objektů zejména u podnikatelské sféry zajistit zasakování dešťových vod co nejblíţe zdroji nebo vyuţívat retenčních nádrţí. Protipovodňová opatření jsou v rámci konceptu posílena o převzatý návrh suché drţe v Daliměřicích. Na straně druhé umoţnění dalšího rozvoje a vymezení oddělených ploch pro průmyslovou činnost můţe přinést obyvatelstvu i obci ekonomický prospěch, který je pro další vývoj obce rovněţ potřebný, aniţ by tím byla narušena pobytová pohoda obyvatelstva. Celkově je moţno konstatovat, ţe koncept územního plánu je při zohlednění doporučení uvedených v tomto textu vyváţený, ţe se jedná o potřebný základní plánovací dokument území a ţe splňuje nároky kladené právními předpisy i poţadavky na základní úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, stejně jako poţadavky trvale udrţitelného rozvoje a s ním související ochranu přírody.

Datum dopracování vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí:

22.12.2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení koncepce: RNDr. Tomáš Kuras, Kotlářova ul., Ostrava-Zábřeh, tel. 776 154 402 Mgr. Radim Kočvara, Záříčí u Chropyně, tel. 604 356 795 Ing. Pavla Ţídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osvědčení č.j. 094/435/OPVŢP/95, prodlouţeno rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11.

Podpis zpracovatele vyhodnocení: ……………………………………………..


Město Turnov Liberecký kraj. Vyhodnocení vlivů územní plánu na trvale udrţitelný rozvoj území ÚZEMNÍ PLÁN TURNOV. koncept

Recommend Documents