Územní plán Turnov. Svazek II: odůvodnění. Řešené území: správní území Města Turnov Kraj: Liberecký

1

Územní plán Turnov Svazek II: odůvodnění

Řešené území: správní území Města Turnov Kraj: Liberecký

Územní plán Turnov

Zakázka: územní plán Turnov

Část zakázky: Návrh pro vydání

Pořizovatel: Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města, Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov, e-mail: [email protected] [email protected]

Zpracovatel:

Hlavní projektant:

Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc.

Projektanti:

Ing. Petr Kohoutek Ing. Václav Jetel, Ph.D.

2


Ing. Václav Jetel st. Ing. Kamila Svobodová, Ph.D.

Registrační číslo projektu: Zakázkové číslo objednatele: Datum zpracování: Datová báze podkladů pořizovatele:

CZ.1.06/5.3.00/08.06268 ORM/09//vORM květen 2014 prosinec 2013

3


OBSAH A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. .................................................................... 6 B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE DLE § 53 ODST. A) SZ........................................................................ 7 C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM DLE § 53 ODST. A) SZ. ................................................. 9 D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DLE § 53 ODST. B) SZ. ................................................................ 12 E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY DLE § 53 ODST. C) SZ.................................... 13 F. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ, S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ DLE § 53 ODST. D) SZ. ........................ 14 G. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. ............................. 14 H. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SZ. .......................................... 24 I. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODT. 5 SZ ZOHLEDNĚNO. ................................................................................................................ 28 J. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY. ............... 28 J. 1. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ. .......................................................................................... 28 J. 1. 1. Urbanistická koncepce. .................................................................................................................... 28 J. 1. 2. Limity využití území. ........................................................................................................................ 33 J. 1. 3. Dopravní infrastruktura. .................................................................................................................. 35 J. 1. 4. Technická infrastruktura. ................................................................................................................. 44 J. 1. 5. Občanské vybavení .......................................................................................................................... 51 J. 1. 6. Veřejná prostranství ........................................................................................................................ 53 J. 1. 7. Koncepce uspořádání krajiny a ochrany životního prostředí .......................................................... 53 J. 1. 8. Územní systém ekologické stability .................................................................................................. 60 J. 1. 9. Krajinný ráz ..................................................................................................................................... 61 J. 1. 10. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ............................................................ 68 J. 1. 11. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací .......................... 70 J. 2. VZTAH K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................. 72

K. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH................................................................................ 72 L. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ. ....................................................................................................................................... 81 L. 1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY............................................................................................................................... 81 L. 2. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM. ......................................................... 82

M. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU............................................................... 87 M. 1. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ. ....................................................................................................................... 87

4


M. 2. ÚDAJE O PROJEDNÁNÍ KONCEPTU ÚP TURNOV. ....................................................................................... 89 M. 3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ. ...................................................................................................................... 90 M. 4. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. ............................................. 93

N. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 SZ), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ. .100 O. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ........................100 O.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ...................................................................................................................... 100 O.2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .............................................................................................. 114 O.3 VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF PODLE PŘÍLOHY Č. 3 VYHLÁŠKY Č. 13/1994 SB. MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................................................... 114 O.3.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF .......................... 114 O.3.2 Údaje o uskutečněných investicích do půdy ..................................................................................... 114 O.3.3 Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech ....................... 115 O.3.4 Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení ................................................................................................................................................................... 115 O.3.5 Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území .......................... 115 O.3.6 Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější ......... 115 O.3.7 U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd… ........................................ 115

P. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ .................................................115 Q. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK .....................................................................................116 R. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI. ............................................................................................116 S. SEZNAM TABULEK ......................................................................................................116 T. SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................117 U. POUŽITÉ PODKLADY: .................................................................................................120

5


A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. Usnesení o pořízení nového územního plánu přijalo zastupitelstvo města dne 28. dubna 2009 usnesením č.67/2009. Zadání Územního plánu Turnov (dále ÚP Turnov) bylo vypracováno v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a schváleno Zastupitelstvem města Turnov dne 26. listopadu 2009 usnesením č.222/2009 . Koncept ÚP Turnov byl vypracován v souladu se zněním stavebního zákona. Zhotovitelem je firma ARCHIS Praha, vedoucí projektant Doc. Ing. arch. Ivan Horký, DrSc., autorizovaný architekt ČKA 00662. Veřejné projednání konceptu ÚP Turnov a Vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj území proběhlo dne 18. října 2011 a bylo ukončeno dne 2. listopadu 2011. Zastupitelstvo města Turnov schválilo na veřejném zasedání dne 23. února 2012 usnesením č.33/2012. pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Turnov. ÚP Turnov pro společné jednání byl zpracován v souladu s Pokyny. Společné jednání k Návrhu ÚP Turnov proběhlo 18. prosince 2012. Pokyny pro úpravu Návrhu ÚP Turnov před veřejným projednáním projednalo a schválilo Zastupitelstvo města Turnov dne 28. března 2013 usnesením č.65/2013. ÚP Turnov pro veřejné projednání byl zpracován v souladu s Pokyny. Požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu, požadavky vyplývající ze stanovisek správců dopravní a technické infrastruktury a ostatních subjektů, požadavky vyplývající z akceptovaných připomínek veřejnosti, občanských sdružení a okolních obcí, požadavky vyplývající z akceptovaných námitek – věcně shodných připomínek, požadavky pořizovatele vyplývající z veřejného projednání konceptu ÚP a ze společného jednání k návrhu ÚP byly splněny jejich zapracováním do Návrhu Územního plánu Turnov. Veřejné projednání Návrhu ÚP Turnov a Vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj území proběhlo dne 29. října 2013 a bylo ukončeno dne 5. listopadu 2013. V roce 2014 proběhlo vyhodnocení podaných námitek a připomínek. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem dle § 53 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu ÚP Turnov. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění je uvedeno v bode P) textové části odůvodnění ÚP Turnov. Pořizovatel přezkoumal soulad návrhu ÚP Turnov s požadavky dle § 53 odst. odst. 4 stavebního zákona, dopracoval odůvodnění územního plánu a v dubnu 2014 vydal Pokyny pro zpracování úpravy návrhu ÚP Turnov po veřejném projednání. Na jejich základě byl v květnu 2014 zpracován čistopis územního plánu Turnov.

6


B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE DLE § 53 ODST. A) SZ. Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR ČR) byla v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj (dále MMR), jejím zpracovatelem byl Ústav územního rozvoje (dále ÚÚR). PÚR ČR byla schválena usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Zpráva o uplatňování PÚR ČR 2008 byla schválena usnesením vlády České republiky č. 596 ze dne 9. srpna 2013. PÚR ČR je nezastupitelným závazným nástrojem územního plánování vlády ČR k usměrňování územního rozvoje ve věcech republikového významu. Poskytuje základní rámce pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí a pro koordinaci činnosti ministerstev, jiných ústředních správních úřadů. V PÚR ČR jsou obsaženy:  obecné úkoly, tj. takové, které mají povahu obecně a dlouhodobě platných požadavků; s ohledem na charakter a stav konkrétního území vyžaduje jejich uplatňování rozdílné přístupy v činnosti složek veřejné správy, pro které je PÚR ČR závazná. Tyto úkoly jsou obsaženy především v kapitole „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“. V článcích (39), (68), (80), (138), (172) a (175) PÚR jsou uvedeny Úkoly pro územní plánování, ve kterých jsou další obecně platné požadavky na územně plánovací činnost krajů a obcí, které se neváží ke konkrétní oblasti, ose nebo rozvojovému záměru.  adresné úkoly, tj. takové, u kterých byl stanoven konkrétní garant plnění úkolu (ministerstvo či jiný ústřední správní úřad). Celkem bylo v PÚR ČR stanoveno 66 adresných úkolů. Koridory a plochy dopravní infrastruktury čl. (78) - rozvojové záměry koridorů nových kapacitních silnic „S“: prověřit, zda jejich vymezení má jednoznačně republikový nebo mezinárodní význam, a zda není účelné a postačující jejich vymezení v ZÚR; prověřit účelnost vymezení dalších koridorů s tímto označením, zohlednit splněné úkoly v čl. (114) a (122); prověřit účelnost změny čl. (129) KD1 – hranice PL / SRN / ČR – Liberec – Turnov – Mladá Boleslav – Praha z kombinované dopravy na železniční konvenční; čl.(114) S5 : Územní studií, která zohlední požadavky udržitelného rozvoje území, provést výběr koridoru kapacitní silnice s ohledem na území CHKO Český ráj a lokality soustavy Natura 2000 a stanovit požadované podmínky jeho územní ochrany. Územní studie koridoru kapacitní silnice S5 úsek R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn – Úlibice byla zhotovitelem, firmou Atelier T-plan s.r.o., předána objednateli ( MMR ) dne 30.03.2012. Územní studie doporučila jako výsledný koridor kapacitní silnice S5 ve variantě severní ve spojení Turnov – Rovensko pod Troskami-Úlibice v silničních parametrech (S) a návrhové kategorii S 20,75-S 14,75. Územní studie byla projednána v rámci meziresortní pracovní skupiny dne 30. 5. 2012. Na tomto jednání byl přijatý závěr, že úkol byl splněn. Územní studie je zveřejněna na

7


webových stránkách MMR: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebnirad/ Informace-Udalosti ÚP Turnov je v souladu s PÚR ČR: - respektuje zařazení města Turnov do rozvojové osy republikového významu OS3 PrahaLiberec – hranice ČR, - vytváří územní podmínky pro zlepšování vazeb na rozvojovou osu OS3 Praha - Liberec hranice ČR, - vytváří územní podmínky pro intenzivní využívání území a rozvoj veřejné infrastruktury při zachování zdravého životního prostředí a nezastupitelných krajinných a přírodních hodnot, - respektuje republikové priority územního plánování stanovené v PÚR ČR v míře odpovídající charakteru území a úrovni ÚP ve všech jeho částech: o stanovení koncepce rozvoje území obce a ochrany jeho hodnot, o urbanistická koncepce obsahující vymezení ploch s rozdílným způsobem využití se stanovením regulačních podmínek jejich využití, o stanovení koncepce uspořádání krajiny a její ochrany včetně vymezení územního systému ekologické stability, o stanovení koncepce dopravní a technické infrastruktury, o stanovení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, o vymezení ploch a koridorů územní rezerv a ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn využití území územní studií podmínkou pro rozhodování. Závěr: ÚP Turnov ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Ochrana včetně cílené ochrany míst zvláštního zájmu je provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. ÚP Turnov stanovením způsobu využití území upřednostňuje komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, zohledňuje požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Koncepce územního rozvoje je v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Požadavky a záměry vymezené v PÚR ČR jsou v Územním plánu Turnov řešeny v souladu s tímto nadřízeným nástrojem územního plánování.

8


C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM DLE § 53 ODST. A) SZ. Zastupitelstvo Libereckého kraje rozhodlo o vydání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále ZÚR LK) usnesením č. 466/11/ZK dne 13.12.2011. ZÚR LK byly následně vydány formou opatření obecné povahy dne 21.12.2011 a dne 22.01.2012 nabyly ZÚR LK účinnosti. (pořizovatel Krajský úřad Libereckého kraje, zhotovitel: SAUL s.r.o. Liberec) ZÚR LK stanovily priority územního plánování k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, tedy pro zajištění udržitelného rozvoje území. Krajské priority územního plánování v ZÚR LK upřesnily republikové priority územního plánování z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) vzhledem k charakteru území Libereckého kraje. ZÚR LK stanovily priority P1 – P5 pro zajištění příznivého životního prostředí. Hospodářský rozvoj území zajišťují v ZÚR LK 2011 priority P7 – P19. Priority P20 - P31 v ZÚR LK 2011 zajišťují sociální soudržnost obyvatel území. ZÚR LK zpřesnily vymezení republikových rozvojových oblastí z PÚR ČR 2008 a vymezily další rozvojové oblasti nadmístního významu v zásadách Z1 – Z2. Rozvojové oblasti byly vymezeny standardně po správních územích obcí. ZÚR LK zpřesnily vymezení republikových rozvojových os z PÚR ČR a vymezily další rozvojové osy nadmístního významu v zásadách Z3 – Z6. Rozvojové osy nebyly vymezeny výčtem celých správních území obcí, ale vzhledem ke specifickým územním podmínkám LK jako osy propojující rozvojové oblasti a centra osídlení omezené na příslušné dopravní koridory a plochy na ně bezprostředně funkčně a prostorově navazující. - Rozvojové oblasti a rozvojové osy PÚR ČR vymezuje na území LK rozvojovou oblast OB 7 Liberec (článek 46), která zahrnuje území obcí z ORP Liberec (bez obcí v západní části), Jablonec nad Nisou, Tanvald (bez obcí v severní části), Železný Brod (jen obce v severní části) - území ovlivněné dynamikou krajského města Liberce při spolupůsobení vedlejšího centra Jablonec nad Nisou se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností převážně republikového významu. OB7 Liberec dle PÚR ČR má ve zmenšeném rozsahu ZÚR LK označení ROB1 Liberec. ZÚR LK rozvojovou oblast dále upřesňují na úrovni správních obvodů začleněných obcí. PÚR ČR vymezuje na území LK rozvojovou osu OS3 Praha - Liberec - hranice ČR/Německo, Polsko (článek 54) republikového významu, označená v ZÚR LK ROS1. V koridoru silnic R10, R35 (S5) při spolupůsobení center Mladá Boleslav a Turnov navazuje na její část vymezenou v ZÚR Středočeského kraje a na rozvojové osy v Německu (Zittau - Bautzen a Zittau - Gőrlitz). Úkoly pro územní plánování stanovené v ZÚR LK zahrnují úkol pro územní plánování PÚR ČR: řešení územních souvislostí napojení oblasti na modernizované železniční tratě ve směru na Prahu a Hradec Králové. V územních souvislostech jsou zapracovány podklady Ministerstva dopravy ČR (dále MD) zejména žel. trať Liberec – Turnov – Praha. V rámci dalších úkolů pro územní plánování byla v PÚR ČR vymezena další území vykazující relativně zvýšené požadavky na změny území: LK se týká pás Ústí nad Labem - Liberec - Jičín - Hradec Králové/Pardubice podél silnic I/13, R35 (článek 173b). ZÚR LK toto území upřesňují vymezením rozvojových os ROS2 - Turnov -

9


hranice LK - (Jičín, Hradec Králové) a ROS3 Liberec - Nový Bor - hranice LK - (Děčín, Ústí nad Labem). Tyto rozvojové osy navazují na vymezené rozvojové osy v rámci dokumentací ZÚR sousedních krajů. Úkoly pro územní plánování stanovené v ZÚR LK v rámci těchto os se vztahují zejména k zajištění rozvoje dopravní infrastruktury (silniční, železniční i bezmotorová doprava) a řešení prostorových a funkčních provázaností na přilehlé specifické oblasti. V ZÚR LK vymezená ROS2 Turnov - hranice LK navazuje na území Královéhradeckého kraje na rozvojovou osu NOS1 (Hořice - Jičín - Liberecký kraj) vymezenou v ZÚR Královéhradeckého kraje. Vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí LK ZÚR LK zpřesnily vymezení republikových rozvojových os z PÚR ČR a vymezily další rozvojové osy nadmístního významu v zásadách Z3 – Z6. Rozvojové osy nebyly vymezeny výčtem celých správních území obcí, ale vzhledem ke specifickým územním podmínkám LK jako osy propojující rozvojové oblasti a centra osídlení omezené na příslušné dopravní koridory a plochy na ně bezprostředně funkčně a prostorově navazující. - Turnov je centrem rozvojové oblasti nadmístního významu ROB3 Turnov s vazbami na rozvojové osy I. řádu republikového významu a nadmístního významu: - ROS1 Praha – Turnov- Liberec - Hrádek nad Nisou - hranice ČR/Německo, Polsko - ROS2 Turnov – hranice kraje- Jičín, Hradec Králové - ROS6 Turnov – Železný Brod - Tanvald -Turnov sousedi se specifickou oblasti SOB7 Český ráj jih a SOB8 Český ráj sever Kategorizace středisek a center cestovního ruchu (CR) -Turnov náleží do oblasti CR Český ráj, -Turnov je polyfunkční středisko CR Koridory a plochy dopravní infrastruktury ZÚR LK upřesňují plochy a koridory dopravní infrastruktury vymezené v PÚR ČR, respektují důvody jejich vymezení, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území. Zajišťují územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Úkolem PÚR ČR (2008) v oblasti silniční dopravy je vytvořit podmínky pro dokončení sítě kapacitních silnic. Záměry ZÚR LK na silniční síti jsou v souladu s PÚR (2008), respektují a zpřesňují koridory: - Vedení koridoru kapacitní silnice S5 (článek 114) pro vybudování kapacitního silničního spojení mezi Libercem a Hradcem Králové. Na základě výsledků veřejného projednání byl do ZÚR LK nakonec zapracován pouze koridor územní rezervy tzv. severní varianty. Výběr této varianty potvrdila i příslušná územní studie pořízená MMR v roce 2012 na základě úkolu z PÚR ČR. - Vedení koridoru kombinované dopravy KD1 (článek 129) C65 Zawidów (Polsko - PKP) – Frýdlant - Liberec – Turnov – Mladá Boleslav – Praha. V úseku hranice ČR - Frýdlant Liberec – Turnov – hranice kraje pro zabezpečení požadovaných technických parametrů dohody AGTC. Koridor je v ZÚR LK upřesněn dle podkladů MD ČR předaných pořizovatelem. Je prověřena možnost variantního řešení - propojení na modernizovanou železniční trať v Německu do Zittau v rámci železničního spojení Liberec - Chrastava - Hrádek nad Nisou hranice ČR (Zittau). Železniční trať v úseku Liberec - Bílý Kostel nad Nisou je v ZÚR LK navržena k optimalizaci, elektrizaci a zdvojkolejnění.

10


Vymezení koridorů a ploch veřejně prospěšných opatření ZÚR LK vymezily plochy a koridory VPS a VPO v zásadách Z68 a Z69. Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Železniční doprava (koridory pro umístění železničních tratí), koridory mezinárodního významu: - D26 – koridor pro umístění železniční trati mezinárodního významu: úsek hranice LK – Turnov – Liberec (modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění) - D26R – územní rezerva pro nový úsek Turnov - Čtveřín - D29A - koridor pro umístění železniční trati republikového významu: úsek Turnov – Rovensko pod Troskami (modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace) - D31A - koridor pro umístění železniční trati republikového významu: úsek Turnov – Semily Košťálov (optimalizace trati, elektrizace) Koridory pro umístění VPS a VPO – turistická doprava - D41A – multifunkční turistický koridor - Jizera Protipovodňová ochrana území Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření. Koridor pro umístění staveb a opatření pro snižování ohrožení území povodněmi: - P05_1 Jizera, úsek Svijany – Rakousy.

Ochrana přírody a krajiny ZÚR LK vymezily cílové charakteristiky krajiny, upřesnily územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. - K31V, N - biokoridor nadregionálního významu, vodní, nivní - RC386 - biocentrum regionálního významu Hruboskalsko - RK675–7biokoridor regionálního významu. Zásady koncepce rozvoje dopravní infrastruktury, silniční doprava Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silničního napojení Libereckého kraje na multimodální koridory, zlepšení silničního spojení Hradec Králové – Liberec. - D01B –územní rezerva pro kapacitní silnici S5, úsek Ohrazenice – Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK (Úlibice). V rámci aktualizace ZÚR LK bude prověřena změna vymezení koridoru v Turnově dle zpracované Územní studie koridoru kapacitní silnice R10/R35 Mnichovo Hradiště - Rádelský Mlýn – Úlibice od firmy Atelier T-plan pořízené MMR dle úkolu z PÚR ČR, ze které vzešla jako nejhodnější varianta severní. Severní varianta byla převzata a zpřesněna v měřítku územně plánovací dokumentace obce. Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silniční dostupnosti Liberce ze všech částí Libereckého kraje. -D18C - územní rezerva pro silnici II/283, úsek - Rovensko pod Troskami- Semily, napojení z koridoru kapacitní silnice S5. V rámci aktualizace ZÚR LK bude prověřeno vymezení koridoru pro jihovýchodní obchvat Turnova.

11


Závěr: ÚP Turnov je v souladu s prioritami, strategickými cíli, rozvojovými koncepcemi a úkoly pro územní plánování, vyplývajícími ze ZÚR LK a strategických rozvojových dokumentů Libereckého kraje. Závěr: Zastupitelstvo města Turnov opakovaně svým usnesením vyjádřilo nesouhlas s vedením koridoru pro kapacitní silnici S5 přes území města Turnov. Schválené ZÚR LK, které i přes nesouhlas politické reprezentace Turnova vymezují územní rezervu pro kapacitní silnici S5 jsou v Územním plánu Turnov respektovány. Požadavky a záměry vymezené v ZÚR LK jsou v Územním plánu Turnov řešeny v souladu s tímto nadřízeným nástrojem územního plánování.

D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DLE § 53 ODST. B) SZ. ÚP Turnov vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území: o koncepce ÚP je v souladu s aktivitami vyplývajícími z regionálních i republikových souvislostí (viz. odůvodnění ÚP: kapitola B „Vyhodnocení souladu ÚP s PÚR ČR a ZÚR LK vydanou krajem – Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů“), o koncepce rozvoje území ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, o návrh kontinuálního územního rozvoje a účelného a hospodárného nakládání s územím a přírodními zdroji je úměrný přirozeným potřebám a významu obce: . uspokojí potřeby současné generace a neohrozí podmínky života generace budoucí, . koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, ovlivňující rozvoj území, . konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, o návrh uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití se stanovenými územně technickými podmínkami pro využívání zastavěného území a zastavitelných ploch a ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků za účelem vytvoření zdravého sídla s kvalitním životním prostředím, poskytujícím maximální pohodu ve fungujícím organismu obce obyvatelům i všem, kteří ve městě pracují, podnikají a tráví volný čas: . zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území, . účelné uspořádání ploch zajistí ochranu hodnot území a omezí rizika negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk, otřesy), o návrh nového využívání zdevastovaných nebo opuštěných ploch (brownfields průmyslového, zemědělského a vojenského původu) zvýší hodnoty území, o návrh opatření v regionální souvislosti zajistí ochranu území před živelnými pohromami, o návrh rozvoje území respektuje ochranu lokalit v předmětech zájmů mezinárodní, zvláštní i obecné ochrany přírody a krajiny, o upřesnění vymezení prvků zajistí podmínky pro funkčnost ÚSES.

12


Návrh komplexního řešení účelného využití a prostorového uspořádání území v kontinuální souvislosti předchozího vývoje sleduje: pro soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) o rozvoj společenského potenciálu návrhem ploch bydlení a s ním spojených služeb občanského vybavení, zejména vzdělání a rekreace za účelem dosažení předpokládané orientační výhledové velikosti obce, stanovené v Zadání ÚP a zlepšení věkové struktury obyvatelstva, užívajícího území ve zdravých životních podmínkách pro mladé rodiny a seniory, pro hospodářský rozvoj (hospodářský pilíř) o rozvoj hospodářského potenciálu na úrovni významu centra osídlení návrhem ploch výroby, skladování a dalších aktivit za účelem zajištění pestré nabídky nových pracovních příležitostí ve vyvážené proporci s kapacitami obytných ploch pro zajištění kvalitních lidských zdrojů, o rozvojové aktivity budou zajištěny odpovídajícím návrhem kvalitní a kapacitní dopravně technické infrastruktury. pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) o ochrana krajiny je podstatnou složkou prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, o na nezastavěných a nezastavitelných plochách se v souladu s jejich charakterem podmíněně připouští pouze: . umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, . umísťování technické infrastruktury způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání dotčených ploch. . technická opatření a stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení aj.). Územní plán Turnov je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY DLE § 53 ODST. C) SZ. ÚP Turnov je zpracován a projednán v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a § 12 – 13 a přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v jejich aktuálním znění. Obsah ÚP je v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti (I. obsah územního plánu a II. obsah odůvodnění územního plánu).

13


Obsah Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území je v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

F. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ, S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ DLE § 53 ODST. D) SZ. Požadavky dotčených orgánů chránící zájmy zvláštních právních předpisů, uplatněné ke konceptu Územního plánu Turnov, byly zapracovány do Pokynů pro zpracování návrhu ÚP Turnov. Rozpor ve smyslu ust. 4, odst. 7 stavebního zákona a ust. 136 odst. 6 správního řádu při projednávání konceptu Územního plánu Turnov s dotčeným orgánem - Ministerstvem dopravy byl vyřešen na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj. V návrhu ÚP Turnov je zapracována územní rezerva koridoru kapacitní silnice S5. Územní plán Turnov je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

G. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. V dokumentaci vyhodnocení vlivů Územního plánu města Turnov na životní prostředí, zhotovené Ing. Pavlou Žídkovou, jsou změny funkčního využití ploch posouzeny ve třech kategoriích – bez podmínek (D - doporučeno bez podmínek nad rámec regulativů ÚP), s podmínkami (DSP – doporučeno při splnění uvedené podmínky) a nedoporučené (ND – nedoporučeno plochu realizovat). Podmínky jsou stanoveny většinou z důvodu hluku, hydrogeologického posouzení, odkanalizování apod. Pořizovatel s projektantem zapracoval do výrokové části návrhu ÚP kapitoly F. (Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) závěry z dokumentace SEA kapitolu 8. (Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí) tzn. rozšíření regulativů územního plánu. Dále doplnil ve výrokové části návrhu ÚP jednotlivé regulativy v kapitole F. o specifické podmínky uvedené zpracovatelem dokumentace SEA u jednotlivě vyhodnocených ploch tzn. u ploch akceptovaných s podmínkami (celkem je takto vyhodnoceno 200 funkčních ploch viz. označení DSP – doporučení při splnění uvedené podmínky). Dokumentací SEA nedoporučené plochy Z 322 a Z 399 byly pouze upraveny, zmenšeny a rozsah dohodnut s dotčenými orgány. Ponechání obou ploch v územním plánu bylo předmětem jednání s orgánem ochrany ZPF, konaného na Krajském úřadu Libereckého kraje dne 12.03.2013 a orgánem ochrany přírody na MěÚ Turnov 18.03.2013. Důvodem pro ponechání plochy Z 322 v územním plánu je skutečnost, že se jedná o plochu převzatou z platné územně plánovací dokumentace města Turnov. Bylo dohodnuto, že pokud do pořízení změny ÚP nedojde k využití dané plochy, bude tato z územního plánu vypuštěna.

14


Lokalita Z 399 vznikla tak, že došlo k rozdělení plochy původně navržené lokality Z 275. V redukované podobě lze tuto plochu z hlediska zájmů ochrany ZPF ponechat v ÚP. Obě lokality přesto, že zasahují do vysoce chráněné půdy, nejsou jedinými plochami navrženými na takto kvalitní půdě, ale jen v těchto dvou případech bylo posouzení negativní. Plocha BV – Z 322, 18603 m2, Mašov- Sobotecká ulice Hodnocení SEA: Plocha převzatá z platného ÚPSÚ Turnov, plocha poměrně velké výměry i po zmenšení proti konceptu leží z velké části na půdách II. a zčásti i I. třídy ochrany. Plocha by přinesla značné negativní vlivy z hlediska změny odtokových poměrů v území, neboť v tomto území nelze vody zasakovat. Vlivy na ovzduší a hlukovou situaci nejsou významné. V současné době i s omezením rozsahu nadbytečná plocha, způsobuje rozvolnění zástavby za stávající hranici, s nutností budovat dopravní infrastrukturu. Vyžaduje zpracování geotechnického posouzení a stanovení podmínek pro odvádění dešťových vod a pro založení staveb. Z uvedených důvodů není doporučena k realizaci. Ponechat stávající funkci. V případě, že bude rozhodnuto plochu realizovat, doporučuji ji převést do územní rezervy nebo realizovat až po naplnění ostatních ploch v lokalitě. Pořizovatel se rozhodl nerespektovat doporučení a trvá na vymezení plochy jako návrhové plochy pro bydlení venkovské BV. Toto řešení vychází z platného územního plánu a bylo souhlasně projednáno s dotčenými orgány: MěÚ Turnov OŽP, stanovisko ke konceptu z 25.01.2012: lokalita Z322 – BV – žádáme zmenšení lokality v rozsahu pův. ÚP : a) NESOUHLASÍME se zástavbou na pozemcích parc. č. 273/1, 273/2 – vedeno jako zeleň rozptýlená a liniová, a na pozemcích parc. č. 269 a 272/7 – vedeno jako plochy orných půd z důvodu zachování ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny a dále z důvodu zachování stávajícího krajinného rázu dané lokality; z hlediska zájmů chráněných zákonem není žádoucí další umísťování staveb a rozšiřování pozemků pro výstavbu směrem do volné krajiny; lokalita navazuje na významný krajinný prvek – vodní tok Kadeřavka, navazuje na stávající zeleň – doprovodné břehové porosty a roztroušenou zeleň z tzv. komponované krajiny; lokalita navazuje na prvek územních systémů ekologické stability – lokální biokoridor; b) souhlasíme na části lokality vedené v pův. ÚP jako území malých sídel, avšak ve vyhodnocení vlivu celá lokalita nedoporučena – v současné době nadbytečná plocha, způsobuje rozvolnění zástavby za stávající hranici. MěÚ Turnov OŽP, stanovisko k návrhu z 04.11.2013: Z322 – BV – souhlasíme, požadavek orgánu OP splněn, v pův.ÚP vedeno jako území malých sídel, v příloze č. 1 nedoporučeno plochu realizovat. KÚLK, OŽPZ, stanovisko k návrhu z 18.01.2013: Z 322 – plocha BV o výměře 1,81ha v k.ú. Mašov u Turnova. Odůvodnění: Orgán ochrany ZPF akceptoval plochu převzatou z platné územně plánovací dokumentace města Turnov. Jedná se o rozsáhlejší plochu navrženou na půdě v I. a II. třídě ochrany, s nutností řešení dopravní infrastruktury. Z důvodů uvedených v posouzení SEA, zejména z důvodu zhoršení odtokových poměrů v daném území, je doporučeno plochu ponechat stávající funkci. V souladu s ustanovením § 5 odst.1 zákona o ochraně ZPF mají pořizovatelé a zpracovatelé dokumentace ÚP navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákony chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Ze skutečností uvedených ve vyhodnocení SEA vyplývá, že daná plocha takovým nejvýhodnějším řešením není, proto ji požaduje dohodnout

15


KÚLK, OŽPZ, zápis z dohodovací jednání 12.03.2013: plocha je převzata z platného ÚPSÚ Turnov. Předpokládaná výstavba rodinných domů nebyla doposud realizována, proto je i nadále plocha jako návrhová. Pořizovatel požaduje ponechání této plochy. Pokud nedojde do doby pořizování změny ÚP k jejímu využití, bude plocha redukována či vyjmuta ve prospěch ploch nových. Po posouzení lokality, s ohledem na výše uvedené skutečnosti orgán ochrany ZPF souhlasí s ponecháním lokality v územním plánu. Odůvodnění: Orgán ochrany ZPF ve stanovisku k Návrhu Územního plánu Turnov požadoval plochu dohodnout zejména z toho důvodu, že se jedná o rozsáhlejší plochu (1,81ha) převzatou z platného ÚPSÚ, navrhovanou na zemědělské půdě v I. a II. třídě ochrany, kterou hodnotitel vlivu na ŽP doporučil ponechat stávající funkci, a to zejména z důvodu zhoršení odtokových poměrů v území při realizaci zástavby. Požadavek na ponechání lokality v ÚP je vznesen ze strany pořizovatele, a to na základě skutečností zjištěných v evidenci katastru nemovitostí. Orgán ochrany ZPF souhlasí za předpokladu, že pokud tato plocha nadále nebude využita k danému účelu, bude v rámci zprávy o uplatňování návrhu tohoto ÚP řešeno její vypuštění z ÚP. Hodnocení pořizovatele a zpracovatele: plocha Z 322 leží přímo u hlavní pozemní komunikace v lokalitě Mašov tj. ulice Sobotecká a lze jí snadno dopravně napojit. Nová plocha zástavby je vymezena v návaznosti na stávající zástavbu. Ohraničení zastavěného území města Turnov vysoce kvalitní zemědělskou půdou jsou významné faktory limitující možnosti rozvoje zástavby na území města. Obecně lze předpokládat, že realizace záměru v dané ploše bude možná až po zpracování územní studie a realizaci inženýrských sítí tzn. později než v ostatních lokalitách. Etapizace výstavby (pořadí provádění změn v území) je důležitou součástí územního plánování, která umožňuje stanovit racionální časový a funkční rámec budoucí plánované výstavby. To platí tím spíše v situaci, kdy jsou k zastavění navrženy plochy, které jsou fakticky pole, bez možnosti přístupu po stávajících veřejných komunikacích a bez kanalizace a dalších nezbytných sítí. V ÚP Turnov není stanovena etapizace zástavby jednotlivých lokalit a proto nelze splnit doporučení z hodnocení SEA: „realizovat plochu až po naplnění ostatních ploch v lokalitě“. Koordinace postupu výstavby v území upřednostňuje realizaci záměrů, které jsou připravené i po stránce investorské, či dokonce je na ně vydáno územní rozhodnutí. Dodatečné stanovení etapizace v návrhu územního plánu by si vyžádalo přepracování celé urbanistické koncepce. V lokalitě Mašov u Turnova je vymezeno několik desítek návrhových ploch pro bydlení vše na soukromích pozemcích. Z výše uvedených důvodů pořizovatel dodatečně stanovil pro uvedenou plochu podmínku na zpracování územní studie. Pořizovatel upravil výrokovou část návrhu ÚP Turnov kapitolu M (Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území v území podmíněno zpracováním územní studie). Vymezil další plochy, ve kterých je rozhodování v území podmíněno zpracováním územní studie: původně 4 zóny soustředěné výstavby 1.Daliměřice – bytová zóna, 2.Hruštice+Károvsko bytová zóna, 3.Durychov+Na Kamenci-bytová zóna a 4.Nudvojovice u Kamaxu –průmyslová zóna

16


nově přidal další 2 zóny soustředěné bytové výstavby: 1. Benátky- za nemocnicí BI - Z 146, Z 149 a Z 150, 2. Mašov - Sobotecká BV – Z 322 Využití uvedených návrhových ploch je podmíněno zpracováním územní studie. Jedná se rozsáhlé plochy se specifickým využitím s lokálním přesahem, nebo plochy, u kterých je již nyní identifikována nutnost detailního řešení z důvodu problematického napojení na inženýrské a dopravní sítě, soulad a navázání na urbanistickou strukturu, vazba na volnou krajinu, významné krajinné prvky apod.. V plochách podmíněných zpracováním územní studií je doporučeno prověření a preference zachování všech přírodně hodnotných ploch s vyšší ekologickou stabilitou, zachování sídlení zeleně, odstupů od jednotlivých funkcí, respektování hydrologického režimu území, tj. i snaha o zachování nebo posílení retence krajiny (zásak na pozemku, budování lokálních retenčních nádrží, rybníčků, vodních prvků, aj.). Pořizovatel při zpracování zprávy o uplatňování ÚP Turnov za uplynulé období vyhodnotí návrhovou plochu z hlediska aktuálnosti jejího vypuštění z územního plánu. Plocha BV-Z 399, 4730 m2, Mašov Hodnocení SEA: plocha vznikla z původní větší plochy Z 275, která z důvodu situování na I. třídě ochrany nebyla doporučena. Nové řešení je sice o něco šetrnější k ZPF, ale přesto je zábor velmi kvalitní půdy významný a v daném území se jeví jako nadbytečný a zbytečně zahušťující zástavbu. Zpracovatelka SEA doporučuje nerealizovat z těchto důvodů plochu Z399 a ponechat její stávající funkci. Pořizovatel se rozhodl nerespektovat doporučení a trvá na vymezení plochy jako návrhové plochy pro bydlení venkovské BV. Toto řešení vychází z platného územního plánu a bylo souhlasně projednáno s dotčenými orgány: MěÚ Turnov OŽP, stanovisko k návrhu z 14.02.2013: Z399 – BV – souhlasíme s podmínkou výstavby pouze 1 RD v linii podél komunikace z důvodu zachování rozptýlené zástavby, v rozsahu původního ÚP - vedeno jako území malých sídel. MěÚ Turnov OŽP, zápis z dohodovací jednání 18.03.2013: Plocha Z 399-BV – v konceptu byla řešená plocha označena jako Z 275. Na základě její redukce vznikla v území další plocha Z399. Plocha byla upravena z důvodu procházejícího el. vedení VN a plynovodu. Pořizovatel vzhledem k velikosti plochy požaduje souhlas k umístění min. dvou rodinných domů. Orgán ochrany přírody souhlasí s přesunem ploch na pozemku parc. č. 3560/3 v k.ú. Turnov (zeleň do jižní části pozemku parc. Č. 3560/3 v k.ú.Turnov, BV na severní část pozemku) a s výstavbou 1 RB na pozemku parc. Č. 3560/3 i s výstavbou 1 RD na pozemku parc. Č. 3560/2, který je v platném ÚP veden jako území malých sídel. MěÚ Turnov OŽP, stanovisko k návrhu z 04.11.2013: Z 399 – BV – souhlasíme - podmínka orgánu OP splněna (2 RD), souhlas i v dohodovacím řízení, ale v příloze č. 1 uvedeno „plochu nerealizovat“ KÚLK, OŽPZ, stanovisko k návrhu z 18.01.2013: Z 399- plocha BV o výměře 0,47ha v k.ú. Turnov. Odůvodnění: Lokalita je navržena na ploše ZPF zahrnuté do I. třídy ochrany, na části lokality Z 275 navržené v konceptu ÚP. Nově navrženým řešením dochází k nežádoucímu rozčlenění dané plochy ZPF. Ve vyhodnocení SEA je doporučeno ponechat danou plochu stávající funkci, tedy v daném případě ZPF. Na základě těchto skutečností orgán ochrany ZPF považuje za nezbytné dohodnout úpravu, dané plochy, případně její ponechání stávající funkci.

17


KÚLK, OŽPZ, zápis z dohodovací jednání 12.03.2013: Plocha Z 399 – v konceptu byla řešená plocha označena jako Z 275. Na základě její redukce vznikla v území další plocha Z 399. Plocha byla upravena z důvodu procházejícího el. vedení VN a plynovodu. Po posouzení lokality, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, orgán ochrany ZPF souhlasí s ponecháním lokality. Odůvodnění: Daná plocha leží při komunikaci a navazuje na stávající zástavbu. Její tvar a umístění jsou dle informací pořizovatele ÚP dány nutností vyčlenění částí zasažených stávající technickou infrastrukturou z plochy zastavitelné. Orgán ochrany ZPF posoudil tuto skutečnost a souhlasí s jejím ponecháním v ÚP Turnov. Hodnocení pořizovatele a zpracovatele: plocha Z 399 leží u hlavní pozemní komunikace v lokalitě Mašov tj. ulice Sobotecká a lze jí snadno dopravně napojit. Nová plocha zástavby je vymezena v návaznosti na stávající zástavbu a vyplňuje stávající proluku mezi realizovanou zástavbou. Ohraničení zastavěného území města Turnov vysoce kvalitní zemědělskou půdou jsou významné faktory limitující možnosti rozvoje zástavby na území města. Tuto plochu však již nelze zemědělsky intenzivně využívat, protože netvoří souvislý lán pole. Na plochu je v regulativech ÚP stanoven limit výstavby max. 2 RD. Závěr: Dokumentace Návrhu Územního plánu Turnov včetně Vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj území byla veřejně projednána dne 29.10.2013. Oproti dokumentaci posuzované v předchozí etapě došlo v územním plánu k úpravě hranic zastavěného území, k upřesnění výměr některých zastavitelných ploch, byly doplněny a vyhodnoceny zastavitelné plochy původně zahrnuté do zastavěného území. Návrh územního plánu byl upraven dle požadavků, které byly uplatněny v rámci projednání konceptu územního plánu a dle požadavků dotčených orgánů uplatněných ke společnému jednání k návrhu územního plánu. Bylo doplněno vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ploch zeleně (zeleň sídelní a přírodního charakteru - ZSP, zeleň na veřejných prostranstvích - ZV) na ZPF. Územní plán v každém katastrálním území navrhuje převážně plochy pro účely bydlení. Je navrhováno bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), bydlení v rodinných domech venkovské (BV) a bydlení smíšené (BS). V menší míře jsou navrhovány plochy dopravní infrastruktury a plochy výroby. Jako plochy dopravní jsou navrhovány místní komunikace (MK) a silnice (DS). Koridory zásadních dopravních staveb jsou v územním plánu vymezeny jako územní rezervy. Občanské vybavení je navrhováno ve třech kategoriích, a to komerční (OK), tělovýchovy a sportu (OS) a pro vzdělávání, sociální, zdravotní služby, kulturu apod. (OV). Plochy veřejných prostranství (PV) jsou navrhovány v centru města a jako drobné plochy u stadionu. Územním plánem jsou navrhovány 3 plochy drobnějších výměr pro zemědělskou výrobu (VZ). Navržené plochy výroby (VP) mají návaznost na stávající výrobní areály. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV) se nacházejí v zastavěném území, v zastavitelných plochách a v plochách přestavby a jsou to většinou plochy parkově upravené a veřejně přístupné. Do ploch ZSP jsou zahrnuty plochy veřejné, vyhrazené a soukromé zeleně a plochy ochranné a izolační zeleně, na nichž se podle popisu funkčního využití připouštějí stavby související s ochranou životního prostředí a s technickou infrastrukturou.

18


Drobné stavby informačního charakteru a hygienická zařízení jsou v těchto plochách podmíněně přípustné. Do dokumentace byly doplněny plochy vodní a vodohospodářské W. Zemědělská půda řešeného území má výměru 1300 ha a tvoří 57% celkové výměry daného území (2272 ha). Více než 1/3 půdy daného území náleží k půdám s nadprůměrnou produkční schopností, vysoce chráněným (v I. a II. třídy ochrany). Tyto zasahují i do zastavěného území, proto jsou zasaženy navrhovanými zastavitelnými plochami, které na zastavěné území navazují. Často jde o plochy převzaté z doposud platného Územního plánu sídelního útvaru Turnov včetně jeho změn. Rozsáhlejší lokality jsou řešeny platnými regulačními plány (RP Daliměřice, Hruštice-Károvsko, Durychov-Na Kamenci). Na výměře 39,81 ha je návrhy ploch dotčena půda v I. třídě ochrany, na výměře 42,89 ha je dotčena půda ve II. třídě ochrany a výměrou 46,79 ha je dotčena půda ve III. třídě ochrany. Při posuzování Návrhu Územního plánu Turnov, dokumentace pro veřejné projednání konané dne 29.10.2013, orgán ochrany ZPF zohlednil všechny zjištěné skutečnosti. Vzhledem k existujícím výše uvedeným regulačním plánům byly v návrhu ÚP ponechány plochy s rozsáhlejšími zábory ZPF, podstatně zasahující do vysoce chráněné zemědělské půdy. Orgán ochrany ZPF respektuje opakované návrhy ploch (z ÚPNSÚ a jeho změn), které doposud nejsou zastavěné. Nové zastavitelné plochy jsou navrhovány do zastavěného území a do ploch navazujících na toto území, do cestních sítí a tak, aby co nejméně narušovaly organizaci ZPF daného místa. Celková výměra změn funkčního využití ploch je 157,69 ha, tedy 12,13% z celkové výměry půdy řešeného území (1300ha). Přitom na části těchto ploch je navrhována zeleň. Návrh Územního plánu Turnov nebude mít z koncepčního hlediska ani z hlediska posouzení jednotlivých ploch významný negativní vliv na celistvost Evropsky významných lokalit (EVL) ani z hlediska komplexního působení na EVL jako celek, ani ve formě významného negativního vlivu na jednotlivé předměty ochrany EVL. Na základě výše uvedeného je možno uzavřít: významný negativní vliv koncepce na celistvost vymezených EVL a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 a její předmětů ochrany lze vyloučit.

Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE ORM/14/456/KAP / 29. 4. 2014

N A Š E Z NAČKA KULK 28494/2014

VYŘIZUJE/LINKA Ing. Kozlovská/498 [email protected]

LIBEREC 21. 5. 2014

STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon OPVŽP). Název návrhu koncepce: Územní plán Turnov Umístění záměru: Kraj: Liberecký Obec: Turnov

19


Katastrální území: Malý Rohozec, Bukovina u Turnova, Daliměřice, Turnov, Mašov u Turnova Předkladatel: Městský úřad Turnov Odbor rozvoje města Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Zpracovatel vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková Polní 293 747 62 Mokré Lazce rozhodnutí o autorizaci ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona OPVŽP, č. j. 4094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č. j. 34671/ENV/11 RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Kotlářova 2770/40 700 30 Ostrava – Zábřeh rozhodnutí o autorizaci k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č. j. 630/3434/04, prodlouženo rozhodnutím 82929/ENV/09-2577/630/09 Mgr. Monika Mazalová Národních hrdinů 831 751 31 Lipník nad Bečvou rozhodnutí o autorizaci k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č. j. 20403/ENV/13 - 815/630/13 Průběh posuzování: Návrh Zadání Územního plánu Turnov byl Krajskému úřadu Libereckého kraje předložen dne 22. 5. 2009. V uplatnění požadavků odborných složek dotčeného orgánu Krajského úřadu Libereckého kraje k návrhu Zadání Územního plánu Turnov (č. j. OÚPSŘ/154/2009/OUP ze dne 17. 6. 2009) byl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dál jen stavební zákon). Návrh zadání navrhoval plochy, jejichž funkční využití stanoví rámec pro budoucí umístění záměrů (nových komunikací, železnic, vedení VN, parkovišť, výroby a skladování) podléhajících posouzení dle přílohy č. 1 zákona OPVŽP. V případě nevyloučení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Správou CHKO Český ráj (dále jen Správa CHKO) mělo být součástí také vyhodnocení podle § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny). Správa CHKO v požadavcích k návrhu Zadání Územního plánu Turnov č. j. S/1119/CR/2009/740 ze dne 29. 6. 2009 nevyloučila významný vliv na soustavu Natura 2000. Veřejné projednání Konceptu Územního plánu Turnov (dále jen koncept ÚP) se konalo dne 18. 10. 2011 od 16.00 hodin ve velkém sále KC Střelnice, Markova 311, Turnov. Součástí jednání bylo také posouzení konceptu ÚP z hlediska jeho vlivů na udržitelný rozvoj území (dokument „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ – Ing. Pavla Žídková (část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí), RNDr. Tomáš Kuras, PhD. a Mgr. Monika Mazalová (část B – Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000), obě části zpracovány v srpnu 2010)) (dále jen 1. verze dokumentace SEA). Zde byla dle stavebního zákona prodloužena lhůta k vydání stanoviska (č. j. KULK 76598/2011 ze dne 12. 10. 2011). Zároveň byl stanoviskem č. j. OÚPSŘ/154/2009/OUP ze

20


dne 2. 11. 2011 uplatněn požadavek na dopracování 1. verze dokumentace SEA z důvodů uvedených ve stanovisku (hodnotila jen část lokalit, neodrážela konkrétní poměry v území, lokality s prokazatelně negativním vlivem na životní prostředí doporučovala ponechat v ÚP a další). Upravené vyhodnocení bylo požadováno znovu veřejně projednat, aby bylo možné vydat stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (dále jen stanovisko SEA). 1. verze dokumentace SEA byla přepracována v prosinci 2011 (dále jen 2. verze dokumentace SEA) a v únoru 2012 byla zveřejněna na úřední desce Města Turnov. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad) obdržel dne 6. 3. 2012 žádost o vydání stanoviska SEA ke konceptu ÚP. Vhledem ke skutečnosti, že nebylo zopakováno veřejné projednání konceptu ÚP a 2. verze dokumentace SEA (značně se lišící od 1. verze dokumentace SEA) nebyla projednána postupy dle stavebního zákona s dotčenými orgány ani s veřejností, nevydal krajský úřad stanovisko SEA s tím, že jej vydá, až bude vše náležitě projednáno (stanoviska č. j. KULK 16095/2012 ze dne 29. 2. 2012, č. j. KULK 17241/2012 ze dne 9. 3. 2012 a č. j. KULK 49348/2012 ze dne 5. 9. 2012). Společné jednání k Návrhu Územního plánu Turnov (dále jen návrh ÚP) se konalo dne 18. 12. 2012 od 10.00 hodin v zasedací místnosti č. dv. 215 Městského úřadu Turnov. Součástí jednání bylo také posouzení návrhu ÚP z hlediska jeho vlivů na udržitelný rozvoj území (dokument „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ – Ing. Pavla Žídková (část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, listopad 2012), RNDr. Tomáš Kuras, PhD. a Mgr. Monika Mazalová (část B – Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000, srpen 2012)) (dále jen 3. verze dokumentace SEA). Veřejné projednání návrhu ÚP se konalo dne 29. 10. 2013 od 16.00 hodin ve velkém sále KC Střelnice, Markova 311, Turnov. Součástí jednání bylo také posouzení návrhu ÚP z hlediska jeho vlivů na udržitelný rozvoj území (dokument „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ – Ing. Pavla Žídková (část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí), RNDr. Tomáš Kuras, PhD. a Mgr. Monika Mazalová (část B – Posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000), obě části zpracovány v září 2013) (dále jen 4. verze dokumentace SEA). Krajský úřad obdržel dne 31. 1. 2014 kopie všech vyjádření a stanovisek k návrhu ÚP, záznamy ze společného i veřejného jednání a dále 4. verzi dokumentace SEA a další nepovinné podklady (žádost č. j. ORM/14/90/KAP). Dne 24. 2. 2014 krajský úřad uplatnil požadavek dle § 50 odst. 5 stavebního zákona na prodloužení lhůty pro vydání stanoviska SEA, nejdéle však o 30 dnů. Stanovisko SEA č. j. KULK 7826/2014 ze dne 28. 3. 2014 bylo nesouhlasného charakteru. Hlavními důvody pro vydání nesouhlasného stanoviska byla neúplnost dokumentace návrhu ÚP a nerespektování podmínek 4. verze dokumentace SEA a požadavků dotčených orgánů.

21


Dne 30. 4. 2014 obdržel krajský úřad žádost (č. j. ORM/14/456/KAP) o přehodnocení stanoviska SEA doloženou pokyny pro zpracování úpravy návrhu ÚP po veřejném projednání (duben 2014), výrokovou částí návrhu ÚP s doplněnou kapitolou F, odůvodněním návrhu ÚP s doplněnou kapitolou G a zápisy z dohodovacích jednání se Správou CHKO (ze dne 2. 4. 2014) a s odborem životního prostředí Městského úřadu Turnov (ze dne 28. 4. 2014). Dne 19. 5. 2014 pak krajský úřad obdržel (elektronicky) poslední verzi doplněných regulativů, které byly projednány na pracovním zastupitelstvu Města Turnov a budou předloženy ke schválení na červnovém zasedání zastupitelstva Města Turnov. Stanovisko: Krajský úřad jako příslušný orgán podle § 22 písm. e) zákona OPVŽP, ve smyslu ustanovení § 10g uvedeného zákona OPVŽP a podle ustanovení § 50 odst. 5 stavebního zákona v y d á v á SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu ÚP z hlediska jeho vlivů na životní prostředí, veřejné zdraví a soustavu Natura 2000, bez stanovení doplňujících podmínek. Odůvodnění: Kapitola G) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byla doplněna ve smyslu požadavků uplatněných ve stanovisku SEA č. j. KULK 7826/2014 ze dne 28. 3. 2014. Z předložených podkladů (zejména doplněných regulativů, které budou předloženy ke schválení na červnovém zasedání zastupitelstva a kapitoly G) vyplývá, že téměř všechny požadavky uvedené ve 4. verzi dokumentace SEA a stanovisku SEA č. j. KULK 7826/2014 ze dne 28. 3. 2014 byly do územního plánu zapracovány. Požadavky, které zapracovány nebyly, byly dohodnuty a bylo řádně zdůvodněno jejich nezapracování. Dotčené orgány nepožadují doplnění 4. verze dokumentace SEA. Územní plán nebude mít významný negativní vliv na soustavu Natura 2000. Upozornění: Krajský úřad vydal stanovisko č. j. OÚPSŘ/154/2009/OUP ze dne 5. 3. 2014 k předloženým námitkám a připomínkám k návrhu ÚP. Dne 13. 3. 2014 obdržel krajský úřad žádost o přehodnocení tohoto stanoviska, v níž jsou uvedeny důvody, proč nevyžadovat doplnění dokumentace SEA a konání opakovaného veřejného jednání k návrhu ÚP Turnov. K žádosti bylo vydáno samostatné stanovisko (č. j. KULK 17897/2014 ze dne 9. 4. 2014), v němž krajský úřad požadoval doplnění dokumentace SEA. Upravený návrh ÚP a doplněná dokumentace SEA by měly být v rozsahu provedených úprav projednány na opakovaném veřejném projednání. Toto stanovisko zůstává i nadále v platnosti. Krajský úřad upozorňuje na skutečnost, že pokud by byly do územního plánu přidávány nové návrhové lokality, případně pokud by došlo ke změnám hranic a funkčního využití ploch, bylo by nutné tylo změny vyhodnotit z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a poté náležitě projednat (s dotčenými orgány i s veřejností). V případě, že by tyto změny mohly ovlivnit evropsky

22


významné lokality a ptačí oblasti, bylo by nutné je vyhodnotit také z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000. Krajský úřad dále upozorňuje, že realizace záměrů vedených v územních rezervách si vyžádá překlopení územní rezervy do návrhové plochy změnou územního plánu. Současně krajský úřad upozorňuje, že tímto stanoviskem není dotčena povinnost případného posouzení záměrů, jež jsou předmětem územního plánu, v režimu posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle uvedeného zákona OPVŽP, pokud záměry budou naplňovat ustanovení některého z bodů přílohy č. 1 tohoto zákona OPVŽP, nebo pokud budou naplňovat ustanovení § 4 odst. 1) písm. e) zákona OPVŽP. Posouzení vlivů záměru na životní prostředí je pak jedním z podkladů v následných řízeních dle zvláštních právních předpisů. Město Turnov (jako dotčený územně samosprávný celek) žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 písm. a) zákona OPVŽP o zveřejnění tohoto stanoviska na úřední desce. Doba zveřejnění je minimálně 15 dnů. Zároveň město Turnov žádáme, aby nám zaslalo písemné potvrzení o vyvěšení této informace na úřední desce. Se stanoviskem vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí se lze seznámit na internetových stránkách www.cenia.cz/sea a www.kraj-lbc.cz.KULK Toto stanovisko není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nelze se proti němu odvolat. Otisk úředního razítka RNDr. Jitka Šádková vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

23


H. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SZ. Krajský úřad Libereckého kraje odbor územního plánování a stavebního úřadu VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE N A Š E Z N A Č KA 12. 8. 2013 / ORM//13/707/LAJ OÚPSŘ 154/2009/OÚP

VYŘIZUJE/LINKA Vladimír Mařan/485 226 651 [email protected]

LIBEREC 12. září 2013

Stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, k Návrhu Územního plánu Turnov Krajskému úřadu Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen KÚ LK, OÚPSŘ) byla doručena dne 13. 08. 2013 písemnost Městského úřadu Turnov, odboru rozvoje města, který v souladu s ustan. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) pořizuje Územní plán (dále jen ÚP) Turnov s odkazem na ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona, žádost o stanovisko krajského úřadu k Návrhu ÚP Turnov z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Pořizovatel zároveň zaslal KÚ LK stanoviska a připomínky vyplývající z procesu společného jednání Návrhu ÚP Turnov, včetně vyhodnocení. Dokumentace Návrhu ÚP Turnov projednávána na společném jednání byla KÚ LK OÚPSŘ předložena. Po seznámení se s doručenými podklady a v souladu s ustanovením § 50 odst. 7 stavebního zákona posoudil KÚ LK předložený ÚP Turnov z těchto hledisek: 1. Soulad s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací kraje. Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR) byla schválena vládou ČR usnesením č. 929 dne 20. 7. 2009. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) nabyly účinnosti 22. 1. 2012. PÚR ČR a ZÚR LK stanovují podmínky pro územní rozvoj v následujících tematických okruzích, relevantních pro území obce Turnov : Řešené území leží v rozvojové ose OS3 Rozvojová osa Praha – Liberec – hranice ČR / Německo, Polsko, která je vymezena s vazbou na významné dopravní koridory silnic R10 a R35. Přes řešené území je veden koridor kombinované dopravy AGTC KD1 – C65 Zawidów (Polsko – PKP) – Frýdlant – Liberec – Turnov – Mladá Boleslav – Milovice – Lysá nad Labem – Praha. Zároveň je řešené území dotčeno koridorem silniční dopravy S5 – úsek R10/R35 (Mnichovo Hradiště–Rádelský Mlýn) − Úlibice (E 442). Po prostudování předložené dokumentace a posouzení souladu se ZÚR LK Vám sdělujeme následující: ÚP Turnov respektuje záměry vyplývající ze ZÚR LK, které byly komplexně posouzeny, zapracovány a v konkrétních případech zpřesněny viz:

24


ROB3 Rozvojová oblast Turnov Z2 - Ve vymezených rozvojových oblastech nadmístního významu podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit pro zajištění vyváženého využívání potenciálu kraje ve všech jeho částech. Rozvojové osy 1. řádu – republikového významu Z3 - V rozvojové ose republikového významu v prostorových vazbách na významné dopravní koridory podporovat požadavky na změny v území, posilující význam propojení rozvojové oblasti Liberec s rozvojovou oblastí Praha a se sousedními státy (Německo / Polsko). ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou hranice ČR / Německo, Polsko. Silniční doprava Z16 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silničního napojení Libereckého kraje na multimodální koridory (MMK). Koridory mezinárodního významu: Zlepšení silničního spojení Hradec Králové - Liberec, součást TEN-T. Vymezení: ZÚR LK zpřesňují koridor kapacitní silnice S5 vymezený PÚR ČR (2008), (Rádelský Mlýn /Mnichovo Hradiště - Úlibice) formou územní rezervy: varianta B - „severní“ D01B - územní rezerva pro kapacitní silnici S5, úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK (Úlibice). V rámci PÚR ČR je účelem vymezení koridoru dopravy jeho územní ochrana pro umístění pozemní komunikace, která svým vlivem a svým významem přesahuje území jednoho kraje. Tato územní ochrana je stanovena v souvislosti s řešením základní sítě kapacitních silnic (silnice u kterých budou teprve stanoveny parametry) jejíž součástí je vymezen koridor S5. Součástí bodu 114 PÚR ČR byl úkol zpracování územní studie, která zohlední požadavky udržitelného rozvoje území, provedení výběru koridoru kapacitní silnice s ohledem na území NATURA 2000 a stanovit požadované podmínky jeho územní ochrany. V rámci zpracování Územní studie koridoru kapacitní studie R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn – Úlibice (dále jen územní studie) na základě úkolu PÚR ČR, která je odborným podkladem, jehož závěry jsou využity pro plnění úkolu uloženého Ministerstvu pro místní rozvoj v článku (114), bylo provedeno zpřesnění a územní vymezení jednotlivých koncepčních variant koridoru S5 ve smyslu PÚR ČR, a to v porovnání s koridorem kapacitní silnice S5 dle ZÚR LK (600 m) v širším územním rozsahu (šíře cca 1 – 4 km) tak, že každá koncepční varianta umožnila prověřit územní podmínky a předpoklady pro průchod kapacitní silnice v alternativních parametrech. Územní studie při zohlednění širších přepravních vztahů a významu koridoru S5 v přeshraničních, vnitrostátních a regionálních souvislostech, dopravně inženýrských požadavků a podmínek, urbanistických, socioekonomických a územních podmínek a limitů, s

25


ohledem na území CHKO Český ráj a lokality Natura 2000, s ohledem na výsledky hodnocení z hlediska udržitelného rozvoje území, doporučuje výsledný koridor kapacitní silnice S5 ve variantě severní. V rámci vymezených dopravních ploch a koridorů nadmístního významu (viz D01B) ZÚR LK je hlavním cílem vytvořit podmínky pro optimální dopravní obslužnost Libereckého kraje, napojení významných sídel na nadřazenou dopravní síť a omezení zátěže sídel dopravou. Cílem je též zajistit optimální převedení tranzitní dopravy přes území kraje, což bylo provedeno vymezením koridorů v této dokumentaci. Koridorem D01B se rozumí plocha vymezená pro umístění vedení dopravní infrastruktury, ve které nesmí být umisťovány a povolovány takové stavby a činnosti, které by bránily navrženému budoucímu využití. Vymezení šířky koridor D01B pro potřeby ZÚR LK se odvozuje z normových šířkových profilů tras nutných pro provoz a užívání, včetně jejich příslušných ochranných pásem, ve kterých ovlivňují využitelnost dotčených území. Na základě Územní studie koridoru kapacitní studie R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn – Úlibice byly zpřesněny a územně vymezeny jednotlivé varianty, včetně varianty vyplývající ze ZÚR LK viz D01B, ze kterých vzešla jako nejvhodnější varianta severní. Tato varianta byla následně převzata a zpřesněna v měřítku územně plánovací dokumentace v Návrhu ÚP Turnov a výše uvedené zpřesnění a územní vymezení z územní studie respektuje. Koridory regionálního významu: Z18 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silniční dostupnosti Liberce ze všech částí Libereckého kraje. Vymezení: D18C - územní rezerva pro silnici II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 Variantní řešení dopravního napojení z koridoru kapacitní silnice S5 (varianta B Turnov Úlibice) do prostoru Semil. Vymezení: D18D - územní rezerva pro silnici II/283, úsek Turnov - Semily Variantní řešení dopravního napojení ze stávající silnice I/35 do prostoru města Semily, vztah k variantě A kapacitní silnice S5 (Mnichovo Hradiště - Úlibice). Tyto koridory dopravní infrastruktury jsou předmětem řešení v rámci ÚP Turnov, které bylo zpřesněno a vytváří tím územní podmínky pro výše uvedené koridory silniční dopravy. Železniční doprava Z20 Vytvářet v území podmínky pro zlepšení železničního spojení Libereckého kraje s okolními regiony a zajištění optimálního napojení na budoucí transevropskou dopravní síť s přihlédnutím k dohodě o nejdůležitějších trasách kombinované dohody.

26


Koridory mezinárodního významu Železniční spojení Praha-Mladá Boleslav-Turnov-Liberec-Frýdlant-Černousy/Zawidów (PL) ZUR LK zpřesňuji koridor kombinované dopravy KD1 navrženy PUR ČR (2008), Zawidów Frýdlant - Liberec - Praha. Vymezeni: D26 úsek hranice LK - Turnov - Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění. Vymezeni: D26R úsek Turnov – Čtveřín, nový usek - uzemni rezerva Napojení na Královéhradecký kraj: Vymezení: D29A úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s Novostavbami dílčích úseků, elektrizace. Vymezení: D31A úsek Turnov - Semily – Košťálov, optimalizace trati, elektrizace. Tyto koridory dopravní infrastruktury jsou předmětem řešení v rámci ÚP Turnov, které bylo zpřesněno podle aktuálních záměrů SŽDC a vytváří tím územní podmínky pro výše uvedené koridory železniční dopravy. Propojení turistických oblastí Z24 - Vytvářet územní podmínky pro propojení turistických oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu prostředky bezmotorové dopravy. Multifunkční turistické koridory (cyklo, pěší, lyže, event. voda). D41A Koridor Jizera, Mnichovo Hradiště - Turnov - Železný Brod - Semily - Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou - Kořenov. Protipovodňová ochrana území Z29 Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. P05_1 - Jizera, úsek Svijany – Rakousy D.3 Zásady koncepce rozvoje územního systému ekologické stability Z37 Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení funkcí územního systému ekologické stability. Území obce Turnov je dotčeno těmito složkami územního systému ekologické stability, které vyplývají ze ZÚR LK viz: K31V,N, RC386, RK675 a jsou zpřesněny a zapracovány v Návrhu ÚP Turnov. Požadavky a záměry vymezené v PÚR ČR a ZÚR LK jsou v Návrhu ÚP Turnov řešeny v souladu s těmito nadřízenými nástroji územního plánování.

27


2. Zajištění koordinace využívání území. V rámci širších vztahů a zajištění koordinace využívání území navrhované využití území dle Návrhu ÚP Turnov není v rozporu s využitím sousedních území. Požadavky a záměry vymezené v Návrhu ÚP Turnov jsou řešeny v souladu s tímto požadavkem. Ze strany sousedících obcí nebyly vůči Návrhu ÚP Turnov uplatněny připomínky. Závěr: KÚ LK, OÚPSŘ neuplatňuje k Návrhu ÚP Turnov stanovisko obsahující požadavky na jeho úpravu a na základě výše uvedeného posouzení souhlasí s předloženým Návrhem ÚP Turnov a potvrzuje, že lze zahájit řízení o vydání návrhu územního plánu. Otisk úředního razítka RNDr. Kateřina Lauermannová vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu

I. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODT. 5 SZ ZOHLEDNĚNO. Stanovisko Krajského úřadu je souhlasné a nebyly v něm uplatněny požadavky na úpravu návrhu územního plánu.

J. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY. J. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení. J. 1. 1. Urbanistická koncepce. Na území Města Turnov se vyskytuje množství kulturně civilizačních hodnot, které je třeba chránit. Jsou to zejména:  národní kulturní památky: zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova  Městská památková zóna – MPZ Turnov  Území s archeologickými nálezy: TAB. 1: ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Poř. Č. SAS

Název ÚAN

Kategorie Katastrální území ÚAN

03-32-18/6

Malý Rohozec - historické jádro

II

Malý Rohozec

03-32-18/4

poloha "Na Chocholce", "Bukovsko"

I

Bukovina u Turnova

28


03-32-18/15

Daliměřice – zahrádkářská kolonie

I

Daliměřice

03-32-18/2

Hrad Hrubý Rohozec

I

Daliměřice

03-32-18/3

Poloha „Na Vápeníku“

I

Daliměřice

03-32-23/22

Turnov – areál průmyslové zóny

I

Daliměřice

03-32-18/12

Turnov – areál SÚS Semily

I

Turnov

03-32-18/14

Turnov – areál průmyslové zóny SFS, I INTEC, ONTEX

Turnov

03-32-22/1

Polykult. naleziště na pravém břehu I Jizery

Turnov, Přepeře

03-32-23/1

Intravilán města Turnov

I

Turnov

03-32-23/10

Maškovy Turnova

centrální

část I

Turnov

03-32-23/17

Kacanovy – poloha Konice – ZSO

I

Kacanovy, Turnov

03-32-23/18

Turnov – poloha V Zátiší

I

Turnov

03-32-23/19

Turnov – Fučíkova ulice

I

Turnov

03-32-23/20

Turnov – VD Granát

I

Turnov

03-32-23/22

Turnov – areál průmyslové zóny

I

Turnov

03-32-23/3

Výšinka, Vrchhůra

I

Turnov, Bělá u Turnova

03-32-23/6

Turnov – západní část Maškových I zahrad

Turnov

03-32-23/9

Hruštice

I

Turnov

03-32-23/11

Zaniklá osada Nová Ves

I

Mašov u Karlovice

03-32-23/12

Obec Kadeřavec

I

Mašov u Turnova

03-32-23/13

Samota Kalužník

I

Mašov u Turnova

03-32-23/14

Ves Mašov

I

Mašov u Turnova

03-32-23/15

Hamry u Pelešan

I

Mašov u Turnova

03-32-23/4

Hrad Valdštejn

I

Mašov u Turnova

03-32-23/7

Pelešany – poloha na L. břehu Libuňky I

Mašov u Turnova

zahrady,

Turnova,

29


03-32-23/8

Abri nad Markovým koutem

I

Mašov u Turnova

03-34-03/13

Pelešanské jezero

I

Ktová, Mašov u Turnova, Hnanice p.Troskami, Rovensko p.Troskami, Karlovice

Území města Turnov má mimořádně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rázovitých staveb a kulturně historických souborů staveb. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Kulturně historický potenciál řešeného území Turnov je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických. Správní území Turnov má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb. Většina v budoucnu prováděných zemních prací bude podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn využití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území města Turnov se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí, a které je třeba chránit ve správních řízeních o změnách využití území a stavebních záměrech. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dále o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Ve správním obvodu města Turnov je tato skupina historicky významných objektů představována železniční tratí Turnov – Semily, která je unikátní vedením trasy podél řeky Jizery a množstvím tunelů. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenný zámecký park Hrubý Rohozec a zahrady u soukromých vil a obytných domů, kde je třeba chránit jak celkovou původní kompozici, tak i dendrologickou skladbu druhů dřevin při jejich obnově. Území je rovněž bohaté na originální historickou sakrální architekturu od neogotiky (chrám Narození Panny Marie v Turnově) až po množství barokních kostelů a hřbitovních kaplí. Urbanistická koncepce města se návrhem ÚP Turnov nemění. Navrženým systémem podmínek pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití se zpřesňuje funkční uspořádání a prostorová organizace města a zabezpečuje se na lepší úrovni ochrana jeho dochovaných hodnot. Návrh rozvojových ploch a časové vymezení jejich postupné zástavby odpovídají reálnému vývoji demografické situace. Převážná většina zastavitelných ploch je organizována do větších, souvislých územních celků, jejichž urbanistické řešení i územní vazby byly nebo postupně jsou ověřovány podrobnějšími územními studiemi či regulačními plány. Navržené veřejně prospěšné stavby a opatření veřejné infrastruktury, spolu s variantním vymezením

30


územních rezerv pro koridory staveb dopravní infrastruktury přispějí k dopravnímu zklidnění centra města a ke zlepšení kvality životního prostředí v něm (podrobněji viz kapitola J. 1. 2). Návrh rozvojových ploch i koridorů hlavních staveb veřejné infrastruktury v maximální možné míře respektuje uspořádání krajiny a krajinný ráz, zejména v chráněných územích přírody. Podrobné vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení vlivů koncepce ÚP Turnov na životní prostředí (zpracovatel Ing. Pavla Žídková) a ve Vyhodnocení vlivů koncepce ÚP Turnov na evropsky významnou lokalitu a oblast soustavy Natura 2000 (zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.). V území řešeném návrhem ÚP Turnov se vyskytují následující kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: TAB. 2: SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Číslo rejstříku 25237 / 6-2512

26428 / 6-2509

15248 / 6-2835 16914 / 6-2836

Sídelní útvar Dolánk yu Turnov a Dolánk yu Turnov a Turnov

Část obce

Památka

Dolánky u Turnova

čp.7

vodní mlýn Abelův

Dolánky u Turnova

čp.12

venkovská usedlost Dlaskův statek

Daliměřice

22658 / 6-2815 37175 / 6-2817

Turnov Hrubý Rohozec Turnov Turnov Turnov Turnov

45976 / 6-2842 14994 / 6-2837 19273 / 6-2818 12577 / 6-5983 46702 / 6-2824

Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov

51125 / 6-6224

Turnov Turnov

39861 / 6-2822

Turnov Turnov

18267 / 6-2833 40449 / 6-2838

Turnov Turnov Turnov Turnov


101046 Turnov Turnov 28791 / 6-2828

čp.

Turnov Turnov

čp.1

Ulice, nám./umístění

socha sv. Jana Nepomuckého zámek Hrubý Rohozec

Bezručova

kostel P. Marie kostel sv. Františka z Assisi kostel sv. Jana Křtitele kostel sv. Matěje kostel sv. Mikuláše synagoga hrob - náhrobek J. V. Šimáka hrob - náhrobky rodiny Boháčkovy, Kuhnovy a JUDr. Vojtěcha Fotra hrob - pomník Fortunata Durycha židovský hřbitov vojenský hřbitov z války 1886 smuteční síň s márnicí

hřbitov nám. Českého ráje

socha P. Marie

Bezručova

Hruštice Děkanská Krajířova

městský hřbitov u kostela P. Marie hřbitov Sobotecká

nová část městského hřbitova nám. Durychovo

31


27046 / 6-2829

Turnov Turnov

51187 / 6-6217

Turnov Turnov

100627 Turnov Turnov 21752 / 6-2831 16448 / 6-2830


41548 / 6-2826 33276 / 6-2832


23901 / 6-2825 20904 / 6-2823 16437 / 6-4785

Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov

20468 / 6-2631

Turnov Turnov

11875 / 6-5557 12359 / 6-5581 41759 / 6-2816 34344 / 6-2820 26939 / 6-4520 50907 / 6-6177 20512 / 6-2819 25151 / 6-2821 31649 / 6-4711 11943 / 6-5559 12596 / 6-5993 49800 / 6-6080 12206 / 6-5617

Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov

Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov Turnov

103866 Turnov 41790 / 6-4497 Turnov 21904 / 6-4555 Turnov 36443 / 6-2834 Turnov 49768 / 6-6075 Turnov


socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého sousoší Kalvárie sousoší Loučení Krista a P. Marie sousoší Piety s P. Marií sousoší sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského pomník Josefa Pekaře pomník Miroslava Tyrše pomník padlým I. a II. světové války čp. zemědělský dvůr Valdštejnsko, s omezením: bez stodol čp. sýpka čp.1 radnice čp.65 klášter františkánský čp.70 měšťanský dům čp.71 muzeum čp.80 měšťanský dům čp.87 děkanství čp.89 měšťanský dům čp.94 spořitelna čp.245 měšťanský dům čp.271 měšťanský dům čp.331 měšťanský dům čp.373 střední škola uměleckoprůmyslová čp.600 škola čp.618 vila čp.670 divadlo čp.1007 sklárna Pacltova čp.1294 měšťanský dům

Hluboká, před čp. 142 Rývovy sady Mariánské náměstí, u kostela Panny Marie na Vrchhůře 28. října, před domem s pečovatelskou službou Na Šetřilovsku Skálova, při čp. 70

Skálova Skálova

Valdštejnsko

nám. Českého ráje Skálova Skálova Skálova Na Sboře 1 Skálova nám.Českého ráje Sobotecká Tázlerova Dvořákova Skálova Skálova 28. října L. Petrnouška Skálova U nádraží

32


J. 1. 2. Limity využití území. Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) pro řešení ÚP Turnov vyplývají následující limity využití území: I. LIMITY PROSTŘEDÍ (GEOLOGIE, HYDROLOGIE, PŮDNÍ FOND, ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, PŘÍRODA A KRAJINA)                

Sesuvná území Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída Vodní zdroje vč. ochranných pásem Vymezená záplavová území vodních toků Jizera a Libuňka a jejich aktivní zóny Zemědělský půdní fond, pozemky zařazené do I. a II. třídy ochrany Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 25 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochranné lesy a lesy zvláštního určení Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky registrované a ze zákona: Farářství, V Teplici, Profil u Dolánek a Mokřiny Chráněná krajinná oblast Český ráj (1. až 4. zóna ochrany) Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000: Průlom Jizery u Rakous, Podtrosecká údolí Geopark Český ráj Přírodní rezervace vč. ochranného pásma: Na hranicích, Hruboskalsko Přechodně chráněné plochy: V Kalužníku, Hamáčkův kout, U Hliníku Památné stromy vč. ochranného pásma Staré ekologické zátěže území a kontaminované plochy: Bukovina-Chocholouš, Kadeřavec (stará komunální skládka)

II. KULTURNÍ LIMITY (KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE)  Národní kulturní památky: zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova  Městská památková zóna – MPZ Turnov  Území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie III. CIVILIZAČNÍ LIMITY (DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, BEZPEČNOST)    

Ochranná pásma rychlostních silnic, silnic I., II. a III. třídy a železničních tratí Ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a vodovodních řádů Ochranná pásma kanalizačních řadů a objektů Ochranná pásma vedení VVN a VN

33


 Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení VTL plynovodů a regulačních stanic  Ochranné pásmo zájmového území Armády ČR  Radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS

Záměry vyplývající z ÚAP a mající dopad na řešené území: I. ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PROSTŘEDÍ  Aktualizace nadregionálních, regionálních a místních ÚSES II. ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT  Silnice III. třídy – návrhy na odstranění lokálních závad při křížení se silnicemi vyšších tříd  Výstavba rychlého železničního spojení na trase Praha – Mladá Boleslav - Turnov (trať č. 070) - Liberec, v úseku Liberec – Turnov (trať č. 030) – zdvojkolejnění, elektrizace, modernizace  Železniční trať č. 041 Turnov – Hradec Králové elektrizace, modernizace  Železniční trať č. 030 Turnov – Semily elektrizace, optimalizace  Multifunkční turistický koridor Jizera  Mezinárodní cyklistický koridor Jizera  Nadregionální cyklistický koridor Český Dub – Turnov – Jičín  Vedení VVN 110 kV Rekonstrukce linky V1101, V1102 ve stávající trase bez potřeby záboru nových ploch  Protipovodňová opatření na vodním toku Jizera Výše uvedené limity využití, pokud jsou graficky vyjádřitelné, jsou zakresleny ve výkresech grafické části dokumentace ÚP a v návrhu zastavitelných ploch a ostatních ploch změn využití území jsou respektovány.

34


J. 1. 3. Dopravní infrastruktura. Východisky navrhované koncepce jsou schválené regulační plány, projekty, studie, koncepční materiály poskytnuté pořizovatelem a doplňující průzkumy a rozbory.

J. 1. 3. 1. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Železniční doprava na území Turnova využívá síť železnic vybudovaných v 19. století. Tato síť je sice relativně hustá, avšak od doby svého vzniku neprošla podstatnou modernizací. Tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované a po provozní stránce neodpovídají současným nárokům. Problém představuje vzájemná návaznost tratí. Přestože je Turnov vcelku významným železničním uzlem, pro tratě 041 a 070 představuje tzv. úvrať. Úvraťová stanice je stanice na jedné trati, která má připojeny navazující traťové úseky obou směrů do jednoho zhlaví. Specifickým problémem Turnovska je průchod tratí velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrátovosti provozu dochází k omezování počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežádoucímu přesunu nákladní dopravy na silniční síť. Hlavní železniční koridory na území ČR jsou vedeny mimo řešené území. Do sítě tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží trať Praha – Turnov – Liberec – Černousy – hranice ČR, v jejíž trase stanoví PÚR ČR koridor kombinované dopravy KD1/C65. Řešeným územím procházejí tratě: [1] 030:Liberec – Turnov – Jaroměř – Pardubice (napojení na I. koridor). [2] 041:Turnov – Libuň – Jičín – Ostroměř – Hradec Králové s významem pro cestovní ruch, neboť prochází atraktivním územím Českého ráje. [3] 070:Turnov – Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav – Všetaty – Neratovice - Praha. Kromě technických parametrů tratí je hlavním problémem úvraťové spojení trati 070 s tratí 030 ve směru Praha – Liberec. NÁVRH ŘEŠENÍ: Záměrem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) je vybudování rychlého železničního spojení mezi Prahou a Libercem zdvojkolejněním příslušných úseků tratí 030 a 070, jejich elektrizací a vybudováním jejich bezúvraťového spojení. S tím souvisejí úpravy v železniční stanici Turnov na pražském a libereckém zhlaví, které však budou realizovány na stávajících plochách technické infrastruktury, nebo na plochách mimo území Turnova. Trasy tratí 041 a 030 východním směrem jsou územně stabilizované, pro návrhové období nepředpokládá SŽDC, zásadní změny. Veškeré uvažované stavby lze podle sdělení SŽDC realizovat na stávajících plochách ve vlastnictví ČD. V řešeném území je vlečka firmy R.F. PROFI s.r.o. vycházející ze železniční stanice Turnov. Vlečka je v současné době využívána.

35


V územním plánu není nutno vymezovat nové plochy technické infrastruktury-železniční, naopak lze některé plochy, jejichž využití v návrhovém období SŽDC, nepředpokládá, přeřadit do ploch výroby a skladování (s možným využitím pro TI-železniční).

J. 1. 3. 2. SILNIČNÍ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Silnice I.třídy Dálkové spojení řešeného území a vazbu na dálniční síť zajišťují rychlostní silnice R10 Praha – MÚK Ohrazenice, pokračující přes území Turnova jako silnice I/10 Turnov – Harrachov – hranice ČR (tvoří severní obchvat města) a rychlostní silnice R35 Liberec – MÚK Ohrazenice, pokračující jako silnice I/35 Turnov – Jičín - Hradec Králové. Silnice R10 a R35 až po MÚK Ohrazenice jsou plně funkční, bezproblémové, s mimoúrovňovými křižovatkami a nejvyšší povolenou rychlostí 130 km/ hod. Průtahy silnic I/10 a I/35 přes Turnov jsou nově vybudovány jako částečný obchvat města a jejich vybudování přineslo výrazné zlepšení dopravních poměrů ve městě. Další trasa silnice S5 ve směru na Hradec Králové není územně stabilizována. PÚR ČR 2008 ukládá pro úsek Rádelský Mlýn – Úlibice (koridor S5): “Provést výběr koridoru kapacitní silnice s ohledem na území CHKO Český ráj a lokality soustavy Natura 2000 a stanovit požadované podmínky jeho územní ochrany.„ Z dosud provedených studií vyplývá, že konečný koridor bude procházet územím Turnova tzv. severní varianta. Zatížení silnic celkem vozidel/den podle celostátního sčítání dopravy 2010:  I/10 na vstupu do Turnova 14814  I/10 Vesecko 6043  I/35 mezi Nádražní a Soboteckou 17742  I/35 na JV výstupu z města 9588 Silnice II. třídy Územím procházejí dvě silnice II. třídy: II/610 Mnichovo Hradiště – Turnov: jde o paralelní trasu s R10, využívanou pouze místní dopravou. II/ 283 Turnov – Zelený Háj – Slaná – Košťálov – Stará Paka. Umožňuje spojení do Semil nebo Lomnice nad Popelkou, zpřístupňuje skládku a kamenolom Košťálov. Závažný dopravní problém představuje kolizní průtah této silnice historickým centrem Turnova. Jednoznačně nejkritičtějším úsekem je část silnice II/283 procházející Náměstím Českého ráje. Na zatížení se jen částečně podílí tranzitní doprava přes Turnov, kde se však jedná ve značné míře o těžkou nákladní dopravu. Daleko větší část zatížení však představuje doprava generovaná ve městě, která Náměstím Českého ráje a ulicí Hlubokou pouze projíždí. Zatížení touto dopravou se ještě zvýší postupnou zástavbou rozvojového území Hruštice – Károvsko.

36


V minulém období byly vybudovány okružní křižovatky Husova – 5. Května a na Hruštici, které zlepšily dopravní propustnost. Zatížení celkem vozidel/den podle celostátního sčítání dopravy 2010:  II/283 na výstupu z města 4373  II/283 mezi Husovou a Palackého 12062 Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 vykazují oproti výsledkům sčítání 2005 stagnaci, v řadě úseků dokonce pokles intenzity dopravy. Jednoznačně pozitivní vliv přinesla výstavba nové trasy silnice I/10 přes průmyslovou zónu Vesecko. Silnice III. třídy Územím Turnova procházejí silnice III. třídy:  III/2797, III/27920, III/27926, III/28314, III/28315 a III/28719 s návrhovou kategorijní šířkou S 7,5/60,  III/2835 s návrhovou kategorijní šířkou S 6,5/60,  III/01018, III/27927, III/2831 a III/28728, které mají návrhovou kategorijní šířku S 6,5/50. Dopravní zatížení silnic III. třídy nepředstavuje zásadní problém. Značná část silnic II. a III. třídy šířkově neodpovídá návrhovým kategorijním šířkám. Návrh respektuje „Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy“, kterou schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. TAB. 3: ŠÍŘKOVÉ PROFILY SILNIC II. A III. TŘÍDY Silnice

Skutečná šířka

II/610

7 m v celém úseku na území Turnova

III/27926

6 m v úseku od křižovatky s III/ 27920 směrem na Kacanovy

III/27927

4 – 5 m v celé délce

III/2831

5 m v úseku přes les Farářství

III/2832

5,5 m v celém úseku na území Turnova

III/01018

4 m v celé délce

Místní komunikace Síť místních komunikací je znázorněna ve výkrese dopravní infrastruktury. NÁVRH ŘEŠENÍ: Pro Turnov, jako důležitý dopravní uzel, jehož rostoucí zatížení automobilovou dopravou v posledních desetiletích přináší řadu problémů, je řešení dopravy jednou z priorit. V uplynulých letech byla zpracována řada studií a projektů, které byly využity jako podklady a východiska pro návrh řešení. Z nich jmenujeme ty nejvýznamnější:

37


TAB. 4: SOUPIS NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH STUDIÍ PRO NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVY Koncept ÚPSÚ Turnov - doprava

A+R Systém, s.r.o.

05/1993

ÚPSÚ Turnov

A+R Systém, s.r.o.

08/1996

Normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy

Liberecký kraj

03/2004

Strategický plán města Turnova

ARR Liberec

2004

Dopravně inženýrské posouzení okružního dopravního systému v centru Turnova

CityPlan s.r.o.

03/2005

Dopravně inženýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova

CityPlan s.r.o.

09/2006

Přeložka silnice II/283 v úseku Turnov-Tatobity

Valbek s.r.o.

01/2007

ÚAP Libereckého kraje

SAUL s.r.o.

08/2008

ÚAP ORP Turnov

Archis

09/2008

Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. pro KÚ Libereckého kraje

11/2008

Studie proveditelnosti a účelnosti silnice R35

Valbek s.r.o. pro KU Libereckého kraje

02/2009

Optimalizace pořadí realizace silničních obchvatů a humanizací průtahů vybraných měst v Libereckém kraji

CityPlan s.r.o. pro KÚ Libereckého kraje

05/2009

Expertní posudek „Studie proveditelnosti a účelnosti silnice S 5“

Prof. Ing. F. Lehovec ČVUT

09/2009

Severozápadní odlehčovací komunikace

Beryl s.r.o.

04/2010

EkoMod

04/2010

spojení

IKP pro Ministerstvo dopravy ČR

06/ 2010

Územní studie koridoru kapacitní silnice R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský mlýn - Úlibice

Atelier T-plan s.r.o. pro MMR ČR

05/2012

Územní studie vnitroměstské dopravy Turnov

PUDIS a.s.

03/2013

Posouzení vlivu na veřejné zdraví Řešení dopravy v centru města Turnov Rozptylová studie Technicko-ekonomická studie Praha – Hradec Králové/Liberec

rychlostního

Na základě těchto podkladů, doplněných vlastními průzkumy bylo navrženo dále uvedené řešení: V souladu se závěry jednání s Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Krajským úřadem Libereckého kraje vymezuje územní plán vedení koridoru kapacitní silnice S5 přes území Turnova formou územní rezervy takto: Koridor vychází z MÚK Přepeře (z větší části na území obce Přepeře), vede souběžně se stávající trasou elektrického vedení, prochází východně od Nudvojovic podél areálu firmy Kamax s.r.o. a mostem přechází řeku Jizeru. Dalším mostem překračuje říčku Libuňku a silnici III/27926 (ulice Sobotecká), kde vstupuje na k.ú. Mašov u Turnova, vede ve svahu nad údolím Libuňky přes stávající zahrádkářkou kolonii (navržen tunel Pelešany v délce 800m) . V místní

38


části Pelešany mostem přes železniční trať č. 041 Turnov – Jičín a silnici I/35 přechází do prostoru Valdštejnska, kde je za areálu firmy Trevos MÚK Valdštejnsko (zde je navržena přeložka silnice II/2835 s variantním řešením silnice II/283 ve směru Mírová pod Kozákovem). Toto řešení je odůvodněno takto: - vychází z platného ÚPSÚ Turnov schváleného již v roce 1996, v trase nejsou rozvojové návrhové plochy pro bydlení, koridor vede v souběhu s koridorem nadzemní technické infrastruktury VN 35 kV a VN 110 kV, vede v blízkosti koridoru železnice s tratí č. 041 Turnov - Jičín - je o cca 800 m kratší než v konceptu prověřovaná varianta I s tunelem pod sídlištěm Výšinka, což znamená menší zásah do území města, nižší náklady na výstavbu i menší produkci emisí - vyžádá si podstatně menší rozsah demolic, koridor této varianty vychází z platné ÚPD, takže v něm již v minulých letech nebyla povolována výstavba, - koridor vede v Mašově jižním směrem od toku Libuňky, tím se chrání ÚSES v údolí a je umožněno vedení silnice v tunelu v délce 800m, tím se výrazně sníží hlučnost vyvolaná budoucím provozem na nové silnici - tzv. jihozápadní varianta průchodu kapacitní silnice S5 městem je všestranně přijatelnější a s přihlédnutím k ekonomickým a kapacitně prognostickým okolnostem (výběr počtu jízdních pruhů) i pravděpodobnější - přebírá dopravní zatížení ze stávající silnice I/35 a vede ke zklidnění průjezdu obytnou částí Turnova - z hlediska udržitelného rozvoje je nejvýhodnější, je nejkratší, nejméně narušuje krajinný ráz - územní rezerva pro koridor jako stavební uzávěra by neměla ovlivnit současný stav životního prostředí, plocha územní rezervy nemění stávající stav, ale naopak omezuje jeho změny Naproti tomu se původní varianta I (tunelová dle fy Valbek) nedoporučila s tímto odůvodněním: - přivádí tranzitní dopravu do centra města, portál tunelu je cca 650m od budovy radnice - vstup do tunelové části trasy je v hustě zastavěných částí města, největší turnovské sídliště Výšinka a Durychov - mostní estakáda při Sobotecké ulici urbanisticky rozděluje město a znehodnocuje od roku 2000 připravovaný sportovně rekreační areál Maškova zahrada, blokuje plánovaný rozvoj stávajících firem Neumatic cz, s.r.o., Dioptra a.s. Turnov a tiskárny Unipress spol. s r.o. - tunelová část varianty I. vede pod zastavěným územím města v délce cca 600m, z toho cca 250m pod osmipodlažní zástavbou panelovými domy. Mocnost nadloží v tomto úseku je max. 30m navíc je zde v prostoru vstupního portálu tunelu nad prodejnou Lidl evidován aktivní sesuv patřící dle metodiky České geologické služby do II.kategorie – střední riziko

39


-

-

zbývající část tunelu pod Výšinkou vede zatím pod nezastavěným územím, ale již od roku 2002 je pro tuto lokalitu schválen regulační plán bytové zóny Durychov, Na Kamenci. Vedení koridoru tímto územím by výrazně omezilo možnosti rozvoje Turnova. uměle rozděluje centrum města podobně jako stávající průtah silnice I/35 městem, který jako čtyřpruh končí za novým mostem u židovského hřbitova a dále pokračuje pouze jako dvoupruhová komunikace v kontaktu se sídlištěm Výšinka, ulicí Na Kamenci do prostoru Valdštejnska

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále MMR) pořídilo „Územní studii koridoru kapacitní silnice – úsek R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn – Úlibice“ zpracovanou firmou Atelier T–plan s.r.o. Praha. Územní studie (dále ÚS) doporučila jako výsledný koridor kapacitní silnice S5 ve variantě severní ve spojení Turnov – Rovensko pod Troskami – Úlibice v silničních parametrech (S) a návrhové kategorii S 20,75 - S 14,75. Dle Zprávy o uplatňování PÚR ČR 2008 z března 2013 tím byl splněn úkol uvedený v článku (114). ÚS Atelieru T-plan uvádí mimo jiná doporučení: Ve východním úseku I. ÚS navrhuje odstoupit od tunelového řešení navrženého ve studii Valbek a to z důvodů rizika pro intenzivně využité území a v konceptu ÚP Turnov navrhované silné rozvojové území „Výšinka – Vrchhůra“. ÚS Atelieru T–plan také doporučuje stanovit v aktualizaci PÚR ČR úkol pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, pořídit technickou studii včetně aktuálního modelu výhledového zatížení dopravy v roce 2040, která v doporučeném koridoru S5 Turnov – Rovensko pod Troskami – Úlibice prověří varianty možného vedení trasy kapacitní silnice v kategorii S 20,75 – S 14,75 při maximální ochraně jeho krajinných, přírodních a kulturně historických hodnot, se zvláštním důrazem na minimalizaci fragmentace krajiny. ÚS doporučuje komunikaci, která nebude dálničního typu a to s ohledem na předpokládanou dopravní zátěž v úseku Turnov – Jičín. Šířkové parametry silnice I/35 by se měly blížit parametrům stavby silnice I. třídy při zachování technických prvků zajišťujících komfort a bezpečnost rychlostní komunikace. Dle sdělení MMR ze dne 7.5.2013 bude na MD a ŘSD ČR, aby navrhly podrobnější řešení silnice R35, které bude přínosné pro stát, region i bezprostřední okolí komunikace. „Studie proveditelnosti kapacitní silnice I/35 v úseku MÚK Ohrazenice – MÚK Úlibice“ je pořizována ŘSD ČR v roce 2014. Závěr: Územní plán Turnov na základě vyhodnocení v minulosti zpracovaných podkladů, týkajících se kapacitní silnice S5 zejména Studie přeložky silnice I/35 Ohrazenice – Sedmihorky,/Grenop s.r.o. 1997/ a Studie proveditelnosti a účelnosti silnice R35, /Valbek spol. s r.o., 2008/ zpřesnil na katastru města Turnov vymezení územní rezervy pro koridor kapacitní silnice S5 uvedené v územně plánovací dokumentaci ZÚR LK. Koridor kapacitní silnice S5 vstupuje a vystupuje z katastru města Turnov dle platné ZÚR LK. Uvnitř katastru města Turnov vymezuje územní rezervu pro dopravní koridor dle projednané varianty č. II. Mašovem.

40


Na základě výše uvedeného pořizovatel v upravených Pokynech pro zpracování úpravy Návrhu Územního plánu Turnov před veřejným projednáním uložil zpracovateli pokyn č.2.2.25 Vypustit územní rezervu pro koridor kapacitní silnice S5 dle varianty č. I.-/Valbek/ z Návrhu ÚP Turnov. Pokud bude v budoucnu zvolena varianta mimo území Turnova, bude územní rezerva kapacitní silnice S5 využita pro jižní obchvat Turnova ve smyslu požadavku odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje. Základním problémem Turnova je vedení silnice II/283 centrem města přes Náměstí Českého Ráje, což má za následek přetížení náměstí i ulic historického centra automobilovou dopravou. Počátkem 90. let bylo navrženo několik variant vedení silnice II/283 mimo centrum Turnova, v dnešní době nepřijatelných z těchto důvodů: Výstavba nového mostu přes Jizeru v oblasti Dolánek a další vedení komunikace přes zalesněný svah nad Jizerou k lokalitě Šetřilovsko – toto řešení by hrubě poškodilo přírodní hodnoty údolí Jizery a ohrozilo vodní zdroj Dolánky. Nový most přes Jizeru v místní části Dolánky zasahuje do evropsky významné lokality soustavy chráněných území NATURA 2000 „Průlom Jizery u Rakous“ CZ 0510190. Severní část mostu zasahuje do registrovaného významného krajinného prvku (VKP) „Profil u Dolánek“ (geologická a paleontologická lokalita – odkryv vápnitých pískovců křídového stáří v zářezu silnice I/10). Jižní část mostu a vstup do tunelu zasahuje do registrovaného VKP „Farářství“ (kompaktní celek příměstských lesů s navazujícími Metelkovými a Rývovými sady), současně tato část nové trasy leží v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Nový most jako významná dominanta umístěná mezi dvě národní kulturní památky zámek Hrubý Rohozec a venkovská usedlost Dlaskův statek značně naruší krajinný ráz města. Nová komunikace ohrozí vodní zdroj Dolánky 40,0 l/s (prameniště a akumulační jímky čerpací stanice Dolánky).  trasy přes Károvsko jsou bezpředmětné, neboť procházejí přes rozvojovou plochu pro bydlení, která byla vymezena v pozdějších letech  trasy s dlouhými tunelovými úseky jsou pro silnici II. třídy ekonomicky neúnosné  trasy vedoucí údolím Stebenky by znehodnotily přírodní plochy, které se díky své poloze blízko centra nabízejí pro rekreační využití, v údolí by též pravděpodobně docházelo ke koncentraci zplodin Platné Zásady územního rozvoje Libereckého kraje vymezují trasu silnice II/283 mimo území Turnova. Napojení této silnice na kapacitní silnici S5 i na stávající silnici I/35 není dosud dořešeno, územní plán proto vymezuje územní rezervu pro toto možné napojení, navazující na územní rezervu kapacitní silnice S5 v prostoru Valdštejnska. Tranzitní doprava (míněno s hlediska celého Turnova), i když potřeba jejího odvedení z centra je nesporná, představuje podle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010 pouze menší část dopravního zatížení Náměstí Českého ráje a ulic 5.května a Hluboká. K odvedení části dopravy, generované přímo ve městě a zejména v nové rozvojové ploše Károvsko – Hruštice, vymezuje územní plán územní rezervu dopravního koridoru pro severozápadní obchvat města v prostoru Na lukách .

41


Na základě „Územní studie vnitroměstské dopravy Turnov“, zpracované PUDIS a.s., vymezuje územní plán jako územní rezervy:  Koridor pro stavbu severozápadního obchvatu v trase křížení s ulicí Palackého – stávající autobusové nádraží – přemostění Malé Jizery – s napojení na ulici Žižkovu u služebny Policie ČR (ÚR 7);  Koridor pro stavbu severozápadního obchvatu podle návrhu PUDIS s napojení na ulici Alej Legií (Žižkovu) v Metelkových sadech (ÚR 6);  Koridor pro stavbu komunikace údolím Stebenky podle návrhu PUDIS s napojením na ulici 5.května u nemocnice (ÚR 8). Navrhované komunikace budou respektovat „Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy“, schválenou Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 46/04ZK ze dne 16.3.2004. Striktní dodržení šířky stávajících silnic II. a III. třídy podle Normové kategorizace krajských silnic II. a III. třídy by si vyžádalo řadu demolic a výkupu pozemků. Proto se v územním plánu omezujeme na vyhrazení nových ploch dopravní infrastruktury pouze v úsecích, vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury, které představují výraznou závadu s hlediska plynulosti a bezpečnosti provozu (nepřehledná místa). Pro dopravní obsluhu rozvojových lokalit jsou navrženy plochy pro umístění místních komunikací, které jsou převzaty ze schválených změn ÚPSÚ a regulačních plánů. Minimální šířka dopravního prostoru místních komunikací je stanovena na 10 m. ÚP dále navrhuje přeřazení účelové komunikace, spojující Malý Rohozec a Mokřiny do kategorie místní komunikace a její rozšíření tak, aby byla zajištěna spolehlivá dopravní obsluha Mokřin, včetně navrhovaných zastavitelných ploch.

J. 1. 3. 3. VEŘEJNÁ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Veřejná doprava je zahrnuta do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje. Turnov byl vždy významným železničním uzlem. V současné době je osobní dálková doprava zajišťována rychlíky na trase Pardubice – Liberec a Praha - Tanvald, místní doprava osobními vlaky ve směrech Liberec, Mladá Boleslav, Jičín a Stará Paka (Nová Paka). Veřejnou autobusovou dopravu v Turnově a okolí zajišťuje společnost BusLine, a.s. Semily, která provozuje dvě autobusové linky MHD Turnov (675001, 675002), další dvě linky (670100, 670111), nepatřící do systému MHD, zajišťují spojení s nejbližším okolím. Úroveň veřejné dopravy je, tak jako v celé ČR ovlivňována rostoucím podílem individuální automobilové dopravy, který snižuje poptávku a tím zhoršuje podmínky pro ekonomicky únosnou veřejnou dopravu. Pro žádoucí opětné posílení veřejné dopravy na úkor individuální nemá územní plán nástroje. Zlepšení přineslo vybudování nového dopravního terminálu pro autobusy městské, příměstské i dálkové dopravy v prostoru před nádražím ČD v ulici U Nádraží.

42


NÁVRH ŘEŠENÍ: Další opatření ke zdokonalení veřejné dopravy musí být organizačního a ekonomického charakteru a nejsou tedy obsahem územního plánu.

J. 1. 3. 4. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA SOUČASNÝ STAV: Pro pěší dopravu po městě byly vytvořeny zlepšené podmínky při výstavbě přeložek silnic I/10 a I/35, kdy byly vybudovány podchody pro pěší. Stav chodníků a pěších komunikací je v centru města převážně na dobré úrovni, v okrajových částech jsou na řadě míst chodníky ve špatném stavu. Nadále je třeba věnovat pozornost odstraňování bariér pro osoby se sníženou pohyblivostí. Nebezpečím pro chodce jsou dopravně přetížené ulice Sobotecká, Hluboká a 5. května na průtahu silnice II/283 centrem města a přechody železničních tratí. Turnov je východiskem značených turistických cest do oblasti Českého ráje, nejvýznamnější je „Zlatá stezka Českého ráje“, spojující turisticky nejzajímavější lokality. Územím prochází celostátní cyklotrasa č.14 Hrádek nad Nisou – Liberec – Český Dub – Turnov – Jičín, která je součástí evropské cyklotrasy Zittau – Praha. Územního plánu respektuje projekt výstavby cyklostezky „Greenways Jizera“. V roce 2013 byl dokončen projekt „Greenway Jizera Dolánky - Líšný“, který je nově veden jako národní cyklotrasa č.17. V řešeném území je řada dalších cyklotras. Převážná část cyklotras je však vedena po místních komunikacích společně s automobilovou dopravou. NÁVRH ŘEŠENÍ: V souvislosti s výstavbou dopravního terminálu se jeví jako účelné umožnit jeho využití i pro návaznost na cyklistickou dopravu. Územní plán proto navrhuje novou cyklotrasu spojující tento uzel s celostátní cyklotrasou č. 14 a tím i cyklostezkou „Greenways Jizera“, která cyklotrasu č. 14 křižuje. Při zpracování všech projektů, ovlivňujících i okrajově dopravní infrastrukturu je třeba důsledně respektovat a zabezpečit účinnými opatřeními:  bezpečnost pohybu chodců a cyklistů  umožnění pohybu osob se sníženou pohyblivostí  maximální možné oddělení cyklistické a automobilové dopravy (Opatření nejsou blíže specifikována, neboť v měřítku územního plánu nejsou zobrazitelná.)

J. 1. 3. 5. DOPRAVA V KLIDU A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ SOUČASNÝ STAV: Celková nabídka parkovacích míst, zejména v centru a okolí panelových bytových domů, nedostačuje stoupajícímu nárůstu počtu automobilů, zejména osobních. Pro odlehčení provozu v centru města je vybudováno centrální parkoviště v blízkosti autobusového nádraží.

43


Počet a provozní doba čerpacích stanic pohonných hmot a ostatních dopravních zařízení v řešeném území a jeho bezprostřední blízkosti uspokojuje potřeby obyvatel i projíždějících vozidel. NÁVRH ŘEŠENÍ: Součástí projektu dopravního terminálu je výstavba parkovacího domu, kde se předpokládá zejména parkování při přestupu na prostředky veřejné dopravy. Po realizaci projektu se rovněž uvolní plocha stávajícího autobusového nádraží u Jizery, která bude využita pro rozšíření centrálního parkoviště s občanskou vybaveností. Pro vymezení dalších parkovacích míst v centru města jednak není dostatek vhodných ploch, jednak je považujeme za nevhodné s ohledem na současný stav v centru, které je již dnes přeplněné automobily. V oblastech s hustou zástavbou bytovými domy umožňuje územní plán zřízení parkovacích ploch na veřejných prostranstvích v místech vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury. V nových rozvojových plochách je nutno důsledně dodržovat podmínky stanovené ČSN 73 6110 a technickými podmínkami „TP 103 Navrhování obytných zón“ vydaných MDS v březnu 1998. Pro parkování nákladních vozidel nevymezuje územní plán nové plochy, odstavení a parkování musí zajistit majitelé nebo provozovatelé těchto vozidel na plochách pro výrobu a skladování, které jsou v jejich vlastnictví. V územním plánu není nutno vymezovat nové plochy pro dopravní zařízení.

J. 1. 4. Technická infrastruktura. J. 1. 4. 1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU SOUČASNÝ STAV: Celé území města Turnov se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Území je díky přírodním podmínkám významné z hlediska ochrany podzemních vod. Řeka Jizera je významný vodárenský tok a je na dolním toku (infiltrační studny Káraný) využívána jako zdroj surové vody pro Prahu a okolí. Pitná voda pro město Turnov pochází z podzemních zdrojů Dolánky, Nudvojovice, Borek-Kalich a Šlejferna. Vedle těchto odběrných míst existují i přirozená stará prameniště jako např. pramen „Boží voda“ na Šetřilovsku. Skupinový vodovod Turnov zásobuje celé správní území Turnova a přilehlé obce Ohrazenice, Přepeře a Rakousy. Vlastníkem vodárenského systému je Vodohospodářské sdružení Turnov, provozovatelem Severočeské vodárny a kanalizace Teplice. Skupinový vodovod Turnov využívá větší počet vodních zdrojů přímo na území Turnova nebo v jeho blízkosti. V řešeném území se nachází 13 podzemních zdrojů, 7 čerpacích stanic, 9 vodojemů a úpravna vody. Vodovodní síť funguje v provozním režimu šesti tlakových pásem. Z hlediska zásobování pitnou vodou jsou potřeby města dobře uspokojeny. Nejvýznamnějšími zdroji pitné vody jsou:

44


Soustava vrtů Nudvojovice Celková průměrná vydatnost cca 90 l/sec. Zdroj je do jisté míry rizikový, protože se nachází v zátopovém území Jizery a v jeho OP 2.stupně se nachází několik průmyslových podniků. Dochází rovněž ke střetu s koridorem silnice S 5, která by však v bezprostřední blízkosti zdroje byla vedena na mostním tělese, takže je nutno přijmout taková opatření, aby nedošlo k ohrožení zdroje především v průběhu výstavby. Voda ze zdroje je upravována na kvalitu požadovanou vyhl. 376/2000 Sb. Vzhledem k rizikovosti zdroje Nudvojovice je třeba vyhledat možný nový zdroj pitné vody pro Turnov (Libuňský úval-mimo řešené území). Prameniště Dolánky Celková průměrná vydatnost cca 40 l/sec. Voda je upravována chlorováním. Ostatní zdroje mají podstatně nižší vydatnost a lze je považovat za méně významné, některé (Malý Rohozec, V Zahajsku) jsou mimo provoz. Vodou z vodovodní sítě jsou zásobeni prakticky všichni obyvatelé. Kvalita dodávané pitné vody je vyhovující a zásobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled.

NÁVRH ŘEŠENÍ: Pro výpočet nárůstu potřeby vody byly uvažovány tyto vstupní hodnoty: Specifická potřeba vody 100 l/obyvatele/den (vychází ze skutečné potřeby, která v posledních letech vykazuje klesající tendenci). K této potřebě připočteno na občanskou vybavenost 20 l/obyvatele/den v lokalitách s individuální výstavbou, 60 l/obyvatele/den v lokalitách s výstavbou bytových domů. Koeficient denní nerovnoměrnosti kd= 1,35 Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh= 1,8 Výpočtem vychází následující potřeba pitné vody pro rozvojové plochy:

45


TAB. 5: VÝPOČET POTŘEBY PITNÉ VODY PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY Rozvojová plocha

Typ

Bytů

obyvatel (3 na byt)

spec. potřeba l/obyv

denní potřeba m3/den

max. hodinová potřeba m3/hod

Daliměřice Vesecko

BI

223

669

120

54,0

5,5

Hruštice Károvsko

BI

187

561

120

57,6

5,8

BH (18domůx6bytů)

108

324

160

63,4

6,4

BI

253

759

120

109,8

11,1

146

438

160

109,4

11,1

50

150

160

24,0

2,4

967

2901

418,2

42,3

Durychov Na Kamenci

BH (22 domůx6,6bytů) Ostatní

Celkem

Současná celková kapacita vodních zdrojů, vodárenských zařízení a hlavních vodovodních řadů postačuje i pro návrhové období, v územním plánu není třeba řešit zásadní změny vodovodního systému. Nové rozvojové plochy lze napojit na stávající síť, do tlakových pásem příslušných nadmořské výšce ploch.

J. 1. 4. 2. KANALIZACE SOUČASNÝ STAV: Vlastníkem kanalizační sítě je Vodohospodářské sdružení Turnov, provozovatelem Severočeské vodárny a kanalizace Teplice. Původní jednotná kanalizační síť je při dalším rozšiřování již budována jako oddílná. V uplynulých letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce kanalizační sítě v rámci projektu Vodohospodářského sdružení Turnov „Čistá Jizera“ jehož cílem byla přeměna systému jednotné kanalizace na oddělenou a napojení většiny obyvatel (86%) na kanalizaci a ČOV. ČOV Turnov je projektována na kapacitu 20 000 ekvivalentních obyvatel, v současné době zpracovává množství splašků, odpovídající cca 12 500 ekvivalentních obyvatel. Kritickým místem kanalizačního systému je shybka pod Jizerou v blízkosti ČOV, která přivádí na ČOV veškeré odpadní vody nejen z pravobřežní části Turnova, ale i z Ohrazenic a Jenišovic. Kapacita shybky a navazující kmenové stoky je limitující pro další výstavbu v Daliměřicích.

46


NÁVRH ŘEŠENÍ: Kapacita ČOV a stokového systému vyhoví i pro návrhové období. V územním plánu není třeba řešit zásadní změny kanalizačního systému. Nové rozvojové plochy lze v zásadě napojit na stávající síť s tímto upřesněním: Rozvojová plocha Daliměřice – Vesecko. Vybudovat oddílnou kanalizaci, splaškovou kanalizaci připojit na stávající stoky. Vhodným recipientem dešťových vod je Odolenovický potok. Dešťová voda ze střech a zpevněných ploch na soukromých pozemcích musí být zasakována na těchto pozemcích. Podmínkou napojení splaškové kanalizace je provedení podrobného přepočtu nárůstu produkce odpadních vod v pravobřežní části Turnova při respektování rozvojových záměrů v Ohrazenicích a Jenišovicích. Na základě tohoto přepočtu je nutno stanovit investice do kanalizační sítě, vyvolané novou výstavbou v Daliměřicích, Ohrazenicích a Jenišovicích. Územní plán neřeší trasy kanalizačních stok uvnitř rozvojové plochy, tyto jsou řešeny územní studií bytové zóny Daliměřice. Rozvojová plocha Károvsko – Hruštice a severní část RP Durychov – Na Kamenci Sousedící stávající zástavba je odkanalizována jednotnou kanalizací, která má dostatečnou kapacitu i pro odkanalizování nové zástavby. Dešťová voda ze střech a zpevněných ploch na soukromých pozemcích musí být zasakována na těchto pozemcích. Dešťová voda z komunikací a veřejných ploch musí být zasakována co nejblíže místa spadu, nebo svedena do vhodného recipientu, její svedení do jednotné kanalizace lze připustit jen výjimečně se souhlasem správce kanalizace. Rozvojová plocha Durychov – Na Kamenci jižní část Rozvojová plocha je částečně zasažena sesuvnými územími, podle doporučení České geologické služby je třeba věnovat odvodnění území zvýšenou pozornost. Vybudovat oddílnou kanalizaci, splaškovou kanalizaci napojit na stávající stoky, dešťovou kanalizaci zavést do říčky Libuňky (podmínky projednat se správcem vodního toku). V této lokalitě je třeba s ohledem na geologické podmínky do dešťové kanalizace svést i dešťovou vodu se střech a zpevněných ploch na jednotlivých pozemcích. Územní plán s výjimkou jižní části rozvojové oblasti Durychov neřeší podrobně dešťovou kanalizaci, tato bude řešena v rámci územních studií.

J. 1. 4. 3. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ SOUČASNÝ STAV: Území Turnova je zásobováno elektrickou energií ze sítě velmi vysokého napětí z rozvodny Bezděčín a Semily. V zastavěných územích je síť VN 35 kV vedena podzemním kabelovým rozvodem. V řešeném území je 95 koncových trafostanic 35kV/0,4 kV. Rozvodná síť NN je provedena převážně jako kabelová, avšak v řadě lokalit na okrajích zastavěného území jsou v provozu staré nadzemní rozvody.

47


V roce 2013 byla uvedena do provozu nová transformovna 110/35 kV v Přepeřích u Turnova. Součástí výstavby bylo nové zapojení sítě VN 35 kV do této transformovny (převážně mimo území Turnova v Přepeřích). Uvedením této transformovny do provozu byla vytvořena dostatečná výkonová rezerva pro výstavbu v návrhovém období. NÁVRH ŘEŠENÍ: ČEZ plánuje rekonstrukci vedení VVN 110 kV Bezděčín – Semily (linky V 1101, V 1102), která souvisí s výstavbou transformovny Turnov. Ve správním území Turnova si tato rekonstrukce nevyžádá zábory nových ploch. Pro výpočet nárůstu potřeby elektrické energie byly použity tyto výchozí hodnoty: Specifický příkon 10 kW/byt u rodinných domů, 12 kW/byt u bytových domů (rezerva pro občanskou vybavenost). Součinitel soudobosti β=0,3 Výpočtem vychází nárůst potřeby pro jednotlivé lokality: TAB. 6: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Rozvojová plocha

Typ

Bytů

obyvatel spec.příkon (3 na včetně OV byt) kW/obyv

βn

soudobý příkon MW

Trafo stanice 630 kVA


BI

223

669

10

0,3

1,4

Hruštice Károvsko

BI

187

561

10

0,3

1,4

BH (18domůx6bytů)

108

324

12

0,3

1,4

BI

253

759

10

0,3

2,7

BH (22domůx6,6bytů)

146

438

12

0,3

2,5

8

50

150

12

0,3

0,5

0

967

2901

Durychov Na Kamenci

Ostatní

Celkem

3

6

10,0

Přibližné rozmístění trafostanic 35kV/0,4 kV je vyznačeno ve výkrese, bude upřesněno v územních studiích, nejpozději v územním řízení, kdy pro trafostanice musí být vymezeny pozemky přístupné z veřejného prostoru. Rozvojovou plochou Daliměřice prochází nadzemní vedení VN. Jeho případná náhrada podzemním vedením a upřesnění umístění trafostanic je řešeno územní studií. Územní plán respektuje ochranná pásma energetických zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné.

48


J. 1. 4. 4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM SOUČASNÝ STAV: Distribuční síť v Turnově je napojena na dva VTL plynovody (DN 500 Jičín – Hodkovice nad Mohelkou a DN 200 Mladá Boleslav – Ohrazenice) prostřednictvím středotlakých rozvodů z regulačních stanic Mašov, Ohrazenice a Přepeře. Největší výrobní podniky mají vlastní vysokotlaké přípojky, vlastní VTL regulační stanice mají podniky Monokrystaly a Sklostroj. Z regulačních stanic jsou vedeny STL rozvody do pěti městských STL regulačních stanic (Šroubárna, České dráhy, Máchova, Kasárna, Hruštice) na které navazuje NTL rozvod k jednotlivým objektům. V nové zástavbě se provádí pouze STL rozvod s NTL redukční stanicí pro každý objekt. S výjimkou několika okrajových lokalit je zemní plyn rozveden po celém zastavěném území a představuje v současné době hlavní topné médium. Zásobování plynem je na odpovídající úrovni a umožňuje napojení dalších odběratelů. NÁVRH ŘEŠENÍ: Výpočet nárůstu potřeby plynu v návrhovém období byl proveden jak pro rozvojové plochy, tak i pro možnou plynofikaci dosud nepřipojených místních částí. Zvolené hodnoty specifické potřeby jsou uvedeny v tabulce. (Hodnoty jsou zvoleny s ohledem na to, že není znám podíl domácností, využívajících pro vaření a přípravu TUV elektrickou energii nebo plyn). Vyšší potřeba u bytových domů představuje rezervu pro občanskou vybavenost. Výpočtem vychází tento nárůst potřeby pro jednotlivé lokality: TAB. 7: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ZEMNÍHO PLYNU Rozvojová plocha


Typ

Bytů obyvatel specifická specifická celková (3 na potřeba potřeba potřeba byt) m3/byt/den m3/byt/rok m3/den

celková potřeba m3/rok

BI

223

669

0,77

3000

116

450 000

Hruštice Károvsko BI

187

561

0,77

3000

123

480 000

BH (18domůx6bytů)

108

324

0,85

3300

112

435 600

BI

253

759

0,77

3000

235

915 000

BH (22 domůx6,6bytů)

146

438

0,85

3300

194

752 400

50

150

0,85

3300

43

165 000

967

2901

Durychov Na Kamenci

Ostatní

Celkem

1 100 4 000 000

Kapacita VTL plynovodů a regulačních stanic je dostatečná i pro návrhové období. Objekty v rozvojových plochách budou připojeny STL potrubím, s redukcí u každého objektu. V územním plánu není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti zásobování plynem, plynovody pro napojení rozvojových ploch budou vedeny ve veřejných prostorech.

49


Územní plán přepokládá plynofikaci celého správního území. Územní plán respektuje ochranná pásma plynárenských zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné.

J. 1. 4. 5. VYTÁPĚNÍ SOUČASNÝ STAV: Kromě okrajových lokalit s řídkou zástavbou je hlavním zdrojem energie pro vytápění zemní plyn. Převážná část objektů je vytápěna individuálně, systém Centrálního zásobení teplem (CZT) je zaveden v lokalitách zastavěných bytovými domy. Centrální zásobování teplem zajišťuje společnost Městská teplárenská Turnov, s.r.o. Teplo se vyrábí v šesti zdrojích (lokalitách) výhradně s využitím zemního plynu:  teplárna Výšinka 1  výtopna Nádražní  výtopna Žižkova  výtopna Přepeřská  kotelna ul.5.května  kotelna Výšinka 2 Z výtopen je tepelná energie rozváděna trubními teplovodními rozvody o celkové délce 7,2 km. Teplem z těchto zdrojů jsou zásobovány byty, školská zařízení, objekty zdravotně sociálních služeb, administrativní prostory, městské kino, autoservis a dva průmyslové podniky – Granát a Šroubárna Turnov a.s. V teplárně Výšinka1 je provozována kogenerační jednotka o výkonu 922kW, která vyrábí mimo tepelné energie i elektřinu. NÁVRH ŘEŠENÍ: Město Turnov má zpracovánu Územní energetickou koncepci města, která řeší směry dalšího vývoje v oblasti energetiky, zejména vytápění. Předpokládá se, že hlavním topným médiem zůstane zemní plyn, přičemž bude účelné využít značné výkonové rezervy stávajících výtopen.

J. 1. 4. 6. TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE SOUČASNÝ STAV: Telefonní síť je plně digitalizovaná, pevné linky náležejí do UTO Turnov. V posledních letech byla celá síť v podstatě obnovena s využitím dálkových optických kabelů, automatických telefonních ústředen a dalších prostředků současné techniky. Kapacita sítě umožňuje připojení dalších účastníků, přičemž současný trend je spíše opačný (rušení pevných účastnických stanic). Kromě kabelových telekomunikačních sítí v majetku Telefónica O2 a GTS Novera procházejí řešeným územím tři radioreléové trasy Českých radiokomunikací.

50


Území je dostatečně pokryto signálem všech tří mobilních operátorů. Problémy s pokrytím mohou nastat pouze v údolních polohách v okrajových částech obce. Televizní a rozhlasový signál je šířen ze základního vysílače Ještěd, resp. vysílače RKS Trutnov – Černá hora. NÁVRH ŘEŠENÍ: Rozvojové plochy lze připojit na stávající rozvody bez nutnosti jejich zásadních úprav. V rozvojových plochách je navržena nízkopodlažní výstavba, která by neměla narušit radioreléové trasy, přesto je nutné u každé stavby posoudit, zda nedochází k elektromagnetickému stínění nebo odrazům elektromagnetických vln podle § 100 odst. 9 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V územním plánu není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti telekomunikací. Územní plán respektuje ochranná pásma telekomunikačních zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné.

J. 1. 4. 7. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ SOUČASNÝ STAV: Odvoz odpadů zajišťují komplexně Technické služby Turnov s.r.o. Odpad je odvážen mimo území města. V zastavěném území je dostatečně hustá síť stanovišť pro ukládání tříděného odpadu. V řešeném území nejsou skládky, veškerý odpad je odvážen mimo území Turnova na skládku Košťálov. Skládku provozuje společnost Marius Pedersen v systému komplexního nakládání s odpady. Na skládce je mimo jiné vybudována bioplynová stanice. Technické služby Turnov s.r.o. provozují centrální sběrný dvůr v lokalitě Vesecko. Město provozuje kompostárnu v Malém Rohozci za pivovarem. NÁVRH ŘEŠENÍ: Územní plán nenavrhuje žádné zásadní změny v odpadovém hospodářství. V rozvojových plochách budou v potřebném počtu zřízena stanoviště pro nádoby na tříděný odpad.

J. 1. 5. Občanské vybavení SOUČASNÝ STAV: Školství: Město Turnov má kvalitní síť školských a předškolních zařízení a vzhledem ke své velikosti i širokou nabídku v oblasti středního školství, včetně specializovaných oborů uměleckého zaměření (Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola). V současnosti je v Turnově: 9 mateřských škol: MŠ 28.října 18, MŠ Alešova 1140, MŠ Bezručova 590, MŠ Jana Palacha 1931, MŠ Mašov U školy 85, MŠ Zborovská 914, MŠ Kosmonautů 1640,Waldorfská MŠ Hruborohozecká 323, Speciální MŠ Kosmonautů 1641

51


6 základních škol: ZŠ Žižkova 518, ZŠ Skálova 600 (včetně ZŠ Alešova), ZŠ 28.října 18, ZŠ Mašov U školy 56, ZŠ Speciální (Sluníčko) Kosmonautů 1641, ZŠ Turnov Sobotecká 242 (speciální a praktická škola zřízená Libereckým krajem) 4 střední školy: Gymnázium Turnov Jana Palacha 804, Střední zdravotnická škola Turnov, 28.října 1390, Střední umělecko průmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov Skálova 373, Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov Zborovská 519 (spojená s Integrovanou střední školou Turnov Alešova 1723). Kapacity turnovských základních škol jsou na území města rozloženy disproporčně; do značné míry nerespektují územní rozložení bydliště žáků. Tři velké školy (ZŠ Žižkova, ZŠ Skálova a ZŠ 28. října) se nacházejí v centru města, v Turnově 2 se nachází pouze první tři ročníky ZŠ Skálova, a to v odloučeném pracovišti v ulici Alšova. Dále je v Turnově Základní umělecká škola náměstí Českého ráje 5, Vzdělávací centrum Turnov o.p.s. Jana Palacha 804 a Jazyková škola FAN s.r.o. Skálova 466. Zdravotnictví: Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením je Panochova nemocnice Turnov se základními obory charakteristickými pro nemocnice tzv. I. typu, v roce 2013 byla sloučena s Krajskou nemocnicí Liberec a.s. Ambulantní péče je kromě nemocnice s uceleným spektrem základních oborů zajišťována soukromými lékařskými praxemi v oborech všeobecného a dětského lékařství, stomatologie, gynekologie, psychiatrie, alergologie, revmatologie, ORL, očního a kožního lékařství. Sociální péče: Oblasti sociální péče zajišťuje pro město příspěvková organizace Zdravotně sociální služby Turnov (ZSS), Dětské centrum „Sluníčko“ a několik občanských sdružení a dobrovolných aktivit. Město prostřednictvím ZSS Turnov zajišťuje činnost terénní pečovatelské služby, provoz Domova důchodců Pohoda a Centra denních služeb domovinka., vč. Klubu důchodců a denního stacionáře pro důchodce . Kultura: Zastřešujícím prvkem kulturního života města je Kulturní centrum Turnov (KCT) s.r.o. provozující Kulturní centrum Střelnice. Ve městě je k dispozici městské divadlo, letní kino. Řada kulturních akcí je pořádána v Muzeu Českého ráje v Turnově a Městské knihovně Antonína Marka Turnov a také na hradě Valdštejn, zámku Hrubý Rohozec a na Dlaskově statku v Dolánkách. Tělovýchova a sport: V Turnově působí celá řada tělovýchovných organizací zaměřených na různá sportovní odvětví – atletiku, kopanou, tenis, sálové sporty aj. Většinu tělovýchovných a sportovních zařízení ve městě provozuje Městská sportovní Turnov s.r.o. Jana Palacha 804 a Tělovýchovná jednota Turnov Skálova 207 a Tělovýchovně sportovní club Turnov o.p. Alešova 1865. Kvalita sportovišť je vesměs dobrá, horší situace je u zázemí (WC, sprchy, šatny.). Chybějí některá sportovní zařízení (zejména zimní stadión a koupaliště ).

52


Obchod a služby: Obchodní síť byla v posledních letech posílena vybudováním supermarketů Penny Market a Lidl a lze ji pokládat za dostatečnou. Rovněž rozsah ostatních služeb odpovídá velikosti Turnova. NÁVRH ŘEŠENÍ: Nové plochy občanského vybavení jsou navrženy v lokalitách s největším předpokládaným nárůstem počtu obyvatel. Jejich návrh a umístění je v souladu se schválenými regulačními plány bytových zón města a ostatními územně plánovacími podklady. Vymezení ploch občanského vybavení je patrné v hlavním výkresu a výkresu základního členění území grafické části dokumentace. Územní plán neurčuje konkrétní druhy občanského vybavení na vymezených plochách, toto bude úkolem dalších stupňů projektové přípravy. Celoměstský význam má připravená výstavba sportovně rekreačního areálu Maškova zahrada.

J. 1. 6. Veřejná prostranství Veřejná prostranství patří k hlavním městotvorným prvkům urbanistické koncepce Turnova. Nově vymezená veřejná prostranství jsou situována jak do centra města, tak do lokálních center budoucí intenzívní obytné zástavby. Dále jsou navržena v místě očekávané jednorázové koncentrace diváků v předpolí atletického stadionu.

J. 1. 7. Koncepce uspořádání krajiny a ochrany životního prostředí Na správním území města Turnov se vyskytuje velmi rozmanitá krajina, vytvářená celou řadou krajinných typů od skalních měst, přes krajinu horského a podhorského typu až po příměstskou krajinu a krajinu využívanou intenzivně zemědělsky. Současné využití řešeného území podle druhu pozemku v Katastru nemovitostí je patrné v tabulce TAB. 8. TAB. 8: STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ PLOCH MĚSTA Podíl Podíl orné Podíl Podíl Podíl zemědělsk půdy ze trvalých zastavěnýc vodníc é půdy z zemědělsk travních ha h ploch celkové é půdy (%) porostů ze ostatních z výměry (%) zemědělsk ploch z celkové é půdy (%) celkové výměry výměry (%) (%)

57,2

52,7

28,0

22,6

2,4

Podíl lesů z celkov é výměry (%)

17,8

Orná Zahrad Ovocn půda yé sady rozloh rozloha a (ha) (ha) rozloha (ha)

685

219

32

Trvalé travní porost yrozloha (ha)

364

Lesní Vodní Zastavěn půda - plochy é plochy rozloh rozloha a (ha) rozloh (ha) a (ha)

405

54

137

Ostatní plochy rozloh a (ha)

377

J. 1.7.1 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SOUČASNÝ STAV: Ve správním území města Turnov se nachází tyto chráněné prvky přírody: - geopark Český ráj (UNESCO) -

evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 Průlom Jizery u Rakous a Podtrosecká údolí

53


-

Chráněná krajinná oblast Český ráj (1. - 4. zóna ochrany)

-

přírodní rezervace Na hranicích a Hruboskalsko

-

přechodně chráněné plochy (V Kalužníku, Hamáčkův kout, U Hliníku)

-

významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy)

-

významné krajinné prvky registrované (Farářství, V Teplici, Profil u Dolánek, Mokřiny)

-

územní systém ekologické stability nadregionální, regionální i lokální úrovně (současný stav ÚSES viz kapitola J.1.8),

-

památné stromy, příp. skupiny stromů: Mašovská lípa (k.ú. Mašov u Turnova, p.p.č. 292/1) Daliměřická lípa (k.ú. Daliměřice p.p.č. 711/168) Dub letní na zahradě ZŠ Skálova (k.ú. Turnov p.p.č. 610/1) Marešův modřín na zahradě ZŠ Skálova (k.ú. Turnov p.p.č. 610/1) Lípa u sv. Antonína (k.ú.Turnov, p.p.č. 3496) Dub u Mikulášského kostela (k.ú. Turnov, p.p.č. 484) Hrušeň na Hruštici (k.ú. Bělá u Turnova , p.p.č. 2245) Lípa Svobody (k.ú. Turnov, p.p.č. 668) Modřín u knihovny Antonína Marka (k.ú. Turnov, p.p.č. 789/1) Dub letní u hotelové školy (k.ú. Turnov, p.p.č. 869) Rohozecký dub u pivovaru (k.ú. Malý Rohozec, p.p.č. 101/1) Duby na Mariánském hřbitově (k.ú. Turnov, p.p.č. 1497) Tři buky na Mariánském hřbitově u Kolumbária (k.ú. Turnov, p.p.č. 1544/1) Stromy na Maškově zahradě (k.ú. Turnov, p.p.č. 1818/1 a 1818/4) Stromy na hřbitově v Nudvojovicích (k.ú. Turnov, p.p.č.3753/1 a 3755) Lipová alej Turnov – Sedmihorky (k.ú. Mašov u Turnova, p.p.č. 1336/1)

Řešené území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída, která tvoří významnou přirozenou akumulaci vod a z tohoto důvodu je také chráněna dle § 28 zákona č. 254/2001 Sb. V řešeném území jsou vymezeny lesy zvláštního určení, u kterých dle § 8 zákona č. 289/1995 Sb. je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. Jsou vyhlášeny v dílčích úsecích v k.ú. Mašov u Turnova, Bukovina u Turnova a Malý Rohozec. V řešeném území jsou vymezeny lesy ochranné, u nichž dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb. převažují půdoochranné a jiné ochranné funkce. Jsou vyhlášeny na malých plochách lesa v k.ú. Bukovina u Turnova.

54


NÁVRH ŘEŠENÍ: Chráněné prvky přírody jsou respektovány a územně stabilizovány za účelem zajištění podmínek pro zachování a posilování přírodních funkcí území a zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Chráněná oblast přirozené akumulace vod je územním plánem stabilizována a respektována jako limit využití území v souladu s podmínkami § 28 zákona č. 254/2001 Sb. Lesy zvláštního určení a lesy ochranné jsou zařazeny do ploch lesních (NL), zastavitelné plochy a plochy územních rezerv nejsou v rámci této kategorie lesa navrhovány.

J. 1.7.2 PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost řešeného území pro volný pohyb pěších a cyklistů je řešena v kapitole J.1.3.4 a graficky vymezena ve výkresu č. 3. SOUČASNÝ STAV: Prostupnost krajiny řešeného území pro její hospodářské využívání je představována sítí účelových komunikací, lesních a polních cest a nevykazuje významné nedostatky. Prostupnost krajiny řešeného území pro volně žijící živočichy je omezena vysokou urbanizací a fragmentací řešeného území (hustá síť komunikací s vyšší intenzitou dopravy). Migrace živočichů je v řešeném území zajištěna především plochami územního systému ekologické stability (více viz kapitola J.1.8). Ostatní plochy zeleně a plochy lesa představují v řešeném území další vhodné přírodní a přírodně blízké ekosystémy podporující migraci živočichů. NÁVRH ŘEŠENÍ: Prostupnost volné krajiny je významná nejen pro umožnění hospodářského využívání pozemků a volný pohyb pěších a cyklistů, ale také pro migraci volně žijících živočichů. V tomto ohledu územní plán přistupuje k problematice prostupnosti volné krajiny. Zdůvodnění řešení prostupnosti území pro pěší a cyklisty je uvedeno v kapitole J.1.3.4. Účelové komunikace zajišťující prostupnost krajiny pro její hospodářské využívání byly zařazeny mezi přípustná či podmíněně přípustná využití v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území. Prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy byla zabezpečena stabilizací a zpřesněním ploch ÚSES (viz kapitola J.1.8) a územní stabilizací ekologicky významných ploch využití území (plochy lesní, plochy zeleně, plochy vodní a vodohospodářské).

J. 1.7.3 OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU SOUČASNÝ STAV: Zemědělská půda tvoří v řešeném území 57 % jeho rozlohy, z toho 53% tvoří orná půda a 28% trvalé travní porosty (viz TAB 9). Z pohledu bonitní kvality zemědělských půd je více než třetina řešeného území tvořena bonitně nejkvalitnějšími půdami. Půdy I. třídy ochrany, produkčně i mimoprodukčně nejcennější půdy, tvoří 20% zemědělské půdy v řešeném území. Zemědělské půdy II. třídy

55


ochrany s nadprůměrnou produkční schopností a nadprůměrnými hydrologickými vlastnostmi tvoří 14%. Erozní ohroženost zemědělských půd v řešeném území je dle registru půdy LPIS nízká, pouze dva půdní bloky v k.ú. Bukovina u Turnova a k.ú. Mašov u Turnova jsou místy silně erozně ohroženy. V k.ú. Mašov u Turnova, Turnov, Malý Rohozec a Bukovina u Turnova jsou vymezeny plochy pro investice do půdy za účelem zvýšení její úrodnosti (dle ÚAP Turnov). NÁVRH ŘEŠENÍ: Plochy zastavitelné a plochy územních rezerv byly vymezeny s ohledem na minimalizaci záborů zemědělských půd I. a II. třídy ochrany. Bilance záborů ZPF s ohledem na třídy ochrany půdy, druh pozemku a budoucí využití jsou uvedeny v kapitole O. a výkresu č. 8: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Protierozní ochrana zemědělské půdy byla zabezpečena zařazením protierozních opatření do podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití mezi přípustná či podmíněně přípustná využití. Územní plán nevymezuje samostatné plochy pro protierozní opatření. Plochy investice do půdy v k.ú. Mašov u Turnova, Turnov, Malý Rohozec a Bukovina u Turnova byly respektovány a územně vymezeny ve výkresu č. 8: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

J. 1.7.4 OCHRANA POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SOUČASNÝ STAV: V řešeném území tvoří plochy lesa 18% rozlohy řešeného území. Převážně se jedná o kategorii hospodářského lesa, v k.ú. Mašov u Turnova, Bukovina u Turnova a Malý Rohozec jsou vymezeny na malých dílčích plochách kategorie lesů zvláštního určení a lesů ochranných mající primárně mimoprodukční význam. Převažují lesy smíšené s vyšším podílem listnatých porostů. NÁVRH ŘEŠENÍ: Pozemky určené k plnění funkcí lesa byly vzhledem k vyšším ekostabilizačním, retenčním a jiným mimoprodukčním funkcím lesa stabilizovány a změna využití těchto pozemků byla minimalizována. Plochy zastavitelné a plochy územních rezerv byly vymezeny s ohledem na minimalizaci záborů PUPFL. Územní plán nenavrhuje zábory PUPFL v kategorii lesa ochranného a zvláštního učení. Bilance záborů PUPFL s ohledem na budoucí využití jsou uvedeny v kapitole O. a výkresu č. 8: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

J. 1.7.5 OCHRANA PŘED POVODNĚMI SOUČASNÝ STAV: Řešené území je z pohledu vodotečí bohaté. Město Turnov leží na středním toku Jizery, která tvoří S-J osu řešeného území a je významným vodním tokem (hydrologické pořadí: 1-05-01001). Vedle Jizery protéká řešeným územím řada malých vodních toků – např. Libuňka

56


(hydrologické pořadí: 1-05-02-010), Stebenka, Vazovecký potok (hydrologické pořadí: 1-0502-006), Odolenovický potok (hydrologické pořadí: 1-05-02-021) a řada drobných vodotečí. Dle ÚAP Turnov je v řešeném území evidováno 17 malých vodních nádrží. Plochy lesní s vysokou přirozenou retenční schopností tvoří 18% řešeného území. Také plochy mimolesní zeleně, louky a pastviny s vyšší přirozenou retenční schopností mají v řešeném území vyšší zastoupení (trvalé travní porosty tvoří 28% zemědělské půdy). U významného vodního toku Jizera a vodního toku Libuňka je vymezeno záplavové území vč. aktivní zóny. U toku Jizery je vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem. NÁVRH ŘEŠENÍ: Územní plán stabilizuje a chrání jako významné krajinné prvky ze zákona stávající vodní toky a vodní nádrže. Územní plán nenavrhuje nové plochy vodní a vodohospodářské. Územní plán stabilizuje plochy lesní a plochy zeleně. V zastavěném území či tam, kde převažují plochy orné půdy, územní plán nově vymezuje plochy zeleně s přirozenou vyšší retenční schopností. Územní plán navrhuje plochy pro opatření ke zvyšování retenčních schopností území tam, kde stávající situace z pohledu vodní retence není příznivá. Aktivní zóna záplavového území Jizery a Libuňky je územním plánem respektována při vymezení zastavitelných ploch a územních rezerv. Kromě několika ploch přestaveb v zastavěném území Turnova a zastavitelných ploch pro zemědělskou výrobu, rekreaci a technickou infrastrukturu v k.ú. Bukovina u Turnova nezasahují žádné navržené plochy změn do vymezeného záplavového území. Pro návrhové plochy zasahující do záplavového území navrhuje územní plán omezující podmínky (viz ÚP – svazek I. kapitola F. 2). V návaznosti na protipovodňová opatření a na základě vydané změny č. 13A ÚPSÚ jsou návrh zkapacitnění průtoku Jizery pod mostem v Palackého ulici a stavba protipovodňového valu Na lukách stanoveny veřejně prospěšnou stavbou W02. Územní plán vymezuje územní rezervu pro koridor D 01 B kapacitní silnice S 5, kterou vede přes aktivní zónu záplavového území, což je v souladu s § 67, odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Územní plán vymezuje plochy pro protipovodňová opatření WO1 vyplývající z opatření P05_1 dle ZÚR (Koridor pro umístění staveb a opatření pro snižování ohrožení území povodněmi – Jizera, úsek Svijany-Rakousy). Opatření má charakter terénních a vegetačních úprav na pravém břehu řeky Jizery v ř. km 77,80 – 79,00. Navrženo je rozšíření pravého břehu říčního koryta do vzdálenosti 30 m v délce cca 300 m (cca 0,5 ha), vytvoření pozvolného terénního průlehu, kterým bude voda po povodni samovolně odtékat zpátky do řeky Jizery (rozsah cca 2,0 ha) a vegetační úpravy s max. rozsahem 0,6 ha. Limity území vyplývající z ochrany území před povodněmi jsou vymezeny ve výkresu č. 6: Koordinační výkres.

57


J. 1.7.6 OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ, GEOLOGICKÉ JEVY SOUČASNÝ STAV: V řešeném území nejsou evidována žádná ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území, dobývací prostory ani poddolovaná území. V k.ú. Turnov a k.ú. Mašov u Turnova se nachází rozsáhlá sesuvná území. Jejich výpis je uveden v tabulce TAB. 9 a graficky jsou vymezeny ve výkresu č. 6: Koordinační výkres. TAB. 9: SESUVNÁ ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ MĚSTA TURNOV Lokalita

Klasifikace sesuvu

Stupeň sesuvu

Rozsah (ha)

Evidence od

Benátky

blokový posuv

stabilizovaný

4,87

1978

sesuv

aktivní

0,01

1978

sesuv

potenciální

3,77

1978

sesuv

aktivní

3,42

1978

sesuv

aktivní

2,13

1978

sesuv

potenciální

19,62

1978

sesuv

potenciální

30,48

1978

sesuv

potenciální

56,04

1978

sesuv

potenciální

3,93

1978

sesuv

potenciální

0,63

1978

sesuv

potenciální

0,81

1978

sesuv

aktivní

3,17

1978

sesuv

aktivní

60,42

1978

sesuv

aktivní

0,46

1978

sesuv

aktivní

25,05

2001

sesuv

aktivní

2,42

1978

sesuv

potenciální

4,18

1978

sesuv

aktivní

1,23

1978

sesuv

potenciální

2,81

1978

sesuv

potenciální

13,96

1978

sesuv

aktivní

12,62

1978

blokový posuv

aktivní

2,47

1978

sesuv

aktivní

0,01

1978

sesuv

potenciální

10,73

1986

sesuv

aktivní

21,01

1986

blokový posuv

aktivní

12,1

1978

sesuv

aktivní

0,01

1980

Kacanovy

Mašov

Myšina

Podhájí

Sedmihorky

Turnov

58


ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU ŘEŠENÍ: Pro sesuvná území, která jsou evidována v zastavěném území příp. pod plochami zastavitelnými, územní plán stanovuje podmínku jejich využití zpracováním geotechnického posouzení (podmínky zástavby v těchto územích definuje ÚP – svazek I. kapitola F. 2). Limity sesuvných území jsou vymezeny ve výkresu č. 6: Koordinační výkres.

J. 1.7.7 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SOUČASNÝ STAV: Řešené území spadá svou jižní částí do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) definovanou dle § 7 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., v tomto území jsou místně překračovány imisní limity pro benzo(a)pyren a troposférický ozón. Dle ZÚR Libereckého kraje se v řešeném území nachází tyto stacionární zdroje znečištění ovzduší: Městská teplárenská Turnov, Kašír s r.o., Grupo Antolin Turnov s r.o.. Povrchové ani podzemní vody v řešeném území nevykazují zhoršenou kvalitu, jsou však ovlivněny vysokou urbanizací. K.ú. Malý Rohozec a k.ú. Daliměřice spadají do zranitelné oblasti vymezené dle nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Odpadní vody na území Turnova jsou odváděny stokovým systémem do čistírny odpadních vod ČOV Turnov (viz kapitola J.1.4.2). Řešené území je v celkové produkci odpadu pod státním průměrem, což je dáno především nižším zastoupením stavebního odpadu a odpadu z energetiky. V řešeném území nejsou spalovny (nejbližší v Liberci) ani skládky TKO, veškerý odpad je odvážen mimo řešené území na skládku Košťálov. V lokalitě Vesecko v řešeném území se nachází sběrný dvůr a v Malém Rohozci kompostárna (odpadové hospodářství viz kapitola J.1.4.7). Nejvýznamnějším zdrojem hluku v řešeném území je doprava na komunikacích I/35 a I/10 a na komunikacích II/283 a II/610. Dle hlukových map (zdroj: CENIA) dosahuje hladina hlukového ukazatele Ldvn v některých úsecích až 75 dB (mezní hodnota pro silniční dopravu je 70 dB).Dále je hlukem mírně zatíženo také bezprostřední okolí železničních tratí a výrobních provozů. Radonové riziko je dle ZÚR Libereckého kraje v řešeném území nízké a přechodné. Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření. Významným problémem hygieny životního prostředí v řešeném území jsou staré ekologické zátěže a brownfields, jejichž bodový výskyt je lokální v rámci celého řešeného území. Především se jedná o bývalé průmyslové a zemědělské areály. V k.ú. Daliměřice je dle ÚAP Turnov vymezen sklad nebezpečných látek. NÁVRH ŘEŠENÍ: Umístění stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v zastavitelných plochách výroby, je podmíněno realizací opatření pro omezení negativního dopadu na životní

59


prostředí v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (ÚP – svazek I. kapitola F.2). Návrh řešení odvodu a čištění odpadních vod je uveden v kapitole J.I.4.2. Současný systém odpadového hospodářství je vyhovující, územní plán nenavrhl jeho změny (viz kapitola J.I.4.2). Územní plán nevymezuje nové plochy pro sběrné dvory ani skládky odpadů (TKO). Pro snížení současné a potenciální hlukové zátěže v zastavěném a zastavitelném území byly stabilizovány a nově vymezeny pásy a plochy zeleně (ZO, ZV, ZS). Vymezení ploch zeleně (ZV, ZSP) v řešeném území je vymezeno ve výkresu č. 2: Hlavní výkres. Řešení odvodu a čištění odpadních vod je vymezeno ve výkresu č. 4: Výkres technické infrastruktury.

J. 1. 8. Územní systém ekologické stability V řešeném území je vymezeno 28 prvků lokálního územního systému ekologickém stability (ÚSES) – 16 lokálních biocenter (LBC), 10 lokálních biokoridorů (LBK) a 2 interakční prvky (IP). Část území města náleží do nadregionálního biokoridoru územního systému ekologickém stability (NRBK) „Jizera“ K31 V, N, osou tohoto biokoridoru je řeka Jizera. Na území města zasahují další prvky regionální ÚSES – 2 významná regionální biocentra (RBC) 1 „Loužek“ na severu a RBC 386 „Hruboskalsko“ na jihu. Důležitým spojovacím prvkem osy nadregionálního biokoridoru „Jizera“ s dalšími prvky ÚSES na území Turnova a jeho okolí je regionální biokoridor (RBK) 675 „Libuňka“ podél vodního toku Libuňka. Na území města se nachází 10 lokálních biokoridorů (LBK): Vazovecké údolí, Stebenka, Kadeřavka, Vrchhůra, Nad Veseckem, U Červeného dvora, Myšina, Bukovina 1, Bukovina 2 a Hrachovický potok. Na území města se nachází 16 lokálních biocenter (LBC) nebo jejich části: Vostrova, Bartkovsko, Vesecko, Rybníčky pod zámkem, Svahy nad Jizerou, Struhy, Černava, Nudvojovické slepé rameno, Dehetník, Na poříčí, Dlaskův statek, Bartošova pec, Pod Mokřinami, Pod Oběšencem, Na Hranicích, Bukovsko a 2 interakční prvky (IP) Odolenovický potok a Hruštice-Károvsko. Významné úpravy se týkaly zejména těchto prvků ÚSES: INTERAKČNÍ PRVEK IP 1 ODOLENOVYCKÝ POTOK: V původním ÚPSÚ Turnov a v koncepci ochrany přírody a krajiny byla část LBK označena jako vymezená a funkčně přejata do návrhu jako interakční prvek (IP1), naznačené pokračování původního LBK v koncepci OP k vymezení, nebylo možno přes železniční trať a zastavené území spojitě vymezit v souladu s maximálním přípustným přerušením dle metodiky projektování ÚSES. INTERAKČNÍ PRVEK IP 2 HRUŠTICE - KÁROVSKO: V ÚPSÚ byl tento prvek označen jako LBK - prvek možného propojení k vymezení, v koncepci ochrany přírody a krajiny již tento prvek chyběl. Ve schváleném regulačním plánu Hruštice – Károvsko byla tato plocha vymezená dokonce jako plocha zeleně jako ZV – parky, parkové plochy. Z důvodu problematického vymezení celého spojitého biokoridoru (zejm. v napojení

60


v jižní části přes komunikaci a zastavěné území) byl původní návrh LBK v ÚPSÚ nahrazen návrhem interakčního prvku – pásu spojité zeleně v zastavitelném území. LOKÁLNÍ BIOKORIDOR – LBK 5 VRCHHŮRA: Lokální biokoridor byl v ÚPSÚ Turnov označen částečně jako nefunkční prvek k vymezení a částečně jako funkční, v koncepci ochrany přírody a krajiny byl označen jako navržený prvek k vymezení. S ohledem na jeho převažující trasování na orné půdě - pole, u silnice a výstavby územní plán vymezuje biokoridor LBK 5 jako nefunkční v celé své délce. Lokální biokoridor – LBK 2 U Červeného dvora: Lokální biokoridor byl v ÚPSÚ Turnov označen částečně jako nefunkční prvek k vymezení a částečně jako funkční, v koncepci ochrany přírody a krajiny byl označen jako navržený prvek k vymezení. S ohledem na jeho převažující trasování na orné půdě - pole územní plán vymezuje biokoridor LBK 2 jako nefunkční v celé své délce.

J. 1. 9. Krajinný ráz SOUČASNÝ STAV: Z pohledu krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti(§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.) lze řešené území rozdělit na dvě části – území CHKO Český ráj, jehož účelem je ochrana kulturních a přírodních hodnot krajiny, a území mimo CHKO tvořené z větší části městem Turnov. Území CHKO Český ráj lze v řešeném území rozdělit na tři oblasti krajinného rázu (dle Preventivního hodnocení krajinného rázu v území CHKO Český ráj, 2008): Oblast krajinného rázu č. 2 – Údolí Libuňky Pro oblast je charakteristický plochý nivní reliéf podél Jizery a Libuňky, tvořený říční nivou a terasami s mírně ukloněnými plošinami. Osou oblasti je řeka Libuňka. Reliéf je tvořen plochou sníženinou části Libuňské brázdy sevřenou mezi Hruboskalskou vrchovinu, Troskovickou vrchovinu a Turnovskou stupňovinu. Prostor sníženiny ve východní části je charakteristický jemnou modelací terénu, která je jasně vymezená přírodními předěly, na jihu pískovcovými skalními stěnami, na severu Maloskalskem a Kozákovským hřbetem. Jde o vrcholně středověké zemědělské a lesozemědělské krajiny širokých říčních niv a rozřezaných tabulí. Zemědělská krajina má dnes charakter scelených lánů, jedná se o kulturní krajinu s podílem intenzivně využívaných ploch. Rozptýlená vegetace je zastoupena remízy, břehovými porosty s přírodě blízkým druhovým složením dřevin, aleje u silnic, sady sídel ve fragmentech. Osídlení je soustředěno do obce Pelešany. Prostorová scéna uvnitř oblasti je uzavřená, převážně však polouzavřená a otevřená s přírodními dominantami alejí podél silnic, břehových porostů Libuňky, rybníků Rokytnický, Hrudka, Bažantník a kulturní dominantou lázní Sedmihorky. Oblast krajinného rázu č. 8 – Turnovsko Osou území je řeka Jizera, která nad Turnovem teče v hlubokém zaříznutém údolí a jižně od Turnova teče v širokém mělkém údolí. Pro reliéf jsou typické roviny širokých říčních niv a

61


říčních teras a mírně ukloněné sprašové plošiny. Do strmého levého i mírného pravého okraje širokého údolí se zařezávají přítoky Jizery. Krajinný pokryv tvoří mozaika polí a částečně luk či pastvin, jež jsou oddělené menšími lesíky či remízky. Lesy jsou soustředěné do strmých údolí a na neobdělávatelné svahy. Nezalesněná část je intenzívně využívána, pole a sady, na zbývající ploše extenzivní louky a pastviny. Rozptýlená krajinná zeleň je zastoupena v podobě alejí podél cest, mezí, remízů a břehových porostů vodních toků, jež člení plochy zemědělské půdy na menší celky. Významné jsou solitérní stromy. Osídlení je soustředěno do útvarů Mašov u Turnova, Kadeřavec, Malý Rohozec, Kobylka, Vazovec. Sídelní struktura je výsledkem středověké kolonizace, část území má charakter urbanizované krajiny. Mezi hlavní hodnoty oblasti patří rozsáhlé oblasti skalních měst a rozřezaných plošin na vyzdvižených tabulích, široce zaříznuté údolí Jizery. Vizuálně jde o velmi exponované území, jedná se o otevřenou krajinu. Oblast krajinného rázu č. 8u – Turnovské údolí Jizery Celé území je tvořeno zaříznutým údolím Jizery se zalesněnými strmými svahy, zemědělským údolním dnem a mírnějšími částmi svahů. Strmé svahy jsou zalesněny údolní niva je zemědělsky využívána. V zemědělsko-lesních krajinách je vysoké zastoupení trvalých travních porostů, orná půda se vyskytuje v malých blocích. Rozptýlená krajinná zeleň je tvořena průvodní vegetací vodních toků. Část údolí byla později osídlena samotami. Osídlení je soustředěno do obcí Bělá u Turnova, Loužek, Bukovina u Turnova. Sídla mají rozvolněný charakter zástavby, daný především konfigurací reliéfu. Hodnotou je celkový charakter širokého, hluboce zaříznutého údolí, se zalesněnými skalními svahy a otevřenou údolní nivou, ale také skalní stěny nad údolím přecházející do skalních měst a architektonicky i urbanisticky dochovaná ves Loužek. Území CHKO Český ráj spadající do řešeného území lze podle převažujícího způsobu využívání rozdělit do čtyř základních typů krajiny s charakteristickými znaky krajinného rázu (viz následující obrázek): Z - ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY Lidskou kultivací silně pozměněný typ krajin, jehož využití je však stále odvislé od přírodních procesů. Původní vegetační pokryv (zpravidla les) byl na naprosté většině ploch zemědělských krajin nahrazen kulturními biotopy (pole, louky, pastviny, ovocné sady, vinice, chmelnice, vesnická sídla). Zemědělské krajiny jsou minimálně z 90% tvořeny výše zmíněnými zemědělskými biotopy. Nedílnou součástí zemědělské krajiny je i vesnické sídlo, které tvoří základní obytně-hospodářskou jednotku využití každé plužiny. Součástí zemědělské krajiny jsou nutně i plochy porostlé dřevinnou vegetací, tj. háje, skupinky dřevin a solitéry, především však liniové porosty, které jsou pro všechny typy zemědělských krajin typické (větrolamy, břehové porosty, porostlé meze a kamenice, aleje u cest apod.). Vegetační pokryv zemědělskou krajinu pohledově otvírá. Ze zemědělských kultur výrazně převládá orná půda. V chladnějších oblastech se významněji uplatňují i trvalé travní porosty (louky a pastviny). Krajinářsky jsou zemědělské krajiny často narušovány nevhodně situovanými stavbami (především rozsáhlými areály zemědělských závodů na okrajích vesnic, ale i inženýrskými sítěmi a dalšími), které jsou navíc v této otevřené krajině zvlášť rušivé. M - LESOZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY

62


Z pohledu vnitřní struktury se jedná o heterogenní, přechodový krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Toto typické míšení signalizuje polohy zemědělsky méně úrodné, či stanovištně abnormálně pestrá. Z hlediska druhové rozmanitosti patří lesozemědělské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště a celá škála ekotonů. Automatickou součástí bezlesých částí jsou vesnice. Krajiny mají charakter převážně polootevřený. Krajinářsky jsou lesozemědělské krajiny znehodnocovány, obdobně jako lesní a zemědělské krajiny, zásahy jsou však díky částečné pohledové uzavřenosti často méně viditelné, než v otevřených zemědělských krajinách. L -LESNÍ KRAJINY Lidskými zásahy méně pozměněný, vzácně až přírodní, typ krajin. Lesní krajiny jsou charakteristické velkou převahou lesních porostů. Rozpětí antropického ovlivnění kolísá od jednopruhových lignikultur přizpůsobených mechanizaci lesních prací, až po přirozené lesní porosty, nacházející se převážně na extrémních stanovištích a horských svazích. Lesy se zachovaly převážně na půdách nevhodných pro zemědělství. Jádrem každé lesní krajiny je větší lesní celek. Lesní krajiny někdy zahrnují i menší nelesní enklávy v podobě sídel, zemědělských ploch, vodních ploch, komunikací atd. Jedná se však o menší, izolované a lesem zpravidla zcela obklopené plochy. Lesní krajiny jsou charakteristické pohledovou uzavřeností. V důsledku různorodých fyzickogeografických charakteristik (půd, klimatu, georeliéfu) jsou přirozené lesy tvořeny mozaikou různých lesních typů, jež se v terénu zákonitě střídají. Tato mozaika však byla většinou setřena lesním hospodařením zaměřeným na pěstování jehličnatých lignikultur. Krajinářsky jsou lesní krajiny často narušovány zejména necitlivě umístěnými stožárovými a liniovými stavbami, velkoplošnými holosečemi a plantážemi jehličnatých monokultur. U - URBANIZOVANÉ KRAJINY Člověkem nejintenzivněji ovlivněný typ krajin, který je často zcela přeměňuje. Je charakteristický převahou budov, zpevněných ploch a otevřených technologií. Jedná se zejména o funkční typ ploch pro městský typ bydlení, průmyslovou výrobu, rekreaci a technickou infrastrukturu. Urbanizované krajiny zahrnují plošně rozsáhlejší sídelní jednotky, výjimečně může být urbanizovaná krajina tvořena jen jedním funkčním typem. Rozhodující pro tyto krajiny jsou intenzivní urbanizační procesy, které zrušily tradiční funkční jednotku naší krajiny - plužinu s vesnicí a nezemědělské funkce sídla přerostly v autonomní, s prvovýrobou nesouvisející aglomeraci bydlení, průmyslové výroby a služeb. Urbanizované krajiny jsou charakteristické vysokou horizontální i vertikální členitostí svého pokryvu a velkou pestrostí umělých ekotopů. Urbanizované krajiny – jejich ochrana a tvorba jsou výsostným předmětem urbanismu a v krajinné typologii mají specifické postavení, kdy jsou sice vymezeny, pro jejich vnitřní uspořádání a vývoj však mají krajinné hodnoty, mimo jasných přírodních limitů, spíše inspirativní charakter.

63


Území mimo CHKO Český ráj lze dle Preventivního hodnocení krajinného rázu správního území ORP Turnov (mimo území CHKO Český ráj) (Krejčiřík a kol., 2011) z pohledu krajinného rázu rozdělit do tří oblastí krajinného rázu (viz následující obrázek): A. Mnichovohradišťská kotlina (část Turnova, Mašov u Turnova) Území tvořené převážně zemědělskou krajinou s intenzivním hospodařením na velkých blocích. Sídla v oblasti mají kompaktní charakter se zástavbou moderního architektonického výrazu. Krajina není vzhledem k rovinatému reliéfu vizuálně exponovaná. Jedná se o otevřený typ krajiny. B. Českodubsko (Daliměřice, Malý Rohozec) Území je typu zemědělsko-lesní krajiny s intenzivním hospodařením na velkých blocích. Sídla mají kompaktní charakter. Pro oblast je typický severočeský roubený dům. Jedná se o velmi exponované území se členitým reliéfem s řadou přírodních i kulturních dominant. Českodubsko je otevřenou krajinnou scénou. F. Mírová (část Turnova) Území představuje zemědělsko-lesní typ krajiny se členitým reliéfem. Výrazným geomorfologickým tvarem je niva Libuňky. Sídelní struktura je převážně rozptýlená.

64


Charakter krajinné scény je polootevřený, patrné jsou pohledové horizonty nadregionálního významu (Ještědsko – kozákovský hřbet, Trosky, Kozákov).

Z pohledu prostorových vztahů řešeného území – otevřenosti a uzavřenosti krajinné scény je řešené území mimo CHKO Český ráj rozděleno do tří typů krajinných scén (dle Preventivního hodnocení krajinného rázu správního území ORP Turnov (mimo území CHKO Český ráj), 2011): -

-

-

Otevřená krajinná scéna, kterou charakterizuje velký dosah viditelnosti prvků krajinné scény; přehlednost krajinných prostorů; mimořádná pohledová exponovanost pohledových horizontů, dominant, struktury krytu terénních svahů; pohledová exponovanost vnějšího obrazu sídla; výrazná geometrie a barevnost prvků krajinné scény; čitelná hierarchie významů a symbolů v uspořádání prvků krajinné scény. Otevřená krajinná scéna tvoří většinu řešeného území (západní část). Uzavřená krajinná scéna, kterou charakterizuje malý dosah viditelnosti prvků krajinné scény; intimita v působení krajinného prostoru; dominantní působení detailů krajinné scény; významné působení prvků krajinné scény v blízkosti pozorovatele. Uzavřená krajinná scéna je v řešeném území vymezena v severovýchodní části řešeného území. Uzavřená liniová krajinná scéna, která kombinuje vlastnosti otevřené a uzavřené krajinné scény.

65


Zájmové území města Turnova (mimo území CHKO Český ráj) spadá dle Preventivního hodnocení krajinného rázu (Krejčiřík a kol., 2011) v naprosté většině do III. zóny ochrany krajinného rázu (pásmo s malou koncentrací hodnot krajinného rázu). V I. zóně ochrany (pásmo s velmi vysokou koncentrací hodnot krajinného rázu) se nachází pouze jediný segment území – liniový vegetační prvek vedoucí od Kyselova k Vrchhůře. Charakteristika jednotlivých sídel řešeného území z pohledu krajinného rázu je následující: Mašov, Pelešany - Pro charakter je zásadní mozaikovitost ploch, zastavěné části sídla se střídají s plochami zeleně ve formě menších lučních enkláv, skupin stromů, remízků a sadů. Zástavbu tvoří převážně dvoupodlažní objekty rodinných domů z poslední čtvrtiny 20. století, které zejména svými převýšenými hmotami narušily původní vesnický charakter Mašova, a znehodnotily charakter krajinného rázu místa. Významné jsou přechody sadů a zahrad do krajiny, kterými se sídlo zapojuje do přírodního rámce. Urbanistickou strukturu Mašova určuje soustředěná zástavba kolem procházejících komunikací a výstavba částečně rozptýlená ve svazích, střídající se plochami luk, pastvin, pramenišť, sadů a liniové zeleně mezí a podél cest. Malý Rohozec - Osídlení v místě představuje oboustranná uliční zástavba. Architektonické poškození původní vesnické architektury v místě je značné, zejména hmotově nevhodnými objekty rodinných domů a přestavbami z 2. 1/2 20. století. Vazovec - Zásadní význam pro hodnotu krajinného rázu má Vazovecký potok s břehovými porosty jako výrazný přírodní prvek v údolí. Strukturu osídlení v místě určují rozvolněné soubory staveb vzájemně oddělené plochami luk a zahrad. Rozšiřováním těchto souborů mimo zastavěné území by znamenalo postupné propojování do souvislé linie objektů na dně údolí. Došlo by tak k narušení struktury osídlení a tím charakteru krajinného rázu místa. Dolánky - Reliéf je utvářen širokým kaňonovitým údolím s meandry řeky Jizery, se zalesněnými svahy. V údolí se nachází velký podíl zemědělsky obhospodařovaných ploch. V místě se nachází několik objektů s jedinečnou funkcí v první řadě se jedná o Dlaskův statek jako nevýznamnější kulturní dominantu místa, objekt bývalé školy a Abelův Mlýn. Loužek – Lze zařadit mezi dochované návesní vsi, jedná se o soustředěné osídlení. Typický je centrální veřejný prostor – náves. Domy jsou uspořádané na okraji pozemků a opticky tak vymezují veřejné prostory. Pozemky jsou zpravidla podélného tvaru a domy tak stojí blízko u sebe. Bukovina - Původní zástavba leží na jižním svahu údolí Jizery byla nepravidelně rozptýlená podél smyčky cest v dnešní severní polovině obce. V souboru staveb byly podlouhlé, do „L“ a do „U“ rozvinuté statkové dispozice s dvoupodlažním hlavním obydlím. Zástavba různých příměstských typů rodinných domů byla doplněna rekreačními chatami a domky. Na jihovýchodním okraji Bukoviny byla postavena chatová kolonie a pionýrský tábor. Urbanistická struktura parcelace nových stavebních pozemků dostala městský uliční charakter oboustranně řadově uspořádaných obdélníků. Hustota zástavby je vysoká. Architektonická kvalita nových obytných a rekreačních staveb je velmi nízká. Tvarová geometrie domů je vzájemně zcela nesourodá.

66


Kobylka – Kompaktní vesnice bez výrazného centrálního prostoru a bez pravidelné vnitřní struktury. Osídlení je soustředěné podél procházejících komunikací. Uspořádání pozemků v obci i lokalizace domů na parcele je nepravidelná, přesto se jedná o kompaktní obce. Domy jsou obklopené zahradami s ovocnými stromy. Osídlení je výhradně soustředěné. Kadeřavec - Osídlení je soustředěné bez výrazného centrálního prostoru. Zahrady s převahou ovocného stromoví oddělují ves od okolní volné krajiny. Samoty se ve volné krajině objevují pouze výjimečně. Uspořádání pozemků v obci i lokalizace domů na parcele je nepravidelná, přesto se jedná o kompaktní obce. Domy jsou obklopené zahradami s ovocnými stromy. Osídlení je výhradně soustředěné. Popisem a klasifikací hodnot krajinného rázu území jsou vytvořeny základní podmínky pro praktickou ochranu krajinného rázu. Největší rizika pro narušení krajinného rázu spočívají v rostoucí urbanizaci území, rozšiřování zástavby do volné krajiny a zahušťování zástavby, případně zásazích nerespektujících typickou urbanistickou strukturu sídel. Mezi další rizika lze řadit odstraňování sídelní zeleně, případně její pro venkovský prostor nevhodné ztvárnění, úbytek zemědělsky obhospodařovaných ploch a jejich využívání pro zástavbu, tendence rozvoje technických prvků v krajině (stožáry mobilních operátorů, fotovoltaické elektrárny, průmyslové haly). Výjimečnou pozornost a ochranu je třeba věnovat krajinným dominantám, pohledově exponovaným hřebenům, horizontům a svahům. Ochrana krajinných a kulturních struktur patří k základním úkolům ochrany přírody a krajiny. Cílem ochrany krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. je zachování estetických, přírodních a kulturně historických hodnot krajinného rázu místa.

NÁVRH ŘEŠENÍ: Problematika krajinného rázu je v zájmovém území řešena dvěma dokumenty: Preventivní hodnocení krajinného rázu v území CHKO Český ráj (Löw a kol., 2008) a Preventivní hodnocení krajinného rázu správního území ORP Turnov (mimo území CHKO Český ráj) (Krejčiřík a kol., 2011). Územní plán oba tyto dokumenty respektuje a řeší problematiku krajinného rázu jednak definováním podmínek pro komplexní ochranu krajinného rázu, ale také detailněji zvlášť pro území CHKO Český ráj i území mimo CHKO. Územní plán stanovuje rámcové podmínky pro komplexní ochranu stávajících hodnot krajinného rázu řešeného území a jejich navýšení: - podmínky pro zachování či vznik harmonického měřítka a vztahů v území jsou vytvořeny prostorovou regulací v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití -

podmínky pro ochranu rázu dochovaných sídel (vč. jejich struktury) jsou vytvořeny prostorovou regulací v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

-

podmínky pro zachování a navýšení zejména přírodních a estetických hodnot krajinného rázu jsou vytvořeny stabilizací ploch ochrany přírody a krajiny a stávajících ploch zeleně, ploch lesních, vodních a také navýšením podílu ploch

67


zeleně v současně zastavěném v nezastavěném území

území,

v

plochách

zastavitelných

a

-

zastavitelné plochy výroby (příp. plochy přestaveb) s rušivým účinkem a jiné možné rušivé záměry v území jsou vizuálně odděleny od okolí, zejm. obytných ploch, vymezenými pásy zeleně (ZV, ZSP)

-

u zastavitelných ploch vymezených v CHKO Český ráj jsou podmínky pro prostorové uspořádání stanoveny s cílem ochrany přírodních i kulturních hodnot území CHKO a hodnot krajinného rázu

Tyto podmínky ochrany krajinného rázu jsou uplatňovány s ohledem na oblasti krajinného rázu, jejich územní vymezení i charakteristický ráz (v CHKO Český ráj i mimo CHKO). Pro území CHKO Český ráj zasahující do řešeného území jsou stanoveny rámcové zásady odstupňované ochrany krajinného rázu – od míst krajinného rázu se zásadní krajinářskou hodnotou (nejhodnotnější celky, místa prioritní ochrany) až se sníženou krajinářskou hodnotou (nekvalitní a rušivé celky, významné estetické závady, negativní působení na okolí, se sníženým stupněm ochrany). Tato intenzita ochrany krajinného rázu vychází z Preventivního hodnocení krajinného rázu území v CHKO Český ráj (Löw a kol., 2008). Otevřenost a uzavřenost krajinné scény je významná pro určování únosnosti krajinné scény k jejím změnám. V tomto směru územní plán rozlišuje v řešeném území mimo CHKO Český ráj tři typy krajinných scén (dle Preventivního hodnocení krajinného rázu správního území ORP Turnov (mimo území CHKO Český ráj), 2011), k nimž stanovuje doporučení ochrany krajinného rázu, které promítá do podmínek prostorového uspořádání v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. U oblastí krajinného rázu v území mimo CHKO Český ráj jsou stanoveny principy ochrany krajinného rázu, které vycházejí z potenciální citlivosti území k dílčím typům zásahů (dle Preventivního hodnocení krajinného rázu správního území ORP Turnov (mimo území CHKO Český ráj), 2011).

J. 1. 10. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití BV – BYDLENÍ VENKOVSKÉ – PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Územní plán navrhuje podmínky prostorového uspořádání pro plochy BV s ohledem na následující skutečnosti: - Velikost stavebních pozemků a výšková hladina zástavby může zásadním způsobem ovlivnit kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. -

Stávající struktura zástavby je součástí kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Cílem ochrany krajinného rázu je mimo jiné i uchování typické struktury osídlení. Z tohoto důvodu je nutné zachovat hustotu a charakter zástavby typické pro danou oblast.

-

Osazovat stavby do terénu ve směru vrstevnic je nezbytné z důvodu minimalizace terénních úprav.

68


RR– REKREACE RODINNÁ A HROMADNÁ – PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Územní plán navrhuje podmínky prostorového uspořádání pro plochy RR s ohledem na následující skutečnosti: - Velikost stavebních pozemků a výšková hladina zástavby může zásadním způsobem ovlivnit kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. -

Stávající struktura zástavby je součástí kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Cílem ochrany krajinného rázu je mimo jiné i uchování typické struktury osídlení. Z tohoto důvodu je nutné zachovat hustotu a charakter zástavby typické pro danou oblast.

RZ– REKREACE ZAHRÁDKAŘENÍ – PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Územní plán navrhuje podmínky prostorového uspořádání pro plochy RR s ohledem na následující skutečnosti: - Stávající struktura zástavby, tedy i podíl zeleně v plochách, je součástí kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Cílem ochrany krajinného rázu je mimo jiné i uchování typické struktury osídlení. Z tohoto důvodu je nutné zachovat měřítko zastavěných a nezastavěných ploch typické pro danou oblast. OS– TĚLOVÝCHOVA A SPORT – PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Územní plán navrhuje podmínky prostorového uspořádání pro plochy RR s ohledem na následující skutečnosti: - Koeficient zastavění pozemku může zásadním způsobem ovlivnit kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. -

Stávající hustota osídlení, tj. složka urbanistické struktury zástavby v lokalitě, je součástí kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb.. Cílem ochrany krajinného rázu je mimo jiné i uchování typické struktury osídlení.

ZV– ZELEŇ NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍCH – PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Územní plán navrhuje podmínky prostorového uspořádání pro plochy RR s ohledem na následující skutečnosti: - Umísťováním stavebních objektů by mohlo dojít k negativnímu zásahu do významných krajinných prvků chráněných dle ust. § 3 a 4 zákona. Případně k negativnímu ovlivnění prvků územního systému ekologické stability, chráněného dle ust. § 4 odst. 1 zákona. Ve velké části ploch se vyskytuje vzrostlá nelesní zeleň, kdy v ust. § 7 odst. 1 je zakotvena ochrana dřevin před poškozováním a ničením.

69


J. 1. 11. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY KÓD

NÁZEV VPS, VPO, ASANACE

ODŮVODNĚNÍ

DI 4

Křižovatka Na Kamenci silnice III/28315 na I/35)

(napojení Ve veřejném zájmu vymezená plocha (DSZ 270) pro rozšíření křížení pozemních komunikací za účelem zajištění optimálních parametrů.

DI 6

Výstavba páteřní komunikace Ve veřejném zájmu vymezená plocha v Hruštici (ulice T.G. Masaryka). (MK- Z 116) pro umístění stavby místní komunikace zajišťující dopravní obslužnost dle schváleného regulačního plánu.

DI 7

Nové napojení na silnici I/10 v k.ú. Ve veřejném zájmu vymezená plocha (DSTurnov – jižní sjezd do Fučíkovy ulice Z 74) pro umístění stavby sjezdu ze silnice I/10 za účelem zkvalitnění dopravní obslužnosti města.

DI 8

Homogenizace silnice v lokalitě Kobylka

DI 10

Homogenizace silnice III/27926 Ve veřejném zájmu vymezená plocha (DSv Mašově (ulice Sobotecká). Z 329) pro úpravu silnice z důvodu bezpečnosti silničního provozu včetně pěší dopravy.

DI 11

Úprava křižovatky silnic II/610 a Ve veřejném zájmu vymezená plocha (DSIII/2797 v Turnově II (ulice Nádražní). Z 131) pro úpravu křížení pozemních komunikací za účelem zajištění optimálních parametrů pro bezpečný průjezd vozidel a ochranu chodců.

DI 12

Rozšíření komunikace na Mokřiny a její Ve veřejném zájmu vymezená plocha (DSzařazení jako místní komunikace Z 5) pro úpravu silnice z důvodu bezpečnosti silničního provozu včetně pěší dopravy.

TI 2

Vodovodní řad propojující Ohrazenice Ve veřejném zájmu vymezená trasa s PZ Vesecko a Malým Rohozcem vodovodu pro zajištění základních potřeb obyvatel města spojených se zásobováním pitnou vodou.

III/01018 Ve veřejném zájmu vymezená plocha (DSZ 29) pro úpravu silnice z důvodu bezpečnosti silničního provozu včetně pěší dopravy.

70


VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Index

Opatření

Katastrální území

Odůvodnění

Opatření pro snižování ohrožení v území povodněmi Bukovina u Turnova, Daliměřice, Turnov, Mašov u Turnova

W01

Koridor pro umístění staveb a opatření pro snižování ohrožení území povodněmi

W02

Zkapacitnění průtoku pod mostem Turnov v ulici Palackého a výstavba protipovodňových opatření (hráze, stěny, objekty)

Zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Ochrana města před riziky spojené s povodňovými stavy.

Opatření k založení prvků územního systému ekologické stability WU09

LBK 2 U Červeného dvora

WU12

LBK 5 Vrchhůra

WU14

IP 1 Odolenovický potok

WU15

IP 2 Hruštice-Károvsko

WU16

LBK 7 Myšina

WU17

LBC 314/1441 Černava

Založením či Turnov, Mašov u posílením funkceschopnosti Turnova ÚSES zajistit Turnov podmínky pro zvýšení retenční Turnov schopnosti Bukovina u krajiny, diverzity a Turnova ekologické Turnov, Mašov u stability v území

Malý Rohozec

Turnova

71


J. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území ÚP Turnov má vztah k rozboru udržitelného rozvoje území města Turnov, který je součástí územně analytických podkladů správního obvodu města Turnov a k rozboru udržitelného rozvoje kraje, který je součástí Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Na základě zjišťovacího řízení, provedeného Krajským úřadem Libereckého kraje bylo zpracováno posouzení vlivů koncepce ÚP Turnov na udržitelný rozvoj, které tvoří přílohu dokumentace ÚP.

K. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. Základní údaje o obyvatelstvu města

72


RETROSPEKTIVNÍ VÝVOJ OBYVATELSTVA MĚSTA TURNOVA (OBDOBÍ 1869 – 2011) PÍSEM.

NADM.

ZMÍNKA

VÝŠKA

POČET OBYVATEL

ČÁST OBCE

BUKOVINA

DALIMĚŘICE

DOLÁNKY U TURNOVA

HRUBÝ ROHOZEC

KADEŘAVEC

KOBYLKA

LOUŽEK

MALÝ ROHOZEC

MAŠOV

MOKŘINY

PELEŠANY

TURNOV

VAZOVEC

OBEC CELKEM

1869

1900

1930

1950

1970

1980

1991

2001

2011

1543

318

199

195

178

116

107

106

93

107

132

1322

265

284

354

840

730

957

1580

1407

1338

1301

1543

264

118

144

93

62

50

39

28

32

26

1322

288

111

71

69

54

26

38

47

71

62

1543

302

152

135

131

88

136

69

64

52

64

1588

332

213

208

194

126

144

102

110

100

101

1322

262

64

57

54

33

25

15

9

13

10

1322

322

226

291

265

205

360

334

305

288

314

1405

303

318

479

620

544

494

584

556

638

663

1790

356

85

72

73

44

26

9

2

1

18

1654

274

258

309

331

281

335

223

307

339

414

1272

260

4710

6608

8 593

8912

10915

11412

11446

11509

11333

1790

281

111

105

100

73

58

39

24

26

34

6847

9028

11541

11268

13633

14550

14398

14514

14472

Pramen: ČSÚ (období 1869-2001) a MěÚ Turnov (Pozn. 2011- obvykle žijící obyvatelé k 26.3.2011)

73


Z hlediska populačního vývoje lze v průběhu sledovaného období s výjimkou krátkého období po 2. světové válce, (sčítání lidu 1869 – 2011) zaznamenat stabilní růst, od 80. let minulého století stagnaci. Na rozdíl od jiných měst v kraji nedošlo k masovému vylidňování sídel „venkovského“ typu v zázemí Turnova, což mj. svědčí o jejich atraktivitě z hlediska bydlení (přírodní krásy Českého ráje). Pohyb obyvatelstva Celostátní tendence (stárnutí populace, pokles přirozeného přírůstku obyvatel…) se projevují v posledním období i ve sledovaném území města Turnova. Za období 2007 – 2011 se v Turnově narodilo ročně v průměru 140 dětí a zemřelo 157 obyvatel. Pokles počtu obyvatel přirozenou měnou (charakteristický pro celou ČR) je však do značné míry kompenzován aktivním migračním saldem, takže z hlediska vývoje celkového přírůstku obyvatel města lze hovořit o stagnaci (viz tabulka). Z celkového počtu bydlících v roce 2011 bylo 47,6 % mužů a 52,4 % žen, což ve srovnání s republikovým průměrem (49,1% mužů a 50,9% žen) znamená vyšší podíl žen.

Vystěhovalí

134

151

371

362

-17

9

-8

14 509 6 934

7 575

2008

136

158

321

345

-22

-24

-46

14 463 6 914

7 549

2009

160

163

343

358

-3

-15

-18

14 445 6 883

7 562

2010

138

151

310

355

-13

-45

-58

14 387 6 890

7 497

134 162 344 273 -28 71 Pramen: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce

43

14 400 6 856

7 544

Zemřelí

2007

Rok

Narození

Přistěhovalí

VÝVOJ POČTU OBYVATEL V LETECH 2007-2011

Přírůstek Přírůstek Přírůstek Stav přirozený migrační celkový 31.12.

2011

Z Z toho toho muži ženy

Vývoj počtu obyvatel (stav k 31.12.2011) Rok Turnov

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14 489

14 517

14 509

14 463

14 445

14 387

14 400

Pramen: ČSÚ

Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity Turnov patří mezi města s méně příznivou věkovou strukturou ve srovnání s krajským i republikovým průměrem. Podíl dětí do 15 let věku dosahuje pouze 13,5 % (údaj za ČR = 14,3%), na druhé straně podíl seniorů ve věkové skupině nad 65 let více než 19,3% (ČR = 15,8%).

74


Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2011) Česká republika celkem obyvatel Počet 0 - 14 let obyvatel s 15 - 64 let obvyklým věk 65 a více let pobytem nezjištěno

10 436 560 1 488 928 7 267 169

Česká republika (%)

Liberecký kraj

Liberecký kraj (%)

14,3 69,6

432 439 64 597 301 267

1 644 836

15,8

35 627

0,3

Turnov (%)

Turnov

14,9 69,7

14 472 1 953 9 683

13,5 66,9

64 949

15,0

2 787

19,3

1 626

0,4

49

0,3

Pramen: ČSÚ Vývoj průměrného věku obyvatel (stav k 31.12.2011) Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Turnov

41,1

41,3

41,6

42,0

42,2

42,5

42,7

Česká republika

40,0

40,2

40,3

40,5

40,6

40,8

41,1

Pramen: ČSÚ Průměrný věk obyvatel Turnova v roce 2011 – 42,7 roků - byl o něco vyšší než republikový průměr (41,1 let). Tyto údaje je třeba zohlednit při stanovení priorit ve sféře „lidských zdrojů“, zejména v oblasti sociální a zdravotní péče. Podíl obyvatel v postproduktivním věku (nad 65 let) je vyšší než průměr kraje i celé ČR. Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2011) Česká republika celkem obyvatel bez vzdělání

nejvyšší ukončené vzdělání z (věk 15 a toho více)

8 947 632 42 384

základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské bakalářské z toho magisterské

Česká republika (%)

Liberecký kraj

0,5

367 842 2 015

1 571 602

17,6

2 952 112

Liberecký kraj (%)

Turnov

Turnov (%)

0,5

12 519 30

0,2

68 502

18,6

1 947

15,6

33,0

132 115

35,9

4 215

33,7

2 425 064

27,1

95 674

26,0

3 691

29,5

247 937

2,8

9893

2,7

449

3,6

117 111

1,3

4158

1,1

193

1,5

1 114 731 179 355 881 592

12,5 2,0 9,9

35465 5805 28573

9,6 1,6 7,8

1 513 190 1 271

12,1 1,5 10,2

Pozn.: Počítáno z počtu obyvatel s obvyklým pobytem

75


Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva ve městě Turnově (podíl ÚSO+VO+VŠ = 46,7%) je patrná ze srovnání s průměrem Libereckého kraje (39,4,0%) i celé České republiky (43,7 % obyvatel). Ekonomická aktivita obyvatelstva (SLDB 2011) Česká republika celkem obyvatel

Česká Liberecký Liberecký Turnov Turnov republi (%) kraj kraj (%) ka (%)

10 436 560

ekonomicky aktivní

432 439

14 472

5 080 573 4 580 714

48,7 43,9

208 512 185 944

48,2 43,0

7 019 6 399

48,5 44,2

499 859

4,8

22 568

5,2

620

4,3

4 784 923

45,8

198 712

46,0

6 802

47,0

571 064 5,5 25 215 Pozn.: Počítáno z počtu obyvatel s obvyklým pobytem

5,8

651

4,5

zaměstnaní nezaměstna ní ekonomicky neaktivní v tom

nezjištěno

Ekonomická aktivita obyvatel Turnova (48,5%) je mírně nad průměrem Libereckého kraje (48,2%), ale nižší než hodnota za celou Českou republiku (48,7%). Vyjížďka za prací a do škol Vyjížďka za prací (SLDB 2011) celkem obyvatel vyjíždějící celkem vyjíždějící do škol

celkem celkem v tom celkem

v rámci obce mimo obec

14 472 3 548 1 016 505 511 2 532 1 520 178 439 368 27

% 24,5 28,6 14,2 14,4 71,4 42,8 5,0 12,4 10,4 0,8

v rámci obce vyjíždějící do do jiné obce okresu zaměstnání v tom do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí Pozn.: počítáno z počtu obyvatel s obvyklým pobytem Celkový počet vyjíždějících tvoří 24,5%. Z toho za prací (2 532 osob) vyjíždělo k datu sčítání 2011 mimo obec 1012 osob (28,6%). Vztaženo k počtu ekonomicky aktivních, vyjíždí za prací mimo obec 14,4 % obyvatel. Počet vyjíždějících obyvatel mimo obec poměrně výrazně klesl za posledních 10 let, což svědčí o dobrých podmínkách pro zaměstnanost v rámci města, přesto je zde znát vliv majoritního zaměstnavatele v širším regionu – Škody auto v Mladé Boleslavi, která má poměrně velký „nasávací efekt“ do okruhu cca 50 km od

76


Mladé Boleslavi. Z celkového počtu 1 016 žáků vyjíždějících mimo Turnov vyjíždělo denně do škol a učilišť 511 žáků (50,3%). TRH PRÁCE Turnov a okolí patří dlouhodobě k oblastem s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, jak v rámci Libereckého kraje, tak i ČR (viz tabulka). Ve městě a okolí je díky koncentraci ekonomických aktivit relativně atraktivní nabídka pracovních míst a z toho vyplývající pružný trh práce. Trvale příznivý je i poměr počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst. Příznivě se projevuje i vliv nabídky pracovních příležitostí v sousedním Středočeském kraji (Mnichovohradišťsko, Mladoboleslavsko). Tab.: Míra nezaměstnanosti v % (období 2005 – 2011) Rok (stav k 31.12.)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Turnov

5,0 8,9 7,5 5,0 7,7

4,4 8,0 6,5 4,9 7,0 7,7

4,3 7,0 5,2 4,4 6,1 6,0

5,9 7,3 6,7 5,8 6,9 6,0

8,6 10,9 10,3 8,8 11,2 9,2

9,0 10,1 9,1 9,4 10,5 9,6

7,8 10,5 8,5 7,8 9,5 8,6

Semily Jilemnice ORP Turnov Liberecký kraj Česká republika Pramen: ČSÚ

DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ Domácnosti Ze sčítání lidu v roce 2011 je patrné, že největší počet bytů – 31,4 % obývá jeden člen domácnosti. Je to více, než republikový průměr a průměr v Libereckém kraji. Další třetinu bytů obývají dva členové domácnosti, opět nad průměrem celorepublikovým a kraje. Tíhu nákladů na financování bytu ve vice jak 30% případů nese jedna osoba, což může být sociální rizikový faktor. Obydlené byty - počet bydlících osob (SLDB 2011) Počet domácnosti Jeden bydlící

Česká Liberecký členů Česká Turnov Liberecký Turnov republika kraj (%) republika kraj (%) (%) 1 214 201 29,6 51 782 30,2 1 901 31,4

Dva bydlící

1 211 977

29,5

50 347

29,4

1 826

30,2

Tři bydlící

737 515

18,0

30 570

17,8

1 057

17,5

Čtyři bydlící

629 420

15,3

25 769

15,1

918

15,2

Pět bydlících

192 197

4,7

7 924

4,6

227

3,8

Šest a více bydlících

119 325

2,9

4 936

2,9

119

1,9

4 104 635

100,00

171 328

100,00

6 048

100,00

Celkem obydlené byty

77


Pramen: ČSÚ

Bydlení Domovní fond v roce 2011 tvořilo v Turnově 6 927 bytů, z toho bylo 879 neobydlených. Domů v Turnově bylo 3062 z toho bylo 362 neobydlených. Z neobydlených domů a bytů převažuje rekreační využití objektu, další část je určena na přestavbu či jsou nezpůsobilé k bydlení. V Turnově bylo ve srovnání s obcemi Semily a Jilemnice v posledních letech dokončeno výrazně více bytů, což svědčí o zájmu bydlení v katastru Turnova. Dokončené byty v obcích (stav k 31.12.2011) Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Turnov

40

45

73

45

18

48

14

Semily

4

5

11

12

3

7

10

Jilemnice

13

10

6

7

12

8

1

Pramen: ČSÚ Největší počet bytů má čtyři místnosti (27,4%), což odpovídá celorepublikovému i krajskému průměru. Přes 20% bytů má pět a více místností, což odpovídá zejména rodinným domům. Druhá nejběžnější velikost bytu má 3 místnosti (25,2%). Obydlené byty - počet obytných místností (SLDB 2011) Česká Liberecký Liberecký Česká republika kraj Turnov kraj republika ( % ) (%)

Turnov (%)

Jedna místnost

201 305

4,9

9 972

5,8

413

6,8

Dvě místností

524 080

12,8

22 435

13,1

710

11,8

Tři místnosti

1 017 617

24,8

39 240

22,9

1 525

25,2

Čtyři místnosti

1 130 229

27,5

47 626

27,8

1 657

27,4

Pět a více místností

873 631

21,3

35 601

20,8

1 246

20,6

Ostatní nespecifikované

357 773

8,7

16 454

9,6

497

8,2

4 104 635

100,00

171 328

100,00

6 048

100,00

Celkem obydlené byty Pramen: ČSÚ

Obydlené byty - technické vybavení (SLDB 2011)

Plyn

Česká Liberecký Česká Liberecký Turnov republika kraj Turnov republika kraj (%) (%) (%) 2 552 506 62,2 82 051 47, 9 4 618 76,4

Vodovod

3 756 792

91,5

155 852

91,0

5 620

92,9

Teplá voda

3 718 045

90,6

154 135

90,0

5 581

92,3

78


Přípojka kanalizace

3 205 954

78,1

118 323

69,1

5 518

91,2

746 488

18,2

42 342

24,7

386

6,4

Splachovací záchod

3 753 201

91,4

154 446

90,2

5 605

92,7

Koupelna, sprch. kout

3 763 338

91,7

155 023

90,5

5 583

92,3

Žumpy či jímka

Pramen: ČSÚ Technické vybavení bytů je na poměrně na dobré úrovni. Přes 90% obydlených bytů je připojeno na kanalizaci, což je také výsledkem akce „Čistá Jizera“, při níž byla obnovena kanalizační síť a dobudovány přípojky v místech, kde kanalizace dosud chyběla. Připojení na plyn (76,4%) svědčí o nadprůměrné plynofikaci vůči krajskému průměru. Vybavení koupelnou, splachovacím záchodem přes 90% bytů svědčí o velmi dobrém vybavení bytů. U bytových domů je teplo dodáváno většinou z centrálního zdroje. Obydlené byty - způsob vytápění (SLDB 2011) Česká Liberecký Liberecký Česká republika kraj Turnov kraj republika ( % ) (%)

Turnov (%)

Ústřední

3 301 760 80,5

129 486

75,6

4 702

77,7

Etážové

292 222

7,1

16 568

9,7

696

11,5

Kamna

357 039

8,7

17 365

10,1

427

7,1

Ostatní nespecifikované 153 614 3,7 7 909 4,6 223 3,7 Celkem obydlené byty 4 104 635 100,00 171 328 100,00 6 048 100,00 Pramen: ČSÚ Nadpoloviční většina bytů (53,7%) byla k datu sčítání v roce 2011 v osobním vlastnictví nebo byla vlastněna. Nájemní byty tvoří 21,8% a jsou buď ve vlastnictví fyzických osob, relativně malý počet domů je ve vlastnictví bytových družstev a obce. Obydlené byty - druh vlastnictví (SLDB 2011) Česká Liberecký Liberecký Česká republika kraj Turnov kraj republika ( % ) (%) Ve vlastním domě

Turnov (%)

1 470 174

35,8

58 670

34,2

2 179

36,0

V osobním vlastnictví

824 076

20,1

31 235

18,2

1 072

17,7

Jiné bezplatné užívání

140 348

3,4

6 286

3,7

305

5,0

Nájemní

920 405

22,4

41 712

24,3

1 316

21,8

Družstevní

385 601

9,4

17 433

10,2

706

11,7

44 645

1,1

2 030

1,2

62

1,0

319 386

7,8

13 962

8,2

408

6,8

4 104 635

100,00

171 328

100,00

6 048

100,00

Jiný důvod užívání Ostatní nespecifikované Celkem obydlené byty Pramen: ČSÚ

79


Neobydlené byty - důvody neobydlenosti (SLDB 2011)

Změna uživatele Sloužící k rekraci

Česká Libereck Česká republik Liberecký ý kraj republika a ( kraj (%) %) 18 916 2,90 1 163 3,43

Turnov (%)

Turnov 29

3,30

169 468

25,99

14 201

41,94

188

21,39

Přestavba

33 415

5,13

1 638

4,84

87

9,90

Nezpůsobilé k bydlení

30 860

4,73

1 193

3,52

48

5,46

Ostatní nespecifikované

399 278

61,24

15 664

46,26

527

59,95

Celkem neobydlené byty

651 937

100,00

33 859

100,00

879

100,00

Pramen: ČSÚ Domy a jejich obydlenost (SLDB 2011)

Počet domů celkem z toho rodinné domy z toho obydlené rodinné domy

Česká Libereck Turno Česká Turno republik Libereck ý kraj v republika a ( ý kraj v (%) (%) %) 100,0 2 158 119 100,00 92 345 100,00 3 062 0 1 901 126 88,09 79 441 86,03 2 609 85,21 1 554 794

72,04

61 122

66,19

2 269 74,10

z toho bytové domy

214 760

9,95

10 471

11,34

348 11,37

z toho obydlené bytové domy

211 252

9,79

10 240

11,09

343 11,20

z toho ostatní nespecifikované domy

42 233

1,96

2 433

2,63

z toho neobydlené domy

356 933

16,54

18 900

20,47

105

3,43

362 11,82

Pramen: ČSÚ Turnov a jeho okolí je stále vyhledáváno pro bydlení jako atraktivní lokalita. Svědčí o tom zájem o parcely i koupě domů. Zájem se promítá i do poměrně vysoké ceny pozemku za 1 m2 a taktéž koupě domu. Z tohoto pohledu se „atraktivita“ Turnova blíží úrovni krajského města Liberce. Město reagovalo v posledním období na vysokou poptávku po výstavbě nových bytů (zejména rodinných, ale i bytových domů) přípravou a zainvestováním nových lokalit, zejména Hruštice - Károvsko a Durychov - Na Kamenci, či využitím vhodných volných ploch v sídlech mimo vlastní Turnov. Nový územní plán vytyčil také novou bytovou zónu na katastru území Daliměřic.

80


SHRNUTÍ Město Turnov má velmi dobré předpoklady pro další rozvoj. Rozvojový potenciál města se opírá především o tyto atributy:  atraktivní poloha na křižovatce mezinárodních silnic E442 (R35) Liberec – Hradec Králové – Olomouc a E65 (R/10) Praha – Szczecin; významný železniční uzel  malebná krajina Českého ráje s pískovcovými skalními městy (krajina zapsaná do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO jako Geopark Český ráj) a četnými historickými památkami (Hrubý Rohozec, Valdštejn, lidová architektura Pojizeří…) s předpoklady dalšího rozvoje cestovního ruchu  tradice specializované průmyslové výroby (sklářství, šperkařství…) a rozvoj automobilového průmyslu  kvalitní střední školství se specializovanými uměleckými obory; vysoký vzdělanostní potenciál obyvatel  nízká míra nezaměstnanosti, vyšší stupeň diverzifikace ekonomické struktury města  nadprůměrně rozvinuté mimopracovní aktivity obyvatel – zájmová sdružení a spolky v oblasti kultury, sportu, sociální péče  sídlo správního obvodu III. stupně (spádovou oblast tvoří jižní část okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a jihozápadní cíp okresu Semily) Vedle zmiňovaných nesporných pozitivních rozvojových předpokladů existují i některé negativní jevy a tendence, které mohou být limitujícími podmínkami dalšího rozvoje Turnova. Jedná se především o:  problematiku tranzitní dopravy (I/10, I/35, II/283); průjezd nákladní i osobní dopravy ve směru Praha – Harrachov a Liberec – Hradec Králové centrální oblastí města; vedení silnice II/283 směrem na Semily a Lomnici nad Popelkou přes náměstí Českého ráje  chybějící sportovní zařízení (koupaliště, zimní stadión…)  nepříznivý demografický vývoj (stárnutí populace) s dopadem do oblasti vzdělávání, zdravotní a zejména sociální péče

L. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ. L. 1. Širší územní vztahy. Strategický potenciál polohy správního území města Turnov je dán především blízkostí dvou velkých středoevropských průmyslových a správních center, kterými jsou Praha a Drážďany. Řešené území města však leží mimo stávající hlavní evropské multimodální dopravní koridory, kterými jsou nejblíže severojižní koridor Berlin – Dresden – Praha – Vídeň a nejblíže západovýchodní koridor Lipsko – Dresden – Wroclav. Území města Turnov ani celého

81


Libereckého kraje rovněž neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje. Proto je z dlouhodobého hlediska pro rozvoj města důležité dopravní propojení evropských multimodálních koridorů III a IV meziregionální republikovou rozvojovou osou OS3 s mezinárodním přesahem podél rychlostní silnice R10 a kapacitní silnice S5 a dále podél silnice I. třídy I/13. Význam těchto příčných propojení, procházejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po dobudování dálnice D11 v úseku Praha - Jaroměř, resp. rychlostní silnice R11 v úseku Jaroměř – státní hranice s Polskem (nové propojení do Wroclawi). Stejný efekt bude mít též kapacitní silnice S5 (I/35) po napojení spolkovou silnicí B 178 na dálnici A4 a dobudování silnice I/13 směrem na Děčín, Ústí nad Labem a dálnici D8. Z těchto důvodů jsou rychlostní silnice R10 Praha – Turnov a (I/35) S5 státní hranice – Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou zařazeny do doplňkové evropské dopravní sítě TINA (3. Panevropská dopravní konference, Helsinki, 1997). Turnov je významným centrem osídlení jižní části Libereckého kraje s přirozenými spádovými vazbami z 37 obcí. Město Turnov je členem Sdružení Český ráj, působí v Euroregionu Nisa, je členem Mikroregionu Jizera, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení obcí Libereckého kraje, Národní sítě Zdravých měst ČR a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Širší územní vztahy řešeného území města jsou v dokumentaci ÚP Turnov respektovány a zohledněny. Přehledně jsou zobrazeny ve výkresu č. 7: „Výkres širších vztahů 1:50 000“.

L. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při práci na návrhu územního plánu Turnov byl prověřen soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PUR ČR), schválené vládou ČR dne 20.7.2009 usnesením č. 929, dále byl prověřen soulad se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje, vydanými Zastupitelstvem LK dne 21.12.2011 usnesením č. 466/11/ZK z 13.12.2011. ZÚR LK na území kraje upřesňují vymezeni republikově významných rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí stanovených v PÚR ČR (2008) a vymezuji další charakterem obdobné oblasti a osy nadmístního významu. Pro všechny z nich stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a konkrétní úkoly pro územní plánování. Ve vztahu k městu Turnov je vymezena (upřesněna):

ROB3 Rozvojová oblast Turnov a) Kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:  V územním rozvoji zohlednit velmi výhodnou polohu rozvojové oblasti na křižovatce silnic R10, R35 a I/35, železničních tratí (Praha - Turnov - Liberec - Frýdlant – PL/ Zawidów a Turnov - Jičín - Hradec Králové) a atraktivní obytné prostředí, zdůvodňující stoupající tlak na využití území: ÚP Turnov podporuje návrhem zastavitelných ploch pro bydlení a veřejnou infrastrukturu pozici Turnova jako významného regionálního centra sídelní struktury Libereckého kraje, respektuje jeho význam dopravního uzlu silniční a železniční dopravy vymezením koridorů územních rezerv pro realizaci záměrů mezinárodního, celorepublikového a regionálního významu rozvoje, přestavby a modernizace či optimalizace dopravní infrastruktury po jejich upřesnění.

82


 Limitem využití území bude zejména ochrana zemědělského půdního fondu a sousedství specifických oblastí SOB7 Český ráj jih a SOB 8 Český ráj sever se zvláštní ochranou přírody a krajiny (CHKO Česky ráj): ÚP Turnov respektuje limity využití území, vyplývající z ochrany přírodních hodnot prostředí a stanovuje podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, včetně specifických podmínek využití vyjmenovaných ploch, které zohledňují podmínky ochrany krajinného rázu, charakteru zástavby na území CHKO Český ráj specifických oblastí SOB7, SOB8 a zároveň podporují udržitelné formy jejich využití pro cestovní ruch, zejména návrhem parkovišť, cyklotras, cyklostezek a ostatní infrastruktury. c) Při rozhodování o změnách v území posuzovat skutečné zátěže počtem a hustotou všech potenciálních uživatelů území - pokud je toto navyšování zátěže území únosné nebo žádoucí, odvozovat z těchto údajů dimenze veřejné infrastruktury: Návrhem zastavitelných ploch občanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci, ploch pro dopravní infrastrukturu, zejména parkovišť a integrovaného přestupního dopravního uzlu se zohledňuje sezonní výkyv zátěže území města, jeho reálné návštěvnosti ze spádujících 37 obcí. b) Úkoly pro územní plánování:  Ve smyslu principů udržitelného rozvoje zpřesnit zónování rozvojové oblasti na úrovni ÚPD jednotlivých zahrnutých obcí na územní části pro přednostní umisťování ekonomických aktivit a na územní části pro přednostní umisťování bydlení a příměstské rekreace a tím zajistit podmínky pro plynulý a harmonický přechod na navazující území venkovského prostoru: ÚP Turnov zohledňuje jak městský charakter jádrové části města, tak i venkovský charakter okrajových částí (Bukovina, Dolánky, Malý Rohozec, Mašov, Pelešany) diferencovaným systémem prostorové regulace a stanovením specifických podmínek využití vyjmenovaných ploch. Soustředěním zastavitelných ploch pro bydlení do lokalit Daliměřice, Hruštice, Károvsko, Durychov, Vrchhůra a Na Kamenci se posiluje jejich rezidenční charakter  Upřesnit, chránit a řešit územní souvislosti koridorů pro trasování významných dopravních silničních a železničních cest republikového významu: - vedení koridoru územní rezervy pro kapacitní silnici S5 v úseku Turnov (Rádelský Mlýn) – Jičín / Úlibice, - vedení koridoru železniční trati Praha - Turnov - Liberec - Frýdlant – PL/ Zawidów (koridor kombinované dopravy), - vedení koridoru modernizované železniční trati Turnov - Jičín - Hradec Králové: ÚP Turnov vymezuje a upřesňuje dopravní koridor pro kapacitní silnice S5 jako územní rezervu, koridory dopravní infrastruktury pro železniční dopravu D26, D 29A a D31A nevymezuje, neboť podle sdělení SŽDC lze uvažované stavby realizovat na stávajícících stabilizovaných plochách DZ ve vlastnictví Českých drah.  Regulovat rozvoj ekonomických aktivit vč. umisťování obslužných a zábavních zařízení v kontaktu se zvláště chráněným územím CHKO Český ráj ve všech souvislostech. Rozvojových ekonomických aktivit na místech přípustných zajistit odpovídajícími obytnými kapacitami. Návrhy nových ploch pro bydlení zajistit odpovídajícími kapacitami veřejné infrastruktury a

83


veřejných prostranství. Rozsah návrhových ploch pro bydlení odvozovat ze sociodemografických prognóz v souladu s koncepcemi rozvoje obcí v širších územních souvislostech: Umístění zastavitelných ploch občanské vybavenosti komerční malých a středních zařízení je navrženo v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje města dle schváleného Strategického plánu a ostatních koncepčních dokumentů města. Rozvoj výrobního hospodářského potenciálu města bude spíše realizován restrukturalizací a intenzifikací využití stávajících ploch výroby, než extenzívním návrhem nových zastavitelných ploch, jak tomu bylo v konceptu ÚP. V lokalitách soustředěné zástavby ploch bydlení jsou navrženy dostatečné plochy pro umístění zařízení občanské vybavenosti – Hruštice, Károvsko, Durychov, Na Kamenci.  Zohlednit vybavenost nástupního centra cestovního ruchu Turnov ve vztahu k Českému ráji: V souladu s funkcí Turnova jako nástupního centra cestovního ruchu jsou vytvořeny návrhem ÚP Turnov územně technické podmínky pro výstavbu integrovaného přestupního uzlu, další rozvoj ubytovacích kapacit, služeb a regulaci dopravy, zejména dopravy v klidu.  Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě: ÚP Turnov výrazným omezením kladně vyhodnocených podnětů na změny využití území minimalizuje spontánní urbanizaci okrajových částí území města (Mokřiny, Malý Rohozec, Vazovec, Bukovina, Kobylka, Dolánky, Mašov, Pelešany). Oproti konceptu ÚP byly z návrhu vyřazeny rozsáhlé zastavitelné plochy výroby a skladů.  Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. Vytvářet územní podmínky pro protierozní opatření a efektivní protipovodňovou ochranu na toku Jizery a jejích přítocích - podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku: Podněty k umístění zastavitelných ploch v údolních nivách Jizery, Stebenky, Libuňky a Odolenovického potoka byly z ÚP Turnov vyřazeny na základě výsledku veřejného projednání konceptu. Návrh obsahuje vymezení koridoru protipovodňových opatření podél toku Jizery, úseku Svijany – Rakousy na území města a vymezení suché drže v Daliměřicích. ZÚR LK dále upřesňuje následující rozvojové osy republikového a nadmístního významu a stanovuje úkoly územního plánování, relevantní pro město Turnov:

ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou -hranice ČR / Německo, Polsko ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové:  Vymezit, chránit a řešit územní souvislosti vedení koridoru kapacitní silnice S5 v úseku Turnov - Jičín / Úlibice: Je řešeno vymezením koridoru D01B formou územní rezervy a podmíněným využitím ploch uvnitř tohoto koridoru

84


 V rámci modernizace úseku Turnov – Rovensko pod Troskami na železniční trati Turnov – Jičín – Hradec Králové sledovat v širších souvislostech Libereckého a Královéhradeckého kraje budoucí možnost modernizace celé trati: Je řešeno vymezením koridoru modernizace a optimalizace železniční trati č. 041. V rámci rozvojové osy vytvářet územní podmínky pro rozvoj cyklodopravy: a) Územní plán vymezuje regionálně významnou cyklotrasu „Greenways Jizera“. b) Územní plán vymezuje nové místní cyklotrasy. c) Územní plán ukládá vytvářet podmínky pro rozvoj každodenní i rekreační pěší a cyklistické dopravy s cílem postupné segregace od motorové dopravy a převádění do samostatných stezek a tras. ZÚR LK dále vymezuje rozvojové osy nadmístního významu s úkoly územního plánování, relevantními pro město Turnov:

ROS6 Turnov – Železný Brod – Tanvald a) Úkoly pro územní plánování:  Reagovat na zvýšené sezonní dopravní zátěže území přechodnými uživateli území s významným vlivem jednodenní návštěvnosti odpovídajícími kapacitami dopravní sítě a vybavenosti, řešit zajištění dopravy v klidu v souvislosti s rozvojem rekreačních aktivit: odůvodnění viz ad ROB 3, písm. c)  Zohlednit vazby rekreačních a dalších ekonomických aktivit v rozvojové ose na SOB8 Český ráj sever se zvláštní ochranou přírody. Minimalizovat negativní vlivy rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území: - technickým řešením tras ve složitých geomorfologických podmínkách, - regulaci rozsahu zastavitelných ploch v území obci dotčeného vymezením osy se stanovenými pravidly pro jejich využití, - dostatečným zastoupením veřejné zeleně v urbanizovaných částech a doprovodné zeleně na tranzitních trasách, - návrhem řešení efektivní protipovodňové ochrany a regulace na Jizeře a přítocích: Odůvodnění viz ad ROB 3 ZÚR LK definuje následující koridory a stanovuje úkoly územního plánování, relevantní pro město Turnov:

Koridor mezinárodního významu: D01B - územní rezerva pro kapacitní silnici S5, úsek Ohrazenice - Turnov Rovensko pod Troskami - hranice LK (Úlibice): Úkoly pro územní plánování:  Koordinovat vedení koridoru na hranicích LK ve vazbách na Královéhradecký kraj.  V ÚPD dotčených obcí: - zajistit územní ochranu koridoru jako územní rezervu pro jeho budoucí prověření v širších územních souvislostech:

85


ÚP Turnov vymezuje a upřesňuje koridor pro trasu kapacitní silnice S5 a zajišťuje jeho územní ochranu formou územní rezervy a stanovením podmíněně přípustného využití ploch uvnitř koridoru.

Koridory mezinárodního významu Železniční spojení Praha-Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – FrýdlantČernousy/Zawidów (PL) ZÚR LK zpřesňují koridor kombinované dopravy KD1 navržený PÚR ČR (2008), Zawidów Frýdlant - Liberec - Praha. Vymezeni: D26 úsek hranice LK - Turnov - Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění. Úkoly pro uzemní plánováni:  Upřesnit řešení nových úseků, včetně stanoveni rozsahu podzemní části, s ohledem na kulturní a přírodní hodnoty.  Koordinovat vedeni koridoru na hranicích LK ve vazbách na Středočeský kraj.  Upřesnit, stabilizovat a řešit uzemní souvislosti vedení koridoru v ÚPD dotčených obcí: v území města Turnov řešeno odstraněním úvraťového napojení tratí č.030 a 070 a realizací integrovaného přestupního uzlu.

Koridory republikového významu Napojení na Královéhradecký kraj: Železniční spojení Turnov - Jičín - Hradec Králové Vymezení:

D29A úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace. Úkoly pro územní plánování:  Upřesnit, stabilizovat a řešit územní souvislosti vedeni koridoru v ÚPD dotčených obci. Železniční spojení Turnov – Semily – Jaroměř: ÚP Turnov upřesňuje koridor modernizace a optimalizace železniční tratě na území města a zabezpečuje jeho územní ochranu . Vymezeni:

D31A úsek Turnov - Semily – Košťálov, optimalizace trati, elektrizace. Úkoly pro územní plánování:  Stabilizovat a řešit územní souvislosti vedeni koridoru v ÚPD dotčených obcí: ÚP Turnov upřesňuje koridor modernizace a optimalizace železniční tratě na území města a zabezpečuje jeho územní ochranu . Žádný regulační plán, který by zahrnoval pozemky na území města, nebyl dosud krajem vydán.

86


Zpracovatel ÚP Turnov při řešení návrhu územního plánu prověřil soulad se zpracovanými koncepčními materiály Libereckého kraje, a to především s:  Strategií rozvoje Libereckého kraje,  Programem rozvoje Libereckého kraje,  Strategií udržitelného rozvoje Libereckého kraje,  Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje,  Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje,  Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje,  Územní energetickou koncepcí Libereckého kraje,  Krajskou koncepcí zemědělství pro Liberecký kraj,  Programem rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje,  Dopravní politikou Libereckého kraje,  Koncepcí ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje,  Strategií rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje,  Územně analytickými podklady Libereckého kraje. Územní plán upřesňuje koridory dopravní infrastruktury uvedené v ZÚR Libereckého kraje:  D01 B – územní rezerva pro kapacitní silnici S5, úsek Ohrazenice – Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice Královéhradeckého kraje  D18 C,D – územní rezerva pro silnici II/283 ( napojení na I/35)  D26 železniční spojení Praha – Turnov – Liberec – Polsko  D29A úsek Turnov – Rovensko pod Troskami  D31A úsek Turnov – Semily - Košťálov Územní plán respektuje záměry technické infrastruktury uvedené v ZÚR Libereckého kraje:  E21 transformovna Turnov (vlastní transformovna leží v Přepeřích mimo území Turnova, ale její výstavba vyvolala stavby v síti VN na území Turnova) ÚP Turnov není v rozporu s platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

M. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. M. 1. Údaje o splnění zadání. Zastupitelstvo města Turnov rozhodlo usnesením č. 67/2009 ze dne 28.4.2009 na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) o pořízení nového Územního plánu Turnov. Současně platný Územní plán sídelního útvaru Turnov byl zpracován v letech 1990-1996, schválen Zastupitelstvem města Turnov 22. srpna 1996 a dosud bylo pořízeno jeho 15 změn. Územní plán sídelního útvaru dle novely stavebního zákona pozbývá platnosti k 31.12.2020.

87


Rozsah úkolu vypracovat nový ÚP Turnov byl v souladu se současné platnou legislativou upravující územní plánování definován tak, aby rozsahem a náležitostmi dokumentace a jejího veřejně právního projednání splňoval koncept a ÚP Turnov požadavky zákona č.183/2006 Sb. (zákon o územním plánování a stavebním řádu), vyhlášky Ministerstva místního rozvoje ČR č.500/2006 Sb. (vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) a vyhlášky MMR ČR č. 501/2006 Sb. (vyhláška o obecných požadavcích na využívání území). Návrh zadání ÚP Turnov byl zpracován místně příslušným úřadem územního plánování, tj. odborem rozvoje města Městského úřadu Turnov ve spolupráci s určeným zastupitelem Města Turnov Ing. Jindřichem Jeníčkem v květnu 2009. Návrh zadání byl v intencích ust. §§ 13 a 20 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veřejně projednán. Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel upravil návrh zadání a předložil jej zastupitelstvu města Turnov ke schválení. V souladu s ust. § 84, odst. 2, písm. b) zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ust. § 31 odst. 3 a § 20 odst. 7 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, schválilo návrh zadání ÚP Turnov zastupitelstvo města svým usnesením č. 222/2009 dne 26.11.2009. Zpracováním územního plánu byl pověřen Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. – ARCHIS, Matějská 48, 160 00 Praha 6, IČ: 12628379 autorizace České komory architektů 00662. Nezbytnou součástí návrhu ÚP Turnov je posouzení vlivu koncepce ÚP Turnov na životní prostředí a veřejné zdraví dle ust. § 10i zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Zpracovatelem posouzení SEA je Ing. Pavla Žídková, osvědčení č.j.094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j.34671/ENV/11, bytem Polní 293, 747 62 Mokré Lazce spolu s RNDr. Tomášem Kurasem, Ph.D. osvědčení č.j.630/3434/04, prodlouženo rozhodnutím č.j.82929/ENV/09-2577/630/09 bytem Kolářova 2770/40, 700 30 Ostrava – Zábřeh. Požadavky obsažené ve schváleném Zadání Územního plánu Turnov byly splněny následně: V urbanistická koncepci je promítnuta vize Strategického plánu rozvoje města Turnov, která vychází z jeho postavení v sídelní struktuře jako významného centra celého Libereckého regionu a nejbližšího okolí. Pro zajištění hospodářské prosperity a zaměstnanosti obyvatel jsou navrženy podmínky pro rozvoj výrobní základny a výrobních služeb. Řešení dopravní problematiky je zaměřeno na modernizaci a dostavbu dopravního systému s cílem odstranit negativními dopady na životní prostředí, zvýšit komfort dopravní obsluhy a zrušit existující bariéry na území města. Veškeré rozvojové záměry jsou koncipovány tak, aby respektovaly dané kulturní, civilizační a přírodní hodnoty území, vytvářely podmínky pro jejich a ochranu a vhodné využití, rozvoj a obohacení. Tím jsou vytvářeny předpoklady i pro zvýšení atraktivity Turnova jako cílového místa pro cestovní ruch. V ÚP jsou promítnuty záměry plynoucí z širších regionálních zájmů, priority NUTS 2 Severovýchod, které se dotýkají města Turnov, záměry plynoucí ze ZÚR LK, záměry vyplývající z posouzení rozvoje výrobní základny a záměry formulované v zadání pořizovatelem. Územní plán Turnov vytváří pro výše uvedené cíle udržitelného rozvoje územní podmínky na základě následujících zásad :

88


1. Nabídka rozvojových ploch je orientována do dlouhodobých strategických směrů, a to vyváženě ve všech potřebných funkcích i v kvalitě a rozsahu, schopných konkurovat nabídce rozvojových ploch mimo území města. 2. Udržitelná mobilita – územní plán stabilizuje a navrhuje další rozvoj infrastruktury pro zajištění kvalitní, usměrněné obsluhy území, zohledňující jak širší vazby, tak i kvalitu městského prostředí. 3. Životní prostředí a kvalita života – územní plán vytváří podmínky pro snižování zátěže životního prostředí z lidské činnosti a podmínky pro kvalitní obytné prostředí města. 4. Ochrana a obnova přírodních a krajinných hodnot včetně vodních toků – územní plán vymezuje nejhodnotnější části krajiny jako nezastavitelná území s cílem efektivně využít jejího rekreačního potenciálu. 5. Flexibilita nového územního plánu – územní plán umožňuje městu pružně reagovat na potřeby rozvoje jednotlivých funkcí a současně dostatečně chránit plochy pro veřejnou obsluhu území. Zastupitelstvo města Turnov projednalo na veřejném zasedání dne 23.2.2012 a schválilo Pokyny pro zpracování návrhu ÚP Turnov a jejich zdůvodnění. Předložený ÚP Turnov plně respektuje a řeší požadavky obsažené ve schváleném zadání ÚP Turnov. ÚP Turnov je zpracován v souladu s Pokyny pro zpracování návrhu ÚP Turnov a splňuje rovněž požadavky a náležitosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách využívání území.

M. 2. Údaje o projednání konceptu ÚP Turnov. Veřejné projednání konceptu ÚP Turnov a vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí a udržitelný rozvoj území s výkladem zpracovatelů se uskutečnilo 18. 10. 2011. Zákonná lhůta pro uplatnění stanovisek, námitek a připomínek uplynula dne 2. 11. 2011. Na základě žádosti odboru ŽP a zemědělství KÚLK byla lhůta pro vydání stanoviska prodloužena. Ke konceptu ÚP Turnov bylo v zákonné lhůtě podáno celkem 13 stanovisek dotčených orgánů. Dále pořizovatel v zákonné lhůtě obdržel 3 vyjádření, resp. připomínky ostatních orgánů a organizací. Celkem 179 připomínek/námitek bylo podáno veřejností, z toho byly 2 připomínky věcně shodné. Některé uplatněné připomínky veřejnosti byly vyhodnoceny jako námitky, neboť byly uplatněny vlastníky staveb a pozemků, dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Z 11 obeslaných sousedních obcí uplatnila obec Jenišovice své připomínky. Pořizovatel ve spolupráci s pověřeným členem zastupitelstva Ing. Tomášem Hockem vyhodnotil došlá stanoviska, vyjádření, připomínky a námitky, zákonným způsobem o nich rozhodl a promítl je do Pokynů pro zpracování návrhu ÚP Turnov. Před schválením Pokynů městským zastupitelstvem a jejich vydáním byl jednáním pořizovatele vyřešen rozpor s Ministerstvem dopravy ČR, vzniklý v průběhu projednávání konceptu ÚP. Posouzení vlivů koncepce územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území bylo na základě výsledků projednání přepracováno a doplněno. Na základě posouzení SEA bylo z návrhu ÚP vyřazeno celkem 33 zastavitelných ploch, a proto číselná řada označení

89


zastavitelných ploch a ploch změn využití území není souvislá. U dalších 49 ploch byl redukován jejich plošný rozsah, změněn způsob jejich využití nebo (a) upřesněny podmínky jejich využití.

M. 3. Údaje o splnění pokynů. Údaje o splnění Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Turnov schválených Zastupitelstvem města Turnov na veřejném zasedání 23.2.2012 jsou obsaženy v následující tabulce TAB. 10: PLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚP TURNOV Pokyn č.

Způsob splnění

2.1.1.

Všech 39 požadovaných ploch bylo z návrhu ÚP Turnov vyjmuto

2.1.2.

Plochy BV- Z 30, OK-Z 183, BI-Z 263I a BV-Z 322 byly redukovány

2.1.3.

Rozsah všech 24 ploch bylo upraven ve smyslu Pokynů, nebo (a) byla provedena změna jejich funkčního využití nebo (a) byly do regulativů zařazeny specifické podmínky jejich využití Status všech 6 ploch byl upraven dle stavu území, změněno jejich funkční využití a rozsah dle Pokynů V grafické části dokumentace jsou zřetelně zakresleny hranice zón I – IV CHKO Český ráj V grafické části dokumentace jsou upraveny, aktualizovány a zřetelně vyznačeny prvky ÚSES a památné stromy Pro 13 vyjmenovaných ploch byl formulován regulativ podmíněně přípustného využití připojení do kanalizace pro veřejnou potřebu Pro 6 vyjmenovaných ploch byl formulován regulativ podmíněně přípustného využití při splnění omezujících podmínek, stanovených vodoprávním úřadem Pro všechny zastavitelné plochy v sesuvných území je formulována specifická podmínka využití (zpracování geotechnického posouzení a odvod srážkových vod) Požadavky vyplývající ze zákonů a odkazy na ně byly v textu výrokové části odstraněny Regulativy pod úrovní ÚP byly vypuštěny

2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.1.7. 2.1.8. 2.1.9.

2.1.10. 2.1.11. 2.1.12. 2.1.13

Termín „nad upravený terén“ byl v rozsahu celé textové části nahrazen termínem „nad rostlý terén“ přeložka silnice II/283 vypuštěna, řešeno mimo území Turnova

2.1.14.

Požadovaný text byl do kap. B.3 zapracován

2.1.15. 2.1.16.

Regulativ pro měřítko zástavby a prostorové uspořádání MPZ byl doplněn do kap. F.2 Nepřesnosti v označení NKP byly opraveny

2.1.17.

Seznam památek byl aktualizován a zpřesněn převzetím z ÚSKP Ministerstva

90


kultury 2.1.18. 2.1.19. 2.1.20.

Byla doplněna tabulka ÚAN v řešeném území dle aktuálního stavu Státního archeologického seznamu Označení NKP v kap. K.1.2. bylo opraveno

2.1.23.

Kulturní památky byly v koordinačním výkresu vyznačeny plochou svých zastavěných pozemků, pokud to databáze ÚAP a ÚSKP umožnila Regulativ minimální vzdálenosti hlavních staveb pro bydlení a rekreaci od lesa byl zapracován Předpokládané zábory půdního fondu byly zpracovány podle metodického doporučení MŽP opraveno v textu ve smyslu Pokynů

2.1.24.

Terminologie pro retenční vsakovací poldr byla opravena na suchou drž

2.1.25.

opraveno v textu ve smyslu Pokynů

2.1.26

respektováno

2.1.27

doplněno v textu ve smyslu Pokynů

2.1.28

křižovatka převedena do stavu

2.1.29


2.1.30.

Doplněno dle Pokynů

2.1.31.

upraveno

2.1.32.


2.1.33.


2.1.34.


2.1.35.


2.1.36.

podle informace SŽDC k přeřazení nedošlo, KÚLK respektuje stanovisko SŽDC

2.1.37.

doplněny hodnoty podle sčítání 2010

2.1.38.

doplněny hodnoty podle sčítání 2010

2.1.39.


2.1.40.


2.1.41.


2.1.42.


2.1.43.


2.1.21. 2.1.22.

91


2.1.44.


2.1.45. 2.1.46.

Upraveno doplněním regulativu do podmínek využití příslušných druhů ploch pro bydlení Upraveno ve smyslu Pokynů

2.1.47.

Název PR opraven

2.1.48.

Celá kapitola E textové části návrhu byla nově formulována

2.1.49.

Koeficient zastavění plochy BV byl upraven ve smyslu Pokynů

2.1.50.

Upraveno ve smyslu Pokynů

2.1.51.


2.1.52.


2.1.53.


2.1.54

Vymezený koridor pro silnici S5 umožňuje i napojení silnice II/283 jak na S5, tak i na I/35, pokud bude lokalizováno na území Turnova Vymezeny koridory pro modernizaci tratí, pokud jsou na území Turnova. Plochy a koridory staveb elektrického vedení, vymezené v ZÚR jsou mimo území Turnova. Využití zastavitelných ploch v koridorech územních rezerv dle ZÚR podmíněno a upraveno etapizací ve smyslu Pokynů Revize zastavěného území a jeho úprava byly provedeny

2.1.55. 2.1.56. 2.2.1. 2.3.1. 2.3.2.

Technickoekonomická studie je překonána Atelierem T-plan v květnu 2012. Plochy VP byly z návrhu vypuštěny

územní studií zpracovanou

2.3.3.

Vydané změny ÚPSÚ byly zapracovány v rozsahu dat, poskytnutých pořizovatelem Podmínky využití ploch byly v regulativech (kap. F.2) upřesněny

2.3.4.

Úprava ploch BI- Z247I a MK- Z248 byla provedena ve smyslu Pokynů

2.5.1.

Provedeno podle Pokynů

2.5.2.

Koeficient zastavění upraven dle Pokynů

2.5.3.

Koeficient využití území byl z regulativů vyňat

2.5.4.

Koeficient zastavění doplněn dle Pokynů

2.5.5.

Koeficient zeleně byl do regulativů doplněn

2.5.6.

Podmínky prostorového uspořádání ploch BI byl upraven dle Pokynů

2.5.7.

Doplněno podle Pokynů

92


2.5.8.

Regulativ zeleně upraven dle Pokynů

2.5.9. 2.5.10

Regulativy prostorového uspořádání ploch v území CHKO byly upraveny dle Pokynů V textu uvedeno

2.5.11.

V textu uvedeno a prodlouženo do Ohrazenic

2.5.12.

Pokyn je nejednoznačný, ponecháno řešení dle konceptu ÚP

2.5.13.

Provedeno dle Pokynů

2.5.14.


2.5.15.


2.5.16.

Plocha MK-Z248 - viz 2.3.4.

2.5.17. 2.5.36 2.5.37

až Dílčí úpravy rozsahu, využití a regulativů ploch byly provedeny podle Pokynů Plocha MK-Z64 (US Daliměřice) prodloužena

2.5.38.


2.5.39

Doplněno do výkresu TI

2.5.40.

V textu uvedeno

2.5.41.

Splněno touto tabulkou

2.5.42. 2.5.43.

Provedena konfrontace ploch s ortofotomapou území a provedeny úpravy v rozsahu čitelnosti ortofotomapy Provedeno v rozsahu vydaných ÚR, poskytnutých pořizovatelem

2.5.44.


2.5.45.

Provedeno dle poskytnutého podkladu

2.5.46.


2.5.47.


2.5.48.

Plochy byly vyňaty z návrhu ÚP

2.5.49.

Splněnou vymezením ve výkresu ZČÚ , koordinačním a úpravou textové části

M. 4. Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu územního plánu. Údaje o splnění Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Turnov schválených Zastupitelstvem města Turnov na veřejném zasedání 28.3.2013 a upraveny v dubnu 2013 a v srpnu 2013, jsou obsaženy v následující tabulce

93


TAB. 11: PLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚP TURNOV Pokyn č.

Způsob splnění

2.1.1.

Plochy byly vyjmuty z návrhu ÚP

2.1.2.

Plocha byla vyjmuta z návrhu ÚP

2.1.3. 2.1.4.

Požadavek Správy CHKO Český ráj a OŽP MěÚ Turnov byly promítnuty do specifických podmínek využití vyjmenovaných ploch Požadovaný text byl zapracován do kapitol E.2.2. aj.1.9.

2.1.5.

Splněno

2.1.6.

Požadavkům bylo vyhověno, text byl zapracován do kap. F.2.2.

2.1.7.


2.1.8.


2.1.9.


2.1.10.


2.1.11.


2.1.12.


2.1.13


2.1.14.

2.1.16.

Podklady poskytnuté Správou CHKO Český ráj byly zapracovány do textové i výkresové části (kap. E.2.1., Hlavní a Koordinační výkres). Vymezení ploch k řešení územní studií bylo upřesněno, jejich obsah byl podrobněji stanoven. splněno

2.1.17.

Specifická podmínka k ploše OS - Z349 uvedena.

2.1.18. 2.1.19.

Požadovaný text Preventivního hodnocení krajinného rázu byl zapracován do kapitol E.2.2. a J.1.9. Lokální biocentrum Černava bylo upraveno dle požadavku.

2.1.20.

Splněno

2.1.21.

Splněno doplněním kapitoly F. 1

2.1.22.

Požadovaný text byl zapracován do kapitol E.2.2. a J.1.9.

2.1.23.

Splněno

2.1.24.

Splněno

2.1.25.

Splněno

2.1.15.

94


2.1.26 2.1.27

Nesrovnalosti byly opraveny a vzdálenost staveb od lesa byla sjednocena na 25 m. Splněno

2.1.28

Splněno

2.1.29

2.1.32.

Plocha BV-Z 178 byla doplněna do vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na ZPF, plocha BV-Z 413 by a v rámci úprav dle Pokynů stažena z navrhovaného řešení a její zařazení do předpokládaných záborů ZPF nebylo již relevantní. Do kap. O.1. byla zapracována tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF pro plochy zeleně (ZV, ZSP). Nesrovnalost byla opravena, plocha BV-Z133 není v tabulce vyhodnocena, poněvadž se jedná o plochu bydlení s výměrou menší než 2000 m2 Uvnitř zastavěného území Do textové části bylo doplněno zdůvodnění v kap. O.1.

2.1.33.

Splněno úpravou kapitoly B.3.

2.1.34.

Splněno úpravou kap. F.2.2.

2.1.35.

Splněno úpravou kap. F.2.2.

2.1.36.

Podmínka týkající se hluku byla doplněna do textové části výroku – kap. F.2.2.

2.1.37.


2.1.38.


2.1.39.

Textová část upravena v kap. I.2.

2.1.40.

Textová část upravena v kap. K.1.3.2

2.1.41.

Textová část upravena v kap. L.2.

2.1.42.

Textová část upravena v kap. L.3.

2.1.43.

Vyznačení silnic v Hlavním výkrese opraveno.

2.1.44.


2.1.45.


2.1.46.

Označení silnice by o v Hlavním výkrese doplněno.

2.1.47.

Vyznačení silnice ve Výkrese dopravy opraveno.

2.1.48.


2.1.49.


2.1.50.

Označení silnice ve Výkrese dopravy doplněno.

2.1.30. 2.1.31.

95


2.2.1. 2.2.2.

Splněno úpravami dle novely SZ a vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů Je splněno úpravami SEA

2.2.3.

Splněno

2.2.4.

Splněno úpravou regulativu

2.2.5.

Splněno změnou regulativu

2.2.6.

Splněno vložením nového regulativu do specifických podmínek využití plochy

2.2.7.

Splněno změnou specifické podmínky využití

2.2.8.

Grafické vymezení koridorů železnic upraveno dle vyjádření SŽDC.

2.2.9.

Splněno

2.2.10.

Splněno provedením úpravy grafické i textové části dokumentace

2.2.11.


2.2.12.


2.2.13.


2.2.14.


2.2.15.


2.2.16.


2.2.17.

Severozápadní odlehčovací komunikace byla přeřazena do územních rezerv s výjimkou trasy od okružní křižovatky Sobotecká-J. Palacha ke křížení s ulicí Palackého Vymezena plocha Z432 pro umístění ochranné hráze před povodní.

2.2.18. 2.2.19.

2.2.21.

Návrh územní rezervy ÚR6 pro prodloužení SZ odlehčovací komunikace byl doplněn do návrhu ÚP. Návrh územní rezervy ÚR8 pro umístění nové odlehčovací komunikace údolím Stebenky byl doplněn do návrhu ÚP. Zastavěné území bylo aktualizováno a upraveno k 1.5.2013.

2.2.22.

Splněno v rozsahu územních studií, poskytnutých pořizovatelem k 1.5.2013

2.2.23.

Splněno

2.2.24.


2.2.25.

Územní rezerva pro koridor kapacitní silnice S5 dle varianty I (Valbek – tunelová) byl z grafické i textové části dokumentace vypuštěna

2.2.20.

96


Na základě veřejného projednání byla dokumentace územního plánu Turnova upravena dle následujících Pokynů pro zpracování úpravy návrhu ÚP Turnov po veřejném projednání z dubna 2014: 1. Návrhové plochy, vymezení ploch a koridorů územních rezerv

Pokyn č.

Způsob splnění

1.1. 1.2.

Splněno provedením úpravy grafické i textové části dokumentace – plochy z ÚP byly vyřazeny, OK – Z243 převedena do stavu Splněno provedením úpravy grafické i textové části dokumentace

1.3.

Splněno provedením úpravy grafické i textové části dokumentace dle pokynu

1.4.


1.5.

Splněno úpravou dle skutečného stavu v grafické části dokumentace

1.6. 1.7.

Splněno úpravou dle pravomocného stavebního povolení na stavbu „Sportovní a rekreační areál Maškova zahrada v Turnově“ Splněno provedením úpravy grafické i textové části dokumentace dle pokynu

1.8.


1.9.

Splněno s výjimkou LBC 314/1441 Černava, které je celé nefunkční, na orné půdě a tudíž k založení Splněno úpravou kap. G výroku a výkresu VPS, VPO a ploch asanace

1.10. 1.11. 1.12. 1.13. 1.14. 1.15. 1.16.

1.17. 1.18. 1.19. 1.20.

Splněno úpravou grafické části dokumentace dle PD protipovodňových opatření a revitalizace Jizery Splněno vyřazením DI 3 a DI 9 z grafické i textové části ÚP Splněno vyřazením koridorů územních rezerv ÚR 3, ÚR 4 a ÚR 5 z grafické i textové části ÚP Splněno úpravou koridorů územních rezerv ÚR 6 a ÚR 7 tak, aby se nepřekrývaly s plochou W – Z 432 Splněno úpravou koridoru územní rezervy ÚR 8 tak, aby se nepřekrýval s plochou MK – Z 177 Splněno zmenšením koridoru ÚR 1 dle Studie proveditelnosti kapacitní silnice I/35. Zastavitelné plochy, s nimiž byl koridor ÚR 1 v kolizi a jejich regulativy byly z ÚP vyřazeny Splněno provedením úpravy plochy Z 433 v grafické i textové části dokumentace Splněno provedením úpravy grafické i textové části dokumentace Splněno provedením úpravy plochy Z 401 v grafické i textové části dokumentace Splněno provedením úpravy využití plochy ZV – P 121 na plochu ZSP v grafické i textové části dokumentace

97


1.21.

Splněno vymezením nové plochy OV v grafické i textové části dokumentace

2. Podmínky pro využití ploch

Pokyn č.

Způsob splnění

2.1.

Splněno zapracováním nových regulativů do kapitoly F. výroku ÚP

2.2.

2.4.

Splněno ve spolupráci se zpracovatelkou SEA doplněním do specifických podmínek využití ploch v souladu se SEA Splněno revizí specifických podmínek využití ploch a jejich ostatních regulativů Splněno doplněním do kapitoly F.1. výroku ÚP

2.5.

Splněno doplněním podmínek využití ploch BI lokalit Z 223, Z 228, Z 232

2.6. 2.7.

Splněno doplněním dalších podmínek využití ploch BV lokalit Z 76, Z 119, Z 133 Splněno úpravou regulativů ploch OV, OS, VZ, VS a TI

2.8.

Splněno úpravou regulativů ploch Z – orná půda, trvalý travní porost

2.9.

Splněno úpravou regulativů ploch NL – lesy

2.10.

Splněno úpravou regulativů ploch bydlení BI, BV a BS

2.11.

Splněno úpravou regulativů ploch BS

2.12.

Splněno úpravou regulativů ploch RR

2.13.

Splněno doplněním specifických podmínek využití plochy VP – Z 340

2.3.

3. Grafická část

3.1.

Splněno úpravou grafické části ÚP

3.2.


3.3.


3.4.

Splněno úpravou názvů ploch v textové části ÚP

3.5.

Splněno úpravou koordinačního výkresu

3.6.

Splněno úpravou koordinačního výkresu

3.7.

Splněno vyčleněním ploch ZV na sídlištích U nádraží, Přepeřská a Výšinka

3.8.

Splněno vymezením ploch ZSP kolem Jizery a Libuňky

3.9.

Splněno vymezením ploch ZSP kolem Stebenky a Odolenovického potoka

98


3.10.


3.11.


3.12.


3.13.

Splněno úpravou grafické části dle vydané změny č. 13 ÚPSÚ

3.14.


3.15.


3.16.

Splněno úpravou grafické a textové části ÚP

3.17.


3.18.

Splněno celkovou revizí účelových komunikací

3.19.

Splněno celkovou revizí účelových komunikací

3.20.

Splněno úpravou v souladu s ÚPSÚ

3.21.


3.22.

Splněno zapracováním dodané datové vrstvy

3.23.


3.24.


3.25


3.26.


3.27.


3.28.

Splněno koordinací průběhu cyklotras s protipovodňovými opatřeními

4. Ostatní

Pokyn č.

Způsob splnění

4.1.

Splněno zapracováním dodané datové vrstvy

4.2.

Splněno opravou textové části návrhu ÚP

4.3.

Splněno opravou koordinačního výkresu

4.4.

Splněno celkovou úpravou formátování obou textových částí

4.5.

Splněno doplněním do tabulky obsahu.

99


N. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 SZ), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ. Na základě výsledků veřejného projednání konceptu, společného jednání nad návrhem ÚP, územní studie Atelieru T-plan, pořízené Ministerstvem pro místní rozvoj a usnesení z 28. 3. 2013 Městského zastupitelstva Turnov vymezuje ÚP Turnov koridor územní rezervy ÚR1 D01B pro umístění stavby kapacitní silnice S5 a variantní koridory územních rezerv ÚR 6, ÚR 7 a ÚR 8 pro umístění stavby obchvatu centra města.

O. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Předpokládané zábory půdního fondu byly vyhodnoceny v souladu s Metodickým doporučením MMR a MŽP (srpen 2013) a byly dodrženy tyto zásady: - Předpokládané zábory půdního fondu byly vyhodnoceny zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). -

Zastavitelné plochy byly z pohledu záborů půdního fondu vyhodnocovány celé, včetně nezastavěných částí budoucích stavebních pozemků, doprovodné zeleně apod.

-

Nebyly vyhodnocovány zábory půdního fondu pro územní rezervy.

-

Nebyly vyhodnocovány předpokládané zábory půdního fondu pro plochy územního sytému ekologické stability.

-

V bilancích předpokládaných záborů ZPF nebyly vyhodnocovány plochy pro bydlení a lokality do výměry 2000 m2 nacházející se v současně zastavěném území.

O.1. Zemědělský půdní fond Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu a využití řešeného území ve smyslu § 3 Vyhlášky č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, udává následující tabulka: TAB. 12: DRUHY POZEMKŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Kód obce: Druh pozemku:

577 626 Výměra [ha]

Zastoupení v [%]

2 272 [2]

100,00%

Orná půda

685 [2]

30,15%

Chmelnice

- [2]

0,00%

Celková výměra

100


Vinice

- [2]

0,00%

219 [2]

9,64%

32 [2]

1,41%

363 [2]

15,98%

1 300 [2]

57,22%

405 [2]

17,83%

54 [2]

2,38%

Zastavěné plochy

137 [2]

6,03%

Ostatní plochy

377 [2]

16,58%

Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda celkem [1] Lesní půda Vodní plochy

Zdroj tabulky: ČSÚ Poznámky k tabulce: [1] Zemědělská půda představuje součet ploch orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. [2] Data k 31.12.2008

Navržené řešení ÚP předpokládá celkové vynětí 126,43 ha zemědělského půdního fondu. Z této plochy činí 27,84 ha předpokládaný zábor ZPF pro plochy zeleně. Největší část - 100,94 ha ZPF pak tvoří zábor pro plochy bydlení. Větší změny využití ploch ZPF na bydlení se předpokládají v k.ú. Turnov a k.ú. Daliměřice, všechny tyto změny jsou na pozemcích navazujících na současně zastavěné území. Plochy záborů ZPF pro účely návrhu ploch bydlení většího územního rozsahu jsou převzaty z ÚPSÚ Turnov a jeho změn či jiné územně plánovací dokumentace. To se týká zejm. záboru NZ72 (k.ú. Daliměřice) – návrh plochy převzat z ÚS Daliměřice; záborů NZ75, NZ79, NZ80, NZ81, NZ98, NZ105, NZ114 atd. (k.ú. Turnov) – návrh plochy převzat z regulačního plánu (RP) Hruštice, Károvsko; záborů NZ217, NZ249, NZ266, NZ369, NZ223, NZ232 atd. (k.ú. Turnov) – návrh převzat z RP Durychov, Na Kamenci; záboru NZ3 (k.ú. Malý Rohozec) – převzat ze změny ÚPSÚ č. 15; záborů NZ178-9, NZ184, NZ190-191 (k.ú. Turnov) – převzat ze změny ÚP SÚ č. 5. Zábor ZPF na vyjmenovaných lokalitách činí téměř 75 ha, tedy dvě třetiny celkové plochy změny funkce ZPF na bydlení. Z pohledu druhu pozemků předpokládá územní plán vynětí 85,42 ha orné půdy, 18,07 ha zahrad, 4,61 ha ovocných sadů a 18,33 ha trvalých travních porostů. Z hlediska tříd ochrany půdy se předpokládá nejvyšší zábor II. třídy ochrany půdy (36,02 ha), dále III. třídy (33,75 ha) a I. třídy (32,24 ha). Jedná se o poměrně vysoký zábor bonitně cenných půd, který je dán především jejich vysokým plošným zastoupením v řešeném území. Tabulka č. 13 uvádí vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF pro plochy s rozdílným způsobem využití vyjma ploch zeleně. Tabulka č. 14 pak uvádí vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF pouze pro plochy zeleně (ZV, ZSP). Obě tabulky jsou vedeny po jednotlivých katastrálních územích.

101

102

TAB. 13: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ ZPF Katastrální území

Označení plochy záboru

Bukovina u Turnova

NZ26

plochy bydlení

BV

0,23

NZ28

plochy bydlení

BV

0,13

NZ30

plochy bydlení

NZ355 NZ356 NZ357

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení

BV BV BV

0,35 0,58 0,13

BV BV BV BV BV BV

0,18 0,15 0,03 0,09 0,14 0,08

BV

0,05 2,14 0,02 0,05 0,07 0,07 0,02

Způsob využití plochy

NZ37 plochy bydlení NZ378 plochy bydlení NZ400 plochy bydlení NZ401 plochy bydlení NZ403 plochy bydlení NZ45 plochy bydlení Plochy bydlení celkem NZ38 plochy rekreace NZ414 plochy rekreace Plochy rekreace celkem NZ57 plochy technické infrastruktury NZ59 plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury celkem

Zábor Typ celkový plochy (ha)

RR RZ TI TI

0,09

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

0,23

0,04

0,13 0,39

0,07 0,18

0,05 0,06

0,35 0,19 0,13 0,18 0,15

0,15

0,07 0,08

V.

0,23 0,13

0,35 0,54 0,06

IV.

0,03 0,04 0,01

0,02

0,03 0,07 0,14

0,08 0,05

0,05

0,02 0,05

0,02 0,05 0,07 0,02

0,07 0,02


NZ11 plochy výroby a skladování NZ35 plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování celkem

VZ VZ

Katastrální území Daliměřice

NZ353

plochy bydlení

NZ42 NZ422

plochy bydlení plochy bydlení

NZ46 NZ72a NZ72b NZ72c NZ72d NZ72e

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení


NZ72f plochy bydlení NZ72g plochy bydlení NZ72h plochy bydlení NZ72i plochy bydlení NZ72j plochy bydlení Plochy bydlení celkem NZ25 plochy výroby a skladování NZ421

plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování celkem

0,13 0,21

0,13 0,21

0,34

ZÁBOR ZPF CELKEM


0,13 0,21

2,64


1,10

0,84

orná půda

zahrady

0,14 0,39

0,14 0,39

BV BV BI BI BI BI

0,16 0,39 2,48 1,88 0,71 6,63

0,16 0,39 2,30 1,88 0,71 3,85

1,79

BI BI BI BI BI BI

0,60 2,98 2,37 6,59 2,66 2,32

0,20 1,80 1,97 4,27 2,49 2,20

0,40 1,15 0,40 2,32 0,17 0,12

30,30 1,12 1,48 2,60

1,12 1,48

VP

0,55

0,13

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

BV BV

VP

0,15

ovocné sady


0,61

1,61

0,29


II.

III.

IV.

0,14 0,39 0,16 0,39 0,18

2,48 1,88 0,13

0,58 6,63

0,99

6,23 0,48 2,29

0,60 2,98 2,37 0,36 2,18 0,03

0,55

0,57

0,03

1,48

103

V.


ZÁBOR ZPF CELKEM

Katastrální území Malý Rohozec



32,90


25,35

6,35

orná půda

zahrady

plochy bydlení

BV

0,45

0,45

NZ15

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení

BV BS BV BV BV BV

0,30 0,22 0,38 1,01 0,11 2,04

0,30

NZ16 NZ17 NZ20 NZ24 NZ3 NZ32

BV BV BV BV

0,15 0,06 0,05 0,13 4,90 0,16

OV

Plochy občanského vybavení celkem NZ5 plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury celkem

ZÁBOR ZPF CELKEM

DS

0,22 0,16 0,22

0,20 0,35

ovocné sady


17,22

1,64

4,49


II.

III.

IV.

0,26 0,02

0,04

0,22 0,38

0,44

0,20

0,81 0,11 1,53

0,51

0,15

0,15 0,06

0,06 0,05

0,05

0,13

0,13

0,16

0,16 0,01

0,91

V. 0,45

0,11 2,04

0,16 0,06 0,06

5,12

9,55

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

NZ13

NZ345 plochy bydlení NZ39 plochy bydlení NZ420 plochy bydlení Plochy bydlení celkem NZ435 plochy občanského vybavení

1,20

1,50

0,05

0,44

2,27

0,04

0,82

0,15

104

1,14

0,02

0,81

2,20


Katastrální území Mašov u Turnova





NZ268

plochy bydlení

BV

0,33

0,33

NZ283b


0,11 0,58 0,18 0,13 0,24

0,11

NZ288 NZ290b NZ293 NZ294 NZ297

BV BI BI BV BI

NZ300 NZ307 NZ312 NZ322 NZ325

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení

BV BI BV BV BV BV

0,24 0,38 0,44 1,21 1,81 0,20

0,24 0,38

NZ331

plochy bydlení

NZ333 NZ344 NZ347 NZ350 NZ351 NZ352


BV BV BV BV BV BV

0,10 0,24 0,26 0,52 0,17 0,29

NZ359 NZ360 NZ368 NZ369

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení

BV BV BV BV BV

0,14 0,09 0,16 0,45 0,28

zahrady

ovocné sady



II.

IV.

V.

0,33 0,05 0,49

0,06

0,09

0,18 0,13 0,24

0,58 0,18 0,07

0,06 0,24

0,05

0,19 0,38

0,44 0,09

1,12 1,81 0,20

0,44 0,42

1,19 1,39

0,02 0,20

0,10

0,16 0,07 0,15 0,45

III.

0,02 0,24 0,26 0,52 0,17 0,13

0,08 0,24 0,26

0,52 0,17 0,29

0,14 0,02 0,01

0,14 0,09 0,16 0,25

0,28

0,20 0,28

105


NZ371a NZ371b NZ372 NZ374


NZ375 NZ394 NZ396 NZ404 NZ405 NZ407


NZ408 plochy bydlení NZ415 plochy bydlení NZ416 plochy bydlení NZ426 plochy bydlení NZ427 plochy bydlení Plochy bydlení celkem NZ286b plochy dopravní infrastruktury NZ329 plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury celkem NZ336 plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení celkem NZ303b plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství celkem NZ304 plochy výroby a skladování NZ340 plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování celkem

ZÁBOR ZPF CELKEM

BV BV BV

0,19 0,18 0,28

BV BV BI BI BV BV

1,40 0,10 0,03 1,39 0,21 0,15

BV BV BV BV BV BV

0,09 0,38 0,12 0,33 0,06 0,65

MK DS OV PV VZ VP

14,11 0,06 0,02 0,08 0,11 0,11

0,19 0,18 0,15

0,13

0,06

0,12 0,09 0,22

1,40 0,06

0,81 0,10

0,04 0,03 0,01

1,38 0,21 0,09

0,06

0,15 0,09 0,38 0,12

0,33 0,06

0,33 0,06 0,65

0,65

0,02

0,06 0,02

0,06

0,11

0,31 0,31 0,18 2,48 2,66

0,29

17,27

10,40

0,59 0,03 0,54 0,12

0,85 0,09

0,09 0,37 0,12

0,01

0,07 0,09

0,02

0,18 2,48

0,11 0,11

0,20 0,18

1,27

5,60

2,30

0,18

3,68

0,78

106

5,10

2,52

5,19


Katastrální území Turnov



NZ102 NZ104 NZ105 NZ106 NZ112

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení

NZ114 NZ119a NZ119b NZ123 NZ124 NZ129


NZ144 NZ146 NZ149 NZ150 NZ155 NZ178


NZ179 NZ185 NZ187 NZ190 NZ191 NZ192


NZ193

plochy bydlení



BI BS BI BI

0,71 0,81 1,00 0,28

0,52 0,81 1,00 0,01

BS BI BI BI BS BS

0,44 1,52 0,22 0,05 0,13 0,11

0,44 1,52 0,08 0,05 0,13 0,11

BI BI BI BI BI BV

1,15 0,34 1,10 1,10 0,10 0,33

1,15

BV BV BV BI BV BV

0,80 1,28 0,55 0,73 0,59 0,45

BV BI

0,12 0,45

zahrady

ovocné sady



II.

0,19

0,71 0,81 1,00 0,27

0,28 1,09

0,14 0,03 0,11 0,04

0,34 1,10 1,10 0,10

1,10 1,10 0,10

0,24 0,35 0,14

0,44 0,43 0,22 0,05 0,10

1,15 0,30

1,18

III.

0,33

0,33

0,80 0,10 0,55 0,30 0,24 0,29

0,80 1,28 0,55

0,12 0,02

0,19

0,36

0,73

0,02

0,59 0,45

0,07

0,12 0,22

0,23

107

IV.

V.


NZ199 NZ200 NZ202 NZ203


NZ209 NZ214 NZ217 NZ223 NZ228 NZ229


NZ232 NZ235 NZ238 NZ245

BI BI BI

0,72 1,18 0,62

BI BI BI BI BI BI

0,27 0,66 0,06 1,61 1,16 0,57

0,12 0,26


BS BI BS BS BS

0,09 1,38 0,80 0,54 0,29

0,09 1,38 0,56 0,54 0,29

NZ249

plochy bydlení

BI

1,54

1,54

NZ256

plochy bydlení

NZ260

plochy bydlení

BI BI

1,12 0,17

0,98 0,11

0,14 0,06

NZ263a

plochy bydlení

BI

1,38

0,15

0,49

NZ263b

plochy bydlení

NZ266 NZ271 NZ275

plochy bydlení plochy bydlení plochy bydlení

BI BI BI

0,01 1,88 0,57

0,83 0,41

0,01 0,97 0,09

0,08 0,07

NZ278 NZ282 NZ283a NZ290a


BV BI BV BV BI

0,17 0,52 0,35 0,12 1,04

0,41

0,11

0,05 0,62

0,13 0,07

0,20

0,59 0,86

0,64 0,21 0,46

0,15 0,40

0,27 0,66

0,69

1,19 0,04 0,54

0,06 0,92 1,16 0,57

0,08 0,97 0,16

0,06 0,42 1,12 0,03

0,09 1,38 0,19

0,05

0,80 0,35 0,09

0,18 0,74

0,17

0,19 0,20 1,52

0,02

0,19

0,75 0,17

0,58

0,80

0,04

0,01 1,84 0,44

0,13

0,50

0,02

0,17

0,35

0,35 0,12

0,63

0,11

0,41

0,01 1,04

108


NZ292 NZ299 NZ373 NZ391


NZ394 NZ399 NZ75 NZ76 NZ77 NZ79


NZ80 NZ81 NZ88 NZ92 NZ412 NZ417


NZ419 plochy bydlení NZ428 plochy bydlení NZ98 plochy bydlení NZ99 plochy bydlení Plochy bydlení celkem NZ116

plochy dopravní infrastruktury

NZ184 NZ204 NZ207 NZ211 NZ234 NZ236

plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury

BV BV BV

0,88 0,14 0,41

0,88

BI BI BV BI BV BI

0,26 1,10 0,26 2,23 0,46 1,29

BV BI BV BI BI BS

1,72 2,38 1,83 0,02 0,75 0,26

1,63 2,38 1,49

BI BI BI BI BS

0,37 0,24 0,17 1,38 0,16 49,49

0,28 0,16 0,17 1,06 0,16

MK MK MK MK MK DS

1,59 0,25 0,17 0,14 0,24 0,07

1,59 0,11 0,17 0,02 0,08 0,04

MK

1,05

1,05

0,34

0,54 0,14 0,41

0,11

0,15 0,06

0,14 0,41 0,26 0,44 0,26 0,94 0,33 1,12

0,43

0,23

0,43

0,86

0,19

0,07 1,28

0,13 0,08

0,09

0,86

0,09 1,53 0,04

0,24

0,06 0,02

0,02 0,09

0,75 0,26

0,95 0,29 0,43

0,66 0,25

0,37

0,08

0,24 0,32

0,14 0,06 0,02

0,17

1,72 0,85 1,83

0,01

0,09

1,04

0,06 0,16 0,01

0,02 1,35

0,15 0,03 0,16

0,40

1,19

0,25 0,17 0,04 0,24 0,07 0,20

0,10

0,84

109

0,01


NZ257 NZ259 NZ270

plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury

DS MK DS

0,22 0,07 0,01

NZ272

plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury plochy dopravní infrastruktury

0,15 0,13 0,09 0,03

0,10

NZ281 NZ286a NZ392 NZ74a

MK MK MK MK DS DS MK

0,55

OS OS

0,55 0,01 1,83 6,60 0,37 0,38

OK OS OK OK OV OK

0,52 4,00 0,22 0,03 0,40 0,64

0,52 2,95 0,22 0,03 0,04 0,63

OV OS

0,23

TI

0,23 0,12 6,91 1,06 1,06 0,01

PV

0,01 0,03

NZ74b plochy dopravní infrastruktury NZ78 plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury celkem NZ110 plochy občanského vybavení NZ160 plochy občanského vybavení NZ205 plochy občanského vybavení NZ206 NZ212 NZ250 NZ251 NZ66 NZ91

plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení

NZ94 plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení celkem NZ126 plochy smíšené výrobní Plochy smíšené výrobní celkem NZ120 plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury celkem NZ303a

plochy veřejných prostranství

VS

0,22 0,06

0,22

0,01 0,01

0,07 0,01

0,03 0,10

0,02 0,03 0,01

0,08 0,03

0,14 0,09 0,09

0,01 0,04

0,03 0,55 0,01 0,62

0,01 1,59

0,16

0,08

0,37

1,21 0,37

0,38

0,38 0,21

1,05

0,31 4,00

0,22 0,02 0,40

0,36 0,01

0,01 0,64 0,23

0,12

0,12

1,06

1,06

0,01

0,01 0,03

0,03

110


Plochy veřejných prostranství celkem NZ167 plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování celkem NZ431 plochy vodní a vodohospodářské NZ432a plochy vodní a vodohospodářské NZ432b plochy vodní a vodohospodářské Plochy vodní a vodohospodářské celkem

VP VV VV VV

ZÁBOR ZPF CELKEM

0,03 3,39

3,33

3,39 0,06 0,94 0,01 1,01

68,50

0,02 0,01

47,66

8,11

0,06

3,39

0,06 0,92

0,06 0,94 0,01

4,02

8,71

18,06

17,87

25,26

4,83

2,48

TAB. 14: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ ZPF PRO PLOCHY ZELENĚ Katastrální území Daliměřice



plochy zeleně

ZSP

0,27

0,24

NZ67a-ZSP plochy zeleně NZ67b-ZSP plochy zeleně NZ67c-ZSP plochy zeleně NZ67d-ZSP plochy zeleně NZ67e-ZSP plochy zeleně NZ70-ZSP plochy zeleně Zábor ZPF celkem - Daliměřice

ZSP ZSP ZSP ZSP ZSP ZSP

0,76 0,46 0,17 0,07 0,29 0,21

0,76 0,46 0,16 0,07 0,29 0,20

ZSP ZSP ZSP

2,23 2,90 0,20 0,11

2,18 2,90 0,20 0,11

Mašov u Turnova

NZ48-ZSP



NZ289-ZSP NZ295-ZSP NZ298-ZSP

plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně

zahrady

ovocné sady


0,03


II.

III.

IV.

V.

0,27 0,76 0,46

0,01 0,17 0,01 0,04

0,01

0,44 2,90

0,17 0,07 0,12 0,21 0,57

1,22 0,20 0,11

111


NZ305-ZSP NZ308-ZSP NZ315-ZSP

plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně

ZSP ZSP ZSP

0,04 1,06 0,02

0,04 0,83 0,02

NZ429bplochy zeleně ZSP Zábor ZPF celkem - Mašov u Turnova

ZSP ZV ZSP ZV ZV

0,09 4,42 1,03 0,48 1,42 0,28

0,02 4,12 1,03 0,11 1,30 0,22

ZSP ZV ZSP ZSP ZSP ZSP

0,20 1,04 0,21 0,22 0,17 1,11

0,20 1,04 0,21 0,18 0,14 0,49


0,65 0,10 0,03 1,11 0,11 0,02

0,65 0,10 0,03 1,11 0,11 0,02


0,09 1,20 0,67 2,70 0,34 0,03

0,09 0,31 0,02 1,48 0,34 0,03

Turnov

NZ101-ZV NZ107-ZSP NZ118-ZV NZ121-ZV NZ130-ZSP

plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně

NZ132-ZV NZ134-ZSP NZ140-ZSP NZ188-ZSP NZ201-ZSP NZ205-ZSP

plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně

NZ227-ZSP NZ230-ZSP NZ231-ZSP NZ233-ZSP NZ237-ZSP NZ242-ZSP


NZ247-ZSP NZ261-ZSP NZ289-ZSP NZ362-ZSP NZ365-ZSP

plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně

0,23

0,01 0,01

0,06 0,29

0,04 0,81 0,02

0,25

0,09 0,65

3,77 1,03

0,01

0,36 0,12 0,06

0,48 0,33 0,02 0,18 1,04 0,21 0,22

0,04 0,03 0,62

0,08 1,11

1,09 0,26 0,02

0,09 0,65

0,10 0,03 1,03 0,11

0,08

0,02 0,09 0,37 0,08 0,50

0,52 0,51

1,14 0,57 0,21

0,06 0,67 1,40

0,04

1,26 0,34

0,02

112

0,01


NZ366-ZSP NZ429a-ZSP NZ68-ZSP NZ71-ZSP

plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně plochy zeleně

NZ82-ZSP NZ84-ZSP NZ85-ZV NZ86-ZSP NZ87-ZSP NZ93-ZSP


NZ95-ZSP plochy zeleně NZ97-ZSP plochy zeleně Zábor ZPF celkem - Turnov

ZÁBOR ZPF PRO PLOCHY ZELENĚ CELKEM

ZSP ZSP ZSP

0,08 0,09 0,03

0,02

0,06 0,09 0,03

0,08

ZSP ZSP ZSP ZV ZSP ZSP

0,28 1,79 0,05 2,01 1,26 2,04

1,31 0,05 2,00 0,81 1,87

ZSP ZSP ZSP

0,24 0,08 0,03 21,19

0,24 0,08 0,03 15,62

1,31

1,68

2,58

2,52

27,84

21,92

1,36

1,68

2,88

6,73

0,09 0,03

0,28 0,28

0,20 0,01 0,45

0,85 0,17 0,20 0,03

0,28 1,79 0,05 2,01 0,41 2,04

5,49

0,04 0,05 0,03 11,49

0,34

1,35

6,06

11,49

1,56

2,00

113

114

O.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Navržené řešení ÚP předpokládá vynětí 0,26 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Pro návrh ploch dopravní infrastruktury činí zábor 0,17 ha, pro plochy občanského vybavení pak 0,09 ha. TAB. 15: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PUPFL Katastrální území



Typ plochy

Zábor celkový (ha)

Malý Rohozec

NZ5


DS

0,16

Mašov u Turnova

NZ336

plochy občanského vybavení

OV

0,09

Turnov

NZ78


MK

0,01

ZÁBOR PUPFL CELKEM (ha)

0,26

O.3 Vyhodnocení záborů ZPF podle Přílohy č. 3 Vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí O.3.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch jsou patrné z výkresu číslo 8: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Celková plocha navržených záborů půdního fondu je 126,43 ha. Celkové plošné bilance jsou patrné tabulek 13 a 14. Značení jednotlivých změn odpovídá jejich značení na výkres č. 8. Z tabulek je též patrné zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany.

O.3.2 Údaje o uskutečněných investicích do půdy V řešeném území byly zjištěny provedené investice do půdy. Jedná se o meliorační a závlahová zařízení zatrubněná nebo otevřená. Kolize navrhovaných změn a uskutečněných investicí do půdy shrnuje následující tabulka: TAB. 16: KOLIZE NAVRHOVANÝCH ZMĚN A INVESTIC DO PŮDY Kód plochy změny ZSP 289

Typ plochy

ZSP

Celková plocha [m2]

56084

Třída ochrany

Typ investice do půdy

Rok provedení investice

I.

Zatrubněná meliorace nebo zavlažování

1979


O.3.3 Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech V řešeném území nebyly tyto areály zjištěny, proto nemůže dojít k jejich porušení.

O.3.4 Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení Údaje o řešení územního systému ekologické stability uvádí kapitola E.2.1. Svazku I. – návrhu. V řešeném území jsou dále navržena tato opatření k zajištění ekologické stability krajiny: W01 - Koridor pro umístění staveb a opatření pro snižování ohrožení území povodněmi W02 – Zkapacitnění průtoku pod mostem v Palackého ulici. Mimo zastavitelné území města lze v rámci pozemkových úprav měnit využití území bez nutnosti změny územního plánu, a to vzájemně u druhů pozemků orná půda, zahrada, trvalé travní porosty, vodní plocha a pozemky určené k plnění funkcí lesa; na těchto pozemcích se zároveň umožňuje vybudování účelových komunikací zajišťujících jejich přístupy.

O.3.5 Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území Veškeré hranice jsou zobrazeny ve výkrese č. 1 „Základní členění území“ grafické části dokumentace, obsahující dva výkresové listy v měřítku 1:5000.

O.3.6 Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější Všechny předpokládané zábory půdního fondu, pokud nejsou uvnitř současně zastavěného území, tak na ně navazují, anebo leží u veřejných prostranství cestní a silniční sítě. Navazují na již vybudovanou technickou infrastrukturu území a jsou předpokladem k optimalizaci urbanistické koncepce rozvoje města.

O.3.7 U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd… Hranice současně zastavěného území obce a další hranice jsou zobrazeny ve výkresové dokumentaci, ve výkresech č. 1 „Základní členění území“, výkrese č. 2 „Hlavní výkres: urbanistická koncepce a uspořádání krajiny“, výkres č. 3 „Dopravní infrastruktura“ a dalších.

P. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění je součástí opatření obecné povahy o vydání Územního plánu Turnov.

115


Q. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Vyhodnocení připomínek je součástí opatření obecné povahy o vydání Územního plánu Turnov.

R. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI. TAB. 17: OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Výkres č.

Obsah

Měřítko

Poznámka

6.

Koordinační výkres

1:5000

2 listy A1+

7.

Výkres širších vztahů

1:50000

1 list A2

8.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5000

2 listy A1+

S. SEZNAM TABULEK TAB. 1: ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY .................................................................. 28 TAB. 2: SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ..................... 31 TAB. 3: ŠÍŘKOVÉ PROFILY SILNIC II. A III. TŘÍDY ............ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TAB. 4: SOUPIS NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH STUDIÍ PRO NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVY ............. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TAB. 5: VÝPOČET POTŘEBY PITNÉ VODY PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY .................................. 49 TAB. 6: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE ............................................. 48 TAB. 7: VÝPOČET NÁRŮSTU POTŘEBY ZEMNÍHO PLYNU................................................... 49 TAB. 8: STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ PLOCH MĚSTA ........................................................................ 53 TAB. 9: SESUVNÁ ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ MĚSTA TURNOV ...................................... 61 TAB. 10: PLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚP TURNOV ................................. 93 TAB. 11: PLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚP TURNOV ................................. 94 TAB. 12: DRUHY POZEMKŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ...............................................................105 TAB. 13: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ ZPF ............................................107 TAB. 14: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ ZPF PRO PLOCHY ZELENĚ ...........116 TAB. 15: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PUPFL ........................................119 TAB. 16: KOLIZE NAVRHOVANÝCH ZMĚN A INVESTIC DO PŮDY.......................................119 TAB. 17: OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI............................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.1

116


T. SEZNAM ZKRATEK zkratka

význam

AČR

Armáda České republiky

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BC, BK

biocentrum, biokoridor = skladebné části územního systému ekologické stability

BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den

CO

civilní ochrana

CR

cestovní ruch

CZT

centrální zásobování teplem

ČD

České dráhy

ČEPS

Česká energetická přenosová soustava

ČEZ

České energetické závody

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

ČSOV

čerpací stanice odpadních vod

ČS PHM

čerpací stanice pohonných hmot

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a kartografický

EO

ekvivalentní obyvatel

EU

Evropská Unie

EVL

evropsky významná lokalita

HPJ

hlavní půdní jednotka

HZS

Hasičský záchranný sbor

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IAD

individuální automobilová doprava

IZS

integrovaný záchranný systém

k.ú.

katastrální území

KES

koeficient ekologické stability

KN

katastr nemovitostí

KOP

Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje

KÚ

Katastrální úřad

KÚLK

Krajský úřad Libereckého kraje 117


LAPV

lokality akumulace povrchových vod

LČR, s.p.

Lesy České republiky, státní podnik

L ÚSES

lokální (místní) systém ekologické stability

LK

Liberecký kraj

MMR ČR

Ministerstvo místního rozvoje České republiky

MÚK

Mimoúrovňová křižovatka

MZe ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

MZCHÚ

maloplošná zvláště chráněná území

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NC

biocentrum nadregionální

NKP

nemovitá kulturní památka

NNKP

národní nemovitá kulturní památka

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NUTS

klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 - obce

NZP

nezemědělská půda

OA

osobní automobil

OIR

objekty individuální rekreace

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

OZKO

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

PF ČR

Pozemkový fond České republiky

PÚ

Pozemkový úřad

PUPFL

pozemky určené pro plnění funkce lesa

PÚR ČR

politika územního rozvoje České republiky

RC, RK

biocentru, biokoridor regionálního významu

RR

radioreléová trasa

RS

regulační stanice

RURÚ

rozbor udržitelného rozvoje území

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SČP

Severočeská plynárenská a.s.

SCZT

systémy centrálního zásobování teplem

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SRN

Spolková republika Německo

STL

středotlaký plynovod 118


SV

skupinový vodovod

SVS

Severočeská vodárenská společnost

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

TR

transformovna

TTP


ÚAP

územně analytické podklady

ÚHUL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPP

územně plánovací podklad

ÚPSÚ

územní plán sídelního útvaru

ÚPO

územní plán obce

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES (R, NR)

územní systém ekologické stability – regionální, nadregionální

ÚSOP

ústřední seznam ochrany přírody

UTO

uzlový telefonní obvod

ÚTP

územně technické podklady

ÚV

úpravna vody

VD

vodní dílo

VKP

významný krajinný prvek

VŠ

vysoká škola

VTL

vysokotlaký plynovod

VVN

velmi vysoké napětí

VZCHÚ

velkoplošné zvláště chráněné území

ZCHÚ

zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb.

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR LK

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje

ZVHS

Zemědělská vodohospodářská správa

119


U. POUŽITÉ PODKLADY: Při vypracování návrhu ÚP Turnov byly použity následující podklady: a) Zdrojová data digitální katastrální mapy správního území Turnov, Městský úřad v Turnově odbor rozvoje města, 2010 b) Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Turnov a jejich zdůvodnění, Město Turnov, únor 2012 c) Rastrové a vektorové soubory základních map 1:10000, 1:25000, 1:50000, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města d) Schválené výsledné zadání územního plánu Turnov, Město Turnov, 2009 e) Územní plán sídelního útvaru Turnov, 1996, A+R SYSTÉM s.r.o., a jeho vydané změny č. 1 - 15 f) Doplňující průzkumy a rozbory správního území Turnov, ARCHIS, 2009 – 2010 g) Rozbor udržitelného rozvoje Města Turnov, ARCHIS, 2010 h) Územně analytické podklady města Turnov, aktualizace č.1 – 14, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města i) Územní rozhodnutí a stavební povolení vydaná v období 2008 – 2012, Stavební úřad Turnov, 2010 j) Podněty vlastníků ke změnám využití území, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města k) Strategický plán města Turnova, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města l) Program Regenerace městské památkové zóny Turnov 2004-2008, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města m) Pasport místních komunikací, Městský úřad v Turnově, odbor dopravy n) Generel cyklotras, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města o) Program ke zlepšení kvality ovzduší, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města p) Regulační plán č. 1 bytové zóny Durychov, Na Kamenci a Hruštice, Károvsko, A+R SYSTEM s.r.o. 2002 q) Regulační plán č. 2 města Turnova, Obchodně – průmyslový areál Vesecko, Kadlec KK Nusle, spol. s r.o. 2004 r) Návrh regulačního plánu č.3 – centrum města, 2002, SAUL s.r.o. 2006 s) Návrh změny č.15 ÚPSÚ Turnov, 2010, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města t) Technická studie Severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova, Atelier 4 s.r.o. 2008 u) Studie proveditelnosti a účelnosti silnice S5, VALBEK, spol. s r.o., 2009 v) Dopravně inženýrské posouzení okružního dopravního systému v centru Turnova, CityPlan spol. s r.o. 2005 w) Dopravně inženýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova, CityPlan spol. s r.o. 2006 x) Studie koncepce sportovišť, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města 120


y) z)

aa) bb) cc) dd) ee) ff) gg) hh) ii) jj) kk) ll) mm) nn) oo) pp) qq) rr) ss) tt) uu) vv) ww) xx)

Urbanisticko architektonická studie areálu okolo Stebenky v Turnově, Městský úřad v Turnově, odbor rozvoje města Optimalizace pořadí silničních obchvatů vybraných měst v Liberecké kraji na silnicích II. a III. třídy, a optimalizace realizací humanizací průjezdních úseků silnic z hlediska přínosů k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, CityPlan spol. s r.o. 2009 Modelování silniční a dálniční sítě ČR pro úpravy kategorizace, CityPlan spol. s r.o. 2009 Celostátní sčítání dopravy na všech dálnicích, silnicích I. a II. třídy a na vybraných úsecích silnic III. třídy ČR, ŘSD ČR 2010 Strategii rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Program rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Územní energetická koncepce Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Krajská koncepce zemědělství pro Liberecký kraj, www.kraj-lbc.cz Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Dopravní politika Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Územně analytické podklady Libereckého kraje, www.kraj-lbc.cz Zpracování povodňového modelu Jizery, DHI Hydroinform a.s. 2003 Severozápadní odlehčovací komunikace, hluková expertíza, Beryl s.r.o., 2010 Severozápadní odlehčovací komunikace, posouzení vlivů na veřejné zdraví, hodnocení zdravotních rizik, Beryl s.r.o., 2010 Řešení dopravy v centru města Turnov, rozptylová studie, EkoMod, 2010 Územní studie koridoru kapacitní silnice R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn - Úlibice, Atelier T-plan s.r.o. 2012 Územní studie rozvojová lokalita Hruštice, Károvsko, A+R SYSTEM s.r.o. 2012 Územní studie rozvojová lokalita Durychov, Na Kamenci, A+R SYSTEM s.r.o. 2012 Územní studie vnitroměstské dopravy Turnov, Pudis a.s. 2013 Územní studie bytové zóny Turnov –Daliměřice, Jaklová + Jakl Architects 2013

31.5.2014

121

Územní plán Turnov. Svazek II: odůvodnění. Řešené území: správní území Města Turnov Kraj: Liberecký

Recommend Documents