VY FOTOGRAFUJETE MY UVEl\EJNUJEME Pro autory n.jzdaPilejifch ůblrO, kt•r' konc•m roku vyhodnott komise odbornlkO, pPlpravillJ•m• tyto od miny: 1. CENA - 140ENNf ZÁJEZD MOSK· · VA- KAVKAZ ; 1. CENA - toDENNÍ ZÁJEZD BUDAPEšf-BALATON; J, CENA - 7DENN( ZÁJEZD DRÁÍ· f>ANY- BERLIN; 4. CENA - 4DENNÍ ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI.
Města
na pobřeží
bdim• vú, abyate do 1outlle poli· lall obl'U;ky ne menff nd t x I 4 cm. Sv' pn.te po1lleit• na adr„u: Re.dakce VTM, Pra.ha-Nu•le, Na Kvltnid 7. KaJdf1nlmek o:&nalte kritkjm popisem zobraun6ho objektu a dlje; pPipllte I technickf fotoúdaje (ap a rit, l„, clona a citlivo1tfllmu, pffpadnl tel laboratornl informace). Mnoho ú1plch6 pfeJe REDAKCE!
Vlechny 1nlmk7, kter' obdrllme do 1outlfe, hou eYidov!ny, Soutll konil!I koncem tohoto roku. ZaUtkem roku 1964 budou dol" 1nímky (tedy i ty, kter' nebyly u"ehjnlny) ohodno..:eny zvliltnl ko mbi odbornlk6, Z nejleplkh pr~d bude uspoH.dina "f•taYka a auto PI Yyhodno..:ených snlmkO budou odmlinlnl vlc.nými cenami . U pozor" u Je m e proto Ylechny ltenife-fotoamat,ry, aby neftdall ' " ' 1nlmky zpit, I kdyfnebylyuvahjnlny. Jde I o fotoanfle, kter,byly do nail 1outlle zullny jll v lol\1kfm roce.
l-29 Ze toutlia StPMol„kfch strojf,..l'I " ' p . Yoclochody na nh..,, naJ.ho no'l'fho .WColnU10 proucfcrff'ho lac:ownw J..lt YJl•l„Jdznl DILFtN . La.a J•J •t•Jnl ilobte vy1lovlt rultll'll, u11flllt:il'll, „.,,,elnl- •to I• 4obhu bud•Jl•tl ~•m o letol.ln, kterf prokiu.J tak dol»N leto•e •lu~no.ti.
„
••••ltl
TI, ktefl se z:a.Jfma)f o konstrukci
zvan' „spirky„, tJ. bo)ov• letouny,
letadel, vidl dobfe, le konstrukenl skupina obvykle vyvfjl jeden typ letounu :z pfedell6ho. Prlkladem Je 1nimi rodina „Tren6ra". Ale 1 kdyf se tak dobfe osvldflly doma 1 u hnnlceml, proudový letoun x nich nebylo mofn6 vyvinout. l-29 „DELFIN" vxnlkl. potl'oby. Kolem roku 1956 ut ma" pfstov6 stroje pro výcvik nettaetty. Bylo nutn• zkonstruovat a vyYlnout letoun, který by odpovldal neJmoder· niJllm technickým podmlnklm a který by sloufll pro vjcvlk pllotO proudových letounO. Ukol byl nesnadný tak4i proto, fe neexistoval Udný letoun našeho typu, :z nihof by bylo moln6 vyj(t, který by se prosti dal konstrukl.nl vylepilt. Bylo nutn' nastoupit zcela novou cestu. BoJov' stroje, u nú uff Yin,, malf sice výborni§ letov' vlastnosti, ale pro !koleni se pfllll nehod!. Tak-
lllrcf se od s4rlových jen dm, fe maJf dvl sedadla mf1to Jednoho, uf dhno nestal.lly. Školnf letoun musf být pfece jen o trochu „hod · nljšf" - ale pfltom musl umofi\ovat výcvik pro bojový letoun a pfechod nesml být pfllll znatalný. To byly llkoly, uloten4 konstrukl.nlmu kolektivu. A obitavý kolektiv pl'es mnoho pl'okUek orpn lmnlho I technlck6ho ritu úkol splnil. TI, kteff se neJvfc nslouflll o vznik ,,devitadvacltky'', obdrfell v kYltnu 1962 stitnl cenu Klementa Gottwalda- Inf. O. Bul\ata, lnf. j. Hlava, dr. Inf. J. Hole~, Inf. J. Klouda, J. Nykllček, Inf. V. Pospllll,lnf.J. Rada, Inf. J. Vlček a nositel l'udu price Zd. Rublič. Celý kolektiv byl pochopltelnl mnohem vltJf, protofe s konstrukcí letounu je spojeno mnoho ósltr, zvliltl kdyf Jde o letoun proudový, naJf konstrukce, naJI výroby a dokonce I s naflm
Z OBSAB9' čl8LA 13, N41 komeat6t1 Bu pudky IFC úhnf mlft: teplotP Sovftld archh.ektl aaYTluaJJ Sday aou.i..ú techol.lr.y ,.K!ro..c„ &kouli •Vf dlJ' 861 um6 Prval e..kot.l~ .....t1 VJalovad nrol ICT-1 Noyt Treb•t: Dalll
e e e
llOUtltal
e
kltlo-t'ka
e
e e
e
H3 HOMBPA 23: Ho.wl CMPZCl
OT Ho•u aatOM•WKlla. - 1)lt6aNT
e
Kuu Gy.D.n· noro.AS
e
A.US DBM INHAL T OBR Nr. U: DBLPIN - du ncue PhtSUUI. Vlcnnal O.ber die wiNenacbltt·
proudovým motorem . A tak konstrukttfl krasllll, statlkov• počlrall, atrodynamlkod mlflll v tunelech, byli pflzvlnl elektrlklfl, nodln• a od sam4iho uU.tku tak6 n16tivacf pilot Rudol! Ducho~. jlf prvnl tunelovl mlfenl pflnilela ujlmav6 výsledky a Ylechno nuvidlovalo to-mu, ft zvolen• koncepce, totlf stfe· dokfldlý jtdnoplolnlk s neobvykle nadsuenou výlkovkou af na hPbetl smlrovky, bud11prtvnf. A kdy! technici skončili kon1truklní prict, pPevzaly výkresy Stl'odočesk6 strojírny, Strojlrny prvnl pitlletky a Výzkumný a zkuJebnf letecký óstav. N1 tltchto pracovlltkh 1~1ly postupnl vinlkat tfl prvnf prototypy L·29. Diskuse kolem protocypO byly velmi flv•. Zai.tf.vad pllot musel odpovfdat n1 mnoho otbek: uk6 llenov6 jednotlivých konatruklnlch skupin se dohadovali, pfeli, diskutovali - ale vidy Sl nad spoltlným dilem shod li
l1c:M Ponc:huna • „JUROVBC- 1 prOft tdnc 1Cttfte • Sowfodtcbe Ardůtekteo aitwcdeo Ocr neue Trabl.nt Wahrtchdnlic:ba Wettu • Dle Stadt des Gdlo.,ell
e
e
PROM THB CONTBNTS OP No. U: DBLPIN - the new lltplane Pour ti.mel abO\n tb.e ldaldAc tetelll"Cb • XIR.OVBC tma ha ~ Sowlet U'Cbl*Cl maklaa projecu 'Ibc new Tnbt.ot Wettber fot tomoaoW Thc toWft ol pouluy
e
e
e
e
e
V PllllTIM člSLB KAJDBTB• Vlodr1tr1 a buy vt1 1tavt1bn1~ • Let:ml poh19d do bJtto.. rl• llltervbe Co vfl• • nevita o „mldllstvi Nov• oentrv.m S.rlloa BlektroAl.U pomilW medldnl Jton
e
e .................... „ ....
e e
VTH
795
a ned~kavE pokračovali v práci. Koneln6 byl hotov prototyp, ureený pro ltmacl zkoušky. I k tiim byl pll· zvin ul,d.vacl plloJ:, afkollv se to obvykle nedEli. Na piloto slabllch nervO mófe nepi'fznlvl pOsoblt praskot pfl deformaclch liman6ho stroje - cof ovšem nebyl pftpad R:. Duchoni •. . L-29 v „lámalce" obst:il , tj. rozlimal se af po pl'ekrolenl kritických, pl'edem vyp~ft~ných mezi. T'mil' současni byly dokončeny oba „l,tacl" prototypy a tak konečni nadelel velký den - ned61e S. dubna 1959. Naleštěná L-29 měla odstartovat k prvnímu ul6távacfmu letu. Za"d.vač Rudolf Duchoi\ dělal JeštE poslednl rolovací zkoušky a konečni za vleobecn•ho vi:rufenl ve 14, SO hod. byly uvoln6ny brzdy a povolen start. Nastal nefdOlefltějlf okamllk, nebo( I nejpfesněJU výpočty, nejodbornijšf práce a nejbohatlt koostrukční zkušenosti se musl osvědčit v praxi . Neexistuje snad letoun, který by vzdor všem vjpoč-túm ne. mil nijaké „mouchy", kter• nutno
„v)"chycat" (Pl'I t6to pflletltostl sl mOfeme pflpomenout, fe u neblate proslulého bombardéru bývalé luftwaffe Helnkela He 111 bylo nutno nikollkrit změnit úhel nastaveni motorO: rovnH pJ'echod kJ'ldla do trupu se několikrát změnil a motýlkovité vykousnuti pflšlo af dodatef nE.) První stan. letounu k zalétávacímu letu Je vfdycky nejdramatičtijll okamflk. Výsledek mnoha tlsfcO pracovntch hodin a značný finančnf náklad je v rukou u"dvače. To musl být zkušený a vynlkajtcf pilor, který uf m' nf:co za sebou, vf sl v kafd' situaci rady a Je chladnokrevný a rozhodný. O zal,távaclm pilotu R. Ouchoi\ovl Jeh' protrad'me, fe se pfes své mládl ocitl Jlf pfed lety v situaci , kdy se musel během dvou vteřin kitapultovat I se sedidlem z poškozeného proudov,ho letounu , .. Neztratil ani zlomek vteflny .• . A tomuto mull byl tedy sYUen letoun L-29, aby Jej vyzkoušel, upozornil na jeho eventuálnl dvady, aby Jej pflvedl „zdravý" na t;em ale pfedevlfm aby neohrozll bezpečnost svou, ani druhých . Pilot odstartoval, bri.y pfelel do prvnl stoupavé :u.tálky a rychle nabfn.I výšku. Vyzkoušel i.minu letových reflmll, vyi.koušel, jak L.29 reaguje na fft:enl pjll vysunutých pflstivaclch klapkách, vysunut'm podvot.ku, klesal, opět stoupal - a bihem letu diktoval své poznnky na magnetofonový pb a dóleflt' (Jdaje mimoto sděloval ri.dlem. Objevilo se chv~nf výškovky pfi vi.rOsuJfcf rychlost! - to byl zjev pováfllvý. PozdEJI se vlak ukúalo, fe stal:I odstranit brzdlcf padiček a chv~nf zmtxelo. jinak byl L-29 prakticky bez chyb . HLAVNI ROZMlllY1
•flk•
chny specifické zvldftnostl p/lotdfe proudových letounO, umof.ňujl výcvik v letu naslepo. ve n1elbi Gpod. P1itom tento /etou" není vdzdn na betonov6 plochy, ale mOfe operovat I no travnatých o pi.slitých letift/ch . . ." L-29 „DELFIN" Je celokovový stfedoplošnlk , kftdlo má sestaven• ze t1f čútf , z centropU.nu spojeného s trupem a i:e dvou vnějllch čisti . K'ldla maj( jeden hlavnf a dva pomocné nosnlky a jsou opatfena úl:lnnými ftirbl novými pflstivaclmi klapkami . Pro uart se vychylufC o 1 S•, pi"I pflsdnl o 30•. Ovládajf se hydraulicky. Trup Je kruhov6ho próJ'ezu, poloskofepinové konstrukce. Vpf'edu Je dvoumlstni kabina, vybavená dvo)lm flzenlm a dvoji sadou p1tstrojll pro kontrolu letounu I motoru a pro navigaci. Pfednf kryt se odk"pf nil pravou stranu, lev)' kryt se odsunuje doudu. Oba kryty lu v nouzi odhodit a opustit letoun na vystfelovacfch sedadlech . Celý prostor kabiny Je pf'"etlakový a Je vyba-· ven kllmatlucf . Brzdicf štfty (sou n kJ'ldly trupu. -rm„ mu. rychlost u nml maa. rydlle•t "' HOi"' ce•tov. rtehlH• • „ml Cfttov. rychlost"' lttlm
...„.rpchl.„„. "·'""' .„ ................ ,,„„.
maalm61n1'411a
Jlltk1
Podlateck6
začalo i po. fddnd panika. Plno lidl kolem, koldý chtll pomoci, hoslcl p11suo}e sndfeli ze vfech mof.ných stran I ddlek - a oheň 1ddll lim dd/ vlc. Lid' hledali pomoc proti fiv/u no mnoho mfstech, jenom ne tam, kde se sama nablzela - pflmo u yznfku pofdru. Ve sklodlfrl byly I skJenlné desky s drdllnou violkou. Stalllo )leh nlkolik „obltovat" a zadusit jí mf oheň d11v, nef se rozrostl. Dobré vO/i podlomila nohy neznalost, bezradnost. Mno zl lidé, mladl p1edevšfm, nemajl ani zddnl, jak se p11 podobných s/tuaclch zachovat, jak sobi I druhým pomoci, a to timl prost1edky, které jsou prdvE
VTM
jako vybaveni o Výzbroj umof~ujl komplunt výcvik vojensUho pilota po vlech strdnkdch, ddvojl mu poznat vše-
dha pr'1d. letounu •tartovfll .,...
Kdylu Mostu ve skladu na s/dlifti vznik! f>ol6r,
796
tl,Jm IO,lm l,tm
Konečnl pilot hladce pflst41 - a na letlltl propukl júot. Oobri. prtcel L-29 p(ljde do sériové výroby! Piiot dosul trad!folho hobla, kon„ strukt•fl a všichni spolupracovnlcl sl potfásall rukama. Blahopl'ánf nebnla konce ... Tak vznikl nový proudový dvoumlstný letoun, určený k ekonomie· kému výcviku pllotO.Jeden z velkého kolektivu leteckých technlkO:, kte1'f se podllell na Jeho vzniku, V!clav Nimeček, o nim flki: „jeho v1kony o vlostnostl, stejnE
Jlllk1
ma• ......... f!l1lo p11•.,.c1 rychlelt
121 k•/h 611 knt/h 121 km/li 141 km/h
HOknt/11 Mm•• l,7J tlOkm/h
po ruce. VEdit $1 rady zo dech mlmofddných okolnostl, to Je mord/ni povinnou/ kofdého občana . Vfichni se svým dilem o výstavbu republiky, všichni ji musfme umlt také brdnit. I p'fed škodami, které by ndm mohl zpOsobit útok zvenll. Proto také pak.roluje v ce/6 republice pflprovo obyvatelstva k clvllnt obranl. , P1edevffm chlapci a dlvlato, kttfl nemajl lddnou trpkou flv('tnl zkuJenost, neprollll vdlku, nef/11 v územfch, kudy fronto p1eflo, se prdvE teď domnlvajt, fe mosbvskd dohoda o zdkazu nEl«erých druhO pok.usO s nukledrnlml zbranlml znamend konec jokěmukollv nebezf>ell vd/ky a fe je tedy mofné pustit problémy civ/Inf obrany z hlavy. Pravda ovfem je, fe dokud nebude dosoleno dohody o úplněm o vfeobecném odzbrojeni a hlovni dokud se toto dohoda nebude spolehllvE plnit, nikdo ndm neddvd prdvo spoléhat, fe lmperlo1/stě k ndm budou jako hodni strýlkov~ o nlflvých zbrani, kterých moji pln6 sklady, proti ndm nepoufJjl. Nenf Jeftl p11čiifojeme
rozsahu. Proto se zmlnime jen o dvou možnostech: termočlán cích a bolometrecb, jako klasic· kých neselektivn1ch pfijfmačlcb. Oba reaguji na dopadajicf IFC zařeni zml:oou svých fyzilcálnlch vlastnosti, zejména elektrického odporu, což je velmi vhodné pro dalši zpracováni elektrickou cestou a pro předání vzniklého signál u po základním zpracováni na vl:rši vzdálenosti.
úml:rná sUe dopadajfclho zářenl. Místo galvanoměru mó.žeme analogicky zapojit opl:t obvody pro další. zpracováni signálu jako v pfedchozl m pflpad~. Novějšf typy bolomeuů polovodičových (termistorových) se vyráběj{ obdobným zpó.sobem, ale mJsto platiny se užfvá polovodičl\. Takovým bolometrem je např. bolometr InSb vyvinutý Z. Posltem ve VúST A. S. Po-
p1111111q111111111 IFČ ZAŘENf MEŘf TEPLOTU
o
1
LZE ODSTRANIT ZADIRÁNÍ LOŽISEK VAGONU'
I
l
(~', '~
I I
u V thtlm člJ.nku s oboru infručerveniho úhnl (první byl uvefeJnlf!n v Hsle S. a druhf v ělsle 12. letolnlho robúku VTM) se podJv,me oa infračervenou pyrometrii.
V mnoha vědnkh i prllmysl~ v$'cb odvětvích je třeba mHit a kontrolovat teplotu jinak, než jsme tomu obvykle zvykli. Obyčejný lihový či rtuťový ceplomú často nedostačuje. Mnohdy musfme dokonce teplotu mHit bezdotykově (dálkově), protože se z nejrůznčjšicb důvodů nemllžeme přimo na potřebnou dobu pfibllžit k měřenému objektu. Metody měřeni teplot, zal~ žené na záfeni mHenébo před mětu~ nazýváme optickou pyrometrii. Jelikož látky do teploty 500 - 560 °C vydávajl pouze infračervené záření, jsme odkáz.ini na IFC pyrometrii. Přij{mače (detektory) IFČ záfeni jsou založeny na nejrůzněj šlch fyzikálních jevech, takže jejich popis by si vyžádal velkého
Termoelekuický člé.nek je tvofcn obvykle ze dvou ró.zných termoelektrických kovli., které jsou spolu v jednom mistě vodivě spojeny, a na jejichž volné konce je připojen galvanoměr_, nebo dalšl obvody, které ziskaný signál zesiluji, či vyhodnocuji jiným zp ósobem. Spoj obou termodcktrických kovťl je vodivě při pojen na začerněný terčik,(obr. l). Dopadá-li na terčík JFC záfenf_, ohřeje se misto spojeni obou kovů a na jejich studeném konci vznikne elektromotoricU. sUa, úměrná sfle dopadajídho zářenf. Starši typy bolometrli. se naprotj tomu skládaji ze dvou stejných, velmi tenkých platinových proužk6, které jsou zapojeny do Wheatstonova móstku (obr, 3). Jeden z proužků je začerněn. Dopadem zářeni na temo proužek se změn! jeho odpor_, jelikož se proužek zahřeje. Tim se porušl rovnováha předem nastaveného mli.srku a na připojeném galvanoměru se ukáže výchylka Obr. I - Princip termoeldt.trlckého i!l,nku, v nf,m:l dva proutky termo· elektrických kovťs Jsou vodlvl spojeny, Obr.
2
-
Perlička
po1ovodlviho
terml 1toru. Obr. S Princip kovoviho bolometru. 1 - xačerni!n~ platJnový proutek. le· ho:l vodivost ae mf,ni 1 dopadaJ(cim z.'fenim; 2 - kompenubú pt proutek.
zdaleka vyhrdna. Vldyť nop'flldod n~lc.ollk hodin po tom, co se americký udtnf tojemnlk Rusk podepsal pod moskevskou dohodu, pPl]el ministr obrany USA Mc Namora do zdpad· nfho NEmecko s u}!ltlnfm, .fe dohoda nebude naprosto zna· menot nějoké omezeni ve vyzbrojovdnl armddy NSR. Soused no zdpadnf hranici dostane tedy dalšl, 1 atomové, zbraně . Poměr ve vývoji sil socialistického o kapitalistického světa problhd sice i z vojenského hlediska v ndš prospěch, obrefna vlak nenl jen věci vojenských odbornlkD, ale veškerého obyvatelstva. Ve v61ce, kterd nen/ zatím ještě vy/ouleno, by ne· bylo rozdllu mezi frontou o zdzemfm, oběti by přindše/o bojujlci vojska ; clvilnf obyvatelstvo. Aby nerostly zbytečně, vy.faduje to r0zn6 opat1enl v obraně zdzeml. }ednlm z nich je vfendrodnl p'flprava obyvatelstva k ci· 'lllnl obraně. }e}lm cllem je udrfet organizovanou linnost v zdzeml I v nejtUflch podmlnkdch mofn~ vd/ky. To jsou dO'lody, pral I v soulosné době musfme vedle péle o rozvoj
pova v Praze. Jeho časovti konstanta je menši než 1 ms, odpor pfi 20 'C je 6-30 ohmO a výt!žnost při 16 Az 0,6-3 V/W. K praktickému upotřebeni musl me IFC dřeni zkoumaného objektu soustředit speciálnJ optickou soustavou (buď čočkovou, nebo zrcadlovou) na čidlo přijf mače. Ziskaný signál zcsllit a potom buď registrovat, nebo dále zpracov6vat pomoci ovládaclch elementů přimo pro regulaci. Timto zpUsobem mli.žcmc automaticky ovládat teplotní režim peci, sušáren apod. Můžeme tak kontrolovat vzn1st teploty na nepřístupných místech a teplotu pohybujldch se pfedmětO., což bychom jinak provádět nemohli. Tohoto zpO.sobu ml:feni užfváme d4le tam, lede umistěnl termoelektrických e1ánkti běžného typu neni možné pro agresivnt prostředl_, či pro přlliš vysokou reploru, nebo pro nutnost registrace náhlých změn stavu, které normální termoelekuiclcý článek nestaet sledovat. "Teplotním zdrojem JFC Zlifenf je teoreticky každé těleso, jehož teplota je vyššl než ou Kelvina . Jelikož absolutní teplotni stupnici, nazývanou stupnici Kelvinovou, dostaneme podle vzorce:~ T('K) - '(' C) + 273,IG vidíme, že jde v podstatě o stupnici Celsiovu s nulou posunutou
národnlho hospodd1stvl dbát 1 no to_. aby si koldý věděl rady p11 budovdnl úkrytO, ovlddal jednoduché fenijnf prdce, znal hlavni zásady p11 záchranných a vyproš(ovaclch procfch, uměl se chovat prostoru zomo1eném radfoaktivnlmi o otrav· nýml látkami o bojovými biologickým/ prost1edky, věděl, co má dělat p1i vyhldšenf situace ohrofcnl. tas, který lidé otázkám civilnl obrany věnuji, ncmusf Mt zbytclný. Znalost/, jak se zachovat o pomoci druh'fm za ne}· rOznějšfch mimo16dných okolnosti, se dá dobfe vyuflt I v mlrovém .fivotě. Vfdy{ rózných nehod a ncštEstf je bohufel stále Ješt! mnoho. Onen polár skladu v sfdllšti no Podfotecké se dal pfl zachovdnf rozvahy uhasit }ednoduch~ml pron1edk.y. Vědomosti z/skané v p11prově k cfvilnl obraně se hodily mnohokrát těm, ktefl poskytovali prvnl pomoc p1i rDzných pracovnfch úrazech. je tedy lépe vědět, jak sl I za nejhorll situace poradit a být druhým prospfšný, nel zOstot bezbranný. L"I
„
VTM
797
~
k dll.l
re1htrovat teploty podatarn6 vylil, tů jak se budou vyatytovat.
1
~~~,;8d~
=ba·~~~ ::.:{c:
alWcla vq6a6. OpdcU tou.tav&, • • „Jlml konci I• llll:Ůlttao lid.Jo, J• ..,..
=-~~t·~~ r::Ji'J:t,, cn. t.apUl!kou.
vq6a6, kr)rt.ovad
!:.=vy·J~.:t,.~o~t!aa/6~!= r.:~ ~io::~.:J!f~:!°~
=~:e:.v~r~:: ..,,,V« u toupravy
1- pH uJ•lllll ~t.
V tomto pt(padl "
\&plat.al
•I ..... ~ dtUYM.t lldla • Jeho ...U hlo\.-;. konataata. kur6 um.o... 6•1• uchrtlt &mla\a lDl...&ty d.hnl I v tů ltritUm fatot1•m okam.tlk:'d ~-.v.=.pft phJ>.ldln.l lotlW H
Obor infraWven~ pyrometrie a zejmfoa jeho pou!id v praxi mi velll:~ pole p61obno1d, od hutnJctvl d po dopravu, od apllb.cl voJeoalctch d po medlclou. Z. MBNZL
'f"'tlll_,_.•n4kllm•tlaalnlurlHnl
„,„,
1ta
1\fftl YJ'riltl ltrlt•lc.& flrma T•m· V•uclt nbi m•llkou •rochhl
„ „. ,„,11'1l. •• ,,..114
"l!al• ,PlnroJa, fillnl)•
,.,., chlMlk:I ttinak, abawJa •• vlhko1tl , a nlllu· ch11, J.tt.1 1rnlr J• mol.na Pldlt, " .-,.o\llltl ot'ro,..m •• lalwalaml. Viha lt q , '"k• 41 cm, lltka
H cm, vtfka 11 cm.
798
YTH
0
sov TšT' eden u dpadnlch WoplsO nazval Orty n•ho koment4· tora so'lluký výchovný •Y· at•m 11 n1JmocnlJIC ta)nou zbraní RusO". je to pn.vda Jen zlútl; v tom , fe I• slln4, 111 naprosto ne v tom, fe Je taJn4 . Naopak, sovldtf lld' Jsou vldycky ochotni se podlllt o sv• ikuknostl, pPedeYllm s tlml, flml kolonlalist' odpírali I dkladnf privo na vzdll4nf. V úpadnlm tisku se nulldka objevuje myllenka, le je pledčun' pomýflet na zaki(dinl vysokých lkol um, kde neJsou lkoly Dkladnf. Takov• „doporueenf" pro. nlklo I do Jtdninl konference Orp· nln.c1 1po)1ných n4rod0, na nit se projedn4vala pomoc rozvojovým ze. mim. SamoiPtiml I• sprivn• a na· prosto nutn• likvidovat nesramot· nost, rychle nkl4dat lkoly, kter• mOfe navltlvovat co n1JvKll polet dltl a ml(dele. Afa odkl(du plltom pPfpn.vu videckých kidrO na poz:„ dlJll dobu - 10 by bylo nahririnl
polltlc1 neokolonlallsmu. Sovlt&ki :r.kul1nott naopak ukuuJe, li kdo chce ve sd z.eml hospodaPlt svobod· ni a nedvlsl1, musl vel ml rythle p,.. mýllet o výchovl dostateln•ho poetu vlutnfch 1peclallatO. A Sovluký svu ronoJovým n-mlm tak• velml konkr•tnl pomih4. Na vlc nel JOO sovlukých vysokých lkoltch studuje dmir 25 000 ml•· dých lldl ie 114 xeml svlu, pm 7000 Jich I• x nedf.vno osamostatniných atitG. Ul pl'es tlf roky ttuduje v Moskvl na unlversltl PH.telnvf n4rod0 p1es 2000 xahrantlnfch stu· dentO a uplrant1.t Sovlitský svu se nespokojuje Jen tlm, fe pfftelsky vfti ve sv• :r.eml 1tudenty XI x.ahranlff a umofftuje Jim nejvylll vxdlllinl. I roxvojov' xeml potl'ebuJI vf utni vysok' lkoly, kter• budou pPlpravovat speclallsty vlutnfml prostl'-edky. Privl v tkhto mlslclch konll výstavba vysok6 technlck6 !koly pro
0
tlsfc posluchal:Q v mlstl Bachr· Dare. Je to dar sodtsk,ho lidu lldu Etiopie. V Kambodll se suvl dallí dar sovliuUho lldu - Vysok' tech· nlck' ufllllti. V Jndonúll zaflni 1tavb& technoloalck6 fakulty v mhtl Amboni, kteri bude mft spKlall· zovan' posli.nf - vychod.vat odbor· niky pro lov a zpn.codnf ryb . Suvf
se podle sovltsk,ho profektu. V ate· ll'rech sovtukých archltektO vznl· kaji privi nivrhy na stavby nových vysokých lkal v republice Mali, v Afgánlsd.nu, v Tunisu .
V mlnui.m roce ukonllll studium prvnl lnfenýrl Bombaysk•ho tech no.
loglck,ho Institutu. Laboratofe a vlechny budovy Jsou vybaveny so.
viukým ul'fxenfm , výuku vedll spo· le~ni lndletl 1 sovkltf pedaaosov6. V B&rml postavil Soviuký svu nejvltlf vysokou technickou lkolu v zemi. Ph:s 1000 poslu,hal:Q H sune po JeJ fm absolvovinf specialisty v ndloelektronlce, elektroenerse.. tlce.chemlck' technolo1ll, stroJlren„ atv(, hornlctvf, metalursll a textil„ n(m prOmystu . V mlnul6m roce zabll ae studiem tak4 prvnf studenti Guine)sk4 vy10k4 technlck4 lkoly v Konakrl . J• to prvn( vysokt lkola v zemi vObec. Jelf projekt , výsuvu a uPr:ienf na· vrhovill a vedli sovltJd architekti a odbornici. Vyufufl na ni culnejltl I sovldd lnfenýi'l . Studuje um ples 1500 posluchaf6 - pllltlch 1troj1PO, energetlkO, seologO, a1ronomO a hydromelloritorO, nejpo. tPebnljffch speclallstO v Guinei. Tak chipe a uskutefftujo SSSI\ svou politiku pomoci roxvoJovým z.em(m .
VTH
!99
~.
f x k urze f
'l');'
.„„. -T .., .; ..:„,-:_. ~
'&r: ' - . .
„
~..
VTM ,!J. . ' . ~( s
.I',· I
~ - .;.. ~ l
-
I
'
"'(t. ;_:••
~
POHLED DO BUDOUCNA Tento neblahý dOsledek, ktel"ý Jako sdn provizi současný roz.voj techniky, projevuJe se témU v cel'm svitě. Ovšem mnohé země majf molnost fellt tyto prob"my (I s výhledem do budoucna) poměrni snadno. Jde totlf o takové st:ity, kde Jsou k dispozici rouihlé prostory.
800
VTM
.
" :
.......
lf
~
0
,
;.
VytvUeH se tzv. ,,chrinint územ("' . Jsou to ne Jen pf'f. rodnf rezervace a nirodnl parky, ale I rozsáhlá urbanistická a rekreafnf stfediska . Prostě se určité „ zdra.v4" oblasti vyčlenf od prOmyslovl výnosných knJln nebo stfedlsek. U nis tato moinost nenl. Jak inimo , naše republika nepatPl, co do rozlohy, mezi velké státy. Splle naopak . A pfece Jde o všeobecně vyu!fvanou kraJlnu . TémU v kafdém okrese najdeme větll č l menll prOmyslovi sthdlska , rOzné zemědělské d.vody a samozi'ejmě I sldllltě . Nechyblj l tu rozsth" lesnl porosty a mnohde I rekreačnl oblasti. Oochbl tedy k tomu, fe jii dnes se xmlněné prvky vdjemni prostupuji a ovllvi'iuJI . Uchovat tak rozman itou krajinu co nejzdravěfll a nejkrisně/11 a pfltom ekonomicky vyvUenou bude perný ofllek. Zvlt!tě, uvědomlme-11 sl, fe v budoucnu poč. l dme s Intenzivněji! výstavbou chemických, energetlckých I Jiných průmyslových celkO a stdllfť. Proto se naši vědci roxhodli , ie v jednotllvých oblastech provedou dOkladný komplexnf výzkum. Dalo by se tedy Pici . fe Ra tomto výzkumném úkolu se bude podtlet celá armida vědeckých pracovnlkO, slo~ iená x rOzných odbornlkO. Pro nizornou pfedstavu o rozsahu dto price uvedeme alespo~ několik konkrtltnlch úkolu . které budou vědci fe i lt . Tak tfeba pfl prOxkumu vegetace pOjde o to zjistit , do fak• mfry ovllv· ňuje prOmyslovt činnost rOzná rost~ linni společenstva. Vyiaduje to zjistit historický vývoj vegetace té které krajiny (kolik bylo dllve luk. lesO a Jakli to byly porosty apod .) a porovnat se souč:asným stavem. Oile je to výzkum zemědělských kultur s ohledem na uv. geonomické typy. Prostě , mi se zjistit, které kultury a v ja.kém ustoupen i jsou vhodné pro určitou krajinu vzhledem ke stanoviftnlm podmlnk!m. Studovat se bude I vodnl rellm, tj. nejen mnoistvl a druh zamoflenl vod, ale
V posledn I době se v dennf m tisku objevilo nlkollk ne pfllil radostných •prh. Napllklad: PrOmys/oré exhaldty rdfnE ohrofujl SS tisíc hektarO /eso v Krufnfch hor6chl nm~1 2000 km nofich 1ek m6 rodu tok z.nellftEnou. fe ji uf nelze prakticky pouflrotl Profnon r nfkterých pn>mystovjch oblostech nebez-peln! stoupd. Nap1tklad na mnoho m(stech Ostrovy byl nam~1en spad pfes 3000 tun prachu a popllku no 1 Junt zo rok. (Pfijotelnd normo je 130 tun.JI Znolnd devostoce a fpatnd rekultivace pOdy, zvldftl v Sererolesk~m kra}il To jsou varovné slgntly, které nutl věd,e , aby svou výzkumnou práci urychlili. Profesor dr. Inf. Antonin pfeff'er, feditel Ústavu pro tvorbu a ochranu krajiny ČSAV, nám k tomu fekl: „Pfesto, fe. ústav Je poměrni mladý - vznik! v roce 1962 - ul dnes se na mnoha mfstech lntenzlvnf: pn.cuje. V současné dobi jsme vybrali pro komplexnf výzkum jako modelový typ okres Beroun. Je to velmi vhodni oblast pro podobn' šetfenl: mi členltý terén, četné běhuté i stojaté vody. geobotanicky je rhnorodi . Mi vyvinutý prOmysl , Intenzivn i zemEděl stvl a vf;tll I menší lesnf komplexy. Bihem doby se naše práce rozšifl I na dalšl, svým zpOsobem charakterlstickli okresy."
SOUČASNÉ
POHLED ZPfT
. +
TECHNIKY
0
Naše zemi patrr mezi oblast! odedivna osfdlenli člověkem, který postupně měnll lejr tv!1nost . Mnohé Jeho dsahy pflnesly velký ulitek a :droveň pflspěly ke zkriilen t okoll. Jlni opatfenr, I kdyf byla dobl'e myšlena, zpOsoblla rOzn:i poškoxent a znehodnocen i pf frodnfho prost1e· dl, cof se obvykle projevilo al po delff dobi . Podrobným prOzkumem vlak bylo z) l ltěno , fe naše prOmyslovl a umldilsky vyspili krajina , kteri Je Jednou z nejlldnatě)llch oblutl Evropy, sl pfese všechno t.a· chovala mnohem lepll estetickou tvifnost nef Jiné země s podobnou hlstorlf. V mlnulostl se totlf u nú iemědilstvl I prOmysl vyvljely pozvolna, a tfm se zcela organicky t.a· čleňovaly do svého okoU. Ovšem nyniJlf a budouct prudký rozvoj prOmýslu I zemidilstv f nutně vede k narušeni a k viln,mu poškozeni na.Jeho flvotnlho pronredl.
\.
. .._ , ..
._
I "llcfnostl samolištěnt apod. Vědci budou sledovat té! druhovli, poěetnl a jakostnl zastoupeni z.věfe v krajině zdravé a v umofené a pak I to, jak prOmyslovf exhality ovllvňujfdlesnou kondici a 'ldravot· ni stav zvUe . KromE toho se uskutečni také dOkladný urbanistický prOzkum, dále výzkum rekultivace devastované (zpustošené) krajiny, promUoviní prašnosti atd . ..
Ail pl'ed ml•lcem (• 11 . thl• VTM)J•m• ptal I• llinku ,. NeJen prokr.hu p"rody'' o thowbn4m vliv" mod•rnl techniky na tivou pflrodu . Na konkr,tnfch pPlkladech J•m• wkinll , I• jda o celonltovf probltm . To ovlem n•· anamani, la bychom H • tlmto úvlnm 1pokollll. Upa P~ano ndl "tlidcl. Domnl•'!ll n, le i• v Jejich 1llic.h proir.koumlt a •iittit \'Jachny pPIUny, ktar4. tak nablata p01obl na n.ra llvotnl proltPadl. Proto byl u1taven pPI ČHko•loHn1kf akademii •Id 1paclilnl •Wacko vf1r.kwmnf Otvar. Ja to Chtav pro tvorbu a ochranu krallny. A privl o nim jlma vim v d.•lru mlnu16ho lli"lcu 1trbill napHt,
STfNY
~
·.
POHLED NA SOUČASNOST
„
Jeli jsme tedy na Berounsko. Hledal! Jsme dosti dlouho, nei jsme v dpu lesa na strínl za mistem objevlll dvi nprilené a unavené postavy. Byla to dr. Eliška Nov!kovi a Rudolf Hanzl z Vysoké školy země· dfilsk6 , kteJ'I zde proVádill :z;oolo.gický prOzkum . Očekivall jsme, fe nás :u.vedou do lesa k putfm , kde se budou ~mftat lapen! zajíci nebo jimi lesnf zvěi'. Ale dr. Nováková nám ukbala „je n" speciál ni .•pastlč·
v jakém počtu se vyskytuj{ a v Jakou dobu na r1hni znečištěných mfstech
a v rOi.ném prosti'edf. Tfeba v i'ep· ném poli, v jetelovině, nebo jako tady, na okraji lesa , kde je znafoý spad pevných enilsl z cementáren. Zjišťujeme tedy nejen to , které druhy mohou v zamofen6m prostfedl vegetovat, ale hledáme I jakési indikátory škodlivosti prOmyslo.vých exhahi.tO na organický fivot , Zatim jsme zjistil i, fe v zamofených 1. Dr. E. Noviko't'i ob1ah J•dn6 • putl n• hmy•.
ů:oumi
1. T•k vypadi p„t na hmyz (kol•m J1ou ni• 1trol• vf:ickumnlka 200101•, ovl•m f•n pro t•r4n) . J, Stup•ft :icapril•nf n•J· l6p• poznim•, kdyl ni• ktarf lltt stromu omy· lem•. (Na 1nlmku 'é'pn· vo omytf, ... 1.vo" „pA· vodnlm" 1tavu sapri.· l•no1tl).
Foto: Vltd1 Dub1kf
ky", kter6 splše pflpomlnaly zahrabané sklenice od dfemu . Byly pevně usazeny v zemi a naplněny vodou s formalinem. Na dně byly desltky rClzných, jakoby konzervovaných broukO. „I tento výzkum Je dOlefitý," vysvětlovala pflsně vědecká pracovnice. „Sebraný hmyz se po úpravách pfesně určuJe . To znamená , fe :r:jlšťuJeme, o jaké druhy jde,
oblastech se objevuje daleko vice hmyzu, sajfclho rostlinné šťávy (nap'f. některé mfice, roztoče apod .). Naproti tomu se v znel!ištěné krajině vy1kytuje poměrně málo ftfal . To má t.a nbledek menu• provzdušňo
odebkáme jako vzorky, které pak v laboratoflch pečlivě studujeme a porovnávime s kusy, fijfcfmi ve :.dravém prostfedl. Nap'flklad zniěny krevnlho obrat.u mohou hodně napovědět , jaké dúsledky mOfe mft znečištěni p'flpadně I na lidský organismus." MLAD( NEMUSf STÁT STRANOU
To byla jen malá ukázka celkového výzkumu, který nynf rllznl odbornfci providějf v okoU Berouna. Je to skutečně naléhavé . Vfdyt bylo zjištěno, že v okoll Krilova Dvora a na některých mfstech za Berou· nem dopad~ rol!ně af 3000 tun prachu na 1 km1 . Jsou to vesměs pevné emise z cemend.ren a plynné exhaláty ze felezáren. Jistě to nezústává bez vlivu nejen na drobné organismy, ale I na zvU:, lesnf po· rosty, zemědělské kultury a nesporně I na lidský organismus. Proto sem pl'ljifdě)f rO:r:n' skupiny výz:kumnf. kO , aby na :r:akladě svých poznatkO, zjištění a rozborO pfipravlll podkla· dy pro vytvofenf skutečně zdravé a esteticky fefen6 krajiny. Je to práce zdlouhavá a náročná, jako kafdý vědecký výzkum. Ale právě proto by se na nf měli podllet 1 mladl - tfeba posluchači Vysoké školy zemědělské . Mnoho teoretlc· kých otáxek by si tak mohli vysvětlit pl'rmo v terénu . A fe to Jde, dokazuje pflklad skupiny vysokoškolikO, vedené I nf. Voril:kem , která letos v l~tě prov!děla dOkladný prO:r:kum rekultivace (znovu obděláni) a kultivace výsypek a poddolovaných pOd v Severočeském kraji I na Ostravsku. Výsledky jejich pozorováni, která se xatlm zpracovávajl , Jistě pflspějl k dalšímu ozdravení naff krajiny .
vinl pOdy."
„Výzkum lesnf zvU:e - dodává soudruh Hant.I - provádfme běfně pfi honech . Některé odstfelené kusy
Exkur:zl VTM 'l:a odborn6 1polupri<• dr. E. Novikov6 a R. Hanzla pPipnvll L•v Spilal
ve Francii (kd• vo:icy Jazdl n•pfatrlltl 14 hodiny a :icvltlzf ...c!1:ic, kterf uJ•d• n•jvlc• kllom•trO). Nad Hdadly prototypu nov6ho 1pol'to'é'nlho vo:icu FORD „Mustan1" (obr. l) J• •l•1antnl bu.p1.lno1tnl obto ... k. Chrin I J•adc• pPI havirll proti :r.m!Ukn.,.tl pod obric•nfm 'é'oHm (Jezd•e J• pochoplt•lni pfipoutin bezp•lnoltnlml pilJ' k H• dadlu). Karo14rle J• c•lohllnlkovi, obl ••d•dla j1ou pavni a pacll61y a volant lza podl• v•liko1ti fldll• pP•ltavit . VQz i• 'é'ybav•n ltyMlcovfm motor•m 1 v.tlei do „V" o ob•ahu I SOO cm• a vfkon" IOt k, "ml1tlným mazl '*dadly a zadnl nipravou. Chladlcl vzduch pfiv.tdlJI nablriky po obou 1tnni.ch karo16rl•. C•lt dli J•n HO k•, col I• o 100 k• m4nl na! podobn4 konkur•nlnfvozy, J•ho 'é'flkaJ•l•n tt cm (bez b••p•lnoltnlho oblo... ku). M11xlmilnl rychlost 1 to km/hod. -i BA
Znimi úpadoavropski automobilovt. tovirna PORSCHE postavila •P•clilnl dvou„dadlov6 •uptinporto'é'nl kup4 (obr. I), kt•r' mi pro dobrou vidlt•lno•t dozadu l'é'i114 :icadnl okno. To "'•k na dn.ih• •tranl pod•tatnl ~horiul• ••NHÍynamiku vos.u (&Yltiui• odpor vzduchu) . Proto mi 'é'h harovanf nt.ta.v•c1tr•chJ' u.konl•nf protivlPlvfm pro•tor.m. Nhtav•c &m•nluj• vir.ni v:icduchu za kabinou. VA& mi motor obdobn' konc•pc• Jako "ozy Volk1waa•n, to J• valuch•m chlaHnf plochf ltyfd,Jcovf motor ulolený v:icadu o obuh.a l llt...,. Do„huf• rychlo•tl pr•• 100 km/ hod , Karo1frl• )•uprav.na pro nirolnj dvocf na okruhu L• Man1
VTM
801
"KIROVEC" zkou í s é íy
l - IUROVEC aa skou.IWdl - • dfl.na Md ...,..pt o úbfru 14 m.. Foto t V. nu-. bla I - N'n-b a.
HUtkké V)'fdeoS tnktona ICJ.rov.c:, dlplom.ov6 priC9 V. Swiaov4 a lea.la.frad.ak' Uml1eckopr6my'1o11•
.....
.., bran Kirovova ltnin1T1dlkfho zhodu vyjely 6 dva zbrusu novt traktory. Cd:ala je dlollh' cetta. Mohumt motory (bJdt o výkonu 220 koni) 1e ffdn! z1dfchaly, nef jedenictitunovt obry dopnvlly na mino. Pto zkouiky byla vybrin1 obla11 v oevernlm Kavltazu - no celinllch. Um&n!, v!dyť privl pro takov~ dreo~ proatfcdi byl traktor zkonatruorin. Hned v prvnlch dnech oe uktzaly jeho pfedn0td. Pluh za „1Grovccm0 01pro1to lebce obracel tffceticenúmctrov~ vrstvy pO:dy v lili tH mcu6 . Na pokulných poUcb tc wkutcCnila i njlmari. IOUtM . „Kirovcc" 2'poUl 1 podobným kanadským 1crojem. Tak~ v tito zkouicc ob1t41. Oba stroje byly nasazeny k orb~ na tn~hcm pokryt~m poli. Zadmco ta.naditý traktor 1e lcaldou chvili „zadrhl", 0 Kirovec" jel bez z111'vky. Na 2 km trase 1uvcd:nnl pfckon•val vicchny pfckH.ky a celkem snadno obracel oomindlicovtm pluhem pddu. Takt zkouiky v mol
P'-
terénu.
V1kutku dokonalý stroj. Podivcjmc se tedy Dl n!j trochu bU!e. Karoatrie traktoru nenl ceUnri. Je 1lofena ze dvou
ě.61tl,
kterl: jsou apoje.ny verti-
lcJ!nlml 1 horizontilnlml ltlouby. Toto konnrukčnl fdcnl umo!Auje, fe obrovltt ottoj m6 vtbornt manhrovad ochopnoari. I plet to, !e je li tun tlfkt
j.~ 6mm:~~~d~ =:':'~:l,ft;'f~::: .~~f~"! br tc upro1tfcd lomil, Umotňuje mu to privf: 1pcci61.ai
ltloubori konotrukcc. Zvl!lť pozoruhodn6 je, fe obsluhu '!lech 1lo!l-
801
VTH
tfch dv&6 Odbon:úci
1
nifadl zvlidne pouze jediný
vypoěh:.&U,
človlk •
!e nasazeni tkbto auojO pro
nejrdznljll zcm6dll1k6 pdce zvýil d trojnbobnl produlttivitu zcm!dllik~ vtroby. Pli polnlch pradch mt\!c „K 700 11 dodhnout rychlosti od 2 do 13 km, pfi doprav! od 16 do 30 km za hodinu. Napflklad pfi orbl do hloubky 30 cm vyvine ttaktorista 1cdmitilomctrovou rychlost a zor6 za hodinu 1,8 ha pOdy. Naplno mMe býc „Kirovec"
zaú!en - jak pfcdpoltlidljl leningradltl projektant! - rofnl 1600 d 2000 hodin. Konauukt:Hi nczapomn!li ani na ncjmodem!jli vybaveni fidifovy kabiny. Je pro11omá a ovltlá, m6 dokonll~ tllnlnl proti prachu. Stlny kabiny j1ou oblokny zvll.ltnl izolaenl vntvou, kted podltatn! tlum1 butor motoru. Krom~ toho se d' kabina 1nadno vyúplt 1 popflpadc i apeciilnlml venti1'-
tok!T!1:'f~~~o -
uKirovcc" je univcn61nl uak-
NOVf URYCHLOVAČ RŮSTU - Z ROPY
::>
.,,
:it Je to nový stl mulbor, který xvylu)e výnosy zemidf:lských plodln a d hov41 prlrOstky dobytka. j:: Zlskall Jel herbifdHnltl výzkumnici z ropových J: kyselin v laborato~I významnfho vidce akademika 'Ill O. M. Gusej!'lova a privi letos provlfujl Je ho vlast· :it nostl v šl rok6m mUftku. Je to nehol'lavi lftka , která neztric1 sv6 vlastnosti ani skladovinlm, ani dopravou ani p\1sobenrm vysokých nebo nfzkých teplot . Pokusy ukiuly, fe prepari.t urychluje fyzlolo-1lck6 I blochemlck' procesy, zlepšuje ljtkovou výminu I podm(nky výflvy rostlln. Získid se po- ~
.e>
o.,, >
1
:! ~;~!~j:~:· p~~;~p !~~'s r~:~µ~~. (~~b~ t~~~i > 1
tar. Dli se využit nejen při nejrdznljšfch zemldelakfcb praclch, ale i pro dopravu, v železničním stavitelství atd. Vzhledem k tomu, !e jde o tak složitý stroj, je zapotfebf od projekce k sériové výrobE minirné.lnE piti let. Nicmm.E leningradští pracujlcl se rozhodli tuto dobu podstatnE zkdtit. Vlédnl usneseni jim výrobu nejsilnEjšlbo sovEtak:~ho traktoru svMilo v srpnu roku 1961. Už v lednu 1962 kolektiv konstru.kt~r6 závodu obhájil pfed sté.tni komisi technický projekt „Kirovceu a v červenci ti:hož rotu zahrčel první traktor na tov6rntm dvofe. Odbornlk6m v Leningradě stačil tedy ke konstrukci, výrobě a mont.Hi necelý rok! To je vlastnE tech.růcký „dzrak" - pfesnEji řečeno výsledek vel.kao nadšeni, s kterým všichni lid~ podllejici se na výrobE traktoru sout!žili, kdo dříve udElá svěřenou součéstku. Nyni pracuje na ró.zných polich a celinách Sov~t ského svazu uf l6 pokusnfch stroj\\. Po ovEfovaclch zkou!kich a po pflpadných úpravách chtějl v LeningradE zahéjit začétkcm pfJštlbo roku prudce stoupaj1cf sériovou výrobu. Sovhsk~ zemědělské zévody dostanou z Kirovova závodu, odkud pfed 40 lccy vyjel prvnJ sovEtský traktor „FordsonPutilovec„ vyrobený ještE podle americké licence, v roce 1965 již 10 000 a o rok později 20 000 nových všestranných pomocnJk6 světové úrovně . Přitom už nynf pfipravujl sovětštl projektanti traktor o sUe 300 k. Několik
zajlmavých technických údaj6:
V'-ha traktoru U tun, diilka 7 m , llfb 2,5 rn, výlka 3,1 m 1 vlechna čtyff kola maJI samostatný nllhon, traktOt' t• Y)'baven bydraullltou. motor m6h pracovat pH 40 1tupnicb m.ruu I tepla, pfevodovil stupni J1ou ftyH. kddt H ltyfmJ redukovaným! atupoJ (v podttatfl tedy 16 pfevod. srup66.), apotteba pohonných 1•1ek Je 36 Utri na 100 km. pri.mfrn' apotfe.ba na bek.tu 20 Utri. Cel:9 panel i;;hlaclldho aafbe.nl trall:toru b yl V)l"l"Oben metodou 1ovfi.U:ho pro(. Stfpanova, o n1I J1me bllte pa.U ve VTM 22 (Revoluce v metalw-1U).
1
podivi s krmivem . V Áxerbíjdlinu poulivaJí nov,ho stlmulitoru pokusnl ke zvyšovtnl výnosG ba.vlny, tabiku, kuku· Pice , ovoce I otlm' pšenice. V mlnu"m roce se tak zvýšily výnosy v prOmlru od 7 do 2-4 %. V Moldavsk' SSR se v roce 1962 zkoušelo půs°'"
~=~~ ~~h;i~~:;ej~~~uh:. ~~::~:~~oz~eý~~fs;~~
I(
N 111
% ~
g
kukui"lce bylo -4,S q na hektar (to J e10o/J, hrozno· -cJ dho vlna 14, 7 q na hektar (15%) . V Abchhll sebrali v Gulerpšsk'm sovchozu o 20 al 30 procent citrusových plodO vk nef pPed poufldm t ohoto stlmulitoru. 'rlrod• l . f / U
PLASTICK~ HMOTY V DOPRAV~
Zivod Uralvagonzavod v Nlfnfm Taallu vyribf vysokostinn' nikladnf fe le:znl~nl vagóny se sdna· ml vylofenýml plastickými hmotami . je)lch pPed· nostl Je s nadnljšf montH a dm I snlfenl výrobnlch
~s~~· :e•!:~~ť~o~r~~~~:~~:/.' vyRI nosnost a stfny 'r•vda f . 117/ U
BATYSKAF GA - 1000 Skupina vEdeckých pracovnlkti lenlngradsk,ho výzkumn,ho ústavu Gidrorybflot vypracovala projekt nov,ho batyskafu , jehof maxim""' hloub. ka ponoru bude 2000 m. Hlavnf pozornost sou. stfedlll k9nstrukt'PI na bezpefoost dvou~lenn' posidky, protofe se batyskafu bude pouflvat k rybál'ským úěelOm . ZaJlmav6 Je , Jak vylellll zpOsob vynol'ovinl. V podstatE troffm zpOsobem. Prvnr zpllsob le obvyklý u nl:kterých typO ponorek - nafukovinl dtHových cisteren . Druhým zpOs°" bem vynol'ovtnl Je zlehfovinl vihy batyskafu vypouftěnfm s ypk~ho ntkladu . Ti'etfm pak nor· mil:lnl e nergie akumulitorových baterií. Kdyby I pfesto došlo k havtrll , mOfe posidka snadným manévrem odstranit havárljnl lltlnov' desky. NTO l / tfU
VTM
803
VELKOMĚSTO
0
Xaverov mi být svou výrobnl kapacitou ne)vidlm úvodem tohoto druhu v Evropi. Pfl plnfm pro. vozu má mft roln( produkci l mlllóny kusll jatelnfch kuht oboJlho pohlavl (tz.v. brojlery) v prllmirné flv' vá.u 1,S kg. Plynulé dodivky lerstv,ho drabetlho mua 2 Xaverova xa)lstt pl'lm• zásobováni obytelstn hlavnlho mlsu Prahy a prOmyslových center stl'edoleského krale. Technlcki t'.lrovefl pokusného velkod.vodu Je vysoká. Mechanizace bude ůplni, a navlc u nikterých prťlmyslcr v'-výrobnlch technologických postupO se uplatnl I dflll
automatluce. Ve lkozivod v Xaverově Je t. provoi;ni-dlspozlenlho hlediska l'ešen Jako organlzalni samo!:tatný komplex, llenfný na: okruh objektO rozmnofovaclho chovu, okruh objektů pro výkrm a jatelné zpracovinl brojlerO a okruh objektO provoi.nlho pflslušennvL Ro:r: m nofovad chov soust„eduje čty„I pfft.emnl haly odchoven kuht celkem pro 35 000 kusll, osm pfl:zemnrch hal úkladnlho hejna úhrnem pro 22 000 nosnic a llh1'afskou provo:zovnu s ročnl kapacitou 2 920 000 vajec. Hlavnfm provoznlm poladavkem v tomto okruhu Je zajiltinl kaldodennf výroby asi 5600 jednodennfch Jetelnlch kufat pro dstav ve vý· krmových halich. V odchovn,ch kul'at s hlubokou podestýlkou se bude krmit plnohodnotnou, granulovanou, suchou smlsl
804
VTM
krmiv. NeJmladli ku fata dosd.vafl do piti dnO sdfl smis z pfenosných tubusových krmltek, starll kuhta z auto-matlck6ho dlskov6ho krmltka. Krmná smls se skladuje v samosutn6m ob!ektu centrilnfho d.sobnlku se Ú· sobou na 1 O dni. Odtud se dvakrit den ni automaticky (s poufitlm tlakových membrin) dopravuje do dsob· nlkQ Jednotlivých automatických krmltek v halich. Kufata nejmladll katezorle Jsou napijena z pfenos· ných kloboukových napiječek, suršl kuf'ata :z auto-matlckých plovikových napijelek. Hlubokou podestýlku vyhrnuje z hal traktor Zetor 35 s namontovanou radlici. Vyklízeni trusu z trusných Jam se providf (2-lkr't denně) automaticky pfes nasta· vltelný časový splnal. mechanickými shrnovaciml lopa· taml do kalov6jlmky; odtud se trus odsh' Jednou týdni fekilnlml autocisternami. V odchovnl fe klimatlzovan' prostfedl s automatickou regulaci teploty. V pflt.emntch halich pro :zikladnf hejno nosnic se polit.i s Jedenictlmlsflnim snilkovým cyklem, potom se nosnice vyfadl k Jatelnfmu z.pracovinf. LlhňaPski provozovna organlxal:ně navaz.uJe na velkokapacltnl výkrmnu pro 448 000 brojlerll, pro kterou :u)llťuje kaldodennl ústav 5600 )ednodennlch kuru. Ke splněni tohoto dkladnlho provoznlho pob· davku se musl podle harmonoin.mu kafdodenni vklidat do automatických llhnl 8000 al 1 O 000 násadových vajec.
Do okruhu výkrmu brojler'1 patfl 1 O ltyfpodlaf. nich výkrmen po 44 800 kusec.h. a drllbeff jatka s vý. konem 1 000 k.s/hod . Jednotlid podla!I )sou uspoHdina vidy ze dvou hal po 5600 kusech kui'at. V kaid6 budově se ftyl'ml podlallmi je tedy osm h~. v 1 O budovich potom celkem 80 hal, tj . 448 000 brojlerO! Výrobnl cyklus výkrmu trvá 80 dni. z toho pflpadi 70 dni na vlastni výkrm a 1 O dni na dezlnfokci, opravy zarft.enl, manlpulacl s podestýlkou, vyskladňovinl a na. skladi\ovinf kuh.t atd . Výkrmov• haly jsou bet. oken, s úplnou umělou klimatlucl prostfedl, vzduchotechnlc· kým a ůstfednlm teplotechnickým sysd:mem s nasta· vitelnou automatickou regulaci v rot.mezi pffpustn6ho minima +5 11 C a muclma +25 al 28 °c. Pro pflpad náhl6 poruchy vzduchotechniky Jsou v kllidé hale prO· bUn' havarijnt otvory. K dosdenl maxlmilnlch vihových prlrClstkO mi p~ moc.I I poufltý princip fotoperiodismu, tj. automatlc· Uho stffd!nl modr•ho a červeného světla v nastavltel· ných časových Intervalech. Prvnlch 24 dni výkrmu bude svltlt 14 hodin denně pouze červen6 světlo, které dnlbef vnlmi jako dennl osvhleni. Od 24 dnO s-ti.ff kul'at do konce výkrmu svitl vldy 1 hodinu červen6 světlo a 4 hodiny modré 5Větlo (kuhta vnfmajl tmu, ale človfk Je mCife dob,e pozorovat). Suchá, plnohodno.tni, granulovan4 smis krmiv
x redlerových úsobnfkll, umfstěných nad hornim podla· flm,se dvakrát denně automaticky vyhrnuje pl'es šneko· vý dopravnik do dvou vertikilnich šachet. Na ty Jsou napojeny skfll'tové zásobnlky automatických vibračntch krmltek Jednotlivých hal , a regulovatelné výsypné otvory k plněni pl'enosných tubusových krmltek „startovad směsi" pro nejmladšf kun.ta. Zapfnánl vlbračntch krmitek Je automaticky časově sladěno s Intervalem červené ho osvětleni. Po dobu modrého osvětleni je činnost krmftek xastavena. Součásti výkrmových objektů budou drůbe!I jatky s výkonem 1000 ks/hod. Po zpracovinl na jatečnf llnce se drObef na tl'fdičce rox.děluje do Jednotlivých váhových skupin , uklidi do pl'epravnlch beden a expeduje do prodejen. Perspektivně se uvaluje I o uplatněni mrazfrenského provozu ••
ČETU
JSME
VAS
ZA
V SOV~TSKÉM TISKU V lenlnar•d•k4m dvocll „Rabollj" byla dolcon~namon· 0
1
~!v:~~;:.: t::!:.:t· l~r::::n!':or.:C .~ ::.;.~:~~:
odllarnllc6, ve4eM. lnl. JIHm t.-ockfm, ktari a'°lu H ao\'ltsktml odbornlky v krt.ck• lh6d v,M.vlla dllnu (mlmochod•m p,.,nl sdho typu na 9Yltl) IOO tryskovf-
~~,:i~n~!t1~~~·p~=~·:"..::'nd:::::t:1c:r.'1~i. v~=.: Svatf, lau,..it Gottwaldovy ceny, vyn61e1:ce tryalcov"'o apolu • f'ecfltelern dvocfu „Rabol:il" DmitriJem Dut.ckfm. '9'
at~vu,
Okruh objekt6 pl'"ovoznfho pt'fslulenstvi zahrnu Je centnilnf mechanixovaný sklad hluboké podestýlky, umo!ňujlcf vedle pl'fručnlho skladováni I mechanické smtchinl jednotlivých komponentll, dile admlnlstratlvnl budovu vl!etně závodnl ffdelny a ústfednfho hygienické· ho zal'ízenl, mechan\nčnl dvOr s garUemi, dllnami a tankovacf stanici, ústfednf kotelnu se skládkou, energo-
V sovlttkfch „menihkfch úvod•ch •• objevit novt pfhtroJ l'H-1, ktel'j automatldcy pollU Hm.,.• l'lebG zrna zemldll1kjch kultur, ZMlo •• near~ do "6clrle. vibrafnl pohrb posunuje arna po aplrilov• drilce. Po Jednom se kutilejl do „pfijlmaclho" ok,nka ltOfitale. Xa pit minut odpoUd. l'PS-1 tl1k .,.... y
\ t . Celkovf pohll!!d na Xaverov. 1. Ovt•d•cl panel automatlck,ho uflzenl v pfliemnlch ha"ch . J. Samokrmftko PK.G-t.
rozvodnu a objekt veterinárnlch laboratoři se sanitními jatkami. Pokusný velkozávod v Xaverově mi umolnit - vedle svého základnfho výrobnlho určeni - prověfenl pou:lidho strojně-technologického ial'fzenl, automatické klimatizace, uplatněných prOmyslově-výrobnlch postupO. Zfskané zkušenosti se potom uplatni v připravované hromadné výstavbě dalšlch záwodů pro výkrm brojlerů v ČSSR. Kapacltnl prvenství Xaverovu dlouho nezůstane . V SSSR na dkladě usneseni rady ministrů o zprůmysln ě ní drllbe!nlctvl se jif př i pravuje výstavba l'ady závodů s kapacitou ročnl výroby tři milióny brojlerů, tj . o třeti nu vice, ne! je maxlmilnl výroba Xaverova . Pl'esto, !e velkozivod v Xaverově je svým technic· kým vybavením plně na výši, nenl to samo o sobě drukou ekonomické výroby. jsou tu Jeftli jiné podm Inky: Muslme pl'edevšlm dokáJ.at vyrobit dostatek plnohodnotných, granulovaných směsi krmiv, na kterých je celý systém výroby v Xaverově zalofen , z.a druhé dleži na kvalltE drůbele: měla by být nejlepšl, tj. taková, která má co nejvyšší schopnost zhodnocování pl'ijatého krmiva. A v neposlední l'adě hodně z.á.ležl na tom, kdo bude v Xaverově pracovat. A právě proto, fe to je zeměděl ský závod s technologii uf průmyslovou, měli by to být předevšlm mladí, odborně vyškoleni lidé, kteří by sl věděli s modernf technikou rady a uměli by ji co nejlépe vyu:llt .
Kdrt vznlkl'le lesnl polir, pohrbuJlcl se po 1uchim zemnlm porottu, pfehraauja ••mu ceeta pruhem p6dr, na nit Je sefhi:nuta vrchnl orsanldc& vratva. Do1ud se to providElo rulnlm kopánlm a selrinlm. Tuto pricl tecl' v nlkterfch sovlukfch IHnlch d.vod'ach vykoniri d6mrslnt. speciilnl frin na odfeú.vinf vnllll orsanldc• vrstvr IHnl p6dr. J• pPipoJen• k traktoru. JeJf ocelori au br se ..,„Uvafl do pGdr, vytrhuji d robn• kl'ovl a odhazuj I je 1tranou, Frin m4le sloullt I k Jln•mu élelu: pPiravuJe pruhr zemi pro siaenl lasnlch kultur. Toto orisln,lnluflaanl vrnaln.1 a tkonttruoval koriP V, Knislov t le1nlho ů vodu Klff'lovo ve Yladimlrsk'm len.Ji. •
2
ml ·~~~t~:~:!~~=!t•plejlf more na nmlkoull," hkl
~ Mii pravdu. Kdyf u palubou douhufe teplota vody ~ 36 stupM, kdyl nad hlavou vlsl celý den m•"· %16 slun. ~ ce, kdy! kovovt paluba parnfku se rozp1lu]e tak, fe se ~ po ni nedil chodit ani v obuvi (muslme sl prlpevnlt Jak6sl M dl'evln6 podkOvky a klapat v nich Jako koni na pfehlldce)
ci - pak llovik skutelni ul:íni chipat, co to Je „neJ· j tepl1)lf mol'9 na zemikoull". Toplf se spoultl do kotelny. Za patntct minut ho Š odtamtud vynileJI, roz.vafen~ho Jako makarony na lffcl. Proud sprchy Jleht do lldsUho tlla, ale nep11nill úlevu ·
NU starý parnlk Nogln Je fetizy pflpout.ln k t..lun6
svou teplotou se voda nijak netllf od lldsk6ho tila. Do Adensk6ho dllyu Jsme vJlfdill k večeru. Slunce se ul bUiilo k zubat' fire obzoru, rýsujJcl se pfed nlml Jako ohromný h1eben s vylimanýml zuby. Naled·
b6JI, ktert se pohupuje na vlnich bllz.ko kamenn6 zdi. Na bójce stoji pellkin a pfemtli cosi v r~fov6m pytll sv6ho :tobanu : pfecezuje ul drobn' rybllky, Jlmll se pffstav pflmo hemfl.
nou se odkudsi zleva, Jako obrovsk' úhyby tlut' úclc>ny, natihla pP.s horl:tont nepronlknutelni opona. „D,ltl" ptali Jsme se nal'Vni.
dobn6 schodOm obrovsk6ho schodlltf:, jsou lany pfl-
„Kdebyl" odpovidil aamralenl kaplt.ln. „ Pis.tni
boufe. Koukej , Jak fouki :t ArabsUho .•• " Opona okamflfE udhla celý obzor. Parn(k zastavil. Plout dil bylo nebezpelnf:. Písek skrlpil mez.i zuby, vnikat do pllc - lapali Jsme po n.duchu . Jemftoučký, vlepronllujkl prach, kterým se večernl slunce sotva pro. dfnlo, obestl'el 1koro na hodinu n1ll lod. Bylo tf:mif bn:vitPL Pnch se vol ni vznilel ve vz.duchu a jen kdesi stnnou v tom mrtvfm, such•m mraku proskakovaly bouPkov• blesky bez doprovodu hromu. Aden se o~jevil privi tak nihle, jako pPedtfm zmlz.el. Byl traalcky velkolepý. K nebi čnEly lern• zuby, pflpomfnajkl rozvaliny mrakodnpO . Vedle vfn:du do prfsu.vu se chvlla a šlehala podlvni plamenni pochode ft. Analltanf: postaviti na tkhto mrtvých kamenech rafinerii nafty a dnem I noci um spalovali hork' plyny. Pfedsuvte si mohutný kriter vyhaslf: sopky. T~I k neb1 jako obrovský reflektor se zubatými okraji. Jenom v Jednom mfsti Je stina kriteru prorafena a tvoPI ůzk• úflabl, které se tady nazývi Mine pass. Slunce vy:zafuJe do kamennf:ho pohiru sopky Šejch Ottman všechen svOJ nevyčerpa-telný lir. Teplota zde dosahuJe SO stupfta. Vzduch je dokonale nehybný. Kriter spojuje s pevninou uzoučki milčina. Slani mf:lčlna, splf blito, se úhne al do Arabskf:ho dllvu, kobioru poulti, odkud se občas pflfenou plsefof: boul'e. A nefen plseln6 boufe. Za obzorem Je Jemen, z.emi plni z.:ihad a neolekiva-
nostl.' Jak ]I nu.val nil lodivod , nablýskaný sportovec. ktery vedl opravdu zkulenou rukou naši lod do Aden\.:.; sk•ho pPfsuvu Stimmer-Polnt.
r:\
U mola kotvi desftky lodl. Bfl6. elegantnl osobnf par· nfky, tern' nikladnl lodi na uhlf I u.nkov6 lodi na naftu, zelen6, rOfov' a svltle modr6 obchodnl parnlky. Aden Jsou vrata do lndle, Austrille, Ecypta. Vlechn y lodi, plujlcl z Evropy, mu1f timlto vraty proplout.
Vpravo od nis naklidi parnlk uhli. THk6 desky. povtúny ke kOIOm balustridy. Na stupnlch stoji desltky
lldf. Je to llvý transport6r, podivajfd
černi:,
praln6
pytla s uhlfm z !elezn6 nikladnl birky, poskaku)lcl
u •r,' lu parnlku, který mi otevPen' palubnf prOnlky. Pyt e putuji nahoru z ruky do ruky. Všechno kolem Je potafeno uhelným prachem. Cernf: tvite nakladačO, lern6 paluba, hladina vody Je lernl napudrovani. Jenom na bocfch birky, na nit Jsou sloleny hory uhlf, svftf bllý nipls „ Brattl Corlov~". Je to Jedna z nejbohadlch spc>lelnostl, kteri roztihla chapadla svých obchod nich újmO skoro do všech ptfstavO svita. Dfvim se udiven a t•mU s hrťliou na obraz ptede mnou . Dnes, v druh6 polovlnl XX . stoletf, kdy 11 lld6 pod man Ill atom a derou se do kosmu, tady Jako pfed tlslcl lety lid6 na svých údech ta.ha)f balvany uhU. UprostPed tra1lck6ho Jevlftl stoji človik, na jehof hfbetu doslova Jako na bodch birky se tak6 skvf nipls „Bratfl Corlod", mávi provaiem a bife po údech a po tviifl lldl, tvoflc( Uinky fethu llvf:ho transport6ru . ~.edaleko pffstavu stoji nejpfepychovl!JJI hotel „Krls· tlan • Lfni se toll ventilátory, :zavi!en6 jako lustry pod ~%~r:~il~ae.rmetlcky uti.snf:ni okna a dvete udrtuJf Pflbouchivime za sebou dvefe a zd~ se nim, fe vstupujeme do sklepa. Venku je 48 stupftO, u sklem 18. U stolkO sedl dfentlmenl v bllých oblecfch. Lenlvl piji jakési bareyn6 nipoje. Na vysokých barových stollčkich
•• hlasltl! b>VI několik voJlkO. )sou to angllW letci.
Cht lvi na ni clvi tfl fenltlny, kter6 se sem dostaly bOh~( odkud. Nejsou uf pPllll mlad6 a svH(, ale nto vyzyvavf: obnafen6 a jelti vyzývaviJI namalovan,, Pi'lfely sem pokoulet ltistl. Skupina mladých lldl cvaká fotoaparáty a energicky se hidi. Poslouchim a uchycuji jen útrfky jejich roihovoru. Jsou to tfejml lnfenýPI z rafinerie nafty. Uprostfed tkhto trl skupin lldf neslylni pluJf na svých bosých nohou, z:akuklenl do bflých hivcl. mlstnf lllnlcl, ok nepodobnf vlemu, co jsem v Adenu vldll. Mllenllvl a bez úsměvu, Jako by to ani nebyll lld6. Spiš mechanismy pro obsluhu bllých pána. Naduti Evropané, slldfcl tady po penhlch adobrodrubtvl, mi pflmo drifdl . Radi)! Jdu do pflstavu .
Zpou kouffcf pochodni naftov6 rafinerie vplouvi do prlstavu, neslyšni a dra.vf:, protihlý trup amerlck' matetsk6 letadlov' lodl, podobné šedivé fehlllce s driadlem, oteleným kamsi ke stnni. Na t6to kovov• nestvllfe trtf k nebi kffdla reaktivních letouna, nena·
sytnl 'ouhaJI tulky raket . VJlldl do pllstavu pfnovltl, J1.ko by pPed sebou rozhrnovala celý ten obraz, rimovaný lodml a thety vyvfelých tkal . Za mými ůdy aed f na. bronzodm, vlkem ponlkud xe1tlenal'm kPesle bronxovi fena. Nenf uf mladi. Jt to krilovna Viktorie, Pflvezl JI sem z Londýna 1n1llckf 1eneril v t6 dobl, kdy byla zchudl'mu mlstnlmu 1UI· dnovl moci zbnnl ani nt odkoupena ani ne uloupena tato uml, kteri I• pro Analleany Glbrtltarem lndlck6ho
' •
....
„
.
.
'' .'
'
I
.....•.
ocet nu.
Kr41ovna •• tak6 dlvi do pff1tavu. K J•Jlmu podstavci
vine ptr kvltkO, ubohfch , xmfttj{cfch suchem na t•to pi'esolani pOdl .
st
Vldf vhchno: I• hna .
VJdl blitlvou zom. Vldl n11ry, ktall nablraJI sOI do malých altak. Vltrni mlýny nahinlJI vodu do pllrodnlch bu•no, 1111 JI doslova na rozp"•nou pitelnou pinev. Voda se vypafu)e , rOstbt ,, rappa", pf11yc1ný 1olnj roztok. z nlho vyrOstaJ I onr6, Jako 1nlhov6 violky bili krystalky soli. Po kolena, po pú v „rappl" se pohy· buJI n11ll, nablraJlcl 101 do sltak. Biii sOI a '"ni tila . Krilovna vfechno vldl, Vldl lldski nohy, J•Jlchl Jizvy nehni)! . Protole lidi ul n1m1Jl lldski tllo, ale alanlnu. 01mn,ct hodin pr6ce v pflsycen•m aoln4m roztoku , rozohlitim do 50 ttupM I Stydlm •• dfvat do bronzov6ho obllf:•J• krilovny . Nt· lik' mi hotel nUV1ný Krlnov9m jm6nem. Pomalu H
vraclm na parnlk. Vylly hvizdy. jllnl hvizdy Jsou viti(, JasnlJll; • Ml6'· ni drih1 J1 J1dlný bllý proud , pl1tln1Jlcl nebe od obzoru k obaoru. Odraz v moflk• vodi. Nt, nejsou to hvil:dy. To avftl vrstva vody, nuyc•n' pohybem ryb, kur' pro-plouvaJI kolem punlkO Jako ztlumeni kandelibry. Svltl I hu~ati medOzy • . • OnH na pernlku promltsJf lllm . Na palubl natihll amat•r1ky vyroben6 proJekl!nf pl,tno. je obriceno k pPI· stavu. Na Jeho stl'lbrn6m podkladu bili llvot , pl'lveuný
zdaleka. Dfvlm se na fllm 11 Lenln v ~IJnu••. jak6 rozpiti
luu I proat:oru oddlluje flvot , uchycený na plitnl, od llvota vaHclho n kolem nh .. . l
Chlapcl H lelnn6 b•rky 11 Bratrt Corlov61• upfraJI fosfomkuJfcl o" n• p\6tno. Ch,pou ti lld6 alespol\ nlco 1 toho, co vldfl Na pobl'elf bleskla prudk.6 1vltla a nstavlla ele11ntnf llmudna. PI.ni v bflých kofllrch a poloobnafen6 hny H dlvaJI na plitno, anll by vyttouplll z auta. TI urtltl chi· pou , )•Jich osud I• plný nebe•p•" a neohkivaných udi· lostl . Colpak I Hm, do aplclho kriteru , •• n•vrhn• ltdnou nový flvot, který 1m1t4 vlechno nespravedllv• 1 co exlttufe na Zemi? Kam se podlit bronzori k"'lovna ve 1dm n111lena"m k"111le , I tihle napom6dovanr dflntl·
menl v bll•mr Moln, , fe Je to Jen výsledek m• pi"ed1tavlvost1, ale chvl)lcl se plamen, pro1vft1Jlcí u zuby kriteru, ml prl· pomln' u.Utek výbuchu probuzen6 sopky.
t - A•.,.•ki Ud M•tllvl pf'otuto„11 w •r•b•lt• lt'lrt1 •v n kra~r 'rod pPipoJenl kelont. Ade1111 k t&Y. Jittoar•" f.dend PtlpoJ ... lm k r•io fff•,..c:I chce l:trlt•td •lid•
'"°"
•llft "•d•f•d" 11ad kolonll AdMefft. 1- VJrob10 podmfnlii:y u.mldll•twl 1ou&,„,•ko Ad„\u •• nl('„n n.1111 o4 podmin„ p'e4 ttal•tlml • tlslcllMflftl Sn1mky čnc
„
„
; .rirfvNí '
I ' - . ,. -~ ".
. . ·1
\, ;·
KT-1 .l
. 'lillll.. '" '· 1 '.
'
J
.
~I
~
~'"
1
~
l
..
·~
~">
~---
.
·.' "
..-~ -/0
DOBRf NÁPAD Ke zJedaodulenl ottoje nejvfc pf!oplla myllenlta
!t~~b~:::::i~ ~0~~::,",l~I fe~:t~h ~~'m~h 1
etverc6. Prosrem ae d' onlmat I obyl!ejntm foto-
~:~~C:::..'!'.:n.~tfoJ J\~~':of.1'~0:1.~1g~J':~ltl
bH·
StroJ ae podobi televizoru ae otolltem opatfentm oedml tlal!ltky: tfcml pro obaluhu attoje 1 čtyfml pro odpovlcll o• otbl:y, Zpltn' opojeni IU'O)e 10 Hkem obatadvaJI ovlteln' okfoka a pflalulntmJ oiploy. Vzadu ze tttojem I• proJelnor „A.DIOR". Plechov' olcflA auoJe obuhuJe napiJei!, rel~vou udu 1 87 relf • loslcktmi obvody 1 leat eteclch 1yatfm6 a optlltou • fotonkami. Stroj vUI 26 l:a a ni.klady na jeho pofúeot. 'f'četnf; projektoru, nepfel:rol!lly 3000 Kl!o . „PSSST, ZKOtJ!IBNf ZAClNÁI" Uaedime l: p•nelu. Po adalmutl tlačltlta „START" zahrč! l:rol:ovi počlta
807
Stroj se vlak podv~st ocneché. Rozs vltl nApis „NBPODVAoeJ" a za trest započltévé chybonu odpov!d. Pfílt~ bud poctivý - dali! zkouška vlak problbA bu osobn.lbo zaujed.
V n.-1bliH1 dob" •• lo
n.1.n•
butlou dov,1irt
~~
.. :
null' O\Obn1 .>utornoboly T•.1b.1n1 •OO ~NOR,
•ob„,
10.An•l'ho
.,.„.
.1uto·
n1ob1lov.-ho 1.1„odu VEB S.1chtl'nr•n1
Zwi
PERSPEKTIVY STROJŮ
I-- ·~
„KTu N• atol• Jli teti re.liov6 a tranalalo-
rov• „udce" alolhlJllho typu vyutoveclbo
auoJ•
„KT-1".
J•ho
dHCt
klhH u.motnl volit a 10 000 kombl.ftllcl
problimll. Proto bud• diaprojektor nahraxen fUmovfm p'Hm pfnlJ•Uclm se s bubnu n• bub•n· Zpltn:f chod a rAml 11krok)'" v Poh)'bu P••u umotal vltvlt propam a pak •• stroJ nan• ufltelem a aoue„nf I autom•-
tld.ou ufcbolcl. Na tom vlak bud• Jeld1 plno pdce. Vyul!ovad atroJe vyul!uJl nov:fm sp(Uobem tav, propamovfm ul!enJm. Pfl nim vyufOvad 1'Ula f'OS.dlluJ• na ma16 ltrokr (pro pfcchcavu
„
=~:• -~~~oi=::~o...f)b:yp!• k~~d~':
NOVÝ
TRABANT
kroku ae 1troJ pfesvldl!uJ•, •da 11 t•k
0 indexy vzorec nepřim~ redukce fclcia ve vy1ok~ peci.u Vzorec vypadt slofltl, a tak, kdy! neznH pravidla vazbyJ odpovfl lpatnl: „3- 2 --4 11 , Rozsvk:l ae okl.nko „CHYBA", počitadlo ji ncúprosnl zaznamenAvt a stroj jako moudrý- učitel Uka opraví: na matnici 1c pfi ko!d~ chybn~ odpovldi objev{ vysvltlujfd text, felcnJ probl~mu, vfpočct a člscl nt výsledek. Tak 1e zkoulený pouč! o 1vt cbyM a po předem nattavcn~ dobl d•ri časovf: rcl~ povel projektoru a na obrazovku natkakujc tfcú otézka , .. Do daobn.lkO pffnrojc se vejde celkem 30 obr,zlr.ó. Potom je nutno daoboJk vyml:nit a vyučováni md!c pokračovat.
Utka je probrtna. V kulatfcb oktnktcb počitadel svitl celkový počet 1privných a celkový počet chybných odpovldl. Objektivnl, bez zaujctl - ale tak~ bez protekce.
0
„NEPODVÁDt!T" Podvodnou manipulaci stroj nedovoluje. Ud ltud6ckt jako vidy spekuluje: „co kdybychom. , .u a u! ruka mačká aoučasnl: natolik tlačitck - snad si stroj vybere apdvnou odpovlď.
probranou "tku 1pdvol osvoJll. Vyuto.-.cl nrol• nuahradl 6plnf: ul!ltale a hlava.l I• nen•hradl tam. lr.da •• Uci ull vlHtnJmu prolevu a vy11upov6Al v kolakdvu. ProHtlm budou can.ntmJ pomocníky hlavnl pro do1pll6 11.uduJlcl pro t)', ktaH .-nadull -pfl aamh1.núl. A takových I• v na.li republice v tomto lkolnlm roc• na 230 11.slc. Pro ni budou mlt vyulovacl at.roJa vt:dy l!H a nebudou tn6t 6navu.
CHCETE VIDt!T VYUCOVAci STROJ „KT-1" V CINNOSTI? 28. listopadu v 19.00 hod. budou lnhn:ffl T6.m• • Kfeě•n pfedVllldfit vyul!ov•cl 1troJ n• prvnJ „Tribuni aktualit Vid)' a techniky mJ6detl" v pfcdn'5kovf •lni prakkiho pl•n„ tú-ta v Parku kultW')' a oddechu J. Fuělka. Tlm z.ahaluJ• na.I• radakc• spolu 1 planat•rlem pravidelné beHd>'
;:°:!•~: a:b!~c: ~~~; ~~;:;:;
v beoplse VTM. Jednou m&lfnl tq a:hlfd.nate a:•lfmav6 technlckl filmy a pobeseduJeta t nallml aucory.
PRO NA!lE KUTILY A KROU2KY TECHNIClIB TVOAIVOSTI Počlnaje prvým člslcm VTM v pffitlm roce otiskneme na pokračovénl névod na stavbu vyučo vaclho stroje „KT-J 11 , který lze vyrobit i v m:Uo vybaven~ dtlnE. red. Obr. I (na •tr. 8071. S lnfenfnm T6~ mou, ln.t. 1tht•n•n1 a jejich vyutovadm strojem H Hulmhe v pHilk6m plaaetl.r:ha na tMaedi o vyu&tveclch 1t~0Jkb 28. XI. 1"3 v 11.00 hod. Obr. 2. Pohl•d do „4uob„ vyutovaclho tuoJe „KT-1" po o4montov6nl panelu. Upro11tfed pod matnlcJ l•ou kroko„f volt~ 1 e.ldlcovjmJ kotoutl pollcadel. Obr. 3. Pohled n• vyutovacl stToJ uuda. Po obou MraAkb obraaovky Y)'mlri lett ftedc.b •yttfm6 1 foto-
~°,!9:!".:!u•rr:::,~d I• vfklopnf
~'::~o!.!,a:";..rMP:::;;.v.:Jla o:!:'
slhuna t.U.OU ... paplr u . n cm. nmbd H na po4loAa •• d.J.opnfml C!tvercl (a dmto o•pdem pfth1 a. Atlp6.a a VtB) a fotopfbtf'OJ•m 111 po oavttkoJ 1almaJL B•lmky po 1'YV016.al •loU do diar6md:k6 „ADICO„ dOtU-.fml k pf'OJ•ktoru „ADIOR„. Hhdi do úsatm.llLa (na •nJmku nad•) a auuaoa do pro-
„
•
Automobily Trabant vyribln• nikoli k let byly stile :r.leploviny, u.lde model 600 mi jlf na svou velikost velml dobr6 vlastnosti, kter' se v mnoha směrech vyrovnajf napffklad u ni.s zn,m6mu voz.u Fiat 600. v nfkterých jej I pl'edfl (napllklad Trabant 600 má vit.li zavazadlový prostor). O kvaliti a spolehllvostl vozO Trabant 600 svidl f mimo Jin' IÍspfchy dosafen' na sportovnlm poli . V roce 1961 se tyto vozy zúlastnlly nEkollka tHkých automobilových soutěff (napflklad Rallye Pfttelstvf, Rald Polskl , Rallye Wartburg, Rallye Tlsfce Jezer apod .), kde se velmi dobfe umlstlly.
Jek.lona.
Poto J. Kabtc
Vlastni :z.kuleno1tl M~I
Jsem molnost Jezdit Jak s Trabantem 500, uk I s modelem 600. Mohl jsem je tedy porovnat a posoudit je)lch kvallty I ve srovninf s jinými obdobnými vozy hlavni z.ahranilnlml (Morris Mlnl·Mlnor. DKW Junior, BMW 700, NSU Prinz. Renault R apod .). VG:z. Trabant 600 vybdufe dlky poutidmu dvoutaktnlmu dvouv61cov,mu vzduchem chlaz.en6mu motoru nepatrnou obsluhu. Celt hnacf jed· notka vletnl pfcvodov,ho ústroji je jednoduchá a nenl nirolná na údrtbu a opravy. Na von, který mil najeto jlf 30 000 km, se ml nevyskytla fldni porucha. Sultlo vidy nasednout, nastartovat a mohlo se jezdit. To je pro naše ne vfdy prvotfldní opravirenstvf a slutby výhoda Jlstl k neuplacen í. Trabant nesnese pomalou Jlt.du na vyšil pl'evodov• stupnl (hlavně na 3. a 4. pl'evod) a musl se volit ipllsob Jlz.dy tak, aby motor m~I vidy optlmilnl odlky, cof z.na· meni bstfjši hzent ne! u jiných voz.O stcjn' kategorie . RovnH poufltý plednl nihon vytaduje odll!nou techniku Jízdy, hlavni v ut,č kách a na mokr' voz.ovce. Ale to Je vldy jen otázka cviku a „ zvyknuti 11 na v62". Pro automobllov• bnoulky mi Tnbant nevýhodu , fe se nemusf stile nico „hlldat'': sel'lzovat ventily, dol,vat olej do vlech mofných
„
t 1
Tnbant 600•~• li•Plche,m i.ub.-tnil f1portovnlch •outll:I, Autom•t1ck' namd:V'I umono1n6 ocalov4! kottry karo• 1lrie do zakladnl bArwy, J - Za.Pti:enl "' wyrobu yoz.u Trab1nt' 600 i• mod•rnl, Y(etnl autcim1tickjch ltn k. AutomatiC"ka link• na opracoY6nl skflnl phvodowek, kt~rl H p•k •montuji do 1pol•lniho bloku nit hnacl jednotky. h
K nblad11Jlcl barevn,dYoustra.nl, kterou pl'I·
~~n~i,..R~:,tŠnf: L. LEHKf
mist, Jako je to u jiných vozO (Trabant má takové mfsto jen jedno). kontrolovat chladll, zda Je plný vody a netele apod. Strufoi fečeno: Trabant 600 Je čtyhedadlovi llmuzlna s dvima dvefml, prostor pro posidku je vymifen co do vellkostl pfesni pro ltyfi cestu)lcf osoby a odpovfdá posláni tohoto vozu jako malého, úsporného dopravnfho prostfedku.
Kabit z pryskyflce Proti osobnlm voz.Om, kter' jsou u nb v provozu, má Trabant 600 několik njlmavostí. Prvnf zvliltnostf je karosérie. jejlm :dkladem Je ocelovi samonosná kostra svafená z. plechových výllskO, která Je opatfena vnijšiml dtly karodrle i: dur-oplastu.
lim poškozeni) opravf za studena epoxydovou pryskyflcf, pJ'ebrousr a pJ'elakujf. - Na letošní brninský veletrh jsem jel se svými spolupra~ covnfky autobusem. Pfi z.pátečnl cesti do Prahy do n:b narazll proti· J.edoucl osobnf vllz Sachsenrlng P 70 Combl, kter' jsme svého lasu dová· fell . Tento vQz mi rovnH karosérii z duroplastu jako Trabant 600. Pfestole obě vozidla v dobi sr.Uky měla rychlost kolem 50 km/hod. a vOz P 70 Combi po sráfce byl prakticky zdemolov4n, pohltila karosérie J: duroplastu značnou čist deformačnf energie a ltyftlenné posádce se vůbec nic nestalo.
I xdllvodO montáfe a oprav. Tak napJ'rklad nv. celkové (generálnf) opravy motoru a celé hnacl jednotky se mohou dilat tlm zpOsobem, fe celi hnacf Jednotka, která Je ulofena na pomocném rimu, se z vozu vyjme a bud' oprav! a znovu zamontuje, nebo se pouflJe pfipraveni novi hnacl jednotka. Takovito celkov4 oprava trvá pak fen n~kollk hodin. Všechna ltyJ'I kola majf nezávis" xav~šenr a jsou vpJ'edu I vzadu od· prufena prílnýml listovými pery a opatfena teleskoplckýml tlumili. Brzdy Jsou hydraulické, bubnov,, Vllz Trabant 600 je nutno posuzovat podle úifelu, k jakému Je vyrá· bin, to Je jako nenirolný, Jednoduchý a levný pomocnfk. Pro rodiny, je1dfcf často na výlety, dovolené, do chaty apod. Je určeno vhod· nijšl uspoH.d4nl vozu Trabant 600 v provedeni kombi. V provozu Je vlh dobfe ovlada· telný, dobfe akceleruje, proti Jiným vozům Je však hlulnijšl vlnou vzdU· chem chlaieného motoru. PJ'evodovka je vybavena volnobihem, který se automaticky uvidl v llnnost pJ'/ za.l'azené 4. rychlosti a nelze
Tuto kombinaci 11vynutily1pec:lflck' podmlnky pr4imy1lu v NDR, kde maJf nedo1tatek ocelovtc:h hlubokotalnfc:h plech4i a naopak duropt„t vyri.blj( z domic:lch 1urovln. Ziklad•m duroplan:u Je f.nollc:ki pry1kyPlc:e prololeni bavlnlnfml vlikny. Surov' rohole tito hmoty vklidall do Ihu, kde pod tlakem SO et pPI teplotl t 60°C •• vyll1ujl hotov4 pa~ly o 11111 ul J mm. Duropl1.1tov6 panely •• na ocelovou kostru lapl a opatPuJI konelnjm nitlrem.
„
Kdyf se karosérie poškodf, panely se bud vyminf, nebo (pfl men-
l 3 Motor Motor vozu Trabant 600 je dvou· válcový vzduchem chlazený dvoutakt, umfstěný vpfedu vozu napffl. Toto umfstěnf motoru u malých voxO jako Trabant 600 má své výhody. Umonuje vyufft celé šfřky prostoru mezi pfednfml koly a potfebni délka na zastavěni motoru do vozu Je mlnimilnf. Jeho chlazeni Je nucené dmychadlem . Motor mi společný blok se spojkou, p1evodovkou a roz· vodovkou (dlferenclilem). Od rox· vodovky Jsou krátkými výkyvnými poloosami poháněna pi'edni kola. Vytvofenl spolelného bloku, smon„ tovaného jen z nl!:kolika dllO, je vhodné jak z výrobntch dQvodO, tak
tedy v tomto pflpadě brzdit moto- ~ rem . Toto uspoi'ádánf snliuje spotfebu paliva. Prostor pro posádku Je vcelku velmi Jednoduše vybaven nejd.kl1d· nějšlml prístroJI a ovlidacfml pil· kami. Vnltfek vozu le vytápěn tep· lým vzduchem od motoru, který je Ješd: pfihflvin od výfukového potru· bl a do kabiny le pflváděn ohebnou hadici . V létě se tato hadice jednoduchým úkonem odpoj!. Cena tohoto vozu na našem trhu byla stanovena na 25 000 Kčs za llmuzlnu a dodávky pfes Moto· technu se budou fldlt podle pof'ad„ niku fadatelO. Inf. ZDENKO BARTOŠ
VTH
809
C.llco't'f „hlM '" rils
TralttM Ul C.mltl,
ktert I•
.tlo411# 11a 4Hol11t•11 I
,„
~··~-:ti':!!.:~r:!I :::~::;
,„htll,PI# aa411lml 4'+'0Pml. Po•lkl•,111lu41tlch111d'adel n11llc;111 pro1t•r pro 1pa11f 11eff Jro Jr.na Ykllch un·
sa4el. OltJ•m to hoc. prHtoru l•ffmlP l,lm'.
BOHUM (0.ltonlenF
1:
t. 21)
Pozoroval s ťiluem. jak se bod z.vEtluje v nový prostor a v nový ču, stejn6 hmotný a obyvatelný. Jak I e ho pfsmeno N , vlolen~ do rovnice Minkowsk~ho, vytvifí nový kosmos! „Pane profesore!" k11kl někdo ze tfrdy, „to pi'ece nenf mofn'!" - Ypsllon procitl z opojeni, ale nerozu. mil; pak vldll Kysel6ho, jak vstává z lavlce a mává rukama . „To je klam! To nenf - mol -" „Sednlte sl, Kyselý, nebyl jste vyvolán! Ode dnelka bude primusem Vltizslav Pech, ne vy I" jlfl Kyselý klesl do lavice a zoufale se rozvzly:tal. Profesor se usmil na Pecha, pfikývl - a sklapl notes. Col znamenslo. fe je se zkoulením hotov. Tffda sl kolektivnl oddechla. Pech vlak poH.d Jeltl scil na stupínku pfed katedrou . „Jsem spokojen, děkuji, mdlete Jlt, nebo mite snad," povzbudll studenta Ypsilon, „Jeltl nicot" „Ano," i'ekl Pech, „kddi rovnice mi Jenom tehdy smysl a cenu, kdy! ji m1Ueme v praxi vyzkoulet a dokiut . Teorie bez. praxe nic neznameni. Uhnec Mlnkowskl se ntkdy nedostal na svdf kosmický prdsečlk, nikdy z nlho neuvldil minulost a budoucnost, Podobni I vy, pane profesore, byste vynalezl rovnici bet ulitku. kdyby li nebylo mofno realizovat." „Ale Pechu, kam to nblhitel Pfece jsme na pOdl člst6 vidy, na pddě člr6 matematiky!" Ypsilon cltil, fe se mu t1esou kolena, jako by on byl zkoulený, nikoli zkouleflcf. „Co chcete ... " Student odlofll zbytek kfidy na stollcl u tabule a ollstil sl dlani : ,,Prosfm, abyste ml dovolil dokiut, fe váf objev mi cenu, fe rovnice vyjadi"uje pnivdu." „P r a v du l" vyjekl Ypsilon. „Ovlemle vyjadfuje pravdu, ale matematickou, nic víc a nic měnil" „Prosfm, abyste ml dovolil demonstrovat v t6to tl'fdi a pi'ede vleml," trval na svém Pech, „fe je mofno i bet. zvliltnfch preparátů uskutečnit to, o čem psal Wells." „Pechu, to snad nemfnfte vUnU" zasténal Ypsilon. „Jak jen by to vypadalo , kdybychom udy kaidou rovnici prakticky demonstroV111 l Kdybych to dovolil vim, Jaký by to byl nevhodný precedens !" „Je to nezbytné," nevzdival se student. Znovu sl oti'el dlani, dokonce je otfel kapesn1kem, potom se roihlédl zase tak sebejlsti po spoluUcích a upfel zraky na profesora. Pomalu couval dozadu, nespoultije z niho oč(, lel stile pozpátku af k okraji stu plnku, a profesor i ttlda vldf:li , jak se zmenfuJe. Zdil se najednou velmi daleko, jen jako temní skvrna, a pfece ho docela presni rozeznivali v jeho tilesné podobf. Vtom se octl na samém okraji stu pinku. Krok ... zamival rukama ... a - zmizel. Jako by se propadl. Profesor se vymrštil ze tldle, skokem byl na okraji stuplnku a zatvifll se, fako by pfedpoklidal, fe student zmizel do propadlišti, jako se scávi na divadle . Nic takov4!:ho; nebylo tu ani Uka Vfthslava Pecha, ani jimy. do kter6 by spadl . Jen Jedi, pollapani podlaha. ,. Profesor Ypsilon se ohlédl na svou ttldu. Zavrávoral a klesl k zemi s výrazem nepochopltelni hr6zy: Ani Jeho tffda tu nebyla! ( l)
DESITKY, STOVKY RUKOU PO N~M SAHALY, ''P•ly se na niho, ale pak byl mikce uchopen a nesen . Zdálo se mu, fe uplývá na lehkých vlnách , fe ho vlny za.lévaj(, pfe"nJf se pfes niJ .•. PH.I sl, aby ukto plul co neJd.re. Pak se mu v pfedstavl vynol'ily rovnice, Jeho obfevn6 rovnice . To asi letlm do toho nového prostoru , napadlo mu . Tedy tak' Ji se pi'esvidčlm o jeho pravdivosti , .• neJen Pech. Cosi ostrého Hm pronikalo, Vdechoval to, rozrušo'nlo mu to nervy, a nakonec I pflnutllo, aby otevfe/ oll . •~pavek', uvldomll st , ,jak ponlfujlcf! Být probuzen takovým hloupým dpacheml Jako kdyby nemohli vyna1'1t nko pflfemnijllho! Kde to vlastni jsem a .•. •. „Uf Je to v poH.dku," ozval se nad nim hlas. Profesor se obrátil a poznal nejlepllho matematika tffdy. „Ovšem Kyselý! To Jste nepfilel na nko vhodnějlfhol Muslte ml cpit pod nos ten smrad l To se nestydltel" „Ale, pane profesor-e , sim jste nim i'fkal, te amoniak Je nejleplf prostredek ... " IL O
812
VfM
R
ČETYNA
,.Mlčte! Raději
ml l'eknite, co Jste se mnou provedli, fe jsem upadl do toho ..• hm ... suvul" Ypsilon se opfral o lenoch fldle, pomalu sa mu vracela paměť. Oblll.eje Jeho studentli byly všude okolo, ale jeden chybi!l : ale kdol Ach , Pech! Kde vhlP-Nico se mu ještl zmateni v hlavE mfchalo, Jako by se prodlral nevtd ltel· ným houšt ím a nemohl se vyplést. „ Kde je - Pechl" vykflkl . „Zde, prosfm. lidný Pech nenf. Dnes nepfilel do Jkoly,' ' pokusil se zachrinlt situaci Jirl Kyseli. Ypsilon byl vlak zmaten jen pir vteffn . „Cofel Pfece jsem ho pfed chvllí zkoušel. Kde jet" rozčiloval se, „ hlaste se. Pechu, jestli nechcete, abych ..• " nrazll se, neboť sl nebyl jist, co vlastni chce na tom vil.n6m smolai'I, který an i nevf co je to a+b+c. „ Podejte ml notesf To bych rid vldll .. ," Kdyt mu podali notes a on pi'I fméni Vfthslav Pech nalel výbornou , pobledl a mrštil notesem o stúl. „Co Je to za darebictvll Kdo ml vpbuje znfmky, kdyf Ji , , . hm •.. kdy! Ji o tom nevfm l Jaki drzost! Vyufft m6 okamfit~. abych tak Pekl, absence!" „Vy si.m, pane profesore, jste tu zn!mku naJ)n.1. Pech vyreJll pflklady k val! spokojenosti." Ypsilon sl marni vzpomfnal, kdo vlastni takto mluvl, ale mlha Jeho vědomi dosud zcela neroztála, tlačila ho Jako zli mdn . Nenf Jeltě ve sv~ kati, v dobré kondici , a jeho ticl sl s nim trop! hnusný fert. Nedaruje to Kyse16mu, ten čpavek, ten ..• Protofe opět padal, byl zachycen a pod nosem Udtll d11vijll odporný pach . Vytryskly mu slzy. Mlhy, barevní kola , padinl •.. „Ypsilon brelll" zaslechl kdesi vzadu cynický smlch a nepikný hluk. Co se to .se mnou dějel zui'il .•. Pech - a výbornou! A není ani ve tffdil Opit ho neslo a houpalo jim stero paff , byly to vlny a byl v tom úfas . le je nko takového mofné . Tecr konečně poznivám, co je to vchhet do nové dimenze, uvaloval , nevěf!I jsem svým vzorcOm , ale tecf pociťuji Jejich realitu . Haha! Realitu! Jako by alsebralcké symboly měly nijakou reálnou existenci! Ha ... Vstupuji dojedn' z x-dimenzí.v níise rozpadi tento nilvlditelný kosmos, objevil Jsem ji, muslm tedy osobně poznat, Jaké mi vlastnosti. Pravděpodobnl se v nf vyskytnou některé netušené okolnosti a mofnostf . Tfebas . •• ano, Ihned H pfesvědčim o existenci dvojného systému v souhvhdf Ori6na.Jen co mne donesou .•. ne , jen co budu doplaven na vlnich svého kabinetu .•. Mim pi'ece ••. ale, Jak bych mohl ... Ovšem. stěhuji se do nové dimenze I se svým kabinetem, co le na tom divného a protlsmyslnéhol Tak~ Einstein pi"ipoult l pohybujfcf se systémy ... Je to ••. Jako bych z Jedné ti"ldy pfele l do druhé .. . Ypsilon6v mozkový aparát vypjal. Nic, tma, potom barevné vějl1e, farovn6, ale n nlml Jen nicota, bezbarvi, nesmysl ni . Zalal se JI bit. Col Jestli mne pohltil jestll se nevritfm do dffvijll tfirozmirné skutečnostlP A jaký smysl mi las v tt!ito nové dlmenzlr Má stejnou hodnotul Je zde hmot.al Nebo I ona má n!jaké nové slofenH Je snad - negatlvnH Nespadl jsem do svha, který Je pouhým zrcadlovým odleskem pfedeJ16hol Ne! rozhodl se -kdyf mozkový a parit začal norm"nl fungovat , Jak se aspoft domnfval - fe to Ihned vyxkoulf. Kde je mdl kablnetl jeltl tam nefseml To poletfm cel4 viky1 Tma ho pohltila, avlak potom ucltil náraz. Neobyfejni hebký, jako kdy! pad,me do vlny. ale pfece dlvni ůllnný . Zrak vnlmal stiny, zdi.ly se průhledné, let nebyly. Nalhal se ve svém kabinetě. A tam, na stole v rohu jeho kosmický televlxor. Profesor se náhle oetl v kresle, sedil a otáčel vyp f nači . Obnzovka se rozsvftlla . Uvldfme ... Co Jsem to ... ach, Ori6n, dvojný systém, Je to smUn6, kdyby to byla pravda , kdyby se mOJ p1edpoklad ukhal správným. Po vyduté ploše obrazovky letily hvizdné soustavy, n1konec I Orión rozpjal kffdla, nebyl to staroviký lovec, byla to kosmická bytost , ťtyři tajemné ol:I, uprostfed Jeltě ti"I . Ty se rozestoupily, a pak ..• profesor cftll, fe se chvife strachem I radosti ... Hvhdnř syst~m vyplul, slunce a kolem něj planety. Poznival Je : Merkur , Venuše, Země ... Saturn s prstenci. Měl jsem pravdu, zašeptal , v souhvhdf Orlóna existuje dokonalý dvojnik naši slunečnf soustavy. A Tellus 11, toť dvofnlk naši Země ••• Profesor Ypsilon opatrni otáčel doladovacfm knofUkem, Tellus li se zvldovala, Jlf zde byly znimé sv!ta-
'iM ~
OVÁ,
alka Lldov
lkoly um nf Praha l
~
g z c.
O
~
'~ t-. ~ ~ ~
dfly, Evropa . . . MEsto. ale Jak'1 Ach , vfdyť to je pfece Videi'!! Ale . .. který se pile rokl .. . Nenl pfece mofnf . . • ovfem, Jlf to má, tady ten človllek na ulici rozev1el noviny, a um . . . hahaha,jaki to skvElá maškara . . • vousatý clsař trOnl v kolU'e, licousy mu vlají ... Maji tedy na t•to Zemi li dosud starou matičku monarchii. ~Ill .. • To znamená dále , fe vedle ve Švýcar· sku.,. Videi\ mlzf, objevuje se Jin' mflsto ..
Hohutni budova • . • a v nf sv~t" posluchirny, a um , •• kdo le to sedl v docela prhdné mfstnostll Jak to, ie ho zde :u.pomnlll l Nifak zn6mi tvi1 . .. s bujnou kltld vluQ .. . Ypsilon u.ostfil obra.z:. l\ozeznll n1 stole kupy popsaných lisu~. Byly to sam6 vzorce . s čfsly obce-
~-· nýml I zvliltnlml. Jeden velmi Jednoduchý vzo- rec ho u.ujal. P6sobll jako llehnuti plamenem. • Profesor rhem nabyl Jasn' paměti, pochopil .
~ ~~1~~~7 •kkoů~~O~ P~~~1::~~nul. ~~:~~clc;~~~C:
~ telefon.
!2 ~
1
„Js~~:~:~~:· er~:~1~~·P~i Js~~n~:uvde ~~!f~ 11
pfell . , , byla v tom nifaki rovnice o svitle, 0 Mlnkowsk,ho teorie, Jisti JI zntte, studoval ~ jste pfece u Mlnkowskihor ~eknite, ex1stuje ~ ve vesmlru prOsel.fk, na který se vztahuje ona s rovnice? Existuje nikde bod, z n6hof je vldit '< minulost I budoucnostl" ~ Albert Einstein , který na planet6 Tellus li - dokona„ ~ 1'm dvojnfku Zemi I -dosud fll a pracoval, odlo!ll pero ;> ~!r~~';~! ~e s~'::~~~~b~.sl phJetel" zeptal se trochu
i.
Ypsilon opakoval prosbu: „Pfell jsme se, zda rozcestf
~ :lc~:~m~k!~. ;~~~~~k~:~~~~~bo
Jen pouhou matema„ Einstein nikollk okamflkO pfemýJlel . „v kosmu je rou:estf," fekl, „v ka!d'm syst4mu, který Č pfipoultlteorie relativity. A minulost a budoucnostl • .. ~ Pro vaši Zemi I, na níf ted fljete, Je prozatím k1ifovat„ ~ kou skutefoost, vyJádfenf. mou rovnld z e- met ~
nespočet
Q
Dalo by se Pici, fe privi z: ni Jevjlst•m smyslu mofno ~ '< vldit budoucnost. Je v nf flvot I ztnlk, roz:voJ I zničen(, pohled do nesmfrnostl svita, I všechny hrllzy zkhy.„ N Ypsllon sledoval katd• slovo, algebralck' znaky v nlm kroutily, podobny ohnlv,mu písmu. kter' je
"
1
~ ~ ::!~1'.P;:z':a1~~~ s~~hi7;.~ i~ks4'eh:~ 1ta~:;~~·h~ c~~:~~ 1
0
1
0
fe vlecky teorie, kter4' znal a ul:ll, se v t' nov' dfl < sůva.JI nicotnými a vedlejšfml. Ale ne,Jli se zmohl na ~ dalšl otbku, učencova podoba na obrazovce seznovu ozvala: „Pro tuto chvill a tento syst'm je pouze Jed ln'
=.
rozcestl, rozcestf , na kter'm se octl človlk: rozcestf lldsk•ho srdce." ,Ano', pflkývl stm pro sebe Ypsilon, ,budu o tom uvalovat', a pozoroval , jak Einstelnllv obru bledne a vz:daluJe se, mlnf se v b1revn• stfny. Opit byl nesen houpavými vlnami - a nthle ho pronikl nepffjemný ztpach amoniaku, drUdld sllz:nlcl. (3) ČERNA PLOCHA TABULE VYPLOUVALA pfed n~J.
jelti t:atan~ila, jelti sdla vxhOru nohama, ale Jlf se pohyb zpomaloval, p1'edměty ve tJ'fdEi nabývaly pllvodnf podoby, polohy a velikosti. Ypsllon procitl uf zcela do tfrrozmlrn•ho prostoročuu, pfed nfm hlučela tffda . Za~íni poslednf hodina fyziky - Je pfe:ce konec lkolnlho roku. Protrhl sv• omamuJfd sněni a drobný notýsek zašustil popsanými listy v profesorovi pravici. „ V f. tizslav Pech!" zavolal a s potětenfm vzal na vidomf hluch• ticho likG, kter• vidy naplnllo tfldu, kdyf profesor Ypsilon zkoušel. Ta.bula byla kouzelni, drHdlvi lerni. Neodolatelni viblla, aby dnes, p11 poslední hodlni uchopil kffdu a napsal na ni: ROZCESTI LIDSK~HO SRDCE . .. KONEC
ltE!IENl ZAJIMA~CH PROBL~MO'zě.18/88
ltEŠENI ZAJIMA~CH PROBU~MO'zě.19/83
De"&. pl1mea ... BLEJC.TRJKA; 6 pl1men: KRTEK.. KLIKA, KAREL. BRIXA, LBTKA, BLITA, TALEK, KALIT; 4 pi1mena: TRIK, KBL T, TBLB, RBLB, TLAK, LITR.. KLAK; a pltmena: KAT, LET, RET, RAK. KRK, AKT, LAK a mnoho jinjch. :R.dil napt. J. Vit z Hradec Kril.
Na obrúku . .. pomal I. BUdt z Labottl u Duchcova kotmo-nauta A. G . Nikolajeva pti 1portovnim rybaf'cnl. Valen6 vejce • •. rozeznal I . Zinund z Trutno"' dm, :t.e 1e dae otJCda, kdy! je nikou roztotil. Syrovt "cJcc mi uvn.ltf volnou hmotu, kteri se pohybuje • brid.l rot.ad. Rychlost Jedouclho vlaku •.• byli 66,'2 '0 km/hod.; \IY])OČ{• tala ji dobfe napt. H . Rkbterov• z Praby-Sm•nic (92 x 12 - 1104 m sa I min.). n • • vm. obmp1J1k6 hry . . . byly letech 1900 a 1924 uipoHdiny v Paffti, oznamuje I . Kabd'čo"' z Prahy 2. Za ttad ui!ebnJc• seometrlt ... VI. Hora, 16k 8. tf. z PrahyKobYlit fdll ~ol vtipnt: u1oudU, te padivnt. Ci1lo 4,2426408 muli mlt ntjaký n-liimi význam; protofe plochy kruhO. ro1tou t druhou m.ocninou polomlr6, pHkl ú.hy na to, tc uvedent tiilo je uofnúobek druhé odmocniny u dvou, polom& kru.hu je tudli a cm.. Ct"ercovlta •.• podle fdcnl P. Antonicktho z Ostravy zni takto: FIALKA BYLINA VAZACB PALIVO MOTYKA MORAVA, • \\hlo-. pHCnl pů. b:eme aijenku : F V Z I K A. Odmfay s ~. 19 dottali: Z. Groam.ann a Hranic; Lj. Stampschov6 z UtOVli; M. Kohoutov,, Uk. SVV$ Praha-Zitko•;
ICoU.k troJ4bda..Ur.6 • .. M. Kttibkh. uud. u Stld, jich natd 8. Šachovou. partii ••• fdil K . Vana; s KromHile takto: 8. De21 Od x hl, 7. Sa2 a d'"'- Je :ztrac.ena, nebo( na jed.inf. motnt Dh1 Xc1 nt.leduje JdS+. Na dkladnl dev:ltllet6 lkol• • • • byli podle M. Sikuta z N . Sedla ve 1kupince 4 1'd. Ka!dý z bcacdnlkO. zllkal jednoho Uka, Jeden lik K nehlúil na 1'dnt obor. OlymplJ•U hry . . . byly• r. 1896 polidtny v At&lách, a to popné, plk L . Kubikovi, latu SVV$ v Praze S. t6dneJ nni .. , fdcnbn •e vdmi podrobnf zabfri V6clu
•
Odmla.y • l. 18 dOltali: Z. SindclUovi, 1tud. SVVS • p,...
u 2; M. Tomilek z Pnhy '4 ; Peu Std.nbau1er ze Sumné u Znoj„
ma; V. Polda z Ojezdu u Radnic; 8 . Kntocllvtl z Koufimi; J, KomAnk ze Stfdic; V . Cerv, 1'k SVVS z Votic; Jin Benko z Dan. Stl8vnice; J. HOb1cbmanoovt z Prahy IO; Zd. :labičlt•• bripcinlk Spolany v Ncntovtdcb.
„
ťw~r~~ J~\~~e~~P!tiO:lt~~;,_~v~~ ~er: Hr~: 0
dltt!; V. Cihla z K .Vua; Zd. Satin z 01travy 6; lrena Sttp6nkov• , ttud . pr6m. lkoly ve Frenlůtu p. R.
VTM
813
n•chfba e: prosramu llailftaho _,aQu. N•ctaleko Gelf41"tu I• Ru4&1, l•ho ltedft "J'ltv4'o-I pda MofrramM v 1 e. •torotl. % trlnútleh prameftov tu VY"f'I•,.. deftne mlll6n lltrov ll~IHJ voily, ktori na"'•~attl kl1,-le a •httl •IHI ah pltM
.......
Kdpele Me po•ta•ll OdaJ"• eke k..U Matej. leh badn • tureckou kulN'lou patrl tlel mod'al rarity audapeltl. Z ottatnfeh kdpefo"' m•nulmo IUrilr.fUN6, ~wclovu • tureckou ku...lou a krUny d"'o" • arkAdaml. Cidr.ke kdpele maJd torko pram•"•"'• h ani nemolno uf'llf leh ll"lfat. Ta•. Tureckf pramall napr. di- denne 1,1 mlll6ftov lltrov vodJ'. Na leh okoll "Tf'fara I MA• mr SHnt ht'IM•pramell 10 et 'C t•plou 1lrnatou vodou. Na Marsltlnom ottroff kddf pout& nirodnf plneckf ltadl6ft I ll:dpele hlatln111 1 \'O ViroeU„to lleZlri IHch•ftJl·fDr'd6.
••IN'"
:
'8 9_ <
D
V epitetone hlavn6ho mesta Macfanka - „Buda pel( - kOpernE mes-to" vtdell mnohf dlho len heslo, li :~~vnejll• reklamu cenovn6ho ruNad ostatn' mest' vlak vyzdvihuje Bud•pelt prive hojnost feJ llellvých prameftov a mnohotdrnosť je) prlrodných krú. Je tu tofko termilnych prameflov, lle~lvých v&d, pladrnl a kúpallsk, le m6feme Budapešť charakterl:zova( ako ivetov' kúpern' mesto.
a to umolnllo vode, aby sa dOSt"ala tlakom al na povrch. Prevftanfm dolomltovel vrstvy na hoclktorom mleste 8udape1tl m6tu obfavl( tef'milnu vodu, lo Je nemalou predn os(ou tohto mesu. Geol6sovl• dlhf la• cfltkutoYall ftad tfm, llJ• n•J•li 1pollto1(mecb:l f•dnotllYfml animyml pram•ftaml, al!:• d
Je m"o kůperov na 1vete, kto~ napil• horki vod•. Slan• kúp•I• v BudapeJtl, patrla medii n1, V tlchom parku okolo kúporn•ho obfoktu vyvlera vlac dt1latok pramel\ov hork•I vody a )1dn1 art•uka 1tudi\1 chrli llečlvú vodu, ktori I• účlnni najmi prl fenských chorobich. V lednom lltrl týchto slaných v6d Je 25-58 aramov horkeJ 1011. patrla teda medii nalkoncentrovaneJlle
; ~
tl•::::.:~::':r::.•::::1.~::~1~~ 1„~ prlbllln• prff t I mlll6nml roko"'. Sú „Jdro•6ho p6vodu • pravdepodobfte
i
~~·;•:r:.:::~::i:;:~~;:!";~;~p:::~ ~ prl~lllne 70 mlll6"o"' lltro"' vttflnou
j ~~~·::!.::~:: :~:~~:::~~";~:1:::;: :
!
ullva1t6, t
~ „
Čomu dakuJe Budapel( z.a toto bohatstvo liellvých a termilnych v6dl Mesto vybudoval! nad ro:zslahlym prfrodným reiervoirom t
i l
Í J ~
!
•~ t __
vatahy mecftl leh teplotou, ehemlekfm e:lohnlm a mnol.et'lom. Podra prevl&daJGeeh• ~N epoJltoe(Jemlnlm41na, t-4a nehrotl nebaape(en1no, le by ta Yka1tltn no"1ch 1tudnl porufll •odnf ,..tlm, alolanle, prlp. teplot• vl e:ft6.m1ch a •rullvanfch pramallo,.., Voda•• do1dn na povrch to ttrednfch hlbok, na P91ltlan1kaJ 1tnno 1G vlak nla\ctoN vrty triafft• hlbok6 (t0 ... 1)00metrov), t1m riftla Je hfbka vrtu, tfm topleJlla "'l>da a ri•h• "'Y"f'ION.
Vllllu bs( termilnych a mlnerilnych v6d vyulfva.Jů na llelebn' pr(p. OCJstn' úbly, resp. ako pltnú vodu, llellv• vody n. dosthaJÍI k spotrebltefovl vo frůlach. Vodu termilnych prameňov vyuflvaJO •I na vykurovanle nlektorých obJektov. Ktorf 111 na}tnimaJlle kdpele, lrtor4 br 'hemal obit( ani Jeden n4dt•"'"°' hlavn,ho tnHta Mad'arskat Na pt"'lom mlutemu1tme1pomanl1f Gellfrt, ktor'f
mlnerilne vody Európy. V týchto kíipefoch napr. vo vode Jednej vane Je rozpustených ul 9 k& 1011. Vo. dou vyvlen.Jtlcou 1 50()..metroveJ art'1.skeJ studne vyhrleva)ú bllzku nemocnlcu.
H. Mache, 1v1to1nimy chemik (podra neho pomenovall !ednotku „Mache" na meranle malých mnof„ stlev n.dloaktlvlty vo vode), 1lnll, le pramene okolo Gell•rthe&YU 1ú ridl01Jktlvne, obsthuf~ ridlum I t6rlum. Pre kOpohtO k11lt:Arv au4'apoltl I• charakterlttldc.f, I• "'*-""'ott kl• pefov s roka ria rok ttOpa. Roku I t61 bolo "' parnfch kOperoch J,4 mlll6fta, "'o ft"oYfch k6pefodt 1,1 mlll6fta, pocil 1prc.haml O, t mlll6na, "' bahn• O.J tni• 116"a, • bu:Moch l mlll6fty, na ktpa• lltld.ch ) mllldfty, epolu IO mlfl6ftav rudl, to J• •J pr• d'volmlll6nov' mHto (tctyhodn' lltlo.
------------- -- -- --- ----- ---------- -
11!51... ~
Pro VTM plie MILOSLAV KOCAR
K U ltS AKVARISTIKY 4 Filtr si zhotovlmc z nljaké vhodné sklen~n~ nádoby (l~pe se bodl hranatá než kulatá), kterou zavlstmc zvenku na boční nebo zadnl st!nu akviria. Při instalováni nesmlmc zapomenout, že filtr a nádrž tvoří spojené nádoby. Horn! okraj filtru tedy nesml být ani o trochu níže, než je vod.ni hladina v akváriu, Jinak by nám tekla voda na podlabu1 kdybychom tfeba jen na chvilku vypnuli vzduchovacl motorek. (Sklenlné trubičky, které pro filtr potřebujeme, dostaneme v odborném obchod~. )
vodu vrstvičky čist! vypran~ flčnlho plsku, sklenfaá vata {mMcmc ji nahradit i vyfazcnou silonovou punčochou) a hydrafinové uhli, které odsttani z vody i nežádoucí chemick~ zplodiny. Takový filtr může bft v provozu jeden a! dva m!skc. To závist na tom1 jak jej zatHujcme. Postupnl se zanáší nečistotou a hladina v jlmce_, kde se shromažďuje č.ist4 voda, klesá. Vytlli stále menll a meošf pramének. čisté vody a filtr začne „mlaskat", jak fikaji akvaristé. Pak musíme celou náplň pečliv! vyprat nebo vym!nit. Tímto filtrem m\\žeme i okyselit vodu mlsto hydrafinov~ho uhli do n~j dAme vrstvičku čisté rašeliny (nesm.J obsahovat strojcn4 hnojiva). Cistota (vhodná teplota a patřičné osv!tlcní jsou samozfejmostl) je při akvarisócc nezbytná. Zapri!ená a zařascnA n.Add, vrstva kalu na dn~ V tomto filtru
a mitožné rybky v kalné vod! jsou
v každém pfipadč špatnou „milovn.tka pfirody' 1 •
r~klamou
Údrfba akvária Udržet akvárium v pořédku nedA mnoho práce. Stačí jednou za týden vytflt čistým hadřlkem z hrubilho plátna všechny čtyři vnitřní strany skel nádrže. Zbavíme je dm skoro neviditelné slizové vrstvičky, která se na něm neustále i v čisté vodě usazuje. Při delšlch intervalech si pomAh.6me žiletkou, již poměrně pohodln! odstranfme časem se vyskytnuvši řasy. Jednou nebo i dvakrát do měsíce stáhneme se dna tu trochu detritu, který se na n!kterých m.lstech nashromUdil. Odebranou vodu nahradíme čerstvou - 11tejn! teplou. Teprve za řadu mčslců je nutné nahradit trošku odsátého pisku novým, č.istč vypraným.
Za nEjakf čas se bude i u n6s už:fvat k výroM rim6 akvériJ umllých hmot a pak nám odpadne nepfijemné tripcnl se n.11 která se obJevi po dclšlm čase
i u pcčUvl natřených hornlch nlmů nádrže. č:6.stečnou ochranu a pomoc proti reziv!nl poskyrn)I rdzn! upravené držák~ kryciho skla, které si mó..feme prohlédnout v odborném obcbodE.
Krmeni rybek To je pro akvaristu taková přfjemni chvilka. A samozfejmE i povinnost. Krmit se mA pokud možno každý den. Můžeme k:rmit i nEkolikrát za den, ale s mírou. Dáváme tak:ov~ dávky, které rybky v krétktm čase spotřebuji. Nemusíme se sice obávat, že by se nAm naši chovanci nezdravě přecpali a pak je bolelo bftško - takovou nectnosd rybky v drtiv~ viEtšinE netTpf - ale příliš vetik.4 dávka živého krn.ti\1a je
{
. l
š :i!
či sti
"~ <
o
~
i
!
doslova obt!žuje a je nebezpečni hlavo! úm, že dtch!nlm odeblrA rybkám z vody potřebný kyslllc. Mnoht rybky jsou hravé (nebo dravé) a po svi:m nasyccnl neustále chňapají po dalll a dalšl potrav!, kterou sice nesdcrou, ale usmrtf a zase vyplivnou. Ta Idesi ke dnu a velmi rychle se rozkládé.. To má za následek. zakaleni vody, poruš! se biologická rovnoviha a . . . však jsme o tom u! mluvili. Živá potrava je mnohem lepil a vhodoějll nei sušená nebo um!lá. Umllému krmivu se v současni: dobl dllA v západ.nich státech obrovsk.A rcldama. Podle tvrzeni výrobců obsahuje všechny potřebné vitaminy a hormony; nabizejl je v různém zrněni a rdznl velikjch vločkách nebo dokonce i jako pastu
v tub6ch . Dokonalost sama. Ale tamnl význaěnJ pčsrirelé v odborných časopi sech pHi, jak pti vydatné a rozličné živé potravě rybky nAdhern~ vyrosůy, pohl.avn! dosptly a úsplšné se vyůely. Pochopitelně - sucl1' či umElA potrava je zase mnohem lepšt než žAdoA. V žádném, byt sebelépe zaflzeném akváriu si vEtšl počet rybek dostatek potravy nenajde. Vyhublá téUčka rybek v nO:terfch i na veřejném mistč vystavenfch akvárilcb jsou toho smutným dokladem. Vl:tšina rybek se Cascm naučf při plout na zaťuk4n1 na určité mfsto v akváriu a tam očekivar přtsun potravy. Živou potravu pro akvarijní rybky můžete bud koupit v odborných obchodech nebo si ji můfele sami v přirodč nalovit. Trocha toho pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu v6m jenom prospě je. 2ivou potravu lze udňct ladu dnJ pří životě. K tomu jsou vhodné včrif ploché skleněné nebo smaltované nádoby. (Vétšina vodnlho hmyzu ipatné snili pllmt styk s kovy.) Mllieme utvořit s nlkolilta akvaristy malý kolektiv, jehož členové se v obstari.ván.i živé potravy ~tfJdajl. Pak pfijde na každého lada až za delšl dobu a vystači me t jed.nim loveckým oáhdím. Nejbéfoéjil potravou akvarijnlcb rybek jsou perloočky (Daphnia), buchanky (Cyclops), niténky (Tubifez), červené pakomáři larvy patentky (Chironomus), skleněné komáfl larvy - k.oretty (Chaoborus crystallinu.a) a z ostato..lcb krmiv suicné perloočky. Nemoci a ncládoud obyvateli akvária Tohle je tů.od nem.ili a nlkdy i smum• stránka akvaristiky, Nevítané
Rybky mohou v nékterých pflpadech vAžnl: onemocn~t. Nebezpečně jsou rybl plisnE. Napadajf hlavnE ryby zesláblé, chované v pflliš chladné vodě . Ncjrozšlfcnl:jš1 nemod je kožovcovitost, Udovl: nazfvaná „krupička ". Jejlm pů vodcem je nálevnfk. kožovec ryb{ (lchcyopbtirius mulůfiliis). Dalškh nemoci je je!t! celá fadJ, ale v dobře uddovaněm akváriu se při zachov6n1 patfičné opatrnosti obyčejně nevyskytnou. Je lepit jednu napadenou rybku odstranit, nd čekat, d se nám zamoři celé akvirium. Když uf. se nám mimo1ádoě nl:co takového stane, okamžitě se poradíme s odbor:iikem. O pomoci se dočteme i v odborné literatuře. V~tšina chorob akvarijních rybek se dá ú•péšné léčit. různě
Clchluoma O.ÍP'orucJ.atwn -
~
• mJJ.d"a1y.
hosty si můžeme pfiněsr nechtl:nl: se iivou pouavou z přirody. Jsou rov prvé řadE různ~ druhy nezmarll.: nezmar bnl:dý (Hydra olii!;actis), nezmar obecný (Hydra vulaaris) a nezmar zelený (Chlorohydra viridissima). jsou ro sladkovodní zástupci početné skupiny 16čkovc"ll . Svým tvarem nim mohou pfipomlo.at miniaturní chobotnice. Za určitých podmínek se mohou v akváriu silné rozmnoiit. Dosptltm rybkám ndkodi, ale v nAdrli 1 maljm pol&cm lid! jako vrahové. V chapadlorych bu.dk.6.cb mají toti! žabavi vUkna, kterými mohou svou kořist ochromit. Pak si ji pomoci chapadel pfitjbnou, pfidrii a pozvolna ji pozfou. Dalšlmi nevftantmi hony v akvAriu jsou plošténky - plan4rie (Turbellaria). Ty se do nidr1c dostanou nejspišc při krmení nitmkam..i. Při lovu potravy v zarybněných rybnlclch mtižeme nabrat i kapřivce (Ar&ulus), chobotnatku ryb( (Pisciola geometra) nebo jiný vodnl hmyz či jeho larvy, kter~ mohou škodit i dospl:lfm rybkl.m. Proto si podAva.nou pouavu nejdiive pozorni: prohlědneme.
Mnoienl rybek To je to nejzajlmavějši akvaristice. Nejsnazš( to je živorodých. Množeni rybek je už podstatn~ tl:žšl. Ale i
na celé u rybek jikrovtcb tomu se
Orac.hydanJo albollneatus (ltenl).
'"''"'""'~„ ...
„;~-;:~ ~.~.~~·. ., ""· ' •
~c
'
můžeme postupně naučit. Óu em n6m už nebude stačit pěstováni a množení bčžnfch druh-O., ale pusdme se do chovu rybek vzicn)'ch a choulostivých. Bude me na vlastni oči pozorovat třeba kladeni ji.ker mimo vodu u Copeina arnoldi, stavění p!novébo hnízda u labyrintek.t péči o potomstvo u cichlid, nebo uschováváni jiker do dna a jejich dlouhý vývoj, který u nékterých druh -O. (oapf. u Aphyoscmion sjocstedn) uvi nékolik méslcO. Nékteré druhy v akváriu chovaných rybek se doposud v zajeti nerozmnožily. Nevi se, co k tomu potřebuji. Třeba na to pfijde nl:kdo z vás. Hodně se o akvaristice dozvlte z odborné litcratury 1 kterou si můžete vypů j čit ve vcle jně knihovně nebo z knihovničky akvarjstickébo krouiku. Vyplatl se sledovat oejnověj§f zpr6vy časopisu „Akvárium a terárium", který vydávi Osvl:tový ústav v Praze 2, Blanicki 4, ve vydavatelstvl Orbis. V současné době je zadm k dost6nl jedin6 česká kniha autorů Rudolfa Zukala a Vladimlra Sadllka. Mi název ,,Akvárium v bytču a vydalo ji jako doplněk akvarijních pot.ieb lidové družstvo invalld6 v Praze. Tak s chuti do toho mAte-li opravdový zájem. Objevili jste ukonič ka0 motn• pro celý život.
Prod•I Qvarladckfc:b potfeb m•Jf
- ..,..d ..... Jůi
__..,.
~bakh
drd8tn. V Prmr:• JM• ětyfl ..,,.. riadcM prodeJ•J'· Ji.a.ak Jtou tak.i
n vltllail krej4fdl mkt. Odboraf Akrirlam • 1arirlam .,.~ vfdůatoJlS K.&.
&;90pls
si G• robl a Jaden
PŘIPBAYKA budoucf ch
F6
objevitelů
NENI MOMENT JAKO MOMENT PRECESE ANEB PROČ SE
e
KÁČA
CO JE TO KOLéBÁ
Kdy! Jste byli malf, jisti jste 11 nejednou hni.li s kil:ou nebo vlZkem. ProZ ldZa nespadne, dokud se točf? V po-
slednl dobl jste tak' url:lti letll o gyroskoplckých navl· gaZnlch syst6mech pouflvaných v raked.ch, lodfch nebo letadlech. Opit se zde Jako v pPfpadf diuk6 kUI setká· dme se známou vlastnost! voln6ho setrvaZnlku (za který kiZu povalujeme). fe totlf Jeho osa rotace zachovává v prostoru svOJ smir. Tato vlastnost se bere ve vidlni Zl,nkG Jako fakt; ale mill bychom tak' vidit, proč tomu tak Je. Ob/asntme-11 sl nikollk jednoduchých fyzikilnich pojmO, budeme moci okamfJti zodpovědit všechna proč, s nimi! jsme se utlm sedalJ a ješti dile setkt.me. Jako d.klad nim posloutr txv. li. Impulsová vita, podle nlf Wová zmina úhrnn,ho momentu hybnosti nEjakiho pevniho tElesa se rovná výslednému momentu vniJlrch sil, kteri na tEleso pOsobt. Židný strach pfed neinámýml pojmy; s momentem M slly F Jsme se jll setkall ve ftvrt'm ?linku matematicki Pffpravky - Je to vektorový sou?ln M= (rxf); výsledný moment vnijUch sil, o nimi se hovoff v li. Impulsové viti, je pak jednoduše součtem všech momentů vnijlfch sll pOsobfcfch na tileso . Polohový vektor f nám určlife
1
fednoz:naěni
polohu kaid,ho bodu A - v tomto pffpadl pllsobilti síly f - vzhledem k nifakimu pi'edem z.volenému bodu O (civ. refereněnf bod), tedy F = čfÁ. . Zvolme sl u referenfol bod O tHllti setrvaěnlku, Jfmf prochht osa rotace: fekneme-11 sl nynf, fe moment hybnosti hmotniho bodu je vektorový souěln G = (řxmV), kde v je jeho rychlost a m hmota (podobni jako vektorový součin \rxf) nuýváme momentem sily f, je (rxmv) moment hybnosti mv), dostaneme pro moment hybnosti (; kafdého bodu A rotujlcfho setrvačnfku s takto zvoleným referenčnfm bodem Jednoduchý VI.tah G .... r.mv . sln90°-rmv (sin90'-1) - to platf pro velikost jeho momentu hybnosti . Smir G jako vektoru určfme bUným pravidlem pro vektorový součin (zopakujte sl M -4!) a bude >.fejmi rovnobHný s osou rotace - rozvalte sl všec;hno podle obr'. 1. Úhrnný moment hybnosti napffklad setrvačnlku Je potom součet momentll hyb-
nostl všech jednotlivých bodO, z nlchf se setrvačnlk sklidí. Vysvitllll jsme sl tedy moment slly a moment hybnosti a pomoci li. Impulsové vity I jejich vdfemnou souvislost. Proč tedy uchovhi volný setrvačnlk v prostoru sm'r své osy, proč roztočeni kila nespadnef Postavfme káču kolmo na vodorovnou podlofku a roz:tollme JI; Jell viha se z.feJml ruU reakci podlofky a setrvačnlk-káča Je pak volný, nepOsobl na nij Udn6 vnlJll slly. Moment vn•Jllch sll Je tedy nulový vektor a podle li. lmpulsov' vity Je I Wovi. zmlna momentu hybnosti setrvačnlku rovna nulov4mu vektoru neboli - nepllsobl-11 na setrval.nf k lidn' vnljlf slly, Jeho moment hybnosti se s časem neminl. Nu a protofe je ro~čni osa llbovolného setrvačnlku rovnobHni se smirem jeho momentu hybnosti, nemOfe se ani ona v tomto pffpadl nijak v prostoru pohybovat. Všichni ale vime, fe kil.a se na stole nebude točit do nekonečna; po chvllce se začne kolébat jako opravdovi kačena, xpomaluJe svllf pohyb. af nakonec spadne. Abychom mohli xmfnlné „kolébánf" lépe pozorovat, postavme hned zpočitku kiču trochu šikmo, tedy ne pfesnl osou kolmo k podlotce. Vldfme, fe rot.al.nf osa opisuje plil( kufele , který mi vrchol v oplrném bodl (obr, 2). Proč se tak' kiča postaveni šikmo k podlofce netočf nehybnl na mfstU V tomto pr'lpadl se totll váha setrvačntku, pl1soblcí v Jeho tlflltl, nerull reakční silou podlofky, ale vytvifl s ni silovou dvojici (na obr. 2 označena barevnými šipkami), JeJlf moment mlft v poloxe znborniné na obr. 2 kolmo :u. nikresnu. Slofte sl vduchu tento vektor momentu sllov6 dvojice, s nlmf je podle li. lmpulsov' vity rovnobifný vektor časov' zrniny úhrnniho momentu hybnosti, s vektorem G (= moment hybnosti setrval.niku) a dostanete směr, do nlhof Sfl v nisleduJfclm okamflku postav( rotal.nl osa setrvačnlku. Ted ul je vidět, fe se bude skutečnl po-
2
hybovat ve smlru šipky. Pohyb osy setrvaěnlku pod ů~ln kem vnljlkh sll se nazývi precese. Jak vlme, :zaěne se takto po chvfll „kolibat" I kolmo postavená kiča. Samozfejmi, vidy( vnljll vlivy tu ve skutečnosti existuji (tfenl, ne zcela pfesnl vyvUeni hmota káči apod .) a ty z:pOsobl z.pomalodnl rotace, vychýlení osy atd . Výroba pffstroJových setrvačnfkň gyroskopO je mlmotádnE nfročná na pfesnost; k odstraněni vnijšfch vlivů se pouflvi I fady speclálnlch prostfedkO (z:vlištnf z:ávisy, vxduchovi lofisk.a apod .). ale to uf by byl ělánek zcela samostatný. J.ČADA-J.OBORiALIK KONTROLNÍ OTÁZKA: Pokuste se navrhnout nijakou vtipnou hračku, kteri by vyuffvala vlastnost! volniho setrvačnlku.
VTM
817
(0
s
žáky Stfcdnl prOmyslovt školy clektrotcchnickt ze Zochovy ulice v Bratislav! se sctkAvime kddý rok na pfchlldkéch Sout!fc tcchnickt tvofivosú m1'delc. Studenti - členové kroužku nové techniky rok co rok zlskAvajl ncjvyšši uzninf za vystavené c.zpon6ty, Jejich pricc obohacuji nejen školnl laboratoře, ale často slou!l pfimo v dvodcch a výzkumných ústavech. Tak třeba pracovnici Slovenské akademie v~d v Ivankc pri Dunaji si pochvaluji klimatizačnt zařfzcnf pro ochranu rostlin, které jim sestavili bratislavští studenti. Letos jsme se vypravili do Bratislavy a čekalo nás nové pfckvapcnf ...
To chce neklid! „V tom to je. Nedá.vat jim malkberné úložky, d6t jim pofédnou prici. Tohle, co moji chlapci fciili, to je nakonec výzkumný úkol. Stcjo~ složitf a stcjn~ zé.važnf, jako úkoly řešené ve výzkumných ústavech. Ale jcdin! takováhle práce je mohla vzrušit. V posledni době dělali ve dne v noci ... " Takhle n!jak začal rozhovor s infcnfrem CiP· nem ze Střed.nt pr'1myslové školy elektrotechnické v Bratislav!. Stáli jsme na školní chodbě a pfekáželi studentóm, poblhajidm kolem nás v horečném chvatu. Asi za hodinu m~la začít technická konference mládeže. Vkusná pozvánka prozrazuje téma konference. Bude se hovořit o uplatn!nl tranzistoró v regulační a ovlédacl technice. Konference mé mladé odbornlky ( vlastně teprve budoucl qdborniky) seznámit s posledními novinkami v jejich oboru. S novinkami, které se pro svou novost ještě nedostaly do školnich osnov. O technických novinkách tu budou přednášet studeoů sami. Clenové kroužku nové techniky a vynálezů doscali od školy tématické úkoly, které fcšili.
ovládáJ:ú velmi ckonomickf. Špičkovt výkon se zlská až šestkrát Jevn!ji nei výstavbou nových elektráren. Odb!r proudu pro n!které spotřebiče (a_lcumulačnl kamna, bojlery atd.) móžeme přesu nout z doby špičkového zatíženi na dobu sníženého odbEru a tak maximáln! vyu!it instalovant výkon elektráren. Hromadot dlllkovt ovbldéol mA jclt! dalll výhody - oapflklad úsporu elektricl:::fch vedeni. Poullčnl svltilny v celém obvod! se sice daji ovl,dat jediným vypinačem, ale z ovlAdadho centra vede kabel, který tlouži jen pouličnímu osv!tleni a je tedy po vlec než polovinu dne nczatlien. Kdyby u každé svltilny bylo relé HDO, pa.k by bylo možno napojit poulični svftilny na blinou sfť, na stejný kabel, který přivád.1 proud pro ostatní spotřebiče. Sv~tlo na ulici by se zapinalo kódovaným povelem pflmo z elektrárny najednou třeba v n!lr:olll::a m!stech. Vlech pft P Všechno mluv! pro HDO - ale proč ne.ni tento systém zat1m využiván, když vlme o jeho pfednostecb? Relé, která se dosud použivaji k ovlád'nf spotřebičů, jsou vEtiinou elektromcchanicld, značnE rozmlrná, dosti nékladnA a nezaručuji spolehlivý provoz. Nejsou vhodné pro pou!iú v nejrózn!jllch klimatických podmlnkéch. Takt clcktrookovt rclt jsou dosti nespolehlivá a komplikovan,, Je třeba proto vyvinout relé, které by m!lo mal~ rozmEry, bylo by odolné vóči vlivům povětrnosti, které by bylo pokud možno bezporuchové a nebylo by pfilil drahé. Jedním z prvnfcb pokus'll. o konstrukci takového relé v Evrop! a snad ve sv!tl vůbec je pdvě prototyp rcl~, vypracovaný studenty Stfednl prů myslové školy elektrotechnické v Bratislavě.
Aeleni - trall%i1tor Studenti, vedeni inženfrem Cigánem, zkonstruovali a se sta vili tranzistorové relé malých roz„ m!rů 1 prakticky bezporuchové a výrobnE ne plflil oékladnt. Úsp!šot vyfcicnl úkolO podmloila spolupdce s patronátnlmi závody - s Výzkumným ústavem energetickým, jehož 2am!stnanci konzultovali se studenty dvafnějšl otbky (literatury je v tomto oboru dosud núlo), a se Západoslovenskými energetickfmi závody, které umožnily provédět zkoušky rel~ přímo ve vefejné elektrovodné siti. PracovnJci Západoslovenských energeůckých 2'vod6 i Vtzkumného ústavu energetickéhf', kteH byli plitomni na konferenci, vysoce ocenHi práci atudentů. Samozfejm!, !e tato konference nevylešila problém hromadného dálkov~ho ovládáni.; ale brati-
HDO . .. to je zkratka a znamená hromadné dálkové ovládáni elcktrick~cb spotfebičů. Studenti bratislavské prómyslovky řešili hromadné dUkové ovlttdánl pomoci tónového kmitočtu. Při použiú tohoto systému ovlád,ot je možno z jednoho centra z elektrárny nebo rozvodny - vypinat a zaplnat určité skupiny spotřebičů. Do elcktrovodné sft~ se namoduluje nová, přidavná frekvence. Signály vyslanými na této přidavné frekvenci je pak možno ovládat relé připojená ke každému spotřebiči. Vysláním signálu .- mófeme napftklad vypnout všechna akumulační kamna. A jinf signál, třeba ... m6že zase ovJádat relé pouličnlch svítilen. V dobt špičky (špička ncmé nikdy dlouht trvlinl) múžeme vyřazovat z provozu ty spotřebiče, u kterých krátké přeru š eni dodAvky proudu nevadl. Postupným vyplnánJm spotfcbičů podle dťJlcžitosti zamczlmc pfetižcni sic~ a pflpadnému přerušeni dod4vky proudu.. Podle zahraničnfch pramen-O. je dokonale organizovaný systém hromadného daU.kov~ho
818
VTM
slaviti prómyslováci vyřešili určitou čist tohoto probl~mu a udaali vlechno pro to, aby byly plody jejich práce veřejně známé a prospělo~.
...
Technické konference m.Udeže se v Ceskoslovensku pafádajl už pěknQu řAdku let. Vzbudily Pozornost i za hranicemi. Také na braůslavskou pfijeli kromě jiných oficiélnkb hosú školšd pracovnici z NDR. Němečtl soudruzi cbt!ji ještl letos uspoh\dat obdobnou konferenci v NDR. Studenty bratislavské prómyslovky na ni srdečn! pozvali. ·kol-
poněkud zvitší. Tak lze moletronlc· ~ kým uflzenfm o velikosti 1 cm• ~ nahradit utlm „jen" několik set bHných elektron ických součástek ~ (elektronek, odporG, kondenzátorl'l ~ a podobně). V budoucnu bude „zhuš- ~ těnl " součbtek Jelti mnohem větší. -; Moletronlcké krystaly dosud prak· ~
=
_, 4( ~
~
K ~
••
~ -C .lf,,J
)evG pro realizaci elektron ických obvodů v podobi krystalů s pokud mofno jednoduchou strukturou, ale s funkcí, která nahrazuje elektronický obvod nebo I celi xaffxenf. Zikladem moletronick,hoobvodu Je dokonalý krystal. Na něj se pomoct Iontových svazkQ, zaostfených magnetickými a elektrostatickými poli do pfesni stanovených mfst, nanišeJI lltky pofadovan,ho slofenf. V pfesni stanovených mfstech se z plynt'l usnu ff dallf atomy a nan"lstajf nové krystalod útvary. N~které části pOvodnlho krystalu se odstranf. jak Je však mofné nepatrný krysu! obrl.bitl Pouflvi se zcela nových metod, zejména obrí.běnf elektrony. ~ez ným nástrofem fe elektronový paprsek o prl'lměru mlllóntlny milimetru. Pomoct elektrických čol:ek se soustfedufe do určen,ho mfsta na krystalu . Paprskem se di tvrdý krystal vrut, fexat , frbovat . Na krystalu se tak podafllo „odvrtat" plošku velkou Jen jednu tlslclnu milimetru Moletronlcký krystal slouff jako el'ektronický obvod čl cel' xafizenf v neobyčejně zhuldn' formě. Kafdý krystal je ovšem nutno opatfit vývodnlml drity (obr. 3) a uxavflt ho do ochranného krytu , Tlm se rozmfry moletronlckého uffzenf
Mnoho fyzlk'lnlch jevO krysulu nebylo Jelti do dQsledku proxkoumino. Nov' a Čuto pfekvaplv' vlastnosti krysulQ jsou teprve obJevoviny. Studuje se chovinl kryscalO pfl velmi nfikých teplotich. V ukxvan'm supravodlv'm stavu ztricejf nikter' litky nihle svój elektrický odpor: podstata tohoto jevu není Jelti zcela vysvitlena. Zkoumali se mo:lnostl výroby a vyulltf superpevných krysullckých vliken kovO .
Vyrtbijf se stile dokonalejší polodrahokamy a drahokamy, kter6 sloull technice , xejm,na jako dokonali lollska mUldch pflstrojO. I ve Jvých hodlnktch Jich naleznete znač ný počet! Na obr. 1 Je mikroskopický snlmek krysulO slrnlku kademnat6ho, Vlutnostl krystalG t'to litky byly objeveny teprve nedivno; ve tmi totlf nevedou elektrický proud. jsou-li osvitlen,, elektrický proud vedou. tlovfk se snalll krystaly nejen vyribit, ale I zasahovat do struktury l•llth lednotllvých čisti . Vytvofll doslova „kouzeln'" krystaly, kter' hrají, hovof(, varuji p1ed nebezpellm .. . Na obr. l J• :zesllovač pro fr'1.mofon. Sklidi sex desltek součútek odporG, kondendtorO, elektronek. Celý zesllovač mOfe nahradit malý dOmyslnj krystal, který drfl dlvka na obrbku v plnzetl. Nový obor, který se „kouzelnými" krystaly nbývi, 1e nazývi mole· tronlka, Vyuflvi novjch lyzlkilnlch
2
3
4
ticky nikde neopustily výzkumn' ústavy. jsou velice dnhé. Proto se hledajl novi felen(. Zvlild: pomocí automatlck' výroby. Úspěln' pokusy byly Ji! vykonány, poulltlm tzv . dendrft6. Zvliltnfm technologickým postupem se z germin lovtS taveniny d.hne púek, asi 0, 1 mm llroký a kolem 0, 1 mm silný. Mi dokonalou krystalickou strukturu, Na krystalovém pbku se ve speclálnfm automatu podafllo vytvoflt ne· jen diody a tranzistory, ale úplné moletronlcké zesilovače (obr. -4). Moletronlka vytviff tedy krystaly s funkcemi, kter' se Jeltě pfed ně kollka lety zdily lldem nepfedstavltelné. Mnoho )evO a vlastnosti Je vlak dosud v krystalu ukryto: čeká na sv' obJevltele. (Pok.ralovdnl)
YT"
819
DÍLNA NA KOLENĚ
I-v
OCHRANNA PLBNA PRO PARKUJ!Ct SKÚTR Protože ochranný kryt ze zesUen~ho igelitu je dost drahý a tUký, udllal jsem si jednoduchý, který spolehlivé kryje nejdllležitljšf části slcúuu proti dešti a je velmi lchlcý, talcže jej vozim stilc pod sedlem. Výhodný je zvlálti pfi tábofenl, kdy chnlňl skútr pfed vlivem poča111. Celý kryt se 11kl4d4 z igelitov6 pleny rozstfižen6 a 1lcpcn6 lepidlem I GBTBX tak, aby vxnikl tvar, který na skútru dobfe dr!l. V mlstech označených na plinku pfileplme nakonec dclll pásky ze zdvojcn6ho igelitu, jimiž kryt upcvll.ujemc ke skútru nebo zakot· víme na koUčcJcb do zem!. Podle čárkovaných čar se části pleny pfeložf, očisd a navzájem slepí, čcrchovan6 čáry naznačuji vzniklý pfebyb, vlnovka označuje pfipadný prostfih pro nasunuti pfes ochranný ldt. V tomto pflpad! okraje prostfihu zesllfme op~ iaelitovou páskou. Rozmlry si upravfme podle typu použlvan6bo akútru nebo mopedu, J pfi turistice na kole se naše ochranná plena uplatni, pfičemž zvlášť výhodné je upravit ji na pfekryd dvou jlzd· nich kol, opřených v protiamlru o sebe. A I b I o K o u d a 1 k a, Nerudou 50~ C. Thbori-Panúk
+
Kaldj vtlpnf nimlt, uv•P•Jnlnf y rubrl• ce„Dllnanakol•nl'',d•ktvi 100 K&• ZullefQ pouu pOvodnl, do1ud nlkd• HUwePefnln• pr'c•1 opity a pftiklady • clafch pram•nO VJluluJ•m• • P o a o r - pP11phky, kt•r' plni n•VJ'ho•uJI pod• mlnkim rubriky „Ollna na koleni", ale
ttoJI aa u••„Jnlnl, otltkn•m• v lln4 ebtl tuopltu a odmlnlme obwyklfm honorihm • Plftphak (HJ"pe 1tr0Jo• pit) vknl ttrulnf n„ml „ouahovl pPe• krollt 20 Pidek • PoPl:r:ovacl ctona vf• robku netmi phtahovat li K&• PPI• poJt• nhor1•• kr„by, 1tall v Jedno• duc.h•m nilrtku, nil mallf I• pr.krull e PPI od"ll'"I pPltpblcO prlplltti do la'l'fho rohu oWlky oanalanl „Ollna na kolaftl," "'oJI ad,..•u uv9d'ta I na prlt,.a•ku • bdima ltanUa, ktarl pfll pPlmo autorOm nimltO „Dllnr na kola· ni" o dalll podrobno1tl a rady, aby u.pomfnall pPllollt anl.mku "a odpowld' • "ukopl•y •• "•wrac.aJI
t"
„•.
POMÁHÁME Sl • Mim k dl1pozkl : 1ft, trafo ST ,4, llnk. trafo 6 Wa 0,7 W (20,10,S), lad , konda"i:, )10}260 pf, 1k1fllk1bu1111 Talla-Minor I, mazifraknnc.• Minor I (10,10,8), repro li 10 a 8 c.m (15,S), a/aktronky PCF 82, PY 82, EH of, RV t 2 P 2000 (15,7,10,S), 1HH, 1FJ4, 1Afl4 , 1LJ4 (10), VTH St, 61 , '2 {JO), T-62 (25). Vladlmfr liclloc.h, ,od lipami lJJO. 'r•h• J.
'
820
VTM
Na mlstt dtcvčné podlahy, zničené dom&ci hou bou, je nejvhodnEj!I zhotovit podlahu xylolit ovou , kterou se zabczpet.lme proti op!tnému poškozeni nové podlahy houbou . Doporučujeme vlak položit na ni jcšu~ podlahovou krycinu např. z PVC, Linolea nebo pryže. Samotnt litf xylolit, nazý"vaný také xyloUtovA mazanina, je hlavnE v obfvaclch pokojlch m61E vhodný; nenJ zde dosti teplý a ani vz:hledovE zpravidla neuspokojuje. Pod podlahovou kryůou z PVC postač( xylolitová podložka z jedn~ vrstvy xylolitu, asi 20 mm silná, která. je levnEjši než normálnl xylolit, slofcnt ze dvou vrstev (spodni, vyrovnévacl asi 17 mm silné a vrchní, užitkové asi 8 mm silné). XylolitovA podložka (i spodnt vrstva) se zhotovuje z kaustického magnezitu, ~cb dlev~ných pilin a roztoku chloridu horečnaté.ho. Nés však bude z:ajlmat hlavn~ výroba podkladnfho betonu a vodot~sn~ izolace s podkJadnlm betonem. Tato izolace je nutná, nebol xylolit se vlhkem poškozuje. S pracl postupujeme asi takto: Všechno dlevo z podlahy do kouslcu odsttanimc a ihned spáUme. Pro jistorn od trantme tak~ zbyp pod zamořenou čúd podlahy a nahradíme jej novým, bez humusu a jiného organického znečiiit!ni. Omltku pfi podlaze v tomto mlse~ otlucte a spiry zdiva vyikrab[e I Obnažené zdivo očistlmc a opáUme pájccl lampou nebo natfemc pflpravkem proti houb~ (kouplme v drogerii). Zdivo pak onútneme vápeooccmcn[ovou či cementovou maltou. Podle celkové výšky podlahové konstrukce oduranlme vrstvu zásypu, urovnáme a udusáme- jeho povrch. Pozor na sprlvnou úroveň (výšku) zbypu; musl být vodorovný a rovný! Na dsypu zhotovime betonovou podkladovou mazaninu 60 mm silnou, s uhlazeným povrchem. Beton postaCl v poměru I :7, tj. 1 dli cementu a 7 dlló ffčnlho pfsku. Na zatvrdit beton položJme stavebnl lepenku; přesahy 60 mm široké slepJ me asfaltem nebo dehtem a pak celou vrch ni
plochu natřeme rozchfl\tým asflaltem. Teprve na této vodotEsn~ izolaci provedeme betonový podklad pod xylolit z be[onu 1 :5, silný 50 mm. Povrch podkladu nes ml být hladký, nýbrž drsný, strtcný latL Dutinky nebo hrbolky však ncsm.1 mlt. Asi za tři týdny se na n~m m\lže zhotovit xylolit. Xylolit se nesmí dotflcat na obvodu v6penné omítky stEny, proto 1e na jejich styku d!I' proužek cementové omJtky. Podlahoviny z PVC se podXl:idail paplrcm a lcpl. Pli odnraň.ovinl hmot z m.lsta zamořeného houbou, i v jeho okoU buďte opatrnl proto, abyste nezo.nesl.i jeji drodky, napf. na obuvi či náfadl, n!kam, lede jsou dfevEn6 konstru:k::ce a pfedmEty. Dom.6cl houby, zvlált~ dfevomorka, jsou velmi houtcvnatt a mohly by pfi vzniku pflzruvých podmlnck (úrodclt + vlhko + vhodná teplota) zafft vegctovat. Arch. v ' c I• v Ta Jo
v• ký,
uL l . H•topadu 6. Praha
Do serlilu Oilite to tak' tak l mohou nsllat '"'' pflsplvky ltenifl, kteff na nko vtlpn,ho .P11111 pl'I obribin( kovO a dfeva, lepen( I tmelen! umllych hmot, pi)enl. kte11 se t.kritka fortelni umijf ohinit ve sv6 domicl dllni. Kafdý z. uvehjniných nipadíl bude mimo obvyk"ho honorife odminin knffkou J. odborn6 lltentury.
Žfl.E'ZNIČNi MODELA
V G~RLITZ Letofnf 1etkinl lelunlčntch model.Uíl na X. me:z.1národnf soudil v Gčkllu. (NOR) m61o veliký ohlu; 1 O 000 náv!t~vn i ktl sl prohlédlo zaJlmav' exponáty. I my bychom chdill na nikteré upozornit. Zajfmavým kontrastem pOsoblla maketa parnl lokomotivy modelire Barinylho z Budapeltl (1) , na jejlml komfnu vldlmt; trpaslill .,veljkost" modelu lokomotivy pro modelii'sky rozchod kolejnlc K modellfe Kurt Spiegelhauera (Mltt· welda. NOR). Will! Hoppe z. Magdeburgu zhotovil model elektrické lokomotivy E 94 (2) pro ro"Zchod HO . ParovOx (l) roz.chodu HO Otto Hiidebrandta z Berlína tak' lik.al svou kuriozitou . ModelUi neunedball ani moderní techniku ; naprlklad Horst LUdeke z. Pots~am81belsbergu obeslal soJtif modelem 90 tunodho 1elibového vlaku (•)o rozchodu TT. (r"}
VTM
821
OLO MtSíCE ~:~ !~: ~r~ !!: ~;~·3s.b,:1~ ::.i~ ~;~ ~~: ~!~:~: ;~:~:; 1
vf•tupPra 1a 1v•v#lc• l71mJetlak 980mlllbar0,taplota 18,l•c, ro1n# bod 1 8,2°, Yltr pftl uml 310"- 4 m f'lt , (dalll U.ti hlUanl pi· l•m• do 4 p'edem p,lpraY•n9ch sloup•~kO) :
„„.•
Vflt.a
Tlak
..... ""' nu
tl"'4
Pr.ct 1to laty - t t. ú. PI tlU ... vydala p•Plllk6 obHrvt.toP prvn l povltrno1tnl1ynoptlckou mapu. Od t 6. úPf onoho roku pak 11lmapy b11Y vydiriny pnvldalnl. Zprvu byly nimi J•d·
;::::1~ Í4~~°!!!:crii:::;:c!:~ ~}.~;.~J!:.·:~r::.:•~:n!~~ 4
l\o.nf bod
17,0
s.o
-1,0 -5,0 -9,0
600
538
5180
500
Vftt11p P'lprad1 n vtlce 703 m julak 9-40 mb, t•plota 15,l "C, ro•n# bod • 4, 2, Yftr pPI uml 170" - l mfvt. Vflka
Tlak
Teplota
HO
920 900
19,l 19, 8
„,.
t ldc:i mapa dOldltfm podkladem I pro p„dpovld pn.Ydl· podobniho pola1 I Y najbllUlm tuovfm CiHku ,
Soubsnou synoptickou mapu vld(me na obr. 1. Je na n( u.kreslen stav ovzdull z po~orov~n( v 7 hodin ráno stl'<doevropského ~„u (SE
no
4010
470
-o.a
575 541 530 soo
SllO 5420
Jednotllv' meteorologlck' stanice namUI hodnoty
tlaku vzduchu , teploty, sm~ru a slly vitru, oblačnosti, vlhkost! vzduchu a mnob t vf srUek. Ty pak hlási synop-o tlcUmu st1ed1Jku, kde se kreslf mapy. Na pracovnf mapi je kafdá stan ice označena lfslem, ke kter,mu se kreslt tzv. stanjčnf kroufek . Do kroufku se vpisuje mnobtvi oblačnost! . Kolem kroufku se pak vpisuje teplota, rosný bod, tlak v1duchu , tvu oblakG, smir a slla vitru I mnobtvt srUek r.a 14 hodiny. Pra· covnf mapa obsahuje zhruba 500 stanic.
Teplota
sno
-1,5 -6, 5 -6,5 -10.1
Ro1nf bod
1'.i 15,8
-2.8 -S ,2 -9, 8 -9,5 -11, 5
DU• opit p!Jeme v l'íddch p,..hl•d vflkodho vltru pro
Čec.hy1 1000, 1000 a 3000 m - 310"- S m/vt.; pro Mornu1
1000 m - 350" - S m/ Yt,; 1000 m - 330" - S m/vc. ; JOOO m 310-- S m/vt. ; pr0Sloven1ko 1 tOOOm- 010-- S m/vt.; lOOOm310'- 5 m/vt.; lOOO m - 100"- S m/vt. - C.lkod povkmoltnf 1ltuace1Tlakov' \lfl• ponupuj• pfa1 S•"ernf mofe k roYfchodu, - Pravdlpodobnf v1'1oJ polHI : Polojuno , ol•dlnl" bou,ky, POi• dlJI vyjul\orinl. Odpol•dnl teplot)' 15-119, na jihu al 10 -C. 51ab# 1avarnf vltr. - Tlakovi tendenu : Sl1bf vxuti;p,
„ ....
Výtahem z. prac:ovnf mapy Jsou „Oennl p1ehledy po-
~f~~~~=~t~ťo~~~~;~;~~~. :;~:p~fc'~o~t~:';~c~v;o~; ~ č::~~;,:~:'n;k~ hz~~:,~!~:,~~ ~~ ~~·?~~:;;~~dhFa~;
500 millbarO (ti. vzduchu) a maxlmilních a mlnlmU· ních teplot nastanlcfch v Evropf: spolu 1 pfehledem mnof„ stvf srilek. Tyto pfehledy vlak dochbeJf s neJmlini jednodennfm z.pofdf:nfm , a pro\o mi pro nás vitlf vý·
~~=~~~Y~~ft;;dýPd:~t:no;t~~11t~a~:~oČ~~c~C:~~~
v stfedovlnnlim plsmu - 202 metrO . Výborni nim po· slovfl pfl posuzodnl vývoje polasf . Zpriva Je hlilena šlfrovani; po zapd.nf sl jejf údaje :u.kresHme do pfipravené , rozmnofenli mapy. Hlasatel čte zprivu volným hlasem , stač l me JI klidnf: znnamenat (nebo poufljeme magnetofonu); napf. k povi trnostnl situaci dne 21 . čer vence 1963 v 1 hodinu v noci hlásil toto : clakod nlle ttO mb - 060 20, t 000 mb - J66 22, tlakovi vfl• tOJO mb - 354 OJ (po n1n U1ko v6 nr!a a vf J• j•ou dOldítfm uku.n•l•m , 1tudeni fronta - 047 lO, OSS 17, 060 18, oklu1nl fronta - 06018, 06020, tepli fronta - 06818, 05709, ttu• deni fronta - JSlOS , 351 ll, 36114, .4lth1snf fronta 361 H , 36' 21 (vidlm• , !a l•dnot ll\lfch „fron t " mot. bit nikolik); lz.obary : tODO mb - osa 17, 059 16 , 061 ll. 060 17, 05713, 05817, tots mb .... o54JO, oson, 05811 , 06517, 07018, 1010 mb • O·H JO, 057 09, 063 08. 061 00, 361 OB, 356 H , 35414, 351 21, 345 OB , 045 11, O.hi 10, 1021 mb - OSO 09, 06100, 35-414, lSt 14, 35015, 0"904, 05009, tOtO mb ll9-45, 3J729, ll010, tOtsmb - 37001 , 36013 , 35428, l4ll8, HOll, 34117, 3Jl10, 3l60l, OJ606, 01201,
o
~ ()
a
• 141
~
Ju no % oblalno
s Hned sl povlme, co znamenajf Jednotllv6 šifry. K I f e je tento: pětlmfstn6 člslo z.naěl zeměpisný bod, kde Je nejvyffl nebo nejnlfšl tlak vzduchu (V = tlakovi výle, N -= tlakovi nlle), a v sousledn' hdf: urluJe mlsta, Jlmlf prochbeJI uv. fronty nebo kde je stefný tlak vzduchu (Izobary). Jsou dvi moinostl: :učlni·ll ffslo t r o I· k o u. :r:akreslf se bod na východ od Greenwlchskliho polednfku , :učlnt-11 nu I o u, :ukreslf se na z. i pa d od Greenwichského, tj. nultliho polednlku. Dallf d v i l I s I a znamenaJI zemlplsnou I ff k u, poslednl dvojělsll iemlplsnou d i! I k u. „V i st u p y"
*
'"'h
•
mr hole ni
I::.
''"' '
polo juno %oblalno :u tah no
••11
+ © ~ó
V p~eh.f.i'k)' fc:: (~) to"'"'"'"'"')
k.ou'1no
buvltPr dpad. vfu Sm/Hc. 1•ver. vltr15m/1ac.
9
Jlfnrvltrl,Sm/Hc,
Pfledivlnl apl'iY o IM)l„I a J•Jlch rych"m" .apracodnl a roa:mnolorinl \'lnujl videi I tKh11llcov• .... 11co" poaorno•t1 poaonihodnt J• n•pP. 1y1t4m t•I•· „1rafJck6ho" ph"'-'•"l •rnoptlcktch map. Aparatura „Ls.do1a", 01plch 1ovlt• 1lc• pP11trofod t.chnlky, pPed'i dallhn (ii!Htnlckfm •taftlclm blhcm pOI hodiny ůkra• I dosti obut.I• 1ynopth:k' mapy.
KOLA SE DĚLAJÍ
4
7 Informuji plachtal'e o teplati, tlaku 1 rosn~m bodu (teploti, u nit dochtzl ke kondenzaci vodnlch par) v rbných výlkich. Z tkhto Úd' ltl se dovldaJI o velikosti a rozsahu výstupných proud6 11.duchu. Udaje o slle a smiru vitru je lnformulf, zda je oioln' bez nebezpet'I 16ut (smir vitru se ud{vl v úhlo„ých stupních: napl'. sever= 360", východ - 90", jih- 1 YO', západ= 270'). Nis xatfmi „Hlilenf pro plachui'e" proto, fez jeho údaiO snadno urffme povitmostnl situaci. Porovnáním z nlkollka dennlch map zjlstlme pl'esun tlakových útvarO a pohyb front a dm I nanovenl pravdipodobn' p1'edpo-vldl polasl. TI a k o v i t e n d e n c e nim 1fká, zda b u d e tlak b i h e m d n e st o u pat, k I es a t, n e b o
zda zOstane bet:e :iminy. Jlf nikollkrit jsme se „pobslm" zabýval!, napl'. v serlilu „Okolo mlslce kola se d61ajl" l(VTM 1S/61, str. 530) a li (VIM 8/62, m . 278) pflstupnou formou . Nil dnelnf nf.vod mf poučit o vyšlfch formich pfedpovfdinl poča.sl. Zcela pl'lhodným zpOsobem vyulljeme svých dosavadntch znalosti k tomu, abychom se napl'ed naul:ill stanovit povětrnostní situaci, vy1koušell sl pracovnl metodiku na sousledných a soustavných pokusech a pak JI doplnili dalšími vUomostmi :z doporučených knih, uvedených nlle. Určiti nim znalost a alespoň
...
t••l'fronca
~
~ stud•nifronta
000
oltlu1nlfronta
IJ...t;....A
.L&4
au-siuulori•rnf fronu t•pl,fronta ve vtfc• atudenllronu V•Vflce
d.kladnf ovlfdinl pf'edpovldinf
počasl
umofnl spolehli- · vějšf pl'lpravu školních nebo oddflových výletů a akd „pod širou oblohou", na letnlch d.borech pak oceníme výhody pfehledu o vývoji polasr pravd~podobn,ho pro nejbllUI dny. Pozorni mladl čtenil'I najdou četni prrlefltostl k tomu, aby poskytli znalosti dsk.ani ve sv'm meteorologlck(,m kroufku zvliltě v snónnl době I zem6dllským úvochlm. Pi'I dobrých znalostech mlstnfch povětrnost nich podmlnek a sprbn•m poufltf synoptlck• mapy a dallfch údajll o pJ'edpovf:dl počasf mohou pro nejblllli okoll stanovit pravd,podobnost počasl s vitJI sprivnostl, snad dokonce I devadesitlprocentnf: sprivnou p1edp1> věd počasl . Metodika je v podstatf: fednoduchi. Vezmeme sl t:bnam hlilenf o povitrnostnl situaci, v našem pflpadl údaje z našeho ělinku. Na ro2mnolen6 mapce (podle obr. 8) sl napfed uz:namentme na prfslulných zeměpisných bodech obf: tlakov6 nffe a tlakovou výši . Pak sl vyxnaělme trl nmf:plsn• body pro prvnf studenou frontu a spojfme Je barevnou xnaěkou; stejným xpllsobcm, ale odlilnýml barvami sl 01naěime frontu ~ oklusnf I teplou, pak druhou studenou frontu a druhou oklusnf frontu. Pak postupnf: naneseme I body pro jednotllv• lxobary a „stejný tlak" spojíme kJ'lvkou. Stranou mapy sl poznamenime, chceme-li pracovu zvlilť ~
WNI//&
olcluJnffronu
nv#Jc•
roth1"1111fvduch, hmot obla1t1rlifelc
v
claltcdvf"I•
N
tlakodnlll
VTM
823
~t~~~d=iif~~~~addyn~~::!~{cr:~~:r~~ ~~~ťěra~s~~h~:ti zn.namenime celkovou povitrnostnf situaci, pravdě podobný vývoj počasl a tlakovou tendenci. jednlm z nejprlmltlvnějllch , ale velmi nhorných z.pOsobll sledovinf vývofe počasl nenl jenom prosté porovnáni pohledem. ale polof-enl synoptických map za poslednl dva d tP-1 dny na sklo (nejsu.rll mapa je vespod) a prostudovinl proti světlu. Pro „veřejno u malou meteorologickou slufbu" sl posuvime jednoduchý panel (zastfešenou černou tabuli s bflou barvou unesenou dkladnf synoptickou mapou; celý panel pffpadně opatfrme zaskleným! dvlP-ky) . Barevnými kffdami zakreslujeme dennr situaci. Náš panel mOfe slouflt af pro tfrdennl dznam; po tfetlm dnu jsou dnefnl zhnamy z plných čar, včerejl( X !Inek čár kovaných , předvčerejll x linek tečkovaných . Na „Urky0 a „tečky" upravujeme starff údaje ještl pfed zanesen lm nov,ho mokrým hadfrkem nebo malou houbičkou . Postupnl zlepšujeme své teoretické znalosti o dal!f nové pojmy z odborné literatury; jenom rozšlfovánl znalostí nim pomOle zlepšit naši „malou meteorologickou slufbu" a snifovat pol:et "nepravdipodobných" předpovědi pravděpodobného počasf zltra a pozltff na minimum. (vk+vh) Sn111m neJp1lscup11ijJI tlt•ratury: Š•b•k-t•rnava, CO NEVfTE o METEOaOLOGll - F6rchtaott, LETECKÁ METEOl\OLOGIE - ta1opl1 METEOROLOGICd ZPkÁVY (1<4,40 Kb rolnl, pfedpl. ptillmt PNS) - DENNI PltEHLEOY pot.\sl• (12 Kh mblfnl) Hba a kol„ METEOROLOGIE Pl\0 5POFlTOVNf LETCE,
VETERNfK - ANEMOMETER rea1uJúcl 1 na mlerny vtnok, sl m6feme uroblť z. hllnlkových polgufovltých mlstlčiek, ktor' vyberleme z panve na dolky lebo z hllnikových foriem na „lndlinky". OaleJ potrebufeme 3 valšle cievky od nitf a 3 kusy lpld x blcyklov,ho kolesa. Mističky (polgule) upevnlme na špice tak, fe na jednom mleste obvodu mlstllky prevf't.ame !Idiom 2 otvory vxdialen' od seba asi 1 cm a na protlrahlej stra.ne Jeden otvor, aby sa mistička okolo lplce neotáčala. Vo vzdlalenostl asi 15 cm od mlstllky Jplcu v pravom úhle zahneme adlfku, presahujúcu výJku tretej clevky, odštlpneme. Konce zahnutých Jplcl vtiskneme do otvoru tretej clevky, kde leh za\stime vtlsknutfm prlmeran,ho kúsku drlevka ako kllnom. Aby sa Jpice neposúvall na strany, vyryjeme do spodku cievky jan!eky, do kterých dr6t špice zapadne. Na Jednom konci druhej clevky - nad otvorom - vydlabeme štvorcovú prlehlblnu, do ktoref tesne vloffme kúsok obyájn,ho tabufov,ho skla hrub,ho l mm, aby trenle v bode otá.čanla bolo čo • VrdiYi a ron•lli I• Hrdromet•oroloaidct Witu, Holetkova I, 'nha 5,
najmenšle. Na vrchn,ú clevku, ktorú skritlme do polovice, nastokneme, aby dnu nezatekalo, eloxovaný (alebo lný) u:iáver z flaltllky od kollnskej . Clevky spojujeme kllnčlkaml alebo hrubšfmi špendHkml. Hotový veternlk nastokneme na prlmerane hrubý dr6t, ktorý pripevnlme na dlhiiu latu alebo fhf a túto vxtyčlme na strechu, na plot, lebo v blfzkostl naJej „meteorologlckej stanice" apod. (ap) Protol• pouh' odh1dovinf rychlou i vhru pod I' optick,ho poto• rodní odlenl vitrnlku I• pfiblltn,, urlovan' zku1mo podle ubulky nll1, doporufuj•me pflpojit ldtl na spod11I, 11epohybllvou U.u ttle mir:if. Je to ot,llvi, do 6hlu 1.1h11ut' ptka, opufed plechovou pl0Jko1;, do kter' H Yltr oplr' a YychyluJ• uka1.1cel n1 nupnl
i•"
..., 2-•
""
t - výfn u s)'noptlek' m1py, kteri vidinou svých úd1j6 sloullta k 1uuvenl ,,Zprávy o povitrnounr 1ltu1CI pro platht1h." H dn• 15, 7. 63; uknuje stav• 7.00 hodin r'no , v iddlnlm pflpadi fll Y 8.00 hodin li •Y•llal t1. rozhtu, po pfeko"'"' prvních potili JI mClfet• mh pr:•krulenu Jll Y 8.'45 hodin • l - pf•l)led polul d11e 1'4. 7, 6l aY noci n1 15, 7, 6l (•ýfn); 6d1j• zt,tom1py nejsou u.k bnvýzn1mn,, fak bt H nim zdilo, kdyl 1e doYldám• Y roihlasodm zpr1vod1jstvl, j1k' bylo potu! • l • r 1 a Y noc I na d n •I• k - zhodnocu]I minulou pl'edpovld' polufa ukazuji ni th)'b)',Hchlhm• H dopu1tlll • J - to jsou olitl"nr,1mluven' nim' znd:ky,Jlchl po. ull/am• Jako ikruek pfl ú1n1mu iprávy pro placht1f• ; pro ndl úzkou potr:ebu sl i• zjed11odulfme• '4- nUm1l/1nemom•tr-dkl1dnf tYar; mlfll•m al i•i doptnlm• pod I• obr. 7 • S- roilolena • '-••· 1taven v rotdll11'm provede11I podle poufldho m1terlilu • 7-jffnoduchf mil'll•flr vicru: pfipeY11fm•i•i uk,aby yfdy 1mlfo•1I pr o t I amlru vitru 1 un Ho pf ni do jeho plochr • 1- ú.kl1d11I- „fernou" - m1pu tohoto pro•eden/ 11 rozmnoflme o.pr:. na prOklepo•'m paprru (nejYýhodnijll i• dilat ji po 1 O k1 pfi pouliti tiv. „rulnlho koplriku", tj. modr,ho pr6pi1ov,ho pllplru); b1reyn' úd1fe na ndem p"kl1du j1ou H d111 21, 7, t . r, 1 n1Jdete je v flinku,
muzeu ť:.s. ormddy v Praze na tlfkovl bylo do 24. 11jno ofev1eno zojlmovd vjlstavo. Mezi 450 ne)· rllznlj!lmi expondty byl i ndf nejúspBnljšl zdvodnf outomobll s nejmen'ffm obsahem vdlcO do 500 ccm, jawo Cooper 500, nebo jeden z nofich nejrychle/ffch vodních kluzdkO, kterj '.dosahuje no hlad/ni rychlost/ of 100 km v hodlnl. V tomto muzeu nebyla lnstolovdno tato výstava ndhodou. Vfechny vystaveni expo11dty - od jednoduchých mode/O letadel a tankll of po ndroln' p11stroje, jak9m je t1ebo plnoautomatickd nobljecl stanice st1lbrozinkových tldnkO - to vfe zhotovily dovedn' ruce a vymyslely bystré hlavy nofich vojdkO. Byly zde prdce z nejrllznljflch oboro, od upomlnkových p1edmlt0 ze somorostO al po poteruovani vyndlezy, nebo tok ndrolni p11stroje, }oko je p1evodnlk pro p1enos abece
V tomto ělinku otiskujeme pl'edp\sy pro vyvoltivini negativního materiálu, zejména Jemnozrnného vyvolivánf klnofilmtl, podle Agfa - pl'edplsO 1960 s pl'fslulnýml tabulkami.
Pracovnt pfedpls pro vývojku A1fa Rodlnal Rodina! Je unlverzálnl vývojka, kterou múfeme snadno hidit. Pak je vhod ni k jemnozrnn,mu vyvolivinf. Teplota vývojky pro fllmy a desky je 20 oc. IUnalilm)' 1 C-OIN 17°01N
A•dlnf 1; 40 vfvojni<:• u.nk. prOm. Hi 4min. 4-5min. 1- 8 min. 9-10 min,
21°DIN 25•01N
9-11 min, 11-1lmin ,
miska AG FA - lsapan Ff AGFA- l1achram F l1c:panF AGFA. bapan ISS AGFA- bopan Rap id
Svitkovi a ploch, film)' AGFA-llachromf 18"01N 4-6min. AGFA-llopanf 17"DlN 4-6mln. AGFA-hopanlSS l1°DIN 4-6mln. Svld10Y6fllm1 AGFA-Porirait· l1°DIN 4-6min. l1opan matt AGFA- l1opan Rapid 25"01N 6-8 min. 4-6 min.
11-12 min. 14-16mln.
10-1lmin. 12-Hmln. 10- 1lmin. 1l-14min. 10-1lmin. 12-Hmin. 10-12min. 12-13 min,
12-14min, 14-16 min. 12-13 min.
Pl'I rOzných teplotách jsou vyvolhacf doby : prodloufent pl'I 15 tC o 50% teoc o 20% Pl'i vědlm zi'eděnf vývojky ne! 1 : _.O musf se vyvolhacl ěasy násobit prodlufovacfm faktorem : Aw1n1 Prodl.faktar
1: 60 1 : 1,5 l
ao
1: 100 1 : 150 1: 100 l 4 6
Uvedené pi'edpisy mOfeme poulit i pro materiily FOM.I\ (podle cltlivostl v DIN) . E. KURELL
M
EM{D(LS/{(
LEPšOVATEL
Výstava byla p1ehlldkou toho nejlepflho, co zhotovilo ve chv(f{ch osobnlho volna vice nef 11 000 p11slufnlkD nofl armddy t~mlf v 1200 technických kroufclch blhem uplynulého roku. Vftlzni prdce pro výstavu byly vyblrdny z vice nef 6000 upondtll v nitffch kolech letofnl Armddn/ soutHe technicU tvorivostl. Letofnf,jlf 1/1. celoarmddnl p'fehlldko byla také p1esvbUivým dokladem toho, fe mlodl lidé, kte'fl jsou v armddl obklopeni velkým mnofstvfm nejmodern~jfl techniky, polc.ralujl s ús~chem ve svém vfeobecném o pl'e
Proti zpětnému otáčeni je svorn1k zajištěn .kollkem 8 zas unutým do děr o pró.mčru 10 mm. Drát 4 je vedený otvorem na čelni stran4! kladky a s pomoci kliky r, se navljf na avomfk S. Klika 6 je odnlma· tclnj .
-1..,.
NAPfNAci KLADKA PRO DRÁTl!NKU DO VINIC Napináni ddtd na viniclcb se Provádi šroubemJ který je po dobu ceJého použlvánf vystaven povětrnostnim vlivům. Rez na šroubu i matici ztěžuje manipulaci při naplnáni. Při tomto napínáni je zapotfebi dri.t zkrátit a useknouc. Zlepšovacl návrh, který vám předkládáme, fešl uvedené nedostatky. Nová napinacl kladka 1, vyzobená z ocelového pásu šife asi 30 až 40 mm, je upravena podle obrázku. Svorník 2 na napfnaclm dritu je vyroben z .kulatiny o I6 l 2 až 16 mm a je upraven ta.k, že na jedné scran~ je pojišt~n proti vysunuti závlačkou a podložkou, na druhé stran~ je za tepla ohnut do úhlu 900 pro nasazení kliky ú.
VTH
825
„u~v•~'::t~;r'~!:~~~~·~ %d~:~~!d~ibL~
dr11h6 u trl 1„e1k a dvo11 l•dnlltk, tfttl H ltyf dYoi•k a 01mllky, a odKtu•-11od1oultu ll1lo 1700, do1tan1t• Yf1l1dek, YYJ•df•nt ,„tu pnou fadou Hsllc (•k) 54 321 .
a Torirna na nidobl ulala vyriblt t hllnlkodho plKhu for· mu'!ky na b•bovky; mlly v prQmlru 120 mm a dtlly prfvl 200 ,,... mO . Ziku:nfkOm dak tdUy m1U, proto J• :nltJila tovirna n1 prOmlr 1 Hmm pfl uchoyjnl pOvodnlho tv1ru , Kolik kilo1r1mO pl.chu •POt~•bovali na 100 t•kovfch forl'l'lll•kl ,(,au)
„
K
ZAMYŠLEN(,
a Potor, pP•Yilnl k loslck•'"u u1uaopPlmli• unto pflklad: "' knlhoYnl uoJI fada 1ulr1jch '"":r:kO nauln,ho 1l0Ynlku, Hl'IH· "'ho pod!• dl!O . D„ky 1va:r:ku Jsou 1lln' '4 mm, ll1ty1va:r:ku 50mm: muld•skou prYnlho1Ya:r:ku a llstr I• ltlr•k, kt•rt H prokoud"' od prynfho linu prYl'llho 11Yuku lf k po1l1dnl atr•nce druh41ho 1Ya:r:ku. Jakou ndU•nOlt mu1I phkonad (kol) vinf
"''*
a Urlltl n•VIPlt•, t. na:r:nal.nf toul.c by byl 1priv• nf. Proto nahrad't• plsmena ll1lic•ml:
SEDM SEDM DVA DVA NULA ~ (k")
VODOFlOVN~! A. Kolonie: url. ml.u ; ml1d' obiH. - I. Zal. taJ•n. - C. T11rK. ot•c:: úf, vzor: popln. ro1tlln1. - D, Chov. rvl'9; 11boUk ; auto:r:n . Had'„ Port111. a Nor. -1. Barvivo; dom. rvfh (obr.): pUI vfl•t. - P. StoYkY : mut. Jm.; druh Jfdla. - O. SloY. HM: cfruhA l . taJ. ; krmivo. - H , Zn . ft . hodin•k : pohr1n ll, poplauk ; t•P· n":r:. : 1poik1. - I. franc . ll•n : lc!lsk . Um•n v hod,; souh/. Yfmltu, J. Hln. roku (obr.): ru1 . Jll: ryba. - K. Hovor. oslov. Tomih : plc.1.1tl v:r:duch•m. - L. Ullvat pltma:slov. :r:yn.t , d jm.: flm. 100. -H. Zba-
~:!:~~:~kz;~~i.l.~a'n~~::k~f~~';;~;T~!~i: ~:,•. ~~.' K1~;;~~~f~~; ml1toY Kon1u . SVISLE: t . Nútr. na I'f'n: n90but;Ju101l.mlsto: p1•dlol.: DJS. -
:;J~~;11~~Y~l~~.'(o:~;.: _L4~pl:~J1~Í.~~~~i!;,,;n ~;:.;:~~·z'g;:
-
Mill ltedfl, kdo 1privnl vyf•ll taJenky a uhodne niny podnlkO :ii:eudml kfllouk, uv1f•Jnln9ch "l. lOd 141/0 a acfall• I• na i• dno 1.1 al po vyjid l . 11/ ll. bud•
,~;nt~j:::~~h ~r~b~~:"1ic ~-:~.~.~·,K!!!:,:~:·;u;
addll•nl od ,.,•nf kfllo.,.k clo 14 dnO po 11yJIU l•dnotlivfch ll11! VTM - mezi aprbn' l'elit•I• alupo" tff prob"mO vylosuJ•m• Yldy po to knlh;lch. Na ob,lku napifte „Mikroodd•ch". lhdakuVTM
kovy 81141 nemO('.I. - S. Zn . hlinlk11 ; zn. kysl/ku a uhllku: 1uto1n. a.11i• : Yl•lf dom•k: dto1I. Odivu. - I . O fonet .: url. mf1ta; blh '•· ky. - 1. Zrak. ora•ny ; Ital. mul. jm.; rut. úpor (bn hU.): hovor. muf. jm . - I. P•v. tkup. Yodr : lndlin ; soul. r•iulh. chodu hod.: :r:n. sovlt . hodln•k . - f, Hblc : 11moJ,I. Yodr : sytit; plol. min: lld•ry. to. H11 li ubtK; 1n. nim . hodin1k ; :r:kr. tu ny: opak nlbho: penlL ll1t1v.-1f.Ho11or. krtt k41 f 2 J 4 s 6 I rJ 9 li) 11 !l IJ ft
~::1~;~t::?t;:i~ :~t~=t;~::l;;:~t~::'.~t~=~t~
';1-1--l-......... 1±1 ~~·~~~:Elll
~*J:• s:~:~1'.'~1~~~~~·· d~ tJ: jl'l'l•no ; spoj. (obr.); prlf, POMŮCKA: Q. ~:=~)
1-l--l-<1-l--W>-.l-..I
JAN PERNER na kontlnenti Prvnl(ovšemfeleznice pouze konisp1efní), vybudovaní mezi
Ces. Budljovlceml
a Lincem , vzbudlla nejen rozruch a
podiv, ale I prudký rozvoj tohoto nov'-ho zpOsobu dopravy. Proto kdy! v r. 183-t pfljel z Prahy do Ruska jeff stavitel F, A . Gerst· ner, pot.val ho Ihned k sobl car Mlkulil a pofádal ho, aby se ujal stavby prvni leleznl~nltratl v Rusku .
Gerstner v nejkradt mofn' lhl1ti vypracoval projekt dvou kratšfch trati, zlskalod cara koncesi ke stavbl a zaUtkem r. 1836 se pustil do price. Protole vldll, te zanedbaný ruský prOmysl nenistododatpotfeb· ný stavebnl materlil, odejel okamfl· ti do Anglie, Irska a Belgie, za 2 mlske projel pfes 8000 km, uuvfel 18 velkých smluv, a zanedlouho uf pfljlfděly do Ruska ze dmol'I
desltky lodi s kolejemi, bednami souUstek, uhHm , stroji, :ni'lzenlm n:ldrafl I s parnfml lokomotlvaml anillcki výroby. Gerstner se vlak nestaral jen o materi61; cltil, fe ósplch bude dleiet z velk6 čisti 1 na leho spolupracovnfclch. A tu sl v:zpomnll na vynlkajlcl schopnosti mnoha svých bývalých HkO z prafskiho Polytechnlckiho Llstavu (z.alofeniho r. 1806 jeho otcem), ktei'f mlll nadto ješt!: tu výhodu, fe se mohl! snadno dorozumlt s ruským obyvatel~tvem. Uvehjnll v pralských novlnfch zprfvu, lese v Rusku z.ačlni stavit feleznlce, 1 fe chce na tito stavbl zamistnat vice absolventO prabkhechn\ky, znalých češtiny . l i rok6 pr.d tlmlto udlloltmi •• narodil •n.Uc:fc.h fta Či• 1 av1ku mlJ• nill Parnerovl •rn J•n. N•velkf mlfn • dnftlfla""o" rodinou nemohl nadanf· mu Janovi taJl1tlt pronf..tkr ke atudlu; chlapu H mil •tit: mlrnil'am . Ale Jeho touha po v:r.dllinl byla tak 1llnt, le op"nll domo•, odakl do Prahy na Poly· tac.hnlckf ústa•, 1.im •• •ydrf.o-1 na nudllch a tlfc• •• probll•I tl•ot:am chu· d4ho studenta. Po vynudovtnl pfijal s no.aa ml1W patukfho úfednlka "Jill· ni, ale brl t.am nei&.1tan. V dobl naJ• •kil d.praH najednou naMI novintch 'lf'ft"u •v•ho bf"•"ho profa1ora Gerstnat"a, a ri:ii:em 11 u•ldomll, la H pf.d nim otviri takovi kulfra, po Jakf "tdr toulll - nadto " Rusku, kt:ari Jako Slo• "an upllmnl mllo"91, Jeltl tf.hol dna po1lal GarnnaroYi do Petrohradu U· dott, Ger1tftar JI pPlfal , por.al ho do
„
„
:~s~t~~::,P~:.,mP~o ~= ~~~~P~t~:: telaanlclch . Perner se ..,,dal na «Itu hned. Pro• Jel neJdfl•• c.elfm NIO'l•ckem , ,n.nc:ll, An1lll, hl1il, Ylud• prohlllel, tapi•o• ••I, dllal nilrtky pro ube I pro Gerst• nera, •l konelnl t H•mburku pfiplul Yla,.,nu tlJ6 do Petrohn.du. Tam brlo Jll celkem t J h1kfch lnlentr6, •I• pP._.tio to br! privl Perner, Jehol. Gerstner '"e.no..,11 n1m :dnupcem. A pak talala" ftusku horelni pri.c:e: pracovnl podm Inky brlr - obnlil(" zl"'6- krutf, ala 1taYba pokn.loYala, takte ul. v PIJnu 11]7 byla sl...,nonnl :U• hl.Jena dopraya maal Petrohradem a Cartkfm Silem. Htni "'pokoJIYI \'lak •• •yvlJal pomlr me%1 Gerttneram a Jeho le•kfml lnlenfry. Ga,..tner, „nilJnl pr6kopnfk, n.donJlnf orpnidtor, dril, hou• letfta~, tvrdf, pPhnf a bazohlednf dlkd-tor, ctilido1frrf anitt mul, nemll
pochopeni pro mladf lldl; ubemenlt poklHek a lehkomyslnou trHtal al na• 1pra..,ac111..,1, a proto •• Jeho htkf kol•ktlY u.bl pomalu rotpadat, al I Per• nar b't'I Jednoho dna nlhla proputitln; dmtnkou brl jehomladickr n•roz""1nf konflikt •fednlm ru•k#m dozorcem.
Perner odchhel s hoi'kostf a zklaminlm, ale pfesto pln elfnu, vědomostf a zkušeností. Pfestoh musel Jlt domO vit.šinou pěšky, nelitoval zachbky, aby uvldfl staroslavnou Moskvu, a pak teprve se obrftilna dpad, k Čechfm. V Polsku však uf byl docela bez penh. a proto tam musel dočasni pfljmout zamlstnlnl. Oovfděl se však, fe se za~fná stavft novi tra( z Vldn~ pfes Moravu, tzv. Severn I dráha Ferdinandova . Rychle proto odjel do Vldni, a byl pro tuto stavbu Ihned pfijat, protofe Rakousko pochopitelni tehdy mElo JeltE milo lidi, kuli by se byli mohli Pernerovi rovnat felenlčnlml zkušenostmi. konstruktlvnl· ml nipady i orlglnilnostljeJlch i'ešenf. Není proto divu, fe se Perner u Severnf drihy tak uplatnil, fe zanedlouho pfdel k feditelstvl rakouských státnlch drah s titulem „vrchnlho lnfenýra". V ti době uf mu byly svUoviny nejodpovědnfjlf Llkoly a phssvi mládl byl povafovin za Jednoho z nejlepšfch felezničnfch projektantll v Evropě vObec. Na Horul ul pn..,fdelnl. jezdily paro1tr0Jnl wlakr, kdJl H teprYe u.falo roahodo"at o :upoJenl Prahr do ••ropsk6laleznlfnl sltl a aafalaH hl•dat n•J· 'lf'fhodnlJll tn.1& med Vldnt, Prahou a Drild'any. Z mnoha pPedlolanfch prol•ktO a variant brla nakonec prljata u, ktarou na•rho..,•I a o kt•rou boJo•al Parftar - oklikou ph• Olomouc. Pe.rnar totll phd..,lda"I u1u11.o•al, le „ ... plf• ma" d~hu med Prahou a Vldnl do1t:a· neme "ldytky, ale nadostall byc:hom spo• Janl •• tla..,an1kjm ultem. Proto n•· Yrhujema tra( na Olomouc:, tak budeme mlt 1pojenl na •fchod, s Pol1kem • ftu•kem ,' ' Ale Jútl rial H u.bto 1ta'lllt ade, chr•t:al a p„oJekto"91 Perner ul dallt ú•aky t Prahr na Hvar k nlmeckfm hr-a• niclm, 'fYblral a pPip„yo-1 mino pro 1
:;:;;~: un~;::. s::i~~~:::~1~n~h:;:' ••"•no-I i boufll..,fmu rouoJI le1kfho nbodnlho li•ota; Jako llan Pr6m71lo•f Jednotr podal r••olu(nl ni..,rhr na posllanl lHk,ho (hla'llnl PemHlnidcfho) 11..,ru .,, ho1podi,..kfm dlnl, na alf:ianl leskl pr6myslo"i Jkoly, na 'fYdb,nl l..,kf odbornf llterat"''• poHdinl vf· ltH aJ. Sim lel pPlkladam wttPlc: dtkal Jednoll •pouttu nowfch l••k1ch t1an6, n"anfnl podporo..,at f„k' lltuity, les„ kf akce, 11.ú&1tllo•al 1a "'•c.h kulturntc:h podnlk6, a prl tom •lem pochopitalnl namll ani &s, aby H ohnll. Kdyl konelnl zalala 1ta•ba trati Olomouc-Praha, musel lit u.I docela ciki1ukfm llyotam. Proti lale::ii:nlcl t:otll brl ohromnf odpor1 le ublri pOdu, l.e kati ":itduch, I• zdra.,,f lkodlld, dokonce se i t:vntllo, I• lfudr projede parnllaletnlce, tam pPesd•aJ1-a leknutf krivy dojiti Proto Punaro"a price ne• 1poi1.,.1a Jan Y proJaktori.nt a lfaanl; muHI Jetcflt z mflta na mltto, Jednat • doH'lladnlmi maJltell poxemk6, 1 do· doateli, zjilt:o.,.t lkody, uklldlloYat r•· belle lpatnl placenfch dllnlk6 I lldl, Jimi lelunlce boPlle domr a ro11.kopi• -la cesty. A pPec:e - hla•nl PernuoYou Ú• •luhou - b1la tra( ota•Pena pfa•nl ta J roky. Jak bylo p6.,,odnl naplinorino.
Sluriostnf „h4Janl bylo t t . a 10. •rpna I 145. VOlomoud brla"lalkf.sli..,.. ovMm daleko "kil b1la v Prau. 1 U. I. okolo plil p•tt odpoledne aunlla aa iltko"a rina t dlla a zdtto..,ala p•IJaxd lokomotlyY „č.cto", kterou o•obnl rldll Iris. Perner, u ni pak pPIJ•I celf •lak.01lur" Pr&1• trvaly l dny, l„kf ntrod Jú•I na.d potllet1lm '"' kulturnl a tpolefenskf poxic• .
Pernerovo Jmino však se do dljln našich feleznic brzy potom dostalo znovu : zanedlouho po svi prvnf trlumfálnf jízdě se opit vracel z Mo· ravy do Prahy, vyklonil se z: vlaku, u Chocni narazil hlavou na sloupek stojlcf tEsnf u kolejf, utrpil otfes mozku a 1 O. dff 1845 v PtrdubJ„ clch zemfel -jako prvnf leski obi( hsU feleznlce. Dnes je u nis feleznlce )ešti sdle hlavnlm dopravnlm prostfed„ kem. Hustotou sttl nujfm,me Jedno z pfednlch mfst v Evropf, jlzdn• u nb patfr k nejlevnljllm na sv~tl. Ve 2. pEtlletce dollo k podstatni modernizaci, k elektrifikaci, stovky kllometríi byly opatfeny automatickým a pfes dva tlske km poloauto· matlckjm zabezpefovaclm zafízenlm, p„es 2000 km tratf bylo osazeno bezstykovými kolejemi. To vše pokračuje 1 v t~chto letech. Podfl elektrlcU a dleselelektrlcU trakce se mi zvýšit z 28,5% v r. 1960 na 75% v roce 1 '965. Dr. S•ata•a Štalnerori
• •
• •
• •
• •
• •
• •
