Města dnes a včera aneb kde jsme a jak jsme se sem dostali
Ing. Pavel Holubec, Ph.D Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze DSÚP – 7. 10. 2014
Co je to město? Jak město chápat?
zázemí
město
složitost → zjednodušení
nikdy v historii nebyla města soběstačná
Vztahy které město zjednodušuje vztah
město-zázemí vztah viditelné-neviditelné vztah veřejné-soukromé vztah stavby-infrastruktura vztah velkoměsto-maloměsto-vesnice složitost
vztahu město-stát složitost vztahu člověk-svět
Obsah přednášky
Jaká
jsou současná města? V jakém světě žijeme? Jak jsme se do současnosti dostali? Aneb exkurze do historie, na kterou se podíváme trochu jinak.
obyvatelstvo
Světová urbanizace globální počet obyvatel měst přesáhl celkové množství lidí žijících na venkově do roku 2050 bude 70% obyvatel země žít ve městech k růstu městské populace ve většině rozvojových zemí dochází zejména přirozeným přírůstkem – podíl migrace z venkova do měst je méně významný k nejvýznamnějšímu populačnímu růstu dochází ve městech do 500,000 obyvatel, kde dnes žije ½ městského obyvatelstva
Hustota populace a její rozmístění
Megaměsta > 10 milionů obyvatel
globální metropole
Globální metropole
globální metropole zahrnuje termíny: global city (Saskia Sassen) metropolitan region (Manuel Castells) megacity (> milion / 10 milionů obyvatel) jde tedy o velké město, které je zároveň významným ekonomickým, politickým a kulturním centrem země či oblasti ohnisko, v němž je charakter moderní doby zhuštěn (a snad i vysvětlen)
Globální metropole → jeden svět
jak vlastně město poznáme?
Velkoměsta a mega-urbánní regiony 3 typy: urbánní koridory regiony s dominantním megaměstem velkoměstské clustery Obyvatelstvo asijských mega-urbánních regionů (R) ve srovnání s obyvatelstvem jejich jádrových velkoměst (uvedeno kurzívou) (J) mega-urbánní region / obyvatelstvo v [milionech]
stát
R
J
Peking-Tianjin-Tangshan-Qinhuangdao
Čína
56,4
11,1
Tokio-Jokohama-Nagoya-Osaka-Kobe-Kjóto
Japonsko
60,6
35,7
Šanghaj-Nanjing-Suzhou-Changzhou-ZhenjiangNantong-Yangzhou-Wuxi
Čína
72,7
15
Guangzhou-Shenzhen-Hong Kong-Macao-Zhuhai
Čína
40
8,8
Jakarta-Bogor-Tangerang-Bekasi
Indonésie
26
9,1
Bangkok - Metropolitní oblast
Thajsko
17
8,5
Mega-urbánní regiony: USA
Evropský modrý banán: 110 milionů obyvatel
Banánová unie? zlatý banán: 30 milionů obyvatel zelený banán: 21 milionů obyvatel (EU má celkem 504 mil obyv.)
metropolitní region
Vznik metropolitních regionů
technologické změny (doprava: kontejnerizace, proudová letadla; komunikace: internet, mobilní telefony ... → globální výrobní linka, just-in-time) fragmentace (území, práce, každodenních aktivit, společnosti; obecně prostoru i času, životních „světů“, inluze-exkluze) charakter urbanizace (suburbanizace, přestavba vnitřních měst, provázávání stále větších regionů, ostrovy bohatství x oblasti chudoby)
Historicky nové typy měst?
globální metropole (uzlové body v mnoha sítích, řídící funkce, intenzivně zastavěné a osídlené, magnet pro lidi i peníze, v provozu 24 hodin denně) metropolitní regiony (zázemí nezbytné pro chod globálních center a výkon řídících funkcí, servis, služby, personál) periferní regiony (decentralizovaná produkce, politika, kultura; z center vymístěné aktivity, nezávislé regiony)
Anebo jen větší měřítko?
Anebo jen větší měřítko...
...a složitější uspořádání?
pohled do historie
„Věci postupují a znaky se šíří prostřednictvím rozkladu. Panika, to je tvorba.“ Deleuze a Guattari: Tisíc plošin
Největší města v historii 3000 př. n.l.: Uruk (cca 40.000 obyv.) – Mezopotámie Memfis (cca 40.000) – Egypt 2100 př. n.l.: Ur (100.000) – Mezopotámie 1700 př. n.l: Babylón (60.000) – Mezopotámie 1600 př. n.l.: Avaris (až 100.000) – Egypt 1400 př. n.l: Théby (až 100.000) – Egypt 1000 př. n.l: Haojing (> 55.000) – Čína Théby (> 50.000) Memfis (> 50.000) Babylón (100.000) 650 př. n.l: Ninive (120.000) – Mezopotámie 430 př. n.l.: Babylón (200-250 tis) 320 př. n.l.: Alexandrie (300 tis) – Egypt 200 př. n.l: Pataliputra (350 tis) – Indie Alexandrie (300-600 tis) Chang'an (400 tis) – Čína 1 n.l.: Řím (650 tis – 1 milión) – Itálie 361: Konstantinopol (300-350 tis) – Turecko 500: Konstantinopol (400-500 tis) 700: Chang'an = dnešní Si-an (800 tis – 1 milión) – Čína
Největší města v historii 932: Bagdád (1.1 mil) – Mezopotámie 1000: Kchaj-feng (1 milión) – Čína Kordóba (450 tis) – Španělsko 1300: Chang-čou (432 tis – 1.5 mil) – Čína Káhira (500 tis) – Egypt 1400: Nanking (500 tis – 1 mil) – Čína 1500: Peking (672 tis – 1 mil) – Čína 1650: Istanbul (700 tis) – Turecko Dillí (500 tis) – Indie 1684: Paříž (540 tis) – Francie 1700: Ayutthaya (1 mil) – Thajsko 1800: Peking (1.1 mil) 1825: Londýn (1.34 mil) – Velká Británie 1850: Londýn (2.32 mil) 1900: Londýn (6.48 mil) 1925: New York (7.77 mil) – USA 1950: New York (12.5 mil) 1965: Tokio (15 mil) – Japonsko 2000: Tokio (26.4 mil)
„Archetypy“ měst [0]: populační a obchodní centrum Çatal Hüyük [čatal höjyk] 7500-5700 př. n.l., Turecko 5-10 tis obyvatel pouze nakupení domácností (domů), žádné ulice, žádné zřejmé veřejné budovy Mohendžodaro 2600 př. n.l., Indie cca 40 tis obyvatel pravoúhlé ulice, veřejné lázně, centrální tržiště se společnou studnou, kanalizace, shromažďovací haly Lze je vůbec považovat za města?
1: Ur - Babylón - Jeruzalém starověký městský stát zemědělství pravděpodobně vynalezeno ve městě (velkém sídle předchozího typu 0), poté došlo k územní diferenciaci vztah město-zázemí (zástavba: intenzivní využití území, velká hustota obyvatel a aktivit, větší sociální diferenciace vs. zemědělství: extenzivní využití území, malá sociální diferenciace) předpokládá síť dalších měst a sídel, s nimiž obchoduje → vztahy kooperace-konkurence hradby (ochrana „investic“ do území)
2: Memfis - Akkad centrum starověké říše hierarchické územní i sociální vztahy centralizovaná správa armáda zajišťuje podřízení většiny populace monumentální stavby (např. pyramidy, citadely)
3: Atény - Kartágo starověká koloniální metropole vzniká na okraji větších sociálních celků (typů 0, 1, 2), anebo zprostředkovává vztahy mezi nimi prosperuje díky obchodu útočiště pro lidi a činnosti, vyloučené z větších a homogennějších celků velká diverzita na malém území centrum sítě kolonií, propojených námořní dopravou
4: Řím starověká imperiální metropole integruje charakteristiky předchozích typů mocenské centrum, bod subjektivace, „střed světa“ vztahy jádro-periferie závislost na importu zboží každodenní potřeby (výrazně nerovná směna) → potřebuje ke svému fungování „celé impérium“ impérium pomocí abstraktní formy (práva), podpořené vojenskou a ekonomickou mocí, propojuje různorodé elementy do jednotného, leč vnitřně diferencovaného celku
5: Benátky - Amsterdam novověká obchodní metropole informační a technologická převaha, umožňující využití marginálního území či specifické niky, ale i obranu před početně silnějšími konkurenty a soupeři (močály, loďstvo) centrum dálkového obchodu doprava vodními kanály
Benátská republika
Nizozemské obchodní trasy, Amsterdam
6: Londýn novověká koloniální metropole centrum námořní obchodně-koloniální říše zároveň odbytiště výrobků: technologický rozvoj táhne do značné míry domácí poptávka zajišťuje směnu zboží domácí (národní) produkce za zboží dovozové, export-import → burza lidí, zboží, dovedností a informací
Hustota obyvatelstva Británie před a po její industrializaci
Trojúhelníkový obchod v Atlantiku (16.-19. stol.)
[8]: Manchester – Porůří – Keihanshin - Kladensko různě zaměřené industriální regiony síťové uspořádání typu propletenec (nehierarchické vztahy) dochází zde ke vzniku nových technologických i urbánních forem, které zpravidla bývají formalizovány či standardizovány jinde - emergence často nejasná struktura a nezřetelné hranice, administrativní uspořádání může jít úplně napříč, nelogicky rozvoj podél (převážně dopravních) os Opět otázka: je to vůbec město/celek?
Porůří
9: Paříž – Vídeň – Berlín Moskva novověká národní metropole hierarchické vztahy, koncentrické kruhy urbanistické osy, bulváry železnice, metro vnitrozemská poloha, nevýrazný terén → dobře aplikovatelná Christallerova teorie centrálních míst centrum vzniká jakožto funkce vymezení teritoriální hranice – národního státu – nejlépe v jeho těžišti
10: New York - Chicago novověká obchodně-industriální metropole kontinentální centrum/brána (gateway) jednoduchý pravoúhlý uliční rastr, umožňující rychlý růst, makro-bloková zástavba mrakodrapy intenzifikace díky využití nových energetických zdrojů (elektřina, ropa, plyn) funkční zónování
11: Los Angels post-industriální metropole dálnice masivní suburbanizace, kobercová zástavba decentralizovaný či polycentrický propletenec nástup informačních technologií, umožňující delokalizaci celé řad aktivit, subdodávky síťová struktura, umožňující libovolnou expanzi i přeskakování terénních a jiných překážek (leap-frog development)
[12]: Tokio-Tokaidó mega-urbánní koridor kontinentální urbanizace, konurbace (srůstání měst) podél kapacitních transportních koridorů (shinkansen koridor) závislé na globální produkci i konzumaci zboží, na globálních tocích energie, zboží i lidí, na národních i nadnárodních korporacích, spravujících různé komplexní a technologické systémy, ale i na dostatečně stabilních státních útvarech, které zajišťují kontinuitu veškerých kritických toků Opět, ještě naléhavěji: lze i toto považovat za město?
