Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech. Úvodní slovo ministra kultury. Program EU CULTURE Sonda do kultury hl. m

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

9 2005

Úvodní slovo ministra kultury Program EU – CULTURE 2000 Sonda do kultury hl. m. Prahy Napoleon znovu zaútočí Kulturní nabídka ve Vyškově Staré smržovské kroniky Festival Ostravský koníček Půvab modrotisku Rodinné muzeum fotografie Šechtl & Voseček Divadlo loutek Ostrava Hukvaldy patří hudbě Za gotikou jižních Čech Literární Vysočina potřetí

Ročník XV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 9. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: 234 092 866, fax: 228 133 409 e-mail: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994

Obsah

Úvodní slovo ministra kultury .................... 3 Program EU – Culture 2000 ...................... 6 Do knihovny nejen za knihami ................... 8 Malá sonda do kultury hl. m. Prahy ......... 12 Napoleon znovu zaútočí .......................... 15 Široká kulturní nabídka ve Vyškově ........ 17 Nahlédnutí do starých smržovských kronik ................................. 20 Co nabízí Hlinečan .................................. 22 Kina v minulém roce ................................ 23 Ostravský koníček ................................... 25 Expedice Babička odstartovala ............... 26 Půvob modrotisku trvá dodnes ................ 28 Rodinné muzeum fotografie Šechtl&Voseček ...................................... 30 Soukromé muzeum krojů v Praze ........... 31 Slámou za obnovu zámku ....................... 32 Býti přítomen v Divadle loutek Ostrava ... 34 Hukvaldy patří hudbě .............................. 36 Za gotikou jižních Čech ........................... 37 Literární Vysočina potřetí ......................... 38 Naštípejte si břidlici ................................. 41 Napoleon v Brně ...................................... 42 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové .................................... 43 Příloha: Češi jsou prostí vesničané, míní cizinci... (PhDr. A. Mockovčiaková)

Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Na titulní straně: Památník Mohyla míru na bojišti u Slavkova, foto archiv muzea Uzávěrka čísla 10/2005 – 19. 9. 2005 Uzávěrka čísla 11/2005 – 17. 10. 2005 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.

Místní Kultura

Úvodník Slovo úvodem má nový ministr kultury Vážení čtenáři, byl jsem časopisem Místní kultura požádán o jakési své osobní poselství a dotázán, zda jsem si kromě již rozpracovaných úkolů vytyčil ještě nějaký další cíl, který je podle mne možné dotáhnout do konce volebního období, co to znamená shánět pro kulturu peníze z ministerského postu a co si představuji pod slovním spojením místní kultura. Mým prvořadým cílem je, jak již jsem mnohokrát řekl, přinést do resortu kultury více peněz. Ačkoli prvotním zdrojem vzniku kulturních památek i tzv. živé kultury je především talent a imaginace architektů, malířů a sochařů, spisovatelů, herců, hudebníků a filmařů, a to jak profesionálních, tak i amatérských, tím druhým, a neméně důležitým, jsou peníze. Nemám na mysli pouze peníze státní, o ty budu bojovat při přípravě rozpočtu, ale i všechny jiné zdroje. Chci prověřit možnosti dalšího čerpání z fondů EU a chci rozšířit finanční podporu z privátních zdrojů. K tomu ale je potřeba změnit pohled veřejnosti na kulturu, aby totiž například příště velké podniky věděly, že stejně dobrá reklama pro ně jako logo za brankou fotbalového týmu je malá tabulka na některé památce sdělující, že památka byla opravena a zachráněna za jejich peníze. Ke shánění peněz musím dodat, že podle mého názoru shánět peníze z ministerského postu se zas tak dalece neliší od shánění peněz z postu prezidenta Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, kde jsem to dokázal více než úspěšně. Pod slovy místní kultura si představuji kulturní aktivity, které hrají podstatnou roli v životě lidí celé naší země, podporují rozvoj regionů, ať již je to zájem a péče institucí i občanů o místní kulturní památky nebo podílení se na různých přehlídkách a festivalech, např. tradiční lidové kultury či amatérských kulturních aktivit. Dobře vím, že kultura není jen Praha nebo další velká města, a přestože můj úřad sídlí v hlavním městě, hodlám dohlédnout i do zapadlých koutů a místní kulturu ze všech svých sil podpořit. Vítězslav Jandák, ministr kultury 9 / 2005

Tisková zpráva MK zde dne 26. 8. 2005 Ministr kultury Vítězslav Jandák se ihned po svém nástupu do funkce seznámil s prioritami resortu a spolu se svými náměstky provedl hlubší analýzu finančních možností Ministerstva kultury ještě v tomto roce. V souladu se svým deklarovaným cílem získat více peněz na kulturu začal ihned jednat s premiérem a Ministerstvem financí a přesvědčil je o potřebách a prioritách MK. Podařilo se mu tak získat pro Národní knihovnu do konce roku příslib 25 milionů korun, které budou použity na pořízení pozemku a na přípravu mezinárodní otevřené architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny. Peníze veřejně přislíbil na včerejší tiskové konferenci Národní knihovny. Ministr kultury chce získat peníze i z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu, proto již oslovil některé možné budoucí sponzory.

Na

webových stránkách Ministerstva kultury WWW.MKCR.CZ, pod ikonou Ministr kultury najdete text, v němž ministr kultury oslovuje veřejnost a informuje ji o svých záměrech pro nejbližší dny, o tom, co míní podporovat a na co se zaměří v nedaleké budoucnosti.

3

Štafeta je předána Životní kniha Pavla Dostála se uzavřela. Z postu nejvyššího plánovače podmínek pro kulturu se pro ni určitě snažil připravit dobrou pozici. Mnohé vyjadřují jeho slova: „Za největší bohatství naší země považuje vláda schopnosti a nadání občanů a tudíž chápe kulturu a národní kulturní poklad jako významný faktor rozvoje ČR.“ Na to, co se mu podařilo či nikoli, se asi názory liší, ale zřejmě většina zainteresovaných označí jako neúspěch skutečnost, že stát dosud nevydává ročně alespoň 1 % státního rozpočtu na kulturu. Tento fakt staví ČR na jedno z posledních míst v EU. Trápil se tím i Pavel Dostál, i když toto jde na vrub celé vlády, potažmo parlamentu. Překvapením tedy není, že v čase, kdy píšu tyto řádky, se proslýchá, že by resort kultury měl mít v roce 2006 opět méně peněz. Nový ministr nemá příliš času do předložení účtu za volební období, ale rozhodně nemusí dlouho přešlapovat, pokud se ztotožnil s tím, co naplánoval Pavel Dostál; letos v červenci vláda schválila návrh zákona o některých druzích veřejné podpory kultury s tím, že na ministra kultury čeká vypracování konečného znění zákona a jeho obhájení v parlamentu. Ve fázi příprav je střednědobý dokument s názvem Koncepce účinnější podpory umění na období let 2007 – 2013. Již dlouho se diskutuje o tom, jak podporovat kinematografii a je na čase udělat závěry. Kromě mediálně známých témat zanechal Pavel Dostál svému nástupci přehledně zpracovaný seznam dalších dílčích úkolů (včetně časového harmonogramu), které vyplývají z programového prohlášení vlády pro toto volební období. Pro osvěžení paměti můžete zalistovat v Místní kultuře č. 12/04 a na straně 5 najdete celý dokument, který bývalý ministr předložil k veřejné kontrole. Nelze než popřát Vítězslavu Jandákovi, aby ve zkráceném čase stihl co nejvíce z toho, co si předsevzal. A také, aby se mu podařilo nastolit takové systémové změny, díky nimž by kultura přestala připomínat chudáka, který žebrá na Karlově mostě, památce, která přitahuje davy solventních turistů, ale když potřebuje opravit, nedostává se peněz a odpovědní je shánějí pomocí celonárodní sbírky. Ludmila Kučerová

4

Připravujeme zvláštní přílohu To, že připravujeme mimořádnou přílohu, věnovanou českému kulinářství a tradičním receptům, jsme již avizovali. Brožura bude strukturovaná po krajích, a tak bychom přivítali, kdybyste nám poslali recepty, které jsou ve vašich končinách považovány za skutečně ojedinělé dědictví po předcích hodné ochrany, či nás upozornili na osoby, které se touto problematikou zabývají. V souvislosti s tím nás zajímalo, jaký postoj zaujímá organizace UNESCO k otázce tradičních národních receptů, považuje-li je za nemateriální kulturní dědictví, které podle Úmluvy z roku 2003 zahrnuje také dovednosti spojené s tradičními řemesly. Jak se staví k ochraně regionální gastronomie – tradičních receptů či obřadů spojených se stolováním, případně do jaké kategorie je řadí? Otázku jsme položili stálé představitelce ČR při UNESCO JUDr. Ireně Moozové.

Odpověď: „Tradiční kuchyně (spolu s např. tradičními sporty) nebyly mezi specifické oblasti svébytných projevů nemateriálního kulturního dědictví do úmluvy explicitně zahrnuty. Avšak úmluva jasně říká, že seznam pěti oblastí, který je navržen v rámci článku 2 úmluvy, není vyčerpávající. Do budoucMístní Kultura

Obecná problematika na se tak otevírají dvě možnosti: 1. Jakmile úmluva vstoupí v platnost, bude vytvořen tzv. Výbor pro nemateriální kulturní dědictví. Tento výbor pak bude moci navrhnout Valnému shromáždění členských stran úmluvy rozšíření již zakotveného seznamu oblastí projevů nemateriálního kulturního dědictví o oblasti další. 2. Na druhé straně lze chápat seznam činností spadajících mezi oblasti svébytných projevů nehmotného kulturního dědictví jako nekonečný, neboť jednotlivé projevy se mohou kombinovat navzájem, navíc definice nemateriálního dědictví, jak je ustavena článkem 2, je dostatečně flexibilní k tomu, aby pod něj mohly být zahrnuty takové projevy, které dávají pocit identity a kontinuity určitému společenství či skupině lidí, nebo takové, které jsou pro tyto skupiny charakteristické, případně které se předávají z generace na generaci. Osobně se tedy domnívám, že na základě úvodního článku úmluvy je ponecháno na smluvních státech, co všechno budou za nemateriální kulturní dědictví považovat. Článek 12 vyzývá členské státy k přípravě a neustálé aktualizaci soupisů tzv. národních inventářů nemateriálního kulturního dědictví. Článek 2 úmluvy pouze stanovuje okruhy předmětů, na které se úmluva vztahovat může (nejde o povinnost). Recepty na tradiční pokrmy v oněch pěti okruzích explicitně uvedeny nejsou. Podle mého osobního názoru se navíc na některé receptury mohou vztahovat i stávající právní instrumenty týkající se ochrany duševního vlastnictví (ochranné známky).“ [luk] P.S. Česká republika není prozatím smluvní stranou úmluvy. V současné době Ministerstvo kultury, jako gesční resort, smlouvu analyzuje a touž úlohou pověřilo i jím založenou odbornou instituci, Národní ústav lidové kultury. Až na základě těchto podkladů bude rozhodnuto o zahájení eventuálního procesu směřujícího k přístupu, přijetí či ratifikaci Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví. 9 / 2005

Kultura v číslech Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar Centrum informací o kultuře (CIK), které v souladu se zákonem 89/1995 Sb., o státní statistické službě a na základě pověření Ministerstvem kultury zpracovává rezortní statistiku, vydalo v srpnu „Statistiku kultury 2004“. Tento tzv. modrý sešit obsahuje základní statistické údaje o kultuře v České republice, a to za oblast divadel, hudebních souborů, audiovizuální tvorby a její distribuci, knihoven, muzeí a galerií, památkových objektů, hvězdáren a planetárií, periodického tisku a neperiodických publikací a jejich vydavatelů a za oblast výstavní činnosti. Obsahem rezortní statistiky jsou především údaje tzv. výkonové, sledují se výkony kulturních institucí. Doplňkově jsou zařazeny i vybrané údaje ekonomické povahy, které zčásti vyžaduje ČSÚ pro své souhrnné statistiky, zejména MK pro analýzy ekonomiky kultury. Statistické údaje jsou potřebné k analytické činnosti kulturních zařízení, slouží k přehledu vynakládaných nákladů na jejich činnost. V neposlední míře dokumentují i stav místní kultury. Čím dál více jsou tyto údaje významné i z mezinárodního hlediska. Výsledky ze statistického zjišťování za rok 2004 jsou též zveřejněny na webu NIPOS: WWW.NIPOS-MK. CZ/DOWNLOAD/STATISTIKA_KULTURY_2004.PDF

Jana Radová, vedoucí NIPOS-CIK

Z našeho webu: Na foru WWW.MISTNIKULTURA.CZ najdete příspěvek do diskuse, který by možná neměl zapadnout. Citujeme: „Rád bych znal Vaše názory a zkušenosti s propagací Vašich aktivit a nejvhodnější formy propagace (ať již ‚tradiční‘ jako jsou plakáty a poutače, tak i ‚multimediálnější‘ - světelné panely, reklama na webu, maily, místní rozhlas a jiné). Také se Vám zdá, že cílové skupiny ‚otupěly‘ a na propagaci akcí nereagují? Nebo máte jiné zkušenosti? Myslím, že tato diskuze by pro nás všechny mohla být přínosná a možná se objeví myšlenka, která někde funguje a je škoda to nezkusit i jinde.“ Podepsán: Martin Bodešínský z MIKS-SEV Krnov. 5

PROGRAM EVROPSKÉ UNIE CULTURE 2000 Evropská komise zveřejnila Výzvu k podávání žádostí o finanční podporu mezinárodních projektů pro rok 2006. Výzva tentokrát nestanoví žádnou prioritní oblast podpory – ta bude směřovat do všech oblastí, podporovaných v rámci programu Culture 2000, kterými jsou performing arts/scénická umění, kulturní dědictví, výtvarné umění, a literatura (včetně překladů). Předkládat lze i projekty mezioborové.

Výzva na rok 2006

Výzva k předkládání žádostí o podporu projektů na rok 2006 v rámci programu Culture 2000 vyšla 12. července 2005. Na podporu projektů v rámci této výzvy je k dispozici 28 mil. €. V roce 2005 bude podpořeno cca 50 ročních a 7 víceletých projektů z oblasti kulturního dědictví, 20 ročních a 3 víceleté projekty z oblasti výtvarného umění, 50 ročních a 7 víceletých projektů z oblasti scénických umění/performing arts, 10 ročních a 2 víceleté projekty z oblasti literatura, knihy a četba a 10 projektů ze všech oblastí, které se uskuteční v zemích, které nejsou zapojeny do programu. Dále bude podpořeno cca 50 projektů (1 projekt obsahuje 4 – 10 titulů) překladu beletrie a cca 20 projektů (4 – 10 titulů) překladu společenských věd. Kromě překladových projektů se vždy musí jednat o mezinárodní projekty, na kterých se podílejí min. tři partneři ze tří různých zemí zapojených do programu (roční projekty) nebo min. pět partnerů z pěti různých zemí zapojených do programu (víceleté projekty). Grant pro roční projekty se musí pohybovat v rozmezí 50 000 – 150 000 € a podpora dosáhne max. 50 % celkových uznatelných nákladů. Grant pro víceleté projekty se musí pohybovat v rozmezí 50 000 – 300 000 € a podpora bude tvořit max. 60 % celkových uznatelných nákladů. Pro uznatelnost nákladů (období, v kterém lze zahrnout náklady do vyúčtování) musí být projekty zahájeny v období mezi 1. květnem 2006 a 15. listopadem 2006. Evropská komise stanovila, že projekty se musí zaměřit na nejméně jedno následující téma: - oslovení veřejnosti (zaměření na občany) - uplatnění nových technologií / médií v tvorbě (jejich praktické uplatnění nebo tvůrčí způsob využití) tradice a inovace; propojení minulosti a budoucnosti. Zvláštní pozornost získají projekty, na kterých budou spolupracovat kulturní subjekty ze zemí EU/EHP, přistupující země Bulharsko a Rumunsko a kandidátská země Turecko (pokud bude mít uzavřenou smlouvu s EU v době ukončení výběrového řízení. Evropská přidaná hodnota (projekty s evropskou dimenzí), kvalita, inovace a kreativita jsou základními kritérii, na základě kterých budou posuzovány žádosti o podporu projektů. Uzávěrka pro podání žádostí ročních projektů je 17. října 2005. Uzávěrka pro podání žádostí víceletých projektů a projektů ve třetích zemích je 28. října 2005. Komise odhaduje, že výběrové řízení na rok 2006 bude ukončeno v květnu 2006. Veškeré informace o výzvě na rok 2006 naleznete na: WWW.CULTURE2000.CZ Informace a poradenství poskytuje: Česká kancelář programu Culture 2000 - Divadelní ústav, Celetná 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224 809 134, 118, 119, e-mail: [email protected] a Sekce pro kulturní dědictví, Národní památkový ústav - ústřední pracoviště, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 248, 257 010 249, 257 532 309, tel./fax: 257 010 248, e-mail: [email protected]

6

Místní Kultura

Informatika Nadace LANDEK Ostrava Nadace vypisuje 1. kolo výběrového řízení na udělení nadačních příspěvků pro projekty přijaté do nadačního programu roku 2006. Tematické okruhy pro přihlášky: 1. Záchrana a údržba hornických památek a dokumentů. 2. Ekologická záchrana a obnova lokalit, které s hornictvím souvisejí nebo kdykoliv v minulosti souvisely. 3. Osvětová činnost s tematikou hornictví, hornické historie a geologie. 4. Podpora kultury v regionu i mimo něj. Projekty zpracované podle „Zásad pro poskytování nadačních příspěvků“ spolu s vyplněným formulářem přihlášky do výběrového řízení podle nových zásad s uvedením záměrů a cílů projektu, musí být doručeny nadaci do termínu 15. října 2005 na adresu: Nadace LANDEK Ostrava, Prokešovo nám. 6, 728 30 Ostrava nebo elektronickou poštou na adresu [email protected] Zásady pro poskytování nadačních příspěvků a závazné formuláře přihlášky do výběrového řízení je možno získat na adrese nadace, informace na telefonních číslech 596 262 228 a 605 744 403, nejlépe však na internetových stránkách nadace: WWW.VOLNY.CZ/NADACE-LANDEK Zde jsou uvedeny veškeré potřebné údaje o podkladech pro přihlášky včetně Zásad pro poskytování nadačních příspěvků. Nadace upozorňuje na změnu některých podmínek pro poskytování nadačních příspěvků. Výsledek výběrového řízení sdělí nadace přihlašovateli po ukončení výběrového řízení na jeho udanou adresu. Správní rada, která o výsledku rozhoduje, nevrací přihlášené projekty a rovněž nesděluje důvody nepřijetí projektu. WWW INTERNET PRO VÁS Na internetových stránkách

WWW.THEATRECRAFTS.COM/GLOSSARY/GLOSSARY.SHTML

najdete anglický slovník divadelních termínů. 9 / 2005

WWW INTERNET PRO VÁS Databáze tradičních řemeslníků Od března je zpřístupněna nová internetová adresa WWW.LIDOVAREMESLA.CZ, která je jedním z prvních výstupů výzkumného úkolu PhDr. Josefa Jančáře na vytvoření databází tradičních řemeslníků. „Cílem těchto webových stránek je zachytit tradiční řemeslné technologie a znalosti a dovednosti výrobců tak, aby mohly přispívat k obohacení kultury a způsobu života současnosti. Předmětem těchto stránek je tedy historie lidových řemesel a lidové umělecké výroby v České republice a vytvoření přehledné databáze jejich současného stavu. Pro srovnání obsahuje tato databáze také informace o lidových řemeslech a lidové umělecké výrobě ve státech Evropské Unie,“ citujeme text ze stránek. Poezie 19. století na internetu V květnu letošního roku uvedly Ústav pro českou literaturu AV ČR a firma inSophy, Centrum softwarových řešení pro vědu a špičkové technologie, do provozu plnotextovou databázi „Česká elektronická knihovna (ČEK) – Poezie 19. století“, která představuje důležitý počin v oblasti zpřístupnění digitalizovaného kulturního dědictví. Internetová aplikace na adrese WWW.CESKA-POEZIE.CZ umožňuje bezplatný přístup k 1200 odborně ošetřeným básnickým knihám, včetně těch dosud prakticky nedostupných. Databáze je určená široké veřejnosti, uplatní se v rámci e-learningu, nabízí však i nástroje k pokročilé práci odborníků. Projekt elektronická knihovna vznikal ve stejnojmenném oddělení ÚČL AV ČR v letech 1998 – 2005, spolufinancovalo ho grantovým programem MK. SLEDUJEME ZA VÁS Dne 23. 8. 2005 jednala v Hradci Králové Komise pro kulturu a památkovou péči Rady asociace krajů na jediné téma: památková péče. Zástupci krajů se domnívají, že stát se chová v této oblasti neefektivně a žádají převedení části kompetencí Národního památkového ústavu na kraje. Přítomní se shodli na tom, že hejtmani by se měli zasadit o vznik nového památkového zákona.

7

Do knihovny nejen za knihami Před čtyřmi lety zahájila Městská knihovna Jindřichův Hradec (MěK) činnost v novém bezbariérovém objektu, vzniklém rekonstrukcí jedné z budov bývalých kasáren. Ovšem počátky zdejšího knihovnictví spadají do poloviny 60. let 19. století, kdy se městské zastupitelstvo zabývalo otázkou Regionální funkce I v letech, kdy knihovnu začalo opět zřizovat město, byly regionální funkce (RF) částečně zachovány. V okrese působí tři knihovny pověřené jejich výkonem – jindřichohradecká, dačická MěK (PO města), do jejíž působnosti spadá 14 zařízení s neprofesionálním pracovníkem, a třeboňská (zdejší MěK je součástí Informačního střediska, PO města) obhospodařuje 15 knihoven s neprofesionálním knihovníkem. Každá z výše uvedených knihoven má uzavřeny smlouvy přímo s Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích. V intencích tohoto pověření poskytuje MěK v J. Hradci širokou škálu služeb 83 veřejným knihovnám (z toho 12 s profesionálním pracovníkem) ve stanoveném spádovém regionu. Kromě klasické pomoci přímo v terénu a trvalé péče o ostatní profesionální knihovny se stále častěji prezentuje i jako poradenské místo pro samosprávu při přípravě projektů v nejrůznějších grantových programech. Velká většina jich úspěšně projde schvalovacími procesy. Na nákup regionálního knihovního fondu je určeno 200 tisíc Kč a knihy jsou označeny zvláštní signaturou. Nákup probíhá většinou u dealerů, kteří poskytují 25 – 30 % rabat. V loňském roce se podařilo takto nakoupit přes 1 tisíc svazků. MěK také prostřednictvím tzv. distribučního střediska nakupuje a zpracovává knihy pro knihovny v regionu, na něž poskytují finance jejich zři-

8

Foto ev

zřízení veřejné knihovny. Obecní knihovna zahájila činnost v roce 1892 a během let často měnila své působiště. Kromě období od 60. let do poloviny 90. let 20. století, kdy byla zařízením s okresní působností, je jejím zřizovatelem město. MěK tvoří centrální pracoviště a pobočka na sídlišti Vajgar.

zovatelé, tj. města a obce. V loňském roce se uskutečnil nákup pro 37 knihoven v hodnotě cca 380 tisíc Kč. Během roku MěK vyexpeduje přes 160 výměnných souborů do 71 knihoven, z nichž každý má přes 30 svazků. MěK v Jindřichově Hradci připravuje a zajišťuje školení pro profesionální i neprofesionální knihovníky regionu, jde o odborné (počítačová gramotnost, automatizované knihovní systémy, katalogizace apod.) a vzdělávací semináře (vloni zaměřené na informativní výchovu), jichž se v roce 2004 uskutečnilo 14 za účasti 179 knihovníků. V rámci Týdne knihoven pravidelně probíhá pracovní setkání zřizovatelů těchto zařízení s knihovníky profesionálních knihoven. Akce se pokaždé koná v jiné instituci a její součástí je představení jedné odborné činnosti knihovny, např. práce s dětmi, nákup a zpracování nových titulů. Nechybí prezentace aktuálních informací z oboru pro samosprávu. Zejména knihovny s neprofesionálním pracovníkem využívají pomoci při revizi a aktualizaci fondu, žádaný je i servis výpočetní techniky, poradenská a konzultační činnost, statistika knihovnických činností atd. Knihovna – informační centrum obce Takto nazvaná celokrajská akce (pilotní projekt) se zrodila z iniciativy jihočeské odbočky SKIP a probíhala ve spolupráci s Úřadem práce v Písku. V MěK se v roce 2003 rekvalifikovaMístní Kultura

Informatika ly knihovnice z Kardašovy Řečice a Strmilova a knihovník z Jarošova nad Nežárkou, vloni knihovnice z Chlumu u Třeboně. Podmínkou pro běh je minimální počet 12 účastníků v kraji a finanční spoluúčast příslušné obce. V rámci výkonu RF byla poskytnuta zvýšená pomoc v rámci praxe v knihovnách a byla zajištěna exkurze do jednotlivých knihoven. V MíKu č. 4/2004, str. 11 jsme psali o zařízení v Horní Stropnici (okr. České Budějovice), jejíž pracovnice také absolvovala tento kurz. Široká nabídka kulturních aktivit Nově zrekonstruovaná budova dává možnost pořádat na chodbách výstavy a v poslechovém sále pro 45 posluchačů přednášky, setkání, kurzy pro dospělé návštěvníky knihovny atd. Během roku proběhne zhruba 40 krátkodobých pořadů a 14 dlouhodobých výstav. Přednášky a kurzy jsou většinou zaměřeny na ekologické a sebepoznávací témata. Od Velikonoc 2003 našlo zázemí v objektu knihovny Společenství venkovských žen a selek (SVŽS). Je to otevřené společenství žen žijících na venkově a jeho hlavním cílem je podpořit kvalitu venkovského života nejrůznějšími zajímavými aktivitami. Dámy čerpají zkušenosti z činnosti rakouských ženských spolků, s nimiž se pravidelně setkávají. Eva Veselá

Národní knihovna ČR první nositelkou prestižní ceny UNESCO

Národní knihovna se stala historicky první nositelkou prestižní ceny UNESCO - Jikji (čikdži) - Paměť světa za postoj k ochraně a zpřístupňování světového kulturního dědictví. Udělení ceny Jikji potvrzuje výsadní postavení, jež si v této oblasti NK vydobyla. V soutěži totiž porazila více než třicet předních knihovnických institucí z celého světa, z nichž sedm postoupilo do nejužšího finále. Vítěze určil čtrnáctičlenný Mezinárodní poradní výbor programu UNESCO Paměť světa. Ocenění celosvětového významu je spojené s částkou 30 000 $. Více na www.nkp.cz [luk] 9 / 2005

Aktivity Informačního centra v Poličce

Informační centrum v Poličce se nachází na Palackého náměstí vedle radnice. Město ho od r. 1997 zřizuje jako samostatnou jednotku, od následujícího roku i s funkcí odboru cestovního ruchu. IC se stalo členem Asociace turistických informačních center v roce 2001 se zařazením do kategorie B. Dva zaměstnanci a vedoucí poskytují informace také v němčině a angličtině. Největší počet zahraničních návštěvníků zaznamenávají mezi Holanďany. Za loňský rok zavítalo do centra celkem 21 219 turistů. Další příchozí (loni 2817 osob) sem dovede zájem o průvodcovské služby po ochozu městských hradeb, které patří k nejzachovalejším ve střední Evropě. IC zajišťuje jejich prohlídku od r. 1998. Také se může pyšnit tím, že v soutěži „O nejhezčí pohlednici východních Čech“, kterou vyhlásilo Sdružení měst a obcí Východní Čechy, získalo v březnu 2005 z 87 přihlášených pozdravů 2. místo za pohledovou prezentaci Kraje Smetany a Martinů. Dále se podílí na činnosti a koordinaci akcí královských věnných měst (k nim patří i Polička), svazku obcí Kraj Smetany a Martinů (Poličsko a Litomyšlsko) a v neposlední řadě ho zaměstnávají aktivity spojené se členstvím města Poličky v České Inspiraci. Propagační materiály všech zmíněných spolků, okolních obcí a turistických atraktivit tu mají zájemci k dispozici zdarma, stejně jako plánek města (což není ve všech IC samozřejmostí). Za poplatek jsou návštěvníkům IC k dispozici i novodobé služby – veřejný internet, e-mail, faxování, kopírování či scanování. V prodeji je zde také nový film o Poličce na CD a DVD, který vyrobilo město.. Irena Koušková INFORMAČNÍ CENTRA NOVÝ BOR (12 tis. obyv., okres Česká Lípa): Do Turistického informačního centra v Novém Boru zavítalo loni téměř 9 tis. návštěvníků. K dispozici jsou zde pro ně nové mapy regionu, vandrovní pasy Tolštejnského panství a knihy o městě. (Českolipský deník, 28.07.2005)

9

Na kulturu mají ve Svitavách Lucernu Lucerna je název svitavského kulturního kalendáře, který na osmi stránkách formátu A 4 zajišťuje pro místní obyvatele přehled o kulturním dění ve městě. Mezi pravidelné rubriky patří rozhovory, recenze, pozvánky, připomínky jubileí významných osobností, informace ze života zdejších kulturních institucí či cyklus o historii města, jehož souborné vydání ve formě publikace se chystá, apod. Nejde tedy o pouhý strohý seznam akcí, ale více než z poloviny o komentovanou a fotografiemi doplněnou nabídku. V současné době ho vydává radnice jako samostatnou přílohu svitavského kulturního a informačního měsíčníku Naše město v nákladu 7300 výtisků, které nechává bezplatně distribuovat do každé domácnosti, a je prezentován také na internetu. Finanční zajištění zpravodaje včetně Lucerny přijde město asi na 50 tis. Kč měsíčně. Na přípravě čísel se podílejí dva redaktoři – ředitelé Městského muzea a galerie ve Svitavách a Střediska kulturních služeb (SKS), kteří Lucernu vytvářejí v rámci své pracovní náplně. Kalendář začal vycházet už v roce 1990 nákladem města, v následujících letech se jeho vydavatelé i podoba a periodicita měnili. Rok ho zastřešovalo SKS, potom soukromý subjekt Fanprint Polička, který změnil měsíčník na zpoplatněný čtrnáctideník pod názvem Listy našeho města, ale za dva roky se přehled svitavských kulturních akcí dostal opět pod křídla SKS a muzea. Tehdy získal podobu sešitovou, vznikal kopírováním jako samizdat, přičemž každé číslo mělo svého sponzora, který se prezentoval na zadní straně. Tento stav trval do roku 1999, kdy se Lucerna stala součástí městského zpravodaje. Irena Koušková

Liberečtí vydali třetí Kalmanach

Kruh autorů Liberecka (KAL) vydal na začátku letošních prázdnin v pořadí již třetí velký sborník autorů žijících převážně na území Libereckého kraje s názvem Kalmanach 2005/2006. Třetí Kalmanach, sborník velikosti A4, je zaměřen k 60. výročí konce II. světové války a k prvnímu výročí vstupu České republiky do EU. Stodvacetistránkové dílo chce svým způsobem přispět k vyrovnání s následky 2. světové války v myšlení lidí české i německé národnosti. V obecné rovině pokládá KAL tento almanach za příspěvek ke společenské diskusi o smyslu mezilidského smíření. Publikace je opatřena německým resumé a bude zdarma distribuována do středních škol a všech knihoven Libereckého kraje. Redakčně kráceno Jan Šebelka Informace: Luboš Příhoda (předseda KALu, editor Kalmanachu), tel. 482 770 604; Jan Šebelka (editor Kalmanachu), tel. 486 111 754

10

Marketing a management muzeí a památek Takto nazvanou publikaci autora Ladislava Kesnera vydalo nakladatelství Grada Publishing, a. s. za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a společnosti ETNA s r. o. Kniha formátu B5 přináší na 304 stránkách odpovědi na řadu otázek, např.: Jak mohou muzea a památky ovlivňovat zájem a poptávku publika a plnit své poslání ve vztahu k veřejnosti i hodnotám, jež mají ochraňovat. Kniha se věnuje také dalším tématům, např. jakým rizikům čelí kulturní organizace u nás i ve světě či jsou-li zahraniční modely a zkušenosti aplikovatelné v českých podmínkách. Text je členěn do 11 kapitol, které doplňuje řada tabulek a grafů. Cena publikace je 349 Kč. [ev] Místní Kultura

Informatika Průvodce zámeckou zahradou v Chrasti

Publikaci nazvanou Průvodce zámeckou zahradou v Chrasti vydal v červnu Nadační fond muzea za finanční podpory firmy Jaroslava Fišera a Libora Mrázka, jež o zámeckou zahradu pečuje již několik let. Oba jmenovaní jsou i autory většiny fotografií. Průvodce věnovaný chrastecké zámecké zahradě, která se rozkládá na ploše 2,49 ha a jejímiž majiteli byli od 17. století královéhradečtí biskupové, přináší na svých 24 stránkách, kromě stručného vylíčení historie zahrady, celkem 56 barevných fotografií zde rostoucích zajímavých stromů (např. převislého buku lesního, jinanu dvoulaločného, liliovníku tulipánokvětého či v rámci okresu nejstaršího exempláře červeného buku lesního – celkem je zde představeno 32 druhů dřevin). Dále několik archivních černobílých fotografií, dvoustránkový barevný plánek celé zahrady, v němž jsou vyznačeny všechny popisované dřeviny, i unikátní návrh rekonstrukce zahrady, jejímž autorem byl v roce 1903 významný pražský zahradní architekt František Thomayer. Výtěžek z prodeje publikace bude použit k financování dalších aktivit Nadačního fondu. Redakčně upraveno Jana Beranová, členka Správní rady Nadačního fondu

Staré pohlednice a stezka Českého ráje

Karel Čermák, důsledný sběratel pohlednic z oblasti Českého ráje, je autorem publikace s názvem Putování po Zlaté stezce Českého ráje. Zlatá, červeně značená, 160 kilometrů dlouhá stezka sleduje nejzajímavější místa v Českém ráji. Autor vybral ze své sbírky pohlednice míst, kudy stezka vede a opatřil je zasvěceným textem. Vznikl tak jedinečný doklad putování dobou minulou. Publikaci vydalo jilemnické vydavatelství Gentiana. Pokřtěna byla v jičínské knihovně. Dílo je důkazem, jak sbírání pohlednic může obohatit poznání historie kraje. proChor

9 / 2005

Renesanční osobnost Rudolf Zrůbek, 82letý badatel a znalec duchovních i uměleckých památek východočeského regionu, je autorem knihy s podtitulem Duchovní dědictví Orlických hor. Etnografickou antologii či spíše encyklopedickou publikaci o 328 stranách s půvabnými ilustracemi Lidmily Lojdové vydalo nakladatelství Akademie věd České republiky. Tato kniha s německým resumé, mající obdobnou hodnotu jako Plickův Český rok, vyšla s finančním přispěním Města Rychnov nad Kněžnou. Čtyřdílná práce vědecky důkladně zachycuje lidovou duchovní kulturu v ročních obdobích v oblastech Rychnovska, Dobrušska, Novoměstska, Králicka, Orlických hor i Kladska. Příklady autor cituje v češtině i v orlickohorském německém dialektu, v čemž je bezesporu tato práce ojedinělá pro německý národopis v širokém slova smyslu. Řečeno jinými slovy, celoživotní autorova snaha zafixovat slovesné dědictví tohoto kraje spočívala v trpělivém sběru svědectví českých i německých pamětníků, přepisech rychle zapomínaného místního německého dialektu a studiu archivních materiálů. Redakčně kráceno Josef Krám PUBLIKACE VACENOVICE (2,1 tis. obyv., okres Hodonín): V únoru 2005 dokončil rodák František Rygar závěrečný díl trilogie nazvaný Vacenovice - Z duchovního života obce. (Rovnost-Deník Blanenska, 22.06.2005)

11

Malá sonda do kultury hlavního města Prahy

Zcela ojedinělé postavení mezi kraji má Hlavní město Praha (HMP). Politické, hospodářské i kulturní centrum celého státu se může pochlubit velkou řadou památek, dokládajících bohatou historii, i kulturních institucí národního významu. Na jejím území o ploše 496 km², které je rozděleno na 22 správních obvodů, žije 1,2 milionů lidí. Zdejší první lidská sídla jsou datována do období pravěku. Pražský hrad byl založen v letech 880 až 890 jako sídlo hlavy státu. Praha, jedna z nestarších metropolí našeho kontinentu, hrála od svého vzniku důležitou roli v dějinách českých i evropských. Od středověku je považována za jedno z nejkrásnějších měst, získala přívlastky „zlatá“, „stověžatá“, „kamenný sen“ atd. Byly jí okouzleny významné osobnosti – W. A. Mozart, A. Rodin, O. Kokoschka a další. Stala se námětem pro řadu děl, např. J. Nerudy, J. Haška, J. Seiferta, F. Kafky, A. Slavíčka.

Další údaje z této oblasti, sloužící k informovanosti odborné i laické veřejnosti, jsou k dispozici na WWW.PRAHA-MESTO.CZ/PAMATKY, které mají od května 2005 také anglickou verzi.

Pokladem města jsou památky

Praha v roli zřizovatele

V Praze se nachází velký počet památek – od slohu románského až po zcela moderní objekty. Historické jádro města o rozloze 8,66 km² bylo v roce 1992 zapsáno na seznam UNESCO. Mezi další chráněné oblasti patří: 2 vesnické památkové rezervace (Stodůlky a Ruzyně), 10 městských (Staré Střešovice, Nusle, Smíchov, Baba, Karlín ad.) a 6 vesnických památkových zón (např. osada Buďánky, Staré Bohnice, Stará Hostivař). V Praze najdeme 38 národních kulturních památek, z nichž uvádíme jen ty nejznámější: České korunovační klenoty, Pražský hrad, Karolinum a 3949 dalších nemovitých památek. V loňském i letošním roce poskytlo HMP vlastníkům památkových objektů na jejich obnovu kolem 60 milionů Kč. K propagaci památek jistě přispějí i filmové dokumenty: Praha – město památek třetího tisíciletí, Karlův most či seriál Pražská památkové rezervace. Ve spolupráci s odborem školství MHMP se po úspěšném prvním kole připravuje pokračování soutěže Praha plná památek, určené pro žáky základních škol.

HMP zřizuje 18 příspěvkových organizací v oblasti kultury: Divadlo v Dlouhé, Na Vinohradech, Na zábradlí, Spejbla a Hurvínka, Pod Palmovkou, Minor, Studio YPSILON, Hudební divadlo v Karlíně, Městská divadla pražská a Švandovo divadlo na Smíchově. Dále je to Symfonický orchestr HMP FOK, Hvězdárna a planetárium HMP, Galerie HMP, Muzeum HMP, NKP Vyšehrad, Městská knihovna, Pražská informační služba a do 31. ledna 2006 také Obecní dům.

12

Finance a kultura Výdaje rozpočtu HMP pro letošní rok činí 63 258 556,9 tisíc Kč a z toho je na kulturu určeno 2 108 598,4 tis. Kč, tedy úctyhodných 3,33 %. Z této částky získají příspěvkové organizace zřizované HMP 871 007 tis. Kč, na granty je vyčleněno 133 000 tis. Kč.

Výbor kultury, ochrany památek a cestovního ruchu Je orgánem zastupitelstva HMP, které jej volí vždy po komunálních volbách. Má 13 členů, vybíraných z řad zastupitelů, a složení výboru je výsledkem jednání politických klubů. Výbor má poradní funkci, zabývá se zejména rozpočtem pro oblast kultury, ochranou památek a cestovním ruchem (CR). Projednává vyhlašování a udělování grantů, vyjadřuje se k transformaci PO v oblasti kultury zřizovaných HMP, jedná Místní Kultura

Místa s přizvanými odborníky pro dané obory (např. o umístění Muchovy Slovanské epopeje v Praze, rekonstrukci Libeňského mostu), o aktuálních problémech v kultuře, pam. péči a CR či předkládá Radě HMP stanoviska a doporučení v těchto sférách, podílí se na vývoji zahraniční kulturní politiky města atd.

ských částech jsou obvodní knihovny součástí Knihovny hl. m. Prahy) atd. Nemalá část kulturních zařízení je v rukách soukromých subjektů či různých sdružení – např. multikina, divadla, galerie, kluby, muzea. Některá z nich se účastní grantových řízení v příslušných městských částech i na HMP.

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Festivaly, přehlídky, soutěže

Tato problematika spadala do působnosti radního pro oblast kultury, CR a kongresové turistiky, církví a náboženských společností RNDr. Igora Němce (do 31. 8. 2005). Ředitelem zmíněného odboru je Mgr. Jan Kněžínek. Odbor tvoří 5 oddělení: sekretariát ředitele odboru (4 pracovní místa), organizačně administrativní (10), památkových architektů, kunsthistoriků a archeologů (27,5), koncepce, koordinace projektů, kultury a CR (13) a příspěvkových organizací a grantové politiky (8). Tradiční lidová kultura HMP zatím nepovažuje za schůdné ani účelné pověřit některou ze stávajících PO funkcí pracoviště tradiční lidové kultury a péče o ni. Neuvažuje ani o zřízení nové organizace s uvedeným zaměřením. Neznamená to však, že by této oblasti nevěnovalo pozornost, viz vyjádření Igora Němce v Místní kultuře č. 3/2005, strana 25. Síť kulturních zařízení Praha je sídlem 16 kulturních institucí zřizovaných státem – jde o Národní památkový ústav, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Národní zemědělské muzeum, Národní galerii, Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní knihovnu, Památník národního písemnictví, Národní filmový ústav, Národní divadlo, Státní operu, Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor, Divadelní ústav, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu a Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana. Také jednotlivé městské části zřizují řadu kulturních organizací – kulturní domy, v okrajových částech také knihovny (ve velkých měst9 / 2005

HMP se podílí na pořádání řady akcí, např. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Svatováclavské slavnosti, Agharta Prague Jazz Festival, Alternativa (festival alternativní kultury), KHAMORO (světový romský festival) a mnoha dalších. Akcí, které pořádají jiné subjekty, je nespočet. Cestovní ruch Město se úspěšně prezentuje na veletrzích cestovního ruchu u nás i v zahraničí, kde obdrželo řadu prestižních ohodnocení. V anketě TTG Travel Awards získalo v letech 2003 a 2004 ocenění „Region nebo město, jehož služby jsou nejvíce oceňovány“. Na londýnském veletrhu byla Praha vyhodnocena britským odborným tiskem jako třetí nejoblíbenější cíl městského turismu (po Paříži a Barceloně). Turisté přijíždějící ze zahraničí získávají ve čtyřech střediscích Pražské informační služby řadu potřebných údajů týkajících se pobytu v našem hlavním městě, ale např. i zájezdů na Karlštejn, do Terezína, K. Varů. Nechybí ani možnost zakoupení třídenní vstupenky umožňující návštěvu 40 památkových objektů. Zeptali jsme se ředitele odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP Mgr. Jana Kněžínka: Co považujete za největší úspěchy v oblasti, kterou spravujete? „Jde zejména o dokončení první a přípravu druhé etapy transformace pražských divadel i postupnou přípravu transformace dalších příspěvkových organizací v odvětví kultury zřizovaných HMP. Ta byla zahájena založením a vznikem akciové společnosti Obecní dům, a.s.,

13

která k 1. 8. 2005 převzala činnosti stávající PO téhož jména, jež bude k 31. 1. 2006 zrušena. Významným úspěchem v oblasti fotografie je založení obecně prospěšné společnosti Pražský dům fotografie, o.p.s., která se jako samostatná nezisková organizace specializuje výhradně na toto médium v ČR. Bude napomáhat rozvoji a šíření fotografické tvorby a nových médií u nás a ve světě. Zanedbatelná není ani částka 133 milionů, jíž jsou dotovány nejrůznější projekty v kultuře formou grantů. Pominout rozhodně nelze ani obnovu zničených a poškozených prostor kulturních subjektů po povodni, např. Divadla pod Palmovkou, Městské knihovny, Divadla Archa, Divadla v Dlouhé, Galerie HMP, Muzea HMP a zahájení celkové rekonstrukce Hudebního divadla v Karlíně.“ Eva Veselá

Zástupci ministerstva V červnu se sešli zástupci krajských úřadů na další poradě s představiteli Ministerstva kultury. Diskutovali o památkovém zákonu a příslušných změnách, o problematice památkové inspekce, o kontrole obecních úřadů s rozšířenou působností krajskými úřady, o ochraně sbírek muzejní povahy. Dva diskusní podněty předložil odbor regionální a národnostní kultury. Prvním byla: „Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu“, kterou schválila vláda před dvěma lety a nyní nastal čas na průběžnou kontrolu toho, jak se toto vládní usnesení daří naplňovat. (Doporučení MK pověřit vybraná pracoviště výkonem těchto funkcí vyslyšely všechny kraje kromě Prahy. Kraje Liberecký, Olomoucký a Zlínský vytvořily svoji vlastní koncepci.) Další diskuse se věnovala systému zavedených postupových přehlídek v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit, které již není možné podporovat ze státní úrovně. Komplikacím by mohly předejít kraje, pokud by se podpory ujaly. [luk]

14

Internet s podporou SROP

Na pomezí orlickoústeckého a rychnovského okresu byl dokončen projekt internetizace mikroregionu Brodec v šesti obcích s deseti vesnicemi, v nichž žije 1200 obyvatel. Jde o jeden z prvních projektů v Královéhradeckém kraji, který je dokončován v rámci Společného regionálního operačního programu strukturálních fondů Evropské unie. Realizace tohoto projektu probíhala od 1. dubna a nyní byla předána první část – bezdrátový rozhlas. Ve druhé části projektu, kterou představuje internetizace, právě probíhá propojování všech deseti pracovišť, které umožní veřejnosti práci s internetem (o podmínkách využití rozhodnou samy obce). Náklady na projekt dosáhly 2,335 mil. Kč, z toho dotace ze strukturálního fondu činila 1 milion 751 tis. Kč, příspěvek ze státního rozpočtu 233 tisíc a z rozpočtu obcí 350 tisíc. Zprovoznění těchto deseti veřejných pracovišť umožní 24hodinové připojení k internetu občanům, kteří mají přímý pohled na hlavní anténu, za jednorázový poplatek 3500 Kč (technologii u domácího počítače) a necelých 300 Kč měsíčně. OÚ mají možnost připojit se zdarma. Centrální pracoviště bezdrátového rozhlasu, odkud je možné vysílat buď do jednotlivých obcí, nebo do celého mikroregionu, navíc vybavené GSM bránou, je umístěno na obecním úřadu Borovnice. Systém bude napojen na integrovaný záchranný systém Královéhradeckého kraje. Redakčně kráceno Josef Krám

Kraj podpořil projekt

Rada Moravskoslezského kraje podpořila žádost a.s. Vítkovice o získání prostředků na projekt „Kompletní obnova a restaurování Národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice“ z prostředků mechanismu EHP/Norsko. Projekt je zaměřen na zlepšení péče, ochranu a obnovu specifického movitého i nemovitého kulturního dědictví. Cílovým stavem je zpřístupnění Vysoké pece, koksovny a příslušejících dalších objektů veřejnosti a zajištění ostatních nemovitostí tak, aby neohrožovaly okolí. [luk] Místní Kultura

Místa

Napoleon znovu zaútočí Slavná a do té doby nejkrvavější bitva tří císařů na moravských polích se odehrála 2. prosince 1805. Napoleon zde porazil ruskou a rakouskou armádu čítající celkem 85 tisíc vojáků. Tato událost vešla do dějin i počtem padlých, obrovským utrpením a strádáním civilního obyvatelstva. Legendy vyprávějí o rudém slavkovském slunci nad žatčanským a měnínským rybníkem, které se staly hrobem stovek vojáků. K uctění 20 000 padlých zde byla v letech 1910 až 1912 postavena Mohyla míru a organizovaly se nejrůznější pietní a společenské akce. Také proběhly první pokusy o bitevní rekonstrukce, ale druhá světová válka a následná léta komunismu tento vývoj přerušila. Jisté uvolnění znamenala 60. léta a období po pádu totality. Systematická činnost, koordinovaná s dalšími subjekty, se však začala vyvíjet až Projektem Austerlitz 2005. A právě na rok 2005, kdy si připomínáme 60 let od skončení 2. světové války, připadá i dvousté výročí bitvy u Slavkova, která se v rámci velkolepých vzpomínkových akcí, jež se uskuteční ve dnech 30. 11. až 4. 12., znovu odehraje pod vrchem Santon 3. prosince. Celá řada projektů s výročím souvisejících probíhá po celý rok, ať už jde o vědecké konference, semináře či pietní setkání. Už v lednu bylo otevřeno oficiální infocentrum Austerlitz-Rohlenka, v dubnu se např. konal v Historickém muzeu ve Slavkově u Brna festival válečné literatury faktu, na hradě Špilberk připravilo Muzeum města Brna novou výstavu předmětů a dokumentů „Pamatují Napoleona“ atd. Jednoho z hlavních organizátorů – Miroslava Jandoru – jsme požádali o krátký rozhovor: Nápad obnovit Napoleonskou tradici je pozoruhodný, co nebo kdo byl u jeho zrodu? Pokud hovoříme o zrodu po pádu komunistického režimu, tak to byli zejména kluby vojenské historie a zástupci obcí společně s přáteli, poté se přidali i zástupci některých muzeí v regionu. Neopominutelnou úlohu měli i jednotlivci, kteří se historií napoleonských válek zabývali i před rokem 1989 a měli s tím mnoho nepříjemností. Hlavním sdělením všech těchto akcí je pietní 9 / 2005

vzpomínka na padlé a připomínka dávné historie.

Nová stálá expozice v Památníku

Které subjekty se podílejí na organizaci celé akce? Kdo je partnerem projektu? Všechny akce na Slavkovském bojišti, které se týkají Projektu Austerlitz 2005, zastřešuje Mohyla míru - Austerlitz o.p.s. Produkčně je zajišťuje firma Davay Communications s.r.o., která společně s Central European Napoleonic Society, jež sdružuje kluby vojenské historie, produkuje „Vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova“. Na projektu se dále podílejí kromě mnoha dalších obcí Tvarožná u Brna a Slavkov u Brna. Partnerem se může stát každý, kdo má zájem spolupracovat a pomoci při přípravě. V současné době je to Jihomoravský kraj, který na akce už loni významně přispěl. Mezi již tradiční partnery patří také firmy: Českomoravský cement a.s., Komerční banka a.s., Sita CZ a.s., Delta a.s., Moravské naftové doly a.s., Víno Marcinčák a další.

15

Jak se daří pokrýt náklady na celý projekt? Náklady na všechny letošní akce činí zhruba 25 mil. Kč a samotné zimní vzpomínkové akce, spolu s rekonstrukcí bitvy mají rozpočet cca 15 mil. Kč. K dnešnímu dni (2. 5. 2005) mohu konstatovat, že je předběžně zajištěna 1/3 z celkové sumy. V současné době nese všechny výdaje produkční firma, protože již bylo nutné hradit zálohy dodavatelům některých prací a zařízení. Musím potvrdit, že zástupci obcí a měst nám vycházejí maximálně vstříc, spolupracujeme bez problémů. V čem bude letošní rekonstrukce 200. výročí bitvy odlišná od minulých ročníků? Letošní akce chystáme mnohem větší, jen vojska obsáhnou 4000 osob. Také návštěvníků očekáváme mnohonásobně víc než v uplynulých letech. Zájem, zejména ze zahraničí, je obrovský. Pokud se všeho zhostíme s úspěchem, může to být startovacím můstkem pro turistický ruch v tomto regionu. Bohužel však musíme vzdorovat i zvůli státních institucí. Armáda České republiky se totiž rozhodla na Prateckém návrší, 800 m od Mohyly míru, památníku padlých, vybudovat novou dominantu. Má to být „páteřní 3D radar“ pro potřeby NATO. Nebere na vědomí naše námitky a ignoruje skutečnost, že radar může stát na jiných místech. Představa, že by v Evropě, v památkové zóně, chtěl někdo něco takového postavit, je nemyslitelná. Bojujeme a máme podporu široké veřejnosti u nás i v Evropě. Jak spolupracujete s místními kulturními institucemi? Spolupracujeme s 18 obcemi a dvěma městy Slavkovského bojiště. (Pozn. red.: Šlapanice a Slavkov u Brna). Naší prioritou je dosáhnout spojení muzeí této lokality, alespoň virtuálně, protože mají různé majitele: Jihomoravský kraj, město, soukromá firma. (Pozn. redakce: jde o tato muzea - Historické muzeum ve Slavkově u Brna, Mohyla míru /u památníku padlých je i muzeum/, soukromé Muzeum na Staré Poště Pozořické a Muzeum ve Šlapanicích). Chtěli

16

bychom, aby se podařilo vybudovat exkluzivní expozici Slavkovského bojiště, rozmístěnou jak na Mohyle míru, tak v obou městech. Nemělo by jít „jen“ o výstavu k výročí, ale o expozici postupně doplňovanou a vyvíjející se. Ukázala by nejen Napoleona a vojska, ale i dopady této války na obyvatele, region a celou Evropu. Slavkovské bojiště představuje unikát. Řekněte, kde na prostoru tohoto druhu najdete čtyři muzea a navíc jedno z nich je jedinečným památníkem? Také bychom chtěli, aby se udělala dlouhodobá koncepce rozvoje výstavy a aby Mohyla míru – Austerlitz o.p.s., Projekt Austerlitz i C. E.N.S. měly právo o obsahu spolurozhodovat. Dalším efektem budou nesporně menší výdaje a lepší kontrola nad nimi. Zdá se mi rozhodně hospodárnější a i pro získání prostředků jistě jednodušší realizovat jednu expozici, než na koleně lepit více oddělených. Podrobné informace: WWW.AUSTERLITZ2005.CZ

Peníze z EU na opravu kostelů Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách, skanzen středověké vesnice Villa Nova Uhřínov pod Deštnou a Sdružení Neratov dostaly grant Evropské unie. Potvrdil to ředitel deštenského muzea Bohumír Dragoun s tím, že jde o grant ve výši 10 milionů korun v rámci projektu Kultura 2000. „Tyto peníze jsou určeny na rekonstrukci kostela svatého Matouše na Jedlové v Deštném v Orlických horách, dokončení úprav v kostele svatého Vavřince v Uhřínově pod Deštnou a na zastřešení kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově,“ dodal ředitel. Josef Krám MÍSTA PANENSKÝ TÝNEC (360 obyv., okres Louny): V Panenském Týnci 25. 6. slavili 890. výročí existence. Dějiny obce jsou spojeny s klášterem klarisek. První písemná zmínka o obci je datována rokem 1115. Historický ráz oslav podtrhlo pásmo gotických a renesančních písní a tanců profesionálního souboru z Hradce Králové v dobových krojích. (Deník Lučan, 27.06.2005)

Místní Kultura

Místa

Široká kulturní nabídka ve Vyškově

Město Vyškov, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1141, je v současné době domovem téměř 23 tisíc obyvatel. Přirozené správní, kulturní i hospodářské centrum okresu se může pochlubit řadou významných památek, kulturních zařízení, spolků a dalších subjektů působících v oblasti kultury. Pestré menu zahrnuje koncerty, divadelní představení, folklorní vystoupení, filmové přehlídky atd.

Foto ev

V posledních letech byl zrekonstruován objekt bývalé školy pro Knihovnu K. Dvořáčka, úpravami prošly budovy, v nichž sídlí Městské kulturní středisko, do nových prostor se nastěhovalo Turistické informační centrum (těmto institucím jsme se letos v Místní kultuře už věnovali). Stavební práce se nevyhnuly ani Muzeu Vyškovska. Městský rozpočet a kultura Z letošního rozpočtu města ve výši 356 milionů Kč jde na oblast kultury 20 miliony Kč. Město zřizuje Knihovnu K. Dvořáčka a Městské kulturní středisko, pro něž je z uvedené částku vyčleněno 16 milionů Kč. Finanční podpora neziskovým organizacím probíhá formou finančních příspěvků, které pro letošní rok představují 370 tisíc Kč. Například občanské sdružení Thalia získalo 135 tisíc Kč na výdaje spojené s pořádáním divadelních festivalů Trdloviny a Trdlinky a další projekty (Rýmované večery, Školička dramatické výchovy aj.), stejnou částku obdržel Muzejní spolek na podporu vědecko-výzkumné činnosti muzea či 200. výročí bitvy u Slavkova. Na generální opravy památek jiných vlastníků uvolnilo město 2,8 mil. Kč, za více než půl milionu Kč probíhá oprava drobných objektů. V rámci Programu regenerace městských památkových rezervací se od Ministerstva kultu9 / 2005

ry podařilo letos získat 790 000 Kč, které byly použity na dokončení kompletní rekonstrukce Hřbitovního kostela Panny Marie. Městský rozpočet dále počítá s dalšími 3,5 miliony na rozsáhlejší investice v této oblasti. Kulturní komise Má 14 členů, jejichž zastoupení odpovídá politickému rozvržení na radnici a také odbornosti. Podílí se zejména na mapování situace v oblasti kultury, projednávání této problematiky, navrhuje koncepce rozvoje kulturních aktivit realizovaných na místní úrovni, předkládá radě města návrhy konkrétních projektů na řešení zásadních a dlouhodobých úkolů, navrhuje poskytování finančních příspěvků na podporu činnosti neziskových organizací atd. Pro dobrou informovanost občanů Veškeré dění ve městě podchycuje a pro další generace uchovává kronika s přílohami i bohatou fotodokumentací. Posledních pět ročníků najdeme uložených na radnici, předchozí v příslušném archivu. Vyškovský zpravodaj, měsíčník pro Vyškov, Opatovice, Lhotu, Rychtářov, Hamiltony a Pařezovice vychází letos 34. rokem. Občané jej dostávají zdarma. V režii města je i provozování kabelové televize. Využívá se síť UPC, náplň informačního kanálu zajišťuje město. Této nabídky využívá kolem poloviny obyvatel města (funguje 3,5 tisíc zásuvek). Vysílání probíhá denně (5x po 15 až 20 minutách), premiéra pořadu se koná ve středu, v další dny pak reprízy. Televizní vysílání, uskutečňované od poloviny devadesátých let, zajišťuje technický pracovník, šéfredaktor a tým externích

17

redaktorů. Roční rozpočet činí asi 600 tisíc Kč. Od letošního léta je vysílání kabelové televize přístupné i na internetu na WWW.VYMIK-TV.CZ, což umožňuje sledovat všem vyškovským občanům aktuální zpravodajství. V anketě odpovídali občané města na otázku: Které médium je pro vás hlavním zdrojem informací o dění na radnici? 52 % zvolilo Vyškovský zpravodaj, 17 % kabelové vysílání, 7 % webové stránky. Podpora cestovního ruchu V programovém prohlášení Rady města na léta 2002 – 2006 bylo uvedeno: „Zřídit komisi Rady města pro CR a podporovat tvorbu turistických produktů“. Ačkoli k ustavení komise prozatím nedošlo, Vyškov intenzivně pracuje na rozvoji turistické nabídky regionu. V letošním roce došlo například za finanční podpory Jihomoravského kraje k otevření nové cyklostezky Srdcem jižní Moravy, která propojuje atraktivní regiony Blanenska a Vyškovska. Městu se rovněž podařilo získat evropské finanční prostředky (z fondu SROP) na nový prezentační katalog „Vyškovsko a další doprovodné služby“, který je nyní ve fázi přípravy. Eva Veselá

Můžete přispět na památník TGM v Hustopečích Nedávná televizní anketa „Největší Čech“ a umístění T. G. Masaryka na druhém místě potvrdily, že náš první prezident je legendou a zářným vzorem člověka, na kterého nelze zapomenout. Jižní Morava patřila k dětství a mládí Tomáše Garriqua Masaryka. Narodil se v Hodoníně coby první dítě chudých rodičů a záhy vynikal bystrostí, odvahou a temperamentem. Byl obdařen smyslem pro spravedlnost, soucitností a v neposlední řadě dravou bojovností. V jeho činorodém životě, nabitém sebevzděláváním a prací se odrážely jeho mravní, duchovní a intelektuální postoje vštěpované už přísnou výchovou dominantní a vzdělané matky. Ta pocházela z Hustopečí a představitelé tohoto města, aniž byli ovlivněni populární televizní anketou, rozhodli už v březnu roku 2004, že zde postaví Masarykovi pomník. Vyhlásili užší neveřejnou soutěž, ve které koncem minulého roku zvítězil svým ojedinělým návrhem Jan Ambrúz. Kovová deska o rozměrech 4 x 4 m s prořezanými písmeny T G M bude instalovaná v parku před bývalou piaristickou reálkou, kterou Masaryk navštěvoval v letech 1861 až 1863. Ze šachty se světelným zdrojem umístěné pod objemnou deskou se budou „promítat“ prezidentovy iniciály do korun stromů. Na realizaci pomníku T. G. M., jehož slavnostní odhalení se chystá na příští rok, lze přispět libovolnou finanční částkou na účet zřízený u České spořitelny číslo 182 – 1382158309/0800 nebo přímo do zapečetěné kasičky na hustopečské radnici a dalších místech. [luk] MÍSTA

PÍSEK (30 tis. obyv.): Od příštího roku má být na kulturu v Písku určeno asi 25 mil. Kč, peníze se však rozdělí prostřednictvím grantů. Město zřídí Centrum kultury Písek, jehož součástí se stanou Kulturní klub a Divadlo F. Šrámka. Samostatná zůstane jen Městská knihovna. Počet zaměstnanců se sníží z 36 na 11, což ušetří na mzdách 3,8 mil. Kč, které půjdou na granty na podporu kulturních aktivit. (Listy Písecka, 28.06.2005)

18

KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ (16 tis. obyv., okres Chomutov): Téměř 140 mil. Kč získalo v loňském a do poloviny letošního roku město Klášterec nad Ohří z fondů Evropské Unie. Největší dotaci 80 mil. Kč použije na dostavbu lázeňské zóny a obnovu historického centra, které přijdou město celkem na 110 mil. Kč, z čehož 82 mil. Kč je ze Společného regionálního operačního programu a 16,5 mil. Kč přidalo Ministerstvo pro místní rozvoj. (Deník Chomutovska, 27.06.2005)

ČERNOŠICE (4,4 tis. obyv., okres Praha-západ): Zajímavosti z historie Černošic jsou k nahlédnutí na speciálních internetových stránkách, které připravil tamní odbor kultury. Tyto webové stránky byly vytvořeny k zaznamenávání historických a současných událostí v Černošicích a okolí a událostí s tímto městem souvisejících. Na portál může každý umístit vlastní příspěvky. (MF Dnes, 21.06.2005)

Místní Kultura

Místa Romské slavnosti Dne 19. 6. 2005 v odpoledních hodinách jsem byl přítomen zajímavé slavnosti v areálu kláštera v Hejnicích. Občanské sdružení Kulturní tradice Mgr. Dušana Kotlára zde připravilo pro svoje členy velmi pozoruhodnou podívanou. Před kostelem u studánky se zázračnou vodou provedl pan páter posvěcení patronky Romů. Odsud doprovodily s průvodem, hudbou a tancem, zástupy diváků patronku Sáru do kostela. Zúčastnění hosté i turisté s obdivem a zvědavostí sledovali slavnost a kulturní vystoupení, která vysvětlovala proč si Romové vybrali právě Sáru za svou patronku. Romové i návštěvníci vyslechli nejen odkud romská komunita pochází, význam a původ slova „Cikán“, ale i čím se živili, v kterých řemeslech vynikali − jako kováři, kotláři, košíkáři atd. Dozvěděli se, jaké zvyky dosud dodržují a jak velké je jejich hudební a taneční nadání. Poděkování a úctu si zaslouží hlavně organizátor celé slavnosti pan Mgr. Dušan Kotlár, který akci připravil. Skloubit historii, život a kulturu Romů v takovém malém časovém rozpětí je nejen obdivuhodné, ale i velice záslužné. Účastníci slavnosti měli možnost poznat tradice romské komunity. Celá akce dala šanci porozumět romské menšině, čímž přispěla k jejímu začlenění do občanského života. Redakčně upraveno Viliam Dušek

Festival ve Starých Hradech

Zámek ve Starých Hradech není jen schránkou Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Je i kulturním centrem, kde během roku přesáhne počet setkání, ať u příležitosti výtvarných výstav, koncertů a jiných vystoupení, desítku. Jednou z velkých akcí byl na konci července 6. zámecký hudebně - literární festival. Mezi hlavní aktéry už od začátku patří recitátor Alfréd Strejček a kytarista Štěpán Rak. Právě mistr kytary tu slavil své šedesátiny, a tak se letos počet vystupujících rozrostl o mnoho gratulantů. proChor 9 / 2005

Cestovní ruch ovlivňují i drobnosti Konec času dovolených vybízí nejen k rekapitulaci osobních zážitků, které cestování po místech přináší, ale je také možné hodnotit kvalitu souvisejících služeb. Pozornost následujícím řádkům by měli věnovat zejména pořadatelé a osoby zodpovědné za lokální cestovní ruch a uvědomit si, jak mnoho musí vynaložit, aby turistu zlákali, a jak málo někdy stačí, aby jej „otrávili“. Text, který níže přetiskujeme se svolením redakce Turistického informačního magazínu TIM, shrnuje řadu problémů, jichž si všiml zahraniční návštěvník Frank Ingram. „Kvůli zaměstnání mojí ženy mám to štěstí žít rok v České republice. Jsem hlavním organizátorem našich rodinných výletů, při nichž chceme vidět co nejvíc z této země. Většina našich zážitků byla velmi pěkná a lituji, že zde budu jen jeden rok. Ovšem jednou z věcí, kterou se někteří lidé v českém průmyslu cestovního ruchu musí teprve naučit, je ‚Dělej co říkáš – říkej co děláš.‘ Už jsme se setkali mimo jiné s následujícím:  Byly nám prodány lístky na výstavu, o níž prodejce věděl, že je zavřená (Pražský hrad – katedrála sv. Víta).  Po příchodu do muzea v 15.00, které všude píše (i na své bráně) zavírací dobu 17.00, nám řekli, že poslední prohlídka byla ve 14.30 (Kutná Hora).  Dozvěděli jsme se, že všechny vstupenky na prohlídku hradu byly prodány týdny dopředu autobusovým zájezdům (Český Krumlov).  Na prohlídce pouze v češtině (jediná nabízená), na níž 90 % návštěvníků nemluvilo česky, bylo naší průvodkyni (která umí anglicky a německy) zakázáno používat cizí jazyk (divadlo v Českém Krumlově). Obzvláště mě dojalo, že audiovizuální prezentace, která byla důležitou součástí prohlídky, neměla titulky. Používání vícejazyčných audio či video prezentací a textů není žádnou novinkou

19

a překvapuje mě, že mnoho významných atrakcí nemá ani jednoduché vícejazyčné informační tabule.  Muzeum zavřené „z důvodu inventury“ (Písek – při druhé návštěvě velmi dobrá instituce). Nikdy předtím jsem neslyšel, že by muzeum zavřelo kvůli inventuře.  Významné muzeum zavřelo bez udání důvodu přes nápis na vstupních dveřích, který říkal že je otevřeno (Galerie moderního umění – Hradec Králové). Hlavní expozice (kterou jsme přijeli navštívit) byla označená jako dočasně zavřená (bez udání důvodu). Vedlejší expozice podle stejné tabule měly být otevřené. Ovšem nebyly!  Města propagují místa, jež nejsou běžně přístupná veřejnosti. Toto je problém zvláště v menších městech, kde například inzerují působivý interiér kostela jako svou hlavní atrakci. Ten ale může návštěvník vidět jen při nedělní bohoslužbě v 8.00 ráno.“ Autor těchto postřehů ještě nakonec dodává, že většinu problémů měli s „velkými“ turistickými atrakcemi. Naopak chválí místní a regionální výstavy v menších městech, které jsou obvykle přístupny tak, jak je psáno, často jsou navrženy velmi originálním způsobem a mívají nadšené, ochotné a informované lidi (Třebíč a Pardubice vynikají). Ti, co se starají o „velké“ atrakce, by se podle něj měli od nich učit. Zdroj: TIM – Turistický informační magazín. (č. 3/2005), WWW. CZECH-TIM.CZ [ika]

20

Nahlédnutí do starých smržovských kronik Kdo přijal naše pozvání do smržovského Zámečku na výstavu Smržovka 1905 – 2005 jistě nelitoval. Kromě překrásné sto let staré listiny, kterou byla Smržovka povýšena na město, dokonalé makety rozhledny Černá studnice, mnoha zajímavých fotografií, dokumentů a neméně zajímavého filmového sestřihu některých historických smržovských událostí, mohl obdivovat i smržovské kroniky. Vždyť nahlédnout do starých kronik se naskytne tak výjimečně! Z nejstarších smržovských kronik, ve kterých mohli návštěvníci výstavy zalistovat (jedná se o dvě německé kroniky z let 1928 – 1935 a 1936 – 1942), lze zjistit, že dějiny našeho města sepisoval až do roku 1935 učitel ve výslužbě, regionální historik Josef Meissner. Zda to byla jeho první kronika, nevíme. Z materiálu vypracovaného Státním okresním archivem v Jablonci nad Nisou k osobnosti Josefa Meissnera lze usoudit, že se touto činností zabýval již dříve, od roku 1921, kdy byl penzionován, aby se mohl věnovat historickému bádání. V roce 1935 s nástupem Konráda Henleina se funkce kronikáře vzdal. V roce 1936 byl městským úřadem pověřen Gustav Vogl, rovněž učitel ve výslužbě, aby pokračoval v psaní místní kroniky, byl však nemocen a v roce 1937 zemřel. Počátkem roku 1938 se tohoto úkolu ujal Josef Schöler a v kronice popsal roky 1936 až 1942. Kroniky byly pokládány za ztracené, až v březnu 2004 byly překvapivě objeveny. Jedná se o dva svazky obsahující celkem 400 stran. Oba svazky jsou vázané knihy, psané ručně kurentem. Po kaligrafické stránce to jsou dokonalá díla opatřená nádhernými perokresbami vytvořenými místním malířem Fredem Hartigem. Josef Meissner, autor prvního dílu, se snažil podávat události objektivně bez toho, že by dával najevo preferenci některé skupině nebo názoru. Druhý díl kroniky vytvořil Josef Schöler, ten hned v úvodu uvádí, že hlavním posláním kronikáře je sloužit národovectví, což se dále projevuje absolutní věrností a podřízení se Konrádu Henleinovi a Adolfu Hitlerovi a politickým stranám SdP a NSDAP. Ročníky 1939 a 1940 jsou plné přesvědčení o brzkém vítězství Německa ve 2. světové válce a optimismu, že se tomu tak stane ve velmi krátké době. Když bylo později jasné, že se dobyvačné cíle hitlerovského Německa a jeho stoupenců hroutí, nenašel již zřejmě kronikář sílu popisovat další vývoj událostí. Schölerova kronika je nicméně důležitým svědectvím předválečného a válečného dění v Sudetech, Místní Kultura

Místa viděno z pohledu stoupenců nacismu. O tyto vzácné historické archiválie projevil zájem státní okresní archiv. Po ukončení výstavy a po provedení kopií, předáme kroniky tam, kam zcela logicky patří a kde se o ně nejlépe postarají, do státního archivu. Nahlédnout do těchto kronik v rámci výstavy byla tedy pro občany a návštěvníky Smržovky zcela jedinečná příležitost. Navíc nešlo jen o prázdné obdivování překrásného písma a obrázků, pro zájemce byly přímo na místě překládány požadované pasáže do češtiny. Neznamená to ale, že je v současné době k dispozici souvislý překlad celé kroniky. To je, bohužel, pro náročnost zatím neřešitelné, přesto je velmi lákavá představa vlastnit do budoucna digitální podobu kronik včetně jejich německého přepisu a českého překladu. Na závěr školního roku navštívilo výstavu také několik tříd smržovské základní školy. To, že zaujme expozice věnovaná školství na počátku minulého století, která dětem dovolila zasednout do staré lavice, psát perem, které bylo třeba předem namočit do kalamáře, prohlédnout si dobové školní pomůcky a učebnice, bylo od počátku zcela zřejmé. Co ale překvapilo, byl zájem o kroniky. Možná tomu pomohl způsob, jakým byly kroniky představovány, možná i dlouhodobá snaha smržovských učitelů probouzet v dětech zájem o místní historii. V každém případě nejstarší smržovské kroniky splnily to, co je jejich hlavním úkolem a smyslem – zachovávat místní dějiny pro poučení budoucích generací. Sama výstava, která vznikla při příležitosti oslav stého výročí povýšení Smržovky na město a jejíž vznik finančně podpořilo Ministerstvo kultury, přivítala téměř tisícovku návštěvníků a podle jejich reakcí můžeme usuzovat, že jim udělala radost. Ty starší zavedla kousek zpátky do historie a připomněla jim minulé časy, těm mladším dokázala, že žijí ve městě, které si zaslouží jejich obdiv. Miroslava Ledecká, kronikářka 9 / 2005

Muzeum a kronikáři

Středočeského kraje potřetí Od čísla 6 MíKu jsme vás informovali o spolupráci muzeí a kronikářů v jednotlivých okresech tohoto kraje. Nyní se zastavíme v posledních dvou okresech – Mělníce a Kolíně. Regionální muzeum Mělník Muzeum po roce 1989 nepřerušilo spolupráci s kronikáři. Určený pracovník poskytuje metodickou pomoc, každoročně je pro ně pořádán seminář. Na něm přednáší vždy na určité téma odborníci z různých organizací. Zatím poslední setkání proběhlo v dubnu loňského roku a účastnilo se ho kolem dvaceti kronikářů. Hlavní téma: ukládání a ochrana archivovaných fotografií, přiblížil v přednášce J. Zikmund z Muzea východních Čech v Hradci Králové. V závěru proběhla výměna zkušeností mezi účastníky, diskuse a otázky k problematice této práce. Kronikáři pomáhají instituci s evidencí památek, s částečným dozorem při zemních pracích (pro případ archeologických nálezů), s určováním některých objektů, míst událostí atd. Mělnický okres tvoří 70 obcí, v polovině z nich muzeum eviduje kroniky, pasportizační zápisy se uskutečnily ve 27 kronikách. Je však možné, že i některé další obce vedou kroniky, ale muzeum o tom neinformovaly. Kronikáři mají přístup do muzejní knihovny, na požádání jsou pro ně vyhledávány např. fotografie, zejména novým adeptům je poskytována metodická pomoc při vedení zápisu (často za přítomnosti starosty obce). Na žádost kronikáře Vraňan byla fotografována kolekce archeologických materiálů v Mlčechvostech a Vraňanech pro fotodokumentaci této kroniky. Regionální muzeum Kolín Do roku 1995 muzeum úzce s kronikáři spolupracovalo, proplácelo i roční zápisy. V této době měl okres Kolín kolem 80 obcí, z toho v 65 se vedla kronika. Zařízení připravovalo dvakrát ročně setkání, většinou v Kolíně. Ale kronikáři se scházeli např. i v kouřimském skanzenu nebo v Podlipanském muzeu v Českém Brodě. Kromě setkání kro-

21

nikářů, které proběhlo v roce 1994 naposledy, a zájezdů se konaly tzv. výjezdní aktivy, při nichž účastníci navštívili vybranou obec okresu, kronikář seznámil přítomné s obcí a poté následovala beseda nad jeho kronikou. Kronikářům byly zasílány pravidelně dotazníky (vracelo se jich cca 30 %), pomocí nichž získávala instituce cenné informace o životě obce, památkách atd. Od poloviny 90. let nabízí muzeum metodickou pomoc zejména začínajícím adeptům kronikářství a nyní zvažuje i její rozšíření. Kraj, muzeum, kroniky V současné době je zřizovatelem všech uváděných muzeí Středočeský kraj. V materiálu Kultura a kulturní dědictví (www.kr-stredocesky.cz) deklaruje základní funkce kultury jako tvorbu, zprostředkování, uchování a využívání kulturních hodnot. Všechny tyto atributy splňuje kronika prostřednictvím ročních zápisů, příloh a fotodokumentace. Hejtmanovi kraje Ing. Petru Bendlovi jsme proto položili následující otázky: Má kraj zájem na vedení kronik v jednotlivých obcích a na spolupráci kronikářů s muzei? Z hlediska uchování historické paměti i vzhledem k cenné prvorepublikové tradici pokládám za velmi důležité, aby obce vedly své kroniky. My motivujeme naše muzea, aby pomáhala kronikářům například formou konzultací, školení, přednášek či přímé spolupráce. I ve schválené koncepci rozvoje muzeí počítáme se vzájemným kontaktem mezi našimi institucemi a kronikáři. Pro nás je to samozřejmě také cesta k budování užších vazeb s obcemi. Pro muzea jsou kronikáři velmi cenným zdrojem informací. Víme, že v některých místech pomáhají kromě muzeí také státní okresní archivy. Uvažuje kraj o vyčlenění finanční částky na pořádání seminářů pro kronikáře? Finanční pokrytí zmiňované spolupráce je záležitostí rozpočtu jednotlivých muzeí. V rámci celkové strategie je ale úzký kontakt s kronikáři pokládán za důležitou součást práce našich organizací. Děkuji Eva Veselá

22

Co nabízí Hlinečan

Předchůdcem dnešního Městského kulturního klubu Hlinečan (MKK) byla osvětová beseda založená v roce 1960. Poté se změnila v odborový klub, který do roku 1993 působil pod Elektropragou Hlinsko. Novým zřizovatelem příspěvkové organizace MKK i majitelem objektu Společenského domu se stalo město, které má pronajato ještě Komorní divadlo, vrácené v restituci Orlům, a kino. K pořádání kulturních akcí tedy slouží Komorní divadlo s kapacitou 296 míst, v němž je možné navštívit divadelní představení, koncerty, výstavy i kurzy tance a společenské výchovy atd. Společenský dům, s kapacitou hlediště 60 míst, je sídlem loutkového divadla, ve zdejších klubovnách se scházejí zájmové skupiny. Zázemí zájmové činnosti MKK zřizuje řadu souborů a kroužků. Soubor loutkového divadla tvoří příslušníci mladší a střední generace, jeho historie sahá do 20. let minulého století. Pěvecký sbor Signum je smíšeným sborem s klasickým repertoárem a kromě starší generace do něj začínají nalézat cestu i mladí. Za dirigentským pultem dechové hudby Hlinečanka, s téměř třicetiletou tradicí, stojí učitel zdejší ZUŠ. MKK zřizuje i další dvě dechové kapely, které zabezpečují kulturní, společenské a politické události v Hlinsku a okolí, a dvoučlennou doprovodnou instrumentální skupinu Duo Classic (taneční kurzy apod.) Dětský folklorní soubor Vysočánek existuje od 70. let minulého století. Folklorní soubor písní a tanců Vysočan oslaví v příštím roce čtvrt století činnosti, má téměř 40 členů v hudební a taneční složce. Taneční studio Ridendo sdružuje již pět let příznivce moderního tance, a dává tak možnost smysluplně naplňovat svůj volný čas více než 100 dětem a mladým lidem. Nabídku doplňují dva kroužky – Fotoklub a Křížovkáři. Granty Město je vypisuje třikrát ročně a pro oblast sportu a kultury na ně vyčleňuje 900 tisíc Kč. Místní Kultura

Místa Granty na 1. a 2. pololetí jsou určeny na pořádání konkrétních akcí a neobsahují náklady spojené s činností kroužků a souborů (součástí rozpočtu MKK). Třetí, výkonnostní granty se odvíjejí od úspěšnosti jednotlivých subjektů, udělují se podle předložených zpráv (např. soubor vystupoval na řadě míst, úspěšně reprezentoval město). Akce s tradicí První ročník Výtvarného Hlinecka proběhl v roce 1960, uspořádala jej Národní galerie (NG) s Osvětovou besedou Hlinsko a v Komorním divadle na něm prezentovala kolem šedesátky soch a plastik K. Lidického. V následujících letech se představily díla dalších předních umělců – A. Slavíčka, F. Kavána, L. Kuby, V. Sedláčka, J. Mařáka, J. Čapka, J. Zrzavého atd. Od roku 1996 se výstavy pod názvem Výtvarné Hlinecko přesunuly do prostor Městského muzea a galerie. Letošní 46. ročník se uskutečnil opět v muzejních prostorách a přiblížil tvorbu V. Brožíka. Výstavy se v posledních letech konají za podpory Pardubického kraje a jsou zařazeny do programu Tvář Pardubického kraje. Další akce, která se uskutečnila již podesáté, nese název Adámkovy folklorní slavnosti. Navštívit je můžete vždy poslední víkend v srpnu v hlineckém Betlémě (součást Souboru lidových staveb Vysočina). Jde o nesoutěžní festival přehlídkového typu, doplněný doprovodnými akcemi (výstava Výtvarné Hlinecko, jarmark, turistický pochod, cykloturistická akce atd.). Festival má nadregionální charakter, finančně jej podporuje Pardubický kraj, Folklorní sdružení ČR a město Hlinsko. Řeč čísel V loňském roce se uskutečnilo 19 divadelních a hudebních představení pro dospělé, 20 vystoupení pro MŠ a ZŠ, 8 loutkových představení, 171 filmových promítání, 3 kurzy tance – základní (37 párů), pokračovací taneční (15) a taneční pro manželské a přátelské páry (13). Výstavy v letních měsících zhlédlo 1145 návštěvníků. Včetně zkoušek zájmových kroužků a souborů proběhlo v Komorním divadle 174 a ve Společenském domě pak 378 akcí. Eva Veselá 9 / 2005

Kina v minulém roce

Také letos v červnu vydalo Ministerstvo kultury, Odbor kinematografie a státních fondů, Zprávu o české kinematografii. Podle ní stagnuje počet multikin, jejich podíl na tržbách i návštěvnosti. Ale přesto multikina zaujímají v počtu návštěvnosti prvních patnáct míst. Počet multikin se nezvýšil Po prudkém vzestupu návštěvnosti i tržeb multikin přišla stagnace. Nezvýšil se jejich počet, stále se drží na čísle 15 (se 136 sály + 1 IMAX), z toho jich je Praze deset a v Brně dva, po jednom v Ostravě, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Stejně tak nepokračoval příliv dalších diváků. Největší návštěvnost měla pražská Flora IMAX (má 8 + 1 sál). Sem zavítalo 822 tisíc filmových příznivců, což je ve srovnání s předchozím rokem o 66 tisíc méně. Následoval Nový Smíchov se 788 tisíci prodaných vstupenek (proti roku 2003 snížení o 100 tisíc), Olympia v Brně-Modřicích s 597 tisíci (snížení o 62 tisíc). Největší nárůst zaznamenala pražská Metropole Zličín, o 74 tisíc návštěvníků, a počtem 361 tisíc se umístila na 9. místě. K dosavadním multikinům mohou dříve či později přibýt další – v Olomouci, Liberci, Plzni a později také ve Zlíně, Pardubicích, Ústí nad Labem a možná i v Mladé Boleslavi. O dalších se uvažuje v Ostravě či v Praze. Jejich výstavba však většinou současně znamená zánik kin klasických. V Praze tak zaniklo jedno, v Brně dvě a v Pardubicích (blízkost multikina v Hradci Králové) také jedno kino. Přežijí jednosálová kina? Klasická kina promítají převážně v jednom sále. Výjimkou je mostecký Kosmos-Maxi se 3 sály, po dvou sálech má Kino 99 v Kolíně, Elektra v Plzni, Světozor v Praze a Svět ve Znojmě. Dobře si vedou artová kina: v centru Prahy Aero a Světozor, v Brně Art a Scala. Nejvyšší návštěvnost mělo v této kategorii kino Metropol v Olomouci, jehož promítání zhlédlo 125 tisíc diváků, tedy o 2 tisíce více než v roce

23

2003. Nárůst počtu diváku zaznamenala zejména kina, která prošla rekonstrukcí nebo modernizací: např. Šumperk, Kolín, Třebíč, Česká Lípa. Tato zařízení provozují převážně obce, jsou samostatnými příspěvkovými organizacemi a nebo jejich součástmi, další alternativu představuje pronajímání kinosálů soukromým subjektům. Většinou jsou dotována z obecních rozpočtů, protože snahou radnic je udržet v místech působení multiplexu alespoň jedno původní kino. Podle Unie filmových distributorů bylo vloni v provozu 497 klasických stálých kin a 32 kinokaváren a jiných netypických jednosálových zařízení. Vloni došlo i k růstu nákladů: zdražení půjčovného, autorských poplatků, a zejména ke zvýšení sazby DPH. Do budoucna je velkým nebezpečím, že se právě pro tato kina zvyšují požadavky na technické vybavení. Po ozvučovacích systémech Dolby půjde zejména o tzv. modrou zvukovou stopu, na obzoru se objevuje i digitální technika.

Slovanský dům se 179 Kč, což je i příčinou poklesu počtu diváků (v meziročním srovnání o 63 tisíc). Průměrně zaplatí návštěvník multikina za zhlédnutí filmu 120 Kč, což je dvojnásobek vzhledem ke klasickým kinům. Tam se ceny pohybují většinou mezi 60 a 70 Kč, ojediněle klesají pod 40 Kč. Na prvním místě v průměrné návštěvnosti v přepočtu na jednoho obyvatele se umístil Hradec Králové a hodnotou 5,5 předstihl i USA. Druhá příčka v kategorii velkých měst patří Českým Budějovicím – 4,1 a dále Praze s 3,5. V čele kategorie středních měst je Mladá Boleslav s Jabloncem nad Nisou (1,5), následuje Prostějov (1,3) a nejnižší hodnotu vykazuje Litvínov (0,3). V menších městech vede pomyslnou příčku Turnov, Mnichovo Hradiště a Trhové Sviny (2), na konci najdeme Slaný a Svitavy (0,6). Letní kina

Rozdíly mezi cenami vstupenek jsou propastné. Bezkonkurenčně nejdražší je pražské multikino

Jejich celkový počet se snížil na 103, přestože v řadě míst byla otevřena nová nebo obnovená. Do dalších 44 míst zavítala kina putovní. Přes nepřízeň počasí je navštívilo 250 tisíc diváků. Eva Veselá

KINA

DĚTI - MLÁDEŽ

STRAKONICE (25 tis. obyv.): Rekonstrukce kina Oko si vyžádala 22 mil. Kč, což je o 3 mil. více než bylo původně plánováno. Polovinu nákladů poskytlo formou dotace ministerstvo pro místní rozvoj. Zvýšení finančních prostředků způsobila lepší fasáda a stavba nové boční pasáže. (Listy Strakonicka, 07.06.2005)

ČESKÁ SKALICE (6 tis. obyv., okres Náchod): Při Domu dětí a mládeže Bájo v České Skalici byl v roce 1991 založen dětský folklorní soubor Barunka. Nese dívčí jméno spisovatelky Boženy Němcové, která v České Skalici chodila do školy. Pro práci souboru jsou velkou inspirací její knihy, v nichž popisuje zvyky kraje kolem Úpy. Několik pásem lidových zvyků, dětských tanečních her a tanců soubor spojil v Kalendárium, celovečerní program, který divákům poskytuje ucelenou představu o obyčejích od jara do zimy, jak byly dodržovány v době života Němcové. Soubor má za sebou řadu představení na přehlídkách i festivalech v Čechách, na Moravě a také v zahraničí. Děti však lidové zvyky neznají jen z literatury či z jeviště. Řadu z nich provádějí přímo v terénu – např. na Štěpána či na Tři krále koledují, při Masopustu se strojí do masek, které samy vyrobily, na Smrtnou neděli oblékají Zimu, v místní škole předvádějí stylizovanou ukázku vyučování atd. (Českoskalický zpravodaj, mimořádné č., 2005)

Vstupné a návštěvnost

PRAHA: Kino Atlas na Florenci, které padlo za oběť povodním, prošlo citlivou rekonstrukcí a od začátku června je opět otevřené. V prostorách kina jsou 2 klimatizované sály. Větší s kapacitou 128 míst je vybavený zvukovým systémem Dolby Digital, menší sál je určen především pro projekce z DVD a je v něm použita u nás unikátní technologie zrcadlové projekce. Dramaturgie kina chce nabízet kvalitní filmy a zařadit se vedle kin Aero nebo Světozor. (Lidové noviny, 10.06.2005) KRAKOVANY (800 obyv., okres Kolín): Zdejší biograf sloužil v posledních letech jen k letnímu promítání a nakonec byl zrušen úplně. Nyní se uvažuje o jeho dalším využití. (Kolínský deník, 02.06.2005)

24

Místní Kultura

Děti - Mládež

Ostravský koníček Pod tímto názvem se prezentuje dvoudenní mezinárodní festival dětských a studentských filmů, který se v polovině června konal už potřetí, tentokrát v novém Kulturním domě K-TRIO v Ostravě-Hrabůvce. Organizátoři oslovili i další kulturní instituce v centru města a v Ostravě-Porubě, aby se podařilo všech 97 přihlášených snímků, které by dohromady vytvořily 12 hodinový velkofilm, skutečně odvysílat. Soutěžní dvoudenní festival se konal v moderní budově KD K-TRIO, která vznikla rekonstrukcí Obvodního kulturního střediska. Otevírala se v dubnu loňského roku a vzápětí hostila ve svých útrobách, především v hlavním sále s kapacitou 200 míst, tuto filmovou událost. Pořádaly ji filmová škola A - STUDIO Dalimila Koutka a Kulturní zařízení Ostrava – Jih, což je příspěvková organizace spravující nejen K-TRIO, ale také kulturní dům ve Výškovicích a Kino Luna v Zábřehu. Projekt, nad nímž převzal uměleckou garanci režisér Zdeněk Troška, připravil tříčlenný realizační tým. K účasti na festivalu přizval filmové kroužky při ZŠ, DDM a Center volného času, speciální střední a VOŠ filmové, oslovil také Školu aplikované kybernetiky z Hradce Králové, kde se studenti věnují i oboru počítačová animace, dětské televize atd. Mediálně známým soutěžícím byla např. teenagerovská hvězda Vojta Kotek se svým hraným filmem. Organizátoři pozvali mladé autory z ČR, ale i Slovenska a Polska, kteří byli předem nominováni na ocenění, do Ostravy. Čekala je exkurze do ČT a ČR Ostrava, filmařský seminář i návštěva radniční vyhlídkové věže. Mladí tvůrci rozdělení do tří věkových skupin změřili kvalitu svých děl a dílek ve třech kategoriích: animovaná, hraná a dokumentární tvorba. Délka některých filmů, zvlášť od těch nejmenších, kteří soutěžili hlavně s animacemi, se pohybovala v řádech minut, ale to a ani technické nedokonalosti zpracování podle výkonné ředitelky festivalu Miriam Lehocké, kterou jsme zpovídali, na hodnotě představeným snímkům neubralo. Přehlídka totiž chtěla ocenit především nápad, podpořit celoroční práci dětí 9 / 2005

ve filmových školičkách, podchytit jejich zájem. Všechny práce hodnotila odborná i dětská porota. Ta „dospělácká“, pětičlenná, udělila v každé kategorii tři ceny. Nezasedli v ní jen filmaři, ale také učitel, redaktor a moderátor. Dětská porota složená ze studentů ostravských škol překvapila podle Miriam Lehocké kvalitou svých soudů. Ceny pro vítěze, dřevěné koníčky s filmovým motivem, vyrobili studenti střední umělecké školy AVE ART z Ostravy. Mají symbolizovat vztah k městu, které nese ve svém znaku bílého koně v modrém poli, a zároveň hobby. Promítání, na něž se nevybíralo vstupné, probíhalo v hodinových blocích od 8.30 do 22 hod. Dopolední program zhlédly většinou školy, večer se s napětím očekával zájem veřejnosti. Festival navštívilo cca 1500 diváků. Před budovou KD promítalo letní kino, které doplnilo bohatý doprovodný program, jenž nabídl také animační koutek s ukázkami rozkreslených scén a scénářů či výstavu prací klientů Ústavu sociální péče Ostrava-Muglinov. Festival finančně i věcně podpořily obchodní dům IKEA, cestovní kancelář Vítkovice tours, Revírní bratrská pokladna a Ostravské vodárny a kanalizace. Hlavním garantem celé akce se stalo statutární město Ostrava, které poskytlo festivalu 300 tis. Kč (organizátoři nárokovali 396 300 Kč). MK žádali neúspěšně o grant v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit. Propagace festivalu byla různorodá, kromě regionálních médií viděli diváci některé filmy na třeboňském AniFestu či na amatérském festivalu Divadelní skopičiny ve Veselí u Oder. Informace o festivalu: WWW.FILM-KONICEK.CZ, WWW. KZOJ.CZ Irena Koušková

25

Expedice Babička odstartovala Slavnostním slibem účastníků v sobotu 20. srpna 2005 bylo v Pantheonu Národního muzea zahájeno neobvyklé putování po místech, kde žila a tvořila Božena Němcová: Expedice Babička. V jednom z nejslavnostnějších světských sálů české architektury se členové expedice setkali před bustou Boženy Němcové od Jana Štursy s pracovníkem Národního muzea PhDr. Pavlem Muchkou, autorem výstavy Obrazy nejslavnějšího díla Boženy Němcové v české kultuře. (Výstava je nyní instalována v Podještědském muzeu v Českém Dubu). Poté si posunuli hodinky o celých 150 let zpátky, tedy do období, kdy se za čtenáři poprvé vypravila nejslavnější kniha Boženy Němcové – Babička. „Účastníci expedice jsou dvě desítky dětí ve věku 10 – 16 let z celé republiky, většinou členové Dětské tiskové agentury. „Expedice však byla otevřena všem, které nápad našeho putování zaujal,“ říká koordinátorka, Radka Páleníková a dodává: „Aby si děti ověřily, zda je putování po stopách literární historie bude zajímat, musely splnit dva úkoly: vědecko-výzkumný a tvořivý. Výsledkem putování by nemělo být ‚jen‘ hezky strávených deset dní, ale také neobvyklý cestovní deník plný zpráv, rozhovorů a reportáží.“ Slávek Hrzal, ředitel Dětské tiskové agentury, prozrazuje trasu putování: „Před námi je pouť dlouhá skoro 1000 kilometrů se čtyřmi dvoudenními zastávkami. Navštívit všechna místa, kde Němcová žila, by nebylo v našich silách fyzických, ale především finančních. Proto jsme pečlivě vybírali taková místa, která nám co nejlépe dobu, ve které Němcová žila, přiblíží. Volba padla na Domažlice, Polnou a Litomyšl. Závěr expedice, pochopitelně, patří České Skalici a Ratibořicím. Velmi ochotně nám při přípravě programu vyšli vstříc všichni oslovení pracovníci knihoven, muzeí, galerií či zástupci státní správy. Expedici Babička podpořilo grantem Ministerstvo kultury.“ Informace o akci najdete na stránkách Malých (ale našich) novin, které vydává na internetu Dětská tisková agentura: www.dta.zde.cz. Tisková zpráva/luk

26

Soutěž o Fénixův pohár V dětském oddělení Městské knihovny v Rokycanech se usídlil Modrý Fénix. Pod touto přezdívkou vystupuje 14letá čtenářka Mirjam Tydlitátová, která se v knihovně cítí jako doma a pomáhá knihovnicím oslovovat další dětské čtenáře. Mirjam je autorkou webových stránek, na nichž návštěvníci naleznou tipy na knihy, zajímavosti o knihách, rozhovory se zajímavými lidmi, kvizy, komix a příspěvky malých čtenářů. Kromě toho připravuje spolu s knihovnicí dětského oddělení čtenářskou soutěž, která se letos u dětí setkala s příznivým ohlasem. Po literárních ostrovech provázel děti sám Robinson Crusoe. Na každém ostrově čekal děti tip na knihu, kterou si měly přečíst, aby mohly zodpovědět připravenou otázku. Za správnou odpověď obdržely body. Soutěžící si přečetli např. Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta, Čechurovu Čítanku pro začínající detektivy, Devatero pohádek od Karla Čapka nebo Čarodějův klobouk finské autorky Tove Janssonové. Vyhodnocení soutěže a předávání odměn proběhlo v knihovně na konci školního roku. Vítěz si odnášel diplom, knižní odměnu a putovní pohár Modrého Fénixe. První tři soutěžící získali navíc hodinu práce na internetu zdarma. Čtenářská soutěž pro děti pokračuje opět v září. Průvodcem dětí po literárních planetách se ujme Malý princ. Na každé planetě čeká soutěžící odkaz na knihu, kterou si mají přečíst, aby v soutěži uspěly. Děti tentokrát rozdělíme do věkových kategorií a připravíme vhodnou četbu. Podrobné podmínky nové soutěže najdou čtenáři na nástěnce v půjčovně dětského oddělení, nebo na: WWW.MĚSTO.ROKYCANY.CZ/KNIHOVNA/MEZIOSTROVI/MEZIOSTROVI.

HTM. Redakčně upraveno

Jarmila Kyselá Místní Kultura

Handicap DĚTI - MLÁDEŽ LOUNY (20 tis. obyv.): Lounská knihovna dlouhodobě mapuje stav duše školáka v regionu. Antologiím dětských textů a kreseb, které vycházejí v bibliofilské úpravě, předcházejí obsáhlé sociologické průzkumy. Poslední z těchto knížek má název Cizinci tu nejsou cizí!(?). Není pozoruhodná pouze tím, že ji zdobí barevné kresby desetiletého japonského chlapce. Více než tisíc dětí z Loun a okolí odpovídalo na otázky: Jaký je tvůj vztah k lidem, kteří se do ČR přistěhovali z cizí země? Máš s nimi nějakou osobní zkušenost? Jakou? (Lze vyprávět nějakou příhodu, krátký příběh.). Úryvky z odpovědí jsou v knize členěny do 3 kapitol: Cizince vždy vítám, Výhrady a různá ALE a Romové v české cizině. Ve vztahu k cizincům lounské děti vcelku obstály. Vysloveně xenofobních názorů se objevila výrazná menšina. Odpovědi ukázaly velmi dobrý vztah k Rusům a Ukrajincům. Naopak šokujícím způsobem byl vyjádřen vztah malých respondentů k Romům. Skoro třetina je považuje za cizince a zdůvodňuje negativní vztah k nim. Editor publikace I. Markvart doplnil texty školáků názory pedagogů a jednu z kapitol věnoval i názorům dětí cizinců, kteří žijí v Lounech. (Čtenář, č.6, 2005) HORAŽĎOVICE (6 tis. obyv., okres Klatovy): Městská knihovna v Horažďovicích získala na projekt Děti a čtení 22 tis. Kč. Polovinu z této sumy poskytne Ministerstvo kultury a zbývající část slíbilo uhradit město. Projekt se zaměřuje na besedy s autory a ilustrátory dětských knih, které mají přispět ke zvýšení zájmu dětí o četbu. (Klatovský deník, 06.06.2005)

9 / 2005

Co se vybaví, když se řekne Tactus? Hmatové knížky! Jedná se o mezinárodní sdružení, které se zabývá podporou tvorby a zpřístupňováním hmatových knížek pro děti do cca 12 let. Dosud mělo toto sdružení sedm členů (Francii, Belgii, Itálii, Finsko, Velkou Británii, Holandsko a Německo). Letos byli přijati noví členové – Česká republika a Polsko. Stěžejní činností sdružení je každoročně vyhlašovaná soutěž pro tvůrce hmatových knih, kterou podporuje Evropská komise. Naše země svým členstvím v organizaci získává možnost poslat své knížky do soutěže a zároveň vyslat do hodnotící poroty své zástupce; jednoho nevidomého a jednoho vidícího odborníka (vybírá je Středisko rané péče v Praze, které je partnerem s. Tactus za ČR). Letos proběhne vyhodnocení soutěže 8. – 9. 12. v Dijonu. Porota vybere a ocení dvě nejlepší knížky, které budou publikovány v jazycích všech zúčastněných zemí. Každá ze dvou vítězných knížek vyhrává šek na 600 euro. Projekt je propojen s chráněnou dílnou Les Doigts qui revent (Zasněné prsty) v Dijonu, kde se vyrábějí všechny oceněné publikace a kde souběžně začíná vznikat i muzeum hmatových knih (více na adrese WWW.TACTUS.ORG). [luk]

Hmatová expozice opět přístupná

Zásluhou finančního daru Knížectví Lichtenštejnsko je opět přístupná hmatová expozice v pražském Anežském klášteře, která byla v roce 2002 poničena povodněmi. Zrakově postižení návštěvníci Národní galerie se mohou opět seznamovat s díly sochařů a řezbářů českého středověku prostřednictvím kolekce dvanácti odlitků vybraných soch. Mají také možnost sledovat stylovou proměnlivost sochařského díla od pozdně románského slohu až po díla z roku 1400. [ev]

Pomoc vozíčkářům zajištěna!

Jičín (16,5 obyv.): Již rok pracuje v jičínském K klubu dramatický kroužek tělesně postižených dětí a mládeže. Na konci června předvedl výsledky své práce v představení Cirkus. 10 herců a 4 asistenti (účinkovali i vozíčkáři) ve věku od 12 do 30 let připravili krátké scénky formou černého divadla. Nechyběl humor, Jakub Kazda jako moderátor byl skvělý. Po celou dobu představení nepadlo jediné slovo o zdravotním postižení, jen na pozvánce bylo dole uvedeno: „Pomoc s vozíčky zajištěna.“ Inu, divadlo, to je přece úžasný prostředek, ve kterém může každý ukázat své citlivé vnímání světa okolo sebe. proChor

27

Půvab modrotisku trvá dodnes

Úprava tkanin barvením má u nás dlouholetou tradici. Po starší technice pozitivního tisku, při němž se nanáší tmavší barva na světlou látku, se koncem 18. století u nás rozšířil negativní tisk zvaný modrotisk. Ve světě byl znám již koncem 17. století a mezi první výrobce patřily dílny v Holandsku a Německu. Móda modré barvy v té době souvisela s oblíbeností čínského porcelánu a samotnému tisku se říkalo porcelánový nebo indický. K nám se dostal prostřednictvím německých barvířů. Na Moravě dosáhl největšího rozvoje v 19. století, mohli jsme se s ním setkat na ženských i mužských oděvech, stal se součástí krojů, doplňoval interiéry tehdejších obydlí. Jedním z míst, kde se jeho výroba udržela do dnešních dnů, je malebné městečko Strážnice (6,1 tis. obyv., okres Hodonín). První zmínky o zdejším „barveníku plátna“ Janu Královi pocházejí z roku 1594. Následovala řada dalších a doklady o jejich působnosti, jako např. formy na tisk a jarmareční truhlici, mohou spatřit návštěvníci zdejšího muzea.

Foto ev

Dílna s téměř stoletou tradicí V příštím roce uplyne sto let od doby, kdy se do Strážnice přistěhoval barvíř Cyril Joch. Při práci mu pomáhala manželka, která po jeho smrti vedla živnost dál. V dílně pracovali i dorůstající synové. Jeden z nich – František, dílnu postupně modernizoval a odstraňoval namáhavou fyzickou práci. Po zákazu soukromého provozování řemesla v roce 1951 došlo o tři roky později ke

28

zprovoznění modrotiskové dílny v rámci Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV). V polovině sedmdesátých let minulého století převzal dílnu další z rodu Jochů – František mladší, který se výrobou modrotisku zabývá do dnešních dnů. V roce 2004 získal titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru tradiční modrotisk. Jeho výroba je nyní součástí programu s. r. o. ARIMO, firmy bratří Františka ml. a Sávy Jochů. Ti odkoupili v rámci privatizačního projektu budovu postavenou ÚLUV v roce 1982. Jak vzniká modrotisk „V současné době používáme jako výchozí surovinu 100% bavlnu šíře 90 a 140 cm, během roku potiskneme cca 10 tisíc běžných metrů. Mezi nejsložitější úkony patří tisk a dobře uvařený pap zvaný rezerva. Rezervu tvoří směs malířské hlinky, arabské gumy, modré skalice a dalších příměsí. Přesné složení představuje tajemství každé modrotiskové dílny. Formu je nutné přikládat k látce velmi pečlivě, okraje tištěných motivů se nesmí překrývat ani tvořit mezery. My používáme formy vyráběné od roku 1906, další jsou dílem bývalých výtvarnic ÚLUVu Kubínové a Eberhartové. S první jmenovanou stále spolupracujeme, používáme i návrhy akademického malíře. K dispozici máme kolem devadesáti vzorů,“ říká František Joch mladší a dodává: „K barvení používáme indigo, přírodní barvivo z Indie. To obarví za studena látku, která není potištěna rezervou. Proces probíhá v barvicí vaně zvané kýpa. Po vytažení z lázně Místní Kultura

Kulturní dědictví přichází indigo do styku se vzduchem, oxiduje a barví plátno na modro.“ Pokrok se nedá zastavit S výstavbou nového objektu došlo k zavedení řady technických vymožeností – zvětšil se celkový prostor, také mandlování s pomocí kamenů je minulostí atd. Původní formy o rozměrech cca 25 x 30 cm byly vyřezávány z hruškového dřeva, během 19. století se začaly vzory obohacovat o jemnější motivy a řezbu doplňovaly různé nýtky, plíšky a hřebíčky z mosazi. Na počátku 20. století vznikaly i celokovové formy. K tisku ubrusů se používá sítotisku, při němž jsou vzory vyřezány do měděného plechu. Nejen vyrábět a prodávat… Po zániku ÚLUV musela firma ARIMO začít hledat nové odběratele. Většina výtvorů zůstává v tuzemsku, vyváží se jen do Rakouska, Německa a USA. Na řadě míst u nás můžeme zakoupit výrobky z modrotisku – od metráže přes ubrusy, prostírání, polštáře, zástěry, drobné předměty (např. jehelníčky, voňavé sáčky, novoročenky) až po hračky a další. Firma má svoji webovou stránku WWW.ARIMO-MODROTISK.CZ a snaží se prodávat také prostřednictvím internetových obchodů. František Joch mladší vychovává své nástupce – do tajů tohoto krásného řemesla zasvětil neteř a nyní i dalšího zájemce. Eva Veselá

Obnovují tradici

Ke krásné barokní kapli Loreta nedaleko Jičína stoupalo v sobotu 23. července 2005 procesí. Předzpěvák i do kopce začínal litanie a ostatní mu odpovídali. Tak, jak to bývalo za starých časů při výročí Maří Magdaleny. To svazek obcí mariánská zahrada naplňuje své předsevzetí – pečovat o některé šlikovské památky a obnovovat tradice. Na Loretě byla pak krátká mše s promluvou, otevřena vyhlídka na střeše a hlavně, proběhl tu koncert barokní hudby, který připravili žáci Letního Lesního semináře na hradě Valdštejně. Krásný příklad, jak se stará duchovní hudba doplňuje s přírodou a krajinou. proChor 9 / 2005

Oprava varhan v Břevnově pokračuje Připravovanou rekonstrukci tohoto hudebního nástroje jsme přiblížili v MíKu č. 11/2004. Od té doby se řada věcí podařila, ale k tomu, aby opět zazněly tóny rekonstruovaných barokních varhan v bazilice sv. Markéty v národní kulturní památce v Břevnovském klášteře povede ještě dlouhá cesta. Finanční příspěvky zatím plynou z darů soukromých osob, podnikatelů i prostřednictvím benefičních koncertů. K nejzdařilejším určitě patřila vystoupení Hradišťanu se Spirituál kvintetem či Gabriely Demeterové a jejích hostů. Tak se dosud podařilo získat 0,5 mil. Kč. Celkové náklady rekonstrukce jsou vyčísleny na 9,5 mil. Kč. Tato částka představuje finance na restaurování varhanní skříně a výrobu chybějících částí, pořízení nových varhan i podlahu kruchty. Další finanční prostředky jsou očekávány z příspěvků podnikatelského sektoru, grantových řízení u MK, Magistrátu hl. m. Prahy, Městské části Praha 6 a z výtěžků benefičních koncertů. Od května 2005 provádí firma STIRBER rekonstrukci varhanní skříně, v březnu zahájila krnovská varhanářská firma BRACHTL – KÁNSKÝ výrobu nových varhan. Při ní bude do nástroje zakomponováno a ozvučeno i několik kusů píšťal z počátku 18. století, které se jako jediné zachovaly z původního barokního instrumentu. V závěru června 2005 podepsaly Městská část Praha 6, Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty i o. s. Spolek břevnovských živnostníků a podnikatelů Memorandum k získávání finančních prostředků určených na rekonstrukci zmiňovaného nástroje. Tato akce probíhá v rámci dlouhodobého projektu „Město Břevnov – Vize 2007“. Eva Veselá MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ PRAHA: Díky veřejné sbírce začíná restaurování sochařské výzdoby venkovního pláště budovy Národního divadla v Praze. Sbírku vyhlásila Nadace Občanského fóra před rokem. Zasláním dárcovské SMS lidé přispěli doposud 167 tis. Kč. Celkem je třeba milion korun. (Lidové noviny, 03.06.2005)

29

Rodinné muzeum fotografie Šechtl&Voseček

V srpnu loňského roku, shodou okolností pět měsíců po otevření Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci, přivítal první návštěvníky v nedalekém Táboře další výstavní prostor, jenž prezentuje především práce tří generací profesionálních fotografů rodiny Šechtlových, svázanou s tímto jihočeským městem přes 140 let. Muzeum by ovšem nevzniklo bez podpory jiných milovníků tohoto média, a to manželů Škrlových, kteří bezplatně poskytli prostory svého domu U Lípy, v němž provozují cukrárnu.

Foto z roku 1902, archiv muzea

Muzeum fotografie Šechtl&Voseček sídlí ve zrekonstruovaném domě na náměstí Mikuláše z Husi. Najdeme ho na rohu s Filipovskou ulicí, v odlehlejší, zato klidnější a malebnější části starého města. Návštěvník nejprve projde cukrárnou vyzdobenou řadou fotografií a může, aniž by zaplatil korunu, pokračovat do dalších dvou místností či po schodech do galerie v suterénu, kde si na stěnách prohlédne téměř stovku děl zpřístupněných v digitalizované formě. Celá sbírka, uložená částečně v soukromých bytových prostorách a v depozitáři okresního archi-

30

vu v Táboře, čítá asi 13 tis. zachovalých skleněných negativů (1860 – 1950) a stovky kinofilmů (1930 – 1950), které ovšem odcházejí rychleji než staré kolodiové desky. Proto se v současné době Marie Šechtlová, umělecká fotografka, její dcera, akademická malířka, a vnuk starají především o projekt digitalizace negativů, dokumentujících proměny Tábora, zajímavé osobnosti, kulturní či klubový život v širokém okolí apod. V době naší květnové návštěvy jsme například zhlédli výstavu ke 100. výročí místní sokolovny. Digitální archiv zpřístupněný na počítači v mísMístní Kultura

Kulturní dědictví tě expozice i na internetových stránkách HTTP://SECHTL-VOSECEK.UCW.CZ obsahuje přes 8 tis. záznamů, tj. 56 % odhadované velikosti celého souboru, a jejich počet stále stoupá. Daří se naskenovat ve vysokém rozlišení asi 100 negativů za týden. Vše je ovšem časově i finančně náročné, proto zažádali loni i letos kraj o příspěvek v grantovém programu Movité kulturní dědictví. Přiřknutá částka na rok 2004 ve výši 60 tis. Kč uhradila náklady na materiál a nové skenery ze 70 %, letošní příspěvek ještě nebyl v květnu znám. Město poskytlo finance (pro loňský rok 15 tis., na letošní 20 tis. Kč), které částečně pokryly přípravu tří dosud konaných výstav. Další prostředky by mohl muzeu přinést připravovaný kalendář fotografií na rok 2006. Pravidelná obnova expozice zůstává v rukou rodiny fotografů, jejichž muzeum zatím nemá určitý právní status. O provoz domu U Lípy se starají Škrlovi z vlastních prostředků. Nemovitost zakoupili se záměrem vybudovat zde malé centrum pro volnočasové aktivity různého druhu. Po kontaktu s paní Šechtlovou zrekonstruovali i prostor v suterénu, kde vznikla výstavní plocha, na jejíž osvětlení poskytlo příspěvek město. Oba manželé jsou členy sboru Církve adventistů sedmého dne, který tu má svou místnost, plynule navazující na výstavní prostory. V nich zrealizovali řadu dalších akcí, od setkání s cestovateli, odborné přednášky až po pořady pro děti. Návštěvníci mohou projevit svůj zájem o témata jednotlivých večerů vyplněním anketního lístku. Unikátní fotografická tradice rodiny Šechtlových směřovala ke vzniku Národního muzea fotografie v Táboře. O to usiloval v 1. pol. 90. let Pavel Scheufler, současný místopředseda správní rady o.p.s. NMF, které dnes sídlí v Jindřichově Hradci. Na jeho táborský projekt s multimediálním rozměrem byl už vytipován objekt, ale se změnou obsazení radnice vše usnulo, a instituce tak dostala zelenou v blízkém jihočeském městě. Irena Koušková 9 / 2005

Soukromé muzeum krojů v Praze? Je tomu opravdu tak, v hlavním městě, v ulici Na Florenci 29, vystavuje lidové kroje a další tradiční textilie z regionů od Aše až po Ukrajinu soukromá sběratelka, členka FoSu, a majitelka galanterie Věra Čurdová. Zatím v provizorních prostorách bývalého pohostinství spojených s malou prodejnou drobného zboží lze až do konce října vidět zdarma asi dvacet krojů a mnoho doplňků k tradičním oděvům jako krajky, zástěry apod. Další osud expozice je nejistý, protože sběratelka nemá jistotu ohledně prodloužení nájemní smlouvy. Nádheru práce našich předků z této kolekce mohli zájemci obdivovat také jinde, např. v Toulcově dvoře v pražské Hostivaři vloni a o pár let dříve i v Karlových Varech či v zahraničí. Vystavit je ovšem možné jen zlomek materiálu, celá sbírka totiž čítá asi 250 krojů, které by měly tvořit základ budoucího muzea, jež chce vitální paní otevřít na záchranu starých i třeba hodně poškozených textilních věcí. Nemíní tak konkurovat klasickým národopisným muzeím s odborným dohledem a dokumentací, zato jí jde o co nejširší zpřístupnění i neúplných krojů laické veřejnosti, která se podle jejích zkušeností opět začíná o ruční práce zajímat. Expozici pak hodlá doplnit řemeslnými výrobky, nejrůznějším obrazovým i písemným materiálem a připravuje také pořad pro děti. V současné době hledá vhodný prostor pro stálou výstavu, aby mohla založit neziskovou organizaci a požádat o spolufinancování město a další instituce. Nyní vše hradí z vlastních prostředků. Kroje na zakázku neopravuje. Ze sbírky, která obsahuje oděvy staré i dvě stě let, půjčuje vybrané exponáty pouze k výstavám, nikoliv folklorním souborům jako taneční kostýmy. K nejcennějším v jejím vlastnictví patří kroj blatský (starý téměř 200 let, nosil se v některých oblastech jižních Čech, ale jeho rozšíření sahalo i dále), naopak jí scházejí slovenské na východ od Tater. Postrádá rovněž staré krejčovské panny do výloh. Případné nabídky uvítá na tel. 737 907 979. Informace: WWW. KROJE.O1.CZ Irena Koušková

31

Slámou za obnovu zámku

Na zámku v Červené Řečici se během tří srpnových dnů odehrála již podeváté zábavná výtvarná akce „Slámování“ s doprovodným programem. Snaží se mimo jiné upozornit na kritický stav historického objektu a přispět k jeho záchraně. Pořádají ji Spolek pro záchranu památek červenořečických a občanské sdružení Švagr z Písku, které organizuje prázdniny a víkendy pro děti a mládež. Zeptali jsme se Jiřího Jedličky, předsedy Spolku na záchranu památek červenořečických, člena obecního zastupitelstva a místního rodáka: Kdy vznikl nápad takovou akci uspořádat? Nechali jste se něčím inspirovat? Slámování jsem vymyslel coby student 1. ročníku Vysoké školy uměleckoprůmyslové na katedře designu ve Zlíně v roce 1997. Cílem bylo vytvořit workshop pro studenty uměleckých škol se vztahem k sochařině a využít tradiční venkovský materiál. Obdobný projekt prý existuje také v jedné obci v Rakousku, kde slaměné postavy navíc obléknou a pak je rozestaví po ulicích pro obveselení okolojedoucících. Můžete nám říci více o organizaci a náplni Slámování? Akci organizuje užší štáb cca 10 lidí, ale na přípravě se podílí kolem 40 – 60 osob. Samotných tvůrců je přibližně 200 a přijde se na ně podívat dalších asi 150 účastníků. Zpracují dva velké balíky slámy. Při tvorbě nerozlišujeme profesionály a amatéry. „Slamáky“ máme 14 dní vystavené v parku na náměstí a nejhezčí exponáty se snažíme uchovat do dalších let – v depozitáři zámku schraňujeme cca 25 děl. Princip výroby je jednoduchý – z 6 až 10 mm drátu vyrobíte kostru objektu a potom na ni nabalujete slámu, kterou pevně utáhnete sisálovým provázkem. Co jste nabídli účastníkům v letošním programu? Údajně byl tento ročník o něco skromnější, protože jste nezískali peníze z grantů. Jak se jej tedy daří financovat? Letos jsme opět nabídli filmy na náměstí, divadlo, koncert na zámku, ukázky drobných řemesel, ohňovou exhibici a vlastní slámování. Obvykle fungujeme z grantů, ale těch je stále méně, sponzoři jsou drobní a je jich málo. Příspěvek z krajského grantu jsme tentokrát nedostali, od

32

obce jsme obdrželi 15 tis. Kč na roční činnost Spolku. Většina z této částky šla na Slámování. Vydrželi jsme a přežili, příští rok bude lépe. Můžete představit činnost Spolku pro záchranu památek červenořečických a občanské sdružení Švagr z Písku? Jak dlouho existují a co se jim podařilo? Spolek je nezisková organizace. Existuje od roku 1997 a za cíl si dal záchranu bývalého hřbitovního kostela Božího Těla, zámku Červená Řečice a péči o drobné památky v obci a okolí. Úspěchy zaznamenáváme postupně. Máme zrekonstruované vitráže v kostele, dokončujeme park na ploše bývalého hřbitova, dostavujeme hřbitovní zeď. Občanské sdružení Švagr z Písku pořádá integrační akce pro děti z dětských domovů i rodin a pro postižené. Jsou celoroční, dlouhodobé i krátkodobé a mají přispět k navázání a zlepšení vztahů mezi jednotlivými sociálními skupinami dětí. V rámci projektu se konaly různé sbírky humanitárního charakteru, ale žádná na přímou rekonstrukci zámku… V rámci Slámování jsme dělali sami jen dvě sbírky. Jednu v srpnu 2002 po povodních, kdy se konal 6. ročník akce. Výtěžek z koncertů tehdy pořádaných jsme věnovali na pomoc městu Písku. Odtud je hodně kamarádů ze Švagra, kteří tehdy pracovali v krizovém centru. Další sbírky pořádal Kinematograf bratří Čadíků (také promítal v rámci Slámování) pro nadace Pomozte dětem a Archa Chantal. Minulý rok jsme věnovali dobrovolné vstupné z kina na nákup přívěsu pro o. s. Švagr, aby mohlo vozit materiál na dětské tábory. Pro zámek je v této chvíli prospěšnější medializace a kontakty na lidi, kteří mohou pomoci. Deset tisíc nám nepomůže v ničem, bohužel. Místní Kultura

Kulturní dědictví Slámování má na havarijní stav zámku upozornit. Jaké jsou vlastně osudy této stále chátrající památky? Zámek vlastnili kromě dvou staletí vždy pražští biskupové, později arcibiskupové. Po znárodnění v roce 1948 v něm hospodařila obec a cca od r. 1957 stát. Sídlil zde Státní okresní archiv, školní dílny, obřadní síň atd. Zámek získalo 14. 12. 1989 družstvo UNIMAX Praha. Jako zajímavost uvádím, že 1. 1. 1990 bylo již vlastnictví zapsáno v katastru nemovitostí. Zámek měl být opraven a sloužit jako sanatorium. Poslanci však v roce 1991 schválili blokaci nevydaných církevních majetků, a tím znemožnili další investice. UNIMAX ještě zámek stačil zatížit 16 mil. úvěrem a poté firmu za nesplácení úvěrů věřitelé poslali do konkurzu, který trvá dodnes. Problémem zůstává, že ani církvi zámek vydán nebyl, nikdo se o něj nestará a jeho stav se stále zhoršuje. Minulý rok v únoru spadla část obvodové zdi a nyní hrozí zřícení střechy severní bašty. Majetek nyní spravuje konkurzní správce, s nímž má Spolek smlouvu o občasném využití zámku. Obec může pouze vytvářet tlak na vlastníka, a to jsme nyní 2 roky činili. Ale vždy skončíme u vysoké politiky a nevyřešených restitucí. Dva členové Spolku jsme zastupiteli, a tak se touto problematikou zabýváme i prostřednictvím obce. Vše ale přesahuje individuální možnosti osob i radnic, proto jsme se obrátili na Svaz měst a obcí České republiky. Míst postižených neřešením církevních restitucí je kolem 300 v celé ČR a mají problémy podobné jako my. Nejde přitom pouze o památky, ale i o zablokované pozemky v zastavitelném území obcí. Vláda a poslanci by měli urychleně říci jasné slovo co a kdy církvím vrátí. Jestli bude majitelem červenořečického zámku církev nebo soukromá firma je v podstatě lhostejné. Důležité je, aby přežil. Irena Koušková 9 / 2005

Na zámek Zbiroh! Poprvé ve své historii je objekt ležící v křivoklátských lesích nedaleko Rokycan otevřen od letošního června veřejnosti. Zájemci mohou navštívit zatím jen část zámku, restaurování celé stavby potrvá léta. Nicméně se nabízejí dva prohlídkové okruhy – jeden z nich zavede příchozí i do sálu Alfonse Muchy, který zde namaloval svou slavnou Slovanskou epopej. Zbiroh je původně gotický hrad z počátku 13. stol., v průběhu staletí prošel mnoha přestavbami, až získal současnou podobu novorenesančního zámku. Poslední majitelé Colloredo-Mansfeldové zde občasně pobývali až do 2. svět. války. V letech 1943 – 5 se zámek změnil v sídlo štábu SS, následně přešel do rukou státu a využívala ho armáda. Umístila sem obří radiolokátor Tamara, který pro vojska Varšavské smlouvy sledoval pohyby amerických letadel. Z areálu se tak stala utajovaná zóna. Po revoluci se zámek v restituci vrátil potomkům šlechtických majitelů a ti ho následně prodali státu. Do roku 2004 spravovalo Zbiroh ministerstvo obrany, jež ho předalo městu, ale od něj objekt odkoupila cateringová společnost Gastro Žofín Praha, která jej zrekonstruovala. Kromě turistických služeb zde plánuje řadu společenských, kulturních a firemních akcí, provoz restaurace, vinotéky apod. Sezona na Zbirohu letos končí 31. října. Více na: WWW.ZBIROH.COM [ika]

Dobrovolníci opravují kostel Na barokním mariánském kostele v Neratově, do nějž dříve přicházely tisíce poutníků, nadále probíhají udržovací práce na obvodovém zdivu a přípravy na zastřešení. Podle přepracovaného projektu bude střecha kopírovat tvar té původní, jen nad presbytářem by měla být část prosklená. Zásluhu na tom má nezávislé, nepolitické a nestátní Sdružení Neratov. To vzniklo jako dobrovolné společenství lidí, kteří se chtějí podílet na obnovení poutního místa smíření tím, že přispějí k výstavbě, vybavení a provozování sociálních, charitativních, eventuálně zdravotnických zařízení, sloužících potřebným lidem. V poslední době obdrželo od Eurotelu grant 250 tis. Kč a 50 tisíc za Cenu veřejnosti. Redakčně kráceno Josef Krám

33

Býti přítomen v Divadle loutek Ostrava Ostravské Divadlo loutek (DLO) je jedinou profesionální scénou svého druhu v severomoravském regionu. Zřizuje ji statutární město Ostrava. Působí zde od roku 1953, ale v současné době se může pochlubit novou budovou na Černé louce, jejíž průčelí zdobí 5 skulptur gigantických loutek. Pořádá dva festivaly – mezinárodní loutkářské bienále Spectaculo Interesse, což v doslovném překladu znamená „Býti přítomen v divadle“, a specializovanou přehlídku věnovanou handicapovaným dětem – Divadelní pouť bez bariér. Divadlo sídlí v Pivovarské ulici na Černé louce od roku 1999. Tehdy se přestěhovalo z původní nevyhovující budovy na Masarykově náměstí do objektu nového, jehož výstavbu financovalo částkou cca 100 mil. město – čin velkorysý a v oblasti divadla pro děti ojedinělý. DLO je ze 17 % soběstačné, tržby z představení činí cca 2 mil. Kč. Na provoz letos přispěla scéně radnice částkou 13 150 tis. Kč, kraj z rozpočtu pro rok 2005 přidal 871 tis. oproti loňským 658 tis. Kč, jde o pohyblivou částku na podporu divadel s regionální působností. Od MK obdrželi loni příspěvek na divadelní činnost ve výši 300 tis. Kč, dotace na letošní rok ještě není známa (info z července – pozn. redakce). Významné prostředky získává DLO také pronájmy sálu s kapacitou 176 míst a od stálých partnerů – Český Telecom, Severomoravská energetika – Skupina ČEZ, Severomoravská plynárenská, a.s. ad. Ředitelka divadla JUDr. Jarmila Hájková, kterou jsme v jejím království navštívili, se může pochlubit nejen díky objednávkovému systému pro školy vysokou návštěvností, která nikdy neklesne pod 100 %. Repertoár je vzhledem k poptávce směrován na dětské publikum od 3 do 15 let, ale i na studenty SŠ. Úspěšné inscenace se reprízují v neobvykle vysokém počtu, nejdéle se v programu drží lidová hra z Valašska (uváděná jen o Vánocích) „Půjdem spolu do Betléma“, která dosáhla již 600 repríz a v roce 2002 z ní pořídila ČT záznam. Přes týden hrají denně dvě

34

Foto z představení Pinokio, archiv divadla

dopolední představení, v neděli pak také dvakrát pro děti a jejich dospělé. Během sezony tu nastudují 3 – 4 nové tituly, ročně zrealizují kolem 400 vystoupení a tímto počtem se Ostravští řadí na špičku statistiky českých divadel pro děti. Od roku 1995 pořádá DLO mezinárodní loutkářský festival SPECTACULO INTERESSE, soutěžní bienále, které se koná každý lichý rok. Letos se uskuteční pošesté v termínu 19. – 24. září nejen na domovské scéně, ale také v dalších kulturních stáncích města; jeho součástí budou i pouliční exhibice a vystoupení na Slezskoostravském hradě. Přehlídky se zúčastní 12 zemí, mezi nimi také Bělorusko, J. Korea, Brazílie či africké Togo. Na festivalu, který představí celkem 36 divadelních počinů, vystoupí i studenti VŠ oboru loutkoherectví, které zhodnotí zvláštní porota. Událost podpořilo město ze svého rozpočtu požadovanou částkou 1 mil. 10 tis. Kč. Celkové náklady však činily 2 mil. 300 tis. Kč. Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Rozdíl pokryly granty – z kraje 350 tis., MK 300 tis., městských obvodů Ostrava-Jih a Moravská Ostrava-Přívoz 25 tis., respektive 20 tis. Kč a partneři DLO, kteří se stali i mecenáši cen. Fondy EU ani Interreg loutkáři nevyužili kvůli komplikované legislativě a neúspěšným pokusům sehnat partnery pro příhraniční spolupráci v rámci daného regionu. Festival s názvem Divadelní pouť bez bariér se specializuje na handicapované děti různého věku, jež se stávají nejen diváky, ale i herci na scéně. Jako bienále se opět koná od roku 2000, čtvrtý ročník proběhne v září 2006. Divadlo vyjíždí i do zahraničí, během posledních sezon navštívilo např. Jižní Koreu, Slovensko, Polsko, Německo ad. Informace o divadle: WWW.DLO-OSTRAVA.CZ Irena Koušková

Divadlo Pod čarou vysílá

Tato písecká alternativní scéna přichází od 15. září letošního roku s novou nadstandardní službou pro své příznivce. Na webových stránkách WWW. PODCAROU.CZ totiž nabídne internetové vysílání vlastního rádia. Projekt má za cíl hrát muziku, která se do médií běžně nedostane, a odvysílat upoutávky na program nezávislých kapel. Divadlo proto vyzývá všechny muzikanty a „libozvučné producenty“, kteří hrají vlastní tvorbu nezastupovanou OSA, ke kontaktu a zaslání CD. Rádio pod čarou, které rozšíří aktivity divadelně-hudebního klubu, chystá stálé rubriky jako hitparáda, rozhovory, živé koncerty atd. Do budoucna počítá i s přípravou regionálního kulturního informačního servisu. Internetová rádia jsou zajímavým nástrojem propagace vlastní činnosti, který začíná používat již více subjektů. Například managment festivalu Trnkobraní, který provozuje rádio pod stejným názvem. [ika] 9 / 2005

Olomouc opět bez alternativního prostoru Divadlo Tramtarie – nezávislé multikulturní středisko v Olomouci, o kterém jsme informovali v minulém čísle časopisu na straně 39, opustilo v červnu prostory hodolanské scény patřící Moravskému divadlu Olomouc. Od září 2005 bude další činnost souboru provizorně realizována v Divadle hudby. Nepůjde ovšem o pokračování projektu vícežánrového centra. K ukončení činnosti vedla Tramtarii, jež zde alternativu pěstovala od roku 2004, finanční situace divadla. To je s ohledem na cílovou skupinu publika a nekomerční charakter působení bytostně závislé na podpoře státních institucí. Rada města sice podpořila návrh na prodloužení smlouvy o bezplatném pronájmu na dobu neurčitou, ale vysoké náklady na energie, nevyhovující stav budovy, jejíž rekonstrukce by si vyžádala milionové investice, a nevhodná poloha stranou městského centra donutily mladé divadelníky k odchodu. Provoz Tramtarie by navíc v příštích sezonách ovlivnila rekonstrukce Moravského divadla Olomouc, které bude využívat tzv. hodolanský Hořící dům jako sklad kulis a zkušebnu. Nové působení v Divadle hudby však také alternativě jistotu nepřináší, neboť této scéně končí nájemní smlouva v prostorách Muzea umění. Oba umělecké stánky tedy budou dál hledat adekvátní prostor pro fungování a podporu multikulturního centra, na jehož potřebě se shodují jak zástupci místních institucí, tak členové krajské samosprávy. Informace najdou zájemci na stránkách WWW.DIVADLOTRAMTARIE.CZ, které dostaly novou grafickou podobu. Irena Koušková DIVADLO ČESKÝ TĚŠÍN (27 tis. obyv., okres Karviná): Dvojjazyčné profesionální Těšínské divadlo v Českém Těšíně oslaví 4. října 60. výročí. Na oslavách bude mít premiéru Noc na Karlštejně, kterou divadlo před 60 lety začínalo. K výročí též vyjde kniha o Těšínském divadle navazující na knihy vyšlé k 50. výročí divadla a k 50 letům existence Polské scény. (Havířovský deník, 02.07.2005) PRAHA 6: Ochotní Suchdolníci – tak zní název amatérského divadelního spolku z Prazy 6 – Suchdola. Jeho krátká historie čítá zhruba 9 měsíců. Věkové složení členů souboru se pohybuje od 6 do 83 let. (Večerník Praha, 22.06.2005)

35

Hukvaldy patří hudbě

Hrad Hukvaldy, založený ve 13. století, představuje v současné době druhou největší zříceninu na Moravě. Obklopuje jej téměř 440 ha obory, vyhlášené Chráněnou krajinnou oblastí. Právě tady našel inspiraci světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček. Hrad patří státu a spravuje jej Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku. Od něj si areál pronajal Fond Janáčkovy Hukvaldy.

Foto ev

Janáček, hudba, Hukvaldy „Od 7. července do 12. srpna se letos uskutečnil již 12. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Data nebyla zvolena náhodně – první z nich představuje narození a druhé úmrtí tohoto hudebního skladatele. První ročník proběhl pod křídly Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Poté se stal pořadatelem Fond Janáčkovy Hukvaldy (dále Fond). Finanční podporu dostáváme od Moravskoslezského kraje, města Ostravy, Nadace L. Janáčka a pokud uvádíme novou inscenaci, tak také od Ministerstva kultury. Přesto více jak 90 % potřebných finančních prostředků získáváme od sponzorů,“ říká Radmila Kotterbová z Fondu a dodává: „Pořádáním festivalu chceme vrátit hudbu Leoše Janáčka do míst, kde vznikala. O zájmu veřejnosti svědčí i stoupající návštěvnost. Jednotlivá vystoupení se uskutečnila přímo na hradě, v amfiteátru v oboře, v hradní kapli sv. Ondřeje i kostele sv. Maxmiliána v Hukvaldech. Čestnou záštitu nad festivalem převzala paní Livie Klasuová.“ Od klasiky po jazz Z nabídky zatím posledního ročníku festivalu mohli posluchači vybírat od opery Liška

36

Bystrouška L. Janáčka přes Její pastorkyni G. Preissové s hudbou I. Bittové a V. Václavka, Scénickou středověkou show se závěrečným ohňostrojem, Randez-vous s klarinety, Danzu alta, Zápisníku zmizelého L. Janáčka až po Jazz na hradě Hukvaldy. Pořadatelé festivalu dávají příležitost i mladým začínajícím umělcům. Letos se měli možnost představit posluchači Hudební akademie muzických umění v Praze. Kromě našich předním umělců účinkují na festivalu pravidelně i zahraniční interpreti – např. z Japonska, Francie. Tradicí bývá každoročně uvedení jednoho z děl L. Janáčka zdarma, jako dárek pro návštěvníky. Letos padla volba na operu Liška Bystrouška, kterou bylo možné zhlédnout v amfiteátru. Nejen hudba Fond zajišťuje klasické prohlídky hradu, který ročně navštíví kolem 80 tisíc našich i zahraničních turistů. Tradici má Slet čarodějnic aneb Nastal náš čas, Slet strašidel aneb Jsme zpět na hradě opět v plné parádě, Slet strašidel aneb Čertí dostaveníčko do půlnoci pro čerty, čertice a čertí okatá mláďata. Dvakrát se v září uskuteční akce Hukvaldské preclíky a koláče, při níž se peče i maso či jiné dobroty. Opomenuta nezůstávají ani divadelní či hudební vystoupení. Poslední akcí v roce je Ondřejská pouť na konci listopadu, na které se vloni sešlo kolem 8 tisíc obdivovatelů hradu Hukvaldy. Eva Veselá HUDBA HŘENSKO (200 obyv., okres Děčín): Nedávno skončený 10. ročník přehlídky folku a country Bezmezná Mezná byl pravděpodobně posledním festivalem, který se na Mezné u Hřenska uskutečnil. Obyvatelé si totiž další nepřejí. (Děčínský deník, 07.06.2005)

Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura

Za gotikou jižních Čech

Alšova jihočeská galerie (AJG) oslavila počátkem roku 2003 padesát let od svého otevření. Patří do pětice největších ústavů svého druhu u nás, do názvu dostala jméno zdejšího rodáka Mikoláše Alše. Zřizovatelem této příspěvkové organizace je od podzimu roku 2001 Jihočeský kraj. Od poloviny padesátých let se stala hlavním sídlem galerie někdejší neogotická jízdárna zámku Hluboká nad Vltavou, postavená koncem 40. let 19. století. Objekt patří státu, spravuje jej NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích a AJG platí roční nájem přes 400 tisíc Kč. V roce 1967 došlo ke zřízení její pobočky – Mezinárodního muzea keramiky, umístěného v adaptované budově bývalého zámeckého pivovaru v Bechyni. Zámecký areál byl vrácen v restituci a také tady platí AJG nájem. V současné době je zde ve výpovědi, náhradní umístění není dosud známo. Poslední otevřenou pobočku, zpřístupněnou před dvanácti lety, najdeme v Českých Budějovicích. Pro výstavní účely proběhla rekonstrukce tzv. Wortnerova domu (majetek Jihočeského kraje), renesanční stavby s gotickým jádrem. Sbírky a jejich prezentace Sbírkové fondy tvoří především rozsáhlá a známá kolekce gotického umění z jižních Čech a Šumavy, děl českého a evropského umění 16. až 19. století, s pozoruhodným souborem nizozemské malby a české moderní a současné umění. Bechyňská pobočka uchovává českou i světovou moderní a současnou keramiku a porcelán, jež získává vlastními sběratelskými aktivitami a na Mezinárodních sympoziích keramiky, konaných ve městě od roku 1966. AJG je spolupořadatelem sympozia, na němž se dále podílejí Asociace keramiků při Unii výtvarných umělců, Střední keramická škola v Bechyni. Formou grantů tuto akci finančně podporuje Ministerstvo kultury. Od začátku letošního léta probíhá oprava hlavní budovy jízdárny, v níž se představují exponáty moderního umění. Návštěvníkům je přístupná jihočeská gotika a holandské malířství. Bechyně se prezentuje expozicí keramiky a pravidelnými 9 / 2005

Foto ev

výstavami – autorskými a tematickými. Českobudějovická pobočka má pouze výstavní prostory a výstavy se střídají cca po 4 až 6 týdnech, s výjimkou letních prázdninách (2 měsíce). Galerie, mládež, hudba Pro žáky základních i středních škol připravuje AJG besedy, přednášky, audiovizuální pořady s představováním významných osobností či časových okruhů výtvarného umění. Oblíbené je kreslení v galerijních expozicích. Také probíhá spolupráce s českobudějovickou konzervatoří a soukromou ZUŠ při pořádání hudebních podvečerů. V minulém roce se uskutečnilo 133 kulturních pořadů za účasti 11 348 osob. Expozice a výstavy navštívilo 105 180 zájemců. Kruh přátel galerie Jeho začátky spadají do poloviny 50. let minulého století. Po přerušení došlo k oživení činnosti počátkem 70. let. Členství se obnovuje každým rokem, počet zájemců se pohybuje v rozmezí 70 až 100. Nejvíce jsou zastoupeni senioři, mladí příznivci umění a rodiny. Základní členský poplatek činí 300, pro seniory a studenty 150 Kč. U rodinného vstupného platí pouze 2 dospělí. Členové klubu mají volný vstup do všech tří objektů galerie, na výstavy i kulturní akce pořádané AJG. Eva Veselá

37

VÝTVARNÉ UMĚNÍ CHOMUTOV (52 tis. obyv.): Městská galerie Špejchar je součástí tzv. jezuitského areálu v Chomutově, který tvoří ještě chrám sv. Ignáce, jezuitské gymnázium a kolej. Komplex byl postaven kolem r. 1593. Budova dnešní galerie zprvu sloužila jako provizorní kostel, později jako jídelna, divadelní sál a sýpka. V polovině minulého století zde byla zřízena kasárna. Po odchodu armády byla v 70. letech zahájena rekonstrukce zdevastovaného areálu, která byla ukončena až v r. 1988. Galerie byla otevřena v r. 2000 pod vedením Kulturního a společenského střediska. Od r. 2002 ji provozuje Správa kulturních zařízení. Výstavní plán je pestrý, otevřený všem výtvarným technikám a různým generacím českých i zahraničních autorů. Doposud se tu uskutečnilo asi 40 výstav. (Ateliér, č.7, 2005) HLUBOKÁ NAD VLTAVOU (4,4 tis. obyv., okres České Budějovice): Galerie Knížecí dvůr se nachází v rekonstruovaném historickém objektu blízko zámku Hluboká nad Vltavou. Nabízí 2 výstavní místnosti, z nichž menší slouží prezentaci prodejní expozice, větší pak autorským výstavám. Od r. 2001 se tu uskutečnilo 30 autorských a 5 kolektivních výstav představujících tvorbu současných domácích výtvarníků. Galerie se systematicky snaží vybudovat vlastní stálou expozici. Svou činnost by chtěla rozšířit také na pořádání aukcí a obchod s uměním. (Ateliér, č.12, 2005) KLATOVY (23 tis. obyv.): Galerie Klatovy Klenová uspořádala 3. ročník soutěže Start Point o nejlepší diplomovou práci studentů výtvarných škol. Vítězkou se stala T. Severová z ateliéru J. Davida za 2 videoinstalace No memory I. a II. (Hospodářské noviny, 08.08.2005)

NaturVision ve Vimperku 4. ročník festivalu

Od 21. do 24. září se bude ve vimperském Městském kulturním středisku konat již čtvrtý ročník mezinárodního filmového festivalu o zvířatech NaturVision 2005. Podrobný program i povídání o jednotlivých filmech najdete na webových stránkách města Vimperk HTTP://WWW.MESTO.VIMPERK.CZ

38

Literární Vysočina potřetí Důkazem, že možností setkávání literárních klubů i píšících jednotlivců není málo, budiž Literární Vysočina v Chotěboři. Pod záštitou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS Parlamantu ČR a za finanční podpory krajského úřadu ji v první dekádě července uspořádalo Občanské sdružení QUO VADIS. Při třetím ročníku se program rozrostl, otevřela se i druhá scéna. Skutečnost, že pořadatelů není nikdy dost, projevila se v improvizaci, která někdy překročila obvyklé meze. Někteří ohlášení hosté či účinkující nedorazili, časový program se ne vždy podařilo dodržet. Nicméně pořadatelé měli v programu onu krásnou větu o tom, že je změna programu vyhrazena. A přátelskou atmosféru to nepokazilo. Soudím, že mezi klíčová slova, která charakterizují setkání, patří rozmanitost a cit. Program byl pestrý. Autorská čtení a představování jednotlivých literárních klubů byla vyváženě proložena vystoupením písničkářů, přišel i kouzelník, zněla harfa i jiné nástroje. Dramatizace Nejkrásnějšího dopisu Boženy Němcové, či děl přítomných autorů dobře vyvážila ostatní program. Zmiňované množství citu objevil vnímavý divák v každé přednesené básni, písničce či inscenaci. Literární teoretici by zajisté našli odborné výhrady, ale to není vůbec podstatné. Potěšení ze psaní, sdělování, jakož i poslouchání patří k silným momentům člověčího bytí. Není účelné vyjmenovávat všechny, kdož se podíleli na autorském čtení či informacích o životě klubů, dodejme jen, že v kategorii prozaické i poetické zaznělo na 130 příspěvků. Pořadatelé připravili CD s přehlídkou nejúspěšnějších prací ze všech tří ročníků a slíbili, že na havlíčkobrodském knižním veletrhu 7. a 8. října by měl být péčí nakladatelství Hejkal uveden na trh sborník. Větší či menší publikace z děl zúčastněných autorů si mohli návštěvníci odnést ihned. Redakčně kráceno proChor Místní Kultura

Múzická a výtvarná kultura Autorské čtení v němčině

Poezie v ulicích Prahy

Kdo to psal, ať to čte bylo myšlenkou autorského čtení, které seznámilo veřejnost s novým literárním dílem. Na Obchodní akademii T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí četl v červnu ze své knihy povídek „Kapsy plné vody“ 22letý německý autor Finn-Ole Heinrich, student filmové režie a scénáristiky v Berlíně, který v loňském roce získal literární cenu za své první dílo. S jeho povídkami seznámila studenty mladá profesorka Janina Frei, která od března tohoto roku působila na zdejší škole. Sama je autorkou poezie a oba vydávají svá dílka ve stejném nakladatelství ve Frankfurtu nad Mohanem. Pozváním svého kolegy k autorskému čtení obohatila své působení na škole. Finn-Ole je v Německu mezi mládeží známou osobností. Jeho první povídky vznikaly z dopisů, adresovaných fiktivním čtenářům. A jak posluchači rozuměli německému textu a jak reagovali? Předem si povídky přečetli a rozebrali jejich obsah se svou mladou vyučující v hodinách němčiny. Po přečtení povídek samotným autorem se rozvinula debata o vzniku díla a názorech mladého spisovatele na současnou i klasickou literaturu. Pro studenty to bylo náročné, ale zajímavé setkání s literaturou a cizím jazykem. Kniha povídek Finn-Ole Heinricha Kapsy plné vody byla zařazena do školní knihovny. Josef Krám

Po čtrnáct prázdninových dní měli obyvatelé i návštěvníci Prahy možnost setkat se na městských světelných vitrínách se současnou poezií. Naše hlavní město společně s Vídní, Budapeští, Bratislavou a Lublaní se totiž již potřetí zapojilo do mezinárodní akce „Čas pro báseň“, která včleňuje moderní literaturu do každodenního života lidí prostřednictvím sítě ploch běžně vyhrazených pro reklamu. Projekt iniciovala Vídeň a před více než dvaceti lety se stala jeho průkopníkem. Od roku 2003 se pak rozšířil do metropolí sousedních zemí Rakouska. Akce představuje básně pěti autorů reprezentujících zúčastněné země. Samotné básníky vybrali zástupci Pen-klubů jednotlivých států, přičemž každý z literátů přispěl jedním počinem – ČR zastupovala poezie Jiřího Gruši, mimo jiné současného prezidenta této mezinárodní organizace. Všechna lyrická díla, přeložená vždy do národního jazyka daného státu, spojovalo společné téma Tolerance, důležité v dnešní rozšiřující se Evropě. Projekt sponzorovali tiskárna Gerin, významný producent plakátů v Rakousku, a především francouzská firma JCDecaux, která umožnila bezprostřední změnu 450 pražských vitrin určených pro komerční využití na nositele vlastního uměleckého sdělení. Básně, které zůstávají na okraji zájmu mediální společnosti, tak na veřejných prostorách zpřístupňují od roku 2003 již dva projekty. Vedle Času pro báseň je to Poezie pro cestující. K iniciátorům druhého počinu patří literární a kulturní Klub 8 a Dopravní podnik hl. m. Prahy, díky jehož vstřícnosti se cestující ve vozech pražského metra setkávají s poezií již od roku 1999. Irena Koušková

Hlasy hrdinů

Nevládní nezisková organizace Post Bellum, založená v roce 2001 a usilující o společenskou satisfakci československých veteránů druhého zahraničního odboje, ve spolupráci s Českým rozhlasem rozšířila u příležitosti 60. výročí konce 2. světové války projekt Hlasy hrdinů, budující zvukový archiv jejich autentických vzpomínek. Nahrávky zveřejněné v textové, zvukové a obrazové podobě začaly vznikat už od roku 2001, letos dosáhl jejich počet více než 300 záznamů. Internetová stránka WWW.HRDINOVE.CZ zveřejňuje jmenný seznam pamětníků i s jejich příběhy, které najdete také na: WWW.ROZHLAS.CZ/WWII/VETERANI. Zájemci o CD s úplnou, neupravenou výpovědí si je mohou prezenčně prostudovat v badatelně Českého rozhlasu, po předběžném objednání v Archivním a programovém oddělení, kde jsou nahrávky uloženy. [ika] 9 / 2005

39

NABÍDKA Dobříš – Městské muzeum STARÁ DOBŘÍŠ (výstava dobových fotografií), do 30. 9. Šumperk – Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie DROBNÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY (fotografická výstava), do 23. 9. Olomouc – Vlastivědné muzeum SAMURAJSKÁ ČEST, do 16. 10. Praha – ČESKÁ FOTOGRAFIE 20. STOLETÍ Uměleckoprůmyslové muzeum – první dvě desetiletí 20. stol., do 25. 9. Dům U Kamenného zvonu – díla vytvořená do r. 1948, do 9. 10. Městská knihovna – vývoj české fotografie v letech 1948 – 2000, do 9. 10. Ivančice – Muzeum Brněnska ŽIDOVSKÉ TRADICE A ZVYKY, Historie židů v Čechách a na Moravě, do 2. 10. Čelákovice – Městské muzeum KAMENY Z OKOLÍ I DÁLEK, do 25. 9. VÝZKUM RANĚ STŘEDOVĚKÉHO POHŘEBIŠTĚ V ZELENČI, do 6. 11. Jičín – Regionální muzeum a galerie KAPALINY NETRADIČNĚ, do 25. 9. Jílové u Prahy – Regionální muzeum INDICKÝ TEXTIL, do 2. 10. DUHOVÝ SVĚT KANAFASU, do 30. 10. Jablůnkov – Výstavní síň Muzea Těšínska JABLUNKOVSKÉ ŠANCE, do 2. 10. Blovice – Muzeum jižního Plzeňska OBRAZY JINDŘICHA KRÁTKÉHO, do 7. 10. Státní okresní archiv Semily: Adéla Rozinková: ŘEZBA VE DŘEVĚ - tapisérie, do 30. 9. Muzeum loutkářských kultur – Chrudim SVĚT LOUTEK NA POHLEDNICÍCH, do 30. 9.

40

Evropská sdružení pro přeshraniční spolupráci Evropský parlament napomohl nové formě podpory územní soudržnosti Evropské unie. Nový finanční nástroj má umožnit zakládání přeshraničních sdružení s právní subjektivitou a náležitostmi, které jim usnadní přístup k unijním fondům. Zatímco Evropská komise doporučila název „Evropské sdružení pro přeshraniční spolupráci“ (ESPS neboli EGCC), výbor EP trvá na označení „Evropské sdružení pro územní soudržnost“ (EGTC) s tím, že by mělo podporovat přeshraniční kooperaci mezi regiony i na úrovni nadnárodní. Komise navrhuje, aby se na ni v novém finančním výhledu na léta 2007 až 13 vyhradilo 14,3 miliard eur. Konečné částky závisejí stejně jako u strukturálních fondů na dohodě o novém dlouhodobém rozpočtu EU mezi členskými státy, EP a Komisí. Zdroj a celý text: WWW.EVROPSKY-PARLAMENT.CZ/ARTICLE.ASP?ID=575 [ika]

„Privatizace“ SND zažehnána

Vláda SR, na návrh ministra kultury Františka Tótha, schválila, že dostavbu Slovenského národního divadla zafinancuje stát. Nová budova SND se začala stavět v roce 1986, po čase však došly peníze, dokončení se odkládalo a zvažoval se vstup soukromého kapitálu. [luk] ZAHRANIČÍ VESELÍ NAD LUŽNICÍ (7 tis. obyv., okres Tábor): V červnu vznikla myšlenka na partnerství Veselí nad Lužnicí s rakouským Yspertalem. Tamní škola, zabývající se životním prostředím a hospodářstvím, udržuje od r. 1994 partnerské styky se Střední odbornou školou pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí. Pedagogové a studenti těchto škol se pravidelně setkávají při příležitosti Ekoprojektu, kterého se zúčastňují i partnerské školy z Maďarska a Polska. Právě při jedné z těchto akcí, která se letos konala v Yspertalu, začaly úvahy o založení partnerství i mezi oběma městy. Oficiálně má být stvrzeno koncem října v Yspertalu při příležitosti oslav 50. výročí vyhlášení nezávislosti Rakouska a připomenutí 60. výročí ukončení 2. světové války. (Veselsko, č.7, 2005)

Místní Kultura

Zajímavosti Naštípejte si břidlici V Městském muzeum v Budišově nad Budišovkou najdete už od roku 1996 trvalou geologicky členěnou expozici nazvanou Břidlice včera, dnes a zítra. V jedné z historicky nejstarších budov města, u nejstaršího kamenného mostu přes říčku Budišovku s barokní sochou Jana Nepomuckého, je v komorním prostředí umístěna expozice, která historicky i současně mapuje regionálně t.č. nedoceněnou nerostnou surovinu, usazenou horninu - jílovou břidlici. Z historie těžby jílové břidlice, která započala v r. 1776, jsou k vidění fota a mapy největšího zatopeného lomu v oblasti (Svobodné Heřmani-

Foto archiv muzea

ce), fotografie z nejhlubších dolů (-150 m, Velká Střelná), výrobky ze zaniklé továrny z Budišovic (vyhořela 1938), staré nářadí nalezené v dolech a na haldách aj. Vystavené vzorky v souladu s použitím zachycují různé typy nerostné suroviny. Zájemci si ve vybudované štípárně mohou naštípat místní břidlici, příp. vyrobit různé památkové předměty. INFORMACE o provozu muzea podají pracovníci Městského kulturního a informačního střediska v Budišově nad Budišovkou, tel.: 556 312 040, 556 305 334, e-mail: [email protected] [luk]

Baroko na Těšínsku Po léta byl náš kraj prezentován jako místo, kde se historie dala do pohybu teprve v 19. století; jako oblast, ve které bylo možné vidět především šachty a hutě a potkat beznaděj, chudobu a strádání. A přesto i náš kraj má bohaté dějiny a rozmanité, byť často přehlížené kulturní dědictví. Jeho podstatná část se zrodila v 17. a 18. století, v době, kterou označujeme jako dobu barokní. Výstava, která potrvá do 30. října 2005, nabízí pohled na jedinečná umělecká díla i práce bezejmenných řemeslníků této epochy, představuje návštěvníkům ukázky z výpravných rodových galerií, ale 9 / 2005

41

předvádí také práce místních stavitelů, kamenických hutí, zlatnických dílen. Nabízí pohled na barokní umění v jeho pestré, bohaté škále, která zasahovala do všech oblastí života tehdejší společnosti. Baroko se projevilo jako jeden z posledních univerzálních slohů. Usilovalo o vytvoření jednotného uměleckého díla, jež by sugestivně působilo na diváka, ovládlo jeho smysly, inspirovalo fantazii a podněcovalo citový a duchovní život. Naše výstava ukazuje barokní umění v podobě, jakou mělo právě u nás na Těšínsku. Projekt je spolufinancován Evropskou unií. Vlasta Byrtusová

Napoleon v Brně Výstavu s názvem „Pamatují Napoleona. Brno v době napoleonských válek“ pořádá Muzeum města Brna v přízemí západního křídla hradu Špilberk. Brno nejcitelněji poznamenala jedna z největších bitev zvaná „Bitva tří císařů“, která se odehrála 2. 12. 1805 u Slavkova. Autoři výstavy nechtěli podrobněji mapovat bitvu samotnou či se dokonce zabývat širším kontextem Napoleonova tažení roku 1805. Jejich záměrem

Co by za tu šanci Vincent van Gogh tenkrát dal! Nábor výtvarníků: Umělci v oblasti výtvarného umění se mohou přihlásit do Czech Art Festivalu, který se koná v Českých Budějovicích od 22 – 23. října 2005 Přihlášku do festivalu a další informace najdete na: WWW.ARTANDGLASS.COM/FESTIVAL.HTM Termín přihlášek do 20. 9. 05 Přihlášku a další informace najdete na: WWW.ARTANDGLASS.COM

Kontakt: Marcela Kotrčová, ředitelka festivalu, [email protected], tel. 736 250 719  Czech Art Festival je určen pro všechny tvůrce výtvarného umění z celé ČR a ostatních Evropských zemí, kterým prostřednictvím festivalu vzniká příležitost se zviditelnit a prodat svoji tvorbu.  Vystavující umělci mohou tímto způsobem navázat přímý kontakt s klienty, potenciálními sběrateli, interier designéry a architekty.  Czech Art Festival bude probíhat v Domu kultury Metropol, Senovážné nám. 2, v atraktivním prostředí centra města České Budějovice.  Festival otvírá cestu českému umělci prezentovat se formou, která má v zahraničí velký úspěch a dlouholetou tradici.

42

Foto archiv muzea

bylo přiblížit návštěvníkům prostřednictvím exponátů a dobových dokumentů především atmosféru doby, označované někdy za dobu napoleonskou, doby, v níž se zrodil nový umělecký sloh – empír. Tato éra, začínající Velkou francouzskou revolucí a končící po Napoleonově porážce u Waterloo a vídeňském kongresu novým uspořádáním Evropy, přinesla nejen krvavé války, ale také zásadní společenské proměny. Výrazně také poznamenala město Brno, které se právě před 200 lety ocitlo přímo v centru světového dění. A právě Brnu před dvěma staletími se výstava věnuje. Výstava potrvá do 31. prosince 2005 a je bezbariérová. Je dobré návštěvu nahlásit předem (tel: 542 123 615, 542 123 616-18). [luk] Místní Kultura

Recepty Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové Konec léta a krásný barevný podzim, čas jako stvořený k houbaření... JEĎULE POŤOUCHLÁ Je to houbička a není to houbička. Je to skřítkohouba. Má kouzelnou moc, která se projevuje tím, že když si ji hospodyňka dá do polévky a rodina ji zbaští, jen ženská část rodiny pocítí její účinky. Požitím této skřítkohouby se ženy stávají slovně jedovatými a hubatými. Jedovatost a hubatost se nevyhne ani malým holčičkám, ale u těch se projevuje v míře úměrné věku. Čím je žena dospělejší, tím jsou účinky markantnější. Jedinou účinnou protilátkou je laskavé zacházení s postiženou ženou, případně koupě něčeho dobrého na jedovatý zoubek, nebo něčeho hezkého do ženina šatníku. Ale pánové nebojte se, tato skřítkohouba je velice vzácná a vyskytuje se jen v několika exemplářích. Pokud vaše maminka, manželka či přítelkyně trpí občasnou jedovatostí, málokdy je na vině Jeďule. Nicméně použití protilátek je stejné.

POCHUTNÁNÍ JEĎULE POŤOUCHLÉ Pochutnání je nejlepší ze žampionů a bedel, ale dají se použít i jiné houby. Pokud děláte pochutnání jen ze žampionů (možno i z kupovaných, ale ty nejsou tak aromatické) a chcete se blejsknout, vydlabete vnitřek větších žampionů, pár menších nadrobno nakrájíte a přidáte k vydlabané hmotě. Nadrobno nakrájenou cibulku lehce osmahnete na tuku a přidáte žampionovou směs. Krátce podusíte (bez pokličky, aby se odvařila voda – při hodně mokrých houbách po dešti „puštěnou“ vodu slijte). Přidáte nadrobno nakrájený pikantní salám – paprikáš, uherák, poličan…, chilli omáčku nebo feferonkovou pastu, jemný kečup a vajíčka (podle množství tak jedno vejce na osobu). Do hotové hmoty vmícháme nadrobno nasekanou kadeřavou petrželku nebo pažitku, nejlépe obojí a nešetříme. Hmotou pak plníme vydlabané hlavičky žampionů a skládáme je do vymazaného pekáčku nebo remosky. Dáme zapéct a když už je téměř hotovo (asi 15 – 20 min.) dáme na každou hlavičku kopeček nastrouhaného tvrdého sýra a necháme sýr roztavit. K tomuto pochutnání nabídneme krajíček chleba a tatarku. Pokud jste použili opravdu jen žampiony, případně jiné jedlé houby, budou vás strávníci velebit ještě i druhý den. Pak mám jednu variantu méně pracnou a pro větší jedlíky. Houbovou směs neplním do vydlabaných hlaviček, ale všechny houby nakrájím a směs „nahňácám“ do pekáčku všechnu a po zapečení povrch posypu sýrem a trochu sýru můžete zamíchat i do hmoty. Jednotlivé porce pak nazdobím kolečkem rajčete a snítkou petrželky. Je to fakt supr bašta! Originály skřítků najdete v Perníkové chaloupce (WWW.PERNIKOVA-CHALOUPKA.CZ). Skřítkové i vlídná a laskavá Ježibabka se těší na vaši návštěvu!

9 / 2005

43

22.8.2005

15:00

StrÆnka 1

Organizátor

M.I.P. Group, a.s. Hollarovo náměstí 11, 130 00 Praha 3 Tel.: +420 267 315 585-8 Fax: +420 267 315 589 E-mail: [email protected], www.mip.cz/veletrhy/antik.htm

Generální partner

14.ročník 14.ročník mezinárodní mezinárodní výstavy výstavy hodin, hodinek, zlatých a stříbrných šperků hodin, hodinek, zlatých a stříbrných šperků

OTEVŘENO DENNĚ OD 10.00 - 18.00 HOD. VÝSTAVIŠTĚ PRAHA - HOLEŠOVICE

22. - 24.9. 2005

13.ročník prodejní výstavy starožitností a umění

ANTIK05_220x140.qxd

Mediální partneři