Toto jsou moje zběžné poznámky, které jsem postupně nashromáždil hledáním informací na internetu. V žádném případě nejsou ještě kompletní a slouží spíše jako první nástřel a vtáhnutí do diskuse. Nejde tedy návrhy, na které by byla jednoduchá odpověď ANO nebo NE. (případně A nebo B). Pokud můžete k tomuto cokoliv říct či s hledáním informací pomoci, přijďte na schůzi. Tato schůze bude zamýšlena spíše jako sraz „akceschopných lidí“. Ovšem nedělám si iluze, že mi nějak výrazně pomůžete řešení uvedených otázek. Pokud vás tato oblast zajímá, tak si pročťete diskusní fórum největší komunitní sítě http://www.czfree.net/forum/ odkud čerpám plno hodnotných informací, neboť podobné problémy se zde většinou již řešily. Schůzi jsem tedy svolal mimo jiné, abych se přinutil tyto informace sepsat. Ovšem není dostatek času na kompletní setřídění a informcí do jasné a přehledné formy. Snad příště. 1. Zřízení tarifů Počet členů sítě se postupně zvyšoval od původních pěti k dnešním čtyřiceti. Na počátku se nabízel přirozeně jednoduchý systém, společného financování internetu a sítě. Celková suma placená měsíčně za internet je doposud rozpočítávána na členy využívající internet rovnoměrně. Tento způsob však již dnes nedokáže vhodně vystihnout různorodé potřeby uživatelů. Tento systém lze označit za socialistický (nebo také komunistický), neboť všichni platí stejně, ale využívají různě. Systém ve stylu všichni stejně není vyhovující neboť, nároky se různí a nelze takto uspokojit uživatele, který je ochoten si připlatit za vyšší rychlost a také uživatele, kteří naopak požadují nízkou cenu a s tím související nižší rychlost. Tedy nevýhody aktuálního systému: – někteří požadují vyšší rychlost, jiní nižší cenu – někteří využívají internet aktivně, jiní jenom občas – systém není spravedlivý Aby bylo možno uspokojit oba opačné požadavky, je potřeba zavést možnost výběru tarifu. Jde tedy o to, že si každý podle svých potřeb a finančních nároků vybere určitou rychlost internetu z nabídky. Tento systém uplatňuje 99 % všech poskytovatelů internet. Existují dvě varianty jak sestavit nabídky pro uživatele s různými nároky. 1. Podle maximální rychlosti V tomto případě jsou tarify sestaveny dle maximální rychlosti tedy např. max. 256 kbit/s, 512 kbit/s, 1024 kbit/s bez omezení přenášených dat. Nevýhody: - nezohledňuje to, jak aktivně je internet využíván. Kolik dat je přenášeno - jelikož není omezeno množství přenášených dat, linka bude více zatížena Výhody: - jednoduchost, limit je jasně stanoven 2. Podle množství přenesených dat Tarify by byly sestaveny např. maximálně 5 GB/měsíc, 10 GB/měsíc nebo 20 GB/měsíc Nevýhody: - je potřeba rozhodnout co dělat v případě překročení. Buď omezení max. rychlosti
(FUP), nebo přechod do vyššího tarifu nebo zpoplatnění přenesených dat nad limit. - uživatel musí sledovat, kolik dat již přenesl - mohlo by vést k sebeomezování uživatele co se týče práce s internetem za cílem ušetřit (viz. placení za čas u vytáčeného připojení => snaha o menší využívání) Výhody: - uživatel má stále plnou rychlost internetu což vede k rychlému načítání stránek - linka je v konečném důsledku méně zatížena, vyšší odezva, rychlejší načítání stránek - tento systém lépe vystihuje způsob využívání internetu 3. Kombinace Obě předchozí varianty lze kombinovat.
Co přinese změna: – měsíční poplatek bude stálý a nebude se různě měnit směrem dolů nebo nahoru v průběhu měsíce – systém uspokojí uživatele s vysokými i nízkými nároky – snížení měsíčního poplatku u nějnižšího tarifu a tím pádem připojení dalších členů do sítě a připojení některých stávajících členů k internetu. Tím zase snížení ceny. Jelikož dopředu není známo rozložení uživatelů mezi tarify, nelze tanovit přesné ceny hned dopředu. Nejprve budou stanoveny návrhové ceny, pak se všichni uživatelé rozhodnou a pak budou ceny upraveny tak, aby se vybralo dostatek peněz na placení společné linky. Právě v placení společného internetu bude při tarifech jistý problém. Vybrané peníze budou kolísat okolo peněz placených za společnou linku. Buď se vybere málo a bude potřeba doplácet nebo zvýšit ceny a nebo se vybere více a pak je možno peníze ukládat do rezerv, navýšit rychlost linky nebo snížit cenu. Takovým způsobem však fungují všechni poskytovatelé internetového připojení. První návrh – pro jednoduchost by byly zvoleny tři rychlosti dle systému „podle maximální rychlosti“ a k nim odpovídající ceny jak ukazuje tabulka. Z této nabídky by si každý vybral tu, která mu nejvíce vyhovuje. Tím by vzniklo určité prvotní rozložení. Tarif Základní Střední Nejrychlejší
Max. Rychlost 256/256 512/512 1024/1024
Cena za měsíc 300 400 500 Celkem:
Placeno ISP
1024
12900
Počet účastníků Celkem peněz 21 6300 9 3600 6 3000 36 12900 Rozdíl: 0 1 12900
Ovšem jelikož není jasné, jak by si kdo vybral, v konečném důsledku by vznikl buď přebytek nebo nedostatek. Zde uvádím pro porovnání tři teoretické případy, kdy si zvolí všichni nejmenší rychlost, střední rychlost nebo nejvyšší rychlost.
Tarif Základní Střední Nejrychlejší
Max. Rychlost 256/256 512/512 1024/1024
Cena za měsíc 300 400 500 Celkem:
Placeno ISP
1024
12900
Tarif Základní Střední Nejrychlejší
Max. Rychlost 256/256 512/512 1024/1024
Cena za měsíc 300 400 500 Celkem:
Placeno ISP
1024
12900
Tarif Základní Střední Nejrychlejší
Max. Rychlost 256/256 512/512 1024/1024
Cena za měsíc 300 400 500 Celkem:
Placeno ISP
1024
12900
Počet účastníků Celkem peněz 36 10800 0 0 0 0 36 10800 Rozdíl: -2100 1 12900 Počet účastníků Celkem peněz 0 0 36 14400 0 0 36 14400 Rozdíl: 1500 1 12900 Počet účastníků Celkem peněz 0 0 0 0 36 18000 36 18000 Rozdíl: 5100 1 12900
Bylo by vhodné provést druhý krok a ceny rozumně zkorigovat tak, aby nebyl velký přebytek ani nedostatek. Volbou tarifů však všichni vyjádří, jak moc chtějí internet používat a jestli mají zájem raději o snížení ceny nebo o zvýšení rychlost. Zbylé peníze by se ukládali na účet sdružení či fyzické osoby a byly by použity v případě nedostatku(podfinancování) při přechodu na vyšší rychlost nebo na opravy nebo rozšiřování sítě. Tento systém také umožňuje možnost placení internetu jen ve vybraných měsících, např. pouze v průběhu prázdnin. Tedy navrhovaný systém je nevýhodný pro lidi co již teď silně využívají internet a výhodný pro ty co jej nevyužívají a chtějí platit méně a přitom mít možnost být ještě stále online a mít přístup k emailu či kamarádů přes ICQ. Je výhodný také pro ty co již platí internet jinde. Dá se předpokládat, že ti co internet používají málo budou hlasovat pro a ti co jej využívají naplno a přitom paltí stejně, budou hlasovat proti. Tento systém sleduje přirozeněji potřeby uživatelů a umožní připojení dalších lidí do sítě, kterým se stále nelíbí měsíční poplatek. Nevýhodou pak je nezbytný přebytek a jeho ukládání na účet. Dále pak v konečném důsledku přirozené snížení rychlosti většině uživatelů kvůli nabídky různých rychlostí. Pokud systém bude fungovat dle předpokladů, bude dostatek financí pro zaplacení dvojnásobné rychlosti, což bude znamenat zvýšení rychlostí na 512 kbit/s, 1 Mbits/ a 2 Mbit/s při zachování stejné ceny. Výhodou je také, že by měl každý jasno v tom, kolik platí. Cena by se tak často a nevyspitatelně neměnila. 2. Legalizace sítě, právnická forma V tuto chvíli funguje síť přirozeně díky ústní domluvě, ovšem na síle nabývají některé problémy:
- je potřeba mít právnickou formu kvůli jednání s jinými právnickými subjekty (např. s obcí) - je potřeba zřídit finanční fond na opravy a rozšiřování sítě - je potřeba zajistit odpisování majetku(postupné snižování ceny vlivem fyzického nebo morálního opotřebování) - možnost postupných daňových odpisů z majetku - možnost vydávání legálních písemných dokladů o placení internetu - nutnost se ohlásit u ČTÚ, což znamná případné namátkové kontroly splnění pravidel pro max. vyzářený výkon a případné vysoké pokuty při překročení limitů Síť jako subjekt může mít na dvě formy právnické osoby: 1. občanské sdružení - největší nevýhodu této varianty je to, že jde pouze v o snahu obejít přímé poskytování telekomunikačních služeb. 95 % členů komunity jde o zajištění přístupu do internetu. Ve stanovách občanského sdružení však toto nemůže být přímo uvedeno. Místo toho je nutno se ohánět různými formulacemi, které se tomuto jenom jaksi přibližují. Přečtěte si, co se obvykle uvádí ve stanovách: Čl. 2 Činnost sdružení Základním cílem sdružení je sdružovat zájemce o výzkum, vývoj a testování produktů a aplikací v oblasti informačních a komunikačních technologií s důrazem na jejich praktické využití a pro šíření vzdělanosti, kultury a odstraňování informačních bariér. 1) Sdružení bude k dosažení svých cílů vyvíjet zejména následující činnosti: a) výzkum a vývoj technických a programových prostředků vhodných pro budování, správu a provoz informačních a komunikačních technologií, b) vytvoření a zajištění provozu počítačové sítě pro testování vyvíjených prostředků, vzájemnou komunikaci členů a propojení do dalších sítí, c) provozování regionálního informačního systému, d) podpora rozvoje a využívání internetu a informačních technologií, e) rozšiřování aplikací nejmodernějších informačních technologií, f) vzájemná výměna rad a zkušeností členů, g) pořádání školení, diskusí, exkurzí, konferencí a seminářů pro členy. h) expertní a publikační činnost, i) výzkum rozhodovacích procesů v rámci telekomunikačních sítí, j) získávání dotací, grantů a sponzorských příspěvků za účelem financování sdružení a jeho projektů, k) spolupráce se subjekty, které sledují slučitelné cíle.
Zamyslete se na tím, kolik z vás by naplňovalo tyto cíle, kdybychom takto definovali činnost sdružení. Jde pouze o honosné formulace, které říkají všechno ostatní než o co tu jde a to je využívání internetového připojení. - značné navýšení administrativy, definování orgánů, rady, předpisy, stanovy, předseda, kontrolní komise, valné hromady, a další. A to vše zbytečně jenom kvůli legálního zastřešení počítačové sítě, o kterou se v principu stará jedna osoba. - vystupování jako nezisková organizace, lépe to zní a je možno teoreticky lépe získávat dotace - sdružení by mělo být uskupení osob se stejným zájmem, ale teoreticky i se stejně velkou aktivitou. Pokud by byl cílem sdružení např. budování počítačové sítě, bylo by divné, kdyby to prováděla jedna nebo jen několik osob - mnoho lidí připojených do sítě zajímá především připojení k internetu, nejde jim o
žádnou komunitní činnost. Chtějí zaplatit peníza a požadují za ně odpovídající službu. - valné hromady, o důležitých věcech by teoreticky měli rozhodovat všichni, vyšší byrokracie a komplikace při prosazování třeba i dobré myšlenky. Nutno také zvolit předsedu a místopředsedu - nutno sestavit stanovy, nechat schválit na ministerstvu vnitra, při každé změně znovu nechat ověřit. Každý člen by je musel podepsat. - členské příspěvky by měli z principu být pro všechny stejné. To je v rozporu s návrhem tarifů a úrovní využívání internetu. Členský příspěvek by teoreticky museli platit všichni, tedy i ti co o internet nemají zájem. - zařízení by bylo převedeno do majetku sdružení - pro mě malá zodpovědnost a riziko. V případě krizových situací nese zodpovědnost sdružení - přestože dělám správu sítě, nejsem povinen řešit případné výpadky a problémy. Poplatek za správu sítě byl stanoven členy sítě a je brán jako dobrovolný. Pokud bych měl síť sám na starost, musel bych řešit problémy rychleji a kvalitněji. 2. fyzická osoba s živnostenským listem - tato varianta lépe vystihuje aktuální situaci, kdy se stará o síť prakitcky jedna osoba. Ovšem přestože, že stačí k provozování sítě pouze ohlášení činnosti týkající se neveřejné telekomunikační sítě, je nutno zřídit živnost, aby bylo možno finančně zastřešit nákupy techniky a výběr poplatků včetně vystavení faktůr. Živnost týkající se provozu a údržby telekomunikační sítě už neexistuje. Jedinnou možností je zvolit jinou živnost, která s touto souvisí, a kterou je v prohlášení dokonce doporučována. Jde nejspíš o důsledek tlaku vetších firem.
Zrušení vázané živnosti "Poskytování telekomunikačních služeb" Dnem 1.5.2005 nabyl účinnosti zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), který mění i zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V příloze živnostenského zákona č. 2 skupina 205: Elektrické přístroje, byla zrušena živnost s předmětem podnikání " poskytování telekomunikačních služeb" a vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu (zákona o elektronických komunikacích), bylo z působnosti živnostenského zákona vyloučeno (§ 3 odst. 3 písm.i). Živnostenské oprávnění k této činnosti zaniká dnem jejího oznámení Českému telekomunikačnímu úřadu, nejpozději však uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti shora uvedeného zákona, tj. k 1.5.2006 ( § 136 bod 16 přechodných ustanovení). V režimu živnostenského zákona však zůstává činnost tzv. internetové kavárny, kdy provozovatel je sám uživatelem (není poskytovatelem) služby elektronických komunikací a činnost v této oblasti spočívá pouze v pronajímání koncového zařízení- počítač včetně software připojeného k síti Internet- třetím osobám. V tomto případě, na základě oznámení podnikatele, že tato činnost je v rámci stávajícího živnostenského oprávnění s předmětem podnikání - poskytování telekomunikačních služeb- prováděna, provede -pronájem a půjčování věcí movitých- s vymezením předmětu činnosti v rozsahu podle přílohy k nařízení vlády č. 140/2000 Sb., rozšířené o pronájem -počítačů včetně software, s přístupem na Internet. Živnostenský úřad upozorňuje na možnost projednání činností vykonávaných v rámci stávajícího živnostenského oprávnění s Českým telekomunikačním úřadem, odborem pro severomoravskou oblast, Ostrava - Mariánské Hory, Kukučínova 1143/8, tel. 596 626 000 a jeho posouzení (vyjádření). Informace týkající se postupů a činností podle zákona o elektronických komunikacích
jsou dostupné na adrese www.ctu.cz. - vyšší zodpovědnost, větší míra zapojení, větší flexibilita - komunitní princip zůstává, ovšem vše nutné řeší technik, stejně 90 % lidí nemá zájem řešit něco navíc - již nyní mám v nakoupené technice přes 10 tisíc korun ze svého. Aktuální systém totiž nepočítal se zásobou materiálu, nářadím, s reklamacemi, s přípravou rozvoje, nevyužitou technikou a náhradí technikou pro případ problému. - možnost pro uživatele(podnikatele) započtení internetu do nákladů a odpočtu DPH (neověřeno) - majetek sítě nelze jednoduše zpětně převést do účetnictví, takže by zůstal v původním stavu (nikde neveden) - přestože by šlo o jistou formu podnikání, neziskový základ by zůstával. Cílem je a vždy bude co nejlevnější a nejrychlejší síť a internet. Proto taky síť přirozeně vznikla. Navíc konkurence tlačí přirozeně ceny dolů. - osobně bych byl raději, aby mi zařídil někdo jiný levný a rychlý interent. Bohužel se k tomuto kroku nikdo jiný nemá. - variantu živnosti dosud nemám plně prozkoumanou - jak u sdružení tak u živnosti bude potřeba vést podvojné účetnictví, s tím jsou spojeny náklady na placení účetní Tak jako tak s touto změnou bude plno práce, kterou asi neudělá nikdo jiný než já. Doposud mi nikdo nepomohl a v diskusním foru se nikdo nevyjádřil. Takto přistupujete k mojí původní myšlence komunitní sítě, kterou je možné realizovat tak maximálně ve větších městech jako je praha. 3. Změna financování zařízení Nyní probíhá finanování techniky podílově a to přímo. Je zavedena tzv. jednorázová cena za zařízení, což je podíl, který se ovšem mění směrem nahoru pokud je přikoupeno nové zařízení a klesá dolů především pokud se připojí další zájemce o internet. Tento systém sice vyhovoval při malém počtu podílníků (tak do 20), avšak nevyhovuje při vysokém počtu členů sítě. Navíc doposud nebyly zavedeny odpisy majetku, takže nově připojení platí podílovou cenu majetku z doby, kdy byla technika zakoupena, což není správně. Závést systém pro postupné snižování hodnoty majetku je velmi složité vzhledem k aktuálnímu složitému podílovému systému. Navíc by takto složitý systém lišil od systému vyžadovaného v podvojném účetnictví, což by vedlo k dalším komplikacím. Dále systém brání dalšímu zkavlitňování infrastruktury neboť každou sebemenší změnu, která vede ke zvýšení podílu uživatelů by bylo správně potřeba složitě diskutovat. Dále v historii na vašich virtuálních účtech stále figuruje pohyblivá položka, což je nepříjemné, neboť nelze jednoduše sledovat její vývoj. Proto je nutné zavést zjednodušení. To spočívá v opravdu jednorázovém poplatku, který navíc nebude úplně přímo odvozen od vzdálenosti od hlavního serveru, což vedlo vysokým nákladům pro připojené na okraji obce. Každý nově připojený zaplatí za připojení do sítě např. 2000 Kč plus cenu za svoje zařízení doma. Tato suma se již nebude v průběhu času měnit a bude využita pro stavbu potřebné infrastruktury. Případné opravy a přestavba sítě bude hrazena z peněz subjeku, které se budou skládat z těchto jednorázových poplatků a poplatků za internet.
4. Oznámení podnikání v elektronických komunikacích U právnické i fyzické osoby je potřeba odeslat Oznámení komunikační činnosti. Nutno uhradit správní poplatek 1000 Kč. Viz. http://www.ctu.cz/main.php?pageid=44 5. Nutno zajistit účetní Připravte si typy kdo by to mohl být. Netuším kolik peněz bude potřeba za vedení účetnictví platit. 6. Měsíční placení internetu až zpětně. Nyní je nutno platit dopředu, peníze se odečítají 1. den v měsíci. To by umožnilo také tzv. dynamické tarify s omezením na přenesená data. Pokud by uživatel překročil limit u nízkého tarifu, automaticky by se mu tarif zvedl na vyšší a zaplatil by tedy pokud by internet potřeboval.
