MOZ NOSTI PSYCHOLOGICKE DIAGNOSTIKY NA ZAKLADÍ VODIVOSTI BÍ HEM TESTU SLOVNICH ASOCIACI 1
DAT KOZ NI
PETR S LECHTA Psychologicky ustav AV CR, Praha
ABSTRACT Possibilities for the psychological diagnostics based on the skin conductance data during word association test. P. S lechta The study explores differences in basic parameters of skin conductance and measures of electrodermal lability between patients (12 Ss, largely with depressive episode) and normals (16 Ss). The subjects were computer administered a test of word associations with response interval set to 15 seconds. During the test, skin conductance was recorded from the palmar sites of nondominant hand. Stimulus protocols were compiled from 10 emotionally negative, 10 emotionally positive and 20 neutral words in such way that a neutral stimulus was always followed by an emotional one. Statistical analysis indicates that although patients exhibit skin conductance reactions with smaller amplitudes than the group of normal subjects to positive and neutral stimuli, responses of both groups to negative stimuli do not differ. However, reaction times of both groups to negative stimuli differ markedly, revealing patientžs comparative lack of ability to adaptively process conflicting material. Fourier transform of individual skin conductance data reveals, besides experimentally induced regularities, a strong periodicity in the high frequency band, difference in which between patients and normals is also statistically significant. This manifests itself as a higher number of pulses of approx. 0,5 s period in the sample of patients. key words: skin conductance, word association test, psychological diagnostics electrodermal lability klıc ova slova: koznıvodivost, test slovnıch asociacı, psychologicka diagnostika, elektroderma lnılabilita
Doslo: 8.10.2001; P.S ., Psychologicky u stav AV C R, Husova 4, 110 00 Praha 1,
[email protected] 1 Studie je souca stıprojektu podporovaneho GA AV (Vyuzitıfuzzy modelova nıv psychologicke diagnostice podporovane pocıtacem, reg. c. IAB7025101) a byla rovnřz podporena vy zkumny m za mřrem s registracnım cıslem AVOZ7025918. Analyzovana data pocha zejı z projektu podporovaneho GA C R, reg. c. 406/01/0394.
U VOD Elektroderma lnı aktivita je jednou z nejcastřji pouzıvany ch fyziologicky ch promřnny ch zprostredkujıcıch aktua lnı dřnı autonomnıho nervoveho systemu (da le “ANSů), zejmena aktivaci sympatiku. Vedle relativnř snadne mřritelnosti prispıva k teto oblibř rada kvantitativnıch charakteristik elektroderma lnıch signa l˚1, jez lze s vysokou mırou korespondence vzta hnout k psychologicke stimulaci a souvisejıcım emocnım ci kognitivnım proces˚m. Elektroderma lnıaktivita by va vyuzıva na (a) pro indikaci orientacnıa obranne reakce (a odvozenř napr. mıry habituace ci senzitizace na podnřt), (b) jako ukazatel intenzity emocnıaktivace organismu a (c) jako indika tor pr˚břhu kognitivnıch proces˚ (rozsah a zamřrenı pozornosti, kognitivnı aktivita pri zpracova nı stimulace aj.; odvozenř napr. pravdřpodobnost retence stimulu v dlouhodobe pamřti). Soucasne empiricke studium pr˚břhu koznıvodivosti (da le “SCů) břhem asociacnıho experimentu (S lechta, 2001) se zamřruje na podrobnřjsızmapova nıasociacnıho procesu a na sledne ovřrenı moznostı obohatit tento klasicky test o dalsı zdroj individua lnř a diferencia lnř diagnosticky ch informacı. Zatımco tedy predchozı prıspřvek usiloval o proka za nı vy znamu SC pro vy povřŽ o emocnım na boji podnřtoveho materia lu v testu slovnıch asociacı2, vřnuje aktua lnıcla nek pozornost predevsım rozdıl˚m v koznıvodivosti mezi vzorkem norma lnıch proband˚ a vzorkem psychiatricky ch pacient˚. Za jem o specifika koznıvodivosti jednotlivy ch psychopatologicky ch skupin navazuje na Jungovy rane pra ce na toto tema (Jung, Peterson, 1907/1991; Jung, Ricksher, 19071908/1991) a i v soucasnosti je casty m predmřtem experimenta lnıho vy zkumu (napr. Biswas, 1990, 1991; Chattopadhyay, Biswas, 1983; Hazlett, Dawson, Schell, Nuechterlein, 1997 aj.). Za dna z registrovany ch publikacı (kromř Jungovy ch) nicmenř sve diagnosticke vy sledky nezakla da na stimulaci metodou testu slovnıch asociacı- v naproste vřtsinř prıpad˚ se jedna o parametry nespecificke EDA3 ci stimulaci v ra mci paradigmatu akustickeho (tony r˚zne vy sky a hlasitosti ci bıly sum) ci optickeho (za blesky, Rorschachovy tabule).
VY ZKUMNE CILE Prıspřvek usiluje o ovřrenıplatnosti psychodiagnostickeho potencia lu SC - dolozeneho pro akusticke a opticke podnřty - rovnřz v ra mci testu slovnıch asociacı (da le “WATů). Systematicky pa tra po parametrech SC rozlisujıcıch mezi vzorkem pacient˚ a norma lnıch proband˚, da va je do souvislosti s emocnım na bojem podnřtu a reakcnım casem na nřj (da le “RC ů) a predbřznř formuluje a interpretuje obecne odpovřŽove vzorce obou skupin.
METODA Nebo– se jedna o reanaly zu dat drıvřjsıstudie (S lechta, 2001), jak metoda, tak vzorek jsou shodne s jiz publikovany mi u daji a pro u sporu mısta je zde uveden jen zkra ceny popis. Pokusny m osoba m byl na pocıtaci administrova n test volny ch slovnıch asociacı v na sledujıcım forma tu: 1
Vedle koznıvodivosti, kterou zı ska me pri zapojenık˚ze do elektrickeho obvodu se stejnosmřrny m proudem a maly m konstantnı m napřtı m jako vy sledek jejıpropustnosti pro elektricky proud, existujıpostupy vyuzı vajı cı napr. strı daveho napřtınebo endosomaticky ch koznı ch potencia l˚ (podrobny prehled viz Boucsein, 1992). 2 Emocnř za porne podnřty vyvola valy ä ve srovna nıs podnřty kladny mi a neutra lnı mi ä odpovřdi s nejdelsı mi reakcnı mi casy jakoz i s nejvřtsı mi amplitudami kra tkodobeho na r˚stu SC. 3 Elektroderma lnıaktivita organismu v neprı tomnosti experimenta lnıstimulace.
2
1) zobrazeno “+ů po dobu 800 ms jako signa l nadcha zejıcıho stimulu, 2) zobrazeno podnřtove slovo po dobu 200 ms; se zmizenım podnřtoveho slova automaticky spustřn chronometr, 3) pra zdna obrazovka břhem odpovřŽoveho intervalu po dobu 15000 ms; pri reakci probanda chronometr zastaven stiskem kla vesy experimenta torem a RC automaticky zaznamena n, 4) zobrazeno “*ů po dobu 300 ms jako signa l konce odpovřŽoveho intervalu, 5) pra zdna obrazovka po dobu 4700 ms jako odpocinkovy interval. Jeden cyklus trval vzdy celkem 21 s a byl břhem nřho administrova n jeden podnřt. Pro reakci na stimul byla vyhrazena konstantnıdoba 15 s bez ohledu na RC . Pokusne osoby byly se strukturou experimentu obezna meny pomocıkaret s na crty obrazovek a byla jim zada na instrukce reagovat na podnřt prvnım slovem, ktere jim prijde na mysl. Po objevenı“*ů (krok 4) se naopak mohly uvolnit a odpocıvat. Reakce proband˚ byly zaznamena va ny experimenta torem a prestoze predstavujıd˚lezity u daj kvalitativnıinterpretace WAT, pro nedostatek asociacnıch norem a nespolehlivost apriornıch klasifikacıod nich v na sledujıcı preva znř statisticke analy ze odhlızıme. Podnřtovy protokol sesta val ze 4 za cvicny ch a 40 testovy ch slov. Podnřty byly vybra ny ze semantickeho atlasu nřmeckeho jazyka (Schwibbe, M., R¨der, Schwibbe, G., Borchardt, Geiken-Pophanken, 1994) tak, aby (a) 10 podnřtovy ch slov bylo emocnř kladny ch, 20 neutra lnıch a 10 emocnř za porny ch, (b) mřly srovnatelnou frekvenci vy skytu (u daje z korpusu nřmeckeho jazyka Celex), (c) mřly delku 4-8 pısmen. Slova byla serazena do dvou protokol˚ tak, aby se strıdala neutra lnıslova se slovy buŽ s kladnou, nebo za pornou valencı. Poradıstrıda nıbylo u protokolu 1 na hodnř urceno a u protokolu 2 obra ceno (znřnıprotokol˚ viz S lechta, 2001). Protokoly byly administrova ny strıdavř, aby byly rovnomřrnř zastoupeny jak v celem vzorku, tak v ra mci jednotlivy ch skupin proband˚.Hodnoty SC byly břhem experimentu zaznamena va ny prıstrojem PARPORT/F se snımkovacıfrekvencı10 Hz. Elektrody (Ag/AgCl) s kontaktnıplochou cca 0,7 cm2 vyplnřne standardnım isotonicky m NaCl gelem byly upevnřny v thena rnıa hypothena rnı oblasti nedominantnıruky1 ocistřne 70% roztokem ethanolu.
VZOREK Experiment byl uskutecnřn na psychiatricke klinice v Ulmu a vzorek sesta val jednak ze skupiny pacient˚ na klinice aktua lnř hospitalizovany ch ci v dennım staciona ri (12 proband˚: 6 zen s vřkovy m pr˚mřrem 40 let a 6 muz˚ s vřkovy m pr˚mřrem 36 let; dgn. preva znř depresivnıepizoda, menř casto bipola rnıafektivnıporucha ci paranoidnıschizofrenie), jednak ze zdravotnickeho persona lu kliniky a student˚ medicıny (16 proband˚: 7 zen s vřkovy m pr˚mřrem 24 let a 9 muz˚ s vřkovy m pr˚mřrem 30 let). Vsech 28 proband˚ hovorilo plynnř nřmecky a nřmcina byla az na jeden prıpad jejich matersky m jazykem. Testova nı probıhalo v pr˚břhu listopadu v tiche mıstnosti s umřly m osvřtlenım a s konstantnı termostatem regulovanou teplotou. Polovina vzorku pacient˚ i norma lnıch proband˚ byla testova na v dopolednıch a polovina v odpolednıch hodina ch - vzdy individua lnř.
1
Dominance byla zjednodusenř definova na jako preference dane ruky pri psanı .
3
VY SLEDKY A DISKUSE Standardnıparametry koz nıvodivosti C asova rada dat SC by va parametrizova na do promřnny ch, zachycujıcıch jejıjednotlive aspekty. Mezi standardnıparametry uva dıBoucsein (1992): a) strednıhodnotu SC signa lu ä tzv. SCL (“skin conductance levelů), b) amplitudu kra tkodobeho na r˚stu SC v d˚sledku stimulace ä tzv. SCR (“skin conductance reactionů), c) latenci, tj. dobu od poca tku stimulace k objevenıprvnıch zna mek SCR, d) cas na r˚stu, tj. dobu od poca tku SCR potrebnou k dosazenımaxima, c) cas poklesu, tj. dobu poklesu z maxima SCR k hodnotř 50% ci 37% amplitudy SCR. Bıro a S tukovsky (1993) provedli faktorovou analy zu třchto a dalsıch parametr˚ pro 300 krivek koznıho odporu1 a uda vajı, ze vy se uvedene ukazatele vysvřtlujı84,6% variability dat. Vyuzitıtřchto promřnny ch ke srovna nıvzorku pacient˚ a norma lnıch proband˚ je nicmenř komplikova no moznou za vislostınřktery ch z nich na vřku, jenz je v pacientske skupinř o 10 let vyssı (Wilcoxon˚v test pro neza visle vy břry Z = -2,046; p ≤ 0,021; jednostranny test)2. Zatımco ta je v literature dobre ustanovena u parametru SCL, jehoz pokles s vřkem by va prisuzova n zmřna m v epiderma lnıvrstvř k˚ze a u bytku aktivnıch potnıch zla z, amplituda SCR se pojıs na lezy jak pozitivnımi (Zelinski, Walsh, Thompson, 1978), tak negativnımi (Garwood, Engel, Quilter, 1979). Graf 1 shrnuje korelace obou parametr˚ s vřkem pro nase data3 a je zrejme, ze zatımco Ve k potvrzuje silnou a statisticky vy znamnou korelaci SCL s vřkem a SCR (T = 3,11 a T = 3,62; -0.15 -0.52 p ≤ 0,003 a p ≤ 0,001 v danem poradı; jednostranny test), vztah SCR k vřku se jevıjako zprostredkovany a slaby (T = 0,78; p ≥ 0,22; amp. SCR SCL jednostranny test). Zatımco tedy parametr SCL 0.58 musıme z dalsıch u vah vyloucit, m˚zeme predpokla dat, ze testy zahrnujıcırozdıly amplitud Graf 1 Korelace za kladnıch parametr˚ SCR nebudou vřkovy m slozenım obou vzork˚ SC s vřkem. vy znamnř ovlivnřny. Graf 2 ukazuje, ze z diagnosticky ch kandida t˚ m˚zeme vyloucit (prinejmensım v prıpadř tohoto pilotnıho experimentu) rovnřz promřnne latence a cas na r˚stu, ktere pri vizua lnı inspekci nevykazujı vy raznřjsı rozdıly strednıch hodnot. Naopak, prokazuje se relevance parametru cas poklesu, jehoz prodlouzenıu pacient˚ vede k rozdıl˚m obou krivek na hranici statisticke vy znamnosti mezi 10 a 13 s po expozici podnřtu, a potvrzuje se vy znam amplitudy SCR. Ten lze da le zpresnit rozclenřnım amplitud podle emocnıho na boje slova, jez prıslusne SCR vyvolalo. Jak je patrne z grafu 3, zatımco SCR pacient˚ dosahuje signifikantnř nizsıch hodnot nezli norma lnıvzorek u podnřt˚ s kladny m a neutra lnım emocnım na bojem (Wilcoxon˚v test pro za visle vy břry Z = -1,89 a Z = -3,73 v danem poradı; jednostranny test), pro podnřty se
1
Velikost koznı ho odpor je reciproka k hodnotř koznıvodivosti. Rozdı ly mezi pohlavı mi lze pro vyrovnanost muz˚ a zen ve vzorku pacient˚ a relativnıvyrovnanost muz˚ a zen ve vzorku norma lnı ch proband˚ (χ2 = 0,25 s df = 1; p ≤ 0,62) zanedbat a ani interakce mezi pohlavı ma prı slusnostıke skupinř statisticke vy znamnosti nedosahuje (Kruskal-Wallisovo H = 7,31 s df = 3; p ≥ 0,06). 3 Distribuce vřku, SCL a SCR se vy znamnř neodlisuje od norma lnı ho rozlozenı(Kolmogorov-Smirnovo Z lezı mezi 0,84 a 0,92; p ≥ 0,36; dvoustranny test). 2
4
0.60
0.50 Norma Patologie
0.40
SCR (uS)
0.40 0.30 0.30 0.20 0.20 0.10
p = 0.05
0.10
statistickavy znamnost
0.50
0.00
0.00 0 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 C as po expozici podnetu (s)
Graf 2 Pr˚mřrne hodnoty SCR obou skupin (zıskane odectenım SCL od krivky jednotlivy ch proband˚). Vedlejsıosa Y uda va hladinu statisticke vy znamnosti rozdılu skupin v danem case (t-test pro dva neza visle vy břry se shodny m rozptylem, tenka bıla krivka).
1
Pearsonu v k.k.
Velikost SCR (uS)
za porny m na bojem, tj. konfliktogennıpodnřty, se oba vzorky statisticky vy znamnř nelisı (Wilcoxon˚v test pro za visle vy břry Z = -0,97; p ≥ 0,17, jednostranny test)1. Celkove snızenı amplitud SCR je v literature spojova no zejmena s depresivnım syndromem (napr. Biswas, 1990; Straub, Hole, Wolfersdorf, 1992), ktery v nasem vzorku pacient˚ tvorıcca 70%. Je navıc pravdřpodobne, ze kromř psychologicky ch charakteristik dysforickeho ladřnıse na nřm podılı rovnřz 1.20 0.90 u cinek medikace. p < 0.029 p < 0.001 0.80 Identicky vzorec 1.00 nicmenř nalez i 0.70 Jung (19070.80 0.60 1908/1991), v 0.50 historickem pohle0.60 0.40 du bezpochyby u pacient˚ bez Norma 0.40 0.30 soudoby ch antiPatologie 0.20 depresiv ci 0.20 Korelace 0.10 neuroleptik, ktery jej interpretuje jako 0.00 0.00 poruchy koncenKladní Neutralnı Zaporní trace a prıznak utlumeneho myslenı Graf 3 Pr˚mřrne amplitudy SCR pro obř skupiny v za vislosti na typu (“Denkhemmungů). podnřtoveho slova a korelace mezi skupinami v ra mci dany ch typ˚. Vzr˚stajıcı mıra korelace obou skupin pri rostoucıkonfliktogennosti podnřtu (statisticky vy znamna pro neutra lnıa za porne podnřty; T = 3,06 a T = 4,35; p ≤ 0,007 a p ≤ 0,002 v danem poradı; Amplitudy pocı ta ny jako maximum SCR - pr˚mřr SC břhem 0,5 s po administraci podnřtu.
5
Pearsonu v k.k.
Reakcnıcas (s)
jednostranny test) da le ukazuje, ze odezva ANS pri odpovřdi na nekonfliktnımateria l (kladne podnřty) vykazuje u pacient˚ vřtsıodchylky od norma lnıch odpovřdınezli v konfliktnıch situacıch, jez pro pacienty i norma lnıprobandy predstavujısrovnatelnou emocnıza třz. Graf 3 nicmenř dokla da , ze pacienti se od norma lnıch proband˚ lisı predevsım schopnostı tuto emocnı za třz adaptivnř zpracova vat. Zatımco rozdıl RC u kladny ch a neutra lnıch podnřt˚ (Wilcoxon˚v test pro za visle vy břry Z = -2,80 a Z = -3,81 v danem poradı; jednostranny test) a na r˚st korelace u neutra lnıch stimulace (T = 4,71; p ≤ 0,002; jednostranny test) kopıruje vztahy obou skupin ve velikosti amplitud SCR, prudky pokles korelace a statisticky signifikantnı prodlouzenı RC u pacient˚ pri prechodu k emocnř negativnım podnřt˚m (ve srovna nı s nevy znam4.50 0.90 p < 0.002 p < 0.001 p < 0.002 ny m vzr˚stem 4.00 0.80 latencı norma l3.50 0.70 nıch proband˚; Wilcoxon˚v test 3.00 0.60 pro neza visle 2.50 0.50 vy břry Z = -2,29 2.00 0.40 a Z = -0,66; 1.50 0.30 p ≤ 0,001 a Norma p ≥ 0,26 v danem 1.00 0.20 Patologie poradı; jedno0.50 0.10 Korelace stranny test) 0.00 0.00 odhaluje selha Kladní Neutralnı Zaporní va nı pacient˚ pri zpracova va nı podnřt˚, jejichz Graf 4 Pr˚mřrne reakcnıcasy pro obř skupiny v za vislosti na typu konfliktogenita podnřtoveho slova a korelace mezi skupinami v ra mci dany ch typ˚. prekracuje kriticky pra h. Tomuto za vřru napovıda rovnřz rozdıl ve sklonu regresnıch prımek za vislosti RC na amplitudř SCR (korelace pro obř skupiny statisticky vy znamna s p ≤ 0,001). Zatımco u norma lnıch pokusny ch osob dosahuje parametr sklonu 2,5 s/µS, vzorek pacient˚ vykazuje sklon 4 s/µS. Zda se, ze schopnost psychicke regulace mimovolnıfyziologicke aktivace organismu je u pacient˚ oslabena a emocnına boj neseny podnřtem ma na vy sledny RC vy raznřjsıvliv nezli u norma lnıch proband˚.
Elektroderma lnılabilita Dalsım vy znamny m diagnosticky m aspektem je pocet sponta nnıch SCR u probanda v klidovem stavu bez experimenta lnıstimulace. Lacey a Laceyova (1958) pouzili poprve termın “elektroderma lnılabilitaů pro pr˚břh SC vyznacujıcıse vysoky m poctem sponta nnıch SCR a pomalou habituacı na opakovany konstantnı podnřt a existence teto dimenze je v soucasnosti dobre empiricky podlozena. Kromř dobre retestove reliability a konsistentnıch korelacıs ostatnımi psychofyziologicky mi promřnny mi by va spojova n s osobnostnımi rysy jako dispozice k u zkosti, emocnıstabilita ci impulzivita (napr. Cruz, Larsen, 1995; Vossel, Zimmer, 1992). Protoze za kladnıkriterium vy poctu elektroderma lnılability (da le “ELů) ä absence experimenta lnıstimulace ä nebyla v pouzitem experimenta lnım uspora da nısplnřna, bylo
6
vyuzito algoritmu diskretnı Fourierovy transformace k rozkladu SC signa l˚ proband˚ na frekvencnıslozky s cılem odlisit vliv senzoricke stimulace od dynamiky ANS1.
Podıl periodicity na rozptylu (korelace)
0.25 Norma
Patologie
0.20
0.15
0.10
0.05
0.00 0.2
1.2
2.2
3.2
4.2
5.2
6.2
7.2
8.2
3 7 6 3 1 4 4 4 9.2 10 . 11 . 13 . 16 . 20 . 26 . 38 . 70 . 2 2.5 4
Perioda vlny (s)
Graf 5 Podıly jednotlivy ch periodicit na rozptylu SC krivek pro obř skupiny. Od periody 12 s doprava nenıosa X linea rnıposloupnostı, ale progresivnř se smrs–uje. Graf 5 zna zornuje periodogram obou skupin, vznikly dekompozicıdetrendovany ch casovy ch rad, prevedenım rozptyl˚ z frekvencnıho rozdřlenı(Hz) na casove (s), urcenım korelacnıch koeficient˚ jednotlivy ch periodicit jakozto odmocnřny ch koeficient˚ determinace a zpr˚mřrova nım vy sledny ch individua lnıch periodogram˚ podle prıslusnosti ke skupinř. Jak je mozne oceka vat, dominantnıstruktura obou spekter je tvorena periodicitou 21 s s pridruzeny mi harmonicky mi frekvencemi odlisitelny mi od bıleho sumu az k periodř cca 3 s. Toto je typicky obraz osovř asymetrickeho signa lu, jenz lze jednoznacnř vzta hnout k pravidelnř se opakujıcıstimulaci WAT. Zvy sene sycenırozptylu SC periodami nad 21 s odra zı deledobe zmřny v SCL a rozdıly mezi periodogramy skupin nejsou v teto nızkofrekvencnıoblasti vy znamne (t-test pro za visle vy břry T = 0,95; p ≥ 0,17; jednostranny test). Dalsızretelny vrchol naleza me u periody 0,3-0,4 s, ktery dokla da , ze jak pacienti, tak norma lnıprobandi vykazujırychle pravidelne oscilace (lze je ca stecnř vidřt i na nosne vlnř SCR v grafu 2). Mezi vrcholy obou vzork˚ (perioda 0,2-0,7 s) naleza me tentokra t statisticky vy znamny rozdıl (jednotlivci byli serazeni podle velikosti sycenıv ra mci kazde periodicity a pro kazdeho z nich spocıta no pr˚mřrne poradı, na slednř testova n rozdıl poradıä Wilcoxon˚v test pro neza visle vy břry Z = -1,81; p ≤ 0,035; jednostranny test). Zpřtne ovřrenına lezu, ze ve vysokofrekvencnıoblasti dosahujıpacienti vřtsıpocet pulz˚ SC, zahrnovalo postupne vyhlazova nıkrivek jednotlivc˚ frekvencemi z periodogramu
1
Fourierova transformace provede rozklad jakekoliv casove rady o delce N hodnot na N/2 + 1 kosinovy ch a N/2 + 1 sinovy ch vln s frekvencıvy skytu v dane radř o 0 do N/2. Pro prı stupny u vod do problematiky viz napr. Smith, 1999.
7
třchto krivek (ve smřru od vysoky ch frekvencık nızky m) a souctu vrchol˚1 dılcıch casovy ch rad. 20000 17500
Pru merny pocet vrcholu
Pocet vrcholu
15000 Rozdıl patologie - norma
12500 10000 7500 5000 2500 0
0. 2 1. 2 2. 2 3. 2 4. 2 5. 2 6. 2 7. 2 8. 2 9. 2 10 .3 11 .7 13 .6 16 .3 20 .1 26 .4 38 .4 70 . 42 4 2. 5
-2500
Perioda vlny (s)
Graf 6 Pr˚mřrne pocty vrchol˚ SC krivek pro cely vzorek (graf zobrazuje spodnıca st hyperboly) a rozdıly v pr˚mřrnem poctu vrchol˚ jednotlivy ch skupin pri postupne eliminaci jednotlivy ch frekvencı (od vysoky ch k nızky m). Graf 6 uva dıpr˚mřrne pocty vrchol˚ pro krivky s odstranřny mi periodicitami 0,2-x, kde x je hodnota osy X, a rozdıl v poctu vrchol˚ mezi pacienty a norma lnımi probandy. Jak lze oceka vat, vysokofrekvencnıvlny (s periodou 0-3 s) jsou odpovřdne za vıce nez 99,9% vsech vrchol˚ krivek a jejich postupne odstranova nıvede k rychle konvergenci poctu pulz˚ k nule. Podstatne nicmenř je, ze v oblasti period 0,2-0,7 s naleza me vy razny rozdıl v poctu pulz˚ mezi obřma skupinami, jenz je opřt statisticky vy znamny (Wilcoxon˚v test pr˚mřrneho poradıjednotlivc˚ pro neza visle vy břry Z = -1,74; p ≤ 0,041; jednostranny test). Je patrne, ze krivky pacient˚ vykazujıvřtsırozkolısanost, kterou lze pricıst vyssımu vy skytu cca p˚lsekundovy ch pulz˚. Protoze SC obou skupin byla mřrena za stejny ch podmınek a prostrednictvım stejneho prıstrojoveho vybavenı, nenıd˚vod hledat jejich zdroj ve vnřjsıch okolnostech mřrenı. Ani vysvřtlenıprosty m vřkovy m rozdılem obou skupin nenı spolehlive, nebo– uvnitr obou vzork˚ souvisı pocty vrchol˚ v kriticke periodř 0,3-0,6 s s vřkem jen volnř (Spearman r = 0,323 a r = 0,431; p ≤ 0,11 a p ≤ 0,081 v poradınorma lnı probandi a pacienti; jednostranny test)2. Soucasnř take rychlost, s nız se vyskytujı, vylucuje, ze by byly korela tem vyssıkognitivnıaktivity, ktera obvykle zp˚sobuje SCR s periodou cca 5 s. Nejpravdřpodobnřjsıinterpretace tudız spatruje jejich p˚vod v hyperaktivitř sympaticke vřtve ANS, jak je predpokla da na u elektroderma lnılability. Jednoznacne vysvřtlenınalezeneho rozdılu v termınech rozdılne u zkostnosti a tudız rozdılne elektroderma lnıaktivity je ovsem predcasne, nebo–v prıpadř EL se jedna o pulzy SC s vyssıperiodou. Vossel a Zimmer (1992) naprıklad uda vajırozsah periody EL proband˚ mezi 3-11 s, tj. v pa smu SCR odra zejıcım vyssıkognitivnıaktivitu. Je nicmenř mozne, ze v pozadızminovany ch rozdıl˚ stojızp˚sob zıska nıa analy zy SC dat a je tudız nezbytne ovřrit povahu vysokofrekvencnıch komponent standardnımetodou hodnocenıEL. 1
Vrchol byl pri pohybu od poca tku krivky SC definova n jako pokles na sledujı cıpo na r˚stu ä vse pri rozlisenına 2 desetinna mı sta, tj. p˚vodnırozlisenıdigitalizovaneho signa lu. 2 Je nicmenř mozne, ze vřtsıvřkovy rozptyl a pocetnřjsıvzorek by odhalil podı l vřku s vřtsıcitlivostı .
8
ZAVüR C la nek ukazuje nřkolik hodnotny ch psychodiagnosticky ch parametr˚ koznı vodivosti ve vztahu k nejvy znamnřjsım promřnny m testu slovnıch asociacı, ktere i navzdory diagnosticke nesourodosti pacientske populace dokla dajı, ze kontext WAT poskytuje dostatecny prostor pro projevenırozdıl˚ SC mezi pacienty a norma lnımi probandy. Protoze se jedna o pilotnı experiment na male, vřkovř nereprezentativnıa diagnosticky ma lo heterogennıpopulaci, formulace podrobnřjsıch vodıtek pro odlisenınorma lnıho a patologickeho testoveho vy sledku je predcasna . Z klinickeho hlediska za visıreaktivita pacient˚ a jejich vy sledky ve WAT na dalsıch faktorech jako druh, za vaznost a trva nıpsychickeho onemocnřnı, druh, trva nıa intenzita medikace, neurologicke komplikace aj. a validnı predikcnı model musı tudız vycha zet z rozsa hlejsıho a v klıcovy ch ohledech reprezentativnıho vzorku. Je ovsem dobre predstavitelne, ze kombinace parametr˚ SC a klasicky ch ukazatel˚ WAT umoznızlepsit predikcnı validitu WAT a prinese nove zdroje individua lnř diagnostickeho vhledu do asociacnıdynamiky.
LITERATURA Biswas, P. K.: Characteristics of galvanic skin response in depressive patients and normal subjects. An International Journal of Psychology in the Orient 33, 1990, 249-258. Biswas, P. K.: Characteristics of galvanic skin response in schizophrenic patients and normal subjects. An International Journal of Psychology in the Orient 34, 1991, 266-271. Bıro, V., S tukovsky , R.: Components of the GSR curve in adult males. Studia psychologica 35(2), 1993, 111-117. Boucsein, W.: Electrodermal activity. New York, Plenum Press 1992. Chattopadhyay, P. K., Biswas, P. K.: Characteristics of galvanic skin response in anxious patients and normal subjects. Indian Journal of Clinical Psychology 10(1), 1983, 159164. Cruz, M., Larsen, R., J.: Personality correlates of individual differences in electrodermal lability. Social behavior and personality 23 (1), 1995, 93-104. Garwood, M, Engel, B. T., Quilter, R. E.: Age differences in the effect of epidermal hydration on electrodermal activity, Psychophysiology 16, 1979, 311-317. Hazlett, H., Dawson, M., E., Schell, A., M., Nuechterlein, K., H.: Electrodermal activity as a prodromal sign in schizophrenia. Biological Psychiatry 41, 1997, 111-113. Jung, C. G., Peterson, F.: Psychophysische Untersuchungen mit dem Galvanometer und dem Pneumographen bei Normalen und Geisteskranken. In: Jung, C. G.: Experimentelle Untersuchungen. Olten, Walter-Verlag 1991, 512-575. (P˚vodnı dılo publikova no 1907.) Jung, C. G., Ricksher, Ch.: Weitere Untersuchungen öber das galvanische Ph¨nomen, Pneumographen und die Respiration bei Normalen und bei Geisteskranken. In: Jung, C. G.: Experimentelle Untersuchungen. Olten, Walter-Verlag 1991, 576-604. (P˚vodnı dılo publikova no 1907/1908.) Lacey, J. I., Lacey, B. C.: The relationship of resting autonomic activity to motor impulsivity. Research Publications, Association for Research in Nervous and Mental Disease 36, 1958, 144-209. Schwibbe, M., R¨der, K., Schwibbe, G., Borchardt, M., Geiken-Pophanken, G.: Zum emotionalen Gehalt von Substantiven, Adjektiven und Verben. In: Hager, W., Hasselhorn, M. (Eds.): Handbuch deutschsprachiger Wortnormen. G ttingen, Hogrefe 1994, 272-284.
9
Smith, S. W.: Digital signal processing. San Diego, California Technical Publishing 1999. K dispozici rovnřz na www.dspguide.com. Straub, R., Hole, G., Wolfersdorf, M.: Elektrodermale hypoaktivit¨t bei Depresion: psychobiologischer Marker oder differentiell-psychophysiologische Disposition? Schweizer Archiv för Neurologie und Psychiatrie 143(1), 1992, 41-59. S lechta, P.: Zmřny koznı vodivosti břhem testu slovnıch asociacı. C eskoslovenska psychologie 45(3), 2001, 243-251. Vossel, G., Zimmer, H.: Elektrodermale Labilit¨t, Habituation und Reiz¨nderungseffekte: Eine Psychophysiologische Analyse. Schweizerische Zeitschrift för Psychologie 51(2), 1992, 89-101. Zelinski, E. M., Walsh, D.A., Thompson, L. W.: Orienting task effects on EDR and free recall in three age groups. Journal of Gerontology 33, 1978, 239-245.
10
