1 ZME NY KOZ NIVODIVOSTI BE HEM TESTU SLOVNI CH ASOCIACI
PETR S LECHTA Psychologicky ustav AV CR, Praha
ABSTRACT Changes in skin conductance during test of word associations P. S lechta The study briefly overlooks the rationale and relevance of the word association test, points to the increase in understanding association processes brought by simultaneous recording of physiological parameters and reports about an experiment demonstrating this approach. 28 subjects (16 normals and 12 patients) were computer administered a test of word associations with response interval set to 15 seconds. During the test, skin conductance measures were recorded from the palmar sites of nondominant hand. Two stimulus protocols were compiled from 10 emotionally negative, 10 emotionally positive and 20 neutral words in such way that an neutral stimulus was always followed by an emotional one and protocol 2 contained emotional stimuli with valence opposite to that of protocol 1 in the same position. Both protocols were administered evenly across the sample and its subsets. Graphical and statistical analysis of response times and skin conductance reactions indicates that both the longest response times as well as highest amplitudes of skin conductance changes are elicited by the stimuli with negative emotional tone. These probably recall í in contrast with the positive stimuli í conflicting material, processing of which is marked by increase in cognitive activity and physiological activation. Despite a clear relationship between them, however, a hypothesis that each parameter reflects different component of the mental state induced by stimulation í the autonomous physiological reaction and psychological capacity for its regulation - is relevant and open for further testing. key words: word association test, skin conductance, affective characteristics of stimuli klıc ova slova: test slovnıch asociacı, koz nıvodivost, afektogennıcharakteristiky podne tovych slov U VOD Test slovnıch asociacı je historicky cennym na strojem studia elementa rnıch kognitivnıch procesu. Po svčm uvedenı do experimenta lnı psychologie Francisem Galtonem (1879, 1883) rychle zaujal celnı mısto v metodickčm repertoriu laboratore v Lipsku (Cattell, Bryant, 1889; Kraepelin,1892; Trautscholdt, 1883) a ovlivnil pra ci mnoha jinych (w¨rzburska s kola a Dos lo: 9.4.2001; P.S ., Psychologicky Čstav AV CR, Husova 4, 110 00 Praha 1,
[email protected] Studie je souca stı projektu podporovančho GA CR (Elektroderma lnı aktivita be hem asociacnıho experimentu: rozs ırenı diagnostickč metody, reg. c. 406/01/0394).
1
1
vyzkumy Aschaffenburga, Cordese, Marbeho a Thumba, Wreschnera, Ziehena aj.). Relativnı podıl publikacı o slovnıch asociacıch se v devadesa tych letech 19. stoletı dokonce priblız il trem procentum vs ech registrovanych psychologickych cla nku, ackoliv be hem stoletı na sledujıcıho jiz neprekrocil hranici jednoho procenta (dle Čdaju databa ze PsycLIT). Prednostı asociacnıho experimentu je moz nost empiricky zachytit a kvantifikovat introspektivnı pozorova nı jednoduchych psychickych aktu, jez stojı v za klade komplexne js ıch kognitivnıch funkcı. Jeho prima rnı vyuz itı pro sledova nı za konitostı strukturace pame „ovych obsahu a procesu zpracova nı informacı bylo v experimenta lnı kognitivnı psychologii sice postupne nahrazeno moz nostmi tachitoskopickč prezentace podne tu a pozde ji zejmčna “primingovouÝ metodologiı, nesloz ity design vs ak test slovnıch asociacı radı mezi metody dobre vyuz itelnč v rade aplikacnıch oblastı (napr. klinickč a forenznı psychologii ci psychologii pra ce a organizace). Test zobrazuje elementa rnı mechanismy zpracova va nı informacı zejmčna prostrednictvım prome nnych reakc nı c as (da le “RC Ý) a obsah slovnı reakce. Da le byva registrova na pame „ova reprodukce puvodnı odpove di, te lesnč pohyby ci smıch a vyjimecne i fyziologickč parametry (dechova a srdecnı frekvence, elektroderma lnı a svalova aktivita aj.). Interpretace testovych fenomčnu (prodlouz enč RC , asociacnı selha nı, zvys ena dechova ci elektroderma lnı aktivita, mimovolnı pohyby atd.) vs ak nada le vycha zı predevs ım z pojetı afektivnıho konfliktu (napr. Luria, 1932/1976) ci Jungovy teorie komplexu (napr. 1911/1991) a opıra se spıs e jen o kusou znalost anatomie asociacnıho procesu. Pra ve za znam fyziologickych reakcı be hem testu (ci napr. evokovanych potencia lu a neurologickych zobrazovacıch metod) vs ak muz e prispe t k hlubs ımu porozume nı procesu asociova nı, jenz je RC a obsahem odpove dı jinak postihova n pouze zprostredkovane . O to vıce proto prekvapı, z e po poca tecnıch Jungovych experimentech se za znamem zme n koz nıho odporu a dechovč frekvence (Jung, 1907; Jung, Peterson, 1907/1991) se tento sme r za kladnıho vyzkumu vyrazne ji nerozvıjel1, ackoliv rada studiı naznacuje jeho relevanci (Hathaway, 1929; Schlegel, Zeier, 1982).
VYZKUMNE CILE Prıspe vek usiluje o podrobne js ı zmapova nı asociacnıho procesu v testu slovnıch asociacı za pomoci za znamu koz nı vodivosti2 (da le jen “SCÝ). Sleduje zejmčna, v jakč mıre majı afektogennı charakteristiky podne tu vliv na RC a zme ny koz nı vodivosti be hem odpove ň ovčho intervalu, a pa tra po vztahu mezi asociacnım RC a fyziologickou aktivacı probanda (me renou parametry SC).
1
Databa ze PsycLIT napr. v letech 1887-1998 eviduje jen 38 cla nku (z cca 1,3 milionu za znamu) zabyvajıcıch se soucasne jak testem slovnıch asociacı, tak elektroderma lnı aktivitou. Je nicmčne pravde podobnč, z e rada relevantnıch studiı byla provedena v ra mci aplikovanych polygrafickych vyzkumu (tzv. lz i-detektor) a nenı v databa zi PsycLIT evidovana . 2 Koz nı vodivost je jednım z elektroderma lnıch fenomčnu pokoz ky: pri zapojenı kuz e do elektrickčho obvodu se stejnosme rnym proudem a malym konstantnım nape tım me nı tato tka n svou propustnost pro elektricky proud (tj. vodivost) v za vislosti na mj. psychickč aktivite probanda. Velikost koz nı vodivosti odpovıda reciprokč hodnote koz nıho odporu; ten vs ak byva me ren se zachova nım konstantnıho stejnosme rnčho proudu (podrobne ji napr. Boucsein, 1992).
2
METODA Pokusnym osoba m byl na pocıtaci s experimenta lnım hardwarovym a softwarovym prıslus enstvım (ERTS1) administrova n test volnych slovnıch asociacı v na sledujıcım forma tu: 1) zobrazeno “+Ý po dobu 800 ms jako signa l pro nadcha zejıcı podne tovč slovo a jako pomucka pro vizua lnı fixaci na mısto jeho projekce (bılč znaky na cernčm pozadı zobrazovanč uprostred obrazovky monitoru; totčz platı i pro na sledujıcı kroky), 2) zobrazeno podne tovč slovo po dobu 200 ms, 3) se zmizenım podne tovčho slova automaticky spus te n casovac, 4) pra zdna obrazovka jako doprovod odpove ň ovčho intervalu po dobu 15.000 ms; pri reakci probanda chronometr zastaven stiskem kla vesy obsluhovanč experimenta torem a RC automaticky zaznamena n, pri asociacnım selha nı po 15.000 ms zaznamena no selha nı reakce, 5) zobrazeno “*Ýpo dobu 300 ms jako signa l konce odpove ň ovčho intervalu, 6) pra zdna obrazovka po dobu 4.700 ms jako odpocinkovy interval. Jeden cyklus tedy trval vz dy celkem 21 sekund a bylo be hem ne ho administrova no jedno podne tovč slovo. Pro reakci na dany stimul byla vz dy povolena konstantnı doba 15 s a krats ı asociacnıRC odpove ň ovy interval (krok 4 vys e) nezkracoval. Pokusnč osoby byly se strukturou experimentu pred jeho poca tkem dukladne obezna meny pomocı karet s na crty jednotlivych obrazovek a byla jim zada na instrukce reagovat na podne tovč slovo prvnım slovem, kterč jim prijde na mysl. Po objevenı hve zdicky na konci odpove ň ovčho intervalu se naopak mohly uvolnit a chvıli odpocıvat. Podne tovy protokol sesta val ze 4 za cvicnych a 40 testovych slov. Podne ty byly vybra ny ze vzorku 800 substantiv sčmatickčho atlasu ne meckčho jazyka2 (Schwibbe, M., Rßder, Schwibbe, G., Borchardt, Geiken-Pophanken, 1994) tak, aby: a) vs echna podne tova slova me la srovnatelnou frekvenci vyskytu (Čdaje z na rodnıho korpusu ne meckčho jazyka Celex; viz Burnage, 1990), b) vs echna podne tova slova me la srovnatelnou dčlku (rozsah 4-8 pısmen) a c) 10 podne tovych slov bylo emocne kladnych, 20 neutra lnıch a 10 emocne za pornych (rozde lenıprovedeno dle sčmantickčho atlasu - viz vys e). Podne tova slova byla serazena do dvou podne tovych protokolu tak, aby se strıdala neutra lnı slova se slovy buň s kladnou, nebo za pornou valencı. Poradı strıda nı bylo u protokolu 1 na hodne urceno a u protokolu 2 zrcadlove obra ceno (viz Prıloha). Oba protokoly byly administrova ny strıdave tak, aby byly rovnome rne zastoupeny jak v celčm vzorku, tak v ra mci jednotlivych skupin probandu.Be hem celčho experimentu byly pomocı prıstroje PARPORT/F3 zaznamena va ny hodnoty koz nı vodivosti. Elektrody (Ag/AgCl} s kontaktnı plochou cca 0.7 cm2 vyplne nč standardnım isotonickym NaCl gelem byly upevne ny na proxima lnı dlan ovou svalovinu nedominantnı ruky (thena rnı a hypothena rnı oblast) ocis te nou 70% roztokem ethanolu.
VZOREK Experiment byl uskutecne n na psychiatrickč klinice univerzity v Ulmu a heterogennı vzorek sesta val jednak ze skupiny pacientu na klinice aktua lne hospitalizovanych ci v dennım staciona ri (12 probandu: 6 z en s ve kovym prume rem 40 let a 6 muz u s ve kovym prume rem 36 let; dgn. preva z ne depresivnı epizoda, mčne casto bipola rnı afektivnı porucha ci paranoidnı schizofrenie), jednak ze zdravotnıho persona lu kliniky a studentu medicıny (16 probandu: 7 1
BeriSoft Cooperation, Frankfurt n/M, SRN. Experiment realizova n na vzorku ne meckych probandu - viz da le. 3 Par-Elektronik GmbH, Einemstr. 9, 10785, Berlın, SRN.
2
3
z en s ve kovym prume rem 24 let a 9 muz u s ve kovym prume rem 30 let). Vs ech 28 probandu hovorilo plynne ne mecky a ne mcina byla az na jeden prıpad jejich materskym jazykem.
VYSLEDKY A DISKUSE Pomineme-li opakovane potvrzenou schopnost asociacnıho experimentu rozlis it na za klade RC vzorek pacientu a norma lnıch probandu (u na s napr. Syris „ova , Srnec, 1957), ktera se potvrdila i v tomto experimentu (prume rny RC norma = 2,4 s a RC patologie = 3,5 s; dvouvybe rovy t-test s rovnostı rozptylu1 t = 3,43; p ≤ 0,001; jednostranny), a prejdeme-li diference v prume rnč koz nı vodivosti mezi obe ma skupinami (SC norma = 5,22 µS a SC patologie = 3,56 µS; dvouvybe rovy t-test s rovnostı rozptylu t = 1,74; p ≤ 0,047; jednostranny), jez lze vysve tlit ve kovym sloz enım obou skupin a jez nemohou byt pro nereprezentativnost vzorku zobecne ny, muz eme se zame rit na rozdıly v RC a SC v dusledku emocnıho na boje podne tovčho slova. SD norma
SD patologie
Norma
Patologie
4,5 2,5 4,0 3,5
2,0
Reakc nıc as (s)
3,0
norma 1,5
2,5 2,0
1,0 1,5 1,0
0,5
Smerodatna odchylka RC (s)
patologie
0,5 0,0
0,0
Emociona lne kladní
Neutra lnı
Emociona lne za porní
Graf 1 Asociacnı reakcnı cas a sme rodatna odchylka pro obe skupiny probandu v za vislosti na typu podne tovčho slova. Graf 1 ukazuje, z e nejdels ı odpove ň ovč latence v obou skupina ch navozujı podne ty se za pornou valencı (tj. L¨ge [lez], Verlust [ztra ta], Angriff [utok] aj.). Naopak, slova s kladnym emocnım na bojem (tj. SpaÁ [za bava], Geschenk [da rek], Liebe [la ska] aj.) jsou obe ma skupinami zpracova va na nejrychleji (rozdıly RC obou skupin jsou statisticky vyznamnč
1
Rozloz enı hodnot RC a SC se pro jednotlivč vzorky vyznamne neodlis uje od norma lnıho distribuce (Kolmogorov-Smirnovo Z lez ıvz dy mezi 0,478 a 0,731; p ≥ 0,660).
4
3,40
4,85
3,30
4,75
3,20
4,65
Z a dna reakce
3,10
3,00
4,55
Koz nıvodivost (uS)
Koz nıvodivost (uS)
naprıc vs emi druhy podne tovych slov, dvouvybe rovy t-test s rovnostı rozptylu1 t ∈ <2,89; 3,43>; p ≤ 0,004; jednostranny). Jiz z tohoto lze usuzovat, z e pra ve emocne za pornč podne ty jsou nejcaste ji proz ıva ny jako konfliktogennı. Prıznacnč navıc je, z e zatımco zdravı probandč jsou vuci takovčmu konfliktu relativne odolnı (i pres na rust RC u nich nenı rozdıl mezi neutra lnı a emocne za pornou stimulacı statisticky vyznamny), pro vzorek pacientu predstavuje jednoznacnou za te z (rozdıl vyznamny na hladine p ≤ 0,047; jednostranny t-test pro dva za vislč vybe ry t = 1,83). Je rovne z patrnč, z e s narustajıcım prume rnym RC se zvys uje jeho kolısa nı kolem skupinovčho prume ru, a lze tudız vyvodit tčme r samozrejmy za ve r, z e individua lnı odolnost vuci konfliktu (do urcitč mıry neza visla na prıslus nosti do skupiny norma lnıch probandu ci pacientu) se projevuje tım zretelne ji, cım intenzivne js ı konflikt je navozen. Rozs irme nynı tato pozorova nı pohledem na vyvoj fyziologickč aktivace po expozici podne tu.
4,45
Reakce ano
2,90
4,35 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
C as po expozici podnetu (s)
Graf 2 Prume rnč hodnoty koz nı vodivosti po expozici podne tu s na sledne uskutecne nou reakcı (cerna krivka, vedlejs ı osa Y) ci s asociacnım selha nım (bıla krivka, hlavnı osa Y). Graf 2 zobrazuje charakteristicky prube h (cerna linie) SC reakce s jejı cca 1,5 sekundovou latencı (poca tek stimulace v case 20 s na ose X, krok 1 vys e), 3 sekundovym vzestupem k odpove ň ovčmu maximu a pozvolnou rekuperacı na puvodnı Čroven . Vıme-li, z e prume rny RC cinil 2,95 sekundy, lze amplitudu SCR vnımat jako indika tor orientacnı reakce a kognitivnı aktivity: jakmile je dosaz eno prijatelnč asociacnı odpove di, docha zı k poklesu mys lenkovč cinnosti a patrne i k fyzickč relaxaci.
1
Rozloz enı hodnot RC pro jednotlivč typy podne tovych slov se u jednotlivych vzorku pokusnych osob vyznamne neodchyluje od norma lnı distribuce (Kolmogorov-Smirnovo Z lez ı vz dy mezi 0,474 a 0,907; p ≥ 0,383).
5
S tımto prube hem kontrastuje krivka SC pri asociacnım selha nı (bıla linie), v nız chybı zretelny vrchol a na sledny pokles vodivosti1, coz patrne odra z ı pretrva vajıcı Čsilı probandu o nalezenı vhodnč odpove di. Podobny profil vykazuje na cernč linii takč orientacnı reakce pocınajıcı okolo 16. a kulminujıcı kolem 18. sekundy, ktera doprova zı vjem a zpracova nı znaku “*Ý oznamujıcıho v 15. sekunde konec odpove ň ovčho intervalu (krok 5 vys e) a navozujıcıoceka va nı novčho podne tu.
0,6 Neutra lnı 4,8
Emociona lne kladní 0,5
4,7 0,4
4,6 0,3
4,5
0,2 statisticka vyznamnost
4,4
Statisticka vy znamnost
Koz nıvodivost (uS)
Emociona lne za porní
0,1
4,3
0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
C as po expozici podnetu (s)
Graf 3 Prume rnč hodnoty koz nı vodivosti po expozici ruznych druhu podne tovych slov. Vedlejs ı osa Y uda va hladinu statistickč vyznamnosti rozdılu prume ru hodnot SC (naprıc vs emi probandy) v dančm casovčm okamz iku po kladnych a za pornych podne tech (t-test pro dva za vislč vybe ry, tenka bıla krivka).
Rozclene nı charakteristickč krivky SC (cerna linie grafu 2) podle typu podne tovčho slova (graf 3) vede da le ke zjis te nı, z e slova se za pornym emocnım na bojem vedou k SC reakci s ve ts ı amplitudou nez li stimuly s kladnou valencı. Rozdıly mezi hodnotami obou krivek jsou v klıcovych Čsecıch (3-9 sekund po expozici podne tu) statisticky vyznamnč. Hodnoty SC pro slova s neutra lnım na bojem lez ı í podobne jako u RC í mezi obe ma krajnımi polohami; od obou krivek se nicmčne sta le statisticky vyznamne lis ı. Zda se tak, z e amplituda SC reakce nenı ovlivn ova na emocnı valencı podne tovčho slova, nybrz spıs e odra z ı aktua lnı vzrus enı organismu2 a zvys enou kognitivnı aktivitu, kterč doprova zejı snahu vyrovnat se s konfliktem navozenym emocne za pornou stimulacı. Lze tedy usuzovat, z e jak RC , tak amplituda SCR zachycujı tutčz psychickou dynamiku doprova zejıcı zpracova va nı konfliktogennıho podne tu. Spojitost mezi obe ma prome nnymi ukazuje graf 4 a naznacuje i jejich korelaci (r = 0,57; t = 4,32; p ≤ 0,0001; jednostranny test).
1 2
Vys s ırozkolısanost je zpusobena mens ım poctem hodnot, z nichz je pocıta n prume r jednotlivych bodu krivky. Podobny za ve r uda va napr. Greenwald, Cook a Lang (1989).
6
1.2
Velikost SCR (uS)
1.1
1.0
.9
.8
Neutralnı
.7
Pozitivnı Negativnı
.6 1700
2200
2700
3200
3700
4200
Reakc nı c as (ms)
Graf 4 Vztah mezi prume rnou velikostı amplitudy SC reakce a prume rnym reakcnım casem pro jednotliva podne tova slova. Predpokladem zprostredkovanč kauzality pres komplexnı psychofyzicky stav, jenz je navozen podne tovym slovem a zachycova n jak SCR, tak RC , vs ak nelze zastınit moz nost vza jemnych vlivu obou parametru. Je napr. moz nč, z e ve domı vlastnıho selha va nı v aktua lnım asociacnım Čkolu umocn uje nape tı probanda a naopak - ucine na reakce umoz n uje zastavit jeho na rust pomocırychlčho vyte sne nı konfliktu. Navzdory pravde podobnym interakcım a zrejmč obecnč korelaci vs ak majı obe prome nnč rovne z znacnou neza vislost. Ukazuje se zejmčna velika individua lnı variace v souvislosti amplitudy SC s RC : korelace obou parametru jednotlivych probandu kolısa v rozsahu í0,2 az 0,7. Zde je pak relevantnı Čvaha, z e zatımco SC odra z ı mimovolnı fyziologickou odpove ň organismu, RC vypovıda o psychickych zdrojıch pro jejı regulaci. Jednotlivč kvadranty grafu 3 by tak odlis ovaly zvla danč (RC nızky) a nezvla danč (RC vysoky) kritickč podne ty (SCR vysokč) od podne tu nevyznamnych (SCR nızkč), by„ prıpadne nezna mych (RC vysoky). V prube hu psychoterapie bychom tak napr. oceka vali migraci z kvadrantu nezvla danych kritickych podne tu do kvadrantu podne tu zvla danych ci dokonce nevyznamnych. Pro testova nı te chto a dals ıch hypotčz je vs ak zapotrebı jiz jinčho experimenta lnıho designu.
ZAVÜR Prezentovany experiment potvrzuje schopnost testu slovnıch asociacı rozlis ovat na za klade RC mezi vzorky psychicky zdravych probandu a pacientu, by„ znacny rozptyl kolem skupinovych prume ru bude ste z ovat urcenı prıslus nosti probandu v konkrčtnıch prıpadech. Jeho vysledky da le ukazujı, z e jak nejdels ı odpove ň ovč latence, tak nejve ts ı amplitudy SC jsou vyvola va ny podne ty se za pornym emocnım na bojem. Ty patrne vybavujı - na rozdıl od kladnych stimulu - konfliktogennı psychickč obsahy, jejichz zpracova nı je doprova zeno zvys enou kognitivnı aktivitou a fyziologickou aktivacı. 7
Prestoz e prube h SC reakce s RC zretelne souvisı (dramatickou odlis nost ukazuje napr. zobrazenı SCR pro prıpad kra tkčho a dlouhčho RC : od cca 2,5 s po expozici podne tu jsou vs echny body obou krivek statisticky vyznamne odlis nč, srovnej s grafem 3), v individua lnıch prıpadech vykazujı oba parametry znacnou neza vislost. Podne tnou je zde hypotčza, z e kaz dy z nich zachycuje ruznč komponenty stavu navozenčho stimulacı í autonomnı fyziologickou reakci organismu a psychickou schopnost jejı regulace. Ove renı tčto a dals ıch predpokladu je nicmčne ota zkou dals ıho empirickčho studia.
LITERATURA Boucsein, W.: Electrodermal activity. New York, Plenum Press 1992. Burnage, G.: Celex - a guide for users. Nijmegen, Center for Lexical Information, MaxPlanck-Institut for Psycholinguistics 1990. Cattell, J. McK., Bryant, S.: Mental associations investigated by experiment. Mind 14, 1889, 230-250. Galton, F.: Psychometric experiments. Brain 2, 1879, 149-162. Galton, F.: Inquiries into human faculty and its development. London, MacMillan 1883. Greenwald, M. K., Cook, E. W., Lang, P. J.: Affective judgment and psychophysiological response: Dimensional covariation in the evaluation of pictorial stimuli. Journal of Psychophysiology 3, 1989, 51-64. Hathaway, S. R.: A comparative study of the psychogalvanic and association time measures: A new psychogalvanic apparatus. Journal of Applied Psychology 13, 1929, 632-646. Jung, C. G.: On psychophysical relations of the associative experiment. The Journal of Abnormal Psychology 1, 1907, 247-255. Jung, C. G., Peterson, F.: Psychophysische Untersuchungen mit dem Galvanometer und dem Pneumographen bei Normalen und Geisteskranken. In: Jung, C. G.: Experimentelle Untersuchungen. Olten, Walter-Verlag 1991, 512-575. (Puvodnı dılo publikova no 1907.) Jung, C. G.: Ein kurzer öberblick ¨ber die Komplexlehre . In: Jung, C. G.: Experimentelle Untersuchungen. Olten, Walter-Verlag 1991, 622-628. (Puvodnı dılo publikova no 1911.) Kraepelin, E.: öber die Beeinflussung einfacher psychischer Vorgßnge durch einige Arzneimittel. Jena, Fischer1892. Luria, A. R.: The nature of human conflicts. New York, Liveright 1976. (Puvodnı dılo publikova no 1932.) Schlegel, M., Zeier, H.: Psychophysiologische Aspekte des Assoziationsexperiment und Normdaten zu einer Reizworterliste. Analytische Psychologie 13, 1982, 75-92. Schwibbe, M., Rßder, K., Schwibbe, G., Borchardt, M., Geiken-Pophanken, G.: Zum emotionalen Gehalt von Substantiven, Adjektiven und Verben. In: Hager, W., Hasselhorn, M. (Eds.): Handbuch deutschsprachiger Wortnormen. Gottingen, Hogrefe 1994, 272-284. Syris „ova , E., Srnec, J.: K ota zce diagnostickčho vyuz itı reakcnıch dob v asociacnım pokusu. C eskoslovenska psychologie 1, 1957, 45-52. Trautscholdt, M.: Experimentelle Untersuchungen ¨ber die Association der Vorstellungen. In: Wundt, W. (Ed.): Philosophische Studien. Leipzig, Engelmann 1883, 213-250.
8
Prıloha Podne tovš protokoly V na sledujıcıch seznamech jsou: • neutra lnı podne tova slova vytis te na be z nym pısmem, • pozitivnı podne tova slova vytiste na tuc ne , • negativnı podne tova slova vytistena kurzıvou, • preklady ne meckych origina lu jsou uvedeny v za vorka ch. ZACVIC NA SLOVA: Sonne (slunce) í Baum (strom) í Weinen (pla c) - Fenster (okno) PROTOKOL 1: Kaffee (kafe) - L¨ge (lez ) - Objekt (objekt) - Wald (les) - Figur (postava) - Mo rder (vraz da) Keller (sklep) - Geschenk (da rek) - Vortrag (predna s ka) - Blu te (kve t) - Halle (hala) - Angst (strach) - Stirn (celo) - Verlust (ztra ta) - Metall (kov) - Gewinn (vyhra, zisk) - Beweis (dukaz) - Freude (radost) - Winter (zima) - Leiche (mrtvola) - Zufall (na hoda) - Schmerz (bolest) Stuhl (z idle) - Meer (more) - Auswahl (vybe r) - Glu ck (s te stı) - Betrag (ca stka) - Angriff (Čtok) - Maler (malır) - Traum (sen) - Phase (fa ze) - Arger (zlost) - Dauer (trva nı) - Krise (krize) - Stolz (hrdost) - Spa (za bava) - Hektar (hektar) - Liebe (la ska) - Stein (ka men) í Ungl¨ck (nes te stı) PROTOKOL 2: (pro preklad viz Protokol 1) Kaffee - Wald - Objekt - L¨ge - Figur - Geschenk - Keller - Mo rder - Vortrag - Angst - Halle - Blu te - Stirn - Gewinn - Metall - Verlust - Beweis - Leiche - Winter - Freude - Zufall Meer - Stuhl - Schmerz - Auswahl - Angriff - Betrag - Glu ck - Maler - Arger - Phase Traum - Dauer - Spa - Stolz - Krise - Hektar - Ungl¨ck - Stein - Liebe
9
