Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš

Almanach 1999 – 2009

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš

Almanach? Má-li být almanach ukázkou toho nejtypičtějšího za uplynulé období, muselo by v něm být všechno, co se v této době povedlo a co vítězilo, ale také s čím se zápasilo a co někdy pokulhávalo. Jenže paměť někdy klame a pohled zpátky bývá zkreslený… Pokud by měl být almanach jenom výčtem úspěchů a souhrnných cifer (almanach neúspěchů by nebylo dobré pořádat), vystačili bychom se statistickými údaji. Ty by ale vytržené z kontextu působily ploše, bez života a nezajímavě… Čím tedy takovou publikaci zaplnit, aby byla živá, aby nekopírovala poslední almanach, vydaný před deseti lety, a aby navíc přiblížila život na této dnes už devadesátileté škole? Záměr vypadal asi takto: Ohlédnutí ano, ale ne příliš do minulosti, toho bylo a jistě ještě bude dostatek. A tak se zamýšlený almanach stává spíš ročenkou, příležitostným textem, který chce čtenářům přiblížit poslední desetiletí života na mosteckém gymnáziu. Najdeme v něm vzpomínky absolventů stejně jako postřehy současných studentů, úryvky ze školní kroniky a výpisky z netradičních žákovských prací, většinou ze školních a třídních časopisů z let 1999 až 2009, výstřižky z tisku a v závěru publikace také ukázky textů publikovaných našimi žáky na internetových stránkách školy. Mgr. Karel Vacek, ředitel školy

-2-



O zastávku víc.. Když jsem v roce 1999 shlédl z balkónu Městského úřadu v Mostě na shromáždění absolventů naší školy při příležitosti 80 let od jejího založení, zatajil se mi dech – náměstí bylo plné. Jen s obtížemi jsem udržel hlas v síle potřebné pro alespoň trochu kloudný a srozumitelný uvítací projev. Starosta města Jiří Šulc dojetí neskrýval vůbec. Krátce řečeno: Ta záplava dole, ten novodobý 1. máj, to veselé moře rozesmátých lidí, to byla přehlídka bývalých (v tu chvíli i současných – byli hosty, organizátory i pořadateli) studentů, kteří se sešli, aby si společně významné jubileum školy připomněli. Shlížel jsem dolů a přemýšlel, který z pocitů ve mně je nejsilnější. A pak zvítězila úcta. Úcta k instituci, která v různých časech a různých situacích, v různých podmínkách vyslala do života tyto lidi. S různými osudy, kariéru končící i začínající, s akademickými tituly i bez nich. Úcta ke škole, která pro každého z nich byla tou „jejich“ školou. Na ni vzpomínají, ji přišli dnes pozdravit! Jsou plni vzpomínek a dojmů a dojetí ze setkání s bývalými spolužáky a kantory. Je toho hodně na povídání, ukazování . Ale nejvíce se těší do školy! Tak se v čase, kdy jsme byli šťastni, že skončily povinné průvody, jeden mohutný vydal z náměstí ke gymnáziu. Tramvaje nejezdily, doprava stála, chodníky byly plné diváků. Hudba hrála, transparenty oznamovaly postupné ročníky a všichni byli veselí. Délka průvodu? Několik tramvajových zastávek! Tolik vzpomínka. Máme rok 2009, uplynulo deset let od zmíněného výročí… a je to tady zase. Škola dál vzdělává, vychovává a také se v průběhu času mění. Velmi výrazně. Přestože oslavuje devadesátiny a plnou parou míří ke stovce, mládne! Mládne svým vybavením, svými novými prostorami, svými učiteli - jejich nápady a metodami. Mládne svým moderním školním vzdělávacím programem. V jednom však stále zůstává stejná – rok co rok ji opouští její absolventi připravení k dalšímu studiu, k životu. Jak? To ukáže až čas. Ten také ukáže, jak moc ti noví, ti za posledních deset let, si své školy váží. Kolik se jich ke své Alma mater přihlásí! Budeme to umět změřit. Mělo by jich být o zastávku víc! PhDr. Jaroslav Neuhöfer, 1.7.1990 - 31.8.2006 ředitel školy

Ze vzpomínek absolventů… Na mosteckém gymnáziu jsem maturovala před pětačtyřiceti lety. Dobu mých studií i života vůbec silně ovlivňovalo politické klima šedesátých let minulého století. Neřešila se ani otázka „čím chci být“. O tom rozhodovala komunistická strana. V mém případě rozhodla, že nejsem uchazeč

-3-



dělnického původu, proto je pro mě další vzdělání nežádoucí. Můj studijní duch to tedy vzal oklikou přes volný učební obor, a po nezbytné praxi si našel cestu do tehdy nově zřízené Střední školy pro pracující, což bylo gymnazijní večerní studium při zaměstnání. Po osmihodinové směně, na pět hodin školní lavice, dojíždění, v noci úkoly a příprava na další den, ráno do zaměstnání… třikrát až čtyřikrát týdně, po dobu tří let, to vydržel málokdo. Večerní třídy se tedy slučovaly, a ti „skalní“ sklízeli uznání i od našeho třídního profesora Bohuchvala Kratochvíla. Ale my, tehdy většinou náctiletí, stíhali jsme ještě první lásky, hudební pondělky, bruslení, nácvik spartakiády či taneční, a pěknou vzpomínku na náš maturitní ples v Repre historického Mostu chováme dodnes. Pamatujeme například také energetickou krizi, kdy nám ve třídě večer svítila jedna žárovka, a nebylo tudíž vidět na tabuli ani do sešitu. Všechno se překonalo, některé spolužačky se stačily vdát, jiné zasnoubit, a tak jsme došli k maturitě. V roce 1964 jsme složili zkoušku dospělosti, a když se ohlédnu zpátky, daly nám tyto náročné roky mimo získaných středoškolských vědomostí i pevnost, vytrvalost, sebedůvěru, ale i vděčnost. Vše se velmi hodilo v následné „škole života“. K přednesu zdravice maturitní komisi mi maminka ušila krásné šaty. Přinesla jsem jí za to vyznamenání. Naše pravidelné školní srazy daly vzniknout celoživotnímu přátelství, jsou vždy šťastným dotekem metafory, hodnocením i návratem do studentských let, někdy i do školy přímo, takže víme, jak je nyní krásná. Oslavit s naším gymnáziem jeho devadesátiny si považuji za čest, a všem jeho současným i budoucím studentům bych přála, aby je měli v takové úctě jako já a moji spolužáci. Brigita Janovská

-4-



1999 - 2000 „Stalo se již tradicí, že školní rok je zahajován slavnostně v zasedací síni magistrátu. Letos však byla tato událost o to slavnostnější, že v tomto školním roce oslaví naše škola 80. výročí založení českého gymnázia v Mostě. Přípravy oslav ostatně vyplnily již závěr minulého školního roku, prázdniny a srpnový přípravný týden pedagogů. Pečlivá organizace a vstřícnost institucí a sponzorů přispěly ke skutečně velkolepým oslavám. Vydán byl almanach, který dokumentuje vývoj školy od jejího založení do současnosti, obsahuje seznam všech absolventů a pedagogů za celou dobu vývoje školy, ukázky výtvarných a literárních prací studentů, vzpomínky absolventů a pedagogů. Účastníci oslav se sešli první sobotu v září v 10 hodin na Prvním náměstí v Mostě. Zde stáli současní studenti s tabulemi jednotlivých ročníků, rozdávali oslavencům stužky s logem gymnázia a program oslav. Z balkonu budovy úřadů pozdravili shromáždění představitelé města a dalších institucí, včetně ředitele školy. Z náměstí se účastníci vydali na slavnostní průvod městem, který byl ukončen u druhé, mladší budovy gymnázia. Tady se průvod rozešel; na účastníky čekaly stánky s občerstvením a suvenýry, kde bylo možné koupit výrobky studentů, almanachy, trička atd. K prohlídce byly připraveny všechny prostory obou budov školy, výstavy fotografií a obrazů, u obou budov vyhrávala hudba. A tak bývalí studenti usedali po letech do školních lavic, vzpomínali na svá školní léta, nacházeli své učitele. Na srazu se často sešly celé třídní kolektivy, a tak se vzpomínání přeneslo i do okolních mosteckých restaurací. Všichni účastníci byli zároveň hned na začátku pozváni na slavnostní akademii, která se konala v Městském divadle v Mostě a kam byla zajištěna kyvadlová doprava. Na akademii vystoupili nejen současní, ale také bývalí absolventi, například zazpíval pěvecký sbor gymnázia, výtvarník a básník Luboš Růžička četl své verše a spisovatel Pavel Brycz ze svých povídek… Ze školní kroniky

K příjemnému průběhu oslav přispělo i krásné slunečné počasí. Setkání bylo zakončeno přátelským večerem pro pedagogy a hosty v Městském domě zábavy Medúza. Oslavám a jejich průběhu věnovala velkou pozornost všechna regionální média: „Měli jsme bezva partu. Období začátku šedesátých let bylo příznivé pro študácké vylomeniny, takže to nebylo jen o učení. Scházíme se dodnes,“ svěřil se sociálnědemokratický poslanec Parlamentu ČR Josef Hojdar, který maturoval v roce 1964. „Myslím, že jsem měl dvě dvojky a dvě trojky. Ty byly z jazyků, což mi zůstalo dodnes,“ prozradil. O dva roky později končil gymnázium také spisovatel a humorolog Václav Budinský. „Byla to krásná doba, začaly se rozpouštět ledy a to nám, studentům, nahrávalo na spoustu recesí. Vždyť v té době vznikl i vědní obor bubuismus, který jsme založili se spolužákem Slavomírem Burešem,“ zavzpomínal autor knihy Gymnázium, jež pojednává o dění v mosteckém ústavu na počátku šedesátých let. Z Deníku Mostecka

-5-



Pracovali na maturitním plese, ale i na koních Spolupráce: Školy z Mostu, Hungenu a Halifaxu jdou společně do Evropy Zástupci tří partnerských škol sdružených v projektu Comenius nadace EU Sokrates se sešli během víkendu v Mostě. Jde o mostecké gymnázium, střední školu z německého Hungenu a anglickou církevní školu z Halifaxu. „Cílem projektu, který nese název Kulturní dědictví a spolupráce ve sjednocující se Evropě, je vzájemné poznávání mladých lidí z těchto škol,“ uvedl koordinátor spolupráce za českou stranu Mgr. Karel Vacek. „Konkrétními aktivitami našich studentů jsou například publikace informující v němčině a angličtině o České republice, našem regionu a městě,“ vysvětlil Vacek. Žáci škol třeba srovnávají regiony, v nichž žijí, co se týče historie, sociálního složení, úrovně vzdělávání a vůbec způsobu života. „Nejdůležitějším faktorem pro českou stranu však zůstává, že naši studenti komunikují se svými vrstevníky ve světovém jazyce,“ řekl koordinátor projektu. Od pátku ředitelé a zástupci pedagogických sborů německé a anglické školy poznávali Mostecko a české gymnázium. Strávili čas na maturitním plese, navštívili děkanský kostel a muzeum, zajezdili si na koních ve Svinčicích. Přitom se neustále diskutovalo o tom, jak spolupráci prohloubit. „Na červen chystáme mezinárodní setkání studentů partnerských škol, takzvaný Evropský týden v Hungenu,“ informoval Vacek. Dále byl například dohodnut výměnný pobyt učitelů mezi německou a českou školou, takže v říjnu někteří mostečtí studenti budou moci zhodnotit formu výuky společenských věd u nás a v zahraničí. Pro rok 2001 se počítá i s výměnnými pobyty studentů. Spolupráce s Hungenem se rozvíjí již od roku 1998, za tu dobu se studenti poznávali například při turistických a vodáckých kurzech, sportovních soutěžích a vzájemných návštěvách. Komunikují spolu prostřednictvím internetu, vyměňují si literární a výtvarné práce. „Tento víkend jsme se poprvé setkali i s anglickými kolegy, kteří nás pozvali do Halifaxu. Věřím, že jde o počátek spolupráce všech tří škol, která by měla rozšířit komunikaci našich studentů i na angličtinu,“ zhodnotil význam návštěvy Karel Vacek. Z Deníku Mostecka

Gymnázium s nejlepší vizitkou Na počátku roku oslavy, na konci okresní úspěch „Začali jsme právě ukončený školní rok nádhernou oslavou 80. výročí založení gymnázia, která se povedla a patřila v Mostě k dominantním událostem minulého roku,“ začal hodnocení školního roku 1999 – 2000 ředitel Gymnázia v Mostě PhDr. Jaroslav Neuhöfer. „Rok skončil podle průměrného studijního výsledku 1,9 a procentem docházky žáků, které představuje 93,6, také dobře, i když my takovýto výsledek považujeme na druhé straně za výsledek standardní pro naši školu,“ pokračoval ředitel. Pro Jaroslava Neuhöfera je také důležité, a v tomto případě nezastíral svůj dobrý pocit, že sice trochu v komornějším prostředí bez pompézností právě

-6-



jím vedená škola převzala v závěru školního roku ocenění nejúspěšnější školy v okrese za výsledky ve vědomostních i sportovních soutěžích. „A není to jen zásluhou žáků, ale i jejich pedagogů, žáci jsou vždy prodlouženou rukou práce učitelů,“ míní ředitel gymnázia. Škola je zapojená i v řadě projektů evropského významu řízených přímo z Bruselu a v dalších aktivitách. „Potěšitelné je třeba i to, že dostáváme, jako právě v tomto čase, od našich absolventů zprávy o úspěšném ukončení vysokoškolského studia, získání vědeckých titulů a podobně,“ uvedl ředitel Neuhöfer. Prý pozitivní hodnocení školy se dá nalézt i v odvoláních, která rodiče nepřijatých žáků uplatňují po přijímacím řízení a ve kterých si někteří pisatelé neberou servítky. „I přes vyjádřené výhrady k nepřijetí dětí je v odvoláních vždy uvedeno, že chtěli umístit své dítě právě na naši školu, a to o dobrém pohledu na úroveň školy také ledacos vypovídá. Myslím, že jsme vykročili do devátého desetiletí existence školy tím 81. školním rokem docela dobře,“ míní ředitel mosteckého gymnázia. V průběhu prázdnin se bude v obou budovách mosteckého gymnázia pracovat. U hlavní budovy bude pokračovat obnova obvodového plotu a uvnitř pak další etapou rekonstrukce rozvodů tepla. V pronajaté budově bývalé 6. ZŠ, v takzvané budově B, dojde po dohodě s městským úřadem jako vlastníkem k rekonstrukci nevyhovujícího sociálního zařízení pro žáky. V den rozdávání vysvědčení proběhlo výběrové řízení na dodavatele. Z Deníku Mostecka

Ze vzpomínek absolventů… Když si vzpomenu na léta strávená na gymnáziu, tak první, co si vybavím, jsem já, jako "malá, ušatá a s brejlema", která nikoho moc nezajímala. Do té chvíle, než začala hrát divadlo. A za tuhle vzpomínku jsem vlastně ráda, protože to byl čas, kdy se rozhodovalo o mé budoucnosti. Určitě jsem byla díky gymnáziu dobře připravená ke studiu na vysoké škole (což je myslím to, co tenhle typ školy má s mladým člověkem udělat), ale já "zdrhla" k divadlu a nelituji. Jsem teď díky tomu ve svojí práci šťastná. Dnes jsem v angažmá v Městských divadlech pražských a mám to štěstí hrát i na několika dalších scénách. Spousta vzpomínek na naše gymnázium je milá, ať už na spolužáky nebo i profesory, především na naši třídní, paní profesorku Volfovou, a profesora literatury a filosofie Viléma Vránka. Přeji téhle svojí škole spoustu stejně spokojených absolventů. Lucie Pernetová

Absolventi 2000 Septima A

Septima B

Veronika Andrejsová Alena Bloudková Michaela Bočková Vladimíra Gřundělová Hana Horváthová Lucie Keclíková Radek Kneř Lukáš Kubásek

Pavel Beránek Lucie Budilová Barbora Dandová Simona Frydrychová Monika Fundová Andrea Hanzlíková Michaela Hrabovská Veronika Chruščová

-7-

Almanach 1999 – 2009 Petra Marková David Novotný Jan Paparega Markéta Pecková Tereza Plichtová Jitka Polesná Dagmar Ptáková Josef Rada Pavel Soukup Ondřej Suchopár Dita Svobodová Kamila Štěpánková Darina Zelenková

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš Iva Jochmanová Daniel Krista Jiří Kryštůfek Hana Lahovská Lucie Macezichová Pavla Marková Petra Mejstříková Michaela Ochtábcová Lucie Petráková Josef Sábl Petra Sarnová Jiří Stöhr Hana Šroubková Zdeňka Tlustá David Vosika

-8-



2000 – 2001 Koncem listopadu proběhla vernisáž výtvarných prací studentů v mostecké galerii Praxeis. Pod vedením Jaroslavy Krásenské a Miroslava Mužíka zde studenti představili svá díla pod názvem Pábení. Další kulturní akcí studentů byla akademie, která se uskutečnila v Repre 20. prosince, dopoledne jako generální zkouška, odpoledne pro rodiče a veřejnost. Ze školní kroniky

Studentská díla v kuchyni rozesmějí i provokují Mostecké galerii Praxeis se nedávno podařilo získat nové prostory – kromě atria zimní zahrady jí přibyla i bývalá školní jídelna a kuchyň. Tím se otevřely nové výstavní možnosti, které jako první hned využili studenti zdejšího gymnázia pod vedením pedagogů Jaroslavy Krásenské a Miroslava Mužíka. Pod názvem Pábení tu představují své malby, grafiky a instalace, inspirované často texty Bohumila Hrabala. Věkový rozptyl studentů přitom nabízí divákům práce od dětských her až po studentské legrácky a mírné provokace. „Druhým tématem byla inspirace modrou, jež je barvou výjimečnosti a lidské dokonalosti. Studenti jí na picassovské téma pomalovali auto a vytvořili tu iracionální modrou krajinu s raketami a motýly,“ prozradil Mužík, jehož žáci využili i trubky trčící ze zdi zdevastované kuchyně, obalili je do modrého igelitu a vytvořili z nich tak postavy lidí či pavouků. Z MF Dnes

-9-



Hlasy ze školních lavic Na poslední chvíli jsem se i přes obavy z neúspěchu rozhodl podat si přihlášku na mostecké gymnázium. Mohl jsem jít jinam, bez přijímacího řízení, ale řekl jsem si, že to zkrátka zkusím. Dodnes jsem rád, že jsem to udělal, i když jsou to teprve čtyři roky a já nemohu říct, jestli mi to k něčemu bude. Tahle střední škola mi zatím dala to, co jsem od ní chtěl. Nové přátele, všeobecný přehled a myslím, že mě naučila i tak trochu se učit. I když v životě nevyužiju komplexní sloučeniny, už vím, že jsem se s tím dokázal poprat. A o tom studování přeci je, naučit se překonat i ty věci, do kterých se mi zrovna nechce. V životě to nebude jiné. David Šarnik, student semináře mediální výchova

Bylo 4. září a já nastupovala do prvního ročníku gymnázia. Čekalo mě slavnostní zahájení na mostecké radnici. Akce to byla hektická, většina studentů nevěděla, jak se na danou událost připravit, co si vzít (s sebou i na sebe), a někdo dokonce ani nevěděl, kam jít. Samotný průběh byl zdlouhavý a nudný. Proslovy a zpěv nebraly konce. První den jsem netušila, že tyto pocity přesně vystihují studium na střední škole. Proslovy jsou nekonečné, často tápu kam a s kým. Občas si kladu jednoduchou otázku proč? Jediné, co se mění, je počasí. 4. září byl parný letní den a mně je ve škole (i přesto všechno) často zima. Radka Prosová, studentka semináře mediální výchova

- 10 -



Jak si studenti představují budoucí formu studia K příležitosti 80. výročí Gymnázia v Mostě jsme pro vás připravili interview s jedním ze studentů, kteří nedávno založili Spolek pro změnu metod gymnazijní výuky. Jejich program se vám pokusí přiblížit sextán Zdeněk Dutek. Váš program, který je prezentován na internetové adrese www.reformace.ustavu.cz, je bezesporu velmi zajímavý a revoluční, nabízí se ale otázka, co vás přivedlo na tuto myšlenku? Po šesti letech studia na této škole jsme došli k názoru, že znalosti zde požadované jsou z valné většiny akademického rázu a pro použití v praxi mají jen nepatrnou hodnotu. Absolvent gymnázia se stává chodícím slovníkem bez jakýchkoliv praktických znalostí. Ale gymnázium přece nemá vychovávat speciálně zaměřené absolventy, nýbrž poskytnout základ pro další studium… Nám také nejde o kompletní změnu koncepce výuky, ale pouze dát studentům možnost dříve a ve větší míře se zaměřit na určitou oblast jejich zájmu na úkor ostatních předmětů. Např. chce-li jít student na fakultu historie, pak je pro něj potřebnější studium dějepisu, literatury a umění ve větší míře než výuka matematiky. A naopak. Ale možnost hlubšího studia konkrétní oblasti vám přece umožňují semináře těchto předmětů. Semináře ano, ale přitom neubírají nic ze zátěže ostatních a leckdy zbytečně náročných předmětů. Nejlépe je to patrné na příkladu dějepisu, který klade stejné nároky na zájemce o historii i na zájemce o přírodní vědy. Díky tomu se mnoho studentů zcela zbytečně a bez jakéhokoliv přínosu musí naučit mnoho podrobností. Jaká je tedy vaše představa systému studia? První ročník by probíhala výuka podle dosavadního scénáře pouze se zřetelem na následný výběr zaměření. Na konci prvního ročníku by si student vybral libovolné 4 předměty, na něž by se dále zaměřil. Zbylé předměty by byly redukovány na minimální počet hodin a jejich náplň na nezbytně nutné minimum. Děkuji za zajímavé myšlenky a za rozhovor. Z třídního časopisu Debakl, 2000

Absolventi 2001 Septima A

Septima B

Veronika Babáková Štěpánka Beranová Eva Bunešová Ladislava Čížková Tereza Fričová Daniel Gampl Zuzana Haňová Michal Hartman Jana Hrdinová

Luboš Brabenec Markéta Brzoňová Zuzana Čadková Lenka Čekelská Vít Dočekal Pavlína Dušková Jiří Fíla Pavlína Goliášová Ondřej Hanousek

- 11 -



Marie Hrodková Jana Jarošová Libor Kotouček Veronika Koutecká Šárka Kučerová Miroslav Lazicius Jana Loudová Michaela Lukešová Dagmar Pajecká Andrea Píchová Václav Píša Jana Purchartová Jana Rybářová Klára Szturceková Jana Vatrová Libor Zídek Eva Žejdlová

Kristýna Huličková Petra Jakubková Marcela Jizerská Milan Kozelka Petr Král Aneta Krimová Jan Kubát Kamila Kučerová Milena Kuklínková Kateřina Kýhosová Miroslava Lutzová Lenka Machová Olga Mocnarová Pavel Němeček Milan Slovák Vendula Stupková Lukáš Sýkora Petra Šrédlová Jiří Tischer Petr Zoubek

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Jiří Bauer Jana Felcmanová Lucie Ferenzová Lenka Fialová Zdeněk Hanzlíček Lenka Hrubá Jan Končel Miroslav Kuželka Radek Lacina Michaela Malá Jan Mašek Lenka Novotná Ludvík Peřina Martin Svatoš Dalibor Šala Tereza Šindelářová Tomáš Ujčík Vladimír Vodička Eliška Vyskočilová Kamila Zelenková

Tomáš Bravený Barbora Čermáková Veronika Hnízdilová Lenka Hrindová Kateřina Janušíková Miroslav Jiříček Kateřina Kaderková Lucie Kellnerová Lucie Křenová Kateřina Malá Klára Matičková Michal Nesládek Tomáš Prušinovský Kateřina Slapničková Ivana Šalounová Jan Šerý Jan Štembera Ivana Tichá Michaela Varyšová Barbora Vojtková

- 12 -



2001 – 2002 Trojice se ještě rozroste o jižní země Gymnázium v Mostě podepsalo v sobotu smlouvu o partnerství s německou Gesamtschule Hungen, která povede k dalšímu prohloubení vztahů vzdělávacích zařízení, výměně stáží pedagogů i studentů a zkvalitňování jazykové úrovně žáků. Partnerství na smlouvě zdůraznil podpis ředitelů Ingolfa Hoefera a Jaroslava Neuhöfera, ale také pedagogů a rodičovské veřejnosti obou škol. Spolupráce má už nyní zcela konkrétní podobu. Školy společně pořádaly lyžařský výcvik v Jeseníkách, cykloturistiku, obsazují navzájem školními týmy sportovní turnaje v basketbalu a volejbalu. Nejdůležitější jsou však navázaná přátelství přímo mezi žáky, která mnohdy přetrvávají i po absolvování středních škol. V jednom případě třeba český mladík díky trvalému přátelství získal pracovní uplatnění ve firmě otce německého kamaráda. S německou školou gymnázium spojuje hlavně práce na projektu Komenius… „Tématem projektu byla otázka předsudků v Evropě. Jsme v závěrečné fázi projektu u výzkumu veřejného mínění, zpracování a předávání výsledků,“ uvedl Karel Vacek, vedoucí projektu za mosteckou školu. V dalších třech letech by dosavadní partneři měli začít práci na projektu novém s podtextem, že Evropa je víc než Euroland. „Partnerství se ještě rozšíří o další tři vzdělávací zařízení, o purtugalskou školu z Poiares, španělského zástupce z Pamplony a italské Tarento,“ dodal Vacek. Z Deníku Mostecka

Už druhým rokem působí na naší škole debatní klub pod vedením Ing. Vladimíra Černého. Debatní klub dosahuje úspěchů na regionální i republikové úrovni a o činnost v něm začíná být mezi našimi studenty velký zájem. Ze školní kroniky

Za podivíny, kteří se potřebují vymluvit, považuje mnoho lidí členy debatních klubů, z nichž jeden funguje i v Mostě. Klub místního gymnázia dokonce zvítězil v českém regionálním kole debatní ligy… Členové klubu se shodují v tom, že díky debatování začali více naslouchat názorům druhých. Při debatách musí pozorně sledovat, co říká druhá strana, a na její argumenty patřičně reagovat. „Nejde o to, co si o tezi myslíme, ale jak dokážeme pracovat s tím, co říká soupeř,“ říkají… Diskutéři jednou obhajují určitý názor, aby ho podruhé naopak popírali. „Je to jako ping-pong s argumenty. Když teď s někým nesouhlasíme, vždy se mu snažíme svůj názor nějak podložit. Před tím, než jsme začali s debatováním, tomu tak nebylo.“ Příprava na debatu pro ně znamená vyhledávání informací, zjišťování nových souvislostí a nové způsoby uvažování o problémech… Z MF Dnes

- 13 -



Nečekaného úspěchu dosáhl debatní klub při mosteckém gymnáziu. Přestože v únoru oslavil teprve první výročí své existence, na republikové soutěži ve Všenorech u Prahy obsadil v minulých dnech vynikající druhé místo. „V České republice nemají tyto kluby dlouhou tradici. Předloni jsme byli pozváni do kláštera v Želivi, ať se podíváme, jak takový klub pracuje, a pak už nebylo daleko k jeho založení na naší škole,“ vzpomíná Vladimír Černý, kouč a zároveň rozhodčí debatního klubu. Z Deníku Mostecka

Není to jen nějaké hádání se nad stolem. Důležité je, aby v debatě zaznívaly skutečné argumenty. Proti sobě stojí dvě tříčlenná družstva a jejich úkolem je hájit nebo negovat předem známou tezi. Celou debatu sleduje porota, která na závěr určí vítěze. Zásadní jsou již zmíněné argumenty, které dokládají tvrzení každé strany nebo naopak vyvracejí tvrzení soupeře. Ovšem rozhodčí zajímá také celkové vystupování, rétorické schopnosti a umění přesvědčit druhého. Z MF Dnes

Hlasy ze školních lavic Každé ráno se probouzím do reklamy. Když si každé ráno čistím zuby, několikrát si přečtu nápis na pastě a na kartáčku, přičemž se mi vybaví ten geniální slogan o péči dvanácti zubařů. Nedá se přehlédnout, že na poličce mě sledují

- 14 -



šampóny Shauma a v rohu vrčí tichá pračka LG. Všude cítím tu vůni, co má provonět celý byt. Pak se jdu nasnídat. Jelikož je úterý a bojuji za zdravou snídani, tak snídám Bebe Dobré ráno s müsli. Vůbec mi to nechutná. Přitom se v té reklamě všichni tak usmívají a s chutí div nesní porci na celý den. To vše zapíjím Grankem. To abych v dešti nad sebou měla ten ochranný deštník, jak to tam ukazují. Ještě Marťánka a vyrážím do školy. Prší. Hm, slibovaný deštník nikde. Cestou jdu kolem sázkové kanceláře. Vybaví se mi ta povedená reklama - Každý ve světě hledá svá šťastná čísla. Přesně vidím, jak se roztáčí vrtule a ten chudáček je katapultován do pole čísel štěstěny. U čínské restaurace se mi zvedá žaludek při vzpomínce na Bobika. Proto si hned beru žvýkačku Orbit profesional, která čistí vaše zuby tak, že to nepoznáte. Blbější slogan jsem snad nikdy nečetla. Má cesta dále pokračuje kolem drogérie Teta. To mi připomíná, že teta Andrea má dneska svátek. Pošlu jí esemesku. Dostala nový kecafon-Vodafon, ten z té reklamy na falešné soby. Ach jo, to se tak někdo má. Sotva vkročím do dveří školy všimnu si, že místo bílého svetru mám šedivý. Ani nevím, že mám ve svém šatníku šedivý svetr. Možná ztrácí bělost nebo se obarvil. No, asi jsme ho měli prát v Perwolu kašmír, to by pak byl bílý i po dvaceti letech. Už jsem doma. K obědu si mám ohřát zapečená kuřecí prsa od Vitany a sušenou polévku ze sáčku od Magi. V tom někdo zazvoní. Kdo to může být? Jdu se podívat. No, snad to není zase ten dotěrný chlápek z reklamy na Calgonit, co mi jde ukázat, jak se krásně starám o naši pračku. Minule jsem ho nemohla vyhodit z bytu. Měli jsme novou pračku. (To jsem mu ale neřekla.) Něco tam mumlal o vodním kameni, zarachtal v pračce, vytáhl nějakou součástku, ale ona vůbec nebyla zanešená, jako v té reklamě. Kdybyste viděli, jak se na ni divně zatvářil a jak bezmocně těkal očima po okolí a nevěděl co říct. Nevěřím, že by se sem ještě odvážil po takovém trapasu. Mamka přišla. To snad ne, ona byla nakupovat. Vykládá jídlo na stůl, kde se řadí v určitém sledu jako kostky domina. Ananas, salám, meloun, nic, cibule, eště jednou nic, camping salát, Teekane, ementál, loupák, kapusta, a zase nic… Anna Hynešová, Klub tvůrčího psaní

Absolventi 2002 Čtvrtá A

Čtvrtá B

Marie Berková Michal Bernát Žaneta Cwierzová Miluše Dubjaková Zuzana Hlavová Petra Holubková Vladimír Hotový Daniel Jandera Martin Jíša Jan Kačena Renata Kalášková Lucie Klepácsová

Jana Andertová Lukáš Bohata Lenka Bosáková Ivana Červenková Jiří Dočkal Zdeňka Hrdličková Eva Jakešová Michaela Kačerová Alena Kolářová Šárka Kopřivová Lenka Křenková Petra Kubánková

- 15 -

Almanach 1999 – 2009 Lucie Kružíková Lenka Lédlová Nikola Levojevič Lucie Lukešová Vladimír Patera Zuzana Pecháčková Kateřina Perglová Dušan Perný Jiří Podzemský Martin Růžička Tereza Rydvanová Kamil Stanček Quido Šlechta Pavel Trykar Tereza Turková Vendula Vimrová Monika Weitzová

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš Michal Kupec Miloš Libich Ladislav Medřický František Mildorf Jitka Mocová Martin Mysliveček Cyril Nebesář Lenka Pavlicová Aleš Polata Šárka Prokšová Kamila Remutová Jaroslava Sedláčková Barbora Šalová Pavel Tesař Jan Traxmandl

- 16 -



2002 – 2003 Pěvecký sbor mosteckého gymnázia se už definitivně zapsal do povědomí nejen mostecké veřejnosti. Na pátém ročníku adventního koncertu Kiwanis klubu Most – Litvínov zazpíval pod vedením sbormistryně Dany Hetflejšové převážně vánoční skladby, spolu s dalšími mosteckými tělesy – Dívčím pěveckým sborem Střední pedagogické školy Most a Ženským pěveckým sborem Most. Koncert měj již tradičně charitativní charakter a jeho výtěžek byl věnován Mateřské škole v Bohušovicích nad Ohří jako finanční dar zařízení postiženému povodněmi.

Na cestě do Vídně zapěl dívčí sbor také prezidentovi Poté co se dívčí pěvecký sbor SMoG (Sbor mosteckého gymnázia) uvedl na kulturní scéně v Mostě a v dalších českých městech, se po vystoupení v německém Marienbergu dívky vydaly do Vídně, aby zde nabyly nových hudebních zkušeností. Cestou si studentky prohlížely Prahu, kde se jim naskytl neopakovatelný zážitek – kousek od Hradu zástup dívek míjel sám prezident Václav Klaus se svou ochrankou. Díky pohotové reakci profesorky Jaroslavy Krásenské se s nimi prezident zastavil a SMoG mu přednesl píseň Adama Michny, kterou Václav Klaus vyslechl se soustředěným zájmem. Následně se se sborem vyfotil a nakonec mu popřál mnoho štěstí do Vídně. Samotné vídenské vystoupení SMoGu probíhalo jako součást tamních církevních oslav „Öffner die Türen für Kristus“. Sbor mosteckého gymnázia měl skutečně veliký úspěch a byla mu dokonce nabídnuta další spolupráce. Dívky se tak vrátily do Mostu s mnohými zážitky a již nyní plánují další vystoupení. Z Deníku Mostecka

- 17 -



Ředitel moc nemluvil – a sklidil úspěch Most – Včera se na hlavním sále mosteckého Repre uskutečnila již tradiční slavnostní akademie gymnázia. Jak už je zvykem, tato akce byla provázena studenty maturitního ročníku. Po krátkém úvodu se představil školní pěvecký sbor v čele s paní profesorkou Hetflejšovou. Akademii nikdy nechybí taneční kreace, reprezentované hlavně amatérskou taneční skupinou Rockbalet, ani dramatické scénky a recitace. Nejvíce si ale publikum získala premiéra netradičních akvabel. Rozdílné fyzické proporce a nádherné pohybové prvky diváky nejen rozesmály. Náklonnost publika si také získali studenti třetího ročníku svým prvním veřejným výstupem, na který se pilně připravovali rok dopředu. Píseň Aleše Brichty Dívka s perlami ve vlasech se muzikantům podařila. Avšak toho největšího a nejpříjemnějšího překvapení se přítomní dočkali až během vystoupení ředitele školy pana Jaroslava Neuhöfera, který po velmi krátkém proslovu oznámil vyhlášení ředitelského volna, a tím sklidil obrovské ovace. Jako velmi úspěšnou zhodnotil tuto akci i nejvyšší dohlížitel nad akademií profesor Vilém Vránek. S výstupy všech účinkujících byl spokojen nejen on, ale i diváci. Z třídního časopisu Noviny, 2002

Ze vzpomínek absolventů… Gymnaziální léta, léta prvních lásek i bakelitových mobilních telefonů, léta prvních úspěchů i zklamání, léta nedávno minulá, přesto už zastřená závojem nových zážitků. Pro mě osobně nebyly začátky na našem gymnáziu jednoduché. Po letech na základní škole, kde jsem byla premiantkou, přišly první neúspěchy v předmětech, pro které zřejmě nebyla moje hlava stvořena. Dodnes se mi trochu potí ruce, vzpomenu-li si například na hodiny na matematiky. Počítání na tabuli před zraky spolužáků bylo mou malou noční můrou. Dnes jsem čerstvou absolventkou pedagogické fakulty a vím, že jinak by se pan profesor těžko dověděl, co nám na tom či onom početním výkonu činí potíže. Často kladená otázka: „Čemu z toho nerozumíte?“ měla totiž odpověď s velmi širokým významem: „Všemu.“ Pan profesor byl však velmi spravedlivý člověk, známky uděloval přesně podle průměru, jak se na matematika sluší a patří. Nikdo se tak nemohl cítit ukřivděný, ani já ne, i když svět čísel je pro mě stále velikou záhadou. Naopak humanitní předměty patřily mezi mé oblíbené. Hodiny češtiny s naším třídním profesorem mě poznamenaly asi nejvíce. Příběhy nejrůznějších literárních postav jsem přímo hltala. V hodinách slohu mě pan profesor podporoval tak umně, že jsem se cítila talentovaná a výjimečná. Jenže převyprávěné zápletky a psaní slohových prací mi nestačily, po maturitě vedly tedy mé kroky přímo ke studiu bohemistiky. Ještě je tu něco, za co vděčím našemu panu profesorovi, je to moje láska k divadlu. Kdo by mohl zapomenout na dobrodružné výlety do pražských divadel, které mnohdy končily až v pozdních nočních hodinách? I když třeba dnes už nikdo neví, co tenkrát hráli, každý si určitě pamatuje na převlékání do večerních toalet na sedačkách Karosy. Ve mně však tyto večery vzbudily hlavně zájem o českou dramatickou scénu. Bylo to jako s první láskou, zpočátku jen

- 18 -



zvědavost, která postupně přerůstala v něžný platonický vztah, dnes už jej mohu bez nadsázky nazvat pevným partnerstvím. Nemohu také nevzpomenout na profesorku dějepisu. Vždy dokonale sladěná a šik paní profesorka věděla, kdy už je přísně vědecká výprava do minulosti příliš dlouhá. Myslím, že to snad nebylo ani tak těžké rozpoznat. Dámská část publika začala zkoumat, jak je šedý kostýmek vkusně oživen červenou barvou nehtů a lodiček, pánská část upnula svou pozornost k modelům spolužaček (aby ne, kalhoty se nosily nebezpečně nízko a lemy sukní končily pro změnu příliš vysoko). V tu chvíli opustila paní profesorka dějepisné vody plné dat a oživila výuku nějakým tím historickým drbem. Touto cestou bych také chtěla paní profesorce poděkovat za to, jak velkou oporu mi byla u maturitní zkoušky. Nejsou to však jen hodiny strávené v učebnách, co nás pojí dohromady. Také lyžařský a vodácký kurz působily na naši třídu jako tmel. Lyžařský kurz proběhl celkem bez problémů, byli jsme sice trochu zklamáni faktem, že pánové byli ubytováni v jiné chatě než dívky, ale na nic jiného jsme si stěžovat nemohli. Profesoři byli mimo půdu gymnázia jako vyměnění, zjistili jsme, že jsou z masa a kostí jako my. Sněhu bylo dost a všichni jsme si užívali zimních sportů i pohodlí, které nám horské chaty skýtaly. Vodácký kurz se nesl poněkud v jiném duchu, přesto nebo možná právě proto na něj vzpomínám nejraději. Se spacáky a stany jsme se sešli v brzkých ranních hodinách na vlakovém nádraží. Takto vybaveni jsme budili značnou pozornost u kolemjdoucích, oblečených v zimních bundách. Přestože byl totiž začátek září, babí léto se nekonalo. Pršelo a teplota vzduchu byla okolo 13°C. Naše odhodlání zdolat alespoň část toku řeky Berounky však nemohlo nic zlomit. Počasí se nezlepšilo ani v následujících dnech. Brzy zvlhly stany i oblečení, teplá voda v kempu k dispozici nebyla a za trochu horké polévky bychom šli světa kraj (místní restaurační zařízení naštěstí ale nebylo tak daleko). V těchto podmínkách jsem konečně pocítila, že ti lidé kolem mě nejsou jen spolužáci, jsou to přátelé. Profesoři na závěr kurzu ocenili naši odvahu a já dnes oceňuji jejich, protože vyrazit na vodu s partou sedmnáctiletých studentů vyžaduje velkou osobní statečnost. Když jsme se vrátili zpět do Mostu, kalhoty jsem měla zablácené až po kolena a jindy dokonale upravené vlasy byly stažené do nevzhledného umaštěného pletence. Přímo na místě jsem se dožadovala čehokoli k jídlu a moje vlastní rodina mě poznala až po bližším prozkoumání. A přece mám teď, když píšu tyto řádky, úsměv na rtech. Poslední rok našich středoškolských studií uběhl rychle, první pololetí bylo celé ve znamení maturitního plesu, který se opravdu vydařil, druhé ve znamení maturitních zkoušek. I ty jsme nakonec s menšími či většími obtížemi složili. Pak se naše cesty rozešly. Bude tomu šest let, co jsme opustili lavice gymnázia. Každý z nás se dal jiným směrem, jsou z nás učitelé, právníci, ekonomové, lékaři i počítačoví experti. Někteří z nás procestovali svět, jiní žili jen pro vysokoškolské studium. Jedno nám však zůstalo společné, vzpomínky. Sarah Drechslerová, maturitní ročník 2003

- 19 -



Absolventi 2003 Oktáva A

Oktáva B

Lucie Bejčková Pavel Brabec Kateřina Čechová Martin Frána Marie Hartingerová Renáta Havlíková Iveta Holá Hana Hrbková Miroslava Hurčíková Alexandra Chruščová Jitka Jíchová Dušan Koutecký Lenka Kováčová Lucie Králová Lucie Kuruczová Marek Matuščin Marcela Mildorfová Jana Petráčková Jaroslav Rais Petr Sejkora Štěpán Šmejkal Lenka Tesková Alena Vrátilová Lucie Vrbová Karolína Zítová

Tereza Balatková Alexandr Benda Monika Blažová Martina Brožková Helena Fejfárková Veronika Fesslová Ivan Gacov Petra Gürtlerová Silvie Hebortová Vladimír Hilas Petra Huňáčková Michal Charvát Tomáš Kočí Lenka Kožíšková Pavel Kulíšek Barbora Kupková Lukáš Kynkal Petra Pöschlová Lukáš Salajka Iva Sigmundová Lada Šůláková Štěpánka Trykarová Petr Vlasák Lucie Vrlová Klára Zemanová Iva Zemanovičová Iveta Zogalová

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Vladimíra Beránková Lucie Bláhová Stanislav Burian Sarah Drechslerová Michaela Dušovská Kateřina Dvořáková Milan Filín Daniela Franková Blanka Hasilová Jaroslav Haušild Kateřina Hrdá Jan Hyka Tomáš Janata Martina Korolová Radka Lisá Daniela Machová Veronika Novotná Tereza Pachmanová

Michaela Brunnerová Martina Burianová Ondřej Drudík Milada Frantová Petr Frolík Klára Hlaváčková Jaroslava Chalásová Martin Janeba Markéta Káninská Silvie Kožíšková Kateřina Králová Lucie Kurková Zuzana Lisá Radka Maidlová Andrea Miklišová Michaela Mošnová Veronika Němcová Jitka Neumannová

- 20 -

Almanach 1999 – 2009 Gabriela Pucová Václav Rehák Miroslava Skálová Václav Smítka Lucie Ševicová Tereza Šnajdrová Eva Truchlyová Zuzana Valešová Marta Vildová Jan Vrátil Vladimír Wagner Lucie Žílová

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš Michal Novák Zdeněk Petrák Jana Plecháčková Zuzana Sýkorová Ivo Šilha Tereza Šillíková Karel Šůcha Alena Švédová Tomáš Tahovský Martina Traxmandlová Jan Vašat Tomáš Vostrý Ondřej Zlatohlávek

- 21 -



2003 – 2004 Naše škola se již několik let zapojuje do projektu Comenius. V jeho rámci proběhlo na našem gymnáziu v říjnu setkání středoškolských učitelů z Portugalska, Německa a Itálie. Součástí tohoto projektu jsou rovněž výměnné pobyty studentů. Delegace naší školy se letos zúčastnila studijního pobytu v Itálii a již tradičně Europawoche v německém Hungenu… Koncem školního roku vystoupil na zájezdu v Římě pěvecký sbor gymnázia SMoG… Do zahraničí vyjeli také „španělštináři“ na studijní zájezd „Umění a jazyk Španělska“… Ze školní kroniky

Zahraniční učitelé budou až do pondělí v mosteckém gymnáziu diskutovat o Evropě Delegaci středoškolských učitelů z Portugalska, Německa a Itálie hostí od středy mostecké gymnázium. Pracovní setkání trvá do pondělí příštího týdne a koná se v rámci projektu Comenius s názvem „Evropa více než Euroland?“ Do mezinárodního programu, který prohlubuje spolupráci evropských škol, se zapojí studenti například tím, že budou vyplňovat dotazníky na téma Evropská unie… Z Deníku Mostecka

- 22 -



Debatování, debatní kluby. Znáte? Čtyři roky před mým narozením se přihodila událost, jež poznamenala můj život. Vím, že vám to může připadat matoucí, nechte ještě alespoň chvilku třepotat své zorničky na těchto písmenkách a já vám slibuji brzké vysvětlení. V opačném případě neváhejte a otočte list. Co že se to vlastně událo v onom roce? Američané poprvé vypustili do vesmíru raketoplán Columbia, Belize vyhlásilo nezávislost, papež Jan Pavel II. přežil další pokus o atentát, Francie zrušila trest smrti, uveřejnil se MS-DOS a k tomu všemu byl objeven radioaktivní prvek bohrium. Možná teď již tušíte, že se jedná o rok 1981, nebudu vás dlouho napínat, máte pravdu. Musím vás ale zklamat. Nepoznamenal mě ani kosmický program, ani politická situace ve Střední Americe, ani křesťanské milníky, ani etické pokroky starých evropských národů, ani raketový vývoj informačních technologií a už vůbec ne chemie. Bylo to něco zcela jiného, velmi nenápadného a málokdo o tom vlastně něco ví. Ve spojených státech v tu dobu pod vedením doktorů Amose Tverskyho a Daniela Kahnemana proběhl přelomový výzkum (hodilo by se říct, že se jednalo o sociologicko-psychologický výzkum, ale nechci vás zbytečně strašit). Skupinu lidí postavili před dva zdánlivě odlišné problémy. Jejich země měla být napadena nemocí, která si vybírá nejvyšší daň, a ona vybraná skupina lidí se měla rozhodnout, které z nabízených řešení by vzala za své. V prvním problému měli možnost zvolit plán A, tím by určitě zachránili 200 lidí z 600, nebo mohli zvolit plán B, v takovém případě by existovala třetinová pravděpodobnost, že by všech 600 lidí přežilo a dvoutřetinová pravděpodobnost, že by všichni zahynuli. Nevím jak vy, ale vybraná skupina se ze 72 % rozhodla pro plán A a jen 28 % respondentů se vyslovilo pro plán B. Pomalu se dostáváme k onomu vyvrcholení, jelikož stejným lidem byl přednesen totožný problém, ovšem tentokrát s plány C a D. Kdyby se přiklonili k variantě C, zcela určitě by zahynulo 400 lidí z 600 a kdyby si vybrali možnost D, byla by to třetinová pravděpodobnost, že by nikdo nezemřel a dvoutřetinová pravděpodobnost, že by zemřelo všech 600. Najednou se pro plán C vyslovilo 22 % dotazovaných a pro plán D celých 78 %, můžeme říci, že poměr lidí se obrátil a přitom... (pokud jste dostatečně všímaví) je plán A zcela stejný jako plán C a také plán B se rovná možnosti D. Když jsem se dozvěděl, jak skupina lidí změnila názor jenom díky jinému výběru slov, byl jsem doslova ohromen. Oba problémy byly na chlup stejné, pouze slovíčka se přeformulovala, obsah zůstal zachován a to jediné stačilo k tomu, aby celá skupina lidí změnila názor. Najednou jsem si uvědomil tu ohromnou a nekonečnou sílu slova a zatoužil jsem do jeho tajemství proniknout mnohem hlouběji. A ejhle, bylo mi přáno, pan ing. Vladimír Černý rozpohyboval v roce 2000 proces, který dorostl do podoby debatního klubu, a já se stal jeho součástí. Ano, ano, možná se chichotáte, někteří možná i hlasitěji, nebo tlumeně, jak se válíte smíchy pod stolem, ale mně to nevadí. Mně se také ostatní studenti a spolužáci občas posmívali a já jim to nezazlívám. Vůbec netušili, co to vlastně debatní klub znamená, představovali si mě sedícího u kulatého stolu s šálkem čaje pokřikujícího na ostatní a debatujícího o filozofickém významu rybářských mušek.

- 23 -



Abych byl upřímný, já jsem se také smál, v našem debatním klubu na mosteckém gymnáziu jsem se vlastně smál skoro pořád, důvod byl však jiný. Nikdy by mě nenapadlo, že debata a debatování může být tak zábavné a že s lidmi, se kterými jsem sdílel stejné nadšení, můžu zažít tolik legrace a neskrývaného štěstí. Nikdy bych nevěřil, že bych dokázal plynule mluvit šest minut na tak zapeklitá témata, jako byla přítomnost amerických vojenských sil v Saúdské Arábii nebo prosazovat znovuobnovení trestu smrti a posléze stát na opačné straně a prosazovat pravý opak. Nikdy bych si sám sebe nepředstavoval, jak sebevědomě jednám se staršími autoritami, jak umím správně vyjádřit své názory, vidět problémy z mnoha úhlů, naučit se rychle reagovat a vidět mezery v argumentacích, když se s někým přu. A nejen to. Zpětně si uvědomuji, co všechno jsem za dobu svého působení jako debatér dokázal, co všechno jsem se naučil a jak hodně mě to změnilo v pozitivním směru. Vám se to všechno možná může zdát stále matoucí, leč dovolte mi znovu rozkomíhat vaše zornice, nejspíš se asi únavou zastavily na poslední větě, rád vše ozřejmím. Hlavní náplní debatního klubu byly a zatím stále jsou debaty jako takové. Kamenem úrazu ale zůstává fakt, co že to vlastně ta debata je? Jak tedy probíhá? Snad mi budete věřit, že opravdu nesedím kolem kulatého stolu, neusrkávám saké a nesnažím se rozlousknout tajemství vesmíru. Naše debaty jsou soutěžní, což znamená, že musí mít určitá pravidla. Naštěstí je mají, ale jsou trochu komplikovaná a nemyslím si, že je správná chvíle je sáhodlouze vysvětlovat. Snad bude stačit, když řeknu následující: představte si dvě strany, jedna podporuje tezi, tedy námět debaty, a druhá se snaží o opak, tedy dokázat, že ta první strana nemá tak docela pravdu. Každá strana má tři mluvčí, kteří se podle určitých pravidel střídají, a dokonce po skončení řečí jednotlivých mluvčí přicházejí na řadu kolikrát velmi zajímavé, často úsměvné, veselé, ale někdy i agresivní křížové otázky, kdy se protistrana táže a poslední řečník odpovídá. Všichni řečníci (mluvčí) mají pevně stanovený čas proslovu, který je radno dodržovat. Nakonec rozhodčí hodnotí, která strana byla přesvědčivější, kdo měl lepší strategii, spolupráci a strukturu projevu. Soutěžní debata je vlastně týmová skupinová soutěž, na kterou má člověk čas se připravit, nebo ne. Připravené debaty mají tu výhodu, že máte čas pořizovat si materiály a shánět pomocné informace, často se tak dozvíte spoustu zajímavých věcí, které byste se asi ani jinak nedozvěděli. A po čase zjistíte, že najednou víte víc než ostatní studenti, máte přehled, vaše obzory se rozšiřují a zajímavé vědomosti narůstají. Nepřipravené debaty mají výhodu v improvizaci, také se většinou jedná o ořechovější témata a tomu odpovídají argumenty, zřídka nezábavné. Dalším zajímavým prvkem v soutěžních debatách je také povinnost daný námět debaty zastávat z obou stran, tj. jednou s ním souhlasíte, podruhé zase nikoliv. Často je to velmi obtížné, protože vnitřně zastáváte jen jednu rovinu, ale po několika debatách pocítíte nepopsatelné. S někým se bavíte o nějakém problému a za normálních okolností by vám v mysli vytanul jeden jediný postoj k danému problému, ale chyba lávky… jako debatéři jste se naučili nahlížet na věci z několika úhlů pohledu a najednou si opět dokazujete, že jste vnitřně vyspěli, už nejste tvrdohlaví, dokážete se vcítit do role ostatních, dokážete pochopit názory druhých a víte, že každá mince má dvě strany a co víc, vy ty strany umíte i popsat, vyslovit je a uvědomit si jejich obsah.

- 24 -



Cože? Nikde nevidíte onu zmiňovanou zábavu? Dobře. Debatní klub není jen o soutěžních debatách (existuje navíc několik různých forem), každá soutěž musí mít prvek odreagování a pobavení a teze jako například Je lepší být Karkulkou než Sněhurkou mluví za vše, tolik argumentů pro jednu nebo druhou pohádkovou ikonu, co rozpohybují bránici, bych jinde neslyšel. A nejen to. Debatní klub není ani jen o debatování, ale i o jiných aktivitách. Díky klubu jsem například dva roky zastupoval Indii a Japonsko jako studentský velvyslanec pro Pražský model OSN, měl jsem možnost poznat spoustu významných lidí nejen z České republiky a co víc, udělal jsem si tolik kamarádů po celé republice, že teď je ani neumím všechny správně pojmenovat. Debatní kluby a kroužky jsou v zahraničí zcela běžnou záležitostí, téměř každý dnešní politik jimi prošel i mnoho jiných významných osobností, což není ani podstatné (úspěch se neměří známostí nýbrž kvalitou vlastního bytí). Učí lepšímu a sebevědomějšímu vystupování, komunikaci a porozumění druhým. Tuto potřebu pociťujeme každým okamžikem, jelikož se doba mění a reálných interakcí mezi lidmi ubývá, stále více se přikláníme k virtuální komunikaci a ztrácíme schopnost se plnohodnotně projevit právě jako lidé v živém personálním kontaktu s ostatními. Pro mne jako osobu zastupoval debatní klub jednu z možností, jak tuto bariéru překlenout a nezakrnět v moderní době. Pro mne jako středoškolského studenta znamenal debatní klub oživení školní docházky a pestré trávení nejen mimoškolních aktivit. Dnes už jsem povýšil a studuji na vysoké, z nabytých zkušeností čerpám doslova každý den, nebojím se říci svůj názor, jsem pyšný na své vystupování, prezentace, školní práce i jiné aktivity, jsem hrdý na všechno, co jsem díky debatnímu klubu zažil nebo se naučil a jsem rád, že umím svá slova volit tak, jak zamýšlím, a že díky nim mám život jednodušší, plný vyčkávajícího potenciálu. A všem ostatním doporučuji, aby si také uměli hrát jako já, protože i zábavou lze docílit lepších kvalit. Debatování není dřina ani povinnost, vždycky to byl, je a snad stále i bude jen způsob, jak bezbolestně, bez námahy, bez trýznění, s úsměvem, se smíchem, s radostí a s viditelnými výsledky docílit stavu, kdy budete na své jednání hrdí. Zdeněk Scholze, člen debatního klubu

V Mostě vzniká sportovní gymnázium /Jediné v Ústeckém kraji/ Gymnázium Most otevře pro školní rok 2004 – 2005 nový čtyřletý studijní obor sportovní příprava pro olympijské sporty – házenou, košíkovou, softbal, sportovní gymnastiku a tenis. První sportovně zaměření gymnazisté tedy zasednou do lavic jedné třídy již 1. září letošního roku… S myšlenkou vzniku sportovního gymnázia si začalo pohrávat vedení mosteckého gymnázia. Vedla ho k tomu řada důvodů – jednak se na místním gymnáziu sešel výtečný tým tělocvikářů, škola působí ve městě, které je sportu mimořádně nakloněno, velmi dobře zde působí olympijské sporty, město má vynikající sportovní zařízení a je ochotno je gymnáziu poskytnout k využívání. Gymnázium má také dobré prostorové podmínky a jeho vedení se domnívá, že u svého pedagogického sboru nalezne pochopení pro specifika studia v uvedeném oboru…

- 25 -



Mostecké gymnázium oslovilo jednotlivé sportovní svazy a domlouvalo se s nimi na nutné formě spolupráce, která je nezbytná pro správný chod sportovní školy… Z denního tisku

Hlasy ze školních lavic Mně, jako studentce septimy tohoto gymnázia, tato škola určitě nějakým způsobem přirostla k srdci. Za těch dlouhých sedm let se pro mě odehrálo mnoho důležitých událostí, které mě samozřejmě poznamenaly, měnily mé kroky jiným směrem nebo utvrzovaly v mých názorech. Zdá se mi to hodně dávno, když jsem jako primánka nastoupila na tuto školu. To byly starosti pro mě ještě pořád daleko a ty denní starosti mi teď přijdou pouze jako maličkosti. Ale těch sedm let uběhlo až moc rychle a najednou si začínám uvědomovat, že už pomalu tuto školu opouštím a těch menších starostí už je míň a spíše se navalují ty větší. Jednou z nich je samozřejmě maturita, která mě už brzy čeká. Když si uvědomím, že už příští rok na této škole končím, je mi z toho trochu smutno, protože jsem tu zažila i spoustu příjemných chvil, našla si zde přátele a tady si vybudovala svůj nynější život. Gymnázium mi samozřejmě přidělává starosti s učením, ale asi bych neměnila, když se zamyslím nad tím, že lidi, které mám nejradši, mi dala tato škola. Za nejkrásnější chvíle považuji ty, které jsem strávila se školním pěveckým sborem, do něhož jsem nastoupila už v primě. Ten mě tu držel, když už trpělivost s učením docházela, a vždy jsem se ráda odreagovala zpěvem při zkouškách a koncerty po republice i zahraničí mi vždy dokázaly, že to, co tady na té škole dělám, dělám dobře. A proto jsem ráda, že tady na tomto gymnáziu studuji a asi na ně nikdy nezapomenu…. Studentka semináře mediální výchova

- 26 -



Výroky slavných i neslavných před i za katedrou… • Které embryo mělo něco s česnekem?! • „Kdy se sešly státy G7 v Rio de Janeiro?“ „Myslíte přesně rok?“ „No tak aspoň léta…“ „Léta páně?“ • Bylo to přesně zítra. • Kdyby nebylo tření, nemohli byste ani chodit, museli byste se válet. • Sem patří kokotice a další, třeba ta kokotice. • Ono to všechno bylo, neřeknu to botanicky, chcíplý! • Je to na principu kulatého čtverce – každý inteligent ví, o co jde. • Tohle není zrovna teplá barva, ale já tu nic teplejšího nemám. • Divím se, že vy se divíte, a to mě rozčiluje. • Letos budeme opakovat – ale jenom jeden rok. • My jsme na severní zeměkouli. • Prohlédneme si dva zvuky. • Dojde k zadušení, což je tedy ošemetná věc. • Zbyly tady opiáty, jestli někdo máte zájem. • Vyřídíme si to mezi čtyřma očima a jednou pravačkou, bez zpětné reakce. Z třídního časopisu Na prodej, 2004


Oktáva B

Klára Bicanová Jan Bouška Nela Ceeová Daniela Hajduková Tomáš Hruška Vladimír Ješko Veronika Kadlecová Eliška Kubásková Barbora Malá Eliška Matušková Tereza Mužíková Jan Pilař Jana Plecháčková Barbora Pöschlová Pavel Rais Lenka Sarnová Václav Sloup Barbora Stehlíková Jan Svoboda Michaela Trubačová Vladislava Turčanová

Lucie Bernhartová Magdaléna Bořecká Jitka Demjanová Roman Gyurján Jakub Hauer Jitka Holubová Petra Chytková Patrik Ihracký Jitka Ježková Lucie Jirásková Ondřej Jura Eliška Králová Jan Kurka Gabriela Mayerová Josef Monzer Zdeňka Oulická Kateřina Paďourková Jaroslava Podolanová Monika Psiková Dagmar Říhová Zdeněk Scholze

- 27 -



Zdeňka Umlaufová Pavel Vlček Petr Žampa

Andrea Schulzová Tereza Skládaná Michaela Tittlová Michaela Vítková Petra Zatloukalová Petra Zlatohlávková

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Alena Aghová Eva Beranová Veronika Bohuňková Lenka Brabcová Veronika Čechová Jan Čermák Jan Donát Petr Glivický Michaela Charyparová Stanislav Kouba Olga Krejčová Libuše Langová Alexandra Martínková Tomáš Mical Petra Molnárová Romana Morawetzová Michaela Navrátilová Václav Papeš Lucie Psotová Petr Skála Michal Soukup Alena Špoulová Lucie Šrettrová Ondřej Tomášek Tereza Tyšerová Kamila Volrábová Kateřina Vopatová Lenka Zlatohlávková Kateřina Zvěřinová

Sandra Adlerová Erika Bednárová Barbora Bejšovcová Jitka Brunová Iva Hauserová Eva Hořínková Monika Hrubá Lucie Chládková Simona Janoušková Jitka Jechová Martin Karas Veronika Kočová Lucie Kuchtová Kateřina Maštalířová Pavlína Nejedlá Tereza Paparegová Šárka Prachařová Venuše Rešová Nina Rybáková Ondřej Samul Lenka Sedláčková Roman Snop Martina Svitavská Lucie Šašková Petra Šímová Radka Šmejkalová Jana Vavrdová Jaromír Vavroch

- 28 -



2004 – 2005 Tento školní rok je rokem, v němž začíná nová etapa v historii školy. Do 1. ročníku čtyřletého studia totiž nastoupili studenti oboru sportovní příprava (sportovní gymnázium). Podmínkou pro přijetí ke studiu tohoto oboru je pochopitelně splnění přijímacích zkoušek, ale také sportovní výkonnost a absolvování talentových zkoušek… Ze školní kroniky

V tomto školním roce velmi pilně pracoval pěvecký sbor SMoG. Kromě tradičních koncertů (například vyhledávaný vánoční v kostele Nanebevzetí Panny Marie) nastudoval sbor spolu s Junior Big Bandem Litvínov Jazzovou mši a úspěšně s ní vystoupil v děkanském kostele v Mostě a v kostele sv. Michaela v Litvínově… Ze školní kroniky

Pane profesore… Ve škole se mi líbí. Ne, počkejte, myslím to vážně. Pro jednou. Škola mě prostě baví. To mi připomíná, že jsem původně chtěla psát fejeton. A už to zase vypadá na úvahu. Myslím, že žádné vtipné příběhy nebudou. Naše gymnázium je instituce vážná. Ne, vážně, je vážná. Kdo nevěří, ať tam běží. Vyčerpaní se potom stavte v hospodě U Septimy. Pozor! Zvláštní nabídka: za zadání písemky je pivo zdarma. No dobře, tak dvě, když myslíte, pane profesore… Samozřejmě z ekonomie dávno víme, že se nám to vyplatí. Vzadu ve třídě už začala hra v kostky. Hry se účastní všichni kromě vyučujících matematiky. Prý si spočítali pravděpodobnost výhry. Do třídy vchází paní Hrubá: „Chce se někdo nechat vyvolat? Tak třeba…“ „Počkejte, paní profesorko, pro vás tady máme oběd zdarma.“ „Co kdybychom se schovali na záchod,“ spiklenecky se tváří paní Šulcová. Následuje úprk ze třídy. Ale nic netrvá věčně, třída byla objevena. „Tak chce se někdo nechat vyvolat…?“ O něco později… „Nechcete vyložit karty?“ ptá se paní Srpová. Na taroty se vytváří fronta: „Neotáčet, neprosvítat. Všechno zavřít.“ „Nezavěšujte, jste v pořadí…“ Mezitím… Panu inženýru Černému je horko a vyklání se z okna. Paní Valíčková se k němu rozbíhá v domnění, že se chce defenestrovat. „Klid jako egyptským mumiím by vám prospěl, pánové. Já odcházím a vrátím se, až tady bude uklizeno.“

- 29 -



„Dobrý den, pane profesore, třída septima á je připravena na hodinu základů společenských věd. Chybí ti, co jsou zapsáni, a nikdo se neomlouval,“ hlásí žačka z první lavice. Později… „Co si myslí o ukázce pan Libich?“ „Ukázka se mi líbila… ale nezapomeňte, až skončíte, zvednout nábytek, nebo…“ Ještě později stále na hodině… „Se všemi se loučím, se všemi. I s vámi, paní Zavadilová.“ „Ale já se za chvíli vrátím.“ „To už se dnes neuvidíme,“ poznamenal kdosi ze zadních řad. Ještě později na češtině… „Tady je snad propadliště. Kde jsou všechny moje texty?!“ odchází pan Libich. „A užijte si Vánoce a Velikonoce. (Je polovina ledna) Ty dveře jsou zalepené izolepou? Járo?!“ „Járo!!!!!!!!!!!!!!!!! Chováte se hrozně a ještě k tomu nevíte, jak se řekne španělsky chudokrevnost, nemluvě už vůbec o červených krvinkách,“ to byla paní Šulcová, která právě nenápadně schovává nohy s botami pod lavici. Přichází totiž paní uklízečka. Ta ale vidí všude. „A co ty boty…?!?“ Později… „Tak, třído, kdo dnes necvičí? Omluvenky, prosím.“ „Paní profesorko, já jsem si zapomněl tělocvik,“ provinile se tváří pan Kalců. Rozcvičky se tedy ujímá paní Ježková. „A jéje, to vypadá, že tu dneska budeme přes přestávku a ještě po škole,“ zamručí to nespokojeně v řadách studentů. „Dnes budeme dělat výmyky.“ „Ale paní profesorko… Nemáme tady prášek na ruce.“ „To si stěžujte na vedení. Dobře, tak si vyzkoušíme skákání přes švihadlo.“ „Paní profesorko… Co třeba volejbal?“ „Dobrá, dobrá, ale příště už určitě zkoušíme. Kdo to tam rybaří? To je neuvěřitelné, učíte se to už sedm let a nedáte to dvakrát přes síť. Na to se nedá koukat… Tady by už jenom chybělo zřídit sportovní gymnázium…“ Zvoní… Škola mě prostě baví…

Jakákoli podobnost se skutečnými osobami je naprosto vyloučena. Z třídního časopisu Na prodej, 2004

- 30 -



Z výroků slavných, tentokrát za katedrou… • Co to tam hrajete, lodě, piškvorky nebo co? Vaše krev by mohla být obětována božstvu! • Služba maže tu tabuli ničemně, a bude ji mazat lépe. • Jsou to země chudého jihu a patří k nejbohatším zemím světa. • Tak já bych rád dokončil ten zápis do třídnice, ale kolega Kropáček se kdysi zřejmě přihlásil na dobrovolný předmět šifrování. • Přinesete do školy povinně seznam četby – pokud možno vlastní! A ne že zvolíte velikost písma 72! • Úplný začátek je na konci. • Tvůj bratr maturoval, když byl Šemík ještě hříbě. • Teď jsem si tady zaklínila botu a už se odtud nedostanu. • Vy nemáte bod M? Tak to jste na tom špatně. • To si tady můžeme per huba říct, ale per iure to nedokážete. • Kdo nebyl zkoušený dnes, bude zkoušený zítra; když nepřijdou ti, co mají být zkoušení zítra, budou zkoušení ti, co byli zkoušení dnes. Z třídního časopisu Na prodej, 2004


Oktáva B

Vladimíra Beránková Dita Drudíková Jaromír Goll Klára Homonaiová Veronika Hrindová Ludmila Kadlecová Petra Kuchtová Marie Linhartová Ondřej Málek Eva Maršálková Linda Maršíčková Lucie Matějovská Kamila Mejstříková Tereza Mertlová Tereza Nová Václav Pejchar Daniel Petrík Petra Stanková Karel Svoboda Pavel Šlégr Petr Šmídl Tereza Tintěrová Vítězslav Větrovec Zuzana Zajícová

Jana Babováková Karolína Cebová Vladimír Dedera Lucie Entlichová František Falber Milan Fric Jitka Henzlová Zuzana Hladíková Petra Hlavová Jana Hlavsová Petra Jánská Hana Kalinová František Krtička Miroslava Lapková Erika Legezová Jan Málek Markéta Maříková Kamila Michálková Lukáš Pavlovský Kateřina Pyskatá Libor Seidl Jan Švec Martina Vyleťalová Markéta Zajíčková

- 31 -



Čtvrtá A

Čtvrtá B

Žaneta Balochová Eva Berlová Simona Bošková Hana Budilová Pavla Buriánová Dana Dužeková Barbora Dvořáková Kristína Händlová Michaela Chmelíčková Nikol Klevcovová Michaela Kubrichtová Petr Lacina Jana Lavičková Le Thi Thanh Jan Lepič Kateřina Madarová Lenka Malá Karen Mchitarjan Čestmír Pail Alena Pavlová Zdeněk Pečený Iveta Ptáčníková Vojtěch Rydvan Jiřina Rychtářová Lucie Štefánková Jan Vágner Zuzana Vajglová

Luboš Andert Barbora Botková Martin Čmolík Alena Foktová Přemysl Gubani Jiří Janeček Jana Jedličková Iva Kastnerová Pavel Krystyník Jana Lozinčáková Kateřina Nodžáková Michaela Nosková Josef Novotný Jan Patera Jana Paterová Alena Rozsypalová Miloš Séman Lucie Škultétyová Iveta Theuserová Martin Tuček Martina Vysloužilová Kateřina Zárubová Jana Zatírandová

- 32 -



2005 – 2006 Mostečtí v Meppelu Studenti mosteckého gymnázia, obchodní akademie, střední pedagogické školy a Základní umělecké školy z ulice Moskevská navštívili ve dnech 6. – 12. října 2005 partnerské město Meppel. Od roku 2002 studenti vyjíždějí do zahraničí a stýkají se se zahraničními vrstevníky. Veřejnost tyto aktivity registruje jako nadstandard k výuce. Největší přínos má takovýto zájezd pro samotné studenty, kteří hovoří cizím jazykem a poznávají životní styl jiné země a sami také prezentují svůj způsob života cizinci… Na jaře příštího roku přijedou holandští studenti do Mostu, zde se o ně postarají ti naši žáci, kteří nyní Meppel navštívili. Představíme naše město, školy, nejbližší okolí, památky, architekturu, holandská strana se zajímá o ekologii, přírodu… Z Deníku Mostecka

Na Krajském úřadě v Ústí nad Labem byli jako každý rok při oslavách Dne učitelů oceněni nejlepší pedagogičtí pracovníci. Z rukou krajského hejtmana převzala pamětní list i naše kolegyně Marie Prokopová… Svou práci na gymnáziu zahájila Školská rada, která byla na naší škole zvolena podle litery zákona… Závěr školního roku byl ve znamení loučení. Nejen s absolventy a uplynulým školním rokem se loučila naše škola, ale především s dlouholetým ředitelem školy PhDr. Jaroslavem Neuhöferem, který odešel do důchodu. Přejeme mu hodně zdraví, štěstí, a zároveň děkujeme za všechno, co pro školu udělal… Ze školní kroniky

Hlasy ze školních lavic Zlomový den v mém životě Psal se duben 2005. Jedno krásné pondělní ráno jsem si přivstala, udělala čaj s mlékem a snažila jsem se popřemýšlet, co mě asi tak během onoho dne čeká. Zapnula jsem pc a trochu podebatovala na - v té době - velmi populárním xchatu s přáteli, abych nemyslela na blížící se hodinu přijímaček. Konečně jsem dorazila do gymnaziální budovy. Vyšla jsem opatrně velké schody, každý schod jako by znamenal důležitý krok pro mou budoucnost, prošla jsem velkými dřevěnými dveřmi, které se za mnou nenávratně zavřely. Splnila jsem všechny testy a v odpoledních hodinách čekala na výsledky. Oproti jindy jsem byla relativně v klidu. Nejspíš jsem si říkala, že se svět při tom horším závěru nezboří, i když jindy pořádně plaším.

- 33 -



Dopadla jsem dobře. Škola mě tu udržela celé čtyři roky a teď, mám pocit, si po úspěšné maturitní zkoušce rády vzájemně zamáváme. Studentka semináře mediální výchova

Ze vzpomínek absolventů… Poslední slohovka Když jsme ve škole psali slohovky, vždycky jsme se je snažili natahovat, buď velkým písmem, nebo nic neříkajícími větami, teď zkusím hodně dojmů popsat stručně. Vzpomínám na gymnázium ráda. Byla to z mého zatím krátkého života ta nejlepší léta. Bezstarostných osm let. Než jsem šla na přijímačky, ani jsem nevěděla, co to gymnázium je. Jenom matně z filmu Škola základ života, kde byli samí velcí pánové, septimáni. Mě čekala prima a učitelky na základce si nás, jedničkáře, chtěly nechat. Odrazovaly nás se starostlivým výrazem ve tváři, že si zkazíme dětství, že nás zavalí hromada učení, naše jedničky se promění v trojky a budeme denně do večera dřít, abychom obstáli. Na přijímačky jsem se naučila všechna evropská hlavní města za sebou jako básničku a potřebovala jen ta, která zná každé dítě, Londýn například. Napsala jsem, že mezi deseti stromy je deset mezer a byla jsem přijata. V září jsem si sedla do lavice k Lídě a sedám si k ní dodnes, jen už ne do lavic. Byly jsme malé a všechno braly jako hru. Učení nás kupodivu nezavalilo. Dětství jsme si nezkazili, naopak, prodloužili ho o další čtyři roky, kdy jsme nemuseli řešit existenční otázky, na které umí každý odpovědět v první třídě, ale málokdo v patnácti letech: co ze mě bude? Zato jsem měla spoustu odpoledních aktivit, některý rok jsem neměla ani jedno odpoledne volné, pak teprve se ty jedničky změnily na trojky, ale to mě vůbec netrápilo. Pořád jsme si hráli. Hráli jsme divadlo. Chodili jsme do divadla třeba dvakrát týdně a do kina v těch zbývajících večerech. Fyziku jsem se pak učila až ráno v autobuse, vždycky jsme tam byli alespoň tři s nosy zabořenými do sešitů. Děti z druhého stupně základek, které nic takového po ránu nedělaly, na nás pokřikovaly: „Hele gympláci, co se učej?“ a četly nám přes rameno: „Newtonovy zákony, na co to je?“ Možná odtud pramení ty pověsti, že gymnazisti pro samé učení nemají čas na nic jiného. Jako třída jsme se za těch osm let dost sžili, i když to občas drhlo. Naše třídní nás přijala skoro za vlastní, což před maturitou nebylo příjemné, protože měl člověk rázem dvě starostlivé matky, které mu nadávaly do lenochů. U maturity byla nervózní za nás. Strachovala se zbytečně, zvládli jsme to všichni. Pak jsme se rozprchli, snažíme se občas scházet, ale ještě nebylo to správné výročí, abychom se sešli vážně všichni. Závěrem za sebe bych chtěla poděkovat naší třídní Pavle Srpové za to, že se nehroutila z našich věčných otázek „A k čemu mi to bude?“, které se opakovaly skoro každou hodinu matematiky i biologie. Miloši Libichovi za lásku k literatuře, Olze Vasické a Martině Klatovské za němčinu a angličtinu, protože jejich nadšení neznalo mezí. Romaně Valíčkové za vyprávění příběhů

- 34 -



z historie. Haně Fialové a Aleně Hrubé za trpělivost s našimi dutými hlavami. A také všem dalším profesorům, kteří se rozhodli pro toto těžké povolání, či spíše poslání, vzdělávat děti mezi dvanácti a osmnácti lety, které samozřejmě myslí na úplně jiné věci, než je škola, a až po pár letech jim dojde, co to pro jejich život znamená. Tereza Skálová, prima až oktáva A, rok maturity 2005


Oktáva B

Ladislav Bencs Berenika Bořecká Štěpán Brádka Miloslava Černá Petr Česák Eva Fejfárková Lucie Horáková Nikola Kadlecová Petr Kolman Kateřina Kuhnová Jaroslav Kulovaný Ladislava Kuruncziová Kateřina Kuszniruková Anna Macůrková Eva Malecká Miroslav Mejtský Lucie Münchová Zuzana Neubertová Martina Oulická Michal Pelc Milan Peroutka Petr Sailer Lukáš Sitte Marie Součková Petr Szturc Kateřina Šilerová Jan Valíček Tereza Vodičková Michaela Vyoralová

Tereza Bělecká Alena Bulová Lenka Cábová Hana Čapková Irena Dekastellová Zuzana Faltysová Pavel Fiala Pavla Fischerová Kamil Fleissner Martin Hozák Tereza Hyxová Veronika Ilievová Jakub Kačer Barbora Kotlanová Lucie Koudelková Radek Krupička Miroslav Kubík Petra Kuchtová Markéta Leníková Markéta Pekařová Petra Rybářová Tomáš Sejkora Lucie Tylová Zuzana Vacková Eva Vojířová Hana Vyskočilová Alžběta Zedníková

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Michal Barák Zuzana Beranová Nikola Bieliková Barbora Gábelová Tereza Gergelová Jana Glivická Dagmar Holajová Kristýna Hübelbauerová Kateřina Jelínková

Helena Bravená Nikola Brunnerová Veronika Černá Alena Dalecká Petr Donát Jakub Erlitz Petra Filipíková Petra Hamříková Oldřich Hotový

- 35 -

Almanach 1999 – 2009 Jan Juklíček Martin Knížek Lucie Kohoutková Michaela Kokošková Filip Krtička Michaela Kubátová Nikola Machová Jan Mísař Eliška Neumannová Monika Pašková Ondřej Pergl Jiří Pětioký Lenka Ryjáčková Mirsáda Selimovič Petra Svobodová Luboš Špecián Táňa Tomková Michaela Trylčová Marie Vágnerová Tamara Vančová Miroslava Warthová

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš Petra Hrzánová Vilém Chvojka Lukáš Klimsa Andrea Kořánová Kristýna Kořánová Jakub Kratochvíl Miroslava Křemenová Barbora Machová Lucie Maršálová Filip Müller Kristýna Němcová Hana Nerušilová Jan Racín Ivana Staňková Jaromír Strnad Karel Ševčík Petra Valvodová Kateřina Vodrážková Aleš Vohanka Klára Vozábová Lucie Zárubová Andrea Zúberová Michal Žíla

- 36 -



2006 – 2007 Školní rok 2006 – 07 je rokem, ve kterém Gymnázium Most vstupuje do nové etapy. Do funkce ředitele školy byl Krajským úřadem v Ústí nad Labem jmenován Mgr. Karel Vacek… Tento školní rok byl zároveň ve znamení tvorby nového školního vzdělávacího programu pro 1. – 4. ročník osmiletého studia, podle kterého se začne učit již příští rok v primě… V rámci Maturity nanečisto se naše škola i tento rok připravovala na jednotné maturitní zkoušky, které se z českého jazyka a cizího jazyka měly uskutečnit už příští školní rok. Ovšem vzhledem k chaotičnosti a nepřipravenosti projektu bylo uskutečnění společné části maturitní zkoušky odsunuto do roku 2010. Navíc se o podobě této části maturitní zkoušky i nadále vedou spory. Také většina vyučujících českého jazyka a cizích jazyků absolvovala školení k „nové maturitě“ Ze školní kroniky

V rámci projektu Jeden svět na školách byl na mosteckém gymnáziu založen filmový klub. Jde o projekt ve spolupráci s humanitární obecně prospěšnou organizací Člověk v tísni při České televizi. Na naší škole se tak budou promítat filmy s různou problematikou (dějiny, násilí, drogy, terorismus atd.). Každé promítání bude doplněno besedou na dané téma. Ze školní kroniky

Hlasy ze školních lavic Mnoho studentů vám řekne, že škola je trest. A mají pravdu. Škola je skutečně trestem pro všechny, kteří se na této instituci nějak podílejí. Navzdory všemu, co vám ostatní říkají, trest nemusí být jen přímým následkem nějakého vašeho provinění. Někdy jste prostě potrestáni preventivně. A jako v každém nápravném zařízení i ve škole platí, že celý váš pobyt tam bude záležet jen na vašem přístupu. Můžete vřískat bolestí a útrpně přežívat své vězení. Můžete se vtělit do role trestancerebela, trestance-bonzáka nebo masochistického trestance, který si káznici užívá. Je to na vás. Jedna z věcí, která může člověka držet při výkonu trestu nad vodou, je myšlenka na svobodu. Jednou budete svobodní a jistě budete na ty tvrdé roky ve škole vzpomínat. A můžete myslet na zbytečnou ztrátu času, nebo na obohacující zkušenost. Jenže to se bohužel dopředu nedozvíte. Ale minimálně já jsem zářivým důkazem toho, že škola JE prospěšná. Jen díky ní totiž můžu otevřeně napsat, jak je to tam hrozné☺ Petr Slavík, student semináře mediální výchova

Perličky zpoza školních kateder Určití učitelé mají zálibu v ovoci: • „Sčítání jablíček a hruštiček… Mínus jedna švestka. A máme z toho ovocný kompot.“

- 37 -



Ale zato s okny mají problém: • „Simona to okno vždy tak odborně odšťouchne“ • „Nemohu, pracuji…“ (při otevírání okna)

Nejnápaditější jsou ale stejně když mluví k nám: • „Ta 1 je tam proto, aby si mohla housku rozdělit na 1 milion kousků, jinak bys místo milionu kousků měla milion housek…“ • Žák: „A bude to v písemce?“ „Ne, bude to mít Večerníček v tašce!“ • „Uháníme dál močálem černým okolo bílých skal…“ • „Já ti ublížím, normálně ti fyzicky ublížím!“ • „Mám ti odšroubovat hlavičku?“ • „Co to tady… plácám?!“ • „Když řeknu vaše jméno, tak se na mě zkuste netvářit jako na obtížný hmyz.“ • „Vy hrajete karty?“ Žák: „Ne, vykládám mu budoucnost.“ „A máte tam taky, že vám to teď seberu?“ • „Sváťo, ty mě jednou uděláš!“ • „Maluju vám obláček místo vodních par…“ Žák: „Jako pro dementy?“ „Vždyť říkám pro vás!“ • „Kdy se konečně hodláš začít učit na fyziku? Ve druháku? Ve třeťáku? Já jenom, abych na to byla připravená, aby to pak se mnou neseklo.“ • „Teď máte chvíli volno, takže si něco vytáhněte a v klidu si to dělejte.“ Ze školního časopisu Splendid, 2007


Oktáva B

Pavla Augustová Lenka Babická Rostislav Bartl Tereza Bártlová Jana Černá Nelly Dederová Tomáš Drusa Martin Fejfárek Tereza Hanousková Jaroslava Kašparová Jiří Kopecký Michaela Králová Eva Kukalová Klára Levická Martina Lískovcová Michaela Malá Edita Marečková Jan Mirvald Kateřina Nechvátalová

Jan Beneš Michaela Černotová Lada Černovická Markéta Čiberová Adam Dunovský Jan Dvořák Eliška Francírková Stanislav Franta Jana Halamásková Michaela Homolová Eva Horváthová Daniela Hůdová Tereza Hyková Petr Chvojka Zuzana Janušíková Miroslav Jaroš Linda Kočová Veronika Kosová Ondřej Musil

- 38 -



Jan Pavlovský Robin Pech Markéta Sára Pokorná Rostislav Postl Kateřina Romportlová Petra Sitteová Petr Šindelář Jiří Traxmandl Petr Tvrzník Marcela Zelenková

Iveta Pelcová Jan Pillár Jiří Pohanka Filip Schwarzenstein Pavel Svoboda Martina Švecová Kateřina Valová Petr Vlasák

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Věra Arnoldová Marie Aulická Jan Brusch Nikola Brychtová Ivana Budilová Lenka Dlouhá Marie Franková Lucie Gerthnerová Tomáš Hnízdil Kateřina Hurníková Jonáš Kosejk Martin Kostlán Michala Kudrličková Hana Kuhnová Šárka Martinková Štěpán Maxa Jaroslava Merhoutová Věra Nedvědová Naďa Pavlová Pavel Píša Lucie Polatová Erich Pour Markéta Suchá Zuzana Šašková Tereza Šitancová Aleš Tamchyna Andrea Ujčíková Dan Ullwer Markéta Zikánová Tereza Zikmundová

Hana Cihlářová Vítězslav Douda Vojtěch Holý Michaela Hrdá Iva Jarolímová Petra Jindrová Lucie Jindřichová Tereza Kalinová Veronika Klimsová Lucie Klopotová Petra Kocánková Nela Korbelíková Vojtěch Masár Radka Matějovičová Michal Mleziva Michaela Németová Daniel Neumann Klára Nováková Libor Pála Michal Pečený Nikola Pokorná Petra Polcarová Petra Prachařová Tereza Ptáčková Lukáš Rais Jiří Sailer Eliška Schuplerová Michaela Skazková Denisa Švecová Veronika Trpálková Tereza Vojtenková Barbora Vokounová

- 39 -



2007 – 2008 V tomto školním roce se poprvé v primě začíná učit podle školního vzdělávacího programu. V jeho rámci absolvovali žáci primy například projektový den. Ze školní kroniky

23. listopadu 2007 – Projektový den třídy Prima Co znamená označení projektový den? Čeho se týká? Co nás čeká? Bude to zajímavé? Takové otázky si kladl mnohý z primánů na konci listopadu, když se na jejich rozvrhu objevil tento trochu tajemný termín. Činnosti tohoto dne měly primány přesvědčit, že běžný život je propojen se školní výukou, že mnohé z toho, co slyší sedíce ve školních lavicích, má svoji nenápadnou podobu v každodenním koloběhu. Studenti si také měli uvědomit, že ve spolupráci je síla a že tým zmůže víc než jedinec. Nejprve si primáni vyzkoušeli na vlastní kůži, či spíše srdce, jak spolu souvisí fyzika a biologie. Byly dány hodnoty dráha, čas a rychlost a studenti zkoumali proměny svého tepu po uběhnutí určité vzdálenosti v souvislosti s časem. Zatěžování organismu pokračovalo při sportovních hrách. Zde soutěžily vytvořené skupiny v dovednostech s míčem, projevila se přitom soudržnost týmu a ochota pracovat pro skupinu. Studenti svoji činnost následně zdokumentovali při výrobě plakátů se sportovní tematikou a své dojmy se pokusili zformulovat v anglickém jazyce. Zážitky z tohoto dne byly různorodé, dojmy se pohybovaly ve škále hodnocení od „bylo to perfektní“ přes škola hrou až ke studenty oblíbenému ulejvání. Uvidíme, co přinesou další projektové dny. Internetové stránky školy www.gymmost.cz

V tomto školním roce začal provozovat svoji činnost Klub tvůrčího psaní. Cílem je naučit jeho členy psát texty, které jsou slohově vytříbené, nápadité, myšlenkově obsažné… V budově B2 byla zprovozněna nová počítačová učebna, která je vybavena moderní technikou včetně zpětných projektorů a interaktivní tabule… Na začátku školního roku se také uskutečnila dějepisná exkurze do Francie a byl uspořádán jazykový pobyt v anglickém Hastingsu… V září proběhly poprvé na naší škole adaptační kurzy pro první ročníky, na nichž se sešly nové třídní kolektivy spolu se svými třídními učiteli a externími instruktory. Během tří dnů, strávených v Krušných horách, se nové kolektivy poznávaly a učily se spolu vycházet… Podle školní kroniky

- 40 -



Adaptační kurz 2007 Je sobota odpoledne a před budovou gymnázia se scházejí žáci prvního ročníku. Všichni jsou dobře naladěni a zjišťují, kdo přijel autem, kdo přišel pěšky, kdo má největší cestovní tašku a kdo naopak nejmenší batoh. Vypráví si své zážitky, netrpělivě vyčkávají příchod svého třídního profesora a vyhlížejí autobus. Všichni se moc těší na prodloužený seznamovací víkend, všem známý pod názvem Adaptační kurz. Za chvíli už vyjíždíme. „Nepojedeme moc dlouho, takže jestli se chcete někdo nasvačit, tak můžete začít hned teď,“ informuje nás s úsměvem na tváři p. profesor Vránek po kontrole přítomných studentů. Každý si našel jinou zábavu, jak přežít tuto „velice dlouhou“ cestu. Někdo si povídal se svými novými kamarády, někdo poslouchal hudbu a někdo třeba svačil. Někdo jen seděl a sledoval, jak za oknem silný vítr ohýbá stromy a jak déšť stéká po oknech. Když jsme vystoupili z vyhřátého autobusu, čekala na nás I.A, která už vše měla za sebou. „Tak co, jaké to bylo?“ začala jsem vyzvídat. Dostávalo se mi odpovědí, že to bylo dobré, pěkné, ale že nám moc nezávidí to počasí. Měli pravdu, to počasí opravdu nemá na práci nic jiného než nás trápit. Je nám zima a těšíme se na teplý čaj. Vítá nás Berta s Přemkem, naši lektoři a odborníci na seznamování kolektivů. Roztřídíme se do pokojů, vybalíme si a začínáme se seznamovat.

Ještě před večeří a před setměním vyrážíme ven na nedaleké hřiště. „Nejdůležitější k seznamování je nebát se ztrapnit. Když se teď co nejvíce ztrapníte, pak už se tolik nebudete bát před ostatními cokoliv říct,“ začal Přemek uvádět první hru. Moc si z ní nepamatuji, jenom to, že jsem chodila sem a tam a dělala: „Píp, píp, píp!“, a když jsem potkala někoho, kdo také pípal, museli jsme si střihnout o to, kdo bude dělat slepici a kdo stále pípat. Vyhrál ten, kdo se po slepici stal kohoutem, pak pejskem a nakonec opicí.

- 41 -



Těch her a zážitků bylo tolik, že by obsáhly mnohem více stránek. Možná by na to ani nestačil celý časopis, a proto jsem vybrala jen pár nejlepších, na které nejvíce vzpomínáme. Jednou z nich je i noční cesta… Je neděle večer. Přemek nám vzkázal, ať se teple oblékneme, vezmeme si s sebou šátky a na kousek papírku napíšeme svou největší obavu. Vycházíme ven se zavázanýma očima. Držíme se za ruce a utváříme dlouhého hada. Pomalu se přesouváme do neznámého cíle. Cestou občas někdo zakopne. Všichni z toho máme legraci. Když se najednou zastavíme a sundáme si šátky, vidíme, že utváříme kruh na hřišti a uprostřed hoří pochodeň. Každý teď hledá po kapsách svůj lístek s obavou. Musíme ji zapálit, hodil na zem a rozdupat. Poté si opět stoupneme do kruhu a necháme kolovat pochodeň. Každý do ní něco řekne, něco popřeje a pošle ji dál. Je to velice emotivní. Myslím, že na tohle budeme často vzpomínat. Ne nadarmo se říká, že to nejlepší patří až na konec. Za nejoblíbenější hru asi každý z nás považuje právě tu, která přišla na řadu až v pondělí odpoledne. Každý dostal velký papír, kousek izolepy a fixu. Pomocí izolepy si přilepil papír na záda a úkolem ostatních bylo, aby mu na něj napsali nějaký pěkný vzkaz, který si může přečíst, až mu bude hůř. Musím říci, že já jsem si svůj papír nalepila na viditelné místo, abych ho neztratila a měla ho vždy na očích Anna Henešová, časopis Splendid, 2007

20. února 2008 – Exkurze do Parlamentu ČR 20. února se dostalo skupince studentů společenskovědních seminářů té pocty, že se mohla ocitnout v místech, kam se mnozí touží dostat… Jeli jsme do Parlamentu České republiky. Na programu byla prohlídka budov Senátu a Poslanecké sněmovny, a to s odborným výkladem. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého o historii i současnosti těchto paláců. Nakonec byla naplánovaná nejzajímavější část celé exkurze – diskuze s poslancem za ČSSD Zdeňkem Škromachem. Debatu se ale nepodařilo správně rozproudit, a tak zůstalo u obvyklých frází… Internetové stránky školy www.gymmost.cz

Hlasy ze školních lavic Osm let zde bylo sladkokyselých jako omáčka od Meka. Je to doba plná vzpomínek na všechny ty veselé i méně šťastné dny tady na gymplu. Přišla jsem sem jako dítě a odcházím jako dospělá. Stejně tak i mí spolužáci a já měla tu možnost sledovat jejich vývoj po celých osm let, a tak je znám více než dobře, našla jsem mezi nimi mnoho přátel, dokonce i první lásky a vzpomínky na ty gymplácký časy mi zůstanou zaryté v paměti určitě navždy. Vždy si vybavím ty školní dny, kdy jsme společně prožívali muka písemek a zkoušení, ale také ty mimoškolní aktivity, na které budu vždy ráda vzpomínat a v mysli se k nim vracet, protože to jsou ta studentská léta, léta mládí a zábavy, která už se nebudou opakovat. Sečteno a podtrženo, studium na gymplu splnilo mé očekávání, dalo mi zabrat, a to je dobře, a zároveň to byly ty nejzábavnější roky… Petra Viltová, studentka semináře mediální výchova

- 42 -




Oktáva B

Lucie Beránková Iva Cervanová Klára Černá Petra Duffková Petr Fejfárek Jana Fultnerová Jiří Heppner Kateřina Holá Barbora Jeřichová Karin Kropáčková Eva Kuklínková Aneta Lauterbachová Zdeňka Lederová Lenka Loulová Adéla Macků Petr Machovec Zdeněk Pavlech Hynek Posel Oldřich Pošmůrný Lenka Riegrová Jakub Řehák Anna Řeháková Daniela Stanková Zuzana Venclová

Kateřina Beňasová Filip Cichý Petra Černá Jakub Fabian Michal Hádl Kateřina Hybášková Adam Chýlek Lucie Jandová Josef Kazda Markéta Kubísková Lucie Lenkvíková Radek Listopad Táňa Maršíčková Klára Mašková Leona Mikulášková Michal Novák Tomáš Pastirčák Vlasta Povová Jiří Puc Martina Sepešiová Jan Slavík Michaela Stehlíková Lucie Teřlová Tomáš Vojtěchovský Monika Wintrová

- 43 -



Čtvrtá A

Čtvrtá B

Čtvrtá S

Veronika Bartáková Kateřina Brunová Eva Černická David Gorschenek Věra Güntherová Adéla Hájková Petra Hovorková Jan Jíša David Kadlec Michal Korol Lenka Kozáková Jana Ladomérská Ladislav Láska David Madar Michaela Maršová Lukáš Matějovský Petra Milerová Tereza Panochová Lenka Pechová Veronika Peroutková Zuzana Říbalová Veronika Starková Veronika Stupková Luboš Tichý Radka Tothová Petr Vozka Romana Weissová Petr Wild

Veronika Cvrčková Petra Eiglerová Petra Flídrová Martin Henzl Martin Chládek Barbora Jelínková Martina Košťálová Martina Koudová Linda Krocová Kateřina Ksandrová Adéla Maršounová Petra Nedvědová Michal Novák Zuzana Ondřejková Petra Pleskačová Adriana Ponertová Kristýna Prušková Alena Průšová Růžena Segurová Jaroslav Slapnička Vladimír Srp Karel Strnad Jitka Šafnerová Tomáš Šmok Petra Štefánková Karel Štička Jana Štorkánová

Eva Aubrechtová Tereza Bažantová Petr Bohata Lenka Emmerová Kamila Flemmrová Pavel Kindl Lenka Kovaříková Petr Krastenics Ondřej Krtička Michal Novák Petra Öhlschlegelová Denisa Palusková Jiří Perůtka Tomáš Pícha Kamila Pousková Simona Slabihoudová Marika Stanisavljevičová Vojtěch Šimeček Svatopluk Walter Michaela Wolejníková

- 44 -



2008 – 2009 K další významné změně ve vývoji naší školy došlo na začátku školního roku. Byly sloučeny dvě střední školy pod jednou hlavičkou, a to bílinské a mostecké gymnázium, se sídlem a vedením v Mostě. Název této instituce zní od 1. září 2008 Podkrušnohorské gymnázium Most.

18. listopadu 2008 - Debatní klub - Řečniště 2008 Studenti naší školy, noví i stávající členové Debatního klubu, vstoupili do projektu pražské Klamovky (podporovaného Magistrátem hlavního města Prahy). Cílem projektu bylo umožnit účastníkům naučit se využívat komunikační prostředky a motivovat je k zájmu o kvalitní diskusi. Tento seminář byl koncipován jako podnět pro systematické rozvíjení komunikačních a rétorických dovedností a schopnost demokratické diskuse jako prostředku řešení a překonávání konfliktů. Význam projektu byl posílen i termínem konání, který připadl na den po státním svátku 17.11. Den boje za svobodu a demokracii (1989). Vztah tohoto významného dne a projektu spatřujeme především v působnosti studentů na společenském dění a vytváření prostoru pro kultivovanou a vyspělou formu diskuse, sebevyjádření a formulování osobních názorů a postojů v demokratické společnosti. Projekt byl koncipován jako třídenní seminář se zaměřením na cílovou skupinu studentů středních škol. Naše čtyřčlenná sestava studentů septimy A a sexty B zúročila v závěru semináře získané dovednosti. Soutěžní klání probíhalo ve třech kategoriích: verbální improvizace, verbální projev k tématu a týmová debata k tématu. Výkony sledovala a hodnotila odborná porota sestavená z profesionálů, pro které je jazyk a mluva hlavním pracovním nástrojem. A jak hodnotila? František Svatoš byl členem vítězného týmu a ostatní obsadili skvělé třetí místo. Blahopřejeme! Internetové stránky školy www.gymmost.cz

- 45 -



NÁVODY K UPOTŘEBENÍ (podle Jiřího Koláře) (Z prací studentů – účastníků Klubu tvůrčího psaní) Mimozemšťan

Melancholie

Zavaž si oči

Otevři okno do kořán,

A představ si,

lehni si na zem,

že jsi na jiné planetě.

zavři oči a tiše plač.

Poslepu hledej své věci

Až tvé slzy naplní

A nazývej je jinými jmény.

třeba skleničku,

Nakonec se zavři do skříně

vyleť oknem k nebesům

A předstírej smrt otravou kyslíkem.

a divoce mávej rukama.

A. Hynešová

Doris D.

Svoboda

Obrazy nad smysly

Sedni si na stůl

Polož se do hudby

A židli polož na zem

Zamkni si mysl

Vezmi si tužku,

A hledej v sobě kousek dobrodružství.

Zlom jí

Přetrhni šňůru perel

A schovej do kapsy.

A strefuj se jimi do vázy.

Pak jdi ke dveřím,

Dívej se do zrcadla,

Zamkni

Ale zažiješ-li silné deja-vu,

A klíč vyhoď z okna.

Shoď ho ze stolu. Alexandra S.

Barbora D.

Čas na sebe Při pochmurné náladě si udělej svůj oblíbený čaj, pusť si svou oblíbenou hudbu, při níž můžeš přemýšlet. Poté se pohodlně usaď. Nejlépe k oknu, za nímž zapadá slunce, protože při západu slunce je obloha nejkrásnější a začni myslet na své nejkrásnější okamžiky. NIKAM NESPĚCHEJ!! TATO CHVÍLE JE JEN TVÁ!! Danyyy

- 46 -



5. prosince 2008 - Setkání našich debatérů s předsedou Evropského parlamentu a předsedy evropských frakcí Předsednictví v Radě Evropské unie začíná klepat na české dveře, které se pomalu otevírají i naší veřejnosti. Jednou z atraktivních komunikačních kampaní byla i významná akce k "otevření" českého předsednictví. 5.12.2008 se konala v Praze debata s předsedy frakcí Evropského parlamentu, na kterou nás pozvala Asociace debatních klubů.

„Předsednictví je evropskou politickou olympiádou, během které není důležité vyhrát, ale zúčastnit se,“ konstatuje vysokoškolák Jindřich Rusín z Evropského parlamentu mládeže. „Je to zkouška a příležitost nejen pro politiky, média či podnikatele, ale obecně pro celou společnost. Ta se může zamyslet nad svou rolí v Evropě a povzbudit občany, aby se více zabývali tím, co se děje za hranicemi jejich města, kraje a hlavně země,“ dodává Rusín, který společně s desítkami dalších studentů debatoval s nejmocnějšími poslanci Evropského parlamentu o českém předsednictví. Do České republiky zavítala delegace předsedů všech sedmi parlamentních frakcí vedená HansemGertem Pötteringem. Ti se po návštěvě Hradu a Parlamentu setkali s veřejností, vysokoškoláky i středoškoláky. „Debaty se studenty pořádá Evropský parlament před každým předsednictvím s cílem zapojit do diskuse širokou veřejnost a dát mladým lidem signál, že výsledky předsednictví jejich země se dotknou zejména jejich budoucnosti,“ říká Jindřich Pietras z Informační Kanceláře EP v Praze. Hlavní prostor byl věnován zodpovězení dotazů přítomných. V sále refektáře Malostranského paláce byly zastoupeny dva debatní týmy - náš, z Podkrušnohorského gymnázia Most, a z Kojetína. „Je vždy užitečné, když může mladý člověk své názory na svět konfrontovat přímo s těmi, kdo jej reálně ovlivňují. Respekt a mnohdy i úcta byly určitě z dotazů mladých debatérů (i po vlastní akci v individuálních rozhovorech s předsedy frakcí) cítit, neobávali jsme se ale, že by nebyli rovnocennými

- 47 -



diskutujícími. Ba naopak,“ dodává prezident Asociace debatních klubů ČR Petr Kouba. České předsednictví zdědí řadu témat a úkolů po svých předchůdcích, diskuse se proto týkala nejen českých priorit v rámci předsednictví, ale rovněž agendy, která je tzv. celoevropská. Tématem číslo jedna byla (po bezprostředním velmi otevřeném jednání delegace s naším panem presidentem) Lisabonská smlouva a další otázky spojené s budoucím děním na evropském kontinentě. Oficiální hosté debaty: Hans-Gert Pöttering, předseda Evropského parlamentu Harald Rømer, generální tajemník Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu Francis Wurtz, předseda Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Irena Bělohorská, za nezařazené poslance Petr Pithart, za ČR Internetové stránky školy www.gymmost.cz

13. ledna 2009 - Soudili jsme inflaci Je úterý 13.1.2009 a v semináři Ekonomie pro každý den (jednoduše Hospodářství) v sekundě soudíme inflaci. Již v průběhu prosince jsme si přizpůsobovali anglický překlad textu o inflaci a nakonec jsme vybrali jednu verzi. Právě tu budeme hrát. To vůbec není všechno. Takové rozdělování rolí je docela náročná práce. Nakonec jsme přistoupili k losování, a tak byly role konečně přiděleny. Dostalo se na všechny (soudce přeci potřebuje velkou porotu). A pak jsme zkoušeli a vymýšleli různá zlepšení a vyvstal problém - i takové divadlo musí mít režiséra. Tuto úlohu na sebe vzala Ivana Pádárová a hned jsme věděli, co si máme vzít na sebe, jak a kdy přicházet, kde stát, ale také jak se namalovat či jak podtrhnout a "přibarvit" naši postavu.

- 48 -



Docela to vyšlo. Nejen, že jsme si to užili, ale souzení slečny Inflace (tak jsme ji nazvali) nám na příkladech ukázalo, že i tak složité problémy se dají pochopit a zvládnout třeba u nás ve třídě, v sekundě. Obsazení Soudce: Jan Krejcar Soudní příručí: Anna Zajícová Prokurátor: Adam Janík Obhájce: Eva Ulrichová Inflace (obžalovaná): Karolína Vykouková Svědkové obžaloby: Paní Starostlivá: Lea Švábová Pan profesor Bílý: David Fröhlich Pan Dluháček: Jakub Petrtýl Svědkové obhajoby: Pan Podnikatelík: Daniel Pavlica Paní Vševědová: Zdeňka Kohoutová Porota: Eliška Beranová, Jiřina Hendrychová, Zuzana Matoušková, Tomáš Novotný, Dolores Veverová Režie: Ivana Pádárová Internetové stránky školy www.gymmost.cz


Oktáva B

Pavel Adámek Filip Augusta Jan Botek Jana Froňková Veronika Heclová Jan Heřmánek Jan Hetflejš Martin Chval Markéta Jelínková Jan Kinzel Eva Kolaříková Adéla Krtičková Michal Lukacs Luboš Matoušek Aleš Maxa Barbora Ondřejková Karel Pabišta Iveta Pavlechová Markéta Rovná Tereza Svobodová Jan Šulc Zsolt Tóth Hana Trochtová Tomáš Tvrzník

Soňa Anderlová Vojtěch Balatka Martin Beneš Michaela Dufková Martin Chýlek Markéta Janochová Martina Kočová Michala Kolmanová Jan Maček Rudolf Malý Jiří Markvart Kateřina Márová Tereza Marušáková Jan Nohavica Nikola Oplová Štefan Pecko Dana Saidová Markéta Smrčková Olga Součková Jan Staněk Manuela Švábová Miroslav Trojáček Michala Urychová Petra Viltová

- 49 -



Vu Tuan Anh Tereza Wolgemutová Zdeněk Zoul

Marek Vohanka Veronika Zetková

Čtvrtá A

Čtvrtá B

Čtvrtá S

Eliška Bačová Kamila Bubeníková Lucie Burdová Martin Burian Lenka Cestrová Milena Čenská Jana Černá Kateřina Gajdošová Eva Havlová Lenka Chocholoušková Monika Kalátová Kateřina Melicharová Miroslav Mical Veronika Nosková Martina Nová Lucie Průšová Michaela Rochovanská Petr Slavík Natalie Součková Lucie Suchanová Marcela Svobodová Pavla Svobodová Kamila Šedová Věra Štičková Jiřina Vítková Kateřina Voleníková Michal Vomáčka Daniel Zelenka Petra Žižková

Michal Antonín Alena Bílá Kateřina Bočková Miloslava Brožová Kateřina Bulová Jan Bunganič Jakub Horňák Albert Dietze Lucie Hanzlíková Nikola Hrabovská Jakub Hubínek Dominika Jiroušková Daniela Kordinová Lucie Krejsová Erik Laurich Simona Machová Alena Makovcová Jakub Matika Michal Mračko Jan Mušuta Pavel Pražák Iveta Reitingerová Luboš Ryčl Veronika Ryšavá Simona Strychová Stanislav Šelmeci Klára Topinková Tran Bao Duy Andrea Votrubová

Ingrid Ašenbrenerová Markéta Benešová Karolína Čermáková Tereza Fritschová Lucie Gramanová Stanislav Hofmann Daniel Hykl Nikola Kozlerová Michal Kříž Alena Kusková Veronika Maršíková Martin Perůtka Pavlína Poličková Tomáš Rollinger Tomáš Rosenberger Josef Sládek Tereza Zikánová

Pedagogický sbor 1999 – 2009 Jméno

Od

Do

Amy Adams – Miller Ing. Markéta Aubrechtová Mgr. Zuzana Augustová PaedDr. Martina Baarová Mgr. Jan Bertlík Mgr. Klára Bočanová Ing. Milan Borl Mgr. Hana Bretfeldová Dendroy Collins Mgr. Dagmar Čechová Mgr. Jana Čepeláková Ing. Vladimír Černý

2006 1988 1999 1992 2005 2007 2007 1990 2002 1995 2003 1978

2007 dosud dosud 2000 2008 dosud dosud 2002 2004 dosud 2007 dosud

- 50 -

Almanach 1999 – 2009 Ing. Blahoslav Číčel Mgr. Kristýna Drienová Mgr. Hana Drnková akad. malířka Galina Egerová Mgr. Eva Florianová Mgr. Zdeňka Folbrová Mgr. David Gábel akad. malíř Vladimír Hadomský Mgr. Mária Händlová Mgr. Ingrid Helešicová Mgr. Jiří Henzl Dana Hetflejšová Mgr. Ivana Hotová Mgr. Kateřina Hrabalová Ing. Eva Hrdličková Mgr. Alena Hrubá Mgr. Vlasta Hurčíková Mgr. Vladimír Chorváth Mgr. Karel Jakoubě Mgr. Jitka Ježková Mgr. Veronika Jurčíková Mgr. Jana Kadlecová Mgr. Milan Kalců Mgr. Ivana Kašpráková Ing. Anna Kejřová Mgr. Michal Kökeny Mgr. Martina Klatovská Mgr. Marta Klíčová Mgr. Zuzana Kostihová Jaroslava Krásenská Mgr. Richard Kropáček Ing. Zdeňka Lamačová Mgr. Miloš Libich Marie Libichová Mgr. Iveta Macánová Mgr. Gabriela Malečková Mgr. Markéta Málková Mgr. Pavla Matesová Mgr. Ivana Mikulková Mgr. Miroslav Mužík PhDr. Jaroslav Neuhöfer Mgr. Ludmila Oharková Mgr. Tomáš Parnica Mgr. Kamila Pelešková Mgr. Petr Planička Mgr. Ivana Plochová Mgr. Miluše Pravdová Mgr. Marie Prokopová Mgr. Michael Přenosil Mgr. Marcela Püschelová

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš 2007 2008 2005 2006 1973 1978 2008 1991 1988 2001 1986 1998 2008 2004 2005 1981 1982 1993 2008 1987 2000 2007 1990 1994 1994 2002 1999 1992 1994 1991 1991 2005 1995 2008 2006 2002 2007 2008 1974 2000 1990 2008 2005 1992 2007 1992 1975 1971 1998 1990

- 51 -

2008 dosud dosud dosud dosud dosud dosud 1999 dosud dosud dosud dosud dosud 2005 dosud dosud dosud 2006 2009 dosud 2008 dosud dosud dosud dosud 2003 dosud 2000 dosud 2006 2002 dosud dosud dosud dosud dosud dosud 2009 dosud 2008 dosud dosud dosud dosud 2009 2004 2008 2006 dosud dosud

Almanach 1999 – 2009 Václav Reidl Ing. Roman Sedlár Mgr. Zuzana Schönová Mgr. Martina Skleničková Mgr. Michal Smatana Ing. Jana Srpová Mgr. Pavla Srpová Mgr. František Staněk Mgr. Michaela Šlapáková Mgr. Ludmila Šulcová Mgr. Pavlína Šulcová Mgr. Jiří Švejda Mgr. Karla Trefná Mgr. Michaela Turbáková Vanda Tzortzopoulosová, MPhil Mgr. Karel Vacek Mgr. Romana Valíčková Mgr. Zdeňka Vargová Mgr. Olga Vasická Mgr. Zdeněk Vejražka Ludmila Volfová Mgr. Lenka Volmutová Šircová PhDr. Vilém Vránek RNDr. Hana Weinhauerová Mgr. Jitka Zavadilová Mgr. Lenka Zichová

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš 2002 2007 1969 2006 1998 1986 1997 2002 2003 1998 2002 2000 1995 1994 2008 1991 1994 1999 1991 2002 1971 2004 1992 1992 1991 2007

- 52 -

2003 dosud 2009 dosud dosud 2005 dosud dosud dosud dosud dosud 2002 dosud dosud dosud dosud dosud dosud 2002 dosud 2006 dosud dosud dosud dosud dosud

Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš

Recommend Documents