7 ZPRAVODAJ FARNOSTI ˇ V BRNEˇ ˇ ´ SE PRI KOSTELE sv. TOMA
Motto: Uˇz nebudeˇs potˇrebovat slunce, aby ti sv´ıtilo ve dne, ” ani mˇes´ıcˇ n´ı z´arˇ ti nebude sv´ıtit. Hospodin ti bude svˇetlem vˇecˇ n´ym, tvuj ˚ Buh ˚ bude tvou sl´avou“ (Iz 60,19)
´ Uvodn´ ı slovo ˇ e Po lonsk´ pauze zavinˇen´e rekonstrukc´ı chodn´ıku pˇred kostelem budeme letos zaˇc´ınat slaven´ı velikonoˇcn´ı vigilie opˇet zˇ ehn´an´ım ohnˇe na prostranstv´ı pˇred hlavn´ım ˇ vchodem. Skoda, zˇ e v naˇsich mˇestskych podm´ınk´ach tento v cel´e ´ ˚ ze liturgii vyjimeˇ cny´ obˇrad nemuˇ ´ ˚ m´ıt plnou pusobivost. Byv´ ´ a totiˇz velmi silnym z´azˇ itkem, kdyˇz se ´ v naprost´e tmˇe objev´ı prvn´ı plam´ınek, a ten pak rychle s´ıl´ı, aby skuteˇcnˇe
ˇ IK ´ XVII. ROCN
zaplaˇsil temnoty“ - jak vz´apˇet´ı zazn´ı ” v chvalozpˇevu Exultet. Dnes uˇz noˇcn´ı osvˇetlen´ı naˇsich mˇest tmu vytlaˇcilo, m´alokdo zn´a zkuˇsenost naprost´e temnoty. Svym ´ ˚ zpusobem i toto je jakysi ´ duchovn´ı obraz o dneˇsku: Pomoc´ı techniky obej´ıt vˇse, co by n´as mohlo zneklidnˇet a vykolejit z naˇs´ı sebejistoty. Jenˇze v umˇel´em svˇetle kouzlo ohnˇe ˚ nepusob´ ı, v umˇel´e jistotˇe se cˇ lovˇek tak´e s poselstv´ım Velikonoc m´ıj´ı nevn´ım´a naprostou jedineˇcnost moci Zmrtvychvstal´ eho. ´
17. dubna 2011
Pˇreji n´am vˇsem, abychom nebyli niˇc´ım pom´ıjivym natolik oslnˇeni, zˇ e ´ bychom ztratili schopnost i touhu o Velik´e noci znovu spatˇrit prvn´ı z´ablesk naˇseho budouc´ıho vzkˇr´ısˇ en´ı! V´asˇ far´arˇ Petr Vrback´y
Tesaˇruv ˚ syn
Obˇcerstven smˇeskou pˇr´ıliˇs trpkych ´ v´ın vleˇce se stezkou bosych ´ chodidel
∗∗∗
Tesej kotvu stˇrepy naˇsich vin aby duˇse neodpluly do ztracena
Aktu´aln´ı dˇen´ı ve farnosti
• Ve stˇredu 20. dubna v 17.00 hodin se kon´a posledn´ı dˇetsk´a kˇr´ızˇ ov´a cesta v letoˇsn´ım postu. Zveme vˇsechny ´ casti a k zapojen´ı se dˇeti i rodiˇce k uˇ do sluˇzby (stˇr´ıdav´e nesen´ı kˇr´ızˇ e, sv´ıc´ı atd.) Sraz je v 16.45 hodin v sakristii. • Ve cˇ tvrtek 5. kvˇetna v 10.00 hodin bude v naˇsem kostele slavena mˇse svat´a pro byval´ e pˇr´ısluˇsn´ıky ´ PTP. Celebrantem bude Mons. Jiˇr´ı Mikul´asˇ ek, gener´aln´ı vik´arˇ brnˇensk´e diec´eze. • V nedˇeli 15. kvˇetna 2011 bude v naˇsem kostele slouˇzit latinskou mˇsi svatou v 7.45 hodin P. Josef Kol´acˇ ek SJ, byval ´ y´ svatotomsky´ choralista a dlouholety´ vedouc´ı cˇ esk´eho vys´ıl´an´ı radia Vatik´an. • Po farn´ım karnevalu pro dˇeti, konan´em na faˇre, je postr´ad´an fotoapar´at FUJIFILM i s pouzdrem. Na jeho nalezen´ı vypisuje majitel odmˇenu 500 Kˇc. Kontakt na majitele je
[email protected]; mobil 720 675 420.
Zbij ji ze dvou kˇr´ızˇ ´ıc´ıch se tr´amu˚ hˇreby kovanymi ´ za studena Radovan Voˇr´ısˇek
2
Informace
Farn´ı pouˇt na Vranov u Brna Tradiˇcn´ı pouˇt cel´e naˇs´ı farnosti bude tentokr´at v sobotu 7. 5. 2011. ´ echovˇe na – Sraz pro pˇesˇ´ı: 9:00 v Utˇ koneˇcn´e autobusu. Ze srazu pojede auto, kter´e pˇreveze donesen´e pochutiny pˇr´ımo na Vranov. ´ echova – Autobus 43 na sraz do Utˇ jede z Kr. Pole n´adraˇz´ı v 8:16 a 8:36. Autobus 57, ze kter´eho se v Sobˇesˇ ic´ıch pˇrestoup´ı na 43 jede ze zast´avky Merhautova v 8:12 a 8:32. – Odjezd autobusu pro ty, kdo nemohou j´ıt pˇesˇ ky v 11:00 od Jan´acˇ kova divadla - Boh´emy. – Mˇse svat´a na Vranovˇe bude ve 12:00 hodin. – Trasu lze proj´ıt i s koˇca´ rkem a malymi dˇetmi. ´ – Po mˇsi svat´e jiˇz tradiˇcnˇe obsad´ıme j´ıdelnu a zahradu duchovn´ıho centra. – Spoleˇcnymi silami nachyst´ame, a ´ pot´e sn´ıme pochutiny n´ami vˇsemi ´ celem. donesen´e za t´ımto uˇ – Na zahradˇe pak bude program pro dˇeti a t´abor´ak pro vˇsechny. – Autobus pak pojede zpˇet do Brna. ˇ Cas odjezdu bude upˇresnˇen na m´ıstˇe. Keprn´ık
Prosba o pomoc a podporu uˇ ´ castn´ıku˚ Svˇetov´e setk´an´ı ml´adeˇze MADRID 2011 Mil´ı farn´ıci, dovolte mi obr´atit se na v´as s n´asleduj´ıc´ı prosbou. Jak jste jiˇz zjistili, v srpnu letoˇsn´ıho roku se uskuteˇcn´ı dalˇs´ı Svˇetov´e setk´an´ı ml´adeˇze se Svatym otcem ´ Benediktem XVI., tentokr´at ve sˇ panˇelsk´em Madridu. Tradici tˇechto setk´an´ı zaloˇzil papeˇz Jan Pavel II. a velmi z´ahy se z nich stal jeden z vyrazn ych ´ ´ fenom´enu˚ svˇetov´e c´ırkve. Organiz´atoˇri letoˇsn´ıho roˇcn´ıku jiˇz nyn´ı maj´ı ohl´asˇ eno v´ıce neˇz jeden a ˚ milionu ´ ´ castn´ıku˚ z cel´eho svˇeta, pul uˇ dalˇs´ı se st´ale hl´as´ı. I z naˇs´ı farnosti se vyprav´ı menˇs´ı skupinka mladych, aby ´ se tohoto celosvˇetov´eho sv´atku ´ castnila. Kromˇe mlad´e v´ıry“ zuˇ ” jinych organizaˇcn´ıch pˇredpokladu˚ ´ se vˇsak ani tato akce neobejde bez ˚ Mnoh´e sluˇzby finanˇcn´ıch zdroju. (organizaˇcn´ı, programov´e) sice vykon´avaj´ı dobrovoln´ıci zdarma, rovnˇezˇ bezplatnˇe jsou poskytov´any i urˇcit´e nezbytn´e n´aleˇzitosti technick´e, zdravotn´ı apod., ovˇsem i tak zbyv´ ´ a potˇreba uhradit n´aklady na cestu a ´ castn´ıku˚ tohoto setk´an´ı. ubytov´an´ı uˇ ˇ Pro poutn´ıky z Cesk´ e republiky ˚ ern´a cˇ a´ stka, kterou se nakonec prumˇ
3
si nˇejak mus´ı sehnat kaˇzdy´ z nich, ust´alila zhruba na vyˇ ´ si 9.400,- Kˇc (5.000 Kˇc je tzv. poutnicky´ bal´ıcˇ ek“, ” ktery´ pokryv´ ´ a ubytov´an´ı, stravov´an´ı, soc. sluˇzby a dalˇs´ı vylohy spojen´e ´ ´ cast´ı v Madridu, zbytek tvoˇr´ı pˇr´ımo s uˇ ˚ ern´e n´aklady na pˇrepravu tam a prumˇ zpˇet). V mnoha farnostech naˇs´ı diec´eze se rozhodli pomoci tˇem mladym, ´ kteˇr´ı z jejich farnosti na setk´an´ı poputuj´ı, tak´e finanˇcn´ı podporou. I j´a v´as vˇsechny pros´ım o tot´ezˇ ! Kdokoliv byste mohli a chtˇeli pˇrispˇet jakoukoliv cˇ a´ stkou, pros´ım, pˇredejte ji budˇ mnˇe osobnˇe, v kostele nebo na faˇre, nebo ˚ zete pouˇz´ıt i internetovy´ bankovn´ı muˇ ´ cet farnosti (Volksbank, a.s., cˇ ´ıslo uˇ ´ ctu 2200030422/6800), na kter´em lze uˇ ´ cel jednotlivych oznaˇcovat konkr´etn´ı uˇ ´ ˚ Je moˇzn´e obdrˇzet potvrzen´ı daru. o sponzorsk´em daru pouˇziteln´e pro ˇ y´ odpoˇcet, je moˇzn´e pˇrisp´ıvat danov tak´e anonymnˇe. Shrom´azˇ dˇen´e prostˇredky pak budou spravedlivˇe rozdˇeleny mezi vˇsechny, kteˇr´ı se na setk´an´ı ml´adeˇze pˇrihl´asili z naˇs´ı farnosti (pokud se sami podpory nezˇreknou ve prospˇech ostatn´ıch). Jen pro poˇra´ dek ˚ ze na dod´av´am, zˇ e jeˇstˇe i nyn´ı se muˇ setk´an´ı pˇrihl´asit (a tedy i n´aslednˇe uch´azet o finanˇcn´ı pomoc farnosti) ˇ ıc´ı ostatn´ı kterykoliv farn´ık splnuj´ ´ ´ cast. Jakousi obecn´e podm´ınky pro uˇ intern´ı“ podm´ınkou pro pˇridˇelen´ı ” finanˇcn´ı pomoci z fondu naˇs´ı farnosti
4
pak ze strany duchovn´ıho spr´avce ´ cast na modlitebn´ı a farnosti bude uˇ duchovn´ı pˇr´ıpravˇe, kter´a se v naˇsem kostele posl´eze uskuteˇcn´ı. ´ ctov´an´ı a pˇridˇelen´ı vˇsech O vyuˇ shrom´azˇ dˇenych daru˚ budete ´ samozˇrejmˇe informov´an´ı na str´ank´ach tohoto farn´ıho cˇ asopisu. Jiˇz nyn´ı v´am dˇekuji za vaˇsi sˇ tˇedrost a veˇskerou duchovn´ı i hmotnou podporu! V´asˇ far´arˇ Petr Vrback´y
Pozv´an´ı otce biskupa Vojtˇecha na setk´an´ı ml´adeˇze Mil´ı mlad´ı pˇra´ tel´e, mil´a dˇevˇcata, mil´ı kluci, na vyvˇ ´ esce vaˇseho kostela jste si uˇz moˇzn´a vˇsimli plak´atku, kterym ´ v´as vˇsechny zvu na kaˇzdoroˇcn´ı setk´an´ı v sobotu pˇred Kvˇetnou nedˇel´ı do naˇs´ı brnˇensk´e katedr´aly. Tˇesˇ´ım se, zˇ e se s v´ami setk´am a zˇ e se navz´ajem povzbud´ıme k zˇ ivotu s Kristem. Tento rok se vˇsak uskuteˇcn´ı jeˇstˇe jedna akce, kter´a svym rozsahem ´ a vyznamem pˇrekraˇcuje dˇen´ı ´ v jednotlivych ´ diec´ez´ıch. Jde o Svˇetov´e setk´an´ı ml´adeˇze ve sˇ panˇelsk´em Madridu, kam v srpnu letoˇsn´ıho roku zve Svaty´ otec Benedikt XVI. ml´adeˇz cel´eho svˇeta. Ve sv´em tematick´em
poselstv´ı p´ısˇ e, zˇ e s radost´ı oˇcek´av´a kaˇzd´eho z v´as. Z vlastn´ı zkuˇsenosti v´ım, zˇ e ´ zasnou kaˇzd´e takov´e setk´an´ı je uˇ zkuˇsenost´ı a pˇr´ıleˇzitost´ı pramen´ıc´ı ze setk´an´ı se svˇetovou c´ırkv´ı. S jej´ı ˚ ruznost´ ı v jednotˇe, s jej´ım zˇ ivotem i duchovn´ı tradic´ı. Mysl´ım, zˇ e na ´ castn´ıka, ktery´ bude kaˇzd´eho uˇ ´ casten s otevˇrenym uˇ srdcem, cˇ ek´a ´ rˇ ada inspirativn´ıch podnˇetu˚ pro jeho osobn´ı zˇ ivot. Velkym vyznamem ´ ´ svˇetovych setk´an´ı je vˇsak nejen ´ vˇedom´ı soun´aleˇzitosti mezi sebou, ale i s knˇezˇ ´ımi, biskupy a se Svatym ´ otcem. D´ıky biblick´emu cit´atu ˚ ze prov´azej´ıc´ımu kaˇzd´e setk´an´ı, muˇ doj´ıt ke zˇrejmˇejˇs´ımu pochopen´ı a proˇzit´ı cˇ a´ sti P´ısma. Ale mysl´ım, zˇ e vyznam u˚ takovych setk´an´ı je ´ ´ nepˇrebern´a rˇ ada, protoˇze kaˇzdy´ z pˇr´ıtomnych ´ zaˇzije neopakovatelnou a mnohdy nesdˇelitelnou zkuˇsenost, kter´a moˇzn´a trvale ovlivn´ı jeho zˇ ivot. Chtˇel bych v´as povzbudit, abyste se neb´ali pˇrijmout pozv´an´ı a do Madridu se vypravili. Informace najdete na internetovych str´ank´ach ´ http://brno.signaly.cz. Modl´ım se za v´as. V´asˇ biskup Vojtˇech
Z farn´ı charity O DM Eˇ NA PRO KOLEDN´I KY LETO Sˇ N´I ´ ´ SB´I RKY T Rˇ ´I KR ALOV E Jako podˇekov´an´ı tˇem, kteˇr´ı se letos zapojili do tˇr´ıkr´alov´eho koledov´an´ı, se pojede letos 4. 6. 2011 lod´ı na hrad Veveˇr´ı. Podrobn´e informace, tak jak jsme je dostali od pastoraˇcn´ıho asistenta Oblastn´ı charity Brno Mg. Pavla Hrubana, najdete v charitn´ı vyvˇ ´ esce. ´ A ST ALE ´ SE VYB´I R A´ A VYB´I R A´ A S T ALE ´ VYB´I R A ˇ ˚ ejˇs´ıch kataZijeme v dobˇe nejruznˇ strof: zemˇetˇresen´ı, z´aplavy, v´alky a s t´ım souvisej´ıc´ı pohromy. I u n´as jsme to zaˇzili v letech 1997 a 2002. Nˇekter´e ze souˇcasnych ´ zlych ´ ud´alost´ı pˇresahuj´ı naˇsi pˇredstavivost a jen d´ıky televizi jsme v pohodl´ı naˇsich domovu˚ informov´ani o tom, co se ve svˇetˇe dˇeje. Neodv´azˇ ili jsme se vypsat zvl´asˇ tn´ı sb´ırku na pomoc obˇetem niˇcivych pohrom. St´ale se na ´ nˇeco vyb´ır´a. Pˇresto jsme mohli d´ıky vaˇs´ı sˇ tˇedrosti asponˇ symbolicky zaslat prostˇrednictv´ım OCH Brno na pomoc Japonsku 10 000 Kˇc a lidem, zˇ ij´ıc´ım v neust´ale b´ıdˇe a nemocech po zemˇetˇresen´ı v mal´e zemi ve stˇredn´ı Americe, v Haiti, 4 000 Kˇc. Kdo je na tom sˇ patnˇe u n´as, jsou lid´e bez domova, mnoz´ı z nich ne vlastn´ı vinou.
5
Tˇem bylo urˇceno 2 000 Kˇc. D´ıky za vaˇsi pomoc a sˇ tˇedrost! A tak jsme zase s financemi na dnˇe. Vˇerˇ´ıme ve vaˇsi solidaritu. D´ıky moc!
pˇretiskujeme. Pˇrid´av´am jeˇstˇe prosbu o veˇskerou pomoc a vstˇr´ıcnost ˚ zejm´ena zm´ınˇenym asistentum pˇri ´ jejich sluˇzbˇe. Jedn´a se nepochybnˇe o fyzicky a duˇsevnˇe n´aroˇcnou V ELIKONOCE sluˇzbu, kterou by si mnohy´ z n´as Hlavn´ı a nejvˇetˇs´ı sv´atky c´ırkevn´ıho netroufal pˇrevz´ıt. T´ım sp´ısˇ e bychom roku jsou pˇred n´ami. Doˇzijme mˇeli pomoci duchovn´ı, vˇecnou, ale v pokoˇre, kaj´ıcnosti a postu zbyvaj´ ´ ıc´ı i hmotnou spoluuˇ ´ cast´ı! dny, kter´e n´as dˇel´ı od slavn´eho V´asˇ far´arˇ Petr Vrback´y Vzkˇr´ısˇ en´ı a dˇekujme Bohu za vykupnou obˇeˇt Jeho Syna, naˇseho ´ ´ ´I P´ana Jeˇz´ısˇ e Krista. Jeˇz´ısˇ Kristus vstal P OD Eˇ KOV AN z mrtvych, vskutku vstal! Radujme se! ´ ˇ z Chr´anˇen´eho bydlen´ı sv. Michaela L´ada Dobrovoln´ıci farn´ı charity pro lidi s ment´aln´ım postiˇzen´ım a autismem ˚ Dˇekujeme V´am farn´ıkum od sv. Tom´asˇ e za moˇznost slavit spoleˇcnˇe Informace pana far´arˇe pondˇeln´ı mˇsi svatou. Chod´ıme na k uˇ ´ casti klientu˚ chr´anˇen´eho bydlen´ı mˇsi i k Michalovi, ke Svat´e Rodinˇe sv. Michaela i jinde, ale k V´am to m´ame nejbl´ızˇ . na bohosluˇzb´ach v naˇsem kostele. Pros´ıme V´as za prominut´ı, zˇ e jsme nˇekdy hluˇcnˇejˇs´ı a ruˇs´ı to. Snaˇz´ıme se V minul´em cˇ ´ısle Tom´asˇ ka jste byli neruˇsit. V naˇsem chr´anˇen´em bydlen´ı informov´ani o projektu chr´anˇen´eho bydl´ı x lid´ı s ment´aln´ım postiˇzen´ım bydlen´ı Oblastn´ı charity Brno a a pracuje x osobn´ıch asistentu˚ a ˚ Dobrovoln´ıci o sluˇzbˇe asistentu˚ pom´ahaj´ıc´ıch rˇ ada dobrovoln´ıku. ˚ klientum tohoto chr´anˇen´eho n´am pom´ahaj´ı s doprov´azen´ım pˇri ´ casti na vych´azk´ach a jin´em tr´aven´ı voln´eho bydlen´ı sv. Michaela pˇri uˇ bohosluˇzb´ach v naˇsem kostele. cˇ asu. Pros´ıme V´as o modlitbu za Reagovali jsme t´ım na dotazy ze chr´anˇen´e bydlen´ı, za uzdraven´ı ˚ a za pr´aci asistentu. ´ strany vˇerˇ´ıc´ıch. Vzhledem k tomu, postiˇzenych zˇ e tyto prvn´ı informace byly ne zcela Zveme V´as k n´am na n´avˇstˇevu pˇri dveˇr´ı ´ ´ zkovit´e, poˇza´ dal kaˇzdoroˇcn´ım Dni otevˇrenych pˇresn´e a jen utrˇ jsem pˇr´ımo u zdroje o podrobnˇejˇs´ı na Gork´eho 34. a komplexn´ı informace, kter´e nyn´ı
6
ˇ ´I FARN´I CI OD SV. T OM A´ Sˇ E ! V A´ ZEN Nˇekteˇr´ı z V´as si pˇri mˇsi sv. v pondˇel´ı nebo i jindy vˇsimli v kostele lid´ı, kteˇr´ı se chovali ponˇekud n´apadnˇe. Pravdˇepodobnˇe sˇ lo o klienty Chr´anˇen´eho bydlen´ı sv. Michaela s jejich asistenty, kteˇr´ı v´asˇ kostel v posledn´ı dobˇe obˇcas navˇstˇevuj´ı. Chr´anˇen´e bydlen´ı na ulici Gork´eho 34 je zaˇr´ızen´ı Oblastn´ı Charity Brno a jeho c´ılem je poskytnout domov dospˇelym lidem s ment´aln´ım ´ ˇ postiˇzen´ım a autismem. Umoˇznuje jim zˇ ´ıt uprostˇred bˇezˇ n´e spoleˇcnosti ˚ zpusobem zˇ ivota, ktery´ se pokud moˇzno co nejv´ıce podob´a zˇ ivotu n´as nepostiˇzenych“. D´ıky zaˇr´ızen´ım ´ ” jako je toto, postiˇzen´ı lid´e nemus´ı ´ ´ zˇ ´ıt v ustran´ ı ve velkych ustavech ´ ´ castnit zˇ ivota a maj´ı moˇznost se uˇ ˚ zeme je potkat m´ıstn´ıch komunit. Muˇ v tramvaji, v kinˇe, v restauraci, pˇri vykonu chr´anˇen´eho zamˇestn´an´ı nebo ´ tˇreba pr´avˇe v kostele. Pracuji jako osobn´ı asistentka v Chr´anˇen´em bydlen´ı tˇret´ım rokem a m´am radost, zˇ e mohu naˇse uˇzivatele doprov´azet na bohosluˇzby. Mnoho z nich je z vˇerˇ´ıc´ıch rodin, ale hlavnˇe oni sami chod´ı do kostela r´adi. ˚ zeme vˇzdy zjistit, jak svuj ˚ Nemuˇ duchovn´ı zˇ ivot proˇz´ıvaj´ı, cˇ emu rozum´ı a cˇ emu ne, ale cˇ asto n´as pˇrekvap´ı spont´ann´ımi projevy radosti nebo zboˇznosti. Modlitby s nimi patˇr´ı k mym nejhezˇc´ım duchovn´ım ´ ˚ To nejduleˇ ˚ zitˇejˇs´ı ale asi je to, z´azˇ itkum.
zˇ e jsou to lid´e jako my a jako my tak´e potˇrebuj´ı Boˇz´ı milost. D´ıky sv´emu postiˇzen´ı nemohou pˇrij´ıt do kostela sami, jsou v tom z´avisl´ı na n´as a my je tam doprov´az´ıme a modl´ıme se s nimi ´ ˚ s uctou pˇred tajemstv´ım toho, jak Buh ˚ ze dotykat s´am se muˇ jejich duˇse. ´ Jsme proto velmi vdˇecˇ n´ı za to, kdyˇz n´as v nˇekter´em kostele lid´e pˇrijmou a jsou ochotni tolerovat naˇsi jinakost a obˇcasn´e vyruˇsen´ı. Omlouv´ame se, pokud to nˇekdy pˇrekroˇcilo cˇ i pˇrekroˇc´ı rozumnou m´ıru. Postupnˇe se uˇc´ıme, jak to zaˇr´ıdit, abychom vyruˇsovali co nejm´enˇe. Uv´ıt´ame kaˇzdou zpˇetnou vazbu a dˇekujeme za Vaˇsi trpˇelivost. P´an ji urˇcitˇe odmˇen´ı, vˇzdyˇt pr´avˇe skrze tyto naˇse bratry a sestry n´as uˇc´ı, zˇ e kaˇzdy´ cˇ lovˇek je darem a poˇzehn´an´ım pro druh´e. Ludmila Pavliˇsov´a
Slovo nemocnym ´ Jak´e dobro, jak´e blaho tam, kde bratˇri ” bydl´ı svornˇe.“ ˇ Zalm 133,1
Mnoz´ı lid´e se neradi stykaj´ ´ ı s nemocnymi lidmi, zvl´asˇ tˇe s tˇemi, ´ jejichˇz nemoc je velmi v´azˇ n´a a pravdˇepodobnˇe bude pˇr´ıcˇ inou smrti cˇ lovˇeka. Je pro nˇe obt´ızˇ n´e ho navˇst´ıvit v jeho bytˇe nebo v nemocnici. Boj´ı se,
7
jak by reagovali na jeho ot´azky, kdyby ˚ skuteˇcny´ stav, anebo na se ptal na svuj ˚ eh nemoci. pravdˇepodobny´ dalˇs´ı prubˇ Skuteˇcnost je takov´a, zˇ e nemocn´ı lid´e na tyto ot´azky odpovˇedi neˇcekaj´ı, je jim vˇetˇsinou jasn´e, jaky´ je jejich skuteˇcny´ zdravotn´ı stav a co mohou oˇcek´avat. Oni sp´ısˇ touˇz´ı po tom, aby ti, kteˇr´ı je navˇst´ıv´ı, trpˇelivˇe vyslechli jejich starosti, probl´emy a mˇeli z´ajem se s nimi o nich bavit. Sp´ısˇ nebo pozdˇeji se svˇerˇ´ı se svymi obavami, ´ kter´e se tykaj´ ´ ı strachu z moˇzn´e bolesti, z toho, jak budou v kritickych ´ chv´ıl´ıch reagovat, ze samoty a opuˇstˇenosti ve chv´ıl´ıch, kdy si budou uvˇedomovat, zˇ e nast´av´a posledn´ı f´aze jejich zˇ ivota. Je to strach, ktery´ asi proˇz´ıv´a kaˇzdy´ cˇ lovˇek, nikdo se tomu nevyhne. Vˇerˇ´ıc´ım lidem pom´ah´a vˇedom´ı, zˇ e pˇrijali sv´atosti, zˇ e maj´ı v poˇra´ dku ˚ vztah s Bohem i lidmi, zˇ e svuj ˚ je pˇr´ıtomen v jejich duˇsi, zˇ e Buh nejsou a nikdy nebudou opuˇstˇeni a osamoceni. Pom´ah´a jim vˇedom´ı, zˇ e se k Bohu mohou obr´atit se vˇs´ım, co proˇz´ıvaj´ı, a zˇ e on jim d´a dost s´ıly a schopnost´ı k tomu, aby ´ esˇ nˇe vˇsechno proˇzili. I ten strach uspˇ ˚ ze zmenˇsit, z tˇelesn´eho utrpen´ı se muˇ kdyˇz si cˇ lovˇek uvˇedom´ı, zˇ e farma˚ ceuticky´ prumysl v posledn´ı dobˇe ´ cinnych vyvinul rˇ adu uˇ l´eku˚ proti ´ ˚ bolesti, takˇze nen´ı duvod k tomu, aby cˇ lovˇek nesnesitelnˇe trpˇel.
8
Nemocn´ı lid´e touˇz´ı po tom, aby vidˇeli u lid´ı kolem sebe jasny´ po˚ stoj k probl´emum, kter´e proˇz´ıvaj´ı, aby mˇeli jistotu, zˇ e ostatn´ı berou v´azˇ nˇe vˇse, co rˇ´ıkaj´ı, zˇ e jim nejsou na obt´ızˇ , a zˇ e jejich zˇ ivot m´a hodnotu a smysl. Toto pozn´an´ı jim pom´ah´a v´ıc neˇz ˇ mnoho slov, protoˇze je naplnuje jistotou, zˇ e se mohou spolehnout na Boha i na lidi, kter´e jim on pos´ıl´a. Toto vˇedom´ı jim pˇrin´asˇ´ı do duˇse vyrovnanost a klid a pom´ah´a pˇrekon´avat vˇse, co je pro nˇe tˇezˇ k´e. M´ame si cˇ asto uvˇedomovat, zˇ e vˇsechno, co dˇel´ame pro nemocn´e nebo potˇrebn´e lidi, je plnˇen´ı pˇrik´az´an´ı l´asky k bliˇzn´ımu, zˇ e je to druh´e nejvˇetˇs´ı pˇrik´az´an´ı, a zˇ e jeho plnˇen´ı m´a velikou hodnotu. Nen´ı snadn´e toto pˇrik´az´an´ı plnit, ale kaˇzdy, ´ kdo to chce konat, dost´av´a dost Boˇz´ı pomoci, aby vˇedˇel, jak ho m´a plnit a mˇel k tomu i dost s´ıly. O tuto pomoc mus´ıme prosit a snaˇzit se ji co nejl´epe vyuˇz´ıvat. S Boˇz´ı pomoc´ı se n´am to bude daˇrit, budeme prosp´ıvat sobˇe i druhym ´ lidem. ˇ o. J. Sik
Thaumaturga Brunensis Divotvurkynˇ ˚ e Brnˇensk´a
V bˇreznu vyˇsla kniha Thau˚ maturga Brunensis – Divotvurkynˇ e Brnˇensk´a. Publikace obsahuje
pˇreklady dochovanych z´aznamu˚ ´ svˇedectv´ı o mimoˇra´ dnych z´asaz´ıch ´ Boˇz´ıch do zˇ ivota lid´ı (z´azrac´ıch) na pˇr´ımluvu Panny Marie Svatotomsk´e z doby od roku 1626 do roku 1749. Publikace je doplnˇena o dalˇs´ı kapitoly: historie obrazu (Mgr. Josef Zelinka, SDB), ikonografie obrazu (Ludv´ık Kolek), re´alie baroka (PhDr. Radom´ır Maly), ´ smysl z´azraku˚ (PhDr. ThLic. Ing. Jaroslav Filka). Dozv´ıte se v n´ı mnoho nov´eho o zˇ ivotˇe naˇsich ˚ jejich v´ırˇ e a tak´e o naˇsem pˇredku, mˇestˇe. Knihu je moˇzno zakoupit v sakristii a jej´ı cena je 115,- Kˇc. R ECENZE Petr Vrback´y ˇ se, zˇ e tato kniha nebude Vsadte ˚ m´ıt snadny´ zˇ ivot! Divotvurkynˇ e brnˇensk´a totiˇz moˇzn´a nˇekterym ´ ˚ umanutym katol´ıkum usnadn´ı ´ dokazovat“ Boˇz´ı existenci stejnˇe ” zbyteˇcnˇe a poˇsetile, jako zase jinym ´ ˚ sebevˇedomym ateistum dovol´ı ´ pˇrez´ıravˇe odm´ıtat v´ıru v Boha coby defekt nedovzdˇelan´eho“ rozumu. ” Nekatolicky´ kˇresˇtan v n´ı bude podez´ıravˇe p´atrat po projevech katolick´e idololatrie, historik se usmˇeje nad metodologickou zastaralost´ı a teolog shov´ıvavˇe pˇripomene potˇrebu objektivn´ı reflexe kompetentn´ı c´ırkevn´ı autoritou. Lok´aln´ı patriot se nejsp´ısˇ e lacino ujist´ı o vyjimeˇ cnosti sv´eho stˇredu“ svˇeta a ´ ” pˇr´ısluˇsny´ zbytek“ onoho svˇeta zase ”
bude povaˇzovat teorii o komplexu obyvatel nejvˇetˇs´ıho malomˇesta“ ” v podstatˇe za potvrzenou. Pˇresto zkusme doufat, zˇ e ona zbyvaj´ ´ ıc´ı, nepˇredpojat´a a pˇremyˇ ´ slej´ıc´ı menˇsina, jdouc´ı (snad!) napˇr´ıcˇ celym ´ spektrem, knihu pˇrijme i pˇreˇcte r´ada. Objev´ı v n´ı osobity´ a zaj´ımavy´ pohled do duchovn´ı i prof´ann´ı historie ˚ jej´ızˇ ozvˇeny si tak cˇ i naˇsich pˇredku, onak v sobˇe neseme i my. Povzbud´ı se zjiˇstˇen´ım, zˇ e u koˇrenu˚ velkych ´ ud´alost´ı vˇzdy stoj´ı tak´e neochvˇejn´a v´ıra silnych lid´ı, a snad se i osobnˇe ´ obohat´ı rozˇs´ırˇ en´ım svych duˇsevn´ıch ´ obzoru˚ o to, co se dˇeje mezi nebem ” a zem´ı“.
Rozhovor s Pavlem Bezdˇekem b´yval´ym kosteln´ıkem u sv. Tom´asˇe
Obˇcas neˇskod´ı zavzpom´ınat na lidi, kteˇr´ı proˇsli naˇs´ı farnost´ı a pod´ıvat se, kam je zˇ ivot zav´al a jak se jim daˇr´ı. Proto dnes pˇrin´asˇ´ıme rozhovor s Pavlem Bezdˇekem, ktery´ v naˇsem kostele pˇred p´ar lety kostelniˇcil. Jistˇe na nˇej mnoz´ı s radost´ı vzpom´ınaj´ı. • Muˇ ˚ zeˇs n´am, Pavle, upˇresnit, v kterych letech ti farnost ´ u sv. Tom´asˇ e poskytla domov? Jak ses do n´ı vlastnˇe dostal? V roce 1999 jsem konˇcil vysokou sˇ kolu a mohl jsem si vybrat, zda
9
nastoupit na rok na vojnu, nebo 1,5 roku na civiln´ı sluˇzbu. Volba byla jasn´a. A protoˇze jsem uˇz tehdy chodil s d´ıvkou od n´as, ale kter´a pracovala v Brnˇe, hledal jsem civiln´ı sluˇzbu v Brnˇe. Boˇz´ım rˇ´ızen´ım a pomoc´ı dobr´e zn´am´e jsem se dovˇedˇel o tom, zˇ e ˇ ˚ pˇredchudce ˚ muj David Stancl konˇc´ı a o. Vrbacky´ mˇe pˇrijal. Slouˇzil jsem tu nakonec od z´arˇ´ı 1999 do cˇ ervna 2001. • Co sis odnesl“ z naˇs´ı farnosti, na ” co se ned´a zapomenout, co tˇe obohatilo, a co jeˇstˇe dnes vyvol´a na tv´e tv´arˇi usmˇ ´ ev? ˚ Protoˇze jsem vyrustal v mal´em vesnick´em kostel´ıku, tak urˇcitˇe nezapomenu na majest´atn´ı pocit, kdyˇz jsem poprv´e vyˇsel ministrovat u Tom´asˇ ka pˇri mˇsi svat´e. Ten obrovsky´ ´ prostor a posl´eze tak´e uchvatn y´ zvuk varhan... Urˇcitˇe mˇe obohatili ti, kteˇr´ı se pod´ıleli, a mnoz´ı st´ale pod´ılej´ı, na chodu farnosti a na cˇ as ˇ str´aveny´ se skvˇelymi lidmi. Casto ´ na nˇe vzpom´ın´am, i kdyˇz nejsme v pˇr´ım´em kontaktu. Jmenovat radˇsi nebudu, nerad bych nˇekoho vynechal. ´ evn´e, jak jsme Dodnes mi pˇrijde usmˇ s manˇzelkou po svatbˇe bydleli druhou ˚ pulku civilky ve farn´ı garsonce ˇ s poschodovou postel´ı, to je mysl´ım rarita. :-)
a tvou nynˇejˇs´ı? V cˇ em jsou nejvˇetˇs´ı rozd´ıly? Asi ve cˇ tvrt´em roce manˇzelstv´ı jsme zaˇcali uvaˇzovat o m´ıstˇe, kde se usad´ıme. M´ıt vlastn´ı bydlen´ı v Brnˇe bylo pro n´as nedosaˇziteln´e. ˇ A v Senovˇ e se v t´e dobˇe zaˇcal ˚ stavˇet druhy´ obecn´ı bytovy´ dum, coˇz bylo pro n´as re´aln´e. Ale poˇra´ d jsme si nebyli jist´ı, jestli opustit Brno nebo ne. Na radu dobrych ´ zn´amych z komunity Emanuel jsme ´ poprosili o pomoc Ducha svat´eho prostˇrednictv´ım n´ahodn´eho otevˇren´ı bible. Z toho, co jsme pˇreˇcetli, bylo ˇ jasn´e, zˇ e naˇse m´ısto je v Senovˇ e. ˚ Pusob´ ıme vlastnˇe ve dvou farnostech, ˇ v Senovˇ e - moje rodn´a a na Star´em Jiˇc´ınˇe - rodn´a farnost manˇzelky. Urˇcitˇe jsou obˇe farnosti mnohem menˇs´ı, kaˇzd´a obec m´a asi 2000 obyvatel, farn´ıku˚ je samozˇrejmˇe daleko m´enˇe. Je to rozhodnˇe m´enˇe anonymn´ı. • Byl ti v zˇ ivotˇe nˇekdo vzorem? Urˇcitˇe dˇedeˇcek, ktery´ byl kosteln´ıkem a tak´e elektrik´arˇ em. Kosteln´ıkem sice nejsem, ale ministruji, pod´av´am sv. pˇrij´ım´an´ı a obˇcas zp´ıv´am. A z elektrikaˇriny m´am nakonec elektrofakultu. :-)
• Kdybys n´as k v´am do Nov´eho Jiˇc´ına vzal na n´avˇstˇevu, co bys n´am • Proˇc jsi odeˇsel z Brna aˇz do Nov´eho r´ad uk´azal, kam bys n´as zavedl ? ˇ Jiˇc´ına ? Byla to hodnˇe velk´a zmˇena Klidnˇe pˇrijedte. Urˇcitˇe bych v´am v souvislosti s velikost´ı naˇsı´ farnosti uk´azal sˇ enovsky´ kostel´ık, ktery´ je tedˇ pˇeknˇe opraveny´ a m´a zrestaurovanou
10
fresku sv. Martina, kter´a pokryv´ ´ a cel´e stˇeny i strop presbyt´arˇ e. D´ale starojiˇc´ınsky´ kostel sv. V´aclava, tak´e moc pˇekny, ´ kde by v´am manˇzelka tˇreba zahr´ala na varhany. A pak bychom se proˇsli na hrad Stary´ Jiˇc´ın, ze kter´eho je vidˇet Novy´ Jiˇc´ın jako na dlani.
O zemi tis´ıce jezer trochu jinak
Postˇrehy z vypr´avˇen´ı a prom´ıt´an´ı otce Jiˇr´ıho Buˇ ˚ zka v nedˇeli 13. 2. 2011 Dokonˇcen´ı z minul´eho cˇ´ısla
• Co bys r´ad rˇekl cˇ ten´arˇum ˚ Tom´asˇ ka, o co by ses s nimi r´ad podˇelil? ´ castnil Pˇred nˇekolika lety jsem se zuˇ duchovn´ıch cviˇcen´ı v Kocl´ırˇ ovˇe u Svitav, kter´e vedl indicky´ knˇez o. Joseph Bill z Keraly. Byly to exercicie za prohlouben´ı v´ıry a za vnitˇrn´ı ´ zasnych ˚ uzdraven´ı. Tˇechto uˇ ´ sˇ est dnu, kdy jsme poslouchali skrze otce Billa ˚ strhuj´ıc´ım zpusobem pˇredkl´adan´e Boˇz´ı pravdy, odstartovalo vyrazn´ e ´ prohlouben´ı m´e v´ıry. Jsem Bohu za to velmi vdˇecˇ ny. ´ Otec Bill uˇz sice zemˇrel, ale do Kocl´ırˇ ova jezd´ıvaj´ı jeho n´astupci o. Anthony Vadakemmury a o. James Manjackal. Pˇri tˇechto exercici´ıch tak´e doch´az´ı k mnohym ´ z´azraˇcnym uzdraven´ım. Je velkym ´ ´ poˇzehn´an´ım, kdyˇz se snaˇz´ıme Bohu pˇribl´ızˇ it alesponˇ jednou za rok na nˇekolikadenn´ıch exercici´ıch.
H ISTORIE Dˇejiny Finska jsou spojeny ˇ edskem, od 18. stolet´ı pak se Sv´ s Ruskem. Po sˇ v´edsko-ruskych ´ v´alk´ach v 18. stolet´ı pˇripadlo Finsko ˚ Rusku. D´ıky zmatkum v Rusku po rˇ´ıjnov´e revoluci v roce 1918 a por´azˇ ce finskych ´ rudych ´ gard se zemˇe koneˇcnˇe osamostatnila. Po sovˇetsk´e agresi v roce 1939 a po hrdinn´em finsk´em odporu pˇriˇslo Finsko o mˇesto Vyborg, ´ uzem´ ı kolem Ladoˇzsk´eho jezera, cˇ a´ st Kar´elie a poloostrov Kola. Po druh´e svˇetov´e v´alce uzavˇreli Finov´e se Sovˇetskym svazem Smlouvu ´ o pˇra´ telstv´ı, spolupr´aci a vz´ajemn´e pomoci, d´ıky n´ızˇ sice mˇel SSSR jisty´ vliv na finskou politiku, parlamentn´ı demokracie a trˇzn´ı hospod´arˇ stv´ı ˚ vˇsak zustaly zachov´any. Od druh´e • Jeˇstˇe na nˇeco jsme zapomnˇeli ? let finsk´a ´ ˚ Vˇsem farn´ıkum od sv. Tom´asˇ e poloviny devades´atych ´ esˇ nˇe roste. pˇreji radostny´ zˇ ivot ve sluˇzbˇe P´anu a ekonomika vcelku uspˇ nakonec nebeskou odmˇenu. ˇ Tˇ ANSTV´I K RES • Dˇekuji za rozhovor. Jarka C´yrusov´a
ˇ edov´e sem pˇrinesli ve 12. stolet´ı Sv´ kˇresˇtanstv´ı zn´am´e zejm´ena v osobˇe biskupa Henrika, ktery´ se stal prvn´ım
11
m´ıstn´ım muˇcedn´ıkem a svˇetcem. Zvˇestovatelem luter´ansk´e reformace se stal v polovinˇe 16. stolet´ı Mikael Agricola, ktery´ pˇreloˇzil P´ısmo svat´e do finˇstiny. Znaˇcn´a cˇ a´ st finskych ´ ˚ kromˇe tˇech nejstarˇs´ıch kostel´ıku, a nejvˇetˇs´ıch, je vystavˇeno ze dˇreva. Dnes patˇr´ı pˇres 90 procent obyvatelstva k Finsk´e luter´ansk´e c´ırkvi (pˇrestoˇze cˇ a´ st je nepraktikuj´ıc´ı), 1 procento, zejm´ena na vychodˇ e ´ zemˇe zˇ ij´ıc´ı Karelov´e, jsou pravoslavn´ı, zbytek jsou ostatn´ı vyzn´an´ı vˇcetnˇe ˚ Katol´ıku˚ je asi muslimu˚ a ateistu. 7 000, dˇr´ıve to byli pˇrev´azˇ nˇe cizinci, dnes je vˇsak biskupem rodily´ Fin. Nemalou cˇ a´ st finskych katol´ıku˚ tvoˇr´ı ´ Vietnamci, kteˇr´ı maj´ı obˇcas mˇse ve sv´em rodn´em jazyce. Hlavn´ı lutersk´a katedr´ala se nach´az´ı v historick´e metropoli Turku, jeden ze dvou katolickych chr´amu˚ v Helsink´ach ´ ´ se nach´az´ı naproti ustavu, kde otec Jiˇr´ı pracoval a kam tedy mohl obˇcas v pˇrest´avk´ach doch´azet, coˇz, jak pravil, mu dod´avalo s´ılu a mˇelo pod´ıl na jeho pozdˇejˇs´ıch zˇ ivotn´ıch rozhodnut´ıch. Vliv na nˇej mˇela i m´ıstn´ı mezin´arodn´ı komunita Mision´arˇ ek l´asky. K ULTURA Lidov´a kultura je hodnˇe ovlivnˇena Ruskem. Z finskych kulturn´ıch o´ sobnost´ı je zn´amy´ klasicky´ skladatel Jean Sibelius, ze spisovatelu˚ pak Mika Waltari (Egypˇtan Sinuhet, P´ad
12
Caˇrihradu, Jeho kr´alovstv´ı . . . ) a Tove Janssonov´a (pˇr´ıbˇehy o Mum´ınc´ıch). ˇ Velmi ocenovan´ a je finsk´a metalov´a hudba. Svˇetovˇe proslul´a je finsk´a modern´ı architektura, zejm´ena stavby citlivˇe zaˇclenˇen´e do lesnat´e krajiny. Nejzn´amˇejˇs´ım finskym ´ architektem je Alvar Aalto, autor monument´aln´ıho kulturn´ıho a kongresov´eho centra Finlandia. ˇ ´I F INOV E´ J AK Zˇ IJ´I OBY CEJN Finov´e jsou velmi pˇr´ıjemn´ı a dobˇr´ı lid´e, i kdyˇz dost uzavˇren´ı. K nej˚ bˇezˇ n´eho zˇ ivota typiˇctˇejˇs´ım projevum patˇr´ı sauna. Je jich tolik, zˇ e na pˇet Finu˚ pˇripad´a jedna. Finov´e velmi dbaj´ı o zˇ ivotn´ı prostˇred´ı a velmi ˚ duslednˇ e tˇr´ıd´ı odpad. K typickym ´ ˚ finskym j´ıdlum patˇr´ı ryby, a tak´e ´ sob´ı nebo los´ı maso jako laponsk´a specialita. Finov´e hodnˇe a r´adi pij´ı ml´eko. Ve Finsku je omezeno pit´ı alkoholu, coˇz si Finov´e kompenzuj´ı alkoholovymi vyjezdy do zahraniˇc´ı. ´ ´ Zemˇe je znaˇcnˇe emancipovan´a, finsk´e zˇ eny maj´ı vysok´e zastoupen´ı ve vl´adˇe a parlamentˇe, nakonec Finsko m´a v souˇcasnosti v cˇ ele st´atu prezidentku. Finsko je velmi soci´aln´ı st´at. Opravdu chudych cˇ i bezdomovcu˚ je ´ velmi poskrovnu. Tak vid´ıte, tolik zaj´ımav´eho n´am toho otec Jiˇr´ı povˇedˇel, zˇ e i ten, kdo ve Finsku nikdy nebyl, by tam mohl po jeho pˇredn´asˇce skoro dˇelat i pruvodce. ˚ Jistˇe to nˇekter´e z n´as nal´akalo k dobrodruˇzn´e
cestˇe na dalek´y a kr´asn´y sever do zem´ı pulnoˇ ˚ cn´ıho slunce, jak se Skandin´avsk´emu poloostrovu nˇekdy rˇ´ık´a. Jeˇstˇe jednou velk´e d´ıky za skvˇele str´aven´e odpoledne. Latˇka byla sice nastavena vysoko, nicm´enˇe – kdo z n´as ze zcestoval´ych farn´ıku˚ se nechal inspirovat a v dohledn´e dobˇe si nˇeco podobn´eho pˇriprav´ı? Igor Kyselka
Jezuitˇst´ı muˇcedn´ıci ve 20. stolet´ı Dokonˇcen´ı z minul´eho cˇ´ısla
ˇ Y´ P REHLED ˇ S TRU CN J EZUITSK E´ HO ” M ARTYROLOGIA“ 20. STOLET´I Na poˇca´ tku stolet´ı pˇri vzbouˇren´ı ˇ ınˇe bylo zabito tak´e boxeru˚ v C´ ˚ mezi nimi byli cˇ tyˇri mnoho cizincu; jezuitˇst´ı mision´arˇ i P. L´eon Ignace Mangin, P. Modeste Andlauer, P. R´emi Osor´e a P. Paul Denn (+ 19. 6. 1900 a 20. 7. 1901). Tito byli jiˇz v roce 1955 blahoˇreˇceni a 1. rˇ´ıjna 2000 Janem Pavlem II. svatoˇreˇceni. Mezi lety 1932 – 1946 nechal komunisticky´ ˇ ınˇe zmizet“ 11 - 15 jezuitu. ˚ reˇzim v C´ ” Pˇri genocidˇe tureckych jednotek ´ na Arm´eny v dobˇe svˇetov´e v´alky (1915/16) byli tak´e, jako obˇeti rasov´e nen´avisti, zlikvidov´ani dva jezuitˇst´ı spolubratˇri, jeden knˇez a druhy´ bratr laik. ˇ Ve Spanˇ elsku v dobˇe mezi lety ˚ 1936 aˇz 1938 zemˇrelo 122 jezuitu.
P. Tom´asˇ Sitjar a 10 druhu˚ bylo blahoˇreˇceno 11. bˇrezna 2001 ve Valencii; pro dalˇs´ıch 44 sˇ panˇelskych ´ muˇcedn´ıku˚ jiˇz byl proces blahoˇreˇcen´ı zah´ajen. Japonci ve svych koncentraˇcn´ıch ´ l´agrech zabili dalˇs´ıch 23 spolubratˇr´ı: ˇ ˇ ınˇe, tˇrin´act tˇri Kanadany v C´ ˇ u˚ v Indon´esii a sedm Holandan ˇ Spanˇ elu˚ v Mikron´esii. Po druh´e svˇetov´e v´alce to byly koˇ ınˇe, Sovˇetsk´em munistick´e reˇzimy v C´ svazu a v zem´ıch jejich spojencu˚ za zˇ eleznou oponou, kter´e zabily mnoho knˇezˇ ´ı a rˇ eholn´ıku˚ nebo je nechaly zmizet beze stop“. Bezpeˇcnˇe ” se v´ı o 44 jezuitech, z nichˇz nˇekteˇr´ı ´ esnym ˚ byli udˇ zavraˇzdˇeni: ´ zpusobem ˇ ınˇe, deset v Polsku, pˇet tˇrin´act v C´ v Alb´anii a sedm v Jugosl´avii. Tˇri alb´anˇst´ı jezuitˇst´ı muˇcedn´ıci: P. Giovanni Fausti, P. Daniel Dajani a fr. Gjon Pantalija, byli zavraˇzdˇeni v letech 1946/47. Ned´avno byl zah´ajen proces jejich blahoˇreˇcen´ı. Od poloviny sˇ edes´atych ´ let rychle pˇribyvalo ve svˇetˇe, ale zvl´asˇ tˇe ´ v Latinsk´e Americe, totalitn´ıch ˚ Zde bylo zabito tˇrin´act reˇzimu. ˚ sedm jen v El Salvadoru: jezuitu, P. Rutilio Grande Garc´ıa (+ 12. 3. 1977), dalˇs´ıch sˇ est pak bylo zastˇreleno 16. 11. 1989. Dalˇs´ı muˇcedn´ık, P. Michael Pro, byl popraven zastˇrelen´ım v Mexiku v listopadu 1927. Ten byl blahoˇreˇcen Janem Pavlem II. 25. 9. 1988. V Africe poloˇzilo sv´e zˇ ivoty ˚ celkem sedmn´act jezuitu, sedm
13
z nich v Zimbabwe a tˇri ve Rwandˇe. V Zimbabwe byli zavraˇzdˇeni tˇri nˇemeˇct´ı jezuitˇst´ı mision´arˇ i: P. Gregor Richert a br. Bernhard Lisson, kteˇr´ı byli zastˇreleni 27. 6. 1978 a P. Gerhard Pieper, ktery´ byl zavraˇzdˇen 2. ledna 1979 v Rhodesii. Od zaˇca´ tku v´alky zde terorist´e zavraˇzdili 6 knˇezˇ ´ı, 4 rˇ eholn´ı bratry a 6 rˇ eholnic, 2 knˇezˇ ´ı byli uneseni a jsou pravdˇepodobnˇe mrtv´ı. Zde jsou uv´adˇeni pouze cˇ lenov´e katolick´e c´ırkve, ale i jin´a vyzn´an´ı se mohou vyk´azat podobnymi cˇ ´ısly. ´ Dalˇs´ıch tˇrin´act obˇet´ı si pˇripisuje Asie: cˇ tyˇri jezuit´e zemˇreli v Libanonu, pˇet v Indii, po jednom na Sr´ı Lance, v Kambodˇzi a na Vychodn´ ım Timoru. ´ Jeden jezuita byl zabit na Filip´ın´ach. Posledn´ım jezuitskym muˇcedn´ıkem ´ 20. stolet´ı byl P. Karl Albrecht. 40 let ˚ pusobil v misii v Indon´esii a dne 11. z´arˇ´ı 1999 byl zastˇrelen v indick´em Dill´ı. To, zˇ e druh´a podm´ınka muˇcednictv´ı, tj., zˇ e pron´asledov´an´ı mus´ı byt ´ z nen´avisti k v´ırˇ e nebo proti podstatn´e ctnosti a zˇ e na to muˇcedn´ık nebo jejich skupina nˇejak nemysl´ı, nybrˇ ´ z sp´ısˇ e to vyplyv´ ´ a z chov´an´ı ˚ lze ilustrovat na pron´asledovatelu, slovech Adolfa Hitlera, kter´a rˇ ekl v tˇric´atych ´ letech: Katolick´a c´ırkev je nˇeco velik´eho, ” to je instituce, a to uˇz je nˇeco, zˇ e trv´a dva tis´ıce let. Je v tom duvtip ˚ a pozn´an´ı lid´ı. Ti znaj´ı sv´e lidi! To vˇed´ı ti knˇezˇ ouˇri. Jsou dost chytˇr´ı, aby to nahl´edli a nedali se zat´ahnout do nˇejak´eho boje. Jestliˇze to pˇresto dˇelaj´ı, j´a z nich nebudu vyr´abˇet zˇ a´ dn´e muˇcedn´ıky. Budeme
14
je pran´yrˇovat jako sprost´e zloˇcince. Strhnu jim z tv´arˇe ctihodnou masku. A kdyˇz to nebude staˇcit, zesmˇesˇn´ım je a vystav´ım je obecn´emu pohrd´an´ı. D´am udˇelat filmy. Uk´azˇ eme dˇejiny cˇ ernok´ab´atn´ıku˚ ve filmu. Tam pak lze obdivovat celou zmˇetˇ nesmyslu, ˚ ziskuchtivosti, oblbov´an´ı a podvodu, ˚ jak ze zem´ı vytahovali pen´ıze. Jako ˇ o z´avod cˇ achrovali s Zidy.“ Pron´asledovatel´e v Tˇret´ı rˇ´ısˇ i dohl´ızˇ eli pˇredevˇs´ım na ty c´ırkevn´ı pˇredstavitele, kteˇr´ı prohl´edli nacistick´e intriky, odhalili je a bojovali proti nim. C´ılem bylo uˇcinit je hodn´e pohrd´an´ı a zniˇcit je. Nacist´e ˚ Pol´aky, zlikvidovali“ 82 jezuitu: ” ˇ Nˇemce, Rakuˇsany, Cechy, Slov´aky, ˇ Slovince, Francouze a Holandany. Mezi nejzn´amˇejˇs´ı patˇr´ı jistˇe P. Alfred Delp; z Rakuˇsanu˚ je tˇreba uv´est P. Johanna Schwingshackla a P. Johanna Steinemayera, jakoˇz ˚ i P. Aloise Grimma, ktery´ pusobil v koleji Stella Matutina ve Feldkirchu. Proces blahoˇreˇcn´ı byl zah´ajen pro 17 spolubratˇr´ı z Polska, chyst´a se dalˇs´ı proces u slovensk´eho novice Tom´asˇ e Munka. Dalˇs´ımi zavraˇzdˇenymi jezuity ´ byli P. Werner Barkholt (+ 18. 7. 1942 v Dachau) a P. Augustin Bennighaus (+ 20. 7. 1942 v Dachau). Cely´ text pˇredn´asˇ ky je moˇzn´e vyˇza´ dat na e-mailov´e adrese:
[email protected] Z archivu PhDr. Jana Weinbergera, kter´y je autorem zkr´acen´eho textu.
Karneval Mark´eta Babiˇckov´a
V sobotu 5. bˇrezna se uskuteˇcnil na faˇre 1. karneval naˇs´ı farnosti. Uˇz pˇred zah´ajen´ım se zaˇcaly sch´azet mal´e dˇeti, tedy vlastnˇe skˇr´ıtci, lesn´ı v´ıly, kovbojov´e, princezny, ryt´ırˇ i, pir´ati, kaˇsp´arci a dalˇs´ı poh´adkov´e bytosti. N´adhernˇe vyzdoben´e m´ıstnosti r´azem oˇzily bujarym ´ vesel´ım. Z dˇet´ı velice rychle opadl poˇca´ teˇcn´ı ostych. Dˇeti v mask´ach se vz´ajemnˇe ´ pˇredstavily, soutˇezˇ ily s balonky mezi cˇ ely, nauˇcily se novy´ taneˇcek, trefovaly se m´ıcˇ ky na c´ıl, zatanˇcily si na zn´am´e p´ısniˇcky a uˇzily si spoustu legrace. Maminky nezapomnˇely up´ect sladk´e dobroty, proto
˚ pˇriˇsly vhod vˇsem mlsnym ´ jazyˇ ´ ckum kr´atk´e pˇrest´avky na obˇcerstven´ı a popov´ıd´an´ı si. T´emˇerˇ dvˇe hodiny radov´anek utekly jako voda a vˇsichni ˚ se rozch´azeli vesele domu. Upˇr´ımny´ d´ık patˇr´ı panu far´arˇ i, ktery´ ochotnˇe nab´ıdl prostory farn´ı kav´arny k ponˇekud hluˇcn´e z´abavˇe, a t´ımto se mu tak´e omlouv´ame. Samozˇrejmˇe dˇekujeme tak´e vˇsem or˚ ˚ cˇ as, ganiz´atorum, kteˇr´ı vˇenovali svuj nadˇsen´ı a ochotu. Douf´am, zˇ e pˇr´ısˇ t´ı rok se pˇred postn´ı dobou setk´ame s dˇetmi zase.
15
Vylet na P´alavu ´ Petr Zelenka, 9 let
V sobotu 2. dubna jsme vlakem ˇ vyrazili na P´alavu. V Sakvic´ ıch jsme vysedli a autobusem pˇrejeli pˇres obrovskou vodn´ı n´adrˇz aˇz do Doln´ıch Vˇestonic. R´ano bylo oˇsklivˇe, ale cˇ asem se to spravilo, aˇz nakonec zaˇcalo sv´ıtit slun´ıcˇ ko. ˚ na P´alavu. Nejprve jsme A vzhuru sˇ li po poln´ı cestˇe, ale pak se zaˇcala mˇenit v lesn´ı cestu.Vˇsichni byli zaujati pˇrekr´asnymi prvosenkami. Za ´ nˇejakou dobu jsme doˇsli na zˇr´ıceny´ hrad Dˇev´ın. Ti, co mˇeli foˇta´ k fotografovali a mal´e dˇeti byly zaujaty ˚ pruzkumem hradu.
16
Na hradˇe jsme se rozdˇelili do cˇ tyˇr skupin: Banditi, Loupeˇzn´ıci, Trysk´acˇ i a Draci. Pak naˇse cˇ tyˇri tymy ´ a dospˇel´aci vyrazili aˇz k velk´emu vys´ılaˇci, kde jsme si dali obˇed. Po obˇedˇe jsme proti sobˇe hr´ali nap´ınav´e hry, napˇr´ıklad: sˇ tafetu, odpovˇedi na ot´azky a z´avody. Pak se vˇsichni vydali po strm´e cestˇe druh´e strany P´alavy ˚ V pulce ˚ dolu. kopce jsme se zastavili jeˇstˇe na jednu hru s l´ısteˇcky. Bylo teplo jako v l´etˇe. A nakonec jsme se zastavili ve Vˇestonic´ıch v hospodˇe na studen´e ´ zasn´eho obˇcerstven´ı. A zp´atky z uˇ ˚ vyletu domu. ´
Dˇetsk´a kˇr´ızˇ ov´a cesta Nedˇele 10. 4. 2011
Po obloze se dravˇe hnala rozervan´a ocelov´a oblaka s modrymi p´asy, skrze ´ nˇezˇ tu a tam prosvitlo slunce... V´ıtr ohybal vˇetve stromu˚ a ´ v´ırˇ il spadlym list´ım... I tak si lze ´ pˇredstavovat kˇr´ızˇ ovou cestu. Ta naˇse nebyla tomuto popisu vzd´alen´a. Jen m´ısto zvˇedav´eho davu a rˇ´ımskych ´ voj´aku˚ zde ˇtapkaly dˇetsk´e botiˇcky a m´ısto nad´avek a nen´avistnych ´ vykˇ ´ riku˚ znˇelo nevinn´e sˇ tˇebet´an´ı ˚ dˇetskych ´ hl´asku. Na m´ısto srazu u ranˇce CH“ ” v Oˇreˇs´ınˇe n´as dorazilo kolem pades´ati. Jednalo se pˇrev´azˇ nˇe o rodiny z naˇs´ı farnosti s malymi ´ dˇetmi. Nejmladˇs´ımu
´ castn´ıkovi – Kristynce uˇ Koukalov´e ´ – byly zrovna 3 mˇes´ıce. Z m´ısta srazu jsme se pˇresunuli na poˇca´ teˇcn´ı stanoviˇstˇe, kde jsme se pomodlili prvn´ı dvˇe zastaven´ı kˇr´ızˇ ov´e cesty. Kaˇzdy´ tam tak´e vyrobil psan´ıcˇ ko ˚ (nebo maluvku) nˇecˇ eho, co by chtˇel pˇridat na spoleˇcny´ kˇr´ızˇ – zejm´ena nˇejak´e tr´apen´ı nebo zloben´ı. Barevn´e dopisy“ se pak pˇritloukly na dˇrevˇeny´ ” kˇr´ızˇ , ktery´ dˇeti celou cestu nesly. Pˇri modlitbˇe jednotlivych ´ zastaven´ı byl spoleˇcny´ zpˇev vˇzdy vystˇr´ıd´an rozj´ım´an´ım cˇ tenym ´ nˇekterym z dˇet´ı. Cestou n´as tak´e ´ ´ cˇ ekaly zaj´ımav´e ukoly – dˇeti mˇely napˇr. v lese naj´ıt a posb´ırat pap´ırov´e kˇr´ızˇ ky, na nichˇz bylo naps´ano nˇejak´e tr´apen´ı, a rˇ´ıci, jak pomoci Kristu v druhych ´ v tˇechto situac´ıch. Zaj´ımavy´ ´ byl tak´e ukol: Nadlehˇci Kristu jeho ” kˇr´ızˇ “. Dˇeti za pomoci dospˇelych cˇ a´ st ´ kˇr´ızˇ e uˇrezaly pilkou a kˇr´ızˇ se tak stal lehˇc´ım. Nakonec jsme dopisy“ s tr´apen´ım ” a zloben´ım pˇripevnˇen´e na kˇr´ızˇ i sp´alili v mal´em ohn´ıcˇ ku, ktery´ rozdˇelal v ohniˇsti sˇ ikovny´ tat´ınek Zub. Podˇekovali jsme P´anu Jeˇz´ısˇ i za to, zˇ e n´as tˇechto tr´apen´ı zbavil. Po ukonˇcen´ı kˇr´ızˇ ov´e cesty dˇeti jeˇstˇe prohnaly bl´ızk´e st´ado koz a ovc´ı a vˇsichni jsme se vydali na cestu ˚ naplnˇeni kr´asnymi domu, z´azˇ itky. ´ D´ıky, Mark´eto a Kl´arko! Jitka Kapit´anov´a (Gaossed)
17
ˇ IB ´ EH ˇ PR Dˇeti vybarvuj´ı obr´azek P´ana Jeˇz´ısˇ e, jak nese kˇr´ızˇ . Spodn´ı cˇ a´ st kˇr´ızˇ e zatˇezˇ uj´ı z´avaˇz´ı, do nichˇz mal´ı hˇr´ısˇ n´ıci vpisuj´ı sv´a provinˇen´ı. Na druh´e stranˇe nadlehˇcuj´ı kˇr´ızˇ tˇri nafukovac´ı ´ ˚ a almuˇzna. balonky – modlitba, pust Prvn´ı dva pojmy dˇeti ch´apou. Vˇed´ı, ´ zˇ e v postn´ı dobˇe bonbony na konci hodiny nebudou. Pan´ı katechetka ˚ jim m´ısto mlsutek rozd´av´a uˇsetˇren´e korunky a dˇeti je pyˇsnˇe hod´ı do postn´ı pokladniˇcky. Ale co je to vlastnˇe ta almuˇzna? Pan´ı uˇcitelka opatrnˇe vysvˇetluje, zˇ e d´avat pen´ıze lidem, kteˇr´ı stoj´ı s kel´ımkem pˇred kostelem cˇ i pˇred obchodem, cˇ asto sp´ısˇ uˇskod´ı neˇz ˚ ze. Mnoho lid´ı vˇsak potˇrebuje pomuˇ ” naˇsi pomoc a podporu, a to dobr´e, co pro nˇe udˇel´ame, je tou nejlepˇs´ı almuˇznou.“ A pan´ı katechetka vytahuje dopisn´ı pap´ır. Vypr´av´ı dˇetem o sv´e nemocn´e kamar´adce, kter´a uˇz ˚ ze se sama nˇekolik let jen leˇz´ı a nemuˇ ani posadit. O tom, jak dˇr´ıv r´ada lyˇzovala, jezdila na kole, tancovala, ˇ acˇ ci nadˇsenˇe kresl´ı hr´ala volejbal. Prvn´ obr´azky, aby j´ı udˇelali radost. Zvl´asˇ ˇt Lucinka se rozepisuje: Mil´a teto Jano, ” pˇreji ti, abys uˇz brzo mohla chodit a lyˇzovat. Budu se za tebe modlit.“ A vedle kytiˇcek, slun´ıcˇ ka a smajl´ıku˚ se na pap´ırˇ e objevuje lyˇzaˇrka rˇ´ıt´ıc´ı se z prudk´eho kopce. Koneˇcnˇe je dopis v ob´alce, zn´amka nalepena a pan´ı uˇcitelka p´ısˇ e adresu.
18
A kdy zas bude teta Jana lyˇzovat?“ ” ozve se jasny´ Lucinˇcin hl´asek. V´ısˇ , ” ona uˇz asi lyˇzovat nikdy nebude . . . “ ˚ pˇrece muˇ ˚ ze udˇelat Ale P´an Buh ” z´azrak,“ skoˇc´ı Lucka do rˇ eˇci. Ano, ” ˚ ze a pro tetu bude z´azrakem to muˇ uˇz to, kdyˇz jednou bude chodit – tˇreba i s berlemi.“ Lucinka se zamraˇc´ı a zaloˇz´ı ruce na prsou: A m´a to ” ˚ teda vubec cenu se modlit?“ Ale ” ˚ zeme jistˇezˇ e to m´a cenu. A velikou! Muˇ se za ni modlit, aby sv´e tr´apen´ı dobˇre zvl´adala a neztr´acela nadˇeji a ˚ eru v P´ana Boha.“ To j´a bych ani duvˇ ” nechtˇela byt ´ na svˇetˇe,“ Lucˇcin hlas je nyn´ı plny´ slziˇcek. A v´ısˇ , jak je teta ” ˚ zit´a? Kdyˇz za n´ı Jana na svˇetˇe duleˇ pˇrijdu, nikdy nepl´acˇ e, nenaˇr´ık´a, nen´ı mrzut´a. Naopak m´a smysl pro humor, a tak se nˇekdy i dost nasmˇejeme. V´ısˇ , jak velkym povzbuzen´ım je pro mˇe ´ jej´ı dobr´a n´alada? Kdyˇz m´am nˇejak´e starosti, tak vˇzdycky c´ıt´ım, zˇ e s P´anem Jeˇz´ısˇ em dok´azˇ u vˇsechno pˇrekonat, zˇ e On je st´ale se mnou. A tak to mysl´ım c´ıt´ı kaˇzdy, ´ kdo za n´ı pˇrijde. Proto je ˚ zit´a.“ teta Jana na svˇetˇe tak duleˇ No jo, tak j´a se teda budu modlit, ” aby asponˇ mohla brzo chodit,“ Lucinˇcin hlas nezn´ı moc pˇresvˇedˇcenˇe. Ale pak zvedne hlavu: J´a tam jeˇstˇe ” nˇeco dokresl´ım, jo?“ Dopis putuje z ob´alky ven. Na posledn´ı pr´azdn´e m´ısto v rohu kresl´ı dˇevˇca´ tko kˇr´ızˇ a dopisuje: a abys byla sˇ ˇtastn´a.“ ” Marie Sojka Vesel´a
19
Velikonoce 2011 v kostele sv. Tom´asˇ e
uct´ıv´an´ı kˇr´ızˇ e, velkop´ateˇcn´ı pˇr´ımluvy a svat´e pˇrij´ım´an´ı); zp´ıv´a Svatotomsk´a gregori´ansk´a schola – po skonˇcen´ı obˇradu˚ bude aˇz do 20.00 hodin pˇr´ıleˇzitost k soukrom´e adoraci u kˇr´ızˇ e
Pˇr´ıleˇzitost ke sv´atosti sm´ırˇen´ı ve Svat´em tydnu bude od pondˇel´ı ´ 18. 4. 2011 do stˇredy 20. 4. 2011 vˇzdy od B´ıl´a sobota, 23. dubna 2011 – rann´ı mˇse svat´a odpad´a 14 do 18 hodin. – kostel bude otevˇren pro soukroNa Zelen´y cˇ tvrtek (21. 4. 2011) a mou adoraci u Boˇz´ıho hrobu“ od Velk´y p´atek (22. 4. 2011) se bude zpov´ıdat ” 9.00 do 16.00 hodin jiˇz jen od 14 do 16.30 hodin. – obˇrady velikonoˇcn´ı vigilie zaˇc´ınaj´ı Bˇehem obˇradu˚ Svat´eho tˇr´ıdenn´ı se ve 21.00 hodin zˇ ehn´an´ım ohnˇe zpov´ıdat nebude. na prostranstv´ı pˇred kostelem Mimo to je v naˇsem kostele pˇr´ıleˇzitost (pˇrineste si, pros´ıme, sv´ıce ke sv´atosti sm´ırˇen´ı tak´e vˇzdy bˇehem obopatˇren´e kornoutem proti vykl´ych bohosluˇzeb. okap´av´an´ı vosku) Zeleny´ cˇ tvrtek, 21. dubna 2011 Slavnost Zmrtvychvst´ an´ı P´anˇe, ´ – rann´ı mˇse svat´a odpad´a nedˇele velikonoˇcn´ı 24. dubna 2011 – v 9.00 hodin zaˇc´ın´a v katedr´ale – bohosluˇzby budou v obvykl´em na Petrovˇe Missa chrismatis, ponpoˇra´ dku tifik´aln´ı mˇse svat´a s obnovou knˇezˇ skych ´ slibu˚ a zˇ ehn´an´ım oleju˚ • 7.45 latinsk´a se zpˇevem chor´aln´ı – v 17.30 hodin bude v naˇsem scholy kostele slavena mˇse svat´a na • 9.00 se zpˇevem chr´amov´eho pam´atku Posledn´ı veˇceˇre sboru (A. Greˇcaninov: Missa – po skonˇcen´ı obˇradu˚ bude kosfestiva) tel otevˇren pro soukromou ado• 11.00 raci v Getsemansk´e zahradˇe“ do ” • veˇcer v 19.30 hodin 20.00 hodin – na konci kaˇzd´e mˇse svat´e bude Velky´ p´atek, 22. dubna 2011 tradiˇcn´ı zˇ ehn´an´ı pokrmu˚ – den pˇr´ısn´eho postu – rann´ı mˇse svat´a odpad´a Pondˇel´ı velikonoˇcn´ı, 25. dubna 2011 – v 15.00 hodin bude v naˇsem – bohosluˇzby budou podle kostele poboˇznost kˇr´ızˇ ov´e cesty obvykl´eho nedˇeln´ıho rozvrhu –v 17.30 hodin zaˇc´ınaj´ı velkop´ateˇcn´ı obˇrady (paˇsije, ˇ ˇ ım.-kat. farnost u sv. Tom´asˇ e v Brnˇe, Lidick´a 6, ´ SEK TOMA – Zpravodaj pˇri kostele sv. Tom´asˇ e v Brnˇe. Vyd´av´a R´ 602 00 Brno, 545 57 22 15, cˇ . uˇ ´ ctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/ P. Petr Vrbacky´ – far´arˇ , redakce: M. Vesel´a, J. Cyrusov´ a, M. Keprtov´a, D. Svoboda. Schr´anka pro el. pˇr´ıspˇevky: ´
[email protected], ostatn´ı pˇr´ıspˇevky pˇred´avejte kosteln´ıkovi. Vych´az´ı pro vnitˇrn´ı potˇrebu farnosti. ´ Uz´avˇerka pˇr´ısˇ t´ıho cˇ ´ısla 22. kvˇetna 2011. Nevyˇza´ dan´e pˇr´ıspˇevky nevrac´ıme. NEPRODEJNE.
