Motto: Neodpoutávejsenikdy od svýchsnů!

4 ZPRAVODAJ FARNOSTI ´ SˇE V BRNEˇ ˇ PRI KOSTELE sv. TOMA

Motto: Neodpouta´vej se nikdy od svy´ch snu˚! ” Kdyzˇ zmizı´, budesˇ da´l existovat, ale prˇestanesˇ zˇ´ıt.“ Mark Twain

´ vodnı´ slovo U O co byste si napsali Jezˇ´ısˇkovi? Mozˇna´ se nad touto ota´zkou pousmeˇjeme, nicme´neˇ odhle´dneme-li od technicke´ nemozˇnosti takove´ korespondence, vı´me, jaka´ nesplnitelna´“ prˇa´nı´ ” se skry´vajı´ v nasˇem srdci? Male´ deˇti s tı´m proble´m nemajı´. Jesˇteˇ nezatı´zˇeny zˇivotnı´mi zklama´nı´mi a hlavneˇ vystrˇ´ızliveˇnı´m ze sveˇta idea´lu˚ si prˇejı´ pod stromecˇek panenku cˇi bagr pra´veˇ tak samozrˇejmeˇ jako trˇeba mladsˇ´ıho bratrˇ´ıcˇka nebo chybeˇjı´cı´ho tatı´nka. Teprve pozdeˇji zacˇnou deˇti rozlisˇovat mezi idea´lem a iluzı´, ve svy´ch prˇa´nı´ch ROCˇNI´K XVII.

se zacˇnou drzˇet prˇi zemi – a prˇestanou by´t deˇtmi. Nenı´ ale jednou ze zna´mek deˇtstvı´ Bozˇ´ıho schopnost nezradit svoje idea´ly? A proto se nejen mu˚zˇeme, ale ma´me pta´t na tajne´ touhy nasˇeho srdce, zda jesˇteˇ jsme schopni zapomenout na tı´zˇi pomı´jive´ho lidstvı´ a povzne´st sve´ ocˇi nad horizont nasˇich kazˇdodennı´ch starostı´ . . . Ke´zˇ jsou na´m letosˇnı´ Va´noce prˇ´ılezˇitostı´ spatrˇit cosi, pro co jsme jindy uzˇ bohuzˇel slepı´! Va´sˇ fara´rˇ Petr Vrbacky´

12. prosince 2010

Informace Aktua´lnı´ deˇnı´ ve farnosti

• Financˇnı´ dary na opravy a provoz kostela, u ktery´ch budou da´rci zˇa´dat vzhledem k mozˇnosti danˇovy´ch u´lev prˇ´ıslusˇne´ doklady pro financˇnı´ u´rˇady cˇi u´cˇta´rny, je zapotrˇebı´ odeslat prˇevodem cˇi odevzdat v hotovosti do konce roku 2010. Pokud va´sˇ dar odesˇlete pomocı´ elektronicke´ho bankovnictvı´ na u´cˇet farnosti 2200030422/6800 k tomuto u´cˇelu zrˇ´ızeny´, obdrzˇ´ıte prˇ´ıslusˇne´ doklady automaticky zpracovane´ pocˇ´ıtacˇem. Jinak je trˇeba o jejich vystavenı´ osobneˇ pozˇa´dat na farˇe cˇi v sakristii.

• Betle´mske´ sveˇtlo bude prˇivezeno do brneˇnske´ katedra´ly v nedeˇli 12. prosince 2010 prˇi msˇi svate´ v 9.00 hodin. Pro vsˇechny za´jemce pak bude k dispozici prˇed katedra´lou azˇ do 11.00 hodin. V nasˇem kostele bude mozˇne´ si prˇevzı´t betle´mske´ sveˇtlo od pondeˇlı´ 13. prosince 2010 azˇ do Sˇteˇdre´ho dne prˇed nebo po skoncˇenı´ kazˇde´ bohosluzˇby, • Prosı´me ochotne´ farnı´ky, kterˇ´ı by prˇisˇli pomoci s hlı´da´nı´m kostela beˇna svı´cnu prˇed hlavnı´m olta´rˇem. hem doby, kdy je otevrˇen k prohlı´dce • Vy´roba va´nocˇnı´ch ozdob na strom betle´ma (viz da´le), aby se domluvili deˇtı´ bude probı´hat ve strˇedu 15. 12. s kostelnı´kem. 2010 od 16 hodin odpoledne v sakristii kostela. Zveme mensˇ´ı i veˇtsˇ´ı deˇti i je- • Lı´stky na farnı´ ples, jenzˇ se uskujich rodicˇe k u´cˇasti na prˇedva´nocˇnı´ch tecˇnı´ v sobotu 5. u´nora v Deˇlnicke´m domeˇ v Zˇidenicı´ch, bude mozˇno zaprˇ´ıprava´ch. koupit v sakristii u kostelnı´ka 4. nedeˇli • Zdobenı´ deˇtsky´ch stromecˇku˚ v kos- adventnı´ (19. 12.) a potom kazˇdou dalsˇ´ı tele se pak uskutecˇnı´ ve strˇedu 22. 12. nedeˇli, vzˇdy po msˇi svate´. 2010 po skoncˇenı´ deˇtske´ msˇe svate´. • Zmeˇny ve farnı´m zpravodaji. S Novy´m rokem prˇicha´zı´ i nova´ kontaktnı´ adresa pro zası´la´nı´ prˇ´ıspeˇvku˚ do Toma´sˇka. Pu˚vodnı´ adresa [email protected] prˇestane v dohledne´ dobeˇ platit. Pouzˇ´ıvejte prosı´m novou adresu: [email protected]

2

Zdobenı´ pernı´cˇku˚ Anketa

rozda´va´ da´rky na Va´noce Jezˇ´ısˇek a Mikula´sˇ na Mikula´sˇe. – Sv. Mikula´sˇ, tradicˇneˇ slaven v cˇesky´ch a moravsky´ch zemı´ch, protozˇe byl sˇteˇdry´ za sve´ho zˇivota, rozda´va´ da´rky deˇtem. Santa Claus slaven v Americe.

Letosˇnı´ zdobenı´ pernı´cˇku˚ bylo natolik tradicˇnı´, zˇe kromeˇ velke´ho podeˇkova´nı´ prˇedevsˇ´ım Anicˇce Vorˇ´ısˇkove´, (ktera´ jako • Procˇ jste prˇisˇli zdobit pernı´cˇky pro vzˇdy byla nejhlavneˇjsˇ´ı v mikula´sˇske´ dı´lneˇ), Mikula´sˇe? nenı´ trˇeba se rozepisovat o jeho pru˚beˇhu. – Aby meˇl radost, je to pro na´s za´Proto prˇina´sˇ´ıme vy´sledky male´ mikula´sˇske´ bava. ankety, ktera´ tam probeˇhla. Jejı´m impulzem – Aby nemeˇl Mikula´sˇ v nebi tolik bylo zjisˇteˇnı´, zˇe si mnozı´ lide´ naprosto pra´ce a aby meˇl radost. spojujı´ Mikula´sˇe se Santa Clausem a ne– Zvyk a za´bava. ´ cˇastnı´ci zdobenı´ vidı´ v nich zˇa´dny´ rozdı´l. U – Radost, za´bava, dobry´ pocit. pernı´cˇku˚ zvla´dli anketu skveˇle. – Protozˇe ty pernı´cˇky se pak rozdajı´ A nynı´ anketnı´ ota´zky a odpoveˇdi: deˇtem. • Jaky´ je rozdı´l mezi Mikula´sˇem – Pro radost. a Santa Clausem? – Protozˇe mi moc chutna´ poleva. Je – Minima´lneˇ ten, zˇe Santa Claus se to takova´ peˇkna´ tradice a kazˇdouctı´va´ v Americe a sv. Mikula´sˇ rocˇnı´ ochutna´vka polevy. ˇ u na´s – v CR. – Mikula´sˇ je skveˇly´ patron, ktery´ • Procˇ ma´ Mikula´sˇ berlu? – Na opı´ra´nı´ a je to symbol, zˇe byl skutecˇneˇ zˇil, chodı´ za na´mi 5. 12. biskup. Santa Clause si vymysleli lide´, nosı´ – Aby se o ni mohl opı´rat. Svaty´ deˇtem da´rky v jiny´ch zemı´ch. Benedikt ma´ taky berlu. Nosı´ ji – Sv. Mikula´sˇ je rea´lna´ historicka´ biskupove´. postava, Santa Claus je vymysˇleny´ – Byl to biskup – tedy biskupska´ deˇda. berla-symbol pasty´rˇske´ hole. – Mikula´sˇ rozna´sˇ´ı da´rky vecˇer 5. prosince a Santa Claus azˇ v noci Pozn. redakce: neda´vno na radiu Proglas v Barna 25. prosince. vı´nku vysveˇtloval Mons. Pavel Posa´d symboliku – Santa Claus je malej a kulatej. Mi- biskupske´-pasty´rˇske´ hole. Rovny´ konec byl na zaha´neˇnı´ vlku˚ a zakrouceny´ na vytazˇenı´ ovecˇky zapadle´ kula´sˇ je vysoky´ a hubeny´. trˇeba do strzˇe. – Santa Claus rozna´sˇ´ı da´rky v AmeJarka Cy´rusova´ rice a rozna´sˇ´ı je na Va´noce, u na´s

3

Vy´roba adventnı´ch veˇncu˚ S ela´nem novomanzˇelky a nadsˇenı´m z prvnı´ vlastnı´ doma´cnosti jsem se navzdory sve´ manua´lnı´ nesˇikovnosti rozhodla vyzdobit na´sˇ byt vlastnorucˇneˇ vyrobeny´m adventnı´m veˇncem. Pote´, co jsem prˇedem varovala Anicˇku Vorˇ´ısˇkovou, ktera´ mi prˇislı´bila vy´pomoc, jsem v sobotu prˇed 1. nedeˇlı´ adventnı´ zamı´rˇila na faru sv. Toma´sˇe. V mı´stnostech, ktere´ zna´m jen pohledem kava´renske´ho povalecˇe a prˇ´ılezˇitostne´ho pomahacˇe, se nacha´zely hromady veˇtvicˇek a spousta sˇikovny´ch maminek, babicˇek a slecˇen v plne´m soustrˇedeˇnı´ na pra´ci. Omotat korpus veˇte´vkami jsem zvla´dla s velkou poˇ eznı´cˇkove´ a Elisˇky mocı´ Anicˇky, Sasˇi R Dvorˇa´kove´, ktera´ ve sve´m prˇedsˇkolnı´m veˇku stihla za stejnou dobu jako ja´ jeden veˇnec, svı´cen a sezna´menı´ se vsˇemi okolo. Protozˇe uzˇ te´meˇrˇ utekla hodina (Anicˇcˇin cˇasovy´ odhad pra´ce pru˚meˇrneˇ sˇikovne´ho cˇloveˇka na jednom veˇnci), domnı´vala jsem se, zˇe napı´chat cˇtyrˇi svı´cˇky a dozdobit pa´r kousky ozdu˚bek bude na pa´r minut. Po chvı´li bezradne´ho prˇesˇlapova´nı´ nad vsˇemi nutny´mi ingrediencemi se meˇ nasˇteˇstı´ ujala Vı´t’a Mikesˇkova´, ktera´ vybrala zkusˇeny´m okem vhodnou kombinaci stuzˇek a ozdob k my´m cˇerveny´m svı´cˇka´m, a uka´zala mi, jak nava´zat peˇknou masˇlicˇku. Na´sledneˇ

4

tote´zˇ musela opakovat jesˇteˇ dvakra´t, takzˇe na´sˇ veˇnec zdobı´ trˇi masˇle kra´sne´ a uka´zkove´ a jedna pomacˇkana´ a odsta´vajı´cı´ (moje ,). Hveˇzdicˇky a orˇ´ısˇky vyzˇadovaly zvla´dnout pra´ci s lepicı´ pistolı´ – opeˇt s radami dobry´ch dusˇ´ı z okolı´ – a po hodineˇ a pu˚l pra´ce uzˇ se manzˇel zacˇal oba´vat, jestli jsem se neˇkde neztratila cˇi nezakecala. S dı´ky na vsˇechny strany a tota´lneˇ vycˇerpana´ jsem rychle opustila provoneˇny´ prostor fary a s hrdostı´ dovezla svu˚j veˇnec domu˚. Tı´mto se tedy omlouva´m vsˇem na´vsˇteˇva´m v dobeˇ adventnı´, zˇe na´sˇ veˇnec tak oka´zale vystavuji a vyzˇaduji slysˇet pochvalne´ zmı´nky o jeho kra´se ,. Veronika Veverka Papousˇkova´

Modlitebnı´ spolecˇenstvı´ ve cˇtvrtek komunita Emmanuel Chcete se spolecˇneˇ modlit a nema´te s ky´m? Touzˇ´ıte po prˇ´ımluvne´ modlitbeˇ? Ma´te v zameˇstna´nı´ nepravidelne´ sluzˇby a nemu˚zˇete navsˇteˇvovat pravidelna´ spolecˇenstvı´? Jste v Brneˇ prˇechodneˇ a hleda´te spolecˇenstvı´ modlitby? Neu´cˇastnili jste se dosud zˇa´dne´ho spolecˇenstvı´ a chcete zacˇ´ıt? Podobny´mi ota´zkami vytisˇteˇny´mi na maly´ch karticˇka´ch obcˇas zveme (a take´ i burcujeme) svatotoma´sˇske´ farnı´ky, aby prˇisˇli na modlitebnı´ cˇtvrtky

do prostor komunitnı´ho domu na Lidicke´ 24. Pozva´nı´ samozrˇejmeˇ neplatı´ jen pro farnı´ky u sv. Toma´sˇe, spolecˇenstvı´ je otevrˇeno pro vsˇechny, kterˇ´ı prˇijdou. A vı´te, zˇe prˇicha´zejı´? Jednak ti pravidelneˇjsˇ´ı u´cˇastnı´ci si prˇiva´dejı´ sve´ zna´me´ a jednak prˇicha´zı´ i mimobrneˇnsˇtı´, a to dı´ky pozva´nce, kterou ma´me na internetovy´ch stra´nka´ch. Toto otevrˇene´ spolecˇenstvı´ existuje vı´ce jak 10 let. Mimo male´ skupinky pravidelny´ch u´cˇastnı´ku˚ se s na´mi prˇisˇly modlit uzˇ desı´tky lidı´. Prˇisˇli trˇeba jen jedenkra´t cˇi vı´cekra´t, ale byli s na´mi ra´di a my s nimi. A zˇe se u´cˇastnı´ci strˇ´ıdajı´ nebo zˇe prˇicha´zejı´ sta´le novı´ – to ani moc nevadı´, jsme prˇece spolecˇenstvı´m otevrˇeny´m, otevrˇeny´m pro kazˇde´ho, kdo prˇijde. Du˚lezˇite´ je sejı´t se v Jezˇ´ısˇoveˇ jme´nu, nebot’je to prˇ´ılezˇitost prozˇ´ıvat Bozˇ´ı prˇ´ıtomnost mezi na´mi. Vzˇdyt’ je psa´no: kde jsou dva nebo trˇi ” shroma´zˇdeˇni ve jme´nu me´m, tam jsem ja´ uprostrˇed nich.“ (Mt 18, 20). A jak takova´ modlitba ve spolecˇenstvı´ vypada´? Modlı´me se nad Bozˇ´ım slovem. Je-li modlitba rozhovor s Bohem, necha´me nejdrˇ´ıve promluvit Jeho. Prˇecˇteme si u´ryvek z Pı´sma svate´ho – cˇasto je to z liturgicke´ho cˇtenı´ toho dne nebo z na´sledujı´cı´ nedeˇle. Toto Slovo je pro na´s vy´zvou k radostny´m chva´la´m a dı´ku˚m, ktere´ vyjadrˇujeme zpeˇvem a svy´mi slovy. Bozˇ´ı slovo na´m take´ ukazuje, jak se odchylujeme od Bozˇ´ıho za´kona, a to je du˚vod k prˇizna´nı´ nasˇ´ı hrˇ´ısˇnosti a k prosba´m

o smilova´nı´. Pak se modlı´me o Ducha svate´ho, aby na´s uzdravil a posı´lil, abychom doka´zali jednat podle Slova, ktere´ jsme ten vecˇer rozjı´mali. Po radostne´m prˇijetı´ Bozˇ´ıho slova se pak sveˇrˇujeme Pa´nu se svy´mi potrˇebami a prˇedkla´da´me prosby za druhe´ lidi, nynı´ vsˇak s veˇtsˇ´ı du˚veˇrou v Jezˇ´ısˇovo zaslı´benı´: shodnou-li se dva z va´s na zemi v prosbeˇ o jakoukoli veˇc, mu˚j nebesky´ Otec jim to ucˇinı´ (Mt 18,19). Uvedeny´ rˇa´d modlitby nenı´ nemeˇnny´, neˇkdy jsou chva´ly hlavnı´ na´plnı´ modlitby, jindy se veˇnuje vı´ce prostoru k nasloucha´nı´ a soucı´teˇnı´ nebo prˇ´ımluvny´m modlitba´m. Jednou za meˇsı´c se take´ modlı´me v komunitnı´ kapli prˇed vystaveny´m Eucharisticky´m Jezˇ´ısˇem – to se k na´m prˇipojujı´ i dalsˇ´ı cˇlenove´ komunity Emmanuel. Od letosˇnı´ho podzimu jsme zavedli novinku – po modlitbeˇ nad Bozˇ´ım slovem mı´va´me neˇkdy prˇ´ımluvnou modlitbu za prˇ´ıtomne´ u´cˇastnı´ky nebo biblicke´ zamysˇlenı´. Je pravda, zˇe je to nabı´dka cˇi sluzˇba spı´sˇe pravidelny´m u´cˇastnı´ku˚m modlitebnı´ch cˇtvrtku˚, ale modlitba nad Bozˇ´ım slovem je vzˇdy hlavnı´m programem vecˇera, takzˇe i na´hodny´ u´cˇastnı´k se mu˚zˇe modlit. Modlitebnı´ spolecˇenstvı´ ve cˇtvrtek je sice spolecˇenstvı´m otevrˇeny´m, ale protozˇe se kona´ v komunitnı´m domeˇ na Lidicke´ 24 v 1. poschodı´, nenı´ otevrˇeno“ cely´ vecˇer, ale pouze od ”

5

18.45 do 19.15 hod, a pak jsme ve skutecˇnosti spolecˇenstvı´m uzavrˇeny´m azˇ do 20.30, kdy se zpravidla rozcha´zı´me. Snazˇte se co nejcˇasteˇji scha´zet k dı´ku˚vzda´nı´m a k chva´le Bozˇ´ı. Kdyzˇ se cˇasteˇji scha´zı´te na tote´zˇ mı´sto, nicˇ´ı se satanova sı´la a svornost nasˇ´ı vı´ry odvracı´ za´hubu, kterou on pu˚sobı´ (Sv. Igna´c Antiosˇsky´). Nenı´ i toto du˚vodem, procˇ by se meˇli krˇest’ane´ scha´zet ve spolecˇenstvı´? A nakonec: Plodem spolecˇenstvı´ je radost z Hospodina. Ta se projevuje prˇedevsˇ´ım radostnou sluzˇbou, a to nejen v ra´mci spolecˇenstvı´, ale i ve farnosti, diece´zi cˇi na jiny´ch mı´stech v cı´rkvi. Kdybyste o letosˇnı´m adventu zaslechli vy´zvu k radosti z Hospodina, nezapomenˇte, zˇe jednou z mozˇny´ch cest je i modlitebnı´ spolecˇenstvı´ ve cˇtvrtek. Blizˇsˇ´ı informace zı´ska´te na www.emmanuel.cz

a prˇijal pozva´nı´ jı´t osobneˇ noveˇ jmenovany´m kardina´lu˚m poblahoprˇa´t. Deˇlo se tak v jinak neprˇ´ıstupny´ch prostora´ch Vatika´nu. A kdyzˇ uzˇ jsme si vysta´li frontu a sta´li prˇed muzˇi v purpuru od hlavy azˇ k pateˇ, dodal jsem si odvahu a na za´veˇr kraticˇke´ho setka´nı´, snad jako jediny´, vzˇdy pozˇa´dal o pozˇehna´nı´. Nikdy neodmı´tli. Papezˇova slova o sluzˇbeˇ vzali va´zˇneˇ. Stihl jsem to u sedmi kardina´lu˚. Pozˇehna´nı´ jsem prˇijı´mal od teˇch ctihodny´ch a moudry´ch muzˇu˚ nejen pro sebe, ale i pro kazˇdou sestru a bratra ve farnosti. ˇ ´ıma zdravı´ a i take´ zˇehna´ ZR Ivan Synek, ja´hen

Prof. Antonı´n Nedoma koopera´tor farnosti sv. Toma´sˇe v Brneˇ

A. Svoboda, komunita Emmanuel

Nezapomı´na´m na va´s Krite´riem velikosti a prima´tem podle Boha nenı´ panova´nı´, ale sluzˇba. Diakonie je za´kladnı´m za´konem ucˇednı´ka a krˇest’anske´ho spolecˇenstvı´ a da´va´ na´m tusˇit neˇco z Bozˇ´ı Vla´dy“. ” Tato slova pronesena´ Svaty´m otcem prˇi obrˇadu jmenova´nı´ novy´ch kardina´lu˚ meˇ natolik zaujala, zˇe jsem neodolal

6

Jisteˇ si jesˇteˇ hodneˇ svatotomsky´ch farnı´ku˚ pamatuje na vza´cne´ho kneˇze, patera Antonı´na Nedomu (da´le jen Antonı´n). Ten se narodil 5. 2. 1913 v Kova´rˇove´ jako jeden z peˇti deˇtı´ Josefa Nedomy a Julie, rozene´ Kincove´. Oba rodicˇe byli hluboce veˇrˇ´ıcı´ a sve´ deˇti vedli k pozna´va´nı´ Boha. Po ukoncˇenı´ obecne´ sˇkoly v Nedveˇdici studoval Antonı´n na gymna´ziu v Tisˇnoveˇ a pak na bohoslovecke´ fakulteˇ v Brneˇ. 5. cˇervence 1937 byl v Brneˇ vysveˇcen na kneˇze a ty´zˇ den odpoledneˇ byl uvı´ta´n v kostele v Nedveˇdici, spolecˇneˇ se

svy´m prˇ´ıtelem a kolegou P. Frantisˇkem Kanˇou, slavnostnı´m Te Deem“. V obci ” Kova´rˇova´ mu spoluobcˇane´ postavili slavobra´nu a pan Kotla´n mu jme´nem vsˇech prˇedal sˇtolu jako upomı´nku na tento slavny´ den.

K primicˇnı´ msˇi sv. dne 11. cˇervence byl doprova´zen druzˇicˇkami. Potom byla v rodne´m domeˇ pro vsˇechny kneˇze, bohoslovce a spoluobcˇany prˇipravena hostina. Pro tento u´cˇel musela by´t upravena cˇa´st stodoly rodne´ho domu. Vecˇer pak byla mı´stnı´mi ochotnı´ky, na pocˇet novosveˇcence, sehra´na

divadelnı´ hra, kterou rezˇ´ıroval pan katecheta Moravec. Antonı´n pak pu˚sobil jako kaplan v Bystrˇici nad Pernsˇtejnem, potom v Brneˇ-Kra´loveˇ Poli, kde zı´skal profesuru a da´le byl dlouha´ le´ta koopera´torem u sv. Toma´sˇe. V brneˇnsky´ch sˇkola´ch byl oblı´beny´m ucˇitelem na´bozˇenstvı´. V kostele sv. Toma´sˇe se po II. vatika´nske´m koncilu zaslouzˇil o realizaci liturgicky´ch zmeˇn. Tyto se prˇedem probı´raly s Cˇeslavem Novotny´m, Ludvı´kem Kolkem, Josefem Kola´cˇkem a dalsˇ´ımi. Deˇkan Frantisˇek Kulha´nek naprˇ´ıklad prˇemy´sˇlel nad podobou strˇednı´ho olta´rˇe. Zde Antonı´n navrhl vyuzˇ´ıt abak, stolek, ktery´ byl umı´steˇn na boku u hlavnı´ho olta´rˇe a slouzˇil na odlozˇenı´ a prˇ´ıpravu bohosluzˇebny´ch prˇedmeˇtu˚. Ten se po mensˇ´ı u´praveˇ skutecˇneˇ stal strˇednı´m olta´rˇem kostela sv. Toma´sˇe a je jı´m doposud. Take´ bohoslovci vyhleda´vali Antonı´na, poskytoval jim cenne´ rady pro jejich budoucı´ kneˇzˇsky´ zˇivot. Antonı´n byl vysoke´ho vzru˚stu a ra´d sportoval, v dobeˇ svy´ch studiı´ byl naprˇ´ıklad prˇebornı´kem v hodu diskem. Cˇasto podnikal vy´lety, a to nejen do okolı´ Brna. Se sprˇa´teleny´mi rodinami automobilem navsˇtı´vil naprˇ´ıklad Muteˇnice, Klokoty u Ta´bora, Svatou Horu u Prˇ´ıbrami atd. Antonı´na si velmi oblı´bil maly´ Frantisˇek Blaha (ten se pozdeˇji stal kneˇzem a nynı´ je provincia´lem salesia´nu˚), ktery´ prˇi delsˇ´ıch cesta´ch automobilem spa´val

7

oprˇeny´ o neˇj. Antonı´n byl vyhleda´vany´m zpoveˇdnı´kem a vy´borny´m kazatelem. Na kazˇde´ ka´za´nı´ se pecˇliveˇ prˇipravoval, za´znamy jeho prˇ´ıprav jesˇteˇ nynı´ mohou slouzˇit jako podklad pro ka´za´nı´ kneˇzˇ´ı nasˇ´ı diece´ze. Meˇl velmi dobrou fotografickou pameˇt’, v pru˚beˇhu ka´za´nı´ ho vsˇak rusˇily cizı´ zvuky. Pokud se z teˇchto du˚vodu˚ nemohl na ka´za´nı´ soustrˇedit, vyzval trˇeba matku, aby s placˇ´ıcı´m cˇi zlobı´cı´m dı´teˇtem na dobu ka´za´nı´ kostel opustila. Byly vsˇak zna´my i prˇ´ıpady neˇktery´ch sˇkodoliby´ch farnı´ku˚, kterˇ´ı pra´veˇ proto s maly´mi deˇtmi chodili na ty msˇe svate´, jezˇ slouzˇil pra´veˇ tento kneˇz. Antonı´n meˇl hodneˇ prˇa´tel, s neˇktery´mi ra´d vypil sklenicˇku dobre´ho moku. Jednou se ve slı´benou dennı´ dobu nevra´til domu˚ jeden svatotomsky´ farnı´k, otec rodiny. Jeho manzˇelka o neˇj meˇla starost a telefonovala svy´m zna´my´m. Zavolala take´ na faru, kde se k telefonu dostal Antonı´n. U neˇj se pra´veˇ jejı´ manzˇel zdrzˇel. Manzˇelka hned sve´mu muzˇi telefonicky vycˇinˇila. Prˇitom zaslechla Antonı´novu pozna´mku: Zlaty´ celiba´t“. ” Velmi ra´d navsˇteˇvoval sve´ rodisˇteˇ, sve´ prˇ´ıbuzne´ a prˇa´tele v Kova´rˇove´, Nedveˇdici a v okolı´. O pra´zdnina´ch poma´hal rodicˇu˚m prˇi polnı´ch pracı´ch. Po zˇnı´ch chodı´val na pole a sbı´ral tam zbyle´ kla´sky obilı´ pro posˇtovnı´ holuby. Ra´d poby´val v prˇ´ırodeˇ, jeho konı´cˇkem byla myslivost. Obzvla´sˇt’ra´d pytlacˇil“ ” zajı´ce. Nemeˇl vsˇak ra´d kveˇty primulı´,

8

jejich vu˚neˇ u neˇj vyvola´vala alergii. Toto dobrˇe veˇdeˇla panı´ Marie Turecˇkova´, ktera´ se starala (a stara´ jesˇteˇ nynı´) nejen o kveˇtinovou vy´zdobu olta´rˇu˚, ale i o liturgicka´ roucha. S pe´cˇ´ı o civilnı´ sˇaty a s administrativou poma´hala Antonı´novi panı´ Marie Kocˇa´rova´. Ta byla profesı´ zdravotnı´ sestra, a tak mu poma´hala i prˇi jeho poslednı´ nemoci. Na farˇe se o snı´daneˇ a obeˇdy pro kneˇze, neˇkdy i o jejich oblecˇenı´, starala sestra pana deˇkana Kulha´nka. Po jejı´ smrti pak svatotomsˇtı´ kneˇzˇ´ı jizˇ takovou pe´cˇi nikdy nemeˇli.

Prˇi pobytu ve sve´m rodisˇti slouzˇ´ıval Antonı´n msˇe svate´ v kaplicˇce obce Kova´rˇova´, pozdeˇji i ve sve´m rodne´m

domeˇ. Jeho bohosluzˇby navsˇteˇvovali veˇrˇ´ıcı´ z sˇiroke´ho okolı´. Antonı´n zemrˇel dne 19. za´rˇ´ı 1981 ve veˇku 68 let po kra´tke´ a teˇzˇke´ nemoci v nemocnici v Nove´m Meˇsteˇ. Je pohrˇben v hrobeˇ svy´ch rodicˇu˚ na hrˇbitoveˇ v Nedveˇdici. Pohrˇeb se konal 24. za´rˇ´ı a byl manifestacı´ u´cty a la´sky, kterou za sve´ho zˇivota zı´skal mezi veˇrˇ´ıcı´mi, zvla´sˇteˇ mezi svy´mi zˇa´ky. Na pohrˇbu bylo neˇkolik desı´tek kneˇzˇ´ı, bohoslovcu˚ a ministrantu˚ jak z blı´zke´ho okolı´, tak i z Brna. Vsˇichni u´cˇastnı´ci se do kostela v Nedveˇdici nedostali a stejneˇ pak ani na hrˇbitov. Po smrti Antonı´na prˇijeli prˇ´ıbuznı´ na faru kostela sv. Toma´sˇe do Brna, kde jim pan deˇkan Kulha´nek prˇedal za´veˇt’a pozu˚stalost pana profesora. Prˇ´ıtomen zde byl i Alois Neˇmec, redaktor brneˇnske´ televize. O Antonı´novi jsme od jeho neterˇe Julie Nedomove´ zı´skali du˚lezˇite´ informace, fotografie i mnozˇstvı´ slozˇek pı´semny´ch prˇ´ıprav na ka´za´nı´. Panı´ Nedomova´ zˇije v rodne´m domku Antonı´na v Kova´rˇove´. Tato mala´ malebna´ vesnicˇka lezˇ´ı jizˇ na Cˇeskomoravske´ vysocˇineˇ. Na dvou mramorovy´ch krˇ´ızˇ´ıch v obci jsou na´pisy:

Stu˚j synu mu˚j, stu˚j dcero ma´! Kam pak teˇ vede cesta tva´? Vsˇtip naprˇed v srdce obraz mu˚j a sˇt’asten bude zˇivot tvu˚j.

Pozdraven bud’ krˇ´ızˇi svaty´! O´ jak kra´sny´ je tvu˚j kmen. Za´rˇit budesˇ na obloze, azˇ Pa´n prˇijde v soudny´ den. O smrti Antonı´na se mohli neˇco dozveˇdeˇt take´ farnı´ci a na´vsˇteˇvnı´ci kostela sv. Jakuba. Zde do chra´move´ prˇedsı´neˇ zhotovil vy´veˇsku jezuitsky´ frater Joch (jizˇ zemrˇel a je pohrˇben v hrobce jezuitske´ho kostela). Ten byl autorem veˇtsˇ´ıho mnozˇstvı´ vy´veˇsek v mnoha farnostech brneˇnske´ diece´ze. Vy´veˇska u sv. Jakuba k u´mrtı´ otce Nedomy meˇla po leve´ straneˇ krˇ´ızˇ a obsahovala tento text: Veˇcˇny´ Velekneˇz – Jezˇ´ısˇ ” Kristus povolal k sve´mu nebeske´mu olta´rˇi veˇrne´ho sluzˇebnı´ka pozemske´ho olta´rˇe kneˇze – profesora P. Antonı´na Nedomu, dlouholete´ho koopera´tora u sv. Toma´sˇe. Skla´nı´me se prˇed tajemny´m u´radkem Bozˇ´ım, jenzˇ v krajnı´m nedostatku deˇlnı´ku˚ na vinici cı´rkve odvola´va´ ty, za neˇzˇ nenı´ na´hrada. Vyslovujeme bratrskou u´cˇast s farnostı´ sv. Toma´sˇe v jejı´m za´rmutku nad bolestnou ztra´tou a prosı´me nebeske´ho Hospoda´rˇe, aby se te´to vinice milostiveˇ ujal – k sla´veˇ sve´ho jme´na a k spa´se tolikery´ch dusˇ´ı. Pane, uved’ nasˇeho zemrˇele´ho bratra do jasu sve´ho sveˇtla a veˇcˇne´ sla´vy.“ Vzpomı´nky pameˇtnı´ku˚ zaznamenal PhDr. Jan Weinberger

9

jednoho biblicke´ho mı´sta za druhy´m, ny´brzˇ v pozvolne´m pronika´nı´ do bibNabı´dka pouteˇ licke´ krajiny, do geografie Bozˇ´ı cesty s cˇloveˇkem. Z pousˇteˇ staroza´konnı´ch Milı´ spolufarnı´ci, proroku˚ prˇes Betle´m a Galileu dorazı´ ra´da bych va´s informovala o velmi u´cˇastnı´ci cesty v pa´tek odpoledne do zajı´mave´ nabı´dce pouteˇ do Svate´ zemeˇ Jeruzale´ma, aby na mı´steˇ prozˇili sve´ (nejen) pro farnı´ky od sv. Toma´sˇe pro osobnı´ Velikonoce. prˇ´ısˇtı´ rok (22. – 31. 10. 2011). AbsolvoS prˇa´nı´m vsˇeho dobre´ho vala jsem tuto duchovnı´ a pozna´vacı´ Alena Sˇama´nkova´ cestu, kterou porˇa´dala CK Petr Krˇ´ızˇek pro Cˇeskou krˇest’anskou akademii letos v te´meˇrˇ stejne´m termı´nu, a jsem Slovo nemocny´m tak nadsˇena´, zˇe s radostı´ podobnou cestu nabı´zı´m da´l. Cesta by se mohla uskutecˇnit, pokud se podarˇ´ı da´t do. . . jako i my odpousˇtı´me teˇm, hromady skupinu minima´lneˇ 30 lidı´ ” (nabı´zı´m te´zˇ farnı´ku˚m od sv. Jakuba); kterˇ´ı se provinili proti na´m.“ Mt 6, 12 skupinu potom mohou doplnit jesˇteˇ jednotlivı´ za´jemci, azˇ bude termı´n pro Nenı´ cˇloveˇk, ktery´ by mohl prohla´konkre´tnı´ skupinu zverˇejneˇn na webu sit, zˇe mu nikdo nikdy neublı´zˇil. Kazˇdy´ www.ckkrizek.cz. si uveˇdomuje, zˇe mu bylo v zˇivoteˇ Blizˇsˇ´ı informace: ukrˇivdeˇno, zˇe ho neˇkdo zranil slovem e-mail: [email protected] nebo skutkem. A na takove´ zraneˇnı´ mobil: 777 243 757 jsou zvla´sˇt’citlivı´ nemocnı´ a starˇ´ı lide´, Charakteristika cesty: Duchovnı´ a po- kterˇ´ı by´vajı´ dlouhe´ hodiny sami a kterˇ´ı zna´vacı´ cesta do Izraele – desetidennı´ se sta´le vracı´ k tomu, co prozˇili. Vı´c se cesta po stopa´ch Jezˇ´ısˇe z Judske´ pousˇteˇ vracı´ k tomu, co bylo bolestne´ a na co do Jeruzale´ma. Jedna´ se o duchovnı´ vzpomı´najı´ uzˇ trˇeba mnoho roku˚. Jedina´ cesta, jak se zbavit takovy´ch cestu, jejı´mzˇ cı´lem je poznat a zazˇ´ıt zemi spojenou s deˇjinami zˇidovske´ho bolestny´ch vzpomı´nek, spocˇ´ıva´ v odna´roda, zˇivotem Jezˇ´ısˇe Krista a pu˚so- pusˇteˇnı´ tomu, kdo zraneˇnı´ zpu˚sobil. benı´m prvotnı´ cı´rkve. Setka´nı´ s pa´ty´m Nenı´ to snadne´, ale je to nutne´ a jisteˇ evangeliem – jak Svatou zemi ozna- u´cˇinne´, protozˇe odpusˇteˇnı´ prˇinese do cˇuje i Benedikt XVI. – lze uskutecˇnit dusˇe pokoj a spokojenost. Odpusˇteˇnı´ je ru˚zny´m zpu˚sobem. Zpu˚sob te´to cesty veˇcı´ rozumu a svobodne´ vu˚le. Cˇloveˇk nespocˇ´ıva´ v uspeˇchany´ch na´vsˇteˇva´ch musı´ chtı´t odpustit to, cˇ´ım mu bylo

10

ublı´zˇeno, a zapomenout na prˇedmeˇt krˇivdy. Kazˇdy´, kdo se na sebe dı´va´ spravedliveˇ, si uveˇdomuje, zˇe i on sa´m zranil druhe´ lidi. Neˇkdy neu´myslneˇ, neopatrnostı´ a nedomysˇlenı´m du˚sledku˚ sve´ho jedna´nı´. I takove´ jedna´nı´ mu˚zˇe druhe´ho cˇloveˇka hluboce zranit. Kazˇdy´ z na´s vsˇak chce, aby mu lide´ odpustili vsˇechno, cˇ´ım je zranil, a jednali s nı´m tak, jako kdyby k nicˇemu sˇpatne´mu nedosˇlo. Kdyzˇ chceme takove´ jedna´nı´ od druhy´ch lidı´, musı´me jednat stejneˇ a dokonale odpousˇteˇt druhy´m vsˇechno, cˇ´ım na´s zranili. Tı´m, zˇe prˇerusˇ´ıme rˇeteˇz vza´jemne´ho ublizˇova´nı´, prˇerusˇ´ıme zlo a zabra´nı´me jeho sˇ´ırˇenı´ ve spolecˇnosti. Ma´me si cˇasto uveˇdomovat, zˇe kdyzˇ se modlı´me Otcˇe na´sˇ, vyslovujeme prosbu, aby na´m Bu˚h odpustil tak, jak my odpousˇtı´me druhy´m lidem. Plyne z toho, zˇe kdyzˇ neodpousˇtı´me, nemu˚zˇeme cˇekat odpusˇteˇnı´. Kdyzˇ se kriticky a objektivneˇ podı´va´me na to, cˇ´ım na´m bylo ublı´zˇeno, uveˇdomı´me si, zˇe podstata toho, cˇ´ım na´m bylo ublı´zˇeno, je nepatrna´, zˇe v cele´ za´lezˇitosti hra´la roli nasˇe py´cha a nasˇe urazˇena´ jesˇitnost. Toto pozna´nı´ na´s mu˚zˇe ve´st k rozhodnutı´ dokonale odpustit tomu, kdo na´m ublı´zˇil, zapomenout na to a obnovit norma´lnı´ vztah k tomuto cˇloveˇku. Nenı´ to snadne´, ale je to nutne´, kdyzˇ chceme mı´t ve sve´ dusˇi klid a skutecˇny´ pokoj. To jsou hodnoty, ktere´ stojı´ za prˇemozˇenı´ nasˇ´ı

py´chy a urazˇene´ jesˇitnosti. Mu˚zˇeme si take´ uveˇdomit, zˇe nevı´me, kolik prˇ´ılezˇitostı´ budeme mı´t v budoucnosti, nevı´me, jake´ budou okolnosti. Cˇ´ım drˇ´ıve srovna´me vsˇechno, co narusˇuje na´sˇ vztah k lidem, tı´m budeme ve sve´ dusˇi spokojeneˇjsˇ´ı a vyrovnaneˇjsˇ´ı. Kdyzˇ budeme mı´t dobrou vu˚li, Bu˚h na´m usnadnı´ vsˇechno, co se na´m bude zda´t teˇzˇke´, a ovlivnı´ nejen na´s, ale i toho, s ky´m budeme jednat. o. J. Sˇik

Z farnı´ charity . . . NEB ADVENTU JE UZˇ NAKRA´TKU . . . Va´zˇenı´ prˇa´tele´, dovolujeme si opakovat nasˇe informace a prosby z minule´ho cˇ´ısla Toma´sˇka (cˇ. 3) a nava´zat na neˇ. Prosı´me o pomoc, tedy o prˇ´ıspeˇvky (cukrovı´, ovoce, orˇechy) do va´nocˇnı´ch nadı´lek. Je to v nasˇem kostele uzˇ tradice – od roku 1993. Mu˚zˇete vsˇe nosit a prˇeda´vat v sakristii od soboty 18. 12. do u´tery´ 21. 12. prˇed a po rannı´ nebo vecˇernı´ msˇi svate´. Nejpozdeˇji pak ve strˇedu 22. 12. po rannı´ msˇi svate´ do 8.30. Ve strˇedu dopoledne budeme cukrovı´ a ovoce trˇ´ıdit, rozdeˇlovat do krabic a sa´cˇku˚ a pak rozva´zˇet. Va´nocˇnı´ nadı´lky jsou prˇijı´ma´ny s velkou radostı´, prˇispı´vajı´ k va´nocˇnı´ atmosfe´rˇe a posilujı´ nasˇe farnı´ spolecˇenstvı´. Pa´n

11

Bu˚h zaplat’ za vsˇe, co na´m prˇinesete. PENI´ZE AZˇ NA POSLEDNI´M MI´STEˇ Prˇijmeˇte dı´ky od vsˇech obdarovany´ch Dı´ky financˇnı´m prˇ´ıspeˇvku˚m nasˇich i od farnı´ charity. farnı´ku˚ jsme mohli v meˇsı´ci listopadu zaslat penı´ze na na´sledujı´cı´ u´cˇely. MY TRˇI KRA´LOVE´ JDEME K VA´M . . . Misijnı´ banka ubozˇa´ku˚ na 2 000 Kcˇ Katolicka´ charita Cˇeska´ republika hloubenı´ studnı´ v Tanza´organizuje opeˇt Trˇ´ıkra´lovou sbı´rku, nii ktera´ zacˇne 2. 1. 2011 zˇehna´nı´m kolednı´ku˚ na Petroveˇ prˇi msˇi svate´ ve 14.30 Sdruzˇenı´ peˇstounsky´ch 3 000 Kcˇ hodin. Msˇi svatou bude slouzˇit otec rodin — Du˚m na pu˚li biskup Vojteˇch Cikrle. Trˇ´ıcˇlenne´ sku- cesty pinky kolednı´ku˚, vybavene´ zapecˇe- Likvidace lepry -– le´ky 3 000 Kcˇ teˇny´mi pokladnicˇkami a pru˚kazkami pro malomocne´ (oboje bude oznacˇeno znakem charity), MILES JESU — na pomoc 2 000 Kcˇ budou koledovat ve meˇsteˇ na mı´stech, deˇtem ulice v Rusku a v jikde se pohybuje veˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ lidı´, ny´ch zemı´ch Pro Oblastnı´ charitu Brno, tedy na na´meˇstı´ch, u supermarketu˚ ˇ apod. (Pozor na falesˇne´ kolednı´ky!!!) Zizˇkova 3 Budou chodit i po domech, a to spı´sˇe • Dennı´ centrum pro bez- 3 500 Kcˇ v okrajovy´ch cˇa´stech meˇsta, kde je domovce nadeˇje, zˇe budou do domu prˇijati. • Chra´neˇne´ bydlenı´ na 3 500 Kcˇ V nasˇem kostele bude, tak jako v minu- Gorke´ho ulici ly´ch letech, vyhrazena pro Trˇ´ıkra´lovou Teˇmito dary jsme dosa´hli te´meˇrˇ dna sbı´rku pokladnicˇka vzadu v kostele. nasˇich financı´. Veˇrˇ´ıme, zˇe na´m budete Penı´ze, ktere´ tam da´te od 1. 1. 2011 i nada´le prˇispı´vat. Vsˇem va´m da´rcu˚m do 15. 1. 2011, odevzda´me na Oblastnı´ uprˇ´ımne´ Pa´n Bu˚h zaplat’! chariteˇ, Zˇizˇkova 3, Brno. Vybrane´ peDo blı´zˇ´ıcı´ch se Va´noc vsˇem prˇejeme nı´ze budou pouzˇity z veˇtsˇ´ı cˇa´sti pro a vyprosˇujeme radost a pokoj v srdci projekty mı´stnı´ Oblastnı´ charity. Velke´ i ve vasˇem rodinne´m spolecˇenstvı´, deˇdı´ky vsˇem, kdo se zapojı´ a prˇispeˇjı´. tem hodneˇ la´sky a rozza´rˇene´ ocˇi nad Trˇ´ıkra´lovy´ koncert pro kolednı´ky da´rky pod va´nocˇnı´m stromkem. A do se uskutecˇnı´ 2. 1. 2011 v Meˇstske´m nove´ho roku 2011 jesˇteˇ navı´c pevne´ divadle v 17.30 a bude vysı´la´n na CˇT1. zdravı´ a Bozˇ´ı pozˇehna´nı´. Dobrovolnı´ci farnı´ charity

12

Va´nocˇnı´ cukrovı´ Venku mrzlo tak, zˇe i havrani byli radeˇji neˇkde zalezlı´, jenom lide´ speˇchali za svy´mi obvykly´mi za´lezˇitostmi jako by se nechumelilo. Sˇteˇpa´n na sebe hodil bundu, meˇl uzˇ zpozˇdeˇnı´ a chteˇl dodrzˇet svu˚j dennı´ pla´n v posilovneˇ, aby mu svaly opravdu naby´valy, jak si prˇedstavoval. V mysˇlenka´ch uzˇ cvicˇil, a tak jen rychle zavrˇel pootevrˇene´ dverˇe balkonu – jesˇteˇ, zˇe si jich vsˇiml, byt by byl zbytecˇneˇ vymrzly´ – zavolal: Ahoj!“ na ma´mu do kuchyneˇ, kde ” pekla cukrovı´, a rˇ´ıtil se ven. Za chvı´li byl v posilovneˇ. Ma´ma poveˇsila na balkoneˇ pra´dlo, meˇla hodneˇ napilno, aby se jı´ cukrovı´ v troubeˇ neprˇipa´lilo, a take´ jı´ byla porˇa´dna´ zima. Prokrˇehla´ strcˇila do dverˇ´ı balkonu, ale ty se ani nepohnuly. Nemohla tomu chvı´li uveˇrˇit. Va´zˇneˇ se nedostane dovnitrˇ? Razantneˇ zabouchala na dverˇe, ale nikdo neprˇisˇel. Dosˇlo jı´, zˇe Sˇteˇpa´n je uzˇ asi prycˇ. Rychle spolkla vsˇe, co jı´ v te´to chvı´li k cele´ za´lezˇitosti napadlo, obzvla´sˇt’ kdyzˇ k nı´ dospeˇla i prˇes zavrˇene´ dverˇe vu˚neˇ“ pa´lı´cı´ho se ” cukrovı´. Co ted’? Ocˇi jı´ padly na lesˇenı´ na domeˇ. To by snad sˇlo. Hbiteˇ slezla dolu˚ za neusta´le´ modlitby k andeˇlu stra´zˇne´mu. Jenzˇe do domu se nedostane, klı´cˇe pochopitelneˇ nema´. Snad ” bude Toma´sˇ doma,“ pomyslela si a speˇchala ke Sˇteˇpa´novu kamara´dovi. Nasˇteˇstı´ byl doma a hned Sˇteˇpa´novi

zatelefonoval. Ten bleskem prˇibeˇhl, cely´ zkrousˇeny´. Mami, mneˇ je to fakt ” moc lı´to, neudeˇlal jsem to schva´lneˇ,“ omlouval se, kdyzˇ vynda´val z trouby zcˇernale´ cukrovı´. Ma´ma, jesˇteˇ trochu nabrousˇena´, se zeptala: A vı´sˇ, jak vy” pada´ u´cˇinna´ lı´tost?“ Sˇteˇpa´n si povzdychl a hlavou mu leteˇlo: Tak co ” ted’ prˇijde?“ Tak, zˇe se mnou zı´tra ” napecˇesˇ nove´ cukrovı´!“ pokracˇovala ´ , mami?“ zdeˇsil se Sˇteˇpa´n. ma´ma. JA ” Pe´ct cukrovı´ prˇece nenı´ pra´ce pro ” kulturisty !“ Ma´ma jen vy´znamneˇ nadzdvihla obocˇ´ı: Nevadı´, letos se bez ” cukrovı´ obejdeme.“ Sˇteˇpa´n rezignoval: Dobra´, zı´tra se mnou pocˇ´ıtej.“ ” Ma´ma se vesele usma´la: Neboj, stih” nesˇ i posilovnu.“ Jarka Cy´rusova´

13

Pro bystre´ hlavy PRO NEJMENSˇI´ Spoj body od 1 do 62. Obra´zek si dokresli a vybarvi podle vlastnı´ fantazie.

14

PRO STARSˇI´ Va´noce jsou opravdu veliky´mi sva´tky. Zacˇ´ınajı´ 25. prosince slavnostı´ Narozenı´ Pa´neˇ. Stary´m cˇesky´m jme´nem se jı´ rˇ´ıka´ . Ale prvnı´ sva´tecˇnı´ chvı´lı´ je Sˇteˇdry´ vecˇer, 24. prosince. Ke krˇest’ansky´m slavnostem totizˇ vzˇdycky patrˇ´ı uzˇ prˇedchozı´ vecˇer. Va´nocˇnı´ doba pak trva´ skoro trˇi ty´dny – do sva´tku Krˇtu Pa´neˇ, ktery´ je v nedeˇli po 6. lednu.

Klı´cˇ:

prˇipravila: Kla´ra Sˇpunt Zelinkova´

Va´nocˇnı´ Temny´ cˇas je skoro prycˇ Klı´cˇovou dı´rkou adventu zasouva´me klı´cˇ a sˇteˇrbinou rasˇ´ı klı´cˇek Pak ve svitu svı´cˇek cˇeka´nı´ odletı´ Pojd’me se poklonit dı´teˇti Radovan Vorˇ´ısˇek

15

Va´noce 2010 a Novy´ rok 2011 ve farnosti u kostela sv. Toma´sˇe v Brneˇ

• Prˇı´lezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´ bude v nasˇem kostele od pondeˇlı´ 20. 12. 2010 do cˇtvrtka 23. 12. 2010 vzˇdy od 14 do 18.30 hodin. Kromeˇ toho se pravidelneˇ zpovı´da´ take´ beˇhem bohosluzˇeb. Prosı´me, prˇijmeˇte prˇedva´nocˇnı´ sva´tost smı´rˇenı´ vcˇas. Na Sˇteˇdry´ den prˇi odpolednı´ deˇtske´ msˇi ani beˇhem pu˚lnocˇnı´ msˇe se nezpovı´da´. • Spolecˇne´ udeˇlova´nı´ sva´tosti nemocny´ch bude v pa´tek 17. 12. 2010 prˇi vecˇernı´ msˇi svate´ v 17.30 hodin. Nenı´ trˇeba se hla´sit prˇedem. Kromeˇ toho kneˇzˇ´ı take´ ra´di podle svy´ch mozˇnostı´ poslouzˇ´ı nemocny´m, kterˇ´ı do kostela nemohou. Na´vsˇteˇvu je trˇeba vcˇas dohodnout na farˇe cˇi v sakristii.

PORˇAD BOHOSLUZˇEB 24. 12. 2010 – Sˇteˇdry´ den ⋄ pravidelna´ modlitba brevia´rˇe v 6.30, poslednı´ rora´tnı´ msˇe svata´ v 7.00 hodin ⋄ odpoledne v 16.00 hodin va´nocˇnı´ msˇe pro deˇti (se zpeˇvem deˇtske´ scholy) ⋄ ve 24.00 hodin tradicˇnı´ pu˚lnocˇnı´ msˇe svata´ (J. J. Ryba -– Cˇeska´ msˇe va´nocˇnı´ Hej, mistrˇe!“) ” 25. 12. 2010 – Slavnost Narozenı´ Pa´neˇ (Hod Bozˇı´ va´nocˇnı´) ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 latinska´ se zpeˇvem Svatotomske´ chora´lnı´ scholy, v 9.00 se zpeˇvem chra´move´ho sboru Jolly

Singers (Va´nocˇnı´ pastorely pro so´la, sbor a orchestr), v 11.00 a vecˇer v 19.30 hodin ⋄ od 14 do 18 hodin bude kostel otevrˇen pro na´vsˇteˇvu u jeslicˇek 26. 12. 2010 – sva´tek Svate´ Rodiny ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 (latinska´), 9.00, 11.00 a vecˇer v 19.30 hodin ⋄ prˇi msˇi svate´ v 9.00 hodin se udeˇluje tradicˇnı´ pozˇehna´nı´ manzˇelu˚m ⋄ od 14 do 18 hodin bude kostel otevrˇen k na´vsˇteˇveˇ u jeslicˇek 31. 12. 2010 – sv. Silvestra (poslednı´ den obcˇanske´ho roku) ⋄ pravidelna´ modlitba brevia´rˇe v 6.30, rannı´ msˇe svata´ v 7.00 hodin ⋄ odpoledne v 16.00 hodin msˇe svata´ na podeˇkova´nı´ za uplynuly´ rok spojena´ s prˇehledem zˇivota a hospodarˇenı´ farnosti v roce 2010 ⋄ vecˇernı´ msˇe svata´ odpada´ 1. 1. 2011 – slavnost Matky Bozˇı´ Panny Marie (obcˇansky´ Novy´ rok) ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 (latinska´), 9.00, 11.00 a vecˇer 19.30 hodin

ˇ ´ım.-kat. farnost u sv. Toma´sˇe v Brneˇ, Lidicka´ 6, ´ SˇEK – Zpravodaj prˇi kostele sv. Toma´sˇe v Brneˇ. Vyda´va´ R TOMA 602 00 Brno,  545 57 22 15, cˇ. u´cˇtu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/ P. Petr Vrbacky´ – fara´rˇ, redakce: M. Vesela´, J. Cy´rusova´, M. Svobodova´, D. Svoboda. Schra´nka pro el. prˇ´ıspeˇvky: [email protected], ostatnı´ prˇ´ıspeˇvky prˇeda´vejte kostelnı´kovi. Vycha´zı´ pro vnitrˇnı´ potrˇebu farnosti. Nevyzˇa´dane´ prˇ´ıspeˇvky nevracı´me. NEPRODEJNE´. Uza´veˇrka prˇ´ısˇtı´ho cˇ´ısla 16. ledna 2011.