MOTOSKIJÖRING V ROKYTNICI

RONÍK 19

z ÍSLO 2

z ÚNOR 2009

z CENA 6,- K

MOTOSKIJÖRING V ROKYTNICI V nedli 25.1.2009 se v našem mst opt uskutenila akce, která nenechala klidným velké množství obyvatel. Po pár letech se zde opt uskutenil dramatický závod velmi odvážných lidí, a sice závod lyža tažených motokrosovou motorkou, sport, který je v souasné dob doménou jezdc pedevším z našeho regionu. Poadatelství se ujal rokytnický Automotoklub a nutno podotknout, že se vší grácií a zkušeností. Drahnou dobu, vlastn celý týden poasí poadatelm vbec nepálo a ješt uprosted týdne nebylo vbec jasné, zda se tento podnik uskutení. Nakonec se hlavn díky klukm z rmy Centep a Outdoor Sport, kteí navozili sníh ze všech kout msta a rolbou jej dusali do trati, mohla celá akce uskutenit. Nakonec se i poasí umoudilo a na nedli pišel i kýžený mráz. A tak se v nedli již od rána sjíždjí k louce mezi rokytnickým nádražím, provozovnou rmy Svitr a penzionem Rokytenka jezdci z rzných kout našeho regionu, aby zde zmili síly pedevším v kategorii „hobby“, která je pro tento závod vypsaná jako hlavní. A protože se ve stejném termínu jedou v Brn halové motokrosové závody, využívají možnost zazávodit si i jezdci s prolicencí, kteí se brnnského závodu neúastní. A tak nakonec ítá startovní listina 30 jezdc a lyža, z toho je plných 23 v hlavní kategorii „hobby“ a dalších sedm v „pro.“ Jezdci jsou rozdleni do rozjíždk, které se samostatn bodují. Diváci, kterých se sešlo úctyhodné množství, vidí strhující souboj, špikové výkony jezdc i lyža. Jezdci se proplétají jednotlivými jízdami a spádají šance na svá umístní. Nkomu se daí více, jiným mén, ale na všech je vidt touha svézt se na dobré trati a užít si nádherný den ve spolenosti stejných nadšenc, jako jsou oni. A tak si všichni odvážejí hezký zážitek a je na poadatelích, jestli tuto akci pojmou jako tradici a podobné uvidíme v našem mst teba každý rok. A te k výsledkm: v hlavní kategorii „hobby“ byli vyhlášeni jezdci na prvních pti místech, v kategorii „pro“ pak na prvních tech místech. Ti obdrželi poháry a vcné ceny. A zde jsou jejich jména: Hobby: 1. Sládek - Brandejs 2. Maík – Roháek 3. Kafka- Fait 4. Maík - Voksa 5. Kilar - Šlesinger

Pro: 1. Svatoš - Furár 2. Mencák - Vaous 3. Švorc - Mareš

zm

INFORMACE Z ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH USNESENÍ RADY MĚSTA Z PRACOVNÍHO KALENDÁŘE Kompletní Usnesení rady msta je uvedeno na internetových stránkách msta www.rokytnice.cz nebo k nahlédnutí na Mstském úadu v Rokytnici v Orlických horách. Body z jednání rady msta dne 5.1.2009 a 19.1.2009 – zkrácený výpis z Smlouva o zajištní hudební produkce – K-music agency Michal Krása Rada msta schvaluje uzavít smlouvu s K-music agency Michal Krása o zajištní hudební produkce pro 2. reprezentaní ples msta v pedloženém znní. z Smlouva o smlouv budoucí kupní - TENNIS CLUB Rokytnice v Orlických horách Rada msta bere na vdomí pedložený návrh smlouvy o smlouv budoucí kupní s obanským sdružením TENNIS CLUB Rokytnice v Orlických horách na prodej sportovního areálu. Rada msta ukládá vyzvat TENNIS CLUB k pedložení podrobnjšího rozvojového zámru tenisového areálu v Sídlišti 1. máje. z Obadní den – asové rozmezí Rada msta schvaluje asové rozmezí obadního dne – sobota od 0:00 hodin do 24:00 hodin z Památky na území msta Rokytnice v Orlických horách Rada msta bere na vdomí informaci o zpsobu postupu pi získání památek do vlastnictví msta. Rada msta ukládá pipravit seznam vybraných památek urených k pevodu do majetku msta. z Darovací smlouva – p. Miroslav Rücker Rada msta schvaluje uzavít darovací smlouvu s panem Miroslavem Rückerem na spolunancování zimních turistických novin dle pedloženého návrhu. z Parcelace pozemk za ZŠ Rada msta bere na vdomí informaci místostarosty o dalším postupu ve vci výstavby rodinných dom za Základní školou. Rada msta schvaluje podání žádosti o pipojení lokality za Základní školou k distribuní soustav a nap ové hladiny NN. z Informace k projektu Hasiská zbrojnice Rada msta bere na vdomí informaci starosty o sdlení Jednotného technického sekretariátu OP Cíl 3 esko-Polsko o nezaregistrování projektu „Modernizace integrovaného záchranného systému Orlických a Bystických hor v souvislosti se vstupem do Shengenského prostoru“ pro 2. výzvu tohoto operaního programu. z Podání projektu do programu Leader Rada msta schvaluje podání žádosti do programu LEADER na spolunancování projektu „Stavba pístupového chodníku do Dolního Sídlišt“. z Jmenování nového lena Bytové komise Rada msta bere na vdomí odstoupení lena Bytové komise paní Marie Vanické k 31.12.2008 z dvodu ukonení pracovního pomru u píspvkové organizace Mstská správy byt. Rada msta jmenuje paní Radku Hirkovou lenem Bytové komise od 01.01.2009. z Peovatelská služba – supervizní služby Rada msta schvaluje uzavít dohodu o poskytování supervizních služeb s p. Alešem Jelínkem dle pedloženého návrhu. z Smlouva o propaganí innosti – SKI KLUB Rada msta schvaluje uzavít smlouvu o propaganí innosti se spoleností SKI KLUB Ústí nad Orlicí, spol. s r.o. z Zimní údržba místních a úelových komunikací. Rada msta schvaluje na základ žádosti p. Mareše provádt dle povtrnostní situace plužení úelové komunikace na pozemcích p.. 1011/1 a p.. 808/1 v k.ú. Rokytnice v Orlických horách pouze v den ped dny pracovního volna tak, že tato zmna se nezahrnuje do plánu zimní údržby.

Upozornění občanům Na rok 2009 si obané mohou vyzvednout nové známky na popelnice na Finanním odboru Mstského úadu v Rokytnici v Orlických horách (1. patro). Tmito známkami musí oznait popelnice nejpozdji do konce února 2009, kdy koní platnost loských známek. Po tomto termínu nebudou neoznaené popelnice vyváženy. Vydání známek je vázáno na plnní poplatkové povinnosti.

VEDENÍ MĚSTA ROKYTNICE LEDEN 2009 Starosta, místostarosta msta a lenové Rady msta se mimo svého bžného denního programu zúastnili také tchto jednání a spoleenských akcí: 1.1. Novoroní výstup na Farský kopec - setkání s obany s novoroním pípitkem. 5.1. Zasedání plesového výboru. Zasedání Rady msta. 7.1. Místostarosta msta jednal s projektantem o dodávce projektové dokumentace na pípravu parcel pro výstavbu rodinných dom za ZŠ. 8.1. Starosta msta se setkal s obyvateli Domu s peovatelskou službou a dalšími seniory. 13.1. Starosta msta podal pihlášku s žádostí o spolunancování projetu „Stavba pístupového chodníku k Dolnímu Sídlišti“ do programu na rozvoj venkova Leader. 15.1. Starosta msta se zúastnil spolu s dalšími zástupci okresu Rychnov nad Knžnou veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brn, kde byl slavnostn zahájen projekt INFOBUS – pojízdné informaní a kulturní stedisko Turistické oblasti Orlických hor a Podorlicka. 19.1. Zasedání Rady msta. 20.1. Starosta msta jednal se zástupcem developerské spolenosti o možnosti výstavby marketu Rokytnici. 22.1. Starosta msta se zúastnil v Rychnov nad Knžnou slavnostního zahájení 47.roníku Skiinterkritéria v íkách. Starosta msta se úastnil zasedání Poradního sboru Úad práce Rychnov nad Knžnou. 24.1. Radní Mgr.Morávek se zúastnil zasedání výroní Valné hromady Sboru dobrovolných hasi v Rokytnici. 27.1. Starosta msta ídil v Rokytnici zasedání Rady Dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory. 28.1. Starosta msta se zúastnil porady píslušník oddlení Policie R v Rokytnici. 30.1. Starosta msta podal pihlášku s žádostí o spolunancování projektu „Sportovní areál pro všechny generace“ v Sídlišti 1.máje do Regionálního operaního programu NUTS II Severovýchod.

VYHLÁŠENÍ CEN MĚSTA MSTO Rokytnice v Orlických horách ----------------------------------------------------------------------------------------VYHLÁŠENÍ CEN MSTA Msto Rokytnice v Orlických horách vyhlašuje podmínky pro udlení ceny Msta Rokytnice v Orlických horách za rok 2008 obanm za významné innosti nebo skutky v tomto roce nebo pedchozích letech a informuje tak veejnost o možnosti pedkládání návrh na udlení této ceny. Podmínky pro udlení ceny msta jsou upraveny Pravidly pro udlení ceny Zastupitelstva msta Rokytnice v Orlických horách ze dne 11.12.2006, které jsou zveejnny na http://www.rokytnice.cz/index.php?id=10822. Obané msta Rokytnice v Orlických horách mohou svoje návrhy pedkládat do 28.2.2009 v souladu s pravidly na adresu: Mstský úad Rokytnice v Orlických horách Petr Lavreník, tajemník MÚ Námstí Jindicha Šimka 3 Rokytnice v Orlických horách, PS 517 61 Tel: 494379027, e-mail: [email protected] V Rokytnici v Orlických horách, dne 26.1.2009. Petr Lavreník, tajemník MÚ

CO JE TO ZPĚTNÝ ODBĚR ? Za úelem zvýšení informovanosti obyvatel o správném zacházení s vysloužilými elektrospotebii pipravilo Msto Rokytnice v Orlických horách ve spolupráci s provozovatelem kolektivního systému, spoleností ELEKTROWIN a.s. sérii lánk - Vše, co je nutné vdt o zptném odbru I.ást Zptný odbr elektrozaízení ( pod dohledem EU ) V srpnu roku 2008 uplynuly 3 roky od okamžiku, kdy v eské republice zaal fungovat zptný odbr, oddlený sbr, následné zpracování a recyklace vyazených elektrozaízení. Vytvoení systému, který to umožuje, požaduje od všech lenských stát EU píslušná evropská smrnice. Ta se promítla do novely zákona o odpadech, která v R nabyla úinnosti 13. srpna 2005. Povinnost zajistit zptný odbr, oddlený sbr, zpracování a recyklaci vyazených elektrozaízení stanovila tato novela výrobcm elektrických a elektronických zaízení. Ti k tomu úelu zaali zakládat tzv. kolektivní systémy. Vyhláška Ministerstva životního prostedí R pak rozdlila elektrospotebie do jednotlivých skupin (1. – 10). Pro plnní této povinnosti ve skupinách ‰ Místa, kam je možné odložit vysloužilý elektrospotebi jsou ozna1. Velké domácí spotebie ena informaní tabulí s uvedením všeho elektrozaízení, které je možné 2. Malé domácí spotebie na tato místa odevzdat. 6. Elektrické a elektronické nástroje (s vyjímkou velkých stacionárních prmyslových nástroj) byla jako provozovatel kolektivního systému pro spolené plnní zákonem daných povinností výrobci založena akciová spolenost ELEKTROWIN. Závazek R vi EU Evropská unie rovnž stanovila množstevní limity zptn odebraných elektrozaízení, které je teba splnit v uritém termínu. Pro vtší srozumitelnost se tyto limity uvádjí v kilogramech odebraných spotebi na obana.

lenské zem mly tyto limity splnit už do konce roku 2006, eská republika ale vyjednala odklad do konce roku 2008. Zavázala se ron odebrat, zpracovat a recyklovat nejmén 4 kg vysloužilých elektrozaízení na obana. V dob, kdy spolenost ELEKTROWIN zapoala svou innost, tídily domácnosti 1,24 kg elektroodpad na jednoho obyvatele. V srpnu roku 2008 již toto množství dosahovalo 3 kg. Výsledky, které hlásí další kolektivní systémy povené nakládáním s elektroodpadem z jiných skupin (nap. s vysloužilými televizory nebo poítai), skýtají v úhrnu s výsledky práce ELEKTROWINu dobré pedpoklady splnní závazk eské republiky vi EU. Viditelný píspvek Souástí ceny nového spotebie je dnes i tzv. viditelný píspvek na recyklaci. Je pochopitelné, že spotebitel tento píspvek mže vnímat negativn a myln se mže domnívat, že se tím jeho nákup nového spotebie „zdraží“. Ceny spotebi se tím ale za dobu fungování této úpravy nezmnily. Jediný rozdíl spoívá v tom, že z ceny výrobku byly viditeln vylenny náklady na zptný odbr a recyklaci. Tento píspvek je nanní ástka odpovídající nákladm výrobc na zptný odbr a recyklaci výrobku, kterou tito výrobci v plné výši odvádjí do kolektivního systému. Výrobce ukazuje spotebiteli, kolik již pispl do kolektivního systému na zptný odbr a recyklaci starého elektrozaízení. Výše píspvku vynásobená potem prodaných spotebi tedy odpovídá podílu výrobce na celkových nákladech na zptný odbr a recyklaci, který za nho zajiš uje kolektivní systém. A co obce? Zákon v souasnosti neukládá obcím povinnost zajistit zptný odbr elektrozaízení. Pesto se kolektivní systém ELEKTROWIN snaží uzavít s obcemi smlouvy, na jejichž základ se sbrné dvory a mobilní svozy stávají místy zptného odbru. Obci to umožuje ušetit náklady za recyklaci elektroodpad, které obané odevzdávají do sbrných dvor nebo mobilních svoz. Na základ uzavené smlouvy je totiž mže bezplatn pedat kolektivnímu systému. Zstává nepopiratelným faktem, že tam, kde obce smlouvu s kolektivním systémem ELEKTROWIN uzavely, ušetily nemalé nanní prostedky. Vyjádeno ísly to pro obce za dobu fungování kolektivního systému znamená úsporu v ádu stovek milion korun. Než vstoupila v platnost zmiovaná novela, elektrospotebie byly souástí bžného komunálního odpadu, jehož svoz a recyklaci pln hradily obce. Nyní mohou obce, krom bezplatného odvozu a recyklace, získat ješt píspvek na provoz místa zptného odbru a informaní kampan. Tam, kde obce nemají možnost zídit sbrný dvr, mohou díky aktivit kolektivního systému použité elektrozaízení sebrané v rámci mobilního svozu bezplatn pedat k zptnému odbru. Svazky obcí a mikroregiony mohou také nov pro sdružené obce využít možnosti zajištní dostupného místa pro odložení elektrozaízení od oban prostednictvím „PUTUJÍCÍHO KONTEJNERU“. Spolenost Elektrowin zapojila za dobu své innosti do svého systému již více než 4500 obcí a za ti roky zptn odebrala pes 40 000 tun dokonení na stran 4 ‰ Na sbrný dvr mohou obané odevzdávat velké i malé vysloužilé elektrozaízení. elektrospotebie. Zde jsou pak vyškolenými pracovníky tídny a pipraveny na cestu ke zpracovatelm

dokonení za strany 3 Naše msto uzavelo v rámci zptného odbru smlouvy s provozovateli kolektivního systému na tyto skupiny elektrozaízení: 1. Velké domácí spotebie 2. Malé domácí spotebie 3. Zaízení informaních technologií a telekomunikaní zaízení 4. Spotebitelská zaízení 5. Osvtlovací zaízení 6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních prmyslových nástroj) 7. Hraky vybavení pro volný as a sporty 8. Lékaské pístroje (s výjimkou všech implantovaných a inkovaných výrobk) Na základ uzavených smluv se stal Sbrný dvr Rokytnici v Orlických horách místem zptného odbru výše uvedených skupin elektrozaízení. (pokraování v píštím ísle)

TŘÍDĚNÍ BIOODPADU V ROKYTNICI Od února roku 2008 se v našem mst zaala tídit oddlen od komunálního odpadu další komodita – bioodpad. Jedná se o rozložitelnou (kompostovatelnou) složku odpadu, která je nov ukládána do hndých plastových nádob o objemu 120 l. Tyto nádoby, vetn bio koš a 30 ks rozložitelných bio sák obdrželi obané, kteí dobrovoln pistoupili k tomu systému tídní, zdarma. K 31.12.2008 se do systému tídní bioodpadu zapojilo celkem 163 domácností, z toho 93 domácností z rodinných dom a 70 domácností z bytových dom. Celkem bylo rozdáno 99 ks 120 l nádob, 81 ks nádob k rodinným domm a 15 ks nádob k bytovým domm. Zbývající 3 ks nádob jsou umístny u budov - Mstského úadu Rokytnice v Orlických horách, Peovatelské služby a Muzea Hanika, kde se také peliv tídí nejen bioodpad. Za období únor – prosinec 2008 se z našeho msta svezlo celkem 51,34 t bioodpadu, který nekoní v tlese skládky komunálního odpadu, jak tomu bylo díve, ale je ukládán na kompostárnu spolenosti EKOLA eské Libchavy a následn je využit jako materiál potebný k rekultivaci skládky komunálního odpadu spolenosti EKOLA eské Libchavy. Tídní bioodpadu znamená pro msto úsporu nanních prostedk, pro životní prostedí je pínosem jeho další využití a pro zapojené domácnosti to znamená úsporu na místním poplatku za provoz systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad. Tímto bychom chtli podkovat všem, kteí již bioodpad tídí, a už od loského nebo letošního roku. Víme, že uvedená statistika bude motivací pro obany našeho msta, kteí se do systému doposud nezapojili. Termíny Svozu bioodpadu v roce 2009 I. POLOLETÍ II. POLOLETÍ 6.1., 20.1. 7.7., 21.7. 3.2., 17.2. 4.8., 18.8. 3.3., 17.3., 31.3. 1.9., 15.9., 29.9. 14.4., 28.4. 13.10., 27.10. 12.5., 26.5. 10.11., 24.11. 9.6., 23.6. 8.12., 22.12.

Mstský úad Rychnov nad Knžnou odbor regionálního rozvoje; úad územního plánování Havlíkova 136, 516 01 Rychnov nad Knžnou Vyizuje: Ing. Milan Jasanský, telefon: 494509313, telefax: 494534250, 494534440 e-mail: [email protected] ukládací a archivaní znak: 326; A/10 .j. ORR-1954/09-Jas V Rychnov n. Kn. dne 20.01.2009 VEEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o projednávání návrhu zadání územního plánu Rokytnice v Orlických horách Odbor regionálního rozvoje Mstského úadu Rychnov n.Kn., jako úad územního plánování, na základ žádosti Msta Rokytnice v Orl.h. podle § 6 odst. 1) písm. c) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), v platném znní, poizuje územní plán Rokytnice v Orl.h. (k.ú. Rokytnice v Orl.h., Dolní Rokytnice v Orl.h., Horní Rokytnice, Panské Pole, Prostední Rokytnice, Nebeská Rybná). V souladu s § 47 odst. 2) stavebního zákona oznamuje úad územního plánování projednávání návrhu zadání územního plánu Rokytnice v Orl.h. a jeho vystavení k veejnému nahlédnutí. Návrh zadání územního plánu Rokytnice v Orl.h. bude vystaven k veejnému nahlédnutí: od 23.01.2009 do 23.02.2009: z v atriu Mstského úadu Rychnov n.Kn. (resp. kanc. . 119) zv kancelái Mstského úadu Rokytnice v Orl.h. zna www.rychnov-city.cz (Mstský úad, záložka - územní plány) Podle § 47 odst. 2) stavebního zákona mže každý, v dob vystavení k veejnému nahlédnutí, uplatnit u poizovatele své pipomínky, tj. do 23.02.2009. K pipomínkám uplatnných po uvedené lht (po 23.02.2009) se nepihlíží. Ing. Milan Jasanský za úad územního plánování Vyvšeno dne: 23.01.2009 Sejmuto dne: ...................................................................... Razítko a podpis orgánu potvrzujícího vyvšení a sejmutí

OZNÁMENÍ Ve dnech 23.03.2009, 25.03.2009 a 30.03.2009 budou na Mstském úadu v Rokytnici v Orlických horách – zasedací místnost (pízemí) pebírat pracovníci Finanního úadu Rychnov nad Knžnou daová piznání na da z píjmu fyzických a právnických osob za rok 2008. Pracovní doba: pondlí 23.3.2009 25.3.2009 steda pondlí 30.3.2009

9,00 – 12,00 9,00 – 12,00 9,00 – 12,00

13,00 - 17,00 13,00 - 17,00 13,00 - 17,00

Msto Rokytnice v Orlických horách

FOND ROZVOJE BYDLENÍ

Prodej kompostovatelných sák zstává i nadále v Informaním centru Rokytnice v Orlických horách

Termín podávání písemných žádostí o pjku z Fondu rozvoje bydlení a zaazení do výbrového ízení je pro rok 2009 do 28. února 2009. Vyhodnocení žádostí bude provedeno nejpozdji do 31.05.2009. Úplné znní Obecn závazné vyhlášky Msta Rokytnice v Orlických horách .j. 2/1996 ze dne 15.4.1996, o tvorb a použití úelových prostedk Fondu rozvoje bydlení naleznete na webových stránkách msta. Tiskopisy žádosti a bližší informace získáte na Finanním odboru Mstského úadu Rokytnice v Orlických horách u pí. Stanislavy Rozínkové (tel.. 494 379 022), která bude rovnž evidovat podané žádosti.

Msto Rokytnice v Orlických horách Odbor výstavby a životního prostedí

Petr Hudousek, starosta V Rokytnici v O.h. 30.1.2009

Rozpis si lze vyzvednout na podateln MÚ Rokytnice v O.h. a v Informaním centru Rokytnice v Orlických horách.

JMÉNA, JMÉNA .... Skonil rok 2008, narodilo se spoustu dtí, a tak se pro zajímavost, i pro inspiraci podívejme, jaká kestní jména vládla loskému roku v naší republice a také v našem kraji. Takže u dvátek v celé eské republice vládlo vtšinou ve všech msících jméno Tereza. Následovala Natálie, Anna, Adéla a Eliška. V Královéhradeckém kraji bylo nejoblíbenjším jméno Kateina, dále potom Kristýna, Tereza, Karolína a Aneta. Pro zajímavost u maminek dnešních miminek bylo nejastjším jménem Jana, dále pak Petra, Lenka, Kateina a Martina. V Královéhradeckém kraji vítzí Petra, Jana a Lenka. Chlapeci v celé republice nejastji dostávali jméno Jakub, potom Jan, Tomáš, Lukáš a Ondej. V našem kraji to byl na prvním míst Jakub, dále Jan, Martin, Ondej a Tomáš. Tatínkové dnešních miminek nesou nejastji jméno Petr, dále Jií, Jan, Martin a Pavel. V Královéhradeckém kraji je to Petr, Pavel a Martin. Pro srovnání se ješt podívejme, jaká jména dávaly naše celebrity svým dtem narozeným v loském roce. Takže napíklad Gottovi mají Nellu Soi, T. Pergnerová Nathalii, S. Laurinová má dceru Maju, M. Zounar Claudii, T. Borhyová dala synovi jméno Lucas, J. Adamec má dceru Jasmine Annu. Moc si v bžných eských jménech nelibují, že? Ale abych jim nekivdila, tak napíklad M. Kuklové se narodil Roman, Menzelovým Anna, echovým Adéla a Genzerovým Matyáš. vj

VODNÍ TOKY V PODHŮŘÍ ORLICKÝCH HOR VE SKRÝVAČKÁCH 1. Když se stromek vzal, za chvíli z vánoních ozdob nic Emilovi nezbylo. 2. Tak nžná, jak o mých padesátinách, má žena nikdy nebyla 3. Na nebi se objevilo nkolik nových hvzd nám dosud neznámých. 4. Ve he na klavír dd i naše nejmladší dti vždy vynikaly. 5. V tchto skalách sedávají orli celé dny na vejcích. 6. Je v ertov Dole šenk a njaké ubytování. 7. Když pjdete napí, každopádn bhem hodiny na hotel dorazíte. 8. V této roní dob lávku mstský úad uzavírá. 9. Budu muset asi koupit broky, ten kaer souseda Nováka m už opravdu roziluje. 10. Je pravda, že se princ Boris uchází o ruku knžny? ešení na str. 15

Stanislav Lank

PEČUJETE O DÍTĚ S HANDICAPEM ? POM ŽEME VÁM NAJÍT „KLÍ K HANDICAPU“ Obanské sdružení rodi a pátel dtí s handicapem ORION z Rychnova nad Knžnou vstupuje do jedenáctého roku svého trvání. Desáté narozeniny oslavilo spoleným setkáním rodin s dtmi s postižením ve svém zaízení – v Centru ORION na Panské ul. V Rychnov. Dti ukázaly rodim program, který nacviily na hudebním kroužku, dále všem pijela pedvést své umní skupina mladých lidí z klubu Capoeira ze Žamberka a Vamberka, nad jejich obratností a mrštností se všem tajil dech. Velice píjemné a milé bylo vystoupení rychnovského hudebního sdružení X-tet, všichni si s nimi rádi zazpívali známé melodie.

innost ORIONU se za desetiletou dobu svého trvání podstatn rozšíila a posunula jinam. Cíl ale zstává stále stejný. Je jím maximální možná podpora rodinám s handicapovanými dtmi, aby všichni mohli žít bžným zpsobem života. Aby dti mohly navštvovat školu, aktivn trávit svj volný as jako jejich vrstevníci, stejn jako zažívat všechny další vci, které jsou chápány ostatními lidmi jako samozejmé, pokud je mohou bez obtíží využívat.Dti využívají osobní asistenci ve školách i školkách, odpoledne dochází na kroužky, jezdí na koních, velice rádi navštvují canisterapii. Rodie využívají poradenství psychologa i speciálního pedagoga. Spolená setkání, poznávací výlety, rekondiní pobyty, sportovní soutže apod. mají pro rodiny veliký význam. Jsou to chvíle odreagování, odpoinutí od bžných denních starostí. Dochází na nich k cennému pedávání rad, nápad a zkušeností, jak se dají pekonávat problémy a pekážky, které jim pipravil život. OS ORION je nezisková organizace. Finanní prostedky na zabezpeení svých aktivit získáváme od Mst a Obcí regionu Rychnov nad Knžnou, z Královéhradeckého kraje, MPSV i MŠMT a z ástených úhrad od rodin s postiženými dtmi. Oslovujeme také rmy, které psobí v regionu, s žádostí o sponzorský píspvek. Díky projektu „Chceme být s vámi“ jsme byli podpoeni evropským sociálním fondem a státním rozpotem

R prostednictvím Operaního programu rozvoje lidských zdroj. Od ledna 2009 se rozroste nabídka aktivit našeho sdružení také o oblast vzdlávání. Nový projekt nazvaný „Klí k handicapu“, který OS ORION podalo v rámci operaního programu „Vzdlávání pro konkurenceschopnost“ byl opt podpoen Evropským sociálním fondem a to ástkou

Pečovatelská služba Města Rokytnice v O.h. Horská 303, Rokytnice v O.h.

Nabízí své služby: ‰ při zajištění stravy ‰ při osobní hygieně ‰ při zajištění chodu domácnosti ‰ při zvládání běžných úkonů o svoji osobu ‰ při zprostředkovávání kontaktu se společenským prostředím ‰ při uplatňování práv, při obstarávání osobních záležitostí Provozní doba – pracovní dny pondělí - pátek 6,30 - 15,00 e-mail: [email protected] [email protected] Tel.: 491 616 996

16 milión korun. Projekt potrvá ti roky a je zamen nejen na skupinu dtí a mladých dosplých s postižením tlesným, mentálním a kombinovaným, ale i na jejich rodie a zdravé sourozence – protože práv rodina a celé rodinné zázemí vytváí potebné podmínky k výchov a vzdlávání. Dále je uren pracovníkm v oblasti vzdlávání a výchovy dítte se zdravotním postižením. Všichni spolen budou hledat klí k handicapu dítte, s ohledem na jeho schopnosti a možnosti ho dále rozvíjet tak, aby i dít s postižením mohlo prožít kvalitní život. Souástí projektu jsou kurzy motivaní i adaptaní– jejich cílem je nauit rodie vyrovnat se s problémy, které s sebou nesou speciální vzdlávací poteby jejich dítte, dostat je z jejich sociální izolace, orientovat se v problematice speciálního vzdlávání, nauí je také komunikaci, zvládání stresových situací apod. Jsou sem zaazeny kurzy jazykové a poítaové – pro dti i rodie. Souástí projektu je i EEG Biofeedback trénink - speciální terapie pro rozvoj mozku. Všechny tyto aktivity budou probíhat pod dohledem klinického psychologa a speciálního pedagoga. Rodiny budou moci využívat dopomoci osobních asistent, bude jim nabídnut i svoz dtí speciálním autobusem, aby i dti z okolí Rychnova mohly využívat nabízené aktivity. Tento projekt „Klí k handicapu“ bude trvat ti roky. Má souasn ovit význam komplexního vzdlávání dtí s postižením, jejich rodi i sourozenc a pracovník, kteí se tmto dtem vnují. Výstupem projektu proto bude zpracována metodika, kde budou shrnuty aktivity a doporueny postupy pi výchov a vzdlávání dtí s handicapem. Souástí také bude vytvoení asosbrného dokumentárního lmu, který bude pedstaven na konferenci pro pracovníky škol, školských zaízení a organizací, zabývajících se danou problematikou.

Bližší informace o tomto projektu i o možnostech, které nabízí rodinám dtem s handicapem a pracovníkm v pímé péi s nimi, ochotn podají pracovnice OS ORION v Rychnov nad Knžnou, Panská ulice 1493 (budova bývalé eské pojiš ovny), telefon: 494 530 079. www.os-orion.cz. za OS ORION PharmDr. Ilona Mikušová, vedoucí projektu a Mgr. Miroslava ervinková, nanní manažer projektu

Knihovna v Rokytnici ZAJÍMAVÉ NOVINKY ÚNOR 2009 Pro dospělé: Detektivky: Sedm klíčů k Baldpate – Biggers, E. D. Nepřirozená smrt – Robinsonová, L. R. Most odplaty – Landay, W. Ostatní beletrie: Oprátka za osm mrtvých – Cílek, R. Temné vody – Suzuki, K. Naučná literatura: Myslete sexy – Loweová, A. Osudu navzdory – Fetters, A. Václav Fejfar, mistr tesařský, starosta města … - Úlehla, V. Konečně pravda!? aneb Každý z nás podle Leonarda da Vinci – Myslikovjanová, I. Pro děti a mládež : Bramborová Bára – Březinová, I.

Penny a sedm bílých tlapek – Brezina, T. Pomsta červené mumie – Brezina, T. Mírně pravdivý příběh Cedry B. Hartleyové – Murrayová, M. Na vlnách – Daltonová, A. Pohádky z podhorské vesničky – Dolejší, P. Čarodějnice Lilli ve škole – KNISTER Dívky v sedlech – Bryantová, B. Čtyři a půl kamaráda a bdělí trpaslíci – Friedrich, J. Modrá pohádka aneb kachna namodro – Wagnerová, M. Petr má medvěda nebo co – Vaculík, L. Laddugandy – Bogdanová Čančíková, D. Legenda o svatém Václavovi – Pecháčková, I.

Sněhová královna aneb vzpomínka na Dušana Vidli jste Snhovou královnu minulý bezen nad Mstským parkem v Rokytnici, jak jede v koáe taženými komi Dušana Divíška? V pátek 20. února 2009 máte v Klubu Družba možnost vidt pohádku Snhová královna, pro kterou Ladislav Langr zábry natáel. Pedstavení pro dti i dosplé do Rokytnice pozvala rodina Divíškova, aby se s Vámi podlila o zábry lmového materiálu Dušanových koní zapažených v koáe, ve kterém se svezlo bezpoet nevst a po koled jezdil rokytnický Miluláš. Nápad zadaptovat Ledovou královnu dostal Ladislav Langr, režizér ochotnického Divadelního spolku Jií z Podbrad. Klasická pohádka o zlu, ledovém srdci a lásce, jež dovede bojem pekonat všechny útrapy svta, je v Langrov nastudování obohacena o principy laterny magiky, erného divadla a videoprojekce. Píbh Hanse Ch. Andersena má i po mnoha letech co íct nejen dtem, ale i dosplým. Ledov Snhovou královnu hraje Kateina Urbánková, hodnou a milující Gerdu obsadila Jana Langrová. Dtské publikum si získá pedevším rákující Havran a vesele smutný Sob, který neumí chodit do schod. Jejich kostýmy se povedly víc, než skvle, a tak i ti nejmenší vydrží pedstavení sledovat. „Mli jsme štstí na poasí, napadlo dva týdny ped nátaením,“ vzpomíná na bezen 2008 Ladislav Langr. Martin Šípek se tak v roli Káje mohl nkolikrát svézt na lyžích za koárem taženým Lucinkou a Raráškem. Svítilo celý den a materiál natoili bhem jediné návštvy i pesto, že šaty pro královnu kdosi zapomnl pivézt: „naštstí kolega má autodopravu, a tak mohl zaídit dovezení šat, jinak by byl celý den ztracený“. Natoený materiál se stíhal zhruba msíc. Kvalitní stih a materiál v ernobílém provedení dodává píbhu na živosti a expresivit, skvle drží dynamiku dje. Hodinové pedstavení utee, ani nevíte jak rychle. Dušana a Ladislava spojovalo nejen rodinné pouto, ale hlavn pátelství z dtství. Díky Láov nápadu a jeho realizaci se nám uchovala vzpomínka na lovka ve svt koní a dtí, který tolik miloval. Ve Snhové královn se propojuje divadlo s životem a není tak úpln jasné, co se v em odráží. Stejn, jako se Káji snaží složit rozbité stepy ze zrcadla, tak se i my snažíme lepit svoje životy. asto potebujeme pomoc od milujícího lovka, abychom nepodlehli moci ledového stepu. A jak to zvládáte vy? Pijt si pro ispiraci a píjemný zážitek ve snhové zim. Jarka Divíšková

Valná hromada V sobotu 24.1.2009 probhla Výroní valná hromada rokytnických hasi. lenové sboru a pozvaní hosté se sešli v prostorách v souasné dob pro veejnost uzavené restaurace Kaenka. Na programu bylo zhodnocení innosti sboru za rok 2008 a plán práce pro následující období. Krom jiného zde zaznla zpráva velitele Petra Frice, v níž uvedl, že ady hasi byly posíleny o 9 nových len, jeden uchaze byl odmítnut. V loském roce mli hasii 26 výjezd. Desetkrát se pitom jednalo o výjezd k požáru, šestkrát si jejich pítomnost vyžádaly dopravní nehody a ve zbývajících pípadech se jednalo o technické zásahy. Krom toho mli hasii možnost ovit si svou pipravenost také pi dvou cvieních. Skutenost, že nemuseli v uplynulém roce ani jednou ešit tzv. planý poplach, jist svdí o uvdomlosti zdejších oban. Avšak i pi této nadmíru dležité a odpovdné práci se as od asu vyskytnou situace vskutku kuriózní. Jako napíklad loni v lét, kdy hasii pijali oznámení, že obyvatelka bytu v panelovém dom cítí kou. Ani po dlouhém hledání se zasahujícím hasim nepodailo zdroj koue identikovat. Po njaké dob si oznamovatelka sama vzpomnla, že odhodila do kvtináe nedopalek cigarety. Souástí programu valné hromady byla i velice zdailá videoprojekce zábr ze zásah, jejímž autorem byl Petr Buchal, zástupce velitele. Na závr si všichni pochutnali na výborném guláši a toeném pivu. Dostalo se i na pozvané hosty, kterými byli: hasii z Bartošovic, Helena Dytrtová z Okresního sdružení hasi, Josef Tošovský z HZS Rychnov nad Knžnou a také zástupce Horského kurýra. Text a foto JKO

‰Na fotograi zleva: Miluška Vávrová, Milan Horika, Petr Fric a Petr Buchal

PRODEJNA BARVY - LAKY ROKYTNICE V O.H. e-mail: [email protected] Kontakt: 494 595 360, mobil: 603 276 733 z nabízí širší sortiment nátěrových hmot a ostatní materiál

Divadelní spolek Jií Podbrady uvádí klasickou pohádku na motivy Hanse Christiana Andersena SNHOVÁ KRÁLOVNA 20. února 2009 od 18 hodin v Klubu Družba Rokytnice v Orlických horách

¾ sádrokartonové desky KNAUF ¾ tepelná a zvuková izolace URSA (množstevní slevy) ¾ stropní kazety, vruty do dřeva, hřebíky, zednické nářadí ¾ suché maltované směsi, lepidla na dlažbu ¾ tmely, lepidla na veškeré povrchy ¾ barvy disperzní, syntetické, mořidla, laky, lazury ¾ malířské barvy: PRIMALEX - KLASIK - BRILLANT Q ¾ barvy na okna: HERBOL, OVERSOL, OKNOL ¾ antikorózní nástřikové a nátěrové barvy na auta ¾ fasádní barvy dle odstínu

Školní zpravodaj Kurýr(ek)

FLORBALOVÝ KROUŽEK

LYŽAŘSKÝ VÝCVIK

Školní sportovní klub pi ZŠ Rokytnice v O.h. zahájil svoji innost opt se zaátkem nového školního roku. Novinkou je kroužek orbalu pro první stupe. Pihlásilo se do nj celkem 35 žák první až páté tídy. Chlapci se scházejí pravideln každou stedu a je na nich znát, že po pl roce udlali velký pokrok ve orbalu. V prosinci odehráli své první pátelské utkání. Jejich soupeem bylo mužstvo Sokola Brno, které využilo areál Základní školy Rokytnice k víkendovému soustední. Výsledek prvního utkání nebyl urit to nejdležitjší, ale byla to jejich první zkušenost se soupeem, který hraje krajskou orbalovou soutž. Zápas shlédla poetná divácká návštva. I pes prohru jsme byli s pístupem a výkonem našich hrá v utkání velmi spokojeni. Druhou soutžní provrkou byl Vánoní turnaj. Turnaje se zúastnili ti mužstva, které vedoucí vybrali ze všech, kteí pravideln chodí na kroužek. Do trenérských pozic se postavili lenové orbalového kroužku II. stupn ZŠ. Turnaj byl velmi vyrovnaný a ml i kvalitní herní úrove. Po novém roce kroužek pokrauje ve své innosti a urit se bude úastnit dalších pátelských utkání a turnaj. O tom, jak se bude našim nejmladším orbalistm dait, vás budeme prostednictvím Horského kurýra urit informovat.

V lednu se žáci 7. a 4. tídy zúastnili základního lyžaského výcviku ve sjezdovém lyžování. Výuka probíhala v lyžaském areálu Farský kopec v Rokytnici v O.h. Žáci obou roník splnili základy sjezdového lyžování a tím úspšn absolvovali týdenní lyžaský výcvik.

Výsledky: ŠSK ZŠ Rokytnice – Sokol Brno samostatné nájezdy

0:18 6:6

Vánoní turnaj: 1.Eliášovci – mužstvo trenéra Eliáše Jeábka a Petra Martínka 2.Jendovci – mužstvo trenéra Jana Blahuty a Vojty íhy 3.Fandovci – mužstvo trenéra Františka Vnenka a Vojty Dokalíka

‰Žáci sedmé tídy na Farském kopci MR

poádá

SBÍRKU HRAEK Vymnily již vaše dti hraky za mobily a poítae? Leží vám doma nepotebné hraky a je vám líto je vyhodit? Dláte rádi dobré skutky?Pak jste to práv vy, kdo nám mže pomoci! Budeme vdni za jakékoli funkní hraky a naši malí návštvníci ješt více! Hraky nám mžete nosit do INFO-CENTRA v Rokytnici v Orlických horách do konce kvtna 2009. Za Obanské sdružení Rampušáek dkuje Lucie Grunclová.

‰Úastnící Vánoního turnaje

DO ŠKOLY KAŽDÝ DEN NA KOLE Dostala se nám do rukou ponkud neobvyklá písemná žádost studenta jedné školy o omluvenku. „Prostednictvím tohoto dokumentu bych Vás chtl požádat o svolení jezdit do školy s maximálním zpoždním 15 minut. Protože dojíždím na kole, as mého

píjezdu velice záleží na poasí, a to je až nepíjemn nepedvídatelné… Protivítr, déš sníh a další nepíjemné povtrnostní podmínky dokážou cestu do školy velice znepíjemnit a zpomalit…“ A pak se zmiuje o dalších nástrahách, zpsobených mládeží, vracející se z diskoték pod vlivem

alkoholu i jiných omamných látek, kteí provádjí rzné „lotroviny“. „Dvod pro se o tom zmiuji, rozbíjejí o silnici sklenné lahve od piva a jiných nápoj. Nyní v zim stepy íhají leckdy pod snhem, v teplejším období si tchto step všimnu na poslední chvíli a nestíhám se jim vyhnout.

Z toho dvodu jezdím po víkendu pomaleji, jelikož si myslím, že dojet do školy pozdji je lepší, nežli vbec. Proto Vás tedy žádám o toleranci…“ Student – cyklista, který po celý rok nezná jinou cestu do školy, než na bicyklu. Docela pozoruhodné. ba

Horský kurýr Z PĚČÍNSKÉ ŠKOL(IČK)Y KURZ BRUSLENÍ Leden je msíc snhu a ledu. Vtšina dtí se tší na zimní sportování – nkdo na lyže a nkdo na brusle. Pínské dti hlavn bruslí. Letošní mrazivý leden dovolil, aby dti využily nejenom zimní stadion v Rychnov nad Knžnou, ale i led vedle hasiské zbrojnice v Pín. O led se postarali místní hasii a tak se bruslilo ve dne i veer o stošest. Se školou se pak každý pátek dti vydaly do kurzu bruslení na rychnovský zimní stadion, kde se pod vedením své bruslaské trenérky p. ing. Anny Tiché uily základním dovednostem na led. O tom, že je led studený a tvrdý, se dti pesvdily už dávno, ale te poznávají, že bruslení je hlavn krásný sport, legrace a zábava. duš

NÁŠ ROZHOVOR O krátký rozhovor jsem požádala pracovníka Horské služby v íkách v Orlických horách Jiího Kalouska. z Jirko, jak jsi se dostal k práci záchranáe Horské služby? „Sice pocházím z Ústí, ale už od malika jsem jezdil s rodii do íek. Nejdíve jsem jako žák pár let závodn lyžoval a pozdji pracoval o víkendech u vleku. Zaátkem 90. let jsem zaal jako dobrovolný len u HS v íkách a postupem asu se mi to stalo povoláním.“ z Kolik len má stanice v íkách a kam až sahá její rajón? „Okrsek íky má momentáln dva profesionální zamstnance a devt dobrovolných len. Náš rajón zaíná v ertov dole a pes Pticestí, Haniku koní u Zemské brány. Ze severu je náš rajón ukonen státní hranicí s Polskem.“ z Jakou techniku máte k dispozici pi záchranných akcích? „Máme terénní vozidlo Land Rover Defender, které používáme k zásahm hlavn v letních msících. Na zimu máme k dispozici dva snžné skútry a v letošním roce i tykolku s pásy. Ta se nám letos pi nedostatku pírodního snhu velice osvdila, jelikož ji mžeme použít jak na umle zasnžených sjezdovkách, tak i v terénu s nedostatkem snhu, kde by se skútry niili. Pro pepravu zranných ze sjezdovek i z terénu se stále využívají kanadské san. Ale vyjmenovat všechen materiál, se kterým pracujeme by bylo velice dlouhé.“

VESELÁ ZIMA

z Z médií se stále dozvídáme, že se zvyšuje úrazovost na sjezdovkách. Je tomu tak i v íkách a jaká bývá píina vtšiny úraz? „Loská zima byla pro náš okrsek rekordní, mli jsme pes 260 zásah. Pi srovnání s loským rokem je úrazovost zatím stejná, ale vše záleží na délce zimní sezóny a hlavn potu turist, kteí hory navštíví. Hlavními píinami úraz je lyžování a snowboarding :). z Poskytovat první pomoc v asto extrémních podmínkách vyžaduje jist spoustu školení a trénink. „Jak zamstnanci, tak i dobrovolní lenové Horské služby musí projít každoron nkolika školeními ze zdravovdy i z ostatních technických odborností. Nejlepším tréninkem je samozejm samotný zásah na sjezdovce nebo v terénu. Žádná pednáška nebo simulovaná akce t nemže pipravit tak dokonale, jako samotný zásah. z Stává se asto, že Ti lidé, kterým jsi pomohl, píší dkovné dopisy? „Naštstí nepíšou.“

‰ V pondlí 12. ledna 2009 naši ŠKOL(ik)U v Pín opt navštívilo Divadlo Úsmv ze Žamberka. Tentokrát to byla pohádka VESELÁ ZIMA, která dti zavedla do zimní krajiny plné zvíátek. Dtem se loutkoherecké pedstavení jako vždy velmi líbilo. duš VEER OPERETNÍCH, MUZIKÁLOVÝCH A ŠANSONOVÝCH MELODIÍ 25. února od 19.30 hodin Slavné árie a dueta: Veselá vdova, My Fair Lady, Rose Marie, Divotvorný hrnec a další v podání len pražských divadel. Úinkují: K. Kenardžievová, F. Sychra, M. Klamo, L. Nováková, M. Šmidák. Vstupné 100,- K. Pedprodej vstupenek v kancelá Pelclova divadla – Národní dm, Panská 79, tel. 494535329.

Dkuji za rozhovor a peji Ti i Tvým kolegm hodn úspch pi vaší práci. Ptala se Zuzana Sobslavová ÚNOROVÉ AKCE VE SKI CENTRU ÍKY V ORLICKÝCH HORÁCH 14. února – Oddílový pohár Tradiní oddílový pohár - kombinace obího slalomu a bhu. 21. února – Na horách s eským rozhlasem Hradec Králové Soutže pro dti i dosplé, spousta cen a teplé nápoje 28. února – Poštovní spoitelna Snow Space 09 Soutže a hry o rzné ceny.

Horský kurýr Z obcí * Z obcí * Z obcí * Z obcí * Z obcí * Z obcí * Z obcí * Z obcí * PĚČÍN

ORLICKÉ ZÁHOŘÍ

PLÁNOVANÉ AKCE I STAROSTA CHVÁLIL AKTIVITU PĚČÍNSKÉHO SOKOLA V ORLICKÉM ZÁHOŘÍ P ÍN – V sobotu 24. ledna probhla U Urban lenská schze pínského Sokola za úasti pedstavitel OV STV Jana Langra a Ládi Mertínka. Pedsedkyn Lída Holá se ve zpráv zmínila o akcích v uplynulém roce (mimo jiné o prvním roníku cyklistického orientaního závodu Kížem krážem Pínem, o dtském dni, turnaji v malé kopané, nohejbalovém turnaji, turistickém pochodu ap ap aj.) Také o užiteném sbru kovového šrotu, o turistických pobytech v blízkém i vzdálenjším okolí, o kulturních zájezdech i organizování spoleenských akcí (Vánoní posezení, Swingové posezení, tanení zábavy). A také o úspchu Hrošík – volejbalist a mladého ížka v rámci Sportu pro všechny. Pedseda OV STV Jan Langr upozornil, že nanní podpora oddíl bude chudší než loni, na stárnutí lenské základny a pedal u píležitosti jubilea ocenní J.Bahníkovi. Píjemné bylo zjištní, že nance se pohybují v kladných íslech, a že zvolený nový výbor naváže na práci pedchozího, protože je tém shodný. Ve výboru na další období jsou: L.Holá, J.Grundová, B.Kalousová, M.Hirka a V.Roleková. ba

PĚČÍNŠTÍ HASIČI SCHŮZOVALI

Obec Orlické Záhoí poádá v sobotu dne 28.2.2009 ESKO-POLSKÝ ORLICKÝ MARATON 2009. Bližší informace o programu akce se dozvíte na webových stránkách obce Orlické Záhoí www.orlickezahori.eu a dále na adrese: [email protected] ZŠ a MŠ Orlické Záhoí poádá v sobotu dne 28.2.2009 DTSKÝ MAŠKARNÍ KARNEVAL, který se koná v pohostinství na návsi od 14.00 hodin. Více na www.orlickezahori.eu.

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA Tíkrálová sbírka eské katolické charity 2009 se uskutenila v Orlickém Záhoí v sobotu 3. ledna 2009 v dopoledních hodinách. V T ÍKRÁLOVÉ SBÍRCE 2009 BYLO VYBRÁNO V ORLICKÉM ZÁHO Í K 5.876,-.

V sobotu 17. ledna se konala v hospod U Urban výroní schze Sboru dobrovolných hasi v Pín. Hned na zaátek uctili všichni pítomní minutou ticha památku zesnulého bratra a starosty sboru Miroslava Blažka. Potom se pešlo k hlavním bodm programu: výroní zpráva, volení nového výboru, pehled hospodaení za rok 2008, plánované akce na rok 2009. Zúastných len byla nadpoloviní vtšina, takže mohly regulérn probhnout volby len nového výboru. Novým starostou sboru se stal Pavel Pí, velitelem Petr Jareš, jednatelem David Dostál, pokladníkem ing. Petr Janovec. Do kontrolní komise byli zvoleni Zdenk Divíšek, Miroslav

ámský a David Jedlika. Mezi plánované akce na rok 2009 patí poádání motoskijöringu, hasiského bálu, pálení arodjnic, dtského dne, opékání selete, dále pak úast na soutžích. Pozvání na výroní schzi pijal starosta obce Pín pan Miroslav Petr, který pronesl nkolik slov a podkoval hasim za jejich innost v obci. Schze se zúastnili rovnž pozvaní hosté z rokytnického sboru dobrovolných hasi. ZS

POVÁNOČNĚ U KULEČNÍKU P ÍN – Zcela nenápadn probhl v pínské hospod U Urban povánoní turnaj v kuleníku. Deset hrá bojovalo o postup ze dvou skupin, nejlepší bojovali o vítzství. Zvítzil Jan Vedral ped Milanem Janovcem a chalupáem Zdekem Gregorem. ba

V pátek 20. února 2009 se koná

Sokolský ples v Pín Zaátek ve 20.00 hodin v sále U Rykr Letos v kvtnu tomu bude 90 let, co byla založena tlocviná jednota Sokol v Pín. Nejprve byla pobokou jednoty v Žamberku a po tyech letech se osamostatnila. Pvodn mla své stedisko v hostinci „U dráhy“ a pozdji „U Rykr“. TJ Sokol v Pín se starala nejen o tlovýchovu, ale také o podporu spoleenského života v obci. Toto poslání se udrželo dodnes. zs

Sbor dobrovolných hasi Pín ve spolupráci s Obcí Pín poádá

Motoskijöring Orion cup 2009 Kdy: v nedli 8. února 2009 Kde: Pín – pi silnici na Rokytnici Trénink: 10.30 – 12.30 hod. Zahájení závodu: 12.30 hod. ! OBERSTVENÍ ZAJIŠTNO !

Horský kurýr

KOŘENÍ A BYLINKY RECEPTY - RADY - ZKUŠENOSTI MED „Nech ti je lék potravou a potrava lékem.“ Paracelsus V medu nám píroda dala jeden ze svých nejlepších a nejvzácnjších dar. Je to hodnotná potravina pírodního charakteru, která je vytvoena spoleenstvím vel ze sesbíraných sladkých š áv rostlin – nektaru, nebo medovice na živých ástech rostlin (strom) a kterou vely petváejí, kombinují a obohacují svými specickými látkami, ukládají a nechávají zrát v plástech. Rzné druhy kvalitního medu jsou prakticky stejn hodnotné. Liší se barvou, chutí, vní, ale vždy je to MED = hodnotná pírodní potravina a lidový lék. Naši pedkové používali med na rány, které potírali, aby se urychlilo jejich hojení. Med s citronem psobí proti nachlazení a horece a jako prevence pak jeho pravidelná konzumace zvyšuje naši odolnost proti mnoha nákazám. Med ukliduje, zbavuje nás negativních emocí, mírní bolesti a dokáže pivodit spánek. Naše babiky doporuovaly na klidný a posilující spánek vypít veer teplé mléko s medem, pi nachlazení do nj pidávaly navíc trochu alkoholu. MED v lidovém léitelství 1. Pi rekonvalescenci po rzných nemocech potebuje organizmus mnoho energie – med v teplém mléce 2. Nespavost – ped spaním kávovou lžiku medu. 3. Onemocnní jater a žluníku – pravidelným užíváním medu mže dojít k uklidnní 4. Pecitlivlé nervy – nejlépe lžíci medu ráno na lano a lžíci medu veer ped spaním 5. Pálení žáhy – užívat lžiku medu do vody 6. Poruchy trávení – med upravuje trávení a zamezuje vzniku bolesti 7. Pi cukrovce – neškodí užívat denn kávovou lžiku svtlého medu pi dodržování ostatní diety 8. Thotné ženy – mají zkonzumovat alespo 5 kg medu v prbhu thotenství. Plod tak dostane látky, potebné ke zdárnému vývoji 9. Novorozeata a dti vbec – sladit i kojeneckou stravu kvtovým medem. Obavy z prjmu jsou zbytené. Med je prospšný pro dti v každém vku. Není pravda, že med zpsobuje zubní kaz u dtí – naopak, med zdraví dtí velmi prospívá. Kenový med Jemn nastrouhaný ken rozmícháme s medem v pomru 1:1 na kašiku. Pi chipkových onemocnních a jarní únav sníme nkolikrát denn lžiku.

VAŘÍME S KURÝREM Koljadnkovy brambory Uvaíme brambory nejlépe již oloupané. Teplé nakrájíme na menší kousky, narovnáme do vyšší mísy a prosolíme. Prolisujeme esnek, který zamícháme do brambor a polijeme rozpuštným máslem. Podáváme s mlékem nebo kefírem. Kuba houbový 6 rohlík nakrájíme na plátky 4 celá vejce rozšleháme v ½ litru mléka 5 dkg sušených hub povaíme v trošce vody (nejprve asi hodinu namoíme) 5 velkých stroužk esneku uteného (prolisovaného) sl dle chuti Na máslem vymazaný vyšší peká klademe plátky rohlík a zalijeme smsí mléka a hub (použijeme i vodu, v které se houby vaily). Peeme v horké troub necelou hodinu. Podáváme teplé, ale i chladné. Pínská cmunda 1,5 kg brambor 30 dkg uzeniny (mkký salám, anglická slanina, uzené maso…) 15 dkg hub 3 vajíka 0,5 l mléka 0,5 kg hrubé krupice dle chuti esnek, drcený kmín, majoránka, sl, pop. zeleninu, sýr Brambory uvaíme ve slupce, necháme vychladnout, oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle do vtší mísy. Pidáme na kostky nakrájenou uzeninu a zbylé ingredience. Vše poádn promícháme. Vzniklou hmotu rozeteme na vymazaný plech (výška by nemla být vtší než 3 cm) a peeme v troub dozlatova.

Jídelna

(bývalá Selka) Rokytnice v O.h.

Radka Klementová nabízí:

Cibulový med Ti až tyi stedn velké cibule nakrájíme nadrobno nebo nasekáme v mixéru. Bohat je zalijeme teplým rozpuštným medem a necháme za obasného míchání na teplém míst 2-3 hodiny. Propasírujeme pes husté síto a užíváme každou hodinu po lžice. Medové máslo 1/8 másla, 6-8 lžic medu V misce uteme zmklé máslo, vmícháme med a pendáme do skleniky s víkem, kterou dáme do chladniky. Medové máslo podáváme k snídani nebo na svainu dtem i dosplým. AlMa

obdy -53,-, bez polévky - 48,domácí oslavy na objednávku: z Houskové knedlíky z Bramborové knedlíky + špalíky z Buchty z Buchtiky atd.

21.2. zabíjakové hody

Tšíme se na Vaši návštvu! Tel: 494 595 174, mobil: 774 313 341

HISTORIE PERNÍKÁŘSTVÍ Pokraování z prosincového ísla Procedura výroby perníkového tsta byla dosti složitá. Již píprava na „zádl“, jak se tehdy íkalo, byla celým obadem. Med se vail ve zvláštním „medovém kotli“. Perníkái peliv vybírali mouku a koení pro rzné druhy perníku. Tsto ukládali do zvláštních, k tomu urených nádob, kde odpoívalo alespo šest týdn, nkdy pl roku i déle. Traduje se, že perníká zadlal tsto, když se mu narodila dcera, a pekl z nho, když se dcera vdávala. Ležením sice tsto získávalo na jakosti, ale za dobu ležení velice ztuhlo, takže se pak muselo vysekávat i sekerami. Vysekávání tsta a jeho další zpracování (hntení) byla práce velice obtížná a namáhavá. V nkterých krajích se uchovaly rzné zvyky i rzné druhy peiva. Tak jako máme nap. pro urité kraje charakteristické výšivky i kroje nebo rzné jídlo, tak máme i charakteristické medové peivo podle kraj. Med se dával bu do tsta, nebo se peivo medem mazalo. Nap. jindichohradecké mikulášské peivo mlo svoji ustálenou podobu. Byly to gurální tvary toené, splétané. V Podkrkonoší se peklo lidové peivo pi rodových slavnostech nebo v nkteré výroní dny. Na památku zesnulých se pekly „dušiky“, na sv. Martina „martinky“ – ty byl nadívané mákem nebo perníkem, o vánocích se pekly koláe a kehlíky, o velikonocích skládance ve tvaru cihly. Na Kvtnou nedli dlali ptáky, kterými se vítal píchod jara. V eské Tebové pekli perníkái abecedu – a sice velká písmena. Forma na abecedu z roku 1652 se dochovala dodnes. Perníková abeceda se prodávala o poutích. Kupovali ji chlapci svým dvatm, Anika dostala A, Pepika P, Boženka B, Terezka T. V Pacov se naopak pekla a prodávala malá písmena, ze kterých se mohla sestavovat celá slova. Perníkái prodávali svoje výrobky nejen ve vlastních krámcích, ale jezdili se zbožím na pout a na jarmarky. A tehdy pou nebo jarmark – to byla veliká událost v širokém okolí. Sešli se známí, scházely se celé rodiny, setkal se milý s milou. Perník se kupoval na památku a byl pak ozdobou svtnic na dlouhou dobu. O medu a perníku se psalo, veršovalo a tak si pipomeme nkolik žertovných nápis. Pe, dceruško, marcipán, pijde pro T velký pán.

Od kolák žena mládne, od perník tchyn sládne.

Musí medovinu pít, kdo chce až do smrti žít.

Kdo jí naše perníky, zpívá si den celiký.

Kdo jí med, je dlouho feš, nebude mít nikdy pleš.

ekni jí, srdíko plné medu, co já jí povdt nedovedu. Velikám díky za sladké rtíky.

Píšt píprava tsta a peení AlMa

DÁRKY PRO DĚTI Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ Byla poslední listopadová sobota. Dcera Lenka, která žije v Jablonném nad Orlicí, byla nakoupit v obchod Marta. Ihned ji zaujal vánoní stromeek, který není ozdoben ozdobami, ale páníky pro Ježíška od dtí z dtských domov. Lidé si je petou a podle svých možností si vyberou dít, kterému udlají radost. I my jsme se rozhodli vybrat jedno páníko. Do této akce se zapojila celá rodina a byly z toho dárky pro dv dti. Dárky jsme pedali do obchodu Marta a byli jsme mile pekvapeni, kolik balík už tam bylo. Tuto akci už nkolik let poádají místní ženy z erveného kíže. Osobn pedají dárky do dtských domov. Chtla bych vidt tyto dti pod stromekem, jak jim záí oi. I já jsem zažila vánoní svátky v dtském domov a vím jak potší, že si nkdo na lovka vzpomene. Marie Nováková

Významné osobnosti našeho regionu 89. díl Ruský legioná, rodák z Litohrad …(viz tajenku) se narodil 13. ervence 1882. Po rychnovském gymnáziu studoval dále na lozocké fakult v Olomouci. Pestože byl povoláním gymnazijní profesor, odjel v roce 1911 do Ruska, aby u svého strýce ve Volyské gubernii zastával místo hospodáského správce. Tam jej zastihl poátek války. S eskou družinou prokázal své vojenské schopnosti a hrdinství. Po druhé operaci tžkého zranní v eljabinsku zemel. Jeho tlesné pozstatky byly poátkem 2. svtové války uloženy v Solnici. Zemel 9.1.1919, takže v první dekád nového roku jsme si pipomnli 90. výroí jeho úmrtí.

VODOROVN: A. Vojenský zákop. – B. Obec u Svitav. – C. Zpvohra, tímto zpsobem. – D. Nerezavjící ocel, msto v Rusku. – E. Název nkterých benzínových erpadel, citoslovce krákání. – F. Vietnamská plošná míra /13,3 aru/, ukazovací zájmeno. – G. Otázka pi sázce, listnatý strom. – H. Platidlo v Chile. – I. Hmota. SVISLE: 1. Zastarale „onam“. – 2. Chirurgický zákrok. – 3. Znaka doutník, základní íslovka. – 4. PRVNÍ DÍL TAJENKY, dámský klobouek. – 5. Zastarale „dotaz“, zastarale „pípad“. – 6. Znoj, planetka. – 7. DRUHÝ DÍL TAJENKY. – 8. Mléné nápoje. NÁPOV DA: AŠA, MAS, KASUS. Znní tajenky na str. 15

Vladimír ihák

Msto Rokytnice v Orlických horách ve spolupráci s Klubem dchodc vás zvou na

Setkání senior s promítáním a vyprávním o dobových fotograích našeho msta Termín konání: tvrtek 12. února 2009 od 14.30 hodin v jídeln Základní školy Drobné oberstvení zajištno. Nesete doma a pijte mezi nás!

NÁVRHY NA ZMĚNU NÁZVOSLOVÍ V ORLICKÝCH HORÁCH OTIŠTĚNÉ V ČASOPISE NÁŠ HRANIČÁR V ROCE 1946 Výmna obyvatelstva v ásti Orlických hor a jejich podhí v roce 1945 a letech následujících si vynutila rozsáhlé zmny v místním názvosloví. Vyskytovaly se zde totiž obce i osady, které mly pouze nmecké názvy. U dalších obcí zase jejich jména vycházela z pekladu nmeckých názv do eštiny, což asto nebylo zrovna ideální ešení. Pravdpodobn z okruhu len i sympatizant Národní jednoty severoeské (do roku 1938 pedního eského obranného spolku) pochází celá ada návrh na zmnu názv obcí v echách, na Morav a ve Slezsku, která byla v roce 1946 otisknuta na pokraování v periodiku Náš hraniá. Jednalo se pravdpodobn o kolektivní dílo, pi kterém se autoi návrh na nové místní názvosloví ídili zásadami: „Jména eská, tak jak asi by byla dávána v dobách eské kolonisace našich zemí. Kde není starých eských jmen, použili jsme z ásti jmen obcí zaniklých v boulivých dobách válených, z ásti jmen jinoslovanských stejn tvoených jako naše. Jinde zase jsme užili obdob nap. místo jména na ín jména na ov, ice, a to proto, aby nová eská jména byla odlišná od dosavadních jmen v našich zemích, ne pouhé opakování. Myslíme, že tím se prospje také i poštám. Pokud jen možno, vyhýbáme se jménm dvoj- nebo dokonce víceslovným. Ale nerozpakujeme se užít pro echy jmen, která napíklad na Morav se už vyskytují, protože jmenovit pi menších obcích každý v echách oznaí v adrese „Morava“, když tam nco posílá, jako zase Moravan oznaí „ echy“. Nelze se ubránit tomu, že návrhy byly provádny „ze shora“, tedy bez po-

tebných znalostí místních reálií. Nkteré návrhy jsou totiž opravdu velmi kuriózní a vyvolávají dnes úsmv. Posute sami. Pro Schönwald (od roku 1948 Podlesí, které je dnes ást Bartošovic) byl navrhován název Krásno, pro Liebenthal (od roku 1947 Údolíko, které je nyní souástí Rokytnice v Orlických horách) název Libno, Kerndorf (od roku 1947 Jadrná, která dnes patí k Orlickému Záhoí) chtli pejmenovat na Krušinu, Grünborn (od roku 1947 Zelenka, která je souástí Orlického Záhoí) na Želivku, Friedrichswald (od roku 1947 Bedichovka, která je souástí Orlického Záhoí) na Oploceny, Panské Pole (dnes místní ást Rokytnice v Orlických horách) na Panovsko a Malý Uhínov (dnes souást Liberku) na Uhínkov. Stiefwinkel (od roku 1948 Kout, který je souástí obce Deštné v Orlických horách) se ml pejmenovat na Pakosty a Šerlich (souást obce Deštné v Orlických horách) na Šeín. Ani Králicko neušlo jejich pozornosti. Obec eské Petrovice se mla pejmenovat na Petrovany a Nmecké Petrovice (nyní Petroviky, které patí k Mladkovu) na Petany. Jak autoi zmn doufali, tak jejich návrhy by se mohly stát podkladem pro innost píslušných úad a komisí, které mly v pravomoci zmnu místního názvosloví. Nevíme, jestli se lánky z Našeho hraniáe dostaly ke kompetentním osobám, nicmén žádný z tchto asto kuriózních návrh se v praxi nerealizoval. Mgr. Ondej Vašata

KRONIKA ČESKÉ ŠKOLY V BARTOŠOVICÍCH Zmenšení potu dtí Správce oddlení naní stráže p. K. Kuera byl peložen z Bartošovic do Starého Msta u Nové Bystice. Poet žactva se tím zmenšil na 4, a to od 1. dubna 1937. Inspekce Dne 16. dubna provedl inspekci místní školy p. Ferdinand Hykel, inspektor státních škol národních, eského jazyka vyuovacího v Šumperku. 1. kvten 1. kvten 1937 oslavil místní odbor N.J.S. pro Bartošovice a okolí prvodem pes Bartošovice, které se podobaly Paíži 1871 pi pochodu pruských vojsk. Zmna v potu dtí Pibyl nový žák do 1. postupného roníku, Ptáek Eduard od 10. kvtna. Do školy chodí tedy 5 dtí. Okování Dne 12. kvtna bylo provedeno okování dtí úedním lékaem z Rokytnice v hostinci u Nutz. 28. kvten Den narozenin p. presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše byl vzpomenut pi vyuování. Po vzpomínce naslouchalo žactvo slavnostnímu vysílání školského rozhlasu z Prahy. Zakonení školního roku Školní rok byl zakonen dne 26. ervna 1937 s pti žáky. Pi zápise konaném ve dnech 28. – 30. ervna bylo zapsáno 7 dtí, z toho 5 chlapc a 2 dvata. Uplynulý rok znamenal mnoho pro kraj. Vtší pozornost, kterou vnují úady a vojenská správa pohranií, znamená upevnní vnitní i mezinárodní. Školní rok 1937 – 1938 Zahájení Školní rok zapoal dnem 1. záí 7 žáky. Dodaten byla zapsána Marie Neumannová ze Zajein, takže do školy chodí nyní 8 dtí, z toho 5 chlapc a 3 dívky. Žák ze Zajein je 5. Uitelský sbor V uitelském sboru nastala zmna: eskoslovenskému náboženství bude vyuovati p. František Šebek, fará církve eskoslovenské v Žamberku. Narozeniny krále Petra II. Dne 5. záí 1937 vzpomenuto pi vyuování 14. narozenin krále Petra II. Skon presidenta T.G.Masaryka

Dne 14. záí 1937 skonal první president eskoslovenské republiky, president Osvoboditel Dr. T.G.Masaryk. O velikém Moravanu promluvil správce školy ve vyuovacích hodinách. Ve dni pohbu T.G.Masaryka naslouchalo žactvo penosu smuteních obad z Prahy. Oslava 28. íjna Dne 28. íjna byla uspoádána oslava svátku Svobody v místní eské škole za pítomnosti rodi dtí a zdejších ech. O významu dne promluvil krátce správce školy, naež následovaly recitace a proslovy žák. Oslavy se zúastnilo 30 osob. Zmenšení potu dtí. Dne 29. íjna se odsthoval do Horní Sloupnice u Litomyšle štábní strážmistr etnictva p. Karel Havlíek. Poet žactva se tím zmenšil na 7. Inspekce Dne 26. listopadu provedl inspekci školy p. F. Hykel, inspektor státních národních škol v Šumperku. Vánoní besídka s nadílkou Dne 22. prosince se konala v místnosti školní vánoní nadílka pro dti místní školy. Výbor Národní Jednoty Severoeské v Bartošovicích vnoval na nadílku K. 200,-. Také odbor N.J.S. v Hradci Králové zaslal jako jindy bednu se šatstvem a obuví. Dary byly rozdleny mezi žactvo zdejší školy. Prodloužení pololetních prázdnin Pololetní prázdniny byly prodlouženy a trvaly od 31.1.1938 do 5.2.1938. Prodloužení bylo rodii pijato pízniv. Dary Žactvu a škole vnoval pan J. Vávra z Prahy K. 80,- a Klub eských turist z Prahy K. 30,-. Narozeniny T.G.Masaryka Den 7. bezna 1938 byl vzpomenut správcem školy ve vyuovacích hodinách. Perušení vyuování 21. kvtna 1938 bylo perušeno vyuování pro opatení správy vojenské na obranu hranic. Dne 23. kvtna vyuování opt zahájeno. Hold pražské mládeže presidentu E. Benešovi Holdu pražské mládeže, který byl vysílán rozhlasem dne 25. kvtna 1938 i poselství p. presidenta Dr. E. Beneše naslouchalo žactvo zdejší školy. (Pokraování) Petr Zámeník

LETNÍ POBYTY

Trafika Dana Veselá

Dm dtí a mládeže ANIMO Žamberk nabízí letní prázdninové pobyty:

náměstí Rokytnice v O.h.

ŠPANLSKO, Oropesa del Mar - pobyt se zajímavým programem - termín 2.7. – 13.7.2009: Oropesa del Mar - pobeží pomeranového kvtu - nabízí isté a przrané moe, udržované pláže s jemným pískem, skály a zálivy. Ubytování: 4 lžkové apartmány (2 + 2 + možnost 2 pistýlek), cca 150 m od moe, písená pláž, pozvoln svažující se do moe Stravování: polopenze v restauraci – formou švédských stol Doprava: klimatizovaným autobusem Bhem cesty k moi ve Francii prohlídka GRAND CANYONU na ece Verdon (koupání, projížka na šlapadlech a 2. nocleh v motelu F1). Cestou zpt prohlídka BARCELONY a MONAKA (zde 9 hodin pestávka – koupání, odpoinek) Doplkový zábavný program pro dti i dosplé: orientální tance i pro zaáteníky, country tance, soutže, hry a výtvarné innosti… Možnost výlet: zBenicasim - karmelitánská výroba likér zCastellon - aquapark zPeiscola - hradní pevnost zValencie - moderní podmoské akvárium Cena: 7.500,- K dti od 2 - 12 let, 8.950,- K od 12 let (za pistýlku se odeítá 500,- K) V cen zahrnuto: doprava klimatizovaným autobusem, 7 x ubytování, 7 x polopenze, lžkoviny a poátení úklid, zábavný program pro dti i dosplé, prohlídky Grand Canyonu, Barcelony, Monaka a Nice (zahrnuto není zdravotní pojištní pro zahraniní pobyt a proti stornu)

z dobíjení telefonů přes terminál z kurzové sázení z sazka, sportka ON-LINE z denní tisk z upomínkové předměty z drogerie

Vše

chn k n y zvem áku pu! e

OTEVÍRACÍ DOBA: pondělí - pátek sobota neděle

6 - 17 hod. 7 - 12 hod. 8 - 12 hod.

ŽALUZIE KRČMÁŘ Žaluzie všech druhů, typů a provedení Firma: 465 612 077 Mobil: 602 412 012 Privat: 465 612 602

564 01 ŽAMBERK SNP 1348

       

Termotěsnění do oken a dveří Termoizolační dvojskla Sítě proti hmyzu do oken a dveří Termorolety plastové i hliníkové Garážová vrata, markýzy a rimini Bezpečnostní dveře zámky štíty a závory Zimní slevy

www.zaluziecz.cz e-mail: [email protected]

CHORVATSKO - Zaostrog, Makarská riviéra - termín 7.8. – 16.8.2009: Zaostrog - malebné msteko s przran istým moem, oblázkové pláže, kolorit hor s vinicemi a borovými lesy Ubytování: ve 2 - 4 lžkových pokojích (vlastní sociální zaízení) a v 5-ti lžkových apartmánech (sociální zaízení, kuchyka, záchod) v novém ubytovacím zaízení „Villa Paškal“, 20 metr od moe Stravování: chorvatská kuchyn – polopenze, pitný režim Pláž: s drobnými oblázky, pozvoln svažující se do vody, dlouhá asi 1,5 km, vroubená borovicemi a olivovníky Výlety: zna dalmacké ostrovy, shpiknik zmsto Makarská, Split Cena: dti do 12 let 7.100,- K, ostatní 7.500,- K V cen zahrnuto: doprava klimatizovaným autobusem, pojištní proti úpadu, 7 x ubytování, pobytová taxa, doplkový zábavný program pro dti i dosplé (soutže, výtvarné tech., country a orientální tance) (zahrnuto není zdravotní pojištní do zahranií a proti stornu) V pípad zájmu o letní pobyty OBRATEM kontaktujte DDM ANIMO Žamberk, paní Alenu Nmcovou, telefon 465612741, 603876667 (záloha 2.000 K na osobu v únoru 2009)

VYDEJTE SE NA BĚŽKY Ski centrum v íkách v Orl.h. v prbhu zimní sezóny upravuje bžecké stopy v okolí, které jsou vhodné jak pro klasický styl tak i pro bruslení. V pípad dostateného množství snhu je bžecká stopa upravena od Rokytnice až po Jelenku, kde s úpravou navazuje stedisko Deštné v Orlických horách. Jednotlivé trasy jsou: BU FIT: Ski centrum - zdobnická cesta - Pticestí - bunkrovka - Mezivrší letohradská - Ski centrum. Délka 11 km H EBENOVKA: Zakletý vrch - Pticestí - kapradinka - Homole - bunkrovka - Pticestí - Vrch Zakletý. Délka 8 km P ÍSTUPOVÁ: kostel (zast. bus) - Pedagogická fakulta - tobogán - Ski centrum. Délka 5 km ZÁVODNÍ: Ski centrum - letohradská - Ski centrum. Délka 5 km JIRÁSKOVA: Mezivrší - Panské pole(Hanika) – Rokytnice. Délka 10 km.

V mstském informaním a kulturním stedisku v Rokytnici v Orlických horách je zdarma k dostání mapa - Upravované bžecké trat v Orlických horách.

dokonení ze str. 1

ROZHOVOR S VÍTĚZEM Vítzem kategorie „hobby“ se stal Josef Sládek starší z Kostelce nad Orlicí s lyžaem Josefem Brandejsem a tento jezdec byl po vyhlášení výsledk požádán o pár slov. z Vyhrál jsi tady suverénn všechny jízdy, takže spokojenost? „Spokojenost je jak s výkonem, tak i s kvalitou trat a vbec s organizací, nikde není pro náš sport dostatek snhu a zde to bylo perfektní.“ z Te není od vci zeptat se, co t v tomto vku drží u tohoto sportu, vždy tys tady prohnal podstatn mladší jezdce a vyhrál jsi vlastn start-cíl. Celé to ježdní také obnáší trénink fyzické kondice a v bec, jak to vše zvládáš? „Co m k tomu vede? Je dobré si i v tomto vku udržovat kondici, jinak by lovk, abych to ekl lidov, zaal hnít. A potom je pece pkný pocit, když mžu ty mladé hecovat a motivovat je k lepším výkonm.“ Dkuji ti za tvj as, peji hodn zdraví a ješt mnoho dalších úspch. Rozmlouval: Zdenk Matjíek

SPORTOVNÍ SEDMIBOJ MANŽELSKÝCH DVOJIC V sobotu 17. ledna 2009 se ve sportovním areálu rokytnické základní školy konal sportovní turnaj manželských dvojic, který poádali lenové Outdoorspotteamu. Soutžilo se v sedmi disciplínách – ve orbale, basketbale, stolním tenise a badmintonu, nov pibyly oddychovjší sporty - stolní fotbálek a šipky. Závrená soutž byla spíše legraní - tanec na tanení podložce, který je ízený poítaem. Naše tanení kreace byly naprosto úžasné. Manželé nebo partnei se opt rozlosovali zvláš a znovu se potvrdilo, že špatn zahraný míek od vylosované partnerky se pechází pouze povzbudivým úsmvem a vtikou: „ To nic!“. Po píjemn stráveném odpoledni naplnném sportem a legrací se halou nesl potlesk pro nejlepší dvojici – Ingrid Ungerovou a Romana Štpánka. duš

?

ZNNÍ TAJENEK V TOMTO ÍSLE

47. ROČNÍK SKIINTERKRITERIA V ŘÍČKÁCH Ve dnech 24. a 25. ledna se v lyžaském stedisku v íkách v Orlických horách uskutenil již 47. roník mezinárodních žákovských závod v alpském lyžování Skiinterkriterium. Na pozvání poadatel se druhého závodního dne zúastnil prezident eské republiky Václav Klaus. Dorazil do íek již v ranních hodinách, aby se mohl vnovat svému oblíbenému sportu - sjezdovému lyžování. Zajímal se o výsledky závod a pijal i pozvání do Srubu rozhodích, kde se krom zástupc Ski klubu Ústí n.Orl. sešel s pedsedou Britského olympijského výboru lordem Colinem Moynihanem, jehož syn zde závodil v kategorii starších žák. Nechyblo ani tradiní „potesení rukou“ pana Klause s maskotem závodu Krtekem. Skiinterkriteria se zúastnila družstva ze 13 zemí (Ukrajina, Polsko, Finsko, Velká Británie, Lotyšsko, Holandsko, Belgie, Izrael, Estonsko, Srbsko, Chorvatsko, esko, Švédsko, Slovensko). Letos se poprvé v historii závodu objevil reprezentant Finska. Z poádajícího Ski klubu byli na startovní listin: Karolína Koštová, Tereza Skotálková, Blanka Štepánová, David Toman a Vojtch Šimbovský. Prbh závod živ komentoval moderátor eského Eurosportu Odej Krátoška. Poasí v obou dnech docela pálo. V pátek veer postrašil poadatele silný vítr, ale ten bhem noci ustal a v sobotu se mohlo bez problém lyžovat. O dobe upravenou tra se postaraly ti nové rolby s navijáky, které dokáží rozhrnovat sníh i smrem do kopce. Zácvik idi na jedné z nich provedl pímo v íkách muž, který upravoval sjezdovky pro Olympijské hry v Turín. A zde jsou výsledky v jednotlivých kategoriích: Slalom mladší žákyn: 1. Markéta Ostanská ( R), Veronika amková ( R), 3. Katarzyna Waseková (Pol.) Slalom mladší žáci: 1. Jan Skoepa ( R), Per Král ( R), Ashley Breese (V.Brit.) Slalom starší žákyn: 1. Bára Straková ( R), 2. Anna Kárová ( R), 3. Ester Ledecká ( R) Slalom starší žáci: 1. Andrija Vukovi (Srb.), 2. Lukáš Václavík ( R), 3. Jakub Šesták (SR) Obí slalom mladší žákyn: 1. Barbora Prudková ( R), Adriana Šimalíková (SR), Agnese Aboltinová (Lot.) Obí slalom mladší žáci: 1. Petr Král ( R),2. Jan Skoepa ( R), 3.Samuel Šenkár (SR) Obí slalom starší žákyn: 1. Adriana Jelinková (Niz.), 2. Kateina Kotrlová ( R), 3. Dominika Drozdílková ( R) Obí slalom starší žáci: 1. Jimmy van Herwerden (Niz.), 2. Nicholas Moynihan (V.Brit.), 3. Daniel Paulus ( R) ZS

?

Vodní toky v podhůří Orlických hor ve skrývačkách

Zdobnice, Kněžná, Hvězdná, Dědina, Orlice, Olešenka, Říčka, Bělá, Rokytenka, Suchá Významné osobnosti našeho regionu – 89. díl

Karel Vašátko

‰Fotograi poskytl pan ing. Stanislav Havel

MULTIFUNKČNÍ SPORTOVNÍ CENTRUM V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU Co se v Rychnov nad Knžnou dje po bývalé Pref? Na stavb Multifunkního sportovního centra v Rychnov nad Knžnou (BR Sport Centrum), která zaala 1. íjna 2008, skonila tímsíní etapa, v jejímž rámci byl prodloužen vodovodní ad a vybudovány základy pro vstupní objekt do haly A, zárove pízemí prvního vstupního objektu. Nyní zaíná druhá tímsíní etapa (na takové etapy je celý objekt rozdlen) a s tím souvisí nancování z dotací Regionálního operaního programu NUTS II Severovýchod Hradec Králové. Vyjádeno odborn - projekt byl pedložen do ROP Osy 4: Rozvoj podnikatelského prostedí, oblast podpory 4.1: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání. Celkové výdaje projektu jsou 50 milion K a dotace projektu z ROP NUTS II Severovýchod iní 60%, tedy 24 milion 193 tisíc K. „V první etap je hala A a hala B, vstupní pistavovaný objekt, druhá etapa od dubna 2010 do ervna 2010 bude pedstavovat všechny tenisové kurty a venkovní prostory. V listopadu 2009 má být zahájen zkušební provoz hal A a B i vstupního objektu a v ervenci 2010 bude slavnostní otevení komplexního Multifunkního sportovního centra. Další informace o prbhu realizace si mohou obané peíst na www.tcrychnov.cz,“ dodala Ing. Martina Broženská, projektová manažerka RDA (Regional Development Agency = Regionální rozvojové agentury) v rámci Euroregionu Glacensis. Multifunkní sportovní centrum (BR Sport Centrum) vyrstá v tsné blízkosti nad plánovaným krytým plaveckým bazénem (na nm probíhají od prosince pípravné práce) také v areálu bývalé Prefy. Návštvníci budou mít v BR Centru k dispozici vlastní parkovací místa a v pípad, že pijdou zájemci o sportování pšky, budou moci využívat i nov zbudovanou komunikaci ve smru od fotbalového hišt. Mezi nejvtší výhody tohoto sportovního komplexu bude pedevším jeho velikost (adí se mezi nejvtší svého druhu ve východních echách), variabilita (vhodné zejména k poádání sportovních akcí – možnost provozování min. ty sport

M STO ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH 517 61

HORSKÝ KURÝR - Regionální msíník pro Rokytnicko a okolí. Vydává Mstský úad Rokytnice v Orlických horách. Šéfredaktor: Zuzana Sobslavová Dis, redakní rada: Ing. Vladimíra Jiroutová, Josef Bahník, Mgr. Vra Dušková, Pavlína Vnenková, Jií Koblása, Alena Mohrová, Zdenk Matjíek. Adresa redakce: Horský kurýr, námstí T.G.M. 4, 517 61 Rokytnice v O.h. Tel. + fax: 494 595 326, 736 752 200. E-mail: [email protected] Registrace MK R E 11929. Vychází jako msíník. Uzávrka pro dopisovatele do 20. každého msíce. Za obsah lánk pln zodpovídají jejich autoi. Píspvky tená a dopisovatel nemusí vyjadovat stanovisko redakce. Redakní rada neodpovídá za stylizaci píspvk a tiskové chyby. Náklad 700 výtisk. Sazba a tisk UNIPRINT s.r.o. Rychnov n.Kn. Toto íslo vyšlo v únoru 2009. Cena: 6,- K

najednou) a pehlednost (každý návštvník mže z prostoru u oberstvení pozorovat vše, co se dje uvnit tohoto centra). Výstavbu „Multifunkního sportovního centra v Rychnov nad Knžnou“ schválila 22.9.2008 Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. BR Sport Centrum bude zahrnovat: z 2 velké multifunkní haly (rozmry 36 x 18 m) s možností provozování míových her jako nap. tenis, badminton, volejbal, nohejbal, orbal atd. z cviební sál (10 x 7 m) pro menší skupinové cviební aktivity z squashový dvorec z 4 venkovní tenisové dvorce s povrchem Canada Tenn (umlá antuka) z tenisovou tréninkovou stnu s víceúelovým hištm (18 x 18 m) z dtské hišt z relaxaní prostory (whirpool, masáže, rehabilitaní a protahovací pístroje) z sportovní prodejnu z bar s oberstvením z moderní a prostorná sociální zaízení -kr-

PLACENO P EVODEM

ODBRATEL:

NOVINOVÁ ZÁSILKA