Územní studie US 2 v Dolní Rokytnici nad Jizerou

Územní studie „US 2“ v Dolní Rokytnici nad Jizerou

Techn. kontr. Vypracoval Ing.Setunský ml. -"Ved. útvaru Kreslil Dne Projektant Číslo Ing.Setunský Zodp. proj. OÚ Semily MÚ Rokytnice n/Jiz. Investor Město Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytnice 197, 512 44

PRŮVODNÍ ZPRÁVA Stavba

PROJEKČNÍ KANCELÁŘ

Vítězná 1285 543 01 Vrchlabí

Kraj liberecký A4 Formát 01/12 Datum ST Stupeň Archivní číslo 03-2012-I. Měřítko

Územní studie „US 2“ v Dolní Rokytnici nad Jizerou

mobil: 777 914816, 777 914814 E-mail: [email protected] www.rokytnice.com/setunsky

Číslo výkresu

Územní studie ÚS 2 – Město Rokytnice nad Jizerou

OBSAH A. ÚVODNÍ ÚDAJE............................................................................................................... 3 A.1.a. Identifikační údaje ......................................................................................................................... 3

B. PRŮVODNÍ ZPRÁVA ....................................................................................................... 3 B.1. VÝCHOZÍ PODKLADY, ZADÁNÍ ...................................................................................................... 3 B.1.a. Výchozí podklady ........................................................................................................................... 3 B.1.b. Údaje o provedených a navrhovaných průzkumech ...................................................................... 3 B.1.c. Vymezení řešené plochy ................................................................................................................. 3 B.1.d. Požadavky vyplývající z územního plánu ....................................................................................... 4 B.2. CÍLE A DŮVODY ÚZEMNÍ STUDIE.................................................................................................. 4 B.2.a. Cíle základní .................................................................................................................................. 4 B.2.b. Cíle ostatních podrobných regulativů ............................................................................................ 4 B.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE............................................................................................................. 5 B.3.a. Údaje o ochranných pásmech a hranicích chráněných území ....................................................... 5 B.3.b. Návrh ochranných a bezpečnostních pásem vyplývajících z charakteru realizované stavby ........ 6 B.3.c. Uvedení územně technických podmínek dotčeného území ............................................................. 6 B.3.d. Funkční členění území a jeho parcelace ........................................................................................ 6 B.3.e. Popis podrobné regulace polohy budovy (RD) na parcele a zastavěné plochy parcely ................ 8 B.3.f. Zásady řešení budov, doplňkových staveb a zeleně ........................................................................ 9 B.4. NAPOJENÍ ÚZEMÍ NA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ........................................................................ 9 B.5. NAPOJENÍ ÚZEMÍ NA INŽENÝRSKÉ SÍTĚ ................................................................................... 10 B.5.a. Vodovod ....................................................................................................................................... 10 B.5.b. Kanalizace splašková ................................................................................................................... 10 B.5.c. Kanalizace dešťová ...................................................................................................................... 11 B.5.d. Elektrická energie ........................................................................................................................ 11 B.5.e. Plyn .............................................................................................................................................. 11 B.5.f. Sítě elektronických komunikací ..................................................................................................... 11 B.6. ŘEŠENÍ OCHRANY STAVBY PŘED NEGATIVNÍMI ÚČINKY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ ........ 11 B.6.a. Povodně ....................................................................................................................................... 11 B.6.b. Sesuvy půdy .................................................................................................................................. 11 B.6.c. Poddolování ................................................................................................................................. 11 B.6.d. Seismicita ..................................................................................................................................... 11 B.6.e. Radon ........................................................................................................................................... 11 B.6.f. Hluk............................................................................................................................................... 12 B.7. POPIS VLIVU STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OCHRANU ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ...... 12

1(celkem13)


B.7.a. Řešení vlivu stavby, provozu nebo výroby na zdraví osob nebo na životní prostředí .................. 12 B.7.b. Řešení ochrany přírody a krajiny nebo vodních zdrojů a léčebných pramenů ............................ 12 B.8. ZÁSADY ZAJIŠTĚNÍ POŽÁRNÍ OCHRANY STAVBY .................................................................. 12 B.9. PŘEHLED VLASTNÍKŮ PARCEL V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ............................................................... 13 B.10. ORIENTAČNÍ PROPOČET NÁKLADŮ .......................................................................................... 13 B.10.a. Celková orientační výše nákladů ............................................................................................... 13 B.10.b. Předpokládané zahájení realizace výstavby .............................................................................. 13 B.10.c. Předpokládaná lhůta realizace .................................................................................................. 13

2(celkem13)


A. ÚVODNÍ ÚDAJE A.1.a. Identifikační údaje Název : Místo : Katastrální území : Účel: Objednatel :

Zpracovatel :

Hlavní inženýr : Datum : Stupeň :

Územní studie „US 2“ Rokytnice nad Jizerou Dolní Rokytnice 740900 Prověření dalšího využití vymezených ploch pro stanovení podrobných podmínek pro rozhodování v území. Město Rokytnice nad Jizerou Horní Rokytnice 197 512 44 Rokytnice nad Jizerou IČO: 276057 DIČ: CZ00276057 Ing. Pavel Setunský, aut. inženýr v oboru pozemní stavby ČKAIT: 0500904 IČO: 72795859 Vítězná 1285 543 01 Vrchlabí Ing. Pavel Setunský únor 2012 studie

B. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1. VÝCHOZÍ PODKLADY, ZADÁNÍ B.1.a. Výchozí podklady „Územní plán Rokytnice nad Jizerou“ zpracovaný společností SAUL s. r. o., U Domoviny 491/1, 460 04 Liberec 4, schválený Zastupitelstvem města Rokytnice nad Jizerou dne 8. 10. 2008. Zadání územní studie „US 2“ zpracované Městským úřadem Rokytnice nad Jizerou, stavebním úřadem v únoru 2010.

B.1.b. Údaje o provedených a navrhovaných průzkumech Na staveništi byl učiněn pochozí průzkum terénu Fotodokumentace území Územní plán Rokytnice nad Jizerou Průběžné konzultace s objednatelem, požadavky objednatele Průběžné konzultace s vlastníky parcel Situační mapy a plány správců jednotlivých inženýrských sítí

B.1.c. Vymezení řešené plochy Dle ÚP Rokytnice nad Jizerou. Označení: Název: Základní údaje: Identifikace ploch: Údaje o stáv. využití plochy: Plošná výměra:

US 2 Bydlení venkovské – nad kapličkou Cenné území venkovského individuálního bydlení na Letní straně Plochy bydlení - individuální venkovské V současné době je plocha zemědělsky využívaná – louky a pastviny 15 451m2 (záměr č. 431)

Území, pro které je pořizována územní studie, se nachází v k.ú. Dolní Rokytnice, obec Rokytnice nad Jizerou (viz. výkresová část). Územní studie prověří další využití vymezených ploch a na jejím základě budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území.

3(celkem13)


Plochy řešené územní studií: - Bydlení venkovské individuální vymezené ÚP Rokytnice nad Jizerou (záměr č. 431 o výměře 15.451m2), schválený Zastupitelstvem města Rokytnice nad Jizerou dne 8. 10. 2008.

B.1.d. Požadavky vyplývající z územního plánu Požadavek na zpracování územní studie je dán ÚP Rokytnice nad Jizerou. Základním požadavkem je respektování funkčního využití jednotlivých ploch, které je stanoveno v ÚP Rokytnice nad Jizerou. Regulativy stanovují hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití.

B.2. CÍLE A DŮVODY ÚZEMNÍ STUDIE B.2.a. Cíle základní Zpracování územní studie pro určité navržené lokality zastavitelných ploch je dáno ÚP Rokytnice nad Jizerou. Územní studie zpřesní podmínky využití definovaných ploch ÚP v souladu s regulativy ÚP – viz. kap. B.2.b. Plochy, jejichž využití je podmíněno zpracováním územní studie jsou znázorněny graficky ve výkresu č.1 – „Výkres základního členění území“ v grafické části ÚP Rokytnice nad Jizerou. Prvotní a základní význam územní studie je jasně definovat základní funkční členění (rozdělení území na plochy dopravy, bydlení, atd.), a z něj vyplývající vlastnické rozdělení území (město, fyzické osoby, právnické osoby, atd.). Dalším významem územní studie je vyřešení dopravní obslužnosti území (přístupové komunikace) a garance napojení jednotlivých stavebních parcel na dostupné inženýrské sítě.

B.2.b. Cíle ostatních podrobných regulativů Základním požadavkem je respektování funkčního využití jednotlivých ploch, které je stanoveno v ÚP Rokytnice nad Jizerou. Regulativy stanovují hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Plochy bydlení – individuální venkovské (BV) význam plochy - kategorie ploch zastavitelných území hlavní využití ▪ bydlení v rodinných domech venkovského typu ▫ umístěné na rozptýlených relativně větších parcelách (ve srovnání s výměrami parcel individuálního bydlení městského), určených pro individuální bydlení s možným využitím podružných hospodářských objektů a zahrad pro samozásobitelskou zemědělskou činnost a pro chov domácího zvířectva ▫ mohou být spojeny s drobnými provozovnami základní občanské vybavenosti a výrobních služeb provozovanými vlastními obyvateli objektu přípustné využití ▪ zařízení pro denní rekreaci obyvatel lokality (hřiště, zahrádky) ▪ odstavování a parkování vozidel bydlících obyvatel v objektu (garáže) nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby ▪ veřejná prostranství podmíněně přípustné využití ▪ rekreační bydlení a ubytování v rodinných domech a chalupách ▪ parkování vozidel ubytovaných klientů na vlastním pozemku ▪ stravování a služby pro ubytované hosty ▪ drobné podnikatelské aktivity, zařízení základní vybavenosti a drobná řemeslná výroba – podnikání ve vlastním obytném objektu ▪ chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu obyvatel obytného objektu ▪ zařízení technického vybavení nadřazených systémů ▪ lyžařské sjezdové tratě, lyžařské cesty a lanová dopravní zařízení (ve vymezených trasách a koridorech) ▪ umístění solárních panelů – na ploše do 80 m2 pro jeden obytný objekt za předpokladu nenarušení hodnot krajinného rázu místa či oblasti

4(celkem13)


nepřípustné využití ▪ vše, co není uvedeno jako hlavní využití nebo přípustné využití nebo podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání ▪ určujícím typem zástavby jsou jednopodlažní samostatně stojící rodinné domy s případným podsklepením plynule zapuštěným do terénu a s podkrovím, starší obytné budovy venkovského charakteru (chalupy, bývalé zemědělské usedlosti, statky) spojené s hospodářskými objekty, dvory a zahradami; stavby plynule zapojeny do svažitého terénu ▪ určujícímu typu zástavby se musí svým charakterem přizpůsobit i stavby určené pro jiné přípustné činnosti ▪ rozsah zařízení drobné vybavenosti a podnikatelských aktivit místního významu, povolovaných v rámci obytného objektu, nesmí překročit objem hlavní obytné funkce jednotlivé stavby a tato činnost nesmí svým charakterem obtěžovat obytnou funkci ▪ podmíněně přípustné samostatné objekty občanské vybavenosti místního významu (maloobchod, služby, ubytování, stravování, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení aj.) a drobných podnikatelských aktivit objemově nesmí převýšit objemy a nesmí narušit hygienické podmínky okolní obytné zástavby ▪ odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno na vlastním pozemku formou nekrytých stání nebo garáží, které musí být součástí hlavního nebo samostatného doplňkového objektu ▪ minimální velikost pozemku pro 1 objekt k bydlení: 1200 m2 ▪ minimální velikost pozemku pro 1 objekt k rekreaci: 1200 m2 ▪ minimální velikost pozemku pro 1 objekt k bydlení nebo rekreaci na plochách, na kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: 1500 m2 ▪ minimální velikost zastavěné plochy objektu k bydlení či k rekreaci: 90 m2 ▪ maximální velikost zastavěné plochy objektu k bydlení či k rekreaci: 180 m2 ▪ maximální koeficient zastavění pozemku: 10 % ▪ maximální počet podzemních podlaží: 1 ▪ maximální počet nadzemních podlaží: 1 ▪ maximální počet podlaží v podkroví: 1 ▪ maximální výšková hladina zástavby nad rostlým terénem: 9 m ▪ půdorys hlavní hmoty objektů musí mít tvar obdélníka s podélnou osou rovnoběžnou s vrstevnicí ▪ objekty musí mít symetrickou sedlovou střechu se sklonem střešních rovin 40° – 45° a hřebenem rovnoběžným s vrstevnicí ▪ oplocení pozemků je přípustné pouze v případech stanovených platnými právními předpisy

B.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE B.3.a. Údaje o ochranných pásmech a hranicích chráněných území Stavba se nachází v ochranném pásmu KRNAP, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV KRKONOŠE. Ochranná pásma inženýrských sítí (kanalizace, vodovod, el., atd.) jsou dle platných podmínek zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a platných prováděcích předpisů příslušných norem ČSN. Na území se nachází lokální soukromé zdroje pitné vody, od kterých vedou soukromé vodovodní přivaděče do stávajících domů - orientačně vyznačeno ve výkresové části. Navrhovanou výstavbou nesmí dojít k ohrožení těchto stávajících zdrojů pitné vody. Při výstavbě RD je nutné respektovat polohu stávajících vedení (budou přesně vytýčena v terénu) včetně ochranných pásem - viz. dále odst. Ochranná pásma. V případě nutnosti a dohody majitelů vodovodů lze tato vedení pro plánovanou výstavbu přeložit. Z důvodu existence lokálních zdrojů pitné vody v území (na parcelách ppč. 1180/1, 1202/1, 1202/6, 1239/1), bude podmínkou pro rozhodování v území pro každý objekt (RD) hydrogeologické posouzení oprávněným zpracovatelem dle platných zákonů a vyhlášek sledující vliv zástavby na stávající zdroje pitné vody a na případné změny hydrogeologických poměrů v území. Okrajová část řešeného území se dotýká ochranného pásma lesa ( 50m od lesních pozemků). Ostatní ochranná pásma nejsou dotčena.

5(celkem13)


Ochranná pásma dle Zák. č. 458/2000 Sb.: Elektrická energie Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. Vodovody a kanalizace Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí: do DN 500 mm 1,5 m na obě strany nad DN 500 mm 2,5 m na obě strany

B.3.b. Návrh ochranných a bezpečnostních pásem vyplývajících z charakteru realizované stavby Návrh výstavby v rámci územní studie nevyžaduje.

B.3.c. Uvedení územně technických podmínek dotčeného území Hlavními podmínkami urbanizace území – výstavby RD je napojení jednotlivých parcel na obslužný systém komunikací města a dále napojení na hlavní inženýrské sítě – el. energii, kanalizaci a vodu. Zajištění funkční kvality technických a obslužných subsystémů: Dopravní obsluha a odstavování vozidel, odvoz odpadu, způsob odvedení srážkových vod, atd.

B.3.d. Funkční členění území a jeho parcelace Stávající řešené území je pozemkově rozděleno mezi 7 soukromých vlastníků. Napojení na obslužný komunikační systém města se odehrává připojeními na obecní komunikaci pro jednotlivé parcely. U velkých pozemků, u kterých plošná výměra dovoluje dle ÚP Rokytnice nad Jizerou výstavbu více jak jednoho RD, je navrženo dílčí členění pozemku na menší samostatné parcely tak, jak je patrno z výkresové části studie. Součástí řešeného území je i parcela ppč. 1239/2 o výměře 442m2, která nemá potřebnou výměru (1500 m2) nutnou k umístění RD. Tato parcela může být součástí zastavitelného území - plochy k umístění RD v případě přičlenění k sousednímu pozemku (ppč. 1202/8, alt. ppč. 1239/1), tzn. v případě společného majitele odkoupením výše uvedeného pozemku. POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB Dle Vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území: § 20 (1) V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. 3) Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

6(celkem13)


(4) Stavební pozemek [§2 odst.1 písm.b) stavebního zákona] se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. (5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky, b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných, c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. (6) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavce 5 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s využitím dalších pozemků. (7) Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. § 21 Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (1) Odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení nebo rodinnou rekreaci podle §20 odst.5 a 6 musejí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné. (2) U staveb pro rodinnou rekreaci je nutno umístit odstavné stání v počtu 1 stání pro jednu stavbu. (3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§20 odst.5 písm.c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3. (4) Na pozemcích staveb pro bydlení lze umístit stavbu bytovného nebo rodinného domu a dále stavby, terénní úpravy a zařízení, nezbytné k bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně související a podmiňující bydlení. (6) Na pozemku rodinného domu lze dále umístit garáž a stavby a zařízení uvedené v §103 odst.1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 stavebního zákona. Dále lze na pozemku rodinného domu umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry §104 odst.2 písm.d) stavebního zákona, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě. (7) Na pozemku stavby rodinné rekreace lze umístit stavby a zařízení uvedené v §103 odst.1 písm.a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5 stavebního zákona. § 23 Obecné požadavky na umisťování staveb (1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. 7(celkem13)


(2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. § 25 Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. (3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10m. (4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2m. (6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. (7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. (8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

B.3.e. Popis podrobné regulace polohy budovy (RD) na parcele a zastavěné plochy parcely Umístění jednotlivých RD na parcelách musí respektovat výše uvedené požadavky na vymezování a umísťování staveb dle Vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Jedná se především o odstupy od hranic společných pozemků, odstupy od komunikace, vzájemné odstupy, zohlednění ochranných a bezpečnostních pásem aj. Při zohlednění všech požadavků vzniká na každé parcele půdorysně uzavřený mnohoúhelník, který ohraničuje prostor pro umístění RD - plocha pro umístění RD je vyznačena na hlavním výkrese (urbanistický návrh). Parcely jsou zastavitelné ve vzdálenosti min. 6m od hranice s místní komunikací a ve vzdálenosti minimálně 3m od hranice sousedního pozemku (optimálně 3,5m). Poloha jednotlivých RD na parcelách v rámci vymezených ploch pro umístění RD je orientačně naznačena v hlavním výkrese. Při výstavbě RD je nutné respektovat polohu stávajících vedení inž. sítí - zvláště soukromé vodovody vč. jímacích studen. V případě nutnosti a dohody majitelů vodovodů lze tato vedení pro plánovanou výstavbu přeložit. Přesná poloha RD na parcele tedy není definována, zástavba je pojata jako rozptýlená volná bez konkrétní regulační čáry, např. uliční. Umístění RD na parcelách se předpokládá v přirozeném kontaktu s obslužnou komunikací. Umístění domů na parcelách zohledňuje dominantní výhledy v krajině: 1. Na kostel v Pasekách nad Jizerou (západní pohledy pro téměř všechny navrhované RD) 2. Na Lysou horu a Kotel (východní a SV pohledy pro výše položené RD, příp. pohledy z podkrovních místností).

8(celkem13)


Orientace domů a ostatní regulativy jsou dány ÚP Rokytnice nad Jizerou: ▪ minimální velikost pozemku pro 1 objekt k bydlení nebo rekreaci na plochách, na kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: 1500 m2 ▪ minimální velikost zastavěné plochy objektu k bydlení či k rekreaci: 90 m2 ▪ maximální velikost zastavěné plochy objektu k bydlení či k rekreaci: 180 m2 ▪ maximální koeficient zastavění pozemku: 10 % ▪ maximální počet podzemních podlaží: 1 ▪ maximální počet nadzemních podlaží: 1 ▪ maximální počet podlaží v podkroví: 1 ▪ maximální výšková hladina zástavby nad rostlým terénem: 9 m ▪ půdorys hlavní hmoty objektů musí mít tvar obdélníka s podélnou osou rovnoběžnou s vrstevnicí ▪ objekty musí mít symetrickou sedlovou střechu se sklonem střešních rovin 40° – 45° a hřebenem rovnoběžným s vrstevnicí ▪ oplocení pozemků je přípustné pouze v případech stanovených platnými právními předpisy

B.3.f. Zásady řešení budov, doplňkových staveb a zeleně Stavby RD budou splňovat výše citované regulativy Územního plánu (ÚP) Rokytnice nad Jizerou, které se týkají podlažnosti staveb, max. výšky hřebene, sklonu střešních rovin a orientace hřebene i půdorysné formy domu, atd. V otázce řešení staveb je dobré akceptovat přístup posilující kontext lokality k původní zástavbě a vztah k regionálně místním vzorům, avšak přitom nepotlačit právo investora řešit svůj dům podle svých praktických požadavků a zkušeností tak, aby jeho potenciální funkčně provozní kvality nebyly regulací (regulativy) omezovány. Vhodné je zabránit samoúčelnému a funkčně nezdůvodnitelnému importu cizorodých stavebních typů a architektonických prvků. Materiálové řešení domů by mělo korespondovat s tradiční krkonošskou zástavbou rodinnými domy za použití tradičních místních hodnotných stavebních materiálů i výrazových prvků (dřevo, kámen, cihla). V rámci parcely mohou být umísťovány stavby doplňkové: Garáže, dřevníky, kolny, pergoly, atd. vše při respektování požadavků na umísťování staveb dle Vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území a dle Stavebního zákona č.183/2006. Hlavní terénní úpravy okolo staveb budou spočívat v provedení odstavných ploch pro převážně osobní automobily, případně pro nákladní automobily kategorie N1 (max. 3,5t). Osazením jednotlivých RD do terénu je nanejvýš vhodné respektovat původní reliéf terénu bez zbytečných terénních zásahů. Tělesa případných násypů i ostatní okolní terénní úpravy budou zatravněny, případně osázeny dřevinami, přičemž podmínkou je použití původních místních dřevin a nikoliv importovaných konifer. Druhová skladba zeleně bude odsouhlasena správou KRNAP. Ve volném prostoru parcel může být navržena okrasná zeleň s využitím stromových forem zeleně. Pokud zde bude vysazena ovocná dřevina, bude ve formě vysokokmenu. Oplocení pozemků je přípustné pouze v případech stanovených platnými právními předpisy. Po skončení stavebních prací bude provedeno odklizení přebytečného materiálu a odpadů na skládku mimo území KRNAP a uložení dokladováno. K umísťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem dle § 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je nezbytný souhlas Správy Krkonošského národního parku jako orgánu státní správy ochrany přírody a krajiny na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, příslušný dle § 78 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a jako dotčený správní orgán ve smyslu § 136 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, v řízení vedeném stavebním úřadem.

B.4. NAPOJENÍ ÚZEMÍ NA DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Podél celého řešeného území prochází stávající místní komunikace na ppč. 3000/1 a ppč. 2988/3 ve vlastnictví Města Rokytnice nad Jizerou. Tato komunikace bude využita k obsloužení všech navrhovaných parcel pomocí přípojných míst dle výkresové části. Některé rozlehlejší parcely, které budou případně rozděleny na stavební parcelu v rámci územní studie a na louku = vzdálenější část pozemku směrem k lesnímu pozemku, budou přístupny "cestou k obsluze louky." Tato "cesta" bude buď samostatně oddělena jako vlastní pozemek nebo bude přístup řešen věcným břemenem. 9(celkem13)


Napojení jednotlivých parcel bude v souladu s rozhodnutím Města Rokytnice nad Jizerou o připojení na místní komunikaci včetně napojovacího poloměru R=4m a rozhledového trojúhelníku dle požadavku DI Policie ČR. V rozhledovém trojúhelníku musí zeleň splnit podmínku max. výšky 90 cm.

B.5. NAPOJENÍ ÚZEMÍ NA INŽENÝRSKÉ SÍTĚ B.5.a. Vodovod Řešené území je v době zpracování územní studie bez veřejného vodovodu. Zásobování lokality z veřejného vodovodu je projekčně vyřešeno prodloužením vodovodu v tělese stávající místní komunikace na ppč. 3000/1 a ppč. 2988/3. Vodovodní řad je veden od místa napojení na stávající vodovod u parcely 1304/39. Z tohoto místa pokračuje směrem dolů do Dolní Rokytnice až k domu s pečovatelskou službou, kde bude ukončen hydrantem. U konce řadu bude provedeno přepojení vodovodní přípojky pro ČOV. Řad je veden ve stávajících komunikacích v souběhu s nově navrženou splaškovou kanalizací. Na řadu budou rozmístěny cca po 150 m rozmístěny hydranty sloužící pouze k provozním účelům řadu – odvzdušnění / odkalení. Na hlavní řad navazují odbočky vedlejších řadů, které pokračují do okolních komunikací, tak aby bylo možné napojit veškeré objekty. Prodloužení vodovodu společně se splaškovou kanalizací je plánováno v budoucích letech a je reálný předpoklad, že bude tato infrastruktura dokončena dříve než dojde k výstavbě všech navrhovaných RD v rámci ÚS2. V případě, že dojde k výstavbě jednotlivých RD dříve než budou řady vybudovány, bude konkrétní RD zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje (vrtaná studna, alt. stávající zdroj vody nacházející se v území). Postup povolování vlastního zdroje dle platné legislativy pro povolování vodních děl a pro rozhodování v území. Z důvodu existence lokálních soukromých zdrojů pitné vody v území, bude podmínkou pro rozhodování v území pro každý objekt (RD) hydrogeologické posouzení oprávněným zpracovatelem dle platných zákonů a vyhlášek sledující vliv zástavby na stávající zdroje pitné vody a na případné změny hydrogeologických poměrů v území. Celková potřeba vody pro řešené území je odhadována na cca 1,5 – 2 m3/RD/den, celkem odhadem pro 8 RD cca 12 – 16 m3/den. Plánované vedení vodovodů včetně návrhu prodloužení vodovodu je ve výkresové části studie.

B.5.b. Kanalizace splašková Řešené území je v době zpracování územní studie bez veřejné splaškové kanalizace. Do zájmového území je navrženo prodloužení splaškové kanalizace tak, aby splaškové vody byly svedeny do veřejné kanalizace města Rokytnice nad Jizerou a dále do centrální ČOV. Jedná se o návrh prodloužení stávající splaškové kanalizace do další části obce. Nová kanalizační stoka je navržena DN 250. Stoky jsou ukončeny v nejvyšších místech, tak aby bylo možné napojení řešených objektů. Trasa kanalizačního řadu je vedena od napojovacího bodu směrem vzhůru až k posledním uvažovaným nemovitostem k napojení. Prodloužení splaškové kanalizace společně s vodovodem je plánováno v budoucích letech a je reálný předpoklad, že bude tato infrastruktura dokončena dříve než dojde k výstavbě všech navrhovaných RD v rámci ÚS2. V případě, že dojde k výstavbě jednotlivých RD dříve než budou řady vybudovány, bude konkrétní RD dočasně odkanalizován jímkou na vybírání. Po dokončení realizace splaškové kanalizace v území budou všechny RD napojeny (přepojeny) na splaškovou kanalizaci v souladu s § 3, odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 12, odst. 1, písmeno b) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Dle výše citovaných zákonů lze sice povolit stavbu domácí ČOV, je však nutné počítat s povinností přepojení na veřejnou kanalizaci po jejím vybudování, proto je jako dočasné řešení navrženo odkanalizování jímkou na vybírání. Postup povolování individuální likvidace odpadních vod dle platné legislativy pro povolování vodních děl a pro rozhodování v území. Produkce odpadních vod je uvažována shodně s potřebou vody – viz. předchozí kapitola. Plánované vedení prodloužení kanalizace je ve výkresové části studie.

10(celkem13)


B.5.c. Kanalizace dešťová Veřejná dešťová kanalizace není v přímém dosahu řešeného území. Vzhledem k malému rozsahu zastavěné plochy vůči ploše území a s ohledem na příznivé hydrogeologické poměry v území, budou dešťové vody přirozeně vsakovány na jednotlivých parcelách – dostatečně velkých loukách, čímž je splněn §21 odst.3 vyhlášky č. 501/2006 Sb.: "Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreace nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3." Dešťové vody nesmí být zaústěny do splaškové kanalizace. Část dešťových vod může být zachytávána a dále použita v systému vodního hospodářství RD jako voda užitková, např. k zalévaní upraveného okolí domu.

B.5.d. Elektrická energie V případě konkrétního požadavku na připojení RD – zajištění elektrického příkonu pro jednotlivé RD bude postupováno dle platných podmínek zákona č. 458/2000 Sb., § 29 ve znění pozdějších předpisů a platných prováděcích předpisů. Přesnější podmínky připojení RD budou vycházet z konkrétní žádosti o připojení odběratele k distribuční soustavě NN. Stávající vedení a trasy el. vedení jsou ve výkresové části studie.

B.5.e. Plyn V území se nenachází stávající plynárenská zařízení a není možnost na jejich napojení.

B.5.f. Sítě elektronických komunikací V případě konkrétního požadavku na připojení RD bude postupováno dle platných podmínek zákona č. 127/2005 Sb., (§ 101) o elektronických komunikacích a ve znění pozdějších předpisů a platných prováděcích předpisů. Přesnější podmínky připojení RD budou vycházet z konkrétní žádosti o připojení k sítím elektronických komunikací (SEK) společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

B.6. ŘEŠENÍ OCHRANY STAVBY PŘED NEGATIVNÍMI ÚČINKY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ B.6.a. Povodně Lokalita se nachází mimo záplavové území.

B.6.b. Sesuvy půdy Při dodržení zásad bezpečnosti práce a při dodržení geotechnických zásad a postupů zvláště při provádění zemních prací, nehrozí sesuvy půdy.

B.6.c. Poddolování V řešeném prostoru není poddolované území, avšak severně od řešeného prostoru ve vzdálenosti cca 150m se nachází lokalita s podzemními prostory se zásobami vody.

B.6.d. Seismicita Území leží mimo seismické oblasti severovýchodních Čech.

B.6.e. Radon Součástí každé stavby RD bude posudek stanovující radonový index pozemku. Na základě posudku radonového indexu pozemku a kategorie propustnosti podloží budou přijata příslušná stavebně technická opatření při výstavbě RD.

11(celkem13)


B.6.f. Hluk Při výstavbě i při užívaní (provozu) jednotlivých domů musejí být dodržovány hygienické limity hladiny akustického hluku při stavebních činnostech - nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů v příloze č. 3). Každá stavba bude minimalizovat dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Před nepříznivými účinky hluku budou jednotlivé stavby primárně chráněny polohou – umístěním a dostatečnými vzájemnými odstupy. V řešené lokalitě se nepředpokládá žádný trvalý zdroj hluku, který by omezoval užívání staveb. V rámci Rokytnice nad Jizerou se naopak jedná o velmi klidnou lokalitu bez přítomnosti rušné dopravy.

B.7. POPIS VLIVU STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OCHRANU ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ B.7.a. Řešení vlivu stavby, provozu nebo výroby na zdraví osob nebo na životní prostředí Realizací stavby nedojde ke zhoršení životního prostředí v dané oblasti. Předpokládá se, že stavba nebude vyžadovat zjišťovací řízení hodnocení vlivu na životní prostředí dle Zák. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

B.7.b. Řešení ochrany přírody a krajiny nebo vodních zdrojů a léčebných pramenů Stavební činností nebude dotčena hodnotná vzrostlá zeleň ani její kořenový bal. Z důvodu ochrany krajinného rázu místa a oblasti budou veškeré pozemky (i cesty) dotčené případně transportem stavebního materiálu, na náklady investora okamžitě uvedeny do řádného stavu. Terénní úpravy a úklid v okolí stavby každého RD bude dokončen do doby zahájení závěrečné kontrolní prohlídky stavby tak, aby míra vhodnosti jejich provedení mohla být kompetentními orgány posouzena v rámci tohoto řízení.

B.8. ZÁSADY ZAJIŠTĚNÍ POŽÁRNÍ OCHRANY STAVBY Navržení a umístění staveb musí být mimo jiné v souladu s Vyhl. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb: §2 Navrhování a umístění stavby (1) Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, b) zdroje požární vody a jiného hasiva, c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany na a) stavební konstrukce a technologické zařízení, b) evakuace osob a zvířat, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přístup a příjezd pro vozidla hasičských záchranných sborů k hranicím jednotlivých parcel bude dán přístupovými komunikacemi o min. šíři prostoru komunikace 3,5 m, šířka mezi obrubami je navržena min. 3,0m. Jako nástupní plocha bude využita komunikace společně s napojovacími komunikacemi jednotlivých RD a s jejich zpevněnými odstavnými plochami. Součástí každé stavby RD bude požárně bezpečnostní řešení stavby. Na základě požárně bezpečnostního řešení stavby budou přijata příslušná stavebně technická opatření při plánování a výstavbě RD. 12(celkem13)


B.9. PŘEHLED VLASTNÍKŮ PARCEL V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Parcelní číslo 1180/1 1202/1 1202/6 1202/9 1202/10 1202/8 1239/2 1239/1 2988/3 3000/1

Výměra Druh pozemku [m2]

Vlastnické právo

Adresa vlastníka

Novotný Aleš Breuer Dalibor Hnyk Pavel Kučerová Eva Hnyk Pavel Kučerová Eva Fišer Jiří, Mgr. Fišer Jiří, Mgr. Stehlíková Lenka Rákosník Jan Rákosník Jiří Zuzánek Pavel Město Rokytnice nad Jizerou Město Rokytnice nad Jizerou

Dolní Rokytnice 79, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Dolní Rokyntnice 81, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Horní Rokytnice 549, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Dolní Rokytnice 417, Rokytnice nad Jzierou, 512 44 Horní Rokytnice 549, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Dolní Rokytnice 417, Rokytnice nad Jzierou, 512 44 Jiráskovo nábřeží 717, Železný Brod, 468 22 Jiráskovo nábřeží 717, Železný Brod, 468 22 Dolní Rokytnice 82, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Gräfin-Richlind-Weg 6, Markt Schwaben, Německo Lauingerstrasse 63, München, Německo Dolní Rokytnice 251, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Horní Rokytnice 197, Rokytnice nad Jizerou, 512 44 Horní Rokytnice 197, Rokytnice nad Jizerou, 512 44

6331 trvalý travní porost 3398 trvalý travní porost 5978 trvalý travní porost 213 trvalý travní porost 2000 trvalý travní porost 3251 trvalý travní porost 442 trvalý travní porost 6113 trvalý travní porost 6066 ostatní plocha 16423 ostatní plocha

B.10. ORIENTAČNÍ PROPOČET NÁKLADŮ B.10.a. Celková orientační výše nákladů Prodloužení splaškové kanalizace dl. cca 613m´ Prodloužení vodovodu dl. cca 1150 m´ Celkové náklady na přípravu území

1.780 tis. Kč 2.130 tis. Kč 3.910 tis. Kč (3,91 mil. Kč)

Cenová úroveň roku 2012 bez DPH. Propočet slouží jako orientační k posouzení orientační finanční náročnosti záměru.

B.10.b. Předpokládané zahájení realizace výstavby Jaro 2012 pro 1. rodinný dům na ppč. 1202/10.

B.10.c. Předpokládaná lhůta realizace Jaro 2012 – podzim 2022.

13(celkem13)

Územní studie US 2 v Dolní Rokytnici nad Jizerou

Recommend Documents