Mot lí fauna pfiírodní rezervace Zbytka v okrese Náchod

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 29 (2003): 7-46

ISBN: 80-85031-45-0

Mot˘lí fauna pfiírodní rezervace Zbytka v okrese Náchod Lepidopteran fauna of Zbytka Natural Reserve in district of Náchod - Northeast Bohemia

Jifií Vávra 1 & Ladislav Mar‰ík 2

1 AQUATEST 2 Na

a.s., Geologická 4, CZ -152 00 Praha 5, e-mail: [email protected] kopci 175, CZ – 549 02 Nové Mûsto nad Metují, e-mail: [email protected]

A b s t r a c t : The total number of 690 species of butterflies and moths (Lepidoptera) was found in the locality of the Zbytka Nature Reserve (region of Hradec Králové) during the faunistic research carried out in 1996. The distinguished findings are commented. Species found in the locality were classified from the view of their indicative importance for biotopes quality evaluation. Principles of individual biotopes management were formulated on base of a lepidopteran fauna analysis. K e y w o r d s : Lepidoptera, faunistic, Zbytka, Bohemia

ÚVOD V roce 1996 provedl první z autorÛ pro b˘val˘ Okresní úfiad v Náchodû, referát Ïivotního prostfiedí, lepidopterologick˘ prÛzkum v pfiírodní rezervaci Zbytka u Bohuslavic nad Metují. Smyslem prÛzkumu bylo získat exaktní faunistické údaje pro tuto z pfiírodovûdného hlediska velice cennou lokalitu, která byla vyhlá‰ena rezervací dne 10. 6. 1994.

P¤ÍRODNÍ POMùRY LOKALITY V detailech jsou pfiírodní pomûry popsány ve studii vypracované kolektivem autorÛ (HERRMANN Z. et al. 1995). Území rezervace (79,42 ha) je ploché, lemované na severu a západû tokem Dûdiny (Zlatého potoka), na jihu tvofií hranici rozhraní mezi lesními porosty a dfiíve obhospodafiovan˘mi zemûdûlsk˘mi plochami zbytkového statku, na v˘chodû probíhá hranice kulturními luãními porosty západnû Ïelezniãní tratû Nové Mûsto nad Metují T˘ni‰tû nad Orlicí. V nejjiÏnûj‰í ãásti rezervace se v bezlesé partii nalézají pramenné objekty naz˘vané Jezírko a Zbytka s ãast˘mi v˘vûry alkalick˘ch vod. Tento jev je v hranicích rezervace velice ãast˘, a to v ãásti jiÏnû nepatrné terénní elevace s lesní cestou mezi Roheniãkami severnû rezervace a Pohofií jihov˘chodnû rezervace. âást rezervace severnû této cesty je odvodÀována do toku Dûdiny, ãást jiÏnû cesty je odvodÀována systémem obãasn˘ch vodoteãí, které posléze pod názvem Litá ústí do Dûdiny na západním okraji rezervace. JiÏní ãást rezervace je nesouvisle zaplavována v jarním období artésk˘mi v˘vûry alkalick˘ch vod, coÏ podmiÀuje v této ãásti existenci luãních mokfiadních spoleãenstev s fiadou cenn˘ch rostlinn˘ch druhÛ. Severní ãást rezervace je souvisleji zaplavována pfii vybfieÏení toku

Dûdiny, pravidelnû pfii jarních vysok˘ch stavech vody v korytu. Tento fakt urãuje charakter lesních porostÛ a má rozhodující v˘znam pro charakter studované mot˘lí fauny. JiÏní okraj rezervace je z hlediska litologického tvofien vápnit˘mi prachovci a pískovci, pfiípadnû spongility spodnoturonského stáfií. Ponûkud severnûji, zhruba mezi jiÏním okrajem lesních porostÛ a stfiedovou dûlící lesní cestou na mírné terénní elevaci, zÛstal zachován ostrÛvek jílovcÛ a slínovcÛ stfiednûturonského stáfií. Zb˘vající pfieváÏná ãást rezervace je pokryta cca 4 m mocn˘mi fiíãními náplavy Dûdiny. V povrchov˘ch partiích pfievládají povodÀové a spra‰ové hlíny, pfiípadnû pfieplavené deluviální jíly. Spodní partie tvofií drobnozrnn˘ ‰tûrkopísek. V okolí artésk˘ch pramenÛ se vytvofiily alkalické slatiny a kfiídové almy. Ty byly v minulosti tûÏeny pro zelináfiské úãely. B˘valá tûÏba je na reliéfu doposud patrná jako ploché deprese, v nichÏ se nejdéle udrÏuje alkalická voda aÏ do pozdního jara.V místech nejvy‰‰ích koncentrací minerálních solí je vytvofiena zcela specifická slanomilná vegetace. Souãasnou vegetaci rezervace lze rozdûlit na nelesní a lesní.

Spoleãenstva nelesní Porosty svazu Phragmition communis (1) - sladkovodní spoleãenstva rákosin stojat˘ch vod. Fragmenty tûchto porostÛ se vytvofiily v severozápadní ãásti rezervace, souvislé rákosiny leÏí za jiÏní hranicí chránûného území. Porosty odvodÀovací strouhy Litá pfii jiÏním okraji rezervace svazu Sparganio-Glycerion fluitantis (2) - pobfieÏní porosty mal˘ch vodních tokÛ. Porosty svazu Magnocaricion elatae (3) - spoleãenstva vysok˘ch ostfiic na pobfieÏí stojat˘ch vod 7

a v okolí prameni‰È. TûÏi‰tû v˘skytu tûchto porostÛ, vût‰inou ve formû maloplo‰n˘ch enkláv, je ve v˘chodní a severní ãásti rezervace. Porosty svazu Arrhenatherion (4) - mezofilní louky níÏin. Porosty tohoto typu jsou vytvofieny na mírné terénní elevaci severnû ol‰iny severnû rozvalin zbytkového statku a na plo‰e b˘valého pole severov˘chodnû statku. Porosty svazu Calthion, podsvazu Calthenion (5) - jedno- aÏ dvouseãné louky stfiídavû mokr˘ch stanovi‰È bez velk˘ch vlhkostních v˘kyvÛ. OstrÛvkovitû jsou tyto porosty vytvofieny v severov˘chodní ãásti rezervace na louãkách mezi v˘bûÏky lesa, severnû alkalického v˘vûru Jezírko a severov˘chodnû rozvalin zbytkového statku. Porosty svazu Molinion (6) - nehnojené bezkolencové louky stfiídavû vlhk˘ch stanovi‰È zpravidla se silnû kolísající hladinou podzemní vody. V rezervaci se vyskytují v severozápadní ãásti pfii toku Dûdiny. Porosty svazu Bromion erecti (7) - druhovû bohatá bylinná spoleãenstva hlub‰ích minerálnû siln˘ch pÛd. Porosty této syntaxonomické pfiíslu‰nosti se vyskytují na mal˘ch plo‰kách jako podrost b˘valého ovocného sadu poblíÏ rozvalin statku (mimo rezervaci) a v severní ãásti rezervace na malé elevaci uprostfied zaplavovan˘ch luk. Z hlediska zamûfiení prÛzkumn˘ch prací je tfieba zmínit je‰tû ruderální porosty vytvofiené v místû b˘valého zbytkového statku svazu Arction lappae (8) - ruderální spoleãenstva dvou- aÏ vícelet˘ch nitrofilních rostlin na antropogenních pÛdách ruderalizovan˘ch stanovi‰È, které jsou sice pfieváÏnû mimo rezervaci, av‰ak v˘znamnû ovlivÀují druhové spektrum mot˘lÛ zastiÏen˘ch v rezervaci.

Spoleãenstva lesní V nejvlhãích partiích lesních porostÛ, v místû stagnace povrchové vody, jsou vytvofieny ol‰iny svazu Alnion glutinosae (9) - baÏinné ol‰iny na zamokfien˘ch pÛdách typu fen nebo anmór. Tyto porosty vãetnû bylinného patra mají velk˘ v˘znam na zv˘‰ení druhové diverzity hmyzu rezervace, aãkoliv nepokr˘vají velké plochy. Podél toku Dûdiny je vytvofien témûfi souvisl˘ úzk˘ pás svazu Alnion incanae, podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (10) - luÏní lesy údolních poloh a okolí prameni‰È. Porosty této syntaxonomické pfiíslu‰nosti lemují území rezervace na západû a severu. V jiÏní ãásti rezervace byly na relativnû malé plo‰e stanovi‰tnû odpovídající podsvazu Ulmenion (11) - luÏní lesy údolních niv velk˘ch vodních tokÛ v níÏinách vysázeny topoly kanadské. NepÛvodní porost topolÛ je ru‰iv˘m prvkem v rezervaci, jeho bylinné patro má ruderální charakter s dominancí ostruÏiníku a kopfiivy. PfieváÏná ãást lesních porostÛ náleÏí do svazu Carpinion (12)

- kvûtnaté mezofilní, v tomto pfiípadû i hygrofilní dubohabrové háje pfiedstavující primární, vût‰inou klimaxovou vegetaci planárního a kolinního stupnû. Jsou roz‰ífieny po celé rezervaci v souvisl˘ch plochách a vût‰inou jsou v ãasném jafie zaplavovány vodou z toku Dûdiny. Pouze men‰í úseky tûchto porostÛ zÛstávají nezaplavovány, napfiíklad na terénní elevaci v˘chodnû b˘valého zbytkového statku. Existence záplav má rozhodující v˘znam pro entomofaunu rezervace. Z hlediska entomofauny mají velk˘ v˘znam plo‰nû omezené porosty kfiovit˘ch vrb vytvofiené nejãastûji podél odvodÀovacích kanálÛ a na vlhk˘ch místech mimo les, svazové pfiíslu‰nosti k Salicion triandrae (13).

Pfiírodní pomûry rezervace ve vztahu k mot˘lí faunû Vyhlá‰ení rezervace bylo iniciováno pfiedev‰ím aktivitou botanikÛ, jejichÏ zájmem bylo zachovat a pfied dal‰í devastací ochránit velice cenná mokfiadní luãní spoleãenstva s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ. Nejvût‰í pozornost botanikÛ budí pfiítomnost dobfie zachoval˘ch spoleãenstev svazÛ Calthion a Molinion s druhy Arabis nemorensis, Epipactis albensis, nûkolik druhÛ Taraxacum Sect. Palustralia, Viola elatior (druhy kriticky ohroÏené ve flófie âeské republiky), Allium angulosum, Carex hosteana, Iris sibirica, Orchis militaris, Phyteuma orbiculare, Teucrium scordium (druhy silnû ohroÏené ve smyslu vyhlá‰ky ã. 395/92 Sb.). Velmi dobfie zachované jsou téÏ lesní porosty pfiedev‰ím v severní ãásti rezervace charakteru habrov˘ch doubrav, vût‰inou v hygrofilních variantách, s bohat˘m bylinn˘m podrostem s hojn˘m v˘skytem Izopyrum thalictroides, Leucojum vernum, ojedinûle s Daphne mezereum, Paris quadrifolia a Circaea intermedia. Zásadní v˘znam pro druhovou bohatost a poãetnost populací mot˘lÛ má druhové sloÏení a plo‰n˘ rozsah porostÛ rÛzného syntaxonomického zatfiídûní. V souãasné dobû lesní porosty zaujímají pfies 50 % plochy rezervace. S ohledem na druhové sloÏení lesních porostÛ typu hygrofilních habrov˘ch doubrav lze oãekávat mezi druhy mot˘lÛ pfiedev‰ím ty, které jsou potravnû vázány na oba druhy dubu, habr obecn˘ a lísku obecnou. Dále lze oãekávat vy‰‰í zastoupení druhÛ vázan˘ch na plá‰Èové dfieviny, v dan˘ch podmínkách se jedná o fie‰etlák poãistiv˘, trnku obecnou a topol osiku. Vrbové porosty kfiovit˘ch i stromov˘ch vrb a topolÛ (Salix cinerea, S. triandra, S. viminalis, S. alba, S. fragilis, Populus canadensis) téÏ v˘znamnû zvy‰ují potenciální bohatost mot˘lí fauny. V poslední fiadû je nutno zmínit porosty ol‰í ‰ed˘ch a pfiedev‰ím lepkav˘ch, které jsou potravní základnou mnoha dal‰ích druhÛ. Aãkoliv bylinné patro lesa je velice bohaté z hlediska abundance populací druhÛ, je sloÏeno jen z relativnû nízkého poãtu druhÛ, mezi nimiÏ navíc nejsou druhy rostlin, které by byly zdrojem potravy v˘znamného poãtu druhÛ mot˘lÛ. Nelesní - luãní spoleãenstva jsou charakterizována mnohem vût‰í druhovou pestrostí. Teoreticky by bylo tedy moÏno oãekávat tûÏi‰tû druhové bohatosti mot˘lí fauny právû na tûchto luãních biotopech. 8

Tab. 1. Seznam Ïivn˘ch rostlin mot˘lích druhÛ s vyjádfiením pfievládající jejich vazby k rostlinn˘ch spoleãenstvÛm pfiírodní rezervace Tab. 1. List of food plants with prevailing association to plant communities of the reserve Zbytka Îivná rostlina

Acer sp. div. Achillea millefolium Aegopodium podagraria Agrostis sp. div. Alliaria officinalis Alnus sp. div. Arctium sp. div. Artemisia vulgaris Astrantia major Atriplex nitens Betula pendula Caltha palustris Calystegia sepium Carex sp. div. Carpinus betulus Chaerophyllum bulbosum Chenopodium sp. div. Chrysanthemum leucanthemum Circaea intermedia Cirsium sp. div. Convolvulus arvensis Corylus avellana Crataegus sp. div. Daucus carota Echium vulgare Elytrigia repens Epilobium sp. div. Euonymus europaeus Frangula alnus Fraxinus excelsior Humulus lupulus Hypericum sp. div. Impatiens sp. div. Inula sp. div. Juncus sp. div. Lathyrus sp. div. Lotus corniculatus Malus sylvestris Medicago sp. div. Mentha sp. div. Padus avium Phalaroides arundinacea Phragmites australis Plantago lanceolata Poa sp. div. Polygonum sp. div. Populus sp. div. Potentilla sp. div. Prunus spinosa

Syntaxonomická jednotka, v níÏ se Ïivná rostlina pfieváÏnû vyskytuje 12 4-5-7 9 – 12 4–7 12 9 - 10 - 11 8 4-8 12 8 12 5-6-9 1 - 2 - 13 2-3-5-6 12 8 8 4-5 12 5-6-8 4-7-8 12 12 4-7 4-7 4-7-8 2-8 12 9 9 - 10 - 11 1 - 2 - 9 - 10 - 12 4 - 12 12 5-7-9 2-3-5-6 4-7 4-7 12 4-7 1 - 2 - 5 - 6 - 13 9 - 10 - 11 - 12 2 - 5 - 13 1-2-3-9 4-7 2-4-6-7-8 1 - 2 - 5 - 6 - 8 - 13 9 - 10 - 11 - 12 2-4-6-8 8 -12

Îivná rostlina

Syntaxonomická jednotka, v níÏ se Ïivná rostlina pfieváÏnû vyskytuje 12 12 12 2 - 8 - 10 - 11 - 12 9 - 10 - 11 - 13 1 - 2 - 3 - 5 - 8 - 13 12 1 - 2 - 4 - 8 - 13 4-5-6-8 12 4-5-6-7 9 - 10 - 11 - 12 1 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 2 - 4 - 7 - 10 4-7 4 - 5 - 6 - 12

Quercus sp. div. Rhamnus cathartica Rosa sp. div. Rubus sp. div. Salix sp. div. Stachys sp. div. Swida sanguinea Symphytum sp. div. Taraxacum sp. div. Tilia cordata Trifolium sp. div. Ulmus sp. div. Urtica dioica Veronica sp. div. Vicia sp. div. Viola sp. div. (Názvosloví dle DOSTÁL et al. 1989)

Vysvûtlení ãíselného oznaãení syntaxonomick˘ch jednotek (viz téÏ kapitola Pfiírodní pomûry lokality) Phragmition communis Sparganio-Glycerion fluitantis Magnocaricion elatae Arrhenatherion Calthenion Molinion Bromion erecti Arction lappae Alnion glutinosae Alnenion glutinoso-incanae Ulmenion Carpinion Salicion triandrae

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13)

Velk˘ v˘znam pro druhové sloÏení mot˘lí fauny lokality mají z hlediska botanického nezajímavé partie ovlivnûné dfiívûj‰ím hospodáfisk˘m vyuÏíváním. Jde o ruderalizované plochy v blízkosti b˘valého zbytkového statku a su‰‰í luãní porosty v podrostu opu‰tûného sadu, svazu Bromion erecti. Pomûrnû nízk˘ poãet druhÛ mot˘lÛ je vázán na porosty rákosu v jiÏní ãásti rezervace a vodní vegetaci odvodÀovací strouhy Litá. Mezi nimi jsou v‰ak druhy z hlediska pfiírodovûdného velice cenné. Druhovou bohatost a abundanci populací druhÛ mot˘lí fauny v dané lokalitû rozhodujícím zpÛsobem ve smûru ke sniÏování obou ukazatelÛ ovlivÀuje nûkolik faktorÛ: Lokalita je témûfi pravidelnû kaÏdoroãnû v jarním období po zimním tání snûhu zaplavována vodou z vybfieÏeného toku Dûdiny. V roce provádûní faunistického prÛzkumu tomu tak bylo v kvûtnu, kdy dne 14.5. byla pfieváÏná ãást lesních a luãních porostÛ pod 20 cm 9

silnou vrstvou vody. Tento fakt eliminuje existenci pfieváÏné vût‰iny mot˘lích druhÛ, jejichÏ libovolné v˘vojové stadium je postiÏeno pfielitím vodou. U fiady dal‰ích druhÛ vede tento fakt k radikálnímu sníÏení abundance. V prÛbûhu roku dochází u nûkter˘ch druhÛ k pronikání jedincÛ z ploch nepostiÏen˘ch záplavami, ãásteãné zv˘‰ení abundance se v‰ak projevuje pouze u druhÛ s více jak jednou generací do roka. Záplavami je ãásteãnû ovlivÀována i jiÏní ãást rezervace poblíÏ pramene Jezírko (zde jsou pfiíãinou v˘vûry alkalick˘ch vod), av‰ak záplavy zde nejsou celistvé a nevedou k podstatnému sníÏení druhové bohatosti a abundance populací mot˘lích druhÛ. V minul˘ch letech byla znaãná ãást nelesních partií rezervace hospodáfisky vyuÏívána pro pûstování zeleniny. Nûkteré plochy napfi. v severozápadní ãásti tzv. Velké louky byly rozorány je‰tû v roce 1984. Stáfií dne‰ních luãních porostÛ není proto pfiíli‰ vysoké. Vzhledem k relativnû znaãné izolovanosti rezervace od podobn˘ch lokalit (rezervace leÏí uprostfied zemûdûlsk˘ch ploch) lze pfiedpokládat pomûrnû pomalé znovuosidlování dfiíve oran˘ch luk. V dobrém úmyslu ochránit cenné mokfiadní druhy rostlin na vlhk˘ch loukách bylo po vyhlá‰ení rezervace pfiikroãeno k pravidelnému seãení botanicky nejcennûj‰ích partií, které je provádûno nejãastûji jednou do roka vût‰inou v ãervnu. Tím dochází ke znemoÏnûní dokonãení v˘vojového cyklu celé fiady luãních druhÛ mot˘lÛ, u nichÏ právû v této dobû pozvolna konãí larvální stadium. Shodou okolností druhy obzvlá‰tû cenné z hlediska botanického nejsou aÏ na v˘jimky Ïivn˘mi rostlinami Ïádn˘ch nebo jen malého poãtu mot˘lích druhÛ. Pfievaha poãtu mot˘lích druhÛ je vázána na rostliny bûÏné, na území rezervace v‰eobecnû roz‰ífiené. Dále uvádûn˘ seznam nejdÛleÏitûj‰ích Ïivn˘ch rostlin mot˘lÛ evidovan˘ch v souãasné dobû na území rezervace toto konstatování potvrzuje.

METODY PRÒZKUMU PrÛzkumné práce prvního z autorÛ v terénu probíhaly od bfiezna do fiíjna 1996 zhruba ve ãtrnáctidenních intervalech. Podle okolností pfiedstavovala kaÏdá náv‰tûva lokality dvoudenní pobyt v terénu s noãními lovy na svûtlo. Pfiehled termínÛ náv‰tûv lokality: 18.3., 28.-29.3., 11.-12.4., 25.-26.4., 14.-15.5., 30.-31.5., 17.-18.6., 27.-28.6., 2.7., 23.-24.7. ,7.-8.8., 28.8., 4.-5.9., 19.-20.9, 9.-10.10., 1.11. Druh˘ z autorÛ provádûl faunistick˘ prÛzkum zamûfien˘ pfiedev‰ím na ãeledi Tortricidae a Noctuidae. Studované území nav‰tûvoval pfiíleÏitostnû od 80. let 20. století aÏ do souãasnosti, v letech 1994 - 1996 provádûl intenzivnûj‰í v˘zkum na Ïádost Okresního úfiadu v Náchodû. V˘sledky aÏ do roku 1996 shrnul do závûreãné zprávy pro RÎP OkÚ v Náchodû. Nûkolik desítek nálezÛ z tohoto

v˘zkumu bylo publikováno v regionální faunistické literatufie (KAâÍREK 1993, ROTTER & KAâÍREK 1993, KAâÍREK 1994, MIKÁT & MAR·ÍK 1997, MIKÁT 1998, KAâÍREK 1998, MIKÁT & MAR·ÍK 1999, MIKÁT, MAR·ÍK & KAâÍREK 2003). Tyto nálezy jsou v tabulkové pfiíloze vyznaãeny s odkazem na citovan˘ literární pramen. Byly pouÏívány tyto metody sbûru: - sbûr imág v prÛbûhu svûtlé ãásti dne - sbûr nedospûl˘ch v˘vojov˘ch stadií a jejich dochování v laboratofii - noãní lov s pouÏitím umûlého svûtelného zdroje a vnadidel BûÏné druhy byly evidovány bez odchytu srovnávacího materiálu. Sporné druhy byly odchytávány v nezbytném poãtu a po preparaci determinovány buì srovnávací metodou s vyuÏitím sbírky zpracovatele nebo metodou studia vnûj‰ích kopulaãních orgánÛ. Srovnávací materiál je uloÏen v soukromé sbírce zpracovatele. Uvádûn˘ seznam zji‰tûn˘ch druhÛ obsahuje téÏ údaj o vazbû mot˘lÛ k jednotliv˘m typÛm porostÛ rezervace. Pfiitom je pouÏito ãíselné znaãení syntaxonomick˘ch jednotek shodné se znaãením v pfiedchozí kapitole. Pro názvosloví mot˘lÛ je pouÏita publikace NOVÁK, LI·KA et al. 1997. Druhy zji‰tûné na lokalitû byly klasifikovány z hlediska jejich indikaãního v˘znamu pro hodnocení kvality biotopÛ. Pfiitom byla pouÏita metoda vypracovaná autorem a publikovaná ve zkrácené podobû poprvé v práci VÁVRA 2002. Na tomto místû je nutno zdÛraznit, Ïe stupnû indikaãního v˘znamu se nekryjí s v˘razem „vzácnost“. Jde o ukazatel kombinovan˘ s dal‰ími hledisky - vazbou na Ïivnou rostlinu a vazbou na stanovi‰tû. Proto lze u hodnot indikaãního v˘znamu zaznamenat v mnoh˘ch pfiípadech vût‰í ãi men‰í disproporci proti obecnû vÏit˘m pfiedstavám o vzácnosti ãi bûÏnosti nûkter˘ch, pfiedev‰ím obecnû znám˘ch druhÛ. Pouze u indikátorÛ 1. stupnû lze konstatovat, Ïe jde témûfi ve v‰ech pfiípadech o druhy velmi vzácné. Území, na nichÏ je pfiítomen indikátor 1. stupnû, je nutno zákonem chránit. Pro oprávnûnost zákonné ochrany je nutno potvrdit trval˘ v˘skyt indikátoru ve stabilní populaci a souãasnou pfiítomnost indikátorÛ 3. stupnû nad 20 %. V pfiípadû, Ïe indikátorem je druh kriticky nebo silnû ohroÏen˘, není pfiítomnost indikátorÛ 3. stupnû rozhodující. Zákonná ochrana musí b˘t podpofiena syntetick˘m posouzením v‰ech dal‰ích (Ïiv˘ch i neÏiv˘ch) sloÏek pfiírodního prostfiedí. Cílem ochrany je vylouãení jak˘chkoliv ru‰iv˘ch vlivÛ ohroÏujících trvalou existenci indikátoru. Území, na nichÏ je pfiítomen indikátor 2. stupnû, je nutno zákonem chránit. Pro oprávnûnost zákonné ochrany je nutno potvrdit trval˘ v˘skyt indikátoru ve stabilní populaci a souãasnou pfiítomnost indikátorÛ 3. stupnû nad 20 %. V pfiípadû, Ïe indikátorem je druh kriticky nebo silnû ohroÏen˘, není pfiítomnost indikátorÛ 3. stupnû rozhodující. 10

Tab. 2. Hodnocení mot˘lích druhÛ jako indikátorÛ kvality biotopÛ pro úãely jejich ochrany Tab. 2. Evaluation of lepidopteran species as biotope quality indicators for a biotope conservation Hlediska

Bodové hodnocení

Potravní vazba (P) Druh polyfágní – prakticky bez vyjádfiitelné vazby na Ïivnou rostlinu Druh omezenû polyfágní - vázan˘ na druhy rostlin rÛzn˘ch ãeledí Druh oligofágní – vázan˘ na nûkolik rodÛ téÏe ãeledi Druh omezenû oligofágní - vázan˘ na nûkolik druhÛ téhoÏ rodu Druh monofágní – vázan˘ na jedin˘ druh rostliny Stanovi‰tní vazba (S) Druh eurytopní – bez vazby na urãit˘ typ stanovi‰tû Druh oligotopní – vázan˘ na skupinu pfiíbuzn˘ch biotopÛ Druh stenotopní – striktnû vázan˘ na jedin˘ typ stanovi‰tû Vzácnost - ãetnost v˘skytu na základû dosavadních znalostí Druh roz‰ífien˘ a poãetn˘ Druh roz‰ífien˘ ale nehojn˘ Ojedinûlé nálezy z vût‰ího poãtu lokalit Ojedinûlé nálezy z malého poãtu lokalit Ojedinûlé nálezy z jediné lokality Indikaãní v˘znam druhÛ na základû bodového hodnocení (I) Indikátor 1. stupnû - indikaãnû nanejv˘‰ v˘znamné druhy zasluhující mnoh˘ch pfiípadech zákonnou ochranu na stupni kriticky ohroÏen˘, silnû ohroÏen˘, ohroÏen˘ ve smyslu Vyhlá‰ky ã. 395/92 Sb. Indikátor 2. stupnû - indikaãnû velmi v˘znamné druhy, v nûkter˘ch pfiípadech zasluhující zákonnou ochranu Indikátor 3. stupnû - indikaãnû v˘znamné druhy, ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech zasluhující zákonnou ochranu Indikátor 4. stupnû - obecnû roz‰ífiené av‰ak nepfiíli‰ hojné druhy indikaãnû nev˘znamné Indikátor 5. stupnû - obecnû roz‰ífiené a hojné druhy indikaãnû nev˘znamné

1 2 3 4 5 1 2 3 1 2 3 4 5 11 - 13

9 - 10 7-8 5-6 3-4

Pro stanovení indikaãního v˘znamu druhÛ byl pouÏit jednoduch˘ vzorec: I = P + S + V (I = indikaãní v˘znam, P = potravní vazba, S = stanovi‰tní vazba, V = vzácnost) Maximální dosaÏiteln˘ poãet bodÛ ãiní 13.

Cílem ochrany je zachovat podmínky pro jeho existenci, pfiípadnû tyto podmínky zlep‰it v rámci pûstební péãe. Pfiípady, kdy jsou v území pfiítomny indikátory 1. nebo 2. stupnû a indikátory 3. stupnû nedosahují hodnoty nad 20 %, vypovídají o silném ovlivnûní lidskou ãinností nebo o zanedbané údrÏbû. V takov˘ch územích probíhá sukcesní v˘voj, v jehoÏ dÛsledku dochází k ústupu cenn˘ch biotopÛ a jejich náhradû ménû hodnotn˘mi spoleãenstvy. Takov˘m pfiíkladem je tfieba zarÛstání stepních biotopÛ kfiovinami a lesem, nebo po‰kození kvalitního biotopu tûÏbou nerostn˘ch surovin apod. V tûchto pfiípadech uvedená kombinace zastoupení indikátorÛ vût‰inou vypovídá o vysokém ekologickém potenciálu biotopu. Cílem péãe o biotop by mûla b˘t obnova pÛvodního charakteru biotopu obnovením pastvy nebo takov˘mi pûstebními opatfieními, které podpofií obnovu rostlinn˘ch spoleãenstev dÛleÏit˘ch pro v˘voj v˘znamn˘ch mot˘lích indikátorÛ. Území, na nichÏ jsou pfiítomny indikátory 3. stupnû (za souãasné absence indikátorÛ 1. ãi 2. stupnû), zasluhují péãi a ochranu v závislosti na percentuálním zastoupení

tûchto indikátorÛ v celkovém druhovém spektru, pfiiãemÏ mezní hodnotou, nad níÏ biotopy zasluhují zákonnou ochranu, je 20 %. Území se zastoupením indikátorÛ 3. stupnû nad 40 % zasluhují zákonnou ochranu zcela nepochybnû. V praxi takováto kombinace zastoupení indikátorÛ v‰ak vlastnû nenastává. Zastoupení indikátorÛ 3. stupnû nad 20 % je známkou dobré kondice spoleãenstva mot˘lÛ a je vût‰inou dÛkazem i dobré kondice ostatních fytofágních bezobratl˘ch. Vy‰‰í zastoupení indikátorÛ 3. stupnû nad 20 % je proto témûfi bez v˘jimky doprovázeno v˘skytem alespoÀ jediného druhu s indikaãním v˘znamem 1. nebo 2. stupnû. Naopak zastoupení indikátorÛ 3. stupnû pod 20 % bez souãasné pfiítomnosti indikátorÛ 1. a 2. stupnû svûdãí o celkové degradaci biotopu, na nûmÏ s nejvût‰í pravdûpodobností ani zmûna vyuÏívání k pfiírodû bliωí variantû nepovede v dohledném ãasovém horizontu k obnovení bohat‰ího druhového spektra. Území, na nichÏ jsou pfiítomny pouze indikátory 4. a 5. stupnû, jsou za pfiedpokladu neexistence jiného (abi11

otického) fenoménu hodného ochrany vyuÏitelná obvykle bez omezení pro rozliãné investiãní zámûry bez ohledu na pfiírodní sloÏku prostfiedí. Hodnocení indikaãního v˘znamu jednotliv˘ch druhÛ s pouÏitím v˘‰e uvedeného pfiístupu má nûkterá úskalí, která je tfieba na tomto místû pfiipomenout: Aãkoliv pfieváÏná vût‰ina mot˘lích druhÛ jsou fytofágní Ïivoãichové, existují mezi nimi skupiny druhÛ, ktefií se Ïiví odli‰nû. Jde napfiíklad o ãeleì Tineidae (moli), mezi nimiÏ je fiada druhÛ Ïivících se organick˘mi látkami odli‰ného pÛvodu (pefií ptákÛ, srst savcÛ, trus obratlovcÛ, organické látky v hnízdech blanokfiídlého hmyzu, podhoubí a plodnice dfievokazn˘ch hub), podãeleì Oecophorinae, v níÏ jsou zastoupeny druhy Ïivící se tlejícími rostlinn˘mi látkami (opadané listy dfievin, tlející dfievo), ãeleì Pyralidae, kde je zastoupeno v rÛzn˘ch podãeledích nûkolik druhÛ Ïivících se napfiíklad voskem v hnízdech blanokfiídlého hmyzu, rostlinn˘mi produkty ve skladi‰tích, odumfiel˘mi rostlinn˘mi ãástmi vyskytujícími se volnû v pfiírodû apod., podãeleì Sterrhinae s ãetn˘mi zástupci Ïivícími se odumfiel˘mi rostlinn˘mi ãástmi atd. V tûchto pfiípadech byla v˘‰e uvedená metodika hodnotící vazbu druhÛ na Ïivnou rostlinu modifikována se zohlednûním rÛznorodosti materiálu vyuÏívaného jako potrava. V pfiípadû druhÛ uplatÀujících se v kulturní krajinû jako ‰kÛdci, vede pouÏit˘ zpÛsob taxace k nadhodnocení jejich indikaãního v˘znamu. To je zpÛsobeno tím, Ïe jde vût‰inou o monofágní nebo oligofágní druhy, jimÏ ãlovûk svou ãinností vytvofiil optimální podmínky pro abnormální namnoÏení, k nûmuÏ by za podmínek neovlivnûn˘ch ãlovûkem pravdûpodobnû nedocházelo. Jde vût‰inou o druhy vázané na monokultury zemûdûlsk˘ch plodin a monokulturní lesní porosty. Obdobn˘m pfiípadem jsou druhy vázané na ruderální rostliny, jeÏ se v krajinû ‰ífií v souvislosti s ãinností ãlovûka. V obou tûchto pfiípadech bylo zafiazení tûchto druhÛ mot˘lÛ do tfiíd indikaãního v˘znamu korigováno, nejãastûji pfiefiazením o jednu tfiídu níÏe. Druhy migrující (oznaãeny symbolem (M) v seznamu) nemají jako indikátory pfiíli‰n˘ v˘znam. I u tûchto druhÛ byla v pfiípadech, Ïe v˘poãtem indikaãního v˘znamu smûfiuje jejich zafiazení mezi v˘znamné indikátory 1., 2. a 3. stupnû, provedena korekce zafiazení o jeden nebo dva stupnû níÏe. Mot˘li jako Ïivá sloÏka pfiírody podléhají v prÛbûhu ãasu neustálému v˘voji. Mûní se poãetnost populací druhÛ v dané lokalitû i v daném regionu. Mûní se ve smûru k hlub‰ímu poznání i stav znalostí o geografickém roz‰ífiení a bionomii jednotliv˘ch druhÛ. Z tûchto dÛvodu je nutno chápat uvedenou taxaci druhÛ jakoÏto indikátorÛ zachovalosti a pÛvodnosti pfiírodovûdecké hodnoty území jako taxaci pfiímo svázanou se stávajícím stavem znalostí, kterou je nutno v prÛbûhu ãasu neustále aktualizovat. Pfiesto pfiedkládaná taxace je chápána jako zcela nezbytná pro exaktnûj‰í hodnocení v˘sledkÛ lepidopterologick˘ch prÛzkumÛ a jako velmi uÏiteãná pomÛcka v ochranáfiské praxi.

V¯SLEDKY PRÒZKUMU Soupis druhÛ zji‰tûn˘ch na lokalitû podává pfiíloha ã. 1. V této pfiíloze je vyjádfiena pfievaÏující vazba jednotliv˘ch druhÛ k biotopÛm lokality a indikaãní v˘znam druhÛ pro hodnocení kvality biotopÛ ve smyslu metody uvedené v˘‰e. Do seznamu jsou zapracovány nálezy obou autorÛ, vãetnû nálezÛ druhého z nich ze su‰‰ích „stepních“ stanovi‰È v jiÏní ãásti rezervace. Velká ãást tûchto stanovi‰È byla v druhé polovinû 80. let 20. století rozorána a pfiemûnûna ve vojtû‰kové pole. V souãasné dobû je toto stanovi‰tû ponecháno samovolnému v˘voji a má charakter suchého úhoru. (Pozn.: âísla 1 - 13 za názvem druhu vyjadfiují pfievaÏující vazbu druhu k rÛzn˘m typÛm biotopÛ uveden˘m v˘‰e. Symbol K s ãíseln˘m oznaãením upozorÀuje na komentáfi k druhÛm uveden˘ v následující kapitole. Symbol M vyjadfiuje migranta.

KOMENTÁ¤ K V¯ZNAMNùJ·ÍM NÁLEZÒM K-1 Stigmella rhamnella (Her.-Sch., 1860) Typick˘ druh kefinat˘ch porostÛ na okrajích tepl˘ch lesÛ typu dubohabfiin a ‰ípákov˘ch doubrav. Housenka Ïije v listech fie‰etláku poãistivého, vytváfií charakteristickou minu, jejíÏ poãátek je velmi tenká chodbiãka, dospûlá housenka chodbiãku roz‰ifiuje ve svûtlou plochou minu, v níÏ je trus umístûn v nepravideln˘ch kupkách. V PR Zbytka byl zji‰tûn v rámci dubohabfiin. K-2 Stigmella catharticella (Stainton, 1853) Druh Ïije na fie‰etláku poãistivém, ob˘vá rozliãné biotopy s Ïivnou rostlinou, lze se s ním setkat jak na vlhk˘ch biotopech typu ol‰in a vrbin, tak ve svûtl˘ch lesích charakteru doubrav. Mina housenky je pomûrnû ‰iroká chodbiãka vyplnûná zelenav˘m trusem uspofiádan˘m do pfiíãn˘ch vlnek. Pouze konec miny je bez trusu, nápadnû bûlavû zbarven˘. V PR Zbytka byl zji‰tûn v rámci dubohabfiin. K-3 Stigmella carpinella (Heinemann, 1862) Housenka Ïije pouze na habru ve kvalitních dubohabfiinách, proniká v‰ak vzácnû i do parkÛ. Mina je svûtlá ‰iroká chodbiãka vyplnûná rozpt˘lenou trusovou linií. K-4 Ectoedemia rubivora (Wocke, 1860). Zástupce ãeledi Nepticulidae, kter˘ byl objeven v âechách teprve v roce 1991 na slatinn˘ch loukách na lokalitû Velenka u Kerska v okrese Nymburk (VÁVRA in LA·TÒVKA & al., 1994). Housenka minuje na listech rÛzn˘ch druhÛ ostruÏiníku, nejãastûji na Rubus fruticosus agg. a Rubus caesius. Preferuje slatinná stanovi‰tû a byla nalezena téÏ na ruderalizovan˘ch stanovi‰tích ovlivÀovan˘ch zamokfiením podmínûn˘m lidskou ãinností (Vysoãany u Îatce, J. Vávra lgt.). Na lokalitû Zbytka byl tento druh nalezen v záfií 1996 hojnû ve v˘chodní ãásti rezervace v podrostu ol‰iny svazu Alnion glutinosae. 12

K-5 Antispila metallella (Den.& Schiff., 1775) Velmi efektnû zbarven˘ druh, kter˘ se vyvíjí v listov˘ch minách svídy krvavé rostoucí na zastínûn˘ch místech - v lesních okrajích a v podrostu dubohabfiin a ol‰in. Housenka vytváfií na listech v ãervenci a srpnu velkou puch˘finatou minu, dospûlá vykrajuje z minované ãásti listu dvoudíln˘ ováln˘ vak, v nûmÏ se spou‰tí na zem a v nûmÏ se také kuklí. Mot˘l létá v kvûtnu. K-6 Monopis weaverella (Scott, 1858). Druh mola, kter˘ byl do roku 1974 znám v âeské republice pouze ze severní Moravy (PETERSEN, 1965). V uvedeném roce byl objeven v T˘nci nad Sázavou (KRAMPL 1981) a téÏ ve star‰ím sbírkovém materiálu Zimmermanna z roku 1943 z Lednice na jiÏní Moravû. Housenka se vyvíjí v ptaãích hnízdech. Na zkoumané lokalitû tento druh poletoval v ãervnu vpodveãer ve v˘chodní ãásti na okraji ol‰iny. K-7 Bucculatrix cidarella (Zeller, 1839) Zástupce ãeledi Bucculatricidae (chobotníãkovití), kter˘ Ïije na listech ol‰e lepkavé v baÏinn˘ch a ptaãincov˘ch ol‰inách. Housenka zpoãátku minuje list, kde vytváfií drobnou ãernavou chodbiãku, kterou posléze opou‰tí a skeletuje formou drobn˘ch skvrnek rozeset˘ch po spodní stranû listové ãepele. V˘znamn˘ indikátor ol‰in 2. stupnû. K-3 Agonopterix astrantiae (Heinemann, 1870). Druh vázan˘ sv˘m v˘skytem na Ïivnou rostlinu, kterou je Astrantia major. Ta roste pomûrnû hojnû v severních partiích lokality, roztrou‰enû v blízkosti mírné terénní elevace dûlící lokalitu na ãást jiÏní a severní. V kvûtnu 1996 zde bylo zastiÏeno vût‰í mnoÏství housenek, dá se pfiedpokládat, Ïe v˘skyt tohoto velice lokálního druhu je zde stabilní. Druh je znám pro âeskou republiku od roku 1969, kdy byl objeven v NPR Koda v âeském krasu (SOLDÁT & STAR¯ 1978). K-9 Ethmia quadrillella (Goeze, 1783). Zajímav˘ nález velice lokálního druhu, o jehoÏ roz‰ífiení v âeské republice je jen málo publikovan˘ch údajÛ. Housenka se vyvíjí v záfií a fiíjnu na rostlinách z ãeledi Boraginacae, konkrétnû Myosotis, Symphytum, Pulmonaria, Lithospermum. Na lokalitû byl chycen jedin˘ exempláfi v ãervnu 1996 v ol‰inû ve v˘chodní ãásti rezervace. Ve v˘chodních âechách byl tento druh v období 20002002 zji‰tûn na dal‰ích 5 lokalitách od níÏiny po nadm. v˘‰ku 800 m (NPR ÎehuÀská obora, Hradec Králové - PP Na Plachtû, Hradec Králové - mûstské lesy, Kunûtická Hora a De‰tensk˘ ·piãák, ) na lesních (teplomilná doubrava, luÏní porost) i nelesních stanovi‰tích (vlhká aÏ mezofilní louka, xerotermní stráÀ, kamenolom) (Mikát 2003, pers. comm.). K-10 Stathmopoda pedella (Linnaeus, 1761) Jde o druh zachoval˘ch ol‰in potoãních i baÏinn˘ch, housenka Ïije na listech ol‰e lepkavé. Imágo se vyznaãuje

siln˘mi zadními nohami s dlouh˘mi chlupy a ostruhami, které v klidové poloze trãí za tûlo. K-11 Coleophora alnifoliae Barasch, 1934 Zástupce ãeledi Coleophoridae (pouzdrovníãkovití), ktefií se vyznaãují tím, Ïe housenky aÏ na v˘jimky Ïijí po cel˘ Ïivot v charakteristick˘ch vacích - pouzdrech, v nichÏ se ukr˘vají a kuklí. Mezi pouzdrovníãky je fiada v˘znaãn˘ch indikátorÛ pro jejich monofágnost a striktní vazbu na biotop. Tento druh je typick˘ pro ol‰iny, kde Ïije na listech ol‰e lepkavé i ‰edé. Housenka vytváfií na spodní stranû listÛ charakteristické kruhové poÏerky rezavû zbarvené s otvÛrkem uprostfied, jímÏ housenka proniká z vaku do miny. Vak je zhotoven z vyminovan˘ch ãástí listu, má rezavû hnûdou barvu. K-12 Coleophora solitariella Zeller, 1849 Druh svûtl˘ch dubohabfiin a doubrav s podrostem ptaãince velkokvûtého, na nûmÏ housenka poÏerkem vytváfií nápadné ãistû bílé miny. Vak je trubkovit˘ okrov˘ s bûlav˘mi podéln˘mi pruhy. V PR Zbytka byl zji‰tûn poãetnû v rámci dubohabfiin v severní ãásti rezervace. K-13 Mompha terminella (Hump. & Westwood, 1845). Velice zajímav˘ nález druhu, kter˘ byl doposud znám pouze z Dûãínska, kde byl sbírán ve ãtyfiicát˘ch letech Zimmermannem na Circaea lutetiana. Na lokalitû Zbytka byly nalezeny poãetné miny tohoto druhu v ãervnu 1996 na Circaea intermedia v dubohabfiinû ve v˘chodní ãásti rezervace. K-14 Mompha propinquella (Stainton, 1851) Druh prosvûtlen˘ch bfiehÛ vodních potokÛ, kde housenka minuje listy rÛzn˘ch druhÛ vrbovek, nejãastûji vrbovky chlupaté (Epilobium hirsutum). Zji‰tûn rozpt˘lenû po celé rezervaci v nelesních partiích. K-15 Cosmopterix scribaiella (Zeller, 1850) Tento druh minuje listy rákosu obecného rostoucího v okolí vodních ploch nebo na luãních prameni‰tích a mokfiinách, podél odvodÀovacích pfiíkopÛ apod. Rozpt˘lenû v rákosinách rezervace i mimo ni podél vodoteãí. K-16 Gelechia cuneatella Douglas, 1852. Cenn˘ nález druhu, o jehoÏ geografickém roz‰ífiení existuje málo publikovan˘ch údajÛ. Patfií do skupiny druhÛ, které jsou na lokalitû vázány na porosty kfiovit˘ch vrb svazu Salicion triandrae. Nûkolik housenek bylo získáno pfii jarních sbûrech, z nich jedno imágo z laboratorního chovu. K-16 Olethreutes palustranus (Lienig & Zeller, 1846) Roz‰ífien˘, ale dosti lokální druh svûÏích aÏ podmáãen˘ch stanovi‰È - vlhk˘ch jehliãnat˘ch lesÛ, ra‰elini‰È a zra‰elinûl˘ch luk, znám˘ pfiedev‰ím z horsk˘ch poloh. Housenka Ïije od kvûtna do ãervna na me‰ích rostoucích na zemi. Imága létají od ãervna do srpna. V regionu Orlick˘ch hor a Podorlicka, odkud dosud chybûly publikované 13

údaje, byl nalezen i na nûkolika dal‰ích lokalitách: âeská âermná, Dobru‰ka – Mûlãany, Krãín, Lípa nad Orlicí a Hradec Králové – Svinary (vrch Dehetník) (Mar‰ík lgt.) K-17 Hedya dimidiana (Clerck, 1759) Tento obaleã je lokálním druhem luÏních lesÛ, kde Ïije ve srolovan˘ch listech stfiemchy obecné (Padus avium). Z regionálního pohledu v˘znamn˘ nález, v Podorlicku publikovan˘ pouze z lokality Ledce (ROTTER 1996) K-18 Lobesia abscisana (Doubleday, 1859) Obaleã s úzkou vazbou na stepní stanovi‰tû, lokální, av‰ak na místech v˘skytu relativnû hojn˘, Ïijící na pcháãích (Cirsium) a bodlácích (Carduus). Pro âechy byl tento druh poprvé publikován v roce 1994. Na lokalitû ob˘vá naru‰en˘ stepní biotop v jiÏní ãásti rezervace. V regionu Orlick˘ch hor a Podorlicka vzácn˘ druh, znám˘ dosud pouze ze dvou lokalit: ·achov (ROTTER 2000) a Je‰tûtice (Mar‰ík lgt.). K-19 Epinotia bilunana (Haworth, 1811) Lokální druh obaleãe Ïijícího ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích i mimo les na bfiíze (Betula). V PR Zbytka je vázán na svûtlé okraje dubohabfiin. K-20 Eucosma campoliliana (Den.& Schiff., 1775) Pomûrnû vzácn˘ obaleã vázan˘ na vlhãí partie b˘val˘ch pastvin, kde Ïije na starãku pfiímûtníku (Senecio jacobeae). V PR Zbytka se vyskytuje v jiÏních ãástech rezervace. K-21 Pammene inquilina Fletcher, 1938 Tento lokální obaleã Ïije v hálkách blanokfiídl˘ch Ïlabatek (Cynipidae) na dubu zimním (Quercus petraea), housenka zfiejmû pfiezimuje a imágo létá velmi záhy zjara jiÏ koncem bfiezna. Druh je vázán na dubové porosty vãetnû teplomiln˘ch variant. V PR Zbytka byl zji‰tûn v tepl˘ch okrajov˘ch partiích dubohabfiin. K-22 Pammene argyrana (Hübner, 1799) RovnûÏ tento druh obaleãe Ïije v hálkách Ïlabatek (Cynipidae) na dubech v doubravách. Imágo létá ponûkud pozdûji neÏ P. inquilina. Druh je mnohem vzácnûj‰í v porovnání s pfiedchozím. K-23 Dichrorampha acuminatana (Lienig & Zeller, 1846) Roz‰ífien˘ a dle literárních pramenÛ nepfiíli‰ vzácn˘, v âechách v‰ak velmi zfiídka registrovan˘ druh otevfien˘ch stanovi‰È luãního charakteru. Housenka Ïije od záfií do dubna a v ãervenci v lodyhách a kofienech kopretiny bílé (Leucanthemum vulgare) a vratiãe obecného (Tanacetum vulgare). Imága létají ve dvou generacích od kvûtna do ãervna a od srpna do záfií. K-24 Schoenobius forficellus (Thunberg, 1794) Tento druh travafiíka ob˘vá bfiehy stojat˘ch vodních ploch a podmáãené biotopy s typickou mokfiadní vegetací. Housenka zpoãátku minuje listy, pozdûji Ïije ve vaku na

zblochanu vodním (Glyceria maxima), z. vzpl˘vavém (G. fluitans) a rÛzn˘ch vlhkomiln˘ch ostfiicích (Carex sp.). Na podmáãen˘ch nelesních stanovi‰tích rezervace nalézá druh optimální existenãní podmínky. K-25 Chilo phragmitellus (Hübner, 1810) Pomûrnû roz‰ífien˘ druh zavíjeãe typického pro mokfiadní biotopy a okraje vodních ploch s porosty rákosu. Housenka s dvoulet˘m v˘vojem Ïije ve stéblech rákosu (Phragmites) a zblochanu (Glyceria). V rezervaci je druh rozpt˘lenû pfiítomen v blízkosti vodoteãí doprovázen˘ch rákosinami. K-26 Leptidea reali Reissinger, 1989. Druh bûláska pfiíbuzn˘ L. sinapis (Linnaeus, 1758), od nûhoÏ je moÏno jej spolehlivû rozli‰it pouze podle stavby vnûj‰ích kopulaãních orgánÛ. Pro vûdu byl tento druh objeven teprve v roce 1989. Poté byl nejdfiíve zji‰tûn na Slovensku, hned nato byl zji‰tûn téÏ na Moravû a v âechách (·UMPICH & DVO¤ÁK 1995). Zdá se, Ïe druh je v‰eobecnû roz‰ífien a prolíná se na mnoh˘ch lokalitách s L. sinapis, s nímÏ má shodnou bionomii, druh L. reali více inklinuje k vlhãím lokalitám. Housenka se vyvíjí na rozliãn˘ch bylinn˘ch vikvovit˘ch rostlinách. Na lokalitû je pomûrnû hojn˘ na v‰ech podmáãen˘ch loukách. K-27 Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803) Zástupce ãeledi Drepanidae (srpokfiídelcovití), podãeledi Thyatirinae (mÛfiice) Ïijící spí‰e ve vy‰‰ích a chladnûj‰ích polohách na listech bfiízy (Betula). K-28 Polyploca ridens (Fabricius, 1787) Lokální zástupce téÏe podãeledi s vazbou na teplé doubravy a dubohabfiiny. Housenka Ïije mezi listy dubu. Tento teplomiln˘ druh se v Podorlicku vyskytuje pouze v nejniωích polohách v návaznosti na v˘skyt v Polabí. (cf. KAâÍREK 1998) K-29 Comibaena bajularia (Den.& Schiff., 1775) Zástupce ãeledi Geometridae (píìalkovití). Lokální druh Ïijící na okraji tepl˘ch doubrav ve zvlá‰tním pouzdfie z listu na dubu (Quercus), pfiípadnû i na jin˘ch dfievinách. K-30 Pterapherapteryx sexalata (Retzius, 1783) Lokální druh píìalky, kter˘ Ïije na vlhk˘ch stanovi‰tích s porosty vrb. Housenka Ïije na úzkolist˘ch vrbách vrbû ko‰íkáfiské, v. ãervenici (S. purpurea). Na místech v˘skytu b˘vá dosti hojn˘. K-31 Gluphisia crenata (Esper, 1785) Tento druh hfibetozubce je roz‰ífien˘ pfiedev‰ím v údolích vût‰ích fiek, kde Ïije na listech topolÛ. Z tûchto pÛvodních lokalit proniká údolími boãních pfiítokÛ pomûrnû daleko v závislosti na pfiítomnosti Ïivné rostliny. K-32 Clostera anastomosis (Linnaeus, 1758) Tento lokální druh hfibetozubce se vyskytuje v luÏních polohách a v rozsáhlej‰ích pÛvodních vrbov˘ch a topolo14

v˘ch porostech, kde Ïije v sepfieden˘ch listech na vrbû (Salix) a topolu (Populus). Hojn˘ je pfiedev‰ím na slaniskách s porosty vrby popelavé (Salix cinerea) ve svazu Salicion cinereae. K-33 Thumatha senex (Hübner, 1808) Lokální zástupce pfiástevníkÛ (Arctiidae) se striktní vazbou na mokfiadní a ra‰elinné biotopy, kde se nûkdy vyskytuje velmi hojnû. Imága létají za soumraku nízko nad vegetací. Housenka se Ïiví mechy rostoucími na zemi. K-34 Nudaria mundana (Linnaeus, 1761) Lokální a spí‰e jiÏnûji roz‰ífien˘ druh Ïijící na skalnat˘ch biotopech tepl˘ch oblastí od srpna do ãervna na fiasách, li‰ejnících a játrovkách rostoucích na skalách a pfii patû stromÛ. Imága létají od ãervna do srpna, lze je spatfiit sedící na kmenech stromÛ. V˘skyt tohoto druhu v PR Zbytka není rozhodnû typick˘, ale není náhodn˘. Z regionu Podorlicka je publikováno nûkolik star‰ích nálezÛ (STERNECK 1929), v novûj‰í dobû byl nalezen v Novém Mûstû nad Metují – Krãínû, Hradci Králové – Svinarech (vrch Dehetník) (Mar‰ík, Mikát lgt.) a opakovanû i v nejbliωím okolí PR Zbytka: Bohuslavice nad Metují (19691975, Sucharda lgt., coll. MHK). V‰echny lokality leÏí na území, kde jsou opukové lomy a kde se opuky bûÏnû pouÏívalo jako stavebního materiálu na domy, zídky atp., na nichÏ se dafií Ïivn˘m rostlinám. Na jiÏním okraji PR Zbytka jsou pozÛstatky po tûÏbû opuky (lomové jámy), kde je v˘voj tohoto druhu moÏn˘. K-35 Idia calvaria (D.& Sch., 1775) Lokální a vzácn˘ druh vlhk˘ch a smí‰en˘ch lesÛ. Housenka Ïije od srpna do ãervna na suchém a tlejícím rostlinném materiálu. Imága létají od ãervna do záfií. Na lokalitû chyceny dva exempláfie 2.7.1995 (Mar‰ík). Z podorlického regionu je tento druh znám je‰tû z nedalek˘ch lokalit: ·onov (4.8.1963 Mikyska lgt.), PR Dubno u âeské Skalice (23.6.1976 Mar‰ík lgt.) a z Chocnû (STERNECK 1929). K-36 Catocala promissa (Den.& Schiff., 1775) Lokální, na teplé doubravy spí‰e vázan˘ druh. Housenka Ïije na listech vzrostl˘ch dubÛ, a to vysoko v korunách. K-37 Bena bicolorana (Fuessly, 1775) Lokální druh mÛrky vázané na doubravy. Housenka Ïije na dubu (Quercus) a buku (Fagus), kuklí se na vûtvi v charakteristickém blanitém zápfiedku. K-38 Simyra albovenosa (Goeze, 1781). Tento druh mÛry je vázán na slatiny s porosty rákosu a doprovodn˘ch vlhkomiln˘ch rostlin - Typha, Iris, Carex, Lythrum. Nálezy z âech jsou jen ojedinûlé. První pochází z âeskolipska (MICHEL 1936), pozdûj‰í z Podkrkono‰í (HRUB¯ 1959), Polabí (MATOU· 1994) a z jiÏních âech (SPITZER 1976, JARO· 1984). Patfií mezi druhy, které mohou b˘t na lokalitû ohroÏeny pravideln˘m seãením podmáãen˘ch luk. Ve v˘chodních âechách druh

s recentnû v˘raznû stoupající poãetností (MIKÁT & MAR·ÍK 1997, 1999) a fiada nepublikovan˘ch údajÛ a pozorování Kaãírka, Mikáta a mnoha dal‰ích, zji‰tûn na fiádovû desítkách lokalit (vãetnû intravilánu, izolovan˘ch enkláv v lesních komplexech a ruderálních stanovi‰È). K-39 Deltote uncula (Clerck, 1759) Lokální, na místech v˘skytu hojn˘ druh Ïijící od ãervna do srpna na vlhk˘ch a ra‰elinn˘ch loukách na ostfiicích a dal‰ích druzích ‰áchorovit˘ch. Imága létají ve dvou generacích od kvûtna do záfií. K-40 Eublemma purpurinum (D.& Sch., 1775) Lokální druh pfiedev‰ím jiÏních ãástí Evropy osidlující xerotermní biotopy charakteru stepí, lesostepí a písãin, proniká téÏ na ruderalizovaná stanovi‰tû. Housenka Ïije na pcháãích (Cirsium sp. div.), imága létají ve dvou generacích od kvûtna do záfií. V˘skyt tohoto druhu v âechách je velmi vzácn˘. Nález na lokalitû Zbytka (jeden exempláfi 28.8.1983 - Mar‰ík) byl publikován v práci KAâÍREK 1993. Druh je znám z dal‰ích lokalit na Královéhradecku: DvÛr Králové nad Labem (HRUB¯ 1959), Svinary - vrch Dehetník a Hradec Králové - PP Na Plachtû (MIKÁT, MAR·ÍK & KAâÍREK 2003). K-41 Atypha pulmonaris (Esper, 1790) Lokální a dosti nehojn˘ druh Ïijící od bfiezna do ãervna v listnat˘ch svûtl˘ch lesích charakteru dubohabfiin na listech a kvûtech plicníku a kostivalu. Imága létají od ãervna do srpna. Z Podorlicka pochází první nález pro území âech (WICHRA 1949), v souãasnosti je z tohoto území známo pfiibliÏnû 10 lokalit. (KAâÍREK 1993 i recentní nepublikované údaje). K-42 Agrochola laevis (Hübner, 1803) Spí‰e na jihu roz‰ífien˘ druh tepl˘ch listnat˘ch lesÛ a lesostepí, lesních okrajÛ Ïijící od dubna do ãervna nejprve na kvûtech a mlad˘ch v˘honech dfievin (dub, jilm), pozdûji na bylinách (hluchavka, pampeli‰ka, ‰Èovík) pod tûmito dfievinami. Imága létají od srpna do fiíjna. V teplej‰ích oblastech severov˘chodních âech (Královéhradecko a teplej‰í oblasti Podorlicka) je pozorována teprve od 2. poloviny 90. let 20. století. (Na nûkter˘ch lokalitách dosahuje vysoké abundance.) K-43 Apamea furva (Den.& Schiff., 1775) Roz‰ífien˘, ale lokální druh stepních xerotermních biotopÛ, písãit˘ch biotopÛ s fiídkou vegetací, skalních stepí a kostfiavov˘ch stepí, Ïijící od záfií do kvûtna na kofienech trav. Imága létají od ãervna do srpna. V regionu Orlick˘ch hor a Podorlicka, je znám pouze jedin˘ údaj ze Solnice. (ROTTER & KAâÍREK 1988). K-44 Rhizedra lutosa (Hübner, 1803) Lokální mÛra, která ob˘vá rákosové porosty pfii fiíãních bfiezích a podél odvodÀovacích pfiíkopÛ na mokfiadních biotopech, Ïije na rákosu. Pro v˘voj tohoto druhu postaãí ãasto i maloplo‰né rákosové porosty. 15

K-45 Archanara dissoluta (Treitschke, 1825) Lokální hygrofilní druh mÛry Ïijící na mokfiadních biotopech v blízkosti rybníkÛ a vodních tokÛ. Housenka Ïije od záfií do ãervna na rákosu (Phragmites australis). Imága létají od ãervence do srpna. Jeden exempláfi byl na lokalitû chycen 2.9.1987 (Mar‰ík). Byl publikován v práci KAâÍREK 1993. V souãasnosti je z v˘chodoãeského regionu známo nûkolik dal‰ích údajÛ. (MIKÁT, MAR·ÍK & KAâÍREK 2003). K-46 Orthosia miniosa (Den.& Schiff., 1775) Lokální, jen místy hojnûj‰í druh listnat˘ch a smí‰en˘ch lesních a lesostepních porostÛ Ïijící od kvûtna do ãervna na rÛzn˘ch dfievinách, napfi. javoru, buku, bfiíze, topolu, dubu apod. Imága létají od bfiezna do kvûtna. V severov˘chodních âechách (teplej‰í oblasti Královéhradecka a Podorlicka) lze v souãasné dobû pozorovat tento druh ãastûji neÏ v pfiedchozích desetiletích. (cf. MIKÁT, MAR·ÍK & KAâÍREK 2003). K-47 Orthosia populeti (Fabricius, 1781) Roz‰ífien˘, ale pomûrnû lokální druh okrajÛ listnat˘ch lesních porostÛ, doprovodné dfievinné vegetace vodních tokÛ apod. Ïijící od kvûtna do ãervna na topolu osice. Imága létají od bfiezna do kvûtna.

SHRNUTÍ Lepidopterologick˘ prÛzkum prvního z autorÛ na lokalitû Zbytka, trvající zhruba osm mûsícÛ v roce 1996, prokázal existenci celkem 515 druhÛ mot˘lÛ. Druhové spektrum bylo roz‰ífieno o nálezy druhého z autorÛ (vã. nálezÛ ze „stepního“ stanovi‰tû v jiÏní ãásti rezervace, které bylo po‰kozeno v osmdesát˘ch let 20. století), získané ãinností od 80. let 20. stol. do roku 2003. Celkem byl doloÏen v˘skyt 690 druhÛ mot˘lÛ. Zji‰tûn˘ poãet druhÛ je pfiekvapiv˘ s ohledem na charakter biotopÛ a pfiedev‰ím s ohledem na limitující faktor, kter˘m je jarní zaplavování lokality vodou. Je zfiejmé, Ïe zaplavení lokality vodou není kaÏdoroãnû tak masivní, jak bylo pozorováno v roce 1996. Je v‰ak nesporné, Ïe faktor zaplavení jako limitující úãinkuje. V druhové skladbû mot˘lÛ s vazbou na mokfiadní biotopy rezervace je moÏno vysledovat, Ïe chybí zcela bûÏné druhy luãní, které se vyvíjejí na zemi. Chybí témûfi v‰echny druhy, které se v období jarních záplav vyskytují ve stadiu housenek na bylinné vegetaci. Nejnápadnûj‰í je úplná absence celé ãeledi Zygaenidae (vfietenu‰ky), jejichÏ témûfi v‰ichni zástupci pfiezimují jako malé housenky na zemi. Záplavy se v‰ak neprojevují jenom sniÏováním druhové diverzity, ale i poklesem abundance populací jednotliv˘ch druhÛ. Nízká abundance je patrná u v‰ech zaregistrovan˘ch druhÛ vyjma druhÛ vyvíjejících se v˘hradnû ve vy‰‰ích vegetaãních patrech. Mnohé druhy se vyskytují na lokalitû v tak nízk˘ch poãtech, Ïe jsou u nich stûÏí splnûny podmínky pro trvalou úspû‰nou reprodukci. To má

v˘znam pfiedev‰ím u druhÛ s jednou generací do roka, u nichÏ redukce jedincÛ jarními záplavami nemÛÏe b˘t nahrazena poãetnûj‰í druhou generací v letním období. V˘skyt nûkter˘ch druhÛ ob˘vajících stepní a su‰‰í luãní biotopy ze sbûrÛ druhého z autorÛ nesouvisí s biotopy, jeÏ jsou hlavním pfiedmûtem ochrany v pfiírodní rezervaci Zbytka. Jsou v‰ak dokumentem o druhové bohatosti v souãasné dobû se regenerujícího b˘valého stepního biotopu, kter˘ byl po‰kozen neuváÏen˘m tzv. kultivujícím zásahem. Je více neÏ pravdûpodobné, Ïe fiada druhÛ úzce vázan˘ch na tento biotop byla tímto zásahem postiÏena. Statistické zpracování v˘sledkÛ inventarizaãního prÛzkumu lze interpretovat takto: Na lokalitû PR Zbytka jako celku bylo zaregistrováno celkem 690 druhÛ mot˘lÛ v rozsahu celého fiádu Lepidoptera. Z tohoto poãtu 4 druhy (0,58 %) jsou v˘znamn˘mi indikátory 1. stupnû, 38 druhÛ (5,50 %) je indikátory 2. stupnû, 168 druhÛ (24,38 %) je indikátory 3. stupnû, 316 druhÛ (45,80 %) je indikátory 4. stupnû a 164 druhy (23,77 %) jsou indikátory 5. stupnû. Z celkového pohledu se mot˘lí fauna rezervace jeví jako druhovû vyváÏená, zasluhující ochrany. Zastoupení v˘znamn˘ch indikátorÛ 1. a 2. stupnû za souãasné úãasti indikátorÛ 3. stupnû nad limitních 20 % vypovídá o vysoké kvalitû biotopu. Lokalita jako celek si zaslouÏí plnou pozornost ochranáfiÛ a profesionální pûstební péãi. Mnohem smûrodatnûj‰í jsou statistické údaje platné pro jednotlivé typy biotopÛ. Druhové spektrum mot˘lÛ ob˘vající rákosiny (1) je moÏno hodnotit jako velmi specifické. Poãet druhÛ vázan˘ch striktnû na tyto biotopy je nízk˘, coÏ je pro rákosiny charakteristické. Nicménû je niωí, neÏ je obvyklé, coÏ je vyvoláno ãast˘m pfieplavováním vodou. Mezi druhy rákosin chybí fiada druhÛ, které jsou v˘znamn˘mi indikátory a jsou pro rákosiny typické. Zastoupení indikátorÛ 1. a 2. stupnû a souãasná úãast indikátorÛ 3. stupnû nad 20 % svûdãí i pfii ponûkud chud‰ím druhovém spektru o vysoké kvalitû tohoto spoleãenstva a o nutnosti jeho ochrany. Za zmínku stojí neobvykle nízké zastoupení nev˘znamn˘ch indikátorÛ 4. a 5. stupnû, coÏ podtrhuje specifiãnost tohoto biotopu. V˘znamn˘m indikátorem 1. stupnû je druh Archanara dissoluta, v˘znamn˘mi indikátory 2. stupnû druhy Cosmopterix scribaiella, Schoenobius forficellus, Chilo phragmitellus a Rhizedra lutosa. Mokfiadní spoleãenstva odvodÀovacích pfiíkopÛ (2) se specifickou kvûtenou pomalu tekoucích vod hostí rovnûÏ druhovû chudé spektrum mot˘lí fauny. I v tomto pfiípadû v‰ak zastoupení indikátorÛ 3. stupnû pfiesahuje limitních 20 %, coÏ je rozhodující faktor pro hodnocení celkové kondice spoleãenstva. I v tomto pfiípadû je nutno nízk˘ poãet druhÛ mot˘lÛ pfiiãíst omezujícímu vlivu záplav. Úãast indikátorÛ 4. a 5. stupnû je vy‰‰í, coÏ naznaãuje jistou ruderalizaci mot˘lí fauny. Ruderalizace souvisí s vlivy okolní zemûdûlské krajiny na toto víceménû liniové spoleãenstvo. V˘znamn˘m indikátorem 1. stupnû je druh Archanara dissoluta, 2. stupnû druh Mompha propinquella. 16

Tab. 3. Zastoupení mot˘lích druhÛ jako indikátorÛ v pfiírodní rezervaci Zbytka Tab. 3. Representation of lepidopteran species as indicators in Natural Reserve Zbytka Biotop druhÛ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Celkem

Celkem 11 13 9 207 55 67 181 70 73 65 65 371 59 690

I

%

II

%

III

%

IV

%

1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 2 1 4

9,09 7,69 11,11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,54 0,00 0,54 1,69 0,58

4 1 1 2 4 4 4 0 7 4 1 17 3 38

36,36 7,69 11,11 0,97 7,27 5,97 2,21 0,00 9,59 6,15 1,53 4,58 5,08 5,50

3 4 3 30 17 19 24 8 19 21 13 87 16 168

27,27 30,77 33,33 14,49 30,91 28,36 13,26 11,43 26,03 32,31 20,00 23,45 27,12 24,38

2 3 2 111 24 30 92 30 28 29 38 174 25 316

18,18 23,08 22,22 53,62 43,64 44,78 50,83 41,43 38,36 44,62 58,46 42,37 43,10 45,80

V 1 4 2 64 10 14 61 32 19 10 13 91 14 164

% 9,09 30,77 22,22 30,92 18,18 20,90 33,70 45,71 26,03 15,38 20,00 24,53 23,73 23,77

V˘znam ãíslování biotopÛ je uvedeno v textu.

Velmi vyhranûné je spoleãenstvo vysok˘ch ostfiic (3). Je charakterizováno velmi chud˘m druhov˘m spektrem mot˘lÛ, coÏ je dáno témûfi celoroãním zaplavením vodou. Tento fakt vyluãuje v˘voj vût‰iny mot˘lích druhÛ. Druhy na spoleãenstva vysok˘ch ostfiic vázané jsou v‰ak velmi specifické, stenotopní. Spektrum zastoupení indikátorÛ jednotliv˘ch stupÀÛ je obdobné jako u rákosin, jen úãast eurytopních druhÛ je o poznání vy‰‰í. V˘znamn˘m indikátorem 1. stupnû je druh Archanara dissoluta, 2. stupnû druh Simyra albovenosa. Mot˘lí fauna mezofilních luãních porostÛ (4) je nesrovnatelnû bohat‰í, pfiitom v‰ak lze konstatovat, Ïe v podmínkách PR Zbytka není spoleãenstvem typick˘m pro dané stanovi‰tní podmínky. Absence indikátorÛ 1. stupnû, nízké zastoupení indikátorÛ 2. stupnû (2 druhy) a rovnûÏ zastoupení indikátorÛ 3. stupnû pod limitních 20 % naznaãuje naru‰enost vzájemn˘ch vazeb mezi stanovi‰tûm, vegetaãním krytem a druhov˘m spektrem mot˘lÛ. To mÛÏe b˘t dáno buì nevhodn˘m vyuÏíváním ploch luãních porostÛ nebo jejich ruderalizací ãi probíhajícím sukcesním v˘vojem, jak je tomu zfiejmû v tomto konkrétním pfiípadû. Zdej‰í luãní porosty jsou naru‰ené, ruderalizované a fragmentované. Z pohledu ochrany biotopÛ nevyÏadují zvlá‰tní pozornost. Silnou ruderalizaci dokumentuje velmi v˘znamné zastoupení eurytopních druhÛ typick˘ch pro naru‰ená stanovi‰tû. Indikátory 1. stupnû zastoupeny nejsou. V˘znamn˘mi indikátory 2. stupnû jsou druhy Eucosma campoliliana a Dichrorampha acuminatana. Jedno- aÏ dvouseãné louky stfiídavû mokr˘ch stanovi‰È (5) jsou místem v˘skytu stfiednû bohaté druhové garnitury mot˘lí fauny. Jsou zde zastoupeny druhy indikaãnû v˘znamné, coÏ spoleãnû s velmi v˘razn˘m zastoupením indikátorÛ 3. stupnû staví tyto biotopy mezi jedny z nejcennûj‰ích na sledované lokalitû. Druhové spektrum

je v‰ak silnû redukováno záplavami. Vysok˘ ekologick˘ potenciál tohoto biotopu podtrhuje relativnû nízké zastoupení eurytopních druhÛ. Indikátory 1. stupnû zastoupeny nejsou. V˘znamn˘mi indikátory 2. stupnû jsou druhy Olethreutes palustranus, Schoenobius forficellus, Thumatha senex a Deltote uncula. Obdobnû lze hodnotit pomûry panující na bezkolencov˘ch loukách (6). I zde dochází k redukci druhové bohatosti záplavami, i zde jsou zastoupeny v˘znamné indikátory za v˘razné úãasti indikátorÛ 3, stupnû, coÏ v‰e spoleãnû dokumentuje dobrou kondici spoleãenstva a vysok˘ ekologick˘ potenciál. Indikátory 1. stupnû zastoupeny nejsou. V˘znamn˘mi indikátory 2. stupnû jsou druhy Olethreutes palustranus, Schoenobius forficellus, Thumatha senex a Deltote uncula. Xerotermní druhovû bohatá bylinná spoleãenstva svazu Bromion erecti (7) jsou dnes v rezervaci zastoupena nepatrnû. V pfiedloÏeném materiálu jsou v‰ak mot˘lí druhy stanovi‰tnû a potravnû vázané na tyto biotopy v˘znamnû zastoupeny. To je dáno zohlednûním nálezÛ z cenn˘ch stepních biotopÛ existujících do poloviny 80.let 20. století v jiÏní ãásti rezervace; tyto biotopy byly v druhé polovinû 80. let rozorány a pfievedeny na vojtû‰kové pole, ãímÏ nûkteré z cenn˘ch nálezÛ se staly historií. Vedle biotopu mezofilních luk a dubohabfiin byly tyto porosty z hlediska bohatosti mot˘lí fauny nejcennûj‰í na zkoumané lokalitû. Nicménû nízké zastoupení indikátorÛ 3. stupnû (13,26 %) indikuje nerovnováhu pomûrÛ panujících na stepních stanovi‰tích, a to zfiejmû jiÏ i v dobû 80.let, kdy stepní enkláva existovala obklopena zemûdûlsk˘mi agrocenózami. To v‰ak nesniÏuje v˘znam zji‰tûní uãinûn˘ch v té dobû, kdy mûlo b˘t pfiikroãeno k ochranû stepního biotopu a mûlo b˘t zabránûno jeho totální likvidaci. 17

Indikátory 1. stupnû zastoupeny nejsou. V˘znamn˘mi indikátory 2. stupnû jsou druhy Lobesia abscisana, Eucosma campoliliana, Dichrorampha acuminatana a Eublemma purpurinum. Zvlá‰tní postavení mají ruderální porosty svazu Arction lappae (8). Porosty tohoto typu nejsou pfiedmûtem ochrany, av‰ak ovlivÀují druhové spektrum mot˘lÛ v‰ech nelesních partií pronikáním eurytopních druhÛ bez zvlá‰tních stanovi‰tních i potravních nárokÛ. Nápadnû nízké zastoupení indikátorÛ 3. stupnû a naopak vysoké zastoupení nev˘znamn˘ch indikátorÛ 4. a 5. stupnû jsou spoleãnû dokladem silného naru‰ení tûchto stanovi‰È, které lze jen obtíÏnû vrátit k pfiijatelnûj‰í podobû pûstebními zásahy. ¤ada ruderálních biotopÛ leÏí mimo rezervaci a není pfiedmûtem ochrany. Uvnitfi rezervace by v‰ak mûlo b˘t cílem ochranáfiÛ zmen‰it jejich plo‰né zastoupení vhodn˘mi pûstebními opatfieními. Zvlá‰tním fenoménem ve zkoumaném území jsou porosty baÏinn˘ch ol‰in (9). Aãkoliv nezaujímají v rezervaci vût‰í plochy, pfiispívají k obohacení mot˘lí fauny o fiadu typick˘ch druhÛ vázan˘ch pfiedev‰ím na stromové patro. Druhy ob˘vající bylinné patro jsou eliminovány záplavami. V˘znamné je zastoupení indikátorÛ 2. stupnû, vysoké zastoupení indikátorÛ 3. stupnû za souãasné niωí úãasti eurytopních druhÛ - indikátorÛ 4. a 5. stupnû vyzdvihuje kvalitu tohoto biotopu. Indikátory 1. stupnû zastoupeny nejsou. V˘znamn˘mi indikátory 2. stupnû jsou druhy Bucculatrix cidarella, Ethmia quadrillella, Stathmopoda pedella, Coleophora alnifoliae, Tetheella fluctuosa, Thumatha senex a Idia calvaria. Co bylo fieãeno o baÏinn˘ch ol‰inách, platí i pro luÏní lesní porosty (10) lemující tok Dûdiny. I v tomto pfiípadû je poãet druhÛ omezován záplavami. Zastoupení v˘znamn˘ch indikátorÛ je vyváÏené, coÏ svûdãí o dobré kondici spoleãenstva a vysokém ekologickém potenciálu. Pro biotop je typické vy‰‰í zastoupení eurytopních druhÛ mot˘lÛ, které jsou vázány na nitrofilní bylinné patro. LuÏní porosty musí b˘t pfiedmûtem ochrany v rámci celé rezervace. Pro hospodafiení v luÏních lesích musí b˘t pfiijata opatfiení zohledÀující jak potfieby ochrany vegetace, tak fytofágního hmyzu. V˘znamn˘m indikátorem 1. stupnû je druh Hedya dimidiana, indikátory 2. stupnû druhy Bucculatrix cidarella, Gluphisia crenata, Idia calvaria a Atypha pulmonaris. Ru‰iv˘m prvkem v rezervaci jsou v˘sadby topolÛ (11) na stanovi‰ti odpovídajícím luÏnímu lesu údolních niv vût‰ích tokÛ. Vegetaãnû ani z pohledu mot˘lí fauny tento biotop neobsahuje nic cenného. Pro kefiové a bylinné patro je typické hojné zastoupení ruderálních druhÛ. Druhové spektrum mot˘lÛ je chudé, zastoupení indikátorÛ 3. stupnû na limitní hranici (20 %) svûdãí o naru‰ení rovnováhy resp. nepÛvodnosti stanovi‰tû. TotéÏ je dokresleno vysok˘m zastoupením indikátorÛ 4. a 5. stupnû. V plánu péãe o biotopy rezervace je nutno doporuãit likvidaci tûchto porostÛ a pfievedení na mokfiadní louku. Indikátory 1. stupnû zastoupeny nejsou. V˘znamn˘m indikátorem 2. stupnû je druh Orthosia populeti.

V˘znamné plochy lesních porostÛ rezervace zaujímají hygrofilní dubohabrové háje (12). Ty sk˘tají útoãi‰tû velmi bohaté ‰kále mot˘lÛ vázan˘ch jak na stromové, tak bylinné patro. Druhy bylinného patra jsou silnû limitovány záplavami. Pfiesto je celkové druhové spektrum vyváÏené a pfiedstavuje nejbohat‰í sloÏku celé rezervace. V˘znamn˘mi indikátory 1. stupnû jsou druhy Agonopterix astrantiae a Mompha terminella, 2. stupnû druhy Stigmella rhamnella, Stigmella catharticella, Stigmella carpinella, Antispila metalella, Coleophora solitariella, Epinotia bilunana, Pammene inquilina, Pammene argyrana, Tetheella fluctuosa, Comibaena bajularia, Gluphisia crenata, Polyploca ridens, Nudaria mundana, Catocala promissa, Bena bicolorana, Atypha pulmonaris a Orthosia populeti. Specifick˘m druhov˘m sloÏením vynikají i vrbové porosty kefiov˘ch vrb (13) doprovázející odvodÀovací kanály a vyskytující se i ostrÛvkovitû v podmáãen˘ch loukách. I tyto biotopy jsou v˘znamnou sloÏkou rezervace, vyváÏen˘m zastoupením indikátorÛ jednotliv˘ch stupÀÛ se fiadí mezi biotopy, které zasluhují plnou ochranu. Nedoporuãuje se jejich radikální plo‰ná redukce. V˘znamn˘m indikátorem 1. stupnû je druh Archanara dissoluta, indikátory 2. stupnû druhy Gelechia cuneatella, Pterapherapteryx sexalata a Clostera anastomosis.

POZNÁMKY K MANAGEMENTU P¤ÍRODNÍ REZERVACE ZBYTKA S ohledem na fakta uvedená ve studii (HERRMANN et al. 1995) a s ohledem na v˘sledky lepidopterologického prÛzkumu je doporuãeno v managementu území vést v patrnosti tyto skuteãnosti: V rezervaci je nejvût‰í váha kladena na ochranu mokfiadních luãních spoleãenstev a rostlinn˘ch druhÛ vázan˘ch sv˘m v˘skytem na tato spoleãenstva. Pro trvalou existenci tûchto druhÛ je nezbytné provádût pravidelné kosení luãních porostÛ. Pro umoÏnûní existence i hmyzí fauny vázané potravnû na tato luãní spoleãenstva je v‰ak nezbytné provádût kosení luk takov˘m zpÛsobem a v takov˘ch termínech, aby nebylo znemoÏnûno dokonãení jejich v˘vojov˘ch cyklÛ. PfieváÏná ãást konkrétnû mot˘lích druhÛ se nalézá ve stadiu housenek v období druhé poloviny kvûtna a prvé poloviny ãervna. Je proto tfieba ãasovû smûfiovat kosení na dobu pozdûj‰í, nejdfiíve na konec ãervna. Optimální z hlediska ochrany fytofágního hmyzu je provádût seãení aÏ koncem záfií nebo v fiíjnu. Dále se jeví jako potfiebné neprovádût kosení celoplo‰nû v celém rozsahu luk urãen˘ch k pokosení, ale mozaikovitû v men‰ích plochách. Doporuãeno je zachovat ol‰ové porosty v souãasném rozsahu. Podobnou roli ve zvy‰ování druhové diverzity mot˘lí i dal‰í entomofauny hrají téÏ vrbové porosty, které je rovnûÏ tfieba zachovat v plném rozsahu. Naopak je vhodné zlikvidovat stávající topolové v˘sadby a nahradit je mokfiadní loukou. Na suchém stanovi‰ti po‰kozeném v minulosti orbou 18

sledovat v˘voj a obnovu spoleãenstva, neboÈ takov˘to typ biotopu není v regionu podorlicka bûÏn˘.

LITERATURA DOSTÁL, J. & al. (1989): Nová kvûtena âSSR, I, II, Academia Praha, 1548 pp. HERRMANN, Z. & al. (1995): Litá - Zbytka, pfiírodní rezervace, Hydrogeologické a biologické posouzení, Aquatest Praha, 93 pp. HRUB¯, K. (1959): Mot˘lí fauna Dvora Králové nad Labem a nejbliωího okolí. - Práce Kraj. Muz. v Hradci Králové, Ser. A., 3: 217-294. Hradec Králové. JARO·, J. (1984): Mot˘lí fauna (Lepidoptera) okolí Kaplice a Slepiãích hor. Jihoães. muzeum, âeské Budûjovice, 63 pp. KAâÍREK, A. (1993): Nové a zajímavé nálezy mÛr (Lepidoptera, Noctuidae) v Orlick˘ch horách a Podorlicku. - Panorama, 1: 65-68, Dobré. (1) KAâÍREK, A. (1994): StuÏkonosky rodÛ Catocala SCHR. a Ephesia HB. v Orlick˘ch horách a Podorlicku. - Orlické hory a Podorlicko, 7: 13-22, Rychnov nad KnûÏnou. (2) KAâÍREK, A. (1998): Dva v˘znamné nálezy noãních mot˘lÛ z ãeledi Drepanidae (Srpokfiídlecovití) v Podorlicku. - Panorama, 6: 51-52, Dobré. (3) KRAMPL, F. (1981): Faunistic records from Czechoslovakia. Lepidoptera. - Acta Entomol. Bohemoslov., 78: 63-64. Praha. MATOU·, J. (1994): Mot˘li b˘valého VVP Mladá. (Butterflies and moths (Lepidoptera) od the former military area VVP Mladá). Práce Muz. v Kolínû - Ser. Natur., 1: 97-126. Kolín. MICHEL, J. (1936): Ein neuer Beitrag zur Böhmens. - Entomol. Ztschr ., 49: 140-143, 435-438, 449-452, 471-473, 490-491. Frankfurt a. M. MIKÁT, M. (1998): Zajímavé nálezy píìalkovit˘ch (Lepidoptera, Geometridae) z v˘chodních âech. (Some interesting records of Geometridae (Lepidoptera) in Eastern Bohemia). - Acta Musei Reginaehradecensis S.A., 26: 55-58 . Hradec Králové. (4) MIKÁT, M. & MAR·ÍK, L. (1997): Pfiíspûvek k poznání fauny mot˘lÛ (Lepidoptera) navrhovaného chránûného území „Na Plachtû“ v Hradci Králové. (A contribution to the knowledge of fauna of butterflies (Lepidoptera) of protected area „Na Plachtû“ (Hradec Králové, Czech Republic). - Acta musei Reginaehradecensis S.A., 25: 163-192. Hradec Králové. (5) MIKÁT, M. & MAR·ÍK, L. (1999): Druh˘ pfiíspûvek k poznání fauny mot˘lÛ (Lepidoptera) pfiírodní památky „Na Plachtû“ v Hradci Králové. (The second contribution to the knowledge of the fauna of

Lepidoptera in the Nature Monument „Na Plachtû“ (Hradec Králové, Czech Republic). - Acta musei Reginaehradecensis S.A., 27: 163208. Hradec Králové. MIKÁT, M., MAR·ÍK, L. & KAâÍREK, A. (2003): Nové a zajímavé nálezy mÛrovit˘ch (Lepidoptera, Noctuidae) z v˘chodních âech. (Some new and interesting records of the noctuids (Lepidoptera, Noctuidae) in East Bohemia). - Acta musei Reginaehradecensis S.A., 29: 95-102. Hradec Králové. NOVÁK, I., LI·KA, J. et al. (1997): Katalog mot˘lÛ (Lepidoptera) âech. - Klapalekiana, 33 (Suppl.): 1-159. Praha. NOVÁK, I. & SYCHROVÁ, E. (1993): Faunistic records from the Czech Republic. Lepidoptera. - Klapalekiana, 29: 24. Praha. PETERSEN, G., 1969: Beiträge zur Insekten-Fauna der DDR: Lepidoptera – Tineidae. - Beiträge zur Entomologie, 19: 311-388. ROTTER, M. & KAâÍREK, A. (1988): Noctuidae (Lepidoptera) Orlick˘ch hor a Podorlicka. (Noctuidae (Lepidoptera) der Adlergebirge und der Adler-Vorgebirge.). - Acta musei Reginaehradecensis S.A., 21: 69-75. Hradec Králové ROTTER, M. & KAâÍREK, A. (1993): Mot˘li Orlick˘ch hor a Podorlicka - III. (Butterflies of the Orlické hory Mts. and their foothills III). - Vã. sb. pfiír. - Práce a studie, 1: 34 - 48, Pardubice. (6) ROTTER, M. (1996): Mot˘li Orlick˘ch hor a Podorlicka - V (Butterflies of the Orlické hory Mts. and their foothills - V). - Vã. sb. pfiír. - Práce a studie, 4: 85-96, Pardubice. ROTTER, M., 2000: Mot˘li Orlick˘ch hor a Podorlicka - VIII (Butterflies of the Orlické hory Mts. and their foothills - VIII). - Vã. sb. pfiír. - Práce a studie, 8: 259-265, Pardubice. SPITZER, F. (1976): DoplÀky k v˘zkumu fauny ãeledi Noctuidae (Lepidoptera) v jiÏních âechách. - Sbor. Jihoães. Muz. v âes. Budûjovicích - Pfiír. Vûdy, 16:31-39. âeské Budûjovice. SOLDÁT, M. & STAR¯, B. (1978): Fauna drobn˘ch mot˘lÛ Karl‰tejnska. - Bohemia centralis, 7: 105-149, Praha. STERNECK, J. (1929): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Selbstverlag, Karlsbad, 297 pp. ·UMPICH, J. & DVO¤ÁK, M. (1995): Pfiíspûvek k roz‰ífiení bûláska Leptidea reali a ÏluÈáska Colias erate na âeskomoravské vrchovinû (Lepidoptera, Pieridae). - Vlastivûd. Sbor. Vysoãiny, Oddíl Vûd Pfiír., 12: 250-252, Jihlava. VÁVRA, J. (1994): In LA·TÒVKA, Z. et al.: Faunistic records from the Czech Republic. Lepidoptera. - Klapalekiana, 30: 197-206. Praha. VÁVRA, J. (2002): Mot˘lí fauna pfiírodní památky Stroupeã v okrese Louny. - Sborník Okresního muzea v Mostû, fiada pfiírodovûdná, 24: 21-47. Most. WICHRA, (1949): Nová nalezi‰tû vzácnûj‰ích druhÛ mot˘lÛ v âechách. - âas. âs. Spol. entomologické, 46: 173-180. Praha.

19

P¤ÍLOHA

3 - communities of tall-sedge beds (alliance Magnocaricion elatae)

APPENDIX Vysvûtlivky (Explanations): Sloupec coll. -

Column coll. -

V - sbûry J. Vávry M - sbûry L. Mar‰íka V+M - sbûry obou autorÛ V - collected by J.Vávra M - collected by L. Mar‰ík V+M - collected by both authors

Vazba druhÛ mot˘lÛ na biotopy rezervace Zbytka

4 - mesic Arrhenatherum meadows (alliance Arrhenatherion) 5 - one- or two- mowen wet Cirsium meadows (suballiance Calthenion) 6 - intermittently wet Molinia meadows (alliance Molinion) 7 - broad-leaved dry grasslands (alliance Bromion erecti) 8 - ruderal nitrophilous vegetation (alliance Arction lappae) 9 - alder cars (alliance Alnion glutinosae)

1 - rákosiny svazu Phragmition communis 2 - pobfieÏní porosty odvodÀovacích struh svazu Sparganio-Glycerion fluitantis 3 - spoleãestva vysok˘ch ostfiic svazu Magnocaricion elatae 4 - mezofilní louky svazu Arrhenatherion

10 - ash-alder alluvial forests (suballiance Alnenion glutinoso-incanae) 11 - hardwood forest of lowland rivers (suballiance Ulmenion) 12 - hercynian oak-hornbeam forests (alliance Carpinion)

5 - jedno- aÏ dvouseãné louky stfiídavû mokr˘ch stanovi‰È podsvazu Calthenion

13 - willow scrub of river banks (alliance Salicion triandrae)

6 - bezkolencové louky svazu Molinion

Figures 1 - 2 - 3 - 4 - 5 in columns 1 to 13 stands for an indicative value of species

7 - ‰irokolisté druhovû bohaté xerotermní trávníky svazu Bromion erecti

Sloupec Pozn. Kom. - poznámky a komentáfie k v˘znamn˘m nálezÛm

8 - ruderální nitrofilní porosty svazu Arction lappae 9 - baÏinné ol‰iny svazu Alnion glutinosae 10 - luÏní lesní porosty podsvazu Alnenion glutinosoincanae

M - migrující druh K-1 odkaz na komentáfi v textu 1 - publikovan˘ údaj - odkaz na seznam literatury Column Pozn. Kom. - notices and comments to distinguished findings

11 - luÏní lesní porosty podsvazu Ulmenion 12 - hercynské dubohabfiiny svazu Carpinion

M - migrant K-1 - reference to the comment in text

13 - kfiovité vrbové porosty svazu Salicion triandrae âíslice 1 - 2 - 3 - 4 - 5 ve sloupcích 1 aÏ 13 vyjadfiují indikaãní v˘znam druhÛ Lepidoptera species association to biotopes of Nature Reserve Zbytka 1 - reed beds (alliance Phragmition communis) 2 - hygrofilous vegetation of drain banks (alliance Sparganio-Glycerion fluitantis) 20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40