Moravského urologického sympozia

Suppl. A 2016 ISBN 978-80-7471-143-5

18. ročník

Moravského urologického sympozia Pořadatel: Občanské sdružení Muž 21. století, o.s. Záštita: Urologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

7.–8. 4. 2016 Karlova Studánka, Lázeňský dům Libuše

Abstrakta

Mictonorm Uno®

1 × 30 mg

1 × 45 mg

Jednoduše jednou denneˇ – prˇitom s dvojím úcˇinkem

Zkrácená informace o přípravcích Mictonorm Uno® 30 mg, Mictonorm Uno® 45 mg Název přípravku: Mictonorm Uno® 30 mg, Mictonorm Uno® 45 mg. Léková forma a složení: 1 tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje 30 mg/45 mg propi® verini hydrochloridum. Indikace: Mictonorm Uno 30 mg - symptomatická léčba močové inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a imperativního nutkání k močení u pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem. Mictonorm Uno® 45 mg - symptomatická léčba močové inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a imperativního nutkání k močení u pacientů s příznaky hyperaktivního močového měchýře anebo s neurogenní hyperaktivitou detrusoru (hyperreflexie detrusoru) v důsledku poranění míchy. Dávkování a způsob podání: Dospělí: standardní dávka je 1 tobolka jednou denně. Přípravek není vhodný pro děti. Lék se užívá nezávisle na jídle. Kontraindikace: Přecitlivělost na léčivou či pomocnou látku. Obstrukce střeva, obstrukce močových cest s rizikem vzniku retence moči, myasthenia gravis, intestinální atonie, těžká colitis ulcerosa, toxické megakolon, nekontrolovaný glaukom s uzavřeným úhlem, střední nebo těžké poruchy jater, tachyarytmie. Nežádoucí účinky: Velmi časté: sucho v ústech. Časté: poruchy vidění, poruchy akomodace, únava, bolest hlavy, bolest břicha, dyspepsie, obstipace. Méně časté: nevolnost a zvracení, závrať, tremor, retence moči, červenání, poruchy chuti, snížený krevní tlak s malátností. Vzácné: vyrážka. Velmi vzácné: palpitace, neklid. Není známo: halucinace. Nežádoucí účinky jsou přechodné a reverzibilní; zmírňují se při snížení dávky a zcela odezní za 1–4 dny po vysazení přípravku. Interakce: Zesílení účinku při současném podávání tricyklických antidepresiv, trankvilizérů, anticholinergik, amantandinu, neuroleptik a beta-sympatomimetik. Oslabení účinku při současném podávání cholinergik. Balení: 28 tobolek. Držitel rozhodnutí o registraci: APOGEPHA Arzneimittel GmbH, Kyffhäuserstrasse 27, 01309 Drážďany, SRN. RČ: 73/948/10-C, 73/378/12-C. Datum poslední revize textu: 13.6. 2014, 20.1. 2016. Podrobné informace jsou obsaženy v Souhrnu údajů o přípravku a v příbalové informaci. Přípravek je vázán na lékařský předpis a je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Pořadatel

Občanské sdružení Muž 21. století, o.s.

Záštita

Urologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Prezidenti

doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D.

Programový výbor doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D.

prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc. MUDr. Milan Král, Ph.D. Mgr. Nataša Sochorová doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D.

Organizátor

SOLEN, s. r. o. Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc

Organizační sekretariát: Mgr. Simona Elblová, 585 203 086, 777 557 413, [email protected]

Organizační zajištění programu a abstrakt: Ing. Jana Tajovská, 777 557 423, [email protected] Mgr. Hana Kaprálová, 777 557 411 [email protected]

Zajištění reklamních ploch: SOLEN, s.r.o, Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, Ing. Martina Osecká, 724 984 450, [email protected]

Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena 12 kredity pro lékaře a 8 kredity pro sestry. Grafické zpracování a sazba: Lucie Šilberská Supplementum A časopisu Urologie pro praxi Citační zkratka: Urolog. praxi 2016; 17(Suppl A) ISBN 978-80-7471-143-5

PROGRAM

MORAVSKÉ UROLOGICKÉ SYMPOZIUM Čtvrtek 7. 4. 2016 / lékařská sekce 14.00–14.05

Slavnostní zahájení doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D.

14.05–15.30

Doktorandský studijní program – garanti: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Vývoj radionuklidových a ultrazvukových nálezů u pacientů po operaci kojenecké hydronefrózy – dlouhodobé výsledky – MUDr. Jan Šarapatka, MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D. Cílená biopsie prostaty pomocí MRI – MUDr. Šárka Kudláčková Funkční rekonstrukce uretrovezikálního spojení při roboticky asistované radikální prostatektomii – MUDr. Vladimír Študent Operační léčba postprostatektomické inkontinence moči – MUDr. Eva Burešová Kvalita života po radikálnej prostatektómii – MUDr. Ján Švihra Problematika diagnostiky renálního ložiska – MUDr. David Ondra

15.30–16.30

Karcinom prostaty – garanti: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Robotická chirurgie v ČR – současný stav v roce 2015 – doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Naše první zkušenosti s robotickou chirurgií – doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Predikce incidence karcinomu prostaty – doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.

16.30–17.00

Přestávka

17.00–18.30

Onemocnění prostaty a kvalita života – garant: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. TESTIM – nová možnost substituční terapie testosteronem – MUDr. Aleš Horák MLUTS – současné možnosti léčby – MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Šárka Kudláčková Sexuální rehabilitace a celkové zlepšení kvality života po prostatektomii – doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., MUDr. Igor Hartmann Sexuální dysfunkce a léčba BPH – doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc., PharmDr. Michal Svozil, Ph.D.

18.30–19.00

Mezioborový diskuzní panel na téma: Lze onemocnění prostaty ovlivnit stravou? – prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc., prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc.

4 18. MORAVSKÉ UROLOGICKÉ SYMPOZIUM / 7.–8. 4. 2016

www.urologiepropraxi.cz

PROGRAM

19.00–20.00

Posterová sekce – volná sdělení z praxe garanti: MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU Rozsáhlá retroperitoneální lymfadenopatie s průvodní nefralgií jako projev raritně se vyskytujícího „burned-out“ germinálního tumoru varlete – MUDr. Maksym Falion, MUDr. Jiří Král, MUDr. Zdeněk Peremský, MUDr. Miloš Bočan, MUDr. Michal Pavlovský, prof. MUDr. Michal Michal, prof. MUDr. Ondřej Hes, Ph.D. Strangulace penisu kovovým kroužkem u 14letého chlapce, kazuistika – MUDr. Peter Kuliaček, FEBPS, MUDr. Luboš Tuček, MUDr. Antonín Šafus, MUDr. Ziad Albahri, Ph.D. Diagnostický algoritmus karcinomu prostaty pomocí výpočtu Indexu zdravé prostaty – MUDr. Radka Fuchsová, prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., MUDr. Olga Dolejšová, prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA., PharmDr. Radek Kučera, Ph.D., MUDr. Viktor Eret, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. Penilní blokáda v praxi – MUDr. Jiří Špaňhel Zhodnocení účinnosti extrakorporální litotripse rázovou vlnou (ESWL) elektrokonduktivního generátoru Sonolith i-move® – iniciální výsledky – MUDr. Rostyslav Luzan, MUDr. Aleš Vopelka, MUDr. Petr Končický, MUDr. Michal Šurík, MUDr. Patrícia Zuková, MUDr. Jan Pokorný, FEBU, MBA Adenomatoidní tumor nadvarlete – MUDr. Michal Šurík, MUDr. Jan Pokorný, FEBU, MBA, MUDr. Romana Badejová Relaps lokální recidivy renálního karcinomu po ošetření pomocí NanoKnife® – MUDr. Jan Pokorný, FEBU, MBA, MUDr. Jiří Hofmann, MUDr. Michal Šurík, MUDr. Rostyslav Luzan, MUDr. Aleš Vopelka, MUDr. Patrícia Zuková

Pátek 8. 4. 2016 / lékařská sekce 8.00–9.50

Kazuistiky rezidentů – garanti: prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., MUDr. Milan Král, Ph.D. Lymfom varlete – MUDr. Ľubica Ciesar Lahová, MUDr. Josef Kopecký Perkutánní nefrolitotrypse na funkčně dominantní ledvině – MUDr. Petr Dolák Tumor nemusí být vždy největším ohrožením života… – MUDr. František Hruška, MUDr. Šárka Kudláčková TARTs (testicular adrenal rest tumors) = pseudotumor varlat u 55letého muže s kongenitální adrenální hyperplazií – MUDr. Tomáš Kovář, MUDr. Hafuda Abdulbaset, MUDr. Radomil Morávek Tumorimitující ložisko hlavy nadvarlete – MUDr. Michaela Motolová „Candella massage“ – MUDr. Michaela Motolová


18. MORAVSKÉ UROLOGICKÉ SYMPOZIUM / 7.–8. 4. 2016 5

PROGRAM

Kuriózní manifestace tumoru z Leydikových buněk – MUDr. Jakub Musil Infarkt ledviny na podkladě embolie arteria renalis – MUDr. Jan Novák Řešení komplikované urolitiázy na zapomenutém stentu – MUDr. Katarína Spurná, MUDr. Eva Poláčková, MUDr. Osvald Celman, prim. MUDr. Karel Zita Neobvyklá příčina makroskopické hematurie u sedmiletého chlapce – MUDr. Jan Šarapatka, MUDr. Igor Hartmann, MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D. Syndrom inkompletního zdvojení vnitřních rodidel – neobvyklá příčina urosepse v menarche – MUDr. Jiří Špaček, MUDr. Pavel Navrátil, CSc., MUDr. Ivo Novák, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Bilaterální synchronní tumory ledvin: roboticky asistovaná jednodobá resekce – MUDr. Vladimír Študent Prenatální dilatace dutého systému jako první projev multicystické dysplazie ledviny – MUDr. Jan Tomášek, MUDr. Ivo Novák, Ph.D., MUDr. Peter Kuliaček Spontánní krvácení angiomyolipomu v kombinaci se světlobuněčným karcinomem druhostranné ledviny – MUDr. Petra Vltavská, MUDr. Roman Staněk, MUDr. Tomáš Kokoř, MUDr. Eva Sehnálková, MUDr. Gabriela Černá, MUDr. Jana Švachová Moderné operačné prístupy u retroperitoneálnej fibróze – MUDr. Ján Švihra Tumor varlete u dvou bratrů – MUDr. Anna Záveská Extra-anatomický stent Detour v praxi – MUDr. Andrea Málková, prim. MUDr. Martin Drábek Traumatická ruptura ledviny s hematomem maskujícím tumor – MUDr. Petr Müller 9.50–10.00

Přestávka

10.00–10.45

Pokročilý karcinom prostaty – garant: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Hormonální léčba karcinomu prostaty – zlatý standard – doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Kastračně rezistentní karcinom prostaty – MUDr. Hana Študentová, Ph.D. Nové možnosti léčby metastatického karcinomu – doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.

10.45–11.20

Karcinom močového měchýře – garanti: MUDr. Milan Král, Ph.D., Ph.D., MUDr. Hana Študentová, Ph.D. Indikace k radikální cystektomii – MUDr. Milan Král, Ph.D. Radikální cystektomie a role neoadjuvantní chemoterapie z pohledu urologa – MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. David Hradil



PROGRAM

Role chemoterapie u karcinomu měchýře – pohled onkologa – MUDr. Hana Študentová, Ph.D. 11.20–13.00

LUTS – garant: doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Eva Burešová Současný pohled na léčby striktur močové trubice – MUDr. Ján Švihra, MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Eva Burešová Miniinvazivní terapie urgentní inkontinence refrakterní na farmakoterapii MUDr. Eva Burešová Léčba OAB – spokojenost pacientů (perzistence, compliance) – MUDr. Aleš Vidlář Ph.D., FEBU, MUDr. Eva Burešová Nástrahy farmakoterapie OAB syndromu aneb jak předejít možným potížím s pacienty či zdravotními pojišťovnami – MUDr. Eva Burešová, MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Švihra Ján Video z ČUS – MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., MUDr. Igor Hartmann Trendy v léčbě BHP/LUTS ve FN HK – MUDr. Slavomír Vachata Rizika nechinolonové profylaxe u biopsie prostaty – MUDr. Michal Balík

13.00

Vyhodnocení soutěžního bloku kazuistik, závěr sympozia

Čtvrtek 7. 4. 2016 / sesterská sekce I Sesterská sekce je organizována ve spolupráci s Aesculap Akademií 14.30–18.30

garanti: doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., Mgr. Nataša Sochorová, Lenka Pásztorová Anomálie ženského zevního genitálu – Miroslava Šefčíková, Lucie Huňová Obřízka – Tomáš Kaplan Víš, s kým spíš? – Hana Urbanová, Barbora Špačková Proč jsem nepřišel včas – Anita Lukeslová Pohled ze tří stran – Anita Lukeslová Indikace k urostomiím a současné trendy v ošetřovatelské péči – Mgr. Ludmila Hranická, Šárka Libosvárská Raritní leukocytóza u pacienta s karcinomem ledvinné pánvičky – Marie Schindlerová, Gabriela Mahrová Syndrom hyperaktivního močového měchýře ve stáří – Pavla Drábková Zhodnocení stupně inkontinence po radikální prostatektomii – Olga Pavelková, Stanislava Hilšerová



PROGRAM

Hojení Fournierovy gangrény s pomocí VAC systému – Bc. Pavla Örhalmi, Zuzana Kussyová 16.30–17.00

Přestávka

Garant: Irena Kader Agová Supinační poloha – Zuzana Vilnerová, Kamila Dostálová Laser v urologii – Radka Švábeníková, Jaroslava Dohnalová Litotrypse extrakorporální rázovou vlnou (LERV) za použití inovativní elektrokonduktivní technologie – příprava, perioperační a pooperační péče – Mgr. Nikola Snopková, Miroslava Losová, Bc. Gabriela Píchová Zajímavosti v robotice – Irena Kader Agová Robotická chirurgie v Hradci Králové – Bc. Veronika Sotonová

Pátek 8. 4. 2016 / sesterská sekce II 9.00–13.00

garant: Mgr. Nataša Sochorová

Workshop – Pečujeme správně o své ruce? Prevence infekcí v operační ráně – Mgr. Petra Bártová Trendy v hygieně rukou – Ing. Luděk Fojtík Optimalizované postupy při hygieně rukou – Mgr. Lukáš Fedor Takhle ne – Mgr. Nataša Sochorová, Josefa Ďulíková Jak čisté jsou Vaše ruce? (desinfekce rukou v praxi) – Ing. Luděk Fojtík 10.45 –11.00

Přestávka

13.00

Závěr sympozia



ABSTRAKTA – ČTVRTEK

Doktorandský studijní program garanti: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. ČTVRTEK / 7. 4. 2016 / 14.05–15.30 Vývoj radionuklidových a ultrazvukových nálezů u pacientů po operaci kojenecké hydronefrózy – dlouhodobé výsledky MUDr. Jan Šarapatka, MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D. Urologická klinika FN Olomouc V současnosti je většina vrozených vývojových vad urotraktu zachycena při prenatálním nebo postnatálním screeningovém ultrazvukovém vyšetření jako asymptomatická dilatace kalichopánvičkového systému (KPS) v 0,6–4,5 %. Během postnatálního sledování se v přibližně 50 % dilatace KPS spontánně upraví, u zbývajících pacientů je nutno vyloučit závažnou poruchu odtoku moče, která by mohla ohrozit vývoj ledviny a vést k postižení její funkce. Nejčastější příčinou dilatace KPS je porucha odtoku moči v pelviureterální junkci (PUJ). Většina autorů uvádí, že v průběhu sledování je pro vývoj urodynamicky významné obstrukce PUJ a klinickou symptomatologii operováno průměrně 20–25 % dětí, v novější studii se dokonce uvádí nutnost operace až v 50 %. Stále se hledá optimální vyšetřovací postup, který by co nejméně zatížil dítě a zavčas odhalil rizikový stupeň dilatace s nutností operace. Jednou z možností hodnocení závažnosti obstrukce PUJ je i posouzení dlouhodobého vývoje ultrazvukových a radionuklidových ukazatelů obstrukce u ledviny po provedené pyeloplastice. www.urologiepropraxi.cz

V prospektivní studii byl sledován soubor 110 kojenců, u kterých byla ve FNOL v letech 2004–2012 provedena pro závažnou obstrukci PUJ pyeloplastika. Sledování proběhlo v prvním, druhém a třetím roce po operaci. V roce 2015 bylo sledování ukončeno. V přednášce budou prezentovány výsledky sledování.

Cílená biopsie prostaty pomocí MRI MUDr. Šárka Kudláčková1, MUDr. Zbyněk Tüdöss, Ph.D. 2, MUDr. Milan Král, Ph.D.1 Urologická klinika FN Olomouc Radiologická klinika FN Olomouc

1 2

Cíl: Zhodnotit procento záchytu karcinomu prostaty v biopsiích cílených pomocí nukleární magnetické rezonance. Materiál a metody: od 10/2015 byla provedena magnetická rezonance prostaty u 10 pacientů. 4 pacienti byli zařazeni v režimu active surveillance a 6 pacientů bylo bioptováno při opakovaně negativních biopsiích prostaty, kdy přetrvávalo podezření na karcinom prostaty. Záznamy byly vyhodnoceny radiologem specializovaným na MRI podle PI-RADS 2 kriterií. Ložisko bylo vyznačeno jak do samotného záznamu, tak i do přiloženého schématu. S odstupem pak byla provedena jak cílená biopsie prostaty pomocí MRI/TRUS kognitivní fúze, tak i multiplikovaná biopsie dle standardního



schématu. Vyhodnocena byla shoda mezi vzorky odebranými cílenou biopsií a vzorky standardně multiplikovanou biopsií. Výsledky: Z 10 pacientů byla ložiska dle PI-RADS 2 kriterií popsána u 9 z nich. Karcinom byl potvrzen u 7 pacientů (záchyt 70 %). V případech, kdy byl karcinom potvrzen, byl záchyt vždy ze vzorků, které byly zaměřeny dle MRI. U 4 pacientů s potvrzeným karcinomem prostaty v režimu active surveillance jsme zachytili karcinom u 3 pacientů, u jednoho pak v místě popsaného ložiska byl prokázán ASAP. K upgradingu Gleasonova skóre došlo u 1 pacienta, proto byl směřován k radikálnímu operačnímu řešení. Závěr: Magnetická rezonance prostaty hodnocená zkušeným radiologem specializovaným na vyhodnocení dle PI-RADS 2 kriterií je v současnosti doporučovanou metodou pro zpřesnění diagnostiky karcinomu prostaty. Dle našich zkušeností dosahuje velmi dobrých výsledků, a zejména u pacientů v režimu active surveillance má nezastupitelnou roli. V budoucnosti se očekává další přínos této metody v kombinaci s MRI/TRUS fúzí a biopsií, která dokáže zpřesnit zacílení ložiska popsaného na MRI prostaty.

Funkční rekonstrukce uretrovezikálního spojení při roboticky asistované radikální prostatektomii MUDr. Vladimír Študent Urologická klinika FN a LF UP Olomouc Úvod a cíle: Robotické laparoskopické operační systémy přinesly nové technické možnosti provádění radikální prostatektomie. Patří k nim snadnější a přesnější provedení úprav funkč-

ně-anatomických vztahů po odstranění prostaty, jejichž cílem je zmírnění post-prostatické inkontinence (PPI). Naším cílem je představit novou techniku sutury svalů pánevního dna a vezikouretrálního spojení, ověřit její účinnost a zaznamenat případné nežádoucí účinky. Metodika: U pacientů s lokalizovaným karcinomem prostaty (cT1–2, cN0, cM0) kteří jsou indikováni k roboticky asistované radikální prostatektomii, (RARP) vyhodnocujeme získaná předoperační a pooperační demografická data spolu s onkologickými daty. Erektilní funkce vyhodnocujme pomocí dotazníku IIEF-5. Mikční funkce jsou hodnoceny pomocí dotazníku IPSS, inkontinence pomocí dotazníku ICIQ-SF a cíleného dotazu na počet spotřebovaných vložek za 24 hodin. Výsledky jsou prospektivně hodnoceny v daných časových intervalech. Metoda operace: Nová technika zahrnuje suturu svalů M. levator ani, Denonvilliers` fascie, tzv. retrotrigonal layer detruzoru a median dorsal raphe pod uretrou. Tyto struktury jsou k sobě přitaženy tak, že vytvářejí podporu vezikouretrálního spojení. Připojujeme i suturu arcus tendineus k močovému měchýři. Výsledky: Předběžné výsledky ukazují míru kontinence 68 % za 2 měsíce, 75 % za půl roku a 86 % za 12 měsíců při definici kontinence = 0 vložek. Zatím nebyly zaznamenány žádné významné nežádoucí účinky jako retence, netěsnost anastomózy, či bolest na hrázi. Erektilní funkce nebyla touto metodou kompromitována. Závěr: Tato nová metoda funkční rekonstrukce uretrovezikálního spojení u RARP se zdá být bezpečným přínosem pro pacienty s karcinomem prostaty indikovaným k chirurgické terapii lokalizovaného onemocnění.




Operační léčba postprostatektomické inkontinence moči MUDr. Burešová Eva, doc. MUDr. Študent Vladimír, Ph.D. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Radikální prostatektomie (RP) představuje zlatý standard léčby lokálního karcinomu prostaty. I přes zlepšující se techniku může tato operace zanechat dlouhodobé následky. Inkontinence moči patří mezi nejvíce obávanou komplikaci. Autoři ve své práci představují své výsledky terapie pomocí implantace systému ATOMS (Adjustible TransObturator Male System). Metodika: Od května 2010 do ledna 2016 jsme provedli 37 implantací systému ATOMS. Indikací byla minimálně rok trvající stresová inkontinence moči po RP, která přetrvávala i přes RHB terapii. Každý pacient byl dovyšetřen (mikční deník, UFM, PVR a endoskopie). Kompletní urodynamické vyšetření bylo provedeno jen při podezření na přítomnost smíšené inkontinence k vyloučení urgentní inkontinence. Kontraindikací k implantaci ATOMS bylo biochemické selhání karcinomu prostaty a neléčená uroinfekce. Výsledky: V našem souboru se nevyskytly žádné závažné perooperační a pooperační komplikace. U většiny pacientů se vyskytly perineoalgie v časném pooperačním období, které skoro u všech pacientů odezněly do 2 týdnů od implantace. Pouze u jednoho pacienta po předchozí radioterapii trvaly 6 měsíců, provedená MRI perinea neobjevila zdroj potíží. V jednom případě došlo 3 měsíce po operaci ke vzniku drobné píštěle na pewww.urologiepropraxi.cz

rineu, která se po ATB terapii uzavřela. U jednoho pacienta 2 měsíce po operaci došlo k vyhojení portu. I přes ATB terapii bylo nutné provést jeho odstranění a reimplantaci po 3 měsících od zahojení rány po předchozí revizi. Další pacient nedodržel pooperační klidový režim a při fyzické námaze si utrhl fixační rameno systému, proto byl 3 měsíce od implantace reoperován. Bohužel se u něj později objevila infekce polštářku systému, a proto byl 7 měsíců od primární implantace celý systém explantován. U 34 z 37 pacientů jsme po nastavení systému dosáhli sociální kontinence, která je definována jako stav, kdy je pacient schopen žít normální život s použitím maximálně 1 vložky denně. Tento výsledek je možný díky snadné adjustabilitě systému ATOMS. Pouze 1/3 pacientů nepotřebovala po operaci doplnit systém. U většiny nemocných bylo nezbytné přidat náplň systému (1–16krát). Průměrně po 2 letech od operace bylo nutné u některých nemocných doplnit systém (o 1–2 ml) s následným znovuobnovením kontinence. U každého pacienta byla provedena uroflowmetrie bez průkazu obstrukce a klinicky bezvýznamným postmikčním reziduem. V časném pooperačním období došlo u jednoho pacienta k retenci moči, která se vyřešila přechodným zavedením katétru. Závěr: Implantace systému ATOMS je bezpečná metoda řešení inkontinence po RP. V našem souboru jsme dosáhli dobrých výsledků bez závažných komplikací. Největší výhodou je jeho snadné nastavení podle potřeb pacienta. S časovým odstupem od operace je u některých nemocných nutné systém doplnit k udržení kontinence.



Kvalita života po radikálnej prostatektómii MUDr. Ján Švihra

Problematika diagnostiky renálního ložiska MUDr. David Ondra

Urologická klinika FN Olomouc

Urologické oddělení Uherskohradišťské nemocnice

Úvod: V súčasnosti existuje celý rad dotazníkov určených na zhodnotenie kvality života u pacientov s rakovinou prostaty. Praktickou nevýhodou je ich rozsah, dotazníky buď obsahujú niekoľko desiatok otázok alebo sa zameriavajú len na určité problémy pacienta. Nedávno bola zverejnená skrátená verzia dotazníka EPIC, ktorý podľa štúdií dosahuje veľmi dobré výsledky. Skrátená verzia nesie názov EPICCP a vďaka svojej dĺžke sa ukazuje ako vhodná na použitie v praxi. Pozostáva zo 16 otázok graficky usporiadaných do rozsahu jednej strany. Jednotlivé otázky spadajú pod päť domén, a to inkontinencia moču, močová iritácia/obštrukcia, fungovanie čriev, sexuálne funkcie a životný elán/hormonálne funkcie. Na základe odpovedí pacienta sa vypočíta skóre pre každú doménu zvlášť ako aj pre celý dotazník. Cieľ: Naším cieľom je preklad a validácia EPIC-CP do českého aj slovenského jazyka a jeho použitie u našich pacientov.

Uvádíme retrospektivní analýzu souboru 232 případů vyšetření cystického ložiska kombinací prosté ultrasonografie (USG), ultrasonografie s barevným doplerovským mapováním průtoku (CDFI) a počítačové tomografie s podáním kontrastní látky (CT) u 193 pacientů za období od 1/2000 do 12/2015. Věk pacientů byl od 23 do 79 let, pohlaví mužské i ženské. Zjišťována byla tloušťka stěny, přítomnost, počet a tloušťka septa a kalcifikace (USG, CT) a solidního ložiska (CDFI, USG, CT) a patologického sycení či vaskularizace (CT/CDFI) a porovnána míra shody mezi jednotlivými metodami. Zároveň pak byly ložiska zařazeny do skupin podle Bosniaka dle vyhodnocení nálezů při samostatném USG, kombinaci USG a CDFI, a samostatně CT vyšetření a porovnána míra shody.




Karcinom prostaty garanti: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. ČTVRTEK / 7. 4. 2016 / 15.30–16.30 Robotická chirurgie v ČR – současný stav v roce 2015 doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.

botem asistovaných operací. Je to podobná změna, jako bylo zavedení laparoskopie. První robotem asistovaná radikální prostatektomie byla provedena v roce 2000 a od té doby se tyto operace celosvětově rozšiřují. Nejmladším robotickým centrem v České republice se stala Fakultní nemocnice Hradec Králové. Po mnohaletém úsilí a složitých přípravách se podařilo na konci prosince 2015 robotický systém daVinci Xi ve FN Hradec Králové instalovat. Neprodleně se začalo s přípravami na zahájení operování a 27. ledna 2016 byla provedena první radikální prostatektomie a 29. ledna pak resekce střeva chirurgy. V době odeslání abstraktu byly provedeny 4 robotem asistované radikální prostatektomie. Školícím centrem nám bylo Robotnické centrum Ústí nad Labem, a také nezištná pomoc z robotnického centra UVN Praha a Urologické kliniky FN Olomouc. První provedená operace trvala 4 hodiny 50 minut a poslední dosud provedená operace 3 hodiny 45 minut. Operace proběhly bez komplikací, bez transfuzí, permanentí katétr byl extrahován 7. pooperační den.

Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Tabulka. Počet robotických výkonů – Urologie Celkem urologie

2013

2014 2015*

Rozdíl 2013– 2014

Nemocnice Sv. Zdislavy Mostiště

217

242

270

12 %

ÚVN Praha

203

227

228

12 %

FN Olomouc

163

227

273

39 %

Masarykova nemocnice Ústí nad L.

213

209

226

-2 %

Nemocnice Na Homolce

115

91

80

-21 %

Nemocnice Nový Jičín

59

27

5

-54 %

0

0

-100 %

FN u sv. Anny 28 Brno * odhad

Naše první zkušenosti s robotickou chirurgií doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Urologická klinika FN a LF UK Hradec Králové Jedním z největších milníků v chirurgii za poslední roky bylo zavedení do praxe rowww.urologiepropraxi.cz

Predikce incidence karcinomu prostaty doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc



Graf. Incidence rakoviny prostaty v ČR

Onemocnění prostaty a kvalita života garant doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. ČTVRTEK / 7. 4. 2016 / 17.00–18.30 TESTIM® – nová možnost substituční terapie testosteronem MUDr. Aleš Horák ANDROPHARM medical s.r.o., Ostrava V současnosti v souvislosti se zvýšením kvality života dochází k nárůstu počtu hypogonadických pacientů vyžadujících substituční terapii testosteronem (TRT). Díky této skutečnosti je nutné zvolit nejvhodnější formu aplikace testosteronu pro daného pacienta a dodržovat doporučení odborných společností zabývajících se touto problematikou. Aktuálně je v České republice k dispozici testosteron ve formě tablet UNDESTOR®, krátkodobě působící depotní injekce SUSTANON®, dlouhodobě působící depotní injekce NEBIDO® a nově transdermální gel TESTIM®. Pro každého pacienta je třeba individuálně zvolit konkrétní formu podání testosteronu, její dávku a následnou dispenzarizaci pacienta. TESTIM®, jako posled-

ní uvedený na trh, je transdermální gel určený k denní aplikaci na kůži. Maximální plazmatické hladiny testosteronu je dosaženo za 4–6 hodin po aplikaci. Výhodou je dosažení relativně stabilních plazmatických hladin testosteronu na rozdíl od injekčních forem aplikace. Z hlediska prostatické a kardiovaskulární bezpečnosti je také výhodou možnost okamžitého ukončení léčby. Relativní nevýhodou je nutnost pravidelné denní aplikace gelu a vyšší cena ve srovnání s ostatními možnostmi TRT. EAU doporučuje k TRT právě krátkodobě působící preparáty.

MLUTS – současné možnosti léčby MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Šárka Kudláčková Urologická klinika LF UP a FN Olomouc MLUTS (male lower urinary tract symptoms) zahrnují celou řadu iritativních a obstrukčních




příznaků. Správná volba terapie závisí na typu a intenzitě potíží – jejich rozsah je nutno validovat klinickým vyšetřením (digitální rektální vyšetření, uroflowmetrie, postmikční reziduum, transrektální sonografie, mikční diář) a subjektivním hodnocením (dotazník IPSS). Léčba je pak stanovena dle převažujícího typu potíží – formou monotypie (α-blokátor, inhibitor 5α-reduktázy, anticholinergikum, derivát antidiuretického hormonu), či jejich kombinací (α-blokátor + inhibitor 5α-reduktázy nebo α-blokátor + anticholinergikum). Zatímco u žen je léčba iritačních příznaků (tzv. overactive bladder) již zcela standardní, u mužů je velká část pacientů s těmito symptomy léčena nedostatečně či vůbec. Předmětem sdělení je prezentace osobních zkušeností s léčbou kombinovaných mikčních symptomů u mužů.

Sexuální rehabilitace a celkové zlepšení kvality života pacientů po prostatektomii doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., odb. As. MUDr. Igor Hartmann, Ph.D. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc S narůstající incidencí karcinomu prostaty roste i počet pacientů podstupujících radikální prostatektomii. Pro urology, kteří indikují tuto radikální léčbu, vyvstává po 90% vyřešení onkologické problematiky, otázka kvality života. Respektive jejich dvou složek – kontinence a erektilní dysfunkce. Je nesmírně důležité rozhodnout dle klinického stadia nemoci, i dle představ pacienta o radikalitě léčby. Společně s vývojem tzv. nerve sparing operačních postupů se v posledních letech www.urologiepropraxi.cz

diskutuje koncept penilní rehabilitace, což je soubor opatření, jejímž smyslem je vyhnout se prolongované periodě penilní flacidity, která může vést k nevratným změnám v kavernózních tělesech. Nejčastěji se podávají PDE-5 inhibitory, nebo se aplikují vazoaktivní látky intrakavernózně. Celý koncept předpokládá dobrou spolupráci pacienta s lékařem, sexuálním partnerem a musí být vysoce individualizovaný.

Sexuální dysfunkce a léčba BPH doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.1, PharmDr. Michal Svozil, Ph.D. 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Oddělení somatopsychiky, Praha 2 GlaxoSmithKline, s. r. o. 1

V léčbě pacientů se středně těžkými až těžkými symptomy BPH, kteří jsou v riziku progrese, se doporučené postupy shodují v přínosu kombinované léčby inhibitorem 5AR a alfablokátoru. Přesto je tento způsob léčby využíván podle recentního průzkumu pouze u 27 % pacientů, kteří by byli k léčbě indikováni. Jedním z důvodů mohou být nežádoucí účinky kombinace 5ARI a alfablokátoru, které postihují sexuální funkce. Přestože výskyt těchto nežádoucích účinků patří mezi častý, tedy vyskytuje se u ≥ 1/100 až < 1/10 pacientů, počet pacientů, kteří z těchto důvodů léčbu ukončili v rozsáhlém klinickém testování, byl menší než 1 %. Výskyt sexuálních dysfunkcí však ovlivňuje řada dalších faktorů jako věk (30 % mužů se ve věku 50–59 let a 50 % mužů ve věku 60–69 let setkává s erektilní dysfunkcí), je závislý na závažnosti symptomů BPH, ovlivněný komorbiditami nebo jinou současnou farmakoterapií. Závažnost symptomů BPH



na výskyt sexuálních dysfunkcí nabývá na významu zvláště u mladších pacientů. Na hlášení erektilní dysfunkce pacientem může mít vliv i množství a kvalita informací, kterých se mu o léčbě dostává („nocebo efekt”). V porovnání s jinými nežádoucími účinky byly ty, co postihují sexuální oblast, vnímány dosud neléčenými pacienty jako menší překážka k podstoupení

léčby BPH. Při léčbě BPH je třeba zvážit poměr prospěchu léčby k jejím rizikům. Včasnou léčbou je možné zmírnit pacientům symptomy spojené s BPH a navíc snížit riziko komplikací spojených s rozvojem progrese onemocnění a zlepšit tak kvalitu života pacientů. (Přednáška vznikla za podpory GSK.) CZ/DUTT/0005/16a

Mezioborový diskuzní panel na téma: Lze onemocnění prostaty ovlivnit stravou? prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc., prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc. ČTVRTEK / 7. 4. 2016 / 18.30–19.00 Které složky v potravě ovlivňují zdraví prostaty? prof. MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc. Ústav lékařské chemie a biochemie Lékařská fakulta Univerzity Palackého Vztah mezi složením denní diety a zdravím je předmětem řady odborných lékařských studií, ale také atraktivním tématem pro média. Různé druhy potravin (zelenina, ovoce, obiloviny,

mléko a další) obsahují vedle makronutrientů (bílkoviny, polysacharidy, lipidy) široké spektrum minoritních látek (vitamíny, biominerály, sekundární metabolity), které mohou ovlivňovat zdraví u všech věkových skupin populace. V přednášce jsou uvedeny mikronutrienty s klinicky prokázanými účinky na snížení rizika vzniku rakoviny prostaty, anebo zpomalení biochemického návratu onemocnění po radioterapii či radikální prostatektomii.




Posterová sekce garanti: MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU ČTVRTEK / 7. 4. 2016 / 19.00–20.00 Rozsáhlá retroperitoneální lymfadenopatie s průvodní nefralgií jako projev raritně se vyskytujícího „burned-out“ germinálního tumoru varlete MUDr. Maksym Falion1, MUDr. Jiří Král1, MUDr. Zdeněk Peremský1, MUDr. Miloš Bočan1, MUDr. Michal Pavlovský2, prof. MUDr. Michal Michal3, prof. MUDr. Ondřej Hes, Ph.D. 3 Urologické oddělení nemocnice Most Patologické oddělení nemocnice Most 3 Ústav patologie FN Plzeň 1 2

Úvod: Kazuistika prezentuje případ pozdní diagnostiky raritního, takzvaného burned-out germinálního tumoru levého varlete. Rovněž poukazuje na problematiku těchto zřídka se vyskytujících tumorů, kdy k diagnostice dochází až v pokročilém stádiu a příznaky onemocnění jsou již způsobené metastázováním. Popis případu: 46letý pacient navštívil naši urologickou ambulanci pro lumbalgie vlevo, fyzikální vyšetření pacienta včetně vyšetření zevního genitálu nezjistilo patologii. Vstupně bylo provedeno sonografické vyšetření urotraktu s nálezem hypotonie dutého systému levé ledviny a subrenálního močovodu, zjištěn nejasný hypoechogenní útvar pod levou ledvinou, který nesouvisel s renálním parenchywww.urologiepropraxi.cz

mem. Na doplněném nativním CT urotraktu byla zjištěna rozsáhlá retroperitoneální lymfadenopatie vlevo (obrázek 1, 2). Sonografické vyšetření skrota odhalilo hypoechogenní ložisko ve střední části levého varlete o velikosti 17×9×12 mm (obrázek 3). V předoperačních odběrech byla elevace β-HCG 200099 IU/l a LDH 5,03 ukat/l, normální byla hodnota AFP. Výsledky dosavadního vyšetření svědčily spíše o primárním nádoru varlete, a proto byla akutně provedena radikální orchiektomie vlevo, při revizi varlete ex vivo bylo zjištěné bledé ložisko v dorsální části levého varlete. Dle definitivního výsledku histologického vyšetření se ale jednalo o tzv. vyhořelý neboli burned-out germinální tumor, bez průkazu ložisek kalcifikací. Histologický výsledek z bioptátu retroperitoneální lymfatické tkáně (obr. 4) odhalil metastázu germinálního tumoru se syncytiotrofoblastickou či choriokarcinomovou diferenciací, jednalo se tedy o metastázu germinálního tumoru s choriokarcinomovou komponentou a origo v „burned-out“ tumoru varlete. Následně byl pacient předán do péče onkologů, kde absolvoval šest cyklů systémové chemoterapie BEP, po ukončení 6. cyklu chemoterapie byly nádorové markery v rozmezí normálních hodnot a na kontrolním PET CT došlo k významné regresi masy v retroperitoneu, reziduum lymfatické tkáně ale stále vykazovalo minimální metabolickou aktivitu (obrázek 5).



Obr. 1. Vstupní CT urotraktu s retroperitoneální lymfadenopatií vlevo

Obr. 2. Vstupní CT urotraktu znázorňujicí retro peritoneální lymfadenopatií

Obr. 4. CT navigovaná biopsie retroperitoneálích lymfatických uzlin vlevo

Obr. 5. Kontrolní CT po 6. cyklu chemoterapií, znázorňující regresi lymfadenopatie

Obr. 3. Vstupní sonografie levého varlete se suspektním tumorem

Rozhodnutím multioborového týmu ohledně dalšího postupu u pacienta bylo provedení dalších dvou cyklů systémové chemoterapie II. linie v režimu VeIP nebo TIP a následně restaging

před plánovanou retroperitoneální lymfadenektomií. Závěr: Je důležité rozlišovat „burned-out“ germinální nádor od primárně extragonadálního germinálního nádoru. Primární odstranění testikulárního tumoru je nezbytné, protože existuje vysoká perzistence testikulární malignity ve varleti až 50 % i přes podání systémové chemoterapie. Velké množství pacientů s „burned-out“ tumorem varlete přichází až ve fázi generalizace, proto by jakákoliv retroperitoneální lymfadenopatie měla vést k důslednému vyšetření, cíleně směřovanému na odhalení malignity a tohoto raritního zhoubného onemocnění.




Strangulace penisu kovovým kroužkem u 14letého chlapce, kazuistika MUDr. Peter Kuliaček, FEBPS1, 2, MUDr. Luboš Tuček 3, MUDr. Antonín Šafus2, MUDr. Ziad Albahri, Ph.D.4 Oddělení dětské urologie, Urologická klinika, Fakultní nemocnice, Hradec Králové 2 Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, Fakultní nemocnice, Hradec Králové 3 Stomatologická klinika, Fakultní nemocnice, Hradec Králové 4 Dětská klinika, Fakultní nemocnice, Hradec Králové 1

Kazuistika 14letého chlapce, který byl vyšetřen na ambulancích FN pro otok a bolest penisu v důsledku nasazeného kroužku u jeho baze. Chlapec si večer nasadil kovový kroužek, který pak již nemohl sundat. Do nemocnice se dostavil asi po 12 hodinách od aplikace. Stáhnout prsten pomocí lubrikantu nebylo možné. Pro poruchu řezacího přístroje na prsteny byli přivoláni hasiči, kteří však pro obavy z poškození penisu pacienta nepoužili rozbrušovačku. Nakonec bylo použito k odstranění kovového kroužku stomatologické instrumentárium na zubní ambulanci. Kroužek byl pomocí turbínové vrtačky s diamantovým brouskem rozřezán na dvou místech, a pak odstraněn. Nebyla potřebná anestezie a výkon trval 5–7 minut. Nerezový kroužek byl průměru 1,5 cm, šíře minim. 0,5 cm. Po odstranění příčiny strangulace rychle došlo ke zmenšení otoku penisu a chlapec byl propuštěn do domácí péče. Při kontrole následující den byl bez obtíží, močil volně, dysurie neměl a lokální nález byl příznivý. www.urologiepropraxi.cz

Závěr: K aplikaci škrtících kroužků na penis u dětí do 15 let dochází velmi vzácně. Při strangulaci hrozí poškození penisu různého stupně: od povrních erozí, cévní okluze až po gangrénu penisu a autoamputaci. Dalším následkem může být erektilní dysfunkce. Stupeň postižení závisí od délky působení a míry zaškrcení. K sundání kovového kroužku se využívají různé techniky: svléknutí za použití lubrikantů, redukce otoku pomocí bandáže, různé nůžky, kleště, rozbrušovačky, frézky apod., dále punkce oteklých tkání, aspirace z kavernózních těles, incize glandu, sponiokavernózní zkraty. Použití zubní vrtačky je ojedinělé. Předností je velmi rychlé odstranění příčiny zaškrcení. Důležité je v případě zaškrcení odstranit příčinu co nejrychleji.

Diagnostický algoritmus karcinomu prostaty pomocí výpočtu Indexu zdravé prostaty (PHI) MUDr. Radka Fuchsová, prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., MUDr. Olga Dolejšová, prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA., PharmDr. Radek Kučera, Ph.D., MUDr. Viktor Eret, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. FN a LF Plzeň, Laboratoř imunodiagnostiky, Urologická klinika, Klinika zobrazovacích metod Cíl: Optimalizovat algoritmus časné diagnostiky karcinomu prostaty. Metody: Vyšetřili jsme hladiny PSA a PHI u souboru cca 1000 osob. Výsledky byly korelovány s nálezy bioptického vyšetření a zobrazovacích metod.



Výsledky: Byl navržen vícestupňový algoritmus časné diagnostiky karcinomu prostaty, kde základem je stanovení PSA a výpočet PHI. Různým hladinám těchto vyšetření odpovídá využití nejnovějších dostupných zobrazovacích metod fúzní 3Tmagnetické rezonance (MRI) a transrektální sonografií (TRUS) a PET/MRI. V současné době probíhá validace tohoto algoritmu v praxi. Závěr: Navržený algoritmus by měl mít zdravotnicko-ekonomický dopad. Povede především ke snížení počtu nadbytečných biopsií a rebiopsií u pacientů s benigní hyperplasií a na druhé straně zrychlí a zkvalitní péči o pacienty vhodné ke kurabilní léčbě diagnostikovaného karcinomu prostaty. Tato studie byla podpořena z projektu Ministerstva zdravotnictví České republiky Institucionální podpora na dlouhodobý koncepč ní rozvoj výzkumné organizace 00669806 – FN Plzeň a SVV 260 176.

Penilní blokáda v praxi MUDr. Jiří Špaňhel

(Chirocaine 0,5 %) pro svou nízkou kardiotoxicitu. Kombinace s adrenalinem je kontraindikována pro nebezpečí ischemie penisu. Penilní blokáda je technicky, časově i finančně nenáročná metoda, která výrazně snižuje pooperační spotřebu analgetik, zkracuje dobu hospitalizace a umožňuje provádět výkony ambulantně. Je vhodná pro polymorbidní pacienty, kteří nejsou zatíženi celkovou anestezií, a pro diabetiky, kterým nenaruší jejich denní režim.

Zhodnocení účinnosti extrakorporální litotripse rázovou vlnou (ESWL) elektrokonduktivního generátoru Sonolith i-move® – iniciální výsledky MUDr. Rostyslav Luzan, MUDr. Aleš Vopelka, MUDr. Petr Končický, MUDr. Michal Šurík, MUDr. Patrícia Zuková, MUDr. Jan Pokorný, FEBU, MBA

KARIM FN Olomouc

Urologické oddělení, Karlovarská krajská nemocnice a.s., Nemocnice Karlovy Vary

Penilní blokáda je pro výkony na penisu velice snadno proveditelnou metodou regionální anestezie. Blokádu popsal v roce 1978 Kirya pro cirkumcize u dětí. Cílem je aplikace anestetika do trojúhelníkovitého prostoru (ventrálně ohraničeného superficiální fascií, kraniálně stydkou kostí a dorzokaudálně kavernózním tělesem), kterým prochází nervus dorsalis penis. Pro výkony na dorzu penisu a glandu je tato blokáda dostatečná, pro provedení cirkumcize je nutné doplnit blokádu půlkruhovou subdermální aplikací lokálního anestetika na ventrální straně penisu. Anestetikem volby je levobupivacaine 0,5 %

Úvod: Litotripse extrakorporální rázovou vlnou je moderní a neinvazivní operační metoda používaná v urologii, která od prvního použití v roce 1980 prodělala výrazný technologický vývoj. V současné době se běžně používají přístroje pro ESWL s generátorem rázové vlny na bázi elektrohydraulického, elektromagnetického a piezoelektrického fyzikálního principu. V prosinci roku 2015 byl na urologickém oddělení Karlovarské krajské nemocnice a.s. instalován nový přístroj pro ESWL s generátorem rázové vlny založeném na inovativním elektrokonduktivním principu. Jedná se o první instalaci přístroje toho-




to druhu v České republice. Elektrokonduktivní technologie by měla zaručit vyšší přesnost s minimální traumatizací okolních struktur. Cíl: Prezentace prvních předběžných výsledků u prvních 22 pacientů léčených extrakorporální lithotripsí rázovou vlnou za použití elektrokonduktivního generátoru. Metoda: V období 10. 12. 2015 – 31. 1. 2016 bylo na našem pracovišti léčeno pomocí ESWL 22 pacientů (14 mužů, 8 žen) ve věku 18–76 let, z toho 9 s ureterolitiázou, 13 s nefrolitiázou, přičemž dva pacienti s duplexní. Průměrná velikost konkrementu byla 8,2 mm (4 –22 mm). Pre-stenting byl proveden u 8 pacientů, u 3 došlo během předchozího výkonu k relokaci ureterolitiázy. Jeden pacient byl již řešen ESWL s elektromagnetickým generátorem. Ve dvou případech byly provedeny dvě doby ESWL. Terapie byla prováděna na přístroji Sonolith i-move® od firmy Edap s elektrokonduktivním generátorem. Fokusace nefrolitiázy byla provedena standardně ultrasonograficky a minoritně skiaskopicky, v případě ureterolitiázy majoritně skiaskopicky, eventuálně ultrasonograficky v případě subrenálního konkrementu. Použitá frekvence byla fixních 1,5 Hz. Všichni pacienti byli admitováni v den výkonu a samotná procedura byla provedena v analgosedaci po podání 15 mg Piritramidu i.m. a 7,5 mg Midazolamu p.o. Pro porovnání efektivity terapie jsme užili hodnocení efficacy quotient (EQ) dle Rassweilera. Iniciální kontrola efektu terapie byla provedena s odstupem dvou týdnů od výkonu, kdy bylo provedeno zhodnocení klinického stavu, ultrasonografické vyšetření a nativní nefrogram. Výsledky: U celkem 22 nemocných bylo provedeno celkem 24 sezení ESWL, průměrná celková aplikovaná energie generovaná elektrokonduktivním generátorem byla 750,68 J www.urologiepropraxi.cz

(507–988 J), počet rázů byl 2415 (1787–3015). U žádného pacienta nebylo nutné výkon předčasně ukončit nebo prohloubit analgosedaci. Při iniciální kontrole ve dvou týdnech do výkonu byla kompletní desintegrace litiázy a spontánní pasáž pozorována u 54 % nemocných (n=12), následná auxiliární ESWL byla indikována u dvou nemocných, jiné následné procedury indikovány nebyly. EQ dle Rassweilera byl ve sledovaném souboru při iniciální kontrole kalkulován na 36,6 %. V souboru nebyly evidovány komplikace vyšší než Grade I dle Claviena perioperačně, pooperačně ani během následné periody sledování (2–6 týdnů). Doba hospitalizace byla u všech pacientů uniformních 24 hodin. Závěr: Na dezintegraci konkrementu in vivo při ESWL má vliv typ užitého přístroje, energie aplikovaná při jednom rázu, celkový počet aplikovaných rázových vln, frekvence rázových vln, ale také složení konkrementu a přítomnost uretrálního stentu. Naše iniciální výsledky ESWL pomocí elektrokonduktivního generátoru verifikují dobrou účinnost terapie již při krátkodobém sledování, kdy byl EQ dosažen u 36,6 % dle Rassweilera, což je hodnota srovnatelná s jinými soubory při dlouhodobém sledování. Celková použitá energie v průměru 750,68 J na pacienta je hodnota nižší než u jiných technologií ESWL. Během sledování nebyly zaznamenány žádné komplikace vyšších Grade dle Claviena, a kromě další doby ESWL nebyly indikovány žádné auxiliární výkony. Výkon byl velmi dobře snášen. Z evidence našich předběžných výsledků je patrné, že elektrokonduktivní ESWL je efektivní a velmi bezpečnou metodou léčby urolitiázy v některých aspektech překonávající ostatní metody ESWL.



Adenomatoidní tumor nadvarlete MUDr. Michal Šurík1, MUDr. Jan Pokorný, FEBU, MBA1, MUDr. Romana Badejová2 Urologické oddělení, Karlovarská krajská nemocnice a.s., Nemocnice Karlovy Vary 2 Patologicko-anatomické oddělení, Karlovarská krajská nemocnice a.s., Nemocnice Karlovy Vary 1

Úvod: Adenomatoidní tumor je raritní benigní neoplasie mezenchymálního původu. Vyskytuje se nejčastěji ve věku 30–50 let s predominancí mužského pohlaví, kde je nejčastějším nezhoubným gonadálním nádorem. Většinou infiltruje nadvarle, tunica albuginea a provazec semenný. Incidenci adenomatoidního tumoru nadvarlete lze z literárních souborů kalkulovat cca 0,1–0,2/100 000 obyvatel. Byly popsány také extragonadální tumory nadledvin, lymfatických uzlin, mediastina, srdce, pankreatu. Nejčastějším projevem je pomalu rostoucí nebolestivá palpačně hmatná rezistence v oblasti skrota o velikosti 10–50 mm. Cíl: Prezentace kazuistiky benigního nádoru adnexa varlete. Kazuistika: Pacient, 26letý muž, akutně vyšetřen na naší ambulanci pro několik týdnů známou, na pohmat bolestivou rezistenci v oblasti levého nadvarlete. Mikce bez potíží, občas retardace startu, pocit tlaku na levé straně skrota. Nekuřák, anamnesticky sledován pro fruktosemii, pollinosis. Jiné onemocnění a operace neguje. Při fyzikálním vyšetření nález palpačně hmatné bolestivé rezistence nadvarlete vlevo, bez jiné patologie. Ultrazvukové vyšetření zobrazuje nehomogenní hypoechogenní ložisko v hlavě le-

vého nadvarlete velikosti do 15 mm, ohraničené, bez jiné sonopatologie urotraktu. V první době vzhledem k lokalizaci a subjektivním potížím zvažujeme zánětlivou etiologii, zahájena ATB terapie. Při kontrolním vyšetření bolesti ustoupily, ale fyzikální a ultrasonografický nález na levém nadvarleti je identický. Indikována operační revize levého hemiskrota s nálezem tuhého infiltrátu nadvarlete hladkého povrchu s dobrým ohraničením. Proveden orgán záchovný výkon. Při následné kontrole je operační rána zhojena per primam intentionem, pacient bez potíží. Histologicky je verifikován adenomatoidní tumor nadvarlete. S ohledem na benigní afekci nemocný nadále pouze dispenzarizován. Závěr: Adenomatoidní tumor nadvarlete je typicky unilaterální s levostrannou predominancí. V ojedinělých případech může invadovat do varlete a imitovat maligní proliferaci při sonografickém vyšetření. Přesná diagnostika zabrání orchiektomii u mladých jedinců ve fertilním věku. Orgán šetřící výkon je bezpečná a kurativní terapie. Dosud nebyla publikována recidiva, potencionálně maligní degenerace, ani metastatický rozsev. Diferenciálně diagnosticky lze uvažovat o zánětlivé afekci, tuberkulóze, traumatu, nebo extrémně raritních maligních lézích typu maligního mesoteliomu a adenokarcinom nadvarlete.

Relaps lokální recidivy renálního karcinomu po ošetření pomocí NanoKnife® MUDr. Jan Pokorný, FEBU, MBA1, MUDr. Jiří Hofmann2, MUDr. Michal Šurík1, MUDr. Rostyslav Luzan1, MUDr. Aleš Vopelka1, MUDr. Patrícia Zuková1




Urologické oddělení, Karlovarská krajská nemocnice a.s., Nemocnice Karlovy Vary 2 Radiodiagnostické oddělení, Karlovarská krajská nemocnice a.s., Nemocnice Karlovy Vary 1

Úvod: NanoKnife® je non-termální minimálně invazivní technika určená k ošetření nádorových ložisek. Přístroj pracuje na principu ireverzibilní elektroporace (IRE). Při použití technologie Nanoknife® nedochází ke vzniku termického poškození tkání a je tak první ablační metodou, která nepoškozuje důležité struktury v blízkosti tumorózních expanzí (cévy, nervy, žlučovody, ureter, močový měchýř). Řada animálních studií a souborů kazuistik prezentovala nadějné výsledky ve smyslu dlouhodobé, až trvalé nekrózy tumorózní tkáně. Použití této techniky bylo prezentováno při ošetření karcinomu a metastáz do pankreatu, prostaty, jater, lézí solitární ledviny a plic. Prakticky metoda spočívá v zavedení jehel o délce 15 a 25 cm s unipolární, nebo bipolární elektrodou do cílového ložiska pod ultrasonografickou, nebo CT kontrolou. S ohledem na absenci důkazů z humánních studií není rutinní použití ireverzibilní elektrovaporizace u urologických nádorů podporováno doporučenými postupy Evropské i České urologické společnosti. Cíl: Prezentace kazuistiky nemocného, u kterého byla lokální recidiva po anamnesticky provedené nefrektomii a již provedené metastasektomii ošetřena pomocí přístroje NanoKnife®. Experimentální indikace byla zvažována i s ohledem na polymorbiditu nemocného a opakovaně operovaný terén. Metoda: V červnu 2011 byl tehdy 77letý nemocný odeslán dispenzarizujícím nefrologem pro nález nejasné expanze sleziny při ultrasonowww.urologiepropraxi.cz

grafickém vyšetření. Anamnesticky byl nemocný hypertonik, diabetik II. typu, po appendektomii, a v roce 1986 po levostranné nefrektomii pro světlebuněčný renální karcinom, dále opakovaně léčen pro urolitiázu pravé solitární ledviny. Následně bylo indikováno CT vyšetření, kde bylo vysloveno podezření na pozdní metastázu renálního karcinomu do sleziny, a dále suspektní ložisko při dolním pólu sleziny o velikosti 20 mm, internistou následně indikována CT navigovaná biopsie sleziny, která verifikuje nález metastázy renálního karcinomu. Ve spolupráci urologa s chirurgem byla indikována operační revize, kdy byla provedena splenektomie a exstirpace tumorózního ložiska fixovaného na M. psoas major. Na řezu byla slezina prostoupena nádorovými hmotami a histologicky verifikována metastáza světlebuněčného renálního karcinomu v obou preparátech. Po nekomplikované rekonvalescenci byl nemocný dále urologicky sledován. V lednu 2012 bylo při kontrolním CT vyšetření zachyceno suspektní ložisko o velikosti 26 mm na M. psoas major v místě extirpované lokální recidivy. Bylo indikováno PET-CT vyšetření, které verifikovalo solitární viabilní neoplastické ložisko v uvedené lokalitě. U nemocného byl primárně zvažován chirurgický výkon s extirpací lokální recidivy, což pacient tehdy nepreferoval, proto mu byla nabídnuta možnost ošetřené léze pomocí NanoKnife®, což bylo následně provedeno ve spolupráci s intervenčním radiologem pod CT kontrolou. Po krátkodobé nekomplikované observaci byl pacient dimitován. Výsledky: U nemocného bylo provedeno kontrolní CT vyšetření po měsíci, kde byla patrná výrazná centrální nekróza ložiska. Následně nemocný sledován v tříměsíčních intervalech, kdy


ABSTRAKTA – ČTVRTEK/PÁTEK

v průběhu půl roku postupně dochází k regresi ložiska až na 14 mm v průběhu. V listopadu 2014, tedy po 32 měsících sledování je při CT kontrole popsána výrazná progrese ložiska na 27 mm, tedy cca o 50 procent nad nadir. S ohledem na suspektní reaktivaci ložiska je provedeno kontrolní PET-CT, které verifikuje viabilní ložisko. Po dohodě s pacientem je provedena chirurgická revize z lumbotomického přístupu, kdy se daří tumor extirpovat. Patolog verifikuje aktivní neoplázii, histologicky světlebuněčný renální karcinom.

Závěr: Technologie NanoKnife® byla v minulých letech optimisticky prezentována jako slibná metoda k ošetření maligních lézí, zejména metastáz v případě neúspěšné nebo nemožné konvenční léčby. S ohledem na absenci dat z velkých humánních souborů však nelze považovat tuto metodu za „lege artis“. Její použití by mělo být vázáno informovaným souhlasem s experimentální metodou. Náš případ dokumentuje přesvědčivý relaps onkologické choroby i přes výraznou a dlouhodobou regresi ložiska.

Pokročilý karcinom prostaty garant: doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. PÁTEK / 8. 4. 2016 / 10.00–10.45 Hormonální léčba karcinomu prostaty – zlatý standard doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Urologická klinika FN a LF UP Olomouc Úvod: Základem léčby pokročilého karcinomu prostaty je hormonální terapie. Její možnosti jsou operační – bilaterální orchiektomie, nebo medikamentózní. Historicky první léčba estrogeny se nepoužívá pro kardiotoxicitu. V současnosti jsou doporučovány LHRH agonisté, LHRH antagonisté a antiandrogeny. Materiál a metoda: Cílem hormonální léčby je dosažení kastrační hodnoty testosterone-androgen deprivační terapie (ADT). Dle současných doporučení je kastrační hladina 50 ng/dl (1,7 mmol/l), nově je prosazována 20 ng/dl (0,7mmol/l). Po aplikaci LHRH agonisty

dochází k dočasnému vzestupu LHRH, FSH a LH a testosteronu. Při dlouhodobém podávání dochází k supresi LH a testosteronu, FSH suprese není trvalá. Mechanismus účinků LHRH antagonist: vzniká bezprostřední suprese LHRH, FSH, LH a testosteronu. Při dlouhodobém podávání tato suprese přetrvává. Při terapii LHRH agonisty dochází na počátku k flare up fenoménu, tj. přechodnému vzestupu hladiny testosteronu. Klinicky se až u 11 % pacientů vyskytuje přechodné zhoršení urologických potíží, zhoršení kostních bolestí se zvýšeným rizikem kostních komplikací. Ve studii Bertranda Tombala byla prokázána lepší kontrola PSA u Degarelixu (LHRH antagonista) než Leuprolidu (LHRH agonista), ve studii Crawforda delší přežití bez PSA progrese. U Degarelixu byla rovněž prokázána dlouhodobější suprese FSH, což má pravděpo-



ABSTRAKTA – PÁTEK

dobně vliv na progresi PSA. Nově publikovaná analýza 5 klinických studií (Professor Laurence Klotz, MD) ukázala lepší kontrolu PSA a zlepšení celkového přežívání u Degarelixu v porovnání s LHRH agonisty. Výsledky prokazují 29% zlepšení u PSA progrese a 53% zlepšení celkového přežívání. Terapie pomocí ADP je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních komplikací, zvláště u mužů, kteří již kardiovaskulární komplikaci měli. Ve studii Albertsona (2014) byl posuzován výskyt kardiovaskulárních komplikací. Za kardiovaskulární komplikaci byla považována jakákoliv embolie, hemoragie či ischemické cerebrovaskulární postižení, infarct myokardu. U mužů s preexistujícím kardiovaskulárním postižením bylo riziko dalšího kardiovaskulárního postižení během prvního roku léčby signifikantně nižší ve skupině léčených LHRH antagonisty než mužů léčených LHRH agonisty (hazard ratio: 0,44; 95% confidence interval, 0,26–0,74; p = 0,002). Závěr: Hormonální manipulace jsou nedílnou součástí terapie pokročilého CaP. LHRH antagonisté (degarelix) přinášejí okamžitý a spolehlivý pokles hladiny testosteronu, LH, FSH i PSA. Pokud se u mužů s plánovanou ADT v anamnéze vyskytla kardiovaskulární komplikace je při použití degarelixu k ADT významně redukováno riziko výskytu dalších kardiovaskulárních příhod. Z těchto důvodů při ADT lze degarelix preferovat.

Kastračně rezistentní karcinom prostaty MUDr. Hana Študentová, Ph.D. Onkologická klinika FN a LF UP Olomouc www.urologiepropraxi.cz

Karcinom prostaty představuje jeden z mála solidních nádorů, u kterého bylo v posledních letech dosaženo významného zlepšení léčebných výsledků, včetně prodloužení celkového přežití nemocných i v pokročilé fázi choroby. Androgenní receptor (AR) hraje klíčovou roli při vzniku, ale také při progresi onemocnění a to i ve fázi kastrační rezistence. Vzhledem k přetrvávajícímu ústřednímu postavení AR a pozitivním výsledkům klinických studií se v léčbě pokročilého kastračně rezistentního karcinomu prostaty etablovaly nové hormonální preparáty, jež účinně zasahují právě na úrovni androgenní signalizace. Jedním z nich je antiandrogen nové generace – enzalutamid.

Nové možnosti léčby metastatického karcinomu prostaty doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Urologická klinika FN a LF UP Olomouc Radiofarmakum – alfa zářič – Xofigo® (radium-223 dichlorid) je indikován k léčbě dospělých mužů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty, symptomatickými metastázami v kostech a bez známých viscerálních metastáz. Na rozdíl od jiných radionuklidů Xofigo® prodlužuje pacientům celkové přežití cílenou léčbou kostních metastáz. Všechny sekundární účinnostní parametry v registrační studii s akronymem ALSYMPCA jsou signifikantní a favorizují Xofigo® před placebem včetně 34% snížení rizika výskytu kostních příhod – HR = 0,66 (95% CI: 0,52-0,83). Léčba vedla ke klinicky významnému zlepšení kvality života pacientů. Celkový výskyt nežádoucích účinků (všechny stupně, stupně 3/4 a závažné vedlejší účinky) byl



v rameni s radiem-223 trvale nižší, než ve skupině s placebem. Přípravek je podáván dle tělesné hmotnosti ve 4týdenních intervalech, přičemž se aplikuje maximálně 6 dávek. Bez větších rizik se podá pomalá i.v. injekce po dobu 1 minuty a pacient

po aplikaci odchází domů. Je důležité začít s léčbou co nejdříve (první nebo druhá linie mCRPC), protože včasné nasazení pacienta na Xofigo® nabízí vyšší šanci uplatnit všech šest stanovených dávek, a to pak maximalizuje vliv na celkové přežití.

Karcinom močového měchýře garanti: MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Hana Študentová PÁTEK / 8. 4. 2016 / 10.45–11.20 Indikace k radikální cystektomii MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. David Hradil Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Radikální cystektomie se řadí mezi nejnáročnější urologické výkony jak z pohledu pacienta, tak operatéra. Výkon spočívá v odstranění močového měchýře a extenzivní lymfadenektomii a dále prostatektomii u muže a hysterektomii, bilaterální adnexektomii a resekci kraniální třetiny pochvy u ženy. Indikací jsou nádory močového měchýře s prokázanou invazí do svaloviny, endoskopicky neřešitelné nádory měchýře, recidivující nádory vysokého rizika či nádor ve formě carcinoma in situ (CIS) měchýře refrakterní na intravezikální instilaci BCG vakcínou. Vzhledem k rozsahu výkonu a nezanedbatelné perioperační a pooperační (30denní a 90denní) mortality je nezbytná řádná předoperační příprava pacienta. Ta spočívá v úpravě vnitřního prostředí (mineralogramu, acidobazické rovnováhy, hypoalbuminemie), v korekci možné preexistující renální insuficience při jednostranné/oboustran-

né obstrukci močových cest, v korekci předoperační anémie (nádorem indukované), z důvodu intenzivní makrohematurie či z důvodu hematologické toxicity neadjuvantní chemoterapie podané v rámci různých léčebných režimů. V rámci komplexního posouzení stavu se stanovuje celkové a nádorově specifické přežívání, optimálně za použití řady skórovacích systémů. Předoperačně je často nutné doplnit auxiliární vyšetření, např. echokardiografii, funkční vyšetření plic či sonografii karotického řečiště k posouzení míry rizika. Vzhledem k celkové náročnosti výkonu i pooperačního průběhu je nanejvýš vhodné, aby byli pacienti referováni k těmto operacím do tzv. high volume center.

Radikální cystektomie a role neoadjuvantní chemoterapie z pohledu urologa MUDr. Milan Král, Ph.D. Urologická klinika, FN Olomouc Radikální cystektomie je metodou volby u pacientů, kteří jsou diagnostikováni ve stadiu svalovi-




nu infiltrujícího tumoru, u pacientů s recidivujícím high risk karcinomem neinfiltrujícím svalovinu či při selhání BCG terapie u carcinoma in situ. Při průkazu karcinomu měchýře ve stádiu T2–4 N0M0 řada pacientů profituje z multimodální léčby spočívající v neoadjuvantní chemoterapii a následující cystektomii. Zatímco se dříve zkoušela celá řada režimů, v současnosti je chemoterapie vedena kombinacemi s cis-platinou (MVAC – metotrexát, vinblastin, adriamycin a cis-platina, nebo GC, tj. gemcitabin + cis-platina). Vzhledem k nezanedbatelným nežádoucím účinkům, zejm. hematotoxicitě, je nutno u každého pacienta zvažovat benefit neoadjuvantní chemoterapie. Klíčový je celkový stav a normální renální funkce. V opačném případě je na místě včasná cystektomie. Účelem neoadjuvantní CHT je downstaging onemocnění (optimálně vč. eradikace mikrometastáz v uzlinách). Odložení CHT až do adjuvantního podání může být totiž znemožněno pooperačním celkovým stavem nemocného. Ačkoli výsledky studií uváděných v současných doporučeních evropských i amerických urologických a onkologických společností hovoří o jednoznačném benefitu, je nutno si uvědomit, že zlepšení přežití se týká cca 5–8 % pacientů pečlivě selektovaných. Proto definitivní indikace neoadjuvantní chemoterapie je výsledkem společného konsenzu multidisciplinárního týmu, tj. urologa a onkologa.

Role chemoterapie u karcinomu močového měchýře – pohled onkologa


MUDr. Hana Študentová, Ph.D., MUDr. Ivana Pejpková, MUDr. Marie Bartoušková Onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Neoadjuvantní chemoterapie na bázi cisplatiny je doporučována k léčbě nemocných s karcinomem močového měchýře stádia T2-T4. Neoadjuvantní chemoterapie zlepšuje 5leté celkové přežití (OS) o 5–8 %. Nejlepšího benefitu v OS dosahují nemocní, kteří dobře reagují na neoadjuvantní chemoterapii. Týká se to především pacientů, kteří léčbou dosáhnou patologické kompletní odpovědi (pCR). Neoadjuvantní chemoterapie je preferována před chemoterapií adjuvantní. V současné době nemáme k dispozici biomarkery, které by nám pomohly vytipovat pacienty, kteří budou z neoadjuvantní chemoterapie skutečně profitovat. Dalšími důležitými faktory jsou celkový zdravotní stav nemocného, komorbidity a hlavně renální funkce. Neoadjuvantní chemoterapie na bázi cisplatiny, nejčastěji se jedná o režimy kombinující cisplatinu s gemcitabinem nebo dávkově-denzní režim MVAC (DD-MVAC), je potencionálně nefrotoxická a základním předpokladem je clearance kreatininu ≥ 1 ml/s. Léčba může mít i jiné nežádoucí účinky, a proto je třeba bedlivě zvažovat, který pacient je pro neoadjuvantní chemoterapii vhodný kandidát, a který nikoliv. Zásadní v rozhodovacím procesu je role multidisciplinárního týmu.



LUTS garant: doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Eva Burešová PÁTEK / 8. 4. 2016 / 11.20–13.00 Současný pohled na léčby striktur močové trubice MUDr. Ján Švihra, MUDr. Eva Burešová, MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Striktura uretry je onemocnění, které se nevyskytuje velmi často, ale postihuje pa cienty různého věku po celém světě. Nejedná se jen o obtěžující stav, který ovlivňuje kvalitu jejich života, ale především může vést k závažným komplikacím v podobě recidivujících infekcí močových cest až selhání ledvin. Zatímco diagnostika striktury uretry je snadná, precizní terapie, která pacientovi zaručí dlouhodobě dobrý výsledek, je sporná. Dříve indikována vnitřní optická uretrotomie je v současné době považována za obsoletní metodu, která má jen dočasný efekt u pacientů, kdy dochází velmi časně po operaci k recidivě potíží a vzniku ještě delší striktury. Dle nových doporučení EAU (Evropské Urologické Společnosti) by pacienti s dobrou životní prognózou měli být indikováni přímo k uretroplastice. Cíle: Na našem pracovišti je zavedená dlouhodobá tradice provádění uretroplastik. Mezi první průkopníky těchto metod v České republice patřil bezesporu doc. Richard Fiala, Ph.D., výsledky jeho mnohaleté práce v této oblasti

jsou stále citovány a porovnávány v současnosti publikovanými autory. Naším cílem bylo tedy prokázat, že z dlouhodobého hlediska jsou uretroplastiky pro pacienty se strikturou uretry lepším přínosem, než provedení optické uretrotomie. Metoda: V našem souboru jsme retrospektivně porovnávali výsledky pacientů, kteří v období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2015 byli léčeni na našem pracovišti pro strikturu uretry. V této době jsme provedli u 156 pacientů optickou uretrotomii a 106 jich podstoupilo uretroplastiku. Dle délky striktury se jednalo o resekční uretroplastiku, resp. substituční. K náhradě defektu jsme použili labiální štěp, případně SIS matrix. U všech pacientů jsme sledovali dobu do recidivy striktury, která byla definována jako obstrukční křivka při uroflowmetrii (Qmax pod 15 ml/l), zvětšené postmikční reziduum, endoskopicky nebo RTG prokázaná striktura uretry. Dále jsme hodnotili výskyt komplikací, vznik píštělí a subjektivní spokojenost pacientů s léčbou. Závěr: V našem souboru jsme v rámci dlouhodobého sledování prokázali u pacientů po uretroplastice menší výskyt komplikací a nižší počet reoperací než u pacientů léčených optickou uretrotomií. Naše práce ukázala dlouhodobé pozitivní výsledky uretroplastik a potvrdila údaje ze světové literatury.




Miniinvazivní terapie urgentní inkontinence refrakterní na farmakoterapii MUDr. Eva Burešová, MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Ján Švihra, doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Autoři se ve své práci zaměřují na indikaci a použití miniinvazivní terapie urgentní inkontinence refekterní na konzervativní léčbu. V současné době se jedná o aplikaci botulinum toxinu do detruzoru. Diskuze: Urgentní inkontinence je způsobena únikem moči při mimovolní kontrakci detruzoru. Bývá součástí syndromu hyperaktivního měchýře (OAB syndrom, OverActive Bladder syndrom). Asi 1/3 pacientů s OAB syndromem může trpět inkontinencí moči. Léčba tohoto syndromu spočívá v režimových opatřeních a farmakoterapii. V současné době mají urologové velké množství preparátů, které mají dobrý účinek. Mezi ně patří antimuskarinika a nověji beta3mimetikum. První skupinu představují léky účinkující přes muskarinové receptory, dle afinity k M2 a M3 receptotům, které se vyskytují v detruzoru, se dělí na preparáty 1. a 2. generace (tzv. měchýř selektivní anticholinergika). Účinnost této terapie byla v klinických studiích prokázána u 60–80 % pacientů. Jedná se o léčbu symptomatickou s nutností dlouhodobého užívání medikace. Při jejím přerušení dochází k znovuobnovení potíží. Hlavní nevýhodou antimuskarinik je relativně častý výskyt vedlejších nežádoucích účinků, takže pacienti tuto léčbu špatně tolerují. K nejčastějším se řadí sucho v ústech, obstipace, poruchy www.urologiepropraxi.cz

akomodace, měchýř neselektivních preparátů procházející hematoencefalickou bariérou, také se mohou vyskytnout poruchy kognitivních funkcí, a dále změny repolarizace myokardu. Tyto vedlejší nežádoucí účinky mohou být příčinou, proč pacienti často předepsanou terapii samovolně ukončují. Dle publikovaných prací jen přibližně 20 % nemocných pravidelně užívá antimuskarinika po 1. roce jejich léčby. Při nesnášenlivosti antimuskariknik, či jejich nedostatečném účinku je u těchto pacientů možné použít mirabergon (beta3mimetikum). Tento preparát je pacienty dobře tolerován, ale především u jedinců s arteriální hypertenzí a astmatem je nutná zvýšená opatrnost. Při selhání nebo nedostatečném účinku konzervativní léčby je další volbou aplikace botulinum toxinu. Dle doporučení EAU (Evropské Urologické Asociace) je tato léčba indikovaná i pacientům s idiopatickým i neurogenním OAB syndromem. Na základě publikovaných klinických studií se prokázala účinnost podpořená důkazy 1A. V běžné praxi je schválené použití botulinum toxinu A, (onabotulinum toxinu, BOTOX®). Dávkování závisí na indikaci a doporučená dávka je 100–150 U. Jedná se miniinvazivní postup, kde se během cystoskopického vyšetření aplikuje botulinum toxin přímo do detruzoru. Tento preparát způsobuje v místě aplikace reverzibilní blokádu neuromuskulárního přenosu. Výhodou je, že dochází k difuzi toxinu jen do 1–3 cm od místa vpichu a jedná se tedy jen o lokální účinek. Efekt terapie přetrvá dle použití dávky několik měsíců (3–12 měsíců). Ke komplikacím patří vznik retence moči, toto riziko je relativně malé a bylo popsáno u pacientů s poruchou evakuace močového měchýře vyskytující se ještě před léčbou. Při retenci



moči jsou pacienti indikováni k čisté intermitentní katetrizaci po dobu, než odezní efekt léčby (většinou několik měsíců). Po vymizení efektu terapie je možné provést další aplikaci, bez rizika sníženého účinku, ani při opakovaném podání botulinum toxinu. Závěr: Miniinvazivní terapie urgentní inkontinence představuje účinnou a bezpečnou volbu, která je indikována u pacientů s nedostatečným efektem nebo nesnášenlivostí konzervativní terapie.

Léčba OAB – spokojenost pacientů (perzistence, compliance) MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Eva Burešová Urologická klinika, FN Olomouc Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je častý (postihuje až 16 % dospělé populace v Evropě) a mnohdy i závažný zdravotní problém komplikující běžný život. Mimo režimová opatření, včetně změny životního stylu, je nejčastější medikamentózní léčba. Nejpoužívanější jsou parasympatolytika (anticholinergika), které obvykle úspěšně snižují příznaky OAB, ale bohužel často s nežádoucími účinky (sucho v ústech, mlhavé vidění a zácpa) a u některých pacientů je léčba kontraindikována (např. u glaukomu s uzavřeným úhlem). Léčba OAB je přerušena, pokud intezita nežádoucích účinků převyšuje účinky na symptomy OAB. Perzistence (délka trvání léčby) je proto relativně nízká – po 6 měsících přeruší léčbu anticholinergikem více než 50 % pacientů. K dispozici je v posledních letech nová účinná látka – mirabegronem (ß3-sympatomimetikum), která působí na jiný typ receptoru v močovém měchýři než anticholinergika, a proto

působí i méně nežádoucích účinků. Dle údajů ze zahraničí (USA, Japonsko, Kanada) je perzistence mirabegronu vyšší než u anticholinergik a velmi dobrá je také spokojenost a spolupráce pacientů při léčbě (compliance). Aktuální výsledky studií ukazují dobrou kardiovaskulární bezpečnost mirabegronu srovnatelnou s anticholinergiky, opatrnosti je třeba jen u pacientů s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí, arytmií či srdečním selháním, kde nejsou informace o bezpečnosti léčby k dispozici (probíhají studie). Mirabegron je nová, bezpečná a účinná léčba OAB, zvláště u pacientů, kde předchozí léčba parasympatolytiky byla přerušena pro nedostatečný efekt, nežádoucí účinky či byla kontraindikována.

Nástrahy farmakoterapie OAB syndromu aneb jak předejít možným potížím s pacienty či zdravotními pojišťovnami MUDr. Eva Burešová, MUDr. Aleš Vidlář, Ph.D., FEBU, MUDr. Ján Švihra Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Autoři se ve své práci zaměřují na zásady farmakoterapie syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB sydrom) s ohledem na doporučení Evropské urologické společnosti a doporučení Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Diskuze: OAB syndrom se dělí na idiopatický nebo neurogenní, podle toho jaká příčina způsobuje hyperaktivitu detruzoru. U obou skupin je základem léčby konzervativní terapie. Mezi hlavní skupiny léků patří anticholinergika, která mají vysokou účinnost. Obecně platí, že u neu-




rogenního měchýře je často nutná vyšší dávka k dosažení požadovaného účinku. Hlavní nevýhodou této terapie jsou časté vedlejší nežádoucí účinky, které mohou pacienty výrazně obtěžovat. Další možností je léčby je použítí beta3mimetika mirabegronu, který má jiný mechanismus účinku, takže odpadají vedlejší antimuskarinové účinky a léčba je pacienty proto lépe tolerována. Efektivita mirabegronu je srovnatelná s anticholinergiky, ale u některých pacientů, například s hypertenzí, mohou být používána jen s velkou opatrností. V běžné praxi se často k terapii OAB syndromu volí preparáty na základě urologovy osobní dobré zkušenosti s daným preparátem, bez ohledu na publikovaná data z klinických studií a doporučení v SPC. I když se v mnoha případech jedná o použití přípravku mimo schválenou indikaci, je tato léčba účinná. Nicméně případě stížnosti pacienta na nežádoucí účinky či jakoukoli komplikaci s touto „off label“ terapií hrozí urologovi, který léčbu indikoval, potíže. I náklady na farmakoterapii nejsou zanedbatelné. Možná i proto se v poslední době zvýšila aktivita revizních lékařů zdravotních pojišťoven, které více hlídají, zda je léčba správně indikována. A urologům proto hrozí sankce v podobě neproplacené péče, kterou poskytli svým pacientům. Závěr: V naší práci jsme se zaměřili na doporučení Evropské urologické společnosti v terapii OAB syndromu a správné indikaci jednotlivých preparátů s ohledem na indikaci a bezpečnost pro pacienty. Vždy je nezbytně nutné se držet doporučení z SPC a k terapii OAB syndromu vždy zvolit správný lék s ohledem, zda se jedná o idiopatickou či neurogenní hyperaktivitu detruzoru. www.urologiepropraxi.cz

Trendy v léčbě benigní hyperplazie prostaty/LUTS na Urologické klinice FNHK MUDr. Slavomír Vachata, MUDr. Jiří Špaček, MUDr. Jan Tomášek, MUDr. Miroslav Louda, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Urologická klinika FNHK a LF UK Hradec Králové Trendem posledních let v terapii BHP/LUTS je farmakoterapie spojená masivním nárůstem konzervativní léčby a poklesem operací pro tuto diagnózu. Prvním skutečně účinným lékem byla alfalytika. Jejich masivní užívání bylo také spojeno s výrazným ústupem obtíží a indikací k invazivním výkonům. Dlouhodobé užívání samotných alfalytik vede k postupnému nárůstu velikosti prostaty. A pokud byla později provedena operace byla častěji indikována transvezikální prostatektomie. Skutečného zmenšení objemu prostaty lze docílit preparáty skupiny 5alfa reduktázy. Cílem naší práce je prezentovat, jak se mění trendy v léčbě BHP za posledních 5 let a srovnání s historickými soubory. Budou hodnoceny počty pacientů léčených konzervativně jednotlivými léčebnými přípravky a pacienti, kteří podstoupili invazivní léčbu, zejména transuretrální prostatektomii a transvezikální prostatektomii.

Rizika nechinolonové profylaxe u biopsie prostaty MUDr. Michal Balík Urologická klinika FNHK Úvod: Biopsie prostaty (TRUSB) prováděná lege artis pod UZ kontrolou transrektálně patří



mezi výkony s vysokým rizikem infekční komplikace. 98 % pracovišť celosvětově provádí výkon v cloně antibiotik, 92 % pracovišť užívá flurochinolony. Řada prací neprokázala benefit podávání antibiotik delšího než 24 hodin. Klyzmata snižují riziko bakteriemie, nicméně nemají vliv na incidenci infekčních komplikací. Celosvětově stoupající rezistence vůči běžně používaným antibiotikům a nárůst počtu a závažnosti infekčních komplikací po biopsii prostaty nás nutí hledat nová schémata antibiotické profylaxe. Metody: V listopadu 2015 byla zveřejněna zpráva ATB střediska FNHK o epidemiologické situaci a výskyt rezistencí ve FNHK. Byla pozorována narůstající rezistence patogenů urogenitálního traktu vůči fluorochinolonům. Na základě tohoto faktu byla ATB střediskem doporučena změna profylaxe TRUSB dle platných doporučení EAU na cotrimoxazol, potencovaný aminopenicilin či cefuroxim. Užívání fluorochinolonů je od této doby striktně vázáno na souhlas ATB střediska. Na základě zvýšeného výskytu infekčních komplikací po TRUSB prostaty jsme provedli komparativní retrospektivní analýzu srovnatelných období od začátku ledna do konce února roku 2015 a 2016. Provedení transrektální biopsie prostaty se v obou obdobích nelišilo. Večer před výkonem byl podán glycerinový čípek a byla zahájena ATB profylaxe, ráno před výkonem byla podána druhá dávka ATB, výkon byl proveden v periprostatickém bloku 10 ml 1% Mesocainu k oběma lalokům prostaty. Standardně bylo odebráno 5 vzorků z každého laloku a 2 z apexu prostaty. V žádném ze sledovaných období nebyla provedena saturační biopsie prostaty s odběrem většího počtu vzorků. Poslední dávka ATB byla podána večer v den výkonu.

Obě skupiny sledovaných pacientů nevykazovaly výrazné rozdíly v počtu pacientů (45/49), jejich věku (66,4/66,9 let), hladiny PSA (7,65/8,95 ng/ml), velikosti prostaty (54,4/45,5 ml) či incidenci karcinomu prostaty (35,5/30,6 %). Výsledky: Zastoupení jednotlivých patogenů v moči bylo následující E.coli 52,7 %, Enterokoky 19 %, Klebsiella pneumoniae 16 %, Pseudomonáda 7,1 %, Enterobacter 5,3 %. Rezistence patogenů vykultivovaných ve FNHK v roce 2014 se výrazně neodlišovala od celorepublikového průměru. E.coli - ampicilin 49,8 %, potencovaný aminopenicilin 21,8 %, fluorochinolony 19 %, cotrimoxazol 28 %. Enterokoky – ampicilin 94,3 %, užívání cefalosporinů a fluorochinolonů se obecně nedoporučuje pro přirozenou rezistenci. Klebsiella pneumoniae – ampicilin 100 %, potencovaný aminopenicilin 58,3 %, cefuroxim 52,5 %, cotrimoxazol 55,7 %, fluorochinolony 37,1 %. Pseudomonáda vykazovala rezistenci vůči fluorochinolonům 32,6 %. Enterobakter vykazoval 100% rezistenci vůči ampicilinu, potencovanému aminopenicilinu i cefuroximu, vůči cotrimoxazolu 18,7% a fluorochinolonům 5,6%. Ve sledovaném období roku 2015 byla standardně užívána profylaxe fluorochinolonem u všech biopsií a byla pozorována pouze jedna mírná infekční komplikace v podobě akutní prostatitidy zvládnuté ambulantní antibiotickou léčbou (2 %). Ve sledovaném období roku 2016 byl užit jako profylaxe 23krát cefuroxim, 11krát potencovaný aminopenicilin, 8krát cotrimoxazol, 2krát fluorochinolon a jednou doxycyklin. Bylo pozorováno celkem 5 infekčních komplikací (11,1 %), z toho 3 závažné sepse s nutností hospitalizace. Jednou sepse při prostatitidě při profylaxi




potencovaným amoxicilinem, dvakrát sepse při epididymitidě při profylaxi cefuroximem. dvakrát epididymitidy zvládnuté ambulantně se vyskytly při profylaxi cotrimoxazolem a cefuroximem.

Závěr: Po změně ATB profylaxe TRUSB na našem pracovišti od začátku roku pozorujeme znepokojivý nárůst infekčních komplikací - zejména těch závažných s nutností hospitalizace. Je třeba dále hledat ideální schémata.

Kazuistiky rezidentů garanti: prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., MUDr. Milan Král, Ph.D. PÁTEK / 8. 4. 2016 / 8.00–9.50 Lymfom varlete MUDr. Ľubica Ciesar Lahová, MUDr. Josef Kopecký

Nemocnice Nový Jičín a.s., Urologické oddělení

Urologické odd. NsP Havířov

Pacient byl vyšetřen pro recidivující levostrannou renální koliku na podkladě odlitkové litiázy postihující kalichopánvičkový systém. Dále byla zjištěna významná hypofunkce kontralaterální ledviny. Byla provedena perkutánní nefrolitotrypse ve třech sezeních, která rezultovala v minimální nález ve smyslu reziduální litiázy a uspokojivý klinický stav pacienta, průběh byl bez signifikantních komplikací.

Lymfomy tvoří pouhých 6 % ze všech nově zjištěných nádorových onemocnění, z toho Hodgkinův lymfom tvoří 1 % a non-hodgkinské lymfomy přibližně 5 %. Primární testikulární lymfom představuje poměrně vzácnou formu extranodálních non-hodgkinských lymfomů. Většina případů představuje histologicky difúzní velkobuněčný B-lymfom. Základem diagnostiky je histopatologické vyšetření včetně imunohistochemie a analýz genových mutací a expresí. Při USG vyšetření jsou většinou nalezeny ložiskové nebo difúzní oblasti hypoechogenity s hypervaskularizací zvětšeného varlete. V naší kazuistice prezentujeme jeden případ tohoto onemocnění.

Perkutánní nefrolitotrypse na funkčně dominantní ledvině MUDr. Petr Dolák www.urologiepropraxi.cz

Tumor nemusí být vždy největším ohrožením života… MUDr. František Hruška, MUDr. Šárka Kudláčková Urologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc V kazuistice je autory prezentována 44letá pacientka, anamnesticky bez interních komorbidit, která byla došetřována posledního půl roku praktickým lékařem pro váhový úbytek, nechutenství, nauzeu, únavu a hypotenzi. V rámci



dovyšetření byl proveden i ultrazvuk břicha, kde byl nález suspektního tumoru levé ledviny, jenž byl potvrzen na CT urografii ze spádu. Ostatní vyšetření byla negativní, tedy pacientka plánována k otevřené resekci levé ledviny. Tři týdny před operací byla pacientka akutně přijata pro zhoršení stavu – septický stav, minerálový rozvrat a s podezřením na počínající známky diseminované intravaskulární koagulace. Výsledek spádového CT vyšetření byl naším radiologem přehodnocen – tumor ledviny potvrzen, ale dle morfologie jde v. s. o benigní mult cicystický nefrom, dále pak byl popsán nález zvětšené dělohy s IUD s výpotkem. Vysloveno podezření na možnou kolpitis jako příčinu sepse. U pacientky bylo pátráno po možném zdroji sepse. Opakovaná gynekologická vyšetření zdroj zánětu vyloučila. Proto po úpravě stavu byla u pacientky provedena otevřená resekce levé ledviny. Pooperační stav byl komplikován v prvním pooperačním dnu hypoglykemickým komatem. Na doporučení internisty byl doplněn glykemický a hormonální profil včetně kortisolu, který byl při vyšetření téměř nulový. Pacientka byla následně přeložena na interní oddělení k dovyšetření a nastavení terapie primárního hypokortikalizmu, jenž vysvětlil vstupní potíže pacientky. Tumor na ledvině histologicky odpovídající cystickému nefromu byl náhodný nález, který byl asymptomatický a nebyl příčinou potíží.

TARTs (testicular adrenal rest tumors) = pseudotumor varlat u 55letého muže s kongenitální adrenální hyperplazií MUDr. Tomáš Kovář, MUDr. Hafuda Abdulbaset,

MUDr. Radomil Morávek Urologické oddělení, Nemocnice Pardubického kraje a.s., Pardubická nemocnice Úvod: Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH) je skupina vrozených enzymatických poruch adrenální steroidogeneze. Před enzymatickým defektem se poté hromadí metabolity s androgenním účinkem. TARTs (testicular adrenal rest tumors) jsou komplikací CAH vznikající na podkladě ektopických intratestikulárních ložisek tkáně stimulované hypersekrecí adenohypofyzárního adrenokortikotropního hormonu (ACTH). Tato benigní ložiska jsou typicky lokalizovaná bilaterálně v místě rete testis a svým růstem vedou k poškození tkáně varlete, poškození spermatogeneze, infertilitě. Jsou ale známy i případy s maligním zvratem těchto ložisek. V nynější době se díky diagnostice a léčbě CAH zřídka setkáme s TARTs vedoucímu k destrukci testikulární tkáně. Kazuistika: 55letý muž s CAH na substituci kortikosteroidy byl odeslán praktickým lékařem na naší ambulanci pro elevaci N-metabolitů a bilaterální hydronefrózu. Vyšetřením byla zjištěna retence moči na podkladě striktury uretry a založena epicystostomická drenáž. Vedlejším nálezem při fyzikálním vyšetření byl patologický nález na varlatech – bilaterálně tuhá až tvrdá, jednostranně se zvýšenou palpační citlivostí až bolestivostí, ultrasonograficky bilaterálně s nehomogenní tkání vyplňující celý objem varlete. Tumor markery negativní, UZ a CT nativ břicha vyjma hydronefrózy ledvin a redukce jejich parenchymu negativní. Přistoupeno k jednostranné inguinální orchiektomii – patologem popsaný




mikroskopický obraz odpovídá tzv. tumoru u adrenogenitálního syndromu. Závěr: Výše uvedený případ jistě nepatří mezi nálezy v běžné urologické ambulantní praxi. U pacientů s kongenitální adrenální hyperplazií a symetrickým bilaterálním patolgickým nálezem na varlatech je nutno v první řadě pomýšlet na TARTs – zejména u jedinců neadekvátně léčených či neléčených vůbec. Muži s CAH by měli mít v rámci pravidelné dispenzarizace provedený UZ skrota.

Tumorimitující ložisko hlavy nadvarlete MUDr. Michaela Motolová Urologické odd. – Uherskohradišťská nemocnice, a.s. Nádory testikulárních adnex a nadvarlat svou prevalencí tvoří marginum uro-patologických rozvah, majoritně se jedná o benigní formy, nicméně v případech malignity mají vysoce agresivní biologický charakter a je zapotřebí vyloučit metastázu z jiného origa. Kazuistika popisuje případ 53letého pacienta anamnesticky tři týdny pozorujícího tvrdou objemnější nebolestivou rezistenci v oblasti levého hemiscrota bez souvislosti s traumatizací, akutním infalamatorním procesem, BHP/LUTS, absence rizikových faktorů. Ultrasonograficky detekována nehomogenní – suspektně vyhlížející expanze hlavy nadvarlete, palpačně tumoriformní nález. Onkomarkery negativní. Indikována operační revize. Intence záchovného výkonu – epididymectomie l. sin., ta však vzhledem k anatomickým poměrům technicky nerealizovatelná, s předchozím souhlasem pacienta provedena orchiektomie. Histologický rezultát www.urologiepropraxi.cz

zní floridní chronická epididymitida izolovaná na hlavu nadvarlete, v resekátu semenného provazce funikulitida.

„Candella massage“ MUDr. Michaela Motolová Urologické odd. – Uherskohradišťská nemocnice a.s. Popáleninové trauma penisu patří k raritním stavům v urologické praxi, která však sehrává klíčovou roli v managementu akutní fáze, zejména pak v podmínkách bez přímé návaznosti na superkonziliární péči plastické chirurgie. Případ 47letého psychiatricky dispenzarizovaného schizofrenika s anamnézou sebepoškozování popisuje jednotlivé kroky od diagnostiky a klasifikace rozsahu mutilace, ordinace profylaktické systémové terapie přes provedení chirurgického ošetření první linie sub forma escharotomie a tangenciální nekrektomie s intencí vitalizace tkáně, až po údobí lokální konzervativní přípravy k definitivnímu rekonstrukčnímu výkonu – autotransplantaci kožního krytu realizovaného na specializovaném pracovišti. Upozorňuje na rizika spojená s restitučním procesem a ve finále tak poskytuje ucelený náhled na péči o tento typ postižení zevního genitálu.

Kuriózní manifestace tumoru z Leydikových buněk MUDr. Jakub Musil Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Kolín a.s. Prezentujeme kazuistiku 32letého pacienta se sérologicky potvrzenou epidemickou paro-



titidou, který byl odeslán praktickým lékařem k urologickému vyšetření pro suspekci na parotitickou orchitidu. Při vstupním UZ vyšetření bylo patrné 5 mm hypoechogenní ložisko při horním pólu levého varlete, zánětlivé změny na varleti nebyly plně vyvinuté. V dalším průběhu onemocnění došlo k rozvoji klinicky jasné orchitidy. Na kontrolním UZ po odléčení orchitidy přetrvával obraz hypoechogenního ložiska levého varlete. Pacient byl indikován k operační revizi s hemiorchiektomií, histologické vyšetření prokázalo tumor z Leydigových buněk. Tumor z Leydigových buněk je nejčastějším negerminálním tumorem varlete, tvoří 1 % všech testikulárních nádorů. Jejich chování je obvykle benigní, ale cca 10 % tumorů má maligní potenciál. Léčba je chirurgická, tumor je rezistentní k chemoterapii i radioterapii.

Infarkt ledviny na podkladě embolie arteria renalis MUDr. Jan Novák Urologické oddělení Nemocnice Nový Jičín a.s. Infarkt ledviny je onemocněním vyskytujícím se relativně vzácně. Zdrojem embolu je nejčastěji srdce při fibrilaci síní. Dále jde o důsledek poškození stěny artérie, či je infarkt ledviny projevem hyperkoagulačních stavů. Klinicky se podobá onemocněním či náhlým příhodám mnohem častějším, proto může být v praxi opomenut. V popředí diferenciální diagnostiky je především renální kolika. Podobnost s jinými urologickými stavy či náhlými břišními příhodami je již méně častá. Klíčovými body pro terapeutický úspěch je tedy včasná diagnóza s akutním řešením uzávěru tepny.

Řešení komplikované urolitiázy na zapomenutém stentu MUDr. Katarína Spurná, MUDr. Eva Poláčková, MUDr. Osvald Celman, prim. MUDr. Karel Zita Urologické oddělení Nemocnice Břeclav Prezentujeme kazuistiku 80leté pacientky, která podstoupila resekci sigmatu komplikovanou protětím levého ureteru řešenou ihned zavedením stentu a suturou ureteru chirurgem, po výkonu byla pacientka propuštěna bez doporučení urologické péče. Do urologické ambulance se dostavila až po 20 měsících na doporučení praktického lékaře k došetření recidivující mikroskopické hematurie. Při vyšetření překvapivý nález stentu vlevo s odlitkovou nefrolitiázou, ureterolitiázou a objemnou cystolitiázou. Pacientka podstoupila postupně celkem 4 endoskopické výkony v anestezii, výsledkem je kompletní odstranění urolitiázy se zachováním funkční ledviny. Cíl: Sdělení ukazuje možnosti endoskopického přístupu i při řešení objemné vícečetné urolitiázy, dále poukazujeme na nutnost mezioborové spolupráce při řešení iatrogenních poranění.

Neobvyklá příčina makroskopické hematurie u sedmiletého chlapce MUDr. Jan Šarapatka, MUDr. Igor Hartmann, MUDr. Milan Král, Ph.D., MUDr. Oldřich Šmakal, Ph.D. Urologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc Úvod: U dětí jsou nejčastější urologickou příčinou makroskopické hematurie záněty močového měchýře a litiáza. Tumory močového měchýře,




které by mohly způsobit makroskopickou hematurii, jsou v dětském věku vzácné s incidencí 0,1–0,4. Zachytili jsme vzácnou příčinu terminální makroskopické hematurie – angiomatózu močového měchýře. Jedná se o vaskulární neoplazii, kterou tvoří heterogenní uskupení cévních proliferací, patřících mezi benigní mezenchymální tumory. Metastazování či maligní transformace nebyla při angiomatóze popsána. Histologický nález je charakterizovaný cévními luminy arteriálních, venózních, kapilárních nebo lymfatických cév oddělených vazivovou, tukovou a svalovou tkání. Cíl: Prezentace kazuistiky chlapce s opakovanou terminální hematurií. Kazuistika: Sedmiletý chlapec byl na naše pracoviště odeslán k dovyšetření opakované bezbolestné terminální makrohematurie, ultrazvukové vyšetření vyslovilo podezření na expanzi v kraniální části močového měchýře. Při cystoskopii byl ve vertexu močového měchýře nalezen široce přisedlý, lehce laločnatý tumorózní útvar. Povrchově odebrané bioptické vzorky vyhodnotil patolog jako lymfangiom. Magnetická rezonance prokázala tumorózní útvar stěny vertexu močového měchýře bez propagace do okolních tkání. Byla provedena otevřená resekce vertexu do zdravé části stěny měchýře, o jejímž rozsahu rozhodly opakované peroperační biopsie. Definitivní histologie prokázala angiomatózu. Pacient je po operaci bez potíží. Močí volně, je plně kontinentní. Mikční porce jsou po měsíci opakovaně 100–200 ml. Hematurie se již nevyskytla. Závěr: Přibližně 2/3 případů angiomatózy jsou diagnostikovány v prvních 2 dekádách života. Lokalizace je variabilní, může se vyskytovat prakticky kdekoliv. Angiomatóza močového měchýře je v literatuře popsána v rámci Klippel – Trenaunay www.urologiepropraxi.cz

syndromu (kombinovaná vaskulární malformace kapilár, žil a lymfatických cév, kongenitální žilní abnormity a hypertrofie končetin), samostatně pouze v kazuistikách. Ač se jedná o benigní nádory, mohou svým invazivním růstem působit potíže. Více než 90 % lézí perzistuje po operaci a u cca 50 % případů dojde k recidivě během 5 let po operaci. Proto jsou nutné pravidelné kontroly.

Syndrom inkompletního zdvojení vnitřních rodidel – neobvyklá příčina urosepse v menarche MUDr. Jiří Špaček, MUDr. Pavel Navrátil, CSc., MUDr. Ivo Novák, Ph.D., doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. Urologická klinika – dětské oddělení, FN a LF UK Úvod: U syndromu inkompletního zdvojení dělohy a pochvy je podstatou porucha vývoje dolní části Wolfova mezonefrického vývodu, ze kterého se za normálních okolností vyvine ureter a ledvina. Při poruše Wolfova vývodu nesplynou Müllerovy vývody a na postižené straně se nenapojí na sinus urogenitalis. Důsledkem této vývojové vady je ageneze ledviny, močovodu a uterus didelphys (duplexní děloha a septovaná pochva). Po menarche odtéká menstruační krev z komunikující strany, ale na straně postižení se hromadí. Narůstající rezistence v pánvi může být příčinou akutního urologického stavu. Kazuistika: 12letá pacientka byla vyšetřena pediatrem pro febrilie, bolesti břicha a odeslána k urologickému vyšetření s pracovní diagnózou akutní pyelonefritidy s počínající urosepsí. Po základním urologickém vyšetření byla urgentně přijata na JIP dětské kliniky pod obrazem urosepse při obstrukční pyelonefritidě levé solitární ledviny. Časná urologic-



ká péče spočívala v zavedení ureterálního stentu a parenterální antibiotické terapii. V průběhu endoskopického výkonu nebylo lokalizováno pravé ureterální ústí. Po stabilizaci klinického stavu byla provedena magnetická rezonance břicha a pánve s nálezem ageneze pravé ledviny a močovodu, uterus didelphys a hemihematokolpos vpravo. Po sanaci uroinfektu byla ve spolupráci s gynekologem provedena resekce vaginálního septa, evakuace hematokolpu a extrakce ureterálního stentu. Závěr: Ageneze ledviny je raritním nálezem. V současné době vyspělé prenatální sonografie je vyšetření ledvin jedním ze základních prvků druhého těhotenského screeningu. Podezření na jakoukoliv anomálii by jistě mělo být ověřeno a dovyšetřeno postnatálně. Úzká spolupráce mezi pediatrem, dětským gynekologem a urologem je zásadní při řešení vrozených vývojových vad urogenitálního systému.

novena diagnóza: tumor 27×17×26 mm ve střední části pravé ledviny vyklenující se extrarenálně, druhý tumor 15 mm v dolní třetině levé ledviny. Komorbidity byly diabetes a hypertenze. K řešení byla zvolena simultánní bilaterální roboticky-asistovaná resekce ledvin. Operační čas byl 217 minut, přičemž vlastní robotický výkon (consol time) trval 101 minut. Resekce byla provedena v nulové ischemii s krevní ztrátou 290 ml bez komplikací. Histologicky se vpravo jednalo o papilární renální karcinom typ 1 (negativní okraje) a vlevo o benigní lézy. Pooperační průběh byl nekomplikovaný, nedošlo k poklesu renálních funkcí a dosud ani k recidivě onemocnění. Závěr: Simultánní bilaterální roboticky asistovaná resekce ledvin pro tumor je bezpečně proveditelná u selektovaných pacientů. Časově a technicky náročnější částí je přepolohování pacienta a robotického systému.

Bilaterální synchronní tumory ledvin: roboticky asistovaná jednodobá resekce MUDr. Vladimír Študent

Prenatální dilatace dutého systému jako první projev multicystické dysplazie ledviny MUDr. Jan Tomášek, MUDr. Ivo Novák, Ph.D., MUDr. Peter Kuliaček

Urologická klinika FN a LF UP Olomouc Úvod: Tumory ledvin jsou většinou zjištěny náhodně. Pokud jsou objeveny bilaterální tumory do 6ti měsíců od sebe, jsou označeny za synchronní. Jedná se spíše o raritní nález, a proto není zcela jasné, jakým způsobem postupovat. Cíl: V příspěvku demonstrujeme naši první zkušenost s oboustrannou jednodobou roboticky asistovanou resekcí ledvin pro tumor. Kazuistika: U 72leté pacientky byl náhodně pomocí ultrazvuku zjištěn suspektní nález na obou ledvinách. Po doplnění CT s k.l. byla sta-

Urologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Úvod: Multicystická dysplazie ledvin je po kongenitální hydronefróze druhou nejčastější příčinou hmatné rezistence u novorozence. Jedná se o vývojovou vadu vzniklou nedokonalým propojením ureterálního pupenu a metanefrogenního blastému, které vede ke vzniku multicystického útvaru v místě ledviny. Předkládáme kazuistiku dívky, u které byla již prenatálně zjištěna dilatace dutého systému




ledviny, kde postupné vyšetřování vedlo k závěru multicystické dysplazie ledviny. Kazuistika: Dívka narozená 09/2015 s již prenatálně zjištěnou dilatací dutého systému levé ledviny byla poporodně vyšetřena na našem pracovišti. Na UZ ledvin 2. den po narození bylo vysloveno podezření na zdvojení dutého systému levé ledviny s výraznou hydronefrózou obou moiet. Horní moieta prakticky změněná v cystický útvar o velikosti 3 cm a dolní moieta s dilatací dutého systému (pánvička 15 mm) a parenchymem tloušťky 7 mm. Kontrolní UZ ledviny za týden již však s výraznou redukcí parenchymu dolní moiety na 3 mm a ostatním nálezem prakticky stejným. Mikční cystografie vyloučila vezikoureterální reflux. Následně byla provedena magnetická resonance, která potvrzovala dříve zjištěné nálezy na UZ ledvin, ale nevedla k dalšímu posunu v diagnostice etiologie nálezu. Ve věku 6 týdnů provedená MAG3 scintigrafie ledvin prokázala pokles funkce levé ledviny na 24 %. Pro výše uvedené nálezy byla pacientka indikována k endoskopickému vyšetření, při kterém bylo vyloučeno zdvojení dutého systému (nález pouze jednoho ureterálního ústí normálního vzhledu a uložení). Při ascendentní pyelografii se zobrazil štíhlý ureter a ledvinová pánvička s minimální hypotonií, dominantním nálezem bylo objemné kulovité depo při horním pólu ledviny působící dojmem divertiklu. Výkon byl ukončen zavedením ureterálního stentu do ledviny. Ve věku 15 týdnů pacientka postoupila operační revizi ledviny. Dominantním nálezem byla objemná cysta horní poloviny ledviny, dolní polovina ledviny byla výrazně hypoplastická a fibrotická. Po nastřižení pánvičky byl v pyeloureterálním přechodu nalezen polyp, který byl považován www.urologiepropraxi.cz

za možnou příčinu obtíží, následná sondáž kalichů však překvapivě prokázala, že sondovatelný je pouze dolní kalich ledviny, a to pouze lakrimální sondou, střední kalich se nasondovat nepodařilo a horní kalich byl změněn v cystický útvar s redukcí parenchymu. Na základě tohoto nálezu bylo přistoupeno k provedení nefrektomie. Histologický nález pak překvapivě prokázal multicystickou dysplazii ledviny s fibrotizací parenchymu a výskytem chrupavčité tkáně. Polyp v pyeloureterálním přechodu byl popsán jako reaktivní léze při zavedeném ureterálním stenu. V současné době je pacientka zhojena ad integrum. Solitární pravá ledvina je bez poškození a renální funkce pacientky jsou v normálních hodnotách. Závěr: Multicystická dysplazie ledvin je vrozená vývojová vada vedoucí postupně k zániku funkce ledviny. Její bilaterální výskyt je neslučitelný se životem. Unilaterálně se však jedná o benigní onemocnění jehož léčba je možná jak konzervativně při symptomatičnosti, tak chirurgicky při nefralgiích nebo pyelonefritidách.

Spontánní krvácení angiomyolipomu v kombinaci se světlobuněčným karcinomem druhostranné ledviny MUDr. Vltavská Petra1, MUDr. Staněk Roman1, MUDr. Kokoř Tomáš1, MUDr. Sehnálková Eva2, MUDr. Gabriela Černá2, MUDr. Jana Švachová3 Urologické oddělení, Slezská nemocnice v Opavě 2 Patologická anatomie, Slezská nemocnice v Opavě 3 Klinická radiologie, Slezská nemocnice v Opavě 1



Cíl: Tímto představuji případ pacienta s náhodným nálezem angiomyolipomu a tumoru druhostranné ledviny. Angiomyolipom ledviny byl již v době diagnózy doprovázen komplikacemi. Metoda: 57letý pacient byl přijat akutně pro náhle vzniklé bolesti v pravé polovině břicha neúrazového charakteru. Při sonografii byla nalezena nejasná formace v oblasti pravé poloviny retroperitonea. Bylo indikováno CT břicha s kontrastní látkou, s popisem rozsáhlého retroperitoneálního hematomu s NS formací horního pólu pravé ledviny a cystický tumor levé ledviny. Pacientovi byly hrazeny krevní ztráty a byl indikován k revizi dutiny břišní. Peroperačně pro rozsah nálezu byla indikována pravostranná nefrektomie. Řešení tumoru levé ledviny bylo odloženo. Výsledek: Pooperační průběh byl bez komplikací. Histologicky byl verifikován angiomyolipom. S odstupem 6 týdnů byl pacient indikován k resekci cystického tumoru dolního pólu levé ledviny, kde byla histologicky potvrzena diagnóza světlobuněčného karcinomu ledviny. Závěr: Angiomyolipom představuje jednu z příčin krvácení do oblasti retroperitonea, které může být až život ohrožující. Je to jeden z důvodů nutné dispenzarizace těchto pacientů. Není výjimkou kombinace této diagnózy s malignitou druhostranné ledviny.

Moderné operačné prístupy u retroperitoneálnej fibróze MUDr. Ján Švihra Urologická klinika FN Olomouc Úvod: Retroperitoneálna fibróza je vzácne chronické zápalové ochorenie. Kvôli typickým príznakom obštrukcie močovodov má urológia hlav-

nú úlohu v jej diagnóze a liečbe. Asi 1/3 prípadov retroperitoneálnej fibrózy sprevádza iné choroby, zvyšok prípadov je idiopatickej etiológie a označuje sa ako morbus Ormond. Najväčší prínos v diagnostike má CT a histologické vyšetrenie tkaniva. Kazuistika: Prezentujeme prípad 58ročného muža, ktorý bol vyšetrený urológom začiatkom apríla 2015 pre symptómy dolných močových ciest. Pre sonografický nález dilatácie pravej obličky a ureteru s redukciou parenchýmu bolo doplnené CT s nálezom atypickej formácie paraaortálne a parakaválne subrenálne, čo rádiológ uzavrel ako obraz typický pre retroperitoneálnu fibrózu. Už vstupne bola prítomná mierna renálna insuficiencia (kreatinín 117 μmol/l). Pacient bol indikovaný na operačnu revíziu – roboticky asistovanů deliberáciu pravého močovodu. Peroperačne bolo viditeľné zavzatie pravého ureteru do fibrózneho tkaniva s výraznou dilatáciou nad týmto úsekom. Bola vykonaná intraperitoneálna transpozícia ureteru. Peroperačne odobraná vzorka tkaniva potvrdila fibrózu s chronickými zápalovými zmenami, zvažovaná možnosť sekundárnej fibrózy. Aj keď došlo k zlepšeniu renálnych funkcií (pooperačná kreatininémia 82 μmol/l), sonograficky trvala významná dilatácia KPS pravej obličky a ureteru. S odstupom 4 mesiacov od operácie dochádza opäť ku zhoršeniu renálnych funkcií (kreatinín 141 μmol/l). Pre nemožnosť retrográdnej drenáže bola indikovaná punkčná nefrostómia vpravo. Ani antegrádny stenting pravého ureteru nebol úspešný, preto bolo rozhodnuté o ďalšej operačnej revízii s autotransplantáciou pravej obličky do pravej jamy bedrovej. Pooperační priebeh bol nekomplikovaný, pacient je ďalej sledovaný




na urologickej a nefrologickej ambulancii s kreatinínom stabilne okolo 100 μmol/l. Záver: Kvôli malému počtu pacientov nie sú v literatúre dostatočné dáta o efekte terapie ani o zhodnotení úspešnosti liečby retroperitoneálnej fibrózy. Neustále sa skúma efekt nových liekov prípadne ich kombinácií, skúšajú sa nové chirurgické postupy, v našom prípade – robotická operatíva či autotransplantácia obličky. Vhodnou sa zdá kombinácia operačnej liečby a farmakoterapie.

Tumor varlete u dvou bratrů MUDr. Anna Záveská Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Orlickoústecká nemocnice Nádory varlat jsou nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů ve věku 20–40 let. Jedním z rizikových faktorů je rodinný výskyt nádoru varlete. U bratrů je riziko vzniku nádoru 8–10krát vyšší. Nádory jsou stejného histologického typu nejčastěji u identických dvojčat, ale u většiny nedvojčecích sourozenců jsou histologické nálezy různé. Toto sdělení prezentuje případy 2 bratrů ve věku 25 a 23 let s tumorem varlete, kteří byli v krátkém časovém odstupu – 6 měsíců – vyšetřeni a léčeni na našem pracovišti. U obou pacientů byla časně provedena radikální orchiektomie z ingvinálního přístupu. V případě staršího bratra byl histologický nález smíšeného germinálního tumoru – 70% embryonální karcinom a 30% nádor ze žloutkového váčku. U mladšího z obou bratrů histologické vyšetření prokázalo klasický seminom varlete. Oba mladé muže jsme po dokončení stagingu odeslali k další léčbě na onkologii. www.urologiepropraxi.cz

Extra-anatomický stent Detour v praxi MUDr. Andrea Málková, prim. MUDr. Martin Drábek Urologické oddělení Nemocnice Jihlava První odborné články se zaváděním extra-ureterálních stentů nebo-li ureterálních by-passů v České republice byly publikovány v roce 2012. Tyto stenty slouží jako alternativa trvalé nefrostomie v případech, kdy pro subrenální obstrukci močovodu došlo již k selhání, nebo není možné zajistit derivaci moči ureterálními stenty. Kazuistika na příkladu demonstruje jedno z indikačních kritérií k zavedení ureterálního by-passu. Od vzniku prvních příznaků mapuje téměř 3letý průběh pacienta, u kterého byla zjištěna akutní progredující renální insuficience způsobená nově diagnostikovanou retroperitoneální fibrózou. Přechodné zavedení ureterálních stentů se postupně stalo již nedostačujícím řešením a zavedení trvalých nefrostomií zase naopak komplikací kvality života, včetně opakovaných infekcí. U pacienta proto bylo indikováno zavedení extra-anatomického stentu typu Detour, který byl pro urologické oddělení Nemocnice Jihlava první zkušeností.

Traumatická ruptura ledviny s hematomem maskujícím tumor MUDr. Petr Müller Nemocnice Šumperk Pacient po pádu na levý bok odeslaný k urologovi několik dní po úrazu pro makroskopickou hematurii. Provedeno UZ a CT-N – zjištěna traumatická ruptura, indikován konzervativní postup, hospitalizace. Po propuštění amb. sledován – 6 měsí-


ABSTRAKTA – PÁTEK/ČTVRTEK

ců po úrazu však zbytkový hematom suspektní – doplněno CT s k.l. – tumor levé ledviny. Indikována a provedena RNE l.sin. 11/2013 (Adenokarcinom – Grawitz). Dispenzarizace – Scintigragie skeletu

6/2014 – negat., CT – břicha +MP – 3/2015 TU pravé ledviny. Indikována a provedena parc. resekce pravé ledviny z lumbotomie 7/2015 (Grawitz). CT – břicha + MP 2/2016 – bez zn. malignity.

Sesterská sekce I

garanti: doc. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D., Mgr. Nataša Sochorová, Lenka Pásztorová, Irena Kader Agová ČTVRTEK / 7. 4. 2016 / 14.30–18.30 Anomálie ženského zevního genitálu Miroslava Šefčíková, Lucie Huňová Urologická klinika FN Olomouc Anomálie ženského zevního genitálu se na našem pracovišti nevyskytují příliš často. Tyto anomálie jsou nejčastěji vrozené, ale mohou samozřejmě vznikat i sekundárně během života. Cílem přednášky je seznámit posluchače s problematikou anomálií ženského zevního genitálu. V prezentaci je zpracovaná kazuistika pacientky, která byla vyšetřena na našem pracovišti. Při komunikaci s pacientkou, asistencí při vyšetření a po prostudování dokumentace autorka získala potřebné informace pro zpracování kazuistiky a tu doplnila fotografiemi.

Obřízka Tomáš Kaplan

předkožka – kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Rozlišuje se obřízka částečná a úplná. Cílem přednášky je seznámit posluchače s historií obřízky od starověku po současnost a její vztah k náboženství. Jak ji muži vnímají v dnešní době – její výhody, nevýhody a komplikace. Statistika operací na našem oddělení je vedena od roku 2012.

Víš, s kým spíš? Hana Urbanová, Barbora Špačková Nemocnice Šumperk Amputace penisu může být úplná nebo částečná a provádí se nejčastěji u pacientů s nádorovým onemocněním, nebo při závažných gangrenózních stavech, které by ohrožovaly pacienta na životě. Prezentace seznamuje posluchače s kazuistikou pacienta, kterému byla na našem pracovišti provedena amputace penisu.

Urologické oddělení, Nemocnice Nový Jičín a.s.

Proč jsem nepřišel včas Anita Lukeslová

Mužská obřízka se řadí mezi malé chirurgické zákroky. Je to zákrok, při kterém je amputována

Urologické oddělení, Orlickoústecká nemocnice




Nádorové onemocnění varlat je jedno z častých zhoubných onemocnění u mladších mužů. Důsledná prevence vede k včasnému záchytu nádoru, včasné diagnóze a tím se zvýší šance na úplné vyléčení, ne vždy se však nemocný k lékaři dostaví včas. Prezentace uvádí kazuistiku mladého muže, který přichází na naši ambulanci ve zhoršeném zdravotním stavu s tumorem varlete, který již metastazoval a pacient ve velice krátkém časovém intervalu umírá. Pacientův pohled na blížící se konec. Více duchovně zaměřený příspěvek.

kého systému. Důvodem je vzrůstající počet pacientů s karcinomem močového měchýře, který je nejčastější indikací k tomuto operačnímu zákroku. Léčba a následné vytvoření stomie je pro tyto pacienty fyzicky i psychicky velmi náročná. Ošetřování urostomika proto vyžaduje holistický přístup s ohledem na individualitu a jeho biopsychosociální potřeby.

Raritní leukocytóza u pacienta s karcinomem ledvinné pánvičky Marie Schindlerová, Gabriela Mahrová Urologická klinika, FN Olomouc

Pohled ze tří stran Anita Lukeslová Urologické oddělení, Orlickoústecká nemocnice Mezi hodně nepříjemná a v určitých případech i smrtelná onemocnění se řadí rakovina varlat u mladších mužů. Cílem prezentace je seznámit posluchače s kazuistikou mladého a úspěšného muže, kterého zaskočila závažná diagnóza – tumor varlete z pohledu lékaře, psychologa a nelékaře. V přednášce sleduji osud pacienta po dobu 18 měsíců. Od doby příjmu na oddělení až po jeho úmrtí.

Indikace k urostomiím a současné trendy v ošetřovatelské péči Mgr. Ludmila Hranická, Šárka Libosvárská

Nádory ledvinné pánvičky tvoří 4,5–9 % všech nádorů ledvin. Muži jsou postiženi třikrát častěji než ženy. Maximální výskyt je mezi 50.–60. rokem. Karcinom se vyskytuje velmi často společně s nádory ureteru a močového měchýře. Prezentace obsahuje kazuistiku 68letého muže s pokročilým karcinomem ledvinné pánvičky a raritní leukocytózou v krevním obraze. Velmi důležité při léčbě je včasné stanovení diagnózy, multioborová spolupráce mezi klinikami a laboratořemi. Přesto má onemocnění rychlou progresi, jež vyúsťuje v infaustní stav a po šesti dnech hospitalizace končí smrtí pacienta.

Syndrom hyperaktivního močového měchýře ve stáří Pavla Drábková Kroměřížská nemocnice a.s

Urologické oddělení, FN Ostrava Vytvoření urostomie se v posledních letech stává častým řešením onemocnění urologicwww.urologiepropraxi.cz

Prezentace pojednává o aktuálně diskutované problematice hyperaktivního močového měchýře u seniorů. V úvodu prezentace jsou



posluchači seznámeni s hlavními terminologickými pojmy OAB, definicí, prevalencí, rizikovými faktory, terapií a prevencí onemocnění. Následně je přednáška zaměřena na změny, které postihují močové cesty ve stáří, ošetřovatelský proces u nemocných se syndromem OAB a urgentní inkontinencí. Výstup celé prezentace činí diskuze, kde je zmíněn současný stav informovanosti laické i odborné veřejnosti o syndromu OAB. Na závěr bude vyhrazen prostor k případným dotazům.

Zhodnocení stupně inkontinence po radikální prostatektomii Olga Pavelková, Stanislava Hilšerová Urologická klinika, FN Olomouc Močová inkontinence je nedobrovolný únik moči, má negativní vliv na kvalitu života a je nejobávanější komplikací po radikální prostatektomii. Ale při správné diagnostice a léčbě jsou negativní vlivy minimalizovány. Cílem přednášky je seznámit posluchače s typem močové inkontinence, která se může vyskytnout po radikální prostatektomii a způsoby, jak ji správně diagnostikovat (za použití hodinového vložkového testu, dotazníků, měření zbytkové moči ultrazvukem a odběrem anamnézy). Kvalitní zhodnocení stupně inkontinence a bezbolestná diagnostika vede ke správné léčbě s dobrými výsledky. U velkého procenta pacientů se dosahuje plné kontinence.

Hojení Fournierovy gangrény s pomocí VAC systému Bc. Pavla Örhalmi, Zuzana Kusyová Urologická klinika, FN a LFUK Hradec Králové

VAC systém (Vaccum Assisted Closure) je neinvazivní léčebná metoda, při které je lokální negativní tlak využíván k podpoře hojení ran a drenáží tekutin. Především stimuluje granulaci tkáně, redukuje otok, odvádí exudát z rány a zlepšuje kapilární prokrvení. Fournierova gangréna je nekrotizující fascitida a gangréna měkkých tkání zevního genitálu, perinea a perianální oblasti. Jedná se o velmi rychle progredující onemocnění a v mnoha případech může vyústit ke stavům generalizované septické reakce a multiorgánovému selhání. Velmi důležitá je tedy včasná diagnostika a agresivní terapie zahrnující antibiotickou léčbu, chirurgické zákroky a udržování celkového zdravotního stavu. Po zvládnutí akutní fáze, kdy již nedochází k dalšímu nekrotickému postižení tkání, je zapotřebí přistoupit k léčbě vzniklých defektů. Příkladová kazuistika pacienta s Fournierovou gangrénou prezentuje následnou léčbu rozsáhlých defektů zevního genitálu a oblasti podbřišku. K urychlení hojení defektů bylo využilo VAC terapie s následnou plastikou postižené oblasti.

Supinační poloha Zuzana Vilnerová, Kamila Dostálová Urologická klinika, FN Olomouc Perkutánní nefrolitotrypse se nejčastěji provádí v poloze na břiše – pronační poloha. Alternativou je poloha na zádech s podloženým bokem – supinační poloha, kterou provádíme na našem pracovišti. Dle našich zkušeností přináší tato poloha ve srovnání s pronační polohou řadu výhod jak pro pacienta, tak operační tým, při přijatelné míře komplikací. Mezi hlavní




výhody patří významné zkrácení operačního času a větší komfort pro anestezii a pacienta. Nevýhodou je horší fixace ledviny při přístupu do dutého systému a dilataci kanálu. Prezentace je doplněna obrazovou přílohou.

Laser v urologii Radka Švábeníková, Jaroslava Dohnalová Urologická klinika, FN Olomouc Použití laseru v medicíně, a zejména v urologii, představuje efektivní alternativu klasicky používaných přístupů. Cílem přednášky je vysvětlit posluchačům pojem LASER , historii jeho vzniku a vývoje. Přednáška využívá zkušeností z našeho endoskopického pracoviště. Popisuje Laser, jak vypadá a z čeho se skládá, při jakých výkonech a diagnózách se využívá. Důležité je znát jaká opatření se musí dodržovat při práci s ním, a co z toho všeho vyplývá pro zdravotnický personál, ať lékaře nebo sestry, tak i pacienta. Prezentace je doplněna fotografiemi.

Litotrypse extrakorporální rázovou vlnou (LERV) za použití inovativní elektrokonduktivní technologie – příprava, perioperační a pooperační péče Mgr. Nikola Snopková, Miroslava Losová, Bc. Gabriela Píchová

používaná v urologii. V dnešní době se uplatňuje jako bezpečný a účinný postup v terapii urolitiázy včetně akutní renální koliky. Jelikož se výkon provádí většinou bez celkové anestezie a není nutná dlouhodobá hospitalizace, nezatěžuje zásadním způsobem pacienta. Principem metody je geneze mimotělní rázové vlny. V současné době se běžně používají přístroje pro LERV s generátorem rázové vlny na bázi elektrohydraulického, elektromagnetického a piezoelektrického principu. V prosinci roku 2015 na urologickém oddělení Karlovarské krajské nemocnice a.s. byl instalován nový přístroj pro LERV s generátorem rázové vlny založeném na inovativním elektrokonduktivním principu. Jedná se o první instalaci přístroje tohoto druhu v České republice. Elektrokonduktivní technologie by měla zaručit přesnost s minimální traumatizací okolních struktur u technologie piezoelektrické a zároveň účinnost technologie elektrohydraulické. Cíl: Cílem práce je deskripce základních informací, které se týkají extrakorporální litotripse, indikace, kontraindikace a komplikací výkonu. Odprezentujeme naše prvotní zkušenosti s touto technologií LERV z pohledu primární sestry včetně předoperační přípravy, perioperační a pooperační péče, hodnocení analgézie, srovnání s minulosti používanou elektromagnetickou technologií na urologickém oddělení Karlovarské krajské nemocnice a.s.

Zajímavosti v robotice Irena Kader Agová

Urologické oddělení, Karlovarská krajská nemocnice a.s.

Centrální operační sály a sterilizace, FN Olomouc

Úvod: Litotrypse extrakorporální rázovou vlnou je moderní a neinvazivní operační metoda

Robotická operativa představuje jeden z nejmodernějších trendů v chirurgických oborech.



ABSTRAKTA – ČTVRTEK/PÁTEK

Pro sálové sestry je to práce zajímavá a různorodá. V roce 2016 jsme na našem pracovišti operovali tři zajímavé případy, o které bych se s Vámi ráda podělila. Hned po Novém roce byl provedený roboticky asistovaný výkon odstranění tumorů z obou ledvin. Výkon byl delší z důvodu změny polohy nemocného i robotického systému. Druhým výkonem byla roboticky asistovaná pyeloplastika u slečny, rok narození 2003. Tyto výkony provádíme běžně, ale doposud ne u tak drobné a štíhlé dívenky. A do třetice to byl výkon, kdy byl odstraněn divertykl ledviny, který obsahoval kameny. Paní změnila praktického lékaře a při vstupní prohlídce měla nález leukocytů v moči. Následovalo sonografické vyšetření ledvin a nález lithiázy v ledvině.

Robotická chirurgie v Hradci Králové Veronika Sotonová Urologická klinika, FN a LFUK Hradec Králové

Cílem přednášky je seznámit posluchače s nově založeným „Centrem robotické chirurgie“ ve FNHK. V České republice bylo do roku 2015 instalováno 8 robotických systémů. Koncem roku 2015 byl zakoupen da Vinci Xi ve FNHK a vzniklo „Centrum robotické chirurgie“. V USA byla první instalace da Vinci systému v roce 1999, ve FNHK 15 let poté. Da Vinci systém je využívaný především v oblasti urologie, gynekologie, všeobecné chirurgie, kardiologie, cévní a hrudní chirurgie. Je zahrnut do pojmu „Minimálně invazivní robotika“, jako nový obor medicíny. Nejedná se však o plně robotický systém – jedná se o telemanipulátor, kdy je robot ovládán chirurgem. Přednáška obsahuje informace o založení a vizi Centra robotické chirurgie ve FNHK. První zkušenosti s robotickým systémem, spolupráce s firmou Intuitive Surgical a vyhodnocení názorů na založení a provoz tohoto centra mezi zaměstnanci OCSS.

Sesterská sekce II

garant: Mgr. Nataša Sochorová PÁTEK / 8. 4. 2016 / 9.00–13.00 Prevence infekcí v operační ráně Mgr. Petra Bártová FN Olomouc Infekce v operační ráně je hlavním rizikem každé operace. Tomuto riziku se dá předcházet správnou předoperační přípravou.

Cílem přednášky je posluchače seznámit jak postupovat, aby se snížilo riziko infekce v místě chirurgického výkonu předoperačním mytím těla za použití zdravotnických prostředků. Mytí je dobré opakovat nejlépe tři po sobě jdoucí dny před operací. Zdravotnické prostředky jsou dostupné v lékárně a jsou částečně hrazeny pojišťovnou.




Trendy v hygieně rukou Ing. Luděk Fojtík FN Olomouc Ruce prozrazují přání, vyjadřují pocity, signalizují náladu. Ruce zdraví, ruce se mazlí, ruce chválí, přiznávají se k lásce, vzrušují, uklidňují. Ruce říkají „ano“ i „ne“ a vždy mluví pravdu. Ruce zdravotnického personálu jsou nejen precizní mnohoúčelový nástroj, ale i prostředník přímého i nepřímého přenosu původců nozokomiálních nákaz. Obsahem prezentace je seznámit posluchače s moderními přípravky, které se používají k mytí, desinfekci a ošetření rukou.

Optimalizované postupy při hygieně rukou Mgr. Lukáš Fedor

zaměstnanců nemocnice v této problematice, sledování dodržování zásad hygieny rukou na pracovištích, dostupnost edukačních materiálů jsou kroky ke zvyšování bezpečnosti při poskytování zdravotní péče pro pacienty i zaměstnance. V rámci nemocnice jsme sledovali dodržování zásad hygieny rukou při denně prováděných ošetřovatelských a léčebných postupech, a to hygienická péče, převaz rány a zavádění periferního žilního katétru. Při přímém sledování byla pozornost zaměřena zejména na provádění dezinfekce rukou před a po kontaktu s pacientem a minimalizaci rizika přenosu infekčního agens mezi „čistými“ a „nečistými“ postupy. Jednotlivé kroky byly zaznamenávány do tabulky a následně statisticky vyhodnoceny. Cílem sledování je zhodnocení úrovně provádění dezinfekce rukou spojených s rizikem přenosu infekce u uvedených ošetřovatelských a léčebných postupů a dle výsledků cílená edukce zaměstnanců.

Oddělení nemocniční hygieny, FN Olomouc Hygiena rukou je zásadním prvkem v prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí (infekce pa cientů vzniklé v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení nebo výkony prováděnými osobou poskytující zdravotní péči) a profesionálních infekcí (přenosná a parazitární nemoc z povolání vznikající v příčinné souvislosti s výkonem povolání). V rámci poskytování zdravotní péče využíváme obdobně jako další zdravotnická zařízení doporučení Světové zdravotnické organizace v této oblasti, zejména projekty „Čistá péče je bezpečná péče“ a „Čisté ruce chrání vaše životy“ a postup „5 příležitostí pro dezinfekci rukou“, který specifikuje rizikové postupy pro přenos infekčních agens a nutnost provádění hygienické dezinfekce rukou. Dostupnost prostředků a přípravků k hygieně rukou, pravidelná školení www.urologiepropraxi.cz

Takhle ne Mgr. Nataša Sochorová, Josefa Ďulíková Urologická klinika, FN Olomouc Hygiena rukou je základním opatřením v prevenci infekcí, je jednou z možností úspěšného potlačování nozokomiálních nákaz. Jde možná o velmi prostou činnost, ale nedostatky v jejím dodržování u poskytovatelů zdravotní péče jsou celosvětovým problémem. Je důležitá dobrá informovanost zdravotnického personálu o významu hygieny rukou a dodržování optimalizovaných postupů. Ale i když všechno víme a známe, občas se zadaří, že postupy nejsou dodržovány. Autoři v prezentaci chtějí upozornit na nejčastější chyby, které se mohou vyskytnout při poskytování ošetřovatelské péče o nemocné.


18. ročník

7. – 8. 4. 2016 / Karlova Studánka

Moravského urologického sympozia Pořadatel: Občanské sdružení Muž 21. století, o. s., pod záštitou Urologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové

Partneři

Amgen s.r.o.

HARTMANN – RICO a.s.

APOGEPHA Arzneimittel GmbH

Medial spol. s r.o.

Astellas Pharma s.r.o.

NORDIC Pharma, s.r.o.

BAYER s.r.o.

OLYMPUS CZECH GROUP, S.R.O., člen koncernu

Berlin-Chemie / A. Menarini Česká repubika s.r.o.

PharmaSwiss Česká republika s.r.o.

ConvaTec Česká republika s.r.o.

Pierre Fabre Medicament s.r.o.

Covidien ECE s.r.o., org. sl., a Medtronic Company

Pragomed, s.r.o. Rous Surgical s.r.o.

FERRING Pharmaceuticals CZ s.r.o.

S.A.B. Impex s.r.o.

GlaxoSmithKline, s.r.o.

Valosun, a.s.

Mediální partner

Urologie pro praxi

Pořadatelé děkují uvedeným firmám za spoluúčast na finančním zajištění konference

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Zkrácená informace o přípravku Spedra® 50 mg, 100 mg, 200 mg. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku. Složení: Avanafil 50 mg, 100 mg, 200 mg v jedné tabletě. Terapeutické indikace: Léčba erektilní dysfunkce u dospělých mužů. Aby byl přípravek účinný, je nutná sexuální stimulace. Dávkování a způsob podání: K perorálnímu podání. Použití u dospělých mužů: Doporučenou dávku 100 mg užít podle potřeby přibližně 15 až 30 minut před sexuální aktivitou. Dávku lze zvýšit na 200 mg nebo snížit na 50 mg. Přípravek se doporučuje užívat maximálně jednou denně. U starších mužů, u mírné až středně závažné renální insuficience (clearance creatininu >= 30 ml/min) nebo u diabetu není nutná úprava dávky. U pacientů s mírnou až středně závažnou hepatální insuficiencí (Child-Pughova třída A nebo B) by měla být léčba zahájena minimální účinnou dávkou a dávkování upraveno podle snášenlivosti. U pacientů, kteří jsou současně léčeni středně silnými inhibitory CYP3A4 nemá maximální doporučená dávka avanafilu překročit 100 mg s odstupem nejméně 48 hodin mezi jednotlivými dávkami. Pokud se přípravek užije s jídlem, může být nástup účinku pozdější než při užití nalačno. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku. Užívání organických nitrátů nebo donorů oxidu dusnatého. U pacientů, kteří prodělali kardiovaskulární onemocnění, by měli lékaři před rozhodnutím o předepsání přípravku zvážit potenciální riziko srdečních příhod spojené se sexuální aktivitou. Infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo život ohrožující arytmie v posledních 6 měsících. Klidová hypotenze (< 90/50 mmHg) nebo hypertenze (> 170/100 mmHg). Nestabilní angina pectoris, angina pectoris při pohlavním styku, městnavé srdeční selhání (NYHA 2 a vyšší). Závažná hepatální (Child-Pughova třída C) nebo renální insuficience (clearance creatininu < 30 ml/min). Ztráta vidění jednoho oka v důsledku nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu. Vrozené degenerativní poruchy sítnice. Užívání silných inhibitorů CYP3A4 (jako např. ketokonazol, clarithromycin, ritonavir). Současné užívání inhibitorů 5-fosfodiesterázy (PDE5), včetně avanafilu, se stimulátory guanylátcyklázy, jako je riocigvát, je kontraindikováno, protože může případně vést k symptomatické hypotenzi. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Před rozhodnutím o farmakologické léčbě je nutno zjistit anamnézu a provést lékařské vyšetření ke stanovení diagnózy erektilní dysfunkce a určit potenciální příčiny. Kardiovaskulární funkce – před zahájením jakékoli léčby erektilní dysfunkce by lékaři měli posoudit kardiovaskulární funkci svých pacientů. Je třeba poučit pacienty, aby v případě priapismu okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. Avanafil by měl být používán s opatrností u pacientů s anatomickou deformací penisu nebo u pacientů s onemocněními, které mohou vést k priapismu. Je nutné pacienta poučit, aby v případě náhlé poruchy zraku přestal přípravek Spedra užívat a neprodleně vyhledal lékaře. Údaje o bezpečnosti podávání avanafilu pacientům s poruchami krvácivosti nebo aktivním peptickým vředem nejsou k dispozici; proto by měl být avanafil těmto pacientům podáván pouze po důkladném posouzení poměru přínosů a rizik. Pacienty je třeba poučit, aby v případě náhlého zhoršení nebo ztráty sluchu přestali užívat inhibitory PDE5, včetně avanafilu, a vyhledali okamžitou lékařskou pomoc. Současné užívání alfa-blokátorů a avanafilu může vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi v důsledku aditivních vazodilatačních účinků.

Bezpečnost a účinnost kombinací přípravku Spedra s jinými inhibitory PDE5 nebo jinou léčbou erektilní dysfunkce nebyla zkoumána; pacienti by měli být poučeni, aby přípravek Spedra v takových kombinacích neužívali. Pacienti by měli být poučeni, že souběžné užití avanafilu a alkoholu může zvýšit pravděpodobnost hypotenze, závratí nebo synkopy. Avanafil nebyl hodnocen u pacientů s erektilní dysfunkcí vyvolanou poraněním páteřní míchy nebo jinými neurologickými poruchami a u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Spedra má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Vzhledem k tomu, že v rámci klinických studií s avanafilem byly hlášeny závratě a poruchy zraku, měli by pacienti znát své reakce na přípravek Spedra před tím, než budou řídit nebo obsluhovat stroje. Interakce: Užívání avanafilu s organickými nitráty nebo donory oxidu dusnatého je kontraindikováno. V kombinaci s jiným přípravkem, který snižuje systémový krevní tlak, může avanafil způsobit symptomatickou hypotenzi. Alfablokátory jiná antihypertenziva, alkohol, středně silné inhibitory CYP3A4 – maximální doporučená dávka avanafilu je 100 mg s odstupem nejméně 48 hodin mezi jednotlivými dávkami. Pacienti s obstrukcí odtoku krve z levé komory a pacienti se závažným narušením autonomní kontroly krevního tlaku mohou být zvláště citliví na působení vazodilatancií včetně avanafilu. V průběhu 24 hodin před užitím avanafilu by pacienti neměli pít grapefruitový džus. Souběžné užívání avanafilu a induktorů CYP se nedoporučuje. Preklinické studie prokázaly aditivní účinek na snížení systémového krevního tlaku při kombinaci PDE5 inhibitorů s riocigvátem. V klinických studiích riocigvát zvyšoval hypotenzní účinky PDE5 inhibitorů. Ve studované populaci nebyly pozorovány žádné známky příznivého klinického účinku této kombinace. Současné užívání riocigvátu s PDE5 inhibitory, včetně avanafilu, je kontraindikováno. Podrobnosti a další interakce jsou uvedeny v plném znění SPC. Nežádoucí účinky: Velmi časté (≥1/10): žádné. Časté (≥1/100 až <1/10): bolest hlavy, zrudnutí, kongesce nosní sliznice. Méně časté (≥1/1000 až <1/100): závratě, ospalost, bolest vedlejších nosních dutin, rozmazané vidění, palpitace, návaly horka, kongesce vedlejších nosních dutin, dušnost při námaze, dyspepsie, nauzea, zvracení, nepříjemný pocit v žaludku, bolest zad, svalové napětí, únava, zvýšené hladiny jaterních enzymů, abnormální výsledky EKG, zvýšení srdeční frekvence. Vzácné (≥1/10000 až <1/1000): chřipka, nazofaryngitida, sezonní alergie, dna, nespavost, předčasná ejakulace, nepřiměřený afekt, psychomotorická hyperaktivita, angina pectoris, tachykardie, hypertenze, rinorea, kongesce horních dýchacích cest, sucho v ústech, gastritida, bolest v podbřišku, průjem, vyrážka, bolest v tříslech, myalgie, svalové spasmy, polakizurie, poruchy penisu, spontánní erekce penisu, svědění genitálií, astenie, bolest na hrudi, onemocnění podobné chřipce, periferní edém, zvýšený krevní tlak, přítomnost krve v moči, srdeční šelest, zvýšená hladina prostatického specifického antigenu, zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšená hladina kreatininu v krvi, zvýšená tělesná teplota. Balení: 2, 4, 8 tablet v hliníkovém blistru. Držitel registrace: Menarini International Operations Luxembourg S.A., Avenue de la Gare 1, 1611 Luxembourg, Lucembursko. Registrační číslo a datum poslední revize: Spedra 50 mg: EU/1/13/841/001-003,18. 9. 2015; Spedra 100 mg: EU/1/13/841/004-007,18. 9. 2015; Spedra 200 mg: EU/1/13/841/008-011, 16. 12. 2015. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V licenci Vivus Inc. a Mitsubishi Tanabe Pharma Corporation.

Před předepsáním léčivého přípravku Spedra® si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku.

Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Berlin-Chemie/A. Menarini Ceska republika s. r. o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle tel.: 267 199 333, fax: 267 199 336, e-mail: [email protected]

CZ-SPE-03-2016.01.28

Inhibitor PDE-5 2. generace9

Rychlý a dlouhodobý účinek 4

Rychlý nástup účinku do 15–30 minut1–4,6,7 Dlouhodobý erektogenní účinek1,2,4,6 Nízký výskyt nežádoucích účinků5,6,8

Reference: 1. Goldstein I et al. J Sex Med 2012; 9 (4):1122-1133. 2. Kedia GT et al. Ther Adv Urol 2013; 5 (1): 35-41. 3. Hellstrom et al. J Urol, 2015. 4. Belkoff LH et al. Int J Clin Pract 2013; 67 (4): 333-341. 5. Wang R et al. J Sex Med 2012; 9: 2122-2129. 6. Porst H et al. J Sex 2013; 10(1); 130-171. 7. SPC léčivého přípravku Spedra® 50 mg, 100 mg, poslední revize textu: 18. 9. 2015; SPC léčivého přípravku Spedra® 200 mg, poslední revize textu: 16. 12. 2015. 8. Wang et al. Curr Med Res Opin 2014; 1-7. 9. Katz EG et al. Ther Clin Risk Mngm 2014:10 701-711.

Před předepsáním léčivého přípravku Spedra® si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku.

Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Zkrácenou informaci o léčivém přípravku Spedra® 50 mg, 100 mg, 200 mg naleznete na následující straně. Berlin-Chemie/A. Menarini Ceska republika s. r. o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle tel.: 267 199 333, fax: 267 199 336, e-mail: [email protected]

CZ-SPE-03-2016.01.28

Moravského urologického sympozia

Recommend Documents