Bankovní institut vysoká škola Praha
Moţnosti zhodnocování úspor v bankách Diplomová práce
Autor:
Bc. Kateryna Ryabushko
Vedoucí práce:
Ing. Přemysl Rohlíček
Praha
Duben, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem zpracovala diplomovou práci samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 30. 04. 2013
Bc. Kateryna Ryabushko
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce za trpělivost, podporu a pomoc při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat také svým rodičům za to, ţe mi umoţnili studovat a financovali toto studium.
Anotace práce Tato práce podrobně popisuje celou škálu bankovních produktů, které jsou vhodné pro zhodnocování úspor obyčejných lidí. Jsou zde popsány moţnosti prakticky bezrizikového uloţení financí od spořicího účtu po stavební spoření. Dále jsem se zaměřila na investování ve formě podílových fondů, které jsou výnosnější, ale zároveň rizikovější. V této práci je také popsána odpověď na otázku - za jakými účely lidé chtějí střádat peníze. Také jsem se zaměřila na investiční strategii a jako praktickou část na teorii portfolia a sestavení vlastních návrhů portfolií. Klíčová slova: Úspory, zhodnocení, klient, investice, spořící, spoření, účet, banka, podílový fond, investiční strategie. Annotation This paper describes in detail a wide range of banking products that are suitable for assessing savings of ordinary people. There are described possibilities virtually risk-free saving funds from your savings account and building savings. I also focused on investment in the form of mutual funds that are profitable but more risky. This work described the answer - for which purposes people want to accumulate money. I also focused on investment strategy and as a practical work on portfolio theory and build your own design portfolio. Keywords: savings, appreciation, client, account, investment, bank, mutualfund, investment strategy
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1.
ÚSPORY, JEJÍCH VZNIK A VÝVOJ. .......................................................................... 4 1.1. 1.2.
2.
VZNIK ÚSPOR SE VZNIKEM BANKOVNICTVÍ............................................................... 6 PENÍZE ........................................................................................................................ 8
HLAVNÍ MOTIVY STŘADATELŮ ............................................................................ 10 2.1. INVESTIČNÍ STRATEGIE ............................................................................................ 12 2.1.1. Výnosy .................................................................................................................. 15 2.1.2. Riziko .................................................................................................................... 15 2.1.3. Likvidita ............................................................................................................... 20 2.2. CHOVÁNÍ STŘADATELE V ČR .................................................................................. 21 2.3. SPOŘIT NEBO INVESTOVAT? .................................................................................... 27
3.
PŘEHLED BANKOVNÍCH PRODUKTŮ 2012 ......................................................... 29 3.1. SPOŘICÍ ÚČET ........................................................................................................... 29 3.2. STAVEBNÍ SPOŘENÍ ................................................................................................... 30 3.3. DĚTSKÝ SPOŘICÍ ÚČET ............................................................................................. 32 3.4. TERMÍNOVANÉ ÚČTY ............................................................................................... 33 3.5. VKLADNÍ KNÍŢKY ..................................................................................................... 34 3.6. POJIŠTĚNÍ ................................................................................................................. 35 3.6.1. Pojištění jako forma spoření ............................................................................... 35 3.6.2. Penzijní připojištění a jeho novelizace. ............................................................... 37 3.7. INVESTICE V BANKÁCH ............................................................................................ 40 3.7.1. Zajištěné podílové fondy ...................................................................................... 40 3.7.2. Otevřené podílové fondy ...................................................................................... 41
4.
KALKULACE VÝNOSŮ .............................................................................................. 51
5. SROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ NABÍDEK ZHODNOCOVÁNÍ ÚSPOR MEZI 4 NEJVĚTŠÍMI BANKAMI ČR V SOUČASNÉ DOBĚ ....................................................... 68 5.1. NÁVRHY INVESTIČNÍCH PROFILŮ ............................................................................ 70 5.1.1. Konzervativní profil investora ............................................................................. 70 5.1.2. Vyvážený profil investora .................................................................................... 74 5.1.3. Růstový typ investora ........................................................................................... 76 5.1.4. Dynamický profil investora ................................................................................. 78 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 82 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 85 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 86 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 88 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 88 1
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ........................................................................... 89 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................... 90
2
Úvod Téma této diplomové práce jsem si zvolila z důvodu doplnění vlastních znalostí v oboru bankovnictví a investování, a také zmapování bankovních produktů pro lepší orientaci na současném bankovním trhu. V této práci jsem se zaměřila na vysvětlení podstaty úspor a peněz jako takových, dále na podrobný popis nejznámějších moţností zhodnocení osobních financí v bankách. A na srovnání vybraných produktů v rámci několika nejstabilnějších bankovních ústavů v současnosti. Všechny uvedené údaje o bankovních produktech uvedených v této práci jsou z počátku roku 2013. Uvedla jsem také důvody, proč lidé prahnou po úsporách a jaké k tomu mají hlavní motivy a investiční strategii, se kterou by se měl seznámit kaţdý člověk, který chce kvalitně rozloţit své úspory v rámci bankovních ústavů. Pomoci těchto poznatků se pokusím vytvořit návrhy investičních portfolií pro čtyři základní typy investorů: konzervativní, vyváţený, růstový a dynamický. Cílem práce je mapování současné situace na trhu úspor, usnadnění výběru vhodného zhodnocení pro běţného občana. Budu se snaţit co nejlépe splnit daný cíl.
3
1. Úspory, jejích vznik a vývoj. Z ekonomického hlediska úspory získáme, kdyţ od disponibilního důchodu (osobní důchod mínus daně) odečteme spotřebu. Úspory jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává. Úspory domácností, tvoří investiční potenciál kaţdé země, jsou nezbytné pro podporu hospodářského růstu. Na základě úspor (depozit) fyzických osob, poskytují se úvěry podnikům v průmyslu, zemědělství, a dalších. Tak úspory občanů vstupující do oběhu podporují reprodukci, přispívají ke zrychlení ekonomického růstu, růstu národního důchodu, a jako výsledek, zlepšují ţivotní podmínky ve společnosti. Kromě toho tento proces zapojení osobních příjmů domácností pomocí bankovních institucí je jedním z mechanismů "stahování" hotovostních peněz z oběhu, tímto má přímý vliv na kontrolu inflace. V tomto ohledu zapojení úspor obyvatelstva je jedním ze strategických cílů bankovního systému. Dnes v ekonomii existuje řada teorií zaměřených na vysvětlení chování obyvatelstva s ohledem na úspory. Velké mnoţství teoretických studií o úsporách v poválečných letech ukázaly tři hlavní účinky společné pro všechny země: 1) v určitém časovém okamţiku v určité zemi populace s vysokými příjmy ušetří velkou část svých příjmů na rozdíl od občanů s nízkými příjmy; 2) v rámci určité země poměr úspor domácností zůstává relativně konstantní po dlouhou dobu; 3) v různých zemích existují různé hodnoty úspor bez ohledu na relativní výše příjmů v těchto zemích. Existuje pět hlavních teorií, které poskytují vysvětlení pro tyto empirické výsledky. 1. Keynesiánská teorie absolutní výhody (ve třicátých letech dvacátého století) říká, ţe mezi úsporami a příjmy existuje lineární vztah, který je vyjádřený takto: S = a + sYd S - úspory, Yd - aktuální výše disponibilního důchodu, a - konstanta, s - mezní sklon k úsporám.
4
Podle této teorie by měla míra úspor (úspory jako součást HDP v %) růst v těch zemích, kde rostou příjmy obyvatelstva. Ale teorie absolutní výhody není dostatečně podloţena ze statistického hlediska.1 2. Pensylvánská škola – „teorie relativního příjmu“ odkrývá skutečnost, ţe spotřeba a stejně tak i úspory závisí nejen na aktuální výši příjmů, ale také na předchozí výši příjmů a předchozím chování daného člověka. Jednou z úprav této teorie je teorie relativního důchodu (Duesenberry -1949) - lidé mají silnou tendenci napodobovat ve spotřebě své sousedy a zároveň se snaţí neustále dosahovat vyšší ţivotní úroveň. Jestliţe dosáhnou na vrcholu cyklu jisté ţivotní úrovně spotřeby, budou se co nejvíce snaţit udrţovat tuto spotřebu, i kdyţ jejich důchod cyklicky poklesne. Z toho vyplývá, ţe podíl spotřeba/důchod je dlouhodobě konstantní a nezávislý na úrovni důchodu, ačkoliv krátkodobě tento podíl na poměru běţného důchodu k nejvyššímu důchodu dosaţenému v minulosti. Proto podle teorie Jamse Stemble Duesenberry funkce úspor v krátkodobém horizontu se zvyšuje: při krátkodobém zvýšení příjmu jedinec se nesnaţí spotřebovat část, o kterou se příjem zvýšil, protoţe stále má zaţité menší spotřebitelské návyky. Kdyţ je úroveň příjmů stabilizovaná občan se vrátí ke staré výší svých úspor a ke zvýšené spotřebě. 3. Hypotéza permanentního příjmu vyvinutá v padesátých letech Miltonem Friedmanem - člověk mění spotřebu a úspory pouze v reakci na takové změny důchodu, který povaţuje za permanentní. Permanentní důchod člověk dlouhodobě očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných pracovních příleţitostech. Je to tedy stálá míra spotřeby a úspor, kterou člověk můţe udrţovat po zbytek svého ţivota, kdyţ bere v úvahu současnou úroveň bohatství a příjmu, který získává nyní a v budoucnosti. 4. Teorie ţivotního cyklu, navrţená v padesátých letech ekonomy Ando a Modiglianim. Podle teorie ţivotního cyklu jedinec se snaţí maximalizovat celkový uţitek spotřeby během svého ţivota i v přítomnosti rozpočtových omezení. Podle této teorie diskontovaná hodnota všech budoucích peněţních toků spotřeby je součtem nahromaděného bohatství tohoto jedince a současnou hodnotou všech budoucích příjmů. Během produktivního věku člověk spoří vetší část svých příjmů, aby v momentě odchodu do důchodu měl rezervy a úspory, které tomuto jedinci dovolí udrţet si svojí ţivotní úroveň i při sníţení jeho příjmu. 1
HOLMAN, Robert. Základy ekonomie: pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. xv, 372 s. ISBN 978-80-7179-890-3.
5
5. Anglický ekonom Kaldor předpokládal, ţe úspory mají sociální povahu. Jeho teorie se zakládá na tom, ţe pracovníci, kteří dostávají příjem ze závislé činnosti spoří méně neţ bohatí, jejíchţ příjem se skládá převáţně z úroků a dividend.2 Úsporová funkce (individuální)3 – odečtení spotřeby od důchodu, neboli vertikálně odečteme spotřební funkce od osy kvadrantu. Funkce úspor odvozena ze spotřební. S = YD – C. Úspory jsou závisle na výší disponibilního důchodu a úrokové míře. Graf 1.: Úsporová funkce Čisté úspory Úsporová funkce + Disponibilní důchod Mezní sklon k úsporám (MPS) – je dodatečná částka peněz, kterou obyvatelstvo uspoří, dostanou-li dodatečnou peněţní jednotku. Mezní sklon k úsporám dostaneme jako zrcadlový obraz mezního sklonu ke spotřebě - jako podíl přírůstku úspor a přírůstku důchodu. Přírůstek úspor MPS = Přírůstek důchodu.
1.1.
Vznik úspor se vznikem bankovnictví
Bankovnictví vzniklo v Itálii ve druhé polovině třináctého století. Banky jsou jedním z nejstarších hospodářských vynálezu lidstva. Dnes tak zaujímají významné místo v ekonomice většiny zemí, případné nedostatky v jejich fungování jsou srovnatelné například se zemětřesením. A je to způsobeno především tím, ţe banky nyní zabezpečují většinu obchodu s penězi a tím zabezpečují platební styk obyvatelstva.
2
ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s. ISBN 978-80-2473669-3. 3 HOLMAN, Robert. Základy ekonomie: pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. xv, 372 s. ISBN 978-80-7179-890-3.
6
Přítomnost bank nabízí moţnost provádět většinu plateb bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu. Tímto obchodní banky poskytují spoustu peněţních kanálu pro národní hospodářství, pomocí kterých mohou být snadněji a rychleji přemísťovány peníze potřebné pro občany, vládu a podniky. Jmenovitě poskytování takových sluţeb, ale také sluţeb spojených se zajištěním bezpečného uloţení cenností po staletí přineslo bankám většinu příjmů. Za nejstarší obchodní banku na světě je povaţována italská Banca Monte dei Paschi di Siena, která byla zaloţena městskými úřady v roce 1472. Tato banka přijímala vklady a poskytovala úvěry stejně jako dnešní banky. Teprve na počátku devatenáctého století začínají působit v Českých zemích první banky. První banka, která byla zaloţena v Praze je Česká spořitelna, poté v roce 1847 začala v Praze také působit pobočka National Bank - rakouské banky. V dalších rocích bylo na území Čech zaloţeno mnoţství nových bankovních domů, část z nich ale brzo po otevření zkrachovala (devadesát devět bank), poté co v roce 1868 byly ovlivněny burzovním krachem ve Vídni. Díky těsnému spojení habsburské monarchie s centrem Čech se tato krize promítla také na praţský peněţní a kapitálový trh. Tuto krizi přeţily jen nejstabilnější bankovní ústavy. Z historie vzniku bankovnictví vyplývá, ţe banky hrály hlavní roli při zavádění papírových platebních prostředků. Bankéři vymysleli směnky a šeky, které jsou nejstarší formou bankovních peněz. K 31. 12. 2012 na území České republiky fungovalo celkem 43 bankovních ústavů. Pouze osm bank na českém trhu jsou s rozhodující českou účastí, dalších 15 jsou banky s rozhodující zahraniční účastí a zbylých 20 jsou pobočky zahraničních bank, které působí v České republice. Obrázek 1 - Struktura bank podle vlastnictví4
Banky s českou účastí Banky se zahraniční účastí Pobočky zahraničních bank
4
http://cnb.cz.html
7
Půjčování peněz za úplatu se objevilo těsně po vzniku peněz. Zhruba od dob středověku se půjčování peněz setkávalo s omezením ze strany různých náboţenství. Podle křesťanské církve byl úrok poplatek, který musí patřit Bohu, a proto se s ním nesmí obchodovat. Dalším důvodem byl názor, ţe tato činnost sama o sobě nevytváří ţádné hodnoty. Do dnešních dob se zachovalo rčení pro příliš vysoký úrok - „nekřesťanský“ a náboţenství Islám zakazuje půjčování peněz na úrok dodnes. Půjčování peněz s úrokem zaznamenalo větší rozmach aţ v období zámořských objevů a kolonizace, která byla spojena s rozsáhlou poptávkou po úvěrech. Kritika úroku postupně ustoupila myšlence, ţe půjčování peněz je spjato s riziky (např. kdyţ dluţník nesplatí svůj dluh), za která si poskytovatel můţe účtovat prémii. Uţ ve své podstatě banka musí plnit své ekonomické funkce, jednou, z nichţ je přijímání vkladů od veřejnosti - přičemţ se jedna o svěřené peněţní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli. Pouze banky mohou přijímat vklady od veřejnosti, protoţe tuto činnost nesmí podle zákona provádět nikdo, kdo nemá bankovní licenci (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak). v dnešní době univerzálních bank, které se zabývají všemi zákonem (Zákon č. 21/1992 Sb.)stanovenými činnostmi, existují také banky specializované, které z různých důvodů mohou se specializovat jen na některé typy obchodů nebo klientů, vznikají tak druhy bank, které mají velmi rozdílnou činnost například stavební spořitelny. Aby banky získaly více peněz na půjčování ostatním, musely tyto peníze někde získat, proto začaly přijímat vklady od obyvatelstva za úplatu, coţ vedlo postupně k rozvinutí forem současné podoby zhodnocování peněz.5
1.2.
Peníze
V ekonomické teorii můţeme zaznamenat různé přístupy k vymezení peněz a jejích definování. V nejobecnějším pojetí je za peníze povaţováno aktivum, které je všeobecně uznáváno a přijímáno ekonomickými subjekty jako prostředek směny za zboţí, sluţby nebo k úhradě jiných závazků. Toto aktivum musí vykazovat jisté vlastnosti, k rozhodujícím patří jeho homogennost a standardizovaná kvalita, schopnost uchování svých vlastnosti v čase, jednoduché přemisťovaní.
5
POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. ISBN 80-7179-4627.
8
Přístup k definování peněz se promítá do funkcionální definice peněz, protoţe je zaloţený na úloze peněz při směně na funkcích, které peníze plní. Podle této definice - teoretické definice peněz, jsou peníze aktivem, které plní funkce peněz. Dále jsou vymezovány tři základní funkce peněz. Peníze slouţí jako: prostředek směny, zúčtovací jednotka, prostředek uchování hodnoty. Jsou- li tedy peníze definovány jako aktivum, pak umoţňují přenášet hodnotu do budoucna a udrţovat kupní sílu v čase. Plní roli uchovatele hodnoty a vystupují jako jedna ze sloţek bohatství a blahobytu. Protoţe hospodářské subjekty například domácnosti zpravidla nepouţijí celý svůj peněţní důchod v okamţiku jeho příjmu, vyuţívají tak skutečnosti, ţe peníze mohou být pouţity k nákupům nebo platbám i v budoucnu. Část svého důchodu tak po určitou dobu drţí ve formě peněţních úspor pro zajištění své pozdější spotřeby. Kupní síla peněz je nepřímo úměrná růstu cenové hladiny, proto schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnoty je vázaná na existenci uspořádaných měnových poměrů v zemi a vývoj inflace. V období vysoké inflace peníze částečně přestávají plnit funkci uchovatele hodnoty. V případě hyperinflace tuto funkci mohou zcela ztratit. Drţba peněz - znamená vynaloţení určitých nákladů – ztrátu z nevyuţívání peněz, která se můţe vyčíslit nominální úrokovou mírou. Schopnost uchovat hodnotu do budoucna mají jiná aktiva například finanční - cenné papíry, nebo hmotná - nemovitosti, šperky. Peníze ve funkci uchovatele hodnoty mohou být dnes drţeny nejen ve formě hotovostních peněz, ale také jsou drţené jako vklady na spořicích nebo termínovaných účtech, jsou investovány do různých druhů cenných papírů a fondů. Peníze jsou zvláštní druh zboţí, který plní jiţ známé funkce při směně. Proto i na peníze platí zákony trhu, vztahy nabídky a poptávky.6 Majitel úspor se můţe rozhodnout, jakým způsobem naloţí se svými penězi, a volí mezi likviditou, rizikem a výnosností. Běţný vklad v bance má vysokou likviditu (peníze je moţné kdykoli vybrat a pouţít), velkou jistotu neboli nízké riziko a poměrně nízkou výnosnost. U termínovaných vkladů je výnosnost vyšší (aktuálně sazba na TÚ se pohybuje hodně nízko cca okolo 0,025 %, kvůli sníţené diskontní sazbě ČNB7) ovšem za cenu sníţení likvidity. Při nákupu cenných papírů, hlavně akcií volí investor malou likviditu (cenný papír se musí 6
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009. xvii, 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9. 7 Česká Národní banka, leden 2013, http://cnb.cz/cs/index.html
9
nejprve prodat, neţ se peníze dají pouţít k jinému účelu), vyšší riziko a obvykle vysokou výnosnost.
2. Hlavní motivy střadatelů Některé teorie definují, jako hlavní motiv střádání, změnu osobních příjmů člověka. Ale příjem není jediným faktorem, který ovlivňuje úspory. Dalšími faktory jsou struktura a úroveň úrokových sazeb, věková struktura obyvatelstva - demografické sloţení populace, poměr městského a venkovského obyvatelstva. V závislosti na povaze úspor z těchto faktorů, je lépe analyzovat motivy úspor. V současné době existuje několik hlavních motivů shromaţďování úspor: 1) zajištění stáří; 2) opatrnost - zajištěni rizik; 3) Za účelem zabezpečení jiné osoby; 4) Odloţená spotřeba. Zajištění stáří. Stáří je všeobecně povaţováno za hlavní motiv úspor. V mnohá případech ţivotní úroveň člověka v produktivním věku se odvíjí od jeho vize ţivota v důchodovém věku. Rozděleni úspor a spotřeby v čase bude záviset na různých faktorech, mezi nimiţ má také velký vliv úroková sazba, stupeň agresivity jedince ve vztahu k riziku, efektivita kapitálového trhu a mnoho dalších. Kromě toho rozhodnuti jedince v jaké formě, jak dlouho a v jaké výší bude spořit, ovlivní délku jeho pracovního ţivota a dobu odchodu do důchodu. Zajištění rizik. Úspory s cílem prevence rizik jsou spojené s individuálním pocitem nejistoty ve vztahu k současné ţivotní úrovní jednotlivce - nedostatku příjmu a smrti. Vzhledem k tomu, ţe nikdo přesně neví, kdy se určitá událost stane, člověk si vytváří určité rezervy. Z toho vyplývá, ţe úroveň úspor je ovlivněná nejen předpokládaným časovým vývojem příjmů, ale i jejich absolutní velikosti: čím je větší úroveň příjmů jednotlivce, tím větší jsou úspory, coţ vede ke zvýšené akumulaci bohatství v důchodovém období a v důsledku toho bude zvýšená hladina spotřeby ve stáří. Zabezpečení jiné osoby. Jednou ze zajímavých skutečnosti je, ţe někteří lidé nepřestávají spořit ani po odchodu do důchodu. Tento jev je vysvětlen tím, ţe lidé neshromaţďují bohatství pro sebe nýbrţ pro své "budoucí generace". V případě statistických výpočtů s cílem vypočítat mírů úspor včetně 10
těchto úspor nevede k jejích zvyšování (úspory jakou součást hrubého národního produktu), protoţe převod určitých aktiv z jedné generace na druhou nezmění celkové jejích mnoţství. Odloţená spotřeba. Specifickým motivem střádání peněz je naspoření velké částky peněz z důvodu budoucích velkých nákladů - například na koupi auta, nemovitosti atp. - jedná se o tzv. odloţenou spotřebu. Alternativou tohoto střádání na koupi něčeho v budoucnu je například spotřebitelský úvěr. Výběr způsobu financování velkých nákladů (úsporami nebo spotřebitelským úvěrem) je závislý na mnoha faktorech, mezi něţ patří aktuální situace na kapitálových a peněţních trzích a nejistota budoucích příjmů. Pokud vezmeme v úvahu faktory určující výši úspor, potom hlavním faktorem domácnosti je úroveň disponibilního důchodu. Na druhé straně existuje řada faktorů ovlivňujících úspory, které nesouvisí s disponibilním důchodem lidí. 1. Bohatství; 2. Cenová hladina; 3. Očekávání; 4. Zadluţenost; 5. Daně. Bohatství lze chápat jako souhrn majetků a finančních aktiv drţených obyvatelstvem. Pro dosaţení bohatství některé domácnosti spoří na úkor vlastní spotřeby. Zde platí, čím větší je úroveň bohatství tím je menší motivace ke střádání. Můţeme definovat rodinné bohatství - jedná se o souhrn hmotného a nehmotného majetku, kterým můţe jedinec disponovat bez omezení. "Hnacím motorem ekonomiky je lidská sobecká touha uspokojit své potřeby, ta nutí lidi vstupovat do směny a nabízet své zboţí či svou pracovní sílu, prodat je (směnit) a získané prostředky vyuţít k uspokojení vlastních potřeb. Čím úspěšnější směnu dokáţe jedinec uskutečnit, tím úspěšnější je jeho snaha hromadit bohatství."8 Bohatství je hodnoceno převáţně příznivě, ačkoli se vyskytuje i s negativními společenskými jevy. V České republice došlo k přerozdělení bohatství hlavně po roce 1989, v souvislosti s kuponovou privatizací a restitucemi.
8
SMRČKA, L. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Back, 2010. xxii, 558s. ISBN 978-80-7400-199-4.
11
Stanovení finančních cílů je jedním z nejdůleţitějších faktorů pro dosaţení finančního bohatství.9 Cenová hladina je jedním ze základních ukazatelů, které makroekonomie sleduje. Cenová hladina představuje všeobecnou úroveň cen v ekonomice. Například zdraţování, které se projevuje rostoucí cenou potravin, bydlení a dalšího zboţí je změnou cenové hladiny. Zvýšení nebo sníţení cen zboţí a sluţeb má v konečném důsledku vliv na velikost úspor. To znamená, ţe změna cenové hladiny mění reálnou hodnotu některých druhů cenností. Tento předpoklad lze rovněţ odůvodnit následujícím závěrem: skutečná hodnota finančních aktiv, která je vyjádřená v penězích je nepřímo úměrná změnám cenové hladiny Je zajímavé, ţe při analýze úspor v ekonomice se počítá s neměnnou cenovou hladinou - zkoumá se pouze reálný důchod po zdanění. Očekávání lidí týkající se budoucnosti na trzích zboţí a sluţeb, je rovněţ důleţitým faktorem, protoţe můţe mít dopad na náklady lidí a tím i na úspory. Očekávání růstu cen můţe vést vézt ke zpomalení střádání a úspor, protoţe lidé si chtějí udrţet svojí stálou ţivotní úroveň co nejdéle. Naopak očekávaný pokles cen nabádá člověka ke zvýšení svých úspor. Úroveň zadluţení domácností můţe mít také vliv na jejích úspory. Pokud úroveň zadluţenosti jednotlivých domácnosti je velká, potom tyto jedinci nebudou spořit velké částky anebo nebudou střádat vůbec. Naopak je-li dluh poměrně nízký, můţe výše úspor stoupat. Daňové změny také mohou vést ke změně chování střadatele, protoţe daně jsou placené částečně na vrub spotřeby a částečně na vrub úspor. Proto je moţné, ţe zvyšování daní vede k poklesu počtů různých typu úspor, jejích výše a k poklesu zájmů o nové druhy střádáni. V případě sniţování daní můţe nastat opačná situace.
2.1.
Investiční strategie
Investiční strategie je v podstatě soubor určitých pravidel, metod a procesů pro výběr investičních aktiv do portfolia investora. Velkou roli také hraje chování investora ve vztahu k riziku, poţadované výnosnosti a likviditě. Kaţdý investor dle profilu, ke kterému se přiřazuje, voli vlastní investiční strategii, která je pro něj nejvíce efektivní. Existuje několik základních typů investorů a velmi se liší jak svým postojem k osobním financím, tak i skladbou svých portfolií. Kaţdý investor se řídí těmito třemi zásadami, tzv. pravidly magického trojúhelníku investování:
9
RIEGEL, Karel. Ekonomická psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 247 s. ISBN 978-80-247-1185-0.
12
Mezi rizikem a výnosem platí vztah: s rostoucím výnosem roste riziko a s rostoucí rizikovostí investice roste výnos. Vztah likvidity a výnosnosti - čím likvidnější investice je, tím menší výnos nabízí. A vztah mezi rizikem a likviditou - kdyţ roste rizikovost investice, klesá její likvidita. A kaţdý investor preferuje vlastní kombinaci těchto důleţitých sloţek tzv. magického trojúhelníku. Konzervativní investor Konzervativní typ investora můţe obětovat zisky z důvodu ochrany svých vkladů. Jsou to obvykle nezkušení investoři, kteří snesou velmi malé riziko, ale zároveň přemýšlejí o tom, jak zachránit peníze před negativními dopady inflace. Odmítají fluktuaci hodnoty své investice a vyţadují stabilní výnos. Investiční výhled tohoto investora sahá od několika měsíců aţ po několik let. Preferuje likviditu své investice. Konzervativního investora zajímá především bezpečnost jeho úspor. Peníze jsou drţené v hotovosti, na účtech v bance a na zajištěných nebo dluhopisových fondech. Mezi základní vyuţívané produkty patřit spořicí účty, termínované vklady, stavební spoření. Konzervativní typ investora počítá s inflačními vlivy na jeho finance a snaţí se proti těmto jevům bojovat. Vyváţený investor Vyváţené investoři jsou ochotni přijmout přiměřená rizika výměnou za zisk. Typicky, tito investoři nemají zkušenosti s investováním a také nemají čas pravidelně hlídat své vklady. Je to takový typ investora, který chce ze svých osobních finančních prostředků získat zajímavý výnos, ale nechce příliš riskovat. V mnohá případech vyváţený investor můţe mít ve svém portfoliu i dynamické sloţky jakou jsou akcie (do 20 %), které zvyšují celkový výnosový potenciál. Investiční horizont můţe být jen několikaměsíční, ale také i několikaletý. Vyváţený investor sleduje inflaci, má snahu tento jev překonávat navíc se ziskem. Růstový investor Tito investoři chtějí maximalizovat zisky a jsou ochotni přijmout příslušné riziko. Investují v dlouhodobém časovém horizontu a jsou ochotni akceptovat pravděpodobnost ztráty kapitálu. Zpravidla svoje investice nebudou dlouhodobě potřebovat. Tento investor se nebojí investic do většiny akcii, jejích počet v portfoliu však vţdy vyrovnává méně rizikovými poloţkami. Stejně tak se nebojí inflace a chtějí na svých investicích vydělat co nejvíce. Podstupují vysoké riziko.
13
Portfolio růstového investora je rozloţeno rovnoměrně mezi všechny druhy aktiv. Základ tvoří konzervativní investiční poloţky, zároveň podíl rizikových investic se pohybuje kolem 40 %. Investiční výhled je u růstového investora obvykle delšího rozsahu. Dynamický investor Tito hrají na trzích svojí vlastní hru. Zajímají se především o akciové trhy a tráví většinu svého času hledáním příleţitostí k investicím. Sami si vytváří své investiční portfolio v souladu s vlastními názory a prognózami, ale nestává se často, aby tyto investoři byly lepší neţ například profesionální správci fondu, protoţe je pro ně velmi obtíţné dosáhnout tak vysoké úrovně diverzifikace rizika. V dynamickém portfoliu převaţují investice s vyšším potenciálem, jsou to dynamické fondy. Tato investice tvoří obvykle 60 % portfolia. Zbylá část je rozloţena mezi konzervativní investiční nástroje, které sniţují fluktuaci investice. Investice jsou dlouhodobé. Výjimkou není 5 let a déle. Poţaduje, aby alespoň jedna šestina jeho portfolia byla likvidní. Dynamičtí investoři snesou i dlouhodobý propad investičního portfolia a často ještě přikupují další akcie nebo podílové listy. Kaţdý člověk se svými financi nakládá jinak. Někdo chce jen hromadit peníze na svém bankovním účtu, jiný by chtěl z mála mít hodně. Někteří lidé se bojí riskovat, pro jiné riziko nehraje velkou roli. Odpověď na to, jak naloţit se svými osobními financemi je vţdy úlohou daného jedince. Zde hraje velkou roli nejen vztah k riziku, důvod, za jakými účely se peníze hromadí a hlavně na typu osobnosti daného člověka. 1011 Důraz při výběru aktiv lze také přikládat nákladům aktiv zvolených do portfolia investora. Dále je také důleţitý čas neboli investiční horizont celkové investice. Při rozhodování o rozloţení svých úspor a sestavování portfolia do různých druhů aktiv investor by měl brát v úvahu celkovou vlastní finanční situaci v kontextu s očekáváními a poţadavky na výnosnost, likviditu a rizikovost kaţdého nástroje v osobním portfoliu. Pokud investor takto činí, potom dokáţe vytvořit rovnováţný seznam aktiv s celkovými poţadovanými kritérii. Vztah likvidity, rizika a výnosnosti je nutno posuzovat souhrnně, protoţe mezi nimi existuje velmi pevný vztah a není moţné dosáhnout velkých výnosů bez podstoupení velkého rizika. Proto nejvhodnějším instrumentem pro posouzení těchto skutečností je investiční trojúhelník.
10
směrnice MiFID KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 292 s. ISBN 97880-247-3315-9. 11
14
Tento vztah likvidity, výnosů a rizika je vţdy velmi individuální. Graf 2.: Investiční trojúhelník Výnos
Riziko
Likvidita
2.1.1. Výnosy Hlavním motivem zhodnocování úspor pomocí investování do různorodých instrumentů jsou výnosy. Při výběru některých produktů jako jsou například akciové fondy, výnos není zaručen, proto se investor musí rozhodovat podle svých očekávání. Při sestavování celkového portfolia je nutno posuzovat aktiva na základě mnoha faktorů například podle fundamentálních analýz (více v kapitole 4.), ekonomických očekávání a ostatních zkušenosti. Pokud investujeme prostřednictvím banky například do produktů uvedených v kapitole 3, pak nás by měl hlavně zajímat kapitálový zisk nebo ztráta, které vznikají při obchodování na trhu zpravidla s cennými papíry a nesou také i daňové zatíţeni. Pro porovnávání výnosů z investic spolu s jinými aktivy v portfoliu je nutno přepočítat jejích výnos na dobu 1 roku. Tento výnos by poté měl být přepočítán, měly by se odečíst poplatky, daně a další náklady, aby se získal čistý výnos, který je reálným výnosem dané investice. Dále tento
výnos
(výpočty
v kapitole
4.)
můţeme
porovnávat
například
s výnosem
z termínovaného účtu za rok, nebo vyhledat další alternativní investici. Jíţ zmíněné zdanění cenných papírů kolektivního investování u fyzických osob není, pokud doba mezi nabytím a převodem těchto aktiv při jejích prodeji přesáhne půl roční lhůtu. 12
2.1.2. Riziko Ve vztahu k budoucnosti existuje vţdy stav nejistoty, proto je investování vţdy spojeno s určitou mírou rizika. Pro člověka existuje celá řada rizik. Mnohá rizika jsou nefinančního a neekonomického charakteru - nemoc, úmrtí, přírodní katastrofy, havárie, invalidita a mnoho dalších. Tyto rizika člověk nemůţe zcela ovlivnit, Více však můţe ovlivnit jejích následky. Zde se jedná o oblast
12
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 105 s. ISBN 978-80-2473486-6.
15
pojišťovnictví, kterou uţ v dnešní době perfektně ovládají i bankovní ústavy. Přehled bankovních produktů bude uvedený v třetí kapitole této práce. Další velmi důleţitou skupinou rizik jsou rizika ekonomická. Jsou to rizika, kterým je moţno předejít. Některá ekonomická rizika úzce souvisí s osobními financemi a tedy i s úsporami, jiná ale naopak jsou vzdálená. Ke klasickým ekonomickým rizikům patří: finanční riziko; inflační a deflační riziko; riziko nedodrţení závazků; rizika kurzových změn; systematické riziko; měnové riziko. 1) Finanční riziko - je riziko spojené s finančním zdravím hlavně u bank a podniků, s jejíchţ akciemi se obchoduje na burzách. Jedná se i o riziko ve vztahu k bance, která plní své funkce dle zákona o bankách č. 21/1992 Sb. Finanční rizika: Kreditní riziko - úvěrové riziko je jedno ze základních finančních rizik, protoţe poskytování úvěrů je běţné ve všech sférách ekonomiky. Operační riziko - pod tímto pojmem se rozumí moţnost vzniku ztráty v důsledku provozních chyb. Lze za operační riziko povaţovat riziko vyplývající z operací firmy nebo také sem spadají všechna rizika, která nelze přiřadit k riziku kreditnímu, likvidnímu nebo trţnímu. Operační riziko vzniká z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, osob, systémů, externích událostí… Riziko likvidity - jde o schopnost banky dostát v kaţdém okamţiku svým splatným závazkům, především schopnost kdykoliv vyplatit splatné vklady klientů. Trţní riziko- vychází ze změny cen a jejich dopadu na zisk neboli na hodnotu vlastního kapitálu. Výše trţního rizika závisí na struktuře výsledovky a aktiv i pasiv na výkyvy trţních cen. Trţní riziko dělíme na: měnové, úrokové, akciové a komoditní. 2) Inflační a deflační riziko - Inflace je růst cen neboli sniţování kupní síly peněz. Inflace zmenšuje mnoţství produktu, které si můţeme koupit za peněţní jednotku. Projevuje se to tedy i ve vztahu k našim úsporám, protoţe peníze ztrácejí svojí hodnotu. 16
Kdyţ se v zemi zvyšuje míra inflace, nemá smysl drţet úspory " doma pod polštářem" je moudré se poohlédnout po produktech, které i kdyby peníze nezhodnotily, neuberou na jejích reálné hodnotě. Podle Českého statistického úřadu průměrná míra inflace v roce 2012 byla 3,3 %.13 Kdo investoval či uspořil své peníze alespoň za 3,3 % úrok, neznehodnotil své peníze. Banky v České republice v roce 2012 nenabízely ţádný spořicí produkt s tak vysokým úrokem, protoţe Česká národní banka měla diskontní sazbu velmi nízko. Naproti tomu na Podílových fondech a akciových trzích tohoto úroku bylo moţné za rok dosáhnout. Proto bylo vhodné rozloţit své portfolio také mezi finanční trhy a takto předejít ztrátě. Inflaci měříme cenovými indexy, nejpouţívanějšími jsou deflátor HDP a index spotřebitelských cen CPI. Deflátor HDP vypočítáme takto: Hrubý domácí produkt běţného roku oceníme nejdříve v cenách běţného roku a potom v cenách minulého roku. Poté HDP v cenách běţného roku dělíme HDP v cenách minulého roku a dostaneme deflátor hrubého domácího produktu. Deflátor HDP vyjadřuje zvýšení cenové hladiny oproti minulému roku. Deflátor je nejcelistvější ukazatel inflace, protoţe obsahuje ceny všech statků, ze kterých je sloţen hrubý domácí produkt. Index Spotřebitelských cen: CPI je vhodný pro zjišťování vlivu inflace na spotřebitele. Zjišťujeme pouze růst spotřebitelských cen. Díky hodnotám těchto indexu, hlavně CPI, které můţeme nalézt na webových stránkách českého statistického úřadu, můţeme posoudit, zdali přicházíme o naše úspory a podniknout patřičné kroky pro výhodné rozloţení svých úspor. Na některých internetových stránkách je moţné nalézt kalkulačky, pomocí kterých lze vypočítat vliv inflace na úspory. Deflace je opakem inflace, můţeme ji definovat jako proces dlouhodobého poklesu hladiny cen. Je známo, ţe dopady deflace jsou horší neţ dopady inflace. Je to proto, ţe deflace je doprovázená také poklesem produktu ekonomiky, růstem nezaměstnanosti, sníţením zisků podnikatelských subjektů a bank a růstem reálných úrokových měr. Hlavními důvody deflace jsou: 13
Zdroj - http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace.html
17
Sníţeni cen akcii; Sniţování cen nemovitosti; Klesající poptávka - domácnosti více spoří, neţ utrácejí; Strmý pokles cen klíčových komodit; Nepruţnost nominální mzdy; Rychlé posíleni domácí měny a další. Je to důsledkem jevů, který je označován v literatuře jako "cenová bublina", kdy jsou ceny akcii, nemovitostí nebo jiných komodit jsou umělé vyhnané trhem. Tato bublina vţdy časem praskne, protoţe tyto ceny jsou nereálné a jsou dané pouze očekáváním investorů. Domácnosti reagují na deflaci tím, ţe více spoří a odkládají spotřebu, protoţe očekávají pokles cen v delším období. Další faktor, který ovlivňuje domácnosti je růst nezaměstnanosti a sniţování mezd v důsledku deflace. Zaměstnavatele v tomto období sniţují své náklady, a proto propouštějí své zaměstnance nebo sniţuje jejích platy. Tento jev má velký vliv i na bankovní ústavy, kterým podniky v důsledku působeni deflace nemohou splácet své závazky. Pokud se toho odehrává ve vyšší míře banky mohou bankrotovat. Banky se také střetávají s poklesem cen aktiv, kterými zajišťuji své pohledávky z poskytnutých úvěrů. V takovémto období se vyplatí investovat dlouhodobě, lze v tomto případě levně nakoupit akcie, ale je to velmi rizikové, protoţe málokterý podnik přeţije podobnou krizi, názorným příkladem je krize z roku 2008 kdy i velmi movité a stabilní společnosti krachovaly. Nabízí se například stabilnější moţnost nákupu například státních dluhopisu. Deflace a inflace nejsou ani dobré ani špatné jevy. Ve vztahu k osobním financím, je vhodné sledovat vývoj obou a obávat se přílišné inflace a přílišné deflace. Obojí je potenciálním rizikem pro investice. Inflace je v podstatě součásti všech rizik, které ohroţují osobní finance. Dle mého názoru je to jedinečný a velmi váţný jev, kterému je nutno udělit patřičnou pozornost.14
14
ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s. ISBN 978-80-2473669-3.
18
3) Riziko nedodrţení závazků - například při platební neschopnosti banky, kde banka nemůţe dodrţet své závazky vůči klientům, platební neschopnost státu, kdy země není schopná vyplácet dividenda ze svých dluhopisů. 4) Rizika kurzových změn - tento druh rizik hrozí v zahraničním obchodě či při investicích v cizích měnách. Pokud cizí měna ztrácí na hodnotě i při velkém výnosu investor přichází o své peníze. 5) Systematické riziko - jde o riziko vycházející z celkového ekonomického vývoje a toto riziko postihuje všechny ekonomické subjekty. Toto riziko je nepředvídatelné bez patřičných znalostí. Poté můţe dojít k velkým ztrátám, které postihnou investory i ostatní občany. 6) Měnové riziko - je velmi podobné kurzovému riziku, ale zde největší hrozbu představují umělé zásahy vlády do ekonomiky. Jedná se o umělé zvyšování a sniţováni kurzu národní měny, coţ můţe vest jak ke zhodnocení, tak i ke znehodnocení úspor. Proto je nutno sledovat ekonomickou situaci dané země a politiku centrální banky. Politická rizika. Politická rizika jsou významným faktorem pro současný ţivot jedince, hlavně pro jeho finance, investice a úspory. Jsou velmi různorodá, ale prakticky se jedná o zásahy politiků do fungování ekonomiky státu cenovou regulací, daňové zákony, korigování inflace, zásahy do sociální sféry jako například penzijní reformy. Kriminální riziko. Další z mnoha důvodů proč nedrţet své úspory doma, protoţe existuje riziko jejích krádeţe. Naproti tomu účty v bankách jsou ze zákona pojištěné , proto je zde také vetší jistota uchování peněz. Zde mohu zmínit nepojištěné finanční trhy nebo nepojištěná finanční druţstva, která také přijímají vklady od svých členů a nabízejí vysoké roční výnosy. 15 V devadesátých letech dvacátého století v zemích bývalého sovětského svazu fungovala jistá finanční skupina pod názvem "MMM" jaká-si forma finanční pyramidy, která lidem nabízela nesmyslně vysoké zisky z vkladů. Jednoho dne kdy výnosy z vkladů přesahovaly více neţ 50 % a do této společnosti investovalo velké mnoţství obyvatel, společnost MMM vyhlásila bankrot a více jak 60 % ruských občanů přišlo o své úspory. Toto riziko lze v dnešní době účinně ošetřit. 15
SMRČKA, L. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Back, 2010. xxii, 558s. ISBN 978-80-7400-199-4.
19
2.1.3. Likvidita Třetím a neméně důleţitým faktorem investiční strategie je likvidita. Likvidita ovlivňuje poptávku po investičních aktivech. Jedná se o rychlost, s jakou můţeme přeměnit finanční aktivum v hotové peníze. Nejvíce na míru likvidity prakticky všech aktiv působí změny agregátní poptávky. Obvykle platí vztah: čím je vyšší stupeň likvidity daného aktiva, tím niţší je jeho trţní cena a následně lze většinou očekávat i niţší výnos. Vztah rizika likvidity a výnosů. Osobní finance je nutno rozloţit jak z hlediska rizika, tak i z hlediska likvidity portfolia, aby byly správně kombinovány rizikovější metody s vysokým odpovídajícím výnosem a zároveň bezpečné, ale s výnosem nízkým, také investice ihned dostupné s investicemi málo likvidními - dlouhodobými. Rizika mohou být částečně eliminována diverzifikací, která spočívá v investování určité částky do různých typů investic a do různých zdrojů. Diverzifikace minimalizuje vliv ztráty v jednotlivých případech a současně umoţňuje širokou alokaci finančních prostředků do různých investic. Správné rozmístění finančních prostředků do investičních produktů (počet nakoupených akcií, dluhopisů nebo hotovosti, tj. peněz na bankovních účtech) je důleţité pro úspěch při investování. Je to důleţité i v případě, kdy zvolíme kolektivní investování. Je tomu tak proto, ţe ceny různých druhů aktiv mají ve většině rozdílný vývoj. Pokud jde cena jednoho investičního produktu nahoru, jde cena jiného dolů. V případě kdy subjekt investuje do různých druhů aktiv, je pravděpodobnost ztráty menší, neţ kdyţ investuje jen do jedné formy aktiva. Můţeme také diverzifikovat i v rámci jednoho druhu aktiva. Například akciové podílové fondy investující do akcií mohou mít různé zaměření. Některé fondy investují jen do domácích akcií, jiné jen do akcií společností z rozvojových nebo naopak rozvinutých zemí, další investují do akcií velkých mezinárodních či menších regionálních společností apod. Existuje řada jiných také velmi důleţitých faktorů, které mohou ovlivnit výnosy investora. Investor by si měl vyprat produkt, který odpovídá jeho poţadavkům tedy individuální investici, zvolit správný okamţik nákupu a následně i prodeje. Ale nejvíce důleţitá je diverzifikace v závislosti na cíli investice, době, po kterou chceme investovat a na osobním vztahu k riziku. Diverzifikace rizika Existují různé moţnosti diverzifikace portfolia investora, které se také nazývají stupně diverzifikace. 20
První stupeň diverzifikace je rozloţení aktiv podle regionů. Toto rozloţení se můţe provést podle hrubého domácího produktu jednotlivých národních hospodářství, které je vţdy závislé na osobní investiční strategii klienta. Druhým stupněm diverzifikace je rozloţení aktiv v portfoliu podle měn. Protoţe v souvislosti s diverzifikací podle regionů vzniká riziko kurzové a měnové. Tato skutečnost nemusí být vţdy jen špatná, protoţe na kolísání měnových sazeb se dá také i vydělat. Diverzifikace podle trhů je třetím stupněm rozloţení rizikovosti portfolia. Například rozloţení mezi různé typy dluhopisů, podnikové, státní dluhopisy rozvinutých zemi a státní rozvíjejících se zemi. Čtvrtý stupeň rozloţení podle výnosových cílů se spíše zaměřuje na rozloţení rizik podle typu investora a tím podle druhů produktů, které si do portfolia zvolí. Pokud se jedna spíše o konzervativního investora, zaměří se pak spíše na volbu většího procenta spořicích a jiných alternativních produktů do portfolia, čímţ si zároveň vybere niţší výnosnost oproti jiným typům investorů.
2.2.
Chování střadatele v ČR
Čeští střadatele (běţné domácnosti) jsou velmi nedůvěřivé vzhledem k historickým zkušenostem s investičními fondy v devadesátých letech v období kuponové privatizace. Bohuţel krize z konce roku 2007 aţ 2009, která postihla i české finanční a komoditní trhy, také připravila velké mnoţství lidi o jejích úspory. Po těchto zkušenostech lze předpokládat, ţe mnoţství menších a středních investorů v České republice kleslo, zatím co mnoţství střadatelů (konzervativních investorů) přibylo. České obyvatelstvo je také zvyklé na opakované politické změny, které ve své většině nejsou pro střadatele moc příznivé příkladem je zvýšení daně z přidané hodnoty. Lze zde předpokládat, ţe politická situace v zemi se bude měnit i v dalších desetiletích, proto i z tohoto hlediska a vize dlouhodobě nejisté situace. Lidé mohou začít méně riskovat a více se spoléhat na garantované produkty s menší mírou výnosnosti. U běţných bankovních klientů v České republice jsou finanční rezervy malé, ale závazky jsou naopak velké a proto je jejích schopnost plánovat a uskutečňovat jakékoli investiční záměry velmi omezená. V tomto případě jsou odkázané stejně jen na úloţky, které mohou mít kdykoli po ruce v případě potřeby. Zároveň většina běţných občanů nemá patřičné vzdělání o moţnostech investování. 21
Občané české republiky jsou ve finančních otázkách velmi pozadu oproti starším zemím Evropské unie.16 Statistiky České národní banky17 ukazují na vývoj míry úspor. Ta v poslední době roste Graf 3. Graf 3. Revize míry úspor (v % hrubého disponibilního důchodu, zdroj: ČSÚ18)
Podle ČNB je tento vývoj dán pesimistickými očekáváními spotřebitelů vyplívajících ze značných nejistot na trhu práce a očekávání dalších restriktivních fiskálních opatření. Při pohledu na míru úspor v mezinárodním srovnání - Graf 4. Jsou zřejmé odlišné reakce domácností na nastalé změny v národních ekonomikách. V porovnání s ostatními se míra úspor v České republice zda se v celém období jako relativně stabilní, stejně jako v Německu, kde je však o více jak 7 % vyšší. Pro analýzu chování občanů ve vztahu k míře úspor je moţné pouţít také rodinné účty domácností. Hromadné statistiky čtvrtletních rodinných účtů, vydané ČSÚ od začátku roku 2007 - Graf 5., umoţňují porovnání vývoje míry úspor, vypočtené za pomoci rozdílu čistých peněţních příjmů a výdajů vůči čistým peněţitým příjmům, se statistikou dostupnou z nefinančních sektorových účtů (Graf 3).
16
SMRČKA, L. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Back, 2010. xxii, 558s. ISBN 978-80-7400-199-4. 17 http://cnb.cz/cs/index.html 18 Hodnoty Podle Českého statistického úřadu http://csu.cz.html
22
Graf 4. míra úspor v mezinárodním srovnání - chování spotřebitelů různých zemí od roku 2007 (v % hrubého disponibilního důchodu, zdroj ČSÚ)
Z analyzování ročních rodinných účtů dostupných aţ na úroveň jednotlivých domácností (Graf 5.) je vidět, ţe za růstem míry úspor v porovnání s rokem 2007 stojí hlavně výrazný pokles nákupu nemovitostí v ostatních rocích. Kromě poklesu výdajů na nákup nemovitostí však na růst míry úspor působí také sniţující se objem dlouhodobé spotřeby. Stejným směrem, avšak v podstatně menší míře, se od roku 2010 postupně promítají i sniţující se nákupy motorových vozidel. Podle analýz provedených ČNB je moţné, ţe za pozorovaným růstem míry úspor v první polovině roku 2012 stála i nadále výrazně klesající dlouhodobá spotřeba domácností. Graf 5. Příspěvky do změny míry úspor vůči roku 2007 (příspěvky v procentních bodech, míra úspor v %, zdroj: Rodinné účty ČSÚ):
23
Při pohledu na Graf 6. a na míru úspor podle jednotlivých příjmových kvartilů je viditelný mírně klesající trend míry úspor u domácností v prvním příjmovém kvartilu. Na druhé straně domácnosti s vyššími příjmy vykazují v dlouhodobém výhledu postupný nárůst míry úspor. Poloha křivky míry úspor, která zahrnuje všechny sledované domácnosti, určuje převaţující podíl vysoko příjmových domácností na vývoji celkové míry úspor. Horní kvartil přispívá k tvorbě úspor více neţ polovinou a spolu se třetím kvartilem jejích podíl se stává dominantním. Graf 6. Míra úspor dle příjmových kvartilů (v % čistého příjmu, zdroj: Rodinné účty,ČSÚ)
Pro účely analyzování míry úspor vypočtené z Rodinných účtů ČSÚ bylo pořízení nemovitosti do peněţitých výdajů zahrnuto v plné výši, na rozdíl od Národních účtů, které nákup nemovitosti povaţují za investici a mezi spotřební výdaje zahrnují pouze imputované nájemné. Zdroj: ČNB19 V roce 2011 domácnosti při omezených příjmech našly prostředky pro zvyšování svých úspor; objem jejich vkladů podle údajů ČNB v roce 2011 se zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 69,7 mld. Kč 43 na 1 711,3 mld. Kč (přírůstek byl skoro o čtvrtinu menší neţ v roce 2010), vykázaná míra úspor (podle statistiky národních účtů) se sníţila na 9,16 % (o 1,4 p. b. méně neţ v předchozím roce). Kladně lze ohodnotit skutečnost, ţe přírůstek vkladů u bank byl vyšší neţ nárůst úvěrů (o 15,6 mld. Kč) a relace celkového objemu úvěrů k celkovému objemu vkladů se v meziročním srovnání zvýšila jen o 0,6 p. b. na 64,2 %. Sestava přírůstku úsporných vkladů se v roce 2011 nezměnila: při jednoznačné orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně dávaly domácnosti v souvislosti s trvale nízkou hladinou 19
Česká národní banka, http://cnb.cz/cs/index.html
24
úrokových sazeb přednost jejich netermínované formě (podíl na celkovém navýšení korunových vkladů 83 %); z termínovaných vkladů rostly relativně nejvíce střednědobé úloţky. Po přechodném vzedmutí zájmu o tvorbu vkladů v cizích měnách v krizových letech 2008 a 2009 došlo v dalších letech k jejich značnému propadu (v roce 2010 o 5,3 mld. Kč a v roce 2011 o 2,0 mld. Kč). Domácnosti nadále spořily i přesto, ţe úročení vkladů klesalo a pohybovalo se v úhrnu pod úrovní cenové inflace a daní z jejich výnosů. Průměrný úrok na vkladech domácností se pohyboval kolem 1,2 % (o rok dříve byl o 0,1 p. b. vyšší). K odklonu od převaţujících termínovaných vkladů v cizí měně významně přispěly - vedle zhoršujícího se kursu koruny vůči USD a EUR - další pokles průměrných úrokových sazeb u USD na pouhých 0,2 % (téměř stejně jako o rok dříve) a jen o málo vyšší úroková sazba u evropské měny (0,4 %, tj. o 0,2 p. b. více neţ v roce 2010). V rámci ostatních významnějších vkladových produktů byl vývoj následující: z produktů se státní podporou byl největší přírůstek vykázán u penzijního připojištění, nárůst u ostatních produktů byl niţší neţ v roce 2010 – zde je následující stav (data ČNB a ČSÚ v mld. Kč): Stav k 31. 12. Meziroční změna
2009
2010
2011
2010
2011
Stavební spoření
415,2 427,1 431,3 +11,9 +4,2
Ţivotní pojištění
226,0 248,3 262,0 +22,3 +13,7
Penzijní připojištění
200,4 215,8 232,1 +15,4 +16,344
Počet aktivních účastníků penzijního připojištění dosáhl podle dostupných údajů 4,57 mil. osob, coţ představuje meziroční vzestup o 0,8 % (tempo růstu se postupně sniţuje). Částka vloţená pojištěnci do penzijních fondů vzrostla k 31. 12. 2011 celkem o 15,3 mld. Kč a tyto fondy disponovaly finančními prostředky v úhrnném objemu 232,1 mld. Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka činil 442 Kč, stát přispíval v průměru 105 Kč. Zhruba jedné čtvrtině plátců přispívali zaměstnavatelé. Stavební spořitelny loni zaznamenaly meziroční pokles počtu nově uzavřených smluv a jejich celkový počet činil 4,6 mil.; Pokračoval přitom trend poklesu jejich celkového počtu v průběhu spoření. Státní podpora stavebního spoření byla vyplacena v celkové výši 10,7 mld. Kč, tj. o 1,0 mld. Kč méně neţ před rokem (přetrvávající odraz sníţení její maximální částky u nových smluv). Poměr objemu úvěrů k naspořené částce dosáhl 67,6 % a proti roku 2010 klesl o 0,6 p. b., od roku 2005 vzrostl na dvojnásobek – podle finančních ústavů ale takový vývoj prozatím nevytváří větší rizika. Ve větší míře neţ v roce 2010 klesla depozita domácností v tuzemských i zahraničních otevřených podílových fondech: celkový objem prostředků svěřených těmto fondům představoval ke konci roku 2011 částku 224,1 mld. Kč, coţ bylo o 23,4 mld. Kč (- 9,5 %) 25
méně neţ k 31. 12. 2010 (kdy roční přírůstek činil 13,0 mld. Kč); na vykázaném meziročním propadu objemu takto deponovaných prostředků se zhruba z 60 % podílely domácí fondy (zejména
fondy
peněţního
trhu).
Nejvýznamnějšími
zprostředkovateli
tuzemských
podílových fondů v ČR byly skupiny Generali PPF, Česká spořitelna a ČSOB. Dostupná dílčí data o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala platnost výše uvedených poznatků; v bilanční poloţce (nejedná se pouze o „čisté“ vklady, ale i o průběţné vklady a výběry na vkladových účtech obyvatel) převyšovaly vklady domácností zpravodajského souboru jejich vybrané úspory o 851 Kč na osobu za měsíc – vzhledem k vymezení typů domácností zařazených do zpracování výsledků šetření „spořily“ nejvíce domácnosti zaměstnanců bez dětí, jejichţ vklady byly o 1 982 Kč na osobu za měsíc vyšší neţ vybrané úspory. Z dostupných dat vyplynulo, ţe ke konci roku 2011 představoval objem depozit ve všech formách úspor úhrnně cca 2,5 bil. Kč, tj. v průměru 45 cca 608 tis. Kč na jednu domácnost (cca 242 tis. Kč na 1 jejího člena). Odhad struktury úhrnných úspor domácností ke konci roku 2011: Obrázek 2 - Struktura úspor domácností v roce 2011
Zdroj: ČNB, ČSÚ2021 20 21
http://cnb.cz.html http://czso.cz.html
26
2.3.
Spořit nebo Investovat?
Ve své podstatě jde o velmi příbuzné termíny, které jsou však rozdílné v několika důleţitých bodech. Spořit či investovat dnes uţ můţe prakticky kaţdý občan bez rozdílu. Většinou jiţ skoro nikde neexistuje ţádný minimální vklad, ţádné minimální platby, ţádné zvláštní podmínky. V dnešní době kaţdý člověk má velikou škálu moţnosti zhodnocování svých úspor. a) Například spoření má nejrůznější formy. Někdo ukládá peníze doma, někdo spoří na vkladní kníţce, někdo posílá své peníze na spořicí účet a někdo třeba dokonce vyuţívá termínovaných vkladů. Všechny tyto způsoby uloţení peněz představují určitou formu spoření. Spoření se tedy dá definovat jako pravidelné (či nepravidelné) ukládání peněz do takových finančních nástrojů, které jsou více likvidní a nenesou velké riziko. Proto však tyto nástroje mají malý výnos, který je standardně garantovaný a v podstatě předem známý a neměnný (v krátkém horizontu určitě a v dlouhodobém horizontu reaguje na změny celé ekonomiky). Jde v podstatě o zajištění. Lidé se nemusí znepokojovat, kdyţ se „hroutí“ trhy a ani nebudou "jásat“ při akceleraci nějakého titulu. Mají dané předem všechny potřebné informace - mají jistotu. b) Naproti tomu existuje investování, coţ představuje nákupy akcií, dluhopisů, nejrůznějších podílových listů a dalších cenných papírů. Hlavním společným rysem nákupu těchto nástrojů je skutečnost, ţe se jedná v kaţdém případě o rizikový obchod, kde není předem známý výsledek (ano, existují i zajištěné instrumenty, ale i tyto instrumenty následný výnos počítají podle dnes neznámých výsledků v budoucnu). U investic tak téměř nikdy nemůţete získat jistotu návratnosti původní investice navýšenou o nějaký pevný úrok, jak je tomu u garantovaného spoření. Obecně obchody na trzích vnáší pouze za dlouhou dobu a při dobré diverzifikaci rizik. Proč má člověk investovat, kdyţ nemá jistotu? A tohle je právě ten důvod pro investici. Nikdo nemá jistotu, ţe své prostředky získá zpět, ale taký nemá jistotu, ţe se investované prostředky nevrátí. V podstatě je moţnost získat daleko vyšší výnos, neţ který poskytuje standardní pevný úrok u garantovaných finančních nástrojů například u spořicího účtu. Tato moţnost, ale přímo úměrně odpovídá riziku, ţe nezískáme ani to co jsme původně vloţily - čím větší riziko, tím je vetší zisk z investice.
27
Investice ve svém jádru vţdy přinesou určitou formu nejistoty a rizika a záleţí pouze na investorovi jakou formu a velikost rizika dokáţe unést. Spořit nebo investovat? Co je lepší si vybrat? Dle mého názoru nejlepší je zároveň spořit a investovat a tím rozloţit riziko. Člověk by neměl se spoléhat pouze na jediný finanční produkt. Je lepší mít v záloze i jiné finanční produkty, které nepřinesou mimořádný výnos, ale přesto, kdyţ nastane těţší finanční situace například jako krize v roce 2008, peníze v nich budou stále uloţené. Je potřeba peníze rozloţit do více instrumentů s rozdílnou mírou rizika, výnosu a likvidity. Je to nejlepší způsob jak udrţet své portfolio relativně stabilní i po dlouhou dobu.22
22
JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 167 s. ISBN 978-80-247-3670-9.
28
3. Přehled bankovních produktů 2012 V této kapitole uvádím nejběţnější bankovní produkty, které jsou vhodné pro zhodnocování osobních úspor klientů. Tyto produkty také jsou vhodné k zařazení do kaţdého z výše uvedených typů portfolií investorů, které chtějí zhodnotit své finance prostřednictvím bankovních ústavů. Pokouším se zde uvádět aktuální údaje z přelomu let 2012 a 2013. Také zde uvádím
alternativní moţnosti jako například vkladní kníţky, pomoci kterých
můţeme své peníze zhodnotit, také ţivotní pojištění kapitálové a investiční, jimiţ můţe klient zabezpečit své blízké a zároveň část prostředků zhodnotit a moţnosti penzijního pojištění také pro zajištění se zajímavým finálním zhodnocením finančních prostředků.
3.1.
Spořicí účet
Otázka budoucí potřeby volných finančních prostředků je velmi významná, proto velké mnoţství klientů si volí spořicí účet. Spořicí účet se stal v posledních letech nejvýznamnějším spořicím produktem. Tyto účty nabízejí všechny bankovní ústavy na českém trhu. Oproti běţným účtům mají spořicí účty zřetelnou výhodu v podobě vyšší úrokové sazby. Dobrý spořicí účet dokáţe peníze aspoň částečně ochránit před vlivem inflace. Někde se peníze na spořicích účtech úročí jedinou sazbou, jinde pouţívají pásmové úročení, to znamená, ţe pro různé částky na účtu se stanoví různé úrokové sazby. Úroky se připisují měsíčně nebo čtvrtletně, existují ale i účty s denním úročením. Jako u běţných účtů i vklady na spořicích účtech jsou pojištěné do výše 100 tisíc eur podle zákona. Výše úrokové sazby je zásadním, ale ne jediným hlediskem při hledání toho pravého účtu. Kromě výše úroků klient by měl věnovat pozornost výši případných poplatků, které se k hospodaření s účtem vztahují. Zváţit, zda účet bude slouţit jen jako shromaţdiště aktuálně přebytečných finančních prostředků, nebo jestli budete mít zájem častěji vyuţívat například internetové bankovnictví či platební kartu. Klient by měl také posoudit, jestli bude chtít těsné propojení spořicího účtu s účtem běţným – velmi často se například pouţívá takové automatické nastavení, které přeposílá všechny peníze nad určitou částku z běţného účtu na spořicí a pokud na běţném účtu klesnou prostředky pod určitou mez, dorovnají se naopak z účtu spořicího.
29
Spořicí účty se také odlišují od termínovaných vkladů absencí výpovědních lhůt, jinými slovy moţností peníze kdykoliv vybrat. Termínované vklady sice nabízí vyšší zhodnocení, ovšem právě za cenu nemoţnosti penězi disponovat po předem stanovenou dobu. Spořicí účet je většinou vedený zároveň s běţným účtem a lze na něj převádět přebytky hotovosti, popřípadě si je vyţádat zpět (za určitých podmínek stanovených konkrétním bankovním ústavem). Tyto účty mají v různých bankách různé podmínky vedení a výběrů z nich, ale přesto jde o likvidní peníze a úročení je výhodnější neţ na běţném účtu. Proč by si tedy klient měl zaloţit spořicí účet? Aby své úspory aspoň částečně uchránil před inflaci. Pozitiva spořicích účtu: Zdarma zaloţení a vedení, v případě, ţe to tak není, přejděte k jinému bankovnímu ústavu. Roční výpis zdarma. Internetové bankovnictví by mělo být rovněţ ve většině případů zdarma. Peníze se úročí více neţ na běţném účtu. K některým spořicím účtům je nabízena i platební karta. Vklady jsou ze zákona pojištěné. U spořících účtu si musíme dát pozor na to, abychom za účet zbytečně neplatily v tomto případě by slovo "spořicí" nemělo ţádný význam, a zda není úročení podmíněno minimální částkou nebo naopak částkou maximální (existují spořicí účty, kde v případě přesaţení daného limitu úrok razantně klesne). U většiny spořicích účtu úrok není pevně stanoven, vyhlašuje se podle aktuálních sazeb centrální banky a podle okolností na finančních trzích. Výnosy na spořících účtech (stejně tak i na běţných) daní se 15 %.23
3.2.
Stavební spoření
Stavební spoření je velmi specifický produkt, který nedávno prošel značnými změnami ve smyslu aktualizace zákona o stavebním spoření č 353/2011 Sb. Stavební spoření je vhodným produktem pro zhodnocení úspor. Je vhodné hlavně pro klienty, kteří chtějí následně vyuţívat úvěrové produkty stavebních spořitelen, a jde o komplexní finanční produkt poskytovaný výhradně stavebními spořitelnami. V rámci stavebního spoření 23
KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6.
30
můţete spořit, poţádat o úvěr ze stavebního spoření nebo o překlenovací úvěr a hlavně také vyuţívat státem poskytované podpory stavebního spoření. Stavební spoření je výhodnou formou uloţení úspor hlavně kvůli státní podpoře a moţnosti dosáhnout na bonusy, které nabízejí spořitelny v rámci konkurenčního boje. V současné době úroková sazba stavebního spoření je přibliţně totoţná jako na ostatních spořicích produktech, ale je zde jíţ zmiňovaná 15% státní podpora a úrokové výnosy jsou osvobozeny od daně a úroky zaplacené při splácení úvěrů ze stavebního spoření jsou odečitatelné z daní z příjmů. Úspory jsou pojištěny a po 6 letech uspořené peníze můţe klient vyuţít k libovolnému účelu. Vývoj investicí do státní podpory v čase: Obrázek 3 - výdaje na státní podporu v průběhu let
Průběh spoření Má-li potenciální klient zájem o stavební spoření, musí se spořitelnou nejprve uzavřít smlouvu o stavebním spoření. Smlouva se sepisuje na určitou tzv. cílovou částku a obsahuje předem sjednané podmínky spoření. Uzavřením smlouvy o spoření klient získává důleţitou jistotu v podobě smluvně garantované úrokové sazby. Tento úrok a také úrok z úvěru jsou trvalé a neměnné. Poté, co klient zaplatí poplatek za uzavření smlouvy, vstupuje do fáze spoření. Doba spoření není omezená, ale pokud klient nechce přijít o státní podporu, musí spořit alespoň 6 let. Po šesti letech můţete buď smlouvu vypovědět a uspořené peníze pouţít na jakýkoliv účel (mimo jiné také na uzavření nové smlouvy o stavebním spoření), nebo můţete na stejnou smlouvu a za stejných podmínek spořit i nadále, do té doby neţ dosáhne cílové částky. V tomto období na svůj účet u spořitelny pravidelně nebo nepravidelně klient ukládá smluvené částky. Tyto částky jsou průběţně úročeny úrokovou sazbou z vkladů a jednou ročně je připisována státní podpora v závislosti na naspořené částce.
31
Se stavebním spořením však nemusí klient jen spořit, ale můţe také poţádat o úvěr. Musí přitom ze zákona spořit alespoň dva roky. Pro přidělení úvěru pak musí splnit i mnoho dalších podmínek, které si kaţdá spořitelna stanovuje individuálně. Jde hlavně o naspoření určitého procenta cílové částky, dosaţení hodnoty hodnotícího čísla, stanoveného ústavem a předloţení zpráv o dostatečné bonitě klienta, popřípadě zajištění úvěru. Úvěr můţe být (na rozdíl od částky získané pouze spořením) pouţit pouze na potřeby spojené s bydlením a toto pouţití musí být řádně prokázáno. Nesplní-li klient některou z podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření, můţe poţádat o překlenovací úvěr. Ten můţe být vyřízen prakticky hned po zaloţení smlouvy a slouţí k překlenutí doby do nároku klasický úvěr. V tomto případě klient splácí úroky zároveň se spořením na svůj účet u stavební spořitelny aţ do doby, kdy je klientovi přidělen řádný úvěr ze stavebního spoření, kterým se splatí překlenovací úvěr. Stavební spoření je ukončeno výpovědí smlouvy nebo splacením úvěru. Oblíbenost stavebního spoření je dána především pevně danými parametry spoření a pořád výhodnou státní podporou pro konzervativní klienty. Po šesti letech můţe klient vyuţít naspořené peníze na cokoli. Přehled stavebních spořitelen povolených Českou národní bankou Českomoravská stavební spořitelna - www.cmss.cz Modrá pyramida stavební spořitelna - www.mpss.cz Raiffeisen stavební spořitelna - www.rsts.cz Stavební spořitelna ČS - www.burinka.cz Wüstenrot stavební spořitelna - bwww.wuestenrot.cz24
3.3.
Dětský spořicí účet
Dětské účty jsou charakteristické tím, ţe jsou určené pro děti do maximálně 15 let věku, nabízejí vyšší úročení neţ klasické běţné účty, tento úrok je ale omezen maximální částkou. Zpravidla od 8 let věku je k dispozici platební karta, jejíţ mnohdy jedinou funkcí je výběr z bankomatů. Dětské účty rovněţ zpravidla disponují tzv. pasivním internetovým bankovnictvím, které slouţí pouze k nahlíţení na účet, nelze provádět transakce) ČSOB má v nabídce Dětské konto Slůně s úrokem 2,5 % p. a. při zůstatku do 24 999 Kč a je určeno pro děti od narození do 15 let. Platební kartu dostane dítě nejdříve v 8 letech. Měsíčně jsou zdarma čtyři výběry z bankomatů ČSOB. 24
http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_stavebni_sporitelny.html
32
Česká spořitelna - Osobní účet ČS Junior s úrokovou sazbou 1,5 % p. a. a je určen pro děti od 8 let do 15. Minimální zůstatek je 1 000 Kč. Výběry z bankomatů České spořitelny jsou zdarma. Dětský účet Komerční banky - Dětské konto Beruška. Můţete ho zaloţit dětem od narození do 15 let. Úrok je při zůstatku od 5 001 – 30 000 Kč ve výši 2,5 % p. a.. Všechny výběry z bankomatů Komerční banky jsou zdarma. Dětské konto UniCredit Bank nabízí úrok 2 % p. a. při zůstatku do 30 000 Kč. Všechny výběry z bankomatů UniCredit v ČR i zahraničí zdarma. Ve věku do 15 let. Z těchto čtyř účtu z mého pohledu je nejvýhodnějším produktem Dětský účet od Komerční banky.25
3.4.
Termínované účty
Terminované účty neboli vklady, také slouţí k ochraně úspor před inflaci. Bohuţel při dnešních úrokových sazbách nebudou ochráněny zcela. Úrok by měl být větší neţ na spořicím účtu, neboť tyto účty jsou zaloţené na tom, ţe klient delší dobu nebude disponovat se svými penězi. Peníze na těchto účtech mají závaznou smluvní lhůtu. Hlavním bodem těchto termínovaných vkladů je zváţení doby uloţení peněz. Delší doba uloţení je často odměněná vyšším úrokem. Zde je ale také třeba zkoumat úrokové sazby hlouběji z důvodu jejích kolísání a změn. Například v období kdy je předpokládaný růst úrokových sazeb je vhodnější ukládat si peníze na kratší dobu, aby v budoucnu klient nepřišel o lepší výnos z vkladu, protoţe úroková sazba je většinou pevná po celou dobu jeho trváni (v některých případech se dá zvolit pohyblivá úroková sazba, kterou mění banka podle aktuální situace na trhu). Opakem je očekáváni poklesu úrokových sazeb, kde dlouhodobější vklady před dobou poklesu se jednoznačně vyplatí. Termínované vklady jsou určeny především pro nejkonzervativnější klienty, které vyţadují absolutní kontrolu a bezpečí svých úspor. Většina těchto vkladu má smluvně stanovenou minimální částku pro zřízení termínovaného vkladu. Kaţdá banka má stanovenou jinou minimální částku a maximální výše vkladu není omezená. Nejdelší termínovaný vklad můţe trvat maximálně pět let, nejkratší pouhý týden. Zvolí-li si klient kratší dobu vkladu, vyhne se tak případným sankcím za předčasný výběr. Spolu s
25
33
termínovaným vkladem v některých případech si můţete sjednat revolving – jedná se o automatické obnovení vkladu za původních podmínek. Za předčasné vypovězení vkladu se účtuje sankční poplatek. 26
3.5.
Vkladní kníţky
Vkladní kníţky jsou vydávány vţdy na jméno klienta. Byly vydávány i na doručitele, tuto dříve rozšířenou variantu však Česká legislativa jiţ nepřipouští. Dalším dělením je na vkladní kníţky s výpovědní lhůtou a bez výpovědní lhůty. Vkladní kníţky jsou vydávány v souladu se smlouvou o vkladu: mezi vkladatelem, který můţe být fyzická či právnická osoba na jedné straně a peněţním ústavem na straně druhé. Vkladní kníţky se rozdělují na kníţky s výpovědní lhůtou nebo bez ní. Při hotovostním vkladu na vkladní kníţku musí vkladatel svojí kníţku předloţit pro zanesení záznamu o vkladu. Vyplacení hotovosti z vkladní kníţky můţe být omezeno sdělením hesla - bez uvedeného hesla ve smlouvě peníze nesmí být vydané, popřípadě můţe být uskutečněno i jinou osobou neţ vkladatelem, ale pouze v případech, které striktně stanovuje zákon. Náleţitosti vkladních kníţek: identifikaci a název banky vkladatele a jeho účet; bankovní spojení pro příchozí platby; číslo vkladového účtu; délku stanovené výpovědní lhůty; jméno a příjmení vkladatele nebo název jeho účtu; další údaje, které vkladatele jednoznačně identifikují jako například datum narození a adresa; popřípadě další osoby oprávněné manipulovat s vkladem na kníţce ku příkladů právní zástupce vkladatele. rubriky pro záznam o vypovězení vkladu a rubriky o pohybech hotovosti na vkladní kníţce; část o pohybech hotovosti na vkladní kníţce pak obsahuje v kaţdém záznamu: datum provedení operace; označení operace zdali jde o vklad, výběr, připsání úroku, atd.; částka, o kterou byla hotovost na vkladní kníţce navýšena nebo sníţena; zůstatek na kníţce po operacích; 26
KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6.
34
razítko a případně podpis pracovníka peněţního ústavu potvrzující operaci. Moţnost vkladatele vkládat a nechat si vyplácet hotovost je na vkladní kníţce časově omezena. Podle zákona je tato dispozice omezená pokud vkladatel na kníţku nic nevloţil nebo si nenechal vyplatit po dobu 20 let od poslední operace. Z těchto důvodů se vkladový vztah ze zákona zruší a vkladatel má právo na výplatu zůstatku. Tuto moţnost lze také pouţít při ztrátě nebo zničení vkladní kníţky na ţádost vkladatele, kdy ji peněţní ústav prohlásí za umořenou. Po zrušení této dispozice má klient právo na vyplacení zůstatku na vkladní kníţce nebo převod na nově vydanou kníţku. Bohuţel vkladní kníţky nemají moc dobré moţnosti doprovodných sluţeb a sluţby pro větší pohodlí hlavně například mobilní a internetové bankovnictví, díky kterému není nutno chodit na pobočky peněţních ústavů osobně. Naopak výhodou vkladních kníţek je moţnost zaloţení vkladní kníţky dětem s jejich rodiči coby zákonnými zástupci, taktéţ oprávněnými k operacím na ní – tzv. dětská vkladní kníţka. Hlavním konkurentem spoření na vkladní kníţku jsou termínované vklady, které většinou nabízejí větší úroky, ale mají i přísnější podmínky týkající se vkladů a vysoké smluvní pokuty v případě předčasného výběru. Úroky u vkladních kníţek jsou velmi rozdílné a závisí na délce výpovědní lhůty. Kaţdý vklad na vkladní kníţce se automaticky ruší, pokud vkladní kníţka nebyla bance předloţena 20 let. Následná výplata vkladu je moţná po dobu 3 let. Poté je vklad bez náhrady promlčen. Mnoho vkladatelů takto jiţ přišlo o své úspory. Vklady na vkladních kníţkách jsou ze zákona pojištěny.27
3.6.
Pojištění
V současné době by pojištění mělo být nedílnou součásti ţivota většiny lidi hlavně v souvislosti s různými druhy rizik. Z hlediska úspor by pojištění mělo hlavně zajistit utlumení dopadu neočekávané události na ţivotní úroveň osoby a tím i na finance. Dnes je pojištění dostupné skoro v kaţdém bankovním ústavu. Existují pojistné produkty kde část je pouhým nákladem a část je vkladem. Z hlediska zhodnocování úspor v bankách pak můţeme vytyčit hlavně kapitálové a investiční ţivotní pojištění a také penzijní připojištění.
3.6.1. Pojištění jako forma spoření
27
SYROVÝ, Petr a TYL, Tomáš. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0.
35
Obecně uloţení peněz v podobě kapitálového či investičního pojištění nebo důchodového pojištění (bez státního příspěvku) je méně výhodné neţ většina přímých investic (například do peněţních fondů). Protoţe vedle investiční části také platíme pojistné, coţ samozřejmě sniţuje výnos této investice. Smyslem kapitálového a investičního a dalších podobných pojištění není vysoký zisk, ale rozumný výnos s minimalizací rizika. Část peněz takovéhoto pojištění funguje jako úhrada za klasické pojištění a druhá část se uspoří, přičemţ v případě investičního pojištění, které nabízí vyšší výnos, se s touto části peněz obchoduje na investičních trzích, a proto zde je mnohem vyšší riziko investice. Takové to druhy pojištění jsou moţnostmi pro zajištění sebe a popřípadě osoby blízké coţ je jedním z motivů strádání peněz. Různé pojišťovny nabízí několik interních podílových fondů, mezi kterými se můţe klient rozhodnout, kam své pojistné vloţí. Existuje zde velmi závaţná skutečnost, ţe v tomto typu pojištění se jedná o produkt bez garance minimální úrokové míry a riziko na sebe za své rozhodnutí je pouze na klientovi. Investiční ţivotní pojištění je určeno spíše pro více dynamické klienty, kteří se sami chtějí rozhodnout, jak své prostředky investovat. Mají větší volnost, ale zároveň podstupují i větší riziko, které můţe přinést také ztrátu. Na druhé straně mohou vydělat více při zvolení agresivnější strategie, neţ si můţe dovolit pojišťovna. Investiční strategie investičního pojištění je zaloţená na poměru výnosu a rizika. Čím větší výnos poţaduje klient, tím větší musí podstoupit riziko, protoţe fondy s největším potenciálem výnosu investují peněţní prostředky do více rizikových komodit, například akcií. Na druhé straně kapitálové ţivotní pojištění je kombinaci pojištění pro případ smrti či doţiti a spoření. To znamená, ţe část z placeného pojistného je určena na zajištění rizika smrti a část je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta na tzv. kapitálovou hodnotu. Tuto kapitálovou hodnotu pojišťovna zhodnocuje investováním. V případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit i kapitálovou hodnotu pojištění i pojistnou částku. V případě, ţe se klient doţije konce pojištění, pojišťovna je povinná vyplatit kapitálovou hodnotu pojištění. Výnos u tohoto pojištění je garantovaný a pevně stanovený v současné době maximálně 2,5 % p. a. Důchodové ţivotní pojištění je zvláštní typ ţivotního pojištění je určený hlavně pro výplatu renty v důchodovém věku. Důchodové pojištění je druhem kapitálového ţivotního pojištění, kde na zajištění rizika smrti je směřována jen minimální část pojistného. Naprostá většina vybraného pojistného se zhodnocuje. 36
V případě doţití konce pojištění se vyplácí dohodnuté měsíční částky - renta. V případě smrti pojištěného mělo by být ve smlouvě zahrnuto, ţe důchod můţe být vyplacen i pozůstalým. Toto pojištění nemá nic společného s penzijním připojištěním se státním příspěvkem a se státním důchodovým systémem.28
3.6.2. Penzijní připojištění a jeho novelizace. Pod pojmem penzijní připojištění rozumíme shromaţďování peněţních prostředků od účastníků penzijního připojištění a prostředků poskytnutých zaměstnavatelem a státem ve prospěch pojištěných osob, pro pozdější vyplacení dávek penzijního připojištění v důchodovém věku jedince. Rozlišujeme soukromé a státní nebo také veřejné penzijní fondy. Regulace těchto fondu je striktní a zaloţení takového fondu vyţaduje licenci centrální banky. Moţnosti investování penzijních fondů jsou také omezené státem. Soukromé penzijní fondy ukládají svá aktiva hlavně do primárních cenných papírů, ale zároveň velkou část aktiv mají ve státních a firemních obligacích. Fondy v souladu se zákonem investují peníze účastníků a státu do státních i soukromých dluhopisů, hypotečních zástavních listů, akcií a podílových listů (maximálně však 25 %), nemovitostí a movitých věcí (maximálně 5 %) nebo je ukládá na účty u bank (bez limitu, maximálně 10 % u jedné banky). Fond také můţe investovat v zahraničí ale jen výhradně do státních dluhopisů členských zemí OECD. Státní a municipální penzijní fondy jsou více omezené ve své investiční činnosti dohledem příslušných orgánů a legislativou. Hospodaření fondu podléhá státnímu dozoru Portfolio aktiv penzijních fondů v České republice v roce 2008: Obrázek 429 - penzijní fondy
28
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009. xvii, 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9. 29 POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009. xvii, 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9.
37
Penzijní připojištění patří mezi spolehlivé konzervativní nástroje, spoření na důchod. Hlavním motivem penzijního připojištění je dát moţnost kaţdému občanovi zabezpečit si na důchod takovou výši doplňkových příjmů, jakou si sám klient zvolí. V důchodu pak není nutné se spoléhat pouze na státní systém důchodového zabezpečení, který bude uţ v blízké době čelit závaţným problémům. Účastníkem penzijního připojištění můţe být kaţdý člověk starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky. Důleţitou skutečností je, ţe klient můţe byt v jeden okamţik pojištěný pouze u jednoho ústavu. Stát poskytuje státní příspěvky na účet penzijního připojištění, které svojí výši odpovídají velikosti měsíční splátky. Výše státního příspěvku se pohybuje od 50 do 150 korun.Stát také nabízí daňové úlevy, které se vztahují na výši měsíčního příspěvku účastníka přesahující 500 korun. Po uplynutí povinné stanovené doby připojištění, jsou dvě moţnosti výplaty peněz, jednorázově nebo formou renty. Hlavní výhody penzijního připojištění: státní příspěvek od 90 do 230 Kč měsíčně; daňová úspora při měsíční úloţce převyšující 500 Kč; zaměstnavatel můţe příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance odečíst ze svého daňového základu aţ do výše 3 % vyměřovacího základu. Nevýhody: zhodnocení penzijních fondů i přes státní příspěvky a daňové výhody nepokrývá inflaci -je velmi nízké; po dobu spoření nelze se vkladem bez sankce a ztráty státních příspěvků nakládat.30 Tří pilířový systém V některých vyspělých zemích světa je zaveden tří pilířový penzijní systém, pilířem můţeme rozumět zdroj příjmu v penzi. Kdyţ je penze zcela veřejná (státní), tak má občan v penzi příjem pouze od státu. Kdyţ je pouze soukromá, tak má v penzi příjem takový, jaký si naspořil. U tří pilířového systému má občan v penzi tři druhy příjmu. Při správném nastavení tohoto systému se povaţuje za velmi dobrý. Je zaveden například ve Švýcarsku, Finsku a
30
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009. xvii, 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9.
38
Novém Zélandu. V tomto případě výsledná penze občana v důchodovém věku se skládá ze tří samostatných příjmů. I. pilíř důchodového pojištění První důchod dostává občan od státu. Z hrubé mzdy v produktivním věku i nadále občan odvádí důchodové pojištění. U penze z I. pilíře je stále zachován současně princip zásluhovosti a solidarity. Vyšší odvody na důchodovém pojištění znamenají vyšší důchod, ale důchod se s vyšším příjmem zvyšuje pomaleji. II. pilíř důchodové reformy Funkční od 1. 01. 2013. jedná se o spoření na stáří, které vláda zavedla proto, aby si občané mohli doplnit budoucí státní důchody dalšími příjmy z dalšího způsobu spoření. Ze státního systému (první pilíř) budou i dál dostávat všichni pracující osoby ve stáří penze, ale je uţ jisté, ţe tyto příjmy budou časem klesat. Pokud se občan rozhodne pro II. pilíř, získáme po odchodu do důchodu ke své penzi další příjem. Jak funguje II. pilíř Kaţdý člověk v České republice dnes do státního systému posílá na sociální pojištění 28 procent ze své hrubé mzdy. Pokud si zvolí vstup do II. pilíře, bude odvádět do státního systému 25 procent a 3 procenta poputují na náš osobní účet u penzijní společnosti, kterou si vybereme. Pro tento pilíř se vyţaduje vloţení dalších dvou procent z hrubé mzdy na penzijní účet, které se posléze budou zhodnocovat. Vstup do II. pilíře je dobrovolný, ale toto rozhodnutí uţ se nedá vrátit. Peněţní prostředky se budou vyplácet aţ v důchodovém věku. Při odchodu do důchodu osoba, která spořila, má na výběr celkem ze tří moţností, jak si vybrat své úspory. Můţe si zvolit doţivotní důchod, důchod vplácený po dobu dvaceti let a doţivotní důchod s pozůstalostní penzí na 3roky. Úspory na stáři ve druhém pilíři jsou osobním majetkem spořitele, a proto je bude moţné dědit. III. pilíř důchodové reformy Od 1. ledna 2013 nastaly velké změny v důchodovém připojištění, momentálně je minimální příspěvek pro získání státního příspěvku 300 Kč a k tomu státní příspěvek 90 Kč měsíčně. Na příspěvky od 300 do 1000 Kč je přiznáván státní příspěvek 20 %, maximální státní příspěvek bude ve výši 90 + 20 % * 700 = 230 Kč měsíčně pro úloţky v hodnotě tisíc korun. Zdroj www.mpsv.cz Kdo nabízí penzijní pojištění: AEGON Penzijní fond Allianz penzijní fond 39
AXA penzijní fond ČSOB Penzijní fond Progres ČSOB Penzijní fond Stabilita Generali penzijní fond ING penzijní fond Penzijní fond České pojišťovny Penzijní fond České spořitelny Penzijní fond Komerční banky Zdroj: uvedené společnosti. Takzvaný IV. pilíř Čtvrtým pilířem je nazýváno utváření vlastních rezerv, samostatně zvolenými prostředky. Dle mého názoru je to nejdůleţitější krok k důstojnému doţiti ţivota v důchodovém věku. Moţnosti zabezpečení takzvaného čtvrtého pilíře jsou různé, ty co platí dnes, nemusí platit za několik let. Proto je důleţité se aktivně starat o osobní finance v celém průběhu ţivota. V současné době existují dvě hlavní moţnosti zhodnocení peněz. Jsou to pravidelné investice do otevřených podílových fondů a investice do nemovitostí, které vytváří zisk. Investice do nemovitostí například ve smyslu koupě bytů a jejích pronajmu, není součásti zadání této práce, ale existuje celkem čerstvá moţnost investování do nemovitostí pomocí bank a to ve formě nemovitostních podílových fondů. 31
3.7.
Investice v bankách
3.7.1. Zajištěné podílové fondy Do zajištěných podílových fondů vkládáme peníze na předem stanovenou dobu. Tyto fondy s jistotou garantují návratnost vloţeného kapitálu, teprve podle aktuální situace na trzích tyto fondy mohou vygenerovat celkem zajímavý výnos. Je to typ fondu spíše pro konzervativního investora, protoţe je bezpečný pro vloţené prostředky, kdyţ jsou dobře stanovené podmínky pro vyplacení výnosu. Zajištěné fondy jsou většinou nastavené na dobu čtyř aţ šesti let (doba můţe být i delší) a během těchto let na peníze výrazně působí inflace. Proto je třeba s inflací dopředu počítat a vybírat si moţný výnos tak aby alespoň pokryl inflační ztrátu. Kaţdý kdo investuje do zajištěných fondů, musí vědět, ţe investice se sice vrátí, ale nemusí na této investici vydělat. Tyto podílové fondy jsou 31
KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6.
40
vţdy vypisované v takzvaných traších, coţ jsou upisovací období. Toto období je vyhlášeno a stanoveno předem. Peníze jsou pak zainventovány na konci tohoto období v přesně stanovené termínu. Pokud člověk má peněţní prostředky, které chce jednorázově uloţit, je vhodné investovat prostřednictvím bankovního ústavu, uţ jen proto, ţe se klientovi dostane kvalitních poradenských sluţeb ohledně uloţení peněz. Bankovní poradce by měl přistupovat individuálně ke kaţdému investičnímu případu. Musí se zde projednat nejen výše ukládané částky, ale také doba uloţení, případně diverzifikace rizika a rozloţení peněţních prostředků i do jiných produktů a samozřejmě aktuální situace na trzích. Největší výhodou zajištěných podílových fondů je to, ţe se jedná o investiční produkty, proto výnos není daněn.32
3.7.2. Otevřené podílové fondy V současné době otevřené podílové fond jsou nejvýhodnějším nástrojem pro střednědobé i dlouhodobé zhodnocování peněz. Tyto fondy jsou v České republice poměrně neznámé pro běţného občana, lidé o nich mají velmi málo informaci. Běţní lidé se obvykle těchto fondů obávají a to z důvodu, ţe u investic do těchto fondů není garantována jejích návratnost. Proto je důleţité se seznámit s otevřenými podílovými fondy a jejích fungováním. Finanční trh jako takový je jen jeden a je zaloţený z podstatné části na fungování na bázi otevřených podílových fondů, to znamená, ţe na něm investují všechny banky, fondy, pojišťovny, stavební spořitelny a mnoho dalších institucí, které často něco garantují. Všechny tyto instituce musejí vytvářet rezervy, které opět z velké části vytváří na finančním trhu, tím ţe vyuţívají více bezpečných a tím i málo výnosných produktů. Proto případné zhroucení finančního trhu zasáhne nejen otevřené podílové fondy, ale také všechny finanční produkty včetně konzervativních a garantovaných. Znova zde zmíním tzv. investiční trojúhelník, kde jde o jistou provázanost výše rizika s výší výnosů a likviditou. Podle něj je nejlépe vidět, ţe není moţné dosáhnout nejvyššího výnosu s malým rizikem a rychlou dostupností. Pokud klient chce uloţit své peníze s vyšším výnosem a s přijatelným rizikem, doba uloţení bude dlouhá. A čím menší riziko je klient ochoten podstoupit, tím menší bude jeho výnos. Otevřené podílové fondy se také často označují jako tzv. kolektivní investování. Kolektivní investování nejčastěji zajišťují investiční společnosti nebo bankovní ústavy. Zvládnou nashromáţdit velké mnoţství investorů a tak jsou schopné nakupovat aktiva za 32
SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 105 s. ISBN 978-80-2473486-6.
41
velmi vysoké sumy peněz. Pokud by totiţ investor investoval, sám by potřeboval kromě rozsáhlých znalostí a času také velký obnos peněz. Kolektivní investování poskytuje klientům moţnost nejen investovat do zajímavých aktiv, ale taky tím rozloţí a sníţí riziko vloţených financí. Z pohledu daní nejdůleţitější vlastnosti otevřených podílových fondů je 6 měsíční trvání investice. Pokud totiţ peníze jsou na otevřeném podílovém fondu uloţené déle jak 6 měsíců, jejích výnos se nedaní. Investiční produkty v České republice včetně zajištěných podílových fondů jsou jedinými produkty, kde prozatím není daněn výnos. Při dlouhodobém pravidelném investování si tak investor "zachrání" nemalou sumu peněz. Kolektivní investování je provozováno za pomocí utváření podílových fondů s určitými zaměřeními, vytváří je investiční společnosti a banky. I jediný fond můţe sdruţovat několik desítek různých titulů - akcie různých společností, dluhopisy a další. Tyto tituly jsou neustále obměňovány tzv. portfolio manaţery. Aktivní správa hraje významnou roli hlavně u akciových fondů. Portfolio manaţeři neustále sledují situaci na trhu, prodávají méně výhodné aktiva a nakupují jiné v danou chvíli nejzajímavější, sledují aktuální trendy trhu. při investování do otevřených podílových fondů je velmi dobré, ţe všichni investoři mají stejný zájem a tím je co nejvyšší zisk. Portfolio manaţeři jsou odměňovány procentem z vytvořeného zisku i bance i investorovi roste finanční majetek. Proto si klient můţe být jistý, ţe všichni dělají vše moţné pro dosaţení nejvyššího moţného zisku. U těchto podílových fondů je výrazně rozloţeno riziko investice, díky mnoţství obsaţených titulu v portfoliu fondu. Proto investor není ohroţen propadem (i výrazným) popřípadě i několika titulu. Při investicích do otevřených podílových fondů si investor kupuje podíl, který je nazýván podílovým listem a je nakupován za cenu danou v okamţik nákupu. Prostřednictvím podílového listu investor získává podíl na investicích do všech titulů, nacházejících se v daném fondu. Tímto způsobem se investor stává majitelem daného počtu podílových listů na své jméno. Ceny těchto podílových listů jsou rovněţ uzavřené trhem. Posléze počet podílových listů, vlastněných investorem, záleţí jen na tom, za kolik peněz jsme je nakoupily. Otevřené podílové fondy jsou otevřené, protoţe podílové listy, které investor vlastní můţe kdykoli prodat. Jedním z důleţitých pojmů, tykajících se investování je volatilita. Jde o kolísání hodnot cenných papírů a přímých investičních nástrojů. Například volatilita peněţních trhů je velmi 42
malá, zato u dluhopisových fondů a u akcií je velmi častá a výrazná. Ale díky tomuto kolísání lze velmi efektivně zhodnotit své úspory. Existuje několik jednotlivých druhů otevřených podílových fondů, které mají svá určitá zaměření, tím také vypovídají i o riziku daného fondu. Jejích základní rozdělení: Fondy peněţního trhu Smíšené fondy Dluhopisové fondy Akciové fondy Realitní (nemovitostní) fondy Komoditní fondy Fondy peněţního trhu Tyto fondy jsou nejkonzervativnější investicí, protoţe kolísavost ceny jejich podílového listu je velice nízká. Nízké riziko volatility ceny těchto fondů je ovšem přímo úměrné nízkému potenciálu výnosu. Fondy peněţního trhu v dlouhém horizontu zvládnou pokrýt inflaci, případně přinést jen něco málo vydělat. Investoři v podstatě jen investují do fondů peněţního trhu se záměrem uchování kupní síly svých peněz. V případě sestavování portfolia klientovi na míru jsou základem defenzivní sloţky. Vzhledem ke svému konzervativnímu charakteru investují fondy peněţního trhu jen do pokladničních poukázek a krátkodobých dluhopisů. Jejich splatnost je velmi krátká, k tomu se váţe i nízká rizikovost tohoto fondu, ale také i nízký výnos. V portfoliích fondů peněţního trhu je moţné nejčastěji nalézt dluhové cenné papíry emitované státem, ale také velmi často tyto fondy nakupují krátkodobé dluhopisy emitované nadnárodními institucemi, jako například Evropskou investiční bankou. V některých případech v portfoliích fondů peněţního trhu se také objevují rizikové krátkodobé dluhopisy emitované firmami, takzvané fondy peněţního trhu s rizikovější strategií. Portfolia těchto fondů, které jsou dané jako nejkonzervativnější část investičního spektra, a která by měla obsahovat skutečně jen kvalitní a tedy bezpečné (z hlediska volatility) krátkodobé dluhopisy, obsahují potom díky rozkročení i rizikové investice. Výsledkem je skutečnost, ţe fondy peněţního trhu sice v některých částech ekonomického cyklu vydělávají o něco málo více, protoţe vyšší riziko je odměňováno vyšším zhodnocením, ale v momentě, kdy se firmám vevede nejlépe nebo kdyţ dochází k problémům ve firemním sektoru, firemní dluhopisy ztrácejí na hodnotě, coţ se přímo odráţí v ceně fondů, které do nich investují. U
43
fondů peněţního trhu s podobnou investiční strategií můţe proto cena podílových listů i klesat. S příchodem krize došlo u těchto fondů k rapidnímu poklesu, tento vývoj jsme mohly sledovat u většiny tuzemských fondů peněţního trhu. Postiţeny byly především fondy peněţního trhu s rozprostřenými investičními strategiemi, které se snaţily nabídnout vyšší výnos pomocí investice do firemních dluhopisů nebo do státních dluhopisů zahraničních trhů, které nabízely vyšší výnos za vyšší riziko jako například Island. Výsledkem této strategie byl obrovský nečekaný pokles cen fondů peněţního trhu. Při investici do těchto fondů peněţního trhu je důleţité zaměřit se zejména na celkové náklady fondu, protoţe doby, kdy korunové fondy peněţního trhu v celku výrazně vydělávaly, jsou při aktuálních nízkých úrokových sazbách pryč. V dobách před finanční krize 2007/2009, kdy fond peněţního trhu vydělal například 8 %, se náklady ve výši 1 % nezdály být aţ tak podstatné, ale v momentě, kdy mají fondy peněţního trhu potenciál vydělat asi okolo 3 - 4 % za jeden rok, jsou náklady velmi důleţité. K tomu se také váţe daňové zatíţení. Dalším důleţitým bodem peněţních fondů je volba měny, ve které fond investuje. Investice je určena buďto k přechodnému "pobytu prostředků" na peněţním trhu nebo k diverzifikaci rizika ze všech aktiv investora. Je proto důleţité, aby investice byla provedena v té měně, ve které se investor pohybuje a ve které plánuje prostředky později utratit. Pro českého investora je to tedy hlavně česká koruna. Smíšené fondy Jsou to fondy pro ty klienty, kteří chtějí investovat a nechtějí ztrácet čas sledováním fondu. Smíšené fondy investují do dluhopisů, akcií a peněţního trhu zároveň, a tímto způsobem vytváří portfolio investora v jediném fondu. Hlavní myšlenkou smíšených fondů je diverzifikace, která má pomoci sníţit riziko investice. Zároveň často dochází k aktivnímu řízení fondu, to znamená přeskupování podílů v jednotlivých investičních třídách v čase, podle aktuálního výhledu manaţera portfolia. Podíly dluhopisů, akcií a peněţního trhu se v portfoliu fondu mění v souvislosti s pravidly, která jsou uvedena ve statutu kaţdého fondu. V tom je daná hlavní výhoda a jednoduchost podílových fondů. Smíšený fond je tedy nástrojem, který je určen pro v podstatě jednoduché řešení investičních potřeb. Smíšené fondy, stejně jako fondy peněţního trhu, akciové a dluhopisové nabízí dnes skoro kaţdá banka. Tím, ţe je moţné smíchat do fondu podíly jednotlivých cenných papírů, vzniká mnoţství rozdílných investičních strategií, které se mezi sebou dají jen těţko srovnávat. Jestliţe má jeden fond horší výkonnost oproti druhému, nemusí to ještě nutně znamenat, ţe manaţer prvního fondu odvádí horší práci. Kaţdý fond má totiţ nastavená jiná pravidla a je 44
velký rozdíl, v jakém podílů nakupuje cenné papíry, například akcie, dluhopisy 70:30 nebo 30:70. Tento rozdíl se potom projevuje na jedné straně ve výkonnosti fondu, ale na druhé straně v jeho rizikovosti. U fondu s vyšším podílem akcií bude cena s určitostí více kolísat. Při výběru smíšených fondů je důleţité velmi dobře prostudovat jeho investiční strategii, protoţe kaţdý smíšený fond je určen pro jinou skupinu investorů. Lehce se totiţ můţe stát, ţe ten kdo investuje do smíšeného fondu, za určité období zjistí, ţe strategie fondu neodpovídá jeho vztahu k riziku a tudíţ je nutno přeorganizovat klientovo portfolio. Smíšené fondy se mezi sebou neliší jen z pohledu rozdílných podílů akcií a dluhopisů v portfoliu, ale také například zaměřením. Mohou se vyskytnout dva fondy, které mají stejnou alokaci například akcie 70 : dluhopisy 30, ale jeden fond drţí akcie například americké a druhý akcie evropské, coţ je velký rozdíl. Stejný problém se týká i dluhopisů, je rozdíl, jestli drţí fond korunové dluhopisy nebo zda je má v eurech. Tím se dostáváme k měnovému riziku, které můţe velmi ovlivnit výkonnost celého fondu. Smíšené fondy mají i nevýhody. Tento typ fondů je určený pro investory, kteří nejsou příliš zkušení nebo nechtějí mít s investicí mnoho práci. Právě z toho důvodu nevyhovují investorům, kteří si chtějí svoje portfolio do určité míry určovat sami. Toho se dá docílit tím způsobem, ţe si pomocí jednotlivých typů fondů investor vytvoří svoje vlastní smíšené portfolio a bude sám provádět změny mezi jednotlivými aktivy. Správa takto na míru vytvořeného portfolia, je mnohem náročnější z hlediska času, administrativy a dalších faktorů. Kdyţ u smíšeného fondu tento proces probíhá automaticky, avšak za cenu, ţe strategie nemusí vţdy investorovi vyhovovat. Zájem o smíšené fondy je podmíněn rozhodnutím investora, zda si chce vytvořit a spravovat vlastní portfolio, nebo tuto práci z jakýchkoliv důvodů svěří odborníkům. Kaţdá varianta má své pro a proti. Vlastní portfolio je více transparentní a investor přímo vidí, která sloţka portfolia je a není výkonná. Smíšené fondy jsou ale osvědčený a šikovný investiční instrument a odborná správa je v některých případech velmi nutná. Přesun peněz na vlastní řízení nemusí vţdy skončit úspěchem, proto mají smíšené fondy na trhu své stálé místo a pro určitou skupinu investorů jsou velmi důleţitým produktem. Dluhopisové fondy Dluhopisové fondy jsou určeny pro klienty s delším investičním horizontem, který by měl dosahovat minimálně tří aţ 5 a více let. V případě, ţe investor zvaţuje investici na delší dobu, lze dluhopisové fondy povaţovat za určitou alternativu k peněţnímu trhu, který je naopak určen pro krátkodobější investice. Přestoţe jsou dluhopisy označovány jako 45
spolehlivé a výnosné, je nutné počítat s tím, ţe za určitých podmínek můţe být výkonnost dluhopisového trhu i záporná. Dluhopisy jsou také nazývané závazkovými listy - jsou cenné papíry, které zavazují emitenta, který se stává dluţníkem, zaplatit drţiteli dluhopisu, který se stává věřitelem, úroky z vloţeného kapitálu a vyplatit mu jistinu v souladu s podmínkami stanovenými dluhopisem. Kromě těchto dluhopisů existují také obligace, které se od výše uvedených charakteristik a níţe uvedeného popisu podstatně odlišují, jde o dluhový cenný papír, s nímţ je spojeno právo majitele poţadovat splácení dluţné částky a vyplácení výnosů z dluhopisu. Emitent dluhopisu je povinen splatit jmenovité hodnoty dluhopisu buď jednorázově, nebo splátkami v daných termínech. Dluhopisy samy o sobě jsou velmi obsáhlým pojmem, který obsahuje několik dalších podskupin s velmi rozdílnou rizikovostí. Rizikovost dluhopisů závisí zpravidla na dvou základních aspektech: jedním z nich je bonita emitenta a druhou je doba do splatnosti dluhopisu. Čím je doba do splatnosti delší, tzn., čím delší dluhopis si kupujete, tím přímo úměrně roste riziko jeho splacení, ale zároveň za normálních okolností také dluhopisový výnos. Výnosem dluhopisu rozumíme odměnu za to, ţe půjčujeme emitentům peníze na určitou dobu, prostřednictvím koupě dluhopisu, čím je tato doba delší, tím je odměna vyšší. Druhým závaţným bodem je kreditní bonita emitenta, která se měří pomocí hodnocení ratingových agentur, například agentury Standard & Poor's a Moody´s. Bonita znamená schopnost emitenta dostát svým závazkům - ve stanovené době splatit dluhopis. Čím je bonita emitenta horší, tím více roste riziko, ţe na konci splatnosti dluhopisu nedojde k jeho splacení. Toto riziko je logicky náleţitě oceněno tzv. „rizikovou prémií“, jde o prémii v podobě většího výnosu oproti dluhopisům vydávaným emitenty s velmi dobrou bonitou. To jsou tedy hlavní aspekty, které rozlišují dluhopisy z pohledu jejich rizika a výnosového potenciálu. Pro investory je důleţité vědět, ţe jsou značné rozdíly ve výnosech a rizicích u jednotlivých typů dluhopisů. Není tedy dluhopis jako dluhopis. Nejméně rizikové jsou státní dluhopisy. Následují firemní dluhopisy investičního stupně, coţ jsou dluhopisy kvalitních společností, jejichţ rating je kontrolován například podle agentury Standard & Poor's. Další skupinu také tvoří rizikové dluhopisy. Patří sem dluhopisy s vysokým výnosem tzv. High Yield (vysoko úročené obligace), coţ jsou dluhopisy firem s horší bonitou a dluhopisy rozvíjejících se zemí tzv. Emerging Markets. Dluhopisy rozvíjejících se zemí jsou rizikové především díky nestabilitě ekonomik zemí, které je vydávají. Toto členění dluhopisů se shoduje se základním členěním dluhopisových fondů. Před první investicí do fondu je nutné, aby se investor 46
seznámil alespoň se základními náleţitostmi kaţdé skupiny, protoţe rizikovost některých skupin dluhopisů se můţe blíţit akciovým trhům. Měnové riziko je specifickým rizikem u dluhopisů. Zde je třeba opět rozlišovat jednotlivé skupiny dluhopisů podle rizikovosti. Stále platí zásada, ţe čím, je rizikovost dluhopisu niţší, tím méně by měl investor méně podstupovat měnové riziko vzhledem k malé výnosnosti. Naopak, kdyţ je rizikovost některých typů dluhopisů vyšší mají potom i vyšší potenciál výnosu, který umoţňuje měnová rizika podstoupit. V těchto případech je moţné investovat i do fondů, které nejsou vedené v českých korunách. Nezbytné je ještě připomenout základní zákonitosti, které mají vliv na vývoj dluhopisů. Dluhopisy primárně reagují především na inflaci a změny úrokových sazeb. Jestliţe rostou inflační očekávání, rostou i úrokové sazby a dluhopisový výnos, ale zároveň s tím klesá cena dluhopisu, díky tomu můţe za určitých podmínek dojít i ke klesání trţní hodnoty podílového listu dluhopisového fondu. Obecně lze říci, ţe dluhopisy patří do kaţdého portfolia, ale výše jejích podílu závisí na typu investora. Zařazením dluhopisů do portfolia lze docílit nutného rozloţení z pohledu investičních tříd, jako například je peněţní trh, dluhopisy, akcie, nemovitosti, atd., které pomůţe celkové výkonnosti daného portfolia. Hlavně státní dluhopisy lze z tohoto pohledu označit za naprostý základ defenzivní sloţky portfolia, na kterém se dá dále stavět. Akciové fondy Portfolio manaţer akciového fondu, stejně jako u ostatních podílových fondů nakupuje za peníze vybrané od investorů akcie společností, o kterých všechny známé údaje vypovídají, ţe se jim v budoucnu bude dařit. Hlavním problémem akciových podílových fondů je, ţe burzovní hodnoty jednotlivých akciových titulů jsou v čase hodně volatilní. Bohuţel je reálné, ţe hodnota investice v akciovém fondu můţe klesat i několik let. Zatím se ale v historii vţdycky tento záporný trend obrátil a následný růst vţdy vynahradil předcházející pokles. Růstový trend akcií vychází z logického uvaţování akciových společností, jejichţ hlavním cílem je dosaţení zisku, který dostane akcionář. Investor, který si koupil akcii jednoho určitého titulu, měl by počítat s rizikem špatného výběru investice. Můţe se stát, ţe tato zvolená firma jde ke dnu, zatím co se většině firem daří, to znamená, ţe hodnota akcie vybrané společnosti klesá, přestoţe ostatní jdou nahoru. Obranou je diverzifikace portfolia. Portfolio manaţer nekoupí velký balík jednoho akciového titulu, ale například akcie deseti různých firem z různých odvětví. Kdyţ jedna se neosvědčí, ostatní můţou celkovou investici ještě zachránit. Nevýhodou pro drobného investora jsou vysoké transakční náklady, protoţe při nákupu zaplatí desetkrát poplatek obchodníku s cennými papíry, který jeho jménem 47
konkrétní akcie na burze nakupuje. Náklady diverzifikace lze obejít pomocí investice do otevřeného podílového akciového fondu. Portfolio manaţer akciového fondu obvykle nakupuje několik desítek aţ stovek různých akcii různých tipů. Některé z těchto titulů zabírají v majetku fondu významnou část například okolo pěti procent, jiné nepatrnou jen několik desetin procenta. Všeobecně nejvíce záleţí na investiční strategii konkrétního fondu. Strategii se investoři dozvědí ve statutu fondu. Akciové fondy lze dělit podle několika hledisek: Jednou z hlavních moţností členění je regionální členění. Existují fondy, které se zaměřují na firmy působící například v severní Americe, střední, západní a východní Evropě, také v Asii, Jiţní Americe a Japonsku. Zde je také zařazeno investování do rozvinutých (developed) zemí, a jiných rozvíjejících se (emerging) zemí. Mezi rozvinuté trhy patří například Spojené státy Americké, Japonsko a západní Evropa. Burzy rozvinutých zemí jsou vnímány jako likvidnější, efektivnější, stabilnější, jednoduše bezpečnější neţ burzy rozvíjejících se zemí. Mezi tyto země patří celá Asie bez Japonska, Jiţní Amerika a východní Evropa, Blízký východ a Afrika, jejích akcie jsou více volatilní. Členění akciových trhů podle velikosti – jde o trţní kapitalizaci. Existují speciální fondy zaměřující se na akcie velkých nebo malých firem. Členění dle investičního stylu: hodnotové, růstové, blend. Členění dle sektorů: informační technologie, energie, finančnictví, sluţby, zdravotnictví, průmysl a mnoho dalších. Některé sektory jsou rizikovější neţ jiné. Na rozvinutých trzích se velké kolísání souhrnných indexů vidí málokdy, ale vývoj posledních let ukázal, ţe i rozvinuté trhy jsou rizikové. Investování do sektorů má také své rizikové segmenty, příkladem rizikového odvětví jsou moderní technologie nebo také nemovitostní segment. Český korunový investor by si měl uvědomit, ţe kdyţ investuje v akciovém podílovém fondu, který se nachází v zahraničí, nese měnové riziko. Portfolio manaţeři distribuovaných akciových fondů v České republice nakupují akcie firem na zahraničních burzách za eura, dolary nebo jinou měnu. Pro domácího investora to znamená, ţe jeho peníze jsou směněny do cizí měny a za ni jsou v zahraničí nakoupeny akcie. Proto nezáleţí na tom v jaké měně je fond veden, ale jaké akcie jsou v jeho portfoliu. Měnové riziko lze ošetřit nákupem fondů, které zajišťují výkonnost do české koruny. Realitní fondy 48
Otevřené nemovitostní fondy jsou brány jako velmi zajímavá středně aţ dlouhodobá investice, která je vhodná i pro konzervativnější investory. Existuje i řada dalších faktorů, kromě aktuálního výnosu, které ovlivňují celkovou výkonnost a stabilitu daného fondu a o které by se měl zajímat investor. Mezi hlavní faktory patří samotné portfolio budov fondu, takzvaná „nemovitostní sloţka“ fondu. Důleţitá je i lokalita a také dopravní dostupnost budov v portfoliu fondu. Investor by měl vědět, zda se nemovitost nachází například v centru města, nebo na periferii, jestli je budova součástí takzvaného komerčního hubu, coţ je vysoká koncentrace komerčních budov v rámci daného města nebo regionu. Tyto kritéria mají na cenu nemovitosti velký vliv. Investor by si měl rovněţ zjistit, jaká je typologie vlastněných nemovitostí a jejich regionální rozloţení. Portfolio správně strukturovaného nemovitostního fondu by mělo být co nejširší, aby byly jeho příjmy z pronájmů, neboli výnosnost, co nejlepší. Pokud investor uvaţuje nad investicí do otevřených nemovitostních fondů, je dobré znát alespoň základní typologii nemovitostí, vyskytujících se na realitním trhu, který se skládá se ze dvou hlavních sektorů – rezidenčního a komerčního. Komerční sektor se dále dělí na čtyři podskupiny, a to kanceláře, logistiku, hotely a nákupní centra. Vzhledem ke státní regulaci nájemného v rezidenčním sektoru investuje v současnosti většina realitních fondů působících na českém trhu do komerčních nemovitostí. Od roku 2014 očekává se stav, kdy nájmy většiny bytů budou přiblíţené rovnováţné poloze a měly by se také stabilizovat. Pokud by se tak stalo, nabídka s poptávkou by mohla být také v rovnováţné poloze. V tomto případě do budoucna se dají očekávat jisté změny v realitních investicích. V případě, ţe investor zná typologii rezidenčního a komerčního sektoru, můţe se rovnou zaměřit na samotné portfolio budov fondu. Dalším z důleţitých bodů, které by měl investor znát, je alespoň přibliţné sloţení nájemníků jednotlivých nemovitostí vlastněných fondem. Jde-li o zajímavé společnosti ať uţ z pohledu jejich důvěryhodnosti, nebo doby, po kterou jsou přítomny na českém trhu, je velmi pravděpodobné, ţe má fond dlouhodobý potenciál, aby mohl inkasovat zajímavé nájemné. To je hlavním zdrojem výkonnosti realitních fondů. V nejlepším případě by měl mít investor povědomí i o tom, v jaké fázi se nacházejí ceny nájemného. Pokud jsou nízké, jsou nízké i hodnoty nemovitosti a to je pro fond ideální doba k jejich nákupu. A pro investora ideální doba k nákupu podílu ve fondu, jelikoţ ceny podílových listů nemovitostních fondů odráţejí díky pravidelnému přeceňování aktuální hodnotu nemovitostí, jeţ vlastní. Komoditní fond 49
Jsou to fondy, které investují do komodit. Komodity jsou v podstatě suroviny. Jedná se o většinu základních surovin, jako například pšenice, oves, vepřové maso, hovězí maso, ale i ropa, zlato nebo bavlna. V České republice je na výběr 10 komoditních fondů, z nichţ některé ještě nabízejí více variant měnového zjištění. Mnohé fondy jsou si velice podobné, jiné se od dalších fondů dost zásadně liší. Komoditní fondy: •
ČSOB,33
•
ING.34
Fondy ČSOB a ING jsou dostupné pouze v korunové variantě se zajištěním měnového rizika proti poklesu kurzu dolaru. Ceny fondů Náklady, které mohou být v otevřených podílových fondech: Vstupní poplatky, výstupní poplatky, správcovské a obhospodařovací poplatky, další průběţné náklady fondu. Vstupní poplatky se platí na začátku investování. Poplatek za investici je určen výší investice a procentem z této investované částky podle typu fondu. Nejvyšší poplatek je u otevřených podílových fondů akciových, protoţe tyto fondy vyţadují nejvyšší stupen dohledu a správy. Nejniţší je u podílových fondů peněţních. Náklad za investici má nejčastěji dvě moţné varianty placení. Jednou moţností je strhávání z kaţdé platby, nebo to můţe být předplacený poplatek, který je třeba stanovit předem. Předplacený poplatek bývá, v konečném výsledku, menší neţ poplatek z kaţdé jednotlivé investice.3536
33
http://csob.cz.html http://ing.cz.html 35 KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6. 36 SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 105 s. ISBN 978-80-2473486-6. 34
50
4. Kalkulace výnosů V této kapitole se pokusím nalézt nejlepší produkty podle moţné roční výkonnosti v rámci bankovních ústavů. Poté vypočítat jejích moţný výnos po odečtení poplatků a tak nalézt optimální produkty pro tvorbu portfolií investorů podle investiční strategie a teorie portfolia, proto také beru v úvahu současnou situaci na finančních trzích a moţný budoucí vývoj některých bankovních produktů, především podílových fondů. Současný stav nabídek na trhu spořicích účtů: Obrázek 5 - Spořící účty
V tomto případě je srovnání velmi lehké, protoţe tyto spořicí účty nemají poplatek za vedení, proto nejlepší účet je ten, který nabízí nejlepší roční zúročení. Aktuálně je to spořicí účet Wüstenrot. Zde neberu v úvahu ceny doprovodných sluţeb, jako například poplatek za platby z účtů, protoţe tento typ účtu by měl slouţit hlavně ke střádání osobních úspor.
51
Termínované účty Obrázek 6 - termínované účty
Při srovnání termínovaných účtů je vidět, ţe největší roční úrokový výnos mají účty zahraničních bank, protoţe jejích úrokové sazby se neodvíjejí od sazeb české národní banky, které jsou v současné době velmi nízké (diskontní sazba na začátku roku 2013 činila 0,05 % p. a.). Nejlepší zhodnocení nabízí Evropsko-ruská banka s úrokem 4,4 % p. a. (Duben 2013). Vysoké zhodnocení na termínovaných účtech je podmíněno nejen pevně stanovenou dobou vkladu, ale i jeho výši: Obrázek 7 - poplatky na T. Ú.
52
Srovnání nabídek stavebních spořitelen Českomoravská stavební spořitelna a.s. Tato stavební spořitelna s hlavním sídlem v Praze má 2700 odborných poradců po celé České republice. Byla zaloţená v roce 1993 a 8 záři téhoţ roku zahájila svou činnost. Základní jmění Československé stavební spořitelny činí 1,5 miliardy korun. Maximální bezpečnost úspor klientů ČMSS - Stavební spoření jakoţ to vklad je ze zákona pojištěny aţ do částky odpovídající 100 000 eur, tzn. přibliţně 2,5 milionu Kč. Také je zde moţnost i stoprocentního pojištění vkladů. Financování bydlení •
Nárok na úvěr ze stavebního spoření s pevnou roční úrokovou sazbou jiţ od 2,95 % p. a. si vytváříte svými vklady na stavební spoření.
•
Své bydlení můţete financovat ihned díky výhodným překlenovacím úvěrům od Lišky s roční úrokovou sazbou jiţ od 3,4 % p. a.
Sami si můţete vybrat, jestli chcete uzavřít stavební spoření v tarifu Variant, který je výhodný především pro zhodnocení úspor, nebo v tarifu Garant vhodném pro čerpání úvěrů. Pokud se osoba rozhodne pro pravidelné spoření od Československé stavení spořitelny, tento bankovní ústav nabízí moţnost získáni úrokového bonusu navíc. Například jejích program Pravidelného spoření nabízí moţnost dosaţení vůbec nejvyššího ročního výnosu z vkladů na trhu stavebního spoření ve výši aţ 3,15 % p. a. (platí zpětně při splnění podmínek programu Pravidelné spoření po dobu 9 let), a tento úrok je bez započtení státní podpory. Moţné zhodnocení vkladu se státní podporou potom činí aţ 5,8 % p. a. (platí při započítání úrokového bonusu). Pokud dosáhneme na nejvyšší úrok při splnění všech podmínek: Obrázek 8 - 9leté stavební spoření
Základní roční úroková sazba činí 1,5 %.
53
Samozřejmě čím je výhodnější smlouva tím více existuje podmínek pro její získání jako například u spoření které jsem jiţ zmiňovala - tzv. Pravidelné spoření. Toto spoření lze zaloţit pouze tehdy, kdyţ klient jíţ vyuţívá produkty ČMSS a to v podobě jejích spoření s názvem Variant. Dále poţadují pravidelné měsíční vklady ve výši minimálně 0,5 % cílové částky a je zde ještě několik podmínek pro sjednání tohoto bonusového programu. Produkty Českomoravské stavební spořitelny: Spoření na penzi - jedná se o stavební spoření, které je moţno zaloţit pouze po 35 roku ţivota klienta, ale v podstatě se jedná o pravidelné spoření s tarifem Variant. V současné době nabízejí prémii do maximální výše 1000 korun. Pravidelné spoření s tarifem Variant - spoření pro klienty, kteří nebudou spořit pravidelně, základní roční úroková sazba 1,5 % p. a. a roční výnos z vkladů aţ 2 % p. a. (platí zpětně při splnění podmínek programu Flexibilní spoření po dobu 6 let). Bonusový vklad - sice se jedná o spořicí účet ale podmínkou jeho zaloţení je smlouva o stavebním spoření. nabízený úrok je podle výše vkladu maximálně však 2,1 % p. a. a minimální vklad činí 50 tisíc korun. Spoření pro děti - totoţné s programem pravidelného spoření. Zdroj: Českomoravská stavební spořitelna37 Modrá pyramida stavební spořitelna a.s. Jediným akcionářem této společnosti je Komerční banka, a.s., Praha 1, Na Příkopě 33, Česká republika. Datum zápisu do obchodního rejstříku je 9. prosince 1993. Základní kapitál společnosti 562 500 000 korun. Akcie - 5 625ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000 korun. Kromě stavebního spoření a úvěrů na bydlení v současné době nabízí i řadu pojišťovacích produktů, bankovní sluţby, spotřebitelské úvěry i některé dlouhodobé spořicí a investiční produkty a poskytuje výhodné řešení pro klienty v podobě nových produktů jako například Moudré spoření. Modrá pyramida a.s. má 266 poradenských center v České republice. Produkty stavebního spoření Modré pyramidy: Moudré spoření pro nové klienty - podmínkou pro získání státní prémie stavebního spoření je dosaţení věku 35 let. Také nabízí zhodnocení vkladů 2 % ročně a úrokový 37
www.cmss.cz
54
bonus aţ 1 % p. a. v případě spoření s rostoucím úrokem. V rámci tohoto spoření Modrá pyramida také nabízí moţnost zhodnocení vkladu, který klient vloţí v prvních 4 měsících od uzavření smlouvy, bude úročen 3 % po dobu 1 roku, minimální vklad je 10 000 Kč. Spoření pro děti - jsou dva produkty- spoření Mopísek (do 10 let věku) - hlavní výhodou je osvobození od poplatku za uzavření smlouvy. A Mopy Junior (věk 11 aţ 21) - 50 % sleva na poplatku. V obou případech maximální cílová částka je 150 000 korun. Moudré spoření pro stávající klienty: Spoření s rostoucím úrokem je spoření, kde můţete získat úrokový bonus. Vklady klientů jsou úročeny aţ 3 % ročně. V současné době s 50 % slevou na poplatku. Podmínkou pro získání je stávající vyuţívání určitých produktů Modré pyramidy. Extra úrok 2 % + 1 % je spoření, které je určeno hlavně pro klienty, kteří potřebují část prostředků ze stávající smlouvy vybrat, ale ve spoření chtějí pokračovat na nové smlouvě. Výhodné prodlouţení PLUS- Klient si můţe prodlouţit výhody stavebního spoření aţ o šest let. Prodlouţení PLUS nabízí moţnost navýšení cílové částky za zvýhodněných podmínek při zachování klientovo aktuálního tarifu a vkladové úrokové sazby. Zdroj: Modrá pyramida a.s.38 Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Raiffeisen stavební spořitelna existuje v České republice jiţ od roku 1993, vstoupila na Český trh jako první stavební spořitelna pod jménem AR stavební spořitelna a.s. Patří do skupiny Raiffeisen, největší soukromé finanční skupiny na rakouském bankovním trhu. V české republice má více jak 200 poboček. Kromě produktů stavebního spoření nabízí také výhodné úvěry na bydlení. Raiffeisen poskytuje klientům komplexní finanční poradenství v otázkách bydlení, zajištění ţivota, majetku, rodiny i zabezpečení na stáří. Jako jediná stavební spořitelna v České republice zaznamenala Raiffeisen stavební spořitelna nárůst počtu nových smluv a celkem jich přidala do svého portfolia více neţ 135 tisíc v roce 2012. Ve srovnání s rokem 2011 jde o veliký skok - skoro o jednu pětinu. Cílová částka
38
www.modrapyramida.cz
55
těchto nových smluv uzavřených v roce 2012 se zvýšila ve srovnání s rokem 2011 o více neţ tři čtvrtiny, a to na částku 53 miliard korun. Tabulka 1 - Smlouvy stavebního spoření Raiffeisen39
Nové smlouvy včetně navýšení
1-12/2012
1-12/2011
růst rok 12/11
Počet smluv
135 021
116 008
16,4 %
Cílová částka (tis. Kč)
53 070 697
29 234 814
81,5%
Příklad produktu od Raiffeisen stavební spořitelny: Spořicí tarif - Klasický příklad stavebního spoření s garantovaným úrokem z vkladu 2 % p. a., státní podpora podle zákona aţ 2 000 Kč ročně. Volné poţití úspor po uplynutí vázací doby, moţnost vyuţít překlenovací i řádný úvěr ze stavebního spoření. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Akcionáři - Česká spořitelna, a. s. s 95 % akcií a Bausparkasse der österreichischen
Sparkassen AG s 5 % akcií. Byla zapsána do obchodního rejstříku 22. černa 1994. Výše základního kapitálu 750 milionu korun, 5 000 akcií se jmenovitou hodnotou 150 000 korun. spoření od Buřinky nabízí aţ 4,5 % p. a. zhodnocení vkladu. Stavební spořitelna České spořitelny nabízí spoření: pro děti - není limitováno maximální cílovou částkou; klasické spoření pro klienty v produktivním věku - kromě pravidelného spoření nabízí také zhodnocení jednorázového vkladu; stavební spoření pro seniory. Obrázek 9 - Spoření po dobu 6 let.40
39 40
www.rsts.cz www.burinka.czStavební spořitelna České spořitelny
56
Obrázek 10 - jednorázový vklad na dobu 6 let.41 Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny42
Wüstenrot stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna Wüstenrot, se stala základem finanční skupiny Wüstenrot. Na základě rozšiřovaní do mnoha evropských zemí a také spojením s jednou z největších německých pojišťoven Württembergische AG se skupina stala významnou mezinárodní finanční institucí. Zapsaná v obchodním rejstříku České republiky 28. 09. 1992 a zahájila svou činnost od roku 1993. Základní kapitál společnosti 1 070 364 160 korun. Kmenové akcie na jméno v hodnotě 123 200 korun za 1 akcii - 5 549 ks, v hodnotě 24 640 korun za 1 akcii, počet akcií: 5 549 a kmenové akcie na jméno- 250 000 korun za jednu akcii, počet akcií: 1 000 vše v zaknihované podobě. Kromě stavebního spoření, v roce 1999, Wüstenrot začal nabízet ţivotní pojištění, začátkem roku 2003 nabídl také hypotéky jako další formu financování bydlení. V roce 2006 bylo jejích portfolio rozšířeno o neţivotní pojištění a na přelomu 2010 a 2011 zavedl Wüstenrot depozitní produkty a internetové bankovnictví. V současné době je Wüstenrot finanční skupinou, kterou tvoří čtyři společnosti. Produkty Wüstenrot stavební spořitelny: Stavební spoření s moţností sjednání online - 2 % p. a. úrok, státní podpora aţ 2000 korun, vyber ze čtyř tarifních variant a dvou kombinací úrokových sazeb z úvěru a úspor. Stavební spoření Kamarád a Kamarád + (lze sjednat online) - má pevnou cílovou částku 150 000 korun v případě zvolení spoření kamarád a 300 000 korun v případě spoření Kamarád +. Jsou to stavební spoření pro děti a mladé do 18 let bez úhrady za uzavření smlouvy. Vychytané spoření - pro mladé od 18 do 30 let. S poloviční úhradou poplatku za zřízení smlouvy o stavebním spoření. Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna43 41 42
www.burinka.cz Stavební spořitelna České spořitelny www.burinka.cz Stavební spořitelna České spořitelny
57
Pokud si klient vybere základní stavební spoření a sjednává smlouvu o stavebním spoření v daném ústavu poprvé, dosáhne pouze na základní úrokovou sazbu. Ostatní podmínky jako například státní podpora jsou dané ze zákona (při uloţení 20 tisíc korun na účet stavebního spoření, státní podpora dosahuje maximální výše 2 000 korun). Porovnání všech stavebních spoření: Obrázek 11 - úrok p. a. u stavebního spoření
Tento obrázek ukazuje, ţe úrok většiny stavebních spoření je totoţný. Proto je dále porovnávám na základě poplatků: Obrázek 12 - poplatky stavebního spoření
Po prozkoumání obou obrázků vyplývá, ţe nejvyšší úrokový výnos a nejmenší měsíční poplatek má stavební spoření od Wüstenrot stavební spořitelny, při standardních podmínkách tohoto produktu. Historický vývoj stavebního spoření poukazuje na skutečnost, ţe zájem o stavební spoření čím dál tím víc klesá. Jako dva hlavní důvody mohu uvést pokles úrokových sazeb a sníţení státní podpory stavebního spoření. Proto vývoj počtu uzavření nových smluv vypadá následovně: 43
http://www.wuestenrot.cz
58
Obrázek 13 - vývoj stavebního spoření
Výnos z vkladní kníţky. Vkladní kníţky mohou být alternativou ke spořicímu a také termínovanému účtu. Zde je srovnání výnosů vkladních kníţek: Obrázek 14 - Vkladní kníţky
Tento obrázek zobrazuje nejen úroky, ale také jejích výši ve vtahu k výpovědní době kladní kníţky. Například nejlepší úrok má dětská vkladní kníţka od České spořitelny, ale má také velmi dlouhou výpovědní lhůtu – celé 2 roky, naproti tomu kníţka bez výpovědní lhůty nenese prakticky ţádný výnos. Aktuální nabídka zajištěných fondů Úspory, které mají klienti v České republice uloţený do podílových fondů, za tři čtvrtletí roku 2012 vyrostly o 1,5 miliardy korun na 225,5 miliardy korun. Na začátku roku 2013 investice do podílových fondů vypadaly takto:
59
Obrázek 15 - investování do OPF
Nejrozšířenějším typem zajištěného fondů, je fond, kde se výnosy sčítávají průběţně. Hlavním typem jsou zaklikávací fondy, kde se v pravidelných intervalech vyhodnocuje vývoj podkladového aktiva, a tyto výnosy se sčítají. U některých fondů se mohou sčítat jak zisk, tak ztráty, u jiných jen zisky. Příkladem je digitální click, kde je rozhodující jen, zdali podkladové aktivum vydělalo nebo prodělalo. Dalším typem sčítacích fondů jsou tzv. stromy. Zde je v předem daných intervalech vyhodnocováno splnění podmínky, a podle toho se výnos násobí předem daným koeficientem větším neţ jedna, nebo menším neţ jedna. Existují i odečítací fondy, kde je na začátku stanoven maximální výnos a od něj se odečítají jen poklesy trhů, např. za kaţdé čtvrtletí. Kdyby tedy trhy jen rostly, pak by bylo moţné získat maximální výnos. Dále existují i jiné fondy, které své výpočty provádí jinými, vlastními způsoby. Kvůli této struktuře není moţné při předčasném odkupu garantovat vyplacení vloţené částky. U fondů se většinou platí vstupní poplatek. Takţe při předpokladu, ţe vstupní poplatek bude například 2 %, a trhy by nesly kolem 1,5 % ročně, po pěti letech se započtením vstupního poplatku klient přijde o potenciálních 9,88 % výnosu. Trhy, které jsou vedené v cizích měnách, jsou vystavené riziku ztráty v případě, ţe do splatnosti fondu koruna proti těmto měnám posílí. Proto vzhledem k současným výnosům zajištěných fondů, porovnávám hlavně fondy vedené v korunách.
60
Obrázek 16 - Zajištěné fondy ČS
Česká spořitelna v současné době nenabízí ţádné zajištené fondy, fondy uvedené na obrázku jsou jíţ upsané. Obrázek 17 - Zajištěné fondy KB
Od začátku roku 2013 nastává příznivá situace pro konzervativnější typy investic na finančním trhu. Tento trend, podle očekávání by se měl i nadále opakovat. Toto se týká hlavně investicí do dluhopisů, do nichţ převáţně investují fondy Komerční banky, Obrázek 16. Jednotlivé zajištěné fondy ČSOB se liší svou vnitřní strukturou. Vstupní poplatek v upisovacím období je u těchto fondů stejný 2 % a je to jediný poplatek, který se platí, kdyţ klient drţí investici do splatnosti. Při prodeji před splatností se platí 1 %, které pokrývá náklady fondu spojené s odprodejem podílových listů.
61
Obrázek 18 - zajištěné fondy ČSOB
Zajištěné fondy UniCredit investují především do nástrojů peněţního trhů. Jejích předpokládaný vývoj je poměrně příznivý. Obrázek 19 - Zajíštěné fondy UniCredit Bank
Při porovnání uvedených zajištěných fondů podle předpokládaného výnosu, nejlepším je fond ČSOB Světových pivovarů 1 s výnosem 15,96 % p. a., tento fond se jíţ nenabízí. Proto nejvýkonnějším fondem je fond ČSOB Variabilního růstu s moţným výnosem 14,25 % p. a. Předpokládejme, ţe klient investuje do tohoto fondu jednorázově 100 tisíc na dobu 1 roku, vezmeme-li v úvahu také poplatky – vstupní poplatek 2 %, poplatek za odkup 1 %, potom 100000 * 0,02 = 2000 Kč 100000 * 0,1425 = 14250 Kč 100000 + 14250 = 114250 Kč 114250 * 0,01 = 1142,5 Kč 14250 – 1142,5 – 2000 =11107,5 62
Tj. skutečný předpokládaný výnos je 11,1075 % p. a. po odečtení poplatků, který je stále vyšším neţ většina uvedených moţných výnosnosti. Peněţní fondy Obrázek 20 - Peněţní podílové fondy
Peněţní fondy zaţívají pokles jak v úrokových výnosech, tak i v zájmu obyvatel o tyto fondy. Moţný výnos sotva pokryje vliv inflace na osobní úspory klienta. Nejvýkonněji z těchto fondů je peněţní fond od Raiffeisen bank. Tyto fondy dále nebudu uvádět, protoţe v rámci sestavování výnosného návrhu portfolia nejsou nejvhodnější. Dluhopisové fondy Současné ekonomické dění ve světě, hlavně na Kypru a další prognózy, mají vliv na dluhopisové trhy. Českých investorů se hlavně týká kolísání amerického dolaru a eura, kvůli kterým hrozí menší výnos na dluhopisových fondech vlivem působení měnového rizika. Nicméně v nejbliţší době se předpokládá velký propad na trhu s dluhopisy. Proto předpokládaná výkonnost těchto fondů se můţe kdykoli změnit. Obrázek 21 - Dluhopisové fondy
63
Pro výběr vhodného produktu by se klient měl zaměřit na doporučenou dobu investice, důleţitou roli pří výběru je také cena podílového listu a poplatky. Předpokládaná výkonnost neboli výnos se můţe kdykoli změnit, proto mezi fondy s podobnými mírami výkonnosti jsou poplatky spíše rozhodujícím faktorem. Také je velmi důleţité zajištěni měnového rizika uvnitř fondů, čím větší procento je zajištěné tím lépe. Pokud klient se rozhodne investovat do dluhopisového fondu poprvé od menší částky, měl by se také rozhodnout na základě minimální investice stanovené daným fondem. Opět mohu podotknout, ţe velmi nevhodný je zpoplatněný výběr, protoţe ubírá na konečném výnosu investice. Ţádný z těchto fondů nezajišťuje návratnost investice z důvodu neustálých výkyvů na trzích. O chování fondu vypovídá také volatilita investice - kolísání čím je větší tím je větší moţnost poklesu výkonnosti investice. Na počátku dubna předpokládaným nejvýkonnějším fondem měl být fond High Yield Dluhopisový s moţným výnosem 12,22 % p. a. Smíšené fondy jsou sestavené z velmi různorodých typů investic. Při současné situaci na trhu je jistý propad těchto fondů stejně jako například akciových. Obrázek 22 - Smíšené fondy
Nejvýkonnějším fondem by mohl být ČSOB středoevropský s moţným výnosem 12,88 % p. a., který podle mého názoru je jeden z nejvíce stabilnějších podílových fondů z výše uvedených na obrázku 21. Akciové a komoditní podílové fondy V druhé polovině dubna 2013, obletěly svět negativní zprávy o vývoji Čínské ekonomiky, tímto se odstartoval prudký výprodej na finančních trzích – klesaly komoditní, akciové a měnové trhy. Nejvíce oslabilo stříbro, které ztratilo přes 14 % své hodnoty, klesla také cena ropy, zlata a dalších komodit, coţ oslabilo i komoditní podílové fondy. Klesaly také akciové 64
indexy na amerických a evropských trzích. Klesaly i měny, které nejsou vázané na komodity jako například australský a kanadský dolar. Komoditní podílové fondy: Obrázek 23 - Komoditní podílové fondy
Proto mezinárodní měnový fond sníţil svůj výhled globálního růstu hrubého domácího produktu pro letošní rok z 3,5 % na 3,3 a varoval centrální banky před vytvořením bublin na rizikovějších aktivech a před nejistotou na trhu. Předpokládá se, ţe Evropská centrální banka bude sniţovat své úrokové sazby, které nyní jsou ve společné měnové unii na úrovni 0,75 %, coţ je výš neţ v jiných vyspělých zemích. Někteří ekonomové poukazují na skutečnost, ţe cena eura nyní správně neodpovídá ekonomickému stavu společné měnové unie, která musí bojovat s velkým mnoţstvím problémů a euro by mělo být levnější. Situace v Itálii není příznivá, Portugalsko má problémy se splácením dluhu, Francii hrozí recese a Německo pravděpodobně finančně celou eurozónu neudrţí. Nyní se vypočítávají indexy, největšími ratingovými společnostmi světa. 82 společností z nejširšího amerického akciového indexu S&P 500 dosud zveřejnilo svoje hospodářské výsledky za první tři měsíce roku 2013. 72 z nich vykázalo vyšší zisky, neţ byly analytiky očekávány. Co se týče ukazatele výnosů, tak v této kategorii firmy zklamaly. Jenom 44 % společností dokázalo překonat očekávání. Na konci dubna zveřejní svá data dalších 170 společností z indexu S&P 500. Index celkově obsahuje 500 amerických firem.
U komoditních fondů za předpokladu pozitivního výhledu růstu cen komodit se v danou chvílí vyplatí investovat do fondů s největším propadem. Při daných podmínkách na trhu, se ale nedá prognózovat výnos. Proto nemohu určit nejvýkonnější produkt do budoucna. Z údajů před propadem na trzích, jako trh s nejmenší ztrátou mohu onačit Komoditní fond ČSOB. Daná situace ve světě se odrazila také v indexech amerických akcií například Index S&P 500 si odepsal 2,85 % ze své hodnoty. Akciové podílové fondy (údaje jsou platné k 15. 04. 2013):
65
Obrázek 24 - Akciové fondy
Akciové fondy jsou v podobné situaci jako komoditní, ale správci fondů mohou rozloţit portfolio tak, aby klient nepřišel o velkou část svých úspor. Podle roční výkonností před propadem nejvýkonnější fond je ČSOB FOND vodního bohatství s 12,48 % p. a. Kdyţ vezmeme v úvahu vstupní poplatek a investici na dobu 1 roku a poplatek za správu v případě, ţe se odečítá na konci investičního období, potom při investici 100 tisíc korun by úrok byl následující: 100000 * 0,02 = 2000 100000 * 0,1248 = 12480 12480 + 100000 = 112480 112480 * 0,015 = 1687,2 12480 – 2000 – 1687,2 = 8792,8 – roční úrok po odečtení poplatků by byl 8,7928 % Nemovitostní a realitní podílové fondy Tyto fondy jsou v celku konzervativní, ale existují také fondy, které rizikovosti spíše odpovídají dynamickému typu investora (ČSOB Realitní mix). Momentální výkyvy na trzích nemají vliv na tento typ produktu. Nízké úrokové sazby centrální banky a očekávaný postupný příliv investorů ukazuje spíše na stabilitu a růst realitního trhu. Ale tyto fondy negenerují vysoké zisky, proto většinou slouţí pouze jako zajištění proti inflaci: Obrázek 25 - Nemovitostní fondy
66
Je zde velmi těţké určit fond s nejlepším moţným výnosem, protoţe je zde velmi rozdílná míra rizika a kaţdý fond odpovídá jinému typu investora. Výnosnost všech uvedených podílových trhů není pevně stanovená. Historicky je moţné sledovat výkyvy všech podílových fondů. Největší propady byly za období krize v rocích 2007 aţ 2009, ale i mimo krizové období je moţné pozorovat výkyvy fondů, které odráţí v danou chvíli danou situaci na finančních a dalších trzích. Proto se jedná pouze o moţný odhad výkonnosti fondů, který se můţe kdykoli změnit. Všechny údaje v této kapitole jsou aktualizovány k 15. 04. 2013. Údaje, které byly pouţité, jako opora této kapitoly jsou uvedené bankovní ústavy.
67
5. Srovnání a vyhodnocení nabídek zhodnocování úspor mezi 4 největšími bankami ČR v současné době V této kapitole se zaměřují na tvorbu portfolia pro 4 typy investorů, pomocí vybraných bankovních produktů, popsaných v kapitole 3., v rámci 4 největších bank současnosti v České republice podle bilanční sumy44. Velké banky jsme zvolila z toho důvodů, ţe mají dominantní postavení na trhu bankovních vkladů v České republice, viz obrázek 26. Podíl vkladů v bankách v % za rok 2012: Obrázek 26 - Vklady klientů v bankách za rok 2011 v %
Pouţila jsem rozdělení bank podle bilanční sumy podle metodiky ČNB: velké banky s bilanční sumou nad 250 mld. Kč, střední banky s bilanční sumou 50 aţ 250 mld. Kč a malé banky s bilanční sumou niţší neţ 50 mld. Kč. Rozdělení bank do skupin je revidováno vţdy na začátku kaţdého kalendářního roku. Banky zřízené dle českých právních předpisů. Velké banky: Československá obchodní banka - 936 593 000 000 Česká spořitelna - 892 598 000 000 Komerční banka - 754 810 000 000 UniCredit Bank Czech Republic - 288 744 000 000 Střední banky: Raiffeisenbank - 202 947 000 000 44
Podle metodiky ČNB
68
GE Money Bank - 140 967 000 000 J & T BANKA - 72 558 000 000 PPF banka - 65 718 000 000 Volksbank CZ - 51 790 000 000 Malé banky: LBBW Bank CZ - 27 608 000 000 Wüstenrot hypoteční banka - 19 416 000 000 Fio banka - 13 535 000 000 Equa bank - 6 060 000 000 Air Bank - 3 352 000 000 Evropsko-ruská banka - 2 335 000 000 Zdroj: výroční zprávy jednotlivých bank za rok 2011, údaje jsou uvedené v Kč. Informace o velkých bankách v příloze 1. Dále z důvodu diverzifikace rizika by se nemělo investovat do jediného finančního instrumentu, ale do určitého souboru investičních aktiv, tím se vytvoří portfolio klienta. Investor by si měl zvolit takovou investiční strategii, která umoţní optimalizaci očekávané výnosnosti celkové investice ve vztahu k riziku. Toto je základní pilíř takzvané teorie portfolia. Pokud si investor sám tvoří portfolio, pak by mělo být sestavené na míru investora a mělo splňovat jeho očekávání. Tato kapitola obsahuje návrhy portfolií, které jsou sestaveny dle specifikací kaţdého typu investora. Po sestavení návrhu portfolia také vypočítám odhad výnosnosti daného portfolia, který bude kalkulován na základě dat ze začátku roku 2013. Teorie portfolia Teorie portfolia analyzuje poptávku investorů po finančních aktivech při znalosti výnosu daných aktiv. Také se zaobírá vztahem rizika a výnosu a jak tyto dva elementy ovlivňují poptávku a nabídku. Teorie portfolia se také snaţí vysvětlit, jakým způsobem můţe investor maximalizovat výnos a minimalizovat riziko s tím spojené. Je nutné zohlednit, ţe tato teorie platí jen za podmínky dodrţení mnohých omezení a předpokladů a navíc portfolio vytvořené podle této teorie není odolné vůči následkům finančních krizí. Moderní teorie portfolia představuje tzv. návod na účinnou diverzifikaci rizika. Hlavním důvodem je vytvořit takové portfolio, které nese menší celkové riziko neţ je riziko jednotlivých aktiv v portfoliu.
69
Dle této teorie pro sestavení účinného portfolia by se měl jako jeden z hlavních bodů zohlednit investiční horizont, poţadovaný investorem. Investiční horizont je spjat také s likviditou investice. U krátkodobých investic by měla být moţnost dostání se ke svým penězům co nejsnadnější. U dlouhodobějších investic je pak moţnost investování do méně likvidních aktiv a produktů. Zde také platí pravidlo, které říká, ţe s růstem vyţadované likvidity klesá míra výnosu, které investor by mohl dosáhnout. Tolerance rizika Tolerance rizika také hodně souvisí s časovým horizontem investice. Zde by se investor měl zamyslet nad tím, jaký vztah má k riziku. Investoři ve vztahu k riziku se dají členit takto: Investor, který riziko vyhledává – investují převáţně do nových, růstových akcií, kde je velké riziko špatné investice. Investor neutrální k riziku - riziko pro tento typ investora není rozhodujícím faktorem, tím rozhodujícím je spíše očekávaný výnos. Investor averzní vůči riziku – tyt investoři jsou velmi konzervativní a vybírají si vţdy investici s menší mírou rizikovosti. Výnosnost Jak uţ zde bylo několikrát řečeno, investor by měl zdůraznit také inflační vlivy na investované prostředky. Proto hlavním cílem kaţdé investice by mělo být pokrytí inflace, bohuţel ne vţdy je tomu tak. Mnohokrát se stává, ţe portfolio je příliš konzervativní i kdyţ být nemusí a investor přichází o výnos. Pro nejlepší investice je nutno mít představu o moţných výnosech.45
5.1.
Návrhy investičních profilů
Tyto návrhy jsou vytvořené za pomocí údajů z předchozích kapitol podle teorie portfolia a investiční strategie. Produkty uvedené v jednotlivých portfoliích jsou vybírané podle výnosnosti a rizikové specifikace produktu, která je vţdy uvedená v popisu nabídky kaţdého produktu u kaţdé banky. Dalším kritériem pro volbu bankovních produktů je propad komodit, akcií a dalších, který vznikl na finančních trzích v polovině dubna 2013, o kterém se zmiňují v kapitole 4 a také moţný budoucí vývoj finančních produktů.
5.1.1. Konzervativní profil investora
45
GLADIŠ, Daniel. Naučte se investovat. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2005. 174 s. ISBN 80-247-1205-9.
70
Podle známých skutečnosti o tomto typu investora, o snaze zabránit inflaci ve znehodnocování financí a o velmi negativním vztahu k riziku, můţeme předpokládat, ţe portfolio jeho bankovních produktů by mohlo vypadat následovně: Spořicí a termínované vklady budou tvořit okolo 60 % celkového portfolia, Peněţní trhy - okolo 30 % portfolia. Dluhopisové fondy 10 % a měně. Investice na 1 rok. Velká preference likvidity Obrázek 27 - Konzervativní portfolio
Tento typ investora investuje také do dluhopisových a peněţních fondů právě z důvodu ošetření inflace, neboť v dnešní době spořící produkty to jen těţko dokáţou. Konzervativní investor by mohl rozloţit své úspory mezi následující produkty: 1) Spořicí účet - nejvýhodnější úrok nabízí Česká spořitelna a UniCredit Bank. V případě začátku spoření, podle mého názoru je nejvýhodnější produkt Prima od UniCredit, v případě kdy klient nechce, aby po přesaţení uvedené částky klesnul úrok, můţe své peníze kdykoli vybrat a přesunout na jiný spořicí účet.
71
Obrázek 28 - Spořicí účty největších bank
Na spořicích účtech České spořitelny se úrok pohybuje od 1,3 p. a. po 1,71 % p. a.: Internetové spoření – lze zaloţit pouze online, nebo přes klientskou linku, nabízí úrok 1,5 % p. a., hlavní podmínkou je minimální zůstatek na tomto účtu 10 000 korun a úročení prostředku uloţených na účtu se provádí měsíčně, coţ je výhodou. Další výhodou je internetové bankovnictví, které je zdarma, protoţe je na tom zaloţený celý koncept tohoto produktu. Spoření PLUS – počáteční vklad 5 000 korun, úročí se měsíčně, úrok je 1,71 % p. a., podmínkou je minimální měsíční vklad pro přiznání úroku 5 000 korun a maximální je 20 tisíc korun. UniCredit Bank: Spořicí účet Prima – nabízí vysoký úrok aţ 1,70 % ročně, velkou škálu doprovodných sluţeb zdarma, jako například internetové bankovnictví, zdarma příchozí platby v rámci České republiky. Není omezeno minimální částkou vkladu a uţ na webových stránkách banka informuje o sníţení úroku při překročení naspořené částky ve výši půl milionu korun. Pokud se jedná o pasivního investora, pak dle mého názoru jsou vhodnější účty o České spořitelny. Kdybych v této kapitole nesestavovala portfolia investorů pouze z produktů největších bank pak by jednoznačně nejlepším účtem byl účet od Wüstenrot stavební spořitelny s úrokem 2,5 % p. a. 2) Peněţní fondy, tvoří největší podíl v portfoliu, proto při výběru fondu je nutno se zaměřit nejen na výnos, ale také na poplatky spojené s investováním do fondu. Určitě není nejvýhodnější vybrat fond, který má poplatek za výběr peněz z fondu, obvykle je to desetina procenta z vybírané částky, ale tímto způsobem se zbytečně sniţuje výnos z investice. Tento poplatek má například peněţní fond Komerční banky. 72
Nejvýkonnějším fondem je KBC MONEY CZK OMEGA - kapitálový s moţným výnosem 1,77%. Obrázek 29 - Výnosnost peněţního fondu KBC v průběhu 5 let
Průměrná výnosnost 2008 - 2012 je 1,69 %. 3) Dluhopisové fondy - jsou poměrně hodně rizikové pro konzervativního investora proto do těchto fondů investuje pouze malou část svých úspor. Dluhopisový fond - High Yield Dluhopisový od ČS s moţným výnosem 12,22 % p. a. (porovnání fondů kapitola 4.). Tabulka 2- Dluhopisový fond ČS (15. 04. 2013)
ISIN Čisté obchodní jmění Cena podílu Správcovský poplatek Poplatek za zpětný odkup Rizikovost Volatilita
CZ0008472412 756 559 995,00 Kč 1,22 Kč 1,20 % 0,00 % střední 4,19 %
Obrázek 30 - Výkonnost dluhopisového fondu ČS v jednotlivých letech 80,00% 60,00% 40,00% 20,00%
Výkonnost v %
0,00% -20,00%
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-40,00%
Průměrná výkonnost tohoto fondů od jeho vzniku je 44,59 % Při stabilních podmínkách na trzích by výnos portfolia mohl vypadat takto: Spořící účty - 1,71 % p. a.; 6/10 portfolia. 73
Peněţní trhy - 1,77% p. a.; 3/10 portfolia. Dluhopisové fondy - 12,22 % p. a.; 1/10 portfolia 1,71 * 6/10 + 1,77 * 3/10 + 12,22 * 1/10 = 1,026 + 0,531 + 1,222 = 2,779 % p. a. - průměrná moţná očekávaná výnosnost portfolia konzervativního investora za předpokladu, ţe se výnosnosti peněţních trhů a dluhopisových fondů v průběhu 1 roku zůstanou neměnné. Tato výnosnost by mohla být schopná pokrýt současnou inflaci, která byla od začátku roku 2013 do dubna 2013 2 %. Očekávaná výnosnost portfolia konzervativního typu investora by se za příznivějších podmínek měla pohybovat okolo 3 aţ 5 %.
5.1.2. Vyváţený profil investora Je známo, ţe tento investor nechce pouze pokrýt inflaci, ale také se zajímá o výnosné příleţitosti. Je to spíše pasivní typ investora, který své investice příliš neobměňuje. Jde spíše o začínajícího investora, proto budu brát v úvahu počáteční limity a poplatky. Sloţení jeho portfolia: Spořicí a termínované účty okolo 30 % Peněţní trhy okolo 20 - 30 % Dluhopisové fondy okolo 30 % Akciové fondy 10 aţ 20 % Obrázek 31 - Vyváţené portfolio
U tohoto investora investiční horizont je dlouhodobější neţ u konzervativního, proto jeho portfolio můţe také zahrnovat stavební spoření, které je dlouhodobé povahy. Tento investor nemusí mít většinu svých financi ihned k dispozici – poţadavek na likviditu je menší neţ u konzervativního typu investora. 1) Produkty vhodné pro růstového investora: Stavební spoření - spoření je dáno zákonem o stavebním spoření, proto moc velké rozdíly mezi nabídkami těchto bank nejsou. 74
Nejvíce si konkurují v nabídce ročního úroku: Komerční banka 2 % p. a. (3 % při splnění daných podmínek). Československá obchodní banka, Českomoravská stavební spořitelna 1,5 % p. a. (3,5 % za daných podmínek spoření). Stavební spořitelna České spořitelny také 2 % p. a. s moţností dosaţení aţ na 4,5 % p. a., také při splnění daných podmínek spoření. UniCredit Bank a.s. nenabízí ţádné stavební spoření. Nejvýhodnější stavební spoření mezi těmito ústavy, vzhledem k měsíčním poplatkům, které jsou uvedené v kapitole 4 je Moudré spoření od Komerční banky. 2) Aktuální situace na trhu s termínovanými účty zvolených bank není nejlepší, úrok se pohybuje v rámci těchto 4 bank na úrovni spořicích kont a v některých případech i níţ, navíc mají stanovenou lhůtu, po kterou není moţné se dostat k penězům bez sankcí, proto by v tomhle případě nebylo vhodné sem ţádné z těchto kont uvádět. Za podmínek srovnání všech termínovaných účtů bych sem zvolila účet od Evropsko ruské banky s minimálním vkladem 100 tisíc korun a úrokem 4,4 % p. a. 3) Spořicí účty bych opět zvolila stejné – Spořicí účet PLUS od České spořitelny, nebo konto Prima od UniCredit bank. 4) Dluhopisový fond - opět bych uvedla High Yield dluhopisový, protoţe v porovnání s ostatními dluhopisovými fondy se u něj předpokládá nejvyšší výnosnost. 5) Akciové podílové fondy – jsou srovnané v kapitole 4 a pro toto portfolio volím ČSOB Akciový fond vodního bohatství s předpokládaným výnosem za 1 rok 22,48 % p. a. Tabulka 3- ČSOB akciový fond vodního bohatství (15. 04. 2013)
ISIN
BE0947250453
Čisté obchodní jmění
349 568 517,28 Kč
Cena podílu
909,65 Kč
Správcovský poplatek
1,30 %
Poplatek za zpětný odkup
0,00 %
Rizikovost
vysoká
Volatilita
12,38 %
75
Obrázek 32 - Výkonnost akciového fondu ČSOB za 5 let
Průměrná výkonnost tohoto fondu za 5 let je 2,9 %. Pokud by se uvedené moţné výnosy během roku nezměnily, pak by portfoliový výnos vyváţeného investora vypadal takto: Spořící a termínované vklady - 3/10 portfolia; 1,71 % p. a. Peněţní trhy - 3/10; 1,77 % p. a. Dluhopisové fondy - 3/10; 12,22 % p. a. Akciové fondy - 1/10; 22,48 % p. a. 1,71 * 3/10 + 1,77 * 3/10 + 12,22 * 3/10 + 22,48 * 1/10 = 0,513 + 0,531 + 3,666 + 2,248 = 6,958 % p. a. - moţná roční výnosnost portfolia konzervativního investora. Tento očekávaný výnos pokrývá inflaci a přináší i zisk, který ovšem není moc vysoký, ale odpovídá podstoupenému riziku.
5.1.3. Růstový typ investora Portfolio tohoto investora zahrnuje podstatnou část rizikových aktiv, likvidní sloţka tvoří zhruba 1/3 portfolia, a proto by mohlo vypadat takto: Investiční horizont - 3 roky. Spořicí účet – 30 % portfolia Peněţní fondy – 25 % portfolia Dluhopisové fondy - 25 % portfolia Akciový fond 1. – 10 % Akciový fond 2. – 10 %
76
Obrázek 33 - Růstové portfolio
Základ portfolia je stejný jako u předchozích dvou investorů. Zde jsem rozloţila rizikovou část investice mezi 2 různé akciové fondy. 1) Akciový fond 1 – ČSOB Akciový vodního bohatství. 2) Akciový fond 2 - Global Stocks od České spořitelny s moţným výnosem za 1 rok 17,24 % p. a. Tabulka 4- Global Stocks FF ČS (15. 04. 2013)
ISIN Čisté obchodní jmění Cena podílu Správcovský poplatek Poplatek za zpětný odkup Rizikovost Volatilita
CZ0008472248 365 484 367,00 Kč 0,46 Kč 1,80 % 0,00 % vysoká 12,16 %
Obrázek 34 - Výkonnost akciového fondu ČS za 9 let
Průměrná výkonnost za 9 let je 3,16 %. Při neměnných, výše uvedených podmínkách by portfolio růstového investora vypadalo takto: Spořicí účet - 3/10 portfolia; 1,71% p. a. Peněţní fond - 2,5/10 portfolia; 1,77 % p. a. Dluhopisový fond - 2,5/10 portfolia; 12,22 % p. a. Akciový fond 1. - 1/10 portfolia; 22,48 % p. a. 77
Akciový 2, - 1/10 portfolia; 17,24 % p. a. 1,71 * 3/10 + 1,77 * 2,5/10 + 12,22 * 2,5/10 + 22,48 * 1/10 + 17,24 * 1/10 = 0,513 + 0,4425 + 3,055 + 2,248 + 1,724 = 7,9825 % p. a. - průměrná moţná výnosnost portfolia za 1 rok. V současné době je velmi těţké dosáhnout vysokých úrokových výnosů, protoţe úrokové sazby bank se drţí při zemi. Aktuální úroková sazba České národní banky je 0,05 (diskontní a lombardní k 17. 04. 2013).
5.1.4. Dynamický profil investora Tento typ investičního portfolia je velmi rizikový. Likvidní a méně rizikové poloţky tvoří pouze do 30 % portfolia tohoto investora. Investuje se do celé řady rizikovějších aktiv. Investiční horizont je 5 let a více. Návrh portfolia: Spořicí účet - 15 % Stavební spoření (například od České spořitelny)- 10 % Peněţní fondy - 5 % Dluhopisové fondy - 15 % Akciové trhy 1. - 20 % Akciové trhy 2. - 20 % Akciové trhy 3. - 10 % Realitní fond - 15 % Obrázek 35 - Příklad dynamického portfolia
Základ návrhu portfolia dynamického investora ponechávám stejný jako portfolio růstového investora. 1) Jako realitní fond do tohoto portfolia bych zvolila fond od ČSOB banky - Realitní mix. Realitní mix investuje do cenných papírů, jejichţ emitent zaměřuje své aktivity na oblasti realit a výstavby, správy, provozování nebo obchodování s nemovitostmi. 78
Investuje se zde do společností působících na evropském a americkém realitním trhu Fond je částečně zajištěn proti měnovému riziku. Roční výnosnost 18,49 % p. a. Tabulka 5- Realitní mix ČSOB (15. 04. 2013)
ISIN Čisté obchodní jmění Cena podílu Správcovský poplatek Poplatek za zpětný odkup Rizikovost Volatilita
CZ0008472222 397 084 826,77 Kč 0,61 Kč 2,00 % 0,00 % vysoká 17,08 %
Obrázek 36 - Realitní mix, výkonnost za 6 let
Průměrná výkonnost v průběhu těchto let je -3,11 % 2) Třetí akciový fond jsem zvolila ČS TOP STOCKS s moţným výnosem 15,97 % p. a., protoţe je to třetí nejvýkonnější akciový fond podle kapitoly 4. Tabulka 6 - ČS Top Stocks
ISIN Čisté obchodní jmění Cena podílu Správcovský poplatek Poplatek za zpětný odkup Rizikovost Volatilita
CZ0008472404 1 804 014 537,00 Kč 1,43 Kč 2,50 % 0,00 % vysoká 16,95 %
79
Obrázek 37 - Výkonnost ČS Top stocks za 6 let 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% -20,00% -40,00% -60,00% -80,00%
Výkonnost v % 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Průměrná výnosnost za 6 let je 15,17 %. Kdyby výnosnost podílových fondů v portfoliu zůstala neměnná po dobu 1 roku potom by výnos portfolia dynamického investora za rok by vypadal takto: Spořicí účet - 1,5/10 portfolia; 1,71 % p. a. Peněţní trhy - 0,5/10 portfolia; 1,77 % p. a. Dluhopisové fondy - 1,5/10; 12,22 % p. a. Akciové trhy 1. - 2/10; 22,48 % p. a. Akciové trhy 2. - 2/10; 17,24 % p. a. Akciové trhy 1. - 1/10; 15,97 % p. a. Realitní fond - 1,5/10; 18,49 % p. a. 1,71 * 1,5/10 + 1,77 * 0,5/10 + 12,22 * 1,5/10 + + 17,24 * 2/10 + 15,97 * 1/10 + 18,49 * 1,5/10 = 0,2565 + 0,0885 + 1,833 + 4,496 + 3,448 + 1,597 + 2,7735 = 14,4925 % p. a. průměrná moţná výnosnost portfolia dynamického investora. Výnos aktiv tohoto návrhu portfolia podle mého názoru neodpovídá riziku, které nese toto portfolio. Podíl rizikové sloţky tohoto portfolia je 80 %. V současné době, situace tykající se investování výhledově není moc příznivá. Vzhledem k událostem posledních let v Evropě ekonomika EU přestává růst. Růst HDP Číny je v současnosti také pomalejší neţ se očekávalo, toto se hlavně odrazilo v cenách komodit, které v polovině dubna 2013 prudce klesly. A například ekonomika USA od hypoteční krize také stagnuje. Tento ekonomický vývoj napovídá zpomalení růstů investic. Jedná se hlavně o investice do akcií, které podle světových ekonomů a investičních agentur jsou jíţ teď na svém maximu, který odpovídá maximálním hodnotám před krizemi v rocích 2000 a 2008. Proto se také v nejbliţší době očekává začátek poklesu trhu akcií, který podle odhadu můţe trvat aţ 2 roky. Odhad současné situace na dluhopisových trzích předpovídá také brzký propad těchto aktiv. Podle odporníků na tru s dluhopisy se aktuálně tvoří bubliny, které mohou v nejbliţší době 80
prasknout a vznikne pak obrovský propad mezi současnými hodnotami na trhu a hodnotami, které reálně nastanou. Samozřejmě tato situace ovlivní i všechny podílové fondy včetně zajištěných, smíšených a peněţních. Při zařazení dluhopisových fondů do portfolia investor by měl aktuálně počítat se dvěma moţnými scénáři. První moţností je, ţe dluhopisové trhy dosáhnou během roku 2013 ještě větších hodnot a krátkodobá investice na 1 rok by mohla přinést velmi vysoký výnos, při předpokladu, ţe současný stav na trhu dluhopisu vydrţí ještě alespoň jeden rok. Zde existuje velmi vysoké riziko, ţe se tak nestane, proto je tato moţnost spíše vhodná pro rizikovější typy investorů. A druhou moţností je investovat do dluhopisových fondů aţ po očekávaném propadu. Kdyţ na jakémkoli trhu praskne bublina, ceny většinou spadnou na nejniţší moţné hodnoty. Potom je zde také moţnost dosaţení vyšších výnosů, ale spíše v dlouhodobém horizontu. V daný moment by se jistě vyplatila investice do komoditních fondů, protoţe aktuální ceny jsou nízké a investor nakoupí podílové listy levně. I kdyţ výhledově komoditní podílové fondy neslibují kladnou výnosnost, z dlouhodobého hlediska by se toto také mohlo velmi vyplatit. Tyto fondy mohou zařadit do svých portfolií dynamický a růstový investoři. Při současném výhledu akciových investic podle mého názoru by se vyplatilo s investováním počkat do té doby, neţ akciové trhy dostatečně klesnou a poté vcelku výhodně nakoupit. Investiční výhled pro kaţdého investora je vcelku nepříznivý vzhledem k daným skutečnostem. V případě, ţe tyto 4 typy investorů si sestaví svá portfolia podle základních popisů investorů (v kapitole 2.), které budou podobné uvedeným návrhům a naplní se investiční očekávání, potom by kaţdý investor v současné době na své investici prodělal.
81
Závěr Celkově jsem tuto práci pojala jako příleţitost pro vytvoření investičních strategií za pomoci uvedených bankovních produktů, jejíchţ prostřednictvím by mohly být zhodnocovány úspory klientů. Protoţe všechny investice slouţí hlavně ke zhodnocování financí včetně ukládání peněz do spořicích účtů, účtů termínovaných a stavebního spoření, které alespoň omezí vliv inflace na úspory klienta. Způsob, jakým klient zhodnocuje svoje úspory, se označuje jako investiční strategie. Existuje několik typu investičních strategii, některé mají za cíl celkový růst hodnoty investice, další kromě růstu hodnoty investice preferuje také pravidelný příjem z investice, a jiné zase upřednostňují získávání pravidelný příjem z investice. Z hlediska vztahu investora k riziku a jeho očekávání výnosu pak rozlišujeme několik typu investorů, které preferují různé strategie: strategii konzervativní, kdy hlavním cílem investora je odstranění inflačních vlivů na osobní úspory, dále strategii vyváţenou, kdy investor poţaduje většinou střednědobý růst hodnoty investice při přiměřeném riziku, strategii růstovou, kdy investor chce maximalizovat své výnosy z investice, ale stále bere ohled na riziko a nakonec dynamickou strategii, kdy hlavním cílem investora je co nejvyšší růst hodnoty investice v dlouhodobém období za připuštění vysokého rizika. Hlavní vliv na rozhodování klienta má také tzv. investiční (magický) trojúhelník. Protoţe vztah rizika, výnosností a likvidity je důleţité posuzovat zároveň. Vysoký výnos vţdy znamená vysoké riziko a naopak produkty s malým rizikem nejsou nijak výnosné. Stejně tak je i vztah mezi likviditou a výnosem. Aktiva s vyššími výnosy jsou zpravidla méně likvidní, vysoká likvidita je pak doprovázená nízkou výnosnosti. Například peníze v peněţence jsou stoprocentně likvidní, ale také nemají ţádný výnos. V kapitole 2.1 podrobně popisují rizika, výnosy a likviditu. Existují i jiné motivy střádání. Hlavním motivem je vize zisku a vize bohatství. Dalším neméně důleţitým motivem je očekávání klienta, protoţe neustále změny politické a ekonomické mohou výhledově zhoršit finanční situaci, a proto, aby si člověk i nadále udrţel svojí finanční úroveň, shromaţďuje úspory. Názorným příkladem současné doby jsou očekávané změny penzí tzv. důchodová reforma - toto se můţe také slučovat s dalším motivem střádání, jedná se o zajištění stáři. Mnoho lidí také střádá proto, aby zajistily v budoucnu své blízké, zajistily rizika a také střádají za účelem tzv. odloţené spotřeby, shromaţďují velkou částku peněz na movité či nemovité věci. Existují ještě další motivy, které jsou uvedené v kapitole 2. 82
V kapitole 3 uvádím produkty, které jsou vhodné pro zhodnocování úspor prostřednictvím bank. U bank můţeme investovat nejen do vkladových produktů, ale například do podílových fondů. Vkladové produkty jsou vţdy ze zákona pojištěné, ale bohuţel v současné době nejsou nijak výnosné kvůli úrokovým sazbám České národní banky, které se pohybují velmi nízko. Je zde uvedeno na co by se klient měl při výběrů vhodného pro něj produktu soustředit, u vkladů jsou to hlavně poplatky a lhůty pro výběry. Toto také úzce souvisí s investičním profilem klienta, hlavně z pohledu likvidity. Dále zde jsou uvedené podílové fondy, jejích náleţitosti, rizika a struktury těchto fondů. Kaţdý podílový fond je zaměřen na jinou skupinu klientů. Při výběru způsobu kolektivního investování je důleţitá investiční doba, po kterou se doporučuje do daného fondu investovat, také jsou velmi důleţité poplatky, které sniţuji investiční výnos. Přehled těchto poplatku podílových fondů je uvedený na konci kapitoly 3. Investice do podílových fondů jsou také zajímavé tím, ţe po uplynutí půl roční doby investice získaný úrokový výnos se nedaní, kdyţ u vkladových produktů se úrokový výnos daní vţdycky. V kapitole 4. - kalkulace výnosů se zaměřují na porovnání produktů uvedených v kapitole 3. Tyto produkty porovnávám podle výnosnosti. Dále zde jsou uvedené příklady investic, kde vypočítávám čistý zisk z investice, pomocí odečítaní poplatků od výnosů. Nejvíce jsem se soustředila na zhodnocování osobních financí prostřednictvím kolektivního investování. Od doby finanční světové krize se těmto produktům vcelku dařilo. V roce 2012 většina podílových fondů, hlavně akciové a dluhopisové rostly a vykazovaly vysokou výnosnost. Ale v roce 2013 podle odborníků tyto fondy jíţ dosahují svého maxima a proto se očekává jejích pokles. Současně se v tomto roce nedařilo ani komoditním fondům, neboť reakcí na některé ekonomické skutečnosti byl jejích citelný propad. Kaţdý investor má ale jinou představu o tom, kolik by mu investiční nástroj měl vynášet. To je úzce svázané s rizikem, které je ochotný podstoupit. Čím víc je ochotný riskovat, tím většího zhodnocení, ale taky ztrát, můţe dosáhnout. Proto v posední kapitole jsem vytvořila návrh portfolia pro kaţdého investora za pomoci informací z této celé diplomové práce. Tyto návrhy jsem vytvářela hlavně podle investičního popisu kaţdého investora, jeho osobního vztahu k riziku, likviditě a výnosům a za pomoci produktů, které si nejčastěji zařazují do svých portfolií. Skutečné zařazené produkty do těchto portfolií jsou z nabídek ČSOB a.s., Komerční banky a.s., České spořitelny a.s. a UniCredit Bank a.s. Pro tyto banky jsem se rozhodla, protoţe mají největší počet klientů na území české republice a v roce 2011 vybraly největší procento vkladů ze všech bank na českém trhu. 83
při tvorbě daných portfolií jsem také dodrţovala zásady diverzifikace, protoţe investování pouze do 1 produktu by bylo buď velmi rizikové, nebo naopak málo výnosné. Řídila jsme se také tzv. teorii portfolia při sestavování daných návrhů, hlavně proto, abych správně rozloţila aktiva v portfoliích. Po sestavení návrhů pro konzervativního, vyváţeného, růstového a dynamického investora mohu říci, ţe kdyby se dané návrhy uplatnily na konci roku 2011 a začátku 2012 na dobu jednoho roku, potom by výnos přibliţně odpovídající výpočtům mohl být skutečný. Ale bohuţel od 2 čtvrtletí 2013 se finanční a ekonomická situace ve světě mění negativně pro rizikovější investice. Proto v současnosti nebo blízké budoucnosti by ţádné z těchto portfolií nebylo výnosové. Výhledově by většina trhů měla začít klesat, proto vhodné období pro investování by mělo nastat v okamţiku největšího propadu. Cílem této práce bylo zmapovat současnou situaci na trhu úspor a usnadnit výběr vhodného zhodnocení pro běţného občana. Tento cíl byl splněn, neboť tato práce uvádí aktuální skutečnosti o všech zde uvedených bankovních produktech. Pro dosaţení zhodnocení zde doporučují rozloţit své úspory mezi více produktů, ale zároveň teď není nejvhodnější doba na začátek investování do podílových fondů, dle vlastního odhadů nejvhodnější příleţitost nastane v roce 2014 a 2015 kdy trhy dostatečně poklesnou. Proto je vhodné zabývat se otázkou osobních financí velmi komplexně a průběţně sledovat aktuální finanční situaci. Sledování finančního dění můţe uloţené úspory zachránit a můţe také napovědět, kdy máme začít vkládat, abychom vydělaly co nejvíce.
84
Seznam grafů 1. Graf 1. - Úsporová funkce..............................................................................................5 2. Graf 2. - Investiční trojúhelník.....................................................................................13 3. Graf 3. - Revize míry úspor..........................................................................................22 4. Graf 4. - Míra úspor v mezinárodním srovnání............................................................22 5. Graf 5. - Příspěvky do změny míry úspor vůči roku 2007............................................23 6. Graf 6. - Míra úspor dle příjmových kvartilů................................................................23
85
Seznam obrázků Obrázek 1 - Struktura bank podle vlastnictví ............................................................................. 7 Obrázek 2 - Struktura úspor domácností v roce 2011 .............................................................. 26 Obrázek 3 - výdaje na státní podporu v průběhu let ................................................................. 31 Obrázek 4 - penzijní fondy ....................................................................................................... 37 Obrázek 5 - Spořící účty ........................................................................................................... 51 Obrázek 6 - termínované účty .................................................................................................. 52 Obrázek 7 - poplatky na T. Ú. .................................................................................................. 52 Obrázek 8 - 9leté stavební spoření ........................................................................................... 53 Obrázek 9 - Spoření po dobu 6 let. ........................................................................................... 56 Obrázek 10 - jednorázový vklad na dobu 6 let. Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny . 57 Obrázek 11 - úrok p. a. u stavebního spoření ........................................................................... 58 Obrázek 12 - poplatky stavebního spoření ............................................................................... 58 Obrázek 13 - vývoj stavebního spoření .................................................................................... 59 Obrázek 14 - Vkladní kníţky.................................................................................................... 59 Obrázek 15 - investování do OPF............................................................................................. 60 Obrázek 16 - Zajištěné fondy ČS ............................................................................................. 61 Obrázek 17 - Zajištěné fondy KB ............................................................................................. 61 Obrázek 18 - zajištěné fondy ČSOB......................................................................................... 62 Obrázek 19 - Zajíštěné fondy UniCredit Bank ......................................................................... 62 Obrázek 20 - Peněţní podílové fondy ...................................................................................... 63 Obrázek 21 - Dluhopisové fondy.............................................................................................. 63 Obrázek 22 - Smíšené fondy .................................................................................................... 64 Obrázek 23 - Komoditní podílové fondy .................................................................................. 65 Obrázek 24 - Akciové fondy .................................................................................................... 66 Obrázek 25 - Nemovitostní fondy ............................................................................................ 66 Obrázek 26 - Vklady klientů v bankách za rok 2011 v % ........................................................ 68 Obrázek 27 - Konzervativní portfolio ...................................................................................... 71 Obrázek 28 - Spořicí účty největších bank ............................................................................... 72 Obrázek 29 - Výnosnost peněţního fondu KBC v průběhu 5 let ............................................. 73 Obrázek 30 - Výkonnost dluhopisového fondu ČS v jednotlivých letech ............................... 73 Obrázek 31 - Vyváţené portfolio ............................................................................................. 74 86
Obrázek 32 - Výkonnost akciového fondu ČSOB za 5 let ....................................................... 76 Obrázek 33 - Růstové portfolio ................................................................................................ 77 Obrázek 34 - Výkonnost akciového fondu ČS za 9 let............................................................. 77 Obrázek 35 - Příklad dynamického portfolia ........................................................................... 78 Obrázek 36 - Realitní mix, výkonnost za 6 let ......................................................................... 79 Obrázek 37 - Výkonnost ČS Top stocks za 6 let ...................................................................... 80
87
Seznam tabulek Tabulka 1 - Smlouvy stavebního spoření Raiffeisen ................................................................ 56 Tabulka 2- Dluhopisový fond ČS (15. 04. 2013) ..................................................................... 73 Tabulka 3- ČSOB akciový fond vodního bohatství (15. 04. 2013) .......................................... 75 Tabulka 4- Global Stocks FF ČS (15. 04. 2013) ...................................................................... 77 Tabulka 5- Realitní mix ČSOB (15. 04. 2013) ......................................................................... 79 Tabulka 6 - ČS Top Stocks ....................................................................................................... 79
Seznam příloh 1. Informace o bankách................................................................................................... 83
88
Seznam internetových zdrojů 1. http://kb.cz.html 2. http://rb.cz.html 3. http://csob.cz.html 4. http://csas.cz.html 5. http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_stavebni_sporitelny.html 6. http://wustenrot.cz.html 7. http://burinka.cz.html 8. http://cmss.cz.html 9. http://rsts.cz/ 10. http://modrapyramida.cz.html 11. http://mesec.cz.html 12. http://mpsv.cz.html 13. http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace.html 14. http://finance.cz.html 15. http://cnb.cz/cs/index.html 16. http://csu.cz.html 17. http://cmss.cz.html 18. http:// unicreditbank.cz.html
89
Seznam literatury 1. KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6. 2. SMRČKA, L. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Back, 2010. xxii, 558s. ISBN 978-80-7400-199-4. 3. HOLMAN, Robert. Základy ekonomie: pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. xv, 372 s. ISBN 978-807179-890-3. 4. POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009. xvii, 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9. 5. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. ISBN 80-7179-462-7. 6. RADOVÁ, Jarmila, DVOŘÁK, Petr a MÁLEK, Jiří. Finanční matematika pro každého. 7., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 293 s. ISBN 978-80-247-3291-6. 7. KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 292 s. ISBN 978-80-247-3315-9. 8. JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 167 s. ISBN 97880-247-3670-9. 9. SYROVÝ, Petr a TYL, Tomáš. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0. 10. SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010. 105 s. ISBN 978-80-247-3486-6. 11. PROUZA, Ludvík, jr. Finanční a pojistná matematika. Vyd. 1. Praha:, 2007. 157 s. ISBN 978-80-86730-17-2. 12. RIEGEL, Karel. Ekonomická psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 247 s. ISBN 978-80-247-1185-0. 13. GLADIŠ, Daniel. Naučte se investovat. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2005. 174 s. ISBN 80-247-1205-9. 14. Směrnice MiFID 15. ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3.
90
Příloha 1.
Informace o bankách Komerční banka Komerční banka je univerzálním bankovním ústavem a zároveň je mateřskou společností Skupiny KB. Je hodně zaměřená také na investiční bankovnictví. V rámci Komerční banky, klient můţe dostat sluţeb v oblastech stavebního spoření od dceřiné společností Modré pyramidy, penzijního připojištění, faktoringu a také pojištění, které jsou pro běţného klienta dostupné na kaţdé pobočce Komerční banky. 46 informace o KB. Finanční výsledky 2012 Celkové provozní výsledky z toho: čisté úrokové výnosy z toho: čisté poplatky a provize Provozní náklady celkem Čistý zisk náleţející akcionářům Rozvaha Bilanční suma Úvěry klientům (čisté) Vklady klientů Vlastní kapitál celkem
32 689 21 947 7 018 -13 511 13 953 786 836 451 547 579 067 100 577
Česko slovenská obchodní banka Československá obchodní banka je nevětší bankou v České republice. Je členem velké bankovní skupiny KBC Group, která se zaměřuje hlavně na okruh fyzických osob, malých a středních podniků a středně velkých korporací. Tato skupina působí hlavně na domácím trhu v Belgii dále v České republice, na Slovensku, v Bulharsku a Maďarsku a také v dalších zemích a regionech celého světa. ČSOB je univerzální banka, která v České republice působí také jako Poštovní spořitelna, prostřednictvím České pošty. Poštovní spořitelna od roku 2010 funguje také pod značkou Era. ČSOB nabízí produkty a sluţby celé skupiny, především ČSOB pojišťovny, penzijního fondu, Hypoteční banky a Českomoravské stavební spořitelny, dále také ČSOB podílových fondů, ČSOB Leasingu a ČSOB Factoringu, Patria sesterská společnost ČSOB - poskytuje sluţby spojené s obchodováním na finančních trzích.47
46 47
http://kb.cz.html http://csob.cz.html
Informace o ČSOB ČSOB
Údaje k 30. 9. 2012
Zaměstnanci (FTE) – skupina
7 820
Klienti (tis.)
3 072
Uţivatelé internetového bankovnictví (tis.)
1 349
Pobočky ČSOB (Ret/SME + CORP)
253
Finanční centra PS
70
Obchodní místa České pošty
cca 3 200
ČSOB poskytuje klientovi spoustu moţností zhodnotit své úspory. Díky velikosti a různorodosti skupiny ČSOB, je zde moţnost výhodně rozloţit své finance v rámci jediné banky. Osobně mě nejvíce zaujala moţnost vtvoření vlastního finančního plánu – tzv. „plánu pro ţivot“. Podle mého názoru, pro běţného klienta, který není moc zběhlý v otázce osobních financí, je velkým osvětlením, podrobně simuluje moţnosti zhodnocování při volitelné diverzifikaci osobních finančních prostředků. Tento plán je moţné vytvořit online na stránkách Československé obchodní banky. Ukazatele ČSOB Klíčové ukazatele skupiny ČSOB
Údaje k 30. 9. 2012
Bilanční suma (mld. Kč)
931,7
Úvěrové portfolio (mld. Kč)
473,6
Vklady celkem (mld. Kč)
626,7
Poměr úvěrů ke vkladům
76,0 %
Kapitálová přiměřenost skupiny
14,6 %
Česká spořitelna a.s. Česká spořitelna zahájila svou činnost, jíţ v roce 1825, kdy se zrodila Spořitelna česká. V České republice působí od roku 1992. Od roku 2000 je členem Erste Group, který má 17 milionu klientů v osmi zemích, z nichţ většina je členy Evropské unie. Dceřiny a sesterské společností České spořitelny jsou:
Brokerjet České spořitelny ErsteCorporate Finance Factoring České spořitelny GRANTIKA České spořitelny ČS do domu, a. s. Česká spořitelna - penzijní společnost Realitní společnost České spořitelny REICO České spořitelny Stavební spořitelna České spořitelny sAutoleasing S MORAVA Leasing48 Základní údaje k 31. 12. 2012 Aktiva celkem
920,4 mld. Kč
Počet klientů České spořitelny
5 297 398
Počet aktivních klientů přímého bankovnictví SERVIS 24 a BUSINESS 24 Počet poboček
1 475 517
Průměrný počet zaměstnanců Finanční skupiny České spořitelny
10 760
Počet karet
3 178 184
Počet bankomatů a platbomatů
1 466
658
Akcionář
Podíl na základním kapitálu (v %)
Erste Group
98,97
Podíl na hlasovacích právech (v %) 99,52
Samosprávy
0,59
0
Ostatní
0,44
0,48
UniCredit Bank a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. existuje na českém trhu od 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou doté doby samostatně působících bankovních domů HVB Bank a Ţivnostenské banky.
48
http://csas.cz.html
Působí v Evropě od roku 1999 a patří podle bilanční sumy ve výši k největším finančním skupinám v Evropě. Působí ve 22 zemích přímo a ve 27 zemích prostřednictvím svých obchodních zastoupení. Informace o skupině UniCredit, Bilanční suma skupiny UniCredit v bil. EUR
1,028
Počet klientů celkem v mil.
40
Počet poboček ve světě
přibliţně 10 000
V Evropě skupina UniCredit má největší mezinárodní bankovní síť, která osahuje 4 000 poboček a prodejních míst a více neţ 83 000 zaměstnanců a 28 milionu klientů. UniCredit působí v těchto zemích: Ázerbájdţán, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko, Ukrajina. Partnerské a dceřiny společnosti UniCredit: Partners bankovní sluţby. UniCreditLiasing. Pioneer Investments. UniCredit Pojišťovací Makléřská, spol. s r. o. UniCreditFleet Management s. r. o.49
49
http:// unicreditbank.cz.html