Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra tělesné výchovy
Katedra:
Studijní program: Ekonomika a management Sportovní management
Studijní obor:
MOŽNOSTI TĚLOVÝCHOVNÉ JEDNOTY SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ POSSIBILITIES OF SPORTS ASSOCIATION SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ Bakalářská práce: 11–FP–KTV-448
Autor:
Podpis:
Michal Galandák A
Vedoucí práce: Mgr. Radim Antoš Konzultant: Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
82
6
2
9
16
2
V Liberci dne: 12. 12. 2012
Čestné prohlášení Název práce:
Možnosti tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše Vrchlabí
Jméno a příjmení autora:
Michal Galandák
Osobní číslo:
P09000654
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 12. 12. 2012 Michal Galandák
Poděkování Rád bych zde poděkoval všem, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Především děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Radimu Antošovi za jeho potřebné a velmi důležité rady a připomínky při tvorbě práce. Dále bych chtěl poděkovat členům tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše Vrchlabí, zejména Romanu Charvátovi, Tomáši Kulhánkovi a Evě Klampflové za poskytnutí potřebných informací a rad. V poslední řadě děkuji rodině a kamarádům za podporu při tvorbě této práce, ale i v průběhu celého studia.
ANOTACE Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza současné situace oddílu a vypracování návrhu na zlepšení situace občanského sdružení TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. Z analýzy současné situace a analýzy SWOT vyplynulo, že se TJ potýká v posledních letech s celkovým poklesem výkonosti svých závodníků, kteří nedosahují požadovaných výsledků. Další slabou stránkou je nestabilní a nejistá finanční situace. V závěru práce jsou vypracovány návrhy na zlepšení této situace. První část návrhu je zaměřena na podporu SCM Vrchlabí, zvyšování příjmů v podobě zavedení členských příspěvků a obnovení čerpání dotací a grantů, a zavedení funkce sportovního manažera v organizační struktuře TJ. Druhá část návrhu je zaměřena na zlepšení situace TJ v budoucích letech a je zde navrženo vytvoření komplexní sportovní a rekreační příměstské zóny. Klíčová slova: Tělovýchovná jednota, občanské sdružení, finanční situace, SWOT analýza
ANNOTATION The main goal of this dissertation is to analyse the current situation of ‘SVS Krkonoše Vrchlabí Sports Association’ and to propose improvements to the condition of the club. The analysis of the current situation and SWOT analysis have shown that the Sports Association has issues with the overall performance drop of its members, who do not achieve the required results. Another weakness is unstable and uncertain financial situation. The final part of this document contains the actual proposals to improve the situation. The first part of the proposal is focused on the support of SCM Vrchlabí, increasing its revenues in the form of membership fees, reconsidering the utilization of donations and grants, and introducing the role of a sports manager in the Sports Association’s organization structure. The second part of the proposal is focused on the improvements of the condition of the Sports Association in the future and the planned creation of all-embracing suburban zone for sports and recreation. Key terms: Sports Association, people’s association, financial condition, SWOT analysis.
Obsah ÚVOD .............................................................................................................. 11 1
2
3
CÍLE PRÁCE .......................................................................................... 12 1.1
Hlavní cíl .......................................................................................................... 12
1.2
Dílčí cíle a úkoly .............................................................................................. 12
PROFIL TJ SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ ....................................... 13 2.1
Základní informace o TJ .................................................................................. 13
2.2
Historie ............................................................................................................. 14
2.2.1
Počátky lyžování v Českých zemích a v Krkonoších ............................... 14
2.2.2
Historie TJ SVS Krkonoše Vrchlabí ......................................................... 15
2.2.3
Významní trenéři a osobnosti ................................................................... 17
2.2.4
Úspěchy reprezentantů TJ na vrcholných akcích (OH, MS, ME, MSJ) ... 18
2.2.5
Pořadatelství vrcholných závodů .............................................................. 19
OBČANSKÁ SDRUŽENÍ VE SPORTU A STRUKTURA JEJICH
FINANCOVÁNÍ ............................................................................................. 20 3.1
3.1.1
Obecná charakteristika občanských sdružení ........................................... 20
3.1.2
Organizační struktura sportovních organizací .......................................... 22
3.1.2
Typologie sportovních organizací ............................................................ 24
3.2
4
Občanská sdružení ve sportu ............................................................................ 20
Specifika ekonomiky sportovního klubu ......................................................... 27
3.2.1
Struktura finančních zdrojů klubů v ČR ................................................... 28
3.2.2
Struktura finančních výdajů klubů v ČR .................................................. 29
MARKETING A SPORT ....................................................................... 30 4.1
Přístupy k marketingu ve sportu ...................................................................... 30
4.1.1
Dílčí koncepce marketingu ve sportu ....................................................... 30
4.1.2
Komplexní koncepce marketingu ve sportu ............................................. 31
4.2
Marketing mix ve sportu .................................................................................. 33
4.2.1
Produkt (product) ...................................................................................... 33
4.2.2
Cena (price)............................................................................................... 34
4.2.3
Distribuce (place) ...................................................................................... 36
4.2.4
Propagace (promotion) ............................................................................. 37 7
STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ TJ ...................................... 42
5
5.1
Sportovní cíle ................................................................................................... 42
5.2
Cíle hospodářsko-ekonomické ......................................................................... 44
5.2.1
Reklama ve sportu .................................................................................... 45
5.2.2
Provoz lyžařského areálu .......................................................................... 50
5.2.3
Spolupráce TJ s jinými ekonomickými subjekty ...................................... 53
Cíle sociální ...................................................................................................... 56
5.3
FINANCOVÁNÍ TJ SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ ......................... 57
6
6.1
Financování činnosti klubu .............................................................................. 57
6.2
Analýza nákladů a výnosů ............................................................................... 59
6.3
Účetnictví sportovní organizace ....................................................................... 61
6.3.1
Rozvaha ........................................................................................................ 62
6.3.2
Výkaz zisků a ztrát ....................................................................................... 63
7
SWOT analýza ......................................................................................... 66
8
NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SITUACE TJ ............................................. 68 Návrhy na okamžité zlepšení situace TJ ...................................................... 68
8.1 8.1.1
Návrh na podporu SCM Vrchlabí ............................................................. 68
8.1.2
Návrh na zlepšení finanční situace TJ ...................................................... 70
8.1.3
Zavedení funkce sportovního manažera ................................................... 73 Návrh na zlepšení situace TJ v budoucích letech ......................................... 74
8.2 8.2.1
9
Vznik komplexní příměstské rekreační a sportovní zóny ......................... 74
ZÁVĚR ..................................................................................................... 76
10
LITERATURA ...................................................................................... 78
11
PŘÍLOHY .............................................................................................. 80
8
SEZNAM ZKRATEK %
-
procento
aj.
-
a jiné
a.s.
-
akciová společnost
atd.
-
a tak dále
č.
-
číslo
Cl
-
klasický styl běhu na lyžích
čl.
-
článek
ČR
-
Česká republika
ČSTV -
Český svaz tělesné výchovy a sportu
IČO
-
Identifikační číslo organizace
Ing.
-
inženýr
Kč
-
koruna česká
KL
-
kolečkové lyže
KRVR -
Krkonoše Vrchlabí
MČR -
Mistrovství České republiky
ME
-
Mistrovství Evropy
Mgr.
-
magistr
MS
-
Mistrovství světa
MSJ
-
Mistrovství světa juniorů
MŠMT -
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
např.
-
například
NNO
-
nestátní nezisková organizace
obr.
-
obrázek
odst.
-
odstavec
OH
-
Olympijské hry
o. s.
-
občanské sdružení
příp.
-
případně
s.
-
strana
Sb.
-
Sbírky
SCM
-
Sportovní centrum mládeže
SK
-
Sportovní klub 9
Sk
-
volný styl běhu na lyžích
SLČR -
Svaz lyžařů České republiky
s.r.o.
-
společnost s ručením omezeným
ST
-
Sportovní třídy
SVSM -
Středisko vrcholového sportu mládeže
TJ
-
Tělovýchovná jednota
TZ
-
Tělovýchovné zařízení
TV
-
tělesná výchova
tzv.
-
takzvaný
vč.
-
včetně
VS
-
vrcholový sport
ZŠ
-
Základní škola
10
ÚVOD Téma mé bakalářské práce zní: Možnosti tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše Vrchlabí. Tělovýchovná jednota SVS Krkonoše Vrchlabí byla založena s cílem poskytnout dětem, ale i ostatním příznivcům sportu, smysluplnou činnost ve volném čase, která slouží jako všestranné zdokonalování a rozvoj osobnosti. Tělovýchovná jednota má velmi dlouhou tradici a v minulosti, i v současné době, patří mezi významné oddíly běžeckého lyžování v České republice. Tuto práci jsem si vybral proto, že se již od dětství věnuji běžeckému lyžování, jsem dlouholetým členem této tělovýchovné jednoty a v současné době působím ve výkonném výboru TJ. Díky mé pozici v TJ se pravidelně účastním schůzí výkonného výboru a komunikuji s ostatními členy. Mám tedy možnost získat informace o sportovní a ekonomické stránce oddílu a dále s nimi pracovat. Dalším podmětem k napsání této závěrečné práce je studium oboru sportovní management. Vzdělání v oboru sportovního managementu úzce souvisí s činností ve výkonném výboru sportovního oddílu, které bych se chtěl po ukončení studia dále věnovat. Hlavním zaměřením práce bude analýza členské základny a stanovení strategických cílů, mezi které řadíme cíle sportovní, ekonomické a sociální. V druhé řadě bude práce analyzovat aktuální finanční situaci. Za pomoci zjištěných výsledků a SWOT analýzy bych rád vypracoval návrhy, které by pomohly zlepšit okamžitou situaci, ale také situaci v budoucích letech. Výsledkem práce by měla být možnost využití těchto návrhů na zlepšení současné i budoucí situace v praxi.
11
1
CÍLE PRÁCE
1.1
Hlavní cíl Hlavním cílem práce je analýza současné situace oddílu a vypracování návrhu na
zlepšení situace tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše Vrchlabí.
1.2
Dílčí cíle a úkoly a) Seznámit s historií a úspěšnými sportovci TJ. b) Charakterizovat občanská sdružení ve sportu a strukturu jejich financování. c) Seznámit s marketingem ve sportu. d) Stanovit strategické cíle TJ. e) Analyzovat financování TJ. f) Určit silné stránky, slabé stánky, příležitosti a hrozby. g) Vypracovat návrh na zlepšení celkové situace TJ.
12
2
PROFIL TJ SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ
2.1
Základní informace o TJ
Kontaktní údaje: Tělovýchovná jednota SVS Krkonoše Vrchlabí Fügnerova 1288 543 01 Vrchlabí IČO: 00485268 Číslo účtu: 245563960/0300 Zkratka: KRVR Logo:
Obrázek č. 1: Oddílové logo Zdroj: (TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, 2012) Členové a organizační struktura oddílu: V tělovýchovné jednotě je v současné době registrováno 46 členů, z toho 6 členů tvoří výkonný výbor. Předseda oddílu: Mgr. Kulhánek Tomáš Výkonný výbor: 13
Ing. Eva Klampflová, Mgr. Martin Jan, Mgr. Řáda Martin, Galandák Michal, Háková Michaela. Trenér SCM Vrchlabí: Mgr. Martin Jan Trenér SpS Vrchlabí: Mgr. Kulhánek Tomáš Sportovní psycholog: PhDr. et Mgr. Kulhánková Radka, Ph.D. Ekonomka oddílu: Ing. Klampflová Eva
2.2
Historie V této části stručně seznámím čtenáře s vývojem lyžování v Krkonoších a
zaměřím se na vznik a historii lyžařského oddílu TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. Dále představím významné závodníky, trenéry a funkcionáře, kteří se podstatně zasloužili o vznik, rozvoj a chod TJ.
2.2.1 Počátky lyžování v Českých zemích a v Krkonoších Zavedení lyží do Čech je patrné v druhé polovině 19. století. V této době se mimo jiné začínala velmi aktivně rozvíjet sportovní a tělovýchovné hnutí (Tyrš). Na sklonku 19. století se k nejagilnějším příslušníkům tohoto hnutí přiřadil pražský obchodník a průmyslník Josef Rössler-Ořovský (1869–1933), jeden z nejvýznamnějších průkopníků našeho sportu, mimo jiné člen pražského Bruslařského klubu a později také první starosta pražského Ski klubu. A právě jemu náleží zásluha o první úspěšné zavedení lyží do českých zemí. Roku 1887 se v Praze objevili první dva páry lyží od
14
skandinávské firmy Heyde. Hned byly také úspěšně vyzkoušeny a první „lyžci“ či také „skiáci“ nebo „lyžníci“ se začali sdružovat při Bruslařském klubu. V roce 1894 se lyžařský kroužek osamostatnil, přejmenoval se na Český Ski Klub (oficiálně schválený až v roce 1896), a stal se tak spolu s jilemnickým Českým krkonošským spolkem Ski prvním lyžařským spolkem v českých zemích a zároveň zahájil éru organizovaného lyžování v celé střední Evropě. Již v roce 1894 navštívil Rössler s dalšími lyžaři Jilemnici a navázal kontakt s lyžařstvím krkonošským, jež v té době již daleko přesahovalo rozměry pražských poměrů a na dlouhá léta se stalo vůdčím ohniskem lyžařského rozvoje v Čechách. V Krkonoších se však lyže objevily později (pomineme-li dřívější ojedinělé pokusy). V roce 1892 navštívil majitel jilemnického panství hrabě Harrach světovou výstavu v Christianii (dnešní Oslo) v Norsku. Tam si mimo jiné prohlédl expozici sportovních potřeb, mezi nimiž ho zaujaly lyže. Tady si uvědomil, že právě lyže by mohly usnadnit jeho lesním dělníkům přístup do zavátých horských lesů. Mimořádnou osobností, jež výrazně ovlivnila rozvoj lyžování v Krkonoších, se stal Jan Buchar (1859‒1932), řídící učitel v Dolních Štěpanicích u Jilemnice. Již tehdy patřil mezi uznávané znalce a propagátory Krkonoš. (POČÁTKY LYŽOVÁNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH - expozice Krkonošského muzea v Jilemnici, 1988).
2.2.2 Historie TJ SVS Krkonoše Vrchlabí V dobách minulého režimu patřilo Vrchlabí, nacházející se na úpatí nejvyššího českého pohoří, mezi velmi významná sportovní střediska. Fungovalo zde státem řízené středisko vrcholového sportu mládeže (SVSM), pod které spadalo několik sportovních disciplín, mimo jiné běžecké a sjezdové lyžování. V souvislosti
s reorganizací
vrcholového
sportu
v ČSTV,
k níž
došlo
05. 12. 1989, byla upravena činnost systému VS v TJ. Dne 15. 12. 1989 tedy vznikla Tělovýchovná jednota SVS Krkonoše Vrchlabí, přičemž dvě místa byla určena pro dospělé sportovce, tři pro juniory a dvacet šest dorostenců. Kromě vedoucího trenéra J. Jirsy zde bylo dalších 6 trenérů – Rygl, Zeman, Petřík, Peřina, Sturm, Suk. Postupně 15
většina z nich odešla do zahraničí a TJ měla rok na vyřešení zisku vlastních prostředků, potřebných pro činnost TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. Předsedou TJ byl od počátku dlouholetý pracovník SVSM Jan Červinka a hlavním trenérem se stal Aleš Suk. Jednota byla nucena zajistit prostředky na činnost. Zažádala tedy o převedení majetku VS pro plnění úkolů při výchově sportovců. TJ se zaměřila pouze na lyžaře-běžce a soustředila se na péči o ně a o tuto disciplínu. Řízení TJ převzal svaz lyžařů, kterému v těchto letech předsedal Ing. M. Jedlička. TJ postupem času přeměnila hmotný majetek (ubytovna, lyžařský vlek, rolba…atd.) na prostředky pro zabezpečení sportovců a od 31. 8. 1991 je TJ soběstačná a připravuje výhradně lyžaře-běžce. Až do roku 2008, kdy z funkce předsedy odstoupil, ji řádně, obětavě a svědomitě řídil zasloužilý mistr sportu Jan Červinka. Do stejného roku byl trenérem Aleš Suk, diplomovaný trenér běhu na lyžích. Jednota se snažila kooperovat s okolními oddíly, nejužší spolupráce probíhala s TJ Spartak Vrchlabí, která pro TJ Krkonoše vychovávala a dodnes vychovává nadějné sportovce v nejmladších kategoriích. Dále nesmím opomenout spolupráci s LO Porkert Skuhrov. Postupně k nám přešli závodníci zvučných jmen např.: Pross, Beneš, Michl, Janečková. Přes běžné třenice a problémy se v průběhu zmiňovaného období podařilo stabilizovat kádr mladých a nakonec i dospělých závodníků natolik, jak o tom vypovídají výsledky ve výpise 2.2.4 Úspěchy reprezentantů TJ na vrcholných akcích. V polovině roku 2008 odchází zasloužilý trenér Aleš Suk do důchodu, předávaje otěže skupiny běžců sdruženáři Ladislavu Ryglovi. Předsedou TJ se stal Mgr. Tomáš Kulhánek. Spolupráce TJ s Ladislavem Ryglem neměla dlouhého trvání, kdy na podzim roku 2010 odchází z funkce trenéra SCM Vrchlabí. Díky těmto okolnostem dochází na přelomu roku 2010/2011 k úpadku členské základny v kategorii juniorů a dospělých. Velká část kádru odchází do sousedních oddílů či předčasně ukončuje sportovní kariéru. V současné době pod vedením bývalého závodníka a nynějšího trenéra Mgr. Jana Martina se jednota snaží o udržení Sportovního centra mládeže (SCM) Vrchlabí a o stabilizování členské základny. Trenér Jan Martin má v současné době ideální podmínky a prostředky pro sportovní přípravu talentované mládeže a je za ním vidět spousta práce. Věřím, že do budoucna za podpory funkcionářů, rodičů, sponzorů a
16
příznivců oddílu se podaří vychovat nové vzorné reprezentanty České republiky v běhu na lyžích. (SUK, TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, 2012).
2.2.3 Významní trenéři a osobnosti Červinka Jan Předseda, dlouholetý organizační pracovník, ale také trenér, který řádně, obětavě a svědomitě řídil TJ v letech 1989 ‒ 2008. KOŠŤÁL (2011) uvádí: „ Jan Červinka (narozen 1930) je jedním z předních představitelů československého horolezectví XX. století. Byl členem prvního Československého horolezeckého representačního družstva v letech 1950 až 1961 a účastníkem prvních národních a Státních expedic. V roce 1965 byl vyznamenán titulem Zasloužilého mistra sportu. V roce 1973 založil horolezecký oddíl ve Vrchlabí a od roku 1989 byl předsedou vrchlabské Tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše. Za svůj přínos pro rozvoj sportu obdržel řadu ocenění a uznání a v roce 2004 byl jmenován Čestným členem Českého horolezeckého svazu. Od roku 1969 žije ve Vrchlabí, je ženatý a má dvě dcery.“ Charvát Roman Dlouholetý člen TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, oceněný za mimořádný přínos sportu, především běžeckému lyžování, cenou města Vrchlabí za rok 2010. Klampflová Eva Aktivní členka TJ, působící ve výkonném výboru. Její hlavní funkcí je ekonomická stránka oddílu. Kulhánek Tomáš Působí jako předseda TJ od roku 2009. Mimo řízení TJ a činností s tím spojených je také vedoucí trenér SpS a trenér mladšího a staršího žactva. Martin Jan 17
Trenér SCM TJ SVS Krkonoše Vrchlabí a trenér st. žactva, dorostu, juniorů a seniorů. Rygl Ladislav Reprezentant ČR v severské kombinaci v letech 1995 ‒ 2006. Trojnásobný účastník ZOH. V TJ působil jako trenér SCM v letech 2008 ‒ 2010. Suk Aleš Diplomovaný trenér běhu na lyžích působící v TJ v letech 1989 ‒ 2008. Díky jeho trenérským a organizačním kvalitám se TJ může pyšnit řadou úspěšných reprezentantů ČR, jak v dorosteneckých, juniorských tak i seniorských kategorií. V TJ působil také jako metodik, servisman a člen organizačního výboru.
2.2.4 Úspěchy reprezentantů TJ na vrcholných akcích (OH, MS, ME, MSJ) 1994 Valenta Ondřej, 28. místo ZOH Lillehammer (skiatlon) 1998 Michl Petr, 13. místo ZOH Nagano (50 km skate) 2001 Paulů Radka, 2. místo ME Německo (kolečkové lyže) Heltová Denisa, 3. místo ME Německo (kolečkové lyže) 2003 Janečková Ivana, 1. místo ME ČR (kolečkové lyže - Cl) 2. místo ME ČR (kolečkové lyže - Sk) Paulů Petra, 1. místo ME ČR (kolečkové lyže - sprint) Heltová Denisa, 3. místo ME ČR (kolečkové lyže - Cl) 2004 Janečková Ivana, 1. místo MS Itálie (kolečkové lyže – Cl) 1. místo MS Itálie (kolečkové lyže – Sk) 2006 Janečková Ivana, 25. místo ZOH Turín (skiatlon) 2007 18
Janečková Ivana, 21. místo MS Sapporo (30km Cl) 3. místo MS U23 Itálie (skiatlon) (TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, 2012).
2.2.5 Pořadatelství vrcholných závodů Jednota se i mimo jiné aktivity zasloužila o uspořádání několika republikových a mezinárodních závodů. Za podpory téměř čtyřicítky členů, ale i dobrovolníků z řad veřejnosti, se podařilo uspořádat tyto významné sportovní události:
1995 Mistrovství České republiky žactva na Benecku. 1997 Finálový závod Světového poháru na kolečkových lyžích (závodník TJ Petr Michl zde obsadil v mužské kategorii 3. místo na 10 km) 1999 Mistrovství České republiky žactva Vrchlabí (Vejsplachy). 2002 Mistrovství České republiky dorostu Vrchlabí (Vejsplachy). 2006 Mistrovství České republiky žactva Vrchlabí (Vejsplachy). (TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, 2012)
19
3
OBČANSKÁ
SDRUŽENÍ
VE
SPORTU
A
STRUKTURA JEJICH FINANCOVÁNÍ 3.1
Občanská sdružení ve sportu Občanské sdružení je v České republice v oblasti masového, výkonnostního a
vrcholového sportu jednou z nejpoužívanějších právních forem sportovních organizací. Tato právní forma je stanovená dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Právní normou, na jejíž existenci stojí právní řád ČR, je Ústava ČR. Listina základních lidských práv a svobod, která je součástí ústavy, zaručuje občanům právo svobodně se sdružovat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů dle článku 20 odst. 1.
3.1.1 Obecná charakteristika občanských sdružení Sportovní organizace se při své činnosti řídí nejen Ústavou ČR, ale i řadou dalších, podrobnějších ustanovení. Podrobnější problematikou v řízení občanského sdružení se zabývá základní norma soukromého práva v ČR ‒ občanský zákoník. Dále zejména zákon o účetnictví, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, obchodní zákoník a celý soubor daňových předpisů. (TOPINKA, STANJURA, 2001). Mimo jiné působí v oblasti sportu řada dalších subjektů s různou právní formou, např. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, příspěvkové organizace zřízené státem a obcemi atd. Povaha jejich činnosti je v praxi velmi podobná ostatním subjektům, působícím mimo oblast sportu. (TOPINKA, STANJURA, 2001). Základním předpokladem pro založení občanského sdružení je vytvoření kvalitního právního rámce pro fungování sportovní organizace. V první řadě přichází na řadu zákon o sdružování občanů, který specifikuje podmínky pro založení, činnost i zánik o. s. Zákon definuje o. s. jako právnickou osobu. Jako okamžik vzniku lze považovat datum registrace o. s. u Ministerstva vnitra ČR, které je kompetentní k této činnosti. Ministerstvo provádí registraci na základě návrhu nejméně tří občanů, který je podepsán členy přípravného výboru. V návrhu je nezbytné uvést, kdo z členů je starší 18 let a je oprávněn jednat jejich jménem. (TOPINKA, STANJURA, 2001). 20
K návrhu na registraci je nutno přiložit stanovy ve dvojím vyhotovení, které musí obsahovat
název sdružení,
sídlo,
orgány sdružení, způsob jejich ustavení, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,
cíl činnosti občanského sdružení,
ustanovení o organizačních jednotkách (např. oddílech), pokud jsou zřízeny a pokud budou jednat vlastním jménem,
zásady hospodaření. (TOPINKA, STANJURA, 2001).
TOPINKA a STANJURA (2001, s. 12) uvádí právní normy, jejichž ustanovení musí text stanov bezpodmínečně ctít, jsou to:
Ústava ČR, konkrétně základní listina práv a svobod čl. 27 – nikdo nesmí být ke sdružování nucen, jedná se pouze o projev svobodné vůle občana, občan může ze sdružení svobodně vystoupit.
Občanský zákoník – konkrétně § 18 až § 20a upravující základní zásady založení, vzniku, činnosti a zániku právnických osob a činnosti jejich orgánů.
Obchodní zákoník v § 68 až § 75 pojednávající o likvidaci právnických osob.
Zákon o daních z příjmů v § 18 pojednávající o daňových poměrech neziskových právnických osob.
TOPINKA a STANJURA (2001, s. 13) dle vlastních zkušeností doporučují autorům stanov klást při tvorbě zvláštní důraz na úpravu následujících vztahů a) Stanovy by měly obsahovat povinnost sportovní organizace hájit práva svých členů či sdružených oddílů stejně jako dohlížet na dodržování povinností. b) Stanovy by měly precizně rozlišovat mezi nejvyšším orgánem sportovní organizace (valná hromada, výroční schůze apod.), statutárním orgánem (předseda klubu, prezident, výkonný výbor) a kontrolním orgánem (dozorčí rada, kontrolní a revizní komise). V případě valných hromad či výročních schůzí je potřeba rozlišovat mezi řádnou a mimořádnou a rovněž precizně definovat 21
usnášeníschopnost. U všech orgánů je nutno definovat kompetence a uvést je do vzájemného souladu. Doporučuje se vymezit základní funkce v případě kolektivních statutárních a kontrolních orgánů a způsob jejich ustavení – např. volbou či jmenováním. c) Stanovy by měly obsahovat základní úpravu jednání (jednací řád) orgánů klubu anebo alespoň delegovat pravomoc k vyjednávání jednacího řádu na orgány klubu. d) Nezbytnou pasáží, bez které nejsou stanovy kvalitním dokumentem, je úprava specifických práv a povinností členů, způsoby nabývání a pozbývání členství, případně podmínky členství. e) Vzhledem k tradici českého spolkového života lze doporučit, aby stanovy vymezovaly vztah tzv. rozpočtu a finančního účetnictví. f) Ve vztahu k zákonu o daních z příjmů je nezbytné, aby stanovy definovaly způsob určení a výběru členských příspěvků. g) Stanovy by měly obsahovat ustanovení upravující způsob vydávání a závaznost vnitřních předpisů občanského sdružení. h) Specifikace podmínek, za nichž občanské sdružení zaniká. i) Je-li nutné zakládat organizační jednotky (oddíly, odbory apod.), musí stanovy nutně obsahovat podmínky, za nichž budou organizační jednotky vznikat a působit, zejména kdo a v jakém rozsahu může jménem organizační jednotky jednat, a vymezení vztahu mezi organizační jednotkou a sportovní organizací. Mimo uvedených vztahů by se text stanov sportovní organizace měl zaobírat a dostatečně vypořádat s problematikou stanovení cílů a poslání sportovní organizace. To je vhodné zejména v ohledu na daňové předpisy a zákony o daních. (TOPINKA, STANJURA, 2001).
3.1.2 Organizační struktura sportovních organizací Za dlouhá desetiletí, během kterých se v českých zemích spolková tělovýchova provozuje, se ustálilo poměrně funkční schéma, které se s menšími obměnami praktikuje téměř ve všech sportovních organizacích. V každém případě ale TOPINKA
22
A STANJURA (2001, s. 15) uvádí: „ Je samozřejmě na vůli každé sportovní organizace, jakou si vybuduje vnitřní organizační strukturu.“ Pro rozhodnutí, jakou podobu vnitřní organizační struktury zvolíme, je zásadní, o jaký typ sportovní organizace se jedná. Je samozřejmostí, že odlišnou organizační strukturu bude mít např. sportovní asociace s celostátní působností a jinou malá tělovýchovná jednota. Je nutné při zpracování návrhu organizační struktury posoudit: prostorové možnosti, personální zdroje, vazby na tradiční partnery (podnikatelské subjekty, střední či vysoké školy apod.), finanční možnosti. (TOPINKA, STANJURA, 2001). Základní schéma je tradiční, převzaté z období socialistické výchovy a základem je vazba mezi členskou základnou a řídícím orgánem ‒ nejčastěji výborem tělovýchovné jednoty. Toto schéma se objevuje nejvíce v malých tělovýchovných jednotách, zejména tam, kde se TJ již dále neštěpí na jednotlivé oddíly či odbory a kde není ani profesionální aparát. V rámci tohoto schématu se často objevuje také kontrolní orgán nazývaný kontrolní a revizní komise. Podle typu a postavení statutárního orgánu je možno rozlišovat dva základní typy sportovních organizací
Sportovní organizace se statutárním orgánem – jednotlivcem (předsedou, prezidentem, jednatelem, generálním manažerem atd.).
Sportovní organizace s kolektivním statutárním orgánem (výbor TJ, výkonný výbor, představenstvo, správní rada atd.).
(TOPINKA, STANJURA, 2001). TJ SVS Krkonoše Vrchlabí používá toto základní schéma ‒ vazba mezi členskou základnou a řídícím orgánem (výborem tělovýchovné jednoty) obr. č. 2.
výbor TJ členská základna kontrolní komise 23
Obrázek č. 2: Schéma organizační struktury TJ Zdroj: (TOPINKA, STANJURA, 2001)
3.1.2 Typologie sportovních organizací Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, objevuje se ve sportu několik typů sportovních organizací. Tyto odlišné sportovní organizace působí paralelně vedle sebe a jako příčinu této odlišnosti můžeme zmínit roztříštěný a nehomogenní právní rámec, v němž se sportovní organizace pohybují. Nejčetnější právní formou v České republice je bezesporu občanské sdružení. To vystihuje fakt, že o. s. disponují nejčetnější členskou základnou. TJ SVS Krkonoše Vrchlabí patří svojí právní formou mezi občanská sdružení, zaměřím se tedy v této podkapitole převážně na tuto formu sportovní organizace. (TOPINKA, STANJURA, 2001). Ve sféře občanských sdružení lze rozlišit mezi několika základními typy těchto subjektů. V tomto případě se nejedná o hledisko právní, ale o hledisko věcné. Takovými typy sportovní organizace jsou: a) Zastřešující sportovní organizace Jedná se o sportovní organizaci, jejímž hlavním znakem je neomezená druhovost provozovaných sportů. V oblasti dotací má obvykle přímý vztah k příslušnému ústřednímu orgánu státní správy a to znamená, že jeho prostřednictvím čerpá dotace na činnost ze státního rozpočtu. Zastřešující organizace má svoji vlastní právní subjektivitu a může sdružovat více samostatných sportovních asociací. Takovými organizacemi jsou v ČR Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), Česká obec sokolská, Orel atd. b) Samostatná sportovní asociace Hlavním znakem asociace (na rozdíl od zastřešující sportovní organizace) je zaměření činnosti pouze na jeden sport či jednu skupinu sportů. Dotace ze státního rozpočtu obvykle čerpá prostřednictvím své vlastní zastřešující organizace a ve vztahu ke sponzorům, klubům i zahraničním partnerům vystupuje jako samostatný subjekt s 24
právní subjektivitou. Příkladem takovéto samostatné sportovní asociace jsou prakticky všechny sportovní svazy sdružené v ČSTV. Ve většině případů jde o sdružování sportovních klubů a ve výjimečných případech i fyzických osob.
c) Sportovní klub Co do hierarchie je sportovní klub třetím typem sportovní organizace. Dříve se jako označení sportovního klubu používal termín tělovýchovná jednota, který se však dochoval v názvech klubů dodnes. Ve většině případů klub opět sdružuje provozovatele více sportů a má přímou ekonomickou vazbu jak na zastřešující sportovní asociace, tak prostřednictvím svých sportovních oddílů na samostatné sportovní asociace. Sportovní klub má právní subjektivitu a čerpá prostředky ze státního rozpočtu. Ve vztahu k ostatním veřejným rozpočtům, např. obcím již vystupuje samostatně. V případě sportovních klubů však opouští sportovní hnutí zásadu jediné právní formy (tj. občanského sdružení podle zákona č. 83/90) a umožňuje existenci i sportovních klubů ve formě obchodních společností.
d) Sportovní oddíl nebo odbor Sportovní oddíl je nejnižším typem sportovní organizace. Samotné oddíly existují v rámci sportovního klubu. Ze stanov tedy může vyplývat, že orgány sportovního oddílu jsou oprávněni jednat v určitých vymezených případech jménem oddílu samostatně. Někdy je tento stav nesprávně označován jako omezená či odvozená právní subjektivita. Ve skutečnosti jde pouze o delegaci zastupování a jednání na nižší organizační stupeň sportovního klubu. Základním znakem oddílu či odboru je provozování pouze jednoho sportu či jedné skupiny sportů a ekonomická a právní omezení jsou definována obvykle mateřským sportovním klubem. Naprostá většina finančních prostředků je čerpána prostřednictvím mateřského sportovního klubu. Jako rozdíl mezi sportovním oddílem a sportovním odborem můžeme uvést odlišnost v organizačních mikrostrukturách a vlastních orgánech. Tyto orgány zastupují oddíl ve vztahu k mateřské SK či sportovnímu svazu, na druhé straně odbory obvykle mikrostrukturu a vlastní orgány 25
postrádají či je omezena pouze na jediného funkcionáře pověřeného stykem s mateřskou SK. Sportovní odbory se obvykle ustavují v nezávodních sportech jako je turistika, horolezectví atd. (TOPINKA, STANJURA, 2001). Dalším z kritérií, podle kterých můžeme rozlišovat typy sportovních organizací, je kritérium přístupu nových členů. TOPINKA a STANJURA (2001, s. 27) z tohoto důvodu rozlišují:
Sportovní organizace otevřené
Jedná se o takové občanské sdružení, které nemá ve svých stanovách zakotveno omezení přístupu nových členů. Povinnost zájemců o členství je ve většině případů projevení svého úmyslu stát se členem, případně zaplacení členských příspěvků.
Sportovní organizace uzavřené
Zde již nestačí pouze projevit úmysl stát se členem nebo zaplatit členské příspěvky. Přistupuje zde forma schvalovacího nebo také přijímacího procesu, kdy o přijetí zájemce rozhoduje např. valná hromada či statutární orgán.
Sportovní organizace soukromé
Jsou zvláštním druhem sportovních organizací. Provozování sportovní činnosti v organizaci je většinou podmíněno zaplacením poměrně vysokého členského příspěvku. Tyto subjekty však mívají formu občanského sdružení pouze ojediněle. Provozuje se v nich především rekreační sport a organizace nebývají příjemcem dotací z veřejných rozpočtů. Z hlediska práv lze v poslední řadě rozlišit dle TOPINKY a STANJURY (2001, s. 24) mezi sportovními organizacemi Občanská sdružení s právní formou podle zákona o sdružování občanů č.83/1990 Sb. Organizace s mezinárodním prvkem působící v souladu se zákonem č. 116/1985 Sb. o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v České republice. Jsou to mezinárodní sportovní federace, které mohou 26
mít na území ČR sídlo anebo zde mohou působit prostřednictvím své organizační jednotky. Rozpočtové nebo příspěvkové organizace, které jsou zřízené ústředním orgánem státní správy nebo v případě příspěvkových organizací i obcí k zajišťování např. vrcholového sportu ve formě resortních sportovních středisek, zřízených podle zákona č. 576/1990 Sb. o hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v ČR (tzv. rozpočtová pravidla republiky). Organizační složky státu nahrazují s platností od 1. 1. 2001 rozpočtové organizace. Nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech za podmínky, jsou-li tyto subjekty zřízeny za účelem shromažďování prostředků určených k rozvoji sportu a tělovýchovy Zájmová sdružení právnických osob podle § 20f – 21 občanského zákoníku, pokud je účelem jejich existence činnosti v oblasti tělovýchovy a sportu. Obchodní společnosti a družstva vzniká podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník za účelem provozování sportovní činnosti – zejména u vrcholných celostátních soutěží a kolektivních sportech. Obecně prospěšné společnosti vzniklé podle zákona č. 248/1995 Sb., pokud poskytují obecně prospěšné služby v oblasti tělovýchovy a sportu.
3.2
Specifika ekonomiky sportovního klubu Sportovní klub je základní organizační jednotkou sportovního hnutí a má svojí
právní subjektivitu. V ČR jde ve většině případů o tělovýchovnou jednotu, zkratka (TJ). V našich podmínkách je v naprosté většině činnost sportovního klubu založena na dobrovolné práci členů nazývané jako „dobrovolný sektor“. Pouze kluby s velkými rozpočty mohou zaměstnávat profesionální zaměstnance. V převážné míře jsou to správci hřišť, stadionů a tělocvičen. Primárním cílem sportovního klubu je zabezpečit sportovní činnost vlastních členů. Zde hraje velkou roli ekonomika a především peníze. V hospodaření sportovních 27
klubů a TJ jsou obsaženy informace o nákladech a příjmech. Pro pochopení fungování je nutno analyzovat tvorbu zdrojů a na druhé straně přiblížit problémy, jakým sportovní kluby čelí v podobě analýzy struktury výdajů.(NOVOTNÝ, 2000).
3.2.1 Struktura finančních zdrojů klubů v ČR Tato podkapitola se zabývá možnostmi, jakými může sportovní klub zajistit finanční prostředky pro svojí vlastní činnost. Tyto finanční zdroje můžeme rozdělit do tří částí. a) Zdroje z hlavní činnosti jsou: členské příspěvky, dary, patronáty, příspěvky municipalit, příspěvek od zastřešující sportovní organizace, dotace od vlády – (vládní dotace ze státního rozpočtu), vstupné na sportovní akce, startovné, úroky z uložených vkladů. b) Zdroje z doplňkových činností jsou: sponzorské příspěvky, drobné klubové suvenýry, upomínkové předměty se symbolikou klubu, nájemné z klubových sportovních zařízení, klubové restaurace a ubytovací zařízení, výpůjčky od členů klubu, bankovní půjčky. c) Zdroje ze speciálních aktivit jsou: taneční zábavy, diskotéky, burzy, aktivní výpomoci v místě bydliště, 28
organizování a realizování sportovních kursů, organizování a realizování tréninkových táborů, akademie, prodej občerstvení členy klubu. (NOVOTNÝ, 2011).
3.2.2 Struktura finančních výdajů klubů v ČR Tato podkapitola se zabývá základním rozdělením výdajů sportovního klubu. Výdaje jsou nutné k zajištění chodu klubu, výchově sportovců a udržování sportovního zázemí a vybavení klubu. Můžeme je rozdělit takto:
Organizační a hospodářské výdaje – Zahrnujeme do nich všechny výdaje spojené s provozem a údržbou tělovýchovných, sportovních a turistických zařízení. Patří sem ovšem také výstavba zcela nových sportovních zařízení.
Výdaje na tělovýchovu a sport – Tyto výdaje zahrnují výdaje na účast v soutěžích, tréninkovou přípravu, nájemné sportovišť a nákup sportovních potřeb.
Výdaje na vedlejší hospodářskou činnost (VHČ) – Jsou výdaje vynaložené k zajištění vlastních příjmů z doplňkových činností.
(NOVOTNÝ, 2011).
29
4
MARKETING A SPORT
4.1
Přístupy k marketingu ve sportu Význam a uplatňování marketingu v oblasti sportu je v dnešní době velmi
markantní a jeho projevy jsou ve sportovním prostředí stále výraznější. Ačkoliv je aplikace marketingu ve sportu charakteristická především pro organizace vyrábějící sportovní zboží jako je sportovní obuv, textilní výrobky pro sport atd. v podstatné míře se zabývají marketingem i samotné sportovní organizace. Sportovní organizace jako takové potřebují pro svůj provoz nemalé finanční prostředky. Z toho důvodu využívají obchodní společnosti i neziskové organizace služeb marketingu a začínají si uvědomovat, že především zákazníci mohou ve velké míře přispět k pozitivnímu rozvoji sportovní organizace. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
4.1.1 Dílčí koncepce marketingu ve sportu Ve sportu České republiky se marketingové koncepce objevují ojediněle, přesto však existuje spousta podnětů pro realizace dílčích marketingových konceptů a obvykle se dělí na dvě části: a) Marketing jako sponzorování v tomto pojetí se snaží sportovní organizace zpracovat nabídku činností pro sponzory a vytvořit cenovou hladinu těchto nabídek. Dále promyslet v jakém prostředí a při jakých akcích budou nabídky prezentovat a určit komunikační kanály, kterými bude sponzorování prezentováno. b) Marketing jako sportovní reklama v tomto ohledu tělovýchovné a sportovní organizace připravují koncepci své komunikační politiky a dávají pozor na běžné fungování sportovních oddílů, zvlášť v oblasti významných tělovýchovných a sportovních akcí. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
30
4.1.2 Komplexní koncepce marketingu ve sportu Sportovní kluby jsou v tržní ekonomice nuceny využívat svých personálních, prostorových a především finančních zdrojů. Základem této koncepce je zachovat rovnováhu mezi racionálním hospodařením s těmito zdroji a vývojem sportovního klubu do budoucna. Důvody pro zpracování marketingového konceptu ve sportu jsou následující: Ujasňuje, komu je určená nabídka tělovýchovných produktů: členům, divákům, sponzorům, státu. Určuje, na kterých trzích bude SK působit. Určuje proporcionalitu a prioritu dosažených cílů podle různých kritérií (např. obsahových, časových). Promýšlí volbu strategie dosahovaných cílů. Diferencuje oceňování nabídky tělovýchovných a sportovních produktů v návaznosti na zvolenou strategii. Promýšlí realizaci finanční politiky s orientací na vlastní finanční zdroje. Promýšlí koncepci komunikačních vztahů jak s veřejností, tak s interními členy. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). Celá marketingová koncepce je rozvíjena na základě potřeb, přání a zájmů zákazníků a můžeme tuto koncepci rozdělit do tří fází: 1. fáze marketingové koncepce Řeší problémy současné i budoucí koncepce SK a uvádí nabídku činností pro zákazníky. Jde tedy o analýzu trhu a situace. Tato analýza se zaměřuje na segmentaci zákazníků, které organizace obsluhuje, jaké produkty sportovní organizace nabízí, jaká je aktuální a budoucí konkurence a jaké jsou legislativní, společenské a politické návaznosti sportovní organizace. 2. fáze marketingové koncepce Jedná se o stanovení strategických cílů a volba strategie. Tato fáze má za úkol stanovení ekonomických, sportovních a sociálních cílů sportovního klubu. Určuje, 31
jakým směrem a na jakém trhu se bude sportovní klub pohybovat. Dále určuje, jaké jsou strategie produktu, konkurenční strategie, strategie orientace na zákazníka, strategie pozice, cenová strategie atd. 3. fáze marketingové koncepce V této fázi se nasazuje mix marketingových nástrojů, který zahrnuje promyšlený komplex činností, které tělovýchovná a sportovní organizace nabídne zákazníkům. Jedná se o politiku v oblasti produktů, distribuční politiku, komunikační politiku, cenovou politiku a finanční politiku. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
Co přináší marketing tělesné výchově a sportu dle ČÁSLAVOVÉ (2000, str. 68). Tabulka č. 1: Co přináší marketing tělesné výchově a sportu
Pozitiva
Negativa
‒ Ujasňuje, komu je určena nabídka
‒ Finance diktují, co má sport dělat
sportovních produktů: členům, divákům, sponzorům, státu ‒
Diferencuje
nabídku
sportovních ‒ Pozice financí nerespektuje sportovní
produktů na činnosti, které mohou přinést odbornost finanční efekt a které nikoliv ‒ Promýšlí propagaci sportu
‒ Marketing vede ke gigantománii sportu, smluvní vázanost na sponzory omezuje svobodnou volbu (např. ve výběru nářadí a náčiní, v osobních právech sportovce)
‒ Určuje proporcionalitu a prioritu
‒ Dosažení určité úrovně sportovního
dosažení cílů v rovině cílů ekonomických,
výkonu může vést k používání zakázaných
sportovních, sociálních
podpůrných prostředků
‒ Získává doplňkové finanční zdroje, které
‒ Show (zaměřená např. na reklamu)
umožňují rozvoj neziskových aktivit
32
4.2
Marketing mix ve sportu Marketingový mix je základní strategií marketingu, kterou využívají firmy
k tomu, aby dosáhli svých marketingových cílů na sportovním trhu. Odborná literatura považuje jako základ marketingu 4P. Můžeme je shrnout jako nástroje marketingu – produkt (product), cenu (price), místo (place) a propagaci (promotion). Činností marketingového managementu je rozhodnout, jaké produkty bude nabízet pro cílový trh, za jakou cenu a jakým způsobem se produkt dostane k zákazníkovi a zároveň jakým způsobem se bude provádět reklama ve sdělovacích prostředcích. Kombinace těchto nástrojů musí být promyšlená a zároveň vyvážená. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). Rozdělení marketingového mixu z pozice zákazníka a jeho užitku dle ČÁSLAVOVÉ (2009, str. 109). Tabulka č. 2 Rozdělení marketingového mixu a užitku zákazníka
Marketingový mix
Zákaznický užitek
Produkt
Potřeby a přání zákazníka
Cena
Náklady zákazníka
Místo
Pohodlí zákazníka
Propagace
Komunikace se zákazníkem
4.2.1 Produkt (product) DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 11) uvádí: „Výrobek je jakýkoliv hmotný statek, služba nebo myšlenka, které se stávají předmětem směny na trhu a jsou určeny k uspokojování lidské potřeby či přání.“ Produkt je centrem marketingového mixu. Zákazník hledá funkci a užitek produktu vzhledem ke svým potřebám a požadavkům. O sportovním produktu nelze mluvit jako o produktu homogenním. Zahrnuje především sportovní zboží, osoby, místa, myšlenky s hmotnými či nehmotnými atributy. Při koncepci marketingového mixu ve sportu je vždy důležité velice dobře znát svůj produkt, se kterým obchoduji a jeho zvláštní stránky. To je určující moment obchodu. Právě podle druhu sportovního 33
produktu, který organizace ve sportu nabízí, se výrazně liší její marketingové strategie a odráží se i v dalších nástrojích. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
4.2.2 Cena (price) DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 36) uvádí: „Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který produkuje příjmy, ostatní prvky marketingového mixu produkují náklady.“ Cena může výrazným způsobem ovlivnit chování zákazníka při nákupu produktu. Tvorba ceny u sportovních organizací je úzce vázána na druh produktu, který sportovní organizace nabízí. U některých produktů se lze velmi výrazně opřít o ekonomické kalkulace (např. u sportovních služeb, výrobků), u jiných produktů se spíše bere v úvahu úsudek představitelů poptávky (např. transfer hráčů). Sportovní organizace se při tvorbě ceny opírají o informace o průběhu poptávky, o nákladech a o cenách ostatních konkurentů a o jedinečnosti produktu. Při stanovení ceny se u některých sportovních produktů dají využít zavedené metody cenové tvorby jako např. cena stanovená přirážkou, cena respektující návratnost investic. Často se však u sportovních produktů počítá při tvorbě ceny s uplatněním necenových nástrojů marketingu – balení, značky, způsobu distribuce, propagace. Uplatnění těchto necenových nástrojů má psychologický vliv na zákazníka a je nutno odhadnout, kolik je zákazník ochoten zaplatit, jak velký bude obrat při dané ceně, jaké budou nároky na kapacity a v neposlední řadě, zda se při této ceně vyplatí sportovní organizaci projekt realizovat. Další psychologické působení na zákazníka mají slevy a způsoby platby. Tyto slevy vytvářejí pocit, že je cena zákazníkovi „šitá na míru“. Velmi výrazně se v oblasti sportu využívají různé způsoby platby a slevy při prodeji sportovních služeb. Jde např. o časové platby ‒ tzv. permanentky. Mají časové omezení (měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční) a cena je zde koncipována v závislosti na počtu produktů a době. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
34
Vytváření cenové politiky Jelikož má cena rozhodující význam v efektivním marketingovém úsilí a má také psychologický dopad na zákazníka (vyšší cena vzbuzuje pocit kvality a mimořádnosti ‒ vlastnictví takového výrobku dodává sebedůvěru, úctu. Nižší cena má pomoci rozšířit okruh zákazníků). Je stanovení ceny dosti obtížné a je problémem zvláště tehdy, jedná-li se o určení výchozí ceny. Při vytváření cenové politiky musí firma brát v úvahu řadu faktorů. Proces stanovení ceny tvoří 6 fází:
stanovení cílů cenové tvorby,
zjištění poptávky,
odhad nákladů,
analýza nákladů konkurence, cen a nabídek,
výběr metody tvorby cen,
výběr konečné ceny.
(DĚDKOVÁ, HONZÁKOVÁ, 2001).
Stanovení cílů cenové politiky Firma musí nejprve rozhodnout, čeho chce určitým výrobkem dosáhnout. Jestliže firma vybere pečlivě svůj cílový trh a pozici výrobku na něm, pak její cenové cíle musí být v souladu s celkovou marketingovou strategií. Hlavní cíle pro určování ceny: přežití, maximalizace běžného zisku, maximalizace běžných příjmů, maximalizace růstu prodeje, maximalizace využití trhu, vedoucí postavení v kvalitě výrobku. (DĚDKOVÁ, HONZÁKOVÁ, 2001).
35
4.2.3 Distribuce (place) DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 36) uvádí: „ Distribuce znamená dodat správný výrobek správným lidem v době, kdy jej potřebují.“ Jednou z důležitých činností účastníka trhu je zajistit cestu, jak dostat produkt k zákazníkovi. Musí promyslet povahu distribučních kanálů, vykalkulovat náklady na distribuci, promyslet distribuci specifických produktů a určit charakter a hustotu distribuční sítě. Povaha distribuční sítě závisí především na druhu sportovního produktu, na typu organizace, která s ním obchoduje, na zákazníkovi a dalších faktorech. Podstatný pro určení distribučních cest je také fakt, zda je sportovní produkt hmotný či nehmotný. a) Hmotný produkt Má svůj fyzický rozměr. Obvykle se vyrábí k masové produkci a musí být dopraven do místa prodeje. Těchto produktů je ve sportu celá řada, obvykle se hovoří o sportovním zboží. b) Nehmotné produkty Nemají fyzický rozměr a zahrnují takové sportovní produkty, jako jsou služby, místa a myšlenky. Tady je situace poněkud odlišná, neboť si zákazník nemůže před zakoupením službu ohmatat, očichat a ochutnat. Mimo to služba v nehmotné podobě nemůže být dána do prodejny, event. na sklad. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 53) Rozdělují základní funkce distribuce, zajišťované těmito prostředníky: doprava, skladování, ošetřování výrobků, plánování a řízení distribuce, komunikace s ostatními členy kanálu, informační distribuční kanály.
36
DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 53) Rozlišují čtyři základní úrovně distribučních cest: bezúrovňová cesta (výrobce ‒ zákazník), jednoúrovňová cesta (výrobce ‒ maloobchod ‒ zákazník), dvouúrovňová cesta (výrobce ‒ maloobchod ‒ velkoobchod ‒ zákazník), víceúrovňové cesty (výrobce ‒ agent ‒ maloobchod ‒ velkoobchod ‒ zákazník).
4.2.4 Propagace (promotion) DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 75) uvádí: „ Moderní marketing vyžaduje víc než jen vyvinout dobrý výrobek, dát mu přitažlivou cenu a zpřístupnit ho potencionálním zákazníkům. Firma musí také komunikovat se současnými a potencionálními zákazníky.“ Propagací se rozumí přesvědčivá komunikace, prováděná za účelem prodeje produktů potencionálním zákazníkům. Propagace v sobě zahrnuje čtyři základní činnosti: reklama, public relations, opatření na podporu prodeje, osobní prodej. Dohromady se tyto čtyři součásti nazývají propagační mix. Všechny čtyři formy se využívají při prodeji sportovních produktů. Promyšlenost propagačního mixu záleží opět na specifice sportovního produktu a musí přihlížet i k dalším marketingovým nástrojům. Manažer si vytváří svoji propagační strategii, která může být v různých obdobích vývoje sportovní organizace odlišná. Propagační strategie se musí odvíjet z těchto bodů: a) Základních cílů, které management klade. b) Cílových skupin zákazníků, na které má propagace působit. 37
c) Výběru médií, kterých bude využito. d) Finančních prostředků, které budou na propagaci vydány. e) Koncipování zprávy pro cílovou skupinu. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). V současné době jsou ve sportu využívány všechny druhy propagace:
Reklama Jedná se o klasický způsob komunikační politiky. Reklama má mnoho forem a používá převážně masová média (TV, rádio, noviny, časopisy). Reklama v oblasti sportu se objevuje v podobě sportovních výrobků, reklamy na sportovní služby, reklamy na specifických sportovních médiích (dresy, vybavení, výstroj, výzbroj apod. ‒ viz kapitola 5.2.1)
Public relations DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ (2001, s. 83) uvádí: „ Napomáhání vzájemnému přizpůsobování mezi organizacemi a veřejností.“ Pod pojmem public relations můžeme rozumět jako vztahy veřejnosti a podniku. Cílem práce je zajistit ideální podmínky pro realizaci podnikových cílů a snaha o podnikovou image. Jedním z prostředků public relations je publicita. Je to komunikace zaměřená na organizaci nebo její výrobky, která využívá běžných médií. Na rozdíl od reklamy tato zpráva není placená a má zpravidla formu článku, který čitatele seznamuje s firmou či jejími službami. Public relations se především zabývá a zdůrazňuje odpovědnost firmy v záležitostech např. ekologie, škod způsobených nevhodnou reklamou, péče o zaměstnance atd. (DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ, 2001). Oddělení public relations vykonává tyto činnosti: vztahy s tiskem, publicita výrobku, firemní komunikace, 38
lobbování, poradenství.
Opatření na podporu prodeje (DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ 2001, s. 85) uvádí: „ Činnosti nebo materiály, které působí jako krátkodobý stimul pro povzbuzení nákupu nebo prodeje výrobku či služby.“ Podpora prodeje lze vyjádřit jako podmět k nákupu v řadách potencionálních zákazníků. Firmy zpravidla využívají nástroje podpory prodeje proto, aby dosáhli silnější rekce na svou nabídku výrobků a ke zvýšení již klesajícího odbytu. Jedná se většinou o krátkodobý vztah mezi cenou a hodnotou výrobku za účelem zvýšení obratu. Podpora prodeje přináší rychlejší prodejní odezvu než reklama a inzerce. Podpora prodeje nezískává na vyzrálých trzích nové dlouhodobé zákazníky, protože přitahuje především zákazníky hledající výhodné nákupy. Ti mění značku podle toho, co je pro ně momentálně výhodnější. Věrní zákazníci nemají ve zvyku měnit své nákupní zvyky v důsledku konkurenční prodejní propagace. (DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ, 2001). Formy podpory prodeje dle DĚDKOVÉ a HONZÁKOVÉ (2001, s 85): a) Spotřebitelská podpora jedná se o formu zvyšování zájmu o výrobek. Nejčastějšími formami jsou kupony, prémie, vzorky, obchodní známky, spotřebitelské soutěže, ceny balení vyzkoušení zboží zdarma či vystavování a převádění výrobků. b) Obchodní podpora výrobce často motivuje své prodejce ke zvýšení aktivity formou soutěže o největší počet získaných zákazníků. Mezi metody obchodní podpory řadíme prodejní slevy, odměny na vystavené zboží, bezplatné poskytnutí výrobku či garance zpětného odkupu
39
c) Firemní propagace shromáždění informací pro působení na zákazníky a jejich odměňování. Dochází ke stimulaci prodejních sil. Mezi nástroje řadíme veletrhy, výstavy, prodejní soutěže či reklamní dárky.
Osobní prodej (DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ 2001, s. 82) uvádí: „ Přímá komunikace a pěstování obchodního vztahu mezi dvěma nebo několika osobami s cílem prodat výrobek nebo službu a zároveň vytvářet dlouhodobě pozitivní vztah, který by přispíval k vytváření image.“ Osobní prodej je z hlediska komunikační politiky jeden z nejúčinnějších nástrojů. Umožňuje vytvářet obchodní ale i přátelské vztahy a vyvolává zpětnou vazbu mezi prodejcem a zákazníkem. Za nevýhodu můžeme považovat především náročnost v oblasti finanční. Mezi tři nejdůležitější aspekty prodeje patří spojení mezi firmou a jejími zákazníky. Dále možnost prodejce zaujmout a reprezentovat firmu v očích zákazníka. V poslední řadě mohou osobní kontakty hrát dominantní roli při tvorbě marketingových plánů. Hlavními fázemi uskutečňování efektivního prodeje jsou: a) Vyhledávání a oceňování nových zákazníků Pro vyhledávání perspektivních zákazníků používáme různých cest např. (reklamní kampaní, telefonickým kontaktováním atd.). b) Příprava na obchodní jednání v první řadě se firma snaží získat informace o obchodním partnerovi. Dále hledá cesty jak jej přesvědčit. Měl by být stanoven cíl, kterého chceme při jednání dosáhnout c) Obchodní jednání je to schůzka mezi prodejcem a potencionálním zákazníkem. Snaží se o upoutání pozornosti, vyvolání zájmu a vyvolání akce (koupě výrobku). d) Uzavření kontraktu (smlouvy)
40
z potencionálního zákazníka se stává kupec a důležitou součástí je rozpoznat, kdy přistoupit k uzavření smlouvy. e) Poprodejní fáze spokojenost zákazníka nekončí prodejem, ale je nutnost udržet obchodní vztahy do budoucna. Tyto vztahy by se měli kontrolovat a být dodrženy všechny náležitosti smlouvy. (DĚDKOVÁ a HONZÁKOVÁ, 2001).
41
5
STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ TJ Hlavní cíle TJ můžeme rozdělit do tří částí. Jedná se o cíle sportovní,
ekonomické a v neposlední řadě také sociální. Úkolem občanského sdružení se zaměřením na sport (běžecké lyžování) je v první řadě výchova mládeže. Dále zabezpečení a rozvoj nových i současných talentovaných sportovců – běžců. Pro uspokojení tohoto cíle je zapotřebí především lidských zdrojů (trenéři, organizační výbor, atd.) a dále zdrojů finančních. Z tohoto důvodu vedení TJ podniká kroky k zabezpečení dostatečných finančních prostředků za pomoci spolupráce s jinými ekonomickými subjekty a sportovní reklamy. Mezi cíle sociální můžeme zařadit provoz uměle zasněžovaného a osvětleného lyžařského areálu, který jednoznačně přispívá k rozvoji běžeckého lyžování ve Vrchlabí jak v očích sportovců, tak v řadách veřejnosti.
5.1
Sportovní cíle Hlavní sportovním cílem, je podporovat poslání a úlohy ČOV v zastoupení a
zabezpečení účasti ČR na OH a dalších akcích podporovaných MOV. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). Tělovýchovná jednota SVS Krkonoše Vrchlabí se podílí na výchově mládeže a nových talentů za pomoci spřízněného lyžařského oddílu TJ Spartak Vrchlabí. Tyto dva vrchlabské oddíly spolu úzce spolupracují, jak již bylo zmíněno v kapitole historie. Hlavním cílem TJ Spartak a TJ Krkonoše je snaha o rozšíření co největší členské základny ve školním a předškolním věku a umožnit návaznost pro zařazení budoucích talentů do sportovních center mládeže a reprezentačních družstev. V kompetenci mají čtyři tréninkové skupiny, rozdělené podle věkových kategorií závodníků od přípravky až po seniory. TJ Spartak zastřešuje nejmladší kategorie (od přípravky až po starší žactvo). Talentovaní sportovci ve věkové kategorii staršího žactva, tj. mezi 13. a 14. rokem, přecházejí pod vedení TJ Krkonoše, a tímto způsobem je plynule navázán přechod mezi 42
žákovskými a dorosteneckými kategoriemi. Pod vedení TJ Krkonoše jsou evidováni závodníci od dorostu až po seniory. Rozdělení tréninkových skupin: a) Přípravka Tato tréninková skupina sdružuje předškolní děti a děti do 7 let věku. Přípravu této skupiny zajištuje spřízněný oddíl TJ Spartak a zajištuje je jak po stránce materiální, tak finanční. Děti v této kategorii, jsou vybaveni kompletním lyžařským vybavením tj. lyže, boty, hole. Tato skupina se schází pravidelně dvakrát týdně a struktura jejich tréninku je zaměřena především na všeobecný rozvoj pohybových dovedností. Proto jsou zde tréninkové fáze zaměřené především na hry a různé pohybové aktivity, jako je běh, kolo, lyže, kolečkové brusle, plavání atd. Nejedná se o kategorii závodní, pouze přípravnou. b) Nejmladší žactvo Tréninková skupina nejmladšího žactva sdružuje závodníky do 10 let a je také v plné kompetenci TJ Spartak Vrchlabí. Závodníci v této kategorii jsou již pod vedením trenérů připravováni na závodní činnost. Probíhá zde pokračování rozvoje všeobecných pohybových dovedností v návaznosti na přípravku. Závodníci již absolvují jedno zimní a jedno letní soustředění, zaměřené na lyžařskou přípravu. Nejvyšší soutěží pro nejmladší žactvo jsou závody Krajského poháru, kde závodí pouze klasickou technikou. c) Mladší a starší žactvo Tréninková skupina žactva je jednou z nejpočetnějších. Sdružuje převážně žáky sportovních tříd ZŠ nám. Míru do věku 14 let a je opět plně zajištěna oddílem TJ Spartak Vrchlabí. Závodníci fasují tréninkové lyže na obě dvě běžecké disciplíny, ale již také lyže závodní. Příprava v tomto věku se zaměřuje na závodní činnost. Snahou trenérů je rozvíjet závodníky po stránce fyzické, ale i technické. Tréninková příprava obsahuje všechny dostupné formy tréninku, např. běh, kolo, lyže, kolečkové lyže, posilovna, hry atd. Skupina mladšího žactva absolvuje tréninkovou přípravu třikrát týdně a absolvuje dvě klubové soustředění (zimní a letní). Talentovaní jedinci mají možnost 43
zúčastnit se výběrového soustředění v rámci Královéhradeckého kraje. Nejvyšším kláním v této kategorii je finále Českého poháru, kterého se mohou zúčastnit závodníci s výkonnostní třídou II. Ve Skupině staršího žactva probíhá tréninková příprava obdobně jako u mladšího žactva, ale zvyšují se tréninkové dávky. Závodníci absolvují trénink čtyřikrát týdně. Zvyšuje se také doba a frekvence zatížení. Tato kategorie již absolvuje kompletní Český pohár a vrcholem sezony je MČR. d) Dorost, junioři a dospělí Tato tréninková skupina spadá pod TJ SVS Krkonoše Vrchlabí a je vedená trenérem jednoty. Do této skupiny přestupují závodníci z mladšího a staršího žactva většinou ve věku 15 let. Tato tréninková skupina je již velmi profesionální a využívá kompletní škálu prostředků pro dosažení maximálního výkonu v závodním období. Závodníci absolvují trénink šestkrát týdně, v některé dny jsou využity i dvoufázové tréninky. Mimo jiné využívají ve velké míře posilovnu a regeneraci. Závodníci jsou plně materiálně zabezpečeni. Fasují kompletní tréninkovou výbavu na oba dva běžecké styly, ale jsou také zabezpečeni kvalitním závodním materiálem, který je každoročně obměňován. TJ zároveň zajištuje kompletní servis lyží (příprava lyží na závody voskovým materiálem). Náklady závodníků na běžecký materiál jsou tedy téměř nulové. Tato skupina absolvuje v sezoně kompletní Český pohár a MČR. Závodníci absolvují také nominační závody na vyšší soutěže, jako je např. MSJ. Snahou TJ je vytvořit ideální podmínky, skupina absolvuje dvě letní soustředění, první sníh (ledovec, tunel), podzimní soustředění (Švédsko, Alpy, Krkonoše) a dvě soustředění v průběhu závodního období. Jelikož tato soustředění jsou velmi finančně náročná a převážně ta zahraniční, jsou zavedeny členské příspěvky na soustředění (např. na soustředění ve Švédsku přispívají zúčastnění závodníci přibližně 3.000 Kč)
5.2
Cíle hospodářsko-ekonomické Jelikož hlavním cílem oddílu je sportovní příprava jedinců a ta je bezpochyby
velmi nákladná, je nedílnou součástí zabezpečit tuto přípravu po stránce finanční. Vedení TJ se intenzivně stará o hospodářskou činnost oddílu těmito způsoby: 44
1. Reklama ve sportu 2. Provoz lyžařského areálu 3. Spolupráce klubu s jinými ekonomickými subjekty
5.2.1 Reklama ve sportu DĚDKOVÁ, HONZÁKOVÁ (2001, s. 78) uvádí: „ Jakákoliv placená forma neosobní ho představení a propagace zboží, služeb či myšlenek, zprostředkovaná zpravidla reklamní agenturou. Jedná se o klasický způsob komunikační politiky, tj. vytvoření prostředků a obsazení reklamních médií za odměnu s cílem dosažení vytyčených úkolů reklamy. Reklama má mnoho forem a způsobů použití. Používá masová média (TV, rádio, noviny, časopisy).“ ČÁSLAVOVÁ (2009, s. 168) uvádí: „ Reklama je placená forma neosobní prezentace výrobků, služeb nebo myšlenek určitého subjektu (firmy, instituce nebo jiné organizace) prostřednictvím komunikačních médií. Mezi obecná média, kterých reklama využívá, patří zejména televize, rozhlas, denní tisk, časopisy, plakáty a film. Dále jde o využívání specifických médií komunikace pro reklamu v oblasti tělesné výchovy a sportu.“ Reklama ve sportu je pojem, který je vztahován k reklamě, využívající specifických médií komunikace v oblasti sportu. Jako příklad můžeme uvést např. dresy a výstroj sportovců, sportovní nářadí a náčiní, startovní čísla, mantinely (reklamní pásy), výsledkové tabule a ukazatele (ve formě transparentů nebo videotabulí). Dále jsou často používány na sportovištích i jednotlivé reklamní panely a reklamní transparenty, které mohou sloužit jako reklamní panel např. generálního partnera. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). (ČÁSLAVOVÁ, 2009) dělí sportovní reklamu dvě části dle druhů a funkcí. Druhy sportovní reklamy Dle využití uvedených komunikačních médií se obvykle uvádějí následující druhy reklamy: a) Reklama na dresech a sportovních oděvech 45
Funkce – zvyšuje stupeň seznámení potencionálního zákazníka s produktem, firmou, její akcí, případně produkt či akci aktualizuje. Může též informovat o změně image produktů nebo jeho jednotlivých aspektů či firmy. Způsob znázornění – text nebo motiv na dresu nebo sportovním oděvu (může to být název produktu, firmy, její logo). Působení na potencionálního zákazníka – u různých druhů sportu je různě dlouhá doba působení na diváka, která je dána časovým limitem tréninku, závodu, utkání, turnaje, exhibice. Konečný efekt – úspěch této reklamy je závislý na obsahu a velikosti nápisu, loga či symbolu na dresech a sportovních oděvech (omezení podle předpisů každé sportovní federace), na rychlosti průběhu pohybu a výskytu v televizním přenosu. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). Reklama na dresech a sportovních oděvech je jedním z hlavních prvků, které TJ nabízí svým partnerům. Již několik let TJ spolupracuje s firmou ATEX Sportswear, která vyrábí závodníkům špičkové závodní kombinézy, tréninkové bundy a kalhoty v klubových barvách (červeno-černo-bílá). Každému závodníkovi TJ umožnuje zakoupit si tento materiál za dotovanou cenu dle vlastních požadavků. Tímto jednotným oblečením, používaným na většině společných sportovních akcí, nabízí partnerům oddílu možnost umístění loga, nápisu či textu na místech k tomu určených. Jedná se o plochy na zádech, ramenech, pažích a stehnech závodníků. Partneři mají po dohodě s vedením možnost umístit na tato místa reklamu pro svoji prezentaci. Velikost reklamní plochy je ve většině případů přímo úměrná nabízené částce či protislužbě. Reklama na sportovních oděvech je vhodná zejména pro zájemce z řad výrobců a prodejců sportovního vybavení. Dále pro firmy a společnosti působící v Krkonoších a okolí, kde se náš oddíl pohybuje v největší míře a tudíž zaručuje nejefektivnější prezentaci. b) Reklama na startovních číslech Funkce – je stejná jako u reklamy na dresech a sportovních oděvech.
46
Způsob znázornění – text nebo motiv na startovních číslech; spadá do rozhodovací pravomoci pořadatelů závodu, utkání, exhibice. Působení na potencionálního zákazníka – u různých druhů sportu je rozdílně dlouhá doba působení na diváka. Působení je přímé při sportovní akci. Televizním přenosem či záznamem se účinnost působení násobí. Konečný efekt – úspěch této reklamy je závislý na velikosti samotné reklamy na startovním čísle (omezeno velikostí startovního čísla, které je dáno pravidly příslušného sportu), na rychlosti průběhu pohybu a výskytu v televizním přenosu. V tomto případě odpadá individualizace reklamy jednotlivými sportovními osobnostmi. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). TJ každoročně pořádá několik závodů krajské úrovně v běhu na lyžích a přespolním běhu. Bohužel TJ nedisponuje startovními čísly, na kterých je možno umístit logo či nápis partnera a to je jedna ze slabin, na kterých se vedení snaží zapracovat. c) Reklama na mantinelu Funkce – stejná jako u reklamy na dresech a sportovních oděvech. Způsob znázornění – text, motiv na mantinelech či na reklamním pásu (název produktu, firmy, firemní symbol, logo, slogan apod.), dnes existují i video-pásy s pohyblivou reklamou či pásy s možností pravidelného měnění více reklam. Působení na potencionálního zákazníka – přímé upozornění diváků závodu, utkání, turnaje, exhibice; při televizním přenosu záleží na četnosti záběrů; účinnost reklamy e zvyšuje např. při interwiev poskytnutém před mantinelem s reklamou. Konečný efekt – úspěch reklamy je závislý na velikosti reklamy na mantinelu či na reklamním pásu (záleží na dohodě s klubem a cenové hladině, která je vyšší u míst s častější frekvencí výskytu v televizním přenosu); intenzitě vybavování v mysli potencionálního zákazníka záleží na věhlasu značky (má význam pro známé značky a firmy); při přítomnosti dvou značek porovnatelných produktů si zákazník vybavuje ten známější. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
47
TJ nabízí svým partnerům tuto reklamu při pořádání sportovních akcích ve Vrchlabí a okolí a v prostorách lyžařského areálu Vejsplachy. Reklamy jsou umístěny v prostorách startu a cíle lyžařských tratí. Dále se objevují na parkovištích a s přihlédnutím na místo konání i podél tratě závodu v podobě tzv. stříšek s reklamním prostorem. Tyto stříšky ve tvaru A fungují zároveň jako vyznačení trati závodu. Z tohoto hlediska jsou tyto reklamy dobře viditelné pro účastníky závodu i diváky, kteří jsou cílovou skupinou. Ve velké míře je reklama využívána hlavními a vedlejšími partnery klubu ale i jednorázovými sponzory pro danou sportovní akci. d) Reklama na sportovním náčiní a nářadí Funkce – zvyšuje stupeň seznámení potencionálního zákazníka se sportovní značkou, sportovním produktem či firmou, popř. značku či produkt aktualizuje. Způsob znázornění – text, motiv na sportovním nářadí či náčiní (značka logo firmy). Působení na potencionálního zákazníka – opět se tu kombinuje přímé upozornění diváků v rámci závodu, utkání, exhibice, s televizními záběry v přímém přenosu, event. Záznamu. V souvislosti s televizní účastí závisí tedy na četnosti záběrů. Na druhé straně je text reklamních nápisů většinou dost drobný, proto se účinnost jejich působení zvyšuje např. nastavováním lyží do objektivu kamer po skončení závodů nebo na stupních vítězů. Konečný efekt – úspěch této reklamy je závislý na typu nářadí, náčiní (zvýrazněný prostřednictvím osobnosti sportovce) četnosti televizních záběrů a velikostí nápisu. Tento druh reklamy může zahrnovat reklamu výrobce nebo také produktů jiných sportovních odvětví (typické pro automobilový sport). (ČÁSLAVOVÁ, 2009). Bohužel, tato reklama se neobjevuje v možnostech TJ ve velké míře. Umístění reklamy na lyžařský materiál tj. běžecké lyže, boty a hole je minimální. V současné době TJ nemá sponzora ani v řadách výrobců tohoto vybavení, tudíž poskytuje reklamu bezplatně. e) Reklama na výsledkových tabulích a ukazatelích Funkce – je shodná s předchozím druhem reklamy (přesvědčovací, upomínací). 48
Způsob znázornění – text, na výsledkových tabulích a ukazatelích (název produktu, značka firmy apod.). Působení na potencionálního zákazníka – téměř vynucené upozornění diváků, sledujících utkání a to v rámci prezentace výsledků, času a stavu atd. Působení se násobí také účastí televize, kde záleží na četnosti záběrů na výsledkových tabulích a ukazatelích. Konečný efekt – tato reklama vzhledem k uplatňování funkce upomínací slouží především pro zavedené značky a produkty, případně pro dostatečně známé a populární firmy. (ČÁSLAVOVÁ, 2009). Tento druh reklamy používá TJ opět pouze v případě pořádání sportovních akcí a jak již bylo zmíněno, má především funkci upomínací. Slouží k prezentaci loga pořádajícího oddílu a jeho hlavních a významných partnerů. Funkce sportovní reklamy Reklama může plnit několik funkcí, kterými jsou: a) Funkce informační Je důležitá v počátcích existence produktu, kdy je nutné stimulovat primární poptávku. V této souvislosti poskytuje informace:
o novém produktu,
o změně ceny,
o způsobu užívání produktu,
o novém užívání již známého produktu,
o nových službách.
a) Funkce přesvědčovací Má význam v prostředí intenzivní konkurence. Působí na vytváření selektivní poptávky, tj. poptávky po produktu určitého konkrétního výrobce. Jejím smyslem je:
Posílení preference zboží určité firmy.
Snaha o získání zákazníků konkurenta. 49
Potlačení obav zákazníka spojených s užíváním produktu.
Posílení image firmy v mysli zákazníka.
Změna image produktu.
Tlak na okamžitý nákup.
b) Funkce upomínací Uplatňuje se především ve stádiu zralosti produktu a jejím účelem připomenout zákazníkovi výrobek či službu, kterou již dobře zná. Sportovní reklama může plnit všechny zmíněné funkce. Je třeba brát v úvahu, že sport je významným fenoménem naší doby a provádí a sledují jej milióny lidí. To samozřejmě přitahuje zájem firem, pro něž vystupují příznivci sportu jako potencionální zákazníci. Důležitým reklamním motivem je i vysoké společenské postavení, prestiž i image předních světových sportovců. (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
5.2.2 Provoz lyžařského areálu NOVOTNÝ (2000, s. 140) uvádí: „ Nejvážnějším problémem je skutečnost, že TZ nejsou z hospodářského hlediska efektivní. Příjmy ve velké většině nedosahují úrovně provozních nákladů.“ (NOVOTNÝ, 2000) Příčiny existence schodku v hospodaření TZ jsou následující: Schodek vyplývá z charakteru TZ jako veřejného statku, kdy prvotním určením je sloužit veřejným zájmům, zejména výchovným. S hospodářským rozvojem roste i počet TZ. Tímto způsobem narůstá neustále globální schodek hospodaření TZ a jsou zatěžovány veřejné rozpočty, resp. rozpočty klubů. Současná výše schodku z hospodaření TZ je způsobena i chybnými rozhodnutími z minulosti, kdy se pod politickými tlaky stavělo v místech s nízkou poptávkou po tělovýchovných službách. Největší vliv na růst výše schodku má rychlejší tempo růstu výdajů.
50
Lyžařské tratě v okrajové části Vrchlabí zvané Vejsplachy slouží lyžařůmběžcům odnepaměti. Tratě však byly po většinu času pouze provizorní. Běžecké okruhy byly vedené po okolních polích a loukách. Chybělo také dostatečné zázemí. V roce 2009, za výrazného přispění p. Aleše Suka a p. Jana Červinky, se podařilo získat dotaci ve výši 3 miliony korun z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na sněžné dělo s čerpací stanicí a rolbu. Tato událost dala první podnět pro pokus zasněžit tratě pro běžecké lyžování ve Vejsplachách a zvýšit tak kvalitu nabízených služeb. Po týdnu intenzivního mrazu před vánocemi 2009 se nám podařilo nastříkat velkou hromadu, kterou jsme následně rozvezli nákladními auty po louce mezi kempem a benzinovou pumpou, čímž vznikl okruh o délce asi 750 m. Nebylo to nijak slavné, ale umělý sníh tam vydržel nejdéle, a třeba o Silvestru 2009 to bylo jediné místo, kde se dalo ve Vrchlabí a blízkém okolí lyžovat. Hlavně jsme se přesvědčili, že vyrábět umělý sníh pro běžecké lyžování má význam a že způsobem, kterým zasněžují třeba tratě v Novém Městě na Moravě (velká hromada a nákladní auta s nakladačem), se to u nás dělat nedá, protože auty zničíme louku. Především na přelomu sezony 2010/2011 jsme si uvědomili, že pokud připravíme ve Vrchlabí běžecký okruh, byla by škoda, aby na něm nemohli lyžovat i lidé, kteří přijdou navečer z práce. Ve spolupráci s TJ Spartak a za využití stávajících sloupů elektrického vedení jsme zajistili částečné osvětlení, které bylo dostačující pro podvečerní lyžování a sklidilo v řadách veřejnosti velký úspěch. Ve spolupráci rovněž se Spartakem jsme pořídili požární hadice a kabely, takže jsme mohli dělo přemisťovat po louce. Nakonec, ačkoliv nás to stálo spoustu sil a dalších 150 000 Kč v materiálním zabezpečení, se nám podařilo nastříkat, upravit a osvětlit okruh v délce 2500 m, který jsme byli schopni udržet ve slušném stavu do půlky března. Návštěvnost tratí byla hojná a především to nás velmi potěšilo. Nastříkání sněhu, osvětlení a úprava tratí stála celkem asi 300 000 Kč za zimní sezonu, přičemž převážná část byla z prostředků města Vrchlabí.
51
Dalším mezníkem ve vývoji lyžařského areálu se stala sezona 2011/2012. Velkým úspěchem bylo zakoupení druhého děla v hodnotě 500 000 Kč (z financí Spartaku Vrchlabí), které nám umožnilo zkvalitnění a prodloužení tratí. Při dostatku přírodního sněhu jsme pomocí frézy přesunuli sníh z okolí na tratě na pistu a navýšili tak vrstvu sněhu, aby nám déle vydržel i v místech, kde nejsme schopni jej nastříkat. Za příznivých podmínek vznikl u rybníka uměle zasněžovaný okruh v délce 3 km. Za podpory Města Vrchlabí jsme přidali další tři reflektory na kopec pod Pražskou ulicí, tím pádem jsme schopni osvětlit celý svah směrem k rybníku a k silnici vedoucí od Liščí farmy. Do této doby chyběla dostatečná propagace již fungujícího areálu. Vedení TJ se rozhodlo zakoupit GPS do rolby, kdy na internetu je možno sledovat aktuální stav upravených tratí i čas, kdy rolba v daném místě jela, respektive stáří stopy (do 24 hodin, do 48 hodin a starší). Stav tratí je možné sledovat na stránkách TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, Spartaku Vrchlabí nebo Města Vrchlabí. Za poslední tři roky jsme (ve spolupráci se Spartakem, městem Vrchlabí, příspěvku MŠMT, ale také sponzorských darů) do pořízení materiálního vybavení investovali přes čtyři miliony korun. Prostředky na úpravu tratí (stříkání sněhu, osvětlení, provoz rolby) jsou z městské kasy a činí přibližně 200 000 Kč na rok. Tato částka je stejná téměř 10 let. Městský rozpočet je značně limitován, v loňském roce se podařilo jednorázové navýšení na 250 000Kč, a přesto peníze v závěru zimy chyběly. Před letošní zimou jsme se pokusili oslovit významné vrchlabské zaměstnavatele a poskytovatele služeb v cestovním ruchu o spolupráci, neboť se domníváme, že upravené a osvětlené tratě jsou výrazným přínosem nejenom pro vrchlabské lyžaře, ale že podstatným způsobem zvýší prestiž Vrchlabí i na poli cestovního ruchu. Ne ve všech případech jsme však uspěli. V poslední řadě bychom chtěli poděkovat majitelům pozemků, po kterých u rybníka jezdíme, zejména pánům Safínovi, Kučerovi a nájemci kempu M. Gerstmanovi, za vstřícný přístup k zasněžování. Dík patří rovněž i těm, kteří s námi spolupracují po stránce finanční a v neposlední řadě všem, kteří v poslední ruce přiložili aktivně ruku k dílu při přípravě tratí. (CHARVÁT, 2012). Podíl, kterým se investoři a oddíly zasloužili o rozvoj lyžařského areálu ve Vejsplachách je nastíněn v grafu č. 1. 52
15%
5%
MŠMT TJ Krkonoše TJ Spartak Město Vrchlabí
10% 70%
Graf č. 1: Podíl investic na rozvoji lyžařského areálu Vejsplachy od roku 2009 v procentech
Z grafu č. 1 je patrné, že na rozvoji lyžařského areálu ve Vejsplachách se v největší míře podílelo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky poskytnuté dotaci ve výši 3 mil. Kč, dále spřízněná TJ Spartak Vrchlabí zakoupením druhého děla v hodnotě 500 000 Kč. Do areálu také vložila své finance TJ SVS Krkonoše a v menší míře přispělo i město Vrchlabí. Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, ve většině sportovních klubů provozujících tělovýchovné zařízení dochází k vyšším provozním nákladům, než příjmům. TJ SVS Krkonoše Vrchlabí se i přes tuto skutečnost daří získat z provozu lyžařského areálu vyšší příjmy, než vynaloží vlastní náklady. Z toho příjmu financuje svojí vlastní činnost.
5.2.3 Spolupráce TJ s jinými ekonomickými subjekty Tělovýchovná jednota by v našich současných podmínkách mohla fungovat samostatně jen velmi těžko. Proto je pro činnost oddílu, zejména ze stránky finanční, velmi důležitá podpora a zabezpečení ze strany partnerů, kterými jsou: a) Město Vrchlabí Spolupráce s Městem Vrchlabí je pro TJ velmi důležitá, jak jsem již zmiňoval výše, město se významně finančně podílí na úpravě a zasněžování běžeckých tratí ve 53
Vrchlabí, které jsou určené i pro veřejnost. Dalším bodem spolupráce je financování činnosti klubu z městského rozpočtu. Peníze z městské kasy jsou použity na zabezpečení členů a krytí nákladů na činnost oddílu. Posledním bodem spolupráce je poskytnutí grantů opět z městské kasy na organizaci sportovních soutěží, jako jsou např. závody v přespolním běhu a lyžařské závody. Jakým dílem jsou prostředky z městské kasy rozděleny, je patrné z grafu č. 2.
5%
Provoz lyžařského areálu
35%
Sportovní činnost oddílu 60%
Granty na organizaci sportovních soutěží
Graf č. 2: Rozdělení městských financí v procentech
Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvíce financí z městského rozpočtu použije TJ na zasněžování, osvětlení a úpravu běžeckých tratí. Další část používá TJ na sportovní činnost, např. zabezpečení materiálu, tréninků, soustředění, závodů, atd. Poslední a nejmenší část využívá TJ na organizování sportovních soutěží. b) Tělovýchovná jednota Spartak Vrchlabí Jak již bylo zmíněno výše, TJ Spartak spolupracuje s TJ Krkonoše ve všech směrech a je jedním z důležitých partnerů oddílu, bez kterých by nemohl fungovat. TJ Spartak zajišťuje především výchovu závodníků do kategorie žáků, dále spolupracuje na provozu lyžařského areálu a společně také tyto dvě tělovýchovné jednoty organizují sportovní soutěže. TJ Spartak spolupracuje jak po stránce finanční, materiální, tak i v oblasti lidských zdrojů. 54
c) Základní škola náměstí Míru Je školou se sportovními třídami, a tak je zaměřen i její školní vzdělávací program. Výuka se opírá o 3 základní pilíře – pohoda prostředí, zdravé učení, otevřené partnerství. Kromě kvalitní a efektivní výuky se zaměřuje zejména na oblast prevence rizikového chování. Na 2. stupni se žáci specializují vždy v jedné sportovní třídě v každém ročníku na určitý sport. Hlavními a oficiálními sporty schválenými MŠMT jsou, běžecké lyžování, sjezdové lyžování a hokej. Dalšími přidruženými sporty provozovanými při ZŠ jsou např. atletika, orientační běh, atd. Sportovcům poskytuje ZŠ kvalitní sportovní zázemí v prostorné a moderní tělocvičně, ve sportovním areálu manželů Zátopkových, v nově rekonstruovaném běžeckém areálu Vejsplachy a v hokejové aréně. Hlavní výhoda spolupráce mezi ZŠ a TJ Krkonoše spočívá především ve výchově mládeže, o které se jak na základní škole, tak v oddílu starají jedni a ti samí trenéři a to je dle mého velmi přínosné pro zhotovení kvalitních tréninkových plánů. Trenér TJ a předseda TJ zároveň plní funkci trenérů a učitelů ZŠ, kdy využívají rozšířené TV na sportovních třídách k tréninkové přípravě závodníků a zároveň v rámci školy pořádají jedenkrát do roka zimní a letní soustředění. Zároveň škola poskytuje určité materiální vybavení pro své žáky a další možností je pronájem školního vozidla na závody a jiné sportovní akce spojené s žáky ZŠ. (ZŠ nám. Míru Vrchlabí, 2012). d) Sponzoři TJ ČÁSLAVOVÁ (2009, s. 190) uvádí: „ Sponzorování představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dostatečných finančních zdrojů, sloužících k realizaci zejména kulturních, vědeckých, charitativních a dalších aktivit v různých sférách života společnosti.“ Sponzorstvím ve sportu chápeme partnerský vztah mezi hospodářstvím na jedné straně a sportem na druhé straně, kdy dochází k vzájemnému respektování zájmů obou stran. Jedná se o specifickou formu partnerství mezi sponzorem a sponzorovaným, kde každý dosáhne cílů s pomocí druhého. Můžeme tedy shrnout, že sponzor očekává za své peněžní, věcné prostředky a služby od sponzorovaného protislužby (např. formou reklamy dosáhnout svých komunikačních cílů). (NOVOTNÝ, 2001). 55
Hlavními sponzory klubu jsou: Allianz DD Elektomont NKT Cables Kampa – František Marynka EC Sys TBG BAK s.r.o SWIX Zdeněk Máslo – reklamy a digitální tisk Dveře Němcová SPORTMALL – www.sportmall.cz Sdružení farmář – Šimek a Kynčl (TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, 2012). Většina uvedených sponzorů vynakládá své finanční prostředky na provoz lyžařského areálu a TJ jim za tuto službu zde a na svých webových stránkách nabízí reklamní prostor. Další sponzoři podporují činnost klubu a jejich reklama je umístěna na vozidle TJ.
5.3
Cíle sociální Mezi cíle sociální můžeme zařadit snahu TJ o všeobecný rozvoj tělesné kultury
v podobě využívání pohybových aktivit jako přípravu pro životní praxi a optimalizaci tělesného stavu. Z toho vyplývá, že snahou TJ je poskytnou dětem, ale i ostatním příznivcům sportu, smysluplnou činnost ve volném čase, která slouží jako všestranné zdokonalování a rozvoj osobnosti. Tuto myšlenku potvrzuje fakt, že TJ se nejenom zasluhuje o výchovu mládeže, ale díky podpoře lyžování ve formě upravených a osvětlených běžeckých tratí je výrazným přínosem nejenom pro vrchlabské lyžaře, ale i pro všeobecný rozvoj lyžování na vrchlabsku.
56
6 6.1
FINANCOVÁNÍ TJ SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ Financování činnosti klubu Finanční zdroje TJ můžeme rozdělit na vlastní a vnější. Tato problematika je
nastíněna v kapitole 3.2.1 Struktura finančních zdrojů klubů ČR. Graf č. 3. Ukazuje podíl mezi vlastními a vnějšími zdroji financí.
32%
Vlastní zdroje Vnější zdroje 68%
Graf č. 3: Podíl vlastních a vnějších zdrojů v roce 2011
Z grafu č. 3 je patrné, že TJ je financována z větší části z vlastních zdrojů. Nejhodnotnější položku tvoří příjmy z tělovýchovy a sportu, což je zobrazeno v následujícím grafu č. 4, který rozděluje vlastní finanční zdroje.
81 500
1 050
Tělovýchova a sport Ostatní čl. příspěvky Členské příspěvky
6 000 38 000
177 000
Sportovní reklama Startovné
Graf č. 4: Rozdělení vlastních zdrojů v roce 2011
57
Z grafu č. 4. Je patrné, že největší podíl na vlastních zdrojích mají příjmy z tělovýchovy a sportu. Mezi příjmy z tělovýchovy a sportu můžeme zařadit především příjmy z provozu lyžařského areálu. Další
důležitou částí jsou příjmy ze
sportovní reklamy a příspěvky členů na závody a soustředění.
4 000
Dotace od obce
80 000
Příspěvek od sport. Svazu 108 000
Dar
Graf č. 5: Rozdělení vnějších zdrojů v roce 2011
Dalším příjmem TJ jsou vnější finanční zdroje. Nejvýznamnějším příjmem jsou v této oblasti dotace od města Vrchlabí. Dále pak příspěvky od sportovního svazu (SLČR) a dary. Porovnání vnějších zdrojů je parné z grafu č. 5. Finanční výdaje jsou protikladem finančních zdrojů. Lze je rozdělit do třech hlavních kategorií viz kapitola 3.2.2 Struktura finančních výdajů TJ.
22%
Výdaje na tělovýchovu a sport Hospodářské a organizační výdaje 88%
Graf č. 6: Podíl finančních výdajů v roce 2011
58
Z grafu č. 6 je patrné, že největší výdaje vynaloží TJ na tělovýchovu a sport. Mezi tyto výdaje můžeme zařadit například výdaje na úpravu tratí, organizaci soustředění, závodů, materiál, dopravu atd. Třetí kategorie výdajů (vedlejší hospodářská činnost) v grafu není uvedena, jelikož tyto výdaje jsou téměř nulové.
6.2
Analýza nákladů a výnosů Předchozí kapitola byla zaměřena na příjmy a výdaje TJ v roce 2011. Cílem této
kapitoly je rozbor nákladů a výnosů, které pomáhají určit přesný tok finančních prostředků. V následujících tabulkách jsou uvedeny přesné částky nákladů a výnosů.
Tabulka č. 3: Náklady a výnosy z SCM v roce 2011 Označení Název ukazatele
účtová
Hlavní
Hospodářská
třída
činnost
činnost
A.
Náklady
I.
Spotřebované nákupy celkem
002
46646,00
0,00
1. Spotřeba materiálu
003
46646,00
0,00
Služby celkem
007
8354,00
0,00
8. Ostatní služby
011
8354,00
0,00
Náklady celkem
043
55000.00
0,00
II.
B.
Výnosy
I.
Přijaté příspěvky celkem
075
55000.00
0,00
26. Přijaté příspěvky zůčt. mezi org. složkami
076
55000.00
0,00
Výnosy celkem
081
55000.00
0,00
C.
Výsledek hospodaření před zdaněním
082
0,00
0,00
D.
Výsledek hospodaření po zdanění
084
0,00
0,00
Zdroj: KLAMPFLOVÁ (2012)
59
Tabulka č. 4: Náklady a výnosy z provozu lyžařského areálu v roce 2011 Označení Název ukazatele
účtová
Hlavní
Hospodářská
třída
činnost
činnost
A.
Náklady
I.
Spotřebované nákupy celkem
002
116738,00
0,00
1. Spotřeba materiálu
003
79384,00
0,00
2. Spotřeba energie
004
37390,00
0,00
Služby celkem
007
61675,00
0,00
5. Opravy a udržování
008
25820,00
0,00
8. Ostatní služby
011
35755
0,00
Ostatní náklady celkem
012
31588,00
0,00
Náklady celkem
043
210001
0,00
II.
III.
B.
Výnosy
I.
Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem
045
168233,00
50000.00
2. Tržby z prodeje služeb
047
168233,00
50000.00
Výnosy celkem
081
168233,00
50000.00
C.
Výsledek hospodaření před zdaněním
082
-41768.00
50000.00
D.
Výsledek hospodaření po zdanění
084
-41768.00
50000.00
Zdroj: KLAMPFLOVÁ (2012)
Tabulka č. 5: Náklady a výnosy z ostatní činnosti TJ v roce 2011 Označení Název ukazatele
účtová
Hlavní
Hospodářská
třída
činnost
činnost
A.
Náklady
I.
Spotřebované nákupy celkem
002
206040.83
0,00
1. Spotřeba materiálu
003
201544.83
0,00
2. Spotřeba energie
004
4496.00
0,00
Služby celkem
007
234080.49
0,00
5. Opravy a udržování
008
4945.00
0,00
8. Ostatní služby
011
229135.49
0,00
V.
Ostatní náklady celkem
022
2921.02
0,00
VI.
Odpisy, prodaný majetek, rezervy a oprávky
032
387388.00
0,00
VII.
Poskytnuté příspěvky celkem
038
4200
0,00
Náklady celkem
043
834630
0,00
II.
60
B.
Výnosy
I.
Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem
045
8550.00
31500.00
2. Tržby z prodeje služeb
047
8550.00
31500.00
Ostatní výnosy celkem
059
391375.00
0,00
15. Úroky
063
3987.00
0,00
17. Zúčtování fondů
065
387388.00
0,00
Tržby z prodeje majetku, zůčt. rezerv a opr.
067
22653.00
0,00
21. Tržby z prodeje materiálu
070
22653.00
0,00
Přijaté příspěvky celkem
075
180462.00
0,00
26. Přij. přísp. zůčtované mezi org. složkami
076
132827.00
0,00
27. Přijaté příspěvky (Dary)
077
40835.00
0,00
28. Přijaté členské příspěvky
078
6800.00
0,00
Výnosy celkem
081
603040.74
31500.00
C.
Výsledek hospodaření před zdaněním
082
-231589.00
31500.00
D.
Výsledek hospodaření po zdanění
084
-231589.00
31500.00
IV.
V.
VI.
Zdroj: KLAMPFLOVÁ (2012)
Tabulka č. 3 nastiňuje, jak klub hospodařil s finančními prostředky poskytnutými MŠMT na provoz SCM. Zde můžeme vidět, že částku, kterou TJ obdržela je povinna investovat a vyúčtovat, tudíž je výsledek hospodaření z této činnosti nulový. Tabulka č. 4, ukazuje jakým způsobem TJ hospodařila při provozu lyžařského areálu. Zde můžeme vidět, že výnosy z provozu areálu jsou vyšší, než náklady a to je velmi pozitivní. Naopak tabulka č. 5 podává přehled o nákladech a výnosech z ostatních činností TJ, kde dochází k převýšení nákladů nad výnosy o více než 200 000 Kč. Tato situace je pro TJ velmi nežádoucí a snahou vedení by mělo být snížení nákladů v těchto činnostech, jako jsou např. nákupy materiálu, energie, opravy či služby.
6.3
Účetnictví sportovní organizace Základní funkcí účetnictví je poskytovat všem svým uživatelům informace o
tom, jak je daný podnik ekonomicky zdatný. Od účetnictví se požaduje, aby poskytovalo informace o finanční situaci podniku a o jeho výsledku hospodaření (zisku či ztrátě) za dané časové období. (KOVANICOVÁ, 2012). 61
Účetnictví můžeme charakterizovat jako systém organizace finančních informací, umožňující zachycovat, třídit a evidovat základní číselné údaje o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech nebo o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření účetní jednotky. Po příslušném zpracování by mělo poskytovat souhrn informací pro potřeby různých zainteresovaných uživatelů. Jelikož TJ SVS Krkonoše Vrchlabí nepodniká a její příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 mil. Kč, dle paragrafu 9 zákona o účetnictví, je povinna vést jednoduché účetnictví. Provedení účetní závěry v jednoduchém účetnictví vychází z § 18 a 19 zákona o účetnictví a z čl. XIV. „Postupy účtování malých příspěvkových organizací“. Účetní uzávěrku u sportovních organizací účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví tvoří a) Výkaz o majetku a závazcích Svým charakterem se blíží rozvaze v podvojném účetnictví. Měl by poskytnout informaci o složkách majetku. b) Výkaz příjmů a výdajů Obsahuje příjmy a výdaje ovlivňující daňový základ, které jsou v požadovaném členění převzaty z peněžního deníku. Ve zvláštní položce jsou vyděleny uzávěrkové operace. (TOPINKA, STANJURA, 2001).
6.3.1 Rozvaha Majetkem podniku rozumíme souhrn prostředků, které podnik při své hospodářské činnosti užívá. Zahrnuje nejenom věci hmotné povahy, ale i pohledávky a nehmotné majetkové hodnoty. Jde tedy o dva úhly pohledu na jedinou podstatu – majetek. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjádřením skutečnosti, že každý druh majetku, se kterým podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. Majetek z hlediska jeho konkrétní formy nazýváme aktiva a chceme-li vyjádřit původ majetku, hovoříme o pasivech. Rozvaha je základem jednoho z klíčových účetních výkazů ‒ rozvahy neboli bilance, v níž platí rovnice AKTIVA=PASIVA. Rozvaha se sestavuje k začátku a konci účetního období. (KOVANICOVÁ, 2012)
62
Tabulka č. 5: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu k 31. 12. 2011
AKTIVA
účtová
Stav k
Stav k
třída
1. 1. 2011
31. 12. 2011
1
2
A.
Dlouhodobý majetek celkem
002
3.242.606,00
2.855.218,00
II.
Dlouhodobý hmotný majetek celkem
011
4.178.245,00
4.178.245,00
IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem
030
-935.639,00
-1.323.027,00
B.
Krátkodobý majetek celkem
042
684.805,96
479.812,36
I.
Zásoby celkem
043
0,00
3.380,00
II.
Pohledávky celkem
053
152.200,00
66.930,00
III.
Krátkodobý finanční majetek celkem
073
532.605,96
409.502,36
Aktiva celkem
086
3.927.411,96
3.335.030,36
účtová
Stav k
Stav k
třída
1. 1. 2011
31. 12. 2011
3
4
PASIVA
A.
Vlastní zdroje celkem
088
3.904.523,96
3.325.278,36
I.
Jmění celkem
089
3.904.523,96
3.517.135,96
II.
Výsledek hospodaření celkem
093
0,00
-191.857,60
B.
Cizí zdroje celkem
097
22.888,00
9.752,00
III.
Krátkodobé závazky celkem
108
22.888,00
9.752,00
Pasiva celkem
136
3.927.411,96
3.335.030,36
Zdroj: KLAMPFLOVÁ (2012)
Tabulka č. 5 nastiňuje rozvahu TJ sestavenou ke dni 31. 12. 2011 ve zjednodušeném rozsahu. Je vidět, že rozvaha je v pořádku, jelikož při kontrole celkových aktiv a pasiv platí bilanční rovnice. Částky uvedené v tabulce jsou Kč.
6.3.2 Výkaz zisků a ztrát Jedná se o jeden z hlavních finančních výkazů, který informuje o finanční výkonnosti TJ. Výkaz zachycuje veškeré výnosy, náklady a hospodářský výsledek za určité období (měsíc, rok). Tabulka č. 6 ukazuje výkaz zisků, ztrát a hospodářského výsledku TJ ve zjednodušené podobě sestavený ke dni 31. 12. 2011 v celých tisících Kč.
63
Tabulka č. 6: Výkaz zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu k 31. 12. 2011 Činnosti Označení Popis
Číslo
Hlavní
Vedlejší
řádku
(nezdaněna)
(zdaněna)
5
6
Celkem
7
A.
Náklady
1
I.
Spotřebované nákupy celkem
2
370
370
II.
Služby celkem
3
304
304
III.
Osobní náklady celkem
4
32
32
IV.
Daně a poplatky celkem
5
3
3
V.
Ostatní náklady celkem
6
VI.
Odpisy, prodaný majetek celkem
7
387
387
VII.
Poskytnuté příspěvky celkem
8
4
4
VIII.
Daň z příjmů celkem
9
Náklady celkem
10
1 100
1 100
B.
Výnosy
11
I.
Tržby za vlastní výkony a zboží celkem
12
177
II.
Změna stavu vnitrorg. zásob +aktivace
13
387
387
III.
Ostatní výnosy
14
4
4
IV.
Tržby z prodeje majetku
15
23
23
V.
Příspěvky od sportovních svazů
16
80
80
VI.
Příspěvky od fyz. a práv. osob
17
4
4
VII.
Členské příspěvky
18
44
44
VIII.
Provozní dotace od obce, kraje
19
108
108
Výnosy celkem
20
827
82
909
Výsledek hospodaření
21
-273
82
-191
C.
82
259
Zdroj: KLAMPFLOVÁ (2012)
Tento výkaz zisků a ztrát je dán součtem výsledků hospodaření v hlavní a vedlejší činnosti. Slouží především k informaci o hospodaření klubu v jednotlivém roce. Z tabulky č. 6 je zřejmé, že TJ v roce 2011 hospodařila se ztrátou téměř 200 000 Kč, což není v tomto případě příliš pozitivní.
64
Pro porovnání je v tabulce č. 7 uveden výsledek hospodaření TJ od roku 2008. Tabulka č. 7: Výsledek hospodaření v letech 2008–2011 v celých tisících Kč
Rok Hospodářský výsledek
2008
2009
2010
2011
-48
-204
182
-191
Zdroj: KLAMPFLOVÁ (2012)
65
SWOT analýza
7
Analýza SWOT je jednou ze základních analýz marketingu. Zabývá se zkoumáním vnějšího a vnitřního prostředí organizace. Pomocí analýzy zjišťujeme a porovnáváme silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky se týkají vnitřního prostředí firmy, příležitosti a rizika prostředí vnějšího. Její název je odvozen ze čtyř anglických slov:
S – Strenghts (Silné stránky),
W – Weaknesses (Slabé stránky),
O – Opportunities (Příležitosti),
T – Threats (Hrozby).
Silné stránky Mezi silné stránky TJ můžeme zařadit:
uměle zasněžovaný a osvětlený lyžařský areál určený i pro veřejnost,
zisk sponzorů díky poskytování reklamy v prostoru lyžařského areálu,
pěkné internetové stránky s aktuálním stavem tratí a web kamerou,
zisk financí na činnost oddílu z provozu areálu,
výborná spolupráce s Městem Vrchlabí a ZŠ nám. Míru,
všeobecná spolupráce se spřízněnou tělovýchovnou jednotou Spartak Vrchlabí,
zajištění výborné návaznosti mezi žákovskými a dorosteneckými kategoriemi,
silná základna v oblasti lidských zdrojů a dobrovolníků,
pořádání krajských závodů v přespolním běhu a v běhu na lyžích,
dostatek kvalitních tréninkových možností včetně posilovny a regenerace,
dostupnost tréninkové přípravy ve vysokohorském prostředí Krkonoš.
Slabé stránky Mezi slabé stránky TJ můžeme zařadit: velký úbytek aktivních členů v juniorských a seniorských kategorií,
malý počet členů zařazených do SCM, 66
zastavení finančních dotací na SCM Vrchlabí,
nejistá a nestabilní finanční situace,
častá změna trenérů v posledních letech,
málo aktivních členů organizačního výboru,
chybějící zázemí v lyžařském areálu,
provoz lyžařských tratí po soukromých pozemcích,
nedostatečná propagace oddílu v médiích.
Příležitosti Hlavními příležitostmi TJ jsou: udržení sportovního centra mládeže ve Vrchlabí, zvýšení počtu členů zařazených do SCM, podpora a zajištění závodníků v juniorských a seniorských kategoriích, zvýšení celkového počtu aktivních členů v organizačním výboru, pokračování v rozvoji umělého zasněžování a osvětlení běžeckých tratí, výstavba technického a sociálního zázemí v prostorách lyžařského areálu, získání nových sponzorů a finančních zdrojů, jednání s hlavními sponzory o jejich prezentaci v názvu TJ, pořádání více úspěšných závodů a akcí spojených se jmény sponzorů.
Hrozby Hlavními hrozbami TJ jsou:
zastavení činnosti SCM Vrchlabí,
odchod hlavního trenéra SCM,
přestup nejlepších závodníků do konkurenčních oddílů,
všeobecný nezájem mládeže o sport,
ztráta sponzorů podporujících sportovní organizaci.
67
8
NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SITUACE TJ Tato kapitola by měla sloužit jako návrh na všeobecný rozvoj a zlepšení
současné i budoucí situace TJ, jelikož rozvoj je za současných podmínek velmi důležitý. Tato část bude zaměřena na dva návrhy, které by k tomuto rozvoji mohly pomoci. Hlavními body tohoto návrhu jsou: Návrhy na okamžité zlepšení situace TJ Návrh na zlepšení situace TJ v budoucích letech
8.1
Návrhy na okamžité zlepšení situace TJ Mezi tyto návrhy můžeme zařadit především podporu SCM Vrchlabí, zlepšení
současné finanční situace a zavedení funkce sportovního manažera. Výsledkem této podkapitoly by mělo být okamžité zlepšení situace TJ.
8.1.1 Návrh na podporu SCM Vrchlabí Vrchlabí je jedním z několika sportovních center mládeže zaměřených na běh na lyžích. Tyto SCM jsou zřizovány a finančně dotovány z ČSTV. TJ SVS Krkonoše Vrchlabí každoročně čerpá dotace z ČSTV na plat hlavního trenéra SCM a na podporu zařazených závodníků. Vlivem úpadku členské základny v roce 2011 jak můžeme vidět v tabulce č. 8, dochází také k radikálnímu úpadku členů zařazených do SCM a reprezentačních družstev. Díky těmto skutečnostem dochází na rok 2012 k pozastavení finančních dotací z ČSTV a v jednání do příštích let je i zrušení vrchlabského SCM a přesunutí do Jilemnice. To je z hlediska ekonomické, ale i sportovní situace pro TJ velmi znepokojující a snahou všech členů by mělo být udržení SCM ve Vrchlabí Jednou z hlavních výhod TJ je zajištění perfektní návaznosti mezi žákovskými a dorosteneckými kategoriemi, kdy závodníci navštěvují sportovní třídy ZŠ. Na druhou stranu je velikou slabinou špatné zajištění studijní návaznosti na středních školách ve Vrchlabí. Po ukončení ZŠ je většina závodníků postavena do volby výběru střední školy. Spolupráce TJ s vrchlabským gymnáziem není příliš dokonalá, jelikož gymnázium poskytuje sportovcům pouze minimální studijní úlevy. Většina sportovců, 68
kteří chtějí pokračovat v kvalitní závodní činnosti, volí sportovní gymnázium v Jilemnici a tím pádem dochází k přestupu závodníků do ČKS Ski Jilemnice. Tato skutečnost je jedním z hlavních důvodů úpadku členské základny a úbytku zařazených členů ve Vrchlabí. Dalším důvodem v posledních letech je odliv členů zařazených do SCM a RD do armádního sportovního centra ASC Dukla Liberec. Dukla Liberec je profesionální a kvalitně zabezpečené resortní středisko vrcholového sportu a většina závodníků považuje přestup do Dukly Liberec jako součást karierního růstu a bohužel takovýmto přestupům nelze zabránit. Dalším z důvodů vyřazení členů SCM a RD je reorganizace reprezentačního družstva do 23 let v roce 2011, kdy došlo k omezení počtu členů a vyřazení závodníků TJ z tohoto reprezentačního družstva. Jako poslední můžeme zmínit častou změnu hlavního trenéra SCM v posledních letech. Tato skutečnost opět vedla k destabilizaci členské základny a k odchodu členů do konkurenčních oddílů. Hlavními důvody úpadku členské základny, členů SCM a členů reprezentačních družstev jsou: přestup do vrcholových klubů a resortních sportovních středisek, přestup na sportovní gymnázium v Jilemnici, reorganizace reprezentace ČR do 23 let, častá obměna trenérů, špatná finanční situace.
Tabulka č. 8: vývoj členské základny TJ, členů SCM a členů RD
Rok
2008
2009
2010
2011
2012
Členové oddílu
62
62
65
51
46
Členové zařazení do SCM
6
6
6
1
2
Členové reprezentačních družstev
3
4
4
1
0
Zdroj: (TJ SVS Krkonoše Vrchlabí, 2012)
Z tabulky č. 8 je patrné, že v letech 2008‒2010 byl vývoj členské základny TJ vcelku konstantní a stabilní byl také počet členů zařazených do sportovního centra 69
mládeže a také se každoročně několik členů nominovalo do reprezentačních družstev ČR. V roce 2011 dochází k razantnímu úpadku v členské základně, i v počtu členů zařazených do SCM a reprezentačních družstev vlivem výše uvedených skutečností. V roce 2012 je patrné lehké zlepšení, kdy dva závodníci byli zařazeni do SCM. Hlavní návrhy na zvětšení členské základny a tím pádem zvětšení počtu zařazených závodníků do SCM a reprezentace ČR jsou:
Zajištění návaznosti studia pro žáky sportovních tříd (např. individuální studijní plány na vrchlabském gymnáziu).
Zajištění stabilního a kvalifikovaného trenéra SCM.
Přijímání nových členů.
Zajištění stávajících členů v dorosteneckých, juniorských a seniorských kategoriích a získání financí pro zabezpečení vrcholových závodníků.
Propagace běžeckého lyžování v médiích.
Pořádání více úspěšných závodů a akcí nejen na krajské úrovni.
Všeobecný rozvoj běžeckého lyžování ve Vrchlabí.
8.1.2 Návrh na zlepšení finanční situace TJ
a) Zavedení členských příspěvků Členské příspěvky jsou jedním ze zdrojů financí z hlavní činnosti a jsou pro malé sportovní organizace velmi důležitým zdrojem. Tělovýchovná jednota SVS Krkonoše Vrchlabí tyto příspěvky již spoustu let eliminuje a tím pádem přichází o zdroj financí na činnost oddílu. V současné době má TJ 46 členů a každý člen je povinen zaplatit pouze registrační poplatek 200 Kč za vytvoření registrační karty SLČR.
Návrh pro rok 2013 je zavedení každoročního členského příspěvku ve výši 1000 Kč + 200 Kč na registrační průkaz SLČR viz Tabulka č. 9.
70
Tabulka č. 9: návrh na vývoj členských příspěvků Kč
Stav členů
Výše příspěvku
Částka
Příspěvky v roce 2012
46
200
9 200
Návrh příspěvků pro rok 2013
46
1 200
55 200
Možnost dalšího vývoje
55
1 500
82 500
V tabulce č. 9 je patrný rozdíl v příspěvkové částce. Věřím, že zavedení vyšších členských příspěvků nebude mít žádný vliv na současný stav členské základny a dokonce je do budoucna plánováno rozšíření členské základny a tím pádem zvýšení počtu platících členů. V návrhu pro rok 2013 poskytnou členské příspěvky finanční zdroj v hodnotě 46 000 Kč na činnost TJ.
b) Obnovení čerpání dotací a grantů z MŠMT Jak již bylo zmíněno výše čerpání dotací a grantů je velmi důležitý zdroj financí pro chod sportovní organizace, jako je TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. Ve finanční analýze oddílu za rok 2011 je uvedena dotace na SCM v hodnotě 55 000 Kč, která bohužel na zimní sezonu 2012/2013 chybí. Hlavním důvodem tohoto úpadku je nedostatečný počet závodníků zařazených do tohoto sportovního centra mládeže. Návrhem pro obnovení čerpání dotací z MŠMT na sportovní centrum mládeže a obnovení finanční spolupráce je zvýšení počtu závodníků zařazených do SCM. Jako hlavní návrhy na obnovení čerpání dotací bych zmínil tyto body: Zkvalitnit sportovní přípravu závodníků. Zajistit dostatečné množství tréninkových kempů. Zajistit závodníky po stránce materiální a finanční. Zúčastňovat se mezinárodních závodů. Zaměřit se na nominační závody ČP a MČR. Docílit co nejlepších sportovních výsledků. Jednat se svazem lyžařů ČR a MŠMT.
71
Nestátní nezisková organizace zkratka (NNO) jako je TJ SVS Krkonoše Vrchlabí může využívat veřejně vyhlašovaných programů "Státní podpory sportu" vydanými MŠMT. V současné době TJ využívá programu II ‒ sportovně talentovaná mládež. Navrhuji využití i dalších programů jako jsou například program č. 4, údržba a provoz sportovních zařízení či program č. 5 Organizace sportu, kde cílem podpory je zabezpečení sportovní činnosti členů NNO. V roce 2013 je možno využít dotací z těchto dvou oblastí: Neinvestiční dotace Výdajový okruh: Sportovní reprezentace Program I Sportovní reprezentace České republiky Program II Sportovně talentovaná mládež Výdajový okruh: Všeobecná činnost Program III Všeobecná sportovní činnost Program IV Údržba a provoz sportovních zařízení Program V Organizace sportu Investiční dotace Program 133510 Podpora materiálně technické základny sportu z toho: Subtitul 133512: Materiálně technická základna sportovních organizací Subtitul 133513: Materiálně technická základna sportovní reprezentace (MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2012)
72
8.1.3 Zavedení funkce sportovního manažera Je zřejmé, že sponzoring a sportovní reklama jsou jedním z dalších důležitých zdrojů z hlavní činnosti TJ. Bohužel, v možnostech TJ tuto funkci zajištuje hned několik osob, tudíž není zavedena žádná ucelená a propracovaná nabídka pro stávající a potencionální sponzory. V tělovýchovné jednotě Vrchlabí se o jednání se sponzory starají jak členové organizačního výboru, tak trenéři a v některých případech i samotní závodníci či jejich rodiče, kteří k takové činnosti nejsou příliš kompetentní, či nemají k takové činnosti dostatek volného času. Tuto situaci považuji z hlediska jednání se sponzory za nepříliš vhodnou. Návrhem je tedy zavedení funkce sportovního manažera v organizační struktuře TJ, který by se mimo reklamu a sponzoring staral i o další činnosti spojené s chodem TJ. Samozřejmě v možnostech TJ není dostatek prostředků na finanční zabezpečení této funkce, proto navrhuji jako odměnu pro sportovního manažera určité procento (ze získané sponzorské částky) schválené výkonným výborem. Například provize pro manažera bude ve výši 10 % (z částky 10 000 Kč by byla odměna pro manažera 1 000 Kč). Zavedení provize by byla pro sportovního manažera dostatečná motivace k další činnosti a tato skutečnost by samozřejmě vedla ke zvýšení celkových příjmů TJ. Mezi hlavní činnosti sportovního manažera, které by mohly vést ke zlepšení současné situace lze uvést: Zajištění sportovní reklamy Vyhledávání sponzorů Organizování a propagování sportovních soutěží pořádaných TJ Jednání s Městem Vrchlabí, zastřešujícími organizacemi a dalšími subjekty Komunikace s médii a veřejností Propagace oddílu v médiích a na veřejnosti Příprava tréninkových kempů a soustředění Zajištění zisku z provozu lyžařského areálu Zajištění dalšího rozvoje lyžařského areálu, např. zázemí či občerstvení Pořádání nesportovních aktivit, např. zakončení sezony, plesy a přednášky 73
Zdokonalování internetových stránek a služeb veřejnosti Podpora dobrého jména TJ
8.2
Návrh na zlepšení situace TJ v budoucích letech Součástí předchozí podkapitoly byl návrh na zavedení funkce sportovního
manažera. V tomto návrhu bude uveden možný směr, kterým by se sportovní manažer tělovýchovné jednoty mohl udávat v budoucích letech.
8.2.1 Vznik komplexní příměstské rekreační a sportovní zóny Z analýzy současné situace bylo zjištěno, že TJ provozuje uměle zasněžovaný a osvětlený lyžařský areál, který má velký potenciál. Chybí mu však dostatečné zázemí. Dalším nedostatkem je omezené využití areálu, jelikož je provozován pouze v zimním období. V podobné situaci se nachází i ostatní provozovatelé sportovních a rekreačních služeb v příměstské části Vrchlabí zvané Vejsplachy. Z tohoto důvodu bych pro zlepšení situace do budoucna navrhl tyto body: a) Spojit veškeré aktivity města Vrchlabí Tato okrajová část Vrchlabí má veliký potenciál, jelikož se zde nachází rybník a jsou zde různé možnosti sportovního a rekreačního vyžití. Mezi ně můžeme zařadit především kemp s občerstvením, tenisovou halu a běžecké tratě. Všechny tyto služby jsou však provozovány samostatně a většinou nejsou celoročně využívány. Město Vrchlabí má také za finanční podpory Škody auto a.s. plán, vybudovat zde fotbalový a atletický stadion. Možnosti v této oblasti tedy jsou: Spojit sportovní, rekreační a ubytovací služby vytvořit ucelenou nabídku těchto služeb. Vytvořit jednotné zázemí v prostorách kempu pro všechny sportovní odvětví. Zajistit celoroční využití. b) Založit společnost s ručením omezeným Aby tato komplexní příměstská rekreační a sportovní zóna mohla vzniknout, navrhuji založit společnost s ručením omezeným (zkratka s. r. o) jejímž zřizovatelem by 74
bylo město Vrchlabí. Vznikl by tedy sportovní klub s názvem SK Vrchlabí. SK Vrchlabí by zastřešoval sportovní oddíly, které by provozovaly jednotlivé sportoviště. Můžeme mezi ně zařadit oddíl běžeckého lyžování, atletiky, fotbalu a tenisu. Do budoucna by SK mohl zastřešovat i další oddíly jako je například horolezecký, volejbalový, bruslařský a golfový oddíl. Vedlejší činností tohoto oddílu by byl provoz kempu a poskytování ubytovacích a stravovacích služeb. c) Pořádat sportovní a kulturní akce Takto komplexně vybavená sportovní a rekreační zóna by poskytovala řadu možností pořádání akcí a dávala by jim daleko větší rozměr. Na jednom místě by bylo možno zajistit jak sportoviště a rekreační zónu tak i ubytování a stravování. Navrhuji tedy pořádat tyto sportovní a kulturní akce: Závody pro členy sportovních oddílů a závody pro veřejnost Tréninkové kempy, turnaje a utkání Koncerty Svatby Vánoční besídky Oslavy nového roku. d) Využít dalších možností rozvoje Tato okrajová část Vrchlabí nabízí ideální podmínky pro sport a rekreaci. V současné době zde ale spousta sportovišť a rekreačních zařízení chybí. Naskytují se tedy možnosti rozvoje této příměstské zóny. Jako možnosti dalšího rozvoje navrhuji: Vybudovat asfaltovou dráhu pro inline bruslení a kolečkové lyže Vybudovat venkovní horolezeckou stěnu a zimní ledolezeckou stěnu. Vybudovat golfové a minigolfové hřiště Upravit pláže a okolí rybníka Vybudovat dětské hřiště Vybudovat lanové centrum Vybudovat volejbalové hřiště Vybudovat stezky pro pěší turistiku Vybudovat parkoviště 75
9
ZÁVĚR Tato práce je zaměřena na tělovýchovnou jednotu zabývající se běžeckým
lyžováním, která vznikla v roce 1989. Tato TJ má velmi dlouhou historii a za celou dobu jejího působení se podařilo vychovat spoustu úspěšných sportovců nejen v běhu na lyžích. Jako nejvýznamnější můžeme uvést Ondřeje Valentu, Petra Michla a Ivanu Janečkovou, členy reprezentačních družstev a účastníky olympijských her. Hlavním cílem práce je analýza současné situace oddílu a vypracování návrhu na zlepšení situace tělovýchovné jednoty SVS Krkonoše Vrchlabí. Díky literatuře byla nastíněna problematika občanských sdružení ve sportu a struktura jejich financování, jelikož TJ SVS Krkonoše je založena v této právní formě. Dále je uvedena obecná charakteristika marketingu ve sportu. Ze získaných informací a z osobních konzultací se členy organizačního výboru je přiblížena kompletní struktura TJ a jsou stanoveny strategické cíle. Sportovní cíle obsahují rozdělení tréninkových skupin a strukturu jejich sportovní přípravy. Cíle hospodářsko-ekonomické ukazují na zabezpečení této přípravy po stránce finanční. Je zde zařazena sportovní reklama, provoz lyžařského areálu a spolupráce TJ s jinými ekonomickými subjekty. Posledním bodem jsou cíle sociální sloužící ke všeobecnému rozvoji lyžování na vrchlabsku. Z účetních dat se podařilo určit zdroje financování a analyzovat finanční situaci TJ v roce 2011. Při určení zdrojů financování se ukázalo, že je klub financován především z vlastních zdrojů, kde neobjemnější položkou tvoří příjmy na tělovýchovu a sport. Mezi tyto příjmy můžeme zařadit příjmy z provozu lyžařského areálu. Druhou část příjmů tvoří vnější zdroje, z nichž nejvýznamnější jsou dotace od města Vrchlabí. Z finanční analýzy vyplynulo, že náklady v roce 2011 převyšují výnosy a to je z ekonomického hlediska nežádoucí. Díky zisku informací z analýzy současné situace byla vypracována SWOT analýza, která ukazuje na velké množství silných ale na druhou stranu i slabých stránek TJ. Z této analýzy vyplynulo, že největším problémem v posledních letech je celkový pokles členů a úbytek členů zařazených do SCM a reprezentačních družstev. Další slabou stránkou je nestabilní a nejistá finanční situace.
76
V poslední části práce je vypracován návrh změn pro zlepšení situace TJ, který je zaměřen na dvě části. V první části jsou uvedeny návrhy spojené s okamžitým zlepšením situace TJ. Mezi ně patří návrh na podporu SCM Vrchlabí a zvětšení členské základny. Dále zvyšování finančních prostředků v podobě zavedení členských příspěvků a obnovení čerpání dotací a grantů. Objem těchto dotací by zvýšilo především rozšíření počtu členů zařazených do sportovního centra mládeže a organizování většího počtu sportovních akcí. Posledním bodem této části návrhu je zavedení funkce sportovního manažera v organizační struktuře TJ. Druhá část návrhu je zaměřena na zlepšení situace TJ v budoucích letech a je zde navrženo vytvoření komplexní sportovní a rekreační příměstské zóny. Návrh obsahuje spojení veškerých aktivit města Vrchlabí a založení společnosti s ručením omezeným, která by tyto aktivity provozovala. Vzniklá zóna by umožnovala spojit jednotlivé sportoviště a kemp a poskytovala by ideální zázemí pro pořádání sportovních a kulturních akcí a poskytovala by i další možnosti rozvoje.
77
10
LITERATURA
1. BARTOŠ, M., LUŠTINEC, J. Expozice Krkonošského muzea v Jilemnici ‒ průvodce počátků lyžování v českých zemích. (nepublikované) 2. ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2009. 228 s. ISBN 978-80-7376-150-9. 3. ČÁSLAVOVÁ, E. Management sportu. Praha: East West Publishing, 2000. 172 s. ISBN 80-7219-010-5. 4. DĚDKOVÁ, J., HONZÁKOVÁ, I. Základy marketingu. 2. vydání. Liberec: TU v Liberci 2001. 115 s. ISBN 80-7083-530-3. 5. CHARVÁT, R. Člen TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. 18. 10. 2012. Osobní komunikace 6. KLAMPFLOVÁ, E. Ekonomka TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. 9. 11. 2012. Osobní komunikace 7. KOŠŤÁL, C., 2011. Horolezec Jan Červinka se představil při besedě v horském klubu Mates [online]. Aktualizováno 20. 3. 2011[vid. 24. 10. 2012]. Dostupné z: http://trutnovinky.cz/index.php?gid=27217 8. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualizované vyd. Praha: Bova Polygon, 2012. 440 s. ISBN 978-80-7273-169-5 9. KULHÁNEK, T. Předseda TJ SVS Krkonoše Vrchlabí. 3. 11. 2012. Osobní komunikace 10. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-68-4. 11. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Sport [online]. [vid. 25. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport 12. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-68-4. 13. NOVOTNÝ, J. et al. Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer. 512 s. ISBN 80-85866-68- 4. 14. TJ SVS KRKONOŠE VRCHLABÍ, 2011. Historie oddílu [online]. [vid. 5. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.krkonose-vrchlabi.cz/historie-oddilu 15. TOPINKA, J.,STANJURA, J. Občanská sdružení ve sportu. 1. Vyd. Praha: Olympia, a.s., 2001. 264s. ISBN 80-7033-223-9 78
16. ZŠ NÁM. MÍRU VRCHLABÍ. 2004. O škole [online]. [vid. 29. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.zsvrchlabi.cz/o-skole/zamereni-a-cile-skoly
79
11
PŘÍLOHY
Seznam příloh Příloha 1: Tréninková skupina TJ P1: Obr. 1: Tréninková skupina dorost, junioři a senioři s oddílovým vozidlem P1: Obr. 2: Tréninková skupina TJ na ledovci Dachstein Příloha 2: Lyžařský areál Vejsplachy P2: Obr. 1: Poutač lyžařského areálu P2: Obr. 2: Mapa běžeckých tratí ve Vrchlabí P2: Obr. 3: Umělé zasněžování ‒ podzimní školení členů a dobrovolníků
Příloha 1: Tréninková skupina
P1: Obr. 1: Tréninková skupina dorost, junioři a senioři s oddílovým vozidlem
80
P1: Obr. 2: Tréninková skupina TJ při soustředění na ledovci Příloha 2: Lyžařský areál Vejsplachy
P2: Obr. 1: Poutač lyžařského areálu
81
P2: Obr. 2: Mapa běžeckých tratí ve Vrchlabí
P2: Obr. 3: Umělé zasněžování ‒ podzimní školení členů a dobrovolníků
82
