Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546

Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí


Obsah :

1

1. Východiska problematiky cestovního ruchu

3

2. Veřejně – právní aktéři cestovního ruchu 2.1 Ústecký kraj 2.2 Okolní města a obce 2.3 Telnice 2.4 Krupka 2.5 Ústí nad Labem 2.6 Teplice

12 12 16 16 18 28 30

3. Sousední mikroregiony a sdružení obcí 3.1 SESO – Severočeské sdružení obcí 3.2 mikroregion Labské skály 3.3 mikroregion Jezero Milada 3.4 mikroregion PORTA BOHEMICA

31 31 34 41 42

4. Euroregion Labe

45

5. Partneři – NNO a zájmová sdružení

57

6. Asociace cestovních kanceláří

59

7.Organizační model spolupráce

62

8. Použitá literatura

64

9. Zpracovatel

66

2


1 .VÝCHODISKA PROBLEMATIKY ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU Tato kapitola si klade za cíl nejprve uvést do problematiky cestovního ruchu z pohledu jeho vztahu k regionální politice a následně poukázat na moderní formy řízení cestovního ruchu. To vše je podmíněno vyjasněností základních pojmů, proto textu předchází definice cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu. 1.1 Cestovní ruch a jeho destinace Cestovní ruch je v současné době pokládán za neodmyslitelnou součást moderní společnosti, jeho význam roste společně s objemem volného času. Ekonomický přínos cestovního ruchu je neoddiskutovatelný, avšak tento konkrétní přínos spolu s potřebami a očekáváními se v jednotlivých regionech liší. Současně se zostřuje konkurence a klienti zvyšují své nároky. To vše nutí hledat poskytovatele služeb nové prostředky k lepšímu uspokojení potřeb klientů a tím také ke své prosperitě. V této situaci se jeví jako klíčová efektivita samotného způsobu řízení cestovního ruchu. Pojem cestovní ruch (CR) lze definovat jako komplexní společenský jev, který zahrnuje více aktivit a procesů. Jsou to nejen aktivity samotných návštěvníků, ale také aktivity budování a provozování zařízení se službami pro tyto návštěvníky, dále aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch a konečně politické a veřejně - správní aktivity. Cestovní ruch tedy ovlivňuje návštěvníky, poskytovatele služeb, tranzitní destinace a destinace, v nichž je cestovní ruch realizován. Za destinaci cestovního ruchu se v širším pojetí pokládá cílová oblast v regionu, která je typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu.4 V užším pojetí je destinace cestovního ruchu definována jako jeden produkt cestovního ruchu, který je složen z mnoha dílčích produktů (služeb), komponentů. Produktem destinace rozumíme vše, co region nabízí svým obyvatelům, návštěvníkům, podnikatelům a potencionálním investorům a co slouží k uspokojování jejich individuálních i kolektivních potřeb. Nabízejí se ovšem také další možnosti chápání pojmu destinace cestovního ruchu, někteří autoři jej definují např. jako organismus bojující o životní prostor (darwinistické pojetí), nebo administrativně vymezená územní jednotka (obec, kraj), účelově zaměřená územní jednotka (sdružení obcí), apod. Je možné dokonce vypozorovat určitý vývoj vysvětlení tohoto pojmu v čase. V minulosti převažovalo chápání destinace CR jako homogenního regionu, který se vymezuje zejména z fyzicko – geografických hledisek. I když toto pojetí do jisté míry převažuje dodnes, v současné době se jeví jako vhodnější pojetí destinace CR jakožto územního celku, který se vyznačuje společným postupem při využívání potencionálu, sdílenou kapacitou, společným životním cyklem CR a společnými procesy CR. Území destinačního regionu se zde skládá ze dvou částí, a to z destinačního jádra a destinačního zázemí. Rozhodujícím kritériem pro vymezení destinačního území je právě intenzita kontaktů mezi jádrem a zázemím. Již zmiňovaná stále ostřejší konkurence turistických regionů klade vysoké nároky na efektivitu organizace cestovního ruchu, což mimo jiné znamená, přemýšlet a jednat

3


komplexně a ne pouze řešit právě vzniklý problém. Toto však lze pouze za předpokladu kvalitní spolupráce všech zúčastěných subjektů. Především v turisticky vyspělých zemích (Rakousko, Švýcarsko) jsou zřejmé snahy o sjednocení a organizaci poskytovatelů služeb. Právě tyto snahy jsou známy pod pojmem destinační management. Pojem destinační management je často definován jako nejvyzrálejší forma řízení cestovního ruchu. 1.2 Vztah regionální politiky a politiky cestovního ruchu Regionální politika je chápána jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů ČR, ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální hospodářské struktury.8 Politika cestovního ruchu je považována za součást regionální politiky, cestovní ruch jako stále významnější faktor regionálního rozvoje má bezesporu šanci napomoci dosáhnutí cílů regionální politiky, avšak vzájemný vztah regionální politiky a politiky cestovního ruchu v konkrétním regionu je předurčen strukturou místní ekonomiky. Proto rozlišuje teorie „jádro – periferie“ různé typy rolí cestovního ruchu v regionu. Cestovní ruch může být odvětvím: - hnacím (polarizujícím) – CR má bezprostřední vliv na ekonomický a sociální rozvoj regionu, ovlivňuje i jiné ekonomické aktivity, díky němu se rozvíjí návazná a podpůrná odvětví. Region je hojně navštěvován i zahraničními turisty; - hnaným (indikovaným) – má zprostředkovaný vliv na ekonomiku regionu, rozvoj pouze stimuluje; - neutrálním – CR představuje doplněk pro socio – ekonomický rozvoj. Na druhou stranu je ovšem dlužno poznamenat, že tvrzení o dosahování cílů regionální politiky prostřednictvím cestovního ruchu vycházejí z předpokladu, že nerovnoměrnost rozvoje CR má opačnou orientaci než nerovnoměrnost obecného ekonomického rozvoje. Pramenem tohoto východiska je fakt, že CR se rozvíjel zejména v oblastech, které jsou nejméně poškozeny socio - ekonomickým rozvojem. Tento předpoklad bezezbytku platil v minulosti, kdy bylo téměř možné dát rovnítko mezi pojmy cestovní ruch a rekreace. V dnešní době však vzrůstá význam i jiných forem CR (např. kongresová turistika), které se rozvíjejí především v jádrových oblastech. Politika cestovního ruchu je řízena či ovlivňována celou řadou skupin či společenství, jejichž činnost bude v následujícím textu detailně popsána. Tato společenství je možné rozdělit na: - veřejně – právní instituce (Evropská unie, stát, obce), - soukromě – právní instituce (profesní svazy, zájmová sdružení, mezinárodní organizace), - dobrovolné zájmové skupiny a akční sdružení (místní hoteliéři apod.).

4


Při zasahování do politiky cestovního ruchu používají tyto skupiny nejrůznější nástroje. Lze je členit na: - ekonomické (dotace, daňové zvýhodnění), - legislativní (zákony, nařízení), - informační (ovlivňování veřejného mínění), - institucionální a administrativní (institucionální zajištění), - nástroje strategického plánování (strategické a programové dokumenty), - výzkum a vývoj (rozvoj poznatků), - vzdělávání a osvěta, - mezinárodní spolupráce. Používání výše uvedených nástrojů a vůbec celé ovlivňování politiky cestovního ruchu by mělo být prováděno koordinovaně. Důvodem je jednak fakt, že CR je ovlivňován větším počtem veřejných politik (např. zahraniční, dopravní, politikou životního prostředí, prostorovým plánováním), jednak vlastní povaha služeb v CR. Z pohledu návštěvníka jsou služby cestovního ruchu poskytované subjekty i orgány veřejné správy komplementární a navzájem se značně podmiňují. Role veřejného sektoru je v této problematice stěžejní. V rámci své regionální politiky, potažmo politiky cestovního ruchu, by měl veřejný sektor vytvářet podmínky pro komplexní rozvoj regionu a měl by zajišťovat především neziskové služby (které jsou z ekonomického hlediska nezajímavé pro podnikatelské subjekty), kam spadá mimo jiné také ochrana zdrojů, které činí daný region výjimečným. 1.3 Destinační management Trh cestovního ruchu se dynamicky vyvíjí, v poslední době došlo k mnohým změnám jak na straně struktury nabídky, tak i poptávky hostů. V tomto světle se jeví tradiční struktury organizace CR jako nevyhovující a to především t následujících důvodů : - přílišná orientace dovnitř a málo na trh, - struktury jsou utvářeny příliš politicky a málo podnikatelsky, - nedostatečná zaměřenost na tvrdé prodejní nástroje, - orientace spíše na funkci „náhradníka“ (výpomoc z nouze) v oblasti infrastruktury nabídky než na inteligentní přesahující management spolupráce a management nabídky destinace. Jak již bylo naznačeno, klíčovým principem destinačního managementu je řízení cestovního ruchu v turistické destinaci prostřednictvím spolupráce poskytovatelů služeb. Řízení cestovního ruchu předpokládá vytvoření strategicky řízené jednotky (destinace), přičemž musí být definovány nejen potřeby návštěvníků, ale také vztahy mezi kooperujícími subjekty a dohodnut obsah a forma spolupráce. Aby toto bylo úspěšné, je nezbytné naučit se plánovat a využívat principy managementu. Na rozdíl od tradičního podnikového řízení je však často nutné přimět ke spolupráci i subjekty, které mohou být v rámci destinace vůči sobě v konkurenčním vztahu.

5


Celou problematiku komplikuje také fakt, že se na území určité destinace setkává několik trhů, které mají často protichůdné zájmy. Jsou to trhy: - rezidentů a pracujících, - návštěvníků (turistů, příbuzných, přátel, podnikatelů, vědců apod.), - podnikatelských subjektů, - exportní (cestovní ruch lze pokládat za exportní trh, tzv. neviditelný export). Přes tyto protichůdné zájmy se vyplatí nalézt společné cíle a pokusit se o spolupráci. Ta se může uskutečňovat buď mezi podnikatelskými subjekty, veřejnoprávními subjekty nebo nejmodernější formou, kterou představuje veřejně soukromé partnerství (PPP – public – private partnership). Zkušenosti vyspělejších destinací ukazují, že podnikatelská spolupráce převládá na úrovni národní a nadnárodní, zatímco působení veřejnoprávních subjektů je markantnější na úrovni lokální a regionální. Aby bylo řízení turistické destinace efektivní a stabilní, musí být spolupráce účastníků založena na jejich vzájemné výhodnosti a užitku. Vzhledem k různorodosti zapojených subjektů je nutné identifikovat jejich zájmy. Podnikatelé sledují primárně výši zisku, veřejnoprávní instituce by měly naplňovat tzv. veřejný zájem, jehož přesné vymezení je minimálně často diskutabilní. Mezi jejich činnosti patří především ochrana památek, řešení konfliktů vznikajících nedodržením norem a sociální záležitosti. Předpokladem účinné spolupráce je atmosféra vzájemné důvěry, znalost společných zájmů, omezený počet subjektů a nepříliš komplikované cíle. Této důvěry nelze dosáhnout během krátké doby, nejenom z tohoto důvodu není tedy možná prostá aplikace zahraničních modelů destinačního managementu do řízení cestovního ruchu v České republice. Pro dokonalejší pochopení problematiky destinačního managementu je však poznání vývoje a současného stavu destinačního managementu ve vyspělejších zemích nezbytnou podmínkou. V těchto turisticky vyspělých zemích (Rakousko, Švýcarsko) se obvykle vyčleňují tři etapy vývoje organizace cestovního ruchu v poválečném období: - budovací fáze (50. a 60. léta) - v tomto období je dovolená chápána jako zotavení z práce, poptávka převyšuje nabídku, s čímž souvisí nedostatečné ubytovací kapacity. Poskytovatelé mají monopol, hlavními konkurenty jsou pouze sousední státy. Spolupráci představují tzv. reklamní spolky, které se omezují pouze na společné prospekty míst, propagační a marketingové akce a společnou účast na veletrzích. - růstová fáze (70. a 80. léta) – dochází ke změně vnímání dovolené, lidé při ní vyžadují již určitou změnu a prožitek. Obrací se poměr nabídky a poptávky, nabídka již převyšuje poptávku, což sebou přináší rostoucí požadavky na marketing. Utváří se první regionální turistické organizace, které razí princip neutrality vůči členům, místně orientovanou strategii a široké začlenění rozličných zájmů.

6


- koncentrační fáze (90. léta 20. st.) – v této fázi určuje způsob dovolené životní filozofii. Hosté jsou globálně orientovaní, mají rozmanité konzumní chování, proto vyžadují komplexní nabídku a pohodlné řetězce služeb. Přesto, že poptávka stále roste, o zákazníka se vede stálý boj. Typ spolupráce se nazývá destinační management – dochází k řízení a koordinaci na úrovni regionů (např. výstavba infrastruktury). Důraz je kladen na kvalitu a značku, vytvářejí se regionální rezervační systémy. Podle názorů odborníků se nyní Česká republika nachází zhruba ve fázi, kterou si vyspělé země prodělaly před 20 – 30 lety. 1.4 Destinační společnost V zájmu výše zmiňované úspěšné kooperace a koordinace aktivit CR by měla destinace cestovního ruchu vytvořit společnost – organizaci cestovního ruchu. Na vytvoření takovéto společnosti neexistuje univerzální návod, organizační struktura i spektrum aktivit jsou ovlivněny mnoha faktory, vždy záleží na konkrétních vnitřních podmínkách destinace. V této podkapitole jsou nastíněny pouze obecnější aspekty tří okruhů, a to funkce společnosti, právní formy a možnosti financování. 1.4.1 Činnost destinační společnosti Dříve než je samotná destinační společnost založena, měly by být ujasněny nezbytné předpoklady a požadavky jejího fungování. Mezi ty patří: - nezávislost na politických hranicích, - zaměření na jednu destinaci (z pohledu hosta), - kompletní nabídka CR, - existence značky, - kvalifikovaný personál, - existence styčných bodů, které mohou pomoci vytvořit značku (známé pamětihodnosti, speciální zemědělské produkty), - fungující rezervační a prodejní centrály. Realizace konkrétních aktivit by měla být založena na dohodě místních aktérů a musí vycházet z reálně dostupných finančních zdrojů, rozloze regionu, postavení destinační společnosti a stupni vývoje organizace CR. Mezi nejčastěji definované aktivity destinačních společností jak u nás, tak i v zahraničí náleží: - koordinace řízení cestovního ruchu v destinaci (tvorba koncepcí, strategií, realizace výzkumu trhu apod.), - optimalizace vlivů cestovního ruchu na destinaci, - zvyšování dlouhodobé prosperity místních obyvatel, - maximalizace uspokojení návštěvníků, - vytváření souborného produktu, produktových řad a jejich komponentů včetně podpory prodeje produktu, - tvorba cenových strategií, - komunikace s návštěvníky a partnery, - zavádění moderních technologií do praxe.

7


Že je možné aktivity destinační společnosti rozdělit i jinak, případně některé z nich upřednostnit, dokládají následující dva příklady. Pro menší samosprávní celky (např. města a mikroregiony s výrazným podílem přírodních atraktivit) : - informační systém cestovního ruchu, - produkty šetrných forem cestovního ruchu, - ochrana krajiny v kontextu rozvoje cestovního ruchu. Pro menší samosprávní celky (např. města a mikroregiony s výrazným podílem kulturních atraktivit a dostatečného infrastrukturního zázemí) : - návštěvnický management – usměrňování toku návštěvníků, ovlivňování jejich chování, cenová politika, budování TIC, výchovné vzdělávací akce, zpracování etických kodexů apod; - model limitů přijatelné změny – stanovení únosného zatížení území; - spektrum rekreačních příležitostí – lokalizační předpoklady (geografické, přírodní, kulturně – historické, ostatní), realizační předpoklady (supra a infrastruktura CR, dostupnost a ostatní infrastruktura), a selektivní předpoklady (demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků). 1.4.2 Právní forma destinační společnosti Destinační společnosti mohou mít různé právní formy a to na základě rozdělení klíčových kompetencí mezi její zřizovatele : - veřejné - příspěvková organizace, řídící instituce jako integrální součást dobrovolného svazku obcí; - komerční - společnost s ručením omezeným; - smíšené - sdružení právnických osob, obecně prospěšná společnost. Výhody a nevýhody jednotlivých variant lze stručně shrnout následovně: - sdružení právnických osob – tuto právní formu má většina společenství, které byly zřízeny za účelem řízení turistického ruchu (tuto formu mají většinou rozvojové agentury). Výrazným pozitivem je možnost sdružení právnických osob jak z veřejného, tak i privátního sektoru; - příspěvková organizace – může ji zřídit pouze jedna obec, jeden kraj nebo stát. Nevýhodou je vyloučení privátního sektoru; - řídící instituce jako integrální část dobrovolného svazku obcí – jejím zřízením nevzniká nový subjekt, protože svazek obcí může být zaměstnavatelem a může zřídit např. turistickou kancelář.

8


Výhodou je jednoduché založení, nevýhodou opět vyloučení privátního sektoru; - obecně prospěšná společnost – tato forma umožňuje propojení veřejnoprávních a komerčních subjektů a získat finanční zdroje z dotačních titulů určených pro neziskový sektor. Na druhou stranu je zde zkomplikováno financování ze strany obcí; - společnost s ručením omezeným – tento subjekt je komerční, zaměřený na zisk. Je doporučována spíše pro vyzrálé formy destinačního managementu. 1.4.3 Financování destinační společnosti Na výkon své činnosti potřebuje destinační společnost stabilní příjem finančních prostředků. Možnosti využití jednotlivých finančních zdrojů závisí mimo jiné na zvolené právní formě. Mezi nejvýznamnější by měly patřit tyto: - příspěvky od obcí, - členské příspěvky (od členů sdružení – fyzických a právnických osob), - příjmy z vlastní komerční činnosti, - místní poplatky, - fondy EU, - státní fondy a programy, - fondy a programy krajů, - sponzoring, individuální dárcovství, - granty, - záruční, příspěvkové a úvěrové programy a fondy. Např. v konceptu návrhu nové struktury švýcarského turismu jsou definovány čtyři hlavní úkoly destinační společnosti včetně jejich financování. Jedná se o: - plánování - z něj profitují všichni obyvatele regionu, proto se doporučuje financování z daňových prostředků; - marketing - zde se jedná o užitek především poskytovatelů turistických služeb. Financování by mělo být provedeno dle výše výnosu z turismu – tzv. daně z turismu; - tvorba nabídky CR - je navrhováno financování prostřednictvím místních poplatků za přenocování, lázeňský pobyt apod; - zastoupení zájmů - jde se jeví nejvýhodnější financování z členských poplatků destinační společnosti. 1.4.4 Zásady pro převádění do praxe Zavádění těchto nových konceptů do praxe je složitý proces. Doporučují utváření destinačních struktur jednak sestupně (zhora dolů, top-down), a to prostřednictvím předložené vize a nových pracovních postupů, jednak vzestupně (zdola nahoru, bottom-up) spojováním jednotlivých míst do destinací a realizací odpovídající spolupráce. Dobu zavádění odhadují tito autoři přibližně na 2 – 5 let. Zde je nutné si uvědomit, že vycházejí z podmínek švýcarských destinací, které se vyvíjí již od 50. let 20. století. Doba

9


zavádění závisí ve velké míře na fázi, ve které se destinace nachází. Proto lze předpokládat, že v ČR bude tento proces trvat poněkud déle. Obecně platí, že je žádoucí zavedení co nejrychlejší, samozřejmě nikoliv na úkor kvality. Uspíšit tento proces mohou silní partneři na straně poskytovatelů služeb, zastřešující turistické organizace či přímo tlak trhu nebo koncepty regionálního rozvoje. Ke snadnější aplikaci destinačního managementu do praxe může dále napomoci uvědomění si motivů jednotlivých účastníků. V předchozím textu byla často zdůrazňována jedna podmínka úspěšnosti, a tou bylo zapojení soukromých podnikatelů. Žádný soukromý podnikatel však neučiní potřebné kroky jen kvůli tomu, že tento model organizace cestovního ruchu je zrovna v módě či je propagován odbornými kruhy. Podnikatel musí být přesvědčen, že účast na řízení mu přinese naplnění jeho individuálního zájmu, čímž je především dosažení či zvýšení zisku nebo expanze jeho firmy a to v pokud možno co nejkratší době. Proto musí být v praxi preferovány stabilní a jednoduché organizace s viditelným efektem. Účastníci musí být přesvědčeni o tom, že projekt přinese konkurenční výhodu celé destinaci, což je žádoucí také pro ně samotné. Podnikatelé si ještě plně neuvědomují, že turisté si primárně nevybírají konkrétní hotel či obec, ale region. Komparativní výhody, kterými zapůsobí na zákazníky, se mohou opírat např. o spolehlivost, kvalitu (např. úslužnější personál v malých hotelech), pěkný design, nižší ceny, doplňkové služby za jednu cenu nebo pružnost podniku. Podnikatelé mnohem pečlivěji než subjekty veřejné správy váží veškeré své kroky. Porovnávají užitek s transakčními náklady, které vznikají při vytváření a formalizaci vztahů. Míra ochoty ke spolupráci je tím vyšší, čím vyšší je předpokládaný užitek z ní a čím nižší jsou transakční náklady. Transakční náklady rostou spolu s počtem členů a jejich cílů a klesají s odpovídající kvalifikací a společnou důvěrou. 1.5 Shrnutí Cestovní ruch v sobě zahrnuje více aktivit a procesů, mezi kterými mají významné postavení aktivity politické a veřejně – správní. Politika cestovního ruchu je součástí regionální politiky, avšak její konkrétní postavení v regionu je dáno strukturou místní ekonomiky. Politika cestovního ruchu je ovlivňována vícero aktéry, kteří používají nejrůznější nástroje. V současné situaci, kdy se zostřuje konkurence na trhu CR, se jeví jako klíčová efektivita samotného způsobu řízení CR. Moderní formu tohoto řízení představuje destinační management, který spočívá ve sjednocení a spolupráci poskytovatelů služeb. K realizaci destinačního managementu se obvykle zakládá destinační společnost. Z výše uvedených informací vyplývá , že nejvhodnějším subjektem pro destinační společnost bude SIS o.p.s., které v sobě bude efektivně kombinovat funkci rozvojového centra (dotace EU, rozvojové projekty) a turistického centra pro destinační management. Spolupráce s dalšími partnery bude probíhat formou webového networkingu.

10


2. Vztah národních a regionálních aktérů cestovního ruchu – partneři pro spolupráci Regionální politika, pod kterou problematika cestovního ruchu spadá, se uplatňuje v České republice na státní, krajské a obecní úrovni Výkonnou moc zabezpečuje vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Jeho kompetence upravuje v tomto směru zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Na jeho základě vznikla řada programů a koncepčních a programových dokumentů. V poslední době se objevují požadavky, aby MMR podporovalo systémové řízení turistických destinací. Tato činnost by měla spočívat jednak v budování institucionálního rámce, který bude usnadňovat kooperaci v CR (např. vyřešení systémové podpory přirozených turistických regionů v zákonu o cestovním ruchu), jednak v podpoře kooperace a sdružování subjektů CR. V praxi by to mělo znamenat, že podpora bude podmíněna spoluprací více partnerů. Upřednostňovány tak budou společné projekty na úkor projektů individuálních žadatelů. Mezi nejvýznamnější aktéry na celostátní úrovni v CR patří nepochybně Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) – CZECHTOURISM (http://www.czechtourism.cz) . Jejím hlavním posláním je vytvářet turisticky atraktivní image ČR, zajišťovat její propagaci a rozvíjet strategii pro marketing produktů CR jak na zahraničním, tak i domácím trhu. Zabývá se marketingem, public relations, průzkumem trhu, komunikací, provozem národních zastoupení v cizině a udržováním kontaktů s mezinárodními institucemi. V letech 1998 - 1999 vymezila ČCCR na území republiky 15 turistických regionů, které byly pracovně nazvány marketingové. Již z tohoto pracovního názvu vyplývá, že byly vytvořeny pro účely marketingu, a to především pro propagaci v zahraničí. Tyto regiony jsou definovány jako oblasti, pro které je typický určitý druh turistiky, také proto většinou nekorespondují s územně – správním členěním státu. V roce 2004 byla založena Asociace turistických regionů ČR (ATUR), jejímž cílem je prosazovat zájmy turistických regionů. Po vzniku krajského uspořádání v roce 2003 se objevily kategorické požadavky na přizpůsobení turistických regionů hranicím krajů. Tyto požadavky však byly odmítnuty s odůvodněním, že by bylo neefektivní trhat přirozené hranice regionů (např. Šumavy, Krkonoš, Českého Ráje či právě Beskyd) na dvě až tři části a každou z nich rozvíjet a 63 Jsou to především: Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Strategie regionálního rozvoje rozvojový plán ČR, Státní program podpory cestovního ruch, Program obnovy venkova, Sektor CR, Národní plán cestovního ruchu a lázeňství, Společný regionální operační program regionů NUTS II. Dříve zajišťovali komunikační vazby regionů s ČCCR tzv. koordinátoři, kteří se nejčastěji rekrutovali z pracovníků okresních úřadů. Po jejich zrušení se vynořila otázka, kdo bude zastupovat regiony nyní – zda to budou kraje, zástupci turistických subregionů apod. Podle představy ČCCR65 z roku 2002 by měl v turistických regionech fungovat destinační management zabezpečován prostřednictvím destinační agentury a právě ta by se měla stát oním komunikačním partnerem ČCCR. Zda se tento záměr podařil a v jaké míře, by mělo být objasněno v této kapitole, kdy budou identifikováni jednotliví aktéři CR a analyzovány jejich profesionální vazby.

11


V budoucnu lze však očekávat postupné oslabování regionální podpory ČCCR, a to zejména kvůli plánované zvýšené orientaci na zahraniční trhy. ČCCR poskytuje spíše podporu v oblasti marketingu a účasti na domácích a zahraničních veletrzích. 2. Veřejně – právní aktéři cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Milada První skupinu nositelů politiky cestovního ruchu na regionální úrovni přestavují veřejně – právní instituce. Tyto instituce nejčastěji uplatňují čtyři z nejvýznamnějších nástrojů CR (ekonomické, institucionální, administrativní a nástroje strategického plánování). Následující text představí činnost Ústeckého kraje, okolních obcí, okolních mikroregionů a dalších organizací zapojených do CR v oblasti. 2.1 Kraj Následující text nejprve přiblíží obecnou úlohu krajů v cestovním ruchu danou zákony a poté se bude věnovat konkrétním poměrům v Ústeckém kraji. Obecná role kraje v cestovním ruchu Způsob institucionálního zabezpečení cestovního ruchu běžný v zemích Evropské unie, který spočívá v jeho podpoře na úrovni centrální, regionální a místní, byl v České republice dlouho tabu. Důvodem byla neexistence vyšších samosprávných celků. To se změnilo provedením reformy veřejné správy, díky níž byly k 1. 1. 200168 konstituovány nové vyšší územně správní celky, a sice kraje. Krajské úrovni podpory cestovního ruchu se věnují především dvě právní normy. Jedná se o zákon č. 129/ 2000 Sb., o krajích a zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon č. 129/2000 Sb. definuje kraj jako územní společenství občanů, kterému náleží právo na samosprávu. Tuto samosprávu vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami kraje. Kraj je veřejnoprávní korporací, to znamená, že vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů, má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně. Kraj je spravován zastupitelstvem, dalšími orgány jsou rada, hejtman a krajský úřad. V následujícím textu jsou zmíněny ty z pravomocí kraje, které se mohou vztahovat k cestovnímu ruchu. K plnění svých úkolů v samostatné působnosti může zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky. Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi, avšak přitom nesmí zasahovat do jejich samostatné působnosti. Je také umožněna spolupráce mezi kraji navzájem, a to na základě smlouvy uzavřené k splnění konkrétního úkolu, zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona. Kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti patřící do jeho samostatné působnosti. Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí. Zákon č. 248/2000 ukládá kraji povinnost analyzovat a hodnotit úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí a schvalovat program rozvoje územního obvodu kraje. Kraj má právo podporovat rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro kraj, vyčleňovat ze svého rozpočtu finanční prostředky k odstraňování nedostatků, spolupracovat s ústředními

12


správními úřady (zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje) a s ostatními kraji. Uspořádání, kompetence a pravomoci územně samosprávných jednotek zakotvila Ústava ČR již 16. 12. 1992. Ústecký kraj Plánovaný rozsah studie nedovoluje podat výstižný popis a dokonalé hodnocení všech aktivit Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu. Proto zůstane stranou zájmu jak analýza financování a využívání jednotlivých grantových schémat tak i hodnocení dokumentů týkajících se CR a jejich srovnání s dokumenty jiných krajů. Pozornost bude soustředěna na existenci a kvalitu vazeb kraje s ostatními iniciátory a účastníky CR v regionu. Ústecký kraj zahájil v září 2009 přípravu Strategie cestovního ruchu. Koncepční dokument bude aktualizací předchozí verze strategie, která byla zpracována v roce 2003 a kterou zpracovávala společnost DHV CR. Cílem strategie je analyzovat situaci kraje v oblasti cestovního ruchu a navrhnout opatření, která je potřeba ze strany Ústeckého kraje učinit pro rozvoj tohoto odvětví. Na zpracování strategie získal Ústecký kraj dotaci ve výši 85 % z prostředků strukturálních fondů EU prostřednictvím Regionálního operačního programu Severozápad. Strategii zpracovává společnost SPF Group. v.o.s. Strategie bude dokončena v březnu 2010. V rámci přípravy strategie cestovního ruchu se uskuteční řada schůzek, jednání a průzkumů. Již na konci letní sezóny 2009 proběhl v 10 lokalitách kraje průzkum návštěvníků. Následně se uskuteční jednání pracovních skupin, které budou mít za úkol podílet se na přípravě jednotlivých opatření a vyjadřovat se k průběžně zpracovaným částem strategie. Do přípravy strategie kraj zapojí významné subjekty cestovního ruchu z řad veřejné správy (zástupce významných měst a regionů) i privátní sféry (podnikatele). Vlastní strategie bude zahrnovat 2 hlavní výstupy: • Marketingový a analytický průzkum cestovního ruchu (analýza nabídky, poptávky a institucionálního prostředí cestovního ruchu v kraji, návrh regionalizace kraje podle cestovního ruchu) • Marketingovou strategii cestovního ruchu (návrh priorit, opatření a způsobu realizace strategie) Mikroregion Milada se a v rámci webového networkingu se do tohoto projektu zapojí.

13


Strategie cestovního ruchu v Ústeckém kraji rámcově zmiňuje problematické a slabé stránky : 2

Syntéza – problémy rozvoje cestovního ruchu

2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6

Nedostatky v řízení rozvoje cestovního ruchu Chybějící destinační řízení na úrovni turistických regionů Nejasné rozdělení kompetencí mezi krajem a dalšími subjekty veřejné správy Slabá či neexistující spolupráce se subjekty mimo samosprávu Absence systémové a transparentní grantové podpory subjektů cestovního ruchu Chybějící pravidelný sběr věrohodných a srovnatelných dat Omezené lidské zdroje

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5

Málo účinný marketing cestovního ruchu Slabá koordinace marketingu Přetrvávající špatný mediální obraz kraje Problematické (tématické) směřování marketingových aktivit Chybějící cílení marketingových aktivit na konkrétní skupiny Izolovanost marketingové nabídky produktů

2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7

Nedostatečný rozsah a kvalita nabídky v cestovním ruchu Nejasné krajské priority rozvoje turistické infrastruktury Nedostatečná koordinace rozvojových projektů různých nositelů Slabá nabídka regionálních turistických produktů Slabá nabídka tematických tras Nerovnoměrná dostupnost turistických informací Nedostatečná dopravní dostupnost turistických cílů Zchátralost a nevyužitost historických památek a industriálních objektů

2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Nízká návštěvnost a nevyhovující skladba návštěvnosti Nízký počet návštěvníků kraje Krátká průměrná doba pobytu návštěvníků Ne zcela vyhovující skladba návštěvníků

14


V Návrhové části doporučuje rozpracování těchto opatření : 4

Návrh priorit a opatření

4.1

Priorita 1 - Koordinace řízení rozvoje cestovního ruchu

4.1.1 Opatření 1.1. - Ustavení destinačních organizací v turistických regionech a vymezení okruhu jejich činnosti 4.1.2 Opatření 1.2. - Přerozdělení kompetencí mezi krajem a dalšími subjekty veřejné správy 4.1.3 Opatření 1.3. - Navázání a rozšíření spolupráce se subjekty mimo samosprávu 4.1.4 Opatření 1.4. - Úprava grantové podpory subjektů cestovního ruchu 4.1.5 Opatření 1.5. - Koordinace monitoringu a zajišťování dat v oblasti cestovního ruchu 4.1.6 Opatření 1.6. – Posílení lidských zdrojů 4.2

Priorita 2 - Zefektivnění marketingových aktivit v cestovním ruchu

4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5

Opatření 2.1. - Zlepšení koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu Opatření 2.2. - Podpora změny mediálního obrazu kraje Opatření 2.3. - Koncentrace marketingových aktivit Opatření 2.4. - Orientace marketingových aktivit na cílové skupiny Opatření 2.5. - Scelování nabídky produktů

4.3

Priorita 3 - Rozvoj infrastruktury a produktů v cestovním ruchu

4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.3.6 4.3.7

Opatření 3.1. - Definice a realizace krajských infrastrukturních priorit Opatření 3.2. - Posílení partnerství při realizaci rozvojových projektů Opatření 3.3. - Rozšíření nabídky regionálních turistických produktů Opatření 3.4. - Rozšíření nabídky tematických tras Opatření 3.5. - Zkvalitnění přístupu k turistickým informacím Opatření 3.6. - Zlepšení dopravní dostupnosti turistických cílů Opatření 3.7. - Zapojení kulturních a industriálních památek do turistické nabídky

Vzhledem k mnohem menší geografické rozloze mikroregionu Milada a jeho významu pro cestovní ruch v rámci Ústeckého kraje jsou pro marketing zajímavá dvě opatření Ustavení destinačních organizací v turistických regionech a vymezení okruhu jejich činnosti , Navázání a rozšíření spolupráce se subjekty mimo samosprávu která jsou finančně i organizačně zvládnutelná a která mohou mít výrazný přínos pro efektivitu marketingu cestovního ruchu. Tato dvě opatření budou rozpracována v dalších kapitolách.

15


2.2 Okolní obce a města : V této kapitole budou zmíněny okolní obce a města , kteří mají význam pro mikroregion z hlediska vzájemného propojení webových portálů, což by v konečném důsledku mohlo vést k zvýšení délky pobytu turistů z důvodu lepší informovanosti o turistických možnostech v okolí. Pro mikroregion Milada mají význam tyto obce : Telnice, Krupka. Města : Ústí nad Labem, Teplice.

2.3 Telnice

Statistické údaje ZUJ: Počet částí: Katastrální výměra: Počet obyvatel: Z toho v produkt. věku: Průměrný věk:

568295

3 ha 689 412 39

Adresa č.p. 77 403 38 Telnice

Kontakty Tel.: 472 744 923 fax: 472 744 923 [email protected] Úřední hodiny Pondělí: 7:00-17:00 Středa: 7:00-17:00 http://www.obec-telnice.cz

16


Historie : O Telnici se mluví již od roku 1371 v souvislosti s důlní činností na Rudném vrchu. Z křemenatých žil se zde těžily rudy železa, mědi, olova, zinku a stříbra. V 18. století byla těžba zastavena. Dolování a také těžba dřeva přivedly do údolí Telnického potoka horníky a lesní dělníky, kteří zde založili několik osad, které se postupem času spojily v dnešní obec - Telnici. Mezi významné držitele Telnice před rokem 1627 patřili majitelé Chlumce a Všebořic Kelblové z Geisingu. Jedni z posledních majitelů byla hrabata z Wetphalen, majitelé Chlumce a Krásného lesa a Ledeburové, držitelé Všebořic. Ledeburové vystavěli dnes již zaniklý telnický zámek a kostel. V okolí Telnice jsou chráněné přírodní oblasti, zejména horské louky s lokalitou ojedinělého výskytu vzácné lilie cibulkonosné s oranžovým nebo hnědočerveným květem, prhy arniky. Současná Telnice má tři části: Telnice, Varvažov a Lihoňov. Varvažov byl k Telnici přičleněn na začátku šedesátých let, jako pozůstatek obce s asi 3 000 obyvateli, zlikvidované důlní činností. Pamětihodnosti: dva pomníky napoleonských válek 1813, přepřahací stanice, dnes restaurace Stará pošta, roubený obytný dům č. p. 34 v Telnici, hrobka Ledeburů, novogotická kaple.

Ubytování 12x dvoulůžkové pokoje 3x třílůžkové pokoje 1x pětilůžkový pokoj 1x apartmán 2lůžkový se sprchou a WC

Kontakt

MUDr. Jan Münster Koněvova 42, 40001 Ústí nad Labem Mobil: +420 603246426 Chata Olympie Telnice 25, 403 38, Telnice Telefon/fax: +420 475223347 e-mail :chataolympie.telnice @ seznam.cz více informací na www.chataolympie.cz

Ubytování v Chatě u vleku V Chatě u vleku naleznete příjemné prostředí k ubytování ve 3 - 6 lůžkových pokojích. Pokoje jsou turistického charakteru , stylově ve dřevě vybaveny postelí, skříní , nočními stolky a umyvadlem. WC a sprcha jsou společné na chodbě. Pro ubytované je zdarma k dispozici lyžárna.

17


Kontakt Josef Černý Zadní Telnice 44 40338 Telnice tel. 737853867 e-mail: [email protected] více informací na www.chatauvleku-telnice.inpage.cz

2.4 Město Krupka Město Krupka se nachází přibližně 5 km severně od Teplic na úpatí Krušných hor. Leží v okrese Teplice, v Ústeckém kraji.

Rozloha katastrálního území Krupky je 4 687 ha se značnými výškovými rozdíly. Centrum města (Bohosudov) leží v nadmořské výšce 262 m n. m. Nejníže položenou částí je rybník Kateřina poblíž Soběchleb v nadmořské výšce menší než 200 m n. m. Nejvýše položeným místem je vrchol Komáří vížka (někdy Komáří hůrka) v nadmořské výšce 807 m n. m., na který vede trasa sedačkové lanovky.

Krupka, důl Starý MartinMěsto je známé především svou hornickou minulostí. Po celá staletí se v Krupce těžil cín, ale i stříbro, wolfram a fluorit. Horské svahy porostlé buky a jehličnany ukrývají četné odvaly a šachty. Šachta Starý Martin ležící při silnici z Krupky na Komáří vížku je zpřístupněná veřejnosti.

Název města je odvozen od staročeského slova krupý, tedy velký, rozlehlý. Často se nesprávně uvádí, že název pochází od krupek cínu, který se zde od pradávna těžil.

18


Památky a zajímavosti :

Bazilika Panny Marie Sedmibolestné Bazilika je významným poutním místem. Každý rok sem putují přibližně 500 lužických Srbů, aby navštívili mši. Stojí přímo v centru města na náměstí v Bohosudově. Byla postavena v letech 1701-1706 na místě starší stavby, doložené už v 15. století. V minulosti zde bývalo nejméně osm zvonů (dva na jižní věži, pět na severní věži a jeden v sanktusníku), dnes se zde nacházejí pouze dva – v severní průčelní věži zvon od Matěje Špice z r. 1541 s českým nápisem a v sanktusníku zvon z r. 1713 od Jana Baltazara Crommela. Zvononosná konstrukce pochází z r. 1923. V lucerně jižní věže se nacházejí dva zvonovinové hodinové cymbály.

Kostel sv. Ducha Kostel z r. 1454 stojí pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie při silnici do Horní Krupky. R. 1538 vyhořel, v 19. století byl novogoticky přestavěn. Kostel nemá věž, ta byla zbořena v 18. století. Vypráví se, že na konci 17. století horníci věnovali kostelu zvon, avšak místní farář se rozhodl, že jej přesune do Bohosudova, kde bude lépe využit. Krupským se toto rozhodnutí nelíbilo, a tak jen farář nechal přenést tajně zadní stezkou, vedoucí zpoza dnešní zvonice dolů ke škole. Celá věc ovšem vyšla najevo; jak dopadla není známo, nicméně oné pěšině se až donedávna říkalo Zvonová stezka (Glockensteig).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel z 2. poloviny 13. století stojí v horní části obce při silnici do Horní Krupky naproti hradu Krupka. Kostel nemá věž, ta je funkčně zastoupena zvonicí, doloženou v první polovině 15. století. Dnešní polozděná zvonice byla vystavěna po požáru původní stvaby v r. 1633.

19


Další památky

Hrad Krupka (Rosenburg). Byl postaven kolem roku 1320. Pustý je od 17. století. Z hradeb je nádherná vyhlídka na historické jádro Krupky. Hrad Kyšperk. Zřícenina hradu v lesích nad Unčínem. Dal jej postavit Jan Lucemburský. Opuštěn v 16. století. Během třicetileté války a napoleonských válek však byl obsazen vojsky. Starý dvůr. Zbytky středověké vodní tvrze za koupalištěm v Bohosudově. Štola Starý Martin. Veřejnosti přístupný důl (s průvodcem) s expozicí historie dolování cínu v okolí Krupky. Nachází se u silnice z Krupky do Fojtovic (na Komáří vížku). Evangelický kostel. Drobný kostelík pod hradem Krupkou při silnici do Horní Krupky. Ve věži se nachází blíže neurčený zvon. Kostel sv. Anny. Hřbitovní kostel v Krupce (část Libušín), který byl postaven roku 1516 a upraven roku 1618. Kostel sv. Prokopa. Trosky kostela při hlavní silnici z Krupky do Teplic. Kostel pochází z konce 13. století. Vyhořel v roce 1939. Kalvárie a křížová cesta. Postavena v 18. a 19. století. Pěkný výhled na Bohosudov s bazilikou. Muzeum. Nachází se v městském domě čp. 21 v samém historickém jádru Krupky. Původní renesanční dům byl přestavován v 18. a 19. století. V muzeu je expozice vývoje těžby a zpracování cínu, geologie, paleontologie, mineralogie a historie krupského hasičského sboru. Kaple sv. Floriána v Unčíně. Kaple s věžičkou stojí na návsi v obci pod průjezdní silnicí. Věžička bez zvonu. Kaple sv. Wolfganga na Komáří Vížce. Mohutná kaple z r. 1360 byla v letech 1692-1700 barokně přestavěna. V 2. polovině 20. století zchátrala a původní vybavení se ztratilo. V r. 1999 byla opravena. Stojí nad obcí při průjezdní silnici pod vrcholem Komáří vížky. Zvon z centrální cibulovité věžičky se nachází v nedaleké zvoničce v Horní Krupce. Zvonička v Horní Krupce. Při průjezdní silnici ve svahu stojí nenápadná polozděná zvonička zřejmě z r. 1930. V patře se nachází vzácný hornický zvon z r. 1554, který byl původně zavěšen v kapli sv. Wolfganga na Komáří vížce. Byl považován za ztracený, než byl místními obyvateli objeven zde. Jedná se o dosud jediný známý zvon od Tomáše Jaroše z Brna v severních Čechách. Kaple v Soběchlebích. Kaple z konce 18. století stojí na okraji obce u dráhy. Na věžičce s litinový zvon.

20


Zaniklý kostel v Habarticích. Kostel pocházel z r. 1783. Do něj byl zavěšen zvon z tehdy zchátralé kaple Navštívení Panny Marie na Mariánské skále v Ústí nad Labem (dnes už neexistující). Zvon pořídil zvonař Jan Baltazar Crommel z Ústí nad Labem r. 1714. Dnes je nezvěstný Partnerské město : Geising (Německo)

Spolky a sdružení : TJ Krupka IČO: 46070516 Kontaktní adresa: U Stadionu 469, 417 41 Krupka 3 Předseda: Karel Rouček, Bohosudovská 431, 417 41 Krupka 3 Telefon: 608 267 007

Oddíly:Stolní tenis Jiří Bayer

Fotbal- Karel Rouček Turistika- Miroslav Kočí Tenis- Martin Jančárek Lyžování- Gustav Vlach Lehká atletika- Jana Bauckmanová Karate- Jiří Kulík

Tělocvičná jednota Sokol Bohosudov Kontaktní osoba: Miluše Jančárková, Sídliště 557, 417 41 Krupka 3 21


TJ Sokol Unčín Předseda: Jiří Sem Adresa: Sídliště Nad Plovárnou 509,417 41 Krupka 3

TJ Soběchleby Předseda: Antonín Hricák Telefon: 723 771 680

Sportovní škola Krupka Oddíly: plavání - tenis - atletika - in line rychlobruslení Sídlo: Teplická 400, 417 41 Krupka 3 Kontaktní osoba: Karel Majer, Mgr. Tomáš Liška Telefon: 724 215 880, 602 464 363 Web: http://www.sport.zskrupka.cz

Městský klub AMK Krupka Kontaktní osoba: Jaroslav Smoček, Hřbitovní 618, 417 41 Krupka 3 Telefon: 603 484 989

Jezdecký klub Krupka Kontaktní osoba: Dana Kiliánová, Mírové nám. 46/33, 417 42 Krupka 1 Telefon: 607 636 334

22


Raketomodelářský klub Krupka Sídlo: Karla Čapka 272, 417 42 Krupka 1 Kontaktní osoba: Mgr. Věra Pavková, Soběchleby 99, 417 42 Krupka 1 Telefon: 417 852 912 E-mail: [email protected] Web: www.rmkkrupka.cz

SK Hbc MD Krupka Oddíl hokejbalu Kontaktní osoba: Tomáš Syryčanský Telefon: 777 275 788

Klub KL Sport, o.s. Teplice Oddíl plavání Kontaktní osoba: Vladimír Málek Telefon: Plavecká hala v Krupce - 417 861 169

Linka BOX Krupka Sídlo: Karla Čapka 272, 417 42 Krupka 1 Kontaktní osoba: Vladimír Linka E-mail: [email protected] Web: http://linkabox.wz.cz

23


Paragliding klub Krupka Jednatel: Ondřej Johanovský, tel.: 602 333 383, 777 085 397 Miroslav Oros Web: www.pgkrupka.com E-mail: [email protected]

Občanské sdružení Královské horní město Krupka Sídlo: Husitská 211, 417 41 Krupka 3 Předsedkyně: Mgr. Dagmar Mrázková, Sídliště 551, 417 41 Krupka 3 E-mail: [email protected] Web: www.sweb.cz/oskrupka Občanské sdružení AMARE Předseda: Aladár Nistor

Junák, svaz skautů a skautek ČR, středisko 426.08 Krupka-Unčín Sídlo: při Masarykova ZŠ a MŠ Krupka Kontaktní osoba: Lukáš Kraus Telefon: 775 210 683 (Lukáš Kraus), 721 967 497 (Miroslava Scholzová) E-mail: [email protected]

Táborníček, zájmové sdružení při Masarykově ZŠ a MŠ Krupka Sídlo: Masarykova 461, 417 42 Krupka 1 Kontaktní osoba: Mgr. Jitka Svobodová Telefon: 417 861 654

24


Školní sportovní klub při ZŠ Krupka, Karla Čapka 270 Předsedkyně: Marie Zouharová Telefon: 417 861 390

Divadelní soubor Krupka Režisér: Jana Urbanová Vedoucí souboru: p. Kejzlar Kontakt - DK: Krupka Olympie - 417 861 389

Pěvecký sbor Iuvenes Sídlo: Biskupské gymnázium Krupka 1 - Bohosudov Vedoucí sboru: Mgr. Květa Strejcová Telefon: 417 861 392

Svaz tělesně postižených v ČR, o.s. - místní organizace Krupka Předseda: Růžena Krajníková, Na Hamrech 503/7, 417 41 Krupka 3 Telefon: 417 852 756

Křesťanské společenství Kontaktní osoba: Pavel Voch Telefon: 724 238 281 E-mail: [email protected] Web: kskrupka.krestanstvi.net

25


Sbor dobrovolných hasičů Krupka Starosta: Miroslav Řehák, Bohumila Bachury 684, 417 42 Krupka 1 Sídlo: Husitská 23, 417 41 Krupka 3 Telefon: 724 629 168 E-mail: [email protected]

Sbor dobrovolných hasičů Bohosudov Starosta: Ing. Lumír Kváča Telefon: 417 852 333

Sbor dobrovolných hasičů Unčín Starosta: Pavel Vácha, Komenského 584, 417 42 Krupka 1 Sídlo: Rudé armády 157, 417 42 Krupka 1 Telefon: 417 852 381, 724 291 42

Základní kynologická organizace č. 173 Krupka-Soběchleby Kontaktní osoba: Ladislav Horejš, Vrchoslavská 25, 417 31 Novosedlice Telefon: 777 303 618

Základní kynologická organizace Krupka II č. 705 Krupka Předsedkyně: Alena Janečková Sídlo: Krupka - Pátá šachta

26


Myslivecké sdružení Krušnohor Kontaktní osoba: Ladislav Tichovský Telefon: 776 132 507

Myslivecké sdružení Jelenář Předseda: Zdeněk Rejfíř Telefon: 417 863 594, 724 524 950

Český zahrádkářský svaz Místa působnosti: Krupka, Maršov, Soběchleby

Český svaz včelařů Předseda: Jaromír Dušek

V případě zájmu lze bližší informace získat na tel. MěÚ : 417 803 130

Základní informace – Město Krupka : Kontaktní údaje: Ústředna: 417 803 111, 417 861 253 , Mobil: +420 724 043 259 , Fax: 417 861 309 Mail: [email protected], [email protected] Adresa : Mariánské nám. 22, 417 42 Krupka 1

27


2.5 Město Ústí nad Labem Město Ústí nad Labem a jeho atraktivity byly popsány v Marketingovém programu pro cestovní ruch, v této kapitole budou popsány kontaktní údaje na zodpovědné pracovníky pro webový networking projektu.

Informační středisko města Otevírací doba:

květen - září Po - Ne 9:00 - 17:00 říjen - duben Po - Pá 9:00 - 17:00 So 9:00 - 12:00

Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

Mírové náměstí 1/1 400 01 Ústí nad Labem +420 477 010 700 +420 477 010 700 [email protected] [email protected] [email protected]

Informační středisko města Ústí nad Labem zajišťuje veškeré informace a poskytuje služby v cestovním ruchu okresu Ústí nad Labem, mj.: • zajišťování ubytování - prodej map a průvodců • prodej publikací o městě a turistice • informace o dopravních spojeních • prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce • prodej kulturních pasů Euroregionu Elbe/Labe • internet pro veřejnost • bezdrátové připojení k internetu WIFI • expozice archeologického výzkumu na Mírovém náměstí • expozice Muzea města Ústí nad Labem • pořádání výstav • pořádání seminářů, tiskových konferencí atp.

28


Oddělení cestovního ruchu Magistrátu města Ústí nad Labem Úřední hodiny:

Po 7,30-17,00 Út 7,00-15,00 St 7,30-17,00 Čt 7,00-15,00 Pá 7,00-14,30

Adresa:

Magistrát města Ústí nad Labem Odbor strategického rozvoje - oddělení cestovního ruchu Velká Hradební 2336/8 401 00 Ústí nad Labem

Vedoucí úseku: Telefon: Fax: E-mail:

Ing. Petra Czastková +420 477 010 783 +420 477 010 682 [email protected]

Referentka: Telefon: Fax: E-mail:

Bc. Barbora Hyšková +420 477 010 661 +420 477 010 682 [email protected]

Oddělení cestovního ruchu zajišťuje: • • • • • •

vydávání propagačních a informačních materiálů o městě propagaci města v médiích zaměřených na cestovní ruch prezentaci města na veletrzích cestovního ruchu realizaci projektů cestovního ruchu spolupráci a aktivní účast v rámci Svazu cestovního ruchu DELITEUS spolupráci se subjekty cestovního ruchu na Ústecku

http://www.usti-nad-labem.cz/cz/turistum/kontakty-a-odkazy/kontakty.html

29


2.6 Město Teplice Město Teplice a jeho atraktivity bylo popsány v Marketingovém programu pro cestovní ruch, v této kapitole budou popsány kontaktní údaje na zodpovědné pracovníky pro webový networking projektu.

Provozní doba informačního centra Teplice: Po až Pá 08:00 - 17:00 hod., sobota 08:00 - 12:00 hod (pouze od května do září) tel.: 417 510 666-8

Služby občanům v IC Teplice: Těšíme se na vás a věříme, že se nám povede odpovědět na vaše otázky a zpříjemnit vám bydlení či návštěvu v lázeňském městě Teplice. Všem zájemcům poskytujeme informace v českém, německém a anglickém jazyce. Informujeme o místních službách a obchodech, ubytování, kulturních památkách, přírodních i historických zajímavostech, sportovních a kulturních akcích, linkách MHD Teplice. Tyto služby poskytujeme telefonicky, písemně i emailem, zajišťujeme prodej map a pohlednic Teplic a okolí, zpracování letáčků na různé památky a zajímavosti. Sotorníková Zita vedoucí oddělení Turistické informační centrum 417 510 668 E-mail: sotornikova@ teplice.cz Budova: Informační centrum Teplice Adresa: Benešovo nám. 840 Bartošová Renata služby Turistického informačního centra 417 510 667 E-mail: [email protected] Budova: Informační centrum Teplice Adresa: Benešovo nám. 840

30


3. Sousední mikroregiony a sdružení obcí 3.1 SESO (Severočeské sdružení obcí ) Severočeské sdružení obcí (SESO) vzniklo v roce 1993 jako nástupnická organizace Sdružení severočeských měst a obcí a Regionálního ekofondu pánevní oblasti. Od ledna 1994 začala v Litvínově pracovat kancelář SESO zaměstnávající dva pracovníky na plný úvazek. Nyní je kancelář v Ústí nad Labem. K 16. 4. 2009 má SESO 147 členských obcí ze všech okresů Ústeckého kraje.

Nejvyšším orgánem SESO je sněm SESO, který se schází jedenkrát za rok a schvaluje rozpočet a program činnosti na daný rok . Každý okres je na sněmu zastoupen 10 delegáty s hlasem rozhodujícím, ostatní zástupci členských obcí mohou vystoupit v diskusi k jednotlivým bodům programu a přinášet náměty pro činnost kanceláře a rady sdružení. Mezi sněmy řídí činnost Severočeského sdružení Rada SESO. Ta je volena na 2 roky delegáty sněmu. Tvoří ji tři zástupci za každý ze 7 okresů, celkem tedy má 21 členů . Rada se schází každý měsíc kromě prázdnin v domovských městech a obcích jednotlivých členů rady. Kromě plnění úkolů vyplývajících ze schváleného programu činnosti SESO na příslušný rok a případných úprav rozpočtu Rada SESO reaguje na aktuální problémy dotýkající se komunální sféry obecně, případně na události s dopadem na území Ústeckého kraje. Ze svého středu volí členové rady předsedu SESO. Ten je statutárním zástupcem Severočeského sdružení obcí se všemi povinnostmi stanovenými příslušnou legislativou. Zároveň svolává a řídí jednání Rady SESO a úkoluje zaměstnance kanceláře. Hospodaření Severočeského sdružení obcí kontroluje pětičlenná Revizní komise SESO, jejíž členy volí sněm na dva roky. Za dobu své existence SESO realizovalo kromě jiného řadu projektů, zejména v oblasti životního prostředí. V roce 1995 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Severočeským sdružením obcí a Provincií Jižní Holandsko, která byla v roce 1999 prodloužena o další čtyři roky. SESO má smlouvu o spolupráci také s oběma regionálními rozvojovými agenturami působícími na území Ústeckého kraje, tedy Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s a Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s. V roce 2002 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi SESO a Ústeckým krajem .

31


Seznam členských obcí :

okres Děčín 18 obcí Benešov n. Pl., Býnovec, Česká Kamenice, Děčín, Dolní Habartice, Dolní Poustevna, Františkov n. Pl., Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Chřibská, Janov, Jetřichovice, Kunratice, Markvartice, Těchlovice, Valkeřice, Verneřice.

okres Louny 31 obcí Bítozeves, Blatno, Blažim, Brodec, Domoušice, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Jimlín, Krásný Dvůr, Lenešice, Liběšice, Louny, Nepomyšl, Obora, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Počedělice, Podbořany, Raná, Ročov, Slavětín n. O., Staňkovice, Úherce, Velemyšleves, Vinařice, Výškov, Zbrašín, Žatec, Žerotín okres Litoměřice 32 obcí Bohušovice n. O., Bříza, Budyně n. O., Děčany, Dlažkovice, Drahobuz, Hoštka, Chotiněves, Kamýk, Keblice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Doksany, Libotenice, Lukavec, Malé Žernoseky, Mšené Lázně, Oleško, Račice, Radovesice, Roudnice n. L., Siřejovice, Straškov - Vodochody, Štětí, Terezín, Travčice, Úpohlavy, Velké Žernoseky,Vrbice, Vrutice, Žabovřesky n. O. okres Chomutov 10 obcí Bílence, Chomutov, Jirkov, Libědice, Mašťov, Málkov, Místo, Nezabylice, Otvice, Radonice okres Most 15 obcí Bělušice, Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje okres Teplice 22 obcí Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Háj, Hrobčice, Jeníkov, Kostomlaty p. M., Košťany, Krupka, Lahošť, Měrunice, Mikulov, Modlany, Ohníč, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim okres Ústí n. Labem 19 obcí Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Libouchec, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí n. Labem, Velké Březno, Zubrnice

32


Kontakt: Severočeské sdružení obcí (budova KÚ) Velká Hradební 48, 400 01 Ústí nad Labem Tel.: 475 657 500 Fax: 475 657 799 E-mail: [email protected] [email protected] E-mail: [email protected] [email protected] http://www.seso.cz

33


3.2 Mikroregion Labské skály

Mikroregion Labské skály Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Labské skály tvoří devět obcí, jež leží v severní části okresu Ústí n. Labem (Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá, Velké Chvojno) a v jižní části okresu Děčín (Dobkovice, Jílové, Malšovice). Území jmenovaných obcí leží v Euroregionu Labe. Rozloha mikroregionu Labské skály činí cca 191 km2, dohromady žije v jeho obcích téměř 13 tis. obyvatel. Mikroregion byl založen v r. 2001 za účelem společného řešení problémů přesahujících rámec jednotlivých obcí a zároveň společného rozvoje území, především v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Území mikroregionu patří do oblasti Českého Švýcarska. Návštěvníkům má určitě co nabídnout – k návštěvě je láká velmi rozmanitá a členitá krajina od břehů Labe přes nejrůznější vrcholy Českého středohoří či Děčínské vrchoviny směrem ke státní hranici se Saskem, kde se otvírá úchvatné panorama Tiských stěn a Děčínského Sněžníku. Návštěvníci mikroregionu mohou v létě využít širokou síť turistických i cyklistických tras, v zimě mohou procházet romantickou krajinou na běžkách po vyznačených trasách. Milovníci přírody si rozhodně přijdou na své – příroda je místy téměř neporušená a z mnoha atraktivních skalních útvarů a dalších vrchů se nabízí bezpočet úchvatných výhledů do krajiny. Milovníky kultury jistě potěší řada památek a pestrá historie celé oblasti. Mikroregion nabízí také rozmanité možnosti sportovního vyžití a rekreace: vedle několika koupališť jsou zde sportovní areály různého zaměření, skalní města jsou vyhledávaným cílem horolezců a Labe využívá stále více vodáků. Po celý rok se v jednotlivých obcích konají nejrůznější kulturní a sportovní akce pro veřejnost. Přijměte tedy srdečné pozvání do našeho mikroregionu. Uvidíte, že si tento kraj oblíbíte stejně jako jeho obyvatelé. Přejeme Vám mnoho krásných zážitků na cestách po mikroregionu.

Přeshraniční spolupráce Obce mikroregionu Labské skály a Správního společenství Königstein (celkem 14 obcí) uzavřely 27. června 2005 smlouvu o spolupráci. Společně chtějí realizovat projekty především v oblasti kultury, sportu, cestovního ruchu a přispívat ke zlepšení česko-německých vztahů. Oba partnery spojuje jednak prolínající se historie v česko-saském pohraničí, jednak společné problémy, ale především snaha zvýšit atraktivitu tohoto území, patřícího do Česko-saského Švýcarska, pomocí rozvoje cestovního ruchu. Dosud se v rámci této spolupráce podařilo uvést do provozu společné internetové stránky v české, německé a anglické verzi a instalovat informační tabule. V plánu je celá řada dalších projektů, proto mohou návštěvníci každý rok objevit něco nového. Naši obyvatelé mezi sebou navazují stále další kontakty; za zmínku stojí i skutečnost, že se české děti učí ve školách německy a mnoho německých dětí zase česky. Tak se nám daří smazávat hranici, která naše území rozděluje.

34


Členské obce : Dobkovice l Jílové l Libouchec l Malšovice l Petrovice l Povrly l Ryjice l Tisá l Velké Chvojno

Cyklotrasy mikroregionu LABSKÉ SKÁLY

Přes mikroregion Labské skály prochází čtyři cyklotrasy (č. 3017, 3066, 3067, 3068), které dokáží uspokojit i nejnáročnější cyklisty. Všechny trasy jsou středně obtížné, ale mají rozmanitý terén. Tučně vyznačené místa přímo prochází mikroregionem Labské skály

Cyklotrasa č. 3017 DĚČÍN - PETROVICE Děčín - Sněžník, 10,5 km - Tisá, turistická chata, 14,8 km - Rájec, 17,6 km - Petrovice, hraniční přechod, 20,9 km

Délka trasy - 20,9 km Obtížnost - středně těžká, lesní asfaltové a zpevněné cesty Kola - horská, trekkingová Popis trasy - Začíná v Děčíně - Oldřichově a vede po silnici městem do Bělé. Z Bělé trasa vede lesními silnicemi okolo Děčínského Sněžníku, přes obec Sněžník okolo turistické chaty v Tisé nad skalami Tiské stěny a Ostrovské skály přes Rájec, okolo Rájeckých skal na hraniční přechod do Petrovic.

35


Cyklotrasa č. 3066 NAKLÉŘOV - NEŠTĚDICE Nakléřov - Libouchec, 3,2 km - Velké Chvojno, 6,6 km - Luční Chvojno, 9,1 km Mnichov, 10,5 km, Slavošov, 12,7 km - Mírkov, 15,8 km - Povrly, 21,1 km - Neštědice 23,1 km

Délka trasy - 23,1 km Obtížnost - středně těžká, v opačném směru lehká, silnice III. a IV. třídy Kola - všechny druhy kol Popis trasy - Tato trasa je určená jako návratová z Krušných hor. Začíná na Nakléřově, kde navazuje na cyklotrasu č. 23. Vede z kopce dolů přes Libouchec, Malé Chvojno, Velké Chvojno. Z Velkého Chvojna cesta stoupá přes Luční Chvojno do Mnichova. V Mnichově se kříží s cyklotrasou č. 3067. Dále pokračuje přes Lipovou, Slavošov, pak klesá k řece Labi přes Mírkov, Lužec a Povrly do Neštědic k přívozu. Přívozem je možné se dostat do Velkého Března, kde se napojíme na cyklotrasu č. 2 do Děčína nebo Ústí nad Labem.

Cyklotrasa č. 3067 DĚČÍN - MODRÁ Děčín - Malšovice, 4,5 km - Javory, 8,5 km - Slavošov, 12 km - Lipová, 13 km - Mnichov, 14,2 km - Čermná 16,8 - Modrá, 18,9 km

Délka trasy - 18,9 km Obtížnost - středně těžká, v opačném směru lehká, silnice III. třídy Kola - všechny druhy kol

36


Popis trasy - Z Děčína se vydáme do Malšovic, zde tato trasa navazuje na cyklotrasu č. 3068. Z Malšovic pokračujeme přes Javory do Slavošova, zde dochází k souběhu s cyklotrasou č. 3066, dále pak přes Lipovou, Mnichov, kde se trasa kříží s cyklotrasou č. 3066, pak jedeme přes Čermnou do Modré.

Cyklotrasa č. 3068 MALŠOVICE - SLAVOŠOV Malšovice - Choratice, 1,5 km - Dobkovice, 3,5 km - Prosetín, 5,5 km - Panský Mlýn, 6,5 km - Šachov, 8 km, Slavošov, 12,5 km

Délka trasy - 12,5 km Obtížnost - středně těžká, v opačném směru lehká, silnice III. třídy, v úseku Panský MlýnŠachov zpevněná cesta Kola - horská, trekkingová Popis trasy - Vyjeme z Malšovic a pokračujeme přes Choratice, Dobkovice, Prosetín, Panský Mlýn, Šachov do Slavošova, zde je možné se napojit na cyklotrasu č. 3067 nebo 3066.

37


Turistické trasy mikroregionu LABSKÉ SKÁLY

Větší část mikroregionu Labské skály je typickou "skalní krajinou", jejíž přírodní svéráznost je dána velmi rozmanitými skalními formami, z nichž mnohé jsou ojedinělými světovými zvláštnostmi. Každým rokem roste turistický ruch v této oblasti. Výchozím místem pro většinu tras je město Děčín. Mezi nejvýznamější místa patří: Tiské stěny, rozhledna Děčínský Sněžník, Jílovský zámek, zřícenina Blansko a Sedmihoří. Přes tyto místa vede několik turistických stezek. Tučně vyznačené místa přímo prochází mikroregionem Labské skály

Zelená : Děčín - Prostřední Žleb, 4 km - Čertova Voda, 6 km - Maxičky, 9 km - Děčín, Sněžník, 16,5 km - Sněžník, 18 km - železniční stanice Jílové, 22 km - Javory, 26,5 km Sedmihoří, 28 km - Dobkovice, 33 km Popis trasy - Od hlavního nádraží v Děčíně jdeme směrem k Tyršovu mostu a pokračujeme pak stále na levém břehu Labe směrem po proudu přes Prostřední Žleb do vsi Čertovy Vody. Zde odbočíme doleva od řeky a stoupáme Čertovou roklí (podle potoka Čertova voda), vyjdeme na pískovcovou náhorní planinu, na níž se dáme po rovné cestě smrkovými lesy stále k západu. Projdeme Maxičky, dále pokračujeme po silnici až dojdeme na rozcestí u Kristina hrádku, u zastávky autobusu a altánku vyjdeme do mírného svahu doleva. Po necelém kilometru se zde přidává další turistická trasa (červená). Lesní cestou dojdeme až k rozhledně Děčínský Sněžník. Tato rozhledna poskytuje nádherný výhled do okolí. Dále pokračuje trasa lesními cestami až do obce Sněžník. Stezka dále pokračuje po silnici směrem do Jílovského údolí. Tento úsek vede zkratkou, která několikrát křižuje silnici. V Jílovém je několik zajímavostí, které určitě stojí za návštěvu, např. Jílovský zámek s parkem a kostel. Zelená dále pokračuje směrem k železniční stanici Jílové. Podchodem pod železniční traťí a proti potoku vzhůru stoupáme mezi jednotlivými domy. Cesta pokračuje kolem Javorského vrchu směrem do Javor a projdeme jimi dolů. Zelená dále vede až do obce Hliněná, kde je rozcestí. Zde zahneme vpravo po úzké stezce, projdeme lesíkem a pokračujeme po hřebenu Sedmihoří. Na konci Sedmihoří jdeme obcí Borek a po polních cestách mezi ovocnými sady scházíme do Dobkovic na železniční zastávku.

38


Červená (E3): Děčín - Pastýřská stěna, 1,5 km - Čechy, 5 km - Koňská hlava, 10 km Drážďanská vyhlídka, 10,5 km - Děčínský Sněžník, 11,5 km - Sněžník, 13 km - Tiské stěny, 16,5 km - Tisá, 17,5 km - Panenská (zde Nakléřovský průsmyk) - pokračuje dále. Popis trasy - Od hlavního nádraží v Děčíně jdeme vpravo k Tyršovu mostu přes Labe a hned proti němu přejdeme železniční trať a zahneme vlevo. Začneme stoupat chodníkem, později upravenou cestou, k restauraci na Pastýřské stěně. Odtud jdeme po lesní cestě stále rovně západním směrem k osadě Čechy. Sestoupíme na silnici v údolí osady Čechy, projdeme obec a oborou stoupáme po stezce vzhůru. Pokračujeme ke skále Koňská hlava, zde je vyhlídka a dále na Drážďanskou vyhládku. V posledním úseku přechází stezka do strmého stoupání nad hlubokou propastí v pískovcích pod tabulí Děčínského Sněžníku. Podle této propasti se dostaneme na náhorní planinu Děčínského Sněžníku. Od rozhledny pokračujeme pěšinou do Sněžníku. Poté pořád pokračujeme po silnici. Na chvíli vyjdeme z lesa u chaty v Tiských stěnách. Odbočíme ze silnice u chaty, po schodech vcházíme do skal hřebenovou cestou, po které obcházíme Velké stěny a po schodech sestupujeme na skalní náměstí u vstupu do skal, odkud přicházíme zakrátko do Tisé.

Žlutá : Děčín - Popovický vrch, 1 km - Krásný Studenec, 6 km - Bohyně, 6,5 km - Javory Lysá - zřícenina Blansko, 14 km - pokračuje do Ústí nad Labem Popis trasy - Od hlavního nádraží v Děčíně jdeme k poště, točíme se kolem kina Sněžník, křižujeme železniční trať a pokračujeme mezi vilami po úpatí Popovického vrchu, který obejme městskou čtvrtí Václavov směrem k západu. Za obcí Krásný Studenec vystoupíme po polní cest do sedla mezi vrchem Chmelníkem a Lotarovým vrchem. Pozvolným sestupem mezi ovocnými sady po cestě scházíme do údolí Bohyně. Procházíme obcí Stará Bohyně. Značka vede přes most a kolem transformátoru po pěšině směřuje vzhůru k Javorům. Procházíme obcí Javory. Zde lze za obcí zahnout mimo stezku a vystoupit na Javorský vrch. Pokračujeme k jihu přes Lysou na zříceninu Blansko. Dále žlutá pokračuje až do Ústí nad Labem. Ostatní kratší trasy:

Modrá : Sněžník - hraniční přechod Jílové-Sněžník / Rosenthal, 3 km Popis trasy - Od křižovatky, kterou protíná červená turistická stezka vedoucí na Ostrov, se vydáme severně, po nedaleké cestě sejdeme ze silnice a lesní cestou se vydáme až k hraničnímu přechodu. Pokud máte s sebou cestovní pas můžete pokračovat do Německa, kde trasa pokračuje.

39


Žlutá : Jílové - Výrovna - Čermná - Strážiště - Malé Chvojno, cca 8 km

Modrá : Malé Chvojno - Nakléřov - Jelení vrch - Zadní Telnice, cca 10 km

Kontaktní údaje: Adresa: Mikroregion Labské Skály Mírové nám. 280, 407 01 Jílové http://www.labskeskaly.info Telefon WORK: +420 412 557 723

Spolupráce má význam zejména v napojení na cyklotrasy, turistické trasy a v doplňkovosti turistických atraktivit v mikroregionu.

40


3.3 Mikroregion Jezero Milada Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada byl založen 10. ledna 2006. Účelem založení bylo spolupracovat na společném rozvíjení rekultivované oblasti jezera pro rekreační a sociálně přínosné aktivity, společná propagace jezera a členských obcí, a činnosti směřující k ochraně přírody. Členové •Města ◦Ústí nad Labem ◦Chabařovice ◦Trmice •Obce ◦Řehlovice ◦Modlany Mikroregion Jezero Milada je přirozeným partnerem mikroregionu Milada z toho důvodu že s ním sdílí 4 členy. Hlavním strategickým cílem je revitalizace a resocializace Jezera Milada, s cílem zpřístupnit tuto oblast návštěvníkům. V současné době jsou již vybudovány cyklotrasy, tyto jsou popsány v Marketingovém programu pro cestovní ruch.

Kontakt : Jezero Milada - dobrovolný svazek obcí Velká Hradební 8 401 00 Ústí nad Labem IČ: 75072483 tel.: +420 477010697 e-mail: [email protected] facebook: DSO Jezero Milada web : http://www.jezeromilada.cz

41


3.4 Mikroregion PORTA BOHEMICA

O nás - Charakteristika území ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ, podél severní hranice české zemi ubíhají vyvřelé kopce Českého středohoří. Vulkanickou činností vzniklé čedičové a znělcové shluky kopců, osamocené masivy homolí a kup vytvářejí pestré členění špičatých vrcholů a hluboká romantická údolí. Návštěva ústecké a litoměřické oblasti vám otevře rozmanitá krajinná panoramata okolí hlavního hlubokého údolí, vytvořeného vodami řeky Labe. Území je vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast s přírodními rezervacemi a nalezišti vzácných rostlin a živočichů. Poznejme a snažme se zachovat naši přírodu těm, kdo přijdou po nás. Řeka Labe zde vstupuje do Českého středohoří údolím zvaným Česká brána - Porta Bohemica a začíná vytvářet malebné zákruty... Členské obce : Hlinná Kamýk Libochovany Malé Žernoseky Malíč Michalovice Miřejovice Píšťany Velké Žernoseky Žalhostice

42


Informační centra K dispozici jsou Vám turistická informační centra v jednotlivých obcí mikroregionu, kde je Vám k dispozci internet, mapy a průvodce, a také důležité rady ... • • • •

Rozvojové informační centrum Kamýk Informační centrum Libochovany Informační centrum Velké Žernoseky Informační centrum Malé Žernoseky

Možnosti ubytování Porta bohemica, potažmo její členské obce Vám nabízejí ubytování v několika kategoriích. Možno je využít ubytování v soukromí, penzionech, turistických ubytovnách nebo ... • • • • •

Club Hotel "Marina Labe" Turistická ubytovna Libochovany Turistická ubytovna Velké Žernoseky Apartmány Žernoseckého vinařství Penzion Velké Žernoseky 167

Vybíráme z tipů na výlety Náš region nabízí mnoho zajímavých míst, které čekají na Vaší návštěvu. Od pěších výletů, přes cykloturisticke stezky, naučné stezky, rozhledny, zříceniny nebo blízké zámky.

Rozhledny Rozhledny, vyhlídková místa - to jsou nedílné součásti Českého středohoří, kdysi aktivního vulkanického procesu. Na mnoha místech lze vidět krásy našeho regionu a na každém z nich najdete ten jedinečný. 1. 2. 3. 4. 5.

Rozhledna Varhošť Vyhlídkový vrch "Tři kříže" Lovoš Radobýl Plešivec

43


Pěší turistika - Pěší výlety - to je nepřeberné množství a variant výstupů na čedičové či znělcové vrchy, které jsou mnhody doplněny tzv. naučnou stezkou. Všechny trasy jsou dobže značeny již v samotných obcích. 1. 2. 3. 4. 5.

Naučnou stezkou Lovoš Na zříceninu hradu Kamýk Vycházkou z Hlinné na Hradiště Z Kundratic na Holý vrch Po stopách Koniklece

Mikroregion Porta Bohemica, se sídlem v obci Kamýk Kamýk 65 (budova Obecního úřadu), 412 01 Litoměřice Telefon: 724 770 856 IČ: 70582688 Email: [email protected] Web : http://www.portabohemica.cz

44


4. Euroregion Labe

Cílem Euroregionu Elbe/Labe je prohlubování vzájemné důvěry a podpora rozvoje přeshraniční spolupráce ve všech oblastech společenského života. Stýkání a potýkání dvou národů probíhalo na tomto území několik stovek let. Po násilném přetržení těchto vztahů je cílem EEL jejich znovuobnovování. Euroregion Elbe/Labe je členem pracovního sdružení Evropských hraničních regionů (AGEG). Toto sdružení se skládá z cca. 90 přeshraniční regionů a 5 velkoplošných svazků. Cíle a úkoly Zřízení EEL a jeho orgánů mělo za cíl jasně představit činnost a úkoly Euroregionu a zjednodušit regionální přeshraniční spolupráci. Tato spolupráce se zakládá na principech rovnoprávnosti při dodržení „Evropské rámcové dohody o přeshraniční spolupráci mezi územními správními celky“, která byla přijata roku 1980 Evropskou radou. Během zakládajíci konference 24. června 1992 byly v Ústí nad Labem přijaty následující cíle a úkoly: 1. Podpora spolupráce a rozvoje v těchto oblastech - regionální plánování - životní prostředí - podpora hospodářství a cestovního ruchu - výstavba infrastruktury - ochrana před živelnými pohromami a záchranářství - doprava - kultura, vzdělávání, sport, setkávání - zdravotnictví, sociální péče 2. Podpora snah a jednotlivých záměrů měst a obcí, které odpovídají rozvojovým cílům regionu 3. Podpora všech snah a opatření na komunální úrovni vedoucí k integraci České republiky do Evropské unie (tento cíl byl již splněn) 4. Podporovat všechny snahy a opatření na komunální úrovni. 5. Zastupovat regionální zájmy na příslušných úřadech a insitutucí, jakož i podporovat aktivity v rámci závazných mezinárodních smluv o regionální přeshraniční kooperaci.

45


Základní organizace :

46

Servisní a informační svazku obcí mikroregion Milada o.p.s., Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 272 82 546 Členská základna : Sasko Zemské hlavní město Drážďany Okres Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří Okresní město Pirna Okresní město Dippoldiswalde Hospodářská iniciativa Saské Švýcarsko (Wirtschaftsinitiative Sächsische Schweiz e.V.)

Česká Republika Města a obce okresu Děčín Města a obce okresu Ústí nad Labem Města a obce okresu Teplice Města a obce okresu Litoměřice

Odborné pracovní skupiny (OPS) Binacionálně obsazené OPS se zabývají odbornou problematikou v rámci EEL a vypracovávají návrhy a doporučení, které jsou předkládány orgánům EEL a jednotlivým komunálním společenstvím ke kontrole a rozhodnutím. Členové OPS jsou v aktuálním dotačním období zahrnuti do hodnocení projektů Cíle 3. Členové OPS jsou zvolení zástupci samosprávy a odborníci z jednotlivých oborů činnosti.

Pravidelná setkání OPS se konají dvakrát do roka a slouží k výměně návrhů na společné projekty, navazování kontaktů a výměně všeobecných informací o aktuálních dotačních programech. Zasedání jsou vedeny tzv. Ko-předsedy z české a německé strany euroregionu.

47


Rozhodnutím Rady existuje v současné době 6 pracovních skupin:

OPS pro podporu hospodářství / cestovní ruch OPS pro ochranu životního prostředí OPS pro kulturu, vzdělávání, sport a sociálno OPS pro dopravu OPS pro ochranu před katastrofami OPS pro územní rozvoj

48


Organizační platforma : Komunální svazy Saští a čeští členové jsou sdruženi v komunálním společenství (saská strana) a v dobrovolném svazku obcí (česká strana). V těchto komunálních svazech jsou města, obce a okresy hraničních regionů jakož i saské hlavní město Drážďany. Tyto dva svazy společně vytvářejí přeshraniční zájmové sdružení Euroregion Elbe/Labe. 1.Komunální společenství (saská strana) Komunální společenství Euroregion Horní Polabí/Východní Krušnohoří registrovaný spolek (e.V.) reprezentuje německou stranu Euroregionu Elbe/Labe. K tomuto společenství patří hlavní zemské město Drážďany a zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří. Představenstvo (saská strana) Představenstvo řídí takové záležitosti spolku, pro které není stanovami určen jiný orgán. Představenstvo má zejména následující úkoly: • •

Příprava a svolání Sněmu Vykonávat usnesení Sněmu a Pracovního výboru

Prezident: •

Dirk Hilbert, předseda Rady EEL – Drážďany

Vizeprezident: •

Prof.Dr. Hans-Peter Schwerg - Pirna

Vizeprezident: •

Andreas Eggert - Bad Schandau

+ Dipl.-Stw. Christian Preußcher, jednatel EEL (bez hlasovacího práva) Pracovní výbor Pracovní výbor konzultuje a rozhoduje důležité záležitosti Spolku. Sestává se ze zástupců Představenstva, po jednom zástupci z každého členského okresu a 4 zástupců hlavního zemského města Drážďany, jakož i jednoho zástupce ostatních členů. Sněm Sněm se skládá ze zástupců členských územních celků, zástupců dalších členů a čestných členů bez hlasovacího práva.

49


2. Dobrovolný svazek obcí Euroregion Labe Na české straně je Euroregion Elbe/Labe reprezentován Dobrovolným svazkem obcí Euroregionu Labe (EL). Členové EL jsou města a obce okresů Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice a Děčín. Orgány EL: Rada Euroregionu Labe • •

Úkoly Rady EL určují stanovy Dobrovolného svazku obcí EL. Rada EL rozhoduje v otázkách přeshraniční spolupráce

Členové Rady EL jsou zároveň členy společné Rady Euroregionu Elbe/Labe (EEL). Rada EL byla zvolena na Sněmu EL dne 27. 3. 2007 a to ve složení: Předseda Rady EL (zvolen na zasedání Rady EL 15. 5. 2007) •

Mgr. Jan Kubata (primátor města Ústi nad Labem)

1. výkonný místopředseda (zvolen na zasedání Rady EL 15. 5. 2007) •

Ing. Petr Medáček (starosta města Budyně nad Ohří)

2. místopředseda (zvolen na zasedání Rady EL 15. 5. 2007) •

Mgr. Miroslav Samler (náměstek primátora města Děčín)

Členové: • • • • • • • •

Jiří Landa – Litoměřice, Josef Horáček – Bílina, Mgr. Petra Doubková - Dubí, Karel Vrbický - Benešov nad Ploučnicí, Mgr. Václav Zibner – Jílové, Otto Neubauer – Trmice, Ivana Sklenářová – Libochovany, Zdeněk Kutina - Petrovice

Členové bez hlasovacího práva (jen hlas poradní): • •

Ing. Miroslav Weis (starosta města Česká Kamenice/předseda Kontrolní komise EL), Mgr. Vladimír Lipský (ředitel Euroregionu Labe)

50


Kontrolní komise Mezi hlavní úkoly kontrolní komise patří:

a. kontrola činnosti EL z hlediska dodržování právních předpisů, Stanov EL a dalších vnitřních předpisů EL přijatých na základě stanov a v pravomoci jednotlivých orgánů EL, b. kontrola hospodaření EL, c. posuzování činnosti EL z hlediska obecné hospodárnosti, dodržování dobrých mravů a zásad poctivého obchodního styku a udržování dobrého jména EL, d. plnění konkrétních kontrolních úkolů, zadaných Sněmem EL, popř. i Radou EL e. informování Sněmu EL formou výroční zprávy a dále dle potřeby a Rady EL průběžně o výsledcích své práce a navrhování přijetí přiměřených opatření orgánům EL f. stálé informování Rady EL o výsledcích vlastní činnosti a v případě nutnosti doporučení vhodných opatření orgánům EL Předseda KK: •

Ing. Miroslav Weis (Česká Kamenice)

Členové KK: • • •

Jiří Záhořík (Chabařovice), Václav Vobořil (Třebenice), František Voháňka (Košťany)

Smírčí komise Smírčí komisi zřizuje Rada EL pro řešení jednotlivých případů vzniklých sporů mezi členy EL souvisejícími s činností EL nebo mezi účastníky Sněmu. Smírčí komise se skládá z jednoho člena Rady EL a jednoho člena Kontrolní komise EL, se kterými sporné strany sporu souhlasí, a jednoho účastníka Sněmu EL, který není členem žádného orgánu EL, a na kterém se sporné strany shodnou. Členové smírčí komise nesmějí v EL zastupovat člena, který je v hospodářském, administrativním a pod. vztahu s některou ze sporných stran a v příbuzenském vztahu s členy orgánů sporných stran resp. se spornými účastníky Sněmu EL

51


Sněm EL Sněm EL se skládá ze statutárních zástupců všech řádných členů EL. Členství v EL je dobrovolné. EL má členy řádné a čestné. Členem EL mohou být obec resp. město ležící uvnitř území základní působnosti EL, jejichž orgány členství v EL právoplatně schválí, a které se do EL písemně přihlásí a zavážou se dodržovat stanovy a usnesení orgánů EL. Do výlučné pravomoci Sněmu EL patří mj.

a. b. c. d. e. f. g. h. i. j. k. l. m. n. o. p.

schvalování základní strategie EL k naplňování účelu, pro který byl EL založen schvalování stanov EL a jejich změn projednání a schválení výroční zprávy Rady o činnosti EL projednání a schválení výroční zprávy kontrolní komise EL o hospodaření EL projednání a schválení plánu práce EL pro následující rok projednání a schválení rozpočtu EL pro následující rok volba a odvolání členů Rady EL volba a odvolání členů Kontrolní komise EL schvalování jednacího řádu Sněmu EL a jeho změn určení výše pravidelných členských příspěvků, rozhodnutí o povinnosti zaplatit mimořádný členský příspěvek a stanovení jeho výše a rozhodnutí o zproštění povinnosti platit členský příspěvek rozhodování o přijetí člena působícího mimo území základní působnosti EL a o přijetí čestného člena rozhodování o odvolání proti zamítnutí přihlášky, proti rozhodnutí o vyloučení člena, a proti zamítnutí nároku člena kontrolní komise na úhradu výdajů v souvislosti s prací v kontrolní komisi schvalování dohody o majetkovém vypořádání člena při ukončení členství schvalování doporučení zástupcům EL v Euroregionu Elbe/Labe určení třetího voleného člena prezidia Euroregionu Elbe/Labe rozhodnutí o sloučení, rozdělení nebo likvidaci EL

Sněm EL se schází na pravidelném zasedání nejméně jednou do roka. Zasedání Sněmu EL svolává předseda EL nejméně 10 pracovních dnů předem odesláním písemné pozvánky. Zároveň s pozvánkou je rozeslán návrh programu jednání sněmu připravený Radou EL. Písemné podkladové materiály k jednotlivým bodům programu musí být rozeslány nejpozději 5 pracovních dnů před termínem zasedání určeným v pozvánce.

52


Vlastní dotační programy a činnost :

Regionální činnost Regionální činnost je program Svobodného státu Sasko pro podporování akcí a projektů regionální přeshraniční spolupráce. Cílem je péče a zintenzivnění a péče kontaktů mezi saskými a českými komunami, spolky, školami atd. v rámci euroregionů prostřednictvím finanční pomoci. To platí pro opatření, které nezískají podporu v rámci programu Cíl 3. Výše dotace činí až 1.500 EUR. Následující opatření mohou být podpořeny: -

semináře, konference, sympozia; - kulturní a sportovní akce, výstavy, workshopy; - setkávání komunálních politiků; - zhotovení informačního materiálu a publikace.

Příjemcem podpory může být: komunální společenstvo jako např. saské euroregiony, saské spolky, saské svazy, saské komunální korporace veřejného práva, saské vzdělávací zařízení a církve se sídlem v saské části euroregionu. Žádost se podáva v písemné a elektronické formě u Vládního prezídia v Drážďanech, referát 21B. Fond malých projektů Dotace Fondu malých projektů (FMP) mají za cíl vytvoření společného komunikačního a kooperačního prostoru, ve kterém se budou rozvíjet a prohloubovat především osobní kontakty ve všech oblastech veřejného života. Snahou je silnější identifikace obyvatelstva v jeho životním prostředí. V této souvislosti je přeshraniční práce s veřejností obzvlášť zajímavá pro zajištění kvalitnější výměny informací. Podporu mají získat právnické osoby veřejného a soukromého práva, zejména: · · · · ·

komunální samospráva obecně prospěšně organizace spolky, svazy, nadace církve vzdělávací zařízení.

53


Podporovaná opatření jsou především: · organizování a realizace seminářů, konferencí, setkání, prezentací a soutěží · vypracování a/nebo prohloubení průzkumů resp. společných konceptů · soustřeďování informačního materiálu a zřizování informačních systémů pro společný příhraniční prostor · vzdělávací opatření, praxe, výměnné projekty · záměry práce s veřejností. V porovnání s dosavadním programem Interreg III A 2000 - 2006 se nyní kladou vyšší nároky na spolupráci projektových partnerů: do budoucna získají dotaci pouze projekty, na kterých se aktivně podílejí partneři z obou stran hranice, jako např. · · · ·

společná příprava, resp. plánování projektu společná realizace projektu společný personál projektu společné financování projektu.

Projekt musí splnit minimálně dvě z těchto čtyř kritérií, aby mohl být podpořen. Jeden z kooperačních partnerů, tzv. lead partner, navíc převezme odpovědnost za realizaci společného projektu, pokud je projekt společně financován. Celkové náklady malého projektu nemohou překročit 40.000 Euro. Malé projekty, jejichž celkové způsobilé výdaje jsou nižší než 1.500 Euro, nebudou zohledňovány. Dotační sazba činní 85% způsobilých celkových výdajů. Nejvyšší hranice pro dotaci činí 22.500 Euro v případě společného financování projektu. V případě malých projektů, které nejsou financovány společně s partnerem z dané sousední země, činí maximální hranice dotace 15.000 Euro. Společné financování znamená finanční podíl partnerů z obou stran hranice v poměru minimálně 70:30 způsobilých celkových výdajů. Další podrobnosti naleznete v Realizačním dokumentu. Zájemci vyplní formulář projektové žádosti a pošlou ho jak elektronicky tak v tištěné formě s originálními podpisy Euroregionu Elbe/Labe. Čeští a němečtí spolupracovníci Euroregionu Elbe/Labe zpracují a posoudí ve spolupráci s národními experty došlé žádosti po obsahové a odborné stránce. O tom, které projekty splňují kritéria Evropské unie pro poskytnutí dotace a které nakonec získají finanční podporu, rozhoduje binacionálně obsazený Lokální řídící výbor (LŘV). První zasedání tohoto binacionálního LŘV, na kterém bude rozhodnuto o prvních projektech, proběhne v únoru 2009. Při zpracování žádosti je třeba dbát na to, že textové části se vyplňují dvojjazyčně (česky a německy). Po kompletním vyplnění formuláře podá žadatel, popř. lead partner, jeden vytištěný a jím podepsaný exemplář na sekretariát Euroregionu. Společně s projektovou žádostí je potřeba podat povinné přílohy, především Prohlášení o souhlasu se zpracováním dat a Čestné prohlášení, dále volnou formou zpracované Zdůvodnění nákladů (podrobný rozpis nákladů uvedených v Žádosti), při společném financování potom Prohlášení kooperačních partnerů a Smlouvu o spolupráci.

54


Žádost a přílohy je třeba dodat sešité s originálními podpisy v jedné složce (obálka nebo desky) nadepsané názvem a adresou žadatele, názvem fondu, názvem projektu a jménem a adresou správce fondu. Žadatelům jsou k dispozici příslušné koordinátorky FMP (viz. kontakt níže). Dohodněte si, prosím, individuální termín porady k získání potřebných informací o specifických požadavcích a celém řízení. Celou realizací Fondu malých projektů jsou pověřeny projektové sekretariáty FMP v pobočkách Euroregionů.

Místně příslušné projektové sekretariáty FMP v Euroregionu Elbe/Labe jsou: Pro saské žadatele: Euroregion Elbe/Labe Kommunalgemeinschaft Euroregion Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V. Dr.-Wilhelm-Külz-Str. 6 D-01796 Pirna

Pro české žadatele: Euroregion Elbe/Labe Svazek obcí Euroregion Labe Velká Hradební 2 CZ – 400 01 Ústí nad Labem

Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Veselá - projektová manažerka FMP Tel.: E-mail: [email protected]

Kontaktní osoba: Dipl.-Kff. Klára Pavlíčková - projektová manažerka FMP Tel.: E-mail: [email protected]

Pro webový networking projekt je důležitý zejména tento katalog zařízení : Katalog zařízení Zde naleznete seznam kulturních a sportovních zařízení obsažených v našem Katalogu kulturních a sportovních zařízení. Kulturní zařízení • • • • • • • • • •

Děčín Drážďany Litoměřice Míšeň Region Dippoldiswalde Region Freital Region Pirna Region Sebnitz Teplice Ústí nad Labem

55


Sportovní zařízení • • • • • • • • • •


Informační střediska • • • • • • • • • •


Kontakt :

Sekretariát EEL ČR Svazek obcí Euroregion Labe Velká Hradební 8 CZ – 400 01 Ústí nad Labem Tel.: +420 475 272 437-8 Fax: +420 475 272 481 www: www.euroregion-elbe-labe.eu E-Mail: [email protected]

56


5. Partneři – NNO a zájmová sdružení Vybrány byli především organizace, které jsou charakterem své činnosti doplňkové k turistickému potenciálu mikroregionu Milada. 1. Labská plavební společnost, s.r.o. Kamenická 692/199 405 02 Děčín II E-mail: [email protected] Tel.: +420 777 037 379 http://www.labskaplavebni.cz Labská plavební společnost s.r.o. nabízí služby osobní lodní dopravy na těchto tratích : Trať č. 1 : Děčín-Hřensko a zpět Trať č. 2 : Děčín- Ústí nad Labem a zpět Trať č. 3 : Roudnice nad Labem-Štětí-Mělník a zpět 2. Klub českých turistů

Adresa: KLUB ČESKÝCH TURISTŮ - Oblast Ústecký kraj Pražská 127/53, 400 01 Ústí nad Labem-Vaňov Mobil CELL: +420 728 226 705 Telefon WORK: +420 415 634 144 E-mail: [email protected] 3. Sdružení V.T.O.M Sdružení Vodácko Turistických Oddílů Mládeže jsou zájmové skupiny zlepšující fyzickou i psychickou odolnost dítěte, podporující samostatnost v chování i rozhodování, individualita dítěte je pro nás rozhodující, práce v kolektivu taktéž. Nabízíme společné trávení podzimních, pololetních, jarních a velikonočních prázdnin, pořádáme letní putovní tábory a organizujeme víkendové, jedno- i vícedenní akce po celý rok. Na vícedenních akcích zajišťujeme: ubytování, dopravu vlastním autobusem, dle možností stravu, organizování společenských a vzdělávacích her, poznávání naší krásné vlasti (kulturních i přírodních zajímavostí a architektonických památek). Samozřejmá je celodenní péče o Vaše dítě a odborný dohled. V.T.O.M má status občanského sdružení. Bylo registrováno 28. 2. 2001, na MV ČR, č. j. VS/1-1/46294/01-R IČO: 26524481

57


Kontakt : adresa: Sdružení V. T. O. M. vodácko - turistických oddílů mládeže Revoluční 802 400 01 Ústí nad Labem telefon: +420 777 143 014 www: http://www.vtom.cz e-mail: [email protected] [email protected]

58


6. Asociace cestovních kanceláří ČR Činnost asociace :

Posláním ACK je zastupování a ochrana hospodářských zájmů členů, podpora jejich informovanosti, rozvíjení jejich činnosti a profesní prestiže. Asociace se angažuje při kultivování českého trhu cestovního ruchu, iniciuje tvorbu příslušné legislativy a hospodářských opatření ve vztahu k cestovnímu ruchu a je v tomto směru partnerem a připomínkovým místem pro orgány státní moci a správy. ACK podporuje dobré jméno a úroveň českého cestovního ruchu, zasazuje se proti nekalé konkurenci a poškozování pověsti cestovního ruchu v České republice. (podrobněji stanovy)

Asociace zastupuje zájmy členů:

•při jednáních s ministerstvy, zvl. s ministerstvem pro místní rozvoj, financí, MPO •při jednáních v příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, •při jednáních týkajících se cestovního ruchu na Magistrátu hl.m.Prahy, resp. dalších regionálních úřadech •při jednáních na České centrále cestovního ruchu a se zahraničními centrálami NTO •v Agency Program Joint Council IATA •v mezinárodních a evropských organizacích cestovního ruchu •ve styku s obdobnými národními svazy vtuzemsku i vzahraničí Asociace cestovních kanceláří ČR je platformou pro komerční spolupráci cestovních kanceláří a agentur navzájem, jakož i pro spolupráci cestovních kanceláří a agentur s dodavateli a odběrateli služeb. Příležitostí pro rozvíjení vzájemné spolupráce členů jsou jednak sekce (viz organizační struktura), jednak pravidelná měsíční setkání členů formou Klubových dnů a konečně i každoroční Valné shromáždění. Kontakty na dodavatele i odběratele služeb z ČR i zahraničí zprostředkovává sekretariát ACK na základě adresářů aj. databází. Konkrétní nabídku svých produktů prezentují jednotliví členové ACK sami, Asociace nabízí jednotlivým zájemcům pomoc při orientaci v široké nabídce teritoriálního i programového zaměření jednotlivých cestovních kanceláří a agentur.

59


Možnosti spolupráce :

USPOŘÁDÁNÍ KLUBOVÉHO DNE Každý měsíc se členové Asociace schází na tzv. Klubovém dni. Ten zpravidla začíná v 15 hodin a za přibližné 3 hodiny jeho trvání proběhne odborný program na aktuální téma, prezentace novinek a nových produktů ze strany zájemců o prezentaci a během rautu diskuse. Celá akce má vždy svého hostitele (restaurace, hotel, kavárna, divadlo a jiné objekty vhodné pro následné využití v cestovním ruchu, které mají zájem prezentovat své služby), který má možnost nejen prezentovat své služby na uvedeném rautu, ale samozřejmě v rámci vystoupení při zahájení Klubového dne představí svůj podnik a jeho nabídku pro cestovní ruch. Přítomná cílová skupina je většinou mezi 40 - 60 majiteli nebo manažery s rozhodující pravomocí z CK a CA. Chcete se stát hostitelem této akce a představit svůj objekt ? Pak nás kontaktujte na tel. 224 914 543 nebo pomocí e-mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . ZAKOUPENÍ ČLENSKÉ DATABÁZE Máte zájem oslovit členské subjekty pomocí e-mailu nebo dokonce jim zaslat svoji tištěnou nabídku ? Pak nás kontaktujte se žádostí o zakoupení členské databáze. Tuto můžete zakoupit na CD, kde naleznete přehledný seznam všech členských subjektů uložený ve formátu MS Excel. Máte zájem o zakoupení této databáze ve které můžete hledat a filtrovat členské subjekty i např. podle druhu činnosti ? Pak nás kontaktujte na tel. 224 914 543 nebo na e-mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Cena kompletní databáze je pouhých 500.- Kč bez DPH. INZERCE V PERIODIKÁCH ASOCIACE Pokud máte zájem o písemné oslovení členů se svojí nabídkou, pak je hned několik možností. Můžete nechat umístit svoji inzerci do pravidelného Zpravodaje, který obsahuje odborné zprávy a důležité informace pro všechny členy a je rozesílán každý měsíc celé členské základně. Můžete svůj inzerát umístit do Adresáře členů ACK ČR, který je tištěn vždy jedenkrát ročně a jeho distribuce probíhá nejen na českých veletrzích cestovního ruchu a to jak mezi odborníky, tak i mezi veřejnost, ale také na zahraničních veletrzích a na mnoha informačních místech (Česká centra, zastoupení CzechTourism v zahraničí, paluby letadel vybraných leteckých společností apod.). Jednou z možností je umístění reklamního banneru na těchto internetových stránkách. Od 1. října 2009 jsou nabízeny 3 základní pozice (horní pozice banner 468 x 60 px - základní cena 2 000.-,Kč, spodní pozice banner 468 x 68 px - základní cena 1 000.- Kč, pravá pozice v menu 150 x 150 px až 320 px základní cena 600.- Kč - ceny jsou bez daně z přidané hodnoty). Pro podmínky uveřejnění reklamy kontaktujte sekretariát.

60


V případě zájmu lze ACK ČR kontaktovat na tel. 224 914 543 nebo na e-mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Nabídku šitou na míru pro Vás bude připravena obratem.

Adresa: Asociace cestovních kanceláří Lípová 511/15, 120 00 Praha-Nové Město http://www.ackcr.cz Telefon WORK: +420 224 914 543 Fax FAX: +420 224 914 674 E-mail: [email protected]

Členem Asociace je přes 80 cestovních kanceláří a agentur, které se věnují domácímu cestovnímu ruchu a pořádání zájezdů na území ČR. Ve spolupráci s Asociací je možné tyto agentury oslovit s nabídkou informací uvedených na webu a spolupracovat na vytvoření konkrétních programů a balíčků.

61


7. Organizační model spolupráce v oblasti cestovního ruchu : V oblasti cestovního ruchu jsou efektivní v zásadě dva modely spolupráce.

První spočívá v aktivitách tzv. „zdola“ , který zapojuje občanskou společnost, podnikatele a NNO v mikroregionu. Tento model je v podstatě rámcově organizovaným vyhodnocením a implementací impulzů, které přicházejí zdola a umožňuje pružně reagovat na aktuální podněty a situace.

Základním nástrojem k rozvoji cestovního ruchu je prostředí všestranného propojení mezi podnikatelskou sférou, obecními samosprávami a občanskou společností v mikroregionu. Tvorba a uskutečňování rozvojové strategie sídel, obcí a mikroregionu je založena na trvalé a nedělitelné spolupráci a součinnosti tří kategorií společenského života : OBECNÍ SAMOSPRÁVA je iniciátorem, koordinátorem rozvojových aktivit, zajišťuje jejich kompatibilnost s požadavky státní správy a legislativy, koordinaci s rozvojovou strategií vyšších územních a správních celků (PRUK), s potřebami implementačního procesu ČR k EU, zajišťuje využívání podpůrných nástrojů implementace ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU mikroregionu

EKONOMICKY AKTIVNÍ SUBJEKTY firmy, podnikatelé, živnostníci , farmáři, zemědělci vnášejí do procesu rozvoje ekonomické zájmy jsou nositeli ekonomické restrukturalizace, jsou tvůrci ekonomického bohatství mikroregionu

OBČANSKÉ INICIATIVY, NNO vnášejí do procesu rozvoje občanské zájmy a potřeby, vytvářejí prostředí občanské zaujatosti a angažovanosti pro cíle rozvojové strategie, jsou nositeli popularizace rozvojových aktivit mezi občany jsou realizátory programů nekomerčního charakteru.

62


Druhým modelem spolupráce je webový networking prostřednictvím organizace destinačního managementu (SIS o.p.s.). Přes webový portál htpp://www.milada-vylety.cz bude navázána spolupráce s partnery formou vzájemného umístění odkaz, což povede ke zvýšení návštěvnosti portálu a následně k lepší informovanosti cílových skupin turistů. Tím že jsou cílové skupiny partnerů podobné cílovým skupinám turistů v mikroregionu Milada narůstá pravděpodobnost zvýšení počtu koncových návštěvníků a prodloužení délky pobytu. To, že společné webové projekty jsou v současné době trendem dokazuje např. společný projekt mikroregionu Labské skály a správního společenství Konigstein (http://www.decz.labskeskaly.info/) . Organizace destinačního managementu se věnuje těmto aktivitám : � koordinace činnosti zainteresovaných subjektů � systematická spolupráce všech zainteresovaných subjektů � studovat tržní mechanismy v oblasti CR � vypracovávat a dodržovat koncepci rozvoje cestovního ruchu v regionu, upřesňovat a doplňovat o zájmy samospráv, � podíl na zpracování územně plánovacích dokumentací � vyvíjet snahu o sjednocení společných zájmů a cíl dotčených subjektů � webový networking projektu

63


8. Použitá literatura Internet :

http://monitoring.czechtourism.cz http://monitoring.czechtourism.cz/ http://www.kr-ustecky.cz/ http://www.vyletnik.cz/ http://vdb.czso.cz/ http://www.seso.cz http://www.labskeskaly.info http://www.jezeromilada.cz http://cs.wikipedia.cz http://www.risy.cz http://www.czso.cz

64


Použitá literatura : Rozvojová strategie mikroregionu Milada 2008- 2013 1. BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, 2. BÍNA, J. A KOL.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje. 3. DOHNAL, V.: Rajonizace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Merkur, 1985. 4. HAVRLANT, J.: Slabé stránky a problémy rozvoje cestovního ruchu v regionu Beskyd. In Sborník Aktivní cestovní ruch – strategický faktor rozvoje regionů. 1. vyd. Ostrava: Repronis Ostrava, 1999. s. 51-63. ISBN 80-86122-39-5. 5. HOLEŠINSKÁ, A.: Kvalita poskytovaných služeb turistickými informačními centry. In Sborník VII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 27-33. ISBN 80-210-3549-8. 6. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 3. upravené vyd. Praha: Idea Servis, 1997. 109 s. ISBN 1866-026-97. 7. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2000. 110 s. ISBN 80-245-0099-X. 8. KIRÁĽOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. 9. KIRÁĽOVÁ, A.: Vytváření organizací cestovního ruchu (OCR) 10. SRB, J., ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu – modelová studie v turistických regionech. Pracovní text. 20005

65


9. Zpracovatel

Zpracovatelem studie Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí je SIS o.p.s.

Název organizace : SIS - servisní a informační středisko svazku obcí Mikroregionu Milada, O.P.S. Sídlo: Husovo náměstí 3, 403 17 Chabařovice IČ : 27282546 Email: [email protected]

66

Možnosti spolupráce s obcemi a svazky obcí

Recommend Documents