Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Finance
Financování sportovních klubů obcemi
Autor bakalářské práce: Jan Janhuba Vedoucí bakalářské práce: Lucie Sedmihradská Rok obhajoby: 2014
I
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Financování sportovních klubů obcemi jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V ………….. dne ………..….. podpis
II
Poděkování Rád bych tímto poděkoval Ing. Lucii Sedmihradské, Ph.D. za cenné rady a připomínky v průběhu psaní práce a při vedení bakalářského semináře. Zároveň bych chtěl poděkovat všem třem respondentům za důležité informace a data, které byly velmi dobrým zdrojem pro zpracování této práce.
III
ANOTACE Práce analyzuje způsob financování sportovního klubu a zdroje, které může čerpat k hospodaření. Rozebírá novelu zákona o loteriích a jiných podobných hrách a její vliv na výši poskytovaných dotací sportovním klubům. V bakalářské práci autor popisuje podporu statutárního města Mladá Boleslav sportovním oddílům. Zároveň pojednává o financování vybraného sportovního klubu ve městě. Bylo zjištěno, že financování sportovních klubů a Zásady pro poskytování dotací na sportovní činnost mládeže ve městě jsou transparentní a vhodně sestavené. Město Mladá Boleslav především dbá na podporu mládeže. Pro klub házené je největším problémem malá členská základna hráčů mladších 19 let, s čímž jsou spojeny nízké dotace od města. Autor doporučuje kroky, které by mohly vést k zlepšení finanční situace klubu.
ANOTATION The thesis analyzes the methods of financing a sports club, and resources that can benefit its economy. It discusses amendment of the Act No. 202/1990 Coll., on Lotteries and other similar Games and its impact on the amount of subsidies to sports clubs. In the thesis the author describes the support from the city of Mladá Boleslav. At the same time deals with the financing of selected club in the city. It was found that funding for sports clubs and principles for providing grants for youth sports activities in the city are transparent and properly assembled. The town of Mladá Boleslav especially committed to supporting youth. For the handball club is the biggest problem small base of players aged under 19, which is associated with low subsidy from the city. The author recommends steps that could lead to improving financial situation of the club.
IV
OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... - 2 1.
2.
3.
Role sportu ve společnosti a jeho financování .............................................................. - 4 1.1.
Sportovní kluby....................................................................................................... - 5 -
1.2.
Současný fiskální federalismus ............................................................................... - 5 -
Financování tělesné kultury ........................................................................................... - 9 2.1.
Státní dotace .......................................................................................................... - 10 -
2.2.
Dotace z místních rozpočtů................................................................................... - 12 -
2.3.
Soukromé zdroje ................................................................................................... - 14 -
2.4.
Příjmy z loterií a jiných podobných her ................................................................ - 15 -
Město Mladá Boleslav a sport ..................................................................................... - 20 3.1.
Financování sportu městem .................................................................................. - 20 -
3.2.
TJ AŠ Mladá Boleslav - házená ............................................................................ - 27 -
Závěr .................................................................................................................................... - 32 Seznam literatury ................................................................................................................. - 34 Seznam grafů, tabulek a obrázků ......................................................................................... - 36 Přílohy ................................................................................................................................. - 37 -
-1-
ÚVOD Práce se zabývá financováním sportovních klubů v České republice. Autor zkoumá, jak se projevila změna zákona o loteriích a její další úpravy, jaké důsledky z těchto změn vyplývají a jak se změnila finanční situace sportovních klubů. První kapitola bakalářské práce se zabývá teoreticko-metodologickým náhledem na problematiku financování sportu v ČR v letech 2013/2014. Z internetových stránek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy sekundární analýzou dokumentů zkoumá prospěšnost sportu jako volnočasové aktivity. Autor dále čerpá z literatury Financování měst, obcí a regionů od Romany Provazníkové, Veřejné finance od Bojky Hamerníkové a Aleny Maaytové a obsahovou analýzou této literatury rozebírá, jak obce plní svou povinnost zajišťování veřejných statků obyvatelstvu. Základní knihy pro analýzu systému financování sportu v České republice jsou Ekonomika sportu od Jiřího Novotného a Základy ekonomie sportu od autorů Hobzy a Rektoříka. Samotnou aktuálnost tohoto tématu vidí autor v novele zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který je v práci analyzován. Dále zkoumá jaké důsledky změna přinesla pro podporu sportu obcemi. K této problematice autor porovnává stav před a po novele zákona a zkoumá vývoj příjmů a výdajů na sport v rámci České republiky. Ve druhé kapitole bakalářské práce autor všechny načerpané informace z kapitoly první přenáší do praxe, kde je podrobeno analýze financování sportu statutárního města Mladá Boleslav. Mnoho údajů o způsobu rozdělování dotací a grantů bylo dostupných z internetových stránek města a zpracováno sekundární analýzou těchto údajů. Pro další sběr primárních informací bylo využito osobního rozhovoru s náměstkem primátora města Mgr. Danielem Markem, který má na starosti odbor sportu. Díky tomuto rozhovoru bylo získáno velké množství tabulek, které nejsou volně dostupné veřejnosti a pro účely práce byly velice přínosné. Další informace získal autor rozhovorem s předsedou oddílu házené TJ AŠ Mladá Boleslav, který poskytl cenné informace o hospodaření klubu a okomentoval důležité položky přiložených výkazů. Cílem bakalářské práce je zhodnotit způsob financování vybraného klubu ve městě Mladá Boleslav. Pro úspěšné splnění cíle je důležité si uvědomit prospěšnost sportu jako volnočasové aktivity a proč jej podporovat z veřejných rozpočtů. V první kapitole je nastíněn způsob hospodaření obce. Výdaje do sportu jsou rozprostřeny mezi veřejné
-2-
a soukromé subjekty, autor analyzuje jakým podílem tyto subjekty do sportovních klubů a organizací přispívají. Po úvodu do financování je rozebrána novela zákona o loteriích a její dopad na sportovní oddíly. Jako nadstavba je popsána úprava zákona přicházející v účinnost od 1.1.2014, která přinese finanční prostředky Českému olympijskému výboru, jenž bude peníze dále přerozdělovat mezi sportovní svazy. V druhé kapitole práce autor analyzuje financování sportu ve městě Mladá Boleslav a jak jsou podle nových zásad dotace klubům přidělovány. Autor také rozebírá, jak město podporuje profesionální kluby a jak tomu bylo v minulosti. V poslední části je okomentován způsob hospodaření klubu házené v Mladé Boleslavi. Porovnávány jsou nejdůležitější položky výkazu zisku a ztrát v letech 2010-2013. Na závěr navrhujeme doporučení pro zlepšení situace klubu.
-3-
1. ROLE SPORTU VE SPOLEČNOSTI A JEHO FINANC OVÁNÍ Než se začneme zaobírat tématem financování sportu, je důležité si říct, k čemu je sport prospěšný a proč je dobré ho provozovat. Hlavní důvodem je bezpochyby zlepšení fyzické kondice, ať už jednou sportovní aktivitou vykonávanou pravidelně, nebo více různorodými aktivitami, které přináší i rozvoj pohybových vlastností jedince. Dalším pozitivem sportu je zdravotní přínos. V současnosti existuje mnoho důkazů, že aktivně či rekreačně sportujícím lidem se razantně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, obezity, depresí. Zlepšuje se fyzická síla a rovnováha, dále vytrvalost, která je důležitá i k mnoha každodenním činnostem.1 Jeden z nejpřínosnějších faktorů z pohledu autora je sociální aspekt sportu. V současnosti je velkým společenským problémem integrace znevýhodněných, zdravotně postižených a sociálně slabých. Proto i podle Bílé knihy sportu (vydána v roce 2007) je velice přínosné využití potenciálu sportu pro účely sociálního začleňování, integrace a rovných příležitostí. Sport posiluje pocit sounáležitosti a spoluúčasti a může být tudíž důležitým nástrojem integrace imigrantů a znevýhodněných skupin obyvatelstva. V této souvislosti je důležité zpřístupňovat prostory pro sport a podporovat aktivity se sportem související, aby se napomohlo pozitivní interakci přistěhovalců a hostitelské společnosti.2 Aby se práce neubírala směrem, který by nám pouze ukázal, jak je sport přínosný z hlediska zdravotně-společenského, pokusíme se nastínit i jeho význam ekonomický. Rozhodně sport není nevýznamným bodem v oblasti HDP. Naopak v současnosti jako velmi dynamické odvětví ekonomiky dokáže národní hospodářství ovlivňovat přímo i nepřímo. Mezi hlavní články podpory rozvoje ekonomické aktivity můžeme zařadit organizaci sportovních akcí, výstavbu sportovních objektů a zařízení, výrobu zařízení pro sportovní objekty, výrobu nářadí a náčiní, obchod se sportovním zbožím, služby spojené se sportovní aktivitou, modernizaci infrastruktury ve spojitosti se sportem a mediální sféru. 3
1
Pokyny eu pro pohybovou aktivitu [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/pokyny-eu-pro-pohybovou-aktivitu 2 Bílá kniha o sportu [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2008/Bila_kniha_sport_cze.pdf 3 Analýza financování sportu v české republice [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/29046/download/
-4-
Hlavní přínosné vlivy sportu jsme si v krátkosti objasnili. Mezi dalšími za zmínku stojí státní reprezentace, mezinárodní kontakt a podpora světového míru, nejlépe prokazatelné na Olympijských hrách, které v sobě nesou známky přátelství, lidské soudržnosti a porozumění. 1.1. SPORTOVNÍ KLUBY Aktivně sportující lidé se sdružují do klubů, které jim nabízejí podmínky a zázemí pro vykonávání jejich volnočasových aktivit . Podle statistiky z 31.12.2012 zaštiťuje Česká unie sportu (dále jen ČUS) 9029 sportovních klubů a tělovýchovných jednot. ČUS vznikla v roce 2013 formou transformace a změnou názvu z Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Jedná se o největší střešní a servisní sportovní organizaci v České republice, která sdružuje sportovní svazy s celostátní působností, sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Mezi další významné střešní organizace lze zařadit Český olympijský výbor, Sdružení sportovních svazů ČR, Českou obec sokolskou, křesťanskou sportovní organizaci Orel, Českou asociaci Sport pro všechny. Každoročně se setkáváme se snižujícím počtem SK/TJ a s tím spojeným úbytkem členů z řad dospělých i mládeže. 4 V České republice jsou sportovní kluby a tělovýchovné jednoty právnickými osobami. V drtivé většině případů se jedná o nestátní neziskové organizace, jež jsou zakládány jako občanská sdružení řídící se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Od 1.1.2014 však s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku občanská sdružení zanikají a přecházejí ve spolky. K přechodu dochází automaticky ze zákona bez nutnosti přeregistrování. Většina organizacích funguje na principu dobrovolnictví. Každý sportovní klub si určuje svou organizační strukturu a statutární orgány stanovami. V běžné praxi to bývá tak, že členové vedení pracují bez nároku na honorář. 5 Ve výjimečných případech fungují kluby jako obchodní společnosti, řídící se obchodním zákoníkem (jedná se převážně o fotbalové a hokejové kluby v nejvyšších soutěžích).
4
Statistika ČUS [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/o-nas/statistika.html Jak funguje sportovní klub [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/sluzby-servis/jakfunguje-sportovni-klub.html 5
-5-
1.2. SOUČASNÝ FISKÁLNÍ FEDERALISMUS V současné době se ve vyspělých zemích (Česká republika není výjimkou) setkáváme s modelem kombinovaného fiskálního federalismu s decentralizačními prvky. Jedná se o kombinaci dvou modelů. Centralizovaného, kde veškeré příjmy plynou do centrálního rozpočtu, které poté plynou ve formě dotací do nižších úrovní. Druhým modelem je zcela decentralizovaný, u kterého mají všechny úrovně zákonem definované příjmy a pouze s těmi mohou disponovat. V praxi je však zcela decentralizovaný model téměř nepoužitelný, jelikož by centrální vláda jen těžko mohla kontrolovat chování místních samospráv. Kombinovaný model je kompromisem, kde mají subjekty místní vlády ze zákona definované tzv. vlastní příjmy, které však nepokrývají veškeré jejich výdajové potřeby. Z tohoto důvodu jim rozpočty vyšší úrovně (např. krajské) poskytují dotace. Diagram fiskálního federalismu ukazuje (str. 5, Obrázek 1), že jednotlivé prvky systému přicházejí do vztahu jak s prvky z vyšší úrovně, tak s prvky i úrovně stejné. Racionálně ekonomický základ transferů mezi jednotlivými úrovněmi by měl plnit tři hlavní úkoly:
dotovat specificky vymezené programy, které budou přínosné pro danou oblast,
částečně nahrazovat decentralizované příjmy spravedlivějším a neutrálnějším systémem centralizovaných daňových příjmů s cílem vytvořit ekonomicky efektivnější systém příjmů tím, že daňový výnos bude soustředěn na ústřední úrovni,
vyrovnávat finanční situaci tak, aby všechny orgány správy mohly vykonávat základní veřejné služby s použitím zhruba stejného daňového břemene.6
Decentralizace přináší obcím větší kompetence a odpovědnost na zajišťování veřejných statků a služeb na regionální úrovni. Fiskální decentralizace vychází z předpokladu, že na lokální úrovni je hospodaření efektivnější a účinnější. Dochází k tomu z důvodu, že nižší úrovně rozhodují o poskytování služeb a statků veřejného sektoru na základě potřeb a specifik daného území. 7
6
OATES, W. E. Fiskální federalismus: přehled teoretického výzkumu a praktických výsledků. Finance a úvěr 41, č. 6 [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2491_199106wo.pdf 7 PROVAZNÍKOVÁ Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007, 280 s., ISBN 978-80-247-2097-5.str. 41-44
-6-
Obrázek 1 - Model fiskálního federalismu v ČR
Zdroj: rozpocetobce.cz/jak-cist-rozpocet-obce Základem finančního systému na území samosprávy je územní rozpočet (rozpočet obce, rozpočet regionu). Lze jej charakterizovat jako decentralizovaný peněžní fond, tvořen na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence. Z pohledu účetního se jedná o bilanci příjmů a výdajů daného území. Zároveň je rozpočtovým plánem, podle kterého samospráva hospodaří. Rozpočet je nástrojem k prosazování zájmů a preferencí obyvatel na lokální či regionální úrovni. Rozpočet se dělí na běžnou a kapitálovou část. Běžná část je bilance běžných příjmů a výdajů, které se každoročně opakují a je možno je plánovat (jsou výjimky, které mají charakter nahodilý). Běžné příjmy by měly financovat provozní, neinvestiční potřeby skrze běžné výdaje. Do kapitálové části rozpočtu se řadí příjmy, sloužící na pokrytí investičních potřeb samosprávy, jedná se o jednorázové, neopakovatelné výdaje.8 Zdrojem pro financování výdajů jsou především příjmy daňové a nepřímo dotace. Daňové příjmy jsou tvořeny sdílenými, svěřenými a místními daněmi. Výše sdílené daně je dána velikostí decentralizace a je dělena mezi rozpočet centrální vlády a místní v tomto poměru. Svěřená daň je celonárodně vybíraná a příjemcem je pouze místní rozpočet. Místní daň je celá v kompetencích místních vlád, sami si určí předmět, velikost i způsob zdanění. V ČR tvoří největší příjem obcí podíl z daní sdílených. Nepřímým příjmem místních samospráv 8
PEKOVÁ Jitka. Finance územní samosprávy: Teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 588 s., ISBN 978-80-7357-614-1
-7-
jsou dotace, jejich výše určuje velikost decentralizace na daném území. Čím vyšší je závislost na dotacích centrální vlády a podíl dotací na příjmech místního rozpočtu, tím je samospráva méně samostatná, stupeň fiskální centralizace se zvyšuje.9 Výdaje rozpočtů územních samospráv jsou určeny na zabezpečování lokálních veřejných statků a služeb. Setkáváme se i s financováním statků, které jsou dány právě rozsahem delegované odpovědnosti a pravomocí v rámci decentralizace veřejného sektoru. Dělení výdajů podle druhu dělíme na běžné - vyjadřují vynaložené prostředky na každodenní provoz obce, v dalších letech už nemají žádný užitek a kapitálové- znamenající investice do majetku obce, které budou přinášet užitek i v letech následujících. Rozpočet se dá rozdělit do několika výdajových skupin podle účelu, nás bude zajímat především skupina 3- Služby pro obyvatelstvo, která je tvořena největším podílem z celkových výdajů, do níž spadá oblast podpory tělovýchovy a zájmových organizací podle oddílu 34, pododdílu 341 vyhlášky č.323/202 Sb..10,11
9
HAMERNÍKOVÁ Bojka, MAAYTOVÁ Alena. Veřejné finance. 2.vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. ISBN 978-89-7357-497-0. 10 PROVAZNÍKOVÁ Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007, 280 s., ISBN 978-80-247-2097-5. 11 Rozpočtová skladba pro rok 2014 [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2002/vyhlaska-c-323-2002-sb-3461#C.Odvetvove
-8-
2. FINANCOVÁNÍ TĚLESNÉ KULTURY Rada Evropy ve svém článku II upozorňuje: "Sport jako významný faktor lidského rozvoje musí být vhodným způsobem umožněn a podporován veřejnými fondy".12 Jedná se také o službu, spadající do kategorie služeb zabezpečovaných územní samosprávou z důvodu, že je nezbytná pro kvalitu života a byla by nákladnou pro skupiny obyvatel s nízkými příjmy, pokud by nebyla dotována. Zpravidla jde o ztrátové poskytování prostředků, proto je nutné ho podporovat z veřejných rozpočtů.13 Financování tělesné kultury v České republice je zabezpečováno veřejným i soukromým sektorem. Veřejné prostředky státního rozpočtu a územních celků, které plynou do fondu na podporu sportu a tělovýchovy, můžeme rozdělit do třech oblastí:
dotace ze státního rozpočtu
dotace z místních rozpočtů (krajských, městských, obecních)
financování školní tělesné výchovy
Soukromé prostředky, plynoucí do disponibilního fondu sportu a tělovýchovy, zahrnují:
výnosy vlastní hospodářské a sportovní činnosti sportovních klubů
výdaje rodinných rozpočtů
podpora velkých podniků a firem
výnosy z loterií a sportovních sázek
poplatky televize a ostatních médií za sportovní přenosy
reklamy prostřednictvím agentur14
Ze součtu všech prostředků jasně dominují výdaje domácností, které se podle průzkumu z roku 2012 společností KPMG, podílejí 42% na celkové struktuře finančních zdrojů sportovních klubů. Na druhém místě ve financování sportovních klubů jsou obce a kraje s podílem 17%.
12
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2. 13 PROVAZNÍKOVÁ Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007, 280 s., ISBN 978-80-247-2097-5.str. 41-44str. 240 14 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2.
-9-
Graf 1- Struktura finančních zdrojů sportovních klubů TV práva; 0,00%
Vstupné; 4,00%
Sponzoring; 10,00%
Ostatní; 4,00%
Dary; 9,00% Loterijní společnosti; 1,00%
Rozpočty krajů a obcí; 17,00%
Domácnosti; 42,00%
Státní rozpočet; 2,00% Příspěvky od sportovních svazů; 11,00%
Zdroj: Koncepce financovaní sportu v ČR, KPMG 2.1. STÁTNÍ DOTACE Každoročně odbor sportu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy připravuje návrh Státní podpory sportu.
Pro rok 2013 bylo vyhrazeno ze státního rozpočtu 2,98 mld. Kč.
Státní podpora je orientována na plnění úkolů v souvislosti s právními předpisy:
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů,
usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2011 č. 167 o Koncepci státní podpory sportu v České republice.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje programy na podporu nestátních neziskových organizací pro poskytování dotací, které jsou děleny na neinvestiční a investiční. Dále jsou rozlišeny dva výdajové okruhy- Sportovní reprezentace a Všeobecná sportovní činnost:
15
Podpora sportu 2013 [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25507/download/
- 10 -
Neinvestiční dotace
výdajový okruh „Sportovní reprezentace“ Program I - Sportovní reprezentace ČR Program II - Sportovně talentovaná mládež
výdajový okruh „Všeobecná sportovní činnost“ Program III - Všeobecná sportovní činnost Program IV - Údržba a provoz sportovních zařízení Program V - Organizace sportu
Investiční dotace
výdajový okruh „Všeobecná sportovní činnost“ Program 133510 - Podpora materiálně technické základny sportu o Subtitul 133512: Materiálně technická základna sportovních organizací o Subtitul
133513:
Materiálně
technická
základna
sportovní
reprezentace
Program I - Sportovní reprezentace ČR V prvním programu se jedná o podporu přípravy a účasti dospělých a juniorských reprezentantů na vrcholné mezinárodní sportovní akce (Olympijské hry, Mistrovství světa a další), dále o podporu reprezentačních týmů olympijských disciplín. Program II - sportovně talentovaná mládež Sportovní svaz se snaží vynaložit přidělené prostředky co nejefektivněji a nejhospodárněji mezi Sportovní centra mládeže (SCM) pro sportovní přípravu talentované mládeže ve věku od 15 do 23 let a Sportovní střediska (SpS.), kde ve spolupráci se základními školami jde především o sportovní výchovu dětí ve věku 6 až 15 let. Program III - Všeobecná sportovní činnost Další z neinvestičních programů státní podpory se dělí na oblast volnočasového, školního a univerzitního sportu, ve kterém je subvence použita na výchovu žáků a studentů ve věku 6 až 26 let, univerzitních sportovních klubů a akcí, pořádaných školními či studentskými - 11 -
organizacemi v ČR. Dále je používána na financování mezinárodních sportovních akcí na území ČR nebo české účasti v zahraničí. Součástí tohoto programu je oblast zdravotně postižených sportovců, která má za úkol podpořit činnost sportů Paralympijských a Deaflympijských her (pro neslyšící sportovce). Program IV - údržba a provoz sportovních zařízení Program, sloužící na podporu údržby a provozu sportovních zařízení ve vlastnictví, výpůjčce dle zvláštních předpisů, nebo v dlouhodobém nájmu nestátních nezávislých organizací.
Dále na udržování technických prostředků a strojů ke sportovní činnosti
a přípravě reprezentantů. Program V - organizace sportu Zajišťuje veškerou podporu sportovní činnosti a zabezpečení pořádání sportovních akcí v České republice i v oblasti zdravotně tělesně postižených. Zabývá se i finančním zajištěním článků organizační struktury od ústředních až po regionální. Program 133510 - podpora Materiálně technické základny sportu Investiční výdajový program pro Všeobecnou sportovní činnost. subtituly
-
133512
pro
materiálně
technickou
a 133513 pro základny sportovních reprezentací.
základnu
Je rozdělen na dva sportovní
organizací
16
2.2. DOTACE Z MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ Výdaje rozpočtů samosprávních územních celků, především krajů a obcí, se dělí na běžné, opakující se výdaje na financování běžných potřeb v daném rozpočtovém roce, a kapitálové, sloužící na financování dlouhodobých investičních potřeb delších než jeden rozpočtový rok. Krajské a obecní rozpočty se zaměřují na podporu sportovních oddílů a klubů, jež působí v jejich regionu. Vedle finančního plnění se často využívá věcné poskytnutí zařízení, materiálu na opravu a dalších. Mezi časté lze zařadit pronájmy městských sportovních zařízením klubům za symbolickou cenu. Po roce 2000 přijetím zákona č.115/2001 Sb., o podpoře sportu se podíl příjmů SK/TJ z obecních rozpočtů výrazně zvýšil a v současnosti převažuje nad příjmy vládními. Na jeho základě jsou zřizována, rekonstruována, udržována 16
Podpora sportu 2013 [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/25507/download/
- 12 -
a provozována sportovní centra a zařízení, které slouží k rozvoji sportu a k výchově talentované mládeže.17 Podle zákona č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu jsou kraje a obce vázáni zajišťovat činnosti vedoucí k údržbě a zlepšení podmínek pro sport. Kraje ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména:
zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení,
zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.18
Obce ve své samostatné působnosti dle zákona o podpoře sportu vytvářejí podmínky pro sport, zejména:
zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů,
kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení,
zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.19
Metodika přidělování dotací není nikterak striktně nařízena z vyšších úrovní, obce si ji plánují samostatně dle vlastních cílů a prostředků, což bude dále rozvedeno v části praktické.
17
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2. str. 151 18 Zákon č.115/2001 Sb. o podpoře sportu. In: Sbírka zákonů. 2001. 19 Zákon č.115/2001 Sb. o podpoře sportu. In: Sbírka zákonů. 2001.
- 13 -
Tabulka 1- Poskytování zdrojů na sportovní účely dle subjektů 2007-2011 (v mil.Kč) MŠMT
Rok
Ostatní
Obce a
Krajské
Regionální
Celkem za
ministerstva
DSO
úřady
rady
subjekty
2007
3302
1501
10364
1133
0
16299
2008
2605
1728
11000
1271
20
16624
2009
2113
1353
12857
1291
409
18023
2010
2059
670
13508
1209
407
17853
2011
2286
699
9976
1351
353
14666
Průměry
2473
1190
11541
1251
238
16693
za subjekt
Zdroj: Koncepce financovaní sportu v ČR, KPMG Jak vyplývá z tabulky č.1, v průběhu let jsou výrazně nejvýznamnějším finančním podporovatelem sportu obce a dobrovolné svazky obcí. V průměru tvoří 69% veškerých poskytovaných prostředků z veřejných zdrojů. 2.3. SOUKROMÉ ZDROJE Podle podílu na celkových příjmech sportovních klubů zaujímají převážnou část soukromé zdroje. Dominantní jsou příjmy z rodinných rozpočtů ve formě příspěvků, které můžeme dělit na tři kategorie:
Zápisné, které se platí při vstupu nového člena do klubu nebo TJ a je mnohdy využito jako evidenční poplatek nebo na využití údržby finančně náročnějších zařízení.
Členské příspěvky, placené jednou ročně a sloužící k financování zastřešující organizace. Výši členských příspěvků určuje a schvaluje valná hromada. Jednotlivé zastřešující organizace mají různě vysoké členské příspěvky v závislosti na finanční náročnosti sportu nebo například regionu.
Oddílové příspěvky, ze kterých oddíl financuje svou činnost, jako například účast na sportovních soutěžích, cestovné.
Dalším soukromým zdrojem sportovních klubů jsou dary. Jde o způsob, kdy buď členové, nebo příznivci klubu věnují dar peněžní či nepeněžní formou bez nároku na protislužbu.
- 14 -
V současnosti začínají SK/TJ využívat nadace a nadační fondy, které rozdělují obdržené peníze sportovním klubům na konkrétní účely. V divácky atraktivních a populárních sportech (v ČR se jedná především fotbal a hokej) přináší do klubových kas nezanedbatelnou částku vstupné. Výše vstupného je závislá na úrovni soutěže, jaká se hraje. Protože vstupné podléhá zdanění, pro menší kluby nebo divácky méně oblíbené sporty, je lepší využívat principu dobrovolného vstupného, které spadá do kategorie darů s možnosti daňového osvobození. Další možností příjmu je sponzoring. Od darů se liší tím, že dárce sponzorských příspěvků očekává od příjemce protislužbu. Nejčastěji se jedná o logo firmy na klubových dresech, bannerů vedle sportovní plochy, reklamy na webových stránkách či klubových tiskovinách. Často se můžeme setkat s tím, že sponzor místo finančního plnění koupí družstvu dresy s logem své firmy, sportovní náčiní, sportovní výstroj či financuje rekonstrukci sportovního areálu.20 Ze soukromých zdrojů financování stojí ještě za zmínku příjem z nájemného sportovních zařízení, pokud má klub nějaké ve svém vlastnictví, bankovní úvěry, příspěvky od zastřešujících organizací, výnosy z fanshopů a pořádaných sportovních akcí. 2.4. PŘÍJMY Z LOTERIÍ A JINÝCH PODOBNÝCH HER V roce 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Pro porovnání ukážeme stav před a po novele. Před rokem 2012 byly obce příjemci správních poplatků od provozovatelů za každý výherní hrací přístroj (dále jen VHP) mimo kasina až do výše 30 000 Kč za rok, ze kterých bylo odvedeno 50% do státního rozpočtu. Dále byli provozovatelé povinni poskytovat na veřejně prospěšné účely části výtěžků z VHP, které byly počítány jako rozdíl mezi vsazenými částkami na jedné straně a na druhé straně výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru. Procentuální výše části výtěžku se pohybovala mezi 6-20% dáno dle výše rozdílu. V praxi jsme se mohli setkat ve většině případů s odvodem ve výši 6% z důvodu nízkých příjmů u provozovatelů. Třetím příjmem obce je místní poplatek, za provoz VHP ve výši 1 000 - 5 000 Kč za 3 měsíce, což činí výši 20
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2. str. 58-60
- 15 -
až 20 000 Kč za rok. Při provozování kratším než tři měsíce se částka dělí počtem dní v kalendářním měsíci.21,22 Tabulka 2 - Jak a co financovaly loterie před rokem 2012 - výtěžky z loterií do sportu
Profesionální sport •Profesionální kluby (obchodní společnosti) využití na : zajištění sportovní činnosti klubu hráči a realizační týmy •Republikové sportovní svazy (podíl i do klubů, které hrají dané soutěže)využití zdrojů na: zajištění soutěží např. Tipsport extraliga ledniho hokeje
Servisní struktura střešních organizací •ČSTV, Sokol, Orel, Autoklub, SSS ČR, ČASPV, ČOV, Český střelecký klub, ATJ SK - využití zdrojů na: zajištění servisní činnosti pro TJ a SK těchto střešních sportovních organizací •Sportovní svazy (fotbal, hokej, atletika, tenis apod.) - využití zdrojů na: zajištění servisní činnosti pro strukturu sportovních svazů
TJ -SK •Základní články sportovní činnosti - tělovýchovné jednoty a sportovní kluby - využití zdrojů na: provozní náklady TJ, SK (nájemné sportovišť, energie a údržba sportovišť, ostatní osobní náklady trenéru a cvičitelů, rozhodčí, portovní materiál, provozní služby)
Zdroj: Informace sportovním subjektům k reakcím obcí na návrhy sportovního prostředí pro distribuci prostředků z hazardu v roce 2012, olympic.cz Po prvním lednu 2012, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 202/1990 Sb. zákon doznal změn ve výši správního poplatku, který byl snížen na 5 000 Kč na jednoho provozovatele bez ohledu na počet herních zařízení. Dále provozovatelé musí odvádět sumu vypočítanou součtem dílčích odvodů. Ten se vypočítá součinem dílčích základů (úhrn vsazených částek mínus úhrn vyplacených výher) vynásobeným sazbou daně, která činí 20% pro všechny dílčí základy včetně poměrné části základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. K tomuto dílčímu základu se ještě připočítá pevná část a to ve výši 55 Kč za každý den, kdy je zařízení uděleno povolení k provozu. Rozpočtové určení odvodu je následující:
Část odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je z:
21 22
Zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách v původním znění. In: Sbírka zákonů. 1990. Zákon č.565/1990 Sb. o místních poplatcích. In: Sbírka zákonů. 1990.
- 16 -
o 20 % příjmem státního rozpočtu o 80 % příjmem rozpočtů obcí.
Odvod z loterií a jiných podobných her s výjimkou předcházející části je z: o 70 % příjmem státního rozpočtu o 30 % příjmem rozpočtů obcí.
Platby jsou odváděny již v průběhu roku formou čtvrtletních záloh místně příslušnému finančnímu úřadu do 25. dne následujícího měsíce po konci čtvrtletí. Místní poplatek byl nahrazen v platném znění zákona č. 202/1990 Sb. pevnou částí dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení.23,24 Tabulka 3 - Výnosy z loterií jsou příjmem měst a obcí, sport je financován z MF a MŠMT Profesionální sport •Republikové sportovní svazy
Servisní struktura střešních organizací •MIMO ČUS (dříve ČTVS) jsou podpořeny střešní sportovní organizace Sokol, Orel, Autoklub, SSS ČR, ČASPV, ČOV, Český střelecký svaz, ATJ SK •Sportovní svazy (fotbal, hokej, atletika, tenis apod.)
TJ -SK •Tato oblast není přímo podporována
Zdroj: Informace sportovním subjektům k reakcím obcí na návrhy sportovního prostředí pro distribuci prostředků z hazardu v roce 2012, olympic.cz
23
Zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách v původním znění. In: Sbírka zákonů. 1990. Informace sportovním subjektům k reakcím obcí na návrhy sportovního prostředí pro distribuci prostředků z hazardu v roce 2012. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z : http://www.olympic.cz/financovani/docs/cstv01.pdf 24
- 17 -
Miliony Kč
Graf 2 - Příjmy obcí z loterií v letech 2010-2013 v ČR 6 000,00 5 000,00 4 000,00 2010
3 000,00
2011 2 000,00
2012 2013
1 000,00 0,00 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
Odvod z loterií a Odvod z výherních podobných her hracích přístrojů kromě z výherních hracích přístrojů*
Celkem
*V letech 2010 a 2011 ještě odvod z VHP nebyl zaveden, proto se jedná o celkovou sumu odvodu z loterií a jiných podobných her.
Zdroj: monitor.statnipokladna.cz, vlastní zpracování Graf č. 2 ukazuje, jak se změnily příjmy obcí z loterií mezi lety 2010-2013. Můžeme pozorovat výraznou skokovou změnu na straně příjmů obcí. I přesto, že správní poplatek za provozovaný VHP v letech 2012 a 2013 významně poklesl, je tento příjem kompenzován odvody z VHP, které v roce 2012 činily 3,5 mld. Kč, v roce 2013 téměř 4,8 mld. Kč. V celkovém součtu se příjem obcí mezi lety 2011 a 2012 navýšil o téměř 3 mld. Kč. Rok následující přinesl do obecních pokladen ještě o 1 mld. Kč více. Tabulka 4 - Celkové příjmy obcí z loterií v letech 2010-2013 2010 1 564 400 850 Kč
2011 1 772 163 259 Kč
2012 4 509 506 540 Kč
2013 5 626 040 764 Kč
Zdroj: monitor.statnipokladna.cz, vlastní zpracování Přes tento nárůst a tlak servisních center sportu na obecní a městské samosprávy na přesměrování přijatých prostředků do sportu, se ve většině případů přímá podpora sportu nikterak významně nezlepšila. Výdaje na sport se zvýšily pouze o 300 mil., tedy 16%, což nikterak výraznou změnu neukazuje. V České republice se mezi výjimky řadí města Jihlava a Opava, která přijala zastupitelstvem Koncepci financování z příjmů - 18 -
získaných zdaněním hazardu. V Opavě dokonce garantují zastupitelé sportu 60%, v Jihlavě jde do sportu 80%.25 Aktuálně, díky informacím získaných rozhovorem s bývalým poslancem Janem Smutným, je důležité zmínit, že od 1.1.2014 přechází v účinnost úprava odvodů z loterií, kdy provozovatelé loterií a kursovních sázek např. Sazka,Fortuna, Chance, Tipsport, tedy ty, kde se sází na sport, mají možnost tyto odvody formou slevy snížit z 20 na 15 procent o částku, kterou poskytnou jako peněžitý dar ČOV. Dar by měl být podle propočtů v souhrnu za účtovací období cca 400 mil. Kč za rok. Pro přerozdělení prostředků z transparentního účtu je v rámci ČOV určena komise, která se bude řídit schválenými pravidly pro čerpání finančních příspěvků. ČOV se zavazuje, že finanční prostředky budou použity převážně na mládež a zároveň zdůrazňuje, že budou použity pro olympijské i neolympijské sporty a tělovýchovné organizace. Touto úpravou přijdou obecní rozpočty o příjmy ve výši 90 mil. Kč, státní rozpočet o 210 mil. Kč. Částečné tedy dochází k nápravě stavu, kde obce nejsou direktivně nuceny k přímé podpoře sportu z výtěžků z loterií, s jejíž problematikou jsme se setkali v předcházejícím odstavci.
25
Příjmy z hazardu a podpora sportu v „okresních“ městech. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/files/786MTB.pdf
- 19 -
3. MĚSTO MLADÁ BOLESLAV A SPORT Mladá Boleslav je město ležící ve Středočeském kraji 50 km severně od Prahy. Podle statistiky ČSÚ z 31.12.2012 je počet obyvatel ve městě 44 229. Mladá Boleslav je známá především výrobou automobilů největší českou firmou Škoda Auto a.s.. Významnou stopu však město zanechalo i v různých sportovních disciplínách. Jedním z nejslavnějších boleslavských rodáků je trojnásobný olympijský vítěz a mistr světa, oštěpař Jan Železný, který je od roku 1992 čestným občanem města Mladá Boleslav. Další osobností, která se narodila ve městě je Eva Bosáková, sportovní gymnastka a držitelka zlaté olympijské medaile z Říma 1960. Mezi současné aktivní sportovce, kteří jsou spjati s městem Mladá Boleslav, patří hráči kanadsko-americké NHL a dlouholetí čeští reprezentanti ledního hokeje Martin Havlát s Radimem Vrbatou. V současnosti se ve městě o největší popularitu dělí fotbal, reprezentovaný klubem FK Mladá Boleslav hrajícím nejvyšší soutěž, a hokej, v roce 2013 prvoligový BK Mladá Boleslav. V posledních letech jim zdatně konkuruje velkým diváckým zájmem florbalový klub Billy Boy Mladá Boleslav, který je každoročně v nejvyšších patrech tabulky florbalové extraligy a těží z rychlého rozvoje tohoto mladého sportu v České republice. I další sporty ve městě mají tradici a díky podpoře zastupitelstva a sponzorů zaujímají dobré postavení v republikovém měřítku - plavání, cyklistika- popřípadě hrají obstojně v nižších soutěžích basketbal, házená, volejbal a další. 3.1. FINANCOVÁNÍ SPORTU MĚSTEM Město Mladá Boleslav se odjakživa staralo o to, aby sport ve městě byl podporován. Jednalo se o finanční podporu ať už profesionálního sportu či amatérského. Veškeré informace, získané na základě rozhovoru s náměstkem primátora Mgr. Danielem Markem, bude autor níže interpretovat. Graf č. 3 porovnává výdaje na tělovýchovu statutárních měst srovnatelných podle počtu obyvatelstva. Z grafu vyplývá, že Mladá Boleslav nevybočuje z průměrných hodnot v rámci České republiky. Podle vyhlášky č.323/202 Sb. § 3412 o sportovních zařízeních v majetku obce a péči o sportoviště, tělocvičny, sportovní haly, plavecké bazény v majetku obce a § 3419 o ostatní tělovýchovné činnosti a podpoře sportovních oddílů, výdajů
- 20 -
na konání sportovních akcí, závodů v roce 2013 město vydalo 38 306 584 Kč. Dále graf ukazuje jakým poměrem jsou vynakládány prostředky podle paragrafu 3412 a 3419.26 Graf 3 - Výdaje měst na tělovýchovu v roce 2013 70,00
Výdaje cekem v milionech Kč
60,00 50,00 40,00 § 3412 30,00
§ 3419
20,00 10,00 0,00 Jablonec nad Mladá Boleslav Nisou
Přerov
Děčín
Prostějov
Zdroj: monitor.statnipokladna.cz, vlastní zpracování Od roku 2011 město přestalo finančně podporovat profesionální sport. K této změně došlo z důvodu, že při předkládání konečného vyúčtování od fotbalového (dále FK) a hokejového klubu (dále BK) bylo zřejmé, že veřejné prostředky jsou využívány na platy hráčů, což se neslučuje s politikou města. Jelikož však město vlastní 34% podíl ve FK i BK, rozhodlo se financovat provoz a údržbu sportovních areálů, které jsou ve vlastnictví města a kluby je využívají. Když se zaměříme na dotace na sportovní činnost mládeže, zastupitelstvo přišlo s razantní změnou financování sportovních klubů v Mladé Boleslavi. V roce 2011 bylo vypláceno na každé dítě mladší 19 let oddílům 400 Kč na hlavu. V roce 2012 se upravila pravidla pro přepočítávání příspěvků na dítě. Z oficiálního dokumentu Zásady podpory tělovýchovy a sportu vyplývají dva základní cíle pro tuto úpravu:
26
http://monitor.statnipokladna.cz/
- 21 -
Rozvoj a zkvalitňování tělovýchovných a sportovních zařízení o Město napomáhá zajištěním provozu, údržby a rozšiřováním nabídky sportovních zařízení, které jsou v majetku Mladé Boleslavi a zároveň podporuje soukromé subjekty k investicím do sportovních zařízení.
Podpora sportovní činnosti mládeže a zapojení nejširšího okruhu dětí a mládeže do pravidelné tělovýchovné činnosti o Poskytnutí pronájmu ve všech sportovních zařízeních v majetku města a v tělocvičnách škol se zřizovatelskou funkcí města dle speciálních ceníků pro sportující mládež organizovanou ve sportovních organizacích. o Poskytnutí dotace na dokladovanou pravidelnou sportovní činnost mládežnických oddílů. o Poskytnutím dotace na ceny a odměny při pořádání jednorázových akcí mládeže a dospělých (turnajů, pohárů, memoriálů apod.). o Poskytnutím dotace mládežnickým sportovním organizacím na významné akce mimo území ČR.27
Zásadních změn dosáhly především dotace na dokladovanou pravidelnou sportovní činnost sportovních oddílů. Od roku 2012 se rozlišují členové klubů, mladší 19 let, podle své obecní příslušnosti. Příspěvek na hlavu tedy zní na:
500 Kč za mládežníka s trvalým pobytem v Mladé Boleslavi,
200 Kč za mimoměstského.
Tato dotace se ještě násobí koeficientem dle finanční nákladovosti jednotlivých sportů. Koeficient je určen sportovní komisí a může být v průběhu let měněn. Dále ještě oddíly dostávají na prvním rokem registrované členy (tzv. nábor, přípravka) 200 Kč na hlavu. Pro rok 2013 byl díky příjmům z loterií navýšen příspěvek na každého člena, čím výrazně vzrostly dotace pro kluby s velkým počtem členů. Jedná se o zvýšení na:
900 Kč za mládežníka s trvalým pobytem v Mladé Boleslavi,
400 Kč za mimoměstského
250 Kč za člena přípravky
Další novinkou je, že žadateli může být přiznána odměna za dosažené výsledky v republikových či mezistátních soutěžích, jak ukazuje tabulka č.5 až do výše:
27
Zásady pro podporu tělovýchovy a sportu
- 22 -
Tabulka 5 - Odměny za umístění v republikových a mezistátních soutěžích Umístění
Jednotlivci
Družstva
1. místo
8 000 Kč
30 000 Kč
2.místo
6 000 Kč
15 000 Kč
3. místo
4 000 Kč
10 000 Kč
O výši dotací ve městě rozhoduje rada města, ta schvaluje dotace do 50 000 Kč, o dalších nad tento rámec rozhoduje zastupitelstvo. Celková výše rozdělených dotací mezi lety 2011 až 2014 pro sportovní organizace zabývající se výchovou mládeže je zaznamenána v grafu č. 4. Pro rok 2014 se počítalo se změnami dotací na jednotlivého člena a to 800 Kč na hlavu pro dítě s trvalým pobytem v Mladé Boleslavi, 300 Kč pro přespolní a 250 Kč pro přípravku.
Tisíce Kč
Graf 4 - Dotace tělovýchovným a sportovním organizacím 9 000
8 374
8 291
8 000 7 000 6 000 5 000 4 000
3 861
3 972
2011
2012
Celková výše dotace
3 000 2 000 1 000 0 2013
2014
Zdroj: Dotace na sportovní činnost mládeže v roce 2011,2012,2013,2014, vlastní zpracování Významný nominální nárůst dotací na sport mládeže mezi roky 2012 a 2013 je způsoben rozdělením finančních prostředků z rozpočtu města navýšených o příjmy z loterií díky novele zákona 202/1990 Sb.
- 23 -
Rozdělení příjmu z loterií Podle informací od náměstka Daniela Marka se do roku 2012 příjem z loterií do obecního rozpočtu pohyboval okolo 18 mil. Kč za rok. Po novele zákon se příjem navýšil a nyní osciluje mezi 35-40 mil. Kč za rok. Jak už bylo psáno v první kapitole, je na obci, jak s prostředky naloží. Mladá Boleslav se snaží maximálně podporovat tělovýchovu a sport, proto vynakládá přibližně 8 mil. Kč na tuto činnost. Největší problém nastal ve chvíli, kdy sportovní oddíly měly smlouvy se sázkovými společnostmi (Tipsport, Chance a další), jmenovitě se jedná o FK, BK, golfový klub a florbalový klub. Tyto smlouvy po novele zákona přestaly platit, jelikož sázkové společnosti již odvádí peníze přímo do rozpočtů obcí a státu. Pro kluby to samozřejmě znamenalo velký finanční výpadek, proto se město zavázalo k pomoci těmto klubům a celkovou částku přidělenou sportu z loterií rozdělilo na polovinu. Jednu polovinu mezi sporty, které měly v minulosti smlouvy o podpoře sportu mládeže z výnosů z hazardních her, která se každoročně snižuje o 25% a druhou polovinu mezi ostatní sportovní oddíly. Tímto dává město prostor klubům k zajištění si nových finančních příjmů ve čtyřletém horizontu. Rozdělení dotací vybraným klubům Skokové navýšení dotací na tělovýchovu a sport mládeže se promítlo do příjmů klubů. Pro srovnání si uvedeme roky 2012 až 2014 u amatérských klubů v Mladé Boleslavi. Výše příspěvku je nejvíce ovlivněna počtem členů oddílu a zároveň místní příslušností daných členů. Veškerá data jsou zajištěna sekundárním sběrem informací od náměstka primátora. Tabulka 6 - Dotace na tělovýchovnou a sportovní činnost mládeže Sport
Dotace 2012
Dotace 2013
Dotace 2014
Florbal
503 500
1 099 750
1 190 300
Basketbal (TJ)
131 200
156 250
212 750
Atletika
302 300
533 300
447 600
Házená (TJ)
78 400
130 000
73 850
Jedná se o součet dotací pro Florbalovou akademii a TJ Sokol Mladá Boleslav, které spolu spolupracují. Zdroj: Dotace na mládež 2013,2014, vlastní zpracování Jak je z tabulky č. 6 patrné, všechny oddíly zaznamenaly zvýšení mezi lety 2012 a 2013, nejmarkantnější změna je u florbalu, kde je to navíc podpořeno stále rostoucí členskou
- 24 -
základnou. Pro příklad za poslední rok se zvýšil počet členu z 554 na 663. U basketbalu došlo k mírnému navýšení, v roce 2014 k výraznějšímu z důvodu postupu do vyšší soutěže, se kterým jsou spojené vyšší náklady. U atletiky se setkáváme s jiným posunem. Mezi lety 2013 a 2014 se dotace snížila o 85 700 Kč, důvodem je pokles počtu členů o 61, což se výrazně promítne do přijaté dotace. S podobným problémem se v současnosti potýká i klub házené. Každoroční kolísání dotací lze vysvětlit jak změněnou výši příspěvku na hlavu v roce 2013 (spojenou s vysokým nárůstem dotací), tak úbytkem členů oddílů mladších 19 let v roce 2014 (spojeným s poklesem dotací). Počty členů oddílů mladších 19 let Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, dotace je závislá na počtu členů, mladších 19 let, na které město přispívá. Nábory hráčů a nových členů jsou v režii jednotlivých klubů, proto si na následující tabulce č.7 můžeme ukázat, jak jsou oddíly aktivní v přijímání nových členů a jak se vyvíjí jejich členská základna v letech. Tabulka 7 - Počet členů sportovních klubů do 19 let v Mladé Boleslavi v letech 2007-2013 2007 celkový počet*
2 476
2009 2 226
2010 2 399
2011 2 420
2012 2 341
2013 2 561
FK MB o.s.
388
280
271
270
273
310
BK MB o.s.
254
301
338
310
293
289
ostatní fotbal
240
169
145
256
214
231
atletika
575
386
365
376
372
416
plavání
117
107
106
100
92
82
házená
71
86
82
73
52
52
volejbal
57
42
50
57
55
66
basketbal (TJ+Pastelka)
132
192
145
167
152
150
florbal
121
98
393
337
351
554
tenis
165
136
147
151
164
224
aerobik/fitness
290
360
273
246
249
103
66
69
84
77
74
84
hokejbal
*celkovým počtem se myslí součet veškerých sportů v MB, v tabulce jsou pouze nejvýznamnější
Zdroj: Počet členů sportu mládeže, vlastní zpracování Mezi lety 2007-2013 stojí za zmínku rok 2010, kdy začal velký rozmach florbalu, konkrétně změna počtu členů z 98 na 393, což je téměř čtyřnásobek původního počtu. Tento skok se opakoval ještě mezi lety 2012 a 2013, kdy se základna rozšířila o dalších - 25 -
203 členů. Tento stav ukazuje velmi vstřícný a aktivní přístup k nabírání nových členů ať už do kategorie přípravek či do mládežnických družstev. Opačný trend nastává u aerobiku a fitness, kde v posledním roce oddíl zaznamenal výrazný pokles členů. Je to dáno tím, že v předchozích letech bylo na Mladoboleslavsku toto sportovní odvětví velmi oblíbené a úspěšné, v současnosti se těší již menší přízni. U ostatních klubů počty členů většinou oscilují kolem přibližně stejných čísel.
Granty na jednorázové akce Další způsob, kterým město Mladá Boleslav podporuje sport, jsou granty na jednorázové akce. O grant, neboli dotaci, z rozpočtu města se mohou svým projektem ucházet občanská sdružení, právnické a fyzické osoby. Oblast grantové podpory jde přes celé spektrum aktivit, nás zajímá především oblast podpory sportovních akcí. Žádost má svá pravidla:
Jeden subjekt může podat maximálně 2 projekty
Jedna projekt může získat dotaci maximálně do výše 50.000 Kč.
Projekty musí být určeny na akce pro občany, případně návštěvníky Mladé Boleslavi
Vlastní vložené prostředky musí činit minimálně 20% z částky požadovaného grantu.28
Mezi tradiční zájemce o granty na Mladoboleslavsku patří například atletický klub, který každoročně pořádá akci Běh Štěpánkou, na níž bylo vyčleněno 15 000 Kč pro rok 2013. Dalším zájemcem je Florbalová akademie, která pořádá Florbal pro širokou veřejnost s dotací 20 000 Kč pro rok 2013 a posledním žadatelem je TJ Auto Škoda s akcí Školička bruslení, na kterou jde v témže roce z rozpočtu města také 20 000 Kč.
28
Rada schválila grantový program na rok 2013 [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.mbnet.cz/rada-schvalila-grantovy-program-na-rok-2013/d-10340/p1=915
- 26 -
3.2. TJ AŠ MLADÁ BOLESLAV - HÁZENÁ Obrázek 2- Logo klubu házené
Zdroj: http://www.hazena-hctjasmb.cz/Loga.html O klubu Historie klubu házené HC TJ Auto Škoda Mladá Boleslav se začala psát v roce 1961. Klub byl založen pod záštitou tělovýchovné jednoty, pod kterou působí až do současnosti. Pro svou činnost využívá mladoboleslavskou sportovní halu, která je v majetku města. Dlouhodobě se klub potýká s nedostatkem členů, jelikož se v Mladé Boleslavi prosazují spíše tradičnější sporty (hokej, fotbal, atletika) a v současnosti především florbal. Tento aspekt se výrazně promítá i do hospodaření klubu. V sezoně 2013/2014 je klub v mládežnických kategoriích
přihlášen pouze do soutěží minižáků a mladších žáků.
Zbytek členů oddílu pod hranicí věku 19 let hraje za sousední oddíl Sokol Bělá pod Bezdězem. V seniorské kategorii je oddíl zastoupen A týmem v třetí nejvyšší soutěži České republiky (2. liga oblast severo-východ Čech), B tým hraje o soutěž níž a slouží k nabírání zkušeností mladších hráčů v seniorské soutěži. Oddíl v roce 2014 nově založil kategorii mladších dorostenek, které budou od příští sezóny přihlášeny do mistrovské soutěže a zvýší členskou základnu klubu. Výnosy Situace hospodaření není jednoduchá a podle předsedy oddílu jde hlavně o každoroční hledání sponzorů a dárců pro zajištění finanční jistoty klubu. Město se snaží klub podporovat, ale je vázáno zásadami pro rozdělování dotací, které se odvíjejí právě podle počtu členů mládeže. Přes veškerou snahu vedení klubu o co nejnižší příspěvky samotných hráčů pro fungování oddílu musí každý člen oddílu platit do klubové pokladny.
- 27 -
Pro jednorázové akce může klub využívat i grantů města pro například akce pro veřejnost. Jednotlivé kategorie výnosů lze rozčlenit na:
Oddílové příspěvky - tradičně tvořící jednu z nejvýznamnějších částí rozpočtu klubu. Výše příspěvků jednotlivých členů je dána kategorií, ve které hrají. Příspěvky za rok 2013 byly placeny formou dvou splátek v celkové výši 3500 Kč za rok pro kategorie mužů a dorostenců. 3000 Kč za rok musí platit hráči v kategorii žáků, minižáci a přípravka jsou povinni částkou 2500 Kč ročně. Celková suma se rok od roku liší podle počtu členů oddílu a také podle výše jednotlivých příspěvků, které se mohou v letech zvyšovat.
Dotace na sportovní činnost - jak již bylo zmíněno, město se stará o své sportovní kluby a výše dotace závisí na počtu členů a velikosti příspěvku na hlavu. Podrobně to bylo rozepsáno v Zásadách podpory tělovýchovy a sportu.
Dary - jelikož klub nemá žádného dlouhodobého sponzora, který by každoročně finančně podporoval klub, je odkázán na dary od lokálních firem či jednorázových darů z řad rodičů. Mezi nejvýznamnější dárce patří EKOM vzduchotechnika s.r.o., Strojírny Holding s.r.o., Perfecta Print s.r.o..
Granty města - jednorázová podpora města na akce pro veřejnost, která není klubem téměř využívána. Je tomu tak z důvodu, že klub házené nepořádá kromě každoročního plesu žádné akce, které by mohlo přilákat potencionální sponzory, dárce či nové členy oddílu.
Graf 5 - Výnosy klubu házené v letech 2010-2013 v Kč 200000,00 180000,00 160000,00 140000,00 120000,00 100000,00 80000,00 60000,00 40000,00 20000,00 0,00
2010 2011 2012 2013
Oddílové příspěvky
Dary
Dotace na Granty města sportovní činnost
Zdroj: Výkazy zisku a ztrát klubu, vlastní zpracování - 28 -
Výnosy klubu házené se každoročně pohybují okolo 400 tis. Kč. To je částka, která je nutná na zajištění fungování klubu. Suma oddílových příspěvků se každý rok výrazně nemění, při menším počtu členů klubu, se výše příspěvků zvedne, což přinese dorovnání na požadovanou hladinu. Jak ukazuje graf č.5, když se v roce 2012 výrazně snížila členská základna mládeže, dotace na sportovní činnost citelně poklesla. Vedení oddílu tuto situaci vyřešilo aktivnějším vyhledáváním sponzorů a nakonec v celkovém součtu v tomto roce dosáhl klub nejvyšších výnosů, 425 tis. Kč. V grafu také pozorujeme, že zatímco novela zákona o loteriích a jiných hrách přinesla více prostředků na rozdělení formou dotací na činnost mládeže, klubu házené se v roce 2012 nepodařilo získat částku vyšší než minulý rok. Jednalo se o rok, kdy většina hráčů ze silných mládežnických ročníků přešla do kategorie mužů, na které se už dotace nevztahuje. Náklady Podle výkazu zisků a ztrát od roku 2010 do roku 2013 uzavíral klub jen jednou hospodářský rok ve ztrátě. Prostředky za roky, kdy byl klub v zisku, jsou použity na financování ztrát a zbylé jsou ponechány do let budoucích. Náklady jsou rozděleny do více položek.
Cestovné - největší podíl celkových nákladů každoročně tvoří výdaje na cestovné. Touto položkou je financována doprava na mistrovská a přátelská utkání, popřípadě proplácení cestovních výdajů hráčům, kteří jsou v klubu na hostování. Náklad na cestování se vypočítá jako počet ujetých kilometrů vynásobeno 5 Kč.
Odměny rozhodčím - propláceny jsou po odehrání utkání. Každému z rozhodčích je přiznána výše odměny dle směrnic svazu házené. Výše se liší u každé věkové kategorie a úrovně soutěže. U mladoboleslavského celku se jedná o rozpětí mezi 250-400 Kč za jedno utkání. Rozhodčí mají zároveň nárok na proplacení cestovného ve výši 5 Kč za kilometr.29
Pronájem sportovní haly - je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat vedení klubu házené. Sportovní hala vlastněná tělovýchovnou jednotou byla prodána městu za symbolickou 1 Kč. Jako kompenzace byla podepsána smlouva TJ a města, ve které je obsaženo, že všechny kluby TJ mají výhradní právo na nejlukrativnější tréninkové časy a pronájem haly na jednu hodinu pro mládež
29
Ekonomická směrnice Českého svazu házené [online]. [cit. http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/ekonomicka%20smernice_12.pdf
- 29 -
2014-04-22].
Dostupné
z:
stojí pouze 50 Kč, pro dospělé 250 Kč. Pro sportovní kluby a veřejnost, které nespadají pod TJ se cena za pronájem haly pohybuje od 725 Kč do 935 Kč za jednu hodinu. Jelikož smlouva končí v červnu 2015, bude muset vedení oddílu shánět jiné prostory, jelikož budoucí situace by byla pro klub finančně neúnosná. Město však zahájilo výstavbu nové sportovní haly v druhé části města, kde by se oddíl házené mohl usadit. I tak se předpokládá, že v sezóně 2015/2016 se položka nákladů na pronájem sportovní haly výrazně zvýší.
Startovné - platí kluby, které přihlašují svoje družstva do soutěží a spolu s přihláškou do soutěže jsou povinny za tato družstva uhradit týmové startovné. Výše startovného je určena dle Exekutivy Českého svazu házené (ČSH) a odvíjí se od stupně soutěže a kategorie. Zároveň je klub povinen zaplatit startovné za každého svého hráče a funkcionáře.
Další náklady - registrace, spotřeba sportovního materiálu, členské příspěvky TJ, pokuty a penále, drobné vybavení a ostatní náklady. Tyto náklady jsou spíše okrajové, leč důležité pro fungování klubu. Jejich sumy nedosahují takových hodnot jako předchozí jmenované.
Graf 6 - Vybrané položky nákladů klubu házené v letech 2010-2013 v Kč
250000 200000 Cestovné
150000
Odměny rozhodčím Pronájem haly
100000
Startovné
50000 0 2010
2011
2012
2013
Zdroj: Výkazy zisku a ztrát klubu, vlastní zpracování
- 30 -
Doporučení Největším problémem klubu je nedostatečná členská základna. Oddíl by měl zkusit navázat na práci na začátku nového tisíciletí, kde z ničeho byla vybudována silná členská základna, která v současné době v seniorské kategorii vynáší klub opět do vyšších pater házenkářské společnosti. Doporučení pro vedení je pokusit se zapojit více hráčů oddílu do dobrovolné činnosti pro klub, pořádání akcí pro veřejnost a vzít si příklad z florbalu, který se touto cestou vydal a v současnosti v Mladé Boleslavi s přehledem vévodí v počtu členů v mládežnických kategoriích. Větší aktivita ze stran trenérů a účastí na všemožných školních turnajích v míčových hrách by určitě mohla přilákat větší počet hráčů, než pouze strohý nápis na nástěnce u sportovní haly a na internetových stránkách klubu o náboru hráčů. Nejvhodnějším by bylo sehnat alespoň jednoho silného sponzora, kterého v současné době klub nemá. Problémem však zůstává, že házená není v Mladé Boleslavi divácky tak atraktivní jako sporty fotbal, hokej, florbal, proto je oslovování sponzorů velmi obtížné. Jiná situace by nastala, kdyby družstvo mužů postoupilo do vyšší soutěže (1.ligy), která se již hraje celorepublikově.
- 31 -
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit systém financování sportovního klubu vybranou obcí a analyzovat dopady novely zákona o loteriích. Cíl práce se podařilo splnit a bylo dokladováno, že novela zákona přinesla do obecních rozpočtů velké množství prostředků, které je možno přerozdělovat mezi sportovní kluby. V první kapitole jsme poukázali na významnost a prospěšnost sportu, teoreticky jsme popsali financování sportovního klubu. Prostředky může získávat z veřejných i soukromých zdrojů. V současnosti převažují výrazně zdroje soukromé, přesněji příspěvky domácností, které se podílejí na celkových příjmech klubů 42%. Z veřejných zdrojů jsou nejvýznamnější prostředky právě obcí a dobrovolných svazků obcí, které převyšují nad státními a krajskými. Zároveň bylo dokázáno, že novela zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, které v aktuálně je podrobována drobným úpravám, přináší obcím vyšší množství finančních prostředků a je pouze na obcích, jak s nimi naloží. V druhé kapitole práce jsme na příkladu města Mladá Boleslav analyzovali způsob financování sportovních klubů na daném území. Aktuální zásady pro rozdělování dotací jsou spravedlivé, transparentní a záleží pouze na jednotlivých klubech, jak těmto zásadám přizpůsobí svou politiku. Podpora sportu ve městě je podle náměstka primátora významná, město sází především na podporu mládeže. Seniorské a profesionální sportovce podporuje především nepřímo, financováním údržby a provozu sportovních zařízení, které tyto sportovní oddíly využívají pro svou činnost. Novela zákona o loteriích v roce 2012 se v Mladé Boleslavi výrazně promítla do výše prostředků plynoucích na podporu sportu mládeže, která se více než zdvojnásobila a to z 3,98 mil. Kč v roce 2012 na 8,37 mil. Kč v roce 2013. Město bude pouze v období 4 let vyrovnávat ztráty finančních toků klubů, které měly podepsány smlouvy se sázkovými kancelářemi, jenž v současnosti s účinností novely zákona o loteriích a podobných hrách již kluby nepodporují. V poslední části při analýze financování klubu házené byly zjištěny nejdůležitější položky výkazů zisku a ztrát, které ovlivňují hospodaření klubu. Nejvýznamnější nákladovou položkou, která je do budoucnosti velkou hrozbou pro další fungování klubu, jsou náklady na pronájem sportovní haly. Od června roku 2015, kdy skončí platnost smlouvy tělovýchovné jednoty a města, bude muset klub házené hledat nové útočiště nebo bude muset zajistit dodatečné prostředky pro pokrytí vyšších nákladů na pronájem sportovní
- 32 -
haly. Jako největší problém se v oddíle ukázala malá členská základna, která má na svědomí
nízké
dotace
od
města
na
podporu
sportovní
činnosti
mládeže.
I přes dvojnásobné zvýšení rozdělovaných prostředků městem zůstala výše dotace přibližně stejná jako v letech před novelou zákona.
- 33 -
SEZNAM LITERATURY Knihy: HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. HAMERNÍKOVÁ Bojka, MAAYTOVÁ Alena. Veřejné finance. 2.vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 340 s. ISBN 978-89-7357-497-0. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2. PEKOVÁ Jitka. Finance územní samosprávy: Teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 588 s., ISBN 978-80-7357-614-1 PROVAZNÍKOVÁ Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007, 280 s., ISBN 978-80-247-2097-5. Zákony: Zákon č.115/2001 Sb. o podpoře sportu. In: Sbírka zákonů. 2001. Zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách v původním znění. In: Sbírka zákonů. 1990. Zákon č.565/1990 Sb. o místních poplatcích. In: Sbírka zákonů. 1990. Internetové zdroje: OATES, W. E. Fiskální federalismus: přehled teoretického výzkumu a praktických výsledků. Finance a úvěr 41, č. 6 [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/2491_199106wo.pdf Bílá
kniha
o
sportu
[online].
[cit.
2014-02-24].
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/TVS/2008/Bila_kniha_sport_cze.pdf Analýza financování sportu v české republice [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/29046/download/
- 34 -
Ekonomická směrnice Českého svazu házené [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/ekonomicka%20smernice_12.pdf Informace sportovním subjektům k reakcím obcí na návrhy sportovního prostředí pro distribuci prostředků z hazardu v roce 2012. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani/docs/cstv01.pdf Jak
funguje
sportovní
klub
[online].
[cit.
2014-02-24].
Dostupné
z:
http://www.cuscz.cz/sluzby-servis/jak-funguje-sportovni-klub.html Koncepce financování sportu v České republice [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z : http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentace_v9a.pd f Podpora
sportu
2013
[online].
[cit.
2014-02-24].
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/file/25507/download/ Pokyny
eu
pro
pohybovou
aktivitu
[online].
[cit.
2014-02-24].
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/sport/pokyny-eu-pro-pohybovou-aktivitu Příjmy z hazardu a podpora sportu v „okresních“ městech. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/files/786MTB.pdf Rada schválila grantový program na rok 2013 [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.mb-net.cz/rada-schvalila-grantovy-program-na-rok-2013/d-10340/p1=915 Rozpočtová
skladba
pro
rok
2014
[online].
[cit.
2014-02-24].
Dostupné
z:
http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2002/vyhlaska-c-323-2002-sb3461#C.Odvetvove Statistika ČUS [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: nas/statistika.html
- 35 -
http://www.cuscz.cz/o-
SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ Graf 1- Struktura finančních zdrojů sportovních klubů ................................................. - 10 Graf 2 - Příjmy obcí z loterií v letech 2010-2013 v ČR ................................................. - 17 Graf 3 - Výdaje měst na tělovýchovu v roce 2013 ......................................................... - 21 Graf 4 - Dotace tělovýchovným a sportovním organizacím........................................... - 23 Graf 5 - Výnosy klubu házené v letech 2010-2013 v Kč ............................................... - 28 Graf 6 - Vybrané položky nákladů klubu házené v letech 2010-2013 v Kč .................. - 30 -
Tabulka 1- Poskytování zdrojů na sportovní účely dle subjektů 2007-2011 (v mil.Kč) - 14 Tabulka 2 - Jak a co financovaly loterie před rokem 2012 - výtěžky z loterií do sportu - 16 Tabulka 3 - Výnosy z loterií jsou příjmem měst a obcí, sport je financován z MF a MŠMT 17 Tabulka 4 - Celkové příjmy obcí z loterií v letech 2010-2013 ....................................... - 18 Tabulka 5 - Odměny za umístění v republikových a mezistátních soutěžích ................ - 23 Tabulka 6 - Dotace na tělovýchovnou a sportovní činnost mládeže .............................. - 24 Tabulka 7 - Počet členů sportovních klubů v Mladé Boleslavi v letech 2007-2013 ...... - 25 -
Obrázek 1 - Model fiskálního federalismu v ČR .............................................................. - 7 Obrázek 2- Logo klubu házené ....................................................................................... - 27 -
- 36 -
PŘÍLOHY
Výkaz zisku a ztrát HC TJ AŠ Mladá Boleslav 2010 Náklady
Výnosy
Startovné
10 400 Kč Oddílové příspěvky
Registrace
12 700 Kč Dary
Cestovné
145 912 Kč Grant města
135 450 Kč 48 500 Kč 0 Kč
Odměny rozhodčím
18 438 Kč Dotace na sport. činnost 153 400 Kč
Pronájem sportovní haly
14 235 Kč
Spotřeba sportovního materiálu
9 882 Kč
Členské příspěvky TJ AŠ MB
4 680 Kč
Pokuty a penále
100 Kč
Drobné vybavení
524 Kč
Ostatní náklady Celkem
17 745 Kč 234 616 Kč Celkem Zisk
337 350 Kč 102 734 Kč
Výkaz zisku a ztrát HC TJ AŠ Mladá Boleslav 2011 Náklady
Výnosy
Startovné
35 525 Kč Oddílové příspěvky
Registrace Cestovné
7 075 Kč Dary 198 365 Kč Grant města
169 000 Kč 79 317 Kč 15 000 Kč
Odměny rozhodčím
58 613 Kč Dotace na sport. činnost 150 110 Kč
Pronájem sportovní haly
24 703 Kč
Spotřeba sportovního materiálu
21 914 Kč
Členské příspěvky TJ AŠ MB Pokuty a penále Drobné vybavení Ostatní náklady Celkem
9 640 Kč 18 000 Kč 503 Kč 90 372 Kč 464 710 Kč Celkem Zisk
- 37 -
413 427 Kč 51 283 Kč
Výkaz zisku a ztrát HC TJ AŠ Mladá Boleslav 2012 Náklady
Výnosy
Startovné
34 100 Kč Oddílové příspěvky
Registrace
6 550 Kč Dary
Cestovné
166 969 Kč Grant města
Odměny rozhodčím
53 047 Kč
Pronájem sportovní haly
35 569 Kč
Spotřeba sportovního materiálu
50 393 Kč
Členské příspěvky TJ AŠ MB
7 960 Kč
Pokuty a penále
2 200 Kč
Drobné vybavení Ostatní náklady Celkem
Dotace na sport. činnost
171 750 Kč 173 000 Kč 0 Kč 78 400 Kč
888 Kč 45 742 Kč 403 418 Kč Celkem Zisk
423 150 Kč 19 732 Kč
Výkaz zisku a ztrát HC TJ AŠ Mladá Boleslav 2013 Náklady
Výnosy
Startovné
23 800 Kč Oddílové příspěvky
Registrace Cestovné
5 450 Kč Dary 148 399 Kč Grant města
137 500 Kč 112 124 Kč 0 Kč
Odměny rozhodčím
60 265 Kč Dotace na sport. činnost 130 000 Kč
Pronájem sportovní haly
42 176 Kč
Spotřeba sportovního materiálu
1 427 Kč
Členské příspěvky TJ AŠ MB
7 760 Kč
Pokuty a penále Drobné vybavení Ostatní náklady Celkem
0 Kč 494 Kč 31 227 Kč 320 998 Kč Celkem Zisk
- 38 -
379 624 Kč 58 626 Kč
