MOŽNOSTI ROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI V RÁMCI LITERÁRNÍ VÝCHOVY V OBDOBÍ POČÁTEČNÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

Diplomová práce

MOŽNOSTI ROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI V RÁMCI LITERÁRNÍ VÝCHOVY V OBDOBÍ POČÁTEČNÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

Studijní program: M7503 – Učitelství pro základní školy Studijní obor: 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy Autor práce: Vendulka Kuklová Vedoucí práce: Mgr. Věra Vykoukalová, Ph.D.

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom-to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum: 25.4. 2014

Podpis:

Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce, paní Mgr. Věře Vykoukalové, Ph.D., za trpělivé vedení, za její podporu a cenné rady, vstřícnost, ochotu a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé diplomové práce. Poděkování patří mému partnerovi, synům a mým nejbližším, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia.

Anotace Diplomová práce „Možnosti rozvíjení čtenářské gramotnosti v rámci Literární výchovy v období počáteční čtenářské gramotnosti”, se zaměřuje na rozvíjení čtenářské gramotnosti prostřednictvím literární výchovy, jako jedné ze složek předmětu český jazyk v prvním vzdělávacím období základní školní docházky. Cílem diplomové práce je nabídnout některé možnosti, jak lze rozvíjet čtenářskou gramotnost v rámci Literární výchovy již v období počáteční čtenářské gramotnosti. Práce je rozdělená na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická cast je věnována vymezení pojmu čtenářské gramotnosti, jejím složkám, dále je představena koncepce předmětu český jazyk v prvním období 1. stupně, představena problematika rozvoje porozumění textu a metody rozvíjející čtenářskou gramotnost. Praktická část je členěna do dvou oddílů. V prvním je podán přehled učebních materialů čítanek pro druhý ročník základní školy a zpracována jejich komparace z různých hledisek. Z těchto materialů vychází deset autorkou vytvořených samostatných didaktických materiálů určených pro podporu a rozvíjení čtenářství dětí, představených ve druhém oddíle, jako inspirace do pedagogické praxe.

Klíčová slova Čtenářská gramotnost, školní vzdělávací plán, metody rozvoje čtenářství, učební materiály, metodický list, pracovní list.

Summary The diploma thesis "The possibilities how to develop literacy skills in the context of Literary Education in the period of initial literacy skills" focuses on the development of literacy skills through literature as one of the components of Czech language in the first educational period of elementary schooling. The aim of the thesis is to offer some options how you can develop a reading literacy in the context of Literary Education in the period of initial literacy skills. The thesis is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part is aimed at the definition of literacy skills, its components, the concept of Czech language teaching in the first period of elementary education, the development of text understanding, and methods of developing reading literacy. The practical part is divided into two sections. The first is an overview of the reading books learning materials for the second grade of elementary school, and their comparison from different perspectives. These materials are the basis for ten educational materials created by the author to support and develop the children´s reading. They are introduced in the second section as an inspiration to the teaching practice.

Key words Reading literacy, school education plan, methods of reading development, teaching materials, methodical sheet, worksheet.

OBSAH TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 12 1

2

3

4

Čtenářská gramotnost .............................................................................................. 12 1.1

Roviny čtenářské gramotnosti ......................................................................... 12

1.2

Počáteční čtenářská gramotnost ..................................................................... 14

Koncepce předmětu český jazyk v prvním období 1. stupně ZŠ ........................... 16 2.1

Složky čtenářské gramotnosti……………………………………………………….16

2.2

Jazyková výchova ............................................................................................ 18

2.3

Literární výchova ............................................................................................ 19

2.4

Školní vzdělávací program .............................................................................. 19

Rozvoj porozumění textu v období počáteční čtenářské gramotnosti ..................... 26 3.1

Metody rozvíjející čtenářskou gramotnost ...................................................... 27

3.2

Podpora čtení a čtenářství na rozvoj čtenářské gramotnosti .......................... 29

Metody výuky čtení................................................................................................. 31 4.1

Analyticko-syntetická metoda.......................................................................... 31

4.2

Genetická metoda ............................................................................................ 32

4.3

Srovnání obou metod....................................................................................... 33

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 35 5

Komparace učebních materiálů ............................................................................... 37 5.1

Komparace z hlediska obsahu textů, členitosti textů...................................... 37

5.2

Komparace z hlediska prózy a poezie ............................................................. 40

5.3

Komparace z hlediska tématiky ....................................................................... 41

6

Metodika tvorby pracovních a metodických listů ................................................... 42

7

Představení didaktického materiálu ........................................................................ 44 7.1

Didaktický materiál č. 1 .................................................................................. 44

7.2


7.3


7.4


7.5


7.6


7.7


7.8


7.9


7.10

Didaktický materiál č. 10 ................................................................................ 90

Závěr .................................................................................................................................... 95 Literatura ............................................................................................................................. 96 Internetové zdroje ................................................................................................................ 98

ÚVOD Ve své diplomové práci se věnuji rozvíjení čtenářské gramotnosti v literární výchově jako jedné ze složek předmětu český jazyk v prvním vzdělávacím období základní školní docházky. V dnešní uspěchané době, kdy jsme obklopeni nejmodernější technikou a zahlcováni informacemi, je dovednost číst a dovednost porozumět důležitou součástí kvalitního života nás lidí. A děti si tuto dovednost nevytvoří samy, je třeba je motivovat, nabízet jim zajímavé aktivity, kterými budou rozvíjet své čtenářské dovednosti a zdokonalovat techniku čtení. Když byli mí synové malí, četla jsem ji pohádky, příběhy, prohlíželi jsme si obrázky, oni se vyptávali, společně jsme si povídali, domýšleli konce příběhů a já jsem se nestačila divit, kolik fantazie, představivosti a zájmu o literární aktivity mají. Cesty k malým čtenářům jsou různé, velký vliv na ně mají rodiče, kamarádi, knihovna a v neposlední řadě i škola. Zde je literární výchova naplňována převážně prostřednictvím obsahu zvolené Čítanky. Můžeme dětem nabídnout širokou škálu setkávání se s literárním textem, plněním různých úkolů, zařazováním metod, které pomohou žákům rozvinout čtenářské dovednosti a umožní jim uvědomit si , že čtení má nejen zážitkovou funkci, ale plní také funkci praktickou (správnost čtení), věcnou (zdroj informací) a kritickou (hodnotí, analyzuje). Cílem mé diplomové práce je nabídnout možnosti rozvíjení čtenářské gramotnosti v rámci Literární výchovy v období počáteční čtenářské gramotnosti a její struktura je následující: Práce je rozdělená na dvě části – teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části se věnuji čtenářské gramotnosti a jejím složkám. Ve druhé kapitole přestavuji koncepci předmětu Český jazyk a literatura ve školním vzdělávacím programu naší základní školy. Ve třetí kapitole se věnuji rozvoji porozumění textu v období počáteční čtenářské gramotnosti a charakterizuji metody kritického myšlení, rozvíjející čtení s porozuměním. V poslední kapitole popisuji a porovnávám dvě nejčastěji užívané metody prvopočátečního čtení a psaní, neboť právě ony mají velký vliv na rozvoj dovednosti číst, následný vztah dítěte ke čtenářství a potažmo rozvoj jeho čtenářské gramotnosti.

10

Praktická část diplomové práce je rozdělena do dvou samostatných oddílů. První odddíl nabízí přehled učebních materialů – čítanek pro druhý ročník základní školy a jejich komparaci z několika různých hledisek. Druhý oddíl obsahuje deset metodických listů pro učitele společně s deseti pracovními listy pro žáka a nabízí inspiraci, jak objevit svět čtení a vytvořit si pozitivní vztah ke čtení, který dětem může pomoci stat se přemýšlivými čtenáři.

11

TEORETICKÁ ČÁST 1

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST Stále častěji se setkáváme s požadavkem účelného a funkčního rozvoje čtenářské

gramotnosti žáků od počátku jejich vzdělávaní na základní škole. V dnešní ukvapené, hektické době je potřeba porozumět textům různého charakteru, v různých rovinách, zhodnotit text a vyvodit ze čteného závěr. Toto je základem, podstatou prospívajícího života nejen jedince, ale celé společnosti. Čtenářskou gramotnosti definuje mezinárodní výzkum PISA takto: „Čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních dovedností potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti.“ (Straková, 2002). Mezinárodní výzkum PIRLS definuje čtenářskou gramotnost následujícím způsobem: „Čtenářská gramotnost je schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/ nebo oceňují jednotlivci a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, aby se zapojili do společenství čtenářů, a pro zábavu.“ (Mezinárodní výzkum PIRLS 2001, IEA. Překlad: Praha: ÚIV, 2002). Stávající definice čtenářské gramotnosti mezinárodního výzkumu PISA a PIRLS se věnují jen některým složkám čtenářství, hlavně takovým, které jdou testovat. Čtenářská gramotnost byla tedy komplexněji vymezena jako soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot a to následně: „Čtenářská gramotnost

je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka

vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních a sociálních kontextech.“(VÚP, 2010. Vnitřní členění čtenářské gramotnosti).

1.1 ROVINY ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI Čtenářská gramotnost jako soubor několika složek, které jsou shrnuty obdobně jako kompetence, vyžaduje od žáků, aby zvládli nejen obecné poznávací dovednosti, ale i specifické čtenářské dovednosti, byli učitelem vhodně motivováni. Dle panelu 12

odborníků na čtenářskou gramotnost Výzkumného ústavu pedagogického v Praze se ve čtenářské gramotnosti se prolíná několik rovin, z nichž každá je důležitá a neopominutelná. Jsou to tyto roviny: -

Rovina: technika čtení a psaní

-

Rovina: vztah ke čtení

-

Rovina: doslovné porozumění

-

Rovina: vysuzování

-

Rovina: metakognice

-

Rovina: sdílení

-

Rovina: aplikace

V následujících řádkách se pokusím tyto roviny naplnit obsahem. Rovina: technika čtení a psaní Čtení a psaní je základní podmínkou pro osvojení si dalších úrovní čtenářských a psacích dovedností. V průběhu 1.2.3 třídy učitel sleduje, hodnotí vývoj techniky čtení a psaní. Žáci si osvojují tvary grafémů, rozlišují tvarově podobné grafémy, spojují grafémy do slabik, poté následuje vlastní čtení textu. Učitel dále evauluje úroveň schopnosti přiřadit fonému odpovídající grafém a převést ho do grafické podoby. Rovina: vztah ke čtení Předpokladem pro úspěšné rozvíjení základů čtenářské gramotnosti je podpořit v dětech potěšení a uspokojení ze čtení. Důležitý je vývěr žánrů, pravidelnost, časová dotace Učitel podporuje a rozvíjí čtenářské kompetence, žáci by měly mít dostatečnou a pestrou nabídku textů, které budou blízké svým zajímavým jazykem, přinesou žákům radost ze čtení. Rovina: doslovné porozumění V této rovině se čtenářská gramotnost opírá o dovednost objasnit psaný text a ta souvisí s intelektuálními schopnostmi čtenářů. Pokud si žáci zautomatizují techniku čtení, snadněji jeho obsahu porozumí. Velkou roli zde hraje zapojení psychických předpokladů jako pozornost, paměť, soustředěnost.

13

Rovina: vysuzování Vysuzování je schopnost pochopit to, co čteme, umět významy z textu vysuzovat, analyzovat, spojit dosavadní čtenářské zkušenosti s nově získanými zkušenostmi, udělat si představu o textu, co jím autor sledoval a také text z různých hledisek zhodnotit. V praxi to znamená, že žáci hledají informace v textu, formulují otázky ke zjištění těchto informací, dovedou shrnout tyto informace, objektivně i subjektivně je dovedou posoudit. Rovina: metakognice Schopnost jedince přemýšlet a uvažovat o vlastních myšlenkových procesech, především s cílem zlepšit své kognitivní schopnosti. (Robert J. Stenberg). Tato dovednost umožňuje čtenáři zvolit si text i způsob, jak text číst a vyhodnotit porozumění čteného. Žák dovede srovnávat, napravovat chyby, což je cesta k porozumění. Rovina: sdílení Velmi důležitá rovina, kterou je třeba rozvíjet, je potřeba podělit se o své prožitky, pocity, myšlenky a své pochopení textu nejen se svými spolužáky a učitelem, ale i s rodiči a ostatními čtenáři. Sdílení vede čtenáře k tomu, že poslouchají názory ostatních, respektují je a porovnávají s názorem svým. Rovina: aplikace Aplikace- tato dovednost správně vyhodnocuje a prakticky používá informace, hlavně v běžném životě. Člověk tuto dovednost prakticky využívá při čtení různých forem textů jako jsou návody, plány, tabulky, grafy aj. Lidé uplatňují poznatky získané četbou v běžné životní realitě, čtení má velký vliv na osobnostní rozvoj člověka.

1.2 POČÁTEČNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST Zahájení školní docházky je pro dítě velmi důležité a jedinečné. Tato samostatná fáze života dítěte je označována jako etapa počáteční čtenářské gramotnosti. Je zde velmi důležitý rozvoj čtení, psaní spolu s dalšími prvky – poslechem, myšlením, vyjadřováním. Z těchto zjištění je zřejmé, že počáteční čtení a psaní nelze vidět jen jako cíl školní výuky, ale tyto prostředky vedou k rozvíjení gramotnosti čtenářské a poté gramotnosti funkční, důležitou pro člověka po celý život. Pokud bychom chtěli 14

počáteční čtenářskou gramotnost ohraničit časově. V zahraničí se za etapu počáteční ho čtení pokládá: „Většinou období 1., případně 2. ročníku primární školy.“ (Europan Commission, 1999). Je třeba si uvědomit upřednostnění individuálního rozvoje dítěte, ale obecně lze tedy říci, že počáteční čtenářská gramotnost zahrnuje období 1. a 2. ročníku školní docházky. Základní a podstatná fáze rozvoje počáteční čtenářské gramotnosti, a tedy i počátečního čtení, probíhá v 1. ročníku primární školy. Zde se rozvíjí podstatná část počáteční čtenářské gramotnosti, její vývoj však nemusí být v 1. ročníku ukončen. Koncepce školní výuky by měla být vytvářena tak, aby samotná výuka měla smysl, byla přirozená, podporovala by žákovu aktivitu, spontánnost a tvořivost. Na rozvoj gramotnosti kladně působí, jak zdůrazňují odborníci, spojitost předškolního a školního vývoje. Jak připomíná R. Wildová: „Zdůrazňována je komplexnost rozvoje počátečního čtení ve smyslu gramotnostního pojetí tzv. celojazykový přístup.“ (Wildová, 2005) Důležitý je soulad a vyváženost rozvoje porozumění textu a „techniky“ čtení. Toto pojetí ovlivňuje volba vhodných učebnic, didaktických materiálů, čtenářsky podnětné prostředí, v neposlední řadě také účast a podíl rodičů v rozvíjení počátečního čtení. Koncepce předmětu Český jazyk bude předmětem další kapitoly této práce.

15

2

KONCEPCE PŘEDMĚTU ČESKÝ JAZYK V PRVNÍM OBDOBÍ 1. STUPNĚ ZŠ Vzdělávací obor Český jazyk a literatura jsou vymezeny charakteristikou, cílovým

zaměřením a vzdělávacím obsahem. Učivo jednotlivých složek se prolíná. Tento obor naplňují cíle jazykovědné a cíle literárně-výchovné. Vzdělávací obsah tohoto oboru je rozdělený na tři složky: -

komunikační a slohovou výchovu

-

jazykovou výchovu

-

literární výchovu

Otevřený dokument – Rámcový vzdělávací program (2007), dále pak vzdělávací obsah předmětu vymezuje a zařazuje k výstupům a učivu průřezová témata. Specifikuje rovinu klíčových kompetencí (k učení, komunikativní, řešení problémů, sociální a personální, občanské a pracovní). RVP předkládá a nabízí možnost využít různé vzdělávací postupy, aktivizující metody, preferuje možnosti a individuální potřeby žáků. S očekávanými výstupy a učivem jednotlivých ročníků v prvním období předmětu český jazyk a literatura se seznámíme nyní:

2.1 SLOŽKY ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI Jejím cílem obecně je rozvíjet čtenářské a jazykové dovednosti žáka. Patří k nim práce s textem, výcvik čtení přiměřeně náročných textů, získávání a zpracování informací různého zaměření. V Rámcovém vzdělávacím programu jsou rozpracovány výstupy komunikační a slohové výchovy takto:

Očekávané výstupy – 1. období žák -

porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

-

respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

-

pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

-

v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

16

-

volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích

-

na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

-

zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním

-

píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

-

píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

-

seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

Učivo -

čtení – praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova)

-

naslouchání – praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami)

-

mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta)

-

písemný projev – základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování

17

2.2 JAZYKOVÁ VÝCHOVA Cíl jazykové výchovy spočívá v rozvíjení slovní zásoby, přispívá k rozvoji kultury mluvené řeči, podporuje srozumitelné a výstižné vyjadřování žáků. Rámcový vzdělávací program stanovuje výstupy jazykové výchovy takto: Očekávané výstupy – 1. období- žák -

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

-

porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná

-

porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost

-

rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

-

užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

-

spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy

-

rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

Učivo -

zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)

-

slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka)

-

tvarosloví – slovní druhy, tvary slov

-

skladba – věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice

18

-

pravopis – lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých) a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem)

2.3 LITERÁRNÍ VÝCHOVA Posiluje základní pozitivní vztah k literatuře a dalším druhů umění, žáci individuálně prožívají čtenářské zážitky, prohlubují emocionální a estetické vnímání. V Rámcovém vzdělávacím programu náleží literární výchově tyto výstupy: Očekávané výstupy – 1. období- žák -

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

-

vyjadřuje své pocity z přečteného textu

-

rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění Učivo

-

poslech literárních textů

-

zážitkové čtení a naslouchání

-

tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod

-

základní literární pojmy – literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, režisér; verš, rým, přirovnání

2.4 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Rámcové požadavky RVP škola rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách pro jednotlivé ročníky se zřetelem k předpokladům žáků a k rozvoji klíčových kompetencí. V následující části představím zpracované požadavky ve Školním vzdělávacím programu v 1. období počáteční čtenářské gramotnosti (ŠVP ZŠ Slavonice, verze 5, 2013).

19

Charakteristika předmětu Český jazyk a literatura Cílem předmětu je, aby žáci správně užívali český jazyk v jeho mluvené i písemné podobě. Důraz je kladen na komunikaci žáků, vyjadřování jejich vlastních názorů, získání sebedůvěry při vystupování. Literární výchova směřuje k poznávání základních literárních druhů a formulování vlastních názorů o přečteném díle. Český jazyk a literatura na 1. stupni je zaměřena na osvojení čtení a psaní, rozvíjí jazykový cit, jazykové a literární dovednosti, čtení s porozuměním, dále je zaměřena na osvojování spisovné podoby českého jazyka, schopnost komunikace v mluvené i písemné podobě a rozvíjí vztah k literatuře. V následující tabulce uvedu jednotlivé oddíly předmětu Český jazyk a literatura, jejich výstupy a učivo, které jsme rozpracovali pro 1. ročník základní školy (viz tab. 1). diplomantka se podílela na tvorbě Školního vzdělávacího programu Základní školy Slavonice

20

Tabulka č. 1: Přehled jednotlivých oddílů, výstupů a učiva předmětu Čj a literatura v 1. ročníku 1. ročník

Očekávané výstupy

8+1 týdně, P

žák:

1. Čtení

- čte texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Učivo - čtení: pohádky, říkadla, básničky, hádanky, krátké texty

- čte a přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku 2. Naslouchání

- porozumí pokynům přiměřené složitosti

- vzájemná spolupráce

- respektuje základní komunikační pravidla - poslech pohádky (příběhu) s porozuměním v rozhovoru - umění vnímat sami sebe a učitele 3. Mluvený projev - respektuje základní komunikační pravidla - základy techniky mluveného projevu v rozhovoru (dýchání, tvoření hlásek, výslovnost) - v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

- verbální a neverbální komunikace - vhodné používání slovní zásoby

4. Zvuková stránka jazyka

- rozlišuje zvukovou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

- sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin

5. Slovní zásoba a tvoření slov

- porovnává významy slov

- slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná - schopnost vytvořit větu na dané slovo

6. Tvořivé činnosti s literárním textem

- čte texty přiměřeného rozsahu a náročnosti - čte a přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku

- přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod

- pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností - vyjadřuje své pocity z přečteného textu - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění - pracuje tvořivě s literárním textem podle 7. Základní literární pojmy pokynů učitele a podle svých schopností

- literární druhy a žánry: rozpočítadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, spisovatel, básník, ilustrátor, kniha, čtenář

- vyjadřuje své pocity z přečteného textu - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění 8. Písemný projev

- zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním

- motivační znázornění jednotlivých písmen

- píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky

- cviky pro rozvoj hrubé a jemné motoriky - základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem) - technika psaní

21

V literární výchově se žáci se v první třídě především adaptují na nové prostředí, rozumí mluveným a později písemným pokynům přiměřené složitosti a vyjadřují své pocity z mluveného nebo čteného textu. Následuje četba přiměřeného rozsahu, s textem pracují podle pokynů učitele a podle svých schopností. Dále uvádím oddíly, výstupy a učivo z českého jazyka a literární výchovy ve 2. ročníku základní školy (viz tab. 2)

Tabulka 2: přehled jednotlivých oddílů předmětu Čj a literatura ve 2. ročníku 2. ročník


Učivo

8+2 týdně, P

žák:

1. Čtení

- plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnost - čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věk

2. Naslouchání

- porozumí pokynům přiměřené složitost - praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření - respektuje základní komunikační pravidla v kontaktu s partnerem) rozhovoru - věcné naslouchání (pozorné, soustředěné) poslech pohádky (příběhu) s porozumění

3. Mluvený projev

- respektuje základní komunikační pravidla v - vyjadřování závislé na komunikační rozhovoru situaci, komunikační žánry - v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

- čtení: technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu - čtení: pohádky, říkadla, básničky, hádanky, krátké texty

(pozdrav, oslovení, omluva, prosba)

- na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev - užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves 4. Zvuková stránka - rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé jazyka a krátké samohlásky - porovnává významy slov, zvláště slova 5. Slovní zásoba a opačného významu a slova významem tvoření slov souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná 6. Tvořivé činnosti s literárním textem

- plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti - čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku - pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností - vyjadřuje své pocity z přečteného textu - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

22

- sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin - modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)

- přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného - význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma

7. Základní literární pojmy

- pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností - vyjadřuje své pocity z přečteného textu - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

- literární druhy a žánry: pohádka, báseň, příběh, pověst - literární pojmy: spisovatel, básník, ilustrátor, kniha, čtenář, divadelní představení, herec, rým

8. Pravopis

- odůvodňuje

a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob

- psaní u, ú, ů - tvrdé a měkké souhlásky - párové souhlásky - slabiky a skupiny s háčkem nad e

9. Písemný projev

- zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním - píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev - píše jednoduchá sdělení

- základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem) - technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev) - žánry písemného projevu (adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin) - cviky pro rozvoj hrubé a jemné motoriky

Žáci ve druhém ročníku již čtou plynule a s porozuměním text, který je jim přiměřený rozsahem a náročností. Vyjadřují své pocity z přečteného textu, vhodně frázují a volí tempo čtení. Tvořivě podle svých schopností s textem pracují. V tabulce č. 3 se budeme věnovat jednotlivým oddílům českého jazyka a literatury ve 3. ročníku základní školy (viz. tab. 3)

23

Tabulka 3: Přehled jednotlivých oddílů předmětu Čj a literatura ve 3. ročníku 3. ročník


Učivo

7+1 týdně

žák:

1. Čtení

- plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnost - pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

2. Naslouchání - porozumí mluveným pokynům přiměřené složitost - respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

- věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací)

- praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem) - věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní - zaznamenat slyšené, reagovat otázkami)

3. Mluvený projev

- respektuje základní komunikační pravidla v rozhovor - pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnos - v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeč - volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích - na základě vlastních zážitků vytvoří krátký mluvený projev - seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

4. Písemný projev

- porozumí písemným nebo mluveným - základní hygienické návyky (správné sezení, pokynům přiměřené složitosti držení psacího náčiní, hygiena zraku, - zvládá základní hygienické návyky spojené zacházení s grafickým materiálem) se psaním - technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný - píše správné tvary písmen a číslic, správně písemný projev) spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní - žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, písemný projev pozdrav z výletu, popis - píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

5. Zvuková stránka jazyka

- rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, - sluchové rozlišení hlásek, výslovnost člení slova nahlásky, odlišuje dlouhé a samohlásek, souhlásek a souhláskových krátké samohlásky skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)

- čte a přednáší í zpaměti ve vhodném 6. Tvořivé frázování a tempu literárnítexty přiměřené činnosti věku s literárním - pracuje tvořivě s literárním textem podle textem pokynů učitele a podle svých schopností

- základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) - komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu

- přednes vhodných literárních textů - volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu - vlastní výtvarný doprovod - dramatizace

7. Tvarosloví

- porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost - užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen a sloves

- stavba slova – kořen - slovní druhy - skloňování podstatných jmen - číslo a rod podstatných jmen - slovesa - osoba, číslo, čas - zvratná slovesa

8. Skladba

- spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy - rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky - rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

- věta jednoduchá a souvětí - základní skladební dvojice - určování vět v souvětí - spojování vět, doplňování souvětí

24

Ve třetím ročníku nastává opět posun, žáci čtou plynule, s porozuměním, správně frázují. Pracují s literárním textem tvořivě, podle pokynů učitele, podle svých schopností. Výstupy a učivo jsou dále rozpracované v třídních plánech jednotlivých tříd a učitelé je naplňují v hodinách Českého jazyka a literatury.

25

3

ROZVOJ

POROZUMĚNÍ

TEXTU

V OBDOBÍ

POČÁTEČNÍ

ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI Rozvíjení čtenářských dovedností je spolu s nácvikem techniky čtení již od první třídy základní podmínkou úspěšného startu čtenářské kariéry dítěte. Ovšem pouze technika čtení (dovednost dekódovat jednotlivá slova a věty) nestačí, protože ne všichni technicky zdatní čtenáři čtou s porozuměním. Velmi výstižně toto téma osvětluje kolektiv autoru výzkumného ústavu pedagogického: „Čtení je náročné. Na rozdíl třeba od mluvení, které je nám dáno vrozeně, nemáme v mozku strukturu geneticky připravenou čtení zajistit. Žádné centrum čtení v mozku neexistuje. Čtení vyžaduje od čtenáře aktivitu, a navíc aktivitu nesnadnou – myšlení. Čtení je pomalé, neobejde se bez trpělivosti. Porozumění textům nastává jen v případě náležitého soustředění. Je proto třeba, aby pedagogové zajistili podmínky pro soustředění se žáků na čtení po dostatečně dlouhou dobu. Stane se, že sám text klade porozumění velké překážky a čtenář, nechceli knihu nebo text odložit, musí vynaložit značné úsilí, aby se s nimi vypořádal. Čtení nepředkládá hotové obrazy, čtenář je odkázán na svou vlastní představivost. Čtení je z větší části nespolečenské, odehrává se stranou dynamických dějů.“ To jsou jen některé z příčin, proč čtenářství dětí vyžaduje hodně podpory ze strany dospělých, a navíc podpory v pravý čas a v užitečné podobě. (Gramotnosti ve vzdělávání. Příručka pro učitele. [online], Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010). Velkou podporu může dítěti poskytnout rodina. Její působení od narození až po vstup do školy je pro vztah ke čtení, čtenářským dovednostem a postojům klíčové. Samozřejmě i škola může ve velké míře ovlivnit vývoj malého čtenáře. Děti si mohou navzájem doporučovat knihy, mohou o četbě vést hovory se svými vrstevníky, navzájem konfrontovat. Škola může taktéž nabídnout ve školní knihovně dětem zajímavé tituly a v neposlední řadě učitelé metodické prostředky, kterými podporují čtenářství u dětí. Mezi tyto prostředky patří metody RWCT podporující a rozvíjející kritické myšlení u žáků. Kritické myšlení znamená schopnost nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, nepřebírat naivně tradované názory, nýbrž dokázat zaujmout odstup a vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak jiných důvěryhodných osob. Budeme se těmto metodám věnovat v následující podkapitole. 26

3.1 METODY ROZVÍJEJÍCÍ ČTENÁŘSKOU GRAMOTNOST Metody kritického myšlení vedou žáka k aktivnímu učení. Základem výuky podle programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení je třífázový model procesu učení, který tvoří evokace, uvědomění si významu informací a reflexe (E – U – R). Z této sekvence se skládají vyučovací jednotky. Může se opakovat několikrát za hodinu, nebo může zabrat několik vyučovacích hodin. EVOKACE – jedná se o počáteční fázi procesu učení, jejímž cílem je obrácení pozornosti k tématu, aby si žáci zformulovali, co už o daném tématu vědí, nebo co si myslí, že o něm vědí. Dále pak jeho prezentace- například písničky, zvuky na CD2. UVĚDOMĚNÍ – druhou fází modelu je uvědomění si významu informací, ať už jsou získány četbou, experimentem, zhlédnutím filmu nebo jinými činnostmi, hledání hlubších souvislostí, diskuse na dané téma. REFLEXE – je třetí fázi tohoto procesu učení. Je to zpětné nahlédnutí – co jsme dělali, v této fázi učitel přihlíží, respektuje. Ať už pracují učitelé ve škole jakoukoliv metodou, jejich úkolem je probudit v dětech zájem o čtení, o literaturu, rozvíjet v nich čtenářskou gramotnost tedy čtení s porozuměním, vedoucí k celoživotnímu vzdělávání člověka (Carbochová, 2008). Ve své práci, ve výuce Českého jazyka a literatury využívám metody RWCT. Několik z nich bych nyní zmínila. Jsou to tyto metody: Řízené čtení Učitel vybere úryvek, sám čte, děti pouze poslouchají. Čtení příběhu se v napínavé části přeruší a učitel klade dětem otázky, co se z této části dověděly, jak se děj bude vyvíjet dál, co si o tomto úryvku myslí, jaké pohnutky vedly hrdinu k tomu, co udělal, co by udělaly ony na jeho místě apod. Poté učitel pokračuje ve čtení dalšího odstavce či další části. Děti odpovídají ústně, učitel se snaží v průběhu celého textu vyvolávat postupně všechny žáky. Rovněž je možné nechat děti odpovědi zapisovat na papír. V tomto případě se učitel vyhne tomu, aby odpovídala stále stejná skupinka žáků. Odpovědi, ať už ústní nebo písemné, učitel nijak nekomentuje, může se však doptat na podrobnější smysl toho, co žák říká, odpovědi si žáci mohou najít v další části textu.

27

Skládankové učení Žáci se rozdělí do skupin, tzv. domovských (nejčastěji po čtyřech) a každý člen skupiny – expert si přidělí číslo od 1 do 4. Na základě čísla dostane svůj odpovídající učební text 1–4. Nyní se žáci přemístí do expertních skupin (skupiny „jedniček“, „dvojek“ atd.), kde mají za úkol svou učební látku pořádně prostudovat, ujasnit si nesrovnalosti, shodnout se na určitém zápisu. Musí se také rozhodnout, jak nejlépe naučí tomu, co nastudovali, své kolegy. Než se skupina rozejde, musí mít její členové jistotu, že každý všechno pochopil a všemu se naučil. Totéž vhodnými otázkami zjišťuje i učitel. Experti se vrací zpět do svých domovských skupin, kde svým spolužákům jeden po druhém předávají informace, které si nastudovali, dostávají se tedy do role učitele. Jednotlivci mohou být na závěr vyzváni, aby nejrůznějšími způsoby předvedli, jak látku ovládají. Skládankové čtení Žáci jsou rozděleni do tří skupin náhodným výběrem lístečků nebo výběrem učitele. Učitel připraví text, který rozdělí na tři zhruba stejné části. Každá skupina (každý člen) obdrží jednu část textu. Všichni si text přečtou. Poté ve skupině následuje debata o tom, kterou část textu četli, zda úvodní, prostřední či závěrečnou. Svůj postoj obhájí nahlas před ostatními skupinami. Nyní mají skupiny za úkol zjistit, jak asi příběh pokračuje, respektive co mu předcházelo. Vyslovují své domněnky, nesmí ale argumentovat obsahem svého úryvku, nesmí říkat, co se děje v jejich části textu. Nato začnou pokládat otázky jednotlivým skupinám, nejprve skupině, která měla úvodní část textu. Její členové si otázky zapisují, odpovídají na ně až po položení poslední otázky. Stejnou strategií se pokračuje, až se vystřídají všechny skupiny. Na úplný závěr někdo shrne, převypráví celý příběh. Volné psaní Vyzveme žáky, aby v pěti minutách o určitém tématu napsali vše, co je napadne. Když pět minut uplyne, vyzveme děti, aby své texty přečetly partnerům. Dvojice hledají, v čem se shodly, poté se podělí o své texty s celou skupinou, učitel zapisuje bez jakéhokoli komentáře na tabuli. Žáci nesmí zvednout pero od papíru, píší, i když neví (např. zrovna nevím, co psát, došly mi myšlenky atd.), a musí vyčerpat celý poskytnutý čas. 28

Kostka Využívá se kostky, na jejíž každé stěně je výzva, co má žák s daným námětem udělat. Nejprve se stanoví námět, o kterém žáci chvíli přemýšlejí a poté ho formou volného psaní popíší. Když projdeme se žáky všechny strany kostky a žáci skončí se psaním, vyzveme je, aby se podělili s ostatními o své zápisky – tedy postřehy, nápady, názory. Je vhodné dodržet následující pořadí: Popiš → porovnej → asociuj → analyzuj → aplikuj → vyhodnoť. Klíčová slova Z textu vybereme čtyři nebo pět klíčových pojmů, jednotlivci / dvojice žáků / skupiny mají pět minut na to, aby si promysleli, jak spolu mohou tyto pojmy souviset. Snaží se odhadnout, o čem bude daný text (povídka, úryvek) pojednávat. Poté se zeptáme na několik verzí toho, co se bude dít, o čem budeme číst. Nakonec vyzveme žáky, aby pečlivě v textu sledovali, zda se během četby jejich závěry potvrdí. Myšlenková mapa Graficky uspořádané asociace a myšlenky s vyznačením souvislostí; může být doplněna obrázky. Tyto metody jsou obsaženy také v metodickém materiálu, v metodických listech, které je součástí mé diplomové práce.

3.2 PODPORA ČTENÍ A ČTENÁŘSTVÍ V ROZVOJI ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI Díky rozvíjení čtenářské gramotnosti ve školách se z každého žáka může stát přemýšlivý a nezávislý čtenář. Abychom byli schopni možnosti dětí rozvíjet, je třeba vytvořit prostředí, které bude předpokladem pro úspěšný růst čtenářské gramotnosti u každého žáka. Čtenářskou gramotnost se rozvíjí nejen v literární výchově, ale i při čtení věcných textů. Pro mnoho dětí je škola jediná šance, jak objevit svět čtení, vytvořit si pozitivní vztah ke čtení a zvládnout potřebné čtenářské postupy. Je třeba si vytyčit nutné podmínky pro rozvoj čtenářství ve školních podmínkách.

29

V první řadě jsou to: Pravidla a zásady: Žáci mají možnost číst nejen v hodinách, mohou si zvolit, jaký text chtějí číst, mají možnost ve výuce hovořit o své četbě, mají možnost číst ucelené celky, nejen úryvky. Prostředí a materiální zajištění Nejen ve škole, ale i ve třídách je k dispozici knihovnička a prostor pro ukládání knih, které si děti přinesou z domova, v návaznosti na toto je třeba určit vhodné prostory pro čtení ve třídách i na chodbách, založit desky na čtenářské záznamy. Organizace a plánování dne i školního roku V ŠVP i třídních plánech vytvoříme dostatečnou časovou dotaci pro čtení, čas na čtení je plánován i v „nečtenářských“ předmětech, konají se celoškolské nebo třídní akce (s rodiči, na veřejnosti). Dovednosti učitele Učitel plánuje výuku tak, aby v ní byl prostor pro čtení, využívá metody a postupy, které rozvíjejí čtenářství, hodnotí žáky a poskytuje jim zpětnou vazbu. (Tomková, 2007).

30

4

METODY VÝUKY ČTENÍ V prvním ročníku základní školy děti začínají poznávat hlásky-písmena, pracují se

slabikou a slovem, následně s krátkými větami. Toto prvopočáteční čtení nazýváme čtením elementárním. Je nezbytným předpokladem pro další rozvoj dětské osobnosti, kdy si dítě osvojuje další způsob čtení. Proto bylo vždy důležité, jak vhodně a účinně se metody uplatňovaly v elementárním čtení. Zároveň se čtením probíhá výuka psaní. Tyto dvě činnosti jsou nerozlučně spjaty. Popisu a metodice výuky v prvním ročníku se intenzívně věnuje Z. Křivánek, který píše: „Má-li být výuka efektivní, musí již od začátku respektovat základní zákonitosti učení a zákonitosti, jež vyplývají ze specifičnosti učiva. Nutno především zdůraznit zákon motivace, zákon transferu, zákon opakování a zákon zpětné informace. Úspěch v počáteční výuce podmiňuje nutně dobrá znalost vývojových fází učení, věkových zvláštností psychických procesů vnímání, paměti, představivosti, obrazotvornosti, myšlení a dobrá orientace ve funkci těchto procesů v jednotlivých etapách čtení.“ (Křivánek. Z, 1999). Na rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti mají vliv metody výuky čtení, proto zde v krátkosti uvedeme základní metody výuky čtení.

4.1 ANALYTICKO-SYNTETICKÁ METODA Analyticko-syntetická metoda je v českých základních školách nerozšířenější metodou prvopočátečního čtení. Je detailně didakticky propracovaná, můžeme ji též nazývat hláskovou, či zvukovou metodou. Při výuce této metody vycházíme z mluveného slova. Slovo žáci akusticky analyzují, poznávají slabiky a hlásky. Základ metody tvoří spojení výuky čtení, rozvíjení řeči společně s myšlením. V analyticko-syntetické metodě dítě (při nácviku prvopočátečního psaní) prochází třemi etapami. Jsou to: - Etapa jazykové přípravy žáka na čtení - Etapa slabičného způsobu čtení - Etapa plynulého čtení slov V těchto etapách učitel rozvíjí fonematický sluch, řečovou techniku, správnou výslovnost a zřetelnou artikulaci. Rozlišují věty, slova, slabiky a hlásky, začínají chápat vztah grafém- foném. Analyticko-syntetická práce se slovem představuje rozkládání a 31

skládání slov všech typů a různého hláskového složení. Samozřejmě i zde je třeba dodržet posloupnost kroků nácviku čtení: -

otevřených slabik ve slovech (máma, Ela)

-

čtení zavřených slabik na konci slov (kos, les)

-

čtení skupin souhlásek na začátku a uvnitř slov ( bručí, spát, kočka)

-

čtení slov se skupinami dě, tě, ně, bě, vě, pě, mě ( dělo, slůně, kotě, věnec, pětka, země) čtení

-

čtení slov se slabikami di, ti, ni (děti, nit, divák)

-

čtení slov se slabikotvornými souhláskami r, l (vlk, krk)

V této fázi děti upevňují a automatizují syntézu slabik ve slovo, váží slabiky a plynule přechází ke čtení celých slov. Současně se u dětí upravuje intonace a rytmus vyslovování. Plynulé, uvědomělé čtení jednoduchých, krátkých vět by měl žák zvládnout na konci 1. třídy. S nácvikem počátečního psaní je úzce spojen nácvik správně a plynule psát.(Wildová, 2005).

4.2 GENETICKÁ METODA Genetickou metodu čtení můžeme označit také jako hláskovou, spočívá v hláskování slov. Genetickou metodou a její modifikací se zabývá např. Maňourová, která popisuje tuto metodu takto: „Děti se od počátku seznamují s mluvenou i psanou řečí současně. Při učení pracují nejen s izolovanými písmeny, ale také s celými slovy a se smysluplnými texty. Technické dovednosti čtení a psaní tak získávají nejen cílenou výukou, ale především v přirozeném procesu při práci s celými slovy v jejich významovém kontextu. Při práci se slovy a kratšími texty je od počátku kladen důraz na rozvíjení jazykové zásoby, rozvoj čtení s porozuměním a dalších dovedností zahrnovaných pod pojem funkční gramotnost. Tím, že se od počátku žáci seznamují s různými typy textů na různé úrovni obtížnosti, je od počátku kladen důraz také na podporu individuálního přístupu v nabývání čtenářských a psacích dovedností.“ (Maňourová, 2013). Neprobíhá zde nácvik čtení prostřednictvím čtení slabik. Žáci začínají číst nová slova po velkých tiskacích písmenech, poté vysloví jako celek. Vychází se z intuitivního čtení po hláskách, které si osvojují už předškoláci. O této metodě se mluví jako o metodě přirozené vývoji dítěte. Důležitou roli v nácviku hraje 32

sluchové vnímání, které se touto metodou rozvíjí. Metoda se snaží od počátku pěstovat čtení s porozuměním. Každé písmeno (obraz) je propojeno s odpovídající hláskou. Na samém počátku se vychází ze jmen žáků a jejich fotografií, děti se tak učí první písmeno svého jména i jména svých spolužáků. Žáci zapisují věty pomocí kresby, pak pomocí symbolů (užívají zkratky jmen, např. "M" místo Míša), tj. velkými tiskacími písmeny. Ze symbolů se tak stávají písmena (hlásky). Postupně žák zapisuje a čte pomocí kresby, symbolů a písmen. Kresby a symboly postupně vymizí a zůstává hláskové písmo, tj. velká tiskací abeceda. Díky tomuto postupu se doba, kdy žáci začnou číst plynule a s porozuměním, podstatně zkracuje, celou tiskací abecedu se dítě naučí během prvního půl roku. Díky tomu, že se děti zpočátku soustřeďují jen na jeden typ písma („hůlkové písmo“) zvládnou celou velkou tiskací abecedu velmi brzy a tak mohou číst kvalitnější texty. Zhruba v pololetí se objeví malá tiskací abeceda. A protože je v této metodě prodlouženo období procvičování jemné motoriky skoro na celý půlrok, posouvá se nácvik psacích písmen většinou až do doby, kdy už děti nemají problém s tiskacími tvary. Mohou však zapisovat již téměř cokoli a navíc je tak více času na uvolňovací cviky, které jsou nezbytné pro dětská zápěstí, jež nejsou navyklá na tak jemné a dlouhé pohyby, které proces psaní psacím písmem vyžaduje. V následující podkapitole se budeme věnovat shrnutí poznatků o obou metodách.

4.3 SROVNÁNÍ OBOU METOD Analyticko-syntetická metoda byla na začátku druhé poloviny minulého století zavedena povinně pro všechny školy, proto je dnes známější a více užívaná. Vychází z mluveného slova, kde písmenu odpovídá hláska, která se píše tak, jak se vyslovuje. Jde o kombinaci analýzy slova- rozklad slova na slabiky, hlásky a syntézy- spojování písmen do slabik a slov. Cvičí myšlenkové operace, jako jsou analýza a syntéza. Děti se současně se čtením učí psát všechny podoby hlásky, takže je zde úzké propojení čtení a psaní. (Beran, Vít, 2012). Genetická metoda je v současnosti chápána jako metoda přirozená vývoji dítěte. Tato metoda nerozkládá slova na slabiky, ale rovnou na hlásky. Usiluje o to, aby si dítě každé písmeno (obraz) propojilo s odpovídající hláskou (zvukem) a tím urychluje proces čtení. Děti se při psaní soustředí pouze na psaní jednoho typu písma – hůlkového písma, rychleji se naučí abecedu a poměrně brzy čtou delší a náročnější texty. Výukou

33

psacího písma se zabývají až ve druhém pololetí 1. ročníku. Metoda klade velký důraz na rozvoj sluchového vnímání. (Beran, Vít, 2012). Každá z těchto metoda má své klady a zápory, nelze jednoznačně určit, která z nich je pro výuku vhodnější. Každá metoda bude vyhovovat jinému typu žáků. Nezáleží tedy jen na metodě, ale také na její aplikaci ve škole.

34

PRAKTICKÁ ČÁST I. ODDÍL – UČEBNICE A UČEBNÍ MATERIÁLY Ráda bych představila učebnice Literární výchovy pro druhý ročník základní školy, ze kterých ve své práci čerpám, ukázky z těchto materiálů jsou použity v metodických listech, které jsem vytvořila jako součást mé diplomové práce. Jsou to tyto Čítanky: –

Čítanka pro druhý ročník základní školy. Josef Brukner, Vladimíra Gebhartová. Nakladatelství Scientia 1993.

–

Čítanka pro druhý ročník pro základní školy. Mgr. Zdenka Horáková, Mgr. Zita Janáčková, Mgr. Eva Procházková. Nakladatelství Nová škola 1992.

–

Čítanka pro druhý ročník základních a obecných škol. Zuzana Nováková, Denisa Wágnerová. Nakladatelství Alter 1994.

–

Čítanka pro základní školy 2. PhDr. Jana Čeňková, Ph.D. Alena Ježková Ph.D. Nakladatelství SPN 2010.

–

Čítanka pro druhý ročník pro základní školy, knížka ke čtení, zpívání a malování. Josef Brukner, Miroslava Čížková. Nakladatelství SPN 1996.

–

Čítanka pro druhý ročník pro základní školy. Božena Baťková, Hana Mikulcová. Nakladatelství Prodos 1999.

35

Obrázek 1: Přehled titulních stran analyzovaných čítanek pro 2. ročník základní školy

36

5

KOMPARACE UČEBNÍCH MATERIÁLŮ Uvedené čítanky jsem porovnávala ve třech tabulkách. Zajímalo mě, jaké ukázky

žákům vlastně nabízí učebnice, dle kterých učím nebo jejich ukázky používám ve výuce literární výchovy. Porovnala jsem učebnice z několika úhlů pohledu, např. poměr poezie a prózy, členitost textu, zaměřila jsem se na nejčastější témata a další aspekty. Tuto komparaci najdeme v následujících podkapitolách.

5.1 KOMPARACE ČÍTANEK Z HLEDISKA JEJICH HORIZONTÁLNÍHO ČLENĚNÍ V tabulce č. 4 jsem provedla komparaci z hlediska horizontálního členění. Zajímalo mě, jak jsou vybrané ukázky v čítance celkově uspořádané, zda se vyskytují tematické bloky, či zda jde o jejich volné řazení za sebou. Také jsem srovnávala grafickou úpravu, typ a velikost písma a další faktory.

37

Tabulka 4: Komparace učebnic z hlediska obsahu textů, členitosti textů nakladatelství,

název

autoři, ilustrátoři

srovnání obsahu

rok vydání

textové členění a grafická úprava

Scientia 1993 Čítanka

Vladimíra

3 hlavní úseky

Texty jsou psané

pro druhý

Gebhartová, Josef

- Učení je oříšek

tiskacím písmem, vedle

ročník

Brukner

- Rok je dlouhý

textů vždy uveden

Základní školy

copánek Ilustrace:

kurzívou název sbírky,

- Pohádka je svatojánek barevně neodlišeno

Anna Khunová Státní

Čítanka -

Josef Brukner,

Klasické, autorské,

Texty odděleny svislou

pedagogické

knížka ke

Miroslava Čížková

pohádky, bajky,

čárou, za čárou

nakladatelství

čtení,

příběhy, básničky,

barevným písmem

a.s., 1996

zpívání,

Ilustrace:

rozpočítadla, říkadla

kmenová slova, pod

hraní a

Dagmar Ježková

řazeny střídavě za

textem kurzívou napsán

sebou

úkol, hra, písnička

Knihou prostupují

Texty jsou psané

příběhy několika

tiskacím písmem, vedle

malování Nakladatelství Čítanka Alter, 1994

Zuzana Nováková.

pro druhý ročník

Ilustrace: Denisa

spolužáků z druhé třídy, textů vždy uveden

Základních Wágnerová

hlavní úseky roční


a

období podzim, zima,

barevně odlišené

obecných

jaro, léto. V závěru

metodické pokyny

škol

knihy sloupce slov

k úryvkům

(s možností odstřihnutí) vypsaných z úryvků textů, doplňující otázky Nakladatelství Čítanka

Zdenka Horáková,

4 hlavní úseky roční

Texty jsou psané

Nová škola,

pro druhý

Zita Janáčková, Eva

období podzim, zima,

tiskacím písmem, pod

2002

ročník

Procházková

jaro, léto, texty

textem vždy uveden

Základní školy

přiřazeny k jednotlivým kurzívou název sbírky, Ilustrace:

obdobím, doplněna

Andrea

Písankami pro 2. ročník zvýrazněné v modrém

Schindlerová,

a metodickým

Jitka Krejčiříková,

průvodcem

Jiří Růžička

38

úkoly a otázky k textu rámečku pod textem

Státní

Čítanka

Jana Čeňková, Alena 3 hlavní úseky -Podzim

Texty jsou psané

pedagogické

pro

Ježková

klepe na dveře -Bude

tiskacím písmem, pod

nakladatelství

základní

zima, bude mráz -Jaro,

textem vždy uveden

a.s., 2010

školy 2

Ilustrace:

brána k létu a


Gabriel Filcík

prázdninám

nadpis zvětšený a barevný, úkoly a otázky k textu zvýrazněné ve žlutém rámečku pod textem

Pedagogické

Čítanka

Božena Baťková,

Klasické, autorské,

Texty psané střídavě

nakladatelství

pro druhý

Hana Mikulenková

pohádky, bajky,

několika styly písma,

Prodos, 1999

ročník

příběhy, básničky,

autor a sbírka uvedeny

Základní

Ilustrace:

rozpočítadla, říkadla

vždy za textem, členění

školy

Tomáš Grepl

řazeny střídavě za

textů převážně

sebou

vertikální, některé názvy textů barevně odlišené, na konci knihy abecedně seřazený seznam autorů, ilustrátorů

Srovnáme-li horizontální členění zde uvedených čítanek, zjistíme, že se výrazně liší již pojetí jednotlivých částí. Některé čítanky dělí obsah dle ročních období (Nová Škola, SPN 2010), jiné zachovávají oddělené klasické a autorské pohádky, následují básně, říkadla, rozpočítadla (Prodos, SPN 1996, Alter). V čítance Scientia je rok rozdělený na tři úseky – učení, pohádka a poezie). Všechny čítanky mají také výrazné vertikální členění, texty všech čítanek jsou barevně odlišené, společným znakem je zvýraznění nadpisů. Dá se říct, že čítanky mají rozdílné grafické členění, ale podobnou grafickou úpravu. Zajímavostí čítanky SPN 1996 je způsob, jakým plní úkoly pod textem děti – kniha je

doplněná

písničkami,

rytmizovanými

mezipředmětové vztahy.

39

říkadly,

což

naplňuje

efektivně

5.2 KOMPARACE Z HLEDISKA ZASTOUPENÍ PRÓZY A POEZIE V této komparaci mě zajímalo, v jakém poměru jsou zastoupeny ukázky prózy a poezie. Ze zkušenosti z výuky vím, že 7–8 leté děti mají velmi rády říkadla, básničky, baví je rytmizovat texty, které se rýmují. Tím se u dětí rozvíjí paměť i rytmické dovednosti. Poezie, stejně jako próza, je u dětí tohoto věku velmi oblíbená. Na jejich kvantitativní poměr jsem se rozhodla zaměřit v tabulce č. 5.

Tabulka 5: Komparace učebnic z hlediska kvantity zastoupené prózy a poezie próza - ukázky

poezie - ukázky

nakladatelství zahraniční

česká

komiks

zahraniční

česká

poznámka

Scientia

12

39

6

0

22

próza a poezie v rovnováze

SPN

6

47

5

22

převažuje próza

Prodos

7

39

24

24


Alter

6

30

43

43

převažuje poezie

Nová škola

5

52

0

60

převažuje próza

SPN

5

31

0

28


Z tabulky je patrné, že v čítankách převažuje česká próza nad prózou zahraniční, největší rozdíl v kvantitě ukázek prózy můžeme vidět v čítankách nakladatelství Nová škola 2002 a SPN 2010. Domnívám se, že ukázky zahraniční prózy, které nabízejí čítanky, jsou pro děti poučné, protože se v nich dočtou mnohdy o jiném způsobu života, zvycích a kultuře, než zažívají samy. Překvapující je absence komiksů v čítankách, přesto, že děti komiksy rády čtou, ukázku této literatury nabízí pouze čítanka z nakladatelství Scientia. Poezie ve srovnání s prózou, jak si můžeme všimnout, převažuje v čítance nakladatelství Prodos a Alter. Tyto čítanky nabízejí českou i cizojazyčnou poezii, která je u dětí stejně oblíbená. V čítankách nakladatelství Nová škola, SPN a Scientii se zahraniční poezie neobjevuje. 40

5.3 KOMPARACE Z HLEDISKA TÉMATIKY V poslední komparaci jsem se zaměřila na tématiku. Obecně jsou v učebnicích literární výchovy nejčastěji zastoupeny příběhy s dětskou, přírodní a zvířecí tématikou, protože je malým školákům blízká. Všemi těmito tématy prostupuje téma rodiny. Témata jsou porovnána v následující tabulce č. 6.

Tabulka č. 6: Komparace učebnic z hlediska tématiky

nakladatelství téma příroda, zvířata

sociální tématika- děti, rodina

téma škola

jiné

Scientia

35 ukázek

13 ukázek

2 ukázky

5 ukázek

SPN

44 ukázek

9 ukázek

4 ukázky

4 ukázky

Prodos

33 ukázek

6 ukázek

1 ukázka

1 ukázka

Alter

20 ukázek

16 ukázek

1 ukázka

1 ukázka

48 ukázek

9 ukázek

5 ukázek

5 ukázek

21 ukázek

15 ukázek

6 ukázek

6 ukázek

Nová škola SPN

Co se týče tématiky, v čítankách se jednotlivá témata prolínají. Největší zastoupení mají v učebnicích příběhy s přírodní tématikou. S touto tématikou je úzce spojeno téma sociální – děti a zvířata prožívají různé situace v přírodě. Čítanky z nakladatelství Scientia, Nové školy, SPN (1996) a Prodosu mají největší zastoupení přírodní tématiky a také tématiky sociální. Téma škola se objevuje v čítankách většinou na začátku a na konci učebnic. Čítanka SPN 2010 má celkový největší počet ukázek. Největší tematické rozrůznění,

tj.

příběhy

s větším

počtem

odlišných

témat,

z nakladatelství Nová škola, SPN (2010), Scientia, SPN (1996).

41

vykazují

čítanky

II. ODDÍL – METODICKÉ LISTY

6

METODIKA TVORBY PRACOVNÍCH A METODICKÝCH LISTŮ Pracovní listy jsou určené pro žáka, metodické listy jsou určené pro učitele.

Pracovní a metodické listy jsou koncipované k čítankám, určené pro žáky 2. ročníku, tedy pro žáky v období prvopočátečního čtení a psaní. V metodickém materiálu jsou použity tyto metody kritického myšlení: -

Kostka

-

Řízené čtení

-

Klíčová slova

-

Skládankové učení

-

Skládankové čtení

-

Volné psaní

-

Myšlenková mapa Tyto metody jsou rozepsané v teoretické části. Obsah listu je v souladu s ŠVP

základní školy Slavonice. Při tvorbě metodických a pracovních listů jsem dodržovala zásadu věkové přiměřenosti, systematičnosti a názornosti., Jednotlivé materiály mají stejnou strukturu: na začátku je vždy podána ukázka pracovního listu, poté představen metodický list pro učitele, který má 3 části: -

Část A: Představení materiálu

-

Část B: Práce s textovým materiálem

-

Část C: Zhodnocení aktivity, závěr

42

Část A má následující strukturu: - Představení - Pomocné didaktické materiály - Cíl čtení - Způsob práce s textem - Metody čtení: - Organizace práce:

Část B má následující strukturu: - Aktivity před čtením: - Vlastní čtení: - Aktivity po přečtení: - Časový harmonogram

Část C není strukturovaná.

43

7

PŘEDSTAVENÍ DIDAKTICKÉHO MATERIÁLU

7.1 DIDAKTICKÝ MATERIÁL Č. 1

PRACOVNÍ LIST Č. 1

Máme rádi zvířata. Jsou to naši mazlíčci. Ale každé zvířátko vypadá jinak a každé má jinou vlastnost. Poznáme, k jaké básničce zvířátka na obrázcích patří? Úkol č. 1 Spoj název zvířátka s vlastností, která mu patří KOČKA

ZÁŘÍCÍ

VELBLOUD

KUDRNATÁ

ZLATÁ RYBKA

ČISTOTNÁ

OVCE

MOŘSKÁ

MUŠLE

HRBATÝ

Úkol č. 2 Jak je to správně podle básničky? Velbloud je velmi loudavý/ čilý. Ovčí vlna je hebká/ drsná. Zlatá rybka může žít v rybníku/ v akváriu.

44

METODICKÝ LIST Č. 1 ČÁST A

PŘEDSTAVENÍ MATERIÁLU

Věková skupina: 8–9 let , ročník druhý 1. Představení: Josef Brukner - Pojďte s námi za obrazy aneb Malování zvířat. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ. Jde o básničky se zvířecí tématikou, psané lehkou, hravou formou. 2. Pomocné didaktické materiály: obrázky zvířat- ovce, velblouda, kočky, zlaté rybky, mušle, pracovní tabulky, fixy. 3. Cíl čtení: rozvíjení porozumění textu, nejen přímo při četbě, ale i během pauz, které během četby činí, a pak také když vlastní čtení skončí, rozvíjení vzájemné spolupráce. 4. Způsob práce s textem: z textu vybereme čtyři nebo pět klíčových pojmů. Dáme dětem časový rozptyl 5- 8 minut na to, aby se snažily odhadnout, o čem bude daný text (básnička) pojednávat. Děti si zapíší své úvahy heslovitě do tabulky, co se bude dít, o čem budeme číst. Nakonec vyzveme žáky, aby pečlivě v textu sledovali, zda se během četby jejich závěry potvrdí. 5. Metody čtení: metoda přerušovaného čtení - učitel začíná číst sám nahlas, děti se přidávají, učitel zmlkne, děti dočítají. 6. Organizace práce: samostatná práce v lavicích, které jsou uspořádány do kruhu, skupinová hra v prostoru kruhu před lavicemi. Aktivity před čtením: ČÁST B

PRÁCE S TEXTOVÝM MATERIÁLEM

Motivační hra: nalepení kartiček s obrázky dětem na záda (obrázky zvířat, o kterých Josef Brukner píše - ovce, mušle, velbloud, kočka, zlatá rybka), děti se bez mluvení rozdělí podle zvířat do skupin, každá skupina vyjádří své zvíře pohybem těla, ostatní hádají, co je to za zvíře. Dětem napíšu na velký arch papíru klíčové pojmy: malá skleněná koule, oceán, poušť, stádo bílých beránků, chloupky. Děti se posadí ke stolu a pokusí se heslovitě zapsat, co si pod těmito pojmy představí, svou teorii si obhájí před spolužáky, pokusí se odhadnout, o čem se dočteme v ukázkách.

45

Vlastní čtení: (společně přečteme jednotlivé ukázky). Ukázky: Velbloudí odpověď

Počítání oveček

Někteří lidé říkají,

Aby se nám ve spánku

že velbloudi se strašně loudají.

mnoho dobrých věcí zdálo,

Na to jim ovšem velmi zkrátka

stádo bílých beránků

odpověď mohou dát i velblouďátka:

po obloze utíkalo.

„Pánové, k čemu vést řeči takové.

Kolem vsí a městeček

Kdybyste byli jak my nákladní,

kolem chaloupek a domů

porozuměli byste za dva dni,

stádo bílých oveček

že cesta pouští vhodná není

vracelo se z pastvy domů.

ani k běhu, ani k závodění!“

Každý, kdo je spočítal při měsíčku (nebo luně), zavřel oči a hned spal

Kočičí starosti

jako v hebké ovčí vlně.

Mňau, řekla mi kočka moje, když jsem vešel do pokoje. A že jsem jí nerozuměl (ač jsem dělal, co jsem uměl), do dálek se zakoukala, ocásek si olízala a v tu ránu tiše spala. Od té doby kočka moje, sotva vejdu do pokoje, sedí v okně bez pohnutí. Určitě si myslí o mně, proč s ní bydlím v jednom domě, když nestojím za mňouknutí.

46

Zlatá rybka

O čem sní mušle

Zatímco pták v kleci

O čem sní mušličky,

neustále zpívá,

když probudí se k ránu

rybka v akváriu

na břehu obrovského oceánu?

po očku se dívá. Snad o tom, Celá země kolem

zda někdy přiložíš je k uchu

jako by se leskla,

v dalekém městě

a ona v ní plave

uprostřed hlomozu a ruchu.

v malé kouli ze skla. Jestlipak uslyšíš, Malá zlatá rybka

sní malé mušlí děti,

v obrovitém světě,

písničku, kterou tiše

malý otazníček

šeptáme ti?

v nekonečném světě.

Aktivity po přečtení: Práce v pracovním listu Společně napište opět na arch 5 vlastností, které byste přiřadili těmto zvířatům. Následně děti splní 1. úkol v pracovním listu

Máme rádi zvířata. Jsou to naši mazlíčci. Ale každé zvířátko vypadá jinak a každé má jinou vlastnost. Poznáme, k jaké básničce zvířátka na obrázcích patří?

47

Úkol č. 1 Spoj název zvířátka s vlastností, která mu patří:

KOČKA

ZÁŘÍCÍ

VELBLOUD

KUDRNATÁ

ZLATÁ RYBKA

ČISTOTNÁ

OVCE

MOŘSKÁ

MUŠLE

HRBATÝ

Která z těchto zvířat byste chtěli mít doma a proč? Jednotlivé skupinky se poradí a pod obrázek zvířete píší……jaká je kočka, rybka, ovce, mušle, velbloud Děti plní 2. úkol v pracovním listu Práce v pracovním listu Jak je to správně podle básničky? Úkol č.2 Velbloud je velmi loudavý/ čilý. Ovčí vlna je hebká/ drsná. Zlatá rybka může žít v rybníku/ v akváriu.

Jak se vám povedlo pochopit slova na archu? Potvrdily se vaše domněnky o slovech na papíru po přečtení básniček? Prezentace, diskuze

48

Časový harmonogram: potřebný čas

aktivita Úvod hodiny – motivační hra s kartičkami, rozdělení dětí do skupin podle toho, jaké zvíře představují Přečtení ukázek

10 min

Práce s pracovním listem, psaní na tabulkách, popis vlastností jednotlivých zvířat po přečtení básničky Zhodnocení, pochvala

ČÁST C

10 min

20 min

5 min

ZHODNOCENÍ AKTIVITY, ZÁVĚR

Děti rády rytmizují básničky s touto tématikou, protože zvířata jsou jim blízká. Hra s obrázky na zádech se velmi líbila, celkem žáci poznali čtyři z pěti zvířátek. Při práci nad klíčovými pojmy někteří váhali a ptali se, zda mohou pracovat s kamarády ve dvojicích. Vlastnosti, jejich určování nedělalo dětem problém, většinu vlastností měly skupinky podobné. Pracovní list umožnil dětem propojit výuku literatury a mluvnice českého jazyka. Pracovaly samostatně, měly zpětnou vazbu při následné diskuzi.

49

7.2 DIDAKTICKÝ MATERIÁL Č . 2

PRACOVNÍ LIST Č. 2 Podzim je nejbarevnější období kalendářního roku. Pojďme si zahrát na podzim obléct listům podzimní kabát. Úkol č. 1 Vezmi pastelky a vybarvi list barvami, které vidíme v přírodě na podzim. Napiš, na jakém stromě najdeme tento list:

Úkol č. 2 Víš, co tato slova znamenají? Zkus najít každému slovu obrázek, který by toto slovo vystihl, spoj slovo s obrázkem:

VESNA

ČESNO

JESEŇ

50

DIVAN

PRACOVNÍ LISTY pro skládankové čtení Skupina A Přečti si úryvek básně a odpověz na otázky pod textem Jak je ta vesna děsná Jezevce budí ze sna, Otvírá hrdla skřivanů, oráče zvedá z divanů Otázky k textu: 1. Napiš, co by mohla být vesna. ………………………….. 2. Napiš, co by mohl být divan. …………………………. 3. Napiš, kdo je asi oráč. ………………………….. 4. Co asi oráč dělá?............................................. 5. Proč se má zvednout z divanu?..................... 6. Co asi znamená, když se řekne, že skřivan otevírá hrdlo? ………………..

Skupina B Přečti si úryvek básně a odpověz na otázky pod textem Jak je to léto strašné vysychá voda v kašně, musí se sklízet obilí, vlaštovky žerou motýly Otázky k textu: 1. Napiš, co je kašna? ………….. 2. Proč v létě vysychá voda?.............. 3. Jaké stroje potřebujeme ke sklizni obilí?....................... 4. Jsou vlaštovky ptáci stálí nebo stěhovaví?................... 5. Jaké druhy obolí znáš?.........................

51

Skupina C Přečti si úryvek básně a odpověz na otázky pod textem Jak je ten podzim smutný, Teskný a přeukrutný, Rve listí z akátů, zvedáme límce kabátů a lije jako z putny. Otázky k textu: 1. Napiš, co znamená slovo teskný. …………………… 2. Napiš, co znamená slovo přeukrutný. …………………… 3. Proč se píše, že je podzim přeukrutný? ………………… 4. Co se stane s listy na ze stromů na podzim?.................... 5. Proč nosíme na podzim kabáty?.. 6. Napiš, který den označujeme jako první podzimní den?...................... Skupina D Přečti si úryvek básně a odpověz na otázky pod textem. Jak je ta zima krutá, je tma, jen táhne čtvrtá vážem si šály na uzly, rybník je celý zamrzlý a mračna šedožlutá Otázky k textu: 1. Napiš, co znamená slovo krutý…………………. 2. V zimě jsou delší dny nebo noci?......................... 3. Co můžeme dělat na zamrzlém rybníku?................. 4. Jaké oblečení nosíme v zimě?............................. 5. Jakou barvu mají mraky v zimě?.......................... 6. Jaké radostné svátky oslavujeme v zimě?.......................

52



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Emanuel Frynta – Podzim. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ – Alter. Jde o básničku s podzimní tématikou, můžeme zde najít básnické prostředky – přirovnání, metaforu, archaismy. 2. Pomocné didaktické materiály: balicí papír, pracovní listy s částí textu básně, pracovní list s obrázky, hodnotící razítka – 1., 2., 3. Místo 3. Cíl čtení: snaha o odhalení významu neznámých slov a pojmů, které se v textu objeví, práce s nesrovnalostmi, propojení textu se znalostmi z dřívějška. 4. Způsob práce s textem: skládankové čtení 5. Metody čtení: metoda samostatného tichého čtení, poté metoda předčítání – učitel předčítá vždy jeden verš, žáci opakují. 6. Organizace práce: skupinová práce v prostoru herny, skupinová práce v lavicích, které jsou sestaveny po dvou – třech do tzv. „pracovního koutku.“

ČÁST B


Aktivity před čtením: -

Děti pojďme se zamyslet a vypsat (tak jak vás napadne) a tento velký arch všechny znaky podzimu, které vás napadnou.

-

Pracují jednotlivě, neříkají slova nahlas, ale zapisují na arch papíru znaky podzimu

-

Společně si přečteme znaky podzimu.

-

Jak byste děti vyjádřily pohybem těla a změnou obličeje vítr, pouštění draka, odlet ptáků?

-

následuje pantomima, kterou již děti znají z dramatických chvilek zařazených do vyučování (rozdělení na tři skupiny). Skupiny si předvádějí pantomimu navzájem.

53

Vlastní čtení: A)

Skládankové čtení a práce ve skupinách (viz pracovní listy pro skládankové čtení)

Žáci jsou rozděleni do tzv. „domovských skupin“ po čtveřicích náhodným výběrem lístečků nebo výběrem učitele. Učitel připraví text, který rozdělí na tři zhruba stejné části. Každý člen „domovské skupiny“ obdrží část textu reprezentující jiné roční období. Všichni si text přečtou a pokusí se individuálně písemně odpovědět na otázky, které mají připravené pod svým textem (tyto otázky se jednak (a) vztahují k přečtené části textu a také (b) ke zbývajícím textům formou predikce, či pokračování děje na jiných lístečcích. Poté se žáci přemístí do tzv. „expertních skupin“, tj. skupin se stejným textem. V těchto „expertních skupinách“ následuje debata o této jedné části textu (kterou mají v expertní skupině všichni žáci stejnou) a o tom, jak jednotliví členové skupiny odpověděli na otázky, popř. splnili úlohy pod svým textem. Obhajují svůj postoj před ostatními členy expertní skupiny, vyslovují své domněnky. Následně se na pokyn učitele vrátí do původní „domovské skupiny“, kde debatují a pokládají otázky jednotlivým členům své skupiny. Ten odpovídá, popř. si může některé otázky zapsat. Stejnou strategií se pokračuje, až se vystřídají všichni členové domovské skupiny. Poté ve skupině žáci seznamují ostatní členy své skupiny o své části textu, až si skupina dá dohromady celou báseň. Učitelem vybraná skupina prezentuje celou báseň., žáci společně debatují o zodpovězených otázkách, domněnkách, návrzích atd.

Na závěr

přečte učitel poslední – shrnující – sloku básně. Ukázka celého textu: Emanuel Frynta – PODZIM 1.

2.

Jak je ta vesna děsná

3.

Jak je ten podzim smutný,

Jezevce budí ze sna,

Teskný a přeukrutný,

Otvírá hrdla skřivanů,

Rve listí z akátů,

oráče zvedá z divanů

zvedáme límce kabátů

a ztuhlé včely z česna.

rybník je celý zamrzlý

Jak je to léto strašné

4.

Jak je ta zima krutá,

vysychá voda v kašně,

je tma, jen táhne čtvrtá

musí se sklízet obilí,

vážem si šály na uzly,

vlaštovky žerou motýly

rybník je celý zamrzlý

a silnice jsou prašné.

a mračna šedožlutá. 54

5.

A v tom je také řešení a smysl této básně – že i když se to necení, je na podzim i v jeseni prachsakramentsky krásně.

Aktivity po přečtení: - Každá ze čtyř skupin si najde svůj koutek, zvolí si zapisovatele. - Práce s pracovním listem, děti pracují ve skupině, společně řeší úkoly. Práce v pracovním listu Úkol č. 1 Vezmi pastelky a vybarvi list barvami, které vidíme v přírodě na podzim. Napiš, na jakém stromě najdeme tento list:

Úkol č. 2 Víš, co tato slova znamenají? Zkus najít každému slovu obrázek, který by toto slovo vystihl, spoj slovo s obrázkem:

VESNA

ČESNO

JESEŇ

55

DIVAN

Časový harmonogram:

potřebný čas

aktivita Úvod hodiny- seznámení s úkolem, příprava lavic, posazení se do oválku, uprostřed s archem papíru a následná pantomima

15 min

Skládankové čtení

20 min

Skupinová práce každé skupiny s pracovním listem

5 min

Vyhodnocení úkolu, pochvala, úklid lavic

5 min

ČÁST C


Práce s básní byla pro děti velmi zajímavá, se zájmem zjišťovaly a hádaly smysl neznámých slov, všechny skupiny kooperovaly, bylo třeba jen nastavit pravidla- využití všech dětí ve skupině, přispění svým názorem, aby se neprojevovaly jen některé děti. Pantomima se povedla, skládankové čtení děti nadchlo, budeme opakovat v dalších hodinách. Pracovní list díky spolupráci ve skupině byl vypracovaný velmi rychle, prezentace- děti se nemohly domluvit o tom, kdo bude mluvčí, musela jsem se vložit do bouřlivé debaty, podařilo se dohodnout rozpočítání dětí.

56

7.3

DIDAKTICKÝ MATERIÁL Č . 3


Poslouchají naše uši, jestlipak to všechno slyší, pojďme si ty uši vyzkoušet: Úkol č. 1 Doplň věty: Půjčíme si od berušky tečku, kterou má na……………………………………... Slona máme pod………………………………………………………………… Krmíme ho ……………………………………………………………………… Slůněti čouhá z podpostele……………………………………………………… Eskymácké děti mají školu z……………………………………………………. Eskymácká abeceda je………………, …………………. a …………………… Bubák sedí na……………………………………………………………………

Úkol č. 2 Poznáš rým? Vždy stejnou barvou označ slova, která se rýmují: halí, belí

jednu tečku

na dubu

na medvěda

za větou

krásná věda

pod postelí

abecedu

bububu

pod postelí

hodně sní

petrželí

školu z ledu

kapesní

na zadečku

nepletou

57



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Jiří Žáček – Aprílová škola. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ – Alter. 2. Pomocné didaktické materiály: básně rozstříhané po řádcích, barevné papírky, pracovní list. 3. Cíl čtení: všímat si struktury textu, hledat ta místa, která naplní účel, s nímž se do četby pouštějí, porozumět textu. 4. Způsob práce s textem: skládankové učení – žáci se rozdělí do skupin, tzv. domovských (nejčastěji po čtyřech) a každý člen skupiny – expert si přidělí čísla 1, 2, 3, 4. Na základě čísla dostane svůj odpovídající učební text 1–4. Nyní se žáci přemístí do expertních skupin (skupiny „jedniček“, „dvojek“ atd.), kde mají za úkol svou učební látku pořádně prostudovat, ujasnit si nesrovnalosti, shodnout se na určitém zápisu. 5. Metody čtení: skupinové čtení, čtení po částech. 6. Organizace práce: skupinová koutky v prostoru třídy a před tabulí, lavice stojí podél zdi.

ČÁST B


Aktivity před čtením: Běhací diktát (tuto aktivitu známe z hodin matematiky, kde děti pracují s čísly). Rozdělíme dětí do 5 skupin pomocí barevných víček, děti si vyberou ve své skupině dva zapisovatele, kteří píší rychle. Zapisovatelé budou zapisovat do archu papíru A4, kde jsou vyznačeny řádky) vždy do jednoho řádku, protože jednotlivé řádky archu budou děti později rozstříhávat. Vždy jeden ze skupinky vyběhne k tabuli, kde jsou na zemi rozházené jednotlivé řádky básničky. Přečte si řádek a běží zpět k zapisovatelům, kteří zapíší větu, kterou jim běžec nadiktuje. Po doběhu jednoho vybíhá další. Toto se opakuje až do doby, kdy mají přepsané všechny řádky básničky. Poté aktivitu přeruší a připraví si Čítanku s básničkami. 58

Báseň zapisovaná po větách. Halí, belí Halí, belí, halí, belí já mám slona pod postelí, je to slůně kapesní, ale zato hodně sní. Halí, belí, halí, belí čím ho krmím? Petrželí! Spořádá jí hromadu, pak se svalí dozadu. Já mám slona pod postelí, vejde se tam skoro celý jenom chobot čouhá ven, když mi přeje dobrý den.

Dalším úkolem aktivity „Běhací diktát“ je práce se zapsanými větami. Skupinky rozstříhají jednotlivé řádky archu papíru s větami a pokusí se seřadit básničku tak, aby dávala smysl. Vtipem básničky je to, že je možné ji dát dohromady různě a pořád dává smysl. Když budou všechny skupiny hotové, každá skupina přečte, jak básničku sestavila. Na závěr básničku přečtu tak, jak ji původně autor napsal.

59

Vlastní čtení: Ukázka: (skupinové čtení zbývajících 3 básní) Aktivity po přečtení: Práce s pracovním listem. Úkol č. 1 Doplň věty: Půjčíme si od berušky tečku, kterou má na……………………………………. Slona máme pod………………………………………………………………… Krmíme ho ……………………………………………………………………… Slůněti čouhá z podpostele……………………………………………………… Eskymácké děti mají školu z……………………………………………….……. Eskymácká abeceda je………………, …………….…… a …….……………… Bubák sedí na………………………………..…………………………………… - aktivita s obálkami – rozdělení dětí do 4 skupin. Každá skupina dostane obálku s jednou básničkou od Jiřího Žáčka a s instrukcemi, co mají dělat. V básničce budou chybět některá slova. Děti budou mít za úkol chybějící slova domyslet (tak, aby se básnička rýmovala). Práce s pracovním listem Úkol č. 2 Poznáš rým? Vždy stejnou barvou označ slova, která se rýmují: halí, belí

1 tečku

na dubu

na medvěda

za větou

věda

pod postelí

abecedu

bububu

pod postelí

hodně sní

petrželí

z ledu

kapesní

na zadečku

nepletou

Básničky společně dramatizujeme, jeden vypravěč – učitel, děti hrají narativní pantomimu, jejíž pravidla známe (učitel čte, děti pohybem a mimikou ztvárňují text, ale nesmí promluvit). 60


aktivita Úvod hodiny- seznámení s úkolem, rozdělení dětí do skupin

5 min

„Běhací diktát“, práce s rozstříhanými úryvky

15 min

Vlastní četba- skupinové čtení

5 min

Samostatná práce v pracovním listu

5–7 min

Narativní pantomima

5–7 min

Ukončení aktivity, pochvala, úklid

ČÁST C

5 min


Skupinová práce je pro děti zábavnou a naučnou činností, běhací diktát musí mít pevná pravidla, aby nedošlo k chaosu, zranění, děti tuhle aktivitu využívají i v Tv, mají zafixovaná pravidla, aktivita jim nedělala problém. Úkol s chybějícími slovy v básničce byl časově náročný, takže se aktivita časově posunula. Dramatizace- narativní pantomima byla velmi úspěšná, ale časová dotace nestačila, pokračovali jsme, zhodnotili aktivity, v další vyučovací hodině.

61

7.4


PRACOVNÍ LIST Č. 4 Kocourek zamotal pohádku „O řepě“ důkladně. Ještě, že to viděla stará kočka a všechny uzlíčky pohádky rozmotala. Úkol č. 1 I tebe čeká podobný úkol. Dobře si přečti, jak byli všichni seřazeni a napiš čísla od 1 do 8 k obrázkům tak, jak jdou za sebou v pohádce (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8). Stará kočka se protáhla a četla: „Děda za řepu, babka za dědu, vnučka za babku, pejsek za vnučku, kočka za pejska, myška za kočku. Táhnou, táhnou, řepu vytáhnou.“ Kocourek poslouchal a buch na záda. Svalil se jako řepa.

Úkol č. 2 Náš kocourek popleta byl tříbarevný. Napiš, jaké tři barvy měl na kožíšku. Vybarvi ho těmito barvami.(děti použijí k vybarvení kocourka barvy, které vidí na obrázku v Čítance).

62



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Jiří Kahoun – Namotaná pohádka. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ – SPN. Ukázka je výborným materiálem pro psychomotorické hry. 2. Pomocné didaktické materiály: pruhy papíru, pastelky, klubíčko, pracovní list. 3. Cíl čtení: čtení textu, kombinace různých postupů vedoucí k co nejlepšímu pochoení textu. 4. Způsob práce s textem: Myšlenková mapa – graficky uspořádané asociace a myšlenky s vyznačením souvislostí; může být doplněna obrázky, děti pracují ve dvojicích. 5. Metody čtení: metoda předčítání- učitel předčítá dětem věty, děti poslouchají, sledují text před sebou a své asociace znázorňují na pruh papíru za sebou. 6. Organizace práce: práce samostatná práce v lavicích, prezentace myšlenkové mapy v prostoru herny. ČÁST B


Aktivity před čtením: - Hra „Ztracené klubíčko“, děti stojí v kruhu, dítě drží začátek klubíčka v ruce, klubíčko se zavřenýma očima hodí do prostoru. - Najdi své klubíčko, nesmíš pustit provázek nebo se ztratíš v labyrintu klubíček, vypadáváš ze hry. - Hra má psychomotorický cíl. Děti se navzájem vyhýbají, dotýkají různými částmi těla, musejí se spolu domluvit na strategii úspěšného nalezení svého klubíčka. -

Hra „uzlík“, výběr tří dětí, které se propletou, zauzlují, další trojice musí živý uzlík

rozmotat. - Rozmotávejte živý uzlík opatrně, jemně, posaďte se ve trojici, jakým způsobem se pustíte do práce. - Hra má opět psychomotorický cíl- práce s tělem, děti musí vymyslet a co nejšetrněji rozmotat své kamarády. 63

Vlastní čtení: Ukázka: (V průběhu čtení, kdy čte učitel ukázku z Čítanky, děti sledují text.) Kocourek pro štěstí našel klubíčko. Kocourek byl tříbarevný a klubíčko pohádkové. Byla na něm namotaná pohádka o řepě. Kocourek ťukl do klubíčka packou a nahrbil se. Pohádkové klubíčko se rozběhlo. Pak po něm skočil a brnkl vousek o vousek. Kutálí se, rozmotává a kocourek ho honí po zemi. Hop a ťuk a hop a ťuk. Za chvilku byla pohádka propletená a samý uzlík. Přišla stará kočka a spráskla packy: „Kocourku, kocourku! Poslouchej, jak jsi zamotal pohádku.“ A četla: „Řepa za myšku, děda za pejska, babka za babku, vnučka za kočku. Táhnou, táhnou- myšku vytáhnou.“ Tříbarevný kocourek svěsil hlavičku, kočka rozmotávala motaninu. Vytahovala oka, provlíkala konce a rozvazovala uzlíky. Pak bylo klubíčko zase jako z předýnka. Stará kočka se protáhla a četla: „Děda za řepu, babka za dědu, vnučka za babku, pejsek za vnučku, kočka za pejska, myška za kočku. Táhnou, táhnou, řepu vytáhnou.“ Kocourek poslouchal a buch na záda. Svalil se jako řepa. Aktivity po čtení: - Po přečtení si děti ve dvojici rozprostřou pruh papíru, připraví si tužku nebo pastelku. - Děti, přečtu příběh o namotané pohádce ještě jednou. Pozorně poslouchejte a zakreslete, co vás napadne při čtení na papír kamkoliv budete chtít. - Děti pracují v průběhu čtení, nedomlouvají se. - Následuje přesun dětí do herny, každá dvojce si najde místo v obvodu kruhu. - Prezentují svou práci a navzájem si prohlížejí své myšlenkové mapy. - Učitel dohlíží, aby se děti nepřekřikovaly a všechny dvojice se při prezentaci vystřídaly. - Následně děti rozvěsí své myšlenkové mapy na sítě připravené na stěně. - Učitel zhodnotí, jaké asociace a v jakém sledu tyto asociace děti zaznamenaly. - Přesunou se do lavic a samostatně vyplní pracovní list, který si také vystaví na sítě. Práce s pracovním listem. Úkol č. 1 I tebe čeká podobný úkol. Dobře si přečti, jak byli všichni seřazeni a napiš čísla od 1 do 8 k obrázkům tak, jak jdou za sebou v pohádce (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8).

64

Stará kočka se protáhla a četla: „Děda za řepu, babka za dědu, vnučka za babku, pejsek za vnučku, kočka za pejska, myška za kočku. Táhnou, táhnou, řepu vytáhnou.“ Kocourek poslouchal a buch na záda. Svalil se jako řepa.

Úkol č. 2 Náš kocourek popleta byl tříbarevný. Napiš, jaké tři barvy měl na kožíšku. Vybarvi ho těmito barvami. (děti použijí k vybarvení kocourka barvy, které vidí na obrázku v Čítance).

65


Aktivita Úvod hodiny- seznámení s úkolem, psychomotorické hry – hra s klubíčkem, hra na uzlíky

10 min

Vlastní četba- předčítání

5 min

Tvorba myšlenkových map při poslechu

10 min

Prezentace myšlenkových map s diskuzí

10 min

Samostatná práce v pracovním listu, zhodnocení, závěr

ČÁST C

10 min


Vzhledem k tomu, že děti měly zkušenost s myšlenkovou mapou, nebyl problém pracovat ve dvojici, ale pokud se s touto metodou pracuje poprvé, doporučuji jeden velký pruh k zaznamenávání asociací ve větší skupině. Děti si lépe poradí, větší skupina skýtá větší bezpečí pro děti, které si nevědí okamžitě rady. Velmi mě překvapilo, jak se podařilo většině dětí zaznamenat a graficky znázornit děj pohádky. Pracovní list děti vypracovávaly s velkou radostí, téměř vždy je pro ně tato aktivita pro ně velkou zábavou. Při prezentaci si dovedly pochválit myšlenkové mapy navzájem, příště doplním archy papíru pomocným obrázkem, děti, které ze začátku „tápou“ to více namotivuje. Obě psychomotorické hry děti hrály s velkým nasazením, ale i opatrností, aby neublížily kamarádům (hra na „uzlíky“)

66


PRACOVNÍ LIST Č. 5 Úkol č. 1 1. strana kostky: Napiš, kdo patří do tvé rodiny …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………… Úkol č. 2 2. strana kostky: Poskládej jména členů své rodiny podle velikosti Největší člen

67

Úkol č. 3 3. strana kostky: Napiš, kdo jsou prarodiče. Víš, jak se jmenují ve tvé rodině? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Úkol č. 4 4. strana kostky: Pokud má někdo v rodině 4 nohy, nakresli ho

Úkol č. 5 5. strana kostky: Kde tvá rodina bydlí? Napiš vaši adresu. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….… Úkol č. 6 6. strana kostky: Napiš, co si představíš pod pojmem láska v rodině. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

68



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Milena Lukešová – Drak. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ – SPN. Ukázka obsahuje téma „ Rodina“. S tímto tématem budeme následně pracovat. 2. Pomocné didaktické materiály: kostka z kartónu, na každé ze šesti stran kostky napsaná výzva, pracovní list 3. Cíl čtení: vycházet z dosavadních vědomostí a zkušeností, porovnat s nimi čtený text, propojit text s tím, co žáci už věděli dříve. 4. Způsob práce s textem: Kostka – využívá se kostky, na jejíž každé stěně je výzva, co má žák s daným námětem udělat. Nejprve se stanoví námět, o kterém žáci chvíli přemýšlejí, a poté ho formou volného psaní popíší. Když projdeme se žáky všechny strany kostky a žáci skončí se psaním, vyzveme je, aby se podělili s ostatními o své zápisky – tedy postřehy, nápady, názory. 5. Metody čtení: metoda střídavého čtení, rozhovor o textu ve skupině. 6. Organizace práce: aktivita v prostoru herny, samostatná práce v lavicích, samostatná práce v koutcích třídy. ČÁST B


Aktivity před čtením: -

Hra „Bystré oko“ – Nakopírovaný text, který budeme později s dětmi číst, rozdám vždy dvojici dětí. V co nejkratším čase má dvojice za úkol najít v textu jméno, název člena rodiny a barevně ho označit.

-

Ukázka úryvku textu pro hru „Bystré oko“ Strejda Vilém je bratr naší mámy. Babička mu říká Viloušku, jako by byl pořád malý kluk. A on je zatím silák, že babičku vynese u nás do schodů, když ji začne vyvádět noha. Pro mě udělal strejda Vilém draka. Už ho ale nemám. Jednou jsme ho s tátou byli pouštět. Táta se potřeboval vysmrkat a dal mi podržet provázek. Drak jako by na to čekal. Než jsem se nadála, udělal frrr – zatřepal ocasem a stoupal výš a výš. Já jsem brečela a dupala nohama, až jsem se za vztekání mohla dostat do pekla. A drak? Pustili ho do dračího nebe, když se na mě vykašlal?

69

-

Děti spolupracují a poté každá dvojice přečte názvy ostatním dvojicím.

-

Hra cvičí rychlost, orientaci oka v prostoru.

Vlastní čtení: Ukázka (ukázku čtou děti znovu přímo z čítanky/znovu z rozdaných ukázek metodou střídavého čtení): Strejda Vilém je bratr naší mámy. Babička mu říká Viloušku, jako by byl pořád malý kluk. A on je zatím silák, že babičku vynese u nás do schodů, když ji začne vyvádět noha. Pro mě udělal strejda Vilém draka. Už ho ale nemám. Jednou jsme ho s tátou byli pouštět. Táta se potřeboval vysmrkat a dal mi podržet provázek. Drak jako by na to čekal. Než jsem se nadála, udělal frrr – zatřepal ocasem a stoupal výš a výš. Já jsem brečela a dupala nohama, až jsem se za vztekání mohla dostat do pekla. A drak? Pustili ho do dračího nebe, když se na mě vykašlal? Aktivity po přečtení: - Vyvození tématu po přečtení ukázky – diskuse - Ukážu dětem kostku, vysvětlím, že na každé straně kostky je napsaný úkol, který budeme plnit v pracovním listu. - Házení kostkou- náhodný výběr dětí. Děti zároveň pracují s pracovním listem. - 1. strana kostky: Napiš, kdo patří do tvé rodiny. - 2. strana kostky: Poskládej jména členů své rodiny podle velikosti. - 3. strana kostky: Napiš, kdo jsou prarodiče. Víš, jak se jmenují ve tvé rodině? - 4. strana kostky: Pokud má někdo v rodině 4 nohy, nakresli ho. - 5. strana kostky: Kde tvá rodina bydlí? Napiš vaši adresu. - 6. strana kostky: Co si představíš pod pojmem láska v rodině? Piš.

70


aktivita Úvod hodiny- seznámení s úkolem, hra „Bystré oko“

10 min

Četba textu- určení námětu

5 min

Aktivita „Kostka“ propojená s prací s pracovním listem

30 min

Přestávka- pokračování další vyučovací hodinu

10 min

Prezentace prací, četba a ukázky pracovních listů, diskuze, zhodnocení.

20 min

ČÁST C


Metodu kritického myšlení „ Kostka“ jsme s dětmi v Literární výchově použili poprvé. Kombinace s prací v pracovním listu se velmi osvědčila, protože děti své myšlenky a asociace, kde musely zapojit svou představivost, zaznamenávaly střídavě s úkoly reálnějšími. Práce s kostkou je zaujala. Vzhledem k časové náročnosti aktivity, je vhodné prezentaci práce zařadit v následné vyučovací hodině. Přes časovou náročnost děti udržely pozornost, poslouchaly a zajímaly je práce jejich spolužáků. K udržení pozornosti přispělo zařazení hry, skupinové práce a pohybové aktivity.

71

7.6


PRACOVNÍ LIST Č. 6 Zahrajeme si na malíře, detektivy a básníky

Úkol č. 1 Vymysli slovo souznačné k silně vyznačeným slovům Nebe se kaboní……………………………………………………………………………… Napiš, co se děje, když nebe praskne………………………………………………………………………..…… Najdi v textu rým k těmto slovům: leje……………………………………………………….………………………… hrát………………………………………………………………………………… zlatě………………………………………………………………………………… V Prvouce jsme si vysvětlovali co je to „ koloběh vody“. Zahráli jsme si na putující kapku.

Úkol č. 2 Pokus se zapsat, jak putují kapky vody přírodou. Použij tato slova nápovědy: (kapka, mraky, půda, slunce, pára, pronikne, prší). …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………

72



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Jindřich Balík O děravém nebi. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ

SPN. Ukázka se zabývá koloběhem vody v přírodě. S tímto tématem

budeme následně pracovat. 2. Pomocné didaktické materiály: pracovní list, ozvučný bubínek, velký plakát, kde je nakreslený obrys slunce s paprsky. Prázdné kartičky obdélníkového tvaru. 3. Cíl čtení: podpora tzv. rozbíhavého myšlení, kvantity nápadů, začlenění všech dětí do neformálního prostředí. 4. Způsob práce s textem: Brainstorming je skupinová technika, která se zaměřuje na vygenerování co nejvíce nápadů na dané téma. Děti podávají skupinový výkon. Hlavní myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. 5. Metody čtení: hlasité čtení skupiny- zlepšuje techniku čtení, učí poslechu, napomáhá porozumění. 6. Organizace práce: v lavicích, které jsou rozestavěny do oválu, ve volném prostoru uprostřed oválu velký plakát.

ČÁST B


Aktivity před čtením: - Hra „ Na kapky“, děti se pohybují po prostoru, na signál: „ Prší“, děti musí najít na zemi obruč, která představuje květinu, do květiny se jako kapky vpijí. Jde o psychomotorickou hru. Učitel postupně ubírá obruče a děti se musí vejít ve větším počtu do obručí. - Hra podporuje empatii, kooperaci, spolupráci. - Přečtení ukázky.

73

Vlastní čtení: Ukázka – celá skupina čte nahlas v Čítance. Někdy se stane, že se nebe kaboní a kaboní, mračí a mračí, a najednou z ničeho nic praskne. Jako košile. Jako kalhoty. Jako trenýrky. A začne pršet. Prší a prší a leje a leje z té díry, co v obloze jak studna zeje, z té díry tečou proudy vody- potok, řeka, oceán, do polí i na louky i na čmeláčí stráň. A co na to čmelák? Nemá déšť moc rád, vždyť nemůže hrát, vždyť by mu snad sebral basu tenhle vodopád. Ale to už se slunci zdá, že je deště moc a tak si vezme zlatou jehlu na pomoc. Udělá jeden steh a druhý, a pomaličku, žádný spěch, šije a šije a zašije nebe jako děravou košili. Jako kalhoty. Jako trenýrky. A schová nebi nahé bříško. Pupík. A zase je hezky. Slunce svítí teplounce a zlatě. Nikde ani stopa po záplatě. Nikdo nepozná, že nebi praskly před chviličkou gatě. Práce v pracovním listu Úkol č. 1 Zahrajeme si na malíře, detektivy a básníky Vymysli slovo souznačné k těmto slovům kaboní………………………………………………………………………………. Napiš, co se děje, když nebe praskne……………………………………………………………………………… Najdi v textu rým k těmto slovům: leje…………………………………………………………………………………… hrát………………………………………………………………………………….. zlatě………………………………………………………………………………….

Úkol č. 2 Zahráli jsme si na kapku, putující přírodou. Pokus se zapsat, jak putují kapky vody přírodou. Použij tato slova nápovědy: (kapka, mraky, půda, slunce, pára, pronikne, prší). ……………………………………………………………………………………….

74

Aktivity po přečtení: - Vyvození tématu po přečtení ukázky – diskuse. - Příprava plakátu, děti se pohodlně rozmístí, všichni na plakát vidí. - Děti, proč je na plakátu nakreslený velký obrys slunce s paprsky? - Děti, chceme zjistit co nejvíce informací na téma „Počasí“ - Vzpomeňte si, co všechno jsme se dozvěděli v Prvouce. - Každý z vás má možnost své poznatky, informace zaznamenat na velký plakát - S dětmi společně vyhodnotíme informace na plakátě, děti si porovnají o koloběhu vody s informacemi, které napsaly do pracovního listu. Časový harmonogram: aktivita

potřebný čas

Úvod hodiny- pohybová hra „ Na kapky“

5 min

Četba textu- určení námětu

7 min

Práce v pracovním listu

7-10 min

Následná práce s tématem počasí- Brainstorming, umístění 20-25 min plakátu a rozvěšení pracovních listů, zhodnocení aktivity

ČÁST C


Ukázka, kterou jsme použili v metodickém listu, děti velmi pobavila. Využít hru hned na začátku hodiny byl také dobrý nápad, děti využily přebytečnou energii a plně se soustředily na práci. Pracovní list vyplnily samostatně, téma „Počasí“ se věnujeme v Prvouce, využíváme mezipředmětové vztahy. Brainstorming naplnil očekávání, všichni pracovaly aktivně, ale zároveň ukázněně a klidně. Informace jsme zpracovali v závěru hodiny.

75

7.7


PRACOVNÍ LIST Č. 7 Úkol č. 1 Doplňte slova: Každý je něčím krásný… Když se ………… ráno dokolíbala k rybníku, povšimla si …………, který nesledoval žábu, ale vznešeně plující ………….. Paprsky slunce ozařovaly její …………, posazenou na štíhlém ………... I líný ……………. zpozorněl a také …………… byl u vytržení při každém doteku jejího krku. Kachna se obrátila k………….. a vzdychla: „Proč nejsme tak ………………………. jako ona?“ „Já jí nezávidím,“ řekla husa, „každý je přece něčím krásný:……...…………………………“. Když se obě vracely, volal na ně veselý ……….: „Jak vám to dneska, holky, ……….!“ ……………. se vděčně podívala na husu: „Měla jsi pravdu, namouduši, z radosti mi teď srdce buší…“

Úkol č. 2 Napište, co víte o ovci, koňovi, krávě, slepici, pávovi, čápovi: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

76

METODICKÝ LIST Č. 7

ČÁST A


Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Jiří Havel Každý je něčím krásný. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ Nová škola. 2. Pomocné didaktické materiály: encyklopedie

6 výtisků, barevná víčka,

magnetická tabule, pracovní list pro skupinku, obrázky zvířat (děti je kreslili tuší ve Vv). 3. Cíl čtení: zaznamenávat si informace a myšlenky z textu pro svou potřebu, rozdělit si práci ve skupině, získat informaci z dalších zdrojů. 4. Způsob práce s textem: Skupinová práce, kdy jednotlivé skupiny pracují každá na jiném úkolu se zvoleným textem. 5. Metody čtení: vyhledávací čtení- žáci si čtou text opakovaně s ohledem na zadaný úkol. Učí se soustředit při čtení na potřebnou vyhledávanou informaci. 6. Organizace práce: skupinová práce v prostoru herny, samostatná práce v lavicích, aktivity na chodbě.

ČÁST B


Aktivity před čtením: - Děti se rozdělí do šesti skupin, v každé skupině jsou tři děti. - Skupina si vybere barvu, z barevných víček si v prostoru třídy vytvoří zázemí, pracovní koutek. - Úkoly budou jednotlivé skupiny zpracovávat společně. - Najděte v encyklopedii informace o ovci, koňovi, krávě, slepici, pávovi, čápovi. - Informace zapište do připraveného listu, nalepte obrázek daného zvířete. - Děti ve skupině si rozdělí úkoly (vyhledavač, zapisovatel, kontrolor). - Listy s informacemi jednotlivé skupiny připevní na magnetickou tabuli. - Přečtení ukázky.

77

Vlastní čtení Ukázka: děti si čtou text samostatně, několikrát, aby mohly vyhledat informace. Každý je něčím krásný… Když se kachna ráno dokolíbala k rybníku, povšimla si čápa, který nesledoval žábu, ale vznešeně plující labuť. Paprsky slunce ozařovaly její hlavu, posazenou na štíhlém krku. I líný lín zpozorněl a také leknín byl u vytržení při každém doteku jejího krku. Kachna se obrátila k huse a vzdychla: „Proč nejsme tak krásné jako ona?“ „Já jí nezávidím,“ řekla husa, „každý je přece něčím krásný: ovce, kůň, kráva, slepice, páv,…“ Když se obě vracely, volal na ně veselý kozel: „Jak vám to dneska, holky, sluší!“ Kachna se vděčně podívala na husu: „Měla jsi pravdu, namouduši, z radosti mi teď srdce buší…“

Aktivity po přečtení: - V pracovním listu děti doplní chybějící slova do ukázky, pracují společně ve skupině s pracovním listem. - V pracovním listu doplňte do ukázky chybějící slova, pracujte společně. - Podle barvy svého pracovního koutku najděte v pracovním listu zvíře, o kterém napíšete co nejvíce informací. - Jako nápovědu použij informace z magnetické tabule, které tví kamarádi vyhledali v encyklopedii. - Skupiny pracují ve svých pracovních koutcích.

Úkol č. 1 Doplňte slova: Každý je něčím krásný… Když se ………… ráno dokolíbala k rybníku, povšimla si …………, který nesledoval žábu, ale vznešeně plující ………….. Paprsky slunce ozařovaly její …………, posazenou na štíhlém ………... I líný ……………. zpozorněl a také …………… byl u vytržení při každém doteku jejího krku. Kachna se obrátila k………….. a vzdychla: „Proč nejsme tak ………………………. jako ona?“ „Já jí nezávidím,“ řekla husa, 78

„každý je přece něčím krásný:……...…………………………“. Když se obě vracely, volal na ně veselý ……….: „Jak vám to dneska, holky, ……….!“ ……………. se vděčně podívala na husu: „Měla jsi pravdu, namouduši, z radosti mi teď srdce buší…“

Úkol č. 2 Napište, co víte o ovci, koňovi, krávě, slepici, pávovi, čápovi: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………


aktivita Úvod hodiny- seznámení s úkolem, rozdělení dětí do skupin

5 min

Příprava zázemí- práce s encyklopedií

10 min

Četba textu ve skupinách

10 min

Práce s pracovním listem, vyhledávání a předávání si informací mezi jednotlivými skupinami

15 min

Uspořádání prací jednotlivých prací v pracovních koutcích na hodinu Prvouky, která následuje

5 min

ČÁST C


Skupinovou práci, která je jedním z cílů v tomto metodickém listu, využíváme již druhým rokem ve vyučovacích hodinách. Skupinky spolutvořím, aby byly rozloženy úměrně síly dětí. Děti si našly místa, kde si vytvořily zázemí, velmi přínosné pro vztahy mezi jednotlivými skupinami bylo, že při získávání informací děti slušně poprosily spolužáky o pomoc, nedohadovaly se a nerušily se navzájem. Opět jsme ve výuce uplatnili mezipředmětové vztahy a navázali jsme na informace v následné hodině Prvouky, kde jsme práci z hodiny Literární výchovy zužitkovali. 79


7.8

PRACOVNÍ LIST Č. 8 Úkol č. 1 Pojďte s námi bumtarata, podívat se na zvířata! Vytvoř z nesmyslných slov slova- názvy 2 zvířat HROCHODÝL

KOČKOPÝR

PŠTROSOSLONI

KLOKANÁREK

ZABROOPI

Úkol č. 2 Napiš, co víš o zvířeti v rámečku: Doplníte zde nějaké zvíře?

..…………………………………………………… …………………………………………..………… …..………………………………………………… ………………………………………..…………… ………………………………………..…………… ………………………………………….…………

80



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Daniel Hevier Ne-zoologická zahrada. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ. Prodos. 2. Pomocné didaktické materiály: obrázky cizokrajných zvířat a ptáků na suchý zip, „jekorová“ tabule - velký formát, obrázky - obrysy zvířat k nalepení, pracovní list, klobouk. 3. Cíl čtení: objasnit význam nesmyslných slov v textu, vytvořit otázky, na které najdeme v textu odpověď. 4. Způsob práce s textem: samostatná práce, práce ve dvojicích, dramatizace textu. 5. Metody čtení: hlasité čtení podporuje správný výcvik četby, plynulost, čtou jednotlivci, slabší čtenáři čtou méně náročný úsek četby. Čteme s přímou účastí textu. 6. Organizace práce: hra v prostoru na koberci, práce s pracovním listem v lavicích, prostor před lavicemi pro tabuli a obrázky.

ČÁST B


Aktivity před čtením: - Děti, jaká zvířata můžeme vidět v Zoo? - Děti píší názvy na lístečky a lístečky vloží do klobouku. - Hra- Aktivity- dvojice dětí si vytáhne lísteček s názvem zvířete, střídají se tři aktivity (pantomima, slovní popis, kresba beze slov). Zvíře přiblíží, ztvární jedním ze tří způsobů této hry, ostatní hádají název zvířete. - Vystřídá se několik dvojic, hru budeme opakovat ještě jednou na konci hodiny. - Přečtení ukázky

81

Vlastní čtení: Ukázka: NE – ZOOLOGICKÁ ZAHRADA Tady máme krokodýly,

Obdivujte pávorožce,

spánkem tráví dlouhou chvíli.

jak umí klást nožku k nožce.

Velkolepí pštrososloni

V kleci sedí klokanárek

s medvědatly se tu honí

Nenabízejte mu párek!

Co to na nás divně zírá?

Žádné strachy správné chlapy,

Nepoznáte kočkopýra?

Nevyděsí mouchochňapi.

Želvouni tu kolem plavou

Kdopak to tu povyk tropí

Kdo by nad tím kroutil hlavou!

Obyčejní zebroopi.

Koukejte se, to je švanda k nebi čouhá žirafanda.

Aktivity po přečtení: - Děti, vyberte z textu nesmyslná slova, zapíšeme je na velkou tabuli. - Děti přečtou společně nesmyslná slova z tabule. - Rozdělte nesmyslná slova a vypište názvy zvířat, která se v nesmyslných slovech skrývají. - Práce v pracovním listu

82

Úkol č. 1 Pojďte s námi bumtarata, podívat se na zvířata! Vytvoř z nesmyslných slov slova- názvy 2 zvířat HROCHODÝL

KOČKOPÝR

PŠTROSOSLONI

KLOKANÁREK

ZABROOPI

- Smysluplná slova si navzájem zkontrolují ve dvojicích. - Dítě si vybere jeden z obrázků zvířete, které jsou připevněné na tabuli, nalepí ho do pracovního listu do připraveného rámečku, vybarví si zvíře, napíše několik informací o zvířeti. - Práce v pracovním listu

Úkol č. 2 Napiš, co víš o zvířeti v rámečku: Doplníte zde nějaké zvíře?

..……………..………………………………….… ………………………………………………..…… ………..…………………………………………… ………….……..……………………..…….……… ………………………………………….………… …………………………..…………….….………

- Hra - Aktivity , předvádí druhá skupina dětí. 83


aktivita Úvod hodiny- otázka, psaní názvů zvířat do klobouku

5 min

Hra - Aktivity

10 min

Četba textu

5-7 min

Práce s obrázky a názvy zvířat u tabule

5-7 min

Práce s pracovním listem, zhodnocení, hra- Aktivity

ČÁST C

10-15 min


I tentokrát se osvědčila práce ve dvojicích, děti si navzájem pomáhaly, radily. Hra Aktivity měla velký úspěch, hned na začátku jsme si domluvili, že se děti prostřídají, někteří budou hrát na začátku hodiny, ostatní na konci hodiny. Text četly nejprve tzv „silnější čtenáři“ vzhledem obtížnosti některých slov, ostatní si báseň „ zažili“ a četli ji druhý den. Časová dotace byla nedostačující, příště bude třeba rozložit do dvou vyučovacích hodin. Pro některé děti bylo obtížné rozpoznat v nesmyslných slovech jména obou zvířat.

84


PRACOVNÍ LIST Č. 9 Úkol č. 1 Doplňovačka 1.

Sova měla důležité povolání, ……………………………………….………….

2.

Havran neměl vždy černé peří, jeho peří bylo……………………….………..

3.

Přál si své peří obarvit na barvu, ……………………………………….……..

4.

Po dlouhém přemýšlení sova nabarvila havranovo peří …………….……….

5.

Havranovi se nová barva vůbec nelíbila, na sovu se ………………………….

6.

Sova se dodnes havrana bojí, proto létá na lov …………….………………….

Úkol č. 2 Zkus nakreslit do okének příběh sovy a havrana, pomocníkem ti budou doplněné věty z úkolu č. 1 1.

2.

3.

4.

5.

6.

85



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Vladislav Stanovský – Proč se sova ve dne skrývá v lese. Ukázka je z Čítanky pro 2. ročník ZŠ – SPN. Ukázka a následující materiál ze zabývá tématem- bajky. 2. Pomocné didaktické materiály: pracovní list, kniha Bajky od Josefy Lady, tabule na psaní. 3. Cíl čtení: vyjadřování obsahu textu obrázky a jejich řazení za sebou (obrázková osnova). 4. Způsob práce s textem: vyhledávací čtení- zařazujeme úkoly na vyhledání informace v textu a dále s ní pracujeme ve dvojicích. 5. Metody čtení: poslechové čtení – postupování očima zlepšuje techniku čtení, učí poslechu a napomáhá porozumění. 6. Organizace práce: pracovní koutky, lavice do půlkruhu tabule na dobře viditelném místě.

ČÁST B


Aktivity před čtením: Hra „Kreslené hádanky“, děti se posadí do půlkruhu před tabuli. Dva žáci budou pracovat, zakreslovat na tabuli, převedou do kresleného slovní hádanku, kterou uslyší od dětí. Nevidí navzájem svůj obrázek. Po zakreslení děti porovnají obrázky, určí, který lépe odpovídá zadanému úkolu. Vystřídají se všechny dvojice. - Lehká jako peříčko, nemá ráda teplíčko… - Volant svíčky, jedna páka, rychlá jízda lidi láká… - Patří ke mně dírka v látce, pak jdu zapnout hladce… - Lístek, šiška, jehličí, ve mně se nekřičí… - Za sluníčkem hlavu točí, i když nemá oči…

86

- Létá nízko nad zemí, dává lidem znamení… - Parádnice mezi brouky, nejkrásnější z celé louky… - Na špejli, v kornoutku, najdete pochoutku… - Lehká jak peříčko, nemá ráda teplíčko… - Obouvám je na nohy, mohu s nimi do vody…

Vlastní čtení Ukázka (čte učitel, pomalu a nahlas, děti sledují text). Před dávnými časy byla sova barvířem. Všichni ptáci si u ní dávali barvit šaty. Sova byla dobrý barvíř a barvila ptákům peří tisícero barvami, jak si kdo přál. Všichni s ní byli spokojeni, jedině havran barvířským uměním milé sovy pohrdal a pořád se chlubil svým bílým peřím. Ale jednoho dne ho ta bílá barva omrzela a on přiletěl k sově a povídá: „Tak mi tedy ty šaty taky nabarvi, ale takovou barvou, kterou nemá nikdo na světě.“ Sova dlouho přemýšlela, jakou barvu dá švihákovi havranovi, a nakonec mu peří nabarvila na černo a povídá: „Tady máš barvu, jakou nemá nikdo na světě.“ Když havran uviděl své šaty celé černé, jako by je vytáhl z komína, strašně se rozlítil. Ale co mohl dělat, když neměl jiné? Musil si je vzít, jak byly. A od těch dob lítá havran v černém. Ale barvířce sově nikdy neodpustil. Kdykoli ji zahlédne, letí k ní, začne jí nadávat a nejraději by ji ukloval. A proto se sova po celý den schovává co nejhlouběji v lese a létá na lov až v noci, kdy už havran spí.

Aktivity po přečtení: - Děti sedí v půlkruhu před lavicemi a opakují poznatky o bajkách - Proč se této pohádce říká bajka? - Kdo v bajce vystupuje? - Jak se zvířata v příběhu chovají? - Jaké bajky znáš? - S dětmi si připomenu bajky od Josefy lady, které si čteme ve volných chvilkách

87

- Děti, pojďme si tu naší bajku napsat, ale ne slovy – obrázky. V pracovním listě máte navádějící otázky, a když je správně vyřešíte, vytvoříte si kreslenou bajku o sově a havranovi.

Práce v pracovním listu – děti pracují ve dvojicích.

Úkol č. 1 Doplňovačka 1.

Sova měla důležité povolání, ………………………………………………….

2.

Havran neměl vždy černé peří, jeho peří bylo………………………………..

3.

Přál si své peří obarvit na barvu, ……………………………………………..

4.

Po dlouhém přemýšlení sova nabarvila havranovo peří …………………….

5.

Havranovi se nová barva vůbec nelíbila, na sovu se………………………….

6.

Sova se dodnes havrana bojí, proto létá na lov……………………………….

Úkol č. 2 Zkus nakreslit do okének příběh sovy a havrana, pomocníkem ti budou doplněné věty z úkolu č. 1 (v PL mají děti prostor pro obrázky) 1.

2.

3.

4.

5.

6.

88


aktivita Úvod hodiny - hra „ Nakresli, co slyšíš“

10 min

Četba textu

7 min

Diskuze o bajkách

5 min

Práce v pracovním listu, zhodnocení, výstava

20 min

ČÁST C


Bajky s dětmi čteme celý půlrok, bajky se jim velice líbí. Bajky používáme při narativní pantomimě, kdy já čtu příběh, děti pantomimicky ztvárňují. Bajka o sově a havranovi se jim líbila, dvojice dětí velmi dobře naposlouchaly příběh a nakreslily rozmanité, ale krásné obrázky. Hodina proběhla v příjemné pohodě a u dětí probíhala kooperace.

89



Úkol č. 1 Pozorně se podívej na obrázek a napiš, z jakého materiálu jsou mouchy vyrobeny.

…………………………………………………………

Úkol č. 2 Na obrázku vyrostla zvláštní houba. Při jakém sportu můžeme tuto houbu využít? Vyber a podtrhni správnou odpověď: stolní tenis

tenis

badminton

Úkol č. 3 V knize vystupují tyto postavy: Zik, Cháta, Rapan, Fimonka, Mesár, Chochor Poskládej jména podle abecedy a zapiš do tabulky:

1.

2.

3.

4.

5.

6. 90



Věková skupina: 8–9 let, ročník druhý 1. Představení: Petr Malec a Markéta Šimková – Zik a Cháta, nakladatelství Baobab, rok vydání 2008. 2. Pomocné didaktické materiály: Kartičky s písmeny, pracovní list, psaníčka s otázkami. 3. Cíl čtení: rozvoj dovednosti čtení s porozuměním. 4. Způsob

práce

s textem:

společné

čtení,

samostatné

čtení,

rozhovor

ve skupinách, dialog, diskuze 5. Metody čtení: metoda střídavého čtení – čtenáři se střídají ve čtení po několika větách 6. Organizace práce: samostatná práce v lavicích, skupinová práce v herně na koberci, výstava ilustrací na chodbě před třídou

ČÁST B


Aktivity před čtením: - Na začátku hodiny napíši na tabuli nápis ZIK A CHÁTA. Řeknu dětem, že jsem viděla plakát na tuto knihu, ale nestihla jsem si ho celý přečíst. O čem myslí, že by tato kniha mohla být podle názvu? – společná diskuse. - Znáte někdo další zajímavá a neobvyklá jména? – opět diskuse, nebo sdílení ve dvojicích - Poté rozdělení do skupinek, děti se rozdělí podle toho, jakou dostanou kartičku – na každé kartičce bude jedno písmeno (R, K, F, P, M – na tato písmena začínají jména dalších postav z knihy). Poté dostane každá skupinka kartičku s celým jménem postavy. - Přečtěte všechna jména z kartiček, zamyslete se, jakou vlastnost by mohl mít Rapan, Fimonka, Kroh, Zik? - Jednotlivé skupinky se poradí a vyjádří se

91

Vlastní čtení: Ukázka: skupina čte společně 1. část ukázky Zik a Cháta byly dvě mouchy a byli to kamarádi. Onoho dne unavovalo hrozné horko. Takové, že hubení komáři zůstali raději doma, aby na sluníčku nedostali úpal. Stébla trav šelestila v líném větru a Zik s Chátou jen tak poletovali a koukali, kde je co nového. Na kraji lesa je čekalo překvapení. „Podívej Cháto, tahle houba tady ještě včera nebyla. Jak asi chutná?“ zajímal se Zik. „Snad ji nechceš jíst“, polekala se Cháta, „kdo ví, co je zač!“ Ale Zik se jí vysmál. „Krásně voní, určitě bude dobrá,“ řekl a ukousl si. Houba chutnala skvěle. Najednou se Zikovi udělalo tak slabo, že měl co dělat, aby udržel tykadla zdvižená. „Mám strašnou žízeň“, zabzučel unaveně. „Vidíš, tvrdohlavče. Kde teď najdeme něco k pití, než spadne večerní rosa,“ zlobila se Cháta. Aktivity po přečtení: - Jaký byl vztah mezi Zikem a Chátou? - Myslíš, že je přátelství důležité? – zdůvodni - Zkuste vymyslet ve skupinkách jiný název pro tento příběh – diskuse - Zavři oči a zkus si představit, že sedíš na louce, kde rostou zvláštní houby a zvláštní květiny? – popiš ho ostatním ve skupince - Proč Zik ochutnal houbu? – společná diskuse - Stalo se ti někdy, že jsi ochutnal něco, co lákavě vypadalo, a to přes to, že tě někdo varoval, abys to nejedl? – diskuse ve skupinkách, zajímavé zážitky můžou sdělit ostatním ve třídě - Zik snědl jedovatou houbu, to je velmi nebezpečné, zkus odhadnout, jak asi příběh dopadne. - Děti si dočtou příběh samostatně Ale když viděla, že Zik nemá sílu na hádky, na nic nečekala a vydala se hledat vodu. Cháta nemusela hledat dlouho. Hned za rákosím na výsluní našla květinku Fimonku, která si tam rostla jen tak pro parádu. Květinko, mohla bys vrátit Rapanovi zrcátko? On mi dá noviny a Kroh z nich přečte, kde najdu vodu pro Zika, mého kamaráda, který ji moc potřebuje. „To já moc vody nepotřebuji. Ach!

92

To se dnes udělalo krááásně slunečno,“ na to Fimonka.“Ano, ale já nutně potřebuji to zrcátko,“ nedala se odbýt Cháta.“Zrcátko ti dám jedině za voňavku z města!“ vykřikla květinka a uraženě se otočila. Pche! pomyslela si Cháta, ale nakonec přece jen zamířila k cestě, která vedla do města. Každou chvíli zastavila, aby nakoukla do jamek a trhlin, které cestou natrefila, ale bylo to marné. Slunce všechnu vodu vypilo. Nad silnicí se chvěl horký vzduch a Chátě začínalo být do pláče.„Jak je asi Zikovi? Pomůže mu ta troška vody, kterou přinesu? Jestli ovšem vůbec nějakou vodu najdu…“ - Jak se zachovala Cháta po tom, co se Zikovi udělalo špatně? Zachoval by ses stejně nebo máš jiné řešení? – diskuse ve skupince - Má tento příběh podobnost s nějakou pohádkou, kterou známe? - Pozorně čti úkoly v pracovním listu, odpovídej – samostatná práce Práce v pracovním listu Úkol č. 1 Pozorně se podívej na obrázek a napiš, z jakého materiálu jsou mouchy vyrobeny? ………………………………………………………

Úkol č. 2 Na obrázku vyrostla zvláštní houba. Při jakém sportu můžeme tuto houbu využít? Vyber a podtrhni správnou odpověď: tenis

stolní tenis

badminton

Úkol č. 3 V knize vystupují tyto postavy: Zik, Cháta, Rapan, Fimonka, Mesár, Chochor Poskládej jména podle abecedy a zapiš do tabulky: (žáci mají v pracovním listě tabulku)

93


aktivita Úvod hodiny- seznámení s obsahem hodiny, motivace hádanka na tabuli, vyjádření dětí

7-10 min

Společná četba

5 min

Sezení v kruhu, odpovědi na otázky, diskuse, vyjádření dětí

5 min

Přesun do lavic, samostatné čtení

5-7 min

Práce s pracovním listem, popřípadě ilulstrace k příběhu

10 min

Zhodnocení, výstavka kreseb,

10 min

ČÁST C


Tato kniha děti velmi zaujala. Netypické výtvarné ztvárnění pohádkových hrdinů s ekologickým podtextem děti donutilo využít představivost a fantazii. Pracovaly s nadšením. Je třeba se však zamyslet nad rozdělením dětí do skupinek a toto rozdělování jemně regulovat (děti vytvořily skupinky dle vlastního výběru, ale nerovnoměrně). Téměř všechny skupinky odhadly vlastnosti postaviček podle jména a popsaly je téměř přesně (Fimonka – hodná, něžná, milá, Rapan – strašidelný, zlostný, protivný, Zik – neposlušný, Cháta – dobrosrdečná, kamarádská, hodná). Časová dotace byla dostačující, pouze ilustrace děti vystavily po skončení hodiny. Děti rozuměly otázkám a živě diskutovaly. S pracovním listem neměly problém, pracovaly samostatně. Hodina splnila očekávání, mezipředmětové vztahy (Vv, Čj, Literatura, Prv) se přirozeně prolínaly.

94

ZÁVĚR Český jazyk a literarní výchova mají v životě člověka nezastupitelné místo. I když si to neuvědomujeme, setkáváme se s ním v našem každodenním životě. Úkolem pedagoga je budovat v dětech celoživotní kladný vztah k tomuto předmětu. Kladný znamená, že nebudou sedět celou hodinu v lavicích, opisovat úkoly z učebnice nebo při hodině literární výchovy nacvičovat jen techniku čtení. Cílem diplomové práce bylo vytvořit didaktický materiál pro učitele, jehož součástí jsou pracovní listy pro žáky, které oživí a zpříjemní výuku dětem a pomohou dosáhnout vytýčených cílů učiteli. Při sestavování metodických listů pro učitele jsem vycházela z Rámcového vzdělávacího programu, který předkládá a nabízí možnost využít různé vzdělávací postupy, aktivizující metody a dále ze Školního vzdělávacího programu základní školy, kde pracuji a na jehož tvorbě jsem se podílela. Každý měsíc ve školním roce jsem v hodinách literární výchovy pracovala s jedním didaktickým materiálem. Dětem se forma výuky líbila, pracovaly s nadšením, zaujaly je metody kritického myšlení, které jsem při práci používala, dovedly si vytvořit vlastní názor na problém, dovedly zhodnotit aktivitu. Domnívám se, že důležitým předpokladem úspěchu dítěte, je jeho zaujetí pro práci, a to se mi v mé práci potvrdilo. Ráda bych, aby material, který jsem vytvořila, pomohl učitelům ve snaze naplnit vytyčené cíle výuky, upoutat děti, rozvíjet jejich čtenářskou gramotnost a připravit jim zajímavou a účelnou hodinu liteární výchovy.

95

LITERATURA 1. BAŤKOVÁ, B. MIKULCOVÁ, H. Čítanka pro druhý ročník pro základní školy. Prodos, 1992, ISBN 80-85806-23-1 2. BRUKNER, J. ČÍŽKOVÁ, M. Čítanka pro druhý ročník pro základní školy, knížka ke čtení, zpívání a malování. SPN, 1996. ISBN 80-85937-37-9 3. BRUKNER, J. GEBHARTOVÁ, V. Čítanka pro druhý ročník základní školy. SPN, 1993. ISBN 80-7289-043-3 4. CARBOCHOVÁ, L. Využití metod kritického myšlení na prvním stupni ZŠ. Kritické listy 2008, č. 32 s. 19–21 5. ČEŇKOVÁ, J. JEŽKOVÁ, A. Čítanka pro základní školy 2. SPN, 2010. ISBN 978-807235-447-4 6. HORÁKOVÁ, Z. JANÁČKOVÁ, Z. PROCHÁZKOVÁ, E. Čítanka pro druhý ročník pro základní školy. Nová Škola, 2002. ISBN 80-7289-043-3 7. IEA. Mezinárodní výzkum PIRLS 2001, Překlad. Praha. ÚIV. 2002. 8. Kolektiv autorů. Gramotnost ve vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010. 9. Kolektiv autorů. Školní vzdělávací program základní školy Slavonice verze 5 / 2013 10. KŘIVÁNEK, Z. Didaktika prvopočátečního čtení a psaní. SPN, 1989. ISBN 80-7066052. 11. MALEC, P. ŠIMKOVÁ, M. Zik a Cháta. Baobab, 2008. ISBN 85-5890-500-2 12. MAŇOUROVÁ, Z. NASTOUPILOVÁ, D. Učebnice českého jazyka pro 1. ročník ZŠ SPN, Praha, 2013. ISBN 978-80-397-118-2 13. MICHALOVÁ, Z. Reedukace a kompenzace dyslexie, dysgrafie, dysortografie. Liberec, 2011. ISBN 978-80-7372 14. MICHALOVÁ,Z.a kol . Speciálně pedagogická Čítanka. Praha,UK, 2003. ISBN 80-7290109-5 15. NOVÁKOVÁ, Z. WÁGNEROVÁ, D. Čítanka pro druhý ročník základních a obecných škol. Alter, 1994. ISBN 80-900-374-6-1 16. STRAKOVÁ, J. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život. Praha, ÚIV, 2002. ISBN 80211-0411-2. 96

17. TOMAN, J. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury. Pedagogická fakulta, 1991. 18. ISBN 85-7155-059 19. TOMKOVÁ, A. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení v primární škole. Univerzita Karlova v Praze, 2007. ISBN 978-80-7290-315-3 20. TYMICHOVÁ, H. Nauč mě číst a psát. 3. Vydání Praha: SPN, 1992. ISBN 80-04-261868. 21. WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti. Praha. UK v Praze, Pedagogická fakulta, 2005. ISBN 80-7290-228-8. 22. PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Portál, 2009. ISBN 978-80-7367 546 2

97

INTERNETOVÉ ZDROJE- OBRÁZKY Obrázek ovce v PL-1 [online] [cit. 22.9.2013] Dostupné z WWW: http://hobby.idnes.cz Obrázek velblouda v PL-1 [online] [23.9.2013] Dostupné z WWWhttp://ladyentepa.blog.cz Obrázek kočky v PL-1 [online] [28.9.2013] Dostupné z WWW: http://www.justspice.cz Obrázek mušle v PL-1 [online] [22.9.2013] Dostupné z WWW: http:// www.estranky.cz Obrázek listu v PL-2 [online] [16.10.2013] Dostupné z WWW: http://www.i-creative.cz Obrázek závojnatky v PL-1 [online] [22.9.2013] Dostupné z WWW:http://www.estranky.cz Obrázek česna v PL-2 [online] [20.10.2013] Dostupné z WWW: http://vcelari.webnode.cz Obrázek divanu v PL-2 [online] [20.10.2013] Dostupné z WWW: http://www.nabytek.cz Obrázek vesny v PL-2 [online] [20.10.2013] Dostupné z WWW: http://www.gdefon.com Obrázek jeseně v PL-2 [online] [20.10.2013] Dostupné z WWW: http://www.vejnar.com Obrázek ucha v PL-3. [online] [29.10.2013] Dostupné z WWW:http://www.porodnicecz Obrázek řepy v PL-4 [online] [20.10.2013] Dostupné z WWW: http://www.autismus.blog Obrázek kocourka v PL-4 [online] [20.10.2013] Dostupné z WWW: http://www.topzine.cz

INTERNETOVÉ ZDROJE- LITERATURA BERAN,

Vít.

Http://kn.velkabites.cz/:

jak-se-uci-deti-cist/porovnani-metody-geneticke-a-

analyticke?date=2014-05-01. [online]. [cit. 2014-04-18]. Gramotnosti ve vzdělávání: Příručka pro učitele [online]. Praha 4: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010 [cit. 2014-04-18]. ISBN 978-80-87000-41-0. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/

98

MOŽNOSTI ROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI V RÁMCI LITERÁRNÍ VÝCHOVY V OBDOBÍ POČÁTEČNÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

Recommend Documents