MOŽNOSTI PYROMETALURGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ JEMNOZRNNÝCH HUTNÍCH ODPADŮ (JHO) S OBSAHEM Zn A Pb

Acta Metallurgica Slovaca, 12, 2006, (226 - 234)

226

MOŽNOSTI PYROMETALURGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ JEMNOZRNNÝCH HUTNÍCH ODPADŮ (JHO) S OBSAHEM Zn A Pb Kursa M.1, Burkovič R.1,Kursová M. 2, Imriš I.3 VŠB – TU Ostrava, 17.listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba, ČR, e-mail: [email protected], [email protected] 2 VÚHŽ a.s., 739 51 Dobrá 240, ČR, e-mail: [email protected] 3 TU – Košice, Vysokoškolská 4, 040 00 Košice, SR, e-mail: [email protected] 1

POSSIBILITIES OF PYROMETALLURGICAL PROCESSING OF FINE-GRAIN METALLURGICAL WASTES (FGMW) CONTAINING Zn AND Pb Kursa M.1, Burkovič R.1,Kursová M. 2, Imriš I.3 Technical University of Mining and Metallurgy in Ostrava, (VŠB – TU Ostrava), 17.listopadu 15, CZ 708 33 Ostrava-Poruba, Czech Republic, e-mail: [email protected], [email protected] 2 VÚHŽ a.s., CZ 739 51 Dobrá 240, Czech Republic, e-mail: [email protected] 3 Technical University Košice, Vysokoškolská 4, SK 040 00 Košice, Slovak Republic, e-mail: [email protected] 1

Abstract The paper characterises behaviour of metals with low boiling point from the viewpoint of their transition to fly dust at processing of FGMW in various types of furnace units. Fly dusts entrapped in scrubbers were analysed from the viewpoints of granulometry and chemical composition. The paper comprises also results of global and spot analyses of chemical composition performed with use of EDX analysis on scanning electron microscope. Powder X-ray diffraction was applied on selected fractions in order to determine type of present phases. Authors describe results obtained at annealing and melting tests with the given kind of fly dust. They discuss also thermodynamics of origin and conditions of processes at processing of wastes in cupola furnaces from the viewpoint of metals with low boiling point and their transition into fly dusts. There is also described the assumed process of movement of these metals in individual thermal sections of cupola furnace. The concluding part outlines selection of suitable units for industrial solution of FGMW processing. Key words: fine-graid metallurgical wastes, furnace unit, zink, chemical analysis, scan analysis, annealing, Abstrakt V příspěvku je charakterizováno chování kovů s nízkým bodem varu z pohledu jejich přechodu do úletů při přepracování JHO v různých typech pecních agregátů.. Byly provedeny rozbory úletů zachycených na odlučovačích, a to z hlediska granulometrického a chemického složení. Součástí příspěvku jsou i provedené plošné a bodové rozbory chemického složení pomocí EDX analýzy na rastrovacím elektronovém mikroskopu. U vybraných frakcí byla provedena prášková rentgenová difraktografie ke stanovení druhu přítomných fází. Jsou popisovány výsledky docílené při žíhacích a tavících zkouškách s daným druhem úletu. Dále je diskutována termodynamika vzniku a podmínky procesu při přepracování odpadů v kuplovnách

227


z pohledu kovů s nízkým bodem varu a jejich přechod do úletů. Současně je uveden předpokládaný proces pohybu těchto kovů v jednotlivých tepelných úsecích kuplové pece. V závěru je nastíněn výběr vhodných agregátů pro průmyslové řešení zpracování JHO.

1. Úvod Hutnictví železa přináší s sebou mimo výroby potřebného železa a slitin železa i problém související s produkcí úletů a prachu, které jsou zachycovány jak cestou suchou v různých typech filtrů a odlučovacích zařízení, tak cestou mokrou, kdy vznikají kaly. které jsou Úlety, mimo mechanicky stržené železo, oxidy železa a složek tvořící strusku , obsahují kovy s nízkým bodem varu. Tyto úlety jsou ve velké míře v současné době skládkovány, což mimo ztrát kovů má vliv i na životní prostředí, při čemž např. v Japonsku jsou tyto úlety skládkovat legislativně zakázány. V tab. 1 jsou uvedeny jednotlivé technologie zpracování železa resp.slitin železa a produkce úletů , v tab. 2 je uvedeno charakteristické chemické složení jednotlivých typů úletů z pohledu obsahu kovů. Hodnoty obsahů Fe a Zn u kuplových pecí souvisí s experimentálními zkouškami se vsázkou tvořenou briketami s ocelárenskými úlety a kaly. Table 1 Amounts of fly dusts typical for given technology [1] Zdroj Typ aglomerace vysoká pec vysoká pec BOS BOS EAF EAF EAF válcovna válcovna

ESP úlet úlet kal hrubý úlet jemný úlet úlet (nad 30%Zn) úlet stř.bohatý na Zn úlet chudý na Zn hrubé okuje jemné okuje

Množství

Zpracování

2 kg/t aglomerátu 8-12 kg/t surového Fe 4-6 kg/t surového Fe 3-4 kg/t tekuté oceli 12 kg/t tekuté oceli 10-15 kg/t tekutá ocel 10-15 kg/t tekutá ocel 10-15 kg/t tekutá ocel 40 kg/t válcov.oceli 3-4 kg/t válc.oceli

rec. aglomerace rec.aglomerace,halda halda rec.aglomerace,halda halda výroba zinku halda halda halda halda

Table 2 Approximate chemical composition of selected kinds of fly dusts Druh úletu

Obsah Fe (hm.%)

Obsah Zn (hm.%)

Obsah Pb (hm.%)

Obsah Cd hm.%)

VP výhoz[2] VP kal[2]

38,8

0,03

0,01

0,0004

35,3

0,52

0,16

0,015

Hrubé kaly KKO[2]

82,1 63,0 17,5 54,7*

0,73 0,38 14,5 11,57

0,02 0,06 2,63 2,21

0,0006 0,0015 0,18 0,043

12,7 7,83 11,3

3,12 17,5 1,6

0,32 2,23 0,18

31

24

1,7

0,005 0,047 <0,01 -

Jemné kaly KKO[2] Odprašky SM pece[2] Ocelárenské kaly–tandem.pece[2] Kuplová pec Skuhrov-cyklon[1] Kuplová pec Skuhrov-filtr[1] Kuplová pec Turnov[1] EAF úlety[3] *

Obsah Fe propočten z obsahu FeO a Fe2O3.

Obsahy kovů s nízkým bodem varu se významně mění v závislostech na podílu pozinkovaného šrotu ve vsázce.

228


2. Chování Zn a Pb při tavení litiny v kuplovně Jedním ze způsobů zpracování ocelárenských úletů je proces tavné redukce v kuplovně při výrobě litiny. Podmínkou je, aby se zinek , olovo a kadmium odstranily z pracovního prostoru kuplovny v podobě kovových par spolu s odcházejícími technologickými plyny a zachytily se po kondenzaci jako Zn-Pb-Cd koncentrát , který by byl vhodnou surovinou na výrobu těchto kovů. V další části příspěvku jsou diskutovány některé termodynamické aspekty odpařování výše uvedených neželezných kovů a výsledky při experimentálním přetavování úletů v kuplovně. 2.1 Termodynamika procesu odpařování neželezných kovů Ocelárenské úlety jsou tvořeny zejména oxidy kovů jež můžeme z hlediska výroby železa a oceli rozdělit do následujících skupin a) cenné,užitné složky . Fe,Mn, Cr, C b) struskotvorné,hlušinové přísady – CaO, MgO, Al2O3, SiO2 c) nežádoucí, doprovodné prvky – Zn, Pb, Cd, Cu, S, Cl, F Majoritní prvek železo se nachází v úletech ve formě FeO a Fe2O3, nežádoucí složky pak ve formě jednoduchých oxidů ZnO, PbO a CdO nebo ve formě komplexního oxidu ZnO.Fe2O3..V práci (4) je uvedena možnost vzniku fluoridů (FeF3, ZnF2, PbF2) a chloridů (ZnCl2, PbCl2), které zjistili při zpracování úletů EAF. Při tavné redukci ocelárenský úletů bude docházet k vyredukování oxidů železa, zinku, kadmia a olova uhlíkem z koksu nebo oxidem uhelnatým, který v reakční zóně pece bude vznikat podle reakcí : C(s) + O2(g) = CO2(g) (1)

CO2(g) + C(s) = 2CO(g)

(2)

Pokud zanedbáme minoritní prvky a struskotvorné složky, pak děje probíhající při tavné redukci úletů můžeme popsat jako soustavu Fe-Zn-Pb-Cd-C-O v níž jsou kovy jak v pevném stavu (vsázka), v tekutém stavu ( litina,struska) a plynném stavu (spaliny).Uhlík jako nositel redukce, kyslík je hlavní složkou plynné fáze. Na základě změn standartních molárních Gibbsových energií v závislosti na teplotě pro reakce probíhajících mezi oxidy kovů a oxidem uhelnatým [1] byl vypočten a sestrojen diagram znázorňující oblasti stability fází v soustavě Fe-Zn-Pb-Cd-C-O v souřadnicích pCO2/pCO - 1000/T, který je uveden na obr.1 (aktivity složek kondenzované fáze se rovnají 1). Z diagramu vyplývá, že oblast tavení litiny, kde je vysoký parciální tlak CO a teplota cca 1500 °C bude docházet nejen k tavení litiny, ale i k redukci oxidů kovů nacházejících se ve zpracovávané vsázce. Za předpokladu, že redukce kovových oxidů probíhá nepřímo pomocí CO, který vzniká oxidací uhlíku, a ne přímo pevným uhlíkem, je možno konstatovat, že redukce oxidu kademnatého a olovnatého na kovové kadmium a olovo proběhne v celém studovaném rozmezí teplot. Naproti tomu redukce oxidu zinku probíhá při poměru pCO2/pCO nižším než 0,04 a teplotě 1180 K. Neželezné kovy se v těchto podmínkách budou po vyredukování nacházet v plynné formě a budou odcházet s technologickými plyny, zatímco železo s nízkým tlakem nasycených par zůstane v tekuté fázi. Spaliny, které se v redukční zóně kuplové pece nasytí parami zinku, olova a kadmia stoupají šachtou pece, v které ohřívají vsázku. Při snížení teploty spalin na kychtě dojde k ustálení podmínek, které jsou na obr. 1 vyznačené jako „Teplota kychty“. V této oblasti se nachází Pb a Cd ve stabilní kovové formě a proto tyto kovy budou spolu se spalinami odcházet z kuplové pece ve formě kovových par přesto, že v důsledku teplotní změny tlaku

229


nasycených par se může část Pb a Cd par zkondenzovat na chladnějších částech vsázky. Jinak se bude chovat zinek, který je při těchto podmínkách stabilní ve formě ZnO. To znamená, že v této části kuplové pece bude docházet k reoxidaci par Zn dle reakce: Zn(g) + CO2(g) = ZnO(s) + CO(g)

Fig.1 Phase stability area in the Fe-Zn-Pb-Cd-C-O system

(3)

Fig.2 Zinc recyclation in the cupola furnace

Pevný oxid zinečnatý se bude zachytávat na částicích vsázky, z kterých se jemné částice mohou dostat do úletů, ale hlavní část vsázky se zachyceným oxidem zinečnatým bude klesat do oblasti redukční zóny kuplové pece, kde se oxid zinečnatý opět vyredukuje a jeho páry se budou na kychtě opět reoxidovat. Tímto způsobem bude docházet k recirkulaci a zvyšovaní zinku v kuplové peci tak, jak je graficky naznačeno na obr. 2. Při tavné redukci ocelárenských úletů a kalů v kuplové peci se při vhodných podmínkách tavení oxidy kovů vyredukují a přerozdělí tak, že železo se zkoncentruje v litině, zinek, olovo a kadmium se zkoncentrují v úletech jako Zn-Pb-Cd koncentrát, vhodný na další zpracování v zinko-olovářské huti. 3. Přepracování úletů v kuplovnách Byla provedena celá řada zkoušek s úlety, které byly vsazeny do kuplových pecí a do pecí rotačních zpracovávajících litinu. Z granulometrických výsledků vyplývá, že do jemných frakcí se koncentruje převážná část úletů, z chemických analýz vyplývá, že k rozdělení zinku do jemnějších frakcí nedochází ve zřetelném měřítku. Z výsledků byly pro další zkoumání zvoleny úlety slévárny Skuhrov. 3.1 Rozbor úletů po přepracování v kuplovně slévárny Skuhrov Po provedených experimentální přetavbách byly pro rozbor zvoleny úlety ze studenovětrné kuplovny Skuhrov, které obsahovaly poměrně vysoký obsah zinku. Vzorek SSJ

230


byl pudrové koexistence, těžce sítovatelný. Vzhledem k tomu, že pod 0,5 mm se granulometricky nacházelo cca 80 % úletu a chemický rozbor ukazoval na zvyšující se obsah zinku při nižší granulometrii bylo provedeno nové granulometrické třídění na sítech 0,04; 0,08; 0,125; 0,25 a 0,5 mm. Po tomto třídění nedošlo k výraznému nabohacení zinku do některé z frakcí. Obsah zinku se pohyboval v rozmezí 11,4 – 20,5 %. 3.2 Fázová analýza K indetifikace jednotlivých fází byla použita metoda XRD a to u vzorků SSJ 025 a SSJ 0125. V tab. 3 jsou uvedeny získané resp.identifikované fáze. Table 3 XRD phase analysis results Identifikovaná fáze ZnCO3 Pb2ZnSi2O7 ZnO MnFe2O4 SiO2 Zn2SiO4 Fe2O3

SSJ 025 ano ano ano ano ano ne ne

SSJ 0125 ano ne ano ne ne ano ano

3.3 Analýza na skenovém mikroskopu Vybrané vzorky byly analyzovány na elektronovém skenovacím mikroskopu (SEM) firmy Philips XL 30. Byly provedeny jak plošné analýzy, tak bodové analýzy vybraných objektů. Pro znázornění je uveden skenový obrázek vzorku SSJ 0125. Z obr. 3 vyplývá, že v dané frakci úletů z filtru slévárny Skuhrov se vyskytují jak zrna ostrohranná, tak zrna oblá, při čemž se zde vyskytují i zrna mnohem menší granulometrie, které přilnuly adhezními silami k větším zrnům a při další manipulaci (přípravě vzorku) došlo k jejich oddělení od větších zrn. Pro detailnější analýzu daného vzorku bylo provedeno vytipování charakteristických zrn a provedena bodová analýza daných zrn (tab. 4). Jednotlivé body byly voleny dle světlosti s přibližně stejnou velikostí a tvarem zrn. Table 4 Mass content of selected elements (%) on choosen grains of the SSJ 0125 fraction Prvek Bod 1 Bod 2 Bod 3 Wt % Wt % Wt % CK 4.13 5.14 2.67 OK 21.13 17.03 7.80 SiK 67.40 11.69 8.60 PbM 1.15 10.51 11.34 FeK 0.69 4,71 5.74 ZnK 2.21 39.51 55.42

Bod 4 Wt % 75.54 7.37 1.24 8.94 1.27 1.01

Bod 1 na zrnu dané granulometrické třídy je barvy šedé a v podstatě dle rozboru představuje oxid křemíku resp. sloučeniny na bázi křemíku. Bod 2 je barvy bílé s jemně našedlým nádechem a představuje oxidy zinku,olova, křemíku a železa resp. kombinaci těchto oxidů. Bod 3 je bílé barvy , patrně se jedná o oxidy zinku, olova a železa a napařený zinek na daném zrnu. Bod 4 představuje uhlík s oxidy neželezných kovů a železa.


231

Fig.3 Choosen grains for SEM analysis SSJ 0125 – foundry Skuhrov – filter

4. Žíhací zkoušky s úlety Do laboratoře experimentální metalurgie úseku č. 8., VÚHŽ a.s. Dobrá – Divize Laboratoře a zkušebny byly dodány vzorky jemnozrnných materiálů z pokusných taveb, jež proběhly na kuplových pecích. Ze zkoušek uvádíme výsledky ze slévárny Skuhrov a to hrubé frakce a frakce jemné. SSH - 0,8 kg Slévárna Skuhrov, hrubá frakce - cyklon SSJ – 1,8 kg Slévárna Skuhrov, jemná frakce - filtr 4.1 Postup experimentálních prací 1. Žíhání v oxidační atmosféře (vzduch), se stanovením termogravimetrických křivek. Výchozí navážky vzorků byly 1g, žíhací teploty se zvyšovaly po 100oC v celkovém teplotním rozsahu 200 – 1000oC, s výdrží na teplotě 20 minut. 2. Žíhání v oxidační atmosféře (vzduch) při 1000oC, výdrž na teplotě 30 minut. 3. Žíhání v inertní atmosféře argonu při 1000oC, s výdrží na této teplotě po dobu 40 min. Pro úplné odstranění kyslíku a zajištění redukčních podmínek byl argon veden předlohou s rozžhaveným grafitem. 4. Chemické analýzy potřebné pro bilanční výpočty: Stanovení obsahu C a S u vzorků ve výchozím stavu a po žíhání v argonu, stanovení obsahu Zn v zachycených úletech a zbytku po žíhání, stanovení obsahu chloridů u výchozích vzorků. Energiově disperzní mikroanalýza fází nerozpuštěných při loužení žíhacího zbytku v HCl. 5. Bilanční vyhodnocení provedených experimentů. 6. Výše uvedené postupy pokusného žíhání vzorků úletů, chemické analýzy a zpracování získaných výsledků bylo stejným způsobem provedeno u všech dodaných vzorků. 4.2 Výsledky experimentů rozborů vzorků žíhaných v oxidační a inertní atmosféře Pro srovnání vlivu oxidačních a inertních podmínek byly všechny vzorky žíhány shodně při teplotě 1000 oC po dobu 30 - 40 minut, a to na vzduchu a v prostředí argonu, který byl před vstupem do žíhací pece veden přes rozžhavený grafit. Srovnání hmotnostních úbytků vzorků při teplotě žíhání 1000 oC v různých atmosférách umožňuje tabulka 5. Z výsledků

232


žíhacích zkoušek v oxidační atmosféře (vzduch) vyplývá, že u vzorku SSH 0,8 dochází k výrazným hmotnostním ztrátám v oblasti teplot 500 až 700 oC, s maximem při teplotě 600o respektive 700 oC. Vzorek SSJ má poněkud odlišný charakter, pásmo hmotnostních změn se posouvá k nižším teplotám (400 oC), s maximální žíhací ztrátou již při 500 oC. V případě vzorku SSJ, který se vyznačuje vyšším obsahem Zn zřejmě dochází při teplotách nad 800°C k oxidaci kovové složky projevující se relativním nárůstem hmotnosti (obr.4). Table 5 Sample mass fall at maximum temperature of annealing in oxidative and inert atmosphere SSH 0,8

podmínky žíhání vzduch, 1000°C, 30 min. vzduch, postupný nárůst teploty až argon, 1000°C, 40 min

SSJ 1,8

hmotnostní úbytek po žíhání [%]

na 1000°C

57,1

30,5

30,43

26,24

6,07

22,9

5. Technologie ROMELT Na světě byla vyvinuta celá řada technologií na zpracování různých druhů odpadů s obsahem železa a některých neželezných kovů, zejména zinku a olova. Jednou z možných technologií zpracování jemnozrnných hutních odpadů se zvýšeným podílem těžkých neželezných kovů je technologie „ROMELT“, která byla vyvinuta v Rusku na Moskevském institutu stali a splavov pod vedením V. A. Romenceva.

Fig.4 Sample SSH 0,8 , SSJ - cumulative mass faling at annealing with gradually arising of temperature at air

Fig.5 The principál scheme of „ROMELT“ furnace

233


1 – probublávána zóna strusky, 2 – zásobník tekutého kovu, 3 – zásobník tekuté strusky, 4 – vyzdívka, 5 – struskový a kovový přepad, 6 – zavážecí otvor, 7 – odtah plynů, 8 – dolní trysky, 9 – horní trysky, 10 – zóna uklidněné strusky, 11 – zóna kovu, 12 – vodou chlazené panely

Principiální schéma peci „ROMELT“ je na obr.5. Do lázně roztavené strusky se přes boční trysky, které se nacházejí pod vrstvou strusky, fouká směs kyslíku a vzduchu s obsahem kyslíků 40-100 %. Struska je tak probublávána touto směsí plynů. Vsázka obsahující železo ve formě oxidů padá do této strusky obsahující uhlík (ve formě uhlí), železo se rozpouští v této strusce a následně se oxidy železa z této strusky redukují na kovové železo. Toto železo se nauhličuje a v podobě kapek kovu v důsledku své vysoké hustoty klesá do dolní části pece. Tímto způsobem se v peci vytvářejí tři vrstvy tavenin: kov na dně pece, vrstva stabilní strusky a vrstva probublávané strusky (reakční zóna). 5.1 Zpracování kalů a úletů z aglomerace, výroby surového železa a oceli Z hlediska obsahu těkavých neželezných kovů v úletech dochází k jejich významnému nakoncentrování. Z výchozího obsahu ZnO ve vsázce ve výši 0,62 % došlo ke zvýšení obsahu ZnO v úletech na cca 13 %. Při zvýšených obsazích ZnO ve vsázce dojde rovněž k odpovídajícímu zvýšení v úletech a zejména pak v úletech z filtrů. Uvádíme příklad zpracování směsi vysokopecních a konvertorových úletů následujícího složení (hmot. %):51-56 Fecelk.; ≤ 3 Fekov.; 30-43 FeO; 26-37 Fe2O3; 4-5 SiO2; 1-1,5 Al2O3; 8-10 CaO; 1,2-2,2 MgO; 0,10,4 MnO; 0,07 TiO2; 0,1 K2O; 0,1-0,3 Na2O; 1,6-2,5 ZnO; 0,4 PbO; 0,04 Cu2O; 0,1-0,4 S; 0,2 P2O5; 0,003 As2O3; ≤ C; ≤ 10 g/t Ag . Z původního obsahu Zn 1,6-2,5 hmot. % došlo k navýšení na 28,7 hmot. % úletu zachycených na filtrech za kotlem. Při vyšších obsazích zinku ve zpracovávaném materiálu se dá očekávat příslušný nárůst zinku i v těchto úletech. V tomto případě je zcela reálné očekávat nabohacení nad 30 hmot. % Zn, což by vytvořilo předpoklady pro prodej těchto úletu výrobcům Zn. Table 6 Fly dusts composition složka

Fe(celk) SiO2 Al2O3 CaO Zn Pb S C

úlet na výstupu z pece (skruber) 36, 30 5,07 3,08 4,95 12,46 3,18 1,20 11,60

za Venturiho tryskou 22,70 4,40 0,76 3,80 28,70 6,60 4,94 4,00

6. Závěr Předložený příspěvek se zabývá rozborem úletů vznikajících při technologických procesech spojených z výrobou ocelí na různých pecních agregátech. Tyto úlety jsou z hlediska obsahů neželezných kovů jejich významným zdrojem a jejich největším problémem je zabezpečení převodu do formy zvládnutelné technologie. Prvá části příspěvku je zaměřena na termodynamiku procesu odpařování neželezných kovů při přepracování úletů v kuplových


234

pecích. Pro detailní rozbor úletů byl zvolen úlet Slévárny Skuhrov vzhledem k nejvyššímu obsahu zinku v daném vzorku. Byla provedena identifikace jednotlivých fází a následně provedena skenová plošné a bodové analýza. Experimenty prováděné v oxidačních podmínkách (vzduch) byly vyhodnoceny z termogravimetrického hlediska, v případě žíhání v inertním prostředí bylo sledováno rovněž chemické složení vstupních vzorků a produktů žíhání. Z dosažených výsledků vyplývá, že nabohacení úletů o neželezné kovy je z hlediska jejich dalšího zpracování nedostatečné. Zvolené technologie přepracování nezajišťují v daném provedení požadovanou koncentraci, která by u Zn měla dosahovat 25-30 hm. %. Poděkování Příspěvek vznikl za finanční podpory MPO při řešení projektu FF-P2/021 „Komplexní ekologizace hutních výrob“ Literatura [1] Kursa M., Imriš I., Leško J., Burkovič R., Kulveitová H.: Využití neželezných kovů získaných při integrovaném zpracování odpadů s obsahem Fe,Zn a C, Název projektu : Komplexní ekologizace hutních výrob, event.č. FF-P2/021, Roční zpráva 2004 VŠB – TU Ostrava [2] Botula J.: Dekontaminace jemnozrných hutních odpadů pomocí hydrocyklonů, doktorská disertační práce, VŠB Ostrava, 2001 [3] Azakami T., Sugimoto H., Kojima S.: Direct Production of Metallic Zinc from EAF Dust, Metallurgical and Materials Processing: Principles and Technologies, Yazawa International Symposium, 2003, 721 –729 p. [4] Kursa M., Burkovič R., Drápala J. : Využití neželezných kovů získaných při integrovaném zpracování odpadů s obsahem Fe, Zn a C, Název projektu : Komplexní ekologizace hutních výrob, event.č. FF-P2/021, Závěrečná zpráva o řešení projektu v programu Progres v roce 2005, VŠB-TU Ostrava, prosinec 2005

MOŽNOSTI PYROMETALURGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ JEMNOZRNNÝCH HUTNÍCH ODPADŮ (JHO) S OBSAHEM Zn A Pb

Recommend Documents