Další servery s elektronickým obsahem

Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je umožněno jen osobě, která ji legálně nabyla v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Elektronická kniha je datový soubor, který lze užívat pouze v takové formě, v jaké jej lze stáhnout z portálu. Jakékoliv neoprávněné užití elektronické knihy nebo její části, spočívající např. v kopírování, úpravách, prodeji, pronajímání, půjčování, sdělování veřejnosti nebo jakémkoliv druhu obchodování nebo neobchodního šíření je zakázáno! Zejména je zakázána jakákoliv konverze datového souboru nebo extrakce části nebo celého textu, umisťování textu na servery, ze kterých je možno tento soubor dále stahovat, přitom není rozhodující, kdo takového sdílení umožnil. Je zakázáno sdělování údajů o uživatelském účtu jiným osobám, zasahování do technických prostředků, které chrání elektronickou knihu, případně omezují rozsah jejího užití. Uživatel také není oprávněn jakkoliv testovat, dekompilovat, zkoušet či obcházet technické zabezpečení elektronické knihy. Děkujeme že elektronické knihy nelegálně nešíříte. Podporujete tak vznik dalších elektronických titulů. Kopírování zabíjí elektronické knihy!

(c) Computer Media s.r.o. Všechna práva vyhrazena. www.computermedia.cz [email protected]

Další servery s elektronickým obsahem v i d e o p r í r u c k y. c z

Ekonomie k maturitě nejen

Ekonomické výpočty a projekty

Ing. Jana Bellová Mgr. Eva Bohanesová, Ph.D. Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D.

Nakladatelství a vydavatelství

Vzdìlávání, které baví w w w. co m p u ter m ed i a. cz

R

Ekonomie nejen k maturitě


Ekonomie nejen k maturitě Ekonomické výpočty a projekty Ing. Jana Bellová Mgr. Eva Bohanesová, Ph.D. Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Návrh vnitřního layoutu: Pavel Navrátil Zlom a sazba: Petr Fajks Návrh obálky: Ing. Michal Jiříček, Pavel Navrátil Jazyková úprava: PhDr. Dagmar Procházková Interní verze: 1.0

© Computer Media s.r.o. Vydání první, 2008 Všechna práva vyhrazena

ISBN: 978-80-7402-005-6

Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez písemného svolení vydavatele.

Adresa: Computer Media, s.r.o. Hrubčická 495 798 12 Kralice na Hané Česká republika

Telefon: +420 582 302 666 Fax: +420 582 302 667 E-mail: [email protected] Web: http://www.computermedia.cz

Zajímá nás Váš názor! Líbí se Vám tato učebnice? Co v ní postrádáte? Tipy, postřehy a názory pište na adresu [email protected]. Děkujeme Vám.

Partnerským serverem této knihy je www.iskola.cz Nakladatelství a vydavatelství

www.computer media.cz

2

R

i škola.cz Vaše elektronická škola

Obsah 1. PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ...........................................................................................................................7

1.1 PODSTATA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU ........................................................................................................................................................8 1.2 SESTAVENÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU A ROZPOČTU......................................................................................................................... 11 Sestavení podnikatelského rozpočtu ........................................................................................................................................................................ 11 Příklad č. 1 - Podnikatelský záměr a rozpočet - prodejna ................................................................................................................................... 12 Příklad č. 2 - Podnikatelský záměr a rozpočet - výroba ........................................................................................................................................ 14 1.3 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ...................................................................................................................................................................................... 17 Cvičení č. 1 - Sestavení podnikatelského rozpočtu podnikatele - fyzické osoby........................................................................................ 17 Cvičení č. 2 - Sestavení podnikatelského rozpočtu podnikatele - právnické osoby.................................................................................. 19 Cvičení č. 3 - Sestavení podnikatelského rozpočtu podnikatele - kosmetický salon ................................................................................ 20 Cvičení č. 4 - Sestavení podnikatelského rozpočtu podnikatele - opravna obuvi...................................................................................... 22 Cvičení č. 5 - Sestavení podnikatelského rozpočtu podnikatele - výroba a prodej jednoho typu výrobku ..................................... 24 1.4 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY....................................................................................................................................................................... 25 2. KALKULACE ..............................................................................................................................................27

2.1 KALKULAČNÍ VZOREC ........................................................................................................................................................................................... 28 Všeobecný kalkulační vzorec......................................................................................................................................................................................... 28 Příklad č. 1 - Vzor kalkulace stomatologické ordinace.......................................................................................................................................... 29 Příklad č. 2 - Kalkulační vzorec soukromého zemědělce ..................................................................................................................................... 31 2.2 DRUHY KALKULACÍ ................................................................................................................................................................................................. 32 Příklad č. 3 - Srovnání kalkulací různých výrobců .................................................................................................................................................. 34 2.3 KALKULAČNÍ TECHNIKY ........................................................................................................................................................................................ 35 Příklad č. 4 - Prostá kalkulace dělením ....................................................................................................................................................................... 36 Příklad č. 5 - Kalkulace dělením s poměrovými čísly ............................................................................................................................................. 37 Příklad č. 6 - Přirážková kalkulace................................................................................................................................................................................. 37 Příklad č. 7 - Výpočet dle zůstatkové metody kalkulace ...................................................................................................................................... 38 2.4 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ...................................................................................................................................................................................... 38 Cvičení č. 1 - Sestavení cenové kalkulace u potravinářského výrobku........................................................................................................... 38 Cvičení č. 2 - Sestavení cenové kalkulace provozu simulátoru počítačových her ...................................................................................... 40 Cvičení č. 3 - Sestavení cenové kalkulace nákladů výroby jednoho druhu výrobku................................................................................. 41 Cvičení č. 4 - Kalkulace s poměrovými čísly.............................................................................................................................................................. 42 Cvičení č. 5 - Rozložení celkové režie mezi jednotlivé výrobky s použitím přirážové kalkulace............................................................ 43 Cvičení č. 6 - Sestavení kalkulace hlavního výrobku, při jehož výrobě vznikají výrobky vedlejší ......................................................... 44 Cvičení č. 7 - Sestavení cenové kalkulace ve stavebnictví................................................................................................................................... 44 2.5 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY....................................................................................................................................................................... 46 3. VÝPOČTY TECHNICKO-EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ...............................................................................47

3.1 POJEM TECHNICKOEKONOMICKÉ UKAZATELE.......................................................................................................................................... 48 3.2 UKAZATELE SYNTETICKÉ, ANALYTICKÉ A KOMBINOVANÉ SOUSTAVY .............................................................................................. 50 Způsob uspořádání ekonomických ukazatelů ........................................................................................................................................................ 51 3.3 SROVNÁVÁNÍ EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ................................................................................................................................................ 52 Příklad č. 1 - Sestavení bazického ukazatele ............................................................................................................................................................ 54 Příklad č. 2 - Sestavení řetězového ukazatele ......................................................................................................................................................... 54 3.4 MĚŘENÍ VÝKONNOSTI POMOCÍ UKAZATELŮ................................................................................................................................................ 55 3.5 TECHNICKOEKONOMICKÉ UKAZATELE ......................................................................................................................................................... 55 Výrobní kapacita ................................................................................................................................................................................................................ 55 Časový fond ......................................................................................................................................................................................................................... 56 Výpočty kapacity................................................................................................................................................................................................................ 57 Příklad č. 3 - Výpočet nominálního časového fondu............................................................................................................................................. 59 Příklad č. 4 - Výpočet využitelného časového fondu............................................................................................................................................. 60 Příklad č. 5 - Výpočet časového fondu pracovníků ................................................................................................................................................ 60 Příklad č. 6 - Výpočet roční výrobní kapacity ........................................................................................................................................................... 60 Příklad č. 7 - Výpočet skutečného objemu výroby................................................................................................................................................. 60 3.6 PRODUKTIVITA, RENTABILITA, EFEKTIVITA, VÝKONNOST........................................................................................................................ 61 Produktivita.......................................................................................................................................................................................................................... 61 Rentabilita ............................................................................................................................................................................................................................ 61 Efektivnost............................................................................................................................................................................................................................ 61 výkonnost ............................................................................................................................................................................................................................. 61 Příklad č. 8 - Výpočet nákladové a fondové rentability ........................................................................................................................................ 61 3.7 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ...................................................................................................................................................................................... 62 Cvičení č. 1 - Sestavení bazických ukazatelů vzestupně a sestupně ............................................................................................................... 62 Cvičení č. 2 - Sestavení bazických ukazatelů sestupně a vzestupně za dané období ............................................................................... 63 Cvičení č. 3 - Výpočet řetězových ukazatelů vzestupně a sestupně................................................................................................................ 63 Cvičení č. 4 - Výpočet řetězových ukazatelů sestupně a vzestupně za dané období................................................................................ 64 Cvičení č. 5 - Výpočet nominálního časového fondu ............................................................................................................................................ 65 Cvičení č. 6 - Výpočet nominálního časového fondu ............................................................................................................................................ 65 Cvičení č. 7 - Výpočet časového fondu pracovníků ............................................................................................................................................... 66 Cvičení č. 8 - Výpočet roční výrobní kapacity .......................................................................................................................................................... 66 Cvičení č. 9 - Výpočet výrobní kapacity..................................................................................................................................................................... 66 Cvičení č. 10 - Výpočet kapacitní rezervy ................................................................................................................................................................. 67 3.8 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY....................................................................................................................................................................... 67 4. ODMĚŇOVÁNÍ A MZDY ..............................................................................................................................69

4.1 ODMĚŇOVÁNÍ ........................................................................................................................................................................................................... 70 Odměňování........................................................................................................................................................................................................................ 70 Hodnocení práce................................................................................................................................................................................................................ 72 Příklad č. 1 - Sestavení pořadí různých druhů vykonávaných prací................................................................................................................. 74 Příklad č. 2 - Standardní kvalifikační stupnice pro různé profese a v rámci profese.................................................................................. 75 Příklad č. 3 - Rozklad dané práce na jednotlivé faktory ....................................................................................................................................... 77 Příklad č. 4 - Vytvoření jednotlivé klasifikace sledovaných faktorů ................................................................................................................. 77

3



4.2 MZDY ............................................................................................................................................................................................................................ 78 Srážky z mezd...................................................................................................................................................................................................................... 80 Průměrný výdělek.............................................................................................................................................................................................................. 83 Příklad č. 5 - Výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení ........................................................... 83 Příklad č. 6 - Výpočet hrubé měsíční mzdy zaměstnance.................................................................................................................................... 84 Příklad č. 7 - Výpočet měsíčního dílčího základu daně, zálohy na daň a měsíční čisté mzdy................................................................. 85 Příklad č. 8 - Výpočet čisté měsíční mzdy podle pravidel platných od 1. 1. 2008, srovnání s rokem 2007 ........................................ 86 Příklad č. 9 - Určení průměrného hodinového výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí ....................................................................... 88 4.3 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ...................................................................................................................................................................................... 89 Cvičení č. 1 - Určení aktuálních hodnot ekonomických údajů (oblast mezd) .............................................................................................. 89 Cvičení č. 2 - Určení výhod a nevýhod zaměstnání konkrétní profese........................................................................................................... 90 Cvičení č. 3 - Sestavení hodnocení pracovního místa podle metody pořadí prací .................................................................................... 91 Cvičení č. 4 - Sestavení klasifikační tabulky profesí ............................................................................................................................................... 92 Cvičení č. 5 - Sestavení tabulky pro hodnocení pracovních míst bodovací metodou.............................................................................. 92 Cvičení č. 6 - Vyjádření peněžní jednotky pomocí metody faktorového porovnávání............................................................................. 94 Cvičení č. 7 - Výpočet částek na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.......................................................................... 94 Cvičení č. 8 - Stanovení základu pro výpočet zálohy daně z příjmu a čisté mzdy ...................................................................................... 95 Cvičení č. 9 - Výpočet čisté měsíční mzdy ................................................................................................................................................................. 97 Cvičení č. 10 - Výpočet průměrného hodinového výdělku................................................................................................................................. 98 4.4 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY....................................................................................................................................................................... 99 5. DANĚ .......................................................................................................................................................103

5.1 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ...................................................................................................................................................................104 Příklad č. 1 - Výpočet daně z příjmů fyzických osob............................................................................................................................................104 Příklad č. 2 - Výpočet daně z příjmu fyzických osob............................................................................................................................................109 Příklad č. 3 - Výpočet měsíční zálohy na daň při dohodě o pracovní činnosti...........................................................................................111 5.2 DAŇ Z NEMOVITOSTI ...........................................................................................................................................................................................112 Pozemky..............................................................................................................................................................................................................................112 Stavby...................................................................................................................................................................................................................................113 Příklad č. 4 - Výpočet daně z rodinné chaty a přilehlých pozemků................................................................................................................114 Příklad č. 5 - Výpočet daně z rodinného domu v katastru města ...................................................................................................................115 Příklad č. 6 - Výpočet daně z bytu .............................................................................................................................................................................116 Příklad č. 7 - Výpočet celkové hodnoty daňové povinnosti..............................................................................................................................116 5.3 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ....................................................................................................................................................................................117 Cvičení č. 1 - Kompletní zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.......................................................................117 Cvičení č. 2 - Výpočet měsíční zálohy na daň z dohody o provedení práce ...............................................................................................121 Cvičení č. 3 - Výpočet celkové daně z nemovitosti ..............................................................................................................................................122 Cvičení č. 4 - Porovnání výpočtu daňové povinnosti za obchod s potravinami .......................................................................................124 Cvičení č. 5 - Výpočet daně z obytného domu s obchodem ............................................................................................................................125 Cvičení č. 6 - Výpočet daně z nemovitosti poplatníka ........................................................................................................................................126 5.4 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY.....................................................................................................................................................................127 6. LEASING ..................................................................................................................................................129

6.1 LEASING.....................................................................................................................................................................................................................130 6.2 VÝPOČET VÝŠE LEASINGOVÉ SPLÁTKY V PŘÍPADĚ, ŽE LEASINGOVÁ SPOLEČNOST PŘEDMĚT LEASINGU VLASTNÍ ....130 Příklad č. 1 - Teoretický výpočet výše leasingové splátky..................................................................................................................................131 Příklad č. 2 - Praktický výpočet leasingové splátky..............................................................................................................................................132 Příklad č. 3 - Leasingové splátky jako daňově uznatelný výdaj .......................................................................................................................132 6.3 VÝPOČET VÝŠE LEASINGOVÉ SPLÁTKY V PŘÍPADĚ, ŽE LEASINGOVÁ SPOLEČNOST PŘEDMĚT LEASINGU NEVLASTNÍ ... 135 Příklad č. 4 - Výše leasingové splátky - teoretický výpočet ...............................................................................................................................135 Příklad č. 5 - Výše leasingové splátky - praktický výpočet.................................................................................................................................138 Příklad č. 6 - Výše leasingové splátky - teoretický výpočet ...............................................................................................................................139 Příklad č. 7 - Výše leasingové splátky - praktický výpočet.................................................................................................................................140 6.4 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ....................................................................................................................................................................................141 Cvičení č. 1 - Výpočet měsíční leasingové splátky osobního automobilu pro soukromou osobu .....................................................141 Cvičení č. 2 - Výpočet marže leasingové společnosti..........................................................................................................................................142 Cvičení č. 3 - Výpočet první navýšené splátky, výše marže a leasingového koeficientu finančního leasingu ...............................142 Cvičení č. 4 - Výpočet měsíční leasingové splátky................................................................................................................................................143 Cvičení č. 5 - Výpočet roční splátky finančního leasingu ..................................................................................................................................145 Cvičení č. 6 - Výpočet měsíční leasingové splátky hrazené koncem měsíce ..............................................................................................146 6.5 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY.....................................................................................................................................................................147 7. ODPISY ....................................................................................................................................................149

7.1 ODPISY .......................................................................................................................................................................................................................150 7.2 DRUHY ODPISŮ ......................................................................................................................................................................................................151 Odpisy účetní ....................................................................................................................................................................................................................151 Odpisy daňové..................................................................................................................................................................................................................153 Příklad č. 1 - Výpočet daňových odpisů rovnoměrných.....................................................................................................................................157 Příklad č. 2 - Výpočet daňových odpisů zrychlených ..........................................................................................................................................157 Příklad č. 3 - Výpočet daňových odpisů rovnoměrných při provedení modernizace ve třetím roce ................................................158 Příklad č. 4 - Výpočet daňových odpisů rovnoměrných při provedení modernizace ve čtvrtém roce.............................................158 Příklad č. 5 - Výpočet daňových odpisů zrychlenou metodou při provedení modernizace ve třetím roce....................................159 Příklad č. 6 - Výpočet daňových odpisů zrychlenou metodou při provedení modernizace ve čtvrtém roce ................................160 7.3 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ....................................................................................................................................................................................161 Cvičení č. 1 - Stanovení ročního účetního odpisu stroje....................................................................................................................................161 Cvičení č. 2 - Stanovení ročního účetního odpisu licence.................................................................................................................................162 Cvičení č. 3 - Stanovení ročního účetního odpisu licence.................................................................................................................................162 Cvičení č. 4 - Výpočet daňových odpisů rovnoměrnou metodou..................................................................................................................163 Cvičení č. 5 - Výpočet daňových odpisů zrychlenou metodou .......................................................................................................................164 Cvičení č. 6 - Výpočet daňových odpisů rovnoměrnou metodou..................................................................................................................164

4

Obsah Cvičení č. 7 - Výpočet daňových odpisů zrychlenou metodou ......................................................................................................................165 Cvičení č. 8 - Výpočet daňových odpisů rovnoměrnou metodou při provedení modernizace v šestém roce ..............................167 Cvičení č. 9 - Výpočet daňových odpisů zrychlenou metodou při provedení modernizace v šestém roce....................................167 Cvičení č. 10 - Výpočet daňových odpisů zrychlenou i rovnoměrnou metodou při provedení modernizace v pátém roce..............169 7.4 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY.....................................................................................................................................................................170 8. HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK .....................................................................................................................171

8.1 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK.................................................................................................................................................................................172 Zisk nebo ztráta ................................................................................................................................................................................................................172 8.2 ZISK..............................................................................................................................................................................................................................172 Účetní zisk...........................................................................................................................................................................................................................173 Daňový zisk ........................................................................................................................................................................................................................174 Příklad č. 1 - Výpočet bilančního hospodářského výsledku .............................................................................................................................175 Příklad č. 2 - Výpočet bilančního hospodářského výsledku .............................................................................................................................175 Příklad č. 3 - Výpočet zdaňovacího základu............................................................................................................................................................176 8.3. ROZDĚLENÍ ZISKU ................................................................................................................................................................................................176 Příklad č. 3 - Výpočet výše příjmů jednotlivých společníků veřejné obchodní společnosti .................................................................179 Příklad č. 4 - Výpočet výše příjmů jednotlivých společníků komanditní společnosti .............................................................................179 Příklad č. 5 - Výpočet výše povinného přídělu do nedělitelného fondu a podíly na zisku u družstva .............................................181 8.4 ÚHRADA ZTRÁTY ..................................................................................................................................................................................................182 8.5 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ....................................................................................................................................................................................183 Cvičení č. 1 - Vvýpočet bilančního hospodářského výsledku ..........................................................................................................................184 Cvičení č. 2 - Výpočet bilančního hospodářského výsledku.............................................................................................................................184 Cvičení č. 3 - Výpočet zdaňovacího základu...........................................................................................................................................................185 Cvičení č. 4 - Výpočet zdaňovacího základu...........................................................................................................................................................185 Cvičení č. 5 - Výpočet rozdílu daně z příjmů...........................................................................................................................................................185 Cvičení č. 6 - Výpočet zdaňovacího základu účastníků sdružení ....................................................................................................................186 Cvičení č. 7 - Výpočet zdaňovacího základu podnikatelů - tichých společníků ........................................................................................187 Cvičení č. 8 - Výpočet častky určené k výplatě dividend....................................................................................................................................187 Cvičení č. 9 - Vypořádání ztráty akciové spolčenosti...........................................................................................................................................187 Cvičení č. 10 - Vypořádání ztráty společnosti s ručením omezeným ............................................................................................................188 Cvičení č. 11 - Výpočet výše příjmu jednotlivých společníků veřejné obchodní společnosti ..............................................................188 Cvičení č. 12 - Výpočet podílů zisku společníků veřejné obchodní společnosti .......................................................................................189 Cvičení č. 13 - Výpočet podílů zisku v komanditní společnosti......................................................................................................................190 Cvičení č. 14 - Výpočet podílu na zisku členů družstva ......................................................................................................................................191 8.6 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY.....................................................................................................................................................................192 9. VÝPOČTY V BANKOVNICTVÍ ....................................................................................................................195

9.1 VÝPOČTY V BANKOVNICTVÍ ..............................................................................................................................................................................196 9.2 APLIKACE JEDNODUCHÉHO ÚROČENÍ .........................................................................................................................................................196 Příklad č. 2 - Určení konečného zůstatku podnikatelského účtu s povoleným přečerpáním ..............................................................198 Příklad č. 3 - Praktický výpočet částky vyplacené při eskontu směnky ........................................................................................................200 Příklad č. 4 - Teoretický výpočet současné hodnoty budoucí částky ...........................................................................................................200 Příklad č. 5 - Praktický výpočet současné hodnoty budoucí částky ..............................................................................................................201 9.3 VYUŽITÍ HODNOTOVÉ ROVNICE V PRAKTICKÝCH SITUACÍCH............................................................................................................201 Příklad č. 6 - Porovnání výhodnosti variant při zaplacení ceny – teoretický propočet ...........................................................................201 Příklad č. 7 - Teoretické stanovení ceny investice.................................................................................................................................................202 Příklad č. 8 - Teoretické určení výše splátky hypotečního úvěru.....................................................................................................................202 Příklad č. 9 - Teoretický výpočet naspořené částky s ročním úročením .......................................................................................................203 Příklad č. 10 - Teoretický výpočet naspořené částky s měsíčním úročením ...............................................................................................205 Příklad č. 11 - Porovnání výhodnosti variant zaplacení ceny majetku..........................................................................................................206 Příklad č. 12 - Praktický výpočet ceny investice ....................................................................................................................................................206 Příklad č. 13 - Výpočet výše měsíční splátky hypotečního úvěru ...................................................................................................................207 Příklad č. 14 - Výpočet naspořené částky při ročním úročení ..........................................................................................................................207 Příklad č. 15 - Výpočet naspořené částky při měsíčním úročení .....................................................................................................................208 9.4 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ....................................................................................................................................................................................209 Cvičení č. 1 - Výpočet výše úročené částky.............................................................................................................................................................209 Cvičení č. 2 - Výpočet výše úroku na konci roku ...................................................................................................................................................210 Cvičení č. 3 - Výpočet částky vyplacené při eskontu více směnek .................................................................................................................211 Cvičení č. 4 - Výpočet současné hodnoty budoucí potřebné částky.............................................................................................................211 Cvičení č. 5 - Výpočet doby splatnosti krátkodobého úvěru............................................................................................................................212 Cvičení č. 6 - Výpočet výše splátky z kupní ceny...................................................................................................................................................213 Cvičení č. 7 - Výpočet okamžité splátky dlužné částky.......................................................................................................................................213 Cvičení č. 8 - Výpočet ceny investice.........................................................................................................................................................................214 Cvičení č. 9 - Výpočet měsíční splátky z nabízeného hypotečního úvěru ...................................................................................................215 Cvičení č. 10 - Výpočet naspořené částky................................................................................................................................................................216 Cvičení č. 11 - Výpočet výše úložky na účet............................................................................................................................................................218 9.5 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY.....................................................................................................................................................................219 10. OBNOVA DLOUHODOBÉHO MAJETKU ...................................................................................................221

10.1 OBNOVA DLOUHODOBÉHO MAJETKU.......................................................................................................................................................222 Příklad č. 1 - Sestavení plánu obnovy dlouhodobého majetku na základě daňových odpisů ............................................................222 10.2 ANALÝZA VÝVOJE ZŮSTATKOVÝCH CEN....................................................................................................................................................223 Příklad č. 2 - Stanovení doby, kdy účetní opotřebení majetku dosáhne daného poměru...................................................................223 10.3 PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ .................................................................................................................................................................................224 Cvičení č. 1 - Výpočet poměru zůstatkové a vstupní ceny ................................................................................................................................224 Cvičení č. 2 - Sestavení plánu obnovy dlouhodobého majetku na základě účetních odpisů..............................................................225 10.4 SHRNUTÍ A KONTROLNÍ OTÁZKY ..................................................................................................................................................................226 KLÍČ .............................................................................................................................................................228 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA.....................................................................................................230

5



ÚVOD Titul Ekonomie nejen k maturitě – Ekonomické výpočty a projekty volně navazuje na publikace Ekonomie nejen k maturitě – 1. díl, Obecná ekonomie a Ekonomie nejen k maturitě – 2. díl, Ekonomika podniku. Jsou v ní vysvětleny vybrané oblasti zejména podnikové ekonomiky, které mají praktickou odezvu v příkladech běžně řešených v podnikové praxi. Publikace zařazuje tematiku jednotlivých kapitol do určitého kontextu podnikových činností, v teoretické části vysvětluje důvody, smysl a funkci jednotlivých oblastí praktické aplikace, přináší příklady a vzory výpočtů. V průběhu publikace je studujícím dán prostor k uvádění vlastních poznatků, příkladů a samostatných zjištění tak, aby byla nejen zajištěna aktivní účast při čtení teorie, ale především aby bylo nutné pokusit se již v průběhu studia teoretických poznatků aktivně aplikovat uvedené poznatky do vlastní praxe. Lidé se nejlépe učí, pokud mohou teorii ihned převádět na praxi a kreativně doplňovat získávané informace. Doporučujeme Vám proto vpisovat do textu vlastní příklady a poznámky, průběžně vypracovávat cvičení a úkoly. Věříme, že Vám tato publikace přiblíží práci ekonomů v jejich každodenní činnosti ve firmách, institucích či úřadech a pomůže Vám nahlédnout do světa praktické ekonomické činnosti. Autoři

6

Podnikatelský rozpočet

1. PODNIKATELSKÝ ROZPOČET

7

Ekonomie nejen k maturitě Výuková část


1.1 PODSTATA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Podnikání není možné začít okamžitě, vyžaduje určitou přípravnou fázi. Založení podniku, a to i jeho nejmenší možné formy, například prodeje zboží individuálním obchodníkem, není jednoduchou záležitostí. Vyžaduje řadu přípravných prací, výpočtů, jednání s úřady či peněžními ústavy. Každý podnik, má-li být úspěšný, musí mít hned v úvodní fázi své existence vytvořeny předpoklady pro plnění všech funkcí podniku, musí existovat řádný, úplný a konkrétní podnikatelský záměr, musí být zajištěny odpovídající zdroje, zjištěny veškeré možné informace apod. Budoucí podnikatel nebo zakladatel podniku musí tedy nejprve stanovit podnikatelský strategický záměr, který by měl obsahovat řešení následujících oblastí směrodatných pro úspěch podniku. Strategický záměr podnikatele by měl obsahovat: a) jasné vymezení předmětu činnosti, resp. přesné určení výrobního programu (obchodu, služeb, zemědělské výroby atd.). Příklad:

1

Je třeba jasně vymezit, co bude vyráběno, jaké druhy výrobků, v jakém množství, složení. Předmět činnosti musí být přesně označen například v živnostenském ohlášení nebo žádosti o souhlas s výrobou (či prodejem) výrobků podléhajících licenci. Některé výrobky se vyrábět nesmějí (drogy), jiné například není možné vyvážet do zahraničí, další podléhají přísným kvalitativním normám (například potraviny) nebo normám technickým – většinou kvůli bezpečnosti (například elektrospotřebiče). Uveďte vlastní příklad regulace, povolení a kontroly výrobní činnosti v ČR:

.................................................................................................................................................. Poznámka: Správné znění odpovědí naleznete v klíči na str. 228.

b) výpočty potřeby finančních prostředků a dalších zdrojů, tj. věcného kapitálu, lidských zdrojů, legislativní zajištění podnikání atd., c) v případě založení podniku individuálním podnikatelem (fyzickou osobou) je nutné i správné a také komplexní zhodnocení osobních předpokladů pro podnikatelskou činnost. Tím jsou míněny psychologické aspekty osobnosti, možný sociální dopad, výše rizika, vlastní manažerské dovednosti, znalosti apod., d) zhodnocení právních i technických znalostí, zkušeností, umění jednat s lidmi apod. Již sám výběr předmětu činnosti (popřípadě více činností) vyžaduje celou řadu informací jako například: •

potenciální okruh budoucích zákazníků (kvantita),

•

finanční síla zákazníků (kvalita), tj. solventnost vybraného segmentu trhu, Příklad: Segmentem může být například studující mládež. Můžeme se například zaměřit na prodej zboží, které studenti preferují, které je pro ně specifické a typické. Není to však segment příliš velký, ani bohatý. Naopak, vesměs jde o finančně slabý segment, studenti nemají obvykle příliš mnoho peněz. V malém městě, kde se vyskytuje pouze několik středních škol, mnoho potenciálních zákazníků nebude. Ve větším městě může jít o větší segment, ale ani tam to nebude segment s příliš velkou kupní silou. Na druhé straně například segment „manažeři“ sice rovněž není příliš velký, avšak finančně je nepochybně silný. Preferuje ovšem značkové zboží, kvalitu a dobrý servis.

8



ocenění práce, a to je v tomto případě faktor „dovednosti“. Již z předcházejícího případu víme, že zahrnuje více složek, jako například délku praxe, stupeň vzdělání a další. Tyto složky jsou posuzovány a hodnoceny jako celek a pořadí je stanoveno běžným způsobem porovnáváním jednotlivých druhů práce z tohoto hlediska. Po stanovení pořadí je třeba dopracovat tuto tabulku ještě o váhu příslušného faktoru v celkovém komplexu všech faktorů. V našem příkladu máme 4 faktory a 4 typy pracovních míst, váhu tedy opět můžeme stanovit pořadím. Pořadí dle jednotlivých faktorů v následujícím kroku pronásobíme příslušnou váhou (závažností faktoru) u každého druhu práce. Výsledkem bude relativní hodnota dané práce, kterou pak můžeme vyjádřit v penězích. U firmy má faktor dovednosti váhu 4, faktor odpovědnosti váhu 3, faktor pracovní aktivity váhu 2 a podmínky práce váhu 1. Pronásobením dostaneme tyto hodnoty: Pracovní místo

Požadavky na práci (faktory ovlivňující výši mzdy)

(druh práce)

Dovednosti

Odpovědnost

Pracovní aktivita

Podmínky práce

I

4

3

6

3

II

8

9

8

2

III

12

6

4

1

IV

16

12

2

4

Celková hodnota druhu práce (pracovního místa) se stanoví součtem hodnot přidělených jednotlivým faktorům. V našem případě to bude nejvyšší hodnota u práce IV, a to 34, nejnižší u práce I, a to 16. Těmto údajům je možné přiřadit peněžní vyjádření, například částku 10 Kč jako peněžní jednotku. Pak by vyšlo, že denní mzda u práce I bude 160 Kč, u práce IV pak bude činit 340 Kč. Tento způsob hodnocení práce je nejsložitější a také nejpracnější, eliminuje však do určité míry subjektivní stanoviska pro hodnocení. Nicméně i v tomto případě, jako ve všech ostatních, se doporučuje provádět takovéto hodnocení vícekrát, a to nejen při primárním stanovení mzdy, ale i v průběhu času, neboť váha některých faktorů se může měnit a v určitých stadiích vývoje firmy se může management klonit i k jiným stupňům závažnosti práce. Zvláště v období stagnace nebo úpadku firmy mohou pro hodnocení práce nabývat na důležitosti jiné faktory než ty původně stanovené.

4.2 MZDY Podstatnou část nákladů tvoří mzdy. Podívejme se proto na základní pojmy z této oblasti, která zajímá každého pracovníka, zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i manažery všech stupňů. Základní právní rámec pro zaměstnávání osob je dán těmito právními normami:

78

•

zákoníkem práce (všechny právní předpisy vždy v posledním, aktuálním znění),

•

zákonem o mzdě,

•

zákonem o platu,

•

nařízením vlády o minimální mzdě,

•

zákonem o nemocenském pojištění zaměstnanců,

•

zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

•

zákonem o zdravotním pojištění,

•

zákonem o daních z příjmů (část týkající se daně z příjmů fyzických osob /FO/ ze závislé činnosti),

•

doplňujícími mzdovými předpisy, tj. většinou nařízeními vlády a dalšími právními předpisy.

Odměňování a mzdy Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda. Mzda zaměstnance se většinou sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě (dle § 244 zákoníku práce) anebo v kolektivní smlouvě. Nesmí být nižší, než je minimální mzda stanovená příslušným platným nařízením vlády. Zaměstnanec dostává při nástupu do práce písemný platový výměr, v němž je uvedeno jeho mzdové zařazení (platová třída, stupeň), základní (tarifní) mzda a případně další příplatky. Platový výměr se během „pracovního života“ zaměstnance mění, např. dojde-li k plošnému zvýšení mzdových tarifů nebo v případě získání nebo zvýšení osobního ohodnocení. Formy mezd se dělí do dvou skupin, a to základní (pevné) a doplňkové (variabilní, pohyblivé). Mezi základní formy patří: •

časová mzda a plat,

•

úkolová či výkonová mzda,

•

podílová mzda (provize),

•

smluvní mzda.

Mezi doplňkové formy mezd a platů patří: •

prémie,

•

odměny,

•

osobní ohodnocení,

•

povinné příplatky ke mzdě (jsou dány právními normami),

•

nepovinné příplatky ke mzdě (řeší kolektivní smlouvy),

•

získání zaměstnaneckých akcií,

•

důchodové připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem,

•

odměňování zlepšovacích návrhů,

•

specifické formy doplňkových forem povinné a nepovinné dle odvětví,

•

mzdy za „očekávaný výkon“ používané v zahraničí.

Doplňkové formy jsou přičleněny k základní mzdě a navyšují její úroveň. Je možný souhrn hned několika doplňkových forem mzdy ke mzdě základní. Povinné příplatky jsou stanoveny za: •

práci přesčas,

•

dobu práce ve svátek (podle zákoníku práce přísluší za odpracovanou dobu ve svátek náhradní volno ve stejném rozsahu, zaměstnanec se však může se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku),

•

práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí,

•

práci v noci (podle zákoníku práce rozumíme prací v noci práci konanou v době mezi 22. až 6. hodinou, mzdové zvýhodnění však přísluší pracovníkovi pouze tehdy, trvá-li práce v noci aspoň 3 hodiny),

•

pracovní pohotovost.

Výplata mzdy se v ČR řídí následujícími základními pravidly: •

mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději k ultimu následujícího kalendářního měsíce (pokud nebylo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak, tj. dříve, zálohově nebo s předem odsouhlaseným odkladem),

•

mzda se obvykle vyplácí zasíláním na osobní konto zaměstnance u jeho konkrétního peněžního ústavu, starší způsob byl v pracovní době a na pracovišti v hotovosti (tzv. sáčkování),

79



•

při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (tzv. výplatní a zúčtovací listina, výplatní páska), na žádost zaměstnance pak zaměstnavatel předkládá k nahlédnutí i doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena,

•

zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu; manželovi (manželce) lze mzdu vyplatit pouze na základě písemného zmocnění.

SRÁŽKY Z MEZD Z hrubé mzdy, kterou rozumíme souhrn veškerých příjmů zaměstnance za uplynulý měsíc, tj. základní mzdy, prémií, odměn, příplatků, náhrad atd., se pravidelně každý měsíc sráží tzv. povinné srážky. Jsou to následující položky: 1. pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (oba dohromady 8 % z hrubé mzdy), 2. pojistné na zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy), 3. záloha daně z příjmů fyzických osob (FO) ze závislé činnosti (v průběhu roku sráží zálohy, ke konci roku provádí zúčtování). Další srážky jsou možné, popřípadě vyplývají z různých nařízení, jako například: •

částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo orgánem státní správy (jedná se např. o splácení alimentů, manka, hypotečních splátek apod.),

•

částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého nápravného opatření a peněžité tresty (pokuty), jakož i náhrady uložené zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů atd.

Těchto plateb, které může zaměstnavatel svému zaměstnanci srazit, je celá řada, vždy se však musí jednat o pravomocně ukončené nařízení. Pořadí srážek určuje svým nařízením vláda. Ze mzdy se zaměstnanci nejprve srazí pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, poté záloha na daň z příjmů fyzických osob. Ostatní srážky ze mzdy, dovolené zákonem o mzdě, lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu (zákon č. 143/1992 Sb.) v platném znění.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti V České republice platí, že každý zaměstnanec (jakož i osoba samostatně výdělečně činná, resp. zaměstnavatel) musí být pojištěn sociální a zdravotní pojistkou. Povinné dávky sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (SP) jsou dány zákonem č. 104/1996 Sb., který je již několikátou aktualizací původního zákona č. 589/1992 Sb. Zaměstnavatel se při výpočtech, srážkách a odvodech musí vždy řídit posledním aktuálním zněním. Sazby pojistného podléhají aktualizaci, v době přípravy této publikace činí: •

u zaměstnanců 8 % z vyměřovacího základu (zákon definuje, co se počítá do vyměřovacího základu, vesměs je to hrubá mzda),

•

u organizace a malé organizace to v roce 2007 bylo 26 % z vyměřovacího základu (vesměs z hrubé mzdy zaměstnance), tuto částku platí z firemních peněz zaměstnavatel za svého zaměstnance; v roce 2008 je to 25 % a od roku 2009 by to mělo být 24,1 % z vyměřovacího základu,

•

u osob samostatně výdělečně činných 29,6%.

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru, odvádí se na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. 80

Odměňování a mzdy Každý zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Za zaměstnance je tedy sumárně hrazeno 34 % z vyměřovacího základu, z toho 8 % platí zaměstnanec, 26 % za něj platí jeho zaměstnavatel.

Všeobecné zdravotní pojištění Všeobecné zdravotní pojištění (ZP) je upraveno dvěma zákony, a to zákonem č. 47/1997 Sb. a zákonem č. 592/1992 Sb., samozřejmě zase vždy v posledním aktuálním znění. Vztahuje se na osoby, které mají v ČR trvalý pobyt, popř. na osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který tu trvalý pobyt má. Podobně jako u sociálního zabezpečení část pojistného na všeobecné zdravotní pojištění platí zaměstnanec ze svého, část mu hradí zaměstnavatel. Částky pojistného hradí: •

zaměstnanci – v současnosti 4,5 % z vyměřovacího základu (vesměs z hrubé mzdy),

•

zaměstnavatelé za své zaměstnance – v současné době 9 % z vyměřovacího základu,

•

stát (např. za nezaopatřené děti, tedy i studenty do 26 let, za důchodce apod.) .

Poznámka: Vyměřovacím základem pro skupinu osob, za které platí pojistné stát, je podle příslušného zákona (platného v roce 2007) 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (NH), která je definována jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného stejným nařízením vlády. Vypočtená průměrná mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2007 byla podle nařízení vlády č. 462/2006 Sb. výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 rovna částce 18 809 Kč a výše přepočítacího koeficientu hodnotě 1,0707. Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 je rovna částce 18 809 Kč a výše přepočítacího koeficientu 1,0707. Výše měsíční průměrné mzdy v NH pro účely zdravotního pojištění pro rok 2007 tedy činí 18 809 * 1,0707 = 20 139 Kč. Vyměřovacím základem pro stanovení pojistného je částka (zaokrouhlená na celé koruny nahoru) 0,25 * 20 139 = 5 035 Kč za měsíc. Z tohoto základu stát měsíčně zaplatí pojistné (zaokrouhlené na celé koruny nahoru) za výše uvedené osoby, které bude činit 0,135 * 5 035 = 680 Kč Celková výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění tedy činí 13,5 %, z toho jednu třetinu platí zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Pro podnikatele platí plná sazba 13,5 %.

Záloha na daň z příjmů FO Zálohu na daň z příjmů FO pravidelně každý měsíc sráží zaměstnavatel všem svým zaměstnancům a odvádí ji na účet svého správce daně. Daň se vypočítává ze základu, kterým je hrubá mzda snížená o sražené pojistné. Základ daně se zaokrouhluje na celé stovky nahoru. Z něj se stanoví záloha na daň z příjmů FO podle sazeb uvedených v zákoně o daních z příjmů platných pro příslušný rok. V závislosti na vývoji mezd se sazby mohou měnit. Konkrétní údaje platné pro daný rok si musí tedy zaměstnavatel zjistit v platném znění zákona o daních z příjmů. Poznámka: Výše uvedený postup výpočtu zálohy na daň z příjmů platil do konce roku 2007. Tabulku se sazbami daně z příjmů platnou pro rok 2007 najdete v kapitole 5. Zálohu na daň lze podle zákona o daních z příjmů snížit o slevy na dani nebo o daňové zvýhodnění na děti. Chce-li poplatník tyto odpočty uplatnit, musí u zaměstnavatele podepsat tzv. Prohlášení poplatníka daně z příjmu FO, které doloží potřebnými dokumenty. Má-li poplatník více zaměstnavatelů současně, smí Prohlášení podepsat pouze u jednoho z nich. Zvýhodnění na děti může uplatnit pouze jeden z rodičů. Ten také musí na mzdovém oddělení zaměstnavatele písemně doložit skutečnost, že druhý z rodičů zvýhodnění na děti v uvažovaném zdaňovacím období neuplatňuje. Více o slevách na dani a o zvýhodnění – viz kapitola 5. 81



Protože daň z příjmů FO ze závislé činnosti je zaměstnavatelem srážena a odváděna pravidelně každý měsíc formou zálohy, musí zaměstnavatel ke konci účetního období (k 31.12. předcházejícího roku) přesně vypočítat dopočet. Provádí na žádost zaměstnance tzv. roční zúčtování záloh na daň z příjmů FO. Toto zúčtování se neprovádí, má-li zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání. Výpočet hrubé a čisté mzdy Tyto dva pojmy zná asi každý ze své výplatní pásky. Přestože se zdají být srozumitelné, existují určitá a příslušnými zákony daná pravidla, podle nichž se oba příjmy tvoří. V následujícím textu ukážeme, z jakých složek je tvořena hrubá mzda zaměstnance a jakým způsobem se z hrubé mzdy vypočte jeho čistý příjem podle současných pravidel. Hrubou mzdu tvoří základní (tarifní) mzda a další příjmy, zejména osobní ohodnocení či jiné odměny, povinné i nepovinné příplatky, prémie apod. Při výpočtu hrubé mzdy hraje důležitou roli tzv. fond pracovní doby. Ten je pro všechny zaměstnance stejný. Do fondu pracovní doby se také započítávají svátky připadající na jinak pracovní dny. Zaměstnancům, kteří pracují v přetržitém provozu, např. 8 hodin denně, pak buď pracovní doba, která jim připadla na den svátku, odpadá, přičemž dostávají za takto odpadlou pracovní dobu tzv. náhradu mzdy, nebo musí den svátku odpracovat a dostávají mzdu s příplatkem ve výši 100 % tzv. průměrného výdělku za nejbližší předchozí kalendářní čtvrtletí. Zaměstnanci v nepřetržitých provozech mají tyto dvě níže uvedené možnosti: •

buď jim na den svátku připadne pracovní směna a pak ji musí odpracovat; zároveň pak obdrží mzdu s příplatkem 100 % průměrného výdělku;

•

nebo se stane, že jim na den svátku směna nepřipadla, a proto nemají nárok na žádnou náhradu, protože se jim v důsledku svátku mzda nesnížila; pracovní směnu pak odpracují podle harmonogramu v jiný den.

V případě, že zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou má ve svém platebním výměru stanovenou měsíční základní mzdu (mzdový tarif), resp. další příjmy, vztahuje se výše základní mzdy, resp. dalších příjmů, na celý fond pracovní doby. Např. v roce 2007 v prosinci bylo 18 pracovních dnů, tj. 18 * 8 = 144 hodin a 3 dny vánoční svátky, tj. 24 hodin. Fond pracovní doby tedy bude činit 144 + 24 = 168 hodin. Za tolik hodin by zaměstnanci příslušela plná základní mzda, resp. plné další příjmy, kdyby tento počet hodin skutečně odpracoval. Protože však 24 hodin připadá na svátky, obdrží pak zaměstnanec za předpokladu, že o svátcích nepracoval, pouze poměrnou část základní mzdy, resp. dalších příjmů, která bude odpovídat skutečnému počtu odpracovaných hodin. Čistou mzdu obecně získáme tak, že od hrubé mzdy odečteme částky pojistného (ZP, SP) a zálohu na daň, příp. upravenou o slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Čistá mzda může být dále snižována, např. o částky stravného na základě dohody o srážkách, o alimenty na základě rozhodnutí soudu apod. Podrobný postup při výpočtu čisté mzdy naznačuje algoritmus níže. Algoritmus pro výpočet měsíční čisté mzdy zaměstnance (do konce roku 2007): 1. měsíční hrubá mzda (HM), včetně osobního ohodnocení, příplatků a náhrad mzdy; 2. pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (ZP; 4,5 % z HM), částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru; pojistné na pojištění na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (SP; dohromady 8 % z HM), částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru; 3. měsíční dílčí základ daně pro výpočet zálohy HM – ZP – SP; částka se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru a z tohoto základu se vypočítá záloha na daň z příjmů FO; 4. záloha na daň z příjmů FO podle zákona o daních z příjmů (ve znění pro rok 2007); 5. měsíční slevy na dani (ve výši 1/12 roční slevy; např. na poplatníka 600 Kč měsíčně), avšak pouze v případě, že zaměstnanec podepsal Prohlášení; 6. měsíční daňové zvýhodnění na děti (max. do výše zálohy po odečtení slev na dani; 500 Kč na jedno dítě, 1 000 Kč na 1 dítě ZTP/P); zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z rodičů, 82

Odměňování a mzdy k tomu je potřeba doložit, že druhý z rodičů zvýhodnění v konkrétním zdaňovacím období neuplatňoval; 7. měsíční čistá mzda = HM – ZP – SP – záloha na daň + sleva na dani + zvýhodnění. Od měsíční čisté mzdy se odečtou možné srážky (viz výše). Pokud zaměstnanec čerpal dávky nemocenského pojištění (např. v případě nemoci), přičtou se tyto dávky k měsíční čisté mzdě. Princip výpočtu čisté mzdy (od 1. 1. 2008) Od tohoto data počínaje se mění princip výpočtu čisté mzdy. Především je zaveden pojem superhrubá mzda, jejíž výše je rovna 135 % hrubé mzdy. Částka odpovídající 35 % z hrubé mzdy představuje pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (9 %) a na sociální pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (26 %), které platí i nadále zaměstnavatel za své zaměstnance. Sazba pro daň z příjmů z FO (přesněji pro měsíční zálohu na daň z příjmů FO) je pro všechny stejná a činí pro fyzické osoby 15 % ze superhrubé mzdy. Poplatník může uplatnit měsíční slevu na dani ve výši 2 070 Kč a měsíční daňové zvýhodnění na dítě ve výši 890 Kč na jedno dítě. Pro právnické osoby se sazba daně z příjmů PO snižuje ze současných 24 % na 21 %. Uvedené sazby a číselné hodnoty jsou převzaty z internetových stránek na adrese http://www. vydaje.cz. Autoři si vyhrazují právo na změnu v těchto hodnotách při aktualizaci zákonů v následujících letech.

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK Je důležitým ukazatelem používaným pro celou řadu dalších mzdových náležitostí, především pro výpočty příplatků. Vývoj tohoto ekonomického ukazatele zaznamenal v průběhu posledních let četné změny. V současné době platí pro určení tohoto důležitého údaje pro další mzdové propočty tento způsob výpočtu: •

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v tzv. rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. V současné době je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.

•

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek. Průměrný výdělek se určí jako podíl součtu mezd za předchozí kalendářní čtvrtletí a počtu odpracovaných hodin, popř. dní. Do mzdy se pro účely výpočtu průměrného výdělku započítávají též odměny, příplatky a všechny další příjmy, které jsou vázány na výkon práce, např. příplatky uvedené výše. Nezapočítávají se náhrady mzdy za svátky či dovolenou.

•

Průměrný hodinový výdělek slouží ke stanovení náhrad mzdy za dovolenou nebo za svátek, pro stanovení příplatků za práci přesčas, za práci v sobotu, neděli, ve svátek, za pracovní pohotovost apod.

•

Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních vztazích u téhož zaměstnavatele, posuzuje se mzda v každém pracovním vztahu samostatně.

PŘÍKLAD Č. 5  VÝPOČET POJISTNÉHO NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A) Zadání Zaměstnanec má hrubou mzdu 10 000 Kč. Vypočtěte pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které zaplatí zaměstnanec i jeho zaměstnavatel.

Modelový příklad č. 5 Výpočet částek zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení

83



současně, může Prohlášení podepsat jen u jednoho z nich. Slevu na dani může zaměstnanec uplatnit na: •

poplatníka daně, tj. na sebe samého, a to ve výši 7 200 Kč za zdaňovací období (výjimkou jsou poživatelé starobního důchodu, jehož hodnota převyšuje částku 38 040 Kč za uplynulé zdaňovací období);

•

manžela/ku, který/á žije v domácnosti s poplatníkem, nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč za zdaňovací období a současně není držitelem/kou průkazu ZTP/P; sleva činí 4 200 Kč ročně. Pokud je manžel/ka poplatníkem vyživován/a pouze část zdaňovacího období a jeho/její příjmy nepřesáhnou 38 040 Kč, sníží se daň o 350 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byl/a manžel/ka vyživován/a;

•

manžela/ku, který/á je držitelem průkazu ZTP/P, ve výši 8 400 Kč ročně. Pokud je manžel/ka poplatníkem vyživován/a pouze část zdaňovacího období a jeho/její příjmy nepřesáhnou 38 040 Kč, sníží se daň o 700 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byl manžel/ka vyživován/a;

•

poplatníka daně, jestliže pobírá částečný invalidní důchod, ve výši 1 500 Kč ročně. Pokud byl důchod pobírán pouze několik měsíců v roce, sníží se daň o 125 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro slevu na dani splněny;

•

poplatníka daně, jestliže pobírá plný invalidní důchod, ve výši 3 000 Kč ročně. Pokud byl důchod pobírán pouze několik měsíců v roce, sníží se daň o 250 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro slevu na dani splněny;

•

poplatníka daně, jestliže je držitelem průkazu ZTP/P, i tehdy, když nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod. Sleva činí 9 600 Kč ročně. Pokud podmínky pro tuto slevu platí pouze po část roku, sníží se daň o 800 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny;

•

poplatníka daně ve výši 2 400 Kč ročně, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu doktorského studia v prezenční formě až do dovršení věku 28 let. Pokud podmínky pro tuto slevu platily pouze po část roku, odečítá se od daně 200 Kč za každý měsíc, na jehož počátku podmínky platily.

Obecný vztah pro výši daně po slevě má následující podobu: daň po uplatnění slev (dle § 35, 35 ba Zákona) = daň – součet všech uplatněných slev Pan Stříbrný může uplatnit slevu na dani pouze na sebe, a to ve výši 7 200 Kč. Daň po slevě bude činit: 122 044 – 7 200 = 114 844 9. Zákon v současné době umožňuje odečíst určitou částku na děti. Tento odpočet však může uplatnit pouze jeden z rodičů a navíc je povinen písemně doložit, že druhý z rodičů odpočet za uplynulé zdaňovací období neuplatňuje. Odečítaná částka představuje další typ slevy z daně a říká se jí daňové zvýhodnění. Jeho výše činí 6 000 Kč za každé vyživované dítě. Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na 12 000 Kč na jedno dítě. Tuto slevu lze uplatnit pouze do výše daně po uplatnění slev, tj. je-li daňové zvýhodnění vyšší, než je daň po uplatnění slev (dle bodu 7 výše), vezmeme jen částku rovnou dani po uplatnění slev. Daň po tomto odečtu bude rovna: daň z příjmu = daň po uplatnění slev – daňové zvýhodnění Pan Stříbrný má dvě studující děti, na které uplatňuje odpočty. Celkem tedy může od daně odečíst částku 12 000 Kč. Daň bude po této slevě činit: 114 844 – 12 000 = 102 844 10. Každému zaměstnanci sráží zaměstnavatel měsíčně zálohu na daň z příjmu. Záloha se rovněž odečítá od vypočtené daně, neboť představuje již její zaplacenou část. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami může být:

108

Daně •

kladný – v tom případě sražené zálohy nestačily pokrýt vypočtenou daň a vzniklý nedoplatek je potřeba uhradit,

•

záporný – sražené zálohy uhradily daň celou a vzniklý přeplatek lze použít jako zálohu na daň pro příští zdaňovací období nebo je možné žádat o jeho vrácení.

V případě pana Stříbrného, jehož zaplacené zálohy činily podle zadání 93 404 Kč, bude rozdíl mezi daní po slevě a zálohami činit: 102 844 – 93 404 = 9 440 Vypočtená částka je kladná, pan Stříbrný tedy doplatí částku 9 440 Kč na dani z příjmu za rok 2006. Stejným způsobem budeme postupovat v případě manželky pana Stříbrného. Postup uvedeme ve stručnější podobě. 1. dílčí daňový základ dle § 6

115 812 – 14 484 = 101 328

2. dílčí daňový základ dle § 7

15 000 – 9 000 = 6 000

3. základ daně

101 328 + 6 000 = 107 328

4. dar

2 500

5. příspěvky na penzijní pojištění

800 * 12 – 6 000 = 3 600

6. nezdanitelné části celkem

6 100

7. základ daně snížený o nezdanitelné části

107 328 – 6 100 = 101 228

8. základ daně zaokrouhlený na celá sta dolů

101 200

9. daň dle tabulky

12 144

10. sleva na poplatníka

7 200

11. daň po slevě

4 944

12. sražené zálohy

4 040

13. daň z příjmu

4 944 – 4 040 = 904

Paní Stříbrná doplatí na dani z příjmu za rok 2006 částku 904 Kč.

PŘÍKLAD Č. 2  VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB A) Zadání Student Chytrý pracuje u počítačové firmy na dohodu o provedení práce. Vypočtěte měsíční výši daně (zálohy na daň), jestliže student podepsal Prohlášení a jestliže jeho měsíční příjem činí: a) 4 500 Kč,

Modelový příklad č. 2 Dohoda o provedení práce - výpočet daně z příjmu u FO

b) 10 500 Kč. Úkol řešte i pro případ, že student Prohlášení nepodepsal.

B) Výpočty Dohoda o provedení práce je typická pro studentské brigády. Uzavírá se v případě, že rozsah práce není vyšší než 150 hodin ročně (může jít o práci jednorázového charakteru). Dohoda se uzavírá písemně nebo ústně a musí v ní být vymezen nejen pracovní úkol, ale také sjednaná odměna za jeho provedení. Obvykle se uvádí také doba, v níž má být práce provedena. Odměna za provedení pracovního úkolu bývá splatná po dokončení a odevzdání práce. Sociální a zdravotní pojištění se zde na rozdíl od klasické pracovní smlouvy neodvádí. Základem daně je proto odměna za odvedenou práci. Pro výpočet daně z příjmu je podstatné, zda student podepsal, či nepodepsal Prohlášení. To totiž ovlivňuje její výši i způsob danění. Jestliže student Prohlášení podepsal, znamená to, že bude uplatňovat slevy na dani, které se na něj vztahují, 109



konkrétně tedy slevu na poplatníka a slevu na poplatníka soustavně se připravujícího na budoucí povolání (studenta). O tyto částky se vypočtená daň sníží. Daň se vypočte jako zálohová podle tabulky uvedené v § 38h odst. 2 Zákona: Základ pro výpočet zálohy

Záloha

Ze základu přesahujícího

od Kč

do Kč

0

10 100

12 %

10 100

18 200

1 212 + 19 %

10 100

18 200

27 600

2 751 + 25 %

18 200

27 600

a více

5 101 + 32 %

27 600

Jestliže však Prohlášení nepodepsal a činí-li měsíční příjem méně než 5 000 Kč, zdaní jej zaměstnavatel srážkovou daní 15 %. U příjmu nad 5 000 Kč se platí měsíční zálohová daň min. 20 % z příjmů ze závislé činnosti. Při určení zálohy se postupuje tak, že se určí hodnota rovná 20 % z daňového základu a hodnota podle tabulky výše (§ 38h odst. 2). Tyto hodnoty se porovnají a vezme se ta, která je vyšší. Poznámka: Sazba daně je 20 % pro základy v rozmezí 5 000 Kč – 31 000 Kč. Řešme úkol nejprve pro případ, že student Prohlášení k dani z příjmů podepsal. a) Protože příjem 4 500 Kč je upraven na celé stokoruny a je nižší než 10 100 Kč, vypočteme zálohu způsobem: 0,12 * 4 500 = 540 Od této částky odečteme slevy na dani (je podepsáno Prohlášení) na poplatníka (600 Kč/měsíc) a slevu na studenta (200 Kč/měsíc): 540 – 600 – 200 < 0 Výsledná částka je záporná, zálohu na daň vezmeme v nulové výši. Student tedy dostane měsíčně vyplacenou celou částku 4 500 Kč. b) Protože příjem 10 500 Kč je již upraven na celé stokoruny, můžeme vypočítat zálohu na daň dle tabulky výše: 1 212 + 0,19 * (10 500 – 10 100) = 1 288 Od této zálohy odečteme stejně jako v předchozím případě slevy v celkové výši 800 Kč, takže záloha, která se pak skutečně srazí z odměny, bude činit: 1 288 – 800 = 488 Student tedy měsíčně obdrží částku: 10 500 – 488 = 10 012 V případě, že student Prohlášení nepodepsal, nemůže uplatňovat slevy na dani. Výše daně bude následující: a) Protože studentův měsíční příjem je nižší než 5 000 Kč, použijeme srážkovou daň se sazbou 15 %. Výše daně je: 0,15 * 4 500 = 675 Student tedy dostane 3 825 Kč „čistého“. b) Protože studentův měsíční příjem 10 500 Kč je vyšší než 5 000 Kč, vypočteme zálohovou daň ve výši 20 % z 10 500 Kč a poté daň pomocí tabulky z § 38h odst.2. Pak oba výsledky porovnáme a vezmeme vyšší z nich: 0,2 * 10 500 = 2 100 (Kč) 1 212 + 0,19 * (10 500 – 10 100) = 1 288

110

Daně Vyšší je hodnota daně se sazbou 20 %, proto se tato částka odečte v každé měsíční odměně a student obdrží částku 8 400 Kč. Podobně jako dohoda o provedení práce existuje ještě dohoda o pracovní činnosti. Dohodu je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná, na rozdíl od dohody o provedení práce. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby (může být nižší než 150 hodin za rok) a doba, na kterou se uzavírá (určitá i neurčitá). Na základě dohody o pracovní činnosti lze sjednat pracovní poměr maximálně na poloviční úvazek. Odměna za vykonanou práci je tentokrát splatná v termínech pro výplatu mzdy, případně jednorázově po provedení pracovního úkolu (opět v nejbližším výplatním termínu). Sociální a zdravotní pojištění se odvádí a bude stejně jako daně odečteno z měsíční výplaty.

PŘÍKLAD Č. 3  VÝPOČET MĚSÍČNÍ ZÁLOHY NA DAŇ PŘI DOHODĚ O PRACOVNÍ ČINNOSTI A) Zadání Student Moudrý má sjednanou brigádu na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním hrubým příjmem 10 500 Kč. Vypočtěte měsíční zálohovou daň z příjmu a čistý příjem studenta v případě, že student Prohlášení podepsal a v případě, že je nepodepsal.

Modelový příklad č. 3 Dohoda o pracovní činnosti - výpočet měsíční zálohy na daň

B) Výpočty V případě, že Prohlášení podepsal, budeme počítat zálohovou daň podle tabulky z § 38h odst. 2 Zákona, ovšem s tím, že od hrubého příjmu odečteme pojistné na zdravotní pojištění (4,5 % z hrubého příjmu) a na sociální pojištění (8 %). V našem případě budou hodnoty pojistného následující: na zdravotní pojištění:

0,135 * 10 500 = 1 418 1/3 * 1 418 = 472,67

na sociální pojištění:

0,08 * 10 500 = 840

Obě vypočtené hodnoty pojistného se zaokrouhlují na celé koruny nahoru, takže v případě pojistného na zdravotní pojištění budeme dále počítat s částkou 473 Kč. Dohromady pojistné činí 1 313 Kč. Po odečtu pojistného od hrubého příjmu dostaneme základ pro zálohovou daň: 10 500 – 1 313 = 9 187, který zaokrouhlíme na celá sta nahoru. Základ pro zálohu tedy je 9 200 Kč. Z tabulky pro zálohovou daň (§ 38h odst. 2 Zákona) zjistíme, že základ bude zdaněn 12% sazbou, daň zálohová tedy bude činit: 0,12 * 9 200 = 1 104 Protože student Prohlášení podepsal, může uplatnit slevy na dani. Ty budou mít stejnou hodnotu jako u dohody o provedení práce, odečteme tedy 600 Kč na poplatníka a 200 Kč na studenta od vypočtené daně. Záloha na daň po slevě pak bude: 1 104 – 600 – 200 = 304 Čistý příjem studenta získáme jako rozdíl mezi základem pro zálohovou daň a zálohou na daň po slevě: 9 187 – 304 = 8 883 V případě, že student Prohlášení nepodepsal, nemůže uplatnit slevy na dani. Bude proto každý měsíc platit zálohu na daň z příjmu ve výši 1 104 Kč. Čistý příjem pak bude činit: 9 187 – 1 104 = 8 083

111



5.2 DAŇ Z NEMOVITOSTI Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky a stavby. Daň z nemovitosti se určuje jako součet daně z pozemku a daně ze staveb, za zdaňovací období, kterým je aktuální kalendářní rok. Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku, v případě daně ze staveb vlastník stavby. Pozemky i stavby bývají zařazeny do určitých druhů pozemků (staveb). Rozhodující pro určení druhu je údaj na listu vlastnictví v katastru nemovitostí. Na druhu pozemku (stavby) pak závisí sazba (základní sazba) daně. Výměry pozemků, zastavěných ploch, (u obytných domů, rekreačních objektů a garáží), příp. upravených podlahových ploch (u bytů a samostatných nebytových prostor) musí být platné vždy k 1. lednu kalendářního roku, za který se daň vyměřuje. Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31. ledna aktuálního roku, a to jen jednou. Dojde-li ke změnám rozhodným pro výpočet daně z nemovitosti na straně poplatníka, podá nové daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. Při změně sazby daně, koeficientu nebo průměrné ceny půdy se nové daňové přiznání nepodává. Daň z nemovitosti je splatná nejpozději do 31. 5. a do 30. 11. aktuálního roku ve dvou stejných splátkách, s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb – tam platí termíny 31. 8. a 30. 11. Nepřesáhne-li roční výše daně z nemovitosti částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to k 31. 5. Výpočet daně z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

POZEMKY Pozemky jsou na příslušném katastru nemovitostí vedeny vždy pod jedním z druhů pozemků, které jsou v daňovém přiznání označovány velkými tiskacími písmeny A–G. Pro představu uvádíme přehled druhů pozemků: A orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad B trvalý travní porost (dříve louka a pastvina) C hospodářský les D rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb podle rozhodnutí referátu životního prostředí E zastavěná plocha a nádvoří F stavební pozemek G ostatní plocha Základ daně z pozemku lze určit dvěma způsoby, v závislosti na druhu pozemku: •

pro pozemky druhu A–D je základ daně roven součinu:

(celková výměra pozemku – výměra zast. nemovitými stavbami) * cena poz. za 1 m2 •

pro pozemky druhu E–G tvoří základ daně přímo jejich celková výměra snížená o výměru zastavěnou nemovitými stavbami.

Základ daně u pozemků druhu A–D se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, základ daně u zbývajících druhů na celé m2 nahoru. Ke každému druhu pozemku je stanovena určitá sazba daně, u pozemku druhu F je Zákonem stanoven koeficient podle počtu obyvatel obce, v níž se pozemek nachází, nebo je tento koeficient stanoven obecně závaznou vyhláškou obecního úřadu. Daň z pozemku se spočítá: •

pro pozemky druhu A–E a G jako součin: základ daně * sazba daně

•

v případě pozemku druhu F jako součin: základ daně * sazba daně * koeficient

112

Daně Vypočtená hodnota se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Od daně se odečítá hodnota daně z části, resp. celého pozemku, která podléhá nároku na osvobození. Při spoluvlastnictví pozemku přiznává každý z vlastníků poměrnou část daně, vypočtenou jako součin výše daně a výše spoluvlastnického podílu uvedeného na listu vlastnictví v katastru nemovitostí.

STAVBY Stavby jsou též vedeny na katastru nemovitostí pod určitým druhem stavby nebo jednotky. Stavby: H obytný dům I

stavba tvořící příslušenství k obytnému domu (prádelna, kůlna…)

J stavba pro individuální rekreaci, rodinný dům pro individuální rekreaci (chata…) K stavba tvořící příslušenství ke stavbě pro individuální rekreaci (stodola, kůlna…) L garáž vystavěná odděleně od obytného domu Stavby užívané pro podnikatelskou činnost v oblasti: M zemědělské prvovýroby, lesního a vodního hospodářství N průmyslu, stavebnictví, dopravy, energetiky, ostatní zemědělské výroby O ostatních podnikatelských činností P ostatní stavby (školy, zdravotnická zařízení…) Jednotky: R byt Samostatné nebytové prostory užívané pro podnikatelskou činnost v oblasti: S zemědělské prvovýroby, lesního a vodního hospodářství T průmyslu, stavebnictví, dopravy, energetiky, ostatní zemědělské výroby U ostatních podnikatelských činností V samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž Z ostatní samostatný nebytový prostor

Základem daně ze staveb je výměra zastavěné plochy stavby nebo výměra upravené podlahové plochy jednotky. Upravená podlahová plocha se vypočte způsobem: výměra podlahové plochy * 1,2 a zaokrouhlí se na celé m2 nahoru. Ke každému druhu stavby náleží určitá tzv. základní sazba daně, např. pro byt činí tato sazba 1 Kč/m2 upravené podlahové plochy. Základní sazba se však upravuje na tzv. výslednou sazbu daně následujícím způsobem: •

je-li stavba druhu J–O pouze přízemní, vynásobíme základní sazbu koeficientem stanoveným obecně závaznou vyhláškou příslušného obecního úřadu:

výsledná sazba daně = základní sazba daně * koeficient •

pokud obecní úřad koeficient nestanoví, potom u staveb druhu J–O koeficient není a pro stavby druhu H, I a jednotky se použije koeficient uvedený v Zákoně (jde opět o koeficient podle počtu obyvatel):

výsledná sazba daně = základní sazba daně

113

Další servery s elektronickým obsahem

Recommend Documents