Možnosti ovlivňování postojů dětí ke kouření Obsah: Možnosti ovlivňování postojů dětí ke kouření část A - Diagnostická .....................................................................4 1. Vstupní informace .................................................................................................................................................................................. 5 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8
Teoretická a empirická východiska výzkumu............................................................................................................................................................ 5 Vymezení základních pojmů ..................................................................................................................................................................................... 5 Stanovení cílů............................................................................................................................................................................................................ 6 Vymezení klíčových proměnných ............................................................................................................................................................................. 6 Metody a techniky výzkumu ..................................................................................................................................................................................... 7 Výběrový soubor ....................................................................................................................................................................................................... 8 Časový harmonogram výzkumu .............................................................................................................................................................................. 10 Výzkumný tým ........................................................................................................................................................................................................ 10
2. Charakteristiky prostředí .................................................................................................................................................................... 11 2.1 2.2 2.3 2.4
Charakteristika rodiny ............................................................................................................................................................................................. 11 Školní prospěch a chování....................................................................................................................................................................................... 11 Styl výchovy v rodině.............................................................................................................................................................................................. 13 Životní styl .............................................................................................................................................................................................................. 14
3. Děti a kouření ....................................................................................................................................................................................... 16 3.1 3.2 3.3 3.4
3.5
3.6 3.7 3.8
Kouření v rodinách.................................................................................................................................................................................................. 16 Kouření ve škole, kterou děti navštěvují.................................................................................................................................................................. 18 Kouření a vrstevníci ................................................................................................................................................................................................ 19 Vztah dětí ke kouření............................................................................................................................................................................................... 20 3.4.1 První zkušenosti s kouřením......................................................................................................................................................................... 20 Současné zkušenosti dětí s kouřením............................................................................................................................................................ 22 3.4.2 Postoje dětí ke kouření ............................................................................................................................................................................................ 23 3.5.1 Postoje, týkající se vlastního chování ........................................................................................................................................................... 25 3.5.2 Postoje, týkající se kouření obecně............................................................................................................................................................... 26 Kouření a osobnostní vlastnosti............................................................................................................................................................................... 27 Schémata v názorech dětí na kouření....................................................................................................................................................................... 29 Zdroje informací o kouření...................................................................................................................................................................................... 30
4. Shrnutí a závěry ................................................................................................................................................................................... 31 5. Odkazy .................................................................................................................................................................................................. 33
Možnosti ovlivňování postojů dětí ke kouření část B - Intervenční ......................................................................34 1. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 1. - východiska, cíle, metody a techniky) ........................ 34 1.1 1.2
Cíle intervenční fáze výzkumu ................................................................................................................................................................................ 34 Metody a techniky intervenční fáze......................................................................................................................................................................... 34 1.2.1 Sociometrické testy ...................................................................................................................................................................................... 34 1.2.2 Ohniskové skupiny (focus groups) ............................................................................................................................................................... 36 1.2.3 Literární, výtvarné a jiné soutěže a aktivity.................................................................................................................................................. 37
2. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 2. - návrh legislativní úpravy kouření na úrovni okresu)38 Východiska legislativní úpravy kouření na úrovni okresu ....................................................................................................................................... 38 Možnosti okresních, městských a obecních úřadů v ovlivňování kouření ............................................................................................................... 39 2.2.1 Návrhy na restriktivní opatření proti kouření................................................................................................................................................ 39 2.2.2 Doporučení pro další postup na úrovni okresů, měst a obcí.......................................................................................................................... 40 2.3 Návrh dalších kroků v legislativní oblasti na úrovni okresních, městských a obecních úřadů ................................................................................. 40 2.4 Vymezení konkrétního postupu v legislativní oblasti na úrovni obce, města či okresu............................................................................................ 42 2.5 Literatura................................................................................................................................................................................................................. 43
2.1 2.2
3. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 3. - modifikace učebních plánů) ...................................... 43 Východiska modifikace učebních plánů .................................................................................................................................................................. 43 Návrh na doplnění učebních plánů vybraných předmětů o protikuřáckou tématiku ................................................................................................ 44 3.2.1 ČESKÝ JAZYK ........................................................................................................................................................................................... 44 3.2.2 Matematika................................................................................................................................................................................................... 47 3.2.3 Občanská výchova........................................................................................................................................................................................ 49 3.2.4 Rodinná výchova.......................................................................................................................................................................................... 51 3.2.5 Přírodopis..................................................................................................................................................................................................... 53 3.2.6 Chemie ......................................................................................................................................................................................................... 54 3.2.7 Výtvarná výchova ........................................................................................................................................................................................ 55 3.3 Časový harmonogram modifikované výuky ............................................................................................................................................................ 57
3.1 3.2
4. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 4. - soutěže, hry a další formy) ........................................ 58 4.1 4.2
Východiska a cíle .................................................................................................................................................................................................... 58 Soutěže jako formy intervence ................................................................................................................................................................................ 58 4.2.1 Základní informace ...................................................................................................................................................................................... 58 4.2.2 Postup organizování soutěží ......................................................................................................................................................................... 59 4.2.3 Propozice soutěží.......................................................................................................................................................................................... 60 4.3 Ostatní formy intervence ......................................................................................................................................................................................... 61
5. Příloha č. 1 - Dopis OHS ředitelům škol............................................................................................................................................. 62 6. Příloha č. 2 - Informační materiál ke kouření.................................................................................................................................... 63 7. Příloha č. 3 - Ukázky úspěšných prací ................................................................................................................................................ 64
1
Možnosti ovlivňování postojů dětí ke kouření Okresní hygienická stanice Teplice
Národní program zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR
Projekt č. 88/253 Část A - Diagnostická Část B - Intervenční
PhDr. Petr Sadílek
Teplice, Leden 1999
2
Poznámka úvodem Projekt „Ovlivňování postojů dětí ke kouření“ byl v rámci Programu podpory zdraví a za finanční účasti Ministerstva zdravotnictví ČR řešen v letech 1996 - 1998. Jeho nositelem byla Okresní hygienická stanice v Teplicích a na místě odpovědných řešitelů se v souvislosti s personálními změnami vystřídali MUDr. František Kotěšovec, MUDr. Jan Ševčík a MUDr. Narcisa Vitnerová. Vzhledem k charakteru projektu byl výzkumný tým interdisciplinární (viz složení výzkumného týmu). Z hlediska institucionálního se spolu s Okresní hygienickou stanicí v Teplicích na jeho řešení podílela Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Psychiatrické centrum v Praze, Agentura INRES a příslušné základní školy a gymnázia v okrese Teplice, Prachatice a v Praze. Výsledná podoba projektu tedy vznikla za pomoci a podpory desítek pracovníků z nejrůznějších oblastí činnosti. Za to jim patří poděkování. Projekt byl koncipován jako intervenční a jeho základním metodologickým východiskem byl experiment. Z tohoto důvodu má dvě relativně samostatné části: diagnostickou - obsahující výsledky jednotlivých měření a intervenční, zahrnující v sobě použité intervenční metody a postupy. Tomuto členění byla přizpůsobena i struktura této závěrečné zprávy. Vzhledem k tomu, že od realizace projektu již uběhl nějaký čas, operuje se ve zprávě s některými dnes již neplatnými pojmy. Vychází se např. z okresního zřízení, které již bylo zrušeno a nahrazeno krajským. Řešitelé jsou toho názoru, že to není na závadu a rámcem realizace projektu se může stát místo okresu kraj jako základní administrativní jednotka. Rovněž legislativní část je potřebné aktualizovat, neboť právní rámec kouření se neustále vyvíjí. Řešitelé tak s ohledem na autorská práva neučinili. Členové řešitelského týmu děkují Institutu zdravotní politiky a ekonomiky za knižní vydání projektu. Věří, že poznatky v něm obsažené budou využity v praxi a přispějí ke snížení prevalence kouření u dětí a mladých lidí.
Za řešitelský tým PhDr. Petr Sadílek
3
Možnosti ovlivňování postojů dětí ke kouření část A - Diagnostická Motto: „... Mami, chci dýchat, mami, prosím, nech mne dýchat ...“
„Chci jíst a chci si hrát. Mé obláčky a duhu zahrne znovu šedý dým ...“ Michaela Vančurová 14 let (1. místo v literární soutěži)
Motto: „… Nepotřebuji cigarety. Já mám drogu. Je jen moje.Život. Život je moje krásná droga.“
Lucie Turková 13 let (2. místo v literární soutěži)
4
1. Vstupní informace 1.1 Teoretická a empirická východiska výzkumu Výzkumný úkol č. 88/253 „Ovlivňování postojů dětí ke kouření“ byl řešen jako longitudinální v rámci Národního programu zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR v letech 1996 - 1998. K jeho řešení bylo přistoupeno na základě analýz výsledků výzkumů1), uskutečněných v letech 1992 - 96 v okrese Teplice, Prachatice a v Praze. Prostřednictvím uvedených analýz bylo zjištěno, že vedle ekologických faktorů typu znečištěného ovzduší negativně působí na stav dýchacích cest a obecněji na lidské zdraví faktory mimoekologické, z nichž kouření představuje zejména v regionu Teplice závažný problém. Nepotvrdila se zde hypotéza, že větší míra znečištění ovzduší bude stimulovat obyvatele uvedeného regionu k zdravějšímu způsobu života. Naopak, projevil se zde zcela opačný trend, který lze vyjádřit tezí, že „ ... ovzduší je již znečištěné natolik, že nějaká ta cigareta navíc nemůže škodit“. Tyto rezignační tendence byly patrné i v jiných ukazatelích, týkajících se faktorů tzv. „osobní ekologie“, tedy ukazatelů způsobu života, bezprostředně souvisejících s lidským zdravím. Sociologické výzkumy ukázaly, že prevalence kouření je v teplickém okrese ve srovnání s okresem prachatickým v celé populaci o 5 až 10 % vyšší. Tyto rozdíly se začínají objevovat již u populace dětí, kde bylo v rámci šetření v roce 1996 a 19972) prokázáno, že v teplickém okrese je ve srovnání s okresem prachatickým a s Prahou mezi dětmi největší podíl pravidelných kuřáků. Jak vyplynulo z realizovaných sociologických analýz, je kouření jedním z těch faktorů, které ve srovnání s okresem Prachatice a s Prahou negativněji ovlivňuje v okrese Teplice lidské zdraví a nepříznivě tak spolupůsobí s dalšími faktory životního prostředí. Tato skutečnost vedla ke zpracování projektu tohoto výzkumného úkolu v jeho intervenční podobě s cílem vytvořit ucelený systém žádoucího ovlivňování postojů dětí ke kouření a snížení rizika vytváření návyků na kouření v dětství a potažmo i v dospělosti.
1.2 Vymezení základních pojmů V zájmu srovnatelnosti získaných výsledků na úrovni České republiky i zahraničí a pro dosažení větší účinnosti navrhovaných intervenčních metod byly po konzultacích s Českou komisí European Medical Association Smoking or Health (ČK EMASH) základní pojmy (kouření tabáku obecně a kouření tabáku v dětském věku) vymezeny v podobě, akceptované ve většině evropských zemí. Pro účely intervenčního výzkumu bylo kouření tabáku vymezeno jako komplexní jev, podmíněný psychosociálními vlivy a udržovaný psychickými, sociálními a ekonomickými stimuly; jako souhrn stavů a činností, které jsou doprovázeny hedonistickými pocity založenými na různých biochemických a fyziologických pochodech.3) Kouření cigaret u dětí (do 16 let) bylo v souladu s klasifikací kouření, přijatou Pracovní skupinou UICC v Lyonu 1996 vymezeno takto: a)
současný kuřák - obvykle kouří jednu či více cigaret týdně;
b) příležitostný kuřák - kouří, ale ne více než 1 cigaretu týdně; c)
experimentující kuřák - kouřil či kouří cigarety, ne však častěji než jednu cigaretu za měsíc;
d) bývalý kuřák - kouřil jednu či více cigaret týdně, nyní nekouří; e)
nekuřák - nikdy nevykouřil celou cigaretu.4)
V rámci výzkumu byla rovněž akceptována doporučení uvedené pracovní skupiny a sledovány další faktory, ovlivňující vznik kouření u dětí. Jednalo se o kouření rodičů, kouření sourozenců (zejména starších), kouření vrstevníků, socioekonomické údaje o rodičích, znalosti a informace dětí o kouření apod. 5
1.3 Stanovení cílů Základním cílem výzkumu bylo formovat negativní postoje dětí ke kouření prostřednictvím k tomuto účelu konstruovaných metod, stanovit účinnost těchto metod a vytvořit model žádoucího ovlivňování postojů ke kouření, využitelný v působení na věkovou skupinu 10 - 15 let. Pro dosažení tohoto základního cíle byly stanoveny následující cíle dílčí: 1) Identifikovat názory dětí na kouření a určit faktory, které mají na formování názorů a postojů rozhodující vliv. 2) Navrhnout metody, jejichž prostřednictvím lze působit na postoje dětí ke kouření a identifikovat podmínky pro optimální působení těchto postupů. 3) Aplikovat metody ovlivňující postoje dětí ke kouření a určit jejich účinnost. 4) Vytvořit ucelený model ovlivňování postojů dětí ke kouření a vymezit optimální podmínky pro jeho aplikaci ve věkové skupině 10 - 15 let.
1.4 Vymezení klíčových proměnných Stanovené cíle projektu intervenčního výzkumu vycházejí z poznatků novějších (většinou zahraničních) sociologických a sociálně psychologických výzkumů zaměřených na etiologii návykového chování u mládeže, resp. na studium rizikových faktorů, které se na rozvoji nežádoucích forem chování podílejí. Tyto výzkumy potvrzují, že návykové chování je výsledkem velmi složitého působení faktorů sociálního prostředí a v nich se utvářejících sociálních vazeb (rodina, vrstevníci, škola) určujících hodnotové a postojové orientace, faktorů psychologických (osobnostní vlastnosti, temperament) a faktorů biologických (genetická dispozice). V průběhu periodických sociologických měření byla sledována řada těchto proměnných, zejména ty, které se podílejí na vytváření postojů a které byly ovlivňovány řadou intervenčních aktivit v průběhu výzkumu. S přihlédnutím k cílům intervenčního výzkumu a k vymezení základních pojmů byly pro potřeby výzkumu definovány následující klíčové proměnné: (a) Základní deskriptivní sociodemografické proměnné • věk • pohlaví • třída, škola • počet sourozenců • vzdělání a zaměstnání rodičů (b) Proměnné z oblasti sociálního a rodinného prostředí • ekonomická a sociální integrace/deprivace rodiny • interiorizace sociálních norem • koheze rodiny/disorganizace rodiny • výchovný styl rodiny/řešení problémů • kouření rodičů • pozice v rodině vzhledem k sourozencům • kouření sourozenců (c) Proměnné z oblasti školního prostředí a prostředí vrstevníků • sociometrická pozice ve třídě a distance k neformálním autoritám třídě • kouření a postoje ke kouření u neformálních autorit mezi spolužáky • identifikace „vlivného“ učitele a jeho zvyklosti v oblasti kouření • hodnotové a postojové orientace blízkých přátel, vrstevníků s nimiž tráví volný čas • výskyt problémů s chováním u blízkých přátel • dostupnost cigaret • sociální žádoucnost kuřáctví
6
(d) Proměnné z individuálně postojové oblasti • postoje ke škole a učení • vztah k autoritám • postoje ke kouření • postoje k jiným návykovým látkám (alkohol příp. drogy) • postoje k chování dospělých (e) Proměnné z individuálně psychologické oblasti • úroveň sebehodnocení • psychická labilita (neuroticismus) • zážitkový hlad (sensation seeking) (f) Proměnné z oblasti individuálního chování • kouření a zkušenost s kouřením • zkušenost s jinými návykovými látkami • školní prospěch • poruchy chování ve škole (důtky, snížená známka z chování) • sociální dovednosti • rozsah a struktura mimoškolních aktivit
1.5 Metody a techniky výzkumu Výzkum byl koncipován jako longitudinální a srovnávací vzhledem k tomu, že změna postojů je dlouhodobá záležitost, vyžadující intenzivní působení po delší dobu. K identifikaci změn byla potřebná měření, aplikovaná v pravidelných časových intervalech v průběhu působení intervenčních metod. Zároveň bylo nezbytné provádět měření na kontrolním souboru, aby bylo redukováno působení náhodných proměnných. Znamená to, že výzkum byl rozvržen na časové období 3 let, což odpovídá možnostem a zvyklostem, zavedeným pro řešení projektů v rámci programu podpory zdraví, i když optimální by bylo řešení po dobu 5 let, kterému odpovídá působení na děti ve věku 10 - 15 let (5. až 9. tříd). Výzkumný postup byl z hlediska řešení rozdělen do dvou základních fází: fáze diagnostická a fáze intervenční. V této části závěrečné zprávy jsou podrobně popsány metody a techniky diagnostické fáze výzkumu. Metodám a technikám fáze intervenční je věnována příslušná pozornost v části zprávy, týkající se intervenční fáze výzkumu. Vzhledem k intervenčnímu pojetí výzkumu a nezbytnosti ověřovat účinnost zvolených metod a postupů, týkajícího se žádoucího ovlivňování postojů dětí ke kouření byl aplikován metodologicky nejnáročnější - interdisciplinární přístup a celý výzkum byl pojat z hlediska základní metody jako sociologický experiment, který z metodologického hlediska nejlépe umožňuje měřit a ověřovat účinnost uskutečněných kroků a dosáhnout tak stanovených cílů. Schéma experimentu: Exper. skupina 1. Pre-test (měření před pokusem) ano (P1) 2. Působení nezávisle proměnné ano 3. Post-test (měření po pokusu) ano (P2) 4. Změny d = P2 - P1 Poznámka: P = měřitelný stav d = rozdíl mezi provedenými měřeními
Kontrolní skupina ano (P1) ne ano (P2) d‘ = P‘2 - P‘1
Experimentální skupinou byly dětí ve věku 10 - 15 let z okresu Teplice. Kontrolní skupinu tvořily dětí z okresu Prachatice a z Prahy. Volba kontrolních skupin mino okrese Teplice byla dána tím, že tímto způsobem bylo možné vyloučit působení nezávisle proměnné na tyto děti. Pokud by byla kontrolní skupina vybírána v rámci okresu Teplice, nebylo by možné působení nezávisle proměnné, vzhledem k celookresnímu charakteru intervenčních akcí eliminovat. Nezávisle proměnnou, jejímž prostřednictvím byla ovlivňována experimentální skupina, byly intervenční metody, ovlivňující názory a postoje dětí ke kouření - tyto názory a postoje byly pro účely experimentu definovány jako závislá proměnná. 7
Názory a postoje dětí ke kouření byly identifikovány v rámci řízeného rozhovoru, realizovaného školenými tazateli dle standardizovaného tazatelského archu. V jeho rámci byly nejen měřeny názory a postoje dětí ke kouření, ale zjišťovány i další okolnostikteré by mohly mít na utváření těchto názorů a postojů vliv. Pro měření postojů dětí a indikování jejich změn byly využity škály, aplikované jak v rámci řízeného rozhovoru, tak jako sólové techniky. Měření bude realizováno prostřednictvím k tomuto účelu konstruovaných pořadových a intervalových škál, využity budou rovněž známkovací (bodovací) škály (dle L. Likerta). Statistická analýza dat, získaných v této části výzkumu, byla realizována prostřednictvím souboru programů SASD (statistické analýzy sociálních dat). Výsledky získaných prostřednictvím řízeného interview byly vyjádřeny v absolutních a kumulovaných a verifikovaných relativních četnostech v prvním, u vybraných ukazatelů též ve druhém stupni třídění. Na základě sestavených kontingenčních tabulek byly zpracovány míry závislosti dle charakteru znaků. Aplikován byl zejména Chí kvadrát:
χ 2 = m ∑ i =1 m ∑ j =1
( fij − fo − ij )2 fo − ij
fij = četnosti v jednotlivých polích tabulky fo = teoretické četnosti. Pro vyhodnocení škál byly vypočítány střední hodnoty a diskriminační koeficient. Intervalové škály byly vyhodnocovány prostřednictvím výpočtů váženého průměru:
M =
k
∑ i =1 x i × ni k
∑ i =1 ni
x i = dílčí průměry ni = velikost dílčích souborů Známkovací (bodovací) škály byly vyhodnocovány výpočtem diskriminačního koeficientu každé otázky. Jako nástroj pro měření individuálně-psychologických vlastností osobnosti byl použit Eysenckův osobnostní dotazník pro adolescenty (Junior Eysenck Personality Questionnaire - JEPQ; Eysenck 1986). Pro českou populaci byl dotazník validizován v roce 1994 (Kožený, 1994)5) na souboru 1118 dívek a 1237 chlapců ve věku 11 - 14 let. Dotazník v české verzi měl 60 položek, na něž se odpovídalo „ano - ne“. Měřil základní osobnostní dimenze: introverze - extroverze, psychická labilita stabilita, neuroticismus a psychoticismus. Dotazník měl škálu „lži“, která měřila, do jaké míry jsou odpovědi ovlivněny sociální desirabilitou. Nástroj se ukázal jako velmi vhodný pro měření osobnostních vlastností dotázaných a doplnil údaje získané ze sociometrického měření i dalších měření behaviorální a postojové charakteristiky. Interdisciplinární charakter výzkumu byl dám aplikací metod a postupů z různých vědních oborů a jejich kombinováním. Mimo poznatků lékařských věd bylo v rámci řešení projektu využíváno poznatků, metod a procedur z oblasti sociologie (zejména metod a technik sociologického výzkumu, sociologie malých skupin), psychologie (zejména psychologie osobnosti, vývojové psychologie, pedagogické psychologie a sociální psychologie), pedagogiky (především teorie výchovy a didaktiky), teorie řízení, matematické statistiky, právních věd (zejména občanského práva) a další.
1.6 Výběrový soubor Z teoreticko empirické analýzy předmětu výzkumu vyplynulo, že rozhodujícím obdobím, ve kterém se formují názory a základní postoje ke kouření je věkové období 10 až 15 let, pro vytváření vlastního návyku a závislosti na nikotinu pak období 16 - 19 let. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů výzkumu bylo identifikovat názory a vytvářející se postoje dětí ke kouření, byly jako cílová skupina vybrány děti ve věku 10 až 15 let, což odpovídá 5. až 9. třídám základních škol. 8
Vzhledem k charakteru aplikovaných metod a technik jakož i vzhledem k intervenčnímu charakteru výzkumu bylo nezbytné působit na relativně uzavřené skupiny dětí, u nichž lze poměrně přesně měřit posuny v názorech a postojích. Zároveň bylo nutné, aby tyto skupiny existovaly v relativně nezměněné podobě po delší dobu, aby je bylo možné vystavit intenzívnímu působení intervenčních metod. Tyto požadavky neumožnily realizovat náhodný výběr. Ten však nebyl vzhledem k cílům a charakteru výzkumu nutný. Pro potřeby výzkumu byly proto vybrány děti ze 3 základních škol a 1 gymnázia v okrese Teplice (po jedné základní škole v Dubí, Bílině a Duchcově a 1 gymnázium v Bohosudově) a 2 základních škol v Prachaticích a v Praze, které měly především kontrolní funkci. V jejich rámci byli vybráni žáci 5., 6., 7., 8. a 9. třídy - vždy jedna třída v ročníku, a žáci gymnasiálních tříd, odpovídajících uvedeným ročníkům základních škol. Vzhledem k tomu, že 9. třídy nebyly ve školním roce 1995/96 otevřeny, byly do výběru zahrnuty až ve školním roce 1996/97. Metoda výběru byla zvolena tak, aby umožňovala dlouhodoběji pracovat s relativně homogenním výběrovým souborem. Konkrétně to znamenalo, že do výběrového souboru z prvního roku šetření (1996) byli v důsledku přirozené obměny začleněni žáci nových 5. tříd a byli v něm ponecháni žáci, kteří přešli do 9. tříd (v roce 1996 ze výzkumu zúčastnili jako žáci 8. tříd netýká se gymnázia). Další obměna výběrového souboru byla dána odchodem některých žáků základních škol na gymnázia a jejich nahrazení žáky novými v důsledku sdružování tříd. Celkově lze říci, že se výběrový soubor ročně obměnil o cca 22 %. Do výzkumu bylo v roce 1997 a 1998 zapojeno více dětí ve věku 10-15 let, než v roce 1996 (důsledek nově otevřených 9. tříd). Početně největší soubor byl z okresu Teplice, v Prachaticích a v Praze byly přibližně stejně početné soubory. Poměr chlapců a dívek odpovídal vcelku složení české populace. Věkové složení respondentů odpovídalo vzhledem ke struktuře vybraných tříd celkovému věkovému složení populace. V souladu s časovým harmonogramem se uskutečnilo v roce 1996 a v roce 1997 jedno měření na konci školního roku a v roce 1998 dvě měření - první v květnu školního roku 1997/98 a druhé v říjnu školního roku 1998/99. Většina dotázaných uvedla, že bydlí od narození v místě svého současného bydliště, což znamená, že v souboru Teplice se jednalo o děti z Bíliny, Duchcova, Dubí a Krupky. Soubory Prachatic a Prahy se týkaly dětí žijících jen v těchto městech. Převážná část dotazovaných rovněž uvedla, že je českého původu (cca 95 % dětí v jednotlivých letech), zbývající děti byly slovenského, německého, rómského či jiného původu nebo nedokázala na tuto otázku odpovědět. Zastoupení dětí v jednotlivých třídách je patrné z následující tabulky č.1.
9
Tabulka č. 1: Početní rozložení souboru dětí podle školních tříd
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Gymn. třídy
Celkem
Rok 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol.
Teplice 63 51 70 70 58 53 47 57 63 68 55 57 56 81 68 50 47 74 61 87 82 82 88 327 382 396 384
Prachatice 50 22 47 37 45 41 39 38 41 48 41 46 47 46 46 38 44 41 46 0 0 0 0 183 201 214 205
Praha 38 54 46 50 42 39 46 43 46 34 41 45 34 46 38 45 45 41 35 0 0 0 0 160 218 212 219
Celkem 151 127 163 157 145 133 132 138 150 150 137 148 137 173 152 133 136 156 142 87 82 82 88 670 801 822 808
1.7 Časový harmonogram výzkumu Výzkumný postup byl koncipován tak, aby jednotlivé kroky tvořily vždy v průběhu školního roku uzavřený celek a vzájemně na sebe navazovaly. V praxi to znamenalo, že v v období září - prosinec probíhaly sociometrické analýzy a „focus groups“, v jejichž rámci byly diskutovány výsledky zjištěné v rámci diagnostické fáze (s výjimkou prvního roku výzkumu) a byly připravovány jednotlivé intervenční metody. Ty byly aplikovány v průběhu ledna - května a koncem května a začátkem června probíhala měření. Zpracování a interpretace jejich výsledků byla prováděna v období červen - září tak, aby zprávy byly k dispozici pro nové kolo „focus groups“ a přípravu další varianty intervenčních metod. Ve druhém a zejména třetím roce řešení výzkumného úkolu byla aplikace intervenčních postupů četnější a v některých případech se překrývala se sociometrickými analýzami a „focus groups“. Důvodem byla nezbytnost aplikovat intervenční postupy v průběhu celého školního roku (modifikace osnov). Tato skutečnost však nebyla na závadu, neboť vlastní měření účinnosti metod byla prováděna vždy po uskutečnění příslušných intervenčních kroků.
1.8 Výzkumný tým Základní složení výzkumného týmu odpovídalo interdisciplinárnímu charakteru výzkumu. Tvořili jej lékaři (MUDr. F. Kotěšovec, MUDr. Jan Ševčík, MUDr. Narcisa Vitnerová a MUDr. Eva Sticová), psycholog (PhDr. Ilona Gillernová, CSc.), pedagog (Mgr. Václav Kořen) a sociolog (PhDr. Petr Sadílek). Tento základní výzkumný tým byl v souladu s jednotlivými kroky doplňován a další odborníky a konzultanty dle charakteru úkolu, který byl plněn. Postupně na řešení participovali odborníci - konzultanti v oblasti drogových závislostí a v návaznosti na aplikaci testů osobnosti (PhDr. Ladislav Csémy), legislativu (JUDr. Karel Bernard), matematickou statistiku (RNDr. Jaroslav Jahoda) a řada dalších spolupracovníků zejména z okresu Teplice). 10
2. Charakteristiky prostředí 2.1 Charakteristika rodiny Většina dětí (okolo 10% - 20%) žije v rodinách spolu se sourozenci. Pro získání prvních zkušeností s kouřením mají často velký význam starší sourozenci, kteří svým mladším bratrům či sestrám v řadě případů umožňují poprvé okusit, jak chutná cigareta. Proto je přítomnost starších sourozenců v rodině pro první setkání s kouřením často velmi důležitá. Z tohoto hlediska byla jak experimentální, tak kontrolní skupiny srovnatelné. Přítomnost starších sourozenců v rodině uvádělo v teplickém souboru 55% - 60% dětí, v prachatickém taktéž, pouze v Praze je podíl dětí se staršími sourozenci nižší a pohyboval se ve sledovaném souboru mezi 48% - 53%. Minimálně tedy v teplickém a prachatickém souboru je podíl dětí se staršími sourozenci srovnatelný. Naprostá většina dětí žije v rodině se svou vlastní matkou - podíl těchto dětí se pohybuje okolo 96% a je mírně vyšší v prachatickém souboru (97% - 98%) a nižší v teplickém a pražském souboru (95,5% - 96,5%). Podíl dětí, které žijí v rodině s vlastním otcem se pohyboval po celé sledované období mezi 70% - 80% a byl poněkud nižší v Teplicích a Prachaticích (72% 77%) a vyšší v Praze (okolo 80%). Ani z tohoto hlediska, které charakterizuje úplnost rodin, ve kterých děti žijí, nebyly shledány mezi jednotlivými soubory výraznější rozdíly a měřené směrodatné odchylky nepřesáhly mez stanovené tolerance. Podstatné rozdíly mezi jednotlivými soubory byly oproti tomu zjištěny v typu bydlení, které může rovněž mít na vznik prvních zkušeností s kouřením a vznik kuřáckého návyku vliv. V teplickém souboru bydlela cca jedna polovina dětí v domcích, zbytek v bytech, prachatickém souboru bydlelo v bytech okolo 70% a v Praze okolo 80% dotázaných. Informace dětí o nejvyšším dosaženém vzdělání rodičů nelze pokládat za plně relevantní, neboť velká část dětí, zejména mladších, nedokázalo na tuto otázku odpovědět (okolo 30% - 40%). K této skutečnosti je potřebné při interpretaci přihlédnout s tím, že velmi opatrně musí být zejména interpretována možná závislost mezi kouřením v rodině a vzděláním rodičů.
2.2 Školní prospěch a chování V rámci verifikování formulovaných hypotéz byl rovněž zjišťován školní prospěch a hodnocení chování dotazovaných dětí, o kterém jsme předpokládali, že se promítne i do postojů ke kouření. Srovnávání takových ukazatelů, jako je chování a prospěch dětí s sebou nese značná rizika. Vyjadřují hodnocení učitelů, které se může v jednotlivých regionech lišit dle přístupu vedení školy ke klasifikaci a dalších vlivů. Přesto lze konstatovat, že po celou dobu realizace výzkumu uváděly děti v Teplicích výrazně horší prospěch, než děti v Prachaticích a v Praze. Částečně to může být způsobeno skutečností, že do teplického souboru byly zařazeny děti z víceletého gymnázia, kde mohou být nároky větší a hodnocení prospěchu přísnější. Nicméně ukazatele, zjištěné u dětí ze základních škol rovněž signalizují horší prospěch teplických dětí. Po celé sledované období více než 1/3 teplických dětí uváděla, že měla na posledním vysvědčení jednu nebo více čtyřek, zatímco v prachatickém souboru to byla 1/5 až 1/4 dětí a v Praze okolo 16%. Příčiny tohoto jevu by bylo potřebné podrobit důkladnější analýze, nicméně souvislost mezi prospěchem, chováním a zkušenostmi v kouřením byly v teplickém souboru silnější než v Prachaticích či v Praze.
11
Graf č. 1: Porovnání prospěchu - podíl žáků se špatným prospěchem (v %)
Do porovnání nejsou zahrnuty výsledky posledního měření v roce 1998, neboť to bylo prováděno počátkem října a hodnocen tedy nemohl být celý školní rok. Jak jsme předpokládali, skupina dětí se slabším školním prospěchem má problémy i s chováním. Jejich vlastní hodnocení však může mít menší vypovídací hodnotu (podobně jako při hodnocení prospěchu a jeho průměru) a to vzhledem k vybrané věkové kategorii dětí. Děti v tomto věku mají totiž tendenci zveličovat opatření učitele, vedoucí k různým stupňům kárného opatření na straně jedné a na druhé straně pak mají tendenci vlastní přestupky snižovat a tím je i jinak hodnotit. Nicméně lze najít ukazatele objektivnějšího charakteru - mezi ně patří množství udělených trestů - třídních důtek, ředitelských důtek a snížených známek z chování. Ve všech sledovaných ukazatelích a po celé období, po které byl výzkum prováděn byl počet trestů, a tím zřejmě i kázeňských přestupků je v teplickém souboru podstatně vyšší než v souborech ostatních (viz tabulka č. 2). Vycházíme-li z předpokladu, že se třídní či ředitelské důtky příp. snížené známky z chování nedávají pouze za občasné neplnění školních povinností a občasné výkyvy v chování, ale za soustavné přestupky, stávají se pro nás získané odpovědi určitým kritériem ve škále hodnocení výchovy dětí v rodině a škole. Tabulka č. 2: Přehled trestů za špatné chování (%)
Třídní důtka
Ředitelská důtka Snížená známka z chování
Rok 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998
Teplice 39,2 46,8 47,9 17,0 21,4 21,5 11,6 12,9 14,9
Prachatice 24,7 26,6 18,7 10,3 8,9 9,8 2,8 4,2 2,3
Praha 31,9 35,5 31,1 13,1 13,7 12,3 6,3 6,1 5,7
Z přehledu je patrné, že problémy s chováním mají výrazně častěji děti v Teplicích. Udělené důtky i snížené známky z chování jednoznačně převyšují procenta v souborech Prachatice a Prahy. I v tomto případě byla konstatována statisticky významná souvislost mezi kázeňskými přestupky a kouřením. Podobně jako u hodnocení prospěchu dětí, je i v tomto případě nutno zohlednit možné odlišnosti v přístupech ke klasifikaci chování v jednotlivých regionech. Přes tuto skutečnost jsou, podobně jako v případě prospěchu, rozdíly tak výrazné, 12
že umožňují konstatovat výrazně větší problémy s chováním u souboru teplických dětí v porovnání s kontrolními soubory v Prachaticích a v Praze.
2.3 Styl výchovy v rodině Styl výchovy v rodině je jedním z faktorů, které mohou mít vliv na formování postojů dětí ke kouření. Zároveň je velmi významným faktorem v období, kdy dítě získává první zkušenosti s cigaretou a kdy se do značné míry rozhoduje o tom, zda se stane kuřákem či nikoli. V rámci výzkumu byl styl rodinné výchovy identifikován prostřednictvím otázek, zjišťujících chování rodičů v případě provinění či úspěchu dítěte. Tak např. při sledování postoje rodičů k provinění dětí (např. špatný školní prospěch, poznámky za neplnění svých povinností, pozdní příchod domů apod.) se ukázalo, že většinou se problémy řešily domluvou rodičů nebo vyhubováním, a to bez výrazných rozdílů mezi rodiči v jednotlivých regionech. V teplickém souboru na rozdíl od jiných požívají rodiče častěji zákaz jako formu trestu (např. zákaz sledování televize, schůzek s kamarády apod.) Vzhledem k tomu, že se tento rozdíl potvrdil ve všech měřeních, mohlo by to signalizovat mírně represivnější styl výchovy. Tělesné tresty jsou v rodinách používány minimálně a pohybují se v rozmezí 1 - 2%. Bez jakýchkoliv následků zůstane provinění u 5 - 7% dětí, a to bez podstatnějších rozdílů v jednotlivých souborech. V rámci výzkumu byl zjišťován i postoj rodičů k úspěchu dítěte, jako je např. pochvala ve škole, dobré známky, nějaký dobrý skutek apod. Tento postoj může být rovněž pro případné vytváření kuřáckého návyku důležitý, neboť může sehrát významnou roli nejen v represivní, ale především v motivační stránce výchovy. Děti opět vybíraly z nabízené škály pěti možností, případně ve volné odpovědi upřesnily svá sdělení. Ve všech souborech jednoznačně převládala pochvala rodičů jako forma ocenění dobrých výsledků. Zde se však projevily dlouhodobé diference mezi teplickým souborem na straně jedné a prachatickým a pražským na straně druhé. V teplickém souboru jsou děti za dobré výsledky chváleny méně (v průměru okolo 70 %, zatímco v jiných souborech je to dlouhodobě v rozmezí od 80 do 88%). Častěji než v jiných regionech se dle teplických dětí nestane v případě úspěchu vůbec nic, nebo naopak jim rodiče něco koupí. Jde o dlouhodobý trend a mohl by v tomto případě signalizovat menší zájem o výchovu dětí v regionu Teplice, případně méně času na tuto výchovu (rodiče si s dětmi méně povídají a raději jim něco koupí). Je pochopitelné, že i tato skutečnost by mohla mít podstatný vliv na prevalenci kouření děti v tomto regionu. Graf č. 2: Styl výchovy v rodině - pochvaly dětí za úspěch (v %)
13
2.4 Životní styl Životní styl byl pro potřeby výzkumu charakterizován především volnočasovými aktivitami dětí. Byla konstruován a sledován soubor 15 aktivit volného času, k nimž se děti vyjadřovaly v třístupňové škále - mnoho, trochu, vůbec ne. Výpovědi dětí dlouhodobě signalizují, že většinu svého volného času tráví povídáním si s kamarády či kamarádkami. Tato „aktivita“ jednoznačně dominuje ve všech sledovaných souborech po celé období realizace výzkumu. Tabulka č. 3: Nejčastější aktivity volného času v souboru Teplice (stupeň hodnocení „mnoho“ - v %) Povídání si s kamarády Televize, video Poslech hudby, kino, disko Četba Pomoc doma Aktivní nebo rekreační sport Příprava do školy
1996 62,6 45,7 39,6 40,3 37,2 28,0 33,8
1997 67,1 46,3 44,7 43,5 36,1 34,7 28,8
1998 71,2 45,0 40,8 38,1 38,3 27,8 32,3
Tabulka č. 4: Nejčastější aktivity volného času v souboru Prachatice (stupeň hodnocení „mnoho“ - v %) Povídání si s kamarády Televize, video Poslech hudby, kino, disko Četba Pomoc doma Aktivní nebo rekreační sport Příprava do školy
1996 62,6 41,0 43,4 38,5 33,5 30,8 37,0
1997 65,5 42,0 38,0 36,5 35,2 34,7 30,0
1998 62,6 43,4 37,9 37,9 38,3 42,1 25,7
Tabulka č. 5: Nejčastější aktivity volného času v souboru Praha (stupeň hodnocení „mnoho“ - v %) Povídání si s kamarády Televize, video Poslech hudby, kino, disko Četba Pomoc doma Aktivní nebo rekreační sport Příprava do školy
1996 61,9 40,6 42,5 37,5 35,6 35,6 33,1
1997 71,0 46,8 44,2 35,0 30,4 30,6 29,6
1998 67,9 50,2 46,4 39,3 30,2 27,4 32,7
Často jsou mezi aktivitami rovněž zastoupeny pasivní způsoby trávení volného času - televize, video a počítačové hry příp. poslech hudby, návštěva kina či diskoték. Jednoznačně se ukázalo, že děti ze souboru Teplice více tíhnou k pasivnímu životnímu stylu na bázi konzumu. Zvláště patrné je to z hlediska aktivního či rekreačního sportování, které je v teplickém souboru po celé období výrazně méně zastoupeno mezi volnočasovými aktivitami, a to především ve srovnání s Prahou a s výjimkou roku 1997 i s Prachaticemi. Celkový index preferencí je u konzumních aktivit u dětí z Teplic rovněž vyšší, než v ostatních souborech. Není pochyb o tom, že směřování ke konzumnímu způsobu trávení volného času s sebou nese i větší rizika vzniku kuřáckého návyku a kouření vůbec. Pro úplnost informace o zájmu dětí o volnočasové aktivity uvádíme jejich přehled ve srovnání všech tří sledovaných souborů, v krajních hodnotách stupnice „ mnoho“ a „vůbec“.
14
Tabulka č. 6: Přehled četností aktivit volného času (v %)
1. Sportování
2. Příroda, zvířata
3. Pomoc doma
4. Technika
5. Ruční práce
6. Četba
7. Hudba, disko, kino
8. Televize, video, poč. hry
9. Umělecká činnost
10. Odborné studium
11. Povídání s kamarády
12. Divadla
13. Příprava do školy
14. Lenošení
Rok 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998
Teplice mnoho vůbec 28,0 12,3 34,7 9,0 29,8 9,8 19,3 23,6 30,2 19,8 22,6 21,8 37,2 2,8 36,1 2,4 38,3 3,6 12,4 62,5 16,9 61,1 14,3 64,5 10,8 57,5 8,5 62,6 6,2 62,6 40,3 6,2 43,5 4,5 38,1 5,1 39,6 12,6 44,7 6,6 40,8 10,5 45,7 6,4 46,3 3,9 45,0 5,3 26,5 40,6 25,4 35,4 25,0 36,5 12,0 33,8 16,7 23,0 13,3 30,0 62,6 3,4 67,1 2,4 71,2 2,8 3,1 51,2 6,6 47,2 7,2 49,1 33,8 6,8 28,8 7,1 32,3 8,7 15,0 25,1 14,4 28,3 15,2 24,4
Prachatice mnoho vůbec 30,8 9,9 34,7 11,1 42,1 6,5 14,8 28,6 22,0 24,0 19,6 21,0 38,5 1,6 36,5 2,5 37,9 0,5 14,2 62,8 9,0 66,5 7,0 69,2 7,1 61,0 5,5 60,0 6,5 60,3 41,0 6,6 42,0 6,0 43,4 4,2 37,0 20,4 30,0 15,0 25,7 14,5 43,4 5,5 38,0 4,5 37,9 4,2 23,1 37,4 22,1 43,2 30,8 36,0 16,5 33,0 12,1 33,2 15,4 30,8 62,6 1,6 65,5 3,0 62,6 3,3 6,0 45,1 4,5 42,0 5,6 41,8 33,5 5,5 35,2 4,5 38,3 8,9 18,1 23,1 16,8 20,3 17,5 21,7
Praha mnoho 40,6 46,8 50,2 24,4 22,6 22,6 33,1 29,6 32,7 15,0 12,5 15,6 6,9 9,7 6,2 42,5 44,2 46,4 35,6 30,4 30,2 37,5 35,0 39,3 16,3 26,3 25,0 26,9 23,6 25,6 61,9 71,0 67,9 11,3 11,1 9,9 35,6 30,6 27,4 15,1 20,8 15,1
vůbec 7,5 5,1 5,7 18,8 24,0 18,9 3,8 3,2 2,4 58,1 57,9 59,2 67,5 70,0 65,4 4,4 7,4 4,8 19,4 13,4 16,0 3,1 4,1 5,7 41,3 37,8 42,0 23,8 22,7 26,1 3,1 4,1 2,8 35,0 28,1 31,1 6,3 11,1 9,9 24,5 20,4 20,3
Podrobněji byly zkoumány vazby mezi volnočasovými aktivitami a problémy s chováním ve škole. Ukázalo se, že i když se projevují určité diference jednotlivých aktivit, nejsou statisticky významné ve vztahu k chování ve škole, zejména u nižších ročníků. Pokud jsou problémy s chováním, projevují se spíše ve vazbě na psychiku dotázaných dětí. Rovněž se statisticky významně neprokázala vazba mezi těmi, kteří kouří a jejich aktivitou ve volném čase.
15
3. Děti a kouření 3.1 Kouření v rodinách V rámci výzkumu byly podrobně zjišťovány otázky, týkající se zastoupení rodin, v nichž se kouří v poměru k těm, kde se nekouří a také, zdali je v „kuřáckých“ rodinách respektováno alespoň do určité míry to, že jsou v rodině děti a tedy, že by se mělo v bytě kouřit co nejméně. Výzkum ukázal, že v celém sledovaném souboru bylo poměrně značně vysoké procento rodičů, kteří kouří a to jak matek (vlastních i nevlastních), tak i otců (vlastních i nevlastních). Nejvíce kouří matky, které jsou vyučené a pracují v dělnické profesi, dále pak matky se středoškolským vzděláním pozadu za nimi nezůstávají příliš matky se základním vzděláním. Vysokoškolsky vzdělané matky jsou mezi kuřáky zastoupeny méně. Ani u těchto kuřáků se neprokázala jako statisticky významná vazba mezi vzděláním a kouřením. Je patrné, že kouření ovlivňují úplně jiné faktory, než je dosažené vzdělání, což potvrzují i výsledky jiným výzkumů z řad kuřáků. Ze sourozenců, kteří kouří jsou bratři a sestry zastoupeny v rozmezí 10 - 15%, dědečkové kouří v cca 1/4 rodin a babičky cca v 1/5 rodin. Výsledky výzkumu potvrdily již dříve zjištěnou skutečnost, že v populaci okresu Teplice je více dospělých kuřáků, než ve srovnávaných kontrolních souborech. Znamená to, že děti tohoto regionu jsou mnohem více vystaveny vlivu kouření. Tato skutečnost se bohužel v průběhu let 1996 - 98, ve kterých byl výzkum realizován, nezměnila. Jak je poměr kuřáckých rodin rozložen v jednotlivých souborech a jak četné je kouření jejich členů v bytě nám podrobněji dokumentuje následující tabulka č.7. Tabulka č. 7: Kouření členů rodiny a jejich kouření v bytě (v %) Příslušníci rodiny
matka
otec
bratr
sestra
dědeček
babička
16
Roky 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol. 1996 1997 1998 1. pol. 1998 2. pol.
Teplice celkem 40,9 42,2 47,1 46,0 62,9 58,1 65,2 65,2 16,5 16,2 16,8 16,2 12,2 13,9 16,1 14,8 25,3 21,4 25,3 29,3 19,5 21,7 27,1 27,8
byt 37,5 37,8 38,5 38,7 50,0 43,8 48,7 43,7 9,3 8,9 8,4 6,5 4,8 8,6 9,4 7,3 16,4 12,1 14,4 16,9 11,6 14,5 18,3 17,7
Prachatice celkem byt 35,4 28,0 33,1 28,0 31,5 23,9 32,0 24,9 53,0 33,3 49,2 28,0 47,1 29,1 51,5 30,0 7,8 2,8 7,4 2,1 9,4 3,3 11,4 5,1 7,8 1,7 9,3 5,1 8,6 3,3 10,4 5,7 23,3 10,0 26,2 10,2 21,3 11,0 22,6 11,3 12,9 11,6 13,4 7,1 12,8 6,7 17,0 8,9
Praha celkem 35,1 37,0 35,1 23,8 54,5 47,3 47,1 42,5 11,3 11,9 9,6 9,2 12,6 10,2 9,0 7,0 22,8 23,3 19,7 21,8 21,9 20,4 22,9 21,7
byt 29,4 28,6 28,9 20,5 40,3 29,5 30,8 26,3 7,6 3,3 2,9 4,6 9,6 6,0 4,3 2,3 12,7 10,6 12,6 10,6 12,7 10,6 12,4 12,8
Za zvláště varující lze považovat skutečnost, že se v teplickém souboru, na rozdíl od jiných, průběžně zvyšoval podíl matek - kuřaček a podíl otců - kuřáků přinejmenším stagnoval. Potvrdilo se, že podíl dospělých kuřáků v teplickém regionu je dlouhodobě vyšší a není patrná tendence, že by mohlo dojít k obratu. Výzkum rovněž ukázal, že matky - kuřačky se z hlediska kouření v bytě omezují méně než otcové - kuřáci. Z porovnání kuřáků obecně a těch kuřáků, kteří kouří i v bytě vyplývá, že teplickém souboru doma nekouří 4 - 9% matek - kuřaček a 12 20 % otců - kuřáků. Za příznivý lze alespoň považovat trend, že se podíl otců, kteří doma kouří nezvyšuje a že se celkový podíl kouřících otců výrazněji nezměnil. Matky - kuřačky na rozdíl od svých manželů kouření v bytě omezují méně a to bez výrazných rozdílů v dosaženém vzdělání a v jednotlivých souborech. Domníváme se, že tato skutečnost může být ovlivněna jednak určitým procentem žen ekonomicky neaktivních, případně nezaměstnaných, které neopouštějí svůj byt během dne jako otcové a jednak i skutečností, že některé ženy v zaměstnání nekouří a omezují své kouření pouze na domácnost. Omezit kouření v rodinách se v teplickém souboru zatím nedaří a děti v tomto regionu zůstávají vystaveni ve větší míře pasivnímu kouření jakož i negativnímu příkladu ze strany dospělých. To může do značné míry snížit efektivnost intervenčních metod, aplikovaných prostřednictvím ostatních institucí. Rodina tak zůstává mimo dosah nejrůznějších intervenčních postupů, neboť neexistují účinné nástroje pro omezování kouření, kterými by se dalo na tuto primárně výchovnou instituci působit. Postupy, které byly aplikovány v rámci dětské populace, přinášejí efekt až po delší době a to jen za předpokladu, že jsou systematicky a permanentně uplatňovány. Když už tedy kuřáci kouří v bytě, pak se to nejčastěji děje, jak ukazují výpovědi dětí, v kuchyni, v obývacím pokoji nebo na balkóně. Ostatní místnosti jsou zastoupeny méně a struktura je podobná ve všech sledovaných souborech. Z těch dětí, které uvedly, že někdo u nich doma kouří, více než 70 % v teplickém souboru a více než 60 % v souborech ostatních uvádí, že se tak děje denně. I tato skutečnost jen znásobuje škodlivé důsledky pasivního kouření pro dětskou populaci. Za nepochybně pozitivní lze pokládat skutečnost, že se v teplickém souboru po celé období realizace výzkumu dlouhodobě nejvíce v rodinách o kouření hovořilo. V ostatních souborech jsou četnosti těchto hovorů nižší. Lze konstatovat, že aplikované intervenční opatření se stala tématem hovorů mezi dětmi a rodiči a týkala se především škodlivosti kouření a varování před ním - tyto skutečnosti si děti nejčastěji zapamatovaly. Graf č. 3: Hovory o kouření v rodinách (v %)
17
3.2 Kouření ve škole, kterou děti navštěvují Pro vytváření postojů dětí ke kouření je rovněž velmi důležité školní prostředí, skutečnost, jak se ke kouření stavějí pedagogové, zda jsou děti v rámci vyučování o kouření informovány apod. Z těchto důvodů byla vztahu kouření a školy z pohledu dětí věnována značná pozornost. Při interpretaci zjištěných skutečnost je nezbytné vzít v úvahu věkové složení dětí, jejich znalost budovy školy a složení pedagogického sboru i nepedagogických pracovníků. Vybrané školy se totiž lišily nejen svou velikostí, ale i členitostí, počtem tříd i počtem a složením učitelů a jiného personálu, jako např. vychovatelek, úředníků, kuchařek, uklízeček či školníků, případně údržbářů apod. Svou roli v tomto hodnocení také sehrává složení všech školských pracovníků, zastoupení mužů a žen, věkové složení aj., což by si vyžadovalo dalšího samostatného zkoumání v návaznosti na dopad a četnost styku těchto kuřáků s dětmi. Tabulka č. 8: Kouření ve škole dotazovaného (v %)
Ano Ne Nevím
1996 72,5 6,7 20,8
Teplice 1997 70,4 7,1 22,5
1998 69,4 5,6 25,0
1996 85,2 1,6 13,1
Prachatice 1997 89,6 3,0 7,5
1998 85,4 0,5 14,1
1996 81,9 1,3 16,9
Praha 1997 83,0 1,4 15,6
1998 82,5 2,8 14,6
Zjištění, že v teplických školách se dle jejich žáků nejméně kouří a kouření je ve školách na rozdíl od ostatních regionů dále omezováno je pravděpodobně ve stále větší míře způsobeno rostoucím tlakem, který je na školy v tomto regionu v rámci tohoto intervenčního projektu vyvíjen. Nicméně stav zůstává i nadále dosti neuspokojivý, neboť v optimálním případě by se ve školách jako institucích výchovného charakteru nemělo kouřit vůbec. Jde o záležitost, která je v kompetenci vedení školy, neboť legislativní předpoklady již vytvořeny jsou. Je tedy na školách samotných, aby vytvořily takové podmínky, aby děti nebyly vystavovány škodlivým vlivům a příkladům kouření ze strany zejména pedagogů. Ty děti které uvedly, že se u nich ve škole kouří, odpovídaly dále na otázku, kdo především kouří a ve kterých prostorech. Bohužel děti stále nejčastěji označují pedagogy jako ty, kteří ve škole kouří nejčastěji, i když v Teplicích je opět situace v tomto směru ve srovnáni s ostatními regiony výrazně příznivější. Jde zřejmě opět o důsledek tlaku, který je soustavně vyvíjen v rámci aplikace jednotlivých opatření intervenčního charakteru. Tabulka č. 9: Kouření učitelů ve školách (v %) Město Teplice Prachatice Praha
1996 78,5 92,7 89,5
1997 64,5 89,7 95,1
1998 71,2 87,3 94,4
Příznivý trend, týkající se omezování kouření dospělých (zejména pedagogů) v teplických školách je třeba neustále posilovat a v rámci dalšího postupu vytvářet taková opatření, aby kouření dospělých ze škol zcela zmizelo. Ve sledovaných školách se kouří převážně ve kabinetech, ve sborovnách a na chodbách. Mezi žáky je časté kouření na záchodech. U těchto odpovědí musíme v zájmu objektivity konstatovat, že bylo poměrně dost vysoké procento těch, kteří odpovídali slovem „nevím“. Jednalo se zejména u určení místa kouření, zdali ve sborovně či kabinetu. K výraznému posunu došlo v teplickém regionu v angažovanosti škol v informování žáků o kouření, jeho škodlivosti, návykovosti a zdravotním rizikům. Tento nárůst je důsledkem intervenčních opatření, realizovaných v rámci tohoto projektu focus groups, modifikace učebních osnov i prováděných sociometrických testů a dalších měření.
18
Tabulka č. 10: Hovory o kouření ve školách (v %) Město Teplice Prachatice Praha
1996 60,2 71,3 53,2
1997 81,7 79,4 75,2
1998 90,5 77,4 66,0
Zvýšení informovanosti o škodlivých důsledcích kouření a rizikách s ním spojených je prvním předpokladem žádoucího ovlivnění postoje k tomuto typu drogové závislosti. Výzkum ukázal, že v tomto směru došlo v experimentální skupině k výraznému pozitivnímu posunu a v paměti dětí zůstaly především informace o tom, že kouření škodí zdraví a je životu nebezpečné. Graf č. 4: Hovory o kouření ve školách (v %)
3.3 Kouření a vrstevníci Na získání prvních zkušeností s kouřením a formování postojů k tomuto problému mají nepochybně významný vliv vztahy mezi vrstevníky. V tomto okruhu získávají děti řadu informací, sdělují si vlastní zkušenosti a vytvářejí si ve vztahu ke kouření modely chování, které často přenášejí na ostatní. Z tohoto důvodu bylo v rámci výzkumu sledováno, zda si děti mezi sebou vyměňují o kouření informace a jaký zaujímají nejčastěji postoj ke kouření mezi sebou navzájem. O informovanosti a postoji ke kouření mezi dětmi navzájem vypovídají odpovědi na otázku, zda si o kouření děti mezi sebou povídají a co si z toho nejvíce pamatují. Jak se ukázalo, cca 60% dětí uvádí, že si mezi sebou o kouření povídaly a jejich podíl se, především v Teplicích v průběhu sledovaného období zvýšil. Z hlediska obsahu těchto hovorů začíná na rozdíl od minulých let převládat v důsledku intervenčních akcí téma „proč není dobré začít kouřit“ a jaké jsou škodlivé důsledky kouření pro člověka. V závěru této části zkoumání byla dětem položena otevřená otázka ve znění „Představ si, že by Tě Tvůj nejlepší kamarád (Tvoje nejlepší kamarádka) požádala(a), abys mu(jí) přinesl(a) cigaretu. Jak bys tuto cigaretu získal(a)?“, související s mírou 19
projevu přátelství při získávání cigarety. Děti se při formulování své volné odpovědi musely zamyslet nejen nad pojmem přátelství vůbec, ale také si určit stupeň své ochoty, kterou vynaloží při získávání požadované cigarety. Zde byl zjišťován model chování, který děti vůči kouření zaujímají v situacích mezi sebou navzájem, tedy oproštěných od vzorových modelů chování, které na nich vyžadují dospělí. Na základě analýzy lze konstatovat, že většina dětí by neposkytla svému kamarádovi nebo kamarádce cigaretu vůbec, což zastávají zejména dotázaní ze souboru Teplic - jejich podíl se v průběhu realizace výzkumu mírně zvyšoval (z 56% na 62%) a stal se tak nejvyšším ze všech sledovaných souborů. Úměrně tomu klesal v Teplicích soubor těch, kteří by pro svého kamaráda či kamarádku cigaretu zakoupili. Stabilní zůstal podíl těch dětí, které by cigaretu nabídly ze svého - jde o pravidelné kuřáky, mající cigarety neustále u sebe. Jejich podíl se v Teplicích pohyboval mezi 4 - 5% a byl ze všech souborů nejvyšší. Tabulka č. 11: Jak získat cigaretu pro kamaráda (v %)
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Nedal(a) by cigaretu. Koupil(a) by ji. Vzal(a) by ji doma. Vyptal(a) by ji od jiného. Nabídl(a) by svou. Přesvědčil(a) by, aby nekouřil(a). Konec kamarádství. Jiné. Neví.
1996 56,5 20,8 5,0 5,4 4,4 2,2 0,3 0,9 4,4
Teplice 1997 60,3 14,7 6,3 8,4 5,2 0,8 0,5 3,3 0,5
1998 61,5 12,7 5,8 6,6 4,2 0,0 0,0 2,8 6,4
1996 61,2 18,8 8,2 4,7 1,2 1,2 0,0 4,1 0,6
Prachatice 1997 50,0 26,5 5,5 6,0 3,5 3,0 0,5 0,0 5,0
1998 52,7 13,7 9,1 11,7 0,0 0,0 0,5 , 9,1
1996 41,8 34,8 8,2 3,8 0,6 0,6 3,8 1,9 4,4
Praha 1997 40,4 26,3 4,7 10,0 9,4 2,8 1,4 0,5 4,2
1998 58,6 20,5 5,6 6,5 2,8 1,9 0,0 0,0 4,2
Názory dětí na sledovaný problém jsou značně nejednotné, odrážejí věkové rozpětí dotazovaných dětí a jejich vytváření si vlastních hodnotových postojů. Proto má značný význam právě v tomto období podrobně a soustavně rozebírat problémy kouření a neustále děti připravovat na to, že se s nimi budou v životě střetávat. V těchto stanoviscích se mohou rovněž promítnout i dosavadní špatné zkušenosti dětí z různého typu „vymáhání“ cigaret staršími nebo silnějšími tzv. kamarády (spolužáky), zejména u těch dětí, které volily odpověď, že „by cigaretu koupily“. Na druhé straně pokles podílu dětí v této kategorii, t.j. těch, které by cigaretu pro kamaráda či kamarádku koupily nemusí být nutně projevem „moudřejšího přístupu“, ale spíše může být vyvolán ekonomickými důvody, t.j. rostoucí cenou cigaret.
3.4 Vztah dětí ke kouření Tento blok otázek byl sestaven tak, aby umožnil získat nejen přehled názorů a postojů dětí ke kouření, ale také aby odhalil vzájemné vazby mezi rodiči - kuřáky a dětmi, které kouří, případně, zdali se u nich také odráží problémy s chováním ve škole. 3.4.1
První zkušenosti s kouřením Zkušenosti z kouřením přiznává cca 60 - 70 % dotázaných dětí, přičemž jejich podíl se v Teplicích a Prachaticích po
celou dobu pohyboval okolo 70%, zatímco v Praze byl nižší (okolo 60 %). To znamená, že žádné zkušenosti s kouřením nemělo okolo 30 % dětí, které dosud nikdy v životě nevykouřily ani jednu cigaretu. Dle UICC je možné tuto skupinu dětí zařadit mezi nekuřáky. Z prvních zkušeností z kouřením však ještě nelze dělat závěry pro samotné kuřáctví a neznamená to ani, že se z dítěte pravděpodobně stane kuřák. Tato skutečnost spíše vypovídá o dětské zvědavosti, touze okusit něco zakázaného a často je provázena velmi nelibými pocity, které mohou dítě od kouření odradit. V rámci výzkumu byl rovněž zjišťován věk, ve kterém byla vykouřena první cigareta. Rozložení odpovědí na tuto otázku dokládá přehledná tabulka č.12 se škálou věkového rozpětí vzájemném porovnání všech tří souborů. 20
Ukazuje se, že klíčovým obdobím pro získání prvních zkušeností s kouřením je období 10 - 11 let, posléze 12 - 13 let. První zkušenosti s kouřením v mladším věku jsou spíše ojedinělé a jde při nich spíše o napodobování dospělých než o vlastní pocit touhy kouřit. Tento pocit nastupuje až v pozdějším věku dospívání a projevuje se poněkud odlišně u chlapců a dívek. Je proto plně oprávněná hypotéza, formulována v rámci zpracovávání projektu tohoto dlouhodobého výzkumu, že s žádoucím ovlivňováním postojů dětí kouření je nezbytné začít nejpozději po dosažení 10 let. V tomto období již děti často mají první zkušenost s kouřením za sebou příp. ji získávají. Zároveň postupně přicházejí do věku, ve kterém se rozhoduje o tom, zda se z prvních pokusů s cigaretou stane návyk či nikoliv. Proto je potřebné zejména na děti ve věku 11 - 15 let velmi intenzívně působit ve smyslu cílů tohoto výzkumu. Tabulka č. 12: Věk, ve kterém bylo poprvé vyzkoušeno kouření (%) Věk do 6 let 6 - 7 let 8 - 9 let 10 - 11 let 12 - 13 let 14 - 15 let nepamatuje se
1996 2,4 8,0 7,5 35,8 24,5 2,4 19,3
Teplice 1997 6,0 3,4 7,1 29,2 25,5 6,4 22,5
1998 2,9 6,9 11,6 31,2 25,7 6,5 15,2
1996 3,2 8,0 20,0 37,6 14,4 0,0 16,8
Prachatice 1997 4,8 4,1 20,0 30,3 25,5 2,8 12,4
1998 3,3 12,5 11,2 31,6 18,4 7,2 15,8
1996 3,6 8,4 4,8 18,1 45,8 18,1 1,2
Praha 1997 5,4 7,7 10,0 29,2 32,3 7,7 7,7
1998 1,5 2,3 11,4 34,8 27,3 9,1 13,6
Období realizace výzkumu, ve kterém byly první zkušenosti s kouřením zjišťovány, je příliš krátké na to, aby umožnily zjistit, zda se postupně snižuje průměrný věk pro první zkušenosti s cigaretou či zda existují statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými soubory. Graf č. 5: První zkušenosti dětí s kouřením cigaret (%)
21
3.4.2
Současné zkušenosti dětí s kouřením Kouření v posledních 2 - 3 měsících indikuje přesněji skutečný vztah k této formě drogové závislosti, než zjišťování
prvních zkušeností. Z hlediska celkového souboru celkem okolo 80,0% dotázaných dětí uvádělo, že v posledních 2 - 3 měsících nekouřilo, okolo 13 % kouřilo občas a cca 6 % kouřilo pravidelně. Tabulka č. 13: Kouření dětí v posledních 2 - 3 měsících (v %)
Nekouří Kouří občas Kouří pravidelně
1996 77,3 13,9 8,8
Teplice 1997 78,0 13,9 8,1
1998 79,8 13,4 6,8
1996 87,6 10,6 1,8
Prachatice 1997 86,1 11,9 2,0
1998 84,0 12,2 3,8
1996 82,5 14,0 3,5
Praha 1997 81,4 10,2 8,4
1998 83,2 13,3 3,6
Výzkum prokázal rozdíly mezi jednotlivými soubory. Podíl těch, kteří uvedli, že nekouří byl po celé sledované období nejnižší v teplickém souboru. Pozitivním zjištěním je, že se postupně zvyšoval a pozvolna přibližoval k souborům ostatním. Podíl občasných kuřáků v teplickém souboru po celé období stagnoval, mírně klesl podíl těch, kteří uváděli, že kouří pravidelně. Přes pozitivní vývoj, který byl v teplickém souboru zaznamenán, byla i na konci sledovaného období nejméně příznivý stav v regionu Teplice. Graf č. 6: Kouření dětí v posledních třech měsících (%)
Z hlediska značek cigaret, které děti převážně kouří, jsou dlouhodobě jednoznačně nejoblíbenější Petry a Marlbora. Ostatní značky jsou zastoupeny ojediněle. Nepotvrdil se předpoklad, že tzv. vzory, „idoly“ známých osobností nějak výrazněji ovlivňují postoj ke kouření. Naopak, jak ukazují výsledky výzkumu, převážná většina (okolo 47%) dotazovaných si nevzpomíná na žádnou významnou osobnost, ale ani na herce či zpěváka, který by kouřil. Výjimku tvoří pouze prezident Václav Havel, o kterém se po celé sledované období okolo 15 - 20% dotázaných dětí domnívá, že stále ještě kouří (přes skutečnost, že kouření v období, kdy byl výzkum realizován, zanechal). 22
Ostatní odpovědi jsou ojedinělé, jako např. Laufer či Schwarzeneger. Je zajímavé, že některé děti si myslí, že kuřákem je i Václav Klaus. Byla rovněž analyzována vazba mezi kouřením dětí a jejich chováním ve škole. Na základě získaných odpovědí se ukázalo, že existuje velmi silná závislost mezi problémovým chováním a kouřením. Děti, které uvedly, že již měly problémy s chováním (třídní důtka, ředitelská důtka, snížená známka z chování) významně častěji uvádějí, že kouří občas nebo pravidelně, zatímco děti bez těchto problémů častěji nemají s kouřením žádné zkušenosti. S kouřením v dětském věku velmi úzce souvisí otázka, týkající se způsobu obstarávání cigaret. Výsledky ukazují, že pro děti je to poměrně snadná záležitost. Z dětí, které uvedly, že občas nebo pravidelně kouří, si převážná většina (okolo 60 %) kupuje cigarety sama. Od kamarádů získává cigarety necelá 1/3 dětských kuřáků, zbývající si je berou většinou doma nebo od sourozenců, nebo volí jiný, blíže nespecifikovaný postup. Zkušenosti dětí s nákupem cigaret byly zjišťovány prostřednictvím otázky, týkající se skutečnosti, zdali už někdy kupovaly cigarety a pro koho. Zde je dlouhodobě nepříznivá situace v teplickém souboru a ve sledovaném období zde došlo k negativnímu vývoji. Snížil se podíl těch dětí, které uvedly, že nekupovaly nikdy cigarety (1996 - 31,5%, 1997 - 27,1%, 1998 24,7%), zatímco v ostatních souborech byl po celé sledované období podíl dětí, které nekupovaly cigarety vyšší (40 - 45%). Vzhledem k tomu, že v naprosté většině děti uvádějí, že kupovaly cigarety pro rodiče, je tento vývoj logický - v Teplicích je nejvíce dospělých kuřáků. Zároveň to ale svědčí o tom, že si rodiče vůbec neuvědomují rizika, kterým děti z hlediska vývoje jejich vztahu k cigaretám a kouření vystavují. Snadnost obstarávání cigaret prostřednictvím jejich nakupování samotnými dětmi je varující. Uvědomíme-li si, že ve výzkumu byly sledovány děti, kterým dle platné zákonné úpravy nemohou být cigarety prodávány, pak nezbývá než konstatovat, že v této oblasti není zákon respektován a důsledná kontrola jeho dodržování by mohla výraznou měrou napomoci ke snížení podílu kuřáků v dětské populaci. Za tímto účelem byly pro teplický region navrženy kroky v legislativní oblasti, blíže popsané v části zprávy, věnované intervenčnímu působení. Vyhodnocení získaných odpovědí na otázku, týkající se názoru na kouření v době, až budou starší potvrdilo v zásadě fakt, že stávající dětští kuřáci jsou odhodláni kouřit i nadále. Rozhodnuto, že bude v budoucnosti kouřit (odpověď „zcela určitě), příp. tuto skutečnost připouští (odpověď „asi ano“), je okolo 5% dětí, cca 14% dosud neví, jak se zachová. V kontrolní otázce, týkající se kouření v budoucnosti bylo zjištěno ještě více potenciálních kuřáků. Důvody, pro které děti chtějí v budoucnu kouřit jsou jednoznačné. Na prvních dvou místech se objevily argumenty jako chutná to, je to dobré, rodiče také kouří. Další respondenti nedovedli své důvody pro kouření vyjádřit. Podobně i důvody, proč nebude v budoucnosti kouřit, lze shrnout do dvou argumentů - zdravotních a osobních, které nebyly podrobněji rozebírány. Dále jsou uváděny finanční důvody, málo zastoupen je důvod, že kouření ohrožuje zdraví jiných, což svědčí o tom, že tento fakt není vůbec veřejností, ale i blízkými doma, případně ve škole, brán v úvahu. Z uvedených odpovědí jsou patrné mimo jiné jednak nedostatečné životní zkušeností dotazovaných dětí, ale také jejich rodinná výchova, projevující se zejména ve vztahu k vlastnímu zdraví, ale i ve vztahu k penězům, kdy se zřejmě v rodinách výdaje na kouření nepovažují za dostatečný argument k ukončení nebo omezení kouření. Samozřejmě, že bude hodně záležet na vývoji a výchově každého jedince a na prostředí, v němž se budou pohybovat a vyrůstat.
3.5 Postoje dětí ke kouření Podstatnou částí výzkumu bylo také zjišťování úrovně názorů a postojů k baterii šestnácti předložených tvrzení o kouření. Dotazované děti se k nim vyjadřovaly pomocí pětistupňové škály hodnocení - zcela souhlasím, spíše souhlasím, souhlasím tak napůl, spíše nesouhlasím a zcela nesouhlasím. V zásadě šlo o dvě základní skupiny postojů: o o
Postoje, týkající se vlastního chování ve vztahu ke kouření. Postoje, týkající se kouření obecně. 23
Posun v uvedených postojích je hlavním indikátorem vztahu ke kouření. Na základě výsledků jeho měření lze usuzovat, do jaké míry se vyvíjí a mění vztah dětí ke kouření a zda dochází k žádoucímu ovlivňování postojů dětí k tomuto typu drogové závislosti. V následujícím hodnocení je věnována zvláštní pozornost teplickému regionu, vývoji, který v postojích dětí nastal po dobu realizace výzkumu a jeho porovnání s vývojem v ostatních regionech. Analýza uvedených odpovědí, týkajících se hodnocení předložených tezí, je stanovena na základě tzv. indexu souhlasu či nesouhlasu s uvedenými tezemi. Tímto indexem je vážený aritmetický průměr, sestavený z výskytu odpovědí v jednotlivých hodnotách škály od hodnoty „zcela souhlasím“ až po hodnotu „zcela nesouhlasím“. Vzhledem k počtu stupňů škály (5) může index nabývat velikosti od 1,000 do 5,000 s tím, že čím je nižší, tím je větší míra souhlasu s uvedenou tezí a naopak, čím více se blíží nejvyšší hodnotě škály (5,000), tím silnější je míra nesouhlasu s uvedenou tezí. Hodnoty indexu jsou uvedeny v tabulce 14. Jednotlivé teze jsou řazeny dle hodnoty indexu souhlasu/nesouhlasu. Znamená to, že na prvním místě je teze, se kterou děti souhlasí nejvíce, na posledním místě ta, se kterou souhlasí nejméně. Tabulka č. 14: Index souhlasu či nesouhlasu s tezemi, týkajícími se kouření Text 1.
Kouření škodí zdraví
2.
V zakouřených místnostech pobývám nerad(a)
3.
Kuřáci dříve umírají
4.
Když někdo kouří, tak je to jeho věc a nikdo nemá právo mu do toho mluvit
5.
Kuřáci páchnou
6.
Moderní člověk nekouří
7.
Lidé kouří, protože mají slabou vůli
8.
Cigarety se nikdy ani nedotknu
9.
Kuřáky nemám rád(a)
10.
Je jedno, jestli člověk kouří nebo ne, stejně musí na něco zemřít
11.
Kouř z cigarety mně nevadí
12.
Kuřáci si mohou kouřit kde chtějí
13.
Když kouřím, tak si připadám dospělý
14.
Až budu starší, určitě budu kouřit
15.
Už se těším, až budu moci kouřit kde budu chtít
16.
Obdivuji spolužáky, kteří již kouří
24
Rok 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1996 1997 1998
Teplice 1,636 1,476 1,493 1,930 1,944 1,873 2,229 2,187 2,332 2,160 2,078 2,528 2,395 2,273 2,283 2,584 2,593 2,543 2,581 2,737 2,646 2,758 2,660 2,633 2,987 2,874 3,000 3,323 3,314 3,207 3,519 3,556 3,426 4,025 4,056 4,067 4,256 4,278 4,310 4,251 4,231 4,317 4,288 4,345 4,360 4,424 4,490 4,648
Prachatice 1,497 1,487 1,500 1,902 1,860 1,810 1,909 2,098 2,082 2,170 2,318 2,280 2,011 2,306 2,155 2,625 2,653 2,442 2,751 2,448 2,493 2,744 2,658 2,748 2,508 2,880 2,990 3,331 3,658 3,549 3,764 3,667 3,776 4,252 4,254 4,238 4,039 4,212 4,284 4,310 4,406 4,493 4,436 4,521 4,510 4,523 4,490 4,727
Praha 1,484 1,406 1,473 1,823 1,744 1,790 2,119 2,071 1,995 2,232 2,566 2,202 2,371 2,613 2,223 2,320 2,382 2,512 2,603 2,816 2,773 2,496 2,429 2,755 2,679 3,081 3,024 3,478 3,557 3,652 3,918 3,684 3,760 4,081 4,212 4,209 4,295 4,269 4,148 4,358 4,370 4,380 4,459 4,264 4,431 4,572 4,533 4,546
3.5.1
Postoje, týkající se vlastního chování Teze „obdivuji spolužáky, kteří již kouří“ indikuje značnou míru nevyzrálého postoje dítěte ke kouření. To je pro ně
předmětem obdivu, spojeno s falešně pojímaným „chlapstvím“ či „dospěláctvím“. Tento postoj signalizuje, že jeho nositel vnímá kouření jako něco pozitivního, co je hodno nápodoby a lze předpokládat, že pokud přetrvá, povede ke vzniku závislosti na nikotinu. Lze proto považovat za pozitivní, že tento postoj má mezi dětmi nejnižší míru preference. V teplickém souboru došlo v případě tohoto postoje k pozitivnímu vývoji, přičemž tento vývoj je dlouhodobý a trvá po celé sledované období. V prachatickém souboru stanoviska kolísají, v pražském stagnují. Původně tento postoj preferovaly teplické děti nejvíce, v závěru sledovaného období byl preferován nejvíce v pražském souboru. Teze „když kouřím, tak si připadám dospělý“ vyjadřuje podobně jako teze předcházející mínění, že děti začínají kouřit proto, že si připadají dospělejší. Nositeli tohoto postoje jsou zejména děti, které již mají zkušenosti s kouřením a u kterých se začíná vytvářet návyk.I v tomto případě došlo v teplickém souboru k dlouhodobému pozitivnímu vývoji, neboť po celé sledované období míra nesouhlasu s touto tezí rostla a na konci byla ve srovnání s dalšími soubory nejvyšší. V pražském souboru došlo oproti tomu k negativnímu vývoji. Z obdivu ke kouřícím spolužákům a pocitu vlastní „dospělosti“ pak logicky vyplývá i zájem o kouření a tím i souhlas s tvrzením, že „až budu starší, budu určitě kouřit“. Tato teze je výrazem silně pozitivní vazby ke kouření o silné intenzitě - děti jejím prostřednictvím sdělují, že přes varování okolí se nehodlají kouření vzdát - zastávají ji především ti respondenti, kteří uvedli, že kouří. V teplickém souboru došlo po stagnaci v letech 1996 - 1997 k pozitivnímu vývoji a index nesouhlasu s tímto tvrzením se zvýšil. Ve srovnání s kontrolními soubory však i přes toto zvýšení je situace nejméně příznivá. Přes to lze konstatovat, že tato teze patří mezi ty, se kterou děti vyjadřují největší nesouhlas. Podobně je tomu i s tvrzením, „... už se těším na to, až budu moci kouřit, kde budu chtít“. Rovněž v tomto případě došlo v teplickém souboru k dlouhodobému pozitivnímu vývoji a index nesouhlasu s touto tezi se po celém sledovaném období zvyšoval. V kontrolních souborech docházelo ke kolísání, přičemž v pražském byl vývoj negativní. Tvrzení, „cigarety se nikdy ani nedotknu“ je jedním z klíčových, neboť vyjadřuje zásadní vztah ke kouření. Ztotožňují se s ním především ti, u kterých je odpor ke kouření velmi silný a jejichž postoje jsou v tomto směru již do značné míry stabilizovány a interiorizovány. Jako velmi pozitivní lze hodnotit skutečnost, že u teplického souboru došlo k dlouhodobému pozitivnímu vývoji a index souhlasu s touto tezí se po celé období zvyšoval, takže z nejméně příznivého hodnocení na počátku lze teplický soubor na konci období hodnotit jako nejpříznivější. V kontrolních souborech došlo oproti tomu ke zhoršení. Další z tezí, vyjadřující postoj, týkající se vlastního chování je tvrzení, že „ v zakouřených místnostech pobývám nerad(a)“. Vyjadřuje skutečnost, že na děti působí zakouřené prostředí nepříjemně a vyhýbají se mu. Tato skutečnost může silně ovlivnit formující se vztah ke kouření, neboť prostředí, které je pro ně charakteristické, je spojováno s nelibými pocity. S touto tezí vyjadřovaly celkově děti souhlas ve více než 4/5 případů. Rovněž v tomto případě byl vývoj, po stagnaci v roce 1996 – 97 v teplickém souboru pozitivní a index souhlasu se zvýšil. Ve srovnání s ostatními soubory však zatím zůstává nejméně příznivý. Názor „... kouř z cigarety mně nevadí“ vyjadřuje míru tolerance ke kouření a kuřákům samotným a postoj v této otázce může do značné míry předjímat budoucí vývoj. Vývoj v teplickém souboru byl v tomto případě negativní a index souhlasu s touto tezí se oproti období 1996 - 97 snížil a je z hlediska srovnání regionů v teplickém nejméně příznivý. Pozitivní vývoj z hlediska tolerance ke kouření v Teplicích ostatně nelze brzy očekávat, neboť je zde podstatně vyšší zastoupení kuřáckých rodin a děti hodnocením této teze zároveň vyjadřují nevědomky stanovisko ke své rodině. Znamená to tedy, že změnu lze očekávat až ve vazbě na snižování počtu kuřáckých rodin a omezování kouření dospělých v tomto regionu. 25
Rovněž ve stanovisku k tezi „kuřáky nemám rád“ nedošlo v teplickém souboru k pozitivnímu vývoji. I zde platí, že záporné stanovisko vyjadřují především dětí z kuřáckých rodin. Pokud by připustily, že kuřáky nemají rády, konstatovaly by tím rovněž, že nemají rády své blízké. Proto pozitivní posun v této oblasti lze, podobně jako v předcházejícím případě, očekávat až s omezením kouření v rodinách. 3.5.2
Postoje, týkající se kouření obecně Druhou skupinu tvrzení tvořily „zaužívané“ názory na kouření ve společnosti. V tomto rámci byly sledovány postoje dětí
k těmto názorům, úzce spjaté s jejich celkovou vědomostní úrovní a s vytvářením postojů ke kuřákům v rodině. Jako první uvedeme názory, které souvisí s hodnotovou orientací dětí a jejich rodiny, týkající se zejména práva osobního rozhodnutí každého jedince. Tak tvrzení, že „když někdo kouří, tak je to jeho věc a nikdo nemá právo mu do toho mluvit“, je falešným ve svém odvolávání se na osobní svobodu jednotlivce, neboť ignoruje skutečnost, že tato činnost může ohrožovat jiné. Tuto rovinu si děti často neuvědomují a na základě „focus groups“, kde tato teze často zaznívala, se činnost výzkumníků v teplickém souboru soustředila mimo jiné i na objasnění podstaty škodlivosti tohoto názoru. Je potěšitelné, že v teplickém souboru si děti uvědomily škodlivost této teze více než v souborech kontrolních, ačkoliv tomu bylo na začátku výzkumu právě naopak. Index nesouhlasu s touto tezí je v Teplicích nejvyšší. Názor, že „kuřáci si mohou kouřit kde chtějí“ je nebezpečný neboť vyjadřuje značnou míru tolerance ke kouření a ignoruje jeho nebezpečnost pro okolí. Tuto skutečnost si děti uvědomují, neboť míra nesouhlasu s tímto tvrzením je u nich vysoká. V teplickém souboru se index nesouhlasu s touto tezí zvyšoval a vývoj zde byl dlouhodobě pozitivní. V prachatickém souboru došlo k vývoji opačnému, v Praze ke kolísání. Přes tuto skutečnost jsou i nadále děti v teplickém souboru k výše uvedenému názoru nejvíce tolerantní a je potřebné na ně působit i nadále. Všeobecně je známo, že kouření škodí zdraví, s čímž souhlasí (zcela nebo spíše) naprostá většina dotázaných dětí (okolo 90%). I v tomto případě došlo v teplickém souboru k pozitivnímu vývoji a míra souhlasu s touto tezí se na od roku 1996 zvýšila, i když srovnání s rokem 1997 již ukazuje na stagnaci. Nicméně značný rozdíl mezi rokem 1996 - 97, kdy byl v intervencích kladen důraz na vysvětlování zdravotních důsledků kouření, ukazuje na účinnost této snahy. S tezí „je jedno, jestli člověk kouří nebo ne, stejně musí umřít“ vyjadřuje úplný nebo částečný souhlas cca 1/4 respondentů, kteří spolu s těmi, kteří připouštějí, že na tom něco je (odpověď „tak napůl“) tvoří necelou polovinu souboru. Tato skutečnost je varující, neboť akceptováním tohoto názoru děti nevědomky podceňují nebezpečí kouření především v jeho možných dopadech na zdraví. V teplickém souboru je dosud bohužel tato teze silně zaužívaná a v průběhu výzkumu se postoj dětí k ní nepodařilo změnit. Se stanoviskem k tezi „kuřáci páchnou“ se zcela nebo částečně ztotožnila více než 1/2 dotázaných, další téměř 1/4 zvolila odpověď „tak napůl“. Ve srovnání s rokem 1996 se index souhlasu s touto tezí v teplickém souboru zvýšil. Poněkud neujasněný názor, odpovídající však sledované věkové kategorii zkoumaného souboru, je názor na tvrzení, že „moderní člověk nekouří“. Vyjádření názoru na toto tvrzení totiž velmi úzce souvisí s výchovou k problematice kouření v rodině a dominantních postojů jednotlivých členů rodiny, které dítě prozatím jen „přebírá“. Přesto se kladně k tomuto tvrzení vyjadřuje téměř polovina dotázaných. I v tomto případě došlo v teplickém souboru k pozitivnímu vývoji a index souhlasu s touto tezí se ve srovnání s rokem 1996 zvýšil. Větší rozptyl je v názoru na tvrzení, že „lidé kouří, protože mají slabou vůli“. Kladné vyjádření k tomuto názoru vyslovilo cca 44% dotázaných dětí, záporně se k němu postavila necelá 1/4 respondentů a asi 1/3 volí odpověď „souhlasím tak napůl“. Podobně jako v předcházejícím případě nebyly ani u těchto odpovědí zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly ve vazbě na dětí z rodiny, kde se kouří a kde se nekouří. Vývoj v jednotlivých regionech nebyl jednoznačný a kolísal. 26
Tezi „kuřáci dříve umírají“ zcela nebo částečně podporuje téměř 2/3 dětí, odpověď „tak napůl“ volí necelá 1/4. Zde je nutno upozornit na skutečnost, že zejména děti z kuřáckých rodin se s touto tezí v podvědomí nechtějí ztotožnit, neboť mají obavy o své blízké a odmítají si tuto skutečnost připustit. To je i příčinou toho, že děti teplického regionu, kde je více kouřících rodičů, než v regionech jiných, s touto tezí častěji nesouhlasí. V zásadě lze konstatovat, že děti uvedených souborů rozlišují, co je na kouření dobrého a špatného a vyjadřují svůj postoj k těmto otázkám mírou souhlasu či nesouhlasu. Nicméně jsou zde určité názory, které nelze z hlediska omezování kouření považovat za žádoucí. Jde např. o vysokou míru podpory teze, že když někdo kouří, je to jeho věc a nikdo nemá právo mu do toho mluvit případně též relativně velké podpory tvrzení, že je jedno, jestli člověk kouří nebo ne, stejně na něco musí zemřít. Při podrobnější analýze odpovědí dětí z jednotlivých souborů dle uvedeného indexu se ukázalo, že u teplického souboru došlo k pozitivnímu posunu z hlediska postojů ke kouření v 11 ze 16 položek, přičemž v 5 jde o posun dlouhodobý. K žádoucímu vývoji došlo u všech strategických indikátorů, vyjadřující zásadní vztah ke kouření. Ve zbývajících 5 případech, kdy k posunu nedochází, se jedná většinou o teze, ve kterých se přímo nebo zprostředkovaně odrážejí citové vazby na některého kuřáka v rodině a děti se podvědomě brání zaujmout kritičtější stanovisko (kuřáci dříve umírají, kuřáky nemám rád(a), kouří ti, kteří mají slabou vůli). Lze konstatovat, že v rámci experimentálního souboru začalo docházet k žádoucímu profilování postojů dětí ke kouření. Jde však zatím o změny subtilní, které, nebudou-li dlouhodobě a systematicky podporovány příslušnými intervenčními opatřeními, formulovanými v intervenční části této zprávy, se mohou zvrátit. Je rovněž skutečností, že změna názoru a postoje ještě nemusí znamenat změnu chování. Tu je možné zafixovat až po delší systematické snaze.
3.6 Kouření a osobnostní vlastnosti Studium vztahů mezi návykovým chováním a osobnostními vlastnostmi má dlouhou tradici. Dřívější výzkumy prokázaly souvislost mezi určitými specifickými rysy osobnosti, některými poruchami chování a výskytem závislosti. V odborné literatuře se nejvíce studovala souvislost mezi nezdrženlivým chováním, antisociální poruchou osobnosti a závislostí na alkoholu. Také Eysenckova proslulého dotazníku osobnosti EPQ bylo použito v řadě výzkumů. Naprostá většina dosavadních výzkumů v této oblasti však byla věnována dospělé populaci, případně populaci adolescentů ve věku 16-19 let. K zařazení Eysenckova osobnostního dotazníku pro mladé (Junior Eysenck Personality Questionnaire - dále JEPQ) do našeho projektu nás vedl zájem o psychologické a osobnostní souvislosti kouření. Vzhledem k tomu, že v odborné literatuře nebyla zatím tato problematika extenzívně zpracována a u nás jde v této oblasti o první aplikaci, neformulovali jsme hypotézy, ale položili jsme si tyto problémové otázky: (a) existuje vztah mezi kouřením, příp. prokuřáckým postojem a osobnostními rysy měřenými JEPQ? (b) jaké jsou souvislosti mezi kouřením rodičů a postojovými a osobnostními charakteristikami dětí? Eysenckův JEPQ adaptoval pro české jazykové prostředí Kožený (1994). V práci jsme se přidrželi jím doporučené 60 položkové verze dotazníku. Pro další rozbor nás budou zajímat tři osobnostní škály tohoto instrumentu: • • •
škála extroverze (E_JEPQ) - naznačuje chování determinované potřebou sociálních kontaktů, škála neuroticismu (N_JEPQ) - indikuje emocionální labilitu škála psychoticismu (P_JEPQ) - bývá považována za škálu poukazující k impulsivnímu nezdrženlivému chování.
Důležité je zde poznamenat, že Eysenck předpokládá, že jím definované osobnostní konstrukty jsou silně hereditárně podmíněny. Pro potřeby dalších analýz jsme odvodili tři kompozitní indexy či škály. Škála prokuřáckých postojů (PROPOST) vznikla jako kumulativní index zahrnující souhlasné odpovědi na 9 pozitivně formulovaných postojových otázek dotazníku. Podobným způsobem byla vytvořena škála prokuřáckého chování (PROKUR), která pokrývá 6 otázek na kuřácké chování. Poslední 27
index problémového chování (PROBCHOV) je kumulativním skorem vyjadřujícím intenzitu nedisciplinovaného chování ve škole. Vztahy mezi osobnostními a postojovými, resp. behaviorálními proměnnými jsme nejdříve zjišťovali korelační analýzou. Příslušné hodnoty lineárního koeficientu korelace jsou naznačeny v tabulce č.15. Z osobnostních dimenzí nejvyšší hodnoty korelačního koeficientu r zjišťujeme u škály P ve vztahu k prokuřáckému chování a problémovému chování. Již dříve zmíněná široce akceptovaná teorie o souvislosti mezi osobnostní impulsivitou a sklonem k návykovému chování získává v našich datech podporu. Vztahy k dalším dvěma dimenzím behaviorálních škál jsou volnější, i když v případě škály PROKUR jsou statisticky významné. Výrazné vzájemné interkorelace u „PRO“-škál nejsou překvapením. Jejich nezávislost jsme ani nepředpokládali. Interkorelace osobnostních dimenzí jsou přibližně na úrovni, kterou zjistil také Kožený ve své validizační studii. Tabulka č. 15: Personovy korelační koeficienty mezi osobnostními dimenzemi JEPQ a pokuřáckými postoji (PROPOST), prokuřáckým chováním (PROKUR) a škálou problémoého chování (PROBCHOV) N_JPQ P_JPQ PROPOST E_JPQ .1217* .1918** N_JPQ .2654** P_JPQ .2770** PROPOST PROKUR Poznámka: hladina statistické významnosti: * - .01, ** - .001
PROKUR .0749 .1237** .3722** .3979**
PROBCHOV .1985** .1619** .3360** .1621** .3386**
.0927 .0497
Pochopitelně nás vedle korelací vybraných kvantitativních znaků zajímalo také zjišťování rozdílů u operacionálně dobře definovaných podsouborů. Na základě současného kuřáckého statutu (kouření v posledních 30 dnech) jsme dichotomizovali soubor, vypočítali průměry osobnostních škál a škály problémového chování. Statistickou významnost rozdílů skupinových průměrů jsme testovali t-testem. Ukázalo se že kuřáci mají ve všech třech osobnostních rysech statisticky významně odlišné (vyšší) průměrné skory. Největší rozdíl byl opět na škále P_JEPQ. Nález je možné interpretovat asi tak, že děti, které víceméně pravidelně kouří, vykazují na rozdíl od těch, které nekouří, vyšší osobnostní instabilitu, zejména směrem k nezdrženlivému, impulsivnímu chování, labilnímu emočnímu prožívání. Současně častější výskyt poruch chování podporuje hypotézu blízké etiologie obou poruch. Tabulka č. 16: Průměry na škálách JEPQ a škále problémového chování (PROBCHOV) v závislosti na kuřáckém statusu dítěte Škála Nekouří E_JPQ 13,6 N_JPQ 8,6 P_JPQ 2,3 PROBCHOV 0,44 Poznámka: * = P .05, ** = P .01, *** = P .001
Kouří 14,3 10,1 3,9 1,19
Hodnota t -2,88** -3,47*** -5,79*** -6,28***
Oblast, kterou jsme v našich úvahách nemohli pominout byla rodina. Ve vztahu k osobnostním vlastnostem a kouření nás pochopitelně nejprve zajímala úplnost rodiny. Zjištěné asociace však nedosahovaly statistické průkaznosti. Po řadě srovnání a testování jsme zjistili, že nejpřesvědčivější efekty jsou vázány na kuřácký status rodičů, tj. zda rodiče jsou kuřáky, resp. zda kouří oba. Výsledky srovnání jsme shrnuli do tabulky č.17. Skupinové průměry vybraných znaků jsme opět testovali t-testem. Hladina statistické významnosti rozdílů je naznačena v posledním sloupci, a to tak, že velká písmena odkazují na srovnávané skupiny, u nichž byl statisticky významný rozdíl prokázán. Fakt, že v rodinách, kde kouří oba rodiče mají také děti výrazně pozitivnější postoje nebo chování ke kouření, nepřekvapí. Zajímavý je ovšem jev, kdy s kouřením u rodičů narůstá výskyt 28
nedisciplinovaného, problémového chování. A ovšem nejvíce je zajímavý vliv kouření rodičů na výši skórů ve škálách osobnostního dotazníku. Tyto nálezy považujeme za nové a jejich interpretace vyžaduje určitou opatrnost, dokud nebudou replikovány v dalších studiích. Naše zjištění poukazují na na význam hereditární dispozice ke kouření (která samozřejmě nepopírá sociálně-psychologické faktory). Zdá se také, že z velké části vrozené osobnostní rysy jsou u kuřáků jiné než u nekuřáků. Odlišná osobnostní struktura může být jedním z faktorů, které se spolupodílejí na vzniku a rozvoji návykového chování. Tabulka č. 17: Průměry ve škálách JEPQ a škále problémového chování (PROBCHOV), prokuřáckého postoje (PROPOST) a prokuřáckého chování (PROKUR) v závislosti na kuřáckém statusu rodičů Nekouří ani jeden Kouří jeden A B E_JPQ 13,6 13,5 N_JPQ 8,2 8,6 P_JPQ 2,1 2,6 PROBCHOV 0,40 0,56 PROPOST 1,4 1,6 PROKUR 1,1 1,5 Poznámka: * = P .05, ** = P .01, *** = P .001 Škála
Kouří oba C 14,0 9,8 2,9 0,7 1,9 1,8
Stat. rozdíl BC* AC*** AB* AB* AC*** AB*
BC** AC*** AC*** AC***
V této části zprávy jsme podali hlavní výsledky provedených analýz. Považujeme za žádoucí v budoucnu více propojovat mikrosociologické, sociálně psychologické a individuálně psychologické přístupy v oblasti studia návykového chování. Poznatky z této oblasti nemají jen teoretický význam, ale obsahují řadu implikací, které by měly být zohledněny při praktické realizaci preventivních programů.
3.7 Schémata v názorech dětí na kouření Aby bylo možné identifikovat interiorizovaná schémata v názorech dětí na některé aspekty kouření, byla zvolena technika nedokončených vět, umožňující respondentům doplnit větu dle toho, co si skutečně myslí. Dětem byla navozena tato situace - „Představ si, že se díváš na televizi, kde zrovna dávají pořad o kouření. Povídají si o něm děti a mladí lidé v Tvém věku. Jeden z účinkujících zrovna něco říká, když se najednou ztratí zvuk a Ty nevíš, co vlastně řekl. A tak se to stane vícekrát. Přehled těchto nedokončených vět nyní uvádíme. Každou si přečti a doplň ji tak, jak by dle Tvého názoru zněla, kdyby se zvuk neztratil. Jinými slovy, doplň co tě napadne.“ Následující analýza uvádí nejčastější stanoviska dětí. „Člověk, který kouří ...“ Největší počet dětí spojuje v tomto případě kouření se zdravím. Dětem se nejčastěji vybavila odpověď „škodí svému zdraví“, „bude mít kratší život“, „je hloupý“, „má slabou vůli“ a „páchne“. Ojediněle děti volily odpovědi typu - je labilní, není normální, není moderní, zbytečně utrácí peníze, měl by se nad sebou zamyslet apod. Ukázalo se, že děti spontánně spojují kouření většinou s poškozováním zdraví příp. s nelichotivými vlastnostmi či průvodními jevy, poškozujícími člověka. Porovnání výsledků po celé sledované období ukazuje, že trendy se výrazněji nezměnily a spontánní názory dětí na kuřáky jsou podobné. „Nekouřit znamená ...“ S uvedenými názory koresponduje také další názor, že „Nekouřit znamená ... být déle živ a zdráv, což tvrdí cca 2/3 respondentů. Ostatní typy odpovědí se vyskytují podstatně méně a patří mezi ně „mít silnou vůli“, „vést šťastný život“, „mít peníze“, „dělat dobrou věc“ apod.
29
„Lidé kouří, když ...“ Tato otázka byla zaměřena na dětské názory na to, proč lidé kouří. Dle dětí lidé kouří především tehdy, když „jsou nervózní“, „když chtějí, „mají na to chuť“ nebo „jsou na kouření závislí“, případně, „když mají slabou vůli“, „chtějí se odreagovat“,“když se nudí“,“ když mají čas“, „když chtějí být důležití“ apod. „Mladí lidé v mém věku začínají kouřit, protože ...“ Kritické stanovisko se objevuje v dokončení věty, kde dotazovaní musí uvést důvody, proč spolužáci kouří. Početná skupina dotázaných totiž důvod kouření spatřuje především v tom, že tito spolužáci „chtějí vyniknout“ nebo „chtějí vypadat starší“. Mimo tyto typy odpovědí respondenti uváděli mezi důvody skutečnost, že „mladí lidé jsou hloupí“,“že to chtějí ochutnat“,“ že se jim kouření líbí“, že „chtějí být moderní“, „že kouří z nudy“, „že jsou k tomu svedeni“ apod. „Na kouření mně vadí ...“ Většina dotázaných se pak v souladu s dříve uváděným stanoviskem k zápachu z kouření, vyjadřuje, že jim na kouření nejvíce vadí právě zápach a také to, že kouření škodí zdraví. Velmi často se rovněž objevuje odpověď „všechno“. Ostatní odpovědi se vyskytují ojediněle. Objevuje se, že kouření je návykové, že je drahé, vadí rovněž skutečnost, že kuřáci jsou bezohlední příp. že kouření znečišťuje ovzduší. „Přestat kouřit dokáže ...“ Kdo chce přestat kouřit, musí mít podle dotázaných dětí hlavně pevnou vůli a musí doopravdy chtít. Můžeme sem přiřadit i názor, že přestat kouřit dokáže nemocný nebo rozumný člověk nebo ten, kdo se snaží. Poměrně častý je rovněž názor, že přestat kouřit dokáže jen málokdo.
3.8 Zdroje informací o kouření V souvislosti s postoji a názory dětí na kouření všeobecně bylo v rámci výzkumu rovněž zjišťováno, od koho se děti v poslední době o kouření nejvíce dozvěděly. Podle předpokladu nejvíce informací získaly v rodině a z televize, na třetím místě se umístila škola a ihned za ní pak následují různé časopisy a kamarádi a dokonce reklama. Celkem zanedbatelné procento dotazovaných dětí se o kouření dovídá jiným způsobem. Jaké je rozložení těchto informačních zdrojů v jednotlivých sledovaných souborech, uvádíme pro porovnání v následující tabulce č. 18, kde můžeme zaznamenat patrné rozdíly mezi jednotlivými soubory, zejména v informovanosti školou, která by v našem zkoumání vlivu na postoj dětí ke kouření měla sehrát prvořadou úlohu, stejně jako masmédia. Tabulka č. 18: Zdroje informací o kouření (%)
Televize, rozhlas Reklama Škola, učitelé Časopisy Kamarádi Rodina Jinak
1996 22,2 8,0 11,4 14,5 12,7 30,6 0,6
Teplice 1997 23,1 10,6 15,6 10,9 15,1 23,1 1,6
1998 22,3 10,7 15,9 12,8 15,3 19,9 3,1
1996 22,1 8,8 30,9 12,2 7,7 17,7 0,6
Prachatice 1997 28,4 7,0 26,4 8,0 12,9 17,4 0,0
1998 16,6 4,3 40,3 7,6 10,9 19,0 1,4
1996 26,9 7,5 7,5 10,6 14,4 29,4 3,8
Praha 1997 21,9 7,4 17,7 7,9 16,3 21,9 7,0
1998 19,5 11,4 16,2 13,3 14,6 21,2 3,3
V průběhu realizace výzkumu došlo z hlediska hlavních zdrojů informací k dílčím posunům. Zejména děti z experimentální skupiny (soubor Teplice) častěji označují za hlavní zdroj informací školu, učitele a kamarády, zatímco výrazně dominující vliv rodiny, i když zůstává stále největší, poklesl. Tato skutečnost může být výsledkem aktivit, realizovaných v rámci intervenční části projektu, kdy informace o škodlivých důsledků kouření jsou šířeny především prostřednictvím „focus groups“, t.j. neformálních skupin vrstevníků (viz informace od kamarádů) a dále prostřednictvím školních aktivit a za spolupráce učitelů ( literární a výtvarné soutěže na téma kouření, promítnutí této tématiky do osnov některých předmětů apod. - podrobněji viz intervenční část). 30
4. Shrnutí a závěry Výsledky výzkumu postojů dětí ke kouření, realizovaného v období let 1996 - 1998 v rámci výzkumného úkolu „Ovlivňování postojů dětí ke kouření“ na experimentálním souboru dětí ve věku 10 - 15 let trvale žijících v teplickém regionu a na kontrolních souborech dětí tohoto věku, žijících v regionu prachatickém a v Praze přispěly k hlubšímu poznání tohoto jevu, odhalení jeho možných příčin a vytvoření přesnější představy o tom, jakými cestami dále postupovat v oblasti omezování kouření a prevence tohoto sociálně patologického jevu. Základním cílem výzkumu bylo formovat negativní postoje dětí ke kouření prostřednictvím k tomuto účelu konstruovaných metod, stanovit účinnost těchto metod a vytvořit model žádoucího ovlivňování postojů ke kouření, využitelný v působení na věkovou skupinu 10 - 15 let. Pro dosažení tohoto základního cíle byly stanoveny v rámci diagnostické fáze, které je věnována tato část závěrečné zprávy, dílčí cíle, spočívající v identifikaci názorů dětí na kouření a určení faktorů, které mají na formování jejich názorů a postojů rozhodující vliv, dále v navržení metod, jejichž prostřednictvím lze působit na postoje dětí ke kouření a v identifikaci podmínek pro jejich optimální působení a konečně v měření účinnosti aplikovaných metod. Cíle, které byly stanoveny nejen pro diagnostickou část, ale i pro celý výzkum, se podařilo splnit. Podrobná analýza získaných dat je předmětem této části závěrečné zprávy. Na jejím základě lze konstatovat následující skutečnosti: • • • • • • • • • • • •
bylo analyzováno rodinné prostředí, ve kterém děti vyrůstají, se zvláštním zřetelem k zaměstnání a vzdělání rodičů, úplnosti rodin, jejich početnosti, způsobu bydlení a to vše ve vazbě na postoje dětí ke kouření a jejich formování; byla provedena analýza stylu výchovy v rodině a jeho možných vazeb na problematiku kuřáctví; postoje dětí ke kouření byly identifikovány ve vazbě na jejich školní prospěch a chování - z tohoto hlediska byly zjištěny závažné souvislosti; byl rovněž zkoumán životní styl dětí s důrazem na volnočasové aktivity dětí a jejich preference, to vše v možných souvislostech s hlavním předmětem výzkumu; byla uskutečněna analýza rodinného prostředí dětí, zařazených do experimentální i kontrolních skupin s důrazem na kouření jednotlivých členů rodiny a identifikaci prostor bydliště dětí, ve kterých se kouří; pozornost byla věnována kouření ve školách, ve kterých se dětí učí, identifikaci prostor, kde se kouří i osob, které kouří; zvláštní pozornost byla věnována vrstevnickým vztahům a objasnění jejich vlivů na postoje ke kouření; podrobně byly zkoumány zkušenosti dětí s kouřením, věk, ve kterém začaly kouřit i jejich současný vztah ke kouření ve vazbě na další sledované znaky; byly zjišťovány zdroje informací o kouření, na jejichž základě si děti vytvářejí názory na zkoumanou problematiku; identifikována byla schémata v názorech dětí na kouření, vytvořená na základě dosavadního působení okolních vlivů; byla provedena analýza vybraných osobnostních vlastností dětí a zkoumán jejich vztah ke kouření; největší pozornost byla věnována podrobné analýze postojů dětí k jednotlivým aspektům kouření a sledování jejich vývoje po provedených intervencích.
Na základě uvedených kroků byly dále upřesněny metody, procedury a techniky diagnostické fáze výzkumu. Zároveň byla formulována východiska, stanoveny a aplikovány intervenční metody a postupy a měřen jejich vliv na modifikaci postojů dětí ke kouření. Na základě těchto měření byl zpracován model žádoucího ovlivňování postojů dětí ke kouření v měřítku okresu, který lze doporučit i ostatním regionům České republiky (viz intervenční část). Změna postojů a jejich stabilizace v podobě žádoucích projevů chování a jednání je dlouhodobá záležitost. V okrese Teplice je o to obtížnější, že dětská populace je zde více než v dalších sledovaných regionech ohrožena kouřením dospělých. Dlouhodobé výsledky ukazují, že dospělá populace v tomto regionu kouří v průměru o 5 až 10 % více než populace v ostatních sledovaných okresech. Znamená to, že děti zejména v rodinách jsou ve větší míře než jinde ohroženy pasívním kouřením a z hlediska formování postojů též více vystaveny negativnímu působení svých vzorů - rodičů, prarodičů či starších sourozenců.
31
O to více lze přivítat, že se v důsledku realizace intervenčních opatření podařilo dosáhnout řady pozitivních změn v oblastech, které významně ovlivňují postoje dětí ke kouření a mají vliv na případný vznik návyku na nikotin. Jestliže rodinná situace je z hlediska kouření pro děti z teplického regionu nejméně příznivá a neexistují účinné nástroje k jiné než dlouhodobé nápravě, je naopak situace ve školách na rozdíl od ostatních regionů příznivější. Dlouhodobě se v teplických školách méně kouří a kouření je i nadále omezováno. Tato skutečnost je mimo jiné i důsledkem rostoucího tlaku, který byl na školy v tomto regionu v rámci tohoto intervenčního projektu vyvíjen. Jde o vytvoření prvních předpokladů pro to, aby děti nebyly vystavovány škodlivému příkladu a negativním vlivům kouření jak ze strany pedagogů, tak posléze rodičů. Dalším pozitivním jevem je skutečnost, že se zvýšila informovanost dětí o kouření a jeho škodlivých důsledcích, která je zprostředkovávána školou. Zejména v Teplicích jde dle 2. stupně třídění o důsledek akcí, které byly v tomto regionu uskutečněny v rámci realizace tohoto intervenčního projektu. To potvrzuje i zjištění, že se zvýšil podíl školy a učitelů jako hlavního zdroje informací o škodlivých důsledcích kouření. Zvýšila se rovněž informovanost o škodlivých důsledcích kouření ze strany vrstevníků, čili dětí samotných. Analýza na základě 2. stupně třídění ukázala, že jde o důsledek realizace „focus groups“ a aplikace dalších intervenčních metod (literární a výtvarné soutěže apod.). Z hlediska obsahu těchto hovorů začíná na rozdíl od minulosti převládat v důsledku intervenčních akcí téma „proč není dobré začít kouřit“ a jaké jsou škodlivé důsledky kouření pro člověka. Zvýšení informovanosti o škodlivosti kouření mezi dětmi teplického regionu je provázeno i změnami v jejich postojích ke kouření. V rámci výzkumu byly tyto postoje měřeny prostřednictvím 16 charakteristik. U 11 z nich došlo v teplickém regionu k pozitivnímu posunu,přičemž u 5 z nich jde o posun dlouhodobý. K žádoucímu vývoji došlo u všech strategických indikátorů, vyjadřujících zásadní vztah ke kouření. Ve zbývajících 5 případech, kdy k posunu nedochází, se jedná většinou o teze, ve kterých se přímo nebo zprostředkovaně odrážejí citové vazby na některého kuřáka v rodině a děti se podvědomě brání zaujmout kritičtější stanovisko (kuřáci dříve umírají, kuřáky nemám rád(a), kouří ti, kteří mají slabou vůli). Lze konstatovat, že v rámci experimentálního souboru začalo docházet k žádoucímu profilování postojů dětí ke kouření. Jde však zatím o změny subtilní, které se, nebudou-li dlouhodobě a systematicky podporovány příslušnými intervenčními opatřeními, formulovanými v intervenční části této zprávy, mohou zvrátit. Je rovněž skutečností, že změna názoru a postoje ještě nemusí znamenat změnu chování. Tu je možné zafixovat až po delší systematické snaze. K dlouhodobému pozitivnímu posunu došlo v teplickém souboru u pěti strategických tezí. Na rozdíl od minulého období děti z teplického souboru méně často souhlasí s tím, že kuřáci si mohou kouřit kde chtějí, méně často tvrdí, že se už těší, až budou moci kouřit kde budou chtít , méně často obdivují spolužáky, kteří kouří, méně často tvrdí, že když kouří, tak si připadají jako dospělí a častěji uvádějí, že se cigarety nikdy ani nedotknou. Teplické děti rovněž, na rozdíl od minulosti, méně často tvrdí, že až budou starší, tak budou určitě kouřit, častěji si myslí, že moderní člověk nekouří, méně často souhlasí s tezí, že když někdo kouří, tak je to jeho věc a nikdo mu do toho nemá co mluvit, častěji se domnívají, že kouření škodí zdraví, více uvádějí, že v zakouřených místnostech pobývají nerady a častěji si rovněž myslí, že kuřáci páchnou. Prokázala se vazba mezi kouřením a problémovým chováním a horším prospěchem ve škole. Zde může jít nejen o příčinu, ale i o následek kouření jako takového. Závěrem lze konstatovat, že v důsledku intervencí, realizovaných v rámci řešení tohoto výzkumného úkolu se podařilo dosáhnout v teplickém regionu větší míry informovanosti dětí o škodlivých důsledcích kouření pro zdraví člověka i pro společnost. Zároveň došlo k ovlivnění postojů dětí ke kouření v žádoucím směru, t. j. v jeho neprospěch. Změna postoje však ještě neznamená, že se tato skutečnost promítne v chování, nýbrž je pouze prvním předpokladem. V tomto případě jde o dlouhodobý a systematický proces, jehož pozitivní výsledky se projevují až po delší době. 32
5. Odkazy 1) In: Závěrečná zpráva ze sociologického šetření mezi občany okresů Teplice a Prachatice k mimoekologickým fak- torům, jež ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva (2. etapa). Praha, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje - SONES, červen 1992. In: Závěrečná zpráva ze sociologického šetření mezi občany okresů Teplice a Prachatice k mimoekologickým fak- torům, jež ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva (2. etapa). Praha, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje - INRES SONES, únor 1993. In: Vliv mimoekologických faktorů na zdravotní stav populace regionů Teplice a Prachatice. (Sekundární analýza výsledků sociologických šetření). Praha, INRES-SONES srpen 1993. In: Zdravotní důsledky znečištění ovzduší v okresech Teplice a Prachatice. (Závěrečná zpráva zimní fáze vý- zkumu). Praha, INRES-SONES - NORSK INSTITUTT FOR LUFTFORSKNING, červen 1994. In: Závěrečná zpráva z výzkumu „Postoje děti ke kouření a jejich ovlivňování“. Teplice - Praha, OHS Teplice - INRESSONES, říjen 1995. In: Ovlivňování postojů dětí ke kouření. (Souhrnná zpráva z výzkumu za rok 1996). Projekt č. 88/253 Národního programu zdraví ministerstva zdravotnictví ČR. Teplice, OHS, prosinec 1996. 2) Ovlivňování postojů dětí ke kouření. (Souhrnná zpráva z výzkumu za rok 1996 a 1997). Projekt č. 88/253 Národní- ho programu zdraví ministerstva zdravotnictví ČR. Teplice, OHS, prosinec 1996 a rosinec 1997. 3) Kozák, Jiří T. a kol.: Rizikový faktor kouření. Praha, KPK 1993, s. 54. 4) Dokumenty Pracovní skupiny UICC, Lyon 1976. Viz též Kozák, Jiří T.: Rizikový faktor kouření. Praha, KPK 1993, s. 220. 5) Kožený, J.:Eysenckův dotazník osobnosti pro adolescenty (JEPQ). Vnitřní struktura. Československá psychologie, XXXVIII, 3, 212 - 219, 1994.
33
Možnosti ovlivňování postojů dětí ke kouření část B - Intervenční 1. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 1. východiska, cíle, metody a techniky) 1.1 Cíle intervenční fáze výzkumu Základním cílem celého výzkumu bylo formovat negativní postoje dětí ke kouření prostřednictvím k tomuto účelu konstruovaných metod, stanovit účinnost těchto metod a vytvořit model žádoucího ovlivňování postojů ke kouření, využitelný v působení na věkovou skupinu 10 – 15 let v celé České republice. V návaznosti na tento základní cíl a na základě identifikace názorů dětí ke kouření a určení faktorů, které mají na formování názorů a postojů dětí rozhodující vliv (viz cíl diagnostické fáze výzkumu) byly pro fázi intervenční formulovány následující cíle: • • •
navrhnout metody, jejichž prostřednictvím lze působit na postoje dětí ke kouření a identifikovat podmínky pro optimální působení těchto postupů, aplikovat metody ovlivňující postoje dětí ke kouření a určit jejich účinnost, vytvořit ucelený model ovlivňování postojů dětí ke kouření a vymezit optimální podmínky pro jeho aplikaci ve věkové skupině 10 – 15 let.1
Uvedené cíle intervenčního výzkumu byly postupně naplňovány v průběhu řešení projektu, to je období let 1996 – 98. Příslušné intervenční metody a postupy byly nejen konstruovány, ale postupně i aplikovány na základě poznatků, získaných jak v rámci diagnostické fáze výzkumu, tak v rámci fáze intervenční, prostřednictvím uskutečněných focus groups. Postupně byly verifikovány a byla ověřována a vyhodnocována jejich účinnost a využitelnost v praxi. Využíváno bylo rovněž poznatků a zkušeností z jiných projektů, řešených v rámci Národního programu zdraví, především v rámci tématického celku „Omezování kuřáctví“. Na konkretizaci event. modifikaci intervenčních metod se podíleli spolu s kmenovými pracovníky výzkumného týmu další spolupracovníci z řad učitelů, psychologů, lékařů, novinářů a dalších. Z institucionálního hlediska byli do intervenční fáze zapojeni mimo pracovníků Okresní hygienické stanice v Teplicích též pracovníci Okresního školského úřadu, pedagogicko-psychologické poradny, zástupci sdělovacích prostředků, výchovní poradci a pedagogové z jednotlivých škol. Za zvláště cennou lze označit skutečnost, že někteří členové týmu z řad pedagogů byli vybráni na základě volby dětí, uplatněné v rámci aplikovaných sociometrických testů. Děti samotné navrhly, doplnily či modifikovaly některé intervenční postupy nebo jejich části, a to v rámci „focus groups“, realizovaných za účasti neformálních autorit z dětských kolektivů (tzv. sociometrických hvězd).
1.2 Metody a techniky intervenční fáze 1.2.1
Sociometrické testy Cíle aplikace sociometrických testů byly následující: • • •
1
identifikovat interpersonální vazby uvnitř skupin dětí – školních tříd, určit sociometrický status jednotlivých členů a na tomto základě zjistit, které děti jsou formálními a neformálními autoritami uvnitř dětských kolektivů, identifikovat vazby dětí a na jednotlivé vyučující a určit ty pedagogy, kteří jsou mezi dětmi nejvíce oblíbení a mají u nich nejvyšší neformální status, na základě takto získaných sociometrických charakteristik určit pro každou skupinu optimální variantu její participace na tvorbě metod a technik intervenční fáze výzkumu a zapojení dětí samotných do procesu žádoucího ovlivňování postojů ke kouření.
Ovlivňování postojů dětí ke kouření. Projekt intervenčního výzkumu. Teplice, OHS 1995.
34
Prostřednictvím aplikovaných sociometrických testů byl konstruován tzv.pozitivní status jednotlivých členů skupiny dle následujícího vzorce: PVi =
počet jedinců vybírajících individuum N −1
N = počet individuí ve zkoumané skupině Identifikován byl rovněž index soudržnosti jednotlivých skupin dětí na základě hypotézy, že čím větší je soudržnost skupiny, tím je za předpokladu aplikace správných postupů více využitelná pro žádoucí ovlivňování postojů vrstevníků ke kouření. Index soudržnosti byl konstruován na základě následujícího vzorce: I=
počet vzájemných voleb počet možných vzájemných voleb, tj. N (N − 1) ÷ 2
Sociometrické analýzy byly pravidelně prováděny ve všech sledovaných skupinách dětí (školních třídách). Na jejich základě byly konstruovány sociogramy dle standardních postupů, platných pro tuto skupinu výzkumných technik. V rámci sledovaných skupin byly identifikovány 2 typy neformálních autorit: AUTORITA TYPU „A“ - jedná se o děti, které jsou neformálními vůdci dětských skupin ve vztahu k dospělým. Děti si je volí, aby jménem jejich skupiny vyjednávali s dospělými a snažili se o prosazení zájmu skupiny. Dospělí tyto autority zpravidla vnímají jako přirozené vůdce dětských skupin a obvykle jejich prostřednictvím sdělují skupině své požadavky a prosazují je. U tohoto typu autorit se zpravidla jedná o „primuse třídy“, tj. o děti s výborným prospěchem a bezproblémovým chováním. Autority typu „A“ byly v dětských skupinách určeny na základě vyhodnocení odpovědí na následující projektivní otázku: „ Ve Vaší třídě vznikl spor. Ráno jste přišli do třídy a zjistili jste, že někdo rozbil okno. Bojíte se, že Vám nebudou věřit, že to neudělal nikdo z Vaší třídy. Nyní se dohadujete, kdo ze spolužáků (spolužaček) ve třídě by měl jít za paní učitelkou (panem učitelem) a přesvědčit ji (ho), že to není vina Vaší třídy. Koho ze spolužáků (spolužaček) bys vybral(a) Ty ? Můžeš uvést jen dvě jména.“ AUTORITA TYPU „B“ - jedná se o děti, které ostatní považují za vůdce mezi sebou navzájem, tj. uvnitř dětských skupin. Často se jedná o autority pouze pro určitou, konkrétní oblast činnosti. V rámci výzkumu byla volba tohoto typu autority navíc ovlivněna tím, že byla dána do souvislosti s kouřením. Znamená to, že děti mezi sebou vybíraly nevědomky ty vrstevníky, o kterých věděly, že mají zkušenosti s kouřením. Dospělí tyto autority zpravidla vnímají jako problémové, mající na ostatní často negativní vliv. V řadě případů se jednalo o děti s nepříliš dobrým prospěchem a problémovým chováním. Autority typu „B“ byly v dětských skupinách určeny na základě vyhodnocení odpovědí na následující projektivní otázku: „Ve škole jsi dostal(a) zajímavý úkol. Máš zjistit, kde všude v místě, kde bydlíš, prodávají cigarety. Při plnění tohoto úkolu Ti mohou pomoci dva spolužáci (dvě spolužačky). Koho si vybereš ? Můžeš uvést jen dvě jména.“ Prostřednictvím sociometrických testů byli rovněž v rámci jednotlivých skupin dětí (školních tříd) identifikováni pedagogové, ke kterým mají děti nejvíce přátelský vztah. Děti byly orientovány na výběr těch pedagogů, které mají v největší oblibě a vůči kterým jsou „otevřené“, tzn., že jsou od nich ochotny přijímat rady a akceptovat jejich požadavky. Neformální autority mezi pedagogy, které děti nejvíce akceptují, byly určeny na základě vyhodnocení odpovědí na následující projektivní otázku: „Ve třídě jsi se dozvěděl(a), že Vaše škola organizuje v létě zajímavý výlet do zahraničí, který bude trvat dva týdny. Přihlásili se na něj žáci z různých tříd Vaší školy, mezi nimi i Tví spolužáci. Pojedou s Vámi také některé
35
učitelky (někteří učitelé) a tlumočník. Zeptal(a) jsi se doma, jestli můžeš také jet a Tvoji rodiče Ti to dovolili. Se kterou z učitelek (se kterým z učitelů) z Vaší školy by jsi nejraději na tento výlet jel(a) ? Můžeš uvést jen dvě jména“. V každé skupině dětí (školní třídě) byly tímto způsobem identifikovány 2 – 4 autority typu „A“ a 2 – 4 autority typu „B“ (dle úrovně sociometrického statusu) a pro každou skupinu byly rovněž určeny 2 autority z řad pedagogů. Cílem těchto analýz bylo: • •
1.2.2
využít identifikovaných „sociometrických hvězd“ pro tvorbu a konkretizaci metod a postupů intervenční fáze výzkumů, vytvořit předpoklady pro efektivní aplikaci intervenčních metod a postupů v praxi; ty jsou v malých skupinách aplikovány nejúčinněji právě prostřednictvím neformálních autorit. Ohniskové skupiny (focus groups)
Metodologické těžiště intervenční fáze výzkumu Ovlivňování postojů ke kouření spočívalo v tzv. kvalitativních postupech zjišťování poznatků a vedoucích k naplnění všech cílů projektu. Patřily mezi ně postupy práce s tzv. ohniskovými skupinami, které byly vytvořeny na základě sociometrických analýz z neformálních vůdců dětských kolektivů (autority typu „A“ i „B“) a z pedagogů, kteří získali na základě hodnocení dětí nejvyšší sociometrický status.. Ohniskové skupiny (focus groups) byly pro intervenční fázi zvoleny především proto, že umožňují akceptovat skutečnost, že člověk tráví velkou část svého života ve skupině. Řešitelé vycházeli z toho, že zejména malé sociální skupiny se podílejí na růstu osobnosti jedince, ovlivňují vrůstání člověka do společenských a interpersonálních vztahů. V úvahu byla vzata především skutečnost, že potřeba být v kontaktu s ostatními lidmi, získávat i dávat pozitivní projevy a vztahy patří k základním a specificky lidským potřebám. Prakticky všechno to, co člověk dělá, čím se zabývá, jak se chová a jedná spoluovlivňují přímo i zprostředkovaně malé sociální skupiny, jichž je členem. Realizace focus groups tak umožnila hlubší testování materiálů, programů a projektů, koncipovaných pro tento projekt. Přinesly cenné údaje pro testování koncepcí, nápadů, představ, pro hledání „správných“ forem sdělení. Byly rovněž použity při konkretizaci existujících idejí (např. právě propagace programu pro podporu zdraví a aktivní účast jedince v něm). Ohniskové skupiny rovněž umožnily dozvědět se, jak děti a jejich pedagogové „problém“ vnímají, jak jej přijímají. Pomohly orientovat se v racionálním i emocionálním uchopení a jeho zpracováním cílovou skupinou, ke které program směřuje. Vzhledem ke zkušenostem řešitelů z využívání focus groups v exploračním výzkumu, umožnila jejich aplikace v rámci intervenční fáze vytvářet podněty, náměty, formulovat vhledy do nastolených problémů, pomohla při exploraci relevantních postojů i jiných motivačních aspektů objevujících se ve sledovaných jevech. Prostřednictvím práce s ohniskovými skupinami bylo zjišťováno, zda výzkumným týmem nebo zadavatelem nastolený problém skutečně příslušná skupina jako problém percipuje. Ohniskové skupiny se dobře se osvědčily i tam, kde byl zjišťován „slovník“ cílové skupiny, který by její členy v rámci formování žádoucích postojů ke kouření oslovil a byl dobře srozumitelný. Objevilo se v něm několik výrazů, týkajících se kouření a používaných především ve skupinách dětí – zahulit, začudit, dát si práska, dát si kyslík, zatopit, natáhnout energii apod. Cenné byly rovněž náměty na slogany a reklamu, využité v rámci intervenční fáze – „Nevypaluj si z kapsy peníze“, „Nekouřím a šetřím na benzín, auto nejezdí na nikotin“, „Nekouřím, protože na mě nemají katalyzátor“, „Pozor, v autě jsou kuřáci“, „V těchto prostorách můžete klidně kouřit, jen prosím nevydechujte“ a další. Ukázalo se, že členové ohniskových skupin, měli při správném řízení tendenci stimulovat jeden druhého a rozvíjet náměty a myšlenkové linie. Rozdíl se projevil mezi jednotlivými typy autorit. Zatímco autority typu „A“ (viz) byly v rámci práce ohniskových skupin využitelné především pro účely modifikace osnov a formalizované školní a volnočasové aktivity 36
typu soutěží, spolupráce s masovými sdělovacími prostředky apod., autority typu „B“ byly velkým přínosem pro identifikaci slovníku kuřáků, formulování nápadů na nejrůznější typy protikuřáckých reklam, neformálních aktivit apod. Z uvedeného vyplývá, že cílem práce v ohniskových skupinách bylo: • • • •
doplnit poznatky, získané v rámci diagnostické fáze výzkumu prostřednictvím řízených rozhovorů a přesněji identifikovat příčiny a motivy, vedoucí ke vzniku kuřáckého návyku jakož i možnosti ovlivňování postojů ke kouření v dětském věku, získat náměty a doporučení účinných způsobů intervence, adekvátních dětskému věku, jakož i další podněty pro zpracování uceleného programu ovlivňování postojů dětí ke kouření, působit prostřednictvím neformálních vůdců dětských skupin, shromážděných v ohniskových skupinách, na ostatní děti a žádoucím způsobem ovlivňovat jejich postoje ke kouření, působit prostřednictvím nejvíce akceptovaných pedagogů jak na ovlivňování postojů dětí ke kouření prostřednictvím školní výuky a řízených mimoškolních činností.
Ohniskové skupiny byly realizovány odděleně pro neformální autority z 5. a 6. tříd na straně jedné a 7. a 8. tříd na straně druhé a pro pedagogy.. Jejich průběh byl v některých případech dokumentován videokamerou. Ve všech ohniskových skupinách byl zvolen standardní postup, spočívající v úvodní fázi v představení účastníků diskuse a jejích moderátorů, uvedení cílů skupinové diskuse, seznámení s pravidly pro skupinovou práci a v některých případech v navození situace pro souhlas s pořizováním videozáznamu. Ve vlastním průběhu diskuse v ohniskových skupinách bylo dbáno mimo jiné na propojenost s výsledky diagnostické fáze výzkumu a jejich případné upřesnění či doplnění. Diskuse se nevyhýbaly ani obecné problematice vzniku závislostí a jejich různých typů. Jednotlivé otázky rovněž směřovaly k poznání technik intervence, poznání efektivity působení vrstevníků a dospělých, jednotlivců či institucí, účinnost masmediálních prostředků apod. a brainstormingovou metodou na ně hledaly odpovědi. V závěru každé diskuse bylo skupině poskytnuto shrnutí podstatných výsledků práce, oceněny všechny prezentované náměty a jejich význam pro zadavatele. Ohniskové skupiny umožnily upřesnění a doplnění poznatků, získaných v rámci diagnostické fázi výzkumu a jejich výsledky byly do zprávy zapracovány. Poskytly rovněž řadu cenných námětů a přispěly k naplnění cílů pro intervenční fázi. Ze závěrů, vzniklých na základě práce ohniskových skupin lze mimo jiné zdůraznit následující skutečnosti: • • •
intervence je třeba realizovat mnoha nejrůznějšími způsoby, tradičními (např. vtipný reklamní leták) až po netradiční, zvláštností oslovující (nápis na autě, balón s nápisem apod.), k tomu je možné využít i charakteristik lokalit (zatím je v lokalitě málo billboardů), ukázalo se, že velmi účinně mohou intervenovat rodiče, jako nejdůležitější autorita pro dospívající tohoto věku, silně děti a dospívající ovlivňuje vystoupení dospělých „autorit“ - děti např. intenzívně vnímaly nemoc Václava Havla a v této souvislosti i skutečnost, že přestal kouřit, veřejné prohlášení Radka Johna o tom, že přestává kouřit apod.
Ohniskové skupiny byly realizovány každoročně ve všech sledovaných skupinách experimentálního souboru i v rámci skupin pedagogů. Účinnost jejich působení byla měřena v rámci diagnostické fáze výzkumu (viz), výsledky v podobě námětů, návrhů apod. byly průběžně zapracovávány do navrhovaných intervenčních metod a postupů jak v oblasti legislativní, tak v části modifikace učebních osnov, realizace školních a mimoškolních aktivit, obsahu sdělení presentovaných sdělovycími prostředky v regionu apod. 1.2.3
Literární, výtvarné a jiné soutěže a aktivity Cílem intervenčního výzkumu v této oblasti bylo využít tvořivé aktivity dětí literárního, výtvarného a jiného charakteru a
dát prostor pro vyjádření jejich názoru na kouření. Umožnit jim, aby si touto formou uvědomily svůj postoj ke kouření a vhodnou prezentací výsledků ovlivnit postoj jejich vrstevníků. 37
Do soutěží byly postupně zapojovány děti z 5. až 9. tříd základních škol a 1. až 4. tříd gymnázií. Soutěže byly po obsahové a organizační stránce připravovány a nejlepší práce byly vyhodnocovány ve spolupráci s výchovnými poradci a učiteli příslušných předmětů a výchovnými pracovníky zájmových útvarů. Cílové odměny pro vítěze event. potřeby pro soutěže byly zabezpečovány prostřednictvím sponzorů. O přípravě soutěží, jejich průběhu a výsledcích byla veřejnost informována prostřednictvím regionálních sdělovacích prostředků. Nejlepší výtvarné či fotografické práce byly vystaveny. V průběhu školního roku 1996/97 byly připraveny a zahájeny soutěže v oblasti literární a výtvarné na prvních čtyřech školách. Jejich součástí bylo rovněž vypracování témat a populárně odborných informací pro učitele soutěžících škol. Práce byly odevzdány do konce února 1997, do konce června 1997 bylo provedeno jejich vyhodnocení a přijata další organizační opatření tak, aby oba typy soutěží mohly být ve školním roce 1997/98 organizovány na dalších základních školách a osmiletých gymnáziích v okrese Teplice. Na základě vyhodnocení byly nejlépe hodnocené literární práce zaslány místním periodikům a postupně byly publikovány. Popularizace byla též provedena formou hodinové besedy ve studiu Radia Teplice; v jejím rámci byla podána informace o projektu, který je předmětem grantu, byly zveřejněny některé dosud získané výsledky a vítězní žáci recitovali a četli svoje vítězné práce. Vítězné práce z výtvarné soutěže byly vystaveny jak na samostatné výstavě v okresním městě, tak v Bílině v listopadu 1997. Tam se s nimi seznámila veřejnost. Nejlepší myšlenky a nápady byly shromážděny a nabídnuty pro výrobu placek, potištěných triček, samolepek event. plakátů s protikuřáckou tématikou a postoupeny dětem. Výroba těchto předmětů byla ekonomicky zajištěna prostřednictvím příspěvků sponzorů.
2. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 2. - návrh legislativní úpravy kouření na úrovni okresu) 2.1 Východiska legislativní úpravy kouření na úrovni okresu Cílem této části intervenčního projektu bylo rozpracovat stávající zákonnou úpravu kouření na podmínky okresu a v podobě vyhlášky ji postupně uvádět do praxe. Východiskem pro formulaci tohoto cíle se stala úvaha, že pokud nelze dosáhnout prostřednictvím zastupitelů přijetí nových zákonů, posilujících restrikci kouření jak ve vztahu k populaci obecně, tak zejména ve vztahu k dětem, pak je nezbytné alespoň důsledně využívat a naplňovat stávající právní rámec. Taková opatření, mající represivní charakter, mohou vést jak k omezení pasívního i aktívního kouření dětí, tak k vytvoření větších překážek k získání cigaret a ostatních tabákových výrobků. Za účelem dosažení výše uvedeného cíle byla v rámci řešení projektu zpracována rozsáhlá studie o právní úpravě kouření2 , zabývající se analýzou současného právního rámce kouření v České republice a jeho porovnáním s právním rámcem jiných zemí nejen v Evropě, ale i v Asii a Americe. Tato studie vyústila ve vymezení současných možností okresních, městských a obecních úřadů na úseku restriktivních opatření vůči kouření a ve formulaci takových doporučení, která nebudou v rozporu se současnou právní úpravou a zároveň umožní příslušným úřadům účinněji bojovat proti kouření dětí a mládeže. Vymezení výše uvedených možností je věnována další část této studie. Je nezbytné, aby byly tyto návrhy projednány s příslušným okresním, případně městskými a obecními úřady. Optimální je zpracování vyhlášky, která musí vycházet ze
2
Kotěšovec, F. a kol.: Studie o právní úpravě kouření. Teplice, OHS 1997.
38
současné právní úpravy a kterou může příslušný úřad vydat. To je však pouze první krok. Dalším krokem, který musí neprodleně následovat, je přijetí této vyhlášky, její zveřejnění vyhlášky, seznámení veřejnosti s jejím obsahem a především důsledná kontrola a striktní a nekompromisní dodržování příslušných ustanovení za pomoci represivního aparátu, který mají k tomuto účelu obce k dispozici. Je pravdou, že jakékoliv represivní kroky jsou vždy zejména mezi mládeží velmi nepopulární. Nicméně represe, vycházející a opírající se o platnou zákonnou úpravu je v tomto případě nezbytná a přispívá mimo jiné k formování právního vědomí mladé generace. Nemůže však zůstat osamocena. V případě ovlivňování postojů dětí ke kouření vytváří jakýsi základ eventuelně rámec, na který je nezbytné navázat dalšími opatřeními. V našem případě jde o výchovné působení školy v rámci vlastní výuky i o působení na děti v jejich mimo vyučovacím či mimoškolním čase. Nezastupitelné místo zde má pochopitelně i rodina. Její využívání pro dosažení uvedených cílů je však velmi obtížné, neboť není-li poskytována výše uvedeným cílům ze strany rodiny potřebná podpora, je často veškerá snaha o ovlivnění postojů dětí ke kouření marná.
2.2 Možnosti okresních, městských a obecních úřadů v ovlivňování kouření Možnosti a povinnosti v oblasti ovlivňování kouření vycházejí ze zákona č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi a to bez ohledu na to, že v platném zákoně zůstávají názvy národních výborů, které byly v roce 1990 zrušeny. Vychází se ze skutečnosti, že obcemi jsou také města a hlavní město Praha – dle zákona o obcích § 2 a § 71, a zákona o hlavním městě Praze § 1. 2.2.1
Návrhy na restriktivní opatření proti kouření Tato kapitola obsahuje návrhy restriktivních opatření, zaměřených na omezování kouření, která umožňuje na úrovni
okresů, měst a obcí současná právní úprava se zvláštním zřetelem k dětem a mladistvým. Podle čl. 104, odst. 3 Ústavy České republiky mohou zastupitelstva v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Tato skutečnost tvoří základní východisko pro uplatnění restriktivních opatření. Jiným východiskem je § 16, odst. 1 zákona o obcích, dle kterého může obec k plnění svých úkolů vydávat pro svůj územní obvod obecně závazné vyhlášky. Tyto obecně závazné vyhlášky musí být v souladu se zákona a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení. Zákon č. 37/1989 Sb. ustanovením § 4, odst. 3 umožňuje „národním výborům“ omezit nebo zakázat v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání (alkoholických nápojů nebo) tabákových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech (další text se netýká tabákových výrobků). Podle § 7, odst. 3 téhož zákona jsou prodávající povinni upozornit veřejnost výrazným označením na tato omezení. Zejména zákazem prodeje tabákových výrobků v prodejnách potravin a důsledným ukládáním sankcí podle § 12 téhož zákona může každá obec – město – hlavní město Praha závažně uplatnit své úsilí proti kouření omezením zdrojů opatřování cigaret, především dětmi a mladistvými. Z úkolů, které ukládá zákon č. 37/1989 Sb., § 15 vyplývají také další možnosti. Formou vhodnou pro místní poměry je možné informovat veřejnost, zejména rodiče, že prodej tabákových výrobků osobám mladším 16 let je zakázán, a že ten, kdo prodává tabákové výrobky je podle § 5 povinen odepřít prodej nebo jiné podání tabákových výrobků osobám mladším 16 let, že je dále povinen na tento zákaz upozornit veřejnost výrazným označením dle § 7. Odepřít prodej nebo podání tabákových výrobků je prodejce povinen osobě, o níž lze mít pochybnost, že splňuje podmínku věku 16 roků - § 5. A nepostačí tvrzení prodejce, že věřil, že osoba, které tabákové výrobky prodal nebo jakkoli podal, dosáhla 16 roků nebo více, pokud prokazatelně nepodniknul zákonem předepsané kroky, to jest pokud kupující osoba neprokázala svůj věk úředním dokladem. 39
Veřejnost má být rovněž upozorněna na povinnost, kterou ukládá § 7, odst. 3 – všude tam, kde je zákaz kouření dle § 4 odst. 1, písm. f) musí organizace a občané, které prodávají zboží nebo poskytují jiné služby povinny upozornit veřejnost na tento zákaz výrazným označením (KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO). Také za porušení této povinnosti platí povinnost ukládat pokutu dle § 12. Kromě restriktivních opatření zákon č. 37/1989 Sb. ukládá „národním výborům“ úkoly, vyjmenované v § 15, zejména: • • • • •
•
2.2.2
v zásadě řídit ve svých územních obvodech ochranu před kouřením; zabezpečovat všestrannou informovanost veřejnosti o ochraně před kouřením a účinně propagovat tuto ochranu, organizovat širokou účast občanů na jejím uskutečňování; sledovat a kontrolovat dodržování zákona č. 37/1989 Sb. a dalších předpisů obecně závazných týkajících se ochrany před kouřením a činit opatření k odstranění zjištěných nedostatků; obecní a okresní úřady („národní výbory“) mohou zřizovat při zdravotnických zařízeních, která spravují, protikuřácké poradny dle § 15, odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb. a vyhlášky MPSV ČSR č. 187/1989 Sb., § 10, odst. 2, ke koordinaci a zabezpečování svých úkolů v ochraně před kouřením mohou zřizovat jako své aktivity sbory pro ochranu před kouřením (případně kumulovaně s ochranou před alkoholismem a jinými toxikomániemi); v rámci své působnosti mohou ve spolupráci s těmito sbory organizovat pravidelné a časté kontroly týkající se dodržování restriktivních ustanovení zákona č. 37/1989 Sb., zejména týkajících se dětí a mladistvých, tedy zákazu prodeje pod 16 let a vyznačení tohoto zákazu pro veřejnost prodejcem; okresní a obecní úřady („národní výbory“) mohou iniciovat akce směřující k ochraně před kouřením dle § 3 zákona, zejména vzděláváním a působením na děti a mládež ve školách a školských zařízeních, zaměřené na osvětlování škodlivosti kouření. Doporučení pro další postup na úrovni okresů, měst a obcí
Z uvedeného vyplývá, že až do novelizace zákona č. 37/1989 Sb. je možné a nutné využívat důsledně současné platné právní předpisy uvedené v předcházející části této studie, zejména zajišťovat kontrolu a ukládání pokut, je-li zákon porušen. Tento represivní účel pokut by měl mít charakter preventivní. To by mělo platit, i když ti, kteří nekontrolují a nepokutují, namítají, že výše pokut dle § 12 - 5 000 Kč, 50 000 Kč – není dostatečná. Ustanovení zákona o ukládání pokut má kogentní charakter, proto také ten, kdo nekontroluje a neukládá pokuty podle zákona, zákon porušuje. Zvláštní zřetel by měl být v obcích, městech, okresech, hlavním městě Praze věnován důslednému sledování publikovaných reklam tabákových výrobků ve všech jejích formách, tedy v tisku, na plakátech, v časopisech, nálepkách, letácích, nákupních taškách – a zejména na billboardech. Podle zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy nesmí být reklama v rozporu s ustanoveními zejména § 2, odst. 3 a § 3, pokud jde o nezletilé. Doporučuje se každou závadnou reklamu oznámit orgánu příslušnému dle § 7 zákona. Bude jím – pokud jde o kouření – nejčastěji okresní živnostenský úřad příslušný podle sídla toho, kdo reklamu rozšiřuje. Je také možné pověřit pracovníka obecního, městského či okresního úřadu, dle uvážení kumulovaně s jinými úkoly, který by zajišťoval v daném územním obvodu úkoly vyplývající z předpisů o ochraně před škodlivými účinky tabákových výrobků, se speciálním zaměřením na ochranu dětí a mladistvých.
2.3 Návrh dalších kroků v legislativní oblasti na úrovni okresních, městských a obecních úřadů Základním záměrem na poli legislativy je vytvoření komplexního zákona, který by se týkal výhradně ochrany před škodlivými účinky tabákových výrobků, nikoli společně s alkoholismem a jinými typy toxikomanií, jak je tomu v současném zákonu, a který by soustředil v největší možné míře aspekty týkající se této ochrany. Hlavním důvodem tohoto požadavku je specifické postavení kouření mezi ostatními typy toxikomanií včetně alkoholismu. Kouření ohrožuje zdraví nejen kuřáka samotného, ale i ostatní, kteří v jeho okolí musí dýchat vzduch znečištěný humánním karcinogenem skupiny A, který je pro lidský organismus stejně zhoubný jako např. radon, azbest a další prokázané humánní karcinogeny. Kouření způsobuje závislost a nebezpečně se rozšiřuje zejména u žen a mládeže. Komplexní zákon umožní přehledný dozor, kontrolu, sankční činnost a monitorování jeho účinnosti. 40
Výsledky realizovaných sociologických šetření mimo jiné ukázaly, že většina dětí se domnívá, že cigarety si mohou opatřit zcela legálně. Při prodeji cigaret dětem mladším 16 let se prodejci vymlouvají, že si děti poslali pro cigarety rodiče. Vzhledem k mimořádné závažnosti ochrany dětí a mladistvých v této oblasti není dosavadní restrikce ani účinná a ani není uplatňována. Současně stanovené pokuty mohou vést povinné osoby k bagatelizaci kogentních ustanovení platného zákona. Ztráta oprávnění k prodeji tabákových výrobků by měla být účinnější jako alternativní sankce vedle pokuty – buď jen pokutu, např. při prvním provinění, nebo pokutu a odebrání oprávnění v dalších případech porušení zákona, a to zejména těch ustanovení, která se týkají prodeje tabákových výrobků dětem a mladistvým. Novela zákona by měla zejména: • • • • •
povolit prodej tabákových výrobků a kuřáckých potřeb jen prodejním místům, která k tomu dostala oprávnění; zakázat prodej nebo jiné podávání tabákových výrobků a potřeb osobám mladším 18 let; porušení ustanovení zákona na ochranu proti škodlivým účinkům tabákových výrobků považovat za přestupek podle zákona o přestupcích; výkon dozoru uložit obecním a okresním úřadům v rámci předpisů o působnosti orgánů státní správy; stanovit pokuty za porušení zákona: ο právnickými osobami – do 200 000 Kč; ο fyzickými osobami – do 50 000 Kč.
S ponecháním pokut dle zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy; výnos pokut by měl příslušet úřadu, který pokutu uložil; uložením pokuty by měla zůstat nedotčena odpovědnost vyplývající ze zvláštních předpisů. Novelizace vyžaduje podrobný výčet konkrétních situací, ve kterých dochází k ohrožení zdraví škodlivými účinky tabákových výrobků; rovněž předpokládá stanovit, co je v nich dovoleno nebo zakázáno. Novela zákona by měla být členěna do těchto oblastí: • • • • • • •
zdravotní varování na obalech, značení a limitace obsahu škodlivých látek s odkazem na zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a vyhlášku, kterou k zákonu má vydat ministerstvo zemědělství ČR, reklama tabákových výrobků, prodej tabákových výrobků a kuřáckých potřeb, kouření na veřejných místech, ochrana dětí a mládeže, výkon dozoru, pokuty a ostatní společná a závěrečná ustanovení.
V nové právní úpravě se jeví účelným svěřit co nejširší míru výkonu dozoru včetně povinné kontrolní a sankční činnosti obcím. Důvodem je nejbližší kontakt obecních orgánů na prodejce tabákových výrobků, kteří by měli být přehledně zmapováni, bude-li přijat princip udělování oprávnění k prodeji tabákových výrobků, a rovněž snadná komunikace na zástupce zařízení, ve kterých je dle zákona kouření zakázáno jako jsou zařízení veřejného stravování, zdravotnická, školská, kulturní, uzavřená sportovní a v zákoně vyjmenované prostory hromadné dopravy osob, při kterých je povinnost chránit nekuřáky včetně nezletilých před kouřením jiných. Vzhledem k nepříznivým zkušenostem s realizací současné právní úpravy by měly být v nové právní úpravě obce zmocněny k rozsáhlejšímu oprávnění vydávat obecně závazné vyhlášky v oblasti prevence kouření jako podle § 4, odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb. V dané problematice by to měly být zejména tato oprávnění: • •
omezit počet a určit umístění billboardů s reklamou tabákových výrobků a limitovat jejich rozměry, pokud nebudou rozměry stanoveny přímo zákonem, stanovit počet a umístění specializovaných prodejen tabákových výrobků s přihlédnutím ke stanoveným vzdálenostem od školských, sportovních a zdravotnických zařízení, 41
• •
v zařízeních veřejného stravování stanovit povinnost zajistit pro spotřebitele stavebně oddělené a samostatné jídelny pro kuřáky, zakázat prodej tabákových výrobků pomocí prodejních automatů, případně s výjimkou v zařízeních speciálně pro dospělé, pokud tento zákaz nestanoví přímo zákon.
Z praxe obcí a okresů vyjdou postupně další podněty pro zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek. Co nejširší decentralizace předpisů do působnosti obcí je pro prevenci kouření účelná také proto, že lze očekávat slabší tlak tabákové lobby při přípravě vyhlášek v obcích. Ochrana dětí a mladistvých tvoří jen závažnou součást komplexní ochrany před škodlivými účinky tabákových výrobků. Nelze ji řešit odděleně, je účelné řešit ji společně s komplexní problematikou kuřáctví. Vše co škodí nebo ochraňuje dospělou populaci zasáhne současně také děti a mladistvé, pro které mají v zákoně platit některá speciální ustanovení především o zamezení možnosti opatřovat si tabákové výrobky nebo v používání dětí a mladistvých v reklamě. Nedostačující účinnost současné zastaralé právní úpravy je objektivní skutečností, ale účinnosti do velké míry ještě ubývá proto, že neplnění ustanovení stávající právní úpravy, tj. zákona č. 37/1989 Sb. se stalo společensky téměř přijímanou normou. A tento přístup lze především na úrovni měst a obcí omezit.
2.4 Vymezení konkrétního postupu v legislativní oblasti na úrovni obce, města či okresu Konkrétní postup okresního, městského či obecního úřadu, vycházející ze současné legislativní úpravy, by měl obsahovat následující konkrétní kroky: a. b.
c.
d.
e.
f.
g.
h.
42
připravit návrh vyhlášky pro příslušný region, který je v oblasti působnosti příslušného úřadu, týkající se důsledného využívání stávajících zákonných možností omezování kouření a jeho negativních důsledků; prostřednictvím vyhlášky omezit nebo zakázat prodej a podávání tabákových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech; v souladu s § 7 odst. 3 uvedeného zákona uložit prodávajícím povinnost upozornit veřejnost výrazným označením na tato omezení; položit důraz zejména na zákaz prodeje tabákových výrobků v prodejnách potravin a důsledně ukládat sankce podle § 12 téhož zákona; zakázat prodej tabákových výrobků osobám mladším 16 let a důsledně vyžadovat dodržování tohoto zákazu; formou vhodnou pro místní poměry informovat veřejnost, zejména rodiče, že prodej tabákových výrobků osobám mladším 16 let je zakázán, a že ten, kdo prodává tabákové výrobky je podle § 5 povinen odepřít prodej nebo jiné podání tabákových výrobků osobám mladším 16 let, že je dále povinen na tento zákaz upozornit veřejnost výrazným označením dle § 7; důsledně za pomoci městské policie zajišťovat kontrolu a ukládat pokuty, je-li vyhláška porušována; dbát na to, aby ukládání pokut mělo preventivní charakter; vycházet z toho, že ten, kdo nekontroluje a neukládá pokuty podle zákona, zákon sám porušuje; zvláštní pozornost věnovat důslednému sledování publikovaných reklam tabákových výrobků v regionu ve všech jejích formách, tedy v tisku, na plakátech, v časopisech, nálepkách, letácích, nákupních taškách – a zejména na billboardech; ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy dbát na to, aby reklama nebyla v rozporu s ustanoveními zejména § 2, odst. 3 a § 3, pokud jde o nezletilé; každou závadnou reklamu oznámit orgánu příslušnému dle § 7 zákona - živnostenskému úřadu příslušnému podle sídla toho, kdo reklamu rozšiřuje; vytvořit v příslušných územních obvodech systém řízení ochrany před kouřením; prostřednictvím sdělovacích prostředků v místě zabezpečovat všestrannou informovanost veřejnosti o ochraně před kouřením a účinně propagovat tuto ochranu, organizovat účast občanů na jejím uskutečňování; zřizovat při zdravotnických zařízeních, která spravují, protikuřácké poradny dle § 15, odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb. a vyhlášky MPSV ČSR č. 187/1989 Sb., § 10, odst. 2, ke koordinaci a zabezpečování svých úkolů v ochraně před kouřením zřizovat jako své aktivity sbory pro ochranu před kouřením (případně kumulovaně s ochranou před alkoholismem a jinými toxikomániemi); iniciovat akce směřující k ochraně před kouřením dle § 3 zákona, zejména vzděláváním a působením na děti a mládež ve školách a školských zařízeních, zaměřené na osvětlování škodlivosti kouření.; v této souvislosti podpořit a pomoci prosadit návrh na modifikaci osnov o protikuřáckou tématiku (viz část B oddíl 3. této studie) a poskytovat maximální podporu akcím, realizovaným v rámci výchovy mimo vyučování a ve volném čase (viz část B, oddíl 4. této studie).
2.5 Literatura Bernard, K.: Studie o právní úpravě kouření s přihlédnutím k legislativě ve světě, zvláště ve státech Evropské unie. Praha – Teplice, OHS 1997. British Medical Journal , Jan. 1997 Čelišová, T. a kol.: Obec – postavení, správa, činnosti. Praha 1996. Hrubá, D.: Kouření a já. Projekt výchovy žáků základních škol. Brno, LFMU 1996 Kotěšovec, F. a kol.: Ovlivňování postojů dětí ke kouření. Souhrnná zpráva z výzkumu za rok 1996 a 1997. Teplice, OHS 1997. Kozák, J.T. – Králíková, E. – Hrubá, D. – Bernard, K. a kol.: Návrh zásad zákona o ochraně proti škodlivým účinkům Mackay, J. – Collishaw, N. – LeGresley, E.: Tobacco Products Control Act. Canada 1997. Tobaco or Health. First Global Statut report. Geneva 1996. Youth and Tobacco. UICC Tobacco Control Fact Sheet. Series No 2. Geneva 1997.
3. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 3. modifikace učebních plánů) 3.1 Východiska modifikace učebních plánů Modifikace učebních plánů v 6. – 9. ročníku základní školy je jednou z klíčových metod, jejichž prostřednictvím lze ovlivňovat postoje dětí ke kouření. Tato metoda umožňuje využít značného potenciálu školy tak, aby byly děti vhodným výchovným působením vedeny k negativnímu vztahu ke kouření.. Její těžiště spočívá ve využívání školní výuky pro uvedenou problematiku dle následujících pravidel: • •
• •
školní výuka musí být modifikována tak, aby byly postoje dětí ke kouření ovlivňovány soustavně a rovnoměrně po celé období výuky v 6. až 9. ročníku ZŠ; včlenění protikuřácké tématiky do probírané látky musí být nenásilné, výklad nesmí být veden jako „agitace“, nýbrž tak, aby se neodlišoval od ostatní probírané látky; nesmí být vyvolán dojem, že protikuřácká tématika je něco výjimečného, co do probírané látky nepatří; naopak, protikuřácká tématika musí být do ostatního učiva citlivě a organicky začleněna; pro formování negativních postojů dětí prostřednictvím modifikace učebních plánů by mělo být využíváno maximum vyučovaných předmětů, nikoliv však všechny a ne za každou cenu; jejich výběr je žádoucí provést tak, aby do nich byla protikuřácká tématika vhodně začleněna a nevyvolávala u dětí dojem, že tam nepatří; protikuřácká tématika musí být v učebních plánech jednotlivých předmětů koordinována tak, aby nedocházelo k jejímu kumulování v určitém časovém období; vyučující by se k ní měli vyjadřovat v průběhu celého školního roku střídavě ve všech vybraných předmětech; to umožňuje pochopit probíraný problém z nejrůznějších úhlu pohledu a uvědomit si jej plasticky a v nejrůznějších souvislostech; tento přístup by měl být aplikován po celé období 6. – 9. ročníku.
Uvedená východiska byla aplikována i při tvorbě modelu výuky, doplněného o protikuřáckou tématiku. Pro tento model byly vybrány následující vyučovací předměty základní školy: český jazyk (6. – 9. ročník), matematika (6. – 9. ročník), občanská výchova (6.-9. ročník), rodinná výchova (6. – 9. ročník), výtvarná výchova (6. – 9. ročník), přírodopis ( 7. – 8. ročník) a chemie (8. – 9. ročník). Jednotlivé návrhy vycházejí ze vzdělávacího programu ZŠ č.j. 16847/96-2. Při zpracovávání návrhů na modifikaci bylo využito dosavadních výsledků výzkumu „Ovlivňování postojů dětí ke kouření“, řešeného v rámci Národního programu podpory zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR (projekt č. 88/253). Návrh byl zpracován zkušenými pedagogy, působícími v okrese Teplice s praxí ve výuce od 15 do 30 let. Většina z nich působí ve funkci odborných poradců pedagogického oddělení při Školském úřadu v Teplicích.
43
3.2 Návrh na doplnění učebních plánů vybraných předmětů o protikuřáckou tématiku ČESKÝ JAZYK
3.2.1
6. ROČNÍK A. SLOH 1. Téma: Vypravování Náměty: Pohádka
- Jak Honza vysvobodil zakouřené království - O zlé princezně Cigaretě
Termín: listopad 2. Téma: Zpráva a oznámení Náměty: a) Pozvánka na besedu o škodlivosti kouření (oznámení) Zpráva o průběhu této besedy Termín: únor Výpisky a výtah Námět: a) Výtah z učebnice občanské výchovy, popř. rodinné výchovy Termín: duben 7. ROČNÍK A. MLUVNICE 1. SKLADBA 1) Věta jednoduchá - rozbory vět s protikuřáckou tématikou, určování větných členů 2) Souvětí podřadné – doplnění hlavní nebo vedlejší věty podle určitých požadavků Příklad: Kdo kouří …, Lidé kouří … (doplň vedlejší větou příslovečnou příčinnou, příslovečnou přípustkovou, příslovečnou účelovou). Řešení: … protože nemají rozum, … i když vědí o jeho škodlivosti, … aby vypadali důležitěji. Termín: říjen - prosinec 2. NAUKA O TVOŘENÍ SLOV - ODVOZOVÁNÍ • • • • • • • •
stavba slova „kuřák“ slovo s předponou (nekuřák) změna hlásky v kořenu slova (kouř) slova přechýlená (kuřačka) podstatné jméno slovesné (kouření) sloveso (kouřit) název místa (kuřárna) název prostředku (kuřivo)
B. SLOH 1. Téma: charakteristika (vystižení povahy člověka, jeho schopností, zájmů popř. zvláštností Námět: charakterizuj silného kuřáka, kterého znáš ze svého okolí Termín: listopad
44
8. ROČNÍK A. MLUVNICE 1. SKLADBA 1. Téma: Souvětí souřadné Námět: Doplň druhou hlavní větu tak, aby byl zastoupen souřadný poměr slučovací, odporovací, stupňovací, příčinný, důsledkový Příklad: • Kouření škodí zdraví (a mnoho lidí to respektuje) - slučovací • Kouření škodí zdraví, (ale někteří lidé na to nedbají) - odporovací • Kouření škodí zdraví, (ba dokonce ničí mnoho životů) - stupňovací • Kouření škodí zdraví, (neboť tabákové zplodiny jsou jedovaté) - příčinný • Kouření škodí zdraví, (a proto je třeba proti němu bojovat) - důsledkový Termín: listopad
B. SLOH 1. Téma: Jednoduchý výklad Námět: Dýchací ústrojí a péče o ně (podle učebnice přírodopisu) Termín: únor 2. Téma: Jednoduchá úvaha Náměty: - Člověk, který kouří - Nekouřit znamená déle žít - Kuřák mezi nekuřáky - Nekuřák mezi kuřáky - Proč vlastně lidé kouří ? - Vypadám s cigaretou jako správný chlap (správná žena) ? Termín: květen 9. ROČNÍK A. SLOH 1. Téma: Líčení Námět: Ve vagónu vyhrazeném kuřákům Termín: prosinec 2. Téma: Vypravování Námět:
- Co vyprávěly kuřákovy plíce - První cigareta - Můj nejlepší kamarád začal kouřit - Tahle cigareta bude už opravdu poslední - Tatínek se rozhodl, že přestane kouřit
Termín: březen
45
3. Téma: Diskuse Náměty: - Je cigareta projevem dospělosti ? - Odvyknout kouření - projev silné vůle a zdravého rozumu - Je jedno, jestliže člověk kouří, protože stejně se na něco umřít musí ? Termín: květen LITERÁRNÍ VÝCHOVA M. Šimek, J. Grossmann: Jak jsem se učil kouřit (povídka) Ve všech ročnících lze zařazovat věty a protikuřáckou tématikou jako výchozí texty pro všestranné jazykové rozbory. Příklady pro 9. ročník: A
Styl výchovy v rodině je jedním z faktorů, které mohou mít vliv na formování postojů dětí ke kouření. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Vysvětli, jak textu rozumíš. Proveď rozbor souvětí. Urči větné členy: výchovy, postojů. Vyber z textu podstatná jména podle vzoru hrad a urči jejich pády. Nahraď synonymními výrazy: s t y l výchovy, f o r m o v á n í postojů. V 1. větě vyhledej podmět a ve 2. větě přísudek. Sloveso „mohou“ napiš v 1. osobě čísla množného, podmiňovacího způsobu přítomného. Urči druh zájmena „které“. Souhlásky ve slově „styl“ rozděl na znělé a neznělé. Napiš odvozené přídavné jméno od slova „dítě“.
Řešení: 2. 2. souvětí podřadné, 2. věta vedlejší přívlastková 3. přívlastky neshodné 4. styl - 1. p., z faktorů - 2. p., vliv - 4. p. 5. způsob, vytváření 6. styl, mohou mít 7. mohli bychom 8. vztažné 9. s, t - neznělé, l - znělá 10. dětský B. Mladí lidé v mém věku začínají kouřit, protože chtějí vypadat dospěleji. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Souhlasíš s uvedeným textem ? Uveď i další důvody podle svého názoru. Napiš příklady na slovní druhy, které v textu nejsou zastoupeny. Vyhledej v textu zájmeno, urči jeho druh a uveď alespoň dvě další zájmena téhož druhu. Napiš tvar slova „lidé“ v 1. pádu čísla jednotného. Pojmenuj tvar slovesa „kouřit“, napiš příčestí minulé. Sloveso „kouřit“ napiš v záporu, pak ve všech tvarech rozkazovacího způsobu. Napiš významově opačnou dvojici k výrazu „začínají kouřit“. Napiš základní tvar příslovce „dospěleji“. Které slovo v textu je v 6. pádu čísla jednotného podle vzoru hrad ? Rozeber souvětí, změň ho na souvětí souřadné v poměru příčinném a důsledkovém.
Řešení: 2. 3. 4. 5. 6. 46
2. číslovka - tři, částice - kéž, citoslovce - ach mém - přivlastňovací - tvůj, náš, váš, jeho … člověk infinitiv, kouřil nekouřit, nekuř, nekuřme, nekuřte
7. 8. 9. 10.
přestávají kouřit dospěle věku souvětí podřadné, 2. věta vedlejší příslovečná příčinná: Mladí lidé ………., neboť ………. Mladí lidé v mém věku chtějí vypadat dospěleji, a proto …
C. Děti, které uvádějí, že pravidelně kouří, mají často problémy i se školním prospěchem a chováním. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Jaký je tvůj názor na uvedený text ? Urči počet vět v souvětí, vypiš větu hlavní. Vypiš z textu několikanásobný větný člen a blíže ho urči. Zdůvodni psaní čárek v textu. Urči druh druhé věty vedlejší. 1. větu vedlejší změň na větný člen. Vyhledej v textu příslovečná určení a urči jejich druh. U slovesa „kouří“ urči všechny mluvnické významy, které znáš. Výraz „mají často problémy se školním prospěchem“ vyjádři jinak. Přívlastek shodný „školní“ převeď na neshodný.
Řešení: 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
2. 3 věty Děti mají často problémy i se školním prospěchem a chováním. s prospěchem a chováním – přívlastek neshodný do hlavní věty jsou vloženy dvě věty vedlejší vedlejší věta předmětná (že pravidelně kouří) uvádějící pravidelně – způsobu, často – času 3. osoba, číslo množné, čas přítomný, způsob oznamovací, rod činný, vid nedokonavý, 4. třída, vzor prosí se často špatně učí prospěchem ve škole
Použitá literatura:
3.2.2
•
Vzdělávací program ZŠ č. 16847/96 – 2.
•
Ovlivňování postojů dětí ke kouření. Výzkumná zpráva za rok 1997. Projekt číslo 88/253 Národního programu zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. Teplice, OHS 1998. Matematika
6. ROČNÍK Téma: Opakování učiva z 5. ročníku. Termín: září Příklady: 1.
2.
3. 4. 5.
V roce 1997 bylo do výzkumu o škodlivosti kouření zapojeno 801 dětí z okresů Teplice, Prachatice a z Prahy, což bylo o 131 dětí více než v roce 1996. Kolik dětí ze jmenovaných okresů bylo zapojeno do výzkumu v roce 1996 ? V okrese Teplice vyjádřilo v roce 1997 svá stanoviska ke kouření 51 žáků z 5. tříd, 53 žáků ze 6. tříd, 68 žáků ze 7. tříd, 81 žáků z 8. tříd, 47 žáků z 9. tříd a 82 žáků z gymnázia. Kolik žáků celkem v okrese Teplice odpovídalo na položené otázky ? Kolikrát více žáků bylo ve výzkumu o škodlivosti kouření v roce 1997 ve všech třech jmenovaných okresech než v okrese Teplice ? Výzkumu o škodlivosti kouření se v roce 1997 v okrese Teplice zúčastnilo 179 chlapců a 203 dívek. Počty chlapců a dívek zaokrouhli na desítky i na stovky. Podrobně o škodlivosti kouření v Praze v roce 1997 slyšelo 218 žáků, v okrese Teplice 382 žáků. Počty žáků srovnej rozdílem a podílem.
47
Řešení: 1. 2. 3. 4. 5.
801 – 131 = 670 51 + 53 + 68 + 81 + 47 + 82 = 382 801 : 382 = 2 (zbytek 37) 180, 200; 200, 200 382 – 218 = 164; 382 : 218 = 1 – 2 (odhad)
7. ROČNÍK Téma: Poměr, procenta Termín: duben – květen Příklady: 1. 2. 3.
4. 5.
V okrese Prachatice si děti o škodlivosti kouření povídaly v 65,8 % rodin, v Praze v 77,3 % rodin. Oba údaje zaokrouhli na jednotky, dej do poměru a poměr zkrať na základní tvar. Z 500 dotazovaných dětí si škodlivost kouření uvědomuje 328 a 73 dětem rodiče kouřit zakázali. Kolik procent z 500 žáků ví o škodlivosti kouření a kolik procent dětí má zákaz kouření od rodičů ? Z výzkumu škodlivosti kouření v roce 1997 vyplývá, že 78,6 % dotázaných dětí se domnívá, že se v jejich škole kouří, 4,5 % dětí si myslí, že tomu tak není a 16,8 % dětí neví. Vyjádři postupným poměrem v základním tvaru všechny tři údaje. Povídání si o škodlivosti a následcích kouření se svými učiteli v okrese Teplice potvrdilo v roce 1996 60,2 % žáků a v roce 1997 81,7 % žáků. Pozitivní změnu vyjádři rozdílem i podílem. „Tvoje nejlepší přítelkyně tě požádala o cigaretu. Jak zareaguješ ?“ Na tuto otázku z 500 dotázaných žáků odpovědělo 0,8 % takto: „Přesvědčila bych ji, aby nekouřila“. Kolik dotázaných žáků volilo správnou odpověď?
Řešení: 1. 2. 3. 4. 5.
66 : 77 = 6 : 7 65,6 %; 14,6 % 786:45:168 = 262:15:56 81,7 % - 60,2 %=21,5 %; 81,7 % : 60,2 % = 1,357 500 x 0,008 = 4
8. ROČNÍK Téma: Základy statistiky, diagramy Termín: březen Příklady: 1) V okrese Teplice poprvé vyzkoušelo kouření: děti do 6 let děti 6 – 7 let děti 8 – 9 let děti 10 – 11 let děti 12 – 13 let děti 14 – 15 let nepamatuje si
6,0 % dotázaných 3,4 % dotázaných 7,0 % dotázaných 29,2 % dotázaných 25,5 % dotázaných 6,4 % dotázaných 22,5 % dotázaných
Znázorněte tabulku kruhovým diagramem. Poloměr kruhu zvolte 4 cm. 2) Nejvíce pravidelných kuřáků má okres Teplice, a to 13 % dotazovaných, okres Prachatice 3 % a Praha 12,4 % dotazovaných (v roce 1997). Vypočítejte, kolik žáků pravděpodobně pravidelně kouří v 7. třídě s 30 žáky v Teplicích, v Prachaticích a v Praze. 3) Na otázku „Proč nebudu v budoucnosti kouřit ?“ děti uvedly následující důvody: zdravotní …63 %, finanční …11 %, ohrožení zdraví jiných …3 %. Vyjádřete sloupkovým diagramem. 4) Informace o škodlivosti kouření děti získávají: v rodině …21 %, v televizi …24%, ve škole …19 %, v časopisech …9 %, od kamarádů …15 %, z reklamy …9 %, jiným způsobem …3 %. Znázorněte sloupkovým diagramem. 48
5) Krabička s 20 cigaretami v současné době (rok 1998) stojí v průměru 30,- Kč. Vykouří-li v trojčlenné rodině denně každý 10 cigaret, vypočítejte finanční náklady této rodiny na cigarety za 3 roky. Řešení: 1) 6 % … 22 stupňů, 3,4 % … 12 stupňů, 7 % … 25 stupňů, 29,2 % … 105 stupňů, 25,5 % … 92 stupňů, 6,4 % … 23 stupňů, 22,5 % … 81 stupňů. 2) asi 4 žáci, asi 1 žák, asi 4 žáci 3) 1 % … 2 mm, šířku sloupku volte 1 cm 4) 1 % … 1 cm, šířka sloupku 1 cm 5) 15 Kč x 3 x 3 x 365 = 49 275 Kč 9. ROČNÍK Téma: Základy finanční matematiky Termín: květen, červen Příklady: 1)
2) 3) 4)
5)
V okrese Teplice (rok 1997) je vlivu kouření v bytě vystaveno 44 % dětí ve věku 10 – 15 let. Vypočítejte, kolik dětí ve Vaší třídě je zřejmě vystaveno vlivu kouření v bytě a srovnejte se skutečností. (Položte otázku spolužákům.) Vykouří-li silný kuřák denně 1 krabičku cigaret za 40,- Kč, jaké % z jeho čistého měsíčního platu (10 000,- Kč) jde na ohrožení jeho zdraví i zdraví celé rodiny ? Koupí-li jeden člen rodiny denně 1 kg pomerančů za 30,- Kč, jakým procentem ze svého čistého měsíčního platu (9 000,- Kč) se podílí na přísunu vitamínu C pro sebe i pro celou rodinu ? Kdo chce přestat kouřit (podle názoru dotázaných), musí mít pevnou vůli (52,7%), poměrně častý je názor, že přestat kouřit dokáže málokdo (14,1 %). Údaje v % zaokrouhlete na jednotky a vyjádřete poměrem v základním tvaru – počet odnaučených kuřáků k těm, kteří to nedokázali. Náklady na kouření v čtyřčlenné rodině (každý 10 cigaret denně) činí za 2 roky (4 x 15 x 2 x 365 = 43 800,- Kč). Vypočítejte, na kolik korun by se tato finanční částka (uložená ve spořitelně) zvýšila za 2 roky při roční úrokové míře 10 %. Zdanění úroku je 15 %.
Řešení: 1) 2) 3) 4) 5)
40 Kč x 30 : 10000 Kč = 0,12 = 12 % 30 Kč x 30 : 9000 Kč = 10 % 53 : 14 za 1. rok … 43 800 Kč x 1,085 = 47 523 Kč. za 2. rok … 47 523 Kč x 1,085 = 51 562,46 Kč, postupným řešením můžete vypočítat, jakou částku získáte za 10 let. Možná budete překvapeni.
Použitá literatura: • •
Vzdělávací program ZŠ č. 16847/96 – 2. Ovlivňování postojů dětí ke kouření.Výzkumná zpráva za rok 1997. Projekt číslo 88/253 Národního programu zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. Teplice, OHS 1997. Občanská výchova
3.2.3
6. ROČNÍK Téma: Život ve škole Termín: září •
V rámci probírání vnitřního řádu školy upozornit na nevhodnost kouření, nezaměřit se jen na restriktivní opatření ze strany školy, ale zejména apelovat na negativní důsledky pro život člověka.
Téma: Volná hodina Termín: říjen •
Kuřáctví - formou ankety a besedy rozebrat společně se žáky příčiny, které vedou lidi ke kuřáctví a jeho důsledky včetně postupů, jejichž prostřednictvím je možné tuto závislost odstranit. 49
7. ROČNÍK Téma: Člověk a dospívání, fáze lidského života Termín: září •
Zdůraznit negativní důsledky kouření pro vývoj jedince a charakterizovat tuto závislost jako jeden ze špatných vlivů okolí na dospívajícího.
Téma: Volný čas Termín: říjen •
Zaměřit se na aktivní formy trávení volného času, poukázat na nevhodnost kouření jako formy vyplňování volného času dětí. Zdůraznit souvislost kouření a života v partě, též kouření a televize.
Téma: Život ve společnosti Termín: prosinec •
Společenské chování a normy – nevhodnost kouření při určitých příležitostech, v určitých zemích apod. Kuřáctví jako projev nekulturního chování.
Téma: Globální problémy lidstva Termín: červen •
Problémy konzumní společnosti – civilizační choroby jako důsledek kuřáctví. Upozornit na negativní dopady na organismus i na zvyšování úmrtnosti.
8. ROČNÍK Téma: Člověk a rodinný život Termín: září •
Kouření ve vztahu k zodpovědnému rodičovství. Negativní důsledky kouření pro vývoj lidského plodu.
Téma: Volná hodina Termín: červen •
Kouření není moderní. (Formou ankety a besedy se žáky rozebrat příčiny a následky kouření, porovnat s výsledky ankety, realizované v 6. ročníku).
9. ROČNÍK Téma: Člověk a pracovní život Termín: září •
Požadavky zaměstnavatelů na zaměstnance. Nekuřáctví jako jedna z nejčastějších podmínek zahraničních firem a charakteristika důvodů, které je k tomu vedou.
Téma: Člověk a citový život Termín: listopad, prosinec • • 50
Citové stavy a nálady. Poukázat na to, že cigareta problémy ani stres neodstraní, neudělá z člověka vyrovnaného jedince. Motivace – co člověka vede ke kouření. Naučit se odmítat cigaretu.
Téma: Životní perspektivy Termín: duben • 3.2.4
Význam nekuřáctví pro rovnováhu citového, pracovního a občanského života. Rodinná výchova
6. ROČNÍK Téma: Prevence zneužívání návykových látek Termín: prosinec (leden) • • • •
Proč je dobré být zdráv; co pro zdraví dělat; co je zdravý životní styl; pozitivní životní cíle a hodnoty a jejich vyhledávání; pozitivní zájmy. Proč lidé kouří; propagace tabákových výrobků formou reklamy – jak nás tento druh reklamy ovlivňuje; práce s reklamou (konkrétní výstřižky z novin a časopisů propagující tabákové výrobky). Formou skupinové práce celé třídy vytvořit návrh velkého billboardu na téma zdraví a životní styl – billboard vyvěsit ve třídě. Učivo možno doplnit videokazetou „Nikotiana“ (Praha, Národní centrum podpory zdraví 1985). Vyučující navodí příslušnou problematiku formou otázek, žáci hledají odpovědi formou diskuse ve dvojicích, skupinách či v rámci celé třídy, vyučující pouze jejich aktivitu koordinuje.
7. ROČNÍK Téma: Prevence zneužívání návykových látek Termín: leden • • • •
• • • •
Pojem „droga“ - z představ žáků o droze vybrat odpovědi, týkající se problematiky kouření (např. pojmy „cigareta“, „tabák“, „nikotin“ atd.); uvědomění si skutečnosti, že tabák je též droga. Práce s reklamou – představy žáků o reklamě v masmédiích. Problematiku navodit otázkami typu: „Vnímáš reklamu v tisku, rozhlase a televizi ?“; „Jakým způsobem na tebe určitý typ reklamy působí, ať kladně, či záporně – uveď příklady“. Práce s reklamou – úkol pro žáky: zhotovení kartiček s termíny např. Colon, West, Orion, Danone, Azurit, Mars, Petra, Knorr, Marlboro, Adidas, Orbit, Milka, Signal atd. a roztřídění těchto kartiček do připravených kolonek podle odvětví, z jakých uvedené termíny znají – např. potraviny, drogerie a kosmetika, cigarety, oděvy, obuv apod. Vnímání reklamy zaměřené na tabákové výrobky. Problematiku navodit otázkou: „Kdy a v jakém sdělovacím prostředku nebo jinde jsi naposledy registroval reklamu na cigarety a o jakou značku cigaret se jednalo ?“ „V jaké souvislosti ti tento typ reklamy nevadí a naopak při jaké příležitosti vnímáš tento typ reklamy záporně?“. Uvědomění si vlivu tabákové reklamy na podvědomí žáka. Škodlivé následky kouření a jejich omezování. Shromáždění nejvyššího možného počtu názorů žáků na škodlivost kouření a jeho následky. Problematika místního a časového omezení kouření – názory žáků na současný stav (zákaz kouření ve veřejných dopravních prostředcích, úřadech, v restauracích po dobu oběda apod.). Jaká další omezení, která v současné době ještě nejsou platná, by žáci jako příp. budoucí zákonodárci odhlasovali ? Uvědomění si postavení nedobrovolného pasívního kuřáka. Modelové situace zaměřené na nácvik způsobů odmítání cigaret. Diskuse na téma „odolávání nátlaku vrstevníků“, hrané scénky a praktická cvičení.
8. ROČNÍK Téma: Prevence zneužívání návykových látek Termín: prosinec, leden • •
Shrnutí poznatků a získaných vědomostí z nižších ročníků. Zadání, vyplnění a vyhodnocení výsledků dotazníku, zaměřeného na identifikaci okolností, návyků či postojů, které mohou vést ke vzniku návyku na nikotin či jinou návykovou látku.
51
Vzor: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
Rád(a) zkouším nové věci, abych získal(a) zajímavé zkušenosti 3. ano 2. někdy 1. ne Dovedu dobře zapadnout do party kamarádů 3. ano 2. někdy 1. ne Dbám na své zdraví 1. ano 2. někdy 3. ne Snažím se vždy dělat to, co chci já 1. ano 2. někdy 3. ne Chtěl(a) bych podávat dobré výkony ve sportu 1. ano 2. někdy 3. ne V některých situacích „ztrácím hlavu“ 3. ano 2. někdy 1. ne Často udělám něco, čeho později lituji 3. ano 2. někdy 1. ne Chtěl(a) bych být počítán(a) mezi dobře vychované lidi 1. ano 2. někdy 3. ne Rady dospělých mě rozčilují 3. ano 2. někdy 1. ne Kdybych mohl(a), používal(a) bych nějaké léky na uklidnění 3. ano 2. někdy 1. ne
•
Interview s dospělým na téma „Jak kouří naši dospělí“. Kolektivní příprava otázek pro interview, individuální provedení interview (každý žák osloví samostatně určený počet dospělých a položí jim zadané otázky). Zpracování odpovědí respondentů a vyhodnocení výsledků provést v některé z následujících hodin, zhotovit k tomuto tématu nástěnku doplněnou o plakáty a hesla zaměřená proti kouření. Návrhy možných otázek pro interview:
1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)
Zkoušel jste někdy kouřit ? Pokud ano, tak v kolika letech to bylo poprvé ? Proč jste začal kouřit, kdo vás v této záležitosti ovlivnil ? Zůstal jste kuřákem dodnes ? Proč dle Vašeho názoru děti v předškolním nebo školním věku zkoušejí kouřit? Co by je od těchto prvních pokusů mohlo odradit ? Proč některé děti již po prvních pokusech u kouření zůstávají ? Co byste jim poradil, aby s kouřením přestali ?
•
Negativní účinky kouření na zdraví jednotlivce i na jeho okolí. Získat nejnovější údaje z příslušné okresní hygienické stanice. Besedy s žáky na téma „Než cigaretu, tak raději …“ – volba vhodných alternativ pro využití volného času.
•
9. ROČNÍK Téma: Prevence zneužívání návykových látek Termín: leden, únor • • • • • • •
Shrnutí poznatků a získaných vědomostí z nižších ročníků. Anketa na téma: „Jak kouří žáci naší školy“. Samostatná práce žáků formou anonymní ankety na respondentech – žácích 2. – 9. ročníku, včetně zpracování výsledků, jejich vyhodnocení a vytvoření informační tabule na veřejně přístupném místě ve škole. Diskuse nad skutečnostmi, zjištěnými v anketě. Diskuse na téma: „Kouření a těhotná žena“ a „Kouřící žena či muž – můj vzor“. Problémové situace ve vztahu „člověk a cigareta“ a „člověk a kouření“ a jejich řešení. Nástin konkrétních situací s obvyklými reakcemi kuřáka a návrhy alternativních řešení. Příklad: Večer tráví mládež čas na diskotéce. Skupina děvčat chce upoutat pozornost vyhlédnutých chlapců. Jedna z nich vyndává krabičku cigaret a nechává ji kolovat. Poraďte jim něco originálnějšího. Příklad: Je časně ráno. Mladý muž přibíhá na poslední chvíli k zastávce autobusů, ale autobus mu téměř „před nosem“ odjíždí. Mladík zjišťuje, že další autobus mu jede až za 20 minut. Rozmrzele vytahuje z kapsy krabičku cigaret a jednu si zapaluje. Poraďte mu rozumnější a zdravější způsob, jak si zkrátit čekání na další autobus. Závěrečné shrnutí a beseda na téma: „Proč je dobré nekouřit“.
Použitá literatura: • •
52
Vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA (s platností od 1. 9. 1996). Praha, MŠMT - Fortuna 1996. Jungebauerová, L.: Prevence kuřáctví. Praha, PF UK 1997.
3.2.5
Přírodopis 7. ROČNÍK Téma: Krytosemenné rostliny – TABÁK Termín: při probírání botanické části Při výkladu zdůraznit, že se tato rostlina užívá k výrobě tabákových výrobků, které škodí zdraví. Tabákový kouř obsahuje
kysličník uhelnatý a další škodlivé látky podporující vznik rakoviny. Zdůraznit, že škodí i pasívní kouření. Otázka: Co je to pasívní kouření ? 8. ROČNÍK Přírodopis v 8. ročníků je klíčovým předmětem k prohloubení výchovy k nekuřáctví. Téměř každá kapitola zdravovědy souvisí se zdravým životním stylem, jehož součástí nekuřáctví je. Téma: Úvod Úvodní kapitola učebnice by se měla zaměřit na propagaci zdravého životního stylu. Je třeba děti vést k zodpovědnosti za vlastní zdraví a život. Kouření je jedním z rizikových faktorů a absolutně se neshoduje s moderním způsobem života. Téma: Oběhová soustava Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. nejnovější výzkumy v naší republice ukázaly, že úmrtnost na toto onemocnění byla mezi kuřáky – ve srovnání s nekuřáky – trojnásobná. Kouření má oproti jiným rizikovým faktorům tu výhodu, že je „nejsnáze“ ovlivnitelné – kouření lze zanechat. Po ukončení kouření se riziko onemocnění snižuje. Dalším zdravotním rizikem u kuřáků je kornatění tepen. Z tohoto důvodu jsou hůře zásobovány tepennou krví především dolní končetiny a centrální nervový systém. Téma: Trávicí soustava Velmi nepříjemné onemocnění trávicí soustavy je vředová choroba žaludku a dvanácterníku. I zde byla prokázaná souvislost mezi kouřením a výskytem této choroby. nemocní kuřáci reagují hůře na léčbu a hojení vředu je zpomaleno. U kuřáku s vředovou chorobou je úmrtnost čtyřikrát vyšší než u nekuřáků. Téma: Dýchací soustava Je alarmující, že počet onemocnění dýchacího ústrojí v posledních patnácti letech stoupl u mužů o 27 % a u žen dokonce o 49 %. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jsme v počtu úmrtí na rakovinu plic třetí za Velkou Británií a Belgií. Kouř z cigaret velmi škodí především sliznicím dětí a mladých lidí. Snižuje se odolnost proti běžným onemocněním z nachlazení. Málokdo tuší, že tabákový kouř obsahuje tři tisíce chemických látek a sloučenin (kysličník uhelnatý, čpavek, kyanidy, dehty, aceton, benzen, nikotin atd.). Dětem pobyt v zakouřeném prostředí škodí, stávají se pasívními kuřáky. Téma: Nervová soustava Kouření škodí i nervové soustavě. V cigaretovém kouři je obsažen kysličník uhelnatý, který se pevně váže na hemoglobin a vyřazuje ho z funkce přenašeče kyslíku. Je-li to dlouhodobý jev, dochází k negativnímu ovlivňování nervové soustavy. Skutečnost, že děti i dospívající začínají kouřit ve stále nižším věku a díky negativnému působení kouření na centrální nervový systém vzniká návykovost, které se kuřák jen obtížně zbavuje. 53
Téma: Soustava kožní Při kouření dochází ke stahování drobných cévek, které zásobují pokožku kyslíkem a živinami. Následky jsou brzy viditelné především na obličeji. Pleť ztrácí svěžest, nabývá žlutavý nádech, kolem očí a úst se tvoří vrásky. Téma: Vývin jedince Pokud ženy kouří během těhotenství, mají jejich děti při narození v průměru o 150 g až 240 g menší hmotnost než děti nekuřaček. U těhotné ženy kuřačky dochází dvakrát až třikrát častěji k předčasnému porodu, potratu a rizikovému těhotenství. Děti těchto matek mají zpomalený psychický vývoj. těhotným ženám škodí i pobyt v zakouřených místnostech. U kouřících kojících maminek přechází nikotin do mateřského mléka. Kojenec tedy s nejhodnotnější výživou dostává i drogu. Téma: Poškození lidského organismu V tomto tématickém celku mohou žáci využívat znalosti získané v předcházejících kapitolách. Otázky: Vyjmenuj orgány, které kouření poškozuje. Jaké chemické látky obsahuje cigaretový kouř ? Co je pasívní kouření ? Proč se u dětí stává kouření rychleji návykovým než u dospělých ? Podle čeho poznáš kuřáka ? Jak poškozuje kojence kouření jeho matky ?
1) 2) 3) 4) 5) 6)
Použitá literatura: • •
3.2.6
Vzdělávací program ZŠ č.j. 16847/96-2 Ovlivňování postojů dětí ke kouření. Výzkumná zpráva za rok 1997. Projekt č. 88/253 Národního programu zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. Teplice, OHS 1998. Chemie
8. ROČNÍK Téma: Co nás obklopuje (kapitola 1.1.) Termín:září Charakterizovat ovzduší, jeho složení, kvalitu a možnosti znečišťování. Kouření jako jeden z faktorů znečišťování ovzduší. Téma: Životodárný plyn (kapitola 3.3.) Termín: listopad Kyslík, jeho charakteristika, podmínka vzniku a existence života. Nezbytnost kyslíku pro hoření. Negativní vliv kouření na kyslík. Téma: Vznik oxidů (kapitola 7.1.) Termín: květen Uhlík a jeho přítomnost a význam pro organické sloučeniny. Význam uhlíku pro hoření a oxidaci. Uhlík a tabák. Oxid uhličitý a kouření. Literatura: • 54
Základy Chemie 1. Praha, Fortuna 1997.
9. ROČNÍK Téma: Oxidace a redukce (kapitola 10. 1.) Termín: září Kdy probíhá oxidace a redukce – hoření. Oxidace a redukce při kouření. Význam hoření pro kouření. Téma: Teplo a chemické reakce (kapitola 11. 1.) Termín: říjen Teplo a chemické reakce při kouření. Pocit tepla. Uvolňování chemických látek při kouření. Téma: Uhlovodíky (kapitola 12. 3.) Termín: leden Charakteristika uhlovodíky. Uhlovodíky a automobilismus. Uhlovodíky a kouření. Téma: Látky „stvořené“ člověkem (kapitola 13. 3.) Termín: březen Látky které vytvořil člověk. Produkce látek v průběhu kouření a jejich vliv na prostředí i organismus. Téma: Člověk proti sobě (kapitola 15. 3.) Termín: červen Kouření jako jeden z jevů, jehož prostřednictvím člověk škodí sám sobě i svému okolí. Literatura: •
Základy chemie 2. Praha, Fortuna 1997.
POKUSY: 1) Důkaz složení vzduchu 2) Oxidace S na SO2 3) Důkaz nikotinu v cigaretách 3.2.7
Výtvarná výchova Doporučené výtvarné techniky: Pro nižší ročníky (6. a 7. ročník) lze doporučit jednoduchou výtvarnou techniku typu plakátku, který vytvoříme při
nácviku písma (písmo + obraz). Učitel by měl pomoci s kompozicí a prokonzultovat s dětmi krátký text (heslo). Se staršími žáky (8. a 9. ročník) je možné dělat plakát nebo poutač větších rozměrů (A3 nebo A2), kde využijí několika technik. (Např. příprava texturálních podkladů založených na účinku náhody, využití stop malířských materiálů – frotáž, litá barva, otisky, hra se štětcem, zapouštění tuše i barvy do vody, tisk z folie). Barvou zároveň vyjádříme pocity nálady. Podklad je možno v některých případech dotvořit kresbou, pokud náhoda zapracovala tak, že v něm najdeme něco, co je možno co nejjednodušším způsobem dokreslit. Podklad použijeme na koláž, rozstříháme ve vhodných místech, můžeme doplnit obrázky z časopisů a přidáme vhodné písmo. Doporučení – nedovolit lepit dříve, než je práce kompletně sestavena a připravena.
55
6. ROČNÍK Téma: Varování před kouřením (dopis cizí civilizace lidem) Termín: březen Navodíme situaci, kdy se cizí a vyspělejší civilizace snaží varovat lidstvo před zlozvykem kouření, který ohrožuje nejen jednotlivce, ale postupně celou společnost. Toto varování lze provést dvěma způsoby, které na sebe budou navazovat. Děti nejdříve vymodelují varování v podobě znaků. Potom se pokusí napsat pomocí štětce nebo špejle varovný dopis imaginárním písmem. Téma: Čich (hra pro smysly) Termín: březen Navodíme asociační představu příjemných čichových vjemů (vanilkové rohlíčky, šunka, čokoláda …) a dáme je do protikladu s nepříjemnými (vagón pro kuřáky, výtah, ve kterém se kouřilo …). Vytvoříme volný barevný přepis čichových podnětů příjemných i nepříjemných (vyřazení barev, které ke zvolené představě nepatří). Téma: Člověk Termín: březen Opět práce s barvou a jejich vyloučení na téma „člověk vyzařující zdraví“ (nekuřák) a nemocný člověk (kuřák). 7. ROČNÍK Téma: Kouře a emise Termín: únor Motivy mraků plných čisté vody, kouř (barevný a nebarevný svět), lidé, zvířata i rostliny živoří ve znečištěném ovzduší. Téma: Lidé Termín: únor Lidé, lidské hemžení (přelidnění). Vyhledávání „požitků“ – kuřáci, jedlíci, alkoholici, narkomani a další. (Vazba na rodinnou výchovu a občanskou výchovu). 8. ROČNÍK Téma: Tkáně těla Termín: říjen Použijeme makety plic, obrázku z učebnice nebo demonstrační tabuli. Motiv – plíce otravované kouřem. Krev, roznášející jed do celého těla – výtvarná hra s rytmem a kontrast drobných prvků různých tvarů. (Vazba na výuku v přírodopise). Téma: Zázrak těhotenství Termín: říjen Kouření jako forma ohrožení rodícího se života. Ztvárnění klidu a stability x pronikání nebezpečného nikotinu do tělíčka plodu. (Vazba na výuku v přírodopise). 56
Téma: Lidské zdraví Termín: říjen Motiv nemocnice nebo ordinace ve vazbě na kuřáka, potřebujícího lékařské ošetření. (Vazba na výuku v přírodopise). 9. ROČNÍK Téma: I toto může být domov Termín: říjen Průřez domem kuřáků – prostředí pro „ropáky“. Doporučuje se navázat na stejnojmenný film J. Svěráka. Téma: Zákaz kouření Termín: říjen Pokus o ztvárnění nejvystižnějšího znaku, symbolizujícího zákaz kouření či zákaz vstupu kuřákům. Téma: Odcházející krása (kresba) Termín: říjen Portrét vyjadřující „odcházející krásu“, na kterém přibývá vrásek nikoli v důsledku věku, ale v důsledku nezdravého způsobu života – kouření. Literatura: •
Roeselová, V.: Řady a projekty ve výtvarné výchově. Techniky ve výtvarné výchově.
3.3 Časový harmonogram modifikované výuky Učební plány byly modifikovány a doplněny o protikuřáckou tématiku tak, aby nedocházelo k jejímu kumulování. Protikuřácká tématika se objevuje průběžně ve výuce jednotlivých předmětů od 6. do 9. ročníku. Zohledněny jsou též mezipředmětové vztahy a souvislosti. Důraz je kladen na to, aby nešlo o kampaň a děti byly s touto problematikou seznamovány nenásilnou formou po celé období, které je rozhodující pro případný vznik závislosti na nikotinu. S protikuřáckou tématikou se děti v jednotlivých ročnících a předmětech setkávají dle následujícího časového harmonogramu. Měsíc Září Říjen Listopad
6. ROČNÍK Občanská výchova Matematika
7. ROČNÍK Český jazyk Občanská výchova
8. ROČNÍK Občanská výchova Chemie
9. ROČNÍK Občanská výchova Chemie
Občanská výchova
Český jazyk Občanská výchova Český jazyk
Výtvarná výchova Přírodopis Chemie Český jazyk Rodinná výchova Přírodopis Rodinná výchova Přírodopis Český jazyk Přírodopis Matematika
Chemie Výtvarná výchova Občanská výchova
Český jazyk
Rodinná výchova
Český jazyk Občanská výchova Rodinná výchova
Český jazyk
Výtvarná výchova
Březen
Výtvarná výchova
Přírodopis
Duben
Český jazyk
Matematika Český jazyk Matematika Občanská výchova
Prosinec Leden Únor
Květen Červen
Rodinná výchova
Přírodopis Český jazyk Chemie Občanská výchova Přírodopis
Český jazyk Občanská výchova Rodinná výchova Chemie Rodinná výchova Český jazyk Chemie Občanská výchova Český jazyk Matematika Matematika Chemie 57
4. Model ovlivňování postojů dětí ke kouření (část b - intervenční oddíl 4. - soutěže, hry a další formy) 4.1 Východiska a cíle Další z důležitých forem intervenčního působení, vedoucího k žádoucímu ovlivňování postojů dětí ke kouření jsou aktivity dětí, které jsou realizovány za pomoci a prostřednictvím primárních i sekundárních výchovných institucí ve školním i mimoškolním čase. Patří mezi ně nejrůznější formy soutěží a her, které vycházejí jednak ze školní výuky, kterou vhodně doplňují, jednak z činností mimoškolních institucí, zabývajících se volnočasovými aktivitami dětí . Oba tyto typy aktivit je nezbytné realizovat za přispění a podpory rodiny jako základního výchovného prostředí objektu výchovného působení – dítěte. Východiskem pro konstruování uvedených forem intervenčního působení se staly výsledky, získané v rámci diagnostické fáze výzkumu. Na základě jejich analýzy byla za účasti neformálních autorit z dětských skupin i z řad pedagogů prostřednictvím „focus groups“ upřesněna podoba jednotlivých intervenčních metod. Ta byla po vyhodnocení účinnosti pravidelně modifikována. Z institucionálního hlediska byly do tvorby a aplikace této skupiny intervenčních metod zapojeny především školy (prostřednictvím zástupců jednotlivých tříd i pedagogů, vybraných na základě sociometrických analýz), Na této fázi výzkumu participovaly i další instituce: okresní úřad v Teplicích, pedagogicko-psychologická poradna, dům dětí a mládeže, regionální sdělovací prostředky. Řada institucí působila v roli sponzorů – z jejich prostředků byly zakoupeny ceny pro vítěze soutěží, pronajaty prostory pro jednotlivé akce, připraveny výstavky vítězných prací, honorovány činnosti profesionálů – výtvarníků, pedagogů, architektů, novinářů a dalších odborníků, jejichž práce umožnila vysokou profesionální úroveň realizovaných činností. Tato fáze intervenčního výzkumu, podobně jako ostatní, byla řízena a metodicky ovlivňována Okresní hygienickou stanicí v Teplicích. Konkrétně pro potřeby realizace této fáze byla při OHS vytvořena zvláštní skupina, složena ze zástupců institucí, uvedených v předcházejícím odstavci. Z hlediska profesního v ní byli zastoupeni lékaři, pedagogové, sociolog, psycholog, výtvarník a novinář. Tento tým koordinoval jednotlivé akce a jeho jednotliví členové odpovídali za jejich realizaci. Cíle této fáze intervenčního výzkumu byly následující: •
na základě analýzy výsledků diagnostické fáze a po jejich zhodnocení v rámci „focus groups“ navrhnout formy intervenčního působení v podobě her, soutěží a dalších aktivit, ovlivňujících žádoucím způsobem postoje dětí ke kouření;
•
aplikovat navržené formy intervenčního působení tak, aby ovlivnily maximální počet dětí ve věku 10 – 15 let v okrese; k tomuto účelu využít jako školní výuky, tak mimoškolních aktivit, realizovaných ve volném čase dětí;
•
dosáhnout toho, aby o probíhajících formách intervenčního působení byla v maximální míře informována veřejnost a získat její podporu pro tyto akce; k tomu využít především regionálních sdělovacích prostředků – regionálního tisku, rozhlasového i televizního vysílání; zároveň získat ke spolupráci maximum dalších institucí zejména v oblasti krytí ekonomických nákladů intervencí;
•
provést měření účinnosti aplikovaných forem intervenčního působení a po jejich vyhodnocení je modifikovat tak, aby žádoucím způsobem v maximální míře ovlivňovaly postoje dětí ke kouření.
4.2 Soutěže jako formy intervence 4.2.1
Základní informace Za základní formy této fáze intervenčního působení byly zvoleny soutěže pro žáky základních škol a nižších ročníků
víceletých gymnázií, vycházející z výuky k tomu využitelných předmětů. Jako nosné předměty byly vytipovány Český jazyk a literatura a Výtvarná výchova. Těmto předmětům odpovídaly dvě základní formy soutěží – literární soutěž a výtvarná soutěž. Soutěže byly vyhlášeny pro uvedené typy škol v celém okrese Teplice se souhlasem Školského úřadu a České školní inspekce v Teplicích. 58
Do soutěží bylo zapojeno celkem 17 škol a víceletých gymnázií. Celkem bylo osloveno téměř 2500 dětí ze II. stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Po realizaci 1. kola na školách byl proveden výběr a do 2. kola postoupilo cca 200 prací. Z nich bylo vyhodnoceno 120 prací, z toho literárních 37 a výtvarných 83. Na této fázi realizace projektu se podílelo 35 pedagogických pracovníků ze 17 škol okresu Teplice. S vyhodnocenými pracemi byla veřejnost seznámena prostřednictvím sdělovacích prostředků (literární soutěž) a prostřednictvím výstav (výtvarná soutěž). Náklady na realizaci akcí i odměn byly hrazeny z příspěvků následujících sponzorů: Glavunion Teplice, Český porcelán Dubí, MIUS, a.s. Teplice, Lázně Teplice, a.s., Město Teplice, Dům kultury Teplice, Všeobecná zdravotní pojišťovna Teplice a Železárny a drátovny Bohumín. Postup organizování soutěží
4.2.2
Základním časovým obdobím pro organizování soutěží, vycházejících z výuky některých předmětů, je jeden školní rok. V jeho průběhu je nezbytné uskutečnit řadu kroků, které lze standardizovat v podobě následujícího postupu: říjen • •
příprava informačních materiálů pro ředitele škol a školských zařízení příprava témat soutěží s využitím poznatků z diagnostické fáze a „focus groups“
listopad • • •
informování ředitele školského úřadu a pedagogického oddělení informování České školní inspekce informování ředitelů škol včetně vyhlášení soutěží
prosinec - leden •
příprava soutěží po stránce organizační a metodické (ve spolupráci s učiteli a metodickými poradci předmětů, ze kterých soutěže vycházejí)
únor - duben • • •
organizování soutěží ve školách soustředění vybraných soutěžních prací u porot vyhodnocení vybraných soutěžních prací
květen • •
vyhlášení a presentace vítězných prací (výstavy, presentace ve sdělovacích prostředcích regionu apod.) zpracování zobecněného metodických materiálů pro učitele
červen •
konzultace a modifikace metodických materiálů s Českou školní inspekcí
Tento postup byl zpracován na základě analýzy poznatků a zkušeností z řešeného výzkumného úkolu – jeho diagnostické fáze, realizovaných „focus groups“ a zkušeností z prvního roku realizace výzkumu, kdy byly soutěže organizovány pouze na vybraných školách. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšnou realizaci těchto forem intervencí je dobrá znalost problematiky, na kterou je intervence zaměřena, v příslušném okrese. Ukázalo se jako velmi prospěšné, že intervence v podobě soutěží vycházela z důkladné analýzy poznatků, zjištěných v rámci diagnostické fáze. To umožnilo velmi podrobně informovat odbornou i laickou veřejnost o prevalenci kouření v okrese Teplice a využít těchto znalostí k přesvědčení školského úřadu, České školské inspekce i vedení jednotlivých škol o nutnosti realizovat intervenční postupy, které jsou předmětem analýzy v této kapitole. Uvedené poznatky byly využity jak v dopise Okresní hygienické stanice v Teplicích všem ředitelům škol a školských zařízení v působnosti ŠÚ (viz Příloha č. 1), tak informačním materiálu, shrnujícím hlavní fakta o negativních 59
důsledcích kouření v populaci okresu Teplice (viz Příloha č. 2). Vzory těchto materiálů lze využít jako podklad i v jiných regionech, přirozeně po doplnění o fakta o kouření v těchto regionech zjištěná. Propozice soutěží
4.2.3
Propozice je nezbytné zpracovávat pro jednotlivé typy soutěží diferencovaně. Nelze např. aplikovat pro všechny soutěže shodné věkové kategorie, podobně jako nelze rigorózně stanovovat témata bez možnosti jejich obměny či modifikace dle místních podmínek. Na druhé straně je nezbytné zabezpečit, aby soutěžní práce byly srovnatelné a bylo tak zabezpečeno jejich objektivní vyhodnocení. Témata je potřebné stanovovat tak, aby byla pro příslušnou věkovou skupinu zajímavá, podněcovala fantazii dětí a dávala jim dostatečný prostor pro sebevyjádření. Pochopitelně je rovněž nezbytné každoročně je obměňovat, aby tyto formy intervenčních postupů nebyly monotónní a nezajímavé a nestaly se tak pro děti jednou z dalších povinností, souvisejících se školou. K tomuto účelu se velmi osvědčilo využívání názorů a stanovisek „sociometrických hvězd“, presentovaných v rámci „focus groups“, které tvořily dostatečně vydatný pramen inspirace pro celé období řešení výzkumného úkolu. Témata mohou být rovněž vzájemně provázaná a lze je v jednotlivých typech soutěží doplňovat a rozvíjet. Např. téma, zpracované v rámci literární soutěže lze prostřednictvím výtvarné soutěže ilustrovat a vytvářet tak ucelená díla, která vznikají za spolupráce více autorů. Jejich účinnost se tímto postupem znásobuje a děti se učí spolupracovat na vzniku možná budoucího uměleckého díla. Vzor propozic pro literární soutěž Základní téma soutěže: kouření Kategorie: společně 5. a 6. třídy ZŠ Doporučená forma zpracování: pohádka, báseň, vyprávění Příklady témat: • • • • •
O zlé královně cigaretě. Jak Honza osvobodil zakouřené království. Co způsobila zapálená cigareta. Tatínek přestal kouřit … Jak to dopadlo s bratrovým kuřáckým pokusem.
Kategorie: společně 7. – 9. třída ZŠ Doporučená forma zpracování: vyprávění, báseň, líčení, úvaha Příklady témat: • • • • •
Náš život s kuřáky. Proč vlastně lidé kouří ? Kouření a já. Cigareta – projev dospělosti ? Kdyby byl tenkrát nekouřil …
Skutečnost, že témata byla pouze doporučená (závazné je pouze základní téma – kouření) a účastníci soutěže si mohli zvolit vlastní náměty, umožnila dětem uplatnit fantazii a kreativitu. Výsledkem byla nejen různorodost, ale i vysoká úroveň některých prací. Ukázky některých jsou obsaženy v Příloze č. 3.
60
Vzor propozic pro výtvarnou soutěž Základní téma soutěže: kouření I. věková kategorie: 12 – 13 let II. věková kategorie: 14 – 15 let Příklady témat: • • • • • • • • • • •
Kuřákem proti své vůli. Já jim nerozumím. Nemělo by jim to být jedno. Člověk má právo posuzovat své vlastní chování a být za ně odpovědný, Kouření při vzájemném kontaktu mezi lidmi. Komunikace ve světě kuřáků. Co mne trápí. Škodlivé vlivy a důsledky kouření. Návykové látky a bezpečnost. Jak odmítat cigarety. Zdravý způsob života.
Témata je třeba chápat jako návrh. Uvedené příklady slouží jako východisko pro vlastní úvahy učitelů a ilustrují představu o myšlenkovém obsahu zvolených témat. Volnost je i ve volbě forem a žánrů prací – závazné je pouze zaměření. Témata lze zpracovávat z více pohledů – formou seriálu, cyklu, řady, prostupování.
4.3 Ostatní formy intervence Ostatní formy intervence mohou navazovat na ty, které již byly v této části studie popsány. Především jde o jiné typy soutěží a her s možnosti ovlivnění většího množství dětí. Jde např. o literární soutěže náročnějšího typu, v rámci kterých je např. pro potřeby místního rozhlasového vysíláni dětmi natočeno např. interview s kuřákem, rozhovor o kouření s lékařem či vytvořeny zárodky rozhlasové reportáže či hry. Mezi náročnější formy patří rovněž fotografické soutěže na téma kuřáctví. Rovněž jejich prostřednictvím a formou následné presentace v podobě výstavek lze dobře působit na vrstevníky i veřejnost. Jednou z nejnáročnějších forem soutěže na dané téma je natáčení nahrávek v podobě videa a následná prezentace nejúspěšnějších z nich v regionální televizi či prostřednictvím videa ve školách. Za velmi náročnou a bez odborného vedení jen obtížně realizovatelnou lze považovat např. tvorbu počítačových programů či her na téma „prevence kouření“. I tato forma bude dětem nepochybně velmi blízká, neboť jejich schopnost komunikovat s počítačem je u většiny z nich v současnosti již na velmi vysoké úrovni. Další možnosti intervence navazují na předcházející. Např. ze soutěže o nejvtipnější slogan na téma kouření lze vytěžit výrobu „placek“ s uvedenými slogany a jejich následné šíření mezi dětmi. Tyto slogany mohou rovněž spolu s nejúspěšnějšími výtvarnými symboly být základem pro výrobu potištěných triček, čepic, samolepek a dalších předmětů, které jsou mezi dětmi oblíbené a mohou tvořit součást jejich „image“. Jde o formy, které jsou dětem přístupné, vhodně doplňují již uvedené intervenční postupy a působí nenásilně a přirozeně.
61
5. Příloha č. 1 - Dopis OHS ředitelům škol Věc: Informace Okresní hygienické stanice v Teplicích všem ředitelům škol a školských zařízení v působnosti ŠÚ Jedním z velmi závažných faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav populace v okrese Teplice je kouření. Opakovaně bylo zjištěno, že procento kuřáků cigaret v tomto okrese je vyšší, a že kuřáci vykouří i podstatně více cigaret než je průměr České republiky. Již ve věku 18-ti let kouří přibližně 40 % mladých mužů, tedy stejné procento jako v dospělosti.Procento žen – kuřaček je jen o málo nižší. Pouze 30 % našich školních dětí žije ve zcela nekuřáckých rodinách. Zatím co ve srovnávacím okrese je to 60 %. Naše děti začínají kouřit v průměru o 1 rok dříve než děti ve srovnávacím okrese, tj. mezi 13 až 15 lety. Není pochyby o tom, že kouření se závažným způsobem podílí na důsledcích ve zdravotním stavu. Tak kupř. úmrtnost je významně vyšší než v ČR. Na předních místech je přitom úmrtnost na srdeční a cévní choroby a zhoubné nádory, tedy na onemocnění, kde je kouření významným rizikovým faktorem. Průměrná délka očekávaného života je kratší než v ČR, u mužů v průměru o 3 až 4 roky a u žen o 2 až 3 roky. Matky kuřačky významně častěji rodí děti nezralé a s nižší porodní hmotností. U dětí žijících v kuřáckých rodinách je podstatně vyšší výskyt příznaků onemocnění dýchacích cest, a to ani zdaleka není všechno, co kouření negativně ovlivňuje. Kouření je navíc zcela typická toxikománie a zbavit se tohoto návyku je velmi obtížné. Jsme přesvědčeni, že soustavná výchova k nekuřáctví by měla hrát podstatně větší roli než je tomu doposud a rovněž si myslíme, že školy by se i na této výchově měly podílet větší měrou. Na základě grantu vypsaného Ministerstvem zdravotnictví ČR plní OHS v Teplicích výzkumný úkol „Ovlivňování postojů dětí ke kouření“. V současné době je skončena úvodní fáze tohoto výzkumu, kdy byly zjištěny současné postoje dětí ke kouření, vytipováni neformální vůdci a navázána spolupráce s pedagogy. Konečným cílem je přispět k výchově dětí k nekuřáctví, k formování základního názoru, že pouze nekuřáctví je normální způsob života. Rádi bychom, ve spolupráci s pedagogy, zařadili problematiku kuřáctví do výuky jednotlivých předmětů, chceme uspořádat literární a výtvarnou soutěž. Máme dohodnuto zveřejňování vybraných prací ve sdělovacích prostředcích, jsme přesvědčeni, že se nám podaří najít prostředky i pro jiné způsoby odměňování. Ve skupině, která se na řešení výzkumného úkolu podílí pracují sociologové, psycholog, výtvarník a lékaři. Rozhodující úkoly plní v této skupině Mgr. Václav Kořen, zkušený pedagog z našeho okresu a metodičtí poradci Mgr. Z. Sádlová – výtvarná výchova a Mgr. S. Buřičová – český jazyk. O spolupráci požádáme také metodické poradce ostatních předmětů. Jsme si plně vědomi obtížnosti úkolu, jeho časové, odborné i ekonomické náročnosti a ve srovnání s možnostmi tabákových monopolů jistou úrovní donkichotství. Víme také, že bez spolupráce s vámi všemi, tj. Školským úřadem v Teplicích, s vedením škol a jednotlivými pedagogy nemůžeme počítat s úspěchem. Teplice 14. 11. 1997 MUDr. František Kotěšovec MUDr. Jan Ševčík řešitel grantu ředitel OHS
62
6. Příloha č. 2 - Informační materiál ke kouření Kouření a zdraví - některá fakta: •
Ve světě v současné době umírá na nemoci způsobené kouřením 3,5 milionů lidí. Nedojde-li k zásadním změnám, vzroste tento počet na 10 milionů v roce 2025. Tato epidemie se bude týkat především rozvojových zemí a žen.
•
V okrese Teplice kouří 41 % mužů a 35 % žen. Procento mužů kuřáků zůstává stejné či mírně klesá, kdežto procento žen – kuřaček narůstá.
•
Jen 30 % rodin v okrese Teplice je zcela nekuřáckých a tak 70 % školních dětí je poškozováno tabákovým kouřem. Prokázali jsme, že tyto děti mají významně nižší hodnoty dýchacích funkcí a naopak, vyšší výskyt chronických onemocnění dýchacího systému.
•
Matky kuřačky rodí děti s menší porodní hmotností, s nižší odolností. Výskyt nezralosti a vrozených vývojových vad je častější.
•
Škodlivé látky obsažené v cigaretovém kouři se vylučují do mateřského mléka a mohou jednak přímo poškozovat kojence a jednak zhoršují chuťové vlastnosti mléka, což může vést k předčasnému ukončení kojení.
•
Kouření zvyšuje srdeční frekvenci, poškozuje stěnu cév, zvyšuje obsah cholesterolu v krvi a podporuje tak rozvoj aterosklerózy. Důsledkem je nejen vznik ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu a dalších cévních onemocnění, ale také významné snížení mužské potence.
•
Kuřáci jsou častěji nemocní, mají sníženou odolnost i proti běžným virovým onemocněním.
•
Kouření poškozuje mužské sperma a snižuje schopnost oplodnit. Schopnost žen kuřaček otěhotnět je snížená.
•
Úmrtnost kuřáků na ischemickou chorobu srdeční (infarkty) je, ve srovnání s nekuřáky, přibližně 2x vyšší. V okrese Teplice umírá na tyto diagnózy každoročně asi 800 lidí.
•
V okrese Teplice umírá ročně na rakovinu plic asi 100 lidí. 96 % jsou kuřáci. Znamená to, že každý rok umírá jen v našem okrese zbytečně cca 96 lidí, za deset let je to tedy necelých 1000 zbytečně zemřelých.
•
Výskyt plicní rakoviny a úmrtnost na ni u mužů mírně klesá, a to i v okrese Teplice. U žen, v závislosti na rostoucím kuřáctví, stoupá.
•
Kuřáci, muži i ženy, umírají v průměru o 2 – 3 roky dříve než nekuřáci.
•
V cigaretovém kouři je obsaženo obrovské množství prachových částic. Je to 5x10 9 v 1 cm3. Prakticky všechny tyto částice jsou menší než 1µ, všechny tedy pronikají až do plicních sklípků, řada z nich dokonce přímo do krevního oběhu.
•
Koncentrace prachu v kuřáckých bytech jsou několikanásobně vyšší než v bytech nekuřáckých. Vždycky jsou koncentrace prachu v kuřáckých bytech podstatně vyšší než koncentrace v zevním prostředí. To v plné míře platí i pro tak zvané kritické imisní situace, kdy koncentrace prachu v zevním prostředí jsou extrémně vysoké. Naopak v nekuřáckých bytech jsou vnitřní koncentrace prachu o 30 – 70% nižší než koncentrace venkovní.
•
V kuřáckých bytech je závažným způsobem poškozováno i zdraví nekuřáků, především dětí. Totéž se týká pracovišť a ostatních prostor, ve kterých přicházejí kuřáci do styku s nekuřáky.
•
V cigaretovém kouři je obsaženo více než 4000 chemických látek, některé z nich jsou navázány na prachové částice, jiné jsou ve fázi plynné. Všechny tyto látky působí na zdraví negativně. Jejich působení je buď dráždivé, toxické nebo rakovinotvorné. Mezi látky navázané na povrch prachových částic patří nikotin a další alkaloidy, aromatické uhlovodíky a polycyklické aromatické uhlovodíky. V plynné fázi se nachází oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxidy dusíku a ostatní dusíkaté sloučeniny, sloučeniny síry, alifatické uhlovodíky a radioaktivní látky.
•
Kdyby každý rok v okrese Teplice spáchalo 100 lidí sebevraždu, vznikla by z toho národní tragédie, která by nesporně byla řešena na nejvyšších úrovních. 100 zbytečně zemřelých na plicní rakovinu vzrušuje málokoho, tragédií pro příbuzné, přátele, ale i pro celý národ, to však zůstává také proto, že situace v ostatních okresech je obdobná.
Zpracoval: MUDr. František Kotěšovec, OHS Teplice, Teplice, říjen 1997
63
7. Příloha č. 3 - Ukázky úspěšných prací Babička přestala kouřit Jakub Brezák 6. třída ZŠ Dubí 3 – Pozorka Nemyslete si, že já kouřím. Zatím jsem věděl o kouření velice málo a byl jsem vždycky proti těm, co kouří. Mám dobrého přítele, svého bratra Petra, který mi říká, co se učil v občanské výchově o cigaretách a drogách. Poslouchám vždy pečlivě, protože mě to velmi zajímá. Ale je tu problém, s nímž se i já potýkám. Skoro celá moje rodina kouří – tatínek, maminka, babička. Kdykoliv začneme s Péťou konverzaci o cigaretách, udělají nám přednášku o tom, co budeme dělat za pět let. A proto píšu. Píšu příběh své babičky Zdeny, která se liší od jiných, co jen slibují, ale nehodlají pro to ani „hnout prstem“. Babička oním pomyslným prstem hýbla, a řekl bych, že dokonce celou rukou. Uvědomila si, že svým příkladem i nás vychovává. Péťovi a mně slíbila, že přestane kouřit. Začala více myslet na svoje zdraví, v neposlední řadě tu byla i finanční stránka. Povedlo se jí to ! Babička přestala zapadat do společnosti poškozených plic, ucpaných průdušek, kuřáků, kteří svými cigaretami obtěžují ty, co nekouří. Jsem na ni velice hrdý, vážím si jí a mám velikou radost z jejího úspěchu. Proto ji mám tím víc rád. Svou silnou vůlí a vítězstvím rozumu i mně něco dala. Ukázala mi, co dokáže pevná lidská vůle. Tu v životě budu mnohokrát potřebovat. Zapálená cigareta Michaela Burdíková 6. třída ZŠ Dubí 1 Zapálená cigareta na chodníku leží a kouř z ní běží. Odhodil ji jeden mladík jménem Karlík. Směje se a neví proč, cigaret má plný koš. Závislý je na tom dost, v zdraví mu to škodí. Bacily se množí, zřejmě mu to je fuk, je to hloupý kluk. Cigareta, projev dospělosti ? Lucie Turková 13 let ZŠ Metelkovo náměstí, Teplice Život je dům. Jsem ve třináctém patře. Jaký je život? Nevím. Krásný? Ošklivý? Stoupám. Vzhůru, stále vzhůru. Brzo? Svět dospělých? Cítím závist, smutek a přitom i radost. 64
Nechápu to. Všichni se mi vzdalují. Proč? Co mě táhne pryč? Ach jo. Všichni ode mě prchají dál. Všichni. I ta radost je pryč. Odešla navždy? Třinácté patro. Jsem tu sama. Všichni přešli po neviditelném mostě do jiného světa. Do jakého? Do světa dospělých? Snad. Vrací se. Radost se mi vrací. A co smutek, samota? Jen občas? Ano. Drogy, alkohol, cigarety. Je to ten most? Jsem zmatená. Je to správné? Ne. Co mi to přinese? Jeden krásný moment. Je to vše? Co já vím. Je to lákavé. Zkusím to? Zatím ne. Nebuď srab! Přestaň! Nech mě být! Nelákej mě! … Odolala jsem, ale jak to chutná? Nezajímá mě to … Puzzle. Můj život jsou puzzle. Skládám je! Do obrazu? Snad. Možná si cigaretu vezmu. Stop. Nesložím ho. Nikdy ho nesložím. Touha, slzy, smích. Nejde to. Hory. Je to můj obraz? Ano. Stojím na vrcholku? Zatím ne. Kde tedy jsem? Šplhám, pořád šplhám. Skládám přece ty puzzle. Sama? Ne. Pomáhají mi, všichni mi pomáhají. Jsem šťastná, opravdu šťastná … Odmítla jsem puzzli. Proč? Nevím. Nemám náladu. Je mi do breku. Zase jsem sama. Jak to? Co já vím. Složím obraz? Můj obraz. Odolám cigaretám? Co je to za otázky, nechte mě být. Všichni mě nechte být … Cigareta. Ano či ne? Stojím před ní. Půjdu dál? Nevím, já to nevím. Co můj obraz? Nic. Já ho chci složit. Obešla jsem ji. Dokázala jsem to. Jsem hrdá, na sebe jsem hrdá. Kde jsem? Přece ve třináctém patře. Chci tu být, proto tu jsem. Nepotřebuji cigarety. Já mám drogu, Je jen moje. Život. Život je moje krásná droga. A já skládám svoje puzzle dál … Cigaretoví pižďuchové L. Škramlík 8. C ZŠ Edisonova, Teplice Za třemi tabákovými poli, za třemi horami cigaret sešli se jednou cigaretoví pižďuchové. „Já jsem Petra“, říká první, „a mám už různobarevné šatičky. Moje maminka má nejraději ty žluté, dlouhé a říká jim dlouhý kouř.“ „Já jsem Mars“, říká druhý pižďuch „a mě má nejraději dědeček. Je se mnou rád na lavici v parku.“ „A já“, říká třetí pižďuch, „já jsem Sparta. Moje paní říká, že krásně voním a moc ráda prý se mnou sedí u kávy.“ „Mně říkají Astor a můj pán mě potřebuje jen, když má nějaké problémy.“ „Já se jmenuji Kim a můj pán se mnou kamarádí už od školy. A teď se drazí pižďuchové musíme poradit. Všiml jsem si, že všichni máme na šatičkách stejné nápisy. Ministerstvo zdravotnictví varuje, že prý všichni způsobujeme rakovinu. Jak je to možné? Vždyť nás všichni měli tak rádi. Všichni nás potřebovali ve dne v noci. U všech svátků, narozenin i při jiných oslavách jsme byli tak potřební.“ Tak se pižďuchové chvíli radili a pak všichni řekli:“Jsme hrdí a nepotřebujeme se nikomu vnucovat.“ Na šatičky si připsali: „Vy všichni, kteří to dokážete, zapomeňte na nás. Cigaretoví pižďuchové se zlobit neumějí.“
65
Žánrový pelmel na daná témata Jiří Groh Biskupské gymnázium Bohosudov Cigárko Cigárko, ta tyčka měkká – kdo se toho dneska leká? Denně je pryč krabička – i leckterá KUŘIČKA. /To jsme brali neologismy …/ Dvojčata Kouří Vaněk s Pšeničkou, s rozvázanou tkaničkou. Hulí, hulí, netuší: Lesy křičí: „Nás to ničí!“ /Vaněk ani Pšenička nekouří. Ten druhý je kvůli rýmu…/ Sněhurka a sedm velbloudů Byla jednou jedna Sněhurka a byla moc krásná. Žádné vrásky na čele, vzorný make up, štíhlá a mladá. I stalo se jednoho dne, že k ní přišel sluha Camel a nabídl jí sedm cigaret. Prý bude ještě krásnější, když … „Nestane se to sice hned a týden je ostatně jen začátek, ale úspěch je zaručen, sama uvidí.“ Sněhurka samozřejmě neváhala a okamžitě cigarety zakoupila. A víte, milé děti, co bylo dál? Tak poslouchejte: 1. den – Sněhurka nic – 4. den – Sněhurka se pozoruje, co by chtěla víc? jak se jí pleť rozdrobuje. 2. den – Sněhurka kašle – 5. den – Sněhurka řádí prý z utažené mašle. má zkažené mládí. 3. den – Sněhurka je nabledlá – 6. den – Sněhurka je ve špitálu, vyhledává Camela. neduhů má plnou škálu. 7. den – Naposledy hlesla, pak bez dechu klesla. A tak sedm zrádných velbloudů zahubilo milou a všemi uctívanou Sněhurku. Přišel-li princ Nekuřák, a jak to bylo dál … to jsem už, milé děti, zapomněl.
66
Balada o luně Michaela Vančurová Biskupské gymnázium Bohosudov Luna už vychází nad perutěmi světlého kouře … má nemá nechce. Ano Slunce. Podívej ty prašivé Slunce, chci růst, chci žít. Mami, chci dýchat, mami, prosím, nech mne dýchat … Chci jíst a chci si hrát. Mé obláčky a duhu zahrne znovu šedý dým. Mami, prosím, zbav mne toho ustrašeného výrazu. Nechci, aby se mi smáli. Mami, pojď. Podívej, jak se chci vznášet jako pták v roztančeném sále. Nech mne jít a nech mne snít. Chci jeho duši mít, chci jeho ústa, ruce, oči. Oblaka prachu a kouře zvedají mi sukni a blůzku a berou mi mládí, nevinnost, čistotu. Nechci se smát a vlastně chci. Oblaka kouře už tvoří mé rty a ruce a oči.
67
A pláč. A zase pláč. Jako tehdy, když mi bylo pět, šest, sedm, osm. Pojď Luno, vem si mne zpět, už nechci žít. Chci se smát s anděly, jíst s nimi, hrát si s nimi a dýchat … sama. Půjdu dál. Zkusím jít dál. Nechci se už bát. Prach mi však zastoupí cestu a kouř mi vstoupí do úst, do rukou, do očí. Nemocniční sál. Proč teď, proč tady? Pokolikáte už? Ale dnes je to něco jiného, než když mi bylo pět, šest, sedm, osm. S láskou vzejít má nový život, nová Luna vyjde a bude smát se a smát a žít a růst a jíst a dýchat … nebo ne? Chci létat a na perutích křídel nosit malé děti. Ano, mami, ty děti, které jsi mi ty sebrala. Chci spát. Spát a už se nikdy neprobudit. Být hvězdou ve světle … už ne ve světě … 68
O den později Michaela Mullerová Biskupské gymnázium Bohosudov Stalo se to už kdysi strašně dávno Tak dávno v nesmyslném úseku času Po nebi se proháněly mráčky Vlastně spousta přehnaně bílých mráčků A mezi nimi černé Slunce Žlutá už došla v zapadlém krámku s barvami A já jdu Pomalu, sama, neznámou ulicí Společnost mi dělá jen ta věrná Jediná věc, jež neopustila tulačku na její pouti Poslední CIGARETA Svádím boj s lákavou chutí Ale přijdou horší časy- někdy určitě Jdu dál a přemýšlím Co bylo dnes a bude zítra? Čím ještě musím zaplatit? Proč je tak těžké zapomenout? Na starý pokoj, zámeckou zahradu, hodiny tance a smíchu … Na všechny omyly Možná básník udělal osudovou chybu Že chtěl dobýt výšek slávy a neuměl psát role života Stejně jako já Brzy se už konečně přestanu bát A odejdu Pryč z tohoto temného světa! Avšak neplačte! Ještě mi zbývá malá naděje Má opravdu poslední cigareta
69
