MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Z EVPROPSKÉ UNIE

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, 100 05 Praha 10, fax: 271019335, tel. : 271019289, E-mail: [email protected]

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Z EVPROPSKÉ UNIE

HANA JANATOVÁ

Praha 2007


SOUHRN : Informací o možnostech, jak získat finanční podporu z EU pro projekty ve veřejném zdravotnictví je velké množství. Využívat je efektivně je časově náročné a bez určitého návodu obtížně zvládnutelné. Atestační práce obsahuje analýzu dotačních programů, přehled o fungování EU, východiscích a cílech evropské zdravotní politiky ve veřejném zdraví, současných a historických faktech o fungování EU, jejich institucích a základní dokumentech a strategiích. Práce je zpracována formou praktických doporučeních zejména pro pracovníky ve veřejném zdravotnictví , aby se snáze mohli orientovat v existujících evropských zdrojích a využívat je pro financování svých projektů. KLÍČOVÁ SLOVA : Evropská Unie, finanční zdroje, veřejné zdravotnictví SUMMARY: There are many information sources on how to obtain financial support for public health projects. A guideline seems to be very useful way how to encourage health professional to work with information effectively. My work based on analysis of information sources contains a list of programmes, EU functioning, institutions, documents, health policy principles and historical data. Recommendations and guidelines have been addressed to public health Professional and they should facilitated their use of EU resources for financing their projects.

KEY WORDS:

European Union, Financial Resources, Public Health

2


PROHLÁŠENÍ 1. Prohlašuji, že jsem atestační práci „Podpora zdraví a intervenční aktivity v primární prevenci“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii ( § 31 Autorského zákona č. 121/2000 Sb. ). 2. Souhlasím, aby moje atestační práce „Podpora zdraví a intervenční aktivity v primární prevenci“ byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ ( § 14, § 18 a § 37 Autorského zákona č. 121/2000 Sb. ).

V Praze dne : 10.1. 2007

Podpis : Hana Janatová

3


PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat především svému školiteli ing. Antonínu Hlaváčkovi, CSc., který mi dal cenné připomínky k základní struktuře práce a nasměroval mě k tomu, že výsledkem není jen seznam internetových adres doplňující sloupce údajů. Můj dík patří MUDr. Jaroslavu Volfovi, PhD., který jako ředitel Státního zdravotního ústavu , ve kterém pracuji, podporuje zapojování do Evropských projektů a umožnil mi tak získat cenné zkušenosti. Totéž platí o mých dalších nadřízených - doc. PhDr. Vladimíru Kebzovi, CSc., vedoucímu Centra zdraví a životních podmínek a MUDr. Věře Kernové, vedoucí NRC pro programy podpory zdraví a prevence nemocí. Dále bych chtěla poděkovat paní Tereze Babkové a jejím kolegům z Národní agentury pro program Socrates.Individuální grant, který jsem získala, mi umožnil účastnit se kursu „Planning and Management of European Projects“ v listopadu 2006 ve Florencii. Nemohu vynechat ani mé zahraniční kolegy z EuroHealthNetu v Bruselu - Caroline Costongs a Clive Needle, díky nimž jsem se naučila mnohé o Evropské Unii a kteří mě motivovali k využití svých poznatků ke zpracování této práce

4


Obsah Úvod………………………………………………………………………………. 6 I.Teoretická východiska………………………………………………………… 7 I.1.

Principy a východiska evropské politiky v oblasti veřejného zdravotnictví………………………………………………………………7 I.2. Implementace zdravotní politiky EU v České republice………………. 10 I.3. Zdraví a ekonomika………………………………………………………. 11 II. Hypotéza, která vedla k zpracování práce…………………………….. 12 III. Metodika k ověření hypotézy a analýza dat …………………………… 12 IV. Výsledky analýzy informačních zdrojů – všeobecná část ………. ….. 13 IV.1. Vznik a vývoj Evropské Unie …………………………………………… 13 IV.2. Instituce EU………………………………………………………………..15 IV.2.1. Evropská komise ………………………………………………………… 15 IV.2.2. Rada EU………………………………………………………………….. 16 IV.2.3. Evropský parlament ……………………………………………………..17 IV.2.4. Další důležité instituce ……………………………………………………17 IV.2.5. Evropské agentury…………………………………………………….. …19 IV.2.6. Evropské organizace pro neformální spolupráci členských zemí….. …20 IV.2.7. EU a světové organizace ……………………………………………….. 21 IV.3 Právo EU ……………………………………………………………………22 IV.4. Rozhodovací proces ………………………………………………………. 23 IV.5. Rozpočet EU ……………………………………………………………… 24 V. Výsledky analýzy informačních zdrojů – část financování…………… 24 V.1. Komunitární granty a programy ……………………………………….. 24 V. 1.1. Programy Evropské komise ve veřejném zdravotnictví ……………... 26 V.1.1.1. Community Action Programme in the Field of Public Health ……….26 V.1.1.2. Dotační programy v ostatních strategiích EU …………………………. 28 V.1.1.2.1. Rámcové programy ……………………………………………………. 28 V.1.1.2.2. Progress …………………………………………………………………31 V.1.1.2.3. Socrates ………………………………………………………………… 32 V.2 Návrh EU projektu ………………………………………………………...33 V.2.1. Šest kroků v přípravě evropského projektu …………………………… 34 V.2.2. Evropské projekty : pro a proti …………………………………………41 V.3 Regionální fondy EU ……………………………………………………… 42 V.3.1. Přehled fondů a jejich specifických cílů ………………………………… 43 V.3.2. Programové dokumenty pro využívání fondů v období 2007 -2013……..45 V.3.3 Institucionální zabezpečení ……………………………………………….. 46 V.3.4. Strukturální fondy a jejich využití ve zdravotnictví …………………... 46 V.4. Další možnosti financování……………………………………………………47 V.4.1 Finanční mechanismus EHP - Norsko…………………………………….. 48 Závěr a diskuze ……………………………………………………………………49 Literatura ……………………………………………………………………………51

5


Úvod Problematika zdravotnictví je zdánlivě vyjmuta z působnosti EU. Podle článku 152 Smlouvy o Evropských společenstvích musí EU a její orgány respektovat odpovědnost členských států za zdravotní systémy především na poli poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Nicméně vývoj vnitřního trhu EU charakterizovaný volným pohybem zboží, osob a služeb do značné míry ovlivnil samostatnost národních zdravotních systémů a posunul jejich stávající kompetence směrem k evropskému zdravotnictví. Další oblastí, kde během posledního desetiletí význam zdravotní politiky EU vzrostl a vzrůstá, je ochrana veřejného zdraví charakterizovaná a regulovaná v problematice epidemiologie infekčních nemocí, ochraně životního prostředí, ochrany spotřebitele, ale i v problematice podpory zdraví a zdravého životního stylu a prevence neinfekčních onemocnění. Navzdory postupně

se

měnícím kompetencím mezi

EU a

členskými

státy, hlavní

zodpovědnost za zdravotnictví mají členské státy. Evropská Unie jim nabízí nástroje k jeho úspěšnému rozvoji. Tyto nástroje mohou být legislativní, metodické, strategické a finanční. K posledně jmenovaným patří dotační a grantové programy. Analýza těchto programů se závěry k jejich praktickému využití byla určující ideou a motivací k napsání této práce. Ačkoli je informací o možnostech, jak tuto finanční podporu z EU získat, velké množství, vyznat se efektivně v informačních zdrojích je časově náročné a bez určitého návodu obtížně zvládnutelné. Proto je

cílem mé

atestační práce

přiblížit tyto programy

pracovníkům ve zdravotnictví, zejména v podpoře zdraví, tak, aby získali přehled o možnostech financování

svých projektů

a mohli se snáze

orientovat

v existujících

informačních zdrojích. S tím souvisí další cíl, který by měla práce splnit – povzbudit potenciální zájemce o dotace z EU a ukázat, že je dosáhnout.

6

v jejich možnostech na tyto dotace


I. Teoretická východiska

I.1. Principy

a

východiska evropské politiky v oblasti

veřejného

zdravotnictví Zdravotnictví v Evropské Unii je v kompetenci členských států : systémy zdravotní péče, způsob jejich financování a kontrola kvality péče není předmětem, až na výjimky, regulací ze strany orgánů EU. Kompetence EU jsou stanoveny v článku 152 Smlouvy o Evropských společenstvích a jejích novelách, z nichž poslední byla Amsterodamská smlouva z r. 1997. Článek 152 Spolupráce

ve zdravotnictví, odstavec 1, stanoví „ Při

stanovení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Činnost Společenství doplňuje politiku členských států a je zaměřena na upevňování zdraví obyvatelstva, předcházení civilizačních

chorob a odstraňování příčin

ohrožení lidského zdraví. Zahrnuje potírání nejzávažnějších chorob podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a prevence,

stejně jako zdravotnické informace a výchovu.“

www.euroskop.cz/4599//clanek Komunitární akce, které

doplňují politiky

jednotlivých

členských zemí mají být

směřovány k zlepšení veřejného zdraví, prevenci nemocí a mají omezovat všechna rizika pro zdraví. Tyto akce jsou zaměřeny především na boj proti hlavním nemocem, na výzkum jejich příčin a prevence a zároveň na šíření zdravotních informací a vzdělávání. Praktické legislativní kroky, které EU podniká k ochraně zdraví, se projevují nepřímo, působením mimo sféru zdravotních systémů. V oblasti zaměstnanosti např. stanovením

délky

pracovní

doby, rodičovské

opatření, v tržním prostředí: stanovením

dovolené,

antidiskriminačních

požadavků na odbornou kvalifikaci, regulací

reklamy na tabákové výrobky, opatření proti zneužívání drog a alkoholu. V oblasti kvality prostředí stanovením opatření k ochraně životního prostředí a ochraně spotřebitele. V oblasti léčebné zdravotní péče stanovením požadavků na bezpečnost krevních derivátů, krve, plazmy a zásad pro transplantace orgánů a tkání.

7


K mimolegislativním opatřením

a nástrojům k ochraně a podpoře zdraví EU patří

především: programy a fondy k financování konkrétních projektů dle priorit EU a návody, doporučení, metodické postupy . Povinnost EU chránit zdraví svých občanů stanovená Smlouvou byla zpočátku zaměřena především na kontrolu bezpečnosti výrobků a produktů. Za ochranu veřejného zdraví byla proto považována především ochrana spotřebitele nebo ochrana a péče o životní prostředí. Orgánem pro tuto činnost byla a je Evropská komise, zejména prostřednictvím Generálního ředitelství pro ochranu spotřebitele. Během let se ukázalo, že problematika veřejného zdraví se v členských zemích rychle rozvíjí a nabývá na významu a proto se dostalo i do změny názvu tohoto ředitelství. Zkušenosti členských států ukázaly , že pouze ochrana spotřebitele nestačí naplňovat článek Amsterodamské smlouvy a o od r. 2005 se pozměnil původní název na Generální ředitelství pro

zdraví a ochranu spotřebitele a

změnila se i jeho organizační struktura ve smyslu posílení zabezpečení veřejného zdraví. Hlavním nástrojem

pro uskutečňování politiky

veřejného

zdraví Evropské Unie

v

členských státech se stal dotační program pro veřejné zdraví : „ Community Action in the Field of Public Health 2003 – 2008“ Někdy se o něm zmiňují i oficiální dokumenty jako o „Public Health Programme“ ( Program veřejného zdraví ) Jeho pracovní program je v podstatě

shrnutím

priorit

evropské politiky ve

veřejném

zdraví, které

tvoří :

determinanty zdraví, hrozby pro zdraví a zdravotní informace. Determinanty zdraví: K determinantám

zdraví

ekonomické, sociální a psychosociální, včetně

patří

všechny faktory -

biologické,

životního stylu. Tyto faktory je třeba

zjišťovat, analyzovat jejich dopad na zdravotní stav, hledat odpovídající indikátory a na těchto výsledcích stanovovat národní politiky k ochraně a podpoře veřejného zdraví. Hrozby pro zdraví: Tato oblast je zaměřena především na ochranu před šířením infekčních nemocí za normálních podmínek a šíření nemocí způsobené bioterorismem. Informační systémy, systému časného varování , databáze, testovací metody a ochrana obyvatel je hlavní požadavkem v této části veřejně - zdravotní politiky. Informace o zdraví: Šíření informací o zdravém způsobu života a o rizicích pro zdraví jsou podstatou ke splňování tohoto požadavku evropské politiky ve veřejném zdraví.

8


Zdraví v posledních letech považováno

za základ pro ekonomický rozvoj EU a je

podmínkou splnění cílů zásadní Lisabonské strategie a její agendy přijaté na zasedání Rady EU v březnu 2000 v Lisabonu. Tím byl v EU zahájen proces, jehož cílem je přeměnit EU v „ nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku s více a lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností.“ Tento cíl má být splněn do r. 2010 zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraněním

překážek

na

vnitřním

trhu zlepšováním podnikatelského prostředí

a

modernizací sociálního modelu. Tento velmi ambiciózní cíl, znamená, že Evropa by měla předhonit Spojené státy americké a Japonsko nejen v ekonomických ukazatelích, ale i v ukazatelích sociálního vývoje. Bez ohledu na skutečně dosahované výsledky, Lisabonská strategie, agenda nebo cíle jsou nejdůležitějším a nejčastěji používaným argumentem pro prosazování zájmů zdravotní politiky

v rámci

EU a

ve všech dokumentech

související s požadavky na financování. Znění strategie, zpráva o aktuálním stavu jejího plnění a národní strategie lze najít na www.mzv.cz Zdraví populace se postupem několika let dostalo do popředí jako nezbytná a důležitá podmínka dosažení Lisabonského cíle, protože jen zdravá společnost může dosahovat ekonomického růstu a omezovat ekonomické ztráty způsobené nemocností a pracovní neschopností.Jedním z indikátorů dosahování Lisabonského cíle je očekávána zdravá délka života . Tento statistický indikátor ukazuje nejen prostou očekávanou délku života, ale počet let, kterých se jedinec dožije bez chronických zdravotních omezení. Zdraví ve všech politikách bylo jednou z tématických priorit finského předsednictví Rady EU

v 2. pololetí roku 2006 a jako priorita se objevuje i v pracovních plánech a

programech Evropské komise v letech 2007 -2013 v souvislosti s nových schváleným rozpočtem EU. Zdraví a zejména

veřejné zdraví a péče o něj by neměla být výlučně

záležitostí sektoru zdravotnictví, ale prakticky ve všech politicky oblastech, které jsou v kompetenci EU.

Rok 2007 je důležitým začátkem nových grantových a dotačních

programů téměř ve všech oblastech ( např. věda a výzkum, veřejné zdraví, celoživotní vzdělávání, regionální rozvoj, zaměstnanost a sociální oblast). Všechny programy v sobě obsahují horizontální prioritu podpory a ochrany zdraví a prakticky tak naplňují myšlenku zdraví ve všech politikách.

9


Evropská komise a Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele spolupracuje úzce nejen s oficiálními představiteli členských států, ale i s odbornou i laickou veřejností. Různé formy této spolupráce zahrnují veřejné konzultace, což jsou připomínky k tzv. zeleným a nebo bílým knihám, což jsou návrhy předcházející přijetí oficiálních strategií. V r. 2006 například

probíhaly a byly ukončeny konzultace k ochraně a podpoře duševního zdraví,

zahájeny byly konzultace ke strategii k ochraně před alkoholem. Další formou spolupráce Komise s členskými státy jsou diskuze v dočasných pracovních skupinách ( např. pro výživu a pohybovou aktivitu, pro životní styl ). Koncem roku 2006 schválila Komise svůj pracovní plán, ve kterém stanovila - mimo jiné, priority v ochraně a podpoře veřejného zdraví: podporu duševního zdraví, boj proti obezitě, boj proti zneužívání alkoholu a odstraňování nerovností ve zdraví zaměřené zvláště na skupiny obyvatelstva ohrožené sociální vyloučeností ( žijící pod hranicí sociálního minima, migranti, etnické skupiny apod. )

I.2. Implementace zdravotní politiky EU v České republice S využívání regionálních fondů EU po našem přistoupení v r. 2004 došlo i ke změnám priorit zdravotní politiky ve veřejném zdraví a zdravotnictví. Jsou – li tyto změny zatím spíše teoretické v podobě

dokumentů a návrhů strategií, je jen otázkou času, kdy se

projeví v praxi. Národní rozvojový plán České Republiky 2007- 2013 je velmi obsáhlým, více než 200 stránkovým dokumentem vzniklým v gesci Ministerstva pro místní rozvoj jako základ pro čerpání finančních prostředků z EU regionálních fondů. V tomto dokumentu nechybí kapitola zdravotnictví , která obsahuje analýzu současné situace, včetně silných a slabých stránek a návrhů na zlepšení. Z tohoto dokumentu cituji: „ Pro dosažení maximální efektivnosti zdravotnictví je nutné, aby tyto investice ( pozn.autorky: ze strukturálních fondů EU ) byly směrovány především do oblasti zvýšení prevence nemocí a na minimalizaci nedostatků zdravotnické infrastruktury. Intervence v oblasti zdravotnictví znamenají zlepšení kvality zdravotní péče, jež přímo napomáhá zvýšení produktivity populace a snížení negativních

sociálních

dopadů. S celým dokumentem je možné

www.strukturalni-fondy.cz

10

se

seznámit na


Toto stanovisko je v souladu se stanovisky evropské zdravotní politiky, která se opírá a Lisabonskou strategii – ekonomický růst a minimalizace sociálních negativních dopadů. Z téhož materiálu vybírám 3 priority sektoru zdravotnictví: −

prevence zdravotních rizik ( informační kampaně, vzdělávání, technologie včetně informačních )

−

zlepšení zdravotní infrastruktury a služeb

−

komplexní zdravotně – sociální péče o osoby znevýhodněné svým zdravotním stavem nebo věkem ( tj. děti, staří lidé, duševně nemocní, chronicky nemocní, invalidé )

Nicméně pokud chceme tyto priority nalézt v konkrétních operačních plánech, které jsou rozpracováním Národního rozvojového plánu

pro financování projektů ze evropských

strukturálních fondů, budeme hledat obtížně. Není připraven žádný specifický operační ani tématický plán pro zdravotnictví. Priority pro zdravotnictví jsou však obsaženy v ostatních operačních plánech, ale nelze pro ně nalézt konkrétní vyjádření. V praxi je důležité, konzultovat svůj záměr na projekt financovaný ze strukturálních fondů z řídícím orgánem nebo vyhlašovatelem konkrétní výzvy. Existuje odůvodněný předpoklad, že projekty z oblasti zdravotnictví budou vítány. Kromě jiného i proto, že zdraví a ekonomika spolu přímo souvisí. Lisabonské cíle

a

způsob jejich dosahování

v Národním programu

jsou

reforem ( www.mzv.cz) .

v České republice rozpracovány Národní program

reforem České

republiky byl schválen Usnesením vlády ČR č. 1072. ze dne 3. listopadu 2004 – Koordinace Lisabonské strategie.

I.3. Zdraví a ekonomika Nemocnost a špatné zdraví vede k ekonomickým ztrátám způsobeným jednak přímo pracovní neschopností nebo

sníženou

výkonností a

výdaji

státních

rozpočtů na

zdravotnictví. Nepřímo pak zvyšují státní výdaje v sociální oblasti. Bez zdravých občanů nemůže být

dosaženo cíle Lisabonské strategie pro úspěšný ekonomický růst bez

negativních sociálních dopadů. Pro budoucnost Evropské Unie je nezbytně nutné, aby ve všech členských zemích se nemocnost snižovala a minimalizovaly se tak ekonomické

11


ztráty. V souvislosti současných demografických změn, kdy dochází k rychlému stárnutí populace

a tím úbytkem pracovní

síly, stává se

důležitost

udržení zdraví ještě

významnějším. Špatný zdravotní stav populace je příčinou: pracovní neschopnosti a omezené pracovní schopnosti a výkonnosti, rostoucích výdajů rozpočtu na zdravotnictví, rostoucích výdajů v sociální a politické oblasti, ekonomických ztrát a zpomalování růstu ekonomiky. Lepší zdravotní stav naproti tomu způsobuje: lepší fyzické a duševní zdraví populace, zvýšenou produktivitu práce, zvýšenou míru zaměstnanosti, adaptabilnější pracovní síly, vyrovnanější zdravotní rozpočty, nižší sociální kompenzace, vyšší atraktivitu zdravých regionů pro investory a nové pracovní příležitosti, vyšší průměrný věk při odchodu do důchodu, zdravější ekonomiku a její růst. Výdaje, které vedou ke zlepšování zdraví obyvatel, nejsou pro společnost nákladem, ale investicí pro její ekonomický rozvoj.

V Evropském kontextu to znamená podporu

dosahování cílů Lisabonské strategie pro ekonomický růst a konkurenceschopnost. (1) II. Hypotéza, která vedla k zpracování této práce Z vlastních práce s informačními zdroji, z osobní spolupráce na evropských projektech a principech zdravotní politiky EU jsem stanovila pracovní hypotézu: Na každý projekt nebo záměr ve zdravotnictví lze získat finanční prostředky z EU. III. Metodika k ověření hypotézy a analýza dat Metodou bylo téměř výlučně získávání informací a ověřování dostupnosti a využitelnosti informačních zdrojů na internetu. Tyto zdroje jsou pro snadnější orientaci uváděny přímo u popisovaného tématu. K výběru zdrojů jsem použila poznatky získané na kursech s problematikou evropských fondů a dotací, kterých jsem se zúčastnila.

12


IV. Výsledky analýzy informačních zdrojů – všeobecná část Pokud chceme využívat dotace EU ve zdravotnictví a používat dostupné a odpovídající informační zdroje, je třeba mít alespoň základní přehled o institucích, které dotační programy připravují a projekty schvalují. Znalosti o historii a základních dokumentech ve vývoji EU jsou nepovinnou nezbytností.

IV.1.

Vznik a vývoj Evropské Unie

Myšlenka celoevropské spolupráce a určitého stupně sjednocení se objevovala několikrát v historii evropských

států. Ve 13. století vznikl

hanzovní obchodní

spolek

měst

v severní Evropě na pobřeží Baltského moře. Hanzovní města měla obchodní práva povinnosti nezávislé na zemi, kde

se nacházela

a

a na panovníkovi, který jim vládl.

Hanzovní spolek postupně vybudoval síť obchodních skladišť a celnic, bankovní systém a společné obranné struktury a může být příkladem evropské ekonomické integrace. Snahy českého krále Jiřího z Poděbrad v 16. století, lze považovat za snahu o politickou integraci k zajištění mírového rozvoje v evropských státech, který je předpokladem hospodářského růstu. Tyto dva principy – usnadnění obchodu a

zachování míru vedly po druhé světové

válce k počátku současné evropské integrace, jejíž výsledkem je současná podoba Evropské Unie. Evropské společenství uhlí a oceli vzniklo z iniciativy Roberta Schumanna, tehdejšího francouzského ministra zahraničí. Snaha o kontrolu poraženého fašistického Německa, strach z vývoje v Sovětském svazu a touha rychle se dostat z poválečné bídy vedly tehdejší politiky Francie, Německa, Nizozemska, Belgie, Lucemburska k podepsání Schumannovy

deklarace,

která vyzývala evropské

a Itálie

země k vytvoření

společného dohledu nad zásobami, těžbou, výrobou a obchodem uhlí a oceli. Dnem Evropy 9. května se slaví výročí vyhlášení této deklarace jako počátek evropské integrace. Těchto šest států podepsalo později v r. 1957 Římské smlouvy, kterými bylo založeno Evropské hospodářské společenství ( EHS) a Euratom ( spolupráce

v oblasti

atomové energie). Teprve v r. 1973 došlo k prvnímu rozšíření a členy EHS se staly Dánsko, Irsko a Velká Británie. V r. 1981 se desátým členem stalo Řecko.

13


K 3. rozšíření došlo v r. 1986 připojením Portugalska a Španělska. V r. 1995 přistupuje Rakousko, Švédsko a Finsko. Vzniká tak „ stará patnáctka“ členských zemí. V prosinci 1991 na zasedání Evropské rady v Maastrichtu byla přijata dohoda o návrhu Smlouvy o Evropské Unii., která nabyla platnost po ratifikaci všemi státy 1. listopadu 1993. V r. 1997 na zasedání Evropské rady v Amsterodamu byla přijata dohoda o novele Smlouvy o Evropské

Unii,

kterou

se upravují

také

3

smlouvy o

Evropských

společenství. Zvláštní zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu r. 2000 rozhodlo o přijetí nové strategie s cílem posílit zaměstnanost, hospodářské reformy a sociální soudržnost Lisabonskou strategii. Prvního ledna 2002 ve 12 zemích ( Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko,

Řecko, Španělsko) vstupuje

v platnost evropská měna euro. V červenci 2002 končí existenci Evropské společenství uhlí a oceli. Smlouva z Nice r r. 2003 měla transformovat rozhodovací procesy v EU. Nicméně ji neratifikovalo dosud Irsko, nevstoupila tedy plně

v platnost a nové řešení se stále

připravuje. V květnu 2004 vstupuje do EU „nových“ deset zemí: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko,Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko. V říjnu 2004 byla podepsána Evropská ústavní smlouva. K její ratifikaci všemi členskými státy dosud nedošlo. Nově se otevírá prostor pro diskuze a vyjednávání v 1. polovině r. r. 2007, kdy Radě EU předsedá Německo. K zatím poslednímu a pravděpodobně na dlouhé roky poslednímu rozšíření došlo 1.1. 2007 přistoupením Bulharska a Rumunska. Evropská Unie má v současnosti 27 členských zemí ( od 1.1. 2007).Žije v ní zhruba 495 milionů

obyvatel. Hovoří se v ní 23 úředními jazyky ( irština neboli

gaelština je

považována za úřední jazyk od r. 2007, stejně jako dva jazyky nově přistoupených zemí ). Jednací jazykem

Soudního

dvora zůstává

francouzština. Pracovním jazykem

v ostatních orgánech EU je nepsaným rozhodnutím angličtina, částečně francouzština a v omezené míře němčina. Více informací např. na www.evropska-unie.cz, www.euroskop.cz

14


IV.2. Instituce EU Instituce reprezentují EU a představují princip sdílené zodpovědnosti členských států: Komise navrhuje, Parlament doporučuje a spolurozhoduje, Rada EU rozhoduje, Soudní dvůr rozhoduje spory. IV.2.1.

Evropská komise ( European Commission )

má 3 hlavní úkoly: -

navrhuje legislativu

-

kontroluje, aby všechny aktivity byly v souladu se Smlouvami EU

-

vykonává EU strategie

Tvoří ji 27 komisařů, které navrhují členské státy a schvaluje Parlament.Každá členská země vysílá jednoho komisaře. Mají mandát na 5 let , aktuálně do r. 2010. Komisaři musí rozhodovat nezávisle na svých národních vládách. Kolegium komisařů se schází se týdně v Bruselu nebo ve Štrasburku. Výsledkem jejich jednání jsou Návrhy Komise, které jsou předkládány

Radě EU a Parlamentu v závislosti na stanoveném

rozhodovacím procesu.Každý Komisař má své „ portfolio“ - oblast, za kterou je zodpovědný a svůj „ kabinet“ – profesionální tým poradců. Přes 1600 zaměstnanců Komise Directorates

General – DG),

zaměstnanci včetně

je rozděleno do Generálních

v čele

každého stojí

generální

ředitelství ( ředitel. Všichni

generálních ředitelů jsou pro práci v Komisi přijímáni přes

výběrová řízení, tj. nejsou jmenováni nebo navrhováni členskými státy. Následující generální ředitelství ( DG) mají vztah k veřejnému zdraví ( uvádím i anglické názvy a běžně používané zkratky pro snazší orientaci při hledání informací např. na internetu, většina dokumentů a stránek v češtině zatím není): DG Health

and Consumer protection

-

„ DG SANCO“ ( Zdraví a ochrana

spotřebitele), sídlo Brusel a Lucemburk, komisař: Markos Kyprianou ( zdraví ), Kypr a nová komisařka Megiena Kuneva ( ochrana spotřebitele), Bulharsko,

15


DG Employment, Social Affair and

Equal Opportunities „

DG

EMPOI“,

Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti). Sídlo : Brusel, komisař Vladimír Špidla , Česká republika DG Education and Culture ( Vzdělání a kultura), sídlo: Brusel, komisař Jan Figel, Slovensko DG Environment ( Životní prostředí ), sídlo Brusel, komisař Stavros Dimas , Řecko DG Research and Development „ DG RTD“ ( Vědu a výzkum), sídlo Brusel, komisař Janez Potocnik, Slovinsko DG Regional Policy „ DG REGIO“, ( Regionální politika ) , sídlo Brusel, komisařka Danuta Hubner ( Polsko ) Informace o všech Generálních ředitelstvích i dalších orgánem EU na www.evropskaunie.cz ( v čestině ), http://europe.eu ( v angličtině ) IV.2.2.

Rada EU ( Council of the EU)

Je to rada ministrů členských zemí. Na jednání rady může být vyslán předseda vlády, nebo jiný člen vlády, který se může nejlépe vyjádřit k projednávané problematice. Nejméně jednou za půl roku se schází Evropská rada hlav států. Předsednictví Rady se střídá půl roce : např. leden - červen 2007 : Německo, červenec - prosinec 2007 : Portugalsko. Česká Republika bude předsedat Radě v 1. poletí r. 2009. Rada je hlavním rozhodovacím orgánem. Reprezentace členských států a COREPER Každý členský stát má „ Ambasádu v EU“ neboli trvalou reprezentaci. Většina těchto úřadů sídlí v Bruselu. Každá reprezentace má svého zdravotního atašé, který se účastní na pravidelných jednáních pracovní skupiny pro zdraví. COREPER tvoří

skupiny poradců,

které

tvoří úředníci

ambasádách“ a připravují materiály pro jednání Rady EU. Více informací: www.mzv.cz, http://epp.eurostat.ec.europa.eu

16

zaměstnaní

na „ EU


Poznámka: Evropská Rada ( European Council) není instituce EU. Sídlí se Strasburgu a má spojitost s ochranou lidských práv, stejně jako soud pro lidská práva. IV.2.3.

Evropský parlament ( European Parlament)

Je instituce, jejíž moc v posledních desetiletích značně vzrostla. Nemá úlohu tvorby evropských zákonů ( nařízení - regulations), ale je pro ně ve většině případů schvalovací institucí. Poslanci jsou voleni občany svých zemí, ale pracují především v mezinárodních Politických výborech,

skupinách – podle svého politického každý

zdravotnictví

se

alespoň

v jednom, podobně

týká především

členství. Dále jsou organizováni

ve

jako v našem parlamentu. Zdraví

a

Výbor pro životní prostředí, veřejné

zdraví

a

bezpečnost potravin. Z 24 poslanců za Českou republiku je členem tohoto výboru Miroslav Ouzký ( [email protected] ,

www.ouzky.cz . Je

zajímavé, že 5 našich

europoslanců jsou lékaři, ale jen jeden z nich se angažuje v oblasti zadravotnictví. Je zajímavé se podívat www.europarl.eu.int. Všechny informace jsou v češtině. Ve „ starých „ zemích EU je mnohem běžnější komunikovat a lobovat se svými poslanci. V současnosti má parlament 732 členů, kteří jsou zvoleni do června 2009. V r. 2007 k nim přibude k nim 54 poslanců z Bulharska a Rumunska . Hlavní sídlo Parlamentu je v Bruselu, kde má každý poslanec svou kancelář, ale oficiální ( plenární ) zasedání se uskutečňuje

11x do roka ve Štrasburku. Obvyklý

měsíční pracovní cyklus každého poslance je následující: 2 týdny práce ve své kanceláři a ve výborech v Bruselu, 1 týden jednání se svou politickou skupinou v Bruselu, 1 týden plenární zasedání ve Štrasburku. IV.2.4.

Další důležité instituce

Výbor regionů ( Committee of the Regions, „Cor“ ) Je to nejmladší evropská instituce. Založena byla Mastrichtskou smlouvou o Evropské Unii roku 1991. Jejím úkolem je reprezentovat místní a regionální úřady v rozhodovacích procese EU. Přesto, že je to instituce pouze poradní, většina legislativních rozhodnutí musí projít k připomínkování tímto výborem, zejména ta rozhodnutí, která ovlivní politiku na lokální a regionální úrovni v různých oblastech včetně zdraví a zdravotnictví. Kontakt 17


se členy Výboru je jednou z možných cest, jak ovlivnit celkovou politiku EU. Pracuje je v něm 317 členů, kteří jsou navrhováni členskými státy a jsou rozděleny do politických skupin. Výbor má sídlo v Bruselu. Hospodářský a sociální výbor ( Economic and Social Comittee ) Výbor nemá legislativní sílu, ale ovlivňuje značně rozhodování v různých oblastech, včetně zdraví. Má 344 členů, kteří jsou jmenováni národními vládami, podobně jako do Výboru regionů. Spolu s ním také sídlí v jedné budově. Jeho členové nejsou rozděleni podle

politické příslušnosti,

ale podle

jejich pracovních

vztahů na

zástupce

zaměstnavatelů, odborových organizací a „ svobodných „ povolání. Hlavní funkce výboru je poradní a konzultační. V současné době vznikla z iniciativy tohoto výboru Strategie proti obezitě ve veřejném zdraví. ( více na www.esc.eu.int ) Soudní

dvůr Evropských

společenství

(

Court

of Justice of the European

Communities ) Soudní dvůr má dvě sekce, obě sídlí v Lucemburku. Soudní dvůr ( Court of Justice) soudí pře uvnitř EU, rozhoduje

o náhradách

škod

vzniklých

chybnou

interpretací nebo

nedodržováním legislativy EU a vyzývá k činnosti Soud první instance ( Court of the first Instance), který soudí kompetenční spory a posuzuje trestné činy proti EU institucím. Soudní dvůr tvoří jeden soudce z každé členské země a dále 8 nezávislých advokátů. Soudní dvůr se

v poslední době zabýval problematikou zdraví a zdravotnictví, jako

např. rozhodnutí

v případě

nedodržování

zákazu

reklamy na

tabákové

výrobky

v Německu nebo několik případů ohledně náhrady výdajů za zdravotnické služby čerpané občany EU v jiné než vlastní zemi. www.curia.eu.int Poznámka: Evropský soud pro lidská práva při Radě Evropy sídlí ve Štrasburku a není orgánem EU. Finanční instituce Evropský dvůr auditorů ( European Court of Auditors ) je zodpovědný za výdaje EU. www.eca.eu.int 18


Evropská centrální banka ( European Central Bank ) www.ecb.int Evropská investiční banka ( European Investment Bank ) www.eib.org Evropský investiční fond ( European Investment Fund ) www.eif.org IV.2.5. Evropské agentury Výkonné nebo výzkumné agentury hrají důležitou úlohu v rozvoji a chodu evropských programů a legislativy. Jsou dobrým zdrojem informací nejen při přípravě projektů. Agentury důležité pro oblast zdraví a zdravotnictví jsou následující: Evropské centrum pro kontrolu nemocí ( European Centre for Disease - ECDC ) Sídlí ve Stockholmu a je jednou z nových důležitých agentur pro výzkum a monitoring v oblasti infekčních nemocí. Na její provoz připadne velká část rozpočtu Komise určená na veřejné zdraví. Uvažuje se o rozšíření její náplně o neinfekční ( civilizační ) choroby. www.ecdc.eu.int Evropská agentura pro životní prostředí ( European Environment Agency – EEA ) Sídlí v Kodani a má hlavně

strategickou a informační úlohu o životním prostředí.

www.eea.eu.int Evropské

monitorovací centrum pro

drogy a drogové

závislosti ( European

Monitoring Centre for Druha ands Druha and Drug Addiction - EMCDDA ) Poskytuje informace pro členy EU. www.emcdda.org Evropská Nadace pro životní a pracovní podmínky ( European Foundation for Living and

Working

Conditions)

sídlí

v Dublinu.

Provádí

výzkum v oblasti

sociální,

zaměstnanecké, demografické a zdravotní. www.eurofound.eu.int Výkonná agentura pro program ve veřejném zdraví ( Executive Public Health Agency -EPHA ) zřízena DG SANCO pro management, organizaci, hodnocení a financování programů z Community Action in the field of Public Health. Sídlí v Lucemburku. http://ec.europa.eu/health/ph_programme/agency/agency_en.htm

19


Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci ( European Agency for Safety and Health at Work ). Má sídlo v Bilbau ve Španělsko a poskytuje informace pro zlepšení zdraví při práci a bezpečnostních opatření při práci. www.osha.eu.int IV.2.6.

Evropské organizace pro neformální spolupráci členských zemí

Bruselu sídlí asi 5 000 organizací – komerčních, nevládních nebo jiných, které mají hlavní cíl - prosazovat národní zkušenosti a praxe do politiky EU. Vzhledem k svému sídlu mohou pomoci národním institucím, které sdružují, získávat rychlejší informace z EU institucí, navazovat

vzájemná pracovní partnerství,

spolupracovat

společně

na

evropských

projektech. Lobbing prostřednictví těchto organizací nemá příchuť něčeho nelegálního, ale je to běžný a vítaný prostředek komunikace s evropskými a národními či lokálními nepolitickými organizacemi. Některé z organizaci, které jsou aktivní na poli veřejného zdraví zde uvádím. Jsou nevládní nebo mají jinou neziskovou formu a sdružují všechny nebo většinu evropských členských zemí. Členství v nich může být bezplatné nebo se platí členský poplatek. Při platbě členského poplatku je rozsah poskytovaných informací a dalších služeb obvykle větší. Evropská Asociace pro management ve zdravotnictví ( European Health Management Association ) www.ehma.org Evropská aliance ve veřejném zdraví ( European Public Health Aliance ) www.epha.org EuroHealthNet www.eurohealthnet.eu Členem této sítě sdružující instituce aktivní ve veřejném zdraví, zejména v podpoře zdraví je za ČR Státní zdravotní ústav. European Hearth Network ( www.ehnheart.org ) Pracovní skupiny, platformy, fóra Slouží většinou Komisi při přípravě legislativních návrhů nebo evropských strategií. Jejími

členy

jsou

odborníci

z členských

zemí. Komise

většinou

komunikuje

prostřednictvím ministerstev zdravotnictví, která navrhují členy do těchto pracovních, poradních orgánů, ale je možné se stát členem i např. prostřednictvím organizací uvedených v předchozím odstavci nebo je někdy možno reagovat na otevřenou výzvu stát 20


se dočasným odborníkem pro řešenou problematiku nebo kontaktováním organizační složky konkrétní pracovní skupiny. Evropské zdravotní forum ( European Health Forum ) Evropská

komise vytvořila konzultační

a

poradní

platformu pro vládní a nevládní

organizace a evropské sítě, kterých sdružuje okolo 50. Organizace se setkávají dvakrát do roka na Evropském foru pro zdravotní politiku nebo na konferenci Otevřené zdravotní forum, která se koná jedenkrát ročně. Virtuální forum je internetová stránka, která obsahuje Dokumenty z jednání, odborné podklady jsou uveřejňovány na internetové stránce Virtuální

forum ,

které zároveň

dává prostor

k aktivní diskuzi.

http://ec.europa.eu/health/ph_overview/health_forum/health_forum_en.htm Sociální platforma ( Social Platform ) Je nevládní organizace sdružující národní organizace, většinou nevládní, které se zabývají sociálně – zdravotní

problematikou. Platforma

sídlí

nevládních organizací sloužících k výměně informací a

v Bruselu.

Organizuje

setkání

stanovení společných postupů.

Platforma je důležitým partnerem pro instituce EU v dosahování cílů Lisabonské strategie v oblasti sociální soudržnosti. www.socialplatform.org Platforma pro akce ve výživě, pohybové aktivitě a zdraví ( Platform for Action on Diet, Physical Activity and Health )Více info na http:// ec.europa.eu/health/ Na stejné webové stránce lze nalézt informace o Pracovní skupině pro alkohol a zdraví Working group on Alkohol and Health Pracovní skupina pro životní styl Working group for Lifestyle IV.2.7.

EU a světové organizace

Jeden z cílů zdravotní politiky a strategie je

požadavek spolupráce s mezinárodními

organizacemi, v jejichž náplni je ochrana a podpora zdraví. Světová zdravotnická organizace – World Health Organisation - WHO Principy zdravotní politiky i její priority jsou pro obě organizace velmi podobné. EU a její instituce zodpovědné za veřejné zdraví úzce spolupracují s WHO, zejména Regionální 21


úřadovnou pro Evropu. Zástupci WHO - často spolupracující centra, se stávají partnery v

evropských

projektech spolufinancovaných

setkávají se při práci v pracovních

Komisí, vydávají společné

publikace,

komisích a platformách. Naopak , zástupci EU

nechybějí na jednáních výborů a konferencí WHO. Světová úřadovna se sídlem v Ženevě spolupracuje na podkladě oficiálních dohod na legislativě, která má vztah ke zdraví. Evropská úřadovna se sídlem v Kodani spolupracuje s EU jako poskytovatel a distributor zdravotních informací, v mnoha oblastech a aktivitách: Příprava databází a registrů o zdraví Zpracovávání informačních profilů evropských zemí, zejména

s ohledem na strategii

Zdraví 21, např. Atlas zdraví v Evropě. Sleduje, zpracovává a katalogizuje publikace o zdraví Evropské centrum pro zdravotní politiku má hlavní sídlo v Bruselu. Jako další příklady spolupráce lze uvést: European Environment and Health Committe WHO European Network for the promoting Schoul European Observatory on Health Systéme and Policy European Advisory Committee on Health Research. Více informací www.euro.who.int Organizace

pro

hospodářskou spolupráci a

rozvoj

Organisation for Economic

Cooperation and Development – OECD Tato organizace provádí vlastní sběr statistických dat a údajů z šetření o životních podmínkách, sociálních a ekonomických determinantách zdraví v evropských zemí. Tyto informace jsou využívány institucemi EU v přípravě programů a strategií. Více na www.oecd.org.home

IV.3. Právo EU Primární právo, jehož pramenem jsou evropské smlouvy ( poslední Amsterodamská), všechny přístupové smlouvy a připravovaná Evropská ústava.

22


Sekundární právo je vydáváno na základě primárního práva a jehož prameny rozlišujeme podle jejich účinnosti v EU jako celku a v členských státech: Nařízení ( Regulations ) jsou pro členské státy přímo závazné a není třeba je nějakým zapracovávat do národních zákonů . Většinou jsou vydávány pro regulaci v oblastech, kde má EU jasně stanovené kompetence, např. zemědělství nebo obchod. Směrnice ( Directives ) musí být zákonem

transponovány do

nebo vyhláškou. Proto je

zde

prostor

národního práva - speciálním pro

národní

interpretaci

či

úpravy.Většinou je dána lhůta, do kdy tyto směrnice musí být přijaty. Rozhodnutí ( Decisions ) mají konkrétní adresáty, pro které jsou závazné Pokyny, stanoviska, doporučení (Resolutions, Reccomendations, Communications) patří mezi tzv. soft law a využívají se jako doplňující informace a pokyny v případech kdy právní dokumenty nejsou dostačující. Více na www.euroskop.cz

IV.4.

Rozhodovací proces

Unie může jednat jen v rámci svých pravomocí udělených ji Smlouvami, s nimiž členské státy vyjádřily svůj souhlas v ratifikačním procesu, a to buď v referendu nebo při hlasování v parlamentu. Při rozhodování je k dispozici několik postupů. Dva hlavní lze zjednodušeně popsat takto: -

spolurozhodování: Komise předloží návrh, většinou vypracovaný po konzultacích se zainteresovanými stranami. V oblastech, které stanoví Smlouvy a v ostatních případech, kde je to vhodné, je konzultován Výbor regionů nebo Hospodářský a sociální výbor. Text je přijat, pokud je odsouhlasen Evropským parlamentem a Radou, která rozhoduje kvalifikovanou většinou.

-

konzultační procedura: Komise předloží návrh, který je konzultován s Evropským parlamentem, Rozhodnutí

Hospodářským je

pak přijato

a

sociálním

výborem a

Radou kvalifikovanou

zemědělství ) nebo jednomyslně ( např. v oblasti daní ).

23

Výborem

regionů.

většinou ( např.

v oblasti


IV.5 Rozpočet EU Současný roční rozpočet EU je cca 115 miliard EURO. Největší část příjmů ( 75%) tvoří příspěvky členských zemí odvozené od výše jejich hrubých domácích příjmů, z nichž je to 1,24%. Znamená to průmětný příspěvek 0,70 EURO na jednoho obyvatele a den..Zbylé procento tvoří vlastní příjmy EU ( např. cla, část DPH). Rozpočet schvaluje Evropský parlament. Hlavní rozpočtové výdaje jsou určeny do zemědělství ( cca 36 % ) a na regionální a strukturální podporu ( 40% ) . Šest procent je určeno na

administrativní

výdaje EU. O zbytek se dělí ostatní sektory. www.evropska-unie.cz V. Výsledky analýzy informačních zdrojů - část možnosti financování Pro snadnější orientaci lze finance EU pro využití v členských státech rozdělit na dva typy: na prostředky rozdělované v Bruselu , tj. v orgánech EU, nejčastěji generálních ředitelstvích Komise v rámci komunitárních programů a prostředky , které jsou finálně rozdělovány v jednotlivých zemích podle pravidel stanovených evropskými institucemi jako strukturální fondy a fond soudržnosti.

V.1. Komunitární granty a programy Slouží k tomu, aby projekty a aktivity probíhající v zemích EU byly implementací strategií EU. Granty jsou udělovány v nejrůznějším

oblastech jako např. ve výzkumu, vzdělávání,

ochraně a podpoře zdraví, ochraně spotřebitele, ochraně životního prostředí, v oblasti humanitární pomoci a dalších. Granty jsou určeny pro státní instituce a soukromé společnosti, výjimečně pro jednotlivce , kteří splní požadavky Evropské komise. Tyto požadavky se liší podle oblastí, ve které jsou granty udělovány. Nicméně základní principy platí všeobecně: − Granty jsou formou doplňkového financování, EU nefinancuje projekty stoprocentně. Jen některé, které jsou prováděny na území mimo EU, mohou být plně hrazeny.

24


− Projekty nesmí vést k výdělečné činnosti a nesmí z nich plynout žádný zisk pro držitele grantu, financování pokrývá pouze činnosti vedoucí ke splnění cílů projektu. − Granty nejsou

přidělovány zpětně pro projekty

nebo

aktivity, které již

byly

provedeny. − Pro stejnou akci může být přidělen jen jeden grant. Granty jsou udělovány na základě stanovených ročních programů. Tyto roční programy jsou vyhlašovány do 31. března každého roku. Poté následuje výzva k podávání návrhů projektů se stanovenou uzávěrkou. Všechny potřebné informace a související dokumenty jsou uveřejňovány na webových stránkách institucí ( nejčastěji generálních ředitelství ), které programy vyhlašují

a v Úředním věstníku EU ( The Official Journal of the

European Union ), v části C. Projekty, které lze takto financovat, podléhají proceduře vyhlašování programu, hodnocení a výběru podobně jako granty, které jsou přidělovány

v České republice. Nejedná se

vždy o výzkumné projekty ve smyslu základního výzkumu, ale často jde o sběr informací z jednotlivých evropských zemí , jejich analýzu a následnou syntéza ústící v návrh nové evropské strategie. Evropská komise používá 2 typy výzev k předkládání projektů : a) výběrového řízení na udělení grantu ( calls for proposals ). Toto řízení začíná uveřejněním pracovního programu, který rámcově určuje, čeho by se měl navrhovaný projekt týkat. U těchto typů výzev je agenda

spojená

s vyplňováním

přihlášky

a

přípravou

podpůrných dokumentů poměrně rozsáhlá.. Každý program má trochu odlišné formuláře, nicméně se postupuje podle podobných zásad jak v odborné, tak rozpočtové části. Finanční pravidla pro spolufinancování jsou stejná pro všechny programy. Projekty

musí být

evropské, to znamená, že se na práci na nich sdružují organizace z více než jedné evropské země. Některé programy, jako např. 6. rámcový program ve vědě a výzkumu stanovuje minimální počet partnerů ze 3 různé země. Obecně platí, že projekt s více partnery má větší šanci uspět. Financování projektů přihlášených tímto způsobem většinou nedosahuje 100% ( ale

existují specifické programy, které to umožňují ), nejčastěji se 25


financování z EU pohybuje kolem v rozmezí 40 – 80 %. Grant dostává úspěšný držitel grantu - koordinátor projektu zálohově: před začátkem projektu obvykle 30%, po prvním roce řešení a na základě průběžné zprávy dalších 30% a zbytek na základě závěrečné zprávy po vlastním skončení projektu. K opoždění termínů plateb ze strany EU dochází často z důvodů pozdě nebo ne kvalitně

vypracované průběžné nebo závěrečné zprávy. Termíny

plateb se mohou u různých programů lišit a mohou se upravovat s každou novou výzvou. b) pobídky ( calls for tenders ) : se vypisují na konkrétní zakázku, jakou je například dodávka určitého zařízení nebo služeb. Ve veřejném zdravotnictví se nejčastěji jedná o sběr dat nebo provedení pilotního šetření k získání údajů pro rozhodování Evropské komise nebo jiných evropských institucí. Jiné tendry požadují zavedení technologie nebo strategie uskutečňované v jiné zemi, než je řešitelská instituce. Také pro tento typ výzev je třeba vyplnit přihlašovací formulář, který je jednoduší než v prvním výše uvedeném případě, neboť téma i náplň projektu jsou již podrobně popsány zadavatelem. Ne vždy tyto projekty vyžadují mezinárodní spolupráci, na pobídku může instituce. Náklady projektu jsou financovány stoprocentně

reagovat jedna

dle vykázaných výdajů.

Platba může být poskytnuta zálohově. Informační zdroje jsou stejné jako pro výběrová řízení pro granty. V.1.1.

Programy Evropské komise ve veřejném zdravotnictví

V přehledu evropských institucí byla

již zmíněna hlavní generální ředitelství,

které

vypisují programy, ze kterých lze čerpat finanční prostředky na projekty v podpoře zdraví a prevenci nemocí. V této kapitole jsou uvedeny jejich konkrétní programy. V.1.1.1. Tématicky nejvhodnější je program „ Community Action Programme in the Field of Public Health 2003 – 2008“ ( neoficiálně, ale často nazývaný zkráceně „Public Health Program“ – Program pro veřejné zdraví ) Jeho vyhlašovatelem je Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele ( DG SANCO ). Jeho rozpočet není ve srovnání s jinými programy příliš vysoký ( 312 milionů EURO na 6 let ). Spolufinancování EU je většinou 60% celkově navrhovaného rozpočtu. Roční pracovní plány a výzvy k podávání projektů jsou vyhlašovány každoročně v lednu - březnu s uzávěrkou zhruba za 3 měsíce, tj. v dubnu - květnu. Aktuální informace lze 26


najít na

http://europa.eu.int/comm/health, kde jsou uveřejněny všechny další materiály a

dokumenty, jako je příručka k vyplnění přihlášky, finanční pravidla a přihláška a způsob jejího zaslání.Výsledky k financování předběžně vybraných projektů jsou známy během září - října. Po dohadovacích řízením k podepsání smlouvy dochází v prosinci či lednu následujícího roku. Národním kontaktním místem je Ministerstvo zdravotnictví, odbor mezinárodních věcí a EU, kontaktní osoba barbora.hudcova@mzcr . Poradit se je možné i na odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví www.mzcr.cz Roční pracovní programy se mění v závislosti na aktuální situaci ve veřejném zdraví v Evropské

Unii, ale základní

priority zůstávají

stejné,

neboť představují celistvou

strategii Evropské Unie ve veřejném zdraví. Tato strategie, tak jak

je zpracována

v pracovním plánu Programu pro veřejné zdraví, je založena na 3 prioritách ( nosných tématech) : 1. Informace a znalosti o zdraví 2. Hrozby pro zdraví 3. Determinanty zdraví Ad 1 Informace a znalosti pro zdraví Náplní této priority je zejména: - Vývoj a provozování monitoringu zdraví , který slouží k sběru, analýze a šíření informací o zdravotním stavu, zdravotní politice a determinantách zdraví. - Vývoj a provozování informačního systému pro časnou detekci hrozeb pro zdraví. Týká se nejen infekčních, ale i neinfekčním nemocí. - Zlepšování informačních systému o zdraví pro veřejnost - Analýza a výměna znalostí a zkušeností mezi členskými státy EU - Analýza a dopady existujících zdravotních politik a strategií. Ad 2 Hrozby pro zdraví Náplní této priority je zejména připravenost jednotlivých členských států a EU jako celku na teroristické útoky, zejména

s použitím biologických zbraní a na předcházení

šíření nových infekčních chorob ( např. SARS, ptačí chřipka ): 27


Surveillance Časné varující systémy Bezpečnost krve, plazmy a krevních derivátů Anti- mikrobiální resistence Ad 3 Determinanty zdraví Náplní této priority je zejména podporovat aktivity a akce podporující účinnou intervenci v oblasti

životního

stylu a dalších

determinant

zdraví: sociálních,

ekonomických,

environmentálních a genetických. Hlavní témata, která jsou navrhována k řešení: Výživa a pohybová aktivita Tabák a jeho kontrola Duševní zdraví Sexuální a reprodukční zdraví Dále je kladen důraz na oblasti, ve kterých se napříč uplatňují všechna témata, tzv. zkřížená témata ( cross section themes ): Stárnutí Nerovnosti ve zdraví Health Impact Assessment ( Hodnocení zdravotních vlivů) K zajištění agendy ohledně programu byla zřízena Public Health Executive Agency (PHEA), která sídlí v Lucemburku. V.1.1.2. Dotační programy v ostatních strategiích EU Pro financování projektů ve veřejném zdravotnictví, lze využít další komunitární programy. V.1.1.2.1. Rámcové programy – 6 RP, 7 RP ( The 6th , The 7 th Framework Programme ) 6. rámcový program Jehož vyhlašovatelem je Generální ředitelství pro výzkum a vývoj – DG Research :

28


Tento rozsáhlý program v letech 2002 – 2006 zahrnoval všechny oblasti vědy. V jednotlivých oblastech byly vypisovány výzvy průběžně během celého roku. Projekty přihlašované k spolufinancování musely být evropské, to znamená, že šlo o spolupráci více evropských zemí. V r. 2006 byly vyhlašovány poslední výzvy a program byl ukončen – některé projekty vybrané k financování v r. 2006 stále pokračují. Pokračování programu ve vědě a výzkumu je zajištěno v 7. rámcovém programu v letech 2007 – 2013. 7. rámcový program Jeho pracovní plán je po intenzivních konzultacích v posledních dvou letech připraven ke schválení. Výzvy k podávání projektů jsou očekávány v 1. pol. r. 2007. Pracovní plán si zachovává podobnou strukturu i priory jako 6. rámcový program, ale objevuje se v něm mnohem více prostoru pro výzkumné a jiné aktivity v oblasti veřejného zdraví než

v dřívějším programu, který byl zaměřen více na boimedicínský

výzkum a vývoj. Specifické programy 7. RP: Spolupráce ve výzkumu Myšlenky Lidé Kapacity Tématické priority specifického programu Spolupráce ve výzkumu: Zdraví Potraviny, zemědělství a biotechnologie Informace a komunikační technologie Nanověda - nové materiály a technologie Energie, Životní prostředí, Transport, Socio- ekonomické vědy a humanitní předměty Bezpečnost a vesmír Cíle v tematické prioritě Zdraví: Zlepšení zdraví občanů EU Zlepšená konkurenceschopnost evropského průmyslu a obchodu ve vztahu ke zdraví 29


Zájem o zdravotní problémy nejen v Evropě včetně opatření proti epidemiím Aktivity ke splnění těchto cílů jsou založeny na 3 pilířích: Biotechnologie a technologie pro lidské zdraví Využití výzkumu ( zejména klinického ) do upevnění lidského zdraví Optimalizace lékařské péče. V třetím pilíři lze najít prostor pro projekty v podpoře zdraví, neboť jeho aktivity jsou zaměřeny také na zlepšování podpory zdraví a prevence nemocí a to zejména získáváním důkazů pro nejlepší zdravotní opatření v intervenci k zdravému životnímu stylu zaměřením na širší determinanty zdraví a způsob, jakým působí v interakci na individua i na komunitární úrovni. K těmto

determinantám patří: výživa, stress, tabák, tělesná

aktivita, nerovnosti ve zdraví a duševní zdraví v celoživotní perspektivě. Nejdůležitější strategické oblasti, kterým je třeba věnovat se napříč aktivitami tématických priorit „ Zdraví“ jsou : zdraví dětí a zdraví stárnoucí populace. Sedmý rámcový program přináší pro veřejné zdravotnictví nové možnosti. Má oproti Programu pro

veřejné

zdraví

( Public Health Programu )

výhodu vyššího

spolufinancování, co se týče absolutní výše přiděleného grantu, protože tento program má ze všech komunitárních programů nejvyšší celkový rozpočet. Úspěšnost schválení grantu je však poměrně nízká kolem 25 procent. Toto číslo se velmi neliší od procenta úspěšnosti ostatních programů. Výhodou je dvoustupňové podávání projektů. Žadatel nejprve vypracuje stručný návrh projektu, který je komisí zhodnocen a pokud je předběžně vybrán, je žadatel vyzván, aby podal celý, kompletně popsaný projekt do druhého kola. Vypracovat návrh je časově i odborně náročné a tento postup tak šetří čas navrhovatele tím, že k prvnímu posouzení stačí stručnější a snadněji zpracovatelný návrh projektu. Schválené projekty jsou většinou spolufinancovány ve výši 60 – 80 %, ale některé specifické akce koordinanční a podpůrné, mohou obdržet podporu sto procent nákladů. Více info: http://europa.eu.int/comm/research/ nebo www.cordis.lu

30


Rámcový program je organizačně velmi složitý a proto jsou v jednotlivých členských zemích zřizována kontaktní poradenská místa, kam se lze obrátit v jakékoli fázi přípravy nebo provádění projektu. V ČR tuto úlohu plní Technologické centrum Akademie věd www.tc.cz Pro podporu zájemců ze zdravotnictví o využití 7. rámcového programu bylo zřízeno Medicínské informační centrum pro evropské projekty MICEP www.micep.cuni.cz CZELO je česká styčná kancelář pro vědu a výzkum se sídlem v Bruselu, kam je možné obrátit se s žádostí o informace zejména týkající se projektů ve vědě a výzkumu. Pracovníci kanceláře vzhledem k svému strategickému umístění by měly být schopni podpořit zapojení českých subjektů do programů EU. www.czelo.cz

Příprava projektu s mnoha zahraničními partnery je náročná nejen časově , ale i finančně, často je nezbytné se s partnery sejít osobně již v této fázi. Proto je část finančních prostředků na rámcové programy vyčleněna na granty na přípravu projektů. O něj je možné požádat prostřednictvím Technologického centra. Granty

na přípravu projektu jsou

udělovány do výše 50 000, -Kč. V.1.1.2.2. Je

Progress

nově schváleným dotačním programem

Generálního

ředitelství pro zaměstnanost,

sociální věci a rovné příležitosti ( DG EMPLOI ) pro období 2007 – 2013. Sociální a ekonomické determinanty zdraví a jejich výzkum, stanovení indikátorů a jejich sledování, mezisektorová spolupráce jsou významnou prioritou v pracovním plánu Evropské komise. Ideově se opírá o zdraví ve všech politikách, programu prosazovaném předsednictví Rady EU a

o stanovisko současného Komisaře pro

za

finského

zdraví a ochranu

spotřebitele M. Kyprianou, který prohlašuje zdraví populace EU za základ její ekonomické prosperity podporované sociální soudržností. Tedy zdraví občanů EU je podmínkou splnění cílů Lisabonské strategie. Výsledky výzkumů a sledování v posledních deseti letech přinesly mnoho důkazů korelace chudoby a ohroženého zdraví. Program Progress byl schválen v říjnu 2006 má pět částí - zájmových oblastí :

31


Zaměstnanost, Sociální ochrana a začleněnost, pracovní podmínky, antidiskriminace a rozličnost, Rovnost pohlaví. Hlavní aktivity, které je v těchto oblastech Komise připravena financovat jsou tři : výměna zkušeností, výměna informací a podpora „ dobré praxe“. Více informací na http://ec.europa.eu/employment_social/ V.1.1.2.3

Socrates

Program vyhlašovaný Generálním ředitelstvím pro vzdělávání a kulturu - DG Education pokrývá

všechny

oblasti

vzdělávání : od základních po vysoké

postgraduální a neformálního

školy,

povinného,

vzdělávání dospělých. Cílem dotačního programu

je

zvýšení vzdělanosti, znalostí a následně snížení nezaměstnanosti a obecně vyšší kvalifikace pracovních sil v EU. Program úzce souvisí s cíli definované v Lisabonské strategii. Název programu

Socrates

pro

období 2007 – 2013 se mění na Lifelong Learning

Programme ( Program pro celoživotní vzdělávání) a má několik podprogramů z nichž vybírám nejdůležitější pro využití pro vzdělávání ve zdravotnictví jak odborném tak pro osvětu a zdravotní informace: Comenius : jeho cílem je zkvalitnění povinné školní docházky. Je určen jak pro pedagogy, žáky

a

studenty,

pro výuku odborných předmětů nebo jazyků. Zdravotní

výchova ve školách je jednou z možných využití tohoto programu. Erasmus: je

zaměřen

na vyšší

vzdělávání

a jeho poskytovatele, je

možné

z něj

financovat nová kurikula s novým či inovovanými předměty na vysokých školách, slouží k výměně studentů a stáží pro vysokoškolské pedagogické pracovníky. Grundvig : je určen pro vzdělávání dospělých a zlepšování jejich dovedností tak, aby lépe obstáli na trhu práce a nebo aby inovovali své dosavadní znalosti a zkušenosti. Tento program lze využít i pro vzdělávací programy v podpoře zdraví, ale i pro nepovinné kursy či

školení pro zdravotníky k získání

dovedností, které

nejsou

součástí jejich

profesního povinného vzdělávání. Leonardo da Vinci : je zaměřen na povinné vzdělávání dospělých, tj. inovaci kursů a modulů, které

se

objevují jako potřebné

pro pracovníky

určitých profesí, např.

rekvalifikace, získávání nových dovedností tak, aby se pracovníci snáze uplatnili na trhu práce a zároveň docházelo ke snižování nezaměstnanosti. Lingua: podprogram pro podporu výuky cizích jazyků 32


Minerva: podporuje rozvoj informačních a

komunikačních technologií ve vzdělávací

soustavě, formální i neformální V podprogramech Celoživotního vzdělávání, zejména Grundvig pro vzdělávání dospělých, jsou poskytovány i individuální granty pro pracovníky, kteří se věnují, třeba jen částí svého pracovního úvazku, vzdělávacím aktivitám nebo pracují v institucích, jejichž jednou z kompetencí je vzdělávání. Ve zdravotnictví je možné tohoto podprogramu využít i pro pracovníky zdravotních ústavů k financování účasti na kursech, ale i konferencích, pokud budou získané znalosti využity k šíření informací např. mezi veřejností z ozdravění jejich životního stylu. Generální ředitelství rozděluje

část finančních prostředků prostřednictvím národních

center. V ČR je to Národní agentura pro program Sokrates ( http://web.socrates.cz ) , kde je možné získat všechny potřebně informace češtině. Na stránkách http://ec.europa.eu/education/ lze získat více informací v angličtině a navštívit databázi potenciálních partnerů.

V.2. Návrh EU projektu Projekty financované Komisí nemohou být projekty na místní nebo národní úrovni. Jsou určeny k výměně mezinárodních zkušeností a spolupráci členských států. Nedílnou součástí jejich cílů a výstupů je přidaná evropská hodnota ( added european value ). Je to zisk z evropského projektu ve formě konkrétních výsledků ( metodika, strategie, soubor indikátorů, vytvoření sítě pracovišť nebo nové evropské organizace pro odbornou spolupráci ) využitelný v EU . Na základě předchozích kapitol a vlastních zkušeností je fáze přípravy projektu možné popsat v několika krocích. Metoda „ krok po kroku „ se jeví jako nejpřijatelnější bez ohledu na množství zkušeností s evropskými komunitárními projekty.

33


V.2.1.

Šest kroků v přípravě evropského projektu 1. Vyhledávání programu k financování

Máme – li ujasněnou ideu projektu, který bychom chtěli realizovat

na evropské úrovni, je

třeba zvážit, ve kterém z programů ji budeme moci nejlépe uplatnit. Pro projekty týkající se veřejného zdraví jsou tématicky nejvhodnější programy, které bylo podrobně popsány v předchozí kapitole, ve které jsou uvedeny i internetové odkazy: Program pro veřejné zdraví ( DG SANCO) Progress ( DG EMPOI ) Socrates – Celoživotní vzdělávání ( DG Education ) 7. rámcový program – 7. RP ( DG Research ) Zdroje informací, kde lze nalézt informace o aktuálních výzvách : Official Journal of EU ( Úřední věstník EU), část C ( http://eur-lex.europa.eu/ ) Europa gateway www.ec.europa.eu www.tc.cz ( 7.RP ) Webové stránky výše uvedených generálních ředitelství ( DG ). Kromě toho existují soukromé nebo nevládní organizace, které poskytují informace o výzvách, tendrech a programech v pravidelných časových intervalech za poplatek PIXEL je soukromá organizace se sídlem ve Florencii v Itálii a poskytuje informace o výzvách

v oblasti vzdělávání a kultury, vědě

a výzkumu a zdravotnictví. www.pixel-

online.net EuropaMedia sídlí v Budapešti a je zaměřena především na výzvy a granty v oblasti životního prostředí a souvisejícími

tématy, ale

poskytuje

i obecné informace.

www.eucenter.org EIS Training Centre sídlí v Bruselu a nabízí širokou škálu informací o výzvách Všechny organizace pořádají i školení a kurzy o plánování a managementu evropských projektů. www.eis.be Eurohealthet prostřednictvích svých

Hightlights, které v

češtině rozesílá

SZÚ jako

partnerská organizace zdravotním ústavům a uveřejňuje na svých webových stránkách, přináší aktuální informace o dění v EU ve vztahu ke zdravotnictví, včetně výzev pro podávání projektů. http://www.szu.cz/czzp/enhpa/highlights/

34

aktuálních


DOPORUČENÍ: Příprava projektu, zejména v ideové části a vyhledávání vhodného dotačního programu je souběžný proces. Je dobré orientovat se v prioritách EU, které chce finančně podporovat a podle toho upravit věcně svoji projektovou ideu. 2. Vyhledávání partnerů Pro tuto důležitost část přípravy projektu je možné využít existující databáze, např. Cordis pro

rámcové

programy

(www.eurebooks.eu),

ve

vědě

a

databázi

výzkumu

(www.cordis.europa.eu)

Sokrates

ve

nebo

vzdělávání

http://ec.europa.eu/education/programmes/ ) . Také lze využít české styčné kanceláře CZELO v Bruselu ( www.czelo.cz ) Informačního centra při 1.LF UK MICEP ( www.micep.cuni.cz ). nebo Národní agentura programu SOCRATES, národní kontaktní místo pro projekty ve vzdělávání http://web.socrates.cz Zastoupení Středočeského kraje při Evropských společenstvích sídlí v Bruselu a na jeho webových stránkách je možné nalézt oznámení o zahraničních partnerech, kteří hledají spolupracující organizace z ČR. www.stredocech-eu.cz V databázích lze v nich vyhledávat dle požadované země, odborného zaměření potenciálních partnerů i podle toho zda se chceme stát partnerem projektu nebo ho koordinovat, dle klíčových slov. Obecně lze říci, že databáze jsou dobrou pomůckou pro dohledávání partnerů, ale nelze je doporučit jako jediný zdroj. Ideální je využít vlastních kontaktů získaných jinou formou mezinárodní spolupráce, využít kontaktů organizací, které spojují evropské instituce v neformální spolupráci nebo pracovat

metodou sněhové koule:

požádat institucí, se kterou máme předchozí zkušenosti a požádat ji o doporučení jiné organizace, se kterou spolupracují. Z praxe doporučuje začít s hledáním potenciálních partnerů mnohem dříve než v době mezi vyhlášením výzvy a uzávěrkou. Vytvořit např. neformální zájmovou skupinu a diskutovat za použití ekonomicky nenáročných komunikačních prostředků ( elektronická pošta ) základní ideu a cíle budoucího projektu včetně okruhu možných partnerů. Pro projekty EU platí většinou čím více evropských zemí zapojených do jednoho projektu, tím větší šance na úspěch. Na druhé straně existuje nebezpečí, že projekt bude příliš drahý, zejména s ohledem na personální náklady, které často tvoří v projektech veřejného zdraví 35


největší část rozpočtu. Vzhledem k tomu, že při kalkulaci osobních nákladů se vychází z reálných platů spolupracujících odborníků, se

doporučuje, aby

poměr „ starých“

a

„nových“ členských zemí byl vyrovnaný. Jednotlivá DG před uvedením nového pracovního programu a výzvy k podávání návrhů projektu organizují často Informační dny. DG SANCO při vyhlašování nové výzvy Programu pro veřejné zdraví takové dny pravidelně pořádá. Odehrávají se v Bruselu, většinou trvají půl dne nebo 1 den. Nejenže se při nich podávají vysvětlující informace o pracovním programu a praktické rady k vyplňování přihlášky, je zde také

možné

zkontaktovat budoucí partnery pro projekt nebo se za partnery nabídnout. Řada účastníků informačních dnů se jich účastní zejména z tohoto důvodu. Národní informační dny k výzvám 7. rámcového programu pořádá Technologické centrum Akademie věd ( TC AV ), které je kontaktním pracovištěm pro tento program v ČR. Účast na nich je bezplatná, stejně jako na seminářích a konferencích, které jsou TC průběžně pořádány. Prostřednictvím

jeho odborníků na

jednotlivé

priority lze také

vyhledávat partnery pro vlastní projekt nebo nabídky pro účast v projektech zahraničních partnerů. Informace nalézt na webových stránkách www.tc.cz nebo na http://geform.tc.cz/health pro tématickou prioritu Zdraví. DOPORUČENÍ: Čím víc partnerů v projektu, tím lépe v očích Komise, ale tím náročnější je příprava projektu i jeho koordinace. Čím dříve potenciální partnery oslovíme, tím bude komunikace v probíhajícím projektu efektivnější a snadnější. 3. Psaní návrhu projektu do formuláře přihlášky Pokud jsme našli program, do které můžeme rozpracovat své nápady na projekt, máme alespoň základní okruh několika spolehlivých partnerů a byla – li aktuálně vyhlášena výzva k podávání projektů, můžeme začít vyplňování přihlášky. Pro tuto aktivitu je většinou dán čas mezi vyhlášením výzvy a uzávěrkou v délce asi 3 měsíců. Formuláře přihlášky existují již téměř bez výjimky v elektronické formě. Teoreticky máme právo vyplňovat ji v českém jazyce jako jednom z úředních jazyků EU, ale v praxi se doporučuje angličtina jako hlavní pracovní jazyk institucí EU. Před vlastním vyplňováním je nutné přečíst si programový 36


balík dokumentů : pracovní program a pokyny pro žadatele pro grant a seznam a kvalitu požadovaných doplňujících podkladů a dokumentů. Přihláška má většinou 3 části : obecnou s informacemi o žadateli a jeho partnerech, odbornou, kde je detailně popisován návrh projektu a část finanční, která bývá rozsahově nejobsáhlejší a zabere nejvíce času. Pokud navrhovatel projektu odpovídá požadovaným kriteriím pro podání grantu, při zpracovávání návrhu je třeba dodržet následující zásady, která jsou zároveň kriterii pro udělení grantu: - Obsahu projektu musí odpovídat vhodná metodika či metodologie. - Dosažitelnost cílů musí být ověřitelná a cíle samotné měřitelné kvalitativně a kvantitativně navrženými indikátory - Projekt musí popsat „Evropskou přidanou hodnotu“ ( European added value ) , tj. jaký přínos bude mít projekt pro EU jako celek. - Popsat rizika, které mohou vzniknout při plnění projektu ( např. pokud některý partner nebude schopen dostát svým závazkům ) a jak bude těmto rizikům předcházeno nebo jaké bude použito náhradního řešení, pokud k nim dojde. - Projekt má být víceletý ( záleží na zvoleného programu, ale nejčastěji tříletý ) a měl by být multidisciplinární. - Kvalitní management a co nejpřesnější stanovené úlohy jednotlivých partnerů. - Projekt by měl mít zajištěno do určité míry pokračování ( sustainability ) v dalších letech bez finanční podpory EU ( např. národní implementace výsledků v jednotlivých členských zemích ). - Projekt musí mít navržen způsob hodnocení průběhu a výsledků projektu, vnitřní a externí. - Velmi přesný časový harmonogram jednotlivých kroků, cílů a výstupů projektu - Odpovídající rozpočet přiměřený cílům, s ověřitelnými údaji na jejichž základě byl sestaven a jeho účinnost ( cost effectivness, cost benefit ) - Návrh plánu k rozšiřovaní výsledků projektu a zviditelňování EU během provádění projektu i po jeho skončení ( publikace, webové stránky ) - Výsledky projektu by měly mít souvislost s vytvářením politik či strategií nebo jinak k využití v praxi zemí EU.

37


DOPORUČENÍ:

Text v přihláškovém

formuláři psát raději jednoduše než příliš „

vědecky“. Projekty sice hodnotí odborníci, ale konečné slovo mají úředníci. Lépe je psát text angličtinu, pokud je to v možnostech navrhovatele než nechávat hotový text v češtině překládat jazykovým odborníkům. Není důležitá gramatika, ale srozumitelnost a přehlednost textu. 4. Rozpočet Zásady jak počítat náklady projektu jsou uvedeny v pokynech ( guidelines ), které jsou součástí balíku dokumentů každé výzvy. Uvádím zde některé z nich, které se nejčastěji používají v projektech Programu pro veřejné zdraví, kde většinou nejsou požadavky na přístroje či jiné investice a největší část rozpočtu tvoří osobní náklady a cestovné. Personální náklady jsou vypočítávány na základě stanoveného maxima: 220 pracovních dní v roce pro každého partnera ( instituci). Denní mzda je reálná hrubá mzda zaměstnance včetně odvodů zaměstnavatele a sociálního

a zdravotního pojištění. Existují orientační

tabulky pro průměrné denní mzdy v členských zemích EU, ale většinou je potřeba tyto mzdy dokládat za konkrétní organizaci a konkrétního pracovníka. Ne vždy jsou tyto dokumenty požadovány jako součást přihlášky, ale je nutné je předložit nejdéle před podpisem smlouvy mezi držitelem a poskytovatelem grantu. Personální náklady do výše 20% jsou akceptovány jako část nákladů nositele grantu a jeho partnerů. Jak už bylo několikrát zdůrazněno, evropské granty jsou udělovány na principu spolufinancování navrhovatele projektu, který se většinou podílí ve 40%. S výpočtem cestovních nákladů je postup obdobný a vychází ze skutečných pravidel a limitů v každé účastnické zemi ( stravné, kapesné, ubytování apod. ) Pokud tato pravidla nejsou k dispozici, použije se tabulka EU, kde jsou stanoveny limity pro různé evropské země. Tyto

tabulky

jsou součástí pokynů pro

vyplňování

přihlášky.

Vycházejí

z

předpokladu, že čím chudší země, tím je třeba bydlet v lepším hotelu a jíst v dražších restauracích, jsou tyto limity paradoxně nejvyšší v nových EU zemích ( např. 270 euro při cestách do Polska nebo Bulharska a 170 euro do Francie

či Německa ). Neodpovídají

realitě a proto Komise dává přednost postupovat při návrhu cestovného podle národních pravidel.

38


Cestovní náklady v projektu jsou plánovány na pracovní setkání , konference a semináře. Při přípravě projektu často není rozhodnuto, v které zemi či městě se budou konat a nelze vždy specifikovat ani přesný počet účastníků. Přesto se doporučuje požadovat rozpočet na co nejkonkrétnější údaje. V případě uskutečňování projektu je možné požadovat změny, mezi které může patřit i změna místa konání pracovního jednání, které bude následováno i odpovídající změnou rozpočtu. Materiální náklady nebo jiné náklady je další položka rozpočtu a její pravidla nejsou příliš odlišná od účetních položek v ČR. Patří sem především kancelářské a laboratorní potřeby. Služby zahrnují většinou překlady dokumentů a vydávání publikací, které patří k častým výstupům projektů Programu pro veřejné zdraví. Při výpočtu výše této položky je třeba ověřit u partnerů, zda- li jsou schopni tyto činnosti zajistit sami v rámci organizačního členění

svých institucí ( mají – ji např. ediční oddělení s tiskárnou nebo oddělení

překladatelské). Pokud ano, jsou tyto činnosti plánovány v položce jiné náklady nebo náklady materiální , pokud je zajišťují nebo budou zajišťovat smluvně, budou v položce služby. Komise požaduje, aby

všechny

požadované

částky

ve všech

rozpočtových

položkách odpovídaly reálným cenám k každé zemi. DOPORUČENÍ: Vzhledem k nutnosti získávat údaje pro vyplnění rozpočtové části přihlášky od partnerů je vhodné na začátku práce na návrhu projektu zpracovat potřebných podkladů a co nejrychleji požádat o jejich zaslání s vhodným, ale krátkým termínem. Bez podkladů od partnerů nelze sestavit věrohodný rozpočet. 5. Podpůrné dokumenty V aplikační části projektu Komise požaduje, aby závazek partnerů spolupracovat, byl oficiálně vyjádřen. Nejčastěji se volí některá z forem připraveného formuláře, vyjadřující zároveň bezúhonnost partnerských organizací. K nim patří „ Declaration of Honour“ ( Čestné prohlášení ), ale může to být „Letter of Intent“ ( Dopis zájmu ) nebo jiná forma písemného“ prohlášení podepsaná statuárním zástupcem partnerské organizace. V některých případech je požadován statut organizace, dokument o jejím oficiální zřízení, výroční zprávy, finanční zprávy včetně výsledků auditu nebo jiné doklady o tom, že organizace požadující grant má trvalé vyrovnané hospodaření a nehrozí pravděpodobnost bankrotu.

39


Množství podpůrných dokumentů a jejich obsah závisí zejména na výši požadovaného grantu. Pokud přesahuje 300 000 EURO za jeden rok na jednoho partnera , požadavek na zprávu finančního auditu nebo na poskytnutí garance banky, u které má organizace zřízena účet, je pravidlem. Dalšími nezbytnými dokumenty k přihlášce jsou životopisy hlavním řešitelů nejen z organizace koordinátora projektu, ale i z partnerských institucí. DOPORUČENÍ: Před zahájením prací na formuláři návrhu projektu je dobré vytvořit pracovní tým alespoň 2 spolupracovníků,z nichž jeden bude mít na starosti komunikaci s partnery a sbírat dokumenty potřebné pro tvorbu rozpočtu a pro přílohu k přihlášce. 6. Dohadovací řízení – před podpisem smlouvy Zpravidla do

14 dnů po

odeslání přihlášky

Komisi ( odpovídajícími Generálnímu

ředitelství, který program vyhlásil ) bude tato instituce žadatele informovat formálním dopisem, že návrh projetu byl doručen a přijat či nepřijat ( z formálních důvodů ) pro výběrovou proceduru a hodnocení externími experty. Formální důvody pro nepřijetí musí být velmi závažné , např. návrh podává organizace, která nemá právo ho podávat, je v bankrotu apod. Naše grantové agentury jsou v tomto mnohem přísnější. Není důvod obávat se,

že

pokud

jsme zapomněli přiložit životopis některého

z partnerů nebo nemáme

kompletní přílohy, že jsou to důvody pro vyloučení projektu z dalšího hodnocení. Pokud Komisi zaujme odborná část projektu, který zapadá mezi stanovené priority, je její snahou odstranit nedostatky, které se mohou objevit v kterékoli části návrhu. Pokud některý z podpůrných dokumentů v příloze nesplňuje požadavky Komise, předkladatel projektu je vyzván k doplnění nebo vysvětlení, proč se tak stalo. Zhruba za 3 měsíce od uzávěrky výzvy pro podávání projektů by navrhovatel projektu měl být informován o dalším stavu projektu. Je – li přijat k financování tak jak byl podán, (A) nebo byl hodnocen jako velmi dobrý projekt a doporučen k přijetí za podmínky sníženého rozpočtu a dalších úprav ( B ). Další variantou je, že projekt byl doporučen k financování, ale rozpočet Komise ( programu ) to neumožňuje. Takové projekty se umisťují na čekací listinu (C). V případě, že některý z navrhovatelů od svého projektu ustoupí, nahradí ho projekt z čekací listiny. Poslední skupinou jsou projekty, které hodnotitelé neshledali vhodnými pro financování.( D).

40


Hodnocení provádí většinou externí hodnotitelé, minimálně 2 ( např. PHP) nebo skupina hodnotitelů ( 6. RP ). Pro hodnocení existuje formulář se stanovenými kriterii, podle kterých hodnotitelé přiřazují hodnotu ze

stanoveného rozmezí. Součet bodů je kriterium pro

rozdělení projektů do výše uvedených skupin. Každý hodnotitel se vyjadřuje též ve volném

komentáři. Hodnotící

zpráva je

zaslána

navrhovateli projektu zároveň

s

rozhodnutím o dalším postupu. Následující postup v zhruba dalších třech dalších měsících je vyjednávání před uzavřením smlouvy. Navrhovatel projektu je seznámen s výsledkem hodnocení a s připomínkami hodnotitelů a je požádán o přepracování svého projektu v některé nebo částech. Většinou

je

také

požádán o

další dokumenty

ve všech jeho

zpřesňující informace

o

partnerech. Např.informace o tom zda- li jsou nebo ne plátci daně z přidané hodnoty, jaký je statut jejich organizace apod. Po zpracování upraveného návrhu projektu většinou dojde k osobnímu jednání, ze které vyplynou další požadavky Komise. Pokud dojde k dohodě, v nejkratší době je podepsána Smlouva o udělení grantu mezi držitelem grantu a Evropskou komisí. DOPORUČENÍ : V fázi od prvního oznámení o přijetí projektu k podepsání smlouvy je třeba obrnit se trpělivostí a nepropadat panice z množství dalších požadavků na doplnění či zpřesnění projektu. Komise musí peníze na projekty přidělit, ale chce, aby byly smysluplně využity ( a podle jejich představ ). V.2.2

Evropské projekty : pro a proti

Příprava evropských projektů management

je administrativně velmi náročná, jejich koordinace a

vzhledem k počtu partnerů vyčerpávající, finanční zásady jsou v mnoha

odhledech jiné než v tuzemsku a místy těžko pochopitelné. Komunikace v angličtině či jiném zvoleném jazyku je frustrující při zadávání i plnění úkolů. Jaké jsou potom důvody, proč se zapojovat do evropských projektů či je dokonce vést ? Co účast v nich přináší dobrého

a

co vítané není? Následující přehled

brainstormingu, který byl proveden v rámci jednoho

je

evropského projektu, ve

reprezentuji svou instituci. Rozhodně není vyčerpávající ani konečný:

41

výsledkem krátkého kterém


Pozitivní aspekty

Negativní aspekty

- peníze navíc ( spojené s potřebou

- vlastní spolufinancování až 50%

vlastního investování) - zviditelňování se v Evropě

- náročné a obtížné řízení projektu ve

- poznávání nových metod spolupráce

- nutnost dělat kompromisy a respektovat značně odlišné názory

- cestování po Evropě a poznávání kultur a lidí - odborný a osobní růst

- čelit evropské byrokracii

- pocit hrdosti z překonaných překážek

- časová náročnost jednání na různých místech Evropy

V.3.

Regionální fondy EU

Druhým typem dotací jsou evropské finanční prostředky rozdělované v členské zemi dle národních či regionálních potřeb a priorit. Jsou nástrojem k snižování rozdílů mezi regiony v EU a jejich následný rozvoj. Mezinárodní spolupráce je omezena většinou na sousedící regiony evropských států. Hlavním typem těchto fondů jsou Strukturální fondy (SF) a Fond soudržnosti ( někdy nazývaný Kohezní fond ( KF ) . Členské země zpracují Národní rozvojové plány, který je posuzován a schvalován Evropskou komisí a na jeho základě jsou finanční prostředky převedeny na národní úroveň. Jednotlivé regiony podle svých regionálních operačních programů pak

vypisují výběrová řízení pro jednotlivé projekty a řídí celý proces

rozdělování i financování. EU v tomto případě již pouze kontroluje účelnost a správnost. Nástroje strukturálních fondů využitelné v ČR jsou : Evropský fond regionálního rozvoje ( anglická zkratka ERDF) a Evropský sociální fond ( anglická zkratka ESF ) Částečně využitelný je i Fond soudržnosti. Organizační struktura, rozdělování fondů, jejich náplň i řízení je

značně složitá. V této

práci jsem se věnovala především využití fondů pro zdravotnictví. Existuje několik

42


informačních internetových stránek, ale podle mého nejaktuálnější a nejpřehlednější jsou www.strukturalni-fondy.cz . Rok 2007 je rokem, kdy

začíná v EU

sedmileté

období

charakterizované

novým

rozpočtem a nově vyhlášenými pravidly pro strukturálními fondy pro období 2007 -2013. Všechny projekty financované z těchto fondů by měly přispět k zvýšení ekonomického rozvoje nebo rozvoji pracovního trhu nebo k podpoře konkurenceschopnosti, tak , aby se snižovaly rozdíly mezi jednotlivými regiony v EU. Celá EU je rozdělena na oblasti statistické jednotky NUTS I – V, které většinou vycházejí z administrativního členění v jednotlivých zemích. Česká republika tak tvoří region na úrovni NUTS I, který se dále dělí

na 8

tzv.

regionů

soudržnosti (

NUTS II ) – Jihovýchod, Jihozápad,

Moravskoslezsko, Severovýchod, Severozápad, Střední Čechy, Střední Morava . V ČR jsou to oblasti zahrnující 1 – 3 kraje. NUTS III je 14 a jsou to jednotlivé kraje. NUTS IV jsou území bývalých okresů a NUTS V jednotlivá města a obce . Strukturní fondy jsou určeny především pro regiony v NUTS II a III. Dalším kriteriem používán pro rozdělování fondů je ekonomická úroveň regionů. Jsou určeny zejména pro regiony s nižším HDP na hlavu než je 75% průměrného HDP v EU. Celá Česká republika splňuje tato kriteria s výjimkou hl.m. Prahy, kde HDP dosahuje 120% průměru HDP EU. Proto Praha podléhá jiným pravidlům čerpání financí ze strukturních fondů a má i jiné specifické cíle, pro které je lze využívat. V.3.1.

Přehled fondů a jejich specifických cílů

1. Fond soudržnosti : projekty zaměřené na rozvoj dopravy, infrastruktury a ochranu životního prostředí 2. Evropský fond regionálního rozvoje : je zaměřen na místní rozvoj 3. Evropský sociální fond: je určen především na podporu vzdělávání a vytváření nových pracovních míst. Pro období 2007 – 2013 byly formulovány nové cíle

43


1. Konvergence Je v něm alokováno 82% celkového rozpočtu strukturálních fondů. Nástroji .jsou ERDF a ESF, ze kterých mohou čerpat regiony s nižším HDP než 75% průměrného HDP v EU. Z fondu soudržnosti mohou čerpat země, jejichž HDP na osobu je nižší než 90% průměru EU.Je určen na rozvoj dopravy, infrastruktury, ochranu životního prostředí, ale také na rozvoj lidských zdrojů - jejich vzdělávání, adaptability a lepší uplatnění na trhu práce. Cíl je realizován v 8 operačních programech, které mají různé řídící orgány :

Životní

prostředí ( Ministerstvo životního prostředí), doprava ( Ministerstvo dopravy ), podnikání a inovace ( Ministerstvo průmyslu a obchodu ), věda a výzkum pro inovace ( Ministerstvo školství ), vzdělávání ( Ministerstvo školství ) lidské zdroje a zaměstnanost ( Ministerstvo práce a sociálních věcí ), integrovaný operační program ( Ministerstvo pro místní rozvoj ), technická pomoc ( Ministerstvo pro místní rozvoj ). Maximální podíl financování z EU ( ERDF a ESF ) je 75% ( 25% vlastní dofinancování ), 85% z fondu soudržnosti ( 15% vlastního dofinancování. Do toho cíle spadají všechny regiony ČR vyjma Prahy. Příklad naplňování cíle ve zdravotnictví : Investice do rozvoje a zlepšení poskytování zdravotní

péče: znamená investice

do infrastruktury a vybavení

zařízení léčebně-

preventivní péče. 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Pro tento cíl je určeno 16% prostředků z rozpočtu fondů. Nástroji jsou opět ERDF a ESF. Je určen pro regiony, které nespadají do cíle „ Konvergence“ a pro ty, které již nebudou v průběhu let

splňovat jeho podmínku 75%

HDP vzhledem k očekávanému

rozvoji.

K prioritám patří podpora inovací a získávání znalostí, životní prostředí – prevence rizik, dostupnost infrastruktury, podpora podnikatelského prostředí a zaměstnanosti. Operační programy v rámci kterých lze navrhovat projekty jsou dva : Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Praha je jediným regionem ČR, který má právo realizovat programy v rámci tohoto

cíle. Maximální

podíl

financování

z EU je 50% ( 50%

vlastní

dofinancování ). Řídícím orgánem tohoto cíle je Magistrát hl.m. Prahy ( www.prahamesto.cz ) a Ministerstvo práce a sociálních věcí ( www.mpsv.cz ) Příklad

naplňování

cílů

ve

zdravotnictví: vzdělávání a osvěta v oblasti pracovní

podmínky a zdravý životní styl

44


3. Evropská teritoriální spolupráce Z celkového rozpočtu Fondů je pro tento cíl určeno 2.4%. Nástrojem je ERDF a je určen pro příhraniční

regiony a

vzdálené maximálně

velké

transnacionální vzájemně

150 km. Příhraniční

spolupracující

spolupráce v ČR je

regiony -

specifikována

v5

operačních programech : česko – saský, česko - bavorský, česko - rakouský, česko slovenský a česko – polský. Cíl je pokračováním předchozích samostatných programů Interreg, ESPON a INTERACT. K prioritám patří zejména spoluprace, inovace, oblast prevence rizik životního prostředí, kultura a vzdělávání. Maximální podíl financování z EU je 75%. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. ( www.mpr.cz ) Příklad naplňování cílů ve zdravotnictví: Spolupráce, vytváření a vzájemné využívání kapacit a infrastruktury ve zdravotnictví. Kromě těchto cílů rozpracovaných v operačních programech jsou stanovené horizontální priority, které jsou

společné všem

programům

a

iniciativám financovaným ze

strukturálních fondů: -

udržitelný rozvoj na základě dodržování ekologických standardů EU

-

rovné příležitosti pro ženy a muže a pro skupiny ohrožené sociální vyloučeností

-

vyvážený rozvoj regionů

-

podpora vytváření nových pracovních příležitostí, zejména v odlehlých regionech a pro osoby ohrožené sociální vyloučeností.

Zohlednění těchto

priority v návrhu projektu

je

jedním

z hodnotících kriterií

při

posuzování konkrétních projektů. V.3.2.

Programové dokumenty pro využívání fondů EU v období 2007 – 2013 1. Strategické obecné zásady EU : Rámcový strategický dokument pro politiku soudržnosti : navrhuje jej Evropská komise a schvaluje Evropský parlament. 2. Národní rozvojový plán : vytváří jej členský stát 3. Národní strategický referenční rámec: je to rámcová rozvojová strategie na úrovni státu a základ pro tématické a regionální operační programy ( ROP ).Navrhuje jej členský stát, Komise ho musí odsouhlasit.

45


4. Operační programy - národní nebo regionální: je popisem souhrnných priorit, řízení a finančních zdrojů, tvoří se jeden program na fond a členský stát nebo region NUTS II. V konečném znění o něm rozhoduje Komise. V.3.3. Institucionální zabezpečení Ministerstvo pro místní rozvoj je hlavním gestorem pro vyjednávání s Evropskou komisí a zodpovídá za tvorbu Národního rozvojového plánu a dalších programových dokumentů. Přípravu na národní úrovni zajišťuje Řídící a koordinační výbor, kterému předsedá ministr pro místní rozvoj. Kontakt: Odbor Rámce podpory Společenství, oddělení koordinace RKS a programování hospodářské a sociální soudržnosti, Staroměstské nám. 6, 110 15, Praha 1. e mail: [email protected], www.mmr.cz V.3.4. Strukturální fondy a jejich využití ve zdravotnictví Zdravotnictví se poprvé stalo jednou z prioritních oblastí v rámci strukturálních fondů v období 2007 -2013. Není sice explicitně vyjmenováno v samostatných prioritách jednotlivých cílů, v ČR není vytvořen specifický operační program, ale v detailních popisech lze zdravotnická témata najít . Je to vyjádřením všeobecné politiky EU vycházející z Lisabonských cílů do r. 2010, které požadují rozvoj ekonomiky, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti. Klíčovým cílem je snížení nemocnosti v Evropě tak, aby byly minimalizovány ekonomické ztráty a zvýšila se kvalita života obyvatel EU. Proto se zdravotní objevuje i v prioritách strukturálních fondů. Strukturální fondy ve zdravotnictví lze využít v těchto oblastech: - Prevence zdravotních rizik ( intervenční programy, vakcinace) např. vzdělávání a informační kampaně , projekty podpory zdraví, kampaně - Zlepšení a rozvoj zdravotní infrastruktury např. technologie

pro diagnostiku

a léčbu, informační

technologie

a

systémy ve zdravotnictví - Školení a vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví - Specifické horizontální programy: zdraví a péče o staré lidi a odstranění zdravotních handicapů a nerovností ve zdraví 46


Příklady realizovaných projektů v zemích EU : Slovinsko: program Fit pro práci ( komplexní zdravotní péče pro zaměstnance: analýza pracovního prostředí, školení protikuřácká kampaň, rizika

pro manažery, poradenství v oblasti nadměrného pití

zdravé

alkoholu, omezení mentálního

výživy, stresu,

mezilidské vztahy ) Francie : Turistika pro tělesně postižené Finsko: Telemedicínské služby v Laponsku Lotyšsko: Rozvoj zdravotní péče a vzdělávací infrastruktury Estonsko: Reorganizace sítě nemocnic Litva: Restrukturalizace a modernizace institucí poskytující zdravotní péči Kdo může žádat o prostředky ze strukturálních fondů: Obecně všechny subjekty z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Národní nebo regionální úřady mohou někdy rozhodnout o omezení okruhu žadatelů. Formy vyhlášení: Výzvy k podávání projektů Další doporučení před podáním projektu: •

Protože neexistují přesný výčet cílů zdravotnictví, je třeba důkladně pročíst jednotlivé regionální operační programy a operační program pro Prahu.

•

Konzultovat svůj záměr s vyhlašovateli výzev na předkládání projektů a ověřit si pravděpodobnost jeho souladu s jeho záměry.

•

Inspiraci a radu lze hledat u zástupců Národní sítě zdravých měst osobně nebo na jejich internetových stránkách ODKAZ

•

Při zpracování projektu zdůraznit synergii mezi jeho tématem Lisabonskými cíly.

•

Uvádějte souvislost zdravotního stavu s ekonomikou alespoň v obecné rovině.

•

Pohlížejte na strukturální fondy nejen jako finanční nástroj, ale především jako nástroj strategického rozvoje.

V.4.

Další možnosti financování

K jiným možnostem financování projektů z podpory Evropské Unie patří fondy zemí, které nejsou členy EU, ale spolupracují s ní na základě uzavřených dohod. Norsko,

47


Švýcarsko a Lichtenštejnsko tvoří EHP – Evropský hospodářský prostor. V komunitárních programech jsou podmínky účasti těchto zemí stejné jako pro členské státy ( Norsko), jindy odlišné – mohou participovat, ale bez nároků na financování z EU ( Švýcarsko). Norsko i Švýcarsko poskytují fondy k využívání členskými státy. Zejména tzv. Norské fondy jsou využitelné pro financování investičních projektů ve zdravotnictví. V.4.1.

Finační mechanismus EHP – Norsko

V poslední výzvě z r července 2006 byly pro financování z „ Norských fondů „ stanoveno 7 oblastí, z nichž jedna z nich byla Zdravotnictví a péče o dítě. Garantem využití fondů je Ministerstvo financí ( www.mfcr.cz )ve spolupráci s ministerstvy, v jejichž gesci jsou jednotlivé priority, tedy i s Ministerstvem zdravotnictví ( www.mzcr.cz ). Procedura žádostí o financování je podobná jako u jiných udělovaných grantů: Ministerstvo financí vypíše výzvu ( obvykle v červenci ), poskytne podklady a návody pro podání návrhu, které se podávají na kontaktní místa dle místa realizace projektu a stanoví uzávěrku ( obvykle v říjnu ). Již koncem listopadu se žadatelé mohou dovědět výsledek. Žádosti se předkládají v českém jazyce. V době vyhlášení nové výzvy organizuje pro zájemce využití Norských fondů bezplatné semináře. Seznam kontaktních míst je možné najít na webových stránkách Ministerstva financí. Mezi oprávněné žadatele

o

grant patří :

organizační

složky

státu,

příspěvkové

organizace , kraje, obce či svazky obcí, organizace zřízené krajem nebo obcí, vzdělávací nebo výzkumné instituce a nestátní neziskové organizace. Udělovaná výše grantu je většinou do 60% celkového rozpočtu. V případě, že nejméně 15 % projektových nákladů je spolufinancováno z centrálních, regionálních nebo místních rozpočtů, může grant dosáhnout až 85%. Projekty, které jsou podporou činností nestátních neziskových organizací lze udělit grant až do výše 90%. Využití Norských

fondů ve

zdravotnictví: je

zřejmé z názvu priority, šanci

mají

především projekty týkající se zdraví dětí. Většinou se jedná o projekty, které vyžadují vybudovat nebo zlepšit infrastrukturu pro poskytování léčebné nebo preventivní péče ( např. rehabilitační zařízení, jesle, stacionáře ), ale i projekty týkající se jiných věkových nebo 48


jinak vymezených populačních skupin ( např. zařízení k poskytování zdravotně sociální péče, zařízení pro respitní péči či péči o zdraví seniorů ) Příklady schválených projektů ve zdravotnictví v r. 2006 : Bazén pro rehabilitaci a následnou zdravotní péči Luže u Košumberku Domov Simon : respitní péče o 20 klientů

Závěr a diskuse Pracovní hypotéza či spíše motivační idea k sepsání této práce stanovila, že pro každý projekt ve veřejném zdravotnictví lze najít financování z EU. Po provedené analýze dat, absolvovaných kursech i z vlastní zkušenosti jsem přesvědčena domnívám, že to možné je a předpokládám, že má práce je toho důkazem. Češi nejsou národem, který příliš usiluje o zapojení do evropských projektů. Spíše naopak. Estonsko, Slovinsko, ale i Rumunsko a Bulharsko figurují častěji v evropských projektech než ČR. České koordinátory evropských projektů v době od našeho vstupu do EU můžeme spočítat

na

prstech jedné

ruky. S partnerstvím je to povzbudivější, ale vzhledem

k možnostem, schopnostem a zkušenostem to nelze považovat za úspěch. Máme přece Evropě co nabídnout. Hlavní překážkou pro účast v evropských projektech v ČR je, domnívám se, nejen obava ze spolufinancování , ale i nechuť potýkat se s novou byrokracií a komunikovat v cizím jazyce a také představa, že se do evropských projektů mohou zapojovat jenom celonárodní a velké organizace. Tyto překážky jsou často jen důsledkem stereotypního myšlení vzniklého na základě nahodilých negativních informací. Na základě svých zkušeností bych se je chtěla pokusit alespoň částečně vyvrátit následujícími argumenty. Na spolufinancování se podílejí všichni partneři a je možné částečně započítat mzdu za na

projektu odpracované dny

Pokud

srovnáme

postup

národních grantových agentur, nejen, že se jejich postupy a byrokracie blíží EU, ale někdy ji i předčí. Kromě rodilých mluvčích , většina partnerů komunikuje v cizím jazyce, proto jsou k jazykové úrovni ostatních velmi tolerantní. Problém není jak dobře mluvit, ale 49


co říkat a

mít co říci. Příprava na jednání by je pravidlem i v projektech vedených

v mateřském jazyce. V evropských projektech neplatí přímá úměrnost kvality řešitelského týmu a velikosti organizace, ve které pracují. Naopak, v malém týmu se snáze komunikuje, určují kompetence a efektivita práce je ovlivněna tím, že se nikdo za nikoho neschová a dochází méně k informačním šumům při zadávání úkolů. Ráda bych, aby tato práce nesloužila jen k získání specializace veřejné zdravotnictví, ale aby mohla být po vhodných úpravách využita prakticky a informace v ní obsažené se dostaly k těm, pro které jsou určeny a které jsou jejími potenciálními uživateli Znalosti o historii, fungování a záměrech Evropské Unie v oblasti zdravotní politiky by měly být součástí všeobecného

rozhledu každého odborníka ve zdravotnictví, který nechce

jen

pasivně přijímat výhody či nevýhody, spojené s tím, že je občanem Evropské Unie. Dovedu

si představit problematiku evropských

fondů

a programů jako

vzdělávacích programů či jednotlivých akcí pro pracovníky samotnou

jako materiál

využitelný

na internetových

součást

ve zdravotnictví. Práci

stránkách nebo v jiné

formě

publikování. V tomto smyslu bych chtěla v budoucnu svou atestační práci využít. Pracovní hypotéza či spíše motivační idea k sepsání této práce stanovila, že pro každý projekt ve veřejném zdravotnictví lze najít financování z EU. Po provedené analýze dat, absolvovaných kursech i z vlastní zkušenosti jsem přesvědčena, že to možné je a předpokládám, že má práce je toho důkazem. Záleží na tom, kdo ji bude chtít využit.

50


Literatura Odkazy na zdroje informací jsou vzhledem charakteru práce uvedené přímo v textu. Rozhodla jsem se pro tento nestandardní postup s ohledem na jejich lepší využitelnost . Kromě toho bylo použito: 1. Jursa J,. Zdravotnictví a

strukturální fondy v období 2007 -2013. power- pointová

presentace, Ministerstvo zdravotnictví, 2006

51

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Z EVPROPSKÉ UNIE

Recommend Documents