Možnosti dalšího rozšíření Evropské měnové unie

Bankovní institut vysoká škola Praha

Možnosti dalšího rozšíření Evropské měnové unie Bakalářská práce

Eliška Korejčíková

2016

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Možnosti dalšího rozšíření Evropské měnové unie Bakalářská práce

Autor:

Eliška Korejčíková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu, Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Odoleně Vodě, dne 29. června 2016 Eliška Korejčíková

Poděkování Ráda bych poděkovala ing. Stanislavu Heczkovi Ph.D za jeho cenné rady a odborné vedení, které mně provázely během psaní této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svojí rodině za její podporu a pochopení, které mi poskytla po celou dobu psaní bakalářské práce.

Anotace Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj Evropské měnové unie a možnosti jejího dalšího rozšíření. V první kapitole je uveden vznik a následné formování Evropské měnové unie. Druhá kapitola se zaměřuje na Konvergenční kritéria. Hodnocení plnění podmínek Českou republikou je popsáno ve třetí kapitole. Čtvrtá, poslední kapitola, zkoumá plnění podmínek ostatními státy a stručně popisuje státy PIGS. Součástí práce je i závěrečné vyhodnocení. Tato bakalářská práce obsahuje nejen popis vývoje Evropské měnové unie, ale i současný stav zemí, které se o členství ucházejí. Klíčová slova: Evropská měnová unie, euro, kritéria.

Annotation This research was written to investigate development of European monetary union and further possibilities to spead up. In the first chapter there is stated history of establishment and subsesquently formation of European monetary union. Second chapter is focused on Convergent criterion. Evaluation of terms and its fullfilment by Czech republic is described in the third chapter. The latest, fourth chapter contains fullfilment of conditions by PIGS countries. Integral part of this research is also final assesment. This research contains not only description of development of European monetary union, but also actual status of candidate countries. Key words: European monetary union, euro, criteria.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Vznik a formování EMU..................................................................................................... 10 1.1 Vývoj měnové integrace ................................................................................................. 10 1.2 Wernerův plán ................................................................................................................ 11 1.3 Měnový had (Had v tunelu) ............................................................................................ 12 1.4 Evropský měnový systém ............................................................................................... 12 1.5 Delorsova zpráva ............................................................................................................ 14 1.6 Etapy vytváření hospodářské a měnové unie ................................................................. 15 2 Konvergenční kritéria a Pakt stability a růstu ................................................................. 17 2.1 Konvergenční kritéria ..................................................................................................... 17 2.2 Kritérium cenové stability .............................................................................................. 18 2.3 Kritérium kurzové stability ............................................................................................. 20 2.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb..................................................................... 21 2.5 Kritérium udržitelnosti veřejných financí....................................................................... 22 2.6. Kritérium institucionálně právní .................................................................................... 24 2.7 Pakt stability a růstu ....................................................................................................... 25 3 ČR a její přijetí eura ........................................................................................................... 28 3.1 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium cenové stability .......................................... 28 3.2 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium kurzové stability ........................................ 31 3.3 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ................ 32 3.4 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium udržitelnosti veřejných financí .................. 33 3.5 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium institucionálně právní ................................ 35 3.6 Zavedení eura v ČR ........................................................................................................ 36 4 Perspektivy rozšíření EMU ................................................................................................ 38 4.1 Vybrané země a jejich plnění konvergenčních kritérií ................................................... 40 4.2 Státy PIGS a dluhová krize eurozóny ............................................................................. 48 Vyhodnocení ........................................................................................................................... 52 Závěr ........................................................................................................................................ 54 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 56 Literární zdroje ..................................................................................................................... 56 Elektronické zdroje ............................................................................................................... 56 6

Seznam tabulek ....................................................................................................................... 59 Seznam grafů .......................................................................................................................... 60 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 61

7

Úvod Má bakalářská práce bude pojednávat o možnostech dalšího rozšíření Evropské měnové unie. Toto téma jsem zvolila z toho důvodu, že je aktuální i pro Českou republiku, která zatím nestanovila přesné datum vstupu do měnové unie a přijetí eura. Domnívám se, že zavedení eura a následné rozšíření eurozóny a jeho následný dopad na ekonomiky členských zemí je zajímavým a nosným tématem. Motivací vybrat si konkrétně toto zadání práce pro mne bylo i to, že je aktuální a v současnosti často diskutované jak odborníky, tak i laiky. Vstup do eurozóny je aktuálním bodem diskuzí i díky probíhajícím ekonomickým krizím zemí eurozóny. Státy PIGS, zejména Řecko a jeho současná ekonomika mohou být strašákem nejenom pro Českou republiku, ale i pro ostatní státy, které se na vstup do společné měnové unie prozatím připravují. Hlavním cílem této práce je popsat danou problematiku Evropské měnové unie nejenom od jejího počátku, kdy se začala formovat první uskupení se společným cílem zavést jednotnou měnu, ale i se pokusit popsat možnosti, jak by mohla být dále rozšířena. S rozšířením Evropské měnové unie se váže i další z cílů, a tím je pokusit se zhodnotit perspektivy přistoupení mnou vybraných zemí k Evropské měnové unii. Nejprve bych se tedy ráda zaměřila na postupné formování Evropské měnové unie. Způsob, jakým se Evropská měnová unie formovala a vytvářela, za jakých okolností a které události k tomu vedly, dle mého názoru mohou mě i ostatním čtenářům mojí bakalářské práce pomoci pochopit problematiku eura. Dále bych pak ráda přiblížila i etapy formování Evropské měnové unie. Poté bych se ráda zaměřila na konvergenční kritéria. Pokusila bych se popsat, k čemu slouží, jak se rozdělují a na jakou část ekonomiky, popřípadě legislativy zemí se jednotlivá kritéria konvergence zaměřují. Součástí této kapitoly by podle mě měl být i Pakt stability a růstu. Uvedu jeho stručnou charakteristiku. Následně bych se pokusila zhodnotit připravenost České republiky k přijetí jednotné měny. Zaměřím se na to, jakým způsobem Česká republika plnila konvergenční kritéria v minulosti a jak je plní dnes. Prozkoumám, podle jakého plánu Česká republika postupuje a jak si vede v současné době. 8

Následně se pokusím zhodnotit připravenost dalších zemí k Evropské měnové unii. Zaměřím se na konkrétní státy a pokusím se popsat, jestli je jejich ekonomika dostatečně připravená k přijetí eura. Poté se přesunu ke státům, které sice jsou členy Evropské měnové unie, ale mají problém s ekonomikou. S těmito státy je úzce spjata i dluhová krize eurozóny. Práci bych ráda v souladu s mými vytyčenými cíli formovala následujícím způsobem. První kapitola bude o vzniku Evropské měnové unie. Projdu si potřebné prameny k tomuto tématu a následně udělám syntézu klíčových a podstatných informací. Druhá kapitola bude pojednávat o konvergenčních kritériích. Zde se pokusím rovněž utřídit zdroje a vybrat z nich potřebné informace, použiji metodu syntézy. Ve třetí kapitole použiji metodu komparace. Pokusím se udělat statistickou analýzu a provést srovnání plnění konvergenčních kritérií Českou republikou jak v minulosti, tak v současné době. Poslední čtvrtá kapitola bude o perspektivách rozšíření Evropské měnové unie. V této části bakalářské práce provedu komparaci podmínek k přijetí eura vybraných zemí. Nakonec pomocí metody indukce vyvodím příčiny dluhové krize v problematických zemích Evropské měnové unie. V mojí bakalářské práci tedy postupně použiji metodu komparace, syntézy, dedukce, indukce a statistické analýzy. Co se týče použitých pramenů, budu čerpat informace současně jak z knih, tak z elektronických zdrojů. Nápomocné mi budou vydané dosavadní Konvergenční zprávy Evropské centrální banky a Evropské komise. Z knih to budou především vydané publikace o historii a formování Evropské měnové unie. Od vypracování této práce očekávám podrobnější pochopení problematiky eura nejenom v České republice, ale i v dalších státech Evropské unie a Evropské měnové unie.

9

1 Vznik a formování EMU 1.1 Vývoj měnové integrace

Počátky měnové integrace se datují již v období druhé světové války, od roku 1944, kdy byla svolána Mezinárodní měnová konference v americkém městě Bretton–Wood. Zde byly dohodnuty principy nového světového měnového řádu, které byly založeny na pevných, avšak přizpůsobitelných kurzech. Hlavní rezervní měnou se stal americký USD, přímo vázaný na zlato. Dohoda vstoupila v platnost o rok později, tedy roku 1945. Do tohoto měnového uspořádání se zapojilo i několik evropských států1.

Po druhé světové válce převládal v Evropě platební styk formou dvoustranného clearingu. „Dvoustranný clearing byl založen na vzájemné vyrovnanosti plateb, neboť v poválečném období neměly jednotlivé země zásoby směnitelných měn a zlata k vyrovnávání případných clearingových špiček.“ (Marková, 2006).

Tento způsob však nebyl příliš efektivní, a proto byla v roce 1947 uzavřena dohoda o mnohostranném clearingu2.

V roce 1948 byla vytvořena Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (Organization for European Economic Cooperation – OEEC), „za účelem nalézt vhodný způsob rozdělení amerického Programu pro hospodářskou obnovu Evropy, známému spíše jako Marshallův plán.“ (Euroskop.cz, 2016a). Tato dohoda ovšem opět nebyla příliš úspěšná. Z tohoto důvodu země OEEC v roce 1950 uzavřely dohodu o založení Evropské platební unie (European Payment Union- EPU), která měla napomáhat odstraňování devizových omezení a zavedení volné směnitelnosti národních měn členských zemí. Zúčtovací jednotkou byl zvolen Epunit. V roce 1958 ukončila EPU svojí činnost. OEEC se později přejmenovalo na OECD (Organization for Economic Cooperation and Development).

1

Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko. Členové prováděli dvoustranný clearing a jednou měsíčně oznamovaly salda v Bance pro mezinárodní platby, které se zúčtovaly dle vzájemných dohod. 2

10

V roce 1958 byla podepsána Evropská měnová dohoda (European Monetary Agreement- EMA), která navázala na činnost EPU. Jejím cílem bylo rozšiřování směnitelnosti národních měn. „Zúčtovací operace pro Evropskou měnovou dohodu prováděla Banka pro mezinárodní platby podle dohodnutých měnových kurzů.“ (Marková, 2006)

Další snahy o integraci vyvrcholily 25. března 1957, kdy byly odsouhlaseny Římské dohody, kterými bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS).3„Jeden z dlouhodobých cílů tohoto integračního uskupení vyzýval k dosažení kurzové stability mezi členskými zeměmi. První praktické kroky byly nicméně zaměřeny na vytvoření celní unie a na provádění společné zemědělské politiky.“ (Zavedenieura.cz, 2014a)

Následné krize ovšem ukázaly, že vzájemné konzultace nejsou pro koordinaci politiky dostačující.

1.2 Wernerův plán

I přes zmíněné krize by se dala padesátá a šedesátá léta minulého století označit jako úspěšná a prosperující. Potlačení nezaměstnanosti, inflace a další hospodářský růst byly pro tzv. Šestku4 (členské země EHS), podnětem k dalším krokům měnové integrace. Dalším motivem bylo i značné napětí uvnitř brettonwoodského systému5. Plán Pierre Wernera6, který obsahoval koncepci fungování Hospodářské měnové unie, byl předložen 8. 10. 1970, „v podobě dokumentu označovaného jako Wernerova zpráva, příp.plán (A Report to the Council and the Commission on the Realisation by Stages of Economic and Monetary Union in the Community)“. (Marková, 2006). Plán představil koncepci fungování unie, která měla probíhat ve třech etapách. Plán se setkal s většinovou podporou (odmítnutí přišlo pouze ze strany Francie).

3

V platnost vešly až 1. 1. 1958. Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Západní Německo. 5 V letech 1968-1969 byly zaznamenány turbulence na trhu, které zaznamenaly devalvaci německé marky a francouzského franku. 6 Tehdejší lucemburský předseda vlády. 4

11

V roce 1971 vypukla mezinárodní měnová krize a roku 1973 se zhroutil brettonwoodský měnový systém. Tyto okolnosti měly za následek opuštění od původního Wernerova plánu.

1.3 Měnový had (Had v tunelu)

Pro nápravu bylo v roce 1972 vytvořeno uskupení známé jako Had v tunelu. Tento mechanismus měl za úkol udržovat fluktuace kurzu měn (představovaly pohyb hada) v daném úzkém rozpětí vůči dolaru (představoval tunel). „Dohoda o zúžení kurzového rozpětí mezi měnami členských zemí ES vstoupila v platnost 24. dubna 1972 a tento měnový systém vešel do podvědomí jako had v tunelu. Šíře tunelu byla 4,5 % od základní parity a šíře hada z měn členských zemí, který se v něm pohyboval, byla 2,25 %“. (Marková, 2006). Měnový had se ale ukázal, díky problémům jakým byly výkyvy jednotlivých měn a znehodnocování amerického dolaru, jako nedostačující. „Pouze Spolková republika Německo, Dánsko a země Beneluxu zůstaly po celou dobu v seskupení měnového hada. Začátkem roku 1979 byl měnový had nahrazen Evropským měnovým systémem.“ (Euroskop.cz, 2016b)

1.4 Evropský měnový systém

I přes neúspěch Měnového hada, byla snaha o vytvoření zóny měnové stability nadále stěžejním cílem členských zemí Evropského společenství. V 70. letech se začaly objevovat první návrhy nového měnového uspořádání. „V roce 1977 se předsedou Komise stal Roy Jenkins. Jeho snaha o nastartování dalšího prohlubování EHS vyvrcholila přednáškou v říjnu 1977, v níž představil očekávané ekonomické přínosy hospodářské a měnové unie a vyslovil přesvědčení, že tento projekt "přenese Evropu přes politický práh".“ (Euroskop.cz, 2016c)

Díky iniciativě německého kancléře Helmuta Schmidta a francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d’Estainga, byl v červenci roku 1978 přednesen návrh na založení Evropského měnového systému (European Monetary System – EMS).

12

Návrh byl přijat v omezenější formě a spuštěn 13. března roku 1979. EMS byl měnový blok, v němž byl každý členský stát zastoupen svou vlastní měnou. Výjimku tvořila pouze britská libra, která se připojila až roku 1990. Cílem EMS bylo omezení nestability směnných kurzů. Evropský měnový systém se opíral o následující prvky:

•

Byla zavedena Evropská měnová jednotka (European Currency Unit – ECU), jejíž hodnota byla odvozována jako koš měn členských zemí. ECU měla nahradit předchozí zúčtovací jednotku7.

•

Byl vytvořen intervenční kurzový mechanismus (Exchange Rate Mechanism – ERM), jehož prostřednictvím měly být kontrolovány fluktuace měn všech zemí. Odchylka od středové sazby se měla udržovat v rozmezí +/- 2,25 %8.

•

Byly přijaty tzv. indikátory divergence (Divergence Indicators ), „které měly upozorňovat na nadměrné vychylování kurzů od svých centrálních parit. Smyslem těchto indikátorů bylo vyslat včasný signál o nutnosti přijmout účinná opatření, která by zamezila další divergenci a tím i minimalizovala potřebu devizových intervencí“. (BussinesInfo.cz, 2008)

Tabulka č. 1: Složení ECU v době vzniku (13. března 1979) Měna Podíl národní měny v 1 ECU (%) Belgický frank 9,5 Britská libra 13,6 Dánská koruna 3 Francouzský frank 19,8 Irská libra 1,1 Italská lira 9,5 Německá marka 33 Nizozemský guldén 10,5

Počet jednotek národní měny v 1 ECU 0,828 1,15 0,286 3,8 109 0,217 0,00759 0,0885

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/euro-evropsky-menovy-system-3257.html. 7

Eurco (Marková, 2006). S výjimkou italské liry, která se mohla odchylovat až o +/- 6 %. Později byla výjimka udělena i pro Španělsko a Velkou Británii. 8

13

Evropský měnový systém se ukázal jako úspěšný. Bylo dosaženo měnové stability, a tento úspěch byl dalším krokem k měnové integritě. Roku 1986 byl podepsán tzv. Jednotný evropský akt (Single European Act). „ Tento dokument, na základě kterého došlo k první větší revizi a doplnění Římských dohod z roku 1957, smluvně zakotvil přechod členských zemí ES na jednotný vnitřní trh.“ (Marková, 2006). Významným cílem Jednotného evropského aktu bylo vytvoření jednotného trhu. Aby bylo dosaženo tohoto cíle, bylo členskými zeměmi odsouhlaseno rozhodování kvalifikovanou většinou. Toto rozhodování nahradilo doposud používané jednomyslné rozhodování.

1.5 Delorsova zpráva

Dalším krokem k měnové spolupráci bylo zasedání Evropské rady v Hannoveru v roce 1988, kde byl ustanoven Výbor pro studium hospodářské a měnové unie („tzv. Delorsův výbor“. (Černohlávková, 2005) Výboru předsedal tehdejší předseda Evropské komise, Jacques Delors a skládal se z guvernérů centrálních bank členských států. V roce 1989 vydal Delorsův výbor zprávu, „v níž částečně potvrdil a částečně korigoval předchozí „Wernerovy“ závěry“ (Černohlávková, 2005), ve které byly stanoveny cíle měnové unie ve třech etapách. Cíle měnové unie: 1. liberalizace pohybu kapitálu 2. založení Evropského měnového institutu9, stanovení směnných kurzů a hospodářské politiky 3. přijetí společné měny – eura

9

Předchůdce Evropské centrální banky.

14

1.6 Etapy vytváření hospodářské a měnové unie

Delorsova zpráva, navržená Jacquesem Delorsem, stanovila jasné cíle, na jejichž základě, v červnu 1989 v Madridu, proběhlo rozhodnutí Evropské rady začít s první etapou Hospodářské a měnové unie.

Téhož roku byla svolána i mezivládní konference ve

Štrasburku. V prosinci 1991 byla v Maastrichtu svolána konference Evropské rady, kde se probírala revize Římských smluv. Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva nabyla platnost 1. listopadu 1993 „po ratifikaci parlamenty členských států“ (Černohlávková, 2005) Maastrichtská smlouva navrhovala časový plán pro uskutečnění jednotlivých etap a obsahovala tzv. konvergenční kritéria, která musely členské státy splnit, aby dosáhly zavedení jednotné měny - eura10. První etapa měnové integrace byla stanovena od 1. července 1990 do 31. prosince 1993. Hlavním cílem bylo dokončení jednotného vnitřního trhu a odstranění překážek z hlediska finanční integrace11. Začátek druhé etapy měnové integrace se datuje od 1. ledna 1994, kdy byl založen Evropský měnový institut (EMI) ve Frankfurtu nad Mohanem. Evropský měnový institut byl považován za předchůdce Evropské centrální banky (ECB) a měl za úkol řídit měnovou politiku mezi centrálními bankami členských států, koordinovat Evropský měnový systém a vývoj ECU a dohlížet nad správou devizových rezerv centrálních bank členů EU. Na zasedání v Madridu roku 1995 byl schválen název společné měny – euro. Evropská rada zde také představila plán přechodu na jednotnou měnu, jehož začátek byl stanoven na 1. ledna 1999. Roku 1997 byl v Amsterdamu schválen a přijat Evropskou radou Pakt stability a růstu (Stability and Growth Pact), jehož úkolem a cílem bylo zajištění dodržování rozpočtu členských zemí. „V letech 1994 a 1995 požádaly o členství v EU téměř všechny státy střední a východní Evropy: Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Bulharsko a v roce 1996 i Česká Republika a Slovinsko. Od 1. ledna 1995 vstoupily do Evropské unie další

10 11

Více o konvergenčních kritériích v následující kapitole. Šlo především o odstranění omezení pohybu volného kapitálu.

15

tři země, Rakousko, Finsko a Švédsko, dvanáctka se tako rozšířila na patnáctku.“ (Černohlávková, 2005) Konvergenční kritéria12, nezbytná pro přijetí společně měny, ovšem roku 1998 splňovaly pouze Belgie, Francie, Finsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Irsko, Itálie Portugalsko, Rakousko a také Španělsko. Tyto země tedy vytvořily první skupinu zemí, které přijaly euro jako společnou měnu. Roku 1998 byl Evropský měnový institut nahrazen Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a Evropskou centrální bankou (ECB) a následně ukončil svou činnost13. Začátek třetí etapy se datuje od 1. ledna 1999. Pro tuto etapu bylo stěžejní zavádění společné měny, které se mělo uskutečnit ve třech etapách. Do konce roku 2001, bylo euro využíváno v bezhotovostním styku. V prvních měsících v roce 2002 se uskutečnila směna stávajících bankovek a mincí za euro a od února téhož roku bylo za oficiální měnu považováno euro. Výjimku má pouze Dánsko a Spojené království, které nechce a neplánuje přijetí eura jako společnou měnu14.

12

Více o konvergenčních kritérií v následující kapitole. Jedná se o tzv. Eurosystém (země jejichž měnou je euro). 14 Více v následující kapitole. 13

16

2 Konvergenční kritéria a Pakt stability a růstu 2.1 Konvergenční kritéria

„Obsah Delorsovy zprávy i témata mezivládní konference názorně ukázaly, že nalezení názorové shody ohledně způsobu dosažení měnové unie byl neméně náročný úkol než sblížení představ o následném fungování měnové unie. Ve střetu ekonomistické a monetaristické doktríny se nakonec prosadila koncepce, která otevřeně sdělovala, že měnovou unii mohou zakládat pouze země, jež se prokáží vysokým stupněm udržitelné konvergence a makroekonomické stability.“ (Dědek, 2008) Vstup členských států do EU byl řízen podmínkami, které byly stanoveny ve Smlouvě o Evropské unii, neboli v Maastrichtské smlouvě. „Tato kritéria jsou uvedena v čl. č. 140/1 Smlouvy o fungování EU a v Protokolu č. 13 o kritériích konvergence a Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku“. (Cnb.cz, 2016a) Pro následnou schopnost a možnost integrace členské země byla stanovena tzv. konvergenční kritéria, známá též jako maastrichtská kritéria. Posuzování konvergenčních kritérií měla na starost Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB), která každé dva roky vydávala Konvergenční zprávu (Convergence Report), jež popisovala stav plnění kritérií členských států15. Maastrichtská smlouva obsahovala čtyři ekonomická konvergenční kritéria: 1. kritérium cenové stability 2. kritérium kurzové stability 3. kritérium dlouhodobých úrokových sazeb 4. kritérium udržitelnosti veřejných financí Mezi kritéria se řadí i kritérium institucionálně právní, které pojednává zejména o podmínce nezávislosti centrálních bank členských států16.

15 16

Mohla být vydána i na přání země, jež se ucházela o vstup do měnové unie. Podmínky jsou popsány ve Smlouvě o fungování EU.

17

Tyto kritéria musí být naplněna kumulativně. Pokud daná země nesplní jednu nebo více podmínek, nemůže být přijata. Splnění všech podmínek nemusí ovšem značit automatický vstup státu, pokud ho stát odmítá. Tuto výjimku si vyhradila například Velká Británie a Dánsko, pro které tedy není povinností dodržovat konvergenční kritéria. „ Při podpisu Smlouvy o EU 7. února 1992 v Maastrichtu si Velká Británie vyhradila na základě Dodatkového protokolu o určitých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, že se na ni nevztahuje platnost ustanovení těch částí Smlouvy o ES, která se týkají přechodu k měnové unii a zavedení společné měny včetně citovaného článku 109j(121).“ (Tomášek, 1999)

Plnění podmínek jednotlivých států se posuzuje podle určitých pravidel. Důležité je sledovat aktuální ekonomický stav států a jejich současné plnění kritérií tak, aby nebyla současně ohrožena a oslabena jednotná měna eurozóny. Mezi další důležité faktory patří sledování vládního schodku a dluhu členských zemí, dosažená míra inflace a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb.

2.2 Kritérium cenové stability

Kritérium cenové stability požadovalo, aby míra inflace členského státu před tím, než dojde k jejímu šetření, to znamená během jednoho roku, nepřekračovala průměrnou míru inflace o více než 1,5 procentního bodu maximálně tří členských států, které prokazovaly nejlepší plnění cenové stability. K měření inflace jednotlivých členských států byla používána metoda měření spotřebitelské inflace, která měla za úkol zabezpečit jejich jednotnost. (Dědek, 2008) „K tomuto účelu Eurostat vyvinul již v roce 1995 tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (Harmonised Index of Consumer Prices, HICP).“17 (Dědek, 2008) Stav tohoto indexu se stanovoval aritmetickým průměrem jeho hodnot v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Inflace pak byla stanovena jako přírůstek mezi předchozí a současnou hodnotou harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. 17

Eurostat je institucí Evropské unie, jež má za úkol průběžně vyhodnocovat statistické údaje, které se týkají členských zemí EU.

18

Členské státy by měly být schopny udržovat trvalou cenovou stabilitu. Míra inflace členských států se řadí mezi důležité prvky umožňující zemím vstup do Evropské unie. Právně je toto kritérium zakotveno v článku Dodatkového protokolu ke smlouvě o ES o konvergenčních kritériích, uvedených v článku 109j(121) Smlouvy o zřízení Evropského společenství. (Tomášek, 1999)

Tabulka č. 2: Míry inflace účastníků měnové unie v letech 1997-1998 Stát Míra inflace v % Belgie Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Španělsko

1,4 1,3 1,2 1,2 1,8 1,4 1,4 1,8 1,8 1,1 1,8

Zdroj: Vlastní zpracování, data z publikace Právní základy evropské měnové unie, Tomášek.

V tabulce č. 2 vidíme stav míry inflace účastníků třetí fáze Hospodářské měnové unie měřené v letech 1997 až 1998. Nejlepší výsledky vykazovaly Rakousko, Francie a Irsko následovány Finskem. Inflace byla vypočítána jako součet průměru míry inflace tří států s nejlepšími výsledky (Francie, Irsko a Rakousko), hodnota byla stanovena na 1,2 %, a k té se přičetla stanovená hodnota 1,5 %. Smlouva o Evropském společenství tedy stanovila míru inflace v roce 1998 na 2,7 %. (Tomášek, 1999)

19

2.3 Kritérium kurzové stability

„Plnění kurzového kritéria má vytvořit jistotu, že trvalá fixace směnného kurzu národní měny, s nímž uchazečská země vstupuje do měnové unie, bude provedena na fundamentálně správné úrovni a nestane se zdrojem makroekonomických nerovnováh.“ (Zavedenieura.cz, 2013a) Toto kritérium by mělo zajistit větší stabilitu kurzu v Evropské unii. Důležitým prvkem týkající se kurzové stability je mechanismus ERM II, který nahradil dřívější ERM. Původní systém ERM začal v letech 1992-1995 vykazovat jisté nedostatky a nahrazen byl tedy již prve zmíněným systémem ERM II. Z počátku nebyl systém ERM II přijímán příliš pozitivně, hlavně ze strany Velké Británie a Švédska, „ jistě i pod vlivem vlastních nepříjemných zkušeností s kurzovou krizí.“ (Dědek, 2008) Pro země, které chtěly vstoupit do Evropské měnové unie, byla požadována minimálně dvouletá účast v ERM II, aby se mohly stát členy a splnily kritérium kurzové stability. Účast byla dobrovolná, ale byla nezbytným předpokladem pro přijetí vstupu do měnové unie. Během této doby měla země zakázáno jakkoli znehodnocovat a devalvovat paritu centrální měny. (Zavedenieura.cz, 2013a) Podmínkou ERM II bylo dodržování kurzu měny země vůči jednotné měně, euru, a to ve výši fluktuačního pásma +/- 15% okolo centrální parity. Pokud některá členská země vykazovala dobré výsledky konvergence, bylo možné si dohodnout s Evropskou centrální bankou „užší než standardní oscilační rozpětí s intervenční podporou na okrajích pásma.“ (Dědek, 2008) Na níže uvedené tabulce č. 3 můžeme vidět současný směnný kurz měn národních zemí vůči euru, měření kurzu členských zemí probíhalo měsíčně v letech 2014-2015. Pro srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsem uvedla i kurz japonského jenu. V současnosti je ze států uvedených v tabulce členem mechanismu ERM II pouze Dánsko pro které bylo stanoveno užší fluktuační pásmo +/- 2,25 %.

20

Tabulka č. 3: Směnný kurz eura k národním měnám Měna/ Období X.2014 XI.2014 XII.2014 Bulharsko (lev) 1,9558 1,9558 1,9558 Česká republika (koruna) 27,588 27,667 27,64 Dánsko (koruna) 7,4448 7,4415 7,4402 Maďarsko (forint) 307,85 306,89 310,83 Polsko (zlotý) 4,2066 4,2121 4,2155 Rumunsko (nové leu) 4,4153 4,4287 4,4583 Švédsko (koruna) 9,1797 9,2384 9,4043 Spojené království (libra) 0,78861 0,79054 0,7883 Chorvatsko (kuna) 7,6573 7,67 7,6682 Japonsko (jen) 136,85 145,03 147,06

I.2015 II.2015 III.2015 IV.2015 1,9558 1,9558 1,9558 1,9558 27,895 27,608 27,379 27,439 7,4406 7,4501 7,4953 7,4655 316,5 306,88 303,45 299,43 4,2783 4,176 4,1259 4,018 4,4874 4,4334 4,4339 4,4155 9,4167 9,491 9,2449 9,3254 0,7668 0,74051 0,72358 0,72116 7,6883 7,7114 7,6467 7,5896 137.47 134,69 130,41 128,94

Zdroj: Vlastní zpracování, data z http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=teimf200.

2.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb stanovuje zemím měnové unie, nebo zemím, které se ucházejí o vstup do měnové unie, podmínky vedoucí k stabilitě na kapitálových trzích. Dlouhodobé úrokové sazby jsou zkoumány z výnosů do doby splatnosti dlouhodobých státních dluhopisů, nebo srovnatelných cenných papírů „s přihlédnutím k rozdílným definicím v jednotlivých členských zemích.“ (Marková, 2006) Pro země, které se uchází o vstup do měnové unie, je nezbytným předpokladem, aby během jednoho roku, nežli nastane šetření, jejich průměrná dlouhodobá úroková sazba nepřesahovala o více než dva procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří zemí, které vykazovaly nejlepší cenovou stabilitu. K propočtu dlouhodobé úrokové sazby se využívá obdobného principu jako u výpočtu cenové stability, aritmetického průměru. Aritmetický průměr zohledňuje dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Země, které se ucházejí o vstup do měnové unie, jsou posuzovány stejným způsobem jako u kritéria cenové stability, podle výše HICP. 21

„Účelem úrokového kritéria je posoudit trvalost konvergence. Jeho logika má oporu v učení o efektivních kapitálových trzích, v jejich očekávané schopnosti promítnout své pochybnosti o udržitelnosti konvergence do rizikových přirážek, zakomponovaných do výnosů dlouhodobých cenných papírů. Včasná konvergence úrokových sazeb má též předejít nárazové změně v cenách dlouhodobých dluhopisů po vstupu uchazečské země do eurozóny v důsledku trvalého odstranění kurzového rizika.“ (Zavedenieura.cz, 2013a)

Tabulka č. 4: Výnosy z dlouhodobých státních dluhopisů vybraných členských zemí EU Země / Období Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Irsko Řecko

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 4,18 4,15 3,43 3,81 4,33 4,42 3,90 3,46 4,23 3,00 2,41 1,71 6,45 5,36 3,87 4,18 4,54 5,38 7,22 6,01 5,36 4,50 3,47 3,35 4,12 4,82 3,54 3,80 4,30 4,63 4,84 3,88 3,71 2,78 2,11 1,58 4,31 4,30 3,40 3,81 4,29 4,28 3,59 2,93 2,73 1,40 1,75 1,32 4,07 4,04 3,35 3,76 4,22 3,98 3,22 2,74 2,61 1,50 1,57 1,16 4,13 4,08 3,33 3,76 4,31 4,53 5,23 5,74 9,60 6,17 3,79 2,37 4,27 4,26 3,59 4,07 4,50 4,80 5,17 9,09 15,75 22,50 10,05 6,93

Zdroj: Vlastní zpracování, data z http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00097.

2.5 Kritérium udržitelnosti veřejných financí

Členské státy mají povinnost vykazovat určitou udržitelnost svých veřejných financí tak, aby neohrožovaly finanční a cenovou stabilitu měnové unie. Kritérium veřejných financí stanovuje dvě kritéria, výši rozpočtového deficitu a výši veřejného dluhu. Kritérium je popsáno ve Smlouvě o ES a v jejím Dodatkovém protokolu o proceduře nadměrného schodku. (Tomášek, 1999) Maastrichtská smlouva popisovala i povinnost členských států zamezit vzniku nadměrných schodků. „Tento termín měl z povahy věci označovat takovou výši rozpočtového deficitu, o níž by se dalo usuzovat, že je projevem hrubých chyb hospodářské politiky, a proto představuje hrozbu ostatním členům měnové unie.“ (Dědek, 2008) 22

Pokud země hospodařila s nadměrnými schodky, bylo to považováno za nedodržení podmínek měnové unie. Nadměrné schodky jednotlivých členských zemí jsou popisovány ve zprávě Evropské komise. Evropská komise napíše zprávu, která je pak předána Radě EU. Rada EU pak může na základě zprávy provést potřebná opatření a sankce. „Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě.“ (Cnb.cz, 2016b) Druhým kritériem, které je nedílnou součástí kritéria udržitelnosti veřejných financí, je již dříve zmiňované kritérium veřejného dluhu. „Kritérium veřejného dluhu znamená, že poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %, kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru.“ (Cnb.cz, 2016b) Toto kritérium se ukázalo pro mnoho států jako problémové. Hodnotu 60 %, která byla stanovena v Maastrichtské smlouvě, mnoho státu nedokázalo dodržet. Vstup do eurozóny byl však umožněn i státům, které sice nedosahovaly hodnoty 60 %, ale prokázaly výrazné snížení státního dluhu oproti předcházejícímu období. Mezi státy, které překročily veřejný dluh nejvýrazněji, patřily Belgie, Itálie, Španělsko a Řecko. Na druhé straně je dalším zajímavým příkladem Švédsko, které sice vykazovalo v roce 1998 jednu z nejnižších dosažených hranic, 62,6 %, ale přesto odmítalo vstup do měnové unie z politických důvodů. (Tomášek, 1999)

Na níže uvedených tabulkách č. 5 a č. 6 můžeme pozorovat plnění kritéria vybraných zemí k poměru HDP v letech 1996 a 1997. Státy, které výrazně přesáhly stanovenou hodnotu, jsou zvýrazněny modrou barvou. Jedná se především o Belgii a Itálii.

23

Tabulka č. 5: Plnění kritéria vybraných zemí poměru státního dluhu k HDP v roce 1996 a 1997 Stát Belgie Itálie Španělsko Irsko Rakousko Portugalsko

Poměr st. dluhu k HDP v % v 1997 122,2 121,6 68,8 66,3 66,1 62

Poměr st. dluhu k HDP v % v 1996 126,9 124 70,1 72,7 69,5 65

Zdroj: Vlastní zpracování, data z publikace Právní základy evropské měnové unie, Tomášek.

Tabulka č. 6: Plnění kritéria poměru státního dluhu k HDP vybraných účastníků měnové unie v roce 1998

Stát Německo Lucembursko Nizozemsko Finsko Francie

Poměr státního dluhu k HDP v % 45,2 47,6 49,2 55,8 58

Zdroj: Vlastní zpracování, data z publikace Právní základy evropské měnové unie, Tomášek.

2.6. Kritérium institucionálně právní

Mimo výše popsaná ekonomická kritéria je nezbytné zmínit i kritérium institucionálně právní, které zkoumá a zhodnocuje konvergenci a kompatibilitu legislativy zemí s legislativou Evropské unie. „Konvergence v legislativní oblasti obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí (čl. 123, 124, 130 a 131 Smlouvy o fungování EU).“ (Cnb.cz, 2016b) Pro každou zemi, která usilovala o vstup do měnové unie, bylo povinností uvést ve své legislativě nezávislé postavení centrální banky státu. Nezávislá Evropská centrální banka (ECB) tak společně s nezávislými bankami členských států vytvářela Evropský systém 24

centrálních bank (ESCB), jehož hlavním cílem bylo udržení cenové stability. Pro splnění tohoto kritéria je nezbytné, aby i centrální banky s cílem udržením cenové stability souhlasily. Jedinou výjimku tvořila Velká Británie, která odmítla slučitelnost právního řádu se statutem Evropského systému centrálních bank. (Dědek, 2008)

K hodnocení tohoto kritéria patří důkladné zkoumání právních norem, „zda pamatují na ustanovení, která garantují nezávislost centrální banky, ale zda také neobsahují jiná ustanovení, která tuto nezávislost nějakým způsobem omezují.“ (Dědek, 2008)

2.7 Pakt stability a růstu

V červnu roku 1997 byl v Amsterdamu na zasedání Evropské rady přijat Pakt stability a růstu (Stability and Growth Pact – SGP). Návrh na vytvoření Paktu stability a růstu byl iniciován na popud Německa, na základě iniciativy tehdejšího německého ministra financí Thea Waigela, které mělo obavy z nedostatečné kontroly nad dodržováním rozpočtové politiky měnové unie. Evropská komise předkládala návrhy, jejichž řešení měla na starosti Rada ministrů členských zemí unie, tzv. ECOFIN. Roku 2003 měly být uvaleny sankce Radou ministrů členských zemí Francii a Německu, ovšem k uvalení sankcí nedošlo kvůli nevoli ze strany obou států, návrh na sankce byl odložen. Sankce měly být uvaleny kvůli příliš vysokému schodku daných zemí. ECOFIN byl kvůli neuvalení sankcí předvolán před Evropský soudní dvůr, kde bylo potvrzeno, že skutečně ECOFIN se dopustil chyby, sankce zemím neměly být odloženy. Francie a Německo zůstaly od sankcí ovšem ušetřeny. V roce 2005 došlo k přeformulování a schválení nové podoby Paktu. (BusinessInfo.cz, 2008) V roce 2011 a 2013 došlo k dalším úpravám Paktu, ve kterých byly znovu upraveny podmínky.18 Pakt stability a růstu měl zabezpečit dodržování rozpočtové politiky zeměmi nejen před vstupem do měnové unie, ale i následně během jejich působení v členství. Jeho podmínky jsou upraveny ve dvou tzv. větví, v nápravné a v preventivní. 18

Šlo o takzvaný Six-pack v roce 2011 a Two-pack v roce 2013.

25

Jedním z hlavních cílů preventivní větve Paktu „lze předně zmínit politickou výzvu Evropské rady, aby členské země ve střednědobém horizontu usilovaly o dosažení „téměř vyrovnané či přebytkové rozpočtové pozice (close to balance or in surplus).“ (Dědek, 2008) Šlo tedy o dodržování rozpočtové politiky tak, aby nedocházelo k nadměrnému schodku. Pro členské státy je povinností každoročně předkládat stabilizační programy, ve kterých popisují plány týkající se jejich rozpočtu. Státy, které teprve usilují o vstup do měnové unie, předkládají konvergenční programy.

Dalším předpokladem pro dodržování podmínek Paktu bylo udržení poměru schodku veřejných financí států k hrubému domácímu produktu na úrovni 3 %. Pokud členské země nebyly schopny dodržet výše referenčních hodnot (3% pro vládní deficit a 60% pro vládní dluh) a nebyly schopny se těmto hodnotám ani přiblížit, bylo nezbytné udělení sankcí, které byly součástí právě nápravné větve.

„Při vážném porušení pravidel lze současně se zahájením EDP po členské zemi eurozóny požadovat vytvoření neúročeného depozita ve výši 0,2 % HDP. Nápravná opatření mohou být stupňována, pokud dotčená země nepřijímá účinná opatření k odstranění nadměrného schodku. Neúročené depozitum lze přeměnit na pokutu a tu dále navyšovat o variabilní

složku,

každoročně

ukládanou

do

doby

přijetí

účinných

opatření.“

(Zavedenieura.cz, 2013b) Pakt stability a růstu se setkával a do dnešní doby setkává s velkou kritikou. Byl hodnocen jako příliš tvrdý až rigidní. S těmito vlastnostmi Paktu ovšem souhlasilo Německo, které bylo velkým příznivcem a zastáncem vytvoření Paktu. Jelikož Německo sehrálo významnou roli při vytváření měnové unie, byl jeho názor na vytvoření a přijetí Paktu považován za důležitý i kritiky Paktu, kteří s ním nesouhlasili. (Dědek, 2008)

„Ironií osudu to bylo později samo Německo, které v roce 2005 stálo v čele ofenzívy za reformu SGP poté, co samo mělo pocítit sankce za nadměrný deficit.“ (Dědek, 2008)

Problémy s dodržováním podmínek Paktu ale nemělo jen Německo a Francie, nýbrž i další země jako je například Irsko, Portugalsko, Itálie, Nizozemsko a Řecko.

26

V tabulce č. 7 uvedené níže je popsáno plnění konvergenčních kritérií v roce 1997. Největší problémy představovalo dodržování hranice 60% veřejného dluhu v HDP. Největším problémem bylo dodržení tohoto kritéria pro Belgii, Dánsko, Irsko, Itálii, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Řecko. Je patrné, že už v roce 1997 měly problémy zejména státy, pro které se nyní užívá akronym PIGS (PIIGS)19. Země, které překročily dané hodnoty, jsou v tabulce níže zvýrazněny modrou barvou. Nejhůře jak můžeme vidět, ovšem dopadlo Řecko, které překročilo referenční hodnoty plnění maastrichtských kritérií ve všech oblastech.

Tabulka č. 7: Plnění maastrichtských kritérií v roce 1997 Stát Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Španělsko Velká Británie Švédsko Řecko

Inflace Úrokové Veřejný dluh Deficit veřejného rozpočtu sazby v % HDP v % HDP 1,4 5,7 122,2 2,1 1,9 6,2 65,1 -0,7 1,3 5,9 55,8 1,1 1,2 5,5 58 3,00 1,2 6,2 66,3 -0,9 1,8 6,7 121,6 2,7 1,4 5,6 6,7 -1,7 1,4 5,6 61,3 2,7 1,8 5,5 72,1 1,4 1,8 6,2 62 2,5 1,1 5,6 66,1 2,5 1,8 6,3 68,8 2,6 1,8 7,00 53,4 1,9 1,9 6,5 76,6 0,8 5,2 9,8 108,7 4

Členství ano ano ano, od roku 1998 ano ano ano, od roku 1998 ano ano ano ano ano ano ne ne ne

Zdroj: Vlastní zpracování, data z publikace Mezinárodní měnová spolupráce, Marková.

19

Více o státech PIGS ve čtvrté kapitole.

27

3 ČR a její přijetí eura „Dohoda o přidružení ČR k ES byla podepsána 4. 10. 1993 s platností od 1. 2. 1995. 23. 1. 1996. Česká republika požádala o přistoupení k Evropské unii (žádost podal tehdejší premiér ČR Václav Klaus).“ (Heczko, 2007) Česká republika je od 1. května 2004 členem Evropské unie. Aby se mohla Česká republika stát členem Eurozóny, je nezbytné, plnit maastrichtská konvergenční kritéria. Na Českou republiku je uvalena dočasná výjimka týkající se přijetí eura jako jednotné národní měny. Z tohoto důvodu byl v roce 2007 zaveden a přijat Vládou ČR tzv. Národní plán zavedení eura, jehož předmětem bylo nastínit budoucí situaci celého procesu týkající se zavedení eura v České republice.20 V dubnu roku 2015 byl vydán dokument, který pravidelně jednou ročně vydává Ministerstvo financí ČR, tzv. Konvergenční program České republiky21. „Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.“ (Mfcr.cz, 2015) Současný stav plnění konvergenčních kritérií ČR je každoročně popisován i v konvergenčních zprávách Evropské centrální banky a Evropské komisi.

3.1 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium cenové stability

Česká republika nemá díky své nízké inflaci potíže s dodržením kritéria cenové stability. Nízké inflaci v České republice napomohl i cíl České národní banky, jehož smyslem je udržení inflační hodnoty v rozmezí 2 %. „Ojedinělé překračování tohoto cíle je vysvětlitelné jednorázovými neměnovými vlivy, např. úpravami nepřímých daní či celosvětovým růstem cen energií a potravin. Tyto vlivy časem odeznívají, aniž by nepříznivě ovlivnily inflační očekávání.“ (Zavedenieura.cz, 2013c) 20 21

Vice o Národním plánu zavedení eura v kapitole 3.6. Dokument byl vydán 29. dubna 2015.

28

Česká národní banka stanovuje tento cíl jako střednědobý a jeho plnění by mělo zajistit plnění kritéria cenové stability.

Tabulka č. 8: Vývoj plnění inflačního kritéria Referenční hodnota Česká republika Referenční hodnota Česká republika

2001 3,1 4,5 2009 1,5 0,6

2002 2,6 1,4 2010 2,4 1,2

2003 2,7 -0,1 2011 3,1 2,1

2004 2,2 2,6 2012 3,1 3,5

2005 2,5 1,6 2013 1,8 1,4

2006 2,9 2,1 2014 1,9 p 1,0 p

2007 2,8 3 2015 2,5 p 2,3 p

2008 4,1 6,3 2016 2,9 p 2,1 p

Zdroje: Vlastní zpracování, data z http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceskarepublika/plneni-vstupnich-podminek/kriterium-cenove-stability. („Údaje s písmenem p jsou prognózované hodnoty, převzaté z dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou – 2014.“). (Zavedenieura.cz, 2013c)

Výše uvedená tabulka popisuje postupné plnění kritéria cenové stability Českou republikou. Hodnoty, které ČR přesáhla vůči daným referenčním hodnotám, jsou tmavě zvýrazněné. Z tabulky je patrné, že se jedná o naměřené hodnoty v letech 2001, 2004, 2007, 2008 a 2012. Nejvýrazněji míra inflace v České republice přesáhla referenční hodnotu v roce 2008, kdy byla zjištěna míra inflace 6,3% oproti 4,1%. Průběh plnění tohoto kritéria je patrný i na grafech č. 1 a č. 2. Grafy jsem čerpala z Konvergenčních zpráv Evropské Komise, z let 2012 a 2014. Je na nich možné pozorovat stav ročně měřené inflace v ČR a její plnění vůči referenčním hodnotám v období 2006 až 2014. Je patrné, že míra inflace v ČR dosáhla nejnižších hodnot v roce 2010 a naopak nejvyšších v roce 2009 a 2013.

29

Graf č. 1: Česká republika – Kritérium inflace od roku 2006 do roku 2012, (v %, dvanáctiměsíční klouzavý průměr)

Zdroj: Konvergenční zpráva 2012 (EK), str. 9, odkaz na konvergenční zprávu http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-a-ecb/konvergencni-zpravy.

Graf č. 2: Česká republika – Kritérium inflace od roku 2008, (v %, dvanáctiměsíční klouzavý průměr)

Zdroj: Konvergenční zpráva 2014 (EK), strana 8, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-a-ecb/konvergencni-zpravy.

Podle poslední konvergenční zprávy z roku 2014 Česká republika splňuje podmínky pro splnění kritéria cenové stability. Pro následné roky by měl být charakteristický nízký stav inflace, který by neměl narušit následné plnění kritéria. V roce 2015 by mělo být dosaženo nejnižší inflační hodnoty. Na svědomí to bude mít výrazné snížení cen ropy a vylepšení stavu nezaměstnanosti na trhu práce. 30

3.2 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium kurzové stability Podmínkou splnění tohoto kritéria je účast měny dané země v mechanismu ERM II22. Země, která se uchází o vstup do Evropské unie, je povinna účastnit se minimálně po dobu dvou let mechanismu ERM II před vstupem do měnové unie. Měna uchazečské země by po stanovenou dobu dvou let neměla vykazovat přílišnou volatilitu svého kurzu. Česká koruna se zatím do kurzového mechanismu ERM II nezapojila, a tudíž i prozatím nesplnila kritérium kurzové stability. Česká národní banka se i nadále může zapojovat a intervenovat na devizovém trhu. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014) Kritéria bude splněno poté, co se česká koruna zúčastní mechanismu ERM II a následně bude „stanovena centrální parita koruny k euru, vůči níž by se sledovaly fluktuace měnového kurzu.“ (Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, 2014) Vývoj kurzu české koruny k euru do roku 2008 víceméně vykazoval příznivý vývoj a stabilitu.23 Výrazně byl ale ovlivněn především rozhodnutím České národní banky v listopadu v roce 2013. Česká národní banka provedla opatření, při němž měl být měnový kurz dalším prvkem měnové politiky. Česká národní banka provedla toto opatření s cílem dosažení nulové hodnoty úrokových sazeb. Během této intervence České národní banky došlo k znehodnocení hodnoty české koruny. 24

Snížení kurzu koruny bude pokračovat v trvání do té doby, „dokud ČNB nezíská jistotu, že významně kleslo riziko podstřelování inflačního cíle ve výši 2 %.“ (Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, 2014)

Pro přehlednější znázornění jsem vypracovala tabulku, ze které je dobře patrné, jak se vyvíjel kurz české měny v letech 1999 až 2014, ve vztahu vůči euru.

22

Více o fungování kurzového mechanismu ERM II v podkapitole 2.3. Byl udržován v rozmezí 24 až 26 CZK/EUR. 24 Kurz české koruny byl snížen až na 27 CZK/EUR. 23

31

Tabulka č. 9: Vývoj kurzu CZK/EUR, průměr denních nominálních kurzů za rok CZK/EUR průměr CZK/EUR průměr

1999 36,882 2007 27,762

2000 35,61 2008 24,942

Zdroj: Vlastní zpracování, ukazatele/statistiky/kurzy-czk/.

data

2001 34,083 2009 26,445

z

2002 30,812 2010 25,29

2003 31,844 2011 24,586

2004 31,904 2012 25,143

2005 29,784 2013 25,974

2006 28,343 2014 27,533

http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-

V tabulce č. 9 vidíme postupný vývoj kurzu české koruny vůči euru. Nejnižší průměr denních nominálních hodnot kurzu CZK/EUR byl naměřen v roce 2011 a nejvyšší v roce 1999.

Aby Česká republika splnila kritérium kurzové stability, je nezbytně nutná účast v mechanismu ERM II. Zůstává ale otázkou, kdy se Česká republika rozhodne euro přijmout. Vstup do měnové unie není časově vymezen, a proto záleží na České republice, kdy se připojí k ostatním členům eurozóny a nahradí českou korunu eurem. Jako předběžný plán, který by měl nastínit průběh přijetí eura, byl zaveden Národní plán pro zavedení eura, který by měl obsahovat časový harmonogram přijetí jednotné měny a kdy a jakým způsobem by bylo reálné tohoto cíle dosáhnout.25

3.3 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb nepředstavuje pro Českou republiku problém. Česká republika plní toto kritérium a očekává se, že bude schopna plnit toto kritérium i v následujících obdobích. (Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, 2014)

Pro plnění kritéria je důležité udržení důvěry finančních trhů. Česká republika udržení důvěry vykazuje a s ním i „bezpečnou míru zadluženosti, nízkou míru inflace a stabilní kurz, příznivou obchodní bilanci“. (Zavedenieura.cz, 2013d)

25

Více v podkapitole 3.6.

32

Naposledy bylo kritérium konvergence posuzováno v roce 2012. V roce 2012 byla naměřena v České republice dokonce nižší hodnota, než která byla dána referenční hodnotou. „Průměrná dlouhodobá úroková sazba v České republice v ročním období do dubna 2014 činila 2,2 %, což je výrazně méně než referenční hodnota ve výši 6,2 %. Vzhledem k dlouhotrvající klesající tendenci se dlouhodobé úrokové sazby v České republice snížily z více než 5 % v polovině roku 2009 na méně než 2 % na konci roku 2012.“ (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014)

V roce 2014 byla stanovena referenční hodnota na 6,2, a jak bylo uvedeno v předchozí citaci, Česká republika dokázala udržet dlouhodobou úrokovou sazbu na úrovni 2,2, což je ještě menší rozdíl mezi referenční hodnotou a sazbou než v roce 2012.

Se zkoumáním plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb jsou úzce spjaty i další faktory, ovlivňující plnění tohoto kritéria. V konvergenční zprávě z roku 2014 byly přezkoumány

i

faktory

jako

platební

bilance,

trh

práce,

výrobní

trh

a

jiné.

(KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014)

„Bilance zahraničního obchodu České republiky se postupně zlepšila ze schodku přesahujícího 3 % HDP v roce 2010 na přebytek ve výši 0,5 % HDP v roce 2013, a to zejména díky zvýšení obchodního přebytku.“ (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014)

3.4 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium udržitelnosti veřejných financí

S plněním kritéria veřejných financí jsou spjata dvě kritéria, kritérium veřejného dluhu a kritéria veřejného deficitu. Česká republiky aktuálně kritérium veřejných financí plní. Kritérium veřejného deficitu je členskou zemí eurozóny splněno tehdy, když „poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu 3 %.“ (Zavedenieura.cz, 2013e)

33

Česká republika neplnila tuto podmínku, a tak s ní proběhlo řízení Rady EU o snížení nadměrného schodku.26 Řízení o eliminaci nadměrného schodku probíhalo od 2. prosince 2009 až do roku 2014, kdy bylo doporučeno Radou EU snížit schodek pod 3 %. Nadměrný schodek veřejného deficitu byl v roce 2013 snížen, a podle odhadů je reálné, že bude i během roku 2015 doporučená hodnota schodku udržitelná. Kritérium veřejného deficitu by tedy mělo být i nadále splněno. Naopak plnění kritéria veřejného dluhu nepředstavovalo pro Českou republiku velké potíže. Česká republika byla zatím vždy schopna udržet podíl veřejného dluhu na HDP pod referenční hodnotou 60 %. Značný růst hodnoty nastal po roce 2009, avšak stále se udržel pod referenční hodnotou 60 %, naopak měla Česká republika ještě rezervu. V Konvergenční zprávě sepsanou Evropskou komisí v roce 2014, je uvedeno že „hrubý veřejný dluh zůstane podle očekávání v roce 2015 zhruba na stabilní úrovni 45,8 % HDP“. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014)

Graf č. 3: Saldo veřejných financí a veřejného dluhu v ČR v letech 2004 - 2011

Zdroj: Konvergenční zpráva 2010 (EK), strana 10, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-a-ecb/konvergencni-zpravy.

26

Rozhodnutí Rady EU proběhlo 2. prosince v roce 2009. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014)

34

Graf č. 4: Saldo veřejných financí a veřejného dluhu v ČR v letech 2008 – 2015

Zdroj: Konvergenční zpráva 2014 (EK), strana 9, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-a-ecb/konvergencni-zpravy. Na výše uvedených grafech můžeme pozorovat vývoj veřejných financí v České republice v letech 2004 až 2015. Jak je na grafech patrné, veřejné finance vykazovaly růst zejména v roce 2009, avšak stále se dokázaly udržet pod referenční hodnotou 60%.

3.5 Plnění maastrichtských kritérií – kritérium institucionálně právní

Česká republika zatím nevykazuje známky plnění institucionálně právního kritéria. Důvodem je nedostatečná slučitelnost legislativy České republiky s právními předpisy Evropské unie. Tento výsledek byl popsán i v minulých konvergenčních zprávách. V konvergenční zprávě z roku 2014 je plnění kritéria definováno následovně: „Právní předpisy v České republice – zejména zákon České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance (zákon o ČNB) – nejsou zcela slučitelné s povinností souladu podle článku 131 SFEU. Neslučitelnost se týká nezávislosti centrální banky a začlenění centrální banky do ESCB v době přijetí eura s ohledem na cíle ČNB a úkoly ESCB stanovené v čl. 127 odst. 2 SFEU a v článku 3 statutu ESCB/ECB.“ (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014)

35

Konvergenční zprávy vyhodnotily právní řád České republiky jako nedostatečný. Nebyly splněny podmínky, které jsou vyžadovány Evropskou unií od státu, který se uchází o členství.

Právní podmínky měly být podle novely zákona upraveny až při zavedení eura jako jednotné měny v České republice. (Zavedenieura.cz, 2014b)

Konvergenční zpráva z roku 2014 konstatovala následující: „České právní předpisy nesplňují veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky, zachování mlčenlivosti, zákazu měnového financování a právní integrace do Eurosystému. Česká republika je členským státem EU s dočasnou výjimkou pro zavedení eura, a musí tudíž splňovat všechny požadavky podle článku 131 Smlouvy“. (Zavedenieura.cz, 2014b)

Je tedy zřejmé, že před zavedením eura nebude nezbytné upravit pouze právní podmínky, ale i postavení centrální banky takovým způsobem, aby integrace České republiky proběhla.

3.6 Zavedení eura v ČR

Jako pomůcku, sloužící k predikci zavedení eura v České republice, vláda 11. dubna 2007 oficiálně potvrdila Národní plán zavedení eura. Hlavním cílem dokumentu je jasně určit, popsat a časově vymezit kroky vedoucí k zavedení eura v České republice. V dokumentu není jasně uvedeno datum, ve kterém bude zavedena v naší zemi jednotná měna. Na Českou republiku byla sice uvalena výjimka týkající se zavedení eura, ale je nutné pokoušet se o zavedení jednotné evropské měny v co nejbližší době. Podmínku, že Česká republika uskuteční potřebná opatření pro přijetí eura, byla podepsána již při přijetí členství České republiky Evropskou unií. Se zavedením eura je samozřejmě spjata i podmínka plnění konvergenčních kritérií, která je více popsána ve druhé a třetí kapitole. Smyslem plánu je připravit na přechod k jednotné evropské měně nejenom stát jako takový, ale i české občany. 36

Dalším významným dokumentem, který byl přijat v roce 2006, je Volba scénáře zavedení eura v České republice. Podle tohoto dokumentu bylo nejvhodnější odpovědí na způsob přechodu na jednotnou měnu takzvaná metoda Velkého třesku. Principem této varianty je současné zavedení eura v hotovostním a bezhotovostním oběhu. (BusinessInfo.cz, 2007) V současné době přijetí eura Českou republikou není reálné. Důvodem je v prvé řadě nedostatečné plnění maastrichtských kritérií, jedná se o kritérium institucionálně právní a kritérium kurzové stability. Podle mnohých prognóz je možnost vstupu do eurozóny nejdříve možná v roce 2020, podobně jako u Polska a Maďarska, které popisuji v poslední kapitole mé bakalářské práce. Podle posledního měření Eurobarometrem je 22% českých občanů pro zavedení eura, 73% proti. (Europa.eu, 2015) Postoj vlády se různí podle jednotlivých politických stran. Vesměs se ale shodují, že by k přijetí eura v České republice mohlo dojít až okolo roku 2020, kdy bude Česká republika na euro dostatečně připravena. Politické strany se neshodují především, co se týče nového referenda, zda euro přijmout či nikoli. Podle Bohuslava Sobotky, premiéra ČSSD, je zbytečné uvažovat o dalším referendu, jelikož při vstupu do Evropské unie jsme se k přijetí eura zavázali a je tedy jen otázkou času, kdy ho v České republice zavedeme. (Ceskatelevize.cz, 2014) Podle mého názoru, nesouhlas občanů ČR s přijetím eura je spjat i s nedostatečnou informovaností týkající se tohoto tématu.

37

4 Perspektivy rozšíření EMU V čtvrté kapitole se budu snažit nastínit možné perspektivy budoucího rozšíření Evropské měnové unie. V současné době euro jako společnou a jednotnou měnu využívá devatenáct států. Tyto země jsou tedy současně členy Evropské unie a Eurozóny. Přijetí eura jako společné měny se datuje k 1. lednu 1999. Euro v té době přijalo celkem jedenáct států. Tyto státy přestaly používat svojí měnu a nahradily jí jednotnou měnou, eurem. Mezi tyto státy se řadily Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Holandsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. V pozdějších letech pak tyto země následovaly Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a v roce 2015 i Litva.

Tabulka č. 10: Členské státy Eurozóny a rok jejich přistoupení Stát Rok přistoupení Belgie 1999 Estonsko 2011 Finsko 1999 Francie 1999 Irsko 1999 Itálie 1999 Kypr 2008 Litva 2015 Lotyšsko 2014 Lucembursko 1999

Stát Malta Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko

Rok přistoupení 2008 1999 1999 1999 1999 2001 2009 2007 1999

Zdroj: Vlastní zpracování, data z http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/clenske-statyeurozony.

Země, které jsou členy Evropské unie, mají povinnost vstoupit do Eurozóny a přijmout euro jako svojí měnu. Zavazují se takto při vstupu do Evropské unie. Toto pravidlo ale neplatí pro dvě země, kterým byla udělena výjimka a nemusejí přijmout euro jako ostatní státy. Jedná se o Dánsko a Velkou Británii, které si vyjednaly takzvaný opt-out, neboli výjimku ze Smlouvy potvrzující neúčast v přijetí společné měny. Dánsko si vyžádalo i další výjimku, která byla uvedena již v Maastrichtské smlouvě, ve formě dodatku. Protokol, který byl ke 38

Smlouvě připojen, dokládá například, že „se Dánsko neúčastní vojenských misí EU“. (Pítrová, 2008) Lisabonská smlouva akceptuje postavení Dánska a jeho výjimku ve Smlouvě. Ostatní země, jako je Česká republika, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko, dosud nedokázaly splnit podmínky a tudíž nemohou euro přijmout a zavést. V případě, že podmínky dokáží splnit, nic nestojí v cestě zavedení eura a nahrazení jejich dosavadní měny. Zajímavým příkladem je ale Švédsko, které přijetí eura dlouhodobě zamítá. Vzhledem k tomu, že přijetí eura není časově omezeno, Švédsko může libovolně dlouho setrvávat u své národní měny a neměnit dosavadní současnou situaci.27 V této kapitole se soustředím na země, které jsou členy Evropské unie, avšak neplní podmínky pro přijetí eura. Dále bych ráda v této kapitole zmínila takzvané státy PIGS a pokusila se popsat jejich současnou ekonomickou situaci v měnové unii.

Obrázek č. 1: Současný stav Eurozóny v roce 2015

Zdroj: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/index_cs.htm.

27

Více o Švédsku a jeho vztahu k euru v podkapitole 4.1.

39

Obrázek č. 1 zobrazuje současný stav zemí Evropské měnové unie. Já jsem si pro srovnání vybrala země, které jsou členy Evropské unie, ale nepřijaly euro. Jsou tedy mimo Eurozónu. V obrazové příloze jsou členské země barevně rozlišeny podle jejich členství v současné době v Evropské měnové unii.

4.1 Vybrané země a jejich plnění konvergenčních kritérií

Maďarsko Maďarsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004. Podle Konvergenční zprávy z roku 2014 bylo na základě různých kritérií vyhodnoceno, že Maďarsko nesplňuje podmínky přijetí eura. Zůstává zde i nadále jako národní měna maďarský forint. Podle posledních měření Evropskou centrální bankou, Maďarsko kritérium cenové stability plní. Toto kritérium bylo ale poprvé splněno až v roce 2014, kdy byla naměřena hodnota inflace 1,0% oproti referenční hodnotě 1,7%. Podle Konvergenční zprávy Evropské centrální banky z června 2014, by se inflace v roce 2015 měla pohybovat v rozmezí 2,8% a 3,0%. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014, 2014)

Graf č. 5: Kritérium inflace v Maďarsku měřené v období let 2008 – 2014

Zdroj: Konvergenční zpráva 2014 (EK), strana 16, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/vyhledavani?q=konvergen%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A 1va+2014.

40

Na grafu č. 5 je uveden stav naměřených hodnot inflace oproti referenčním hodnotám. Nejvíce se inflace vychylovala od referenčních hodnot v letech 2008 a 2010. Kritérium kurzové stability není splněno z důvodu neúčasti maďarské měny – forintu v mechanismu ERM II. Účast v mechanismu ERM II je nezbytná minimálně po dobu dvou let před měřením hodnot. Konvergenční zpráva z roku 2014 uvádí i volatilitu a výkyvy forintu vůči euru. Zejména na počátku roku 2013 došlo k velkému oslabení měny, které se změnilo až v květnu téhož roku, kdy došlo k následnému posílení forintu. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Maďarsko splňuje. Plnění tohoto kritéria ale popisuje až Konvergenční zpráva z roku 2014, kdy byla naměřena hodnota nižší oproti referenční hodnotě, 5,8% ke stanovené 6,2%. V období před rokem 2014 dlouhodobé úrokové sazby vykazovaly spíše vyšší hodnoty, než stanovovaly tehdejší referenční hodnoty. Obdobně i podmínky kritéria udržitelnosti veřejných financí nebyly za minulá období vždy dodrženy. Snížení nadměrné hodnoty schodku pod referenční hodnotu 3% nastalo v roce 2012. V současnosti se hodnota schodku pohybuje pod hranicí 3%, tudíž je kritérium veřejných financí splněno. Podle Konvergenční zprávy z roku 2014 by se hodnota schodku měla i v budoucnu udržet pod referenční hodnotou. U veřejného dluhu se podle prognózy uvedené v poslední Konvergenční zprávě očekává mírný růst hodnot. Poslední měření uvádějí hodnotu veřejného dluhu k HDP 76,9%, značně převyšující referenční hodnotu 60%. K splnění kritéria by bylo ale dostačující i značné snížení poměru veřejného dluhu k HDP. Podrobněji je vývoj salda veřejných financí a veřejného dluhu v Maďarsku v letech 2008 až 2015 znázorněn na níže uvedeném grafu č. 6.

41

Graf č. 6: Saldo veřejných financí a veřejného dluhu v Maďarsku

Zdroj: Konvergenční zpráva 2014 (EK), strana 16, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/vyhledavani?q=konvergen%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A 1va+2014.

Maďarsko je povinno upravit své právní předpisy tak, aby byly slučitelné s legislativou Evropské unie. Prozatím tak neučinilo, a tím pádem nesplnilo institucionálně právní kritérium. Velkou překážkou je především zavedení nezávislosti centrální maďarské banky, tak aby mohla být součástí ESCB. Podle projevu z 19. února 2015 v Budapešti, Antala Rogána, šéfa maďarského hospodářského výboru parlamentu, podmínky pro vstup Maďarska do eurozóny mohou být reálné až v roce 2020. Podle jeho názoru by současný vstup do eurozóny Maďarsku uškodil. Vychází ze současné situace ve Slovensku a Slovinsku, kde podle jeho názoru státy se vstupem do eurozóny „dobře nepochodily“. (Teraz.sk, 2015) Podle průzkumu z dubna 2014 bylo ovšem zjištěno, že nadpoloviční většina občanů souhlasí s přijmutím eura jako jednotné měny. „Spolu s Rumunskem je Maďarsko jediná země, v níž alespoň polovina občanů věří v pozitivní dopady eura (50 %).“. (Euractiv.cz, 2015)

Polsko Rovněž Polsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2004, během rozšíření Evropské unie východním směrem. Stejně jako Maďarsko, bylo i Polsko vyhodnoceno zemí nedostatečně 42

plnící podmínky pro vstup do Eurozóny a přijetí eura. Národní měnou tedy i v této zemi nadále zůstává polský zlotý. Podle poslední Konvergenční zprávy Evropské centrální banky z června roku 2014 Polsko kritérium cenové stability plní. Při posledním zkoumání byla dokonce naměřena hodnota inflace 0,6 %, o dost nižší než stanovená referenční hodnota 1,7%. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014, 2014) V minulosti ovšem ne vždy Polsko toto kritérium dokázalo splnit. Překročení referenční hodnoty nastalo zejména v letech 2010 a 2012, kdy inflace v Polsku vykazovala značné výkyvy. Inflaci tehdy ovlivnil především pomalý růst cen potravin a služeb a poté následně rychlý růst komodit. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2012, 2012)

Graf č. 7: Kritérium míry inflace v Polsku měřené v letech 2008-2014

Zdroj: Konvergenční zpráva 2014 (EK), strana 18, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/vyhledavani?q=konvergen%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A 1va+2014. Na grafu č. 7 je možné pozorovat vývoj inflace v Polsku v letech 2008 až 2014. K nejvýraznějšímu vychýlení od referenčních hodnot došlo v letech 2010 a 2012. K splnění hodnot vůči stanoveným hodnotám došlo v roce 2008, kdy byla naměřena hodnota stejná jako referenční, 3,2 % a následně v roce 2014.

Kritérium kurzové stability není Polskem, rovněž jako Maďarskem splněno. Polský zlotý se neúčastní směnného mechanismu ERM II. Je zde takzvaný plovoucí kurz měny. 43

Centrální bance Polska je rovněž umožněna intervence na trhu s devizami. V průběhu posledního měření byl polský zlotý obchodován v pružném kurzovém režimu. Dosavadní vývoj kurzu polské národní měny vykazoval značnou kolísavost, zejména v letech 2012 a 2013. Jako nástroj předcházení a prevence krizí byla v roce 2009 vytvořena takzvaná úvěrová linka Mezinárodního měnového fondu, o kterou ovšem Polsko doposud neprojevilo zájem a nevyužilo ji. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014, 2014) Podle poslední Konvergenční zprávy Polsko nemělo s plněním kritéria dlouhodobých úrokových sazeb problém. Díky poklesu inflace se Polsku daří udržet naměřenou hodnotu pod stanovenou referenční hodnotou. Podle posledního zkoumání byla dlouhodobá úroková sazba naměřena ve výši 4,2% oproti referenční hodnotě 6,2 %. Kritérium udržitelnosti veřejných financí v Polsku bylo vyhodnoceno jako nedostatečné. Na Polsko je uvaleno rozhodnutí Rady Evropské unie o existenci nadměrného schodku. Polsko se mělo pokusit odstranit nadměrný schodek do roku 2012, avšak neúspěšně. K neúspěchu přispěly i vzniklé hospodářské události, které měly i nepříznivý dopad na veřejné finance. Následně bylo Polsku Radou doporučeno odstranit nadměrný schodek do roku 2014. 19. června 2015 bylo vydáno další rozhodnutí Rady o nadměrném schodku, které potvrdilo podle prognózy Komise z jara 2015, že v roce 2015 a 2016 by mělo dojít k snížení schodku a tudíž k dodržení stanovené hodnoty 3% HDP, za podmínky nezměněné politiky. Dále Rada uvádí, že podle prognózy by také mělo dojít k udržení hodnoty veřejného dluhu pod hranicí 60%. (Eur-lex.europa.eu, 2015) Kritérium institucionálně právní není v Polsku dodrženo. Právní předpisy nejsou slučitelné s evropskou legislativou. Pro splnění kritéria bude například nevyhnutelné upravit postavení centrální banky tak, aby bylo nezávislé. Guvernér polské centrální banky, Marek Belka, uvedl v prohlášení z letošního roku pochybnosti o vstupu Polska do eurozóny. Podle něj Polsko nemá důvod přijmout euro jako jednotnou měnu z přetrvávajících problémů v eurozóně. Dle jeho názoru, by Polsko v měnové unii nemělo problémy, naopak dokonce uvedl, že je lépe připraveno než současní členové měnové unie. (Tyden.cz, 2015) „Nově zvolený prezident Andrzej Duda se razantně staví proti brzkému přijetí eura, stejně jako další federalizaci Evropské unie. Nový polský prezident tak pravděpodobně 44

přinese ještě více skepticismu ohledně přijetí eura. Z Eurobarometru z května 2015 vyplývá, že 53% Poláků je proti zavedení eura, 44% pro.“. (Euractiv.cz, 2015)

Tabulka č. 11: Srovnání plnění kritérií Maďarskem a Polskem podle Konvergenční zprávy z roku 2014 Maďarsko Polsko splňuje splňuje nesplňuje nesplňuje

kritérium cenové stability kritérium kurzové stability kritérium dlouhodobých úrokových sazeb kritérium udržitelnosti veřejných financí kritérium institucionálně- právní

splňuje

splňuje

splňuje nesplňuje

nesplňuje nesplňuje

Zdroj: Vlastní zpracování.

Švédsko Jako další ze zemí, která je členem Evropské unie, ale dosud nezavedla euro, jsem si vybrala Švédsko. Švédsko se připojilo k Evropské unii v roce 1995. Podmínky plnění maastrichtských kritérií Švédskem byly při posledním zkoumání v roce 2014 vyhodnoceny jako nedostačující. Švédsko plní všechna ekonomická kritéria, výjimkou je kritérium kurzové stability. Kritérium cenové stability nepředstavuje pro Švédsko problém. Švédsko toto kritérium plní, překročeno bylo pouze v roce 2010. V současné době byla ve Švédsku naměřena míra inflace 0,3% oproti referenční hodnotě 1,7%. Míra inflace je tedy výrazně nižší než stanovuje referenční hodnota. Podle Konvergenční zprávy Evropské centrální banky by se dal průběh inflace v minulých letech měřený indexem HICP označit jako mírný. Následný vývoj inflace by se měl

podle

Konvergenční

zprávy

i

nadále

udržet

(KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014, 2014)

45

v rámci

stanovené

hodnoty.

Graf č. 8: Vývoj míry inflace ve Švédsku v letech 2008 – 2014

Zdroj: Konvergenční zpráva 2014 (EK), strana 23, odkaz na konvergenční zprávu: http://www.zavedenieura.cz/cs/vyhledavani?q=konvergen%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A 1va+2014. Z grafu č. 8, je patrné, jak již bylo uvedeno, že míra inflace ve Švédsku přesáhla referenční hodnotu pouze v roce 2010. V dalších letech už byla cenová stabilita dodržena.

Kritérium kurzové stability zůstává jediným ekonomickým kritériem, které Švédsko dlouhodobě nesplňuje. Neplní ho z důvodu neúčasti švédské koruny v kurzovém mechanismu ERM II. Na Švédsko nespadá výjimka z nepřijetí eura jako na Velkou Británii a Dánsko, Švédsko ale i přesto nevynakládá potřebné kroky k členství v eurozóně. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb je rovněž více než dostačující. V roce 2014 byla průměrná dlouhodobá úroková sazba ve Švédsku označena za více než uspokojivou, „činila 2,2 %, což je výrazně méně než referenční hodnota ve výši 6,2%.“. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014) Ve Švédsku nebyl zásadní problém s neudržením zdravých veřejných financí. Toto kritérium vylo vyhodnoceno jako splněné. Ve Švédsku nebyl zaznamenán ani nadměrný schodek. Podle zprávy Evropské centrální banky dosáhl schodek v roce 2013 1,1%. Schodek tedy nepřekročil 3% referenční hodnoty. Prognóza pro schodek ve Švédsku v následujících letech by měla být i nadále stále výrazně nižší než udává referenční hodnota. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014, 2014)

46

Data z Konvergenční zprávy Evropské komise z roku 2014 potvrzují dosavadní plnění tohoto kritéria. Poměr veřejného dluhu k HDP zaznamenal v posledních letech příznivý vývoj. Současná hodnota veřejného dluhu k HDP se ve Švédsku pohybuje okolo 40%. Podle předpovědi vývoje Evropskou komisí by si Švédsko mělo udržet zdravé veřejné finance i v následujících letech. (KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014, 2014) Kritérium institucionálně právní je pro členství v eurozóně důležitou součástí. Švédsko toto kritérium ale nedodržuje. Důvodem je nedostatečná slučitelnost právních předpisů s legislativou Evropské unie.

Tabulka č. 12 : Srovnání plnění kritérií Maďarskem, Polskem a Švédskem podle Konvergenční zprávy z roku 2014 Maďarsko kritérium cenové stability splňuje kritérium kurzové stability nesplňuje kritérium dlouhodobých úrokových sazeb splňuje kritérium udržitelnosti veřejných financí splňuje kritérium institucionálně- právní nesplňuje

Polsko splňuje nesplňuje splňuje nesplňuje nesplňuje

Švédsko splňuje nesplňuje splňuje splňuje nesplňuje

Zdroj: Vlastní zpracování. Švédsku je dlouhodobě vytýkána jeho nedostatečná činnost pro přípravu na přechod k euru. Švédsko svoje jednání částečně omlouvá výsledky referenda z roku 2003, kdy bylo euro švédskými občany odmítnuto. Referenda se účastnilo přes 80 % hlasujících, odmítavý postoj k euru pak vyjádřilo 55,9 % obyvatel. Výsledky referenda byly vládou akceptovány. „Podle Eurobaromeru z května 2015 62 % Švédů věří, že zavedení eura bude mít negativní dopady, 31 % si myslí opak. Proti euru se vyslovuje 66 % obyvatel, 32 % jej podporuje. 61 % si přeje co nejpozdější zavedení jednotné měny.“. (Euractiv.cz, 2015) Švédsko je tedy pro přechod do eurozóny, až na plnění kurzového kritéria a institucionálně právního kritéria, připraveno. Je více než patrné, že Švédsko nejeví zájem pro přijetí eura. Vstup do eurozóny není časově omezen, proto je velmi pravděpodobné, že s přihlédnutím k odmítavému postoji občanů Švédsko svůj současný postoj k euru nezmění.

47

4.2 Státy PIGS a dluhová krize eurozóny

Dluhová krize byla mimo jiné i důsledkem finanční krize z roku 2008 (téhož roku zažádalo o finanční výpomoc Maďarsko, dalšími státy, které následovně žádaly o finanční pomoc, pak byly státy PIGS). Počátek dluhové krize v eurozóně se datuje již od roku 2009, kdy jako první stát zažádalo o pomoc Řecko. Důvodem žádosti o finanční pomoc byl vysoký státní dluh a hrozící bankrot. S žádostí o finanční výpomoc Řecko následovalo v roce 2010 Irsko a v roce 2011 Portugalsko. Odpovědí na řešení dluhové krize bylo mimo jiné i vytvoření Evropského nástroje finanční stability (European Financial Stability Facility - ESFS), který měl sloužit jako nástroj záchrany a ochrany před dluhovou krizí. Hlavní náplní ESFS bylo poskytování finanční pomoci. Následně byl ESFS nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM)28. „Úvěrová kapacita ESM bude 500 mld. eur a bude přezkoumávána každých 5 let. Celková výše upsaného kapitálu však bude 700 miliard eur. Zbývajících 200 miliard eur bude sloužit jako rezerva k zajištění ratingu. 80 miliard eur bude tvořit splacený kapitál, který uhradí členské státy eurozóny během 5 let (na návrh Německa) počínaje červencem 2013. Zbylý kapitál bude členskými státy přislíben.“ (Euroskop.cz, 2016d) Je patrné, že hlavním důvodem dluhové krize byla vysoká hodnota vládního dluhu států. Státy měly s dodržením podmínek kritéria udržitelnosti veřejných financí značné problémy. Zejména, pak s již zmíněnou udržitelností hodnoty vládního dluhu, který podle stanov neměl přesáhnout 60 % HDP. V Řecku velký problém představovala mimo jiné i fiskální politika státu. Zemím vykazující největší problémy se začalo přezdívat PIGS. Jde o zkratku vytvořenou z počátečních písmen zemí. Jedná se tedy o Portugalsko, Itálii, Řecko a Španělsko (Portugal – Portugalsko, Italy – Itálie, Greece – Řecko a Spain – Španělsko). Někdy je mezi PIGS zařazováno i Irsko a zkratka se tedy rozšiřuje na PIIGS (Portugal, Italy, Ireland – Irsko, Greece a Spain). Někdy se považuje PIGS za hanlivý název, jelikož pigs v anglickém jazyce znamená vepř či prase, ale také protiva či hltoun.

28

Evropskému stabilizačnímu mechanismu je přezdíváno Euroval.

48

Pro státy PIGS je společným symbolem vysoká zadluženost, nezaměstnanost a velký deficit státního rozpočtu. Vysoká zadluženost je spjata s veřejným dluhem, s jehož dodržením mají největší problém Řecko a Itálie. S nezaměstnaností se potýká hlavně Španělsko, deficit státního rozpočtu nejvýrazněji překračuje opět Řecko. (Idnes.cz, 2010) Problémy se ovšem vyskytovaly například i v Belgii, která měla rovněž problémy s udržením veřejného a soukromého dluhu. Zemí s největšími problémy je již výše uvedené Řecko. Problémy jsou v Řecku pevně spjaty s již zmíněnou dluhovou krizí v měnové unii. Ekonomickému stavu avšak nepřispěla ani tehdejší vláda premiérů Simitise a Karamanlise, kteří měli upravovat výsledné statistiky Řecka takovým způsobem, aby mu byl umožněn vstup do poslední fáze Evropské měnové unie. V současné době je pro Řecko hlavní hrozbou odchod z měnové unie. V Řecku by tedy přestalo být měnou euro a nahradilo by ho původní řecké platidlo. Je tedy patrné, že další pomoc pro záchranu řecké ekonomiky je nevyhnutelná. Nejvýrazněji se v tomto směru angažuje Německo. Důvodem není projev náklonnosti k Řecku, ale hrozící bankrot Řecka, který by mohl negativně ovlivnit hodnotu dluhopisů. (Euroskop.cz, 2010) Řecku byla již poskytnuta řada finančních pomocí. Byl mu poskytnut také takzvaný bailout. Jedná se o formu finanční záchrany, která hrozí před finančním zhroucením země. Zůstává otázkou, zda by odchod Řecka z měnové unie nebyl pro současný stav země dobrým řešením. Opuštění Evropské měnové unie Řeckem by mohlo pomoci urovnat současný kritický ekonomický stav země.29 Katastrofální důsledky by ale Grexit měl pro zbytek členských zemí eurozóny. Došlo by k oslabení ekonomiky ostatních zemí, zejména Německa. Dalším problémem by mohl být následný odchod z měnové unie i ostatních zemí PIGS. Vysoká nezaměstnanost nepředstavuje pro Španělsko jediný problém. Nedodržení kritéria udržitelnosti veřejných financí, konkrétně s deficitem státního rozpočtu představuje další z řady problémů. Španělští občané jsou nespokojení a reagují na současný stav země četnými demonstracemi.

29

Pro odchod Řecka z Eurozóny se používá označení Grexit.

49

Další ze zemí, které označuje akronym PIGS, je Portugalsko. I Portugalsku byla již poskytnuta mezinárodní finanční pomoc. Situace mezi občany je podobně kritická jako ve Španělsku. I zde probíhaly mnohé demonstrace a protesty, jako projev nevole občanů nad současným ekonomickým stavem Portugalska. Portugalsko, stejně jako ostatní členové PIGS, má největší problém s udržením zdravých veřejných financí. V současné době dosahuje hodnota veřejného dluhu v Portugalsku (společně s Itálií), jedné z nejvyšších hodnot, „za poslední roky se zvýšil o více než polovinu (z 85% na 135%).“ (Reformy.cz, 2014) Zemí, která by svým odchodem způsobila ostatním zemím eurozóny nejrozsáhlejší důsledky, je bezesporu Itálie. Příčinou je největší a nejrozsáhlejší ekonomika ze všech ohrožených států PIGS. V současné době, se Itálie potýká nejenom s ekonomickou krizí, ale i s krizí politickou. Stejně jako ve Španělsku a Portugalsku, občané dávají najevo svůj nesouhlas se současným stavem země prostřednictvím stávek a demonstrací. Předmětem častých diskuzí je otázka, zda řadit Irsko mezi ostatní státy PIGS. Akronym by se tak rozrostl o další I a utvořil by upravený název, PIIGS. Krize v Irsku je důsledkem celosvětově probíhající finanční krize. Ve spojitosti s dluhovou krizí v Irsku je spjata i s Anglo Irish Bank. „ Anglo Irish Bank a její kontroverzní úvěrová politika se staly synonymem finanční krize Irska. Právě kvůli potížím této banky se vláda v roce 2008 zaručila za celý bankovní sektor, což se jí později krutě vymstilo. V roce 2010 byla situace tak vážná, že se Irsko stalo po Řecku druhou zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc. Následky svého chybného rozhodnutí Irsko nese dodnes.“ (Patria.cz, 2013) V současné době je Irsko povinno splatit své závazky Evropské centrální bance. Dluh dosáhl obrovské sumy cca 48 miliard eur. Počítá se, že splátky bude Irsko platit až do roku 2031. Je ale otázkou, zda bude Irsko se svojí ekonomikou vůbec schopné tak obrovskou sumu splatit. (Patria.cz, 2013)

50

Graf č. 9: Vývoj nezaměstnanosti v Itálii, Irsku, Řecku, Španělsku a eurozóně

Zdroj: http://qz.com/325877/this-week-in-central-banking-whatever/. (Spain - Španělsko, Greece – Řecko, Portugal – Portugalsko, Ireland – Irsko, Eurozone – Eurozóna, Italy – Itálie). Na grafu č. 9 je znázorněn stav nezaměstnanosti vybraných států a eurozóny v letech 2009 až 2014. Z grafu je patrné, že nejhůře je na tom Řecko a Španělsko. Nejlépe z uvedených států dopadla Itálie, společně s celou Eurozónou.

Současný kritický stav ekonomik PIGS je častým tématem sporů a debat. Evropská unie již poskytla zemím PIGS několik půjček a finančních pomocí, pomohla zlepšit stav problémových zemí zejména odkupem jejich státních dluhopisů. Evropská investiční banka, Mezinárodní měnový fond, samozřejmě Evropská centrální banka a mnoho dalších, jsou instituce, které již pomáhají nebo jsou připraveny určitým způsobem pomoci krizovým státům měnové unie. Otázkou ale nadále zůstává, zda jsou PIGS ještě schopny zmobilizovat svůj stav nebo bude konečným řešením jejich odchod z měnové unie a jeho následné dopady na ekonomiky ostatních států.

51

Vyhodnocení V současné době ani jedna z mnou zkoumaných zemí není dostatečně připravena na vstup do Evropské měnové unie. Z dostupných Konvergenčních zpráv je patrné, že vybrané země nedostatečně splňují konvergenční kritéria. Plnění ekonomických kritérií je u každé vybrané země odlišné. Kritérium cenové stability, je v současné době splněno všemi zkoumanými státy. Zejména Švédsko, podle poslední Konvergenční zprávy, dosáhlo velmi příznivých výsledků. Podle posledního měření byla zjištěna hodnota 0,3%. Cenovou stabilitu se Švédsku podařilo až na rok 2010 vždy udržet. Pro Polsko a Českou republiku není toto kritérium rovněž překážkou. Maďarsko naopak nebylo v minulých letech vždy schopné kritérium udržet. Splnit cenovou stabilitu se podařilo Polsku až od roku 2014, kdy byla zjištěna hodnota 1%. Výhledově by toto kritérium mělo být státy i nadále splněno. Z důvodu neúčasti ve směnném mechanismu ERM II, není žádnou ze zkoumaných zemí splněno kritérium kurzové stability. V současné době tedy každá země používá i nadále svou národní měnu. Dodržení referenční hodnoty kritéria dlouhodobých úrokových sazeb nepředstavovalo pro zkoumané země zásadní problém. Nejlépe si vedla Česká republika a Švédsko, u obou zemí byla podle poslední Konvergenční zprávy z roku 2014 naměřena stejná hodnota 2,2% oproti referenční hodnotě 6,2%. Následuje je Polsko s 4,2%. Nejhůře z vybraných států dopadlo Maďarsko s 5,8%, stále se ale vešlo do dané referenční hodnoty. Pro zachování zdravých veřejných financí jsou u zemí posuzovány dvě části, dodržení veřejného dluhu a dodržení veřejného deficitu (schodku). Pro dodržení veřejného deficitu je zapotřebí snížit schodek pod hranici 3 %. Švédsko se pod hranici nadměrného schodku 3% vždy udrželo a podle prognóz by mu udržení hodnoty pod 3% nemělo činit problém ani v budoucnu. S Českou republikou a Polskem bylo na doporučení Rady Evropské unie uvaleno řízení o nadměrném schodku, kdy Rada doporučila zemím snížit nadměrný schodek pod 3%. Česká republika eliminovala nadměrný schodek a od roku 2013 toto kritérium plní. Opačným případem je ale Polsko. I s ním bylo vedeno Radou Evropské unie řízení o snížení schodku. Dokud řízení nebude dokončeno a Polsko nebude schopné schodek snížit, nebude toto kritérium v Polsku platné. Podle předpovědí Komise by k eliminaci nadměrného schodku 52

mělo dojít v současném roce. V Maďarsku byl nadměrný schodek odstraněn v roce 2012 a od té doby jeho hodnota nepřesáhla stanovená 3%. Maďarsko tedy tuto část kritéria plní. Podle Maastrichtské smlouvy, by poměr veřejného dluhu k HDP neměl překročit 60%. S hranicí 60% nemá problém Švédsko, Česká republika a Polsko. V Maďarsku poměr veřejného dluhu výrazně převyšuje 60%. Pro splnění kritéria Maďarskem by ale stačilo, kdyby se veřejný dluh alespoň v příštích letech dostatečně snižoval. Kritérium institucionálně-právní není splněno ani jedním zkoumaným státem. Legislativa vybraných států není v souladu s legislativou Evropské unie. Právní předpisy zkoumaných zemí by podle Konvergenční zprávy měly především upravit nezávislé postavení centrálních bank, aby mohly společně s Evropskou centrální bankou vytvářet Evropský systém centrálních bank (ESCB). Plnění kritérií ovlivňuje i politická situace v zemích. Každá ze zemí, které jsem analyzovala, se k přijetí eura staví rozdílným způsobem. Maďarsko (a Rumunsko) je jedna z mála zemí, kde nadpoloviční většina obyvatel vyjádřila svůj souhlas pro zavedení eura. Jiným způsobem se ale k problému vyjádřila maďarská vláda, která nahrazení své dosavadní měny eurem v současnosti ani v příštích letech nepovažuje za reálné. Situace v Polsku je, co se týče postoje vlády, stejná jako v Maďarsku. Nově zvolený prezident zavedení eura rázně odmítá. Obyvatelé rovněž vyjadřují odmítavý postoj k euru. Více než polovina obyvatel se co se týče eura, vyjádřila negativně a euro by nepřijala. Švédsko se staví k euru velmi odmítavě a od vstupu do Evropské unie víceméně nepodnikla žádné kroky vedoucí k zavedení jednotné evropské měny. Svoji pasivitu švédská vláda omlouvá výsledky referenda, kdy občané vyjádřili nesouhlas s eurem. Díky tomu, že vstup do mechanismu ERM II není časově omezen, Švédsko může v současném stavu setrvat a nadále jako oběživo používat švédskou korunu. V České republice je občany euro tvrdě odmítáno, naopak vláda považuje zavedení eura za nevyhnutelné. Je tedy patrné, že k zavedení eura nestačí pouze plnit konvergenční kritéria. Důležité je i to, jak se k euru staví občané a vláda.

53

Závěr Hlavním cílem mojí práce bylo popsat vznik a postupné formování Evropské měnové unie, uvést možnosti dalšího rozšíření a zhodnotit perspektivy mnou vybraných zemí k Evropské měnové unii. Podle mého názoru, se mi všechny vytyčené cíle podařilo prozkoumat, zhodnotit a začlenit do mojí bakalářské práce. V první kapitole jsem se zaměřila na postupné formování Evropské měnové unie. Na ní jsem navázala druhou kapitolou, kde jsem uvedla nezbytná kritéria pro země, usilující o vstup do Evropské měnové unie. Ve třetí kapitole jsem svou pozornost soustředila na Českou republiku. Popsala jsem, jak si Česká republika vede v plnění konvergenčních kritérií. V závěrečné čtvrté kapitole jsem si vybrala tři země a provedla analýzu, jak jsou schopna plnit kritéria konvergence. Následně jsem v poslední kapitole zmínila i problémové země Eurozóny, PIGS. Významnou součástí mojí bakalářské práce, je závěrečné vyhodnocení. Zde jsem uvedla důležité výsledky zaměřené na plnění ekonomických kritérií jak Českou republikou, tak vybranými zeměmi. Pokusila jsem se okrajově nastínit i právní kritéria, především jsem ale země hodnotila z ekonomického hlediska. Musím podotknout, že k tomuto účelu mi výborně posloužily zprávy Evropské komise a Evropské centrální banky. Musím ocenit výbornou dostupnost a přehlednost materiálů Evropské unie. Zprávy, výsledky ale i grafy jsou velmi dobře dohledatelné a pomohly mi lépe porozumět problematice eura. V mojí práci jsem analyzovala připravenost ekonomiky jednotlivých zemí. Všechny zkoumané země jsou členy Evropské unie a různým způsobem se připravují na přijetí eura. Překvapující pro mě bylo, jak rozdílně se k zavedení eura staví jednotlivé země. Podle Konvergenčních zpráv je patrné, že ani jedna země není na vstup do Evropské měnové unie dostatečně připravena. Hlavním problémem je především kritérium kurzové stability. Vzhledem k tomu, že přijetí eura není časově omezeno, je především na státech, kdy uznají za vhodné stanovit termín k přijetí eura. Zejména Švédsko podle mého názoru hřeší na časovou neomezenost. Z tohoto důvodu je Švédsku i vytýkána jeho dlouhodobá nečinnost, jelikož je z ekonomického hlediska na přijetí eura výborně připraveno. Problémem je zde hlavně odmítavý postoj ze strany jak občanů, tak i vlády. 54

Rozdílný postoj občanů a vlády je patrný i v Maďarsku. Maďarští občané převážně souhlasí s přijetím eura. Odlišná situace je ale v České republice a Polsku, kde obyvatelé euro odmítají. V průběhu mojí práce jsem dospěla k názoru, že k zavedení eura není důležitý jen ekonomický stav země, přijetí eura ovlivňuje i politika země a názor občanů. Myslím si, že konkrétně v České republice odmítavý postoj k euru pramení jak z obavy ze současných problémů v Evropské měnové unii, tak z nedostatečné informovanosti. Podle mého názoru by řešením mohly být například přednášky pro veřejnost týkající se tohoto tématu, kde by i člověk nezasvěcený do problematiky eura lépe pochopil výhody a nevýhody eura.

55

Seznam použité literatury Literární zdroje

ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva a Božena PLCHOVÁ A KOL. 2005. Zahraniční obchod. Vyd. 1. V Praze: Bankovní institut, a.s. ISBN 80-7265-074-2. DĚDEK, Oldřich. 2008. Historie Evropské měnové integrace. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-076-8. HECZKO, Stanislav. 2007. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP. ISBN 978-80-7044-922-6. MARKOVÁ, Jana. 2006. Mezinárodní měnová spolupráce. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica. ISBN 80-245-1053-7. PÍTROVÁ, Lenka. 2008. Když se řekne Lisabonská smlouva.. Odbor informování o evropských záležitostech, Úřad vlády České republiky. ISBN 978-80-87041-48-2. TOMÁŠEK, Michal. 1999. Právní základy evropské měnové unie. 1. vyd. Praha: Bankovní institut. ISBN 8090224334.

Elektronické zdroje

Euroskop.cz: OSN [online]. 2016a. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9141/sekce/osn/ Zavedenieura.cz: Wernerův plán [online]. 2014a. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/historie-eura/werneruv-plan Euroskop.cz: Měnový had [online]. 2016b. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/288/sekce/m-n/ Euroskop.cz: Historie eurozóny [online]. 2016c. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/319/sekce/historie-eurozony/ BusinessInfo.cz: Evropský měnový systém [online]. 2008. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/euro-evropsky-menovy-system-3257.html Cnb.cz: Kritéria konvergence [online]. 2016a. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html

56

Zavedenieura.cz: Maastrichtská kritéria [online]. 2013a. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/maastrichtska-kriteria#MaKr_1 Cnb.cz: Kritéria konvergence [online]. 2016b. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html Zavedenieura.cz: Pakt stability a růstu [online]. 2013b. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurozona/pakt-stability-a-rustu Mfcr.cz: Konvergenční program České republiky (duben 2015) [online]. 2015. [cit. 2016-0311]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/pristoupeni-cr-keurozone/konvergencni-program/2015/konvergencni-program-ceske-republiky-dub-21268 Zavedenieura.cz: Kritérium cenové stability [online]. 2013c. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/plneni-vstupnich-podminek/kriteriumcenove-stability KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2014: ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ [online]. 2014. Brusel [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-a-ecb/konvergencni-zpravy Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou: Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka [online]. 2014. [cit. 201603-11]. ISSN 2336‐5110. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/pristoupenicr-k-eurozone/maastrichtska-kriteria-a-sladenost-cr/2014/vyhodnoceni-plnenimaastrichtskych-konve-19965 Zavedenieura.cz: Kritérium úrokových sazeb [online]. 2013d. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/plneni-vstupnich-podminek/kriteriumurokovych-sazeb Zavedenieura.cz: Kritérium veřejného deficitu [online]. 2013e. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/plneni-vstupnich-podminek/kriteriumverejneho-deficitu Zavedenieura.cz: Právní konvergence [online]. 2014b. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/plneni-vstupnich-podminek/pravnikonvergence BusinessInfo.cz: Národní plán zavedení eura v ČR [online]. 2007. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/narodni-plan-zavedeni-eura-v-cr-3253.html Europa.eu: Evropská komise - Tisková zpráva [online]. 2015. Brusel [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5451_cs.htm Ceskatelevize.cz: Sobotka plánuje přijetí eura v roce 2020. Pro je prezident i část opozice [online]. 2014. Praha [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1038935-sobotka-planuje-prijeti-eura-v-roce2020-pro-je-prezident-i-cast-opozice KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 [online]. 2014. Frankfurt nad Mohanem: Evropská centrální banka [cit. 2016-03-11]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-a-ecb/konvergencni-zpravy 57

Teraz.sk: FIDESZ: Maďarsko zváži vstup do eurozóny, Slovensku sa nevyplatil [online]. 2015. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.teraz.sk/ekonomika/fidesz-madarsko-vstupeurozona-2020/115519-clanok.html Euractiv.cz: Členské země EU a euro [online]. 2015. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/print-version/link-dossier/clenske-zeme-eu-a-euro-000131 KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2012: ZPRÁVA KOMISE [online]. 2012. Brusel [cit. 2016-0311]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/dokumenty/dokumenty-ek-aecb/konvergencni-zpravy Eur-lex.europa.eu: ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1026 [online]. 2015. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32015D1026 Tyden.cz: Belka: Polsko je připraveno zavést euro, zatím není důvod [online]. 2015. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/belka-polsko-jepripraveno-zavest-euro-zatim-neni-duvod_360718.html Euroskop.cz: Kořeny a průběh krize eurozóny [online]. 2016d. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9026/sekce/koreny-a-prubeh-krize-eurozony/ Idnes.cz: Euro ohrožují prasata: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko [online]. 2010. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/euro-ohrozuji-prasata-portugalsko-italierecko-a-spanelsko-pqr-/eko-zahranicni.aspx?c=A100215_163527_eko-zahranicni_hol Euroskop.cz: Eurozónu trápí „prasata“ [online]. 2010. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9008/15383/clanek/eurozonu-trapi-prasata/ Reformy.cz: Nový rekordní dluh Portugalska a Itálie [online]. 2014. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.reformy.cz/zpravy/novy-rekordni-dluh-portugalska-a-italie/. Patria.cz: Irsko v noci schválilo likvidaci Anglo Irish Bank. Dohoda s ECB zemi ušetří 20 mld. EUR za deset let [online]. 2013. [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2260749/irsko-v-noci-schvalilo-likvidaci-anglo-irishbank-nechce-uz-platit-31-mld-eur-rocne.html

58

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Složení ECU v době vzniku ( 13.března 1979) ............................................... 13 Tabulka č. 2: Míry inflace účastníků měnové unie v letech 1997-1998 .............................. 19 Tabulka č. 3: Směnný kurz eura k národním měnám.......................................................... 21 Tabulka č. 4: Výnosy z dlouhodobých státních dluhopisů vybraných členských zemí EU .................................................................................................................................................. 22 Tabulka č. 5: Plnění kritéria vybraných zemí poměru státního dluhu k HDP v roce 1996 a 1997 ....................................................................................................................................... 24 Tabulka č. 6: Plnění kritéria poměru státního dluhu k HDP vybraných účastníků měnové unie v roce 1998 ...................................................................................................................... 24 Tabulka č. 7: Plnění maastrichtských kritérií v roce 1997 .................................................. 27 Tabulka č. 8: Vývoj plnění inflačního kritéria ...................................................................... 29 Tabulka č. 9: Vývoj kurzu CZK/EUR, průměr denních nominálních kurzů za rok ........ 32 Tabulka č. 10: Členské státy Eurozóny a rok jejich přistoupení ........................................ 38 Tabulka č. 11: Srovnání plnění kritérií Maďarskem a Polskem podle Konvergenční zprávy z roku 2014 ................................................................................................................. 45 Tabulka č. 12 : Srovnání plnění kritérií Maďarskem, Polskem a Švédskem podle Konvergenční zprávy z roku 2014 ........................................................................................ 47

59

Seznam grafů Graf č. 1: Česká republika – Kritérium inflace od roku 2006 do roku 2012, (v %, dvanáctiměsíční klouzavý průměr) .......................................................................................... 30 Graf č. 2: Česká republika – Kritérium inflace od roku 2008, (v %, dvanáctiměsíční klouzavý průměr) ..................................................................................................................... 30 Graf č. 3: Saldo veřejných financí a veřejného dluhu v ČR v letech 2004 - 2011 ............ 34 Graf č. 4: Saldo veřejných financí a veřejného dluhu v ČR v letech 2008 – 2015 ............ 35 Graf č. 5: Kritérium inflace v Maďarsku měřené v období let 2008 – 2014 ...................... 40 Graf č. 6: Saldo veřejných financí a veřejného dluhu v Maďarsku .................................. 42 Graf č. 7: Kritérium míry inflace v Polsku měřené v letech 2008-2014 ............................ 43 Graf č. 8: Vývoj míry inflace ve Švédsku v letech 2008 – 2014 ........................................... 46 Graf č. 9: Vývoj nezaměstnanosti v Itálii, Irsku, Řecku, Španělsku a eurozóně .............. 51

60

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Současný stav Eurozóny v roce 2015.............................................................. 39

61