Možnosti dalšího rozšíření Evropské měnové unie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Možnosti dalšího rozšíření Evropské měnové unie Bakalářská práce

Autor:

Stanislav Andráš Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

Červen 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednicvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 29. června 2015 Stanislav Andráš

Poděkování Děkuji ing. Stanislavu Heczkovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady udělené při psaní této bakalářské práce. Děkuji svojí rodině, jejíž laskavá podpora mi umožnila věnovat se této práci.

Anotace Tato bakalářská práce zkoumá možnosti dalšího rožšíření Evropské měnové unie. První kapitola stručně popisuje vznik a vývoj Evropské měnové unie. Druhá kapitola popisuje podmínky kladené na budoucí členy. Třetí kapitola zkoumá, do jaké míry plní kritéria Česká republika. Ostatní státy se závazkem nahradit své národní měny eurem hodnotí kapitola čtvrtá. Poslední kapitola srovnává výsledky jednotlivých států. Tato práce poskytuje jak přehled dosavadního vývoje, tak vyhodnocení aktuálních výsledků ve vztahu k realizaci Evropské měnové unie. Klíčová slova: euro, eurozóna, měnová unie, rozšíření, kritérium.

Annotation

This bachelor thesis discovers the possibilities of further enlargement of the European Monetary Union. The first chapter briefly describes the creation and development of the European Monetary Union. The second chapter describes conditions to be met by any future member. The third chapter analyses to what extent Czech Republic meet the criteria. The other countries bound to replace their local currency with euro are evaluated in the fourth chapter. The last chapter compares the results of the individual countries. This thesis provides an overview of the development to date, as well as evaluation of the current results as related to the realization of the European Monetary Union.

Key words: euro, the euro area, monetary union, enlargement, criterion.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

3

4

Formování Evropské měnové unie .................................................................................. 9 1.1

Počátky měnové integrace ........................................................................................... 9

1.2

Wernerova zpráva ........................................................................................................ 9

1.3

Evropský měnový systém .......................................................................................... 10

1.4

Delorsova zpráva ....................................................................................................... 11

1.5

Přijetí společné měny ................................................................................................. 12

Konvergenční kritéria ..................................................................................................... 14 2.1

Kritérium cenové stability ......................................................................................... 15

2.2

Kritérium veřejných financí ....................................................................................... 16

2.3

Kritérium stability kurzu měny .................................................................................. 18

2.4

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ................................................................ 18

2.5

Kritérium institucionálně-právní ................................................................................ 19

2.6

Pakt stability a růstu ................................................................................................... 19

Česká republika a přijetí eura ....................................................................................... 21 3.1

Kritérium cenové stability ......................................................................................... 21

3.2

Kritérium veřejných financí ....................................................................................... 22

3.3

Kritérium stability kurzu měny .................................................................................. 24

3.4

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ................................................................ 27

3.5

Kritérium institucionálně-právní ................................................................................ 28

Připravenost dalších zemí ............................................................................................... 29 4.1

Bulharsko ................................................................................................................... 29

4.2

Chorvatsko ................................................................................................................. 32

4.3

Maďarsko ................................................................................................................... 33

5

5

4.4

Polsko......................................................................................................................... 37

4.5

Rumunsko .................................................................................................................. 40

4.6

Švédsko ...................................................................................................................... 44

Vyhodnocení .................................................................................................................... 49 5.1

Ekonomická kritéria ................................................................................................... 49

5.2

Kritérium institucionálně-právní ................................................................................ 50

5.3

Politický rozměr ......................................................................................................... 50

Závěr ........................................................................................................................................ 52 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 54 Literární zdroje ..................................................................................................................... 54 Elektronické zdroje ............................................................................................................... 54 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 59 Seznam grafů .......................................................................................................................... 60

6

Úvod Možnost nahrazení české koruny eurem se diskutovala již u příležitosti vstupu České republiky do EU. Tato diskuze ve více či méně aktivní podobě probíhá dodnes. Různé události způsobují oživení této diskuze. Jmenujme třeba volbu prezidenta v roce 2013, která v tomto ohledu přinesla na prezidentském postě názorový obrat. Aktivní ovlivňování směnného kurzu koruny vůči euru Českou národní bankou mělo kromě jiného za důsledek i zvýšený zájem veřejnosti o vztah těchto dvou měn. Společná evropská měna poutá pozornost i v souvislosti s možným vystoupením Řecka z eurozóny. V neposlední řadě přispívá k debatě také srovnávání se Slovenskem, které přijalo euro již před několika lety. Česko samozřejmě není jediný stát EU, který ještě nepřešel na společnou měnu. V podobné situaci je celá řada států, jež se jinak v mnoha ohledech liší. Také v těchto státech se otázka nahrazení národní měny eurem řeší. Vstup do měnové unie je v evropském právním řádu upravený. Toto právo je pro členy EU závazné. Debaty o přijetí eura tak mají vymezený pevný rámec. Cílem mojí práce je nejprve prozkoumat požadavky, které se k přijetí eura vážou, známé též jako konvergenční nebo maastrichtská kritéria. K jejich lepšímu pochopení je nanejvýš vhodné znát i historii Evropské měnové unie a jejího formování, včetně jejího současného fungování. Požadavky kladené na budoucí členy eurozóny totiž do značné míry reflektují primární snahu o dostatečnou ekonomickou stabilitu. Je proto vhodné podívat se i na Pakt stability a růstu. Následně chci prozkoumat, jak si Česká republika dosud vedla v plnění těchto kritérií. Zvláštní pozornost budu věnovat aktuálním výsledkům. Svoji pozornost pak přesunu na ostatní země, které se vstupem do EU zavázaly přijmout euro, a ještě tak neučinily. Práci chci završit jejich srovnáním z hlediska možnosti přistoupení k Evropské měnové unii a zasadit tak Česko do širšího kontextu. Ve svém zkoumání se přitom budu zaměřovat téměř výlučně na ekonomický rozměr. V omezené míře zmíním i právní hledisko. Bylo by nepochybně zajímavé prozkoumat možné rozšíření Evropské měnové unie i z dalších pohledů, kupříkladu politologického nebo sociologického. To ale není cílem této práce.

7

Struktura práce bude odpovídat vymezení cílů. V první kapitole shrnu vznik a formování Evropské měnové unie. Za tím účelem srovnám několik různých zdrojů. Následně provedu syntézu podstatných informací. V druhé kapitole představím jednotlivá konvergenční kritéria. Použiji stejné metody jako v kapitole předchozí. Ve třetí kapitole sa budu zabývat Českou republikou ve vztahu k požadavkům na přijetí eura. Provedu analýzu dostupných zpráv a statistických údajů. Zanalyzovaná data popíši. Uplatním také komparaci. K vyhodnocení kritérií použiji dedukci. Čtvrtou kapitolu věnuji obdobnému zpracování ostatních zkoumaných zemí. V páté, poslední, kapitole provedu srovnání výstupů analýz jednotlivých zemí a jejich syntézu. Pokusím se taky o interpretaci získaných výsledků. Těžit budu z literatury věnované mezinárodním ekonomickým vztahům, ideálně pak zaměřené na EU a její měnovou unii. Ve snaze o co největší aktuálnost a informační pokrytí zkoumané oblasti budu též v hojné míře využívat elektronické informační zdroje. Primárním zdrojem dat pro mne budou především konvergenční zprávy Evropské centrální banky (dříve Evropského měnového institutu) a Evropské komise a statistické údaje poskytované Eurostatem. Využiji též informace poskytované Českou národní bankou a Evropskou komisí. K nahlížení do pramenů evropského práva použiji systém EUR-Lex.

8

1

Formování Evropské měnové unie

1.1 Počátky měnové integrace V roce 1948 byla vytvořena Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC — Organisation for European Economic Co-operation) 1 za účelem koordinace Programu obnovy Evropy, tzv. Marshallova plánu. Země zapojené do OEEC uzavřely v roce 1950 zúčtovací a úvěrovou dohodu pod názvem Evropská platební unie (EPU — European Payment Union). Tato zavedla zúčtovací jednotku Epunit, která se používala v mnohostranném clearingu platebního styku jednotlivých zemí. V roce 1955 byla podepsaná Evropská měnová dohoda (EMA — European Monetary Agreement), která již byla postavená na směnitelnosti národních měn. Evropská měnová dohoda v roce 1959 nahradila Evropskou platební unii [12]. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství 2 z roku 1957 zřizuje Měnový výbor, 3 v kterém byli kromě dvou zástupců Evropské komise také zástupci ministerstev financí a centrálních bank všech členských států. Měnový výbor měl rozvíjet koordinaci národních politik s ohledem na měnový vývoj. Primárním úkolem bylo tedy sledování měnových a finančních politik a plateb členských států; a poradenská činnost [47, s. 88].

1.2 Wernerova zpráva Další vývoj byl koncem šedesátých let ovlivněn následujícími dvěma faktory. Za prvé to byla postupující krize Bretton-Woodskeho měnového systému, zejména „snižující se schopnost amerického dolaru a zlata pokrýt potřebu mezinárodní likvidity“ [1, s. 100] a v rámci Evropy „trhem vynucené zhodnocení německé marky a znehodnocení francouzského franku“ [29, překlad autor]. Za druhé to bylo naplnění, alespoň v hlavních rysech [2, s. 30], hlavních cílů Římských smluv, a tedy pozvednutí ekonomické integrace účastnických států na další stupeň. Na summitu v Haagu v prosinci 1969 byl proto vytyčen další cíl: Hospodářská a

1

V roce 1961 byla ustavena nástupnická organizace OECD — Organization for Economic Co-operation and Development složená z evropských zakladatelských států OEEC a Spojených států a Kanady. Dnes má 34 členů. Viz též: [50]. 2 Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), které byly obě podepsané představiteli Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Nizozemí a SRN v březnu 1957 v Římě, se souhrně označují jako Římské smlouvy. 3 Měnový výbor fungoval až do roku 1998. Od roku 1999 byl v souvislosti na zavedení eura změněn na Hospodářský a finanční výbor. Viz též: [6, s. 35].

9

měnová unie (EMU — Economic and Monetary Union). Byl sestaven výbor pod vedením Pierra Wernera; cílem bylo „vypracovat plán vedoucí k dosažení měnové unie“ [1, s. 103]. Výbor vypracoval zprávu (známou jako Wernerova zpráva — Werner Report), která předpokládala vytvoření měnové unie postupně, po etapách. „Konečným cílem bylo dosáhnout úplné liberalizace kapitálových obchodů, neomezené směnitelnosti měn členských států a neodvolatelného stanovení směnných kurzů. Zpráva tehdy považovala přijetí jednotné evropské měny za završení procesu, ale ještě je nebrala jako samostatný cíl. Nadto zpráva doporučila posílení koordinace hospodářských politik a definování hlavních směrů vnitrostátních rozpočtových politik“ [46]. Přes prvotní opatrný souhlas4 zúčastněných států došlo k brzkému opuštění Wernerova plánu poté, co se v srpnu 1971 definitivně rozpadl Bretton-Woodský měnový systém a americký dolar opustil zlatý standard, což zvýšilo nestabilitu směnných poměrů i ostatních měn. K dalšímu významnému utlumení integračních snah došlo s první ropnou krizí v roce 1973.

1.3 Evropský měnový systém Kurzové

výkyvy,

respektive

snaha

jim

předcházet,

dovedly

skupinu

západoevropských zemí k obnovení spolupráce v měnové oblasti. V roce 1977 podal Roy Jenkins5 návrh na ustavení Evropské měnové unie. Návrh byl diskutován a v průběhu roku 1978 Evropská rada schválila zřízení Evropského měnového systému (EMS — European Monetary System), který svou činnost započal v březnu 1979. Jednalo se o měnový blok, v kterém byly zastoupeny všechny měny členských států s výjimkou britské libry.6 Cílem bylo udržet měnové kurzy stabilní, pročež se systém řídil následujícími pravidly: 

Participace států byla dobrovolná.



Byla vytvořena Evropská měnová jednotka (ECU — European Currency Unit) jako zúčtovací měna. Jednalo se o měnový koš na bázi váženého průměru měn účastnících se EMS.



Byl zaveden kurzový mechanismus (ERM — Exchange Rate Mechanism), který dovoloval měnám pohybovat se ve fluktuačním pásmu ±2,25 % od centrální sazby. Výjimkou byla italská lira, jejíž kurz se mohl pohybovat v širším rozmězí až ±6 %.

4

Členské státy se dohodly na experimentálním zúžení fluktuačního pásma, bez závazku pokračovat další etapou. Předseda Evropské komise v letech 1977 až 1981. 6 Britská libra se do Evropského měnového systému zapojila až v roce 1990 a znovu ho opustila v roce 1992 po velkém tlaku spekulantů. 5

10

Změna rozpětí byla podmíněná vzájemnou dohodou členských států EMS a Evropské komise. 

Pokud se kurz nějaké měny odchýlil od centrální parity o více než 75 % povoleného fluktuačního pásma, byl dotčený stát povinen přijmout protiopatření, zejména úpravu úrokových sazeb a fiskální politiky. Centrální banka měla povinnost předcházet úplnému opuštění vymezeného pásma skrze intervence; v případě potřeby mohla čerpat automatický překlenovací úvěr od centrálních bank spravujících silnější měnu.7 V únoru 1986 byl podepsaný Jednotný evropský akt (SEA — Single European Act),

který revidoval Římské smlouvy směrem k posílení evropské integrace a dovršení vytvoření společného trhu8 — tento je definován jako „prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ [45]. Jednotný evropský akt také stanovil nový časový rámec: společný trh měl být vytvořený postupně do konce roku 1992. K usnadnění dosažení tohoto cíle Jednotný evropský akt významně omezil požadavek jednomyslnosti v rozhodování Evropské rady ve prospěch kvalifikované většiny.9 Jednotný evropský akt také zakotvil spolupráci v hospodářské a měnové oblasti do primárních pramenů práva Evropských společenství [6, s. 42].

1.4 Delorsova zpráva Evropský měnový systém naplňoval své cíle, směnné kurzy byly vcelku stabilní. Nicméně měnové riziko, byť bylo zmenšeno, pořád přetrvávalo. Také na náklady spojené s převody měn se začalo nahlížet jako na překážku ve využívání plného potenciálu vnitřního trhu. Evropská rada na svém zasedání v roce 1988 v Hannoveru proto ustavila Výbor pro studium hospodářské a měnové unie. Členy výboru byli guvernéři centrálních bank pod vedením Jacquese Delorse, toho času předsedy Evropské komise [46]. Výbor v dubnu 1989 přednesl zprávu, která do značné míry čerpá z Wernerovy 10

zprávy. Slovy samotného Delorse: „Dá se říci, že celková filozofie našeho návrhu a také jeho struktura byly velmi ovlivněny Wernerovou zprávou ... Zpráva Delorsova výboru přímo navazuje na zprávu Wernerova výboru“ [7, s. 3, překlad autor]. V měnové oblasti Delorsova zpráva navíc požaduje nezávislost společné měnové instituce a cenovou stabilitu jako

7

Srovnej [4, s. 208] a [30]. Vytvoření společného trhu bylo již předmětem Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. 9 V roce 1986 se přistoupením Portugalska a Španělska zvýšil počet členů Evropských společenství na dvanáct. Dosažení jednomyslnosti bylo tedy mnohem náročnější než u původně šesti signatářů Římských smluv. 10 Viz kapitola 1.2. 8

11

východisko měnové politiky. Co se hospodářské politiky týká, Delorsova zpráva navrhuje limity rozpočtových deficitů, koordinaci fiskálních politik na principu subsidiarity a zákaz financování deficitů států centrálními bankami. Ve shodě s Wernerovou zprávou výbor navrhl zavedení EMU ve třech etapách: 1. završení volného pohybu kapitálu, 2. další konvergence hospodářských politik a příprava příslušných institucí, 3. zavedení společné měny.

1.5 Přijetí společné měny Provedení první etapy navržené Delorsovým výborem — úplné liberalizace kapitálových obchodů od července 1990 — schválila Evropská rada ještě v červnu 1989. Pro schválení další integrace bylo ale potřeba rozšíření stávajících smluv. Za tímto účelem byla svolaná mezivládní konference, jejíž výsledky byly schválené hlavami států a vlád na zasedání Evropské rady v Maastrichtu v prosinci 1991 v podobě Smlouvy o Evropské unii. Tato byla podepsaná 7.2.1992 a po nezbytné ratifikaci vstoupila v platnost od 1.11.1993 [44]. Smlouva umožňovala další měnovou integraci v souladu s Delorsovou zprávou11 a určila také kritéria 12 k hodnocení připravenosti jednotlivých států k přijetí společné měny. Smlouva stanovovala i časový rámec jednotlivých etap. První etapa začala 1. července 1990. Navazovalo se zejména na Jednotný evropský akt, vycházelo se z Delorsovy zprávy. Odstraňovali se poslední překážky volného pohybu kapitálu, dokončoval se jednotný společný trh. To se v roce 1993 povedlo13 a splnil se tak hlavní cíl první etapy. Druhá etapa — příprava přechodu — začala 1. ledna 1994. Ve Frankfurtu nad Mohanem byl založen Evropský měnový institut (EMI — European Monetary Institute) jakožto předchůdce budoucí společné centrální banky. EMI připravoval budoucí měnovou politiku, dohlížel na EMS a vývoj ECU a kromě jiného spravoval též část devizových rezerv centrálních bank členských států EU. V roce 1995 Evropská rada upřesnila časový rozvrh třetí etapy, schválila také název budoucí společné měny — euro. Pokračovala konvergence hospodářských politik. Byl přijat Pakt stability a růstu (SGP — Stability and Growth Pact), který měl stimulovat rozpočtovou disciplínu jednotlivých zemí. V květnu 1998 Evropská rada 11

Viz kapitola 1.4. Podrobně se konvergenčními kritérii zabývá kapitola 2. 13 1.1.1994 vstoupila v platnost smlouva o Evropském hospodářském prostoru, která rozšiřuje vnitřní trh EU i na země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA — European Free Trade Association), jmenovitě Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Viz též [3, s. 126]. Švýcarsko není součástí Evropského hospodářského prostoru, má však s EU uzavřené vlastní dvoustranné dohody. 12

12

potvrdila 11 států splňujících konvergenční kritéria, jmenovitě Belgii, Finsko, Francii, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Irsko, Itálii, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. 14 Tyto státy se začaly připravovat na přechod na euro. Následně byla v červnu 1998 založena Evropská centrální banka (ECB — European Central Bank), která nahradila EMI a druhá etapa byla dovršena [32]. Třetí etapa probíhá od 1.1.1999, kdy začal fungovat tzv. Eurosystém, tvořený ECB a centrálními bankami členů eurozóny, t.j. zemí, které začaly užívat euro jako svou měnu. Vybraných 11 zemí začalo formálně užívat euro, nicméně až do konce roku 2001 se tak dělo výlučně v bezhotovostním styku. V průběhu ledna roku 2002 došlo k stažení národních platidel a jejich nahrazení bankovkami a mincemi euro. Od února 2002 je euro v těchto zemích jediným oficiálním platidlem. Smlouva o EU nicméně předepisuje vstup do měnové unie, a tedy přijetí eura všem členům EU, vyjma Spojeného království a Dánska, které si předem vyjednaly výjimku. Na základě zásady acquis communautaire však povinnost přijmout euro platí i pro země, které do EU vstoupily až po datu účinnosti Smlouvy o EU [6, s. 22]. Euro bylo postupně zavedené v následujících zemích: Řecko (2001), Slovinsko (2007), Kypr a Malta (2008), Slovensko (2009), Estonsko (2011), Lotyšsko (2014) a Litva (2015).15

14

Dánsko a Spojené království se dobrovolně rozhodly nevstoupit do třetí etapy měnové unie; Řecko a Švédsko nesplnily kritéria. 15 Do EMU tedy ještě povinně vstoupí Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko (cílové datum vstupu: 1.1.2019) a Švédsko.

13

Konvergenční kritéria

2

Po vzniku eura v roce 1999 se Evropská centrální banka stala jedinou institucí zodpovědnou za provádění jednotné měnové politiky eurozóny. Hospodářská politika se ale řídí principem subsidiarity. „Hospodářská unie staví na decentralizované struktuře Evropské unie jako společenství států, zatímco měnová unie je právně postavena na nedílných pravomocích Unie v oblasti měnové“ [6, s. 16]. Tento rozpor představuje určité riziko. Na nižší úrovni mohou být sledovány jiné cíle než na úrovni nejvyšší. Zcela autonomní národní hospodářská politika tedy může být v rozporu se zájmy Evropy jako celku. Speciálně může dojít i k negativnímu působení na stabilitu eura. Je proto potřeba zabezpečit dostatečné sladění a koordinaci národních hospodářských politik. Smlouva o Evropské unii výslovně uvádí tři prvky hospodářské politiky: „Členské státy musejí zajistit koordinaci svých hospodářských politik, zavést mnohostranný dohled nad touto koordinací a řídit se pravidly finanční a rozpočtové kázně“ [44]. Podle Smlouvy o Evropské unii je každý16 členský stát EU před vstupem do eurozóny podroben zkoumání, zdali splňuje daná kritéria. Ty jsou dvojího druhu. 

Ekonomické: o cenová stabilita o udržitelnost veřejných financí o stabilita kurzu měny o dlouhodobé úrokové sazby



Institucionálně-právní: zejména nezávislost centrální banky zkoumaného státu [47, článek 130] a slučitelnost národního práva s evropským právem týkajícím se Eurosystému a ECB [47, článek 131].

Posuzování konvergenčních kritérií se řídí čtyřmi zásadami: 1. uplatňuje se přísný metr17 — cílem je neohrozit stabilitu jednotné měny 2. stejná váha kritérií — kritéria tvoří ucelený balík 3. vyhodnocují se aktuální data 4. konzistentnost, transparentnost a jednoduchost Požaduje se přitom udržitelná18 shoda s požadavky konvergence [25, s. II]. 16

Tímto procesem prošlo i 11 zemí, které přijímaly euro jako první. Viz též kapitola 1.5. Reálně se však jednotlivá kritéria posuzují s různou měrou přísnosti, viz např. [6, s. 22]. 18 Viz též kapitola 2.6. 17

14

Všechny podmínky musí být splněny současně. Zkoumané zemi, která nesplnila jakoukoli z podmínek, se uděluje dočasná výjimka z povinnosti vstoupit do eurozóny, tzv. derogace. Povinnost sama tím ale není dotčena. Evropská komise a ECB nejméně jednou za dva roky vyhotoví zprávu o stavu konvergence států s dočasnou výjimkou. 19 Na základě těchto zpráv může být dočasná výjimka zrušena a následně může v dotyčném státě dojít k nahrazení původní národní měny eurem.

2.1 Kritérium cenové stability „Kritérium cenové stability znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míry inflace těch – nanejvýše tří – členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)“ [7]. Ježto metodika a způsob výpočtu inflace se v jednotlivých zemích může lišit, Rada Evropské unie přijala v říjnu 1995 20 Nařízení č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, které zakládá možnost měsíčního srovnání vývoje inflace na úrovni EU [49]. Je potřeba zdůraznit, že rokem se v definici kritéria rozumí dvanáct po sobě jdoucích měsíců předcházejících datu hodnocení, nikoliv tedy nutně období leden až prosinec. K určení referenční hodnoty se v dosavadní praxi vždy použil prostý aritmetický průměr nejlepších hodnot HICP tří členských států za sledované období. Důležité však je, že nejmenší hodnoty nejsou automaticky považované za nejlepší. Snahou je zamezit možnému zkreslení způsobenému mimořádnými hodnotami.21 Za mimořádné hodnoty jsou považovány ty, které jsou 1. výrazně nižší než srovnatelné hodnoty v jiných členských státech, 2. významně ovlivněny mimořádnými faktory. Neexistuje žádný pevný postup jak určit, které hodnoty jsou mimořádné. Hodnotitelé22 to musejí zvážit případ od případu a „vhodným způsobem řešit potenciální výrazné zkreslení vývoje inflace v jednotlivých zemích“ [23, s. 11].

19

Zpráva může být vypracovaná i na základě žádosti daného státu. Viz [47, článek 140]. Nařízení bylo novelizované v září 2003 a v červnu 2009. 21 Viz též Tabulka č. 1. 22 Připomeňme, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie připravují konvergenční zprávy Evropská komise a Evropská centrální banka. 20

15

Tabulka č. 1: Mimořádné hodnoty HICP Report

Míra inflace (%)

Odůvodnění

Stát

2004

-0,2 Litva

akumulace jednotlivých specifických faktorů

2010

-2,3 Irsko

mimořádně prudký pokles hospodářské aktivity

2013

0,4 Řecko

mimořádně výrazná záporná mezera výstupu

2014

-1,2 Řecko

mimořádně velká záporná mezera výstupu

-0,8 Bulharsko

výrazné snížení regulovaných cen

-0,4 Kypr

mimořádně velká záporná mezera výstupu

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [13, 16, 21, 23].

2.2 Kritérium veřejných financí Toto kritérium se zabývá fiskálním vývojem hodnoceného státu, jmenovitě deficitem veřejných financí a výší a vývojem veřejného dluhu. Důležitým faktorem je případné rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku. 23 Jednotlivé země pro potřeby EU vykazují stav svých financí povinně podle Evropského systému účtů (ESA — European System of Accounts), 24 což zabezpečuje potřebnou srovnatelnost údajů jednotlivých zemí. „Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě. Veřejný deficit znamená deficit, vztahující se k ústřední vládě včetně regionálních a místních úřadů a fondů sociálního zabezpečení, s výjimkou komerčních operací, definovaných v Evropském systému makroekonomických účtů“ [7]. Byť kritérium veřejného deficitu připouští i deficit vyšší nežli referenční 3 %, v historii eurozóny deficit žádného ze států, který splnil konvergenční kritéria, tuto referenční hodnotu v hodnoceném roce nepřekročil.25

23

Podle Smlouvy o fungování Evropské unie rozhoduje o nadměrném schodku Rada EU na návrh Evropské komise po zvážení připomínek dotčeného státu, viz [47, článek 126, odstavec 6]. 24 Počátky systému ESA sahají do roku 1970, kdy byl Statistickým úřadem Evropských společenství vypracován „Evropský systém integrovaných hospodářských účtů“. Systém prošel dalším vývojem (ESA 95). Nejnovější revize je ESA 2010 zavedena Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.

16

Mnohem zajímavější je praxe hodnocení veřejného dluhu. Nejprve definice: „kritérium veřejného dluhu znamená, že poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %, kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru“ [7]. Na rozdíl od deficitů, většina(!) států, které vstoupily do eurozóny, překročila referenční hodnotu. Ze současných 19 členů eurozóny jich jen 8, tedy méně než polovina,26 mělo před vstupem veřejný dluh nižší než požadovaných 60 % HDP. Tabulka č. 2: Země s veřejným dluhem před vstupem do eurozóny nižším než 60 % HDP Země

Rok přijetí eura

Výše dluhu (% HDP)

Lucembursko

1999

6,7

Estonsko

2011

7,2

Slovinsko

2007

29,1

Slovensko

2009

29,4

Litva

2015

39,4

Lotyšsko

2014

40,7

Finsko

1999

55,8

Francie

1999

58,0

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv EMI a ECB [13 — 26]. Ostatním zemím ke splnění kritéria veřejného dluhu stačilo, že jeho relativní výše před přijetím eura klesala. Najzadluženější byly Belgie, Itálie a Řecko, u kterých poměr veřejného dluhu k HDP byl vyšší než 100 %.

25

Malta v roce 2006 docílila výši deficitu 2,6 % HDP díky krátkodobým fiskálním opatřením. Odhad byl přitom 3,3 %. Nicméně výhled na rok 2007 byl příznivý, Malta získala pozitivní výrok a v roce 2008 přijala euro. Nelze ovšem nezmínit okolnosti vstupu Řecka. To se při hodnocení vykázalo deficitem ve výši 1,8 % HDP (a tedy bezpečně pod referenční hodnotou). Časem nicméně vyšlo najevo, že skutečný deficit měl v rozhodujícím roce výši 3,4 % [27], což by zřejmě vedlo k negativnímu výroku v konvergenční zprávě a z toho plynoucí pokračování derogace. 26 Tuto statistiku navíc významně vylepšili noví členové. Než v roce 2007 přijalo euro Slovinsko, jen tři země z dvanácti vykázaly před přijetím eura veřejný dluh pod referenční hodnotou.

17

Tabulka č. 3: Plnění kritéria veřejného dluhu Belgií, Itálií a Řeckem Země

Výše dluhu (% HDP)

Průměrná rychlost poklesu

Maximum (rok)

Rozhodný rok

(procentní body / rok)

Belgie

135,2 (1993)

122,2 (1997)

3,3

Itálie

124,9 (1994)

121,6 (1997)

1,1

Řecko

111,3 (1996)

104,4 (1999)

2,3

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv EMI a ECB [13, 26]

2.3 Kritérium stability kurzu měny „Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II znamená, že členský stát dodržoval normální rozpětí, která jsou stanovena mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let. Zejména by pak země neměla z vlastní iniciativy devalvovat bilaterální směnný kurz domácí měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu (po zavedení eura vůči euru)“ [7]. Prvotním cílem je hladké fungování jednotného trhu, které by bylo nadměrnou fluktuací jednotlivých měn ohroženo. Systém ERM II 27 vyžaduje udržování kurzu národní měny vůči euru ve vymezeném pásmu. Standardně to je ±15 % kolem centrální parity. Každá země se může dobrovolně rozhodnout udržovat i užší pásmo.28 V průběhu sledovaného období může dojít ke změně centrálního kurzu. Kupříkladu v případě Slovenska došlo v březnu 2007, tedy jen něco málo přes jeden rok před rozhodným hodnocením konvergence, k snížení centrální hladiny z 38,4550 na 35,4424.29 Účast v systému ERM II je dobrovolná, nicméně neúčast znamená automaticky nesplnění kritéria stability kurzu měny [33].

2.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb „Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch – nanejvýše tří – členských států, které 27

ERM II nahradil systém ERM, který byl zaveden jako součást Evropského měnového systému, viz též kapitola 1.3. 28 Kupříkladu Dánsko, ač nemá povinnost přijmout euro, udržuje svoji korunu v rozmezí ±2,25 % oproti centrální paritě již od roku 1999. Lotyšsko před přijetím eura 1.1.2014 dobrovolně drželo ještě užší pásmo, a sice ±1 %. 29 Po publikování obou konvergenčních zpráv (ECB a EC) došlo pak v květnu 2008 k dalšímu snížení centrálního kurzu až na 30,1260. To byl taky kurz použit k finální konverzi slovenské koruny na euro.

18

dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby se zjišťují na základě výnosů dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů“ [7]. Zdůrazněme, že referenční země se vybírají nikoliv podle výše úrokových sazeb, nýbrž podle ukazatele HICP. Výběr zemí je tedy stejný jako pro kritérium cenové stability (viz též kapitola 2.1). Pro určení referenční hodnoty se analogicky použije prostý aritmetický průměr výnosů dlouhodobých dluhopisů30 navýšený o dva procentní body. Všechny země, které vstupovaly do eurozóny, měly dlouhodobé úrokové sazby nižší než referenční hodnota. U některých zemí však nebyl v době hodnocení rozvinutý trh s dluhopisy. V takových případech 31 byla analýza vývoje úročení dlouhodobých státních dluhopisů nahrazena širší analýzou finančních trhů.

2.5 Kritérium institucionálně-právní Podmínky institucionálně-právní zkoumají „slučitelnost vnitrostátních právních předpisů s ‚acquis‘ (stávajícími právními předpisy EU), co se týká národních centrálních bank, zejména jejich nezávislostí a nezávislosti členů jejich rozhodovacích orgánů, jejich cílů a začlenění do Evropského systému centrálních bank“ [37]. Oproti makroekonomickým kritériím není v této oblasti snaha o sbližování neboli harmonizaci právních systémů jednotlivých zemí. Pro přijetí eura se však požaduje, aby národní právo nebylo v rozporu s články Smlouvy o fungování Evropské unie, které se týkají měnové a hospodářské politiky, a se Statutem ESCB a ECB. Smlouva o fungování Evropské unie stanovuje udržování cenové stability jako primární cíl ESCB [47, článek 127, odstavec 1]. Vyžaduje se, aby cíle národních centrálních bank byly s tímto zcela v souladu. Odtud pramení požadavek striktní nezávislosti centrálních bank, protože „prvořadý cíl udržovat cenovou stabilitu dokáže nejlépe zajistit zcela nezávislá instituce s přesně vymezeným mandátem“ [23, s. 26].

2.6 Pakt stability a růstu Požadavky kladené na státy před jejich vstupem do eurozóny nejsou samoúčelné. Připomeňme, že koordinace a harmonizace hospodářských politik jednotlivých zemí jsou nutnými předpoklady realizace Hospodářské a měnové unie32 a všechny členské státy EU se

30

Typicky se volí vládní bondy s desetiletou splatností denominované v národní měně. Metodika výběru je podrobněji popsaná v konvergenčních zprávách. Prakticky se vychází z doporučení vypracovaných EMI při přípravě třetí fáze měnové unie (viz též kapitola 1.5). 31 Kupříkladu Estonsko (rozhodná zpráva z roku 2010). 32 Vývoj Hospodářské a měnové unie je popsán v kapitole 0.

19

k nim zavázaly Smlouvou o fungování Evropské unie. Navíc stabilita eura, kterým platí devatenáct zemí EU, je závislá na hospodářské stabilitě těchto zemí. V roce 1997 byl přijat Pakt stability a růstu (SGP — Stability and Growth Pact), jehož cílem je právě zaručit dostatečnou blízkost a stabilitu fiskálních politik jednotlivých zemí. Pakt má dvě složky, preventivní a korektivní. Preventivní část spočívá v tom, že každá země předkládá střednědobý plán, v kterém by se parametry rozpočtu měly vejít do referenčních hodnot pro danou zemi nebo se jim alespoň blížit. Plán je monitorován Radou EU a podléhá pravidelné úpravě, kde se zohledňují mimořádné faktory a ekonomická situace země. Snahou je zamezit strukturálním schodkům. Korektivní část definuje tzv. proceduru nadměrného schodku [47, protokol 12] pro případ překročení limitů,33 kdy Rada EU doporučí opatření spolu s časovým rámcem. Pokud země nesjedná nápravu, zejména opakovaně, může být i předmětem finančních sankcí. Postupem času se objevila kritika, že Pakt neplní svoji funkci dostatečně [42]. Prošel proto několika úpravami. V roce 2005 došlo k úpravě více zohledňující národní specifika a vlivy strukturálních reforem a hospodářských cyklů. V letech 2011 až 2013 pak došlo k dalším úpravám podporujícím sledování a koordinaci a vydání podrobnějších prováděcích vyhlášek (Code of Conduct) [38]. V roce 2013 začala také platit mnohostranná mezivládní 34 Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě (TSCG — Treaty on Stability, Coordination and Governance), která zavedla tzv. Fiskální kompakt — další zpřísnění rozpočtových pravidel [38].

33

Viz též kapitola 2.2 Kritérium veřejných financí. Smlouvu podepsali všichni členové eurozóny i ostatní členové EU až na ČR, UK a Chorvatsko. Smlouva je nicméně otevřená možnosti přistoupení všech členů EU. 34

20

3

Česká republika a přijetí eura Česká republika je členský stát EU, na který se vztahuje dočasná výjimka z povinnosti

přijmout euro. Česká republika je proto od svého vstupu do EU v roce 2004 zahrnutá v pravidelných konvergenčních zprávách připravovaných ECB a Evropskou komisí podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.1 Kritérium cenové stability V oblasti cenové stability si doposud Česká republika vedla dobře. Až na jeden případ (2008) všechny konvergenční zprávy konstatovaly dvanáctiměsíční průměrnou inflaci měřenou HICP nižší než referenční hodnota. Tabulka č. 4: ČR a kritérium cenové stability Rok

Referenční hodnota

ČR

2004

2,4

1,8

2006

2,8

2,2

2008

3,2

4,4

2010

1,0

0,3

2012

3,1

2,7

2014

1,7

0,9

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [15, 17, 19, 20, 21, 23]. Výsledek překračující referenční hodnotu je zvýrazněný. Podívejme se na poslední výsledky v oblasti stability cenové hladiny. Průměrné míry inflace jednotlivých zemí během posledního roku, od května 2014 do dubna 2015, nalezneme v Graf č. 1. Tři státy s nejnižší hodnotou HICP jsou Řecko, Bulharsko a Španělsko. Jejich průměr činí -1,3 %. Připočtením 1,5 procentního bodu z definice kritéria získáme referenční hodnotu rovnou 0,2 %. Česko se svojí inflací ve výši 0,4 % takto postavené kritérium neplní. Dá se nicméně očekávat, že některé výsledky budou považované za mimořádné a ke konstrukci referenční hodnoty se nepoužijí. Velmi pravděpodobně můžeme vyloučit Řecko a Bulharsko, které dosáhly shodně mimořádně nízkých -1,6 % a od dalšího v pořadí je dělí velký odstup celého procentního bodu. Trojici nejlepších výsledků v oblasti cenové stability 21

tak budou nejspíš tvořit Španělsko, Polsko a Maďarsko. Jejich průměr činí -0,4 %, jenž určuje referenční hodnotu rovnou 1,1 %. Takto nastavené kritérium by už Česko bezpečně splnilo. Tabulka č. 5: HICP (%): výpočet referenční hodnoty Země a výše úrokové sazby

Průměr

Reference

Řecko

-1,6 Bulharsko

-1,6 Španělsko

-0,6

-1,3

0,2

Španělsko

-0,6 Polsko

-0,4 Maďarsko

-0,3

-0,4

1,1

Období: 05/2014 — 04/2015. Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, HICP — monthly data (annual rate of change)]

Slovinsko 0.0 Itálie 0.0 Nizozemsko 0.0 Estonsko 0.1 Irsko 0.1 Chorvatsko 0.1 Belgie 0.2 Dánsko 0.2 Lucembursko 0.3 Francie 0.3 Česko 0.4 Švédsko 0.4 Německo 0.4 Lotyšsko 0.6 Malta 0.7 Finsko 0.7 Spoj. království 1.0 Rumunsko 1.1 Rakousko 1.2

Graf č. 1: HICP (%): průměry v jednotlivých zemích za období 05/2014 — 04/2015 1.25 1.00 0.75 0.50 0.25 -0.25 -0.50 -0.75 -1.00 -1.25 -1.50 -1.75

Řecko -1.6 Bulharsko -1.6 Španělsko -0.6 Polsko -0.4 Maďarsko -0.3 Kypr -0.3 Litva -0.2 Slovensko -0.2 Portugalsko -0.1

0.00

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, HICP — monthly data (annual rate of change)].35

3.2 Kritérium veřejných financí Česká republika zatím neměla problém s plněním kritéria veřejného dluhu. I přesto, že podíl veřejného dluhu na HDP od roku 2008 do roku 2013 rostl, zůstává pořád bezpečně pod referenční hodnotou 60 %.

35

Údaje o inflaci ve Spojeném království za duben 2014 nebyly v době psaní práce ještě k dispozici; uvedená hodnota je proto průměr jenom za období 11 měsíců. Na určení referenční hodnoty to však zřejmě nebude mít vliv.

22

Graf č. 2: ČR: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government gross debt — annual data],36 predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Již méně přesvědčivé jsou dosavadní hodnocení kritéria veřejného deficitu. Několik konvergenčních zpráv konstatovalo překročení referenční hodnoty 3 %. S Českou republikou bylo ostatně vedeno řízení Rady EU při nadměrném schodku. Procedura byla zahájena v roce 2009 a ukončena byla teprve v roce 2014. Za rok 2015 jsou zatím k dispozici jenom predikce. Očekává se další pokles veřejného dluhu až k úrovni 40,9 % HDP [7, s. 11]. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že i letos ČR splní kritérium veřejného dluhu s dostatečnou rezervou. Očekává se také mírné snížení deficitu, a to i přes pravděpodobné navyšování výdajů spojených se snahou dočerpat zbylé prostředky z fondů EU z předchozího období. Předpokládá se schodek ve výši 1,9 %HDP [7, s. 11]. Takový výsledek by byl zcela v souladu s konvergenčními požadavky.

36

Přesné hodnoty se v různých zdrojích mírně liší. Např. pro rok 2008 a Česko jsou k dispozici hodnoty 28,7 % (Eurostat a konvergenční zpráva Evropské komise z roku 2012) nebo 30,0 % (konvergenční zprávy ECB a Evropské komise z roku 2010). Rozdíly jsou nicméně v řádu jednotek procentního bodu a na hodnocení konvergence nemají zásadnější vliv.

23

Graf č. 3: ČR: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government deficit— annual data], 37 predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40].

3.3 Kritérium stability kurzu měny Česká koruna se doposud neúčastnila mechanismu ERM II, ČR tedy nemohla splnit kritérium stability kurzu měny. V hodnocení vývoje kurzu české koruny konvergenční zprávy ponejvíce konstatují značnou volatilitu. Významným faktorem bylo také započetí intervencí ČNB v listopadu 2013 vedoucí k oslabení koruny a následnému udržování jejího kurzu poblíž hodnoty zvolené ČNB.38 Konvergenční zprávy zkoumají také diferenciál krátkodobých korunových úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě EURIBOR. V roce 2009 byl tento diferenciál nejvyšší, kdy přesahoval 1 procentní bod. Mnohem obvyklejší ale byla kladná nebo záporná hodnota v řádu jenom desetin procentního bodu. Ve zprávách se také můžeme dočíst o určitých časových omezeních hodnocení, neboť „proces reálné ekonomické konvergence ... komplikuje jakékoli historické hodnocení vývoje reálných kurzů“ [19, s. 38].

37

Podobně jako v případě relativní výše dluhu, i v údajích o výši deficitu se různé zdroje mírně rozcházejí. Primárním cílem ČNB bylo ovlivnění inflace. K devizovým intervencím sáhla ČNB mimo jiné proto, že úrokové sazby jsou už několik let velice nízké a prostor pro jejich další snížení byl a je minimální. ČNB se zavázala udržet kurz 27 a víc korun za euro přinejmenším do pololetí 2016. 38

24

Česká republika z titulu neúčasti v systému ERM II pořád nesplňuje kritérium stability měny. Podívejme se přesto na vývoj kurzu české koruny za euro za poslední dva roky. 39 Česká koruna byla nejsilnější 7.10.2013, kdy dosáhla kurzu 25,51, a nejslabší 13.1.2015 s kurzem 28,41. Průměrný kurz byl 27,12. Pro představu použijeme tento průměrný kurz jako centrální paritu, kolem které vymezíme standardní pásmo ±15 %, viz Graf č. 4. Z něho je vidět, že kurz CZK/EUR se pohybuje v mnohem užším pásmu. Konkrétně to je -5,93 % až +4,76 % oproti průměrnému kurzu. Graf č. 4: Vývoj kurzu CZK/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty

23.05.2013 21.06.2013 23.07.2013 21.08.2013 19.09.2013 18.10.2013 19.11.2013 18.12.2013 22.01.2014 20.02.2014 21.03.2014 22.04.2014 23.05.2014 23.06.2014 22.07.2014 20.08.2014 18.09.2014 17.10.2014 19.11.2014 18.12.2014 22.01.2015 20.02.2015 23.03.2015 22.04.2015

-5,93 %

+4,76 %

28.50 28.25 28.00 27.75 27.50 27.25 27.00 26.75 26.50 26.25 26.00 25.75 25.50

Zdroj: vlastní zpracování, data ČNB [9] Z dvouletého minima a maxima můžeme při zohlednění standardního fluktuačního pásma ±15 % určit vůbec největší a nejmenší přípustnou hodnotu centrální parity, a to ze vztahů minimum = centrální parita𝑚𝑎𝑥 − 15 % maximum = centrální parita𝑚𝑖𝑛 + 15 % Jednoduchým výpočtem tedy zjistíme, že vývoj kurzu české koruny za poslední dva roky umožňuje stanovení centrální parity v rozmezí 24,7 až 30,0 CZK/EUR.

39

Kritérium stability kurzu měny vyžaduje alespoň dvouletou účast v ERM II, viz též kapitola 2.3. Strategie přistoupení ČR k eurozóně předpokládá setrvání v ERM II jenom po minimální nutnou dobu, tedy právě dva roky [10, s. 13].

25

Graf č. 5: Vývoj kurzu CZK/EUR, možná centrální parita dle minima a maxima 30 29 28 27 26 25

23.05.2013 21.06.2013 23.07.2013 21.08.2013 19.09.2013 18.10.2013 19.11.2013 18.12.2013 22.01.2014 20.02.2014 21.03.2014 22.04.2014 23.05.2014 23.06.2014 22.07.2014 20.08.2014 18.09.2014 17.10.2014 19.11.2014 18.12.2014 22.01.2015 20.02.2015 23.03.2015 22.04.2015

24

Zdroj: vlastní zpracování, data ČNB [9]. Podívejme se ještě na úrokový diferenciál. V dubnu 2015 byla tříměsíční úroková sazba v ČR 0,31 %, zatímco EURIBOR byl rovný nule [41, 3-month-interest rate]. Výsledný úrokový diferenciál ve výši 0,31 procentního bodu je nízký. 40 Koruna tedy vykazuje dostatečnou stabilitu, a to i přes využívání jejího kurzu jako nástroje měnové politiky ČNB. (Prudký nárust v listopadu 2013 je v grafech dobře patrný.) Připomeňme nicméně, že na vstupu do ERM II se musí dohodnout ministr financí a guvernér centrální banky kandidátského státu s ministry financí států eurozóny a ECB. Součástí dohody je pak i stanovení centrálního kurzu [33]. Strategií ČNB a potažmo vlády ČR je vstoupit do ERM II „teprve po dosažení vysoké míry ekonomické sladěnosti ... v podmínkách stabilní situace v tuzemské ekonomice, a stability světových finančních trhů“ [10, s. 13]. V nejbližší době je tedy zapojení Česka do systému ERM II krajně nepravděpodobné. Centrální banka předpokládá aktivní ovlivňování kurzu koruny nejméně do roku 2016 [10, s. 12]. Dá se navíc očekávat, že určení fluktuačního pásma bude předcházet alespoň nějaká doba volného vývoje kurzu. Z tohoto pohledu se vstup ČR do eurozóny před rokem 2019 jeví zcela nereálně.

40

Kupříkladu již úrokový diferenciál ve výši kolem 0,5 procentního bodu je v konvergenčních zprávách ECB považován za nízký, srovnej [23, s. 80].

26

3.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Všechny doposud vydané zprávy o konvergenci České republiky konstatovaly plnění tohoto kritéria. Tabulka č. 6: ČR a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Rok

Referenční hodnota

ČR

2004

6,4

4,7

2006

6,2

3,8

2008

6,5

4,5

2010

6,0

4,7

2012

5,8

3,5

2014

6,2

2,2

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [15, 17, 19, 20, 21, 23] Podívejme se ještě na aktuální data. Referenční hodnota se stanovuje z údajů (nejvýše) tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. Podobně jako při hodnocení kritéria cenové stability musíme tedy uvážit, že hodnoty inflace některých zemí mohou být považované za mimořádné. K výsledkům těchto zemí se pak při stanovování referenční hodnoty nepřihlíží. Nabízejí se tedy dvě možnosti. 41 Pokud hodnota inflace žádného státu nebude považovaná za mimořádnou, referenční hodnota pro dlouhodobé úrokové sazby bude mít hodnotu 6,35 %. V druhém případě posoudíme výsledky Řecka a Bulharska jako mimořádné. Pak bude kritérium splněné, jen pokud výnos dlouhodobých státních dluhopisú nebo adekvátních cenných papírů nepřesáhne 4,95 %. Tabulka č. 7: Dlouhodobé úrokové sazby (%): výpočet referenční hodnoty Země a výše úrokové sazby

Průměr

Reference

Řecko

7,99 Bulharsko

3,03 Španělsko

2,04

4,35

6,35

Španělsko

2,04 Polsko

2,84 Maďarsko

3,96

2,95

4,95

Období: 05/2014 — 04/2015. Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, EMU convergence criterion bond yields].

41

Podrobněji se výběru zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability věnuji v kapitole 3.1.

27

Eurostat za sledované období pro Českou republiku udává 0,95 %. Tato sazba se v rámci EU řadí k těm nižším. Rozhodně je výrazně nižší než možná referenční hodnota. Česko tak bezpečně plní kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

3.5 Kritérium institucionálně-právní Všechny doposavadní konvergenční zprávy zabývající se Českou republikou konstatovaly nedostatky v právních předpisech. Před přijetím eura bude muset projít úpravou zejména postavení centrální banky, a to i s ohledem na integraci do Eurosystému.

28

4

Připravenost dalších zemí

4.1 Bulharsko Bulharsko vstoupilo do EU v roce 2007. Patří k státům, na které se vztahuje dočasná výjimka z povinnosti přijmout euro. Z toho titulu se Bulharskem zabývají pravidelné konvergenční zprávy Evropské komise a ECB. Bulharsko se v rámci EU díky velmi nízkému HDP na obyvatele a nízké cenové hladině řadí k nejchudším státům. Dalo se proto očekávát, že proces ekonomického sbližování42 s Evropou bude dynamický. Projevuje se to i na značné volatilitě míry inflace. Graf č. 6: Vývoj HICP (%) Bulharska po vstupu do EU

prosinec 14

červenec 14

únor 14

září 13

duben 13

listopad 12

červen 12

leden 12

srpen 11

březen 11

říjen 10

květen 10

prosinec 09

červenec 09

únor 09

září 08

duben 08

listopad 07

červen 07

leden 07

16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 -2.0 -4.0

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, HICP — monthly data (annual rate of change)]. V posledních dvou letech je však míra inflace v Bulharsku relativně stabilní a nízká, počínaje červencem 2013 dokonce záporná. V dubnu 2015 je Bulharsko jednou ze tří zemí, z jejichž výsledků by se možná počítala referenční hodnota cenové stability (viz též Tabulka č. 5). Otázkou zůstává dlouhodobá udržitelnost. Hospodářská úroveň Bulharska je ve srovnání s Evropou pořád výrazně nižší. Panuje přitom obava, že dohánění Evropy může vést k makroekonomickým nerovnováhám včetně růstu inflace [23, s. 70].

42

HDP na obyvatele přepočtený paritou kupní síly vzrostl v Bulharsku ze 40 % průměru EU v roce 2007 na 45 % v roce 2013 [41, GDP per capita in PPS].

29

Po přebytkových veřejných rozpočtech v letech 2004 až 2008 došlo k prudkému propadu příjmů. V roce 2009 byl zaznamenán rekordní deficit přesahující 4 %. Následně byla s Bulharskem zahájena procedura při nadměrném schodku. Další vývoj byl nicméně příznivý, deficit se postupně zmenšoval a v roce 2012 byla procedura ukončena. V roce 2014 sice schodek znovu vzrostl na 2,8 %, ale zůstává pod referenční hodnotou. Odhad uvádí hodnoty těsně pod třemi procenty i pro nejbližší roky [40]. V takovém případě by Bulharsko plnilo kritérium veřejného deficitu. Graf č. 7: Bulharsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government deficit and surplus — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Vývoj veřejného dluhu vcelku odpovídá vývoji veřejného deficitu. Do roku 2008 zadlužení klesalo, načež začalo znovu růst. V roce 2014 představoval veřejný dluh Bulharska 27,6 % jeho HDP. Očekává se sice další nárůst, ale mělo by se tak dít tempem jenom zhruba dva procentní body za rok, odhad na rok 2016 je 31,2 %. Kritérium veřejného dluhu tak Bulharsko plní s velkou rezervou.

30

Graf č. 8: Bulharsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government gross debt — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Bulharský lev se neúčastní systému ERM II. Od července 1997 je ale v režimu currency board zavěšený na euro. Posledních zhruba devět let drží Bulharská národní banka (Balgarska narodna banka) kurz 1,95583 BGN/EUR prakticky bez výchylek [24, Bulgarian lev]. Úrokové diferenciály postupně klesaly z 4,8 procentního bodu v první polovině roku 2009 [20, s. 38] až na 0,6 procentního bodu v roce 2014 [23, s. 71] a kolem této úrovně se pohybují i v roce 2015 [41, 3-month-interest rate]. Tabulka č. 8: Bulharsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Rok

Referenční hodnota

Bulharsko

2008

6,5

4,7

2010

6,0

6,9

2012

5,8

5,3

2014

6,2

3,5

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [19, 20, 21, 23]. Výsledek překračující referenční hodnotu je zvýrazněný.

S výjimkou roku 2010 plnilo Bulharsko kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Jejich průměrná výše je za posledních dvanáct měsíců (květen 2014 až duben 2015) 3,03 %,

31

což je výrazně níže než možná referenční hodnota — v závislosti na výběru referenčních zemí — 6,35 nebo 4,95 %.43 Dosavadní konvergenční zprávy vytýkají Bulharsku nedostatečnou sladěnost právních norem, především co se týká nezávislosti centrální banky a začlenění do Eurosystému. Požaduje se také zákaz peněžního financování.44

4.2 Chorvatsko Chorvatsko vstoupilo do EU jako prozatím poslední stát teprve 1. července 2013. Zabývala se jím tedy jediná pravidelná zpráva o stavu konvergence z roku 2014. Vývoj ukazatele HICP v Chorvatsku před vstupem do EU byl volatilní. Meziroční nárůsty cen se pohybovaly mezi 1,1 % až 5,8 %. Po vstupu však inflace rychle klesala z hodnoty 2,7 % a od roku 2014 se pohybuje blízko nule. V období květen 2014 až duben 2015 byla průměrná hodnota inflace 0,1 % [41, HICP — monthly data (annual rate of change)]. Chorvatsko by tak plnilo kritérium cenové stability i pokud by výsledky žádného státu nebyly považované za mimořádné. 45 Podobně jako v případě Bulharska však ECB zmiňuje možný růst inflace v souvislosti s dorovnáváním hospodářské úrovně 46 a cenové hladiny [23, s. 76]. Chorvatsko se potýká s poměrně vysokými deficity veřejného rozpočtu, přesahujícími 5 %. Od listopadu 2013 se na Chorvatsko vztahuje procedura při nadměrném schodku s termínem nápravy nejpozději v roce 2016. Makroekonomická predikce Evropské komise však pro tento i následující rok uvádí setrvání deficitu na úrovni přes 5 procent [40]. To je samozřejmě vysoko nad povolenou hodnotou 3 %. Veřejný dluh vzrostl z hodnoty 63,7 % HDP v roce 2011 na 85 % v roce 2014 [41, General government deficit and surplus — annual data]. Vyhlídka je přitom negativní, očekávaná výše veřejného dluhu v roce 2016 se blíží 94 % [40]. Chorvatsko tedy nesplňuje ani toto kritérium. Chorvatská kuna se neúčastní systému ERM II. Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka) však aktivně řídí plovoucí režim a zamezuje zásadnějším nerovnováhám. V uplynulých dvou letech se kurz kuny pohyboval mezi 7,4438 až 7,7253 kuny za euro. 43

Výběr možných referenčních zemí a výpočet referenční hodnoty je podrobně zachycen v Tabulka č. 7. České verze konvergenčních zpráv ECB uvádějí měnové financování. Rozumí se tím porušení článku 123 Smlouvy o fungování Evropské unie [47]. Centrální banka nesmí poskytnout jakýkoli úvěr orgánům veřejné správy. Stejně tak se centrální bance zapovídá přímý nákup dluhových cenných papírů těmito orgány emitovaných. 45 Podrobněji se určení referenční hodnoty věnuji v kapitole 3.1. 46 V roce 2013 představoval chorvatský HDP na hlavu v paritě kupní síly jenom 61 % průměru EU [41, GDP per capita in PPS]. 44

32

Průměrný kurz za dané období činí 7,6178. Vztaženo k průměru se tedy kuna pohybovala v pásmu -2,28 až +1,41 %, což je výrazně méně než standardně požadované rozmezí ±15 %. S ohledem na dosažené minimum a maximum by standardních ±15 % teoreticky umožňovalo stanovit centrální kurz v širokém rozmezí 6,72 až 8,76 HRK/EUR.47

+1,41 %

Graf č. 9: Vývoj kurzu HRK/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty

7.69 7.64

-2,28 %

7.59 7.54 7.49

13/06/2013 13/07/2013 13/08/2013 13/09/2013 13/10/2013 13/11/2013 13/12/2013 13/01/2014 13/02/2014 13/03/2014 13/04/2014 13/05/2014 13/06/2014 13/07/2014 13/08/2014 13/09/2014 13/10/2014 13/11/2014 13/12/2014 13/01/2015 13/02/2015 13/03/2015 13/04/2015 13/05/2015

7.44

Zdroj: vlastní zpracování, data ECB [24, Croatian kuna]. Prozatím jediná zpráva o stavu konvergence Chorvatska konstatovala splnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb. Výnosy desetiletých chorvatských vládních dluhopisů v dubnu 2015 jsou na úrovni 3,17 %, průměr za uplynulých dvanáct měsíců byl 3,55 % [41, Long term government bond yields]. Vzhledem k tomu, že referenční sazba pro dané období by byla nejméně 4,95 %,48 Chorvatsko by toto kritérium s rezervou splnilo. Chorvatsko zatím nesplnilo všechny legislativní požadavky Smlouvy o fungování Evropské unie. Konvergenční zpráva výslovně vyžaduje úpravu postavení a nezávislosti centrální banky [23, s. 78].

4.3 Maďarsko Maďarsko vstoupilo do EU 1. května 2004. Vztahuje se na něj dočasná výjimka z povinnosti přijmout euro.

47 48

Rovnice použité k stanovení teoretického rozmezí možného centrálního kurzu jsou definované v kapitole 3.3. Výběr možných referenčních zemí a výpočet referenční hodnoty je podrobně zachycen v Tabulka č. 7.

33

Maďarsko se dlouho potýkalo s vyšší inflací. Opakovaně překračovalo referenční hodnoty, často i velmi výrazně. Až v roce 2014 poprvé splnilo Maďarsko kritérium cenové stability. Průměrné tempo růstu cenové hladiny v Maďarsku je za posledních dvanáct měsíců (květen 2014 až duben 2015) -0,3 %. Zřejmě by tak došlo k splnění kritéria cenové stability.49 Tabulka č. 9: Maďarsko a kritérium cenové stability Rok

Referenční hodnota

Maďarsko

2004

2,4

6,5

2006

2,8

3,5

2008

3,2

7,5

2010

1,0

4,8

2012

3,1

4,3

2014

1,7

1,0

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [15, 17, 19, 20, 21, 23]. Výsledky překračující referenční hodnotu jsou zvýrazněné. Maďarsko také dlouho neplnilo kritérium veřejného deficitu, dlouhodobě výrazně překračovalo referenční hodnotu 3 %. Bylo předmětem procedury při nadměrném schodku od roku 2004 až do roku 2013.50 Teprve v roce 2012 klesl schodek veřejných financí pod 3 %, na této úrovni zatím setrvává. Aktuální ekonomická predikce Evropské komise navíc předpokládá ještě mírné zlepšení na -2,2 % v roce 2016 [40]. Maďarský veřejný dluh se vyvíjel obdobně. Krátce po vstupu do EU překročil poměr veřejného dluhu k HDP mez 60 % a postupně rostl až na 81 % v roce 2011. Pak se povedlo vývoj otočit, za rok 2014 byla zaznamenaná hodnota 76,9 %. Evropská komise predikuje další pokles na 73,5 % v roce 2016 [40]. To je stále nad referenční úrovní, ke splnění kritéria nicméně stačí i dostatečný pokles. K vyhodnocení uspokojivosti tempa poklesu použijeme postup uvedený v tzv. Fiskálním kompaktu, 51 na kterém se Maďarsko podílí. Odstup od mezní hodnoty 60 % klesl z 21 procentních bodů v roce 2011 na 16,9 procentních bodů v roce 2014. To představuje roční pokles o zhruba 6,5 %, což je víc než jedna dvacetina vyžadovaná Fiskálním kompaktem.

49

Maďarsko by se dokonce mohlo podílet na stanovení referenční hodnoty HICP. Podrobněji viz Tabulka č. 5. V reakci na neuspokojivý vývoj Rada EU pozastavila Maďarsku čerpání části kohezních fondů v roce 2013 [21, s. 57]. 51 Viz též kapitola 2.6. 50

34

Graf č. 10: Maďarsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government deficit— annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40].

Graf č. 11: Maďarsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) 80 70 60 50 40 30 20 10 2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government gross debt — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Maďarský forint se neúčastní mechanismu směnných kurzů ERM II. Od března 2008 došlo k opuštění pevně daného fluktuačního pásma. Následující konvergenční zprávy zmiňují 35

značnou volatilitu vývoje forintu. Poslední dva roky se jeho kurz pohyboval v rozmezí 290,6 až 322,39 forintů za euro. Vezmeme-li průměrný kurz 305,2 jako základ, dosažené minimum a maximum nám vymezují pásmo -4,78 % až +5,63 %. To je méně než standardně požadovaných ±15 %. Naopak, vztáhneme-li dosažené hodnoty k standardně požadovanému fluktuačnímu pásmu, centrální parita by teoreticky mohla být stanovená v rozmezí 280,3 až 341,9 HUF/EUR. Graf č. 12: Vývoj kurzu HUF/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty

5,63 %

320 315 310

-4,78 %

305 300 295 červen 2013 červenec 2013 srpen 2013 září 2013 říjen 2013 listopad 2013 prosinec 2013 leden 2014 únor 2014 březen 2014 duben 2014 květen 2014 červen 2014 červenec 2014 srpen 2014 září 2014 říjen 2014 listopad 2014 prosinec 2014 leden 2015 únor 2015 březen 2015 duben 2015 květen 2015

290

Zdroj: vlastní zpracování, data ECB [24, Hungarian forint].

Tabulka č. 10: Maďarsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Rok

Referenční hodnota

Maďarsko

2004

6,4

8,1

2006

6,2

7,1

2008

6,5

6,9

2010

6,0

8,4

2012

5,8

8,0

2014

6,2

5,8

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [15, 17, 19, 20, 21, 23]. Výsledky překračující referenční hodnotu jsou zvýrazněné.

36

Dlouhodobé úrokové sazby bývaly v Maďarsku spíše vyšší. Až poslední konvergenční zprávy z roku 2014 konstatují splnění tohoto kritéria. Aktuálně, v dubnu 2015, vynášejí desetileté maďarské vládní dluhopisy 3,28 %, za uplynulých dvanáct měsíců to průměrně bylo 3,96 % [41, Long term government bond yields]. To je méně než možná referenční hodnota.52 V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie je Maďarsko povinno zajistit slučitelnost svých právních předpisů. Konvergenční zprávy ale konstatují nedostatky. Úpravou bude muset projít postavení centrální banky a právní integrace do Eurosystému, včetně jednotného psaní eura. Vyžaduje se také zákaz peněžního financování.

4.4 Polsko Polsko je členem EU od 2004. Také na něj se vztahuje dočasná výjimka z povinnosti přijmout euro a pokrok při plnění závazků souvisejících se vstupem do měnové unie je pravidelně přezkoumáván ECB a Evropskou komisí. Tempo růstu cen bylo v Polsku spíše vyšší. Po vstupu do EU však Polsko kritérium cenové stability plnilo (2006, 2008) nebo referenční hodnotu překročilo jenom mírně (2004). Pak se ale odstup zvětšil, další dvě zprávy (2010, 2012) zachycují hodnoty HICP vysoko nad požadovanou úrovní. Následně však došlo k obratu a inflace začala v Polsku rychle klesat. V posledních letech je spíše nižší. V dubnu 2015 je průměrná míra inflace za dvanáct měsíců -0,4 %. To v rámci EU představuje čtvrtou nejnižší hodnotu. Je zde dokonce možnost, že by tento výsledek přispěl i k určení referenční hodnoty.53 Tabulka č. 11: Polsko a kritérium cenové stability Rok

Referenční hodnota

Polsko

2004

2,4

2,5

2006

2,8

1,2

2008

3,2

3,2

2010

1,0

3,9

2012

3,1

4,0

2014

1,7

0,6

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [15, 17, 19, 20, 21, 23]. Výsledky překračující referenční hodnotu jsou zvýrazněné.

52

Referenční hodnota průměrných dlouhodobých úrokových sazeb za zkoumané období květen 2014 až duben 2015 je přinejmenším 4,95 %. Podrobněji k jejímu určení viz Tabulka č. 7. 53 Podrobněji se určením referenční hodnoty v dubnu 2015 zabývá kapitola 3.1.

37

Výše polského veřejného dluhu v poměru k HDP se od roku 2003 pohybuje mezi 44 a 56 procenty. V roce 2014 to bylo 50,1 %. V nejbližších letech se předpokládá více méně setrvání na této hodnotě [40], tedy bezpečně pod referenční hodnotou 60 %. Graf č. 13: Polsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government gross debt — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Graf č. 14: Polsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government deficit and surplus — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. 38

Polsko se ale potýká s relativně vysokými deficity veřejných financí. Na Polsko se vztahují již dvě rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku. První rozhodnutí padlo jen pár měsíců po vstupu Polska do EU v roce 2004. V roce 2007 bylo docíleno uspokojivého výsledku, načež bylo v roce 2008 rozhodnuto o ukončení procedury. Vzápětí však deficit znovu výrazně vzrostl, v letech 2008 a 2009 přesahoval 7 %. Od roku 2009 tak probíhá druhá procedura, k nápravě by mělo dojít letos. Potvrzuje to i Evropská komise ve svém makroekonomickém odhadu, kdy na roky 2015 a 2016 predikuje schodek nižší než 3 % [40]. Polský zlotý se neúčastní mechanismu směnných kurzů ERM II. Obchoduje se v pružném kurzovém režimu. Vývoj kurzu PLN/EUR byl od roku 1999 značně volatilní, pohyboval se od 3,2 až do 4,9 s dlouhodobým průměrem lehce přes 4. Vývoj za poslední dva roky je silně ovlivněn výrazným poklesem v prvním kvartálu 2015, který byl následně vykompenzován opětovným růstem. Celkem se zlotý pohyboval v pásmu -5,18 až +3,94 % oproti dvouletému průměru, který činí 4,1851 zlotých za euro. Takto definované pásmo fluktuace je tedy užší než standardně určených ±15 %. Dosažené minimum teoreticky umožňuje stanovit centrální paritu až na 4,67, maximum by mohlo představovat +15 % z hodnoty 3,78. Graf č. 15: Vývoj kurzu PLN/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty 4.35

3,94 %

4.3 4.25 4.2 4.15

-5,18 %

4.1 4.05 4 červen 13 červenec 13 srpen 13 září 13 říjen 13 listopad 13 prosinec 13 leden 14 únor 14 březen 14 duben 14 květen 14 červen 14 červenec 14 srpen 14 září 14 říjen 14 listopad 14 prosinec 14 leden 15 únor 15 březen 15 duben 15 květen 15

3.95

Zdroj: vlastní zpracování, data ECB [24, Polish zloty]. Dosavadní zprávy o konvergenci dvakrát Polsku vytkly překročení referenční hodnoty dlouhodobých úrokových sazeb. V roce 2004 to bylo o půl procentního bodu, v roce 2010 o pouhou jednu desetinu. Aktuálně, v dubnu 2015, činí výnos desetiletých vládních dluhopisů 39

v Polsku 2,37 %. Dvanáctiměsíční průměr je pak 2,84 % [41, Long term government bond yields]. Přípustné by přitom byly i 4,95 %.54 Tabulka č. 12: Polsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Rok

Referenční hodnota

Polsko

2004

6,4

6,9

2006

6,2

5,2

2008

6,5

5,7

2010

6,0

6,1

2012

5,8

5,8

2014

6,2

4,2

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [15, 17, 19, 20, 21, 23]. Výsledky překračující referenční hodnotu jsou zvýrazněné. Polsko jakožto člen EU je povinno zabezpečit slučitelnost svojí legislativy s evropským právem. Konvergenční zprávy ale konstatují nedostatky v této oblasti. Jmenovitě bude nutné upravit nezávislost centrální banky, princip mlčenlivosti, peněžní financování. Integrace do Eurosystému bude také vyžadovat právní ošetření [23, s. 87].

4.5 Rumunsko Rumunsko vstoupilo do EU spolu s Bulharskem v roce 2007. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je přijetí eura pro Rumunsko povinné. Prozatím se však na Rumunsko vztahuje výjimka do doby, než splní všechny nezbytné podmínky. Jako jediný takový stát si pro přijetí eura stanovilo konkrétní cílový rok, a sice 2019 [39]. ECB a Evropská komise pravidelně podávají zprávy o pokroku dosaženém při plnění tohoto závazku. Zatím všechny konvergenční zprávy konstatovaly překročení referenční hodnoty HICP. Rumunská inflace byla spíše vyšší a měla velmi volatilní vývoj. Delší období relativní stability se dá vysledovat až od září 2013, kdy se tempo růstu cenové hladiny pohybuje mezi 0,4 až 1,8 %. Průměrná míra inflace v období od května 2014 do dubna 2015 je 1,1 %. Rumunsko by tedy nepřekročilo referenční hodnotu jenom v případě, že Řecko a Bulharsko by se na jejím stanovení nepodílely z důvodu mimořádnosti jejich výsledků.55

54

4,95 % je přitom přísnější variantou, předpokládající vyřazení některých zemí z důvodu mimořádnosti jejich výsledků v oblasti cenové stability. Benevolentnejší varianta připouští až 6,35 %. Podrobněji viz Tabulka č. 7. 55 Výpočet možné referenční hodnoty HICP za hodnocené období je zachycen v Tabulka č. 5.

40

Graf č. 16: Vývoj HICP (%) Rumunska po vstupu do EU

prosinec 14

červenec 14

únor 14

září 13

duben 13

listopad 12

červen 12

leden 12

srpen 11

březen 11

říjen 10

květen 10

prosinec 09

červenec 09

únor 09

září 08

duben 08

listopad 07

červen 07

leden 07

10.0 9.0 8.0 7.0 6.0 5.0 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, HICP — monthly data (annual rate of change)]. Veřejný deficit je poznamenaný hlubokým propadem počínajícím v roce 2005 a kulminujícím v roce 2009 s hodnotou -8,9 % HDP. V té době už bylo Rumunsko rok předmětem procedury při existenci nadměrného schodku. Teprve v roce 2012 se povedlo snížit schodek pod referenční 3 %, načež byla procedura v roce 2013 ukončena. Rumunsku se dařilo schodek snižovat i nadále, rok 2014 uzavřelo s hodnotou -1,5 % HDP. Graf č. 17: Rumunsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government deficit and surplus — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. 41

V dalším období se ale očekává opětovný růst deficitu, odhad na rok 2016 překračuje referenční hodnotu o půl procentního bodu [40]. Výše veřejného dluhu v poměru k HDP se nejprve mírně snižovala. Minimální úrovně 12,3 % bylo dosaženo v roce 2006. Od té doby dluh nepřetržitě roste až k téměř 40 % v roce 2014. Ačkoliv se v dalších letech stále očekává mírný nárůst [40], Rumunsko nemá a v blízké době s velkou pravděpodobností nebude mít problém s plněním kritéria veřejného dluhu. Graf č. 18: Rumunsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government gross debt — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Rumunský leu se zatím neúčastní mechanismu ERM II. Obchoduje se v pružném režimu. Průměrná hodnota leu za poslední dva roky byla 4,4455 RON/EUR. Leu tedy poněkud oslabil oproti pětiletému (4,3189) i desetiletému průměru (4,055). Kolem svého dvouletého průměru se nicméně pohyboval v poměrně úzkém pásmu -1,41 až +2,24 %, když dosáhl minima 4,383 a maxima 4,545. Dosažené hodnoty při plném využití standardního fluktuačního pásma ±15 % stanovují teoretické rozpětí přípustných hodnot centrální parity, které je celkem široké 3,952 až 5,156. Diferenciál krátkodobých úrokových sazeb v průběhu času klesal. Stále je ale celkem vysoký, když aktuálně (duben 2015) činí 1,19 procentního bodu. Kritérium stability kurzu měny požaduje alespoň dvouletou účast v systému ERM II. Pokud tedy Rumunsko aspiruje na přijetí eura v roce 2019, mělo by navázat leu na euro v ERM II nejpozději v roce 2016. 42

Graf č. 19: Vývoj kurzu RON/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty 4.54

2,24 %

4.52 4.5 4.48 4.46

-1,41 %

4.44 4.42 4.4 červen 13 červenec 13 srpen 13 září 13 říjen 13 listopad 13 prosinec 13 leden 14 únor 14 březen 14 duben 14 květen 14 červen 14 červenec 14 srpen 14 září 14 říjen 14 listopad 14 prosinec 14 leden 15 únor 15 březen 15 duben 15 květen 15

4.38

Zdroj: vlastní zpracování, data ECB [24, Romanian leu].

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb splnilo Rumunsko poprvé v roku 2014. Do té doby byly sazby spíše vyšší, dlouho se pohybovaly kolem 7 %. Průměrná úroková sazba za poslední rok (květen 2014 až duben 2015) je však už jenom 3,76 %. Rumunsko by tedy kritérium zřejmě splnilo s bezpečným odstupem. Tabulka č. 13: Rumunsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Rok

Referenční hodnota

Rumunsko

2008

6,5

7,1

2010

6,0

9,4

2012

5,8

7,3

2014

6,2

5,3

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv ECB [19, 20, 21, 23]. Výsledky překračující referenční hodnotu jsou zvýrazněné. Rumunsko se zavázalo upravit svou legislativu tak, aby byla slučitelná s předpisy EU. Konvergenční zprávy ale opakovaně konstatují nedostatky v postavení Rumunské národní banky a ošetření jejího budoucího začlenění do Eurosystému. Rumunsku také schází zákaz peněžního financování [23, s. 91].

43

4.6 Švédsko Švédsko vstoupilo do EU 1.1.1995. Od té doby má také povinnost přijmout euro. Zatím ale nesplnilo všechny předepsané podmínky. Už přes dvacet let se na něj tedy vztahuje dočasná výjimka neboli derogace. Bylo předmětem všech deseti pravidelných zpráv o dosaženém pokroku v realizaci měnové unie připravovaných ECB a Evropskou komisí. Švédsko splnilo kritérium cenové stability pokaždé, s jedinou výjimkou. Hodnotící zpráva z roku 2010 konstatuje výrazné překročení referenční hodnoty 1.0 %. Průměrná švédská inflace měla totiž v referenčním období dubna 2009 až května 2010 hodnotu 2,1 %. Toto nesplnění kritéria cenové stability se však jeví trochu paradoxně. Bylo to spíš Švédsko, které projevilo stabilitu. 56 Ostatně i příslušná zpráva ECB se o vývoji tamější inflace vyjadřuje smířlivě: „... vývoj inflace ve Švédsku byl celkově stabilní a odrážel hospodářskou vyspělost země a důvěryhodnost měnové politiky“ [20, s. 50]. Tabulka č. 14: Švédsko a kritérium cenové stability Rok

Referenční hodnota

Švédsko

1996

2,6

1,6

1998

2,7

1,9

2000

2,4

0,8

2002

3,3

2,9

2004

2,4

1,3

2006

2,8

1,5

2008

3,2

2,0

2010

1,0

2,1

2012

3,1

1,3

2014

1,7

0,3

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv EMI a ECB [13, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 23, 25, 26]. Výsledek překračující referenční hodnotu je zvýrazněný.

56

Referenční hodnotu kritéria cenové stability tvořily výsledky Portugalska, Estonska a Belgie. Pokles míry inflace mezi roky 2008 a 2009 byl přitom v Portugalsku 3,6, v Belgii 4,5 a v Estonsku 10,4 procentního bodu [41, HICP — annual data]. Připomeňme též, že průměrná míra inflace v Irsku ve sledovaném období, -2,3 %, byla označena za mimořádnou a nepřispěla k určení referenční hodnoty, viz Tabulka č. 1.

44

Průměrná míra inflace za poslední rok (květen 2014 až duben 2015) činí 0,4 %. V případě, že by výsledky Řecka a Bulharska nebyly považované za mimořádné, Švédsko by o dvě desetiny procentního bodu překročilo referenční hodnotu. V opačném případě by zůstalo s dostatečným odstupem pod ní.57

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Graf č. 20: Švédsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP)

3.0 2.0 1.0 0.0 -1.0 -2.0 -3.0 -4.0 -5.0 -6.0 -7.0

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government deficit— annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Začátkem devadesátých let se Švédsko potýkalo s hlubokou bankovní krizí. Veřejné finance trpěly vysokými deficity a prudkým růstem dluhu. V době vstupu Švédska do EU už krize pomalu odeznívala. Deficity se rychle snižovaly. Od roku 1997 se už pohybují bezpečně pod referenční hodnotu. Nejníž se pak od té doby dostaly loni, kdy schodek představoval 1,9 % HDP. Evropská komise očekává opětovné zlepšení. V roce 2016 by měla být výše deficitu asi 1 % [40].

57

Podrobněji k určení refereční hodnoty viz Tabulka č. 5.

45

Graf č. 21: Švédsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) 70 60 50 40 30 20 10

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

0

Zdroj: vlastní zpracování, data Eurostat [41, General government gross debt — annual data], predikce na roky 2015 a 2016 Evropská komise [40]. Švédsku se v průběhu pěti let po vstupu do EU povedlo snížit poměr veřejného dluhu k HDP z počáteční hodnoty kolem 70 % téměř o 20 procentních bodů. Od roku 2000 do 2005 se poměr držel zhruba na 50 %. V dalších letech ještě klesl a většinu času se držel pod hranicí 40 %. Až loni se dostal znovu k hodnotě 45 %. Dle odhadu Evropské komise zůstane na této úrovni i letos. V dalším roce by pak mohl mírně poklesnout [40]. V blízké době tedy lze očekávat, že Švédsko nebude mít problém s plněním konvergenčních kritérií soustředících se na oblast veřejných financí.

Švédská koruna se neúčastní mechanismu ERM II jakožto jedné z podmínek přijetí eura. Podívejme se přesto na vývoj koruny během posledních dvou let. Z úrovně kolem 8,7 SEK/EUR v létě 2013 koruna postupně oslabovala až k současné úrovni přibližně 9,3. Průměrný kurz v tomto období byl 9,0637. Oproti pětiletému průměru 8,9636 tedy došlo k oslabení, nicméně ve srovnání s desetiletým obdobím (průměr 9,3148) byla koruna naopak silnější. Diferenciál krátkodobých úrokových sazeb je v dubnu 2014 nízký, konkrétně -0,14. Kolem dvouletého průměru se kurz švédské koruny pohyboval v relativně širokém rozmezí -5,64 až 6,25 %. To je samozřejmě stále menší rozpětí než ±15 % požadovaných ERM II. Oficiální centrální parita bude určená až při zavedení systému ERM II. Dosažené dvouleté minimum a maximum by ji umožnily stanovit v rozmezí 8,37 až 10,06 SEK/EUR. 46

Graf č. 22: Vývoj kurzu SEK/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty

+6,25 %

9.5 9.3 9.1

-5,64 %

8.9 8.7

červen 13 červenec 13 srpen 13 září 13 říjen 13 listopad 13 prosinec 13 leden 14 únor 14 březen 14 duben 14 květen 14 červen 14 červenec 14 srpen 14 září 14 říjen 14 listopad 14 prosinec 14 leden 15 únor 15 březen 15 duben 15 květen 15

8.5

Zdroj: vlastní zpracování, data ECB [24, Swedish krona].

Za dobu svého členství v EU nemělo Švédsko problém s plněním kritéria dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá úroková míra za posledních dvanáct měsíců (období 05/2014 — 04/2015) činí 1,17 %. To je výrazně méně než možná referenční hodnota. Tabulka č. 15: Švédsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Rok

Referenční hodnota

Švédsko

1996

8,7

8,5

1998

7,8

6,5

2000

7,2

5,4

2002

7,0

5,3

2004

6,4

4,7

2006

6,2

3,7

2008

6,5

4,2

2010

6,0

3,3

2012

5,8

2,2

2014

6,2

2,2

Zdroj: vlastní zpracování dle konvergenčních zpráv EMI a ECB [13, 14, 15, 17, 19, 20, 21, 23, 25, 26]. 47

Slučitelnost národních právních předpisů s evropským právem je stěžejní podmínka pro přijetí eura. Konvergenční zprávy vytýkají Švédsku nedostatečně upravenou nezávislost centrální banky a přípravu na integraci do Eurosystému. Požadují také zákaz peněžního financování. ECB speciálně upozorňuje na naprostou nečinnost Švédska v této oblasti, trvající už sedmnáct let [23, s. 94].

48

5

Vyhodnocení Žádná ze zkoumaných zemí nesplňuje všechna požadovaná kritéria a není tedy

připravená přijmout euro. Toto tvrzení, ač nepochybně pravdivé, je však příliš zjednodušující. Dosažený stupeň konvergence se mezi státy liší. Teprve pohledem na jednotlivé hodnocené oblasti získáme plastičtější obraz.

5.1 Ekonomická kritéria Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb splňují všechny země. Můžeme je seřadit podle odstupu od referenční hodnoty: 58 Česko, Švédsko, Polsko, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Maďarsko. Kritérium stability kurzu měny naopak nesplňuje žádná země, protože se žádná neúčastní mechanismu směnných kurzů ERM II. Fakticky se však kurzy měn všech zkoumaných zemí pohybují v užším pásmu, než požaduje ERM II. Absolutním hegemonem je zde Bulharsko, které drží konstantní kurz leva s prakticky nulovým vychýlením. Rumunsko a Chorvatsko drží vcelku malé rozpětí zhruba 3,7 procentních bodů.59 Polsko, Maďarsko, Česko a Švédsko dosáhly větší, ale stále přijatelné rozpětí mezi 9 a 12 procentními body.60 U Česka je však nutné zmínit aktivitu České národní banky, která v listopadu 2013 vyvolala oslabení koruny vůči euru. Toto oslabení je pravděpodobně v rozporu s požadavky kritéria. V oblasti cenové stability opět září Bulharsko s mimořádně nízkou průměrnou mírou inflace v hodnoceném období. Výsledky Polska, Maďarska a Chorvatska rovněž nedávají prostor pochybám o splnění kritéria. Česko, Švédsko a Rumunsko ale plní kritérium jen za předpokladu, že řecká a bulharská inflace budou uznané jako mimořádné. Veřejné finance jsou zkoumané hned dvěma kritérii: veřejného deficitu a veřejného dluhu. V roce 2014 Rumunsko, Švédsko, Česko, Maďarsko a Bulharsko hospodařily se schodkem nižším než 3 procenta. Na Polsko a Chorvatsko se vztahuje výrok Rady EU o existenci nadměrného schodku. Tyto země nesplní kritérium veřejného deficitu dříve, než s nimi bude ukončená příslušná procedura. S Polskem by měla být ukončená už letos, s Chorvatskem až napřesrok.

58

V úvahu přicházejí dvě možné referenční hodnoty, viz Tabulka č. 7, na pořadí to ale nemá vliv. Vypočteno jako součet absolutních hodnot maximální negativní a pozitivní odchylky od dvouletého průměru. 60 Tomášek uvádí, že zvětšení povoleného pásma fluktuace z ±2,25 na ±15 % v roce 1993 převedlo kritérium dlouhodobých úrokových sazeb do kategorie „soft law“ [6, s. 32]. 59

49

Poměr veřejného dluhu k HDP je nižší než 60 procent v Bulharsku, Rumunsku, Česku, Švédsku a Polsku. V Maďarsku je sice tento poměr vyšší, ale klesá dostatečně rychle. Jenom Chorvatsko toto kritérium nesplňuje. Pokusíme-li se shrnout výsledky měřené ekonomickými kritérii, nejvíc připravené na přijetí eura se jeví Bulharsko, nasledované Rumunskem, Švédskem a Českem. V mírném závěsu je pak Maďarsko. Polsko by mělo začít plnit kritéria ještě letos. Nejhorší situace je v Chorvatsku. Stav tamějších veřejných financí ho v našem pomyslném žebříčku odsouvá na poslední místo. Musíme nicméně podotknout, že výše uvedené pořadí není, a z principu ani nemůže být exaktní, ježto jednotlivá kritéria jsou nesouměřitelná. Vychází také výlučně z výsledků dosažených v posledním roce, respektive dvou. Je nanejvýš pravděpodobné, že dynamika dalšího vývoje se bude v jednotlivých státech lišit. Existují přitom obavy ze zhoršení parametrů zejména u Rumunska a Bulharska.61

5.2 Kritérium institucionálně-právní Všem zkoumaným státům konvergenční zprávy vytýkají nedostatky v legislativním vymezení nezávislosti centrální banky. Co se Chorvatska týká, je to výtka jediná. Chorvatsko je tak po právní stránce nejlépe připravené na přijetí eura. Všechny ostatní státy budou ještě muset do svého právního řádu zabudovat zákaz peněžního financování a budoucí integraci do Eurosystému. Česko a Polsko mají navíc nedostatečně ošetřené zachování mlčenlivosti. Úprava jednotného způsobu psaní symbolu eura pro změnu ještě chybí v maďarské legislativě.

5.3 Politický rozměr Je pozoruhodné, že nejchudší62 státy EU se jeví jako nejlépe připravené na přijetí eura. Ať již je to Bulharsko a Rumunsko z hlediska ekonomických ukazatelů nebo Chorvatsko po stránce legislativní. Zároveň ale Švédsko, pátá nejbohatší země EU, si vede srovnatelně s mnohem chudším Českem a předčí Maďarsko a Polsko. Je zřejmé, že stupeň konvergence k eurozóně není závislý na ekonomické úrovni země. Vezměme si třeba Rumunsko. Více než dvě třetiny obyvatelstva podporuje vstup do eurozóny. S výjimkou Maďarska to je jediná země, kde více než polovina lidí také veří, že přijetí eura bude mít pozitivní dopady. Rumunsko je jediná země, která si stanovila termín

61 62

Srovnej [23] a [40]. Měřeno v HDP na hlavu v paritě kupní síly za rok 2014 [41, GDP per capita in PPS].

50

přijetí, a sice rok 2019 [28]. V témže roce se poprvé ujme předsednictví Rady EU. Sám se tak nabízí i symbolický rozměr přijetí eura. Podobně i Bulhaři se staví k přijetí eura kladně. Podporuje ho většina občanů i politická reprezentace [28]. Naproti tomu Švédsko, ač de facto dlouhodobě splňuje požadovaná kritéria, si žádný termín neurčuje a vstup do eurozóny více méně otevřeně odmítá. Opírá se přitom o výsledek referenda ze září 2003, ve kterém švédští voliči většinově přijetí eura odmítli.63 Švédsko se samozřejmě k přijetí eura zavázalo vstupem do EU. Tato povinnost však není vymezená časově. Požaduje se jenom splnění všech kritérií. Za současných podmínek tak Švédsko může setrvat u své měny takřka neomezeně. Účast v ERM II je totiž dobrovolná, stejně tak požadované právní úpravy musí provést Švédsko samo. EU může na Švédsko vyvíjet jen politický tlak. V ostatních hodnocených státech je situace složitější. V Maďarsku je relativně velká podpora eura mezi obyvateli, ale politická reprezentace se k vstupu do měnové unie staví odmítavě. V Česku je naopak poměrně velký odpor k přijetí eura mezi občany, proti se vyslovuje až 70 %. Současná vláda však přijetí eura spíše schvaluje a prezident ho aktivně podporuje. V Polsku převažuje odmítavý postoj u veřejnosti i politické reprezentace. V Chorvatsku je tomu spíše naopak [28]. Celkově tedy lze usoudit, že vstup do eurozóny je podmíněn víc politickými než ekonomickými podmínkami té které země. Podstatná je ochota reprezentací jednotlivých států aktivně plnit požadavky Smlouvy o fungování Evropské unie.

63

O politické neochotě Švédska ke vstupu do měnové únie ale Tomášek mluví již několik let před konáním zmiňovaného referenda, viz [6, s. 23].

51

Závěr Evropská integrace je dlouhodobý proces pramenící ze snahy o mírovou spolupráci. Postupný rozvoj hospodářské spolupráce dospěl až k vytvoření Evropské měnové unie. Cílem mojí práce bylo popsat vývoj této unie, prozkoumat požadavky kladené na její budoucí členy a zhodnotit možnosti přistoupení Česka a několika dalších vybraných států. V první kapitole jsem podal stručnou historii Evropské měnové unie. V kapitole druhé jsem představil konvergenční kritéria a naznačil jejich souvislost s Paktem stability a růstu. Ve třetí a čtvrté kapitole jsem analyzoval plnění požadavků podmiňujících vstup do eurozóny v Česku a v dalších zemích. Výsledky analýz jsem pak shrnul v poslední kapitole. Je nicméně potřeba zmínit určitá omezení, která jsem musel přijmout. V analýze připravenosti jednotlivých zemí jsem se zaměřil výlučně na hlediska užitá v konvergenčních kritériích tak, jak jsou definovaná ve Smlouvě o fungování Evropské unie a připojených protokolech. Právním požadavkům jsem se přitom věnoval v menším rozsahu a do samostatné analýzy legislativy té které země jsem se nepouštěl. Zabýval jsem tedy především ekonomickými aspekty. I tak mě ohromil rozsah a vzájemná propojenost informací, které jsem zpracovával. Evropská komise nabízí obdivuhodný počet publikací a článků, často i v češtině. Prostřednictvím Eurostatu jsou k dispozici nejrůznější statistické údaje. Publikované konvergenční zprávy jsou obsáhlé a podrobně zpracované. Problémem rozhodně nebyl nedostatek zdrojů. Naopak, při zpětném pohledu pokládám za nejtěžší právě nutnost orientace v záplavě informací a výběru jen těch nejrelevantnějších. Některým místům této práce tak lze vytknout určitou stručnost. Téma této práce by šlo nepochybně zpracovat ještě mnohem detailněji a podrobněji, vyžadovalo by to však zřejmě o dost větší prostor, než jaký skýtá bakalářská práce. Některé zjištěné výsledky byly v souladu s mým očekáváním. Bohatší ze zkoumaných zemí vykazují z dlouhodobého hlediska příznivější vývoj ekonomických ukazatelů. Je však nutné uvážit, že výsledky těch chudších zemí jsou obvykle ovlivněné nepřiliš dobrou výchozí hospodářskou situací a často velmi dynamickým vývojem provázejícím proces sbližování s EU. Tím spíš mě však překvapil aktuální stav, kdy ty nejchudší státy dosáhly o něco lepších výsledků měřených konvergenčními kritérii než většina ostatních.

52

Žádný stát formálně nesplňuje kritéria pro přijetí eura. Speciální postavení má ale Švédsko, kde jsou nedostatky dlouhodobě jen formální. Do určité míry to však platí také pro Českou republiku. V průběhu práce jsem tak dospěl k závěru, že čistě ekonomické hledisko — ani v kombinaci s hlediskem právním — nepokrývá problematiku dalšího rozšiřování Evropské měnové unie v dostatečné míře. Jeví se totiž, že možnost dalšího rozšíření měnové unie záleží v první řadě na ochotě a vůli politické reprezentace tohoto rozšíření docílit.

53

Seznam použité literatury Literární zdroje 1. ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, Božena PLCHOVÁ et al. Zahraniční obchod. 3. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2007. ISBN 978-80-7265-106-4. 2. DUŠEK, Jiří. Historie a organizace Evropské unie. 2. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011. 284 s. ISBN 978-80-86708-95-9. 3. HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta sociálně ekonomická, 2007. 194 s. ISBN 978-80-7044-922-6. 4. KUBIŠTA, Václav et al. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 375 s. ISBN 978-80-7380-191-5. 5. SOJKA, Milan, Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6. vyd. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-328-3. 6. TOMÁŠEK, Michal. Právní základy evropské měnové unie. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-902243-3-4.

Elektronické zdroje 7. ČESKO. MINISTERSTVO FINANCÍ. Makroekonomická predikce ČR: duben 2015 [online]. Praha: MFČR, Vydáno 10. 4. 2015 [cit. 2015-04-25]. ISSN 1804‐7971. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Makro-ekonomicka-predikce_2015Q2_Makroekonomicka-predikce-komplet-ke-stazeni.pdf 8. ČNB. Kritéria konvergence [online]. ČNB, © 2003-2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html 9. ČNB. Vybrané devizové kurzy [online]. ČNB, © 2003-2015 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/ vybrane_form.jsp 10. ČNB. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. ČNB, prosinec 2014 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/ maastricht_vyhodnoceni_2014.pdf

54

11. CVCE [Centre Virtuel de la Connaissance sur l’Europe]. The Werner Report and the Delors Report [online]. Luxembourg: CVCE, Publication date: 18/04/2013 [cit. 2015-0321]. Dostupné z: http://www.cvce.eu/en/obj/the_werner_report_and_the_delors_report-en72dae01a-6f2f-4b00-8caa-ba66db14dcac.html 12. CVCE [Centre Virtuel de la Connaissance sur l’Europe]. European Monetary Agreement (Paris, 5 August 1955) [online]. Luxembourg: CVCE, Date de dernière mise à jour: 20/12/2013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.cvce.eu/en/obj/european_monetary_agreement_paris_5_august_1955-en58d18d59-c3b0-4bdc-9756-d23dd322382d.html 13. ECB. Convergence Report 2000 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2000 [cit. 2015-0411]. ISBN 92-9181-061-4. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr2000en.pdf 14. ECB. Convergence Report 2002 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2002 [cit. 2015-0411]. ISBN 92-9181-282-X. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr2002en.pdf 15. ECB. Konvergenční zpráva 2004 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2004 [cit. 2015-0410]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr2004cs.pdf 16. ECB. Konvergenční zpráva květen 2006 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2006 [cit. 2015-04-11]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr2006cs.pdf 17. ECB. Konvergenční zpráva prosinec 2006 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2006 [cit. 2015-04-11]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr200612cs.pdf 18. ECB. Konvergenční zpráva květen 2007 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2007 [cit. 2015-04-11]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr200705cs.pdf 19. ECB. Konvergenční zpráva květen 2008 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2008 [cit. 2015-04-11]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr200805cs.pdf 20. ECB. Konvergenční zpráva květen 2010 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2010 [cit. 2015-04-10]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr201005cs.pdf

55

21. ECB. Konvergenční zpráva květen 2012 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2012 [cit. 2015-04-11]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr201205cs.pdf 22. ECB. Konvergenční zpráva červen 2013 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2013 [cit. 2015-04-10]. ISSN 1725-9592. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr201306cs.pdf 23. ECB. Konvergenční zpráva červen 2014 [online]. Frankfurt am Main: ECB, 2014 [cit. 2015-04-10]. ISBN 978-92-899-1320-1. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr201406cs.pdf 24. ECB. Euro foreign exchange reference rates [online]. Frankfurt am Main: ECB, 8 June 2015 [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/stats/exchange/eurofxref/html/index.en.html 25. EMI [European Monetary Institute]. Progress towards convergence 1996 [online]. Frankfurt: EMI, November 1996 [cit. 2015-04-04]. ISBN 92-9166-011-6. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr1996en.pdf 26. EMI [European Monetary Institute]. Convergence report: March 1998 [online]. Frankfurt: EMI, March 1998 [cit. 2015-04-11]. ISBN 92-9166-057-4. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr1998en.pdf 27. EURACTIV. Řecko potvrdilo podvod při vstupu do eurozóny [online]. Praha: EurActiv, 16.11.2004 [cit. 2015-04-11]. ISSN 1803-2486. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/ecko-potvrdilo-podvod-pi-vstupu-doeurozny 28. EURACTIV. Členské země EU a euro [online]. Praha: EurActiv, Zveřejněno: 17. června 2015 [cit. 2015-04-20]. ISSN 1803-2486. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomikaa-euro/link-dossier/clenske-zeme-eu-a-euro-000131 29. EUROPEAN COMMISSION. The road to EMU: Phase 1: the Werner Report [online]. European Commission, Last update: 30/10/2010 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/road/werner_report_en.htm 30. EUROPEAN COMMISSION. The road to EMU: Phase 2: the European Monetary System [online]. European Commission, Last update: 30/10/2010 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/road/ems_en.htm 31. EUROPEAN COMMISSION. The road to EMU: Phase 3: the Delors Report [online]. European Commission, Last update: 04/09/2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/road/delors_report_en.htm 56

32. EUROPEAN COMMISSION. The road to EMU: Phase 4: Three stages to EMU [online]. European Commission, Last update: 31/10/2010 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/road/three_stages_en.htm 33. EUROPEAN COMMISSION. What is ERM II? [online]. European Commission, Last update: 23/07/2014 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm 34. EUROPEAN COMMISSION. Hospodářská a měnová unie [online]. European Commission, Poslední aktualizace: 22/08/2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/index_cs.htm 35. EUROPEAN COMMISSION. How Economic and Monetary Union works [online]. European Commission, Last update: 04/09/2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/how/index_en.htm 36. EUROPEAN COMMISSION. Convergence Reports [online]. European Commission, Last update: 13/10/2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/ convergence_reports_en.htm 37. EUROPEAN COMMISSION. Konvergence [online]. European Commission, Poslední aktualizace: 15/01/2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/convergence_reports/index_cs.htm 38. EUROPEAN COMMISSION. Stability and Growth Pact [online]. European Commission, Last update: 05/03/2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/index_en.htm 39. EUROPEAN COMMISSION. Euro [online]. European Commission, Last update: 06/03/2015 [cit. 2015-06-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/index_cs.htm 40. EUROPEAN COMMISSION. Spring 2015 Economic Forecast [online]. European Commission, Last update: 13/05/2015 [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/forecasts/2015_spring_forecast_en.htm 41. EUROPEAN COMMISSION. EUROSTAT. eurostat: Your key to European statistics [online]. Lucemburk: Eurostat [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/ 42. EUROSKOP. Měnová politika [online]. Vláda České republiky, © 2005-15 [cit. 2015-0328]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/674/sekce/menova-politika/ 43. EUROSKOP. Zakládající smlouvy [online]. Vláda České republiky, © 2005-15 [cit. 201503-28]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8917/sekce/zakladajici-smlouvy/ 57

44. EUR-LEX [Přístup k právu Evropské unie]. Maastrichtská smlouva o Evropské unii [online]. Poslední aktualizace: 15.10.2010 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:xy0026 45. EUR-LEX [Přístup k právu Evropské unie]. Jednotný evropský akt [online]. Poslední aktualizace: 26.10.2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:xy0027 46. EUR-LEX [Přístup k právu Evropské unie]. Cesta ke společné měně: stručná historie HMU [online]. Poslední aktualizace: 19.07.2011 [cit. 2015-03-09] Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/ ?uri=URISERV:l25007&qid=1425938196849 47. EUR-LEX [Přístup k právu Evropské unie]. Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie [online]. 26.10.2012 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A12012E%2FTXT 48. EUR-LEX [Přístup k právu Evropské unie]. TRAITÉ instituant la Communauté Économique Européenne et documents annexes [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:11957E/TXT 49. EUR-LEX [Přístup k právu Evropské unie]. Nařízení rady (ES) č. 2494/95: o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A01995R2494-20090807 50. OECD. Organisation for European Economic Co-operation [online]. OECD, © 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.oecd.org/general/organisationforeuropeaneconomicco-operation.htm

58

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Mimořádné hodnoty HICP .............................................................................. 16 Tabulka č. 2: Země s veřejným dluhem před vstupem do eurozóny nižším než 60 % HDP .................................................................................................................................................. 17 Tabulka č. 3: Plnění kritéria veřejného dluhu Belgií, Itálií a Řeckem ............................... 18 Tabulka č. 4: ČR a kritérium cenové stability ...................................................................... 21 Tabulka č. 5: HICP (%): výpočet referenční hodnoty.......................................................... 22 Tabulka č. 6: ČR a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ........................................... 27 Tabulka č. 7: Dlouhodobé úrokové sazby (%): výpočet referenční hodnoty ..................... 27 Tabulka č. 8: Bulharsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ............................... 31 Tabulka č. 9: Maďarsko a kritérium cenové stability .......................................................... 34 Tabulka č. 10: Maďarsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ............................ 36 Tabulka č. 11: Polsko a kritérium cenové stability ............................................................... 37 Tabulka č. 12: Polsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ................................... 40 Tabulka č. 13: Rumunsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ............................ 43 Tabulka č. 14: Švédsko a kritérium cenové stability ............................................................ 44 Tabulka č. 15: Švédsko a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ................................. 47

59

Seznam grafů Graf č. 1: HICP (%): průměry v jednotlivých zemích za období 05/2014 — 04/2015 ...... 22 Graf č. 2: ČR: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%)......................................... 23 Graf č. 3: ČR: vývoj schodku veřejných financí (% HDP).................................................. 24 Graf č. 4: Vývoj kurzu CZK/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty ................................ 25 Graf č. 5: Vývoj kurzu CZK/EUR, možná centrální parita dle minima a maxima .......... 26 Graf č. 6: Vývoj HICP (%) Bulharska po vstupu do EU ..................................................... 29 Graf č. 7: Bulharsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) ..................................... 30 Graf č. 8: Bulharsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%)............................. 31 Graf č. 9: Vývoj kurzu HRK/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty ................................ 33 Graf č. 10: Maďarsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) ................................... 35 Graf č. 11: Maďarsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) .......................... 35 Graf č. 12: Vývoj kurzu HUF/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty .............................. 36 Graf č. 13: Polsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) ................................. 38 Graf č. 14: Polsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) .......................................... 38 Graf č. 15: Vývoj kurzu PLN/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty ............................... 39 Graf č. 16: Vývoj HICP (%) Rumunska po vstupu do EU .................................................. 41 Graf č. 17: Rumunsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) ................................... 41 Graf č. 18: Rumunsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) .......................... 42 Graf č. 19: Vývoj kurzu RON/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty .............................. 43 Graf č. 20: Švédsko: vývoj schodku veřejných financí (% HDP) ....................................... 45 Graf č. 21: Švédsko: vývoj poměru výše veřejného dluhu k HDP (%) .............................. 46 Graf č. 22: Vývoj kurzu SEK/EUR, pohyb kolem průměrné hodnoty ............................... 47

60