Membránový princip organizace buňky (kompartmenty). Třídění proteinů.
Alberts • Johnson • Lewis • Raff • Roberts • Walter
Molecular Biology of the Cell Fifth Edition
doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc
Chapter 12 Intracellular Compartments and Protein Sorting
[email protected]
Copyright © Garland Science 2008
1
2
Dnešní přednáška Název Membránový princip organizace buňky. Úvod. Buněčná teorie. Plazmatická membrána, buněčná stěna a mezibuněčná hmota. Membránový transport. Vezikulární transport. Energetické zajištění života buněk. Buněčná signalizace. Organizace a dynamika cytoskeletu. Buněčné jádro. Buněčný cyklus. Mitóza, meióza. Chromozómy a jejich alterace. Diferenciace buněk, stárnutí, apoptóza, nekróza. Buněčný stres, adaptace. Závěr.
Přednášející Jiří Drábek Marián Hajdúch Petr Džubák Petr Džubák Jiří Drábek Jiří Drábek Josef Srovnal Marta Dziechciarková Josef Srovnal Radek Trojanec Radek Trojanec Radek Trojanec Petr Džubák Marián Hajdúch
Termín 25.9. 29.9. 2.10. 9.10. 16.10. 23.10. 30.10. 6.11. 13.11. 20.11. 27.11. 4.12. 11.12. 18.12.
• Kompartmentalizace buněk • Transport molekul mezi jádrem a cytosolem • Transport proteinů do mitochondrií (mt) a chloroplastů (ct) • Peroxizómy • Endoplazmatické retikulum (ER)
3
4
Hlavní intracelulární kompartmenty živočišné buňky
Vlastnosti buňky 1. 2. 3. 4.
Informace, dědičnost Vnitřní prostředí Aktivita, odpověď, pohyb Energie (pro předchozí)
Figure 12-1 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Kompartmenty – organely (enzymy, specializované mlk, distribuční systém) Proteiny – strukturální a funkční vlastnosti, 20 000 druhů, 10na10 mlk Biochemické procesy na mb (lipidovvý metabolismus, oxidativní fosforylace, fotosyntéza Přes lipidovou dvouvrstvu neprojdou hydrofilní Cytoplazma – cytosol + organely
5
6
Na topologické vztahy membránových organel můžeme pohlížet z evolučního hlediska Jaterní buňka v elektronovém mikroskopu
Figure 12-2 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-3a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Lokalizace ER a Golgi závisí na neporušených mikrotubulích
Eukaryotická buňka a podíl povrch objem (1000 krát větší než E.coli) Specializace mb funkce Vnitřní mb mt a plastidů odpovídá původní plazmatické mb bct Proplastidy se dědí spolu s cytoplazmou rostlinného vajíčka Brambora, tuková semínka, okvětní lístek
7
8
Vývoj thylakoidu
Evoluce jádra a endoplazmatického retikula (ER)
Figure 12-3b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-4a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Invaginace, thylakoidy rostou a dělí se autonomně
Připojení, invaginace, obálka, komunikační kanály – nuclear pore complex Jaderný kompartment je ekvivalentní cytosolu 4 intracelulární kompartmenty: - jádro a cytosol - Sekretorní a endocytické (ER, Golgi, lyzo) - Mt - plastidy
9
10
Evoluce mitochondrií (mt) a plastidů
Sekretorní a endocytická dráha eukaryontní buňky
Figure 12-4b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-5 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Pohlcení bct, autonomie
Proteiny procházejí kompartmenty různými způsoby Topologicky ekvivalentní kompartmenty červeně Modré šipky – transportní cesty
11
12
Cestování proteinů
Pučení a fůze vezikulů během vezikulárního transportu
Figure 12-6 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-7 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Skoro všechny proteiny jsou syntetizovány na ribozomech v cytosolu – výjimka mt a plastidy
Červeně rozpustné látky z lumenu do lumenu Přenáší se také mb, proto je zachována asymetrická orientace proteinů a lipidů
Sorting signal – obsažen v sekvenci, pokud není – cytosol Gated – mezi topologicky ekvivalentními (aktivně přes jaderné póry, také pasívně) Transmb – mb translokátory, unfolded Vezikulární – mezi tpologicky ekvivalentními, mb intermediáty ER-Golgi
13
14
Signální sekvence a signální štítky fungují jako adresy
Table 12-3 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Page 704 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Štítek (patch) - 3D (degradace do lyzosomu) Signální sekvence – 15 až 60 ak, štěpení signální peptidázou Signály: Běž do ER: N konec hydrofobní ak Zůstaň v ER: 4 ak na C konci Mt – střídání pozitivní a hydrofobní Peroxizomy – 3 ak na C konci Rozpoznání pomocí sortovacích receptorů, které jsou katalytické (po použití recyklace) a rozpoznávají celou třídu proteinů Mb organely se vytvářejí z mb organel (epigenetická info)
15
16
Póry v jaderné membráně Jaderná membrána (schránka, obálka)
Figure 12-8 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-9 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Jaderná mb (obálka) – 2 koncentrické mb penetrované póry Vnitřní mb – vazba k chromatinu
Jaderné pórové komplexy (125 mil Da, 50 různých proteinů nukleoporinů, oktagonální symetrie)
Vnější – propojená s ER
Průměr 4000 pórů na jaderné mb, při aktivní transkripci více
Perinukleární prostor mezi nimi (propojený s lumenem ER)
Každý pór přenese 100 histonů a 6 ribozomálních podjednotek za minutu
Histony, polymerázy, gene regulační proteiny, proteiny RNA sestřihu - do jádra z cytosolu
Annular - prstencový
tRNA a mRNA ven Ribozomální proteiny – z cytosolu do jádra a zpět
17
18
Průchod (difúze) jaderným pórem
Funkce jaderné signální sekvence
Figure 12-10 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-11 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Zdánlivý rozpor: 26 nm protein, na mikroskopu jen 9 nm otvor
T antigen viru SV40
Malý protein 5 kDa volná difúze Jaderné proteiny procházejí pórem folded
19
20
Receptory jaderného importu
Aktivní transport jadernými póry
Figure 12-12 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-13 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Koloidní zlaté kuličky (šipky)
Jaderný lokalizační signál musí být rozpoznaný jadernými importními receptory (rozpustné, v cytosolu, váží se zároveň k proteinu a k fibrilám nukleoporinu)
A) 10 min
Receptory se váží na FG repetice (F fenylalanin G glycin) na fibrilách – vazba odpojení posun vazba, někdy vazba zprostředkována dalším adaptorovým proteinem (strukturně podobný receptoru)
B) 30 min C) 40 min D) 50 min
Nukleární export – opak importu (signály exportu patřící spolu se signály importu do skupiny karyoferinů)
21
22
Jak GTP hydrolýza směruje transport přes jadernou mb?
Kompartmentalizace Ran-GDP a Ran-GTP
Figure 12-14 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-15 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Energie přenosu je dodávána hydrolýzou GTP pomocí GTPázy Ran
Kompartmentalizací RanGTP a RanGDP
GAP - GTPáza aktivační protein (GTP na GDP) GEF – guanin exchange factor (RanGDP na RanGTP) Posun podél FG repetic
23
24
Kontrola vývoje muší larvy pomocí jaderného transportu
Nalodit v cytosolu, vylodit v jádře
Protein dorsal je v embryu uniformně exprimovaný, ale aktivní je jen pokud se nachází v jádře (spodní část embrya)
Figure 12-16b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-17 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Proteiny, které mají zároveň signál pro jádro a signál pro export z jádra (např.receptory exportu a importu) – pendlovky, shuttle, steady state fosforylace může zapnout nebo vypnout signál, další regulace přes inhibiční cytosolické proteiny (exprese proteinů cholesterolového metabolismu)
25
26
Kontrola jaderného importu během aktivace lymfocytů T
Jaderná lamina oocytu Xenopus
Figure 12-18 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-19 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Signál Ca2+ spustí defosforylaci NF-AT pomocí kalcineurinu (exponuje importní signály, blokuje exportní signály)
Jaderná lamina je tvořena proteinovými podjednotkami, intermediárními filamenty, které dávají jaderné mb tvar a interagují s chromatinem
Aktivace transkripce cytokinů Málo Ca2+ - uvolnění kalcineurinu, refosforylace Imunosupresiva cyklosporin A a FK506 inhibují kalcineurinovou defosforylaci
27
28
Jaderná mb za mitózy
Figure 12-20 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Page 713 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Depolymerizace pomocí fosforylace cyklindependentními kinázami Prolomení bariéry mezi cytosolem a jádrem Anafáze – jaderná obálka se znovu vytváří na povrchu chromozomů, ER mb zabalí část, fúzuje s další částí, jaderné póry začínají přenášet dovnitř specifické proteiny Jaderné lokalizační signály nejsou odštěpeny – protože jsou potřebné při každém dělení buňky
29
30
Signální sekvence pro import do mt
Sub-kompartmenty mt a ct
Figure 12-21 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-22 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Dvojitá mb
Mt – přenos proteinů do mt posttranslačním mechanismem
Většina proteinů je jaderných
Amfipatický alfa helix- kladně nabitý na jedné straně, bez náboje na druhé
Mt – matrix a mezimb prostor, vnitřní mb tvoří kristy Ct – navíc mají thylakoidní prostor jako další kompartment (není spojený s vnitřní mb)
31
32
Proteinové translokátory v mt
Během transportu proteiny procházejí skrz obě mb naráz
Figure 12-23 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-24 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
TOM Translocase of the outer mirochondrial mb TIM23 - prochází dvěma mb TIM22 – přenašeče ATP a ADP a fosfátu OXA pro proteiny syntetizované v mt Mt prekurzorové proteiny se přenášejí unfolded hsp 70 chaperony
33
34
Import proteinů do mt
Energie a import proteinů do mt
Figure 12-25 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-26 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
N terminální sekvence rozeznána TOM, přenos, odštěpení signální peptidázou, signální sekvence degradována
ATP hydrolýza (na dvou místech: mimo mt a v matrix mt) a elektrochemický H+ gradient pohánějí proteinový import do mt H+ : přenos signální sekvence do matrix Hsp70 dovnitř vtáhne, hydrolýza ATP uvolní hsp70 Vnější mb obsahuje porinové póry (jako Gram negativní bct), proto se zde nedá udržet gradient H+
35
36
Import z cytosolu do vnitřní mt mb nebo do mezimb prostoru
Role chaperonů při proteinovém importu do mt
Figure 12-27 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-28 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Hsp70 předává hsp60
2 signální sekvence, hydrofobní oranžové V mt tvorba ATP, citrátový cyklus – transport malých metabolitů – vnější mb průchod, vnitřní mb má specifické přenášeče
37
38
Přenos prekurzorů do thylakoidů ct 1
Přenos prekurzorů do thylakoidů ct 2
Figure 12-29a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-29b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Ct – přenos posttranslační jako u mt
Sec proteiny homologní bct
Ct nemají elektrochem gradient
SRP homolog signal recognition particle
Ne ATP ale GTP (konvergentní evoluce) v thylakoidech ATPsynthasa a fotosyntetický systém Matrix se nazývá stroma Odštěpením prvního signálu se odmaskuje druhý
39
40
Tři peroxizómy v krysím hepatocytu
Page 721 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-30 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Peroxizómy mají jen 1 mb, nemají DNA ani ribozómy Obsahují katalázu a urát oxidázu (inkluze) Využití kyslíku Evoluční příchod mt snížil důležitost některých fcí peroxizómů, protože mt dělají totéž a ještě produkují E
41
42
Peroxizóm v mezofylu tabákového listu
Reakce v peroxizomech • RH2 + O2 Æ R + H2O2 (oxidativní reakce) • H2O2 + R´H2 Æ R´+ 2H2O (kataláza, peroxidativní reakce, játra a ledviny) • 2H2O2 Æ 2H2O + O2 (kataláza při nadbytku peroxidu) • Beta oxidace tuků • Tvorba plazmalogenů (v myelinových pochvách neuronů, izolují axony) • Fotorespirace v rostlinách • Glyoxalátový cyklus v semíncích rostlin
Figure 12-32a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Peroxidativní reakce: např. 25% ethanolu na acetaldehyd
3 ak na C konci – peroxizomový signál
Beta oxidace – zkracování alkylových řetězců až na acetylCoA (ten do cytosolu, kde použit)
Asociace s chloroplastem Peroxiny za účasti ATP se podílejí na transportu foldovaných (poskládaných do konečné konformace) proteinů do peroxizómu
Adaptace peroxizómů za změněných podmínek Fotorespirace – fixace CO2 na polysacharid (spotřeba O2)
Dědičný Zellwegerův syndrom – defekt importu do peroxizómů (prázdné peroxizómy) – smrt po narození
Glyoxalátový cyklus – přeměna tuků na cukry
43
44
Peroxizóm v kotyledonové buňce čtyřdenního rajčatového semínka
Vznik nových peroxizómů
Figure 12-32b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-33 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Peroxizóm glyoxyzóm
Růst a dělení, peroxizóm z peroxizómu
glukoneogeneze
45
46
Endoplazmatické retikulum (ER) v savčí a rostlinné buňce
Figure 12-34b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) Page 723 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-34a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Zabarvení pomocí protilátky
47
48
Drsné ER
Transport
Figure 12-35 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-36a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Rozdíl mezi kotranslační a posttranslační translokací
Pankreatická exokrinní buňka
U ER je posttranslační transport výjimečný
49
50
Hladké a drsné ER v jaterní buňce
Hladké ER v Leydigových buňkách testes
Figure 12-36b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-36c Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Hladké ER je ve specializovaných buňkách, zvláště lipidového metabolismu
3D rekonstrukce
Např.: -Leydigovy bb (sekrece testosteronu) -Hepatocyty (tvorba lipoproteinů, detoxifikace převodem na vodu rozpustnou formu pomocí enzymového systému cytochromu P450, ER indukováno podle potřeby a pak autofagocytováno) -Sarkoplastické retikulum – ER ve svalech, kde pomocí Ca2+ zabezpečuje signalizaci relaxace a kontrakce; sekvestrace Ca2+ je důležitou fcí ER
51
52
Drsné ER ve formě mikrozómů po centrifugaci
Centrifugační pokus
Figure 12-37b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-37a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Izolace mikrozómů, na kterých se testovaly funkce ER
53
54
SRP: Signal Recognition Particle
Signální hypotéza
Figure 12-38 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-39a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Vedoucí sekvence proteinu (sled prvních ak proteinu) nese signál pro ER
SRP nasměřuje protein k receptoru na drsném ER Kapsa vážící signální sekvenci obsahuje hodně methioninů, které zaručují flexibilitu (plasticitu)
55
56
Směrování ribozomů do ER pomocí signální sekvence a SRP
Vazba ribozomů na SRP
Figure 12-39b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-40 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
SRP a jeho receptor jsou synchronizováni: SRP se váže k ER signální sekvenci a k ribozómu a tím zastaví translaci Pak se váže SRP receptor a směruje protein k translokátoru Spotřeba GTP
57
58
Polyribozóm v mikroskopu
Cyklus volného a vázaného ribozómu
Figure 12-41a Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-41b Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Robozomální podjednotky v cytosolu slouží pro vázaný i volný ribozóm
59
60
Ribozóm navázaný na translokátor Sec61
Šev a zátka
Figure 12-42 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-43 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Protein se nedostane do styku s cytosolem – uzavření švem a zátkou
Translokátor Sec61 vytváří vodou naplněný pór
Uzavření nutné, aby neunikal Ca2+ do cytosolu
61
62
Strukturálně podobné translokátory
Přenos rozpustného proteinu přes mb ER
Figure 12-44 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-45 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
A) kotranslační, Sec61, není potřeba E, jediná cesta pro rostoucí řetězec je skrz mb
Ribozómy nejsou zobrazeny pro zjednodušení
B) posttranslační, Sec61 a další, E ATP, BiP binding protein vazba a uvolnění (podobnost s hsp70 u mt)
Po vazbě ER signální sekvence se otevře pór translokátoru, přenos
ER signální sekvence znamená „začni transport“ Po přenosu uzavření póru, signální sekvence difunduje do mb a degraduje se
C) posttranslační, SecA, ATP, jako pístem po 20 ak (podobnost s thylakoidem ct)
Proteiny, které zůstávají v mb (jednoprůchodové single pass, dvouprůchodové double pass nebo multipass) využívají navíc k ER signální sekvenci také stop transfer sekvence
63
64
Inzerce rhodopsinu do ER Připojení prekurzorového oligosacharidu na asparagin proteinu v drsném ER
Figure 12-49 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-50 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Příklad multipass proteinu Rhodopsin je světločivný protein v fotoreceptorových čípcích v savčí sítnici
Většina proteinů v drsném ER je glykosylována připojením prekurzorového Nlinked oligosacharidu
Vlevo diagram hydrofobicity, který rozpozná 7 hydrofobních úseků
Prekurzorový oligosacharid je
Modře vyznačeny oligosacharidy
- za pomoci enzymu oligosacharyltransferázy připojován vcelku; sestává z Nacetylglukosaminu, manózy a glukózy
Šipky zobrazují části, vcházející do translokátoru
- vytvářen připojováním cukr po cukru a zaparkován v tukové mlk dolicholu (polyisoprenoid) a přenesen na cílový asparagin
65
66
Proteinová glykosylace v drsném ER
Role glykosylace ve skládání proteinů v ER
Figure 12-51 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-53 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Jakmile polypeptid vstoupí do lumenu ER je gylkosylován na cílových Asn
Glykosylace je značkou pro nesložený protein
Ribozómy nejsou zobrazeny pro zjednodušení
Kalnexin se váže k nesprávně složenému proteinu, označenému terminální glukózou a N-linked oligosacharidem Pokud glukosyltransferáza odstraní koncovou glukózu, tak se kalnexin uvolní
67
68
Připojení glykosylfosfatidylinositolové (GPI) kotvy k proteinu v ER
Export a degradace špatně složených proteinů v ER
Figure 12-54 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Figure 12-56 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Návrat špatně složeného proteinu do cytosolu - retrotranslokace, dyslokace
Některé mb proteiny kovalentně připojují glykosylfosfatidylinositolovou kotvu, která upevňuje protein v mb a může být rychle uvolněna v odpovědi na stimul (Trypanosoma změní „kabát“ při rerakci s imunitním systémem)
Až 80% proteinů je špatně složených Využití Sec61 Deglykosylace, ubikvinace, degradace v proteasomu
69
70
Syntéza lecitinu
Děkuji vám za pozornost!
Figure 12-57 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008)
Hlavní fosfolipid fosfatidylcholin (lecitin) je syntetizován z acylkoenzymuA, glycerol3fosfátu a cytidinbifosfocholinu Další fosfolipidy (fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin, fosfatidylinositol) syntetizovány obdobně Přenos z vnitřní mb na vnější pomocí translokátoru skramblázy nebo flipázy ER vytváří také cholesterol a ceramid
71
72