Moj esz i Aaron przed faraonem

Èíslo 230/roèník XX.

únor 2013

Proti dobrovolnému daru

Moj¿esz i Aaron przed faraonem

Moj¿esz i Aaron przybyli do faraona i uczynili tak, jak nakaza³ Pan. I rzuci³ Aaron laskê swoj¹ przed faraonem i s³ugami jego, i zamieni³a siê w wê¿a. Faraon wówczas kaza³ przywo³aæ mêdrców i czarowników, a wró¿bici egipscy uczynili to samo dziêki swej tajemnej wiedzy. I rzuci³ ka¿dy z nich laskê, i zamieni³y siê w wê¿e. Jednak laska Aarona po³knê³a ich laski. Wj 7, 10 - 12

v

2

M O S T 2 3 0 / X X

Nasza rodzina w Domowym Koœciele Pozwólcie, ¿e podzielimy siê z Wami naszym œwiadectwem ¿ycia w Domowym Koœciele (DK). Jesteœmy ma³¿eñstwem od prawie 9 lat. Mieszkamy niedaleko O³omuñca. Mamy dwójkê dzieci, Wojtusia (6 lat) i Agnieszkê (3 latka), a dok³adniej trójkê, bo wkrótce przyjdzie na œwiat nasza trzecia pociecha. Od 5 lat nale¿ymy do Domowego Koœcio³a. Ja, Iwona, pochodzê z Trzyñca i zanim wysz³am za m¹¿, to w³aœnie trzyniecka parafia by³a moim domem, do którego chêtnie wracam. Natomiast ja, Pavel, urodzi³em siê w O³omuñcu, gdzie spêdziliœmy z ¿on¹ pierwsze lata naszego ma³¿eñstwa i tam stale nale¿ymy do krêgu Domowego Koœcio³a. Obydwoje mieliœmy wczeœniej kontakt z Ruchem Œwiat³o-¯ycie poprzez uczestnictwo w oazach m³odzie¿owych, które odbywa³y siê m.in. równie¿ w Wêdryni. Pierwsze nasze spotkanie z Domowym Koœcio³em, które mia³o miejsce w 2007 roku na przebiegaj¹cej latem oazie rodzin na Cvilinie ko³o Krnova, nie by³o wiêc dla nas zupe³nym zaskoczeniem, bo wiele treœci DK czerpie z samego Ruchu. Jednak gdy zaczêliœmy g³êbiej zanurzaæ siê w sam Domowy Koœció³, zaczêliœmy odkrywaæ nowe i nowe poziomy w codziennym ¿yciu naszej rodziny, naszego ma³¿eñstwa, czêsto samych siebie. W tamto lato 2007 roku zaczê³a siê nasza przygoda z Domowym Koœcio³em, choæ takie prawdziwe kroki na drodze duchowoœci ma³¿eñskiej zaczêliœmy stawiaæ dopiero pó³tora roku póŸniej, gdy powsta³ nasz kr¹g w O³omuñcu. Co miesiêczne spotkania z pozosta³ymi ma³¿eñstwami w krêgu, dzielenie siê nawzajem prze¿yciami zarówno z szarej codziennoœci, jak te¿ ¿ycia duchowego sprawi³y, ¿e nasza droga do siebie nawzajem, a zarazem wspólna do Boga sta³a siê prawdziw¹ drog¹ do œwiêtoœci ze wszystkimi jej radosnymi i trudnymi chwilami, wspinaczkami pod górê, momentami uniesieñ, jak te¿ upadkami. Trudno nam tak w skrócie i w ogóle s³owami opisaæ, co konkretnie zmieni³o siê w naszym ma³¿eñstwie, ¿yciu rodzinnym, odk¹d jesteœmy w Domowym Koœciele, bo zawsze siê kochaliœmy, zawsze staraliœmy siê kroczyæ razem do Boga, uczyliœmy mi³oœci do Niego nasze dzieci. Jednak wszystko to kosztowa³o chyba wiêcej wysi³ku. Szukaliœmy wspólnie czegoœ, co pomog³oby nam wytrwaæ, pog³êbiæ i przede wszystkim nie straciæ tego, co staraliœmy siê utrzymaæ, prze¿ywaæ w naszej rodzinie: wspólna codzienna modlitwa ma³¿eñska, wspólna codzienna modlitwa z dzieæmi, czytanie Pisma Œwiêtego, msze œw. nie tylko w niedziele i œwiêta, ale te¿ w czasie tygodnia, itp. I to w³aœnie da³ nam Domowy Koœció³. Wielki wk³ad w nasze osobiste i rodzinne ¿ycie duchowe wnios³y prze¿yte letnie rekolekcje dla rodzin organizowane przez DK w Polsce, najpierw tygodniowe w Taszowie ko³o Lewina K³odzkiego, a w nastêpnych latach 15 dniowe w Koniakowie czy Bañskiej Wy¿nej. W trakcie tych rekolekcji mieliœmy mo¿liwoœæ spotkaæ siê z rodzinami z ró¿nych stron, z ma³¿eñstwami o przeró¿nym sta¿u ma³¿eñskim (nie mo¿emy tutaj nie wspomnieæ o naszych animatorach z pierwszych rekolekcji, Tereni i Leszku, którzy bêd¹c w Domowym Koœciele ju¿ ponad 20 lat, swoim przyk³adem, dzieleniem siê doœwiadczeniem swego ¿ycia, pomogli nam zarówno zrozumieæ wiele

wartoœci, jak te¿ poznaæ bli¿ej sposób, w jaki Domowy Koœció³ mo¿e pomóc w zg³êbianiu duchowoœci ma³¿eñskiej). Rekolekcje te równie¿ poprzez osoby ksiê¿y, którzy wraz z parami animatorskimi je prowadzili, i katechezy tam wys³uchane umo¿liwi³y nam poznaæ jak wa¿ne jest, by osobisty wzrost duchowy zwi¹zany by³ z wzrastaniem duchowym nas obojga w ma³¿eñstwie, abyœmy jako jedno cia³o po³¹czone w sakramencie ma³¿eñstwa mogli kroczyæ do Pana. W tym roku zostaliœmy poproszeni przez krajow¹ parê odpowiedzialn¹ DK w Czechach, by zorganizowaæ letnie rekolekcje, czego podjêliœmy siê z wielk¹ radoœci¹. Bardzo chcielibyœmy, ¿eby ka¿da rodzina, ka¿de ma³¿eñstwo mia³o mo¿liwoœæ, by móc poœwiêciæ kilka dni tylko Bogu, swojej rodzinie, wspólnocie. By móc pog³êbiæ swoje wzajemne relacje i tak po prostu byæ blisko siebie w obecnoœci Pana. Zapraszamy wiêc serdecznie na rekolekcje do Deštného v Orlických Horách. Rekolekcje te s¹ skierowane dla wszystkich ma³¿onków, którzy zawarli sakramentalny zwi¹zek ma³¿eñski i chcieliby spêdziæ wspólnie chwile na ³onie przyrody blisko Boga, a zarazem poznaæ trochê duchowoœæ Domowego Koœcio³a. Prosimy o modlitwê za wszystkich, którzy bêd¹ je przygotowywaæ i w nich uczestniczyæ. Iwona i Pavel Burešowie

V ý z v a k p ři h l á šk á m d o s e m i n á ře Milé sestry a bratøi, prožíváme spoleènì Rok víry a pøipravujeme se rokem eucharistie na vrchol jubilea pøíchodu svatých Cyrila a Metodìje. Tyto dvì skuteènosti nás mají pøivést nejen k osobní touze po rùstu víry, ale také k prosbám o duchovní povolání. Vždy Pán ustanovil své služebníky, aby šli a hlásali radostnou zvìst, aby slavili s vìøícími svátosti církve, aby se stávali našimi „otci ve víøe“. Naše prosby doprovázejme svým osobním pøíkladem. Jak èasto se zapálí plamen povolání pøíkladem skuteèné víry. A v rodinách nebo ve spoleènosti vìøících ve farnosti. Obracím se nyní na vás, mladí muži. Možná nosíte v sobì myšlenku na duchovní povolání. Možná tam zraje již delší dobu. Nebojte se Božímu volání otevøít svá srdce. Pán i dnes potøebuje odvážné a vìrné pastýøe, kteøí by nesli oveèkám Boží slovo a Chléb života. A když volá, dává i sílu a prostøedky k povolání. Církev Vás chce zahrnout svou péèí a pomáhat vám na cestì ke knìžství. Pokud se rozhodnete, budete letos maturovat nebo máte maturitu již za sebou, obrate se na svého knìze, který Vám podá potøebné informace vèetnì formuláøe pøihlášky do semináøe. Termín odevzdání pøihlášek na biskupství je nejpozdìji do konce bøezna 2013. Chci Vás ujistit svou modlitbou i touhou, s jakou církev vyhlíží každé duchovní povolání. biskup František Václav Lobkowicz

Domácí církev Tento rok, jako èlenové hnutí Domácí církve, poøádáme evangelizaèní duchovní obnovu pro rodiny. Srdeènì zveme na tyto exercicie a rádi bychom Domácí církev jako vìtev hnutí SvìtloŽivot trošku pøiblížili. Domácí církev (DC) je manželsko-rodinným hnutím laikù v církvi, které pùsobí v rámci Hnutí Svìtlo-Život, jenž je jedním z proudù pokoncilní obnovy církve a bylo založeno v Polsku. DC v sobì spojuje charizmata Hnutí Svìtlo-Život a mezinárodního hnutí katolických manželství Equipes Notre-Dame (END). Zakladatelem DC je Boží služebník knìz Franciszek Blachnicki (1921–1987). Na rozvoji DC se ve velké míøe podílela také sestra Jadwiga Skudro RSCJ. Duchovní kolébkou DC je Kroœcienko, kde se v roce 1973 uskuteènily první oázy rodin. Znak DC tvoøí dvì øecká slova: "FOS" (svìtlo) a "ZOE" (život), která jsou vepsána do tvaru køíže, jenž vyrùstá ze dvou propojených snubních prstenù. Ty jsou umístìny spoleènì s køížem ve stylizovaném zobrazení domu. DC používá také znak END - ikonu Svaté Rodiny. Èleny DC jsou manželské páry, které svátostnì uzavøely manželství a které se spoleènì (muž a žena) zapojují do jim nabízené formace. DC se soustøeïuje pøedevším na manželskou spiritualitu èili smìøování ke svatosti v jednotì s manželem/ manželkou. Chce pomoci manželùm, kteøí žijí ve svátostném manželství, pøi budování pravé manželské jednoty mezi nimi, která souèasnì vytváøí nejlepší podmínky pro dobré vychování dìtí v køesanském duchu. Manželské páry se zapojují do tzv. kruhù Domácí církve, aby si vzájemnì pomáhaly. Kruh

tvoøí 4-7 manželských párù, nejlépe z jedné farnosti, kteøí se chtìjí navzájem podporovat v budování domácí církve ve svých rodinách. Manželé se shromažïují ve jménu Krista – pro Nìho a z lásky k Nìmu, aby Ho spoleènì nalézali a pøebývali s Ním ve svém každodenním životì. Za kruh odpovídá jeden manželský pár z kruhu, tzv. animátorský pár. K dobré práci v kruhu je nezbytná duchovní pomoc knìze moderátora – poradce a duchovního prùvodce. Setkání v kruhu se koná jednou za mìsíc v bytech jednotlivých manželských párù. Kruhy Domácí církve existují ve všech diecézích Polska, jsou také v Nìmecku, Rakousku, na Slovensku, Ukrajinì, v Bìlorusku, USA, Kanadì a také v Èeské republice. V Èeské republice zaèala Domácí církev pùsobit díky P. Josefovi Gorylovi OFMConv., který pochází z Vendrynì, a urèitì ho mnozí znáte, a také zásluhou manželù Urszuli a Bogdana Wieczorek, kteøí v Èeské republice vedli první letní oázy rodin a organizovali také formaèní víkendová setkání manželských párù v prùbìhu roku. V kontextu výše uvedeného si Hnutí SvìtloŽivot – Domácí Církev dovoluje pozvat všechny, kdo by rádi prožili 7 dní se svou rodinou blízko Boha a v krásné pøírodì do Orlických hor. Oáza probìhne v termínu od 28. èervna do 5. èervence 2013 v Deštné, v Orlických horách. Je urèena pro manželské páry. Pøihlášky do 10. února 2013 pøijímají a bližší informace poskytnou Iwona a Pavel Burešovi, e-mail: [email protected]. Informace: www.choreb.minorite.cz/domacicirkev-ru0/, www.dk.oaza.pl. Iwona a Pavel Burešovi

3

M O S T 2 3 0 / X X

m e m

Køesane, uznej svou velikost… Je páteèní podveèer a já jsem se vrátil od prezidentských voleb. Toto moje psaní provází takový trochu zvláštní pocit. V této chvíli nevím, kdo získá potøebnou vìtšinu hlasù a stane se prezidentem Èeské republiky. Až tento èláneèek budeme èíst, bude již nový prezident znám. Souèasnému prezidentu Václavu Klausovi zbývají poslední týdny v tomto úøadu a my se mùžeme poohlédnout po tìch letech, kdy v èele státu stál. Nebojte se, nebude to žádné historické hodnocení, jen snad nìkolik malièkostí, které nejsou nezajímavé. Když byl zvolen do èela našeho státu po Václavu Havlovi, panovala všeobecná euforie. Prezident, který vyslovil moudrou vìtu, že pravda a láska musí zvítìzit nad lží a nenávistí, se stal pro øadu lidí osobou opovrhovanou, dokonce nejednou posmívanou. Souèasnost nám ukazuje, jak to mùže vypadat, když pravda a láska nevítìzí. Ještì nìkolik let pøedtím, 5. èervence 1993, se konala na Velehradì obvyklá národní pou ke cti sv. Cyrila a Metodìje. Stáli jsme ještì na prahu nové situace a biskupové tehdy zasvìtili národ do ochrany Panny Marie. Pan Klaus tehdy témìø explodoval: "Co si to ta církev vlastnì dovoluje…?“ A co si dovolila zlého, když se za celý národ modlila? Pak pøišlo ironické a posmìšné konstatování, že církev je nìco jako turistický spolek. Byl jsem tehdy na návštìvì v Nìmecku a tam se lidé ptali, zda po tomto výroku bude dále premiérem. Stal se dokonce prezidentem a netušil, že z tohoto úøadu bude odcházet bez veliké úcty národa. V posledních letech sice pøipomínal, že je tøeba vrátit se k „tradièním hodnotám”, jenom nìjak zapomnìl upøesnit, co tìmito hodnotami vlastnì myslí. Ne, nechci odcházejícímu prezidentovi „èíst levity”, jen na konkrétním pøípadì ukázat, že i dnes platí zásada, že „Bùh nebývá posmíván” a to a pøímo, nebo i v celém svém díle. To je první vìc, kterou bychom si mìli pamatovat. Stojíme na prahu nové éry nového prezidenta, který by mìl 8. bøezna složit pøedepsaný prezidentský slib a ujmout se úøadu. Poprvé v historii si volíme prezidenta republiky sami, což považuji za správné, aby nemusel prezident slyšet pøípadné stížnosti èlenù parlamentu, že právì díky jejich hlasu se prezidentem stal. Ano, máme první demokratické volby hlavy státu, ale mi se to slùvko „demokratické” nepíše nìjak radostnì. Proè? Ta masáž sdìlovacích prostøedkù, kde se zveøejòují všelijaké domnìnky, ba dokonce urážky, to tedy moc demokraticky nevypadá. Jistì, kandidáti mìli být pøedstaveni veøejnosti, která volí a pak nechat na obèanech, aby se svobodnì rozhodli. Víte, hodnotit budoucí první dámu - a kohopak volíme: hlavu státu, èi první dámu? A posmívat se nìkomu kvùli zdravotnímu nedostatku, to už je opravdu hulvátství a kolikrát v našich médiích zaznìlo? Už nyní mohu øíci,

že první pøímá volba prezidenta republiky a atmosféra kolem ní vysílá nedobré hodnocení o naší kultuøe. A tady je další problém a možná zásadní. Tu a tam se už i hlasitì øíká, že naše problémy, krize není v jádru ekonomická, ale morální. Odstupující pan prezident mluví o návratu k osvìdèeným hodnotám, jenomže k nim se musejí vrátit ne naše geometrické hranice, naše poloha v Evropì, ale my lidé. A tady je opravdu katastrofální nepochopení. Jaká je morální výchova dìtí v rodinách? Èasto v podstatì žádná, dítì vše mùže, ale bìda je usmìrnit! Ono je bohem rodiny a mùže si dìlat, co chce. Asi jsme zapomnìli starou moudrost, která praví, že co se èlovìk v mládí nauèí, ve stáøí jakoby našel. Nikoho nenapadne, že tyto dìti rostou a jednou z této dnes dìtské generace bude tøeba volit prezidenta, ministry, parlament. Copak asi jednou tato vláda pøedstaví a kam národ dovede? Vícekrát bylo v pøedvolebním èase slyšet stížnost, že nemáme vhodné kandidáty… Jak to?! Jak to, že bývalé zøízení, které tady vládlo ètyøicet let a dnes si zase hraje na jediného vykupitele, nevychovalo v socialistických školách (pozor, jiné než socialistické a ateistické nebyly!!!) kvalitní osobnosti? No jo, na poèátku jejich vlády tu byly generace vychovány ještì v køesanství, dnes už máme absolventy socialistických škol a výchovy. Musím se pousmát: 6. srpna 1978 zemøel papež Pavel VI. Po jeho pohøbu se scházejí kardinálové v konkláve a druhý den vychází nový papež Jan Pavel I. píše se 26. srpen 1978. Ráno 29. záøí 1978 tedy po mìsíci, letí svìtem neuvìøitelná zpráva: Papež Jan Pavel I. po dvaatøiceti dnech pontifikátu neèekanì zemøel. I tehdy se ozvaly hlasy: Bude mít církev v tak kratièké dobì nìjakého vhodného kandidáta? A opìt se scházejí kardinálové a tøetí den vychází papež Jan Pavel II. - církvi nepochybìlo osobností! To je zvláštní a nikdo neprotestoval, že nový papež není Ital, ale Polák. V té chvíli zaèal být Janem Pavlem II., plnícím poslání apoštola Petra bez ohledu na národnost. A aby nebylo pochyb o jeho velikosti, pak jeho pøímý nástupce jej mùže šest let po smrti prohlásit blahoslaveným! To jsou vìci, že? No a jak víme, papežská volba probíhá v konkláve, tedy bez kontaktu s veøejností, která tím pádem nemùže volbu nijak ovlivnit a kardinálové skládají nìkolikrát pøísahu, že volí toho, o kom jsou pøesvìdèeni, že podle vùle Boží má vést církev jako Kristùv námìstek. A ono tu bájeènì funguje, minulé století je stoletím skvìlých papežù. Tuším, že nìkdo se mùže s dávkou ironie zeptat: a jiná století? Snadná odpovìï: my jsme v tìch jiných stoletích nežili, abychom mohli hodnotit a za druhé: staèí se podívat na seznam papežù, kolik je jich svatých a blahoslavených. Inu, máme se stále od Boha èemu uèit. Pro dnešek staèí jen snad s pøipomínkou:

Bùh nebývá posmíván. Kdo na Boha a jeho dílo zaútoèil, nikdy slavnì neodcházel. Z bojù proti Bohu a církvi nikdy neodcházeli právì ti bojující jako vítìzové, ale vždy jako poražení. Na svìtì zaniklo mnoho øíší, ale žádná nezanikla na vyhladovìní, ale na morální úpadek. Pøi všech volbách, které budeme ještì moci absolvovat, se dívejme, jaký vztah k tìmto Božím vìcem i k Bohu samému má ten, nebo ti, kterým chceme odevzdat svùj hlas. Kdysi stál Ježíš naproti chrámové pokladnice, ne proto, aby poèítal, kdo tam kolik dal. Kupodivu nenechal z chrámu pokladnici vyhodit s tím, že církev má být chudá… Stál tam, aby mohl s potìšením pochválit chudou vdovu, která tam hodila nìkolik mincí, vše, co mìla. No a proto, že Bùh je všudypøítomný, jistì je pøítomen i ve všech nejrùznìjších volebních místnostech a neunikne mu, s jakou køesanskou zodpovìdností, èi mediální deformací volíme. Církev žije a slouží totiž v prostoru a èase a o tom, jaký ten prostor a èas bude mít charakter, zodpovídáme taky my køesané. Tìžko se schovávat za nìkoho, èi poèítat, že mou zodpovìdnost mùže vzít na sebe nìkdo jiný, nebo že ji nìkomu prostì povìsím na krk. Na závìr snad jedno Kristovo pøipomenutí: „Vy jste sùl zemì a svìtlo svìta. Jestliže sùl pozbude chu, k nièemu se nehodí, než aby byla vyhozena ven a lidmi pošlapána.” A tam, kde zaèneme sùl promìòovat v cukr, poèítejme s tím, že dojde ke zkažení a rozkladu. Pak nám nepomùže žádný lidský vykupitel. P. František

G r a t u l a c e

4

M O S T 2 3 0 / X X

J a k s e m a j í , c o d ěl a j í : P . P e t r P r o k o p S i o s t r z o n e k , p ře v o r b ře v n o s k é h o k l á št e r a Urèitì mnozí z nás s láskou vzpomínají na mladého kudrnatého knìze, který si od prvního setkání umìl získat lidi svou vlídností, pohodou a úžasným smyslem pro humor. Je to už více jak ètvrt století, kdy v Tøinci vykonával knìžskou službu P. Petr Prokop Siostrzonek, nynìjší pøevor benediktýnského kláštera na Bøevnovì v Praze. Na zaèátku roku 2013 jsme se Otce pøevora zeptali na pár otázek: Otèe pøevore, když jste pøišel do Tøince jako kaplan v roce 1984, netušili jsme, že jste benediktýn. Samozøejmì. Za totality byla pøíslušnost k jakémukoli øeholnímu spoleèenství ilegální. Prozraïte nám to, prosím, aspoò teï: kdy a jak jste se stal benediktýnem? Já byl už jako benediktýn svìcený, a to v roce 1983. Pøíprava probíhala v ilegalitì. Ujal se mì P. Aleš Gwuzd knìz, který byl až do násilné likvidace klášterù v r. 1950 benediktýnským pøevorem na Bøevnovì. Za totality mìl tajný kontakt na Otce opata Anastáze Opaska, který žil v exilu v západonìmeckém Rohru. Starší tøineètí farníci si urèitì na P. Aleše Gwuzda vzpomenou jako na tøineckého kaplana na poèátku sedmdesátých let minulého století. Komunikace s exilem byla velmi složitá, je to tak? Když zemøel v r. 1985 P. Aleš Gwuzd, pøevzal jsem kontakt na Otce opata po nìm. Posílal jsem mu dopisy po jedné paní, která jako železnièáøka jezdívala do NDR. Odsud totiž šla pošta do západního Nìmecka lépe než od nás. Zdálo se mi to bezpeèné. Pøi jedné šáøe však u ní mùj dopis našli. Byl jsem vyšetøován Státní bezpeèností a ztratil jsem státní souhlas. Ztráta státního souhlasu znamenala zákaz knìžské služby. Co jste tedy dìlal? Mìsíc jsem hledal práci. Pak mi známí poradili, že nejlíp bude, když se ztratím ve velké fabrice. A tak jsem nastoupil jako dìlník do Tesly v Rožnovì. Byl tam vynikající kolektiv. Dosud se scházíme se skupinkou asi 10 lidí. Oni tušili, že jste knìz? Ano, vìdìli, že jsem tam za trest. V Tesle jsem pracoval dva roky. Pak

v øíjnu 1988 zaèalo politické tání dostal zpátky státní souhlas k výkonu knìžské služby napø. Miloslav Vlk. Vznikla šance, že bych jej mohl získat zpìt i já. A že bych mohl faráøovat ve Starém Hrozenkovì.

tam už zemøeli. Další benediktýni u nás zemøeli v prùbìhu totality. V dobì ilegality jsem byl jediný, kdo se tady stal benediktýnem. Pøevor Aleš Gwuzd si mì jakoby pøipravil, že se po jeho smrti stanu pøevorem. Když jsem po 17. listopadu poprvé volal z Ratají u Kromìøíže do Rohru panu opatovi Anastázovi, øíkal mi, že já nejlíp znám situaci v Èechách a vím, jak to tu chodí. A se tedy zkusím zeptat, jestli by nám vrátili náš klášter.

To vás muselo nadchnout. V první chvíli se mi moc nechtìlo. Bìhem tìch dvou let bez státního souhlasu jsem totiž pracoval dál jako knìz, ovšem jinak. Vrátil jsem se k rozdìlané práci s rùznými skupinkami lidí, kterou jsem musel pøerušit, Nezalekl jste se, že to bude hodnì když mì pøeložili z Valašského Mezi- složité? øíèí. Pracoval jsem napø. s mladými. Uvažoval jsem takto: pøijedu do Kontakt jsme mìli spolu i o prázdni- Prahy, obyèejný faráø odnìkud nách, když dìlali vedoucí na pionýr- z Ratají. Ani nebudou vìdìt, kde to je. ských táborech (jiné tábory tehdy být Kdo se se mnou bude bavit, že chci nesmìly). Jezdíval jsem za nimi na zpátky klášter? Pan opat Anastáz, Slovensko a v lesích pro nì sloužil mše praktický to èlovìk, rozhodl: „Budeš svaté. Vidìl jsem, že se dá tímto tedy pøevorem. Lidé u nás dají na zpùsobem udìlat spousta vìcí. Odpra- tituly.“ coval jsem si tenkrát 8 hodin ve fabri3. ledna 1990 jsem se poprvé rozjel ce a pak se mohl vìnovat tomu, na co do Prahy na jednání. Byla nejistá knìží nemìli èas – což je samozøejmé. doba, nikdo nevìdìl, jak všechna Dokonce jsem mìl volné soboty a jednání nakonec dopadnou. Musel nedìle, což jsem do té doby neznal J . jsem 3x týdnì jezdit z Kromìøížska do Navíc jsem mìl možnost jezdit bìhem Prahy – ráno tam, veèer rychlíkem dovolené do našeho kláštera v pol- zpátky. Proto jsem požádal o pøeložeském Krakowì. ní. 1. bøezna 1990 jsem se tedy znovu stìhoval - v prùbìhu deseti let Do Polska jste se dostal bez problé- poosmé. Tentokrát do Prahy. mù na hranicích? Já jezdíval do Polska oklikou pøes Asi ne hned do kláštera na Bøevnov NDR. Odtud to šlo do Polska lépe. No – ten mìli pøece bìhem totality a domù z Polska už mì pustit museli. obsazený komunisté. Co tam vlastnì Jazykový problém jsem nemìl, proto- bylo? že pocházím z Èeského Tìšína. Vnitro tam mìlo svùj archiv a sídlila zde i státní bezpeènost. V hospodáøShrneme-li, co vše jste stíhal dìlat ském dvoøe byl útvar pro sledování pro duchovní život i bez státního cizincù. Na dvoøe stála auta s nejrùzsouhlasu, zdá se, že to nebyla ztrace- nìjšími poznávacími znaèkami, uvnitø ná doba. byla velká telefonní centrála, maskérna, promítací sál na pøípravu akcí Opravdu se udìlal kus dobré práce. sledování "nebezpeèných" cizincù. Proto jsem mìl smíšené pocity, když V praxi to vypadalo tak, že do práce jsem se rozhodoval, jak dál. Možnost napøíklad pøijel mladík na kole a za znovu získat státní souhlas jsem ale hodinu vyjel jako staøík v mercedesu. vidìl jako novou šanci. Podal jsem tedy žádost o rozvázání pracovního Chvála Bohu, že už klášter slouží pomìru. Mùj nadøízený mi pak vyprá- svému pravému úèelu. Mám chu se vìl, jak na poradì øešili, zda mi mají zaèít vyptávat, jak se z Bøevnova vyhovìt. A jeden z šéfù (uvìdomme si, znovu stával skuteèný klášter, ale že to bylo za komunistù) øekl: „Vyhov- bojím se, že by se nám to do našeho me mu, budeme to mít dobré nahoøe!“ èasopisu nevešlo…. Takže mi to odsouhlasili J . Víc lidí mi øíkalo, že bych mìl napsat vzpomínky, jak se to všechno Po sametové revoluci asi nebylo událo. Ale mì to bylo trapné – nemít jednoduché znovu obnovit øeholní ještì ani padesát a už psát vzpomínky spoleèenství. J . Nakonec jsme ale pøed šesti roky Nìkteøí bratøi žili v exilu, nìkteøí udìlali takovou knížku rozhovorù

5

M O S T 2 3 0 / X X

Besedy o obnovì bøevnovského kláštera, kde je to všechno zachyceno. Bohužel, celý náklad knihy je už vyèerpán! Kolik benediktýnù žije na Bøevnovì nyní? Jedenáct. Už je to nová generace. Další benediktýnské kláštery jsou Emauzy a Rajhrad.

é m

A jak vlastnì žijete? Jde o spoleèný život modlitby a práce. Den je pøesnì rozdìlen na hodiny modlitby (každý klášter si je stanoví sám s ohledem na práci, kterou vykonává). U nás máme v 6,15 ranní chvály, v 7,00 hod. konventní mši sv. a po snídani se rozcházíme každý za svou èinností. Sejdeme se opìt v pùl dvanácté na spoleèné modlitbì se ètením, modlitbì uprostøed dne a pak je obìd. Odpoledne zase práce až do 17 hod., kdy jsou nešpory. V 18,45 hod. veèeøe. V 19,45 hod. se konèí spoleènou modlitbou pøed spaním. Pøedtím je ještì možnost rekreace. Ovšem ti, kteøí jsou èinní v duchovní správì, mají nejvíc práce, protože v tuto dobu pøichází nejvíc lidí. Jsou všichni bratøi v klášteøe knìží? Ne, z nás jedenácti jsme knìží jen ètyøi. Napø. mùj podpøevor je magistr teologie, má vystudovanou latinu a nìmèinu. Teï dìlá doktorát z teologie. Ale je to bratr, necítí se být povolán ke knìžství. Knìžskou službu v rámci kláštera si snad dokážeme pøedstavit. Ale co dìlají ostatní bratøi? Práce v každém klášteøe se odvíjí podle toho, co potøebuje samotný klášter a prostøedí, ve kterém øeholní spoleèenství žije. My máme vydavatelství, dìláme pøekladatelskou práci. Vydáváme jen nìkolik titulù do roka, napø. díla z okruhu mnišského života. Nejsme tedy žádná konkurence napø. Karmelitánù. Spíše jde o to poskytnout lidem možnost dostat se k tomuto druhu literárních dìl. Teï jsme napø. vydali pøednášky pana doktora Ventury o pøedbenediktýnském mnišství. Klademe dùraz na to, aby naše díla byla precizní. Tím se stávají i materiálem pro studijní úèely. Je to mravenèí práce. Náš bratr Anselm nad tím sedí hodiny a hodiny. Co dìlají další bratøi? Nìkdo se vìnuje mládeži, ministrantùm, skautùm… Jeden bratr je knihvazaè, nìkdo se vìnuje zahradì. Jeden

náš spolubratr jezdí do vìznice na Bory v Plzni jako vìzeòský kaplan. Má vystudovánu teologii a psychologii (což se mu pøi práci s vìzni hodí). Nyní už dokonèuje aprobaci, mohl by mít otevøenu svou psychologickou ordinaci. Musí mít ten, kdo se chce stát bratrem benediktýnem, vystudovánu teologii? Ne, nemusí. A teï otázka pøímo na Vaši osobu: co je nejpìknìjší na benediktýnském životì právì pro Vás? Mám rád spoleènou modlitbu. Pøiznám se, že když se mám modlit breviáø sám, tak už mi to tak nejde. Vzhledem k tomu, že jsem hodnì èinný v duchovní službì a v rùzné veøejné èinnosti, bývá pro mì obtížné stihnout èas spoleèné modlitby s bratry. I sv. Benedikt má ve své øeholi, že když se nìkdo nemùže pomodlit spoleènì, a se pomodlí tam, kde je. Ale já se opravdu snažím nezmeškávat ji, protože cítím, jak mne nese. A stojí za to pro ni pøekonat i únavu. Líbil se mi jeden náš knìz, který øíkal, že když je unavený, radši pùjde spát pøi spoleèné modlitbì než spát bez spoleèné modlitby J . Projevuje se tím vztah k tomu místu a spoleèenství, se kterým se spojil svými sliby. Žije se Vám tedy spolu v klášteøe dobøe. Ano, ale bylo by mylné považovat klášter za místo, kde žijí samí andìlé. Vìdìl to i sv. Benedikt, protože ve své øeholi, která má 73 kapitol, vìnuje 2/3 tomu, jak øešit problémy v klášteøe. Já k našemu spoleènému životu rád øíkám: klášter není nebe na zemi, ale kus zemì, na kterém si chceme pomáhat k nebi. Vrame se nakonec ještì k Vašemu pùsobení v naší farnosti. Co Vám zùstalo v pamìti, jak vzpomínáte na lidi v Tøinci a co byste jim vzkázal na prahu nového roku? Nastupoval jsem do Tøince ve složité situaci, pøede mnou zde ztratil státní souhlas P. Adam Rucki. Ale rozhodnì jsem nepøišel na toto kaplanské místo s tím, že nebudu nic dìlat, aby se mi nestalo totéž. Vdìèím P. Adamovi za to, že jsem mohl navázat na vše, co úspìšnì zaèal, napø. práci s mládeží, spolupráci s farníky ve Støíteži nebo Gutech, které jsem mìl také na starosti. Byl jsem tam jen rok, ale doposud mám na toto období krásné vzpomínky! Rád bych všem tøineckým farníkùm dal do vínku r. 2013 myšlenku

jednoho starého mnicha: „Naším pokrmem není to, co požíváme, ale to, co jsme schopni strávit. Naším bohatstvím není to, co vydìláme, ale to, co ušetøíme. Naší vírou není to, co vyznáváme pro naše potìšení, ale to, co uskuteèòujeme v životì.” Moc dìkuji za rozhovor a za všechny naše farníky Vám pøeji hodnì zdraví, Božího požehnání, abyste stále rozdával lidem radost, kterou svìt nemùže dát. Za redakci MOSTu Hana Worková

* * *

Podìkování Velké podìkování patøí Vám všem, kteøí velkoryse a štìdøe pøispíváte tam, kde naše pomoc mùže mnohdy rozhodnout o pøežití èi budoucnosti èlovìka. A už to jsou misijní projekty, Likvidace lepry – TB, Fond ohrožených dìtí a jiné. Otec Vojtìch Eliáš z LL -TB nám zaslal krásné podìkování, které je i povzbuzením, že naše dary a naše pomoc nevyšla naprázdno: Dìkuji Vám za Váš dar, kterým umožòujete nejchudším lidem nejen pøekonat nemoc, ale vlastnì jim nabízíte novou šanci – novou budoucnost! Je to skuteènì tak – všichni dárci spojení v LL-TB se mohou v tyto dny radovat z dokonèení další stavby: v malé vesnici v severovýchodní Indii, kterou ani na mapì nenajdete, zastrèené v Medvìdích horách, byl v prosinci 2012 otevøen nový domov – sirotèinec. Tam žijí dìti, jejichž rodièe zemøeli na následky lepry nebo tuberkulózy. Nìkdo by to mohl považovat za katastrofu, ale neúnavným nadšením místního faráøe P. George Mannarakama a financemi z darù LL-TB se podaøilo ukázat tìmto dìtem, že je má nìkdo rád – a mezi nì patøíte i Vy! Na evropské pomìry není tento sirotèinec zrovna luxus – spíše nám pøipomíná betlémskou jeskyni – ale podle místních mìøítek je to skuteèný domov. Zde dìti spí i jí, myjí se i modlí a hlavnì se jim dostává s láskou výchovy a vzdìlání. To místo skoro „na konci svìta“ se najednou pro nás stává dùležitým: tam žijí dìti, za které jsme pøevzali odpovìdnost – aspoò takovou, že je budeme i nadále podporovat v tom, co potøebují pro svùj každodenní život. A tak se vracím v myšlenkách znovu do betlémské jeskynì – dìkuji Vám, protože díky Vašemu daru další dítì narozené v chudobì nemusí ležet v chlévì nebo na smetišti, ale v domovì, kde je o nì peèováno. Kéž je Vám to dalším dùvodem k radosti, kterou Vám do celého roku 2013 pøeje Otec Vojtìch Eliáš

6

M O S T 2 3 0 / X X

V Y Z N Á N Í V Í R Y – 4 . Č Á S T Podnadpis: Ježíš Kristus „trpìl pod Ponciem Pilátem, ukøižován umøel a pohøben jest“ O èem si to budeme dneska povídat? Utrpení, smrt, pohøeb? Zní to hodnì smutnì. A pøece je velikonoèní tajemství køíže a zmrtvýchvstání Ježíše Krista základním dùvodem naší radosti, pøímo støedem radostné zvìsti, kterou mají apoštolové a po nich i my, jako církev, hlásat svìtu, protože tím Ježíš navždy zvítìzil nad smrtí a získal pro nás život vìèný. Už od zaèátku, kdy Ježíš zaèal veøejnì vystupovat a hlásat Boží království, vadilo nìkterým pøedstavitelùm Izraelského národa, jak jedná a co øíká – tøeba to, že jí s celníky a høíšníky. Nepoznali v nìm Božího Syna, mysleli si, že je „jen èlovìk“. Obviòovali ho z rouhání, když tvrdil, že mùže odpouštìt høíchy, což pøece mùže jenom Bùh. Nìkteøí ho podezøívali, že je posedlý zlým duchem nebo že falešnì prorokuje a proto ho chtìli zabít. Ježíš ale nepøišel zrušit Boží zákon daný Izraelském národu, proti kterému se podle nich provinil. On nám ukázal, jaký je jeho skuteèný význam, pøišel ho naplnit a svou smrtí na køíži odèinil jeho pøestupování. Ježíš naplòuje „nové“ pøikázání lásky: „…viz tajenka (vypište po øadì všechna písmenka z obrázku køíže, která jsou napsaná ve ètvereècích)….“ (Jan 15,13).

3. Jak se Ježíš modlil v Getsemanech? a) Otèe, a mne mine tento kalich. b) Otèe, s radostí pøijímám tento kalich. c) Otèe, potrestej ty, kteøí mi ubližují. 4. Kdy Ježíš øekl: „Toto je moje tìlo, které se za vás vydává“? a) pøi poslední veèeøi b) ve chvíli umírání na køíži c) pøi kázání na hoøe

CO VÍM O POSTNÍ DOBÌ Paní katechetka dala dìtem za úkol napsat pár øádek o postní dobì. Anièka se moc snažila, ale udìlala v textu hodnì chyb. Když je všechny najdeš a opravíš, pak ze správných písmen sestavíš název prvního dne, kterým toto období zaèíná.

5. Jaké gesto použil Pilát, aby ukázal, že se cítí nevinen Ježíšovou smrtí? a) umyl si ruce b) posypal si hlavu popelem c) roztrhl si roucho HROMNICE Svátek Uvedení Pánì do chrámu má lidový název Hromnice a jako církev jsme ho slavili vèera (2. února). Pøipomnìli jsme si událost, kterou máme popsanou v Bibli (Lk 2,22-40). Když Maria a Josef poprvé pøinesli Ježíše do chrámu, nazval ho staøec Simeon „svìtlem k osvícení pohanù“. Prorokynì Anna „vyprávìla o tom Dítìti všem, kdo oèekávali spásu“. I dnešní svìt potøebuje poznat Ježíše a dozvìdìt se, že jedinì On mùže lidi zachránit-spasit. Ale kdo jim to øekne? Pán Ježíš spoléhá na nás. Øíká nám slova, která se dozvíš, když vyluštíš tajenku.

Vyhodnocení velkého testu znalostí z lednového èísla MOSTu Vítìzem se stal Matìj Cichý, který vèas zaslal správné odpovìdi. Pøedali jsme mu cenu a tímto ještì jednou gratulujeme. Správné odpovìdi jsou tyto: 1b 2c 3a 4c 6c 7a 8c 9a 10a 11b 12a 13c 14a 15b 16b 17a 18b 19a 20b 21b 22c 23b 24b 25a 26c 27a 28b 29b 30c

A K C E P R O D Ě T I 9.2.2013 - Karneval 20.2.2013 - Jarní táborek 10.3.2013 - Pìší køížová cesta 8.5.2013 - Pou na Kozubovou èerven - dìtský den a táborák 1.7.2013 - Pou na Prašivou 17.8.2013 - 24.8.2013 - Farní tábor Návsí-Jasení

Svou smrtí na køíži naplòuje svá slova. Když Ježíšovo tìlo uložili v hrobì, nastalo velké sobotní Boží odpoèinutí po dokonání spásy lidí, která nastoluje mír v celém vesmíru.

Na všechny se tìší farní teta Silva a tøinecká mládež.

B i b l i c k á o l y m p i á d a 2 0 1 3

Minitest

Dìkanátní kolo Pøedmìt soutìže: Markovo evangelium a 1. kniha Samuelova Soutìž je urèena pro žáky druhého stupnì ZŠ. Probìhne v postní dobì 2013. Pøihlaste se za svou farnost na internetové stránce www.biblickaolympiada.cz do 28.02.2013.

1. Kdo byl Poncius Pilát? a) judský král b) øímský místodržitel c) židovský veleknìz

Minitest - správné odpovìdi: 1b 2c 3a 4a 5a

2. Èím pohoršil Ježíš farizeje? a) neznal Mojžíšùv zákon b) neplatil chrámovou daò c) jedl s celníky a høíšníky

Dìtskou stránku pøipravují Lucka a Eva

7

M O S T 2 3 0 / X X

Byli jsme na Zakarpatské Ukrajinì

2 0 1 2

Sdružení POMOC TÌŠÍNSKÉHO SLEZSKA www.pomoctesinskehoslezska.cz se mùže pochlubit už nìkolikaletou tradicí humanitárních aktivit ve prospìch potøebných na Zakarpatské Ukrajinì. Pøed dvìma lety se do této práce zapojila i Charita Tøinec. Výsledkem byl jednak sbìr a následný odvoz obnošeného šatstva do této oblasti, a také akce „Dárky pro Ukrajinu“, kdy mìl možnost každý, kdo cítil potøebu, obdarovat potøebné dítì, nebo seniora na Zakarpatské Ukrajinì dáreèkem v cenì do 300 Kè. V tomto roce odjelo 1552 dárkù (Charita pøispìla 225 dárky, ostatní dárky pøipravily rùzné církve ze Slezska). Dárky jsou tradiènì odváženy kamionem, který doprovází osobní automobil s delegací 4 - 5 osob. Tato delegace je každým rokem volena sdružením a je zodpovìdná za adresné pøedání dáreèkù na místì. Stabilním èlenem delegace je vždy pan Lumír Svoboda (místopøedseda sdružení POMOC TÌŠÍNSKÉHO SLEZSKA), který také vyøizuje všechny, nìkdy nelehké celní formality. V roce 2012 byli vydelegováni i dva pracovníci Charity, a to manželé Bezecni. Odjezd byl 27. prosince asi ve 22:00 z Tøince, vrátili jsme se 1. ledna ve 2:30. Zápis z této cesty si mùžete v nejbližších dnech pøeèíst na stránkách sdružení – zprávy z cest. Jen v krátkosti bych podotkla, že Zakarpatská Ukrajina má krásnou pøírodu, hostitelé jsou velmi pøívìtiví, ale z našeho pohledu vedou tvrdší život. Obchody dobøe zásobené, ceny

M i n i j a r n í t á b o r e k Chtìla bych pozvat všechny dìti na jednodenní táborek. Sejdeme se 20.2.2013 ve farní salce v 8.00 hod. Pøedpokládaný konec je v 18.00 hod. Program bude pøizpùsoben poèasí. Pokuï bude sníh, udìláme velkou bobovaèku, koulovaèku, stavìní bunkru atd. Pokud sníh nebude, zajdeme na bazén nebo udìláme výlet do Aquaparku v Bohumínì. Potom si zahrajeme nìjaké hry na faøe. Sebou si vezmìte dopolední svaèinku, pití a peníze na vstupné na bazén (cca 60,- Kè). Pokud bude sníh, tak také nìco na pøevleèení, plavky a ruèník, psací potøeby a velkou lžièku, popøípadì pár korunek na útratu. Dìti v poledne dostanou polévku, po celou dobu bude uvaøený èaj a nìco upeèeného. Kdyby nìkdo chtìl darovat nìco peèeného, sladkosti atd., budeme rádi. Na všechny se tìší farní teta Silva kontakty: 605 325 749, [email protected]

Poutì do Medjugorje Festival mládeže 31.7. - 10.8.2013 Rodiny 5.8. - 14.8.2013 Bližší informace pan Stanislav Franek, tel. 774 218 970

podobné našim, ale kupní síla je podstatnì nižší. Velká nezamìstnanost nutí otce rodin odcházet i na delší dobu do zahranièí (nejèastìji Polsko a Èesko), tím pádem jsou kladeny vìtší nároky na matky a prarodièe. Je dùležité, jaké vztahy panují v konkrétní rodinì. Sociální zaøízení, které jsme mìli možnost navštívit, bych nejradìji s naším standardem nesrovnávala. Znatelný je nedostatek financí. Setkali jsme se s pracovnicemi ukrajinského Caritasu, a také Èerveného køíže a tyto osoby právì také poukazovaly na výše jmenovaný problém. Celkovì bych tuto cestu zhodnotila jako velmi pøínosnou pro obì strany. Jak dìti, tak seniory naše dáreèky potìšily a pro nás to byla užiteèná zkušenost. Ondøej a Marta Bezecni

* * *

VELIKONOCE V ØÍMÌ Poutní zájezd od 27.03.2013 do 01.04.2013 (6 dnù) Cena: 5 390,- Kè + 60€ (poplatky, vstupné apod.) Zájezd poøádá: CK Miklas Tour, Pešinova 21, 796 01 Prostìjov, tel./fax: 582 338 411, mob.733 420 420 Více podrobností na nástìnce v kostele. Z Tøince jede skupinka, která bude vyøizovat hromadnou objednávku a podá bližší informace. Mùžete se hlásit do 15. února 2013 u Tomáše Kyvalského, kontakt 605 302 634. Po tomto termínu již individuálnì v cestovní kanceláøi.

Podìkování za dárky pod Vánoèní strom Chtìl bych touto formou podìkovat a vyjádøit vdìènost všem dárcùm z Vaší farnosti, kteøí krásnì zpøíjemnili vánoèní èas uživatelùm sociálních služeb, které poskytujeme na støedisku BETHEL Tøinec. Množství dárkù, které jsme na Štìdrý den a ještì nìkolik dnù poté nalezli na støedisku, udìlalo radost nejenom mnohým uživatelùm, ale dojímalo i pracovníky, kteøí byli svìdky této nezvyklé nadílky. V tomto èase, kdy lidé zpravidla myslí pøedevším na svoje potøeby, bylo toto

pro nás ukázkou velké lidské solidarity a zároveò i Boží dobroty. Takto jsme mohli lidem bez domova, kterým naše služby poskytujeme, ukázat, že nejsou jen nìjakým „odpadem” naší spoleènosti, ale že i dnes se najdou lidé, kterým na nich mùže záležet. Proto chci upøímnì za všechny pracovníky i uživatele øíct: Dìkujeme, moc si Vaší štìdrosti vážíme. Bùh a Vás i celé Vaše spoleèenství provází v tomto novém roce a žehná Vám! Marek Stebel, vedoucí støediska

8

M O S T 2 3 0 / X X

Poøad bohoslužeb v únoru N e d ě l n í l i t u r g i e Nedìle 3.2.2013 – 4. nedìle § Každý ètvrtek po veèerní mši svaté v ú n o r u § 4. nedìle v mezidobí (3.2.) 1. ètení: Jer 1,4-5.17-19; 2. ètení: 1 Kor 12,31-13,13; Evangelium: Lk 4,21-30 Žalm: odp. Ústa má budou vyprávìt o tvé spravedlnosti. Ref. Bêdê wys³awia³ pomoc Twoj¹, Panie. 5. nedìle v mezidobí (10.2.) 1. ètení: Iz 6,1-2a.3-8; 2. ètení: 1 Kor 15,1-11; Evangelium: Lk 5,1-11 Žalm: odp. Budu ti hrát, Hospodine, pøed andìly. Ref. Wobec anio³ów psalm zaœpiewam Panu. 1. nedìle postní (17.2.) 1. ètení: Dt 26,4-10; 2. ètení: Øím 10,8-13; Evangelium: Lk 4,1-13 Žalm: odp. Buï se mnou, Pane, v mé tísni. Ref. B¹dŸ ze mn¹, Panie, w moim utrapieniu. 2. nedìle postní (24.2.) 1. ètení: Gn 15,5-12.17-18; 2. ètení: Flp 3,17-4,1; Evangelium: Lk 9,28b-36 Žalm: odp. Hospodin je mé svìtlo a má spása. Ref. Pan moim œwiat³em i zbawieniem moim. 3. nedìle postní (3.3.) 1. ètení: Ex 3,1-8a.13-15; 2. ètení: 1 Kor 10,1-6.10-12; Evangelium: Lk 13,1-9 Žalm: odp. Hospodin je milosrdný a milostivý. Ref. Pan jest ³askawy, pe³en mi³osierdzia. Pøíští èíslo MOSTu vyjde 3. bøezna 2013. Pøíspìvky mùžete zasílat do 20.2.2013. Internetové stránky naší farnosti najdete na adrese www.trinec.farnost.cz

most

v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Nedìle 10.2.2013 – 5. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Støeda 13.2.2013 – Popeleèní støeda; zaèíná postní doba; den pøísného postu od masa a újmy. Pùst od masa je závazný pro všechny, pùst újmy (jednodenní nasycení) od 18 do 60 let vìku. § Nedìle 17.2.2013 – 1. nedìle postní; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Pátek 22.2.2013 – svátek Stolce sv. Petra, apoštola. § Nedìle 24.2.2013 – 2. nedìle postní; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Pátek 1.3.2013 – první pátek v mìsíci. § Nedìle 3.3.2013 – 3. nedìle postní; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Po celou postní dobu se koná každý pátek v 16.30 a každou nedìli v 16.20 hodin pobožnost Køížové cesty v tom jazyce, v jakém je sloužena nedìlní veèerní mše svatá. Ve stejném jazyce je i veèerní mše svatá, ranní páteèní mše svatá je pak v jazyce opaèném. § Každou postní nedìli po mši svaté v 8.00 hodin zpíváme „Gorzkie ¿ale, czyli rozpamiêtywanie Mêki Pañskiej“. § Každou nedìli (mimo dobu postní) pùl hodiny pøed veèerní mší svatou je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. § Poslední nedìle v mìsíci (mimo dobu postní) - Mariánské veèeøadlo. § V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. § Pozor na páteèní veèerní mše svaté v dobì postní – veèerní mše svatá je ve stejném jazyce jako pobožnost Køížové cesty, ranní pak v opaèném jazyce.

je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do 19.00 hodin. § Každý první pátek je po ranní mši svaté výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní. § Každý pátek vyjma prvního pátku je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. § První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. § Mše svatá v Domovì pro seniory na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. § Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší svatou pøíležitost ke svátosti smíøení. Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší svatých. Sledujte vývìsku v kostele!

Apoštolát modlitby – únor 2013 Denní modlitba apoštolátu modlitby Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den a ve spojení se tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje svou obì za záchranu svìta, ti v nìm nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti. Duch svatý, který vedl Ježíše, a je i mým prùvodcem a dává mi sílu svìdèit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve to všechno pøináším jako svou nepatrnou obì zvláštì na úmysly Svatého otce. 1. úmysl všeobecný: Aby se rodinám pøistìhovalcù, zvláštì matkám, dostávalo v jejich tìžkostech podpory a doprovázení. 2. úmysl misijní: Za národy, které prožívají váleèné konflikty, aby se jim otevíraly cesty k vytváøení pokojné budoucnosti. 3. úmysl národní: Aby všichni, kdo pøijali úkol hlasatelù evangelia, horlivì a vìrnì plnili své poslání.