MODUL VODA projekt UDRŽITELNOST HOSPODÁENÍ V KRAJIN

MODUL VODA projekt

UDRŽITELNOST HOSPODÁ ENÍ V KRAJIN

Auto i studijního textu

Ing. Petra Oppeltová, PhD. a Ing. Ji í Novák Brno, duben 2011

VYSV TLENÍ POJM , ZKRATKY AJ. Vodní zákon MZE MŽP VÚV PHO OP OV nutrienty Zákon o VaK OOP IŽP AOPK

zákon . 254/2001 Sb., v platném zn ní Ministerstvo zem d lství Ministerstvo životního prost edí Výzkumný ústav vodohospodá ský TGM, v.v.i. pásma hygienické ochrany ochranná pásma vodních zdroj odpadní vody živiny podporující tvorbu biomasy zákon o vodovodech a kanalizacích . 274/2001 Sb., v platném zn ní opat ení obecné povahy eská inspekce životního prost edí Agentura ochrany p írody a krajiny

2

Obsah studijního textu I/1: Voda obecn – úvod do problematiky rozd lení druh vod - vody atmosférické, podzemní, povrchové, pitné, užitkové, provozní, odpadní složení p írodních vod (podzemních a povrchových), organoleptické vlastnosti vod I/2: Vodoprávní legislativa a) p ehled významných právních p edpis

- vodní zákon, zákon o vodovodech a

kanalizacích a jejich provád cí p edpisy související s danou problematikou (vyhlášky, na ízení vlády, aj.), Rámcová sm rnice b) státní správa ve vodním hospodá ství, správní ízení, ve ejná správa, správní ád, sankce c) Vodní zákon – podrobn , v etn dostupných internetových odkaz d) ochrana vod - rozd lení na obecnou, zvláštní a speciální, ochrana jakosti a množství vody e) Nitrátová sm rnice – teorie, praktické p íklady, výpo ty, internetové odkazy (MZE, agronavigator, VUV) f) Eutrofizace vod II/1: Speciální ochrana vodních zdroj a) historický vývoj speciální ochrany, pásma hygienické ochrany (PHO), ochranná pásma (OP) b) návrh dokumentace ochrany vodních zdroj – obsah, zp sob zpracování, riziková analýza, návrh rozsahu a ochranných opat ení, jejich dopady na zem d lskou praxi, problematika náhrad v OP a jejich stanovení v praxi c) vodoprávní projednání návrhu OP (stanovení, zm na, zrušení) d) ukázka konkrétního p íkladu z praxe s diskuzí e) využití mapových podklad a jejich dostupnost pro ve ejnost na internetu, práce s nimi II/2: Závlahy a) zdroje vody pro závlahy, odvodn ní b) možnosti závlahy odpadními vodami

3

III/1: Další související problematiky ve vztahu voda a zem d lství a) havárie, havarijní plány - ve smyslu platné legislativy b) nakládání se závadnými látkami v praxi (hnojiva pr myslová a statková, pesticidy, ropné látky, aj., v etn podmínek jejich uskladn ní) c) odpadní vody a nakládání s nimi – produkce, odvád ní, likvidace, p írodní zp soby išt ní OV (ko enové istírny odpadních vod, aj.) d) úpravy malých vodních tok , revitalizace a související legislativní p edpisy e) problematika povodní a sucha f) plánování v oblasti vod g) srážkové vody Záv re né pojednání ke studijnímu materiálu

Text neprošel jazykovou úpravou. Recenzní posudek studijního materiálu vypracoval Doc. Ing. Jaroslav Hlavá , CSc.

4

VODA OBECN – ÚVOD DO PROBLEMATIKY Rozd lení druh vod – vody atmosférické, podzemní, povrchové, pitné, užitkové, provozní, odpadní Druhy vod Vody lze rozd lovat podle r zných kritérií. Jedno z možných základních len ní je dle: • p vodu – vody p írodní, – vody odpadní (m stské a pr myslové), • výskytu (u vod p írodních) – atmosférické, – podzemní, – povrchové, • použití – vody pitné, – vody užitkové, – vody provozní, – vody odpadní. Vody atmosférické Jedná se o veškerou vodu v ovzduší bez ohledu na skupenství. Srážky jsou výsledkem kondenzace vodních par v ovzduší nebo na r zných površích – obr. . 1. Rozlišují se srážky: • kapalné – déš , mrholení, mlha, rosa, • pevné – sníh, mráz, kroupy, námraza, jinovatka.

Obrázek . 1: Moravský kras, dne 4.2.2004 za povod ového stavu – mlha, sníh, led, povode .

5

Foto Novák

Další možné rozd lení srážek je : • horizontální – dochází-li ke kondenzaci vodních par bezprost edn nad povrchem zem nebo p ímo na povrchu – mlha, rosa, jinovatka i námraza • vertikální – vznikají ve volné atmosfé e a padají na povrch jako déš , kroupy, sníh. Chemické složení srážek závisí na složení a zne išt ní ovzduší ve spodní a st ední vrstv atmosféry. Nejvíce jsou zne išt ny srážkové vody v okolí velkých pr myslových center a sídliš , nejmén v horských oblastech (pokud zde není ovzduší zne išt no dálkovým p enosem – tedy závislost i na p evládajícím sm ru v tr ). Kyselé srážky lze definovat jako atmosférickou vodu, ve které byla vy erpána tlumivá kapacita uhli itanového systému a na jejíž kyselosti se za ínají podílet silné minerální kyseliny. Srážkové vody mohou být významným zdrojem nutriet , toxických kov a ostatních látek vyskytujících se následn v povrchových vodách, p ípadn v m lkých podzemních vodách. Srážkové vody tak mohou pat it mezi významné plošné zdroje zne išt ní povrchových vod a jsou p í inou jejich acidifikace (odkyselování). Množství srážek se vyjad uje výškou vody v milimetrech (1 mm = 1 l.m-2). Podzemní vody Jedná se o vodu p irozen se vyskytující v horninovém prost edí, pokud není vázána kapilárními silami. Podle propustnosti horninového prost edí se podzemní voda rozlišuje na pr linovou, puklinovou a krasovou. Pr linová podzemní voda vypl uje prostory u usazených hornin a zemin. Její pohyb je velmi pomalý. Puklinová podzemní voda se pohybuje v trhlinách, puklinách a zlomech pevných hornin nebo mezi vrstvami hornin. Rychlost pohybu se odvozuje od charakteru narušení hornin a jejich složení (pukliny vznikly fyzikálními pochody – nap . tlak, teplota). Krasová podzemní voda se nachází v puklinách, dutinách a podzemních chodbách hornin zkrasovat lých, obzvlášt vápenc (obdoba puklin, avšak vznik rozpoušt ním hornin vodou). Zásoby podzemní vody se dopl ují trojím zp sobem: • • •

infiltrací srážkových a povrchových vod (nejv tší podíl), kondenzací vodních par v p d , vznikem a kondenzací vodních par z magmatu (juvenilní voda – viz dále).

Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného p sobení srážkových a povrchových vod, horninového prost edí a podzemní atmosféry.

6

Obrázek . 2: vrt do zvodn lého prost edí, artésky napjatá hladina, voda s vysokým obsahem železa. Foto Novák

Záleží p edevším na složení p d a hornin, kterými p i svém podzemním kolob hu vody protékají – obr. . 2. Podrobné údaje o r zných typech vod v souvislosti s geologickým podložím lze najít v základních hydrogeologických mapách. Podzemní vody jsou asto a p ednostn využívány jako zdroj pitné vody. Podle celkového chemického složení se d lí na podzemní vody prosté a minerální. Za minerální se považují ty vody, u nichž celková koncentrace anorganických látek (s výjimkou rozpušt ných plyn ) p ekro ila hodnotu 1000 mg.l-1. Základní pojmy v hydrogeologii týkající se podzemních vod – obr. . 3: • • • •

• •

kolektor – propustné horninové t leso schopné shromaž ovat vodu a dále ji vést, izolátor – horninové t leso pro vodu málo propustné nebo nepropustné, pásmo provzdušn ní – ást geologického prostoru mezi povrchem terénu a pásmem nasycení, kde ást prostoru je vypln na vzduchem, zvode – (vododajná vrstva) hydraulicky spojená akumulace gravita ních podzemních vod v pásmu nasycení vypl ující kolektor. V praxi m že vzniknout i n kolik zvodní nad sebou, odd lených izolátorem, p i emž podzemní voda první zvodn se nazývá m lká (freatická) podzemní voda, fosilní voda – podzemní voda uchovaná v dutinách hornin z minulých geologických období a neú astnící se v pr b hu delšího asového období ob hu vody v p írod , juvenilní voda – podzemní voda uvol ující se z magmatu a poprvé vstupující do ob hu vody v p írod .

7

povrch

pažnice úplného vrtu

pokryvná vrstva pokryvné vrstvy jílové jílovét sn t snníní kolem plné pažnice

depresní kužel

filtra ní obsyp depresní kuželkolem perforované pažnice filtra ní obsyp kolem perforované pažnice

p vodní hladina podz.vod pp vodní vodníhladina hladina podzemní podzemnívody vody

R s

s

depresní kužel depresní kužel

s

vododajné vrstvy filtra ní obsyp kolem vododajná vododajná vrstva vrstva perforované pažnice

nepropustné podloží

Obrázek . 3: tvar a popis depresního kužele – tvar podzemní vody p i jejím jímání

K dopl ování zásob podzemních vod u nás dochází p edevším v jarních m sících. V eské republice se nejv tší zásoby podzemní vody nachází: • •

v kvartérních sedimentech – nap . podél st edních tok Labe, Orlice, Moravy, Be vy, Svratky, Opavy, Ostravice, Morávky, v k ídových sedimentech – povodí Kamenice, Plou nice, T ebo ská pánev, aj.

Povrchové vody Jsou to všechny vody p irozen se vyskytující na zemském povrchu, tento charakter neztrácejí, protékají-li p echodn zakrytými úseky, p irozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. D lí se na vodu kontinentální a mo skou. Kontinentální povrchové vody jsou: • •

tekoucí – vodní toky, stojaté – jezera – jedná se o p írodní vodní nádrže, d lí se na sladkovodní a slaná (u nichž je celková mineralizace v tší než 1000 mg.l-1) – nádrže, rybníky – vznikají um lým zahrazením vodních tok nebo také odvodem vody z nich.

Od tok se jezera a nádrže odlišují hloubkou a dobou pr toku (od n kolika dní do i více než jednoho roku). V hlubších nádržích a jezerech dochází k vertikální stratifikaci – 8

zonálnosti teploty a n kterých složek – letní a zimní stagnace. K porušení zonace dochází p i vyrovnání teplot jednotlivých vrstev, a to na ja e a na podzim – jarní a podzimní cirkulace (viz dále). Podle užití tekoucích vod se rozlišují: • •

významné vodní toky – rozd lení dle vodního zákona § 47, jejich seznam je obsahem provád cí vyhlášky, kterou vydalo Ministerstvo zem d lství ve spolupráci s MŽP, drobné vodní toky – ostatní, které nejsou významné (nejsou uvedeny ve vyhlášce).

Vodárenské nádrže jsou vodní nádrže ur ené k hromadnému zásobování pitnou vodou (jejich seznam je ve Vyhlášce MŽP .137/1999 Sb.) – obr. . 4.

Obrázek . 4: odb rný objekt (mimo prostor hráze) na vodárenské nádrži Nová íše.

Foto Oppeltová

Brakické vody – vznikají p i ústí ek do mo e smícháním mo ské a í ní vody. Kontinentální povrchové vody vznikají z vody podzemní a atmosférické. Složení kontinentálních povrchových vod je ovlivn no: • • • • •

geologickou skladbou podloží a složením dnových sediment hydrogeologicko-klimatickými pom ry – srážky, teplota, ro ní období, dálkový transport zne iš ujících látek, p dn -botanickými pom ry – zalesn ní, p dní druhy, vegetace, antropogenní inností – pr mysl, zem d lství, komunální odpady, p íronem podzemních vod.

Povrchové vody jsou zdrojem pitné a užitkové vody, ale slouží i pro další ú ely. Sou asn jsou však recipientem splaškových a pr myslových odpadních vod.

9

Pitné vody Pitnou vodu lze definovat jako zdravotn nezávadnou, která ani p i trvalém používání nevyvolá onemocn ní nebo poruchy zdraví p ítomností mikroorganism nebo látek ovliv ujících akutním, chronickým nebo pozdním p sobením zdraví spot ebitele a jeho potomstva a jejíž smyslov postižitelné vlastnosti nebrání jejímu požívání. Musí vyhovovat p edepsaným zdravotním a chemickým požadavk m a její vlastnosti vnímané smyslovými orgány lov ka musí vyhovovat jeho požadavk m (chu , pach, teplota, barva). Kvalitní voda má obsahovat dostatek biogenních prvk a p i rozvád ní potrubím nemá porušovat jeho st ny (tzv. agresivita vody v i materiál m). Jako zdroje pitné vody jsou p ednostn využívány vody podzemní, které však svým množstvím nemohou zabezpe it veškeré pot eby obyvatel, proto jsou využívány i zdroje povrchové. Na území R je vybudována ada vodárenských nádrží, mohou být však využívány i nádrže víceú elové. V tomto p ípad potom dochází velmi asto ke st et m zájm p i využívání nádrže, p i manipulaci s vodní hladinou i p i zp sobu hospoda ení nejen v blízkém okolí, ale i v celém povodí nádrže. P i výb ru vodního zdroje vhodného pro zásobování pitnou vodou je t eba se zam it na takové zdroje, které by se v p irozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým pop . biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blížily požadavk m na pitnou vodu (vyhláška . 252/2004 Sb., v platném zn ní, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a etnost a rozsah kontroly pitné vody). Zásobování pitnou vodou musí být plynulé, v požadovaném množství a v odpovídající jakosti pitné vody. Na po átku celého systému stojí vodní zdroje. K dosažení požadavk pro pitné vody slouží následující opat ení – preventivní, technická, nebo technologická, p ípadn jejich kombinace: • prevence – to jsou p edevším opat ení v povodí zdroje, úsp chu se dociluje stanovením ochranných opat ení v ochranných pásmech, • technická opat ení – využívají technických prvk a možností, nej ast ji se jedná nap . o spole né využívání více zdroj s r zným p vodem a kvalitou vody, více jímacích objekt , • technologická opat ení – jde o zlepšení jakosti vody její úpravou. N které kroky úpravy vody jsou v sou asné dob povinné (legislativou stanovené) jako nap . hygienické zabezpe ení vody ve vodovodech pro ve ejnou pot ebu (desinfekce), úprava vody na úpravn v p ípadech, kdy se jedná o povrchové zdroje surové vody atd. Další stupn úpravy pak již vyplynou z lokálních podmínek a vlastností vody. Cena pitné vody V oblasti fakturace za dodávku pitné vody postupuje ten, kdo ji odb rateli dodává (vlastník nebo provozovatel vodovodu), podle platných právních p edpis . P edevším se jedná o: •

Zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní (zákon o VaK).

10

•

P edpisy o v cn usm r ovaných cenách zboží, kam je pitná voda za azena. Znamená to, že do ceny zboží lze promítnout pouze ekonomicky oprávn né náklady doložené v ú etnictví, p im ený zisk, da a clo.

Zákon o VaK jednozna n vymezuje: • •

• • •

•

kdy je spln na dodávka vody – vtokem vody z vodovodu do vodovodní p ípojky (§ 15 odst. 1) vlastník vodovodu, nebo na základ uzav ené „provozní smlouvy“ provozovatel vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody – vodné. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprost edn za vodom rem, a není-li vodom r, vtokem vody do vnit ního uzáv ru p ipojeného pozemku nebo stavby (§ 8 odst. 13) vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. vodné = cena vody pro vodné x množství dodané vody. Cenu vody pro vodné ur uje vlastník vodovodu ve smyslu ú etních p edpis (viz výše), množství se p edevším p ebírá z faktura ního vodom ru (viz výše), pokud vodom r není, zákon umož uje jiný zp sob ur ený provozovatelem se souhlasem odb ratele. Nej ast jší zp sob je pomocí tzv. sm rných ísel ro ní pot eby vody – dle provád cí vyhlášky k zákonu o VaK . 428/2001 Sb., v platném zn ní § 27 a p íl. . 12. provozovatel je povinen každoro n nejpozd ji do 30. ervna zve ejnit úplné informace o celkovém vyú tování všech položek výpo tu ceny podle cenových p edpis pro vodné v p edchozím kalendá ním roce (§ 36 odst. 5).

Užitkové a provozní vody Užitková voda je hygienicky nezávadná voda, která není ur ena k pití a va ení. Z hygienického hlediska se na jakost užitkové vody kladou obdobné požadavky jako na vodu pitnou, avšak n které chemické a fyzikální vlastnosti mohou být mén p ísné. Provozní voda je voda pro r zné výrobní a nevýrobní ú ely (chlazení, mytí za ízení, hydraulickou dopravu, rozpoušt ní surovin aj.), jejíž jakost odpovídá p íslušnému zp sobu využití. Provozní vody se d lí podle ú elu na chladicí, plavicí, napájecí (napájení parních kotl ), prací, oplachovací, betoná ské aj. V závodech musí být provedena taková opat ení, aby nedošlo k jejich zám n s vodou pitnou a užitkovou, ani k propojení systém . Zvláštní skupinu tvo í vody využívané v zem d lství. Jedná se p edevším o vody na závlahu, pro chov vodní dr beže, ryb a napájení dobytka. Odpadní vody Jedná se o vody použité v sídlištích, domech, závodech, zdravotnických za ízeních a jiných objektech, nebo dopravních prost edcích, pokud po použití mají zm n nou jakost (teplotu, složení), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (nap . odtok srážkových vod, pokud byly po spadnutí zne išt ny). Viz samostatná kapitola dále.

11

Otázky a odpov di: 1. Jakým zp sobem dochází k dopl ování zásob podzemní vody ? Který zp sob p edstavuje nejvyšší podíl ? Nejv tší podíl podzemních vod vzniká infiltrací vod srážkových a povrchových, dále potom kondenzací vodních par v p d a vznikem a kondenzací vodních par z magmatu. 2. Jak se rozd lují srážky ? Základní rozd lení srážek je na kapalné – (déš , mrholení, mlha, rosa) a pevné (sníh, mráz, kroupy, námraza, jinovatka), další možné rozd lení srážek je na horizontální – dochází-li ke kondenzaci vodních par bezprost edn nad povrchem zem nebo p ímo na povrchu (mlha, rosa, jinovatka i námraza) a vertikální – vznikají ve volné atmosfé e a padají na povrch jako (déš , kroupy, sníh). 3. Ve kterém legislativním p edpise je seznam Vodárenských nádrží ur ených k hromadnému zásobování pitnou vodou Jedná se o vyhlášku MŽP .137/1999 Sb., v platném zn ní. 4. Definujte pitnou vodu. Pitnou vodu lze definovat jako zdravotn nezávadnou, která ani p i trvalém používání nevyvolá onemocn ní nebo poruchy zdraví p ítomností mikroorganism nebo látek ovliv ujících akutním, chronickým nebo pozdním p sobením zdraví spot ebitele a jeho potomstva a jejíž smyslov postižitelné vlastnosti nebrání jejímu požívání. Musí vyhovovat p edepsaným zdravotním a chemickým požadavk m a její vlastnosti vnímané smyslovými orgány lov ka musí vyhovovat jeho požadavk m (chu , pach, teplota, barva). Podrobnosti ur uje vyhláška Ministerstva zdravotnictví . 252/2004 Sb., v platném zn ní. 5. Uve te p íklad preventivního, technického a technologického opat ení používaného k dosažení odpovídající jakosti pitné vody. • preventivní opat ení – stanovení ochranných pásem a režimu v ochranných pásmech nap . zákaz používání ur itých druh pr myslových hnojiv a pesticid • technická opat ení – spole né využívání více zdroj s r zným p vodem a kvalitou vody, více jímacích objekt • technologická opat ení – úprava vody. Použitá literatura: Hlavínek, P., íha, J.: Jakost vody v povodí. VUT Brno. 2004. 209 s. ISBN 80-214-28155 PITTER, P.: Hydrochemie, VŠCHT, Praha, 1999. 568 s. ISBN 80-7080-340-1 Huba íková, V., Oppeltová, P.: Úpravy vodních tok a ochrana vodních zdroj . MZLU v Brn , 2008. 131 s. ISBN 978-80-7375-243-9

12

Složení p írodních vod (podzemních a povrchových), organoleptické vlastnosti vod Složení p írodních vod P írodní vody obvykle obsahují celé spektrum látek r zného charakteru a vlastností. Tyto látky lze t ídit podle r zných hledisek, nap . podle jejich skupenství, charakteru, velikosti ástic atd. Podle skupenství se rozd lují látky obsažené v p írodních vodách na plyny, kapalné a tuhé látky. Kapalné a tuhé látky se dále d lí na organické a anorganické. N které látky se do vody dostávají už v atmosfé e, ale k hlavnímu obohacování rozpušt nými látkami dochází p i infiltraci p dou a horninami. Antropogenním zdrojem anorganických a organických látek v p írodních vodách jsou p edevším pr myslové a m stské odpadní vody a ne istoty z ovzduší. Anorganické látky ve vodách lze rozd lit na: • •

elektrolyty – kationty (nap . vápník, ho ík, sodík, draslík, amoniakální dusík,aj.) – anionty (nap . hydrogenuhli itany, sírany, chloridy, dusi nany, dusitany, fluoridy, fosfore nany, aj.) neelektrolyty.

Mezi organické látky p írodního p vodu pat í: • výluhy z p dy a sediment (p dní a rašelinný humus, výluhy z listí a tlejícího d eva) • produkty životní innosti rostlinných a živo išných organism a bakterií, • živé organismy a zbytky jejich odum elých t l. Organické látky antropogenního p vodu pochází: • z m stských a pr myslových odpadních vod, • z odpad ze zem d lství, • ze skládek. N které organické látky mohou být jak p írodního, tak antropogenního p vodu, a proto v t chto p ípadech nelze jejich p ítomnost považovat za jednozna ný pr kaz zne išt ní z pr myslu, m st, zem d lství, atd. Mezi organické látky vyskytující se ve vodách a mající zvláštní hygienický význam nebo význam pro provoz istíren odpadních vod, úpraven vod pat í nap .: humínové látky, fenoly, uhlovodíky, chlorované organické látky, tenzidy a pesticidy. Pro stanovení veškerých organických látek ve vodách se používá: • • •

stanovení chemické spot eby kyslíku (CHSK) dichromanem nebo manganistanem draselným, stanovení organického uhlíku (TOC, DOC), stanovení biochemické spot eby kyslíku (BSK).

Povrchové vody obsahují, na rozdíl od vod podzemních, podstatn více organických látek. P írodní vody jsou z fyzikáln chemického hlediska disperzní soustavy. Jsou to soustavy složené z disperzního prost edí – vody a disperzních ástic. Podle velikosti ástic se disperze d lí na:

13

• • •

hrubé disperze – makrodisperzní soustavy (velikost ástic 500 – 1000 nm), koloidní disperze (velikost ástic 1 – 500 nm), analytické disperze (velikost ástic pod 1 nm).

Podle skupenství disperzního podílu se d lí disperze nap . na p ny, aerosoly, emulze, suspenze, lyosoly atd. Podle geneze lze disperze rozd lit na p irozené a um lé. V p írodních vodách se vyskytují p edevším následující suspenze: • anorganické suspenze na bázi hlinitok emi itan , nerozpustných uhli itan a hydroxid . Ve vodách se obvykle vyskytují jíly, bentonity, kaolín a chemicky jim podobné minerály. Tyto ástice lze z vody odstranit sedimentací nebo filtrací, • organické suspenze – vyskytují se v p irozených vodách pom rn asto. Jedná se v tšinou o živé nebo odum elé organismy, z nichž nejv tší obtíže p i mechanickém odstra ování asto iní malé vláknité organismy, • koloidní oxid k emi itý – p ítomen tak ka v každé p irozené vod . Má záporný náboj zejména v alkalické oblasti, zp sobený sorpcí k emi itanových a hydrogenuhli itanových iont , • huminové látky – jedná se o složité organické slou eniny obsahující v molekule hlavn uhlík, vodík a kyslík, dále i dusík. Pat í sem huminy a humusové kyseliny– fulvokyseliny a huminové kyseliny. Tyto látky mají siln kyselý charakter, • látky antropogenního p vodu – bílkoviny, tuky sacharidy, které se v tšinou dostávají do vody s odpadními vodami. Organoleptické vlastnosti vod Teplota je jedním z významných ukazatel jakosti a vlastnosti vod. Podzemní vody mají obvykle konstantní teplotu jen málo závislou na ro ním období. Pr m rná ro ní teplota ve st ední Evrop v hloubce 10 m pod povrchem zem je asi 9,5 ºC. V tší kolísání teploty t chto vod sv d í o dotaci podzemních vod povrchovými nebo atmosferickými vodami. Teplota vody hraje významnou roli u nádrží (viz teplotní stratifikace dále). Barva vody se posuzuje podle p evládající vlnové délky neabsorbovaného zá ení v oblasti viditelného spektra. Podle rozboru vlnových délek lze barvu vody ozna it takto (Tab. . 1): Zbarvení vody m že být bu p irozeného nebo antropogenního p vodu. Nap íklad huminové látky zbarvují vodu žlut nebo žlutohn d . Krom rozpušt ných látek mohou zbarvovat vodu i látky nerozpušt né (jíl, fytoplankton). Proto se rozlišuje tzv. pravá barva od barvy zdánlivé, zp sobené barevností nerozpušt ných (zpravidla koloidních) látek. Dalším zdrojem barevnosti vod mohou být n které pr myslové odpadní vody, zejména odpady z výroby barviv a textilního pr myslu. Barva vody je závislá na pH a má se vždy k této hodnot vztahovat. Barva se stanovuje v nejjednodušším p ípad pouze vizuáln a výsledek se vyjad uje slovním popisem odstínu a intenzity. Pro kvalitní hodnocení intenzity barvy zp sobené nej ast ji humínovými látkami se srovnává barva p efiltrovaného vzorku se standardy.

14

Tab.1 Barevnost vod (ŽÁ EK, 1998) Vlnová délka (nm)

Barva

Vlnová délka (nm)

Barva

400 - 465

fialová

575 - 580

žlutá

465 - 482

modrá

580 - 587

žlutooranžová

482 – 497

modrozelená

587 - 598

oranžová

497 - 530

zelená

598 - 620

oranžovo ervená

530 - 575 zelenožlutá 620 - 700 ervená Zákal vody je zp soben nerozpušt nými látkami anorganického nebo organického p vodu. Zákal se stanovuje turbidimetricky nebo nefelometricky. Vyjad uje se ve formazinových jednotkách zákalu. Pr hlednost vody závisí jednak na barv vody a jednak na jejím zákalu. Mírou pr hlednosti je výška sloupce vody, p i které p estane být viditelná bílá deska nebo písmo ur itých rozm r . Výsledky m ení se udávají v metrech nebo centimetrech. Pach vody m že být zp soben látkami, které jsou p irozenou sou ástí vody (sulfan v minerálních vodách, látky typické pro rašeliništní vody), dále látkami biologického p vodu nebo látkami obsaženými v odpadních vodách. Druh pachu se ur uje p i teplotách 20 a 60 ºC a ozna uje se slovn jako zemitý, fekální, hnilobný, plís ový, rašelinový atd. Síla pachu se stanovuje odhadem a hodnotí pomocí šestimístné stupnice jako – žádný, velmi slabý, znatelný, z etelný, silný a velmi silný. Chu . Látky, které zp sobují pach vody, ovliv ují obvykle i její chu . Chu je významn ovliv ována koncentrací vápníku, ho íku, železa, manganu, zinku, chlorid , síran aj. Nejvhodn jší pH je 6,7 – 7,5. P i hodnotách pH nad 8 získá voda již mýdlovou p íchu . Chu tedy závisí na teplot , celkové mineralizaci a složení vody. Podzemní vody Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného p sobení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prost edí. Závisí p edevším na: • •

složení p d a hornin, kterými p i svém podzemním ob hu vody protékají, složení srážkových a povrchových vod v dané oblasti.

Podrobné údaje o r zných typech vod v souvislosti s geologickým podložím lze najít v základních hydrogeologických mapách a vysv tlivkách k nim, zpracovaných pro jednotlivé oblasti R, obsahující: • • • • • •

p ehled geologických a hydrogeologických pom r , p ehled hydraulických vlastností hornin, údaje o pohybu podzemních vod, údaje o chemickém složení podzemních vod, hydrogeologickou problematiku ložisek nerostných surovin, možnosti využití a zásady ochrany podzemních vod.

Chemické složení podzemních vod m že být velmi rozmanité. Dominujícím kationtem bývá nej ast ji vápník, mén asto sodík nebo ho ík. Dominujícím aniontem jsou nej ast ji 15

hydrogenuhli itany nebo sírany. Z dalších významných aniont jsou to chloridy a dusi nany. P evládajícími kovy jsou p edevším mangan a železo. Celková mineralizace bývá u podzemních vod vyšší než 100 mg.l-1, v tšinou se pohybuje ve stovkách mg.l-1. Podzemní vody se na rozdíl od vod srážkových a povrchových odlišují vyššími koncentracemi volného oxidu uhli itého a jeho iontových forem. Hodnota pH se pohybuje v tšinou v rozmezí od 5,5 do 7,5. Denní zm ny teploty na povrchu p dy se projevují do hloubky p ibližn 0,5 – 1 m. To se týká p edevším zm n teploty m lkých podzemních vod. Teplota podzemních vod v hloubce 20 – 30 m je pom rn stálá. Pokud má podzemní voda p i výv ru teplotu vyšší než 25°C, je azena mezi vody termální. Podzemní vody bývají vlivem infiltrace p dou a horninovým prost edím jen málo organicky zne išt ny. Chemické složení podzemních vod se m ní v horizontálním i vertikálním sm ru. P íkladem vertikální zonálnosti je oxida n –reduk ní zonálnost, kdy se s hloubkou koncentrace kyslíku postupn snižuje. Vytvá í se tak následující vrstvy: •

• •

svrchní oxida ní zóna – charakteristická p ítomností rozpušt ného kyslíku, v podzemní vod v této zón p evažují hydrogenuhli itany, sírany, vápník a ho ík, z biochemických pochod p evládá p edevším nitrifikace. Vzhledem k rychlému ob hu podzemní vody, a tím krátké dob kontaktu s horninami, je celková mineralizace obvykle malá, p echodná zóna – s hlubším a delším ob hem podzemních vod, které jsou více mineralizovány a chemické složení již více ovliv ují chloridy a alkalické kovy. P i dosažení anoxických podmínek probíhá denitrifikace, reduk ní zóna – vody jsou zde formovány hluboko pod povrchem, jejich mineralizace je vysoká, z kation v nich p evládá sodík, z anion chloridy. Jedná se o anaerobní (bezkyslíkaté) prost edí.

Chemické složení podzemních vod se na rozhraní jednotlivých zón nem ní zpravidla skokem, vlivem difúze, míchání a geochemických interakcí bývá pozvolné. N které podzemní vody mají zna n vyhran ný charakter, jedná se nap . o krasové vody, které vznikají infiltrací vody vápenci a dolomity. Podzemní vody využívané jako zdroje pitné vody jsou v R ze 73 % zastoupeny vodami hydrogenuhli itano-vápenatými a hydrogenuhli itano-sírano-vápenatými. Povrchové vody Základním kvalitativním složením se povrchové vody od podzemních p íliš neodlišují. Rozdíly jsou v pom rném zastoupení jednotlivých složek. Chemická rozmanitost je u v tšiny povrchových vod menší než u vod podzemních (s výjimkou bezodtokých jezer v aridních oblastech, kde je celková mineralizace velmi vysoká – pohybuje se v hodnotách 1000 – 10000 mg.l-1). Celková mineralizace b žných povrchových vod bývá v rozmezí 100 – 500 mg.l-1. Nej ast jším základním hydrochemickým typem je typ HCO3-Ca, p ípadn SO4-Ca. Dominujícím kationtem je vápník, dále pak ho ík nebo sodík a na posledním míst vždy draslík. Na rozdíl od podzemních vod obsahují povrchové vyšší koncentrace rozpušt ného kyslíku, nerozpušt ných látek, slou enin dusíku a fosforu (jsou mén chrán ny p ed antropogenním zne išt ním), organických látek (p írodního i antropogenního p vodu). Povrchové vody jsou zna n biologicky oživeny. Naopak povrchové vody obsahují nižší koncentrace oxidu uhli itého, železa a mají nižší mineralizaci než vody podzemní. Hodnoty 16

pH se pohybují v tšinou v neutrální až slab alkalické oblasti (s výjimkou acidifikovaných vod. Jedním z nejvýznamn jších ukazatel jakosti povrchových vod jsou hodnoty rozpušt ného kyslíku (BSK, CHSK, TOC), dále pak amoniakální a dusi nanový dusík, celkový fosfor a saprobní index makrozoobentosu. Vertikální stratifikace vod v nádržích: Chemické složení stojatých vod se m ní zejména ve vertikálním sm ru a do ur ité míry i ve sm ru horizontálním v závislosti na pr toku vody nádrží. M ní se nejenom b hem ro ních období, ale i b hem dne. V nádržích dochází podle podmínek (polohy a tvaru nádrže, hloubky, teploty a složení vody) ke stratifikaci (zonaci), p i emž se vytvá ejí vodní vrstvy r zné jakosti. K porušení zonace dochází p i vyrovnání teplot jednotlivých vrstev, a to na ja e a na podzim. Tyto zm ny jsou vyvolány: • • • • • •

zm nou teploty, zm nou koncentrace rozpušt ného kyslíku a oxidu uhli itého, chemickými a biochemickými procesy (nitrifikace, denitrifikace, oxidace a redukce slou enin síry), srážecími a rozpoušt cími procesy, adsorpcí a desorpcí, zm nou oxida n -reduk ního potenciálu a pH.

Charakteristickým p íkladem stratifikace je teplota. Stratifikace souvisí se zm nou hustoty vody v d sledku teplotních zm n. B hem roku se rozlišují 4 období: •

období letní stagnace - v tomto období se rozlišují následující vrstvy: Obr.5

Obrázek . 5 Pr b h teplotní stratifikace v období letní stagnace v hlubokých nádržích

epilimnion – horní vrstva vody, která je teplejší a má menší hustotu, zóna s intenzivn jší cirkulací a proto s p ibližn konstantní teplotou,

17

metalimnion (sko ná vrstva, termoklima) – vrstva vody pod epilimniem, ve které se s hloubkou výrazn m ní teplota (klesá). U hlubokých nádrží m že dosáhnout až n kolika metr , hypolimnion – vrstva vody pod metalimniem, kde se teplota s hloubkou m ní jen málo • • •

období podzimní cirkulace – svrchní vrstva vody se ochlazuje a metalimnion se posunuje do spodních vrstev nádrže, až poklesne až na dno. Na promíchání vrstev má vliv i vítr. Teplota v celé nádrži se vyrovná a nádrž získá homotermii, období zimní stagnace – dochází k ochlazování povrchu vody v nádrži a k inverznímu vrstvení teploty, protože voda s teplotou nižší než 4°C má menší hustotu a hromadí se u hladiny, období jarní cirkulace – p sobením v tru se op t celý obsah nádrže promíchá a postupným oteplováním nastupuje op t letní stagnace.

Nádrže, jež nejsou stratifikovány, jsou považovány za m lké. Vytvo ení stratifikace záleží na: • dob zdržení vody v nádrži, • hloubce a velikosti nádrže, • hydraulických pom rech, • ro ním období, • p sobením v tru a okolní teploty. Krom • • • • • • •

teploty vody podléhají vertikální stratifikaci následující složky: rozpušt ný kyslík, volný oxid uhli itý, slou eniny dusíku, slou eniny fosforu, mangan, železo a kovy vyskytující se ve více oxida ních skupinách (Cr, As), hodnota pH, KNK4,5 (kyselinová neutraliza ní kapacita), vápník (pokud dochází ke srážení kalcitu).

P ehled chemických, fyzikáln -chemických a biochemických proces , které mohou probíhat v jednotlivých vrstvách a ovliv ovat jakost vody v nádržích a jezerech a podmi ují vertikální stratifikaci: Epilimnion • oxidace, • alkalizace a srážení kov , • fotosyntetická asimilace (tvorba biomasy), • uvol ování slou enin dusíku a fosforu do biomasy, • adsorpce na nerozpušt ných látkách (kovy, slou eniny fosforu), • nitrifikace. Hypolimnion: • redukce, • acidifikace a rozpoušt ní slou enin kov , • disimilace (rozklad biomasy), • uvol ování slou enin kov , fosforu, dusíku ze sediment a rozkládající se biomasy, • desorpce kov a slou enin fosforu, • denitrifikace, 18

• •

biologický rozklad organických látek, za anaerobních podmínek redukce síran a srážení sulfid .

Otázky a odpov di: 1. Jaké jsou nejvýznamn jší zdroje organických látek antropogenního p vodu ve vodách ? Jedná se o m stské a pr myslové odpadní vody, odpady ze zem d lství a skládky. 2. Jmenujte organoleptické vlastnosti vod. Teplota, barva, zákal, pr hlednost, pach, chu . 3. Jaký je hlavní rozdíl ve složení povrchových a podzemních vod. Povrchové vody mají vyšší obsah kyslíku i organických látek a jsou více biologicky oživeny. Podzemní vody naopak mají vyšší obsah minerálních látek a oxidu uhli itého. 4. Vysv tlete pojem homotermie nádrže. Kdy nastává ? Vlivem v tru a teploty vzduchu dochází k promíchání vody v nádrži a vyrovnání teploty v celém profilu nádrže. Homotermie nastává na podzim a na ja e. Použitá literatura: Hlavínek, P., íha, J.: Jakost vody v povodí. VUT Brno. 2004. 209 s. ISBN 80-214-2815-5 PITTER, P.: Hydrochemie, VŠCHT, Praha, 1999. 568 s. ISBN 80-7080-340-1 Huba íková, V., Oppeltová, P.: Úpravy vodních tok a ochrana vodních zdroj . MZLU v Brn , 2008. 131 s. ISBN 978-80-7375-243-9

19

VODOPRÁVNÍ LEGISLATIVA P ehled významných právních p edpis – vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a jejich provád cí p edpisy související s danou tématikou (vyhlášky, na ízení vlády, aj.), Rámcová sm rnice Vodní hospodá ství je zcela speciální obor, a mj. i proto pot ebuje speciální právní p edpisy. Samoz ejm i ve vodním hospodá ství a v rámci probíhajících ízení platí obecné právní p edpisy jako nap . správní ád, ob anský zákoník nebo obchodní zákoník, ale konkrétní vlastní problematika vychází ze speciálních zákon p ijatých pro tento obor. Jedná se o tyto dva zákony: • . 254/2001 Sb., v platném zn ní • . 274/2001 Sb., v platném zn ní.

Zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní Nejprve stru n k historii legislativy v tomto oboru Sou asná generace vodohospodá má v oblasti vodoprávních p edpis zažitý p edevším zákon . 138/1973 Sb., v platném zn ní (dále jen zákon o vodách) a sou asný zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní – vodní zákon. Vodní právo však historicky sahá mnohem dále. Není ú elné rozebírat celou adu t chto p edpis , proto je poukázáno jen na n kolik posledních etap vodního práva. Vodní zákon ve zn ní ú inném od 1.1.2002 zrušil p edevším své t i p edch dce: • zákon o vodách . 138/1973 Sb., ú inný od 1.4.1975 (a s ním v tšinu jeho provád cích p edpis ), • zákon NR . 130/1974 Sb., o státní správ ve vodním hospodá ství (rovn ž ú inný od 1.4.1975), • zákon . 14/1998 Sb., který m nil a dopl oval zákon o vodách (ve své dob známý jako Malá novela zákona o vodách), ú inný od 6.3.1998. Dlouhodob p ed nyn jší právní úpravou platil zákon o vodách z roku 1973, který mj. zrušil: • zákon . 11/1955 Sb., o vodním hospodá ství, ve zn ní zákona . 12/1959 Sb. (úplné zn ní . 13/1959 Sb.), • vládní na ízení . 14/1959 Sb., kterým se provád l zákon o vodním hospodá ství. Zmín ný zákon . 11/1955 Sb., o vodním hospodá ství byl ú inný od 1. ledna 1955 a zrušil celkem 10 dosavadních právních p edpis , mj.: • zákon . 93/1869 .z., jenž se týkal ustanovení o právu vodním, • zákon . 71/1870 es. z.z. o tom, kterak vodu lze užívati, svád ti a jí se brániti, ve zn ní p ílohy vládního na ízení . 305/1942 Sb. (v etn zákon . 65/1870 mor.z.z. a zákon . 51/1870 slez.z.z. ve stejných záležitostech),

20

• •

zákon . XXIII/1885 o vodním právu, ve zn ní zákona . XVIII/1913 a ostatní p edpisy jej m nící a dopl ující, vládní na . . 92/1953 Sb., kterým se z izuje Úst ední správa vodního hospodá ství.

Stru ná charakteristika a základní informace vodního zákona ( . 254/2001 Sb., v platném zn ní): • zákon je ú inný od 1.1.2002, do sou asnosti (III/2011) prošel 17 novelami, • ada novel byla tzv. nep ímých, tedy vyvolaných zm nami v jiných, souvisejících právních p edpisech. N které byly p ímými novelami tohoto zákona a m ly r zné p í iny, jako nap . vstup R do EU, požadavky z praxe, apod., • poslední, velmi rozsáhlá p ímá, tzv. Velká novela (zákon . 150/2010 Sb.) podstatn m ní dosavadní zn ní zákona. Je ú inná od 1.8.2010, • vzhledem k výše uvedenému Velká novela obsahuje zmocn ní k tomu, aby p edseda vlády ve Sbírce zákon vyhlásil úplné zn ní zákona . 254/2001 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis . Toto úplné zn ní již vyšlo ve Sbírce zákon R pod íslem 273/2010 Sb. (Poznámka: stále se jedná o p vodní zákon . 254/2001 Sb., ve zn ní dalších p edpis .), • text zákona obsahuje celou adu odkaz na provád cí p edpisy. Nejvyšší právní sílu má zákon, který obsahuje hlavní zásady a ustanovení k vlastní problematice. Provád cí p edpisy je pouze dopl ují, rozpracovávají. Obsah a zam ení vodního zákona: • vodní zákon v sou asné podob (úplné zn ní, zákon . 273/2010 Sb.) má pom rn složité uspo ádání, které vyplývá z již zmín ného po tu novel. Vlastní text vodního zákona je obsažen v ÁSTI PRVNÍ, kterou tvo í HLAVA I – XIII se 127 §. ÁSTI DRUHÁ AŽ DEVÁTÁ (§§ 128 – 135) obsahují ustanovení, kterými byly novelizovány jiné zákony. ÁST DESÁTÁ (§ 135) jsou zrušovací ustanovení, ÁST JEDENÁCTÁ (§136) hovo í o ú innosti vodního zákona. Dále sem pat í dv p ílohy: . 1 – jde o vý et zvláš nebezpe ných látek a nebezpe ných látek a p íloha . 2 – sazby poplatk pro výpo et plateb za skute n odebrané množství podzemní vody. • Problematika i rozsah vodního zákona jsou zna né. Není ú elné, ani možné zde pojednat o všech jeho ustanoveních. Proto byla snaha z jednotlivých samostatných celk (HLAV) vždy vybrat ustanovení týkající se p edm tu innosti poslucha , pro které je studijní materiál p ipravován, p ípadn upozornit na nejd ležit jší novinky, které do vodního zákona p inesla jeho zatím poslední – Velká novela. • HLAVA I: uvádí ú el a p edm t zákona, vymezuje pojmy užívané ve vodním zákon , práva k vodám a právní povahu vod: o Velká novela p inesla pom rn významné rozší ení ú elu zákona v tom, že má mj. p ispívat k zajišt ní zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tím byl zásadním zp sobem posílen obor vodovod a kanalizací a má dojít ke zlepšení služeb v této oblasti pro nejširší ve ejnost – spot ebitele pitné vody. o D ležitým ustanovením je skute nost, že povrchové a podzemní vody nejsou p edm tem vlastnictví a nejsou sou ástí ani p íslušenstvím pozemku, na n mž nebo pod nímž se vyskytují. Ke zm n vlastnictví dochází v okamžiku, kdy byly tyto vody z p írodního prost edí odebrány.

21

•

• •

HLAVA II: nakládání s vodami: o Vodní zákon p i provád ní staveb nebo jejich zm n nebo zm n jejich užívání jednozna n ukládá, že jsou stavebníci povinni podle charakteru a ú elu užívání t chto staveb je zabezpe it zásobováním vodou a odvád ním, išt ním, pop ípad jiným zneškod ováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Velká novela p inesla nové ustanovení, které koresponduje s platným stavebním zákonem – stavebníci jsou dále povinni zajistit vsakování nebo zadržování a odvád ní povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“). Stavební ú ad nesmí bez spln ní t chto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodate ném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení zm n stavby p ed jejím dokon ením, pop ípad kolauda ní souhlas ani rozhodnutí o zm n užívání stavby. Zejména se upozor uje na po adí zp sob likvidace srážkových vod – p edn mají být vsakovány, druhou možností je jejich zadržování a až poslední zp sob je jejich odvád ní (p edevším je myšleno kanalizací). O dalších souvislostech s tímto problémem bude pojednáno dále. o U povrchových vod existuje tzv. obecné nakládání s povrchovými vodami, ke kterému není t eba povolení ani souhlasu vodoprávního ú adu. Takovým obecným nakládáním je nap . skute nost, že každý m že na vlastní nebezpe í (bez povolení nebo souhlasu vodoprávního ú adu) odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní pot ebu, není-li k tomu t eba zvláštního technického za ízení, stejn m že zachycovat povrchové vody jednoduchými za ízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách, p ípadn m že m nit p irozený odtok vod za ú elem ochrany pozemk a staveb p ed škodlivými ú inky t chto vod. o Pro jakékoliv další nakládání s povrchovými vodami musí být vydáno povolení vodoprávního ú adu. o U podzemních vod neexistuje obecné nakládání s vodami, a proto není možné, aby se s nimi b žn nakládalo bez povolení vodoprávního ú adu. Existují ur ité výjimky u tohoto ustanovení (§ 8 odst. 3 vodního zákona), ty se však netýkají b žných uživatel vod. o Povolení k nakládání s vodami vydává vodoprávní ú ad zásadn k p edložené žádosti, nikoli z vlastního podn tu, a to na asov omezenou dobu. Je možné požádat o zm nu platnosti povolení (v podstat jde o prodloužení platnosti povolení, pokud se nezm nily další okolnosti a podmínky). o Podle Velké novely, tedy v sou asnosti platí, že povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen sou asn se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve spole ném ízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. HLAVA III: stav povrchových a podzemních vod – týká se p edevším vodoprávních ú ad , správc vodních tok , správc povodí apod. HLAVA IV: plánování v oblasti vod – velmi d ležitá ást vodního zákona z pohledu koncepce. Podrobn ji je zpracována samostatn dále, zde stru n jen zmínka: o Je t eba pouze podotknout, že k zám r m na r zné stavby, innosti atd. vydává správce povodí své vyjád ení, mj. i z pohledu platných plánovacích dokument . 22

•

•

Dále je d ležité zmínit, že zásadní zm nu v plánování v oblasti vod p inesl práv tento vodní zákon od roku 2002. P ijaté zásady (platné od roku 2002) Velká novela podstatným zp sobem do budoucna m ní. HLAVA V: ochrana vodních pom r a vodních zdroj . Tato problematika se prolíná celým tímto studijním materiálem, kde jsou postupn zpracovány jednotlivé díl í okruhy. Zde proto pouze k n kterým obecným otázkám: o Vlastníci pozemk jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní p edpis jinak, zajistit pé i o n tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních pom r . Zejména jsou povinni za t chto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových pom r , odnosu p dy erozní inností vody a dbát o zlepšování reten ní schopnosti krajiny. o Zdroje podzemních vod jsou p ednostn vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro ú ely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním p edpisem. K jiným ú el m m že vodoprávní ú ad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených pot eb. o Vlastník pozemku, který p i jiné innosti než p i geologických pracích na n m zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (nap . v takovém množství, které si vyžádá zm nu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upušt ní od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skute nost ohlásit p íslušnému vodoprávnímu ú adu k zjišt ní vydatnosti zdroje podzemní vody. o Ochranná pásma vodních zdroj jsou jedním z d ležitých ustanovení této hlavy vodního zákona a sou asn je to považováno za d ležitou problematiku, která má své samostatné postavení i v tomto studijním materiálu – viz dále. o Vodní zákon disponuje ochranným prvkem jak pro vodní pom ry, tak i pro ekosystémy v jejich blízkosti. Jedná se o tzv. minimální hladinu podzemních vod, což je hladina, která ješt umož uje udržitelné užívání vodních zdroj a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavu souvisejících útvar povrchových vod a vylou í významné poškození suchozemských ekosystém . o Do této ásti vodního zákona náleží i otázky odpadních vod, závadných látek, havárií, což jsou op t samostatné kapitoly tohoto studijního materiálu – viz dále. HLAVA VI: vodní toky o Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku ást pozemku zahrnující dno a b ehy koryta až po b ehovou áru ur enou hladinou vody, která zpravidla sta í protékat tímto korytem, aniž se vylévá do p ilehlého území. o Je zakázáno m nit sm r, podélný sklon a p í ný profil koryta vodního toku, poškozovat b ehy, t žit z koryt vodních tok zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních tok p edm ty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpe nosti, jakož i ukládat takové p edm ty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. o Pom rn d ležitým ustanovením vodního zákona jsou povinnosti vlastník pozemk sousedících s koryty vodních tok . Vlastníci pozemk sousedících s koryty vodních tok jsou povinni: a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávn ní, 23

•

•

•

•

b) strp t na svém pozemku bez náhrady umíst ní za ízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umíst ní plavebních znak apod., c) strp t, po p edchozím projednání s nimi, po nich pr chod osob; to neplatí na pozemcích v zastav ném území a na oplocených pozemcích, d) strp t na svém pozemku p irozené koryto vodního toku. Vodoprávní ú ad m že vlastník m pozemk sousedících s koryty vodních tok zakázat kácet stromy a ke e zabezpe ující stabilitu koryta vodního toku. Pokud výkonem t chto oprávn ní vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu. HLAVA VII: správa povodí Pro ú el tohoto studijního materiálu i pro zam ení studia není t eba rozebírat toto ustanovení dopodrobna. Pouze se upozor uje na novou skute nost, která nastala k 1.1.2011: došlo ke zrušení Zem d lské vodohospodá ské správy a správou tok , kterou dosud tato instituce zajiš ovala, byly pov eny státní podniky povodí, resp. Lesy R, s.p. HLAVA VIII: vodní díla Problematika vodních d l je pom rn rozsáhlá a specifická a je p edevším náplní samostatného oboru vodní hospodá ství. Pro ú ely tohoto studijního programu je pouze stru n zmín no: o Za vodní díla se mj. považují i stavby k vodohospodá ským melioracím, zavlažování a odvod ování pozemk , a také nap . studny. Na n se proto vztahují p íslušná ustanovení vodního zákona. HLAVA IX: ochrana p ed povodn mi. Jedná se o velmi složitou, obsáhlou a d ležitou problematiku. Zejména v posledním období se etnost povodní zna n zvýšila a s tím nar stají problémy, škody, rizika atd. Povodn , a jsou živelnými pohromami, nelze zvládat a ešit živeln . Vodní zákon proto: o Pojednává o ochran p ed povodn mi – innosti a opat ení k p edcházení a zvládnutí povod ového rizika v ohroženém území, což se zajiš uje systematickou prevencí a operativními opat eními, o Definuje a popisuje povodn jako takové, jejich za átek, pr b h a konec, o Hovo í o zvládání povod ových rizik – tedy o znalosti území, jeho využívání, zkušeností z p edešlých povodní atd., a to vše zpracovat do rizikové analýzy a plán pro zvládání povod ových rizik, o Uvádí protipovod ová opat ení – d lí je na opat ení p ípravná, opat ení p i nebezpe í a za povodn a opat ení po povodni, o Definuje záplavová území a omezení v nich, území ur ená k ízeným rozliv m povodní, stupn povod ové aktivity – rozlišují se t i stupn a pro každý platí p esné vymezení. Popisuje i povod ové plány – jejich obsah, zpracování, schvalování atd. o Pojednává o systému, ízení, dokumentech, hlášeních, ale rovn ž i o povod ových orgánech a dalších ú astnících ochrany p ed povodn mi. Zde je nutné vnímat, že i vlastníci pozemk a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují pr b h povodn , mají své zákonem stanovené povinnosti (vodní zákon § 85). HLAVA X: poplatky – pojednává o jednotlivých druzích poplatk , které souvisí s problematikou vodního hospodá ství: 24

o Poplatky za odebrané množství podzemní vody – každý, kdo odebírá podzemní vodu (vždy na základ povolení), v množství více než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/m síc, je povinen platit za skute n odebrané množství podzemní vody poplatek. Tento poplatek je sou inem sazby (viz p íloha . 2 vodního zákona a odebraného množství podzemní vody. Na tyto poplatky se platí zálohy, kdy se vychází z povoleného množství odb ru podzemní vody – m sí ní nebo tvrtletní (dle výše od ru) a placení záloh má p esn vymezený postup (ten, kdo odebírá vodu, zpracovává poplatkové hlášení pro IŽP, ta mu stanoví zálohový vým r, za uplynulé období zpracovává ten, kdo vodu odebírá poplatkové hlášení (porovnání zaplacených záloh se skute nou výší poplatku) a nakonec IŽP vydává poplatkový vým r za uplynulé období (rozhodnutí o p eplatcích nebo nedoplatcích). o Poplatky za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových – právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna za podmínek stanovených vodním zákonem platit poplatek za zne išt ní vypoušt ných odpadních vod a poplatek za objem vypoušt ných odpadních vod. Zákon vymezuje režim výpo tu poplatk . Na tyto poplatky se rovn ž platí zálohy, a to p ibližn ve stejném režimu jako u poplatk za odebrané množství podzemních vod. o Poplatek za povolené vypoušt ní odpadních vod do vod podzemních: Za vypoušt ní z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypoušt ní v ostatních p ípadech se stanoví poplatek ve výši 350 K za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity za ízení ur eného k išt ní odpadních vod za kalendá ní rok. K tomu platí na . vlády . 416/2010 Sb. o Platby k úhrad správy vodních tok a správy povodí: nesprávn se tomuto poplatku íká za odb r povrchové vody. Povrchové vody mají svého správce, kterému náleží za provád ní správy ur itá platba, kterou musí platit každý, kdo odebírá povrchovou vodu v množství vyšším než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/m síc. Dále vodní zákon osvobozuje od tohoto poplatku v n kterých p ípadech – provoz líhní a sádek, napoušt ní rybník , pro požární ú ely, výrobu sn hu, za povolený odb r pro vyrovnání vláhového deficitu zem d lských plodin aj. (§ 101 odst. 4). Cenu za 1 m3 odebrané povrchové vody stanovuje každoro n správce povodí, kterému se platba platí. • HLAVA XI: výkon státní správy – velmi d ležité organiza ní opat ení pro speciální oblast, jakou vodní hospodá ství je. Pro tuto d ležitost byla tato problematika vybrána jako samostatná kapitola tohoto vzd lávání i studijního materiálu – viz dále. • HLAVA XII: správní delikty o P vodní zn ní vodního zákona tuto ást nazývalo „SANKCE“, Velká novela ji zcela p epracovala a tzv. vodoprávní trestání je tedy od 1.8.2010 nutno vnímat nov (nové pojetí respektuje systém správního trestání podle p ijatých obecných pravidel, tedy obdobn jako v dalších p edpisech a oblastech). o Správní delikty se d lí na : P estupky – dopouští se jich fyzické osoby. V systému vodního zákona: fyzické osoby obecn , jako uživatelé povrchových vod k plavb , p i nakládání s vodami, jako vlastníci a stavebníci vodních d l, jako vlastníci pozemk , staveb a za ízení, a to obecn , ale i ve speciálním p ípad – v ochran p ed povodn mi, p i zacházení se závadnými látkami a p i 25

•

•

•

haváriích, jako správci drobného vodního toku a p i porušení poplatkových povinností, Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob – p ibližn ve stejných p ípadech jako fyzické osoby – viz výše. o Z p edchozího vymezujícího ustanovení je z ejmé, že se za jednotlivé delikty provádí postihy stejn pro fyzické i právnické osoby – záleží tedy pouze na tom, jaké ustanovení vodního zákona je porušeno, bez ohledu na to, kdo ho porušuje.. o Za jednotlivé delikty jsou v zákon stanoveny pokuty, zpravidla v ur itém rozmezí. O jejich výši a dalších souvislostech rozhoduje ten, kdy pokutu ukládá – p íslušný vodoprávní ú ad nebo IŽP. o Pro režim správních delikt má vodní zákon adu spole ných ustanovení (§ 125 l), mj. se zde hovo í o tom, komu náleží finance ze zaplacených pokut apod. V tšina zákon , zejména pokud nahrazují nebo upravují jiný právní p edpis, obsahuje „P echodná ustanovení“. Nejinak je tomu i s vodním zákonem, který p i svém p vodním vydání nahradil zákon o vodách . 138/1973 Sb. a následn byl mnohokrát novelizován. P echodná ustanovení upravují právní situace a vztahy mezi obdobími podle p vodních a nových právních p edpis , nebo stanovují p echodné termíny pro první spln ní n kterých nových zákonných povinností apod. V p ípad vodního zákona je t eba zejména p ipomenout u každé zm ny zákona pravideln se opakující, v etn p ípadu Velké novely, p echodné ustanovení o tom, že ízení, která nebyla pravomocn skon ena p ede dnem nabytí ú innosti posledního zákonného zn ní, se dokon ují podle dosavadních právních p edpis . Totéž platí i v p ípadech zm n kompetencí vodoprávních ú ad – nedokon ená ízení dokon ují p vodní vodoprávní ú ady. Je t eba ješt zmínit p ílohy sou asného zn ní vodního zákona: o P íloha . 1 – zde jsou vyjmenované Zvláš nebezpe né látky a Nebezpe né látky. o P íloha . 2 – zabývá se sazbami poplatk : A. Sazby poplatk pro výpo et plateb za skute n odebrané množství podzemní vody. B. Sazby pro výpo et poplatk a hmotnostní a koncentra ní limity zpoplatn ní u odpadních vod. Velká novela nep inesla zm nu ve výši t chto sazeb, ale vzhledem k ekonomické situaci se o ekává v roce 2011 tzv. Ekonomická novela vodního zákona, která po ítá i se zm nami t chto sazeb.

Provád cí p edpisy k vodnímu zákonu •

•

Jak již bylo zmín no výše, text zákona obsahuje celou adu odkaz na provád cí p edpisy. Je t eba p ipomenout, že nejvyšší právní sílu má zákon, který obsahuje hlavní zásady a ustanovení k vlastní problematice. Provád cí p edpisy je pouze dopl ují, rozpracovávají. Provád cími p edpisy jsou p edevším vyhlášky p íslušných resort (v tomto p ípad Ministerstva zem d lství, Ministerstva životního prost edí – obou jako úst edních vodoprávních ú ad , p ípadn dalších ministerstev), dále na ízení vlády k ur itým konkrétním problém m. Dalším stupn m nižší právní síly jsou metodické pokyny, sm rnice apod., v sou asnosti platí pro problematiku obsaženou ve vodním zákon ada provád cích p edpis – viz www.mze.cz. Dosud platí i n které p edpisy vydané k p edchozímu

26

• •

•

•

•

•

zákonu – . 138/1973 Sb., v platném zn ní (p edevším n která na ízení vlády o CHOPAV, ale nap . i provád cí vyhláška k problematice ochrany vodních zdroj ). K sou asnému vodnímu zákonu byly postupn vydávány nové provád cí p edpisy, z nichž n které již byly následn novelizovány, p ípadn mohlo dojít i k jejich zrušení. Zpravidla d sledkem každé p ímé novely zákona, Velkou novelu, ú innou od 1.8.2010 nevyjímaje, jsou požadavky na zm ny i v oblasti provád cích p edpis . Vzhledem k po tu i rozsahu provád cích p edpis nelze všechny zotevírat. Pro ú ely tohoto studijního materiálu je vhodné zmínit p edevším ty, které mají souvislost s probíranou problematikou. Nelze nep ipomenout na ízení vlády . 103/2003 Sb., v platném zn ní, které rozpracovává zákonné ustanovení o zranitelných oblastech. V zákon jsou definovány základní pojmy a zásady, na ízení vlády konkrétn vymezuje jak jednotlivé zranitelné oblasti, tak i up es ující podmínky a souvislosti – podrobnosti viz dále. Z pohledu st et zájm mezi ochranou vod a zem d lským hospoda ením na pozemcích jsou d ležitá ustanovení o ochran vod. Pro tuto oblast je úst edním vodoprávním ú adem Ministerstvo životního prost edí, které vydalo k otázkám ochranných pásem vodních zdroj provád cí vyhlášku . 137/1999 Sb., tehdy ješt k zákonu o vodách . 138/1973 Sb., v platném zn ní, konkrétn k jeho novele – zákonu . 14/1998 Sb. A oba zákony byly zrušeny, tato vyhláška nadále platí a vymezuje jednak zásady pro stanovení a zm ny ochranných pásem vodních zdroj a dále seznam vodárenských nádrží. Protože je obsahov p ekonána a po právní stránce v n kterých ustanoveních neplatná – p ekrytá sou asným zn ním vodního zákona (protože právní síla zákona je vyšší než provád cího p edpisu), p ipravuje se vyhláška s touto tématikou zcela nová. K otázkám odpadních vod, jejich vypoušt ní a dalším souvisejícím problém m, je významné na ízení vlády . 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Tento velmi d ležitý p edpis byl v minulosti novelizován, poslední novelou je na ízení vlády . 23/2011 Sb. Je nutno zmínit, že etnost zm n souvisí s vývojem problematiky, p edevším stále se zvyšujícími nároky na ochranu vod a životního prost edí, s vývojem nových technologií v oblasti išt ní odpadních vod, ale i s požadavky p edpis evropských spole enství atd. Jen okrajov je t eba zmínit, že existuje ada provád cích p edpis pro ízení a systémy státní správy. Tím je myšleno, že úst ední vodoprávní ú ady v takových provád cích p edpisech stanovují, jaké formulá e, postupy a zásady musí respektovat prvoinstan ní vodoprávní ú ady, IŽP, správci povodí, jaké jsou ohlašovací povinnosti, op t v etn formulá atd. Aktuální p ehled všech provád cích právních p edpis k vodnímu zákonu je k dispozici na n kolika internetových adresách, nap .: www.mze.cz; www.mzp.cz; www.sbirka.cz; http://portal.gov.cz.

27

Zákon . 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) Jedná se o druhý, nemén významný speciální zákon pro vodní hospodá ství, zde o konkrétní problematiku zásobování pitnou vodou prost ednictvím vodovod pro ve ejnou pot ebu a odvád ní a išt ní, p ípadn likvidaci odpadních vod prost ednictvím kanalizací pro ve ejnou pot ebu. Tento zákon je ú inný od 1.1.2002 stejn jako vodní zákon. Za dobu své existence byl dosud 8x novelizován, poslední významnou novelou byl zákon . 186/2006 Sb. K jeho praktickému provád ní existuje rovn ž provád cí p edpis – na rozdíl od vodního zákona jediný. Tím je vyhláška Ministerstva zem d lství . 428/2001 Sb., v platném zn ní (op t již byla n kolikrát novelizována). Pro získání celkového p ehledu o právních p edpisech v této oblasti je t eba uvést, že p ed ú inností zákona o vodovodech a kanalizacích neexistoval žádný obdobný zákon. Problematikou se zabývala vyhlášky . 144/1978 Sb. Ministerstva lesního a vodního hospodá ství eské socialistické republiky, o ve ejných vodovodech a ve ejných kanalizacích, ve zn ní pozd jších p edpis . Na vysv tlenou – Ministerstvo lesního a vodního hospodá ství (MLVH) bylo v té dob úst edním vodohospodá ským orgánem a p edm tnou problematiku ešil právní p edpis nižšího ádu – nižší právní síly (pouze provád cí vyhláška, nikoli zákon). Samostatným zákonem je pro toto prost edí až nyn jší zákon o vodovodech a kanalizacích. V úvodních ustanoveních zákona jsou vysv tleny používané pojmy, z nichž základním je formulace „… pro ve ejnou pot ebu“. Režim tohoto zákona se vztahuje pouze na ty vodovody a kanalizace, které spl ují ob zákonné podmínky - pr m rná denní produkce vyšší než 10 m3 a po et fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci je vyšší než 50. Tento speciální zákon není pro oblast p edm tného vzd lávání tak zásadní jako vodní zákon, a proto nebude dále podrobn ji rozebírán. Posta uje pouze základní informace o n m. Otázky a odpov di: 1. Které jsou nejd ležit jší zákony ešící problematiku vodního hospodá ství ? Jedná se o zákon . 254/2001 Sb., v platném zn ní (vodní zákon) a zákon . 274/2001 Sb., v platném zn ní (zákon o vodovodech a kanalizacích). 2. Kdy vešla v platnost poslední novela vodního zákona ? Novela je ú inná od 1.8.2010. 3. Musí dle platné legislativy fyzické a právnické osoby platit za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových ? Ano, právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna za podmínek stanovených vodním zákonem platit poplatek za zne išt ní vypoušt ných odpadních vod a poplatek za objem vypoušt ných odpadních vod. Zákon vymezuje režim výpo tu poplatk .

28

4. Co je obsahem NV . 61/2003 Sb. ? NV . 61/2003 Sb. pojednává o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod (aktualizace NV . 229/2007 Sb.), ve kterém jsou mj. uvedeny emisní standardy pro stanovení limit v odpadních vodách (ty stanovuje vodoprávní ú ad rozhodnutím pro vypoušt ní odpadních vod z kanalizací nebo z OV do vod povrchových). 5. Kolik provád cích p edpis má zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ? Má pouze jeden provád cí p edpis – vyhlášku Ministerstva zem d lství . 428/2001 Sb., v platném zn ní.

29

Státní správa ve vodním hospodá ství, správní ízení, ve ejná správa, správní ád, sankce Právní prost edí, ve ejná správa Základem demokratického z ízení státu je vybudování a dodržování právního prost edí. K tomu slouží platné právní p edpisy. V eské republice jde p edevším o takové, které jsou jako pravomocné uve ejn ny ve Sbírce zákon eské republiky (dále jen Sbírka, zkratka Sb.) Stru n to znamená, že p íslušný právní p edpis, aby byl závazný, byl zve ejn n ve Sbírce (Obr. . 6), v jeho záv re né ásti byla uvedena jeho ú innost a nebyl dosud zrušen, zpravidla jiným právním p edpisem op t prost ednictvím Sbírky. Jednotlivé právní normy mají ur itou právní sílu – nad azenost, která je následující: • • • •

zákony na ízení vlády – provád cí p edpisy k zákon m vyhlášky p íslušných ministerstev – provád cí p edpisy k zákon m usnesení vlády, sd lení ministerstev, metodické pokyny, metodiky, pravidla atd. – dopl kové dokumenty k výše uvedeným právním normám.

Obrázek . 6: ukázka titulního listu Sbírky zákon

R

Zákony: Mezi zákony mají prioritu ústavní zákony. V právním prost edí existuje ada tzv. obecných zákon , vedle nich jsou vydávány zvláštní zákony. Postup podle obecných nebo zvláštních zákon vyplývá z jejich konkrétních ustanovení. Obecn platí, že se postupuje podle obecného zákona, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup.

30

P ípravou každé právní normy je zpravidla pov en p íslušný resort (resorty). Návrh projednává nejprve vláda, schvalování zákon je v cí zákonodárc – Parlamentu R, který se skládá z Poslanecké sn movny a Senátu. Zákony podepisuje p edseda Poslanecké sn movny, president republiky a p edseda vlády R (Obr. . 7). Provád cí p edpisy k zákon m: Na ízení vlády vydává vláda R, podepisuje ho p edseda vlády a ministr (minist i) p íslušného resortu podílejícího se na jeho p íprav . Vyhlášky vydávají p íslušná ministerstva, jde o podrobnosti k n kterým konkrétním ustanovením zákona. Vyhláška je podepisována p íslušným ministrem (ministry). Projevem výkonné moci státu je správa ve ejných záležitostí – jinak e eno ve ejná správa. Zjednodušen lze ve ejnou správu roz lenit na státní správu a samosprávu. Státní správa je základem ve ejné správy a je uskute ována státem. Svým charakterem je zvláštním druhem spole enského ízení uskute ovaného státem, jejím delegováním je realizace výkonné moci státu. Samosprávou se rozumí ta ást ve ejné správy, kdy se samosprávný subjekt zam uje na sebe sama a své vlastní záležitosti. Samosprávou v R jsou obce, kraje. Správní ád je název používaný pro obecný zákon, podle kterého se všeobecn provádí správní ízení. Donedávna se po dlouhou dobu jednalo o zákon . 71/1967 Sb. Ten byl zrušen a nyní platí zcela nový správní ád – zákon . 500/2004 Sb., v platném zn ní, ú inný od 1. ledna 2006 (Obr. . 6, Sbírka ro ník 2004 ástka 174 ze dne 24. zá í 2004).

Obrázek . 7: ukázka poslední strany zákona ve Sbírce zákon

31

R

Správní ád, správní ízení Správní ád upravuje postup orgán moci výkonné, orgán územních samosprávných celk a jiných orgán , právnických a fyzických osob, pokud p sobí v oblasti ve ejné správy. Obecn jsou nazývány jako správní orgány. Správní ád je velmi obsáhlý dokument a je k dispozici na www.mvcr.cz nebo www.sbirka.cz, http://portal.gov.cz. Pro základní orientaci, p edevším v procesu správního ízení, jsou dále uvedeny a vysv tleny nejd ležit jší a rovn ž nej ast ji používané pojmy a zásady. Správní ízení je postup správního orgánu, jehož ú elem je vydání rozhodnutí, jímž se v ur ité v ci zakládají, m ní nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovit ur ené osoby nebo jímž se v ur ité v ci prohlašuje, zda taková osoba práva nebo povinnosti má a nebo nemá. Ú astníci ízení jsou výše zmín né jmenovit ur ené osoby. Správní ád podrobnosti uvádí v HLAV III. Sou asná právní úprava mnohem podrobn ji vymezuje okruh ú astník ízení, které rozd luje na hlavní a vedlejší. Podání je úkonem sm ujícím v i správnímu orgánu a v podstat se jedná o zahájení správního ízení. P erušení ízení je možné ze strany správního orgánu z ady d vod . Tyto d vody, termíny a další podrobnosti uvádí správní ád v § 64, 65. Zastavení ízení je další z možných postupných krok , podrobnosti jsou op t ve správním ádu v § 66. Rozhodnutí je jednou z možností – nej ast ji používaný dokument, kterým správní orgán ukon uje správní ízení. Rozhodnutí má své pevn stanovené náležitosti a musí obsahovat: výrokovou ást, od vodn ní a pou ení ú astník (podrobnosti ve správním ádu v § 67 a následujících). Výroková ást rozhodnutí obsahuje: • • • • • •

ešenou otázku – p edm t ízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, ozna ení ú astník ízení, lh tu ke spln ní ukládané povinnosti, p ípadn též jiné údaje pot ebné k jejímu ádnému spln ní, výrok o odkladném ú inku odvolání, pokud je vylou en dle § 85 odst. 2 správního ádu, výroková ást rozhodnutí m že obsahovat jeden nebo více výrok (podle podstaty v ci, o které se rozhoduje).

Od vodn ní rozhodnutí obsahuje: • • •

d vody výroku( ) rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán ídil p i jejich hodnocení a p i výkladu právních p edpis ,

32

•

informace o tom, jak se správní orgán vypo ádal s návrhy a námitkami ú astník a s jejich vyjád ením k podklad m rozhodnutí.

Pou ení ú astník slouží jako informace: • •

zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lh t je možno tak u init, od kterého dne se tato lh ta po ítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Odvolání je možnost ú astníka, který nesouhlasí s rozhodnutím, a to v p ípad , pokud zákon nestanoví jinak (možnost odvolání je zákonem znemožn na). Odvoláním lze napadnout výrokovou ást rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti od vodn ní rozhodnutí je nep ípustné. Každé odvolání má své náležitosti (podle § 37 odst. 2). Pokud odvolání sm uje jen proti n kterému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, který netvo í nedílný celek s ostatními, a pokud tím nem že být zp sobena újma n kterému z ú astník , nabývá zbytek výrokové ásti právní moci, umožní-li to právní povaha v ci. Právní moc rozhodnutí. Nestanoví-li správní ád jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání. Pravomocné rozhodnutí je závazné pro ú astníky a pro všechny správní orgány. Pravomocné je rovn ž rozhodnutí, proti kterému sice bylo možné podat odvolání, ale tuto možnost žádný z ú astník nevyužil (odvolací lh ta iní 15 dn ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak). Právní moc nastává po uplynutí odvolací lh ty. Postup po podaném odvolání. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Tento správní orgán m že p edm tné rozhodnutí zrušit nebo zm nit, pokud tím pln vyhoví odvolání a jestliže tím nem že být zp sobena újma žádnému z ú astník , ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, že je lze zrušit nebo zm nit, p edá spis se svým stanoviskem odvolacímu orgánu do 30 dn ode dne doru ení odvolání. Postup odvolacího orgánu. Nestanoví-li správní ád jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nad ízený správní orgán. Ten napadené rozhodnutí (a celý spis) p ezkoumá: • • • •

zjistí-li, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními p edpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho ást zruší a ízení zastaví, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho ást zruší a v c vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, napadené rozhodnutí nebo jeho ást zm ní, neshledá-li odvolací správní orgán nedostatky u vydaného rozhodnutí, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

Všechny postupné kroky mají své náležitosti a lh ty. Vedle výše uvedených základních (nejobvyklejších) postup existují další možnosti (p ezkumné ízení, obnova ízení atd. – viz správní ád). P vodní správní ád – zákon . 71/1967 Sb. platil tém 40 let. I p es adu novel byl p ekonán. Sou asný správní ád je proto mnohem podrobn jší a správní problematiku

33

popisuje úm rn sou asnému období. Jeho ustanovení jsou mnohem složit jší s více možnostmi ešení. S ohledem na Velkou novelu vodního zákona je t eba zmínit ješt další možnost postupu p i správním ízení, kterou mohou práv využívat vodoprávní ú ady v n kterých p ípadech – konkrétn uvedených v platném zn ní vodního zákona. Je to tzv. opat ení obecné povahy. Opat ení obecné povahy (dále jen OOP) je obdobn jako rozhodnutí pojem ze správního ádu a jeho podstatou je, že: •

OOP je závazné obecn , tedy pro všechny, nikoli jen pro ú astníky správního ízení ukon eného rozhodnutím,

•

správní ú ad zve ej uje návrh OOP na p íslušných ú edních deskách, po zákonem stanovenou dobu k n mu mohou ty osoby, které m že návrh OOP omezit, podávat p ipomínky a námitky, se kterými se musí správní ú ad vypo ádat v od vodn ní OOP

•

po vydání OOP se proti n mu nelze odvolat.

Vydávání OOP se podle sou asného vodního zákona bude používat pro více druh • • • •

• •

ízení:

Vodoprávní ú ad m že obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opat ením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, pop ípad zakázat, vyžaduje-li to ve ejný zájem …… (§ 6 odst. 4). Národní plány povodí vydává Ministerstvo zem d lství jako opat ení obecné povahy (§ 25 odst. 4), plány pro zvládání povod ových rizik vydává Ministerstvo životního prost edí jako opat ení obecné povahy (§ 25 odst. 5). Již výše zmín né stanovení, zm nu nebo zrušení OP vodních zdroj (§ 30 odst. 1) provádí vodoprávní ú ad opat ením obecné povahy. Vodoprávní ú ad m že na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opat ením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél n ho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umís ování a provád ní n kterých staveb nebo inností (§ 58 odts. 3). Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opat ení obecné povahy (§ 66 odst. 7). Mezi pravomoci vodoprávního ú adu p i mimo ádných opat eních pat í, že m že rozhodnutím nebo opat ením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytn nutnou povolená nakládání s vodami ... (§ 109 odst. 1).

U nov zahájených ízení o stanovení ochranných pásem vodních zdroj od data 1.8. 2010 (ú innost Velké novely vodního zákona) budou OP stanovována opat ením obecné povahy, které bude vydávat vodoprávní ú ad. Kon í tak období, kdy OP stanovoval vodoprávní ú ad svým rozhodnutím. D vodem této zm ny byl požadavek z praxe, kdy žadatelé o stanovení (resp. zm nu) OP a následn i vodoprávní ú ady m li problém v tom, že ve smyslu správního ádu bylo rozhodnutí o stanovení OP (jako veškerá rozhodnutí obecn ) závazné pouze pro ú astníky ízení. Ú astníky vodoprávního ízení o stanovení OP byli vedle žadatele a správce povodí p edevším vlastníci nemovitostí (pozemk a staveb) na území takového OP. Pokud však bylo pot eba v ur ité konkrétní lokalit stanovit podmínku (ochranné opat ení apod.) s obecn 34

závaznou platností - tzv. pro všechny, nebylo to v rámci rozhodnutí možné. Opakovaný tlak na ešení této problematiky ze strany odborné vodárenské ve ejnosti vedl k tomu, že se jí zákonodárce zabýval a Velká novela p inesla uvedenou zm nu. K dalším podrobnostem kolem OOP. Podle správního ádu platí: • § 172 odst. 1, citace: "Návrh opat ení obecné povahy s od vodn ním správní orgán po projednání s dot enými orgány uvedenými v § 136, doru í ve ejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyv sí na své ú ední desce a na ú edních deskách obecních ú ad v obcích, jejichž správních obvod se má opat ení obecné povahy týkat, a vyzve dot ené osoby, aby k návrhu opat ení podávaly p ipomínky nebo námitky. V p ípad pot eby se návrh zve ejní i jiným zp sobem, v míst obvyklým. Návrh opat ení obecné povahy musí být zve ejn n nejmén po dobu 15 dn ." Znamená to, že návrh opat ení obecné povahy, týkající se OP vodních zdroj , by m l být umíst n na ú edních deskách jednak p íslušného vodoprávního ú adu, ale i na ú edních deskách t ch obcí, do jejichž katastrálního území OP zasahuje. Praktický dosavadní postup se pravd podobn nebude m nit v tom, že ten, kdo žádá o stanovení OP (vlastník povolení k nakládání s vodami, resp. správce vodního díla v p ípad vodárenských nádrží), p edkládá vodoprávnímu ú adu žádost o projednání, v etn návrhu dokumentace pro stanovení, zm nu nebo zrušení OP. Lze p edpokládat, že tento návrh dokumentace vodoprávní ú ad p evezme jako sv j návrh opat ení obecné povahy. Ten následn vyv sí na p íslušných ú edních deskách po zákonem stanovenou dobu, která je sou asn za átkem období, po které mohou být k návrhu opat ení obecné povahy podávány p ipomínky nebo námitky, avšak pouze od dot ených osob. • § 172 odst. 3, citace: „ ízení o návrhu opat ení obecné povahy je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neur í, že se koná ve ejné projednání návrhu.“ Vodní zákon nezná ustanovení o tom, že by se OP projednávala ve ejn . Pokud tedy vodoprávní ú ad jednozna n pro konkrétní p ípad neuvede, že se bude konat ve ejné projednání návrhu opat ení obecné povahy, bude ízení probíhat pouze písemnou formou (podávání p ipomínek a námitek dot ených osob). • § 172 odst. 4, citace: „K návrhu opat ení obecné povahy m že kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opat ením obecné povahy p ímo dot eny, uplatnit u správního orgánu písemné p ipomínky nebo na ve ejném projednání ústní p ipomínky. Správní orgán je povinen se p ipomínkami zabývat jako podkladem pro opat ení obecné povahy a vypo ádat se s nimi v jeho od vodn ní.“ Zde je zd razn na podstata postupu správního ízení opat ením obecné povahy – se vznesenými p ipomínkami dot ených osob je vodoprávní ú ad povinen se vypo ádat (v podstat je bu do p vodního návrhu zapracovat, nebo ádn zd vodnit, pro je neakceptuje). • § 172 odst. 5, citace: „Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opat ením obecné povahy p ímo dot eny, nebo, ur í-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávn né zájmy mohou být opat ením obecné povahy p ímo dot eny, mohou podat proti návrhu opat ení obecné povahy písemné od vodn né námitky ke správnímu orgánu ve lh t 30 dn ode dne jeho zve ejn ní. Zmeškání úkonu nelze prominout. O námitkách rozhoduje správní orgán, který opat ení obecné povahy vydává. Jestliže by vy ízení námitky vedlo k ešení, které p ímo ovlivní oprávn né zájmy n které osoby jiným 35

zp sobem než návrh opat ení obecné povahy, a není-li zm na zjevn též v její prosp ch, zjistí správní orgán její stanovisko. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní od vodn ní, se uvede jako sou ást od vodn ní opat ení obecné povahy (§ 173 odst. 1). Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Zm na nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách m že být d vodem zm ny opat ení obecné povahy.“ Zde je podrobn popsán postup, jak se každé opat ení obecné povahy vydává. Základní principy – oprávn né osoby mohou vznášet p ipomínky nebo námitky, vodoprávní ú ad na n musí reagovat a vypo ádat se s nimi a proti opat ení obecné povahy se nelze odvolat (na rozdíl od rozhodnutí). • § 173 odst. 1, citace: „Opat ení obecné povahy, které musí obsahovat od vodn ní, správní orgán oznámí ve ejnou vyhláškou; opat ení obecné povahy zve ejní též na ú edních deskách obecních ú ad v obcích, jejichž správních obvod se opat ení obecné povahy týká. Ustanovení § 172 odst. 1 platí obdobn . Opat ení obecné povahy nabývá ú innosti patnáctým dnem po dni vyv šení ve ejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma ve ejnému zájmu, m že opat ení obecné povahy nabýt ú innosti již dnem vyv šení; stanoví-li tak zvláštní zákon, m že se tak stát p ed postupem podle § 172. Do opat ení obecné povahy a jeho od vodn ní m že každý nahlédnout u správního orgánu, který opat ení obecné povahy vydal.“ Postup pro vydání opat ení obecné povahy je obdobný jako u zve ejn ní jeho návrhu – viz výše. Ú innost patnáctým dnem po dni vyv šení je obecná a platí i v p ípad stanovení OP. Vodní zákon v § 30 odst. 1 uvádí, že stanovení OP je vždy ve ejným zájmem. Naopak vodní zákon, jako zvláštní zákon, neuvádí, že každé opat ení obecné povahy nabývá ú innosti dnem vyhlášení. Z t chto ustanovený tedy plyne, že jen v konkrétním p ípad m že vodoprávní ú ad stanovit, že opat ení obecné povahy o stanovení OP nabude ú innosti dnem vyhlášení. • § 173 odst. 2, citace: „Proti opat ení obecné povahy nelze podat opravný prost edek.“ Toto ustanovení je zcela konkrétní a vypovídající. Z praxe je však známa skute nost, že byl vznesen podn t k zahájení p ezkumného ízení opat ení obecné povahy. Nad ízený orgán prvoinstan ního vodoprávního ú adu nakonec shledal procesní nedostatky a p vodní OOP zrušil. • § 173 odst. 3, citace: „Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona ur en opat ením obecné povahy, lze exeku n vymáhat jedin tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v n mž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovit uvedena.“ Toto ustanovení se týká konkrétních povinností ukládaných jmenovit – ur enému ú astníku ízení, tedy t ch, které nejsou obecn závazné „pro všechny“.

36

Státní správa ve vodním hospodá ství (ve smyslu vodního zákona) Státní správa ve vodním hospodá ství je nyní sou ástí vodního zákona, tj. speciálního zákona pro tuto oblast. Jeho ú innost je od 1. ledna 2002 a postupn byl (a následn ješt bude) n kolikrát novelizován. D vodem novel byly zkušenosti z praxe, propracování problematiky povodní, po vstupu R do evropského spole enství nutnost zapracovat p íslušné právní p edpisy ES do eské národní vodoprávní legislativy a další d vody. Jako základní informace je t eba uvést následující: • •

vodní zákon je speciálním zákonem. Vodoprávní ú ady jsou ve smyslu vodního zákona speciálními stavebními ú ady, tj. stavebními ú ady pro v ci vodních d l (to jsou speciální stavby ve smyslu § 55 vodního zákona), vodoprávní ízení je tedy ízení vedené speciálním správním orgánem, který využívá p i svém rozhodování speciální zákon (vodní zákon). Z tohoto zákona je t eba zd raznit ustanovení § 115 odst. 1: „pokud vodní zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní ú ady p í ízení o v cech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních d l a vodohospodá ských úprav“.

Výkon státní správy ve vodním hospodá ství je popsán ve vodním zákon (v sou asném zn ní v HLAV XI). Státní správu ve vodním hospodá ství podle vodního zákona vykonávají vodoprávní ú ady a eská inspekce životního prost edí ( IŽP). Poznámka: IŽP není vodoprávním ú adem. Vodoprávními ú ady jsou: • • • • •

obecní ú ady, újezdní ú ady na území vojenských újezd , obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, krajské ú ady, ministerstva jako úst ední vodoprávní ú ady.

Obecní ú ady mají minimální pravomoc – omezují nebo zakazují obecné nakládání s povrchovými vodami (podle § 6 odst. 4 vodního zákona) Pov ené obecní ú ady m ly p vodn n které rozší ené pravomoci, ale Velká novela tento stupe státní správy ve vodním hospodá ství od 1.8.2010 zrušila. Státní správu na území vojenských újezd vykonávají újezdní ú ady v rozsahu pot eb zajišt ní obrany státu a výcviku vojenských sil (vodní zákon § 105 odst. 2). P sobnost, která podle vodního zákona p ísluší vodoprávním ú ad m, vykonávají obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, pokud ji vodní zákon nesv uje jiným orgán m. Obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností jsou tak orgány, na které se obrací s vodoprávními otázkami podnikatelé, právnické osoby apod. (mimo jednotlivé ob any –resp. mimo žadatele, pro které je postup vymezen vodním zákonem - správním ú adem jsou potom zpravidla krajské ú ady) .

37

Krajské ú ady – p sobí p edevším jako odvolací orgány pro vodoprávní ú ady obecních ú ad obcí s rozší enou p sobnosti a dále vykonávají státní správu na úseku vodního hospodá ství v konkrétních p ípadech, které jim ur uje vodní zákon v § 107. Není-li vodním zákonem stanoveno jinak, vykonává p sobnost úst edního vodoprávního ú adu Ministerstvo zem d lství (MZe). Další ministerstva vykonávají p sobnost úst edního vodoprávního ú adu podle vodního zákona pouze ve v cech jim náležejících, a to: • Ministerstvo životního prost edí (MŽP) – ve v cech ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod a s tím souvisejících problém – vše viz vodní zákon § 108 odst. 2, 3, • Ministerstvo zdravotnictví – ve v cech stanovení povrchových vod ke koupání ve spolupráci s MŽP – viz vodní zákon § 108 odst. 4, • Ministerstvo dopravy a spoj – ve v cech užívání povrchových vod k plavb – viz vodní zákon § 108 odst. 5, • Ministerstvo obrany – ve v cech, v nichž je založena p sobnost újezdních ú ad . Povinnosti, které ukládá vodní zákon IŽP, jsou konkretizovány v § 112. Jedná se p edevším o kontrolní innosti v etn ukládání opat ení k náprav . Vodoprávní ízení je v podstat správní ízení (viz výše), které vedou speciální – vodoprávní ú ady ve v cech upravených vodním zákonem. Pro jejich postupy platí správní ád mimo p ípady, kdy vodní zákon stanoví konkrétní speciální postup. Zásady vodoprávního ízení jsou shrnuty v § 115 vodního zákona, k nejpodstatn jším pat í: • • • •

•

§ 115 odst. 2: MZe spole n s MŽP stanoví v provád cí vyhlášce, ve kterých p ípadech a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjád ení povinen p edložit (viz vodoprávní p edpisy), § 115 odst. 4: ú astníkem ízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu m že dojít rozhodnutím vodoprávního ú adu k ovlivn ní vodních pom r nebo životního prost edí, § 115 odst. 5: ú astníkem ízení je správce vodního toku v p ípadech, kdy se ízení dotýká vodního toku, § 115 odst. 8: pojednává o písemnostech, termínech a dalších podrobnostech, které musí vodoprávní ú ad dodržet p i vypsání ústního jednání, k podávání stanovisek a námitek nejpozd ji p i ústním jednání, resp. o postupech v p ípadech, kdy vodoprávní ú ad upouští od ústního jednání, další odstavce § 115 pojednávají o detailech vodoprávního ízení jako je vydávání a doru ování rozhodnutí, znalecké posudky a náklady na n , další.

Správní delikty a pokuty ve vodním hospodá ství (ve smyslu vodního zákona) V návaznosti na státní správu ve vodním hospodá ství je ve vodním zákon pojednáno o správních deliktech a pokutách (viz výše – vodní zákon). Zde jsou pouze uvedeny dopl ující informace.

38

Správní delikty dle tohoto ustanovení vodního zákona v prvním stupni projednává (a p ípadn ukládá pokutu) obecní ú ad obce s rozší enou p sobností nebo IŽP (jen p ípady týkající se užívání povrchových vod k plavb jsou v cí Státní plavební správy). Další podrobnosti – viz § 125 l vodního zákona – „Spole ná ustanovení ke správním delikt m“. Pro ur itou p edstavu jsou uvedeny n které konkrétní situace (pokuty): •

za nedovolený odb r povrchové vody 40,- K /m3

•

za nedovolený odb r podzemní vody 70,- K /m3.

Ve ejná správa na úseku vodovod vodovodech a kanalizacích)

a kanalizací (podle zákona o

Ve ejnou správu na úseku vodovod a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají: a) obecní ú ady, b) obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, c) krajské ú ady, d) Ministerstvo zem d lství Obce v samostatné p sobnosti a) dbají o rozvoj vodovod a kanalizací, odpovídající pot ebám obce, zajišt ním jeho zapracování do závazné ásti územn plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovod a kanalizací, b) vydávají obecn závazné vyhlášky ve v cech stanovených tímto zákonem. Obecní ú ady v p enesené p sobnosti rozhodují a) o povinnosti ve ejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem, b) o uložení povinnosti p ipojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8. Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovod kanalizací obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností jako vodoprávní ú ady. Kraje v samostatné p sobnosti a) zabezpe ují zpracování a schvalování plán rozvoje vodovod a kanalizací podle § 4. Krajské ú ady v p enesené p sobnosti nap .: a) vydávají povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje podle § 6, b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2, c) p edávají celkové výsledky rozbor surové vody ministerstvu podle § 13 odst. 3. Kompetence MZE jsou podrobn vymezeny v § 29 zákona o vodovodech a kanalizacích. 39

a

Správní delikty na úseku vodovod a kanalizací (podle zákona o VaK) Obdobn jako u vodního zákona se jedná o p estupky u fyzických osob a správní delikty u právnických a podnikajících fyzický osob. Zákon uvádí rozmezí pokut za porušení konkrétních ustanovení a v § 34 – Spole ná ustanovení – jsou uvedeny další podrobnosti z této oblasti. Použitá literatura: Zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní Zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu, v platném zn ní Otázky a odpov di: 1. Co je to správní ád ? Správní ád je název používaný pro obecný zákon, podle kterého se všeobecn provádí správní ízení. Donedávna se po dlouhou dobu jednalo o zákon . 71/1967 Sb. Ten byl zrušen a nyní platí zcela nový správní ád – zákon . 500/2004 Sb., v platném zn ní, ú inný od 1. ledna 2006. 2. Vysv tlete pojem opat ení obecné povahy Opat ení obecné povahy je závazné obecn , tedy pro všechny, nikoli jen pro ú astníky správního ízení ukon eného rozhodnutím. Správní ú ad zve ej uje návrh OOP na p íslušných ú edních deskách, po zákonem stanovenou dobu k n mu mohou ty osoby, které m že návrh OOP omezit, podávat p ipomínky a námitky, se kterými se musí správní ú ad vypo ádat v od vodn ní OOP. Po vydání OOP se proti n mu nelze odvolat. 3. Vyjmenujte vodoprávní ú ady vykonávající státní správu ve vodním hospodá ství Vodoprávními ú ady jsou: obecní ú ady, újezdní ú ady na území vojenských újezd , obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, krajské ú ady, ministerstva jako úst ední vodoprávní ú ady. 4. Kdo vydává povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje ? Krajské ú ady.

40

Ochrana vod - jakosti a množství rozd lení na obecnou, zvláštní a speciální Ochrana vod Ochrana vod je souborem opat ení, která mají sloužit k zajišt ní množství a jakosti vod v p írodním prost edí. Vlastníci pozemk obecn jsou povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových pom r , odnosu p dy erozní inností vody a musí dbát o zlepšování reten ní schopnosti krajiny. Soubory opat ení v ochran vod lze rozd lit z pohledu právního, ekonomického, technického i praktického do t í základních forem: • • •

ochrana vod obecná, ochrana vod zvláštní, ochrana vod speciální.

Obecná ochrana vod Obecná ochrana vod zahrnuje veškerá zákonná ustanovení, která vedou k zajišt ní co nejlepšího stavu vod v p írodním prost edí jak do množství, tak i jakosti. Vyplývá z celé ady právních p edpis , p edevším z podstatné ásti sou asného vodního zákona a jeho provád cích p edpis , ale také z mnoha dalších p edpis chránících životní prost edí, jedná se zejména o oblasti: • • • • •

ochrana p írody a krajiny, ochrana životního prost edí, odpadové hospodá ství, stavební zákon, ochrana p dních fond atd.

Stejn jako ve v tšin obecných zákonných ustanovení, i v p ípad obecné ochrany vod platí, že je povinností každého ji dodržovat vždy, všude a za všech podmínek (bez ohledu na to, zda se jedná o vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou a jejich ochranná pásma) a za toto nenáleží žádné finan ní kompenzace. Protože vodní zdroje jsou sou ástí vodního prost edí (vod), obecná ochrana beze zbytku platí i pro n . Zvláštní ochrana vod Ochrana zvláštní je již n ím zvláštním, n co více než obecná ochrana. Její podstata je stanovena zákonem (vodní zákon), podrobnosti a konkrétní vymezení území jeho provád cími p edpisy. Má za ú el zajistit z r zných d vod vyšší stupe ochrany než ochrana obecná. Do zvláštní ochrany pat í tzv. chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV, které eší vodní zákon v § 28), p edstavující významné p irozené akumulace vod, o jejichž ochranu má stát zájem. Mapu CHOPAV lze najít na stránkách www.heis.vuv.cz. V CHOPAV je nutno se ídit vyhlášenými pokyny a zákazy.

41

Mimo jiné je v t chto oblastech zakázáno: • • • • • •

odvod ovat pozemky, zmenšovat rozsah lesních porost , t žit rašelinu, provád t povrchovou t žbu nerostných surovin nebo provád t jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemní vody bez následného vodohospodá ského využití, t žit a zpracovávat radioaktivní odpady, ukládat radioaktivní odpad.

Do zvláštní ochrany pat í i tzv. citlivé oblasti (§ 32 vodního zákona). Citlivé oblasti jsou útvary povrchových vod, na které klade vodní zákon ur ité požadavky. Za citlivou oblast byla vyhlášena celá eská republika. Do zvláštní ochrany jsou dále za azeny tzv. zranitelné oblasti (§ 33 vodního zákona). Stanovení zranitelných oblastí vychází z evropské legislativy z tzv. Nitrátové sm rnice. Nitrátovou sm rnicí se rozumí p edpis Evropské unie . 91/676/EHS, který byl vytvo en pro ochranu vod p ed zne išt ním dusi nany ze zem d lství (viz dále). Jedná se zde o ochranu vod, které jsou pro další využití, zejména jako zdroje pitné vody, ohroženy nebo zasaženy tímto zne išt ním. Do legislativy eské republiky je nitrátová sm rnice implementována do vodního zákona jeho Euronovelou (zákon . 20/2004 Sb.). Provád cím p edpisem k tomuto zákonnému ustanovení je na ízení vlády . 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení v t chto oblastech. Toto na ízení vlády bylo již dvakrát novelizováno, jedná se o NV . 219/2007 Sb. a 108/2008 Sb., ve kterých se stanoví rozsah a podmínky pro zranitelné oblasti. Dosud se za zranitelné oblasti stanovují p íslušná celá katastrální území obcí, kde se vyskytují pro vodu nep íznivé pom ry. Seznam katastrálních území, která pat í do zranitelných oblastí, je sou ástí p ílohy Na ízení vlády . 103/2003 Sb., v platném zn ní. Protože rozsah i podmínky zvláštní ochrany jsou stanoveny všeobecn platnými právními p edpisy, uve ejn nými ve Sbírce zákon , jedná se i v tomto p ípad o typ ochrany, která je závazná pro každého a bez nároku na jakékoliv náhrady, avšak ne na celém území státu, ale pouze ve vymezených územích. Speciální ochrana vodních zdroj jedná se o nadstavbu nad ochranou obecnou a zvláštní, p edevším jde o ochranná pásma vodních zdroj povrchových a podzemních vod ve smyslu p íslušného ustanovení vodního zákona. Nitrátová sm rnice – teorie, praktické p íklady, výpo ty, coss compliance, internetové odkazy Zranitelné oblasti se stanovují tam, kde se vyskytují: •

povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg.l-1 nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo 42

•

povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Zásady zem d lského hospoda ení ve zranitelných oblastech jsou dány ak ním programem. První ak ní program byl vyhlášen pro období 2004 – 2007. Druhý ak ní program byl vyhlášen pro období 2008 – 2011. Druhé vymezení zranitelných oblastí bylo schváleno 11. 7. 2007 a nabylo své ú inností 1. 9. 2007. Jak zranitelné oblasti, tak i ak ní programy, podléhají p ezkoumání a úpravám každé ty i roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Na základ zp tného vyhodnocení vývoje jakosti vod, s p ihlédnutím na zm ny hospoda ení, byly n které zranitelné oblasti zrušeny a jiné zase nov vymezeny obr. . 8. Mapa p vodních, nových a zrušených zranitelných oblastí je na internetových.stránkách: http://www.nitrat.cz/images/stories/documents/revize%20zranitelnych%20oblasti%20v%20ro ce%202007%20mapa.jpg

Obrázek . 8: mapa zranitelných oblastí R

Opat ení ak ního programu p edstavují systém opat ení, která mají zajistit snížení rizika vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Jedná se o vypracování a dodržování zásad správné zem d lské praxe (nap . protierozní opat ení, st ídání plodin a uskladn ní a aplikace statkových hnojiv). Dodržování hospoda ení dle t chto zásad je povinné ve zranitelných oblastech – dle konkrétních Ak ních program , na ostatním území R mimo zranitelné oblasti je doporu ené, tedy založeno na principu dobrovolnosti. Zásady jsou 43

pom ckou, která by m la pomoci zem d lc m k tomu, aby se vyvarovali postup vedoucích ke zne išt ní povrchových a podzemních vod, ádn pe ovali o statková hnojiva a hospodárn nakládali s minerálními dusíkatými hnojivy. Zásady sou asn zohled ují p íslušné právní p edpisy a uvád jí další principy správných zem d lských postup , které minimalizují zne iš ování vod. Metodika Zásad správné zem d lské praxe pro ochranu vod p ed zne išt ním dusi nany s komentá em je dostupná na t chto stránkách: http://www.nitrat.cz/images/stories/documents/zszp%20pro%20ochranu%20vod%20ped%20 zneitnm%20dusinany%20-%20s%20komentem%202008.pdf. Mezi nejvýznamn jší opat ení pat í: • • • • •

období, kdy je zakázáno používání ur itých druh hnojiv a statkových hnojiv, stanovení minimálních kapacit sklad pro statková hnojiva, která umožní aplikovat hnojiva pouze v období, kdy je toto povoleno, omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv s cílem dosažení správných zp sob hospoda ení s ohledem na p dn -klimatické podmínky, st ídání plodin, zp soby využívání p dy a s tím spojené obhospoda ování p dy, protierozní opat ení.

Podstatou všech opat ení v ak ním programu je zásada, že množství celkového dusíku užitého ro n na zem d lských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v pr m ru celkové vým ry zem d lských pozemk zem d lského podniku p ekro it 170 kg.ha-1; do tohoto pr m ru se zapo tou pouze zem d lské pozemky vhodné ke hnojení. Dodržování zásad dle platných ak ních program je sou ástí kontrol v rámci pln ní „Cross compliance“ - jako povinný požadavek na hospoda ení (SMR 4). Kontrolované požadavky jsou následující: Kontrolovaný požadavek SMR 4/1: Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? D vod: Omezit hnojení dusíkatými hnojivými látkami v nevhodném období a tím zabránit jejich smyvu do povrchových vod a pr saku do zdroj podzemních vod. Kde lze získat informace: •

Za azení do klimatického regionu a období zákazu hnojení u jednotlivých p dních blok /díl – informativní výpis z evidence p dních blok LPIS (systém evidence p dy založený na uživatelských vztazích) nebo mapa p dních blok /díl na Portálu farmá e v LPIS.

•

Evidence o hnojivech – bezplatná Evidence o hnojivech je dostupná na Portálu farmá e. Prost ednictvím tla ítka INFO NITRÁT lze zjistit, jaké omezující podmínky, v etn termín zákazu hnojení, se k p dnímu bloku vážou. Pro plánované aplikace hnojiv lze zjistit, zda nedojde ke konfliktu s termíny zákazu hnojení.

Kontrolovaný požadavek SMR 4/2: Byly p i hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v p íloze . 3 k na ízení vlády . 103/2003 Sb., v platném zn ní? 44

D vod: Zamezit p ehnojování zem d lské p dy dusíkem, který p stovaná plodina nevyužije k tvorb výnosu, a který m že proto prosáknout do zdroj podzemních vod. Kontrolovaný požadavek SMR 4/3: Byl dodržen maximální limit 170 kg/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v pr m ru zem d lského podniku? D vod: Zabránit nep im enému p ehnojování zem d lské p dy dusíkem, které by mohlo vést ke zne išt ní povrchových a podzemních zdroj vod. Kontrolovaný požadavek SMR 4/4: Odpovídají jímky a nádrže kapacitn minimáln 4 m sí ní produkci kejdy a 3 m sí ní produkci mo vky a hnoj vky (p i doložitelném uvedení do ob hu nebo jiném využití dvoum sí ní produkci) a jsou dostate né pro uskladn ní v období zákazu hnojení? D vod: Zabezpe it skladování statkových hnojiv po dobu nevhodnou ke hnojení a zamezit tak jejich použití na zem d lskou p du p i nep íznivých klimatických podmínkách. Kontrolovaný požadavek SMR 4/5: Byl dodržen zákaz p stování široko ádkových plodin (kuku ice, slune nice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonem nad 7°, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? D vod: Ochrana p d a vod p ed erozí a jejími dopady, v etn zne išt ní dusi nany. Kontrolovaný požadavek SMR 4/6: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v ší ce 3 m od b ehové áry? D vod: Omezení pr saku a povrchového smyvu látek, zejména dusíkatých, z použitých hnojiv do útvar povrchových vod. Kontrolovaný požadavek SMR4/7: Byl dodržen zákaz hnojení na p du, která je zaplavená, p esycená vodou, pokrytá vrstvou sn hu vyšší než 5 cm nebo promrzlá tak, že povrch p dy do hloubky 5 cm p es den nerozmrzá? D vod: Zamezit smyvu látek, zejména dusíkatých, z použitých hnojiv do povrchových vod, pop . též jejich rychlému pr saku do p dy, drenáží a podzemních vod.

45

Praktické p íklady výpo tu: 1. P íklad výpo tu kapacity skladovacích prostor: Zem d lský podnik má pr m rný stav 550 ks prasat s produkcí kejdy. Jako sklad pro kejdu vlastní 2 jímky o celkové kapacit 440 m3. Jímky pro kejdu musí kapacitn odpovídat minimáln

ty m sí ní produkci kejdy podle vyhlášky . 274/1998 Sb.,

v platném zn ní. 550 ks prasat = ? DJ prasat (koeficient p epo tu hmotnosti na DJ– vyhláška . 274/1998 Sb. o skladování a zp sobu používání hnojiv (ve zn ní zm n . 476/2000 Sb., 473/2002 Sb., 399/2004 Sb. a 91/2007 Sb..p íloha . 3, tabulka B) 1 DJ prasat požaduje na ty m sí ní kapacitu ? m3 (P íloha . 3, tabulka B) 2. P íklad výpo tu množství N Zem d lský podnik obhospoda uje v ro ním pr m ru 100 ha orné p dy. Z toho má 80 ha ve zranitelné oblasti. Jeden p dní blok s vým rou 5 ha je v OP I. st. Pr m rný stav zví at b hem roku byl 80 ks dojnic a 40 ks telat p i ustájení s produkcí mo vky. Produkce statkových hnojiv v podniku se rovná jejich ro ní aplikaci (vyrovnaný meziro ní skladový obrat). Zem d lský podnik však v roce 2008 prodal 200 t hnoje sousednímu podniku. O toto množství je v roce 2008 použití ke hnojení v rámci podniku nižší. Pr m rná ro ní produkce statkových hnojiv: (vyhláška . 274/1998 Sb., p íloha . 3, tab. A). Dojnice: ?……………… hnoje na 1 DJ

a ?...............................mo vky na 1DJ

Telata: ? …………….....hnoje na 1 DJ

a ?........................ mo vky na 1DJ

80 dojnic = ? DJ

46

40 telat = ? DJ Celkem ? ………….. tun hnoje Celkem ? ………… tun mo vky

z toho ? ………….……….kg N z toho ? ………………..…..kg N

Celkové množství dusíku v použitých statkových hnojivech ? Celková vým ra vhodná ke hnojení ? Dávka N v pr m ru zem d lského podniku na pozemky vhodné ke hnojení ?

Obrázek . 9: ilustra ní foto – nezpevn né hnojišt , vyvezena vejce z líhn .

47

Foto Novák

48

49

50

Eutrofizace vod V sou asné dob se p edevším v letním období ada nádrží potýká s problémem nadm rné eutrofizace. Eutrofizace narušuje rovnováhu vodních ekosystém a ohrožuje zdraví lidí i zví at. Jedná se o biologický proces, kdy d sledkem zvyšování obsahu živin (zejména fosforu a dusíku ze zem d lství a splaškových vod, v optimálním pom ru) ve vodách dochází k nadm rnému rozvoji n kterých typ as. Projevuje se p edevším ve stojatých vodách. Tento proces m že vést k tvorb vodního kv tu a následné nadm rné spot eb kyslíku, v extrémech až k vytvo ení anaerobního prost edí u dna nádrže. Pro produkci biomasy je t eba, aby byl spln n následující stechiometrický pom r C:N:P = 106 : 16 : 1. Limitujícím faktorem biologické produkce se m že stát kterýkoliv z t chto prvk , jehož koncentrace klesne pod požadovanou hodnotu. Z tohoto hlediska je d ležitý pom r celkového dusíku k celkovému fosforu (N:P). Je-li ve vod N:P > 16, je limitujícím prvkem fosfor, je-li N:P < 16, limituje r st fytoplanktonu dusík. Ve v tšin nádrží v R je pom r N:P podstatn v tší než 16. Proto je fosfor považován za klí ový faktor eutrofizace. Je t eba si uv domit, že vliv bodových a plošných zdroj zne išt ní se na eutrofizaci uplat uje odlišn v závislosti na dalších vlivech – rozdílný sezónní charakter, závislosti na pr toku. Komunální zdroje (v etn pracích prost edk ) a pr myslové zdroje zne išt ní zat žují toky celkovým fosforem vcelku rovnom rn po celý rok, a proto za nízkých pr tok (zejména v lét ) zp sobují výrazné zvýšení koncentrací a velký nár st fytoplanktonu v tocích i nádržích. V tomto ro ním období jsou navíc p íznivé podmínky klimatické – silné proh ívání a prosv tlení vody slune ním zá ením. Plošné zdroje naopak zat žují toky p evážn v dob silných deš nebo tání sn hu a tedy i za velkých pr tok v tocích a nezvyšují tak nadm rn v tomto období b žnou úrove koncentrace celkového fosforu. Jejich vliv na r st fytoplanktonu v pr to ných nádržích a tocích se tudíž uplat uje mén výrazn , protože za zvýšených pr tok jsou asy rychle odplavovány a nemohou vytvo it vyšší biomasu. V nádržích s dlouhou dobou zdržení se uplat uje fosfor z obou typ zdroj pro nár st fytoplanktonu v maximální mí e. Mezní koncentrace slou enin fosforu a dusíku ve vod , aniž by docházelo k tvorb vegeta ního zbarvení nebo vodního kv tu, nelze ur it p esn , protože závisejí na: • • • • •

podmínkách v dané nádrži nebo jeze e, složení vody, klimatických podmínkách, teplot , nadmo ské výšce.

Podle koncentrace fosfore nanového fosforu (P-PO4) lze vody za adit do následujících kategorií trofie: • • • • •

ultraoligotrofní (< 4 g.l-1), oligotrofní (< 10 g.l-1), mesotrofní (10 – 35 g.l-1), eutrofní (35 – 100 g.l-1), hypertrofní (> 100 g.l-1)

51

Rozlišuje se p irozená eutrofizace a antropogenní (indukovaná) eutrofizace. P irozenou eutrofizaci nelze ovlivnit, je zp sobena: • •

p ítomností slou enin dusíku a fosforu pocházejících z p dy a dnových sediment , z rozkladu odum elých vodních organism .

Antropogenní eutrofizace je výsledkem civiliza ního procesu obr. . 10, je zp sobena: • • • •

splachy hnojiv ze zem d lsky obd lávané p dy, používáním fosfore nan v pracích a istících prost edcích, zv tšujícím se množstvím splaškových vod, atmosférickými depozicemi s rostoucím antropogenním podílem N a P.

Obrázek . 10: eutrofní stav na nádrži Vranov (srpen)

Foto Novák

Hromad ní biogenních prvk ve vod a s tím spojená zvýšená produkce fytoplanktonu vyvolává nebezpe í sekundárního zne išt ní vody organickými látkami, které vznikají životní inností rozbujelého fytoplanktonu. Toxiny sinic se nazývají cyanotoxiny a mohou být p í inou nap .: • • • •

alergických respira ních reakcí, poruch trávicího traktu, dermatitid, zán t spojivek, onemocn ní jater.

Krom produkce toxických látek dochází v rámci sekundárního zne išt ní ke zhoršení organoleptických vlastností vody (pach, barva, chu ). Proto nelze v kritických obdobích zpravidla využívat takové vody k úprav na pitnou vodu, ani k rekrea ním ú el m.

52

Biologické vlastnosti vody se posuzují podle organism žijících ve vod , v jejímž prost edí se zachovávají i v následných generacích. Podle jejich výskytu se stanovují tzv. pásma saprobity vod: •

•

•

•

xenosaprobní – nejvyšší možná istota. Kone nou fází je tzv. pásmo katharobní neboli isté pramenité vody – p i jejich hodnocení nemá BSK5 žádný význam (nelze ho m it). P íkladem biotop je podzemní voda, prameništ , studni ní voda, upravená voda po úpravárenském procesu spl ující kvalitativní limity dle vyhlášky, oligosaprobní – vody isté, bez zne iš ujících organických látek, bez antropogenního zne išt ní, s po tem mikroorganism (bakterií a prvok ) pod 1000 v 1 ml vody p i zvýšeném výskytu rostlinných a živo išných druh vyšších organism v etn etných druh ryb a s intenzívní samo isticí funkcí p i dostate ném obsahu kyslíku a zakon ení nitrifika ního procesu. Vyzna ují se zna nou druhovou diverzitou, mezosaprobní neboli p echodné – charakterizováno již vyšším zne išt ním s po tem mikroorganism (bakterií, prvok , lenovc ) až 100 000 v 1 ml vody, avšak ješt s ú innými samo isticími procesy, p evážn oxida ními, i s probíhající nitrifikací dusíkatých látek a mineralizací organické hmoty. Pásmo se d lí na stupe β mezosaprobní v po áte ní fázi nitrifikace a stupe α - mezosabrobní v kone né fázi nitrifikace, kde již probíhají oxido – reduk ní procesy, polysaprobní – obsahuje vody již siln zne išt né organickými látkami o nadm rném po tu bakterií (i nad 1 milion v 1 ml), s obsahem bílkovinných látek, sulfanu, methanu a oxidu uhli itého. Probíhají p evážn bioreduk ní procesy rozkladu (hnití) p i nedostatku kyslíku a nadbytku dusíkatých slou enin. Pom rn malý výskyt biologických druh , ale jejich vysoká po etnost, bez výskytu ryb. Pásmo je v trvale zahnívajícím stavu s produkcí zapáchajících plyn .

Velmi významným p irozeným procesem je tzv. samo isticí schopnost vod. Jedná se o p irozenou schopnost tekoucích a stojatých vod zbavovat se ne istot, zejména organických, takže zne išt ná voda postupn obnovuje p vodní stav istoty a jakosti. Tato schopnost je velmi významná a z hlediska ochrany vod vysoce prosp šná. Pr b h a výsledky samo išt ní jsou výsledkem složitého souboru proces , které jsou v podstat jednak povahy fyzikální (odplavování, sedimentace), a jednak biologicko – chemické. V procesu samo išt ní je velmi významný obsah kyslíku ve vodách. Dochází tak k mineralizaci organických látek p i oxida ních procesech. P i dostatku kyslíku jsou výsledkem rozkladných proces p edevším kyselina uhli itá, voda a kyselina dusi ná. Avšak p i nedostatku kyslíku a silném organickém zne išt ní vody dochází k reduk ním proces m a za p sobení anaerobních bakterií k rozkladným proces m – hnití, za vzniku amoniaku, metanu, sirovodíku, merkaptanu apod. Proto je velmi d ležité podporovat samo isticí schopnosti a pokud je to možné, zabezpe it dostate né provzduš ování vod (p irozený stav – pramenné oblasti toku v horách, kde jsou kameny a tok má v tší spád, nebo um le vytvá ené stupn na tocích). Použitá literatura: HLAVÁ , J.et al.: U ebnice vodárenství CD, VAS,a.s., Brno, 2003 Huba íková, V., Oppeltová, P.: Úpravy vodních tok a ochrana vodních zdroj . MZLU v Brn , 2008. 131 s. ISBN 978-80-7375-243-9 PITTER, P.: Hydrochemie, VŠCHT, Praha, 1999. 568 s. ISBN 80-7080-340-1 53

Otázky a odpov di: 1. Co je p edm tem zvláštní ochrany ? Do zvláštní ochrany pat í chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV), zranitelné oblasti a citlivé oblasti. 2. Vyjmenujte nejvýznamn jší zásady hospoda ení a opat ení ve zranitelných oblastech. •

období, kdy je zakázáno používání ur itých druh hnojiv a statkových hnojiv,

•

stanovení minimálních kapacit sklad pro statková hnojiva, která umožní aplikovat hnojiva pouze v období, kdy je toto povoleno,

•

omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv s cílem dosažení správných zp sob hospoda ení s ohledem na p dn -klimatické podmínky,

•

st ídání plodin,

•

zp soby využívání p dy a s tím spojené obhospoda ování p dy, protierozní opat ení

3. Co jsou to cyanotoxiny a co mohou u lov ka zp sobovat ? Jedná se o toxiny sinic, které mohou vyvolávat alergické respira ní reakce, poruchy trávicího traktu, dermatitidy, zán ty spojivek nebo onemocn ní jater. 4. Který prvek je v našich nádržích zásadní z hlediska eutrofizace ? V našich podmínkách je klí ovým prvkem eutrofizace fosfor. 5. Jaká je charakteristika polysaprobních vod ? Polysaprobní vody jsou již siln zne išt né organickými látkami o nadm rném po tu bakterií (i nad 1 milion v 1 ml ), s obsahem bílkovinných látek, sulfanu, methanu a oxidu uhli itého. Probíhají p evážn bioreduk ní procesy rozkladu (hnití) p i nedostatku kyslíku a nadbytku dusíkatých slou enin. Pom rn malý výskyt biologických druh , ale jejich vysoká po etnost, bez výskytu ryb. Pásmo je v trvale zahnívajícím stavu s produkcí zapáchajících plyn . 6. Jaká je podstata samo isticí schopnosti vod ? Samo isticí schopnost vod je p irozená schopnost tekoucích a stojatých vod zbavovat se ne istot, zejména organických, takže zne išt ná voda postupn obnovuje p vodní stav istoty a jakosti. Tato schopnost je velmi významná a z hlediska ochrany vod vysoce prosp šná. Pr b h a výsledky samo išt ní jsou výsledkem složitého souboru proces , které jsou v podstat jednak povahy fyzikální (odplavování, sedimentace), a jednak biologicko – chemické. V procesu samo išt ní je velmi významný obsah kyslíku ve vodách. Dochází tak k mineralizaci organických látek p i oxida ních procesech. P i dostatku kyslíku jsou výsledkem rozkladných proces p edevším kyselina uhli itá, voda a kyselina dusi ná. Avšak p i nedostatku kyslíku a silném organickém zne išt ní vody dochází k reduk ním proces m a za p sobení anaerobních bakterií k rozkladným proces m – hnití, za vzniku amoniaku, metanu, sirovodíku, merkaptanu apod. Proto je velmi d ležité podporovat samo isticí schopnosti a pokud je to možné, zabezpe it dostate né provzduš ování vod

54

II/1: Speciální ochrana vodních zdroj Historický vývoj speciální ochrany, pásma hygienické ochrany (PHO), ochranná pásma (OP) Historie ochrany vod Již zákon . 11/1955 Sb. obsahoval ást t etí nazvanou „Ochrana vod“. Její § 12 se nazýval „Pé e o vody a jejich ochrana proti zne iš ování a zm n teploty“ a na izoval p i nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami pe ovat o uchování jejich p irozeného stavu a zakazoval jejich zne iš ování. Ukládal plánovit odstra ovat dosavadní zne iš ování investi ní výstavbou pot ebných istících za ízení a vhodným rozmís ováním výrobních za ízení. K ochran vod p i adil rovn ž pé i o prameny, koryta tok , nádrže, studny a jiná za ízení pro jímání podzemní vody. Následující § 13 pojednával o „Ochran proti škodlivým ú ink m zvláštních druh vod“, podle n hož Úst ední správa vodního hospodá ství m la stanovit všeobecné podmínky pro ochranu povrchových a podzemních vod. Paragraf 14 – „Ochrana vodních zdroj “ byl již p edch dcem ustanovení o ochranných pásmech a íkal, že k ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdroj vodohospodá ský orgán stanoví podle pot eby po provedeném ízení ochranná území. Vodohospodá ský orgán byl rovn ž zmocn n ur it, jakým zp sobem se taková ochrana v ochranném území provádí a dokonce mohl omezit užívání nemovitostí na tomto území, pop ípad na ídit provedení pot ebných úprav. Zákon rovn ž hovo il o úhrad náklad spojených se z ízením ochranného území tak, že v p ípad obecného zájmu hradí tyto náklady vodohospodá ský orgán, naopak v p ípad zásadního nebo p evládajícího zájmu ur ité organizace hradí náklady práv tato organizace. V posledním ustanovení ásti pojednávající o ochran vod – v § 15, nazvaném „Opat ení ke zlepšení vodohospodá ských pom r “, zákon na izoval hospoda it na pozemcích v povodí tok tak, aby to zárove p ispívalo ke zlepšení odtokových pom r , k udržení p dní vláhy, ke zlepšení pom r podzemních vod a k ochran proti erozi. Podrobnosti k vymezení dot ených pozemk a zp soby jejich úpravy a o hospoda ení na nich se m ly upravovat mj. podle zásad státního vodohospodá ského plánu. Rovn ž zákon o vodách . 138/1973 Sb. obsahoval ást nazvanou Ochrana vod. V § 17 ešil „Zlepšení vodohospodá ských pom r “ mj. tak, že ukládal správc m zem d lských i lesních pozemk a rybník obhospoda ovat je takovým zp sobem, který by nejen uchovával vodohospodá sky vhodné podmínky z hlediska množství a jakosti vod, ale i napomáhal ke zlepšení vodohospodá ských pom r . Bylo t eba zabránit nep íznivým odtokovým pom r m, splavování p dy, dbát o udržování p dní vláhy a zlepšování reten ní schopnosti rybník . K tomu byl vodohospodá ský orgán zákonem zmocn n ukládat pot ebná opat ení. Tzv. „Chrán nými oblastmi p irozené akumulace vod“ (dále jen CHOPAV) jakožto oblastmi, které pro své p írodní podmínky tvo í významnou p irozenou akumulaci vod, se zabýval § 18 zákona o vodách. Zákon zmoc oval vlády jednotlivých republik ke stanovení takových CHOPAV svými na ízeními, ve kterých se vymezí rozsah a pop ípad zakáží innosti, které v nich ohrožují vodohospodá ské pom ry. Pouze pro úplnost je t eba uvést, že v sou asné dob ješt stále platí celá ada (4) takových na ízení vlády (viz www.mze.cz).

55

Problematikou „Ochranných pásem“ (dále jen OP) se poprvé zabýval § 19 zákona o vodách z roku 1973. Vodohospodá ský orgán byl zmocn n stanovovat rozhodnutím OP k ochran vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdroj a mohl v nich zakázat nebo omezit dosavadní užívání nemovitostí nebo innosti ohrožující zmín nou vydatnosti, jakost nebo zdravotní nezávadnost. Náklady spojené s technickými úpravami v OP nesla podle tohoto zákona organizace, které ochrana vodního zdroje sloužila k pln ní úkol . Vodní zákon . 254/2001 Sb. se problematikou ochranných pásem zabývá v § 30 a podrobn ji o ní bude pojednáno níže v tomto lánku. Je t eba p ipomenout, že tzv. Malá novela zákona o vodách (zákon . 14/1998 Sb.) byla p ipravena práv z d vodu ešení problematiky ochranných pásem vodních zdroj a p inesla zm nu koncepce tohoto procesu, kterou následn sou asný vodní zákon p evzal a která platí dosud.

Ochranná pásma (OP), resp. pásma hygienické ochrany (PHO) dle zákona . 138/1973 Sb. Jak je zmín no výše, v zákon . 138/1973 Sb. v § 19 bylo uvedeno, že OP k ochran vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti stanoví podle pot eby vodohospodá ský orgán rozhodnutím. Po projednání s dot enými orgány státní správy mohl tento orgán v OP zakázat nebo omezit dosavadní užívání nemovitostí nebo innosti ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdroj (dot eným orgánem byl p edn hygienický orgán vydávající závazný posudek). Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech, uloženými vodohospodá ským orgánem k ochran vodního zdroje, nesla organizace, které ochrana vodního zdroje sloužila k pln ní úkol . Další finan ní náhrady z titulu vyhlášení OP stanovovány nebyly (až na výjimky, kdy se u OP vodárenských nádrží odstra ovala ekonomická újma hospoda ícím zem d lským organizacím, a to ze státních prost edk - tehdy platné na ízení vlády . 102/1976 Sb.). Podle ustanovení zákona o státní správ ve vodním hospodá ství byl za ú astníka ízení p i vodoprávním projednání dokumentace OP považován pouze uživatel, nikoli vlastník pozemku. OP podle zákona o vodách tedy byla z izována ve spolupráci s orgány hygienické služby a v uvedené dob se používal hygienický termín pásma hygienické ochrany (PHO). Provád cí p edpisy k zákonu o pé i o zdraví lidu – vyhláška ministerstva zdravotnictví . 45/1966 Sb. a Sm rnice min. zdravotnictví . 51/1979 d lily PHO následovn : • • •

PHO 1. st. PHO 2. st. – vnit ní – vn jší PHO 3. st. – pouze u povrchových zdroj .

PHO 1. st. se stanovovalo povinn u zdroj vod podzemních i povrchových. Byl to prostor kolem jímacího objektu nebo jímacího za ízení, jehož velikost a tvar v rozmezí daném Sm rnicí . 51/1979 se navrhoval podle typu vodního zdroje a jímacího objektu, podle len ní území v okolí, sm ru proud ní podzemní vody, složení p dy a dalších místních podmínek. Nap . u jímacích objekt podzemní vody se PHO 1. st. stanovovalo ve vzdálenosti 10 – 50 m. Platila zde p ísná hygienická opat ení, aby voda nebyla ohrožena ani zne išt na. Území v tomto PHO muselo být zbaveno všech zdroj zne išt ní a oploceno nebo zajišt no proti p ístupu nepovolaných osob a zví at, po obvodu byly umíst ny výstražné tabule – obr. . 11. 56

Obrázek . 11: Výstražná tabule PHO 1. st.

Foto Oppeltová

Pokud by podzemní voda mohla být zne iš ována nebo vydatnost zdroje ohrožována ze vzdálen jších míst, muselo být z ízeno kolem PHO 1. st. ješt PHO 2. st. – obr. . 12.

Obrázek . 12: Výstražná tabule PHO 2. st.

Foto Oppeltová

U zdroj povrchové vody se krom PHO 1. st. vždy stanovovalo i PHO 2. a 3. st., a to v rámci povodí p íslušného vodního toku nad vodárenským odb rem. Jak u podzemních, tak i u povrchových vodních zdroj , bylo možné a velmi asto prakticky využívané rozd lení PHO 2. st. na vnit ní a vn jší ást. Plošný rozsah i omezující opat ení v PHO 2. a 3. stupn op t vymezovala Sm rnice . 51/1979. Jednalo se o tzv. plošnou, nebo také pásmovou ochranu, kdy p íslušné hydrologické nebo hydrogeologické povodí vodního zdroje, (území mezi vodním zdrojem a p ípadnými zdroji ohrožení až po rozvodnici), bylo vždy celé sou ástí jednotlivých stup PHO. Vezme-li se na v domí skute nost, že šlo o období, kdy obecná ochrana vod nebyla na dostate né

57

úrovni, je pochopitelné, že pomocí PHO bylo t eba chránit co možná nejv tší území a stanovit zna né množství konkrétních podmínek a opat ení k zajišt ní ochrany vodních zdroj . Nejp ísn jší podmínky platily vždy v PHO 1. st. – v tšinou zde p evládaly zákazy. Snahou bylo docílit výkupu t chto území do vlastnictví správce vodního zdroje a vyn tí pozemk ze zem d lského p dního fondu. U dalších stup PHO se podmínky postupn zmír ovaly. Pozemky ve vnit ní ásti PHO 2. st. podzemních i povrchových vodních zdroj se nevykupovaly, asto zde však docházelo ke zm n kultury. Nejvhodn jším zp sobem využití t chto území byly trvalé vegeta ní porosty, tj. trvalé zatravn ní nebo trvalé zalesn ní. Ke zm nám kultury se p istupovalo v p ípadech, kdy zdrojem vody byla m lká podpovrchová zvode , komunikující s povrchem nebo povrchovou vodou, dále pak v místech, kde se jednalo o svažité pozemky a hrozil zde škodlivý vliv vodní eroze (v n kterých p ípadech, a to na otev ených plochách, i v trné eroze). I zde platila ada zákaz , jako nap .: • • • •

zákaz pastvy hospodá ských zví at, zákaz hnojení do zásoby, zákaz používání n kterých druh hnojiv (mo ovina, dusíkaté vápno, bezvodý pavek), zákaz budování hnojiš a pod.

Byly usm r ovány osevní postupy, procentuální zastoupení jednotlivých plodin v nich, hnojení a chemická ochrana rostlin zejména co do sortimentu a dávky, p íprava a zpracování p dy na svazích a další. Všechna tato opat ení sm ovala k omezení p ísunu živin a jiných látek pro vodu škodlivých do p dního profilu, horninového prost edí a do podzemní vody. Podle místních podmínek se mnohdy usm r ovalo i provád ní meliora ních staveb – odvodn ní a závlah. U odvodn ní se p ihlíželo p edevším k jeho negativnímu vlivu na vydatnost zdroj vody, u závlah na kvalitu zdroje závlahové vody (ta byla dána SN Jakost vody pro závlahy – p vodn SN 83 0634, od 10.5.1991 SN 75 7143) a závlahovou dávku, protože v p ípad , kdy mnohonásobn p evyšovala vláhový deficit území, docházelo op t k nadm rnému vyplavování živin do podzemních vod. Zem d lské objekty, zejména pro velkokapacitní ustájení hospodá ských zví at, pro manipulaci s ropnými látkami, sklady hnojiv a pesticid , nesm ly být umíst ny v tomto území. Ve vn jší ásti PHO 2. st. podzemních i povrchových vod byl zp sob omezení obdobného charakteru jako ve vnit ní ásti, ale mírn jší intenzity. Zm na kultury na trvalé zatravn ní se vztahovala na ochranné pruhy pozemk kolem vodote í nad místem odb ru povrchové vody. Omezující opat ení m la vztah p edevším k protierozní ochran , áste n op t k zastoupení plodin v osevních postupech, ke hnojení a chemické ochran . Na rozdíl od vnit ních PHO 2. st. zde bylo možné používat nap . širší sortiment hnojiv a pesticid , vyšší jednorázovou dávku hnojiv a pod. Objekty zem d lské výroby se zde zpravidla ponechávaly, p ísn ji se však vyžadovalo jejich zabezpe ení. Podmínky ve vn jší ásti PHO 2. st. povrchových zdroj byly zpravidla mírn jší než u vod podzemních z toho d vodu, že se jednalo o plošn mnohem rozsáhlejší území (do vn jší ásti PHO 2. stupn a do PHO 3. st. bylo prakticky za azeno celé hydrologické povodí toku nad místem odb ru). PHO 3. st. povrchových vod spíše zd raz ovala obecnou ochranu vod. Protože však tato obecná ochrana nebyla dodržována a v území se vyskytovaly rozsáhlé zdroje zne išt ní, a 58

protože se za opat ení v PHO neposkytovaly náhrady, m ly tyto režimy hospoda ení své opodstatn ní a ve své dob byly zna ným p ínosem pro ochranu životního prost edí, p edevším pro ochranu vod. Tento stav provád ní speciální ochrany vodních zdroj (v podstat do jisté míry nahrazující nedostate n funk ní obecnou ochranu vod) trval tém 20 let. Byl ukon en až po roce 1989, v souvislosti s nastupující demokratizací spole nosti.

OP vodních zdroj dle vodního zákona do 1.8.2010 (tedy bez Velké novely)

. 254/2001 Sb. v platném zn ní –

Nové pojetí speciální ochrany vodních zdroj spo ívá ve stanovování ochrany tzv. zonální na rozdíl od p vodního ešení pásmového (plošného). Zm nami v legislativ (nejen vodoprávní) po roce 1989 došlo k podstatnému zvýšení zajišt ní ochrany jednotlivých složek životního prost edí novými nebo novelizovanými právními p edpisy – tedy v oblasti obecné ochrany vod, ovzduší, p dy, odpadového hospodá ství, ochrany p írody a krajiny aj. Proto je možné navrhovat speciální ochranu pouze v t ch oblastech, kde si to místní podmínky, spole n s dosavadním vývojem množství a jakosti vody, vyžadují práv nad rámec obecné ochrany (resp. i zvláštní ochrany). Tento princip neznamená oslabení celkové ochrany vod, ale naopak její zkonkretizování a posílení, které spo ívá vždy v posouzení konkrétních podmínek dané lokality. Ve smyslu vodního zákona je ochrana a zachování vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdroj ve ejným zájmem. Vodní zákon rovn ž zmoc uje vodoprávní ú ad k tomu, že m že v OP zakázat nebo omezit užívání pozemk a staveb, sou asn ale ukládá za povinnost v ur ených p ípadech vypo ádat náhrady. Tím je sou asná vodoprávní legislativa v souladu s ústavním zákonem – Listinou základních práv a svobod. Ochranná pásma eší § 30 vodního zákona a dále potom Vyhláška MŽP . 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a zm ny ochranných pásem vodních zdroj . Ochrannými pásmy se rozumí území stanovená k ochran vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdroj povrchových a podzemních vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (dále jen vodní zdroj) s pr m rným odb rem za rok více než 10 000 m3. OP jsou u povrchových a podzemních zdroj rozd lena následovn : • •

OP I. st. OP II.st.

OP I. st. slouží k ochran vodního zdroje v bezprost edním okolí jímacího nebo odb rného za ízení a stanovují se jako území souvislá: • u vodárenských nádrží a u dalších nádrží ur ených výhradn pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže p i maximálním vzdutí, • u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladin nádrže 100 m od odb rného za ízení, • u vodních tok – s jezovým vzdutím na b ehu odb ru minimáln v délce 200 m nad místem odb ru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hran vzdouvacího objektu a ší ce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimáln ½ jeho ší ky 59

–

bez jezového vzdutí na b ehu odb ru minimáln v délce 200 m nad místem odb ru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odb ru a ší ce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimáln 1/3 jeho ší ky v míst odb ru, • u zdroj podzemní vod s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odb rného za ízení, • v ostatních p ípadech individuáln . Vodoprávní ú ad m že stanovit v od vodn ných p ípadech OP I. st. v rozsahu menším, než je uvedeno výše. OP II. st. slouží k ochran vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním ú adem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vody ve vodním zdroji. OP II. st. nemusí bezprost edn navazovat na OP I. st. a nemusí být ani souvislým územím. Je tedy možné stanovit v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí více území – zón OP II. st., p i emž jednotlivá území OP II. st. mohou být stanovována postupn . Ochrana jakosti povrchových a podzemních vod z hlediska plošného zem d lského zne išt ní je ve velké mí e orientována na omezení pr niku biogenních látek p dním profilem a na omezení erozní innosti v povodí. Rozdílná mocnost p dního pokryvu, skeletovitost, zrnitostní složení, svažitost, rozdílný vodní režim, vybudované odvod ovací systémy ovliv ují zásadn míru ohrožení jakosti vody v povodí. Proto je t eba k jednotlivým plochám p istupovat diferencovan a navrhovat rozdílný zp sob využívání pozemk . Ten by m l být uplatn n p edevším v nejzraniteln jších lokalitách povodí, v tzv. zónách diferencované ochrany. Zonální diferencovaná ochrana v podstat znamená, že území mezi zdrojem vody a zdrojem ohrožení, které má p íznivé p írodní i hospodá ské podmínky (jako nap . HG podmínky, trvalý vegeta ní porost), není pot eba zahrnovat do území OP tak, jak tomu bylo u plošných PHO. Okolo vodních zdroj m že být tedy OP II. st. tvo eno souvislým pásem nebo zónami diferencované ochrany p dy a vody, pop . jejich kombinací. Výb r lokalit se speciální ochranou probíhá na základ vyhodnocení faktor ovliv ujících jakost povrchových a podzemních vod (eroze, vyplavování živin do podzemních vod, do drenážních vod, zorn ní nivních ploch). Protože neplatí podmínky obecn dané pro jednotlivé stupn OP tak, jak to d íve stanovovala Sm rnice . 51/1979, je nutné posuzovat každou lokalitu vodního zdroje individuáln . V sou asné dob se nedá hovo it o omezení pro jednotlivé stupn OP, p ípadn pro jednotlivé typy vodních zdroj . Tyto podmínky mohou být zcela odlišné nap . pro OP II. st. dvou vodních zdroj , mnohdy umíst ných i blízko sebe, pokud se však nachází v odlišných místních podmínkách. Samoz ejm podstata jednotlivých ochranných opat ení op t souvisí s ochranou vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti a je sm ována do oblasti protierozních opat ení, optimálního využití území, zmírn ní dopad jednotlivých zdroj ohrožení – vždy však pouze t ch, které nesouvisí s obecnou ochranou a jsou nad její rámec. Zpracování návrhu dokumentace OP podle sou asné legislativy je tedy mnohem náro n jší a podrobn jší než v minulosti a vyžaduje zna nou odbornost. Zajišt ní ochrany vodního zdroje a sou asn i minimalizace omezení mimo vytypované zóny (území OP) je tak optimalizováno. P edkladatel návrhu zm n (stanovení) OP již dnes také po ítá s tím, že ur itá

60

ochranná opat ení, která jsou omezením užívání pozemk a staveb v OP, budou p edm tem jednání o poskytnutí náhrad. OP II. st. se nestanoví v p ípadech, kdy území OP I. st. v daných místních podmínkách dostate n zajiš uje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. OP stanoví, zm ní nebo zruší rozhodnutím vodoprávní ú ad na návrh nebo z vlastního podn tu. Pravomocné rozhodnutí o stanovení, zm n nebo zrušení OP zašle vodoprávní ú ad p íslušnému katastrálnímu ú adu k evidenci ochrany území v katastru nemovitostí ve smyslu § 20, odst. 3 vodního zákona. Návrh na stanovení (resp. zm nu) OP podává ten, kdo žádá (resp. vlastní) o povolení k odb ru vody z vodního zdroje s výjimkou vodárenských nádrží, kde toto p ísluší vlastníku nádrže. V ízení o stanovení i zm n OP vždy vodoprávní ú ad posoudí innosti, na které se vztahují zákazy dle ustanovení zákona. Jedná se zejména o innosti: • • •

p i kterých dochází k výrob , skladování i manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, s látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti, jimiž se narušuje p dní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující p dní pokryv, používání trhavin, t žbu, hornickou innost a provozování za ízení, která mohou ovlivnit režim zvodn lých vrstev.

Tyto innosti a zákazy stanoví vodoprávní ú ad po projednání s dot enými orgány státní správy v rozhodnutí o stanovení nebo o zm n OP. Rovn ž m že omezit užívání nemovitostí a stanovit podmínky k ochran vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. Vlastník nemovitosti má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání pozemk a staveb v OP. Výše náhrady je v cí dohody obou stran (strany povinné a oprávn né) a nedojde-li k takové dohod , rozhodne o jednorázové náhrad soud. Náklady spojené s technickými úpravami v OP a náhrady za prokázané omezení užívání pozemk a staveb v OP nese ten, kdo má povolení k odb ru vody z vodního zdroje s výjimkou vodárenských nádrží (zde vlastník vodárenské nádrže). Návrh dokumentace OP, který je podkladem pro rozhodnutí vodoprávního ú adu, musí odpovídat požadavk m provád cí vyhlášky a zejména hodnotit konkrétní podmínky vodního zdroje: • • • • •

typ zdroje a jímacího objektu, množství jímané vody, jakost vody, místní podmínky, u podzemních vod p edevším odborné hydrogeologické posouzení lokality aj.

Zm nu nebo zrušení p vodních PHO jednotlivých vodních zdroj nemohla provést novela zákona, ke zm n mohlo dojít až po novém vodoprávním ízení, kdy vodoprávní ú ad vydával nové rozhodnutí, kterým zrušil p vodní PHO a stanovil nová OP. Proto se v sou asné dob v praxi setkáváme jak s p vodními PHO, tak i novými OP. V oblastech, kde neprob hla revize pásem podle nových p edpis , jsou stále v platnosti stávající PHO. Revidovaná nebo nov stanovená OP (u vodních zdroj , kde neexistovala PHO) reprezentují již ochranu zonální.

61

Podstatou speciální ochrany v novém pojetí je, že jsou pln dodržovány podmínky ochrany obecné – ze zákona, vždy bez nárok na náhrady. Není možné obecné zákonitosti dále za le ovat do podmínek v OP. Jednak p i jejich nerespektování se v podstat jedná o protiprávní stav, rozhodnutí orgánu státní správy nem že jít nad rámec právních p edpis vyššího stupn , jednak by za obecná právní ustanovení, budou-li prezentována jako podmínky v OP, mohla být požadována náhrada za prokázané omezení užívání pozemk a staveb podle ustanovení vodního zákona. V takovém p ípad by pak každý vlastník nemovitosti v OP (nap . zem d lec, jiný majitel) mohl požadovat v návaznosti na ustanovení vodního zákona náhrady za dodržování zásad obecné ochrany vod. Doporu ení vycházející z praktických zkušeností p i stanovování OP U podzemních vodních zdroj je zpravidla doporu eno dodržet minimální vzdálenost hranice OP I. st. od jímacího objektu 10 m. Na menší rozsah lze p istoupit pouze v p ípadech, že je to v terénu nemožné, nevhodné, nebo by následné práce (jako t eba p evod toku, p emíst ní cesty apod.) mohly více ohrozit vodní zdroj než p vodní tvar a podmínky. Pro ud lení této výjimky bude vodoprávní ú ad požadovat odborné zd vodn ní. V tší rozsah než 10 m se doporu uje pro p ípady, kdy se nebude stanovovat OP II. st., dále když si to jakost nebo vydatnost zdroje vyžadují, p íp. terénní hranice jsou o n co dále než stanovuje vodní zákon a z stával by zde nap . nevyužitý pruh území apod. Pokud se jímací objekt podzemní vody nachází v otev ené krajin , v blízkosti bodových zdroj ohrožení, intenzivního hospoda ení, zvýšeného pohybu osob nebo výskytu zv e, zpravidla se OP I. st. oplocuje. Oplocení m že být v celém rozsahu, nebo i menší, a zbývající území se vyty í výstražnými tabulemi (Obr. . 12). Bez oplocení se zpravidla OP I. st. ponechává v lesním porostu. Vstupní brána do oplocení je uzamykatelná, tím je sníženo riziko p ístupu a manipulace pro nepovolané osoby. Obdobn je nutné zajistit vstup do jímacího objektu (nap . vstupní šachta vrtu), kde se umís uje vodárenský nebo uzamykatelný poklop. U povrchových vodních zdroj se oplocení OP I. st. provádí pouze výjime n (jednak z d vodu rozsáhlejších území, jednak nap . z d vodu snížení rizika zadržení p ívalových vod, kdy plot m že být p í inou vytvo ení hráze, zábrany aj.). OP I. st. musí být vždy vyzna eno výstražnými tabulemi – na oplocení, na obvodu tohoto území obr. . 13. Na výstražné tabuli by m lo být uvedeno, že se jedná o vodní zdroj, o jeho OP I. st., vlastník, resp. provozovatel zdroje (d ležité mj. nap . z d vodu ohlášení havárie v p ípad jejího zjišt ní náhodnou osobou).

62

Obrázek . 13: Výstražná tabule OP I. st.

Foto Oppeltová

V OP I. st. se stanovují nejp ísn jší podmínky, v tšinou se jedná o zákazy inností. Je proto nejvhodn jší, když je toto území jako sou ást vodárenského majetku ve vlastnictví majitele vodovodu, není to však povinnost (zpravidla to platí u podzemních vodních zdroj s OP I. st. menšího rozsahu, naopak u povrchových vodních zdroj je situace v tšinou složit jší). Rozsah OP II. st., po et jeho území, vedení hranic apod. u podzemních vodních zdroj závisí na rizikové analýze, na místních podmínkách a na vývoji jakosti a množství vody. Pokud jsou pom ry p íznivé, nemusí se OP II. st. stanovovat ( vyhl. . 137/1999 Sb., § 4, odst. 3), ale v takových p ípadech se zpravidla zp ís uje monitoring jak území, tak jakosti a množství vody. Zde je vhodné op t zd raznit možnost stanovování OP II. st. (jeho jednotlivých území) i postupn . Praxe ukázala, že je to velmi výhodné a ú elné. Proto se v tšinou spole n s OP I. st. stanovují nejrizikov jší oblasti jako první z území OP II. st. a další se dopl ují b hem provozu podle pot eby a vývoje hospodá ských podmínek v území a dle vývoje jakosti vody (nebo jen OP I. st. a další ochrana až dodate n ). U povrchových vodních zdroj je vždy rozsáhlejší povodí, kde se vytvá ejí zásoby vody, a sou asn je i zvýšené nebezpe í ohrožení její jakosti. Proto je nutné OP II. st. v novat v tší pozornost a bývá zde t chto území více. Vzhledem práv k rozsahu území povodí bývají v t chto jednotlivých lokalitách OP II. st. stanoveny zcela specifické a odlišné podmínky a ochranná opat ení. Povinností provozovatele vodovodu je zajistit odpovídající jakost a množství vody ve vodovodu. Pln ní této povinnosti za íná již u vodního zdroje a jeho preventivní ochrany. Stanovují se proto OP a provádí se jejich sledování, vyhodnocování ú innosti, monitorování jak vody ve zdroji, tak jednotlivých významných rizik (nap . provoz indika ních vrt , monitorovacích systém u d ležitých rizikových bod ). Sou ástí návrhu dokumentace OP, rozhodnutí o jejich stanovení i vlastních provozních povinností je proto návrh na provád ní tohoto monitoringu. Stanovení OP není jednorázovou akcí s kone nou platností. Jedná se v podstat o zahájení celého procesu ochrany vodního zdroje využívaného nebo využitelného pro zásobování pitnou vodou. Jestliže provoz vodovodu, místní pom ry, množství a jakost vody, právní 63

náležitosti nebo jiné d vody signalizují, že je stanovená speciální ochrana nedostate ná, je nutné operativn p istoupit ke zm n OP. Sou asná legislativa, na rozdíl od p vodní, toto umož uje a ú astníky ízení p i takovém vodoprávním jednání jsou pouze ti, koho se taková díl í zm na OP p ímo týká (nap . když se dopl uje další území OP II. st., nejsou ú astníky ízení p vodní ú astníci, ale jen majitelé pozemk a staveb v tomto novém území). Zm na OP m že spo ívat ve zm n hranic stanovených území OP, ve zm n po tu území jednotlivých OP, zejména OP II. st., nebo ve zm n ochranných opat ení v nich. Samoz ejm mohou nastat i p ípady v kladném sm ru – je možné speciální ochranu zmírnit (krajní mez je zrušení OP II. st., nikoli OP I. st. – to musí být stanoveno vždy). I toto je d vodem pro neustálé sledování a monitorování ú innosti stanovených OP.

OP vodních zdroj dle vodního zákona zn ní Velké novely

. 254/2001 Sb. po 1. 8. 2010 – ve

Velká novela nem ní podstatu koncepce ochranných pásem vodních zdroj , ale p esto p inesla i n které zm ny do § 30 vodního zákona k OP: • v odst. 1 je zásadní procesní zm na: od 1.8.2010 u nov zahájených ízení stanovuje vodoprávní ú ad OP opat ením obecné povahy, nikoli rozhodnutím jako dosud – podrobnosti viz výše, • podle nového odst. 7 je do OP I. stupn zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní ú ad m že stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu, • nový odst. 8 uvádí, že v OP I. a II. stupn je zakázáno provád t innosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opat ení obecné povahy o stanovení nebo zm n OP, • v odst. 10 (p vodní odst. 8) je vedle již zmín né zm ny – rozhodnutí vodoprávního ú adu na opat ení obecné povahy – up esn no, že provád t technická opat ení v OP jsou povinni bu vlastnící povolení k nakládání s vodami (povolení k odb ru), nebo u vodárenských nádrží jejich „vlastníci“. Do praxe tyto zm ny p inesou zásadní rozdíly vyplývající z odlišného procesu stanovení OP. Dosud byla rozhodnutí vodoprávního ú adu závazná pouze pro ú astníky p edm tného vodoprávního ízení, nyní by m la být obecn platná. Z pohledu ochrany vodního zdroje se taková zm na jeví jednozna n jako p ínos, praxe ale ukáže, zda zde vznikají n jaká nová úskalí nebo problémy (nap . jakým zp sobem se budou stanovovat konkrétní ochranná opat ení jako zm na kultury na ur itém pozemku apod.). D ležité je také si uv domit, že vydání opat ení obecné povahy má pon kud odlišný postup a nezná opravný prost edek nelze se proti n mu odvolat – viz výše.

Vodoprávní projednání návrhu OP (stanovení, zm na, zrušení) Vodoprávní ú ad sice stanoví, zm ní nebo zruší OP na návrh nebo z vlastního podn tu (vyhl. . 137/1999 Sb., § 3, odst. 3), ale nebývá zpracovatelem takového návrhu. P edevším k tomu nemá možnosti ani další kompetence. Pojem „z vlastního podn tu“ je rozebrán v zákon (vodní zákon, § 30, odst. 6) – nepodají-li návrh na stanovení OP ti, kterým to zákon 64

ukládá, m že jim p edložení tohoto návrhu s pot ebnými podklady vodoprávní ú ad uložit. Pro své správní rozhodnutí tedy vždy vodoprávní ú ad pot ebuje odborný podklad – návrh dokumentace pro stanovení, zm nu nebo zrušení OP (návrh dokumentace OP), za který odpovídá a který mu p edkládá ten, kdo je povinen tak u init ze zákona. Toto však sou asn neznamená, že tato tzv. povinná osoba musí být zpracovatelem návrhu dokumentace OP. Je pouze garantem za jeho zajišt ní a p edložení vodoprávnímu ú adu a m lo byt být samoz ejmostí, že odpovídá i za jeho obsah, který souvisí s výb rem zpracovatele. Právní p edpisy neukládají, kdo m že (musí) být zpracovatelem návrhu dokumentace OP. Nejedná se o projek ní innost, a proto se na ni nevztahují p edpisy pro projektování. Jedná se o vysoce odbornou práci související se znalostmi z oboru vodního hospodá ství – jímáním vody, kvalitou vody, p íp. její úpravou, u podzemních vodních zdroj z oblasti hydrogeologie, dále pak s celou adou odborných znalostí podle toho, v jakém prost edí, místních p írodních i hospodá ských podmínkách se vodní zdroj a jeho OP nachází (nap . zem d lství, lesní hospodá ství, vodní toky, nádrže, rybá ství, vodní doprava a doprava obecn , myslivost, stavební zákon a další). P i zpracování dokumentace OP m že být výhodou týmová práce odborník z r zných obor . Odlišnosti v režimu opat ení obecné povahy jsou popsány výše.

Návrh dokumentace ochrany vodních zdroj – obsah, zp sob zpracování, riziková analýza, návrh rozsahu a ochranných opat ení, jejich dopady na zem d lskou praxi, problematika náhrad v OP a jejich stanovení v praxi Návrhy dokumentace OP – tedy podklady pro innost vodoprávního ú adu zpravidla obsahují: • • • •

popisné a technické údaje o vodním zdroji a odb ru vody z n ho (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. a), charakteristiku území navrhovaných OP ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. b), analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. c), návrh stanovení OP – jejich rozsah i ochranná opat ení v nich – a jeho zd vodn ní (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. d).

Z hlediska zajišt ní preventivní ochrany vodního zdroje je riziková analýza považována za jednu z nejd ležit jších kapitol, nebo by m la hodnotit, v návaznosti na místní podmínky, situaci práv z pohledu vodního zdroje a jeho ohrožení. Vychází z: • •

p irozených podmínek – ty jsou prakticky velmi málo ovlivnitelné ochrannými pásmy, p edevším však z antropogenních vliv a inností, využívání území a p ípadných havárií s tím souvisejících.

Je proto velmi d ležité komplexn zhodnotit všechny místní pom ry a stanovit rizika ohrožení jak vydatnosti, tak i zdravotní nezávadnosti a jakosti vody. Pro jednotlivá rizika pak odhadnout stupe závažnosti a navrhnout pot ebné podmínky a opat ení. Praxe rozd luje rizika, nebo také zdroje ohrožení a zne iš ování, na bodové, liniové, plošné, difúzní. 65

Každý návrh stanovení OP musí obsahovat dv základní informace: •

•

návrh rozsahu a vedení hranic (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. d, odst. 1, 2) jednotlivých stup OP. Hranice OP je nutné zpracovat do katastrální mapy tak, aby bylo jednozna né, který pozemek (uvedený parcelním íslem – dále jen p. .) do OP spadá a který je mimo. Pokud je nutné pozemek hranicí OP rozd lit, musí toto být doloženo provedením tzv. záznamu podrobného m ení zm n (vyhl. . 190/1996 Sb., § 66, odst. 8 a 11). Dále je vhodné hranici OP vést pokud možno po p irozených nebo um lých hranicích v terénu (jako potok, cesta, rozhraní pole – les apod.). Do dokumentace se dále uvádí vý et pozemk (dle parcelního ísla a ostatních informací o pozemcích z katastru nemovitostí jako nap . vým ra, druh pozemku, zp sob využití, d íve i vlastník, v sou asné dob , kdy se OP stanovují opat ením obecné povahy, není vlastník nutný), do p íloh se dokládá mapa se zákresem hranic OP. Odpovídající katastrální mapa se zakupuje u p íslušného Katastrálního ú adu, informace o pozemcích se dají opat it stejným zp sobem, další možností je ve ejný p ístup na stránkách: www.cuzk.cz, návrh ochranných opat ení (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. d, odst. 3, 4) k ochran vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. S ohledem na praxi v souvislosti s náhradami v OP i na jiné zkušenosti je výhodné veškerá ochranná opat ení v OP rozd lit již v návrhu dokumentace OP a pozd ji i ve výrokové ásti rozhodnutí o stanovení OP na základní skupiny podle provád cí vyhlášky (vyhl. . 137/1999 Sb., § 2, písm. d, odst. 3, 4), resp. vodního zákona (§ 30, odst. 8), a to na: − − − − −

zákazy a omezení inností, podmínky k ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, omezení užívání pozemk a staveb v OP, technické úpravy v OP, návrh ov ování ú innosti OP – monitoring, p edevším jakosti vody.

Dokumentace OP je zpravidla rozd lena do t í základních ástí nazvaných : • • •

obecná ást, analytická ást, návrhová ást.

Tyto jednotlivé ásti jsou podle pot eby dopln ny o celou adu p íloh. Na obsah jednotlivých ástí i p íloh má vliv typ vodního zdroje, jímacího (odb rného) objektu, místní podmínky, množství a jakost vody, výsledek rizikové analýzy, po et stup OP a jejich rozsah, podklady ke zpracování návrhu apod. Jako jedna z možných variant je uvedena osnova návrhu dokumentace OP používaná v praxi VAS, a.s. (VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLE NOST, a.s.): OBECNÁ •

ÁST

Popisné a technické údaje o vodním zdroji a odb ru vody – Zp sob jímání – Vodoprávní dokumentace

66

•

P edpokládané podmínky zásobování pitnou vodou – P írodní podmínky a charakteristika území – Geomorfologické, hydrologické, klimatické – Pedologické, geologické, hydrogeologické – OP a ochranná území jiných zájm podle zvláštních p edpis – Územní plán, projekt technického ešení

•

Provozní podklady, výsledek terénního šet ení a další

ANALYTICKÁ •

ÁST

Analýza rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdrav. nezávadnosti – Analýza jakosti vody, prognóza dalšího vývoje – Ohrožení vodního zdroje vlivem p írodních pom r – Odb ry vody, nakládání s vodami, nakládání se závadnými látkami – Charakteristika zástavby a hospodá ského využívání území – Údaje o bodových, plošných, liniový zdrojích zne išt ní aj. – Záv r analýzy rizik

NÁVRHOVÁ •

ÁST

Návrh OP a jejich zd vodn ní – Jímací objekty, které jsou p edm tem dokumentace – Vymezení rozsahu OP I. st. – Vymezení rozsahu OP II. st. – Záv re né zhodnocení návrhu OP a zd vodn ní ochranných opat ení

•

Návrh ochranných opat ení a ov ování ú innosti OP

•

P ikázaný režim inností v OP

P ÍLOHY DOKUMENTACE •

p ehledy, tabulky aj. p ílohy: o P ehled známých ú astník ízení– ten byl nutný d íve, kdy se OP stanovovala rozhodnutím. V sou asné dob není pot eba, nebo opat ení obecné povahy je závazné obecn (pro všechny). o P ehled o jakosti vody

•

situace OP

•

p ípadn upozorn ní na podstatu obecné a speciální ochrany vod

•

p ípadn návrh zpracovatele dokumentace na zp sob vypo ádání náhrad v OP

•

p ípadn hydrogeologický posudek

Samoz ejmostí je p ehled podklad , ze kterých zpracovatel dokumentace OP vycházel. Na základ návrhu dokumentace OP p istoupí vodoprávní ú ad k jejich stanovení, což je pom rn složitý proces podle správního ádu (viz výše).

67

Dopad ochranných opat ení na hospoda ení v OP Jak již bylo výše zmín no, ada nepln ných obecných zásad se d íve p esouvala do oblasti speciální ochrany – do režim hospoda ení v PHO. Ve své dob toto m lo zna ný význam a p ineslo to adu zlepšení podmínek životního prost edí. D ív jší legislativa neumož ovala poskytování náhrad za jakákoliv omezení hospoda ení a ú astníky ízení p i stanovení PHO byli uživatelé pozemk . Vlastnických práv se tak PHO dotýkala jen minimáln . Vzhledem k rozší ené velkovýrob (rozlehlé hony, velkokapacitní objekty atd.) nebyly vždy dopady PHO zásadním zásahem do hospoda ení. Je t eba p ipustit, že n která stanovená opat ení m la omezující vliv na hospodá ský výsledek (bu ve snížení produkce nebo ve zvýšených nákladech), ale ur it ne všechna. Naopak je také nutné souhlasit s tím, že ada navrhovaných opat ení se skute n netýkala speciální ochrany a ani nebyla omezením hospoda ení, ale naopak vycházela ze zásad správného hospoda ení na p d (dalo by se íci “ze selského rozumu”). Práv v tomto bod je nejvýznamn jší rozpor v problematice poskytování náhrad v sou asném období, nebo dosud platí ada p vodních PHO a sou asn se na n vztahuje ustanovení o poskytování náhrad (platnost tohoto ustanovení je od 6.3.1998, zp tn nikoli). Rozhodnutí o stanovení PHO odpovídají pravidl m dle Správního ádu – mají výrokovou ást (ta v tomto p ípad obsahuje rozsah PHO, režim hospoda ení v nich a další podmínky rozhodnutí, za kterých se PHO stanoví), od vodn ní a pou ení o odvolání. Jsou tedy v právní moci a tehdejší ú astníci ízení s nimi souhlasili a vzali je na v domí. Protože se neposkytovaly náhrady, ekonomická újma ani jiná finan ní vyrovnání, nebyly podmínky rozhodnutí jednozna n klasifikovány jako dnes – nebylo rozlišeno, co je omezením užívání pozemk a staveb. Až na p ípady, kdy jakost nebo vydatnost vody signalizovaly ohrožení, neprobíhala vždy ani d sledná kontrola pln ní t chto podmínek. Ú astnící ízení – zem d lské subjekty, zpravidla p istupovali kladn k pln ní opat ení investi ního charakteru. Nej ast ji se jednalo o budování zpevn ných hnojiš a již u stájí, nebo polních, opravy nepropustnosti mo vkových nebo silážních jímek, silážních žlab , sklad hnojiv, pesticid , ropných produkt aj. pro vodu závadných látek. Tyto objekty nebo jejich zajišt ní ve v tšin p ípad skute n neodpovídaly podmínkám stavebního zákona, resp. p edpis m o nakládání s látkami závadnými vodám - tedy byly v rozporu s obecnou ochranou vod. Protože však jejich realizace (resp. úpravy, opravy, atd.) byly dány v rozhodnutí o stanovení PHO, byly obecn spojovány se speciální ochranou. Již v té dob , kdy byla PHO stanovována, se n které hospodá ské subjekty ohrazovaly vysokými investi ními náklady a požadovaly jejich úhradu mimo vlastní prost edky. Neuv domovaly si práv souvislost s obecnými zásadami, ani s vlastním p ínosem, který v žádném p ípad nebyl zanedbatelný. Šlo nap . o lepší hospoda ení s hnojivy a pesticidy, zabrán ní únik m živin z nejkvalitn jších statkových hnojiv i zamezení pokutám za nevyhovující olejové hospodá ství nebo propustnou jímku i silážní žlab. Obdobn lze hovo it i o n kterých opat eních v rostlinné výrob – nap . v oblasti protierozních opat ení, v práci mechanism po vrstevnicích na svazích, d lené dávky hnojiv, zásady st ídání plodin v osevním postupu a pod. Existovala i opat ení, která m la charakter speciální ochrany vodních zdroj , m la vliv na hospoda ení zem d lského subjektu a p esto nebyla finan n vyrovnávána. Šlo nap . o: • • •

p ikázané zm ny kultury – zatravn ní i v p ípadech, kdy to nebylo nutné nap . z d vodu b žné protierozní ochrany, konkrétní omezení celkové dávky živin p i hnojení, zákaz p stování n kterých plodin (op t ne z d vodu b žné protierozní ochrany) aj. 68

Sou asná platná vodoprávní legislativa situaci zm nila v tom, že umož uje poskytování náhrad za prokázané omezení užívání pozemk a staveb v OP. D ležitým ustanovením vodního zákona je, že se citované otázky náhrad vztahují i na p vodní PHO (od doby ú innosti malé novely vodního zákona – zákon . 14/1998 Sb., tj. od 6.3.1998). Zákonodárci však zcela nezvládli kombinaci p vodních ustanovení a zvyklostí s novým právním ustanovením. Vodní zákon hovo í o tom, že v p ípad , že se ob strany nedohodnou o výši náhrady, rozhodne o jednorázové náhrad soud. Zcela byl pominut p ípad, že by se jednající strany dohadovaly o podstat – zda v bec n jaké náhrady mají být poskytnuty, tedy zda se jedná o omezení užívání pozemk a staveb, které lze prokázat. Práv tato skute nost, v kombinaci s formulováním podmínek rozhodnutí v minulosti, se v sou asné dob jeví jako hlavní st et p i jednáních o poskytování náhrad, nikoli vlastní výše. Dalším ur itým nesouladem je zp sob hospoda ení v souvislosti s asem. P vodní PHO platí zpravidla z období let osmdesátých, kdy p evládala velkovýroba, zam ená v rostlinné výrob p edevším na produkci obilovin. V sou asné dob mnohdy p vodní zem d lské subjekty bu v bec neexistují, nebo mají jinou právní subjektivitu a jiné hospodá ské zam ení. Mohou mít i jiný sortiment p stovaných plodin, chovaných zví at, jiné procentické nebo po etní zastoupení. Pokud vzniklé hospodá ské zm ny souvisí jednozna n s požadavky speciální ochrany vodních zdroj (nap . snížení procenta zastoupení obilovin v osevním postupu na 50 %), které je v souladu s platným rozhodnutím o stanovení PHO, m že toto opat ení být p edm tem náhrad. O jejich výši se potom skute n ob strany dohodnou na základ prokázání oprávn nou stranou. Došlo–li však ke zm n hospoda ení a sou asný sortiment je odlišný od p vodního, nikoli však v souladu s podmínkami rozhodnutí o stanovení PHO, nem že být – v bec nebo alespo v celém rozsahu – p edm tem náhrad (nap . p vodn se p stovalo 60 % obilovin, rozhodnutí o PHO požaduje 50 %, ale subjekt dnes p stuje 30 %, nejde o celkové snížení produkce z titulu PHO). Všechny tyto jednotlivé díl í prvky je t eba komplexn posoudit, pokud se má jednat o poskytnutí náhrad z titulu p vodních PHO. Skute n se jedná o velmi složitou a detailní práci, jejímž výsledkem by m lo být uzav ení dohody mezi oprávn nou (vlastník pozemku nebo stavby, resp. osoba jím pov ená) a povinnou (vlastník povolení k odb ru nebo správce vodárenské nádrže) stranou. Ur it existují situace, kdy docházelo k omezení v PHO, ale je t eba toto objektivn posoudit a prokázat. Pokud dojde v sou asné dob ke zm n PHO na OP podle nové legislativy (resp. ke stanovení OP u nových zdroj ), doporu uje se, aby byla již v dokumentaci ešena otázka, ve kterých p ípadech a u kterých podmínek rozhodnutí se jedná o omezení užívání pozemk a staveb. P edm tem jednání smluvních stran by potom m lo být prokázání ze strany oprávn né a uzav ení vzájemné dohody. Není t eba diskutovat o tom, zda zm nou OP dojde ke zmenšení rozsahu - tedy o kvantitativní stránce. Povinná osoba musí p edpokládat, že v p ípad , že navrhne ur itá omezení užívání pozemk a staveb nad rámec obecné ochrany, bude následn povinna poskytnout náhrady. K tomu by již m la být p ipravena dokumentace OP pro vodoprávní jednání (vodoprávní ú ad nebude rozhodovat o náhradách, to mu nep ísluší, ale rozhodnutí by m lo být jednozna né, aby jednání o výši náhrad vedla k dohod ). Prokazování a tedy p vodní návrh výše náhrad se p edpokládá ze strany oprávn né osoby. Ta by m la svoji žádost doložit skute ným výsledkem hospoda ení

69

v návaznosti na text rozhodnutí, ale také dokladovat konkrétními místními podmínkami. Nem lo by jít o statistické údaje, pr m ry za celou republiku atd., ale o výsledky hospoda ení daného subjektu, zohledn né nap . o klimatické a meteorologické pom ry daného roku aj. Zákon p edpokládá jako prvotní, že dojde k dohod . V praktickém život by toto m lo být rovn ž na prvním míst u obou smluvních partner , soud by m l být spíše výjimkou. Povinné osoby by m ly mít na pam ti, že jak v minulosti, tak i u nových OP mohou nastat p ípady, že budou nuceny náhrady poskytnout a nem ly by se tomu bránit. Oprávn né osoby by však m ly zase pochopit, že ada opat ení je bu obecná, nebo souvisí s ádným zem d lským hospoda ením a nelze tedy za jejich realizaci žádat kompenzace z jiného resortu. Od roku 2004 se p esouvají n která opat ení ze speciální ochrany do ochrany obecné ve zranitelných oblastech (viz na ízení vlády . 103/2003 Sb., v platném zn ní).

70

Ukázka konkrétního p íkladu z praxe s diskuzí UKÁZKA REVIZE PHO NA OP PODZEMNÍHO ZDROJE VODY - Í KY Charakteristika území: • zájmové území se nachází v jižní ásti Moravského krasu, SZ od Brna • jedná se o povodí toku í ka – díl í povodí Svratky, • voda je jímána ze dvou hlubinných vrt – HV 107 a HV 201, • je zde rozvinutý krasový systém – sou ást CHKO Moravský kras, • hospodá sky je území využíváno p edevším jako zem d lské a lesní pozemky, • jedná se o soukromé pozemky - využívané jak orná p da, pastviny a louky, • n které pozemky p evedeny na TTP – pastviny pro kon , • pozemky se udržují bez hnojení a použití pesticid , • lesy jsou soukromé nebo obecní. Základní údaje o vodním zdroji: • Název zdroje Mokrá – í ky • KÚ Mokrá • Zp sob jímání hydrogeologický vrt • Hydrologické po adí 4 – 15 – 03 – 094 • Ozna ení vrt HV 107 HV 201 • Hloubka vrt 70 m 65,5 m • Využitelná vydatnost 2,2 l/s 8,0 l/s • Hloubka erpadla 38 m 41 m

Obrázek . 14: p vodní plošná PHO pro vrt HV 201

71

Obrázek . 15: plošná PHO zdroje í ky (PHO 2. st. vn jší)

72

Vodní zdroj m l stanovená PHO – obr. . 14, 15: • PHO 1. st. – jako samostatná území pro každý vrt, ob území oplocena a ozna ena výstražnými tabulemi • PHO 2. st. – rozd leno na vnit ní a vn jší ást. Režimem v PHO chrán ny podzemní i povrchové vody dotace podzemní vody vsakováním z Host nického potoka. U obou vrt byl zpracován vývoj jakosti vody za období provozu. Sledované ukazatele: železo,mangan, amonné ionty, pH, sírany, chloridy, dusi nany, CHSKMn, kadmium, m . U žádného ze sledovaných ukazatel nebyla p ekro ena mezní hodnota pro pitnou vodu dle vyhlášky . 252/2004 Sb.,v platném zn ní. Návrh OP: • Plošná PHO budou zrušena • OP I. st. u obou vrt se navrhuje v rozsahu p vodních PHO 1. st. – obr. . 16 • OP II. st. navrženo jako jedno souvislé území, navazuje na OP I. st. • OP II. st. zahrnuje údolní nivu toku í ka • Pozemky v OP II. st. se nevykupují, v terénu se neoplocují, • hranice OP II. st. zna eny výstražnými tabulemi. • Rozsah území p vodních PHO a nových OP je na Obr. . 17

Obrázek . 16: Návrh výstražné tabule OP I. st.

73

Foto Oppeltová

Obrázek . 17: PHO a navržená OP zdroje í ky

74

Obrázek . 18: Oplocení vrtu HV 107

Foto Oppeltová

Zd vodn ní zmenšení rozsahu OP: • • • • • • •

Vývoj jakosti podzemní vody je stabilní, u žádného z ukazatel nejsou p ekro eny mezní hodnoty v území nedošlo k žádné havárii, ani ke zm n využívání území, jedná se o území, kde platí režim zvláštní ochrany – CHKO Moravský kras, p vodní území v k.ú. Host nice z OP vyjmuto, protože byla pro obec vybudována OV a jiný zdroj zne išt ní v obci není, ást zájmového území je sou ástí zranitelných oblastí (Obr. . 19), oproti p edchozímu období je posílena obecná ochrana vod, navržen monitoring jakosti vody.

75

Obrázek . 19: zranitelné oblasti v území OP zdroje í ky,

Zákazy a omezení inností v OP • V OP I. st. je zakázáno p stování zahradních a polních plodin a chov zví at. Povrch bude trvale zatravn n. • V OP I. st. je zakázáno poškozovat vodárenské objekty v etn oplocení, trvalé porosty a povrchové p dní vrstvy. • Území OP I. st. bude v terénu trvale oploceno, vstupní brány budou uzam eny a na oplocení bude umíst na výstražná tabule (Obr. . 18) • Pozemky v OP II. st., druh pozemku TTP, nesmí být trvale rozorány a v katastru nemovitostí p evád ny na ornou p du. • Je zakázáno z izovat skládky hnoje, nezpevn ná hnojišt , umís ovat smetišt , skládky. Byly stanoveny podmínky k ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje: Provozovatel je povinen, obdobn jako to ukládá zákon vlastníkovi, pe ovat o jímací objekty, území jejich OP I. st. a provád t pr b žn provozní údržbu. Vstupy do jímacích objekt musí být trvale uzav eny vodárenským nebo uzamykatelným poklopem.

76

Provozovatel vodovodu je povinen sledovat využívání vodního zdroje, zejména: • Množství odebírané vody z každého jímacího objektu • Výšku hladiny podzemní vody • Jakost jímané vody Další navrhovaná opat ení: • V OP II. st. nebudou budovány nové rekrea ní objekty, • u stávajících musí být zajišt na likvidace odpadních vod, • v Hádeckém rybníku nebude intenzivní chov ryb – nelze ud lit výjimku dle § 39 vodního zákona pro používání závadných látek • pod Hádeckým rybníkem bude provád n monitoring jakosti povrchové vody – 4 x ro n : CHSK, BSK5, P – celkový, dusi nany, amonné ionty. VÝ ET POZEMK V OP I.ST. [cit. 2007-05-5].Dostupný z WWW.http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Tab.2: vý et pozemk v OP I. st. k.ú.

p. .

k.ú. Mokrá u Brna 1048/6

KULTURA VLASTNÍK VRTY OBEC MOKRÁTTP HORÁKOV HV 107

k.ú. Mokrá u Brna 1002/8

L

Lesy R

HV 201

k.ú. Mokrá u Brna 1002/9

L

Lesy R

HV 201

Omezení užívání pozemk a staveb Na orné p d • dodržovat zásady st ídání plodin, • za azovat meziplodiny, zelené hnojení, • p ednostn využívat vyzrálá statková hnojiva, • používat minerální hnojiva s postupným uvol ováním živin, • ochranu rostlin provád t dle Seznamu registrovaných p ípravk – Státní rostlinoléka ská správa TTP • budou pravideln se eny, • pastva dobytka extenzivní formou – nesmí dojít k porušení drnu, vhodn umístit napáje ky – zabránit erozi • chovná zví ata mají zákaz vstupu k povrchovým vodám, • ke hnojení nepoužívat tekutá statková hnojiva. Stavby • p ístavby a p estavby dokon ených staveb v OP II.st. provád t pouze pokud je zajišt na likvidace odpadních vod, tj. OV nebo žumpa s pravidelným vývozem.

77

Návrh na poskytnutí náhrad • Orná p da – rozdíl ceny mezi b žn používanými prost edky a navrhovanými v rámci opat eních v OP • Na TTP, ani ve využívání Hádeckého rybníku nejsou navrhována opat ení, která by byla p edm tem náhrad • Stavby – zajišt ní likvidace odpadních vod pat í do obecné ochrany (Stavební zákon) - není p edm tem náhrad – obr. . 20.

Obrázek . 20: Zpevn né hnojišt v OP II. st. zdroje í ky (chov koní)

78

Foto Oppeltová

Využití mapových podklad a jejich dostupnost pro ve ejnost na internetu, práce s nimi

V textu tohoto studijního materiálu se na mnoha místech promítá zmínka o mapových podkladech, které se využívají, do kterých se zakreslují hranice OP, ze kterých se získávají pot ebné informace apod. Tato kapitola je proto ur itým shrnutím daného problému a pom ckou pro praxi. Používání d ležitých mapových podklad vyplývá z celé ady d vod a požadavk , jako jsou: a) právní podstata v ci – nap . pro vyzna ení OP v katastru nemovitostí musí být k dispozici mapový podklad ve smyslu právních p edpis eského ú adu zem m i ského a katastrálního (dále jen ÚZK), b) specifikum p edm tného problému (vyzna ení hranic OP ve vztahu k jejich rozloze – tedy volba m ítka mapy), c) ur itá konkrétní odbornost a specializace, resp. další souvislosti a pot eby.

Ad. a): jestliže vodní zákon v § 20 odst. 2 íká, že se v katastru nemovitostí vyzna ují ochranná pásma vodních zdroj , musí mít pro takové vyzna ení katastrální ú ad k dispozici odpovídající mapový podklad. Tím je zpravidla katastrální mapa, do níž se hranice OP zakreslují. Katastrální mapa se zakoupí na katastrálním ú ad , ale je k dispozici i na stránkách www.cuzk.cz. Pokud hranice OP d lí pozemek ozna ený parcelním íslem v katastrální map , musí být vyhotoven pot ebný geodetický podklad – tzv. záznam podrobného m ení zm n, p ípadn geometrický plán pro odd lení pozemku v OP vodních zdroj . Takový podklad vyhotovuje pouze odborný geodet a následn se vkládá do katastru nemovitostí. Ad. b): území za len né do OP má r zn velký rozsah – závisí jednak na typu (podzemní, povrchový) vodního zdroje, jednak na jeho vydatnosti a samoz ejm na místních podmínkách (p edevším hydrogeologických, ale i hospodá ských apod. – tedy i na rizicích ohrožení vydatnosti a jakosti vody ve zdroji). Pro zaznamenání pot ebných detail jako OP I. st., d lení pozemk apod. a celkového vý tu pozemk je nezbytná výše uvedená katastrální mapa, avšak pro znázorn ní celého (zpravidla rozsáhlého) území jsou vhodn jší mapy jiných m ítek, jako nap .: 1 : 5 000, : 10 000, 1 : 50 000 atd. I tyto mapy lze získat obdobným zp sobem jako p edchozí – jednak zakoupit na katastrálním ú ad nebo jsou dostupné na stránkách www.cuzk.cz. Zde si každý zájemce m že zvolit v rámci vybraného katastrálního území p edm tnou lokalitu, sám ud lat vý ez pot ebného území, m ítko. Jako možnost lze zvolit i tzv. ortomapu (letecký snímek), která v rn ji vykresluje skute ný stav území. Ad. c): jak je rovn ž zmi ováno výše, stanovení rozsahu a ochranných opat ení v OP vodních zdroj vyžaduje široký záb r odborností i zkušeností. Zde lze jako zdroj informací, p íp. pro znázorn ní OP, využívat ur ité speciální mapy. T mi jsou nap .: • mapa odtokových pom r – ta znázor uje využitelnost atmosférických srážek (spad, zasakování, povrchový odtok), • hydrogeologická mapa – p edevším u zdroj povrchové vody vypovídá o hydrogeologických pom rech území, • hydrologická mapa – zpravidla využívaná u zdroj povrchových vod,

79

• • •

• •

vodohospodá ská mapa, která má m ítko 1 : 50 000 a vedle hranic povodí a vedení rozvodnic jsou v ní zakreslena a zapsána i n která vodní díla a údaje o nich. Tyto mapy lze rovn ž zakoupit, ale jsou dostupné na stránkách www.heis.cz., existuje celá ada dalších speciálních map jako jsou mapy p doznalecké, klimatické, ale i hospodá ské atd. Jejich používání závisí na místních podmínkách vodního zdroje a pom rech v jeho povodí, mapy BPEJ (bonitovaných p dních ekologických jednotek). Ty pracují s p timístným íselným kódem, kde: o první íslice – charakteristika klimatických region R o druhá a t etí íslice (dvoj íslí) – jde o základní charakteristiku hlavních p dních jednotek (HPJ) R o tvrtá íslice – sklonitost a expozice lokality o pátá íslice – skeletovitost a hloubka p dy. Právním p edpisem, který pojednává o BPEJ, je vyhláška Ministerstva zem d lství . 327/1998 Sb., v platném zn ní. Vedle textu obsahuje n kolik p íloh, které konkrétn vymezují charakteristiky klimatických region (p íloha . 1), charakteristiky HPEJ (p íloha . 2), charakteristiky sklonitosti a expozice (p íloha . 3) a charakteristiky skeletovitosti a hloubky p d (p íloha . 4). BPEJ se uvádí u pozemk zem d lského p dního fondu. Zmín ný íselný kód je možné vy íst z informací o pozemku, které se zakoupí na katastrálním ú ad , resp. je k nim umožn n p ístup na adrese www.cuzk.cz. Systém LPIS – viz modul základní ekosystémy a jejich aplikace do praxe v sou asné dob lze využít i speciálních map GIS (geografický informa ní systém), který má k dispozici r zná m ítka a r zné vrstvy map (podle specializace), které lze p es sebe (v elektronických verzích) p ekládat a používat. Ty již nebývají zcela b žn dostupné široké ve ejnosti.

Typ mapy, její m ítko, d vod použití atd. je vždy ur itým specifikem pro rozhodnutí a volbu mapového podkladu. Je rovn ž d ležité zvážit, jak se bude s mapou pracovat – zda bude sloužit pouze pro orientace a vy tení informací, nebo se do ní budou provád t zákresy a další záznamy, p ípadn další možnosti. Pokud se do mapy zakresluje, je rozdíl, zda se jedná o vytišt ný mapový list, do kterého se zcela jednoduše provádí zákresy, nebo se pracuje v po íta i s elektronickým podkladem. Zde je potom t eba vnímat, jaké jsou možnosti a vybavení po íta e software. Otázky a odpov di: 1. Jakým zp sobem se rozd lovala PHO dle zákona . 138/1973 Sb. ? • • •

PHO 1. st. PHO 2. st. – vnit ní – vn jší PHO 3. st. – pouze u povrchových zdroj .

2. Jakým zp sobem se rozd lují OP dle aktuální legislativy ? Pro povrchové i podzemní vody se stanovují OP I. st. a OP II. st.

80

3. Jaké jsou nejd ležit jší zásady p i stanovování OP II. st. dle zák. . 254/2001 Sb., v platném zn ní ? OP II. st. nemusí bezprost edn navazovat na OP I. st. a nemusí být ani souvislým územím. Je tedy možné stanovit v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí více území – zón OP II. st., p i emž jednotlivá území OP II. st. mohou být stanovována postupn . P i návrhu je nutné posuzovat každou lokalitu vodního zdroje individuáln . 4. Existují v sou asné dob ješt u n kterých vodních zdroj PHO ? Ano, v sou asné dob se v praxi setkáváme jak s p vodními PHO, tak i novými OP. V oblastech, kde neprob hla revize PHO podle nových p edpis , jsou stále v platnosti p vodní PHO. Zm nu nebo zrušení PHO jednotlivých vodních zdroj nemohla provést novela zákona, ke zm n m že dojít až po novém vodoprávním ízení, kdy vodoprávní ú ad stanoví nová OP (d íve svým rozhodnutím, nyní již pouze opat ením obecné povahy). 5. Umož uje sou asná platná vodoprávní legislativa poskytování náhrad za prokázané omezení užívání pozemk a staveb v OP ? Ano. Otázky náhrad se vztahují jak na OP stanovená dle zák. . 254/2001 Sb., v platném zn ní, tak i na p vodní PHO, pouze však za období po 6.3.1998..

81

II/2: Závlahy Závlahy Jedním ze stabilizujících faktor zem d lské výroby jsou závlahy. Nedostatek p irozených srážek, periodicky se vyskytujících i v našich klimatických podmínkách, zp sobuje snížení výnos tém u všech v R p stovaných plodin. Tuto situaci lze ešit závlahou, která umož uje, aby asové rozložení dodané vláhy odpovídalo pot eb v jednotlivých r stových fázích rostlin. Tato podmínka znamená, že i v letech s relativn dostate ným úhrnem p irozených srážek m že být s ohledem na jejich nep íznivé rozložení v pr b hu vegeta ního období závlaha pot ebná. Závlahy jsou v naší republice vybudovány na úhrnné ploše p es 140 000 ha (zahrnující velkoplošné, st ední i drobné závlahy), tj. asi na 3,5 % z celkové vým ry zem d lské p dy, a to p evážn v našich zem d lsky nejproduktivn jších, avšak srážkov nevyrovnaných oblastech nížinných úval ek Labe, Vltavy, Oh e, Moravy, Dyje a Svratky. Velkoplošných závlah je u nás vybudováno více než 130 000 ha, na kterých se zavlažují polní plodiny, zelenina a speciální plodiny (sady, vinice, chmel, bobuloviny). Na p evážné v tšin , tj. asi 99 % vým ry všech našich závlahových staveb je využito zp sobu závlahy post ikem, který byl v dob jejich budování progresivní a nejvhodn jší pro zvln né terénní pom ry na našich zem d lských pozemcích. Jen na 0,5 % vým ry, ur ené pro závlahu speciálních plodin, je vybudována mikrozávlaha a na 0,5 % vým ry jsou použity ostatní zp soby závlahy (gravita ní povrchové, drenážní aj.). Pro naše vybudované závlahové stavby bude vhodné modernizovat závlahový detail v tším rozší ením moderních progresivních úsporných závlahových za ízení pro mikrozávlahy, tj. mikropost ik, kapkové a bodové závlahy. Vývoj zavlažovacích systém Samotné zavlažování jde ruku v ruce s rozvojem zem d lství a p stování kulturních plodin. Nejstarší zavlažovací systémy lze nalézt v Peru a Bolívii, zemích úrodného p lm síce, Nepálu, Indonésii i Afghánistánu. Pojí se vždy s vysokými kulturami daného území spojenými se stejným druhem obživy – zem d lstvím. Teprve pozd ji se rozvíjí závlahové hospodá ství plošn i v subtropických a aridních oblastech, jako je St edozemí, Afrika, aridní oblasti Ameriky. Postupn se zavlažování ší í. Velkého rozvoje dosahují závlahy až v posledních sto letech. V zemích plánovaného hospodá ství se závlahy zavádí v rámci intenzifikace zem d lství, v rozvojových zemích jako opat ení proti chudob a hladu. Po pádu totalitních režim však nastává útlum spojený s vysokými ekonomickými náklady, rozvíjí se precizní zavlažovací strategie zvyšující výnosy p stovaných plodin. Stále více se nejenom odborná ve ejnost v nuje problematice dostupnosti pitné a užitkové vody. 22. b ezen je vyhlášen Sv tovým dnem vody, v roce 2008 se ve Špan lské Zaragoze konal EXPO, jehož hlavním tématem byla práv voda („Voda a trvale udržitelný rozvoj“), konají se r zné p ednášky, konference a studie zam ené na vodu a závlahy. Tento citelný význam vody je cítit nejenom v rozvinutých, ale i v rozvojových zemích v rámci boj neziskových organizací dostát závazky a snížit procento chudoby a hladu do rok 2015, 2025 a 2050. V sou asnosti se citeln zavlažuje pouze v aridních oblastech a rozvojových zemích v rámci boje o p ežití. Jsou používány jak tradi ní závlahové systémy, tak systémy moderní implementované nej ast ji z pozice mezinárodní pomoci. Naproti tomu v rozvinutých zemích

82

jako je nap . eská republika dochází k útlumu zavlažování, zejména v d sledku zna né ekonomické náro nosti, kdy náklady na provoz a z ízení zna n p evyšují zisky. Zavlažuje se pouze zelenina a plodiny skleník , ob asn též ovocné plodiny, chmel a další. Pot ebu zavlažovat mají však i podle podrobných studií projektu „Závlahy v procesu stabilizace intenzivního zem d lství“ i jiné plodiny. Podle údaj Potraviná ské a zem d lské organizace (FAO) je v sou asnosti pod závlahou 3,2 mil. km2 z celkových asi 16 mil. km2 uvád ných jako orná p da. Nejvíce p dy pod závlahou na kilometry tvere ní je pak v Indii, Pákistánu a na Srí Lance. Význam závlah Prvotní úlohou závlah je zlepšit vláhový stav p dy a tak zajistit správný vývoj p stovaných plodin a kultur a jejich vysoké a kvalitní výnosy nebo produkci. Pomocí závlahy lze i hnojit, rostliny klimatizovat, p du oteplovat i o iš ovat od zasolení apod. Závlahy jsou proto nedílnou sou ástí zem d lského závlahového hospodá ství a omezen též lesnictví (p edevším ve školkách), pop . slouží i jiným ú el m (zamezení prašnosti složiš , snížení vznícení sklad d eva). Zem d lské a lesnické závlahové stavby i soustavy se uplat ují v klimatických oblastech, ve kterých je produkce zem d lských nebo lesnických plodin limitována nedostatkem p irozených srážek nebo jejich nevhodným rozd lením v pr b hu roku. Závlahy vybudované v nejúrodn jších oblastech R mají jednozna n dopl kový charakter, nebo upravují podmínky zásobování plodin vodou. R st a vývoj plodin je pr kazn závislý na výskytu a asovém rozd lení srážek ve vegeta ním období. Výskyt srážek v R má výrazn nahodilý charakter v míst i v ase. Proto srážky významným zp sobem rozhodují o výši výnos v jednotlivých letech. Vláhové deficity plodin (p ísušky) jsou p í inou podstatného snižování výnos . K odstra ování závislosti tvorby výnos plodin na dodávané vod slouží ízená exploatace závlahových staveb i soustav. Ú eln ízeným a provád ným zavlažováním se vytvá ejí podmínky pro stabilizaci podnikání na zem d lské p d , jak v regionech srážkov deficitních, tak i v oblastech s asov nevhodn rozd lenými srážkami. Návrhové podklady závlah Návrhové podklady závlahových projekt tvo í podklady p írodní a zem d lskovýrobní. Z p írodních podklad jsou to klimatické, hydrologické, pedologické a ekologické podklady. Klimatickými podklady se musí prokázat pot eba závlah a údaje poskytuje za úplatu HMÚ. Vyšet uje se k ivka etnosti úhrn srážek, která se porovnává s hodnotami vláhové pot eby jednotlivých zavlažovaných plodin. Pokud klesne úhrn srážek za vegeta ní období pod 320 mm, je pravd podobná pot eba závlah. Zavlažování zem d lských plodin se zajiš uje v pr m ru z 80 % (u zelenin 90 %). Údaje pro hydrologické pom ry poskytuje rovn ž HMÚ a jimi se zjiš uje, zda ve vegeta ním období je ve vodním zdroji dostatek závlahové vody. Pokud ne, pak se musí budovat nádrže pro dlouhodobé nebo krátkodobé vyrovnávání. Tím se ovšem stavba prodražuje, a proto se po ítá se zabezpe ením vody pro závlahy v rozmezí 70 až 90 %, nej ast ji z 80 %. Pedologické pom ry popisují fyzikální, chemické a biologické p dy, p dní typ a druh a vodní režim p dy. Nejvhodn jší jsou p dy st ední a hlubší, které nejlépe hospoda í s p dní 83

vodou. Pot ebné údaje jsou v materiálech KPZP, ale obvykle se pot ebné údaje vyšet ují terénními odb ry a laboratorním zpracováním. Ekologické pom ry se vyšet ují p i všech etapách návrhu závlahy a jsou nejnáro n jší, nebo jsou individuálního charakteru a obvykle ani ekolog není schopen zodpov dn odhalit všechny vzájemné vazby. V semiaridních oblastech je t chto vztah velice-mnoho, u nás jmenujme nap . kolísání vody v závlahových nádržích v rozp tí v tším, než je pro hnízdící živo ichy vhodné, u velkoplošných závlah ast jší st ídání vlhka a sucha, než je p irozené pro dané p dní typy (týká se p edevším p dních mikroorganism a edafonu v bec), možnost zasolení u p d s hloubkami hladin podzemní vody 2 až 3 m pod povrchem, p i velkých závlahových množstvích možnost vzniku um lého iriga ního vodního režimu. Zem d lsko-výrobní podklady rozhodují o efektivnosti závlah. P ír stek úrody vlivem závlahy musí nejen zaplatit náklady na závlahu a její provoz, nýbrž musí ješt p inést zisk. Proto je nutné v jednotlivých výrobních oblastech vybrat závlahov výhodné plodiny. V kuku i ném a epa ském výrobní typu jsou takovými výhodnými plodinami ovocné d eviny, zelenina, rané brambory a plodiny s dlouhou vegeta ní dobou (kuku ice, cukrovka, vojt ška) a n které technické plodiny (slune nice). V horském výrobním typu se n kdy vyplatí kejdování travních porost . Závlahy p edevším stabilizují výnosy, umož ují vyp stovat kvalitn jší (zdrav jší a chutn jší) produkty, umož ují plynulou dodávku píce. Zdroje závlahové vody Pro pot eby zavlažování se používá p evážn povrchová voda, pouze výjime n voda podzemní (ta je vyhrazena pro vodárenské ú ely). Hlavními zdroji povrchové vody jsou vodní toky, vodní a závlahové nádrže, závlahové kanály a vodojemy. Stále více nabývají na významu jako zdroj závlahové vody vy išt né odpadní vody (viz dále). P i posuzování možnosti odb ru povrchové vody pro závlahy se vychází z bilance pot eby závlahové vody, z rozboru vydatnosti vodního zdroje a z odborného posudku o p edpokládané jakosti vody v míst navrhovaného odb ru. Závlahová stavba je vodní dílo a odb r vody povoluje v dojednaném množství vodoprávní ú ad na dobu asov omezenou. Vodními zdroji jsou vodní toky, nádrže, rybníky a studny. Pr toky a p ítoky však obvykle kolísají jak b hem vegeta ního období, tak i v jednotlivých letech. Odb r vody z vodního zdroje, a tím i z hydrantu na potrubním rozvodu závlahové soustavy (stavby) ur uje provozní a manipula ní ád na základ vodoprávního projednání. K užívání vody pro závlahy je podle vodního zákona t eba povolení vodoprávního orgánu. Možnost odb ru vody pro závlahu p edem stanovených kultur musí být projednána nejpozd ji ve stadiu investi ní p ípravy s vodoprávním ú adem, hygienickým a veterinárním orgánem. Již v této dob se p edkládá odborný posudek o p edpokládané jakosti vody v míst navrhovaného odb ru. Vlastník nebo provozovatelem zavlažovací soustavy p edloží pro tento ú el platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. Povolení k nakládání s vodami se vydává na asov omezenou dobu a je sou ástí kontroly podmín nosti (Cross Compliance) v R pro rok 2010 – Ochrana vod a hospoda ení s ní (Standard GAEC 10). Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je jedním ze základních institut vodního práva. Na základ povolení vznikne danému subjektu právo nakládat s 84

povrchovou nebo podzemní vodou, resp. právo ji odebírat nebo používat pro ú ely v povolení uvedené. K ud lení povolení k nakládání s vodami je kompetentní p íslušný vodoprávní ú ad, a to po provedeném vodoprávním ízení zahájeném na žádost fyzické nebo právnické osoby. P íslušným vodoprávním ú adem je v tšinou obecní ú ad obce s rozší enou p sobností, v n kterých p ípadech krajský ú ad nebo újezdní ú ad. Vzor žádosti žadatele se specifikací pot ebných doklad je uveden ve vyhlášce . 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjád ení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjád ení vodoprávního ú adu, v platném zn ní. Jakost závlahové vody Zásady pro hodnocení a používání vody pro závlahy stanovuje SN 757143 „Jakost vody pro závlahu“. Tato norma d lí závlahové vody na tyto t ídy: • I. vody vhodné k závlaze – použitelné k závlaze všech zem d lských a lesních kultur bez omezení; p i závlaze touto vodou kolem zdroj podzemních vod vodárenských tok a vodárenských nádrží je však t eba dodržovat ochranná pásma vodních zdroj , • II. vody podmín n vhodné k závlaze – použitelné k závlaze za p edpokladu, že budou pro každou lokalitu stanovena podle stupn a charakteru zne išt ní vody, místních podmínek i zp sobu závlahy zvláštní opat ení, • III. vody nevhodné k závlaze – použitelná jen po takové úprav , kterou získá kvalitu vody vhodné nebo podmín n vhodné. Ke klasifikaci jakosti vody se hodnotí ukazatele fyzikálních, chemických, i biologických vlastností a ukazatele radioaktivity. Použitelnost vody pro zavlažování se vyjad uje podle nejnep ízniv jšího ukazatele. Z fyzikálních vlastností závlahové vody má nejv tší význam teplota závlahové vody. Za pr m rnou se považuje teplota vody 10–15°C v jarním období a 15–25°C v letních m sících. Biologickými vlastnostmi závlahové vody se rozumí charakteristiky jejího oživení makro- i mikroorganismy, zejména hodnocení ukazatel vlastností mikrobiologických. Z mikrobiologických ukazatel se vždy stanovuje po et kolonietvorných jednotek koliformních baktérií. P i závlaze vodou podmín n vhodnou z hlediska mikrobiologických a parazitologických vlastností je t eba dodržovat zejména tato zvláštní opat ení: • ochranné lh ty mezi poslední závlahou a sklizní, které musí být projednány s p íslušným hygienickým orgánem, • vymezení pásem hygienické ochrany, • specifikovaná opat ení z hlediska hygieny a bezpe nosti práce (dle požadavk zdravotní služby), • zvýšit pozornost ochran podzemních vod; stanovuje se výška p dního profilu pro ochranu podzemních vod, • vhodnost vody pro závlahu z radiochemického hlediska se posuzuje podle celkové beta - aktivity, obsahu 226 Ra, U p írodního p vodu a v p ípad pot eby i podle obsahu dalších radioaktivních prvk . Podle radiologických vlastností se rozd lují vody na dv t ídy – vody pro závlahu vhodné a vody nevhodné. 85

V sou asnosti se kvalita povrchových vod zlepšuje oproti období p ed 10ti lety. V echách jsou zdroji závlahové vody p evážn Labe, Vltava a Oh e, kde je nejhorší chemické zne išt ní, na Morav pak Dyje a Svratka, kde je horší biologické zne išt ní a u eky Moravy p evažuje chemické zne išt ní. Závlahová soustava Závlahová soustava je regula ní soustavou, která zajiš uje dodávku vody tak, aby stabilizovala výnosy plodin. Je to soubor vodohospodá ských, stavebních a technologických za ízení, které zajiš ují akumulaci závlahové vody, její odb r, erpání, rozvod a plošné rozd lení vody dle pot eb p stovaných plodin. Technické ešení závlahové soustavy je prost edkem k pln ní základních funkcí a k dosažení požadovaných produk ních i ekonomických cíl , a to je biologická a ekonomická stránka zavlažování. Závlaha a zavlažování má i ekologickou stránku (podpora vlhkomilných druh rostlin, živo ich i šk dc a naopak potla ování suchomilných druh , zm na suchých stanoviš ve vlh í atd.). Závlahová soustava se lení na hlavní závlahová za ízení (HZZ), tj. zdroj a odb r vody, p ívod a rozvod závlahové vody, m ení a regulace závlahové vody, nádrže a vodojemy, erpací stanice, a na podrobná závlahová za ízení (PZZ), tj. tzv. závlahový detail, což jsou technické zp soby závlah. Hlavní závlahové za ízení (závlahová kostra) byla (pop . n kde ješt jsou) v majetku státu, a proto ve správ Pozemkového fondu R, kterou vykonávala ZVHS. Podrobná závlahová za ízení (závlahový detail) se privatizoval spole n p i privatizaci státních statk i transformaci ZD. K 1.1.2011 došlo k reorganizaci ZVHS. Zp soby závlah

• •

•

•

Podle ú elu i druhu se rozlišují závlahy: dopl kové (p ípadné) – vyrovnávají vláhové deficity plodin a vytvá ejí optimální vláhové podmínky pro tvorbu výnos plodin; v klimatických podmínkách R p edstavují rozhodující druh závlah, hnojivé – krom regulace vláhového režimu plodin upravují i živinný režim p d; podle p vodu zdroje závlahové vody a její úpravy, se zavád jí závlahy kejdové, mo vkové, závlahy odpadními vodami m stskými a pr myslovými, závlahy okalové (povod ovací), zvláštní – plní i další p íznivé funkce; dle specializovaného ú inku se uplat ují závlahy protimrazové, které slouží k ochran intenzivních kultur p ed jarními a podzimními mrazy do -3°C až -6°C; závlahy klimatiza ní (osv žovací) chrání kultury úpravou mikroklimatu p ed škodami zp sobenými vysokou teplotou vzduchu a nízkou relativní vlhkostí vzduchu; jemným post ikem (závlahy disperzní, impulsní, mikropost ik) se regulují procesy fotosyntézy, snižuje se transpirace i neproduktivní výpar z povrchu p dy; zvýšeným pravidelným ovlh ováním povrchových orgán rostlin se zvyšuje intercepce vody na povrchu rostlin; projevuje se termoregula ní schopnost vody vyjád ená v procesu evapotranspirace ovlh ovaného porostu; závlahy promývací slouží k vyplavování škodlivých solí z p dy; ochranné proti chorobám a šk dc m p edpokládá rozptýlení ochranných látek (herbicid , pesticid ) v závlahové vod , víceú elové – plní sou asn n kolik funkcí.

86

• • • •

Podle technického uspo ádání (zp sobu závlahy) se rozlišují: post ik, povrchová závlaha (podmok, p eron, výtopa– obr. 22), podpovrchová závlaha (podzemní podmok, regulace hladiny podzemní vody), lokalizovaná závlaha i mikrozávlaha (kapková závlaha, bodová závlaha, mikropost ik).

V R mají nejširší uplatn ní závlahy post ikem (sv tové prvenství). Perspektivní jsou závlahy lokalizované (bodová, kapková, mikropost ik), závlahy hnojivé a závlahy odpadní vodou. Dle termínu zavlažování se užívají závlahy mimovegeta ní, zejména u závlah hnojivých a závlahy vegeta ní, které plní základní funkce dopl kových závlah. Závlahy zásobní vytvá ejí zásobu p dní vláhy, která je využívána pro zásobování rostlin v pozd jším období. Provád jí se p evážn v p edvegeta ním období. Závlaha je investi ní stavba a její p íprava a výstavba i provoz podléhá zákonu o vodách . 254/2001 Sb. a zákonu o územním plánování a stavebnímu ádu . 183/2006 Sb. D ležité je v as vznést p ipomínky v souladu se zákonem, tj. již p i p íprav stavby p i povolovacím ízení. Rozlišují se fáze p ípravy, kdy se též získávají investi ní prost edky a zjiš uje se soulad s územním plánem, fáze projektová, kdy probíhá vyjád ení vodohospodá ského orgánu, fáze výstavby zakon ená kolaudací (povolením) závlahy vodoprávním ú adem a povolením provozu podle manipula ního a provozního ádu a fáze využívání. Ve ejnost a zejména ochránci p írody n kdy p icházejí s p ipomínkami pozd a jsou-li tyto akceptovány, pak to obvykle zvyšuje finan ní náklady. P itom zájmy ochrany p írody se chrání ze zákona o ochran p írody a krajiny . 114/1992 Sb., v platném zn ní. Podle zákona o posuzování vlivu na životní prost edí . 100/2001 Sb. se posuzuje závlaha od velikosti 10 ha do 500 ha na úrovni obcí s rozší enou p sobností a nad 500 ha na úrovni ministerstva ŽP. Post ik Závlaha post ikem istou vodou je p evládajícím zp sobem rozd lování závlahové vody na zavlažovaném poli. V eských závlahových oblastech se uplat ují tato technická ešení: – závlahové soupravy mobilní, – p enosná potrubí s rychlospojkami a post ikova i, napojovaná na stabilní tlakové podzemní trubní rozvody, – stabilní závlahový detail trvale zabudovaný na ploše, – pásové zavlažova e, – širokozáb rové zavlažovací stroje (Sigmatik, Fregat aj.), – impulsní závlaha, – disperzní závlaha. Podrobné závlahové za ízení (závlahový detail) je rozhodujícím prvkem závlahové soustavy. Na výkonnosti a kvalit plošného rozd lení ú inného množství závlahové vody (závlahové dávky) v stanoveném termínu závisí produk ní efekt a z toho vyplývající ekonomické p ínosy zavlažování. O jakosti post iku rozhoduje intenzita post iku, rovnom rnost post iku, velikost kapek, vítr aj. Intenzita post iku má být taková, aby srážka se rovnala intenzit vsaku. Obvykle je tou

87

hranicí 10 mm.h-1. Rovnom rnosti post iku se dosahuje p ekrýváním post ikových ploch, které jsou kruhové nebo sektorové. Vzdálenost post ikova od sebe je spon post ikova , který je tvercový, trojúhelníkový nebo obdélníkový. Vítr ovšem ovliv uje rovnom rnost post iku, a proto p i rychlostech 3 až 5 m.s-1 se rad ji zavlažování p erušuje. D ležitá je doba post iku, tj. jak dlouho se má z jedné pozice nechat post ikova pracovat. Pro výpo et je nutná znalost velikosti závlahové dávky a doba post iku se po ítá : t= kde

Md , i

t = doba post iku (h), Md = závlahová dávka (mm), i = intenzita post iku (mm.h-1).

Povrchová závlaha Povrchové zp soby závlahy jsou nejstarší a stále ve sv t nejrozší en jší. Z toho d vodu se zem d lství podílí nejv tší m rou na spot eb sv tových zásob vody, nebo erpá 60 % a p ekonává tak i sektor pr myslu a energetiky. Tradi ní je brázdový podmok, který se u nás již prakticky nepoužívá, i když se nap . v USA takto zavlažuje více než polovina polí. Další zp sob je p eron, používaný k závlaze luk a pastvin, p i kterém voda p e inuje v tlouš ce 2 až 5 cm po urovnaném svahu o sklonu 1 až 3 %. Výtopa je typickým závlahovým zp sobem pro rýžovišt , ale i u nás se jí využívalo k závlaze lužních les (tzv. povod ování) a ovocných kultur. Zvláštním p ípadem je limanová závlaha, p i které se na svazích zadržuje voda z tajícího sn hu v m lkých nádržkách – limanech.

Podpovrchová závlaha Ú elem podpovrchových závlah je zavlažit p ímo ko enový profil, a tím se jednak uspo í voda, která se p i povrchových zp sobech ztrácí výparem, jednak se nedostává voda plevel m, zvlášt p i jejich klí ení, jednak je pole mechaniza n stále p ístupné. Na leh ích p dách se využívá regulace hladiny podzemní vody, na st edn t žkých až t žkých p dách se uplat uje drenážní podmok.

Mikrozávlaha Mikrozávlaha zahrnuje lokalizované závlahy, tj. kapkovou a bodovou závlahu a mikropost ik. Používá se pro závlahu speciálních kultur, tj. sad , vinic, chmelnic, bobulovin a jahod, zeleniny, skleník , fóliovník , školek a také polních plodin (zejména v aridních oblastech s nedostate nými vodními zdroji) a rovn ž i pro závlahu sportoviš , ve ejné zelen , okrasných a užitkových zahrad. P i mikrozávlaze se dodává voda v malém množství lokáln p ímo nad anebo do ko enové soustavy zavlažovaných rostlin, takže dochází k bodové nebo adové závlaze.

88

Výhody mikrozávlahy jsou: – úspora vody, nebo p i dodávce vody p ímo rostlinám nebo do jejich blízkého okolí z stává mezilehlá plocha nezavlažována, nap . proti post iku iní úspora vody 30–50 %, – lze dosáhnout p esného dávkování vody v souladu s pot ebami rostlin, – výrazné úspory energie, trubního materiálu, armatur a tvarovek ve srovnání s post ikem, nebo systémy pracují v tšinou s nízkým provozním tlakem, – nízká intenzita závlahy umož ující její použití i na extrémních svazích bez obav z eroze p dy, výjimkou je bodová závlaha, – zabra uje zamok ování mezi adí a tudíž snižuje jeho zaplevelení, – nezavlažené ásti ploch umož ují pr jezdnost mechaniza ních prost edk a p ístup na zavlažené pole bezprost edn po aplikaci závlahové dávky, – krom základní dopl kové funkce ji lze použít pro závlahu hnojivou, klimatiza ní a další, – možnosti plné automatizace provozu, – snížení etnosti chemických ošet ení plodin s úsporami chemických p ípravk a pohonných hmot, p i kapkové a bodové závlaze se zmenšuje nebezpe í napadení zavlažovaných plodin chorobami a šk dci. Nevýhody mikrozávlahy jsou: – vyšší po izovací náklady oproti post iku, – vysoké nároky na kvalitu závlahové vody. Systémy mikrozávlah mají n které obecné spole né znaky. Systémy jsou vždy pln stabilní v etn erpacích stanic, úpravy a rozvodu vody. To vytvá í p edpoklady pro vysoký stupe automatizace jejich provozu a zkulturn ní práce obsluhy. Na druhé stran to zvyšuje investi ní náklady. Charakteristickým rysem je tém výhradní používání materiálu z plast u všech prvk systém , a to p edevším potrubí, tvarovek, filtra ních za ízení, závlahového detailu aj. Výhody z toho plynoucí jsou nízká hydraulická drsnost potrubí, vysoká provozní trvanlivost materiál , snadná a rychlá montáž p i výstavb . Systém mikrozávlahy tvo í tyto hlavní ásti: – zdroj vody s odb rným objektem, – za ízení na erpání (pop ípad i akumulaci) vody, – za ízení na úpravu závlahové vody, – p ívodní, rozvodné a rozd lovací potrubí, – linky detailního rozvodu (zavlažovací potrubí, závlahové linky) s výtokovým za ízením, resp. zavlažovacími prvky, tj. kapkova i, výtokovými otvory nebo mikropost ikova i. Zdrojem závlahové vody pro mikrozávlahy u nás jsou p edevším vodní toky a nádrže, spíše výjime n voda podzemní a mechanicko-biologicky išt ná voda odpadní. Nej ast jším zp sobem odb ru vody je bud' erpání, ke kterému se používají nízkotlaké a st edotlaké erpací agregáty nebo odb r z adu tlakové trubní sít pro závlahu post ikem. V odb rném objektu je závlahová voda rovn ž bezprost edn upravována, a to pomocí jemných eslí, sít (rota ních, resp. žaluziových i s automatickým išt ním). V p ípad pot eby další mechanické úpravy závlahové vody se používají k odstran ní suspendovaných látek lapáky písku, usazovací nádrže a r zné druhy tlakových filtr s náplní pískovou, z plovoucího nap n ného polystyrénu, p nového polyuretanu, jemné sí oviny apod. Rozsah úpravy vody

89

závisí obecn na jakosti závlahové vody a vnit ním pr m ru výtokových otvor mikrozávlahy. Upravená voda se n kdy akumuluje v t sn ných krytých vodojemech. Ve v tšin p ípad se však u mikrozávlah akumula ní objekty nebudují a voda proudí za filtra ním za ízením pod tlakem vyvolaným erpací stanicí p ímo do závlahové trubní sít . Tlakový trubní systém tvo í: – p ívodní potrubí, – rozvodné potrubí (hlavní a vedlejší neboli rozd lovací), – linky detailního rozvodu (zavlažovací potrubí, závlahové linky, resp. zavlažova ky nebo navlažova ky). Od závlahového vodojemu nebo erpací a filtra ní stanice je závlahová voda p ivád na k zavlažovaným pozemk m zpravidla podzemním p ívodním potrubím. Po zavlažované ploše je voda rozvád na systémem hlavního a vedlejšího (rozd lovacího) rozvodného potrubí. Na rozd lova i potrubí jsou napojeny linky detailního rozvodu zavlažovacího potrubí s výtokovými za ízeními, tj. kapkova i, otvory, mikropost ikova i apod. Podle zp sobu uložení linek detailního rozvodu, se rozd luje koncová ást závlahové sít na povrchovou, uloženou voln na terénu, podpovrchovou a nadzemní zav šenou na op rné konstrukci nebo ocelovém lanku, p íp. na kmenech strom . Sm r uložení tohoto potrubí m že být po spádnici nebo po vrstevnici. Rovnom rnost závlahy je zna n závislá na tom, mají-li zavlažovací prvky možnost samoregulace, nebo jsou-li bez možnosti samoregulace závislé na provozních tlacích. Charakterizuje ji sou initel rovnom rnosti závlahy CU (Christiansen v koeficient uniformity), který vyjad uje míru odchylky v rovnom rnosti distribuce vody na posuzované ploše tverce (s post ikova i v rozích) od pr m rné srážkové výšky v tomto tverci. CU má mít hodnotu v tší než 85 %, lépe v tší než 90 %. N kte í výrobci udávají maximální délku zavlažovacího potrubí v závislosti na hodnot sou initele CU rovné 90 % nebo 85 %.

Projekt exploatace závlahové soustavy Projekt exploatace závlahové soustavy eší oblast regulace vláhového režimu zavlažovatelných plodin a zp soby plánování, ízení a provozování všech prvk závlahové soustavy. Rozhodujícím prvkem v projektu exploatace závlahové soustavy je rozhodování o pot eb a asovém rozd lení závlahové vody. ízení závlahového režimu se zpracovává pro elementární exploata ní prvek – zavlažované pole, pro konkrétního odb ratele závlahové vody. Bilance závlahového režimu konkrétního pole s danou plodinou vyžaduje operativní výpo et, respektující m nící se vstupní faktory v reálném ase. Nahodilost a prom nlivost ur ujících faktor vyžaduje krátkodobé operativní plánování exploatace závlah. Výsledným elaborátem je harmonogram provozu závlah – plán hospoda ení s vodou. Harmonogram provozu závlah respektuje nároky všech odb ratel závlahové vody, všech podílník na exploataci závlah. Rozhoduje o po adí dodávky závlahové vody dle stupn naléhavosti pot eby, vymezené zejména vývojem kritických vláhových období plodin a z toho vyplývajících p ínos dodávané závlahové vody uživateli zavlažovaného pole.

90

Projekt operativní exploatace závlahové soustavy v reálném ase eší tyto základní problémy: • proces rozhodovací, ve kterém se stanovuje termín a velikost závlahové dávky a místo zavlažování; podkladem je pr b žná bilance závlahového režimu plodin, • proces ízení a organizace závlahového provozu, ve kterém se rozhoduje o sledu pracovních operací p i obsluze všech prvk závlahové soustavy v systému odb ru, transportu a plošné distribuce závlahové vody; cílem je vytvo it p edpoklady pro úplné vytížení všech závlahových za ízení, • proces kontroly exploata ní innosti, který umož uje pr b žné hodnocení vývoje realizovaných závlahových dávek a jejich ú innost na tvorbu výnos plodin; je podkladem i pro finan ní vyrovnání ú astník závlahového provozu. Privatizace hlavních závlahových systém a závlahových soustav Privatizace závlahové stavby a technologických za ízení vychází z prokázané pot eby podnikatel na zem d lské p d využívat závlahovou vodu k napln ní vlastních podnikatelských zám r . Trvale se opakující exploatace závlah vyplývá z nutné pot eby zavlažovat podle meteorologické situace. Bez soustavné exploatace neplní závlahová stavba ádnou funkci. Zájem zem d lské prvovýroby na zavlažování je proto rozhodujícím faktorem úsp šnosti privatizace a rentabilního využívání závlahových za ízení. P i ur ení zásad privatizace závlahových za ízení se respektuje základní p edpoklad – závlahové soustavy jsou bezprost edn ú elov svázány s podnikáním na zem d lské p d v dosahu závlah. Proto je žádoucí, aby nabyvatelem závlahové soustavy byli p ednostn uživatelé závlahové vody, podnikatelské subjekty zem d lské prvovýroby (vlastníci p dy, právnické osoby). Cílem exploatace závlah po privatizaci je stabilní využívání produk ní zp sobilosti zavlažovatelných p d. P ínosy závlah se proto zhodnotí až v jejich p ímém uplatn ní ve stabilizaci podnikání. Tvorba zisku v podnikání se závlahami vzniká v zem d lské prvovýrob u uživatele závlahové vody. Provoz závlahových za ízení pro spoluvlastníky bude možné vést jako innost hrazenou odb rateli závlahové vody ve výši prokázaných náklad (bez zisku). V r. 1999 byly po 10 letech nerozhodnosti prakticky všechny závlahové soustavy zprivatizovány a dotace na závlahovou vodu rovn ž tém zrušeny. To se projevilo ve výrazném snížení využívání závlah u nás, plošn vyjád eno kleslo využívání z hodnoty 85 až 90 % na 10 až 15 %.

Manipula ní a provozní ád závlahových soustav Provoz závlahových soustav se ídí ustanoveními manipula ního a provozního ádu. Manipula ní ád závlahové soustavy p edstavuje souhrn p edpis , zásad a sm rnic, jak manipulovat s vodou na odb rných objektech závlahové soustavy. Provozní ád závlahové soustavy je souborem p edpis , dokumentace a pokyn pro plynulý, hospodárný, bezpe ný a hygienicky nezávadný provoz a stanovuje zásady pro kontrolu, obsluhu a posuzování provozuschopnosti závlahových za ízení. Manipula ní a provozní ád závlahové stavby je nezbytným podkladem jak pro povolování, tak i pro její kolaudaci. Provoz závlah záleží na podmínkách vydaného povolení k nakládání s vodami, který vydává vodoprávní ú ad na maximáln 10 let. Držitel tohoto povolení je povinen m it

91

množství a jakost vody a údaje p edávat správci povodí. M ení není nutné p i odb ru vody do 6 000 m3 za rok, 500 m3 za m síc a akumulaci 100 000 m3. Mezi provozní podklady závlah pat í: • podnikatelský zám r závlahového hospodá ství (nutnost znalostí agronomického závlahového hospoda ení, ekonomická rozvaha), • informa ní systém pro ízení zavlažování plodin a kultur, • smluvní vztahy. Organiza ní struktura provozu závlah: – vodoprávní orgán státní správy (obce s rozší enou p sobností) – zajiš uje vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní dozor, – velkoplošná závlahová soustava: – nabyvatel závlahové soustavy (podnikatel), – provozovatel závlahové soustavy (provozní st edisko, správa závlahové soustavy), – uživatel (nájemce p dy, vlastník zavlažované p dy), – maloplošná závlaha – nabyvatel je zárove vlastníkem p dy, uživatelem a provozovatelem, – správce vodního toku (státní podniky Povodí) – dodává závlahovou vodu, – dodavatel elektrické energie. Podklady pro ízení provozu závlah: – agronomické podklady – pro jednotlivé zavlažované pozemky uvád t: – vým ru, tvar pozemku, p ekážky pro zavlažování, – hydropedologické vlastnosti pozemku, – p stovanou plodinu (sm r ádk ) a její rozmíst ní, – podklady závlahové techniky: – hydrotechnické parametry závlahové soustavy (povolený odb r, charakteristiky erpadel, kapacita zásobních nádrží atd.), – uspo ádání trubní sít , její kapacita a tlakové pom ry, – umíst ní hydrant , tlakové pom ry, – provozní parametry a po ty PZZ. – údaje pro závlahový režim: – denní úhrny srážek, – výpo et evapotranspirace, – výpo et pot eby zavlažování, – evidence o provedených závlahových dávkách (plocha, množství závlahové vody), – ro ní plán závlah, – operativní plán závlah, – evidence spot eby elektrické energie.

Ekonomika závlah Úsp ch závlah spo ívá v ú elném a hospodárném využití závlahové vody k získání stabilních vysokých výnos a s ohledem na ekologická hlediska krajiny.

92

Nutno p ipomenout i neúsp chy s velkými závlahovými projekty a neopakovat poznané chyby. Na prvním míst jsou potíže s grandiózními projekty založenými na získání zdroje závlahové vody pomocí velmi nákladných vodohospodá ských d l (nap . p ehrad) a p íliš zjednodušené výpo ty ekonomické efektivnosti, ve kterých se neuvažovalo s ekologickými a dodate nými ekonomickými dopady (zvýšená eroze zmenšující akumula ní prostory, nep edpokládané vysoké investice, zbahn ní a zasolení p dy, pr saky nádrží a hrází, zvyšování cen energie, neo ekávan rychlé zne iš ování vod, snižování hladin jezer, ek a vnitrozemských mo í nadm rným odb rem pro závlahy a s tím spojená ztráta ryb a ostatních živo ich ). V sou asné dob je úsp šný ten projekt, který neuvažuje s p íliš nákladným odb rným za ízením a dalekou dopravou vody (tedy laciný), technicky dokonalý a založený na všestranném pr zkumu, o který mají zájem uživatelé, kte í budou schopni produkci prodat na trhu a kte í budou vodou racionáln zavlažovat. Na takový rentabilní projekt neexistuje jednozna ná p edloha, protože každá oblast má své individuální zvláštnosti. Proto je vždy nutno závlahy ešit v konkrétních p írodních a výrobních pom rech. Lze však vytipovat ty i základní situace vyplývající z dostatku i nedostatku vody a neohrani ené i ohrani ené zavlažované plochy (Tab. 3). Ve všech p ípadech se musí brát ohled na ekologické vazby v p írod (zachovávat minimální pr tok v tocích apod.). Ekonomiku závlah zásadn ovliv uje základní koncepce závlahové stavby, tj. zda má být zem d lským opat ením ke zlepšení hospoda ení v daném rajónu stabilizací a zvýšení výnos nebo má-li sloužit k získání nové p dy k zem d lskému využívání a novému osídlení (nap . severní Afrika, USA aj.). V našich klimatických podmínkách se jedná o první p ípad.

Tab.3: Zp soby ešení závlah Vody ve Zavlažovaná zdroji plocha dostatek neohrani ená dostatek

ohrani ená

omezen

neohrani ená

omezen

ohrani ená

Zp sob ešení závlahy projekt na vysoký hodnotový zisk z jednotky plochy zavlažovat jen potraviná ské plodiny na vysoké hektarové výnosy (nap . ína, Japonsko, východní Indie, severní Itálie) výb r rentabiln jší varianty p i sou asné nejnižší spot eb vody intenzivní závlahy závlahy co nejv tší možné plochy odpovídající menší p i nejnižším Mz (nej ast jší ploše p ípad) z každého m3 vody docílit nejvyšší výnos (nap . ecko, jižní Itálie, západní Pákistán, Brazílie aj.)

Základem ekonomického hodnocení závlah je m ení vztahu mezi náklady na závlahu a finan ními efekty, které tyto náklady p inesou. V sou asné dob nejsou jednozna ná kritéria pro hodnocení jednotlivých investi ních zám r , která by dovolovala vybrat nejvhodn jší stavbu, nebo hledisek hodnocení je více. Výpo et ekonomické efektivnosti závlah p edpokládá správnou znalost provozních náklad , které se p ed zahájením závlahového provozu nezískávají snadno. P evážná ást náklad na provoz závlah tvo í fixní (stálé) náklady, jejichž výše nezávisí na využívání 93

závlahové stavby, ale rozhodujícím zp sobem je ovliv uje cena stavby. Menší podíl p ipadá na variabilní náklady, jejichž hodnota se zvyšuje se spot ebou závlahové vody. Schéma náklad na závlahy ukazuje Obr. . 21.

náklady na závlahy

investi ní náklady

provozní náklady

fixní

dodate né náklady

variabilní

Obrázek . 21: Náklady na závlahy

Investi ní náklady zahrnují cenu studie, cenu projektu závlah a cenu stavby závlahové soustavy. Nap . kapková závlaha vychází na cca 80 000 K na 1 ha, závlaha post ikem na cca 20 000–40 000 K .ha-1, pásový zavlažova Bauer 226 000 K . Fixní provozní náklady tvo í p edevším odpisy základních prost edk a náklady na správu závlahové soustavy, pop . dan a pojišt ní. Výše odpis (v procentech) se ídí životností jednotlivých konstruk ních prvk stavby. Dále do fixních náklad náleží náklady na údržbu (nap . kosení svah a išt ní kanál , údržba stavebních objekt , nát ry, údržba a kontrola erpadel, motor , elektrických za ízení), kontrola vodot snosti potrubí, údržba a opravy zavlažova , provoz dílen, udržování sklad náhradních díl atd. Variabilní provozní náklady tvo í v závislosti na intenzit zavlažování spot ebovaná energie a pohonné hmoty, mzdy závlahá (sezónních) nebo údržba a opravy zavlažujícího za ízení. Dodate né náklady jsou nutné v d sledku zvýšených úrod, vyšší pot eb n kterých mechaniza ních a dopravních prost edk , vyšší spot eb pohonných hmot a jiné energie, p íp. vyššího hnojení, v tších skladovacích prostor, dalších mzdových prost edk pro vyšší pot ebu pracovník , vyšších náklad na ochranu rostlin, p íp. zm ny v chovu hospodá ského zví ectva, nutné úpravy pozemk atd. Doporu uje se p ed zahájením provozu na nov vybudované závlahové stavb vytvo it si finan ní rezervu, která by kryla výdaje do doby, než se vlastní závlahový provoz stane plynulým a efekty zavlažování stabilní. Celkové provozní náklady tedy tvo í: N z = O + Ns + Nu + N v + Nd + R , kde

Nz = provozní náklady (K .ha-1), O = odpisy, Ns = stálé náklady (režijní, správa), Nu = stálé náklady na údržbu, Nv = variabilní náklady (elektrická energie, voda, mzdy), Nd = dodate né náklady, R = finan ní rezerva (zvlášt na po átku).

94

Ekonomická efektivnost zavlažování je dána vztahem mezi náklady vynaloženými na provoz závlah a hodnotou p ír stk dosažených závlahou. Proto je d ležitá znalost dolní hranice zvýšení výnos , které sta í, aby byly uhrazeny náklady na provoz závlah. Rozhodující pro efektivnost závlahy je zvýšení výnos . Nutno upozornit, že pro ekonomické úvahy je pot eba srovnávat zvýšení výnos závlahou ne v ase úvahy o výstavb závlah, ale v budoucím ase provozu závlah a srovnávat budoucí výnosy na zavlažovaných a nezavlažovaných plochách. Samoz ejm se musí zohlednit možnost zm ny zastoupení plodin (intenzivn jší osevní postupy), je možné po ítat s vyšší kvalitou zavlažovaných produkt (vyšší jakostní t ídy ovoce, zeleniny) nebo uspíšení sklizn (rané brambory, raná zelenina). Vyšší výnosy umožní snížit vým ry plodin (pícnin). Závlaha tak dovoluje zavést výkonn jší technologie p i p stování plodin a nep ímo i v chovu dobytka. Relativní p ír stek hektarových výnos se stanoví:

∆Yr =

Yz − Yn .100 , Yn

∆Yr = relativní p ír stek hektarových výnos (%), Yz = hektarový výnos zavlažované plodiny (t.ha-1), Yn = hektarový výnos nezavlažované plodiny (t.ha-1) ležící ve spodní t etin . Vyšet it p ír stek úrody lze také vhledem k dodané vod , tj. v t.ha-1 na 1 mm dodané vody. Potom cena produktu se vyjad uje v K .t-1, cena vody v K .mm-1 a zisk v K .mm-1. kde

Finan ní podpora závlah Existuje n kolik možností k získání finan ní podpory na po ízení a obnovu závlahových staveb na zem d lských pozemcích: • ze zákona . 252/1997 Sb., o zem d lství vyplývá možnost podpory prost ednictvím nep ímých podpor nebo podp rných program (nap . pro oblasti s nep íznivými podmínkami podle § 2, kdy za nep íznivé podmínky je možno považovat nedostatek srážek), • Podp rný a garan ní rolnický a lesnický fond (PGRLF) – Program Zem d lec; rekonstrukce a modernizace závlah – životnost 40 let, odborné ízení a provozování závlah, propojení prvovýroby a odbytu na zpracovatelský pr mysl, • Opera ní program rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství (OP RVMZ) – podopat ení ízení a zajišt ní funk nosti zem d lských vodních zdroj ; dotace m že být poskytnuta ve výši až 100 % p ijatelných náklad , z toho je 75 % p ísp vek EU (Evropského zem d lského orienta ního a záru ního fondu – EAGGF) a 25 % z národních zdroj . • program MZe Podpora konkurenceschopnosti agropotraviná ského komplexu – závlahy, podprogram Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí; cílem podprogramu je modernizace (obnova) závlahových za ízení – koncových ástí závlahových systém a zefektivn ní provozu stávajících závlahových soustav. Software pro závlahy K návrhu závlahové soustavy lze v dnešní dob s úsp chem využít i n který z po íta ových program . Jako velice jednoduchý a názorný se jeví program Agridor 95

izraelské firmy Ein Dor umož ující navrhnout závlahovou soustavu a vybrat zavlažovací za ízení. Tato firma mj. sama závlahovou techniku vyrábí. Z dalších známých PC program pro závlahu lze jmenovat Flow Pro, Rain Bird, Rain Maker, Landscape Irrigation Design Software, IrriCAD, WCADI, Hunter nebo eský ZAPROG 1. ZAPROG 1 je výpo etní program pro ízení závlahového režimu plodin na pozemku. Jeho vznik byl motivován sou asnou neexistencí vhodného výpo etního prost edku pro uživatele závlah v R, který by jim umožnil vlastní odborné ízení vláhového režimu p stovaných plodin pomocí závlahy. ZAPROG 1 umož uje uživateli pomocí PC vlastní bilancování obsahu vody v p d a exaktn stanovit pot ebu dopl kové závlahy pro p stované plodiny na pozemku ve vegeta ním období. Je založen na výpo tu evapotranspirace metodou biologické k ivky a použití koeficient této k ivky, které byly výzkumn zjišt ny pro pom ry R, je ur en pro závlahu post ikem i mikrozávlahou na pozemcích o jakékoliv vým e. Pokud má pozemek zna n heterogenní p du, je vhodné jej rozd lit na díl í ásti. Program vyžaduje pouze to, aby m l uživatel na svém po íta i nainstalován tabulkový editor Excel a editor Word ze softwarového produktu Microsoft Office.

ZÁVLAHA ODPADNÍMI VODAMI Závlaha odpadními vodami pat í k ú inným zp sob m išt ní odpadních vod. P i závlaze se využívá vodní i hnojivá hodnota odpadních vod p i jejich sou asném ekonomickém išt ní v p dním prost edí. K závlaze se využívají odpadní vody z obcí, vhodné odpadní vody pr myslové a odpadní vody ze zem d lství. Filtrací v porézním prost edí se zachycuje v tšina suspendovaných látek, které pak p ispívají ke zvýšení obsahu humusu v p d . Navrhují se v p íznivých klimatických, pedologických, hydrogeologických podmínkách, kde je pro závlahu dostatek vhodných pozemk a závlahou není negativn ovlivn na kvalita ovzduší, p dy, rostlin, povrchových a podzemních vod. Limitující initele vylu ující možnost závlahy odpadní vodou: • nedostatek vhodných pozemk , • OP I. a II. st. (PHO I. a II. st.), ochranná pásma lé ivých zdroj , ochranná pásma kolem komunikací a sídliš , • nevhodné hydrologické podmínky, zejména vysoká hladina podzemní vody p esahující 1,2 – 1,5 m, nevhodné složení odpadních vod, zejména obsah toxických látek P i posuzování jakosti závlahové odpadní vody se vychází z ukazatel SN 75 7143, voda musí vyhovovat všem fyzikálním, chemickým, biologickým a radiologickým ukazatel m. P i závlaze odpadní vodou je nutné dodržovat ochranné lh ty mezi poslední závlahou a sklizní, které odpovídají dob pot ebné k odbourání mikrobiální kontaminace. P ednosti závlah odpadními vodami: • stavební provedení a investi ní náklady závlahové soustavy OV jsou podobné závlaze istými vodami, • vodní a hnojivá hodnota OV se výrazné podílí na zvýšení výnos zem d lských plodin, provozní náklady na závlahu jsou pln pokryty zvýšením výnos zavlažovaných plodin, 96

• • • • • •

závlaha OV tvo í první nebo druhý stupe p írodního biologického išt ní OV vysoký istící ú inek p dního prost edí v mnoha p ípadech p evyšuje pr m rný istící ú inek um lých istíren a významn se podílí na zvýšení jakosti vody v krajin , dochází k poutání a využití dusíku a fosforu p i tvorb rostlinné biomasy a snižuje se nebezpe í eutrofizace povrchových vod, v p dním prost edí dochází k tém 100 % odstran ní veškerého bakteriálního zne išt ní OV, k závlaze je možné využít jak odpadní vody s vysokým obsahem organických látek (kejdu, tekuté kaly), tak i odpadní vody siln na ed né vysokým podílem balastních vod, obsah organických látek v OV má velmi p íznivý vliv na zvyšování obsahu humusu v zavlažovaných p dách a tím i na zvyšování p dní úrodnosti.

K ur itým nedostatk m pat í obtížnost zabezpe ení celoro ního provozu závlah OV, nižší istící ú inek p i mimovegeta ních závlahách, který se projeví zejména ve sníženém odb ru dusíku, a tím i v možnosti kontaminace podzemních vod, možnost vzniku ur itých pachových závad až po kontaminaci ovzduší, zne išt ní povrchových a podzemních vod p i haváriích, ur itá závislost istícího ú inku na klimatických podmínkách (p edevším teplot , srážkách, slune ní radiaci). Zdroje odpadních vod využívaných k závlaze: • m stské OV – závlaha tvo í první nebo druhý stupe biologického ist ní, kterému musí vždy p edcházet mechanické išt ní OV, • pr myslové OV – využívají se pouze OV, které nep sobí škodliv na p du, rostliny, vodu, ovzduší, obsluhovatele, konzumenty a nemají ani vedlejší škodlivý ú inek. Vhodné druhy OV jsou z pr myslu mlékárenského, cukrovarského, lihovarského, škrobárenského, drož árenského, konzervárenského, pivovarského, ze zpracování lnu, konopí, z výroby sulfátové celulózy, z koksárenského, papírenského, atd. • zem d lské OV – z mlé nic, silážní OV a kejda. Mají vysoký hnojivý ú inek. Nej ast ji se v praxi využívá kejdy ke hnojení zem d lských plodin, jetelotráv, luk, pastvin a okopanin. Zp soby závlahy OV: • post ik • mikrozávlaha • podpovrchová závlaha • brázdový podmok • pásový p eron • výtopa

97

Otázky a odpov di: 1. Jaký zp sob závlahy se nejvíce využívá v R ?

Post ik 2. Je závlahová soustava vodním dílem ? Je pot eba mít p i provozování závlah platné povolení k nakládání s vodami ? Kdo ho vydává ?

Ano, závlahová soustava je vodním dílem a k užívání vody pro závlahy je podle vodního zákona t eba mít povolení k nakládání s vodami p íslušného vodoprávního ú adu. 3. Jaké nevýhody má mikrozávlaha ?

U mikrozávlahy jsou vyšší po izovací náklady oproti post iku a také vysoké nároky na kvalitu závlahové vody. 4. Co obsahuje manipula ní a provozní ád závlahových soustav ?

Manipula ní a provozní ád závlahové stavby je nezbytným podkladem jak pro povolování, tak i pro kolaudaci závlahové soustavy a sou asn i pro vlastní provoz.. Manipula ní ád p edstavuje souhrn p edpis , zásad a sm rnic, jak manipulovat s vodou na odb rných objektech závlahové soustavy. Provozní ád je souborem p edpis , dokumentace a pokyn pro plynulý, hospodárný, bezpe ný a hygienicky nezávadný provoz a stanovuje zásady pro kontrolu, obsluhu a posuzování provozuschopnosti závlahových za ízení. 5. Jaké druhy odpadních vod jsou vhodné k závlaze ?

Je možné využívat m stské OV, pr myslové OV - p edevším z potraviná ského pr myslu a zem d lské OV – nap . kejdu, mo vku, OV z mlé nic a silážní OV.

Obrázek . 22: Závlaha výtopou – Špan lsko Foto: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/18/Riego_por_surcos.JPG

98

Problematika zamok ení a odvodn ní Odvodn ní V eské republice bylo v minulém století odvodn no tém 30 % plochy zem d lských pozemk . Odvod ovací systémy byly navrženy podle SN 754200 „Úprava vodního režimu zem d lských p d odvodn ním – hydromeliorace“ a p íslušných norem starších. To znamená, že tyto systémy mají jen jednostrannou funkci – odvod ovací – a systémy nejsou vybaveny za ízením pro regulaci odtoku nebo ízení hladin podzemní vody. Jednostrannost systém , hodnocená podle jejich funkce, zajiš ovala a zabezpe ovala výnosy p stovaných plodin p edevším v dob p ebytku p dní vláhy. P i návrhu staveb odvodn ní pozemk šlo o to, aby nedošlo k více než 20 % snížení výnos a poškození plodin zamok ením. Teze jednostrannosti t chto systém byla v minulé dob oprávn ná, nebo eliminovala negativní dopady, tj. snížení úrody a lze íci, že míra odvodn ní, až na výjimky, odpovídala i struktu e tehdejší zem d lské výroby a požadavk m na její stabilizaci. Navíc, v 16. až 19. století, v d sledku vlhkého klimatu, bylo odvodn ní pozemk prakticky nutností. Nevyhovující, jednostrannou funkci má odvodn ní až v posledních zhruba 150ti letech. V sou asné dob se m ní jak n které zem d lské podklady, které byly rozhodující p i návrhu odvodn ní pozemk , tak n které klimatické a hydrologické podklady. Oba aspekty jsou velmi d ležité pro návrh základních parametr odvod ovacích staveb. Ze zem d lských podklad jde o zm ny ve skladb plodin, které jsou dány ekonomickými požadavky na zem d lskou výrobu, v etn zajišt ní odbytu produkce a p ípadn i o zm ny kultur. V sou asnosti se ve struktu e zem d lského hospoda ení (v krajinné struktu e) m ní rozd lení (dislokace) kultur. Zatímco na jedné stran ubývá orné p dy (z mnoha d vod ), tak na stran druhé p ibývá ploch trvalých travních porost (luk a pastvin). Pokud došlo k takové zm n na odvodn ných p dách – a takový vývoj je doložen v mnoha oblastech, je zcela logické, že jednostrannou funkci odvodn ní je t eba v blízké budoucnosti doplnit o schopnost systém zadržovat p dní vláhu, resp. že je nutno ídit hladinu podzemní vody, a to na základ nových požadavk . Význam odvodn ní Ú elem odvodn ní je úprava vodního režimu p d, tj. úprava vlhkosti p dy tak, aby stav pozemk odpovídal vláhové pot eb plodin a p edpokládané innosti na pozemku. Odvod ovacím zásahem se sleduje odvedení p ebyte né vody a obvykle se toho dosáhne zamezením p ítoku tzv. cizích povrchových nebo podzemních i podpovrchových vod nebo snížením hladiny podzemní vody. Odvodn ním se eliminuje škodlivé p sobení p ebytku vody v p d na rostliny i p du. Odvod ovací zásahy se nepoužívají pouze k úprav vodohospodá ských pom r zem d lských a lesních p d, ale také k odvedení p ebyte né vody ze staveb (letiš , h bitov , h iš aj.), povrchových lom , výsypek, skládek odpad a starých ekologických zát ží, nebo slouží jako ochranná drenáž pro zabezpe ení kvalitní podzemní vody, reten ní schopnosti p d, proti zasolení p dy aj. Odvod ováním p dy se odstra uje škodlivý p ebytek vody z povrchu zaplavované p dy a ze zamok eného p dního profilu. Základní podmínkou je, aby voda nezamok ovala kulturní p dní profil, ale byla ustálena v p ípustné hloubce pod terénem. U zem d lských p d se tato hloubka ídí druhem p stovaných plodin, p íp. hloubkou jejich zako en ní, nebo do ko enového profilu nesmí trvale zasakovat podzemní voda. Nejmenší p ípustné hloubky 99

hladiny podzemní vody hmin jsou uvedeny v Tab. 4 (nižší hodnoty platí pro pís ité a vyšší pro hlinité a jílovité p dy). Další d ležitou podmínkou je obsah p dního vzduchu, který by nem l klesnout pod minimální mez. Orienta ní ukazatele minimální vzdušné kapacity jsou uvedeny v Tab. 5.

Tab 4: Nejmenší p ípustné hloubky hladiny podzemní vody hmin Hloubka hladiny podzemní vody (m) Kultura p im ená nejmenší p ípustná hmin 0,5–0,6 0,25–0,40 Louky 0,6–0,8 0,30–0,50 Pastviny 1,0–1,2 0,50–0,70 Pole 1,4–1,6 0,70–0,80 Sady 1,5–2,0 0,80–1,00 Lesy Tab. 5 : Orienta ní ukazatele minimální vzdušné kapacity ve vztahu k obsahu p dní vody v ko enové vrstv p dy Minimální vzdušná kapacita (% obj.) Hodnocení obsahu p dní vody 10–15 optimální pro pole 5–10 optimální pro louky 5 p da zamok ená 2 p da velmi zamok ená Ú inky odvodn ní spo ívají v odvedení voln pohyblivé vody v p dním profilu v gravita ních a semigravita ních pórech a v p ivedení vzduchu do p dy, p íp. v jeho rychlejší vým n . Tím se vytvá í podmínky pro zvýšenou biologickou aktivitu p dy. Odvodn ním p dy a jejím provzdušn ním se také zlepšuje teplotní režim p dy (ve srovnání se zamok enými p dami je u odvodn ných pr m rná suma ro ních teplot v hloubce 0,2 m asi o 300 až 500°C vyšší). Odvod ování urychluje kolob h vody v systému srážky – vsakování – pr sak p dou – podzemní voda – recipient. Tuto skute nost je možné využít k odstran ní p ebyte ných solí z p dy. V obd lávaných úrodných p dách se však zvyšuje vyplavování živin z p dy, zejména dusíku. U velmi t žkých p d m že dojít k p emok ení p dy i v podmínkách nevysokých srážek v d sledku malých rozm r pór . O škodlivosti zamok ení rozhoduje však nejen jeho intenzita, ale také doba trvání. Je-li p da zamok ena jen p echodn a krátkodob , nemusí být zamok ení závadné. Velmi nep ízniv se však projevuje dlouhotrvající nebo dokonce trvalé zamok ení, zvlášt , je-li p da zaplavena povrchov , jak tomu bývá v inunda ních územích. áste né a p echodné zamok ení nemusí zp sobovat snížení výnos zem d lských plodin, p esto však je pro zem d lský provoz škodlivé, nebo znemož uje obd lávání pozemk v jarním období a zvyšuje jeho náklady.

P í iny zamok ení O zamok ení p dy hovo íme tehdy, je-li v p d narušen optimální pom r mezi vodou a vzduchem. Tento pom r je pro zem d lské využívání p íznivý tehdy, zapl uje-li 60 až 80 % pór voda a 20 až 40 % pór vzduch. Zamok ené p dy jsou z hlediska vzdušného režimu 100

deficitní, v p d je nedostatek vzduchu, vým na vzduchu mezi p dou a atmosférou je omezená, v p dním profilu se hromadí CO2, který je pro ko eny rostlin toxický. V krajním p ípad plného nasycení p dy vzniká stav úplného zaplavení p dy, který je p i delším trvání p í inou hynutí rostlin. Obecn lze íct, že na zamok ené p d nelze uplatnit intenzivní zem d lskou výrobu s výjimkou extrémn suchých rok . P í iny zamok ení a jejich znalost jsou základním podkladem pro návrh odvodn ní p dy a její využití po odvodn ní. Správné ur ení p í in zamok ení je p edpokladem pro ur ení nejvhodn jšího odvod ovacího zásahu a vede asto ke zna ným ekonomickým úsporám. Je rozhodující pro návrh technických parametr odvod ovacích za ízení (zp sob a druh odvodn ní, rozchody, hloubky uložení drén apod.). Základní p ehled o zdrojích zamok ení a odpovídajících systémech jejich odstran ní je uveden v Tab. 6.

Tab. 6: Zdroje zamok ení a odpovídající systémy jejich odstran ní Zdroj zamok ení p dy Projev zamok ení Zp sob odvodn ní úprava toku, nádrže vysoká hladina podzemní Vzdutá voda v toku záchytné p íkopy nebo drény vody nebo nádrži plošná drenáž zamok ení povrchové až úprava toku Záplava místním vysoká hladina podzemní odvodn ní p íkopové tokem vody plošná drenáž zamok ení povrchové záchytné p íkopy Cizí povrchová voda podep ená voda* záchytné drény vysoká hladina podzemní záchytné drény až plošná Cizí podzemní voda vody drenáž zamok ení povrchové úprava p dní struktury podep ená voda* Nadbytek srážek ojedin lá až plošná drenáž (kapilární, podzemní) zamok ení kapilární plošná drenáž vysoká hladina podzemní Artézská voda snížení tlaku artézské vody vody vysoká hladina podzemní ojedin lá drenáž Výv ry vody vody až povrchové zamok ení *voda vsakující se do p dy, která je akumulována do asn nad mén propustnou p dní vrstvou v hloubce v tší než 1 m

P í iny zamok ení mohou být: • oblastní (zonální) p í iny – vyplývají p edevším z klimatických pom r (srážky, teplota), • místní (lokální) p í iny – obvykle bývají d sledkem místních p írodních pom r , • kombinované p í iny. Orienta n je možno posuzovat zamo enost podle vn jších znak na porostech, které se projevují: • nezdravým zbarvením porostu, které ze syt zelené p echází v tón zelenožlutý až b ložlutý. P i stup ujícím se zamok ení pak na místa kulturních porost nastupují porosty typicky vlhkomilné až mok adní. O nadm rném zamok ení p dy sv d í

101

výskyt pýru (Agropypum), prysky níku prudkého (Ranunculus acer), podb lu obecného (Tussilago farfara), úpolínu evropského (Trollius europeus), totenu léka ského (Sanguisorba officinalis), vstava e (Orchis), pchá e zelinného (Circium oleraceum), ocúnu (Colchicum), blatouchu (Calta palustris), sítiny (Juncus), lesknice rákosovité (Phalaris arundinaces), rákosu (Phragmites), ost ice (Carex), p esli ky (Equisetum), rašeliníku (Sphagnum), v esu (Calluna). Ze strom se vyskytují zejména vrby, jívy, olše a b ízy. • na p d tmavší barvou zamok eného povrchu zejména zjara, déle ležící sníh nad zamok enými místy, obtížné zpracování p dy, nápadné zbarvení p dního profilu, výrazn zhutn lý podorni ní horizont Ve vlhkých (humidních) oblastech dochází k zamok ení zpravidla na v tších plochách (zonální zamok ení) vlivem vyššího úhrnu ro ních srážek, které se p i sou asn malém výparu vsakují z velké ásti do p dy. Také nevhodné rozd lení srážek b hem roku m že být p í inou zamok ení.

Následky odvodn ní Význam odvodn ní nespo ívá jen v odvedení p ebyte né vody z biologicky aktivního p dního profilu, ale i v úprav vodovzdušného režimu p dy. Odvodn ní má adu ú ink nejen pozitivních ale i negativních. Pozitivní ú inky odvodn ní: • prohlubuje biologicky aktivní p dní profil (o 0,10–0,30 m), • zlepšuje strukturu p dy, • usnad uje zpracovatelnost p dy (s vlhkostí se m ní odpor p dy), • upravuje vodovzdušný režim, • otepluje p du a prodlužuje vegeta ní dobu, • snižuje neproduktivní výpar z povrchu p dy, • za ur itých podmínek chrání ozimy p ed vymrzáním, • umož uje vým nu vzduchu a podporuje tzv. výparový ú inek, • v dob sucha podporuje podzemní sí drenážních trubek vým nu vzduchu a kondenzaci (srážení) p dní rosy, • zm na fyzikálních podmínek podporuje mikrobiologickou aktivitu organism , zintenziv ují se biochemické procesy p edevším díky innosti p dních aerob , • je vyrovnáván vláhový režim pozemk , p i mírném sklonu drenážní odtok infiltruje v síti, • utvá í se uvoln ný reten ní prostor, který za ur itých podmínek snižuje povrchový odtok a p evádí jej v odtok podpovrchový (hypodermický), a tím se snižuje riziko eroze p dy, • na odvodn ných p dách lze lépe využít p ídavných energetických vstup (nap . hnojiv). Možné negativní ú inky: • u neregulovatelných systém odvádí v období sucha povrchová sí povrchovou vodu d íve, než dojde k její infiltraci a vsaku, • v propustných p dách m že odvodn ní zintenzivnit proces vymývání živin, 102

p íkop

• • • •

celkov se odvodn ním sníží v krajin tzv. neproduktivní výpar, v n kterých p ípadech v závislosti na propustnosti jednotlivých vrstev se snižuje infiltrace vody do nižších zvodní, v pramenných oblastech se m že zhoršit napjatá vodohospodá ská bilance, vlivem odvodn ní m že nastat zm na p írodních podmínek mok adních a bažinných biotop s výskytem vzácných rostlin a živo ich .

Ú inek odvodn ní v krajin se váže na prostorové len ní zem d lské výroby a plošné zastoupení zem d lské, lesní a ostatní p dy. Proto je nutno provést posouzení p edpokládaných ú ink odvodn ní nejen ve vazb na p stované plodiny, odvod ovanou p du, ale i ve vazb na požadované funkce krajiny a hydrologickou bilanci v povodí.

Použitá literatura: Kozlovsky Dufková, J.: Závlahy a odvodn ní – teoretické základy a praktická cvi ení. 2009. MZLU v Brn , ISBN 978-80 -7375-335-1 Kozlovsky Dufková, J.: Krajinné inženýrství. 2007. MZLU v Brn , ISBN 978-80-7375-112-8 Kvítek, T.: Zem d lské meliorace. Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích. 2006. 165 s. ISBN 80-7040-858-8. Šálek, J., Tlapák, V.: P írodní zp soby išt ní zne išt ných povrchových a odpadních vod. 2006. KAIT. Praha, ISBN 80-86769-74-7 Šálek, J.: P írodní zp soby išt ní odpadních vod. 1995. VUT v Brn , ISBN 80-214-0712-3 Vyhláška Mze . 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodá ským melioracím pozemk a jejich ástí a zp sobu pé e o n .

Otázky a odpov di: 1. Které vn jší znaky na porostech nám ukazují na zamok ení p dy ?

Nezdravým zbarvením porostu, které ze syt zelené p echází v tón zelenožlutý až b ložlutý. P i stup ujícím se zamok ení pak na místa kulturních porost nastupují porosty typicky vlhkomilné až mok adní. 2. Jakým zp sobem ovlivní vzdutí vody v toku hladinu podzemní vody ?

Dojde ke zvýšení hladiny podzemní vody. To platí v p ípad , že je prokázána souvislost mezi vodou povrchovou podzemní – v tšinou v údolních nivách kolem vodote í, kde se vyskytuje tzv. pr lomová propustnost hornin. 3. Jaký je optimální pom r mezi vodou a vzduchem v p d , která je zem d lsky využívaná ?

Optimální pom r j,e zapl uje-li 60 až 80 % pór voda a 20 až 40 % pór vzduch.

103

III/1: Další související problematiky ve vztahu voda a zem d lství Havárie, havarijní plány - ve smyslu platné legislativy

Problematika vychází z ustanovení vodního zákona – jeho § 39, nazvaného Závadné látky. Je nutné p ipomenout, že zatím poslední novela tohoto zákona – zákon .150/2010 Sb., podstatným zp sobem zm nila p vodní text tohoto ustanovení a od 1.8.2010 je t eba k problematice p istupovat práv ve smyslu tohoto nového zn ní. Nejd íve je t eba definovat tento pojem: Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními vodami (§ 38 vodního zákona) ani d lními vodami (zákon . 44/1988 Sb., v platném zn ní, o ochran a využití nerostného bohatství – horní zákon) a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen u init p im ená opat ení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prost edí. Z definice lze odvodit, že i látky, které nap . nejsou jedovaté, dokonce jsou i sou ástí potravy, mohou být z pohledu vodního zákona považovány za látky závadné (nap . mléko, pokud ve velkém množství unikne do vod, stává se pro n závadnou látkou, nebo ohrožuje jejich p irozené vlastnosti a jakost). V p ípadech, kdy uživatel závadných látek zachází s t mito látkami ve v tším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpe ím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost init tato opat ení: a) vypracovat plán opat ení pro p ípady havárie (dále jen „havarijní plán“) a p edložit jej ke schválení p íslušnému vodoprávnímu ú adu; m že-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek p ed p edložením ke schválení s p íslušným správcem vodního toku, kterému také p edá jedno jeho vyhotovení, b) provád t záznamy o provedených opat eních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let. K ustanovení vodního zákona § 39 byla vydána Ministerstvem životního prost edí provád cí vyhláška . 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, zp sobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškod ování a odstra ování jejich škodlivých následk . Její ú innost je od 1.5.2006 a dosud nebyla novelizována, a to ani v návaznosti na zmi ovanou velkou novelu vodního zákona v roce 2010. V provád cí vyhlášce jsou vysv tleny pojmy: Nakládání se závadnými látkami – tím je t žba, výroba, zpracování, skladování, zachycování, doprava, použití, zneškod ování, distribuce, prodej nebo jiné zacházení s nimi. Protože tento studijní materiál je ur en p edevším pro osoby podnikající v zem d lství, je d ležité znát p esné vymezení uvedeného pojmu, aby zmín né osoby um ly naplnit zákonná ustanovení. Zacházení se závadnými látkami ve v tším rozsahu – podle § 39 odst. 2 vodního zákona, tím je myšleno zacházení se závadnými látkami právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou. O zacházení se závadnými látkami ve v tším rozsahu se nejedná, je-li s nimi nakládáno v kapalném skupenství v za ízení s celkovým množstvím v n m obsažených závadných látek do 500 l v etn nebo v p enosných, k tomu ur ených obalech s celkovým množstvím v nich obsažených závadných látek do 1000 litr v etn . O zacházení s pevnými závadnými látkami ve v tším rozsahu se nejedná, je-li s nimi nakládáno v celkovém množství závadných látek do 1000 kg v etn . Dále se o zacházení se závadnými látkami ve 104

v tším rozsahu nejedná, je-li nakládáno s uhlovodíky ropného p vodu jako pohonnými hmotami p i provozu jednotlivých dopravních prost edk silni ní, kolejové, vodní a letecké dopravy a mobilních mechaniza ních prost edk a p i p ímé aplikaci hnojiv a p ípravk na ochranu rostlin. Zacházením se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpe ím pro povrchové nebo podzemní vody podle § 39 odst. 2 vodního zákona, je myšleno zacházení s nebezpe nou závadnou látkou nebo zvláš nebezpe nou závadnou látkou, které je sou ástí podnikatelské innosti právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, a to: • v ochranných pásmech vodních zdroj I. a II. stupn , • v ochranných pásmech p írodních lé ivých zdroj a zdroj p írodních minerálních vod, • v záplavových územích, na vodních tocích i vodních nádržích nebo v jejich blízkosti • nebo v bezprost ední blízkosti kanaliza ních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro ve ejnou pot ebu nebo do povrchových vod. O tom, kdy se nejedná o zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpe ím pro povrchové nebo podzemní vody, podrobn ji op t pojednává provád cí vyhláška. Její aktuální zn ní je t eba pr b žn sledovat (mít na pam tí, že bude s nejv tší pravd podobností v blízké dob novelizována, aby korespondovala s platným zn ním vodního zákona). Seznam nebezpe ných závadných látek a zvláš nebezpe ných závadných látek je uvád n v p íloze . 1 aktuálního zn ní vodního zákona. Každý, kdo zachází se zvláš nebezpe nými látkami nebo nebezpe nými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve v tším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpe ím, je povinen u init odpovídající opat ení, aby nevnikly do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací, které netvo í sou ást technologického vybavení výrobního za ízení. Je povinen zejména: a) umístit za ízení, v n mž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabrán no nežádoucímu úniku t chto látek do p dy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, b) používat jen takové za ízení, pop ípad zp sob p i zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod, c) nejmén jednou za 6 m síc kontrolovat sklady a skládky, v etn výstup jejich kontrolního systému pro zjiš ování úniku závadných látek a bezodkladn provád t jejich v asné opravy; sklady musí být zabezpe eny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, d) nejmén jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lh ta kratší, prost ednictvím odborn zp sobilé osoby zkoušet t snost potrubí nebo nádrží ur ených pro skladování a prost edk pro dopravu zvláš nebezpe ných látek a nebezpe ných látek a v p ípad zjišt ní nedostatk bezodkladn provád t jejich v asné opravy; t snost nádrží ur ených pro skladování ropy nebo ropných produkt s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produkt podle zákona o nouzových zásobách ropy, zabezpe ených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuáln sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprost edn následující zkoušky t snosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lh ta kratší, zkoušet nejmén jednou za 20 let; v p ípad skladování hnojiv 105

a výluh z objemných krmiv v nadzemních nádržích umíst ných v záchytných vanách o objemu v tším, než je objem nejv tší nádrže v nich umíst né, se opakovaná zkouška t snosti nepožaduje, e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjiš ování únik závadných látek a výstupy z n j p edkládat na žádost vodoprávnímu ú adu nebo eské inspekci životního prost edí, f) zajistit, aby nov budované stavby byly zajišt ny proti nežádoucímu úniku t chto látek p i hašení požáru. Výše uvedená opat ení pro zacházení se zvláš nebezpe nými látkami nebo nebezpe nými látkami nebo zacházení se závadnými látkami ve v tším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpe ím, se p im en vztahují i na použité obaly závadných látek. Nelze tedy skladovat obaly od t chto látek bez ádného zabezpe ení i p esto, že se o ekává, že jsou již bez svého p vodního obsahu. Vždy zde mohou z stávat zbytky i v minimálním množství, které p i porušení obalu, požáru apod. mohou následn uniknout a zne istit povrchové nebo podzemní vody. Toto ustanovení je akceptováno i právními p edpisy v oblasti odpadového hospodá ství. Každý, kdo zachází se zvláš nebezpe nými látkami, je povinen vést záznamy o typech t chto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich ú inných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu ú adu a Hasi skému záchrannému sboru eské republiky. Vodoprávní ú ad m že p i použití závadných látek povolit z ustanovení vodního zákona § 39 odstavce 1 výjimku (každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen u init p im ená opat ení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prost edí), nejde-li o ropné látky, a to v nezbytn nutné mí e, na omezenou dobu a za p edpokladu, že jich bude použito: a) k úprav a udržování vodního toku, b) ke krmení ryb, c) z d vod zdravotních, d) k úprav povrchových nebo podzemních vod pro ur ité zp soby užívání, nap íklad srážení anorganických živin p ímo ve vodním toku, e) k odstran ní nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, f) jako indikátorových látek pro ú ely m ení, nebo g) v rámci schválených sana ních technologií. S t mito výjimkami se lze nej ast ji setkat u subjekt zabývajících se chovem ryb. Požadují povolení aplikace krmiv (na bázi rostlinné i živo išné v etn krevních preparát ), hnojiv organických, anorganických a vápn ní, lé iv a lé ivých preparát apod. P íslušným vodoprávním ú adem pro povolování t chto výjimek jsou vodoprávní ú ady p íslušných krajských ú ad . Je t eba zd raznit, že na výjimku není v žádném p ípad právní nárok – jedná se pouze o možnost, o jejímž ud lení rozhoduje p ípad od p ípadu kompetentní vodoprávní ú ad. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v p ípad výjimek podle písm. b), d) a e) výše (jedná se o vodní zákon § 39 odst. 7) a p i nakládání s vodami za ú elem chovu ryb nebo vodní dr beže, pop ípad jiných vodních živo ich a vymezení kategorií 106

rybník z hlediska rybá ského hospoda ení stanoví Ministerstvo životního prost edí a Ministerstvo zem d lství vyhláškou (jde o nové zmocn ní vodního zákona po novele k vydání tohoto provád cího p edpisu, dosavadní podmínky vycházely z Metodického pokynu vydaného k p edm tné problematice spole n Ministerstvem životního prost edí a Ministerstvem zem d lství, uve ejn ném ve V stníku MŽP ástka 2, . 2/2003). P edpokládá se zm na systému ud lování t chto výjimek – a to dv ma zp soby: 1. pokud je platné povolení k nakládání s vodami (pro vzdouvání vod ve vodním díle, tj. nap . v rybníce) a jeho vlastník nežádá o zm nu tohoto povolení, bude o výjimku žádat v samostatném ízení a vodoprávní ú ad krajského ú adu mu ji m že ud lit, 2. pokud nebude platné povolení k nakládání s vodami, p íp. se bude žádat o nové nebo o zm nu stávajícího, lze výjimku ud lit v rámci tohoto povolení k nakládání s vodami. Mytí motorových vozidel a provozních mechanism ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno. Sou asné platné zn ní vodního zákona v § 39 odst. 8 uvádí zmocn ní k vydání provád cích p edpis . Jedná se jednak o provád cí vyhlášku pro ud lování výjimek – viz výše, ale i o provád cí vyhlášku, která stanoví Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami v etn požadavk na odborn zp sobilou osobu a záchytné vany (vodní zákon § 39 odst. 4 písm. d), kterou má zajistit Ministerstvo životního prost edí. V podstat by se m lo jednat o novelu stávající, již výše zmín né vyhlášky . 450/2005 Sb.

Náležitosti havarijního plánu Havarijní plán je písemný dokument, vypracovávaný podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s nimi ve v tším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpe ím pro povrchové nebo podzemní vody. Havarijní plán má své náležitosti a obsahuje: • vymezení uceleného provozního území, pro které je zpracován, • údaje o uživateli závadných látek – ty jsou požadovány odlišné pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby, • informace o autorovi (zpracovateli) havarijního plánu, v etn odborného vzd lání a telefonického spojení, • seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, identifika ní údaje a vlastnosti t chto látek uvedené v p íloze provád cí vyhlášky, pop ípad v bezpe nostním listu, a pr m rné a nejvyšší množství závadných látek, se kterými se nakládá, • seznam za ízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, v etn technických parametr jednotlivých za ízení a popisu kanalizace za ízení a jejich technické výkresové dokumentace, s uvedením, kam je kanalizace zaúst na (vodní tok, kanalizace pro ve ejnou pot ebu), dále odvád ní srážkových vod deš ovou kanalizací, • vý et a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek a odtoku vod použitých k hašení a z toho vyplývajících ohrožených objekt , v etn horninového prost edí, podzemních za ízení (zejména kanalizací) a povrchových a podzemních vod jako pravd podobných koncových recipient uniklých závadných látek, • vý et a popis stavebních, technologických a konstruk ních preventivních opat ení, v etn jejich parametr ,

107

•

•

•

• •

vý et a popis organiza ních preventivních opat ení a technických prost edk (druh, množství, ú el) využitelných p i bezprost edním odstra ování p í in a následk havárie, v etn situace s vyzna ením místa jejich uložení, pop ípad spojení na smluvního dodavatele t chto služeb, v etn zp sobu jejich dodání, popis postupu po vzniku havárie len ný takto (podrobnosti jsou uvedeny v provád cí vyhlášce a detaily mohou být zm n ny po novele tohoto provád cího p edpisu, proto je d ležité v d t, kde se s nimi lze seznámit, nikoli je podrobn opisovat): o bezprost ední odstran ní p í in havárie, o hlášení havárie dle plánu vyrozum ní, o zneškod ování havárie, o odstra ování následk havárie, o vedení dokumentace o postupech použitých p i zneškod ování a odstra ování následk havárie, o zásady ochrany a bezpe nosti práce p i havárii a její likvidaci, o personální zajišt ní inností podle havarijního plánu v etn telefonického spojení na tyto osoby, schéma ízení p i bezprost edním odstra ování p í in havárie, atd., o adresy a telefonická spojení na správní ú ady, subjekty ú astnící se zneškod ování havárie a p ípadn i jiné odborné subjekty a další zainteresované právnické i fyzické osoby (p edevším Hasi ský záchranný sbor, Policie R, správce povodí – p íslušný státní podnik Povodí, místn p íslušný vodoprávní ú ad - obce s rozší enou p sobností, místn p íslušný inspektorát IŽP, zdravotnickou záchrannou službu, místn p íslušný obecní nebo m stský a krajský ú ad, vlastníka, pop ípad provozovatele kanalizace, pokud je za ízení i ucelené provozní území odkanalizováno, odb ratele vody bezprost edn ohrožené následky havárie), o postup p edávání hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a zp sob vedení záznam o hlášení a administrativní náležitosti (proškolení zam stnanc , dostupné uložení kopií havarijního plánu). popis zp sobu vedení záznam a fotodokumentace o opat eních provád ných podle havarijního plánu, popis kontrolního systému, jeho funkce a provozu a zp sob vyhodnocování a evidence výsledk kontrol, podrobnosti o hlášení havárií a další podrobnosti související s pln ním povinností uživatele závadných látek, zejména zásady odstra ování odpad , které mohou p i zneškod ování havárie vzniknout, ke schválenému havarijnímu plánu se p ipojí kopie pravomocného rozhodnutí vodoprávního ú adu, kterým byl tento havarijní plán schválen, schválený havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v p ípad havárie. Uloží se také prohlášení jednotlivých pracovník , kte í se závadnými látkami zachází nebo by m li v p ípad havárie zasahovat, že byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni.

Opat eními ke zneškod ování havárie jsou p edevším ohrázování a odstran ní závadných látek ze zemského povrchu (horninového prost edí a zpevn ných ploch), ut sn ní a zaslepení kanaliza ních výpustí, zaslepení (uzav ení) kanalizací, použití zvláštních záchytných systém , odt žení kontaminované zeminy, bezpe né uskladn ní odpad vzniklých zneškod ováním havárie a vy išt ní kanalizací, zachycení plovoucích, p edevším ropných látek pomocí

108

norných st n a sorp ních prost edk z povrchových vod, odstran ní zne išt ných sediment z koryt vodních tok , sana ní erpání a jiné metody u vod podzemních – obr. . 23. Dále se havárie zneškod uje t mito postupy: • nadlepšováním pr tok ve vodních tocích, dávkováním chemických inidel a provzduš ováním, • použitím pevných sorbent p i zneškod ování havárie v blízkosti vodních tok , v OP vodních zdroj , na nezpevn ných plochách a pozemních komunikacích odvodn ných kanalizací nebo odvodn ných na nezpevn ný terén i do povrchových vod. Odstra ováním následk havárie se rozumí p edevším • odstran ní zachycených závadných látek, zemin, p ípadn jiných hmot jimi kontaminovaných, v etn použitých sorp ních prost edk , obal , pomocných nástroj a za ízení, • zachycení a následné odstran ní uhynulých ryb, p ípadn jiných vodních živo ich , • odstran ní následk provedených opat ení na pracovních plochách, budovách a za ízeních.

Náležitosti nakládání se závadnými látkami Uživatelé závadných látek s nimi nakládají tak, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prost edí (§ 39 odst. 1 vodního zákona), a ídí se p i tom výstražnými symboly, uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny pro bezpe né zacházení s nimi, které stanoví zvláštní právní p edpisy (nap . zákon o chemických látkách). Kontrolní systém pro zjiš ování úniku závadných látek ze za ízení budují a provozují uživatelé závadných látek uvedení v § 39 odst. 4 vodního zákona jedním nebo více z t chto zp sob : a) technickým zjišt ním t snosti za ízení, v n mž je obsažena závadná látka, b) zjiš ováním p ítomnosti závadné látky v okolí za ízení, v etn horninového prost edí a povrchových a podzemních vod, c) m ením množství závadné látky v za ízení se zjišt ním dosažení nejvyšší hladiny závadné látky v za ízení, nebo d) senzorickou kontrolou t snosti za ízení. Podle typu závadné látky a za ízení se zvolí jeden z výše uvedených zp sob nebo jejich kombinace. Kontrolní systém u za ízení, v nichž se nezachází se závadnými látkami ve v tším rozsahu, m že být založen jen na senzorickém pozorování odpov dnou osobou. Uživatelé závadných látek, kte í budují a provozují kontrolní systém pro zjiš ování úniku závadných látek podle § 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona, ale kte í nemají povinnost vypracovat havarijní plán podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona, vedou o zacházení s t mito látkami provozní dokumentaci, do které zahrnou i popis tohoto kontrolního systému, jeho funkce a provozu a zp sob vyhodnocování a evidence výsledk kontrol. Identifika ní údaje a vlastnosti zvláš nebezpe ných závadných látek, o nichž jejich uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy, jsou uvedeny v p íloze k provád cí vyhlášce. Má-li uživatel zvláš nebezpe né závadné látky k dispozici bezpe nostní list vypracovaný pro tuto látku podle zákona o chemických látkách, m že použít pro ú ely vedení záznam tento bezpe nostní list. 109

Otázky a odpov di: 1. Definujte závadné látky.

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními vodami ani d lními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen u init p im ená opat ení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prost edí. 2. Jak asto je t eba kontrolovat sklady a skládky závadných látek ?

Nejmén jednou za 6 m síc . 3. Jmenujte n které innosti, u nichž m že vodoprávní ú ad povolit výjimku p i používání závadných látek.

Krmení ryb, úprava a udržování vodního toku, úprava povrchových nebo podzemních vod pro ur ité zp soby užívání (nap . srážení anorganických živin p ímo ve vodním toku), odstran ní nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, p i schválených sana ních technologií. 4. Definujte Havarijní plán

Jedná se o písemný dokument, vypracovávaný podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s nimi ve v tším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpe ím pro povrchové nebo podzemní vody 5. Pat í nadlepšováním pr tok ve vodních tocích ke zp sob m zneškod ování havárie ?

Ano

Obrázek . 23: havárie cisterny, D 1 sm r Praha u Kozlova, únik PHM z cisterny, požár, smrtelné zran ní. Foto Novák

110

Odpadní vody a nakládání s nimi – produkce, odvád ní, likvidace, p írodní zp soby išt ní OV (ko enové istírny odpadních vod, aj.) Oblast išt ní a likvidace odpadních vod je pom rn obsáhle a p ísn podchycena eskou legislativou, ale i p edpisy EU.

Legislavita Evropské unie Dne 1. kv tna 2004 vstoupila eská republika do Evropské unie, a tím se pro ni staly závaznými p edpisy Evropské unie. Základním právním nástrojem v Evropské unii, který eší problematiku išt ní odpadních vod (dále jen OV), je sm rnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. kv tna 1991 o išt ní m stských odpadních vod. Sm rnice se týká odvád ní, išt ní a vypoušt ní m stských odpadních vod a išt ní a vypoušt ní odpadních vod z ur itých pr myslových odv tví. Cílem této sm rnice je ochrana životního prost edí p ed nep íznivými ú inky vypoušt ní odpadních vod. Pro vypoušt né vody z istíren odpadních vod (dále jen OV) požaduje stanovit emisní limity a systém vzorkování, rozbor a kontroly. Pro tzv. citlivé oblasti, tj. vodní útvary zasažené, nebo ohrožené eutrofizací a vodní útvary ur ené pro odb ry pitné vody, jsou stanoveny p ísn jší podmínky a kratší termíny. Vypoušt ní vy išt ných vod z OV musí podléhat povolení. Kvalita vody ve výústích a v recipientu se musí pravideln monitorovat. Je také stanovena povinnost zpracovat investi ní programy výstavby kanalizací a OV. Environmentální cíle pro lenské státy vyplývají ze sm rnice Evropského parlamentu a Rady . 2000/60/ES ze dne 22. prosince 2000, ustanovující rámec pro innost Spole enství v oblasti vodní politiky Pro povrchové vody je cílem, aby lenské státy provedly pot ebná opat ení k zamezení zhoršení stavu všech útvar povrchových vod, a to nejpozd ji do 15 let od data ú innosti této sm rnice, tj. nejpozd ji do 22. prosince 2015. Legislativa eské republiky Základním právním nástrojem pro ochranu vod v eské republice je zákon . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ní (vodní zákon). Pojem odpadní vody je definován v § 38. Odpadní vody jsou vody použité v obytných, pr myslových, zem d lských, zdravotnických a jiných stavbách, za ízeních nebo dopravních prost edcích, pokud mají po použití zm n nou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadními vodami jsou i pr sakové vody z odkališ , s výjimkou vod, které jsou zp tn využívány pro vlastní pot ebu organizace, a vod, které odtékají do vod d lních, a dále jsou odpadními vodami pr sakové vody ze skládek odpadu. Pro st ety zájm voda x zem d lství je z definice odpadních vod rozhodující následující: • je t eba vycházet z toho, zda p edm tné vody mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, • odpadními vodami jsou vždy vody použité, mj. i v zem d lských stavbách, ale také ve stavbách obytných, pokut b hem tohoto použití dojde ke zm n jejich jakosti (zpravidla jde o zhoršení jakosti dodávané pitné vody do t chto staveb), • tím je i zm na teploty vod b hem používání (nap . vypoušt ní teplé vody do kanalizace, i v p ípad , že nedošlo ke zm n jakosti – zne išt ní, je považováno za vypoušt ní OV),

111

•

m že se jednat i o pr sakové vody z odkališ , pokud n jaké odkališt zem d lský subjekt provozuje, a p itom tyto vody vypouští, tedy nevyužívává je pro vlastní pot ebu.

Vody z drenážních systém odvod ovaných zem d lských pozemk nejsou odpadními vodami podle vodního zákona. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je zne išt ní t chto vod závadnými látkami ešeno technickými opat eními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajiš ovat jejich zneškod ování, a to v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypoušt ní. D ležitým ustanovením vodního zákona je, že povolení k nakládání s vodami se vždy vydává k žádosti fyzické nebo právnické osoby, nikoli z vlastního podn tu vodoprávního ú adu. Podmínky v oblasti zneškod ování odpadních vod stanoví vodoprávní ú ad, p i emž je povinen p ihlížet k nejlepším dostupným technologiím. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního ú adu m it objem vypoušt ných vod a míru jejich zne išt ní a výsledky t chto m ení p edávat vodoprávnímu ú adu, který rozhodnutí vydal, p íslušnému správci povodí a pov enému odbornému subjektu. Vodoprávní ú ad dále v rozhodnutí stanoví u vypoušt ných odpadních vod nejvýše p ípustné hodnoty jejich objemu a míru jejich zne išt ní. Vodoprávní ú ad tímto rozhodnutím stanoví místo a zp sob m ení objemu a zne išt ní vypoušt ných odpadních vod a etnost p edkládání výsledk t chto m ení a je vázán ukazateli vyjad ujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami p ípustného zne išt ní povrchových vod. Tyto jsou uvedeny v Na ízení vlády R . 61/2003 Sb., v platném zn ní (poznámka: poslední novelou je na ízení vlády . 23/2011 Sb., ú inné ode dne 6.1.2011), o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V tomto NV jsou mj. uvedeny emisní a imisní standardy.

Emisní standardy – nejvýše p ípustné hodnoty ukazatel zne išt ní odpadních vod (uvedené v p íloze k citovanému na ízení vlády). Imisní standardy – nejvýše p ípustné hodnoty ukazatel p ípustného zne išt ní povrchových vod v jednotkách hmotnosti, radioaktivity nebo bakteriálního zne išt ní na jednotku objemu (uvedené v p íloze k citovanému na ízení vlády). Z hlediska zájm chrán ných vodním zákonem je nutný vyšší stupe išt ní odpadních vod. Citlivé oblasti vymezí vláda R na ízením, které podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Zatím byla celá R stanovena jako citlivá oblast. Bližší vymezení zdroje zne iš ování, postup pro ur ování zne išt ní obsaženého v odpadních vodách, metody m ení ukazatel zne išt ní a náležitosti provozní evidence jsou pak uvedeny ve Vyhlášce MŽP . 293/2002 Sb., v platném zn ní, o poplatcích za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových. Jestliže zne iš ovatel, který vypouští odpadní vody, p ekro í v p íslušném ukazateli zne išt ní zárove hmotnostní a koncentra ní limit zpoplatn ní, je povinen dle vodního zákona uhradit poplatek za zne išt ní vypoušt ných odpadních vod.

112

P i vypoušt ní odpadních vod do kanalizace je d ležitým dokumentem kanaliza ní ád, který upravuje vztahy mezi provozovatelem a uživatelem ve ejné kanalizace. Základním právním dokumentem pro tuto oblast je zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní. Kanaliza ní ád stanovuje mimo jiné nejvyšší p ípustné množství odpadních vod vypoušt ných do kanalizace nebo nap . nejvyšší možnou míru zne išt ní odpadních vod vypoušt ných do kanalizace a je schvalován rozhodnutím vodoprávního ú adu. Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je podle vodního zákona povinen zajiš ovat jejich zneškod ování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního ú adu nebo IŽP prokázat jejich zneškod ování v souladu s vodním zákonem. Znamená to v podstat , že obsah t chto bezodtokových jímek nem že být vyvážen nap . na zem d lské pozemky. Prokazovat jejich zneškod ování vlastn znamená prokázat se smlouvou se subjektem oprávn ným likvidovat odpadní vody a sou asn dokladem, že k takové likvidaci skute n došlo (pro prokázání schovávat faktury za odvoz a likvidaci odpadních vod). V p ípad zem d lské farmy nebo obdobného za ízení je t eba rozlišovat obsah mo vkové žumpy (uskladn ní pouze mo vky, která je statkovým hnojivem) a obsah žumpy na odpadní vody ve smyslu vodního zákona. P ímé vypoušt ní odpadních vod do podzemních vod je vodním zákonem zakázáno. Vypoušt ní odpadních vod neobsahujících nebezpe né závadné látky nebo zvláš nebezpe né závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících p evážn jako produkt lidského metabolismu a inností v domácnostech p es p dní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjime n na základ vyjád ení osoby s odbornou zp sobilostí (hydrogeologa). V podstat jde o výjimky, nikoli pravidlo a zcela obvyklé situace, je však t eba tuto skute nost uvést jako právn povolenou možnost. Vyjád ení hydrogeologa není uvedeno jako možnost, ale jako povinnost – vodoprávní ú ad bez n ho nem že p edm tné povolení vydat. P i povolování vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle vodního zákona vodoprávní ú ad: a) p ihlíží k pot eb dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystém a b) posuzuje možnosti omezování zne išt ní u jeho zdroje i omezování emisí do životního prost edí jako celku a možnosti op tovného využívání odpadních vod. Vodní zákon dále stanoví v p ípadech, vyžadují-li to cíle stanovené v p íslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod i normy environmentální kvality, stanovené p ímo použitelným p edpisem Evropských spole enství, že vodoprávní ú ad stanoví p ísn jší p ípustné hodnoty ukazatel zne išt ní odpadních vod než hodnoty stanovené na ízením vlády, pop ípad m že stanovit další ukazatele a jejich p ípustné hodnoty. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu ukládá Krajským ú ad m zajistit zpracování a schválení plánu rozvoje vodovod a kanalizací pro své území (PRVK). PRVK obsahuje koncepci ešení zásobování pitnou vodou, v etn vymezení zdroj povrchových a podzemních vod, které jsou uvažovány pro ú ely úpravy na vodu pitnou, a koncepci odkanalizování a išt ní odpadních vod v daném územním celku. Zákon ukládá vlastník m t chto vodních d l zajistit pr b žné vedení majetkové evidence a provozní evidence svých vodovod a kanalizací a každoro n je aktualizovat. Po poslední novele Zákona o

113

vodovodech a kanalizacích Zákonem . 76/2006 Sb. jsou vlastníci vodovod a kanalizací pro ve ejnou pot ebu povinni zpracovat a realizovat plány financování obnovy vodovod a kanalizací alespo na 10 kalendá ních let. Provád cí vyhláškou Zákona o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu je Vyhláška . 428/2001 Sb., v platném zn ní. Dále zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu nap . nedovoluje vypoušt t do kanalizace odpadní vody p es septiky a žumpy, je-li kanalizace ukon ena istírnou odpadních vod. Povinnosti p i nakládání s istírenskými kaly jsou dány Zákonem o odpadech . 185/2001 Sb. a o zm n n kterých dalších zákon .

Technické normy v oboru išt ní odpadních vod V eské republice se technickou normalizací zabývá eský normaliza ní institut. Technické normy vodního hospodá ství jsou za azeny od roku 1986 do t ídy 75 a nové a novelizované technické normy tohoto odv tví jsou postupn p evád ny do této t ídy. Podle stejné struktury jsou za azovány odv tvové technické normy vodního hospodá ství (TNV) zpracované v rámci úseku vodního hospodá ství MZe a i normy zpracované v rámci odboru ochrany vod MŽP. Protože normy nemohou obsáhnout celou problematiku išt ní odpadních vod, vznikají vedle norem další p edpisy, které jsou doporu ením pro ešení specifických problém v oboru. V sou asné dob všechny platné normy, spolu se všemi ustanoveními v nich obsaženými, nemají charakter obecn závazných p edpis . Základní nosnou normou oboru stokování je norma SN 75 6101 Stokové sít a kanaliza ní p ípojky. Odpadní vody se d lí na: •

•

m stské odpadní vody - vody vypoušt né z domácností nebo služeb, vznikající p evážn jako produkt lidského metabolismu a inností v domácnostech (splašky), pop ípad jejich sm s s pr myslovými odpadními vodami, s deš ovými vodami a jinými vodami (nap . vody z išt ní ulic a ve ejných prostranství) odvád ných ve ejnou kanalizací. U velkých a malých m st obytného charakteru p evládají odpadní vody splaškové. U malých m st pr myslového charakteru tomu m že být naopak. Mají rozmanitý charakter, jejich škodlivost p i vypoušt ní do recipientu se m že velmi odlišovat pr myslové odpadní vody – vody použité a zne išt né p i výrobním procesu, (omývání, oplachování, chlazení, atd.), které jsou ze závodu vypoušt ny a pro daný proces již nejsou použitelné. Jedná se nap . o vody z pr myslu bá ského, chemického, hutního, kovod lného, textilního, papírenského a potraviná ského. adí se mezi n i odpadní vody ze zem d lství. Vysoký obsah organických látek mají odpadní vody z potraviná ského, papírenského a textilního pr myslu. Z bá ského pr myslu se do vod dostává vysoké množství minerálních p ím sí. Nebezpe né jsou odpadní vody z plynáren, koksáren, rafinerií dehtu atd., které obsahují fenoly. Kyanidy obsahují p edevším vody z válcoven a galvanometrie. Velmi nebezpe né jsou odpadní vody z nemocnic, dále pak odpadní vody radioaktivní, které vznikají p i t žb a úprav uranu, pop ípad energetickými jadernými provozy.

114

Typy odpadních vod Splaškové vody Splaškové vody jsou odpadní vody z domácností, sociálních za ízení, kuchyní, umýváren, restaurací, hotel , nemocnic, atd. Jsou zne išt ny organickými a anorganickými látkami a obsahují také adu mikroorganism . Hlavní podíl látek ve splaškových vodách pochází z fekálií a mo e, a proto jsou velice rizikové z hlediska jejich infek nosti. Splaškové odpadní vody jsou závadné hygienicky a obvykle také senzoricky, tzn. vzhledov a pachem. Jejich barva je šedavá až hn dá. Tyto vody jsou siln zakalené, protože obsahují vysoké množství rozptýlených nerozpušt ných látek. Jejich teplota je v našem klimatickém období po v tšinu roku (krom letního období) výrazn vyšší než teplota vod povrchových, a to od 5 do 20 °C a hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,8 – 7,5. Z fakturované pitné vody odebírané obyvatelstvem se získává hodnota specifického množství splaškových odpadních vod qspec, což je množství na 1 obyvatele za den. Hodnota qspec se pohybuje dle lokality v rozmezí 80 – 200 l na osobu za den, v praxi se nej ast ji pak používá hodnota 150 l na osobu za den. Pr myslové odpadní vody Krom odpadních vod vznikajících v pr myslu jsou pod pojmem pr myslové odpadní vody zahrnovány i odpadní vody produkované v zem d lství. Kvalita a kvantita t chto vod pak závisí na innosti jednotlivého pr myslového odv tví. P ed vypušt ním pr myslových odpadních vod do ve ejné kanalizace musí být upraveny tak, aby vyhovovaly provoznímu ádu kanalizace, tzn., aby byly istitelné technologií komunální OV. Srážkové odpadní vody Jsou to vody odvád né z intravilánu obce jednotnou, oddílnou nebo modifikovanou ve ejnou kanalizací. Koncentrace zne iš ujících látek je nejv tší v první fázi dešt . Obecn se dá íci, že jejich množství a kvalita závisí na ad faktor . Mezi nejd ležit jší pat í velikost odvod ované plochy, její kvalita (sklon, povrch), intenzita srážek a p edchozí pr b h deš . P i dimenzování kanalizace je t eba brát v potaz velké pr toky vody p i p ívalových srážkách. Balastní vody Jedná se o ur ité množství podzemních vod, které se dostává do ve ejné kanalizace z d vodu její net snosti. Dále sem také pat í povrchové vody zaúst né do kanaliza ního systému, které ale nepat í do ve ejné kanalizace, protože ve skute nosti nejsou odpadními vodami. Balastní vody tvo í svým objemovým množstvím významný podíl vod ve ve ejné kanalizaci a mají negativní vliv na išt nou odpadní vodu, protože ji na e ují a snižují její teplotu. Ukazatele zne išt ní Základním m ítkem pro vyjad ování zne išt ní je tzv. ekvivalentní obyvatel (EO), p i emž se jedná o zne išt ní vyprodukované od jednoho obyvatele. Po et ekvivalentních obyvatel se vypo ítá jako podíl celkového a specifického zne išt ní, vyjád ený v BSK5 produkovaných za den, p i emž hodnota specifického zne išt ní BSK5 = 60 g produkovaných jedním obyvatelem za den. Orienta ní hodnoty produkce specifického zne išt ní jsou uvedeny v Tabulce 7. 115

Tab. 7: Množství specifického zne išt ní splaškových OV 1 EO [g/den] dle Imhoffa Ukazatel specifického zatížení [g/den] Látky

Látky

Ostatní

Minerální Organické Veškeré

BSK5

CHSK

Ncelk

Pcelk

10

30

40

20

40

1

0,2

5

10

15

10

20

-

-

Rozpušt né

75

50

125

30

60

10

2,3

Celkem

90

90

180

60

120

11

2,5

Nerozpušt né usaditelné Nerozpušt né neusaditelné

Látky, které zp sobují zne išt ní OV, mohou být rozd leny nap . dle velikosti ástic (Tab. 8) nebo dle p vodu na organické a anorganické. Tab. 8: Rozd lení látek dle velikosti v odpadní vod Látky

Rozpušt né

Koloidní

Suspendované

Usaditelné suspendované

Velikost ástic [µ µm]

< 0,001

0,001 - 1,0

1 - 100

> 100

Stokové sít Dle Libry je stokování v decko-technický obor, zabývající se návrhem hospodá ských za ízení, sloužících k ekonomickému a bezpe nému odvodn ní sídliš , obchodních zón a pr myslových a zem d lských závod . M stské odvodn ní pat í mezi nejdražší a projek n nejsložit jší stavby m stské infrastruktury a je nutné ho ešit jako integrovaný systém, který má 3 základní složky: • stokové sít • OV • recipient Stokové sít slouží k hygienické doprav tekutých odpadních produkt v odvod ované oblasti v souladu s požadavky bezpe ného hydrologického režimu vod povrchových a podzemních. Dle zp sobu odvád ní odpadních vod rozeznáváme 3 základní stokové soustavy.

Jednotná stoková soustava Odvod ovací systémy v tšiny velkých urbanizovaných sídel jsou koncipovány jako jednotná stoková soustava. V rámci této soustavy jsou veškeré druhy odpadních vod dopravovány spole nou trubní sítí sm rem na istírnu odpadních vod. Tento zp sob má adu technických a ekonomických výhod, p i vyšších pr tocích jsou však z ejmá ekologická a hygienická rizika, která ovliv ují životní prost edí. Proto se na stokovou sí „hust osazují“ odleh ovací komory za ú elem odleh ení z ed ných odpadních vod.

116

Oddílná stoková soustava Oddílná soustava slouží k odvád ní r zných druh OV samostatnými trasami stokové sít . Ve v tšin p ípad se jedná o dv stokové soustavy, z nichž jedna odvádí vody splaškové na OV a druhá pak vody srážkové do recipientu. P i použití této stokové soustavy však nastává problém, že v sou asnosti již nelze srážkové vody považovat ve vztahu k recipientu za hygienicky nezávadné. Splachy deš ové vody obsahují množství minerálních a organických látek, úkapy pohonných hmot, apod., a tak dochází ke zna nému zne išt ní recipientu. Modifikovaná stoková soustava Modifikovaná stoková soustava do zna né míry eliminuje nedostatky obou výše uvedených soustav. P íkladem modifikované soustavy je kombinace jednotné a oddílné soustavy, kdy vznikne polooddílná soustava. Splaškové vody jsou odvád ny hluboko uloženými stokami, oproti tomu deš ové vody v m lce uloženém potrubí. V první fázi dešt se nejvíce zne išt né deš ové vody odvádí spojovacím potrubím ze dna deš ových stok do šachet stok splaškových a po jejich zahlcení nad úrove dna deš ových stok dochází k odtoku srážkové vody deš ovými stokami do recipientu. Nejv tší zne išt ní z po átku oplachu terénu a z výplachu deš ových stok je takto svedeno splaškovými stokami na OV a do recipientu je už odvád na relativn istá voda. Zp soby išt ní odpadních vod Základní rozd lení zp sob išt ní odpadních vod: • klasický • p írodní Klasické OV Mezi nejd ležit jší faktory p i uspo ádání istírny pat í velikost istírny vyjád ená po tem EO • domovní istírny do 50 EO • malé istírny do 5 000 EO • st ední istírny nad 5 000 EO • velké istírny nad 20 000 EO Obvykle mají malé istírny jiné uspo ádání než istírny st ední a velké, p i emž velké istírny asto využívají úplné technologické schéma išt ní odpadních vod a kalového hospodá ství. Technologie istírny odpadních vod se skládá ze 3 stup : • primární • sekundární • terciální Kalové hospodá ství zajiš uje stabilizaci a hygienizaci produkovaného kalu tak, aby ho bylo možno zákonným a ú elným zp sobem dále využít nebo ekonomicky únosným zp sobem zlikvidovat. Zpracování a zneškod ování kalu z OV v sou asné dob ovliv uje zejména nár st produkce istírenských kal , zm ny vlastností kal produkovaných novými technologickými postupy išt ní OV, nové legislativní p edpisy pro nakládání s odpady, atd. Pokud jakost kal odpovídá stanoveným požadavk m dle platné legislativy, využívá se jich p ednostn v zem d lství jako kompostovaného substrátu nebo k p ímému hnojení zem d lské p dy. 117

P írodní zp soby išt ní odpadních vod P írodní zp soby išt ní OV využívají p irozené, b žn v p írod se vyskytující samo isticí procesy, které probíhají v p dním a mok adním prost edí. Vegetace se p ímo podílí na istícím procesu, zejména tvorbou p íznivých podmínek pro rozvoj mikroorganism a sou asným využíváním uvoln ných rostlinných živin, p edevším dusíku, fosforu a draslíku k tvorb biomasy. P írodní zp soby išt ní nacházejí uplatn ní zejména p i išt ní splaškových OV jednotlivých domácností, hotel , restaura ních za ízení a letních tábor , menších obcí obvykle do 1000 obyvatel, išt ní OV ze školních za ízení, škol v p írod a stravovacích za ízení, z dílen a malých pr myslových závod , išt ní filtrát vody ze skládek komunálního odpadu, išt ní nízko zatížených zem d lských OV, išt ní zne išt ných povrchových nebo srážkových vod. Zcela specifické je využití p írodních zp sob išt ní p i išt ní OV nejmenších producent , p edevším jednotlivých dom , skupinek dom apod. Takto se mohou upravit deš ové vody, vody z praní a koupání a znovu je využít jako užitkovou vodu na splachování a závlahu zahrádek. Pro p írodní zp soby išt ní jsou nepoužitelné OV s vysokým obsahem organického zne išt ní a zvýšeným výskytem tuk , olej a extrémn kyselé a zásadité d lní a pr myslové odpadní vody, odpadní vody obsahující toxické látky p ekra ující mez toxicity, zejména s obsahem derivát ropy, nadlimitním obsahem denzit , pesticid , radioaktivních látek apod. Do skupiny p írodních zp sob išt ní odpadních vod se adí: • p dní (zemní) filtry bez vegetace a s vegetací • vegeta ní ko enové istírny (VK ) • závlaha išt nými odpadními vodami, kejdou, tekutými stabilizovanými istírenskými kaly • stabiliza ní nádrže • bioeliminátory • akvakultury Tabulka 9: P ehled p írodních zp sob

išt ní

Druh p írodního zp sobu išt ní možnosti využití za ízení a) P dní filtry vertikální filtry bez vegetace išt ní a do išt ní komunálních OV b) Vegeta ní ko enové istírny (p dní filtry s mok adní vegetací) Horizontální povrchové proud ní išt ní OV a zne išt ných povrchových vod Horizontální podpovrchové proud ní išt ní komunálních OV a do išt ní OV Vertikální s proud ním sm rem dol išt ní a do išt ní komunálních OV-celoro ní išt ní OV, p evážn v letním (bezmrazém) Vertikální s proud ním sm rem vzh ru období c) Biologické nádrže (sou ást stabiliza ních nádrží) Aerobní nízkozát žové išt ní zne . Povrchových a komunálních OV Aerobní vysokozát žové išt ní OV v klimaticky p íznivých oblastech Intenzivní išt ní OV p i celoro ním provzduš ování Aerobní pr b žn provzduš ované Do iš ovací Do išt ní OV za um lými stupni išt ní OV P echodné za anaerobního do aerobního Fakultativní procesu

118

Anaerobní išt ní p ed azené v zemních nádržích Prodloužená sedimentace v zemních nádržích išt ní odpadních vod kampa ových producent

Anaerobní pr to né Anaerobní sedimenta ní Anaerobní akumula ní d) Akvakultury a bioeliminátory Nádržní akvakultury

išt ní a do išt ní OV ok ehky a asami išt ní komunálních a vybraných pr myslových OV išt ní OV ve žlabech s p epážkami z nárostu

Kombinace akvakultur s vegetací Bioeliminátory e) Pr to né žlaby Pr to né žlaby s mok adní vegetací f) Závlaha odpadními vodami Závlaha komunálními OV

išt ní a zejména do išt ní OV za OV Vegeta ní závlahy až celoro ní provoz závlah Vegeta ní provoz závlah OV potraviná . pr myslu Vegeta ní závlahy silážními a provozními OV

Závlaha pr myslovými OV Závlaha zem d lskými OV

P dní filtry- princip p dních filtr spo ívá ve využívání porézního prost edí k zachycení a odstran ní zne išt ní. P i išt ní se využívá istícího ú inku porézního p dního prost edí, v n mž zejména p i filtraci OV probíhají intenzivní fyzikální, chemické a biologické procesy. Podle uspo ádání a technologie provozu se d lí na p dní filtry s vertikálním a radiální filtrací, infiltra ní nádrže, vsakovací jímky, pr lehy, brázdy, limany aj. Vegeta ní istírny odpadních vod – se d lí podle technologie išt ní na vegeta ní ko enové istírny s mok adní vegetací, p írodní a zejména um lé ovladatelné mok ady, pr to né žlaby s mok adní vegetací, vegeta ní istírny s nemok adní vegetací, p eronové pásy s vegetací a závlahy odpadními vodami. Stabiliza ní nádrže, bioeliminátory a akvakultury- tvo í nádrže na úpravu fyzikálních vlastností, aerobní nízko nebo vysoko zat žované a provzduš ované biologické nádrže, fakultativní biologické nádrže, anaerobní akumula ní, sedimenta ní a pr to né biologické nádrže p izp sobené do iš ovací rybníky s rybí obsádkou, pr to né kanály a nádrže s plovoucí stacionární vegetací, pr to né žlabové bioeliminátory s asovými nárosty a speciální nádrže a kaskády s akvakulturami v p írodním a um lém prost edí Nezbytnou sou ástí všech t chto za ízení je funk n spolehlivé a úplné mechanické p ed išt ní surových odpadních vod. P írodní zp soby išt ní odpadních vod mají své p ednosti, ale také nedostatky, které vymezují oblasti jejich využití (Tab. 10).

119

Tabulka 10: P ednosti a nedostatky p írodních zp sob P ednosti p írodních zp sob

išt ní

išt ní

Nevýhody p írodních zp sob

išt ní

využívání samo isticích proces , probíhajících ve vodním, mok adním možná nepropracovanost biologického a p dním prost edí v sou innosti s vodní, a technického uspo ádání mok adní a terestrickou vegetací p írodní (ekologický) charakter istícího neznalost metod u n kterých investor za ízení a projektant možnost p íznivého za len ní do okolního nutnost kvalitní obsluhy prost edí nejsou k dispozici jednoduchá a snadno pom rn jednoduché technologické provedení p emístitelná za ízení na odkalování nádrží u p írodních mok ad rychlé zanášení nízké investi ní i provozní náklady a zakolmatování erozními smyvy postupná kolmatace filtra ního prost edí minimální pot eba energie látkami z OV možnost vodami

nárazového

pom rn dobrý provozu

p etížení

balastními

istící ú inek od zahájení

poutání ásti dusíku a fosforu vegetací schopnost krátkodobého p esušení provozu

a

dlouhodobého

velká pot eba plochy na 1 EO, u vegeta ních ko enových istíren pr m rn 5 m2, u stabiliza ních nádrží 10 – 15 m2 nízká ú innost pi odstra ování amoniakálního dusíku (uvnit vegeta ních ko enových istíren panují výrazn bezkyslíkaté pom ry) ur itá závislost istícího ú inku na klimatických podmínkách, teplot a slune ní radiaci

možnost išt ní organicky nízko zatížených ne ízený vodní režim odpadních vod, které není možno istit s nedostatkem deš ových srážek um lými zp soby

v oblastech

ekonomický efekt, spo ívající ve zlepšení nutnost delší doby zdržení, nezbytné úrodnosti p d, vyšších výnos zem d lských k odstran ní amoniakálního zne išt ní v etn plodin a rychlerostoucích d evin p i využití dodate né dotace kyslíku (u vegeta ních išt ných vod k závlaze ko enových istíren a stabiliza ních nádrží) není vy ešen environmentální zp sob široké využití p i regulaci odtoku nakládání s odpadem ochrana p ed velkými vodami v horních nedostate ný vývoj jednoduchého za ízení pro ástech povodí odstra ování p ebyte né plovoucí biomasy úprava mikroklimatu z VK a stabiliza ních nádrží a jejího dalšího využití ke kompostování, jako krmiva apod. vytvá ení vodních a mok adních biotop

120

Vegeta ní ko enové istírny odpadních vod Ko enová istírna odpadních vod (K OV) pat í mezi p írodní istírny, které využívají p irozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mok adním prost edí, k odstra ování zne iš ujících látek z vody. Jedná se tedy o um lý mok ad, což je komplex zvodn lého nebo m lce zaplaveného zemního lože, vegetace, živo ich a vody, který napodobuje p irozené mok ady. Ko enové istírny tedy využívají samo istící pochody, které probíhají v porézním p dním prost edí za spoluú asti rostlin (www.enwiki.cz). Základním principem tohoto zp sobu išt ní je horizontální pr tok OV propustným substrátem osázeným mok adními rostlinami. Substrát musí být dostate n propustný, aby nedocházelo k ucpávání a následnému povrchovému odtoku. P i pr chodu odpadní vody substrátem dochází k vysokému stupni odstra ování organických a nerozpušt ných látek a mikrobiálního zne išt ní. istící procesy v mok adním prost edí s makrofyty tvo í procesy fyzikální, zejména sedimentace a filtrace, probíhající v porézním filtra ním prost edí. Z fyzikáln chemických proces m se jedná p edevším o adsorpci. Chemické procesy spo ívají ve srážení slou enin a rozkladu mén stabilních látek, oxidaci a redukci. Biologické procesy zabezpe ují mikroorganismy, tvo í je rozklad dusíkatých organických látek proteolytickými a amoniza ními bakteriemi, nitrifikace bakteriemi nitrifika ními, p íp. denitrifikace bakteriemi denitrifika ními, rozklad celulózy metanobakteriemi (za anaerobních podmínek) a celulolytickými bakteriemi a mykobakteriemi (za aerobních podmínek), rozklad tuk apolitickými bakteriemi, rozklad škrob a cukr amylolytickými bakteriemi a rozklad organických a anorganických slou enin fosforu fosfobakteriem.

Obrázek . 24: Typické uspo ádání ko enové istírny (Vymazal, 2004)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Distribu ní zóna (kamenivo 50-200mm) Nepropustná bariéra (PE nebo PVC) Filtra ní materiál (ka írek, št rk, drcené kamenivo) Ko enové pole Výška vodní hladiny v ko enovém loži nastavitelná v odtokové šacht Odtoková zóna (shodná s distribu ní zónou) Sb rná nádrž Regulace výšky hladiny 121

Konstruk ní uspo ádání K OV Základním principem K OV je horizontální pr tok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mok adními rostlinami – obr. . 24. P i pr toku odpadní vody filtra ním materiálem dochází k odstra ování zne išt ní kombinací fyzikálních, chemických a biologických proces . Název „ko enová istírna“ vznikl z anglického „Root Zone Method“, což bylo pojmenování um lých mok ad s podpovrchovým horizontálním pr tokem, které se používalo v 70. a 80. letech 20. století (Vymazal, 2004). Použitá literatura: Zákon . 254/2001 Sb. o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon), v platném zn ní. V Sbírka zákon eské republiky. 2001, ástka 98. Zákon . 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném zn ní. V Sbírka zákon eské republiky. 2001, ástka 104. Vyhláška Ministerstva životního prost edí . 293/2002 Sb. o poplatcích za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových, v platném zn ní. V Sbírka zákon eské republiky. 2002, ástka 107. Na ízení vlády . 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném zn ní. V Sbírka zákon eské republiky. 2003, ástka 24. SLAVÍ KOVÁ, K.; SLAVÍ EK, M. Vodní hospodá ství obcí 1: úprava a išt ní vody. 1. vyd. Praha : VUT, 2006. 194 s. ISBN 80-01-03534-4. LIBRA, J. Stavby pro odpadové hospodá ství. 1. vyd. Brno: Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 2005. 141 s. ISBN 80-7157-861-4. POŠTA, J., aj. istírny odpadních vod. 1. vyd. Praha: eská zem d lská univerzita v Praze, technická fakulta, 2005. 208 s. ISBN 80-213-1366-8. ŠÁLEK, J.; ŽÁKOVÁ, Z.; HRN Í , P. P írodní išt ní a využívání vody: v rodinných domech a rekrea ních objektech. 1. vyd. Brno : ERA, 2008. 115 s. ISBN 978-80-7366-125-0. ŠÁLEK, J. Navrhování a provozování vegeta ních ko enových istíren. Praha: Ústav zem d lských a potraviná ských informací, 1999. 54 s. Metodiky pro zem d lskou praxi. ISBN 80-86153-037-0. ŠÁLEK, J., TLAPÁK, V.: P írodní zp soby išt ní zne išt ných povrchových a odpadních vod. 2006. KAIT. Praha, ISBN 80-86769-74-7 ŠÁLEK, J.: P írodní zp soby išt ní odpadních vod. 1995. VUT v Brn ,ISBN 80-214-0712-3 ŠEV ÍKOVÁ, J.: Vyhodnocení ú innosti OV Kotvrdovice. diplomová práce, MENDELU, 2010

122

Otázky a odpov di: 1. Jsou podle vodního zákona vody z drenážních systém odvod ovaných zem d lských pozemk odpadními vodami ?

Nejsou 2. Definujte m stské odpadní vody

Jedná se o vody vypoušt né z domácností nebo služeb, vznikající p evážn jako produkt lidského metabolismu a inností v domácnostech (splašky), pop ípad jejich sm s s pr myslovými OV, s deš ovými vodami a jinými vodami (nap . vody z išt ní ulic a ve ejných prostranství) odvád ných ve ejnou kanalizací. U velkých a malých m st obytného charakteru p evládají OV splaškové. U malých m st pr myslového charakteru tomu m že být naopak. Mají rozmanitý charakter, jejich škodlivost p i vypoušt ní do recipientu se m že velmi lišit. 3. Co je stokování ?

Stokování je v decko - technický obor, který se zabývá návrhem zdravotn vodohospodá ských za ízení sloužících k ekonomickému a bezpe nému odvodn ní sídliš , pr myslových závod a obchodních zón v urbanizovaných oblastech. M stské odvodn ní pat í mezi nejdražší a projek n nejsložit jší stavby m stské infrastruktury. Moderní koncepce stokování spo ívá v komplexním posouzení vlivu urbanizace na životní prost edí, zejména na povrchové a podzemní vody. M stské odvodn ní je v sou asnosti ešené jako integrovaný systém, který se skládá ze t í základních prvk : stoková sí , istírny odpadních vod, recipient. 4. Vyjmenujte p írodních zp sob

išt ní odpadních vod.

P dní (zemní) filtry bez vegetace a s vegetací, vegeta ní ko enové istírny, závlaha odpadními vodami, kejdou, tekutými stabilizovanými istírenskými kaly, stabiliza ní nádrže, bioeliminátory, akvakultury. 5. Jak velká je pot eba plochy na 1 EO u vegeta ních ko enových istíren ?

Pr m rn 5 m2.

Obrázek . 25: ilustra ní foto – malá OV za povodn .

123

Archiv VAS, a.s.

Úpravy malých vodních tok , revitalizace a související legislativní p edpisy eky vznikají na místech trvalého výronu podzemní vody, kde je jejich pramen nebo vytékají z ledovc . Tyto pramenné úseky ozna ujeme jako zdrojnice. Jejich následným spojováním vznikají v tší potoky a eky, které se spojují a vytvá ejí velké toky. Tyto toky vtékají do jezer, do mo í i oceán nebo se n které ztrácejí v písku pouští. Po átkem i pramenem eky m že být n který z pramen zdrojnic. Nejsou-li zdrojnice ozna eny jménem, klade se po átek eky k pramenu nejdelší nebo nejvodnat jší z nich. Jsouli dv nebo více zdrojnic stejn vodnaté i dlouhé, ozna í se po átek eky k pramenu levé z nich. Pod ústím toku rozumíme místo, kde se tok vlévá do jiného toku, jezera i mo ského pob eží. P esn ji je dáno pr se íkem st ednice (osy) toku s vodorysem recipientu, jezera, mo e. Ústí-li eka deltou, je koncem eky místo vúst ní nejdelšího nebo nejvodnat jšího z ramen. Délka toku je vzdálenost ústí od pramene, m ená na st ednici toku. Díl í vzdálenosti m ené na st ednici od ústí proti proudu nazýváme stani ení (kilometráž). Tok se neustále vyvíjí, proto délka toku ani stani ení nejsou charakteristiky nem nné. Také inností lov ka, nap . vedením nové trasy koryta upraveného toku, dochází mnohdy k podstatné zm n délky toku. Kombinací erozní innosti a horotvorných proces vzniká lenitý terén s hlavními podélnými a podružnými šikmými sníženinami, kterými proudí voda. Touto inností vzniká í ní sí . Nejjednodušší í ní sítí je soustava typická pro malá povodí s jedním tokem, tvo ícím podélnou osu povodí. Složit jší í ní soustava s hlavním tokem a mnohými p ítoky vzniká na povodích v tších. Pojem hlavní tok není p esn vymezen. Zpravidla se používají tato kritéria: za hlavní tok se považuje ten, který je vodnat jší, v míst soutoku zachovává v zásad sv j p vodní sm r a jeho dno je v míst soutoku níže než dno p ítoku. Toky jsou r zných povah a proto se rozd lují podle n kolika hledisek. Jedním z hledisek je vznik toku a charakteristické znaky tok . Podle vzniku – vodní toky p irozené a um lé. P irozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho ást, které vzniklo p irozeným p sobením tekoucích povrchových vod a dalších p írodních faktor nebo provedením opat ení k náprav zásah zp sobených lidskou inností a které m že m nit sv j sm r, podélný sklon a p í ný profil. Um lé, tzv. kanály – jsou vytvo eny lov kem za r zným ú elem využití vody (kanály plavební, meliora ní, zásobovací, energetické, aj.) V našem stát tvo í hydrografickou sí vodní toky o celkové délce p ibližn 76 000 km p irozených vodních tok . Ty dopl uje asi 15 000 km tok um lých jako jsou náhony, odvod ovací kanály, p ivad e apod. Hydrografická sí eské republiky tvo í hierarchický systém od pramenných zdrojnic po hlavní toky, které opoušt jí naše území a v p ípad Labe a Odry ústí do sv tového oceánu.

Tab. 10: Základní údaje o hlavních vodních tocích Vodní toky Plocha povodí [km2] Délka toku [km] Pr m rný pr tok [m3.s-1]

po státní hranici z toho na území R celkem po státní hranici celkem po státní hranici celkem

124

(zdroj HMU)

Labe 51394 48487 144055 357 1122 308 716

Morava 24109 20690 26843 258 352 109 120

Odra 5842 5209 118600 126 861 62 610

Rozložení hustoty hydrografické sít v R je velmi prom nlivé. Nejnižší hustotu (mén než 0,2 km.km-2) vykazuje oblast St edo eské tabule na rozvodí Plou nice, Lib chovky a Pšovky, a také mezi dolním tokem Oh e a Vltavy. Menší hustotu sít povrchových vod mají lokality krasových území u nás p edevším v eském a Moravském krasu. Naopak nejv tší hustotu sít vodních tok (nad 1,8 km.km-2) dosahují horské pramenné oblasti p edevším v Moravskoslezských Beskydech, ve Vsetínských vrších nebo na Kralickém Sn žníku a v Hrubém Jeseníku. Jedná se zpravidla o pramenné oblasti Ostravice, Vsetínské a Rožnovské Be vy, Moravy. Ze statistického zpracování vyplývá, že pr m rná hustota vodních tok (bez um lých kanál ) je u nás p ibližn 0,9 km.km-2. Pokud po ítáme pouze toky s povodím v tším jak 5 km2, dosahuje jejich hustota cca 0,47 km.km-2. V st edoevropských klimatických podmínkách se jedná spíše o p ízniv jší (mírn nadpr m rné) hodnoty, které souvisejí s naší hydrografickou polohou. Hustota í ní sít ovliv uje odtokový proces, erozní innost vody nebo ekologickou stabilitu krajiny.

Správa vodních tok Vychází z vodního zákona, kdy vodní toky jsou p edm tem správy. lení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních tok stanoví Ministerstvo zem d lství ve spolupráci s Ministerstvem životního prost edí vyhláškou. Rozhodujícími správci tok jsou: státní podniky Povodí a Lesy R, s.p. v p sobnosti MZe. Tyto subjekty zajiš ují správu cca 94 % délek vodních tok v R. P ibližn 6 % se na správ podílejí obce, újezdní ú ady vojenských újezd a správy národních park . K t mto správc m donedávna pat ila i Zem d lská vodohospodá ská správa (ZVHS), která m la na starosti 38 tisíc kilometr drobných vodních tok tzn. potok , byst in a odvod ovacích za ízení. Její správu tok p evzaly státní podniky Lesy eské republiky, Povodí Oh e, Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Odry a Povodí Moravy k 1.1.2011. Majetek Zem d lské vodohospodá ské správy p ešel na výše jmenované státní podniky. Správou vodních tok se rozumí: • sledovat stav vodních tok a pob ežních pozemk z hlediska funkce vodního toku; • pe ovat o koryta vodních tok , zejména udržovat koryta vodních tok ve stavu, který zabezpe uje p i odvád ní vod z území dostate nou pr to nost a hloubku vody a p itom se co nejvíce blíží p írodním podmínkám; udržovat b ehové porosty na pozemcích koryt vodních tok nebo na pozemcích sousedících s korytem vodního toku tak, aby se nestaly p ekážkou odtoku vody p i povod ových situacích, pop ípad b ehové porosty na pozemcích koryt vodních tok nebo na pozemcích sousedících s korytem vodního toku vysazovat s p ihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala p vodnímu p írodnímu stavu, pokud takové povinnosti nemají vlastníci pozemk s koryty vodních tok ; • provozovat a udržovat v ádném stavu vodní díla v korytech vodních tok nezbytná k zabezpe ení funkcí vodního toku, pop ípad vodnímu toku p evážn sloužící, která správci tok vlastní, pop ípad je užívají z jiného právního d vodu; • p ipravovat a zajiš ovat úpravy koryt vodních tok , slouží-li k zajišt ní jejich funkcí; • vytvá et podmínky umož ující oprávn ná nakládání s vodami související s vodním tokem, p i mimo ádných situacích na vodním toku jen pokud to umož ují hydrologické podmínky a stav vodního toku. 125

Další povinnosti uvádí vodní zákon v §47. Malé vodní toky, tj. byst iny, horské potoky, potoky a í ky se vyzna ují ur itými specifickými znaky a vlastnostmi, které je odlišují od velkých tok a musí být respektovány p i jejích úprav a využívání. Podrobná znalost charakteru povodí malých tok je velmi d ležitá, nebo rozhoduje o vzniku a pr b hu srážkového odtoku. Velikostn malá povodí vytvá ejí rychle probíhající a velké specifické odtoky, protože bývají zasažena na celé své rozloze tzv. p ívalovými dešti, které se vyzna ují krátkým trváním ( asto jen 15 - 30 min., maximáln do 180 min.) avšak o velké intenzit .

Ú el úprav tok Toky mají blahodárný vliv na svoje okolí, ale neupravené zp sobují všeobecn známé škody. T mto škodám se zabra uje úpravou tok a úpravou odtokových pom r v povodí. Úpravou tok se rozumí p edevším b ehové - podélné stavby, které usm r ují tok, vytvá í vhodný podélný profil, vhodný a dostate ný p í ný profil koryta toku, zabezpe ují b ehy, p ípadn i dno vhodným opevn ním apod. Do úprav tok se zahrnují i p í né stavby jako jsou stupn , prahy, usm r ovací a soust e ovací stavby i ochranné hráze. Do úprav tok se nezahrnují p ehrady, plavební komory, jezy ani erpací stanice. Hlavní ú el úprav tok : • ochrana zem d lských ploch podél toku, ochrana sídliš , komunikací a r zných objekt proti škodlivým povodním; • stabilizace koryta toku (zabrán ní škodlivým erozním ú ink toku); • úprava hladiny podzemní vody na p ilehlých pozemcích, která se dosáhne výškou hladiny vody v upraveném koryt (odvodn ní pozemk ); • umožn ní využití vodní energie toku; • úprava odtokových pom r povodí a poto ní nivy; • umožn ní odb ru a odpadu vody a zaúst ní p ítok . Úpravy tok pat í mezi investice, jejichž ekonomický ú inek je dlouhodobý a t žko m itelný. Efekt úprav tok ur ených na ochranu p ed povodn mi nespo ívá v okamžitém a nep etržitém získáváním nových hodnot, ale v zabrán ní škodám, jejichž p í inou bývají nep íznivé hydrologické situace, které se vyskytují jen z ídkakdy s krátkodobým trváním. Mnohé úpravy vytvo ené na vodních tocích již d íve kv li ochran p ed povodn mi a stabilizací koryta zp sobily, že na pozemcích, které jsou úpravou toku chrán né p ed záplavami se nyní rozvíjí bytový fond, pr myslové zóny v daleko v tší mí e než se kdy v ekonomice projektu uvažovalo. Prost ednictvím toku se realizuje v tšina hmotných vazeb v systému: vodní tok slouží jako dopravní cesta na dopravu vody od zdroje nap . nádrže ke spot ebiteli, nap .: • • •

odb r vody na závlahy odb r vody pro zásobování pitnou vodou vodovody pro ve ejnou pot ebu odb r vody pro pr mysl a ostatní ú ely

Vodní toky jsou recipienty odpadních vod pro pr myslové a jiné závody, pro m stské istírny odpadních vod, pro odvodn ní. Spád v toku s p ítoky vytvá í energetický potenciál pro výrobu elektrické energie. 126

Úpravy tok nabývají stále v tšího významu p i vytvá ení životního prost edí, p i rozvoji vodních sport a rekreace. Funkce úpravy tok se p izp sobuje novým pot ebám spole nosti. Z uvedeného vyplývá, že úpravy tok a odtokových pom r jsou propojené s ostatními vodohospodá skými opat eními v povodí (odb ry vody, jezy, p ehrady aj.). Úpravy tok mají víceú elový význam, proto nelze jednotlivé ú ely od sebe odd lit, ani je ešit nezávisle na sob . Musí se provád t v rámci vodohospodá ských soustav. Vodohospodá ská soustava je soubor vodních zdroj a vodohospodá ských za ízení, navzájem spolu funk n souvisejících, p i emž se tento soubor vyzna uje dynamickým, ú elovým jednáním, které sm uje k pokrytí rozmanitým nárok m lidské spole nosti. Aby úpravy tok plnily sv j ú el v plném rozsahu, musí být ešeny komplexn . Komplexnost vyžaduje, aby se upravovala nejen vlastní koryta b eh , ale i povodí, v nichž toky vznikají a vytvá ejí sv j specifický charakter. Komplexní úpravy tok obsahují dv provád cí etapy, z nichž jedna eší úpravu koryta a druhá upravuje srážkoodtokové pom ry v povodí. Každá etapa má své specifické provád cí zp soby a prost edky, avšak ob slouží spole nému ú elu tj. upravit a zárove využít odtok srážkových vod v povodí upravovaného toku. P i správném postupu by se m lo povodí toku upravovat v prvním po adí, nebo se tím vytvá ejí podmínky pro technicky i ekonomicky výhodn jší úpravu koryta. ast jší je však stále opa ný postup, p i n mž úpravu koryta dopl ují pot ebné úpravy v povodí, provád né bu to sou asn nebo pozd ji. Je žádoucí zabývat se též otázkou úpravy pom r vody v samotné p d a podle pot eby zvyšovat i naopak snižovat hladinu podzemní vody a v p ípad nedostatku dodávat p d závlahovou vodu. Vypracované studie a hydrotechnická schémata zjiš ují p edevším akumula ní a reten ní možnosti na tocích s ohledem na energetické i jiné využití zásob vody. Návrh úpravy vychází z ú elu, kterému má upravený tok sloužit a z ú inku, který má být po realizace toku dosažen. Za tímto ú elem je zapot ebí opat it r zné podklady a provést pot ebné pr zkumné a m i ské práce. Rozsah, množství a asto i kvalita závisí na rozsahu a d ležitosti požadované úpravy. P ed provedením pr zkumu je nutné opat it a prostudovat veškeré dostupné podklady související s úpravou. P i návrhu úpravy koryta toku je nutné vy ešit: • • • • • • • • • • •

odtokové pom ry v údolní niv ; vinutí toku; podélný sklon nivelety dna a sm rodatných hladin; p í ný profil koryta a jeho kapacitu; hydrotechnické výpo ty pr to ných profil toku; splaveninový režim; vyúst ní p ítok ; opevn ní koryta; objekty na toku; plynulé navázání za átku a konce úpravy na starý tok; podmínky zachování biologické rovnováhy v údolní niv . 127

Revitalizace tok Revitalizace = „znovuoživení“, „posílení“, „zpruha“. Revitalizace je proces oživení, p i n mž dochází k návratu vybraného krajinného prvku do p irozeného nebo p írod blízkému stavu. Tento proces probíhá bu to p irozenou cestou nebo pomocí technických opat ení. Revitalizací vodního toku je obnovení ekologické funkce vodních tok a kvality vody p i sou asném dodržení jeho ostatních funkcí s p ípadným p ehodnocením stupn ochrany. Ú elem revitaliza ních úprav vodních tok je odstranit nebo zmírnit negativní d sledky úprav tok na ekosystémy, obnovit nebo zlepšit jejich ekologickou funkci v krajin se zohledn ním ú elových funkcí toku, pro které byl tok upraven. Vytvá í se podmínky pro obnovu p írodního stavu ekosystému vodních tok a jejich okolí, tj. stavu blízkého tomu, ve kterém se tok nacházel p ed entropickými zásahy. Revitaliza ními úpravami vodních tok by se m ly odstranit nebo zmírnit d sledky úprav vodních tok na ekosystémy. Dne 20.5.1992 byl vyhlášen vládou R usnesením . 373 Program revitalizace í ních systém jako jeden z krajinotvorných program . Cílem programu je podpo it obnovu p írodního prost edí i zdroj užívaných lov kem. Program má napomáhat zvýšení biologické rozmanitosti a p íznivému uspo ádání vodních pom r . Soust edí se na revitalizace p irozené funkce vodních tok , zakládání a revitalizaci prvk ÚSES vázaných na vodní režim, odstra ování p í ných p ekážek na tocích, revitalizaci reten ních schopností krajiny a výstavbu a obnovu OV a kanalizací v etn zakládání um lých mok ad . Program má 3 hlavní cíle: 1) podpo it reten ní schopnost krajiny 2) napravit nevhodn provedené meliora ní zásahy 3) obnovit p irozené funkce vodních tok Od roku 1998 do roku 2007 bylo financováno cca 1300 akcí za cca 3,5 mld. K . Jen za rok 2006 bylo MŽP na tento program uvoln no 384 mil. K . ešení revitalizace vodního toku musí odpovídat p írodním podmínkám, podmínkám legislativní ochrany a zp sobu využívaní území, ve kterém se vodní tok nachází. Musí být v souladu s koncepcí územních systém ekologické stability, p ípadn s dalšími územn plánovacími podklady a územn plánovací dokumentací. P i výb ru vodních tok pro revitalizaci se vychází z významu vodního toku, z charakteru území, ve kterém se tok nachází, ze zp sobu provedené úpravy a jejího stavu, z vodnosti toku a jakosti vody toku, z rozsahu a stavu vegeta ních doprovod , ze stavu a využívání pozemk podél toku a v povodí, z ohrožení ú elových funkcí vodního toku a z požadavk územních systém ekologické stability. Obnova ekologické funkce vodního toku je dlouhodobý proces, který byl vyvolán revitaliza ní úpravou. ízenou pé í a cílenou údržbou je nutno po provedené revitaliza ní úprav usm r ovat vývoj toku do stavu, který se co nejd íve p iblíží p írodnímu. Sou ástí revitaliza ních opat ení je také obnovení oboustranné migra ní prostuptnosti koryta. P ekážky pro pohyb ryb a dalších vodních živo ich v toku p edstavují zejména 128

p í né objekty a dále místa s nedostate nou hloubkou vodního sloupce (odb ry vody, úprava toku, apod.). P evažující problém je nepropustnost pro migrace sm rem proti proudu. Na našich tocích bylo staveb s výškou jeden metr a více vybudováno více než šest tisíc. Migra ní chování je významné nejen pro ryby samotné, ale sehrává významnou roli nap íklad v životním cyklu mlž . Pokud je mechanismus migrace narušen, možnosti pro dosažení optimálních potravních, rozmnožovacích, úkrytových a jiných podmínek jsou omezené a roste riziko degradace, a už p ímo postižených populací, i druhotn celých rybích spole enstev. MŽP (odbory ochrany vod a pé e o krajinu) ve spolupráci s AOPK R a Výzkumným ústavem vodohospodá ským TGM, v.v.i., p istoupilo ke zpracování zcela nového dokumentu Koncepce zpr chodn ní í ní sít v R. Dokument vymezuje migra n významné toky nebo úseky tok ve dvou rovinách: nadregionální prioritní biokoridory s mezinárodním významem (dále jen nadregionální prioritní biokoridory) a národní prioritní úseky tok z hlediska druhové a územní ochrany (dále jen národní prioritní úseky tok ), které jsou vymezeny výskytem zvlášt chrán ných nebo evropsky významných druh živo ich ve smyslu vyhlášky . 395/1992 a zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , pro n ž je migra ní pr chodnost vodních tok existen n d ležitá, a zvlášt chrán nými územími nebo evropsky významnými lokalitami, na kterých se tyto druhy vyskytují. Problematika rybích p echod je sama o sob dost komplikovaná, víceoborová a neobejde se bez spolupráce odborník zastupujících biologické i technické disciplíny. Sou asn opomíjení mezioborového p ístupu by mohlo v praxi vést k realizaci nákladných projekt (jdoucích až do desítek milion korun!), které nebudou moci sloužit svému ú elu. Proto byla v roce 2000 p i AOPK R založena odborná platforma na podporu kvalitních projekt – Komise pro rybí p echody. Smyslem innosti komise je nabízet investor m výstavby rybích p echod konzulta ní a zcela bezplatný servis. Odborná innost komise se opírá o leny z ad interních i externích odborník ichtyolog , hydraulik , vodohospodá a dalších. Od p vodní nápln komise, kterou bylo p edevším posuzování výstavby rybích p echod financovaných z dota ního Programu revitalizace í ních systém (PR S), se innost po roce 2001 rozší ila na projekty podmín né aplikací ustanovení § 15 vodního zákona, podle kterého je možné realizovat výstavbu vodních d l pouze tehdy, nebudou-li vytvá et bariéru v pohybu ryb a vodních živo ich (s ur itými výjimkami u rybník , hrazení byst in a u neúm rn nákladných staveb). Od roku 2008 jsou v komisi navíc posuzovány projekty usilující o finan ní podporou z Opera ního programu Životní prost edí – prioritní osy 6 (oblasti podpory 6.2 a 6.4). Krom len komise vstupují do procesu projednání další ú astníci – zástupci místn p íslušných vodoprávních ú ad , správci vodních tok a zástupci eského rybá ského svazu, kte í dopl ují informace týkající se zejména místních specifik a pomáhají lépe reagovat na navržená technická ešení. Nedílnou sou ástí innosti komise jsou terénní šet ení jak v pr b hu realizace staveb, tak p i jejich záv re ném vyhodnocení. Kvalita zhotovení stavby totiž zásadn ovliv uje výsledné parametry rybího p echodu a nedodržení projek ních parametr m že n kdy zcela vylou it požadované funkce stavby.

129

Použitá literatura: Huba íková, V., Oppeltová, P.: Úpravy vodních tok a ochrana vodních zdroj . MZLU v Brn , 2008. 131 s. ISBN 978-80-7375-243-9 Hanák K., Kup ák V., Šálek J., Skoupil J., Tlapák V., Zuna J.: Stavby pro pln ní funkcí lesa. 2009. KAIT. 300 s. ISBN 978-80-87093-76-4 THE NATURE CONSERVATION JOURNAL Dostupný na http://www.casopis.ochranaprirody.cz/Z-nasi-prirody/reseni-migracni-prostupnosti-ricni-sitev-cr.html on line. citace 10.12. 2010

Otázky a odpov di: 1. Definujte p irozené koryto vodního toku dle platné legislativy.

P irozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho ást, které vzniklo p irozeným p sobením tekoucích povrchových vod a dalších p írodních faktor nebo provedením opat ení k náprav zásah zp sobených lidskou inností a které m že m nit sv j sm r, podélný sklon a p í ný profil. 2. Jaká je pr m rná hustota vodních tok v R ?

Pr m rná hustota vodních tok (bez um lých kanál ) je 0,9 km.km-2. 3. Jaké jsou hlavní ú ely úprav tok ? •

ochrana zem d lských ploch podél toku, ochrana sídliš , komunikací a r zných objekt proti škodlivým povodním;

•

stabilizace koryta toku (zabrán ní škodlivým erozním ú ink toku);

•

úprava hladiny podzemní vody na p ilehlých pozemcích, která se dosáhne výškou hladiny vody v upraveném koryt (odvodn ní pozemk );

•

umožn ní využití vodní energie toku;

•

úprava odtokových pom r povodí a poto ní nivy;

•

umožn ní odb ru a odpadu vody a zaúst ní p ítok .

4. Co je obsahem programu revitalizace í ních systém ? Podstatou Programu revitalizace í ních systém je podpo it obnovu p írodního prost edí i zdroj užívaných lov kem. Program má napomáhat zvýšení biologické rozmanitosti, p íznivému uspo ádání vodních pom r . Soust edí se na revitalizace p irozené funkce vodních tok , zakládání a revitalizaci prvk ÚSES (územních systém ekologické stability) vázaných na vodní režim, odstra ování p í ných p ekážek na tocích, revitalizaci reten ních schopností krajiny a výstavbu a obnovu OV a kanalizací v etn zakládání um lých mok ad . 5. K emu slouží rybí p echody ?

Slouží k p ekonání vysokých p í ných objekt na vodních tocích, které neumož ují rybám migraci, zajiš ují oboustrannou migra ní prostupnost koryta.

130

HYDROLOGIE Hydrologie je v da, která se systematicky zabývá poznáváním zákon výskytu a ob hu vody v p írod . Obsahuje: • hydrografii - zabývá se shromaž ováním pozorování, jejich t íd ním a zpracováním, • hydrometrii - zabývá se metodami a p ístroji pro m ení hydrologických jev . Podle prost edí, ve kterém se výskyt a pohyb vody uskute uje, se rozlišuje: • hydrometeorologie – zabývá se vodou v atmosfé e, • potamologie – zabývá se vodou v povrchových tekoucích vodách a vodou podpovrchovou, v etn pramen , • limnologie – zabývá se vodou v povrchových stojatých vodách (nádržích a jezerech), • pedohydrologie – zabývá se vodou v p d , • geohydrologie – zabývá se vodou v geologických vrstvách zemské k ry, • glaciologie – zabývá se ledovci, • oceanologie – zabývá se vodou v oceánech. Hydrologické údaje : • ve svém souhrnu jsou jednou ze základních charakteristik p írodního bohatství Zem , • slouží jako podklady k investi ní innosti tém ve všech odv tvích národního hospodá ství, • umož ují sestavit Plány oblastí povodí, Plán hlavních povodí, (Státní vodohospodá ský plán – d íve), • umož ují uplat ovat integrované p ístupy k racionálnímu využívání vodních zdroj v krajin , s cílem dosáhnout trvale udržitelné rovnováhy s ekologií krajiny. Hydrologické údaje jsou zapot ebí: • pro zem d lství a lesní hospodá ství p i závlahách, odvod ování, stavbách rybník , nádrží, • pro stavby p ehrad, jez a nádrží, úpravy tok , opat ení pro ochranu proti povodním • v protierozní ochran , hrazení byst in a pod. • pro zásobování obyvatelstva a pr myslu vodou pitnou i užitkovou, • zem d lství - závlaha rostlin, • išt ní odpadních a pr myslových vod, • odvád ní deš ových vod z urbanizovaných aglomerací, • pro stavbu most , propustk na železnicích a silnicích, atd.

Povodí je základní hydrologickou oblastí, ve které zkoumáme odtokový proces a zjiš ujeme vzájemný vztah bilan ních prvk . Po hydrologické stránce je to území uzav ené, nep itéká do n j žádná voda po povrchu ani pod povrchem. Sážky na n m spadlé odtékají jedním uzáv rovým profilem. Plocha povodí je vymezena rozvodnicí. • orografická rozvodnice – ohrani uje povodí povrchových vod, ur uje se z mapy terénu (probíhá po h ebenech, sedlech, vrcholech a ostatních nejvyšších útvarech); • hydrogeologická rozvodnice – ohrani uje povodí podpovrchových vod, ur uje se podle geologického složení a pr b hu nepropustných vrstev pod povrchem;

131

Rozvodnice orografická se s hydrogeologickou nemusí shodovat. Kolob h vody Voda ve skupenství plynném, kapalném a tuhém je na Zemi ve v ném, nep etržitém, uzav eném ob hu (kolob hu). Základnu pro globální ob h vody tvo í plocha sv tového oceánu, jež siln p evládá nad plochou pevniny. Velký kolob h vody (hydrologický cyklus v globálním m ítku zem ) - vypa ená voda z oceán je p enášena ve form vodní páry (jako oblaka, mlha) vzdušnými proudy nad kontinenty, kde kondenzuje nebo desublimuje, v podob srážek (déš , sníh, kroupy, rosa, jinovatka, námraza) spadne na pevninu, potom se bu povrchovým odtokem dostává p ímo do vodních tok , nebo infiltruje do podpovrchových vod a do vodních tok se dostává výronem a nakonec se vodními toky vrací zp t do mo í. Malé kolob hy vody (hydrologické cykly v lokálním m ítku) - p i kterých bu voda vypa ená ze sv tového oceánu se v podob srážek do n j vrací bez povrchového odtoku, nebo voda ze zemského povrchu resp. z povrchu rostlin se vypa uje (výpar z p dy, nádrží, jezer a vodních tok , intercepce, transpirace) a vzdušnými proudy je p enesena na pevninu i nad oceán.

Hydrologický rok - základní bilan ní období v hydrologii. V R za íná 1.listopadu a kon í 31. íjna b žného kalendá ního roku. Jde o to, aby všechny srážky spadlé v hydrologickém roce (i sníh a led) v n m také odtekly. Základní složky ob hu vody v p írod - srážky, výpar, povrchový a podpovrchový odtok, voda akumulovaná v p irozených a um lých nádržích. Povrchový odtok závisí na ad initel , kte í jej podstatn ovliv ují: • atmosférické srážky- jejich intenzita, asové a plošné rozd lení, • vlhkost vzduchu, • druh a velikost výparu, • systém í ní sít , • charakteristika povodí, • geologické i pedologické pom ry, • geomorfologické vlastnosti koryt ek apod. D ležité pojmy:

Vypa ování – evaporace - proces, p i kterém voda p echází z kapalného nebo pevného skupenství do plynného Evapotranspirace - souhrn výparu z p dy, transpirace rostlin a výparu povrchov zadržené vody intercepcí na rostlinách. Transpirace - produktivní výpar z rostlin - dýchání rostlin. Rostliny pro vlastní stavbu bun k pot ebují vodu, kterou fyziologickými procesy transportují p es ko enové bu ky z p dy. P ebytek této vody ve form difúzní páry uniká p es podpr chodové dutinky do atmosféry. (Nap . u lesních porost je transpirace 150 až 450 mm/rok) Intercepce - množství zadržené vody na rostlinách (n kdy i na p edm tech) Povrchový odtok - p edstavuje tu ást vody z celkového odtoku, která odtéká po povrchu terénu. D lí se na soust ed ný a plošný (rozptýlený).

132

Podpovrchový odtok (hypodermický) - je ta ást vody z celkového odtoku, která odtéká pod povrchem terénu, ale není v kontaktu s hladinou podzemní vody. ást hypodermického odtoku dostane povrchový tok bezprost edn po skon ení dešt , zbylou ást až po ur itém ase. Podzemní odtok - ást celkového odtoku vody, která odtéká jako sou ást podzemní vody Infiltrace - vsakování vody do p dy, které nastává p i srážkách nebo p i zavlažování. K poznání zákonitostí ob hu vody v p írod a pravideln hydrometeorologické jevy: • vodní stavy (vodo tem), • pr toky v tocích i v podzemí, • srážky, • výpar, • teploty, • rychlosti i sm ry v tru.

pozorujeme nebo m íme systematicky

Pr tok Q - množství vody proteklé pr to ným profilem za sekundu [l/s, m3/s] M-denní pr tok QMd - pr m rný denní pr tok, dosažený nebo p ekro ený po M dní ve zvoleném asovém období. (násobek 30, tj. Q30d až Q330d, dále Q355d a Q364d). Obvykle se za délku asového období volí hydrologický rok. Ur uje se z áry p ekro ení pr tok . N-letý maximální pr tok Qmax,N - nejv tší pr tok povod ové vlny, který je dosažen nebo p ekro en v dlouhodobém pr m ru jednou za N let. (Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50, Q100) Literatura: Huba íková, V., Hydrologie. MZLU v Brn , 2002, 43 s., ISBN 978-80-7157-638-9 Otázky a odpov di: 1. Co je to limnologie ?

Limnologie je odv tvím hydrologie a zabývá se vodou v povrchových stojatých vodách. 2. Definujte hydrologický rok. Kdy v R za íná ?

Je to základní bilan ní období v hydrologii. Principem je, že všechny srážky spadlé v hydrologickém roce (i sníh a led) v n m také musí odtéct. V R za íná 1.listopadu a kon í 31. íjna b žného kalendá ního roku. 3. Kte í initelé ovliv ují povrchový odtok ? • atmosférické srážky- jejich intenzita, asové a plošné rozd lení, • vlhkost vzduchu, • druh a velikost výparu, • systém í ní sít , • charakteristika povodí, • geologické i pedologické pom ry, • geomorfologické vlastnosti koryt ek apod.

133

Problematika povodní a sucha Povodn Povodní se rozumí p echodné stoupnutí hladiny tok nad obvyklou úrove , zp sobené zmenšením pr to nosti koryta (nap . ledovou zácpou apod.) nebo náhlým zv tšením pr toku, tj. vytvo ením výrazné pr tokové vlny, která se pohybuje í ním korytem neustáleným pohybem. Pr b h povodn charakterizuje doba výskytu a typ povodn , tvar a objem povod ové vlny a kulmina ní pr tok. Dalším d ležitým ukazatelem je hladina vody v toku i mimo n j (h [m]) a hodnota „N-letého“ pr toku. Nemén významným parametrem je velikost zasaženého území, po et ohrožených i postižených osob a výše zp sobených škod na soukromém i ve ejném majetku. Pr tok udává množství vody, které za jednotku asu prote e ur itým pr to ným profilem. „N-letý“ pr tok je pr tok, který je dosažen nebo p ekro en pr m rn jednou za N let (Q1000, Q100, Q50, ...). Kulminace znamená dosažení nejvyšší hodnoty, nebo vrcholu. V p ípad povodní jde o nejvyšší hladinu vody (hk [m]) nebo maximální pr tok (Qk [m3.s-1]). Datum, as a hodnota kulmina ní hladiny nebo pr toku se zapisuje do povod ové knihy a do zprávy po povodni a má význam p i dalším zpracování a analýze povod ového stavu.

Typy povodní: P irozená povode Vzniká p sobením p írodních sil. Zpravidla jde o záplavu povrchovou vodou, která vzniká z dlouhotrvajících srážek, intenzivního tání sn hové pokrývky i z lokálních nebo regionálních krátkodobých deš vysoké intenzity – ilustra ní obr. . 26. Tyto záplavy se mohou objevovat v horních i dolních ástech povodí. Dobu trvání a rozsah povodn v dolní ásti ovliv uje p edevším tvar povodí. V p ípad protáhlého i prutovitého tvaru trvají povodn delší dobu a jejich kvantitativní rozsah je menší. V p ípad v jí ovitého tvaru povodí má povode pr b h kratší ale rozsah daleko v tší. Zimní povodn zp sobené ledovými jevy na tocích Vznikají chodem led s následným ucpáním koryta toku barierami ledových ker. I p i malém pr toku zde dochází k akumulaci vody, vytvo ení jezer a vyb ežení vody z koryta s následnou záplavou p ilehlého území. Jelikož je p da v dob t chto povodní p evážn zamrzlá, je obsah nerozpušt ných látek ve vod relativn velmi nízký a po povodni nez stává v záplavovém území takové množství sediment jako v ostatních p ípadech. Jarní povodn Jsou zásobeny p evážn vodou vzniklou táním sn hové pokrývky. Rozhodující pro vznik t chto povodní je takzvaná „vodní hodnota sn hu“ vyjad ující množství vody obsažené ve sn hové pokrývce, dále množství atmosférických srážek a teplota vzduchu v dob tání, která je p ímo úm rná rychlosti tání. Bleskové povodn z p ívalových deš Vyskytují se koncem jara a v lét jako následek intenzivní srážkové innosti z oblak typu Cumulonimbus. Obvyklá intenzita srážek v bou kách na území R je 10 až 40 mm/h, avšak srážkové úhrny mohou dosáhnout i daleko více než 100 mm/h. Povode m že trvat od desítek minut po n kolik hodin. P ívalové dešt , které mohou trvat i mén než 30 minut, bývají 134

doprovázeny také krupobitím a silným nárazovým v trem. V krajin vzniká záplava nedostate nou infiltrací nadm rného množství srážek do p dy s následným velmi rychlým povrchovým odtokem. Ve m stech jsou rozhodujícími faktory vzniku této povodn množství zastav ných a zpevn ných ploch a dále kapacita a technický stav kanaliza ní sít , která mnohdy nesta í srážkovou vodu odvád t. Ta se poté akumuluje v ulicích a na parkovištích. Voda obohacená o velké množství r znorodého materiálu asto jen prote e záplavovým územím a zanechá po sob pouze erozní rýhy, výmoly, strže, zdemolované objekty a velké množství sediment . Letní povodn z dlouhotrvajících deš Vyskytují se zejména p i setrvání tlakové níže nad naším územím se srážkami z oblak typu Nimbostratus a Altostratus. Povodí bývají stále více sycena srážkovou vodou, která soustavn zásobuje vodní toky. Hladina vody v korytech neustále stoupá a v malých pr to ných profilech vyb ežuje a zaplavuje p ilehlá území. Délka trvání t chto povodní je n kolik dn až týdn , po které se záplavy vyskytují od horních poloh povodí až po nížiny. V nížinách a nivách velkých tok se pod hladinou ocitají rozsáhlé plochy i n kolika katastr . Mezi povodn tohoto druhu pat í rozsáhlé záplavy v roce 1997 na Morav a v roce 2002 v echách.

Povod ový plán je dokument, který obsahuje zp sob zajišt ní v asných a spolehlivých informací o vývoji povodn , možnosti ovlivn ní odtokového režimu, organizaci a p ípravu zabezpe ovacích prací, zp sob zajišt ní v asné aktivizace povod ových orgán , zabezpe ení hlásné a hlídkové služby a ochrany objekt , p ípravy a organizace záchranných prací a zajišt ní povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené sm rodatné limity stup povod ové aktivity. Tyto dokumenty se zpracovávají pro územní celky ohrožené povodn mi na úrovni státu, kraje, obce s rozší enou p sobností a obce. Dále se povod ové plány zpracovávají pro stavby a pozemky, které se nachází v záplavovém území nebo mohou zhoršit pr b h povodn , v p ípad pochybnosti stanoví tuto povinnost vodoprávní ú ad. Obsahem povod ového plánu je v cná, organiza ní a grafická ást. Forma vypracování a obsah povod ového plánu upravuje odv tvová technická norma vodního hospodá ství TNV 75 2931. U povod ových plán územních celk zpracovatelé každoro n prov ují jejich aktuálnost, ostatní povod ové plány zpracovatelé p ezkoumávají p i podstatných zm nách. P ípadné pot ebné úpravy nebo dopln ní povod ových plán jsou provád ny neprodlen . Stupn povod ové aktivity (SPA) vyjad ují míru povod ového nebezpe í vázanou na sm rodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo pr toky v hlásných profilech na vodních tocích, pop ípad na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (nap íklad srážkové úhrny) uvedené v p íslušném povod ovém plánu.

135

Obrázek . 26: Eviden ní list hlásného profilu CHMU

www. chmi.cz

Povod ové orgány územních celk V období mimo povode jsou povod ovými orgány: • orgány obcí a v hlavním m st Praze orgány m stských ástí • obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností a v hlavním m st Praze ú ady m stských ástí stanovené Statutem hlavního m sta Prahy • krajské ú ady • Ministerstvo životního prost edí, zabezpe ení p ípravy záchranných prací p ísluší Ministerstvu vnitra Po dobu povodn jsou povod ovými orgány: • povod ové komise obcí a v hlavním m st Praze povod ové komise m stských ástí

136

• • •

povod ové komise obcí s rozší enou p sobností a v hlavním m st Praze povod ové komise m stských ástí stanovené Statutem hlavního m sta Prahy povod ové komise kraj Úst ední povod ová komise

Povod ový plán obce - obecní rada m že z ídit povod ovou komisi. P edsedou povod ové komise obce je starosta obce. Další leny komise jmenuje z len obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob. Povod ový plán obce s rozší enou p sobností - starosta obce s rozší enou p sobností z izuje povod ovou komisi obce s rozší enou p sobností a je jejím p edsedou. Další leny komise jmenuje ze zam stnanc obce s rozší enou p sobností za azených do obecního ú adu a zástupc orgán a právnických osob. Povod ový orgán kraje - hejtman kraje z izuje povod ovou komisi kraje a je jejím p edsedou. Další leny komise jmenuje její p edseda z ad zam stnanc kraje za azených do krajského ú adu, p íslušných správc povodí a zástupc orgán a právnických osob, které jsou zp sobilé k provád ní opat ení, pop ípad pomoci p i ochran p ed povodn mi. Úst ední povod ová komise - úst ední povod ovou komisi z izuje vláda, p edsedou této komise je ministr životního prost edí a místop edsedou ministr vnitra. Dalšími leny jsou zástupci – minist i nebo nám stci – dalších ministerstev (zem d lství, dopravy, financí, vnitra, obrany, a dalších) a další osoby dle zvláštních právních p edpis uvedené v povod ovém plánu eské republiky. Další ú astnící ochrany p ed povodn mi: Správci povodí • • Správci tok • P edpov dní služba • Hlásná služba • Hlídková služba Integrovaný záchranný systém (IZS) je koordinovaný postup jeho složek p i p íprav na mimo ádné události a p i provád ní záchranných prací a likvida ních prací. Základní složky IZS jsou: Hasi ský záchranný sbor eské republiky (HZS), jednotky požární ochrany (JPO) za azené do Plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba (ZZS) a Policie eské republiky (P R). Mezi jednotky požární ochrany pat í jednotky HZS kraje (kategorie JPO I), jednotky sboru dobrovolných hasi obcí (JSDHO) (kategorie JPO II, JPO III a JPO V) a jednotky HZS a SDH podnik (kategorie JPO IV a JPO VI). Ostatní složky IZS jsou nap íklad o Záchranné prapory Armády R, Správu státních hmotných rezerv R, Správu a údržbu silnic kraje, pohotovostní služby plynárenských a energetických závod , fakultní nemocnice, humanitární organizace a další subjekty, které v p ípad pot eby poskytnou vyžádané v cné prost edky a personál. Krizové stavy: • stav nebezpe í – bezodkladné opat ení vyhlášené v p ípad mimo ádné události ohrožující životy, zdraví, majetek, životní prost edí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení zna ného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení b žnou inností správních ú ad a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpe í lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dn . Tuto dobu m že hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. 137

•

nouzový stav – m že vyhlásit vláda v p ípad živelních pohrom, ekologických nebo pr myslových havárií, nehod nebo jiného nebezpe í, které ve zna ném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnit ní po ádek a bezpe nost.

V p ípad nebezpe í z prodlení, m že tento stav vyhlásit i p edseda vlády, jehož rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Nouzový stav se m že vyhlásit nejdéle na dobu 30 dn , jeho prodloužení je možné pouze se souhlasem Poslanecké sn movny. V podmínkách místního regionu byl vyhlášen nap . hejtmanem kraje Vyso ina v p ípad poruchy hráze vodárenské nádrže Mostišt v roce 2005 – viz obrázek 31.

Sucho Problematika sucha není dosud v národní legislativ propracována do takových podrobností jako v p ípad opa ného extrému – povodní. Jedná se p itom o obdobný problém, související s hydrologií, klimatologií, meteorologií a dalšími p íbuznými obory, minimáln se srovnatelnými dopady jak na majetek, tak i zdraví a životy lidí, a to jak z jednorázového (okamžitého) pohledu v okamžiku, kdy tento krizový stav nastává, tak i z hlediska dlouhodobého, koncep ního a mnohdy i s nevratným dopadem, bez možností nápravy do p vodního stavu. Vodohospodá i však otázky sucha za ínají stále více vnímat jako zna né riziko, které není možné p echázet ani podce ovat. Pokud jde o srovnání krizových situací – povodn a sucha – lze konstatovat, že problematika povodní se již dostala jak do podv domí široké laické i odborné ve ejnosti, tak i do národní (ale i mezinárodní, nap . evropské) legislativy. Odborníci konstatují, že do extrémní povodn s katastrofálními následky v roce 1997, která zásadním zp sobem zasáhla i eskou republiku, se neda ilo otázky povodní promítnout do právních p edpis ani do dalších významných dokument a koncepcí. Až následn po zmín né povodní byla p ijata právní, organiza ní a programová opat ení, která pomohla zmenšit ztráty i škody p i následujících velkých povodních. S touto situací je srovnáván i sou asný stav v problematice sucha. Stále více je na ni poukazováno, vedle ob asných skute ných situací u nás i v zahrani í se objevují i lánky, seminá e a další výzvy k tomuto tématu. V odborných kruzích se o suchu hovo í na ad seminá . Jedním z nich byl nap . již tvrtý v po adí tzv. Národní dialog o vod , který se konal již tradi n v ervnu lo ského roku v Medlov na eskomoravské vyso in . Diskuze i záv ry z tohoto seminá e jsou mj. použity i pro tento studijní materiál. Sucho jako jedno z o ekávaných rizik pravd podobn souvisí s diskutovanou klimatickou zm nou, p ípadn dalšími sou asnými a moderními problémy, resp. je jedním z d sledk dnešního zp sobu života s širokým vlivem a dopady tém globálního významu. Ú elem tohoto vzd lávání je zam it se na situaci v eské republice, nikoli teoreticky studovat problémy v širším až celosv tovém záb ru. V našich zem pisných ší kách je v posledním období zaznamenáváno a konstatuje se, že: • výrazn stoupá pravd podobnost extrémních jev jako bou í, p ívalových deš a suchých období, vln horka, • mírn se zvyšuje pr m rná teplota vzduch. Sou asn se, nikoli však plošn , mírn zvyšují i pr m rné ro ní srážky, avšak p icházející nepravideln co do období i množství,

138

•

v kombinaci všech t chto skute ností lze konstatovat, že v našem mírném zem pisném pásmu již není b žné pozvolné st ídání ty ro ních období, každé s podmínkami nej ast ji se blížícími pr m r m, ale nastávají stále ast ji a ve v tší mí e extrémy teplotní i srážkové v pr b hu celého roku. Dalším faktem je, že R leží tzv. na „st eše Evropy“, jinými slovy se jedná o vyso inu, kterou prochází významné evropské rozvodnice a na které se protínají hranice t í úmo í ( erného mo e – povodí Dunaje, Severního mo e – povodí Labe a Baltického mo e – povodí Odry). Až na Dunaj, který v hrani ní oblasti p ivádí vody na naše území, (ale sou asn ho odvod uje rozsáhlým povodím eky Moravy – s p ítoky Dyje, Svratky), veškeré povrchové vody odtékají z našeho území pry . ast jší výskyt extrém – sucho, p ívalové srážky, i jejich dopady – vyprahlá p da s nízkou schopností zasakovat p ívalové srážky, na druhé stran nasáklá p da p i povod ových stavech, kdy op t nedochází k zasakování, zp sobují, že atmosférické srážky bez využití a naopak s negativními dopady rychlé odtékají po povrchu a z našeho území. Sucho tak má negativní dopad v obecné rovin na obyvatelstvo (širokou ve ejnost), ale i do celé ady resort , což se následn promítá op t do mnohem širších vztah . Ur it mezi nejvíce ovlivn né resorty pat í zem d lství a vodní hospodá ství. Zem d lská produkce je prioritn závislá na meteorologických a klimatických podmínkách, dostatku srážek, které by m ly být optimáln rozloženy v pr b hu vegeta ního období. Vodní hospodá ství vyžaduje rovn ž dostatek atmosférických srážek, které jsou hlavním zdrojem pro tvorbu zásob podzemních i povrchových vod, op t s pravidelným rozložením b hem celého roku. Pokud tyto optimální podmínky nejsou napln ny, pot ebná vody z atmosférických srážek jednak bez užitku odtéká, ale dokonce má následn negativní hospodá ské dopady, p ípadn zp sobuje zna né škody (povodn , eroze). Mezi negativní vlivy sucha lze za adit: • okamžitý nedostatek vody pro b žné životní pot eby a vláhy pro rostlinstvo, zpravidla spojené s obdobím vysokých teplot vzduchu, • p i déletrvajícím období, resp. s následným dopadem na pokles hladin podzemních vod, op t s vlivem na vegetaci, ale i na zdroje podzemní vody, • pokles hladin povrchových vod, které mohou být jednak zdrojem vody pro výrobu vody pitné, ale i pro závlahy a další hospodá ská odv tví, pro vodní dopravu atd., • p i menších objemech vod podzemních i povrchových, pokud jsou zne išt ny a již horninovým p irozeným prost edím, tak i druhotn lidskou inností, se zvyšuje koncentrace takového zne išt ní – zhoršuje se kvalita vod, • v d sledku dlouhotrvajícího sucha m že být povrch tak vyprahlý (navíc v kombinaci s utužováním p d, zpev ování ploch, výstavbou atd.), že náhlé p ívalové srážky nezasáknou a rychle odte ou, • obecným jevem posledních let ve vodním hospodá ství je skute nost, že stoupá tzv. nenávratná spot eba vody (jde o rozdíl mezi odebíraným a vypoušt ným množstvím vody, která se nevrací do vodních tok ), • samoz ejm se mohou vyskytovat další, mnohdy ojedin lé, specifické, p ípadn lokální negativní vlivy sucha.

139

Sou asné právní p edpisy a organiza ní opat ení v rámci krizového ízení nejsou na p ípady extrémního sucha ani na možnost selhání vodárenského systému p ipraveny, eší jen dodávku pitné vody. V oblastech, kde se pokles odtoku projevuje nejvýznamn ji, již nejde jen o krizové situace, ale i o to, že nedostate né nebo pln využité vodní zdroje limitují hospodá ský rozvoj (nelze povolovat odb ry vody pro pr mysl, závlahy ani rozší ené zásobení obyvatel). Mnohdy vyvstávají i konflikty mezi ochranou p írody a požadavkem na zásobování obyvatel pitnou vodou (viz ilustra ní foto na obrázku . 27). Jedinou ochranou pro vodní hospodá ství v národní legislativ jsou zatím následující ustanovení vodního zákona: • § 29: Zdroje podzemních vod jsou p ednostn vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro ú ely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním p edpisem (zákon o ochran ve ejného zdraví). K jiným ú el m m že vodoprávní ú ad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených pot eb. • § 11 odst. 4: Je-li povolené nakládání s vodami (poznámka: podzemními i povrchovými) nezbytn t eba ve ve ejném zájmu a oprávn ný své povolení nevyužívá zcela nebo z ásti, m že mu vodoprávní ú ad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo za ízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním ú adem ur enou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytn nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastn ní nebo omezení vlastnického práva, a to za p im enou náhradu. • § 12 odst. 1 písm. a): Vodoprávní ú ad m že z moci ú ední povolení k nakládání s vodami (poznámka: podzemními i povrchovými) zm nit nebo zrušit, nevyužívá-li oprávn ný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimáln bez vážného d vodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v p ípad povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odb ru vody ze záložních zdroj pro zásobování pitnou vodou z ve ejného vodovodu. Ustanovení v § 29 souvisí p edevším se skute ností, že ú elem vodního zákona je mimo ochranu povrchových a podzemních vod i stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdroj a pro zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod a vytvá ení podmínek pro snižování nep íznivých ú ink povodní a sucha, sou asn ale i p ispívat k zajišt ní zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Výsledky výzkumu ukazují, že opat ení, která jsou v n kterých povodích uskute ována v krajin s cílem zmenšit p ívalové povodn , nejsou schopna znatelným zp sobem zmírnit dopady hydrologického sucha. To lze zajistit využitím akumulace vody jednak vodními nádržemi na tocích, jednak na ásti území R rovn ž racionálním hospoda ením se zásobami podzemních vod. Z tohoto hlediska je podstatné zajistit ochranu lokalit vhodných pro akumulaci vody v povodích a nep ipustit znehodnocení lokalit s významnými zásobami podzemních vod.

Národní dialog o vod v roce 2010 mj. doporu il, aby: • pro krizové a programové situace byla p ipravena (obdobn jako pro výskyt povodní) právní a organiza ní opat ení, která by v p ípad extrémního sucha, p ípadn spojeného s vlnou veder, minimalizovala lidské i hospodá ské ztráty, 140

• •

byly koncep n ešeny problémy v oblastech s projevujícím se nedostatkem vody tak, aby nebyl omezován jejich rozvoj a byly tak zajišt ny pot eby obyvatel a dalších uživatel vody i p im ená ochrana vodních ekosystém , v rámci p ipravovaných a probíhajících akcí programu povod ové prevence byla sou asn sledována i možnost jejich využití pro zmírn ní dopad sucha, a již se jedná o vodní zdroje pro pot eby spole nosti nebo dostatek vody pro udržení kvalit prost edí.

Použitá literatura: Fiala, R.: Studie zvýšení úrovn technické a ob anské vybavenosti obce, diplomová práce. MZLU v Brn , 2010 Vyhláška MV . 328/2001 Sb., o n kterých podrobnostech zabezpe ení integrovaného záchranného systému HMÚ. Texty SIVS [online]. 2005-2009 [cit. 2010-03-20]. Popis jednotlivých jev dle Systému integrované výstražné služby (SIVS), možné škody p i jejich p sobení a doporu ení k eliminaci škod a následk . Dostupné z WWW:. Zákon . 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zm n n kterých zákon Zákon . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon). NÁRODNÍ DIALOG O VOD , Hospoda ení s vodou v období hydrologického sucha. VUV T.G.M., Global Water Partnership, seminá Nové M sto na Morav , erven 2010 asopis SOVAK 1/2011, podle lánku Dr. Claudie Castell-Exnerové a Dipl.-Ing. Thomase Zenze, uve ejn ného v zahrani ním odborném asopise

Otázky a odpov di: 1. Definujte povode .

Povodní se rozumí p echodné stoupnutí hladiny tok nad obvyklou úrove , zp sobené zmenšením pr to nosti koryta (nap . ledovou zácpou) nebo náhlým zv tšením pr toku, tj. vytvo ením výrazné pr tokové vlny, která se pohybuje í ním korytem neustáleným pohybem. 2. Vysv tlete pojem „N-letý“ pr tok

Je to pr tok, který je dosažen nebo p ekro en pr m rn jednou za N let (Q1000, Q100, Q50, ...). Nap . Q50 znamená, že tento pr toku je dosažen nebo p ekro en jednou za 50 let. 3. Vyjmenujte druhy povodní

P irozené povodn , zimní povodn zp sobené ledovými jevy na tocích, jarní povodn , bleskové povodn z p ívalových deš , letní povodn z dlouhotrvajících deš 4. Co je to povod ový plán ?

Je to dokument, který obsahuje zp sob zajišt ní v asných a spolehlivých informací o vývoji povodn , možnosti ovlivn ní odtokového režimu, organizaci a p ípravu zabezpe ovacích prací, zp sob zajišt ní v asné aktivizace povod ových orgán , zabezpe ení hlásné a hlídkové služby a ochrany objekt , p ípravy a organizace záchranných prací a zajišt ní povodní

141

narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené sm rodatné limity stup povod ové aktivity. 5. Vyjmenujte základní složky Integrovaného záchranného systému.

Hasi ský záchranný sbor R, jednotky požární ochrany za azené do Plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba a Policie R 6. Jaký je primární ú el využívání podzemních vod ?

Podzemní vody jsou prioritn využívány jako zdroje pitné vody, a to na základ zákonného ustanovení.

Obrázek . 27: nádrž Vranov, Borovská zátoka, jindy rekrea ní místo, srpen 2008. Foto Novák

142

PROBLEMATIKA PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD Problematika plánování v oblasti vod se v legislativ eské republiky neobjevuje poprvé. Vodohospodá ské plánování u nás probíhalo zhruba od poloviny 20. století. P vodn se jednalo o Státní vodohospodá ský plán republiky eskoslovenské a Sm rný vodohospodá ský plán SR, který byl platný až do konce roku 2009, kdy ho nahradily nové plánovací dokumenty: plán hlavních povodí R a osm plán oblastí povodí. Problematika plánování v oblasti vod vychází z vodního zákona, který je ú inný od 1.1.2002 a od tohoto data se zásadním zp sobem zm nil tento plánovací proces. Vodní zákon popisuje plánování jako soustavnou koncep ní innost, kterou zajiš uje stát. Ú elem plánování je vymezit a vzájemn harmonizovat ve ejné zájmy (níže uvedené platily v p vodním zn ní vodního zákona): • ochrany vod jako složky životního prost edí, • ochrana p ed povodn mi a dalšími škodlivými ú inky vod • trvale udržitelného užívání vodních zdroj a hospoda ení s vodami pro zajišt ní požadavk na vodohospodá ské služby, zejména pro ú ely zásobování pitnou vodou. Podstatné zm ny i v této problematice souvisí se vstupem R do EU a po implementaci evropské legislativy do národní. Významným krokem v procesu plánování v oblasti vod v R bylo p ijetí a implementace „Rámcové sm rnice“ (Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustanovující rámec pro innost Spole enství v oblasti vodní politiky) do legislativy eské republiky, tj. do vodního zákona. Hlavním ú elem Rámcové sm rnice je: • zabránit dalšímu zhoršování a zlepšení stavu vodních ekosystém a suchozemských ekosystém , p ímo závisejících na vodních ekosystémech, • podpo it trvale udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochran dosažitelných vodních zdroj , • chránit a zlepšit vodní prost edí prost ednictvím opat ení pro snižování vypoušt ní, emisí a únik prioritních látek a zastavení vypoušt ní, emisí a únik prioritních nebezpe ných látek, • zajistit snižování zne išt ní podzemních vod, • p isp t ke zmírn ní ú ink povodní a období sucha. Rámcová sm rnice byla do vodního zákona zahrnuta jeho novelou – zákonem . 20/2004 Sb. Další významné právní normy, které historicky ur ují (resp. ur ovaly) rámec procesu plánování v oblasti vod: • vyhláška . 391/2004 Sb. o rozsahu údaj v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o zp sobu zpracování, ukládání a p edávání t chto údaj do informa ních systém ve ejné správy, • vyhláška Ministerstva zem d lství . 393/2010 Sb. o oblastech povodí, která nahradila p vodní vyhlášku . 292/2002 Sb., dnes již neplatnou, avšak podle ní se zpracovávali plánovací dokumenty, které dosud platí, • vyhláška . 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod – dnes již neplatná a nová je p ipravována, musí být ú inná pro práce na novém plánovacím cyklu.

143

V R, pat ící do evropského spole enství, probíhala poslední etapa vodohospodá ského plánování, v návaznosti na p edpisy a procesy v Evropské unii, na n kolika úrovních: • mezinárodní úrove - Plány mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje. • celostátní úrove - Plán hlavních povodí R - Plány národních ástí mezinárodních povodí Labe, Odry a Dunaje. • regionální úrove - Plány oblastí povodí ( Moravy, Dyje, Odry, Horního a st edního Labe, Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy, Oh e a Dolního Labe,). V rámci plánování v oblasti vod byl na celostátní úrovni zpracován Plán hlavních povodí R pro období let 2007 - 2012. Jde o koncep ní dokument v oblasti vod, který po izovalo Ministerstvo zem d lství ve spolupráci s Ministerstvem životního prost edí, dot enými úst edními správní ú ady a krajskými ú ady na období uvedených 6 let. Plán hlavních povodí eské republiky je zpracován pro t i hlavní povodí: • povodí Labe, • povodí Moravy v etn dalších p ítok Dunaje • povodí Odry. Pro 8 oblastí povodí, vymezených vyhláškou . 292/2002 Sb., ve zn ní vyhlášky . 390/2004 Sb., po izovali následn správci povodí podle své p sobnosti, ve spolupráci s p íslušnými krajskými ú ady a ve spolupráci s úst edními vodoprávními ú ady, plány oblastí povodí (dále jen POP). První POP jsou platné pro období r. 2010 - 2015. Pro plánování v oblasti vod slouží, ve smyslu § 21 vodního zákona, zjiš ování stavu povrchových a podzemních vod, které se provádí po hydrologických povodích povrchových vod a hydrogeologických rajonech podzemních vod. Zahrnuje zejména sledování množství a jakosti povrchových a podzemních vod a zjiš ování stavu vodních útvar a ekologického potenciálu siln ovlivn ných a um lých vodních útvar . Pro pot eby popisu a hodnocení stavu vod a návrh opat ení ke zlepšení sou asného stavu vod jsou jednotlivé oblasti povodí rozd leny na vodní útvary, které jsou základními jednotkami vodohospodá ského plánování. Rozlišují se vodní útvary: • povrchových vod, které se dále d lí na: - vodní útvary povrchových vod tekoucích ( eky) - vodní útvary povrchových vod stojatých (jezera) (nap . v podmínkách povodí Moravy a Dyje se jedná jen o vodní nádrže zbudované inností lov ka). • podzemních vod, které se dále d lí na: - vodní útvary podzemních vod svrchní - vodní útvary podzemních vod hlavní - vodní útvary podzemních vod hlubinné

Zm ny, které p ineslo novodobého plánování (vodní zákon od roku 2002) Zm na oproti d ív jšímu pojetí vodohospodá ského plánování je p edevším ve smyslu udržitelnosti rozvoje, kdy jsou vyžadována komplexní ešení, která sladí požadavky na využívání vodních zdroj , na ochranu p ed škodlivými ú inky vod s environmentálními požadavky na ochranu vod a na vodu vázaných ekosystém . Sou asný vodní zákon byl za období své existence (od roku 2002, tedy necelých deseti let) mnohokrát novelizován. Pro oblast plánování jsou zásadní dv novely: • zákon . 20/2004 Sb. a • zatím poslední – zákon . 150/2010 Sb. (dále jen Velká novela)

144

Oba tyto zákony jednak popisují systémy plánování, jednak rovn ž stanovují termíny, ve kterých p íslušné plánovací dokumenty platí a jak budou obnovovány (aktualizovány). P vodní zásady plánování v oblasti vod podle vodního zákona – tvorba plánovacích dokument – byly platné pouze do 1.8.2010, tj. do ú innosti Velké novely. Tato novela upravuje proces plánování tak, jak se bude provád t od 1.8.2010. P vodní plánovací dokumenty podle vodního zákona jsou tak platné ve svém šestiletém plánovacím období, avšak jejich následná aktualizace se již bude provád t podle zásad p ijatých Velkou novelou z roku 2010. Plán hlavních povodí na roky 2007 – 2012 tedy platí a v uvedených letech se podle n ho postupuje, avšak jeho následná aktualizace na roky 2013 – 2018 bude probíhat podle aktuálního zn ní vodního zákona po 1.8.2010. Obdobn plány oblastí povodí na období 2010 – 2015 jsou platné a musí být napln ny, avšak jejich aktualizace na roky 2016 – 2021 bude podléhat nové legislativní úprav z roku 2010, dále rovn ž podle aktuálních provád cích p edpis k této problematice z vodního zákona.

Plán hlavních povodí eské republiky byl schválen vládou R dne 23.5.2007. Závazné ásti Plánu hlavních povodí R byly vyhlášeny na ízením vlády . 262/2007 Sb. Plán hlavních povodí eské republiky p edstavuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zam ením pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje zám ry a cíle rezortních politik úst edních vodoprávních ú ad p i sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108 vodního zákona, zejména navazuje na Koncepci vodohospodá ské politiky Ministerstva zem d lství pro období po vstupu R do Evropské unie na léta 2004 – 2010 a Státní politiku životního prost edí 2004 – 2010. Spolu s dalšími souvisejícími státními politikami a resortními koncepcemi vytvá í rámec pro formování politiky pé e o území eské republiky komplementární s politikou Evropské unie. Plán hlavních povodí eské republiky má být podle vodoprávní legislativy obnovován každých 6 let. Podle § 24 vodního zákona p ipravilo Plán hlavních povodí eské republiky Ministerstvo zem d lství ve spolupráci s Ministerstvem životního prost edí, dot enými úst edními správními ú ady (Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany, jako úst edními vodoprávními ú ady), Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem vnitra, krajskými ú ady a Magistrátem hlavního m sta Prahy. Po formální stránce je Plán hlavních povodí eské republiky rozd len na sm rnou a závaznou ást. Závazná ást se stala po vyhlášení na ízením vlády závazným podkladem pro návrhy opat ení k zajišt ní rámcových cíl ze strany úst edních správních ú ad v etn zajiš ování finan ních zdroj na realizaci navrhovaných opat ení, pro po izování koncep ních dokument se vztahem k vodám a vodnímu hospodá ství a pro po izování plán v osmi oblastech, které musely schválit ve své p sobnosti kraje. Plány oblastí povodí (POP) na období 2010 – 2015 po izovaly státní podniky povodí ve spolupráci s p íslušnými krajskými ú ady a úst edními vodoprávními ú ady a schvalovaly je kraje. Práce probíhaly ve všech regionech obdobn , jako p íklad je uvedeno povodí Dyje. Plán oblasti povodí Dyje byl po izován správcem povodí, Povodím Moravy, s.p., ve spolupráci s Krajskými ú ady kraj Jihomoravského, Vyso iny, Jiho eského a Pardubického a dále ve spolupráci s úst edními vodoprávními ú ady.

145

V letech 2004 – 2007 probíhaly p ípravné práce týkající se jednotlivých oblastí povodí. • Popis charakteru p írodních podmínek a využití území v oblasti povodí • Analýzu charakteristik oblasti povodí - povrchové a podzemní vody • Posouzení dopad lidské innosti na stav povrchových a podzemních vod • Ekonomickou analýzu užívání vody • Vytvo ení registru chrán ných území o Území vyhrazená pro odb r vody pro lidskou spot ebu o Území vyhrazená pro ochranu hospodá sky významných druh vázaných na vodní prost edí o Území vyhrazená jako rekrea ní vody a vody ke koupání o Území citlivá na živiny o Území vyhrazená pro ochranu stanoviš nebo druh . Stru ný p ehled p ípravných prací v roce 2005: asový plán a program prací pro zpracování Plán oblastí povodí Dyje a Moravy • návrh k p ipomínkování • Vymezení a identifikace vodních útvar povrchových vod • Vymezení a identifikace vodních útvar podzemních vod • Vytvo ení strategie zapojení ve ejnosti do procesu plánování v oblasti vod • Hodnotící zpráva o povod ové ochran v oblasti povodí Obsah p ípravných prací v roce 2006: • Situa ní zpráva 2006 • Užívání vod a jeho vliv na stav vod – sou asné užívání vod • Vymezení siln ovlivn ných vodních útvar • Zapojení zainteresovaných stran • asový plán a program prací pro zpracování Plánu oblasti povodí • Návrh p edb žného p ehledu významných vodohospodá ských problém • Posuzování vliv plán oblastí povodí na životní prost edí (SEA) • Program provozního monitoringu povrchových vod • Analýza pot eb revitaliza ních opat ení na vodních tocích • Ekonomická analýza užívání vod P ípravné práce v roce 2007: • Program provozního monitoringu o Program provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Dyje na období 2007 – 2012 o Aktualizace – monitoring povrchových vod v období 1. 1. 2008 – 31. 12. 2008 • P edb žný p ehled významných problém nakládání s vodami v etn výchozího vymezení siln ovlivn ných vodních útvar a výchozích návrh zvláštních cíl ochrany vod. Další etapy prací na POP: • Posuzování vliv na životní prost edí probíhalo od srpna 2006 do ledna 2007. • V roce 2008 byly vytvo ené návrhy plán oblastí povodí Moravy a Dyje dány k p ipomínkám ve ejnosti v období 1.7. - 31.12.2008.

146

• •

V roce 2009 probíhalo vyhodnocení p ipomínek k návrh m POP Moravy a Dyje a v kv tnu 2009 byly na základ p ipomínek vytvo eny nové POP Moravy a Dyje. Následovalo další posouzení vliv POP Moravy a Dyje na životní prost edí (SEA). Návrh POP Dyje, upravený podle vyhodnocení p ipomínek, byl p edložen ke stanovisku úst edním vodoprávním ú ad m a úst ednímu správnímu ú adu pro územní plánování a po jejich souhlasném stanovisku byl p edložen ke schválení p íslušným krajským ú ad m. Po schválení t mito ú ady byl dne 30.4.2009 p edložen ke stanovisku Ministerstvu životního prost edí podle zákona . 100/2001 Sb. Ministerstvo vydalo souhlasné stanovisko k návrhu koncepce „Plán oblasti povodí Dyje“ dne 3.7.2009 za dodržení podmínek uvedených v ásti A a v ásti B stanoviska. Kone ný návrh POP Dyje byl p ipraven 1. 8. 2009 a m l by být a byl schválen nejpozd ji do 22.12.2009. Od 1. 1. 2010 nahrazují jednotlivé plány oblastí povodí Sm rný vodohospodá ský plán R.

Pro plán oblasti povodí Dyje bylo pr b žn konstatováno, že proces plánování probíhal v souladu s platnou národní i evropskou vodoprávní legislativou.

STRU NÁ CHARAKTERISTIKA PROBLEMATIKY PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD VE SMYSLU POSLEDNÍ – VELKÉ NOVELY VODNÍHO ZÁKONA Jak je uvedeno výše, plán hlavních povodí i plány oblastí povodí byly schváleny na období následujících 6 let. T etí plánovací dokument – programy opat ení (z obou stup plánování) mají asový plán uskute n ní a strategii financování a je nutno je uskute nit do 3 let od schválení obou základních plánovacích dokument . Jestliže byl Plán hlavních povodí eské republiky schválen vládou R dne 23.5.2007 a závazné ásti Plánu hlavních povodí R byly vyhlášeny na ízením vlády . 262/2007 Sb., je konec roku 2010 obdobím, kdy m ly být napln ny programy opat ení z této plánovací etapy. Naopak plány opat ení, vztahující se k POP, budou pln ny v letech 2010 – 2012. Toto období je sou asn i p ípravou na aktualizaci platných plánovacích dokument po 6 letech, jak ukládá vodní zákon. Zde však nastává zm na v tom, že Velká novela vodního zákona zm nila n které principy a postupy procesu vodohospodá ského plánování, a proto budou následné práce na nových plánovacích dokumentech odpovídat ustanovení z Velké novely vodního zákona. Pro oblast plánování po dosud poslední - Velké novele z roku 2010, platí tyto zásady: •

Plánování v oblasti vod je i nadále soustavná koncep ní innost zajiš ovaná státem a jeho ú elem je vymezit a vzájemn harmonizovat pon kud jinak definované ve ejné zájmy:

o ochrany vod jako složky životního prost edí (beze zm ny) o snížení nep íznivých ú ink povodní a sucha o udržitelné užívání vodních zdroj , zejména pro ú ely zásobování pitnou vodou. •

V rámci plánování v oblasti vod se budou po izovat plány povodí a plány pro zvládání povod ových rizik (po skon ení platnosti sou asných plánovacích dokument ), které mají být podkladem pro výkon ve ejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní ízení (nebudou již existovat plán hlavních povodí a POP).

147

•

Cíl pro zajišt ní ochrany a zlepšení stavu útvar povrchových a podzemních vod má být dosaženo do 22.12.2015.

•

Novela sou asn ale p ipouští, že uvedená lh ta m že být prodloužena, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dot eného vodního útvaru, p i spln ní t chto podmínek: a) není-li v asné dosažení cíl ochrany vod možné z nejmén jednoho dále uvedeného d vodu 1. míra požadovaného zlepšení m že být z d vod technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které p esahují zákonem stanovené lh ty, 2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lh ty by bylo neúm rn nákladné, 3. p írodní podmínky nedovolují v asné zlepšení stavu daného vodního útvaru, v rámci zákonem stanovené lh ty, b) prodloužení lh ty a d vody jejího prodloužení budou jmenovit uvedeny a vysv tleny v plánu povodí, a c) prodloužení lh ty bude omezeno na období maximáln dvou následujících aktualizací plán povodí, s výjimkou p ípad , kdy p írodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v t chto obdobích dosaženy.

•

Mén p ísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivn ny lidskou inností do míry ur ené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bod 2 vodního zákona, nebo pokud jsou jejich p írodní podmínky takové, že by dosažení t chto cíl bylo neproveditelné nebo neúm rn nákladné, a pokud jsou spln ny tyto podmínky: a) pot eby životního prost edí a sociáln ekonomické pot eby zajiš ované takovou lidskou inností nemohou být dosaženy jinými prost edky, které by z hlediska životního prost edí byly významn lepší a nevyžadovaly by neúm rné náklady, b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu, p i daných vlivech, kterým nebylo možné p edejít v d sledku povahy lidské innosti nebo zne išt ní, c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné zm ny oproti dobrému stavu podzemní vody p i daných vlivech, kterým nebylo možné p edejít v d sledku povahy lidské innosti nebo zne išt ní, d) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dot eného vodního útvaru, a e) stanovení mén p ísných cíl ochrany vod a p íslušné d vody budou jmenovit uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let p ezkoumány.

•

Území eské republiky náleží do t ech mezinárodních oblastí povodí (z hlediska Plán povodí), a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.

•

Plány povodí se nadále budou zpracovávat ve t ech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), ásti mezinárodních oblastí povodí na území eské republiky (dále jen „národní plány povodí“) a díl í povodí.

•

Ministerstvo životního prost edí a Ministerstvo zem d lství spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plán povodí a mezinárodních plán pro zvládání povod ových rizik nebo souboru plán pro zvládání povod ových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí. 148

•

Národní plány povodí stanoví cíle: a)

pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystém , b) ke snížení nep íznivých ú ink povodní a sucha, c) pro hospoda ení s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání t chto vod pro zajišt ní vodohospodá ských služeb, a d) pro zlepšování vodních pom r a pro ochranu ekologické stability krajiny. Dále obsahují souhrny program strategii jejich financování.

opat ení k dosažení uvedených cíl

a stanoví

Národní plány povodí bude po izovat Ministerstvo zem d lství a Ministerstvo životního prost edí ve spolupráci s p íslušnými správci povodí a místn p íslušnými krajskými ú ady. Národní plány povodí schvaluje schvalovat vláda. Národní plány povodí a plány pro zvládání povod ových rizik budou vždy za len ny do mezinárodních plán povodí. • Plány díl ích povodí po izují správci povodí podle své p sobnosti ve spolupráci s p íslušnými krajskými ú ady a ve spolupráci s úst edními vodoprávními ú ady a schvalují je podle své územní p sobnosti kraje. • Plány povodí a plány pro zvládání povod ových rizik se op t zpracovávají ve t ech etapách, p ezkoumávají se a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení. • Národní plány povodí vydává Ministerstvo zem d lství jako opat ení obecné povahy. • Plány pro zvládání povod ových rizik vydává Ministerstvo životního prost edí jako opat ení obecné povahy. •

Programy opat ení jsou hlavním nástrojem k dosažení cíl uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povod ových rizik. Opat ení p ijatá k dosažení cíl ochrany vod v programu opat ení je nutno uskute nit do 3 let od schválení plán povodí.

•

Opat ení p ijatá v plánech pro zvládání povod ových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významn zvyšovat povod ová rizika po proudu i proti proudu vodního toku, pokud taková opat ení nebyla koordinována a dohodnuta v rámci ástí mezinárodních oblastí povodí na území R nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.

PROGRAMY OPAT ENÍ Z PLÁNU OBLASTI POVODÍ DYJE V POVODÍ VYBRANÝCH VODNÍCH ZDROJ POVRCHOVÉ VODY V povodí Dyje se nachází n kolik významných vodních zdroj povrchové vody (Obrázek . 28). Správcem povodí je ve všech p ípadech Povodí Moravy, s.p. Krom VN Landštejn odebírá surovou vodu ze všech ostatních povrchových zdroj VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLE NOST, a.s. – tj. z vodárenských nádrží Hubenov, Nová íše, Vír, Mostišt a Znojmo a z víceú elové nádrže Vranov. VN Vír navíc slouží jako zdroj povrchové vody pro Vírský oblastní vodovod, který provozuje Brn nské vodárny a kanalizace, a.s.. 149

VN Mostišt

VN Vír

VN Hubenov VN Nová íše

VN Landštejn Vranov

VN Znojmo Obrázek . 28: Mapa významných odb r povrchových vod v oblasti povodí Dyje (www.pmo.cz)

Tab. . 11: Významné odb ry povrchové vody v povodí Dyje (zdroj www.pmo.cz) Ú EL VODNÍCH D L HUBENOV

akumulace vody - vodárenský odb r, zajišt ní Qmin.

LANDŠTEJN snížení povod ových pr tok , akumulace vody - trvalé zajišt ní Qmin., zajišt ní dodávky surové vody pro úpravnu vody ve Starém M st pod Landštejnem MOSTIŠT

akumulace vody - vodárenský odb r, zajišt ní Qmin., vodní elektrárna snížení povod ových Q nadlepšení Q eky Oslavy k zajišt ní odb ru k provozu sádek a bo ního rybníku pod VD

NOVÁ ÍŠE akumulace vody - vodárenský odb r, zajišt ní Qmin., snížení povod ových Q VÍR

ochrana p ed povodn mi, akumulace vody - vodárenský odb r, vodní elektrárna zajišt ní Q min.pod nádrží, naplepšení Q pro závlahy pod Brnem

150

VRANOV

ZNOJMO

akumulace vody - závlahy, energetika, vodár. odb r, zajišt ní Q min., ochrana p ed povodn mi, rekreace, vodní sporty, plavba, rybí hospodá ství vyrovnání Q - zajišt ní pr toku v Dyjsko-mlýnském náhonu od Krhovického jezu, odb ry pro závlahy, odb ry drobných odb ratel zajišt ní Qmin. akumulace vody - vodárenský odb r, vodní elektrárna

Povodí VN Hubenov Plocha povodí nad VN je 20,24 km2, tok - Maršovský potok. V povodí VN Hubenov se nenachází žádné významné bodové zdroje zne išt ní z pr myslových ani komunálních zdroj . Území je v rámci Plánu oblasti povodí Dyje za azeno k siln ovlivn ným vodním útvar m povrchových vod – ilustra ní obrázek . 29. Nejsou zde navržena žádná konkrétní opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod, ani revitalizace tok a migra ní p ekážky. Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí – obecná opat ení – povrchové vody: • Opat ení pro regulaci odb r a vzdouvání: • Ochrana vod p ed zne išt ním dusi nany ze zem d lských zdroj - celé povodí Maršovského i Jedlovského potoku je za azeno do zranitelných oblastí Povodí VN Hubenov se celé nachází ve zranitelných oblastech. Také povodí Jedlovského potoka, ze kterého se do povodí VN Hubenov p e erpává povrchová voda, pat í celé do zranitelných oblastí. Z celkové plochy povodí je zem d lsky využívána p ibližn polovina.

Obrázek . 29: Budování rybníka v povodí Jedlovského potoka (povodí vodárenské nádrže Hubenov) Novák, 2004

151

Povodí VN Nové íše: Celková plocha povodí nad vodárenskou nádrží je 21,31 km2, tok – e ice. Pat í k siln ovlivn ným vodním útvar m povrchových vod. Nejsou zde navržena žádná konkrétní ani obecná opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod, ani revitalizace tok a migra ní p ekážky. Stejn jako u Hubenova se celé povodí VN Nová íše nachází ve zranitelných oblastech. P evážná ást povodí nad nádrží je zalesn na, povrchové a podzemní vody jsou však zne iš ovány i z odpadních vod, které nejsou v malých obcích išt ny – viz ilustra ní obrázek . 29.

Obrázek . 30: vodárenská nádrž Nová íše, kde je trvale umíst n aerátor na provzduš ování povrchové vody Foto Novák

VN Landštejn Plocha povodí 12,7 km2 – tok Pstruhovec. V rámci hodnocení celkové rizikovosti vodních útvar povrchových vod v oblasti povodí Dyje pat í povodí mezi nerizikové vodní útvary. Celé povodí bylo za azeno k p írodním vodním útvar m. Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí – obecná opat ení (povrchové vody): • Hospoda ení v ochranných pásmech vodních zdroj • Drobní zne iš ovatelé a menší obce do 2000 obyvatel • Zajišt ní migra ní prostupnosti vodního toku Povodí VN není sou ástí zranitelných oblastí.

152

Povodí VN Mostišt : Celková plocha povodí nad vodárenskou nádrží je 222,94 km2, tok – Oslava. Povodí Pavlovského a Zn tského potoku pat í k siln ovlivn ným vodním útvar m povrchových vod, ostatní ásti povodí vodárenské nádrže byly v rámci plánování v oblasti vod za azeny k p írodním vodním útvar m. Významné bodové zne išt ní z komunálních zdroj – Ostrov nad Oslavou a Radostín Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod: • Nové Veselí - dopln ní technologie OV, rekonstrukce kanalizace, p ipojení obce Bude • Jámy - rekonstrukce kanalizace a OV • Bohdalov - I. Etapa - vybudování nové OV a p ivad e, rekonstrukce kanalizace • Bohdalov - II. Etapa - napojení obcí Rudolec, Pokojov, rekonstrukce kanalizace • Radostín nad Oslavou - rekonstrukce kanalizace a OV Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí – obecná opat ení (povrchové vody): • Opat ení pro regulaci odb r a vzdouvání • Hospoda ení v ochranných pásmech vodních zdroj • Zajišt ní migra ní prostupnosti vodního toku Povodí nad nádrží je tém celé zahrnuto do zranitelných oblastí. Území, která do nich nepat í, se nacházejí v okrajových ástech povodí, jedná se o velmi malá území. V roce 2005 bylo zjišt no porušení hráze, oprava si vyžádala extrémní snížení hladiny v nádrži až o 13 m, probíhala oprava, urychlená modernizace úpravny vody o další moderní úpravárenský prvek (flotace), p echodn byl vyhlášen nouzový stav – ilustra ní obrázek . 31.

Obrázek . 31: Eutrofizace vodárenské nádrže Mostišt v dob opravy hráze

153

Foto Mazel, 2005

Vranov Plocha povodí je 2 211,8 km2, z toho v R 1154 km2. O rakouské stran nejsou k dispozici dostate né informace, následn se uvádí podmínky na území R (kde byly po izovány plány oblastí povodí). Bodové zdroje (v tší sídla): • V povodí Moravské Dyje jsou to p edevším Tel , Da ice, na p ítocích Slavonie, Stará íše, Nová íše, Staré Hobzí, Píse né • V povodí Želetavky Želetava, Jemnice a menší obce v blízkosti nádrže Vranov – Ba kovice, Police, Dešov • V povodí Dyje (od rakouské hranice po za átek vzdutí nádrže + obce na b ezích nádrže) – Podhradí nad Dyjí, Oslnovice, Bítov, Chavaltice, Štítary, Onšov, Lan ov Povodí Bolíkovského potoka - pravostranný p ítok Moravské Dyje je za azeno mezi potenciáln rizikové vodní útvary, celý zbytek povodí nad nádrží Vranov pat í v rámci hodnocení celkové rizikovosti vodních útvar povrchových vod v oblasti povodí Dyje mezi rizikové vodní útvary – ilustra ní obrázek . 32.

Obrázek . 32: Vymezení siln ovlivn ných vodních útvar povrchových vod – povodí nad nádrží Vranov (http://www.poyry.cz/popdyje/srpen2009/Strucny_souhrn/souhrn_Dyje_tisk.pdf)

St ední a spodní tra toku Želetavky – siln ovlivn né vodní útvary Povodí Vápovky - levostranný p ítok Mor. Dyje - siln ovlivn né vodní útvary Horní tra Moravské Dyje a její pravostranný p ítok Misl vka - siln ovlivn né vodní útvary Ostatní ást povodí pat í mezi siln ovlivn né vodní útvary (obr. . 33 – OV Píse né, tok Moravské Dyje p ed rakouskou hranicí)

154

Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod: • Staré Hobzí - intenzifikace OV, výstavba kanalizace • Slavonice - rekonstrukce OV, rekonstrukce a dostavba kanalizace • Štítary - dostavba kanalizace a intenzifikace OV • Tel - dostavba a rekonstrukce kanalizace, rekonstrukce OV • Nová íše - vybudování kanalizace a OV • Jemnice - II. Etapa - rekonstrukce a dostavba kanalizace

Obrázek . 33: OV Píse né, u toku Moravská Dyje p ed rakouskou státní hranicí Foto Oppeltová, 2004

Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod - Revitalizace tok a migra ní p ekážky: • Revitalizace e ického potoka • Revitalizace Hornobolíkovského potoka • Revitalizace Moravské Dyje v etn nivy • Revitalizace Votavice v etn nivy Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí – obecná opat ení (povrchové vody) (Obr. . 34, 35): • Opat ení pro regulaci odb r a vzdouvání – povodí Mysl vky D002, Volfi ovský a Lidé ovický potok D006, horní a dolní ást toku Želetavky D010, D013, bezprost ední okolí vodní nádrže Vranov D014 • Omezení negativních vliv pesticid na povrchové a podzemní vody D010, D011 povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky • Omezení negativních vliv pesticid na povrchové a podzemní vody - povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky D010, D011

155

• • • • • • • •

Ochrana vod p ed zne išt ním dusi nany ze zem d lských zdroj povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky D010, D011, Opat ení k eliminaci dusíku jako plošného zdroje zne išt ní vod povodí Mysl vky, D002, oblast Dyje p ed koncem vzdutí D009, povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky D010, D011, Opat ení k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek - povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky D010, D011, Opat ení k omezování, p ípadn zastavení vnosu zvláš nebezpe ných látek – horní ást toku Moravské Dyje v oblasti Tel e D001, povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky D010, D011, Hospoda ení v ochranných pásmech vodních zdroj bezprost ední okolí nádrží Landštejn a Vranov D007, D014, Drobní zne iš ovatelé a menší obce do 2000 obyvatel povodí Mysl vky D002, povodí Bolíkovského potoka D005, povodí VN Landštejn D007, povodí st ední a dolní ásti toku Želetavky D010, D011, Zajišt ní migra ní prostupnosti vodního toku – všechny toky v povodí Opat ení k omezování, p ípadn zastavení vnosu zvláš nebezpe ných látek odstra ování zne išt ní z nelegálních skládek - povodí Lidé ovického potoka D006.

Obrázek . 34: bezejmenný pravostranný p ítok Dyje nad nádrží Vranov z území Rakouska Foto Oppeltová, 2004

Povodí nad nádrží v R je možné rozd lit na dv díl í – povodí Moravské Dyje a Želetavky. Povodí Želetavky je celé zahrnuto do zranitelných oblastí, povodí Moravské Dyje p ibližn z poloviny. Do ZO nepat í ást horních tok pravob ežních p ítok do Moravské Dyje – nejzápadn jší ást celého povodí. Povodí nad vodní nádrží Vranov je spole né i pro VN Znojmo.

156

Obrázek . 35: OV Štítary, vy išt né odpadní vody vypoušt ny do nádrže Vranov

Foto Oppeltová, 2004

ZNOJMO - povodí mezi nádržemi Vranov a Znojmo P evážná ást povodí mezi nádrží Vranov a VN Znojmo se nachází v Národním parku Podyjí. Tato ást povodí Dyje pat í k p írodním vodním útvar m, bezprost ední okolí nádrže a oblast Znojma byla p i azena k siln ovlivn ným vodním útvar m. Z mapy vyhodnocení celkového stavu útvar povrchových vod v oblasti povodí Dyje je patrné, že op t v oblasti NP Podyjí je stav vodních útvar potenciáln nevyhovující, ve zbytku povodí v okolí Znojma je stav nevyhovující. Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod: • Vranov nad Dyjí - rekonstrukce OV • Onšov - výstavba OV a kanalizace • Znojmo - rekonstrukce a dostavba kanalizace (vypoušt ní pod VN Znojmo) • Znojmo - Na eratice - Derflice - dostavba kanalizace • Znojmo - intenzifikace a rekonstrukce OV (vypoušt ní pod VN Znojmo) • Znojmo - severozápadní v tev II., napojení obcí Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod - Revitalizace tok a migra ní p ekážky: • Vranov nad Dyjí - revitalizace náhonu, zvýšení minimálního z statkového pr toku • Revitalizace prameniš a vodních tok v NP Podyjí a jeho ochranném pásmu – viz ilustra ní obrázek . 37. Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí – obecná opat ení (povrchové vody): • Opat ení pro regulaci odb r a vzdouvání

157

V sou asnosti se p ipravuje modernizace technologie úpravny vody Znojmo a prob hla oprava hráze vodárenské nádrže – viz ilustra ní obrázek . 36.

Obrázek . 36: Oprava hráze VN Znojmo, dopln ní technologie

Obrázek . 37: Povod ový stav na Dyji pod Vranovem

Foto Novák, 2006

Foto Novák, 2006

ást povodí mezi nádržemi Vranov a Znojmo, která charakterizuje nejbližší ást povodí nad VN Znojmo, je celá sou ástí zranitelných oblastí. Krom toho, že zde platí zvláštní režim plynoucí z ak ních program ve zranitelných oblastech, je toto území i sou ástí NP Podyjí, proto je zde obecn životní prost edí, a tím také vodní zdroje, chrán no ješt z titulu režimu v NP. 158

VÍR Bezprost ední okolí nádrže pat í k siln ovlivn ným vodním útvar m, ostatní ást povodí nad nádrží je za azena mezi p írodní vodní útvary. Z mapy vyhodnocení celkového stavu útvar povrchových vod v oblasti povodí Dyje je patrné, že ve st ední ásti povodí nad nádrží je stav vodních útvar potenciáln nevyhovující, ve zbytku povodí je stav nevyhovující – obrázek . 38 – nezpevn né hnojišt v povodí nádrže, v oblasti Poli ky. V celém povodí nad vodárenskou nádrží Vír nejsou navržena žádná opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod.

Obrázek . 38: nezpevn né hnojišt poblíž Poli ky – povodí VN Vír

Foto Oppeltová, 2004

Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod - Revitalizace tok a migra ní p ekážky: • Revitalizace Blatinského potoka • Revitalizace nivy Horní Svratky Navržená opat ení k dosažení cíl ochrany vod jako složky životního prost edí – obecná opat ení (povrchové vody): • Opat ení pro regulaci odb r a vzdouvání • Opat ení k eliminaci dusíku jako plošného zdroje zne išt ní vod - povodí Fryšávky a Bílého potoka D031,D032 • Snižování zne išt ní z atmosférické depozice – horní ást povodí Svratky v okolí obce Svratka, D029, povodí Fryšávky D031, • Opat ení k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek - Bílého potoka D032, • Opat ení k omezování, p ípadn zastavení vnosu zvláš nebezpe ných látek - horní ást povodí Svratky v okolí obce Svratka, D029, okolí Poli ky D030

159

• • • •

Hospoda ení v ochranných pásmech vodních zdroj - týká se celého povodí nad nádrží – viz obrázek . 39 Drobní zne iš ovatelé a menší obce do 2000 obyvatel - povodí Fryšávky D031 Zajišt ní migra ní prostupnosti vodního toku Opat ení k omezování, p ípadn zastavení vnosu zvláš nebezpe ných látek odstra ování zne išt ní z nelegálních skládek - horní ást povodí Svratky v okolí obce Svratka D029, okolí Poli ky D030.

Povodí nad vodárenským odb rem VN Vír se nachází v oblasti Ž árských vrch a je z velké ásti zalesn no. Krom n kolika malých lokalit není do zranitelných oblastí za azeno. Území, na kterém platí režim zranitelných oblastí, se nachází v SV ásti povodí u Poli ky. Povrchové vody v povodí jsou zde více než ze zem d lských zdroj ohrožovány odpadními vodami.

Obrázek . 39: P ítok Bílého potoka v povodí VN Vír, pod OV Masokombinátu Poli ka

Foto Novák, 2004

Otázky a odpov di: 1. Které dokumenty, týkající se problematiky plánování v oblasti vod, jsou v sou asné dob aktuální ?

V sou asné dob se ídíme plánem hlavních povodí R a osmi plány oblastí povodí. 2. Pro která povodí je zpracován Plán hlavních povodí eské republiky ?

Je zpracován pro t i hlavní povodí Dunaje a povodí Odry.

R: povodí Labe, povodí Moravy v etn dalších p ítok

3. Na jaké období jsou platné Plány oblastí povodí a musí se podle nic postupovat ?

Plány oblastí povodí jsou platné na období 2010 – 2015 a musí být napln ny, avšak jejich aktualizace na roky 2016 – 2021 bude podléhat nové legislativní úprav z roku 2010.

160

4. Jaké dokumenty týkající se problematiky plánování se budou v budoucnu po izovat (dle novely Vodního zákona z roku 2010) ?

V rámci plánování v oblasti vod se budou po izovat plány povodí a plány pro zvládání povod ových rizik (po skon ení platnosti sou asných plánovacích dokument ), které mají být podkladem pro výkon ve ejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní ízení (nebudou již existovat plán hlavních povodí a POP). 5. Jaké jsou nejd ležit jší cíle Národních plán povodí ? •

Ochrana a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystém ,

•

snížení nep íznivých ú ink povodní a sucha,

•

hospoda ení s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání t chto vod pro zajišt ní vodohospodá ských služeb, a

•

zlepšování vodních pom r a ochrana ekologické stability krajiny.

Použitá literatura: •

Plán oblasti povodí Dyje-kone ný návrh – citace 20. 10. 2009. dostupný na : (http://www.poyry.cz/popdyje/srpen2009/Strucny_souhrn/souhrn_Dyje_tisk.pdf)

•

Plánování v oblasti vod – citace 20. 10. 2009 Dostupný na: http://www.pmo.cz/plan.asp

•

Na ízení vlády . 103/2003 Sb., v platném zn ní, o zranitelných oblastech.

•

Zákon. . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon , v patném zn ní (vodní zákon).

•

OPPELTOVÁ, P., NOVÁK, J.: VÝZNAMNÉ ODB RY POVRCHOVÉ VODY V REGIONU VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLE NOSTI, A.S. Z HLEDISKA VLIV POVODÍ NA JAKOST A UPRAVITELNOST SUROVÉ VODY. In: Sborník konference Pitná voda 2008. eské Bud jovice: W&ET Team, 2008, s. 65-71. ISBN 978-80-254-2034-8.

161

Srážkové vody Pojem „srážkové vody“ se v oblasti vodního hospodá ství objevuje ve dvou zákonech – vodním zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu. V obou p ípadech má však pon kud odlišný význam a nelze tedy uvád t jednotnou, obecn použitelnou definici. Z pohledu vodního zákona § 5 odst. 3 jsou za srážkové vody považovány vody vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavby. V souladu se stavebním zákonem se zde hovo í o nakládání s t mito srážkovými vodami, a to následujícím zp sobem a v uvedeném po adí: •

prvotním je vsakování srážkových vod ze staveb,

•

následnou možností je jejich zadržování, kdy by m lo následovat jejich odvád ní do vod povrchových (oddílná kanalizace),

•

až na posledním míst je jejich odvád ní jednotnou kanalizací.

Samoz ejm že stavební ú ad postupuje ve smyslu ustanovení právních p edpis (stavební zákon a vodní zákon, v etn jejich provád cích p edpis ) a posuzuje místní podmínky. T mi jsou vedle geologických a hydrogeologických podmínek i lokální pom ry – p dní, svažitost pozemk , využitelnost území, hospodá ské pom ry, druh pozemk a ada dalších. Vodní zákon ješt pojem srážkových vod eší v § 38, který pojednává o odpadních vodách. V odst. 2 se uvádí, že odpadními vodami nejsou srážkové vody z deš ových odd lova , pokud odd lova spl uje podmínky stanovené vodoprávním ú adem v povolení a dále odpadními vodami nejsou srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je jejich zne išt ní závadnými látkami ešeno technickými opat eními podle odpovídající vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu pojednává o srážkových vodách, proti vodnímu zákonu, v širším pojetí. Podle § 1 odst. 3 jsou srážkovými vodami vedle vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na stavby i povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod dopadajících na pozemky. Pokud jsou srážkové vody odvád ny jednotnou kanalizací, vztahuje se na n obecn platba sto ného (úplata za službu spojenou s odvád ním a išt ním, p ípadn likvidací odpadních vod). Zákon o vodovodech a kanalizacích v § 20 odst. 6 uvádí, že povinnost platit za odvád ní srážkových vod do kanalizace pro ve ejnou pot ebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a ú elových komunikací ve ejn p ístupných, plochy drah celostátních a regionálních v etn pevných za ízení pot ebných pro p ímé zajišt ní bezpe nosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí ur ených k trvalému bydlení a na domácnosti. Z výše uvedeného je z ejmé, že problematika srážkových vod z pohledu právních p edpis není v bec jednoduchá a jednozna ná a je t eba vždy posoudit širší vztahy. Samoz ejm je t eba se t mito vodami zabývat i z pohledu praktického: •

Hydrologové a vodohospodá i považují srážkové vody p edevším za zdroj dotace podzemních a povrchových vod – z hlediska tvorby zásob vod ve vodních zdrojích,

162

•

ale také za dotování takového vodního prost edí, do kterého se vypouští odpadní vody bu p ímo bez išt ní, nebo vy išt né.

•

Pro zem d lce jsou srážkové vody p irozeným zdrojem vláhy pro vegetaci, p ípadn zdrojem pro závlahy.

•

Další možné pohledy zde nejsou vyjmenované, pouze se vedle výše uvedeného pozitivního hlediska p ipomíná i negativní stránka – povodn , sucho aj. (viz odpovídající kapitoly v tomto studijním materiálu).

Každá innost m že mít kladnou i zápornou stránku, stejn tak je tomu i s pohledem na srážkové vody. Pokud se bude takto hodnotit problematika srážkových vod, je t eba upozornit na následující: 1. Pozitivní pohled na srážkové vody: Srážkové vody jsou p edevším zdrojem vláhy, dotací pro vodní prost edí, vodní zdroje apod. V kombinaci se skute ností, že z území našeho státu by se nem ly nechat odtékat vody rychle, bez užitku, navíc s tím, že zde mohou ješt zp sobit škody, je nutné se s nimi nau it hospoda it a nakládat a této skute nosti se maximáln p izp sobit. Ustanovení stavebního a vodního zákona o tom, že tyto vody mají být prioritn využity – nakládáno s nimi tak, že budou v míst spadu na povrch zasakovány – je potom zcela na míst (mj. toto souvisí i s hodnocením vodní bilance). 2. Upozorn ní na negativní stránky nakládání se srážkovými vodami: •

Z pohledu množství

o pokud p i jejich zasakování nejsou vhodné místní p írodní podmínky (nap . prost edí nevyhovuje trvalému zasakování na konkrétním míst ), nebo o nebylo zvoleno nejlepší technické ešení (atmosférické srážky jsou svedeny do jednoho, ne nejvhodn jšího místa a zde trvale vsakovány, mohou negativn ovlivnit podzemní vody – zvýšená hladina podzemních vod, zamok ení pozemk , stavby – podmá ení staveb, ty vlhnou, p ípadn mohou být porušeny až do havarijního stavu atd.) o nebo systém má chyby, poruchy, havárie, které nejsou v as odstran ny. •

Z pohledu kvality – vody z atmosférických srážek nemusí mít vhodnou kvalitu, a již p i spadu na povrch (nap . kyselé dešt ), nebo následn mohou být zne išt ny na povrchu (vyskytuje se zde bodový zdroj zne išt ní, dopadají na zne išt né, nap . manipula ní plochy apod.). P i následném zasakování je zne išt ní vnášeno do prost edí p dního nebo i podzemních vod s nebezpe ným, n kdy až havarijním a nevratným dopadem. Zasakované vody mohou vytvá et i podzemní toky (cesty proud ní), kde mohou vyplavovat jemné ástice a vznikají tak dutiny s následným propadáním terénu (i staveb), nebo mohou následn vyplavovat zne išt ní, které bylo „zakonzervováno“ pod povrchem a vlivem t chto vod se aktivizuje.

163

Zasakování srážkových vod není zcela jednoduchým jevem a je vždy na zvážení (p edevším projektanta), aby jeho návrh m l p ínos, nikoli negativní dopad na prost edí, kde k zasakování má docházet. V sou asné dob probíhá pom rn intenzivní dialog o srážkových vodách mezi dv ma stranami – teoretickou (vodoprávní, správci povodí) a praktickou (p edevším provozovatelé kanalizací pro ve ejnou pot ebu. Problémy nejsou vyjasn ny, tedy nebyly p ijaty jednozna né výklady, postupy atd.

ZÁV RE NÉ POJEDNÁNÍ KE STUDIJNÍMU MATERIÁLU Upozorn ní na odkazující právní p edpisy

Veškeré právní p edpisy jsou „živým materiálem“ a zejména v sou asném období se neustále vyvíjí a m ní, bu pouze novelizací, nebo dokonce zrušením a vydáním nových. Toto platí p edevším u provád cích p edpis v p ípadech, kdy ustanovení zákona, k jehož provedení jsou vydány, doznalo podstatných zm n (nap . problematika plánování v oblasti vod – viz výše). Je t eba tedy všechny citované právní p edpisy vnímat tak, že d íve nebo pozd ji nemusí platit bu v bec, nebo ve zn ní platném v dob zpracování tohoto studijního textu. Sledování aktuálního stavu právních p edpis není zcela jednoduché, avšak napomáhají tomu pom rn dob e zpracované www stránky, kde jsou právní p edpisy k dispozici. P edevším jde o hlavní adresy jako nap .: www.sbirka,cz; www.mvcr.cz; www.portal.gov.cz; p ípadn vyhledáva e, nap . www.seznam.cz nebo www.google.cz. Další možností jsou p ímo resortní internetové stránky jako nap .: www.mze.cz; www.mzp.cz; www.heis.cz. Textová podoba právních p edpis , na kterou lze spoléhat a samoz ejm jen z ní erpat nebo na ni odkazovat, je Sbírka zákon R.

N kolik nám t , doporu ení a upozorn ní pro zem d lskou praxi k výše zpracovaným otázkám (dle kapitol) 1. K problematice vody obecn , druh vod atd. • podzemní vody jsou ze zákona p ednostn ur eny pro zásobování pitnou vodou, • pro veškeré nakládání s podzemními vodami je t eba povolení vodoprávního ú adu, u podzemních vod neexistuje obecné užívání vod, • naopak u povrchových vod je možné obecné užívání vod (tedy bez povolení k nakládání s vodami), avšak stru n shrnuto – tém v bec se netýká podnikatelské innosti v zem d lství. Je t eba trvale vnímat p íslušená ustanovení vodního zákona k povolení vodoprávního ú adu (§ 8 a další),

164

• • •

• •

je t eba nezapomínat na ustanovení ve vodním zákon o správních deliktech a pokutách. Jen pro p íklad: ze nepovolený odb r podzemní vody 70,- K /m3, u povrchových vod 40,- K /m3, povolení k nakládání s vodami je vždy k žádosti, nikdy ne z vlastního podn tu vodoprávního ú adu. Žádost se podává na p edepsaném formulá i – viz p íslušný provád cí p edpis k vodnímu zákonu, podzemní vody jsou mnohem více chrán ny proti povrchovému (tedy i zem d lskému) zne išt ní, ale pokud již k n mu dojde, je jeho odstran ní mnohem složit jší, nákladn jší, náro n jší, n kdy jde dokonce i o nevratný proces. Dále je t eba mít na mysli zákonné ustanovení o tom, že kdo poškodí nebo znehodnotí vodní zdroj, je povinen ho nahradit (vodní zákon § 29 odst. 2), za odb r podzemních vod se platí poplatky (§ 88), ty se však neplatí za erpání – je tedy t eba správn definovat žádost o nakládání s vodami, aby se poplatky nevynakládaly zbyte n , p íslušným vodoprávním ú adem je v p evážné v tšin p ípad zem d lské praxe odbor životního prost edí obecního ú adu obce s rozší enou p sobností, ojedin le tytéž odbory krajských ú ad – viz vodní zákon.

2. K problematice ochrany vod atd. • Ochranná pásma jsou preventivní ochranou. Pokud se stanovovala rozhodnutím vodoprávního ú adu, byli vlastníci nemovitostí v OP ú astníky ízení. V sou asné dob , když se OP stanovují opat ením obecné povahy, nejsou ur ováni ú astníci ízení. Je t eba sledovat na ú edních deskách obecních ú ad obcí s rozší enou p sobností, resp. na ú edních deskách obcí, v jejichž katastrálním území se OP stanovuje (resp. ve kterém konkrétní zem d lský subjekt hospoda í), ú ední desku, • d ležitým prvkem ochrany vod a sou asn i st et zájm mezi vodohospodá i a zem d lci je zvláštní ochrana vod – zranitelné oblasti. Jejich rozsah a režim v nich je jednozna n uveden v platném zn ní p íslušného na ízení vlády (103/2003 Sb., v platném zn ní). Kontrolními orgány jsou ÚKZUS a IŽP, • nitrátová sm rnice je závazná pro zranitelné oblasti, pro ostatní území je doporu ená. Nejedná se pouze o omezování zem d lské innosti, ale o zásady správné zem d lské praxe obecn , je proto vhodné ji znát a podle možností a místních podmínek ji využívat a respektovat, • zem d lství je jednou z hlavních p í in eutrofizace vod (vedle nap . odpadních vod). Z r zných d vod se ze zem d lských pozemk nebo i objekt do vod dostávají zna ná množství živin. Není možné se na tuto problematiku dívat pouze jednostrann – že voda i mají k innostem zem d lských subjekt adu výhrad a p ipomínek. Z pohledu zem d lských hospodá je t eba vnímat, že nap . nevhodným používáním hnojiv se s vyplavováním živin (jejich nevyužití) ztrácí vynaložené finan ní prost edky, • v posledním období se objevuje spolupráce provozovatel vodovod (vodních zdroj a jejich OP) se Státní rostlinoléka skou správou (SRS), kdy se SRS informuje o rozsahu platných OP (resp. PHO). Spíše než p ísná kontrola je toto sm ováno k širší spolupráci všech zainteresovaných stran,

165

•

•

v sou asnosti vodní zákon umož uje poskytnutí náhrad za prokázané omezení užívání pozemk a staveb v OP. Je to p edevším na stran oprávn né (vlastníci pozemk ), aby prokázali, v em jsou omezováni. Toto prokazování musí vycházet z podmínek rozhodnutí o stanovení OP. P i posuzování takové žádosti je rovn ž rozhodující, kdo žádá o náhrady. Zákon jednozna n uvádí, že vlastník, ten však m že zmocnit i uživatele pozemk , je však t eba splnit formality a náležitosti takové žádosti, v p ípad závlah pozemk je t eba zd raznit, že nem že chyb t žádné z pot ebných povolení, musí se dbát na výb r zdroje vody pro závlahy a respektovat jak stanovené podmínky, tak i okamžitou kvalitu vody, aby nedošlo k rizikové situaci (ohrožení nebo zne išt ní vodního zdroje).

3. K další související problematice • Havárie je vždy mimo ádnou situací, kterou zpravidla nelze p edvídat. Samoz ejm je nejvhodn jší haváriím p edcházet a zabránit, stejn d ležité je však p i jejím vzniku dodržet všechny náležitosti a zamezit tak ješt v tším škodám (nap . od zamezení dalšího ší ení závadných látek, p es dodržování postup z havarijních plán až po ohlašování……), • neuvádí se vzor havarijního plánu. V textu jsou uvedeny náležitosti a rovn ž je zde zmín no, že bude novelizován provád cí p edpis k této problematice – tedy není na míst se detailn ji zabývat p edpisem, jehož ú innost bude brzy kon it, • správa vodních tok – zde je t eba p ipomenout, že správci povodí (státní podniky Povodí) nejsou prostými ú astníky správních ízení. Z vodního zákona jsou zmocn ni poskytovat vodoprávním ú ad m podklady pro rozhodování atd., • povodn jsou vždy kritickou situací a vedle p ímých škod, které p ináší v zasaženém území, s sebou nesou i druhotné škody a nebezpe í – nap . vyplavení závadných látek, jejich p emís ování, reakce r zných látek se zcela odlišnými dopady, než by zp sobily tyto látky p ed takovou reakcí apod. Toto jsou všechno d vody k preventivním úkon m a tím zabrán ní rozsáhlých následk , • plánování v oblasti vod je zcela jist vhodnou inností a praxe má možnost z plánovacích dokument získat celou adu informací. Plánovací dokumenty jsou ve ejn dostupné na www stránkách státních podnik Povodí, Záv rem je t eba si p át, aby ochrana vod byla spole n napl ována bez negativních dopad na zainteresované subjekty a vodní prost edí p edevším.

166