Modrá a bílá Nblw lwxk

Kachol velavan

9/2012

Září 2012 ▪ Zpravodaj pro členy Ţidovské obce Brno ▪ Elul-tišri 5773 ▪ X. ročník

KACHOL VELAVAN Modrá a bílá ▪ Nblw lwxk Reformní šabaton v Brně ▪ Deset let KVC rabína Federa ▪ Vysoké svátky ▪ Sukot ▪ VOLBY 2012 ▪ Zemřel Jicchak Šamir ▪ 100. výročí narození Leo Eitingera ▪ Jídelníček ▪ Programy

ROŠ HAŠANA A JOM KIPUR Ţidovský Nový rok, který je povaţován za počátek náboţenského roku, slavíme 1. a 2. tišri. Letos připadá na 17. a 18. září. Je to jediný svátek, který se slaví po dva dny v Izraeli i v diaspoře. Svátek je také nazýván Jom hatrua (den troubení), neboť v tyto dny zní v synagoze troubení na šofar. Jiný název Jom hadin upozorňuje na skutečnost, ţe v tento den jsou velmi spravedliví zapsáni do Knihy ţivota a zlí do Knihy smrti. Osud ostatních zůstává otevřen aţ do Jom kipur. Po deset dnů mezi těmito svátky (Jamim noraim, neboli dny pokání) mají ještě ti, kteří nebyli dosud zapsáni do ţádné z knih, moţnost svůj osud ovlivnit. Sváteční atmosféra v synagoze je na Roš hašana podtrţena tím, ţe svatostánek bývá zahalen bílým parochetem, tóra je oblečena do bílého pláštíku stejně jako muţ, který vede modlitby. Také zboţní Ţidé jsou oděni do šatů bílé barvy. Na Roš hašana je zvykem pojídat jablka s medem na znamení sladkého roku. Den smíření Jom kipur připadá na 10. den měsíce tišri. Tento den je provázen půstem aţ do západu slunce, platí zákaz všech prací stejně jako o šabatu. Tento den je vrcholem Vysokých svátků a deseti dnů pokání, kdy je předchozí pokání kaţdého člověka váţeno na vahách a jeho osud je zapsán a zapečetěn B-hem v Knize ţivota. Do synagogy na Vysoké svátky přicházejí i ti, kteří v průběhu roku cestu do synagogy nacházejí velmi těţce. Dovolte mi tedy, abych jménem redakční rady Kachol velavan nám všem popřála ŠANA TOVA UMETUKA 5773 a dobrý zápis do knihy ţivota Zuzana Prudilová

1

Kachol velavan

OHLÉDNUTÍ REFORMNÍ ŠABATON V BRNĚ Jak bylo avizováno v červencovém KV, 17. – 19. srpna 2012 se v Brně poprvé konal reformní šabaton organizovaný kaţdoročně praţskou Bejt Simcha. Lektorsky se podílela Světová unie progresivního judaismu a důstojným způsobem se na organizaci spolupodílela i ŢOB, hlavně poskytnutím zázemí. Počet účastníků se blíţil stovce, většina z Prahy, dále z Liberce, Děčína, Krnova a dalších menších městeček, tři účastníci přijeli z Vídně. Z Brna se účastnilo 12 osob, coţ je v překvapivě dobré shodě s výsledky a analýzou „náboţenské“ ankety (viz příloha k červnovému KV).

9/2012 vývoje v reformním judaismu. Není divu, ţe v relativně mladém hnutí dochází ke změnám. Na konci 19. století byl příklon k reformě „totální“, hlavně v USA – aţ ústup od hebrejštiny a mnohých pravidel. Postupně se to ale „umírňovalo“. Zejména od 70. let 20. století se většina reformních komunit po světě vracela k tradičnějšímu pojetí v mnoha základních otázkách. „Extrémnější“ komunity jsou v menšině a běţné spíše v USA. Nicméně jsou i oblasti nahlíţené všemi shodně. Na otázku o kremaci a tradičním pohřbu Steve Beck sdělil, ţe přes všechny moţné rozdíly v reformní minulosti i současnosti panuje na kremaci totální shoda. Nikdo o ní nezačíná ani spekulovat, kremace (svobodně přijatá, úrazy či šoa jsou zcela jiné kategorie) je absolutně odmítána jako křiklavý neţidovský způsob zacházení se zemřelým.

Synagoga zaplněná účastníky šabatonu (foto Michal Spevák)

Na návštěvě boskovické synagogy (foto Michal Spevák)

V pátek večer nechybělo „tradiční“ vítání šabatu a v sobotu „tradiční“ bohosluţba a čtení z Tóry. Naše synagoga byla po dlouhé době zcela zaplněna při běţném náboţenském obřadu. Většina textů byla ve shodě s tradičními sidury, i kdyţ změny se v souladu s některými věroučnými odchylkami také vyskytují. V roli rabína se účastnil Steve Beck z rabínského semináře Hebrew Union College v Jeruzalémě. Pochází z USA, ţije v Izraeli a má zkušenosti z mnoha reformních komunit po celém světě. Kantorsky se spolupodíleli kantor Bejt Simcha Ivan Kohout a pro nás nově „ţenský prvek“ – vystudovaná kantorka Sari Ganulin z Izraele. A právě ve zpěvu Sari bylo něco, čeho mohou litovat ti, kteří ji neslyšeli. Barva hlasu a technika přednesu nadchly přítomné. Způsob uchopení „běţných“ modliteb vedl k tomu, ţe jsme všichni ztichli (případně ztuhli) a snad vnímali ve shodě s Davidovým ţalmem, jak se má vítat a oslavovat šabat (chápu, ţe nemusím mluvit za vkus všech, hlavně těch nepřítomných).

Účastníci mohli vnímat výzvu jedné z cest postavit se proti naší úplné asimilaci a dobrovolnému zániku. Řádky shora vůbec nesledují cíl hodnotit, jaká cesta je lepší a co je optimum pro ŢOB. Pro někoho bylo prostě povznášející vidět pestrost v náboţenské praxi, vycházející z identických zdrojů psané i ústní Tóry, akcentující nebo interpretující však odlišně ty či ony části původní tradice. Mm

Sari Ganulin a Steve Beck při sobotní havdale (foto M. Spevák)

Kantorka Sari Ganulin (foto Michal Spevák)

V sobotu odpoledne probíhaly vzdělávací programy (aktuální paraša, kniha Zohar, vedení bohosluţby, práce rabína v Africe, způsoby, jak být ţidem). Steve Beck se také dotknul

PODĚKOVÁNÍ ráda bych brněnské Obci jménem Bejt Simcha i jménem všech účastníků šabatonu poděkovala za vlídné přijetí. Z toho, co jsem mohla od účastníků vyslechnout, se u vás cítili skutečně dobře, oceňovali přátelskou atmosféru, vstřícnost všech zaměstnanců i členů ŢO (a speciálně pana kuchaře.) Ještě jednou mnohokrát děkujeme za pohostinnost. Kateřina Weberová, koordinátorka Bejt Simcha

2

Kachol velavan DESÁTÉ VÝROČÍ KVC RF Nedělní odpoledne v Klubu rabína Federa Přesně deset let od vzniku Kulturního a vzdělávacího centra rabína Federa (KVC RF), v den, kdy si připomínáme výročí rabínových 137. narozenin, jsme se v neděli 26. srpna sešli na brněnské Ţidovské obci. Jednak jsme si připomněli význam tohoto neobyčejného muţe, který patřil k největším osobnostem náboţenského ţivota naší země, ale také proto, abychom neformálně bilancovali činnost KVC RF za uplynulých deset let a představili naši současnou práci.

9/2012 Poté byla krátce představena současná činnost knihovny, která je stále více vyhledávána. Zaznělo hodnocení webových stránek, jeţ dosahují vysoké návštěvnosti, a poté provedla Alena Mikovcová přítomné výstavkou, která obsahovala archivní dokumenty z let 1939 – 1945. Mezi exponáty byly i transportní lístky našich členů, doklady o odevzdání majetku, školní vysvědčení… Škoda, ţe výstavka trvala jen jediný den. Snad najdeme do budoucna způsob, jak zajímavé materiály z našeho archivu prezentovat i ostatním členům.

Jako host vystoupila paní Vlasta Rut Sidonová, která představila svou knihu Jídelna Šalom a jiné ţidovské povídky. Zvídavým posluchačům přečetla dvě z nich – Sci-fi 2005 a Čarodějnice musí zemřít, třetí – Souhvězdí Berana přednesla Zuzana Prudilová. Na závěr nechybělo malé pohoštění, hosté si při něm vyměňovali názory; setrvali dlouho, zřejmě si měli co říct. Erika Bezdíčková E. Bezdíčková představila novinky na webových stránkách ŢOB

ZE SCHŮZE PŘEDSTAVENSTVA Představenstvo hlasováním schválilo:  záměr prodeje areálu Leitnerova  změnu organizačního řádu Agentury JAS navrţenou T. Laušmanem a ve znění upraveném představenstvem  organizační strukturu kurzů moderní hebrejštiny ve školním roce 2012/13  ţádost Alţběty Bláhové o umístění do Domu důstojného stáří v Brně - Maloměřicích  přijetí M. Schullera z Hodonína za člena ŢOB

Z. Prudilová přebírá ocenění od J. Kanarka. (Foto P. Mikovec)

V úvodu setkání přijala Zuzana Prudilová z rukou místopředsedy ŢOB Jáchyma Kanárka Pamětní medaili Barucha Jakoba Placzka a Richarda Federa, čímţ byly oceněny její zásluhy nejen o zaloţení KVC RF, ale i za dlouholetou práci při vydávání měsíčníku Kachol Velavan.

Představenstvo vzalo na vědomí:  program KVC RF v měsíci září  přípravu na Vysoké svátky 5773 – Roš hašana, Jom Kipur a Sukot  přípravu výroční zprávy za rok 2011  přípravu na volební shromáţdění dne 21. 10. 2012  zprávu revizní komise o kontrole placení členských příspěvků za rok 2012  program oslav 100. výročí narození Lea Eitingera v Lomnici, podzim 2012  slavnostní uvedení reprezentační publikace Brána spravedlivých konané 5. 9. na Ţidovské radnici v Praze  zprávu o aktivitě MÚ Hustopeče, týkající se hustopečského rabína Dr. Böcka  pozvánku na 18. letní sportovní hry Hakoach – Maccabi v Třebíči ve dnech 14. - 16. 9. 2012 Představenstvo uloţilo:  rabínovi zpracovat podklad pro organizování pohřbů na ţidovském hřbitově  T. Laušmanovi zpracovat návrh úpravy směrnice o pouţívání automobilů a na ni navazujícího ceníku dopravy v agentuře JAS

PhDr. A. Mikovcová představila nejzajímavější dokumenty. (Foto P. Mikovec)

Příští schůze představenstva se bude konat ve čtvrtek dne 20. 9. 2012 v 17 hod.

3

Kachol velavan

INFORMACE Vyzýváme členy, kteří doposud neuhradili členské příspěvky, aby tak neprodleně učinili. Členové, kteří roční členský příspěvek nezaplatili, nejsou oprávněni čerpat jakékoliv výhody člena ŢOB. Současně prosíme o identifikaci příspěvků, které byly zaplaceny 26. 4. 2012, 19.7. 2012 a 27. 8. 2012 a nebyla u nich uvedena jména plátců ani rodné číslo. Děkujeme VOLBY DO ORGÁNŮ ŢOB A FŢO Opakované oznámení Volební oznámení (o vypsání voleb podle části III čl. 3. Jednacího a volebního řádu ŢOB) Představenstvo ŢOB oznamuje, ţe dne 21. 10. 2012 v 10 hod. se bude konat volební shromáţdění Ţidovské obce Brno (ŢOB), na kterém budou voleni:  členové představenstva ŢOB v počtu 6 členů  členové revizní komise ŢOB v počtu 3 členů  zástupci ŢOB do Rady Federace Ţidovských obcí České Republiky (RFŢO) v počtu 3 zástupců  zástupce ŢOB do revizní komise RKFŢO v počtu 1 zástupce, a to na volební období od roku 2012 do roku 2016. Volební shromáţdění se bude konat v sále ŢOB v přízemí budovy na tř. Kpt. Jaroše 3 v Brně. Představenstvo ŢOB rozhodlo o tom, ţe se nebude konat volba korespondenční. Členové ŢOB, kteří mají zájem kandidovat na členství v těchto orgánech, musí svoje přihlášky ke kandidatuře doručit volební komisi písemně na adresu: Ţidovská obec Brno, sekretariát - volební komise, tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno s označením na obálce Volby 2012, s doručením nejpozději do 21. 9. 2012. Přihláška kandidatury musí obsahovat:  jméno a příjmení kandidáta  rok narození  adresu trvalého bydliště  prohlášení o tom, v jakých volbách kandiduje (ŢOB, FŢO)  prohlášení o tom, do jakého orgánu kandiduje (představenstvo, revizní komise apod.)  datum a podpis kandidáta Kandidovat můţe kaţdý člen ŢOB, který v den voleb dovrší 18 let věku a není pro tyto volby členem volební nebo mandátové komise. Kandidovat lze souběţně do jednoho libovolného orgánu ŢOB a jednoho libovolného orgánu FŢO. Kandidovat souběţně nelze do obou orgánů ŢOB nebo obou orgánů FŢO. Ing. Pavel Fried, předseda ŢOB

9/2012 PODĚKOVÁNÍ ZA DAR OBCI Před časem získala Ţidovská obec Brno od jednoho ze svých členů, který si nepřeje být jmenován, darem nemovitost v centru města Znojma. Velmi si váţíme tohoto, dnes jiţ neobvyklého, projevu soudrţnosti s naší obcí a milému dárci děkujeme. Představenstvo ŽOB

BRÁNY SPRAVEDLIVÝCH Ve středu 5. září v 17 hodin se uskuteční v zasedacím sále Ţidovské radnice (3. patro) na Maiselově ulici 18 v Praze 1 slavnostní přivítání reprezentační publikace s názvem Brány spravedlivých. Synagogy Moravy, Slezska a Čech, jejímiţ autory jsou Ludmila Hájková (fotografie) a Jaroslav Klenovský (text a kresby). V důsledku historického vývoje se můţe Česká republika pochlubit značným počtem a kvalitou dochovaných ţidovských památek, mimo jiné zde existuje na 150 synagog různého stáří, architektonického stylu, vyuţití a stupně zachování. O to více překvapí, ţe oproti všem okolním evropským státům u nás dodnes nebyl tento fenomén dosud kniţně zpracován. Břímě vydavatele na sebe vzalo FOTO STUDIO H z Ústí nad Labem s bohatou zkušeností s reprezentačními krajinářskými tituly. Zásadním sponzorem knihy se stal Nadační fond Zecher pro záchranu ţidovských památek zřízený Federací ţidovských obcí v ČR. Pro účely kniţní prezentace autoři vybrali 54 nejhodnotnějších ukázek synagog, především těch, které jsou opravené a veřejnosti přístupné. Česko-anglický text bohatě doplňují kvalitní barevné fotografie a kresby situací a půdorysů synagog na celkem 254 stranách křídového papíru. Cenově dotovaná kniha bude k dispozici jen na omezeném počtu prodejních míst. V případě zájmu 4 - 6 osob vypraví ŢOB auto, na dopravu účastníci přispějí částkou 100 Kč za osobu. Zájemci se přihlásí do 31. 8. 2012 na sekretariátu. SENIORKLUB PO PRÁZDNINÁCH V září se obnoví pravidelná úterní setkání která se budou tradičně konat vţdy od 14 schůzce 4. 9. budou všichni zúčastnění dárkem od Mrtvého moře.

našich seniorů, hodin. Na první přivítáni malým Srdečně zveme

LUACH NA ROK 5773 můţete zakoupit v pokladně ŢOB za 80 Kč.

RÁCHEL A BARAK SELINGEROVI SI VÁS DOVOLUJÍ POZVAT NA BAR MICVA

OBNOVENÝ DÁMSKÝ KLUB Ráda bych zhruba od poloviny října obnovila setkávání místního dámského klubu. Klub by měl navázat na tradici setkávání dam vázaných na naši Obec, kterou jsem zavedla po nástupu do Brna. Několikrát jsme se sešly u kávy a společného studia, avšak akce tehdy neuspěla hlavně kvůli nekvalitnímu zázemí a nedostatku času. „Druhý pokus“ bych proto ráda pořádala pravidelně jednou měsíčně v knihovně ŢOB. Dámy, které by měly zájem se na realizaci věci podílet, a to pomocí se zpracováním studijních materiálů nebo úpravou programu, mě mohou kontaktovat na e-mail: [email protected] Za spolupráci předem děkuji a těším se na první setkání, jehoţ termín včas oznámím. Ruth Kučera

NAŠEHO SYNA TADEÁŠE NATANAELA SELINGERA. OBŘAD CELEBRUJE RABÍN THOMAS SALAMON Z WESTMINSTER SYNAGOGUE V LONDÝNĚ DNE 13. ŘÍJNA 2012 V 10:30 V SYNAGOZE NA SKOŘEPCE

4

Kachol velavan

SPOLEČENSKÁ KRONIKA NAROZENINY OSLAVÍ Eva Pěnčíková 8.9.1932, Michaela Walsbergerová 10.9.1975, Gizela Straková 12.9.1927, Růţena Svobodová 13.9.1948, David Kšica 13.9.1975, Petr Fiša 15.9.1955, Marta Gottvaldová 16.9.1954, Ivana Zapletalová 16.9.1962, Ludmila Nesen 17.9.1954, Ruth Rossi 19.9.1926, Elijah Shai Selinger 19.9.2008, Ráchel Michaela Selingerová 20.9.1973, Arnošt Goldflam 22.9.1946, Helena Nedbalová 23.9.1925, Judita Klauberová 27.9.1921, Eva Neufeldová 28.9.1933, Hana Němečková 30.9.1982. Ad mea veesrim šana! NAŠE MILÁ KATUŠKO, děkujeme Vám za Vaši péči a obětavost, kterou jste nám věnovala a stále věnujete. Nikdy na to nezapomeneme. Máme Vás rády. Členky Senior klubu ŢOB

S radostí oznamujeme, ţe Olga Sapoznikov a Johan Schweigl vstoupili do manţelství. Civilní sňatek s ţidovskými prvky uzavřeli 11. 8. 2012 v Bad Tölz. PANÍ RENÉE SKÁLOVÁ zemřela v Praze 26. června ve věku nedoţitých 83 let. Pohřbena byla na Novém ţidovském hřbitově v Praze. ZEMŘELA JUDr. KVĚTENA JANŠOVÁ Po dlouhé a těţké nemoci zemřela 12.7. naše maminka JUDr. Květena Janšová, roz. Hurwiczová ve věku 86 let. Pohřeb s koncertem z melodií, které měla ráda, se konal 23. 7. v krematoriu města Brna. Děkujeme všem, kteří se posledního rozloučení zúčastnili i za projevenou soustrast. Rády bychom poděkovaly všem pečovatelkám Agentury domácí péče JAS, vedené paní Hanou Špunarovou, za mimořádnou obětavost a trpělivost, se kterou o naši maminku pečovaly. Dcery Alena Mikovcová a Bronislava Novotná

9/2012 ZEMŘELA PANÍ VĚRA DVORSKÁ V hlubokém zármutku oznamujeme, ţe 8. 8. nás opustila naše maminka paní Věra Dvorská ve věku 86 let. Nechť je její duše přijata do svazku ţivých. Synové Jiří a Radko za celou rodinu.

ZEMŘEL BÝVALÝ MINISTERSKÝ PŘEDSEDA JICCHAK ŠAMIR Jicchak Šamir, izraelský premiér v letech 1983–1984 a podruhé mezi roky 1986–1992, zemřel v sobotu 30. 6. ve věku devadesáti šesti let na Alzheimerovu chorobu, kterou trpěl jiţ od roku 2004. Pohřben byl na Herzlově hoře v Jeruzalémě. Prezident Šimon Peres jej ve svém smutečním projevu označil za „statečného bojovníka za Izrael, velkého patriota a člověka, jehoţ obrovský přínos bude navţdy vryt do izraelských dějin“. Jicchak Šamir, narozený v roce 1915 jako Icchak Jeziernicky v Ruţanech v současném Bělorusku, emigroval do tehdejší Palestiny v roce 1935. Oba jeho rodiče, kteří v Evropě zůstali, zahynuli v koncentračních táborech. V Palestině se přidal k podzemnímu hnutí Irgun, po jeho rozpadu působil v organizaci Lechi a mezi lety 1955 a 1965 pracoval pro Mosad. V polovině šedesátých let vstoupil do pravicové straně Cherut, jiţ vedl Monachem Begin a ze které se později zformovala strana Likud. Za tuto stranu byl v roce 1973 poprvé zvolen do Parlamentu a vstoupil do výboru pro zahraniční věci a obranu. O čtyři roky později, po svém znovuzvolení, se stal předsedou Parlamentu. Kdyţ v roce 1980 rezignoval Moše Dajan na svou funkci ministra zahraničních věcí, Šamir zaujal jeho místo. Mezi jeho politické úspěchy patří například implementace mírových dohod s Egyptem, či formální sjednocení Jeruzaléma (1980). Mnozí oceňují i jeho přístup během války v Zálivu, kdy byl ostřelován Tel Aviv raketami typu Scud. Šamir rozkázal, aby byla izraelská armáda v pohotovosti, nicméně dodrţel slib daný Spojeným státům a Izrael zůstal po celou dobu války pasivní. V roce 2001 obdrţel Jicchak Šamir cenu Izraele za celoţivotní dílo a o čtyři roky později se na ţebříčku nejvýznamnějších osobností Izraele umístil na 29. místě. www.ztis.cz

MLÁDEŢ KRAV MAGA A KAPAP Dvě bojová umění, která se vyvíjela v Izraeli, jsou celosvětově známá. Oba styly jsou zaměřené na sebeobranu. Krav maga a kapap se od sebe liší ve svém vývoji, historii a technice. Pochopit rozdíly mezi krav maga a kapap mně pomohl brněnský trenér Miloš Tupý, který na jaře několikrát trénoval i ochranku a členy ŢOB. Mohl byste mi stručně říci, co se skrývá pod pojmem krav maga? Krav maga znamená v hebrejštině boj zblízka. Krav maga je oficiální soubor technik vypracovaných pro sebeobranu a boj zblízka izraelských obranných sil (IDF – Israel Defense Forces), izraelské národní policie a dalších bezpečnostních sloţek. Krav maga byla zavedena do učebních osnov na izraelských středních školách a její techniky jsou nacvičované v různých institucích řízených ministerstvem školství. Krav maga se díky vynikající charakteristice prezentuje jako ideální souhrn sebeobranných metod v

5

Kachol velavan

9/2012

koncepci pro potřeby izraelské armády a později upravený tak, aby vyhovoval také civilním osobám, ať jsou to mladí/staří nebo muţi/ţeny. Základem systému krav maga je sebeobrana. Techniky tohoto systému byly vypracované tak, aby ţákovi krav maga umoţnily bránit se proti násilnickým výpadům a přitom se vyvarovat zranění. Na samotném začátku velmistr Imi Sde-Or vypracoval tento systém hlavně pro potřeby armády, kde byli starší vojáci, kteří měli špičkovou fyzickou výkonnost uţ za sebou. Obranné techniky a principy krav maga vycházejí z jednoduchosti, přirozených a přitom vysoce účinných pohybů, které se lze lehce naučit. Obranné techniky se trénují v různých situacích, a to vestoje, vsedu, vlehu a také v případě, kdy je pohyblivost velmi omezená. Své místo zde najde i nácvik proti ozbrojenému i neozbrojenému útočníkovi. Co je to kapap? Kapap je zkratka pro Krav Panim el Panim, coţ se dá přeloţit jako boj tváří v tvář. Je to izraelský bojový systém pro handto-hand a sebeobranu vyuţívaný IDF. Kapap byl vyvinut v roce 1930 v ţidovských táborech jako přípravný trénink před příchodem do Palestiny. Jedná se spíše o způsob vedení boje neţ bojový systém. Kapap si oblíbily jednotky Palmach jako program pro jejich rekruty. V současné době je kapap velmi oblíbený systém sebeobrany mezi příslušníky policie a armády. Kapap je boj v přímém kontaktu s nepřítelem, boj s tyčí, střelnými zbraněmi, rozličnými typy noţů atd. Pokud by chtěli čtenáři znát ve zkratce pravý význam toho, co znamená kapap, tak jej lze definovat jako maximum obrany v minimálním čase a s minimem rizika. Jak probíhají Vaše tréninky krav maga a kapap v Brně? Kaţdý trénink začíná běţnou rozcvičkou 5 - 10 minut. Pokračuje se nácvikem dané techniky, která se procvičuje stále dokola. Trénující se mezi sebou mění, aby si zvykli na různé somatotypy, aby zvládli techniku proti stokilovému chlapovi, který měří 190 cm, nebo malému 160 cm jedinci. Kaţdý trénink je zaměřen na danou techniku. Na dalším tréninku se opakuje technika, která se trénovala na předchozím a teprve potom se začíná s novou technikou. Po čase se k jednotlivým technikám vracíme. Kaţdý trénink je ukončen 15 minutami rozvoje fyzické kondice. S Milošem Tupým jsem absolvovala několik seminářů a mohu potvrdit, ţe techniky krav maga a kapap jsou sice jednoduché, ale velmi účinné. Všem doporučuji. Olga Sapoznikov

Čištění stolpersteinů před Vaňkovkou

Za skupinku mladých Iva Kanarková a Kateřina Zapletalová VLAK LUSTIG Úterý 17. červenec 2012, 21 hod., brněnské vlakové nádraţí. Prší. Sedíme a bez dechu sledujeme divadelní hru Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. A mokneme.

Zaplněné páté nástupiště v Brně

Novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou z pera Arnošta Lustiga vypráví o krásné ţidovské dívce, která se krátce po příjezdu do osvětimského koncentračního tábora dostává do společnosti několika bohatých ţidovských milionářů s americkým občanstvím, kterým je za nemalou sumu peněz slíben odjezd do Ameriky. Jejich společná cesta je však komplikována stále novými poţadavky hraničícími s psychickým terorem.

KONEČNĚ PRÁZDNINY V pondělí 2. 7. ještě předtím, neţ se všichni rozjeli za letními záţitky a studenti neţ se vrátili do svých měst a zemí, sešla se v hojném počtu skupina mladých z ŢOB na zahrádce Alterny. Dobře jsme se pobavili a těšíme se na brzké setkání po letních dovolených. ika ČIŠTĚNÍ STOLPERSTEINŮ Pěkného počasí a volných dnů vyuţila skupinka mladých v Brně a okolí během léta také k tomu, aby očistila, umyla a vyleštila stolpersteiny. Mnohé z nich uţ byly celkem zašlé, a tak jejich nově nabitý lesk i samotné leštění snad i pomohly přilákat oči zvědavců. Ve spolupráci s Barakem Selingerem v této nenáročné, ale ušlechtilé práci budeme pokračovat. Máte-li chuť se rovněţ zapojit, udělat si příjemnou procházku a pomoci touto formou „oprášit minulost“, neváhejte a ozvěte se pro podrobnější informace. Zároveň vás zveme na pokládání nových kamenů 30. 10. v Brně a v Mikulově.

Vlak Lustig je projektem 13. ročníku mezinárodního festivalu Devět bran, jenţ vznikl ve spolupráci s Divadlem pod Palmovkou a ţelezničními společnostmi. Tento vlak je sestaven ze čtyř vagónů a lokomotivy, jeţ jsou upraveny speciálně

6

Kachol velavan

9/2012

pro potřeby projektu. Dva vagóny jsou nákladní uzavřené, podobné tzv. dobytčákům, ve kterých se převáţeli lidé do koncentračních táborů. V těch je moţno shlédnout výstavu Vojenského historického ústavu – Operace: Důvěrné Izrael. Dalším vagónem je tzv. rybák, ve kterém cestuje divadelní tým včetně herců, techniky a produkce. Nejdůleţitějším vagónem je divadelní vůz, upravený jako jeviště. Vlak Lustig je symbolickou připomínkou nacistických transportů za 2. světové války. Je 22:30, představení končí. Stále prší. Moţná i proto na nás nevšední umělecký záţitek i osudy Kateřiny Horovitzové a jejích souputníků působí aţ do morku kosti. Iva Kanarková

MACCABI 18. LETNÍ SPORTOVNÍ HRY HAKOACH - MACCABI

14. – 16. září 2012 Třebíč Ubytování je zajištěno v hotelu Zlatý Kříţ v těsné blízkosti Ţidovské čtvrti. Cena za noc 490 Kč, obsahuje snídani, relaxační centrum (sauna, vířivka), parkování Startovné 200 Kč zahrnuje sobotní večerní raut. Pro přihlášení vyplňte formulář na http://1url.cz/Cuh1 Číslo účtu 5096017001 / 5500. Přihlášky jsou přijímány do 5. září 2012, nebo do naplnění ubytovací kapacity a jsou platná po zaplacení celé částky. Dotazy a info: [email protected], nebo na 604 459 590, 602 763 278. Program: Pátek 00 00 14 - 16 00 16 - 1800 1800 1830 - 1930 2000 - 2200 2100 - 2300 Sobota 700 - 830 830 900 - 1800

příjezd účastníků, registrace, ubytování prohlídka ţidovské čtvrti kabalat šabat, tradičně netradičně volno na večeři bowling je přístupné relaxační centrum v hotelu

2100 - 2300

snídaně zahájení her sportovní aktivity - tenis - squash 900 - 1230 - ţidovská čtvrt 900 - 1230 (prohlídka) 30 30 - badminton 13 - 16 - volejbal 1330 - 1600 - petang 1330 - 1600 00 00 - plavání 17 - 18 společenský večer s rautem, vyhlášení výsledků je přístupné relaxační centrum v hotelu

Neděle 700 - 830 900 - 1300

snídaně stolní tenis

1900 - 0100

Změna programu vyhrazena

RABINÁT POHŘBY A KREMACE Proč vlastně je pohřbívání do země v ţidovství tak důleţité? Důvodů se uvádí hned několik: Zachovávání ţidovské tradice. Přikázání Tóry. Zákaz přejímat neţidovské obyčeje. Vyjádření víry ve vzkříšení. A další. Všechny jsou správné a všechny jsou důleţité. Já bych však rád poukázal na to, jak je pohřbívání do země dobré pro duši zesnulého. Rabi Aryeh Kaplan, poţehnána budiţ jeho památka, popisuje v jednom ze svých poutavých esejů, jak si představit existenci duše po smrti těla. Uvádí pro lepší pochopení

analogii s vývojem plodu během těhotenství a s následným porodem. Pro plod v matčině těle je děloha, v níţ se nachází, celým jeho světem. Vším co zná, vším co vnímá. I kdyby měl jiţ vyvinutý intelekt a fantazii, nedokázal by si ani v nejmenším představit ţivot mimo ni – chyběly by mu jakékoli náznaky, ţe „tam venku“ můţe také ještě něco být. Matčiny útroby mu poskytují teplo, výţivu, ochranu – jak by mohl bez nich vůbec přeţít? Kdyţ po devíti měsících nastane porod, je to pro něj konec veškeré existence, tak jak ji zná. Jakmile však plod opustí matčino tělo a nabere první dech, zjistí ohromnou věc. Zjistí, ţe existuje ţivot i po porodu! A co víc, ţe tento ţivot je úplně jiný neţ ten, který znal dosud. Reflexy, které mu dosud pomáhaly, jsou najednou k ničemu, zato však zjišťuje, k čemu jsou ty podivné končetiny a orgány, které dosud povaţoval za zbytečné. Postupem času zapomene zcela na ţivot v děloze a za několik let se osamostatní natolik, ţe začne povaţovat ţivot ve svém samostatném těle za jediný moţný. A začne se obávat, co nastane, aţ jeho tělo doslouţí a zemře. Představme si analogii s porodem: Duše, která dosud ţila uzavřena ve fyzickém těle, se od něj v okamţiku smrti odpoutá k samostatné existenci. Bude to stejné překvapení, jaké zaţívá novorozenec při porodu. Octne se ve světě, který má pramálo společného s tím, co dosud znala. Bude se muset znovu učit v této realitě existovat, a moţná ocení některé dovednosti a vlastnosti, které v pozemském ţivotě povaţovala za zbytečnou přítěţ. Novorozené dítě i „novorozená“ duše, která opustila umírající tělo, však mají ve svém seznamování s novou realitou jakousi oporu. Touto oporou je něco důvěrně známého, to, co je pojí s jejich předcházejícím ţivotem. U dítěte je to jeho matka. U duše je to jeho opuštěné tělo. Novorozené dítě je vázáno na matku všemi moţnými způsoby. Získává od ní výţivu, i kdyţ jinak, neţ dříve. Její dobře známé teplo, dech a tep jsou pro ně ostrůvkem jistoty, o který se můţe opřít při zkoumání nového prostředí. Jak dítě vyrůstá, pouto se postupně uvolňuje, chování v náruči nahradí drţení za ruku, potom stačí vlídné slovo, aţ nakonec se dospělý potomek odstěhuje a jen občas pošle SMS s pozdravením nebo prosbou o radu. Přijde-li dítě o matku v raném dětství, je to pro něj těţká rána. Dnes uţ zřejmě takovou událost přeţije, ale počátky bude mít mnohem obtíţnější. Mateřské mléko nahradí umělá strava, objetí a náruč náhradní výchova. Mnohé zkušenosti bude muset získávat samostatně a obtíţně. Nakonec dospěje, ale v jeho citovém vývoji zůstane navţdy jakási jizva. Duše, která opustila svoji tělesnou schránku, je na tom podobně. Ocitá se v nové realitě a jedinou oporou pro ni je existence těla, které tak důvěrně znala, byť z trochu jiné perspektivy. Tak jako matka pro novorozence, ono je pro ni ostrůvkem jistoty v neznámu. Postupně si na nové prostředí zvykne a po nějakém čase – podle naší tradice přibliţně po roce – se od těla zcela odpoutá. Tělo se poté rozpadne v prach, ale to uţ svoji úlohu splnilo. Je-li tělo zničeno předčasně, přichází duše do nové formy existence bez jakékoli vnější opory. Zřejmě se také přizpůsobí – nic jiného jí asi nezbude. Nicméně počátky jejího nového bytí budou strastiplné a bolestivé. Podobně, jako dětství bez matky: „Oj vej, vi bitr, az zi felt…“ Proto si dáváme tolik záleţet na náleţité péči o naše zesnulé a snaţíme se jim vybavit pohřeb způsobem, o němţ nás učí naše tradice, ţe nejvíce pomáhá duši zesnulého překonat šok ze smrti a smířit se s novým ţivotem ve světě, který my zatím prakticky neznáme. Proto provádíme taharu, „očistu“ těla – přestoţe i očištěné tělo je nadále rituálně nečisté. Proto dbáme na místě a způsobu pohřbu a na obřadech spojených s truchlením. Proto odmítáme pitvu, a tělo, které bylo poškozeno např. úrazem, pohřbíváme tak, abychom co nejméně zasáhli do jeho uţ tak narušeného stavu. A proto také tak důrazně odmítáme neţidovský způsob nakládání s ostatky formou spálení. Šlomo Kučera

7

Kachol velavan

INZERCE HLEDÁM ANNU KLEINOVOU Pro svého klienta Anthonyho Taussiga z Velké Británie hledám jakékoliv informace o jeho tetě Anně Kleinové, rozené Szücsové, ţidovského vyznání. Anna ţila v Brně a pracovala zde jako fotografka. V roce 1942 zemřela v koncentračním táboře v Polsku. Pan Taussig by chtěl zjistit informace o jejím profesním i soukromém ţivotě, jestli se po ní nedochovaly nějaké fotografie, které nafotila, či jiné pozůstalosti. Anna Kleinová, rozená Szücsová se narodila 30.3.1899 v Budapešti. Rodiče Armin Stein a Emma Fischer. 26.7.1924 v Brně provdána za Hanse (Hanuše) Kleina, v roce 1941 se rozvádí. 5.12.1941 byla transportována do Terezína a odtud dne 15.1.1942 na východ do Polska pod č. P 328. Anna byla prohlášena v roce 1947 za mrtvou na ţádost jejího synovce Kurta Ballona, který bydlel na adrese Orlí 16. Její manţel Hanuš Klein, se kterým se rozvedla, se v roce 1941 oţenil s Margarethou Schenk a po válce si změnil jméno na Hanuš Klen. Adresy, na kterých Anna bydlela: Orlí 16 Nová 14 (nyní Lidická 14) Augustinská/Augustinergasse 17 (nyní Jaselská 17) Koliště 79 (nyní Koliště 57) Děkuji za jakoukoli zprávu Šárka Kočaříková Nám. B. Martinů 2804/13 695 01 Hodonín tel: 607 587 787 HLEDÁM PODNÁJEM V BRNĚ Jsem ţidovského původu, i kdyţ ne členem ŢO. V současné době hledám ubytování v nějakém levném pokoji, a tak bych se rád zeptal, jestli nějaký člen ŢO nenabízí levný podnájem. Kontakt: [email protected] nebo telefon 722035190. Děkuji za pomoc ŢOB NABÍZÍ K PRODEJI KOŠER Slivovice 300 Kč ½ l Plum Brandy 300 Kč ½ l Meruňkovice 300 Kč ½ l INVESTICE PŘETRVÁVAJÍCÍ I GENERACE Rozhodnutí o jistém a dlouhotrvajícím způsobu, jak uloţit své prostředky, bývají podpořeny těmi správnými informacemi. Ty o investicích zhodnocující a uchovávající hodnotu financí bývají různě dostupné. Stejně jako staroţitnosti, či veterány jsou investiční diamanty velmi konzervativní, emotivní komodita obchodovaná v uzavřených kruzích. Pro zájemce, kterým nechybí odvaha a rozhodnutí setkat se se správnými informacemi k investičním diamantům, pořádám diskrétní schůzky, na kterých se vše potřebné dozví. O jejich vlastnostech i investičních moţnostech Vám podá bliţší informace: Ing. Martin Mach, investiční poradce; tel. 775 77 55 33, email: [email protected] PORCELÁNKA V LOUČKÁCH přichází s nabídkou porcelánu. Nově jsme začali vyrábět porcelán s ţidovskou tématikou. Také je moţné nechat vyrobit Vaše logo na vybraný porcelán. V případě zájmu mě prosím kontaktujte a můţeme se domluvit na spolupráci. Alice Vistrová, [email protected]

SVĚT KOLEM NÁS 100. LET OD NAROZENÍ LEO EITINGERA Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí se rozhodl připomenout letošní 100. výročí narození slavného rodáka

9/2012 Leo Eitingera. Podrobný program oslav a s touto příleţitostí spojených akcí naleznete na: www.oslomnice.cz a v přiloţeném letáku. LEO EITINGER OBĚŤ HOLOKAUSTU I PRŮKOPNÍK VĚDY (12. 12. 1912 Lomnice – 15. 10. 1996 Oslo) Leo Eitinger se narodil 12. prosince 1912 v Lomnici na Tišnovsku v ţidovské rodině jako nejmladší ze šesti dětí. Po střední škole studoval bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě a poté medicínu. Studium na Masarykově univerzitě dokončil v roce 1937, poté vstoupil do armády jako důstojník letectva. Kvůli narůstajícímu napětí ve střední Evropě emigroval Eitinger s tzv. Nansenovým pasem do Norska. Po svém příjezdu vyjednal, aby stovka ţidovských dětí mohla uprchnout z Československa a pobývat v ţidovském sirotčinci v Oslo. Norská vláda mu roku 1940 umoţnila pracovat ve veřejném zdravotnictví; stal se rezidentem na psychiatrii v Bodø jen několik dní před tím, neţ bylo Norsko napadeno Německem a následovala pětiletá okupace. V prosinci 1940 odňaly nacistické úřady Eitingerovi kvůli ţidovskému původu licenci, takţe se musel ţivit jako dělník na pile. Od ledna 1941 se skrýval v ilegalitě. V březnu 1942 byl prozrazen a uvězněn. Prošel několika věznicemi a tábory v Norsku, v únoru 1943 byl na lodi Gotenland deportován do koncentračního tábora v Osvětimi (zde dostal přiděleno číslo 105268). Ke konci války byl transportován do Buchenwaldu. V Osvětimi slouţil Eitinger v táborovém špitále, jedním z jeho pacientů byl mladík jménem Elie Wiesel; z náhodného opětovného setkání o několik let později vzniklo celoţivotní vřelé přátelství. Ze 762 Ţidů deportovaných z Norska do německých koncentračních táborů přeţilo pouhých třiadvacet, Leo Eitinger byl jedním z nich. Po válce se Eitinger vrátil do Norska a věnoval se psychiatrii. Roku 1956 se stal docentem, roku 1966 byl jmenován profesorem psychiatrie a vedoucím psychiatrické kliniky na univerzitě v Oslo; v této pozici pracoval aţ do roku 1983, kdy odešel do důchodu. Leo Eitinger byl zapáleným vědcem a plodným autorem. Roku 1955 sepsal práci o stresu na vojně, za kterou byl oceněn Královskou zlatou medailí. Jeho doktorská práce z roku 1958 pojednává o psychiatrických analýzách uprchlíků v Norsku; ke zpracování tohoto tématu měl ty nejlepší předpoklady. Leo Eitinger je povaţován za jednoho ze zakladatelů viktimologie – oboru, jenţ zkoumá důsledky agrese na oběť. Zatímco jiní vědci v té době studovali především psychologii útočníka, Eitingerova bádání se zaměřila na dopady viktimizace. Eitingerovým největším úspěchem byly jeho detailní studie Norští a izraelští přeţivší z koncentračních táborů (1964) a Mortalita a morbidita v důsledku nadměrného stresu (1973). Eitinger se svými spolupracovníky zjistil, ţe syndrom koncentračního tábora, poprvé popsaný dánskými vědci po druhé světové válce, je spojen s tvrdostí a délkou záţitků z koncentračního tábora, a nesouvisí s osobností pacienta před onemocněním. Navzdory své vlastní vyčerpávající zkušenosti si Leo Eitinger dokázal od zkoumaného materiálu udrţet objektivní odstup. Tento přísně vědecký přístup přispěl k věrohodnosti jeho závěrů v době, kdy se pokládalo za

8

Kachol velavan dané, ţe k rozvoji chronické psychické choroby musí být přítomny osobnostní předpoklady ještě před nástupem onemocnění. Důkaz účinků nadměrného stresu představoval významný průlom v pochopení úmrtnosti po katastrofách a výrazně přispěl k definici syndromů posttraumatického stresu, jako je posttraumatická stresová porucha a trvalá změna osobnosti po přeţití katastrofy. Díky těmto diagnózám byly válečným obětem uznány choroby vyvolané válkou a značně se tím usnadnily procedury pro získání válečných invalidních penzí. Leo Eitinger nadále bádal i publikoval i jako emeritní profesor, a to téměř aţ do své smrti. V posledních letech byl stále více zaujat studiem zvládání stresu (coping processes). Jeho publikace přesahovaly medicínskou sféru a on sám se zapojoval do veřejné debaty o nejrůznějších tématech včetně rasismu a údělu menšin. Jeho práci se dostalo uznání v podobě mnoha cen a poct. Například roku 1996 Eitingerovu práci Přeţivší z koncentračních táborů uvedla Mezinárodní společnost pro studium traumatického stresu mezi nejvýznamnějšími díly o traumatu. Za svou neúnavnou práci pro válečné veterány získal Leo Eitinger roku 1995 Cenu Světové federace veteránů. Jeho význačnost jakoţto plnohodnotného norského občana byla stvrzena, kdyţ byl jmenován komturem Norského královského řádu sv. Olava; tento řád mu udělil norský král za velký přínos v oblasti medicíny. Jako vědec, pedagog, autor i vedoucí instituce hrál Leo Eitinger velkou roli při výchově nových generací psychiatrů a jeho dílo je důleţitým stavebním kamenem evropské tradice psychiatrických výzkumů. Barbora Antonová ÍRÁNSKÝ MINISTR ZAHRANIČÍ OZNAČIL IZRAEL ZA „RAKOVINNÝ NÁDOR“ Alí Akbar Sálehí, íránský ministr zahraničí, poskytl 21. 8. egyptskému listu Al-Ahrám rozhovor, v němţ se mimo jiné zabýval mezinárodní politikou a moţným vojenským úderem Izraele na Írán. Podle Sálehího však ţidovský stát „není v pozici“, v níţ by si útok na jeho zemi mohl dovolit. Ministrův projev se nesl v tónu, jímţ vrcholní íránští politici často o Izraeli hovoří – Sálehí zemi nazval „zhoubným rakovinným nádorem předurčeným ke zničení.“ Za pozornost stojí, ţe v rozhovoru se íránský ministr rozhodl nevykreslovat Izrael jako válečného štváče (coţ je role, do níţ teheránský reţim izraelskou vládu často stylizuje), ale jako slabého protivníka, jenţ se Íránu nemůţe rovnat. Na podporu svých slov se Sálehí dokonce odvolal i na izraelská média, která podle něj tvrdí totéţ. V Izraeli je otázka případného střetu s Íránem předmětem značné pozornosti, v ţádném případě se však nedá říct, ţe by ve společnosti panoval jednoznačný konsensus v tom smyslu, ţe je na ozbrojený útok Izrael příliš slabý. Hlavním argumentem proti ozbrojené konfrontaci jsou obavy z rozpoutání celosvětové bezpečnostní krize a případné mezinárodní izolace Izraele v případě, ţe by na Írán zaútočil samostatně. V tomto smyslu lze také interpretovat nedávné vyjádření prezidenta Šimona Perese, podle nějţ nesmí v otázce íránské hrozby Izrael postupovat jednostranně, bez dohody se spojenci. Peresova slova vyvolala nesouhlas části vládních politiků. Televizní stanice Aruc 10 dokonce spekuluje o tom, ţe premiér Netanjahu je odhodlán na Írán zaútočit bez ohledu na stanovisko amerického prezidenta Baracka Obamy. Přesto se zdá, Izrael dál hodlá postupovat vůči Íránu diplomatickými prostředky. Tomu nasvědčuje i protestní nóta, jiţ Izrael předal generálnímu tajemníkovi a Radě bezpečnosti OSN. V ní ţádá, aby spojené národy jasně odsoudili nedávnou sérii uráţlivých komentářů řady předních íránských politiků včetně ministra Sálehího a prezidenta Ahmadíneţáda na adresu Izraele. www.ztis.cz

9/2012

JÍDELNÍČEK Září 1.9.

synagoga: guláš, chala, buchta

4.9.

krupicová polévka, plněné papriky, rajčatová omáčka, knedlík, ovoce pórková polévka, ţemlovka s jablky hrachová polévka, smaţený květák, bramborový salát, buchta polévka s nudlemi, hovězí guláš, bramboráčky, ovoce synagoga: těstovinový salát, chala, buchta

5.9. 6.9. 7.9. 8.9.

15.9.

bramborová polévka, losos s cuketovou směsí, brambor dršťková polévka z hlívy, sekaná pečeně, bramborová kaše, salát, buchta fazolová polévka, raţniči s lečem, brambor zeleninová polévka, smaţené rybí filé, bramborový salát, chala, ovoce synagoga: guláš, chala, buchta

16.9.

NOVOROČNÍ SLAVNOSTNÍ VEČEŘE

17.9. 18.9. 19.9. 20.9. 21.9.

NEVAŘÍ SE NEVAŘÍ SE gulášová polévka, táč s ovocem, ovoce hovězí vývar, tokáň na víně, bramboráčky, buchta květáková polévka, přírodní řízek na ţampionech, rýţe, salát, buchta synagoga: těstoviny s tuňákem, chala, buchta

11.9. 12.9. 13.9. 14.9.

22.9. 25.9. 26.9. 27.9. 28.9 29.9.

SLAVNOSTNÍ VEČEŘE polévka s masovými knedlíčky, plněné kuřecí stehno, brambor, salát, buchta NEVAŘÍ SE kmínová polévka, hovězí svíčková pečeně, knedlík hovězí polévka s nudlemi, smaţený řízek, brambor, salát, chala, buchta synagoga: pohoštění

K jídlu se podává na pití dţus nebo minerálka, po jídle ovoce nebo buchta. Změna jídelního lístku vyhrazena.

CENÍK STRAVNÉHO od 1.9. 2012 Obědy -

Večeře -

úterý, středa, čtvrtek cena sleva cena po slevě

250 Kč 185 Kč 65 Kč

pátek cena sleva cena po slevě

300 Kč 225 Kč 75 Kč

-

Sobota: pohoštění v synagoze zdarma. Uvedená sleva platí pro členy ţidovských obcí v ČR, zaměstnance ŢOB a rodinné příslušníky členů ŢOB. Jubilanti na pátečním setkání jubilantů a jeden člen jejich doprovodu mají večeři a jednu láhev vína zdarma. Je to dar přítomnému jubilantovi a je nepřenosný.

9

Kachol velavan

ZAJÍMAVOSTI VICEMISTR V ŠACHU Boris Gelfand (1968) má v kapse milion dolarů (ta kapsa musí být ale proklatě velká!) a světový věhlas. Momentálně se cítí trochu jako Lady Gaga a trochu jako Lionel Messy, ovšem nejraději by se rád opět uzavřel ve své pracovně v Rišon LeCion a pokračoval v tom, co umí nejlépe a má nejraději – hrát šach. Boris Gelfand se od května pyšní titulem světového vicemistra v královské hře. Jen tak na okraj, Gelfandově gigantické kapse se pořádně odlehčí, daňový úřad uţ si brousí zuby na pořádné sousto. Dosavadní mistr světa Ind Viswanathan Anand a Boris Gelfand svedli urputný souboj o titul mistra světa v Moskvě. Zápas se konal v sále Treťjakovské galerie za neprůstřelným sklem. O titulu se rozhodlo aţ v závěrečném duelu rychlých partií s časovým limitem 25 minut. V předchozích 12 partiích, z nichţ kaţdá trvala několik hodin, skončilo deset nerozhodně a ve dvou hrách si kaţdý připsal jedno vítězství. Kolem se shromáţdili milovníci šachu, turisté, rodiny s malými dětmi, ale i funkcionáři dbající na pořádek; naprosté ticho narušoval cvakot a blesky nedočkavých a nadšených fotografů. Anand nakonec sérii bleskových her rozhodl ve svůj prospěch, vţdyť je suverénním mistrem světa od roku 1997. Boris Gelfand je i tak se svým výsledkem spokojen. Důleţité je, ţe šach získává v Izraeli postavení a ocenění, které mu patří. Příští souboj o šachového mistra světa se uskuteční za dva roky v Londýně, kde se Ind Anand opět střetne s Gelfandem a dalšími sedmi izraelskými hráči. Karel Minich

Z NAŠÍ KORESPONDENCE VÁŢENÁ REDAKCE, zaujala mne, kromě jiného, pasáţ v letní příloze KV, pojednávající o překladu ţivotopisu S. Wiesenthala, lépe řečeno rozsáhlé laudatio rakouského velvyslance F. Trauttsmandorffa. Uvádí v něm, ţe S. Wiesenthal se v tzv. Waldheimově aféře stavěl spíše na jeho obranu. Po letech je ošidné se spoléhat na vlastní (moji) paměť a pan velvyslanec má nesporně komparativní výhodu, jazykovou i blízkosti k onomu dění. Nicméně: Tehdy jsem z mnoha důvodů sledoval rakouskou scénu přes rakouskou televizi docela podrobně. Vybavují se dva veřejné výroky S. Wiesenthala. První byl z besedy se studenty na univerzitě v Innsbrucku. Tam při ilustraci podílu Rakušáků v nejvyšších patrech nacistické hierarchie jmenoval jedno jméno za druhým, aby zakončil: „… a Hitler koneckonců také nebyl ţádný Eskymák". Ten druhý uţ se bezprostředně vztahoval k Waldheimovi. Jak známo, Waldheim se hájil tím, ţe byl pouze členem jezdeckého klubu SS. Wiesenthal to suše komentoval: „Bereme na vědomí, ţe pan Waldheim nebyl v SS, u SS byl pouze jeho kůň!" Tak nevím… P.W. ZA VĚROU DVORSKOU Je čas dovolených, sluníčka, pláţí, chat a vůbec cest za hranice snů. Jaksi nepatřičně i v tuto dobu odchází navţdy naši blízcí. V neděli 12. srpna přišla hrstka nás nedovolenkových naposledy doprovodit paní Věru Dvorskou (86). Prosím za prominutí všechny, kdoţ očekávají v tomto místě ţivotní příběh, dramata, strasti, radosti i bolesti, i kdyţ

9/2012 všeho bylo, muselo být vrchovatě. Moje zamyšlení směřuje někam jinam. V přednáškovém sálku na brněnském hřbitově, který po dobu oprav obřadní síně je jediným důstojným prostorem pro rozloučení, bylo více rodinných příslušníků a přátel neţ členů ŢOB (nemýlím-li se, napočítal jsem dva pány a šest dam). Forma a uspořádání pohřbu je dle mého hlubokého přesvědčení (byť mnozí radikální soukmenovci a soukmenovkyně mohou být jiného názoru) výsostným a nezadatelným právem rodiny a vše, co je činěno na jejich přání či po dohodě s nimi, je správné. Takţe to, ţe nešlo o tradiční pohřeb do země, nebylo, není a nebude jistě ani v budoucnu nic neobvyklého. To, ţe obřad nevedl „sluţbu konající“ brněnský ortodoxní rabín, je tímto plně pochopitelné. Přesto, nebránil-li tomu jiný závaţný důvod, mohl alespoň tiše posedět v poslední řadě. A s ním i několik šámesů obojího pohlaví ve sluţbách Obce. Vţdyť jsou to všichni konec konců obecní zaměstnanci a do práce, byť má někdy zvláštní charakter, se chodí výjimečně i v neděli. Obřadu se zhostil velmi kultivovaně a s noblesou jemu vlastní dlouholetý „hostující“ kantor a profesionální pěvec Michal Foršt. Pro těch 20 minut piety váţil mnohahodinovou cestu autem od 800 km vzdáleného Bodamského jezera v Rakousku, kde nyní působí, čest a chvála samozřejmě i tomu (těm), kdoţ vše organizačně zajistili. Tím tristněji působilo, ţe před katafalkem ani poblíţ se neobjevil ani jeden člen představenstva, asi jsou všichni jiţ notně vyčerpáni náročným volebním obdobím a těší se, ţe to mají za pár. A tak nejvyšším oficiálním představitelem Obce v sálku (správce hřbitova při vší úctě tuto roli suplovat nemůţe) byla jediná členka revizní komise, budiţ jí za to poděkováno. Inu, je čas dovolených… Petr Weber ZDAŘILÝ ZÁJEZD ZA KATKOU DO PODOMÍ V úterý 7. srpna v 10 hodin jsme odjeli společně s Katkou do Krásenska a Podomí. V Krásensku nás u obecního úřadu očekávala paní starostka Hana Šíblová, aby nás provedla obcí, která v roce 2010 získala titul "Obec roku". Nejdříve jsme prošli návsí s parkovou úpravou a prohlédli jsme si orientační tabule s fotografiemi, které porovnávaly obec dříve a nyní. Poté jsme přišli ke kostelu sv. Vavřince z roku 1390. V jeho sousedství stojí zemanská rychta Lipka, která slouţí jako středisko ekologické výchovy. Hasičský sbor byl zaloţen roku 1880 a má svépomocí vybudovanou poţární zbrojnici. V prvním patře je sál s výčepem, který je vyuţíván k pořádání různých kulturních akcí. Obec se můţe pochlubit i ochotnickým souborem. Na závěr jsme si prohlédli ovocný sad, kde jsou vysázeny jabloně a švestky. Zajímavé je na něm zejména to, ţe kaţdý občan včetně dětí zde má svůj označený strom. Pokračovali jsme do Podomí, kde nás uvítala a ve svém domě srdečně přijala rodina Ševčíkových. Katka pro nás připravila bohatou slavnostní tabuli. Nechyběly ani její vyhlášené svatební koláčky. Ševčíkovi se nám věnovali s nevšední pozorností – obdivuhodná rodina! Vyvrcholením pak byl koncert z díla Franze Schuberta. Výkon obou umělců byl emotivní a bezchybný. Všech 19 účastníků zájezdu odjíţdělo spokojených, s krásnými záţitky z proţitého dne. Díky, Katko!

Eva a Míťa Flajšmannovi

10

Kachol velavan

MOZAIKY VE SVATÉ ZEMI II Izrael má své zvláštní specifikum, o kterém bych se chtěl několika větami zmínit. Nálezy, které jsou zde na denním pořádku, by u nás v Evropě uvedly do vytrţení a místo by se stalo trvalým památníkem. Kamkoliv se v Izraeli se zaryjete do země, tam prakticky něco najdete. Z toho plyne, ţe kdyby se tyto nálezy měly uchovat in situ, nebylo by zde moţné vůbec stavět. Existují proto tři moţnosti: Nález se zdokumentuje a poté zmizí opět v zemi (či zmizí vůbec) a na místě se staví. Další dvě moţnosti aplikuji přímo na mozaiky – mozaika se převeze na jiné místo (coţ je velice nákladné) nebo se dokonale zdokumentuje a zakonzervuje se v zemi na pozdější dobu, aţ na její svatostánek bude dostatek peněz. Je tak chráněna před poškozením. V druhém případě se převeze do muzea či na místo, kde se umístí do výstavní budovy (či se tato budova postaví přímo nad ní a je návštěvníkům přístupná – jako např. známá mozaika starověké synagogy ze 7. stol. v Jerichu (z vlády musulmanů) se starobylým hebrejským nápisem "Šalom al Jisrael" ("Mír pro Izrael"). Tentýţ nápis je také v objevené starobylé synagoze v Usfija. Další moţností je její zasypání pískem, ale v tomto případě můţe návštěvník na toto místo přijít, písek odhrnout, mozaiku shlédnout (je zapotřebí ji smetáčkem očistit a poté smočit vodou, aby všechny její barvy vynikly) a poté ji opět pískem zahrnout. To se dělá jen u mozaik méně významných, které bývají také částečně poškozeny. V kaţdém případě takto uchovaná mozaika od návštěvníků i při jejich opatrnosti trpí. Navíc zde vţdy existuje reálné nebezpečí, ţe ji nějaký škodolibec či neopatrný návštěvník poškodí.

Rád bych vás seznámil s některými mozaikami (či jejich zachovalými částmi) Svaté země, kde jsou vyobrazena zvířata, ryby či ptáci. Někdy jsou zobrazeny v jednom výjevu na celé ploše mozaiky, ale většinou v jejich medailonech (které jsou obvykle tvořeny zobrazenými zakroucenými šlahouny vinné révy). Pestrost druhů ţivočichů vytvořených starověkými umělci nás často překvapí. Mnohdy lze zobrazeného ţivočicha jednoznačně určit. Pokud navštívíte Svatou zemi, některé z těchto mozaik jistě spatříte. Mnohé však pouze v tomto článku nebo v nějaké publikaci (mnohdy jen v hebrejštině), neb dávno jiţ vzaly za své (jako vandalem zničená mozaika v Kursi) či jsou zakonzervovány v zemi a čekají na svého bohatého mecenáše. Pokud má mozaika to štěstí, ţe bude vystavována, je obvykle převezena na jiné místo. Vlastní převoz mozaiky bez jejího poškození vypracovali dokonale izraelští archeologové. Postup je následující. Mozaika se přímo na místě nálezu očistí a přesně se překreslí. Poté se na ni přilepí plátno. Části mozaiky se po jejím odstranění svinou na velké dřevěné válce a obalí se ochrannou vrstvou, čímţ je připravena na převezení. Po jejím převozu se v laboratořích rozvine její zadní stranou nahoru. Zadní strana se očistí. Mozaika se nyní fixuje a obrátí se přední stranou vzhůru a sloupne se z

9/2012 ní plátno. Nato se přední strana očistí, panel s ní se upraví a případné chybějící její části se dokreslí na sádru. Hišamův palác Jiţ za Hasmoneánů a Herodiánů si králové, kteří měli Jeruzalém jako hlavní město, si postavili v Jerichu svůj zimní palác. Jeruzalém je asi 750 m n.m. (nejvyšší bod 840 m n.m.). Kdyţ tu byl v zimě sníh, pouhé tři hodiny jízdy té doby (25 km odtud) leţí teplé, slunné Jericho (asi 300 m pod mořem). Omajádští kalifové následovali tohoto příkladu. V roce 1930 zde archeologové objevili omajádský palác. Jeden z nápisů zmiňuje kalifa Hišáma (724 - 744 n.l.) a tak místo Chirbet el-Mafjar dostal jméno "Hišamův palác". Palác se zřítil r. 747 při silném zemětřesení a jiţ nikdy nebyl obnoven.

Nejpůsobivější částí paláce jsou koupele s halou pro bankety. Jsou dláţděny mozaikami, které patří k nejjemnějším ve Svaté zemi a mezi nejlepší rané islámské umění na světě. Frigidárium (studená koupel) je velká hala, která slouţila pro bankety a orgie, kterými byli omajádští kalifové pověstní. Všechny místnosti mají překrásné mozaiky. Vedle této haly je trůnní místnost (byla nazývána divan). Byla vyzdobena nádhernou štukovou výzdobou, řadou soch a ozdob (dnes jsou uloţeny v Rockefellerově archeologickém muzeu v Jeruzalémě).

Podlaha má překrásnou mozaiku geometrických vzorů. V apsidě pokoje je na stěně nádherná mozaika zobrazující scénu ráje - strom ţivota (zde pomerančovník), dvě pasoucí se gazely a lev útočící na gazelu. Celý komplex paláce dává modernímu návštěvníku představu o ţivotě vládců starověku. (Pokračování příště) Lumír Ondřej Hanuš, Izrael

11

Kachol velavan

KALENDÁRIUM TÝDENNÍ ODDÍLY TÓRY V období kolem Vysokých svátků dokončujeme roční cyklus čtení Tóry a čteme závěrečné pasáţe Mojţíšova proslovu k lidu Izraele. Vzpurný syn. Pravidla soudu a popravy vzpurného syna patří mezi nepříjemné, ba přímo drastické pasáţe Tóry, které se myšlení moderního člověka zdráhá přijmout. Vţdyť přece mladý člověk potřebuje naopak trpělivý a výchovný přístup, a není na místě hned sahat ke krajním prostředkům. Ústní tradice nás však učí, ţe přísný postup popsaný v této pasáţi nebyl běţný. Ve skutečnosti prý snad nebyl vůbec nikdy prakticky pouţit. Pro jeho uplatnění jsou stanoveny přesné a podrobné podmínky, jejichţ současné splnění je málo pravděpodobné. Trest sám je tak hrozný právě proto, aby varování, které představuje, bylo vyslyšeno a samotný trest nemusel být uloţen. Poctivost v jednání a mírnost k potřebným. V závěru své řeči Mojţíš připomíná a rozvádí pravidla poctivého jednání vůči bliţnímu: zákaz půjčování na úrok, dávání poctivé míry a váhy, zákaz zadrţovat mzdu pracovníkovi, spravedlivé právo a soudy. Ruku v ruce s poţadavkem spravedlivosti a poctivosti jdou předpisy o pomoci potřebným. Její základní formy jsou vtěleny do konkrétních pravidel: Ponechávání zbytků úrody po sklizni ve prospěch chudých, desátky pro levity, pomoc bliţnímu v nouzi. Dluţníkovi, který nemůţe zaplatit, nelze zabavit věci, které potřebuje k ţivotu či obţivě. Provázání a propletení obou skupin předpisů nám naznačuje, ţe pomoc a podpora potřebných nejsou pouze otázkou naší dobré vůle, ale jsou nezbytnou součástí poctivého styku, stejně jako dodrţování dohod a nepodvádění. Kletby a poţehnání. Hrůzu nahánějící verše 28. kapitoly, které vypočítávají kletby a tresty za neposlušnost a odporování B-ţím příkazům, jsou další nesnadná pasáţ. Bylo by pohodlné vyrovnat se s nimi tak, jako s verši o vzpurném synu, jako s hypotetickou hrozbou, na jejíţ naplnění snad nikdy nedojde. Ale víme, ţe tomu tak není, a téměř dvoutisícileté vyhnanství ţidovského národa je neklamným důkazem, ţe došlo k naplnění těchto pohrůţek. Současně nás však Tóra učí chápat i účel těchto trestů: Ne likvidace a konečné zavrţení, ale poučení, náprava a návrat k milujícímu a pouze z lásky trestajícímu otci, to je jejich smysl. A to, ţe B-h splnil své hrozby, nám dává víru, ţe splní i druhou část výroku a poţehná nám, kdyţ se navrátíme na cestu jemu milou. Pasáţ o poţehnáních je sice kratší neţ pasáţ o trestech, ale jejich váha a hodnota je mnohem vyšší, neţ ta, kterou představují tresty a kletby. Píseň Mojţíšova. Tak jako na počátku putování byla píseň, kterou zpíval národ po přejití Rákosového moře, tak je i konec cesty označen písní. Píseň je vlastně jakýmsi myšlenkovým shrnutím celého Mojţíšova proslovu v páté knize, s obzvláštním důrazem na ty části, které mají obzvláštní schopnost ovlivnit city. Rozvádí se zde motiv Hospodinovy péče a zklamání nad nevěrou lidu, motiv trestu a utrpení a také závěrečný motiv záchrany a pomsty nad trápiteli, který dává celé písni optimistické vyznění a otvírá srdce posluchačů i k přijetí ostatních v ní obsaţených myšlenek. JÁRCAJTY A VÝROČÍ Jisra'el Me'ir ha-Kohen Rabi Jisra'el Me'ir ha-Kohen (Kagan), nazývaný také Chofec Chajim podle jednoho ze svých stěţejních děl, patřil mezi nejvýznamnější představitele ortodoxního proudu ţidovství v 19. a na počátku 20. století. Pocházel z Litvy a po svatbě se usadil v městečku Raduń, kde strávil většinu ţivota.

9/2012 Nejprve se ţivil obchodem, později se však začal plně věnovat výuce. Zaloţil ješivu, která získala věhlas nejen sobě, ale i do té doby neznámému městečku Raduni. Ješiva zanikla v důsledku sovětské okupace Litvy v předvečer druhé světové války, na její tradici však navázaly ješivy v USA a v Izraeli.

Samotný Chofec Chajim vynikl především jako respektovaná halachická autorita, jeho komentář k prvnímu dílu Šulchan aruch pod názvem Mišna brura je dodnes jednou ze základních pomůcek pro výuku a rozhodování halachy. Vynikl také jako etik, a spojení těchto dvou odborností dalo vzniknout knize Chofec chajim a na ni navazující Šmirat halašon. Obě pojednávají o problematice lašon ha-ra, „zlého jazyka“, tedy o šíření negativních (byť třeba i pravdivých) informací o jiném člověku. Tato oblast halachy zůstávala stranou pozornosti a teprve Chofec Chajim ji shledal významnou a potřebnou rozpracování, mimo jiné právě pro její etický rozměr. Chofec Chajim zemřel 24. elulu 5693. Jeho výročí si letos připomeneme v úterý 11. září 2012. Ben-Cijon Me'ir Chaj Uzi'el Rabi Uzi'el se narodil v Jeruzalémě v r. 1880. Jeho otec byl av bejt-din, předseda rabínského soudu místní sefardské komunity, a syn se vydal v jeho šlépějích. Ve dvaceti letech začal vyučovat na ješivě a o něco později zakládá vlastní ješivu Machzikej da'at. Ve třiceti letech je jmenován vrchním rabínem Jaffy. Zde se od počátku věnoval usilovné práci pro povznesení místní komunity. V tom si dobře rozuměl s tehdejším aškenázským vrchním rabínem Jaffy, rabi A. I. Kookem, coţ přispělo k neobvykle dobrým vztahům mezi oběma komunitami. V době 1. sv. války byl nucen odejít do Damašku, vrátil se však, a po dalším tříletém působení v Soluni se stává vrchním rabínem Tel Avivu a následně i celé Palestiny. Byl politicky aktivní a stejně jako před tureckou správou, hájil i před Brity usilovně zájmy ţidovské komunity. Hojně publikoval v novinách a časopisech, přičemţ se neomezoval na náboţenství, ale vyjadřoval se i k tématům společenským, komunálním a národním. V této činnosti pokračoval po válce jako první sefardský vrchní rabín Státu Izrael. Dva dny před svým skonem nadiktoval svou závěť. Praví v ní mimo jiné: „Vţdy jsem měl před sebou především tyto cíle: rozsévat Tóru mezi své ţáky, milovat Tóru a její přikázání, Izrael a jeho svatost. Zdůrazňoval jsem lásku ke kaţdému muţi i ţeně Izraele a k národu jako celku, lásku k Hospodinu, Bohu Izraele, a přinášení míru mezi všechny muţe a ţeny Izraele. Tělem a duší, řečí i skutky, myšlenkou a modlitbou, záměrem a konáním, doma i na ulici, ve vesnici i ve městě – přinášet opravdový mír do ţidovských domovů, do celého společenství Izraele a mezi Izrael a jeho otce na nebesích. Rabi Uzi'el zemřel 24. elulu 5713, na dvacáté výročí (járcajt) Chofec Chajima, a připomínáme si je proto ve stejný den.

12

Kachol velavan

9/2012

KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM RABÍNA FEDERA při Ţidovské obci Brno ARCHIV KACHOL VELAVAN KNIHOVNA tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno KAFE KLUB Setkání v Kafe klubu se tentokrát uskuteční v pátek 7. 9. v 19 hod. ve společenské místnosti. WEBOVÉ STRÁNKY ŢOB Před čtyřmi lety začaly fungovat webové stránky www.zob.cz, které přinášejí pravidelně v týdenním rytmu informace nejen o dění v Brně, ale v širších souvislostech také příspěvky související s děním v České republice a dalších zemích s ohledem na ţidovskou tématiku. Neomezují se pouze na Aktuality, ale věnují pozornost také akcím zaměřeným na ţidovskou kulturu v mezinárodním měřítku. V průběhu čtyř roků se osvědčila rubrika Zajímavostí, přinášející zprávy z Izraele, ale také Články zahrnující širší pohled na politické dění týkající se bezprostředně ţidovské komunity. Zvláštní pozornosti návštěvníků se těší Portréty ţidovských osobností, zájem je také o rubriku Ţidovský humor. S mimořádným ohlasem se setkávají programy Vzdělávacích a kulturních center praţského Ţidovského muzea v Brně a v Praze. Webové stránky zahrnují také uţitečné informace pro členy ŢOB, např. termíny ţidovských svátků, jídelníček košer kuchyně, novinky z knihovny a informace o sociálních sluţbách agentury JAS. Redaktorka zpracovává také příspěvky externích autorů, často čerpá ze zahraničních zdrojů, které překládá do češtiny. Podle pravidelného hodnocení StatCounter.com Reports se pohybuje týdenní počet načtených stránek www.zob.cz v průměru mezi 350 - 500 návštěvami detailně rozlišenými v kategoriích významní návštěvníci, první návštěvníci nebo opakovaně se vracející čtenáři v jednotlivých dnech; jejich počet dosahuje v některých týdnech aţ 800 návštěv. Statistická sluţba funguje na základě objednávky Ţidovské obce Brno. Technickou stránku blogu zajišťuje v rámci TIC Jaroslav Hejl. Je výborným a spolehlivým spolupracovníkem redakce. Erika Bezdíčková SETKÁNÍ S JUBILANTY Společná oslava narozenin zářijových jubilantů se uskuteční v pátek 21.9. v 18.30hod. v sále ŢOB. ODDĚLENÍ PRO VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURU ŢMP V BRNĚ (třída Kpt. Jaroše, 3, Brno) tel.: 544 509 651 [email protected] čtvrtek 6. 9. v 18 hod.: Z ţidovského soukromého práva: Majetek a vlastnictví – základní principy. Není praktičtější věc neţ dobrá teorie a pojmy, o kterých jsme přesvědčeni, ţe jim dokonale rozumíme, se často ukáţí jako nejobtíţnější pro vymezení. Věci, majetkové hodnoty a jejich získávání či pozbývání jsou typickým příkladem. Zjistíme mimo jiné, jak se ţidovství dívá na nehmotné majetkové hodnoty duševního vlastnictví a jak to vlastně je s „kupováním“ manţelky či otroka. Ţidovské náboţenské právo – halacha upravuje nejen rituály, košer předpisy, šábesy a svátky. Týká se i všedního ţivota a učí nás, jak se chovat vůči sobě navzájem, jak nakupovat, obchodovat, pracovat, podnikat. I z obyčejné lidské slušnosti se tak můţe pouhým vědomím náboţenské

závaznosti stát micva a znalost B-ţí nauky o mezilidských vztazích nám naopak napomůţe lépe je utvářet. Přestoţe praktická aplikace ţidovského soukromého práva v moderní době není příliš široce rozšířená, jeho poznávání a konfrontace s realitou je malým intelektuálním dobrodruţstvím. A mysl otevřená neobvyklému nazírání na zaţité postupy je v době blíţících se převratných změn v českém soukromém právu uţitečnou pomůckou. Zahajovací přednáška nového cyklu Vybraná témata z ţidovského soukromého práva brněnského rabína Šlomo Kučery. Vstupné 30 Kč. neděle 9. 9. v 10 hod. a ve 14 hod.: Brno ţidovské – v rámci Evropského dne ţidovské kultury nabízíme zájemcům komentovanou prohlídku brněnského ţidovského hřbitova. S historií tohoto hřbitova i s významnými osobnostmi zde pochovanými vás seznámí lektorka brněnského Oddělení pro vzdělávání a kulturu. Prohlídka je závěrem doplněna promítáním hodinového filmu Brno ţidovské. Vstup zdarma. čtvrtek 13. 9. v 17 hod.: Tuvia Beeri: Barevné lepty. Vernisáţ leptů slovenského rodáka z Topolčan, který v roce 1948 emigroval do Izraele a dnes patří mezi nejznámější ţijící izraelské výtvarníky. Po svém odjezdu do Izraele studoval Tuvia Beeri na umělecké škole Oranim a později, opět v Evropě, na Ècole des Beaux-Arts v Paříţi. Po svém návratu z Paříţe působil jako pedagog na jeruzalémské umělecké akademii Becalel a na Avniho institutu umění a designu v Tel Avivu. V jeho díle se harmonicky prolínají abstraktní formy a figurativní náznaky, geometrické obrazce a amorfní barevné plochy, imaginární krajiny i odstíny okolního světa. Vernisáţ proběhne za účasti autora. Vstup volný. neděle 16. 9. od 9 do 17 hod.: Začínáme, aneb Kdo si hraje, nezlobí – festival s nabídkou volnočasových aktivit pro děti i dospělé, kterou pořádá Radnice městské části Brnostřed a Kulturní a vzdělávací středisko Brno - střed. Brněnské „Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŢMP“ se představí s nabídkou programů pro školy a zájmové skupiny i programy pro veřejnost. V rámci akce nabídne drobné ukázky ze své činnosti. Vstup volný. Akce se koná v Björnsonově sadu (park u Právnické fakulty). V případě velmi nepříznivého počasí se akce nekoná. neděle 23. 9. ve 14,30 hod.: Jak se ţilo v biblických dobách… v Zemi zaslíbené. Historická vlast ţidů se rozkládala mezi velkými říšemi Východu a Západu. Procházely jí všechny cesty mezi nimi, ţivé v míru, bouřlivé v době válek. V průběhu staletí nesla tato země různá jména stejně jako lidé, kteří ji obývali. Ale hory, roviny, pouště, údolí, moře a jezera zůstaly nezměněny a jako tiší svědkové sledovaly dramatické osudy země. Zveme vás na tvořivý program, který zahajuje nový cyklus nedělních dílen. I tentokrát na vás čeká povídání, hry, kreslení a výroba vlastního puzzle. Dílna pro rodiče a děti od 5 let. Vstupné 30 Kč. Akce se konají v sále na tř. Kpt. Jaroše 3. Sál je přístupný vţdy 20 minut před zahájením programu. Pro drţitele SeniorPasu sleva na vstupném 10%. Změna programu ze závaţných důvodů vyhrazena. Doporučujeme proto sledovat aktuální informace na www.jewishmuseum.cz/cz/czvkcbrno.htm. Celý měsíc září můţete v sále Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŢMP, pobočka Brno zhlédnout výstavu Barevné lepty. Jejich autorem je izraelský umělec Tuvia Beeri. Výstava je přístupná ve dnech programových akcí nebo po předchozí telefonické domluvě kdykoliv. Vstup volný.

13

Kachol velavan

9/2012

PŘEHLED AKCÍ čt pá ne čt pá ne

6.9. 7.9. 9.9. 13.9. 21.9. 23.9.

18.00 Šlomo Kučera: Majetek a vlastnictví 19.00 Kafe klub 10.00 a 14.00 Prohlídka hřbitova 17.00 Tuvia Beeri: Barevné lepty 18.30 Setkání s jubilanty 14.30 Dílna: Jak se ţilo v biblických dobách

sál OVK spol. místnost ţid. hřbitov sál OVK sál ŢOB sál OVK

JAK SE PŘIPOJIT NA STRÁNKY PRO ČLENY ŢOB Pro zaloţení nového účtu na stránkách ţidovské obce Brno (www.zob.cz) pouţijeme následující kroky: Horní lišta našich stránek -> ŢO Brno -> Pro členy. Nyní jsme v „Můj účet“ a otevřeme vedlejší kartu „Vytvořit nový účet“, kde vyplníme všechny poţadované informace. Po dvou aţ třech dnech obdrţíte na e-mail potvrzení o aktivaci účtu. Při prvním přihlášení je potřeba změnit si heslo. To uděláte v Pro členy -> „Můj účet“ karta „Upravit“. Napíšete nové heslo a do políčka dolů ho napíšete ještě jedenkrát a dáte potvrdit. Máte zaloţen nový účet s vlastním heslem. V případě jakýchkoli nejasností se neváhejte obrátit na našeho správce stránek ([email protected])

KACHOL VELAVAN ■ Zpravodaj pro členy Ţidovské obce Brno je neveřejnou tiskovinou ■ Vydává Kulturní a vzdělávací centrum rabína Federa při ŢOB ■ Redakce: Z. Prudilová, H. Mikešová, L. Salzmanová. Distribuce poštou B. Kovaříková ■ Příspěvky a připomínky posílejte na adresu: KVC RF, třída Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno ■ E-mail: [email protected] ■ Uzávěrka příštího čísla je 20. září 2012 ■

Vysoké svátky 5773

Slichot

Roš ha-šana

8.–9. 9. první den Slichot 24.00 .... zahájení modliteb za odpuštění

16. 9. předvečer Roš ha­šana 1 7.30..... odpolední a večerní modlitba v synagoze 1 9.00..... novoroční kiduš a večeře na obci* 17. 9. první den Roš ha­šana 9.00..... ranní modlitba v synagoze 1 0.30..... troubení na šofar 1 2.00..... kiduš v synagoze 1 7.30..... odpolední modlitba v synagoze 1 8.00..... tašlich (sraz u synagogy) 1 9.00..... večerní modlitba v synagoze 1 9.30..... kiduš v synagoze 18. 9. druhý den Roš ha­šana 9.00..... ranní modlitba v synagoze 1 0.30..... troubení na šofar 1 2.00..... kiduš v synagoze 19. 9. půst Gedalji 9.00..... ranní modlitba

Jom kipur

25. 9. předvečer Jom kipur 1 6.00..... večeře na obci* 1 7.45..... odpolední modlitba v synagoze 1 8.00..... Kol nidre 1 8.30..... večerní modlitba

26. 9. Jom kipur 9.00..... ranní modlitba v synagoze 1 2.00..... mazkir 1 7.00..... odpolední modlitba v synagoze 1 8.00..... závěrečná modlitba v synagoze 1 9.30..... večerní modlitba v synagoze, havdala, kiduš levana *) Novoroční večeři a večeři před Jom kipurem na obci je nutno si předem objednat a uhradit v pokladně na obci, tel. 544 509 643. Ceny večeří: členové 75 Kč, dětská porce 40 Kč, veřejnost 300 Kč.

‫לשנה טובה‬ ‫תכתבו ותחתמו‬

Sukot 5773

30. 9. předvečer Sukot

1 7.00..... odpolední a večerní modlitba v synagoze 1 8.00..... kiduš v suce, pohoštění pro účastníky modlitby zdarma

1 . 1 0. první den Sukot

9.00..... ranní modlitba v synagoze, kiduš v suce

2. 1 0. druhý den Sukot

9.00..... ranní modlitba v synagoze, kiduš v suce

5. 1 0. předvečer šabat chol ha-moed

1 8.00..... kabalat šabat v synagoze 1 8.30..... kiduš v suce, pohoštění pro účastníky modlitby zdarma

6. 1 0. šabat chol ha-moed 9.00..... ranní modlitba v synagoze 1 0.30..... kiduš v suce

7. 1 0. Hošana raba

9.00..... ranní modlitba v synagoze

Zveme vás na posezení v suce

Šmini aceret a Simchat Tora

7. 1 0. předvečer Šmini aceret 9.00..... ranní modlitba v synagoze 1 8.00..... odpolední a večerní modlitba v synagoze, kiduš v suce

8. 1 0. Šmini aceret

9.00..... ranní modlitba v synagoze 11 .00..... mazkir, musaf, kiduš v suce

8. 1 0. předvečer Simchat Tora

1 8.00..... odpolední a večerní modlitba v synagoze, kiduš

9. 1 0. Simchat Tora

9.00..... ranní modlitba v synagoze, kiduš