Odborný časopis pro veřejnou správu
moderní obec
Ss°
Stavební veletrhy v Brně
Nsíčník
vydavatelství Economia
kdy »dojedou« pojízdné prodejny
*
DUBEN 2006 85 KČ/123 SK
historické památky a sídla
ModerniObec.cz
www.csas.cz
informační linka: 800 207 207
Rozkvet V v. :-' ’
ř'
'
i
. x.X
r
É^" >
ČESKÁ 5 SPOŘITELNA
íj--
'
„.
Jsme Vám blíž.
1 I
S NÁMI SE
O KRASY
S využitím služeb České spořitelny bude Váš region den za dne vzkvétat. Profesionální, přístup a dlouholeté zkušenosti se službami v komunální sféře činí z České spořitelny n línějšího a největšího partnera rněstá obcí. Kromě těchto finančních zkušeností máme navíc zázemí v silné evr„ _ské bankovní skupině a Vaší obci přineseme jen to nejlepší.
NÁZOR
Ti slušní to snad pochopí, ti neslušní to budou mít o dost tezsi Mgr. JANA HAMPLOVÁ advokátka poslankyně Parlamentu ČR
Nežijeme v ideál ním světě, hroší kůže politiků a jiných veřejných činitelů na které koli úrovni je u nás mnohem tužší než jinde. Podřídit je tomuto zákonu je proto žádoucí preventivní akt.
Traktory JOHN Deere - využití po celý rok
ový zákon o střetu zájmů, který čeká na pod pis prezidenta republiky, by měl mít hlavně ji ný název. Je to více zákon o prevenci vzniku střetu zájmů a majetkových přiznáních. Pokud jde o jeho obsah, jistě není dokonalý. Protože jsem se účastnila projednávání návrhu nejen v Poslanecké sněmovně, ale i v jejím Ústavně právním výboru, vím, že v dané chvíli to byl kompromis. V zájmu jeho schválení si vyšli politikové napříč stranami vstříc a respektovali do určité míry své vzájemné návrhy. Rovněž mezinárodní nevládní organizace Transparency International normu hodnotí spíše pozitivně. Za negativum se někdy pokládá okruh osob, kte rých se zákon dotýká. To je vždy věc subjektivního ná zoru. Osobně jsem podporovala široký záběr zákona a byla jsem také pro to, aby se dotýkal i komunálních politiků od radních výše. Z praxe totiž vím, že je to za potřebí. Nežijeme v ideálním světě, hroší kůže politi ků a jiných veřejných činitelů na kterékoli úrovni je u nás mnohem tužší než jinde. Podřídit je tomuto zá konu je proto žádoucí preventivní akt. Ti slušní to snad pochopí, ti neslušní to budou mít o dost těžší. V právní normě mi překážejí některé nelogičnosti, věřím však, že se časem zkorigují. Na jedné straně může být sporné například ukládání informací u ta jemníka, na straně druhé funkce tajemníka v sobě spojuje státní správu a samosprávu. Navíc tajemník by měl být nadstranický, takže kdo je v obci vhodněj ší? Ale až praxe napoví, jak tyto otázky v budoucnu třeba řešit jinak. Co mi však v zákoně schází, to je charakteristika opravdového střetu zájmů, jeho definice, ustanovení o neslučitelnosti funkcí, zajištění nepolitičnosti státní správy atd. Je to velké téma budoucnosti. Budeme se muset pokusit určit, které pozice ve státní správě jsou s politikou neslučitelné, které funkce v obci jsou ne slučitelné s funkcí krajskou či zákonodárnou, kterým politickým pozicím zakázat podnikání, kdo se nesmí ucházet o veřejné zakázky, protože zastává u zadava tele nějakou funkci atd. Až dokážeme doplnit právní normu o tato ustanovení, pak splní svou roli. Zatím je .. . tak ve třetině cesty - zmapuje majetek politiků a ji ných veřejných činitelů, aby se mohlo dojít někdy v budoucnu k disproporcím - jak to, že má takový majetek, když na počátku funkce měl takový majetek a vydělal si jen tolik a tolik. Tedy zákon řeší budoucno. Nikomu se však nechce do otevření ožehavé disku se o tom, zda může být starosta obce současně kraj STROM John Deere ským radním, zda se může firma radního ucházet o obecní zakázku, zda smí být vedoucí odboru úřadu Výhradním dovozcem členem politické strany? Jak zajistit, aby pracovníci techniky John Deere do CR je firma úřadu vykonávající státní správu byli v rozhodování nezávislí na samosprávě, svém zaměstnavateli, nejen STROM Praha a.s. de jure, ale též de facto? Zkrátka nikomu se nechce do Lohenická 607, 190 17 Praha 9-Vinor vytvoření ucelené koncepce prevence střetu zájmu Tel.: 283 092 530, 724 085 532 v jeho skutečném obsahu. e-mail:
[email protected] Schválený návrh zákona o střetu zájmů, jehož www.strompraha.cz účinnost se předpokládá 1. 1.2007, považuji za uži tečný, ale klasická úprava střetu zájmů to zatím zdale spolehlivosti je naše síla... ka není. ■
N
l/e
duben 2006
MO-000284/A
URBIS 25 29 4 2006
OBSAH ■ titulní strana
Drobné památky mají své ochránce (Michal Streubel)______________ 31
Slavonice (Zdroj: www.isifa.com)
Komplexní řešení kanalizace v podmínkách historických center (Marek Křivda)_________________________________________________ 32
■ NÁZOR___________________________________________________ 1 Mikulov má program regenerace až do roku 2010_________________ 33 ■ SPEKTRUM_________________________________________
4 ■ SPRÁVA A ROZVOJ
■ KAUZA
Základní umělecké školy: Proč některé preferují kraj, jiné obec? (Jaroslava Štefflová)
34
Kontrolu hřišť nelze podceňovat (Zdenka Houžvičková)
36
Dešťovou vodu lze bezpečně odvést i bez velkých výkopů_____________ 8
Mulčování se vyplácí, ale s rozmyslem_________________________
38
SFŽP: K dalšímu změkčování podmínek není důvod
Vizitkou obce je i trávník (Ing.Vladimír Dufek)
38
Kdy »dojedou« pojízdné prodejny? (Ivan Ryšavý)_____________________ 6 ■ ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ
(Karel Žítek)______________________________________________________ 9 Projekt životické skládky se dále rozvíjí (Libuše Miarková)____________10 Pašování odpadu: Nejjistější je vlastní ostražitost (Miroslav Grůnner)________________________________________________12 ■ MANAGEMENT
■ EVROPSKÁ UNIE Euromanažeři se rodí v Semeništi
40
Vzdělávací projekt pro moderní spisovou a archívní službu (Mgr. Helena Pochobradská)
40
V Paříži zastoupí nové členy EU (Ivan Ryšavý)
41
Řídíte svůj čas, nebo jste v jeho vleku? (Mgr. Alena Jáchimová)___________________________________________ 14
Může i průmyslové město lákat turisty? (Ing. Lumír Macura, František Krejzek)
42
■ TÉMA: STAVEBNÍ VELETRHY V Brně se bude mluvit o investicích v řádu desítek miliard
■ INFORMAČNÍ a KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 44
(Ivan Ryšavý)____________________________________________________ 15
Zprávy z obce přímo do mobilu (Ivan Ryšavý)
Doprovodný program veletrhu URBIS INVEST_______________________18
Justice.cz není jen obchodní rejstřík (Jaroslav Winter)
Přijeďte položit otázky, které vás trápí_____________________________ 18
Vstřícný krok resortu financí i další funkcionality Portal.gov.cz
.47
Kongres starostů a primátorů na veletrhu URBIS INVEST_____________ 18
Formuláře, které šetří čas i peníze____________________________
47
'
46 '
Letos nebude chybět žádný kraj (Ivan Ryšavý)______________________ 20 ■ LEGISLATIVA
■i EKONOMIKA
Zákonodárná iniciativa krajů: V praxi to není jednoduché!
Dílčí audit může vyloučit pozdější problémy________________________ 21
(JUDr. Jiří Němec)_________________________________________________48
Municipality musí mít pro své financováni ty nejvyšší požadavky_____ 22
Vztah příspěvkové organizace k majetku obce 1/ (Mgr. Jan Janeček)_______________________________________________ 49
■ PŘÍLOHA: HISTORICKÉ PAMÁTKY A SÍDLA
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_________________________________ 50
Stát se nemůže zbavit své zodpovědnosti (Lýdia Sloupová)_________________________________________________ 23 Uherské Hradiště: Povodně památkám pomohly (Alžběta Škarpichová)____________________________________________ 26
Novela zákona o ochraně ovzduší odstranila některé nedostatky (Ing. Jan Kužel, Ing. Jiří Morávek)_________________________________ 51 ÚP Plzeň: Bezúplatné převody pouze ve veřejném zájmu (Pavla Košíková)_________________________________________________52
Náměšti v Bílovci už nevypadá jako velké parkoviště (Ing. Sylva Kováčiková)___________________________________________ 27
Katastr nemovitostí: Pozemky neznámých vlastníků 1/ (Mgr. Iva Frydryšková)____________________________________________ 53
Na zámek s vozíkem? Jde to, ale ne vždy a všude (PhDr. Jiřina Ondráčková)_________________________________________ 28 Handicapovaní mají různé potřeby (Mgr. Antonín Tym)_____________ 29
Ukládání a skartace dokumentů 4/ (PhDr. Ivan Bittner)______________ 54 ■ PRÁVNÍ PORADNA_____________________________________ 55
Ačkoli se Luže má čím pochlubit, soutěž jí zatím uniká (Ing. Marta Stloukalová)
_________________________________________ 30
■ SERVIS___________________________________________________56 Uzávěrka tohoto čísla: 13. března 2006
MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XII, číslo 4 • Vychází 6. 4. 2006 • Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč • Roční předplatné 1020 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected]. http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. Václav Hartman, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka škarková, ředitelka RRA Vysočina; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25,17055 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], vvww.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA^ r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČRE 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podk obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2006 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
duben 2006
MO-000237
Nevyčerpatelný pYQWIBIf] i/ašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte www.csob.cz nebo nej bližší pobočku ČSOB.
www.csob.cz Infolinka 800 110 808
ČSOB
Municipální program
SPEKTRUM
Třídění odpadu začíná u pokladního pásu Do systému společnosti Eko-Kom bylo koncem roku 2005 zapojeno zhruba 5250 obcí, tj. domovní odpad mělo možnost třídit více než 96 % populace. Dnes jej však třídí zhruba dvě třetiny občanů, každý okolo 36 kg odpadu. »I když se třídění odpadu u nás pomalu stává běž nou záležitostí, mnoho lidí si říká, zda má smysl třídit. Zajímá je, jak celý proces třídění a recyklace funguje, co se z vytříděného odpa du vyrábí. Chtějí slyšet, že jejich spolupráce na tomto systému je důležitá a má opravdu smy sl,« uvedla Mgr. Hana Hradecká, manažerka komunikace Eko-Kom, a. s. I to je záměr už třetí kampaně na třídění odpadu, kterou or ganizuje Eko-Kom. Letošní je originální tím, | že jako první v ČR používá k přímé komuni< kaci se spotřebitelem nové pokladní pásy ve o vybraných supermarketech. Nový komuni kační nástroj tak oslovuje spotřebitele přímo Patrony letošní kampaně Třídění odpadů 2006 v místě nákupu zboží v obalech, které se po jsou lékař a kanoista Lukáš Pollert a televizní zději stávají odpadem ke třídění. /kž/ moderátorka Martina Vrbová.
Zklidňování dopravy: Přihlášky posílejte do 31. května Nadace Partnerství ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR, Svazem měst a obcí ČR a měsíčníkem Moderní obec vyhlásily letošního 15. března pátý ročník soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR. Cílem soutěže je zviditelnit kvalitní dopravní řešení a inspirovat k jejich následování. Města a obce mohou prostřednictvím svých statutárních zástupců do soutěže přihlásit projekty, které byly realizovány v posledních pěti letech (tj. předány k užívání v roce 2001 a později) a v jejichž důsledku se zlepšilo životní prostředí a bezpečnost silničního provozu (zejména s ohledem na chodce a cyklisty). Uzávěrka pro zasílání přihlášek do soutěže je 31. 5. 2006 (rozhoduje datum poštovního razítka). O kvalitě jednotiivých projektů rozhodne desetičlenná hodnotící komise, složená z dopravních odborníků, projektantů a zástupců státní správy i neziskového sektoru. Nejlepší řešení budou oceněna finanční prémií nebo zvláštní cenou časopisu Moderní obec. /pš/ ■ Další informace o soutěži: Ing. Petr Šmíd, Nadace Partnerství, Krátká 26,100 00 Praha 10, tel./fax: 274 816 727, e-mail:
[email protected], http://www.doprava21.ecn.cz/soutez.php ■ Databáze všech dosavadních soutěžních projektů (včetně základní charakteristiky a fotodokumentace) je k dispozici na: http://www.doprava21.ecn.cz/databaze.php.
Seminář finančně podpořily Evropská unie a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Projekty, které mohou inspirovat
Sociální inkluze v kontextu přípravy na no vé programovací období - zkušenosti, problé my a překážky, to byla první část semináře, který se uskutečnil 14. února v rámci projektu STOP sociálnímu vyloučení a byl financován z prostředků EU a Ministerstva práce a sociál ních věcí. Na programu byla mj. příprava Ná rodního akčního plánu sociálního začleňová ní 2006-2008 (NAPS1) a jeho úloha v nejbližším období, role měst a obcí v politice sociál ního začleňování, problematika partnerství u projektů financovaných z globálních grantů a další. Představen byl také návrh zákona o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi. V návaznosti na toto téma se diskutovalo o současných i budoucích pro blémech obcí v souvislosti s možnými dopady těchto návrhů a nastávající úloha samospráv v oblasti sociálního začleňování. Zdůrazněn byl také význam komunitního plánování na lokální a krajské úrovni. V druhé části semináře byly prezentovány uskutečněné projekty v oblasti sociálního za čleňování ohrožených skupin obyvatelstva. Tyto informace mohou sloužit jako cenný zdroj pro šíření příkladů dobré praxe a také inspirovat města a obce při zpracování pro jektů podporovaných ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 až 2013. Výstupy ze semináře společně s příspěvky autorů a bližšími informacemi o jednotli vých projektech jsou k dispozici na webo vých stránkách www.mepco.cz pod heslem STOP sociálnímu vyloučení. ■ MARTINA KASKOVÁ MEPCO, s. r. o.
ILUSTRAČNÍ FOTO: IVAN RYŠAVÝ
Příklady projektů
Zástupcům měst a obcí, jejichž projekty byly v loňské soutěži nejlepši, předal ocenění a symbolické šeky také ministr dopravy Ing. Milan Simonovský (na snímku vlevo).
vismolN
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
■ Podpora zaměstnávání Romů ■ Metodika komunitního centra a sociálního poradenství romské minoritě ■ Vytváření komplexního integračního systému učení, bydleni a práce s asistencí bezdomovce ■ Sociálně právní agentura pro následnou péči o ex-uživatele drog ■ Terapeutická komunita pro mladé lidi závislé na drogách ■ Postpenitenciární péče a probační programy
MO-000255
■r™ ■í*
moderní-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------obec duben 2(KK
SPEKTRUM
Podpora městům na seznamu UNESCO Lázeňské náměstí bylo z prostředků lázní nedávno nově upraveno.
Prioritou jsou potřeby všech návštěvníku r
XZ g xz
o
li Janských Lázních léčí pacienty stzv. civilizačními chorobami, zejména s onemocněním pohybového aparátu,
véno. Tato investice si vyžádala téměř 25 mil. Kč. I tak má město problémů stále dost. Samotná lázeňská zařízení se sice se od ro ku 1989 hodně změnila a výrazně zkvalitni la, ale je třeba ještě dokončit opravy fasád domů a zlepšit nákupní možnosti a služby. Jsou tam jen dva menší potravinářské ob chůdky, další se smíšeným zbožím a z kla sických služeb jen kadeřnictví. Chybí lékár na, pobočka banky apod. Mnohé by se však již mělo v nejbližší do bě zlepšit. Město má zájem vytvořit podni katelům potřebné prostředí. Jak určuje plán - střed Janských Lázní a jeho půvabné ná městí zůstanou zachovány jako oáza klidu pro procházky lázeňských hostů. Vše další, co vyžadují turisté a ostatní návštěvníci, se soustředí na pozemcích u lanovky na Čer nou horu. Vznikne tam v podstatě druhé lá zeňské a sportovní centrum. Pozemky pat ří městu, o to je to jednodušší. Soukromý investor na nich už staví krytou sportovní halu a hotel, vlastně moderní kongresové centrum, které by mělo začít sloužit již letos na podzim. Připravuje se také výstavba podzemního parkovacího domu, který bu de stát na prostorách současného parkoviš tě pod Černou horou. Na jeho střeše vyros tou další zařízení, která ve městě chybějí, například kulturní střediska, malé multikino, herny, restaurace, lékárna apod. Budoucnost Janských Lázní je ve spojení rehabilitačního lázeňství se sportem. Tamní radní a stejně tak vedení lázní mají zájem, aby spokojeni byli jak lázeňští hosté, tak sportovci. Chtějí, aby přijížděli nejen v zimě, ale i v létě. Společně se o to snaží s lidmi ze Svazku měst a obcí Krkonoš, kteří se v zimě starají o tratě pro běžkaře a v létě o cyklostezky. Město na údržbu obojího přispívá. V létě jsou tam samozřejmostí promenádní kon certy a během celého roku desítky dalších kulturních akcí. Zanedlouho již budou moci všichni návštěvníci Janských Lázní navštívit i nová zařízení pod Černou horou, která ješ tě zvýší přitažlivost města. ■
Po cévních mozkových příhodách, operacích kyčelnich kloubů, spáleninách apod.
EVA SADlLKOVÁ
>JANSKÉ LÁZNĚ nejsou jen lázně, ale ta ké město, pro které stejný význam jako lázeň ský provoz mají i sportovní zanzení a vše, co ktomu náleží. A ke cti tamních radních třeba říci, že se potřeby a požadavky lázeňských hostů a sportovců snaží co nejlépe skloubit. Město, kde trvale žije 900 obyvatel, se z hle' diska hodnocení zimních rekreačních středi sek dostalo loni na druhé místo za Špindlerovým mlýnem, ale před Pec pod Sněžkou a Harrachov. Přímo ve městě a také pod i na Černé hoře, která k nim katastrálně patří, je připraveno v hotelích a penzionech ubytová ní až pro tři tisíce turistů a tisíc lázeňských hostů, dozvídáme se od Ing. Václava Němce, starosty města. Jak kabinková lanová drána na Černou horu, tak další lanovky jsou pře devším milovníky sjezdového lyžování hojně vyhledávány a stejný zájem je i o více než 50 km běžeckých lyžařských tratí. Lázeňské náměstí, které vzniklo v místě pramene a původních lázeňských zařízení, bylo z prostředků lázní nedávno nově upra
duben 2006
Kraj Vysočina poskytl městům, v nichž se nacházejí památky zapsané na sezna mu světového kulturního dědictví UNESCO, finanční dotace ve výši jedno ho miliónu korun. Zastupitelstvo kraje o tom rozhodlo už v roce 2005 v rámci schvalování rozpočtu kraje na letošní rok. Zařazením historických památek v Třebí či, Telči a Ždáru nad Sázavou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO je Vysočina krajem s největším počtem těchto památek v ČR. Tento fakt se využí vá ve prospěch propagace celého kraje. Současně však jednotlivým městům vy vstala řada povinností, které souvisejí právě s ochranou památek UNESCO.
Historické jádro Telče je na seznamu UNESCO od roku 1992.
To byl důvod, proč kraj hodlá systematic ky a trvale finančně podporovat tato hitorická města ze svého rozpočtu. Město Telč je rovněž členem sdružení Česká inspirace, které vzniklo v roce 1995 pod mottem Za kulturou nejen do Prahy. S dalšími členskými městy Hradec Králo vé, Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Lito myšl, Polička a Třeboň se nedávno před stavilo v Bruselu u příležitosti zahájení veletrhu cestovního ruchu VACANČES. Byla to historicky první společná prezen tace sdružení České dědictví UNESCO a České inspirace, které se mj. zúčastnili europoslanec Oldřich Vlasák, bývalý pri mátor Hradce Králové, a jeden ze zakla datelů České inspirace Ivo Šanc, bývalý starosta Kutné Hory. /gš/
moderní obec
5
FOTO: AUTOR
nistrativu a účetnictví, občas také zajistit opra vy a servis auta, pak už mně nezbývá čas sle dovat programy na podporu malého a střední ho podnikání a případně je využít,# přiznává Zdeňka Kuchtová. Za svůj úspěch považuje fakt, že se dokázala s některými obcemi do mluvit, aby jí na provoz pojízdné prodejny po skytovaly příspěvek. Obvykle jde o částky v řá du tisíců korun a Zdeňka Kuchtová je nejčas těji vykazuje za spotřebu stále dražší nafty Konkrétně například město Dačice jí za záso bování jeho odlehlých osmi místních částí včetně Malého Pěčína přiznalo 24 tisíc korun.
JE DESET LIDÍ HODNĚ, ČI MÁLO?
Kdy »dojedou« pojízdné prodejny? Sami se označují za pošetilé blázny a můžete dát krk na to, že ze svého podnikání určitě nezbohatnou. Není však ani žádnou nad sázkou, tvrdí-li, že odměnu za svou práci si vybírají i v dobrém po citu, že pomáhají hlavně starším, osamělým a často málo pohybli vým lidem v odlehlých obcích k důstojnějšímu životu. centru dávají od pojízdných prodejen ruce pryč snad všichni. Jedinými part nery provozovatelů pojízdných prode jen tak zůstávají obce a města, a to ještě ne ve všech případech... Z Palackého náměstí v Dačicích je to do Malého Pěčína po silnici zhruba 4,5 kilomet ru. Autobus do Malého Pěčína však - s výjim kou ranního a odpoledního školního spoje nejezdí žádný. Ze železniční stanice Dačice město to osobnímu vlaku do zastávky Malý Pěčín trvá 12 minut. Ovšem od vlaku se mu síte do obce vydat už po svých a překonat ješ tě kilometrovou vzdálenost. Počátkem břez na, kdy jsme Malý Pěčín navštívili, tam v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchovi ny - mrzlo, cesty byly zaváté a pod sněhem se na nich skrýval zrádný led. Odpoledne na ná vsi nebylo živé duše. Ale když vjela do Malého Pěčína s hlasitým troubením bílá skříňová avie, k někdejšímu místnímu kulturnímu do
V
mu se začali trousit lidé s nákupními taškami. Prakticky všichni už byli v důchodovém věku. příspěvky nejvíce na naftu
Zdeňka Kuchtová je vyučenou prodavačkou a původně měla vlastní malý obchůdek v Da čicích. Když spotřební družstvo Jednota zača lo rušit své nerentabilní pojízdné prodejny, přibrala si před deseti roky ke svému podniká ní ještě avii i s řidičem, aby v malých obcích vy plnila vzniklou mezeru na trhu. Nakonec vše dopadlo tak, že »kamenný« obchůdek nadob ro opustila a sama, již se třetí avií v pořadí, ob jíždí tři desítky obcí v okolí Dačic. Bez ohledu na roční dobu a počasí do většiny obcí zavítá dvakrát, do ostatních pak jednou týdně. »Když musím každé dopoledne připravit auto na další cestu, u dodavatelů objednávat a vyzvedávat zboží, sama si je nakládat a pak odpoledne a večer po rozbitých silnicích třetí třídy objíždět vesničky, zvládat nutnou admi
Pojízdné prodejny: Viděno z centra ■ Radka Burketová, tisková mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj: Problematika obchodu, tedy i pojízd ných prodejen, je plně v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo pro místní rozvoj nemá zří zen speciální dotační titul na podporu těchto specifických aktivit. Veškeré finanční prostředky na podporu rozvo je venkova byly z z našeho ministerstva převedeny na příslušné kraje, které rozhodují o jejich dalším využití.
■ Kateřina Koubová, oddělení pro styk s veřejností Ministerstva průmyslu a obchodu: Pojízdné prodejny v programech podpory malého a středního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu nejsou podporovány. Jde o skupinu ekonomických činnosti 52.6 »Maloobchod provozovaný mimo prodejny#, která není zařazena do seznamu podporovaných ekonomických činností v uvedených programech.
■ Gabriela Došková, Českomoravská záruční a rozvojová banka (která je správcem některých pro gramů pro rozvoj malého a středního podnikání): V současné době naše banka nemá žádný speciální pro dukt pro podnikatele, kteří si chtějí zřídit pojízdnou prodejnu. Bohužel tato činnost není podle odvětvové klasifi kace ekonomických činností (OKEČ 52.63) podporovaná v žádném z úvěrových produktů banky.
6
moderní obec
Přínos pojízdné prodejny pro Malý Pěčín se 150 obyvateli oceňuje i předseda místní ob čanské komise Slavomír Korálek. »Upřímné řečeno, neumím si představit, co by si nej méně deset našich spoluobčanů v pozdním věku, kteří většinou žijí už sami, bez ní poča li,# říká a zdůrazňuje, že vedení města Dači ce ani na okamžik nezaváhalo pojízdnou prodejnu Zdeňky Kuchtové podpořit. »Moji zákazníci jsou skromní lidé, kteří ku pují pouze nejběžnější a nejlevnější zboží. Snad nej dražší z mého sortimentu je fernet. Ale třeba takové pivo dvanáctku si dovolím nabízet jen předVánocemi, případně ještě ob čas v létě. Po zbytek roku prodávám jen desít ku. Také z cigaret jde nejvíce na odbyt značka Start.# Houska u Zdeňky Kuchtové stojí 1,80 Kč, ki logram polohrubé mouky 10 a cukru krystalu 25 Kč. Nejžádanějším salámem je točený po 68 Kč za kilogram, litr trvanlivého polotučného mléka v krabici je podle výrobce za 14,50 či 15,50 Kč. Když se však lidé s prodavačkou pře dem domluví, splní i jejich speciální požadav ky. Vzpomíná přitom na už zemřelého dů chodce, jemuž přivážela krmení pro rybičky. V dačickém Penny Marketu se téhož dne housky prodávaly po 1,50 Kč, polohrubá mou ka za 6,90 a cukr krystal (byl právě v akční sle vě) za 19,90 Kč. Krabice polotučného mléka stála 9,90 Kč a kilogram nejlevnějšího (balené ho) salámu - kuřecího - byl za 49,75 Kč.
NA CHOTĚBOŘSKUPOSTUPNĚ UBÝVAJÍ ZÁKAZNÍCI To Zbyněk Mrkvička byl podnikavější a před šesti roky ještě stihl dosáhnout na tehdy mož nou státní dotaci ve výši 120 tisíc korun na pořízení své pojízdné prodejny, s jejíž pomo cí zásobuje pět desítek obcí kolem Chotěboře na Havlíčkobrodsku. S prodejnou objížděl obce ještě jako zaměstnanec Jednoty. Od ro ku 1991 ji má ve vlastní režii a jeho současná Karosa je už čtvrtým vozidlem v řadě. »Počet obcí zůstává za ta léta v podstatě stejný, ale zákazníků ubývá,# konstatuje Zby něk Mrkvička. Možná i proto některé obce častěji váhají, zda mu mají dále poskytoval příspěvek na provoz prodejny. »Žádám o přís pěvek pěti tisíc korun ročně na každou obec. Havlíčkův Brod pro své místní části, stejně ja ko další obce v jeho okolí příspěvek dávají bez problémů. Jiní mně však přiznají třeba jen dva tisíce a některé obce dokonce už ani korunu. Co pak mohu dělat? Nanejvýš to sdělit míst ním občanům, aby věděli, jak se o ně zastupi telstvo stará,# krčí rameny Zbyněk Mrkvička.
duben 2006
KAUZA
Starosta Dačic: Postarat se o své občany musí hlavně samo město Nejméně dvakrát týdně a podle předem oznámeného zásobovacího plánu zajíždět vlastní pojízdnou prodej nou do určených osmi místních částí města Dačice a mít dostatečný sortiment zboží. Zároveň umožnit zá
Hnací motor pro malé obce
stupcům města provádět kontrolu plnění smlouvy, označení zboží platnými cenovkami, vydávání pokladních dokladů apod. To jsou jen některé z podmínek, jimiž dačická radnice loni podmínila přiznání ročního příspěv ku ve výši 24 tisíc korun Zdeňce Kuchtové na provoz její pojízdné prodejny. Starosta Dačic Rudolf Hájek připomíná, že město příspěvkem chce zajistit zásobování základními potravinami pro ty své obyvatele, kteří žijí v odlehlých místních částech. »l kdyby tam vedlo více autobusových či železnič ních spojů, starší a často velmi málo pohybliví lidé by stejně neměli šanci dojet si do města pro nákup,« říká starosta. »Navíc tuto možnost využívají i další občané, kteří například nepracují v Dačicích a nedojíždějí denně
ako člen Rady Jihočeského kraje Ing. František Štangl zodpovídá mj. za Pro gram obnovy venkova. Zároveň je staros tou menšího města Nové Hrady na Českobu dějovicku.
J
do města, nevlastní automobil apod.« V řadě místních částí Dačic kamenné prodejny zanikly už před lety a jediným důvodem byla jejich ztrátovost. »Proto je jasné, že ziskové nemohou být ani pojízdné prodejny, byť objíždějí vyšší počet místních částí a ma lých obcí,« dodává Rudolf Hájek. »Protože však i z prostého lidského hlediska je nutné, aby obyvatelé odleh lých sídel získali možnost nákupu základních potravin, uzavřeli jsme tuto smlouvu o poskytování příspěvku.# Na této dotaci města se nepodílí žádný další subjekt a město ji hradí výlučně z vlastních zdrojů. Rudolf Hájek jednoznačně říká: »Postarat se o obyvatele města, kteří žijí v odlehlých místních částech a zrušením tamních prodejen se dostali do nesnází, je především naše starost. Nemyslím si, že by tento problém za nás dokázali uspokojivě vyřešit státní úředníci, u nichž prakticky není vysledovatelná žádná osobní odpovědnost. Ve zdra votnictví, školství, při tvorbě pracovních míst - tam všude „ruka" státních úředníků zasahuje a výsledkem je, že se podmínky pro život v řadě obcí našeho regionu v některých směrech zhoršily. Myslím si, že k tomu při spívá i ne zcela průhledná dotační politika státu, která vede k nestejnoměrnému rozvoji měst a obcí.« Pokud by Zdeňka Kuchtová svoji pojízdnou prodejnu zrušila nebo přestala do místních částí Dačic dojíždět, město by pravděpodobně o podobné prodejně, avšak ve vlastní režii neuvažovalo. Starosta by však viděl možné řešení v rámci mikroregionu Dačicko, neboť v něm se problém zásobování obyvatel základními potra vinami týká i řady dalších obcí.
Na přístupu obce záleží nejvíce. »Například v Havlíčkově Brodě svůj příspěvek pojali jako zaplacení služby a pak se logicky a jistě správně u občanů informují, zda jsou spoko jeni s mým sortimentem, dodržováním času prodeje i s cenami. Ale taky už jsem se setkal s názorem: To by k nám na obecní úřad mo hl přijít každý kominík, abychom mu přispě li na novou štětku. Nebo: Tak tam nejezděte, my jim ty rohlíky přivezeme sami. Existuje obec, v níž starosta před dotací na pojízdnou prodejnu upřednostnil stavbu kurtů na vo lejbal a travnatého hřiště na malou kopanou. Nic proti tomu, aby se mladým lidem na ves nici dobře žilo a měli i kvalitní sportovní vy žití. Ale ti si mohou pro velký nákup dojet au tomobilem do supermarketu, přinejhorším sednout na kolo a dovézt si vše sami. Ale sta ří nepohybliví lidé? Ne všichni přece mohou spoléhat na pravidelnou a stálou pomoc mladších příbuzných nebo sousedů. To ša tné platí o podpoře pojízdných prodejen ze strany státu. Někdy mám dojem, že stát, stej ně jako někteří starostové, pouze čeká, až staří lidé na venkově konečně vymřou, aby
s péčí o ně už přestaly být problémy,# stěžu je si Zbyněk Mrkvička. JEZDI SE HLAVNĚ PO NEJHORŠICH SILNICÍCH I POLNÍCH CESTÁCH
»Kdysi se prý jednalo o tom, že by pojízdné prodejny mohly být osvobozeny od silniční daně, neboť jde o jakousi sociální službu. Mi mochodem, ta daň v mém případě činí 30 ti síc korun. Dotace, které dostanu, nepokryjí ani náklady na naftu. A to nemluvím o bíd ném stavu silnic třetí třídy, který se náležitě „podepisuje" na technickém stavu vozu. Na víc když přijdou na kontrolu hygienici, ne domluvíte se s nimi, že tohle je specifický způsob prodeje a že nejste absolutně scho pen dodržovat všechny jejich předpisy. Proč to tedy vůbec dělám? Upřímně řečeno, zatím jsem nic jiného nevymyslel a živit se nějak musím. A pak - nemohu přece po všech těch letech svým zákazníkům, což jsou hlavně staří a strašně vděční lidé, prostě jen tak zni čehonic oznámit, že končím...# Podobně mluví Zdeňka Kuchtová. »Sama sebe se s přibývajícím věkem někdy ptám, zda bych už konečně svou pojízdnou prodej nu neměla zavřít. A po letošní, obzvlášť kru té zimě mě to napadá ještě naléhavěji. Jenže mohla bych to udělat všem těm starým li dem, kteří jsou mými zákazníky? Vždyť pří jezd mé prodejny bývá pro některé z nich už jen posledním a jediným důvodem k tomu, aby vůbec vyšli ze svého domu. Mnozí až do poslední chvíle nechtějí být závislí na svých sousedech a ze všech sil se snaží udržet si ur čitou samostatnost a lidskou důstojnost. Vi dím to i tehdy, když někomu chci třeba jen podat ruku, aby snáze vyšel po schůdkách dovnitř mé avie. Ještě to zvládnu, říkají a ra ději se sami a dlouze s nákupní taškou sou kají dovnitř a pak zase ven.# ■ IVAN RYŠAVÝ
duben 2006
Přímo je nepodporuje žádným způsobem. Ovšem s využitím řady grantových programů a zejména prostřednictvím Programu obno vy venkova poskytuje pomoc malým obcím, které buď samy, nebo jejich místní části vyu žívají služeb pojízdných prodejen. Zajištění základních potřeb občanů je plně v kompe tenci obcí a jejich zastupitelstev. Obce proto často přispívají na provoz pojízdných prode jen či na zachování tzv. kamenných prode jen. Někde byly obce donuceny odkoupit prodejny od Jednoty a dnes je provozují ve vlastní režii, jinde je zas formou výhodného pronájmu nepřímo dotují.
FOTO: ARCHIV
... KDYŽ PŘEDNOST DOSTANE KURT
/rš/
■ Jak Jihočeský kraj podporuje pojízdné prodejny na svém území?
■ Je správné, aby menší, a tedy zpravidla chudší obce dotovaly provozovatele pojízd ných prodejen? Neměl by hlavně stát dbát o to, aby všichni jeho občané na celém území měli zhruba stejný standard poskytovaných služeb?
Požadavek na takový standard by byl nere álný. Podmínky života v osadě někde na Šu mavě se vždy budou lišit od podmínek na příklad v Českých Budějovicích či dokonce v Praze. Ovšem snaha o zajištění základních potřeb obyvatel, mezi něž patří i možnost nákupu základních potravin v místě trvalého pobytu, je zcela legitimní a pro malé obce by měla být hnacím motorem jejich chování. A stát, který má v rukou daňové nástroje, jim k tomu může vytvořit lepší podmínky. Para doxně totiž právě malé obce od něho dostá vají nejméně peněz. Kraje pak tuto skuteč nost mohou opravdu jen částečně obcím kompenzovat prostřednictvím Programu obnovy venkova. Náš kraj v jeho rámci letos rozdělí malým obcím více než 64 milióny ko run. Mezi kritéria hodnocení jejich žádostí patří počet obyvatel obce ve vazbě na daňo vé příjmy a počet místních částí. /rš/
módilerm obec
ŽIVOTNI
PROSTŘEDÍ
Dešťovou vodu lze bezpečně odvést i bez velkých výkopů Zároveň jsou plastové bloky přijatelné i po stránce statické, lze z nich vytvořit i nosnou vrstvu například pod zpevněnými plochami, parkovacími plochami apod. Tato vrstva pá může plnit několik funkcí: ■ akumulovat vodu a pak ji řízené vypou štět dál do kanalizace nebo toku, ■ akumulovat vodu k jejímu dalšímu vyu žití, ■ akumulovat vodu v místech pomalejšího vsaku, a umožnit tak vsak celého objemu. Bloky se ukládají na horizontální vrstvu štěrku, písku nebo podkladního betonu. Pod le funkce tvoří obal bloků geotextilie nebo vo dotěsně svařená fólie. Tím pak vzniká efekt vo dotěsného zásobníku. Pečlivé uložení je nut ností. V případě upevnění fólie na vrchní stra ně bloku voštin, je třeba použít nad voštiny tzv. odvětrávací vrstvu ze štěrku. Odvětrání je možné řešit i odvětracími trubkami. Jak bloky, tak krycí textilie vykazují vysokou chemickou odolnost (proti vodě, uhlovodí kům, kyselinám i louhům). Nejsou živnou pů dou pro bakterie, prostředím pro hlodavce a nepodléhají biologickému rozkladu. Mimo to jsou neutrální vůči podzemním vodám, ne hořlavé a je možné je až tři měsíce bez problé mu volně skladovat.
Jak odvést dešťovou vodu ze zpevněných ploch na okraji rozrů stajících se měst? Řešení tohoto problému může být limitující pro další rozvoj městských aglomerací. alé průměry kanalizačních vedení nedovolují převést potřebná množ ství dešťové vody, rekonstrukce kana lizační sítě je nad finanční možnosti munici palit a v místech vzniku přívalu je nedostatek místa pro výstavbu záchytných nádrží. V zahraničí, zatím především ve Francii, se již více než 10 let využívají plastové bloky, kte ré mohou vyřešit jak akumulaci vody u roz sáhlých parkovišť obchodních domů, tak na příklad bezproblémové vsakování z ploch v historických objektech, kde je stavění nové kanalizace téměř nemožné. V Česku se zasa kování využívá zatím velice zřídka. Důvodem je mj. relativně nízká cena pitné vody a setr vačnost v řešení likvidace dešťových vod ka nalizací. Z toho plynou malé zkušenosti v uží vání zasakování či využívání srážkových vod k dalšímu použití. Dalším a pravděpodobně hlavním důvo dem je nedostatečná motivace legislativní a ekonomická. V zahraničí je možné uspořit náklady na provoz dešťové kanalizace nebo je zcela odstranit. Využitím zasakování se rapid ně může zmenšit profil dešťové kanalizace a tím i investice do ní. Do dešťové kanalizace již odtéká jen to, co se nestačí vsáknout, a navíc se zasakováním zmenší povodňová vlna v kanalizačním systé mu. Setrvačností projektantů dochází k navr hování velkých průměrů dešťové kanalizace.
M
Pokládka plastových bloků na vrstvu štěrku.
VÝHODY PLASTOVÝCH BLOKŮ Bloky z plastu zpravidla o rozměrech do Im^ mají prostorovou strukturu s akumulační schopností až 95 % svého objemu. Například ve srovnání se štěrkem dosahují 3 až 4krát vět ší objem akumulace. To umožňuje zabezpečit zachycení dešťových vod i v omezených pro storech. Není nutné budovat tak velké výkopy. Další výhodou je, že instalace bloků je nená ročná na mechanizaci, což uspoří náklady na stavební práce. Uzavření pórů netkanou texti lií chrání bloky před zanášením.
PROČ A JAK VYUŽÍVAT SRÁŽKOVÉ VODY? Cena pitné vody se neustále zvyšuje, přičemž zdroje kvalitní pitné vody jsou jednak omeze né, jednak ne vždy dostupné. Jak je také větši nou známo, srážková voda je »měkká«. To zna mená, že je to voda výhodná pro praní (12 %), pro WC (30 %) a také pro zalévání pokojových rostlin i zahrady (8 %). Produkce srážkové vody dosahuje 500 až 800 litrů na 1 m2 plochy za rok v dané oblasti
OBJEKTY NA STOKOVÉ SÍTI
Jeden milimetr srážek přitom představuje 1 li tr vody.
- štěrbinové odlehčovací komory - odlehčovací komory s bočním přepadem - měrné objekty - dvouplášťové vodohospodářské objekty - zachycení a zpracování dešťových vod
Najdete v expozicích fy. ASIO, spol. s r.o. na výstavách: URBIS 2006, 25.-29.4.2006, Brno, BVV, VP C3 st. č 05 Vodovody a kanalizace, 23.-25.5.2006, Brno, BVV, pav. B, st. č.68. j4M
Z4^
1^^ čištění odpadních vod
8
moderní obec
Tuřanka 1, POB 56 CZ 627 00 BRNO
www.asio.cz
email:
[email protected] tel.: +420 548428111 fax: +420 548428100
< | § i
NEZBYTNÉ ČÁSTI SYSTÉMU ■e Okap a okapové potrubí: Odvádí zachy cenou vodu ze střechy, přes filtr se voda svede do nádrže, která je nadzemní či podzemní S ohledem na udržení teploty pod 16 °C z dů vodu množení bakterií je výhodnější nádri podzemní. Akumulační nádrž je dále uprave na tak, aby nedocházelo ke zviřování nečistot na dně a dále má bezpečnostní přepad. ■ Doplňovací jednotka: Doplňuje dr systému pitnou vodu v případě sucha. Musí se zajistit oddělení rozvodu pitné a užitkové vo dy. ■ Čerpadlo s tlakovým spínačem nebo do mácí vodárna: Udržuje tlak srážkové vod; v rozvodu. ■ Rozvod srážkové vody: Dopravuje sráž kovou vodu ke spotřebičům, opět zde platí nutnost oddělení od rozvodu pitné vody. ■ Kanalizace: Odvádí přebytečnou srážkovou vodu, nebo lze využít zasakování voštino vými prvky. /sk
duben 200
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
SFŽP: K dalšímu změkčování podmínek není důvod Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) prostřednictvím programu ochrany čistoty ovzduší podporuje rozvoj infra struktury malých obcí, které jej mohly do konce roku 2003 po žádat o podporu na plynofikaci. Jednou ze základních podmí nek pro její definitivní přiznání bylo napojení objektů na vybu dované rozvody plynu. S tím však mají některé obce potíže. 0 tom, jaká je současná situace, jsme hovořili s ředitelem SFŽP ČR Ing. Andrejem Mudrayem. ■ Smlouvy o podpoře obsahují podmínku, že pro přiznání dotace je třeba dosáhnout ales poň 90 % smluvního ekologického efektu, te dy připojených objektů, později i 50 %. Fond rovněž prodloužil lhůtu pro splnění této pod mínky z jednoho na dva roky. Změnilo se ně co? Lhůta pro splnění ekologického efektu pod pořeného opatření je standardně podle roz hodnutí ministra životního prostředí nastave na k termínu závěrečného vyhodnocení akce, to znamená 15 měsíců od předpokládaného termínu uvedení stavby do trvalého provozu. Fond je zmocněn ministrem životního prostře dí Liborem Ambrozkem termín prodloužit o jeden rok. Případné další prodloužení se řeší individuálně - schvaluje je na doporučení SFŽP ČR ministr životního prostředí. Při dosa žení ekologického efektu na 90 % a více smluv ních hodnot vzniká příjemci podpory nárok na doplacení pozastávky 10 % dotace. Při splnění alespoň 50 % nem vyplacena pozastávka, pří jemci je definitivně přiznána zálohově pouká zaná část 90 % nároku podpory. Teprve při do sažení méně než 50 % smluvního ekologického efektu vrací příjemce podpory část zálohově poskytnuté dotace v závislosti na míře a závaž nosti neplnění smluvních podmínek. Metodi ka postihů za neplnění povinností příjemce podpory byla definitivně schválena a v souladu s ní začal právní odbor vyzývat příjemce pod pory, kteří nesplnili smluvní podmínky, což je nejčastěji dosažený ekologický efekt, k vracení části zálohově poskytnuté dotace podle výše postihu vyčísleného při zpracování závěrečné ho vyhodnocení akce. Tato poslední úprava je vůči obcím velmi vstřícná a umožňuje vypořá dat naprostou většinu akcí. ■ Kolik je obci, které ani po zmírněni pod mínek nejsou schopny připojení k plynovodu “jistit a tím akci se SFŽP ČR ukončit? V současné době odbor ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie eviduje 138
í\ ,
■ U kolika obcí jste již začali vymáhat po skytnuté dotace? Vzhledem k aktuálnímu schválení metodi ky postihů agendu vymáhání v současné do bě uvádíme v činnost. ■ Je příčinou neplnění dohodnutých podmí nek zvýšení ceny plynu? Je to nejvýznamnější důvod, zejména v ob dobí roku 2001. Dalším je špatná projektová příprava, například nadhodnocení počtů po tenciálních odběratelů plynu, umělé navyšo vání ekologických přínosů, které jsou jedním z hodnotících kritérií a které byly motivovány snahou uspět se žádostí o dotaci. Týto před poklady, ke kterým se příjemce následně smluvně zaváže podpisem smlouvy, pak není schopen naplnit. Nedostatečná komunikace příjemce se SFŽP ČR - neoznámení závaž ných změn v rozsahu předmětu podpory ne bo v termínech realizace akce - vede k ná sledným postihům za porušení podmínek smlouvy.
Fond je ze zákona povinen řídit a kontrolovat efektivní a zodpovědné vynakládání veřejných financí, a tak i činí, říká Ing. Andrej Mudray.
akcí se zpracovaným závěrečným vyhodno cením, z nichž u 45 není splněn ekologický efekt ani na 50 % a jsou navrženy postihy k vymáhání. Z dalších 139 ukončených opat ření po smluvním termínu závěrečného vy hodnocení není u 53 akcí dosaženo ani 40 % smluvního snížení emisí.
■ Pokud obec ekologický efekt nesplní ani na 50 %, SFŽP ČR je povinen obec nahlásit ke kontrole místně příslušnému finančnímu úřa du. Děje se tak? Výzvy k úhradě vrátek jsou v agendě našeho právního odboru. V případě dobrovolných úhrad v dané lhůtě nejsou uplatňovány sankční úroky ani penále. Nedojde-li k dobro volné úhradě, je SFŽP ČR jako správce veřej ných prostředků povinen vymáhat pohledáv ky zpět. Vzhledem k průměrnému dosažené mu ekologickému efektu za minulý rok - přes 64 % - doufáme v hladké vypořádání celého programu 2.4 a uzavření kapitoly plynofikace malých obcí s výrazně pozitivním dopadem na životní prostředí v České republice.
■ Uvažuje se ještě o dalším změkčování pod mínek? Předně změna podmínek není v kompe tenci našeho fondu. Ke změkčení podmínek již došlo dvakrát - na konci roku 2003 a v po lovině roku 2005. Fond je ze zákona povinen řídit a kontrolovat efektivní a zodpovědné vy nakládání veřejných financí, a tak i činí. Jak jsem již uvedl, současná úprava umož ňuje naprosté většině žadatelů podporu SFŽP ČR řádně vypořádat. K dalšímu změk
■ Kdy bude, podle vás, celý program, který se týká plynofikace malých obci, uzavřen a následně vyhodnocen? To lze obtížně odhadnout. Obce často využí vají odklad lhůty pro vypořádání a tím se uza vření programu protahuje. Fond nabízí maxi mální podporu formou konzultací s obcemi, aby se podařilo uzavřít co nejvíce žádostí. ■
čování podmínek není důvod. I v ojedině lých případech, kdy po žadateli kvůli hrubé
KAREL ŽlTEK
wwwFAGUSPRAHA.cz
ODPAD
KOMPOST
ENERGIE
... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás.
duben 2006
MO-000293
i
mu neplnění smluvních podmínek budeme požadovat vracení části či celé dotace, je stá le potřeba chápat finanční prostředky po skytnuté na realizaci díla jako bezúročnou půjčku.
tel.: 283 092 307
moderní
obec
9
I
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Projekt životické skládky se dále rozvíjí Když se před čtrnácti lety rozhodlo čtyřiačtyřicet obcí a měst z Novojičínská pro společný projekt likvidace komunálního od padu, v té době to byl nevídaný revoluční počin. Dokáží staro stové projednat ve svých zastupitelstvech nejen založení této společnosti, ale také finanční příspěvek ve výši 201 korun na každého občana? nženýr Přemysl Haj nik, ředitel akciové ních odpadů mělo zvýšit proti roku 2000 na společnosti Asompo, která skládku v Ži50 procent a zároveň by se měl snížit hmot voticích u Nového Jičína provozuje, ne nostní podíl biologického odpadu na sklád zná v České republice druhý podobný pří kách až o 20 procent. pad, kdy by se tolika obcím a městům poda řilo dohodnout na společném řešení odpa FINANČNÍ EFEKT Z TĚŽBY dového hospodářství. Vložených 22,5 mil. Kč SKLÁDKOVÉHO PLYNU od obcí společnost již vrátila zpět do 44 Skládka odpadů v Životicích je podle nové le městských a obecních rozpočtů. Splacen je gislativy zařazena do podskupiny SO-03. také úvěr ze Státního fondu životního pro Podle RNDr. Oldřicha Fišera, jednatele zlín středí ve výši 22 mil. Kč. ské společnosti Enviprojekt, se jedná o mo derní zařízení, které odpovídá stanoveným KAPACITA JE TÉMĚŘ VYČERPÁNA technickým parametrům pro skládkování ve V plném provozu je skládka o rozměru 250 x všech směrech. »Provozovatel navíc začal lo 220 x 35 metrů třináctým rokem. Podle pro ni využívat plyn, který se vytváří ve skládko jektu měla pojmout 440 tisíc tun odpadu. vém tělese z důvodu ukládání biodegradabil»Díky aplikaci moderních technologických ních odpadů. Plyn je čerpán a následně zprapostupů se nám podařilo zvýšit koeficient zhutnění ze 750 až na 1350 kg na 1 m3, takže na skládce je dnes uloženo více než 800 tisíc tun odpadů,« upřesňuje Ing. Přemysl Hajník. »Kapacita skládky je již téměř vyčerpána. Připravujeme proto druhou etapu výstavby, po jejíž realizaci by skládka měla sloužit do roku 2017.«V představenstvu Asompo, jehož členy je sedm zástupců z jednotlivých svozových oblastí v regionu, zaznívají názory, které skládce dávají ještě delší perspektivu. Souvisí to mj. s požadavky státního i krajské Kapacita skládky je již téměř vyčerpána, ho plánu odpadového hospodářství. Do ro připravuje se proto druhá etapa její výstavby. ku 2010 by se materiálové využití komunál
I
cováván v kogenerační jednotce přímo v are álu společnosti Asompo,« oceňuje přínos skládky RNDr. Oldřich Fišer. Za rok 2005, kte rý byl zkušební, vytěžili v životickém areálu 600 tisíc kubíků skládkového plynu, z něhož vyrobili pro energetickou síť ČEZ celkem 1 024 000 kWh. »Letos se pustíme do rekulti vace další zaskládkované plochy, takže vý stavba odplyňovacího systému bude pokra čovat,« podotýká Ing. Hajník. »Prokáže-li se zvýšená kvalita i kvantita jímaného skládko vého plynu, požádáme jednu třebíčskou spo lečnost o instalaci druhé kogenerační jedno tky. Zatímco teplem z chlazení motoru stáva jící kogenerační jednotky v zimě vytápíme celou jednopatrovou provozní budovu o roz loze 800 m2, teplo z té druhé kogenerační jednotky bychom rádi využívali celoročně v sušárně dřeva,« nastiňuje podnikatelsky záměr ředitel Ing. Přemysl Hajník. ZDLOUHAVÁ LEGISLATIVA BRZDI STAVEBNÍ PRÁCE S výstavbou druhé etapy skládky by v Životi cích rádi začali ještě letos. V té souvislosti si Ing. Přemysl Hajník postěžoval na dosti zdlouhavý průběh schvalování integrované-
Vodohospodářství a environmentální technologie poprvé společně v Brně!
- KANALIZACE 2006 12. mezinárodní vodohospodářská výstava
ENVIBRNO 12. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Pořadatel
Organizátor Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 888 Fax: +420 541 152 889
[email protected] [email protected]
10
moderní obec
Veletrhy Brno
duben 2006
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ho povolení, které od roku 2002 nahrazuje dřívější, tzv. složkový přístup, kdy si provozo vatel skládek i dalších velkých průmyslových a zemědělských podniků musel obstarat řa du povolení, souhlasů nebo vyjádření z ob lasti ochrany ovzduší, vod, půd, přírody a krajiny. Tuto dosti časově náročnou etapu běhání za souhlasy již čtvrtým rokem nahra zuje žádost o integrované povolení, které se v případě životické skládky skládá ze zhruba 600 stran formátu A4, seřazených do dvou objemných šanonů. Příprava dokumentu se neobešla bez pomoci odborníků. "Smyslem integrovaného povolení je pre vence a omezení znečištění, ochrana život ního prostředí jako celku, zabránění přenosu znečištění z jedné složky do druhé a uvedení zařízení do souladu s nejlepší dostupnou technikou (tzv. BAT),« vysvětluje Mgr. Ivana Žákovská ze zlínské společnosti Enviprojekt.
Wavin TS: Tftvrstvá trubka vhodná pro stavbu a sanaci vodovodů, kanaliíacl, plynovodů a jiných produktovodů. Compact Pipe:
RE potrubí k bezvýkopové renovaci nedatových
»Dobrá příprava a zpracování žádosti zjed nodušuje celé povolovací řízení. Jsou-li do žádosti zahrnuty i etapy, které teprve budou vybudovány, získá provozovatel tzv. nadča sové integrované povolení, které není třeba měnit, pokud nedojde k podstatné změně v zařízení nebo k úpravě legislativy. To je ne sporná výhoda integrovaného povolování,« zdůraznila Mgr. Ivana Žákovská. »Je však pravda, že schvalovací proces na krajských úřadech bývá poměrně zdlouhavý. Při využí vání všech zákonných lhůt se může prodlou žit až na deset měsíců. V loňském roce, kdy jsme zpracovali a následně vyřizovali na růz ných krajských úřadech celkem šest integro vaných povolení, se lhůta od doby podání do vydání integrovaného povolení pohybovala okolo šesti měsíců. Přitom samotné zpraco vání podkladů v naší společnosti trvá zhruba dva měsíce,« doplňuje Mgr. Žákovská.
Kanalizační šachty a systémy hladké kanalizace
Noolit: Speciální systém pro renovaci vodovodních přípojek 1 "Wienicky závadného olova, z azbeslocemenlu či jiných materiálů.
Průlezné čisticí a revizní šachty TEGRA1000 Čisticí a revizní šachty TEGRA 600 Čisticí a revizní šachty DN 315 a DN 425 Barva: červenohnědá (PVC), černá (RE. PP) Chemická odolnost: pH2 - pH12(včetně těsněno Vodotěsnost: do tlaku 5 m vodního sloupce
Pro ústřední a podlahové vytápění a rozvody vody:
I Pro rozvody vody a podlahové vytápění:
a tlakových systémů
Compact Slimliner: Úsporný systém z tenkostčnného RE pro bezvýkopovou renovaci tlakových potrubí o jmenovitém průměru 75 aZ 300 mm.
Skládka se nachází na pozemcích, které spa dají do katastru obce Životice u Nového Jičí na. Avšak ještě před združstevněním polí a luk patřily z 90 % občanům sousední vesni ce Mořkov. Tvrdí to starosta Mořkova Jiří Rýc a dodává, že centra obcí Mořkov i Životice jsou od skládky vzdálena stejně dlouhou vzdušnou čarou. Navíc Mořkované podali pomocnou ruku stavařům skládky, když jim poskytli technické zázemí na svém obecním úřadě. »A pro získání úvěru jsme dali do zá stavy náš kulturní dům,« vzpomíná Jiří Rýc, když se zmiňuje o problému, který již léta vy volává nespokojenost zejména u občanů Mořkova, Veřovic a Ženklavy. Byť jejich vesni cemi proudí svozová nákladní auta s odpa dem na skládku, podle příslušné vládní vy hlášky společnost Asompo platí skládkovné ve výši 300 Kč na jednu tunu odpadu pouze do obecní pokladny v Životicích, kde žije zhruba 500 občanů. »Je nespravedlivé, že vy dělává pouze obec, která sice má skládku na svém území, ale její občané ji vlastně ani ne vidí, protože je ukryta za kopcem,« smutně dodává starosta Rýc. S jeho názorem souhlasí i ředitel Ing. Pře mysl Hajník, který by upravil vyhlášku tak, aby obci, na jejímž katastru se skládka na chází, připadlo zhruba 50 Kč za každou tunu odpadu a zbývajících 250 Kč by rozdělil nejen mezi 44 dalších obcí a měst v a. s, Asompo, ale také na ochranu životního prostředí v celém Moravskoslezském kraji. ■ LIBUŠE MIARKOVÁ
Odhlučněná kanalizace WAVIN AS Vyráběné prolily:
Tvarovky a trubky v průměrech od DN 50 přes DN 70,90,100,125,150 až po DN 200 mm. Rozsáhlý výrobní program tvarovek, včetně různých přechodů na jiné materiály (HT, KG, Ultra-Rib apod.) a protipožárních manžet. Používaná surovina: PP plněný minerálními látkami. Použití: Tento systém přináší komplexní řešení odhlučněné gravitační vnitřní kanalizace.
Systém Ekoplastik ALUPEX
Systém Ekoplastik PPR
Dále nabízíme:
Vyráběné prolily: 16 - 50 mm Provozní parametry: Systém Ekoplastik ALUPEX - 95°C, 10 bar Rotiivané materiály: Systém Ekoplastik ALUPEX - PE-Xc/AI/PE-HD Tvarovky PRSU (polyfenylsullon) towmčené pouZiti: Systém pro ústřední a podlahové vytápění,
Vyráběné prolily: 16-110 mm. Tlakové rady: trubky PN10, PN16. PN20, tvarovky PN20. Používaná surovina: polypropylen typ 3 (PPR, statistický random kopolymer). Doporučené pouZiti: systém Ekoplastik PPR je určen pro dopravu teplé i studené vody, podlahové vytápění a při dodrženi pravidel Montážního předpisu i pro ústřední vytápění.
• • • • •
tlakové rozvody studené, teplé vody a vzduchu.
Gravitační okapové systémy Kanalizační šachty průměru 315-1000mm Systémy hladké kanalizace KG, Ultra-Rib, Wavinor Podtlakové systémy odvodnění plochých silech FastFIow Systémy pro hospodaření s děšťovou vodou Q-bic a Azura
* Informace o systémech pro kanalizační šachty v článku na str. 32
WAVIN Ekoplastik s.r.o., Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem, tel.: +420 326 983 111, íax: +420 326 983 110, e-mail: infoQwavin.cz, e-mail:
[email protected] Praha tel -420 267 710 909
Brno let.: +420 543 211 644
Ostrava tel.: +420 596 136 300
Jihlava tel.: +420 567 312 901
Hradec Králové tel.: +420 495 217 185
Mýto tel.: +420 371 750 170
www.wavin.cz • www.ekoplastik.cz • www.wavinekoplastik.cz
duben 2006
moderní obec
11
Horké linky k odpadům Celní správa ČR zavedla telefonní linky s nepřetržitým provozem k hlášení podnětů týkajících se nelegální přepravy odpadů. Celníci tato upozornění využijí k vlastní kontrolní činnosti či je předají dalším orgá nům. Občané (i obce) mohou telefonovat na: Celní ředitelství Brno (tel: 545 549 151, 545 241 021), Celní ředitelství České Budějovice (386 103 120, 386 FOTO: PETR SEHNOUTKA
103 125), Celní ředitelství Hradec Králové (495 756 142), Celní ředitelství Olomouc (585 112 750, 585 112 752), Celní ředitelství Ostrava (596 097 333-4), Celní ředitelství Plzeň (377 248 627, 377 204 344), Celní ředitelství Praha (271 096 235, 271 096 237-8), Celní ředitelství Ústí nad Labem (475 211 969) a Generální ředitelství cel (261 333 333).
Nelegální skládka odpadu přivezeného z Německa do Libčevsi hořela počátkem letošního roku hned několikrát. Na skládce přitom nakonec bylo asi 2500 tun nebezpečného odpadu.
Pašování odpadu: Nejjistější je vlastní ostražitost Celníci mohou zadržet kamión s pašovaným odpadem a Česká inspekce životního prostředí může ukládat až desetimilionové pokuty. Ale i obyvatelé obcí a obecní úřady by měli být pozorní a včas upozorňovat na podezřelé skutečnosti. jistí-li české celní orgány podezřelé zbo ží, které se přepravuje mezi členskými zeměmi EU, nejde z celního hlediska o dovoz zboží. Celníci v takovém případě ne uplatní celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb.), ale mohou postupovat podle jiných předpisů. Pro převoz zboží, které se jeví jako odpad, je tako vým předpisem zákon č. 185/2001 Sb., o od padech, ve znění pozdějších předpisů.
Z
kontrolní činnosti celními úřady. Pokuty za porušení zákona o odpadech mohou dosáh nout výše 10 miliónů korun - a jde-li o odpa dy nebezpečné, může být pokuta ještě vyšší. Kdokoli tedy upozorní na vozidlo s podezře lým odpadem z ciziny, zaslouží se o to, že příš tě takovému přepravci zajde na podobný ne čestný byznys chuť (telefonní čísla, na něž ob
čané i obce mohou celníkům hlásit podnět}' tý kající se nelegální přeprmy odpadů - viz box).
KDY SKONČI NEČESTNÝ BYZNYS? Možnost, aby celníci zadrželi vozidlo, se pod le § 77 odst. 13 zákona o odpadech vztahuje i na přepravu odpadů, pokud řidič nemá k ta kové přepravě náležitý doklad. Vozidlo se poté dopravci vydá až po zaplacení požadované kauce nebo po zaplacení pokuty uložené Čes kou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) za spáchání správního deliktu zjištěného při
KATASTROFĚ RADĚJI PŘEDCHÁZET Neprokáže-li se, že za složení odpadu nese zodpovědnost vlastník pozemku nebo budo vy, je na příslušném obecním úřadu, aby zaji stil odstranění takto vzniklé nelegální skládky, a to způsobem stanoveným zákonem. Tedy zpravidla, aby odpady na své náklady nechal převézt na řízenou skládku. To může předsta-
Očima starostky: Jak se to seběhlo v Libčevsi »Pokud někdo na území obce naší velikosti (obec má i s místními částmi necelých 900 obyvatel - pozn. redakce) nelegálně doveze odpad, sama obec v podstatě nemá žádné možnosti nápravy,« tvrdí starostka Libčevsi Vlasta Staňková. »Hned jak mě lidé loni na sklonku roku začali upozorňovat, že se do areálu místní firmy naváží od pad, kontaktovala jsem referát životního prostředí města Louny, které je pro nás obcí s rozšířenou působností. Brzy přijeli zástupci krajského úřadu a České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Jednání bylo stanovena na 19. prosinec. Zástupce firmy BAU 24, která k nám odpad navážela, tvrdil, že do 23. prosince předloží doklady o tom, že nejde o odpad, nýbrž o zboží, které je oprávněn sem dovážet. To neudělal a firmě BAU 24 se podařilo přes Vánoce do areálu navézt další odpad. ČIŽP přijela 5. ledna a přímo v areálu zadržela dva kamióny a nařídila jejich odstavení kvůli nepořádku v dokladech. Pak celnici postupně zadrželi dalších asi pět kamiónů a všechny umístili na odstavné parkoviště. Dva z nich však pustili a pokaždé pak za den či dva začala skládka hořet. V areálu firmy, která jej společnosti BAU 24 pronajala, bylo asi 2500 tun nebezpečného odpadu. Obrátili jsme se na nadřízenou obec Louny se žádostí o finanční pomoc s likvidací skládky, jenže zastupitelstvo města ji zamítlo. Společnost BAU 24 se dostala do konkursu a peníze z jejích účtů zmizely. Až po složité anabázi a zřejmě také dí ky zámu veřejnosti a médií se nakonec v půli března dospělo k tomu, že likvidaci odpadu zaplatí ČIŽP. Svým způ sobem tedy celá kauza pro nás dopadla ještě poměrně dobře. Ale co jiné obce s podobnými problémy?#
12
moderní obec
vovat zejména pro menší obce zásadní pro blém, ne-li finanční katastrofu. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) proto ke zmírnění dopadu na obce mo hou krajské úřady uvolnit prostředky ze svých fondů. Část nákladů však většinou ponese i postižená obec. MŽP radí, že zejména malá obec by se v podobné situaci měla nejraději obrátit na příslušnou »trojkovou« obec s rozší řenou působností a společně s ní pak kontak tovat krajský úřad se žádostí o pomoc.
ÚLOHA »TROJKOVÝCH« OBCÍ Situace s nelegálně dovezeným odpadem však vede také k zamyšlení, zda obce znají a účinně dokáží využívat své pravomoci. Legislativa to tiž úřadům obcí s rozšířenou působností uklá dá kontrolovat dodržování právních předpisů, rozhodnutí ministerstev a jiných správních úřadů právnickými osobami, fyzickými oso bami oprávněnými k podnikání a obcemi. Či li mají například dbát o to, aby pracovníci fi rem, jejichž činnost zvyšuje riziko poškození životního prostředí, splnili svoji zákonnou oznamovací povinnost, stanou-li se svědky protizákonné činnosti. Obecní úřady rovněž, hrozí-li poškození lidského zdraví nebo život ního prostředí nebo již k němu došlo, mohou zajistit ochranu zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby. Dále mohou uklá dat provozovateli zařízení k odstraňování od padů v mimořádných případech, je-li to ne zbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technick) možné, povinnost odstranit odpad. Stejně tak obce mohou právnickým a fyzickým osobám oprávněným k podnikání ukládat pokuty za porušení stanovených povinností. Současně mohou stanovit opatření a lhůty pro zjednám nápravy samostatným rozhodnutím. lak sdělila Zdena Zdobnická z MŽP, kompe tence obcí v této oblasti vyplývají z ustanove ní § 79 - body e) až h) zákona o odpadech (zá kon číslo 185/2001 Sb., část nazvaná výkon veřejné správy v oblasti odpadového hospo dářství). V době naší uzávěrky MŽP už vydalo vyhláš ku, která vyšla 20.3.2006 ve Sbírce zákonů pod číslem 95/2006 Sb. Vyhláška zpřísňuje režim pro legální odvoz odpadů k využití. Například pro dovoz vytříděného textilu pro využití v ČR je nutný písemný souhlas MŽR ■ MIROSLAV GRUNNER
duben 2006
MO-000307
o ivust# ýeH' tvriil SVOU
n
vífcíoL%
—
Pracujte kdekoliv stejně efektivně jako ve firmě P^?eřpalty
— «
-svém mobilním telefonu máte díky Office Connectoru
**)
7,
Pře** sytum TjfctežrtuÉiym
neustále aktuální firemní e-maily, kalendář i kontakty
tymedie Z kvd* peUene
za pouhých 295 Kč měsíčně*,
f Mry len*. 7w dreki
O Nyní Office Connector 2 měsíce zdarma
4 do ttvrtflruir. Mi irde fcUUíla ryřMwořki
IjšaaSju SSESlI
V|ce informací na www.eurotel.cz/mobilnikancelar
TONIČKA ERO VÁŠ BUSINESS
Eurotel více ze života
MANAGEMENT
Řídíte svůj čas, nebo jste v jeho vleku? Možná svůj běžný pracovní den začínáte a prožíváte podobně jako pan Josef Jetřeba, vedoucí odboru regionálního rozvoje jed noho krajského úřadu. stává v půl šesté ráno, hodinu cestuje do úřadu. Na stole už čekají nové úko ly z rady kraje. Musí zjistit, jak je dale ko odstranění nedostatků kolem výstavby médii sledovaného obchvatu, který je kofinancován z fondů Evropské unie. Také by měl prověřit, jak pokročily práce na analýze neza městnanosti v souladu s potřebami trhu prá ce a ve vazbě na zaměstnavatelské subjekty.
V
KDYŽ PLATÍ
hSTOKRÁT
NIC...«
»Nazdar Pepo, pojď na kafe,« ozve se za ním kolega z finančního odboru. »Víš, mám fofr,« zkouší se Josef omluvit. »Neblázni, práce ne utečeš. A tak Josef u kolegy stráví téměř ho dinu. Vždyť dobré vztahy je třeba udržovat... Když pak ještě »hodí řeč« s několika dalšími vedoucími, konečně zasedne za svůj stůl. Co chvíli však zvoní telefon, takže k materiálům z rady kraje se dostane až v poledne. Ale to už aby se chystal na odpolední jednání s hejt manem k datové, grafické a informační zá kladně kraje. Jenže šéf jednoho z oddělení potřebuje konzultovat odchod svého pracov níka a dočasné převedení jeho agendy na ostatní.
»Tak a dnes jsem oběd zase nestihl,« po myslí si Josef. A to ještě netuší, že ani odpo ledne nebude mít čas na vlastní práci. Ba, že ani nezajde večer na třídní schůzky ve škole svého syna, ač to svatosvatě už před týdnem slíbil manželce.
DVĚ CESTY, JEN JEDNA SPRÁVNÁ Dostáváte se do podobné situace? I vás trápí spousta rozdělané práce a odkládání důleži tých úkolů? Jak z toho ven? Jsou jen dvě ces ty. Buď si zvyknete a necháte se řídit kolegy, nadřízenými, telefonáty... Nebo začnete spravovat svůj čas jako svůj základní kapitál. ® krok: Zjistěte, kde se vám ztrácí čas. Ře šíte všechny či většinu problémů svých pra covníků za ně? Utěšujete se tím, že je to rych lejší, než je to naučit? Věnujete čas planým diskusím a říkáte si, dobré vztahy je nutné udržovat? Dlouho jednáte? Neplánujete. Ne pracujete s prioritami. Dovolíte, že vše je ji nak. ® krok: Rozhodnete se, které maximálně tři klíčové úkoly je reálné v týdnu zvládnout. V diáři si vyčleňte čas na úkoly, které jsou pro váš odbor či oddělení strategické. A na ty,
Pohled z praxe ■ Mgr. Danuše Fomiczewová, Krajský úřad Pardubického kraje Před necelými třemi roky jsem byla jmenována do funkce vedoucí odboru sociálních věcí. Od té chvíle jsem téměř denně prohrávala boj s časem. Bláhově jsem se domnívala, že vstřícnost a ochota pomoci kdykoli a komukoli způsobí, že na pracovišti vytvořím ovzduší klidu a harmonie. Práci, kterou jsem nestihla dořešit v zaměstnání, jsem si odnášela domů. Zpočátku mně to nebylo divné a říkala jsem si: Patří to k tvému postu. Nejsi jediná, kdo tak pracuje! Z této situace mně především pomohlo až dlouhodobé vzdělávání pro vedoucí odborů, které pro nás zajistil krajský úřad. Lektoři z M.C.TRITON nás učili zlepšovat manažerské schopnosti a mj. i efektivně nakládat s ča sem. Najednou jsem viděla, kam se mně čas ztrácí, jak si ho nechám doslova krást pod rukama od svých pod řízených i okolí. Neříkám, že dnes už mně čas nechybí a že si někdy práci nenosím domů. Ale vím jistě, že mně znalost »Desatera šetření časem« výrazně pomohla efektivitu práce zlepšit.
Jak se dostat do vleku svého času
Řeším problémy, které mně nosí podřízení.
Nerad říkám »ne«. Budovat vztahy je přece důležité.
Řeším také úkoly cizích lidí.
Než delegovat odpovědnost a vysvětlovat postupy, vše raději udělám sám.
Často hledám založené složky, dokumenty. Není čas dělat pořádek
Hlavně aby o mně druzí měli dobré mínění. Vždy mají ke mně otevřené dveře.
které jsou sledované nadřízenými. Hledejte časový interval, v němž lze předpokládat nej-1 méně rušivých vlivů. ® krok: Vyhraďte si hodiny na pracovník) z odboru (něco jako konzultační hodiny). V tu dobu mohou přicházet pracovníci kon zultovat problémy, s nimiž se setkávají, a rá di by se ujistili, že jejich postup je optimální a nepodcenili žádná podstatná rizika. ® krok: Přestaňte za své podřízené řešit problémy a začněte je vést k tomu, aby při cházeli s návrhy řešení, s variantami. Rozví jejte je a učte je odpovědnosti za svoji práci, svůj odbor. © krok: Začněte plánovat hodiny, ve kte rých nechcete být vyrušován/a. Například přepojte telefonáty na kolegu. Zařiďte, aby je1 vyřídil sám nebo si vzal vzkazy, které vám předá. Vše pak obvoláte najednou, v jednom časovém bloku a pro vás ve vhodnou dobu Dostupný/á budete jen hejtmanovi a ředite li krajského úřadu na svém mobilu. © krok: Úkoly, které může udělat kdokoli jiný, předejte. Účte se delegovat i činnosti, které vám přinášejí potěšení, ale může je i stejně dobře udělat kdokoliv jiný. ® krok: Pokud jsou před vámi menší úko-' ly, které nespěchají, počkejte, až se jich na hromadí více, a vyřiďte je všechny najednou Například potřebujete-li napsat několik ma ilů, nechte to na zítřek, až se dostanete k poš tě. Vše vyřídíte v jednom okamžiku. © krok: Důležitým činnostem se věnujte hned ráno. Raději dříve, než otevřete maily či běžíte na poradu. Ráno máme obvykle nejví ce energie. Navíc »získáte náskok«. Celý den budete pracovat s pocitem, že už jste kus práce udělal/a. ® krok: Učte se vyzrát na činnosti, které nepatří k vašim nejoblíbenějším. Neodkládejte je. Raději se těšte na to, až je budete mít za sebou. Dobrá strategie je za jejich rychlé zvládnutí se odměnit. Mnohdy stačí naplá novat si za odměnu krátkou přestávku Ovšem, pak ji dodržte! ® krok: Pokud je před vámi velký a dlou hodobý úkol, který vás »straší« a jehož výsle dek bude vidět až po delším čase, rozdělte ho. Naporcujte. Pak i takový úkol se lépe zvlá dá. Po každé »porci mamuta«, s níž pohnete se dostaví pocit uspokojení a s ním i chuť na další »porci«. Deset kroků, jak lze pracovat s časovým kapitálem. Zaměřte svoji pozornost na důle žité věci, které vás posunou blíže k tomu, co skutečně chcete a co je pro váš život a práci podstatné. Začít je vhodné tím, že si uvědo míte, co to je. Pak snáze začnete plánovat ak tivity, které vám přinesou dobrý pocit z prá ce. Jenže pozor na základní chybu! Neplá nujte 100% času. Nýbrž zhruba polovinu své kapacity a připočtěte k tomu čas na rušeni operativu (například konzultace pro své podřízené). Vše stihnout se opravdu nedá Ovšem co stihnete, je ve vašich rukou. ■ ALENA JÁCHIMOVÁ lektorka společnosti M.C.TRITON
ZDROJ: M.C.TRITON
14
moderní obec
duben 2006
POČÍTAČOVÁ VIZUALIZACE: archiv
V Brně se bude mluvit o investicích v řádu desítek miliard Výrazným efektem veletrhu URBISINVEST 2006 je upevňování povědomí ve světovém investorském prostředí o možnostech v naší zemi. Takovou věc nelze uchopit do rukou, ale je velmi dů ležitá, byť často přinese výsledky až v delším časovém odstupu. vrdí to Ing. Jana Ostrá, vedoucí mana ■ Na veletrhu se představí kompletně všech žerka projektu Stavební veletrhy ny kraje včetně Prahy s nabídkami investič ních příležitostí na svém území. Máte však už a URBIS INVEST 2006. Proto také vele trh URBIS INVEST, který se v Brně uskutečnípřehled o tom, jaký je o tuto přehlídku inves souběžně se Stavebními veletrhy ve dnech 25. tičních příležitostí zájem z ciziny? Kolik přije až 29. dubna, považuje za významnou příle de investorů, makléřů a developerů, které vý žitost i pro menší obce a města. »Mnohdy znamné zahraniční společnosti se chtějí s tou oprava pivovaru, starých kasáren, zámku to prezentací seznámit? v majetku samosprávy kvůli nedostatku fi V prvé řadě navazujeme na změny v ob nančních prostředků zbytečně dlouho čeká sahu veletrhu URBIS z loňského roku. Am na své znovuzrození. URBIS INVEST nabízí bicí pokračující proměny projektu URBIS možnost je nalézt. V takové pomoci staros na URBIS INVEST je vytvořit obdobu inves tům, primátorům a hejtmanům vidíme svoji tičního veletrhu v Mnichově pro střední Ev devízu,«míní Ing. Jana Ostrá. ropu. Na rozdíl od velkých a zavedených
T
evropských veletrhů představujeme jedno značně nejširší nabídku »veřejných« inves tičních příležitostí ČR s cílem obsáhnout zejména střední a východní Evropu. Propo jení URBIS INVEST na komplex Stavebních veletrhů Brno 2006 dává řadu dalších mož ností jako expozice municipality v těsné blízkosti TOP tuzemských stavebních firem - Skanska CZ, VCES, Metrostav, Subterra, ŽS Brno, SSŽ, TCHAS, VOKD, které soustře ďují řadu zahraničních investorů a develo perů. Za komplex Stavební veletrhy Brno a URBIS INVEST mohu z potvrzených oficiál ních zahraničních účastí jmenovat Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Rusko či Kana du. Celkem jde o vystavovatele z 23 zemí svě ta. Například Polsko uvede oficiální prezenta ci pod záštitou ambasády, samostatně se představí město Wroclaw, polské agentury pro podporu investic PAUZ a očekáváme i de legace zástupců polských měst a firem. Dola ďuje se prezentace Tatarské republiky a Bělo ruska.
Stavební veletrhy Brno Duben je tradičním měsícem pro Stavební veletrhy Brno, které budou zahrnovat tři samostatné projekty: " mezinárodní stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh technických zařízeni budov SHK BRNO, 3. mezi národní veletrh osvětlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Společně tyto tři veletrhy poskytují ucelený pohled na veškeré oblasti v oboru stavebnictví a investic ve stavebnictví. Loni to bylo 1521 vystavujících firem z 24 zemí na ploše 74 440 m2 při účasti takřka 100 tisíc návštěvníků. Souběžně se Stavebními veletrhy se bude konat veletrh URBIS INVEST.
duben 2006
■ A co Slovensko? Pro letošní ročník je partnerskou zemí. Pro jeho prezentaci na URBIS INVEST spolu pracujeme s řadou slovenských partnerů od ministerstev po soukromé subjekty. Veletrh je na Slovensku podporován na nejvyšší úrovni. Tak třeba ministr výstavby a regionál ního rozvoje SR Lásló Gyurovszky převzal na
moderní obec
15
>
téma
Stavební veletrhy Brno
> veletrhu záštitu nad slovenskými kraji, městy, regiony a firmami. Při přípravě veletrhu úzce spolupracujeme také se Slovenskou obchod ní a průmyslovou komorou a jedním z vý znamných partnerů je i Sdružení měst a obcí Slovenska, které se připojilo k aktivitám Sva zu měst a obcí ČR, tradičního spoluorganizá tora této akce. Speciálně pro vystavovatele ze Slovenské republiky připravujeme možnost exkluzivní prezentace v rámci Slovenského dne.
URBIS INVEST 2006 Veletrh URBIS INVEST 2006 vychází z dosavadního Fóra investičních příležitostí URBIS. Fórum URBIS loni před stavilo 142 vystavovatelů včetně expozic 11 krajů, Prahy a 37 měst a obcí, které prezentovaly na 150 rozvojo vých zón o celkové rozloze 4400 ha. I přes tato uspokojivá čísla a pozitivní ohlasy se ukázala zjevná nutnost jeho nové profilace. Veletrh URBIS INVEST letos nově zahrne oblasti investic, financí, realit, veřejné správy a technologií pro města a obce, pro cílovou skupinu zejména z řad investorů, finančních institucí, developerů. Závazně je přihlášeno všech 14 krajů ČR včetně hlavního města Prahy.
■ Jak konkrétně se bude téma Zelená ener gie prolínat i veletrhem URBIS INVEST a rea govat na potřeby, ale také možnosti měst, obcí a krajů?
V souvislosti se »zelenou energií« se chy stají doprovodné odborné programy v podo bě seminářů a hlavně poradenství, které při pravujeme spolu s Českou komorou autori zovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), VUT Brno, Cechem topenářů a instalatérů a mno ha dalšími subjekty z tuzemska i zahraničí. Laik i odborník proto bude moci získat jak úzce specializovanou informaci, tak ucele nou představu o využití alternativních ener getických zdrojů, uplatnění regulace a elimi nace ztrát energie v budovách, využití fi nančních zdrojů Evropské unie pro rozvoj technologií zaměřených na »zelenou energii« atd. Mezi už přihlášenými nechybějí ani takové významné společnosti jako třeba Akuterm sklo, a. s., JUB, a. s., Nobasil CZ, s. r. o., Rigips, s. r. o., Rockvvool, a. s., Tepelná čerpadla IVT, s. r. o. Také další z dosud sedmi desítek přihlá šených firem mají vztah k tématu Zelená energie. ■ Jakého dalšího druhu a zaměření se před staví firmy na veletrhu?
Možná bych spíš měla začít od projektů, které v Brně budou prezentovat konkrétní firmy, developeři a poradenská sdružení. Na příklad projekt Živá nádraží. Pod tímto ná zvem České dráhy představí možnosti ma sívní revitalizace nádražních budov. Projekt se opírá o čtyři pilíře: revitalizaci zhruba 60 nádraží ve spolupráci s komerčními partne ry metodou PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru), revitalizaci nádraží ve spolupráci se společností GrandiStazioni či s dalšími partnery. Jde o nádraží v Karlových Varech, Marián ských Lázních a také o Prahu-hlavní nádraží, která jsou realizovaná právě ve spolupráci s GrandiStazioni. Návštěvníci veletrhu se však také budou moci seznámit s revitalizací železničních stanic, jak ji provádějí vlastními silami České dráhy. Například z Moravskos lezského kraje to bude komplexní revitaliza ce staničních budov v Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Ostravě-střed, Veřovicích či v No vém Jičíně atd. Zajímavá bude i ukázka Rezidenčního a kancelářského projektu Churchill Square. To vše doplní konference Českých drah o využití regionálních tratí, které zejména v turistickém ruchu dávají perspektivu řady investičních příležitostí. Ve spolupráci s Libereckým krajem se představí Euroregion Nisa patřící mezi nej
16
moderní obec
»URBIS INVEST je významnou příležitostí i pro menší obce a města,« říká Ing. Jana Ostrá, vedoucí manažerka projektu. »Mnohdy oprava pivovaru, starých kasáren, zámku v majetku samosprávy kvůli nedostatku finančních prostředků zbytečně dlouho čeká na své znovuzrození. Náš veletrh nabízí možnost je nalézt. V takové pomoci starostům, primátorům a hejtmanům vidíme svoji devízu,« míní.
aktivnější regiony v ČR z hlediska dopravní obslužnosti. Nachází se mezi městy Zittau v Německu, Jelenia Góra v Polsku a českými městy Liberec a Jablonec nad Nisou. Cestují cí i podnikatelé by měli dostat k dispozici moderní mezinárodní veřejný dopravní systém, který zvýší zájem o celý region a za jistí příliv dalších investic. Projekt by měl rovněž naplnit dopravně politické cíle Ev ropské unie a České republiky, vytvořit eko logickou variantu vůči individuální automo bilové dopravě a zlepšit dostupnost center měst z příměstských oblastí. ■ Stát převádí na kraje nebo města řadu vo jenských objektů. Na řadě míst jsou nevyuži té někdejší tovární areály. Síly municipalit však bývají omezené.
Diskutovat o tom budeme v doprovod ném programu veletrhu. Nevyužívané a po stupně chátrající nemovitosti, pro něž se vžil název brovvnfields, jsou celosvětovým pro blémem. Zde spolupracujeme jednak s Czechlnvestem, jednak s Ústeckým a Morav skoslezským krajem. Oživovat brovvnfields bývá čtyřikrát dražší než stavět »na zelené louce«. Kolik je brovvnfields u nás, se zatím přesně neví. Dosavadní snahy o jejich zma pování se dosud omezují na severní oblasti
republiky (od Krušnohoří až po Ostravsko). Příkladem využití je průmyslová zóna Ústec kého kraje Triangl. Jednotlivé kraje připra vují prezentace investičních projektů. Na příklad Karlovarský kraj bude propagoval využití letiště, které převzal do své gesce. Probíhá tam proměna rekultivované Soko lovské pánve, kde se již dnes hraje golf a na zatopené ploše bývalých hnědouhelných dolů tam bude působit jachtklub. S obdob nou prezentací se do Brna chystá Morav skoslezský kraj. S mírnou nadsázkou můžeme říct, že v době veletrhu se bude diskutovat o inves ticích v desítkách miliard. Vezměte si jen přestavbu dopravy v Brně za více než 500 miliónů, změny v dopravní infrastruktuře v Praze a Středočeském kraji. Nové využití průmyslových zón v Moravskoslezském kra ji a Zlíně, kde investice jsou řádově také ve stovkách miliónů. Nabídky investičních příležitostí budou ze jména zahrnovat průmyslové zóny, technolo gické parky, brovvnfields, dálnice, komunika ce, sítě, sanace ekologických zátěží, zdravot nictví, sociální služby, leteckou dopravu, vo dohospodářství, odpadové hospodářství, ob novitelné zdroje energie, turistický ruch, volnočasové aktivity apod.
duben 2006
Stavební veletrhy Brno
Oficiální záštitu nad projektem investiční ho veletrhu převzala Asociace krajů ČR, Mi nisterstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo vý stavby a regionálního rozvoje Slovenské re publiky. Spolupořadatelem je Svaz měst a ob cí ČR, dalšími partnery jsou Sdružení měst a obcí Slovenska, Česká asociace rozvojových agentur, Asociace realitních kanceláří ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Czechinvest. Doprovodný program ukazuje jejich akti vity. V řadě případů se na veletrhu uskuteč ní setkání na nejvyšší úrovni. Vedle zástup ců vlád ČR a SR to například budou aktivity Asociace krajů ČR. Ta připravila zasedání některých svých odborných orgánů a své rady.
ského roku do České republiky přišly zahra niční investice ve výši 224 miliard korun, za tímco za rok 2004 to bylo 115 miliard korun. Stávající investoři dále expandují a rozšiřují u nás nejen svou výrobu, ale zakládají i cent ra sdílených služeb a přesouvají sem své vý zkumné a vývojové aktivity. Agentura Czechlnvest loni zprostředkova la 154 nových zahraničních a domácích in vestičních projektů v hodnotě přes 73 mili ard korun, což je o osm projektů a 20 miliard korun více než v roce 2004. Díky těmto no vým investicím vznikne v ČR v nejbližších letech nejméně 21 653 nových pracovních míst. Perspektivu veletrhu podtrhuje i účast a spolupráce s kancelářemi evropského a světového významu. Z těch největších je to Squire, Sanders & Dempsey, v. o. s., advokát ní kancelář s jedinečnou sítí v regionu střed ní Evropy a silným zastoupení v Bruselu. V USA je uváděna každý rok mezi prvními 5 advokátními kancelářemi v oblasti financo vání měst, obcí, veřejnoprávních subjektů a projektů v oblasti infrastruktury. Dále je to Cushman & Wakefield Healey & Baker, společnost byla založena v roce 1917, dnes jí patří 175 kanceláří v 50 zemích světa. Majitelům nemovitostí, nájemcům a investorům přináší komplexní řešení ve formě nabídky poradenství, realizace a ří zení v průběhu celého procesu nakládání s nemovitostmi. Nebo ING Reál Estate Development Česká republika, mezinárodní realitní developerská společnost, která je součástí ING Reál Estate a celosvětově pů sobící finanční skupiny ING Group. Jde o jednu ze tří největších realitních firem na světě. ■
■ Jaký očekáváte trend veletrhu na příští lé ta? Tuto perspektivu opíráme i o několik ná sledujících údajů. Za první tři čtvrtletí loň
Informace o doprovodném programu veletrhu URBIS INVEST včetně programu Kongresu starostů a primátorů otiskujeme na str. 18.
O Česko je mezi investory zájem a věříme, že se to projeví i na veletrhu. ■ V jakém nákladu bude vydán Katalog in vestičních příležitostí a jak jej bude možné získat? Už loni byl o něj nesmírný zájem. Opět bu de určen na prezentaci investičních nabídek investorům a bude k dispozici zejména za hraničním návštěvníkům a pro potřeby developerských firem. V minulém roce přinesl na bídku 146 průmyslových ploch o celkem více než 4600 hektarů. Letos plánujeme navíc i sa mostatnou část, která bude věnována inves tičním příležitostem na Slovensku. Plánovaný náklad je 2000 výtisků. ■ Kde lze dopředu hledat podrobnější infor mace o doprovodném programu i další na bídce v rámci URBIS INVEST? Mám na mysli například služby poradenského centra Minis terstva pro místní rozvoj? Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sku tečně připravuje pro podnikatele i sféru veřej né správy řadu akcí. Svůj Stánek koncipuje ja ko konzultační centrum MMR a evropských fondů. Informace tam bude možné získat z oblastí nového stavebního zákona a staveb ního řádu, zákona o zadávání veřejných za kázek či o koncesním zákonu (PPP). Dále 0 novinkách z dotačních programů MMR a z chystaných regionálních operačních pro gramů a Integrovaného operačního progra mu na období let 2007 až 2013. Připravena je 1 konference »Rozvoj měst, urbanismus a kohezní politika« s tématy jako Evropský kon cept udržitelného rozvoje sídel v podmínkách nových členských států či Přístupy k revitali zaci sídlišť. Podrobnosti lze nalézt na www.urbisinvest.cz ■ Jaký bude další podíl partnerů veletrhu URBIS INVEST a co budou nabízet jeho ná vštěvníkům?
téma
Loni do Stánku Plzeňského kraje zavítala zhruba tisícovka návštěvníků a a z nich asi dvě stovky si vyžádaly podrobnější informace.
IVAN RYŠAVÝ
VAŠIM STAVEBNÍM PLÁNŮM NESTOJÍ NIC VCESTĚ
Stavební koncern VCES Vás srdečně zve k návštěvě své expozice v pavilonu V Stánek 103
na stavebním veletrhu IBF Brno ve dnech 25.-29. dubna 2006
www.vces.cz VCES«-
Na Harfě 246/3
190 05 Praha 9
Tet: +420 226 056 105 E-mail:
[email protected]
I
téma
Stavební veletrhy Brno
Přijeďte položit otázky, které vás trápí ážené starostky, vážení starostové, dra zí kolegové, dovolte mi pozvat vás co nejsrdečněji na náš Kongres starostů a primátorů, který se každoročně koná v rámci veletrhu URB1S, nyní nově koncipo vaného URBISINVEST v Brně. Letošní setká ní považuji za zvlášť důležité. Blíží se totiž volby. Každý z vás nese při výkonu starostenské funkce na svých bedrech velkou odpověd nost i spoustu starostí. Jsou to bující admi nistrativa zejména v oblasti výkonu státní správy, kupící se povinnosti a nedostatek fi nančních prostředků k jejich naplnění. Ti ak tivnější jsou za svoji snahu získat trochu více peněz na obnovu či rozvoj obcí prostřednic tvím dotací soustavně trestáni státními úřed níky, zejména pak těmi z finančních úřadů. Pojďme se tedy na našem kongresu zeptat nejvyšších představitelů našich parlament ních stran, co s tím hodlají dělat v novém volebním období. Jaká konkrétní řešení na šich problémů obsahují jejich volební pro gramy. Buďme svědky jejich diskuse k finan cování obcí a ke kompetencím samospráv. Položme jim otázky, které nás trápí. Vys lechněme si ministra pro místní rozvoj a na šeho bývalého kolegu Radko Martínka, kte rý nám řekne, co dělá pro to, abychom moh li úspěšně čerpat prostředky ze strukturál
V
ních fondů v novém programovacím obdo bí Evropské unie. Milí přátelé, velmi se tě ším na setkání s vámi 27. dubna v Rotundě brněnského výstaviště! ■
OLDŘICH VLASÁK předseda Svazu měst a obcí ČR,
Kongres starostů a primátorů (27. 4. v pavilónu A, Rotunda) ZAHÁJENI 10.00-10.05 hod. Úvodní slovo (Ing. Oldřich Vlasák, předseda SMO ČR) 10.05-10.10 hod. Přivítání účastníků (PhDr. Richard Svoboda, primátor Brna) I. BLOK Formulování priorit pro nové programo vací období z pohledu zájmů obci a měst 10.10- 10.30 hod. Cesty obcí k finančním prostředkům EU (Mgr. Radko Martínek, ministr pro místní rozvoj) 10.30- 10.50 hod. Diskuse II. BLOK Budoucnost obcí a měst z pohledu jedno tlivých politických stran 10.50-10.55 hod. Úvodní slovo (moderátor) 10.55- 11.10 hod. Jaké nejzávažnější problémy mést a obcí identifikuje volební program vaší politické strany a jaká konkrétní řešení těchto problémů navrhujete? (vystoupení zástupců parlamentních stran) 11.10- 11.15 hod. Diskuse 11.15-11.45 hod. Jaké změny ve financování obcí a měst chcete prosazovat v následujícím období? Budete prosazovat zařazení spotřebních daní mezi da ně sdílené v rámci RUD? Budete usilovat o to, aby ob ce měly výraznější vliv na vlastní daňové příjmy? Jakou měrou by se měla daň z nemovitosti podílet na příj mech obcí? Jakou měrou by se stát měl podílet na kofinancování projektů ze strukturálních fondů? (vystoupení zástupců parlamentních stran) 11.45-12.30 hod. Diskuse 12.30- 12.40 hod. Máte v úmyslu transformovat stá vající soustavu ministerstev a ostatních ústředních or gánů státní správy a soustředit kompetence dotýkající se místní samosprávy na jednom ministerstvu? (vystoupení zástupců politických stran) 12.40-12.55 hod. Diskuse 12.55- 13.00 hod. Závěr
poslanec Evropského parlamentu ZDROJ: SMO ČR
Doprovodný program veletrhu URBIS INVEST 2006 STŘEDA 26. dubna 2006 ■ 9.00-12.00 hod. Zasedání Komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu, Asociace krajů ČR Místo konání: pavilón A3, sál Brno ■ 9.00-12.00 hod. Zasedání Komise Rady Asociace krajů ČR pro regionální rozvoj, Asociace krajů ČR Místo konání: administrativní budova BW, sál č. 103 ■ 9.00-13.00 hod. Konference Ministerstva pro místní rozvoj ČR nRozvoj měst, urbanismus a kohezní politika EU« Téma: »sustainable communities« - evropský koncept udržitelného rozvoje sídel v podmínkách nových členských států. Ministerstvo pro místní rozvoj Místo konání: Hotel Holiday Inn Brno, sál Alfa & Beta ■ 14.00-16.00 hod. Konference Českých drah, a. s. »Proměny regionální že lezniční dopravy v ČR a Evropě« Vystoupí zástupci krajů ČR a vedeni Českých drah, Ministerstva dopravy ČR, SFDI, ředitelé krajských center CD Veletrhy Brno, a. s., České dráhy, a. s. Odborný garant: České dráhy, a. s. Místo konání: pavilón A3, sál Brno ■ 9.00-10.00 hod. Fórum investičních příležitostí, prezentace Ústeckého kraje Místo konání: pavilón V, přednáškové molo ■ 10.00-12.00 hod. Revitalizace nádraží ČD Reality, a. s. Místo konání: pavilón V, přednáškové molo ■ 12.00-14.00 hod. Výběrová řízeni v kontextu Public Private Partnership (PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru) Veletrhy Brno, a. s., TTV, spol. s r. o. Místo konání: pavilón V, přednáškové molo ■ 14.00-16.00 hod. Brownfieldy jako investiční příležitosti Czeihlnvest Místo konání: pavilón V, přednáškové molo
ČTVRTEK 27. dubna 2006 ■ 10.00-13.00 hod. Kongres starostů a primátorů ČR (podrobný program viz zvláštní box na této straně) Místo konání: pavilón A, Rotunda ■i 10.30-14.30 hod. Diskusní setkání Stavebního fóra Stavební fórum Program: 10.30- 12.00 1 diskusní panel Logistika, průmyslové zóny a průmyslové nemovitosti (Středoevropský trh průmyslových nemovitostí; Průmyslové zóny - aktuální bilance »bílá místa® na mapě ČR; Konjunktura trhu skladovaných nemovitostí) 12.00-12.30 přestávka 12.30- 14.00 2. diskusní panel Volnočasové projekty (Hotelnictvi a turismus; Regionální aspekty) Místo konání: pavilón V, přednáškové molo ■ 14.45-16.00 hod. Multifunkční centra Veletrhy Brno, a. s., Místo konání: pavilón V, přednáškové molo ■ 10.00-13.30 hod. Konference Inovace a technologie v rozvoji regionů Asociace inovačního podnikání ČR, Česká asociace rozvojových agentur Program: 10.00 Zahájeni konference (Ing. Manfred Hellmich, MBA, předseda ČARA) 10.10 Technologický profil ČR a inovační firmy (Ing. Pavel Švejda, CSc, FEng., generální sekretář AIP ČR) 10.25 Představeni vybraných inovačních firem moravských krajů 11.00 přestávka 11.30 Představení vybraných inovačních firem českých krajů a hl. m. Prahy 12.30 Diskuse (řídí Ing. Manfred Hellmich, MBA) 13.00 Předání osvědčení o akreditaci vědeckotechnických parků v ČR a v zahraničí 13.15 Závěry konference (Ing. Pavel Švejda, CSc., FEng.) Místo konání: administrativní budova BW, sál 102 PÁTEK 28. dubna 2006 ■ 13.00-17.00 hod. Setkání hejtmanů ČR a SR Asociace krajů ČR Místo konání: protokol BW Stav k 8. 3. 2006, změna programu vyhrazena! ZDROJ: VELETRHY BRNO, A. S
18
moderní obec
duben 2006
Stavební veletrhy Brno
TÉMA
Jak proti povodním? Napoví ukázky před pavilónem Z ž pátý rok za sebou se letos na brněn ském výstavišti představí v Evropě zcela unikátní projekt praktických ukázek protipovodňových opatření. Společ nost Veletrhy Brno, a. s, jej pořádá společně s Českou protipovodňovou asociací. Hlavními tématy ukázek bude Ochrana ro dinného domu s garáží v záplavovém území, Kotvení plavidel za povodně a Mateřiálnětechnické vybavení povodňové komise. Ukázky budou součástí doprovodného pro gramu v rámci Stavebních veletrhů Brno a projektu URBIS INVEST, veletrhu PYROS (16. až 19. května 2006) a také květnových "ekologických veletrhů« VODOVODY KANALIZACE a ENVIBRNO (23. až 25. května 2006).
U
KOMU JSOU URČENY Na veletrhu URBIS INVEST jsou ukázky ur čeny především povodňovým orgánům měst a obcí a obyvatelům, kteří mají své nemovi tosti ohroženy povodněmi. Na veletrhu PYROS je naopak zhlédnou zejména odbor né skupiny, jako jsou hasiči a pracovníci kri zového řízení. Na veletrhu VODOVODY KANALIZACE se s ukázkami počítá hlavně
(<
r
pro projektanty a odborníky z oblasti vodní ho hospodářství. Ukázky slouží jako příklad preventivní ochrany nemovitostí včetně kanalizace před povodněmi. Seznámí se způsoby čerpání vo dy a měření vodních stavů, s varováním po vodňových orgánů, informováním obyvatel stva apod. Z loňských ukázek protipovodňových opatření
I PODLE PŘÁNI OBCÍ A jak budou ukázky vypadat v praxi? V nově zrekonstruovaném bazénu před paviló nem Z bude rodinný domek s garáží zaplavo ván vodou. Tak bude zcela názorně předvede no, co se stane s domkem, který nemá žádnou ochranu. V následné ukázce se přikročí k pro tipovodňovým opatřením, která zajistí, aby domek zůstal před vodou ochráněn. Jak organizátoři připomínají, nepůjde o prezentaci výrobků jediné firmy. Jednotlivá technická řešení totiž dodají různí výrobci z domova i zahraničí a dohromady vytvoří komplexní ochranu před povodněmi. Ukáz ky budou sestaveny tak, aby reagovaly na zkušenosti z povodní v roce 1997 a 2002; část ukázek bude sestavena i podle požadavků některých měst a obcí.
Letos bude předvedeno i možné materiálně-technické vybavení pro povodňové komi se obce, města, obce s rozšířenou působnos tí a kraje. Bude to například výpočetní tech nika a vhodné programy, digitální fotoapará ty, technická řešení pro včasnou a úplnou in formaci obyvatelstva apod. V blízkosti bazénu návštěvníci naleznou i kontaktní centrum. V něm bude také před náškový sál pro členy povodňových komisí měst a obcí; témata přednášek si budou ur čovat povodňové komise z jednotlivých regi onů podle své potřeby. Součástí kontaktního centra se stane i prostor, kde budou vystavo vatelé poskytovat všem zájemcům konzulta ce k ochraně před povodněmi. /tz/
zd
F
Leasing, úvěr, splátkový prodej?
FINANCOVÁNÍ
Stačí říct. VB Leasing, člen finanční skupiny Volksbank, Vám nabizi snadný způsob realizace Vašich investičních záměrů.
VB LEASING DŮVĚRA
SPOJUJE.
duben 2006
moderní obec
MO-000283
VB Leasing CZ, spol. s r.o. Heršpická 813/5, 639 00 Brno tel.: +420 543 550 111, fax: +420 543 550 150 e-mail:
[email protected], www.vbleasing.cz infoline: +420 800 181 800
19
téma
Stavební veletrhy Brno
Letos nebude chybět žádný kraj Spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj převzala nad veletrhem URBIS INVEST záštitu také Asociace krajů ČR. Právě pro letošní ročník připravuje své expozice poprvé všech 14 krajů včetně hlavního města Prahy. čím se ve dnech 25. až 29. dubna na br něnské výstaviště jednotlivé kraje chy stají? ■ Jihomoravský kraj ve společném Stánku s městem Brno připomene 25 významných průmyslových zón na svém území. Příležitos ti pro investory však nabízí i výstavba odba vovacího terminálu letiště Brno-Tuřany. Ti pem může být záměr města Blansko na sou bor 150 rodinných a 80 bytových domů. Pro zónu Blansko-Luhy se hledá investor, s nímž je město připraveno spolupracovat. Jistě zau jmou i informace o přípravě druhé části Tech nologického inkubátoru, který provozuje Ji homoravské inovační centrum, a o budování Biotechnologického inkubátoru v kampusu Masarykovy univerzity. ■ Jihočeský kraj se v Brně ve spolupráci s několika městy představí už popáté. Jednou z prezentovaných lokalit bude průmyslová zóna Domoradice na okraji Českého Krumlo va. Je dobře přístupná veřejnou dopravou a loni tam byly zrekonstruovány inženýrské sítě. Zaujmout může také zóna v Dešné na Dačicku. Je totiž vhodná pro energeticky ná ročné provozy typu skleníků, sušáren dřeva apod., neboť v obci funguje teplárna na biomasu s dostatečnou kapacitou. ■ Královéhradecký kraj vsadí zejména na brownfields, které jsou rozmístěny po celém jeho území. Představí i úspěšný rozvoj zóny v Kvasinách, kde svou výrobu rozšiřuje Škoda Auto. Ve Stánku kraje získají prostor i města Ja roměř a Nový Bydžov. Jaroměř hledá vhodné využití bývalých vojenských areálů a Nový Bydžov investorům nabízí svou průmyslovou zónu. ■ Kraj Vysočina předvede 32 průmyslo vých zón a 30 nejzajímavějších brownfields na
POČÍTAČOVÁ VIZUAUZACE: a r c h iv
S
svém území. Z průmyslových zón to bude na příklad Jihlava průmyslový park Dl, Bystřice nad Pernštejnem či Třebíč-Hrotovická. Zá jemce o brownfields by mohly oslovit areály jako BOPO Třebíč, bývalý vojenský autopark Jemnice nebo Madeta Pacov. ■ Karlovarský kraj se soustředí na velké investiční záměry, které chystá k realizaci v příštím plánovacím období EU v letech 2007 až 2013. Jak uvedl radní kraje Ing. Luboš Orálek, je mezi nimi i revitalizace bývalého dolu Medard-Libík. Podle urbanistické studie Sokolovsko-západ »Jezero Medar - krajina no vých pnležitostí« tam investoři dostanou možnost zejména v oblasti rekreace, bydlení, sociálních služeb a moderních technologií. ■ Liberecký kraj do Brna míří s projektem dopravního obslužného systému na území tří států v rámci euroregionu Nisa. V projektu Regiotram Nisa jde především o vytvoření systé mu pro provozování moderní veřejné dopra vy založené na páteřní síti kolejové dopravy. V kraji si od něho mj. slibují i zastavení pokle su zájmu o veřejnou kolejovou dopravu na Li berecku. ■ Olomoucký kraj se poprvé v rámci spo lečné expozice představí s městy Olomouc, Prostějov, Litovel, Šternberk, Přerov a Zábřeh. Kraj do Brna přijde například s nově budova nou databází podnikatelských nemovitostí na svém území. Její webová aplikace již existuje, nyní je třeba databázi naplnit daty. Proto kraj na veletrhu předvede možnosti databáze jak konečným uživatelům, tak realitním kancelá řím a firmám, které mají v nabídce volné ob jekty a mohly by je do databáze zapsat. ■ Moravskoslezský kraj si jako motto pro svůj Stánek vybral »Moravskoslezský kraj kraj příznivý pro podnikání«. S krajem se na
Nový odbavovací terminál letiště Brno-Tuřany má přispět ke zlepšení funkce letiště, stejně jako k rozvoji regionu i podpoře podnikatelských aktivit souvisejících s cestovním ruchem a dopravou.
veletrhu představí desítka měst a obcí a dva podnikatelské subjekty. Kraj bude prezento vat hlavně existující průmyslové zóny na »zelené louce«, ale nezapomene ani na některé brownfields. Nebudou chybět ani témata ja ko klastry, letiště Ostrava-Mošnov, dopravní infrastruktura v kraji či internetový portál Dynamic Region. ■ Pardubický kraj si od účasti na veletrhu slibuje impuls pro rozvoj podnikání, využívá ní průmyslových zón i brownfields a s tím spojené vytváření nových pracovních míst. Zatímco však všechny významnější průmy slové zóny jako v Pardubicích, Chrudimi, Svi tavách a Moravské Třebové mají akreditaci od agentury Czechlnvest, mnohé brownfields ještě dokonce ani nejsou zmapovány. ■ Plzeňský kraj se ve svém Stánku chystá nabízet i propagační materiál »Plzeňský kraj... region prosperity« v češtině, angličti ně a němčině. Svoji expozici zaměří hlavně na informace o průmyslových zónách měst a obcí i o významných developerských pro jektech. Loni do Stánku kraje zavítala zhruba tisícovka návštěvníků a podrobnější infor mace o regionu byly poskytnuty více než dvěma stovkám zájemců mj. z Německa, Rakouska, Velké Británie a Ruska. ■ Středočeský kraj připravuje společnou expozici s městy Mladá Boleslav, Nymburk. Kutná Hora, Příbram a Odolena Voda. Pochlu bí se strategickými zónami Kolín-Ovčáry a Kozomín, ale nezapomene ani na další z celkem 115 průmyslových zón na svém území. Inves torům budou nabídnuty také informace o možnostech využití bývalých vojenských újezdů Milovice-Mladá a Ralsko. ■ Ústecký kraj hodlá prezentovat přede vším strategickou průmyslovou zónu Triangle u Žatce. Představí také databázi průmyslových zón a nájemních hal na svém území. Prezen tován bude i program regenerace lokalit typu brownfields. Kromě toho se budou návštěvní ci veletrhu moci seznámit také s úspěšnými projekty zahraničních investorů, kteří již v kra ji působí, jako třeba firmy Koně, Kyocera, Toyoda nebo Tokai Rika. ■ Zlínský kraj se rozhodl soustředit na prezentaci průmyslové zóny Holešov. Byla to tiž jednou z potenciálních lokalit pro umístě ní nového závodu společnosti Hyundai v ČR. Zóna má velkou perspektivu i diky plánované výstavbě rychlostní komunikace R49 ve své blízkosti. Kraj však představí také další zóny a ve spolupráci s městy Zlín, Uherské Hradiš tě a Vsetín také jejich investiční záměry. ■ Hlavní město Praha si za nosné téma vybralo regeneraci centra Prahy a nové trendy ve svém rozvoji. »Chceme odstranit chyby mi nulosti, což znamená přeložit magistrálu a re habilitovat prostor okolí Národního muzea. Představíme i projekt rekonstrukce hlavníhoWilsonova nádraží a novou výstavbu v nava zujícím prostoru na náměstí Winstona Churchilla,« uvedl náměstek primátora Jan Bůrgermeister. ■ IVAN RYŠAVÝ
20
moderní obec
duben 2006
EKONOMIKA
Dílci audit muže vyloučit pozdější problémy ětšina obcí v Olomouckém kraji zadá skou činnost a mají počet obyvatel menší vá přezkum svého hospodaření kraj než 800. Mezi nejčastější závady zjištěné při skému úřadu. Uvedl to tiskový mluvčí přezkoumávání hospodaření obcí a dobro kraje Ivo Heger. Koresponduje to se zkuše volných svazků obcí v Olomouckém kraji ností společnosti HB Auditing, s. r. o., ze Ždá- patří nedodržování zákona o rozpočtových ru nad Sázavou, jejíž jednatel Ing. Zdeněk pravidlech územních rozpočtů, kdy obec na Novotný odhaduje podíl obcí, které si nechá příklad nezpracuje rozpočtový výhled, nes vají přezkoumat své hospodaření soukromý chválí pravidla rozpočtového provizoria, ne mi auditory a auditorskými společnostmi, na doloží zveřejnění návrhu rozpočtu a závěreč zhruba 15 až 20 procent. ného účtu, nedodrží obsahové náležitosti Už nyní by však územní celky, které jsou závěrečného účtu či nestanoví pravidla pro oprávněny požádat krajský úřad či audito hospodaření s fondy. ra o přezkoumání hospodaření, měly pře mýšlet o tom, pro jakou variantu se letos rozhodnou. Ve smyslu § 4 odst. 8 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospo daření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, to totiž musí oznámit krajskému úřadu do 30. června. Ivo Heger připomíná, že zákon nepočítá K dalším prohřeškům patří, pokud obec s tím, že by dílčí přezkum hospodaření bě nedodržuje náležitosti účetních dokladů, ne hem roku prováděl jeden auditor a celkový dostatečně inventarizuje majetek a závazky, přezkum pak jiný auditor či krajský úřad. nestanoví zásady pro poskytování cestovních •Podle našeho názoru zákon takovou situ náhrad členům zastupitelstva nebo chybně aci neřeší a ani nepřipouští,« konstatoval vyplácí odměny uvolněným zastupitelům. mluvčí. Ing. Zdeněk Novotný tento výčet ještě do plňuje například poukazem na nesprávný NEJČASTĚJŠI ZÁVADY výklad dotačních podmínek. lak mluvčí Olomouckého kraje, tak jednatel Olomoucký kraj na svých internetových HB Auditing radí nepodceňovat dílčí pře stránkách wvmkr-olomoucky.cz pod odka zkoumávání, které se provádí na základě ča zem Kontrola zveřejnil veškeré požadované sového plánu do konce roku vždy za před doklady a písemnosti vztahující se k pře chozí část daného kalendářního roku. Po zkoumávání hospodaření obcí a průběžně je ukončení kalendářního roku se dílčí pře aktualizuje. zkumy vykonávají za jeho zbývající část a jednorázová přezkoumání za celý kalen ROZHODUJE OBSAH A DODRŽENI dářní rok. Jednorázová přezkoumání může LHŮTY krajský úřad v souladu se zákonem uskuteč Zákon ukládá kontrolorovi (auditorovi) nit u obcí, které nevykonávají hospodář umožnit územnímu celku podat k návrhu
V
Častější a otevřenější spolupráce s auditorem se obcím určitě vrátí.
zprávy o výsledku přezkoumání hospodaře ní písemné stanovisko, a to do 30 pracov ních dnů od předání návrhu. Tuto lhůtu lze v odůvodněném případě po dohodě s obcí či svazkem obcí změnit. Je-li stanovisko obce podáno včas, přihlíží se zejména k jeho ob sahové stránce. Zákon ostatně, jak podotýká Ivo Heger, nějaké náležitosti tohoto stanoviska ani ne předepisuje, pouze stanovuje povinnost dodržet určenou lhůtu. Ke každému podá ní územního celku doručenému v této Ihůtě se pak přihlíží jako k námitce. Při pře zkoumávání hospodaření za rok 2004 (tedy poprvé v režimu podle zákona č. 420/2004 Sb.) však byly Krajskému úřadu Olomouckého kraje doručeny námitky pouze sedmi obcí. »Častější a otevřenější spolupráce s audi torem se obcím určitě vrátí,«tvrdí Ing. Zde něk Novotný. »V takovém případě totiž lze eventuálně zjištěné nedostatky odstraňovat už během přezkoumávaného období tak, aby ve zprá vě o výsledcích za celý rok nemusely být uváděny žádné závady.« O OPATŘENÍCH K NÁPRAVĚ JE NUTNÉ PÍSEMNĚ INFORMOVAT
Ivo Heger v té souvislosti zdůrazňuje, že zá kon ukládá územním celkům povinnost při jmout opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků uvedených ve zprávě auditora či kontrolorů krajského úřadu a předat o tom písemnou informaci přezkoumávají címu orgánu nejpozději do 15 dnů po pro jednání závěrečného účtu zastupitelstvem obce. »Pokud nedostatek nelze odstranit hned, je územní celek povinen v zaslané informa ci uvést lhůtu, v níž bude přezkoumávající orgán o odstranění nedostatku informovat. O odstranění nedostatku je územní celek povinen přezkoumávající orgán písemně informovat ve stanovené lhůtě,« dodal Ivo Heger.
HRADEC KRÁLOVÉ - nejvyšší kvalita života v České ipublice y
i
J :
-1
/rš/
m“""zoós
J V
Místo: dětský park Pohádka, Čas: 10.22 hodin, Lenka Veselá s dcerou Veronikou
„Do Hradce Králové jsme se přistěhovali před třemi lety. Byla jsem už na mateřské a z velkého města a nového prostředí jsem měla trochu strach. Brzy jsem ale poznala, že vše je tu po ruce - na kole jsme za patnáct minut v lese, do bazénu chodíme pěšky, pískoviště máme přes ulici a k zdravotnímu a nákupnímu středisku jedeme dvě zastávky. Do fit centra, kde máme prima „babskou” partu, to mám pět minut klusem. Nakonec je pro mě mateřská dovolená v Hradci Králové zábavou.”
radioOK
duben 2006
ueooo-ow
mernfrsTau
www.VaseDobraAdresa.cz
módi oderní
obec
EKONOMIKA
I
Municipality musí mít pro své financování ty nej vyšší požadavky Vyřešit optimálním a komplexním způsobem požadavky zastu pitelů obcí, měst či krajských úřadů v oblasti finančních služeb je pro bankovní ústavy velkou výzvou.
Výhody ČSOB Municipálního programu ■ kvalitní obsluha firemním bankéřem ■ nadstandardní podmínky financování
edním z řešení je ČSOB Municipální program, který dokáže uspokojit nároky v oblasti platebního styku, zhodnocová ní volných finančních prostředků a financo vání provozních i rozvojových aktivit.
J
MŮŽETE JEN ZÍSKAT Co vlastně mají představitelé komunální sféry od své banky žádat? Především kvalitní indivi duální péči zkušeného specialisty, který přes ně zná potřeby místní samosprávy, dokáže nabídnout správný produkt a bude dobrým rádcem a konzultantem.
V dnešní době se ani komunální úředníci neobejdou bez přímého přístupu ke svým fi nancím a rychlé obsluhy k vyřízení svých po žadavků. V případě ČSOB Municipálního programu se mohou spolehnout na vysoce moderní platební a zúčtovací systém a alter nativní distribuční kanály elektronického bankovnictví. Široká agenda při využívání bankovních služeb by významným způso bem zatížila rozpočty municipalit, a proto ČSOB přichází i se zvýhodněnými poplatky za služby. Dostupné úrokové sazby lze využít hlavně při získávání zdrojů k financování
■ zvýhodněné poplatky a úrokové sazby ■ využívání moderních platebních systémů a elektronických kanálů ■ poradenská činnost ■ přístup ke zdrojům EU a státu ■i benefity pro personál ■ rozsáhlá bankovní obchodní síť v ČR ■i dlouhodobé zkušenosti banky
provozních potřeb, investic a rozvojových programů. Banka by měla klientům z komu nální sféry umět nabídnout výhodné pod mínky financování přizpůsobené potřebám a finančním tokům jednotlivých subjektů. ČSOB k tomu přidává i jednoduchý přístup k těmto zdrojům, a to včetně peněz poskyto vaných ze strany státu či Evropské unie. Všechny produkty by ale především měly být o lidech a pro lidi. Součástí programu je na bídka zajímavých benefitů pro finanční po třeby zastupitelů a zaměstnanců úřadů. Aby bylo možné výše nastíněných výhod pohodl ně využívat, vyžaduje to dobrou dostupnost nabízených služeb. V tom je ČSOB opět na před, neboť v celé České republice disponu je rozsáhlou bankovní sítí.
FOTO: ARCHIV
VYBERTE Sl PODLE SVÝCH POTŘEB
V dnešní době se ani komunální úředníci neobejdou bez přímého přístupu ke svým financím a rychlé obsluhy k vyřízení svých požadavků.
Základem programu je ČSOB Municipální konto, které představuje komplexní nabíd ku cenově zvýhodněných služeb obsahující zřízení a vedení běžného účtu, zasílání výpi sů, zvýhodněné pásmové úročení zůstatku běžného účtu, služby elektronického ban kovnictví, embosovanou platební kartu a možnost povoleného přečerpání. K efektivnímu zhodnocení volných fi nančních prostředků uložených na neteřminovaných účtech města a současně na dalších netermínovaných účtech organizaci zřízených městem slouží ČSOB Cash pooling fiktivní. Ten umožňuje všem zapojeným klientům dosáhnout vyššího úrokového vý nosu, neboť výsledné úročení se odvíjí od součtu zůstatků jednotlivých účtů a ne jen od zůstatku jednoho účtu. Další výnosy za jišťují depozitní produkty ČSOB nebo indivi duální investiční scénáře připravené specia listy ČSOB Asset Management, a. s. Portfolio úvěrových produktů k provozním a investič ním potřebám zase zajišťuje ČSOB Komu nální financování. Jeho nedílnou součástí je rovněž předfinancování dotací a spolufinan cování projektů podporovaných z fondů EU. Pro neziskové organizace zřízené městem je připraveno ČSOB Konto pro neziskové organizace, které je výhodné svojí vše stranností a zároveň přesným zacílením na konkrétní potřeby klientů. Komerční prezentace
22
moderní obec
duben 2006
Stát se nemůže zbavit své zodpovědnosti že každý má jiné podmínky. Jsou kritéria, která se dají snadno porovnat - počet pa mátek, výše investic do památek v daném roce apod. Ale právě proto se všechna měs ta navštěvují osobně, aby bylo možné po soudit, jaký je výsledný efekt a celkový do jem. Posuzujeme také dlouhodobou a kon cepční práci měst, protože výrazný a vidi telný efekt je vždy výsledkem několikaleté ho úsilí.
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) má téměř 200 členů. Kolik z nich se zúčastnilo krajských kol soutěže o nejlepší realizaci Programu regenerace měst ských památkových rezervací a zón? Má tento program do bu doucna smysl? Na tyto a další otázky nám odpověděl předseda SHS ČMS Mgr. Petr Sedláček, místostarosta Kroměříže. ■ Na první pohled se zdá, že se do soutěže hlásí víceméně stejná města. Pokud ano, jaké je vaše vysvětleni?
Ten počet je víceméně stabilní, letos to by lo 43 účastníků soutěže. Je to možná i proto, že vítězem, který získá i cenu jednoho milió nu korun, může být jen jeden a většina měst nevěří, že by mohli vyhrát právě oni. Chtěli jsme využít alespoň krajská kola a ocenit Rajské vítěze ve spolupráci s kraji, ale kraj ské ocenění je zatím spíš výjimečné.
duben 2006
Předseda SHS ČMS Mgr. Petr Sedláček s Libuší Chrástovou, starostkou Františkových Lázní Historického města roku 2004 - při loňském vy hlašování výsledků soutěže na Pražském hradě. ■ Celostátní komise v minulých dnech ob jížděla krajské vítěze a vybírala z nich tři města, která se pak budou ucházet o titul Historické město roku 2005? Co je při této volbě pro členy komise nejtěžší? Je možné spravedlivě posoudit, že to které město je skutečně nejlepší?
Nejtěžší je právě to posuzování a porov návání jednotlivých kritérií, přičemž víme,
S ■ V soutěži se nehodnotí pouze »fyzický | stav« opravených zón, rezervací či historic kých objektů, ale i jejich využití pro cestovní o ruch, kulturní a společenský život v daném 2 městě. Atmosféra a duch historických měst ských center. Jak se podle vašich poznatků zlepšuje tato část regenerace MPR a MRZ?
Jsem přesvědčený, že naše historická měs ta mají svou atmosféru a v posledních letech je to vidět stále více. Mnoho památek a his torických center jako celků už je opraveno, uskutečnily se i rekonstrukce inženýrských sítí, zeleně, chodníků, cest, veřejného osvět lení a podobně. Také už se v mnoha městech v podstatě stabilizovala i sféra obchodů a služeb. Zastupitelé v jednotlivých městech si uvědomují, že právě historická hodnota je jich rezervací a zón je pro ně šancí, kterou je třeba využít. moderní obec
23
historické památky a sídla
I
> ■ Doznala soutěž v posledních letech zásad ních změn? Jakým způsobem se zapojilo do pořádání již dvanáctého ročníku Ministerstvo kultury, jeden z hlavních vyhlašovatelů sou těže? Kdy a kde se uskuteční slavnostní vy hlášeni výsledků celostátní soutěže? Soutěž vyhlašujeme společně s Minister stvem kultury a s Ministerstvem pro místní rozvoj jako tři rovnocenní partneři. Ve statu tu ceny je dokonce uvedeno, že se všichni tři musíme na vítězi shodnout, není tedy mož né, aby dva partneři toho třetího přehlaso vali. Krajská kola se uskutečnila v lednu na prosto bez problémů. Celostátní vyhodno cení letos začalo o něco později zejména proto, že na Ministerstvu kultury došlo v po sledních měsících k více personálním změ nám. Slavnostní vyhlášení ale ohroženo ne ní, jen jsme museli návštěvy jednotlivých krajských vítězů absolvovat rychleji, aby se stihla vyrobit speciální cena pro vítězné město celostátního kola. Už tradičně bude na Pražském hradě ve Španělském sále 18.
dubna 2006 vše probíhat tak, jak jsme zvyklí z minulých let. ■ Kolik peněz je ve státním rozpočtu na rok 2006 vyčleněno pro Program regenerace MPR a MPZ? Je pravda, že přidělováni dotací z tohoto programu se zatím nerozběhlo? Bohužel musím říct, že i v letošním rozpo čtu je na tento program jen 160 miliónů ko run. Je to nej nižší částka v historii programu a vůbec už není zohledněna inflace a ani to, že loni bylo prohlášeno několik desítek no vých zón, které nyní mohou z tohoto progra mu čerpat také. Navíc nedávné zvýšení DPH u stavebních prací z 5 na 19 % znamená, že z oněch 160 miliónů odvedeme více než 30 miliónů zpět do státního rozpočtu. Rozdělení na jednotlivé rezervace a zóny se už uskutečnilo, ale zatím není jasné, zda pení ze půjdou do jednotlivých měst přímo z minis terstva, nebo přes kraje. Doufám, že rozhod nutí padne co nejdříve, aby mohly být všechny prostředky využity co nejdříve a co nejlépe.
Výsledky krajských kol soutěže O cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2005 Kraj
Pořadí měst v kraji
Zlínský
Uherské Hradiště
Jihomoravský
Lomnice, Ivančice, Vyškov, Slavkov, Brno
Vysočina
Jimramov, Polná, Jemnice, T7ešť, Jihlava, Pelhřimov
Pardubický
Jablonné nad Orlicí, Bystré (okr. Svitavy), Chrudim
Královéhradecký
Rychnov nad Kněžnou, Jičín
Moravskoslezský
Karviná, Bílovec
Jihočeský
Slavonice, Tábor, Vimperk, Nové Hrady, České Budějovice
Karlovarský
Cheb, Horní Blatné,
Hlavní město Praha
Městská část Praha 1
Ústecký
Česká Kamenice, Úštěk, Kadaň, Zatec, Chomutov, Mašfov, Teplice
Liberecký
Jilemnice, Frýdlant, Jablonné v Podještédí, Česká Lípa, Liberec
Olomoucký
Šternberk, Olomouc
Středočeský
Beroun, Rakovník
■ Co říkáte některým hlasům, že tento pro gram už nemá do budoucna smysl, perspek tivu? Je nějaké jiné řešeni, které by eventu álně mohlo nahradit stávající formu podpo ry památkové péče ve městech? Naopak, jsem přesvědčený, že musíme udělat všechno proto, aby Program regene race byl zachován a také, aby se zvýšil objem prostředků na úroveň z konce 90. let, kdy v programu bylo 350 miliónů korun. Ne znám žádný jiný státní dotační program, který by byl tak úspěšný zejména v tom, jak vtahuje do systému další prostředky z rozpo čtů měst i soukromých vlastníků. Smysl ten to program určitě má pořád - i letos byla uspokojena zhruba jen jedna devítina z po daných žádostí. ■ Mohou kraje a města pouze ze svých roz počtů, případně z podpory EU uhradit rekon strukci zdevastovaných objektů? Navíc se prý připravuje převod některých památek ze státu na kraje. Města i kraje se snaží, ale stát se nemůže v památkové péči zbavit své zodpovědnosti. Pokud by přestal vlastníkům památek při spívat, mohlo by to znamenat další výrazné chátrání památek a možná i jejich likvidaci. Nahradit Program regenerace jiným dotač ním opatřením, například z rozpočtu Ev ropské unie, by podle mne nemělo smysl, protože ty velké peníze by se měly využívat na velké projekty v řádech desítek miliónů, které také bezesporu potřebujeme. Co se tý ká převodu některých velkých památek na kraje, musel by se uskutečnit se změnou rozpočtového určení daní, která by zajistila krajům minimálně stejné prostředky, jimiž na údržbu památek dnes disponuje stát. Aby to nedopadlo jako například s nemoc nicemi, kdy stát převedl krajům ztrátová za řízení, peníze na provoz jim nedal a ještě jim brání, když se snaží tuto neutěšenou si tuaci řešit. ■
Poznámka: Vítězná města krajských kol jsou označena tučně. ZDROJ: SHSČMS
LÝDIA STOUPOVÁ
Na ocenění jsou nominována tři města e Španělském sále Pražského hradu bu de 18. dubna slavnostně předána Cena za nejlepší realizaci Programu regenera ce městských památkových rezervací a měst ských památkových zón v roce 2005. Na toto ocenění jsou nominována tři města: Česká Ka menice (Ústecký kraj), Polná (kraj Vysočina) a Uheské Hradiště (Zlínský kraj). ■ Česká Kamenice: Nejpozoruhodnější je dochovalost středověkého urbanistického za ložení centra města - hvězdicovitý systém ulic s historickou zástavbou. Na skalní vyvýšenině se nacházejí kostel sv. Jakuba a zámek s pivo varem, tvořící kdysi jeden celek. K dalším vý razným dominantám zde patří barokní poutní kaple Narození Panny Marie s areálem. Seces ní doba rovněž obohatila město o řadu hod notných objektů při okrajích historického jád ra. Zvláštností jsou i stavby lidové architektury a venkovského charakteru, které jsou převážně
V
24
moderní obec
dřevěné, pro centrální zónu netypické. Trvalá a dlouhodobá péče o památky dodala městu novou tvář, slučující se s jeho historií. V měst ské památkové zóně je opravena většina bu dov. Uskutečnila se také úspěšná dostavba městské polikliniky' na historické části parcely na Náměstí 28. října, jejíž okolí je největším korzištěm zóny. Rovněž byla upravena měst ská prostranství. Navíc se město snaží najít vhodné využití pro objekty v památkové zóně při zachování jejího původního rázu. ■ Polná: Svojí polohou uprostřed Česko moravské vrchoviny z hlediska obchodního i vojenského byla v minulosti strategickým místem a opěrným bodem. Proto byla v drže ní významných šlechtických rodů. Město po staletí leželo na Uherské obchodní stezce, jejíž část zvaná Kleštěr se zachovala do dnešní do by. Během jeho dlouhé existence se v něm mnoho změnilo. Původní trhová ves v místě
dnešního Sezimova náměstí se rozrostla v město sevřené opevněním, později své šan ce široce překročila a stále se rozrůstá. Dnes je Polná příjemným menším městem s četným drobným průmyslem, pěkným okolím, sla vnou »mrkvancovou poutí«, jednou z největ ších na Vysočině, bohatým kulturním životem. Jistě stojí za zhlédnutí. Městská památková zó na byla zde vyhlášena v roce 1990. V rámri programu regenerace, který schválilo zastupi telstvo města v roce 1990, byl zrekonstruován hrad a zámek, synagoga a další nemovité kul turní památky. ■ Uherské Hradiště: (O tomto městě přiná šíme článek v Moderní obci na straně 26 a 21 České Kamenici a Polně se budeme věnovat po drobněji v příštím čísle - pozn. redakce.) Z nominovaných měst vybere porota vítěz né město, které se stane už dvanáctým nosite lem titulu Historické město roku. /sW
duben 2006
bydlení nová tvář vašeho města Bydlení+ je dlouhodobý investiční úvěr, určený pro rekon strukci panelových i nepanelových bytových domů. a Peníze přímo na váš účet ° Úroková sazba od 4,3 %* ° Splatnost úvěru až 25 let ° Bez nutnosti zapojení vlastních zdrojů ° Bez poplatku za zpracování žádosti ° Snížení nákladů na energii až o 40 % Úvěr Bydlení+ nabízí městům a obcím komplexní finanční řešení pro regeneraci bytového fondu. Orientační nabídka pro financování rekonstrukce zdarma.
www.byclleniplus.cz [j| First Finance
First Finance, Biskupský dvůr 8, 110 00 Praha 1, www.firstfinance.cz, tel: 841 701 841, info&firstfinance.cz 'stav k 1.3. 2006
FOTO: ARCHIV
I
Ing. arch. Radka Borunská je jednou z těch, kterým péče o památky v Uherském Hradišti není lhostejná.
Uherské Hradiště: Povodně památkám pomohly Město je vítězem Zlínského kraje v soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památko vých rezervací a městských památkových zón za rok 2005. Uherském Hradišti je zapsáno do »Za pomoci příspěvku z Programu regene race městských památkových rezervací Ústředního seznamu kulturních pa mátek CR 65 nemovitých objektů. Sta a městských památkových zón (dále jen Pro rat se o toto kulturní a historické dědictví gram regenerace) jsme v roce 2004 zrekon struovali například kopuli na místní židov znamená myslet srdcem, což je zde patrné na každém kroku. Ovšem mít dostatek fi ské synagoze. I když se původně o její obnově neuvažovalo, dnes všichni ví, že to byl správ nančních prostředků na opravu a údržbu historických objektů je mnohdy nesplnitelný ný počin. »Náš starosta dostává děkovné do sen. Nestačí sehnat ani státní dotace z Minis pisy ze židovských obcí celého světa,« řekla Ing. arch. Radka Borunská, vedoucí oddělení terstva kultury či granty Zlínského kraje. architektonického dohledu a památkové pé če městského úřadu. Synagoga byla ve válce částečně zničena, po opravě - od 60. let minulého století - se v ní nachází městská knihovna. »K důkladné opravě synagogy jsme přistoupili až v dů sledku povodní v roce 1997,« dodává archi tektka Radka Borunská. Rekonstrukce syna gogy včetně kopule stála okolo 18 mil. Kč.
Rozhodli jsme se pro něj v souvislosti s plá novanou rekonstrukcí náměstí a přilehlých objektů, které patří k bývalému Jezuitskému klášteru. Studie je hotová, vypsali jsme sou těž projektantů,« vysvětluje architektka. Některé části komplexu (polovina kláštera zvaná Reduta a kostel sv. Františka Xaverského), který vlastní zčásti město a zčásti cír kev, už byly rekonstruovány. Ovšem další pa mátkově chráněné objekty na opravu teprve čekají. »V současné době náměstí slouží lidem spíše jako spojnice s jinými částmi města. Přáli bychom si oživit jej a zklidnit, což je základ předpokládaných změn. V jihový chodní části náměstí jsou soustředěny čty ři výstupy z památkově chráněných objektů (radnice, Reduta, kostel sv. E Xaverského, bývalá jezuitská kolej), což přináší velkou koncentraci lidí v této části náměstí. Proto se hodláme tomto místě zbavit terénní pro hlubně a neutěšeného vzhledu této části náměstí. Měla by zde vzniknout upravená dlážděná plocha s lavičkami a vodním prv kem. Parkování aut by mělo být pouze v jedné části náměstí - před radnicí a poš tou. Pěší zónou by se mělo stát nejen ná městí, ale i ulice spojující jej s nádražní bu dovou," prozradila architektka Radka Bo runská.
V
KOMPLEXNÍ REGENERACE NÁMĚSTÍ Kromě státních dotací a krajských grantů má město »políčeno« i na podporu z EU. »Projekt, který by měl být financován z Ev ropského regionálního rozvojového fondu v plánovacím období 2007 až 2013, musí být velkorysejší a my už o takovém přemýšlíme.
Základní údaje
Židovská synagoga je od roku 1962 sídlem městské knihovny. Obnovená kopule se stala důvodem obdivu židovské obce po celém světě.
26
moderní obec
■ Počet obyvatel: 27 tisíc ■i Městská památková zóna Uherské Hradiště: vyhlášena v roce 1990 ■ Realizace Programu regenerace: od roku 1992 ■■ Financování oprav památek v roce 2006: v rozpočtu města jsou vyčleněny asi 2 mil. Kč.
V souvislosti s připravovanou koncepcí v historickém srdci města se uvažuje o nové výstavbě. Architektka Borunská se obává, že tento záměr možná konzervativněji smýšlejí cí část obyvatel nepřivítá: »Až do roku 1794 stál na náměstí kostel sv. Jiří. Po povodních a jiných pohromách byl před lety zbourán. Přišli jsme proto s odvážným návrhem posta vit na místě neexistujícího kostela moderní objekt, který opět urbanisticky rozdělí ná městí na větší a menší část. Navíc chceme z náměstí mnoha úrovní vytvořit jednolitou plochu.« Na návrh náměstí byla vypsána soutěž. Přihlásilo se pět návrhů, do dalšího kola po stoupily čtyři, které byly vystaveny pro veřej nost k připomínkám a dotazům. »Ze čtyř ná vrhů hodnotící komise vybrala dva (ty se nejvíce líbily i veřejnosti) - autoři těchto
duben 2006
historické památky a sídla
i oa
Náměstí v Bílovci již nevypadá jako velké parkoviště V městské památkové zóně v Bílovci je sedm státem chráněných kulturních památek. Cílenou a programovou regenerací nejen těchto památek, ale i celého historického jádra města se pokou šíme učinit centrum města přitažlivější a přívětivější. edním z největších zásahů do vzhledu abychom od března do srpna letošního roku městské památkové zóny (MPZ) byla vybudovali ve čtyřech samostatných dosud komplexní rekonstrukce Slezského ná nevyužitých lokalitách o celkové rozloze městí s přilehlými ulicemi včetně rekon2460 m2 (centrální u městského úřadu, pod strukce inženýrských sítí. Při její přípravě radnicí, u tržnice a u sportovní haly) 92 no jsme si položili zásadní otázky: Jakou roli vých parkovacích míst. Úspěšně skončil i náš projekt Bílovec bez hraje náměstí v životě obyvatel a návštěvníků města? Má se v centru zachovat běžná do bariér. Souběžně s výstavbou parkoviště bude prava, je nutno ji omezit jen pro zásobováni u nejnavštěvovanější budovy městského úřa du vybudován pro imobilní občany výtah. Vz nebo má sloužit pouze pro chodce? hledem k tomu, že nové lokality leží na cyklotrase Moravskoslezská brána, vybavíme je DOPRAVA ZŮSTALA, ALE... Vzhledem k tomu, že v našem městě není až stojany na kola, lavičkami, odpočívadly a in tolik rozšířený cestovní ruch a ani není tak vel formačními tabulemi o území MPZ. Parková ké, zastupitelstvo rozhodlo, že se na náměstí ní na těchto parkovištích bude bezplatné. doprava zachová. Zároveň se však sníží počet parkovacích stání a zavede se systém regulace parkování výběrem parkovného v době pra covních dnů a v sobotu dopoledne. Navíc centrální plochu náměstí zdůrazní umístění obří kamenné šachovnice, kde se budou pořá dat tradiční kulturně společenské akce (Den města Bílovce, Mikulášský jarmark a jiné). Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí ne byl ekonomický zájem města, ale snaha od stranit nešvar dnešní doby - parkování na ná městí nebo v MPZ. Trvalým celodenním ob sazením parkovacích míst se snižuje dostup nost úřadů nebo obchodů v centru města. Rekonstrukce náměstí se uskutečnila v le Rekonstrukce Slezského náměstí se uskutečnila tech 2000 až 2001 a bohužel ani provozova v letech 2000 až 2001. telé obchodů nepochopili podstatu našeho Zásadou je poskytnout návštěvníkům měs rozhodnutí. Měli zájem zaparkovat před svý mi obchody i svá vozidla. A také se jim nelí ta bezproblémové a centru dostupné odsta bilo, že by měli platit parkovné. Přitom si ne vení vozidla včetně základních informací uvědomovali, že svým komfortem stát celý o městě či památkách a orientační mapu den před vlastním obchodem omezují ze s upozorněním na objekty významné z hle jména své zákazníky. Poté, co jsme jim na diska kulturně historického, sportovní, spole bídli možnost parkovat v zadních částech čenské, stravovací nebo ubytovací zařízení aj. objektů, úplatné parkování na náměstí již Naplní se tím i další cíle projektu - zvýšit po není kontroverzním tématem. A co je nejdů díl cestovního ruchu v místní ekonomice pro ležitější: Slezské náměstí po rekonstrukci již střednictvím zlepšení turistické infrastruktu ry a usměrnit dopravu v centru města. nevypadá jako jedno velké parkoviště. Snad dovětek: V letošním roce požádala fir ma zastupující obchodní řetězec Lidi o poze DALŠÍ úspěšné projekty Počínaje 1. lednem 2003 se Bílovec stal obcí mek na výstavbu prodejny v městské památ s rozšířenou působností. Všechny budovy se kové zóně na jednom z připravovaných parko správními činnostmi se nacházejí v městské višť. Finanční přísliby městu byly lákavé. 1 ná památkové zóně. Správní obvod našeho vrh, že by za nás vybudovala bezplatně všech městského úřadu se více než zdvojnásobil, na parkoviště, které bude zajišťovat včetně slo počet zaměstnanců také. Jen u správních žité administrativy programu PHARE samotné agend činil v roce 2005 počet návštěv občanů město. Předsedové komisí, výborů a většina 21 826. Z toho vyplynula potřeba dále řešit členů zastupitelstva vyjádřila s touto nabídkou parkování v centru města. Vytipovali jsme svůj nesouhlas. Zastupitelstvo města Bílovec vhodná volná prostranství na okraji památ svou městskou památkovou zónu a svou vizi ■ kové zóny a požádali jsme v rámci programu o její regeneraci uchránilo. PHARE o dotace na zřízení parkovacích míst pro městskou památkovou zónu. Finanční SYLVA KOVÁČIKOVÁ podpora ve výši 6,42 mil. Kč nám umožní, starostka Bílovce
J
Dominantou Masarykova náměstí je farní kostel sv. Františka Xaverského, součást areálu jesuitských budov.
dvou návrhů vytvořili jeden společný, s nímž se seznámili představitelé města, orgány státní správy, odborné komise rady města, památkáři. Připomínky se nyní zpracováva jí," vysvětlovala Ing. arch. Radka Borunská. Ještě letos bude opravena Havlíčkova ulice - hlavní komunikace ústící do ná městí. Na samotném náměstí je na letošní a příští rok naplánovaná oprava kanalizace a plynovodu. Kromě stavebních prací tam bude probíhat i archeologický průzkum. Jak bude pokračovat další část regenerace náměstí, záleží na tom, zda a v jaké výši se městu podaří získat finanční dotaci. Cel kové náklady by měly dosáhnout okolo 50 mil. Kč. STÁT NECHAL VĚZNICI CHÁTRAT Památkově chráněné objekty vlastní nejen město a římskokatolická církev, ale i soukro mí majitelé. Domluva s cizími vlastníky, jak potvrzuje arch itektka Borunská, nebývá vždy jednoduchá: »Zatímco majitel hotelu Slunce akceptoval požadavky památkové péče a spolupráce s ním byla při rekonstrukci této stavby výborná, opačným příkladem je nový vlastník objektu historické věznice, tj. stát. Mimořádný zájem o věznici, jejíž činnost skončila odchodem posledního vězně v roce 1962, mělo Ministerstvo spravedlnosti. Za stupitelé města vyšli státu vstříc v naději, že bude mít více peněz na rekonstrukci objektu než město. Byla to chyba. Navzdory tomu, že do projektu vložil stát téměř 20 mil. Kč a by lo dokonce už i povolení k stavbě, záměr za mrzl... Památkově chráněný objekt opět léta chátrá. Prostřednictvím hejtmana Zlínského kraje město usiluje o opětovné vrácení toho to objektu. Tvář města doznala za posledních 15 let obrovských změn a stále se zlepšuje. 1 když postupně a pomalu. Lidé ale také vědí, že ne být povodní v roce 1997, bylo by na tom možná dnes jejich město ještě hůř. Voda teh dy pohnula všemi stavbami, které ještě ne byly staticky zajištěné. Když opadla, nebylo už zbylí a investovat se muselo. ■ ALŽBĚTA ŠKARPICHOVÁ
duben 2006
moderní obec
27
příloha
historické památlcy a sídla
Na zámek s vozíkem? Jde to, ale ne vždy a všude Zhruba dvacet let se Ing. arch. Daniela Filipiová zasazuje o od straňování architektonických bariér, znesnadňujících život li dem se zdravotním handicapem. Senátorka Parlamentu ČR je jich problémy důvěrně zná. Od roku 1986 je sama upoutána na ortopedický vozík.
Jistě; už od studentských let. Vzpomínám si na svá tehdejší páteční odpoledne: Po škole jsem chodívala nakupovat do prodejny pro vý tvarníky v Platýzu na Národní třídě a pak se až do setmění, toulala městem. Praha je nádher né město, ve kterém je stále co objevovat. ■ Navštěvujete památkové objekty i nyní?
Samozřejmě. Když jdu sama, je sice s pří stupností trochu problém, ale pokud mám s sebou manžela, bariéry pro nás nic nezna menají.
Ano, byl. Obávám se, že při jeho řešení je někdy přístup památkám s ohledem na lidi s handicapem zbytečně tvrdý. Chápu, že ne ní možné dát třeba na barokní schodiště ve doucí k zámku plošinu; já bych byla první, kdo by v takovém případě křičel, že takhle ne. Rozhodně nepatřím mezi radikály a vím, že vše zpřístupnit nelze, ale někdy jde jen o ne chuť. ■ Stavební zákon ovšem na odstraňování ar chitektonických bariér pamatuje...
Existuje vyhláška č. 369/2001 stanovující požadavky na užívání staveb osobami se sní ženou schopností pohybu a orientace, která nahradila vyhlášku ke stejné problematice z roku 1994. Podle ní je nutné všechny nové a rekonstruované stavby včetně památek řešit bezbariérově. Problém je ale v tom, že existuje možnost udělit výjimku. Na jednu stranu s tím souhlasím - věže Svatovítské katedrály oprav du zpřístupnit nelze. Ale vadí mi, že se mnoh dy tato možnost zneužívá. Ověřila jsem si to bohužel nejednou na místě. Ve vyhlášce totiž není napsáno, kdo a za jakých podmínek vý jimku uděluje. Tvrdím, že kdyby někdo začal systematicky vyhledávat porušování aplikace této vyhlášky, do roka obdrží snad každý sta vební úřad žalobu. ■ Proč? Prodražuje to stavbu?
Minimálně. Jde většinou o věci, které mají na cenu stavby prakticky nulový vliv, a pokud ano, pak je to promile z její celkové ceny. ■ Čím si tedy vysvětlujete tuto malou vstříc nost?
28
moderní obec
Ne. Ustanovení vyhlášky č. 369, případné obecně technické požadavky na výstavbu, se začnou na stavebníka vztahovat až ve chvíli, kdy se začíná s úpravami. Pokud se nic nedě je, má objekt smůlu a musí počkat na rekon strukci. Nebo na to, že získá natolik osvícené ho majitele, který tyto úpravy udělá, aniž by musel. mi Vy sama jste autorkou publikace Projek tujeme bez bariér. Dozví se z ní čtenář i to, jak zpřístupňovat handicapovaným památ ky?
Speciální návod vám asi nedá nikdo. Má publikace je neustále k dispozici a ke stažení na mé webové stránce, případně mohu poslal CD. Dozvíte se z ní, co takový člověk potřebu je. Jde o to, aby lidé obecně pochopili potřeby jednotlivých lidí. Už jsem řekla, že na barokní schodiště nedám elektrickou plošinu. Ale tře ba malá přenosná rampa u vchodu nemusí vůbec vadit. U objektu je možné udělat nebo upravit zadní přístup, vložit hydraulický výtah. V krajním případě jsou řešením schodolezypřístroje, které umí s člověkem upnutým na vozíku vylézt schody. V historických zahra dách bývá někdy problémem štěrk, ale s tím se nedá nic dělat, pokud nemá utrpět estetický vzhled.
■ Ve svém životopisu uvádíte, že k vašim zá libám patří vážná hudba, výtvarné umění, gra fika. Máte také ráda památky?
■ Ovšem kdybyste manžela neměla, asi by to někdy problém byl, stejně jako pro mnoho ostatních lidi.
■ Existuje povinnost vlastníků odstraňovat architektonické bariéry i v případě, že se ob jekt nerekonstruuje?
■ Čili technický problém by to být neměl? Zhruba dvacet let se Ing. arch. Daniela Filipiová zasazuje o odstraňování architektonických bariér.
Podle mne jde o postoj, co já si budu kompli kovat život. Jiné vysvětiení pra to nemám. Na jedné straně se setkávám s tím, že mi třeba za volá nějaký malý podnikatel, aby se poradil před otevřením obchodu, zda má dostatečně široké dveře. To mne vždy velmi potěší, ovšem na druhé straně vidíte velkého investora, který se vůbec nenamáhá tuto záležitost konzultovat. Ale situace se přece jen už trochu lepší. Možná i proto, že mnoho lidí na vozíku si už nenechá vše líbit a jde si třeba na stavební úřad stěžovat. ■ To ale nesvědčí příliš o tom, že se situace lepší.
Překonat 40 let morální devastace je ne smírně obtížné. Do roku 1990 jsem za svůj ži vot neviděla vozíčkáře, respektive viděla jsem jediného - v zrcadle. Do své operace v roce 1986, která mne přivedla na vozík, jsem netu šila, že jsou lidé se specifickými potřebami. A to jsem, prosím, byla absolventka fakulty ar chitektury, člověk, který vytváří životní pro středí! Ale musím poctivě říct, že právě fakulta architektury' v tom dnes už dělá hodně. Třeba každý rok na jaře pořádají den, který studenti stráví na vozíku. To je to nejlepší, co lze pro bu doucího architekta udělat. Skupina pro od straňování bariér existuje i při České komoře architektů; jsem její členkou. Navrhovala jsem kdysi, abychom udělali školení pro pracovníky stavebních úřadů, ale ukázalo se to jako nere álné vzhledem k obrovské fluktuaci na těchto pracovištích.
Myslím, že nikoli. Je to věc citu a hlavně vů le. Trochu roštu, když třeba slyším »tak my to mu člověku na vozíčku nějak pomůžeme«. Ti lidé nevědí, co říkají. Jsou to sice hezká, vstříc ná slova, podaná ruka, ale není to řešení. Mož ná když tam přijedu já se svými ani ne 50 kilo gramy, dokáží mi pomoci, ale rozhodně si ne poradí se stokilovým člověkem na elektrickém vozíku. Navíc není moc příjemné, když vás ně kdo, kdo s tím nemá zkušenosti, rve po scho dech. ■ Znáte ve světě i u nás některé dobré pří klady zpřístupňováni památek?
Říká se, že zaslíbenou zemí je Nizozemsko, ale tam jsem nebyla. Ale v západních ze mích, které jsem navštívila, je to nesporně lepší. To se pozná už z atmosféry na ulici. A přístupnost památek je také větší. Třeba v pařížském Louvru se dostanete bez problé mů kamkoli. U nás je potěšitelné, že skuteč ně dobře řešena je přístupnost přední české památky, Pražského hradu. Jednotlivá křídla jsou propojena vloženými rampami, které neznamenají žádný stavební zásah, do Špa nělského sálu vede obslužný výtah, kde po máhají upravení mladí lidé, nechybějí toale ty pro vozíčkáře. Vstup do chrámu sv. Víta umožňuje malá decentní plošina, které si ani nevšimnete. Dobře jsem se cítila třeba na Kuksu. Na druhé straně se mi nelíbí, že do praž ského Obecního domu musím vstupovat bočním vchodem, a přitom by stačilo u hlav ního vchodu zkosit maximálně deseticenti metrový schůdek. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
duben 2006
historické památky a sídla
PŘÍLOHA
I
Handicapovaní mají různé potřeby \čkoliv existuje povinnost pro jektovat veřejné stavby s tzv. bezbariérovým přístupem, ze jména lidé upoutaní na invalidním TmrzííAii co
ocictomr*ii_
ěkterým městům a regionům včetně členů Národní sítě Zdravých měst se už daří úspěšným odstraňováním bariér všeho druhu zlepšovat život svých zdravotně postižených obyvatel.
N
VYSOČINA BEZ BARIÉR To je název projektu, jehož cílem je vytvořit kvalitní informační základny podávající pře hled o stavu bezbariérových přístupů na ce lém území Zdravého krajeVysočina. Na adre se http://www.kr-vysocina.cz/bezbarier lze získat informace o tom, jaký je přístup do růz ných institucí, kulturních zařízení, ale také na poštu či do obchodu. Kromě detailního popi su místa a technických údajů je tam také foto grafie bezbariérového přístupu. Například ve Zdaru nad Sázavou je takto popsáno 107 ob jektů, v celém kraji pak téměř 800. Kraj Vysočina vyčlenil na podporu bezbariérovosti celkem 4 mil. Kč a přispěl tak k reali zaci projektů v obcích za více než 25 mil. Kč. Další ukázkou systematického přístupu k ře šení problémů tělesně handicapovaných je grantový program Generely bezbariérových tras. Města, která zmapují záměry bezbariéro vých tras ve svém katastru, mohou žádat fi nanční prostředky na bezbariérové architek tonické úpravy z Národního rozvojového pro gramu mobility pro všechny. Díky zpracova ným generelům budou obce v kraji Vysočina rovněž lépe připraveny na efektivní využívání poslušných zdrojů EU v programovacím ob dobí 2007 až 2013.
PROSTĚJOV, LETOVICE, HODONÍN Zdravé město Prostějov má díky občanské mu sdružení Prostějovští vozíčkáři a Centru pro zdravotně postižené mapu bezbariéro vých tras. Je to první kartografické dílo toho to druhu v České republice. Vzniklo na zákla dě zkušeností samotných vozíčkářů, kteří je sbírali na více než 70kilometrové trase. Na mapě jsou kromě tras zakresleny i budovy s bezbariérovým přístupem. Veřejnost může do ní nahlédnout například v městském in formačním středisku. Vydání příručky stálo 1600 eur.
duben 2006
FOTO: ARCHIV
hé osoby nemohou dostat do ki na, lékárny či jen přejet z chod níku na chodník. Specifickým problémem jsou historické stavby a kulturní památky, které s takto handicapovanými ná vštěvníky nepočítaly.
Zdvihací rampu k vlaku zakoupilo Zdravé město Pelhřimov.
Na vytvoření ucelené bezbariérové trasy, která umožní všem skupinám obyvatelstva svobodný a bezpečný pohyb v rámci regionu, pracuje také Zdravé město Letovice. Výcho zím bodem zamýšlené trasy je budova želez ničního nádraží. Odtud je trasa vedena do centra města, kde je většina objektů veřejné správy, dále pak do okrajových částí města a poté zpět k vlakovému nádraží. Navíc měs to ve svém centru vybudovalo v letech 2004 až 2005 - v návaznosti na kampaň Evropský týden mobility - bezbariérové nájezdy na chodníky. Stejný cíl, tj. vytvořit bezbariérovou trasu s přístupem zejména k veřejným institucím, má i projekt Bezbariérové město Hodonín. Trasa spojuje všechny důležité úřady, institu ce, školy, kulturní, zdravotní a sociální zaříze ní a tvoří tak jeden komplexní celek.
HISTORICKÁ CENTRA PRO VŠECHNY Česká, moravská a slezská města a obce mají bohatou historii. To dokumentuje i fakt, že okolo 250 historických center je předmětem památkové péče a pět z nich je zapsáno na se znamu kulturního dědictví UNESCO. Bohužel řada lidí se do těchto míst nepodívá, neboť ne jsou zpřístupněna pro tělesně postižené.
Bližší informace k semináři Další podrobnosti o semináři v Boskovicích Jak zpří stupnit památky tělesně postiženým? poskytne Mgr. Radka Veselá, projektová manažerka Kancelá ře NSZM:
[email protected], www.nszm.cz/bezbarierovost. Podobnému tématu se bude věnovat také mezinárodní konference maďarské Národní federa ce postižených osob s názvem Přístupnost historic kých budov. Konference, jejíž závěry budou obsa hovat konkrétní doporučení pro řešení dané proble matiky, se uskuteční 29. až 30. června v Budapešti.
Jak zpřístupnit památky tělesně postiže ným? Jakým způsobem se města a obce vyrov návají s tímto problémem? Odpovědi na tyto otázky hledali také účastníci semináře, který uspořádaly 7. března v jihomoravských Bos kovicích Národní síť Zdravých měst a Sdruže ní historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Kromě projektu Vysočina bez bariér přítomní ocenili i prezentaci Konzultačního centra pro odstraňování bariér za práva vozíčkářů Brno, která mj. upozornila na nejčastější nedostatky, s nimiž se vozíčkáři setkávají: zamčené ploši ny, nedostupnost toalet, chybějící návody na obsluhu zvedacích plošin apod. I příliš vysoko umístěný zvonek nebo nedostupné toalety znamenají pro člověka upoutaného na inva lidní vozík velmi často neřešitelné komplikace. Na semináři zazněly i povzbudivé zprávy. Ja ko příldad dobré praxe bezbariérového přístu pu lze uvést hrad Špilberk. Návštěvníkům této významné památky nabízí Zdravé město Brno plně bezbariérový přístup včetně vyhrazeného parkoviště pro vozíčkáře, naváděcích cedulí a mobilních nájezdových ramp. Uniknout pozornosti by neměla důležitá informace, že různě postižení lidé mohou mít i různé potřeby. Některá opatření vyho vující vozíčkářům se mohou dostat do koli ze s úpravami pro jinou cílovou skupinu například pro zrakově postižené osoby. Vý bornou spolupráci podnikatelů, města a ne ziskových organizací na řešení bezbariérovosti budovy základní školy a denního staci onáře pro mentálně postižené děti doku mentoval náměstek primátora Zdravého města Karviná Ing. Ondřej Srdíčko. Účastní ky také zaujaly fotografie k dobrým, ale i špatným technickým řešením v rámci jed notlivých objektů. ■
ANTONÍN TYM Kancelář Národní sítě Zdravých měst CR
moderní obec
29
příloha
historické památlcy a sídla
Ačkoli se Luže má čím pochlubit, soutěž jí zatím uniká Střed Luže na Chrudimsku byl v 90. letech minulého století pro hlášen chráněnou městskou památkovou zónou. Obec je také členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. ž od počátku existence Programu rege leka ještě není všechno opraveno, je to práce nerace městských památkových rezer postupná a dlouhodobá. »Je tu spousta staveb, vací a městských památkových zón na nichž úpravy váznou kvůli nevyjasněným (dále jen Program regenerace) se Luži daří po vlastnickým vztahům. To nás mrzí, protože by stupně získávat peníze na obnovu historic se na ně třeba i prostředky sehnaly," zmínil se kých objektů. Příkladem je radnice ze 16. sto o jedné z příčin, proč některé objekty i v cent letí, naposledy stavebně upravovaná v 90. le ru obce dosud nebyly opraveny. tech 20. století. Obec se též stará o údržbu Vadou na kráse samotného centra obce je a opravy hradu Košumberka, který se po listo už mnoho let i chátrající měšťanský dům, na padu 1989 stal jejím majetkem. »Tam směřují jehož opravy neměl soukromý majitel peníze. prostředky z Programu regenerace v současné Obci se podařilo v loňském roce tuto unikátní době. Získali jsme dotace i z Programu obno barokní stavbu vykoupit. Za nemalého finanč vy venkova a nemalé částky byly věnovány ního přispění Pardubického kraje byl v první z rozpočtu obce. Jen do úprav purkrabství, fázi odstraněn havarijní stav střechy. »V letoš které je součástí hradu, jsme v uplynulých le ním roce budova dostane „nový kabát” a v le tech investovali celkem asi 2,5 mil. Kč,« uvedl tech příštích, po náročné rekonstrukci interié rů, bude sloužit dětem jako nová základní starosta obce Luže Ing. arch. Tomáš Soukup. Letošní rozpočet obce činí 25 mil. Kč. Do re umělecká škola a všem ostatním jako knihov konstrukce sokolovny (ač není památkově na a informační centrum. Rekonstrukci domu chráněným objektem, ale stojí v městské pa za 2 mil. Kč jsme zařadili mezi priority v roz mátkové zóně) je nutno investovat 1 mil. Kč počtu na opravy a úpravy," dodává starosta. a do dalších úprav purkrabství 400 tisíc Kč. »V minulém roce jsme obdrželi z Programu re HRAD KOŠUMBERK ŽIJE generace 500 tisíc Kč a k tomu ještě grant Par Největší část finančních prostředků obec dubického kraje ve výši 600 tisíc Kč. Žádali ních i státních pohltí hrad Košumberk, který jsme dotaci i pro letošní rok, zatím však neví vystřídal několik majitelů. Od původních me, zda uspějeme," konstatoval Ing. arch. majitelů, rodu Slavatů, přecházel postupně až k posledním vlastníkům, rodu Thurn-TaSoukup. Město zřídilo Fond rozvoje bydlení, z které xisů, kteří ve 20. letech minulého století za ho poskytuje finanční podporu přímo lidem, symbolickou cenu prodali zříceniny hradu kteří si zažádají například na rekonstrukci ob Spolku pro obnovu hradu Košumberku a pi jektů, půdní vestavby, opravy fasád apod. Kaž vovar poslednímu sládkovi panu Kašparovi, doročně si občané z tohoto fondu půjčují část jenž jej vlastnil až do roku 1948. Pak byl pi ky v celkovém objemu 500 až 600 tisíc Kč. Ale- vovar znárodněn, po určité době se v něm pi jak zdůrazňuje Ing. arch. Tomáš Soukup, zda vo přestalo vařit a objekt chátral.
FOTO: ARCHIV
U
Město podle svých možností areál regene ruje k uspokojení zájmu turistů i případné mu kulturnímu vyžití místních obyvatel. V letní sezóně zde poskytuje informace prů vodcovská služba. Spolek pro obnovu hra du Košumberku, který již opět pokračuje ve své činnosti, shromáždil poměrně rozsáh lou sbírku předmětů a historických památek. Z těchto peněz byla v purkrabství vytvořena stálá muzejní expozice památek regionální ho charakteru. V létě se na nádvoří hradu i ve slavatovském sále purkrabství koná řada kulturních akcí. »Hrad tedy žije,« prohlásil starosta Lu že. Nového vlastníka má i pivovar, v němž by se měl po restauračních pracích otevřít pen zion. OBEC CTÍ TRADICE Ke kulturním akcím, výstavám a dalším po dobným činnostem využívá město synago gu v bývalé židovské čtvrti pod náměstím, kterou si od Židovské náboženské obce pro najalo. Také byl upraven a nyní je již udržo ván židovský hřbitov ze 16. století. »Vážíme si i této součásti historie Luže, jsme rádi, že opět důstojnou formou prezentuje tradice našeho města,« dodává starosta. Rekon strukci synagogy i hřbitova financovala Ži dovská náboženská obec ze svých prostřed ků, využila však rovněž dotace z Programu regenerace. Luže je významným poutním místem. V centru obce se zachoval jeden z nejstarších kostelů v Čechách, gotický chrám svátého Bartoloměje, který díky tomu, že byl vybudo ván z kamene, odolal velkým požárům v le tech 1564 a 1596, v nichž oheň zničil téměř celé město. Ovšem vyhlášeným cílem poutí je dodnes barokní chrám Panny Marie Po mocnice křesťanů na návrší osady Chlumek, dnes součást Luže a přirozená dominanta ši rokého okolí, spojená tzv. Andělskou cestou s druhou dominantou - zříceninami hradu Košumberk. Na opravy poutního chrámu přispělo Ministerstvo kultury z Programu zá chrany architektonického dědictví částkou asi 1 mil. Kč. Ovšem úpravy tohoto chrámu byly financovány převážně z církevních pro středků, neboť církev tento areál vlastní. Již delší dobu usiluje Obecní zastupitel stvo obce Luže o navrácení statutu města, kterým vždy bylo. Bohužel v 50. letech 20. století bylo administrativním zásahem zařa zeno mezi obce. »Jakmile vstoupí v platnost novela zákona o obcích, v němž je na tylo případy pamatováno, dočkáme se nápravy,věří starosta. »Vždyť se ani nemůžeme zú častnit soutěže o titul Historické město roku, ač bychom se rádi přihlásili, neboť Luže, kde žije asi 2600 obyvatel, se má čím pochlubit," uzavřel Ing. arch. Tomáš Soukup. * MARTA STLOUKALOVÁ
30
moderní obec
duben 2006
historické památky a sídla
PŘÍLOHA
I
Drobné památky mají své ochránce
innost Společnosti je založena na dob rovolné práci členů, kteří se o její vý sledky vzájemně dělí. V počátcích se je jich badatelský zájem soustřeďoval na rela tivně menší část drobných památek, na tzv. kamenné kříže, veřejnosti známější spíše pod označením smírčí kříže. Výsledky práce Společnosti byly dvakrát publikovány v kni ze Kamenné kříže Čech a Moravy, která vyšla v roce 1997 a v roce 2001. Zájem Společnosti se postupně rozšiřoval i na ostatní drobné památky, jejichž situace nebyla zejména na přelomu 80. a 90. let minu lého století příznivá. Její členové vytrvale do kumentovali aktuální stav památek, uskuteč nili a iniciovali množství oprav. Pátrali u pa mětníků, v archívech a obecních kronikách po příbězích, které jsou s památkami spojené. Snažili se oživit odkaz předků, který nám ulo žili do krajiny. Výsledky své práce publikují v článcích a knížkách, popularizují na výsta vách, muzejních expozicích a přednáškách. SOUČASNÉ ZAMĚŘENI SPOLEČNOSTI
Společnost se dnes zaměřuje zejména na ka pličky, zvonice, monolitické kříže, křížové ka meny, železné kříže, dřevěné kříže, sochy, bo-
ží muka, sv. obrázky, křížové cesty, kalvárie, památníky, pranýře, pamětní desky, hřbitov ní památky, studny, kašny, milníky, vztyčené kameny, mezníky a další. Kromě toho posky tuje badatelský a informační servis, vede roz sáhlou specializovanou knihovnu a aktuali zuje tematickou bibliografii. Mladší členové prezentují část výsledků své práce na inter netových stránkách http://smircikrize.euweb.cz/, http://krize.webpark.cz/krize.htm. Za 23 let činnosti naší Společnosti se po dařilo zatím shromáždit informace o téměř pěti tisících drobných památkách, což před stavuje nejucelenější soubor evidence u nás. Další předností tohoto soupisu je jeho maxi mální otevřenost všem zájemcům. Každá položka znamená návštěvu lokality zaměře ní, fotodokumentaci a pátrání v pramenech. Zařazením do evidence nevznikají žádná no vá práva ani povinnosti, je však zachycen stav památky v době evidence, umožněna možnost porovnání vývoje stavu objektu v čase a srovnání s ostatními evidovanými objekty. Jelikož drobné památky nemívají ji nou ochranu než dobrou vůli lidí, slouží ně kdy evidence Společnosti i jako podklad k ře šení přestupků spojených s vandalismem, nebo jako důkaz v trestním řízení při jejich zcizení. Cílem naší práce je mít evidenci drobných památek co nejúplnější, k tomu však povede ještě dlouhá cesta. NOVÍ SPOLUPRACOVNÍCI JSOU VÍTÁNI
Naše Společnost ráda poskytne další infor mace a přivítá nové spolupracovníky. Pro prvotní evidenci a kontakt postačí stručný popis památky a místa s fotografií. V posled ních letech registrujeme zvýšený zájem o drobné památky, kdy po době nezájmu, ni čení a krádeží přichází postupně doba oprav a vznikají i památky nové. Iniciátory a pod porovateli pozitivních změn bývají i obce a jiné subjekty veřejné správy. Mezi největší akce patří rekonstrukce sto vek drobných památek uskutečněná Národ ním parkem Šumava ve spolupráci s obcemi, nebo dokumentace a rekonstrukce drob ných památek na Broumovsku, za spoluprá ce CHKO Broumovsko, místních obcí a dob rovolníků. Zachované drobné památky v udržované krajině jsou významným prv kem vazby k našemu domovu, ale i lákadlem pro turisty, kteří v takové krajině naleznou možnost příjemného odpočinku a budou se rádi vracet. ■
F0T0; AUT0R
Při Muzeu v Aši pracuje dobro volná Společnost pro výzkum kamenných křížů (dále jen Společnost), která se zaměřuje na ochranu a evidenci drob ných památek u nás. Sdružuje zájemce z řad odborné i laické veřejnosti o historickou a pří rodní vlastivědu.
Artechnic - Schréder a.s. Vinohradská 74 130 00 Praha 3 Tel.: 222 522 930 Fax: 222 521 722 GSM: 603 164 603
[email protected] www.schreder.com
C/ftužA/iic
Schréder Schróder Group GIE
Artechnic - Schréder a.s.
nabízí projektování a dodávky veřejného osvětlení, architektonického osvětlení, slavnostního osvětlení, osvětlení tunelů a sportovišť.
MICHALSTREUBEL
Kontakty: Přednosti svítidel Schréder: Sousoši ukřižování na členitém podstavci s reliéfní dekorací z roku 1886. Vernéřovice, Broumovsko, stav z roku 2003.
Buben 2006
■ správce soupisu drobných památek: Adolf Kučera, e-mail:
[email protected] ■ autor článku: Michal Streubel, e-mail:
[email protected]
+ nízké náklady za energii a údržbu + vysoké krytí svítidel IP 66 + odolné a kvalitní materiály + bezpečnost + velký výběr typů a provedení
moderní obec
MO-000286
■ Muzeum Aš: e-mail:
[email protected]
31
Pro komplexní řešení kanalizace prostřednictvím systému Wavin se rozhodlo historické město Český Krumlov.
Komplexní řešení kanalizace v podmínkách historických center Regeneraci historických center doprovází řada úskalí kompli kuj ích život všem zainteresovaným. Jedním z důležitých aspek tů je také řešení kanalizační sítě, jakkoli výsledky těchto prací nejsou - v lepším případě - na první pohled vidět. ýměny a opravy kanalizačních sítí případně vystouplý poklop a jaké těžkosti možná nejsou tak složité po stránce způsobují výmoly v běžném provozu - byť by estetické, neboť to, co je nakonec vidět se jednalo pouze o provoz pěší. na povrchu, jsou »jenom« poklopy šachet. Výběr správných materiálů a pracovních po ALTERNATIVA - PLASTOVÉ ŠACHTY stupů je nicméně stěžejní jak pro dobrou Dostáváme se zde k pohledu na dlouhodofunkci kanalizace, tak pro její trvanlivost. bost investic, které nezasvěcený člověk nedo Trvanlivost kanalizace je přitom zcela zá káže vždy odpovídajícím způsobem zhodno sadní také z estetického hlediska - pomine- tit. V případě kanalizace nicméně není situa me-li funkčnost a problémy spojené s naté ce až tak nepřehledná, aby nebylo možné ji káním balastní vody do systému, případně stručně shrnout. Zodpovědný investor má průsak odpadních vod do podloží. Netěsný snahu na základě orientační znalosti přistou či jinak poškozený potrubní a šachtový pit k problematice aktivně a od samého za systém vede v poměrně krátkém čase k vy čátku konzultuje s projektantem a provozo mývání obsypového materiálu a následné vatelem kanalizační sítě svoje ideje a poža mu propadání okolí kanalizačních poklopů. davky. Dochází tak k výběru vhodného mate Všichni známe z praxe, jak vypadá propadlý, riálu a technologie. Nebudeme se zde po
FOTO: ARCHIV
V
Vlnovec pod poklopem absorbuje namáhání při dopravě po komunikaci i tah vznikající rozmrzáním a zamrzáním okolní půdy. Výsledkem je komunikace bez výmolů a propadlých kanálů, šíře typů poklopů pak zaručuje bezproblémové použití ve všech typech terénů (historická jádra, trávníky, ulice apod.).
32
módierm obec
drobně zabývat materiály trubek, protože ta to problematika už je poměrně známá. Co se týče kanalizačních šachet, je situace ještě přehlednější, jelikož proti tradičním beto novým šachtám stojí jako alternativa pouze šachty plastové. Z hlediska obecné funkce šachty nebude přeháněním, řekneme-li na úvod, že betonová šachta nemá proti plastové téměř žádné výhody. Pokud vycházíme z toho, že funkce šachty je »býti otvorem v zemi«, ne má systém pevného skružového sloupce ne soucího poklop a přilehlé okolí terénu žádný smysl. Šachta má zkrátka umožnit vstup do ka nalizace - buď přímo, nebo pomocí údržbo vých zařízení u šachet menších průměrů. Dále poklop pevně přichycený k betonové šachtě nemá možnost pohybovat se vertikálně při za mrzání a rozmrzání povrchu zároveň s okolím, což způsobuje již zmiňované výškové rozdíly mezi poklopem a komunikací - tedy výmoly. Dosažení dlouhodobé těsnosti betono vých šachet je rovněž velmi problematické, a to pro již zmíněný pohyb terénu. V mra zech, kdy se povrch zvedá proti úrovni nezámrzné hloubky i o více než 5 cm se mezi skružemi vytvoří mezery, do kterých se do stanou nečistoty. Tento proces s každou se zónou zhoršuje stav betonové šachty. Plastové šachty Wavin se v tomto ohledu výrazně odlišují jak od šachet betonových, tak od plastových šachet ostatních výrobců. Zásadní rozdíl je v použití tzv. vlnovce, který se zasouvá na těsnění do šachtového dna a tvoří vertikální těleso šachty. Tento vlnovec je Wavinem patentován a při uložení v zemi se chová jako harmonika - smršťuje se a roz tahuje podle potřeby, čímž zachovává doko nalou těsnost systému a nevytlačuje (případ ně netáhne) poklop proti komunikaci. Poklop samotný je pak připevněn na beto novém roznášecím prstenci, ležícím na hutně ném podkladu. Je tak fakticky integrován do vozovky (příp. chodníku), nikoli na sloupec šachty-jak je tomu u betonových skruží. Nic méně ani to by nebyl u pružné šachty problém. PŘIKLAD ČESKÉHO KRUMLOVA Jednou z nejdůležitějších referencí plasto vých šachet Wavin je historické jádro České ho Krumlova. Tyto šachty byly vybrány s ohle dem na jejich unikátní vlastnosti, snadnou manipulaci při montáži (díky nízké hmot nosti, kdy není potřeba žádné mechanizace) a rovněž kvůli nedostatku místa pro výkopy. »Provoz plastových šachet Wavin je z hlediska těsnosti a běžné údržby bezproblémový a vzhledem ke kvalitě a trvanlivosti těchto materiálů neočekáváme žádné komplikace. S těmito systémy počítáme i do budoucna,uvedl Pavel Grup, vedoucí provozu Vodovodů a kanalizací jižní Čechy. Referent investic Městského úřadu Českého Krumlova Libor Pils hodnotí jako pozitivní snadnou a rychlou montáž ve stísněných pa rametrech komunikací v centru města. Komplexní řešení kanalizace systémy Wavin se neomezuje pouze na aplikaci historických center měst a obcí. V těchto »extrémních« podmínkách se však nejvíce projeví všechny vlastnosti použitých komponentů. ■ MAREK KŘIVDA
duben 2006
historické památky a sídla
Mikulov má Program regenerace až do roku 2010 Už v roce 1952 bylo historické jádro Mikulova prohlášeno měst skou památkovou rezervací. Vedla k tomu jedinečná poloha města, harmonie přírody s osídlením, mimořádná urbanistická a architektonická kvalita sídla a hodnota památkového fondu. současné době se na území města podpory městského úřadu zorganizovali už nachází 182 historických a kultur v listopadu roku 2004 dvoudenní Plánovací ních památek (z toho 60 patří městu, víkend, kterého se zúčastnilo více než 70 lidí. 11 státu, 5 církvi a 104 ostatním vlastníkům). Společně pod vedením nestranného odbor níka z Jihlavy plánovali podobu a využití Ná JE TO OTEVŘENÝ PROJEKT městí. Nešlo o nahrazení plánovacích proce Od roku 1982, kdy tehdejší Ministerstvo kul sů, které se dnes běžně používají, ale o jejich tury vytyčilo legislativní prostor pro záchranu doplnění, získání nových informací a vy kulturního dědictví v Mikulově, bylo zpraco slechnutí požadavků a námětů přímo od ob váno několik významných dokumentů, které čanů, kteří město důvěrně znají a chtějí o své se týkaly regenerace městské památkové re představě o jeho budoucí podobě diskuto zervace (MPR). Jedním z posledních je urba vat. nisticko architektonická studie Program rege »Komplexní rekonstrukce Náměstí včetně nerace MPR Mikulov (autor Ing. arch. Štěpán inženýrských sítí je do budoucna finančně Děnge z Mikuova), kterou schválilo zastupi nejnáročnějším projektem regenerace MPR. telstvo města 20. června 2005. V průběhu diskuse, při níž se řešilo šest zásad »Je to otevřený projekt, který se bude po ních témat - doprava, zeleň, městský partner, stupně na základě nově zjišťovaných skuteč úloha městské samosprávy, služby a potenciál ností upravovat, doplňovat a vyvíjet, aby - zazněla řada zajímavých podnětů a nápadů. průběžně odrážel aktuální situaci a potřeby Velmi živou diskusi vyvolalo jako již tradičně MPR. Navržené akce jsou plánovány s výhle dopravní řešení Náměstí. Všechny podnětné dem do roku 2010. Vzhledem k problematic návrhy na řešení jeho celkového architekto kému zajišťování finančních prostředků se nického vzhledu byly předány zastupitelům každoročně upřesňuje tabulková část pláno města. Některé z nich byly zapracovány i do vaných investic v návaznosti na skutečné fi Programu regenerace MPR,« doplnil starosta. nanční možnosti města a podle aktuální po Samotnému setkání předcházela anketa, třeby, jednotlivých vyhlašovaných programů do které se zapojilo 102 respondentů, nej apod.,« konstatoval Eduard Kulhavý, starosta mladšímu bylo 6 a nejstaršímu 83 let. »S její více než sedmitisícového Mikulova. mi výsledky jsme byli také velice spokojeni. Z dotazníku jasně vyplynulo, že lidem nejví PLÁNOVACÍ VlKEND S OBČANY ce vadí auta na Náměstí, chaos v dopravě Podobu Programu regenerace spoluutvářeli a chybí jim zeleň. Do výtvarné soutěže se za i občané. Členové Spolku přátel Mikulova za pojilo 15 dětí. Nejvíce kreslili zelené Náměs-
V
duben 2006
V současné době se na území města nachází 182 historických a kulturních památek.
tí, stromy a jeden chlapec by si dokonce přál, aby z kašny teklo víno. Věřím, že výsledky set kání budou nadále naše spoluobčany moti vovat k další spolupráci při vytváření vzhledu města,« konstatoval Eduard Kulhavý. STEJNÝ PROBLÉM - PENÍZE 1 pro Mikulov je stále největším problémem nedostatek finančních prostředků potřeb ných na regeneraci MPR. »Letos jsme požá dali Ministerstvo kultury o podporu z Pro gramu regenerace MPR a MPZ ve výši 12 mil. Kč. Dosud však nemáme žádnou oficiál ní zprávu, pouze neoficiálně jsme se do slechli, že obdržíme snad 1 mil. Kč. Minister stvo nám již poskytlo 1 mil. Kč z Programu rozvoje a obnovy regionální infrastruktury na obnovu galerie,« uvedl starosta. Kromě obnovy kulturních památek v cel kové výši okolo 5 mil. Kč bude město v letoš ním roce především investovat do vybudová ní a obnovy infrastruktury. Na výstavbu par koviště a klidové zóny, na předláždění někte rých komunikací či na veřejné osvětlení měs to využije prostředky nejen ze svého rozpo čtu, ale i z cizích zdrojů. »Na rekonstrukci vozovky včetně vytvoření klidové zóny doplněné o park a jezírko jsme získali dotaci 10 mil. Kč od Ministerstva pro místní rozvoj. Část nákladů uhradí podpora z programu PHARE. Dalších 6 mil. Kč na pře dláždění komunikací budeme čerpat z pro gramu INTERREG,« uzavřel starosta Eduard Kulhavý. Dodejme, že v letech 1995 až 2005 se fi nančně na regeneraci MPR v Mikulově podí lely město (58,815 mil. Kč) a stát formou do tací (48,403 mil. Kč). Ze státního rozpočtu byla financována i rekonstrukce zámku (67,725 mil. Kč). /sk/
moderní obec
33
SPRÁVA A ROZVOJ
Základní umělecké školy: Proč některé preferují kraj, jiné obec? I když podle školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.) je kraj po vinen zajistit podmínky nejen pro střední a vyšší odborné vzdě lávání, ale mj. i pro základní umělecké vzdělávání (§181 odst. 1), stále častěji se v roli zřizovatele základní umělecké školy objevu je obec. Jak se postavení zřizovatele odráží v činnosti těchto škol? bcím i svazkům obcí zákon umožňuje nou sídlily v objektech patřících městu (a úřa základní umělecké školy (ZUŠ) zřizo dy tudíž platily někdy symbolický, jindy ale vat a zrušovat (§ 179). Některé kraje výrazný nájem), snažily se přesvědčit zastupi toho využily- někde po dohodě, jinde direk tele, aby školy převzali. Někteří to také ve sna tivně - rozhodly, že už ZUŠ zřizovat nebu ze zachránit školu udělali. Nejen z těchto dů dou, ale předají je obcím, v nichž budova vodů pravděpodobně přesvědčují někteří školy sídlí. »Buď obec ZUŠ převezme, nebo ji představitelé krajů - například kraje Vysočina prostě zrušíme,« zaznělo v některých přípa - starosty dodnes. Naopak kraje Jihomoravský dech. A tak v posledních letech počet ZUŠ a Zlínský si své ZUŠ chrání. zřizovaných obcemi narůstá. Dnes mají všechny základní umělecké školy právní subjektivitu, liší se však, pokud KDYŽ SE PŘEHAZUJE HORKÝ jde o postavení zřizovatelů.
O
BRAMBOR Ke změně zřizovatelů základních uměleckých škol docházelo postupně někdy od poloviny 90. let; tehdy ještě všechny školy spadaly pod školské úřady na okresech. Protože ZUŠ větši
KDYŽ JE ZŘIZOVATELEM KRAJ Mezi základní umělecké školy, jejichž zřizo vatelem zůstal kraj, je ZUŠ Antonína Doleža la v Trnkově ulici v Brně.
»Pod krajem nám je dobře,« říká ředitel ZUŠ JosefKulhán. »Vztahy vobcijsou mnohem víc provázané, také víc závislé na výsledku voleb. Místní zastupitelstvo může přijmout nevratné kroky, které školu poškodí nebo dokonce zru ší. V kraji jako vyšším územním správným cel ku se cítíme jistější. Špatná politická rozhod nutí, která by ZUŠ poškodila, se zde přijímají hůř.« Připouští sice, že někteří kolegové mají i s obcí v roli zřizovatele dobré zkušenosti, ale nebývá to prý pravidlem. »Alespoň u nás v Ji homoravském kraji zatím převládá ten názor, že bychom chtěli zůstat pod krajem.« Potvrdila to i zástupkyně ředitele ZUŠ z Blanska Jitka Hochmanová: »S každou změnou na radnici se může proměnit i vztah ke škole. V městském zastupitelstvu je častě ji spojen s osobnostmi v jeho čele. Ne každý starosta je škole, zejména umělecké, naklo něn. Ano, může jí prospět, ale je-li například sportovně založen, pak místo nezbytné in vestice do umělecké školy může přijít dotace města na sportovní stadion. Také proto pre ferujeme jako zřizovatele kraj.«
KDYŽ JE ZŘIZOVATELEM OBEC
ILUSTRAČNÍ FOTO: AUTORKA
S tím, že změna ve vedení města může školu ohrozit, souhlasí i Lubor Bořek, ředitel ZUŠ v Polici nad Metují. Jeho zkušenosti jsou však jiné: »Působím v malém pohraničním městě, což předpokládá značný tlak ze strany zřizo vatele, ale my jsme s naším zřizovatelem, tj. s obcí velmi spokojeni. Město si naší práce váží, vzájemné vztahy jsou skutečně velmi korektní a vstřícné. I když jsou finanční pro středky a možnosti obce omezené, nemůže me si stěžovat.« Zároveň připustil, že před lé ty tomu bylo jinak. Základní umělecká škola vznikla v Polici nad Metují krátce po revoluci v roce 1990. "Začínali jsme z ničeho, jméno jsme si museli napřed vybudovat. Zastávám názor, že škola musí svými výsledky přesvěd čit, že je důležitá pro žáky i pro obec.« Škola s třemi obory - hudebním, výtvar ným a tanečním - má stoprocentní kvalifiko vanost učitelů. Úspěchy jejího nejrozsáhlej šího, hudebního oboru dnes široce překra čují rámec obce. Právě ony kdysi jako první ovlivnily mínění představitelů o škole. »Naši žáci začali vítězit v krajských i celo státních kolech nejrůznějších hudebních sou těží, postupně jsme se mezi jinými městy zvi ditelňovali. Z jednoho setkání starostů, přije la tehdejší paní starostka poněkud zaskočená. Prý za ní chodili starostové jiných obcí a říka li: Vy máte nějakou dobrou ZUŠku.To byl prv ní moment, který na nás obrátil pozornostTím druhým bylo vítězství školních orchestrů a sborů v rozhlasové soutěži Concerto Bohe mia. Odměnou pro vítěze byla možnost hrát ve Španělském sále Pražského hradu na kon certě vítězů, který přenášela Česká televize. »Když se lidé v Polici dověděli, že děti bu dou vystupovat v televizi, byla to obrovská
34
moderní obec
duben 2006
událost. Když ve stejné soutěži dokázalyuspět pět let za sebou, a pokaždé byly děti vidět v televizi, byla to rarita, která přesáhla věhlas regionu. Byla vidět škola, ale i obec. Těší nás, že to město oceňuje.«
KDYŽ PŘIJDOU ZKUŠENOSTI Z OBOU STRAN Ředitel ZUŠ v Taussigově ulici v Praze 8 Bed řich Kameník působil před deseti lety jako ře ditel ZUŠ v malé obci: »Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Ve větších obcích, jako je Praha, se kraj jako zřizovatel velice osvědčil. Škol našeho typu je zde víc, můžeme společ ně hájit naše zájmy, zejména pokud jde o le gislativu. Školy v menších obcích zase častěji potřebují podporu zastupitelstva. Jejich vý hodou je hlavně to, že mohou být se svým zři zovatelem v těsnějším kontaktu. Jak si tak po vídáme s kolegy, to ve velkých městech občas postrádáme. Působíme sice v rámci celého města, ale když je třeba řešit jakýkoli problém vblízkém okolí, nemáme na koho se obrátit.«
KDYŽ SE LIDÉ DOMLUVÍ Krásnou, perfektně zařízenou budovu posta venou zhruba před dvěma a půl lety, navíc na strategicky dobré adrese, Základní umělecké škole ve Veselí nad Moravou kdekdo závidí. Škola pro 530 žáků a všechny čtyři obory (hu dební, výtvarný, taneční, literárně dramatic ký) sídlí na náměstí pár kroků od vlakového i autobusového nádraží. »Ale bývala tu odstrkovanou Popelkou. Neu stále se stěhovala ze špatných poměrů do ješ
tě horších,« vzpomínal její ředitel Aleš Smutný. »Nakonec jsme skončili v prostorách nejen prostorově, ale i hygienicky nevyhovujících. Bylo to neúnosné.# Naštěstí se dokázali zainteresovaní lidé do mluvit. Jednání s Ministerstvem školství a ob cí ještě zahajoval školský úřad, časem se stal zřizovatelem ZUŠ Jihomoravský kraj. Původním návrhem byla přestavba starší ho objektu, ale ministerstvo podmínilo svůj souhlas tím, že město věnuje pozemek na vý stavbu nového, účelového objektu. Stavbu fi nancoval óny na přípojky, povrchové úpravy okolí, osvětlení a podobně. "Zachovalo se úžasně, bez podpory sta rosty Jaroslava Hanáka a zastupitelů vůbec bychom nic nedokázali,# říká Aleš Smutný. »I když město naším zřizovatelem není, vy cházíme spolu velmi dobře. Máme osvícené představenstvo - městskou radu i zastupi telstvo. Váží si naší práce a hlavně dobře ji znají už také proto, že mnozí tu mají své dě ti a vnuky. Když se u nás na podzim konala valná hromada Asociace základních umě leckých škol, rádi jsme kolegy z různých koutů republiky přesvědčili o tom, že i v za padlém koutě Moravy se dá postavit nová škola. Jsme pyšní na to, že o naši základní uměleckou školu žáci mají zájem, že se má čím pochlubit. Koncert, který jsme při příle žitosti valné hromady asociace uspořádali, byl myslím dobrou reklamou. Účast před stavitelů města pak dokladem, že i když na ším zřizovatelem Veselí nad Moravou není, ví o nás a naší práce si váží.#
KDYŽ... Jistěže existují případy, kdy zřizovatel své ško le nefandí. Nasadí jí vysoký nájem, do vedení postaví člověka, který nemá s žádným z umě leckých oborů nic společného, odmítá do školy a jejího zařízení investovat. Nehledali jsme průšvihy, snažili jsme se vysledovat, jak vidí školy zřizovatele v rozdílném postavení. Ukázalo se, že nejde ani tak o systém, jako o konkrétní lidi, kteří z titulu své funkce prá ci škol ovlivňují. Základní umělecké školy ne jsou »povinné«, zato jsou něčím jako rodinným stříbrem státu. Nic podobného ve světě nena jdete. Však nám systém uměleckého školství za hranicemi právem závidějí ■
JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ I
Národní pojištění ODBORNÝ MĚSÍČNÍK
VŠE DŮLEŽITÉ
• • • • •
0:
CiseA sprava sociálního ZABEZPEČENI
.W
cssz |CSSZ
nemocenském a důchodovém pojištění, lékařské posudkové službě, zdravotním pojištění, dávkách státní sociální podpory a sociální péče, pracovním právu.
Předplatné na rok 2006 činí 600 Kč. Bližší informace:
duben 2006
MO-000312
Redakce časopisu Národní pojištění Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 25, 225 08 Praha 5 tel./fax: 257 082 884, e-mail:
[email protected] www.cssz.cz/narodni_pojisteni.asp
moderní obec
35
SPRÁVA A ROZVOJ
Kontrolu hřišť nelze podceňovat Dětská hřiště musejí být bezpečná. V teorii samozřejmá věc, ale v praxi tomu tak vždy nebývá. Města a obce by proto měly více dbát na přísnost a důslednost kontrol zařízení a provozu hřišť. Jelikož informovanost se i v tomto ohledu zvyšuje, lze očekávat, že žádostí o náhrady škod při případných úrazech dětí bude přibývat. ožadavky na zařízení dětských hřišť - Zabránit používání nebezpečných zaří v ČR vyplývají z platných evropských zení (označeno kontrolorem jako nevyhovu směrnic, které jsou v České republice jící, poškozených, neošetřených dopadových ploch apod.). transformovány v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, - Zabezpečit vstupní a únikové cesty, v platném znění. Vybrané výrobky pak sta umožňující příjezd v případě nehody. novuje nařízení vlády č. 173/1997 Sb. -Vést písemné záznamy o zařízeních, kon Od 1.12.2002 vstupuje v platnost nařízení trolách a údržbě. vlády č. 329/2002 Sb., které doplňuje před - Zavést třístupňový systém kontroly. chozí nařízení vlády a mezi vybrané výrobky pod přílohu 2, pod položku 7 uvádí »zařízení CO SE POSUZUJE PŘI KONTROLÁCH Při běžné vizuální kontrole se zkoumá, zda dětských hřišť#. To znamená, že veškerá zařízení dětských nevyčnívají základy, chybějící součásti, rozbi hřišť musí před uvedením do provozu po té herní prvky, střepy apod. Tuto kontrolu soudit autorizovaná osoba - zkušebna, která uskutečňuje provozovatelem pověřený pou ověří soulad s požadavky technických norem čený pracovník v intervalu, který určuje vý a vydá výrobci certifikát. robce s přihlédnutím k frekvenci užívání hřiš tě. Písemný zápis se pořizuje jen při zjištění, TECHNICKÉ NORMY že herní prvky neodpovídají požadavkům na Od roku 2000 vstoupily postupně v České re bezpečnost. publice v platnost technické normy ČSN EN Podrobnější je kontrola provozní, která se 1176 (má sedm dílů) a ČSN EN 1177 (viz rá zaměřuje na funkce a stabilitu zařízení. Vyko meček), které představují výčet mnoha bez nává ji provozovatelem pověřený pracovník, pečnostních technických požadavků a pro seznámený s problematikou dětských hřišť, dukty uváděné na trh musí těmto požadav a to v rozmezí 1 až 3 měsíců, nebo jak je uve kům vyhovovat. Herní prvky, u nichž je míra deno v návodu výrobce. V záznamu o kontro jejich rizika stanovena na hranici nepřijatel le se hodnotí i účinnost běžných kontrol. Kon nosti, se musí z provozu odstranit. Míru rizika troly může rovněž uskutečnit odborná firma. na jednotlivých prvcích posuzuje odborný Roční hlavní kontrola podrobně zjišťuje technický kontrolor, který může herní prvky celkovou úroveň bezpečnosti zařízení, zákla i proměřit, vypočítat potřebnou bezpečnostní dů, povrchů, známek rozpadu, kontrol vyplý dopadovou plochu podle výšky volného pádu vajících z provedených oprav, kontrol bezpeč speciálně u každého herního prvku. Na zákla nostních dopadových ploch apod. Měla by ji dě výsledku proměření a kontroly se provozo vykonat odborná certifikovaná firma. Certifi vatel či statutární zástupce rozhodne o dalším kátem (např. Hospodářské komory ČR) se postupu s ohledem na ekonomický dopad prokazuje způsobilost pro tuto činnost a spl a míru rizika stanovenou kontrolorem. nění předepsaných požadavků v tomto obo ru. O průběhu kontroly je předán provozova POKYNY PRO PROVOZOVATELE teli Protokol. Roční hlavní kontroly se usku Povinnosti pro provozovatele dětských hřišť tečňují v rozsahu podle ČSN EN 1176-7 v ob vyplývají ze zákonů České republiky a z po dobí nepřekračujícím 12 měsíců. kynů pro zřizování, kontrolu a údržbu, které Aby se předešlo úrazům, musí se majitel popisuje ČSN EN 1176 - 7. Jsou to především nebo provozovatel postarat o to, aby byl za tyto pokyny: veden a udržován pro každé hřiště odpoví ■ Základní požadavky na provozování dající rozvrh kontrol. V úvahu je třeba brát dětských hřišť: místní podmínky a pokyny výrobce, jež mo - Není-li zařízení bezpečné, musí být ve hou ovlivnit nezbytnou četnost kontrol. Jest řejnosti přístup zakázán! liže se v průběhu kontrol objeví závady ohro - Zařízení je nutno instalovat bezpečně žující bezpečnost, je nutno je bezodkladně podle návodu výrobce, nebo jeho zástupce odstranit. Není-li to možné, pak se zařízení v ČR. zabezpečí proti použití (například jeho zne- Informovat uživatele vývěskou - pro koho hybněním nebo odstraněním). Například je zařízení určeno (věkové hranice); jaké jsou i při údržbě některého zařízení je zapotřebí podmínky provozu a kdy se zařízení nemá z hřiště odstranit nebo bezpečně uschovat používat; informace o umístění nejbližší tele veškeré upevňovací prvky nebo základy, aby fonní stanice k případnému přivolání pomo byla hrací plocha bezpečná. ci; telefonní kontakty na policii, záchrannou službu, hasiče, odpovědné provozovatele. OPRAVY A ÚDRŽBA - Umístit piktogram u hřiště (obrazové Pracovníci pověření provozovatelem nebo označení dětského hřiště). majitelem dětského hřiště musí být kvalifi-
P
36
moderní obec
Zkušebním prostředkem je prokázáno riziko zachycení krku a hlavy uživatele výška volného pádu 2,5 m - nepřípustné riziko!
Montážní závada - riziko zachycení prstu.
Kontrola provazové průlezky - nevyhovují otvory - riziko zachycení hlavy.
duben 2006
SPRAVA A ROZVOJ
Co zahrnují technické normy ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177 ■ ČSN EN 1176 Část 1 - Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební požadavky + změna AI + změna A2; Část 2 - Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro houpačky + změna A 1; Část 3 - Další bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro skluzavky + změna AI; Část 4 - Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro lanové dráhy + změna AI + A2; Část 5 - Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro kolotoče + změna AI + změna A2; Část 6 - Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro kolébačky + změna AI; část 7 - Pokyny pro údržbu zřizování a provoz ■ ČSN EN 1177 - Povrch hřiště tlumící náraz - Bezpečnostní požadavky a zkušební metody + změna A 1
Přehled právních předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon; zákon č. 102/ 2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků; zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně ve řejného zdraví; vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch; nařízení vlády č. 173/1997 Sb., sta noví vybrané výrobky k posuzování shody; zákon č. 59/1988 Sb., o odpovědnosti.za škodu způsobe nou vadou výrobku; zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; nařízení vlády číslo 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí; vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů; vyhláška ť. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a stu dentů; metodický pokyn M$MT č. j. 37 014/2005; metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.
kovaní k danému charakteru opravy (dřevo, kov, plast). Předpokladem je minimálně vyu čení v příbuzném oboru a kvalifikace pro specifické úkony (sváření apod.) Měli by také disponovat dostatečnými informacemi o svých úkolech, výrobku, kompetencích včetně z toho vyplývající odpovědnosti. Opravy se musí uskutečnit v souladu s poža davky ČSN EN 1176 a pokyny výrobce. Pro vozovatel může pověřit opravou i odbornou firmu, která provede opravu zařízení na hřišli po dohodě s výrobcem. V případě náhrady stávajících dílů ani odborná firma nemůže mčnit účel zařízení, ale musí použít originál ní díl od výrobce. V záruční době jsou jaké koliv úpravy či opravy povinností výrobce. Údržba probíhá z bezpečnostních důvodů s vyloučením veřejnosti.
ZDENKA HOUŽVIČKOVÁ SRORTSERVIS certifikovaná osoba HK ČR č. 001/2006
Nabízíme plastové sedáky na vaše pískoviště nebo celé pískoviště z plastu. Provádíme kompletní rekonstrukce pískovišť od úpravy betonové podezdívky až po celkovou rekonstrukci.
Plastová pískoviště z recyklovaného materiálu. Výhodou je dlouhá životnost bez údržby, lehká manipulace. Zabezpečeno igelitovou plachtou. Vyhovuje z hlediska hygieny. Zamezí znečistění zvířecími výkaly. Zkušenosti s plastovými pískovišti od naší firmy má už mnoho měst a školek (Rychnov n. Kn., Hranice, Kopřivnice, Ostrava, Olomouc, Příbram, Praha, Jihlava a další).
Cenu kalkulujeme dle velikosti vašich pískovišť. Plastové ploty na dětská hřiště a jiné doplňky na hřiště.
se stane úraz
^ případě úrazu se pořizuje zápis. V něm se zaznamená a dvěma podpisy potvrdí: datum a čas úrazu; místo a herní zařízení; jméno a věk uživatele; počet uživatelů na místě ' době úrazu, jejich věk; co měl uživatel ob'včeno a obuto; popis úrazu a informace, kdo Popis podal; o jaké zranění jde; která část těa byla poraněna; opatření poskytnutá po urazu; výpovědi svědků včetně jmen, adres a podpisů, jméno a podpis zapisovatele; vyladrení, jak zamezit opakování úrazu, pokud
duben 2006
Radek Skácel • mobil: 777 575 746 e-mail;
[email protected];
[email protected]
Adresa: Na Trávníku 1240, Rychnov nad Kněžnou 516 01
moderní obec
37
MO-000301
KDYŽ
se stal vlivem technických nedostatků na hřišti nebo herním prvku (ostatní viz vyhláš ka č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů). Zpracovaný provozní řád je závazný dnem vydání. Statutární zástupce nebo provozova
tel písemně pověří zaměstnance k vykonává ní dozoru nebo provozních kontrol na dět ském hřišti. Ti musí být s provozním řádem prokazatelně seznámeni a školeni.Veškeré záznamy z kontrol a proškolení zaměstnan ců se archivují. Odpovědnost provozovatele nelze chápat pouze z hlediska občanského zákoníku, je nezbytné poukázat i na odpo vědnost trestněprávní (obecné ohrožení). Podle platné legislativy kontroluje trh s těmi to výrobky Česká obchodní inspekce, která je oprávněná nejen dětská hřiště uzavřít, ale i vyměřit pokutu za nedodržení zákonných ustanovení. Podrobnosti lze získat: e-mail:
[email protected]. ■
Vizitkou obce je i trávník
Co je to mulčování
častým tématům odborného tisku v poslední době patří »mulčování«. Nedávno se mu věnovala i Moderní obec (viz MO číslo 1/2006 pozn. redakce). Jako místostarosta obce Velká Hleďsebe a zároveň jako zahradní architekt však chci zdůraznit, že jedno značné ekonomické výhody mulčování předkládané v jeho srovnání s klasickou technologií sečeni by neměly být jedi ným kritériem pro nasazování sekaček s mulčovacím efektem. Jejich prodejci totiž leckdy zapomínají připomenout, jaké negativní důsledky, zvláště v dlou hodobém efektu, mulčování může mít, případně jakým způsobem lze tato rizi ka eliminovat. Sekání s mulčováním je výhodné na ex tenzívních travnatých plochách, které jsou z hlediska zapojení travního porostu řidší a travní hmota se na nich snadněji rozkládá bez dalších následků. U inten zivních trávníků na exponovaných plo chách, zejména s nižší výškou kosení, však s častější frekvencí »mulčovací« seče dochází k plstnatém' a případně k zamechování ploch. Travní hmota se nedostatečně rozklá dá a vytváří plstnatou vrstvu. Ta sice ne ní vizuálně příliš patrná, avšak kvalitu trávníku značně zhoršuje. Pokud se na plochách napadených širokolistými ple vely posečená nadzemní hmota neodklízí, rozšiřují se tam semena plevelů a tyto plochy se naopak dál a rychleji zaplevelují. Určitým východiskem může být pra videlné tzv. prořezávání nebo provzdušňování trávníků speciálními stroji či pří davnými zařízeními k pojízdným me chanizačním prostředkům. Existuje jich široká škála - od hobby až po profesio nální mechanizaci. Zjednodušeně řeče no, prořezáváním (tzv. vertikutací) se od straňuje plstnatá vrstva, provzdušňováním (tzv. aerifikací) se provzdušňuje vrchní vrstva půdního horizontu, čímž travní porosty lépe regenerují (lepší pro nikání závlahy, prokořeňování a odnožování trávníků). Následně je vhodné do plňkové odstraňování plevelů postřikem selektivními herbicidy. Jak se naše sídla stávají stále krásnější mi, tak je potřebné i při péči o trávníky postupovat nejen podle ekonomických trendů, nýbrž také podle estetických hle disek. Kvalitní a dobře udržované trávníky patří mezi vizitky každé obce a všímavě je posuzují odborníci i místní obyvatelé a návštěvníci. ■
Mulčováním rozumíme ošetřování ploch sečením, rozkouskovánim posečené hmoty a jejím následným roz
VLADIMÍR DUFEK
FOTO: JARMILA HUDCOVÁ
K
Technologie mulčování se ve vinařské obci Božice na Znojemsku uplatňuje i při udržování místního lesoparku, který byl založen s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Mulčování se vyplácí, ale s rozmyslem Starosta vinařské obce Božice Ing. Zdeněk Čurda, který je záro veň jednatelem Břežanské dopravní společnosti, s. r. o., tvrdí, že mulčování zelených ploch přináší okamžitý efekt, kdy po prove dené operaci zůstává plocha bez potřeby úklidu rozdrcené zele né hmoty. ak dodává, společnost touto metodou ta se pak dobře rozkládá a zvyšuje obsah hu provádí úklid větších zelených zaplevemusu v půdě,« vysvětluje. lených prostranství kolem cest či na les ních mýtinách. Úspěšně však tak ošetřujezálež! i na velikosti plochy i 77hektarovou plochu zatravněného letiště. »Hodně záleží i na velikosti ploch, u nichž Břežanská dopravní společnost (BDS) se pro mulčování rozhodujeme,« říká dále vznikla na Znojemsku na základě společen inženýr Čurda. »Na menších plochách, na ské smlouvy uzavřené mezi šesti členskými příklad v parcích, volíme mulčování po obcemi Dobrovolného svazku obcí NIVA. mocí malotraktoru. U rozsáhlejších ploch BDS je možná známější jako provozovatel 11 a při náročnějších operacích, jako je třeba autobusových linek s 255 spoji veřejné do rozbíjení dřevních náletů, je lepší nasadit pravy, na něž nasazuje svých 22 autobusů. těžší techniku. Pak ovšem musíme také Ale má rovněž bohaté zkušenosti z péče počítat s menším výkonem, neboť práce se o veřejná prostranství a komunální zeleň. provádí s větším rizikem a poruchovostí.« Jednatel BDS má za to, že na trhu je už NEPODCEŇUJMEPŘEVLÁČENÍ celá řada mulčovačů, které lze využít Mulčování je podle inženýra Čurdy nej vý v agregaci s běžnými pohony traktorů. hodnější na zaplevelených plochách, z nichž Mulčovač, který používá společnost BDS, posečená hmota nenajde žádné efektivnější má dva typy tzv. kladívek. Zejména v jar využití a její úklid by byl ekonomicky nároč ním období se uplatní těžší kladiva, napří nější. Ovšem pro případ, že by se během ve klad při drcení réví ve vinohradech. Za pl getace mulčování opakovalo vícekrát, jedna né vegetace pak většinou přicházejí ke slo tel BDS doporučuje porost jednou za rok vu lehčí kladívka, jako třeba při rozbíjení převláčet těžšími branami, aby se vrchní orzelené hmoty. /rš/ niční vrstva provzdušnila. »Organická hmo
J
ptýlením po ploše. Při volbě mulčovače by neměla rozhodovat jen výška porostu, ale i jeho charakter. Pro
místostarosta obce Velká Hleďsebe,
hustou luční trávu je vhodný kladívkový mulčovač, dřeviny a suché nálety lépe zvládá vertikální mulčovač.
okres Cheb
ZDROJ: WWW.GARDENSTUDIO.cz/AGRIA
38
moderní obec
duben 2006
WHY STAY ORDINARY. OBECNÍ PROGRAM JONSERED JARO 2006 VÁM NABÍZÍ PROFESIONÁLNÍ ŘEŠENÍ. VYZKOUŠEJTE Sl OSOBNĚ KVALITU ZAHRADNÍ TECHNIKY SE ZNAČKOU JONSERED!
i ’ <’'/ v /řif. ,
^
BONUS
s ,I uV/fv -
£-
.-1
FRONTRIDER FR 2116 MA
ZAHRADNÍ TRAKTOR LT 2117 A
AKCE PRO OBCE: idnotě 6.683 Kč zdarma! ální financováni pro obce. odeinís DPH: 139 900 Kč
AKCE PRO OBCE:
SPECIÁLNÍ FINANCOVÁNÍ PRO OBCE ■ BEZ NAVÝŠENÍ NEBO S VOLITELNOU VÝŠÍ PŘÍMÉ PLATBY A POČTU MĚSÍČNÍCH SPLÁTEK S RPSN 9,5%. VÍCE INFORMACI NA PŘEDVÁDĚCÍCH AKCÍCH NEBO PŘÍMO U NAŠICH PRODEJCŮ.
PŘI KAŽDÉ AKCI LOSOVÁNI O SEKAČKU JONSERED LM 2153 CMDAW
18. 4. 2006 VE 12.00 HOD.PRAHA - ŘEPY, SLÁNSKÁ 2 20. 4. 2006 VE 12.00 HOD.HRADEC KRÁLOVÉ, ROVNÁ 1697
25. 4. 2006 VE 12.00 HOD.ČESKÉ BUDĚJOVICE ■ KAMENNÝ ÚJEZD 520, PENZION ŠTILE 26. 4. 2006 VE 12.00 HOD. BŘEZNICE • MARTINICE 1, HOTEL RESORT EQUITANA 27. 4. 2006 VE 12.00 HOD.CHOMUTOV - VYSOČANY 1 HOTEL U S V.VÁCLAVA
2. 5. 2006 VE 12.00 HOD. OŘECHOV U BRNA FOTBALOVÉ HŘlSTĚ
m
3. 5. 2006 VE 12.00 HOD. VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, RESTAURACE VIKTORIA 4. 5. 2006 VE 12.00 HOD. KOMORNÍ LHOTKA, AREÁL FINSKÁ SAUNA •
'. ••
XX
_ 7
VYROBKY JONSERED MŮŽETE ZAKOUPIT NA PRODEJNÍCH MÍSTECH, JEJICHŽ SEZNAM NALEZNETE NA WWW.JONSEREO.CZ V SEKCI PRODEJNY A V PRODEJNÍ SÍTI HORNBACH. INFO LINKA JONSERED: 274 008 900
PRODEJ NA SPLÁTKY POUZE V PRODEJNÁCH OZNAČENÝCH LOGEM HUSQVARNA FINANCOVÁNÍ. HUSQVARNA FINANCOVÁNÍ JE ZAJIŠTĚNO SPOLEČNOSTÍ ESSOX S.R.O.
EVROPSKÁ UNIE
Vzdělávací projekt pro moderní spisovou a archívní službu d ledna letošního roku se uskutečňu je projekt Moderní spisová a archívní služba v praxi, který by měl zaplnit mezery v profesním vzdělávání ve specific kém oboru, jakým bezesporu je spisová a archívní služba. Projekt potrvá 19 měsíců a jeho náklady ve výši 1,5 mil. Kč budou uhrazeny ze strukturálních fondů v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Soustava vzdělávacích kursů je určena pro čtyři vybrané cílové skupiny, ke kterým patří zejména vyšší, střední a nižší management, dále administrativní personál včetně pra covníků spisoven a podatelen a také pracov níků odpovědných za elektronické systémy správy dokumentů a informací jak z veřejné ho, tak soukromého sektoru. Kursy pořádá a organizuje Institut další ho vzdělávání Univerzity Hradec Králové, který v této oblasti disponuje dostatečným počtem lektorů a možnostmi distančního vzdělávání na bázi e-learningu. Hlavním garantem projektu je nový děkan Fakulty Projekt by měl zaplnit mezery v profesním humanitních studií Univerzity Hradec Krá vzdělávání ve specifickém oboru, jakým lové Mgr. Petr Grulich, Ph. D. Zárukou kva bezesporu je spisová a archívní služba. lity nabízených kursů je i jeden z význam
O
ných partnerů projektu - Státní oblastní ar chív v Zámrsku, který se podílí zejména lektorským působením profesionálních ar chivářů. Druhým partnerem, jehož hlav ním posláním bude vhodná forma propa gace a účast na průběžné evaluaci a recen zování kursů, je Hospodářská komora Seve rovýchodních Čech se sídlem v Hradci Krá lové. Frekventanti kursů obdrží na závěr certifi kát o absolutoriu, stejně tak jako manuál, který poslouží jednak jako průvodce kursem a zároveň jako zdroj základních informací. Následující měsíce ukáží, zda se realizáto ři projektu vydali správným směrem a zda Moderní spisová a archívní služba v praxi ne zůstane nic dlužna svému názvu. Kontaktní osobou pro případné zájem ce především z regionu východních Čech, ale nejen odtud, je Ing. Jozef Čižmár, tel.: 493 332 544, e-mail:
[email protected]. Více o projektu se lze dozvědět i na www.uhk.cz/uhk/idv/1469. ■ HELENA POCHOBRADSKÁ Státní oblastní archív v Zámrsku
Euromanažeři se rodí v Semeništi mět procházet labyrintem dotačních O jednotlivé praktikanty se rozdělily: měs pravidel, který provází každou výzvu ta Bruntál (2), Krnov, Rýmařov, Vrb no pod k předkládání projektů s nabídkou fi Pradědem, obec Svobodné Heřmanice, dále nančních zdrojů z Evropské unie, se učí Open na House v Krnově a sdružení Svět vzdě Bruntálsku skupina devíti budoucích odbor lávání - síť místních center celoživotního níků - euromanažerů. Přihlásili se a byli vy vzdělávání a Sovinecko, o. p. s. bráni do intenzivního šestiměsíčního kursu s názvem Semeniště. Pod vedením zkuše ných odborníků pronikají do prostředí růz ných programů, z nichž lze získávat dotace na uskutečnění investičních akcí i záměrů směřovaných na rozvoj lidských zdrojů. Kurs organizuje institut EuroscholaTřinec za partnerské účasti města Bruntál. Je financován z prostředků EU a státního rozpočtu ČR. Smys lem kursu je podpořit rozvoj hospodářského prostředí Bruntálská, kde je citelný nedostatek expertů znalých všech dotačních možností a s dovednostmi nutnými k bezchybnému zpracování, podání a řízení projektů. Účastníci kursu již v minulých dnech ukončili teoretickou práci na fiktivních pro jektech. »Nyní se zúčastňují praktické pří pravy u nejrůznějších institucí, kde budou tři měsíce řešit zcela konkrétní témata pod do hledem svých lektorů i garantů příslušných Dva účastníci projektu Semeniště jsou na organizací. Výstupem této jejich praxe se odboru správy majetku města Městského zpravidla stanou zpracované žádosti o dota úřadu v Bruntále. »V euromanažerovi spatřu ce oopovídající reálné situaci,« uvedl oblast jeme odborníka, který dokáže městu vyhle ní manažer projektu Ing. Pavel Kolář. dala podat využitelné informace o vhodných
U
Pod vedením zkušených odborníků pronikají do prostředí různých programů, z nichž lze získávat dotace na uskutečnění investič ních akcí i záměrů směřovaných na rozvoj lidských zdrojů.
módi oderní obec
možnostech financování, a to buďto pláno vaných akcí, tj. konkrétních nebo také poten ciálních záměrů. Díky své kvalifikaci má pře hled o složitém členění různých zdrojů a umí se dobře orientovat v tomto prostředí. Tento člověk může být nápomocen nejen při sa motném procesu získávání peněz na kon krétní projekt, ale také působit jako manažer či koordinátor projektu - od jeho nastartová ní až po jeho dokončení a závěrečné vyhod nocení akce. Takové projekty v současnosti u nás na odboru řešíme, každé město musí mít někoho, kdo se v těchto záležitostech umí orientovat. To je neoddiskutovatelné," kon statoval Michal Kafura, pracovník investiční ho oddělení Městského úřadu v Bruntále. »Ať najdou absolventi kursu své budoucí uplatnění kdekoliv, stanou se semínky, z ni chž by mohl záhy vyrůst tým odborníků po skytujících své služby firmám, neziskovým organizacím, obcím a společenským organi zacím. Vznikne nová agentura nebo třeba i jen sdružení podnikatelů - euromanažerii? Na Bruntálsku nám citelně chybí,« dodal IngPavel Kolář. Účastníci rekvalifikace získají osvědčení o absolvování tohoto akreditovaného kursu avšak nejprve budou muset své praktické úkoly obhájit před komisí.
/ski
duben 2006
EVROPSKÁ UNIE
V Paříži zastoupí nové členy EU řes masívní rozvoj automobilismu se do centra. Neméně důležité je také rozšiřo v Praze podařilo udržet velmi příznivý vání cyklistických stezek a tras na území poměr mezi počtem cest hromadnou české metropole. a počtem cest individuální dopravou. Jakko liv městská - a veřejná hromadná doprava PRAHA MŮŽE PŘEDAT CENNÉ vůbec - patří k častým terčům vtipů či stíž ZKUŠENOSTI ností, například právě Dopravní podnik Zejména proto byl Dopravní podnik hl. m. hlavního města Prahy, a. s., je i v mezinárod Prahy vybídnut k účasti na prestižním ve ním srovnání uznávaným a respektovaným letrhu veřejné dopravy a mobility Trandopravcem. sports Publics 2006, který se na pařížském výstavišti Porte de Versailles uskuteční ve CO Sl NĚKDY NEUVĚDOMUJEME... dnech 13. až 15. června. Veletrh se bude Jeho tisková mluvčí Michaela Kuchařová konat pod záštitou prezidenta Francouz zdůrazňuje, že orgány města považují roz ské republiky Jacquese Chiraca a místo voj hromadné dopravy za svoji prioritu. předsedy Evropské komise, evropského »Přes veškeré problémy pokračuje výstavba komisaře pro dopravu Jacquese Barrota. metra, byla postavena tramvajová trať na Pražský dopravní podnik na něm jako je Barrandov a chystá se výstavba dalších den z čestných hostů bude reprezentovat tramvajových tratí. Postupně se preferuje městské sítě veřejné dopravy nových člen městská hromadná doprava na světelně ří ských zemí Evropské unie. zených křižovatkách i pomocí stavebních Jak uvedla Michaela Kuchařová, Dopravní a technických opatření, jako jsou třeba od podnik hl. m. Prahy svoji prezentaci v Paříži dělené a vyhrazené jízdní pruhy. Obnovuje hodlá zaměřit na čtyři okruhy: historie, sou se i náš vozový park a dále se integruje ve časnost a budoucnost hromadné dopravy řejná doprava v Praze a přilehlých oblas v Praze a povodně v české metropoli v roce tech Středočeského kraje,« připomíná 2002. mluvčí. »Právě problematika povodní a odstraňo Odborná veřejnost podle ní oceňuje i bu vání jejidi následků na dopravním systému dování dalších záchytných parkovišť typu je pro Paříž, vzhledem k její poloze na Seině, P+R, aby se omezil vjezd osobních vozidel velmi zajímavá,« dodala mluvčí. Pražští do-
P
LE SALON EUROPÉEN DE LA MOBILITĚ EVROPSKÝ VELETRH VEŘEJNÉ DOPRAVY
praváci však mají i cenné zkušenosti s orga nizováním protiteroristických cvičení, je jichž cílem je ochránit dopravní síť a zvýšit její bezpečnost. UNIKÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO NEVIDOMÉ A SLABOZRAKÉ
Podobně může být pro návštěvníky veletr hu zajímavý unikátní informační systém pro nevidomé a slabozraké, který se insta luje do všech vozidel povrchové dopravy pražského dopravního podniku. Systém umožňuje postiženým cestujícím bezpečný nástup do správného vozidla. Cestující jed noduše pomocí vysílačky ve slepecké holi aktivuje na zastávce vnější zvukový infor mační systém vozidla, který hlásí číslo lin ky a směr jízdy. Pokud chce cestující vozid lo použít, vysílačkou zablokuje jeho dveře, aby mohl bezpečně nastoupit. Podobné za řízení funguje i na většině eskalátorů praž ského metra. »Pařížský veletrh je v oboru hromadné do pravy velmi významnou akcí,« říká Michaela Kuchařová. »Budeme rádi, pokud Dopravní podnik hl. m. Prahy svou účastí přispěje ke zlepšení vnímání veřejné dopravy jako vý znamného prvku života měst.« ■ IVAN RYŠAVÝ
9orrs2oo6 PublUs
A PAŘÍŽ
.„1
- .
od 13. do 15. června
1 iifiíii =
] 2006
aph l il;
Evropský odborný veletrh veřejné dopravy a dopravních prostředků
feji
www.transportspublics-expo.com Rezervace Stánků: IM Régie - Tel.: +3310)1 40 24 25 37 -
[email protected] Pořadatel veletrhu: Oficiální partneři
Mediální partner
GIE ®bjectif transport public
-•.a-IÍRM
LEC0U»!M.HI SIEMENS
duben 2006
Přidružený partner
"VOLVO
____
"TTUNSPt^^
lagizette
^ aA FIT
moderní obec
MO-000287/A
Kontakt pro CR: Active Communication Praha tel. 222 518 587 active0telecom.cz
FOTO: FRANTIŠEK KREJZEK
Může i průmyslové město lákat turisty? Otázka, kterou si pokládají nejedni zastupitelé spravující území v povědomí lidí spíše zapsané s přívlastkem průmyslové. Takový je i Bohumín, město v Ostravsko - karvinské aglomeraci, známé svým železničním dopravním uzlem a řadou významných průmyslových firem. Přestože má bohatou historii, až na výjimky nevyniká kulturními památkami, které by turisty přitahovaly. áz města určují dvě historicky asi nejvý jen dovolené, ale i volného času. Nalezne-li znamnější okolnosti. První sahá hodně pak město v rámci svého územního plánování daleko a souvisí s obchodními karava vhodnou lokalitu ke koncentraci příležitostí nami, které hledaly vhodné místo k překroče aktivního trávení volného času i s možností ní řeky Odry a přečkání jarního tání. Na místě následného odpočinku, nemusí takto vzniklý těchto táborů postupně vznikla osada, o níž areál sloužit jen občanům města, ale může být se později dovídáme jako o osadě Bogun. Prv i vhodným lákadlem pro turisty. Bohumín se ní důvod rozmachu Bohumína proto spočívá dlouhodobě zaměřil na postupný rozvoj spor v geografickém umístění na řece Odře v místě tovně rekreačního areálu, který přirozeně na obchodních cest. Od první písemné zmínky vazuje na městský park. Z jedné strany tvoří o osadě Bogun na území dnešního Starého hranici areálu fotbalová hřiště a tenisové kurBohumína, městské části na hranici s Pol skem, uplyne v letošním roce již 750 let. Druhým významným mezníkem v ději nách Bohumína je rok 1847, kdy byla vytyčo vána trať pro Severní dráhu císaře Ferdinan da. Byla postavena na bažinatém pozemku na území dnešního Nového Bohumína. Stav bou dráhy a nádraží změnila krajina rázem svůj vzhled. Začaly se budovat domy pro úředníky, řemeslníky, obchodníky a železnič ní zaměstnance. Později vznikly továrny a první vlak přijel do rozvíjející se aglomera ce 1. května 1847. Byl tak dán podnět průmy slovému rozvoji města i v návaznosti na okol ní rozmach těžkého průmyslu a těžby uhlí.
R
JAKÉ JSOU ZÁMĚRY MĚSTA? Má v této souvislosti vůbec smysl pokoušet se inovovat tvář města, vytvářet jeho nový image, když dosavadní charakter navíc podtrhuje současná stabilita a úspěšnost velkých bohumínských firem a rovněž dokončení více než dvouapůlmiliardové investice do rekonstruk ce našeho železničního dopravního uzlu? Od pověď lze možná hledat ve výsledcích prů zkumů v oblasti cestovního ruchu: Stále více je upřednostňován aktivní způsob trávem ne
42
moderní obec
Penzion ve věži poskytuje atraktivní ubytování s vyhlídkovou restauraci.
ty, uprostřed areálu je společenský amfiteátr s nově rekonstruovaným letním kinem a hob by parkem pro děti. Součástí areálu je zimní stadion s novým letos na jaře otevřeným záze mím, který v letní sezóně slouží jako badmin tonové či tenisové středisko. Dominantou are álu je aquacentrum, krytý bazén s tobogánem a vodními atrakcemi. A také Penzion ve věži, atraktivní ubytování s vyhlídkovou restaurari vybudované z bývalé vodárenské věže. Kon cepčním záměrem města je doplnit areál ještě o víceúčelovou sportovní halu. Ukázkou partnerství veřejného a soukro mého sektoru pak může být pronajímáni vhodných prostor v areálu k poskytování dal ších sportovně rekreačních či stravovacích služeb i provozování s areálem sousedící soukromé restaurace s bowlingem. PROJEKT PODPOŘILA EU Projekt nazvaný Rozvoj a propagace bohumínského sportovního centra se zaměřil prá vě na propagaci rozvíjejícího se sportovně re kreačního areálu kolem aquacentra. Důka zem, že bazén neslouží jen občanům třiadvacetitisícového Bohumína, je 200 tisíc klientů aquacentra za první rok jeho provozu. Vzhle dem k blízké polské hranici patří mezi časté návštěvníky i Poláci. Rozvoj areálu se tak stal podnětem pro ma sívnější propagaci města se zaměřením na možnosti aktivního trávení volného času v areálu všemi generacemi. Existence dlouhodobé strategie města v oblasti rozvoje volnočasových aktivit jisté přispěla k tomu, že se na vývoji a propagaci areálu již dvakrát podílely dotace z Evropské unie. V rámci Společného regionálního ope račního programu (SROP) jsme získali 18 mil. Kč na rekonstrukci vodárenské věže na Penzion ve věži a dalších 1,4 mil. Kč z pro středků SROP a Moravskoslezského kraje na Rozvoj a propagaci bohumínského sportov ního centra v rámci grantového schématu Jednotný komunikační styl se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu. Naskýtá se tak příležitost měnit povědomí o Bohumínu jako o městě, kde lze aktivně a příjemně trávit volný čas. Již probíhající rea lizace projektu je proto zaměřena na tisk kva litních propagačních prospektů včetně jazy kových mutací, vznik navigačního systému pro motoristy směřující do areálu, tvorbu místních cyklotras navazujících na regionální trasy a procházejících opět kolem aquacentra. Dílčí součástí projektu je dále reorganizace webových stránek města s cílem vytvořit sekd »volnočasových aktivit« a oddělit úřední sdě lení od informací turistického charakteru. Vrátíme-li se k otázce v titulku článku, pak nalezení odpovědi, jak lákat turisty do prů myslového města, je jistě obtížné. Ani Bohu mín si neklade za cfl stát se vyhledávanou tu ristickou lokalitou. Rozvojem svého sportov ně rekreačního komplexu však může působit na své okolí a snažit se změnit znalost o měs tě, které může být pohostinné i vůivně a pří jemně trávit volný čas. * LUMÍR MACURA
vedoucí organizačního odboru Městského úřadu v Bohumíně
duben 2006
Co nabízí ODS pro zdravou ekonomiku? "Vyšší hospodářský růst provázený zvyšováním zaměstnanosti. Chceme jej dosáhnout celkovou změnou fungování české ekonomiky. Prosazujeme nižší daně a sociální odvody, transparentní a vymahatelné právo, politiku vyrovnaných státních financí a pružný pracovní trh s vyšším podílem dočasných a částečných úvaz ků. Vybudujeme prostředí, které bude příznivé pro investice do vzdělání, výzkumu a nových technologií."
Existuje rovná daň v dalších zemích? "Rovná daň dnes není žádný daňový experiment, je v různé formě používána v desítkách zemí. Je nejvýhod nější investiční pobídkou pro všechny, nejen pro vybrané silné firmy. Zvýší schopnost České republiky konku rovat ve světě. Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě jsou státy s nízkými daněmi." Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí ODS
Co navrhujeme? ■III
nižší a spravedlivé daně ve výši 15 % pro každého, všem bez rozdílu stoupne čistá mzda nebo zisk,
■Ml jednodušší a přehledný daňový systém, omezení šedé ekonomiky a daňových úniků, 1111
zrovnoprávnění podmínek pro domácí a zahraniční podnikatele bez ohledu na velikost společnosti,
■lil
snížení sazeb sociálního a zdravotního pojištění,
111 ■ jedno místo pro výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění, 111 ■
daňové prázdniny pro živnostníky na dobu jednoho roku,
■lil zrušení a zjednodušení zbytečné byrokracie (mj. minimální daň, registrační pokladny, jednodušší živnostenský zákon).
ODS přináší PLUS pro každého
www.ods.cz
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Zprávy z obce přímo do mobilu Když se letos v lednu na internetových stránkách Topolne na Uherskohradišťsko (www.topolna.cz) objevila anketní otázka, zda by její obyvatelé chtěli dostávat SMS zprávy o aktuálním dě ní v obci, plných 75 procent hlasujících zvolilo kladnou odpověď.
O tom, která zpráva bude poslána jako SMS, běžně rozhoduje pracovnice obecního úřadu, v případě nejasností pak starosta. Právě on však obvykle zprávy formuluje a sám je rozesí lá, neboť software (dreamcom.cz) pro zasílání SMS má nainstalovaný na svém počítači.
V Topolné chtějí využít služby některého á však tato forma vůbec smysl v obci, v níž žije necelých 1570 obyvatel providera, aby SMS odcházely naráz z jednoho a která nemá žádné odlehlé místní speciálního čísla. K tomu by bylo nutné vyvi nout uživatelskou aplikaci obsluhovanou tře části? Není vhodnější spíše pro větší sídla? Starosta Topolné Jiří Košut nesouhlasí: ba i z notebooku přes internet se zabezpeče »Poprvé jsem o SMS začal uvažovat, když jsem ným přístupem. Cenu za ni starosta odhaduje netrpělivě vyčkával ve stojící koloně automo na asi 15 tisíc korun. Díky aplikaci by se systém bilů, až bude vyproštěn uvízlý kamión bloku mohl ovládat prakticky odkudkoliv a časem by jící hlavní komunikaci mezi naší obcí a sou se příjemci »esemesek« mohli zatřídit do sku sedními Bílovicemi. Říkal jsem si, co bych dal pin, z nichž jednou by určitě byli zastupitelé. za to, kdybych byl o této situaci včas informo Ale i občané by si mohli vybrat, o jaké Zprávy ván a domů mohl zvolit jinou cestu.« Rychlou by měli zájem a o které by naopak nestáli. Tře informaci o tom, že je neprůjezdná silnice do ba lidé, kteří nepoužívají automobil, by se obce, starosta uvádí jako příklad, kdy textová mohli vzdát dopravních informací. zpráva je pro občany užitečnější než pouhé hlášení v místním rozhlase. »I kdyby SMS ne VBŘEZOLUPECH PRODAVAČI přijímali všichni občané, stačí pak už třeba jen TRENÝREK ZŮSTÁVAJÍ BEZ ŠANCÍ pětina z nich, aby se to od nich dozvěděli také V jiné, zhruba stejně velké obci (1548 obyvatel) ostatní,« domnívá se. »Další význam této for na Uherskohradišťsku - Březolupech - už tex my vidím pro krizové řízení, dejme tomu při tové zprávy z obecního úřadu rozesílají od roku jarní oblevě či jiné hrozící živelní pohromě.« 2001. Jak uvedl starosta Ing. Petr Kukla, vedla je k tomu snaha informovat o aktuálním dění VÍCE OBCÍ: NIŽŠÍ PAUŠÁL v obci i ty její obyvatele, kteří v době hlášení Jiří Košut spočítal, že při dvou textových zprá místního rozhlasu nejsou doma či hlášení ne vách rozesílaných týdně dvěma stovkám pří mohou dobře slyšet. jemců by tato forma obec stála 39 040 Kč roč »Pomocí SMS posílám pouze úřední hlášení ně. Pro občana by šlo o bezplatnou službu, vše typu „kdy ordinuje lékař", „pošta je zavřena", by hradila obec. »Časem by se jistě dalo uva „termíny platby poplatků", „poslední rozlouče žovat o spolupráci s okolními obcemi, což by ní s občany", „porucha na vodovodu" apod. snížilo náklady na měsíční paušál, který by se Z komerčních zpráv pak jen ty, které jsou úzce rozpočítal mezi více obcí. Klesla by také ceny spjaty se životem obce. Třeba kdy budou hody SMS zpráv díky tomu, že by se jich odesílal vyš či jaký je termín konání poutě. Rozhodně „neo ší počet a u providera by se získala progresivní travujeme" občany například sdělením že do sleva,«tvrdí Jiří Košut. obce přijel prodavač trenýrek,« říká starosta.
STÁLE UŽŠÍ SMS BRÁNY »Abychom mohli začít posílat občanům SMS, museli jsme na obecním úřadě vyřešit časově neomezené připojení k internetu. Nemusí být nejrychlejší, ale určitě trvalé. Například i dnes při posílání bezplatných zpráv na Vodafone či ní prodleva mezi zprávami zhruba 12 sekund,* vysvětiuje starosta. »Velký problém však před stavuje zajištění softwaru na obsluhu SMS bran jednotlivých operátorů. Už před třemi čtyřmi roky operátoři začali znepříjemňovat bezplatné užívání svých SMS bran, což pro nás znamenalo neustálou aktualizaci softwaru. Někdy se stává, že než tvůrci softwaru překo nají novou úpravu SMS brány, nemůžeme bezplatně - i dva, tři dny - zprávy posílat. Pla cené brány ovšem fungují spolehlivě. My pou žíváme placenou bránu na SMS.cz (proT-Mobile) a bezplatnou pro sítě Vodafone a Eurotel. Ovládání programu pro rozesílání SMS je při tom přibližně stejně náročné jako zvládnutí dejme tomu Outlooku,« dodává starosta. Pod le něho si rozeslání dvou stovek zpráv do sítí všech operátorů vyžádá - funguje-li vše, jak má - asi 20 minut včetně napsání zprávy. V Březolupech diferencují mezi příjemci zpráv. Zákazníci T-Mobilu za tuto službu obci hradí roční poplatek ve výši 100 Kč, klienti ji ných operátorů ji zatím využívají zdarma. Sa ma obec pak ze svého rozpočtu hradí udržo vací poplatek za software v průměru kolem 200 Kč ročně. Zpočátku obec posílala SMS zprávy na 300 mobilních telefonů. Po zpoplat nění brány T-Mobile počet uživatelů služby klesl o jednu třetinu. Starosta připouští, že ně která telefonní čísla, na něž obec SMS zprávy odesílá, už možná patří někomu, kdo třeba ani v Březolupech již nebydlí. Inženýr Kukla ovšem zároveň připomíná, že »esemesky« si nechávají vědomě zasílat i někteří občané, kteří žijí mimo obec, ba dokonce i v zahraničí, ale nechtějí s ní ztratit kontakt.
FOTO: ARCHIV
M
Občané Topolné dosud byli informováni o dění v obci pomocí místního rozhlasu a úřední desky (na snímKu). Od 1. dubna už se tam však mohou registrovat i zájemci o zasíláni SMS z obecního úřadu.
JAK ÚSPĚŠNĚ ZAČÍT Co byste poradil obci, která o rozesílání texto vých zpráv teprve uvažuje? zeptali jsme se sta rosty Březolup. »Neměla by se bát zpočátku postlat SMS zprávy třeba jen deseti lidem. Já osobně jsem asi dva měsíce zkušebně tyto zprávy posílal pouze dvěma desítkám svých známých a teprve pak tuto službu rozšířil o ostatní zájemce. Podobně bych doporučil už od počátku zapracovat posílání SMS i do dal ších systémů, například na obecní www.stránky. My jsme to provedli až později. Teď však uz rozjíždíme i posílání aktuálních zpráv na emailové adresy. A radil bych také, aby si obec hlídala aktuálnost databáze telefonů, na něz SMS bude posílat,« uzavřel Ing. Petr Kukla. ■ IVAN RYŠAVÝ
44
módilerm obec
březen 2004
„Pro naši obec chci vždy to nej Lepší. Proto jsem vybral ČESKÝ TELECOM." RNDr. Libor Kabát starosta Lednice na Moravě
✓ s ČESKÝM TELECOMEM vybudujeme opravdu moderní informační infrastrukturu pro celý region ✓ pomohli nám efektivně využít prostředky z fondů Evropské unie ✓ náš krásný kraj si zaslouží silného a spolehlivého partnera
trfl Vyzkoušejte i vy novou výhodnou nabídku firemním zákazníkům a získejte: 1 000 volných minut na volání zdarma k pevné lince za 1 Kč
až o 74 % levnější volání na pevnou linku než z mobilního telefonu až 4x rychlejší internet za stejnou cenu - připojení 2 Mb/s za 599 Kč měsíčně a mnoho dalších zajímavých nabídek Akční nabídka platí do 30. 4. 2006. Volání zdarma se vztahuje na hovory do pevných sítí po dobu 3 měsíců.
Zavolejte 8
203 203
a sami se přesvědčte o výhodnosti naší nabídky.
informační a komunikační technologie
Justice.cz není jen obchodní rejstřík Obchodní rejstřík sice stále představuje nejnavštěvovanější část portálu Justice.cz, ale pozornost si zaslouží i další sekce tohoto portálu. Důležité informace v nich najdou nejen firmy, ale i ob čané a veřejná správa. atum 15. září 1997, kdy byl zpřístup Každá složka má právo měnit nejen obsah jednotlivých stránek, ale zároveň i struktury něn veřejnosti přes internet obchodní rejstřík, je oprávněně připomínáno ja MENU. Každá publikuje různě podrobné infor mace, v části Úřední deska jsou zpřístupněny ko důležitý mezník v rozvoji internetu v Čes ké republice. I firmy, které dosud ignorovaly informace, které soud vyvěšuje na své úřední desce, jež je obvykle umístěna v přízemí budo existenci internetu, najednou získaly pádný důvod, aby se k internetu připojily. Nejna vy soudu. vštěvovanější částí portálu je obchodní rejst řík, ale přehlédnuty by neměly být ani další sekce. Patří k nim centrální evidence úpadců, jejíž sledování může ochránit před nepříjemným překvapením. Databázi aktualizují všechny soudy v ČR, které vyřizují agendu konkursů a vyrovnání. Data ukládají on line vybraní za městnanci příslušných soudů, a to ve stejný den, kdy je daná informace publikována na úřední desce soudu. Na portále jsou zveřejně ny nejen základní informace o prohlášeném konkursu, ale zároveň i kopie vlastního roz hodnutí soudu. Denně je aktualizována jednotlivými kraj skými soudy také databáze znalců, tlumoční ků a ústavů, která obsahuje všechny soudní znalce a tlumočníky. Portál resortu justice zve řejňuje i seznam soudců a státních zástupců. Jeho aktuálnost zajišťuje Ministerstvo sprave MINISTERSKÉ AKTUALITY dlnosti. Nejvíce informací lze najít na stránkách Minis terstva spravedlnosti (www.justice.cz/msp). INFORMACE ZE 200 SLOŽEK V sekci Aktuality jsou zveřejňovány všechny RESORTU tiskové zprávy, které MSp vydává. Zároveň tam Server umožňuje každému zájemci, aby se se jsou předem avizovány akce, které MSp chystá. známil jednotným způsobem s informacemi, V části Legislativa a koncepce jsou zpřístupně které poskytují všechny složky resortu Minis ny základní koncepční a legislativní materiály, terstva spravedlnosti (MSp). Aktualizaci které se v resortu připravují nebo na jejichž pří »svých« vlastních informací zajišťuje každá pravě se ministerstvo podílí. Informace týkají složka resortu MSp prostřednictvím speciální cí se naší vazby na Evropskou unii jsou zpří ho programového vybavení. Je jich celkem stupněny a aktualizovány v sekci Evropská 200, počínaje 86 okresními soudy a 86 okres unie. Justiční aktuality je nejen název další ními státními zastupitelstvími, přes krajské rubriky, ale i název časopisu, který MSp začalo soudy a krajská státní zastupitelství až po vrch vydávat v loňském roce. Zde může zájemce zís ní a nejvyšší soudy. kat v PDF formátu úplný tisk tohoto časopisu.
D
Podle nedávno schvále né novely zákona o in formačních systémech veřejné správy budou moci vydávat ověřené výpisy z úředních rejst říků a da tabází pobočky České pošty, některé ob ce, notáři a Hospodář ská komora.
Podmínky provozu a využívání údajů obchodního rejstříku na síti internet ■ Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem (viz § 27 odst. 4 zákona
i.
513/1991 Sb., Ob
chodní zákoník). Ministerstvo spravedlnosti (MSp) zpřístupňuje údaje obchodního rejstříku na www serveru pomocí aplikačního programového vybavení, které je jeho majetkem. ■ Údaje obchodního rejstříku zpřístupňované prostřednictvím www serveru mají informativní charakter a ne mají charakter úřední listiny. Údaje mohou být aktualizovány kdykoli bez předchozího upozornění. MSp a rejst říkové soudy proto neodpovídají za případné škody způsobené použitím údajů získaných z tohoto serveru. ■ Účelem provozování aplikace je poskytnout rychlé a obecně dostupné základní informace o jednotlivých subjektech zapsaných v obchodním rejstříku. K tomuto účelu není pro běžného uživatele přístup k informa cím na www serveru omezen. S ohledem na tento charakter provozu www serveru a na jeho zabezpečení si proto MSp vyhrazuje právo omezit či zakázat přístup k databázi obchodního rejstříku uživateli, který denně odešle k vyřízení více než 3000 požadavků nebo se snaží o překročení ochrany tohoto www serveru. ■ Obnovení přístupu k údajům obchodního rejstříku po jeho případném zákazu bude řešeno zásadně na základě dostatečných písemných záruk, které uživatel dohodne s Ministerstvem spravedlnosti.
Obsahově nejrozsáhlejší je rubrika Statisti ka, hodnotící zprávy. V ní ministerstvo publi kuje všechny základní statistiky o vyřizování hlavních agend jednotlivých soudů a státních zastupitelství. Zároveň jsou tam zpřístupněny rozsáhlé a dlouhodobé statistiky o pravomoc ně skončených věcech soudů a státních zastu pitelství.
DIGITALIZACE POSTUPUJE Závěrem si zaslouží více přiblížit i už zmíněný obchodní rejstřík. Denně si z něho návštěvní ci pořídí v průměru 70 tisíc výpisů. Data v rej stříku jsou denně aktualizována a lze konsta tovat, že každé ráno jsou takto na internetu všechny informace, které byly do konce pra covní doby předchozího dne zapsány u jedno tlivých rejstříkových soudů. Z databáze se může získat jednak výpis plat ných údajů a historie změn všech údajů, ale zároveň od loňska také zjistit seznam všech dokumentů, které má daná společnost založe né ve sbírce listin. Založené dokumenty jsou soudem postupně skenovány a v této podobě rovněž zpřístupněny v síti internetu. Počát kem března 2006 byly v databázi již více než dva milióny stran dokumentů, tedy přibližně 15 procent všech uložených dokumentů. Od 1. července 2005 jsou v této části serveru rovněž zpřístupněny informace o možnostech podávání návrhu na zápis do obchodního rej stříku. Uživatel má rovněž možnost stáhnout příslušné programové vybavení Filler602 a po třebný formulář (ve formátu FO či formátu PDF nebo RTF). Na serveru jsou k dispozici pokyny pro vyplňování formulářů stejně jako seznam nezbytných příloh, které musí navr hovatel předložit společně s vyplněným for mulářem příslušnému rejstříkovému soudu.
NA ŘADĚ JE REJSTŘÍK TRESTŮ Zanedlouho by se mohl dostat do centra po zornosti další z rejstříků resortu spravedlnosti, a sice rejstřík trestů. Na jeho příkladu lze uká zat, jak informační technologie mohou výraz ně zefektivnit výkon veřejné správy. Výpis z rej stříku trestů patří k velmi často požadovaným dokumentům. Ročně se pořizuje na dva mili óny výpisů a opisů, za něž občané zaplatí 100 miliónů korun na kolcích. Pokud potřebují vý pis okamžitě, jedinou možností je navštívit Rejstřík trestů v Praze. Do budoucna by mohli tento výpis získat třeba i na poště nebo na obecním úřadu, protože podle nedávno schválené novely zákona o informačních systémech veřejné správy budou moci vydávat ověřené výpisy z úředních rejstříků a databázi také pobočky České pošty, některé obce, notá ři a Hospodářská komora. Ještě lepší zprávu pro občany však předsta vuje připravovaná změna zákonů, která umožní úřadům, aby si informace z rejstříku trestů ověřovaly samy. S výjimkou některých zvláštních případů (například při změně za městnáno pak občané nebudou muset výpis z rejstříku trestů vůbec pořizovat.
*
JAROSLAV WINTER
ZDROJ: MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI
46
moderní obec
duben 2006
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Vstřícný krok resortu financí i další funkcionality Portal.gov.cz macím klade důraz především na rychlé a pro úřady méně zatěžující poskytování informa cí tím, že upřednostňuje elektronickou ko munikaci. Novela dále odstraňuje dosavadní problematickou tzv. fikci rozhodnutí o nepo skytnutí informace (pokud úřad do 15 dnů nevydal rozhodnutí, mělo se za to, že vydal inisterstvo financí zajistilo, aby při rozhodnutí negativní). Nepříliš účinný insti doručování veřejnou vyhláškou tut fikce rozhodnutí byl v novém znění záko podle § 19 zákona č. 337/1992 Sb., na nahrazen speciální úpravou stížnosti na o správě dani a poplatků, ve znění pozděj postup při vyřizování žádosti o informace. ších předpisů, správci daně doručovali ob Tato stížnost umožní žadateli bránit se účin cím vedle písemné podoby veřejné vyhlášky něji proti porušení práva na informace, a to též elektronickou verzi této písemnosti na e- i v případech, kdy úřad nevydá rozhodnutí mailovou adresu obce. Obec proto nebude o odmítnutí žádosti (například úřad na žá muset tuto písemnost sama převádět do dost ve stanovené lhůtě vůbec nezareaguje elektronické podoby, a bude ji tak moci snadno umístit i na svou elektronickou úřed ní desku. Toto vstřícné gesto bylo dohodnu to s Ministerstvem vnitra, s nímž Minister stvo financí i nadále spolupracuje na řešení dalších otázek vznikajících při aplikaci nové ho správního řádu. Parlamentem schválená a prezidentem re publiky již podepsaná novela zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k infor
Minulý měsíc přinesl několik novinek, které se týkají infor mačních systémů ve veřejné správě.
M
Adresář veřejné správy na Portálu veřejné sprá vy byl rozšířen o seznam činností a elektronic kých služeb úřadů.
nebo vyřídí pouze část žádosti a zbytkem se nezabývá). Pokud by ani tento postup nevedl ke kýženému cíli, může žadatel následně vy užít žaloby pro nečinnost. Novela zavádí také nový postup při určová ní výše úhrady spojené s poskytováním infor mací. Výši úhrady bude možné přezkoumat nadřízeným orgánem. Výše požadované úhra dy musí být žadateli sdělena předem i s popi sem způsobu, jakým povinný subjekt její výši vypočítal. Touto změnou by mělo být dosaže no větší transparentnosti určování výše úhrad. Adresář veřejné správy na Portálu veřejné správy (portal.gov.cz) byl rozšířen o seznam činností a elektronických služeb úřadů. U každého úřadu státní správy i samosprávy občané naleznou seznam činností, které pří slušný úřad vykonává, a seznam služeb, kte ré lze vyřídit s úřadem elektronicky. Zadá-li tedy uživatel při vyhledávání v adresáři na příklad výraz »vydávání občanského průkazu«, zobrazí se mu popis všech služeb, které úřady vykonávají v souvislosti s vydáním ob čanského průkazu, spolu s možností po za dání lokality vyhledat konkrétní úřad v místě bydliště žadatele. /wr/
Formuláře, které šetří čas i peníze za 4,9 mld. Kč. Dále se tam zveřejňují na bídky na převod státního majetku, nabídky prodej-koupě a práce-výkony-služby. »V roce 2005 jsme zaznamenali denní prů měr 3645 přístupů, kdy si uživatelé stáhli ze stránky nějakou informaci,« říká Ing. Anto nín Ambrož, vedoucí odboru koncepcí elek tronických služeb České pošty, s. p., která Centrální adresu.cz provozuje, a dodává: »Od 1. května 2006 by měl vstoupit v platnost nový zákon o veřejných zakázkách, který re spektuje požadavky Evropské unie na jedno tné formuláře. Již nyní se připravujeme, aby chom mu vyhověli.# Vyplněný formulář veřejné zakázky lze za omiňme, že třetí odkaz vede na domé dat ke zveřejnění správci Centrální adresy nu www.uvis.cz již neexistujícího Úřa elektronickou cestou nebo v listinné podobě du pro veřejné informační systémy, na prostřednictvím klasické pošty. které její nynější držitel společnost IGNUM nabízí tvrdé porno, a věnujme se raději Cent ELEKTRONICKÝ PODPIS SE VYPLATÍ rální adrese (www.centralniadresa.cz). Své Elektronické podání zakázky se může pro místo si tam zaslouží, protože uvádí stránky, vést dvěma způsoby- přímým zadáním pro obsahující všechna výběrová řízení, jejichž střednictvím online formuláře na webových zveřejnění je v Česku povinné ze zákona. stránkách Centrální adresy nebo s využitím programu SW602XMLFiller a odesláním dat zAjem o centrální adresu na server Centrální adresy (kvůli požadavku roste na zabezpečenou komunikaci se nepoužívá k minulém roce to představovalo 20 168 elektronická pošta). zveřejněných formulářů veřejných zakázek, V obou případech je nutné kromě inter h tomu se ještě přiřadilo 3708 dražeb s cel netového připojení vlastnit také kvalifikova kovým objemem draženého majetku v hod- ný certifikát podle zákona o elektronickém notě 10,5 miliardy korun, který byl vydražen podpisu. Ten u nás vydávají tři certifikační
Na portálu Evropské unie v sekci věnované informační společnosti se nachází stránka s odkazy na národní e-governmentové weby. Mezi třemi, kte ré reprezentují Českou repub liku, je vedle stránek Minister stva informatiky také Centrál ní adresa.
P
duben 2006
autority, z nichž jedna je PostSignum QCAKvalifikovaná certifikační autorita České pošty. Program SW602XMLFiller a příslušné for muláře lze použít i při zadání zakázky v lis tinné podobě, a to tak, že se po vyplnění for muláře vytisknou a odešlou správci Centrál ní adresy poštou. Proti vyplnění předtištěné ho formuláře psacím strojem má použití elektronických formulářů tu výhodu, že je u nich zabudována vnitřní kontrola jednotli vých položek, čímž je zajištěno dodržení po vinných konvencí. PATŘÍME DO KLUBU NEJPOKROČILEJŠiCH Česká pošta motivuje zákazníky k používání elektronických formulářů i tak, že cena za zveřejnění takto podané veřejné zakázky je výrazně nižší. Protože pořízení kvalifikova ného certifikátu přijde u certifikační autori ty PostSignumQCA na pouhých 190 korun, elektronická forma zadání se vyplatí již při jedné veřejné zakázce. Díky tomu se podíl zadavatelů veřejných zakázek, kteří používají místo papírových formulářů elektronické, zvýšil již na 13 pro cent. Tím se Česká republika zařadila v Ev ropské unii z hlediska zadávání veřejných za kázek mezi čtyři nejpokročilejší země. /wr/
moderní obec
47
LEGISLATIVA
Zákonodárná iniciativa krajů: V praxi to není jednoduché!
JE TO I PŘÍPAD LIBERECKÉHO KRAJE
Po celou dobu existence krajů od roku 2000 doposud zůstala zachována anomálie kraj ské »dvojkolejnosti«, když podle zákona č. 36/1960 Sb., působí v hranicích krajů z ro ku 1960 a tudíž odlišných od hranic samos právných krajů nejrůznější státní instituce krajský soud, krajské státní zastupitelství, krajské ředitelství policie, finanční ředitel ství, celníci atd. lýto pro život občanů regio romě mnoha nejrůznějších zákon nu veledůležité agendy jsou řízeny postaru ných a ústavních pravomocí má pod a nerespektují od roku 2000 reálně existující le čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR právo podat nové kraje. V případě Libereckého kraje jsou tedy tyto státní instituce řízeny i nadále z Ús návrh zákona (kromě poslance, skupiny po slanců, Senátu jako celku a vlády) i zastupi tí nad Labem, se všemi finančními, perso telstvo vyššího územního samosprávného nálními a dalšími problémy s tím spojenými. celku - kraje. Jak na tom jsou v legislativně Navíc Semilsko (součást Libereckého kraje) značně komplikovaném a toho času i poli i nadále doposud »patří« do kraje Východo ticky často konfliktním prostředí kraje, po českého! Stav dlouhodobě prostě neúnosný kud jde o naplňování této jejich zákonodár a pro chudáka občana, kvůli němuž se, jak se né iniciativy? rádo opakovaně zdůrazňuje, reforma veřejné správy přece dělá, velmi matoucí. Dlouho ASI JAKO VŠUDE NA SVĚTĚ době a na všech úrovních se proto z pozice Žádná centrální vláda na světě asi nemá pří krajů upozorňuje na do očí bijící fakt, že k pl liš ráda, když se jí regiony pletou do tvorby nohodnotnému kraji přece patří i příslušné zákonů! Přesto naše vyšší územní samo krajské instituce státních orgánů a institucí správné celky - kraje prostřednictvím návr působících právě v hranicích onoho kraje. hů zákonů, které svým usnesením přijímají Léta se táhnoucí diskuse a nejrůznější krajská zastupitelstva, do legislativního pra jednání o návrhu nového zákona o územně če se projednávání a schvalování zákonů ob správním členění státu nevedly ke zdárné čas vstupují. S výsledkem vždycky velmi ne mu konci. Stále znovu a znovu se vracela jistým. Přitom je zajímavé, že mnohdy pro ministerská představa územně správního návrh zákona hlasují v krajském zastupitel stvu členové i těch politických stran, které potom v Poslanecké sněmovně krajský návrh zákona nepodpoří nebo přímo zamítnou. Vláda má přitom podle čl. 44 odst. 1 Ústavy ČR právo vyjádřit se ke všem návrhům záko nů, tj. i k těm, které předložily kraje. Samo zřejmě i v případě, že vláda vysloví ke kraj skému návrhu zákona svoje negativní stano visko, definitivně vždy rozhodne o osudu ná vrhu zákona (i toho krajského) až Poslanecká sněmovna. Ale názor vlády, která má v koali ci většinu ve sněmovně, bývá v praxi větši nou rozhodující.
K
DESÍTKY NEJRŮZNĚJŠÍCH NÁVRHŮ
Kraje za dobu své existence podaly už asi desítky nejrůznějších návrhů zákonů, počí naje třeba těmi ekonomickými - rozpočto vé určení daní - nebo čistě politickými - ja ko naposledy třeba návrh Jihomoravského kraje o krajském referendu. Podle mě mají kraje vždycky větší šanci na úspěch tehdy, když se pro konkrétní návrh zákona získá podpora nejlépe všech 14 (včetně Prahy) krajů a návrh zákona je řádně předjednán v rámci Asociace krajů ČR, a tam získá pl nou podporu. Potom to je sice formálně podle Ústavy ČR stále návrh zákona zastu pitelstva jednoho vyššího územního samo správného celku, ale co do svého obsahu má všeobecnou podporu všech krajů! A to je pro osud návrhu zákona velmi důležité, třeba i proto, že každý poslanec je z nějaké ho kraje a kraj na něj může působit cestou vysvětlování a přesvědčování, že návrh zá kona je ve prospěch i jeho kraje a občanů kraje. Většinou to je však všechno kompli kované.
48
moderní obec
Zastupitelstvo Libereckého kraje navrhlo mj. vznik Krajského soudu v Liberci, kde pro to jsou všechny personální a materiální předpoklady. Na snímku sídlo krajského úřadu.
členění státu, která vlastně pouze kopíro vala současný stav a vůbec nerespektovala vznik 14 krajů jako vyšších územních sa mosprávných celků, respektive hranice těchto krajů, a byla proto pro kraje absolut ně nepřijatelná. Znamenalo by to totiž de finitivní vytvoření »dvou druhů« krajů, dal ší matení občana a na léta konzervaci stá vajícího neúnosného stavu. Co by to v pra xi znamenalo? Že především soudy, státní zastupitelství a policie by byly i nadále říze ny a financovány z jiného centra než z kraj ského města samosprávného kraje! Pokud jde o Liberecký kraj, tedy i nadále z Ústí nad Labem, se všemi personálními problémy a hlavně ekonomickými dopady s tím spo jenými. Navíc je to opět myšlenka »dvojích krajů« v jiné podobě, což by zase jenom mátlo občany. Zastupitelstvo Libereckého kraje proto v únoru roku 2005 přijalo nakonec většinou hlasů bez rozdílu stranické příslušnosti usnesení, kterým navrhlo změnu zákona 0 soudech a soudcích tak, aby se vytvořily legislativní předpoklady pro vznik kraj ských soudů i v těch krajích, kde krajské soudy doposud nesídlí. Zároveň navrhlo vznik Krajského soudu v Liberci, kde pro to jsou všechny personální a materiální před poklady (nový justiční areál). Pro tento ná vrh zákona získal hejtman Libereckého kra je Petr Skokan plnou podporu všech dal ších krajů v rámci Asociace krajů ČR. Návrh zákona byl odeslán do Poslanecké sněmov ny, vyjádřila se k němu vláda a pak už je nom ležel a stále leží v Poslanecké sněmov ně, byl odkládán a odkládán, až se zatím vůbec nedostal do programu jejího jedná ní. Ted’ už je zcela jasné, že do parlament ních voleb v letošním roce projednán ne bude. CO K TOMU DODAT?
Kromě toho, že i já osobně bych se velmi rád brzy dočkal toho, aby boj proti kriminalitě v kraji byl u nás řízen nikoliv z Ústí nad La bem, ale z krajského ředitelství policie v Li berci, o krajském soudu a třeba krajském fi nančním ředitelství ani nemluvě. A aby se k obchodním sporům nemuselo ze Semil jezdit až do Ústí nad Labem... Pak snad zbý vá dodat jen to, že ústavně daná zákonodár ná iniciativa je jedna věc a její naplnění for mou zákona vydaného ve Sbírce zákonů pak věc druhá. Jestliže ji krajům Ústava ČR stanovuje, pakji přece mají právo naplňovat 1 v praxi. Kdo nic nedělá, ten také ničeho ne dosáhne. To podle mě platí i pro zákono dárnou iniciativu vyšších územních samos právných celků - krajů. Pokud nic jiného, tak zákonodárná iniciativa kraje alespoň vzbudí diskusi, a i když nakonec není schvá lena ve formě zákona, může časem zname nat myšlenkový posun v hlavách některých ministrů, úředníků, poslanců - a třeba se kýženého výsledku nakonec dočkáme. Člo věk by měl být optimista. ■ JIŘÍ NĚMEC právník předseda komise pro veřejnou správu Rady Asociace krajů ČR
duben 2006
Vztah příspěvkové organizace k majetku obce 1/ aké je postavení příspěvkových organi zací obcí s ohledem na jejich roli při hos podaření s majetkem svého zřizovatele? V tomto článku a jeho pokračování v Moder ní obci č. 5 se pokusím na tuto otázku odpo vědět a zároveň upozornit na ta místa právní úpravy předmětných otázek, která vyvoláva jí určité aplikační problémy a nejasnosti.
J
POSTAVENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Právní úprava postavení příspěvkových orga nizací obcí je velmi kusá a snad až příliš stro há na to, aby dávala uspokojivé odpovědi na otázky, které veřejnoprávní praxe přináší. ■ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZř): O příspěvkových organizacích se vněm dočteme jen na několika málo místech. V ustanovení § 35a odst. 1 se tak dovídáme, že obec může pro výkon samostatné působnos ti zakládat a zřizovat právnické osoby a orga nizační složky obce. Z § 84 odst. 2 písm. e) pak vyplývá, že o zřizování a rušení příspěvkových organizací včetně schvalování jejich zřizova cích listin rozhoduje zastupitelstvo obce v rámci jeho tzv. vyhrazené působnosti. Ná sledně se pak v § 102 odst. 2 písm. b) uvádí, že zřizovatelskou funkci ve vztahu k příspěvko vým organizacím obce vykonává rada obce. Z ustanovení písm. m) naposledy citovaného odstavce ještě vyplývá, že rada obce může svěřit příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce. Odhlédneme-li od §82 písm. c), který zakládá právo člena zastu pitelstva obce požadovat po zaměstnanci příspěvkové organizace obce informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funk ce, zákon o obcích o příspěvkových organiza cích více neříká. Alespoň ne výslovně. Úprava postavení příspěvkových organi zací je tak v zákoně o obcích ještě méně po drobná než úprava postavení příspěvkových organizací kraje, jak ji podává zákon o kra jích. Ten »navíc« proti OZř ve svém § 59 odst. 1 písm. i) konstatuje, že rada kraje pravidel ně jedenkrát ročně projednává zprávu o čin nosti příspěvkových organizací a o plnění je jich úkolů, pro které byly zřízeny, v případě potřeby přijímá rada opatření k nápravě. A také výslovně uvádí, že radě kraje přísluší rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů příspěvkových organizací kraje včetně určo vání jejich platů a odměn. ■ Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb., ve zně ní pozdějších předpisů (dále jen RPÚR): Zkoumáme-li povahu příspěvkových organi zací obcí musíme vedle zákona o obcích vy cházet především ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ten ve svém § 23 zakotvuje možnost zřizování příspěvko
duben 2006
vých organizací obcemi, přičemž předpoklá dá, že budou zřizovány zejména k hospodár nému využívání majetku obce a k zabezpe čení veřejně prospěšných činností. Příspěv kovou organizaci obce § 23 odst. 1 písm. b) charakterizuje jako právnickou osobu, která zpravidla ve své činnosti nevytváří zisk, nic méně to není vyloučeno. V praxi jsou přís pěvkové organizace zřizovány k plnění úko lů obce na úseku školství, kultury nebo soci álních služeb. Ale setkáváme se i s příspěv kovými organizacemi, které mají jako náplň své hlavní činnosti zajišťování správy majet ku obce. Charakter a postavení příspěvkových or ganizací spoluvytváří také ustanovení § 27, které upravuje jejich zřizování, změny a zru šení. Příspěvkové organizace jsou zřizovány pro takové činnosti v působnosti obce, které jsou zpravidla neziskové /jak lze usuzovat už z § 23 odst. 1 písm. b)/, jejichž rozsah, struk tura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. O samotném zřízení příspěvko vé organizace vydává obec zřizovací listinu, jejíž náležitosti vyjmenovává § 27 odst. 2.
NĚKTERÉ NÁLEŽITOSTI ZŘIZOVACÍ LISTINY Zaměřím se pouze na některé náležitosti zři zovací listiny, které osobně považuji za roz hodující pro formování vztahu příspěvkové organizace k majetku jejího zřizovatele. Za stěžejní lze považovat především vyme zení majetku ve vlastnictví obce, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití')
Základní předpisy k tématu příspěvkové organizace a správa majetku obcí ■ zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zříze ni'); ■i zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravi
/§ 27 odst. 2 písm. e) RPÚR/. Zákon tak vý slovně počítá s tím, že majetkem obce, který se dává příspěvkové organizaci do správy, budou pouze předměty vlastnického práva, tedy věci, byty a nebytové prostory. V praxi by tak zřizovací listina měla obsahovat soupis majetku ve vlastnictví zřizovatele, kdy jedno tlivé předměty by měly být charakterizovány způsobem umožňujícím jejich jednoznač nou identifikaci. V případě nemovitostí (včetně bytů a nebytových prostor), které podléhají evidenci v katastru nemovitostí, to budou údaje podle § 5 odst. 1 zákona číslo 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katast rální zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě nemovitých věcí, které se v katast ru nemovitostí neevidují, lze doporučit po stupovat analogicky se zmiňovanou normou (stavba nepodléhající evidenci bude charak terizována především označením pozemku, na kterém se nachází, a například bližším popisem způsobu jejího využití, zastavěné plochy apod.). U movitých věcí nepodléhají cích zvláštní evidenci by bylo možné odkázat na zápis, ve kterém je vhodné věc identifiko vat prostřednictvím například výrobního čís la, popisem, datem výroby, označením vý robce, respektive vhodnou kombinací těchto identifikačních znaků. Pokud jde o volbu majetku, který bude té které příspěvkové organizaci do správy svě řen, měla by obec zvážit, do jaké míry se svě řením daných předmětů do správy příspěv kové organizaci naplní dispozice normy § 38 odst. 1 OZř, tzn. zda bude majetek obce vyu žíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími z její zákonem vymezené působnosti. Z hlediska obce jako vlastníka tak lze rozhodování o svěření urči tého majetku do správy příspěvkové organi zace uvažovat jako o specifickém způsobu naložení s tímto majetkem. Proto i v tomto případě musí obec dostát všem povinnos tem, které jí stanovuje právní úprava pro hospodaření s majetkem obce.
dlech územních rozpočtů; ■ zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole); ■ zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; ■ vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávný mi celky, příspěvkovými organizacemi, státními fon dy a organizačními složkami státu; Všechny předpisy ve znění pozdějších předpisů.
dva rozdílné názory
S vymezováním majetku zřizovatele předá vaného do správy příspěvkové organizace úzce souvisí způsob, kterým se tak má dít v situaci, kdy již příspěvková organizace exi stuje. Jinými slovy, zda je možné svěřit přís pěvkové organizaci určitý majetek do správy i jinak než prostřednictvím zřizovací listiny. V zásadě je možné dosavadní názory rozdě lit do dvou skupin. Zastánci prvního názorového proudu tvr dí, že vymezit majetek svěřovaný příspěvko-
módilerm obec
49
>
LEGISLATIVA ) vé organizaci do správy je nutné vždy ve zři zovací listině. Vycházejí přitom především z ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) RPÚR, podle kterého zřizovatel ve zřizovací listině vymezí majetek v jeho vlastnictví, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Dále se pak opírají o § 84 odst. 2 písm. e) OZř, kde se uvádí, že vyhrazenou pravomo cí zastupitelstva obce je zřizovat a rušit přís pěvkové organizace a organizační složky ob ce, schvalovat jejich zřizovací listiny. Společ ným výkladem citovaných ustanovení pak docházejí k závěru, že vymezení majetku svěřovaného příspěvkové organizaci do správy je možné pouze prostřednictvím zři zovací listiny (jejím vydáním nebo násled nými změnami), o které musí rozhodnout zastupitelstvo obce. Dále se z daných závěrů dovozuje, že příspěvková organizace tak ne může mít ve správě žádný jiný majetek, než který je uveden ve zřizovací listině, respekti ve v jejích dodatcích. Druhá názorová skupina tvrdí, že vymeze ní majetku předávaného příspěvkové organi zaci do správy prostřednictvím zřizovací lis tiny je vymezením pouze prvotním, slouží pro okamžik vzniku příspěvkové organizace. V průběhu existence příspěvkové organizace se rozsah majetku ve vlastnictví zřizovatele, který je ve správě organizace, průběžně mě ní v závislosti na tom, jak příspěvková orga nizace hospodaří. Z naznačených předpokladů lze usoudit, že pokud se zřizovatel rozhodne rozšířit okruh majetku spravovaného příspěvkovou organi zací, může tak učinit formou rozhodnutí rady obce, neboť daná pravomoc není zákonem o obcích výslovně některému orgánu obce svěřena. Jde o tzv. zbytkovou působnost pod le § 102 odst. 3 OZř. Podle mého soudu správ nost prezentovaného názoru také podporuje znění § 27 odst. 2 písm. f) RPÚR: »...vymeze ní takových majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel...« . Z toho lze dojít k poměrně jednoznačnému závěru, že okruh majetku, který má příspěvková organizace ve správě, je změnitelný bez rozhodnutí zastupitelstva ob ce, a tedy bez změny zřizovací listiny, a to vlastní činností příspěvkové organizace. S naposledy řešeným problémem také souvisí otázka, zda mohou příspěvkové orga nizace jedné obce mezi sebou navzájem pře vádět správu k majetku. Lépe řečeno, zda mohou na základě vlastních projevů vůle změnit rozsah jimi spravovaných majetků jedna ve prospěch druhé. V tomto případě se omezím na konstatování, že zastánci první ho z názorových proudů s tím nesouhlasí, kdežto příznivci proudu druhého tuto mož nost považují za samozřejmou. ■
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákoriů (od částky 19/2006 do částky 27/2006). Částka 19 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 17. února 2006. Vyhláška č. 41/2006 Sb„ kterou se mění vy hláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způso bilosti úředníků územních samosprávných celků. Novela vyhlášky v oblasti ochrany životního prostředí klade větší důraz na správní činnost »při posuzování vlivů na životní prostředí#. Tato správní činnost se odděluje od správní čin nosti »při ochraně zemědělského půdního fondu a posuzování vlivu na životní prostředí# a rozšiřuje se o správní činnost »při posuzování vlivu koncep cí na životní prostředí a při integrované prevenci a omezování znečištění#. Zřizuje se tak nová správní činnost s názvem »při posuzování vlivu na životní prostředí a integrované prevenci a omezo vání znečištění#. Pod jednu zvláštní odbornou způsobilost se naopak slučují správní činnosti »při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a che mických přípravků# a správní činnosti »při preven ci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky#. Novela zavádí novou správní činnost »při správ ním rozhodování o řidičských oprávněních a řidičských průkazech#. Rovněž reaguje na poža davky pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správních činností při správě matrik a státního občanství obsažených v zákoně číslo 21/2006 Sb„ o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změ ně některých zákonů (zákon o ověřovánO, který nabyl účinnosti dnem 1. března 2006. Dále novela řeší legislativně-technické záležitos ti, které jsou odůvodněny změnami právních před pisů citovaných v příloze vyhlášky. Vzhledem ke zrušení civilní služby se ruší povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro správní činnost »při organizaci výkonu civilní služby#. Novela též nově stanoví možnost elektronického přihlašování úředníka ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti.
Účinnost od 7. března 2006 Částka 20 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 20. února 2006. Vyhláška č. 43/2006 Sb., kterou se mění vy hláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Novela vyhlášky nově upravuje podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy a o orga nizaci mateřské školy, přerušení nebo omezení provozu mateřské školy a úplatu za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí.
Účinnost od 1. března 2006 Částka 21 Sbírky zákonů, která byla roze
Poznámka 11 Srovnej také Mockovčiaková, A.: Správa majetku obce příspěvkovou organizací. Náležitosti zřizovací listiny, 2005, ASPI.
JAN JANEČEK
slána dne 22. února 2006. Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn (publiko vané pod č. 45/2006 Sb.). Částka 23 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 28. února 2006.
právník,
Nařízení vlády č. 50/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za vý kon funkce členům zastupitelstev, ve znění po zdějších předpisů. Novelou nařízení vlády dochází k pětiprocentnímu navýšení stávajících odměn čle nům zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Měsíční odměny ve výši podle tohoto naří zení se poskytnou poprvé za měsíc březen 2006. Uvolněným členům zastupitelstev se do 30. dubna 2006 poskytne za období od 1. ledna 2006 do 28. února 2006 rozdíl mezi výší měsíčních odměn podle dosavadní právní úpravy a výší měsíčních odměn podle tohoto nařízení; obdobně je možno postupovat, jde-li o neuvolněné členy zastupitel stva.
Účinnost od 1. března 2006 Částka 26 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 8. března 2006. Zákon č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k infor macím, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech sou visejících s právem autorským a o změně někte rých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává příslušný předpis EU a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále stanovuje podmínky práva svobodného pří stupu k těmto informacím.
Účinnost od 1. ledna 2006! (Pozn. autora: Vzhledem k obecné nepřípust nosti zpětné účinnosti právního předpisu - retroaktivity-je zřejmě nutno ustanovení o nabytí účin nosti tohoto zákona vykládat v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, to znamená, po kud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vy hlášení; v souladu s tímto zákonným pravidlem by tento zákon nabyl účinnosti dnem 23.3.2006.) Částka 27 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 10. března 2006. Nařízení vlády č. 63/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části ná kladů spojených s opravami panelového domu. Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis EU, upravující podporu malé ho rozsahu, podmínky použití finančních pro středků ze Státního fondu rozvoje bydlení for mou dotace právnickým a fyzickým osobám ke krytí části nákladů spojených s opravami prová děnými na panelovém domě (panelovým domem se rozumí bytový dům postavený v letech 1950 až 1990 na území České republiky v některé z ty pizovaných konstrukčních soustav v příloze k to muto nařízeni'). Dotace podle tohoto nařízení může být poskyt nuta do výše 40 procent skutečně vynaložených nákladů, nejvýše však 55 tisíc korun na jeden byt v panelovém domě.
Účinnost od 1. dubna 2006 Mgr. JAN BŘEŇ právník
Hradec Králové
50
moderní obec
duben 2006
LEGISLATIVA
Novela zákona o ochraně ovzduší odstranila některé nedostatky
Obce si program ke zlepšení kvality mohou připravit. Má to smysl zejména v případě, že kvalitu ovzduší v daném místě lze zlepšit kon krétním projektem nebo opatřením. Opatření nebo projekt, které by bylo identi fikováno místním programem ke zlepšení kva lity ovzduší jako zásadní pro kvalitu ovzduší daného místa, musí být zahrnuto do progra mu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny či aglomerace. Zvyšuje se tím možnost spolu rvního října2005 nabyla účinnost nove financování z finančních prostředků přísluš la zákona č. 86/2002, o ochraně ovzduší, ného kraje, Státního fondu životního prostře která mimo jiné zavádí změny souvisejí dí ČR či fondů Evropské unie. cí se snížením administrativní náročnosti V současné době je finalizován návrh Ope račního programu Životní prostředí pro obdo opatření ke zlepšení kvality ovzduší. bí 2007 až 2013. V rámci priority Ochrana Řízení kvality ovzduší ovzduší se předpokládá možnost čerpání fi Pro systém řízení kvality ovzduší byly v původ nančních prostředků na projekty, které mají ním znění zákona poněkud nešťastně defino vliv na kvalitu ovzduší, například na výsadbu vány některé pojmy. Například oblast se zhor a rekonstrukci zeleně, rekonstrukce vozovek šenou kvalitou ovzduší byla nazvána zónou, nižších tříd, investice do energetických zdrojů resp. sídelním seskupením za splnění dalších ve vlastnictví obcí a energetických úspor. předpokladů. Významnou změnou je povinnost pro kraj Novela, která vyšla ve Sbírce zákonů pod čís ské úřady a obecní úřady obcí s počtem oby lem 385/2005 Sb., tyto pojmy upravuje takto: vatel nad 350 tisíc obyvatel v oblastech se ■ Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je zhoršenou kvalitou zpracovat akční plány, kte území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je ré obsahují přehled krátkodobých opatření ke překročena hodnota imisního limitu. ■ Zóna je území vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší. ■ Aglomerace je sídelní seskupení, na němž žije nejméně 350 tisíc obyvatel, vymeze né ministerstvem pro účely sledování a řízem kvality ovzduší. Systém řízení kvality ovzduší byl doposud platným zákonem o ochraně ovzduší nastaven nereálně, postrádal některé prvky, bez kterých se výkon státní správy v budoucnosti neobe jde. Stávající legislativní úprava určovala prak ticky' povinnost všem obcím se zhoršenou kvalitou ovzduší zpracovat programy ke zlep šení kvality ovzduší a současně i kvalitu ovzdu ší řídit. Jako problematické se ukázalo zpraco vávání obsáhlých podkladových materiálů bez dostatečného odborného zázemí, povinné ří zení kvality ovzduší bez odpovídajících kom petencí a také nemalé finanční prostředky, které obce musely na zpracovávání programů vynakládat. Přehled členění území ČR na zóny (katast rální území dvanácti krajů) a aglomerace (ka tastrální území Moravskoslezského kraje, města Brna a hlavního města Prahy) vyšlo ve Novela zrušila povinnost zpracovat program Věstníku Ministerstva životního prostředí čís ke zlepšení kvality ovzduší pro obce, které lo 11/2005 a bude se upravovat pouze při zá nemají 350 tisíc obyvatel. sadních změnách kvality ovzduší či způsobu jejího řízení. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se i nadále budou vymezovat a zveřej Přehled nejdůležitější legislativy ňovat každoročně jako území v rámci těchto zón a aglomerací, kde dojde k překročení imis■ Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší nitio limitu (aktuální vymezení oblastí se a o změně některých dalších zákonů (zákon zhoršenou kvalitou ovzduší je zveřejněno ve o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. '‘ěstníku Ministerstva životního prostředí čís 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb., zákona číslo lo 12/2005).
P
NEJVÝRAZNÉJŠI
změna pro obce
Novela zrušila povinnost zpracovat program ke zlepšení kvality ovzduší pro obce, které nemají350 tisíc obyvatel. Tato povinnost tedy zů stává všem krajským úřadům a magistrátům l'l- města Prahy a města Brna. Celkem jde o 15 Programů.
92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb. a zákona č. 180/2005 Sb.; ■ Zákon č. 385/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění po zdějších předpisů; ■b V částce 165 z 5. prosince 2005 vyšlo pod čís lem 472 úplné znění zákona o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, uvedených výše.
zlepšení kvality ovzduší a seznam doporučení pro občany - »provozovateIe zdrojů« a které se budou realizovat v situacích, kdy dochází k vy sokému nárůstu koncentrací vybraných zne čišťujících látek v ovzduší. MALÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNI
Legislativně technické úpravy, které vyplynuly z praktické aplikace zákona o ochraně ovzdu ší, se dotýkají hlavně malých zdrojů znečišťo vání a poplatků za znečišťování ovzduší. K řadě problémů a nedostatků docházelo zejména v oblasti kategorizace malých zdrojů znečišťování ovzduší v případě sčítání jejich jmenovitých tepelných výkonů. Z tohoto dů vodu byly upřesněny podmínky, za kterých je možno malé spalovací zdroje »sčítat«. Nejed noznačnou formulaci»... že spaliny jsou a ne bo by mohly být vypouštěny společným ko mínem ...« nahradilo srozumitelnější znění: »... že spaliny jsou vypouštěny společným ko mínem a nebo je toto řešení technicky prove ditelné.# Novela rozšiřuje pro provozovatele malých spalovacích zdrojů provozovaných při nepod nikatelské činnosti povinné měřem malých spalovacích zdrojů od stanoveného výkonu. Výjimky udělené pro státní školy, nemocnice a jiné nepodnikající subjekty vytvářely nerov né prostředí a snižovaly tak celkový přínos ke zlepšení kvality ovzduší v dané obci. Měření účinnosti spalování a množství vy pouštěných látek a kontrole stavu spalinových cest nadále nebudou podléhat fyzické osoby provozující malý spalovací zdroj umístěný v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci. Novela současně stano vuje lhůtu pro odstranění závad na zdroji ze strany provozovatele a způsob oznamovací povinnosti o odstranění této závady. POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNI OVZDUŠÍ
Praktická změna se dotýká i poplatků za zne čišťování ovzduší. Nová úprava zpřesňuje ob dobí, za jaké se vyměřuje poplatek provozova telům zdrojů za poplatkové období. Podle do posud platné legislativy bylo možné vydávat rozhodnutí o výši poplatku též současně se stanovením záloh na běžný rok, což kompli kovalo pozdější vyúčtování poplatků po skon čeném poplatkovém období. Proto se nyní vy dávají rozhodnutí o vyměření poplatku až po skončeném poplatkovém období, a to podle skutečného množství vypouštěných znečišťu jících látek příslušného provozovatele zdroje znečišťování ovzduší. Do této doby platí pro vozovatel zdroje zálohy na poplatek. Současně byla stanovena rozdílná lhůta v řízení o vymě ření poplatků za znečišťování ovzduší proti správnímu řádu. Přijatá novela zákona o ochraně ovzduší od straňuje některé nedostatky, které vyplývají ze stávající praxe. Významnější zjednodušení, případně odstranění všech nesrovnalostí, kte ré praxe při aplikaci zákona ukázala, však od ní nelze prozatím očekávat. ■ JAN KUŽEL JIŘÍ MORÁVEK
odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí
ZDROJ: M2P duben 2006
moderní obec
51
LEGISLATIVA
ÚP Plzeň: Bezúplatné převody pouze ve veřejném zájmu
cemi, pozemky či budovy ke školským a so ciálním účelům. Výjimečně to mohou být i další případy, například pozemky pod bu dovami sloužícími charitativním a společen sky prospěšným činnostem. Počátkem loň ského roku jsme se souhlasem Ministerstva kultury ČR také například převedli pro účely rozvoje obce a regionu obci Trh anov zámek Trhanov na Domažlicku a obci Plánice dům, kde se narodil a žil český vynálezce František Křižík a kde je umístěno Křižíkovo muzeum. Bezúplatně se na obce též převádějí někte ré administrativní budovy po bývalých okres ních úřadech. Nedávno naše územní praco viště tímto způsobem převedlo dvě adminis trativní budovy, v nichž obce vykonávají v přenesené působnosti státní správu. V prv ním případě to byla budova v Klatovské ulici v Plzni a v druhém administrativní objekt v Mayerově ulici v Klatovech. Již dříve tímto způsobem získala budovy města Domažlice, Rokycany a Sušice. V současné době pracuje me na převodu dalších administrativních ob jektů na města Karlovy Vary, Cheb, Klatovy a Sokolov.
W zemní pracoviště Plzeň Úřadu pro za stupování státu ve věcech majetko vých (ÚZSVM) hospodaří s majetkem státu na území Plzeňského a Karlovarského kraje. V současné době spravuje téměř 600 budov a staveb a více než 29 tisíc pozemků. Obcím těchto dvou krajů nabízíme spolu práci na několika úrovních,« říká Ing. Mgr. Miroslav Kroc, ředitel Územního pracoviště Plzeň.
U
■ Hovoříte o několika úrovních spolupráce, jakou tedy obcím konkrétně nabízíte? Při realizaci pro stát nepotřebného majet ku informujeme o záměru prodat nemovitost starostu územně příslušné obce. Na základě této informace se může obec přihlásit do vý běrového řízení na prodej nemovitostí, které mohou být pro obec strategickými. Pokud prokáže veřejný zájem, získá majetek ve svůj prospěch formou bezúplatného převodu.
■ Jakým způsobem obec prokazuje veřejný zájem? Musí doložit záměr budoucího využití ma jetku. Vyžadujeme také stanovisko příslušné ho orgánu obce, že záměr realizace odpovídá schválenému územnímu plánu obce.
■ Mohou vás obce také požádat o odbor nou pomoc?
Náš úřad je připraven zastupovat obec na základě dohody před soudem v majetkových věcech, uvedl Ing. Mgr. Miroslav Kroc, ředitel Územního pracoviště Plzeň.
Náš úřad je připraven zastupovat obec na zá kladě dohody před soudem v majetkových vě cech. Někdy se také obce obracejí na naše za městnance ohledně konzultace v majetkopráv ní oblasti. Zejména menší obce nemají k dispo zici odborníky na majetkoprávní agendu, pře devším pracovníky orientující se v problemati ce zápisů v pozemkových knihách, konfiskačnich dekretech a systému přídělového řízení. V těchto případech zaměstnanci ÚZSVM pro šetří majetek evidovaný v katastru nemovitostí a po zjištění, že splňuje kritéria určená záko nem č. 172/1991 Sb„ vypracují souhlasné pro hlášení o přechodu vlastnictví majetku, pří padně vyzvou obec k převzetí majetku a zajiš tění opravy v zápisu v katastru nemovitostí. V letošním roce jsme například takto předávali tři objekty městu Aš. ■
■ Jsou tyto bezúplatné převody ve veřej ném zájmu časté a jakého státního majetku se týkají? Většinou to jsou převody veřejné zeleně v intravilánu obcí, pozemky pod komunika
Územní pracoviště Plzeň ■ Územní pracoviště Plzeň zahrnuje 7 odborů odloučených pracovišť na území dvou krajů: Plzeň ský kraj - Domažlice, Klatovy, Rokycany, Tachov; Karlovarský kraj - Cheb, Karlovy Vary, Sokolov. ■ Správu státního majetku v okresech Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever zabezpečuje odbor Hospodaření s majetkem státu. ■ Adresa: Radobyčická 14, 306 04 Plzeň, tel.: 377 169 111, fax 377 222 341, www.uzsvm.cz
PAVLA KOSÍKOVA
oderní módi obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLAŤME měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zruieno.
Adresa
KÓD:
1017
objednavatele:
NÁZEV ORGANIZACE:
fit )[ )í )( )( )( )( 11 )[ 11 11 II 11 l( )( ]
příjmení: □□□oocmoacDoocnDcno jméno: □□□□oomoo toul □□ocdcoo uucexp, aocoacDocGcnaaococn
0BEC: □□□□□□□□□oo □□ooo profese: □ODDDDODDDOOOaODOa
Způsob
platby:
FAKTURA
Q
SÍRO
spoj. d.
PLATEBNÍ KARTA
O
SL02ENKA
Q
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
Údaje
pro fakturaci:
«= □ODOODDO
■>'* □□□□□□□□□□□□□□
Č. ÚCTU: □□□□□□□□□□□□□
Adresa PRO DORUČOVANÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevy plno vat) NÁZEV ORGANIZACE:
prumení:
O □□□□□□□ OO □□□□□ □
□□□ocnaznoocmcnocn
Vyplujte
kontakt:
D
TELEFON:
□□□□OCIOCZOO min: OOODOOO ( E-M uucexp.: □DaoaaaaDODDDooDDO
JMÉNO:
□□□oaaaaaao Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
52
moderní obec
ooooa
RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím. aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byty po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem L 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7,170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu. analýz, organizováni dalších akd, zasílání informaci prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním ob chodních sděleni elektronickou poštou ANO D NE D
duben 2006
Katastr nemovitostí: Pozemky neznámých vlastníků e své činnosti se veřejný ochránce práv setkává s negativními důsledky, které vznikají kvůli tomu, že v katastru ne movitostí jsou evidovány pozemky, jejichž vlastník není znám, a pozemky, u nichž jsou zapsáni jako vlastníci zřejmě již nežijící lidé. Osoby, které chtějí s takto evidovaným po zemkem disponovat (spoluvlastníci, poten ciální kupci atd.), jsou vystaveny značným komplikacím. Pokud z údajů v katastru nemovitostí ne III. nemovitosti, u nichž je jako vlastník za lze zjistit aktuální pobyt vlastníka, pak se pro psána osoba, kterou nelze identifikovat. subjekty nemající přístup do evidence oby vatelstva jako řešení nabízí jen zjištění poby VLASTNÍK JE NEZNÁMÝ tu těchto vlastníků za pomoci některé »deParcel, které jsou v katastru nemovitostí evi tektivní kance!áře«, případně pokus o jejich dovány a jejich vlastník není znám, je okolo kontaktování prostřednictvím inzerce v tis 24 tisíc o celkové výměře přibližně 10 tisíc ku. V některých případech je možností obrá ha.1' Velký podíl těchto parcel však tvoří ze tit se na příslušný soud a iniciovat řízení mědělská půda. V tomto případě řešení pro o prohlášení za mrtvého. Jestliže soud vydá blematiky neznámého vlastníka upravuje rozsudek o prohlášení za mrtvého, může se § 15 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách následně uskutečnit dědické řízení a je prav převodu zemědělských a lesních pozemků děpodobné, že v mnoha případech připadne z vlastnictví státu na jiné osoby. Úřad pro zastupování státu ve věcech ma předmětný pozemek jako odúmrť českému státu. I tento postup je pro osoby mající na jetkových (ÚZSVM) eviduje velký počet žá pozemku své zájmy složitý a časově náročný. dostí o dořešení právních vztahů k těmto ne V případě pozemků evidovaných bez uvede movitostem. Jeho jednotlivá územní praco ní jména vlastníka je pravděpodobnost jeho viště pak v praxi řeší výše uvedená podání za úspěšného dohledaní ještě menší. dáním lustrace ze souboru popisných a geo Předmětný problém má kořeny již v minu detických informací u příslušného katastrál losti a souvisí i s historickým vývojem evi ního úřadu. Podle zkušeností Českého úřadu dence nemovitostí v našem státě. Po 2. svě zeměměřického a katastrálního2) (ČÚZK) je tové válce upadla přesnost vedení pozemko však u většiny pozemků pravděpodobnost vých knih. Po únoru 1948 byl význam indivi dohledání vlastníka, případně titulu, na je duálního vlastnictví potlačován. Kromě toho hož základě by mohl být do katastru zapsán nevznikalo vlastnické právo k nemovitosti až jako vlastník stát, zanedbatelná. zápisem do evidence nemovitostí (jako dnes), což mělo za následek, že řada skuteč VLASTNÍK asi nežije Do skupiny II. patří podle šetření ČÚZK oko ností se do operátu bývalé evidence ani nevnesla. Současný operát katastru nemovitos lo 10 tisíc parcel, 444 budov a 95 bytů.1) Do tí byl převzat z bývalé evidence nemovitostí, seznamu zahrnul tento úřad nemovitosti, je tedy i s nepřesnostmi v ní obsaženými. jichž vlastník zapsaný v katastru nemovitos tí se narodil ještě v 19. století. S ohledem na TŘI SKUPINY EVIDENCE uvedené fakty je pravděpodobné, že skupina 0 převodu či přechodu vlastnického práva těchto nemovitostí bude ještě rozsáhlejší. Je musí být katastrální úřad ze strany oprávně li možné dohledat v evidenci datum úmrtí ných subjektů, případně soudu informován této osoby a v rámci pozůstalostního řízení (podán návrh na vklad vlastnického práva, nebyla předmětná nemovitost řešena, je nut doložena listina pro zápis práva záznamem). né, aby dědictví bylo projednáno dodatečně. )e nutné zdůraznit, že katastrální úřady jsou Není-li však možné určit úmrtí osoby, lze orgány evidenčními, nejsou oprávněny roz v souladu s platnou právní úpravou podat hodovat o tom, kdo je vlastníkem, resp. návrh na zahájení řízení o prohlášení za mrt oprávněným či povinným z právního vztahu vého. I v tomto případě musí následně pro zapsaného do katastru nemovitostí, ani ne běhnout dědické řízení. ÚZSVM k podávání jsou nadány právními prostředky k řešení si návrhů na prohlášení za mrtvého nepřistu tuací, kdy právní vztah v katastru evidovaný puje s ohledem na délku celého procesu není v souladu s právním vztahem skuteč i skutečnost, že ne vždy by v následném dě ným. dickém řízení připadla nemovitost jako odú Danou problematiku lze rozčlenit do tří mrť českému státu.
V
základních skupin:
1. nemovitosti, které jsou v katastru nemov|tostí evidovány s tím, že jejich vlastník ne ní znám, •1. nemovitosti, jejichž vlastníci vedení vkatastru nemovitostí již zřejmě nežijí,
duben 2006
VLASTNÍKA NELZE IDENTIFIKOVAT
Třetí skupinu tvoří asi 3 % nemovitostí evi dovaných v katastru. Náleží do ní přibližně 640 tisíc parcel, 13 tisíc budov a více než 100 bytů.1 > Vlastníci těchto nemovitostí jsou v ka
tastru označeni pouze jménem a příjmením. Nelze je proto spolehlivě identifikovat, tudíž ani dohledat v evidenci obyvatel, případně prohlásit za mrtvé. Stanovisko k dané problematice poskytlo v lednu 2006 veřejnému ochránci práv i Mi nisterstvo financí. Ve svém vyjádření pouká zalo na zásadní změnu ustanovení § 135 ob čanského zákoníku31, ke které došlo záko nem č. 359/2005 Sb. s účinností od 1. 10. 2005. S ohledem na dané ustanovení zastává ministerstvo názor, že od 1. října 2005 je vlastnictví státu k nemovitostem, jejichž vlastník není znám, z důvodu jejich opuště ní vyloučeno. Proto neshledává objektivní důvod ke zvláštní právní úpravě, která by ur čovala u nezemědělských pozemků jako vlastníka stát. Výklad ustanovení § 135 občanského zá koníku ve vztahu k nemovitostem, zejména pak určení, kdy (s ohledem na vyloučení re troaktivního působení předmětné novely) a kým bylo nalezeno (zjištěno), že předmět ná nemovitost je opuštěna, případně, že její vlastník není znám, je však problematický. Proto ani v budoucnu zřejmě nezajistí opti mální řešení. Bylo by tedy pravděpodobně nejvhodnější přijetí takové nové právní úpravy, která by jednoznačně řešila vlastnické vztahy ke všem popsaným skupinám nemovitostí a všechny uvedené nejasnosti z katastru nemovitostí odstranila. Ombudsman zastává názor, že ačkoli na určení vlastnictví k uvedeným nemovitos tem mají ve většině případů zájem zejména fyzické, případně právnické osoby, stát by na ně těžiště řešení primárně přenášet ne měl. ■ Poznámky 11 Mgr. Ing. Petr Baudyš, Opuštěná nemovitost, Právní rozhledy č. 15/2005 21 V článku jsou rovněž použity informace poskytnuté veřejnému ochránci práv Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a Ministerstvem financí ČR 3) »Kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do 6 měsíců od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce.«
IVA FRYDRÝŠKOVÁ Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
moderní obec
53
LEGISLATIVA
Ukládání a skartace dokumentů 4/
zumí zpravidla uzamykatelná skříň nesoucí numerické nebo alfanumerické označení. Ukládají se do ní jak vyřízené spisy, tak spisy vyřizované nebo spisy, které na vyřízení če kají. Vyřízené spisy jsou v příruční spisovně uloženy do konce kalendářního roku a v ter mínu nebo termínech určených spisovým a skartačním řádem úřadu předávány proto kládání dokumentů úzce souvisí s je kolárně proti podpisu předávajícího a přebí jich vyřízením. Již v minulém příspěv rajícího do spisovny. Kompletnost předávaného spisu se přebí ku jsem zdůrazňoval, že vyřizující re ferent zodpovídá za uspořádání dokumentů rajícím pracovníkem kontroluje a zjištěné ve spisu a jeho označení spisovým a skartač- nedostatky musí předávající okamžitě od ním znakem a skartační lhůtou, případně stranit. O spisech nebo dokumentech pře rokem zařazení do skartačního řízení, čili daných do spisovny vede pracovník pověře rokem skartace. Z dotazů posluchačů na ný vedením spisovny evidenci zpravidla přednáškách ke spisové službě vyplývá, že v archívní knize, kde se podle vzestupné řa určení spisového a skartačního znaku dy pořadových čísel zapisují předané doku a skartační lhůty se stává pro referenta menty v pořadí, jak byly do spisovny předá mnohdy neřešitelným problémem. Nemá ny. Do archívní knihy se zapisují i dokumen totiž k dispozici celostátně platný a jednotný ty, které nejsou evidovány v podacím dení spisový a skartační plán, který by obsahoval ku, ale podléhají skartačnímu řízení. Pře všechny agendy, které jsou na úřadu řešeny vzaté a zaevidované dokumenty pracovník s příslušnými spisovými a skartačními znaky pověřený vedením spisovny zařadí podle a lhůtami. Má pouze zastaralou, ale dosud spisových, proto také ukládacích znaků do platnou instrukci o spisové službě z května regálů. 1992 a metodické pokyny odboru archívní správy Ministerstva vnitra ČR (MV ČR) z let 2003 a 2005.
U
URČOVÁNÍ ZNAKŮ A LHŮT Ve všech těchto normách však mnohdy ne najde hledanou agendu s příslušnými znaky a lhůtami. Nezbývá než se obrátit s žádostí o určení spisového a skartačního znaku a lhůty buďto na zmíněný odbor archívní správy MVČR nebo na příslušný archív. Je třeba mít na zřeteli, že referent, který spisový a skartační znak a lhůtu spisu přiděluje, plně zodpovídá za jeho správnost. Lze namítnout, že při určování znaků a lhůt se má opírat o spisový a skartační plán úřadu, který je součástí spisového a skartačního řádu úřa du. Aby úřad mohl zodpovědně takový spiso vý a skartační plán vydat, musel by provést podrobný, věcně členěný soupis všech agend úřadu a podle platných zákonů k těmto agendám přiřadit skartační znaky a lhůty. Protože je tento úkol časově i personálně vel mi náročný, optimálním řešením by bylo no velizovat zastaralou instrukci z roku 1992 a vydat ji jako přílohu například k vyhlášce č. 646/2004 Sb.
ZŘIZOVÁNÍ SPISOVEN Předpokládejme, že vyřizující referent pří slušný spisový a skartační znak a lhůtu našel, spis označil a tyto údaje poznamenal do po dacího deníku. V praxi však mnohdy na spis vyznačí obsah a časové vročení a určení dal ších údajů ponechává až na pracovnici spi sovny. Odstranění tohoto velmi zažitého uzavírání spisu je možno hledat v důklad ném proškolení všech úředníků úřadu při je jich seznamování s novým spisovým a skartačnfm řádem a v praktických ukázkách sou visejících se zaváděním automatizované spi sové služby. Aby vyřizující referent nemusel s každým vyřízeným spisem chodit do spisovny, zpra vidla jej ukládá do spisovny příruční. Příruč ní spisovnou, o níž vyhláška nehovoří, se ro
54
moderní obec
Skartačním řízením končí tzv. životní cyklus dokumentu, nikoli však mravenčí práce s doku mentem propojující všechny činnosti spisové služby
Pokud má úřad dostatečné prostory, mů že zřídit centrální spisovnu, kde jsou ulo ženy všechny dokumenty úřadu. Základ ním předpoMadem pro zřízení centrální spisovny je prostorná místnost a dostateč ná nosnost podlah (podle druhu použitých regálů 100 až 1500 kg na 1 m2. Je vhodné před ukládáním nechat na nosnost podlah zpracovat statický posudek. Málokterý úřad má dostatečné prostory pro centrální spisovnu a ukládání řeší sítí dílčích spiso ven určených k uložení dokumentů jedno tlivým útvarům. Hovoříme také o útvarových spisovnách. Útvarové spisovny zpravidla slouží k ulože ní dokumentů majících dlouhodobé ukládací lhůty (např. stavební spisy), zvláštní režim zacházení (např. personální spisy) nebo vyžadují zvláštní místnost jak pro charakter, tak množství (např. účetní do kumenty). Všechny typy spisoven musí dbát na již zmíněnou nosnost podlah, za bezpečení proti zničení písemností zapla vením (spisovnou nesmí procházet žádné potrubí), požárem (spisovny musí být opatřeny protipožárními dveřmi). Ve spi sovně musí být dodržována optimální rela tivní vlhkost vzduchu (30 až 50 %), teplota 14 - 18 stupňů °C), zabezpečeno dostateč né, nejlépe nucené větrání, čistota a osvět lení. Je třeba mít vždy na zřeteli, že spisov
na nebo spisovny nejsou odložištěm staré ho papíru, vyřazených psacích strojů, po čítačů a rozhlasových ústředen, ale naopak úložištěm dokumentů vytvářejících pra mennou základnu pro dějiny obce či regi onu a mnohdy nezbytných pro prokázání určitých skutečností potřebných pro sprá vu obce. Při zavádění automatizované spi sové služby nelze než vřele doporučit pro vést skartaci a zbylé dokumenty hned v pr vé fázi zavádění systému vložit prostřed nictvím modulu spisovna do databáze systému. Dokumenty uložené ve spisovnách lze za půjčovat za podmínek definovaných ve spi sovém a skartačním řádu. O ztraceném nebo zničeném dokumentu se pořizuje úřední záznam, zejména co se týče archiválií. Zniče ní nebo ztráta se poznamená i v podacím de níku a archívní knize.
PŘÍPRAVA SKARTAČNÍHO ŘÍZENÍ Ve lhůtách stanovených spisovým a skar tačním řádem (zpravidla čtyř nebo pětile tých) a po dohodě s příslušným archívem pracovník pověřený vedením spisovny ne bo spisoven zpracuje skartační návrhy sa mostatně pro skartační znaky A, V, a S. Do skartačního řízení se zařazují všechny do kumenty, kterým prošly skartační lhůty. Ty to lhůty nelze zkracovat, lze je však po do hodě s archívem prodloužit. K provedení skartačního řízení se zřizuje skartační komise, jejímž členem je pracov ník pověřený vedením spisovny a přípra vou skartace. Skartační komise také posou dí dokumenty se skartačním znakem V a zařadí je buď k dokumentům se skar tačním znakem A, nebo k dokumentům se skartačním znakem S. Skartační návrhy se ve dvojím vyhotove ní zašlou příslušnému archívu. Pracovník příslušného archívu provede odbornou ar chívní prohlídku navržených dokumentů a posoudí vhodné zařazení dokumentů do příslušných skartačních znaků. Případné omyly na místě odstraní. O provedené ar chívní prohlídce sepíše pracovník archívu protokol a vydá souhlas ke zničení doku mentů označených skartačním znakem S. Úřad na své náklady převeze dokumenty se skartačním znakem A k trvalému uložení do archívu a dokumenty se skartačním znakem S (za dohledu příslušného pracov níka) zničí. Skartačním řízením končí tzv. životní cy klus dokumentu, nikoli však mravenčí práce s dokumentem propojující všechny činnosti spisové služby. Aby tato práce přinesla výsle dek, byla dobře organizována a přehledná, je nutné mít podrobně, srozumitelně a pře hledně všechny úkony spisové služby popsá ny ve spisovém a skartačním řádu úřadu. Dalším nezbytným krokem je seznámit úřed níky formou praktické pomoci s těmito po stupy a hned při výkladu a praktickém výko nu odstranit případná sporná nebo nejasna místa. *
IVAN BITTNER První archivní a spisovenská Praha - Blansko, spol s r. o.
duben 2006
PRÁVNÍ PORADNA
Prodej nemovitosti a zveřejnění na úřední desce ■ Musí obec zveřejnit svůj záměr o prodeji nemovitosti na úřední desce po dobu 15 dnů bezprostředně před rozhodnutím zastupitel stva obce, anebo postačí vyvěsit záměr kdy koliv předtím po zmíněnou ISdenní dobu?
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ukládá obci po vinnost zveřejnit svůj záměr, pokud obec za mýšlí prodat, směnit nebo darovat nemovi tý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, a to po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu ob ce, vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. V případě, že obec záměr nezveřejní na úřední desce obecního úřadu, je příslušný právní úkon sankciono ván absolutní neplatností. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zá kona platného ke dni zveřejnění záměru. Zákon o obcích pro zveřejnění záměru ob ce o příslušném dispozičním úkonu s jejím nemovitým majetkem tak výslovně stanoví, že záměr musí být zveřejněn na úřední des ce obecního úřadu, doba jeho zveřejnění či ní nejméně 15 dnů, vyvěšení záměru po zá konem stanovenou dobu musí časově před cházet samotnému rozhodnutí v příslušném orgánu obce a nemovitost se v záměru ozna čí údaji podle zvláštního zákona. Podle mého názoru nelze z doslovného vý kladu § 39 odst. 1 zákona o obcích dovodit, že záměr musí být zveřejněn bezprostředně před rozhodnutím příslušného orgánu obce. Záko nodárce v citovaném ustanovení slovo »bez-
Publicistická a pedagogická činnost ■ le možné, aby zaměstnavatel podmínil Publicistickou, vědeckou, literární, pedagogickou či uměleckou činnost svým předcholim souhlasem?
Podle Ústavy ČR může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Naproti tomu obec a orgány vykonávající státní sprá'tt nebo samosprávu nebo veřejnou, nikoli soukromou moc, mohou činit pouze to, co jim zákon dovoluje. Svoji pravomoc mohou uplatňovat jen v případech, v mezích a způ soby, které jim stanoví zákon. Podle Listiny základních práv a svobod je zaručena jak svoboda projevu, tak právo na informace. Cenzura je nepřípustná, každý má právo vyjadřovat své názory, a to slovem,
duben 2006
prostředně« či jiný slovní obrat, který by na svědčoval takovému výkladu, nepoužil. Při vý kladu § 39 odst. 1 zákona o obcích je však též nutno přihlížet k účelu zveřejnění tohoto zá měru, tedy aby se k němu mohli zájemci vy jádřit a předložit své nabídky, jak výslovně sta noví zákon. Doba zveřejnění záměru před rozhodnutím by tedy neměla splnění tohoto účelu znemožňovat či nepřiměřeně omezo vat. Je však nutno dodat, že na danou věc se lze setkat i s odlišnými názory (například Ondruš, R.: Hospodaření obcí, ASPI, 2003).
Opakování zkoušky odborné způsobilosti ■ Umožňuje zákon obci opětovně přihlásit svého úředníka ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, pokud tento úředník u před chozí zkoušky neuspěl?
Podle § 21 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, zajišťuje územ ní samosprávný celek správní činnosti stano vené prováděcím právním předpisem (viz vy hláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samospráv ných celků, ve znění vyhlášky č. 41/2006 Sb.) prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimečně ty to činnosti může mj. vykonávat i úředník, kte rý nemá zvláštní odbornou způsobilost, avšak nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku jeho pracovního poměru k územnímu samo správnému celku nebo ode dne, kdy začal vy konávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokla dem. Zvláštní odborná způsobilost se ověřu je zkouškou a prokazuje osvědčením (§ 21 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb.).
písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způ sobem a také informace svobodně vyhledá vat, přijímat a rozšiřovat. Svobodu projevu i právo na informace lze omezit pouze záko nem. Důvodem pro zákonná omezení je ochrana práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, ochrana veřejné ho zdraví a ochrana mravnosti. Podle záko níku práce se na výkon vědecké, pedagogic ké, publicistické, literární a umělecké výdě lečné činnosti, a to i takové, která je shodná s předmětem činnosti svého zaměstnavate le, nevztahuje omezení spočívající v tom, že by tuto činnost bylo možno vykonávat pou ze s předchozím písemným souhlasem za městnavatele. Vědecká, pedagogická, publicistická čin nost ve veřejné správě a pro veřejnou sprá vu je službou veřejnosti, stejně tak jako je službou veřejnosti veřejná správa v pracov ní době. Plnění či neplnění úkolů správního orgánu v pracovní době a pracovní výsledky hodnotí zaměstnavatel výší platu, výší od měn, počtem pochval a dalšími nástroji. Po
Možnost opakování zkoušky zvláštní od borné způsobilosti upravuje § 24 odst. 5 zá kona č. 312/2002 Sb. Jestliže úředník nevy hověl při písemné nebo ústní zkoušce, může ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po 30, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyho věl. Z dikce citovaného ustanovení dovozuji, že úředník může absolvovat příslušnou zkoušku maximálně třikrát (tj. první »řádnou« a dvě opravné). Pokud úředník má například k dispozici ještě druhý opravný termín zkoušky, nebylo by možné ho ještě předtím znovu přihlásit k nové zkoušce ve smyslu § 21 odst. 5 záko na č. 312/2002 Sb., neboť tento postup by ve své podstatě znamenal obcházení zákona, a příslušný úředník by tak byl zvýhodněn co do počtu možných »pokusů« o vykonání předmětné zkoušky. Jiným případem je však podle mého názo ru stav, kdy by úředník nebyl úspěšný ani u druhé opravné zkoušky. Za této situace je pouze na zvážení obce, zda přihlásí úřední ka opětovně k vykonání nové zkoušky podle § 21 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb., neboť tu to možnost zákon výslovně nevylučuje. Po kud obec považuje daného úředníka za zku šeného zaměstnance, který kvalitně vykoná vá příslušnou správní agendu, a o kterého by tak z tohoto důvodu nechtěla »přijít«, nelze ji podle mého názoru bránit v opětovném při hlášení tohoto úředníka k vykonání zkoušky. Ze strany samotného úředníka však na opě tovné přihlášení k vykonání zkoušky neply ne ze zákona žádný právní nárok.
pracovní době mají všichni zaměstnanci možnost sledovat televizi nebo dělat něco jiného. Právo na výkon vědecké, pedagogic ké, publicistické, literární a umělecké čin nosti je možno omezit pouze zákonem. Pokud by obec úředníka nebo člena zastu pitelstva usnesením nebo opatřením nad rámec zákona v publicistické, vědecké, pe dagogické činnosti omezila, bylo by takové usnesení nebo opatření s největší pravdě podobností pro nezákonnost zrušeno pří slušným soudem.
JUDr. EVA ŠROMOVÁ právnička
moderní obec
55
SERVIS
KALENDÁRIUM ■ 21. až 23. 4. Ostrava, Výstaviště Černá louka REGION 4. prezentace regionů a krajů Podrobnosti lze získat na e-mail:
[email protected]. ■ 25. až 27. 4. Hradec Králové, Aldis Teplárenské dny a OZE Mezinárodní odborná výstava techni ky a technologií pro dálkové zásobování teplem a chladem, elektroenergetiku a obnovitelné zdroje energie. Více se dozvíte na www.parexpo.cz/td ■ 10. až 12. 5. Praha, RVA Letňany WAREC 1. mezinárodní veletrh nakládání s od pady, recyklace, čištění a ekologie. Další informace naleznete na www. warec.cz 16. až 19. 5. Brno, Výstaviště ■ PYROS/ISET 13. mezinárodní veletrh požární a bez pečnostní techniky a pracovního pro středí. Bližší informace na www.pyros.cz.
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL
FAGUS spol. s r.o.
FAX
283092307
STR. 1,9
Československá obchodní banka
3
Česká vydavatelská pro internet s.r.o.
567311 772
ASIO, spol. s r.o.
548428 III
548428100
8
Veletrhy Brno, a.s.
541 152 888
541 152889
10
326983 111
326983 110
11
4,56
Wavin Ekoplastik s.r.o. Eurotel
spol. s r.o.
543 550 111
VCES a.s.
226 056 105
17
-
21
First Finance
543550150
841 701 841
Artechnic-Schrédera.s. 222522930
19
25 222521 722
31
BMSS-START, spol. sr.o.
257082 884
35
Radek Skácel
777575746
37
HUSQVARNA
-
39
222518587
41
-
43
Active Communication ODS Český Telecom
800203 203
45
-
2. obálka
Veletrhy Brno, a.s.
-
3. obálka
Renault
-
4. obálka
Česká spořitelna
Nakladatelství FÓRUM, s.r.o.
Seminář se zaměří na veřejné služby Francouzské velvyslanectví v ČR uspořádá 20. až 21. dubna v Praze seminář věnovaný významu veřejných služeb pro místní rozvoj. První den se budou zástupci místních správ z Francie a České republiky zabývat veřejný mi službami a evropským právem, financo váním vodohospodářství a dalšími souvisejí cími tématy. Na programu druhého dne bu de problematika sociálních služeb s využitím asociativních struktur a kulturních a volnočasových aktivit včetně jejich přínosu pro jednotlivé lokality a oblasti. Tematické kula té stoly budou zahájeny úvodním referátem, poté volení představitelé z obou zemí sezná mí přítomné účastníky s příklady činnosti v té které oblasti. Na seminář se lze přihlásit na e-mail:
[email protected] nebo tel.: 251 171706, účast je zdarma.
13
-
VB Leasing CZ,
M.C.O.M., s.r.o.
Redakční rada Moderní obce se ve druhé polovině března sešla v Ústí nad Labem. Účastníci jednání (na snímku zleva vpředu: šéfredaktorka Mgr. Lýdia Sloupová a ředitel ka krajského úřadu Mgr. Lydie Šťastná, vzadu: místostarosta Jilemnice, předseda regio nální rady SMO ČR PaedDr. Václav Hartman, starostka Bílovce Ing. Sylva Kováčiková, hejt man Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc a senátor, starosta Božího Daru Ing. Jan Horník) kon statovali, že nová grafická úprava časopisu prospěla a že plně vyhovují i nově zavedené rubriky. Mj. zazněly náměty na vytvoření věcného rejstříku, či na to, aby se redakce ještě více vracela k praktickým dopadům nových zákonů do života obcí, měst a krajů. /rš/
vklad
Změřte si svoji ekostopu Téměř 41 tisíc návštěvníků již zaznamena la webová aplikace Hra o Zemi, přesněji část umožňující každému změřit si svoji ekolo gickou stopu, která běží na stránkách Zele ného kruhu již téměř dva roky. Nyní byla ak tualizována a rozšířena. Ekostopa je velikost plochy, kterou potřebujeme k zajištění všech svých materiálních potřeb. Výsledky měření potvrzují, že průměrný Čech, který si ekosto pu na počitadle odhadoval, patří co do obje mu zdrojů, které spotřebovává, k vyspělému a konzumně založenému severu. Ve srovná ní s chudším jihem je jeho ekologická stopa mnohdy i několikanásobně větší.
Nejvíce si lidé měřili ekostopu ve středně velkých sídlech o velikosti 10 až 100 tisíc obyvatel (28 %), dále v sídlech s 1 až 10 tis. obyvateli (21 %) a 100 tisíc až 1 mil. (14 %). Zbylých 13 % je v sídlech s méně než tisíci obyvateli. /kž/
Přednostní registrace domény .EU končí Už od 7. prosince 2005 mohou české úřa dy žádat o registraci domény .EU. Oprávně nost žádostí potvrzuje Ministerstvo infor matiky, které každý den obdrží v průměru pět žádostí a má na jejich vyřízení 90 dnů. Úřad, který chce o doménu .EU požádat, se musí nejdříve obrátit na jednu z firem, kte rá registraci v ČR nabízí (seznam registrá torů je k dispozici na webových stránkách evropského sdružení EURid). Ta pak žádost postupuje společnosti PriceWaterhouseCoopers v Bruselu, která žádosti a doku menty scanuje a v případě žádosti české in stituce posílá k ověření Ministerstvu infor matiky. Tento postup se týká pouze žádostí veřejných institucí v přednostní fázi regist race domény .EU, která by měla skončit 6. dubna. Přednostní registrace měla umožnit oprávněným žadatelům o doménové jmé no doménu .EU bez potíží získat a zabránit tak spekulacím. Od 7. dubna bude moci o doménu .EU, která nebyla registrována v přednostní fázi, požádat kdokoli, a to podle principu kdo dřív požádá, tomu konkrétní doména při padne. Žádná přednostní práva už nebu dou zohledňována. Další informace naleznete na www.micr, ww.portal.gov.cz.
vismolN
■
redakční s na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
MO-000255
56
moderní obec
duben 2006
Investujte do budoucnosti ivr^ v *
Investice • Nabídka investičních příležitostí (průmyslové zóny, technologické parky, infrastruktura, investice do cestovního ruchu, volnočasové aktivity, drobné investiční příležitosti) • Finanční investice (akcie, fondy, rizikový kapitál) • Poradenství, zprostředkovatelské služby
Finance • • • •
Bankovní a pojišťovací služby, leasing Auditorské služby, daně, právo, účetnictví Financování pro města, obce, malé a střední ^ EU - fondy, granty, možnosti
Reality • Development (nabídka projektů a záměrů) • Prodej, pronájem nemovitostí (residenční/komerční projekty) • Facility management
Technologie • Technologie a vybavení pro města a obce
I
y
Souběžně 2047'"
STAVEBNÍ VELETRHY BRNO 2006
URBIS INV€ST
Mezinárodní veletrh investic, financí, realit a technologií pro města a obce
25.-29
Brno - Výstaviště www.urbisinvest.cz
2006 Veletrhy Brno
Ušetřete Možnost odpočtu
19 % DPH při instalaci oddělovací přepážky. Ušetříte min. 58 000 Kč
Další cenové zvýhodnění
100 000
Kč
+ 30 000 Kč DODATEČNÁ SLEVA při využití financování Renault Finance
Renault Mégane Grandtour již od
Podmínky platí od prvního vozu. Přepážka a její montáž jsou zahrnuty v ceně vozu. Ceny jsou uvedené s DPH. Nabídka platí od I 5. 3. do 3 1. 5. 2006.
307 000
Kč bez DPH
MEGANE
RENAULT TVŮRCE AUTOMOBILŮ