Měnová politika ČNB a kurz jako její nástroj GE Money Bank 18. února 2014 Praha
Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky ČNB
Obsah prezentace • Režim měnové politiky ČNB • Ekonomická situace na sklonku loňského roku • Listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB • Hrozba deflace a její případné důsledky • Kurz jako nástroj uvolnění měnové politiky • Nová prognóza a čerstvá data • Shrnutí, závěr, diskuse… 2
Cíl měnové politiky Zákonný mandát ČNB Úloha měnové politiky dle Ústavy a Zákona o ČNB: zabezpečovat cenovou stabilitu • od roku 1998 provádí ČNB svou měnovou % politiku v režimu cílování inflace • co je cenová stabilita? • nikoliv neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst
3
Cenová stabilita = nízká, ale kladná inflace • Jedním z důvodů kladného inflačního cíle je statistické nadhodnocení • Při měření není zcela zohledněn růst kvality (ne každý růst ceny je zdražením) • V realitě substituce dražšího zboží za levnější – není ihned zohledněno • Zásadní revize spotřebního koše jen jednou za 5 let (naposledy leden 2012)
• Cílem ČNB je proto 2% meziroční růst CPI • Cílovat nulovou inflaci by znamenalo riziko časté deflace a rychlejšího vyčerpání prostoru pro pokles sazeb: ty by při inflačními cíli 0 % dlouhodobě byly 1 % nikoliv 3 % • Podobně tak činí i všechny ostatní centrální banky ve vyspělých zemích (ECB, BoE, SNB aj.)
2%
Inflační cíle ČNB • • • • 2%
zpočátku stanoveny pro čistou inflaci, později pro inflaci celkovou cílové pásmo, později bodový cíl, postupné snižování jeho výše aktuální cíl 2 % (od roku 2010) – ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany; měnová politika nereaguje na prvotní dopady změn nepřímých daní – tzv. měnověpolitická inflace svého cíle ČNB dosahuje změnami v nastavení úrokových sazeb a s využitím dalších nástrojů: horizont vpředhledící měnové politiky je 12–18 měsíců cíle pro čistou inflaci
8
cíle pro celkovou inflaci
6
4
2
0 98
99
2000
01
02
03
04
05
06
07
08
09
2010
11
12
13
5
Cílování inflace versus peněžní zásoby Většina centrálních bank dosahuje cenové stability v režimu cílování inflace 45
42
40 35
32 29
30 25 20
16
2%
15 10 5 0 2001 Cílování inflace
2012 Cílování peněz / IMF program (obvykle s prvky cílování M)
Peněžní zásobu cílují především rozvojové/rozvíjející se země, často v rámci podmínek poskytnuté pomoci MMF. 6
Inflační cíle ve světě Centrální banky cílující inflaci
2%
• • • • • • •
BoE: Riksbank: RBNZ: Austrálie: Norges Bank: NBP: MNB:
2% 2% 2% 2–3 % 2,5 % 2,5 % 3%
Další centrální banky
• ECB – definice cenové stability: "pod 2 % avšak v blízkosti této hodnoty" • Fed – 2% cíl pro inflaci od ledna 2012 • Japonsko – 2% cíl od ledna 2013 7
Režim měnové politiky •
Makroekonomická prognóza ČNB je klíčový podklad pro rozhodování Bankovní rady o nastavení úrokových sazeb (8 MP zasedání ročně). Je aktualizována 4x ročně a zveřejňována ve Zprávě o inflaci. Ta je pravidelně předkládána do PSP ČR (2x na plénu a 2x do rozpočtového výboru). Prognostický proces Situační zpráva Měnověpolitické doporučení Měnověpolitické zasedání Komunikace s veřejností Vyhodnocení nových informací
8
Ekonomická situace na sklonku roku 2013
9
Mezinárodní srovnání: dlouhé období hospodářského útlumu • v posledních letech největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu 15 10 5 0 -5 -10 I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
Česká republika
Německo
Rakousko
Maďarsko
Polsko
Slovensko 10
Mezinárodní srovnání: ekonomický sentiment • vnější i vnitřní faktory recese zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností • nálada se poslední dobou zlepšuje, ale stále horší než v okolních zemích 120 110 100 90 80 70 60 1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
Česká republika Německo Evropská unie
Dlouhodobý průměr = 100, sezonně očištěné údaje, zdroj: Eurostat
11
Působení domácí ekonomiky: příběh slabé poptávky • české hospodářství funguje znatelně pod hranicí svých možností • tzv. mezera výstupu se otevřela hluboko v záporných hodnotách 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 I/05
I/06
I/07
I/08
I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
Produkční funkce HP filtr Kalmanův filtr
12
Situace na trhu práce a spotřeba domácností 8 6 4 2 0 -2 -4 I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
Podíl nezaměstnaných osob Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře Reálná spotřeba domácností
• historicky nejnižší růst mezd v podnicích při setrvalém nárůstu nezaměstnanosti a klesající spotřebě domácností 13
Inflace versus inflační cíl 14,0 13,0
Spotřebitelské ceny
12,0
MP inflace (bez vlivu změn daní)
11,0 10,0 9,0 8,0
v%
7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0 1/98
1/99
1/00
1/01
1/02
1/03
1/04
1/05
1/06
1/07
1/08
1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
1/14
• inflace v roce 2013 klesala a dostala se až k dolní hranici tolerančního pásma cíle ČNB (1 %), a to i přes zvýšení DPH a daní z cigaret od ledna 2013 • MP inflace hluboko pod dolní hranou tolerančního pásma cíle 14
Složky inflace: pokles cen nebo jen jejich velmi slabý růst • ceny zboží a služeb bez energií a bez potravin dlouhodobě klesají 4 Korigovaná inflace bez pohonných hmot (PH) Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen
3
Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PH 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
1/14
15
Další cenové okruhy: tendence ke zpomalování růstu či absolutnímu poklesu cenové hladiny 10
40
5
20
0
0
-5
-20
-10
-40 1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
Dovozní ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců (pravá osa)
16
Měnověpolitické úrokové sazby • útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace, zpomalení zahraniční poptávky, rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně stály za uvolněním MP ČNB v minulosti • ČNB uvolňovala MP prostřednictvím snižování úrokových sazeb; ty se však koncem roku 2012 dostaly na technickou nulu a prostor pro další uvolňování 4 tímto nástrojem se vyčerpal 3
2
1
0 1/09
1/10
1/11
1/12
Lombardní sazba 2T limitní repo sazba Diskontní sazba
1/13
1/14
17
Listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB
18
Přijaté měnověpolitické rozhodnutí • deflace se stala reálnou hrozbou (viz další část prezentace) • prognóza základního scénáře vedla tržní úrokové sazby výrazně do mínusu • základní scénář se zápornými sazbami byl jen hypotetickou situací, kdy měla centrální banka provést téměř čtyři standardní snížení měnověpolitické sazby na 0,85 % (o 0,9 p.b.) – ta však nemůže v realitě klesnout pod „technickou nulu“ • základní scénář tím ukazoval na silnou potřebu uvolnění měnové politiky
• pokud nelze snížit úrokovou sazbu, je potřeba použít jiný nástroj
• bankovní rada 7. listopadu rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek • BR rozhodla, že ČNB bude intervenovat na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR19
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR) základní scénář se zápornými sazbami 4
3
2
1
0
-1
-2 IV/11 I/12
II
III 90%
IV
I/13
70%
II 50%
III
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
30% interval spolehlivosti
20
Prognóza úrokových sazeb (2T repo sazba) – základní scénář se zápornými sazbami 2T repo sazba (v %) 2W repo 2 1.5 1 0.5 0 -0.5
I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
I/14
I/15 21
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR) scénář používání kurzu 4
3
2
1
0
-1
-2 IV/11 I/12
II
III
IV
I/13
90% 50% Základní scénář
II
III
IV
I/14
II
III
70% 30% interval spolehlivosti Scénář používání kurzu
IV
I/15
II
22
Scénář pasivity měnové politiky
aneb co by se stalo, kdyby ČNB neintervenovala 29
27
25
23
21 IV/11 I/12
II
III
IV
I/13
Základní scénář
II
III
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
Scénář pasivity měnové politiky
23
Přenos uvolnění měnových podmínek do ekonomiky
Obecné schéma transmise měnové politiky Snížení úrokových sazeb ČNB Pokles tržních úrokových sazeb Oslabení měnového kurzu
Vyšší dovozní ceny
Nárůst vývozu, snížení dovozu
Nižší splátky a riziko selhání
Nárůst cen aktiv
Uvolněnější úvěrové podmínky
Zvýšení bohatství
Růst investic firem
Pokles úspor a růst spotřeby domácností
Růst investic firem
Růst spotřeby, pokles úspor dom.
Růst domácí výroby Růst zaměstnanosti, zvýšení růstu mezd
Nárůst inflace KURZOVÝ KANÁL
ÚROKOVÝ A ÚVĚROVÝ KANÁL
KANÁL CEN AKTIV
24
Přenos uvolnění měnových podmínek do ekonomiky Formou oslabení kurzu koruny
Kurzový kanál
Snížení úrokových sazeb ČNB Pokles tržních úrokových sazeb
Kanál nižších reálných úrokových sazeb
Oslabení měnového kurzu
Vyšší dovozní ceny
Nárůst vývozu, snížení dovozu
Nižší splátky a riziko selhání
Nárůst cen aktiv
Uvolněnější úvěrové podmínky
Zvýšení bohatství
Růst investic firem
Kanál očekávání
Pokles úspor a růst spotřeby domácností
Růst investic firem
Růst spotřeby, pokles úspor dom.
Růst domácí výroby Růst zaměstnanosti, zvýšení růstu mezd
Nárůst inflace KURZOVÝ KANÁL
ÚROKOVÝ A ÚVĚROVÝ KANÁL
KANÁL CEN AKTIV
25
Scénář používání kurzu kurz jako nástroj měnové politiky • rozhodnutí o používání kurzu zohledňuje, že prostor pro snižování měnověpolitických úrokových sazeb byl vyčerpán • kurz koruny přebral stabilizační úlohu měnové politiky • ČNB bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR
• alternativní scénář kvantifikuje dopady oslabení kurzu do očekávaného vývoje domácí ekonomiky: • ve scénáři dochází k odvrácení hrozby deflace a dřívějšímu dosažení inflačního cíle, rychlejšímu oživení ekonomiky a dřívějšímu opuštění hladiny nulových úrokových sazeb 26
Prognóza celkové inflace používání kurzu vs. pasivita MP 6 Horizont měnové politiky
5 4 3 Inflační cíl
2 1 0 -1 -2 IV/11 I/12
II
III
Základní scénář
IV
I/13
II
III
Scénář používání kurzu
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
Scénář pasivity měnové politiky
27
Prognóza hospodářského růstu používání kurzu vs. pasivita MP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 IV/11 I/12
II
III
Základní scénář
IV
I/13
II
III
IV
Scénář používání kurzu
I/14
II
III
IV
I/15
II
Scénář pasivity měnové politiky
28
Hrozba deflace
29
Inflační očekávání v horizontu 1R • inflační očekávání na historicky nejnižších hodnotách nebo blízko nich 6
5
4
3
2
1
0 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 podniky
finanční trh
30
Ukazatel inflace očekávané českými domácnostmi v příštích 12 měsících
PP P 0 M MM N
Jak se podle Vás budou vyvíjet spotřebitelské ceny v následujících 12 měsících ve srovnání s předcházejícími 12 měsíci? prudce se zvýší porostou stejně jako dosud porostou méně než dosud B = (PP + ½P) − (½M + MM) zůstanou zhruba stejné sníží se nevím
80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13
Zdroj: Evropská komise
31
Četnost vyhledávání slov na Googlu Slevy
Letáky 100
100 Praha
90
ČR - celkem
80
70
60
60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0
1/09
1/10
1/11
ČR - celkem
80
70
1/08
Praha
90
1/12
1/13
1/08
1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
32
Rizika deflace: příklady z historie (i současnosti) • • • • •
„Velká deprese“ ve 30. letech dvě dekády deflačního vývoje v Japonsku Švýcarsko země jižního křídla eurozóny MMF ve své právě vydané zprávě upozorňuje na nebezpečí velmi nízké inflace ve vyspělých zemích zejména v eurozóně: • pokud další pokles inflačních očekávání a inflace pak růst dluhové zátěže zadlužených zemí a reálných úrokových sazby • negativní dopady na ekonomické oživení • v případě otřesů by mohlo zesílit nebezpečí deflace 33
K čemu vede deflace
spotřebitel/střadatel vs. výrobce, zaměstnanec, dlužník, majitel nemovitosti • odkládání spotřeby a investic (zejména v případě větších položek) → kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti → zejména výrazné pro střední a horní příjmové decily Peněžní úspory vybraných příjmových skupin domácností (poměry úspor k čistému peněžnímu příjmu v %)
Míra úspor, sez.oč. (v % disponibilního důchodu)
25
9
11.4
20
8
11.2
15
7
11
10
6
10.8
5
5
0
4
-5
3
-10
2 2004
2005
1.decil 5. decil 10. decil
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2. decil 9. decil Domácnosti celkem (pravá osa)
10.6 10.4 10.2 10 9.8 I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
34
Proč je deflace nebezpečná a tudíž nežádoucí? • dochází ke snižování mezd a propouštění → při méně pružných průměrných nominálních mzdách způsobuje záporná inflace růst reálných mzdových nákladů a nutnost dramaticky propouštět
• pokles hodnoty úvěrového kolaterálu → hypotéky: domácnosti splácejí úvěry, jejichž hodnota se nominálně nesnižuje, které použili na koupi nemovitostí, jejichž cena se však snižuje, a to při klesajících mzdách a celkových svých příjmech → možné problémy pro finanční stabilitu – hrozba nárůstu problémových úvěrů 35
Pokles cen nemovitostí Meziroční změny cen nemovitostí v % 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 I/09
I/10
I/11
I/12
I/13
Praha realizované (podle daňových přiznání) Praha realizované (výběrové šetření) Zbytek ČR ČSÚ nabídkové Zbytek ČR ČSÚ realizované
Zdroj: ČSÚ, Institut regionálních informací 36
Měnový kurz jako nástroj uvolnění měnových podmínek
37
Úroková sazba a měnový kurz • v minulosti výrazné pohyby kurzu (oslabení kurzu v 1997, 2002–2003, 2008–2009 až k 30 CZK/EUR) • měnový kurz jako náhrada úrokových sazeb - kurzové oslabení nahrazuje nemožnost poklesu úrokových sazeb do výrazně záporných hodnot • ČNB by v případě dostatečného prostoru snížila MP sazby o 0,75 p.b. až 1 p.b., což by zřejmě vedlo k oslabení kurzu v podobném rozsahu (více rozloženého v čase), jako způsobily intervence
38
Úroková sazba a měnový kurz •
Měnový kurz v minulosti pomáhal vstřebávat ekonomické šoky 40 38
10 CZK/EUR 2T REPO (pravá osa)
36
9 8 7
34
6 32 5 30 4 28
3
26
2
24
1
22
0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
17
•
ČNB vnímá kurzový závazek 27 CZK/EUR jako jednostranný •
Na silnější straně ČNB brání intervencemi koruně v dalším posilování, na slabší straně nechává kurz koruny plovat dle nabídky a poptávky
39
Inflace v eurozóně
•
v deflaci či na její hraně se nachází řada zemí EU, zejména těch, které se potýkají s vážnými hospodářskými problémy (viz čerstvé doporučení MMF: eurozóna má rozhodným způsobem a všemi dostupnými prostředky bojovat proti riziku deflace) v ČR bylo toto do prosince 2013 maskováno zvýšením nepřímých daní 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5
HICP
HICP bez vlivu daní
-2,0 -2,5
Řecko Bulharsko Kypr Irsko Španělsko Lotyšsko Portugalsko Švédko Dánsko Litva Malta eurozóna Belgie Francie Polsko Slovensko ČR Chorvatsko Itálie eurozóna Lucembursko Maďarsko Slovinsko Německo Rumunsko Nizozemí Rakousko Finsko Estonsko Velká Británie
•
40
Další možné nástroje měnového uvolnění
41
Intervence z pohledu zahraničí MMF a OECD: • intervence doporučovaly již na jaře 2013 • kladně hodnotí zahájení intervencí a vyjádřili podporu pro pokračování v uvolněné měnové politice • guvernér ČNB oceněn prestižními cenami • Guvernér centrální banky ve střední a východní Evropě pro rok 2013 (cena magazínu Emerging Markets) • Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014 (cena magazínu The Banker, Financial Times Group)
42
Používání kurzu versus přijetí eura • zahájení intervencí s přijetím € nesouvisí ------------------------------------------------------------• vstupem do EU se ČR zavázala přijmout euro • konkrétní datum přijetí eura však nebylo stanoveno
• ČR si zatím ponechává českou korunu, což jí umožňuje vykonávat vlastní MP • měnový kurz hraje důležitou roli
• vstup do eurozóny přinese neodvolatelné stanovení kurzu ve stálém poměru • MP bude delegována do rukou ECB, tato MP je jednotná pro všechny země eurozóny
43
Nová prognóza (únor 2014) • Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 CZK/EUR až do počátku příštího roku. • Oslabení kurzu významně přispělo k odvrácení hrozby deflace, urychlí návrat inflace do cíle, k němuž dojde koncem roku 2014, a podpoří oživení ekonomiky a trhu práce. • Rizika prognózy jsou vyrovnaná. • Hladinu kurzového závazku na 27 CZK/EUR bankovní rada tak nadále považuje za vhodně zvolenou. • Udržování kurzu poblíž této hladiny přinejmenším do začátku roku 2015 zajišťuje uvolnění měnových podmínek v potřebném rozsahu. • Ukončení režimu používání kurzu nepovede k posílení koruny na hladinu, která převládala před zahájením intervencí, neboť se slabší kurz mezitím promítne 44 do cenové hladiny a dalších nominálních veličin.
Prognóza celkové inflace 6 Horizont měnové politiky
5
4
3 Inflační cíl 2
1
0
-1 I/12
II
III
IV 90%
I/13 70%
II
III 50%
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
III
30% interval spolehlivosti 45
Roční míra inflace 12
10
v%
8
6
Průměr 2014 a 2015 1,9 % (mírně pod cílem ČNB) 4
2
0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014f 2015f
• průměrná míra inflace v roce 2014 bude zřejmě druhou nejnižší za posledních deset let, a to i po měnověpolitickém kroku ČNB 46
Inflace v lednu 2014
4
1,0
3
0,5
2
0,0
1 -0,5
0 -1,0
-1 1/12 3
5
7
9
11 1/13 3
5
7
9
11 1/14
Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %)
-1,5 1/12 3
5
7
9
11 1/13 3
5
7
9
11 1/14
Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PH Korigovaná inflace bez pohonných hmot (PH) 47
Prognóza měnověpolitické inflace 6
Horizont měnové politiky
5
4
3
Inflační cíl 2
1
0
-1 I/12
II
III
IV
90%
I/13
70%
II
III
50%
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
III
30% interval spolehlivosti 48
Prognóza HDP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 I/12
II
III
IV 90%
I/13 70%
II
III 50%
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
III
30% interval spolehlivosti 49
Bleskový odhad HDP za 4Q2013
50
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR) 4
3
2
1
0 I/12
II
III
IV 90%
I/13 70%
II
III 50%
IV
I/14
II
III
IV
I/15
II
III
30% interval spolehlivosti 51
Srovnání s minulou prognózou (scénářem používání kurzu) 4 3,0
3
minulá prognóza - scénář používání kurzu nová prognóza 2,8
2,9
2,8
2,8 2,5 2,1
2,2
2 1,2
1,1
1 0,4
0,4
0
-1
-0,9 -1,3
-2
I/2015
II/2015
Spotřebitelské ceny
2013
2014 HDP
2015
2014
2015 3M PRIBOR
52
Shrnutí a závěr • Podpora cenové konkurenceschopnosti českých vývozců • Vyšší ceny zboží z dovozu - podpora poptávky po zboží domácího původu • Změna v očekávání, neodkládání investic firem a spotřeby domácností (zejména středně- a vysokopříjmových) • Českým firmám vzroste odbyt → růst zaměstnanosti a mezd • Vyšší příjmy a spotřeba domácností a zisky a investice podniků budou znamenat vyšší daňový výnos pro veřejné rozpočty • Přínosy převažují nad bezprostředními důsledky v podobě zdražení nakupovaných surovin, materiálů a polotovarů pro firmy či dováženého zboží pro domácnosti 53
Shrnutí a závěr • Česká ekonomika stále příliš nevzkvétá • Hrozba zhoubné deflace byla naprosto reálná • Prostor pro použití hlavního nástroje – úrokových sazeb – byl bezezbytku vyčerpán • Rozhodnutí začít používat kurz – oslabením koruny uvolnit měnové podmínky – bylo zcela v souladu s mandátem ČNB • Kurzový závazek je dlouhodobý • Oslabení kurzu povede k udržení cenové stability, rychlejšímu oživení ekonomiky a trhu práce 54
Děkuji (pro tuto chvíli) za pozornost …
… a těším se na vaše dotazy !
55
Kontakty
www.cnb.cz
Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB
[email protected]
Další informace na webu ČNB Veškeré informace k režimu devizových intervencí: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/oslabeni_koruny.html Nedávno spuštěný čnBlog: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/
Obchodní bilance pozor na interpretaci statistik • •
Na obchodní bilanci je nutno pohlížet v národním pojetí Přeshraniční statistika obsahuje i tzv. branding a zkresluje tak OB Saldo obchodní bilance (mld. Kč) 350 300 250 200 150 100 50 0 -50
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013*
-100 národní pojetí
přeshraniční statistika
*suma prvních třech kvartálů 2013
58
Vliv oslabení kurzu na ceny spotřeby • Jedna čtvrtina potravin je přímo dovážená, po započítání ceny dovezených vstupů je celková dovozní náročnost potravin kolem 35%. • Nejvíce dovozně náročné jsou počítače a základní kovy (se zanedbatelnou váhou ve spotřebním koši); naopak je tomu u služeb • V souhrnu zhruba 24% spotřeby domácností přímo pochází z dovozu, celková dovozní náročnost včetně meziproduktů je přibližně 33%
Dovozní náročnost
Váha ve spotř.koši
Celková
Přímá
Potraviny
24,6
35
25
Energie
11,8
48
37
Suroviny bez ropy
1,6
43
36
Léky, zdravotní péče
2,3
50
44
Základní kovy
0,0
66
58
Motorová vozidla
3,5
41
30
Počítače
0,7
81
78
Stroje a zařízení
0,3
58
50
Ost. zboží, polotovary
16,5
56
47
Služby
38,8
14
6
Spotřeba celkem
100,0
33
24
Produktová třída
59
Vliv oslabení kurzu na ceny spotřeby • Kvantifikace dopadu trvalého 5% oslabení koruny při předpokladu 100% promítnutí do cen produktů – celkový efekt do CPI odhadován na 1,6 %
Váha ve spotř.koši
Dld. efekt
Přímý efekt
Potraviny
24,6
1,8
1,2
Energie
11,8
2,4
1,9
Suroviny bez ropy
1,6
2,1
1,8
Léky, zdravotní péče
2,3
2,5
2,2
Základní kovy
0,0
3,3
2,9
Motorová vozidla
3,5
2,1
1,5
• Vzrůst cen potravin vlivem oslabení odhadován na 1,2%, v delším horizontu o 1,8 %
Počítače
0,7
4,1
3,9
Stroje a zařízení
0,3
2,9
2,5
Ost. zboží, polotovary
16,5
2,8
2,3
• U služeb přímé i dlouhodobé efekty nedosahují ani 1 %
Služby
38,8
0,7
0,3
Spotřeba celkem
100,0
1,6
1,2
• Větší efekt na výrobky s malou váhou v spotřebném koši
Produktová třída
60
Vývoj kurzu koruny vůči euru • Posilující trend kurzu koruny vůči euru byl během finanční krize narušen prudkým oslabením • V následujícím období se kurz pohyboval v pásmu 24 – 26,5 CZK/EUR • V současnosti se kurz pohybuje na úrovni dosažené během roku 2007 a během finanční krize na začátku roku 2009 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 1/99
1/00
1/01
1/02
1/03
1/04
1/05
1/06
1/07 CZK/EUR
1/08
1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
1/14
61
Relativní oslabení (+) nebo posílení (-) měn vůči předkrizovým hodnotám • Před zahájením intervencí se kurz pohyboval přibližně na předkrizových hodnotách • I přes intervence ČNB je oslabení kurzu koruny oproti předkrizovým hodnotám relativně nižší ve srovnání s jinými zeměmi 40
30
20
10
0
-10
-20
1/08
1/09
1/10 CZK/EUR
1/11 HUF/EUR
1/12 PLN/EUR
1/13
1/14
SEK/EUR
62