Měnová politika ČNB a kurz jako její nástroj

Měnová politika ČNB a kurz jako její nástroj

Seminář ČSOB 7. října 2014 Praha

Petr Král ředitel Odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky ČNB

Obsah prezentace • Cíl měnové politiky ČNB a režim inflačního cílování • Ekonomická situace na sklonku loňského roku • Listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB • Hrozba deflace a její případné důsledky • Kurz jako nástroj uvolnění měnové politiky • Analýza současného stavu ekonomiky, aktuální makroekonomická prognóza ČNB a výhled měnové politiky • Pár poznámek k „exitu“ ze stávajícího režimu • Shrnutí, závěr, diskuse… 2

Cíl měnové politiky Zákonný mandát ČNB:

%

Úloha měnové politiky dle Ústavy a Zákona o ČNB: zabezpečovat cenovou stabilitu

• Od roku 1998 provádí ČNB měnovou politiku v režimu cílování inflace • Cenová stabilita = nikoliv neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst 3

Inflační cíle ČNB • • • • 2%

Zpočátku stanoveny pro čistou inflaci, později pro inflaci celkovou Cílové pásmo, později bodový cíl, postupné snižování jeho výše Aktuální cíl 2 % (od roku 2010) – ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany; měnová politika nereaguje na prvotní dopady změn nepřímých daní – tzv. měnověpolitická inflace Svého cíle ČNB dosahuje změnami v nastavení úrokových sazeb a s využitím dalších nástrojů: horizont vpředhledící měnové politiky je 12–18 měsíců 8 7

cíle pro celkovou inflaci

cíle pro čistou inflaci

6 5 4 3 2 1 0 12/97 98

99 2000 01

2

3

04

05

06

07

08

09

10

11

12

13

14

4

Cenová stabilita = nízká, ale kladná inflace • Jedním z důvodů kladného inflačního cíle je statistické nadhodnocení • při měření není zcela zohledněn růst kvality (ne každý růst ceny je zdražením) • v realitě substituce dražšího zboží za levnější – není ihned zohledněno • zásadní revize spotřebního koše jen jednou za 5 let (naposledy leden 2012)

• Cílem ČNB je proto 2% meziroční růst CPI • cílovat nulovou inflaci by znamenalo riziko časté deflace a rychlejšího vyčerpání prostoru pro pokles sazeb: ty by při inflačními cíli 0 % dlouhodobě byly 1 % nikoliv 3 % • podobně tak činí i všechny ostatní centrální banky ve vyspělých zemích

Ekonomická situace na sklonku roku 2013

6

Mezinárodní srovnání: ekonomický růst a očekávání do budoucna Meziroční růst reálného HDP (v %) 15

120

10

110

Indikátor ekonomického sentimentu (dlouhodobý průměr = 100)

100 5

90 0

80 -5

70 60

-10 I/08

I/09

I/10

I/11

I/12

I/13

Česká republika

Německo

Rakousko

Maďarsko

Polsko

Slovensko

1/09

1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

Česká republika Německo Evropská unie

• V posledních letech byl největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu • Vnější i vnitřní faktory recese byly zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností

• nálada se poslední dobou zlepšovala, ale byla stále horší než v okolních zemích 7

Působení domácí ekonomiky: příběh slabé poptávky Mezera výstupu (% z potenciálního produktu)

8

8

6

6

4 4

2

2 0

0

-2

-2

-4

-4 I/09

-6 I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

Podíl nezaměstnaných osob Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře (mzr. změna)

HP filtr

Kalmanův filtr

Produkční funkce

Reálná spotřeba domácností (mzr. změna)

• České hospodářství fungovalo znatelně pod hranicí svých možností • tzv. mezera výstupu se otevřela hluboko v záporných hodnotách

• Historicky nejnižší růst mezd v podnicích při setrvalém nárůstu nezaměstnanosti a stagnující spotřebě domácností 8

Inflace versus inflační cíl 14,0 13,0

Spotřebitelské ceny

12,0

MP inflace (bez vlivu změn daní)

11,0 10,0 9,0 8,0

v%

7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0 1/98

1/99

1/00

1/01

1/02

1/03

1/04

1/05

1/06

1/07

1/08

1/09

1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

• Inflace v roce 2013 klesala a dostala se až k dolní hranici tolerančního pásma cíle ČNB (1 %), a to i přes zvýšení DPH a daní z cigaret od ledna 2013 • MP inflace se dostala hluboko pod dolní hranu tolerančního pásma cíle 9

Složky inflace: pokles cen nebo jen jejich velmi slabý růst 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6

10

40

5

20

0

0

-5

-20

-10 1/09 1/09

1/10

1/11

1/12

1/13

Korigovaná inflace bez pohonných hmot (PH) Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PH

1/10

1/11

1/12

1/13

-40 1/14

1/14 Dovozní ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců (pravá osa)

• Ceny zboží a služeb bez energií a bez potravin dlouhodobě klesaly • U dalších cenových okruhů byla patrná tendence ke zpomalování růstu či absolutnímu poklesu cenové hladiny 10

Měnověpolitické úrokové sazby • Útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace, zpomalení zahraniční poptávky, rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně stály za uvolněním MP ČNB v minulosti • ČNB uvolňovala MP prostřednictvím snižování úrokových sazeb; ty se však koncem roku 2012 dostaly na technickou nulu a prostor pro další uvolňování tímto nástrojem se vyčerpal 4

2T repo lombardní sazba diskontní sazba

3

2

1

0 09

10

11

12

13

11

Listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB

12

Přijaté měnověpolitické rozhodnutí • Deflace se stala reálnou hrozbou (viz další část prezentace) • prognóza základního scénáře vedla tržní úrokové sazby výrazně do mínusu • základní scénář se zápornými sazbami byl jen hypotetickou situací, kdy měla centrální banka provést téměř čtyři standardní snížení měnověpolitické sazby na 0,85 % (o 0,9 p.b.) – ta však nemůže v realitě klesnout pod „technickou nulu“ • základní scénář tím ukazoval na silnou potřebu uvolnění měnové politiky

•

pokud nelze snížit úrokovou sazbu, je potřeba použít jiný nástroj

• Bankovní rada 7. listopadu rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek • BR rozhodla, že ČNB bude intervenovat na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR 13

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR): základní scénář se zápornými sazbami 4

3

2

1

0

-1

-2 IV/11 I/12

II

III 90%

IV

I/13

70%

II 50%

III

IV

I/14

II

III

IV

I/15

II

30% interval spolehlivosti

14

Prognóza úrokových sazeb (2T repo sazba): základní scénář se zápornými sazbami 2T repo sazba

(v %) 2W repo

2 1.5 1 0.5 0 -0.5

I/09

I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15 15

Scénář pasivity měnové politiky:

aneb co by se stalo, kdyby ČNB nezasáhla 29

27

25

23

21 IV/11 I/12

II

III

IV

I/13

Základní scénář

II

III

IV

I/14

II

III

IV

I/15

II

Scénář pasivity měnové politiky

16

Scénář používání kurzu: kurz jako nástroj měnové politiky • Rozhodnutí o používání kurzu zohledňovalo, že prostor pro snižování měnověpolitických úrokových sazeb byl vyčerpán • Kurz koruny přebral stabilizační úlohu měnové politiky • ČNB připravena intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR

• Alternativní scénář kvantifikoval dopady oslabení kurzu do očekávaného vývoje domácí ekonomiky • ve scénáři docházelo k odvrácení hrozby deflace a dřívějšímu dosažení inflačního cíle, rychlejšímu oživení ekonomiky a dřívějšímu opuštění hladiny nulových úrokových sazeb 17

Prognóza celkové inflace: používání kurzu vs. pasivita MP 6 Horizont měnové politiky

5 4 3 Inflační cíl

2 1 0 -1 -2 IV/11 I/12

II

III

Základní scénář

IV

I/13

II

III

Scénář používání kurzu

IV

I/14

II

III

IV

I/15

II

Scénář pasivity měnové politiky

18

Prognóza hospodářského růstu: používání kurzu vs. pasivita MP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 IV/11 I/12

II

III

Základní scénář

IV

I/13

II

III

IV

Scénář používání kurzu

I/14

II

III

IV

I/15

II

Scénář pasivity měnové politiky

19

Hrozba deflace

20

Inflační očekávání v horizontu 1R Domácnosti

Firmy a analytici finančního trhu 6

3

PP P 0 M MM N

2

80

5

4

Jak se podle Vás budou vyvíjet spotřebitelské ceny v následujících 12 měsících ve srovnání s předcházejícími 12 měsíci? prudce se zvýší porostou stejně jako dosud porostou méně než dosud B = (PP + ½P) − (½M + MM) zůstanou zhruba stejné sníží se nevím Zdroj: Evropská komise

70 60

1

50

0

40

1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 podniky

30

finanční trh

20

Zdroj: šetření ČNB

10 0 -10 -20 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14

• Inflační očekávání byla na historicky nejnižších hodnotách nebo blízko nich 21

Četnost vyhledávání slov na Googlu Slevy

Letáky 100

100 Praha

90

ČR - celkem

80

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

1/09

1/10

1/11

ČR - celkem

80

70

1/08

Praha

90

1/12

1/13

1/08

1/09

1/10

1/11

1/12

1/13

22

Rizika deflace: příklady z historie (i současnosti) • • • • •

„Velká deprese“ ve 30. letech Dvě dekády deflačního vývoje v Japonsku Švýcarsko Země jižního křídla eurozóny MMF ve své zprávě z 1H 2014 upozorňoval na nebezpečí velmi nízké inflace ve vyspělých zemích, zejména v eurozóně: • pokud další pokles inflačních očekávání a inflace, pak růst dluhové zátěže zadlužených zemí a reálných úrokových sazby • negativní dopady na ekonomické oživení • v případě otřesů by mohlo zesílit nebezpečí deflace 23

K čemu vede deflace:

spotřebitel/střadatel vs. výrobce, zaměstnanec, dlužník, majitel nemovitosti • Odkládání spotřeby a investic (zejména v případě větších položek) → →

kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti zejména výrazné pro střední a horní příjmové decily Míra úspor, sez.oč. (v % disponibilního důchodu)

Peněžní úspory vybraných příjmových skupin domácností (poměry úspor k čistému peněžnímu příjmu v %)

25

9

11.4

20

8

11.2

15

7

11

10

6

10.8

5

5

10.6

0

4

10.4

-5

3

-10

2 2004

2005

1.decil 5. decil 10. decil

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2. decil 9. decil Domácnosti celkem (pravá osa)

10.2 10 9.8 I/09

I/10

I/11

I/12

I/13

24

Proč je deflace nebezpečná a tudíž nežádoucí? • Dochází ke snižování mezd a propouštění →

při méně pružných průměrných nominálních mzdách způsobuje záporná inflace růst reálných mzdových nákladů a nutnost dramaticky propouštět

• Pokles hodnoty úvěrového kolaterálu → →

hypotéky: domácnosti splácejí úvěry, jejichž hodnota se nominálně nesnižuje, které použili na koupi nemovitostí, jejichž cena se však snižuje, a to při klesajících mzdách a celkových svých příjmech možné problémy pro finanční stabilitu – hrozba nárůstu problémových úvěrů

25

Měnový kurz jako nástroj uvolnění měnových podmínek

26

Úroková sazba a měnový kurz • V minulosti výrazné pohyby kurzu (oslabení kurzu v 1997, 2002–2003, 2008–2009 až k 30 CZK/EUR) • Měnový kurz jako náhrada úrokových sazeb - kurzové oslabení nahrazuje nemožnost poklesu úrokových sazeb do výrazně záporných hodnot • ČNB by v případě dostatečného prostoru snížila MP sazby o 0,75 p.b. až 1 p.b., což by zřejmě vedlo k oslabení kurzu v podobném rozsahu (více rozloženého v čase), jako způsobily intervence

27

Úroková sazba a měnový kurz •

Měnový kurz v minulosti pomáhal vstřebávat ekonomické šoky 40

10 9

CZK/EUR

38

2T REPO (pravá osa)

8

36

7

34

6 32 5 30 4 28

3

26

2

24

1

22

0 1999

•

2000

2001 2002

2003 2004

2005 2006

2007 2008

2009 2010

2011 2012

2013 2014

ČNB vnímá kurzový závazek 27 CZK/EUR jako jednostranný •

na silnější straně ČNB brání intervencemi koruně v dalším posilování, na slabší straně nechává kurz koruny plovat dle nabídky a poptávky

28

Další možné nástroje měnového uvolnění

29

Oslabení koruny z pohledu zahraničí MMF a OECD: • Oslabení koruny doporučovaly již na jaře 2013 • Krok ČNB kladně hodnotili a vyjádřili podporu pro pokračování v uvolněné měnové politice • Guvernér ČNB oceněn prestižními cenami • Guvernér centrální banky ve střední a východní Evropě pro rok 2013 (cena magazínu Emerging Markets) • Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014 (cena magazínu The Banker, Financial Times Group)

30

Používání kurzu versus přijetí eura • Oslabení koruny s přijetím € nesouvisí ------------------------------------------------------------• Vstupem do EU se ČR zavázala přijmout euro • konkrétní datum přijetí eura však nebylo stanoveno

• ČR si zatím ponechává českou korunu, což jí umožňuje vykonávat vlastní MP • měnový kurz hraje důležitou roli

• Vstup do eurozóny přinese neodvolatelné stanovení kurzu ve stálém poměru

• MP bude delegována do rukou ECB, tato MP je jednotná pro všechny země eurozóny 31

Analýza současného stavu ekonomiky

32

Mezinárodní srovnání: ekonomický vývoj a sentiment Meziroční růst reálného HDP (V(v%)%)

10

Indikátor ekonomického sentimentu (dlouhodobý průměr = 100)

8

120

6 4

110

2

100

0

90

-2 -4

80

-6

70

-8

60

-10 2008Q1

1/10

2009Q1

Česká republika

2010Q1 Německo

2011Q1 Rakousko

2012Q1 Maďarsko

2013Q1 Polsko

2014Q1 Slovensko

1/11 ČR

1/12

1/13

1/14

Německo

Evropská unie

• Do loňska zažívala ČR největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu • Vnější i vnitřní faktory vleklé recese byly zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností • dno cyklu dosaženo v 1.pol. 2013, obrat k poměrně rychlému růstu od přelomu roku • nálada se poslední dobou zlepšuje, ale je stále horší než v okolních zemích 33

Hospodářský cyklus a potenciální růst v ČR Mezera výstupu

Potenciální produkt

(v % z potenciálního produktu)

(meziroční změny v %)

8

6

6

5

4

4

2

3

0

2

-2

1

-4

0

-6

-1

I/06

I/07

I/08

HP filtr

I/09

I/10

I/11

I/12

Kalmanův filtr

I/13

I/14

I/15

I/16

Produkční funkce

I/06

I/07

I/08

HP filtr

I/09

I/10

I/11

I/12

Kalmanův filtr

I/13

I/14

I/15

I/16

Produkční funkce

• Mezera výstupu se v průběhu recese otevřela hluboko do záporných hodnot, avšak od 2. poloviny 2013 se začala postupně přivírat • Tempo růstu potenciálního produktu se zvýšilo nad 1 %, což je zatím výrazně méně, než byl rovnovážný růst v předkrizovém období 34

Nezaměstnanost Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěné údaje, zdroj: MPSV, ČSÚ) 9

8

7

6

5 I/10

I/11

I/12

Obecná nezaměstnanost (VŠPS - ILO)

I/13

I/14

Podíl nezaměstnaných osob (MPSV)

• Vývoj potvrzuje pokračující vliv ekonomického růstu na zlepšování situace na trhu práce • Obecná míra nezaměstnanosti se v prvním čtvrtletí 2014 dále snížila, trend ve vývoji podílu nezaměstnaných osob se obrátil k poklesu 35

Toky na trhu práce, počet nezaměstnaných a volných pracovních míst Nově hlášení nezaměstnaní a vyřazení uchazeči z evidence úřadů práce

Beveridgeova křivka 51

75

16

Počet volných pracovních míst

14

12

10

8

47

1/09

70

8/14

43

65

1/14 1/13

39 60

35 520

55

540

560

580

600

8/14

50 45

1/14 1/13

40 1/12 35 1/11

6 1/10

1/11

1/12

Nově hlášení v % z počtu nezam.

1/13

1/14

Vyřazení v % z počtu nezam.

30 350

400

450

500

550

600

Počet nezaměstnaných osob

• Pokles počtu nezaměstnaných v evidenci ÚP je ovlivněn nárůstem sankčně

vyřazených, poklesem nově hlášených i vysokým počtem umístěných uchazečů. • Beveridgova křivka se dále posunula severozápadním směrem (odpovídá rostoucí fázi hospodářského cyklu). Počet volných pracovních míst nejvyšší za posledních 5 let.

Zaměstnanost a mzdy Přepočtené počty zaměstnanců

Průměrná mzda

(meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech) 4 2 0 -2 -4 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

Úvazek na zaměstnance Počty zaměstnanců Počty zaměstnanců přepočtené na plný úvazek

• Přepočtený počet zaměstnanců vzrostl – zastavení poklesu, resp. růst délky úvazků • V 1H 2014 průměrná nominální i reálná mzda zřetelně vzrostla (její kolísání v uplynulých čtvrtletích dáno efekty daňové optimalizace z přelomu 2012/2013) 37

Vývoj v průmyslu Průmyslová produkce

Nové průmyslové zakázky

(stálé ceny, meziroční změny v %)

(běžné ceny, meziroční změny v %) Nové zakázky z tuzemska Nové zak. z tuzemska - HP trend Nové zakázky ze zahraničí Nové zak. ze zahr. - HP trend

40 30 20 10 0 -10 -20 -30 1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

• Pokračuje rychlý meziroční růst průmyslové produkce. • Nové průmyslové zakázky ze zahraničí i z tuzemska rostou dvouciferným tempem. 38

Vývoj ve stavebnictví a maloobchodě Maloobchod vč. motoristického segmentu

Stavební produkce

(stálé ceny, meziroční změny v %)

(stálé ceny, meziroční změny v %) 30

Stavební produkce

20

Sezonně očištěný údaj HP trend

10

5

10 0

0

-10

Maloobchod včetně motoristického segmentu Sezonně očištěný údaj HP trend

-5

-20 -30

-10

1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

• Červencový pokles stavební výroby vybočil z řady – vysoká loňská srovnávací základna (intenzivní opravy po povodních). • V maloobchodě rychle rostou především prodeje v motoristickém segmentu, pokračuje však i růst tržeb za ostatní (nepotravinářské) zboží. 39

Hospodaření nefinančních podniků Vybrané ukazatele podniků s 50 a více zaměstnanci (mzr. změna v %) 25

20

20

15 15

10

10

5

5 0

0 -5

-5 -10

-10

-15

I/10

I/11

Výkony vč. obchodní marže

I/12 Výkonová spotřeba

I/13

I/14 Účetní přidaná hodnota

I/10

I/11

Osobní náklady

I/12

I/13

Hrubý provoz. přebytek (odpisy + zisk)

• Data rozhodně neukazují na zhoršení hospodaření podniků v závěru roku 2013 a v 1H 2014, tj. po oslabení kurzu koruny • Ukazatele hospodaření se naopak výrazně zlepšily – zejména růst přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku

I/14

Tržby

40

Ekonomický sentiment 105

110

100

100

95

90

90 80 85 70 80 60

75 70

50

65

40 1/10

1/11

1/12 1/13 Podnikatelský

1/14

1/10

1/11

1/12

1/13

1/14

průmysl

stavebnictví

Spotřebitelský

obchod

služby

Souhrnný indikátor

Podnikatelský celkem

• Souhrnný indikátor důvěry zpomalil svůj růst: u domácností aktuálně pokles, v podnikové sféře růst pokračuje. • Zvyšování podnikatelského indikátoru důvěry taženo v letošním roce zejména vývojem ve stavebnictví.

41

Ceny výrobců Ceny výrobců (mzr. v %)

5

25

4

Ceny ve zpracovatelském průmyslu

Ceny tržních služeb

Ceny stavebních prací

Ceny zemědělských výrobců (pravá osa)

20

3

15

2

10

1

5

0

0

-1

-5

-2

-10

-3

-15 1/2012

4

7

10

1/2013

4

7

10

1/2014

4

7

• Ve zpracovatelském průmyslu se růst cen od prosince 2013 vrátil do mírně kladných meziročních hodnot (na rozdíl od průmyslu jako celku) • Také ceny stavebních prací a ceny tržních služeb se vrátily k růstu • Naopak CZV pokračují v setrvalém, ač zpomalujícím meziročním poklesu 42

Aktuální makroekonomická prognóza ČNB

43

Shrnutí prognózy • Počínaje 3Q 2014 se bude inflace postupně zvyšovat a ve druhé polovině příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V jeho blízkosti se pak bude pohybovat i v roce 2016 • Proinflační působení dovozních cen v letošním roce odezní vlivem utlumeného cenového vývoje v zahraničí při stabilním kurzu koruny • Domácí ekonomika naopak začne od druhé poloviny letošního roku přispívat ke zvyšování cen, a to zejména v důsledku zrychlujícího růstu mezd • Zrychlující dynamika zahraniční poptávky a uvolněné domácí měnové podmínky spolu se zvýšením vládních investic vyústí v přírůstek HDP téměř o 3 % v letošní roce. V následujících dvou letech ekonomika zaznamená obdobná růstová tempa • Růst mezd v podnikatelské sféře zřetelně zrychlí, současně na trhu práce dojde k zrychlení růstu počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky 44

Prognóza celkové inflace 6 Horizont měnové politiky

5 4 3 Inflační cíl 2 1 0 -1 III/12

IV

I/13

II 90%

III 70%

IV

I/14 50%

II

III

IV

I/15

II

III

IV

I/16

30% interval spolehlivosti 45

Prognóza HDP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 III/12

IV

I/13

II

90%

III 70%

IV

I/14 50%

II

III

IV

I/15

II

III

IV

I/16

30% interval spolehlivosti 46

Vývoj mezd Nominální mzdy (mzr. změny v %)

Mzdy v podnikatelské sféře očištěné o vliv daňové optimalizace

6 5

4 2

5.SZ 2014

4

0

3

-2 2

-4 I/10

I/11

I/12

I/13

Průměrná mzda v ČR Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra

I/14

1 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

• Od druhé poloviny letošního roku růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře bude výrazně zrychlovat v souvislosti se zlepšující se zahraniční poptávkou, pokračujícím zřetelným oživením domácí ekonomické aktivity a postupným návratem inflace k cíli 47

Zaměstnanost a nezaměstnanost Zaměstnanci na plné úvazky

Obecná míra nezaměstnanosti

( %, mzr.)

(v %, s.o.)

4

2

0

-2

-4 I/10

I/11

I/12

I/13

I/14

I/15

I/16

Úvazek na zaměstnance Počty zaměstnanců Počty zaměstnanců přepočtené na plný úvazek

• Růst počtu zaměstnanců přepočtených na plné úvazky zrychlí zejména vlivem rostoucího průměrného úvazku na zaměstnance • Podíl nezaměstnaných osob se bude postupně snižovat na celém horizontu prognózy. Obecná míra nezaměstnanosti bude v příštích letech dále klesat48

Výhled měnové politiky

49

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR)

• Prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do třetího čtvrtletí roku 2015 50

MP rozhodnutí září 2014 • Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek intervenovat v případě potřeby na trhu na oslabení kurzu tak, aby ho udržovala poblíž 27 CZK/EUR • Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění • Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před listopadem 2013, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin • Rizika prognózy byla bankovní radou vyhodnocena jako mírně protiinflační • Za riziko v uvedeném směru byl označen nižší hospodářský růst a utlumenější cenový vývoj v eurozóně společně s nižšími světovými cenami potravin a ropy, za riziko v opačném směru pak údaje z domácí ekonomiky (inflace, mzdy) • Bankovní rada na základě toho opakovaně konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016 51

Pár poznámek k „exitu“ z používání kurzu jako nástroje měnové politiky

52

Jak bude vypadat exit? • Přistoupení k využívání kurzu jako nástroje měnové politiky bylo transparentní a stejný bude i exit • Exit může být realizován jednorázově i v sérii kroků • Exit by měl být sametový, i když jednorázové šoky nikdo nemůže vyloučit. Případné výkyvy ale budeme vyhlazovat • Klíčové je správné načasování exitu. Existuje přitom trade-off mezi hladkým průběhem exitu a pravděpodobností vyhnout se návratu k nulové dolní hranici úrokových sazeb: • dřívější exit = hladší průběh (postupné zpřísňování MP, menší riziko, že se inflace dostane nad cíl “ • pozdější exit = více jistoty, že nedojde k návratu k nulové spodní hranici úrokových sazeb“ 53

Shrnutí a závěr • Prostor pro použití hlavního nástroje – úrokových sazeb – byl bezezbytku vyčerpán • Rozhodnutí začít používat kurz – oslabením koruny uvolnit měnové podmínky – bylo zcela v souladu s mandátem ČNB • Očekávané přínosy: • odvrácení rizika deflace (a případné makro-finanční nestability) a návrat inflace k cíli (který je vyjádřením cenové stability) • podpora cenové konkurenceschopnosti českých vývozců • vyšší ceny zboží z dovozu - podpora poptávky po zboží domácího původu • změna v očekáváních, neodkládání investic firem a spotřeby domácností (zejména středně- a vysokopříjmových) • českým firmám vzroste odbyt → růst zaměstnanosti a mezd 54

Shrnutí a závěr (II) • Oslabení kurzu skutečně a jednoznačně přispělo k odvrácení reálné hrozby deflace (bez slabší koruny by byla inflace záporná v rozsahu minimálně -1 %) • Faktory předchozí recese odezněly a některé začínají přispívat k růstu (oživení v zahraničí – jak bude robustní?, konec domácí fiskální konsolidace, příznivé údaje o vývoji průmyslové i stavební produkce a maloobchodu, zlepšená nálada firem i domácností…) • Ekonomické oživení je taženo zejména fixními investicemi, k růstu však přispívá také spotřeba domácností i vlády, a s výjimkou 2.Q 2014 i čistý vývoz • Ekonomické oživení se začíná postupně projevovat na trhu práce (počet volných pracovních míst narůstá, průměrné pracovní úvazky se již nezkracují ale rostou, nezaměstnanost postupně klesá, růst mezd v podnikatelské sféře oživil) • Bankovní rada s ohledem na protiinflační rizika poslední prognózy opakovaně konstatovala, že ČNB režim používání kurzu neukončí dříve než v roce 2016. 55

Děkuji (pro tuto chvíli) za pozornost …

… a těším se na vaše dotazy !

56

Kontakty

Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB [email protected]

Další informace na webu ČNB Veškeré informace k režimu devizových intervencí: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/oslabeni_koruny.html

čnBlog: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/

Research and Policy Note: Měnový kurz jako nástroj při nulových úrokových sazbách: případ ČR (v čj i aj verzi) http://www.cnb.cz/cs/vyzkum/vyzkum_publikace/rpn/2014/c_rp n_03_2014.html

Doplňující slidy

59

Komunikace ČNB (výběr) Tisková konference BR ČNB, 27.9.2012: •

„Rozhodně jsme se shodli, že pakliže bychom cítili potřebu používat i jiné nástroje, než je úroková míra, mimo jiné i proto, že bychom se dostali na nulu, tak by to s největší pravděpodobností při daném stavu poznání byl kurzový kanál“

Tisková konference BR ČNB, 1.8.2013: •

„Dále se zvyšuje pravděpodobnost zahájení devizových intervencí za účelem dalšího uvolnění měnové politiky“

Tisková konference BR ČNB, 26.9.2013: •

„ČNB je připravena použít měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pravděpodobnost zahájení devizových intervencí se nemění a zůstává vysoká“

60

Obchodní bilance pozor na interpretaci statistik • •

Na obchodní bilanci je nutno pohlížet v národním pojetí Přeshraniční statistika obsahuje i tzv. branding a zkresluje tak OB Saldo obchodní bilance (mld. Kč)

400 350 300 250 200 150 100 50 0 -50 2005

2006

2007

2008

2009

přeshraniční statistika

2010

2011

2012

2013

národní pojetí

61

Vliv oslabení kurzu na ceny spotřeby • Jedna čtvrtina potravin je přímo dovážená, po započítání ceny dovezených vstupů je celková dovozní náročnost potravin kolem 35% • Nejvíce dovozně náročné jsou počítače a základní kovy (se zanedbatelnou vahou ve spotřebním koši); naopak je tomu u služeb • V souhrnu zhruba 24% spotřeby domácností přímo pochází z dovozu, celková dovozní náročnost včetně meziproduktů je přibližně 33%

Dovozní náročnost

Váha ve spotř.koši

Celková

Přímá

Potraviny

24,6

35

25

Energie

11,8

48

37

Suroviny bez ropy

1,6

43

36

Léky, zdravotní péče

2,3

50

44

Základní kovy

0,0

66

58

Motorová vozidla

3,5

41

30

Počítače

0,7

81

78

Stroje a zařízení

0,3

58

50

Ost. zboží, polotovary

16,5

56

47

Služby

38,8

14

6

Spotřeba celkem

100,0

33

24

Produktová třída

62

Vliv oslabení kurzu na ceny spotřeby (II) • Kvantifikace dopadu trvalého 5% oslabení koruny při předpokladu 100% promítnutí do cen produktů – celkový efekt do CPI odhadován na 1,6 % • Větší efekt na výrobky s malou váhou v spotřebním koši • Vzrůst cen potravin vlivem oslabení odhadován na 1,2%, v delším horizontu o 1,8 % • U služeb přímé i dlouhodobé efekty nedosahují ani 1 %

Váha ve spotř.koši

Dld. efekt

Přímý efekt

Potraviny

24,6

1,8

1,2

Energie

11,8

2,4

1,9

Suroviny bez ropy

1,6

2,1

1,8

Léky, zdravotní péče

2,3

2,5

2,2

Základní kovy

0,0

3,3

2,9

Motorová vozidla

3,5

2,1

1,5

Počítače

0,7

4,1

3,9

Stroje a zařízení

0,3

2,9

2,5

Ost. zboží, polotovary

16,5

2,8

2,3

Služby

38,8

0,7

0,3

Spotřeba celkem

100,0

1,6

1,2

Produktová třída

63

Roční míra inflace 12

10

v%

8

6

4

2

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014f 2015f

• Průměrná míra inflace v roce 2014 bude zřejmě nejnižší za posledních deset let 64