Devizový kurz jako determinant českého exportu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomick{ fakulta Ústav financí

Devizový kurz jako determinant českého exportu Diplomov{ pr{ce

Vedoucí pr{ce:

Autor pr{ce:

doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Bc. Jana Proch{zkov{

Brno 2010

Poděkov{ní Na tomto místě bych r{da poděkovala svému vedoucímu pr{ce doc. Ing. Luboru Lacinovi, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a velice cenné rady, které mi poskytoval v průběhu zpracov{ní mé diplomové pr{ce, a také bych chtěla poděkovat Ing. Luboši Střelcovi za pomoc při sestavov{ní ekonometrického modelu. V neposlední řadě děkuji svým rodičům a mému příteli za podporu v průběhu celého studia.

Prohl{šení Tímto prohlašuji, že jsem diplomovou pr{ci na téma „Devizový kurz jako determinant českého exportu“ vypracovala samostatně s použitím literatury a pramenů uv{děných v seznamu.

V Brně dne 23. 5. 2010

_________________________ podpis autora

Abstrakt Proch{zkov{, J. Devizový kurz jako determinant českého exportu. Brno, 2010. Hlavním cílem této diplomové pr{ce je zhodnotit, zda m{ devizový kurz české koruny vůči euru významný vliv na vývoj českého exportu. Hlavní metodou, kter{ je v této pr{ci použita, je ekonometrick{ analýza časových řad a to od roku 2000 do roku 2009. Pr{ce zahrnuje také hodnocení ostatních determinujících faktorů, jako je export Německa, hrubý dom{cí produkt Evropské unie a přímé zahraniční investice. Klíčov{ slova: export, devizový kurz, ekonometrick{ analýza

Abstract Proch{zkov{, J. Exchange rate as a determinant of Czech exports. Brno, 2010. The main aim of my diploma thesis is to evaluate, if the exchange rates of the Czech crown with the respect to the euro have a significant and stable impact to the czech exports. The main method, which is used in this work, is econometric analysis of time series data from 2000 to 2009. Econometric analysis of other determining factors of export as German exports, gross domestic product of European Union and foreign direct investment is also included. Key words: export, exchange rate, econometric analysis

Obsah

1.

Úvod .............................................................................................................................. 1

2.

Cíl pr{ce ........................................................................................................................ 4

3.

Metodika a data........................................................................................................... 4

4.

Zahraniční obchod a jeho determinanty ................................................................ 6

5.

4.1.

Teorie mezin{rodního obchodu .................................................................................... 6

4.2.

Determinanty zahraničního obchodu ........................................................................ 12

4.2.1.

Zahraniční popt{vka ............................................................................................. 12

4.2.2.

Přímé zahraniční investice ................................................................................... 13

4.2.3.

Devizový kurz ....................................................................................................... 14

4.2.4.

Velikost ekonomiky .............................................................................................. 17

Zahraniční obchod České republiky .................................................................... 18 5.1.

Vývoj zahraničního obchodu ČR ................................................................................ 19

5.1.1.

Teritori{lní struktura zahraničního obchodu České republiky ...................... 21

5.1.2.

Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky ....................... 24

6.

Vývoj kurzu eura a české koruny .......................................................................... 26

7.

Ekonometrický model vztahu zahraničního obchodu a kurzu koruny ......... 30 7.1.

Vývoj exportu a použitých časových řad .................................................................. 31

7.2.

Autoregresní modely .................................................................................................... 36

7.3.

Modely exportu ............................................................................................................. 37

8.

Diskuze ....................................................................................................................... 46

9.

Z{věr ............................................................................................................................ 51

Liter{rní a internetové zdroje: ....................................................................................... 55

1. Úvod V současné době se světov{ ekonomika snaží vzpamatovat z finanční krize, kter{ otř{sla americkou ekonomikou v polovině roku 2007 a postupně se přelila do Evropy a do ostatních zemí. České republice se vyhnula krize finanční díky relativně stabilnímu bankovnímu sektoru, zas{hla ji však krize ekonomick{, projevující se zejména poklesem HDP, zvýšením nezaměstnanosti a poklesem exportu. Ekonomika České republiky je mal{ a otevřen{, podíl vnějších ekonomických vztahů na hrubém dom{cím produktu patří k nejvyšším v Evropské unii, tudíž zahraniční obchod představuje významný faktor ekonomického růstu. Díky finanční krizi došlo k poklesu popt{vky u obchodních partnerů, což mělo významný dopad na český export. Jednu z klíčových rolí v zahraničním obchodě hraje měna. Česk{ republika st{le disponuje n{rodní měnou a je tedy pro ni důležité sledovat kurz české měny vůči zahraničním měn{m (zejména vůči euru), protože ten určuje hodnotu, za kterou se bude dom{cí zboží prod{vat v zahraničí a zahraniční zboží nakupovat u n{s. I sebemenší změna kurzu totiž může pro dom{cí exportéry znamenat zisk, ale také ztr{tu. V této souvislosti se nabízí ot{zka, zda v období krize je na tom lépe země využívající svou vlastní měnu nebo země využívající euro? N{zory na tuto problematiku nejsou jednoznačné, což potvrzuje i několik n{sledujících výroků: "Jsem přesvědčen, že pr{vě nyní je existence české koruny vítězstvím pro českou zem a českou ekonomiku." (Finance.cz, 2009) V{clav Klaus, prezident ČR, 19.2.2009

1

„Projekt eurozóny, resp. projekt vytvoření společné evropské měny, už d{vno zkrachoval, nebo – jemněji řečeno – nepřinesl efekty, které od něho byly oček{v{ny.“ (Ekonom.ihned.cz, 2010) V{clav Klaus, prezident ČR, 22.4.2010 „Je zcela zřejmé, že v zemích, které nejsou v eurozóně, jsou dopady daleko výraznější a jejich řešení je o moc složitější a dražší než v zemích, které v eurozóně jsou.“ (Tyden.cz, 2010) Ivan Šramko, guvernér N{rodní banky Slovenska, 26.1.2010 „Česk{ republika, kdyby byla v r{mci eurozóny, by daleko rychleji a lépe sn{šela tyto dopady, které přin{ší velk{ glob{lní, finanční a hospod{řsk{ krize.“ (Finance.cz, 2009) Dušan Čaplovič, vicepremiér SR, 19.2.2009 „Průběh krize v ČR nepochybně zmírňuje i n{š volně plovoucí kurz. Slabší koruna totiž přece jen působí protisměrně k poklesu zahraniční popt{vky a navíc dok{že přispět ke stabilizaci ekonomiky.“ (Cnb.cz, 2009a) Vladimír Tomšík, vrchní ředitel ČNB, 25.8.2009 „Eurozóna je veľký obranný štít, ktorý sme postavili před Slovensko.“ (Spravy.pravda.sk, 2008) J{n Počiatek, ministr financí SR, 12.10.2008

2

„Aktu{lně nevidím ž{dnou konkrétní úlevu, kterou by koruna proti krizi přin{šela. Zůst{v{me malou otevřenou ekonomikou s exportem především do zemí EU. I nad{le se d{ oček{vat rozkolísaný kurz s tendencí k nepřiměřenému posilov{ní; útoky finančních spekulantů a nejistota pro přímé zahraniční investory. To vše přinese další problémy českému průmyslu, který by proto výrazně přivítal termín brzkého zavedení eura.“ (Hn.ihned.cz, 2008) Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, 29.10.2008 „Exportéři nevolají po slabší nebo silnější koruně; volají po její stabilitě! Zvl{šť v době, kdy d{l nezn{me termín přijetí eura.“ (Hn.ihned.cz, 2009) Zbyněk Frolík, člen představenstva Svazu průmyslu

Obecně můžeme říci, že silnými zast{nci zavedení eura jsou představitelé re{lné ekonomiky, zejména průmyslu, kteří zdůrazňují klady přijetí eura. Na druhé straně členové rady České n{rodní banky zaujímají spíše negativní postoj a upozorňují na možn{ rizika související se zavedením společné měny. Co se týče našich největších politických stran, tak ODS ve své Vizi 2020 (Vize2020.cz, 2010) tvrdí, že teoreticky by šlo euro zavést v roce 2015, nicméně bude zast{vat přístup, podle kterého by ČR měla vstoupit do mechanismu ERM II. až v okamžiku, kdy výnosy přistoupení k eurozóně převýší jeho n{klady. Předseda ČSSD Jiří Paroubek vidí termín zavedení eura v roce 2015-2016, dřív je to podle něj nepravděpodobné (Cssd.cz, 2010).

3

N{zor občanů České republiky na zavedení společné měny není jednoznačný. Jak vyplýv{ z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (Cvvm.cas.cz, 2009), pro euro by bylo 44,5% dot{zaných (nejčastěji zde vystupovali muži do 30 let), 47% vyslovilo nesouhlas (nejčastěji ženy nad 45 let). 2. Cíl pr{ce Prim{rním cílem této pr{ce je ověřit, zda kurz české koruny m{ významný vliv na vývoj českého zahraničního obchodu, se zaměřením na export. Abychom dok{zali ověřit tuto skutečnost, musíme nejdříve určit determinanty, které ovlivňují vývoj českého exportu. K tomu n{m pomůže shrnutí teoretických koncepcí zabývajících se mezin{rodním obchodem. Další dílčí cíl pr{ce je analyzovat

vývoj

zahraničního

obchodu,

zejména

z pohledu

teritori{lní

a komoditní struktury a také vývoj kurzu české koruny vůči euru. V další č{sti pr{ce je pomocí ekonometrického modelu určen vliv jednotlivých faktorů na vývoj českého exportu. V r{mci diskuze bude na z{kladě provedené ekonometrické analýzy navrženo doporučení pro opatření managementu exportně orientovaných firem v období ekonomické recese a v období ekonomického oživení. 3. Metodika a data Metodika pr{ce je založena zejména na regresní analýze, s jejíž pomocí lze odhadnout hodnotu n{hodné veličiny na z{kladě znalosti jiných nez{vislých veličin a n{sledně sestavit vhodný ekonometrický model. D{le je v pr{ci využita empirick{ analýza, zahrnující dynamické pozorov{ní, shrom{ždění faktů, jejich

4

popis, klasifikace, ale také analýza korelační, identifikující těsnost vz{jemné z{vislosti. K sestavení ekonometrického modelu jsem využila pr{ci od autorů Hlušek, Singer (1997). Sledované období v této pr{ci končí květnem 1997, a proto v úseku zabývajícím se vývojem zahraničního obchodu a kurzu koruny sleduji vývoj v období let 1998 až 2009, přičemž toto období je rozděleno na 2 č{sti. První č{st začín{ rokem 1998 a končí v roce 2007 a veškeré údaje jsou roční. Druh{ č{st je zaměřena na období hospod{řské krize u n{s, takže začín{ pololetím roku 2008 (od tohoto období doch{zí k poklesu HDP) a končí rokem 2009. Údaje v tomto období jsou sledov{ny čtvrtletně. V n{sledující empirické č{sti pr{ce, kde je sestaven ekonometrický model, začín{ zkoumané období rokem 2000 a to z důvodu zahrnutí kurzu české koruny vůči euru do proměnných (1.1.1999 zavedení eura v bezhotovostním platebním styku) a možnosti sledov{ní meziročních změn čtvrtletních údajů jednotlivých proměnných. Časové řady jsou tedy nejdříve analyzov{ny v úseku období 2000 – pololetí 2008 a poté za celé období 2000 – 2009, tzn. včetně hospod{řské krize u n{s. Toto rozdělení n{m pomůže lépe srovnat vývoj determinantů a jejich vliv na export jak v období krize, tak v období růstu. Abychom se nemuseli zabývat nestacionaritou dat a vyhnuli se sezónním efektům, jsou v modelu použity meziroční změny či podobné indexy a to jak u vysvětlované

proměnné,

tak

u

vysvětlujících

proměnných.

Z{visle

(vysvětlovanou) proměnnou v našem modelu jsou meziroční změny re{lného exportu v jednotlivých čtvrtletích v mil. Kč. Protože je tato proměnn{ vyj{dřena re{lně (ve st{lých cen{ch) budou i ostatní vysvětlující proměnné očištěny o cenový

5

vliv. Vysvětlujícími proměnnými tedy jsou meziroční změny čtvrtletních údajů a to re{lného HDP Evropské unie v %, vývozu Německa v mil. eur ve st{lých cen{ch, re{lných přímých zahraničních investic v mil. Kč a re{lného devizového kurzu v Kč. Pro vyj{dření re{lných přímých zahraničních investic byl použit defl{tor HDP. 4. Zahraniční obchod a jeho determinanty V n{sledující kapitole budou shrnuty z{kladní teoretické koncepce zabývající se mezin{rodním obchodem, které n{m pomohou lépe pochopit danou problematiku a na z{kladě kterých lze definovat některé významné determinanty zahraničního obchodu. Tyto determinanty poté budou v praktické č{sti pr{ce doplněny, analyzov{ny a bude zkoum{n jejich vliv na vývoj exportu. 4.1. Teorie mezin{rodního obchodu V dnešní době jsou ekonomiky různých zemí propojeny jako nikdy před tím. Roste objem zahraničního obchodu (viz Graf 1) i mezin{rodních finančních toků, a tak se není čemu divit, že roste i význam ekonomických teorií, které se touto oblastí zabývají.

6

Graf 1: Vývoj objemu světového obchodu v období let 1948 - 2009

Zdroj: WTO (Wto.org, neuvedeno), vlastní úpravy

Jak uv{dí Pipek (1996) jednou ze z{kladních úvah o smyslu zapojení do mezin{rodního obchodu je Smithova Teorie absolutní výhody a Ricardova Teorie komparativní výhody. Podle A. Smitha by se země měla v mezin{rodní dělbě pr{ce zaměřit na výrobu těch produktů, které vyr{bí nejlevněji, tedy s absolutně nižšími n{klady pr{ce oproti ostatním zemím. Podle něj jsou absolutně nižší n{klady na výrobu určitého produktu výsledkem přírodních podmínek a dosaženého stupně ekonomických výhod (kvalifikace, technick{ úroveň), které ve svém celku ovlivní produktivitu vynaložené lidské pr{ce. David Ricardo svým principem komparativních výhod zase odpovíd{ na ot{zku, jaké je řešení pokud jeden z obchodních partnerů je produktivnější ve výrobě všech produktů. Tyto výhody vyplývají nikoli z absolutních, ale z relativních rozdílů v n{kladech pr{ce na jednotlivé výrobky. Méně efektivní země, kter{ m{ absolutní n{klady pr{ce

7

větší u všech výrobků, se bude specializovat na výrobu a export těch produktů, kde je její absolutní nevýhoda nejmenší, v daném případě m{ ve výrobě tohoto produktu komparativní výhodu. Na druhé straně země, kter{ m{ u všech výrobků absolutně nižší n{klady, se bude specializovat na výrobu a export těch výrobků, kde je její výhoda v nižších n{kladech relativně největší. Pokud bychom tuto teorii vzt{hli na českou ekonomiku, můžeme nalézt několik potenci{lních komparativních výhod. Autoři Plchov{, Jirges (1996) uv{dí např. tyto: 1. Geografické

podmínky:

komparativní

výhoda

transitní

polohy

(mezin{rodní tranzit zboží i služeb), bohatý přírodní reliéf: hory i nížiny, jezera, lesy, bohatství flóry a fauny (příznivé podmínky pro rozvoj turistiky) 2. Přírodní podmínky: k nim patří i demografické podmínky – malý počet obyvatel je limitujícím faktorem z hlediska jak velikosti vnitřního trhu, tak objemu dom{cích pracovních sil 3. Ekonomické podmínky: relativně výrazn{ komparativní výhoda v relativně vysoké úrovni vzdělanosti, kvalifikace pracovní síly, další výhodou je nízk{ úroveň mezd a platů

Dalším autorem klasické teorie mezin{rodního obchodu je J. S. Mill, který ve své Teorii reciproční popt{vky snaží vymezit úroveň mezin{rodního směnného poměru. Hranice, v r{mci kterých se tento poměr pohybuje, představují n{rodní směnné poměry zemí před zah{jením mezin{rodní směny. Mezin{rodní směnný poměr se poté ust{lí na takové úrovni, kdy bude v rovnov{ze nabídka

8

s popt{vkou u obou výrobků. Pro měření re{lných směnných relací se využívají tzv. komoditní re{lné směnné relace (Terms of Trade), které představují poměr cenového indexu vývozu k cenovému indexu dovozu (zpravidla n{sobeno 100). Pokud ceny vývozu rostou rychleji (nebo klesají pomaleji) než ceny dovozu, pak je index směnných relací vyšší než 100, což znamen{, že se cenové podmínky na zahraničních trzích pro danou ekonomiku zlepšily. Jestliže je index T/T menší než 100, pak ceny dovozu rostly rychleji (nebo klesaly pomaleji) než ceny vývozu. Jak ukazuje Tabulka 1, v případě České republiky můžeme sledovat určitý trend ve zvyšov{ní tohoto ukazatele. Kromě roku 2005 a 2006 index směnných relací ve sledovaném období neust{le rostl, z čehož můžeme usoudit zvyšující se konkurenceschopnost dom{cí ekonomiky. Dle Ročenky konkurenceschopnosti ČR (2007 – 2008) jsou kr{tkodobé výkyvy obvykle spojeny s kolís{ním cen hlavních světových surovin (zejména ropy). Tabulka 1: Směnné relace (index, 2000=100) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 97,4 97,8 103,4 102,9 100 102,4 105,6 106,2 107,6 105,6 104,7 106 Zdroj: Ročenka konkurenceschopnosti ČR 2007-2008 (2009)

Teorie vybavenosti výrobními faktory, kterou sestavili švédští ekonomové Eli Heckscher a Bertil Ohlin, považuje za z{klad specializace zemí a mezin{rodního obchodu rozdíl ve vybavení jednotlivých zemí výrobními faktory, tj. půdou, prací a kapit{lem. Vybavenost zemí jednotlivými faktory ovlivňuje jejich cenu, tudíž cena výrobního faktoru, kterého m{ země dostatek je nízk{ a naopak cena nedostatkového faktoru je vysok{. Tuto teorii doplnil americký profesor Paul Samuelson poznatkem, že jakmile se země zapojí do mezin{rodního obchodu, zvýší výrobu zboží n{ročného na hojný výrobní faktor a bude je vyv{žet, přičemž

9

se zvýší popt{vka pr{vě po tomto výrobním faktoru, což povede ke zvýšení jeho ceny. V případě zboží n{ročného na vz{cné výrobní faktory bude efekt opačný. Jak vyplýv{ ze z{věrů Ročenky konkurenceschopnosti ČR 2007-2008 (2009) podíl kapit{lově n{ročných odvětví je v ČR výrazně vyšší, než průměr za EU, pracovně n{ročných naopak nižší, což je ale kompenzov{no skupinou odvětví n{ročných na pr{ci i kapit{l (více viz Tabulka 2). Tabulka 2: Charakteristika ekonomických aktivit podle faktorové n{ročnosti v ČR v letech 2002–2006 (v %)

Zdroj: Ročenka konkurenceschopnosti ČR 2007 – 2008 (2009) Pozn{mka: Intenzita VaV = podíl výdajů na VaV na HPH; Kapit{lov{ intenzita = pořízení investic k HPH; Pracovní intenzita = n{hrady zaměstnancům k HPH. Údaje jsou za sektor nefinančních podniků. ZP = zpracovatelský průmysl

V roce 1961 přišel britský autor V. Posner se svou Teorií technologické mezery. Podle ní jsou pro vývoz velmi významné inovace. Výrobce vyvíjí nové výrobky, které mu přin{ší zisk a d{vají inovující firmě dočasný monopol, což jí umožňuje výhodnější přístup na zahraniční trhy. Pokud bychom tuto teorii opět aplikovali do praxe, tak z pohledu výdajů na výzkum a vývoj v roce 2007 dominují severské země Finsko, Švédsko, ale také Korea a Japonsko (viz Graf 2). Nejméně výdajů na výzkum poskytuje Slovensko,

10

Bulharsko a Rumunsko. Česk{ republika se nach{zí lehce pod průměrem EU-27 spolu s Norskem a Slovinskem. Graf 2: Výdaje na výzkum a vývoj celkem v roce 2007 (v % HDP)

Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovn{ní se zahraničím v roce 2009 Pozn.: Spojené st{ty bez investičních výdajů, It{lie 2006, Švýcarsko 2004

Neokeynesi{nské teoretické koncepce zkoumají interakce mezi růstem důchodu, vývojem dovozu a vývojem vývozu. Z{kladní myšlenkou keynesi{nské teorie mezin{rodního obchodu, jak píše Plchov{, Jirges (1996) je, že vývoz zvyšuje výdaje

11

na dom{cím trhu a v důsledku toho i n{rodní důchod, naopak dovoz snižuje výdaje a tím i n{rodní důchod. Tudíž aktivní výkonov{ bilance (tj. obchodní bilance a bilance služeb) zvyšuje n{rodní důchod a pasivní výkonov{ bilance jej snižuje. V předchozích odstavcích byly pops{ny některé z{kladní teoretické úvahy týkající se mezin{rodního obchodu, které jsme doplnili re{lným příkladem z české ekonomiky. Z těchto teorií d{le vyvodíme determinanty zahraničního obchodu, což je obsahem n{sledující č{sti této kapitoly. 4.2. Determinanty zahraničního obchodu V n{sledující č{sti budou shrnuty některé z{kladní ekonomické faktory determinující vývoj a strukturu zahraničního obchodu. S vybranými determinanty pak

budeme

pracovat

v praktické

č{sti

pr{ce

v r{mci

jednoduchého

ekonometrického modelu a budeme zkoumat jejich vliv na vývoj exportu, čímž splníme další z dílčích cílů pr{ce. 4.2.1. Zahraniční popt{vka Pro otevřenou ekonomiku jakou je i Česk{ republika je velice důležitý ekonomický vývoj zahraničních obchodních partnerů. Struktura českého zahraničního obchodu z geografického pohledu není nijak širok{ (jak bude vysvětleno a dok{z{no v kapitole o vývoji zahraničního obchodu). Přibližně 50 % hodnoty obratu zahraničního obchodu se realizuje se sousedními zeměmi, kterými jsou Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko. Svatoš (2009) vidí v přílišné orientaci na takto omezený počet zahraničních trhů značné riziko, které může vést k vysoké z{vislosti české ekonomiky na vývoji ekonomického cyklu okolních

12

ekonomik. Jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice těchto zemí pak může způsobit velké problémy ekonomice a obchodu ČR. Podle autora je tedy prioritou teritori{lní diverzifikace českého vývozu, stejně tak i zvyšov{ní vývozu do zemí, s nimiž m{ ČR dlouhodobě pasivní obchodní bilanci (zejména ČLR a Rusko). Na druhé straně však Holman (2008) upozorňuje na skutečnost, že čeští exportéři jsou dodavatelé a subdodavatelé především exportních podniků eurozóny. Je nutné si tedy uvědomit, že pro vývozy do Německa platí, že nejsou prim{rně z{vislé ani na růstu HDP Německa, či růstu jeho průmyslu, ale na růstu německých vývozů (korelační koeficient českých a německý vývozů dosahuje hodnoty 0,9911). Proto intenzita zpomalení vývozů eurozóny kardin{lním způsobem ovlivní i české vývozy a zprostředkovaně český hospod{řský růst. 4.2.2. Přímé zahraniční investice Dle Ben{čka (1999) je č{st přímých zahraničních investorů proexportně orientov{na (tam, kde vl{dne voln{ konkurence mezi zeměmi) a č{st se orientuje na dom{cí trhy (tam, kde je konkurence limitov{na dom{cí regulací, dopravními n{klady a jinými bariérami obchodu). Každop{dně zahraniční investoři se snaží o růst podílů na trhu, kdy hnací silou jsou zejména úspory z rozsahu a nebo možnost získ{ní tržní síly. Díky tomu doch{zí k růstu koncentrace výroby. Přímé zahraniční investice jsou proto st{le častěji pokl{d{ny za hlavní inici{tory, či za katalyz{tory změn v obchodě výrobě i exportu.

1

vlastní výpočet

13

4.2.3. Devizový kurz Vztah zahraničního obchodu a devizového kurzu je zcela zřejmý. Pokud dojde k posílení

kurzu,

dom{cí

zboží

bude

v zahraničí

dražší

a

klesne

tak

konkurenceschopnost dom{cích exportérů, naopak importy budou levnější. U oslabení devizového kurzu bude situace opačn{. Konkrétní vliv změn devizového kurzu uv{dí Tabulka 3. Z tabulky je možné vyčíst, že díky zhodnocení (apreciaci) kurzu CZK/EUR v období t1 inkasoval český exportér za každých 1000 EUR méně než ve výchozím období t0 (29 000 Kč v t1 oproti 30 000 Kč v t0). Navíc se také snížila konkurenceschopnost dom{cího zboží na zahraničních trzích, protože došlo ke zvýšení ceny (350 EUR v období t1 oproti 330 EUR v období t0). Může tak dojít ke snížení popt{vky po českém zboží. Pro importéra je situace opačn{. V důsledku zhodnocení se dov{žené zboží st{v{ lacinějším a roste tak popt{vka po importu ze zahraničí. Český importér zaplatí za zboží v hodnotě 1000 EUR v českých korun{ch méně (29 000 Kč v t1 oproti 30 000 Kč v t0). Pokud však dojde ke znehodnocení (depreciaci) dom{cí měny, exportér bude inkasovat za každých 1000 EUR více než ve výchozím období t0 (31 000 Kč v t2 oproti 30 000 Kč v t0). Dom{cí zboží se stane levnějším (320 EUR v t2 oproti 330 EUR v t0) a může tak dojít k růstu popt{vky po exportu z naší země. Pro českého dovozce zase naopak znehodnocení měny znamen{ snížení popt{vky po importovaném zboží. Dovozce zaplatí za každých 1000 EUR v období t2 více než v období t0 (31 000 Kč oproti 30 000 Kč v t0).

14

Tabulka 3: Vliv změny devizového kurzu CZK/EUR na dovozce a vývozce popt{vka Devizový kurz vliv deviz. kurzu vliv deviz. kurzu na po Čas v čase t na exportéra importéra exportu export zboží za import zboží, cena 1000 EUR → 30.000 10.000 Kč → cena výchozí zboží 330 EUR Kč 1 EUR = 30 Kč t0 stav 1 Kč = 0,033 inkaso 1000 EUR = úhrada 10.000 Kč = EUR 30.000 Kč 330 EUR export zboží za import zboží, cena 1000 EUR → 29.000 apreciace 10.000 Kč → cena ↓ zboží 350 EUR Kč 1 EUR = 29 Kč t1 1 Kč = 0,035 inkaso 1000 EUR = úhrada 10.000 Kč = EUR 29.000 Kč 350 EUR export zboží za import zboží, cena depreciace 10.000 Kč → cena 1000 EUR → 31.000 ↑ Kč t2 1 EUR = 31 Kč zboží 320 EUR 1 Kč = 0,032 inkaso 1000 EUR = úhrada 10.000 Kč = EUR 31.000 Kč 320 EUR Zdroj: vlastní výpočty a úpravy

popt{vka po importu

výchozí stav

↑

↓

Znehodnocení měny však nem{ v re{lné ekonomice vždy okamžitý pozitivní dopad. Efekt devalvace můžeme rozdělit na cenový a objemový, přičemž nejdříve převažuje efekt cenový. Rozložení účinku devalvace v čase zn{zorňuje tzv. J-křivka (viz Graf 3). Po znehodnocení se ještě nějaký čas deficit na běžném účtu st{le prohlubuje. Důvodem je fakt, že exportní a importní kontrakty jsou často uzavír{ny na určitou dobu dopředu, navíc exportní podniky nestačí rychle reagovat na zvyšující se popt{vku (výrobní zpoždění).

15

Graf 3: J-křivka

Přebytek

Výsledek OB

Čas

A

Deficit

0

Zdroj: (Lacina, 2001), vlastní úpravy

Oslabení měnového kurzu zvyšuje cenu dovozu a snižuje cenu vývozu v zahraniční měně (viz Tabulka 4) a doch{zí tedy k prohlubov{ní deficitu obchodní bilance. Až po nějakém čase začne převl{dat efekt objemový (v grafu od bodu A), tudíž snížení ceny dom{cích výrobků vlivem devalvace povede ke zvýšení zahraniční popt{vky a z{roveň zvýšení ceny importu vlivem devalvace povede ke snížení popt{vky po dovozu. Díky tomu se saldo obchodní bilance začne zlepšovat (Lacina, 2001). Uvedený příklad vlivu devalvace měnového kurzu na obchodní bilanci funguje na předpokladu, že popt{vka po dovozu a vývozu je cenově elastick{. Aby znehodnocení měny bylo účinné, musí být splněna tzv. Marshall-Lernerova podmínka, kter{ řík{, že součet cenové elasticity popt{vky po exportu a cenové elasticity popt{vky po importu v absolutním vyj{dření musí být větší než jedna. Pokud tato podmínka nebude splněna, nepřevl{dne objemový efekt nad cenovým a devalvace měny nepovede ke zlepšení běžného účtu platební bilance (Lacina, 2001).

16

Tabulka 4: Cenový a objemový efekt devalvace měny Efekt devalvace

kurz cena za 1 CZK/EUR výrobek 25 Kč/EUR

4 EUR

export import

100 ks

4 EUR Cenový efekt

30 Kč/EUR

3,3 EUR

100 ks 100 ks

4 EUR Objemový efekt

30 Kč/EUR

3,3 EUR

100 ks 200 ks

4 EUR

50 ks

dopad na dovozce a vývozce

saldo obchodní bilance

inkaso vývozce = 400 EUR = 10.000 Kč vyrovnané platba dovozce = 400 EUR = 10.000 Kč inkaso vývozce = 330 EUR = 9.900 Kč pasivní platba dovozce = 400 EUR = 12.000 Kč inkaso vývozce = 660 EUR = 19.800 Kč aktivní platba dovozce = 200 EUR = 6.000 Kč

Zdroj: vlastní výpočty a úpravy

4.2.4. Velikost ekonomiky Svatoš (2009) uv{dí, že čím je země větší a čím více m{ obyvatel, tím je míra z{vislosti ekonomiky na vnějších ekonomických vztazích menší2. Příkladem může být ekonomika USA, jejíž podíl vývozu na HDP činil v roce 2007 11,1 % a podíl na dovozu 17 %, zatímco v ČR se vývoz zboží a služeb podílel na HDP 78 % a dovoz 74 %, což je jeden z nejvyšších podílů v EU (ale i na světě). Jirges a Plchov{ (1996) navíc dod{vají, že existuje pozitivní korelace mezi ekonomickou vyspělostí3 země a jejím stupněm zapojení do mezin{rodní dělby pr{ce, tzn. čím je ekonomika vyspělejší, tím při srovnatelném ekonomickém rozměru je zapojena do mezin{rodní dělby pr{ce intenzívněji než ekonomika s nižším stupněm ekonomické vyspělosti.

Existují však výjimky, jako např. Německo, které se řadí mezi velké země (86 mil. obyvatel), nicméně podíl dovozu na HDP tvořil v roce 2007 31% a podíl vývozu 39% 3 Měřeno ukazatelem HDP/obyvatel 2

17

Shrnuli jsme tedy výchozí determinanty zahraničního obchodu, které budeme d{le využívat v empirické č{sti pr{ce. Tyto determinanty mají z{sadní vliv na vývoj a strukturu zahraničního obchodu. A pr{vě vývoj českého exportu a jeho struktura bude n{plní n{sledujících odstavců. 5. Zahraniční obchod České republiky V této č{sti pr{ce budeme sledovat vývoj zahraničního obchodu od zač{tku existence České republiky do roku 2007 a d{le v textu i vývoj v období ekonomické krize u n{s. V souladu se z{věry teorií mezin{rodního obchodu můžeme konstatovat, že zahraniční obchod patří v současné době k rozhodujícím faktorům, ovlivňujícím ekonomický růst jednotlivých ekonomik (Plchov{ a kol., 2007). Od poč{tku devades{tých let se díky otevír{ní české ekonomiky vůči zahraničí výrazným způsobem zvyšuje dovoz i vývoz, přičemž tento trend zesiluje zejména po vstupu ČR do Evropské unie. Tabulka 5: Vývoj obratu zahraničního obchodu ČR Rok 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2004 2005 2007 Obrat v mld. Kč 848 1 232 1 569 1 882 2 654 2 812 3 472 3 699 4 871 Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2008)

Obsahem této kapitoly budou změny v českém zahraničním obchodě, zejména se zaměřením na komoditní a geografickou strukturu. Dok{žeme pak lépe charakterizovat trh, na který je n{š export orientov{n a jakým způsobem ovlivňuje úroveň našeho exportu.

18

5.1. Vývoj zahraničního obchodu ČR V roce 1998 proch{zela česk{ ekonomika obdobím recese, kdy klíčovým faktorem bylo snížení dom{cí popt{vky, kter{ ještě v roce 1996 t{hla ekonomický růst. V letech 1999 – 2007 dos{hlo průměrné meziroční tempo růstu exportu 14 procentních bodů, což je o 2 procentní body více v porovn{ní s tempem růstu importů, které se meziročně navyšovaly asi o 12%. Díky tomuto vývoji dosahuje český zahraniční obchod od roku 2005 již pravidelně aktivního salda (Svatoš, 2009). Graf 4: Zahraniční obchod ČR (v mld. CZK, běžné ceny) v letech 1998 - 2007

Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2010a), vlastní úpravy

Zatímco v roce 2007 se objem zahraničního obchodu neust{le zvyšoval a saldo obchodní bilance bylo st{le aktivní, v dalším roce již doch{zí k poklesu (viz Graf 5).

19

Graf 5: Zahraniční obchod ČR v letech 2008 – 2009 v mld. Kč (běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2010a), vlastní úpravy

Na konci roku 2008 se bilance zahraničního obchodu propadla dokonce do schodku 15 383 mil. Kč a zaznamenala tak největší propad v historii České republiky (tzn. od ledna 1993). Je jasné, že hlavním důvodem takovéhoto deficitu byla snižující se popt{vka po našem exportu, zejména po automobilech (viz Tabulka 6). V 1. pololetí roku 2009 dos{hl obrat zahraničního obchodu vlivem dopadů finanční a hospod{řské krize největšího propadu v historii samostatné ČR. V porovn{ní s 1. pololetí roku 2008 se obrat propadl o 20,3% a to vlivem výrazného meziročního poklesu vývozu, ale také zejména dovozu. Díky tomu skončila bilance zahraničního obchodu v 1. pololetí 2009 nejvyšším přebytkem (79,4 mld. Kč) od roku 2005, kdy zahraniční obchod poprvé od vzniku samostatné ČR vyk{zal kladné saldo. Přebytek však nebyl vytvořen rostoucími exporty, ale

20

snížením dom{cí popt{vky a snížením cen ropy a zemního plynu (Businessinfo.cz, 2009b). Tabulka 6: Vývoj vývozu a bilance zahr. obchodu tříd SITC 781 a 784

Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2010c) Pozn.: 1 podíl v % na celkovém vývozu v uvedeném období

V dalším období roku 2009 již doch{zí k oživení zahraničního obchodu spolu s aktivní obchodní bilancí, přičemž za těmito výsledky stojí zejména nižší dovoz ropy a doznívající efekt šrotovného v okolních st{tech (Hn.ihned.cz, 2010).

5.1.1. Teritori{lní struktura zahraničního obchodu České republiky Nejvýznamnějším rysem vývoje teritori{lní struktury exportu ČR v poslední době je zvyšující se z{vislost na obchodu se zeměmi EU, s kterými Česk{ republika realizuje více než 75% hodnoty zahraničně obchodní směny (obrat zahraničního obchodu s Eurozonou v roce 2009 dosahoval 53%4), zatímco význam obchodu s ostatními oblastmi světa postupně kles{ (více Tabulka 7).

4

Vlastní výpočty na z{kladě údajů z Datab{ze zahraničního obchodu ČSÚ(Czso.cz, neuvedeno)

21

Tabulka 7: Vývoj vývozu ČR dle skupin zemí 1-12/1995 Celkový zahraniční obchod ČR * St{ty s vyspělou tržní ekonomikou ** St{ty EU, EU 25, EU 27

1-12/2000

mil.Kč

%

mil.Kč

566 171

100 1 121 099

373 656

66,0

342 653

1-12/2005

%

mil.Kč

1-12/2009

%

mil.Kč

%

100,0 1 868 586

100,0

2 125 104

100,0

838 375

74,8 1 687 389

90,3

1 938 399

91,2

60,5

768 746

68,6 1 570 719

84,1

1 829 371

86,1

9 536

1,7

20 033

1,8

31 239

1,7

40 953

1,9

** Ostatní st{ty s vyspělou tržní ekonomikou

21 467

3,8

49 596

4,4

85 431

4,5

68 075

3,2

* Rozvojové země

28 486

5,0

42 844

3,8

66 779

3,6

85 110

4,0

46 108

2,5

17 068

0,8

58 791

3,1

68 641

3,2

8 159

0,4

14 887

0,7

1 360

0,1

999

0,0

** St{ty ESVO

* Evropské st{ty s tranzitivní ekonomikou * Společenství nez{vislých st{tů * Ostatní */ * Nespecifikov{no

160 186

28,3

236 420

3 395

0,6

3 457

448

0,1

3

21,1

0,3 0,0

Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2009a), vlastní úpravy Pozn.: ESVO – Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, Evropské st{ty s tranzitivní ekonomikou - Alb{nie, Bosna a Hercegovina, Čern{ Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie, Srbsko

Mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky patří jednoznačně Německo, jak ukazuje Graf 6. Na tomto faktu m{ hlavní podíl zlomový vývoj zahraničního obchodu ČR v letech 1990 – 1995, kdy se český export začal orientovat více na z{pad (především Německo – viz Graf 7) a ostatní vyspělé země. Od té doby roste také podíl Rakouska, ale i ostatních evropských zemí jako je Francie, Velk{ Brit{nie, It{lie, a další. Podíl exportu na Slovensko se

22

od rozdělení snížil (19%5 roku 1995, 9% roku 2008), nicméně st{le zůst{v{ mezi hlavními obchodními partnery

Graf 6: Teritori{lní struktura exportu ČR za rok 2008

Zdroj: MPO (2009), vlastní úpravy

Graf 7: Vývoj českého vývozu podle hlavních zemí v mil. Kč, (běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2009a 5

Vlastní výpočty na z{kladě údajů z ČSÚ (Czso.cz, 2009a)

23

5.1.2. Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky S teritori{lní orientací souvisí také komoditní složení zahraničního obchodu. Významnou proměnou, prošla komoditní struktura českého vývozu. Vývoz českého strojírenství se za deset let od roku 1993 zpětin{sobil. Nejvíce se na růstu vývozu podílela silniční vozidla (zejména automobilka Škoda), kancel{řské stroje a zařízení k automatickému zpracov{ní dat (počítače a komponenty). K růstu významně přispěla také elektrick{ zařízení a vybavení pro průmysl. Graf 8: Vývoj komoditní struktury českého vývozu podle tříd SITC, v mld. Kč (běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ (czso.cz, 2009a), vlastní úpravy

Z Grafu 8 je patrný jasný trend zvyšov{ní podílu strojů a dopravních prostředků na vývozu ČR. Jak již bylo dříve uvedeno, přílišn{ exportní orientace na jednu č{st odvětví a tím i omezený počet trhů může způsobit značné problémy. Tento fakt se potvrdil zejména v současné době, kdy automobilový průmysl, který byl doteď tahounem českého exportu, je nyní hlavní příčinou propadu zahraničního

24

obchodu (více viz Tabulka 6). Do problémů dostal automobilový průmysl zejména pokles spotřebitelské popt{vky a růst cen energií. Z hlediska přínosu jednotlivých zbožových položek k aktivní obchodní bilanci byl podíl třídy stroje a dopravní prostředky v roce 1993 negativní, zatímco v roce 2007 se již tato třída podílela na aktivní obchodní bilanci pozitivně a to ve výši přes 300 mld. Kč a stala se opravdu dominantní (Graf 9).

Graf 9: Obchodní bilance ČR podle tříd SITC v roce 1993 a 2007 Průmyslové spotřební zboží Stroje a dopravní prostředky Polotovary a materiály Chemické výrobky Živočišné a rostl. oleje, tuky Minerální paliva Suroviny nepoživatelné 1993

2007

Nápoje a tabák Potraviny a živá zvířata -150

-100

-50

0

50

100

150

200

250

300

350

v mld. Kč

Zdroj: ČSÚ (czso.cz, 2008)

V předchozí č{sti jsme se věnovali popisu vývoje českého vývozu, zaměřili jsme se zejména na vývoj vývozu z pohledu komoditní a teritori{lní struktury. Díky tomuto shrnutí jsme schopni definovat charakteristiky českého exportu, které n{m pomohou ekonomicky vysvětlit z{věry vyplývající z ekonometrické analýzy v empirické č{sti pr{ce, kter{ se věnuje zejména dopadem devizového kurzu koruny na český export. Vývoj devizového kurzu české koruny vůči euru popisuje n{sledující kapitola.

25

6. Vývoj kurzu eura a české koruny Jedním z důležitých determinantů českého zahraničního obchodu je i devizový kurz české koruny vůči euru, jelikož euro je měna, kterou využívají hlavní obchodní partneři České republiky. V této č{sti pr{ce tedy budou shrnuty z{kladní vývojové trendy od poč{tku existence české koruny, tj. od roku 1993 do poč{tku roku 2007 a poté v období krize. Pod pojmem devizový kurz se v této kapitole uvažuje nomin{lní devizový kurz. Během roku 1990 proběhla ekonomick{ reforma, jejímž prvním krokem byla devalvace koruny, kdy kurz vůči dolaru se propadl ze 14 na 28 korun (Czso.cz, 2009b). Smysl této devalvace byl jednoznačný – vytvořit tzv. kurzový polšt{ř, který měl pomoci zejména českým exportérům, protože se předpokl{dalo, že se budou nach{zet po revoluci v těžké situaci, jak uv{dí Robert Holman (Czso.cz, 2009b). Navíc díky nízkému kurzu bylo možné držet dlouhou dobu fixní kurz. Vývoj kurzu české koruny vůči euru zn{zorňuje Graf 10. Plchov{ (1996) zmiňuje, že na poč{tku období existence české koruny se kurz koruny vyznačoval mimoř{dnou stabilitou, díky tomu měl pozitivní vliv na zahraniční obchod. 28. února 1996 došlo k rozšíření fluktuačního p{sma, což bylo opatření, které doporučovala řada expertů jako jeden ze způsobů, jak čelit silnému přílivu spekulativního zahraničního kapit{lu. Koncem roku 1996 začali odborníci poukazovat na nere{lně vysoký6 kurz koruny vůči DEM a USD a navrhovali devalvaci kurzu. Příliš siln{ koruna se stala v květnu 1997 předmětem útoku

Podíl deficitu obchodní bilance na hdp dosahoval v roce 1996 12,6 % (vlastní výpočty, data z ČSÚ (Czso.cz, 2009a) 6

26

spekulantů. Došlo k masivnímu odlivu kr{tkodobého kapit{lu a prudkému oslabov{ní koruny. Graf 10: Vývoj kurzu české koruny vůči euru

Zdroj: ČNB (Cnb.cz, 2008)

Ke konci května 1997 ČNB zavedla systém řízeného floatingu (plovoucího kurzu). Počínaje rokem 1998 změnila ČNB režim měnové politiky a přešla k cílov{ní inflace. Pomocí restriktivní monet{rní politiky (zejména zvýšení úrokových sazeb) chtěla dos{hnout minim{lního růstu cenové hladiny. Zvýšení úrokových sazeb však způsobilo n{růst úrokového diferenci{lu, který opět a v ještě větší míře přil{kal spekulativní kapit{l ze zahraničí. To vedlo k posilov{ní koruny, což způsobilo snížení konkurenceschopnosti našich výrobců v zahraničí, ale i u n{s díky levnějším importům. V únoru 1999 došlo v průběhu dvou dní k prudkému oslabení koruny, kter{ od zač{tku roku oslabila o více než 6%. Ve druhém čtvrtletí došlo k opětovnému

27

posílení koruny, které trvalo, i přes neust{lou intervenci centr{lní banky, až do roku 2001 a to zejména díky přílivu přímých zahraničních investic. Na konci roku 2001 a v 1. pololetí roku 2002 došlo k extrémnímu posílení české koruny, kdy v dubnu 2002 byl kurz vůči euru zhruba o 13% silnější než před rokem. ČNB snižovala úrokové sazby velmi pomalu a tak způsobila zvýšení úrokového diferenci{lu vůči sazb{m Evropské centr{lní banky. Oslabov{ní se zastavilo na přelomu ledna a února 2004 a vstup ČR do EU v květnu napomohl opětovné apreciaci. Nastartoval se tím trend dlouhodobého posilov{ní koruny hlavně díky atraktivnosti regionu a přil{k{ním přímých zahraničních investorů. Vývoj od zač{tku roku 2008 do zač{tku roku 2010 můžeme na z{kladě jednotlivých trendů ve vývoji kurzu CZK/EUR rozdělit do tří etap (viz Graf 11). První etapa, od ledna do července 2008, byla ve znamení posilov{ní české koruny, kdy v tomto období posílila koruna vůči euru o 11%. Tuto etapu však vystřídala f{ze oslabov{ní od srpna 2008 do zač{tku února 2009, kdy česk{ koruna oslabila asi o 17%. ČNB (Cnb.cz, 2009b) uv{dí, že prohlubov{ní celosvětové finanční a hospod{řské krize značně omezilo finanční zdroje investorů a někteří z nich byli nuceni své zahraniční investice stahovat. Díky tomu došlo k prudkému odlivu kr{tkodobých investic z ČR a celého středoevropského regionu.

28

Graf 11: Vývoj nomin{lního kurzu české koruny k euru v období krize

Zdroj: ČNB (Cnb.cz, neuvedeno), vlastní úpravy

I když se může zd{t znehodnocení koruny jako silné, kurz se v podstatě pouze vr{til ke svému dlouhodobému mírně apreciačnímu trendu. Značné kurzové výkyvy však způsobily problémy exportujícím podnikům. Třetí etapa, tzn. březen 2009 až březen 2010, byla ze zač{tku ještě ve znamení silného posilov{ní (od 17. 2. posílila za měsíc o 10%), ale ke konci se kurz vyvíjel relativně stabilně, a to díky zklidnění situace na světových trzích a také díky lepšící se ekonomické situaci v ČR.

Shrnutí teoretické č{sti Předchozí č{st pr{ce se zabývala sledov{ním vývoje českého exportu, stanovením jeho determinant a sledov{ním vývoje kurzu české koruny. V úvodu pr{ce byly

29

shrnuty z{kladní teorie mezin{rodního obchodu, a to zejména Teorie absolutní a komparativní výhody, Teorie reciproční popt{vky, Teorie vybavenosti výrobními faktory a Teorie technologické mezery, které n{m pomohly lépe pochopit charakteristiky zahraničního obchodu a díky nimž jsme byli schopni definovat některé determinanty, s kterými budeme pracovat i v další č{sti pr{ce. V kapitole popisující vývoj zahraničního obchodu jsme se zabývali zejména geografickou a komoditní strukturou. Z pohledu geografické struktury jsme došli k z{věru, že jednoznačně dominují st{ty Evropské unie, přičemž hlavním obchodním partnerem je sousední Německo, do kterého plynulo v roce 2008 asi 30 % českého vývozu. Z pohledu komoditního složení exportu je zjevný trend zvyšujícího se podílu strojů a dopravních prostředků (dle tříd SITC), kdy poloviční podíl na exportu tvoří zejména automobilový průmysl (54%7 v roce 2008). Poslední kapitola této č{sti pr{ce se zabýv{ vývojem kurzu české koruny, kter{ ve sledovaném období zaznamen{vala výrazné fluktuace. Pr{vě kurz české koruny vůči euru bude jednou z proměnných zahrnutých v našem modelu a bude tak sledov{n jeho vliv na vývoj exportu.

7. Ekonometrický model vztahu zahraničního obchodu a kurzu koruny Jak již bylo uvedeno v kapitole o metodice, struktura praktické č{sti vych{zí z pr{ce Hlušek,Singer (1997). Nejdříve tedy bude sledov{n vývoj českého exportu a použitých časových řad v letech 2000 – 2009. Sledované období začín{ rokem 2000, a to z důvodu zahrnutí kurzu české koruny vůči euru mezi vysvětlující

7

Vlastní výpočty, údaje ČSÚ (Czso.cz, 2009a)

30

proměnné (zavedení eura 1.1.1999) a možnosti meziročního srovn{ní. Pod pojmem devizový kurz bude v celé této č{sti pr{ce myšlen vždy re{lný devizový kurz. Poté budou sestaveny jednotlivé modely exportu nejdříve pro období 2000 – pol. 2008 a poté v období 2000 – 2009, tzn. včetně období hospod{řské krize u n{s. Tento přístup n{m umožní sledovat vliv jednotlivých determinant jak v období před krizí, tak i v období krize a budeme tak schopni identifikovat případný dopad krize na zahraniční obchod. Splněním těchto úkolů bychom měli být schopni dos{hnout hlavního cíle, kterým je pomocí modelu ověřit, zda m{ kurz koruny významný vliv na vývoj českého exportu. Měli bychom také být schopni potvrdit, či vyvr{tit stanovenou pracovní hypotézu, kter{ zní: vývoj kurzu české koruny m{ jednoznačný a kvantitativně významný vliv na vývoj českého exportu. 7.1. Vývoj exportu a použitých časových řad V současné době roste z{jem o předpovědi dalšího vývoje bilance zahraničního obchodu, stejně tak i o analýzy citlivosti změn vývoje bilance zahraničního obchodu na pohyb kurzu koruny a na vývoj makroekonomický agreg{tů. Hlavním důvodem je, jak uv{dí Hlušek, Singer (1997), doned{vna převl{dající negativní trend vývoje8 bilance našeho zahraničního obchodu a s nimi související p{d koruny. V n{sledujících odstavcích se budeme zabývat popisem jednotlivých proměnných, které později budeme postupně přid{vat do modelu. Všechny proměnné jsou uv{děny jako re{lné meziroční změny čtvrtletních údajů. Graf 12 zachycuje vývoj meziročních změn exportu v jednotlivých čtvrtletích v letech 2000 – 2009. Od roku 2000 je znatelný růstový trend exportu až

8

Teprve od roku 2005 je saldo obchodní bilance aktivní

31

do poloviny roku 2008, kdy klesající hodnoty exportu naznačují pronik{ní hospod{řské krize do české ekonomiky.

Graf 12: Vývoj českého exportu v letech 2000 – 2009 (v mil. Kč, st{lé ceny)

Zdroj: ČSÚ (Czso.cz, 2010a), vlastní úpravy

Keynesi{nský přístup vyrovn{ní platební bilance definuje jako hlavní vysvětlující proměnné vývoje importu a exportu kupní sílu (nejčastěji je tato proměnn{ zastoupena HDP) a proměnnou vyjadřující cenovou konkurenceschopnost zboží (u exportu se cenov{ konkurenceschopnost vyjadřuje re{lným efektivním devizovým kurzem). Přičemž z{kladními předpoklady analýzy je, že dom{cí a zahraniční výrobky jsou substituty a norm{lními statky. V kapitole o vývoji zahraničního obchodu byla pops{na i geografick{ struktura českého exportu. Ze zjištěných údajů vyplýv{, že z pohledu vývozu roste význam zejména st{tů Evropské unie, v roce 2009 dosahoval podíl vývozu do st{tu EU 86%. Popt{vka st{tů EU by měla hr{t v případě českého exportu významnou roli.

32

Graf 13 zn{zorňuje vývoj HDP st{tů Evropské unie. Od poč{tku sledovaného období je patrný rostoucí trend HDP v EU. Na zač{tku roku 2008 však již doch{zí k útlumu a 1. čtvrtletí roku 2009 zaznamenalo pokles oproti stejnému období předchozího roku o 216 mld. eur. Jako nez{visle proměnn{ jsou použity údaje o meziročním růstu re{lného HDP EU27 v %.

Graf 13: Vývoj HDP EU 27 v letech 2000 – 2009 v mld. EUR

Zdroj: Eurostat (neuvedeno), vlastní úpravy

Jak bylo řečeno v kapitole o determinantech, Holman (2008) upozorňuje na fakt, že české vývozy jsou z{vislé i na vývozu Německa, jako největšího obchodního partnera. Proto i tuto proměnnou zahrneme do modelu. Vývoj meziročních změny čtvrtletních údajů je zn{zorněn v Grafu 14.

33

Graf 14: Vývoj meziročních změny exportu Německa v mil. EUR v letech 2000 - 2009, (ve st{lých cen{ch)

Zdroj: Eurostat (neuvedeno), vlastní výpočty a úpravy

Další proměnnou, kterou zahrneme do modelu jsou přímé zahraniční investice, které mají velice významný vliv na struktur{lní charakteristiku naší ekonomiky. V roce 2007 přiteklo nejvíce zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu, a to 42%. Zpracovatelský průmysl lze jednoznačně považovat za proexportní odvětví, tudíž s přílivem zahraničních investic doch{zí ke zvýšení exportu. Nicméně v poslední době roste příliv PZI zejména do sektoru služeb a i tento sektor zvyšuje svůj podíl na celkovém vývozu ČR. Dle ofici{lního port{lu pro podnik{ní a export (Businessinfo.cz, 2009a) byl tento podíl v roce 2007 11,8 % a v roce 2008 již 13,2 %, meziroční n{růst vývozu služeb činil v roce 2008 29 % (zatímco pro zboží byl přírůstek vývozu ve stejném roce 19 %). Ve srovn{ní s vyspělými ekonomikami je však podíl vývozu služeb v ČR st{le ještě výrazně nižší. V zemích EU 27 činil podíl vývozu služeb na celkovém vývozu 27,85 % a v USA dokonce 28,8 %.

34

Vývoj přílivu re{lných PZI popisuje Graf 15. Z grafu je vidět, že dopad hospod{řské krize způsobil propad přílivu v prvním čtvrtletí 2008 a postupné snižov{ní v n{sledujícím období.

Graf 15: Příliv re{lných PZI v mil. Kč jednotlivých čtvrtletích v letech 2000 - 2009

Zdroj: ARAD (Cnb.cz, 2003 – 2009), vlastní výpočty a úpravy

Poslední proměnnou jsou meziroční změny re{lného kurzu české koruny vůči euru v jednotlivých čtvrtletích. Z Grafu 16 je patrn{ značn{ volatilita kurzu. Také je zřejmé, že v období krize došlo k výraznému oslabení koruny od poloviny roku 2008 do zač{tku roku 2009, přičemž poté došlo k opětovnému posilov{ní.

35

Graf 16: Meziroční změny kurzu CZK/EUR v % v jednotlivých čtvrtletích v letech 2000 - 2009

Zdroj: ČNB (Cnb.cz), vlastní výpočty a úpravy

7.2. Autoregresní modely Na zač{tku sestavov{ní modelů byly provedeny experimenty s autoregresními modely. Testy naznačily, že meziroční změny čtvrtletních hodnot exportu mají autoregresní charakter. V úvahu přich{zí autoregresní model ř{du 2. Výsledn{ rovnice pak bude mít tvar: Yt = 1,33Yt-1 + (-0,52)Yt-2 Z analýzy při sestavov{ní modelu plyne, že nejvhodnější predikce exportu je pomocí dvou posledních hodnot časové řady sledované proměnné, tj. čtvrtletních meziročních změn českého exportu.

36

7.3. Modely exportu V této č{sti pr{ce budeme zkoumat vliv jednotlivých proměnných na export pomocí regresní analýzy. Do modelu budeme přid{vat jednotlivé proměnné, tzn. HDP Evropské unie, export Německa, přímé zahraniční investice a devizový kurz české koruny vůči euru, a sledovat, jak se změní korigovaný index determinace. Pokud bude růst, znamen{ to, že proměnn{ je významn{ a zahrneme ji do modelu. V opačném případě proměnnou do modelu nezahrneme. Analýzu rozdělíme na dvě období a to od roku 2000 do poloviny roku 2008 a na období 2000 – 2009, tzn. včetně období hospod{řské krize u n{s. Umožní n{m to tak porovnat vývoj proměnných v období krize a mimo krizi. Na poč{tku sestavení modelu je vhodné provést test multikolinearity, abychom odhalili případnou z{vislost mezi vysvětlujícími proměnnými. Sestavíme tedy matici korelačních koeficientů a vypočít{me VIF9 faktory. Tabulka 8: Korelační koeficienty, za použití pozorování 2000:1 - 2008:2 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,3388 pro n = 34 HDP_EU27 KURZ PZI EXPN 1,0000 0,5437 0,1453 HDP_EU27 0,7467 1,0000 0,3206 0,5216 KURZ 1,0000 0,1059 PZI 1,0000 EXPN Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

VIF je metoda založen{ na dílčích vícen{sobných koeficientech determinace, které jsou získ{v{ny z pomocného regresního modelu, kde i-t{ vysvětlující proměnn{ je vysvětlov{na zbývajícími vysvětlujícími proměnnými modelu. Vysoké hodnoty VIF indikují problém s multikolinearitou. Obvykle se multikolinearita považuje za problém, jestliže platí: VIF (β i) >10 9

37

Tabulka 9: Korelační koeficienty, za použití pozorování 2000:1 - 2009:4 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,3120 pro n = 40 HDP_EU27 KURZ PZI EXPN 1,0000 -0,2068 0,1566 HDP_EU27 0,9526 1,0000 0,2393 -0,2177 KURZ 1,0000 0,1441 PZI 1,0000 EXPN Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

Tabulka 10: VIF vysvětlujících proměnných Období EXPN HDP_EU27 KURZ

PZI

Bez krize

2,373

2,441

1,628

1,121

Včetně krize

10,859

10,855

1,14

1,113

Zdroj: vlastní výpočty (program Gretl) a úpravy

Tabulka 8 zn{zorňuje korelační koeficienty proměnných v období nezahrnujícím krizi. Z údajů můžeme vyčíst, že problém s korelací nast{v{ u proměnných export Německa a HDP Evropské unie. V období včetně krize se ukazatel u těchto proměnných ještě zhoršil (viz Tabulka 9). Znamen{ to tedy, že export Německa a HDP Evropské unie byly na sobě znatelně více z{vislé v období krize. Tabulka 10 n{m tuto z{vislost jenom potvrzuje. Jedním z důvodů může být fakt, že asi 60% německého exportu jde do zemí Evropské unie (63%10 v roce 2008) a je tedy ovlivněn popt{vkou v zemích EU. Navíc export Německa je už vlastně obsažen v celkovém HDP Evropské unie, podíl exportu Německa na HDP EU se pohybuje v posledních letech kolem 5% (5,9%11 v roce 2008). Budeme tedy sledovat d{le vývoj těchto proměnných a případně jednu z nich z modelu vyloučíme. 10 11

(Businessinfo.cz, neuvedeno) Data Eurostat (neuvedeno), vlastní výpočty

38

V případě devizového kurzu je znateln{ mírn{ pozitivní z{vislost s proměnnou HDP EU v období bez krize (korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,54 – viz Tabulka 8), zatímco v období zahrnující krizi je z{vislost těchto dvou veličin velice mal{ a navíc negativní, tzn. že export s rostoucím devizovým kurzem kles{. Uvidíme tedy, jak se později tyto dvě proměnné budou chovat v jednotlivých modelech. Jako první vysvětlující proměnnou, kterou do modelu zahrneme, bude HDP Evropské unie. U této proměnné oček{v{me pozitivní vliv na vývoj českého exportu (viz Tabulka 7), tedy pokud poroste HDP EU, poroste i n{š export. Z Tabulky 11 vidíme, že v obou případech se n{m tento předpoklad potvrdil (koeficient 15547 a 22608). V období včetně krize n{m vyšel korigovaný index determinace velice vysoký, a to 0,699, což znamen{, že tento model vysvětluje téměř 70% z{visle proměnné.

Tabulka 11: Výsledky regresní analýzy pro vysvětlující proměnnou HDP EU 2

období koeficient pozorování 2000 - pol. 2008 (bez krize) 15547,7 0,169 34 2000 - 2009 (s krizí) 22608,4 0,699 40 Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

N{sledující nez{visle proměnnou, kterou budeme sledovat, je export Německa. Pokud dojde k růstu exportu Německa, bude růst popt{vka po našich exportech. Předpokl{d{me tedy kladné znaménko. Výpočty n{m tento fakt potvrdily (viz Tabulka 12), ale u předchozí proměnné, HDP EU, došlo ke změně znaménka. Je to způsobeno silnou korelací mezi těmito dvěma proměnnými. Jednu z těchto

39

proměnných budeme tedy muset z modelu vyloučit. Vzhledem k tomu, že export Německa je už č{stečně obsažen v HDP EU a že z jednotlivých experimentů s modely vyplýv{, že je tento parametr méně statisticky významný, vyloučíme z modelu tedy pr{vě export Německa. Tabulka 12: Výsledky regresní analýzy pro vysvětlující proměnnou export Německa. Koeficient Koeficient exportu 2 období HDP EU27 Německa pozorování 2000 - pol. 2008 (bez krize) -7227,8 3,3 0,49 34 2000 - 2009 (s krizí) -6230,95 3,34 0,81 40 Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

Další

proměnnou

jsou

přímé

zahraniční

investice.

Zde

je

stanovení

předpokl{daného vlivu nejednoznačný. Jak již bylo uvedeno výše, zahraniční investice u n{s plynou zejména do odvětví, které jsou proexportní, nebo se jejich podíl na exportu zvyšuje. Nicméně na druhé straně příliv zahraničních investic nemusí vyvolat okamžitě zvýšení exportu. Založení nového podniku je doprov{zeno vyšší dovozní n{ročností (zejména dovoz strojů a meziproduktů). Až poté dojde k výrobě a k možnému zvýšení exportu. Tabulka 13: Výsledky regresní analýzy pro vysvětlující proměnnou PZI Koeficient Koeficient 2 období HDP EU27 PZI pozorování 2000 - pol. 2008 (bez krize) 15668,1 -0,01795 0,143 34 2000 - 2009 (s krizí) 22760,4 -0,05098 0,69 40 Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

Z Tabulky 13 je zřejmé, že koeficient PZI podle modelu nabýv{ z{porných hodnot, takže zvýšení přílivu přímých zahraničních investic způsobí snížení exportu. Při srovn{ní tabulky 13 a 11 je evidentní, že korigovaný index determinace se

40

nezvýšil, navíc se při testech neprok{zala na 5% hladině významnost proměnné PZI. Tuto proměnnou tedy z modelu také vyloučíme. Poslední proměnnou, kterou do modelu zahrneme, je devizový kurz české koruny vůči euru. Oček{vaný vliv je zcela zřejmý – zvýšení kurzu, tzn. depreciace měny, povede ke zlevnění exportu a tedy k jeho růstu. Znaménko u koeficientu bude kladné. Tabulka 14: Výsledky regresní analýzy pro vysvětlující proměnnou devizový kurz CZK/EUR Koeficient Koeficient kurzu 2 období HDP EU27 CZK/EUR pozorování 2000 - pol. 2008 (bez krize) 12407,3 2781,88 0,162 34 2000 - 2009 (s krizí) 22550,6 -294,8 0,69 40 Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

Korigovaný index determinace opět nevzrostl (oproti Tabulce 11) a oček{vané znaménko se potvrdilo pouze v období bez krize. Navíc statistick{ významnost této proměnné se nepotvrdila ani v období bez krize (p-hodnota = 0,39), ani v období s krizí (p-hodnota = 0,9). Z uvedeného modelu vyplýv{, že pokud dojde k meziročnímu růstu re{lného kurzu koruny vůči euru o 1 Kč, zvýší se meziroční změna exportu o 2781,88 mil. Kč, a to v období nezahrnující krizi. V období včetně krize způsobí meziroční růst kurzu meziroční pokles exportu o 294,8 mil. Kč. Tzn. ani depreciace kurzu nezabr{nila poklesu exportu. Faktem zůst{v{, že aby k výše zmíněným změn{m došlo, musel by kurz koruny klesnout meziročně o 1 Kč. Což je významn{ změna, nicméně ve sledovaném období k takovým výkyvům koruny doch{zelo.

41

Pokud bychom uvažovali o jednoduchém regresním modelu, kde jako proměnn{ bude pouze kurz koruny, pak z výpočtů vyplýv{, že tato proměnn{ je signifikantní a kvantitativně významn{ pouze v období bez krize, což naznačuje i Graf 17, který zobrazuje vývoj koeficientu u proměnné CZK/EUR. Z grafu je patrné, že devizový kurz koruny vykazuje stabilní koeficient až do období krize, kdy nast{v{ obrat a od třetího čtvrtletí roku 2008 (tj. 35. pozorov{ní) se koeficient začín{ vyvíjet velice nestabilně.

Graf 17: Vývoj koeficientu re{lného devizového kurzu CZK/EUR

Zdroj: vlastní výpočty a úpravy

Výsledný model pak bude mít tvar:

(období bez krize) (p-hodnota = 0,039)

42

Hodnoty DW statistiky naznačují problém s autokorelací. Proto použijeme zobecněnou metodu nejmenších čtverců, a to konkrétně CO metodu.

(období bez krize) (p-hodnota = 0,95)

Z údajů je patrné, že došlo ke zlepšení koeficientu determinace i DW statistiky. Nicméně poklesla hodnota parametru kurzu české koruny vůči euru, a navíc tento parametr se stal statisticky nevýznamným na 5% hladině významnosti (p-hodnota = 0,9495). Nepotvrdila se n{m tak předpokl{dan{ hypotéza, že kurz české koruny m{ jednoznačný a kvantitativně významný vliv na vývoj českého exportu.

Jako proměnn{, kter{ nejlépe vysvětluje vývoj meziročních změn exportu v období zahrnující krizi i bez krize, se jeví HDP Evropské unie. Výsledný model bude mít n{sledující tvar:

(období bez krize) (p-hodnota = 0,009)

(období včetně krize) (p-hodnota = 1,16e-011)

43

DW statistika naznačuje problémy s autokorelací 1. ř{du. Provedeme ještě testy autokorelace vyššího ř{du (6). Tabulka 15: Testy autokorelace Model Období 2000 - pol. 2008 (bez krize)

Testová statistika

p-value

Breusch-Godfrey test

F = 6,123

0,000423

Box-Pierce test

Chí-kvadrát = 19,91

0,00287

Ljung-Box test

Chí-kvadrát = 41,53

2,27e-007

Breusch-Godfrey test

F = 4,76

0,00142

Box-Pierce test

Chí-kvadrát = 18,87

0,00438

Ljung-Box test

Chí-kvadrát = 20,55

0,0022

2000 - 2009 (s krizí)

Zdroj: výpočty pomocí programu Gretl, vlastní úpravy

Údaje v Tabulce 15 potvrzují problémy s autokorelací. Tento fakt potvrdily všechny 3 testy, kdy hypotéza byla zamítnuta na 5% hladině významnosti. Opět tedy použijeme CO metodu. Výsledný tvar modelu bude: (období bez krize) (p-hodnota = 0,03)

(v období včetně krize) (p-hodnota = 4,54e-09)

44

Vidíme, že obě dvě hodnoty se zlepšily. V období bez krize je proměnn{ HDP EU schopna vysvětlit 69% variability exportu a v období včetně krize je to 86%. Koeficient u proměnné je signifikantní a implikuje, že meziroční pokles HDP Evropské unie způsobí meziroční pokles českého exportu o 13 697 mil. Kč v období bez krize a o 25 897 mil. Kč v období včetně krize. Z čehož vyplýv{, že vývoj HDP EU ovlivňoval vývoj českého exportu výrazněji v období krize než mimo ni.

Shrnutí praktické č{sti Tato č{st pr{ce byla zaměřena na sledov{ní vlivu jednotlivých determinant na vývoj exportu. Metodou postupného přid{v{ní jednotlivých proměnných do modelu jsme došli k z{věru, že jedinou proměnnou, kter{ m{ signifikantní a kvantitativně významný vliv na vývoj z{visle proměnné, tj. exportu, je HDP Evropské unie. Devizový kurz se jevil jako významný pouze v období krize, jelikož však v tomto modelu nastal problém s autokorelací, použili jsme CO metodu, kter{ zvýšila koeficient determinace i zlepšila DW statistiku, nicméně parametr devizového kurzu se stal statisticky nevýznamným. Zajímavým faktem, plynoucím z této empirické analýzy je, že v období zahrnující krizi nabyl koeficient devizového kurzu z{porných hodnot. Znamen{ to tedy, že růst devizového kurzu byl doprov{zen poklesem vývozu. Depreciace koruny tedy neměla ž{dný vliv na vývoj exportu a ten v období krize st{le klesal. Tento fakt bude blíže rozebr{n v n{sledující kapitole této pr{ce.

45

8. Diskuze Devizový kurz české koruny se vyznačuje značnou volatilitou. Na zač{tku července roku 2008 byl kurz koruny vůči euru 23 Kč a na zač{tku února 2009 se euro prod{valo za 29 Kč. Což je n{růst o více než čtvrtinu. Tato kurzov{ volatilita způsobuje nejistotu u dom{cích i zahraničních podnikatelů, i když většinou doch{zí k tomu, že se kurz po určité době opět vr{tí ke svému dlouhodobému trendu. Výrazné změny kurzu ztěžují podnikatelské kalkulace, zvyšují rizika investov{ní, ohrožují likviditu podniků. Proti kurzovému kolís{ní se mohou podniky pojistit, což ale představuje další dodatečné n{klady. Jak uv{dí Frolík (2009), oslabov{ní koruny nemusí automaticky způsobit n{růst tržeb exportérů. Naopak může paradoxně podniky, které si kurz zajišťují, položit na lopatky. Tento fakt vysvětluje na příkladu: „1. července 2008 si exportér na rok zajistil předpokl{danou tržbu jeden milion eur. Napevno si tedy dohodl, že 1. července 2009 prod{ bance milion eur za kurz 23 Kč. Jeho n{klady se zak{zkou jsou řekněme 20 milionů korun, takže pomocí zajištění si fixuje zisk tři miliony (přičemž marže 15 % je spíše optimistick{). Kvůli krizi se však nakonec exportérovi podařil prodej jen za 700 tisíc eur; předpokl{dejme, že na zak{zku vynaložil jen 70 % n{kladů, tedy 14 milionů korun. Kurz v den vypoř{d{ní (1. července 2009) je ovšem 28,7 koruny za euro. Podnik musí dokoupit 300 tisíc eur za nevýhodný kurz, takže výsledný zisk je 390 tisíc místo tří milionů. V případě oslabení kurzu nad 30 korun za euro by se dokonce zak{zka stala ztr{tovou!“ Prudké kurzové výkyvy se tak st{vají z{sadním problémem vedle jednosměrného zpevňov{ní či oslabov{ní koruny. Exportéři tedy volají po stabilitě měny, zejména v období, kdy d{l není zn{m termín přijetí eura.

46

V těchto dnech se často hovoří o jedné ze z{kladních nevýhod přijetí eura, a to znemožnění devalvace jako účinného n{stroje zvýšení zahraniční konkurenceschopnosti a podpory exportu. Mnohdy se jako příklad uv{dí Velk{ Brit{nie, kter{ v období Velké deprese jako první opustila zlatý standard a díky devalvaci libry snížila negativní dopady krize na britskou ekonomiku. V současné době je však situace opačn{. Velk{ Brit{nie se snaží pomocí devalvace libry oživit export. Jak upozorňuje server Finmag.cz (2010), přestože libra devalvovala přibližně o čtvrtinu proti dolaru i euru, vývoz se zvýšil jen o relativně m{lo – rozhodně ne o tolik, co by devalvace libry mohla naznačit, a především ne dost na to, aby se Brit{nie vymanila z obchodního deficitu. Důvodem je rostoucí cena dovozu, a neschopnost ho rychle – pokud vůbec – nahradit. Samotn{ devalvace měny nem{ v období krize valný význam. Tento fakt n{m potvrdily i výsledky našeho ekonometrického modelu, z kterého plyne, že devizový kurz české koruny vůči euru neměl ve sledovaném období let 2000 – 2009 kvantitativně významný vliv na vývoj českého exportu. K podobnému výsledku dospěl také autor Vladimír Tomšík ve své pr{ci Regresní analýza funkce zahraničního obchodu ČR v letech 1993-1998 (Tomšík, 2001). Ze z{věru analýzy funkce celkového českého exportu vyplýv{, že český export je velmi silně ovlivněn vývojem zahraničního důchodu a poměrem vývoje zahraničních a exportních cen, méně pak již kurzovým vývojem. Ke zcela opačnému z{věru došli autoři Hlušek, Singer v již dříve zmiňované pr{ci Predikční model vztahu zahraničního obchodu a kurzu koruny (Hlušek, 1997), kteří sledovali vztah deficitu obchodní bilance a devizového kurzu koruny vůči dolaru a marce a to za období let 1993 – 1997. Všechny sestavené modely signalizovali signifikantní a kvantitativně významný

47

vliv kurzu koruny na deficit zahraničního obchodu, kdy pokles kurzu o 1% způsobí pokles měsíčního deficitu zahraničního obchodu o 0,4 – 0,7 mld. Kč. V našem modelu jsme využili metodu nejmenších čtverců, pomocí níž jsme se snažili najít vhodnou aproximační funkci pro zjištěné hodnoty. Nevýhodou této metody je, že může pod{vat zkreslené výsledky v případě výskytu odlehlých pozorov{ní. V použitých časových řad{ch v našem modelu se v období krize objevovaly hodnoty, které ležely mimo rozložení většiny dat. Proto vznikly tak rozdílné výsledky v období nezahrnující krizi a v období včetně krize. Zajímavé by tedy bylo posouzení vlivu devizového kurzu koruny na export pouze v období ekonomické krize u n{s. Problémem zatím je nedostatečně dlouh{ časov{ řada. Situace českých exportérů není lehk{, a vzhledem k již zmíněnému faktu, že export znamen{ pro českou ekonomiku výrazný zdroj růstu, by se měla českým exportujícím podnikům věnovat značn{ pozornost. Proto bych zde uvedla několik doporučení managementu exportujících firem. První doporučení je snaha o vstup na nové trhy, jelikož evropské trhy již začínají být nasycené. Z{stupce Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Ing. Karel Havlíček uvedl v r{mci projektu HSCB Grant na podporu zahraničního obchodu (Businessinfo.cz, 2010a) regiony, se kterými m{ dobré zkušenosti a nach{zí v nich příležitosti pro české výrobce a obchodníky. Zmiňoval zejména jih afrického kontinentu ale i st{ty nadrovníkové z{padní Afriky, střední a jižní Ameriky, Brazílii, kter{ může být pro našeho podnikatele vstupní branou do ostatních latinskoamerických zemí, d{le Venezuela, Argentina, Ekv{dor i Kolumbie. Havlíček našim exportérům připomněl také Vietnam, zemi se silnou vazbou k ČR a znalostí českého potenci{lu pro obchod a další rozvoj této země. „Pravidlo je jednoduché: Neb{t se! Hledat příležitosti všude, a potom poznat a prozkoumat nový trh, obchod

48

napl{novat a hlavně dobře analyzovat rizika, mít je pod kontrolou a maxim{lně se na ně připravit a zajistit se." K výše zmíněným zemím bych ještě přidala Indii a Čínu. Jak uvedl server aktu{lně.cz (2009) dle časopisu The Economist svět zažív{ třetí historickou vlnu vzestupu střední třídy (první přišla s rozvojem průmyslu po roce 1800, druh{ za "baby-boomu" mezi lety 1950 až 1980). V Číně vzrostl podíl střední třídy v populaci z 15 % v roce 1990 na bezm{la dvě třetiny obyvatel v roce 2005. Stejn{ vlna teď zas{hla druhou nejlidnatější zemi světa - Indii. Střední třída tam v roce 2005 tvořila jen dvacetinu obyvatelstva. V roce 2025 to m{ být až 40 procent tamní více než miliardové populace. V současné době existuje několik způsobů st{tní pomoci exportérům, které mohou využívat. Ofici{lní port{l pro podnik{ní a export (Businessinfo.cz, 2010b) zmiňuje např. dva aktu{lní projekty Hospod{řské komory České republiky – tzv. podnikatelské mise a podporu účasti na specializovaných veletrzích a výstav{ch v zahraničí. V nabídce budou moci exportéři nalézt přibližně 100 veletrhů, kterých se mohou účastnit s přímou podporou realizovanou prostřednictvím HKČR. „Účastníkům poskytneme na jednu veletržní akci až 120 000 Kč potřebných k zajištění plochy, expozice či doprovodných služeb, z{roveň garantujeme odborné poradenství a konzultace a podporu komunikace v teritoriu,“ řekl Radek Pažout za Hospod{řskou komoru ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu (Mpo.cz, 2009b) zveřejnilo dokument shrnující služby st{tu, které podnikatelé mohou využít při pronik{ní na zahraniční trhy. Služby jsou rozděleny do kategorií vzděl{v{ní a poradenství, informace a příležitosti, asistence, prezentace a rozvoj trhu a konečně služby spojené s financov{ním a pojištěním exportu. Druhé doporučení se týk{ podniků uplatňujících strategii minim{lních n{kladů ve snaze získat n{kladově založenou konkurenční výhodu. Dle mého n{zoru není

49

tato strategie dlouhodobě perspektivní vzhledem k rostoucí konkurenci zemí (zejména nově přistupující Bulharsko, Rumunsko, ale i Čína, Vietnam, atd.), které jsou schopny nabídnout ještě příznivější n{kladové podmínky. Možností, jak si udržet pozici na trhu, či získat novou, je orientace firmy na kvalitativně založenou konkurenční výhodu, kter{ není tak citliv{ na cenové a mzdové změny. Navíc, jak tvrdí i Česk{ manažersk{ asociace (Cma.cz), firma, kter{ bude schopna v této době investovat do inovací produktu či technologií, a bude se svými inovacemi na trhu včas až krize odezní, bude z těchto investic do svých inovačních aktivit výrazně profitovat. Na z{věr diskuze bych uvedla firmu, kter{ dosud proplouv{ krizí bez větších problémů. Jedn{ se o firmu Koh-i-noor Hardmuth, a. s., kter{ je v současné době jednou z největších světových producentů a distributorů uměleckých, školních a kancel{řských potřeb. Když noví majitelé v roce 1994 firmu přebírali, měla 30 milionů ztr{tu. Firma tedy začala expandovat do zahraničí za levnější pracovní silou. Gener{lní ředitel firmy Vlastislav Bříza přizn{v{, že se inspiroval historií Koh-i-nooru. V roce 1848 přemístil výrobu její zakladatel Josef Hardtmuth z Vídně do Českých Budějovic pr{vě kvůli levnější pracovní síle (E15.cz, 2009). V současné době firma vyv{ží do 70 zemí světa a na export jde 90 procent výroby. Nabídka společnosti dnes tvoří 4500 druhů zboží, přičemž v listopadu 2009 firma představila nový produkt – antibakteri{lní tužky a pastelky. V roce 2000 založila firma dceřiné společnosti na Slovensku, 2002 v Polsku, 2004 v Bulharsku, 2005 v Rumunsku (Koh-i-noor, 2007-2010). V roce 2004 vytvořila firma výrobní z{vod v Číně. Jak uvedl gener{lní manažer pro Čínu Vlastislav Bříza (syn gener{lního ředitele Vlastislava Břízy) pro časopis Ekonom (Českou fabriku živí Čína, 2009),

50

byli k tomu nuceni okolnostmi, zejména řetězci a jejich silné vyjedn{vací pozici. Dnes do řetězců prod{vají o 30% levněji než před šesti lety. Jako n{stroj zajištění proti kurzovým výkyvům firma použív{ forward. Jedn{ se o n{kup či prodej jedné měny za jinou měnu za předem dohodnutý kurz. Bříza (Českou fabriku živí Čína, 2009) uv{dí, že díky síle firmy jsou schopni forwardovat eurové příjmy až do roku 2013. „Ekonomick{ krize tak pro n{s může být i příležitost. Protože i když zase koruna posílí k 22 nebo 25 za euro, my budeme mít zajištěné příjmy kolem 28 korun, a tak zůstaneme na růstové ziskové trajektorii.“ Navíc firma je moment{lně finančně soběstačn{, není z{visl{ na cizích zdrojích. V minulých letech totiž prakticky nevypl{cela zisk a peníze nech{vala na horší období. V roce 2009, kdy mnoho firem bojuje o přežití, firma prod{v{ divizi hotelů a restaurací a utržené peníze investuje do hlavního byznysu. Strategii založenou na spoření v období růstu a investov{ní v období recese považuji za jednoznačně perspektivní, z které by si měli vzít příklad nejen ostatní podniky, ale zejména tvůrci hospod{řské politiky, kteří se v posledních letech, jak lze usuzovat z neust{le vzrůstajícího zadlužení, tímto z{kladním pravidlem evidentně neřídí.

9. Z{věr První č{st pr{ce se v úvodu zabývala teoriemi mezin{rodního obchodu, na z{kladě kterých byly d{le stanoveny z{kladní determinanty. Další č{st se věnovala popisov{ní vývoje českého exportu a to jak z geografické, tak komoditní struktury. Ze z{věrů této č{sti jednoznačně plyne, že významnou roli z hlediska hlavního obchodního partnera hraje Německo, a že z pohledu zbožové struktury je významný podíl strojů a dopravních prostředků. N{mětem k diskuzi by mohla

51

být ot{zka, zda je tato teritori{lní a komoditní orientace českého exportu vhodn{, popřípadě jaké m{ výhody a nevýhody. V empirické č{sti jsme testovali jednotlivé proměnné a jejich vliv na vývoj českého exportu. Hlavním cílem této pr{ce bylo zjistit pomocí ekonometrického modelu, zda m{ re{lný kurz koruny významný vliv na vývoj českého exportu. Tento fakt se n{m nepotvrdil, jelikož hypotéza o významnosti parametru byla na 5% hladině významnosti zamítnuta a to jak v období bez krize, tak v období včetně krize. Zjistili jsme však zajímavý fakt, že v období včetně krize dosahoval koeficient proměnné kurzu koruny z{porných hodnot, což implikuje negativní z{vislost českého vývozu na kurzu koruny. Jinými slovy řečeno, i přesto, že kurz koruny rostl a měna oslabovala, vývoz st{le klesal. Podobný případ nastal i ve Velké Brit{nii, jak bylo uvedeno v č{sti Diskuze, kter{ se v současné době snaží o oživení exportu devalvací měny, ale zatím k ž{dné přílišné změně nedoch{zí. Devalvace měny tedy nem{ v období krize vliv na vývoj exportu, což n{m potvrdil i n{š ekonometrický model. Ročenka konkurenceschopnosti ČR (2009) uv{dí, že analýza posledních prudkých výkyvů ukazuje, že měnový kurz koruny je z velké č{sti utv{řen mimo dom{cí trh.

Je

ovlivňov{n

především

mimoř{dnými

externími

faktory,

obtížně

ovladatelnými dom{cí měnovou i celkovou hospod{řskou politikou.

V současné době vznikají debaty ohledně eura a jeho perspektivy, a to zejména v důsledku nynější krize v Řecku. Někteří ekonomové a analytici, včetně českého prezidenta, tvrdí, že by Řecku ze současné situace pomohlo, kdyby mělo vlastní měnu a mohlo tak využít n{stroje devalvace. Na z{kladě výše zmíněných faktů lze tvrdit, že devalvace nem{ v období krize vliv na vývoj exportu, navíc vytv{ří

52

inflační tlaky. Lze se však domnívat, že účinek devalvace bude pozitivnější až krize odezní a ekonomiky začnou postupně růst. Ze všech proměnných zahrnutých do modelu m{ kvantitativně i statisticky významný vliv na vývoj českého exportu pouze hrubý dom{cí produkt Evropské unie. Tento kauz{lní vztah poukazuje na z{vislost českého exportu na vývoji ekonomiky v Evropské unii. Exportující podniky by se tedy neměly příliš spoléhat na schopnosti České n{rodní banky, ale proti kurzovým výkyvům se zajistit a pomocí investic do lidských zdrojů a do inovací se zaměřit na zvýšení kvality a tím konkurenceschopnosti na evropských, popřípadě ostatních zahraničních trzích. V současné době existuje mnoho n{strojů, jak se zajistit proti kurzovým výkyvům. Jedním z typů je devizový forward, který znamen{ n{kup nebo prodej jedné měny za jinou měnu za předem dohodnutý kurz. Forward se však jeví jako nevýhodný zejména v období krize. Jak bylo uvedeno na příkladu v Diskuzi, pokud firmy pl{nuji zajistit tržby, které budou například za půl roku, může dojít k tomu, že se obchody v pl{nované výši vůbec nemusí uskutečnit kvůli poklesu zak{zek v době krize. Firma tedy bude mít zajištěný kurz na určitou č{stku, ale díky poklesu zak{zek bude mít potřebných prostředků pouze č{st a bude muset zbylou sumu nakoupit za již nevýhodný kurz. Druhou možností jsou tzv. opce, které znamenají pr{vo, ale ne povinnost prodat (put opce) či koupit (call opce) podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu v předem stanoveném termínu. V případě zajištění exportéra proti devizovému kurzu připad{ v úvahu tedy put opce, tzn. že v určený čas m{ vývozce pr{vo (ale ne povinnost) prodat zahraniční měnu za dnes dohodnutý kurz. Evropsk{ opce umožňuje držiteli realizovat opci pouze v termín splatnosti, americk{ opce kdykoliv během trv{ní kontraktu. Samozřejmě,

53

že pr{vo volby exportéra prodat zahraniční měnu není zadarmo. Platí se tzv. opční prémie, kter{ je vyšší než v případě forwardu. Pokud je tedy v době splatnosti kurz pro exportéra výhodnější (znehodnocení měny), svou opci realizuje a získ{v{ tak zisk z devizového výkyvu. Pokud pro něj realizace opce výhodn{ není, ať už z důvodu zhodnocení měny či nedostatku zak{zek, svou opci nerealizuje a přijde o zaplacenou opční prémii.

Pokračov{ním výzkumu v oblasti, které se tato diplomov{ pr{ce věnovala, by měla být analýza navazujících časových řad, aby bylo možné předpovídat z{kladní vývojové trendy českého vývozu do budoucna. Určitě zajímavé by bylo zpracov{ní studie vlivu devalvace měny na vývoj exportu po odeznění krize. Pokud by tento n{stroj měnové politiky zůstal d{le neúčinný, odpadl by další důvod odkl{d{ní termínu přijetí společné měny euro.

54

Liter{rní a internetové zdroje: Aktualne.cz [online]. 15.2.2009 [cit. 2010-05-11+. Marx nelhal, nov{ střední třída vyt{hne svět z krize. Dostupné z WWW: . Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v české republice a jejich srovn{ní se zahraničím v roce 2009 [online]. Praha : Úřad vl{dy ČR, 2009 *cit. 2010-04-14+. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 2009a [cit. 2010-04-30+. Zvýšení vývozu služeb. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 31.8.2009b [cit. 2010-05-10+. Vývoj zahraničního obchodu (1. pololetí 2009). Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 22.1.2010a [cit. 2010-05-09+. Co ček{ exportéry koncem roku a jaký bude rok 2010?. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. 22.1.2010b [cit. 2010-05-10+. Odborn{ diskuse na téma aktu{lní podpory exportu v ČR. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. neuvedeno [cit. 2010-05-20+. Německo: Zahraniční obchod země . Dostupné z WWW: .

55

Cma.cz [online]. neuvedeno [cit. 2010-05-11+. Jak se změní podnikatelské prostředí po odeznění současné ekonomicko-společenské krize?. Dostupné z WWW: .

Cnb.cz [online]. 2003 [cit. 2010-04-03+. Nomin{lní a re{lný měnový kurz. Dostupné z WWW: . Cnb.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-18+. Měnový kurz a česk{ ekonomika. Dostupné z WWW: . Cnb.cz [online]. 2003 - 2009 [cit. 2010-04-30+. ARAD systém časových řad. Dostupné z WWW: . Cnb.z [online]. 2009a [cit. 2010-03-28+. EURo by n{m v krizi nepomohlo. Dostupné z WWW: . Cnb.cz [online]. 2009b [cit. 2010-04-18+. Výroční zpr{va ČNB 2008. Dostupné z WWW: . Cnb.cz [online]. neuvedeno [cit. 2010-04-18+. Kurzy devizového trhu. Dostupné z WWW: .

56

Cssd.cz [online]. 25.3.2010 [cit. 2010-04-09+. Zavedení EURa je realistické v roce 2015. Dostupné z WWW: . Cvvm.cas.cz [online]. 12.5.2009 [cit. 2010-05-05+. ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko: Dopady světové finanční krize a postoj k zavedení eura. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 6.10.2008 [cit. 2010-04-17+. Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu České republiky . Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 1.12.2009a [cit. 2010-04-17+. Statistické ročenky České republiky. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 15.10.2009b [cit. 2010-05-16+. Výročí devalvace koruny. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 2010a [cit. 2010-04-17+. Zahraniční obchod - časové řady. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 2010b [cit. 2010-04-26+. Indexy cen vývozu a dovozu - časové řady. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 2010c [cit. 2010-05-10+. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2008. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. neuvedeno [cit. 2010-05-15+. Datab{ze zahraničního obchodu. Dostupné z WWW: .

57

Českou fabriku živí Čína. Ekonom. 12. - 18. 3. 2009, 10, s. 28-31. Ekonom.ihned.cz [online]. 22.4.2010 [cit. 2010-05-05+. Kdy zkrachuje eurozóna?. Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. neuvedeno [cit. 2010-04-23]. Statistics Database. Dostupné z WWW: < http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database >. E15.cz [online]. 1.9.2009 [cit. 2010-05-12+. Vlastislav Bříza: Kellner mě zkoušel u tabule. Dostupné z WWW: .

HLUŠEK, Martin ; SINGER, Miroslav. Predikční model vztahu zahraničního obchodu a kurzu koruny. Finance a úvěr [online]. 10/1997, 47, [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: . Hn.ihned.cz [online]. 29.10.2008 [cit. 2010-03-28+. Martin Jahn: Finanční krize, Česko a EURo. Dostupné z WWW: . Hn.ihned.cz [online]. 23.3.2009 [cit. 2010-05-05]. Zbyněk Frolík: Jak může exportéra ničit kolís{ní koruny. Dostupné z WWW: . Hn.ihned.cz [online]. 9. 2. 2010 [cit. 2010-05-11+. Loňský zahraniční obchod byl nejlepší v historii Česka. Dostupné z WWW: . HOLMAN, R. , LOUŽEK, M. a kol. Americk{ finanční krize : hrozba pro světovou ekonomiku?. 1. vyd. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008. 87 s. ISBN 978-80-86547-65-7.

58

Finance.cz [online]. 19.2.2009 [cit. 2010-03-28+. Čaplovič: Kdyby Slovensko nemělo EURo, byl by kurz až 42 SKK/EUR. Dostupné z WWW: . Finmag.cz [online]. 9. 4. 2010 [cit. 2010-05-09+. Devalvace není všelék!. Dostupné z WWW: .

JIRGES, T., PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod a n{rodní ekonomika – teoretické přístupy a implikace pro českou ekonomiku. Praha: VŠE, 1996. 165 s. ISBN 80-7079-967-6.

Koh-i-noor.cz [online]. 2007 - 2010 [cit. 2010-05-12+. Společnost. Dostupné z WWW: .

LACINA, Lubor. Makroekonomie otevřené ekonomiky. Brno : Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita, 2001. 115 s. ISBN 80-7157-488-0. Mpo.cz [online]. 20.7.2009a [cit. 2010-04-17+. Ročenka zahraničního obchodu ČR 2008. Dostupné z WWW: . Mpo.cz [online]. 22.12.2009b [cit. 2010-05-11+. Export v kostce I. pololetí 2010. Dostupné z WWW: . PIPEK, J. a kol. Mezin{rodní obchod. Praha: VŠE, 1996. 147 s. ISBN 80-7079-595-6. PLCHOVÁ, B. a kol. Zahraniční obchod. Praha: Bankovní institut VŠ, a. s., 1996. 273 s. ISBN 80-7265-048-3.

59

Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2007 - 2008 [online]. Praha : Linde, s. r. o., 2009 [cit. 2010-04-14+. Dostupné z WWW: . Růst a struktur{lní změny v zahraničním obchodě českého zpracovatelského průmyslu v l. 1993-97. Finance a úvěr [online]. 1999, 12, [cit. 2010-04-02+. Dostupný z WWW: .

Spravy.pravda.sk [online]. 12.10.2008 [cit. 2010-03-28+. Počiatek: EURo m{me ako ochranný štít. Dostupné z WWW: . SVATOŠ, M. a kol. Zahraniční obchod, teorie a praxe. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0

TOMŠÍK, Vladimír. Regresní analýza funkcí zahraničního obchodu ČR v letech 1993 - 1998 . Finance a úvěr [online]. 2001, 51, [cit. 2010-05-21+. Dostupný z WWW: . Tyden.cz [online]. 26.1.2010 [cit. 2010-03-28+. Šramko: EURo už tlumí dopady krize na Slovensku. Dostupné z WWW: . Vize2020.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Vize 2020 - ODS. Dostupné z WWW: .

Wto.org [online]. neuvedeno [cit. 2010-04-09]. Time series on international trade. Dostupné z WWW: .

60

Zbyněk Frolík: Jak může exportéra ničit kolís{ní koruny. Hospod{řské noviny [online]. 23.3.2009, [cit. 2010-05-06+. Dostupný z WWW: .

61