7 Ročník 55 Praha 30. března 2010
10,70 Kč
Informace předsedkyně Na 75. schůzi Poslanecké sněmovny byl, v rámci druhého čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 959), poslancem M. Doktorem předložen pozměňovací návrh, který obsahuje změnu zákona o územních finančních orgánech. Jedná se o identický návrh změny zákona, kterou obsahoval návrh zákona, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a některé další zákony, který prošel vnějším připomínkovým řízením a nebyl ministrem financí předložen vládě. (Blíže viz bod 3 Informací předsedkyně NOS č. 5/2010). Třetí čtení proběhne na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny, která bude probíhat od 15. 4. 2010. Předsedkyně OS průběžně jedná ve věci přijetí pozměňovacího návrhu a o s tím
související další problematice s náměstkem ministra P. Chrenkem. Pokud bude svolán podvýbor pro daně a cla, zúčastní se předsedkyně OS, po dohodě s náměstkem P. Chrenkem, i tohoto jednání. Ve stejné věci je dohodnuto také jednání s předsedou rozpočtového výboru B. Sobotkou a s některými dalšími poslanci. Další informace zveřejníme v některém z čísel NOS a na webové stránce OS. Oprava: V minulém čísle NOS (6/2010) v bodě 1 Informací předsedkyně jsme nedopatřením zveřejnili, citujeme: “U příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů činil průměrný nominální služební příjem 32 680 Kč (0,0%)“. Správně mělo být uvedeno: “U příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů činil průměrný nominální služební příjem 33 313 Kč (1,9%).“ Za chybu se omlouváme. V Praze dne 27. 3. 2010 Alena Vondrová předsedkyně OS
Navštivte odborový web:
www.mladiodborari.cz
Hlavní menu: Hlavní stránka, Kontakty, Dokumenty, Fórum, Fotogalerie, Odkazy, Aktuality. Například tu najdete informace: Pracovní poměr a jeho rizika či Pracovní desatero pro začínající zaměstnance.
http://statorg.cmkos.cz Případným autorùm příspěvků do našeho časopisu sdělujeme, že honorář za zveřejnění může být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné číslo.
Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací dostávají časopis NOS zdarma. Předplatné je hrazeno z prostředkù Výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Předsednictvo VOS
18. zasedání předsednictva Výboru našeho odborového svazu se konalo ve čtvrtek 25. března v Praze. Na programu byla příprava zasedání VOS, které bude ve dnech 22. - 23. 4. 2010. V souvislosti s tím byla projednána zpráva o hospodaření OS SOO k 31. 12. 2009.
Dále se předsednictvo seznámilo s přehledem vývoje platů v sektoru veřejných služeb a správy v roce 2009 a zabývalo se problematikou platů v roce 2010. Předsednictvo obdrželo poslední informace o vrcholící přípravě V. sjezd ČMKOS, který proběhne ve dnech 9. - 10. 4. 2010. v Praze.
Na tiskové konferenci ve středu 24. 3. 2010 v Domě odborových svazů seznámila naše odborová ústředna novináře s analýzou ČMKOS k “Řešení ODS pro pracovní místa“. Odbory považují tato řešení za návod na další zneužívání krize vůči zaměstnancům podle ODS. „Návrh opatření ODS na vytvoření až 170 tisíc nových pracovních příležitostí v soukromém sektoru představuje pouze líbivá, ale veskrze nepravdivá slova, za nimiž se skrývá snaha o likvidaci zákoníku práce,“ upozornil místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. “Realizace návrhů ODS by výrazně redukovala práva zaměstnanců. Představa, že úspory pro firmy povedou k vyšší investiční činnosti a budou znamenat vznik nových pracovních míst je falešná. Mimo dvou bodů
– vzdělávání financované z evropských fondů a vyplácení sociálních dávek pro aktivní nezaměstnané – představuje návrh ODS jen ničím nepodložené chiméry, a tak ho odmítáme,“ řekl Jaroslav Zavadil. Dále pak na tiskové konferenci předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík řekl k vetu prezidenta ČR k novele zákona, která má snižit zdanění benefitů: „Pan prezident využil svého práva, a přestože jsme ho požádali, aby dobře zvážil své stanovisko, tak se přiklonil k Miroslavu Kalouskovi, a zákon vrátil s negativním stanoviskem, přestože zaměstnavatelé i zaměstnanci považují benefity za důležitý nástroj odměňování.“ O zákoně tak bude s konečnou platností znovu rozhodovat Parlament ČR. -dě-
ČMKOS odmítá “Řešení ODS pro pracovní místa“
Komentář ČMKOS k tiskové zprávě Řešení ODS pro pracovní místa 17. 3. 2010 ODS na základě doporučení Ekonomické skupiny odborníků (ESO) představuje sadu opatření zlepšujících podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Tato opatření vytvoří za jeden rok prostor pro vznik až 170 tisíc nových pracovních míst v soukromém sektoru. Celosvětové zkušenosti ukazují, že čím pružnější je trh práce, tím nižší je nezaměstnanost. Pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor, proto chceme firmy motivovat k jejich nabízení a udržení. Komentář: Základní filozofie návrhů ODS v oblasti trhu práce je zřejmá. Jejich osou je podpora podnikatelů a redukce práv zaměstnanců opřená o falešnou ideu, že tyto tzv. úspory pro firmy povedou k vyšší investiční činnosti a budou mít kladný efekt i na zvýšení ochoty podnikatelů najímat nové pracovní síly. Návrh ignoruje negativní efekty předkládaných opatření, jako je snížení příjmů do státního rozpočtu s následným dopadem na schopnosti státu reagovat odpovídající hospodářskou a sociální politikou na situaci na trhu práce. Tvrzení, že existuje úměra mezi vyšší pružností trhu práce a nižší nezaměstnaností je mýtus, který nemá oporu v žádných mezinárodních statistikách. Rozhodující pro zaměstnanost je efektivní investiční činnost nejen soukromého sektoru, ale i státu, stabilní pracovní prostředí a rovněž stabilní příjmová úroveň „průměrných“ občanů. Útoky na pracovněprávní jistoty zaměstnanců vedou k opačnému efektu, k jejich znejistění a zhoršení úrovně jejich zejména dlouhodobější spotřeby. Navíc umožňuje podnikatelům vyvíjet větší tlak na jejich mzdovou úroveň. Pro existenci i soukromého sektoru jsou navíc velmi důležité i státní investice zejména v oblasti infrastruktury, které jsou další redukcí příjmů státu ohrožené Je zřetelné, že ODS si představuje trh práce jako prostor, kde jednoznačně převažují práva zaměstnavatelů nad právy zaměstnanců a kde zaměstnanci mají být vděčni za jakýkoliv, i krátkodobý pracovní úvazek. Tato filozofie vede k tomu, že proces tvorby pracovních míst je v pojetí ODS závislý na úlevách po firmy (lépe řečeno pro jejich majitele) a na redukci práv zaměstnanců. V této souvislosti je na místě připomenout, že strategie většiny členských zemí Evropské unie je založena na poznání, že je třeba udržet zaměstnanost (tj. co nejvíce zaměstnanců v jejich současných pracovních vztazích) i za cenu přímé podpory státu poskytované jak zaměstnancům (např. formou „kurzarbeitgeld“ v Německu či Rakousku, či formou „podpory v nezaměstnanosti poskytované při tzv. částečné nezaměstnanosti v Nizozemsku a dalších zemích). Tato pomoc státu je přitom podmíněna zákazem výpovědi dané zaměstnancům ze strany jejich zaměstnavatelů, pokud jde o takto podporovaná pracovní místa a to buď po dobu, po kterou je pomoc v důsledku dočasného poklesu zakázek způsobeného krizí poskytována, popř. po dobu delší. Vzhledem k tomu, že z vyjádření ekonomických expertů bez ohledu na jejich „původ“ vyplývá, že nárůst nezaměstnanosti se stále ještě v České republice nezastavil (konečně i sama ODS v předloženém materiálu v bodě 5 vychází z biblických „sedmi hubených let“, když předpokládá po již uplynulých dvou letech krize, že k úplnému odeznění krize dojde až za pět let), je na místě kombinovat jak zaměstnaní směřující k udržení současných míst tak opatření podporující vznik nových míst. Návrhy ODS v podobě, ve které byly prezentovány umožňují nahrazování současných pracovních míst (výpovědní doba bude zkrácena na jeden měsíc) „novými“ pracovními státem podporovanými místy nebo živnostmi. Obecně je na místě předeslat, že většina navrhovaných opatření vyžaduje legislativní řešení formou zákona (novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce), a že jejich ekonomické propočty a odhady uvedené v tabulce nelze s ohledem na nejasnost podmínek, za kterých by byla realizována, prověřit (už vůbec není jasné, proč v tabulce nejsou náklady a výnosy navrhovaných opatření odděleny a proč jsou uvedeny jen jako pololetní).
2
NOS 7/2010
1. Motivace pro vznik nových pracovních míst Zaměstnavatel, který vytvoří nové pracovní místo na dobu neurčitou pro nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po skončení rodičovské, dostane na jeden rok slevu 3600 Kč na sociálním pojištění. Stát za něj na dva roky převezme garanci výplaty 75 % případného čtyřměsíčního odstupného s měsíční výpovědní lhůtou. Toto opatření má své úskalí ve výpadku příjmů sociálního pojištění. Je otázkou, do jaké míry by mohl být tento výpadek kompenzován úsporami na nevyplacených podporách. Další otázkou je stabilita vytvořených pracovních míst, když návrh opatření sice hovoří o pracovním poměru na dobu neurčitou, ale jedním dechem počítá s brzkým propuštěním zaměstnance, k němuž zaměstnavatele dokonce motivuje tím, že za něj stát zřejmě zaplatí (jak jinak lze rozumět slovům „převezme garanci“) 75 % čtyřměsíčního odstupného (tj. celkem trojnásobek průměrného měsíčního výdělku propuštěného zaměstnance). U tohoto opatření chybí nutné omezení výpovědi ze strany zaměstnavatele výměnou za poskytnutou státní podporu, bez něhož se otevírá prostor pro „opakovanou recyklaci navrhované státní podpory“) a nekontrolovaný nárůst veřejných výdajů na navrhované opatření provázené propouštěním ostatních, tj. návrhem „nechráněných zaměstnanců“. Navržené řešení je spojeno i s nezanedbatelnými právními problémy. Ve své podstatě se jedná o tzv. pozitivní diskriminaci, která je přípustná pouze v případě, že má dočasný charakter, tj. že se uplatní jen do doby, kdy je dosaženo vyrovnání původní „negativní“ diskriminace určité skupiny zaměstnanců (uvedených výslovně v návrhu ODS). Současně je třeba upozornit na standardní námitky MPSV při všech návrzích týkajících se poskytování jakékoliv formy finanční podpory státem, že je třeba posoudit, zda v navrhovaném opatření se nejedná o nedovolenou (zakázanou) podporu podnikatelů v rámci hospodářské soutěže, a dále, že je třeba uvést, z jakých zdrojů by měla být zaměstnavatelům uvedená podpora (dotace?) poskytována, a který státní orgán by ji poskytoval.
2. Podpora pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat Nezaměstnanému, který začne podnikat jako živnostník, zůstane plná výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Toto opatření lze využít jednou za 10 let. Je otázkou, nakolik je navrhované opatření motivující. Uchazeči o zaměstnání se dnes v naprosté většině snaží si nové zaměstnání sehnat. Tam, kde jsou „natlačeni“ zaměstnavatelem z důvodu úspory jeho nákladů do podnikání (tj. přijetí statusu zaměstnavatele), přijímají dnes tuto změnu bez zvláštní finanční podpory státu. Navrhované opatření tak v sobě obsahuje velký potenciál pro zneužívání prostředků vynakládaných na pasivní politiku zaměstnanosti, když v uvedeném případě stát těmto OSVČ nově „připlatí“ plnou výši podpory vedle jejich příjmu z podnikání v situaci, kdy skutečně nezaměstnaným osobám byla v uplynulých letech podpora v nezaměstnanosti snižována. Skutečná motivace, aby se uchazeč o zaměstnání rozhodl pro přechod do podnikatelské činnosti tak založena navrhovaným (z pohledu veřejných financí, jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, velmi marnotratným) není, protože již stávající OSVČ se v důsledku krize ocitají ve stejné situaci, jako zaměstnavatelé propouštějící své zaměstnance – klesá počet zakázek a zákazníků; ve službách zejména v důsledku růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd, a tedy i koupěschopné poptávky, s jejímž nárůstem zatím ještě nelze počítat). Navrhované opatření rovněž může nahnat za vidinou získání určitého startovacího kapitálu do podnikání osoby, které nemají k podnikání vlohy, a které se pak při nezdaru podnikání mohou dostat do velkých osobních potíží (dluhy, osobní bankroty). Navíc je zde skryta tendence a motivace k posílení tlaku na přechod zaměstnanců do statutu OSVČ se všemi známými negativními důsledky (švarcsystém) jak pro financování sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění tak pro poskytování příslušných dávek těmto osobám. 3. Více částečných úvazků Stát uleví firmám na sociálním pojištění 7200 Kč ročně za každý
částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 12 let, lidi starší 55 let, absolventy, studenty, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované. Odstraníme diskriminaci částečných úvazků zrušením minimálního odvodu zdravotního pojištění. Především je třeba uvést, že sjednávání částečných úvazků dnes nic z právního hlediska nic nebrání, důvodem pro jejich větší nevyužívání je především malý zájem ze strany zaměstnavatelů a jejich nízký přínos z hlediska úrovně příjmů vyplácených v těchto případech zaměstnancům (mohou tedy hrát pouze doplňkovou roli), které se následně promítají i do nízké úrovně nemocenských a důchodových dávek zaměstnanců). Současně praxe ukazuje, že ze strany zaměstnavatelů není o využívání částečných úvazků mimořádný zájem, protože i v těchto případech nese zaměstnavatel řadu fixních nákladů, které se neliší od zaměstnanců pracujících na plný úvazek (stůl, počítač, kancelářské vybavení apod.). Navrhované opatření však představuje motivaci pro další atak na uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou s plným pracovním úvazkem - zaměstnavatelé budou motivováni rozdělovat existující plné úvazky mezi více zaměstnanců za účelem získání státní podpory, než aby vytvářeli nová pracovní místa (z pohledu veřejných financí, jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, se i zde jedná o velmi marnotratné vynakládání veřejných prostředků, aniž by bylo zajištěno, že půjde o vytvoření nových, nikoliv rozdělení současných pracovních míst). I zde je rovněž na místě připomenout vše, co bylo uvedeno o pozitivní diskriminaci shora u opatření č. 1. Zrušení minimálního odvodu pojistného na zdravotní pojištění prohloubí hrozící nedostatek prostředků ve veřejném zdravotním pojištění na financování zdravotní péče. 4. Výhodnější práce na dohodu Prodloužíme maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin. Už dnes je v krizi zaměstnávání na základě dohod o provedení práce masivně zneužíváno k nahrazování pracovního poměru (plných pracovních úvazků); navrhované opatření nesměřuje ke zvýšení skutečné zaměstnanosti, ale spíše opět k rušení z pohledu zaměstnavatele „dražších“pracovních míst a k jejich nahrazování „levnějšími“ dohodami o provedení práce. Nedojde tak s vysokou mírou pravděpodobnosti k vytváření nových pracovních příležitostí a ke snižování nezaměstnanosti, v jehož zájmu je opatření navrhováno, ale spíše jen pokrytí stávajícího stavu, kdy firmy často vykazují u dohod o provedení práce nižší počet odpracovaných hodin a vyplácejí za ně vyšší odměnu. Je třeba zdůraznit, že v těchto případech tzv. prekérního zaměstnání nejsou zaměstnanci nemocensky ani důchodově pojištěni a při větším využívání této možnosti by se prohlubovala jejich újma na právech plynoucích z těchto systémů, která by mohla vyvolat potřebu poskytování finanční pomoci z jiných sociálních systémů. Na druhé straně zvýšení počtu hodin vyvolá nepochybně tlak ze strany Ministerstva financí na zavedení povinnosti odvádět z dohod o provedení práce pojistné na sociální pojištění stejně jako je tomu u dohod o pracovní činnosti, a to by mohlo vést k likvidaci tohoto pracovněprávního institutu, který má ve své současné časově velmi omezené podobě (nepřesahuje 1 měsíc výkonu práce) své opodstatnění – slouží k plnění dílčích úloh nikoliv soustavnějšímu výkonu práce. Hledat proto v tomto institutu vyšší zaměstnanost není věcně důvodné. 5. Uvolnění smluv na dobu určitou Úplně uvolníme řetězení a délku smluv u nově vzniklých pracovních míst na dobu určitou (na období 5 let do úplného odeznění krize). Především je třeba předeslat, že příslušná evropská směrnice neumožňuje České republice „úplně uvolnit řetězení pracovních poměrů na dobu určitou“. Je zřejmé, že realizace tohoto opatření, které by jistě řada zaměstnavatelů přivítala, by bylo na úkor zvýšení právní a životní nejistoty zaměstnanců, kteří v takových situacích nemohou např. splnit podmínky pro získání hypotéky apod. Stále více zaměstnanců by ztratilo perspektivu získání pracovního poměru na dobu neurčitou a s tím spojenou ochranu, včetně případného nároku na odstupné při rozvázání takového pracovního poměru z organizačních důvodů. Věcně pak toto opatření směřuje opět k podpoře tzv. prekérních, tj. neplnohodnotných forem zaměstnání (bez odpovídající pracovněprávní
a sociální ochrany), navíc s poněkud komickým časovým údajem, který předpokládá, že strukturální finanční, hospodářská a sociální krize, vyvolaná neprůhlednými machinacemi ve finančním sektoru nejvyspělejších zemí světa a asociálními opatřeními v oblastí daní apod. v uplynulých dvaceti letech, odezní jaksi sama, bez zásadních změn v ekonomické struktuře a rozdělování vytvořeného bohatství.
6. Pružnější pracovní doba Zavedeme pružnější konta pracovní doby a umožníme její flexibilnější nerovnoměrné rozložení. I zde je třeba upozornit, že příslušná evropská směrnice neumožňuje České republice pružnost kont pracovní doby, kterou má návrh zřejmě na mysli (tj. zejména několikaleté vyrovnávací období). V žádném případě nelze konstatovat, že současná právní úprava kont je „velmi přísná“ jak uvádí materiál ODS, spíše je možné konstatovat, že je spojena s určitou administrativní zátěží, která však vyplývá ze samotné podstaty tohoto institutu – je nutné vést přesný přehled o odpracované pracovní době za delší období, včas signalizovat změny týkající se rozvrhu práce a na závěr doplácet popř. dlužnou část mzdy. To vše na druhé straně zbavuje zaměstnavatele finančních nákladů spojených s přesčasovou prací, a proto tam, kde zaměstnavatel vnímá svoji ekonomickou výhodnost konta pracovní doby, přistupuje k němu i za současných podmínek. Opatření však bude možné posoudit teprve po jeho upřesnění. Opatření tohoto typu obecně směřují proti ochraně zaměstnanců v oblasti pracovní doby a odměňování – příliš dlouhé vyrovnávací období a příliš nízká stálá mzda snižují mzdovou úroveň a tedy i koupěschopnost zaměstnanců, navíc ovlivňují i vyměřovací základy v oblasti sociálních systémů za jednotlivé kalendářní roky a mohou tak zaměstnance velmi poškodit v jeho právech náležejících z těchto systémů. S délkou vyrovnávacího období narůstá z pohledu zaměstnance i riziko nedoplacení části mzdy (a její výše) v případě finančních potíží či bankrotu zaměstnavatele.
7. Alternativní modely zaměstnávání Rozšíříme využití alternativních modelů zaměstnávání (částečné úvazky, práce doma…) a zavedeme rekvalifikační projekty určené speciálně pro osoby měnící zaměstnání. Opatření bude možné posoudit teprve po jeho upřesnění. K částečným úvazkům viz výše komentář k bodu 3. Jinak obecně jsou tyto formy podle zákoníku práce možné, navíc zcela běžně v praxi využívané, zajímavé by bylo zjistit, jak má dojít k jejich širšímu využívání, vzhledem k tomu, že jejich uplatnění je především věcí smluvní svobody (autonomie) ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatele při sjednávání konkrétního pracovněprávního vztahu, o které ODS jinak ráda hovoří. O tom návrh opatření nehovoří, stejně tak jako nenabízí představu o případných finančních pobídkách ze strany státu ve prospěch většího využívání těchto možností. Opět je zde nebezpečí, že tyto pracovní vztahy, pokud by byly modifikovány více do podoby prekérní formy bez náležité ochrany, budou prosazovány jako rovnocenná náhrada za plnohodnotné pracovní poměry a tedy oslabovat pozici zaměstnanců v oblasti pracovněprávních vztahů, i jejich ochranu. 8. Dočasná práce u jiného zaměstnavatele Obnovíme možnost dočasného přidělení zaměstnance k práci u jiného zaměstnavatele. V tomto bodě by bylo možné s navrhovaným opatřením souhlasit v zájmu snah o omezení příliš velkého rozsahu agenturního zaměstnávání a omezení velmi vysokého počtu agentur práce působících na českém trhu práce, kde dochází často k porušování povinností vyplývajících z příslušných právních předpisů na úkor pracovních podmínek a odměňování agenturních zaměstnanců, které nejsou schopny početně poddimenzované inspektoráty práce postihovat. Bylo by však zapotřebí velmi přesně stanovit podmínky pro uplatnění tohoto opatření v zájmu ochrany „půjčovaných“ zaměstnanců (souhlas zaměstnance, pracovní podmínky odpovídající jeho pracovní smlouvě, zachování přinejmenším současné mzdy apod.), jinak hrozí stav, kdy Pokračování na straně 4
NOS 7/2010
3
Komentář ČMKOS . . .
Dopady navrhovaných opatření Vytvořená pracovní místa
Pokračování ze strany 3
by tento institut byl zneužíván k obcházení povinností zaměstnavatele vyplývajících z uzavřené pracovní smlouvy ke škodě zaměstnance.
9. Kdo z vlastní vůle podá výpověď, nebude mít plnou výši podpory Pokud zaměstnanec dá výpověď sám z vlastní vůle, nebude mít nárok na plnou výši podpory v nezaměstnanosti. Obecně takto formulované opatření je zcela nepřijatelné, protože zaměstnanec často rozvazuje pracovní poměr u zaměstnavatele z důvodu, že s ním bylo zacházeno způsobem, kdy na něm nelze spravedlivě požadovat setrvání v tomto pracovním poměru. Tyto případy nelze v žádném případě postihovat odnětím podpory v nezaměstnanosti, která plní funkci náhrady mzdy (její odnětí by vedlo jak k diskriminaci zaměstnanců tak k sociálnímu vyloučení). Toto opatření by znamenalo další zhoršení pozice uchazečů o zaměstnání, zvýšení možnosti šikany zaměstnavatelů a bránilo by (diskriminujícím způsobem) uplatnění zákonného práva zaměstnance na výpověď.
10. Sociální dávky jen pro aktivní Podmíníme výplatu podpory v nezaměstnanosti a dávek hmotné nouze účastí ve veřejně prospěšných pracích, veřejné službě, rekvalifikacích nebo vzdělávacích kurzech. Toto opatření je v situaci, kdy extrémně přibylo nezaměstnaných, kteří přišli o práci prokazatelně bez vlastní viny, a kdy úřady práce, obce ani zaměstnavatelé nemají potřebné finanční prostředky, popř. kapacity pro realizaci těchto prací či vzdělávání, poněkud cynické, a bez podstatné finanční podpory ze strany státu prakticky nerealizovatelné (s tím ale návrh ODS ve své finanční bilanci nepočítá). Je třeba současně upozornit na riziko posouzení navrhovaného opatření jako „nucených prací“ – Česká republika ratifikovala příslušnou úmluvu Mezinárodní organizace práce, která ji zavazuje takové práce potírat. Je třeba spíše použít motivační nástroje a zabývat se podporou ekonomického růstu i prostřednictvím státních zakázek.
11. Udržíme pracovní místa Umožníme firmám s nedostatkem zakázek zvyšovat zaměstnancům kvalifikaci. Vzdělávací kurzy budou nadále financovány z evropských fondů. Nejde o nové opatření. V tomto bodě může ODS směle prohlásit, že svůj program má již splněn. Toto opatření je již dnes realizováno.
12. Zabráníme zvýšení daní Nepřipustíme zvýšení sociálního pojištění a daní z příjmů pro firmy a živnostníky. Pokud tomu nezabráníme, přijde o práci 60 tisíc lidí. Naopak, má-li Česká republika vybřednout ze svých současných rozpočtových potíží a z krize, je třeba neprodleně zavést progresivní zdanění příjmů fyzických osob a vyrovnat podmínky pro odvod pojistného za zaměstnance a za osoby samostatně výdělečně činné. Redukce daní a pojištění a omezování role státu byla jednou z příčin současného ekonomického výpadku a poklesu zaměstnanosti a následně i rozpočtové krize. Nerovné podmínky odvodu pojistného a daní mezi OSVČ a zaměstnanci vytvářejí nerovné soutěžní podmínky na trhu práce, které vedou ve svých důsledcích k ohrožení finanční stability veřejných financí, rozmachu prekérních forem práce, zejména švarcsystému a v konečném důsledku i k poškozování OSVČ v jejich sociálních právech. ODS se zavazuje, že navrhovaná opatření nezvýší schodek státního rozpočtu. Nezbytné náklady budou jednoznačně nižší než dodatečné daňové příjmy z nových pracovních míst. Zpracovali: Sociálně ekonomické oddělení ČMKOS Právní oddělení ČMKOS
4
NOS 7/2010
Opatření 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Celkem
2011 30 000 45 000 50 000[2] 15 000 15 000 Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti 15 000 Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti 170 000
2012[1] 45 000 70 000 75 000 25 000 25 000 Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti 25 000 Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti 265 000
Náklady a výnosy opatření pro veřejné rozpočty[3]
Opatření 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Celkem
2011 -0,5 mld. Kč +0,2 mld. Kč -0,3 mld. Kč[5] +0,1 mld. Kč +0,3 mld. Kč +0,5 mld. Kč 0 mld. Kč 0 mld. Kč 0 mld. Kč -0,5 mld. Kč -0,5 mld. Kč 0 mld. Kč -0,7 miliardy Kč
2012[4] +2,0 mld. Kč +1,0 mld. Kč +1,0 mld. Kč +0,3 mld. Kč +0,8 mld. Kč +1,5 mld. Kč 0 mld. Kč 0 mld. Kč 0 mld. Kč +0,5 mld. Kč 0 mld. Kč 0 mld. Kč +7,1 miliard Kč
[1] Jedná se o počet nově vytvořených míst za dva roky. V průměru očekáváme, že až polovina nově vzniklých pracovních míst by mezi roky 2011 a 2012 může zase zaniknout. Za celé volební období prognózujeme, že by vzniklo až 350 tisíc pracovních míst. Na takto dlouhé období nicméně existuje příliš velká míra nejistoty. Konečné číslo navíc nezohledňuje přirozenou fluktuaci na pracovním trhu. [2] Vysoký růst počtu částečných úvazků lze předpokládat, protože jejich podíl je v Česku hluboko pod průměrem EU. [3] Náklady a výnosy jsou počítány pro polovinu daného roku (počet nových pracovních míst je uveden ke konci roku). [4] Dohromady za rok 2011 a 2012. [5] Vysoký růst počtu částečných úvazků lze předpokládat, protože jejich podíl je v Česku hluboko pod průměrem EU.
Pro milovníky jednoduché rekreace uprostřed přírody
Rekreační středisko odborové otrganizace při Magistrátu hl. m. Prahy Kozák
Naše rekreační středisko se nachází v jižních Čechách mezi Mladou Vožicí a Pacovem v osadě Blatnice. Středisko je zařazeno do IV. kategorie, bez zajišťování služeb, není vybaveno sprchami a jsou zde suchá WC. Stravování, vytápění chat i palivo (dříví z okolního lesa) si obstarává každý rekreant sám. Pila a sekyra je v každé chatě. Chaty jsou 4lůžkové a 5lůžkové se zastřešenou verandou, vybavené potřebným nábytkem, nádobím, el.vařičem, chladničkou a kamny na dříví. Ve společenské budově je televizor a mrazáky.Ve středisku je možno si půjčit knihy a sportovní potřeby. Dále jsou k dispozici 2 pramičky k projížďkám na rybníku s možností koupání. V okolí jsou krásné lesy a rybníky, pěkné procházky, po cestách je možno jezdit s dětským kočárkem i na kole. Možnost sběru hub, malin, borůvek. Nákupy potravin: cca 2,5 km od střediska v obci Pojbuky je prodejna potravin a smíšeného zboží. Jednou týdně přijíždí do střediska autíčko Family Frost a pojízdná masna. Rekreace je provozována ve 14denních turnusech s nástupním dnem pátek mezi 16. - 18. hod. a ukončením opět v pátek do 16.00 hod. Pobyt kratší než 14denní je možný podle obsazenosti střediska bez zajištění dopravy. Začátek 1. turnusu je od 28. 5. 2010. Doprava na rekreaci: vlastním vozidlem (parkoviště přímo ve středisku) nebo je zajištěna autem s odjezdem v pátek ve 14.30 hod. z Mariánského nám. 2, Praha1 a zpět s ukončením u stanice metra Roztyly. Cena: dospělí-125,-Kč/os/den děti do 15 let:115,-Kč/os/den děti do 3 let:35,-Kč/os/den Přihlášky je možné vyzvednout na ZV OO u pí. Šrámkové na MHMP, Jungmannova 35/29, Prahal-2. patro, č. dv. 204b, telefon: 236 002 759, 603 550 813. Informace o středisku též na www.kozak.er.cz.
Růst nezaměstnanosti pokračuje
Počet registrovaných nezaměstnaných dosáhl v únoru 583 135 osob, což je ve srovnání s předcházejícím měsícem nárůst o téměř 10 000 osob. Porovnáme-li tuto veličinu s hodnotami vykazovanými v únoru loňského roku, pak vidíme, že se úroveň nezaměstnanosti zvýšila o 154 287 osob, tedy o 37 %. Souběžně ubývá i volných pracovních míst v registrech úřadů práce, jichž bylo evidováno 32 120, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku téměř trojnásobný pokles. Znamená to také, že na jedno registrované a nabízené pracovní místo v současnosti připadá už více než 18 osob. Bez aktivního přístupu odborových organizací, které zachránily celou řadu zaměstnanců před přepouště-
ním, by celkový počet nezaměstnaných byl ještě vyšší. ČMKOS proto zásadně odmítá všechny „náměty“, které spatřují řešení tohoto velkého ekonomického a sociálního problému ve zvyšování tlaku na nezaměstnané prostřednictvím snižování podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Příčinou tohoto nepříznivého stavu není v první řadě jakási neochota nezaměstnaných přijmout práci, ale především nedostatek její nabídky, pokles ekonomických aktivit. V tomto smyslu je řešením nezaměstnanosti nikoliv další snižování kupní síly obyvatelstva, ale naopak její podpora a aktivizace (i státní) investiční činnosti. čmkos
Zachyťte chudobu a sociální vyloučení na fotografii
V rámci národní kampaně k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Press Publishing Group, s. r. o. fotografickou soutěž, která má přiblížit fenomén chudoby a sociálního vyloučení v České republice. Soutěž trvá od 15. března do 30. června 2010 a autoři nejlepších snímků získají tisíc korun v několika soutěžních etapách. Aktivity Evropského roku 2010 mají přispět k lepšímu povědomí o existenci chudoby a ke zpochybnění některých příčin, jež k sociálnímu vyloučení a chudobě vedou. Mají napomoci zmírnění stereotypů a stigmatizace lidí žijících v chudobě a podpořit co nejúčinnější propojení všech, kteří se chudobou a sociálním vyloučením v ČR zabývají a mohou přispět k jejich efektivnímu řešení. Do soutěže se může přihlásit kdokoli starší osmnácti let, kdo má trvalé bydliště na území ČR. Nominovat lze pouze vlastní autorské práce, které tematicky odpovídají zaměření Evropského roku 2010, tedy boji s chudobou a sociálním vyloučením. Soutěž probíhá ve čtyřech fázích od 15. března do 5. dubna 2010, od 6. dubna do 5. května 2010, od 6. května do 5. června 2010 a od 6. do 30. června 2010, přičemž vítězná fotografie z každé soutěžní etapy bude vždy otištěna v aktuálním čísle novin Práce a sociální politika. Její autor získá výhru-honorář 1000 korun. Pro přihlášení do soutěže je třeba vyplnit registrační formulář, který spolu s podrobnějšími informacemi a přesnými podmínkami soutěže naleznete na www.mpsv.cz/cs/3644. Pravidla soutěže uvádí rovněž poslední vydání novin Práce a sociální politika. Případné dotazy můžete posílat emailem na adresu
[email protected] Více informací o Evropském roku 2010 najdete na www.2010againstpoverty.eu; www.EY2010.cz.
PŘEČETLI JSME
Pořád se točíme kolem peněz ve zdravotnictví. Ale peníze se nedostávají i v jiných oborech. Jistě. Ale tady se to týká života a zdraví lidí. A to je snad hlavní priorita státu. Uvedu pár čísel. Průměrný zaměstnanec včetně odvodu od svého zaměstnavatele odvádí na zdravotní pojištění měsíčně 2772 korun, zatímco jeden podnikatel odvádí v průměru 1238 korun, což se blíží částce, kterou platí lidé, kteří nemají vůbec žádné příjmy. Ti platí 1080 korun měsíčně a stát za své pojištěnce platí jen 723 korun měsíčně. Právě stát je tak největším dlužníkem zdravotního pojištění.
Jenže stát nemá jiné peníze než ty, které vybere z našich daní. Samozřejmě, ale znovu opakuji, je to otázka priorit. Je prioritou státu pro občany kvalitní zdravotnictví, nebo budeme dál platit nejdražší dálnice na světě, dovolíme si třikrát dražší tanky než Portugalsko atd.? Ne, že by peníze nebyly. Ale jde o to, kam se peníze, které všichni na daních platíme, dávají. To by mělo být hlavní volební téma. Ne jaká bude výše státního dluhu. Mne jako občana mnohem více zajímá, jak se používají peníze, které na svých daních zaplatím. Milan Koubek, prezident ČLK Právo, 20. 3. 2010
NOS 7/2010
5
§ ODPOVÍDÁME § Zaměstnávání poživatelů starobního důchodu v pracovněprávních vztazích na dobu určitou od 1. ledna 2010 Tato informace je zaměřena na problematiku sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou s poživateli starobního důchodu v souvislosti se změnou právní úpravy, k níž došlo od 1. ledna 2010 v § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 1. Legislativní změna v§ 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění Dnem 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byla ode dne jeho účinnosti zrušena podmínka stanovená v § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, připouštějící možnost výplaty starobního důchodu v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti v pracovněprávním vztahu jen tehdy, jestliže byl tento pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti) sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat. Uvedená podmínka zakládala výjimku z obecného pravidla pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou podle § 39 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Tato výjimka stanovená v § 39 odst. 3 písm. a) zákoníku práce a spočívající v tom, že citované obecné pravidlo pro trvání pracovního poměru na dobu určitou se nevztahuje na případ, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv (s odkazem např. na § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). 2. Jaká pravidla platí pro zaměstnávání poživatelů starobního důchodu od 1. ledna 2010? Jestliže od 1. 1. 2010 zvláštní (jiný) právní předpis, v tomto případě zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, úpravu zvláštních podmínek pro výplatu starobního důchodu v souběhu s výdělečnou činností v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti sjednaných jen na dobu určitou, nejdéle na dobu 1 roku, již neobsahuje, vztahuje se na pracovní poměry na dobu určitou i v případě starobních důchodců od 1. ledna 2010 obecná právní úprava, která však nemůže působit zpětně, tzn. na pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly za právního stavu účinného do 31. 12. 2009. Bylo-li trvání pracovního poměru na dobu určitou s poživatelem starobního důchodu sjednáno před 1. 1. 2010, skončí doba trvání tohoto pracovního poměru uplynutím sjednané doby podle § 48 odst. 2 zákoníku práce. Vznikne-li po 31. 12. 2009 nový pracovní poměr na dobu určitou nebo dojdeli k prodloužení jeho trvání, může takový pracovní poměr podle § 39 odst. 2 zákoníku práce trvat celkem nejvýše po dobu dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru se nepřihlíží. 3. Jak v roce 2010 postupovat při sjednávání dalšího trvání pracovního poměru na dobu určitou uzavřeného s poživatelem starobního důchodu před 1. lednem 2010? Přestože na řešení této otázky existovalo více právních názorů, přiklání se Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní s ohledem na nejnovější soudní judikaturu k následujícímu stanovisku: S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 69/2008, kterým byla řešena otázka posuzování plnění podmínek stanovených pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou (nyní podle § 39 odst. 2 zákoníku práce) v souvislosti se změnou právní úpravy, lze vyjádřit právní názor, podle něhož pracovní poměr sjednaný s poživatelem starobního důchodu na dobu určitou za podmínek stanovených v § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne 31. 12. 2009, lze právním úkonem učiněným po dni 1. 1. 2010 prodloužit nebo opakovaně sjednat – s výjimkami uve-
6
NOS 7/2010
denými v § 39 odst. 3 a 4 zákoníku práce – pouze na dobu nejvýše dvou let, počítanou ode dne 1. 1. 2010. Dojde-li tak na základě dohody smluvních stran podle § 40 odst. 1 zákoníku práce k prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, který poživateli starobního důchodu vznikl před 1. 1. 2010 (tj. dodatkem ke stávající pracovní smlouvě), bude třeba do celkové doby dvou let trvání pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 odst. 2 zákoníku práce) započíst dobu trvání pracovního poměru, která uplynula ode dne 1. 1. 2010. Totéž platí, dojde-li k uzavření nového pracovního poměru na dobu určitou v situaci, kdy od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou (po 1. lednu 2010) neuplynula doba alespoň 6 měsíců. Na závěr je třeba pro úplnost upozornit, že uvedená legislativní změna v zákoně o důchodovém pojištění ve svém důsledku znamená, že jestliže výplatě starobního důchodu nebrání existence pracovního poměru na dobu neurčitou, může zaměstnanec, který za trvání takového pracovního poměru splnil podmínky nároku na přiznání starobního důchodu, v tomto pracovním poměru beze změny setrvat i nadále a současně pobírat starobní důchod. Dosažení důchodového věku ani splnění podmínek nároku na starobní důchod nezakládají výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele. mpsv.cz
Předčasný starobní důchod
Novela zákona o důchodovém pojištění č. 306/2008 Sb. upravuje novým způsobem legislativní podmínky pro poskytování tzv. předčasného starobního důchodu. Podmínky pro vznik nároku a pro jeho poskytování jsou uvedeny v § 31 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (DZ). Legislativně vyjádřeno: jedná se o starobní důchod před dosažením důchodového věku. Mnozí zaměstnanci této možnosti využívají, a řeší tak své personální problémy. Tím, že požádají o předčasný starobní důchod usnadňují zaměstnavatelům jejich ekonomickou situaci. Jejich odchodem se snižují ekonomické náklady na pracovní sílu i počet zaměstnanců. Zaměstnavatel pak není ani povinen poskytovat odstupné. Zrušené důchody od 1. ledna 2010 Podmínky pro poskytování předčasného starobního důchodu jsou změněny od 1. ledna 2010. Dřívější úprava (do 31. 12. 2009) poskytování předčasných starobních důchodů zvýhodňovala vymezený okruh zdravotně postižených občanů. Předčasný starobní důchod mohl být přiznán zaměstnanci nejdříve 2 roky před dosažením důchodového věku, pokud byl poživatelem částečného invalidního důchodu a získal nejméně 25 roků doby pojištění. Dále předčasný starobní důchod mohl dostat zaměstnanec, který získal nejméně 25 roků pojištění, pobíral nepřetržitě po dobu nejméně 5 roků plný invalidní důchod, ale nárok na něj mu zanikl a ke dni odnětí plného invalidního důchodu mu do důchodového věku zbývala doba nejvýše 5 roků. Tyto předčasné starobní důchodu byly časově omezeny do 31. 12. 2006 a byly proto od 1. ledna 2010 zrušeny. Nová pravidla Předčasný starobní důchod má od 1.
ledna 2010 podle § 31 DZ nová pravidla. Zaměstnanec bude mít nárok na tento důchod, jestliže odpracoval potřebnou dobu pojištění pro řádný starobní důchod a - dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo - do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let. Pokud důchodový věk seniora činí alespoň 63 let, vzniká mu nárok na odchod do předčasného starobního důchodu v 60 letech. Jestliže důchodový věk nedosahuje 63 let, může odejít do starobního důchodu „jen„ o 3 roky dříve. Příklady: - Zaměstnanec má důchodový věk 64 let. Předčasný starobní důchod může mít od 60 let svého věku. - Zaměstnanec má důchodový věk 62 let. Předčasný starobní důchod může mít od 59 let. Tak bude možné odejít do předčasného starobního důchodu i o 4 nebo 5 roků dříve. Sankce za dřívější odchod do důchodu Podle § 36 odstavec 1 DZ se výše procentní výměry starobního důchodu snižuje od 1. 1. 2010 za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0, 9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1, 5 % výpočtového základu za období od 721 kalendářního dne. Snížení procentní výměry je tak výrazně sníženo od třetího roku odchodu do předčasného starobního důchodu. Procentní výměra po tomto snížení nesmí být nižší, než je současná minimální výše procentní
výměry (770 Kč měsíčně). Příklad: Bude-li senior pobírat předčasný starobní důchod 3 roky před dosažením důchodového věku, sníží se procentní výměra starobního důchodu o 13, 2 %. Za prvních 720 kalendářních dnů je to 7, 2 % (osm období po 90 kalendářních dnech krácení o 0,9 %) a za čyři období po 90 dnech přesahující 720 dnů do třetího roku je to o 6 %.) "Násilné" přerušení pracovní aktivity z ekonomických důvodů je tak částečně legislativně kompenzováno tím, že senior může být pracovně aktivní i vedle předčasného starobního důchodu. Ovšem jen v takové formě právního vztahu, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. Zdravotní důvody Předčasný starobní důchod může být výhodný pro zaměstnance, kterým nevznikl nárok na starobní důchod nebo těm, kteří nemohou vykonávat práci ze zdravotních důvodů a přitom nemají rozhodnutí o invaliditě. Musí však počítat s radikálním snížením procentní výměry předčasného důchodu podle výše uvedených zásad. Například dřívější odchod do předčasného důchodu o pět let dříve znamená krácení procentní výměry výpočtového základu téměř o 27 procent. Při průměrné
výši starobního důchodu 11 000 Kč krácení představuje částku téměř 2970 Kč. Další výdělečná činnost Starobní důchodce, který pobírá předčasný starobní důchod a ještě nedosáhl důchodového věku, si může přivydělávat k důchodu pouze činností, která nezakládá účast na důchodovém pojištění. To je taková činnost, z níž neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Nejčastěji se jedná o dohodu o provedení práce. Zaměstnání malého rozsahu Další možností zaměstnance, který pobírá předčasný starobní důchod a nechce, aby mu byl „odebrán“, je výkon zaměstnání v pracovním poměru nebo dohodě o pracovní činnosti. Zde se však musí jednat o zaměstnání malého rozsahu, kdy sjednaný příjem (odměna) nedosáhne v kalendářním měsíci 2000 Kč. V tomto případě není zaměstnanec účasten důchodového pojištění a odvody se neprovádějí. „Předčasný„ starobní důchodce musí mít rovněž na paměti § 37 odstavec 2 DZ. Důchod by neobdržel, kdyby vykonával nejen výdělečnou činnost zakládající jeho účast na důchodovém pojištění, ale i kdyby dostával podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Od 1. července 2010 dochází k významným změnám v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (dále „zákon“). Jedná se o novelu – zákon č. 305/2009 Sb.. Spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří tyto předpisy legislativní podmínky k tomu, aby se negativní jevy omezovaly. Právnické i fyzické osoby, zaměstnavatelé i zaměstnanci musí dodržovat nejen novelizovaný zákon, ale i ustanovení ZP. Zákaz kouření na veřejných místech Podle novely zákona od 1. července 2010 mají osoby pověřené řízením státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávnýmn celkem poskytujících veřejné služby povinnost zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny před škodami působenými kouřením. Prakticky se jedná o stanovení zákazu kouření v těchto budovách. Jedná se tedy i o občany, kteří do těchto budov vstupují a vyřizují si tam úřední záležitosti. Dále je podle novely zákona zakázáno kouření ve vnitřních pros-
torách zdravotnických zařízeních všech typů, s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízení pro léčbu závislosti, ve kterých je dovoleno kouřit pouze v prostorách stavebně oddělených, ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu. Novinkou je stanovení zákazu kouření ve veřejných místech. Novela zákona je charakterizuje jako veřejnosti volně přístupné uzavřené prostory, vnitřní prostory budov státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, vnitřní prostory zařízení zřízených státem nebo územními samosprávnými celky, vnitřní prostory budov související s veřejnou dopravou. Významné je nové ustanovení novely zákona, podle něhož je zákaz kouření na krytých nástupištích, přístřešcích a čekárnách veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených. Novela zákona nestanovila absolutní zákaz kouření v zařízeních společného stravování. Provozovatel tohoto zařízení je však povinen u vstupu viditelně označit, zda jde o nekuřácké nebo kuřácké zařízení
Změny v zákoně proti kouření
nebo zařízení s vyhrazenými prostory pro nekuřáky nebo kuřáky. Vymezí-li provozovatel zařízení veřejného stravování prostory, v nichž je kouření povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání. Je povinen je stavebně oddělit od prostor, v nichž je kouření zakázáno. Pravomoc obcí Novela zákona stanovila nové oprávnění obcí v § 9a, které mají samostatnou působnost. Mohou závaznou vyhláškou dočasně nebo trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných sportovištích, nebo ve vnitřních prostorách budov určených pro pořádání sportovních, kulturních a společenských akcí, anebo na sportovních, kulturních a společenských akcích, pokud jsou tato místa nebo akce určeny nebo vyhrazeny osobám mladším 18 let. Kouření na pracoviště nepatří Zaměstnavatelé mají na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci významnou povinnost: jsou povinni dbát, aby zdraví zaměstnanců nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích.Tuto povinnost stanoví ZP v ustanovení § 103 odst.1 písm. l). Za tím účelem jsou povinni zabezpečovat dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními předpisy. Podle § 106 odstavec 4 písm. e) nesmí zaměstnanec kouřit na pracovišti zaměstnavatele a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Vedoucí pracoviště proto nemusí vydávat zákaz kouření na pracovišti, kde pracují i nekuřáci.Tento zákaz vyplývá z uvedeného ustanoveníí ZP a je stanoven jako automatická povinnost pro zaměstnance kuřáky. Vedoucí pracoviště je však povinen zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích, která jsou stanovena zvláštním předpisem. Jedná se o pracoviště a vyhrazené prostory uvedené např. zákoně č. 379/2005 Sb., o předpisy upravující postup při práci s výbušninami a hořlavinami apod. V praxi se často objevují dotazy, zda zaměstnavatel je povinen zřizovat místnosti nebo prostor pro kuřáky. Tato povinnost neexistuje, neboť dřívější směrnice o hygienických požadavcích na pracovní prostředí a vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu, které tyto povinnosti upravovaly, byly zrušeny. Platí nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které s kuřárnami jako se součástí pracoviště nepočítá. Pozor na pokuty Kontrolu dodržování povinností, které stanoví zákon a týkají se zákazu kouření nebo požívání akoholu, provádí obecní policie, Policie České republiky, obec v přenesené
působnosti a orgán ochrany veřejného zdraví (jde-li o stravovací služby). Kontrolu dodržování zákazu kouření a požívání alkoholu na pracovištích provádějí příslušní vedoucí zaměstnanci podle ZP. Sankce (pokuty) mohou ukládat obce, orgány inspekce (za porušení povinností při prodeji) a orgány ochrany veřejného zdraví. Pokuta může být uložena fyzické nebo právnické osobě, která poruší zákaz stanovený v zákoně, např. nezajistí zákaz kouření, prodá tabákový výrobek osobě mladší 18 let, poruší zákaz podávání alkoholu apod. Pokuta může být od částky 5 tisíc korun až do 500 tisíc korun. Nejvyšší sankce od 50 tisíc korun až do 500 tisíc korun může být uložena osobě, která prodá tabákový výrobek, elektronickou cigaretu nebo alkoholický nápoj osobě mladší 18 let. Stejný postih čeká i osobu, která podá alkoholický nápoj mladistvému (např. číšníka v restauraci). Řízení o uložení sankce lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se kontrolní orgány o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Např. k porušení povinnosti dojde 10. 6. 2010 a kontrolní orgán se o tom dozví 10. 11. 2010. Řízení může být zahájeno až do 10. 11. 2011, neboť neuplynula jednoroční lhůta od okamžiku, kdy se kontrolní orgán o tom dozvěděl. Kdyby se o tom dozvěděl až po 10. 6. 2013, řízení nemůže být zahájeno vůbec, neboť uplynula tříletá lhůta. Sankce čeká na zaměstnavatele Kontrolu dodržování zákazu požívání alkoholu a kouření na pracovišti provádějí orgány inspekce práce podle zákona č. 251/2005 Sb. Při porušení zákazu může být zaměstnavateli uložena pokuta až do částky 300 tisíc korun (§ 17 odstavec 1 písm.x) zákona č. 251/2005 Sb.). Uložená pokuta však nemusí zůstat bez odezvy u zaměstnanců, kteří porušili zákonné povinnosti. Zaměstnavatel ji může uplatňovat, případně její část, na zaměstnanci, který se provinil (např. si "zapálil" na zakázaném místě, kde pracují i nekuřáci). Zaměstnanec tímto svým protizákonným jednáním způsobil zaměstnavateli škodu. Uplatňovaný nárok ze strany zaměstnavatele může být až do výše čtyřapůlnásobku průměrného výdělku zaměstnance. JUDr. L. Jouza
NOS 7/2010
7
Evropská komise odvrací zrak od selhávajícího partnerství veřejných a soukromých subjektů (PPP) Země z celého světa si mohou vzít ponaučení z nové analýzy evropských projektů spolupráce mezi soukromými a veřejnými subjekty (Public Private Partnership), kterou vydala výzkumná divize PSI. Evropská federace svazů veřejných služeb (EPSU) usiluje o to, aby debata o tom, jak by vlády měly nakupovat zboží a služby, brala v úvahu i příspěvek této analýzy. Peter Waldorff, generální tajemník PSI, k tomu řekl: „Na PPP může být nahlíženo i jako na další formu snižování zadlužení, zatímco vysokou cenu zaplatí až další generace“. Turecký soud odsuzuje Seher Tümerovou na 7 let vězení 19. březen 2010 Dne 18. března odsoudil turecký soud odborářskou aktivistku slečnu Tümerovou na 7 let vězení za sdružování se v ilegální kurdské organizaci a za propagandu této organizace účastí na veřejných demonstracích. Její právní zástupci však tento rozsudek odmítají a tvrdí, že pro takové obvinění neexistují žádné důkazy. Zástupci PSI tvrdí, že turecký soud trestá tuto odborářku za její aktivity v odborových hnutích. Peter Waldorff, generální tajemník PSI, se k tomu vyjádřil slovy: „Jsme velice znepokojeni tím, co vypadá jako parodie na spravedlnost nejen v případě slečny Tümerové, ale i v dalších mnoha podobných případech. V Turecku vidíme často politické stíhání odborových aktivistů. Zákony o národní „bezpečnosti“ jsou využívány k umlčování odborových předáků. Toto porušování lidských práv musí skončit.“ PSI prohlašuje: „Naše pobočky v Turecku nás požádaly, abychom vyzvali odborové hnutí na celém světě k pokračující podpoře slečny Tümerové“. Kvůli nedostatku v tureckých zákonech by mohlo trvat i více než rok, než turecký vrchní soud zpracuje odvolání slečny Tümerové. PSI spolu s tureckými odbory shromáždily více než 8000 podpisů petice na podporu S. Tümerové. Jarní summit: Prioritou ETUC je zaměstnanost a ne finanční trhy Delegáti z Evropské odborové konfederace (ETUC) se 25. března zúčastnili tripartitního sociálního summitu. Tato delegace v čele s Johnem Monksem, generálním tajemníkem ETUC prohlásila: „Vlády nesmí uspěchat utahování svých rozpočtových opasků a výrazně omezovat veřejné výdaje kvůli uspokojení požadavků trhů. Krize navíc nesmí být využívána k dokonce ještě větší deregulaci, k ještě většímu riskování a další privatizaci veřejných služeb. Šňůra kampaní a demonstrací v Evropě již byla spuštěna a bude i nadále pokračovat. Mobilizace pracovníků v Řecku neslábne. Celé evropské odborové hnutí je připraveno udělat vše, aby bylo vyslyšeno během demonstrací. Takovéto akce budou pokračovat i v následujících měsících, pokud nebudou tyto požadavky vyslyšeny. John Monks k tomu řekl: „To, co brzdí hospodářské zotavení, není veřejný dluh, ale jsou to finanční trhy, které místo poskytování úvěrů na produktivní investice pokračují v tom, co dělaly již dříve, a spekulují proti těm státům, které je ještě před nedávnem zachránily. Ať si ti nahoře vykřikují, co chtějí, ale krize ještě zdaleka neskončila. Nezaměstnanost nadále roste, obzvláště pak mezi mladými lidmi. Varování vydávají některé vlády, které již započaly výstup ze stimulačních opatření, zatímco krize nadále trvá (4 miliony pracovních míst bylo v Evropě zničeno během roku 2009). ETUC vyzývá vlády, aby si nezačaly teď mýt ruce, ale aby nadále podporovaly ekonomiku. V době, kdy vlády přicházejí s úspornými plány, vyzýváme vlády, aby neobětovaly sociální výdaje, které pomáhají snižovat dopady této krize. Je nezbytné pokračovat v podpoře ekonomiky a těch, kteří budou muset zaplatit účet za tuto krizi. Okamžité ukončení těchto podpůrných opatření by znamenalo zhoršení hospodářské i sociální situace. NOS - Noviny odborového svazu státních orgánů a organizací Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánů a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, email:
[email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IČO 469351. Šéfredaktorka: Květa Dědovská. Telefon redakce: 236 181 173, e-mail:
[email protected]. Objednávky předplatného přijímá redakce. Administrace Věra Černochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysočanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpným závodem Střední Čechy v Praze, č. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ČR 4664
Ochrana před dlouhou a nepravidelnou pracovní dobou musí být i nadále hlavním cílem Směrnice o pracovní době 24. březen 2010 Dlouhá a nepravidelná pracovní doba jednostranně uvalená na pracovníky je nezdravá a zastaralá forma organizace práce. ETUC očekává od Evropské komise návrhy, které by přinesly moderní, udržitelné a vyjednané řešení, které by braly do úvahy potřeby podniků i pracovníků v rovnovážné podobě. S tímto vzkazem přišel ETUC již v roce 2004, kdy se poprvé vyjadřoval k podobě Směrnice o pracovní době (Working Time Directive – WTD). Se stejným vzkazem přichází ETUC i nyní v návaznosti na usnesení Evropské komise, které bylo přijato dnes, a kterým EK začíná nové kolo jednání o revizi WTD. John Monks se domnívá, že nepravidelná pracovní doma je nezdravá a říká: „Existuje jasná souvislost mezi nesoustavnou pracovní dobou zvýšenými zdravotními problémy souvisejícími s prací. Ačkoliv se svět práce změnil, tento důkaz se nezměnil ani od první legislativy o pracovní době, ani od té doby, co jsme naposledy diskutovali o revizi Směrnice o pracovní době. Ochrana zdraví a bezpečnost pracovníků tak musí zůstat hlavním cílem jakékoliv revize této směrnice. Toto má zásadní význam pro všechny pracovníky, ale obzvláště to platí pro pracovníky, jejichž pracovní výkon může ovlivnit život dalších lidí – sem patří například obory zdravotnictví nebo dopravy.“ Ne veřejný dluh, ale chamtivost a spekulace brzdí hospodářské zotavení 23. březen 2010 Zástupci ETUC se dnes sešli s předsedou Evropské rady, Hermanem Van Rompuyem. Během tohoto mítinku, který se konal v předvečer jarního summitu, ETUC naléhal na to, aby zaměstnanost zůstala hlavní prioritou. ETUC dále žádal silný veřejný sektor, udržení sociálních výdajů a boj s finančními spekulacemi. ETUC rovněž varoval před tvrzením, že veřejný sektor brzdí ekonomiku. Ti, kteří obviňují veřejné a sociální výdaje z brzdění hospodářského růstu si pletou rozdíl mezi příčinou a důsledkem. Rostoucí veřejný sektor nezpůsobil krizi; vysoké zadlužení soukromého sektoru zapříčinilo krizi a přehnané spoření domácností a firem, které oslabují zotavení. V současné ekonomice veřejný dluh pomáhá podnikovým investicím. Veřejné výdaje podporují poptávku po zboží a službách a tím zálohují chybějící podnikové investice. Bez přítomnosti poptávky tažené veřejným sektorem by soukromé investice spolu se samotnou ekonomikou roztočily spirálu, která by vedla k ekonomické depresi a inflaci podobné té ve 30. letech minulého století. John Monks k tomu řekl: „Privatizace veřejných služeb a deregulace pracovních a finančních trhů nás přivedly do krize. Pokračování se stejnými neoliberálními postupy jako tomu bylo v minulosti je receptem pro další hospodářskou katastrofu. Velice lituji, že někteří politici mají zjevně velice krátkou paměť. Při absenci veřejné poptávky a výhod sociálního zabezpečení by se ekonomika v roce 2009 dostala do další velké deprese.“ Síť občanských společností vyzývá představitele EU k odvážné Strategii EU 2020 23. březen 2010 Představitelé EU musí prosadit významné zlepšení v Strategii EU 2020, pokud má opravdu vést k udržitelné a plnohodnotné ekonomice. Tvrdí to zástupci Jarní aliance, což je sdružení čtyř vedoucích organizací občanských společností. Tato Aliance rovněž podotkla, že současný návrh představený Evropskou komisí daleko zaostal za cílem Aliance, kterým je stavět lidi a planetu na první místo. Ve dnech 25. - 26. března se v Bruselu sešli představitelé států a vlád, aby zde diskutovali o prioritách a hlavních cílech Strategie EU 2020. Zatímco se Strategie zaměřuje na ekonomiku EU, Jarní Aliance tvrdí, že by měla být v souladu s ostatními politikami EU a dívat se i na dopad mimo Evropské země. Jarní aliance napsala představitelům EU své návrhy a doporučení pro hlavní cíle této Strategie. John Hontelez, generální tajemník EEB, řekl: „Jsme potěšení se Strategie zabývá rovněž i globálním oteplováním a obavami z omezených přírodních zdrojů. Ale aby došlo k opravdovému pokroku směrem k udržitelné ekonomice, potřebuje EU nastavit jasné cíle pro snížení využívání energií a zdrojů a podstatně zvýšit ambice v boji s klimatickými změnami.“ Joël Decaillon, zástupce generální tajemníka ETUC to komentoval slovy: „Je nutné, abychom začali již v roce 2010 atakovat klíčové příčiny současného vývoje, který vedl k současné krizi, a okamžitě přijmout dlouhodobější plány na hospodářské zotavení“. -pm-
