MÍSTNÍ PROVOZNÍ ŘÁD Středotlaký plynovod

PŘ DKV Praha – PJ Děčín - PP Rumburk – Příloha č.15

Název a sídlo provozovatele: ČD DKV Praha, PJ Děčín, PP Rumburk.

MÍSTNÍ PROVOZNÍ ŘÁD Středotlaký plynovod

Zařízení:

středotlaký plynovod DN 50 od regulační stanice po hlavní uzávěry plynových kotlů

Vypracoval:

Vlášek Milan

Schválil:

Datum vyhotovení: 3.8.1993

Účinnost od: 10.8.1993

-1-


Obsah: a)

z á k l a d n í

aa)

titulní list

n á l e ž i t o s t i

ab)

obsah

ac)

adresy a telefonní čísla pohotovostní, opravárenské a protiplynové služby

ad)

základní technické hodnoty zařízení

ae)

popis zařízení, požadavky na jeho umístění

af)

stručná charakteristika plynu

ag)

označení dodavatele popřípadě výrobce zařízení

ah)

situační náčrt s popisem umístění zařízení

b)

o s t a t n í

ba)

základní schéma plynového zařízení

bb)

pokyny pro regulaci, měření, ovládání samočinně pracujících elementů

n á l e ž i t o s t i

bc)

pokyny pro přezkoušení funkce zařízení

bd)

pokyny pro odvzdušnění, způsob kontroly

be)

pokyny pro odplynění, způsob kontroly

bf)

pokyny pro hledání netěsností včetně lhůt

bg)

pokyny pro kontrolu ovzduší včetně lhůt

bh)

pokyny pro uvádění do provozu včetně způsobu obsluhy

bi)

pokyny pro provoz

bj)

pokyny pro odstavení z provozu

bk)

pokyny pro případ poruchy, havárie a požáru

bl)

termíny pro provádění kontrol, revizí, plánovaných oprav

bm)

zásady první pomoci při otravě CO a úrazu el.proudem první pomoc při popálení

bn)

požadavek na vybavení pracovníků obsluhy och.pomůckami

bo)

zvláštní požadavky

-2-


ac)

Adresy a telefonní čísla:

Opravárenská služba provozovatele: ...................................................................................................... 407 722 377 zdravotní služba: .................................................................................................................................... 412 333 056 požární služba: ................................................................................................................................................. 0-150 plynárenský dispečink: ........................................................................................................................... 475 313 111 odpovědný pracovník provozovatele: ................................................................................... dozorce depa ve směně pohotovost SČP:................................................................................................................................................. 1239

ad)

Základní technické hodnoty zařízení:

Jedná se o středotlaký průmyslový plynovod dle ČSN 386420 s provozním přetlakem 300kPa. Plynovod slouží k napojení plynové kotelny ČD o výkonu 618 kw s dvěma ks PK LOOS. Max hod. spotřeba je 152 m3/hod svítiplynu.

ae)

Popis zařízení, požadavky na je ho umístění:

Středotlaký plynovod DN 50 slouží k napojení plynové kotelny ve sklepě správní budovy. Plynovod začíná napojením na výstupní přírubu RS 200/1/1-440, kde je v přechodu do ležaté části osazen izolační spoj lepený DN 80/PN 40. Jeho kontrolní měřicí vývody jsou umístěny v zásuvce na vnější stěně kiosku. V prostoru oplocení RS je umístěn hlavní uzávěr plynovodu. Je to šoupě DN 50/PN 16 v nadzemním provedeni. Přírubové spoje ochozu jsou vodivě propojeny vějířovými podložkami a plynovod je uzemněn přes bleskojistky. Za uzávěrem je v nejnižším bodu potrubí umístěn odvodňovač DN 80 s odvodňovacím ventilem v zemním poklopu. Plynovod se láme a podél silnice pokračuje k chráničce DN 100. Podchází silnice a svahem před halou je přiveden k budově depa. Hned u vnitřní strany oplocení je na chráničce osazena čichačka v nadzemním provedeni jako orientační sloupek. Nadzemní část plynovodu dále pokračuje po konzolách po vnější straně obvodové správní budovy směrem ke kotelně. Před vstupem do kotelny je na potrubí osazen hlavni uzávěr DN 50/PN 16, šoupě s elektropohonem zapojené na havarijní stavy a hlavní odvzdušňovací potrubí se vzorkovacím kohoutem. Do kotelny vstupuje potrubí chráničkou v obvodové zdi a zde se dělí na dvě větve, každá pro jeden kotel. Před kotli je kulový kohout, jako hlavní uzávěr kotlů, manometr tlaku plynu a odvzdušňovací potrubí, jež je společně odvedeno nad střechu budovy a uzemněno. Před každým uzávěrem odvzdušnění je osazena vzorkovací armatura. Plynovod je z ocelových trubek spojených svařováním, k nosným zdem upevněn konzolami. Proti korozi je v zemi chráněn asfaltovou izolací, nad zemí nátěrem syntetickou barvou. Celý plynovod je připojen k zemnící soustavě budovy, spoje jsou vodivě propojeny. Rozvod je zkoušen na přetlak 300 kPa. Trasa plynovodu je vedena v souladu s ČSN 386420.

af)

Stručná charakteristika plynu:

Jako topného media je použito zemní plyn. Jedná se o bezbarvý, hořlavý plyn charakteristického zápachu způsobeného odorantem, asi 2x lehčí než vzduch. Jedovatost svítiplynu způsobuje obsah CO. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že se 250x rychleji navazuje na krevní barvivo, než kyslík, což způsobí znehodnocení hemoglobinu a tělo nemá možnost okysličování. Při znehodnocení většího množství krvinek dochází k zadušení při plném dýchání.

ag)

Označení dodavatele plynovodu: Montáž plynovodu provedla fa uniGAS spol. s r.o. Polevsko.

-3-


ah)

Situační náčrt s číslem plynového zařízení: V revizní knize středotlakého plynovodu je založen výkres skutečného provedeni, ze kterého je vše patr-

no.

ba)

Základní schéma plynového zařízení: Výkres skutečného provedeni v revizní knize

bb)

Pokyny pro regulaci a ovládání armatur:

Plynovod je napojen na výstupní přírubu regulační stanice, která dává do systému konstantní přetlak plynu a zajišťuje jeho mezní hodnoty. Na plynovodu jsou osazeny tyto uzavírací armatury: 1 - Za výstupem z reg.stanice je nadzemní šoupě se stoupajícím vřetenem, které se zavírá otáčením ovládacím kolečkem po a otvírá otáčením proti směru chodu hodinových ručiček. 2 - Před kotelnou a před hořáky kotlů a na odvzdušňovacím potrubí jsou osazeny kulové kohouty. Ty se otevírají a zavírají otočením ovládací páky o 90°. Je-li páka kolmo k potrubí, je kohout uzavřen, je-li rovnoběžně s osou potrubí, je kohout otevřen. 3 - Před plynovou kotelnou je dále šoupě s elektropohonem. Tento uzávěr se otevírá a zavírá automaticky bez mech. ovládáni a je napojen do bezpečnostního okruhu plynové kotelny. Pro rychlé zjištěni polohy nadzemního šoupěte slouží vřeteno šoupěte. Při otevřené poloze je asi 15 cm nad ovládacím kolečkem, při uzavřeni je téměř zároveň s ovládacím kolečkem

bc)

Pokyny pro přezkoušení plynovodu.

Přezkoušení plynovodu je v podstatě provedení předepsané tlakové zkoušky dle ČSN 386420. Zkoušku provádí revizní technik s příslušným rozsahem oprávnění a o výsledku vy-hotoví zápis. Obsluha plynovodu provádí pouze kontrolu ovladatelnosti mechanických uzávěrů.

bd)

Pokyny pro odvzdušnění, způsob kontroly.

Odvzdušnění je proces, při kterém je z plynovodu vytlačován vzduch v něm obsažený provozním přetlakem plynu nebo inertním plynem. Pro odvzdušněni tohoto plynovodu postačí dva pracovníci proškolené obsluhy, kteří musí dodržet následující postup: 1 - Přesvědčit se, zda jsou uzavřeny všechny kulové kohouty uvnitř plynové kotelny a hlavní uzávěr venku před budovou, včetně kohoutů odvzdušnění. 2 - Obsluha se přesune k regulační stanici, uzavře šoupě v nadzemním ochozu a dle místního provozního řádu regulační. stanice ji uvede do provozu. 3 - Překontroluje výstupní přetlak z RS a je-li v pořádku, pomalu pootevře nadzemní šoupě. Ozve se slabé syčení. 4 - Počká, až syčení ustane, otevře šoupě naplno a přesune se k hlavnímu uzávěru plynové kotelny. 0tevře napolovic hlavní uzávěr odvzdušnění a vyčká asi 3 minuty. 5 - Uzavře hlavní odvzdušňovací kohout a vzorkovací armaturou odebere do balonu vzorek plynu. Odejde na odlehlé místo a tam jej zapálí. Je-li vše v pořádku, odebere se do plynové kotelny. 6 - Otevře hlavni odvzdušňovací kohout libovolného kotle, počká asi 20 s kohout uzavře a vzorkovací armaturou odebere vzorek plynu. Odejde ven a zapálí. Je-li vše v pořádku totéž opakuje u druhého kotle. Kontrola obsahu potrubí se provádí takto. Do připraveného vzorkovacího balonu vpustí obsluha obsah potrubí, uzavře vzorkovací armaturu a na odlehlém místě obsah balonu zapálí. Čistý plyn je v potrubí tehdy, je-li plamen z balonu mírně namodralý s načervenalými okraji a hoři-li pozvolna vně balonu. Nesmí hořet uvnitř. Je zakázáno zapalovat plyn vytékající ze vzorkovací armatury.

be)

Pokyny pro odplynění, způsob kontroly:

Odplynění je proces, při kterém se z potrubí vytlačuje v něm obnažený plyn vzduchem nebo inertním plynem. Provádí se pouze při rekonstrukci nebo větších zásazích do plynovodu. Odplynění není možno provést

-4-


bez zásahu do zařízeni a proto je třeba jej zajistit u oprávněné organizace. Při běžném provozu není třeba odplynění provádět.

bf)

Pokyny prohledání netěsností včetně lhůt:

Netěsnosti vyhledává obsluha plynovodu nejméně 2x za rok potíráním rozebíratelných spojů a svarů pěnotvorným roztokem. Těsnost armatur doporučuji prověřovat nejméně 1x za tři měsíce. Dále se kontrola těsnosti provádí vždy při podezřeni na únik plynu, po odstaveni z provozu na dobu delší než 6 měsíců a při jakémkoli zásahu do konstrukce plynovodu. Největší pravděpodobnost výskytu úniku plynu je u rozebíratelných spojů a armatur. Při vyhledáváni netěsnosti detekčním přístrojem odebíráme vzorek vždy nad plynovodem, protože plyn je lehčí než vzduch. Je zakázáno vyhledávat netěsnosti plamenem. O provedené kontrole obsluha vždy provede zápis do provozního denníku plynovodu. Kontrolu těsnosti zemní části plynovodu je třeba provádět 1x za 3 roky detekční přístrojem.

bg)

Pokyny pro kontrolu ovzduší, včetně lhůt: V tomto případě není třeba provádět.

bh)

Pokyny pro uvedení do provozu: Uvedení plynovodu do provozu je v podstatě jeho odvzdušnění popsané v bodu bd) tohoto provozního

řádu.

bi)

Pokyny pro provoz zařízení:

Provoz plynovodu nevyžaduje téměř žádnou obsluhu, kromě kontrol těsnosti a jednoroční celkové prohlídky zařízeni. Při ní se kontroluje stav nátěrů, připojení k uzemnění, přístupnost a ovladatelnost uzávěrů a provádění preventivních kontrol. Výsledek se zapíše do provozního denníku.

bj)

Pokyny pro odstavení z provozu:

Celý plynovod odstavíme z provozu tak, že uzavřeme hlavní uzávěry plynových kotlů, nadzemní, šoupě u výstupu z regulační stanice, všechny ostatní uzávěry kromě odvzdušňovacích kohoutů, necháme otevřeny. Potom libovolným kohoutem odvzdušňovacího potrubí vypustíme přetlak plynu z potrubí a opět jej uzavřeme.

-5-


bk)

Pokyny pro případ požáru, havárie, poruchy:

V případě požáru nebo havárie musí obsluha vždy uzavřít hlavní uzávěr plynu venku před budovou. Současně musí zajistit informování odpovědných pracovníků závodu a přivolat požárníky. Nejdůležitější je uzavřeni hlavního uzávěru. V případě poruchy plynovodu uzavře uzávěr před místem poruchy a odstraní všechny možné zdroje iniciace plynu. Potom řádně zajistí vyvětrávání celého prostoru a pokusí se zjistit příčinu úniku. K jejímu odstranění je nejvhodnější zavolat oprávněnou organizaci. Do prostoru, v němž je zjištěn plyn nesmí nikdy vstupovat jednotlivec bez dozoru jiné osoby, která má k dispozici vzduch k dýchání. Pobyt v tomto prostoru musí být co nejkratší a je vhodné zajistit dotyčné pracovníky lanem.

bl)

Termíny pro provádění kontrol, revizí: Provozní revize plynovodu se provádí

1x za 3 roky vždy při opravě při zjištěni úniku při 6 měsíčním odstavení Při provádění provozní revize revizní technik prověří detekčním přístrojem těsnost plynovodu uloženého v zemi. Kontrola zařízení se provádí dle bf) tohoto MPŘ.

bn)

Požadavek na vybaveni pracovníků obsluhy bezp. pomůckami:

Pro obsluhu postačí vybavení běžnými ochrannými pomůckami. Pouze pro kontrolu těsnosti je zapotřebí pěnotvorný roztok a štětec, a pro odebírání vzorků plynu gumový balon.

bm) Zásady první pomoci při otravě CO, popáleninách a úrazu el. proudem. 1. Otrava CO: K otravě CO může dojít jak při vdechování unikajícího plynu, tak při vdechování spalin. Odolnost proti otravě CO je u každého jedince různá. Osud otráveného člověka závisí na rychlosti otravy a na rychlosti, s jakou mu byla poskytnuta první pomoc. Při vyprošťování postiženého je třeba vždy dbát na vlastní bezpečnost a nevstupovat do zamořeného prostoru bez dýchacího přístroje nebo přivázání lanem a jištění třetí osobou. Také se může použít masky se speciálním filtrem na CO. Nezaměnit za filtr na CO2!!! Postiženého je třeba co nejrychleji dostat ze zamořeného prostoru na čerstvý vzduch. Protože okysličování krve je omezeno, dochází k podchlazení a proto je dobré přikrýt jej pokrývku. Jestliže postižený dýchá, omezíme jeho pohyb na minimum, protože pohybem by se buňky zaplavily krví přesycenou CO a příznaky by se zhoršily. Je-li postižený při vědomí, můžeme mu podat teplý čaj nebo kávu. Nikdy ne lihové nápoje. Pakliže postižený nedýchá, je třeba okamžitě zahájit umělé dýchání a masáž srdce až do příjezdu lékaře. Lékaře voláme v každém případě. Při otravě CO je rychlá a účinná první pomoc velmi nutná!!!

2. Popáleniny: Popáleniny plamenem bývají velmi vážné, protože hrozí současně nebezpečí infekce. Závažnost popálenin závisí na povaze látky, která ji způsobila, na teplotě plamene a na době působení na organismus. Žhavé plyny vdechnuté hlubokým vdechem usmrcují okamžitě. popálení I stupně - popálená kůže je zarudlá, zduřelá, bolestivá popálení II stupně - v místech zarudnutí se ihned objeví puchýře popálení III stupně - vznikají zažloutlé, hnědé až černé plochy popálení IV stupně - je postižena i podkožní tkáň Popáleniny o rozsahu 2/3 povrchu těla jsou považovány za smrtelné, popáleniny III a IV stupně na 1/10 povrchu těla jsou již životu nebezpečné. Ošetření popálenin patří zásadně lékaři. Život postiženého jo ohrožen spáleninovým šokem, který je reakcí na úlek a bolest a může vést až k zástavě krevního oběhu. Zásadou první pomoci musí být zabránění infekci, ochrana před prochladnutím a zbavení popáleného bolesti. Zachránce si kryje nos i ústa šátkem, nemluví a nedotýká se rány rukou nebo znečištěnými předměty. Rány nečistí, puchýře ne-

-6-


propichuje. Postiženému prospěje účinné ochlazování popálenin chladnou nezávadnou vodou co nejdříve po úrazu. Hořící oděv se nikdy nesmí hasit vodou. Popáleného odneseme do teplé chráněné místnosti, svlékneme jeho vrchní oděv, části látky připečené k tělu obstřihneme. Postižená místa přikryjeme sterilní gázou a dáme mu teplý nápoj. Je vhodné podat vodu s přídavkem soli nebo jedlé sody 1 lžička na 1 l vody. Postiženého co nejrychleji dopravíme do nemocnice nebo zavoláme vůz záchranné služby.

3. úraz elektrickým proudem: Při poskytování první pomoci je nejdříve třeba co nejrychleji vypnout hlavní přívod el. proudu. Potom zraněného vyprostíme. Při zástavě dýchání ihned zahájíme umělé dýchání a nepřímou masáž srdce. Ihned musíme přivolat záchrannou službu k převozu do nemocnice. Svírá-li postižený v důsledku křeče nějaký předmět, musíme jej opatrně vyprostit. Zachránce musí dbát na to, aby se sám nedostal do styku s el.proudem dotekem postiženého nebo vodiče. Pro odsunutí vodiče se používá nevodivých materiálů, přičemž zachránce musí stát na nevodivé podložce. Při nízkém napětí je vodič možno odsunout dřevěnou suchou holí alespoň 30 cm dlouhou.U VN a VVN je nebezpečné se přibližovat k postiženému pokud není zařízení odpojeno od napětí. Vzniká totiž nebezpečí krokového napětí.

-7-

MÍSTNÍ PROVOZNÍ ŘÁD Středotlaký plynovod

Recommend Documents