Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdek-Místek

Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdek-Místek Příloha k Nařízení města č.2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí statutárního města Frýdek-Místek

1/38

Obsah 1.1. Základní cíle a souvislosti programu 1.2. Výchozí situace – obraz emisní situace a základní údaje o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší 1.3. Postup získávání informací 1.4. Vztah ke krajskému programu snižování emisí a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší 1.5. Obecné zásady strategie programu 1.6. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí 1.7. Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a dalších podmínek provozování zdrojů zneč. ovzduší na území obce 1.8. Podpůrné aktivity pro omezování emisí 1.9. Finanční zajištění programu 1.10. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů 1.11. Základní nástroje programu snižování emisí 1.12. Zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy 1.13. Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů 1.14. Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu 1.15. Způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění programu 1.16. Odpovědnost za vyhodnocování a plnění programu

2/38

1.1. Základní cíle a souvislosti programu Účelem Místního programu snižování emisí znečišťujících látek statutárního města FrýdekMístek je zlepšení kvality ovzduší a plnění limitních hodnot ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší). Zpracování místního programu ke snížení emisí vyplynulo ze skutečnosti, že imisní situaci nelze hodnotit bez zhodnocení emisní situace. Roční hodnota imisního limitu PM10 byla překročena v roce 2005 na 93,3% plochy území města a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena v r. 2005 na 100%. Roční imisní limit benzo(a)pyrenu byl překročen na 100% plochy území města. Obsah Místního programu snižování emisí znečišťujících látek vychází z přílohy č. 2 k zákonu č. 86/2002 Sb. Z programu snižování emisí se vychází při výkonu veřejné správy, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, při posuzování záměrů, které mohou významně ovlivnit kvalitu ovzduší. Cílem programu je provést dostupná opatření k poklesu emisí produkovanými zdroji znečišťování ovzduší umístěných na území statutárního města Frýdek-Místek. Opatření se budou odvíjet od finančních možností rozpočtu statutárního města Frýdek-Místek. 1.2. Výchozí situace – obraz emisní situace a základní údaje o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší 1.2.1. Emisní charakteristika stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Emisní charakteristika zdrojů znečišťování ovzduší je zpracována dle registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší kategorie REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší), REZZO 2 (střední zdroje znečišťování ovzduší) a REZZO 3 (malé zdroje znečišťování ovzduší). Rozdělení zdrojů Stacionární zdroje jsou rozděleny podle svého tepelného výkonu rozděleny do těchto kategorií: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování • REZZO 3 – malé zdroje znečišťování Mobilní zdroje jsou sledovány v souboru: • REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování Tabulka č. 1 Rozdělení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Druh zdroje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a REZZO 1 zařízení zvlášť závažných technologických procesů

3/38

bodový zdroj

způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované

stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických REZZO 2 procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou REZZO 3 prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší mobilní zdroje znečišťování ovzduší – samohybná a další pohyblivá případně přenosná zařízení vybavená spalovacími REZZO 4 motory znečišťujícími ovzduší. Jde zejména o dopravní prostředky (silniční vozidla a drážní vozidla, stroje)

bodový zdroj

způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované

plošné zdroje, bodové zdroje

způsob evidence: zdroje hromadně sledované

plošné zdroje

způsob evidence: zdroje hromadně sledované

Na základě zhodnocení podílů kategorií REZZO 1 až REZZO 3 zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že pro hlavní znečišťující látky platí: v oblasti celkových emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) bylo emitováno cca 70 t s významným podílem zdrojů REZZO 3; 1. téměř 787 tun oxidu siřičitého (SO2) je emitováno zdroji REZZO 1 až REZZO 3 s výrazně převažujícím podílem zdrojů REZZO 1; 2. více než 376 t oxidů dusíku (NOX) bylo emitováno ze zdrojů REZZO 1 a 25 t jak zdroji REZZO 2 tak zdroji REZZO 3; 3. z pohledu emisí oxidu uhelnatého (CO) jsou vyrovnané příspěvky zdrojů REZZO 1 a REZZO 3 (130 resp. 180 t); 4. 60% emisí těkavých organických látek (VOC) je emitováno zdroji REZZO 3 (103 t). 5. z hlediska emisí benzo(a)pyrenu (B(a)P) je více než 52 % produkováno zdroji REZZO 3 (3 137 g), 45 % z celkových emisí stacionárních zdrojů je emitováno zdroji REZZO 1 (2 718 g). Tabulka č. 2 Množství emisí vypouštěné zdroji rozdělených do kategorií

4/38

REZZO 1

Absolutní množství emisí v roce 2004 [t] B(a)P TZL PM10 SO2 NOx CO TOC (g/rok) 13,25 9,83 700,81 376,15 130,62 64,12 2 718,86

REZZO 2

5,43

0,99

39,43 24,17 16,86

REZZO 3 Celkem

51,38

33,76

46,69 25,73 180,80 103,56

3 137,96

70,06

44,58 786,93 426,05 328,28 175,26

6010,27

Kategorie

7,58

153,45

1.2.2. Zhodnocení příspěvku dopravy k emisnímu zatížení území Nejvýznamnější je příspěvek mobilních zdrojů (REZZO 4) k emisnímu zatížení území suspendovanými částicemi frakce PM10 (93 %). Významný je příspěvek mobilních zdrojů na emisích NOX a CO (60 %). Rovněž k celkovým emisím benzo(a)pyrenu přispívají mobilní zdroje z více než 80%.

Graf č. 1 Podíl kategorií zdrojů na emisích PM10

REZZO 1 1%

Graf č. 2 Podíl kategorií zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu

REZZO 2 0%

REZZO 1 7%

REZZO 3 6%

REZZO 2 0% REZZO 3 8%

REZZO 4 85%

REZZO 4 93%

1.3. Postup získávání informací Informace o emisích jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byly získány z databáze Moravskoslezského krajského úřadu (REZZO 1) a poplatkové agendy obecních úřadů. Soubor dat byl použit pro zpracování databáze jednotlivých podniků v takové formě, která umožnila přehledné setřídění údajů o současném stavu na zdroji. Data byla dále využita ke zpracování celkového emisního obrazu. Hlavním cílem bylo získat aktuální podklady o emisích na území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Hlavním cílem místního programu ke zlepšení kvality ovzduší je dosáhnout plnění imisních limitů pro látky, pro něž byla na území výše uvedených obcí vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (tj. PM10 a B(a)P). Dalším cílem emisního programu je přispět i ke snížení imisní zátěže ostatními znečišťujícími látkami, u nichž nebyl překročen imisní limit. 5/38

1.4. Vztah ke krajskému programu snižování emisí a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 20. května 2004, byl vydán Krajský program snižování emisí ovzduší Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje je základním nástrojem ke snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku s cílem dosáhnout plnění emisních stropů stanovených Moravskoslezskému kraji nařízením vlády č. 351/2002 Sb. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech vymezených jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro suspendovaný aerosol frakce PM10, benzen, benzo(a)pyren a arsen, k udržení kvality ovzduší v místech, kde není indikováno překročení některého z imisních limitů a ke snižování celkové imisní zátěže na území Moravskoslezského kraje. Místní program snižování emisí je základním nástrojem pro přispění k omezování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek. Místní program ke zlepšení kvality ovzduší je zaměřený na znečišťující látky u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů s cílem zajistit nepřekračování imisního limitu u vymezených znečišťujících látek a dalším cílem je, aby imisní situace nebyla zhoršována oproti stávajícímu stavu. Místní program ke zlepšení kvality ovzduší se zaměřuje zejména na otázku snižování imisní zátěže jemných frakcí PM. Místní program má být zejména „upřesňující nadstavbou“ programu krajského. Jádrem místního programu snižování emisí má být, při plném respektování požadavků přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, především dílčí (konkrétní) opatření (např. opatření u konkrétních zdrojů znečišťování, významných z hlediska celkových emisí na úrovni obce). 1.5. Obecné zásady strategie programu Program snížení emisí je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). Velký důraz je proto kladen na: − (rozumně aplikovaná) normativní a organizační opatření, − normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje), − nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek veřejných zakázek, vyhlašovaných krajem či jím přímo ovlivňovanými organizacemi), − ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší), − dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody), − vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí,

6/38

− výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí. Program snížení emisí zahrnuje především ty nástroje a opatření, které jsou v přímé či nepřímé kompetenci města (obce)/městského (obecního) úřadu. Předmětem Programu snížení emisí naopak nejsou povinnosti, jejichž plnění vyplývá pro provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší z obecně závazných právních předpisů, protože tyto povinnosti by byly plněny i v případě neexistence Programu (např. dodržování specifických emisních limitů u velkých a středních zdrojů). Priority Programu jsou stanoveny takto: Prioritou v oblasti emisí jsou: − tuhé znečišťující látky a jejich prekurzory, − polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren. Prioritou v oblasti zdrojů jsou: − malé zdroje znečišťování ovzduší, − mobilní zdroje znečišťování ovzduší z důvodu jejich významného podílu na emisích v zájmovém území. Prioritou v oblasti imisí jsou: − jemná frakce suspendovaných částí (PM10), − polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren z důvodu překračování imisního limitu. 1.6. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu byla zpracována data ze stanice automatizovaného imisního monitoringu (AIM) provozované Českým hydrometeorologickým ústavem, která je umístěna v areálu někdejšího dopravního hřiště, na ulici 28. října v Místku. Na této stanici, (stanice č. 1067, identifikace podle ISKO) která je v provozu od 1. ledna 1994, se měří koncentrace pevných částic frakce PM10, koncentrace oxidu siřičitého a oxidu dusičitého. Aktuální stav kvality ovzduší lze vyhledat na internetových stránkách města (www.frydekmistek.cz) nebo stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (http://www.chmi.cz/poboc/OS/cistota/cistotahlavni.htm). Z provedené analýzy vyplývá, že venkovní ovzduší Frýdku-Místku je zatíženo zejména zvýšenou koncentrací suspendovaných částic frakce PM10. V roce 2004 bylo naměřeno překročení imisního limitu jak pro průměrné roční, tak pro maximální denní koncentrace. Především v případě krátkodobých koncentrací se jedná o překročení významné, neboť v průběhu roku 2004 bylo zaznamenáno celkem v 78 případech, přičemž denní maximum dosáhlo 293,5 µg.m-3. V případě ostatních znečišťujících látek nedošlo v roce 2004 k žádnému překročení průměrných ročních, maximálních denních ani hodinových koncentrací. Z časového vývoje za období 1994-2004 je zřejmé (graf č. 3), že v případě průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého i oxidu dusičitého došlo během sledovaného období k celkovému poklesu hodnot. Nejvýrazněji se koncentrace snižovaly do roku 1998, poté docházelo pouze k drobným výkyvům. Odlišná je situace u průměrných ročních koncentrací

7/38

suspendovaných částic frakce PM10. Do roku 1999 byl vykázán mírný pokles, poté se hodnoty zvyšovaly až do roku 2003 a v roce 2004 bylo opět zaznamenáno snížení. Jedná se o jedinou sledovanou látku, u které bylo zaznamenáno překročení imisního limitu. K tomu dochází každoročně od roku 2001. V případě krátkodobých imisních charakteristik jsou hodnoty odpovídající novým limitům publikovány až od roku 2001. Pro období před r. 2001 byly využity údaje z „Programu snižování emisí Moravskoslezského kraje“, kde byly dopočteny příslušné imisní charakteristiky i pro předchozí roky. V devadesátých letech docházelo u všech hodnocených látek k poklesu koncentrací. V roce 2000 je možné poprvé zaznamenat opět zvýšení hodnot oproti předešlému roku (v případě maximálních hodinových koncentrací oxidu siřičitého a krátkodobých i dlouhodobých koncentrací částic PM10). V roce 2001 již byl zaznamenán nárůst hodnot u všech sledovaných imisních charakteristik. Stejně tak se hodnoty koncentrace všech látek zvýšily mezi roky 2002 a 2003. Naopak v roce 2004 byl zaznamenán u všech znečišťujících příměsí pokles koncentrací.

Graf č. 3 Vývoj imisní situace na území města FrýdekMístek za období 1994 až 2004 80,0

Koncentrace v µg/m3

70,0 60,0 50,0

oxid siřičitý

40,0

oxid dusičitý pevné částice

30,0 20,0 10,0 0,0 1994

1996

1998

2000

2002

2004

Rok

1.7. Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území obce Oblastní inspektorát ČIŽP Ostrava provádí u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů měření znečišťujících látek za účelem kontroly dodržování emisních limitů a emisních stropů.

8/38

V roce 2004 byla kontrolní činnost zaměřena na kontrolu provozů vybraných zdrojů znečišťování ovzduší obsahujících zařízení na povrchové úpravy kovů s lázněmi o objemu nad 30 m3 a provozů žárového zinkování: V působnosti oblastního inspektorátu Ostrava bylo evidováno 10 provozů se žárovým pokovováním zinkem s chemickou předúpravou mořením a 3 provozovny se zařízeními na povrchovou úpravu kovů, plastů a jiných nekovových předmětů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů s objemem lázní nad 30 m3 . Cílem kontrol bylo především ověřit správnost zařazení uvedených zdrojů do kategorií v souladu s platnou legislativou. V návaznosti na kontrolu byla ve dvou případech provedena nová kategorizace zdrojů. Další zásadní nedostatky v plnění zákonných povinností při provozu zdrojů nebyly zjištěny. Obecní úřad podle § 50 odst. 2 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb. kontroluje dodržování povinností provozovateli pouze malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů. 1.8. Podpůrné aktivity pro omezování emisí Mezi koncepční dokumenty podporující snižování emisí znečišťujících látek je možno zařadit, vedle Integrovaného národního programu snižování emisí a navazujícího Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje, zejména následující národní strategické dokumenty: − Státní politika životního prostředí, − Státní energetická koncepce, − Státní dopravní politika, a dále všechny koncepční a strategické dokumenty na centrální krajské a místní úrovni, podporující úspory energie a snížení dopravní náročnosti. Státní politika životního prostředí ČR do roku 2010 (usnesení vlády č. 235/2004 Sb.) je základním strategickým dokumentem ochrany životního prostředí České republiky. Politika stanoví dílčí cíle a opatření, mezi které patří zmenšení rozlohy území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší a splnění národních a krajských emisních stropů. Z národních finančních mechanismů jsou významné aktivity Státního fondu životního prostředí jak přímo v oblasti omezování emisí, tak i v oblasti úspor energie a většina aktivit v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Z evropských prostředků jsou významné aktivity v rámci SROP, OP Infrastruktura i Fondu soudržnosti. 1.8.1 Zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy Základním dokumentem ochrany ovzduší na úrovni kraje je Krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší, vydané nařízením č. 1/2004. Místní programy snižování emisí a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší musí být s těmito nadřazenými programovými dokumenty v souladu (viz ustanovení § 6, odstavec 5 zákona o ochraně ovzduší).

9/38

Orgány obce budou, v rámci plnění zákonem uložených povinností, přispívat k dosažení cílů krajských programů, zejména k dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak a dále k omezení transferu emisí do jiných částí kraje. Orgány kraje budou poskytovat obcím odbornou a metodickou pomoc jak v oblasti technického omezování emisí tak i v oblasti získávání finančních prostředků. Orgány obce a orgány kraje si budou navzájem poskytovat informace významné pro omezování emisí a pro hodnocení a řízení kvality ovzduší. 1.9. Finanční zajištění programu Opatření a nástroje týkající se dopravy jsou závislá na financích veřejných. Významné spektrum navržených opatření je postaveno na programu finanční, případně grantové podpory kraje, zejména v oblasti vzdělávání a výchovy, získávání a zpracování informací, omezování emisí z malých zdrojů znečišťování apod. 1.9.1. Inventura dostupných finančních zdrojů 1.9.1.1. Tuzemské zdroje Základním zdrojem financování jsou rozpočty jednotlivých měst a obcí a provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Doplňkovým tuzemským zdrojem financování je Státní fond životního prostředí ČR. Podpůrné programy, v jejichž rámci lze v současnosti žádat o podporu jsou: 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.2. Program rekonstrukce zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu legislativních požadavků zákona o ochraně ovzduší 2.5. Program snížení emisí těkavých organických sloučenin 2.6. Program ochrany ozónové vrstvy Země 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8. Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů Investice do úspor energie Možnosti získání formy (státní) podpory pro zateplení jsou v současnosti následující (stav k roku 2005): Program PANEL - zajišťovaný Státním fondem rozvoje bydleni (SFRB) a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), podpora je poskytována pouze na komplexní renovace bytových domů postavených panelovou technologií. Program České energetické agentury (ČEA), jenž je zaměřen na „energeticky nadstandardní“ renovace bytových domů. Program Ministerstva pro místní rozvoj „Podpora oprav vad panelové bytové výstavby“. Podmínkou pro poskytnutí podpory z tohoto programu (v podobě přímé nenávratné dotace až do výše 40% skutečných nákladů) je, že se jedná o panelový dům a že jeho stav je shledán jako havarijní - pak jsou z něj financovány základní opravy konstrukcí, s výjimkou těch, jež by znamenaly zhodnocení stavby. Nelze z něj tedy získat podporu např. na výměnu oken či zateplení. 1.9.1.2. Zdroje zahraniční

10/38

Nejvýznamnějším zdrojem prostředků jsou strukturální fondy a kohezní fond (fond soudržnosti). Strukturální fondy jsou zaměřeny na podporu méně rozvinutých regionů, jejichž HDP na obyvatele je na úrovni 75 % průměru EU nebo nižší. Ze skupiny čtyř strukturálních fondů je pro ochranu ovzduší významný Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF – European Regional Development Fund), jehož prostředky směřují na podporu rozvoje infrastruktury a výrobních investic. Vedle strukturálních fondů byl zřízen kohezní fond, který je přístupný členským státům, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. Prostředky z fondu jsou zaměřeny na dopravní a environmentální infrastrukturu. 1.10. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce, celní úřady, kraje, obecní úřady obcí s rozšířenou působností obce. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Ústředna: +420-2-6712-1111 Fax: +420-2-6731-0308 740 Odbor ochrany ovzduší, ŘO - Kužel Jan, Ing. telefon: 267 122 835 741 odd. imisí a meteorologické služby 742 odd. technické prevence znečišťování ovzduší 743 odd. evropské integrace v oblasti ovzduší a ochrany ozónové vrstvy 570 Odbor výkonu státní správy VIII, Olomouc, ŘO - Švejda Josef, Ing. telefon: 585 510 248 Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám. 4 128 01 Praha 2 Tel.: +420 224 971 111, Fax: +420 224 972 111, E-mail: [email protected]

11/38

Úsek V – náměstek pro ochranu veřejného zdraví - hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D. - náměstek ministryně a hlavní hygienik Tel. 224 972 431 Česká inspekce životního prostředí – oblastní inspektorát Ostrava Hlavní inspektor: Ing. Tomáš Stejskal Adresa: Valchařská 15, 702 00 Ostrava Telefon: 595 134 100 Fax: 596 115 510 e-mail: [email protected], Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je orgánem státní správy, který dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší týkajících se ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země. V oblasti ochrany ovzduší ČIŽP zejména: − dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů; − zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce; − ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků; − provádí kontrolu uložených opatření; − omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob; − ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí; − schvaluje nové stavby zdrojů znečištění a jejich umístění, nové technologie, výrobky a zařízení v ochraně ovzduší, opravňuje k autorizovanému měření emisí a imisí; − řeší stížnosti, podání, oznámení a podněty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy. Česká obchodní inspekce − kontroluje kvalitu paliv na vnitřním trhu v rozsahu kvalitativních ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem a technickými předpisy, − kontroluje prodej regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, − za zjištěné nedostatky ukládá pokuty. Celní úřady Celní úřady zejména provádějí kontrolu dovozů a vývozů regulovaných látek a výrobků, které je obsahují. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Adresa: 28. října 117, Ostrava 702 18 Telefon: 595 622 222 Fax: 595 622 126

12/38

Odbor životního prostředí a zemědělství: Vedoucí odboru: Ing. Hynek Orság Telefon: 595 622 387 E-mail: [email protected] Odd. ovzduší, EIA a IPPC: Telefon: E-mail:

Ing. Milan Machač 595 622 385 [email protected]

V rámci samostatné působnosti kraj: − zpracovává krajský program snižování emisí znečišťujících látek, − zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, − zaujímá stanovisko k návrhu krajského a místního programu snižování emisí a programu ke zlepšení kvality ovzduší, − vyjadřuje se k rozvojovým koncepcím a k programům rozvoje jednotlivých oborů a odvětví ve své územní působnosti. Krajský úřad v přenesené působnosti zejména: − provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti, − je odvolacím orgánem pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, − rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů, − kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší, − ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, − vypracovává krajský program snižování emisí, vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho zhoršenou kvalitou, které se nacházejí v jeho územní působnosti, − vypracovává integrovaný program zlepšení kvality ovzduší a může vypracovat programy zlepšení kvality ovzduší, podílí se na tvorbě národních programů snižování emisí jednotlivých znečišťujících látek, − schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny, − schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje a schvaluje plány zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, − stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity, − vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci a kontroluje dodržování těchto opatření a za jejich porušení ukládá provozovatelům pokuty, − vypracovává krajský regulační řád, − ukládá pokuty, − je dotčeným orgánem státní správy v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší.

13/38

Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti − rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší u středních stacionárních zdrojů, − ověřuje údaje souhrnné provozní evidence u středních stacionárních zdrojů a předává je ministerstvu k zajištění evidence o stacionárních zdrojích, − ukládá pokuty, − vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje Obecní úřad obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek Adresa: Radniční 1148, 738 01 Frýdek Místek Odbor životního prostředí a zemědělství Vedoucí odboru: RNDr. Alena Kacířová Telefon: 558 609 111 E-mail: [email protected] Ochrana ovzduší: Telefon: E-mail:

Ing. Martin Buriánek 558 609 499 [email protected]

Obce Magistrát města Frýdku-Místku; Radniční 1148, 738 22 Frýdek-Místek Telefon: 558 609 111

Obecní úřad je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší a dále: − rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů, − nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti, − vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší, − může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek, − vydává nařízení, jímž může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování, − vydává nařízení, jímž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů nebo toto spalování zakázat, − vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování; pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci, − vede evidenci malých stacionárních zdrojů. Dále obecní úřad kontroluje:

14/38

− dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů, − dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty, − účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů. Další orgány mající vztah k ochraně ovzduší Český hydrometeorologický ústav - ČHMÚ Praha Adresa: Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany Telefon: 244 032 500 ČHMÚ - pobočka Ostrava, K Myslivně 1, 708 00 Oddělení ochrany čistoty ovzduší Tel. ústředna: 596 900 111 Hlavním úkolem oddělení ochrany čistoty ovzduší je získávání objektivních a všestranných informací o dosavadním vývoji a současném stavu znečištění ovzduší a jeho prognóze, jako důležitých podkladů pro navrhování, realizaci, kontrolu a hodnocení efektivnosti koncepčních i krátkodobých opatření k ochraně ovzduší. 1.11. Základní nástroje programu snižování emisí V souladu s doporučenými metodickými postupy jsou nástroje a opatření členěny následujícím způsobem: Normativní nástroje a opatření se opírají o právním předpisem stanovený limit, standard, zákaz či příkaz, jehož dodržování je kontrolováno a nedodržování sankcionováno. Ekonomické nástroje a opatření jsou založeny na ekonomickém zvýhodnění činností nebo produktů žádoucích a ekonomickém znevýhodnění činností nebo produktů nežádoucích. Organizační nástroje a opatření jsou založeny na změně vztahů mezi subjekty a nebo činnostmi. I když jejich aplikace může vyvolat ekonomické dopady, liší se od ekonomických nástrojů právě primárním důrazem na změnu vztahů (ekonomické nástroje změnu vztahů mohou vyvolat, ale nemusí). Informační nástroje a opatření jsou aplikovány v oblasti získávání, zpracovávání a předávání informací. Dobrovolné nástroje a opatření jsou aktivity subjektů, které nejsou zákonem uloženy jako povinnost a které obvykle ani nepřinášejí přímý krátkodobý ekonomický prospěch. 1.11.1

Seznam nástrojů a opatření

15/38

A. A.1 A.2 A.3

Normativní nástroje a opatření Územní plánování a územní řízení, povolování staveb Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón A.5 Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích B. B.1 B.2 B.3 B.4

Ekonomické nástroje Investice do úspor energie Finanční podpora domácnostem Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem Podpora zavádění dodatečných technických opatření u vozidel

C. Organizační nástroje a opatření C.1 Opatření k omezení primárních emisí a remise tuhých znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů C.2 Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně C.3 Opatření k „vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek C.4 Optimalizace řízení dopravy C.5 Rozvoj veřejné dopravy C.6 Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidnění komunikací D. Informační nástroje a opatření D.1 Získávání a zpracovávání informací D.2 Výchova a osvěta E. E.1 E.2 E.3

Dobrovolné nástroje a opatření Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů Podpora využívání ekologicky šetrných výrobků Demonstrační projekty

A. Normativní nástroje a opatření

A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb Zdůvodnění: V rámci územního plánování má obec možnost ovlivnit umisťování nových staveb a zařízení jakožto dalších stacionárních nebo liniových zdrojů znečišťování ovzduší. Lze určit resp. ovlivnit umístění staveb /zařízení, které nejsou zdroji dle zákona č. 86/2002 Sb. a na něž se nevztahují povolení orgánů ochrany ovzduší. Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní rozhodování se týká umísťování staveb, změn využití území a ochrany důležitých zájmů v území.

16/38

A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb Jedním ze základních úkolů územního plánování má dále být organizace území takovým způsobem, aby jeho dopravní obsluha neměla zbytečně velký negativní vliv na životní prostředí. Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí. Aplikace: Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V zájmu zajištění plnění imisních limitů preferovat umisťování zdrojů znečištění ovzduší tak, aby nebyla imisní situace zhoršena. V návaznosti na územní plánování je nutno zajistit dodržování schválených koncepčních záměrů obce. Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán (krajský úřad). Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit. Obce které nejsou stavebními úřady sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, dozírají na stav staveb, kontrolují, zda se stavby a jejich změny neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními stavebního zákona. Příliš striktní a necitlivá aplikace nástroje může vést k omezením ekonomického Rizika rozvoje příslušného území. A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů Vazba na ostatní nástroje na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší a opatření A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Samotná aplikace nástroje spadá do běžné agendy obce a nevyvolá dodatečné Ekonomický dopad náklady.

A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Zdůvodnění: Integrované povolení je silným preventivním nástrojem řízení kvality ovzduší a snižování emisí vzhledem k tomu že v jeho rámci lze na základě imisní situace v místě a dalších požadavků ochrany ovzduší stanovit u zdroje znečišťování individuální podmínky včetně individuálních emisních limitů. Takovému povolení však podléhají pouze zdroje uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Aplikace: Obec na jejímž území je zařízení umístěno je účastníkem řízení o vydání nebo změnu integrovaného povolení. Účastník řízení obdrží postoupenou žádost o vydání nebo změnu integrovaného povolení, současně zajistí zveřejnění stručného netechnického shrnutí a informaci o tom kdy a kde lze do žádosti nahlížet. Obec jako účastník řízení může do 30 dnů od obdržení žádosti zaslat krajskému úřadu své vyjádření k žádosti. Ve vyjádření může účastník navrhnout podmínky provozu zařízení. V souvislosti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území obce je možné v rámci splnění standardů kvality ovzduší požadovat po provozovatelích zdrojů splnění přísnějších emisních limitů (rozhodnutí o stanovení přísnějších emisních limitů je však na straně krajského úřadu), vzhledem k tomu, že k významným institutům integrované prevence patří kromě nejlepších dostupných technik také tzv. standardy kvality životního prostředí neboli souhrn požadavků stanovených zvláštními, tj. složkovými právními předpisy, jimž životní prostředí musí v daném čase a na daném místě vyhovovat. V rámci vydávání integrovaného povolení má obec požadovat stanovení takových opatření, která jsou nutná ke zlepšení nebo přinejmenším udržení kvality životního prostředí. V zájmovém území je vhodné u provozů podléhajících integrovanému povolení požadovat zejména omezování emisí tuhých znečišťujících látek, jak z technologických procesů tak z areálů zařízení. − přílišná ambicióznost, vyvolávající ekonomické dopady, které nebudou odpovídat dosaženému efektu zlepšení kvality ovzduší, Rizika − příliš nízká kritéria, nedostačující k naplnění základních cílů - dosažení hodnot imisních limitů ve stanovených termínech, − hlediska ochrany ovzduší mohou být převážena jinými faktory A.1 Území plánování a územní řízení, povolování staveb Vazba na ostatní nástroje A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší a opatření E.1 Dobrovolné dohody

17/38

A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Ekonomický dopad

Samotná aplikace nástroje spadá do běžné agendy obce a nevyvolá dodatečné náklady.

A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší Zdůvodnění: Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení je účinným nástrojem pro zajištění a nezhoršování kvality ovzduší nad rámec platných legislativních předpisů. Emise tuhých látek zejména při stavebních a obdobných činnostech jsou významné zejména pro lokální imisní situaci a je třeba uplatňovat opatření k omezení jejich produkce. Aplikace: Obec je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší. K uvedeným řízením zasílá obec své vyjádření a podmínky z hlediska ochrany ovzduší. V rámci svých kompetencí má obec požadovat u nových staveb nebo u změn stávajících staveb zhodnocení možnosti využívání CZT, případně alternativních zdrojů energie Mezi možná opatření pro omezení prašných emisí ze stavební a obdobné činnosti patří např. řádné a funkční „zaplachtování“ staveb, transport stavební suti v potrubích, případně vhodná forma zvlhčování potenciálních zdrojů prašnosti, omývání vozidel před výjezdem ze staveniště. Umísťování nových potenciálních zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek a zejména polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren musí respektovat skutečnost, že v zájmovém území jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví a cílové imisní limity. Obec jako účastník řízení může zaslat stanovisko s návrhem podmínek pro realizaci, provoz a ukončení provozu zdroje znečišťování ovzduší, které zajistí jeho minimální vliv na kvalitu životního prostředí U ostatních znečišťujících látek, pro něž jsou nařízením vlády č. 350/2002 Sb. vyhlášeny imisní limity, je nutno posoudit, zda umístění zdroje nezhorší kvalitu ovzduší v místě natolik, že by vzniklo riziko překročení některého z imisních limitů. Nové projekty staveb musí být příslušně energeticky posouzeny, vč. vyhodnocení vhodnosti instalace zdroje tepla. Nejsou známa Rizika Vazba na ostatní nástroje A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení a opatření Samotná aplikace nástroje spadá do běžné agendy obce a nevyvolá dodatečné Ekonomický dopad náklady.

A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón Zdůvodnění: Obecným problémem větších měst je velmi vysoká dopravní intenzita v jejich centrech. Zavedení zón s omezením vjezdu motorových vozidel nebo určitých skupin vozidel (např. těžké nákladní automobily), je v těchto případech vhodným doporučeným řešením, pokud neznemožní dopravní obsluhu dotčených oblastí. Možnost zpoplatněného vjezdu do určité oblasti je další variantou pro omezení vjezdu. Zavedení místního poplatku by mohlo odradit od zbytečných cest, které lze realizovat jinak. Výnos z poplatků by bylo možno využít jednak pro podporu výstavby dopravní infrastruktury, jednak pro podporu veřejné dopravy. Aplikace: Zóny s omezeným či zakázaným vjezdem, především pro těžká nákladní vozidla, doporučujeme zapracovat do místního regulačního řádu, kdy za smogových situací vliv dopravy výrazně působí na kvalitu ovzduší. Volbu zón je třeba zaměřit na místní komunikace, kde zároveň není pro dopravní obsluhu lokality či z celoměstských

18/38

A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón důvodů nezbytné zachovat průjezdnost komunikací. Nejedná-li se o pěší zónu, je realizace opatření poměrně náročná na dozor a vydávání povolení k vjezdu pro nezbytnou obsluhu. Přínos tohoto opatření je možné předem vyhodnotit pomocí variantních modelových výpočtů. Nejjednodušší možností zpoplatnění vjezdu je zavedení obdoby dálničních známek s cenami odstupňovanými jak v čase, tak i v závislosti na velikosti vozidla. Systém lze doplnit určitým zmírněním (např. známka zdarma pro osoby tělesně postižené, pro vozidla lékařské záchranné služby, slevy pro rezidenty atp.). Systém by se zřejmě vztahoval na ucelené území vybraných měst a byl by snadno kontrolovatelný (např. městskou policií). Nevýhodou takového přístupu je jeho „paušální“ působení (kdo si jednou známku koupí, nebude již k omezení jízd motivován). Rozsah komunikací přístupných pouze se známkou nebo bez známky musí být pečlivě zvažován. Vyloučení dopravy přinese zásadní snížení emisí z dopravy z míst největší koncentrace pěších osob, míst krátkodobého pobytu obyvatel a návštěvníků města. Omezení dopravy v centrech měst bude přínosem též pro jejich obyvatele, ti však, spolu s místními podnikateli, budou dopravním omezením znevýhodněni ekonomicky nebo obslužně. Důležité je posoudit účelnost a ekonomický dopad opatření a stanovit vhodný prostorový, časový a věcný rozsah omezení. Návrh konkrétních úseků komunikací vč. typu omezení má stanovit samostatná studie podpořená rozptylovou studií a imisním měřením. významné omezení dopravní obslužnosti, přílišná administrativní náročnost, nedůsledné vymáhání stanovených omezení, Rizika Aplikaci musí provázet výrazná osvětová kampaň vzhledem k předpokládanému značnému odporu veřejnosti. Opatření lze realizovat po vybudování obchvatu města Frýdek-Místek Vazba na ostatní nástroje C.4 Optimalizace řízení dopravy C.6 Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy a opatření Cena studie pro vytipování konkrétních úseků komunikací, vč. typu omezení je předpokládána v řádu sto tisíc Kč. Ekonomický dopad Cena rozptylové studie je cca 60 tis. Kč.

A.5 Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů Zdůvodnění: Malé zdroje emitují v přízemní vrstvě atmosféry a jejich podíl na imisní zátěži je proto významný. V případě malých zdrojů je spektrum zpoplatněných zdrojů následující: − malé spalovací zdroje − zdroje emitující těkavé organické látky a tuhé znečišťující látky. Výnos z poplatků je příjmem obce (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, § 19 - § 22). Očekávaným efektem je zlepšení lokální kvality ovzduší. Aplikace Nástroj je běžně aplikován v souladu s přílohou k zákonu č. 86/2002 Sb. Stanovené rozdíly v sazbách mají zohledňovat, kromě samotné „velikosti“ malého zdroje také imisní situaci v místě. Kromě zpoplatnění malých spalovacích zdrojů je vhodné co nejvíce využívat zpoplatnění malých zdrojů emitujících těkavé organické látky při používání rozpouštědel a zejména malých zdrojů emitujících tuhé znečišťující látky. Vzhledem k nadprůměrnému podílu malých zdrojů na celkových emisích hlavních znečišťujících látek je tento nástroj relativně důležitý. přílišná administrativní náročnost Rizika Vazba na ostatní nástroje A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv a opatření Ekonomický dopad

V případě malých zdrojů se dopad nově projeví u zdrojů emitujících tuhé látky. Významným přínosem může být zpřesnění evidence emisí znečišťujících látek.

A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích Zdůvodnění:

19/38

A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích Obec má možnost zakázat na svém území spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích. V souladu s přílohou č. 11 zákona se takový zákaz může týkat hnědého uhlí energetického, lignitu, uhelných kalů a proplástků. Aplikace Tento nástroj není snadné aplikovat, protože ust. § 12 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění znemožňuje kontrolu a přístup k malým zdrojům, které jsou umístěny v rodinných domech, bytech nebo stavbách určených k individuální rekreaci. Navíc zde v přístupu k takovýmto zdrojům brání čl. 12 Listiny základních práv a svobod, který říká, že obydlí je nedotknutelné a není dovoleno do něj vstoupit bez povolení toho, kdo v něm bydlí. Zákaz není rozumné vydávat, protože vyhláška č. 357/2002 Sb., o kterou jsou požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, tuto problematiku do jisté míry řeší. Stanovuje přípustný obsah síry v jednotlivých druzích paliv určených pro obyvatelstvo. Analýzy odebíraných vzorků pro účely ověření kvality se provádí v laboratořích pověřených Českou obchodní inspekcí.

Rizika

Aplikace nástroje může znamenat ekonomickou nadměrnou zátěž pro domácnosti, zejména pro ty sociálně slabší. Nemožná pozice úřadu při vymáhání dodržování opatření – dle §12 zákona č. 86/2002 Sb. nelze kontrolovat malé zdroje umístěné v rodinných domech, bytech nebo stavbách určených k individuální rekreaci; Nesmí být porušen čl. 12 Listiny základních práv a svobod.

Vazba na ostatní nástroje B.3 Finanční podpora domácnostem a opatření D.2 Výchova a osvěta Ekonomický dopad

Bez ekonomického dopadu do rozpočtu obcí

B. Ekonomické nástroje B.1 Investice do úspor energie Zdůvodnění: Převážná část energie je v České republice vyráběna spalováním fosilních paliv (na primárních zdrojích se pevná paliva podílejí více než 50 %, významný je rovněž podíl plynných a kapalných). Jakákoliv úspora energie se tak projeví omezením emisí znečišťujících látek do ovzduší. Žádoucím vedlejším efektem energetických úspor je snížení emisí hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého – a v případě výroby energie spalováním pevných paliv také omezení produkce odpadu. Značnou výhodou energetických úspor je též skutečnost, že počáteční investice se může poměrně rychle vrátit na prostředcích uspořených na nákupu energií. Povinnosti v oblasti úspor energie stanoví zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Aplikace: Přímé investice do úspor (zejména izolace budov a zlepšení regulace) i do aplikace obnovitelných zdrojů energie mohou být realizovány v budovách v majetku a zařízeních obce a mohou být snadno iniciovány ve společnostech, v nichž mají města či obce majetkový podíl. V ostatních případech je možná a žádoucí podpora nepřímá. Rizika

očekávané přínosy nemusí odpovídat vynaloženým nákladům B.3 Finanční podpora domácnostem Vazba na ostatní nástroje E.1 Dobrovolné dohody a opatření E.3 Demonstrační projekty V delším horizontu je dopad výrazně pozitivní (investice se vrátí v prostředcích uspořených na nákupu a výrobě energie). Finanční náročnost přímých investic do Ekonomický dopad úspor energie je velmi závislá na způsobu zateplení budov a na aktuálních disponibilních prostředcích

B.2 Finanční podpora domácnostem Zdůvodnění:

20/38

B.2 Finanční podpora domácnostem V řadě případů je ekonomická situace hlavním důvodem, proč domácnosti nevyužívají možnosti ekologicky příznivějšího vytápění než jsou lokální topeniště na tuhá paliva. Nejvhodnějším předmětem podpory se jeví podpora plynofikace případně užívání automaticky řízených kotlů. Aplikace: V rozhodování o poskytnutí dotací má kromě sociální potřebnosti žadatele být brána v úvahu především imisní situace v místě. Podpora by se měla týkat kromě současného rozsahu také zavádění automaticky řízených kotlů na tuhá paliva. Podpora může směřovat na zavádění plynofikace tam, kde je to ještě výhodné nebo na šetrnější spalovací zařízení (kotle na dřevoplyn, účinnější a efektivnější kotle na tuhá paliva – uhlí, dřevěné brikety). Program má být koordinován s aktivitami Státního fondu životního prostředí a České energetické agentury, a. s. aplikací nástroje 2.2 (Investice do úspor energie). Podporu i nadále poskytovat v souladu se Statutem fondu životního prostředí města Frýdek-Místek. Automaticky řízené kotle na tuhá paliva Automaticky řízené kotle se od klasických odhořívajících kotlů odlišují principem spalování paliva např. na válcovém pohyblivém roštu. Do roštu je spalinovým ventilátorem nasáván okolní vzduch. Přenos tepla do topného média probíhá ve spalinovém výměníku. Provoz kotle je řízen teplotním regulátorem, na kterém je možno nastavit požadovanou výstupní teplotu. Po dosažení požadované teploty výstupní vody vypne regulátor ventilátor a pohon roštu. Tím dojde k utlumení plamene hořícího paliva a kotel je odstaven do pohotovostního stavu na nulový výkon. V pohotovostním stavu může setrvat až po dobu 24 hodin. Toto se děje i pokud dojde k výpadku elektrického proudu. Při poklesu teploty topné vody v kotli dochází k opětovnému sepnutí pohonu roštu i ventilátoru. Tím dojde k rozdmýchání plamene na roštu a kotel začne znovu ohřívat topnou vodu. Princip spalování tedy neumožňuje kotel provozovat v tzv. redukčním režimu, kdy dochází k nedokonalému spalování a k vývinu CO a dalších látek typu PAH apod. Výhodou automaticky řízených kotlů je i velmi jednoduchá obsluha. Zapálení kotle se prování pouze jedenkrát za topnou sezónu. Jako palivo používají tyto kotle hnědé uhlí ořech 2 a 3. Za určitých podmínek je možno získat jednorázovou slevu na nákup tohoto nejlevnějšího druhu tříděného uhlí. Hlavní předností automaticky řízených kotlů je minimální nárok na obsluhu např. u rodinného domku se provádí pouze doplňování paliva dle režimu provozu jednou za dva až tři dny a jedenkrát denně kontrola naplnění popelníku, jinak není nutná další obsluha. Výhodou je také vysoká účinnost spalování uhlí v rozmezí 82 až 86 %, z toho vyplývající nižší náklady na vytápění objektu. Úspora paliva oproti klasickým kotlům s pevným roštem je o 20-40%. Nezanedbatelná je také odhadovaná finanční návratnost maximálně do 5 let při cenových relacích paliv roku 2001. Tyto kotle se dají využít také mimo topnou sezónu při výrobě teplé užitkové vody. Práce s veřejností – snižování emisí produkovaných domácnostmi Informování veřejnosti a finanční podpora domácnostem má přispět zejména ke zlepšení situace v oblasti způsobů vytápění: Plynofikace obcí, částí obcí či měst nebo podpora zavádění účinnějších spalovacích zařízení je jednoznačně hlavním prioritním opatřením ke snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že malé zdroje obvykle emitují v „dýchací /měřené“ vrstvě atmosféry, lze předpokládat výrazný příspěvek ke snížení imisní zátěže. V řadě případů je ekonomická situace hlavním důvodem, proč domácnosti nevyužívají možnosti ekologicky příznivějšího vytápění. Podpora plynofikace případně užívání automaticky řízených kotlů je vhodná zejména z důvodu používání uhlí při vytápění domácností z téměř 50%. Mezi hlavní nástroje má patřit vhodně zaměřená ekologická výchova a osvěta se zdůrazněním zdravotních rizik vyplývajících ze spalování uhlí a především ze spalování nestandardních paliv (odpadů) v lokálních topeništích. Rizika Při dodržování statutu fondu životního prostředí nejsou předpokládána Vazba na ostatní nástroje B.2 Investice do úspor energie a opatření Jednotná podpora pro zavedení některého z již podporovaných nebo nově zavedeného způsobu vytápění – 15.000 až 20.000 Kč. Ekonomický dopad Cena automaticky řízeného kotle se pohybuje v rozmezí 50-80 tis. Kč/ks

B.3 Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem Zdůvodnění Kromě technického stavu je významným faktorem ovlivňujícím emise z motorových vozidel druh paliva.

21/38

B.3 Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem Finanční náročnost koupě nových vozidel lze částečně snížit rekonstrukcí současného vozového parku na alternativní pohon. Jako palivo bývá v takovém případě nejčastější využit stlačený zemní plyn nebo propanbutan. Ve vzdálenějším horizontu je možné uvažovat též o zavedení automobilů na elektrický pohon. Očekávaným efektem je snížení emisí prakticky všech znečišťujících látek. Významným příspěvkem je rozvoj alternativních pohonů oproti komerčním. Žádoucím vedlejším efektem je snížení emisí oxidu uhličitého. Aplikace Alternativní pohon (plynový) využívají majitelé automobilů pouze v omezené míře. Limitem je zde především nutnost přestavby palivového systému vozidla, protože nabídka nových vozidel přímo vybavených tímto systémem je na současném trhu omezená. Využití alternativních paliv tak představuje dodatečné náklady, které snižují atraktivitu tohoto řešení. V oblasti veřejné dopravy je vhodné zvážit při nákupu nových autobusů upřednostňovat vozidla s alternativním pohonem (CNG, LPG). Městské a obecní úřady v oblasti mohou provést rekonstrukce zejména starších vozidel svého vozového parku, případně iniciovat tyto kroky i u svých rozpočtových a příspěvkových organizací a společností s významnějším majetkovým podílem. Při aplikaci opatření je třeba zvážit hlediska ochrany ovzduší a hlediska ekonomická, obecně však platí, že např. využití pohonu na LPG je ekonomicky návratné po určitém počtu najetých kilometrů, navíc vozidla s alternativním pohonem emitují menší množství škodlivých látek do ovzduší. Alternativní paliva mohou být užita především ve vozidlech veřejné dopravy, vozidlech komunálních služeb (odvoz odpadů, úklid, údržba zeleně) i služebních osobních automobilech úřadů. Využití alternativních paliv by mohlo být prosazováno i u vozidel taxislužby. Ekobus se vyrábí ve třech modifikacích na platformách SOR 9,5 m a 10,5 m. Jedná se o: − verzi pro MHD (označenou jako „B“ s kapacitou 90+1). Verze pro MHD má snížený podvozek a je v prostoru středních dveří vybavena plošinou pro bezbariérový přístup, tím vyhovuje aktuálním požadavkům přepravců obsluhující městské aglomerace. − příměstskou („C“, 75, event. 81,+1) − meziměstskou („LC“, 45, event. 46,+1) Dojezd je závislý zejména na počtu lahví s plynem (běžně se jich instaluje 5) a pohybuje se od 450 do 700 km. Emise Ekobusu naměřené laboratořemi ve Velké Británii bristolskými laboratořemi Vehicle Certification Agency vyhovují, podle sdělení výrobce, téměř EURO 5*, jejíž požadavky budou platit v EU (a tím i u nás) pro vozidla vyrobená od roku 2008. Výrobce motoru uvádí rovněž certifikace tohoto motoru oproti emisním úrovním požadovaných U.S.EPA 2004, CARB Optional Low NOx (kalifornská ULEV) a EURO3. Porovnání emisí Ekobusu a současných a připravovaných norem (specifické emise základních škodlivin (g/kWh) NOx Pevné částice CO CH4 5,45 1,6 5 0,16 Norma EURO 3 4 1,1 3,5 0,03 Norma EURO 4 4 1,1 2 0,03 Norma EURO 5 0,012 0,25 2.08 0 EKOBUS Shrnutí Autobusy Ekobus mají: − vynikající emisní parametry (EURO 5) − nízkou spotřebu paliva (21–33 m3/100 km – verze B) − dobrý dojezd (nad 700 km se 7 tlakovými CNG lahvemi) − malý objem motoru (5,9 l, 173 kW) − nízkou celkovou hmotnost (13.500 kg) vysoké pořizovací náklady rozvoj potřebné infrastruktury nebude v souladu s rozvojem pohonných systémů Vazba na ostatní nástroje C.5 Rozvoj veřejné dopravy C.6 Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidnění komunikací a opatření Rizika

Ekonomický dopad

Cena plynofikovaných autobusů je cca o 1,1 mil. Kč vyšší, cca 4 mil Kč. (tuzemské autobusy KAROSA CITYBUS CNG nízkopodlažní),

22/38

B.3 Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem Cena velkokapacitní rychloplničky CNG až 60 mil. Kč (plnička by měla být ve městě Frýdek-Místek zřízená), Snížení nákladů na pohonné hmoty až o 35 %, tedy až o 2,10 Kč/km. Program podpory obměny vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy, Ministerstvo dopravy ČR – podpora do výše 30 %pořizovací ceny autobusů bez DPH

B.4 Podpora zavádění dodatečných technických opatření u vozidel Zdůvodnění Z porovnání podílu emisí z mobilních zdrojů znečišťování na celkových emisích produkovaných na území obce vyplývá, že automobilová doprava je dominantním zdrojem emisí v případě oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků a dále významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek. Opatření může přispět k omezení imisní zátěže a to zejména na komunikacích či křižovatkách, silně zatížených vozidly z předmětné skupiny. Aplikace Navrhovaným opatřením je montáž dodatečných odlučovačů tuhých částic u následujících kategorií vozidel: autobusy veřejné dopravy ostatní autobusy nákladní automobily V případě autobusů veřejné dopravy je nástroj poměrně dobře aplikovatelný a závisí zejména na ekonomických možnostech a vůli k nápravě. Autobusy veřejné linkové dopravy vybaví jejich provozovatelé odlučovači tuhých částic, pokud jim to uloží smlouva o závazku veřejné služby a dotace na pokrytí prokazatelné provozní ztráty bude z veřejných rozpočtů patřičně navýšena. V případě ostatních autobusů by zavádění opatření bylo podpořeno pozitivní stimulací např. preferencí při parkování, úlevami v případě regulovaného vjezdu do některých oblastí, dobrovolnými dohodami, zadávacími podmínkami veřejných zakázek apod. Zavedením DPF filtrů tuhých znečišťujících látek může být dosaženo snížení emisí oxidu uhelnatého, uhlovodíků a tuhých znečišťujících látek až o 90 %. Snížení emisí se může pozitivně projevit na poklesu primárních emisí tuhých znečišťujících látek zejména v rozmezí frakce hrubších a jemných prachových částic do 10 μm (PM10). snížení emisí nebude odpovídat vynaloženým nákladům Rizika Vazba na ostatní nástroje A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí. a opatření Náklady cca 150-250 tisíc korun na jedno vozidlo by bylo třeba hradit z veřejných nebo podobných rozpočtů (města a obce, komunální společnosti a organizace, Státní fond životního prostředí apod.). V případě veřejné Ekonomický dopad autobusové dopravy je přínos opatření nejvyšší v příměstské dopravě, kde autobusy projíždějí většinu své trasy po městských komunikacích.

C. Organizační nástroje a opatření C.1 Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů Zdůvodnění Imisní zatížení suspendovanými částicemi PM10 patří jednoznačně mezi hlavní problémy ochrany ovzduší v zájmovém území. Mezi hlavní zdroje imisního zatížení jemnými částicemi patří částice zvířené do ovzduší větrem, stavební činností či automobilovou dopravou (tzv. sekundární prašnost). K nejvýznamnějším zdrojům imisní zátěže PM10 patří prašnost z automobilové dopravy. Omezením prašnosti v ulicích tak lze dosáhnout podstatného snížení koncentrací částic PM10. Aplikace

23/38

C.1 Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů Vzhledem k tomu, že nezanedbatelný podíl primárních emisí tuhých znečišťujících látek vzniká otěry povrchů komunikací, je důležitým opatřením zpevňování / zkvalitňování povrchu komunikací. Obdobně je nutno upravovat povrch ploch, ze kterých mohou být primární pevné částice uvolňovány mechanickým působením či atmosférickými vlivy. Nejvhodnější formou je zatravňování (případně zalesňování). Základním opatřením k zabránění reemise tuhých znečišťujících látek je úklid, čištění a skrápění komunikací a ploch /areálů na nichž dochází k sedimentaci primárně emitovaných částic (průmyslové provozy, lomy, skládky, pískovny atd). Doporučujeme zajistit soulad níže uvedených činností také s údržbou komunikací ve vlastnictví státu a kraje, jejichž čištění a zimní údržbu zajišťuje Správa silnic Moravskoslezského kraje příspěvková organizace, Ostrava, středisko Frýdek-Místek. a) zvýšení intenzity strojního čištění ulic Strojní čištění komunikací je možno provádět kartáčováním, tzv. samosběrem (kartáčování + vysávání) nebo splachováním. Účinnost každého způsobu čištění je určitým způsobem omezena. Pro odstranění prachu je nejvhodnější kombinace uvedených postupů, tj. samosběr následovaný splachovacími vozy. Tak se podstatná část nečistot odstraní vysavačem a zbytek je možné účinně spláchnout do kanalizace, přičemž se uplatněním samosběru odstraní riziko zanesení kanálové vpusti. Důležité je také dostatečně intenzivně splachovat zbývající prach velkým proudem vody (nejen kropit), neboť v opačném případě by nasazení splachovacích vozů bylo pouze zbytečným výdajem. Samotné kropení má pro snížení prašnosti velmi omezený efekt, neboť komunikace během krátké doby uschne a vrátí se tak do původního stavu. b) zvýšení četnosti strojního čištění Zásadním faktorem, které má vliv na množství zvířených prachových částic v ovzduší, je četnost čištění ulic. Po spláchnutí nečistot z komunikace dochází postupně k usazování nového materiálu. Množství prachových částic deponovaných na povrchu vozovky je tak úměrné intervalu mezi čištěním. Pro výraznější omezení prašnosti lze doporučit následující úpravu: ƒ hlavní komunikace v obytné zástavbě čistit 1 × týdně, ostatní ulice 2 × měsíčně Rozsah komunikací, které budou čištěny 1 × týdně, bude vhodné upravit ve (např. spolupráci MěÚ s pracovníky Hygienické služby) tak, aby byly pokryty všechny komunikace s vyšší prašností v obytné zástavbě. Pozn. Dodavatele prací je nutné vybrat tak, aby byl schopen výše uvedené požadavky z technického hlediska zajistit. Je nutné dosáhnout optimalizace nákladů jednáním s dodavatelem. Tímto způsobem je možné ušetřit část výdajů a tyto prostředky věnovat na intenzifikaci čištění ulic v obytné zástavbě. Pokud přesto nebude možné z finančních důvodů zajistit čištění výše uvedeným způsobem (samosběr + splach) v celé komunikační síti, pak je nutno k intenzivnějšímu čištění přistupovat přednostně v následujících oblastech: ƒ v hustě zalidněných částech města a oblastech s vysokým počtem osob pohybujících se ve venkovním prostoru ƒ na silně dopravně zatížených komunikacích, zvláště na ulicích s vysokým počtem nákladních aut a autobusů (množství zvířeného prachu je úměrné hmotnosti projíždějících vozidel) ƒ v období déletrvajícího sucha na celém území města c) zvýšení četnosti a rozsahu blokového čištění Vedle uvedeného standardního čištění se provádí tzv. bloková údržba komunikací. Jedná se (v rámci daných možností) o maximální vyčištění komunikací a ploch v určené lokalitě, s kombinací ručního a strojního čištění, vč. odtahů zaparkovaných vozidel, čištění vpustí a některých dalších úkonů, což samostatné strojní programy neumožňují. Komplexní údržby se provádějí 1 × ročně v oblastech, kde nelze provádět strojní čištění. V tomto případě je nutno uvést následující doporučení: ƒ provádět blokové čištění na všech komunikacích, které nejsou zcela vyčištěny při pravidelném strojním čištění (po strojním čištění často zůstává prach při krajích vozovky, což by však mělo být vyřešeno nasazením pravidelného splachování; na druhé straně jsou ulice, které se bez problémů vyčistí při

24/38

C.1 Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů běžném pravidelném čištění) ƒ zajistit blokové čištění v současné četnosti, tj. alespoň 2 × ročně ƒ všude, kde je to možné, zásadně uplatňovat odtahy vozidel, bez nichž nelze zajistit dostatečné odstranění všech nečistot d) důsledná kontrola prováděných prací Nezbytnou součástí opatření je důsledná kontrola veškerých prací spojených s čištěním města. Kontrola se musí zaměřit nejen na to, zda příslušnou ulicí projel čistící vůz, ale zejména na dosažený výsledek. Při dodržení výše uvedeného postupu a při dostatečné spotřebě vody na splachování by po vyčištění neměly na ulici zůstat žádné nečistoty nebo vrstva prachu. Smluvně je nutné zajistit neprodlenou nápravu při zjištění nedostatků ve výsledcích čištění, jednak vysoké pokuty v případě opakovaného nedodržení požadavků na čistotu komunikací. Kontrolu dodržování povinností, vyplývajících ze smlouvy s firmou zajišťující čištění města, by měl provádět zástupce objednatele prací, tj. Městský úřad. e) zimní posyp komunikací K zimnímu posypu je nutno zásadně užívat materiály, které nepráší, a to na celém území města včetně chodníků a jiných ploch. Zrnitost zdrsňovacích posypových materiálů má být v rozmezí 0,5 až 8 mm. V žádném případě nemá zdrsňovací materiál obsahovat částice menší než 0,3 mm nebo větší než 16 mm, nesmí obsahovat toxické nebo jinak škodlivé látky (viz. vyhláška č. 104/1997 Sb.). Tento požadavek má být zakotven v nařízení města, k čemuž město opravňuje zákon o pozemních komunikacích. V co nejkratší době po odtání sněhu a náledí musí být komunikace včetně chodníků očištěny od posypových hmot. f) technická opatření při rekonstrukci komunikací Z hlediska omezování prašnosti je vhodnější hladký povrch vozovky (asfalt, asfaltbeton), neboť nezachytávají prach a lépe se čistí. Není ovšem možné provádět výměny povrchu komunikací jen za účelem omezení prašnosti, je však vhodné upřednostnit hladký povrch v případě rekonstrukcí komunikací. Přitom je ovšem nutno dodržovat i ostatní hlediska, např. bezpečnostní (u mimořádně hladkých povrchů vozovek by v deštivém a zimním období mohlo docházet k ohrožení bezpečnosti provozu). g) doprava při stavební činnosti Během stavební činnosti dochází ke značnému znečišťování městských komunikací staveništní dopravou. Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví povinnost očistit vozidlo před vjezdem na veřejnou komunikaci. Tuto povinnost je nutno velmi důsledně kontrolovat, a to jak v rámci výkonu státního stavebního dohledu, který je v kompetenci stavebního úřadu, tak i prostřednictvím Městské policie. Velký význam pro omezování prašnosti mají preventivní opatření, jejichž aplikací lze omezit množství částic, které se na vozovku dostanou. Jedná se zejména o: ƒ důslednou údržbu a omezování prašnosti na plochách stavenišť, parkovišť, průmyslových areálů, antukových hřišť apod. ƒ zajistit součinnost s údržbou a úklidem ostatních ploch a zeleně ƒ zvyšování podílu zeleně ve městě, zatravňování volných ploch a výsadbu stromů a keřů na těchto plochách Doporučení v této oblasti jsou uvedena v rámci samostatných opatření. Odhad přínosů Na základě dostupných informací lze předpokládat, že aplikace uvedených opatření povede ke snížení množství částic emitovaných z povrchů vozovek o 20 až 40 %. Následný orientační odhad možného snížení koncentrací PM10 vychází z uvažovaného podílu sekundární prašnosti vyvolané dopravou v rámci celkové imisní zátěže prachových částic. Na základě dostupných údajů lze konstatovat, že zavedením uvedených opatření je možné dosáhnout poklesu

25/38

C.1 Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů koncentrací PM10: ƒ v období déletrvajícího sucha v okolí silně zatížených komunikací: přibližně o 20 % ƒ v celoročním průměru v rámci města: cca o 5 - 10 % Vedle přínosu z hlediska imisní situace PM10 je možné očekávat také další pozitivní přínosy navržených opatření, které přispějí ke zlepšení životního prostředí obyvatel města. Jedná se zejména o: ƒ celkové zvýšení čistoty komunikací ƒ podstatné omezení obtěžování zvířeným prachem

ƒ pokles hlučnosti v případě nahrazení dlažby hladkým povrchem

Rizika

vynaložené náklady nebudou mít předpokládaný efekt, nedostatečná kontrola plnění povinností společností provádějících čištění silnic neprosazení dostatečného postupu na komunikacích ve vlastnictví státu a kraje, jejichž čištění a zimní údržbu zajišťuje Správa silnic Moravskoslezského kraje příspěvková organizace, Ostrava, středisko Frýdek-Místek

Vazba na ostatní nástroje 1.7 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí. a opatření cena 0,4 Kč/m2 pro strojní čištění, cena 0,4 až 0,6 Kč/m2 pro samosběr Ekonomické dopady cena 0,1 Kč/m2 pro splach předpokládané roční náklady 21,3 mil. Kč

C.2 Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně Zdůvodnění Pro omezování prašnosti má velký význam vegetační kryt, který nejen omezuje zvíření prachových částic do ovzduší, ale především zachycuje prachové částice, které jsou již v ovzduší rozptýleny. V okolí zvláště významných zdrojů prašnosti jako jsou silnice, parkoviště, lomy, skládky apod. je proto možné rozptyl suspendovaných částic omezit výsadbou vegetace se zastoupením rostlinných druhů s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové částice. Aplikace a) výsadba izolační zeleně Jedná se o výsadby v bezprostředním okolí hlavních zdrojů prašnosti, tj. zejména podél hlavních komunikací v blízkosti obytné zástavby či jiných budov vyžadujících ochranu (školy, nemocnice apod.). Pro omezení prašnosti je optimální vertikálně zapojený a hloubkově členěný porost smíšených dřevin (se stromy a keři o různé výšce), který lze doplnit dalšími formami výsadby (např. popínavá zeleň). Z hlediska výběru prioritních lokalit pro vegetační úpravy lze doporučit zejména okolí nejvíce dopravně zatížených ulic v hustě osídlených oblastech, následně je možné se zaměřit i na komunikace s menší intenzitou dopravy a další zdroje prašnosti z dopravy (jako jsou např. parkoviště 1 ). Porost má pokud možno oddělit chodník od silnice tak, aby nedošlo k uzavření chodců do uličního kaňonu s vysokými koncentracemi znečišťujících látek. Výběr vhodných míst pro výsadby však bude vedle hygienického hlediska ovlivněn také majetkovými vztahy (vlastnictví pozemků), rozložením inženýrských sítí (nad nimiž většinou nelze vysadit stromy) a řadou dalších omezujících faktorů. V některých případech bude možné tyto problémy řešit výsadbou popínavé zeleně na konstrukcích, která má díky velké listové ploše obdobně vysokou schopnost zachycovat prach a přitom má velmi nízké prostorové nároky. Z hlediska bezpečnosti dopravy bude také zapotřebí citlivě zvažovat výsadby na křižovatkách a kruhových objezdech. Z hlediska druhového složení je nutno preferovat zejména takové původní druhy, které se vyznačují vysokou schopností záchytu prašnosti a odolností vůči městskému prostředí. Jednotlivé dřeviny se liší z hlediska

1)

V případě soukromých objektů je vhodné tuto situaci řešit vyjednáváním s provozovatelem daného areálu. Nelze-li dosáhnout dohody a je-li zdroj prašnosti zvláště významný, je možné provést výsadbu na přilehlých veřejných plochách.

26/38

C.2 Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně

schopnosti pohlcovat prachové částice, která je dána vývojem listové biomasy (vyjadřuje se v mg/cm2). Nejvyšší schopnost záchytu prašných částic mají: jilm Ulmus minor, buk Fagus sylvatica, dub Quercus robur, habr Carpinus betulus, lípa Tilia platyphyllos, bříza Betula verrucosa, pustoryl Philadelphus coronarius, líska Corylus avellana, ptačí zob Ligustrum vulgare, jíva Salix caprea a hloh Crataegus oxyacantha. Z jehličnanů modřín Larix decidua, smrk Picea abies, borovice černá Pinus nigra a douglaska Pseudotsuga menziesii. Z těchto druhů však celá řada nesnáší zatížené prostředí města (buk lesní, smrk ztepilý, jilm, modřín) nebo zasolení ze zimních posypů (borovice, douglaska), a proto se jako izolační zeleň do města nehodí. Dále je třeba vzít v úvahu velikost a dynamiku tvorby listové biomasy v hmotnostním, plošném a prostorovém vyjádření a také rozdílné růstové charakteristiky jednotlivých taxonů dřevin. Hmotnostní charakteristiku listové biomasy určují indexy hmotnosti 1 m2 čerstvé listové plochy. Nejvyšší hmotnosti dosahuje: jasan Fraxinus excelsior Globosum, pavlovnie Paulownia tomentosa, topol Populus simonii a javor Acer sacharinum. Vysoký plošný vývoj listové biomasy má jírovec Aesculus hippocastanum, javor klen Acer platanoides, habr Carpinus betulus Columnaris, javor Acer sacharinum a jerlín Sophora japonica Celkově velkým objemem koruny se vyznačuje javor Acer sacharinum, jerlín Sophora japonica, topol Populus nigra, P. canadensis, P.simonii, javor klen Acer pseudoplatanus Vysoký koeficient hustoty koruny má jírovec Aesculus hippocastanum, habr Carpinus betulus Columnaris, líska turecká Corylus colurna, platan Platanus acerifolia, javor mléč Acer platanoides, jasan Fraxinus excelsior Globosum, lípa Tilia cordata, T. platyphyllos, T.tomentosa, T.europea, javor klen Acer pseudoplatanus Vzhledem k rozsahu celé problematiky a k nutnosti zohlednit všechny uvedené vlivy včetně tolerance dřevin k městskému prostředí je nutno jako úvodní krok zpracovat podrobný prováděcí projekt řešící problematiku dřevin pohlcujících prachové částice ve vazbě na stanovištní podmínky spolu s modelovými příklady výsadeb biologických bariér na území města Frýdek-Místek. b) zvyšování podílu zeleně ve městě Vegetační kryt účinně váže prachové částice na svém povrchu a neumožní jim tak snadno uvolnit se znovu do ovzduší. Prašnost na těchto plochách je tak zásadně omezena. Zejména v husté obytné zástavbě v oblastech je proto nutno dbát o co nejvyšší zastoupení vegetace. Parkovou úpravou či alespoň zatravňováním volných ploch se snižuje náchylnost území k zvýšenému výskytu prašnosti. Nemusí se přitom jednat přímo o druhy s vysokou schopností záchytu prašných částic, jedná se spíše o celkové zvýšení zastoupení zeleně v zástavbě např. formou stromořadí, drobných parkových ploch, pnoucí zeleně apod. Účinnost omezování prašnosti se přitom výrazně zvyšuje s hustotou a výškou porostu. Významným zdrojem prašnosti mohou být také nezpevněné volné plochy, vzniklé např. v důsledku stavebních úprav apod. Tyto plochy by měly být v co nejkratší době ozeleněny. Z časového a finančního hlediska je vhodné plochy v první fázi alespoň zatravnit, dlouhodobě je optimální výsadba dřevin. Přednostně je nutno upravit plochy v blízkosti obytné zástavby. c) stanovení požadavků pro novou výstavbu Současně je nutno zajistit, aby nedocházelo k dalšímu snižování podílu vegetace při nové výstavbě. Zejména v místech s vysokou dopravní zátěží a velkou hustotou obyvatelstva je možné k likvidaci stávající vegetace přistupovat jen ve zcela krajním případě a vždy ji nahradit dostatečně rozsáhlou výsadbou v nejbližším okolí. Důležitým nástrojem jsou regulativy v územním plánu – tzv. koeficienty zeleně (podíl zeleně), které mají být stanoveny pro jednotlivé funkční plochy. Tyto koeficienty mají být nastaveny tak, aby v určité oblasti – tvořené souborem funkčních ploch – bylo zajištěno zastoupení vegetace minimálně na současné úrovni, resp. aby v rámci nové výstavby došlo k zvýšení podílu zeleně na úroveň požadovanou z hlediska funkce daného území. Z hlediska ochrany ovzduší lze doporučit takové nastavení koeficientů, které bude preferovat výsadbu dřevin (zejm. stromů) na úkor travnatých ploch. Zelené plochy by se měly stát přirozenou částí každé nové výstavby, případný úbytek zeleně (zejména dřevin) musí být zásadně nahrazen kompenzačními opatřeními v bezprostředním okolí. Z hlediska omezování výskytu suspendovaných částic lze za vhodné kompenzační opatření považovat nejen zřizování nových ploch vegetace, ale i např. výsadbu dřevin na již existujících travnatých plochách. Je ovšem nezbytné zajistit nejen výsadbu zeleně v dostatečném rozsahu, ale také její následnou údržbu. Nedůslednost v dodržování uvedených zásad bude mít za následek nižší účinnost Rizika prováděných opatření Vazba na ostatní nástroje C.1 Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících látek. a opatření

27/38

C.2 Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně − −

Ekonomické dopady

− − −

Výdaje na projekt výsadby dřevin pohlcujících prachové částice lze odhadnout řádově ve stovkách tisíc Kč. V případě výsadby vegetačních bariér s izolační funkcí je možné odhadnout výdaje přibližně na 2 000 Kč za jeden metr zeleného pásu o šířce 3 m. Celkové náklady na výsadby v okolí nejvýznamnějších komunikací a zdrojů prašnosti je možné odhadovat řádově na mil. Kč. Náklady na ozelenění volných ploch lze odhadovat na desítky až stovky tisíc Kč. Vypracování koeficientů zeleně pro jednotlivé plochy a jejich zapracování do územního plánu si vyžádá řádově desítky tis. Kč. Celkové dlouhodobé zvyšování podílu zeleně je možné odhadovat na stovky tisíc až miliony Kč, podstatnou část této finanční zátěže by však měli nést jednotliví investoři v rámci výstavby nových objektů.

C.3 Opatření k „vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek Zdůvodnění C.3 a) Malé zdroje se významně podílejí na emisích tuhých znečišťujících látek. C.3 b) Významným opatřením je podpora vymístění mobilních zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek prostřednictvím obchvatů. Aplikace C.3 a) Plynofikace obcí, částí obcí či měst (případně jednotlivých významnějších zdrojů) je jednoznačně hlavním prioritním opatřením ke snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že malé zdroje obvykle emitují v „dýchací /měřené“ vrstvě atmosféry, lze předpokládat výrazný příspěvek ke snížení imisní zátěže. V městech či obcích, v nichž existuje funkční systém CZT, je nutno doporučit co největší podíl připojených odběratelů. I když se do určité míry jedná o „vymístění“ emisí jinam (a ztráty tepla v rozvodech jsou často vysoké), lze předpokládat že centrální zdroj je vybaven odlučovacím zařízením a je provozován ve více ustáleném spalovacím režimu než lokální topeniště. C.3 b) konkrétní opatření pro město Frýdek-Místek: Města Frýdku-Místku se bezprostředně dotýkají čtyři etapy připravované výstavby: - úsek Frýdek-Místek – Dobrá obchvat, který byl dokončen v termínu 02/2005. Délka realizovaného úseku je 5,6 km - úsek Rychaltice – Frýdek-Místek, přerušeno řízení ve věci vydání územní rozhodnutí,. Délka úseku 7,0 km, předpokládaný termín zahájení v roce 2006, dokončení 2009 - úsek Frýdek-Místek – obchvat, rovněž je přerušeno řízení ve věci územní řízení a je zadáno zpracování dokumentace pro stavební povolení. Délka úseku 8,4 km, předpokládaný termín dokončení 2010 - úsek R56 Frýdek-Místek – připojení na R48 (MÚK Olešná), pro který je dokončeno zpracování dokumentace pro územní řízení. Akce je před vydáním územního řízení. Délka úseku 2,0 km, předpokládaný termín dokončení 2010 - Po vybudování obchvatu bude po nové komunikaci převedena veškerá tranzitní doprava a podíl cílové a zdrojové dopravy. Dle zpracovaných modelů dopravy bude po dokončení obchvatu představovat zátěž na této komunikaci cca 25 tis. vozidel za 24 hod. Rizika

nejsou známa

Vazba na ostatní nástroje B.3 Finanční podpora domácnostem (k C.3 a) a opatření C.4 Optimalizace řízení dopravy (k C.3 b) V součinnosti s opatřením B.3 Ekonomický dopad

C.4 Optimalizace řízení dopravy Zdůvodnění

28/38

C.4 Optimalizace řízení dopravy V místech špatně fungující dopravní signalizace, nevhodně upravené přednosti v jízdě nebo v místech, kde přednost upravena není, může převládající dopravní situace způsobovat časté kongesce a vznikají zde kolony popojíždějících vozidel. Vzhledem k častému zastavování a rozjíždění vozidel je potom vyprodukováno značně vyšší množství emisí než v případě plynulého provozu. Proto je nutná ověřit správné fungování každého signalizačního zařízení a optimálně upravit přednost v jízdě na problémových křižovatkách. Aplikace Všechny světelně řízené křižovatky musí mít nastaveny optimální signální cykly odpovídající intenzitám dopravy na jednotlivých ramenech. Pro provedení optimalizace je nejprve nutné zajistit zpracování studie optimalizace řízení dopravy odbornou společností. Na základě této studie následně zajistit nastavení optimálních signálních cyklů (vytvoření tzv. zelené vlny, kdy je minimalizováno dobržďování a rozjíždění vozidel při stabilní rychlosti 50 km/h). Opatření je zejména vhodné na silnici I/48 (Janáčkova – Hlavní třída – Slezská). O provedeném opatření Zapojení do projektu Bezpečná města: Cílem projektu je pomoci městům a obcím v boji s rostoucí nehodovostí a nízkou bezpečností silničního provozu. Princip projektu je založen na propojení měřících radarů a kamer s moderním informačním systémem, (divize Veřejná správa společnosti ICZ). Radary dopravní přestupky měří a kamery je dokumentují. Získaná digitální data se přenášejí do systému správy dopravních přestupků, který zajistí jejich automatizované zpracování do podoby protokolů z úředního měření. Ty je pak možné využít jako důkazní prostředek v přestupkovém řízení. Informační systém projektu Bezpečná města umožní také napojení na účetní systém města a na spisovou službu úřadu. Systém nabízí vlastní výukový program a je plně připraven na nové legislativní úpravy ve Správním zákoně, kterými jsou například „spis ve spise“ nebo spisová značka. systém bude špatně navržen a nebo nebude funkční Rizika systém nebude průběžně vyhodnocován Vazba na ostatní nástroje Nástroj je vhodné užívat v kombinaci s opatřeními, vedoucími ke snížení dopravní náročnosti území. a opatření náklady k provedení studie a realizaci optimalizace řízení dopravy (zelená vlna) lze odhadovat na stovky tisíc Kč, finanční náročnost radarů – 200 tis. Kč/ks; finanční náročnost je možné Ekonomický dopad významně snížit podporou Ministerstva vnitra ČR dotací z programu Partnerství 2005

C.5 Rozvoj veřejné dopravy Zdůvodnění Využívání veřejné hromadné dopravy má příznivý vliv na snížení emisí z liniových zdrojů. Měrné emise na jeden „osobokilometr“ jsou v případě autobusové i železniční dopravy výrazně nižší. Využití veřejné dopravy také přispívá k vyšší celkové plynulosti silniční dopravy. Aplikace Pro zvýšení využití veřejné dopravy je nezbytné zvýšit dostupnost jejích zastávek (budování nových, úprava přístupu ke stávajícím), spolehlivost provozu a cestovní rychlost, minimalizovat počet přestupů, zajistit dobrou návaznost mezi jednotlivými spoji, zvýšit cestovní komfort (vozidla, prostředí zastávek), provádět vhodný marketing a poskytovat současným i potenciálním uživatelům dostatek kvalitních informací. Jedině tak dokáže veřejná doprava oslovit i současné uživatele individuální automobilové dopravy. Pro podporu rozvoje veřejné dopravy je vhodné zpracovat nejprve audit a stavební úpravy zastávek veřejné autobusové dopravy. Audit a stavební úpravy zastávek veřejné autobusové dopravy V současné době je značná část zastávek veřejné autobusové dopravy umístěna v polohách, kde to bylo výhodné v době rozvoje regionální autobusové dopravy po druhé světové válce. Od té doby ovšem v území proběhla celá řada změn (vznik a zánik průmyslových, zemědělských a rekreačních areálů, rozvoj obytného území, nová obchodní centra...), na které veřejná doprava reagovala jen částečně. Dále se změnily i další podmínky mimo systém veřejné dopravy: potenciální cestující již nejsou příliš ochotni využívat vzdálené zastávky na opuštěných rozcestích, na komunikacích se zastávkami bez přilehlého chodníku a přechodu pro chodce se výrazně zvýšila intenzita dopravy, cestující veřejné dopravy (mezi kterými navíc převažují ženy) se na neosvětlených zastávkách necítí bezpečně ad. Ze všech výše uvedených důvodů je vhodné provést audit jednotlivých zastávek z hlediska vhodnosti jejich umístění, řádného označení a umístění jízdních řádů, bariérovosti (přestože v současnosti nejsou regionální autobusové linky obsluhovány bezbariérovými vozidly, do budoucna se s jejich nasazením musí počítat),

29/38

C.5 Rozvoj veřejné dopravy vybavení čekárnou a dalším mobiliářem a bezpečnosti cestujících při příchodu, odchodu i čekání na spoj. Výsledkem auditu bude návrh na zrušení a přesunutí některých zastávek (doporučuje se i úprava zastaralých názvů podle aktuálních významných lokalit v blízkosti zastávky) a návrh stavebních úprav, které učiní zastávky bezpečným, atraktivním a moderním vstupem do systému veřejné dopravy. Dále budou vytipovány další lokality, kde je žádoucí zřídit nové zastávky. Závěrečnou částí projektu bude projektová příprava a projednání staveb a vlastní provedení doporučených stavebních úprav. pokračování poklesu využívání veřejné dopravy snížení rozsahu služeb veřejné dopravy vlivem poklesu jejího využití by vedlo Rizika k významné ztrátě její kvality Vazba na ostatní nástroje Nástroj je vhodné užívat v kombinaci s opatřeními, vedoucími ke snížení dopravní náročnosti území. a opatření finanční náročnost auditu a stavebních úprav zastávek lze odhadovat na stovky tisíc Kč až milion Kč – lze realizovat projekt v rámci Operačního programu infrastruktura, opatření 2.1.2 - Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Ekonomický dopad finanční náročnost provedení Optimalizace městské hromadné dopravy ve Frýdku-Místku je odhadována na 200 – 300 tis. Kč.

C.6 Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidnění komunikací Zdůvodnění Pěší a cyklistická doprava nemá mnohdy dostatek prostoru na veřejných komunikacích, automobilová doprava zde zabírá rozsáhlé plochy a přesto je kapacita komunikací nedostatečná. Použití obou druhů dopravy navíc kvůli uspořádání a stavu komunikací není bezpečné. Lepší podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu přitom mohou vést k částečnému omezení jízd osobními automobily zejména na krátké vzdálenosti. Aplikace Vytipovat komunikace vhodné k dopravnímu zklidnění nebo zřízení pěší zóny, upravit průtahy významných silnic zastavěnou oblastí měst a obcí na směrově rozdělené dvoupruhové komunikace, které jsou výrazně bezpečnější pro chodce a cyklisty z důvodu nižší rychlosti projíždějících vozidel. Pro cyklisty a chodce je vhodné budovat samostatné stezky oddělené od ostatního provozu. Tyto stezky musí být bezpečné (veřejné osvětlení, místa křížení s dopravními koridory) a vybavené potřebným mobiliářem (stojany na kola, lavičky, odpadkové koše). V srpnu 2000 byl zpracován firmou UDIMO spol. s.r.o., Ostrava - Generel cyklistické dopravy pro FrýdekMístek. Tato dokumentace přímo navazuje na zpracovaný územně plánovací podklad Územní generel cykloturistiky severní Moravy a Slezska, ÚPD (platný územní plán města vč. 4 změn, územní plány zón a regulační plány, zohledňuje již zprovozněné trasy Brána Beskyd, rozpracovává podrobnější otázku řešení cyklistické dopravy, v rámci platného ÚP města řešenou v menším rozsahu, než je vzhledem k rozvoji a renesanci cyklistické dopravy potřeba.

Rizika

mnohdy negativní postoj státní správy a Policie ČR k problematice zklidňování i v případech, kdy opatření nezpůsobí nedostatek kapacity pro dopravu, v části regionu není vhodný terén pro využití kola jako běžného dopravního prostředku.

Vazba na ostatní nástroje A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí a opatření Cena jednoho kilometru cyklostezky se pohybuje v rozmezí 2.000 až 3.000 tis. Ekonomický dopad Kč.

D. Informační nástroje a opatření D.1 Získávání a zpracovávání informací Zdůvodnění Informovanost je jedním z klíčových nástrojů jak na straně rozhodovací sféry (regulátora), tak i na straně

30/38

D.1 Získávání a zpracovávání informací regulovaných subjektů. Velice důležitá je také informovanost veřejnosti, která může napomoci prosazení opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Aplikace D.1 a) I nadále poskytovat prostřednictvím internetu aktualizované informace ze stanice automatického imisního monitoringu Frýdek-Místek. D.1 b) Prostřednictvím internetové prezentace a zpravodajů města a obcí informovat o každoročním vyhodnocení imisního monitoringu a o vývoji ve stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. D.1 c) Zpracování rozptylové studie pro město Frýdek-Místek zejména za účelem zjištění vlivů přenosů znečištění ovzduší ze zdrojů mimo zájmové území a za účelem identifikace prioritních městských částí pro aplikaci jednotlivých uvedených opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Rizika

informace pro veřejnost nebudou natolik srozumitelné a nebo přesvědčivé, aby podpořily akceptování nově navrhovaných dodatečných opatření k ochraně ovzduší.

Vazba na ostatní nástroje Nástroj je základní podmínkou pro aplikaci prakticky všech nástrojů a opatření. a opatření Opatření D.1 a) a D.1 b) jsou již realizována Ekonomický dopad D.1 c) – Rozptylová studie – cena cca 70-90 tis. Kč.

D.2 Výchova a osvěta Zdůvodnění Výchova a osvěta jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů ochrany životního prostředí. Pokud si veřejnost osvojí určité environmentálně příznivé vzorce chování, omezí se tím potřeba vnější regulace a vynucování. Takové chování se dále může promítat i do spotřebitelských postojů a tak zpětně ovlivňovat environmentální chování výrobní sféry (např. preference ekologicky šetrných výrobků nutí výrobce takové produkty vyrábět, uvádět na trh a propagovat, což zpětně posiluje pozitivní spotřebitelské postoje). Velmi důležité také je seznámit veřejnost s riziky znečištění ovzduší pro lidské zdraví a srozumitelně jí vysvětlit proč a jaká opatření jsou k ochraně ovzduší přijímána a prosazována. Pomocí prostředků ekologické výchovy doporučujeme hledat východiska k omezování znečišťování ovzduší malými zdroji. Aplikace Základním přístupem při ekologické výchově a osvětě je srozumitelné a všeobecně přijatelné vysvětlení stavu životního prostředí a dopadů určitých činností na kvalitu ovzduší. To se týká zejména vlivu tradičních, levnějších nebo pohodlnějších činností a jejich náhradou méně populárními alternativami. Osvěta má jednoduchým a přehledným způsobem zdůraznit možná rizika vyplývající zejména ze spalování pevných nebo nepovolených paliv v nesprávně provozovaných lokálních topeništích. Výchova a osvěta má oslovit jak na laickou, tak na odbornou veřejnost a zaměřit se zejména na následující oblasti: - osobní automobilová doprava ve městech a obcích, - zdravotní rizika plynoucí z užívání nevhodných technologií pro spalování pevných paliv nebo spalování nepovolených paliv, - úspory energie, - možné zdroje financování nápravných opatření. Vhodné je využít informace tohoto programu (např. kap. 2.2.3.1 a 2.2.3.2). Rizika

Osvětová a výchovná činnost nebude dostatečná k tomu, aby přesvědčila veřejnost o nutnosti přijmout dodatečná opatření k ochraně ovzduší.

Vazba na ostatní nástroje D.1 Získávání a zpracovávání informací. a opatření K výchově a osvětě je vhodné využít zejména texty ve zpravodaji města a obcí a Ekonomický dopad dalších již vydávaných informačních materiálech.

31/38

E. Dobrovolné nástroje a opatření E.1 Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů Zdůvodnění Dobrovolné dohody mohou plnit různé funkce (např. zajistit nadstandardní chování provozovatelů zdrojů, nahradit právní regulaci). Aplikace Nástroj je vhodné použít zejména pro získání aktuálních údajů o množství znečišťujících látek emitovaných jednotlivými provozovateli velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší Lokální Dohody o dobrém sousedství a lokální fondy a nadace - užitečné nebo nebezpečné nástroje environmentální demokracie? (http://www.ecn.cz/rtk/GNA-nadace.htm) Konflikty environmentálních zájmů jsou v demokraciích přirozené. Program Nadace Partnerství „Právo na informace“ podporuje zajímavou diskusi o nových formách řešení konfliktů mezi průmyslovými podniky (vítanými i nevítanými hosty v daném území s partikulárními a často krátkodobými zájmy) a občanskými neziskovými skupinami chránícími dlouhodobě své lokální prostředí. Jedním nástrojem pro omezování negativních sociálních, i environmentálních vlivů podniků na hostitelskou lokalitu mohou být lokální dohody o dobrém sousedství, které mohou dále otevřít i lokální toky financí přes lokální „komunitní“ fondy či nadace. Lokální dohody vycházejí z představy, že místní komunita má motivaci, schopnosti i kapacitu hlídat si kvalitu svého regionu. Pro lokalitu nemusí být optimální.čekání na státní „paternalistické“ dozory, místní aktivisté nemusí spoléhat na vědecky zamlžená nebo celostátně akceptovaná „technokratická“ řešení, ani na dočasnou pomoc aktivních lidí odjinud („dovoz ekologické revoluce“). Lokálně generované a reinvestované prostředky místních podniku a směna služeb vytváří žádoucí protiváhu samovolně běžící odtržení míst výroby od míst konzumu a ztrátě odpovědnosti podniku v globalizujícím se tržním prostředí. Jako všechny společenské nástroje mohou i lokální dohody a komunitní fondy být pro některé situace nebezpečné a kontraproduktivní z pohledu trvale udržitelného života. Dohody mohou ztratit smysl a degenerovat, mohou konzervovat status-quo a podvazovat inovace a alternativní úsilí o změny, i sloužit promyšlené manipulaci veřejného mínění. Lokální dohody ani fondy nebudou filosoficky uspokojovat radikálnější aktivisty, kteří mohou požadovat za jediný principiální cíl vymístit aktivitu podniku z lokality (NIMBY syndrom) a budou vždy odmítat finance od znečišťovatele jako formu „úplatků nebo odpustků“. Radikálněji uvažující lidé budou fondy považovat za „praní špinavých peněz“ a systém a výnosy z akumulace peněz v lokálních nadacích za amorální účast na „parazitním systému úroků“ bez práce. Naopak konzervativní průmyslníci mohou považovat Dohody za další zbytečné břemeno pro své podnikání bez legální podpory, nástroj pro alokaci prostředků do neproduktivní sociální a environmentální oblasti. Zkušené firmy na ovlivňování veřejnosti (public relation) najaté většinou bohatými firmami se špatnou reputací mohou proces vyjednávání chápat jako vhodný nástroj k manipulaci veřejnosti a rozdělení ekologické opozice firmy. Proč lokální dohody o dobrém sousedství? Dohody o dobrém sousedství (Good Neighbour Agreement - GNA) byly podrobně rozpracovány v USA, kde kultura komunit a občanská sebeobrana má velkou tradici. Dohody tomto širokém pojetí by měly vést podniky k tzv. „trvale udržitelné produkci“, která je čistá a udržitelná pro prostředí, bezpečná pro život občanů i zaměstnanců, a sociálně spravedlivá z hlediska pracovních míst a jistot. Dohodu má prosazovat široká koalice lokálních autorit, občanských organizací a odborových organizací. Podrobný rozbor zkušeností s vyjednáváním i vzorové smlouvy jsou v knize Sanford J. Lewis; The Good Neighbor Agreement - A Community-based Strategy for Sustainable Industry, Center for the Study of the Public Policy, 1993. S některými podrobnými materiály o lokálních dohodách se můžete seznámit na stránce Nadace Partnerství v sekci programu „Právo na informace“. Východiskem sestavení lokální environmentální dohody mezi místním podnikem a lokální komunitou (obcemi resp. občanskými organizacemi) je deklarace vůle spolupracovat dlouhodobě na zlepšování životního prostředí lokality (regionu), mobilizaci občanské iniciativy a místních i nadregionálních zdrojů k hospodářskému a kulturnímu rozkvětu kraje v intencích trvale udržitelného rozvoje. K institucionalizaci této spolupráce připraví smluvní strany lokální Dohodu o dobrém sousedství, která podrobně definuje principy spolupráce i mechanismy kontroly této spolupráce. Dohoda musí být koncipována jako otevřený a adaptující se dokument tj. k Dohodě mohou přistupovat další obce, podnikatelské subjekty a instituce v regionu, a Dohoda obsahuje mechanismus pro kontinuální reflexi nových poznatků, metod ochrany a tvorby prostředí, nových výrobních technologií i vývoje progresivní národní i mezinárodní legislativy. Lokální Dohoda o dobrém sousedství by měla definovat: Otevřenou informační politiku podniku i veřejnosti Znečišťovatel umožní a pomůže technicky zajistit přístup občanů k informacím o znečištění a o dalších vlivech podniku na životní prostředí nad rámec existujících zákonů. Tento oddíl dohody bude definovat mechanismy, kterými bude veřejnost srozumitelnou formou informována o aktuálním znečištění z nejrizikovějších provozů i o souhrnnějších charakteristikách vlivu na

32/38

E.1 Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů životní prostředí, širších ekologických souvislostech a investičních záměrech podniku. Bude v něm obsažen rovněž způsob kontroly a ověřování poskytnutých údajů, materiální a finační zajištění informačního a monitorovacího systému a další mechanismy zajištění „práva na informace“. Veřejnost se „zavazuje“ ke snaze rozumět často technickým problémům podniku a jeho vlivu na prostředí Zásady vyjednávání, komunikace a presentace názorů partnerů Dohody (formy „public relation“) Strany dohodnou čas ustavení, pravomoci a povinnosti, a mechanismus jednání společného orgánu –„Komise pro dohled nad fungováním Dohody“. Dále v dohodě dohodnou mechanismus otevírání problémů, vyjednávání, facilitace konfliktů i presentace shodných a rozdílných názorů ve společně vydávaném stanovisku Komise. Strany se zaváží k „medialní zdrženlivosti“ tj. např. že před veřejným vystoupením mimo Komisi či publikováním informací , kde je zmíněna explicitně nebo implicitně druhá strana Dohody nebo pověst druhé strany,. konzultovat s partnery Dohody návrhy veřejných prohlášení (princip předběžné konzultace), zasílat na vědomí záznamy jednání a kopie publikovaných materiálů (princip následného informování). Je účelné zvát zástupce druhých stran na všechna jednání mající vztah k předmětu Dohody. Ekologický dozor nad vybranými provozy podniku Tato část Dohody zaručuje omezování rizik provozů na prostředí, dodržování limitů (emisí, hluku a vibrací, fyzikálních polí, obtěžování pachů i dalších parametrů kde je to účelné a proveditelné i nad rámec zákonem garantovaných norem. Tato část obsahuje detailní technické parametry i kontrolní mechanismy problémových technologií. Čerpá ze zkušeností podobných provozů s nejlepšími dostupnými technologiemi (BAT) v tuzemsku i zahraničí. Zakotvuje možnost aktualizace limitů znečištění dle vývoje legislativy, dostupných technologií a dalších poznatků. Ekologickou investiční politika podniku a regionu. Podnik se v Dohodě zavazuje v rámci svých ekonomických možností v transparentním a diskutovaném časovém plánu maximálně investovat do nejlepších dosažitelných technologií, programů úspor energií, nápravných opatření (ukončení provozů, sanace rekultivace apod.). Zavazuje se také k informování veřejnosti o střednědobých i dlouhodobých investičních záměrech, které budou mít vliv na kvalitu životního prostředí regionu, sociální stabilitu podniku, tvorbu pracovních míst apod. Tato část smlouvy otevírá potenciálně prostor i pro přidružení dalších partnerů: podniků, institucí, obecních zařízení i individuálních občanů s jejich investičními záměry na eliminaci znečištění, případně i pro širší „ekologickou strategii mikroregionu sdružených obcí“. Proč lokální „komunitní“ fondy a nadace? Z diskusí zástupců našich nadací vyplývá, že v současných ztížených hospodářských a administrativních podmínkách České republiky je třeba, aby se neziskový sektor orientoval pro řešení aktuálních i navazujících dlouhodobých problémů života v lokalitě i na hledání finančních i jiných materiálních zdrojů na místní a regionální úrovni. K získání prostředků může vést jen otevřená komunikace a spolupráce všech společensky aktivních sociálních partnerů v lokalitě. Lokální Dohoda může zakotvit takový komunitní nadační fond/ nadaci umožňující znečišťovateli eticky přijatelným transparentním způsobem přispívat na rozvoj obcím dané lokality (regionu). Dobré fungování „komunitního“ fondu či nadace může zpomalit „únavu“ z kontroly dodržování Dohody, omezovat nežádoucí strategie podniku vůči koalici obcí („korumpování“ obcí per-partes, přístup „rozděl a panuj“), omezovat politické ambice a spekulace reprezentantů obcí, omezovat nedůvěru neinformovaných občanů v reprezentanty obcí, a v neposlední řade i předsudky laické veřejnosti ke všem podnikatelským aktivitám podniku. Fungování komunitního fondu vytváří mechanismus pro: mobilizaci iniciativy místních občanů, průhledné financování obecně prospěšných aktivit (projektů), zlepšení komunikace a spolupráce mezi obcemi, generování dalších zdrojů, které mohou přispět k trvale udržitelnému rozvoji regionu. I lokální fondy a nadace mohou v realitě nefungovat - je nutné ji bránit proti zneužívání a znevažování uzavřenými skupinami s partikulárními zájmy, před politizací, před nezákonnými a neetickými hospodářskými postupy apod. Lokální fondy a nadace by měly splňovat následující kritéria: - působit v rámci určitého geografického vymezeného území (spádová oblast obce či města,historicky vymezený region apod.) - být neutrální, nereprezentovat žádný partikulární zájem ale naopak chováním i složením potenciálně reprezentovat diversifikované zájmové skupiny v lokalitě - být otevřené všem společensky aktivním příslušníkům komunity, - identifikovat problémy v komunitě a iniciovat jejich řešení, - mít těžiště činnosti v získávání prostředků na podporu lokálních aktivit a tak vytvářet prostor pro spolupráci nevládního, podnikatelského a administrativního sektoru - mít diverzifikované vícezdrojové financování s výrazným podílem zdrojů z území, ve kterém nadace působí, - usilovat při využití získaných prostředků především o zhodnocování a růst nadačního jmění a o účelné využití jeho výnosů ve prospěch komunity, - k řešení různých problémů života v komunitě přispívat zejména formou grantů udělovaných

33/38

E.1 Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů neziskovým organizacím a občanským aktivitám. Na základě umělého kritéria součtu emisí všech základních znečišťujících látek byly vytipovány tři stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které mají nejvýznamnější vliv z pohledu emitujících látek: Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Frýdek-Místek VÁLCOVNY PLECHU,a. s. - energetika SLEZAN Frýdek-Místek a.s. – závod 04 Rizika Dohody budou formální a nebudou jejich stranami dodržovány. Vazba na ostatní nástroje D.1 Získávání a zpracovávání informací a opatření Dobrovolné dohody by neměly mít dopad na rozpočet města Ekonomický dopad

E.1 Podpora využívání ekologicky šetrných výrobků Zdůvodnění Přímý vztah k ochraně ovzduší mají ochranné známky přidělené různým spalovacím zařízením (kotlům a hořákům), palivům z biologického odpadu (dřevné brikety) a vodou ředitelným nátěrovým hmotám a lepidlům. Jednoznačně lze doporučit použití Ekologicky šetrných výrobků pro: - dodávky teplovodních kotlů, - aplikaci nátěrových hmot (údržba staveb a konstrukcí apod.), - aplikaci lepidel a tmelů, - prostředky dočasné antikorozní ochrany k přímému nanášení. Aplikace Obce mohou požadovat užívání ekologicky šetrných výrobků při svých činnostech a při činnostech vykonávaných jimi zřízenými subjekty. Přednostní využití ekologicky šetrných výrobků je vhodné aplikovat v podmínkách výběrových řízení na veřejné zakázky vyhlašované obcemi. Rizika Nejsou známa Vazba na ostatní nástroje D.2 Výchova a osvěta. a opatření Možné zvýšení finančních prostředků na realizované veřejné nebo obchodní zakázky. Lze předpokládat, že v případě vhodného napojení na informační a Ekonomický dopad osvětou činnost budou vynaložené finanční prostředky vnímány veřejností pozitivně.

E.3 Demonstrační projekty Zdůvodnění V zájmu ekonomických subjektů je prezentovat před veřejností své projekty zaměřené na ochranu ovzduší. Vypracování a realizace demonstračního projektu je přínosem pro všechny zúčastněné strany: pro město, realizátora i konečné uživatele. Výsledným efektem projektu je příznivý dopad na kvalitu ovzduší. Aplikace Využití nástroje a jeho aplikace závisí na aktivitách oslovených společností. Vzhledem k tomu, že města mají v řadě společností významný majetkový podíl, a tím rozhodovací pravomoci, mohou realizaci takových projektů ovlivnit. V ostatních případech je možná podpora nepřímá (informační apod.). Rizika Vazba na ostatní nástroje a opatření Ekonomický dopad

Nejsou známa B.4 Podpora zavádění vozidel a alternativním pohonem D.2 Výchova a osvěta Není předpokládán

1.11.2 Prioritní opatření V zájmovém území má být, kromě pochopitelné aplikace nápravných nástrojů a opatření, významné také hledisko prevence – umísťování dalších potenciálních zdrojů emisí tuhých látek a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren. 34/38

Imisní zátěž benzo(a)pyrenem představuje, vedle znečištění suspendovanými částicemi, největší problém kvality ovzduší nad celým územím Moravskoslezského kraje. Jako prioritní opatření jsou uvedena ta, která mají kromě vlivu na snížení imisní zátěže tuhými znečišťujícími látkami také v zájmu snížení imisní zátěže polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAH) jsou navrhovány zejména následující prioritní nástroje / opatření, kterým by měla být z imisních důvodů věnována „nadstandardní“ pozornost. V zájmu snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi jsou navrhovány zejména následující prioritní nástroje /opatření, kterým by měla být z imisních důvodů věnována „nadstandardní“ pozornost: Číslo opatření

Název

C.3.

Opatření k vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek

A.1.

Územní plánování a územní řízení, povolování staveb

A.2.

Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení

A.5.

Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů

B.2.

Finanční podpora domácnostem

B.3.

Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem

B.4.

Podpora zavádění dodatečných technických opatření u vozidel

C.1.

Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů

C.2.

Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně

C.4.

Optimalizace řízení dopravy

C.5.

Rozvoj veřejné dopravy

D.2.

Výchova a osvěta

E.1.

Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů

Navrhované nástroje a opatření se týkají emisně relevantních kategorií zdrojů, tedy zvláště velkých (podíl na celkových emisích PAH téměř 8 %) a malých zdrojů (podíl na celkových emisích PAH více než 9 %). Významná pozornost je věnována také zdrojům mobilním (podíl na celkových emisích PAH téměř 85 %). 1.12. Zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy Základním dokumentem ochrany ovzduší na úrovni kraje je Krajský program snižování emisí vydaný nařízením kraje č. 1/2004. Místní programy snižování emisí a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší musí být s těmito nadřazenými programovými dokumenty v souladu (viz ustanovení § 6, odstavec 5 zákona o ochraně ovzduší). Orgány obce budou, v rámci plnění zákonem uložených povinností, přispívat k dosažení cílů krajských programů, zejména k dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak a dále k omezení transferu emisí do jiných částí kraje. Orgány kraje budou poskytovat obcím odbornou a metodickou pomoc jak v oblasti technického omezování emisí tak i v oblasti získávání finančních prostředků. 35/38

Orgány obce a orgány kraje si budou navzájem poskytovat informace významné pro omezování emisí a pro hodnocení a řízení kvality ovzduší. 1.13. Souhrn stanovených požadavků k dosažení cílů programu Veškerá uvedená opatření budou realizována průběžně podle aktuální situace, finančních možností a vyhodnocení stavu kvality ovzduší v zájmovém území. Číslo opatření

Název

C.3.

Opatření k vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek

A.1.

Územní plánování a územní řízení, povolování staveb

A.2.

Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení

A.3.

Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší

A.4.

Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón

A.5.

Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů

B.1.

Investice do úspor energie

B.2.

Finanční podpora domácnostem

B.3.

Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem

B.4.

Podpora zavádění dodatečných technických opatření u vozidel

C.1.

Opatření k omezení primárních emisí a reemise tuhých znečišťujících znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů

C.2.

Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně

C.4.

Optimalizace řízení dopravy

C.5.

Rozvoj veřejné dopravy

C.6.

Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidnění komunikací

D.1

Získávání a zpracování informací

D.2.

Výchova a osvěta

E.1.

Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů

E.2

Podpora využívání ekologicky šetrných výrobků

1.14. Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu 1.14.1. Cyklus vyhodnocování průběžného plnění navržených opatření Z povahy navržených indikátorů vyplývá jako nejvhodnější roční cyklus vyhodnocování, který má proběhnout za daný rok vždy ve čtvrtém čtvrtletí roku následujícího (emisní data z databáze REZZO jsou obvykle k dispozici v září a lze předpokládat, že ve stejné době budou 36/38

Ministerstvem životního prostředí vyhlašovány aktualizace oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Za vhodnou formu vyhodnocení považujeme situační zprávu, která bude předkládána vždy ke konci následujícího kalendářního roku pro informaci samosprávným orgánům obce a po jejím vzetí na vědomí bude zveřejňována. 1.14.2. Aktualizace koncepčního řešení Případná aktualizace Programu snižování emisí a imisí bude provedena v návaznosti na přípravu aktualizovaných znění příslušných koncepčních dokumentů na celostátní úrovni a krajské úrovni – zejména Národního programu snižování emisí, Krajského programu snižování emisí. V kapitole 1.15. je uvedeno, za jakých okolností bude provedena aktualizace programu. 1.14.3. Způsob provádění opatření a korekcí na základě průběžných kontrol Kromě uvedených řádných aktualizací bude nutno provést mimořádnou aktualizaci Programu v případě, že nastane jedna z následujících situací: − dojde k podstatné změně právních předpisů v oblasti ochrany ovzduší a nebo v oblastech souvisejících, − ukáže se na základě třech po sobě následujících ročních vyhodnocení Programu zhoršující se trend vývoje jednoho či více indikátorů, − objeví se „nový“ problém (např. zvýšení imisní zátěže látkou, která dosud není regulována). 1.14.4. Indikátory Hlavním cílem opatření, navržených v Programu je dosáhnout plnění imisních limitů pro látky, pro něž byla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Cílem navrhovaného emisního programu je přispět ke snížení imisní zátěže ostatními znečišťujícími látkami u nichž nebylo indikováno překročení imisních limitů. Proto jsou hlavní indikátory, na jejichž základě bude vyhodnocováno plnění cílu Programu, navrženy následujícím způsobem: Emisní indikátory − meziroční změna celkových emisí oxidů dusíku − meziroční změna celkových emisí tuhých znečišťujících látek − meziroční změna celkových emisí polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren Imisní indikátory − rozsah oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlášený pro aktuální rok Ministerstvem životního prostředí ČR 1.15. Způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění programu Provedení ekonomických opatření bude záviset na finančních možnostech rozpočtu města. Aktualizace respektive korekce programu bude provedena pouze v případě, nastane-li jedna z následujících situací:

37/38

• ukáže se na základě třech po sobě následujících ročních vyhodnocení programu zhoršující se trend vývoje jednoho či více indikátorů, • objeví se „nový“ problém (např. zvýšení imisní zátěže látkou, která dosud není regulována), • dojde k významné změně právních předpisů v oblasti ochrany ovzduší anebo v oblastech souvisejících. 1.16. Odpovědnost za vyhodnocování a plnění programu Za vyhodnocování plnění programu je odpovědný Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Frýdku-Místku.

38/38