Místní Informační Zpravodaj

Místní Informační Zpravodaj  ČTRNÁCTIDENÍK



25. července 2013



náklad 400 ks



CENA 8,-



Vydává: Město Vejprty  Tylova 870/6, Vejprty 431 91  e-mail: [email protected]  tel.: 731 449 167

ČÍSLO

12

Oprava střechy na budově ZUŠ

VEJPRTY

BÄRENSTEIN

LÉKÁRNA U SPASITELE • široký sortiment léků • veškeré lékárenské služby • individuální příprava léčiv • vitamíny a minerály • léčebná kosmetika • doplňky stravy, léčivé čaje Otevírací doba Po - Pá 800 - 1700 So - 1000 - 1300 tel./fax: 474 386 539

e-mail: [email protected]

B. Němcové 7, Vejprty

FOTO - VIDEOZÁZNAMY Jak jste si mnozí všimli, dochází konečně ke kompletní rekonstrukci střechy na hudební škole v ulici Martinská. Střecha je stará několik desítek let, stále se jenom vyspravovala, a proto jsme velmi rádi, že jsme konečně naspořili peníze, abychom ji mohli kompletně vyměnit.

tel.: 602 181 310 Uzávěrka příštího čísla Policie ČR - 474 386 104, 721 637 679 Hasiči - 150, 474 386 188, 731 449 163 Rychlá záchranná služba - 155

TEL SOS

TEL SOS

pátek 10. 8. 2013

V tomto čísle najdete: * Před 40ti lety zbourali Rusovou * Volby v roce 2014 * Nové magnetky * DVD z „Drozda“ * Lajdáček * Štiková opět na „bedně“ strana 1

Předpokládáme, že do začátku školního roku bude vše hotovo, a střecha bude sloužit opět mnoho dalších „desítek“ let. Věříme, že to ocení i bývalý letitý ředitel pan Kounovský, který mnoho let o výměnu střechy usiloval.

MIZ VEJPRTY

PODĚKOVÁNÍ Při příležitosti slavnostního otevření Společného centra Bärenstein-Vejprty přijela na návštěvu i starostka města Planegg u Mnichova paní Annemarie Detsch. Město Planegg je dlouholetým partnerem sousedního Bärensteinu a ten pravidelně zve na všechny své akce i zástupce z Vejprt. Chtěla bych ještě jednou touto cestou poděkovat paní starostce Detsch za dar 300,- Euro, které použijeme na další kulturní akci. Jitka Gavdunová

Došlo na naši adresu Vážená paní starostko, chtěl bych Vám ještě jednou touto cestou poděkovat za srdečné přijetí u Vás ve Vejprtech. Spolupráce mezi Vejprty a Vaším partnerským městem Bärenstein je zdařilým příkladem německo-české přeshraniční spolupráce a totéž platí o novém německo-českém informačním centru. Přeji Vám i nadále hodně úspěchů. S přátelským pozdravem Detlev Lingemann velvyslanec

Volby v roce 2014 Vážení občané, i když v současné době je naše politická scéna plná chaosu, dohadování o tom zda budou nebo nebudou předčasné volby, pravdou je, že v roce 2014 půjdeme k volebním urnám několikrát. Co je jisté, jsou volby do Evropského parlamentu. Již nyní se začíná na volbách pracovat a z tohoto důvodu chci oslovit voliče – cizince /občany členského státu Evropské unie/ o možnosti podání si žádosti o zapsání v dodatku stálého seznamu voličů. Takový volič může již nyní dojít na MÚ Vejprty, 1. patro, č.dv.30 /matrika/, kde si podá žádost o možnost volit ve volbách do EP. K tomu potřebuje platný doklad totožnosti. Občan členského státu EU /cizinec/, který nebude zapsán v dodatku stálého seznamu voličů a je veden v evidenci obyvatel v územním obvodu nebude pak moci volit. A.Třečková, odbor VVSVŠ

Byt k přenechání Přenechám městský byt 3+1 balkon + sklep. V SUPER STAVU! Nekuřácký, bezp. protipožární dveře, zděné jádro se spr. koutem, nová kuch. linka, obklady a dlažby, nové elektro, štuky, nová světla, koberce, žaluzie, skříně, část nabytku, za odstupne 125 tis. Kč. Rychlé jednaní sleva. Pohr. Stráže 1228, 2.patro. Kontakt: 774 303 310

Před čtyřiceti lety,

Rusová ležela na hřebeni Krušných hor 11,8 km SZ od Kadaně a 1/2 km JV od Přísečnice. Nadmořská výška se pobybovala od 730 m u nejníže položených domů po 824 m u nádraží. Byla to dlouhá ves podle potoka a při silnici do Vejprt. V horní části obce se tato silnice rozdělovala na silnici, vedoucí do Vernéřova a druhou, která se nad obcí dále dělila na silnici do Chomutova a na silnici, vedoucí přes Volyni do Prunéřova. Katastr obce měřil 952 ha. Pomyslná čára mezi čp. 41 a protilehlým čp. 127 dělila obce na dolní (od rozcestí k Přísečnici) a horní (od rozcestí k nádraží a Výsluní). Kromě dobrého silničního spojení byla v Rusové od r.1872 také želeniční zastávka na trati Chomutov-Vejprty, společná pro Rusovou i Přísečnici. Přesné datum vzniku Rusové není známo. Většina českých pramenů uvádí, že první písemná zmínka o Rusové pochází z r.1367, kdy byla nazývána Reuzendorf. R. 1449 Rawsendorf, 1481 Raisendorf, v 16. století Raystorff nebo Reuschdorf a úřední německý název byl Reischdorf. V první části německého názvu je nářeční podoba mužského osobníhojména Reusze, Russe, česky Rus - odtud i český název Rusová, který se začal užívat až v r.1948. V druhé části názvu je podstatné jméno Dorf = vesnice, tedy Rusova ves. Německá regionální literatura však název odvozuje z podstatného jména Reuss, což byl starý výraz pro silného tažného koně. Brožura B. Fischera „Ortskunde von Reischdorf “ z r.1922 také namítá, že roku 1367 nemohla Rusová ještě být, protože není uvedena v seznamu obcí, patřících tehdy k Hasištejnu. Jisté však je, že r. 1490 již delší dobu existovala, protože je uváděna mezi majetkem, o který se po smrti Jaroslava Hasištejnského z Lobkovic dělili jeho tři bratři. Není tedy jasné, kdy přesně Rusová vznikla a sporné je i to, jak vznikla. Dá se ale předpokládat, že za svůj vznik vděčí dolování. Výskyt železné rudy u Rusové potvrzuje i údaj v Dějinách hornictví na Chomutovsku, který uvádí na krevelové žíle u Rusové důl Martin. Určitou úlohu však zde sehráli také povozníci, formani. Ti od začátku obstarávali odvoz rud a dovoz pomocných materiálů pro doly a tavbu. A nechyběli zde ani zemědělci, přestože se zdejší krajina pro krátkou vegetační dobu a drsné podnebí k zemědělství příliš nehodí. Pěstoval se zde hlavně oves, trochu žita a zelí, později i len. strana 2

Noví obyvatelé přišli většinou ze Saska a to mělo za následek silnou germanizaci tohoto prostoru. Původně patřila Rusová k hasištejnskému panství, od r. 1533 pak k přísečnickému panství a s ním střídala i majitele. „Soupis sedláků nebo poddaných, příslušných na vesnicích přísečnickému úřadů“ z r.1553 podává poprvé přehled o velikosti tehdejšího panství Přísečnice a vyjmenovává i jednotlivé hlavy rodin. Podle tohoto soupisu měla Rusová 72 „usedlých“, tzn. vlastnících dům i pozemek a platících daně - celkem to bylo kolem 400 osob. Na význam tehdejší Rusové ukazuje skutečnost, že např. Vejprty měly tehdy jen 42 nebo Kovářská 17 usedlých. Od r.1546 byly v Rusové vedeny tzv. Gerichtsbücher, soudní knihy, které zaznamenávaly koupě i prodej domů, soudní řízení před obecním rychtářem i některé události kronikářského charakteru. V té době se již obyvatelé Rusové hlásili k protestantství. Po r.1620 však i zde začala tvrdá rekatolizace, roku 1623 byl nekatolický kazatel vykázán a kaple uzavřena. Třicetiletá válka se do roku 1631 Rusové příliš nedotkla. Pak však přišli Sasové a po jejich odchodu již tudy táhlo jedno vojsko za druhým. Od r.1639 byl zdejší kraj jedním velkým vojenským tábořištěm, ať už císařských nebo nepřátelských vojsk. Vesnice byla dokonale zpustlá. Klid v této oblasti zavládl až v r. 1645, ale bída a nouze přetrvávaly ještě dlouhá léta. Berní rula uvádí r. 1654 v Rusové 30 sedláků, z nichž „18 formaní, 1 šenkuje a 2 dvory jsou pusté“ a 42 chalupníků, z nichž 5 formaní a 15 chalup je pustých. Sedláci měli celkem 52 potahů, 110 krav, 124 jalovic, 5 sviní a 46 koz a chalupníci měli celkem 21 potahů, 45 krav, 50 jalovic, 17 koz a 3 svině. Závěrečné hodnocení Rusové nebylo, přestože zde bylo tolik pustých chalup, nijak špatné: „Tato ves má stavení mírný, rolí ovesné, luk s potřebou, živnost jich z dobytkův a formaní.“ Zdá se, že kolem r.1660 se Rusová přece jen vzpamatovávala z hrůz války. Žilo zde již kolem 250 obyvatel, v letech 1659 -1680 se narodilo průměrně 8 dětí za rok a v roce 1659 zde byl již i učitel. Hospodářská situace však nebyla dobrá. Robotní povinnosti se stále zvyšovaly a často se stalo, že na vlastní hospodářství nezbyl čas ani jeden den v týdnu. Velkým zatížením byly pro poddané vedle roboty i peněžní dávky. To vše vedlo nakonec v r.1680 k povstání, do kterého se zapojila i Rusová. I když bylo povstání brzy potlačeno, přece jen bylo vydáno nařízení, že robota má být omezena na 3 dny v týdnu a celotýdenní robota může být požadována jen výjimečně. Od začátku 17. století nastal v celé oblasti Přísečnicka pozvolný úpadek dolování, dovršený třicetiletou válkou. Začátkem 18. století byly sice průzkumně otevírány

MIZ VEJPRTY

v roce 1973, se začala bourat Rusová

některé staré doly mezi nimi r.1712 i důl Martin u Rusové, ale úspěch se nedostavil. Formani z Rusové se museli přeorientovat. Místo rud a dřeva začali vozit různé zboží a dost rozšířený byl i obchod s obilím. Vozili je z Čech do Saska a raději jezdili v noci, aby nemuseli platit clo. V r. 1721 se to však prozradilo a museli zaplatit velké pokuty. Po třicetileté válce se i v Rusové rozšířilo paličkování krajek a při té práci pomáhaly také děti, přibližně od svých desíti let. Jinak musely zdejší ženy s dětmi ohstarávat všechny práce jak v domácnosti, tak i v hospodářství, protože muži byli většinou mimo domov - buď jako formani, nebo jako podomní obchodníci. V 18. století vypukl v Rusové 2× velký hlad a bída. Léto 1726 bylo zde tak horké a suché, že celá příroda byla doslova spálená a ani lidé, ani dobytek neměli co jíst. V letech 1771 - 2 vypukl opět hladomor, za kterého zemřelo v Rusové 150 obyvatel. Tehdy bylo nařízeno vysázet zde brambory, které se do té doby pěstovaly jen v některých městských zahradách. Brambory se pak staly hlavním jídlem těchto horských oblastí. Při přečíslování domů za Marie Terezie měla Rusová 198 popisných čísel. Číslo 1 dostal dům, ležící nejjižněji u silnice z Přísečnice do Chomutova a nejvyšší číslo 198 protilehlý dům na severní straně silnice. Podle Tereziánského katastru byli r.1746 v Rusové 2 tkalci, 27 formanů, 60 vozičů pytlů,1 pacholek od koní,1 posel, 1 obecní pastýř a 15 nádeníků. Mnozí z poddaných byli tak chudí, že chodili žebrotou. Řada poddaných prodávala oves buď přímo v místě, nebo jej vozila do Chomutova nebo Přísečnice. A další jako voziči pytlů vozili na svých koních obilí z nížin do hor. První školní budova byla v Rusové postavena r.1761. Byla v ní jen 1 třída a byt pro učitele. Roku 1689 byla zbarokizována gotická hřbitovní kaple sv. Martina z 15. stol. a povýšena na filiální kostel. Dekretem z r. 1774 pak byl do Rusové přidělen i kněz. Do té doby se zde pobožnosti konaly jen několikrát do roka a přijížděl na ně kněz z Přísečnice. Postavení všech poddaných se na přísečnickém panství zlepšilo až v r.1777, kdy se zde přikročilo k provedení raabizace, tzn. zrušení roboty a přidělení pozemků do skutečného vlastnictví poddaných. Povoznictví v Rusové se v té době dočkalo značného rozkvětu. Jezdilo se do Prahy, Vídně, Terstu,

Halle i Hamburku. Formani z Rusové byli také vyhlášení pašeráci a někteří z nich byli opravdu zámožní. Ani napoleonských válek na začátku 19. století nezůstala Rusová ušetřena. Nejen že musela dodat vojsku 18 mužů, ale zase tudy táhly armády. Vedle finančních nákladů, nedostatku potravin a krmení přinesla válka zákaz výjezdu do ciziny. To zase těžce finančně postihlo formanský obchod. Zlým rokem byl pro Rusovou také rok 1840, kdy zde zemřelo během 4 měsíců 33 obyvatel na jakousi horečnatou epidemii, se kterou si nikdo nevěděl rady. Rok 1848 však i zde s konečnou platností vyřešil vztah poddaných k vrchnosti. Konečně získali úplnou svobodu a také obce se staly svobodnými. Soudní pravomoc šlechty byla zrušena a tím byla zrušena i funkce rychtáře v Rusové, dosazovaného vrchností. K prvním volbám obecního zastupitelstva došlo v Rusové v r.1850. V 19. století se v severní části katastru Rusové těžila rašelina. Dalším zdrojem příjmů obce se stalo dřevo z obecního lesa, kde měly kmeny průměr až 1 metr. Otevření železniční tratě v r.1872 sice výrazně zlepšilo dopravní možnosti v této horské oblasti, ale znamenalo i konec velkých obchodních cest zdejších formanů. Někteří sice pokračovali v povoznictví i pak, ale vozili již jen ovoce ze Žatecka do hor a Saska. První světová válka ukončila i tuto činnost. Se zahájením železničního provozu souviselo i otevření první pošty v Rusové, ke které patřily také vesnice Podmilesy, Nová Víska, Louchov a Domašín. Finanční postavení obce bylo ke konci minulého století docela dobré. Roku 1875 postavili v dolní Rusové novou školní budovu, ve které již byly 4 třídy. V horní Rusové byla nová škola již od r. 1844. Roku 1874 zřídili v Rusové nový hřbitov - starý u kostela zrušili a postavili tam pomník padlým vojákům. Postavili také cihelnu, ale ta brzy zanikla, protože vrstva vhodné hlíny byla jen 1 m silná. Zprávy z konce minulého století hovoří mimo jiné také o úspěšném pěstování zelí, výrobě dřevěného nádobí a po domácku vyráběných krajkách. V roce 1901 se stala Rusová městysem a to byl asi hlavní důvod, proč v r.1906 postavili v dolní Rusové novou radnici. A1e hned r.1910 postavili v horní Rusové další, mnohem větší radniční budovu a tu první pak využívali jako chudobinec. V r. 1911 byl postaven vodovod a zdejší okrašlovací spolek toho hned využil a zřídil u nové školy kašnu s vodotryskem. Zajímavé však je, že vzhledem k rozepřím mezi dolní a horní Rusovou byl vodovod zaveden jen v dolní a střední části Rusové, jen k čp. 134. Elektrické osvětlení bylo v obci dokončeno v březnu 1921. Proud byl dodáván ze Saska. strana 3

K velkému požáru došlo 1. 11. 1920, kdy od jisker z lokomotivy začal hořet dům čp. 192 a silným větrem se požár rozšířil na dalších 10 domů. Vyhlášení ČSR nebylo v Rusové uvítáno s nadšením, protože očekávali, že se stanou součástí Německa, nebo aspoň Deutschböhmen. Pak se s tím zdánlivě vyrovnali, ale ve volbách 29. 5. 1938 obdržela Henleinova strana 1250 z celkově 1286 odevzdaných hlasů. V letech 1935 - 1939 byl v Rtuové postaven nový moderní kostel, zasvěcený opět sv. Martinovi. Starý kostel byl zbořen r. 1945. Ke konci války byli v horní škole ubytováni uprchlíci před frontou a v zimě si ve školních kamnech topili šindely ze střechy tohoto starého kostelíka. Pro své krásné okolí a hluboké lesy se Rusová stala cílem častých výletů a to nejen z Chomutovska, ale i ze Saska. V té době bylo v Rusové 20 hostinců, 5 tanečních sálů, 10 řeznictví a 1 tzv. Raiffeisenka, která měla své místnosti v hostinci „Stadt Wien“. Největším hostincem tehdy ale byl „Stadt Leipzig“, kde občas hostovalo i profesionální divadlo. Pokoje k ubytování byly pronajímány nejen v řadě hostinců, ale i v soukromých domech. Zprávy z r. 1940 hovoří o velkém snížení počtu podomních obchodníků z Rusové - z 350 před válkou na současných 175, o úspěšném pěstování lnu na 45 ha, čímž se Rusová zařadila na 1. místo v okrese Přísečnice, ale jinak o nízkých výnosech ze zemědělství. Z průmyslové výroby v Rusové to byla výroba krajek, záclon, punčoch, prádla a trikotáže. Po skončení druhé světové války byla většina německých obyvatel odsunuta a již se nepodařilo Rusovou dosídlit do původní velikosti. V rámci výstavby vodního díla Přísečnice byla provedena úplná likvidace obce. Demolice začaly na jaře 1973 a jako poslední byla kromě nádraží zbourána požární zbrojnice. Kostel v Rusové však byl urychleně zbourán již koncem roku 1971, jak o tom rozhodla biskupská konsistoř v Litoměřicích. Důvodem byla skutečnost, že krov kostela v Rusové mohl být bez dalších úprav použit na právě opravovaný kostel v Perštejně. Před celkovou demolicí však bylo nutno požádat nejdříve o upuštění od památkové ochrany objektů čp. 60, 105, 132, 144, 240, 256, 279, 270, domu při čp. 60 a rekreačního střediska Racek. Dále byla provedena fotodokumentace celé obce, filmová dokumentace a měřičská dokumentace objektů, které byly památkově chráněny - šlo vesměs o objekty lidové architektury. Barokní sloup se sochou Dobrého pastýře z r.1715 byl přemístěn do Hory Sv. Šebestiána a dvoustranné sousoší sv. Rodiny, které stávalo u cesty z Rusové do Přísečnice, na lesní hřbitov ve Vejprtech.

MIZ VEJPRTY

Vejprtský drozd

Ve Vejprtech odstartoval projekt Drugs out

DVD z 15. ročníku Vejprtského drozda je možné zakoupit v kanceláři MěKaSSu. Cena dvou DVD je 150,-Kč

Město Vejprty nabízí k prodeji

čtyřpodlažní činžovní podsklepený dům ve Vejprtech – Českých Hamrech. Dům se nachází v blízkosti pěšího hraničního přechodu s Německem. Součástí prodeje je objekt s pozemkem pod objektem. Pozemek v zadní části není ve vlastnictví města, ale zástupce majitele by se nebránil situaci vyřešit. V majetku města je pozemek vedle objektu, který je možno rovněž odkoupit. Dům je napojen na centrální vodovod, elektřinu. Kanalizace je řešena žumpou. Ve sklepě domu se nachází centrální kotel na uhlí, kterým jsou vytápěny všechny byty. V objektu se nachází 3 bytové jednotky o velikostech 2 x 3+1 a 1 x 2+1. Dva byty byly řádně udržované, poslední byt je v horším stavu. O výši kupní ceny rozhoduje zastupitelstvo města. Bližší informace na internetových stránkách města www.vejprty.cz, dále na telefonním čísle 474 614 970, 734 151 889, popřípadě na e-mailové adrese: [email protected], pí. Žáčková. PRODÁM El. bojler 80 l a 50 l cena 700,- Kč a 500,- Kč Kamna PETRY 400,- Kč Tel. 604 728 569

Chomutovská pobočka Člověk v tísni, o. p. s. rozšířila od června své služby o primární drogovou prevenci v horském městě Vejprty. Projekt Drugs out, finančně podpořený Ministerstvem vnitra, se zaměřuje na několik cílových skupin v oblasti primární drogové prevence. Jde především o žáky 2. stupně Základní školy, Mateřské školy a Praktické školy Vejprty, místní vietnamskou komunitu, obyvatele sociálně vyloučených lokalit a širší veřejnost. Jednou z aktivit projektu Drugs out je i promítání dokumentárního filmu Mezi panelama. Vejprtská premiéra se uskutečnila ve čtvrtek 18. 7. 2013 v prostorách kulturního domu. Dokument, který zde bylo možné shlédnout, se věnuje problematice života v sídlištních zástavbách Chomutova a Jirkova a s ním spojenými sociopatolo-

gickými jevy. Mimo zmiňované promítání filmu se obyvatelé Vejprt mohli těšit na bohatý doprovodný program, který tvořila break dancová skupina Sewa Side B people z Chomutova a rapová skupina W2ton z Jirkova. Během odpoledne byla na místě také možnost si ugrilovat něco dobrého k snědku. Celá akce přitáhla nemalý počet obyvatel Vejprt, kteří vytvořili úžasnou atmosféru. V neposlední řadě je důležité poděkovat vedoucímu MěKaSS panu Kratochvílovi a městu Vejprty za prostory kulturního střediska, promítací zařízení a zvukovou aparaturu pro celou akci. Pokud Vám z nějakého důvodu ušlo první promítání filmu, tak nezoufejte, chomutovská pobočka Člověka v tísni o.p.s. plánuje ve Vejprtech ještě jedno promítání na podzim. (Hanzelín)

Město Vejprty nabízí k prodeji čtyřpodlažní činžovní podsklepený dům v centru města. Dům je napojen na veškeré sítě – plyn, elektřinu, centrální vodovod a kanalizaci. V objektu se nachází 4 bytové jednotky o velikostech 2 x 1+2, 1+3 a 1+5. V bytech bylo využíváno lokální vytápění, plynové gamaty a etážové vytápění. V současnosti je dům zcela prázdný. Další informace na internetových stránkách města www.vejprty.cz,, dále pak na telefonním čísle 474 614 970, 734 151 889, popřípadě na e-mailové adrese: [email protected], pí. Žáčková. strana 4

MIZ VEJPRTY

Teploty březen až červen 2013 Letošní rok je teplotně velmi odlišný od předchozích sledovaných let. Nejchladnějším měsícem sice již tradičně zůstal únor, ale nejnižší teplota letošní zimy přišla až 16. března -17,8°C (na Podlesí -17,03°C). Další zajímavostí je že zima odešla 8. dubna (na Podlesí o den déle) a už se v květnu nevrátila jak bylo jejím zvykem v posledních letech. Takže letos pokud zima nepřijde extrémně brzy by mohl padnout rekord nejdéle trvajícího období bez záporných teplot.

No a hned následující měsíc přišel další extrém v podobě květnových třicítek – nejvyšší teplota 34,2°C (na Podlesí ve stínu 31,09°C) je na Vejprty slušný výkon. Meteostanice na městském úřadě zaznamenala hned tři třicítky za sebou, my Na podlesí jsme se museli spokojit jen s dvěma :-). Tyto vysoké teploty obvykle přicházejí až v srpnu. Opět bylo několik výpadku napájení a ze všech nám chybí pouze minimum 28.5. Letos bylo poslední sněžení 6.4. a sníh se na Rusové udržel do 7.5.

Prodám Auto Bellier cena 40 000,- Kč. Tel. 604 728 569

strana 5

Nové magnetky Nové magnetky města jsou již v prodeji v Infocentru na náměstí.

MIZ VEJPRTY

KAM ZA KULTUROU HORNÍ HRAD Chvála medu aneb Sladké slavnosti V sobotu 27. července od 10.00 hodin. Noční prohlídka V sobotu 17.srpna 2013 od 20.00 hodin. KADAŇ Františkánské zahrady V neděli 28. července od 14.00 hodin Country koncert: Country 5 Country a lidová hudba 70., 80. a 90. let. Vstupné 30,- Kč V neděli 28. července od 16.00 hodin Pohádka: Aucassin a Nicoletta Pohádka divadla LokVar Praha Vstupné 30,- Kč V neděli 4. srpna od 14.00 hodin Hraje Milan Baranijak Odpoledne s populární kapelou. Vstupné 30,- Kč

Lajdáček Dramatický kroužek „Vejprťáci“ děkuje všem, kteří se přišli podívat na divadelní představení Lajdáček a podpořili příspěvkem naše další aktivity. Peníze věnujeme na kostýmy a paruky, kterými obohatíme náš fundus. Doufáme, že jsme Vás pobavili a že se Vám naše divadlo líbilo. Já osobně musím děti moc pochválit, protože nebylo jednoduché naučit se text. Obzvláště víly, Dana Tetivová a Lucka Plachtová, toho měly opravdu požehnaně, protože pohádku doprovázely jako vypravěčky. Nebo hlavní role Lajdáček, kterého úžasně ztvárnila Viktorka Romová. Ta se dokázala naučit skoro celý scénář a kolikrát napověděla i ostatním, když někdy zaváhali. Klobouk dolů smekám před jejím bráškou Vojtou Romem. Je to sice zatím předškolák,

V neděli 4. srpna od 16.00 hodin Pohádka: O Šípkové Růžence Hudebně-zábavná variace na známou pohádku. Vstupné 30,- Kč V neděli 11. srpna 2013 od 14.00 hodin Folkový koncert: Úlet Lidově - country - folková kapela. Vstupné 30,- Kč V neděli 11. srpna 2013 od 16.00 hodin Pohádka: Popelka Klasická pohádka. Vstupné 30,- Kč V neděli 18. srpna od 14.00 hodin Koncert: Veselí muzikanti Orchestr Viliama Béreše. Vstupné 30,- Kč V neděli 18. srpna od 16.00 hodin Pohádka: Kocour v botách Divadlo Elf uvádí klasickou francouzskou pohádku. Vstupné 30,- Kč V neděli 25. srpna od 14.00 hodin Koncert: Brass Band Originální dixieland. Vstupné 30,- Kč V neděli 25. srpna od 16.00 hodin Pohádka: Kocour Modroočko Pohádkové kouzlo, které může dát jen divadlo. Divadlo Mladá scéna. Vstupné 30,- Kč V neděli 1. září. 2013 od 14.00 hodin Koncert: Big Band Zdeňka Tölga Velký chomutovský orchestr. Vstupné 30,- Kč V neděli 1.září 2013 od 16.00 hodin Pohádka: Bajaja Divadlo Rozmanitostí Most. Vstupné 30,- Kč strana 6

ale i on ukázal, že divadelní talent v něm nedřímá, ale už se probudil! No vlastně není co se divit, vždyť už jako maličký byl u zrodu našeho představení „Limonádový Joe“. A stejně jako Viktorka, která už ve školce s námi hrála, i Vojta už je náš čestný člen! Samozřejmě musím pochválit i ostatní herce, všichni se opravdu snažili i když tréma byla veliká a jejich výkony byly vynikající! Jsem ráda, že jsem právě s nimi mohla hrát! Nebudu prozrazovat, co budeme dál připravovat, snad jen to, že to bude pohádka a že se máte na co těšit. Ráda bych ještě poděkovala také všem, kteří mi při představení pomáhali jak s výrobou kulis, tak se samotným vystoupením. Anna Šťastná

MIZ VEJPRTY

Mistrovství republiky juniorů ve stolním tenisu. Medaile pro Martinu Štikovou. Letošní sezóna stolního tenisu skončila vrcholným podnikem, a to mistrovstvím republiky v kategorii juniorů a juniorek do 21 let. Pořadatelem byl Baník Havířov. Kvalifikace na toto mistrovství probíhala po celou sezónu a byla velice náročná. Podle výsledků celostátních turnajů a extraligových zápasů byl sestaven celostátní žebříček a jen nejlepších 32 juniorů a 16 juniorek se mohlo tohoto mistrovství zúčastnit. Martina se kvalifikovala jako sedmá nejlepší juniorka. V průběhu turnaje, který byl rozdělen do dvou dnů, vybojovala v jednotlivcích krás-

UHELNÉ SKLADY VEJPRTY

JARNÍ SLEVY UHLÍ

né páté místo a tím potvrdila, že patří ke špičce našeho juniorského stolního tenisu. Ve své parádní disciplíně, čtyřhře, ve které v minulých letech získala se svou spoluhráčkou Tamarou Tomanovou mnoho úspěchů, podala opět excelentní výkon. Probojovaly se až do finále, kde se ve vyrovnaném boji přiklonilo štěstí k soupeřkám a prohrály 2:3 (-9,-8,13,8,-9). Stříbrná medaile z mistrovství republiky je však, i přes počáteční zklamání, jednoznačným úspěchem. Zvláště proto, že oběma hráčkám je teprve 19 let a mohou na tomto mistrovství startovat ještě dva roky. -ST-

Mostecké uhlí

Ledvické uhlí

ořech 1 300,-

ořech 1 310,-

ořech 2 245,kostka 320,-

ořech 2 255,kostka 330,-

polský kostkoořech německé brikety

225,460,-

SKLÁDÁNÍ DOPRAVNÍKEM

DÁLE NABÍZÍME PÍSKY 1t = 600,ŠTĚRKY 1t = 600,KRAJINY 3 000,OBJEDNÁVKY PŘIJÍMÁME NA TEL.: 474 386 298 - OD 7:00 DO 14:30 HOD. 602 418 184 p. Košata - NEPŘETRŽITĚ

Uhelné sklady Stanislav Kudláček Chomutov uhlí mostecké

Na stupních vítězů zleva Tamara Tomanová a Martina Štiková.

ořech 1, ořech 2, kostka brikety

Prodej slepiček

strana 7

Uhlí můžeme složit pásovým dopravníkem Poskytujeme také dopravu. inzerce KY

Drůbež Červený Hrádek, firma Dráb, opět prodává slepičky snáškových plemen Lohman hnědý, Tetra hnědá a Dominant žíhaný, kropenatý, černý, žlutý, modrý a bílý. Slepičky pouze z našeho odchovu!! Stáří slepiček 14 - 18 týdnů cena 149 – 170 Kč / ks – v začátku snášky 178 Kč/ks ................................................................................................................................. Prodeje se uskuteční: ve čtvrtek 29. srpna 2013 Kovářská – u kostela – v 16 50 hod Vejprty – na náměstí – v 17 15 hod Případné bližší informace tel.: 728 605 840, 728 165 166, 415 740 719 .......................................................................................................................... Při prodeji slepiček - nová služba - výkup králičích kožek cena 15-22 Kč/ks

písky, drtě, štěrky ... Poskytujeme i dopravu v jakémkoliv množství. Dovoz uhlí nad 31q ZDARMA !!! Telefon: 474 624 210 737 858 970 pondělí až pátek od 7:00 do 15:00

SVATEBNÍ FOTO rodinné foto, děti, skupinové foto foto v ateliéru, foto na ŘP a pod. Vše po dohodě na tel.č.:

602 181 310

MIZ VEJPRTY

Regionální čtrnáctideník. Vydává a řídí Město Vejprty. Adresa: Tylova 870/6, 431 91 Vejprty Kontaktní osoba: Kratochvíl Petr, Tel.: 731 449 167, E-mail: [email protected], Http://www.vejprty.cz Nevyžádané materiály a fotografie se nevracejí. Za původnost a obsahovou správnost jednotlivých příspěvků ručí jejich autoři. Nepodepsané příspěvky se nezveřejňují. Články nepodepsané jsou redakční. Jakékoliv kopírování obsahu je možné jen se souhlasem autora. Fotografie, grafy, plánky a jiné grafické prvky jsou autorskými díly podle příslušného zákona. Tisk je registrován u MK ČR pod číslem E 12008. Podepsané články, i zkratkou, nemusí být shodné s názory redakce. Vydavatel neručí za obsah inzerce. Tisk: Akord s.r.o., Chomutov.

strana 8