KŘÍŽOVKA Odvádění
1. DÍL TAJENKY
Připravuje © Zdenka Reisenauerová
Maďarské sídlo
Starý dechový nástroj
Otec (knižně)
Část Německa
Svazek obilí
Starořecká mince
Německy »den«
Jiráskovo jméno
Prachové uhlí
Směs mlhy a kouře
Souhlas
Vykleštěný beran Hebrejské písmeno
Římská bohyně úrody
Zrak Jméno prozaika Pavla
Hudební dílo Vši (odborně)
Hajdy
Značka duté míry
Iniciály herečky Řídelové
Rusky »haló« Ovocná zahrada
Oráč (zastarale) Lihovina z rýže
Orgány v břiše Karetní hra Výživa nemocných
Kterýžto
Otcův otec Jemnozrnná hornina
Jupiterův měsíc 1. kniha Mojžíšova
Vlákno k šití Zevně (řídce) Obyvatelé Přední Asie
Francouzsky »přítel« Promoční síně
Papírnictví (dříve) Anglicky »jeden«
Seknouti
Zásobárna Vejčitá briketa Odrůda vinné révy
Činitel (knižně) 3. DÍL TAJENKY Lavice (nářečně) Trutnovský podnik
Americký literát
Chuť (hovorově)
Anglicky »nebo«
Francouzská libra
Šesterečný nerost
Značka čajové směsi
Málo
5
4
9
3
1
7
5 5
1
4
3
7 7
6
2
9 5 8 1 5 6 4 3 7
9
7
4 2
6
2
8 3
Pomůcka: adinola, alef, Anoplura, deruta, Io, livr, Oros, Tarant
5 7
8
3 8
Galerie plynových spotřebičů
Pražská plynárenská Správa majetku, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • www.ppsm.cz
2 6 4
5
1 9 6 4 2 9
7 6 3
4
Tajenku křížovky a řešení sudoku najdete na straně 11
6
Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz
Dětský den v zoo Praha
Prometheus, energetické služby, a. s. člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 148 08 Praha 4-Michle kancelář: Mendíků 9, 140 00 Praha 4 Tel.: 244 467 303, 244 467 578 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz
Chráněný
Oslazení (zastarale)
Dceřiné společnosti
Antonín Panenka a Karol Dobiaš na Letné
Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz
Dub korkový Domácky Klotylda
Kočkovité šelmy
Spojení do Michle: Autobus číslo 150 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz
Značka neptunia 4. DÍL TAJENKY
Nečistota
Pečínka
Zápor
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., odbor prodeje VO a SO U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 171 111 • e-mail:
[email protected]
Kód Etiopie Zvratné zájmeno
Svalek
Dietlova hrdinka
Zákaznická linka Pracovní doba: Po–pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Slezské město
Polák
Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 Pondělí–čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek: 9.00–12.00 hodin • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pondělí– čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek: 9.00–12.00 hodin
Zpola
Příklad
12
2. DÍL TAJENKY
Šlépěj
Pokles
S U D O K U
Primát
6/2012
Kontakty společnosti
Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253 Měření dodávek plynu, a. s., U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 255
Redakce časopisu
Redakční rada: Předseda: Ing. František Vašák, CSc Místopředseda: Bc. Miroslav Vránek Redaktor a tajemník: Ing. Jan Žákovec Členové: František Erben, Jefim Fištejn, Blanka Hlomová, Ing. Jana Hnízdilová, Rudolf Novák, Bc. Lenka Poklopová, Ing. Marek Sukup, Bc. Tereza Špačková, DiS Sekretariát: Jiří Váňa, tel.: 221 092 386, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz. Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Vydavatel: Gallery, s. s r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Miroslav Bobek: Choďte k nám do zoo, aby se zvířata nenudila
ROZHOVOR Další zastávkou historicky významného fotbalového stadionu, které s vozy na stlačený zemní plyn (CNG) objíždí tváře Pražské plynárenské, významné postavy československého fotbalu, Antonín Panenka a Karol Dobiaš a kde společně zavzpomínali na své hráčské zážitky se stal stadion na pražské Letné. Fotbalový stadion na pražské Letné je kromě jasného spojení se Spartou Praha také synonymem pro reprezentační utkání, která se v minulosti nejčastěji hrála právě tam. Hrát na Letné tedy představovalo jediné: Buď se probojovat do Sparty, nebo do reprezentačního výběru. Aruku na srdce – kdo by nechtěl hrát za Spartu. Antonín Panenka s Karolem Dobiášem vzpomínali na utkání, která na Letné odehráli, a jak jim třeba i Sparta změnila život.
Antonín Panenka a Karol Dobiaš na Letné
N
a rozhovor na Letné oba přijeli v bílých puntech s pohonem na stlačený zemní plyn a jízdní vlastnosti si pochvalovali. Během v pořadí druhého setkání vzpomínali na zážitky buď se Spartou, nebo národním mužstvem. Nezapomněli zdůraznit, že pohodlí, které dnes nabízejí fotbalové stadiony, se se stavem dříve nedá vůbec srovnávat. A vyhřívaná tribuna, kterou na stadionu Sparty realizovala právě Pražská plynárenská, je toho důkazem. Fotbal se totiž hraje v mnohdy zcela nepřátelských klimatických podmínkách. Chtěl jste někdy hrát za Spartu? A. Panenka: U mě to bylo vlastně jednoduché od začátku. Od okamžiku mého vstupu do Bohemky jsem jí zůstal věrný. Tehdejší přestupy byly totiž něco úplně jiného, než jak to funguje dnes. Musím přiznat, že jednou, asi v jednadvaceti letech, jsem nabídku ze Sparty dostal. V té době hrála Bohemians druhou ligu a já
2
U PL YNÁRNY 6/ 2012
měl samozřejmě ambice zkusit nejvyšší soutěž. Požádal jsem proto tehdejší funkcionáře o možnost přestupu. Tehdy mi řekli, že mě pustí do jakéhokoliv jiného klubu, jen ne do Sparty. Když se po půl roce anabáze opakovala se Slávií, zjistil jsem, že nemám vlastně vůbec žádnou šanci přestoupit. Vzpomenete si, kdy jste si poprvé zahráli na Letné? A. Panenka: To vím docela přesně. Ještě tu byl starý stadion a já se sem chodil dívat s tátou na různé zápasy. Pamatuji si na celkem památné utkání pro Spartu, kdy tady porazila Partizan Bělehrad 4:1. To mi bylo deset let. V Bělehradě pak přišel totální kolaps a prohra vysoko 0:5. Pamatuji si, jak hráli Kvašňák, Čtvrtníček nebo Starý. A poprvé jsem tu nastoupil shodou okolností v té době. Hráli jsme zápas mladší žáci Bohemians proti mladším žákům Sparty (smích). Dokonce si i pamatuji výsledek. Tehdy to dopadlo 3:2. Pamatuji si to moc dobře, protože jsem dvakrát skóroval. Musím bohužel říci, že později, tedy v zápasech, které jsem
s Bohemkou proti Spartě odehrál za áčko, jsme již tak úspěšní nebyli. Jedno utkání stojí za zmínku. Po dlouhé době jsme postoupili do ligy a mužstvo bylo opravdu dobré a vyrovnané. Tehdy sem přišlo 35 tisíc diváků a ten zápas byl chápán jako vyvrcholení tehdejší sezóny. Můžeme říci – největší derby. Nicméně se donesly zprávy, že nás Sparta „šmikne“. Zápas jsme nakonec opravdu 3:1 prohráli, a to díky tomu, že rozhodčí vyloučil Františka Kneborta za naprosto banální faul. De facto se potvrdilo, že to utkání neměla Bohemka šanci vyhrát. Nicméně divácká kulisa byla skvělá... A kdy se Trnavan dostal poprvé na Letnou? K. Dobiaš: Tehdy jsem byl nejšťastnější člověk na světě, že jsem mohl hrát ligu, a ani v nejmenším jsem nesnil o tom, že bych mohl mít něco společného se Spartou či Slávií nebo Slovanem. Pro mě osobně byl vrchol Spartak Trnava. Žádné transfery tehdy opravdu nebyly. Já jsem hrál například 11 let za Trnavu a nikdo nikdy nepřišel vyjednávat byť o hostování. Ale samozřejmě jsem odehrál vzájemné zápasy Spartak Trnava vs. Sparta. Živě si vzpomínám na jeden, který se bohužel odehrál na Slávii, protože zde na Letné zrovna probíhala rekonstrukce. To ještě hráli vynikající hráči mojí generace - Václav Migas, v brance Kramerius, Andrej Kvašňák, Josef Vojta a další. Představte si. Absolutně vyprodaný zápas a my jsme sedm minut před konce prohrávali 3:0. Hlasatelé v rozhlase již hlásili sebevědomě jasný výsledek s tím, že se již určitě nezmění. Stala se taková věc. Laco Kuna vystřelil, gólman dostal do prsou a upadl, míč se odrazil a já skóroval. V tu ránu bylo 3:1. Následovaly dva rychlé rohy a rázem jsme vyrovnali. Což je určitě rarita – sedm minut před koncem. Při odchodu do kabin jsme to samozřejmě schytali. Sparťani po nás házeli vším možným. Druhou raritu, kterou bych v souvislosti se Spartou chtěl zmínit, je jeden duel odehraný za umělého osvětlení. Tady na Letné jsme prohráli 4:2, a když jsme po zápase všechno rozebírali, přišli jsme na to, že náš brankář špatně vidí. On se za to styděl a nešel si k očnímu. Při odvetě doma, již měl zrak v pořádku, vyhráli jsme 2:0 a postoupili jsme. Mezi Spartou a Trnavou byly opravdu velkolepé zápasy. Jak se říká na nože. Velká rivalita tehdy panovala. Co atmosféra? Bylo to jiné, když jste přijeli do Prahy a hráli zde na Letné? K. Dobiaš: Pískali na nás. Myslím tím jako na Trnavu. V určitém období jsme dominovali a ostatní týmy jsme přehrávali takticky. Samozřejmě že když domácí prohrávali, tak nám jejich fanoušci nadávali, ale ještě naštěstí nepoužívali pyrotechniku jako dnes, nebo že by něčím házeli. Doba byla trošku jiná. Na druhou stranu nám také i zatleskali při odchodu do kabin. Nastala situace, že jste na Letné hráli společně? A. Panenka: Určitě. Za Bohemku. A ke všemu má Bohemka příznivější statistiku než Sparta. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let jsme Spartu pravidelně poráželi. K. Dobiaš: Také jsme tu hráli proti Bayernu Mnichov. Tím myslím, zápas Bohemians vs. Bayern. Vzpomínám na Paula Breitnera, kapitána Bayernu. Tady jsme prohráli 2:0 a v Německu pak remizovali 2:2, ale rád na to vzpomínám. S Paulem jsme skoro stejně staří. A. Panenka: Hrálo se to na Spartě, protože o ten zápas byl neuvěřitelný zájem. Tehdy jsem po losu za-
vtipkoval v jedné odpovědi do médií, že je to jednoduchý soupeř a že zcela jasně postoupíme. Já to myslel ironicky, leč dotyčný to nepochopil a napsal to tak, jak jsem řekl. Po prohře mi to komentátoři dost vraceli. Ale je pravda, že tehdy byl Bayern na zcela jiné úrovni a nad naše síly, i když jsme se snažili, seč mohli. Odvetný zápas jsme sehráli velmi dobře a zasloužili bychom si tenkrát vyhrát. Bylo něco, co jste tady na Spartě opravdu nečekali? A. Panenka: Jako druholigového hráče mě povolali do kvalifikace se Skotskem. Tehdejší trenér Ježek nás chtěl připravit na všechno. Dokonce i na ohlušující atmosféru Hampden Parku a sto tisíc opilých Skotů. A nechal nahrát skandování. Při tréninku nám to tu pak pouštěli, ale osobně si myslím, že to velký význam nemělo. Ale byl to zcela jistě další prvek v přípravě. Jak na to reagovali spoluhráči? A. Panenka: Osobně jsem si vůbec nedovedl představit, co nás čeká. Pak, když to pustili, tak připouštím, že mě to rušilo. Bylo to totiž hodně monotónní a bez reakcí na konkrétní akce. A skutečná atmosféra? A. Panenka: To bylo něco jedinečného. Byl to můj první zápas za národní mužstvo a nikdy před tím jsem v Evropě nehrál. Jen maximálně tady po Čechách a tam najednou na tribunách sto tisíc lidí. Každý držel v ruce čtyři piva a ke všemu to bylo na podzim a byla dost zima. Pořadatelé a Armáda spásy pomáhali s opilými fanoušky. Když jsem to viděl, ani jsem nemohl hrát (smích). Je taky nutné si uvědomit, že vybavenost tehdejších stadionů v Československu a v zahraničí byla diametrálně odlišná. V posledních letech se začíná také velmi investovat do fanoušků. Objevují se V.I.P. sekce, vyhřívané tribuny, jako díky Pražské plynárenské tady na Spartě, nebo dokonce speciální zóny pro rodiče s dětmi. Myslím, že je to dobře. K fotbalu to přitáhne další fanoušky, kteří by jinak třeba váhali. K. Dobiaš: Je pravda, že Skotů jsme se dost báli. Hráli velmi tvrdě. Ani ne tak technicky, jako tvrdě. A to byla voda na můj mlýn, protože já jsem také dokázal »mydlit«, ale Tondo... Ten nadskakoval. Bohemians tehdy hrála líbivější fotbal… Co Sparta? A. Panenka: Sparta byla někde jinde. Lepší podmínky, lepší hráči… Byla Sparta, Slavia a pak někde Bohemka. Měla přízeň třeba i ústavních činitelů. Jediné, co nás se Spartou spojovalo, byla ČKD. My jsme byli Stalingrad a oni Sokolovo.
K. Dobiaš: My jsme byli oddělení elektrotechnika a soustružníci. Dohromady jsme měli jeden soustruh. Tondo měl ranní a já odpolední. Ještě nějaká historka na závěr spojená se Spartou? A. Panenka: Já jsem sem chodil s tátou na zápasy moc rád. Vždy po skončení jsme totiž šli pěšky domů až na Vinohrady. Na Václavském náměstí jsme se po-
každé zastavili v Koruně na jahodový koktejl, který tenkrát stál korunu třicet. K. Dobiaš: Nevím, čím to bylo, ale divácká návštěvnost byla zcela jiná. Dvacetitisícové návštěvy nebyly ničím výjimečným. V rodinách se také daleko více o fotbale mluvilo. Děkuji za rozhovor Miroslav Vránek • Foto Jan Žákovec
Plynem vyhřívaná tribuna na Letné
V
yhřívání tribun fotbalových stadionů, jako zdroje komfortu pro diváky, najdeme v mnoha evropských ligách např. v Anglii, Německu, Holandsku. Od prosince 2010 má jako první v České republice vyhřívanou tribunu fotbalová Sparta na Letné. Plynové zářiče, vyhřívající východní tribunu stadionu pro cca 4 tisíce diváků instalovala dceřiná společnost Pražské plynárenské, a. s., Prometheus, energetické služby, s. r. o. V první etapě na konci roku 2010 se jednalo o 67 plynových zářičů, v 2. etapě o rok později pak o 38. Zářiče na zemní plyn se vyznačují vysokou sálavou účinností, která zajišťuje i při nízkých venkovních teplotách vzduchu vysokou intenzitu sálání a tím i teplotní pohodu. Při vyhřívání tribuny těmito zářiči se teplota vzduchu zvýší o cca 15 °C proti skutečné teplotě venkovního vzduchu. Zářiče jsou zavěšeny na ocelové konstrukci pod střechou tribuny. Celkový instalovaný tepelný výkon všech zářičů je 1 900 kW. O tom, že zářiče na zemní plyn zlepšují tepelnou pohodu, se mohli fanoušci fotbalu přesvědčit již v řadě zápasů, konaných v nepříznivých povětrnostních podmínkách. 3
PODPORUJEME
ZÁKAZNICKÁ KARTA PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ, a. s.
Lázně Mšené
Nechte se hýčkat v oáze klidu a pohody nedaleko Prahy
Za zvířaty kolem světa s Pražskou plynárenskou
V příjemném prostředí dětského areálu zoologické zahrady v Praze jsme si všichni společně s našimi ratolestmi, v druhou červnovou sobotu, užili Dětský den Pražské plynárenské.
P
ražská zoologická zahrada je jakoby předurčena pro rozmanité toulky kolem světa. Akci s přiléhavým názvem »Za zvířaty kolem světa« provázel král zvířat – lev. V Asii nás krásná gejša naučila skládat origami. Zebra byla symbolem Afriky, která zná dopravní značky. Mexický indián dětem poradil, jak se chovat při setkání s hady, a koník v Evropě propůjčil svou šťastnou podkovu. Během tohoto putování si děti zasoutěžily, vyzkoušely různé dovednosti a za splnění alespoň jed-
noho úkolu dostaly dáreček od PP, a. s. V odpoledních hodinách jsme měli možnost vidět jedinečnou show skunka, fretky s cvičitelkou (pracovnice zoo). Bohatý program doplnilo i divadelní představení. Lákadlem bylo malování na obličej či dětský koutek. Vrcholem dne bylo losování tomboly o krásné ceny. Den dětí by měl být dnem maximálně věnovaný právě jim. Doufáme, že se nám podařilo naplnit jejich očekávání a všechny děti si zde přišly na své. Největším zadostučiněním je, když se děti usmívají a mají radost, protože jejich láska a radost jsou čisté a upřímné Budeme se těšit na vás i na dalších takto vydařených akcích PP, a. s. Team OSP
Lázně Mšené byly založeny v roce 1796 a úspěšně léčí již více než 210 let zejména nemoci pohybového aparátu.
M
alebné lázně leží ve vzdálenosti asi 50 km severozápadně od Prahy v údolí s typicky středoevropským klimatem. Na 12 hektarech lesoparku najdete 7 lázeňských domů, které jsou od sebe minimálně vzdáleny. Jsou zasazeny do krásného údolí Mšenského potoka, který obklopuje rozsáhlý romantický park s rybníkem. Architektonickým skvostem a chráněnou kulturní památkou je secesní pavilon Dvorana, práce českého architekta Jana Letzela.
Pražská plynárenská je s vámi i v létě!
A
utogramiáda fotbalových internacionálů Antonína Panenky a Karola Dobiaše, kteří se stali tvářemi společnosti Pražská plynárenská, se konala 1. června 2012 v rámci oslav narozenin Rádia Blaník v přírodním divadle na Konopišti, kterých byla Pražská plynárenská partnerem. I když od památného mistrovství Evropy 1976, kde byli oba fotbalisté členy zlatého týmu, uběhla již poměrně dlouhá doba, o jejich autogramy byl ze strany návštěvníků velký zájem, což svědčí o jejich přetrvávající popularitě. Oba internacionálové vystoupili v rámci prezentace Pražské plynárenské i na podium, kde vykopli podepsané fotbalové míče mezi publikum, které čítalo přes 10 000 diváků. tš
2
U PL YNÁRNY 6/ 2012
Do lázní se dnes nejezdí jen kvůli léčbě, ale především kvůli relaxaci a nabytí fyzických i psychických sil. Vyjma klasických léčebných pobytů, které jsou určeny pro léčbu zdravotních obtíží, lázně stále častěji využívají především klienti, vyhledávající relaxační pobyty, při kterých si odpočinou a pečují o své tělo. V nabídce jsou týdenní i víkendové pobyty, během kterých zapomenete na stres a uspěchanost dnešních dní. Pokoje jsou jednolůžkové a dvoulůžkové s plným příslušenstvím. Ke kulturnímu vyžití patří společenské večery, taneční zábavy, přednášky, sportovní a vzdělávací programy, výlety do okolí s řadou atraktivních kulturních a historických památek Českého středohoří. V překrásném přírodním lázeňském parku s rybníkem a památkově chráněným torzem nedostavěného kostela naleznete plně rekonstruované ubytovací objekty, opravený Balneo provoz s rehabilitačním bazénem a restaurační objekt Dvorana s Café & Restaurantem, lázeňskou hospůdkou, salonkem a hlavní restaurací s možností bufetové snídaně, polopenze i plné penze s výběrem ze 3 menu. Dvorana je umístěna v centru lázní, vždy jen několik metrů od každého ubytovacího zařízení. Restaurace je známa výbornou českou kuchyní, nabídkou moučníků, nápojů i dietních programů. Pivnice nabízí příjemné venkovní posezení s možností grilování. V centrální budově Říp se nachází hlavní Balneo provoz, lázeňská recepce, knihovna, kiosek s nápoji, občerstvením a upomínkovými předměty. V objektu Praděd je wellness s masážemi, saunou, soláriem a posilovnou, dále je zde kosmetika, kadeřnictví, pedikúra a manikúra. Park a okolí nabízí sportovní vyžití, jako je tenis, kuželky, petanque, ping-pong, rybaření v lázeňském rybníku, cykloturistiku, ale také kryté posezení s grilem a na golfové hřiště je to pouhých 12 km. V areálu naleznete 2 uzavřené parkovací plochy a jedno centrální parkoviště. Lázně Mšené vás zvou ke strávení nenáročných dnů věnovaných odpočinku, ozdravným a relaxačním procedurám, kultuře, sportu či pouze k procházkám.
Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 20 % na stálou nabídku lázeňských týdenních a víkendových pobytů 20 % z ceníkových cen volně prodejných lázeňských procedur 20 % z ceníkových cen na wellness služby v objektu Praděd Aktuální ceny pobytů i lázeňských procedur naleznete na www.msene.cz Kontakt: Lázně Mšené, a. s. Lázeňská 62, 411 19 Mšené-lázně Telefon: +420 416 865 202, 203 + 420 416 866 007, 009 Fax.: +420 416 866 011 e-mail:
[email protected] • www.msene.cz Ivana Kocmanová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Lázněmi Mšené na straně 11. Na 1 vylosovaného výherce čeká dárkový poukaz na aroma balíček, který obsahuje lázeňské procedury v Lázních Mšené. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají v Lázních Mšené slevu 20 % na stálou nabídku lázeňských týdenních a víkendových pobytů, 20 % z ceníkových cen volně prodejných lázeňských procedur, 20 % z ceníkových cen na wellness služby v objektu Praděd.
Vylosovali jsme výherce soutěže se Zákaznickou kartou Pražská plynárenská, a. s., nabízí každoročně držitelům Zákaznické karty možnost zúčastnit se soutěže o atraktivní ceny.
P
oslední soutěž probíhala od 20. 3. do 20. 6. 2012 a byla uspořádána ve spolupráci s partnery Zákaznické karty – cestovní kanceláří EXIM Tours a Resortem Svatá Kateřina. Ti zajistili do soutěže hodnotné a atraktivní ceny. První cena byl letecký zájezd pro 2 osoby do Středomoří a druhá cena poukaz na víkendový pobyt v Resortu Svatá Kateřina pro 2 osoby. Další tři věcné ceny poskytla výhercům Pražská plynárenská, a. s. Soutěže se mohl zúčastnit každý zákazník Pražské plynárenské, a. s., vlastnící její platnou Zákaznickou kartu. Vylosování proběhlo dne 26. června 2012 v prostorách Galerie Smečky. V osudí bylo 876 tipovacích lístků. U losování se sešli zástupci partnerů Zákaznické karty. Za Pražskou plynárenskou Bc. Tereza Špačková a za Resort Svatá Kateřina Ing. Veronika Velasová. Všich-
ni přítomní zástupci se shodli na tom, že soutěž měla velký ohlas, a proto budou v tomto soutěžním trendu pokračovat. Vylosováni byli tito výherci: 1. cena: Ludmila Hloušková, Praha 10 2. cena: Slavomíra Smékalová, Přemyslovice 3.–5. cena: Marie Zahradníková, Praha 5 Věra Hošťáková, Praha 6 Ondřej Miklóš, Praha 5 Výhercům blahopřejeme! Pokud jste nevyhráli, nezoufejte, budete mít spoustu dalších šancí. A chcete-li využívat výhod zákaznické karty, navštivte www stránky Pražské plynárenské, a. s., nebo partnerů Zákaznické karty: www.ppas.cz, www.eximtours.cz, www.katerinaresort.cz Ivana Kocmanová
5
ROZHOVOR
Jefim Fištejn • Foto archiv M. Bobka
tížně srovnatelné. Důležité je, aby se v ní návštěvníkům líbilo, aby jim přinášela poučení, aby se v ní zvířata cítila dobře a rozmnožovala se, aby pomáhala při záchraně ohrožených druhů apod. Podle posledních údajů je v pražské zoo chováno 674 živočišných druhů a celkem skoro 5 a půl tisíce jedinců. Čísla však neumožňují získat představu o bohatství zastoupené fauny. Stačí pytel blech anebo nájezd sarančat a počet jedinců se zvýší nesčetněkrát. Jak strukturujete reprezentativnost druhů, aby na jednoho slona nepřipadala jedna myš? Přesně tohle je důvod, proč nerad pracuji se souhrnnými čísly. Ta samozřejmě nedávají smysl, respektive jsou zajímavá až na dlouhé časové ose. Kdybyste se ovšem do statistik podíval podrobněji a všiml si, kolik máme zástupců jednotlivých živočišných skupin, zjis-
penzace za zvýšené energetické vstupy? Čím se vůbec může Zoo Praha pochlubit ve smyslu vzácné vybavenosti? Napsal jsem podrobný článek o důvodech zvýšení vstupného. Zvyšují se ceny všeho, nejen energií, a dotace klesají. Pak můžete buď omezit některé činnosti, třeba zrušit vybrané chovy, nebo zvýšit vstupné. Ostatně ani po jeho zvýšení nejsme v ČR nejdražší (ač zdaleka největší a s nejlepší nabídkou) a třeba zahrady desetinové rozlohy mají ve srovnání s námi poloviční vstupné. Každé firemní logo vyjadřuje základní filozofii, anebo nejcharakterističtější znak firmy. Vy jste se rozhodli pro změnu zavedeného loga. Proč? My jsme se přece pro změnu zavedeného loga nerozhodli! Překvapuje mě, že se takový nesmysl stá-
pularita, kterou si získala naše skupina, pomáhá ochraně goril v Africe. Kůň Převalského je však druhem, kterého Zoo Praha zachránila – a kterého dnes, po letech, kdy se o tom víc mluvilo, než konalo, skutečně vracíme do Mongolska. Spolu s tím roste i mezinárodní prestiž naší zoo. Máte mezi zvířaty svého vlastního oblíbence nebo živočišný druh, který svou vzácností je vaší osobní chovatelskou chloubou? Jistěže oblíbence mám. Třeba hrabáčici Kvídu. Pyšný jsem na ohromující sérii chovatelských úspěchů, jichž dosahují kolegové. Například pokud jde o varany komodské nebo sojkovce, jsme na světové špičce, navíc daleko před zbytkem pelotonu. Jednu dobu se hodně mluvilo o adopci zvířat známými osobnostmi kulturního a veřejného ži-
til byste, mimo jiné, že o »pytli blech« nemůže být řeči. On se hmyz do statistik totiž vůbec nezapočítává. Za dobu své existence se plocha zahrady rozrostla téměř na trojnásobek. Domníváte se, že v pražské Tróji je stále dosti místa pro další expanzi? Nedomnívám. Vím, že tu místo není, resp. je ho málo. Jako San Diego nikdy nebudeme a musíme svůj prostor co nejlépe využít. Na druhé straně, umístěním zoo v Troji nám naši předchůdci prokázali neuvěřitelně cennou službu. Celý svět nám polohu naší zoologické zahrady závidí. Souvisí nedávné zvýšení vstupného se snahou vylepšit vybavenost zoo, nebo je to jen kom-
le objevuje. Používání Cihlářova loga zakázal pražské zoo soud. Logicky jsme proto museli vyvinout logo nové. Zdá se, že zvířecí osobností mezi vašimi chovanci už není kůň Převalského, ale africká gorila. Pražská zoologická zahrada stála u zrodu novodobé tradice pořádání »Běhu pro gorily« ulicemi hlavního města. Není ten posun pozornosti způsoben jen tím, že lidoop svou blízkostí člověku je veřejnosti mnohem srozumitelnější a sympatičtější než divoký kůň? Zvířecích osobností máme celou řadu, můžete je ostatně vidět i mimo zoo na billboardech a citylightech. Gorily jsou pro nás samozřejmě významné a po-
vota. V poslední době o tom tolik není slyšet. Přetrvává zájem celebrit o tento druh sponzorování? Není tomu tak, že každý prominent chce adoptovat usurijského tygra a nikdo nechce, aby jeho jmenovka zdobila klec se smradlavým skunkem? Kdy se o tom »hodně« mluvilo? Tyto programy běží stále, počet donátorů roste a adopce zvířat se staly i oblíbeným dárkem. Výběr zvířat podléhá mnoha kritériím a nesměřuje jen k prvoplánově atraktivním druhům. Velmi často si své jmenovce adoptují nositelé zvířecích příjmení. Mnozí jednotlivci, firmy či organizace si pochopitelně sponzorují zvířata, která mají v logu nebo jež nějak souvisí s předmětem jejich činnosti. A kupříkladu známý právník si adoptoval supa.
Miroslav Bobek: Choďte k nám do zoo, aby se zvířata nenudila
Z
hruba před deseti lety v rozhovoru pro tento časopis jste vyprávěl o projektu Africká odysea, v jehož rámci bylo sledování putování okroužkovaných černých čápů. Máte nějaké povědomí o dalších osudech těchto ptáků, nebo s ukončením vědeckého projektu končí i zájem badatelů o sledované jedince? Šlo o sledování čápů černých, ale také čápů bílých a jeřába popelavého, kteří byli označeni satelitními a VHF vysílači. Trvalo po celou dobu životnosti těchto vysílačů. Snažili jsme se sledované jedince i poté najít podle kroužků, což se ojediněle podařilo, ale šlo spíš o osobní zájem, nikoli o snahu získat nějaké další výsledky. Nebyl to pro nás jen tak nějaký projekt, ale část našeho života, jehož součástí se stávali i čápi s »batůžky«. Když jste se přihlásil na konkurzní řízení na místo ředitele pražské zoo, byl jste rozhlasovým novinářem a autorem naučně-populárních publikací. Vaším soupeřem byl známý ekonom Miroslav Zámečník. Čím to je, že o tuto pozici usilují úspěšní představitelé jiných povolání, jen ne profesionální zoologové? Sám jsem vzděláním zoolog a přes práci v rozhlase jsem s oborem nikdy neztratil kontakt a na řadě projektů jsem spolupracoval i se zoologickými zahradami. Proč o tuto pozici usilují představitelé jiných profesí, tedy není otázka úplně na mne, ale zcela jistě může být skvělým ředitelem zoo veterinář stejně jako ekonom. Zoologická zahrada je pokládána za místo, které přitahuje především zájem dětí. Je pro ně zdrojem poučení a budí jejich představivost. Kdybyste chtěl přesvědčit dospělé o tom, že návštěva 6
U PL YNÁRNY 6/ 2012
Mgr. Miroslav Bobek je český přírodovědec a manažer, od 1. ledna 2010 ředitel Zoologické zahrady Praha. Dlouhou dobu pracoval v Českém rozhlasu, kde se proslavil především projektem Odhalení, v němž formou reality show sledoval život goril v zoo Praha. Miroslav Bobek považuje za svůj hlavní úkol udržet úspěch pražské zoo. V zahradě by chtěl využívat moderní technologie včetně internetu a prezentovat zvířata více v kontextu s jejich přirozeným prostředím. Za velký konkrétní úkol považuje stavbu nového pavilonu pro slony a hrochy. pražské zoo je i pro ně smysluplným trávením volného času, co byste jim řekl? Víte, profesor Veselovský často opakoval, že vztah ke zvířatům je stejnou součástí kultury jako třeba výtvarné umění. Jsem přesvědčen, že kontakt se zvířa-
ty ke svému životu nezbytně potřebujeme a že zoologická zahrada tuto naši potřebu může naplnit. Současně i pouhou návštěvou zoo se generují prostředky na záchranu ohrožených druhů zvířat atd. Občas také zmiňuji to, že stejně jako návštěvníci sledují zvířata, tak rovněž zvířata sledují návštěvníky – choďte tedy do zoo, aby se nám zvířata nenudila! Pražská zoologická zahrada se těší světovému uznání. V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler označena jako sedmá nejlepší na světě. Můžete nám přiblížit, podle jakých kritérií se hodnotí zoologické zahrady? Kdo jsou vašimi nejbližšími konkurenty a čím je hodláte trumfnout? Nehrajeme mariáš, abychom se trumfovali. Mezi zoologickými zahradami naštěstí probíhá velmi intenzivní a plodná spolupráce. A jakkoli je hezké umístění v jakémkoli žebříčku potěšující a marketingově cenné, nemá smysl ho přeceňovat. Kritérií k hodnocení zoologické zahrady je příliš široká škála a jsou příliš ob-
V džungli se topí zemním plynem
Z
oo Praha je významným odběratelem zemního plynu od Pražské plynárenské, a. s. Vzorovým příkladem vytápění plynem je Pavilon Indonéské džungle, který představuje indonéskou faunu a flóru v jejím přírodním prostředí – indonéské džungli – s tropickým mikroklimatem s vysokými teplotami a s relativní vlhkostí vzduchu až 90 %. V expoziční části je udržována stálá teplota 28–30 C a vzdušná vlhkost 70–90 %, technické vybavení umožňuje i pravidelné mlžení a nápodobu tropického deště. Vytápějí se umělé skály, stěny, podlahy, jezírka, kóje opic i skladiště pro varany. To vše vyžaduje perfektní technické řešení systému větrání, vytápění, chlazení a vlhčení, pracující nepřetržitě v letním i zimním období. Pavilon je vytápěn z kotelny na zemní plyn, ta je vybavená třemi kotli s dvoupalivovými hořáky. Celkový výkon kotelny je 900 kW. 7
PŘEDSTAVUJEME DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ
Z HISTORIE PLYNÁRENSTVÍ
Měření dodávek plynu zajišťuje i obchodní služby v terénu Hlavní činností společnosti Měření dodávek plynu, a. s., (dále jen MDP) je komplexní správa měření a řešení problematiky ztrát. V rámci koncernu PP se rovněž podílí na budování vztahu se zákazníky Pražské plynárenské. Na podrobnosti jsme se zeptali ředitele společnosti Ing. Jana Příbka.
P
ane řediteli, jaké konkrétní služby ve styku se zákazníkem poskytujete? Námi poskytované služby lze rozdělit na služby pro distributora plynu a pro obchodníka. Pro společnost PPD, a. s., – distributora plynu poskytujeme služby spojené s povinností vybavit odběrné místo odběratele vhodným měřicím zařízením, tj. plynoměrem. U větších odběrů pak zařízením k automatickému přepočtu odebraného množství plynu
na vztažné podmínky a případně dálkovým přenosem dat z měření. Mezi tyto naše činnosti tedy patří montáže a demontáž plynoměrů, přepočítačů odebraného množství plynu, záznamníků dat, plombování měřicí techniky, kontroly odběrného a měřícího místa a zajištění oprav měřicí techniky. Zjednodušeně řečeno jde o služby, které jsou u zákazníka provedeny automaticky dle požadavku distributora plynu, aniž by je zákazník požadoval. Do druhé skupiny patří služby, které MDP, zajišťuje smluvně pro všechny odběratele/zákazníky obchodníka Pražské plynárenské, a. s. Tyto služby jsou samozřejmě pro zákazníka též zdarma a hradí je Pražská plynárenská, a. s., s cílem zajistit zákazníkům maximální komfort spojený s odběrem plynu. Komfortem je myšlena samozřejmě časová úspora zákazníka a usnadnění vyřízení administrativních úkonů spojených s různými agendami, ke kterým v průběhu odběru ze strany zákazníka dochází. Můžete být konkrétnější? Jedná se o agendy související se smlouvou o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, tzn. počínaje uzavřením nové smlouvy se zákazníkem, předáním potřebných informací a dále se zajištěním především změn se smlouvou o dodávce plynu spojených např. změn záloh, způsobu plateb, údajů zá8
U PL YNÁRNY 6/ 2012
kazníka nebo spotřebičů, převody odběrů, ukončení smlouvy, příjem reklamací, žádostí o připojení, o zákaznickou kartu, ale také rozvoz nevyzvednutých přeplatků nebo příjem plateb od zákazníků. Důležité je říci, že se jedná o tzv. »obchodní služby v terénu«, tedy ne o klasický styk na obchodních přepážkách, ale o sjednanou návštěvu přímo v místě odběru zákazníka na území hl. m. Prahy. Pokud se dostaví zákazník na obchodní přepážku PP, a. s., a v průběhu vyřizování zjistí, že s sebou nemá veškerou potřebnou dokumentaci, může mu pracovník na přepážce dohodnout termín návštěvy našeho technika, který s ním, po předložení chybějících dokladů, uzavře požadovanou službu. Totéž platí i při případné konzultaci na telefonické zákaznické lince PP, a. s., nebo při písemné komunikaci. Nutno poznamenat, že poskytnutí této služby je v kompetenci obchodníka PP, a. s., a ne-
ní možné ji nárokovat. Snahou obchodníka je samozřejmě vycházet vstříc co největšímu počtu zákazníků. Pro zákazníky z okrajových částí hl. m. Prahy a přilehlých obcí poskytujeme služby tzv. »privátního plynaře« v téměř stejném rozsahu, s tím rozdílem, že podle předem sestaveného harmonogramu, k nahlédnutí na www.ppas.cz pod heslem »mobilní kancelář«, navštěvujeme cca každý druhý měsíc s mobilní kanceláří obce, které o tuto službu mají zájem. Tímto samozřejmě nabízíme představitelům obcí, kteří této služby pro své občany nevyužívají, aby nás kontaktovali, a my je do harmonogramu zařadíme. Zmiňoval jste kontroly u odběratelů. Proč jsou prováděny? Úkolem kontroly je především zjištění skutečného stavu měřidla a tím minimalizace možnosti reklamace fakturovaného množství odebraného plynu s vazbou na spokojeného zákazníka. Do Střediska evidence a verifikace dat přicházejí všechny nesrovnalosti zjištěné při provádění periodických odečtů, takzvané »nevěrohodné« odečty, na které následně je vystaven požadavek na kontrolu. Porovnáváním spotřeb plynu za uplynulá období zjišťujeme, že se bohužel vyskytují i odběratelé, kteří se domnívají, že na odebírání plynu bez měření není nic špatného. A zde jsme u druhého důvodu, proč se kontroly provádějí. Tyto kontroly se
soustřeďují na zjištění neoprávněného odběru a jeho následné vyřešení. Jsou odběratelé, kteří se z neznalosti dopustili tohoto přestupku a jsou ochotni spolupracovat při jeho řešení. Pak zde existuje malá skupina těch, kteří neoprávněně odebírají plyn mechanickou úpravou počítadla plynoměru, případně neodbornou úpravou odběrného plynového zařízení. Tímto neodborným zásahem vystavují sebe obvinění z obecného ohrožení a ostatní spoluobčany potenciálnímu nebezpečí z úniku plynu, ke kterému při těchto případech většinou dochází. Proto přijímáme anonymně i vaše upozornění, které v rámci kontroly prošetříme. Lze se nebezpečí z výše uvedených případů preventivně chránit? Dodávka, instalace a provozní zkoušky detektorů úniku metanu a oxidu uhelnatého patří do dalšího okruhu naší činnosti. Majitelům a správcům bytových domů, doporučujeme detektory preventivně instalovat. Má to své opodstatnění i z čistě praktického hlediska, kterým je »lidská zapomnětlivost«, uvědomíme-li si, kolikrát jsme si sami nebyli jisti např. vypnutím spotřebiče při opuštění domácnosti. Detektory úniku oxidu uhelnatého se instalují v místech, kde jsou umístěny spotřebiče zemního plynu, zároveň slouží jako obytné místnosti a není v nich zajištěna dostatečná přirozená cirkulace vzduchu. V případě úniku oxidu uhelnatého do takovýchto prostorů hrozí zvýšené nebezpečí otravy. Proto i zde nabádám naše zákazníky k jejich instalaci. Detektor zaznamená únik ještě před dosažením meze výbušnosti a zvukovou, případně světelnou signalizací upozorní obyvatele na výskyt metanu či oxidu uhelnatého, a umožní tím včasný zásah. Dodávka i instalace, se podle místních podmínek, pohybuje okolo 5 000 Kč a zkouška funkčnosti cca 500 Kč za rok. Což jsou zanedbatelné náklady vzhledem k uchráněnému lidskému zdraví, případně majetku. Navíc zde u obchodníka Pražská plynárenská, a. s., existuje, při splnění předem daných podmínek, možnost příspěvku, příp. uhrazení kompletní instalace vybraného typu detektoru. Mimo bytové objekty provádíme instalace též v průmyslových areálech, a ve vazbě na změnu legislativy, aktuálně též v podzemních garážích, kde je pak se souhlasem správce umožněno parkování vozidel poháněných CNG. Jako příklad mohu uvést instalaci detektorů úniku metanu v podzemních garážích TETA. Potenciálním zákazníkům, kteří mají z využívání zemního plynu respekt, lze touto cestou vzkázat, že použitím detektorů se jejich obavy sníží na minimum. Jakým způsobem si lze službu objednat? Jak již bylo zmíněno, služby přímo spojené se smlouvou na dodávku plynu poskytujeme zprostředkovaně pro obchodníka i provozovatele distribuční soustavy všem kategoriím odběratelů, a vzhledem k tomu že není objednávání služby jednotné, obracejí se zákazníci na jejich obvyklé kontakty. Samozřejmě pokud by čtenáře zajímaly ostatní služby spojené s měřicí a detekční technikou, pak ať nás osloví prostřednictvím kontaktů na našich stránkách www.mdpas.cz Děkuji za rozhovor Jan Žákovec
Připravil Rudolf Novák
Galerie plynových spotřebičů Individuální topidla (5. část) Počátky vytápění plynového Pomineme-li, že k vytápění svých domácností použili zemní plyn pravděpodobně poprvé Číňané již v 10. století př. Kr. (nevíme však, v jakých topidlech plyn
1
spalovali), setkáváme se s použitím plynu pro tyto účely až v souvislosti s počátky výroby svítiplynu na začátku století devatenáctého. Nejdříve se jednalo jen o ojedinělé případy. Je potěšitelné, že jedněmi z prvních uživatelů plynu pro vytápění na světě byli i občané českých zemí. Byl to např. znojemský podnikatel Andreas Zacharius Winzler (1802) a litoměřický měditepec Antonín Wágner (1818). Zdroj tepla pro vytápění poskytovaly zpočátku velmi jednoduché trubkové nebo motýlové hořáky na svítivý plamen (bez předmísení plynu se vzduchem), známé z plynového osvětlení. Teprve v polovině 19. století se začínají uplatňovat speciální plynové spotřebiče určené pouze k vytápění. V písemném rádci pro spotřebitele plynu z r. 1868, nazvaném »Spísek o plynu« a vydaném ředitelem obecní plynárny na Žižkově K. F. A. Jahnem, se např. píše: »Taktéž prospěšno malé místnosti ply-
2
U kamen sálavých rozpalují plameny Bunsenova hořáku šamotová tělíska nebo vyleštěnou měděnou desku »reflektor« (obr. 1 a 2). Dalším představitelem těchto topidel byly např. také plynové krby (obr. 3), upravené mnohdy tak, že vložená hmota v topeništi se rozžhavila a napodobovala hořící polena nebo polokoks. Sálavá kamínka se často dělala v přenosném provedení neumožňujícím napojení na odvod spalin (obr. 4 a 5). K plynovodu se připojovala pryžovou hadicí. Tato kamínka měla malý výkon a proto se používala většinou k vytápění menších místností, např. koupelen. Spaliny plynu od těchto spotřebičů však způsobily mnoho smrtelných otrav. Rovněž hadicové připojení nezaručovalo bezpečný provoz, a proto byla v druhé polovině 20. století neodkouřená přenosná topidla zakázána. U konvekčních kamen procházejí spaliny litinovým či plechovým vyšamo-
5
nem topiti a užívá se k tomu malých plechových kamínek s plameníkem, jaké se ve vařidlech nalézají.« Plynová kamínka byla zpočátku velmi primitivní, ale vytápění plynem se velmi rychle zdokonalovalo a topidla byla také někdy velmi dekorativní. Rozvoji plynových spotřebičů pro všechny různé účely přispěl Bunsenův hořák, vynalezený v r. 1855.
z různých dob ukazují obr. 6 až 8. Zvláštním hybridem byla topidla konvekční kombinovaná s topidlem sálavým (obr. 2 a 8). Kamna na vytápění se vyráběla zpravidla v provedení, které umožňovalo pouze jejich postavení na zem. Některá topidla však byla vyráběna i v provedení nástěnném (obr. 9 a 10).
Výroba plynových topidel v českých zemích Prvním výrobcem plynových topidel u nás byl Karel Macháček, který nejdříve od r. 1910 vyráběl spotřebiče v Praze pod značkou Karma a později, ve 20. letech, zřídil novou moderní továrnu 8
6
7
9
10
Druhy individuálních topidel
3
4
Plynová kamna se od samého počátku plynového vytápění dělí na kamna sálavá (radiační), u kterých dochází k přímému ohřívání objektů dopadajícími tepelnými paprsky, a konvekční, kterými se nejdříve ohřívá vzduch ve vytápěné místnosti.
tovaným topidlem nebo svislými plechovými nebo litinovými články a pak kouřovodem do komína. Od topidla i kouřovodu se ohřívá vzduch a proudí místností. Příklady konvekčních topidel
Obr. 1 – Kamna se sálavou šamotovou deskou (Anglie, 2. pol. 19. stol.) Obr. 2 – Bohatě zdobené konvekční topidlo s měděným sálavým reflektorem. Muzeum Ruhrgasu v Essenu Obr. 3 – Plynový krb se sálavou šamotovou vložkou Obr. 4 – Sálavá přenosná keramická kamínka »Cheminee Le Ki« (Francie, 1921) Obr. 5 – Přenosná sálavá litinová kamínka bez odkouření (Karma, 20. léta 20. stol.). Plynárenské muzeum PP, a. s. Obr. 6 – Konvekční plynová kamna fy. Manoschek, 1888 Obr. 7 – Pokojová plynová kamna »Franz Krauze«, 1890. Plynárenské muzeum Paczków v Polsku
v Českém Brodě. Dále se výrobou plynových topidel zabývala firma Moravia v Mariánském údolí u Olomouce, Šmolík Příbram a Prometheus v Děčíně, máme-li uvést alespoň ty nejznámější.
Obr. 8 – Skupina konvekčních plynových topidel v Plynárenském muzeu PP, a. s. Zleva: plechový radiátor Karma, litinový radiátor Prometheus, kombinovaná konvekční kamna Karma se sálavým šamotovým tělesem Obr. 9 – Nástěnné konvekční plynové topidlo kombinované se sálavým reflektorem (Manoschek) z r. 1888 Obr. 10 – Nástěnné konvekční topidlo Karma (30. léta 20. stol.). Plynárenské muzeum PP, a. s.
9
Fejeton MILONĚ ČEPELKY
Jsem takzvaně na slova, ta jsou už od dětství má říše a má vlast. Zkoumám jejich významy, souvislosti, zásadní proměny i jen mírné posuny těch významů způsobovaných měnícím se světem. Opájím se jejich hudbou, těší mě (a někdy štvou) slova nová, melancholicky se ohlížím za těmi, jež naopak zanikla, umřela naším nezájmem, ba opovržením, překvapují mě i jejich nečekané návraty. Slovní vesmír zdá se mi být podobně virtuální jako vesmír počítačový, kde také nic nenahmatáme, ač jsme v něm dnes všichni ze své vůle (i proti ní) zapsáni. Třebaže je snadno, ach, tak snadno smazatelný, přes svou nehmotnost trvá. Vezměme například staré, krásně znělé slovo záplata. Nemá nic společného s platem, ačkoli asi věta „zaplatím ti za záplatu“, slib daný v minulosti krejčímu Očkovi nemajetným majitelem kalhot, na kolenou či na zadku valem řídnoucích, mohl mu být rajskou melodií. Avšak pozor – právě že v minulosti. Kdysi. Protože dnes přece děravé nebo i jen naděravělé kalhoty zahodíme ani nemrkneme a koupíme nové. Ponožky a punčochy už se také nelátají. Látání (další pěkné slovo – nebožtík) bývalo totéž co zašívání, dnes ovšem znamená spíše šikovný úkryt před povinností. Jenže to je jiná kapitola, vraťme se k záplatě. Kdo by dnes záplatoval? Nic naplat, ani za plat! Vždyť i plátno, které s tím možná souvisí, nahrazuje se onačejšími látkami. A teď ouha a bumbác – náhle slyším, že ZIS (Zákaznický Informační Systém) Pražské plynárenské, v němž je shromážděno snadno vyhledatelné všechno o všech, potřebuje péči. Ta poběží od 1.června do konce srpna a přinese s sebou určitá nezbytná opatření..., pardon... cože? Ach tak, jistě. Mé mylné pochopení je opraveno: nejde o naši českou péči, nýbrž o PATCH. Anglické slovo znamenající totéž co – zírám jak vyoraná myš – naše dávno opuštěná záplata! Okamžitě mi v mysli vytanou americké, původně asi indiánské patchworks, pačvorky, přikrývky a závěsné koberečky láskyplně sešité ze samých různobarevných záplat, které jsem obdivoval na jednom z hudebně literárních večerů kamaráda Martina Žáka ve Mlejně ve Stodůlkách. Tak teď je tím označen projekt údržby ZISu? To se mi líbí! Generální oprava. Inovace. Vyčištění. Pojistka na dobré fungování systému na léta dopředu. PATCH a péče od sebe vůbec nejsou daleko. Stařičká dobrá záplata (alias, odpusťte, flastr) vrací se do současnosti v plné parádě a s jasným vysvětlením, že děravé kalhoty ano, ty opustíme bez osudové újmy v peněžence, ale co stálo velké a ještě větší peníze, to jen tak vyhodit nelze. Nebylo by to hospodárné. Odvezete snad do starého železa auto, když mu odejdou tlumiče nebo když se porouchá stahování okýnek? Oprava bude sice něco stát, ale dostanete jistotu bezproblémového fungování svého miláčka do budoucna. A dokonce – ruku na srdce – dokážete-li nečekat, až přijde malér, a svěřujete-li se odborné péči včas a pravidelně – ušetříte. (Stejně to platí o preventivních prohlídkách zubů, zvlášť když si uvědomíte, že totální náhrada chrupu je už dnes s automobilem cenově málem srovnatelná. A bude prý ještě hůř, takže o užitečnosti téhle srovnávací odbočky nepochybujte ani na vteřinu.) Také žehrání, že je to zbytečné, že to při údržbě ztíží výkon a potom naopak zas práce přibude, nežli si uživatelé osvojí přidané novoty („kdy už se my chudáci dočkáme klidu a budeme si užívat pohodlí?“), také to je nemoudré. Neboť toho se nedočká nikdo, na to zapomeňme. Život sám je věčná, naštěstí většinou pozvolná změna. Ale jede se pořád po téže trati a jede se bezpečněji, což ve světě plném pastí, prachu a chaosu není málo. Ať žije PATCH! Páč (rozuměj spisovné poněvadž) je v něm jistota stálé dobré služby. Miloň Čepelka
VLADIMÍR JIRÁNEK expres
SOUTĚŽE 6/2012
DOPORUČUJE
Dětská soutěž s časopisem
Válečné
Plynové spotřebiče
Olga Barényiová: Pražský tanec smrti
Použití plynu v potravinářství (část 2.)
Román autorky, o jejíchž životních osudech se skoro nic neví, vypráví o dnech Pražského povstání v květnu roku 1945. Autorčin pohled, založený na osobních vzpomínkách, je mírně řečeno velice neobvyklý. Popisují se v ní krutosti páchané Revolučními gardami nejen na německém civilním obyvatelstvu, ale i na Češích, kteří jen v nejmenším nesouhlasili s tím, co gardisté provádějí, a proti jejich řádění se postavili.
V uzenářstvích se plyn používá vedle ohřevu teplé vody k vaření masa a masných výrobků a uzení. Protože při spalování zemního plynu nevzniká ... (tajenka rébusu), který je pro uzení potřebný, horké spaliny před vstupem do udicí komory procházejí vrstvou dřevěných hoblin a třísek (nejlépe z ovocných stromů). Široké uplatnění nachází zemní plyn při výrobě pečiva. Pece jsou přímo vytápěny plynem. Zemní plyn je zdrojem energie i pro další potravinářské obory. Nejznámější je výroba piva, karamelu, oplatek nebo sušenek, ... (tajenka osmisměrky) nebo sladu, pražení kávy, karamelového sladu, sóji nebo oříšků ap.
Rébus
Od pojmenování obrázku odečtěte písmena uvedená za obrázkem, k výsledku přičtěte další obrázek.
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Lázně Mšené úspěšně léčí již více než 210 let zejména nemoci pohybového ústrojí. Sedm lázeňských domů obklopuje rozsáhlý romantický park s rybníkem. Do lázní se dnes nejezdí jen kvůli léčbě, ale především pro strávení nenáročných dnů věnovaných odpočinku, ozdravným a relaxačním procedurám, kultuře, sportu či pouze procházkám. Kontakty: Lázně Mšené, a. s. Lázeňská 62, 411 19 Mšené-lázně Telefon: +420 416 865 202, 203 +420 416 866 007, 009 e-mail:
[email protected] • www.msene.cz
Krimi, detektivky Arnaldur Indridason: Oběť
V jednom bytě v Reykjavíku je nalezen muž s podříznutým hrdlem. Zdá se, že pachatel i oběť se znali, neboť nic nenasvědčuje násilnému vniknutí. Komisařka Elinborg spatří pod postelí kašmírový šál, který vydává podivnou vůni, a v kapse oběti je rovněž nalezena tzv. »znásilňovací droga«. Erlendurova kolegyně tuší, že vražda byla odplatou za brutální zločin, který nebyl nikdy potrestán. Zatímco se komisař Erlendur snaží ve fjordech vyrovnat s traumatickými zážitky z dětství, vyšetřuje Elinborg vraždu, která otřese nejenom jí.
Osmisměrka
Vyškrtejte pojmenování obrázků ve všech směrech – vodorovně, svisle i úhlopříčně, zprava doleva, shora dolů a opačně. Zbyde vám 18 písmen. Přičtete-li je po řádcích, dozvíte se tajenku. Písmena mohou být vyškrtnuta víckrát.
Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 20 % na stálou nabídku lázeňských týdenních a víkendových pobytů, 20 % z ceníkových cen volně prodejných lázeňských procedur, 20 % z ceníkových cen na wellness služby v objektu Praděd. Slevy jsou uvedeny v sekci Ceníky na www.msene.cz Dnešní otázka: Jak se jmenuje kulturní památka v Lázních Mšené?
Odpovědi prosíme zasílejte do 15. 8. 2012 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Makovice 6/2012« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
Krimi, detektivky Ed McBain: Omnibus Kočka v botách, Dům, co postavil Jack, Tři slepé myšky
Matthew Hope, který se již definitivně stal expertem na trestní právo, opět vystupuje v úloze obhájce klientů, jejichž viny jsou podle mínění úřadu státního zástupce jako na talíři. Floridská Calusa prožívá nejeden žhavý případ a advokát se znovu a znovu mění v akčního soukromého detektiva a v bahně floridského podsvětí musí najít pachatele, aby prokázal nevinu svých klientů. V první případu obhajuje muže, podezřelého z vraždy jeho manželky, která si odnášela domů film, na jehož střihu večer pracovala a tu noc zemřela a film se ztratil. Dále se věnuje Ralphu Parrishovi, který chtěl zachránit život svému bratrovi a vytáhnul mu nůž z rány v hrudi, poté co ho našel v ratolišti krve. Do třetice řeší vraždu tří bezvýznamných Vietnamců, z které policie obvinila vietnamského veterána. V hlavní roli Matthew Hope.
Pro držitele Zákaznické karty PP, a. s., je poskytovaná sleva 10 % z ceny nákupu knih a kalendářů. Více informací na www.knihydaniel.cz U PL YNÁRNY 6/ 2012
Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Lázně Mšené
Připravila Tereza Špačková
10
na téma:
Správná odpověď z č. 4/2012: Doplňovačka s čísly – doba výstavby, obrázková doplňovačka – nemocnice. Výherci dětské soutěže z č. 4/2012: Jarmila Sojáková, Lobodice Dušan Herda, Praha 7 Hana Kocourová, Praha 9
Čtenářská soutěž s časopisem U PL Y N Á R N Y Odpovědi prosíme zasílejte do 15. 8. 2012 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Soutěž 6/2012« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 4/2012: 1b) Fotbalisté Antonín Panenka a Karol Dobiaš jsou mistři Evropy z roku 1976, 2b) Literární událostí této sezony se stalo vydání knížky Ondřeje Hejmy Fejsbuk, 3b) Plynárenské muzeum v Praze-Michli bylo otevřeno v roce 1999. Výherci soutěže z čísla 4/2012: Naďa Pitrová, Praha 4 Eva Bumlová, Praha 9 Ondřej Vícha, Praha 3
Dnešní otázky: 1. V roce 1979 hrála v 1. kole poháru UEFA Bohemka na Letné s Bayernem Mnichov s výsledkem: a) 2:2, b) 2:0, c) 0:2. 2. Oblíbeným zvířetem ředitele zoo Miroslava Bobka je: a) gorila Bikira, b) hrabáčice Kvída c) slonice Shanti. 3. První továrnu na výrobu plynových spotřebičů otevřel Karel Macháček v roce 1910: a) v Praze, b) v Českém Brodě, c) v Karmě u Brna.
Na 1 vylosovaného výherce čeká dárkový poukaz na aroma balíček, který obsahuje lázeňské procedury v Lázních Mšené. Odpovědi prosíme zasílejte do 15. 8. 2012 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1 nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Lázně Mšené« a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 4/2012: Svatou Kateřinu najdete na Českomoravské vrchovině u Počátků. Výherce soutěže z čísla 4/2012: Miroslav Pavlovský, Praha 4
Co najdete v příštím čísle 7,8/2012: Rozhovor s Terezou Kostkovou Podobrazy v Galerii Smečky s Jaroslavem Duškem Z historie plynových topidel Tajenka křížovky ze str. 12: Bezplatně půjčujeme detektory plynu. Řešení sudoku ze strany 12:
9 3 5 7 2 1 8 4 6
2 4 8 6 3 5 1 9 7
6 1 7 8 9 4 5 2 3
4 7 6 2 5 8 9 3 1
8 2 3 9 1 6 4 7 5
1 5 9 3 4 7 2 6 8
7 9 1 4 8 3 6 5 2
5 6 2 1 7 9 3 8 4
3 8 4 5 6 2 7 1 9
1 6 2 9 4 5 3 8 7
5 4 9 8 7 3 1 6 2
7 3 8 6 1 2 5 4 9
3 9 1 4 8 6 7 2 5
4 8 5 2 9 7 6 3 1
6 2 7 3 5 1 4 9 8
8 5 3 7 6 9 2 1 4
11
2 1 4 5 3 8 9 7 6
9 7 6 1 2 4 8 5 3
