Ministr Tomáš Chalupa chce dávat prostor jiným než módním či mainstreamovým názorům

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 1 I LEDEN–BŘEZEN 2011 I zdarma I www.opzp.cz

„Nechci si hrát na věštce, mohu jen zdůraznit, že já osobně i všichni vyjednavači za ČR budeme usilovat o maximalizaci alokace pro ČR,“ říká v rozhovoru první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. STR. 20

Ministr Tomáš Chalupa chce dávat prostor jiným než módním či mainstreamovým názorům. Zpráva EU o stavu přírody Politika životního prostředí v Evropské unii a sousedních státech přinesla významná zlepšení stavu životního prostředí. Hlavní environmentální problémy však přetrvávají, což bude mít velké dopady na Evropu, pokud nebudou tyto problémy řešeny. Alespoň tak to stojí ve zprávě o stavu a výhledech životního prostředí v Evropě. STR. 14

Projekt ÚČOV Praha Přestavba Ústřední čistírny odpadních vod Praha předpokládá výstavbu nové vodní linky včetně hlavní čerpací stanice odpadních vod a nátokových labyrintů, následně rekonstrukci stávající ústřední čistírny odpadních vod a také vymístění kalového hospodářství z Císařského ostrova. Praha by mohla na první etapu čili výstavbu nové vodní linky získat více než šest miliard korun z OPŽP. Podaří se jí dotaci získat? STR. 16

Místo skládky rekreační zóna

Zdravý rozum a ochota naslouchat

Městu Černošice se v minulých týdnech dostávalo nebývalé pozornosti. Hladina blízké řeky Berounky stoupla o bezmála tři metry a nebezpečně se vylévala z koryta. Na Berounce se utrhla ledová kra, která se hrnula přímo do Černošic. Avšak naštěstí voda opadla, kra odplula a Priorita se vydala do Černošic za reportáží o ozelenění parku podpořeného z Operačního programu Životní prostředí. STR. 24

Sláma, kam se podíváš

Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 17. ledna do čela Ministerstva životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS). Chalupa po svém jmenování poděkoval za důvěru a uvedl, že jeho cílem je nedogmatický přístup. Jedna ideologie ale podle něj zvítězit musí, a to ideologie zdravého rozumu. STRANA 2–3

Sieben Linden je společenská a ekologická osada v oblasti Sachsen-Anhalt na území bývalého východního Německa. Je oproštěna od všeho, čemu se dnes říká pokrok, a přesto nepůsobí zaostale. Podle některých je naopak pokrokovým ztělesněním odpovědného přístupu k životnímu prostředí. STR. 30

2

3

AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, je tu další, téměř mimořádné vydání Priority. Věřím, že její obsah vám vynahradí dvouměsíční prodlevu ve vydání. S novým ministrem opět přicházejí nové návrhy řešení – ty nejdůležitější z nich předDANIEL stavil Tomáš TÁCHA Chalupa už šéfredaktor pár týdnů po nástupu do funkce. Mezi nesporně největší aktuální oříšky k rozlousknutí patří Ústřední čistírna odpadních vod, a proto nabízíme ucelený přehled o situaci kolem tohoto projektu. Další text, který stojí za pozornost, je komentář první náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízkové, která se v něm věnuje nedávné kauze spojené se Státním fondem životního prostředí ČR, Ministerstvem životního prostředí a Operačním programem Životní prostředí. Rut Bízková ve svém textu mimo jiné píše: „Je zřejmé, že naším současným úkolem je velmi rychle prověřit procesy na Státním fondu životního prostředí ČR a obnovit důvěru Evropské komise i žadatelů v transparentní nakládání s prostředky z evropských fondů – a nejen z nich. Je to velký úkol a velká výzva, a to i přesto, že osobně cítím nedávnou situaci jako křivdu, která se stala všem řádným pracovníkům Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR, jejíhož původce však neznám.“ Zcela jistě mnohé z vás bude zajímat i text, který se váže k aktuálnímu harmonogramu výzev pro rok 2011. Je pravděpodobné, že ještě během roku dozná změn, ale důležité je, že je na světě a tvoří základ pro cíle Operačního programu Životní prostředí. V této souvislosti bych vám rád ještě doporučil rozhovor s prvním náměstkem ministra pro místní rozvoj Danielem Braunem. Otázky, které jsme mu položily, pátrají po tom, kolik peněz by mohla ČR získat z evropských strukturálních fondů v programovém období po roce 2013. Hezký den.

AKTUALITY

ČÍSLO 1/ LEDEN–BŘEZEN 2011

První kroky ministra životního prostředí Tomáše Chalupy „Moc si přeji, aby toto setkání bylo začátkem naší spolupráce a komunikace.“ Těmito slovy zahájil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa tiskovou konferenci, na které představil základní priority svého resortu pro nadcházející období.

Za první a konstantní prioritu označil Tomáš Chalupa ochranu ovzduší s důrazem na Moravskoslezský kraj. „Do poloviny března bychom rádi představili akční plán pro tento region. Plán sám v sobě bude zahrnovat nejen otázku krátkodobých či středně dlouhodobých kroků, ale i jednotlivé samostatné úkony legislativní povahy, jako jsou předložení nového zákona o ovzduší, dobrovolné dohody, rovněž pak řešení problematiky lokálních znečišťovatelů i podporu toho druhu dopravy, jež se k životnímu prostředí chová lépe,“ přiblížil ministr svou představu konkrétních záměrů resortu. Dle Chalupových slov byla dosud uzavřena jedna dobrovolná dohoda a ministerstvo by v horizontu měsíce či dvou rádo dosáhlo uzavření dalších sedmi takových dohod. „V případě lokálních znečišťovatelů je důležité docílit řešení, která budou obsahovat nejen represi, bez níž se taková opatření neobejdou, ale i nepodcenitelnou motivační složku,“ uvedl Tomáš Chalupa.

Premiér Nečas uvedl ministra Chalupu do úřadu 17. ledna.

Jasně dané úkoly

Zkrocení zlé vody Za další prioritu označil ministr protipovodňovou ochranu. Uvedl, že cílem Ministerstva životního prostředí je vytvořit ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství protipovodňovou strategii, jež by problematiku protipovodňové

„V případě lokálních znečišťovatelů je důležité docílit řešení, která budou obsahovat nejen represi, bez níž se taková opatření neobejdou, ale i nepodcenitelnou motivační složku,“ uvedl Tomáš Chalupa. ochrany řešila komplexním způsobem. „Naším cílem je dodávat občanům taková opatření, která jsou jak blízká přírodě, tak efektivní a jsou nejlepší i s ohledem na financování Operačního fondu životního prostředí. Budeme hledat řešení, která jsou finančně i technicky nejlepší a přitom k životnímu prostředí šetrná,“ vysvětlil plánovanou strategii. Samostatnou záležitostí je pak podle ministra celková ochrana krajiny a přírody.

Poctivostí ke spokojenosti Ministr se také nevyhýbal vyjádření k programu Zelená úsporám, o němž se v poslední době často diskutuje. Cílem ministerstva není program ukončit, ale co nejrychleji nalézt způsob, jakým uspokojit žadatele, kteří splnili podmínky programem stanovené, a nalézt cestu, aby tito žadatelé mohli co nejdříve začít čerpat finanční prostředky.

řekl, že nepanuje ani shoda, jakým způsobem stávající situaci v NP a CHKO Šumava charakterizovat. Mám za to, že kondice stávajícího managementu není dobrá, nepanuje tam jednota,“ vyjádřil ministr svůj dojem z šumavské situace.

„V tuto chvíli je na projekt Zelená úspora vyčleněna částka 19 miliard 656 milionů korun a my tuto částku budeme nadále navyšovat tak, aby bylo možné opravdu uspokojit co nejvíce žádostí a jejich co největší podporu v rámci daných pravidel. Budeme hledat řešení, které bude co nejspravedlivější a nejtransparentnější,“ přiblížil současnou situaci programu.

Bez půdy to nepůjde Dalšími oblastmi, kterým bude ministerstvo věnovat pozornost, je nepochybně ochrana půdy a odpadové hospodářství. Dochází k dramatickému úbytku orné půdy a její odborné ochrany. „V tomto případě počítáme se dvěma právními nástroji, jedním je vyhláška, která by stanovovala šíři ochrany a míru intenzity zájmu na ochraně jednotlivých typů půdního fondu. Druhým je pak samotný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu,“ uvedl ministr.

Ani situace v odpadovém hospodářství není podle něj nijak růžová, naopak je nepřehledná, nejasná a velmi složitá. „ Z toho důvodu připravujeme dva návrhy. Jsou to návrh zákona o odpadech a návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností.“ Za samostatnou záležitost označil ministr ekoaudit a po zrekapitulování současných výzev OP Životní prostředí přistoupil k personálním otázkám.

Noví lidé Tomáš Chalupa představil nového ředitele Českého hydrometeorologického ústavu, jímž na základě doporučení výběrové komise jmenoval s účinností od 1. března letošního roku Václava Dvořáka. „Myslím, že prvním východiskem je skutečnost, že mohu navázat na práci předchozího ředitele, pod jehož vedením ústav dosáhl určitého dobrého stupně rozvoje,“ řekl Václav Dvořák. „Činnost ČHMÚ zahrnuje několik oborů, jsou jimi například meteorologie, klimatologie, čistota ovzduší a hydrologie. Je však třeba zdůraznit, že činnost celého

ústavu má meziooborový záměr. Součinnost mezi obory lze považovat za nezbytnou pro to, aby ústav dosáhl dalšího stupně rozvoje, co se komplexnosti týká, neboť praktické problémy, o kterých se zmínil pan ministr – ochrana ovzduší, ochrana před povodněmi či ochrana kvality vod – vyžadují velmi komplexní pohled. Jsou to činnosti, které jsou pro veřejnost velmi zřejmé a které jsou i prioritami ČHMÚ. Při hledání jejich řešení je pro mě podpora spolupráce mezi jednotlivými obory ústavu klíčová.“ Kontakt s regiony je další prvek, který Václav Dvořák pokládá za velmi důležitý. ČHMÚ má sedm poboček a smyslem tohoto uspořádání je navázat kontakty s regiony. Rozvoj působnosti jednotlivých poboček je nezbytným předpokladem zajištění odborné spolupráce ústavu s regiony. „Samozřejmě existuje množství obecných zásad, které je potřeba uplatňovat, a těmi jsou udržení a posilování odborné úrovně a postavení ústavu jako jedinečné a odborné instituce v rámci českého státu, posilování mezinárodního postavení ústavu jako partnera pro spolupráci s ústavy ve světě. A patří k nim samozřejmě i zabezpečení financování činnosti ústavu,“ uzavřel Václav Dvořák.

Lék jménem Stráský Tomáš Chalupa představil i Jana Stráského, nového ředitele Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. „Jana Stráského jsem se rozhodl jmenovat, protože je osobností požívající širokého respektu, má nezpochybnitelný kredit a na Šumavě zná doslova každý kámen,“ vysvětlil ministr svou volbu. Ministr přiznal, že za dobu od svého jmenování sám strávil nejvíce času právě na Šumavě, která je v současnosti v oblasti životního prostředí patrně nejožehavějším tématem. Při svých návštěvách jednal se zástupci tamějších obcí i veřejnosti, po návratu pak se členy Parlamentu. „Musím říct, že pokud se dá něco stanovit jako charakter stávající situace na Šumavě, pak je to vzájemná nedůvěra – jedni nevěří druhým. Panuje tu neshoda nejen vůči správě, ale i mezi jednotlivými zúčastněnými – neshodují se na vnímání současné situace ani na vizi do budoucnosti. Dokonce bych

Jan Stráský musí vytvořit plán opatření ochrany lesa a zajistit návštěvní řád. Najít takové řešení návštěvního řádu, které na jednu stranu neohrozí přírodu a bude v souladu s požadavky právními a legislativou této země, na druhou stranu vyjde vstříc návštěvníkům národního parku. Je potřeba vyřešit otázku managementu, který je zodpovědný za systém péče a řízení správy národního parku a chráněné krajinné oblasti, a nastavit systémová pravidla. Pokusit se mezi zainteresovanými stranami obnovit důvěru a předložit návrh zákona o národním parku Šumava. Zákon, který jasně a srozumitelně stanoví pravidla, řekne, co se smí a co se nesmí, určí základní pravidla ochrany a ochranné podmínky a nastaví pravidla hospodaření a zároveň pravidla rozvoje. Toho všeho musí Jan Stráský dosáhnout během roku až osmnácti měsíců.

Šumavák každým coulem „Šumava jsou pro mě první hory v životě, které jsem viděl, a chci také, aby to byly poslední hory v mém životě,“ uvedl Jan Stráský. Vzhledem k tomu, že posledních sedm let byl předsedou rady národního parku, považuje úkoly předložené ministrem za důvěrně známé, jen přesednutím ze židle předsedy rady na židli ředitele parku se prý možná nabídnou jiné možnosti jejich řešení „Základním principem, na nějž bych ze své znalosti Šumavy rád přistoupil, je pokusit se najít ne kompromis, aby se všechny zájmy spojily na jednom místě – to ani nejde –, ale kompromis v tom velkém prostoru, kterým Šumava je, aby do něj jednotlivé zákonem i důvodně předpokládané činnosti

parku vešly. Jsem přesvědčen, že Šumava svými rozměry umožňuje, aby tam vědci našli území, kde se budou moci věnovat výzkumu, aby tam místa našli i ochránci, a že Šumava bude přitažlivá i pro běžného návštěvníka,“ objasnil Jan Stráský svůj postoj k situaci parku. Rovněž uvedl, že se bude také snažit zdůrazňovat skutečnost, že na Šumavě je dvacet dva obcí uvnitř nebo na okraji národního parku, což činí tento park úplně odlišným od jiných národních parků, které zná. „Jsou to obce, které svým vybavením vůbec neodpovídají tomu, že jsou v národním parku. Mou představou je, že obce v tak vysoce chráněné oblasti musejí mít vzorovou infrastrukturu a mají ukazovat, jak má člověk v národním parku žít. Mají být neverbálním učitelem všech návštěvníků, který je naučí, jak se mají k přírodě chovat, a to nejen na Šumavě, ale i při návratu domů,“ myslí si Stráský.

Návštěvník versus tetřev O turistice, nejvíce diskutované otázce národního parku, Jan Stráský říká: „Návštěvník Šumavy 21. století není Karel Hynek Mácha, ale ani Stráský, když byl mladý.“ Podle něho dnešní návštěvník určitě nese některé rysy máchovské i jiné, ale převažuje návštěvník, který Šumavu chápe jako prostředí pro odpočinek a uvolnění, jako prostředí, kde se seznámí s přírodou, ale kde má zároveň i možnost strávit večer u bazénu. Proto by se park Stráského vize měl stát místem, jež musí poskytnout přiměřené požadavky jak na přírodní ochranu, tak na trávení volného času podle představ člověka 21. století. Podle Stráského je Šumava ideálním terénem pro běžkařské lyžování, jízdu na kolečkových bruslích, kolech, letních lyžích, to všechno je tu možné v rozumném rozsahu na rozumných místech provozovat. „Jenom si nesmíme představovat, že Šumava je jeden areál, kde se najednou musejí potkávat ti, co běhají na lyžích, s těmi, kteří chrání tetřeva,“ uvedl Stráský.

Tomáš Chalupa (1974) studoval na Fakultě sociální věd

a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2002 absolvoval Právnickou fakultu v Praze. Od roku 1992 je členem Občanské demokratické strany, od roku 2002 starostou Městské části Praha 6. V letech 2006–2010 byl Tomáš Chalupa členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. Na jaře 2010 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V souvislosti se svým angažmá na MŽP rezignoval na funkci starosty. Podrobnosti o novém ministrovi najdete na internetové adrese www.tomaschalupa.cz.

4

5

AKTUALITY REAKCE ministra na připomínky ekologických organizací k prioritám resortu

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se sešel se zástupci měst a obcí

V pondělí 14. února 2011 jsem představil své zásadní priority pro nejbližší období, nebylo jich málo, ale rozhodně ne celý výčet. Myslím, že to ani nikdo nemohl očekávat. Místo jedné hodiny bychom společně na tiskové konferenci strávili hodin mnoho, a i tak by se určitě nedostalo na všechna důležitá témata. Zodpovědně mohu říci, že se s náležitou pozorností budu věnovat všem citlivým problematikám, které pomohou ochránit a zkvalitnit životní prostředí – prostředí pro život.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa pokračuje v avizovaném seznamování se s problematikou resortu životního prostředí. V rámci série kulatých stolů přivítal jako první zástupce Svazu měst a obcí ČR, v čele s předsedou Oldřichem Vlasákem.

1. V oblasti vyrovnání se se změnami klimatu jednoznačně podporuji snižování emisí skleníkových plynů prosazováním inovací a nejmodernějších, chcete-li zelených technologií. V rámci diskuse o dalších, ambicióznějších závazcích EU je však třeba hledat průnik mezi všemi aspekty – environmentálními, ekonomickými, sociálními i bezpečnostními. Závazek 30% snížení emisí skleníkových plynů rád podpořím, připojí-li se k němu rovněž nejvýznamnější světové ekonomiky. Stejně velké úsilí jako k omezování emisí CO2 však musíme vynaložit rovněž na adaptační opatření, obzvláště ve vazbě na stále častěji se vyskytující extrémní klimatické jevy. 2. Racionální přístup je nutné uplatňovat i v případě výroby energie z obnovitelných zdrojů. Splnění 13% závazku je první metou v dalším rozvoji obnovitelných zdrojů. Musíme však brát v úvahu národní přírodní, geomorfologické a klimatické podmínky. Největší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů nám dosud zajišťují vodní elektrárny, absorpční kapacita pro jejich další umisťování je však již téměř vyčerpána. Podmínky pro větrnou energii jsou u nás omezené a investiční záměry na větrné parky se navíc zpravidla dostávají do kolize se zájmy místních obyvatel i ochránců přírody. Skutečný potenciál tak představuje v podmínkách ČR především biomasa a bioplyn. TOMÁŠ CHALUPA ministr životního prostředí ČR

AKTUALITY


Svaz měst a obcí ČR (SMO) se jako přirozený partner Ministerstva životního prostředí zasazuje o zájmy místních samospráv, a to na místní i na evropské úrovni. Spolu s dalšími asociacemi se snaží ovlivňovat podobu evropské legislativy ve prospěch měst a obcí.

Pozitivní signál

Efektivní komunikace

„Vážím si toho, že první schůzka ministra životního prostředí se odehrává právě se zástupci samospráv. Je to signál, že vláda začíná vnímat problémy našich měst a obcí jinak. Je signifikantní, že ji vede člověk, který vzešel z komunální politiky. Budeme otevřeným komunikativním partnerem,“ řekl na úvod jednání předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák. Zástupci Svazu měst a obcí ČR na setkání s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou nadnesli několik zásadních otázek, kterým je třeba se podle nich věnovat. Diskutovalo se zejména o problematice odpadů nebo stavu pitné vody v Česku.

„Nebudeme rozhodovat o městech a obcích bez jejich účasti. Je důležité, aby se obce spolupodílely a byly přítomny u všech důležitých rozhodnutí,“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. „Oblastí k diskusi je mnoho a já chci hned z počátku nastavit efektivní komunikaci. Shodli jsme se se starosty, že vnímáme životní prostředí jako prostor pro život, také pro život člověka,“ dodal. Tématem setkání bylo i posílení vlivu Svazu v příštím programovacím období Evropské unie – „Evropa 2020“. Ministr těmto snahám vyjádřil podporu. Je podle svých slov rád, že může komunální témata ovlivňovat a může napomoci při zajišťování lepšího života ve městech a obcích.

Ostrava bude mít výzkumné centrum Ekologické výzkumné pracoviště vznikne v průběhu letošního a dvou následujících let v Ostravě. Vybuduje je Vysoká škola báňská – Technická univerzita (VŠB-TU) v rámci Institutu environmentálních technologií (IET). Soustředit se bude na využití odpadů a studium možného dopadu použitých technologií na prostředí. V areálech VŠB-TU a OU vyroste výzkumný pavilon a další pracoviště pro přibližně 50 specialistů. Na celkové náklady ve výši 270 milionů korun přispěje částkou takřka 230 milionů korun Evropská unie prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Částku 40 milionů korun získá univerzita ze státního rozpočtu ČR. Do činnosti IET budou přímo zapojeni

studenti VŠB-TU a Ostravské univerzity, která je partnerem projektu.

Postižená Ostrava Nové výzkumné centrum vznikne v areálu VŠB-TU a bude jedním z nejmodernějších pracovišť v Ostravě. „Ostravsko je oblast, která trpí dlouhodobě nepříznivými podmínkami v oblasti životního prostředí. Naše centrum může svými výsledky nastínit možnosti, jak udělat život lidem v našem regionu příjemnější,“ přiblížil vizi IET ředitel projektu Karel Obroučka. Uživateli výsledků výzkumných projektů budou velké regionální společnosti. Pracoviště se stane vedoucím ekologickým výzkumným centrem v této oblasti. „Jedním z hlavních úkolů centra bude řešení problematiky energetického využití odpadů, jež by vedlo k omezení jejich skládkování. Problém nakládání s odpady řeší snad každé město a nové centrum by mohlo výrazně pomoci k jeho řešení,“ dodal Obroučka.

Proti spalinám Institut environmentálních technologií se bude také zabývat tím, jak zlepšit proces čištění spalin a vod plynoucích z energetického využití odpadů. Zároveň zhodnotí dopady technologií na životní prostředí a ekosystém. Výstavba a vybavování nového centra potrvá až do roku 2013. Zahájení provozu je plánováno na začátek roku 2014. IET předpokládá, že na provozu centra se bude podílet 50 pracovníků. Významnou součástí činnosti Institutu environmentálních technologií bude výchova nových vědeckých pracovníků v rámci studia v souvisejících doktorských studijních oborech na VŠB-TU a Ostravské univerzitě. Studenti budou přímo zapojeni do řešení konkrétních projektů a problémů aplikovaného a průmyslového výzkumu.

MŽP chce pomoci podnikatelům

Nová metodická příručka Na webových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR je k dispozici nová metodická příručka „Posuzování dešťových oddělovačů jednotných stokových systémů v urbanizovaných územích“. Metodická příručka slouží jako průvodce a rádce při administraci Operačního programu

Životní prostředí (OPŽP), projektů oblasti podpory 1.1.1. Příručka navazuje na metodickou příručku „Posouzení stokových systémů urbanizovaných území“ a je podporou při přípravě a administraci projektů výstavby, rekonstrukce a dostavby stokových systémů, předložených v rámci OPŽP. Poskytuje rovněž podklad pro investory při zadávání a kontrole zpracování koncepcí odvodnění pro následné

krátkodobé i dlouhodobé investiční plány obnovy a dostavby stokových systémů včetně posouzení priorit opatření. Podobně je určena i zpracovatelům generelů odvodnění. Současně může sloužit vodoprávním orgánům jako návod pro posouzení požadované funkce dešťových oddělovačů. Projekt byl financován z prostředků OPŽP, jeho zpracovatelem je Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost.

Vláda projednala materiál, který by měl snížit administrativní zátěž podnikatelů ve věcech ochrany životního prostředí. Aniž by bylo dotčeno samotné nastavení ochrany přírody, střední a malé podniky už by díky návrhu neměly být zatěžovány nadbytečnými administrativními požadavky. MŽP tak chce napomoci rozvoji podnikání v České republice.

ročně.“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Přesnější odhady úspor budou vyčísleny vždy při zpracování návrhu konkrétního předpisu. Čtyřiadvacet podnětů už bylo splněno – 18 z nich naplnila novela zákona o vodách a novela zákona o odpadech. Její součástí je i navrhované zrušení povinnosti zpracovávat Plán odpadového hospodářství pro některé původce odpadů. Jen toto snížení administrativní zátěže by ušetřilo 62 milionů Kč. Dalších 61 podnětů čeká na svou realizaci.

Dokument s názvem „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu ochrany životního prostředí“ obsahuje 96 podnětů, které se vztahují k předpisům na ochranu životního prostředí. Body posuzovala jednotlivě meziresortní pracovní komise a navrhovala řešení.

Návrhy na zlepšení

Miliardové úspory „Uvedení všech navržených opatření do praxe bude znamenat pro podnikatelskou sféru úsporu až 8,7 miliard korun

K významným úlevám pro podnikatele patří například zjednodušení procesu posuzování vlivů na životní prostředí EIA v oblasti stavebního zákona. Žadatel nebude muset předkládat dvě různé dokumentace na dvě různá místa, postačí jedna společná dokumentace jak pro potřebu procesu EIA, tak i územního řízení. Sloučený proces EIA s územním řízením povede stavební úřad, žadateli odpadne komunikace s dvěma úřady.

Jinou pomocí bude zjednodušení ohlašování podle zákona o odpadech. Provozovatelé zařízení k nakládání s odpady nebudou muset posílat údaje o těchto zařízeních vždy, ale jen v případě, že zahájili jejich provoz později nebo v menším rozsahu než je uvedeno v povolení.

Změny v ISPOPu K změnám má dojít i u ohlašování prostřednictvím integrovaného systému (ISPOP). Znečišťovatel se napoprvé přihlásí a pak už bude jen vyplňovat povinné údaje. Ideálně dojde k revizi ohlašovaných agend v tom smyslu, že v rámci agendy budou ohlašovány pouze údaje skutečně potřebné z hlediska ochrany životního prostředí. Novinkou je také omezení povinnosti nabízet nápoje ve vratných zálohovaných obalech pro prodejce s menší prodejní plochou. Jinou změnou pak má být třeba to, že kdo dodává zboží na trh a množství obalů je nižší než tři tuny, nebude zatížen placením poplatků za zpětný odběr. Podle analýzy, kterou má MŽP k dispozici, toto opatření zjednoduší práci až polovině dotčených podnikatelů.

ECHO Nabídka věcné spolupráce Ekologické organizace nabídly novému ministrovi životního prostředí Tomášovi Chalupovi věcnou a korektní spolupráci při hledání praktických řešení ke zlepšení zdraví a kvality života. Ekologické organizace od designovaného ministra očekávají, že bude chránit české lesy a veřejnou zeleň, prosadí nový zákon o ovzduší, usnadní lidem třídění odpadu nebo zajistí pokračování programu Zelená úsporám. Naopak by měl stopnout snahy o zneprůhlednění kontroly znečišťovatelů Českou inspekcí životního prostředí nebo práce na omezování veřejné kontroly rozhodování stavebních úřadů.

Šumava není atrakce Nový ředitel národního parku Šumava Jan Stráský nesouhlasí s tím, aby Šumava získala prestižní evropský diplom, který by přitáhl zahraniční turisty. Vyplývá to ze zápisu z porady vedení správy národního parku, který získalo Hnutí DUHA. Doslova se v něm uvádí: „bude zaslán dopis ministrovi, že ředitel Správy nesouhlasí se získáním diplomu“. Ministerstvo pak skutečně vyslání svých zástupců na jednání komise zrušilo. Evropský diplom uděluje Rada Evropy. Dostávají jej pouze dobře spravované národní parky či rezervace. Jde o prestižní ocenění, které láká turisty.

Chalupa s Chikahito Haradou Ministr Tomáš Chalupa se sešel s japonským velvyslancem Chikahito Haradou. Ministr ocenil dosavadní bilaterální spolupráci obou zemí v oblasti ochrany životního prostředí, která se v posledních letech zaměřila především na změnu klimatu v souvislosti s emisním obchodováním. Dalšími tématy setkání byla například možnost spolufinancování česko-japonských projektů v oblasti vědy a výzkumu, zejména v oblasti vzácných kovů a tzv. „chytrých sítí“. Ministr Chalupa s japonským velvyslancem hovořil i o spolupráci v rámci Česko-japonských technologických dnů.

6

7

AKTUALITY ECHO Vystrčil v Radě SFŽP ČR Rada Státního fondu životního prostředí ČR a Řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí má nového člena. Stal se jím senátor Miloš Vystrčil (ODS), který nahradil senátorku Ludmilu Müllerovou (TOP 09). Miloš Vystrčil žije v Telči, vystudoval obor matematika – fyzika Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. V minulosti působil jako starosta Telče i jako hejtman kraje Vysočina. Je členem senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, zasedá ve Stálé komisi Senátu pro rozvoj venkova. Členem ODS je od roku 1991. Jako své zájmy uvádí folkovou a trampskou hudbu, přírodovědnou literaturu nebo sport. Jeho oblíbený citát zní: „Kdo chce, hledá možnost, kdo nechce, hledá příčinu.“

Moravskoslezský kraj pořídí ekologické autobusy Částku 150 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko využijí čtyři dopravní společnosti na severu Moravy k nákupu 86 nových autobusů pro příměstskou dopravu cestujících. Informoval o tom ve čtvrtek mluvčí regionální rady Michal Sobek. Projekty ve středu schválila Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, vozový park bude obnoven do dvou let. Největší díl dotace na pořízení 44 autobusů získá společnost Veolia Transport Morava. K bezmála 77 milionům korun přidá vlastních 154 milionů korun. S pořízením 15 autobusů pro ČSAD Karviná pomůže dotace 26 milionů korun.

Pozastavené unijní dotace Evropská komise zmrazila výplatu peněz ze strukturálních fondů pro Velkou Británii pro podezření, že jsou prostředky utráceny podvodně a nelegálně. Uvedl to deník Financial Times. Pozastavení podpory se týká 184 milionů eur (téměř 4,5 miliardy korun). „Platby do Velké Británie byly přerušeny na dva měsíce, protože se Evropská komise obává, že britský systém správy a kontroly regionálních fondů nedostatečně zajišťuje, aby peníze byly utráceny v souladu s pravidly a dle zákona,“ uvedla mluvčí eurokomisaře Algirdase Šemety, který má na starosti právě boj s podvody.

AKTUALITY


Brusel stojí za solárním byznysem Evropská unie žádá zdvojnásobení investic členských zemí do obnovitelných zdrojů energie (OZE). Komise také kritizovala Česko za omezení podpory solárním elektrárnám. V únoru to uvedla Evropská komise. Státy Evropské unie by měly zvýšit své investice do obnovitelných zdrojů energie ze současných 35 miliard eur ročně (asi 849 miliard korun) na 70 miliard eur. Jedině tak může Evropa dostát svému závazku, že obnovitelné zdroje pokryjí do roku 2020 pětinu spotřeby energie v unii. Alespoň tak to vidí Evropská komise.

Co si myslí Günther Podle Günthera Oetingera, evropského komisaře pro energetiku, je Evropa na „dobré cestě“, ale je třeba zacelit „finanční mezeru“. Komisař také pochválil Českou republiku, že zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energií, ale zároveň ji spolu se Španělskem tvrdě kritizoval kvůli omezení podpory solárním elektrárnám. „Průmysl musí být schopen plánovat a investovat,“ prohlásil Oetinger. „Ve Španělsku a v České republice však parlamenty diskutovaly o zpětných změnách (zákonů), které by pomohly státnímu rozpočtu. My však nebudeme akceptovat retrospektivní změny.“ Oetinger ovšem neupřesnil, jak bude na situaci dále reagovat. V Bruselu si na změny v podporách chtějí navíc stěžovat napří-

ZÁVAZKY EVROPSKÉ UNIE Závazkem do roku 2020 je používat jednu pětinu energie z obnovitelných zdrojů. Nejrozšířenějším zdrojem bude větrná energie – má představovat čtrnáct procent spotřeby energie. Jak si unie nyní stojí? Podle aktuálního prohlášení Evropské komise většina členských zemí nesplnila v loňském roce cíle, které si v oblasti využití energie z obnovitelných zdrojů uložila. Jaké řešení komise navrhuje? Zdvojnásobit investice do obnovitelných energií a začít s obnovitelnými energiemi celoevropsky obchodovat. Jednotlivé státy by neměly rušit dosavadní podporu zelené energie.

klad majitelé některých českých slunečních elektráren.

Obnovitelné zdroje Experti Evropské komise se snaží přesvědčit politiky o výhodnosti investic do obnovitelných zdrojů tvrzením, že do roku 2020 podle nich v této oblasti vzniknou tři miliony nových pracovních míst. Navíc by lepší spolupráce mezi státy a začlenění obnovitelných zdrojů do jednotného evropského trhu mohly ušetřit členským zemím až deset miliard eur (přes 240 miliard korun). I když Komise očekává, že většinu peněz vloží soukromí investoři, jednotlivé země vyzývá, aby investory „stimulovaly“ nabídkou vládních grantů, výhodných půjček a také subvencí výkupních cen zelené elektrické energie nebo dotací na výrobu a rovněž na využívání biopaliv. Evropská komise chce svým prohlášením vyslat signál vládám jednotlivých členských zemí, aby dále vyplácely podpory na zelenou energii. Špičky unie by o tom měly dále jednat, ale očekává se, že se

objeví návrhy na omezení podpory zelené energie a možná i na snížení cíle unie v této oblasti. Podpora obnovitelných zdrojů plyne totiž hlavně z prostředků jednotlivých států. V letech 2007–2009 na ní vydaly dohromady zhruba přes l00 miliard eur, zatímco příspěvek z unijních fondů byl necelých l0 miliard.

Obchod s OZE S ním se sice počítalo, ale závazek unie byl schválen na jaře roku 2007, ještě před propuknutím finanční krize, a zároveň o tři roky dříve, než se projevila krize evropských státních dluhů. Podle komise by jednotlivé státy měly s energií z obnovitelných zdrojů „statisticky“ obchodovat. Země, které překračují plán ve využívání obnovitelných zdrojů, by svůj papírový přebytek prodaly státům, které jsou pozadu. O nákup prý mají zájem Itálie a Lucembursko, přebytky zřejmě budou mít Česko nebo Švédsko. Cena za prodej by měla pokrývat náklady na poskytnuté dotace, zvýhodněné půjčky a granty. Podrobnosti zatím nejsou jasné.

CÍLE EVROPSKÉ UNIE 20-20-20 DO ROKU 2020 Snížit emise skleníkových plynů o 20 %

-20 %

Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na¨20 %

-10 %

Současný trend do roku 2020

20 %



Snížit spotřebu energie o 20 %




Ministr podepsal projekty doporučené řídicím výborem

Členové Řídicího výboru OPŽP projednali na 17. a 18. zasedání další žádosti o podporu. Konkrétně podané v rámci VIII., XIII., XXI. a XXII. výzvy. Ministr projekty doporučené řídicím výborem schválil a podepsal. Ve XXII. výzvě, která byla vyhlášena loni koncem července, Státní fond životního prostředí ČR přijal celkem 34 projektů, z nichž řídicímu výboru doporučil ke schválení 30 projektů.

Doporučené projekty „Celková alokace na tuto výzvu byla jedna miliarda korun, přičemž maximální výše podpory na jeden projekt činila 200 milionů korun,“ uvedl na jednání řídicího výboru vedoucí Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR Bohdan Polak. Celkové náklady na všechny ke schválení doporučené projekty v rámci XXII. výzvy dosáhly 1 007 946 490 korun, celková výše podpory v jejich případě činila 419 158 865 korun. Všechny projekty doporučené Státním fondem životního prostředí ČR ke schválení členové řídicí výboru akceptovali a doporučili ministrovi životnímu prostředí ke schválení.

Voda na Křivoklátsku


 Zdroj: Energetické priority pro Evropu

IX. výzva byla vyhlášena 19. března a zaměřena byla na Prioritní osu 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní.

„Všechny podané projekty v této výzvě patřily mezi takzvané velké projekty, což ale neplatilo pro projekt Kanalizace a voda Křivoklátsko, tento projekt bylo proto nutné následně posuzovat jako individuální projekt,“ uvedla vedoucí Odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí ČR Ivana Vráblíková. Důvodem nesplnění podmínek pro velký projekt byla v případě projektu Kanalizace a voda Křivoklátsko loňská změna klasifikace u takzvaných velkých projektů, která stanovila, že celkové náklady na takzvaný velký projekt musí přesahovat 50 milionů euro, včetně DPH. Členové řídicího výboru doporučili i tento projekt ministrovi životního prostředí ke schválení. Celková výše podpory činí v případě projektu Kanalizace a voda Křivoklátsko 599 883 037 korun.

XXI. výzva Členové řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí na svém 17 zasedání, které se uskutečnilo 11. ledna v budově Ministerstva životního prostředí, jednali o projektech předložených v rámci XXI. výzvy, jež byla zaměřená na zlepšování stavu přírody a krajiny, optimalizaci vodního režimu krajiny – prioritní osa 6, oblast podpory 6.4. Dodatečně posoudili i některé projekty žadatelů z VIII., XIII. a XX. výzvy.

Vysočina vede Nejvíce projektů v rámci XXI. výzvy členové řídicího výboru doporučili ke schválení

z kraje Vysočina. Bylo jich celkem 16. Vysočinu následoval s deseti doporučenými projekty Jihočeský a Plzeňský kraj. Naopak, dva doporučené projekty zaznamenal Olomoucký kraj, přičemž v Hlavním městě Praha, Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském, Královehradeckém a Libereckém kraji nebyl ke schválení doporučen žádný projekt. XXI. výzva byla vyhlášena 9. 6. 2010 a příjem žádostí byl ukončen 31. 8. 2010. Alokace v oblasti podpory 6.4 činila 400 milionů korun. Přitom 200 milionů korun bylo určeno na opatření realizovaná s cílem naplňování plánů oblastí povodí definovaných v Implementačním dokumentu OPŽP a dalších 200 milionů korun na ostatní opatření. To podle Implementačního dokumentu OPŽP znamená, že z alokace oblasti podpory 6.4 bylo vyčleněno 77 milionů EUR výhradně pro naplňování plánů oblastí povodí – Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe, Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, Plánu oblasti povodí Horní Vltavy, Plánu oblasti povodí Berounky, Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy, Plánu oblasti povodí Odry, Plánu oblasti povodí Moravy a Plánu oblasti povodí D yje. Tedy na realizaci opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách.

Vyhodnocení žádostí V rámci XXI. výzvy bylo v oblasti podpory 6.4 přijato celkem 89 žádostí, z nichž bylo 83 akceptováno a 58 členy řídicího výboru doporučeno ke schválení. Pouze devět hodnocených žádostí členy řídicího výboru ke schválení doporučeno nebylo. Celkové náklady doporučených žádostí dosáhly 354 410 602 korun a celková výše podpory 242 189 572 korun. Přijatelnými žadateli v rámci oblasti podpory 6.4 byly pouze veřejnoprávní subjekty ve smyslu kategorizace dle přílohy pět směrnice MŽP č. 4/2010. Žádosti předložené soukromými subjekty nebyly akceptovány z důvodu nesplnění podmínek aktuální výzvy.

Členové řídicího výboru dodatečně projednali i dodatečně hodnocené žádosti v rámci XX. výzvy Operačního programu Životní prostředí, jež byla zaměřena – stejně jako XXI. výzva – na zlepšování stavu přírody a krajiny v oblasti podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny, ale i v oblasti podpory 6.1 – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000. V tomto případě členové řídicího výboru dodatečně doporučili ke schválení čtyři žádosti s celkovými náklady 57 492 000 korun a s celkovou výší podpory 47 668 169 korun.

Žádosti z VIII. a XIII. výzvy Řídicí výbor dále doporučil ke schválení osm žádostí dodatečně hodnocených v rámci XIII. výzvy v prioritní ose 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, oblasti podpory 1.2. – Zlepšení jakosti pitné vody. Celkové náklady dodatečně doporučených žádostí dosáhly 866 756 755 Kč a celková výše podpory 604 371 931 korun. Alokace v rámci XIII. výzvy a oblasti podpory 1.2 činila tři miliardy korun. Další žádostí, kterou se členové řídicího výboru dodatečně zabývali, byla předložená žádost městyse Štěkeň v Jihočeském kraji na rekonstrukci kotle a zateplení v tamější základní škole. Žádost byla předložena v rámci VIII. výzvy, zaměřené na Prioritní osu 2 – Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí, oblasti podpory 2.1. Řídicí výbor OPŽP ji dodatečně doporučil ke schválení. Celkové náklady v tomto projektu dosahují 13 929 727 korun, přičemž členové řídicího výboru dodatečně doporučili ke schválení navýšit v jeho případě celkovou podporu na 10 394 426 korun. Důvodem byla v předloženém projektu špatně určená výše daně z přidané hodnoty. Na svém 17. zasedání doporučil Řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí ke schválení celkem 70 projektů s celkovými náklady 1,28 miliard korun a celkovou výší podpory z prostředků EU 841 milionů korun.

8

9

POLEMIKA

Fakta a mýty

o vodohospodářské politice České republiky

Dne 27. 1. 2011 vyšel v týdeníku Reflex na stránce 17 článek Dušana Šrámka s názvem Ministři a jejich zelená rozhodnutí, který se věnuje vodnímu hospodářství v ČR. Přetiskujeme jej v plném znění, protože dle vedle uvedeného stanoviska Ministerstva životního prostředí uveřejněný článek bohužel prezentuje v mnoha ohledech zavádějící informace a místo podložených faktů a vysvětlujícího kontextu předkládá sugestivní fráze, které pro nezasvěcené velmi negativně hodnotí činnost ministerstva v minulých letech.

VYŠLO V REFLEXU

Ministři a jejich zelená rozhodnutí Nového ministra životního prostředí Tomáše Chalupu hned po nástupu do funkce čeká nelehký úkol – vybrat do čela Státního fondu životního prostředí (SFŽP ČR) dobrého manažera, aby stát nepřišel o desítky miliard. Již letos totiž může Evropská komise udělit Česku mnohamiliardové pokuty. Náš stát totiž nesplnil závazek, že ve všech obcích nad 2000 obyvatel budou do konce roku 2010 čističky odpadních vod. Celý problém nastartoval v době Zemanovy vlády tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Česká vláda si totiž mohla určit, do které ze čtyř existujících jakostních kategorií zařadí tuzemské vodní toky. Kužvart netroškařil a všechny zařadil do té nejvyšší. Už tehdy bylo zřejmé, že jde o naprostou šílenost nerespektující finanční situaci státu a obcí. Slovenská vláda si například dokázala vyjednat výjimku o osm let delší. Nikdo si příliš nelámal hlavu nad tím, zda bude unie celou megalomanskou akci spolufinancovat, a hlavně – za jakých podmínek. V roce 2007

POLEMIKA


přišlo nepříjemné probuzení. Evropská komise přišla s tím, že hodlá podpořit jenom některé projekty, přičemž rozhodujícím kritériem by byla délka smluv jednotlivých obcí se soukromými firmami, jež v nich provozují vodohospodářskou infrastrukturu.

Bursíkovo dědictví Komise do toho chtěla zahrnout i smlouvy uzavřené ještě před naším vstupem do EU, kdy žádná taková podmínka neexistovala. Pokud by z české strany proti tomu působil dostatečný tlak, Česká republika by zřejmě své stanovisko obhájila. Například Polákům, kteří byli v podobné pozici jako my, se to vyjednat podařilo. Tentokrát však zapracoval Martin Bursík, jenž na bruselské návrhy kývl. Navíc o probíhajících jednáních s komisí přesně neinformoval ostatní členy vlády. Stop na evropské dotace tak dostaly projekty mnoha obcí. Bursíkovo přistoupení na diskriminující podmínky EU v praxi znamená omezení v přístupu řady českých obcí k evropským dotacím, a navíc vystavení riziku finančních sankcí. Vyšší tlak na potřeby financování čističek a kanalizací z vlastních zdrojů vede radnice postižených obcí ke zvyšování ceny stočného.

Peníze v luftu Topolánkově vládě se nakonec podařilo po Bursíkově neslavném extempore dojednat s Bruselem určitý odklad okamžitých sankcí u těch projektů, jež budou alespoň zahájeny. Tady je ovšem další problém, který musí začít Chalupa a „jeho“ ředitel SFŽP ČR začít co nejrychleji řešit. Vedení fondu za doby působení jeho významného člena Petra Štěpánka nebylo schopno nastavit srozumitelné a jednoduché podmínky pro čerpání již přidělených dotací. Na serveru www.vodárenství.cz, jenž neutěšenou situaci podrobně mapuje, je možné si přečíst desítky vyjádření znepokojených starostů českých obcí a dalších představitelů veřejné správy. Obávají se, že při dosavadním tempu se k evropským dotacím vůbec nedostanou. Za více než polovinu současného rozpočtového období bylo totiž vyčerpáno pouhých 9,8 % poskytnuté částky. Převedeno na čísla – od roku 2007 dodnes bylo z celkového objemu dvou miliard eur určených pro vodárenství vyplaceno pouhých 4,765 miliardy korun, přičemž do konce roku 2013 zbývá vyčerpat více než 45 miliard korun, tedy průměrně 15 miliard ročně.

REAKCE

O čištění odpadních vod bez nepřesností Článek Dušana Šrámka, který je věnován problematice plnění požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod a s tím spojenému poskytování dotačních prostředků ze zdrojů EU, zpracovává navýsost aktuální téma. Na konci roku 2010 skončilo přechodné období vyjednané ke splnění požadavků předmětné směrnice ČR v rámci jednání o přistoupení k EU. Článek Dušana Šrámka však toto téma nezpracovává bez interpretačních nepřesností.

Současná situace není uspokojivá a není žádný důvod zastírat, že riziko uvalení sankcí za nesplnění dojednaJAROSLAV ných závazků MICHNA skutečně existuOdbor fondů je. MŽP proto EU, MŽP vítá snahu informovat veřejnost o této problematice. Bohužel uveřejněný článek prezentuje v mnoha ohledech zavádějící informace a místo podložených faktů a vysvětlujícího kontextu předkládá sugestivní fráze, které pro nezasvěcené velmi negativně hodnotí činnost ministerstva v minulých letech. Níže je proto předkládáno „opravení interpretačních nepřesností“ a především doplnění skutečností, které je důležité při posuzování této komplikované problematiky vnímat.

Vymezení celého území ČR jako „citlivé oblasti“ ČR si nemohla určit, do jaké kategorie zařadí tuzemské vodní toky, jak je v článku mylně uvedeno. Jednalo se o požadavek EU, který ČR akceptovala, protože povinnost vymezit citlivé

na svém území jako citlivou oblast, totéž učinila Polská republika u Odry a totéž Slovenská republika u Dunaje (Slovensko má celé území státu vymezeno ze stejných důvodů jako citlivou oblast) je ČR povinna učinit totéž na svém území.

Dotační prostředky EU by měly být přednostně využívány na dobudování infrastruktury a dále rekonstrukci čistíren odpadních vod, které neplní stanovené limity. Přesto byly a jsou ve velké míře využívány i na rekonstrukci kanalizací. oblasti pro ČR vychází z článku 5 a přílohy II směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Z dikce směrnice vyplývá, že jako citlivá musí být vymezena ta povodí, která jsou odvodňována do citlivých oblastí vymezených sousedními státy. Vzhledem k tomu, že SRN vymezila celé povodí Labe

Je pravdou, že některé členské státy původní E15 byly při vymezení citlivých oblastí na svém území „benevolentnější“. Ale v době přistoupení ČR k EU byl již několik let akcentován problém eutrofizace a EU žádala revizi vymezení rozsahu z důvodu nerespektování závazných pravidel. V této věci byly

již vydány i rozsudky Evropského soudního dvora. Pokud by tedy ČR postupovala jinak, nejen že by riziko žaloby před Evropským soudním dvorem z důvodu neplnění požadavků předmětné směrnice neeliminovala, ale naopak by jej proměnila v jistotu. Již na základní škole se učí, že ČR je „střechou Evropy“. Také by se nemělo zapomínat na fakt, že povrchové vody v ČR jsou zdrojem vody pitné pro mnoho občanů našeho státu.

Finanční rámec a přechodné období do konce roku 2010 Ohledně zajištění financování konkrétních opatření je v odkazovaném článku mimo jiné uvedeno „Už tehdy bylo zřejmé, že jde o naprostou šílenost nerespektující finanční situaci státu a obcí.“ Bohužel z článku nelze dovodit, na jakých předpokladech je uvedený výrok založen, v každém případě se ovšem jedná o problém, který si zaslouží podrobnější analýzu. Vládě je každoročně předkládán materiál „Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod“, a to již od doby před přistoupením ČR k EU. Materiál hodnotí pokrok v naplňování požadavků vyplývajících z přechodného období k předmětné směrnici a mj. vyčísluje i náklady na realizaci zbývajících opatření včetně vymezení finančních zdrojů (národní, evropské), ze kterých mají být hrazeny. Podíl spolufinancování ze strany obcí není malý a v mnoha případech se jedná o investiční náklady, které zatíží rozpočty obcí na mnoho let. Přesto o možnost takto „zatížit“ obecní rozpočet neúspěšně usiluje řada drobných obcí, které požadavky uvedené směrnice vůbec plnit nemusí. Investiční náklady jsou značné, ale jedná se o uspokojení základní lidské potřeby, kterou nelze žádným způsobem substituovat a spolufinancování ze zdrojů EU pokrývá zhruba 60% nákladů z požadovaných opatření, to rozhodně není málo. Dále je pravdou, že přechodné období skončilo v ČR již v roce 2010, zatímco v okolních

10

11

POLEMIKA zemích včetně např. Slovenska až v roce 2015. Otázku, proč byla taková strategie zvolena, by měli osvětlit členové tehdejšího vyjednávacího týmu. Důvodem mohla být například skutečnost, že v porovnání s okolními státy byl v ČR již v době přistoupení k EU pokrok v budování potřebné infrastruktury značný a rozdíl pěti let se zdál odpovídající. Srovnání aktuálního stavu plnění požadavků směrnice v ČR a okolních zemích představuje zajímavý podnět do budoucna, stejně jako ověření, zda termín splnění přechodného období do konce roku 2015 je pro naše sousedy při posouzení aktuální situace reálný.

vé. Obnova infrastruktury ovšem bude nezbytná, co tedy zbývá?

Povinnosti vlastníka

Požadavky Evropské komise na úpravu provozních smluv Další „zajímavou“ formulací v odkazovaném článku je: „V roce 2007 přišlo nepříjemné probuzení. Evropská komise přišla s tím, že hodlá podpořit jenom některé projekty, přičemž rozhodujícím kritériem by byla délka smluv jednotlivých obcí se soukromými firmami, jež v nich provozují vodohospodářskou infrastrukturu.“ Uvedené informace nejsou nepravdivé, ale s ohledem na chybějící kontext je vyznění naprosto zavádějící. Jaká je realita? EK již od roku 2004 opakovaně upozorňovala ČR na skutečnost, že smlouvy o provozování vodohospodářské infrastruktury uzavírané mezi veřejným sektorem (vlastník infrastruktury) a provozovatelem (soukromý subjekt) neodpovídají podmínkám tzv. „nejlepší mezinárodní praxe“ a jsou dle jejího názoru nevyvážené ve prospěch soukromé sféry. Jednalo se například o připomínky týkající se nepřiměřeného zisku na straně provozovatelů, nedostatečné investice do infrastruktury s ohledem na délku platnosti smluv nebo často chybějící sankce v případě, že kvalita poskytovaných služeb českým občanům neodpovídá požadavkům vyplývajícím z uzavřené provozní smlouvy. Na úrovni ČR ovšem nebyla přijata žádná opatření, přestože v rámci pracovních jednání na národní úrovni byli zástupci vodohospodářského sektoru opakovaně vyzváni k předložení argumentace, která postoj EK vyvrátí.

POLEMIKA


Speciální podmínka Výsledkem tak byla situace, kdy projekty spolufinancované z prostředků EU v programovém období 2004–2006 byly v případě nevyhovující provozní smlouvy schvalovány ze strany EK se specifickou podmínkou tzv. podmínkou nejlepší mezinárodní praxe. Není určitě bez zajímavosti, že některé projekty z uvedeného období nemají podmínku dodnes splněnu a s EK jsou v této věci po dobu několika let vedena nejen časově, ale i finančně a personálně náročná jednání s potenciálem uložení vysokých korekcí. V roce 2007 při vyjednávání podmínek pro schválení OPŽP přišlo skutečně „nepříjemné probuzení“, ale pouze z dlouhodobého spánku, ve kterém se ČR nacházela. EK zaujala velmi striktní postoj, v programovém období 2007-2013 již není možné posuzovat individuálně jednotlivé smlouvy, ale naopak je nutné vytvořit obecný rámec pro přijatelnost provozních smluv, který bude ze strany žadatelů respektován nebo nebude možné financovat vůbec žádné projekty v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Prakticky zablokovala proces schvalování OPŽP s alokací více než pět miliard eur, které měly plynout do ČR za účelem podpory životního prostředí.

Následně dojednaný kompromis s EK byl pro ČR výrazně příznivější než původní striktní požadavky. Samozřejmě přinesl negativa v podobě nemožnosti financovat některá opatření s ohledem na uzavřené a bez dohody obou smluvních stran neupravitelné provozní smlouvy. Zároveň ovšem otevřel manévrovací prostor pro podporu mnoha projektů. Reálně jsme dnes v situaci, že veškeré dostupné zdroje v oblasti budování vodohospodářské infrastruktury již byly alokovány konkrétním projektům! To samo o sobě naznačuje, že zvolené řešení lze obtížně z pohledu ČR označovat za nevýhodné.

Zvyšování cen vodného a stočného Citace z článku: „Vyšší tlak na potřeby financování čističek a kanalizací z vlastních zdrojů vede radnice postižených obcí ke zvyšování ceny stočného.“ Otázka ceny vodného a stočného je velmi důležité téma, které bylo v článku správně zmíněno, bohužel opět velmi zjednodušeným a zavádějícím způsobem. Postupné zvyšování cen vodného a stočného v České republice je realitou a skutečně k němu dochází především z důvodu potřeby investic do údržby a rozvoje vodohospodářské

infrastruktury, to vše je naprostá pravda a není žádný důvod to popírat. Mohlo by to být jinak, když vezmeme v úvahu základní ekonomická pravidla? Vybudovaná infrastruktura má určitou dobu životnosti, s postupujícím časem se logicky zvyšují náklady na provoz (např. inkrustace potrubí, častější poruchy) a je nutné investovat do obnovy. Kde získat potřebné prostředky? V současné době je základem využití dotačních titulů především s podporou z evropských fondů. Objem aktuálně dostupných finančních prostředků na výstavbu a obnovu infrastruktury je ovšem nutné chápat jako „jednorázovou injekci“ spojenou s vyjednaným přechodným obdobím pro plnění požadavků směrnice. V budoucnu bude objem dotačních prostředků z EU do této oblasti násobně nižší, ne-li vůbec žádný. Dotace ze státního rozpočtu již z principu nemohou takový výpadek zdrojů kompenzovat. Za současné ekonomicky obtížné situace je naopak nutné předpokládat snižování výdajů i v této oblasti, pokud by samozřejmě nebylo dosaženo politicko-společenského konsensu na zavedení účelové daně, která by byla obdobou současných příjmů na realizaci protipovodňových opatření. Na rozdíl od dnešní majority budou tyto zdroje v budoucnu v lepším případě doplňko-

Vlastník infrastruktury musí zajistit generování dostatečných příjmů na obnovu infrastruktury, ať již přímo z příjmů od uživatelů, nebo nepřímo prostřednictvím provozních společností. Je nutné zajistit, aby parametry provozních smluv odpovídaly nejlepší mezinárodní praxi včetně přiměřeného zisku provozovatelů, který je konstruován tak, aby motivoval k úsporám. Pokud příjmy nejsou dostatečné, je nezbytné zajistit jejich navýšení s ohledem na sociálně únosnou míru - zvykli jsme si považovat vodu za samozřejmost, jedná se ovšem o nezbytný základ pro kvalitní život, který musí každý z nás nevyhnutelně financovat. Pokud ani za této situace nebudou generovány dostatečné příjmy pro obnovu infrastruktury, je odůvodněné požadovat poskytování dotačních prostředků (stát, EU). Dále princip solidarity je zde nezastupitelný, přestože náklady na připojení obyvatel k vodohospodářské infrastruktuře se dle místa bydliště významně liší. Sami žadatelé ovšem musí důkladně zvážit, kde končí solidarita a začínají z pohledu obce a jejích obyvatel neúměrné náklady např. na připojení odlehlých lokalit, které ani nemohou počítat s podporou dotačních titulů, protože by mohly být kvalifikovány jako ekonomicky nehospodárné. I v tomto případě je vhodné pamatovat na text směrnice, kde se mj. uvádí: „Pokud není vybudování stokové soustavy vhodné buď proto, že by nepřineslo životnímu prostředí žádný užitek, nebo proto, že by si vyžádalo příliš vysoké finanční náklady, použijí se individuální nebo jiné vyhovující systémy, které zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí.“ Zde je možné uvést další zajímavost. Dotační prostředky EU by měly být přednostně využívány na dobudování infrastruktury a dále rekonstrukci čistíren odpadních vod, které neplní stanovené limity. Přesto byly a jsou ve velké míře využívány i na rekonstrukci kanalizací. Jejich obnova by bez dotací z EU prakticky nebyla možná, protože vlastníci v současné době nege-

nerují potřebné zdroje, i na tomto příkladu je vidět, že do budoucna jsou změny nezbytné.

Komunikace s Evropskou komisí ohledně přechodného období Topolánkově vládě se nakonec podařilo po Bursíkově neslavném extempore dojednat s Bruselem určitý odklad okamžitých sankcí u těch projektů, jež budou alespoň zahájeny. Odhlédněme od politické konotace výše uvedeného výroku a věnujme se věcné stránce. Přechodné období vyjednané pro plnění požadavků směrnice je součástí dohod o přistoupení k EU. Jedná se o tzv. primární právo EU, které je schvalováno na úrovni všech členských států. V rámci bilaterálních jednání „vláda – EK“ tedy není možné žádný „odklad“ vyjednat, jak je v článku opět chybně uvedeno. Oficiální komunikace v této věci by byla bezpředmětná. Jak to tedy je? Po skončení přechodného období je ověřován skutečný stav plnění požadavků směrnice a v případě zjištění nedostatků je zahájen tzv. „infringement procedure“ – jednání o porušení závazků. Zjišťování nedostatků i „infringement procedure“ mohou nakonec vyústit k podání žaloby před Evropským soudním dvorem, která může skončit

OPŽP umožňuje příjem projektů již ve fázi územního rozhodnutí. Značný časový prostor si proto vyžádá povolovací proces pro vydání stavebního povolení včetně nutných vyjádření, jako jsou například souhlasná vyjádření vlastníků dotčených pozemků, což bývá u liniových staveb předmětem častých průtahů. Teprve poté je obvykle možné realizovat zadávací řízení, která jsou sama o sobě časově nesmírně náročná, a uzavřít smlouvu o realizaci, která je nezbytným podkladem pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a následné skutečné čerpání. Zpožďování realizace výběrových řízení bylo a je zásadním problémem už v programovém období 2004-6. Jedná se ovšem o aspekt ovlivňovaný především aktivitou na straně příjemců (někdy též činností Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže). Na úrovni orgánů odpovědných za implementaci, které jsou si tohoto kritického místa samozřejmě vědomi, je obtížné hledat řešení.

Potenciál budoucího zlepšení MŽP potažmo SFŽP ČR vítají podněty ze strany žadatelů na úpravu (zjednodušení) administrativní postupů, pokud jsou relevantně odůvodněné

Přestože by bylo ideální umožnit čerpání dotací všem, takový postup není možný. V rámci OPŽP je velké množství finančních prostředků, ale ani zdaleka nepokrývají potenciální poptávku v oblasti výstavby vodohospodářské infrastruktury. uvalením sankcí. Související administrativní procedury jsou ovšem časově velmi náročné a ČR tak má k dispozici určitý časový prostor (odhadem až 2 roky), aby aktuálně neuspokojivý stav napravila a podání žaloby předešla.

Aktuální stav čerpání dotačních prostředků z OPŽP Další oblastí, kterou článek velmi zkratkovitě pojímá, je problematika implementace Operačního programu Životní prostředí. Zveřejněná čísla o úrovni čerpání jsou pravdivá a opravdu neuspokojivá. Proč je tedy skutečné čerpání v rámci PO1 tak nízké, když prostředky již byly alokovány konkrétním projektů?

(např. se povedlo zkrátit lhůtu pro proplácení předložených faktur z 55 na 30 dnů, protože to rezervy v systému umožňovaly), ale vše má určité hranice. Zjednodušení nemůže znamenat vypuštění některých požadavků, které jsou definovány legislativou EU, protože by výsledkem bylo závažné a s ohledem na pravidelné kontroly auditních orgánů EK vysoce pravděpodobné riziko budoucích sankcí, které skutečně není v zájmu nejen žadatelů (příjemců) dotací, ale ani řídicího orgánu. Ověřeno praktickými zkušenostmi již z programového období 2004-6. Podívejme se na některé připomínky uveřejněné na v článku odkazovaných stránkách www.vodarenství.cz.

„Zbytečná byrokracie, bez poradenských společností to většinou nejde.“ Administrativní náročnost je skutečně vysoká a zpracování žádosti v rámci vlastních kapacit žadatelů je prakticky nemožné, to je pravda. Požadavky ale vychází z evropské legislativy, která definuje velmi striktní pravidla týkající se např. transparentnosti a efektivity na vynakládání dotačních prostředků. Projekty generující příjmy, veřejná podpora, provozování dotované infrastruktury apod. musí být doloženo relevantními podklady v souladu s definovanými požadavky, jinak není možné dotaci poskytnout. Rozčarování žadatelů je pochopitelné, ale požadavky evropské legislativy musí být respektovány. „Co starostové doporučují změnit v práci SFŽP? Tady panuje poměrně velká shoda - je nutné zprůhlednit podmínky, snížit byrokracii a zrychlit proces vyřízení dotací.“ K tomuto je nutné zopakovat již výše uvedené. MŽP a SFŽP interními postupy ověřuje možnosti zjednodušení administrativních postupů a vítá vnější podněty ke zlepšení systému čerpání dotací, které jsou argumentačně podložené. Urychlení procesu vyřízení žádostí je přirozeně dlouhodobou prioritou, snaha minimalizovat byrokracii a nastavit maximálně průhledné podmínky pro poskytování dotací také. Zde je nutné být opravdu konkrétnější. „V podobném duchu pokračuje také starosta obce Dolní Životice Jaroslav Vaněk, který navrhuje "umožnit čerpání dotací všem, bez rozdílu velikosti sídla" Přestože by bylo ideální umožnit čerpání dotací všem, takový postup není možný. V rámci OPŽP je velké množství finančních prostředků, ale ani zdaleka nepokrývají potenciální poptávku v oblasti výstavby vodohospodářské infrastruktury. Prostředky musí být poskytnuty primárně na plnění závazků, které jsou sledovány formou indikátorů v OPŽP. Dále je nutné usilovat o efektivnost (maximalizaci užitku) při vydávání veřejných zdrojů. Malé obce by v mnoha případech vynakládaly na jejich poměry obrovské částky na přípravu žádosti s velmi malou pravděpodobností získání dotace v nerovném souboji s rozsáhlejšími projekty, které přirozenou cestou realizují „úspory z rozsahu“.

12

13

ZPRÁVY MŽP Evropské priority MŽP Česká republika a Ministerstvo životního prostředí jako gestor mezinárodních environmenMICHAELA tálních aktivit JENDEKOVÁ ČR si v uplyTiskový nulých letech odbor MŽP vybudovaly postavení aktivního a respektovaného účastníka mezinárodních vztahů v oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí, především v rámci Evropské unie, Organizace spojených národů (OSN), Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Rady Evropy (RE), mnohostranných a dvoustranných environmentálních smluv a dvoustranné spolupráce. Hlavním úkolem resortu pro rok 2011 bude proto nejen zachování dobrého postavení, ale i jeho další rozvíjení a posilování s cílem zajištění dlouhodobého vlivu ČR na formulování realistické globální, regionální a subregionální politiky a praktických opatření na podporu udržitelného rozvoje a účinné ochrany životního prostředí. Aktivní vystupování v rámci Evropské unie bude pro resort prioritní, a to z několika důvodů. Jedním z nich je plnění závazků plynoucích ze stávající environmentální legislativy EU a s tím související priorita minimalizovat počet řízení o porušení Smlouvy o EU vedených Evropskou komisí (EK) proti ČR v oblasti životního prostředí. Zásadní bude mimo jiné přijetí nápravy ve věci namítané neúplné transpozice směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V současné době je připravován a s Evropskou komisí konzultován návrh nové právní úpravy, která vyvrátí jakékoliv pochybnosti EK o souladu české právní úpravy s evropskou směrnicí EIA. Ve vztahu k Evropské komisi bude také důležité obnovit důvěru v řádné a transparentní nakládání s prostředky z evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí.

KOMENTÁŘ


Co čeká MŽP v roce 2011 V roce 2011 se MŽP bude soustřeďovat na řešení řady legislativních i nelegislativních úkolů. K nim patří zkvalitňování ochrany ovzduší nebo emisní povolenky. Zásadním krokem však bude nová politika životního prostředí, která je zpracovávána s perspektivou do roku 2020.

a možnost výrazněji ovlivňovat znečišťování z velkých energetických a průmyslových zdrojů. Zároveň bude vládě předložen zcela nový zákon o ovzduší. V prvním čtvrtletí roku navrhne MŽP vládě ke schválení plán investic firem, které chtějí v roce 2013 a následujících letech získat povolenky na emise skleníkových plynů zdarma. Místo placení povolenek musejí tyto firmy investovat prostředky ve výši tržní ceny povolenek do modernizace Dlouhodobou prioritou v ochra- svých provozů tak, aby se emise ně životního prostředí je zlepšení skleníkových plynů snížily. MŽP kvality ovzduší, zejména v parapovažuje tuto cestu podpory metrech, které nejvíce ovlivňují inovací a zvyšování energetické lidské zdraví, čili ve snižování účinnosti za velmi efektivní. koncentrací tuhých znečišVedle snížení emisí skleníkových ťujících látek (označovaných plynů vesměs povede také ke sníPM10 a PM2,5) a polycyklických žení znečištění ovzduší základníaromatických uhlovodíků (např. mi znečišťujícími látkami. benzo(a)pyren).

Ovzduší a povolenky Na začátku letošního roku by měla být schválena poslanecká novela zákona o ovzduší, kterou předložili poslanci Drobil, Lukša a Kočí. Novela zavádí nízkoemisní zóny ve městech

Transparentní jednání

„Prvořadým úkolem ministerstva bude prokázat, že všechny své kompetence vykonává řádně a transparentně, v zájmu občanů a ochrany životního prostředí ČR, tak jak tomu bylo dosud. MŽP bude usilovat o navrácení dobrého jména resortu při nakládání s finanč-

ními prostředky obecně, s prostředky evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí zvláště,“ zdůraznila 1. náměstkyně MŽP Rut Bízková. „Jsme přesvědčeni, že evropské prostředky byly až dosud vynakládány účelně a v souladu s pravidly,“ dodává.

Tento návrh je evropskými institucemi projednáván od roku 2009. Rada EU tím připravila pozici pro vyjednávání s Evropským parlamentem, které se uskuteční v rámci druhého čtení během nadcházejících předsednictví. „Pro Českou republiku je prioritou, aby systém zajistil dostatečnou ochranu zdraví a životního prostředí za co možná nejmenšího dopadu na podnikatelské prostředí,“ vyjádřila se náměstkyně Rut Bízková. ČR s určitými výhradami kompromisní text také podpořila.

Odpady a omezení emisí Ze strany belgického předsednictví pak byla ministrům předložena zpráva o pokroku prací nad dalším projednávaným legislativním návrhem – směrnicí o odpadu z elektrických a elektronických zařízení. Projednávání návrhu bude pokračovat během následujícího maďarského předsednictví. V diskusi k omezení emisí CO2 z lehkých užitkových automobilů vyjádřili vystupující ministři podporu kompromisní dohodě dosažené mezi Evropským parlamentem a Radou EU. Důležitým prvkem této dohody je např. dlouhodobý cíl redukce emisí.

Zpráva o pokroku V rámci představení zprávy o pokroku k návrhu nařízení o možnosti členských států zakázat či omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území podpořila většina ministrů pokračování projednávání předloženého návrhu. Svou podporu však ministři podmínili předložením doplňujících

RUT BÍZKOVÁ 1. náměstkyně ministra Ministerstvo životního prostředí

Dle programového prohlášení I programové prohlášení vlády obsahuje řadu dalších úkolů, které bude MŽP v letošním roce řešit. Jsou jimi především protipovodňová opatření, nakládání s odpady a zvyšování energetické účinnosti na straně výroby i spotřeby energie, zejména v budovách. Všechny tyto úkoly budou řešeny jak legislativně, např. přípravou nového zákona o odpadech, koncepcí odpadového hospodářství a spoluprací na novelizaci právních předpisů ke zvýšení energetické efektivnosti budov, tak fakticky prostřednictvím projektů realizovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Výstupy z jednání Rady EU Koncem prosince 2010 se v Bruselu sešli ministři životního prostředí na posledním jednání rady v programu belgického předsednictví. Z legislativních návrhů bylo hlavním bodem dosažení politické shody k návrhu nařízení o uvádění biocidních přípravků na trh a jejich používání.

Operační program Životní prostředí v poločase

informací ze strany Evropské komise, především pak požadavkem na konkrétní příklady pro odůvodnění možného zákazu. Ministři rovněž projednávali řadu nelegislativních bodů, zejména byly přijaty závěry rady ke zlepšení nástrojů politiky životního prostředí. Rada vyzvala Evropskou komisi k vyhodnocení stávající politiky životního prostředí EU, tzv. 6. akčního programu pro životní prostředí, a také k urychlení přípravy nového uceleného rámce pro politiku životního prostředí, který by měl být představen v podobě nového 7. akčního programu. „Evropská unie by měla mít dlouhodobý a dostatečně podrobný strategický rámec pro směřování politiky životního prostředí. Tato nová politika musí být úzce provázána s aktuálně projednávanými strategickými dokumenty, jako jsou například Strategie Evropa 2020 a nová kohezní politika, s diskuzí o revizi rozpočtu EU,“ uvedla Rut Bízková. Další zasedání Rady EU pro životní prostředí se uskuteční 14. března 2011 pod taktovkou maďarského předsednictví.

luje“. Tato změna byla vzhledem k odpovědnosti jednotlivých organizací při zadávacích řízeních připravována dlouhodobě. Zadavatel totiž musí předložit Státnímu fondu životního prostředí ČR zadávací dokumentaci před samotným řízením, ten ji „schvaloval“, avšak jeho doporučením se zadavatel nemusel řídit a přes upozornění Státního fondu životního prostředí ČR mohl a stále může vyhlásit soutěž podle svého rozhodnutí. Nese však za něj plnou odpovědnost, a to až po vrácení dotace, nebo neposkytnutí dotace v případě, že „jeho“ řízení nebude v souladu s nastavenými pravidly, případně se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Konec roku je vždy obdobím bilancování a nových předsevzetí. Loňský rok měl být z tohoto hlediska o to významnější, že jsme se v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP), v druhém největším operačním programu v České republice, dostali právě do jeho poloviny. Implementace programu je naplánována mezi Dopis komisaři Johannesu Hahnovi lety 2007–2013. Protože první termín podávání žádostí byl stanoven na prosinec roku 2007, pak V tomto smyslu jsem hned po prvních zprávách v médiích, které zpochybňovaly transparentnost jsme opravdu přesně v polovině OPŽP. fungování Operačního programu Životní proMísto oslav a bilancování však Ministerstvo středí, napsala vysvětlující dopis komisaři pro životního prostředí a Státní fond životního proregionální rozvoj, panu Johannesu Hahnovi. středí ČR postihla kauza, která sice obě instituce důkladně zapíše do paměti lidí v České republice i úředníků v EvJe zřejmé, že naším současným úkolem je velmi ropské komisi, ovšem úplně jinak, než bychom si přáli. A bohužel rychle prověřit procesy na Státním fondu musím konstatovat, že kvůli této životního prostředí ČR a obnovit důvěru Evropské kauze zanikla skutečnost, že bývalý komise i žadatelů v transparentní nakládání ministr Pavel Drobil byl úspěšným s prostředky z evropských fondů. ministrem životního prostředí.

Transparentnější výběrová řízení V ruchu kauzy pochybného konání několika jednotlivců, která bývá označována jménem Pavla Drobila, vznikl dojem, že se v Operačním programu Životní prostředí dělo a děje něco nekalého. Avšak špatné jméno, které tím operační program získal, je zcela neoprávněné. Vždyť od jarních úprav pravidel Operačního programu Životní prostředí k žádné zásadní změně nedošlo. Pokud si vzpomenete na jarní změny, pak ty se týkaly právě zpřísnění pravidel v zadávacích řízeních tak, aby nebylo možné ovlivňovat soutěž o veřejné peníze ve prospěch dopředu stanoveného zájemce. Nejdůležitějším omezením bylo stanovení minimálně osmdesátiprocentní váhy ceny jako hodnoticího kritéria u stavebních prací. Rovněž bylo stanoveno, že dílčím hodnoticím kritériem nemůže být jakákoli sankce a že v případě zadání zakázky v takzvaném užším řízení je zadavatel povinen vyzvat k podání nabídky minimálně deset zájemců. Bude-li podáno méně než deset žádostí o účast, musí zadavatel vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podají žádost o účast a prokážou splnění kvalifikace.

Jasný vztah k žadatelům Na podzim loňského roku byla také upravena vnitřní pravidla Ministerstva životního prostředí v bodě, který stanovuje, že Státní fond životního prostředí ČR zadávací dokumentaci v zadávacích řízeních „posuzuje“ – místo původního „schva-

Výsledkem bylo, že jsme byli v následné odpovědi generálního ředitele Ahnera z DG Regio požádáni o poskytnutí dalších informací týkajících se operačního programu a zároveň informací o Ústřední čistírně odpadních vod Praha. Což jsme bez váhání učinili. Podobně jsme obdrželi i dopis z Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí s tím, že do doby dostatečného vysvětlení kauzy budou pozastaveny certifikace výdajů a proplácení souhrnných žádostí v Operačním programu Životní prostředí.

ECHO Aktualizovaný implementační dokument Monitorovací výbor schválil úpravy v Implementačním dokumentu OPŽP. Nejdůležitější změny byly provedeny v kapitole 3. Do ní byly přidány nové podporované aktivity u oblasti podpory 5.1. Podporovanými aktivitami jsou tvorby znalostních portálů managementu chemických látek a vytváření SW nástrojů pro tvorbu, aplikaci nových metodik a postupů v prevenci závažných havárií. U oblasti podpory 6.4 byl rozšířen výčet oprávněných žadatelů o obce a města, svazky obcí, kraje. Rovněž byly provedeny úpravy u podporovaných projektů v oblastech podpory 2.2, 6.1, 6.2 a 6.4. Všechny změny jsou uvedeny na začátku dokumentu..

Kartel v odpadovém hospodářství? Antimonopolní úřad podezřívá tři firmy působící v odpadovém hospodářství z kartelu při zadávání veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže u nich provedl kontrolu a vede s nimi správní řízení. Podle ČTK mezi podezřelými mají figurovat firmy SITA CZ, A. S. A. odpady a van Gansewinkel. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj potvrdil informaci o zahájení správního řízení. Podle něj úřad zahájil správní řízení loni na podzim. Kartel se úřad snaží prokázat u jedné z brněnských veřejných zakázek.

Ilegální skládka překáží

Obnovení důvěry Co z toho plyne? Je zřejmé, že naším současným úkolem je velmi rychle prověřit procesy na Státním fondu životního prostředí ČR a obnovit důvěru Evropské komise i žadatelů v transparentní nakládání s prostředky z evropských fondů – a nejen z nich. Je to velký úkol a velká výzva, a to i přesto, že osobně cítím současnou situaci jako křivdu, která se stala všem řádným pracovníkům Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR, jejíhož původce však neznám. Závěrem mi dovolte říci, že přes všechny potíže, se kterými se Státní fond životního prostředí ČR i žadatelé během prvního poločasu realizace Operačním programu Životní prostředí setkávali, považuji program, v jehož rámci bylo dosud schváleno téměř 5 900 projektů v celkové výši 74 miliard korun, za velmi úspěšný a nastavené procesy za transparentní. A také proto děkuji všem kolegyním a kolegům za dobře odvedenou práci.

Nedaleko Černošic, těsně u soutoku Vltavy a Berounky, roste již tři čtvrtě roku obří černá skládka zeminy vyvážené z pražských staveb. Za velehoru hlíny padlo již několik pokut. Agentura City logistika, nájemce pozemku, však sankce neplatí a naváží dále. Nyní vodoprávní úřad nařídil majiteli pozemku haldu odstranit. Problém je totiž v tom, že obří skládka je od soutoku Vltavy a Berounky pouhých pár stovek metrů, tedy na místě, kde by překážela při povodních. Berounka se nedá regulovat a v minulosti se již několikrát vylila z břehů.

14

15

ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V EVROPĚ

ANALÝZA


Stav přírody ukazuje na stav kultury Politika životního prostředí v Evropské unii a sousedních státech přinesla významná zlepšení. Hlavní environmentální problémy však přetrvávají, což bude mít velké dopady na Evropu, pokud nebudou tyto problémy řešeny. Alespoň tak to stojí ve zprávě o stavu a výhledech životního prostředí, kterou vydává Evrospká agentura pro životní prostředí.

Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), při prvním představení zprávy ve formě publikace European Environment State and Outlook Report (SOER) v bruselském sídle Evropského parlamentu uvedla: „Spotřebováváme více přírodních zdrojů, než je environmentálně udržitelné. To platí jak pro Evropu, tak pro celou planetu. Doposud nejviditelnější známkou nestability je změna klimatu, avšak mnoho celosvětových trendů ukazuje na budoucí nárůst systémového rizika pro ekosystémy. Povaha současné finanční krize by nás měla vést k zamyšlení.“ EEA je hlavní podpůrnou organizací Evropské komise a všechna data, která shromažďuje, a způsoby jejich vyhodnocení jsou základem pro evropskou politiku životního prostředí a navazující připravované právní akty. „Je významné, že na jednom místě jsou shromažďována data o stavu životního prostředí v Evropě, která můžeme srovnávat. To nám umožňuje tvořit reálnou evropskou politiku a evropskou legislativu. Z námi sebraných údajů totiž můžeme přesně zjistit, kde nás v otázce životního prostředí tlačí bota,“ vysvětluje Rut Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí. Jako každá zpráva takového druhu uvádí i SOER 2010 hlavní závěry.

Životní prostředí neobejdeme „Jedním z nejvýznamnějších závěrů zprávy z roku 2000 bylo, že přestože proběhly významné škrty a krácení v uvolňování látek, které poškozují ozónovou vrstvu, v oblasti ostatních tlaků na životní prostředí v zásadě nedošlo k velkému zlepšení,“ říká ředitel České informační agentury životního prostředí (CENIA) Jiří

Hradec. Právě CENIA zpracovává a dodává informace o stavu životního prostředí v České republice Evropské komisi, která je následně zohledňuje právě ve zprávě European Environment State and Outlook Report. „Před pěti lety oproti tomu Evropská agentura vyhodnotila, že během posledních deseti let bylo uděláno hodně pro to, aby se životní prostředí v Evropě zlepšilo, ale že hlavní výzvy a hlavní tlaky budou muset být v budoucnosti řešeny. Zní to jako politická prohlášení, ale je za tím veliké moudro – že ona ochrana životního prostředí se z víceméně technických nástrojů používaných kolem roku 2000 stává otázkou kultury, otázkou fungování společnosti,“ dodává Hradec. Nejzajímavější věcí, kterou lze v publikaci nalézt, jsou podle Jiřího Hradce souvislosti mezi stavem životního prostředí v Evropě a různými globálními megatrendy. „Životní prostředí není izolovanou veličinou a vývoj jeho stavu dnes určují právě megatrendy. Sociální megatrendy – bohatnoucí populace, která má čím dál tím větší nároky na zdroje. Technologické megatrendy – nanotechnologie, robotizace, úspornější automobily –, všechno to, co zbylo Evropě a Americe po 20. století, kdy byly levné suroviny a zdroje, což byla hlavní síla, která hnala společnost a ekonomiku dopředu. Ty už dnes, na počátku 21. století, nemáme, o suroviny je tak obrovský zájem, že se zdražují a zdražují. Co však způsobilo, že euroamerická civilizace šla stále dopředu, jsou inovace a následně technologie, a to je také směr, kterým bychom měli pokračovat. Ekonomické megatrendy – postupné zadlužování a ztráta kreditů států – způsobily hlubší ekonomické dopady. A politické megatrendy jsou zřejmé: Státy musejí rychle přicházet s řešeními, která dosud nebylo možné nikdy ozkoušet, čili to je jedna z dalších oblastí, o které se musíme zajímat,“ vysvětluje Jiří Hradec.

CO JE SOER

Ubývající zdroje

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) jako instituce Evropské unie vydává European Environment State and Outlook Report (SOER) v pětiletých intervalech. Zpráva je určena pro politické činitele i veřejnost k získání informací o realizaci politiky životního prostředí Evropské unie i jednotlivých členských států, hodnotí, v jakých oblastech bylo dosaženo největšího pokroku, ale také na které problematické oblasti je třeba se zaměřit a dosáhnout v nich zlepšení. Informace za Českou republiku zpracovává a dodává CENIA, Česká informační agentura životního prostředí. V celém rozsahu je zpráva, jež je výsledkem práce tisíců lidí z celé Evropy, publikována pouze elektronicky na www.eea.europa.eu/soer, ale v češtině je k dispozici tištěná dvousetstránková syntéza, která je připravena tak, aby informace byly srozumitelné a dostupné široké veřejnosti.

„Pokračující vyčerpávání zásob evropského přírodního kapitálu v konečném důsledku ohrozí evropské hospodářství a naruší sociální kohezi,“ uvádí se například ve zprávě. Většina negativních změn je zapříčiněna rostoucím využíváním přírodních zdrojů z důvodu uspokojení výrobních a spotřebních vzorců. Výsledkem je výrazná ekologická stopa v Evropě i mimo ni. Přesto dle zprávy Evropská unie efektivně omezila emise skleníkových plynů a je na dobré

ECHO Nejtepleji v měřené historii tak, že je zapojíme do sběru údajů a oslovíme prostřednictvím sociálních médií,“ stojí ve zprávě.

Nová politika na obzoru? „Závěry těchto hodnocení jsou významné také proto, že dnes se v Evropské komisi diskutuje o tom, zda má být v životním prostředí nastolena nová politika. Před deseti lety vytvořila Evropská komise ve spolupráci s členskými zeměmi šestý akční program pro životní prostředí. To je v podstatě evropská politika životního prostředí a dnes se diskutuje o tom, zda má existovat sedmý akční program, sedmá evropská politika. Já si myslím, že by sedmá politika měla vzniknout, protože za deset let se priority posunuly a posunul se i stav životního prostředí. Dívat se dnes na výhledy do roku 2020 je v podstatě střednědobý plán. Je zapotřebí začít se dívat na horizont z roku 2020 a k tomu potřebujeme vědět, jaký stav životního prostředí je. Proto je tato publikace důležitá,“ zamýšlí se Rut Bízková.

Dobrý život v Evropě těles nebo aby mohla být zajištěna dobrá kvalita ovzduší v městských oblastech. Všeobecně rozšířené vystavení účinkům znečišťujících látek společně s obavami z dlouhodobého poškození lidského zdraví implikuje potřebu podpory mnohem rozsáhlejších programů zaměřených na prevenci znečištění a použití preventivních přístupů.

Půda a její využití

cestě ke splnění svých závazků vyplývajících z Kjótského protokolu. I tak však, konstatuje zpráva, globální a evropské omezení emisí skleníkových plynů není zdaleka dostačující k tomu, aby udrželo zvýšení průměrné teploty ve světě pod 2 ºC. „Ke zmírnění účinků změny klimatu je zapotřebí mnohem většího úsilí a zavedení adaptačního opatření, která zvýší odolnost Evropy,“ tvrdí se ve zprávě.

Biodiverzita a nejen ona Soustava chráněných území Natura 2000, která v současné době pokrývá přibližně 18 procent roz-

lohy EU, pomáhá chránit ohrožené druhy a zachovávat zelená prostranství pro volný čas. Právní předpisy v oblasti kvality ovzduší a vody dle zprávy zmírnily zátěž pro biologickou rozmanitost a obyvatele. Kvůli stále intenzivnějšímu využívání půdy, ztrátě přírodních stanovišť a nadměrnému rybolovu se na druhou stranu však nepodařilo dosáhnout cíle EU, zastavit ztrátu biologické rozmanitosti do roku 2010. Zpráva rovněž uvádí, že pokleslo znečištění vod a ovzduší, ale ne v dostatečné míře, aby mohlo být dosaženo dobré environmentální kvality vodních

Ze zprávy vyplývá, že klíčovým faktorem pro využívání půdy by mělo být i nadále zabezpečení dodávek potravin, energie a vody. Poptávka po těchto komoditách, které si často co do využití půdy konkurují (např. potraviny, krmiva a paliva), totiž stále roste. Účetnictví a stanovování cen, která budou plně zohledňovat dopady způsobu využívání zdrojů, jsou dle zprávy hlavními nástroji pro zajištění přechodu podniků a spotřebitelů k ještě účinnějšímu využívání zdrojů. V tomto ohledu sehrávají klíčovou roli politická rozhodnutí. Jak ovšem ze zprávy vyznívá, politika sama o sobě nedokáže „zastavit nebo zvrátit trendy, které v oblasti životního prostředí pozorujeme“. Je zapotřebí, aby se zvýšil počet občanů, kteří budou odhodláni snížit svůj vliv na životní prostředí. „Toho lze dosáhnout

Podle Rut Bízkové je důležité to, co lze ze získaných dat v evropské zprávě vyvodit. „Já se zde zmíním jen o doplňujících, okrajových, ale závěry velmi ovlivňujících informacích,“ říká Bízková a pokračuje: „Jednou je to, že nelze budovat Evropu jako uzavřený prostor, ze závěrů to naprosto jednoznačně vyplývá. Stav životního prostředí je globální záležitost s přeshraničními dosahy a vlivy, a proto pokud uvažujeme o budoucí evropské politice, musíme uvažovat v globálních souvislostech. Ta zpráva, byť ve vznešených větách, říká, že Evropa nemůže být průtočný reaktor, kde segment od surovin k odpadům, od zdrojů k nějakému výrobnímu konci bude zelený, ale to ostatní nehraje roli. Zelenat musí celý ten okruh po světě, jinak je to dlouhodobě neudržitelné jak ve spotřebě zdrojů, tak v nakládání s emisemi různého druhu. Zároveň je ve zprávě takové drobné upozornění, že svět se dnes děje jinde – v Africe a v Asii, zejména co se týče surovin." Za druhou důležitou informaci považuje Rut Bízková skutečnost, že evropská populace stárne. „Pokud chceme vést i nadále dobrý život, to znamená být zdraví a dožívat se vysokého věku, tak životní prostředí neobejdeme jako nějakou nadstavbu, jako něco, co nepotřebujeme. Buď se dohodneme, že budeme žít do šedesáti a pak můžeme mít špinavější prostředí, nebo chceme žít dlouho, a to potom kromě dobrého zdravotnictví musíme mít i dobré životní prostředí,“ říká Bízková. BARBORA SCHEINHERROVÁ

Rok 2010 byl podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) celosvětově nejteplejším od roku 1880, kdy se započalo s měřením. Jak informovala vládní agentura NOAA na svých internetových stránkách, teploty povrchu pevniny a oceánů byly loni o 0,62 stupně Celsia nad průměrem 20. století a vyrovnaly tak rekord z roku 2005. Teploty povrchu oceánů byly doposud třetí nejvyšší, průměr minulého století překonaly o 0,49 stupně Celsia. Nepadaly jen celosvětové teplotní rekordy, překonáno bylo také nejvyšší dosud zaznamenané množství srážek.

Zákaz prodeje igelitových tašek V Itálii začal platit zákon, podle kterého se nesmějí v tamějších obchodech dávat ani prodávat igelitové tašky. Italové přitom doposud patřili k největším uživatelům tohoto druhu tašek v Evropě. Jak sdělila agentura Reuters, maloobchodníci se na přechod k taškám z ekologičtějších materiálů připravili, ale varují před možným chaosem. Podle údajů hlavní italské asociace na ochranu přírody Legambiente činí roční spotřeba igelitových tašek v Itálii 20 miliard kusů. To na Apeninském poloostrově znamená v přepočtu více než 330 tašek na osobu, anebo také jednu pětinu celkové spotřeby v Evropě.

Rychlejší vyplácení peněz Úspěšným žadatelům v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) byly v uplynulých týdnech na účty připsány více než tři miliardy korun. Od spuštění OPŽP v roce 2007 až do dnešních dnů tak bylo příjemcům dotací vyplaceno celkem 17,4 miliardy korun. Z toho téměř 16 miliard korun z evropských fondů a více než 1,4 miliardy ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR a Ministerstva životního prostředí. Z uvedených celkových částek bylo na účty příjemců z evropských fondů uvolněno v roce 2010 téměř 10 miliard korun.

16

17

HLAVNÍ TÉMA PRIORITY

HLAVNÍ TÉMA PRIORITY


Role OPŽP v projektu Ústřední čistírny odpadních vod Praha V souvislosti s aktuálním plánem výzev, v rámci něhož by měla být rozdělena drtivá většina zbývajících prostředků z Operačního programu Životní prostředí, sehrává důležitou roli i osud financování Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Praze. „Musíme znát co nejdříve odpověď, zda bude Praha skutečně chtít na tento projekt využít prostředky z OPŽP, či nikoli,“ vysvětluje první náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková.

Přestavba Ústřední čistírny odpadních vod v Praze (ÚČOV) předpokládá výstavbu nové vodní linky (NVL), následně rekonstrukci stávající čistírny a vymístění kalového hospodářství z Císařského ostrova. Praha by mohla na první etapu čili výstavbu NVL získat přibližně šest miliard korun z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). V prosinci 2010 předložil žadatel, hlavní město Praha, aktualizovanou žádost Státnímu fondu životního prostředí ČR, který ji nyní posuzuje. (Poznámka redakce: Žádost o podporu z OPŽP byla předložena již na konci roku 2008 a v roce 2009 byla dokonce podmínečně schválena. V současné době se předkládají aktualizace dle připomínek SFŽP ČR a iniciativy JASPERS.) V souvislosti s nedávnou kauzou údajné korupce právě v případě žádosti o podporu na výstavbu NVL se však objevují hlasy, které zpochybňují upřímnou snahu žadatele usilovat o získání dotace.

stva životního prostředí Michaela Jendeková. Upozorňuje tím na skutečnost, že Praha má se společností Pražské vodovody a kanalizace, a. s., uzavřenou smlouvu na provoz stávající ÚČOV až do konce roku 2028. Řešením by podle Michaely Jendekové mohlo být vyjmutí ÚČOV z provozní smlouvy a vyhlášení výběrového řízení na nového provozovatele modernizované ÚČOV. Na této úpravě se ovšem žadatel se společností Pražské vodovody a kanalizace, a. s., doposud oficiálně nedohodl, byť jeho vlastník společnost Veolia Voda, a. s., vyslovila obecný souhlas s vyčleněním ÚČOV ze smlouvy mezi Pražskými vodovody a kanalizacemi, a. s., a hlavním městem. „Společnost Veolia Voda víceméně s tímto krokem souhlasí,“ řekl Prioritě mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Podle Jendekové je tu však další problém, který se skrývá v řešení zneškodňování kalů z modernizované čistírny. Zařízení na zneškodňování kalů by mělo být umístěno v Drastech ve středních Čechách. To se však nelíbí Středočeskému kraji ani místním obyvatelům.

„Oslovila jsem primátora Svobodu, aby mi potvrdil, či vyvrátil zájem o podporu z Operačního programu Životní prostředí na projekt pražské čistírny,“ uvedla pro Prioritu Rut Bízková. Podle některých informací tisku se však nové vedení pražského magistrátu staví k výstavbě NVL s využitím podpory z OPŽP nejednoznačně. Důvodem jsou problémy, které představují některé podmínky stanovené v OPŽP pro poskytnutí dotace. Například zkrácení dlouhodobé smlouvy na provoz ÚČOV uzavřené se společností Pražské vodovody a kanalizace, a. s., jejímž stoprocentním vlastníkem je společnost Veolia Voda, a. s., nebo požadavek na uspokojivé vypořádání připomínek expertů iniciativy JASPERS najatých Evropskou komisí s účelem posouzení některých připravovaných projektů.

Za čistírnu z OPŽP To však popírá mluvčí magistrátu Jiří Wolf. „Ať už se v médiích objevuje cokoli, naším zájmem je využít pro přestavbu

PROJEKT PŘESTAVBY PRAŽSKÉ ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNY V DATECH 15. září 2009. Praha schválila způsob přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) na pražském Císařském ostrově. Realizace měla trvat asi do roku 2016. Stavba nové čističky měla stát téměř 11 miliard korun, další asi 2,4 miliardy bylo nutné investovat do rekonstrukce čističky staré.

4. DUBNA 2010 Podle deníku E15 hrozí Praze kvůli modernizaci čistírny trestní stíhání z Bruselu. Evropská komise má údajně výhrady ke smlouvě o provozování vodárenské infrastruktury v metropoli. Praha smlouvu uzavřela s nadnárodní společností Veolia. Komisi vadí, že hlavní město pronajalo kanalizace a čistírnu až do roku 2028. Původní, kratší smlouvu přitom prodloužilo bez výběrového řízení. Tím Praha údajně nepřiměřeně zvýhodnila jednu soukromou firmu. Smlouva je také překážkou pro získání šestimiliardové dotace z evropských fondů. 5. ZÁŘÍ 2010 Pražský magistrát vypsal výběrové řízení na první etapu rozšíření ÚČOV. Tendr má předpokládanou hodnotu téměř 6,3 miliardy korun. Magistrát si vyhradil právo od smlouvy odstoupit, pokud by z Bruselu neobdržel dotaci na stavbu. 8. PROSINCE 2010 Praha prodloužila do 28. ledna 2011 lhůtu pro podávání nabídek do tendru. Původně měla lhůta skončit 9. prosince 2010.

14. PROSINCE 2010 Server iDnes informoval o tom, že poradce ministra životního prostředí Martin Knetig údajně naléhal na ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Libora Michálka, aby manipuloval výběrovými řízeními ve prospěch předem domluvených firem. Celá záležitost posléze přerostla ve vládní krizi a ministr životního prostředí Pavel Drobil rezignoval. 21. PROSINCE 2010 Společnost Veolia vyslovila obecný souhlas s vyčleněním pražské čistírny odpadních vod ze smlouvy mezi Pražskými vodovody a kanalizacemi, které vlastní, a hlavním městem. Vyjmutím čistírny ze současné smlouvy Evropská unie podmiňuje poskytnutí finanční podpory na její přestavbu. 4. LEDNA 2011 Podle právního posudku, který si nechal zpracovat pražský magistrát, je miliardový tendr na přestavbu čistírny odpadních vod špatný. „Měl by být zrušen, nebo přepracován,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Jakou variantu město zvolí, rozhodne vedení Prahy dle sdělení primátora do konce ledna. Zdroj: www.enviweb.cz

Čistírna v číslech

čistírny odpadních vod v Praze peníze ze strukturálních fondů stůj co stůj.“ Faktem zůstává, že již předchozí vedení magistrátu zjišťovalo, jak přestavbu ÚČOV financovat bez evropských miliard. V úvahu by přicházel například úvěr od Evropské investiční banky. Podle bývalého primátora Pavla Béma bylo však takové řešení vždy až to úplně poslední: „To byly vždy velmi předčasné úvahy. Pro mne je podmínkou (realizace stavby s podporou z OPŽP) stavby dotace z Fondu soudržnosti v rámci OPŽP. Jinak by musel náklady stavby hradit stát, tedy my všichni.“ Podobně to vidí i Rut Bízková. „Já osobně bych byla velmi ráda, aby se projekt přestavby ÚČOV konečně dotáhl do konce a podpora byla vyplacena. Důvodem je i to, že ČR nesplňuje směrnici Evropské unie o nakládání s odpadními vodami, a to hlavně díky Praze, která v tuto chvíli nečistí odpadní vody, jak má, což bez modernizace čistírny ani nemůže,“ vysvětluje Bízková, která svými slovy poukazuje i na skutečnost, že právě kvůli stále nedořešené ÚČOV v Praze hrozí České republice

sankce od Evropské komise za to, že neplní v Evropské unii běžné standardy čištění odpadních vod.

Aktuální problémy Snahy o rychlé řešení situace s financováním přestavby ÚČOV narážejí i na současné problémy s aktuálně vypsaným tendrem na stavební práce na výstavbu NVL. Podle právního posudku, který si nechal zpracovat pražský magistrát, je miliardový tendr špatný. „Měl by být zrušen, nebo přepracován,“ řekl na začátku letošního roku primátor Bohuslav Svoboda. Ovšem již nyní pracuje ÚČOV Praha v režimu s výjimkou na kvalitu vypouštěných vod, jež má však skončit v roce 2016. Proto je podle mnohých nutné celý projekt přestavby ÚČOV nezdržovat, ale naopak maximálně usilovat o realizaci v co nejkratším termínu. To si podle mluvčího Wolfa uvědomuje i magistrát, jehož zástupci dekla-

rují, že metropole přes současné problémy i nadále předpokládá, že se přestavba ÚČOV uskuteční ve stanoveném termínu.

Celkové náklady na vybudování nové vodní linky, rekonstrukci stávající čistírny a vybudování kalového hospodářství odhaduje Praha asi na 19,8 miliardy korun. Zhruba šest miliard korun – Operační program Životní prostředí ovšem řeší i předložený projekt na výstavbu kalového hospo-

Již předchozí vedení magistrátu zjišťovalo, jak přestavbu ÚČOV financovat bez evropských miliard. V úvahu by přicházel například úvěr od Evropské investiční banky. Podmínky podpory Otázkou nadále zůstává, zda přestavbu ÚČOV částečně spolufinancovat s využitím evropských fondů, či nikoli. V prvním případě musí žadatel o dotaci, hlavní město Praha, vyřešit zásadní podmínku, která prozatím brání přiznání podpory z OPŽP. „Mezi hlavní podmínky, které musí žadatel splnit, náleží úprava takzvaných provozních smluv. Současná smlouva o provozování vodohospodářské infrastruktury v Praze není v souladu s požadavky, které byly vyjednány s Evropskou komisí a jsou součástí Operačního programu Životní prostředí,“ uvedla mluvčí Minister-

dářství v Drastech, o případném poskytnutí podpory se bude rozhodovat nejdříve ke konci roku 2011 – na výstavbu nové vodní linky by Praha mohla získat z evropských fondů. Hlavním důvodem modernizace ÚČOV je, že neplní limity v ukazateli celkový dusík, který stanovuje platná legislativa ČR a EU. „Pro mě je vyřešení této věci zcela stěžejní, protože tu jde o šest miliard korun, které nelze donekonečna blokovat. Pokud se nepoužijí na tuto čistírnu, mohou se pak v rámci budoucích projektů v OPŽP použít jinde,“ uzavírá Rut Bízková. DANIEL TÁCHA

ECHO Dle britského vzoru Vláda by měla do příští energetické koncepce zařadit důležitý inovační zákon podle britského vzoru. Alespoň tak to žádá Hnutí DUHA. Reaguje tím na aktuální zprávu Státní energetické koncepce. V dokumentu ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek uvádí, že česká ekonomika je závislá na vysoké spotřebě uhlí, ropy a zemního plynu. „Česká ekonomika za sebou táhne závaží závislosti na uhelných dolech i dovážené ropě a zemním plynu. To je špatně. Leitmotivem nové koncepce proto musí být zákon podle britského vzoru, který rozhýbe investice do moderních zelených řešení,“ uvedl Martin Sedlák z Hnutí DUHA.

Ohlašovací povinností v ISPOP ISPOP – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností – rozšiřuje nabídku služeb e-Governmentu v České republice, protože umožňuje elektronickou výměnu dat mezi ohlašovateli a dotčenými institucemi veřejné správy. ISPOP je nástrojem veřejné správy a součástí Jednotného informačního systému životního prostředí (JISŽP). Slouží k ohlašování agend z oblasti životního prostředí. Další informace jsou k dispozici na www.ispop.cz.

Budoucnost je v šetrných budovách Zdražování energií může být v nedaleké budoucnosti jedním z hlavních podnětů pro výstavbu „zelených“ kancelářských budov. Takové stavby navíc můžou být atraktivnější i pro investory. Shodli se na tom účastníci diskuse pořádané Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí a Českou radou pro šetrné budovy. V zahraničí existuje několik certifikačních systémů. Jsou to například britský systém BREEAM, americký LEED, německý DGNB nebo certifikace GreenBuilding platná pro Evropskou unii. Tuzemské stavby můžou od letošního roku získat i certifikát SBToolCZ, který vyvinuli odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze a dalších tuzemských institucí.

18

19

ANALÝZA

Jaká bude další výzva u odpadů? Které projekty mají největší šanci uspět ve výzvách v rámci prioritní osy 4 zaměřené na zkvalitnění nakládaní s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží? Odpověď naleznete v textu Petra Stejskala, vedoucího oddělení II Odboru ochrany přírody, odpadů a environmentálního vzdělávání Státního fondu životního prostředí ČR.

ANALÝZA


Od první výzvy, která se uskutečnila na podzim roku 2007, v prioritní ose 4 stále roste počet kvalitně připravených PETR projektů. To je STEJSKAL dokladem toho, Odbor ochrany že základní podpřírody, odpadů mínky Operača environmentál- ního programu ního vzdělávání, Životní prostředí SFŽP ČR a specifické podmínky prioritní osy 4 se dostaly do povědomí žadatelů a konzultantů. V současné době není problém v tom, že by žadatelé neuměli předložit kvalitně zpracovanou žádost. Avšak v konkurenci ostatních žádostí

ve výzvách, kde podané žádosti značně převyšují stanovenou alokaci evropských prostředků, je problematické uspět. S tím, jak roste počet projektů, ubývá alokovaných prostředků, a je proto nutné se stále více zamýšlet nad

a podřizovali aktuálnímu hodnocení žádostí. To však nemusí být vždy ideálním řešením a je potřeba domyslet důsledky, které bude takovéto nastavení nebo přestavení projektu mít v provozní fázi. Příkladem může

Roste počet podpořených projektů, ubývá volných prostředků, a je třeba více promýšlet, jaké typy projektů v příštích výzvách podporovat. tím, jaké typy projektů v příštích výzvách podporovat.

Jak na projekt? Dnešní situace vede žadatele k tomu, aby projekty přizpůsobovali výhodnějším podmínkám

být snaha vyhnout se pravidlům veřejné podpory u projektů velkých kompostáren, čímž lze získat vyšší procento dotace. Problém je však v tom, že následně je třeba udržet provoz kompostárny po dobu pěti let od dokončení realizace ve velmi omezeném provozu, což může být, hlavně v prvních letech, velice obtížné, nebo ekonomicky neudržitelné. Při neprovozování zařízení může dokonce hrozit i vrácení dotace.

Bio a komunální odpad Další výzva je podle harmonogramu výzev plánována na 1. čtvrtletí roku 2011 (přesný termín a text výzvy není ke dni zpracování tohoto textu znám). Již dnes však víme, že výzva bude zaměřena v případě oblasti 4.1 na bioodpady a komunální odpady, navíc bude pravděpodobně otevřena pro projekty materiálově využívající odděleně separované odpady (sklo, papír, plast, tetrapak). Z důvodů úbytku alokovaných prostředků jsou možná i omezení týkající se projektů výstavby sběrných dvorů. Důraz se bude klást například na minimální počet obyvatel s možností využít sběrný dvůr, na maximální dojezdovou vzdálenost apod. Předkládání žádostí v rámci oblasti podpory 4.2 se předpokládá bez výrazných omezení. Pro oblast podpory 4.1 zhruba 800 mil. korun a pro oblast podpory 4.2 přibližně 3,2 mld. korun do konce plánovacího období (částky jsou orientační a závisejí na vývoji kurzu CZK/ EUR a na množství nevyčerpaných prostředků z předchozích výzev). Vyhlášení dalších výzev pro projekty v oblasti podpory 4.1 je v dnešní době závislé hlavně na prostředcích, které zbudou z alokace XV. výzvy (dotace maximálně 40 %).

ECHO Mostecký dvůr zkrachoval Jak hodnotíme Hodnocení projektů je rozděleno na část technickou a část ekologickou. Prověřování bonity žadatele již není součástí hodnocení žádostí. Projekty realizované v rámci regionů strukturálně postižených, strukturálně slabých či regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností dle usnesení vlády ČR č. 141 ze dne 22. 2. 2010 (dříve dle usnesení vlády ČR č. 1005/2004 ze dne 20. 10. 2004) a projekty realizované v rámci integrovaných plánů rozvoje měst dle usnesení vlády ČR č. 883/2007 jsou bonifikovány navíc deseti procenty z celkových obdržených bodů. Hodnocení je vždy aktualizováno pro připravovanou výzvu. V souvislosti s růstem cen jsou upravovány finanční limity ukazatelů měrných nákladů. Další změny jsou důsledkem praktických zkušeností s hodnocením projektů. Kritéria hodnocení jsou zveřejňována spolu s textem výzvy.

Cílem hodnocení je podpořit tvorbu nových kapacit zařízení nakládajících s odpady, upřednostnit výstavby zařízení pro materiálové využívání odpadů, zohlednit finanční náročnosti realizace a prověřit kvalitu zpracování žádosti

prostředků zbude z alokace šest miliard korun stanovených pro XV. výzvu. Tato informace bude známa v polovině roku 2011. Stav zbývajících prostředků v oblasti podpory 4.2 je v současné době příznivější než v oblasti podpory 4.1. Jsou zde však při-

Budoucnost dotací podporujících nakládaní s odpady je v tuto chvíli nejasná. Je potřeba sledovat aktuální informace fondu. a projektu. Do hodnocení oblasti podpory 4.2 (odstraňování starých ekologických zátěží) vstupují mimo jiné nutnost opatření realizovat, návrh technologického řešení a způsob následného využití odpadů vzniklých při realizaci sanace.

Peníze na závěr V současné době lze jen těžko předvídat vývoj dotací podporujících nakládání s odpady. Bude velmi záviset na tom, kolik

pravovány i velké projekty, které by mohly situaci velice rychle změnit. Z těchto důvodů je potřeba stále sledovat aktuální situaci prostřednictvím aktualit na www.opzp.cz nebo se obracet na pracovníky Oddělení odpadů Státního fondu životního prostředí ČR. Snahou Ministerstva životního prostředí a státního fondu je, aby byly zbylé prostředky rozděleny účelně a co nejefektivněji do oblastí, kde jsou aktuálně nejvíce potřeba.

PŘEHLED UKONČENÝCH VÝZEV PRIORITNÍ OSY 4 I. VÝZVA se uskutečnila

XI. VÝZVA se uskutečnila

XV. PRŮBĚŽNÁ VÝZVA

na podzim roku 2007. V oblasti podpory 4.1 bylo akceptováno 145 žádostí (zhruba 2,3 mld. korun celkových nákladů) a v oblasti podpory 4.2 bylo akceptováno devět žádostí (968 mil. korun celkových nákladů). Většina projektů je již dokončena. Nebylo možné předkládat projekty na realizaci speciálního zařízení na využití upraveného paliva z regionálního systému pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu (KO).

na podzim 2009. V OP 4.1 bylo hodnoceno 440 žádostí, ale k podpoře bylo doporučeno pouze 169 žádostí. Byla stanovena alokace prostředků Fondu soudržnosti (FS) ve výši 1,5 mld. korun. V OP 4.2 bylo hodnoceno 53 žádostí a k podpoře bylo doporučeno 30 žádostí (alokace prostředků FS 1,5 mld. korun). V rámci XI. výzvy nebylo možné předkládat projekty realizace regionálních systémů pro mechanickou a biologickou úpravu KO, projekty realizace speciálních zařízení na využití upraveného paliva z regionálního systému pro mechanickou a biologickou úpravu KO a projekty realizace zařízení na pyrolytický rozklad odpadů. Zájem žadatelů se objevil neočekávaně silně v OP 4.1, kdy ze 440 hodnocených žádostí (potřeba prostředků FS 4,15 mld. korun) mohlo být schváleno pouze 169 (alokace prostředků FS 1,5 mld. korun). Situace se stabilizovala v XIX. výzvě, v níž díky omezením na určité typy projektů bylo schváleno 202 z 234 hodnocených projektů.

trvá od ledna 2010 do června 2011. Tato průběžná výzva byla vyhlášena v rámci OP 4.1 pouze na projekty regionálních systémů pro mechanickou a biologickou úpravu (MBÚ) komunálního odpadu a zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů. Alokace prostředků FS byla stanovena na 6 mld. korun. Zatím nebyla přijata žádná žádost o podporu.

V. VÝZVA se uskutečnila na podzim 2008. V oblasti podpory 4.1 bylo akceptováno 269 žádostí (necelé 4 mld. korun celkových nákladů) a v oblasti podpory 4.2 bylo akceptováno 23 žádostí (430 mil. korun celkových nákladů). Opět nebylo možné předkládat projekty na realizaci speciálních zařízení na využití upraveného paliva z regionálního systému pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu.

XIX. VÝZVA se uskutečnila v květnu 2010. Výzva v OP 4.1 byla zaměřena na projekty řešící převážně komunální odpady a v OP 4.2 na projekty průzkumů a zpracování analýz rizik. V této výzvě byla v OP 4.1 jen částečně překročena alokace prostředků FS stanovená na 1,5 mld. korun a v OP 4.2 nebyla dosažena alokace prostředků FS stanovená na 0,5 mld. korun. Vyhodnoceno bylo 234 projektů v OP 4.1 a 44 projektů v OP 4.2. Konečné výsledky XIX. výzvy nebyly v době zpracování tohoto textu k dispozici.

Opět jen jeden sběrný dvůr mají k dispozici obyvatelé Mostu. Vedení města totiž oznámilo, že na konci ledna ukončilo provoz zařízení v Rudolicích a ponechalo v provozu jen vloni otevřený areál v Zahradní ulici. Lidé totiž po otevření bližšího areálu přestali do poměrně odlehlých Rudolic jezdit. S myšlenkou dvou sběrných dvorů se však sedmdesátitisícové město ještě nerozloučilo. „Do budoucna druhý sběrný dvůr plánujeme, ale ještě pořád pro něj hledáme vhodné místo,“ uvedla primátorova náměstkyně Hana Jeníčková.

Komise se zlobí

Evropská komise naznačila, že hodlá vyvinout větší tlak na státy, které dostatečně neinvestují do energetické účinnosti a úspor. Podle plánu by do roku 2020 měla energetická účinnost vzrůst v celé EU o 20 procent. Čísla však ukazují, že ke splnění tohoto cíle má Evropa ještě daleko. S návrhem přijmout cíl, který by znamenal do roku 2020 zvýšit energetickou účinnost v EU o 20 procent oproti úrovním z roku 1990, přišla Evropská komise v roce 2006 a státy tento návrh v rámci klimaticko-energetického balíčku v prosinci 2008 podpořily. Jejich snaha však není povinná.

Zákon pro střešní fotovoltaické instalace Začátek roku 2011 přinesl novelu Zákona č. 180/2005 Sb., která jednoznačně dává zelenou malým střešním elektrárnám do 30 kW. Solární instalace na rodinných domcích totiž zvyšují energetickou bezpečnost a soběstačnost resp. nezávislost občanů na diktátu cen velkých výrobců, a snižují domácnostem účty za elektřinu. I nadále však v praxi nelze tyto malé střešní instalace připojit do distribuční sítě. Trvá totiž tzv. STOP-stav, který je podle zjištění České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) protiprávní.

20

21

ROZHOVOR

ROZHOVOR

ČÍSLO 1/ LEDEN 2011

Daniel Braun: „Neočekávám drastické snížení alokovaných prostředků!“ Podle mnohých ekonomů i státních úředníků je již nyní jasné, že po roce 2013, v příštím programovém období, dojde ke snížení finančních prostředků, které ze strukturálních fondů poplynou do jednotlivých unijních zemí. Nejen o tom, jak by na tuto skutečnost měla reagovat Česká republika, jsme hovořili s prvním náměstkem ministra pro místní rozvoj Danielem Braunem.

podle dynamiky ekonomického vývoje členů EU. Takže zatímco je velmi pravděpodobné, že například Španělsko bude mít alokaci nižší, některé země by mohly mít zachovanou současnou úroveň. V tomto ohledu se hovoří i zkrácení programového období ze sedmi na pět let. Je to pravda? Ano, objevují se i tyto návrhy a je zřejmé, že i tento faktor by výrazně ovlivnil taktiku a strategii vyjednávání jednotlivých zemí. Avšak osobně takové změny nepodporuji. Za optimální považuji dobu sedmi let, neboť dle mého názoru umožňuje přípravu a realizaci střednědobých strategických projektů.

Kolik peněz může ČR očekávat ze strukturálních fondů po roce 2013? Bude jich o mnoho méně než v minulosti? Jistě nemusím zdůrazňovat, že usilujeme o pokračování silné kohezní politiky i o to, aby minimálně zůstal zachován její podíl na celkovém rozpočtu EU. Pozici Ministerstva pro místní rozvoj podpořila i vláda, a tento mandát je tudíž obsažen i v pozičních dokumentech ČR k budoucí kohezní politice EU. Debata o budoucím rozpočtu je však také politickou záležitostí na úrovni EU, jejíž výsledky budou až na konci složitých a citlivých diskusí. Podkladem pro politické debaty budou technická jednání o metodice výpočtu alokací založené převážně na ekonomické výkonnosti zemí a regionů. Evropské fondy mají poměrně širokou podporu napříč členskými státy EU, i když ne stoprocentní. Takže kolik přesně obdrží ČR z budoucího rozpočtu EU, jehož výše dosud dohodnuta není, zatím specifikovat nelze. Ale v každém případě učiníme maximum pro to, abychom mohli být s konečnou částkou spokojeni. Nemá ovšem smysl zastírat, že těch peněz získá ČR méně než v minulosti. Proč? Váš dotaz je realistický a reflektuje jednak skutečnost, že ČR má v současném programovém období nejvíc prostředků v přepočtu na jednoho obyvatele, jednak fakt, že se EU nachází v období doznívající hospodářské krize, kdy jsou nutná četná úsporná opatření. Prostředky na evropské fondy pocházejí původně z rozpočtů členských států unie a zejména Velká Británie se snaží o omezení objemu příspěvků do společného evropského rozpočtu. Netroufám si konkretizovat míru úsporného chování na úrovni EU jako celku, ale tendence ke změnám v budoucím rozpočtu jsou zřejmé.

Hra na věštce Tipl byste si, kolik peněz po roce 2013 čili v dalším programovém období do České republiky poplyne? Nechci si hrát na věštce, mohu jen zdůraznit, že já osobně i všichni vyjednavači za ČR budeme usilovat o zachování podílu kohezní politiky na celkovém rozpočtu a o maximalizaci alokace pro ČR. Tipovat částku nebudu, ale osobně se nedomnívám, že je realistické očeká-

Nemluvme o propadu Co mohou již v tuto chvíli zástupci ČR činit, aby propad finančních prostředků ze strukturálních fondů byl co nejmenší? Nejprve mi dovolte se ohradit proti termínu „propad“. Pokud se členské státy EU politicky dohodnou na úsporných opatřeních nebo změně metodiky výpočtu alokací, bude to legitimní vývoj, který můžeme ovlivnit jen do určité míry. Buďme realisty: Síla ČR je prostě jiná než síla velkých zemí. V každém případě, jak jsem již opakovaně zdůraznil v předchozích odpovědích, zájmy ČR v oblasti kohezní politiky bude MMR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR a dalšími partnery hájit se vší odpovědností. V současné době se aktivně účastníme debat na evropské úrovni, modelujeme různé možnosti dalšího vývoje, snažíme se o průběžný pracovní i politický kontakt s čelnými představiteli Evropské komise i Evropského parlamentu, získáváme spojence mezi ostatními členskými státy. Rád konstatuji, že ČR se daří v oblasti kohezní politiky být vidět a je tahounem zejména v rámci zemí V - 4, ale i nových členských států jako takových.

Změny na naší straně

vat totéž, co bylo v dosavadním programovém období (pozn. redakce: téměř 27 mld. eur). Na druhou stranu věřím, že drastické snížení alokace nás nepostihne. Očekáváte, že dojde ke snížení finančních prostředků u všech členských zemí, nebo naopak v některých případech dojde k navýšení? Na tuto otázku neexistuje jedna odpověď, záleží na metodologii srovnání. To znamená, zda budeme srovnávat absolutní částky, nebo částku v přepočtu na jednoho obyvatele. Při konkretizaci alokací na jednotlivé země se užívá poměrně složitých výpočtů a složitých vyjednávání a „zjednodušené srovnávání“ pak může být i zavádějící. Nicméně podle současných výpočtů by dopady na různé země

„ Evropské fondy by podle mne neměly sloužit prosté obnově a opravě stavebních struktur nebo k financování nesystémových „ad hoc“ opatření.

Jakou nabídku programů by při vyjednávání peněz na příští období měla ČR volit, aby získala ze strukturálních fondů prostředků co nejvíce? Tyto dva aspekty spolu takto přímo, jak je formulován dotaz, nesouvisí. Vazba je spíše implicitní. Debaty o struktuře rozpočtu EU a metodice alokace prostředků na jednotlivé členské státy jsou politikou na evropské úrovni. Nastavení implementační struktury je daleko více technickou, domácí záležitostí, která se bude řešit zejména zde v ČR, na národní úrovni. V této souvislosti mohu citovat z programového prohlášení vlády, v kterém je uvedeno, že „pro nadcházející rozpočtové období bude vláda prosazovat radikální snížení počtu operačních programů a jejich podřízení vládě“. To je pro vládu, Ministerstvo pro místní rozvoj i mě osobně jasné zadání, z něhož budou vycházet budoucí návrhy. Těmito otázkami se budeme intenzivně zabývat ve druhém pololetí tohoto roku. Teď

jsou aktuální základní stavební bloky budoucí kohezní politiky – cíle a priority. Mohl byste přesto na nějakém modelovém příkladu říci, který konkrétní program po roce 2013 zcela jistě již šanci na podporu z EU mít nebude? Operační program je „zhmotněním“ jedné nebo více z tematických priorit, o něž se teprve debata na evropské úrovni povede. Co se týče charakteru budoucího obsahu programů, již začátkem srpna loňského roku vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj poměrně podrobný dokument „Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky po roce 2013“, který na podzim schválila vláda. S mým týmem jsme navrhli, aby v budoucím období strukturální fondy podporovaly jen takové projekty a oblasti, které nezpůsobují vytěsňování potenciálního soukromého kapitálu nebo kde bude doložena neefektivnost nebo nedostatečnost soukromého zajišťování veřejných statků. Investice do vzdělávání, boje proti chudobě nebo jako prevence sociálního vyloučení musejí mít jasně definovanou cílovou skupinu. U všech navrhovaných intervencí musí být analyzován jejich dopad z hlediska principů veřejné podpory. Měly by mít předem definovány měřitelné parametry výsledků a dopadů, včetně identifikace přidané hodnoty. Tyto principy považuji za zásadní a tímto „filtrem“ budeme přistupovat k jednotlivým návrhům.

S Petrem Zahradníkem Mimochodem ekonom České spořitelny Petr Zahradník v Prioritě uvedl, že zaměření podpory v rámci kohezní politiky EU po roce 2013 by se mělo týkat pouze takových intervencí, jež nezpůsobují vytěsňování soukromého kapitálu, kde budou řešeny důsledky tržních selhání, kde existuje neefektivní a nedostatečné soukromé zajišťování veřejných statků, které řeší zjevný veřejný zájem; kde podpora snižuje chudobu a přispívá odstranění sociálního vyloučení (i ve smyslu prevence). Jak vidíte, „letní“ návrhy Ministerstva pro místní rozvoj našly pozitivní odezvu i u renomovaných expertů, což mne velmi těší. Pana Petra Zahradníka považuji za kvalifikovaného ekonoma, navíc s hlubokou znalostí problematiky evropských fondů. Proto jsem ho přizval, spolu s desítkou dalších osobností, do expertní poradní skupiny ministerstva, jejíž vznik jsem inicioval v loňském roce a která slouží

jako platforma pro konzultaci koncepčních otázek i budoucího nastavení systému čerpání fondů. Existují podle vás „nové prostory podpory“, kam by mohla, nebo bude směřovat po roce 2013 evropská podpora? Pokud jde o typy podpor, tak pro období po roce 2013 očekávám silný tlak na jiné než dotační formy podpory. Obvykle se nazývají „inovativní finanční nástroje“ a zahrnují návratné formy podpory, úvěry, úrokové dotace, záruky a tak dále. Jejich společným principem je, že nejsou jednorázovým grantem poskytnutým příjemci, ale podpora je buď nepřímá – u záruky, nebo vratná – v případě úvěru. Pozitivním aspektem těchto finančních nástrojů jsou jejich nižší okamžitá finanční náročnost a větší důraz na vlastní prostředky příjemce a tím i jeho odpovědnost, Negativní stránkou pak jsou náklady na správu portfolia těchto typů podpor, jako například sledování splátek a podobně. Ve vhodných případech budeme tyto nástroje velmi podporovat.

Jak si stojí ČR Máte za to, že Česká republika v rámci Evropské unie i nadále patří mezi takzvané země s podrozvinutým stupněm rozvoje oproti průměru EU? Analýzy hrubého národního důchodu na obyvatele ukazují, že v roce 2010 a 2011 bude tato relace stagnovat mírně nad 75 % průměru zemí EU, což je hluboko pod 90% hranicí nutnou pro čerpání prostředků z evropského Fondu soudržnosti. Z hlediska ukazatele HDP, který se v přepočtu na obyvatele aplikuje při srovnávání stupně ekonomické výkonnosti regionů, s velkou pravděpodobností platí, že až do letošního roku žádný region, kromě hlavního města Prahy, nepřesáhne 75% hranici průměru zemí EU. Výsledky propočtů resortu financí nabízejí rozčlenění regionů do následujících tří skupin: Praha jako jeden z nejbohatších regionů v rámci EU zvyšuje a zřejmě dále bude zvyšovat svoji relativní ekonomickou úroveň, region Střední Čechy, který již v roce 2007 překročil 75% hranici, ale je možné, že nakonec tuto hranici nepřekoná, a do třetice ostatní regiony, pro něž je v nebližším období překročení 75% hranice vysoce nepravděpodobné. V této kategorii budou všechny ostatní regiony ČR. Jakou roli toto hodnocení sehraje před stanovením rozpočtu strukturálních fondů?

Daniel Braun (1979) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu mezinárodních vztahů. Studoval i na Central European University v Budapešti. Pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, ale i v Kongresovém centru Praha. Rok působil na Ministerstvu obrany ČR jako analytik, avšak připravoval analýzy i ve Vzdělávacím středisku na podporu demokracie. Dva roky působil jako senior konzultant ve společnosti Deloitte BPO G&I, v divizi grantů a pobídek. Od roku 2007 působí na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde původně zastával pozici ředitele odboru nebo vrchního ředitele sekce. Nyní je prvním náměstkem ministra.

22

23

ROZHOVOR Zcela zásadní. Současná kritéria pro stanovení způsobilosti regionů pro čerpání prostředků cíle konvergence, a to jak z Evropského fondu regionálního rozvoje, tak z Evropského sociálního fondu, a členských států pro využívání Fondu soudržnosti, která se opírají o hrubý domácí produkt, respektive hrubý národní důchod, představují v současnosti nejlepší statisticky podchycené indikátory, které vyjadřují socioekonomickou vyspělost či zaostalost regionů a členských států. Nevidím proto důvod pro jejich nahrazování nebo doplňování jinými indikátory. Podporuji i zachování dosavadní výše obou kritérií, to jest 75 % HDP na obyvatele průměru EU pro způsobilost regionů cíle konvergence a 90 % HND na obyvatele průměru EU pro způsobilost států čerpat z Fondu soudržnosti. Bývalý ministr životního prostředí Drobil svého času jasně mluvil o tom, že končí doba, kdy podpora ze strukturálních fondů řešila fiskální, rozpočtové problémy jednotlivých zemí, že do budoucna se EU bude více zaměřovat na podporu skutečně inovativních řešení a rozvoje. Co si o takto nastíněném trendu myslíte? Zastávám názor, že intervence kohezní politiky by měly být využívány pro podporu konkurenceschopnosti ekonomiky založené na znalostech, k dobudování infrastruktury, k rozvoji znalostního potenciálu společnosti a k využívání „inteligentních řešení“, k prorůstovým investicím. Evropské fondy by podle mne neměly sloužit prosté obnově a opravě stavebních struktur nebo k financování nesystémových „ad hoc“ opatření. Při koncipování jednotlivých typů intervencí by se mělo důsledně postupovat od identifikace problému přes stanovení cíle, přípravu variant řešení, stanovení kritérií k hodnocení variant, provedení vyhodnocení variant až po výběr nejvhodnější formy řešení. Podkladové analýzy by přitom měly prostřednictvím měřitelných parametrů dokládat nezbytnost finanční intervence ze strany veřejného sektoru.

Programová reorganizace Česká republika nyní pracuje s více než 20 operačními programy podporovanými z EU. Již jste uvedl, že vláda se k razantnímu snížení počtu operačních programů zavázala ve svém programovém prohlášení. Znamená to „chudší podporu“, nebo jen reorganizaci systému OP v ČR? Celkový objem prostředků nesouvisí přímo s nastavením implementační struktury, to znamená s počtem operačních programů, s delegováním funkcí řídicích orgánů a podobně. Jiné nastavení implementační struktury – snížení počtu programů – nemusí nutně znamenat znemožnění čerpání prostředků z fondů EU pro některé subjekty. Máte za to, že reorganizace počtu a administrace operačních programů v ČR bude přínosem? Vysoký počet operačních programů v prvé řadě komplikuje orientaci v možnostech podpory pro žadatele. Rovněž pak klade zvýšené

KONTAMINOVANÁ MÍSTA V ČR


nároky na koordinaci na národní úrovni. Jsem přesvědčen, že při stanovování počtu operačních programů v budoucím období by měla tato zkušenost být zohledněna. Nicméně primárně se bude vycházet z priorit, které Česká republika bude pro využití strukturálních fondů v budoucím období formulovat.

„

Pokud jde o typy podpor, tak pro období po roce 2013 očekávám silný tlak na jiné než dotační formy podpory. Obvykle se nazývají „inovativní finanční nástroje“ a zahrnují návratné formy podpory, úvěry, úrokové dotace, záruky a tak dále.

Jaké další dopady by reorganizace systému OP v ČR, o níž se bavíme, měla mít pro příjemce podpory z různých operačních programů? Pro příjemce bude přínosem zejména snadnější orientace v nabízených podporách. Nižší počet operačních programů by měl znamenat jednodušší komunikaci žadatelů a příjemců při přípravě a realizaci projektů. Měl by rovněž vytvořit reálnou možnost pro větší sladění podmínek mezi jednotlivými operačními programy. Nutno však dodat, že samotné nastavení systému, ať již sebedokonalejší, není jedinou zárukou transparentnějšího a efektivnějšího vynakládání veřejných prostředků. Základním faktorem jsou zodpovědnost a uvědomělost všech zúčastněných aktérů v tomto procesu a dodržování stanovených pravidel. Jak by ona reorganizace operačních programů měla nebo mohla podle vás vypadat? Nabízí se zejména zjednodušení a sjednocení pravidel pro operační programy, ať už v oblasti vyhlašování výzev, nebo pro hodnocení a výběru vhodných projektů, které přinesou větší přehlednost, čímž usnadní orientaci žadatelů v nabídce podpory. Taková reorganizace rovněž přinese účinnější koordinaci na národní úrovni, větší prostor pro podporu komplexních, integrovaných projektů předkládaných žadateli, lepší zacílení podpory na stanovené priority a monitorování jejich

dosahování. V neposlední řadě by mělo dojít ke snížení finanční zátěže spojené s relativně složitým administrativním systémem. Které stávající operační programy by měly nebo mohly být zachovány? V tuto chvíli je předčasné definovat, který ze stávajících operačních programů by měl zůstat zachován v takové podobě, kterou v současné době má. V každém programovém období se vytvářejí nové programy, které musejí reagovat na změněné podmínky a zohledňovat nové strategie rozvoje a stanovené priority na evropské, národní i místní úrovni. Je však jasné, že některé priority, jako jsou například podpora podnikání, inovací, výzkumu a vývoje, vzdělání a rozvoje lidského kapitálu a dobudování základní infrastruktury, budou stále platné a některé operační programy je budou pomáhat naplňovat.

Boj o peníze Máte za to, že ve srovnání s ostatními zeměmi dokáže Česká republika najít vhodnou strategii, aby ze strukturálních fondů získala co nejvíce peněz a také je dokázala co nejefektivněji využít? Kdybych takovou ambici neměl, věnoval bych se něčemu jinému. Ale vážně. Samozřejmě že takový cíl mají všechny země, avšak protože se jejich zájmy, potřeby a priority zcela logicky různí, je výsledná podoba kohezní politiky EU vždy kompromisem. ČR nepatří k největším zemím, jako nejdůležitější vidím vytvoření takových podmínek u nás doma, abychom jakékoli podpory z veřejných rozpočtů, nejen evropských, dokázali využít efektivně, transparentně a smysluplně. To považuji za mnohem důležitější než porovnávat objemy prostředků, protože ty se dají utratit i velmi nehospodárně. Jakou roli podle vás budou u příštího vyjednávání objemu podpory ze strukturálních fondů sehrávat země typu Maďarska, Polska nebo Slovenska? Je potřeba je brát jako konkurenty, nebo jako spojence? Spíše jako spojence než konkurenty. Země takzvané Visegrádské skupiny, kam spadáme i my, mají podobné potřeby a priority a i podobnou historickou a politickou zkušenost. Ale v každém ohledu si rozumíme, považujeme se za spojence a úzce spolupracujeme. A co lze čekat od zemí typu Německa nebo Francie? Co lze od nich očekávat při stanovování programovacího období po roce 2013? Samozřejmě zásadní. Stačí číst noviny nebo zpravodajské servery české či zahraniční, aby bylo každému jasné, že „tón“ v EU udávají právě tyto dvě země. Ovšem v oblasti priorit a potřeb nemají uvedené dvě země zdaleka shodné zájmy, nám je mnohem blíže Německo. Určitě to souvisí se společnou historií, kulturou správy a obchodními kontakty, ale i se strukturou ekonomiky a s průmyslovou tradicí. Je evidentní, že pro podporu silné kohezní politiky v budoucím období bude nutné získat i některé silné členské státy EU. DANIEL TÁCHA

Víte, co je NIKM? NIKM – Národní inventarizace kontaminovaných míst – je projekt, který si klade za cíl podchytit co nejvíce kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných lokalit na území České republiky a provést jejich základní zhodnocení s ohledem na možná rizika pro zdraví obyvatel a životní prostředí. Testování metodiky projektu již bylo zahájeno. První etapa projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst byla zahájena již v minulých letech. V jejím rámci byly všechny současné informace o kontaminovaných místech ze všech dostupných datových zdrojů shromážděny do jednotné datové platformy založené na stávající databázi SEKM (systém SEKM je k dispozici na adrese http:// sekm.cenia.cz/). Zároveň také byly připraveny mapové podklady pro inventarizaci kontaminovaných míst a plně automatizovaný systém sběru dat, který umožňuje terénním pracovníkům efektivním způsobem pořizovat údaje o lokalitách. Návrh metodiky inventarizace byl hlavnímu řešiteli předložen v polovině tohoto roku. Součástí I. etapy NIKM je odzkoušení a odladění metodiky inventarizace na třech vybraných testovacích územích o velikosti 50 x 50 km, což spolu představuje necelých deset procent území ČR. Ověřování metodiky bylo zahájeno v říjnu po vyškolení realizačních týmů NIKM.

Testování spuštěno Úkolem týmů je nyní doplňovat informace o lokalitách, které jsou již v databázi evidovány, a zároveň vyhledat další kontaminovaná nebo potenciálně kontaminovaná místa. Za tím účelem si terénní pracovníci NIKM sjednávají rozhovory se zástupci veřejné správy, podniků a vybraných neziskových organizací a provádějí terénní rekognoskace vytipovaných míst. Mimo to jsou předmětem rekognoskace také potenciálně kontaminovaná místa vytipovaná pracovníky agentury CENIA na základě analýzy leteckých snímků a družicových

dat. Mapy používané k analýze jsou na internetové adrese http:// kontaminace.cenia.cz/. Součástí inventarizace nejsou odběry vzorků a chemické analýzy.

odpadů. Jiné černé skládky, které nebyly nalezeny ani analýzou rastrových dat, byly odhaleny při samotných terénních pochůzkách.

Výsledky z praxe

Ověřování metodiky v testovacích územích bude ukončeno v září letošního roku, celá I. etapa pak v následujícím roce 2012. V letech 2012 až 2015 by měla být realizována II. etapa NIKM, pro kterou budou využity metodické nástroje vytvořené v etapě předcházející a která bude svým rozsahem pokrývat celé území ČR. Mimo vlastní inventarizace bude cílem II. etapy i vytvoření trvalého systému pro další doplňování a aktualizaci dat po skončení obou etap projektu.

V prvních týdnech testování metodiky terénní pracovníci upřednostnili rekognoskace lokalit před ostatními činnostmi, aby využili příznivé počasí, dokud nebudou testovací území přikryta sněhovou pokrývkou. První poznatky z terénních rekognoskací ukazují, že lokality vytipované na základě analýzy leteckých snímků a družicových dat odkazují asi v 80 procentech na místa, která jsou podezřelá s ohledem na možnou kontaminaci horninového prostředí. V několika jednotlivých případech tak byly objeveny lokality, kde v minulosti docházelo k nelegálnímu skládkování

NIKM v etapách

DR. ING. JIŘÍ MAREK Vodní zdroje Ekomonitor

MGR. ZDENKA SZURMANOVÁ AQD-envitest

ECHO Změna energetického štítkování Od prosince platí novelizovaná evropská legislativa, která určuje nová pravidla pro značení energetické náročnosti domácích elektrospotřebičů. V průběhu příštího roku se spotřebitelé budou setkávat s oběma variantami štítků a na konci roku 2011 již bude povinné používání nových štítků. Změní se jejich vizuální podoba a do určité míry i informační obsah. Veškeré informace jsou vyjádřeny piktogramy a jsou jazykově neutrální. Jedním z příkladů je měření spotřeby energie u praček, které nově nesestává jenom z měření spotřeby na plný cyklus s 60 stupni Celsia, ale nově na 60 i 40 stupňů a s celou i poloviční náplní.

Příručka pro ohlašovatele Ministerstvo životního prostředí a CENIA, Česká informační agentura životního prostředí, vydaly publikaci Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) – Příručka pro ohlašování 2010, která objasňuje požadavky na ohlašování do registru, jež vyplývají od roku 2009 z plné účinnosti nové právní úpravy. Příručka podrobně popisuje všechny aspekty z oblasti legislativní, definuje ohlašovací povinnosti, ohlašované údaje a popisuje proces ohlašování do registru. K dispozici je na stránkách www.cenia.cz.

CO JE NIKM

Lovochemie kraluje znečišťovatelům

Projekt Národní inventarizace kontaminovaných míst je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí (oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží). Za realizaci projektu odpovídá CENIA – Česká informační agentura životního prostředí. Databáze kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, která bude výsledkem projektu NIKM, bude využívána k poskytování údajů o území podle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a pro potřeby reportingu orgánům EU. Data najdou své uplatnění také při bilancování kontaminační zátěže podle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/118/ES, o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu, a podle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Význam inventarizace kontaminovaných míst podtrhuje i připravovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2006/0086/COD, o půdě. V neposlední řadě by měla inventarizace zkvalitnit řízení a kontrolu procesu odstraňování starých ekologických zátěží v České republice.

Sdružení Arnika představila největší znečišťovatele Labe a jeho přítoků. Použity byly údaje, které podniky každoročně samy hlásí do integrovaného registru znečišťování (IRZ), z něhož se veřejnost může dozvědět o emisích vypouštěných jednotlivými podniky, a to jak do ovzduší, tak do vod. Nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy vypustila Lovochemie následovaná Sokolovskou uhelnou. Největšího podílu na celkových emisích vypuštěných do vod v povodí Labe dosáhl dle IRZ zinek. Více než polovinu z celkového množství (5 z 9,4 tuny) zinku vypuštěného do vod v povodí Labe má na svědomí právě Lovochemie.

24

25

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


Černošice: Místo skládky rekreační zóna Městu Černošice se v minulých týdnech dostávalo nebývalé pozornosti. Hladina blízké řeky Berounky stoupla o bezmála tři metry a nebezpečně se vylévala z koryta. A aby toho nebylo málo, na Berounce se utrhla kilometrová ledová kra, která se hrnula přímo do města. Avšak naštěstí voda opadla, kra odplula a Priorita se mohla vydat do Černošic za reportáží o ozelenění skateparku Kazín, o projektu podpořeném z Operačního programu Životní prostředí.

Rekreační zóna se nachází v jihozápadní části Černošic – Dolních Mokropsech. Od druhé světové války místo sloužilo jako skládka, na kterou se vyvážel lecjaký městský odpad. Během desetiletí se proto podél cesty u Berounky navršil páchnoucí neřád. A to byla škoda, protože toto místo se vždy přímo nabízelo k příjemným vycházkám i sportování. A navíc sem lze pohodlně dojít z Prahy i ze Všenor. „Věci se tu začaly dít hlavně po povodních v roce 2002, kdy byla cesta podél Berounky i její břeh nově upraveny. Také tu máme fotbalové hřiště SK Kazín s potřebným zázemím. Plošinu zemního valu zase využívá místní spolek požárníků pro nácvik zásahů, terénní cvičení a předvádění akcí. Zbývalo jen vyřešit, co s ostatním prostorem. Rozhodli jsme se jej využít k výstavbě speciálních hřišť – skateparku a bicrossové dráhy. V létě roku 2005 jsme také vybudovali písčitou pláž s volejbalovým hřištěm a v severozápadním cípu pláže jsme na příhodném místě postavili odpočívadlo s možností jednoduché přípravy jídla – pro rybáře

Berounka se tu valí dolů jezem a pod skalnatým břehem se stáčí do oblouku. Nad ním se tyčí dva kopce vrchoviny Hřebeny – Cukrák a Kámen. Ze své výšky shlížejí na druhý břeh, kde právě v ohybu řeky vzniklo i díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí příjemné místo na odpočinek pro všechny, kteří sem zavítají.

či rodinné pikniky. Kvůli bezpečnosti byla hlavní komunikační trasa osvětlena veřejným osvětlením. To všechno se financovalo ze zdrojů města Černošice,“ popisuje stav areálu před vypracováním projektu Tomáš Havránek, vedoucí Oddělení investic Městského úřadu v Černošicích.

Před projektem Podle Havránka se však areál i po zmiňovaných změnách potýkal s jedním základním problémem. Jednotlivá sportoviště se nacházela na různých částech neuspořádaného území zemního valu nepravidelně porostlého vegetací, která vznikla náletem semen a odnožováním ostružiny a křídlatky. Ve východní části valu byly plochy porostlé trávou a jednoletými plevely. Většina dřevin byla nekvalitní, bez větší perspektivy dalšího rozvoje, některé svým zdravotním stavem a křehkými větvemi ohrožovaly bezpečnost občanů. „V listopadu 2008 se proto bývalé vedení města Černošice rozhodlo podat žádost o podporu na realizaci projektu na ozelenění skateparku Kazín. V únoru následujícího roku byla žádost akceptována a v květnu téhož roku město finance na realizaci projektu získalo,“ shrnuje Tomáš Havránek proces získávání dotace z OPŽP. Dodejme, že projekt Černošice směřoval do prioritní osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, konkrétně do oblasti podpory 6.4 – Regenerace urbanizované krajiny.

Lepší životní prostředí Myšlenka projektu vycházela ze dvou základních skutečností. Území se nachází v bezprostřední blízkosti obytné zóny a zároveň leží u řeky, která se vyznačuje silným rekreačním potenciálem. Úsilí města proto směřovalo k zlepšení celkového vzhledu a atraktivity místa vůbec. Podmínkou projektu bylo nabídnout rekreantům sousedící chatové oblasti a místním obyvatelům možnost využívat promenády, posedět si na lavičkách či odpočívadlech s výhledy do okolní krajiny. „Vedle vhodného doplnění areálu domácími druhy zeleně, které by odpovídaly půdním a klimatickým podmínkám parku o celkové ploše 11 452 metrů čtverečních, byla myšlenka kvalitní rekreace hlavním cílem města,“ vysvětluje Havránek.

Na skládce

První, co bylo třeba udělat, bylo zaktualizovat dendrologický průzkum dřevin. Na území, vlastně na skládce, se totiž nacházela nesourodá zeleň, některé dřeviny byly přirozeně rozšířené (vrby), jiné vyrostly z náletů semen, další byly pozůstatkem nevhodného vysázení. Novou výsadbu bylo nutné řešit tak, aby celý areál začlenila do okolní krajiny, zpevnily se svahy náspu, oddělily jednotlivé provozní celky a byla vytvořena potřebná izolační clona směrem k bytové zástavbě i k provozním objektům v severozápadní části areálu. Z těchto kritérií vycházel projekt vytvořený zahradními architektkami Věrou Vokálovou a Lucií Miovskou. Celý projekt pak realizovala pražská zahradnická firma Jena – firma služeb. Veškeré výsadby a povýsadbová péče byly konzultovány a odsouhlaseny majitelem pozemku – Českou republikou, zastoupenou Povodím Vltavy. „S Povodím Vltavy se vedla klíčová jednání při přípravě projektu. Jednak bylo zapotřebí získat jejich souhlas s plánovanými úpravami, jednak bylo nutné celý projekt projednat, neboť pozemky leží v zátopové oblasti. Jednání byla občas poněkud kuriózní, protože některé záležitosti, například možnosti rozlivu řeky, nedokáže nikdo přesně odhadnout, protože terén se tam neustále mění,“ vzpomíná Jakub Dvořák, externí poradce, jehož si město Černošice najalo na vypracování žádosti o dotace.

Co všechno se udělalo Výsadby byly podle Jakuba Dvořáka vždy realizovány s ohledem na specifické potřeby daného místa. „Projekt jsme projednávali například s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Respektovali jsme její připomínky, a to z prostého důvodu, že je to ona, která potom na projekt píše posudky, k nimž pak výbor samotného fondu přihlíží při rozhodování o udělení dotace.“ Nepůvodní, plevelné rostliny byly odstraněny a nahrazeny vhodnými domácími druhy, které lépe odpovídají potřebám kompozice parku, jsou přiměřené pro dané stanoviště a mohou být lokálně technicky upravovány. Svahy zemního valu byly osázeny vegetací – nízkými a středními keři a zpevňujícími trvalkami. Ostatní nezpevněné

plochy bez výsadeb dřevin byly zatravněny. Travnaté plochy musely být v rámci čistých terénních úprav nejprve vyčištěny, poté byl terén vyrovnán rozprostřením 10–15 centimetry vhodné nezaplevelené zeminy. V areálu byly vybudovány komunikace pro pohyb návštěvníků: cesty zpevněné v okolí sportovních hřišť, a také s přírodním povrchem – travnaté a štěrkové po ploše náspu a podél řeky Berounky.

Romantická procházka V letošních lednových dnech leželo odpočívadlo i městská pláž pod hladinou řeky vzedmuté oblevou a v osiřelém parku se holé větve stromů komíhaly v nevlídném počasí na pozadí šedivé oblohy. Jakmile voda ustoupí a nakupené kry roztají a budou patrné první známky jara, stromy se zazelenají prvními listy a park se znovu stane místem odpočinku, sportu a zábavy i výchozím místem pro vycházky a cykloturistiku do širšího okolí. Svou úlohu však park plní i v dalších oblastech. Nepochybně se postupně zlepšují podmínky biodiverzity území, čímž park přispívá k environmentální výchově dětí. Je oblíbeným cílem vycházek dětí ze všech mateřských škol ve městě. Vhodné druhy rostlin vysázené v zátopovém území také zlepšily podmínky pro vsakování vody v intravilánu města.

Pohled na řeku O údržbu celého areálu se starají zaměstnanci Odboru technických služeb MěÚ Černošice. Plochu pravidelně uklízejí, sekají trávu, sbírají a odklízejí odpadky, přihnojují a prořezávají dřeviny. Jednou za rok město provádí revize zařízení parku, zejména kvůli bezpečnosti „atrakcí“. „Dohlížel jsem tu na osazování těch valů. Mám radost z každého nového stromu, z každého kusu místa, kde si děti mohou hrát a rodiče se přitom mohou posadit na lavičku a dívat se na řeku,“ chválí onu černošickou proměnu vedoucí odboru technických služeb Jiří Horák. BARBORA SCHEINHERROVÁ

ROZHOVOR

Kontrola byla a je velice důsledná Jakuba Dvořáka, externího poradce v oblasti dotací, si město Černošice najalo na vypracování žádosti a předjednání projektu s příslušnými orgány státní správy. „Byla to běžná grantová žádost,“ říká Dvořák. Byl jste u začátku projektu. Jak to všechno začalo? Zprvu to byl obecný záměr, který tehdy vyvstal na základě revize dotačních možností, jež vyplynuly z nového plánovacího období 2007–2013, v jehož rámci jsme se s bývalou místostarostpředevším získaných peněz. Ty Byli jste však úspěšní. kou Černošic Helenou Langšmusejí být vynaloženy hospoVzhledem k tomu, že se ádlovou rozhodli, že budeme dárně a přiměřeně. Je to taková přípravou žádostí o podporu hledat možnosti, jak do města obecná fráze, ve skutečnosti se živím, myslím si, že získat dostat nějaké externí finance. však projektová dokumentace dotace není obecně složité. Identifikací OPŽP jsme přišli a veškeré úpravy velice důkladJe to proces, který má přísná na prioritní osu 6.5, zaměřenou ně analyzují. Samotného mě pravidla, jež je třeba respekna regeneraci urbanizované překvapilo, jak důsledně je pro- tovat, stejně jako je zapotřebí krajiny. Hledali jsme tudíž jektová dokumentace zkoumána respektovat zejména logiku vhodné záměry, které by tomu ve vazbě na rozpočet, protože věcnosti, jednodušeji řečeno obsahem vyhovovaly, a tím bylo v této oblasti se poměrně často netlačit čtvereček kulatou právě i ozelenění dírou. Ten proces skateparku Kazín. má i svou vlastní Získat dotaci nemusí být složité. Stačí Je to projekt, který hlubokou logihistoricky vznikl ku, která souvisí respektovat pravidla a zjednodušeně řečeno ještě v dobách, kdy s určitými pravidly netlačit čtvereček kulatou dírou. byla paní Langve vlastnictví a je šádlová starostkou navázána na meto(pozn. redakce: 1998–2006), podvádí. V případě černošickédické pokyny ohledně výběroa odvíjel se od myšlenky revitaho skateparku bylo například vých řízení. V případě ozelenění lizace onoho prostoru, se kterou skutečně hodnoceno, jaký strom skateparku Kazín mně osobně jsem jako tamější rodák přišel. se kde vysadí, je-li pro dané sta- celý proces složitý nepřipadal, Vzhledem k tomu, že dotyčná noviště vhodný, jaký má obvod časově náročný také nijak výrazplocha byla tehdy skládkou, kmene, jak velký má kořenový ně nebyl a spolupráce s Odbosituace naprosto ideálně vyhobal, a v souvislosti s tím bylo rem investic MěÚ Černošice vovala zadání grantu, neboť šlo v rozpočtu kontrolováno, jestli proběhla velice dobře a na úrovo regeneraci prostoru. díra, která se má pro strom vyni. Řekl bych, že z hlediska nákopat, je tak velká, jak má být, ročnosti přípravy to byla běžná Co všechno jste v rámci projeknení-li náhodou větší, protože grantová žádost. Proces žádání tu dělal? tím by samozřejmě v rozpočtu z OPŽP patří obecně k těm Moje aktivita spočívala privznikala nějaká vata, a tak dále. normálně složitým, schéma márně v přípravě žádosti o doA od toho se pak samozřejnení nijak komplikované, takže taci a poté v předjednání celé mě odvíjejí i fyzické kontroly v tom nebyl žádný velký prozáležitosti s příslušnými orgány na místě. Obecně je důležité, že blém. Při vypracovávání žádosti státní správy, což byly v tomto kontrola je velice důsledná a že jsme postupovali podle určité případě krajský odbor životního Státní fond životního prostředí logiky, to znamená, že jsme se prostředí, okresní odbor životskutečně neváhá rozpitvat kažsnažili udělat co možná nejvíc ního prostředí a Povodí Vltavy dou část toho kterého projektu. dopředu, jako například již zmíjako majitel pozemku. Když se pak samotný rozpočet něné jednání s AOPK, abychom připravuje, existuje určitá koměli co nejlepší výchozí podJaké podmínky muselo město rekce podle závazných metodik mínky pro hodnocení, a myslím pro obdržení dotací splňovat? fondu, kterými je v podstatě si, že právě ono respektování Podmínky, které město určováno, jak vysoké mohou logiky věcnosti v tomto případě musí obecně splňovat, se týkají jednotlivé položky být. dobře zafungovalo. (BRB)

26

27

REPORTÁŽ

OPŽP – financování v roce 2011 Příjemce podpory, jehož projekt byl financován v roce 2010 a bude financován též v roce 2011, bude prostřednictvím úkolu v IS BENE-FILL vyzván k vyplnění, vytištění, potvrzení a odeslání formuláře finančně platebního kalendáře na rok 2011, který zároveň bude sloužit pro potřeby finančního vypořádání za rok 2010. Příjemci podpory však zatím nebude umožněno podat žádost o platbu. Jakmile bude možné zahájit financování a podávání žádostí o platbu v roce 2011, bude tato informace zveřejněna v IS BENE-FILL.

Dodatky k textu XV. a XVIII. výzvy Rozhodnutím Řídicího orgánu OPŽP byla zrušena kategorie projektů „individuální projekt ve specifickém režimu“. V návaznosti na toto rozhodnutí, které bylo vyvoláno změnou evropské legislativy, došlo k úpravě závazných dokumentů OPŽP – směrnice MŽP, Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP a textů XV. a XVIII. výzvy, které byly vyhlášeny ještě před přijetím zmíněného nařízení. Pro zařazení žádostí podaných v rámci XV. a XVIII. výzvy již nově platí pouze 2 kategorie, a to „individuální projekt“ s celkovými náklady projektu do 50 mil. eur včetně DPH a „velký projekt“ s celkovými náklady projektu nad 50 mil. eur včetně DPH.

Tomáš Havránek, vedoucí Oddělení investic Městského úřadu Černošice, sice nebyl u zrodu projektu na ozelenění skateparku Kazín, ale s projektem se setkal ve fázi, kdy bylo zapotřebí nalézt cesty k jeho realizaci. Co bylo prvotním popudem k žádosti o podporu v rámci OPŽP? Projekt připravovalo minulé vedení města a my jako odbor investic jsme se k němu dostali, když již byl svým způsobem připravený, tím mám na mysli potřebnou projektovou dokumentaci a záměr na získání dotace. Takže úplně odpovědět vám nedokážu. Za úkol nám připadlo spíše hledání cest k jeho realizaci, posléze pak realizace samotná.

celkové náklady (Kč)

okres realizace

kraj realizace

celkové způsobilé výdaje (Kč)

podpora ERDF (Kč)

podpora SR (Kč)

celková výše podpory (Kč)

Hlavní město Praha Jihočeský

podkladů, zjišťování a následné doplňování žádosti –, protože když žádost podáte, je opravdu pečlivě přezkoumána a veškeré nedostatky se musejí vyjasnit a vyladit. Jak byste spolupráci se SFŽP ČR zhodnotil? Vzhledem k tomu, že jsme potřebné dotace získali a projekt se zrealizoval, tak určitě dobře.

na místě, při kterých se počítaly i stromy, jestli byly opravdu vysazené. To proto, že když dřeviny vysadíte, některé z nich uschnou a musíte je dosadit. Některé jsme museli i nahradit. Takže výsadba a stav území byly v průběhu realizace opravdu několikrát kontrolovány. Nakonec všechno dobře dopadlo.

Jak vnímáte proces žádání o podporu v rámci OPŽP? Byl to pro vás problém? V čem vidíte hlavní přínos Při přípravě a zpracování projektu? projektu jsme spolupracovali s Ja- Narazili jste při realizaci na něNěkolikrát jsem se tam již kubem Dvořákem, který je naším jaké problémy? byl podívat a uvědomil jsem si, dlouholetým externím spolupraŘekl bych, že vlastní realijak velmi rozdílně to tam vypadá covníkem v oblasti dotací a jednal zace byla takovou procházkou dnes než předtím. Místo skládky v zastoupení města Černošice se po rozkvetlé louce oproti tomu a roztroušených hřišť je to nyní SFŽP ČR. My jsme připravovali půlročnímu procesu vyřizování, propojený, ucelený prostor, hlavně technické podklady, jako kdy jsme dávali dohromady dotažený parkovou úpravou, byl například vlastní projekt zeveškeré podklady, ale to platí kde se zejména v létě uskutečňují leně. Jinak je však proces žádání u všech podobných projektů. nejrůznější aktivity. Společně v podstatě daný: Musíte mít Nejdelší dobu zabere příprava, s městskou pláží a letním kiosvlastní projektovou dokumentaci, osázené to pak obrazně řečeno kem, který tam provozuje místní potřebná povolení restaurace, se park ze strany úřadů stal určitým spoleMísto skládky a roztroušených hřišť a pak samozřejmě čenským zázemím musíte vypracovat místních obyvatel. je to ucelený prostor, kde se zejména vlastní žádost, která v létě odehrávají nejrůznější aktivity. má dost povinných Byl tento projekt náležitostí, třeba na ozelenění jedidoložení vlastnictví pozemku máte hned. V tomto případě trným projektem, na který Černospolečně se samotným projektem, vala realizace opravdu poměrně šice získaly dotace z OPŽP? a samozřejmě musí zahrnovat krátkou dobu, od začátku srpna Dostali jsme dotace ještě i rozpočet. do konce října. Lhůty na realina jeden projekt. Bylo jím vysázaci byly krátké, neboť musela zení stromořadí v ulicích města Od podání žádosti do získání proběhnout v určitém vegetača parčíku u domova pečovateldotací uběhl půlrok. Byla to ním období, ale také v rámci ských služeb. Oba projekty se jednoduchá, či složitá doba? smlouvy o dílo, kterou plnila vyřizovaly jako dvě oddělené Nebylo to složité, nemuseli najatá zahradnická firma. záležitosti, ale probíhaly jsme se neustále někde připoa realizovaly se ve stejnou dobu. mínat, ale na druhou stranu Jak hodnotíte kontrolu SFŽP s tím bylo spojeno poměrně ČR při realizaci projektu? Splnily oba projekty své cíle? velké množství administratiDohlížel, a to poměrně důPodle mne určitě ano. vy – zpracování potřebných sledně. Provedl dvě tři kontroly (BRB)

Jindř. Hradec Strakonice

užitná plocha rekonstruovaných kapacit (m2)

užitná plocha nově vystavěných kapacit (m2)

užitná plocha přistavěných kapacit (m2)

užitná plocha nakoupených kapacit (m2)

1

43 480 000

43 480 000

36 958 000

2 174 000

39 132 000

0

0

1

0

0

0

0

2

80 718 557

78 664 254

60 178 154

10 619 674

70 797 828

2

2

0

0 1169,82

16,11

0

54 122 333

1

65 842 299

46 003 983

2 706 117

48 710 100

1

0

0

0

581

762

0

3

146 560 856

132 786 587 106 182 137

13 325 791

119 507 928

3

2

0

0 1750,82

778,11

0

Brno-město

3

151 053 790

146 743 192 116 899 335

6 876 431

123 775 766

4

2

2

1263,4

924,5

444

0

Brno-venkov

1

60 967 560

60 594 978

51 505 731

3 029 749

54 535 480

1

1

0

0

1272,3

168,7

877,3

Břeclav

1

39 704 347

39 695 874

33 741 493

1 984 794

35 726 287

1

1

0

0 1603,45

0

1603,45

Jihočeský kraj celkem

Jihomoravský

počet nově vytvořených materiálů a pomůcek

Realizace byla procházkou po rozkvetlé louce

počet nově vybavených objektů

Ministr Tomáš Chalupa sestavil svůj tým. Prvním, kdo přišel spolu s ním do úřadu, je Libor Ježek, bývalý poslanec za ODS a místopředseda Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na Ministerstvu životního prostředí obsadil funkci náměstka ministra – státního tajemníka. „Od Libora Ježka si slibuji, že bude společně se mnou pracovat na navrácení ztracené důvěryhodnosti ministerstva. Jeho práce v kontrolním výboru sněmovny byla příkladná. Věnoval se například velmi intenzivně kauze kolem NKÚ,“ uvedl Chalupa na adresu nově nastoupivšího tajemníka.

Finanční přehled a přínosy schválených projektů prioritní osy 7 – Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu OPŽP dle okresů (k 10. 01. 2011) počet koupených, budovaných nebo rekonstruovaných objektů

Libor Ježek tajemníkem

ROZHOVOR

počet projektů

ECHO

ENVIDATA


Hodonín

1

687 306

687 306

584 210

34 365

618 575

0

1

0

0

0

0

0

Vyškov

1

39 314 714

39 160 014

33 286 012

1 958 001

35 244 013

1

0

0

1526,61

0

0

0

Jihomoravský kraj celkem

7

291 727 717

286 881 364 236 016 781

2790,01 3800,25

Karlovarský

1

43 749 032

Karlovy Vary

13 883 340

249 900 121

7

5

2

41 649 872

35 402 391

2 082 494

37 484 885

1

1

0

524,56

41 649 872

612,7

2480,75

0

0

0

Karlovarský kraj celkem

1

43 749 032

35 402 391

2 082 494

37 484 885

1

1

0

524,56

0

0

0

Královéhradecký Trutnov

2

134 985 804

126 466 648 107 496 651

6 323 332

113 819 983

2

1

0

985,09

838,4

0

0

Královéhradecký kraj celkem

2

134 985 804

126 466 648 107 496 651

6 323 332

113 819 983

2

1

0

985,09

838,4

0

0

Liberecký kraj

1

1 047 723

32 688

588 377

0

0

1

0

0

0

0

Česká Lípa

Liberecký kraj celkem Olomoucký

1

1 047 723

653 752

555 689

32 688

588 377

0

0

1

0

0

0

0

1

68 560 528

68 342 758

52 282 210

9 226 272

61 508 482

2

2

0

2008,94

0

0

17149

Šumperk

1

66 151 715

65 316 074

55 518 663

3 265 804

58 784 467

1

1

0

1687,82

0

0

0

2

134 712 243

133 658 832 107 800 873

12 492 076

120 292 949

3

3

0

3696,76

0

0

17149

Svitavy

1

27 571 963

3 654 276

24 361 841

1

0

0

0

470

0

1040

Ústí nad Orlicí

1

8 976 697

8 851 220

7 523 537

442 561

7 966 098

1

0

0

0

161,35

0

0

2

36 548 660

35 919 932

28 231 102

4 096 837

32 327 939

2

0

0

0

631,35

0

1040

Kladno

2

54 940 170

54 251 480

46 113 758

2 712 574

48 826 332

0

1

0

898,3

0

0

0

Mladá Boleslav

1

59 853 855

49 608 769

37 950 708

6 697 184

44 647 892

1

1

0

700

500

0

0

Pardubický kraj celkem

Středočeský

555 689

Jeseník

Olomoucký kraj celkem Pardubický

653 752

27 068 712

20 707 565

Praha-východ

2

22 436 571

22 151 641

18 828 895

1 107 582

19 936 477

1

1

0

0

498,52

15,92

0

Praha-západ

2

101 652 477

84 195 817

66 912 414

8 863 821

75 776 235

2

2

0

2105,06

0

0

2788

Středočeský kraj celkem

7

238 883 074

210 207 707 169 805 775

19 381 161

189 186 936

4

5

0

3703,36

998,52

15,92

2788

Ústecký

1

23 025 012

18 239 010

2 462 266

16 415 109

1

0

0

0

846,06

0

0

Chomutov

Ústecký kraj celkem Vysočina

1

23 025 012

18 239 010

13 952 843

2 462 266

16 415 109

1

0

0

0

846,06

0

0

Jihlava

1

46 922 654

45 423 731

38 610 171

2 271 187

40 881 358

1

1

0

359,99

0

0

0

Třebíč

1

48 805 049

35 833 847

27 412 893

4 837 569

32 250 462

1

0

0

0

1402

0

0

2

95 727 703

81 257 578

66 023 064

7 108 756

73 131 820

2

1

0

359,99

1402

0

0

1

9 311 000

8 386 080

7 128 168

419 304

7 547 472

0

4

6

0

0

0

0

Vysočina celkem Zlínský

13 952 843

Vsetín

1

25 933 571

25 713 571

21 856 535

1 285 679

23 142 214

3

0

0

548,5

0

0

0

Zlínský kraj celkem

Zlín

2

35 244 571

34 099 651

28 984 703

1 704 983

30 689 686

3

4

6

548,5

0

0

0

Celkový součet

31

1 225 692 394

1 145 300 933

937 410 009

85 067 723

1 022 477 732

28

22 10

12608,27 10267,4 1406,73

23457,75

28

29

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP


Zateplení objektu Mateřské školy Koryčany Na základě doporučení energetického auditu byl zateplen obvodový plášť a byla vyměněna výplň otvorů stavebních konstrukcí. Tím dojde ke snížení energetické náročnosti budovy a klesnou náklady na vytápění a spotřeba fosilních paliv. Vlivem redukce emisí na zdroji tepla pro vytápění objektu se sníží zátěž životního prostředí ve městě a okolí.

Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Zlínský kraj Okres: Kroměříž Příjemce podpory: město Koryčany Ukončení projektu: 30. 9. 2010 Celková výše podpory 2 602 900 Kč Podpora FS 2 458 295 Kč Dotace SFŽP ČR 144 605 Kč

Retenční nádrž Akát v Horních Heřmanicích V rámci projektu byla vybudována nová retenční nádrž doplněná výstavbou zemních tůní. V okolí byly vysázeny autochtonní druhy dřevin. Území bylo revitalizováno, rovněž došlo k odtrubnění potoka a odstranění částí melioračního detailu. Vznikl tak významný krajinný prvek, který napomáhá zadržovat vodu v krajině. ¨¨

Prioritní osa 6 / Oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Vysočina Okres: Třebíč Příjemce podpory: Jiří Chyba Ukončení projektu: 8. 12. 2010 Celková výše podpory 2 964 735 Kč Podpora ERDF 2 520 025 Kč Dotace SFŽP ČR 444 710 Kč

Varovný a informační systém obyvatel Domažlic Cílem projektu je využitím systému VISO zajistit obyvatelům Domažlic a místní části Havlovice efektivní varování před povodněmi. Pro ozvučení ohroženého území je použita elektronická siréna a 38 bezdrátových hlásičů VISO s 129 reproduktory. Do systému je zařazeno 7 čidel pro snímání výšky vodní hladiny místních vodních toků a 3 kamery sledující vodní toky.

Prioritní osa 1 / Oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Plzeňský kraj Okres: Domažlice Příjemce podpory: město Domažlice Ukončení projektu: 31. 8. 2010

Město Hartmanice se nachází v CHKO Šumava a protéká jím Luční potok, který je přítokem Otavy, vodohospodářsky významného toku. Cílem rekonstrukce čistírny odpadních vod v obci bylo výrazné zlepšení životního prostředí či dokonce hygienických poměrů. Původní čistírna totiž zdaleka nevyhovovala jak svým technickým stavem, tak svou koncepcí a nebyla schopna zajistit řádné odvedení splašků. Díky projektu došlo k modernizaci čistírny.

Prioritní osa 4 / Oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Olomoucký kraj Okres: Olomouc Příjemce podpory: Vladimír Michalec Ukončení projektu: 31. 8. 2010 Celková výše podpory 10 980 000 Kč Podpora FS 9 333 000 Kč Dotace SFŽP ČR 1 647 000 Kč

Prioritní osa 1 / Oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Příjemce podpory: město Hartmanice Ukončení projektu: 26. 8. 2010 Celková výše podpory 5 956 903 Kč Podpora FS 5 625 964 Kč Dotace SFŽP ČR 330 939 Kč

Obnova historické aleje Předmětem projektu je obnova historické lipové aleje poblíž města Hrádek nad Nisou. V minulosti byla velká většina lip podrobena necitlivým řezům, které zhoršily stav většiny stromů. Z pohledu krajinné tvorby a celkového estetického a funkčního efektu je toto stromořadí významným krajinným prvkem. Cílem projektu je zachovat co nejvyšší počet stromů a poskytovat jim i následnou údržbu.

Prioritní osa 6 / Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Liberecký kraj Okres: Liberec Příjemce podpory: město Hrádek nad Nisou Ukončení projektu: 30. 10. 2009 Celková výše podpory Podpora ERDF Dotace SFŽP ČR

619 514 Kč 585 097 Kč 34 417 Kč

Zateplení Základní školy Lány Cílem projektu bylo snížit energetickou náročnost školní budovy. Proto byly zatepleny fasáda a střecha a vyměněny všechny výplňové otvory. Spolu se snížením energetické náročnosti škola ušetřila i provozní náklady a omezila vypouštění škodlivých látek do ovzduší.

Celková výše podpory 2 636 617 Kč Podpora FS 2 490 138 Kč Dotace SFŽP ČR 146 479 Kč

Nákup drtiče stavebních odpadů Předmětem projektu je pořízení speciálního drtiče stavebních odpadů, který umožní jejich recyklaci. Dojde tak ke zvýšení množství využívaných stavebních odpadů v regionu – v Olomouckém kraji. Zároveň klesne množství odpadů ukládaných na skládky.

Čistírna odpadních vod Hartmanice

Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Středočeský kraj Okres: Kladno Příjemce podpory: obec Lány Ukončení projektu: 31. 12. 2009 Celková výše podpory 3 207 033 Kč Podpora FS 3 028 865 Kč Dotace SFŽP ČR 178 169 Kč

Svoz stavebních a demoličních odpadů a bioodpadů na Kutnohorsku Projekt má zajistit oddělený sběr, shromažďování a manipulaci se stavebními a demoličními odpady zejména fyzických osob a s biologicky rozložitelnými odpady komunálního typu. K tomuto účelu bylo pořízeno svozové vozidlo vybavené nástavbou pro svoz kontejnerů a hydraulickou nakládací rukou a 15 velkoobjemových kontejnerů. Díky projektu se zvětší svozová oblast, sníží se náklady na svoz a zvýší se množství využitého odpadu.

Prioritní osa 4 / Oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Středočeský kraj Okres: Kutná Hora Příjemce podpory: Roman Sádlo Ukončení projektu: 28. 2. 2010 Celková výše podpory 2 611 593 Kč Podpora FS 2 219 854 Kč Dotace SFŽP ČR 391 739 Kč

30

31

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ


Sieben Linden: Sláma, kam se podíváš Sieben Linden je společenská a ekologická osada v oblasti SachsenAnhalt na území bývalého východního Německa. Je oproštěna od všeho, čemu se dnes říká pokrok, a přesto nepůsobí zaostale. Podle některých je naopak pokrokovým ztělesněním odpovědného přístupu k životnímu prostředí.

Na počátku byla, jak už tomu bývá, skupina lidí, kteří měli velmi konkrétní představy o tom, jak by chtěli žít a jak se chovat jeden k druhému i ke svému okolí. Koncept vesnice se zrodil někdy kolem roku 1989. O čtyři roky později začala skupina pátrat po vhodných pozemcích. Našla ji v roce 1997 – 44 hektarů lesa, 26 hektarů zemědělské půdy a bezmála sedm hektarů zastavěné země. A tam si ona skupina lidí založila ekovesnici Sieben Linden.

S vlastním mluvčím

Šlapání prázdné slámy. V případě projektu Sieben Linden to však neplatí doslova. Naopak sláma se stala základním „kamenem“ domů osady. Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o levný materiál, opak je pravdou, zpracování slámy pro stavby domků vychází podstatně dráž než například použití cihel či dřeva.

„Není důležité, proti čemu bojujeme, ale jak si stojíme za svými zásadami,“ vysvětluje mluvčí vesnice i celého projektu Sieben Linden Julia Kommerell. Podle ní Sieben Linden stojí jako každý člen globální sítě ekovesnic na čtyřech pomyslných základních pilířích – na ekologii, společnosti, ekonomice a světonázoru. Ne všechny z nich jsou však dle jejích slov pro siebenlindenskou komunitu stejně důležité. Velký důraz se klade zejména na ekologii a na společnost. A právě v otázkách ekologie dělá Sieben Linden všechny ty správné věci správně. Provozem své vesnice se snaží hledat odpovědi a názorně je předvést široké veřejnosti. „Sloužit jako vzor,“ podotýká Kommerell. „To například znamená, že bereme v úvahu ekologické principy, jako jsou uzavírání cyklů toku materiálu, vyhýbání se produkování odpadu, používání obnovitelných zdrojů, využívání místních zdrojů a vytváření rozmanitosti. Tyto principy jsou i součástí vytváření permakultury,“ vysvětluje Kommerell. (Pozn. red.: Permakultura, z angl. Permaculture, je koncepce přístupu k zemědělství, přírodě a životnímu prostředí obecně tak, aby bylo na hranici, nebo ještě lépe za hranicí trvalé udržitelnosti.)

Zpátky do minulosti V roce 1997 získala skupina finance a nechala si vypracovat hloubkovou analýzu místního terénu (s ohledem na vítr, teploty, flóru a faunu) pro vytvoření dobrého návrhu pro budoucí vesnici. Návrh vypracovaný na základě této analýzy rozděluje pozemek do zón a sektorů, v nichž budou budovány domy podle úrovně veřejného využití a případné hlučnosti. Původního návrhu se obyvatelé vesnice při výstavbě drží

dodnes. Veřejnější části vesnice se soustřeďují podél hlavní cesty vedoucí do středu vesnice. Okolí centra je přizpůsobeno potřebám těch, kteří přijedou vesnici navštívit a zdrží se déle než jeden den. Odlehlejší části vesnice pak slouží pro život členům stálé komunity. Do celé osady je pak zakázán vjezd automobilům, parkoviště je situováno u vjezdu do vesnice. V této části vesnice jsou umístěny i hlučnější provozovny jako pily a truhlárny, jednak kvůli hluku, jednak kvůli jednoduššímu dovážení materiálů.

První kroky Obyvatelé Sieben Linden si hned na začátku před sebe vytyčili několik úkolů. Tím prvním bylo najít model budoucího způsobu života, v němž mohou práce, volný čas, hospodářství, ekologie, městská i venkovská kultura existovat v souladu. Chtěli ukázat, že lidé mohou žít v zodpovědnějším vztahu k přírodě, že lidská společenství nemusejí přírodu vykořisťovat ani ničit, ale že mohou pozitivním přínosem přispět ke kvalitě a rozmanitosti životního prostředí. Členové komunity přitom nelpí na žádném pevném plánu, naopak snaží se reagovat na okamžité podněty a momentální potřeby těch, kteří do vesnice přicházejí žít. Při výstavbě proto často vycházejí z myšlenek amerického architekta Christophera Alexandra. Aby docházelo k co nejmenšímu zastavění země, vymezila komunita určitý počet čtverečních metrů obývaných jednou osobou a při stavění domu se snaží staveništěm

zabrat co nejmenší plochu, neboť si uvědomuje, že musí pečlivě zvažovat, k čemu zem využívá. První stavbou v Sieben Linden byla hlavní budova statku, přetvořená na ústřední budovu osady. Nyní se v ní nachází centrum pro semináře, společná kuchyně, knihovna a přednáškový sál. V postranní budově je obchod se šperky, bio potravinami, kancelářemi, pokoji pro hosty a bar. První a opravdu jednoduché domy, jež v roce 2001 místní postavili, jsou moderní domy s nízkou spotřebou energie. Poté došlo k rozhodnutí používat ke stavbě domů balíků slámy.

Slaměná vesnice Ve zdejším podnebném pásu jsou sláma, zemina a dřevo skvělými materiály k budování dobře izolovaných domů za využití místních zdrojů. V Sieben Linden byla založena Německá asociace pro výstavbu ze slámy, s níž členové komunity úzce spolupracují a svou prací se pak snaží po Evropě rozšiřovat povědomí o možnostech stavění ze slámy. Mezi roky 2001 a 2003 vyrostly první dva slaměné domy. Byly postaveny pouze ručně, za použití místních (dřevo, sláma, hlína) a recyklovaných materiálů. Později vznikly další dva domy – „slámopolis“ – největší slaměná budova v Evropě a ještě další slaměná stavba. Jelikož je Sieben Linden modelovou osadou, při práci se slámou se experimentuje s nejrůznějšími druhy stavebních technik. Dosud bylo vybudováno sedm domů, jež poskytují bydlení pro

54 lidí a společný prostor pro 80 lidí. Konečným cílem vesnice je vybudovat bydlení pro dvou až třísetčlennou komunitu. Jak se však počet obyvatel osady rozrůstá rychleji, než se stíhají stavět domy, dost lidí stále ještě žije v karavanech. Všichni, kteří v karavanech bydlí, tak činí s povolením stavebních autorit. Uvědomují si, že bydlet v karavanu není tak soběstačné jako bydlení v domě, a tak se alespoň snaží, aby karavany byly co nejekologičtější – izolují je přírodními materiály, zabraňují průvanu, prostě nebudují žádné umělohmotné boudy. Bydlení v Sieben Linden není budováno jednotlivci, ale organizacemi, ať už je to asociace, kterou vytvoří skupina lidí, anebo stavební družstvo Sieben Linden, jež zatím postavilo většinu domů. Probíhá to tak, že skupina lidí se stane členem stavebního družstva, složí peníze, za něž pak družstvo nakoupí materiál a najme stavebníky, kteří dům postaví. Cílem projektu ekovesnice je vytvořit komunitní bydlení a zabránit tomu, aby domy vlastnili jednotliví lidé, kteří by je pak jednou mohli chtít prodat.

Konec nadvlády borovice Při plánování osady byla brána v úvahu divoká zvířata a jejich prostředí. Bylo například vysázeno mnoho před větrem chráněných křovisek a biotopů pro žáby, hmyz, ptáky a další zvířata. Biodiverzitu tu podporují také tím, že zdejší borovicovou monokulturu přeměňují na rozmanitý, smíšený les a používají ekologicky šetrné způsoby k obdělávání půdy, jež byla dříve obdělávána konvenčně.

Při průměrném množství srážek naprší v Sieben Linden 500 mm vody ročně. V létě dochází k výrazným obdobím sucha. Dešťová voda je částečně používána k naplnění požární nádrže, částečně se vsakuje do země. Pitnou vodu poskytují dvě studny. Byl nainstalován systém uzavřeného vodního okruhu: Vesnice není napojena na obecní systém kanalizace, ale vybudovala svůj vlastní systém na filtrování vody. Přefiltrovaná voda se poté

třebuje. Přebytek elektřiny však musí odvádět do sítě a v případě nedostatku ji ze sítě zase odebírat, neboť není, kde by ji uskladňovala. Dosud tu k získávání energie z větru či jiných kombinovaných systémů nedochází, ale cílem je zvýšit svoji soběstačnost právě vybudováním systému, který bude ves zásobovat energií po celý rok a zbaví ji závislosti na síti. Zdejší domy jsou vytápěny spalováním dřeva v systému, jež je podporován ohříváním vody solárními panely. Zhruba polovina dřeva pochází z vlastního obecního lesa, druhá je nakupována zvenčí, upřednostňováno je dřevo ekologicky pěstované i sklízené. Další domy, jež mají místní v plánu vybudovat, budou mít sezónní úschovnu, která by měla poskytovat celoroční vytápění obrovskou nádrží vody, která bude během letních měsíců ohřívána sluncem a udrží teplo až do následujícího jara.

Bezmasá politika Už v počátcích se obec rozhodla, že komunitní a veřejná místa budou vegetariánská a že ve vsi nebudou chována žádná zvířata, která by byla posléze zabita, ať již tady,

Aby docházelo k co nejmenšímu zastavění země, vymezila komunita určitý počet čtverečních metrů obývaných jednou osobou a při stavění domu se vždy snaží zabrat co nejmenší plochu. používá na zalévání v zahradách. Další potřebnou vodou je tekoucí voda, jejíž spotřebu Siebenlindenští snížili na minimum zavedením rozstřikového zavlažovacího systému. K tomu se ve vesnici používají jen kompostové toalety, do kompostu se pak vysazují stromy. Moč se zatím odděleně nesbírá. Výsledkem systému je, že každý obyvatel Sieben Linden využije jen dvě třetiny množství vody, které spotřebuje běžný německý občan, a celkově způsobuje menší znečištění vodních zdrojů.

Ochočené slunce a teplo domova Vesnice se snaží co nejvíce využívat přímých zdrojů energie a vyhýbat se fosilním palivům. Už několik let má nainstalován dostatek fotovoltaických panelů na to, aby vyrobil tolik energie, kolik obec za rok v průměru spo-

či jinde. Za takovým rozhodnutím stojí i důvody čistě praktické. Obec nevlastní dostatek země vhodné pro pastvu ani pro chov takových zvířat. A tak ve vesnici kromě domácích mazlíčku žije jen šest koní, které vesnici někdo věnoval. Navíc obyvatelé Sieben Linden jsou převážně vegetariány či vegany, i strava z komunitní kuchyně je v podstatě veganská. V současné době vesničtí obdělávají téměř tři hektary půdy určené pro vypěstování vlastní zeleniny. Získají tak 50 až 70 procent potřebného množství. Také zbytek zeleniny, který se nakupuje, se vybírá s ohledem ekologicky šetrný způsob vypěstování.

Kdo jsou ti lidé? Věkové rozmezí obyvatel vesnice je od 0 do 80 let a nedávno se mezi ně začlenil i první mentálně postižený. Ve vesnici v současné době

žije 35 dětí ve věku do 13 let a 80 dospělých, z nichž nejmladšímu je 25 let. Věk většiny členů komunity se pohybuje od 35 do 55 let. Mládež v Sieben Linden zatím žádná nedorostla, její věková kategorie je prozatím vyplněna dobrovolníky v rámci dvanáctiměsíčních dobrovolnických programů. Děti chodí do lesní školky a poznávají tak přírodu za každého počasí. Život ve vesnici si vybralo i několik starších lidí. Někteří z nich jsou rodiči členů komunity a žijí s nimi pohromadě v několikageneračních domech. Jiní přišli z vlastního rozhodnutí, zapojili se do skupin, anebo žijí ve vlastních karavanech v blízkém kontaktu s lidmi, kteří bydlí v jejich okolí. Myšlenkou komunitního života v Sieben Linden je, že bude komunitou složenou z komunit. Hlavní komunita ekovesnice je rozdělená do menších skupin nazývaných „sousedství“. Ta mají své vlastní koncepty života, což vytváří prostor pro koexistenci lidí s různými názory. Když se takové „sousedství“ založí, nejméně třemi obyvateli Sieben Linden, skupina může požádat o pozemek k postavení domu, v němž bude následně žít. Jednou za měsíc se pak členové komunity scházejí, aby rozhodovali o nejdůležitějších otázkách, jako jsou příchod nových členů, výstavba nových domů apod. V radách se rozhodnutí přijímá na základě souhlasu, ve shromáždění členů komunity pak většinou hlasů. Každý má ovšem právo veta pro případ, že by nemohl žít s tím kterým učiněným rozhodnutím.

Peníze nakonec Tou nejméně milou otázkou, kterou každý takový projekt řeší, je kde získat peníze, aby se udržel. Většina obyvatel Sieben Linden pracuje mimo vesnici, byť sehnat práci v této části Německa není jednoduché. Proto osada Sieben Linden, jež je součástí evropského vzdělávacího partnerství The Transitiv Journey – Sustainability to Touch, nabízí pestrou škálu kurzů, seminářů a aktivit pro jednotlivce i skupiny, například navrhování permakultur, navrhování ekovesnic, stavění ze slámy, bylinkářství, léčitelství (masáže, shiatsu apod.), komunikaci s koňmi a jiné. Ostatně ročně vesnici navštíví zhruba tři tisíce turistů. BARBORA SCHEINHERROVÁ

32

33

TECHNOLOGIE

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY


Noční slunce jako trend

Pozor, ryby!

Solární lampy… Stále častěji se objevují i v českých zahradách, v kterých především slouží jako orientační světla. Osvětlí cestičku k domovním dveřím, posvítí na grilování, z noční tmy vykreslí kouzlo zahradní skalky či jezírka. Solární lampy ovšem šetří také peníze i životní prostředí. Proto mohou sloužit i jako veřejné osvětlení.

Prioritou akčního plánu MŽP pro roky 2000 až 2010 bylo vytvořit podmínky pro vymizelé tažné druhy ryb, v případě povodí Labe reprezentované především lososem atlantským. Výstavba rybího přechodu pro jez Lovosice byla již několikrát plánována, avšak zrealizována byla až díky dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Sluneční energie je čistá, „nekonečná“ a zadarmo. Když na nějaký předmět svítí slunce, předmět se ohřívá. Když pak slunce svítí na určitý materiál, v materiálu vzniká elektrický proud. Takovým způsobem vzniká i elektřina ve velkých krystalech silikonu. Silikon při dopadu slunečních paprsků přeměňuje velkou část světelné energie na elektřinu. Jeho krystaly jsou výkonné, ale také poměrně drahé a náročné na vytvoření. Levnější a méně náročnou obdobou jsou menší krystaly ze směsi mědi, india, galia a selenia, jež mohou být upraveny do tenké folie. Princip, na němž fungují, je stejný jako u krystalů silikonových.

Čtyři části celku Zahradní solární lampa se skládá z několika základních částí. Na povrchu jsou solární články. Ty jsou většinou čtyři a navazují jeden na druhý. Dalšími částmi jsou baterie (většinou nikl-kadmiová), kontrolní panel a LED dioda (světlo vyzařující dioda). LED je polovodičem, který vyzařuje viditelné světlo, když jím probíhá proud. Proto LED vydává jiný druh světla než zářiče a zářivky. Žárovka není vyměnitelná, nemělo by být proto nutné ji vyměňovat, vydrží až 100 000 hodin čili více než 25 let při desetihodinovém použití denně, neměla by tudíž nikdy přesáhnout životnost lampy jako celku. V lam-

pě je také zabudováno čidlo, které lampu upozorňuje, že nastala tma. Ze solárních článků vedou kabely do diody a z ní do baterie. Jak však solární článek přeměňuje sluneční světlo na elektřinu?

Neposedný elektron Atomy jsou v krystalu spojeny elektrony. Jak je světlo pohlcováno, jeden z atomů v jednom z propoje-

ní „se vzruší“ na vyšší energetický stupeň a může se volně pohybovat, což nebylo možné, když byl zapojen do svazku mezi atomy. Tím, že se takový elektron svobodně pohybuje po krystalu, vzniká elektrický proud (namísto toho, aby se onen elektron jen „vrtěl“ a tím vyráběl teplo). Lze si to jednoduše představit na příkladu vysoké římsy a míče: Když vyhodíme míč na vysokou římsu a ten se na ní zaklíní a nemůže spadnout dolů, je to stejné, jako když se elektron vymrští na vyšší energetický stupeň, ze kterého nemůže sestoupit. Pak se objeví foton (balíček světelné energie), narazí do elektronu na římse (která představuje vyšší energetický stupeň) a zůstane tam do té doby, než spotřebitel začne „sklízet“ energii (elektřinu). Liší se to od způsobu,

tové žárovce, což se může zdát jako velmi málo, avšak LED diody jsou daleko intenzivnější a mají odlišný úhel rozptýlení oproti například zářivce, která světlo vydává rovnoměrně po celém svém obvodu. Proto se solární lampy většinou používají jako zdůrazňující a dekorativní světla. To, že solární lampy neposkytují tak jasné světlo jako jiné druhy venkovního osvětlení, považují někteří za jejich nevýhodu. Jiní jim však dávají přednost právě pro jejich jemnější a něžnější světlo.

Čím déle, tím lépe

Aby solární osvětlení efektivně fungovalo, je tedy zapotřebí přímého slunečního světla. Když jsou solární lampy úplně dobity tím, že se jim přes den dostalo dostatku slunečního světla, budou o to déle svítit v noci. Solární osvětlení nevyžaduje žádné Jsou činné na každodenzavádění kabelů, může být ním základě bezproblémově nainstalováno kdekoli. daným množTaké je šetrné vůči životnímu prostředí stvím světla, a bezpečné... které k nabití baterie obdrží. Jejich funkčnost samozřejmě záleží jakým světelnou energii zpracovávají rostliny. Ty světlo pohltí a onen na umístění, stejně jako na momentálním počasí a ročním období. elektron používají k tomu, aby přeměnil chemické vztahy v rostlině Mnohé ze solárních lamp mohou a tím dal vzniknout palivu, pohonu, svítit až deset hodin denně. Solární což je pro nás, lidstvo, s omezenými lampy fungují pochopitelně lépe v létě, neboť zimní období a nepřímetodami výroby stále nedosažeznivé počasí mají na jejich provoz ným, nedohledným snem. neblahý vliv. Léto má delší dny Chytrá dioda s něžným a celkově vyšší počet slunečních světlem dní, což poskytuje úplnější nabíjení Dioda uchovává energii v baterii. solární energie. Jinak solární lampy Během hodin, kdy svítí slunce, samy o sobě nevyžadují nijakou dioda baterii nabíjí. Když slunce zvláštní péči, vyjma občasného očišpřestane svítit, solární články tění solárního panelu od prachu, přestanou dodávat energii. Jakmile špíny nebo sněhu, je-li tomu třeba. čidlo zachytí tmu, rozsvítí se LED Jednoduchá údržba dioda, která se s rozedněním sama Solární osvětlení nevyžaduje žádné vypne. Je dobré se ubezpečit, že zavádění kabelů, a může tak být v blízkosti lampy není žádný jiný bezproblémově nainstalováno silný zdroj světla, který by čidlo kdekoli. Je šetrné vůči životnímu ovlivňoval. Baterie napájejí světlo, prostředí a bezpečné. A navíc pro dokud se energie nevyčerpá a není svou funkčnost nevyžaduje externí znovu nabita novými slunečními paprsky. Některé solární lampy mají zdroj energie. Za použití sluneční jako světlo zabudovanou malou ha- energii nejsou vystavovány žádné logenovou žárovku, která se rozsvítí účty, protože používání solárních na určitý okamžik při zaznamenání článku kromě počáteční investice na jejich zakoupení nic nestojí. Sopohybu. V takových lampách je lární lampy fungují díky bateriím, zabudován i detektor pohybu. které je možné opětovně nabíjet Svítivost získaného světla není slunečním svitem prostřednictvím udávána ve wattech (ty udávají solárního panelu. Není proto spotřebu energie), ale v milikandenutné neustále dokola pořizovat lách (mkd) či lumenech, stejně jako baterie, příslušná nikl-kadmiová u světla svíčky. Typická LED dioda vydává světlo odpovídající dvouwat- baterie vydrží zhruba dva roky. Pro

prodloužení životnosti baterie je dobré čas od času solární komponent na tři či čtyři dny vypnout a nechat baterii, aby se dobila přímo slunečním světlem. Tím umožníme baterii intenzivní a úplné dobití. Je vhodné tak učinit ještě před jejím prvním použitím. Velkou výhodou solárního osvětlení je jednak její použití všude tam, kde není zaveden elektrický proud, jednak nezávislost na charakteru počasí. Nicméně v oblastech, kde během podzimu a zimy sněží, prší nebo řádí vichřice, je dobré solární lampy během těchto období uschovávat. V oblastech, kde příliš nesněží a neprší, je možné je používat po celý rok.

Každému světlo podle jeho gusta Náš domácí trh nabízí širokou škálu solárních osvětlení. Lze si vybírat z různých velikostí, tvarů i designových úprav. V nabídce jsou solární lampy kulaté, hranaté, maličké i velké, lampy vypadající jako lucerničky či roztomilá zvířátka, která někomu připadají kýčovitá, ale v očích jiného se dokonale vyjímají v travnatém porostu. Je možné vybírat z variant stojacích, pevně zapuštěných, vpichovaných do země, závěsných nebo nástěnných. Na trhu se vyskytují i solární lampy dvojího efektu – osvětlují a zároveň fungují jako solární odpuzovače krtků, a to na principu nepříjemného frekvenčního tónu, který dokonale odežene nejen krtky, ale i hraboše. Aktuálním trendem jsou solární osvětlení číslic domu, jednotlivé číslice jsou umístěny na světelné desce, která se připevní na stěnu domu. BARBORA SCHEINHERROVÁ

Úkolem rybích přechodů je pomoci migrujícím rybám a jiným živočichům překonat v řekách a potocích umělé překážky, jako jsou jezy, plavební komory nebo vodní elektrárny. Podle druhů ryb a živočichů, kterým má přechod sloužit, je třeba upravit výšku hladiny, rychlost proudění a sklon. Funkční rybí přechod by měl umožnit průchodnost pro co nejvíce druhů a velikostí.

Na Labi… Ekosystém vodního toku Labe byl v minulosti fragmentován výstavbou zdymadel do oddělených jezových zdrží, a to již původním hradlovým jezem z roku 1919, který byl v roce 1972 nahrazen novým hydrostatickým sektorovým jezem. Se stavbou rybího přechodu začala společnost RenoEnergie v prosinci 2008 společně s výstavbou malé vodní elektrárny. V listopadu 2010 byly práce ukončeny a nyní je dílo ve zkušebním provozu. Rizikem pro migraci ryb a vodních živočichů se může zdát blízkost malé vodní elektrárny. Ochrana ryb proti vniknutí do vodní elektrárny při poproudové migraci je navržena několikanásobnými opatřeními: elektronickými odpuzovači ryb,

Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Výstavba rybího přechodu pro jez Lovosice Celkové uznatelné náklady 30 979 054 Kč Dotace ERDF 23 698 976 Kč Dotace SFŽP ČR 4 182 172 Kč Celková výše podpory 27 881 148 Kč

stroboskopickým světlem ve dně a sklápěním pravobřežního jezového pole při poproudové migraci úhoře.

Po proudu Hlavní přechod na pravém břehu byl navržen jako přírodě blízké bystřinné koryto (bypass) a v dělícím pilíři byl vybudován technický štěrbinový přechod. U vstupů do přechodu je zajišťován přítok přídavné vábící vody z jezové zdrže tak, aby proud usnadnil rybám orientaci při hledání ústí přechodu. Na výstupu je instalováno hrazení a rovněž je vyčleněn prostor pro kontrolní odlovy. Údržbu rybího přechodu zajišťuje společnost RenoEnergie. „Znamená to hlavně se starat o stavební část vodních přechodů. Udržovat balvanovité přechody, a to zejména po povodních, kdy snadno doje k poškození,“ vysvětluje Jakub Helus, technický ředitel společnosti RenoEnergie.

Díky OPŽP V současnosti jsou zprůchodněny migrační překážky jezu Střekov a jezů na řece Ohři od soutoku s Labem až po potok Liboc, respektive jez Stranná pod vodním dílem Nechranice. Labe je tak zprůchodněné od ústí do Severního moře až po České Kopisty. Prostřednictvím podpory z Operačního programu Životní prostředí se vybudovaly již přes tři desítky rybích přechodů nejen na Labi, ale i na Chrudimce, Jizeře či Berounce. Jejich životnost se odhaduje na 50 let a více.

34

35

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY ECHO Dotace v Africe Jaký vliv mají dotace z grantů Evropské unie na vzdálenou africkou Zambii a její obyvatele, zkoumá nový dokumentární film režiséra Iva Bystřičana nazvaný Doba měděná. Tvůrci filmu se vypravili do Afriky, aby zde natočili materiál o situaci horníků v dolech na měď, které se nacházejí v oblasti Copperbelt. Místní důlní společnosti čerpají peníze z EU, které mají pomoci s rozvojem africké země. Finance získané provozem dolů však končí mimo Zambii, tvrdí novinářům Bystřičan. Dobu měděnou chtějí tvůrci přihlásit na festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.

Pět tisíc na hybrid

Dotace pěti tisíc liber je možné v Británii čerpat od ledna 2011 na kterékoliv auto s emisemi nižšími než 75 g/km. Na seznamu značek automobilů, které vyhovují této podmínce, jsou prozatím tyto vozy: Mitsubishi iMiEV, Smart Fortwo ED, Peugeot iON, Citroen C-Zero, Nissan Leaf, Tata Vista EV, Toyota Prius Plug-in, Vauxhall Ampera a Chevrolet Volt. Některá z aut, například Toyota Prius Plugin Hybrid nebo Vauxhall Ampera (Opel Ampera), dosud v Británii běžně v prodeji nejsou. Do prodeje by měla přijít letos nebo v průběhu příštího roku. Další auta budou pak na seznam postupně přibývat.

ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY


Ve Vrchlabí: Střecha přikrytá loukou Správa Krkonošského národního parku získala dotaci na stavbu Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí. Architektura objektu by měla být vzorovým příkladem ekologického přístupu ve stavění a trvale udržitelného využívání krajiny.

Správa Krkonošského národního parku, příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí, má v hlavním předmětu své činnosti mimo jiné poradenskou, metodickou a znaleckou činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí a zejména provozování zařízení specializovaných na ekologickou výchovu.

Stavba z ekologických materiálů Nízkoenergetická dvoupatrová budova s přednáškovým sálem, dvěma výukovými laboratořemi, učebnou, malou kuchyňkou a sociálním zázemím, včetně parkovací plochy pro auta a kola, bude částečně zapuštěna do terénu. Viditelná bude pouze její střešní část, která díky užitým materiálům bude připomínat zelenou louku. V celém objektu bude zajištěn bezbariérový přístup. K výstavbě budou použity ekologické materiály. Rovněž k provozu budovy budou využity obnovitelné zdroje energie – vytápění zajištěné tepelným čerpadlem.

Vzdělávání pro všechny Plánované vzdělávací centrum bude všem nabízet programy zaměřené na ekologickou výchovu, konference, semináře a přednášky. Hlavním cílem je vzdělávání a výchova dětí a mládeže, rodin s dětmi, turistů, mladých vědců a všech ostatních zájemců o ekologické vzdělávání. Vzdělávací centrum by mělo umožnit získat hlubší ekologické povědomí a respekt k hodnotám přírodního bohatství skrze poznávání okolního světa, literatury, přednášek, laboratorních pokusů a různých aktivit.

Ekologická poradna Nezbytnou součástí environmentálního vzdělávání bude i ekologická poradna. Provoz objektu zabezpečí pracovníci Správy KRNAP, kteří jsou v současnosti zařazeni do oddělení ekologické výchovy, a k nim přibudou další dvě nová pracovní místa. Plánuje se též najímání specialistů.

Prioritní osa 7 – Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Cílem podpory je vybudování plošné a dostupné sítě center environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, informačních center a environmentálních poraden. Stavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání Celkové uznatelné náklady 88 700 081 Kč Dotace z ERDF 75 é395 069 Kč Dotace ze SFŽP ČR 4 435 004 Kč Celková výše podpory 79 830 073 Kč

ECHO Sledování uhlíkové stopy V podnikových procesech se stále více prosazují integrovaná softwarová řešení, s jejichž pomocí dokážou firmy zákazníkům zvyšovat efektivitu a ziskovost. V rámci příští generace ERP řešení společnosti Epicor Software Corporation k nim od konce roku 2010 patří i produkt Carbon Connect. Řešení funguje na bázi softwaru jako služby (SaaS, software as a service) a zákazníkům by mělo pomoci s posouzením jejich podnikání ve vztahu k udržitelnému rozvoji a produkci uhlíkové stopy.

Připojování malých solárních zdrojů Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) vyzvala distribuční společnosti a zástupce státu, aby zrušili stop stav vydávání smluv o připojení do přenosové soustavy u střešních solárních elektráren s výkonem do 30 kilowatt. Stop stav trvá již téměř rok, ale podle CZEPHO nemá opodstatnění. Stop stav byl vyhlášen v únoru loňského roku na žádost provozovatele přenosové soustavy ČEPS, který jej zdůvodnil tím, že neomezené vydávání smluv na připojení fotovoltaických elektráren může ohrozit bezpečnost přenosové soustavy.

První hybridi v Praze V hlavním městě začaly na přelomu ledna a února jezdit kloubové nízkopodlažní autobusy

Srbsko nespí Jako jedna z prvních zemí v jihovýchodní Evropě představilo nedávno Srbsko svůj vlastní akční plán rozvoje ekologického zemědělství. Jeho cílem je mimo jiné dosáhnout 50 000 hektarů v systému ekologického hospodaření do roku 2014. Od roku 2009 bylo ekologické zemědělství srbskou vládou podporováno a propagováno a stalo se prioritní dlouhodobou strategií v oblasti řízení vodního a lesního hospodářství. Podle údajů srbského ministerstva zemědělství z února 2009 působilo v Srbsku 224 ekologických zemědělců, kteří hospodařili na 596 hektarech zemědělské půdy.

s hybridním pohonem. V těchto vozech je kombinován naftový a elektrický pohon. První dva vozy jsou zkušebně nasazeny na čtyřech linkách, pokud se osvědčí, podnik koupí další. Výrobcem je společnost SOR Libchavy, která již Praze dodává i klasické a kloubové dieselové autobusy. Nové autobusy mají na střeše baterie o napětí 600 voltů, které se dobíjejí například při brzdění. Elektrická energie je pak využívána především pro rozjezd vozu.

36

TAHÁK

Plnění OP Životní prostředí + alokace k 9. 3. 2011 Alokace EU (celková výše finančních prostředků z prostředků EU)

Převedeno na účty příjemců podpory (podmnožina z položky Schválená výše podpory)

1.1

452

2 094 325 973

36 418 044 142

95,79

1 532 697 649

4,21

4 330 515 510

11,89

267 603 250

0

1.2

56

230 469 605

0

3 793 267 011

6 135 936 029

61,82

2 342 669 018 38,18

0

0,00

0

0

1.3

156

67 773 720

1 166 500

1 171 983 748

6 123 796 501

19,14

4 951 812 753 80,86

179 273 865

2,93

10 545 521

0

2.1

65

0

29 698 264

411 047 234

8 529 267 124

4,82

8 118 219 890 95,18

84 349 049

0,99

0

5 283 873 11 500 224

zdroje SFŽP ČR

Státní rozpočet

zdroje EU (ERDF/FS)

0 34 885 346 493

Celková alokace ERDF/FS [Kč]

Alokace k vyčerpání ERDF/FS

Proplaceno z alokace ERDF/FS [%]

[Kč]

Oblast podpory

Počet akcí

Vyčerpaná (schválená) alokace ERDF/FS [%]

Schválená výše podpory [Kč]

zdroje EU (ERDF/FS) [Kč] [%]

zdroje SFŽP ČR [Kč]

Státní rozpočet [Kč]

2.2

46

0

74 546 124

496 118 612

6 993 993 300

7,09

6 497 874 688 92,91

65 167 935

0,93

0

3.1

208

34 148 017

1 748 919

809 715 756

6 147 616 747

13,17

5 337 900 990 86,83

84 352 861

1,37

5 393 267

0

3.2

1582

620 088 259

-9,45

4 589 809 769

44,45

269 428 982

224 820

4.1

750

641 824 467

4.2

105

5.1

31

44 087 396

6.1

30

50 366 484

6.2

139

86 040 830

17 764 155

6.3

278

58 037 463

6.4

761

357 876 418

6.5

574

6.6

86

7.1

31

Celkem

5350

12 121 792 11 301 632 617

10 326 047 388 109,45

-975 585 229

0

6 118 733 520

12 735 409 584

48,05

6 616 676 064 51,95

2 757 848 605

21,65

319 518 306

0

0 166 320 956

2 596 333 730

6 272 664 414

41,39

3 676 330 683 58,61

938 068 134

14,95

0

55 683 010

0

394 435 640

1 483 567 151

26,59

1 089 131 510 73,41

0

31 711 071

675 552 466

733 664 784

92,08

1 281 344 246

2 787 926 210

1 429 603

812 753 247

2 623 532

3 571 640 487

105 711 716

151 651

17 906 927

3 105 946

0

84 496 964

114 759 440

7,74

10 724 906

7,92

25 010 254

3,41

4 413 575

0

45,96

1 506 581 964 54,04

195 973 302

7,03

24 292 564

126 644

1 907 528 449

42,61

1 094 775 202 57,39

94 072 529

4,93

7 531 109

0

5 502 485 920

64,91

1 930 845 434 35,09

1 712 719 018

31,13

189 238 269

57 222

1 514 798 488

2 127 627 902

71,20

612 829 414 28,80

322 360 942

15,15

21 708 817

0

357 218 852

1 614 062 545

22,13

1 256 843 694 77,87

62 523 077

3,87

3 552 052

125 776

927 707 107

1 039 199 105

89,27

111 491 997 10,73

107 204 421

10,32

0

7 555 069

4 408 657 272 426 885 477 71 119 629 255

116 878 837 295

60,85

13,40 1 133 950 619

80 556 636

58 112 318

45 759 208 040 39,15 15 664 008 712

kurz ECB 24,479 CZK/EUR (aktuální měsíční kurz ECB pro 03/2011)

Přehled oblastí podpory OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 1.1 – Snížení znečištění vod 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody 1.3 – Omezování rizika povodní

4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší 2.2 – Omezování emisí

Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny 6.1 – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 6.2 – Podpora biodiverzity 6.3 – Obnova krajinných struktur 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny 6.6 – Prevence sesuvů a skalních řícení

Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady

OPERAČNÍ PROGRAM

Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik 5.1 – Omezování průmyslového znečištění

Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu 7.1 – Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací

EVROPSKÁ UNIE

Pro vodu,

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 4 I číslo vydání 1 I vyšlo v březnu 2011 I

časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

I

Ministr Tomáš Chalupa chce dávat prostor jiným než módním či mainstreamovým názorům

Recommend Documents