Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
VYHODNOCENÍ INVESTIČNÍCH POBÍDEK VE ZPRACOVATELSKÉM PRŮMYSLU
1
Materiál „Vyhodnocení investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu“ byl zpracován odborem podpory podnikání a konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou Czechinvest. V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31. 12. 2005.
2
OBSAH ÚVOD .......................................................................................... 4 SHRNUTÍ ..................................................................................... 6 A. Definice základních pojmů ........................................................ 8 B. Základní údaje ................................................................. 12 I. Metodika vyhodnocení základních údajů ....................................................... 12 II. Vyhodnocení základních údajů...................................................................... 14 1) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice ........................................... 14 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ................................................. 18 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora. ........................................ 22 4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice ............................... 26
Údaje záměrů firem podpořených investičními pobídkami ............................................................................... 28
C.
I. Metodika vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 28 II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami30 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice............ 30 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení .......... 31 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu .............................................................................................. 33
D.Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami k 31.12.2005 ........................ 34 III. Čerpání investičních pobídek celkem ...................................... 35 I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami – čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob ................................................................................. 36 1. Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí ........................................................... 36 2. Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let ..................................................... 37
II. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami – čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa...................................................................... 38 1. Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí........................................... 38 2. Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let .................................... 39
III. Čerpání investičních pobídek celkem .......................................................... 40 E. Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji ............................................................ 43 I. Obecné informace o Moravskoslezském kraji................................................ 44 Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................................................................. 45 Vývoj produktivity práce .............................................................................................................................. 46 Vývoj průměrných mezd............................................................................................................................... 47
II. Popis vzorku hodnocených investorů ............................................................ 48 III. Sběr dat o investorech .................................................................................. 49 IV. Výstupy modelu a jejich interpretace........................................................... 49 Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu..................................................................... 49 Vliv investorů na tvorbu pracovních míst ..................................................................................................... 50 Fiskální dopady investičních pobídek ........................................................................................................... 51 Účetní přidaná hodnota ................................................................................................................................. 54 Export, Export/Výnosy ................................................................................................................................. 55 Vyhodnocení podílu investorů s požadavkem na certifikace ISO dodavatelů v Moravskoslezském kraji ... 55 Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji .................................................. 56 Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR.......................................................................................................... 57
Přílohy ....................................................................................... 58 3
ÚVOD Zavedením systému investičních pobídek byl vytvořen významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do České republiky v oblasti investic do zpracovatelského průmyslu. Cílem zavedení tohoto systému byla motivace domácích a zahraničních investorů k investicím do technologicky vyspělejších oborů zpracovatelského průmyslu v České republice. Celý systém investičních pobídek se skládá z několika částí. Kromě samotných investičních pobídek stanovených zákonem patří do systému ještě tři doprovodné programy, a to Program podpory subdodavatelů, Program podpory rozvoje průmyslových zón a Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Systém byl vytvářen ve spolupráci všech věcně zainteresovaných resortů pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest a jeho fungování by nebylo možné bez jejich aktivní spolupráce. Prvním krokem, který proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně podpory investování s okolními transformujícími se ekonomikami odstartoval, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice. Tím byly stanoveny základní podmínky pro podporu vstupu investorů. Žadatel o investiční pobídky musel investovat „na zelené louce“ minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD, čímž se investiční pobídky staly dostupnějšími pro domácí investory. Určitým vyvrcholením procesu podpory investování v České republice bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2000. Celé koncipování zákona bylo průběžně konzultováno s Evropskou komisí. Dne 30. ledna 2002 nabyla účinnosti legislativně-technická novela zákona o investičních pobídkách (č. 453/2001 Sb.) Druhá novela zákona o investičních pobídkách byla schválena jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky, a byla podepsána prezidentem republiky koncem roku 2003. Tato novela č. 19/2004 Sb., nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. V tomto materiálu je věnována pozornost investičním pobídkám v předzákonném i zákonném režimu. Materiál je aktualizovanou verzí předchozích „Vyhodnocení“ a v budoucnu bude i nadále aktualizován. Cílem vyhodnocení investičních pobídek je zpracovat dostupné informace o dosud schválených pobídkových projektech tak, aby byly posouzeny všechny dopady udělování investičních pobídek. Pro co největší přehlednost a názornost je tento materiálu doplněn tabulkami a grafy. Materiál je rozdělen do následujících kapitol: A. Definice základních pojmů, B. Základní údaje, C. Údaje ze záměrů firem podpořených investičními pobídkami, D. Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami. E. Dopady investičních pobídek v Moravskoslezském kraji.
4
Vyhodnocení základních údajů se provádí analýzou nejzákladnějších charakteristik každé z investic. Zahrnují tedy hodnocení dle místa realizace investice, dle jednotlivých oborů OKEČ, dle země původu investora a dle předpokládané výše investice. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami shrnuje další důležitá data, která jsou zjistitelná ze Žádosti o investiční pobídky, resp. z Tiskopisu k záměru získat investiční pobídky. Jedná se o údaje týkající se strojního zařízení a očekávaného vývoje exportu produkce pobídkových firem, tj. firem, které pobídky obdržely. Materiál je, pokud není uvedeno jinak, aktualizován k 31. prosinci 2005 a zahrnuje proto údaje o 248 pobídkových investorech, kteří k tomuto datu obdrželi investiční pobídky. Celkem 31 investorům byly uděleny pobídky v předzákonném režimu a 217 investorům v zákonném režimu. Pokud nebyly některé údaje dostupné, je tato skutečnost uvedena v příslušných částech materiálu. Nutno upozornit, že Rozhodnutí ve věci poskytnutí investiční pobídky obdrželo více společností než uvedených 248. 6 investorů obdrželo Rozhodnutí o zamítnutí záměru získat investiční pobídky, a to z důvodů negativního stanoviska Ministerstva financí nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí o zastavení řízení obdrželo celkem 12 společností. Důvodem zastavení řízení bylo zpětvzetí návrhu na zahájení řízení.
5
SHRNUTÍ Investiční pobídky jsou systémem, z jehož fungování postupně vyplývá řada poznatků, z nichž si lze utvářet na tento systém vlastní názor. Systém prochází neustálým vývojem, je průběžně konzultován se zástupci Evropské Komise a na základě získaných zkušeností je postupně vylepšován. V poslední době se objevuje řada jeho kritiků i obhájců. Pro získání objektivního názoru na investiční pobídky je příspěvkem i tento materiál. Z provedeného hodnocení je možno vyvodit následující závěry:
Investoři ze 248 schválených projektů podpořených pobídkami, kteří tohoto systému využívají, by měli do roku 2010 dle předpokladů proinvestovat více než 307 mld. Kč a vytvořit více než 64 tisíc nových pracovních míst.
Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého a Středočeského kraje.
Nejvíce nových přímých pracovních míst předpokládají firmy podpořené pobídkami vytvořit ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém kraji (v každém z nich více než 7 tisíc pracovních míst).
Téměř 35 % ze všech pobídkových projektů připadá na 2 obory dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Jedná se o výrobu dopravních prostředků a výrobu elektrických a optických přístrojů. Co se týká tvorby nových pracovních příležitostí, předpokládá se v těchto dvou oborech vytvoření více než 35 tisíc pracovních míst (tj. více než poloviny z celkového počtu).
Ze 14 existujících oborů OKEČ bylo investováno zatím celkem do 13 oborů OKEČ, což znamená, že struktura podporovaných oborů je velmi bohatá.
Co se týká zahraničních investorů, systém investičních pobídek u nás nejčastěji využívají investoři z Německa, Nizozemí a Japonska. Projekty z těchto 3 zemí společně vytvoří více než 37 000 pracovních míst. Pobídkového systému prozatím využili investoři celkem z 22 zemí, včetně České republiky.
Čeští investoři systém využívají velmi často – domácí společnosti obsadily 2. místo za Německem v absolutním počtu podpořených investičních projektů. Celkem bylo podpořeno 44 českých projektů, s předpokladem vytvoření 5 695 nových pracovních míst.
Výše investice téměř u poloviny projektů dosahuje 10 až 25 mil. USD. 15 projektů zvažuje investici vyšší než 100 mil. USD, 41 projektů naopak investici nižší než 10 mil. USD.
Více než 55 % společností hodlá investovat více než 60 % investičních prostředků na nákup strojního zařízení.
Převažuje dovoz strojního zařízení, 114 firem plánuje dovoz veškerých strojů, a 159 firem plánuje dovoz více než 90 % pořízeného strojního zařízení.
6
Téměř 30 % firem bude vyvážet veškerou vyrobenou produkci a cca 60 % firem plánuje vývoz více než 90 % produkce. Více něž polovinu produkce bude vyvážet 84 % firem. Celkem 11 firem nepočítá s vývozem svých výrobků. Export firem podpořených investičními pobídkami mají také prokazatelně pozitivní vliv na platební bilanci České republiky.
Důležitým efektem investičních pobídek je růst průmyslové produkce a také stavební výroby (v souvislosti s výstavbou realizovanou převážně českými stavebními firmami), což přispívá k 6-ti% růstu hrubého domácího produktu.za rok 2005. 1
Pobídky mají také pozitivní vliv na trh práce v České republice: růst zaměstnanosti, růst produktivity práce, oživení a zkvalitnění trhu práce (pozitivní spillover efekty).
Předpokládaná výše investice všech 217 podpořených společností činí 236 mld. Kč.
Maximální výše veřejné podpory za období 2000 – 2005 činí 88,5 mld. Kč.
Celková skutečná čerpaná veřejná podpora v letech 2000 – 2005 představovala částku více než 7,8 mld. Kč, což je „pouze“ 8,9% maximální výše veřejné podpory.
75% z celkové skutečné veřejné podpory se podílela uplatněná sleva na dani z příjmu právnických osob. Nejvyšší uplatněná sleva byla v roce 2005 ve výši 2,7 mld. Kč.
25% z celkové skutečné veřejné podpory činila čerpaná hmotná podpora tvorby nových pracovních míst. Nejvyšší hmotná podpora byla vyplacena v roce 2003 ve výši 471,6 mil. Kč.
Společnosti podpořené investičními pobídkami a působící v Moravskoslezském kraji jednoznačně pozitivně ovlivň ují klíčové ekonomické ukazatele. Především významně přispívají k tvorbě nových pracovních míst v regionu. Podpořené investice také přinášejí vzrůstající účetní přidanou hodnotu, vysokou náročnost na kvalitu dodavatelů a vysokou mírou exportu a vyznačují se kladným fiskálním dopadem na státní rozpočet.
1
www.czso.cz: Hrubý domácí produkt v roce 2005 vzrostl podle předběžného odhadu reálně meziročně o 6,0 %, což je nejvyšší zvýšení za dobu existence samostatné České republiky. Na zvýšení celkového ekonomického výkonu se jednotlivé složky poptávky podílely různou měrou. K růstu HDP přispěl zejména vývoj salda zahraničního obchodu zbožím a službami, jehož přínos lze odhadnout na 5,3 procentních bodů. Nejvýraznější meziroční změny se projevily v zahraničním obchodě, kde vývoz vzrostl o 11,1 %, zatímco dovoz pouze o 4,8 %. Celková pasivní bilance obchodu zbožím a službami (v běžných cenách) v roce 2004 (13,1 mld. Kč) se loni změnila na aktivní (+ 61,4 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky se na zvýšení hrubé přidané hodnoty reálně o 6,6 % podílela především odvětví zpracovatelský průmysl, energetika, obchod, peněžnictví a tržní služby.
7
A. Definice základních pojmů I. Předzákonný režim - poskytování investičních pobídek investorům začalo na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998. Určité změny v systému (např. prohloubení možnosti využití investičních pobídek snížením minimální výše investice z 25 mil. USD na 10 mil. USD) byly provedeny, na základě získaných zkušeností s poskytováním investičních pobídek, usnesením vlády č. 844 ze dne 16. prosince 1998. Každý investiční projekt v tomto režimu musel být schválen samostatným usnesením vlády. Schvalování investičních pobídek v předzákonném režimu bylo ukončeno k 30. dubnu 2000. Prohlášení o společném záměru (někdy též „Memorandum“) - dokument podepisovaný investorem a příslušnými ministry (tzn. obvykle ministrem průmyslu a obchodu, ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí). V Memorandu jsou uvedeny povinnosti investora, povinnosti ministerstev a další články týkající se kontroly a porušení povinností zúčastněných stran. Pobídky udělované v předzákonném režimu: Bezúročná půjčka na zřízení nových pracovních míst - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku v níže specifikované výši, která je, v případě splnění podmínek stanovených pro poskytnutí této půjčky, pokládána za účelovou dotaci ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Výše bezúročné půjčky : a)
100 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR, b) 75 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) 50 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR. Bezúročná půjčka na školení nebo rekvalifikaci zaměstnanců - Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje investorovi bezúročnou půjčku na zaškolení zaměstnanců. Částka poskytnuté půjčky je převedena na dotaci (v případě splnění stanovených podmínek) pouze ve výši odpovídající sjednanému procentnímu podílu na skutečně vynaložených nákladech v souladu s obecně závaznými předpisy ČR. Částka půjčky převyšující výše uvedený sjednaný podíl musí být investorem vrácena na účet Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše procentního podílu bezúročné půjčky: a) 50 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměr ČR,
8
b) 40 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměr ČR, c) 30 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměru ČR, d) 10 % nákladů na školení a rekvalifikaci v okrese s mírou nezaměstnanosti nižší než je průměr ČR. Účelová dotace na platbu daně z příjmů právnických osob - tato dotace je vyplácena Ministerstvem financí ve výši stanovené dle vzorce uvedeného v příslušném článku Memoranda. Dotace je poskytována na dobu pěti, resp. deseti po sobě následujících zdaňovacích období. Souhrn dotací poskytovaných Ministerstvem financí nesmí překročit přípustnou intenzitu veřejné podpory uvedenou v Memorandu (tato byla v předzákonném režimu stanovována Ministerstvem financí). Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření poplatníka.
či modernizace výroby - jedná se o investici stávajícího daňového
Žádost o investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který musel investor vyplnit jako vstup do procesu, který vyvrcholil udělením investičních pobídek. II. Zákonný režim - vyvrcholením snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. května 2000. Zákon o investičních pobídkách byl novelizován (zákon č. 453/2001 Sb.) a tato novela nabyla účinnosti 30. ledna 2002. K tomu, aby investor obdržel pobídky, musí jeho investiční záměr splňovat všeobecné a zvláštní zákonné podmínky. Investiční záměr je v rámci správního řízení posuzován věcně příslušnými resorty a institucemi (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Pokud projekt splňuje veškeré podmínky pro udělení investičních pobídek, jsou mu tyto přiznány Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek. Druhá novela zákona o investičních pobídkách č. 19/2004 Sb. nabyla účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Podstatnou změnou je také snížení minimální investice ze 350 milionů CZK na 200 milionů CZK. Investiční pobídky se tak staly přístupné větší skupině investorů.
9
Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek - správní akt, který uzavírá správní řízení ve věci poskytnutí investičních pobídek. Podepisuje jej ministr průmyslu a obchodu. Zavedení nové výroby - jedná se o investici daňového poplatníka, který pro poskytnutí investičních pobídek zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozšíření či modernizace výroby - jedná se o investice stávajícího daňového poplatníka. Tiskopis pro uplatnění záměru získat investiční pobídky (záměr získat investiční pobídky) - formulář, který vyplňuje investor na počátku celého procesu udělování pobídek. Pobídky udělované v zákonném režimu: Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst činí: a) 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 50 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců b) 100 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce. Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců - je příjemci investičních pobídek poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců činí: a)
b)
v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci, v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci,
10
c)
v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 35 % ze souhrnných nákladů na tuto rekvalifikaci.
Sleva na dani z příjmů - je poskytována dle § 35a a § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění zákona č. 72/2000 Sb. Doba poskytování této pobídky je dnem účinnosti druhé novely zákona o investičních pobídkách stanovena v případě zavedení nové výroby i v případě rozšíření či modernizace výroby jednotně na 10 let.
11
B. Základní údaje I. Metodika vyhodnocení základních údajů V této části jsou uvedeny čtyři základní formy vyhodnocení projektů podpořených investičními pobídkami v předzákonném a zákonném režimu. Jedná se tedy o hodnocení 248 firem (31 předzákonných a 217 zákonných investičních projektů, které využívají investičních pobídek), aniž by se rozlišovalo, v jakém režimu firmy investiční pobídky obdržely. Konkrétně se jedná o následující hodnocení: 1) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Pro účely tohoto hodnocení bylo využito správní členění platné od ledna roku 2001. V některých případech budou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích. V takovém případě byla každému z krajů do počtu projektů přiznána jedna polovina nebo adekvátní část. Přehled zařazení okresů do jednotlivých krajů ČR je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ V tomto hodnocení jsou investice rozděleny podle odvětví na základě klasifikace OKEČ. Některé projekty podpořené investičními pobídkami zahrnují více odvětví. V takovém případě byla firma zařazena do odvětví s majoritním předpokládaným podílem na tržbách dané firmy. Zpracovatelský průmysl v pojetí OKEČ zahrnuje 14 oborů s označením DA, DB až DN. Seznam jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dle OKEČ je uveden v příloze č. 2. 3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora Majetkové vztahy ve firmách jsou ve světě globalizované ekonomiky mnohdy velmi komplikované a jejich dohledání je často téměř nemožné. Pro účely této analýzy používáme k určení země původu metodiku, která je srovnatelná s metodikou ČNB. Podle této metodiky se země původu investora určí na základě majoritního podílu přímého vlastníka v analyzované společnosti. Například v případě holandského investora, který je 100% vlastněn japonským kapitálem a který za účelem získání investičních pobídek založí v ČR společnost, je za zemi původu investora považováno Holandsko, a nikoliv Japonsko. Údaje pro toto hodnocení byly získávány z Obchodního rejstříku ČR. U předzákonných projektů byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která podepsala Prohlášení o společném záměru. U investičních projektů v režimu zákona byly zjišťovány majetkové podíly ve společnosti, která obdržela Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek.
12
V případech, kdy je český subjekt vlastněn více firmami, je za zemi původu investora považována ta země, které měla součet majetkových podílů nejvyšší.
4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Pro potřeby hodnocení byli investoři dle výše investice rozděleni do 5 skupin – investice do 10 mil. USD, od 10 do 25 mil. USD, od 25 do 50 mil. USD, od 50 do 100 mil. USD a nad 100 mil. USD, a to podle předpokládané výše investice, nikoliv podle její skutečně realizované výše.
13
II. Vyhodnocení základních údajů V této části je hodnoceno celkem 248 společností k datu 31.12.2005, které využívají investičních pobídek, aniž by se rozlišovalo, zda tyto firmy obdržely pobídky v režimu předzákonném či zákonném. Poznámka: V případech, kdy jsou investiční projekty realizovány ve dvou nebo více krajích (zemích původu), byla každému z krajů (zemi původu) do počtu projektů, výše investice a nově vytvořených pracovních míst, přiznána jedna polovina či adekvátní část. 1) Hodnocení projektů podpořených pobídkami - dle místa realizace investice Graf č. 1: Počet projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k 31. 12. 2005) 70,00 60,00
Počet projektů
50,00
55,83 44
40,00 30,00 20,00
23 18,83 16,83 16,50
14,67 14,50
11,50
11
10,00
9,33
6,50
4
1,50
Pr
ah
a
0,00
Kraj
Pozn. : Necelé číslo udává, že daný projekt byl realizován ve více krajích Zdroj: MPO, 2005
Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého (55,83) a Středočeského kraje (44) - dohromady více než 40 %. Zejména pro Ústecký kraj je tento stav velkým příslibem do budoucna, protože na tyto projekty se budou vázat další podnikatelské aktivity, které povedou k rozvoji tohoto strukturálně postiženého regionu. Na dalších místech následují kraje Moravskoslezský (23) a Královehradecký (18,83).
14
Graf č. 2: Podíl projektů podpořených pobídkami dle místa realizace investice (stav k 31. 12. 2005)
Jihočeský Zlínský 4% 4% Liberecký 5% Plzeňský 6% Vysočina 6% Olomoucký 7%
Pardubický Karlovarský 2% 3% Praha 1%
Ústecký 22%
Středočeský 17%
Jihomoravský 7% Královéhradecký 8%
Moravskoslezský 8%
Zdroj: MPO, 2005 Tabulka č. 1: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k 31. 12. 2005) Míra Počet nových nezaměstnanosti Kraj pracovních míst k 31. 12. 2005 (v %) Středočeský 13 622,5 6,3 Ústecký 9 526 15,4 Olomoucký 7 011,5 10,6 Pardubický 4 834 8,3 Plzeňský 4 431 6,4 Královéhradecký 4 127,7 7,3 4 096,5 14,2 Moravskoslezský Vysočina 4 062 8,9 Jihomoravský 3 757 10,2 Liberecký 3 167,5 7,7 Zlínský 2 732 9,3 Jihočeský 1 876,7 6,7 Praha 827,5 3,2 Karlovarský 502 10,3 Celkem 64 574 8,9 Zdroj: MPO a MPSV, 2005
15
Pokud budou splněny předpoklady firem, bude nejvíce pracovních míst vytvořeno ve Středočeském kraji (13 622,5), tedy v kraji, který je podle počtu schválených investičních pobídek na 2. místě. V Ústeckém kraji bude vytvořeno 9 526 pracovních míst.. Třetí místo obsadil kraj Olomoucký (7 011,5 prac. míst), více než 4 800 pracovních míst by mělo být vytvořeno také v kraji Pardubickém (4 834), Plzeňském (4 431) a Královehradeckém (4 127,7). Na opačném pólu tabulky jsou kraje s předpokladem vytvoření méně než 1 500 pracovních míst – Praha (827,5) a kraj Karlovarský (502).
Graf č. 3: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle místa realizace investice (stav k 31. 12. 2005)
Jihočeský Praha 3% 1% Zlínský Liberecký 4% 5% Královéhradecký 6% Jihomoravský 6% Moravskoslezský 6% Vysočina 6% Plzeňský 7%
Karlovarský 1%
Středočeský 22%
Ústecký 15% Pardubický 7%
Olomoucký 11%
Zdroj: MPO, 2005
V prvních třech krajích s největším počtem nově vytvořených pracovních míst (Středočeský, Ústecký a Olomoucký) vznikne téměř 50 % z celkového počtu nově vytvořených pracovních míst a v prvních sedmi krajích (kromě výše uvedených sem patří ještě kraj Pardubický, Plzeňský, Královéhradecký a Moravskoslezský) budou vytvořeny téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nových pracovních příležitostí.
16
Tabulka č. 2: Místo realizace a absolutní výše investice Kraj Středočeský Ústecký Olomoucký Vysočina Plzeňský Moravskoslezský Královéhradecký Zlínský Pardubický Liberecký Jihomoravský Jihočeský Karlovarský Praha Celkem Zdroj: MPO 2005
Investice (mil. CZK) 80 977,60 57 410,91 35 841,70 24 076,75 16 606,44 16 271,16 15 633,92 12 847,42 12 672,73 12 567,84 10 435,90 6 631,67 3 644,50 2 143,30 307 761,84
Přestože nejvyšší počet projektů podpořených pobídkami směřoval do Ústeckého kraje (55,83), nejvíce se proinvestovalo ve Středočeském kraji (80 977,60 mil. Kč). Více než polovina z celkové částky byla proinvestována pouze ve 3 krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém a Olomouckém. Nejméně, vzhledem k počtu firem (1,5), bylo proinvestováno v Praze. Tento fakt je důsledkem snížené míry veřejné podpory v hlavním městě České republiky.
17
2) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle klasifikace OKEČ Graf č. 4: Počet projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k 31. 12. 2005) 50
46 40
40
32
31 26
30
16
20
15
10
13
11
8
6
3
1
0
Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 5: Podíl projektů podpořených pobídkami dle OKEČ (stav k 31. 12. 2005)
Jinde neuvedený (DN) Koksování, 1,2% Potravinářský (DA) zpracování ropy (DF) 2,4% Dřevozpracující (DD) 0,4% 3,2% Papírenský (DE) Dopravní 4,4% prostředky (DM) Textilní a oděvní 18,5% (DB) 5,2% Chem ický a farm ceutický (DG) 6,0% Sklářský a keram ický (DI) 6,5% Kovodělný (DJ) 10,5%
Výroba elektrických strojů (DL) 16,1%
Gum árenský a plastikářský prům ysl (DH) 12,5%
Zdroj: MPO, 2005
18
Výroba strojů a zařízení (DK) 12,9%
Při znázornění absolutního počtu a relativního zastoupení investičních projektů jednotlivých odvětví dle OKEČ se zcela zřetelně projevuje dominantní zastoupení dvou odvětví zpracovatelského průmyslu. Je to výroba dopravních prostředků (46 projektů) a výroba elektrických a optických přístrojů (40 projektů). Tato dvě odvětví tvoří více než třetinu ze všech projektů podpořených investičními pobídkami (34,6 %). Spektrum odvětví, do kterých směřují projekty podpořené pobídkami, je však podstatně bohatší (celkově 13 oborů). Nutno konstatovat, že více než dvě třetiny projektů (absolutně je to 175 projektů) je umístěno v pěti odvětvích OKEČ. Tabulka č. 3: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle OKEČ (stav k 31. 12. 2005) Počet nových OKEČ pracovních míst 20 190 Výroba elektrických strojů (DL) 15 460 Dopravní prostředky (DM) 9 217 Výroba strojů a zařízení (DK) 5 576 Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 4 987 Sklářský a keramický (DI) 3 277 Kovodělný (DJ) 1 736 Papírenský (DE) Textilní a oděvní (DB) 1 655 844 Chemický a farmaceutický (DG) Dřevozpracující (DD) 697 595 Potravinářský (DA) 340 Jinde neuvedený (DN) Celkem 64 574 Zdroj: MPO, 2005
Při hodnocení předpokládaného počtu nově vytvořených pracovních míst opět dominuje výroba elektrických a optických přístrojů (20 190), druhé místo zaujímá výroba dopravních prostředků (první místo dle počtu projektů). Pro ekonomiku České republiky je pozitivní, že se jedná právě o obory, které vykazují vysokou přidanou hodnotu výroby. I na dalších místech jsou obory, které mívají významný podíl v ekonomikách vyspělých zemí – výroba strojů a zařízení (9 217) a gumárenský a plastikářský průmysl (5 576). Jestliže počet podpořených projektů ve výrobě dopravních prostředků je 46, a oproti druhému „nejpodporovanějšímu“ odvětví – výrobě elektrických a optických přístrojů - je to počet značně vyšší (o 6 projektů), potom zde ovšem v počtu vytvořených nových pracovních míst na 1 projekt jednoznačně převažuje odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (504 míst / 1 projekt) oproti odvětví výroby dopravních prostředků (336 míst / 1 projekt).
19
Graf č. 6: Podíl nově vytvořených pracovních míst podle OKEČ (stav k 31. 12. 2005)
Textilní a oděvní (DB) 2,6% Papírenský (DE) 2,7%
Chemický a Dřevozpracující (DD) Potravinářský (DA) farmceutický (DG) 1,1% 0,9% 1,3% Jinde neuvedený (DN) 0,5%
Kovodělný (DJ) 5,1% Sklářský a keramický (DI) 7,7%
Výroba elektrických strojů (DL) 31,3%
Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 8,6%
Dopravní prostředky (DM) 23,9%
Výroba strojů a zařízení (DK) 14,3%
Zdroj: MPO, 2005
Výsadní postavení oboru výroba elektrických a optických přístrojů je nejzřetelněji vidět z kruhového grafu č. 6. V tomto oboru bude vytvořena téměř jedna třetina všech nových pracovních míst. Na další tři obory v pořadí (výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl) připadá dalších více než 45 % nových pracovních míst. Z toho vyplývá, že projekty podpořené investičními pobídkami ve zbývajících oborech vytvoří jen o něco více než jednu osminu pracovních míst. Tabulka č. 4: OKEČ a absolutní výše investice Výše investice OKEČ (průmysl) CZK (mil.CZK) 90 488,95 Dopravní prostředky (DM) 50 221,55 Výroba elektrických strojů (DL) 35 897,03 Sklářský a keramický (DI) 34 247,28 Výroba strojů a zařízení (DK) Chemický a farmaceutický (DG) 21 485,29 Gumárenský a plastikářský průmysl (DH) 19 942,97 15 217,09 Kovodělný (DJ) 10 464,30 Textilní a oděvní (DB) 10 450,76 Papírenský (DE) 7 951,60 Dřevozpracující (DD) 6 839,55 Koksování, zpracování ropy (DF) 3 547,49 Potravinářský (DA) 1 008,00 Jinde neuvedený (DN) Celkem 307 761,84 Zdroj: MPO 2005
Nejvíce projektů směřovalo do výroby dopravních prostředků (DM) a v tomto odvětví bylo také nejvíce proinvestováno (více než 90 mld. Kč). Nadprůměrnou výši investice na
20
1 realizovaný projekt vykazovalo po již zmíněném odvětví výroby dopravních prostředků (DM) také odvětví sklářství (DI) a odvětví koksování a zpracování ropy (DF). Naopak velmi nízkou absolutní výši investice a investice na 1 realizovaný projekt vykázalo odvětví potravinářské (DA).
21
3) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle země původu investora. Graf č. 7: Počet projektů podpořených pobídkami dle země původu investora (stav k 31. 12. 2005) 60 50
56
44
40 30 30
26,5
20 12 11,5 11 10
10
9
8
6
6
5
4
2
1
1
1
1
1
1
1
M ex ik N o or Si sko ng ap ur
g
an
gk on
K
H
on
ad a
r yp K
rs ko
ie Lu
ce m bu
sk o
B
ak ou R
el g
SA
ci e Fr an
Ja po
U
ns ko
0
Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 8: Podíl projektů podpořených pobídkami dle země původu (stav k 31. 12. 2005)
Rakousko 3%
Ostatní (< 3%) 12%
Německo 22%
Itálie 4% Švýcarsko 4% USA 4% Francie 5% Česká republika 18%
Velká Británie 5% Japonsko 11%
Nizozemí 12%
Zdroj: MPO, 2005
22
Přestože v dnešním světě globalizovaného kapitálu je význam původu investora diskutabilní, je v tomto vyhodnocení zemí původu investice určitý prostor věnován. Pobídkové investice do České republiky přicházej z 21 evropských i mimoevropských zemí, kromě toho velmi často využívají systému investičních pobídek také firmy s českým kapitálem. Nejvíce investičních projektů do naší země přichází ze Spolkové republiky Německo (56). Tato skutečnost samozřejmě není žádným překvapením, protože právě Německo je tradičně nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Na druhém místě v této charakteristice jsou subjekty z České republiky, na třetím místě subjekty z Nizozemí. Doposud využilo vládní investiční pobídky 44 českých subjektů a 30 nizozemských. Na dalším místě mezi investorskými zeměmi následuje Japonsko (26,5). Dalších 10 zemí (Velká Británie, Francie, USA, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Belgie, Španělsko, Lucembursko a Švédsko) u nás realizuje více než 2 projekty podpořené pobídkami. Tabulka č. 5: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle země původu investic (stav k 31. 12. 2005) Počet nových Země původu pracovních míst Německo 16 159 14 101 Nizozemí 6 915 Japonsko Česká republika 5 695 4 348 Velká Británie 3 995 Francie 2 907 Lucembursko Švýcarsko 1 860 1 659 USA Mexiko 1 361 896 Španělsko 819 Itálie 812 Belgie 812 Kanada 800 Singapur 726 Rakousko 278 Švédsko 200 Dánsko 67 Hongkong 64 Kypr 51 Norsko 49 Slovenská republika CELKEM 64 574 Zdroj: MPO, 2005
Na základě tabulky uvádějící počty nových pracovních míst vytvořené jednotlivými investujícími zeměmi lze zjistit, že Německo si udržuje první místo také podle této charakteristiky (16 159 nových pracovních míst). Zejména díky významným investicím (např. společnosti Bosch Diesel s.r.o., Foxconn CZ s.r.o.) se na druhé místo zařadilo Nizozemí s 14 101 pracovními místy. Na třetím místě je Japonsko (6 915), na čtvrtém pak
23
domácí investoři. Více než 1 000 nových pracovních míst bude dle předpokladů vytvořeno také investicemi z Velké Británie, Francie, Lucemburska, Švýcarsko, USA a Mexika. Graf č. 9: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle země původu investora (stav k 31. 12. 2005)
USA 3%
Ostatní 9%
Švýcarsko 3%
Německo 25%
Lucembursko 5% Francie 6% Velká Británie 7% Česká republika 9%
Nizozemí 22%
Japonsko 11%
Zdroj: MPO, 2005
Téměř polovina (47 %) nových pracovních míst bude vytvořena projekty ze dvou zemí - z Německa a Nizozemí. Investice z těchto zemí spolu s investicemi pocházejícími z Japonska vytvářejí téměř dvě třetiny z celkového počtu pracovních míst. Podíl českých firem na vytvořených pracovních místech je cca 9 %.
24
Tabulka č. 6: Země původu investorů a absolutní výše investice Výše investice CZK Země původu (mil.CZK) 69 061,40 Německo 57 053,32 Nizozemí Česká republika 44 996,78 42 100,18 Japonsko 21 305,92 Francie 13 382,36 Velká Británie Švýcarsko 7 540,60 6 256,07 USA 6 104,50 Belgie 5 654,15 Rakousko 4 525,34 Lucembursko 3 724,00 Kypr 3 668,56 Itálie 3 489,21 Španělsko 2 239,00 Singapur Dánsko 1 683,00 1 373,60 Švédsko 11 361,00 Mexiko 742,00 Slovenská republika 604,26 Kanada 477,50 Hongkong 419,09 Norsko CELKEM 307 761,84 Zdroj: MPO 2005
Nejvíce investičních projektů do naší země přichází ze Spolkové republiky Německo (56) a z této země k nám plynulo také v absolutní výši nejvíce investic (více než 69 mld. Kč). Tomu odpovídá významnost tohoto obchodního partnera, ale i příznivá geografická poloha sousední země. Na druhém místě v absolutní výši investice je Nizozemí následované tuzemskými společnostmi, které u nás proinvestovaly téměř 45 mld. Kč. Nadprůměrné výše investic připadající na jeden projekt k nám směřují z Mexika, Španělska a Nizozemí. Naopak nejméně u nás jak v absolutní výši, tak ve výši investice na 1 projekt investovaly společnosti z Norska.
25
4) Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami - dle předpokládané výše investice Graf č. 10: Počet projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k 31. 12. 2005) 117
120
100
80
60 46
41 40
29 15
20
0 m éně než 10
10,1 - 25
25,1 - 50
50,1 - 100
více než 100
Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 11: Podíl projektů podpořených pobídkami dle předpokládané výše investice (v mil. USD, stav k 31. 12. 2005)
50,1 - 100 12%
více než 100 6%
méně než 10 17%
25,1 - 50 19%
10,1 - 25 46%
Zdroj: MPO, 2005
26
Mezi podporovanými projekty převažují projekty střední velikosti. Téměř u poloviny projektů (117 ze 248) dosahuje výše investice více než 10 mil. USD, avšak méně než 25 mil. USD. Necelá jedna pětina (18,55%) projektů má investici vyšší než 50 mil. USD. Tabulka č. 7: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (stav k 31. 12. 2005) Výše investice (v mil. USD) méně než 10 10,1 - 25 25,1 - 50 50,1 - 100 více než 100 Celkem
Počet nových prac. míst 3 557 21 451 11 776 13 987 13 803 64 574
Zdroj:MPO, 2005 Graf č. 12: Podíl nově vytvořených pracovních míst dle výše investice (v mil. USD, stav k 31. 12. 2005)
méně než 10 6%
více než 100 21%
10,1 - 25 33%
50,1 - 100 22% 25,1 - 50 18%
Zdroj: MPO, 2005
Absolutně bude vytvořeno nejvíce pracovních míst (21 451, přesně jedna třetina) investičními projekty s výší investice z intervalu 10 až 25 milionů USD. Patnáct největších projektů s investicí nad 100 mil. USD vytvoří 13 803 pracovních míst (tj. více než jedna pětina). Nejmenší investiční projekty s investicí do 10 mil. USD vytvoří pouze 3 557 nových pracovních příležitostí (tj. 5,5 %).
27
C. Údaje záměrů firem podpořených investičními
pobídkami I. Metodika vyhodnocení pobídkami
záměrů firem podpořených investičními
Předpokládané údaje o realizaci investičního záměru uváděné zájemci o investiční pobídky umožňují provést hodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice, hodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení a v neposlední řadě hodnocení očekávaného vývoje exportu. 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice V této části je zahrnuto 248 společností využívajících investiční pobídky, které jsou rozčleněny podle předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice. Celková výše investice je tvořena zejména náklady na pořízení pozemku a budov a náklady na pořízení strojního zařízení. Do celkové výše investice je započítán také dodatečný provozní kapitál (např. finanční prostředky na předpokládané odstranění ekologické zátěže, na zaplacení daně z nemovitostí apod.). Při posuzování splnění všeobecných podmínek investičních záměrů dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně splnění podmínky 40% podílu investice do strojního zařízení, není výše dodatečného provozního kapitálu do celkové výše investice započítávána a podíl vypočítaný pro účely splnění této podmínky tak může být rozdílný (resp. vyšší). Z tohoto důvodu jsou v tabulce také firmy, u nichž procentní podíl investice do strojního zařízení nedosahuje 40 %. 2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení V této části je zjišťován procentní podíl dováženého strojního zařízení na celkové hodnotě investice do strojního zařízení. Protože některé pořizované stroje mají několik zemí původu a v Tiskopisech je uvedena pouze předpokládaná pořizovací cena, která však není rozepsána na částky připadající na jednotlivé země původu, je celková pořizovací cena strojního zařízení poměrně rozdělena mezi jednotlivé státy. To znamená, že pokud firma předpokládá pořídit strojní zařízení za 100 mil. Kč, kde budou zeměmi původu Japonsko, Německo, USA a ČR, je pro potřeby tohoto hodnocení uvažován dovoz ve výši 75 mil. Kč (tj. tři čtvrtiny). Nutno konstatovat, že tento přístup může zapříčinit určité zkreslení. Toto zkreslení však není podstatné, protože množství strojů, které mají více zemí původu, vzhledem k celkové hodnotě pořízených strojů, je zanedbatelné. 3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Za účelem sledování vývoje exportu jsou firmy, které obdržely investiční pobídky, rozděleny do intervalů podle předpokládaného podílu jejich výroby určené na export. U některých firem je produkováno více druhů výrobků, přičemž každý z nich má různé předpokládané procento vývozu. U těchto firem je tak započítána produkce výrobku s nižším procentem vývozu. 28
U většiny z hodnocených firem však procento vývozu všech druhů výrobků spadá do jednoho intervalu. V rámci tohoto hodnocení nebylo možné přepočítat export na základě absolutní hodnoty produkce na konkrétní finanční hodnotu, neboť Tiskopis potřebné údaje pro tento přepočet neposkytuje.
29
II. Vyhodnocení záměrů firem podpořených investičními pobídkami 1) Vyhodnocení předpokládaného podílu investice do strojního zařízení na celkové výši investice Tabulka č. 8: Předpokládaný procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice Procentní podíl investice do strojního zařízení na celkové výši investice
Počet firem
Procentní zastoupení v daném intervalu
Procentní zastoupení (kumulativně)
90 -100 80 - 90 70 - 80 60 - 70 50 - 60 40 - 50 0-40
23 25 39 51 51 50 9
9,3% 10,1% 15,7% 20,6% 20,6% 20,2% 3,6%
9,3% 19,4% 35,1% 55,7% 76,3% 96,5% 100,0%
Celkem
248
100,0%
x
Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 13: Podíl počtu firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech dle předpokládaného procentního podílu investice na celkové výši investice
40 - 50 20,2%
90 -100 9,3%
0-40 3,6%
80 - 90 10,1%
70 - 80 15,7%
50 - 60 20,6%
60 - 70 20,6%
Zdroj: MPO, 2005
Jedna pětina firem, které obdržely investiční pobídky, pořizuje strojní zařízení za více než 80 % celkové výše investice. Více než tři čtvrtiny firem (v absolutním vyjádření je to 189 společností) plánují investovat do strojního zařízení více než 50 % z hodnoty investice jako celku.
30
2) Vyhodnocení podílu importovaného strojního zařízení na hodnotě pořízeného strojního zařízení Tabulka č. 9: Absolutní, relativní a kumulativní relativní počet firem podpořených investičními pobídkami dle podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad) Procentní podíl importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě pořízeného strojního zařízení (předpoklad)
Počet firem
100 95 - 99 90 - 94 80 - 89 60 - 79 méně než 60
114 25 20 20 36 33
46,0% 10,1% 8,1% 8,1% 14,5% 13,3%
46,0% 56,1% 64,2% 72,3% 86,8% 100,0%
Celkem
248
100%
x
Procentní zastoupení Procentní zastoupení v daném intervalu (kumulativně)
Zdroj: MPO, 2005
Graf č.14: Podíl firem podpořených pobídkami rozdělených podle výše podílu importovaného strojního zařízení na celkové hodnotě strojního zařízení (v %)
13,3% 14,5%
46,0%
8,1% 8,1%
10,1%
Zdroj: MPO, 2005
Téměř polovina z hodnocených firem plánuje své strojní zařízení pouze dovážet. Více než tři pětiny firem dovezou pro realizaci svých podnikatelských aktivit více než 90 % strojů
31
a pouze 33 firem doveze méně než 60 % strojů. Z těchto údajů je zřejmé, že u firem, které obdržely investiční pobídky, pořizování strojního zařízení za účelem realizace jejich investic bude mít dočasně negativní vliv na obchodní bilanci České republiky. Jakmile tyto firmy zahájí výrobu, bude se vliv na obchodní bilanci zlepšovat, protože většina firem, jak vyplývá z následující kapitoly, předpokládá svou produkci exportovat.
32
3) Vyhodnocení očekávaného vývoje exportu Tabulka č. 10: Podíl exportu firem podpořených pobídkami na jejich celkové produkci (v intervalech) Procentní Procentní Procento exportu Počet firem zastoupení v daném zastoupení intervalu (kumulativně) 72 29,0% 29,0% 100 50 20,2% 49,2% 95-99 27 10,9% 60,1% 90-94 39 15,7% 75,8% 70-89 50-69 20 8,1% 83,9% 19 7,7% 91,6% 25-49 1-24 10 4,0% 95,6% 11 4,4% 100% 0 Celkem
248
100%
x
Zdroj: MPO, 2005 Graf č. 15: Procentní podíl firem podpořených pobídkami v jednotlivých intervalech podle předpokládaného podílu exportu (v intervalech)
25-49 7,7%
1-24 4,0%
0 4,4%
100 29,0%
50-69 8,1%
70-89 15,7% 95-99 20,2%
90-94 10,9%
Zdroj: MPO, 2005
V tabulce č. 10 jsou do jednotlivých skupin zařazeny firmy, které obdržely investiční pobídky, dle předpokládané procentuální výše exportu výrobků produkovaných v souvislosti s udělením pobídek. Je zřejmé, že téměř jedna třetina těchto firem (29 %) bude směřovat svou produkci pouze na vývoz, polovina firem bude vyvážet přes 95 % výrobků a 60,1 % firem vyveze více než 90 % své nové produkce. Pouze 11 firem bude směřovat celou svou produkci na tuzemský trh.
33
D.Vyhodnocení čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami k 31.12.2005 Hlavním cílem této kapitoly je vyhodnocení skutečného čerpání finančních prostředků u projektů podpořených investičními pobídkami v zákonném režimu. Je velmi důležité rozlišit mezi maximální výší celkové veřejné podpory, kterou mohou společnosti na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek získat, a skutečnou finanční částkou, kterou společnosti v každém roce i celkově vyčerpaly. Údaje pro vyhodnocení byly získány z podkladů Ministerstva financí (čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob) a Ministerstva práce a sociálních věcí (čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa), zahrnují 217 projektů v zákonném režimu a naposledy byly aktualizovány k 31.12.2005. Kapitola je rozdělena na:
I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami – čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob Pro potřeby analýzy bylo čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob rozděleno ze dvou hledisek. První hledisko vyznačuje čerpání slevy na dani za celé období 2000–2005 na investiční projekty, které obdržely Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek (dále jen Rozhodnutí) v jednotlivých letech, druhé hledisko ukazuje úhrnné čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob v jednotlivých letech. Investiční pobídka ve formě slevy na dani je nepřímou formou podpory, jež má výrazně motivační charakter, protože využita může být pouze v případě, že společnost dosáhne zisku. Uplatněná sleva na dani nesmí celkově překročit maximálně přípustnou hodnotu veřejné podpory (investičních pobídek), vypočtenou jako procento z tzv. počáteční výše investice, za niž jsou považovány prostředky vynaložené na pořízení pozemku, budov, strojů a části nehmotného majetku. Vedle toho v každém zdaňovacím období je čerpání omezeno stejným procentem jak výše uvedeno z konkrétních částek vynaložených v tomto období na pořízení počáteční investice. Toto procento představuje přípustnou míru veřejné podpory podle regionální mapy a v jednotlivých regionech nepřekračuje 50% (např. v Praze jen 20 %). Při výpočtu je dále nutno odečíst jinou veřejnou podporu, např. hmotnou podporu na nově vytvořená pracovní místa.
II. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami – čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa Investiční pobídky ve formě hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst jsou poskytovány pouze v okresech s podstatně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Takových okresů je 21 z celkových 77. V okresech, kde je míra nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší než celorepubliková míra nezaměstnanosti, lze získat na jedno nově vytvořené místo 200.000 Kč a v okresech s mírou alespoň o 25 % vyšší 100.000 Kč. Od druhého pololetí 2006 se okruh okresů, jež mohou být takto podpořeny, rozšíří o okresy sousedící s nejpostiženějšími okresy, a to s ohledem na skutečnost, že v důsledku malé vzdálenosti jsou investiční projekty realizované v ekonomicky silnějších okresech do určité 34
míry vstřebat nezaměstnané ze silně postižených regionů. Tato změna se však v současném vyhodnocení zatím neprojevila. Hmotná podpora je půjčkou Ministerstva práce a sociálních věcí až do doby, kdy investor splní všechny stanovené podmínky. Teprve po splnění těchto podmínek se půjčka stává dotací. V případě nesplnění musí být vrácena včetně penále v souladu s rozpočtovými pravidly. Opět jsme rozdělili čerpání hmotné podpory za celé období 2000 – 2005 na investiční projekty, které obdržely Rozhodnutí v jednotlivých letech, a na úhrnné čerpání hmotné podpory v jednotlivých letech.
III. Čerpání investičních pobídek celkem Závěrečná kapitola tohoto oddílu obsahuje komplexní přehled o čerpání investičních pobídek. Jedná se tedy o souhrn předchozích kapitol v komparaci s udělenou celkovou podporou a předpokládanou výší investice.
35
I. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami – čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob 1. Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí Tabulka č. 11: Čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob dle Rozhodnutí (v tis. Kč ) % podíl čerpané podpory na Výše podpory celkové výši podpory
Skutečná čerpaná podpora slevy na dani - dle jednotlivých let
Období 2000 2005
Počet projektů
Výše investice
Rozhodnutí 2000
14
16 474 850
6 869 515
7,61%
522 640
Rozhodnutí 2001
46
56 214 765
20 844 856
15,53%
3 237 598
Rozhodnutí 2002
38 31
45 181 100 25 215 500
17 851 315 10 957 047
10,20%
1 821 318
Rozhodnutí 2003
2,76%
302 362
Rozhodnutí 2004
31
53 579 240
15 764 862
0,07%
11 666
Rozhodnutí 2005
57
39 251 991
16 116 393
0,00%
0
Celkem
217
235 917 446
88 403 988
6,67%
5 895 584
Zdroj: MF 2006
Z tabulky je zřejmé, že investoři, kteří obdrželi Rozhodnutí v roce 2001, vyčerpali k 31.12.2005 největší objem slevy na dani. Procentní podíl čerpané podpory na celkové výši podpory se v následujících letech vydání Rozhodnutí snižoval. Společnosti, které obdržely Rozhodnutí v letech 2004 a 2005 zatím téměř nečerpaly slevu na dani. Důvodem tomu jsou vysoké odpisy investic snižující zdanitelný příjem. Projekty generují zisk zpravidla s určitým zpožděním a k prvnímu uplatnění slevy na dani dochází většinou až po třetím roce od vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že roky 2004 a 2005 byly co do počtu podaných investičních projektů nejsilnější, dá se předpokládat, že křivka čerpání výrazněji poroste v letech 2007 až 2008.
36
Odstraněno: ¶ ¶
2. Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let Tabulka č. 12 : Čerpání slevy na dani z příjmu právnických osob dle jednotlivých let (v tis. Kč)
Rok
% podíl Skutečná čerpaná čerpané podpora slevy na Výše investice Výše podpory podpory na dani - dle celkové výši jednotlivých let podpory
2000 2001 2002 2003 2004
16 474 850 56 214 765 45 181 100 25 215 500 53 579 240
15 764 862
0,00% 0,00% 2,27% 11,22% 12,57%
2005
39 251 991
16 116 393
14,14%
2 278 900
235 917 446
88 403 988
6,67%
5 895 584
Celkem
6 869 515 20 844 856 17 851 315 10 957 047
0 0 405 586 1 229 841 1 981 257
Zdroj: MF 2006
Obdobně charakteristický vývoj čerpání slevy vykazuje tabulka č.12. V letech 2000 a 2001 neuplatnily slevu na dani žádné společnosti, a to s ohledem na skutečnost, že zákon o investičních pobídkách nabyl účinnosti právě až v roce 2000 a v tomto roce byly podány první investiční projekty, jež v období 2000-2001 ještě nemohly generovat zisk. Z tabulky je zřetelná rostoucí výše uplatňování slevy na dani v jednotlivých letech. Důvodem tohoto trendu je postupné dosahování maximální výrobní kapacity podpořených výrob, přibývání investičních projektů, které si na sebe začínají vydělávat, postupný nárůst rentability a zisku po uplatnění odpisů investic a rostoucí počet společností, které využívají systém investiční podpory. Nejvyšší objem uplatněné slevy na dani z příjmů právnických osob byl dosud zaznamenán v roce 2005, a to ve výši téměř 2,28 mld. Kč.
37
II. Vyhodnocení projektů podpořených pobídkami – čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa 1. Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí Tabulka č. 13 : Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle Rozhodnutí (v tis. Kč) Skutečná čerpaná % podíl čerpané hmotná podpory na podpora na Výše podpory celkové výši tvorbu podpory nových pracovních míst
Období 2000 2005
Počet projektů
Výše investice
Rozhodnutí 2000
14
16 474 850
6 869 515
2,10%
144 480
Rozhodnutí 2001
46
56 214 765
20 844 856
2,63%
548 440
Rozhodnutí 2002
38
45 181 100
17 851 315
1,12%
200 000
Rozhodnutí 2003
31
25 215 500
10 957 047
4,25%
465 600
Rozhodnutí 2004
31
53 579 240
15 764 862
2,21%
348 952
Rozhodnutí 2005
57
39 251 991
16 116 393
1,46%
235 653
Celkem
217
235 917 446
88 403 988
2,20%
1 943 124
Zdroj: MPSV 2006
Z tabulky je patrné, že největší objem hmotné podpory na tvorbu nových pracovních míst byl vyplacen na investiční projekty, které obdržely Rozhodnutí v roce 2001. Ovšem nejvyšší relativní podíl objemu hmotné podpory na celkovém objemu hmotné podpory za celé sledované období měly projekty s Rozhodnutím z roku 2003. V přepočtu na jeden projekt obdržely společnosti15 mil. korun za hodnocené období 2000 – 2005. Naopak nejméně v přepočtu na jeden projekt vyčerpaly společnosti s Rozhodnutím z roku 2005 a to pouze 1,46% z celkové výše veřejné podpory, a tzn. přibližně 4,1 mil. Kč realizovaného investičního záměru. Příčinou může být počátek projektu, tedy nízký počet vytvořených pracovních míst. Jako reálnější důvod spatřujeme dosud neuzavření dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Po uzavření dohody může být vyplacena investorům hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst nebo rekvalifikace.
38
2. Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let Tabulka č.14:Čerpání hmotné podpory na nově vytvořená pracovní místa dle jednotlivých let (v tis. Kč)
Rok
% podíl Skutečná čerpaná čerpané hmotná podpora Výše investice Výše podpory podpory na na tvorbu nových celkové výši pracovních míst podpory
2000 2001 2002 2003 2004
16 474 850 56 214 765 45 181 100 25 215 500 53 579 240
15 764 862
0,76% 1,26% 2,09% 4,30% 2,35%
2005
39 251 991
16 116 393
2,56%
411 844
235 917 446
88 403 988
2,20%
1 943 124
Celkem
6 869 515 20 844 856 17 851 315 10 957 047
51 880 262 660 373 940 471 600 371 200
Zdroj: MPSV 2006
Z údajů v tabulce č. 14 vyplývá, že v letech 2000 – 2003 roste trend čerpání hmotné podpory. V následujících letech byla poskytnuta hmotná podpora nižší. Důvodem, který ovlivňuje výši vyplacené hmotné podpory je skutečnost, že projekty nesměřují do regionů, kde je nezaměstnanost vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Další možnou příčinou nečerpání hmotné podpory je skutečnost, že společnost má tři roky na to, aby po Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podepsala dohodu s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a pak podle dohody další tři roky na to, aby pracovní místa vytvořila. Celkem tedy až šest let. Nejvyšší čerpaná hmotná podpora byla v roce 2003 s 4,3% a téměř 472 mil. Kč, naproti tomu nejnižší v roce 2000, kdy bylo vyplaceno pouze 0,8% poskytnuté veřejné podpory ve výši necelých 52 mil Kč.
39
III. Čerpání investičních pobídek celkem Ze souhrnné tabulky č.15 skutečného čerpání podpory vyplývá, že v letech 2000 – 2005 bylo realizováno 217 projektů, které předpokládaly investovat téměř 236 mld. Kč. Nejvíce z nich bylo podpořeno v roce 2001 (46), v rámci těchto projektů bylo možné čerpat maximální veřejnou podporu 20,8 mld. Kč, což představuje cca 24% celkové podpory za období 2000 – 2005. Následují Rozhodnutí roku 2002 s max. výší veřejné podpory téměř 17,9 mld. Kč a Rozhodnutí roku 2005 s více než 16,1 mld. Kč. Celková maximální veřejná podpora za období 2000 – 2005 činila cca 88,4 mld. Kč s možností čerpání do let 2005 až 2015, kdy slevu na dani lze uplatňovat po dobu deseti let, resp. u starší legislativní úpravy čerpání pro expanze po dobu pěti let. Celková skutečná čerpaná podpora v letech 2000 – 2005 představovala částku více než 7,8 mld. Kč. Na této výši se z 75% podílely společnosti, které uplatňovaly slevu na dani z příjmu právnických osob. Nejvíce čerpaly slevu projekty společností s Rozhodnutím 2001 (3,2 mld. Kč) a Rozhodnutím 2002 (1,8 mld. Kč). 25-ti % se na celkové skutečně čerpané výši podílí hmotná podpora tvorby nových pracovních míst. Nejvíce čerpaly projekty společností s Rozhodnutím 2001 (548,4 mil. Kč) a s Rozhodnutím 2003 (465,6 mil. Kč).
Tabulka č. 15: Souhrnná tabulka čerpání investičních pobídek dle Rozhodnutí (v tis. Kč) Skutečná % podíl čerpaná Skutečná čerpané hmotná Skutečná celková čerpaná podpory na podpora na Výše podpory čerpaná podpora podpora slevy celkové tvorbu v roce 2000-2005 na dani - dle výši nových jednotlivých let podpory pracovních míst
Tisíce CZK
Počet projektů
Výše investice
Rozhodnutí 2000
14
16 474 850
6 869 515
667 120
9,71%
144 480
522 640
Rozhodnutí 2001
46
56 214 765
20 844 856
3 786 038
18,16%
548 440
3 237 598
Rozhodnutí 2002
38
45 181 100
17 851 315
2 021 318
11,32%
200 000
1 821 318
31
25 215 500
10 957 047
767 962
31
53 579 240
15 764 862
360 618
2,29%
Rozhodnutí 2003 Rozhodnutí 2004
7,01%
465 600 348 952
302 362 11 666
Rozhodnutí 2005
57
39 251 991
16 116 393
235 653
1,46%
235 653
0
Celkem
217
235 917 446
88 403 988
7 838 708
8,87%
1 943 124
5 895 584
Zdroj: MPSV, MF 2006
40
Graf č. 16 : % podíl celkové čerpané podpory na celkové maximální výši podpory 250 000 000
200 000 000
150 000 000
100 000 000
50 000 000
9,7%
18,2%
11,3%
7%
2,3%
0 2000
2001
2002
2003
Skutečná celková čerpaná podpora
2004
1,5% 2005
Výše veřejné podpory
8,9% Celkem
Výše investice
Zdroj: MPSV, MF 2006
Z grafu je patrné, že skutečná čerpaná podpora (sleva na dani + hmotná podpora) se na maximální výši podpory v letech 2000 – 2005 podílí „pouhými“ 8,9%. Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst je čerpána společnostmi ve většině případů v prvních letech investování. U investičních pobídek poskytovaných formou slevy na dani z příjmu právnických osob společnosti dosahují zisku až v pozdějších obdobích od zahájení investování, proto tuto pobídku využívají průběžně až v dalších letech. Příčinou nízkého čerpání slevy na dani v prvních letech je zejména ta skutečnost, že společnosti jsou v režimu investičních pobídek povinny využít všechny možnosti zákona o dani z příjmů ke snížení základu daně (a to včetně uplatnění ztrát, které vznikají v souvislosti s podpořenou investicí, a zejména odpisů), aby nedocházelo umělým upravováním základu daně např. přerušením odpisů k ekonomicky neopodstatněnému zvyšování daňové povinnosti, vůči které by byla uplatněna sleva na dani. Nejnižší podíl skutečně čerpaných investičních pobídek na celkové uplatnitelné výši měly projekty podpořené rozhodnutím v roce 2005, a to pouze 1,46% (cca 235,6 mil. Kč) a to z důvodů nízkého čerpání slevy na dani z příjmů, dosud neuzavření dohody s Ministerstvem práce a sociálních věcí a rannému stádia investičního projektu. Naproti tomu nejvyšší podíl skutečného čerpání s 18,6% na celkové výši veřejné podpory nejvíce podílely projekty podpořené v roce 2001 částkou téměř 3,8 miliardy Kč. Hlavním důvodem je četnost těchto projektů (46) a výše uplatněné slevy na dani z příjmů.
41
Tabulka č. 16: Souhrnná tabulka čerpání investičních pobídek dle jednotlivých let (v tis. Kč.)
Rok
2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem
% podíl čerpané Skutečná celková Výše investice Výše podpory podpory na čerpaná podpora celkové výši podpory 16 474 850 56 214 765 45 181 100 25 215 500
6 869 515 20 844 856 17 851 315 10 957 047
53 579 240
15 764 862
0,76% 1,26% 4,37% 15,53% 14,92%
51 880 262 660 779 526 1 701 441 2 352 457
39 251 991
16 116 393
16,70%
2 690 744
235 917 446
88 403 988
8,87%
7 838 708
Zdroj: MPSV, MF 2006
Ze souhrnné tabulky č. 16 čerpání investičních pobídek dle jednotlivých let lze zjistit, že v analyzovaném období dochází s přibývajícím počtem projektů k rostoucímu trendu čerpané podpory. V letech 2003 – 2005 je tento % podíl již ustálený a míra růstu nepřekračuje 2%. Jednou z příčin tohoto stavu považujeme přitažlivost a transparentnost systému investičních pobídek a hospodářský růst české ekonomiky. Jako investiční pobídka je také poskytována hmotná podpora na rekvalifikaci zaměstnanců, avšak nad rámec přípustné hodnoty veřejné podpory vypočtené z počáteční investice. Podpora je omezena na investiční projekty realizované v okresech, kde průměrná výše nezaměstnanosti přesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti v ČR. To se týká přibližně 29 okresů z celkových 77. V těchto okresech je možné poskytnout hmotnou podporu až do výše 35 % hodnoty nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců. V období 2000 – 2005 bylo v rámci investičních pobídek vyčerpáno na hmotnou podporu rekvalifikace zaměstnanců přibližně 661 mil. Kč.
42
E. Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji
43
I. Obecné informace o Moravskoslezském kraji Děčín Liberec Teplice
Jablonec n. N.
Ústí n. L. Česká Lípa
Semily
Trutnov
Most
Chomutov
Litoměřice Louny
Mladá Boleslav Mělník
Jičín Náchod
Sokolov Cheb
Hr. Králové
Karlovy Vary
PRAHA Plzeň-sever
Beroun
Plzeň
Tachov
Pardubice
Praha – východ
Praha -západ
Jeseník Rychnov n. K.
Nymburk
Kladno
Rakovník
Šumperk
Ústí n. O.
Kolín
Bruntál
Chrudim
Kutná Hora Příbram
Havlíčkův Brod
Domažlice
Svitavy
Jihlava
Písek
Nový Jičín
Olomouc
Žďár n. S. Pelhřimov Tábor
Prostějov
Přerov
Vyškov
Kroměříž
Blansko
Frýdek Místek
Vsetín Zlín
Strakonice
Brno
Třebíč Prachatice
Karviná
Benešov
Plzeň-jih
Klatovy
Ostrava
Opava
Rokycany
České Budějovice
Brno – venkov
Jindřichův Hradec
Uh. Hradiště Znojmo
Hodonín Břeclav
Český Krumlov
Moravskoslezský kraj leží na severní Moravě a v Českém Slezsku. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku 2. Do konce 80. let se hospodářská síla Moravskoslezského kraje opírala o těžký průmysl 3, jehož produkce byla orientována převážně na potřeby bývalé RVHP. Ekonomické změny, ke kterým došlo v ČR po roce 1990, ukázaly slabiny této ekonomické orientace. Trh RVHP zanikl a energeticky a pracovně náročná produkce těžkého průmyslu se ukázala jako neschopná konkurence v podmínkách tržní ekonomiky. V důsledku restrukturalizace těžkého průmyslu došlo v Moravskoslezském kraji k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti. Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Severomoravský kraj je navíc málo napojen na dálniční síť. Tabulka č.1: Souhrnné informace o Moravskoslezském kraji CZ080 Kód NUTS Krajské město
Ostrava
Počet obyvatel Nezaměstnanost Počet investorů
1 260 277 14,5 % Celkem 68 zahraničních investorů, z toho 18, kteří čerpají investiční pobídky (26 %) V Moravskoslezském kraji se nachází 8 průmyslových zón (viz příloha) Moravskoslezský kraj téměř nebyl zasažen povodněmi v roce 2002. Moravskoslezský kraj nesousedí s vyspělými ekonomikami EU (Německo nebo Rakousko) 4.
Průmyslové zóny Ostatní informace
2
cs.wikipedia.org Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně navazujícímu hutnímu průmyslu patřila historicky tato oblast k nejrozvinutějším v Rakousko-Uhersku. 4 Fakt, že by kraj s těmito zeměmi sousedil, by mohl zkreslovat výsledky hodnocení. 3
44
Vývoj nezaměstnanosti Tabulka č.2: Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Rok 1997 1998 1999 2000 2001 8,0 % 10,1 % 13,0 % 14,3 % 14,3 % MSK 4,8 % 6,5 % 8,7 % 8,8 % 8,1 % ČR Zdroj: ČSÚ
2002 13,3 % 7,3 %
2003 14,7 % 7,8 %
2004 14,5 % 8,3 %
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji prudce vzrostla po roce 1996 v souvislosti s hospodářskou recesí a počátkem restrukturalizace těžkého průmyslu. V současné době se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji pohybuje okolo 15 %, vysoko nad celorepublikovým průměrem. Graf č.1: Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
16 14 12
%
10 8 6 4 2 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998 Průměr ČR
Zdroj: ČSÚ
45
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Vývoj produktivity práce Ukazatel produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji na jednoho zaměstnance má rostoucí tendenci. Tabulka č.3: Růst produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu Rok 1998 1999 2000 2001 2002 292 304 349 375 382 ČR 359 359 407 461 459 MSK (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte
2003 419 483
Graf č.2: Vývoj produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji
Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte
46
2004 480 543
Vývoj průměrných mezd Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji vytrvale roste. Nejvyšší přírůstky zaznamenaly platy managementu. Rostly rovněž příjmy administrativních pracovníků, avšak pomaleji. Nejmenší nárůst zaznamenaly mzdy manuálně pracujících, v průměru rostly pouze o 5 897 Kč ročně (nárůst měsíční mzdy 481 Kč). Tabulka č.4: Růst hrubé roční mzdy v jednotlivých skupinách zaměstnanců v Moravskoslezském kraji Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 380 426 472 518 573 604 645 713 Management 150 162 174 185 198 207 221 232 Administrativa 123 129 136 142 148 152 165 165 Manuál. pracující (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ Graf č.3: Hrubá roční mzda dle agregovaných skupin KZAM v Moravskoslezském kraji 800 700
tis. Kč
600 500
Management
400
Administrativa
300
Manuálně pracující
200 100 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: ČSÚ
Mzdy manuálně pracujících nerostou natolik rychle, jak by umožňoval růst produktivity práce. Příčinou je vysoká nezaměstnanost v rámci této skupiny. Není proto možné naplno využít potenciál růstu produktivity práce k zvyšování životní úrovně obyvatel Moravskoslezského kraje a její konvergenci k celorepublikové úrovni a průměru EU.
47
II. Popis vzorku hodnocených investorů V Severomoravském kraji drželo k 31.12.2004 nárok na investiční pobídky 4 18 firem. Investoři Bekaert a Visteon Nichirin, které sice dříve pobídky získaly, Bruntál 2 nejsou v seznamu a nebyly započítány do 3 hodnocení, protože nárok pobídky čerpat Ostrava 6b 11 Opava 14 ztratily z důvodu neplnění podmínek. 1 Karviná 13 V roce 2005 vstoupil do 8 12 6a Moravskoslezského kraje nový investor, 15 5 7 Nový Jičín 16 Frýdek9 Bang & Olufsen, který zatím nebyl 18 17 Místek 19 zahrnut do hodnocení. 10 Z 18 hodnocených investic se 6 odehrálo na zelené louce. Mezi nejvýznamnější investice typu greenfield v Severomoravském kraji patří investice firmy Shimano přesahující 2 mld. Kč, projekt firmy Bang & Olufsen v hodnotě 1,7 mld. Kč, který se právě nachází v investiční fázi a projekt firmy Dura Automotive, která investovala 1,3 mld. Kč. Polovina investorů pro své projekty využilo předem připravených průmyslových zón. Nejatraktivnější zónou byl průmyslový park Kopřivnice, který přilákal dva významné investory působící v automobilovém průmyslu a světovou špičku v oblasti luxusní elektroniky. Z 18 hodnocených investic dalo souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti 15 investorů. Společnosti Invos, IVG Colbachini a Viroplastic tento souhlas neposkytly. Kompletní údaje se potom podařilo získat od 12 investorů. Tabulka č.5: Investoři v Moravskoslezském kraji čerpající pobídky Investor Lokalita Průmyslové odvětví investice Bang & Olufsen Brose CZ Dura Automotive Hayes Lemmerz Alukola Huisman Konstrukce Invos IVG Colbachini CZ Kovona Systém Mayr-Melnhof Mölnlycke Health Care Osram Bruntál Semperflex Optimit Shimano Czech Republic Siemens Elektromotory Siemens Auto systémy Vesuvius Solar Crucible Viroplastic CZ Visteon – Autopal Walmark
19 18 17 1 5 3 4 13 8 11 2 12 14 10 16 7 9 15 6
Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Ostrava Sviadnov Bruntál Krnov Český Těšín Paskov Karviná Bruntál Odry Karviná Frenštát p. R. Frenštát p. R. Třinec Frýdek Místek Nový Jičín Třinec
Elektronika Automobilový prům. Automobilový prům. Automobilový prům. Strojírenství Plastové fólie Gumové hadice Výrobky z kovu Dřevařský průmysl Farmacie Osvětlení Chemický průmysl Strojírenství Automobilový prům. Automobilový prům. Sklář., metalurgie Uzávěry PET lahví Automobilový prům. Potravinářství
Investice (mil. Kč)
Vytvořená prac. místa
1 682,6 1 324,6 491,0 895,4 250,0 498,0 323,9 201,0 1 529,0 420,2 860,3 443,4 2 339,0 1 509,0 1 275,0 276,1 327,4 2 003,0 275,0
200 150 294 227 60 67 69 110 140 150 438 50 410 50 432 47 28 167 90
Pozn. Zelená čísla znamenají investice typu greenfield. Lokality tučně zvýrazněné představují průmyslové zóny. Zdroj: CzechInvest
48
III. Sběr dat o investorech Jako základ čerpaných informací byly použity údaje o investorech z dotazníků MPO, které byly Deloitte předány CzechInvestem, avšak v omezeném množství vzhledem k nutnosti svolení investorů o poskytnutí dat společnosti Deloitte. Pro pokrytí oblastí, které data z dotazníku MPO nepokrývala, byl sestaven doplňující dotazník. Následně došlo k vyhodnocení informací získaných z dotazníku MPO a dodatečného dotazníku Deloitte a doplnění těchto informací o údaje získané z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky investorů a obchodní rejstřík). Z celkového počtu 15 investorů, kteří dali souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti, bylo nutno z důvodu nekompletních údajů vyřadit z analýzy následující společnosti: Autopal, Dura Automotive Systems CZ, Walmark.
IV. Výstupy modelu a jejich interpretace Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu Z hodnot korelačních koeficientů 5 nelze jednoznačně interpretovat, zda mají zkoumaní investoři vliv na výši průměrných mezd v regionu. Hodnoty u investorů Hayes Lemmerz Alukola, Shimano Czech Republic a Siemens Automobilové systémy indikují významnou přímou lineární závislost, naopak OSRAM Bruntál a SEMPERFLEX OPTIMIT dosahují spíše nepřímé lineární závislosti. Obecně lze říci, že větší vliv na nabízené mzdy v regionu lze pozorovat spíše u manuálně pracujících zaměstnanců.
5
Čím více se korelační koeficient blíží hodnotě jedna, tím silnější je přímá závislost. Záporné hodnoty znamenají nepřímou závislost.
49
Vliv investorů na tvorbu pracovních míst Tabulka č.6: Dopad investic čerpajících pobídky na vybrané ekonomické veličiny Moravskoslezského kraje Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Vytvořená pracovní 146 245 517 1121 2046 3657 místa u investorů 3 (kumulativně) Vytvořená pracovní místa u investorů snížená o vliv přetahování 3 145 243 371 763 1 340 2 500 zaměstnanců a dojíždění (kumulativně) Přetahování zaměstnanců z jiných společností (v% N/A N/A N/A 52,57% 34,44% 37,05% 27,33% z vytvořených pracovních míst u investorů) Vytvořená pracovní 0 288 107 483 1214 2678 2320 místa u dodavatelů Celkem 3 433 350 853 1977 4017 4820 Poměr vytvořených pracovních míst u dodavatelů N/A 1,99 0,44 1,30 1,59 2,00 0,93 k vytvořeným pracovním místem u investorů Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
Jedním z cílů programu investičních pobídek je zvyšování zaměstnanosti v regionu. Předpokládáme, že přímá pracovní místa u investorů zůstávají zachována i v následujících letech. První řádek výše uvedené tabulky proto obsahuje vytvořená pracovní místa u investorů kumulativně. Druhý řádek představuje vytvořená pracovní místa u investorů, která byla již snížena o přetahování zaměstnanců z jiných společností a taktéž o procento lidí dojíždějících za práci z jiného kraje, tzv. commuting. Procento přetažených zaměstnanců (třetí řádek) má klesající tendenci (v roce 2004 27,33 a v roce 2001 52,57), což může indikovat vzrůstající nábor zaměstnanců z úřadu práce. Současně předpokládáme, že vytvořená nepřímá pracovní místa u dodavatelů (čtvrtý řádek) jsou vytvořena právě na jeden rok. Můžeme tedy řádky 2 a 4 sečíst a dospět k celkovému počtu vytvořených pracovních míst v jednotlivých letech (4 820 v roce 2004). Tento údaj tak vyjadřuje počet zaměstnaných, kteří byli zaměstnáni díky působení investorů v Moravskoslezském kraji. Vytvořená pracovní místa na základě investičních projektů čerpajících pobídky nabývají v posledních letech ve srovnání s počtem uchazečů o zaměstnání 6 významných hodnot.
6
105 486 osob v roce 2004, http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/DA0026FC49/$File/8102q4g1.xls 105 486 / (627 + 2 320) = 36. Při uvážení všech zmíněných předpokladů a navíc předpokladu zachování pracovního místa u dodavatelů (nové pracovní místo bude v konečném důsledku zaplněno uchazečem z úřadu práce) lze konstatovat, že približně každý 36 nezaměstnaný v Moravskoslezském kraji v roce 2004 díky investičním projektům čerpajícím pobídky našel pracovní místo.
50
Tabulka č.7: Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 N/A 0,14% 0,11% 0,27% 0,64% 1,30% Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
2004 1,57%
Podíl vytvořených pracovních míst vyvolaných projekty podpořenými investičními pobídkami (přímo a nepřímo) za jednotlivé roky na zaměstnanosti v Moravskoslezském regionu postupně rostl ze zanedbatelných hodnot v roce 1998 a 1999 na poměrně významnou hodnotu 1,57 % v roce 2004. Fiskální dopady investičních pobídek Tabulka č.8: Výběr daní indukovaný investičními pobídkami Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč) Položka 1999 2000 2001 20 174 138 33 243 318 62 707 166 Daň celkem - individuální 20 231 990 21 844 012 62 472 790 - korporátní -57 852 11 399 306 234 376 0 0 0 Pobídky celkem 0 0 - Sleva na 0 dani z příjmu právnických osob 0 0 Hmotná 0 podpora na tvorbu nových pracovních míst 0 0 Hmotná 0 podpora rekvalifikace / školení zaměstnanců Převod 0 0 0 pozemku za zvýhodněnou cenu 146 245 517 Vytvořená prac. místa u investorů (nesnížená o dojíždění a přetahování pracovníků) 135 687 121 290 (Daň celkem 138 179 – pobídky celkem) / vytvořená prac. místa u investorů 8 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
7
2002 303 477 337 236 331 642 67 145 695 173 103 000
2003 583 111 832 406 436 020 176 675 812 194 340 903
2004 754 821 717 537 291 056 217 530 661 647 486 000
125 326 000
83 566 000
544 131 000
38 863 000
73 222 000
81 133 000
8 914 000
20 194 000
19 613 000
0
17 358 903
2 609 000
1121
2046
3657
116 302
190 062
29 351
Za použití údajů Počet zaměstnanců dle OKEČ v regionu, soubor CZ080_Input.xls, list Makrodata (Údaj za OKEČE A,C,D,E,F,B,H,I,J,K,L,M,N,O). 8 Jmenovatel ukazatele obsahuje vytvořená pracovní místa (kumulativní) u investorů v ČR.
51
Tabulka „Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč)“ poskytuje pohled, zda příjmy státu generované působností investorů, kteří získali investiční pobídky v regionu, kompenzují poskytované pobídky a tento rozdíl je vztažen na jedno vytvořené pracovní místo. Je zřejmé, že fiskální příjmy převyšovaly hodnoty incentiv ve všech letech. Výrazné snížení poměrového ukazatele v posledním roce bude způsobeno nárůstem absolutního objemu udělených pobídek v roce 2004. Záporná hodnota u korporátní daně za rok 1999 je způsobena existencí jediného investora, který se nacházel v roce 1999 v investiční fázi, přičemž podstatná část jeho investičního nákupu směřuje do OKEČE DK, jehož rentabilita v roce 1999 byla záporná a dosahovala hodnoty -2,78 %. Snížení korporátní daně v roce 2001 je způsobeno vysokou zápornou hodnotou daně z příjmu za běžnou činnost u jednoho z investorů. Tento vliv představuje přibližně 17,5 mil. Kč. Graf č.4: Porovnání udělených investičních pobídek a fiskálních příjmů státu 800 000 000
18
700 000 000
16
600 000 000
14 12
500 000 000
10
400 000 000
8
300 000 000
6
200 000 000
4
100 000 000
2
0
0 1999
2000
Objem udělených pobídek
2001
2002
Objem vybraných daní
2003
2004
Počet investorů
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
Absolutní částky daně z příjmů fyzických osob vybrané v Moravskoslezském kraji v souvislosti s projekty čerpajícími investiční pobídky vykazují rostoucí trend. V roce 2004 zde bylo vybráno na individuálních daních přes 537 mil. Kč. Korporátní daň indukovaná investičními pobídkami v roce 2004 činila přes 217 mil. Kč. V roce 2005 lze v Moravskoslezském kraji očekávat další nárůst daňových výnosů (individuální a korporátní daně) indukované investičními pobídkami, které dohromady nejspíše přesáhnou 800 mil. Kč. 9 Tabulka č.9: Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek (v Kč) Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek 1998 1999 2000 2001 0 N/A N/A N/A Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
2002 1,75
2003 3,00
2004 1,17
Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek je podílem daňové povinnosti investorů a vybraných daní u dodavatelů (z příjmu fyzických a právnických osob) v důsledku ekonomické činnosti investorů čerpajících investiční pobídky (v přímém a nepřímém) a celkového objemu čerpaných investičních pobídek všemi investory v daném roce. Tyto údaje vypovídají o přínosu investičních pobídek ve fiskální rovině. V roce 2003 byly na 1 Kč poskytnutých investičních pobídek vybrány 3,00 Kč na daních u investorů, jejich zaměstnanců, dodavatelů a zaměstnanců jejich dodavatelů (návratnost státem poskytnutých 9
Model analyzuje období 1998-2004.
52
investičních pobídek v roce 2003 činila 300 %). Nižší hodnota v roce 2004 byla způsobena skokovým nárůstem objemu čerpaných pobídek. Z výše uvedeného lze vyvodit, že CzechInvestem poskytnuté investiční pobídky mají díky přímo a nepřímo generovaným fiskálním příjmům pro státní rozpočet návratnost hned v prvních letech běhu podpořeného investičního projektu. Graf č.5: Poměrový ukazatel hotovostních příjmů a výdajů státu z investic čerpajících investiční pobídky 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00
N/A
N/A
N/A
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
Tento ukazatel vyjadřuje podíl hotovostních příjmů státu (individuální a korporátní daň v přímém a nepřímém efektu) a hotovostních výdajů státu (pobídky na tvorbu nových pracovních míst, školení zaměstnanců a převod technicky vybaveného území a pozemků za zvýhodněnou cenu). Tento ukazatel bylo možné vyčíslit až od roku 2002, protože v předchozích letech byl jmenovatel ukazatele nulový. Hodnota ukazatele se pohybuje v rozpětí 6 až 8, tzn. na státem vydanou hotovostní pobídku ve výši 1 Kč připadá v roce 2004 7,49 Kč hotovostních příjmů generovaných investicemi podpořenými investičními pobídkami.
53
Účetní přidaná hodnota Graf č.6: Účetní přidaná hodnota 10 / tržby u investorů 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
Graf vypovídá o vzrůstající účetní přidané hodnotě investice na výnosech investorů (konsolidované výsledky), což může znamenat zavádění více technologicky náročných druhů výroby nebo i druhů výroby s vyšším podílem vysoce kvalifikované lidské práce. Tento trend může být rovněž posílen významnými investicemi do aktiv společnosti. Ukazatel může být v úvodních letech analýzy ovlivněn působením investora, které ovlivňuje konsolidované výsledky, a pozdější investiční fází projektu, ve které byl získán nárok na investiční pobídky (údaje na úrovni projektu). Graf č.7: Účetní přidaná hodnota 11 na jedno pracovní místo u investorů
tis. Kč / prac. místo
1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
Vyšší hodnoty účetní přidané hodnoty na pracovníka jsou v mnoha případech typické pro vysoce automatizovanou výrobu, která bývá důsledkem investic a stanovuje vyšší požadavky na kvalifikaci pracovníků. Vzrůstající trend tohoto ukazatele může reflektovat vyšší podíl kvalifikované práce na výrobě investorů a odráží efekt z již provedených investic, které přecházejí do operační fáze.
10 11
Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů. Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů.
54
mil. Kč
Graf č.8: Odhad výše účetní přidané hodnoty Moravskoslezského kraje s projekty a bez projektů u firem nad 20 zaměstnanců za OKEČE (C,D,E,F,I) 12 80 000 70 000 Účetní přidaná hodnota (investice)
60 000 50 000
Účetní přidaná hodnota (region Okeče - C,D,E,F,I bez projektů)
40 000 30 000 20 000 10 000 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte
Účetní přidaná hodnota investorů, kteří získali investiční pobídky, je vyznačena tmavě zelenou barvou. Modré pole vyjadřuje odhad účetní přidané hodnoty v Moravskoslezském kraji u firem nad 20 zaměstnanců za Okeče (C,D,E,F,I)12 v případě, že by se investice podporované pobídkami neuskutečnily. Export, Export/Výnosy Údaje o exportu vyplnilo 11 investorů. Podíl exportu na výnosech byl v roce 2004 ve všech případech vyšší než 50 %. Průměrná hodnota se pohybuje okolo 80 %. Ve třech případech byl v jednotlivých letech vývoj podílu exportu na výnosech rostoucí, ve třech případech klesající a ve dvou případech indiferentní. Ve třech případech byl podíl exportu na výnosech vyšší než 100 %, což značí chybně vyplněný údaj na vstupu. Celkový objem exportu v jednom roce nemůže převýšit výnosy investora. Vyhodnocení podílu investorů v Moravskoslezském kraji
s požadavkem
na
certifikace
ISO
dodavatelů
Z dostupných údajů na dotazník CzechInvestu z června 2005 vyplývá, že 54% klade vysoké nároky na své dodavatele tím, že požadují, aby dodavatel splňoval nároky certifikace ISO (Jedná se zejména o certifikáty kvality ISO 9000, 9001, 13 920 a 14 001 ISO TS 16946 a další). Dalších 38% vyžaduje jiné certifikáty kvality a zbylých 8% nepožaduje žádný certifikát.
12
U podniků za Okeč F se jedná o stavební podniky se 100 a více zaměstnanci.
55
Graf č.9: Podíl investorů, kteří požadují od svých dodavatelů certifikaci ISO
Žádný 8% ISO 1 Jiný 38%
ISO 54%
Jiný Žádný
Zdroj: Dotazník CzechInvest
Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji Graf č.10: Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji
18% 33% Diplomová práce Společný vývoj Praxe pro studenty
49%
Zdroj: Dotazník CzechInvest
Z odpovědí investorů vyplývá, že preferují spolupráci s univerzitami formou společného vývoje (49 % investorů). 33 % investorů v odpovědích na dotazníky MPO uvádí, že studentům univerzit a vysokých škol zadává diplomové práce. 18 % investorů nabízí studentům praxe. Z údajů dostupných z odpovědí na dotazník CzechInvestu z června 2005 vyplývá, že výdaje na výzkum a vývoj se u většiny společností pohybují pod 1 % tržeb. Přibližně 50 % investorů však na výzkum a vývoj nevynakládá žádnou částku. U investorů, kteří údaj o výdajích na výzkum a vývoj vyplnili a kde tento údaj není nulový, dosahuje podíl výdajů na výzkum a vývoj na výnosech investora od 0,1 % do 1,6 %, průměrně 0,9 %. Žádný z investorů nevyplnil hodnotu u výdajů na spolupráci s výzkumnými pracovišti, vysokými školami a univerzitami, která by byla nenulová.
56
Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Následující graf zobrazuje podíl nákupů v regionu, mimo region (zbytek ČR) a import během investiční a operativní fáze. Zapojení dodavatelů v regionu je větší během investiční fáze. Během operativní fáze pochází nejvíce nákupů ze zahraničí (vyhodnoceny údaje za 5 největších dodavatelů jednotlivých investorů). Změna trendu v investiční fázi za rok 2000 je způsobena extrémními hodnotami investora, který výrazně ovlivnil celkový pohled na strukturu nákupu v daném roce. Rok 2000 v operativní fázi vykazuje také výraznou změnu trendu. Příčinou je rovněž malý vzorek investorů, který tak způsobuje výrazný výkyv ve struktuře nákupů v daném roce. Graf č.11: Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Nákupy v regionu
Nákupy mimo region (zbytek ČR)
Import
100%
80%
60%
40%
20%
0% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
1999
Investiční fáze
2000
2001
2002
Operativní fáze
Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte
57
2003
2004
Přílohy
Tabulka č.1: Přímé zahraniční investice v Moravskoslezském kraji Společnost Sídlo Počet zaměstnanců
Typ investice
Pobídky (ano/ne)
Alpine stavební společnost CZ ASUS Czech Autopal Balakom Bang & Olufsen Bekaert Bohumín Bekaert Petrovice Befra – Electronic Biocel Paskov BorsodChem – MCHZ Brose CZ Cirex CZ Czech Plastic Production Czech Slag – Nová huť Dakon Dalkia Česká republika Fantas Den Braven Czech and Slovak Dura Automotive Systems CZ Erich Jaeger Gardena Technik GDX Automotive Hayes Lemmerz Husman Konstrukce HMZ Ingelectric International Victor Company ISPAT NOVÁ HUŤ IVAX Pharmateuticals IVG Holding Colbachini Kappa Packaging Czech Kone Korsnäs Czech Lichtgitter CZ Linde Vítkovice Lisovny nových hmot Mayr-Melnhof Säge Paskov MG Odra Gas Model-Obaly Mölnlycke Health Care Klinipro Nowaco Czech Republic Opava – LU Osram Bruntál Ostroj – Hansen + Reinders Ostravské vodárny a kanalizace Pharmos Pivovar Ostravar (Staropramen) Pivovar Radegast (Prazdroj) Primus Central Europe Ringier Print Saft Frak Semperflex-Optimit Odry Severomoravská energetika Severomoravská plynárenská Severomoravské vodovody a kanalizace Shimano Czech Republic Siemens Automobilové systémy Siemens Elektromotory Skanska CZ, Pozemní stavitelství Stant Manufacturing Steeltec CZ Tatra TietoEnator Veha Vesuvius Solar Crucible
Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Greenfield Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Nová investice Kapitálový vstup Kapitálový vstup Nová investice Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Kapitálový vstup Greenfield Kapitálový vstup Greenfield
Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano
Ostrava Ostrava Nový Jičín Opava Kopřivnice Bohumín Petroviče Horní Suchá Paskov Ostrava Kopřivnice Kopřivnice Karviná Ostrava Krnov Ostrava Ostrava Úvalno Kopřivnice Kopřivnice Bruntál Odry, Příbor Ostrava Sviadnov Bruntál Ostrava Fulnek Ostrava Opava Krnov Žimrovice Ostrava Úvalno Horní Suchá Ostrava Vrbno p. P. Paskov Vratimov Opava Karviná Opava Opava Bruntál Opava Ostrava Ostrava Ostrava Šošovice Příbor Ostrava Raškovice Odry Ostrava Ostrava Ostrava Karviná Frenštát p. R. Frenštát p. R. Třinec Karviná Třinec Kopřivnice Ostrava Frýdek-Místek Třinec
N/A 1000 4500 200 200 149 71 30 480 700 N/A 110 70 N/A 400 1666 N/A N/A 60 N/A 158 660 434 180 150 30 N/A 11 000 1200 N/A 500 N/A N/A 70 47 70 220 N/A 720 180 N/A N/A 410 850 393 N/A N/A N/A N/A N/A N/A 400 1760 991 1020 200 1187 N/A N/A N/A 110 2300 N/A N/A 120
Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005
59
Tabulka č.2: Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji Průmyslová zóna Investor využívající infrastrukturu průmyslové zóny Český Těšín Frýdek-Místek – Chlebovce Frýdek-Místek Lískovec Karviná – Nové Pole
Průmyslový park Kopřivnice
Krnov – Červený Dvůr
Ostrava – Hrabová Třinec – Baliny
Investiční pobídky
Kovona System (ČR) – výrobky z kovu (nábytek atd.) Blanco CZ (ČR) – vybavení domácností (nerez)
Ano Ne
Viroplastic CZ s.r.o. 1. Shimano Czech Republic (Japonsko) – jízdní kola 2. Graddo (ČR) – automobilový průmysl 3. Dexon Czech (ČR) – audiotechnika 4. Mölnlycke Health Care Klinipro (Švédsko) – farmacie 5. Stant Manufacturing (USA) – automobilový průmysl 6. Lift Comp (ČR) – výtahy 1. Cirex BV (Nizozemí) – přesné lití 2. Dura Automotive System (USA) – automobilový průmysl 3. Brose CZ (SRN) – automobilový průmysl 4. Bang & Olufsen (Dánsko) – luxusní elektronika 5. Erich Jaeger (SRN) – automobilový průmysl 1. IVG Colbachini (Itálie) – gumové hadice 2. Masokombinát V+W (ČR) – masné výrobky 3. Elastex (ČR) – syntetická vlákna 4. EKO-Alu Krnov (ČR) – plastová okna 1. ASUS Czech (Tchaj-van) – výpočetní technika 2. CTP Project Invest (developerská firma z Nizozemí) 1. KERN (ČR) – závod na úpravu drátů 2. Vesuvius Česká republika (Belgie) – technická keramika 3. Jap Trading (ČR) – žáruvzdorné výrobky 4. BZN (ČR) – strojní výroba
Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne
Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje, http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005
60
Tyto materiály a informace v nich obsažené předkládá společnost Deloitte Czech Republic B.V. a jejich účelem je podat obecné informace o konkrétní záležitosti či záležitostech, nikoli jejich vyčerpávající rozbor. Informace uvedené v těchto materiálech proto nepředstavují účetní, daňové, právní, investiční, poradenské ani jiné odborné rady či služby. Tyto informace by neměly být použity jako jediné východisko při přijímání rozhodnutí, která by mohla mít vliv na Vás nebo Vaše podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež by mohly ovlivnit Vaši osobní finanční situaci nebo podnikání, byste měli vyhledat radu kvalifikovaného poradce. Tyto materiály a informace v nich obsažené jsou předkládány v jejich stávající podobě a společnost Deloitte Czech Republic B.V. neposkytuje ve spojitosti s nimi žádná výslovná ani implicitní prohlášení či záruky. Aniž by tím bylo omezeno výše uvedené, společnost Deloitte Czech Republic B.V. nezaručuje, že tyto materiály nebo informace v nich uváděné neobsahují chyby nebo že splňují jakákoli konkrétní kritéria kvality. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. výslovně odmítá veškeré implicitní záruky, jako jsou např. záruky obchodovatelnosti, nároku, způsobilosti pro určitý účel, neporušení pravidel, slučitelnosti, bezpečnosti a správnosti. Použijete-li tyto materiály a informace v nich obsažené, činíte tak na vlastní riziko a zároveň přebíráte plnou odpovědnost za škody vyplývající z použití těchto materiálů a informací. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. neodpovídá za žádné zvláštní, nepřímé, nahodilé, následné nebo represivní škody či jakékoli jiné škody vzniklé v důsledku použití těchto materiálů nebo informací v nich obsažených, bez ohledu na to, zda budou uplatňovány na základě smlouvy, zákona, porušení závazku (včetně porušení způsobeného nedbalostí) nebo jiným způsobem.
61
Mapa č. 1 : Regionální rozmístění projektů podpořených investičními pobídkami (stav k 31.12.2005)
Poznámka: V případě, že se investiční projekt realizuje ve více okresech, je vyznačen v každém z daných okresů.
Příloha č. 1: Seznam okresů dle jednotlivých krajů ČR Karlovarský kraj - Cheb, Karlovy Vary, Sokolov Ústecký kraj - Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem Liberecký kraj - Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec,Semily Královéhradecký kraj - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Pardubický kraj - Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí Olomoucký kraj - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk Moravskoslezský kraj - Bruntál, Frýdek - Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava Zlínský kraj - Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín Jihomoravský kraj - Blansko, Brno - město, Brno - venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Vysočina - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Jihočeský kraj - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor Plzeňský kraj - Domažlice, Klatovy, Plzeň - jih, Plzeň - město, Plzeň - sever, Rokycany, Tachov Středočeský kraj - Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha- východ, Praha - západ, Příbram, Rakovník Praha
Příloha č. 2: Seznam jednotlivých oborů dle OKEČ DA Průmysl potravinářský a tabákový DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti DF Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků, a sloučenin DG Chemický a farmaceutický průmysl DH Gumárenský a plastikářský průmysl DI Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů DM Výroba dopravních prostředků DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený
Příloha č. 3: Přehled o investičních pobídkách dle jednotlivých let
Předzákonný režim
Rok 1998 1999 2000 Celkem
Počet podpořených společností 5 15 11 31
Investice v mil. USD 692,12 467,27 913,95 2 073,34
Investice v mil. Nově vytvořená pracovní CZK místa 21 131,90 16 049,65 33 642,87 70 824,41
1 609 5 236 8 361 15 206
Zákonný režim Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem
Počet podpořených společností 14 46 38 31 31 57 217
Investice v mil. USD 417,43 1 442,23 1 159,12 754,76 1 669,78 1 537,88 6 981,20
Investice v mil. Nově vytvořená pracovní CZK místa 16 474,85 56 214,77 45 181,10 25 215,50 53 579,24 40 271,97 236 937,43
2 341 13 302 8 244 10 365 7 479 7 637 49 368
Celkem CELKEM
248
9 054,54
307 761,84
64 574
Příloha č. 4: Seznam společností, které obdržely Rozhodnutí o zamítnutí nebo zastavení záměru získat investiční pobídky
Zamítnutí Simona Plast-Technik s.r.o. Agrodružstvo Jevišovice Chemopetrol, a.s. Cukrovary TTD, a.s. Limart a.s. Yokohama Textile Mills Limited
Zastavení (zpětvzetí) Czech Plastic Production s.r.o. Synthon Czech s.r.o. Daiho Industrial Co., Ltd. Foxconn CZ s.r.o. Geyer AG Grupo Antolin Bohemia, a.s. Woco s.r.o. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. Demag Cranes and Components, spol. s r.o. Lite-on Technology Corporation UnionOcel, s.r.o. Showa Aluminium Czech s.r.o.
1
Použité zdroje: 1. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2005, Ministerstvo průmyslu a obchodu 2. Analýza společnosti Deloitte – Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji 3. Statistická ročenka České republiky 2004, Český statistický úřad, Praha 2004 4. http://www.cnb.cz 5. http://www.mpsv.cz 6. http://www.mmr.cz 7. http://www.czso.cz Záměry jednotlivých společností, Ministerstvo průmyslu a obchodu
2
