Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení
Ministerstvo financí ČR
Zpracovala: mjr. Ing. Hana Malachová, Ph.D. Tel: 973 443 155 Email:
[email protected] Veřejná správa a její fungování v krizových situacích
OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. a) b) c) d)
Ministerstvo financí rozsah funkcí typové situace krizové plánování MF TP - narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu
2. Česká národní banka a) ČNB a zákon 222/2000 Sb. b) ČNB a zákon 240/2000 Sb. 3. MF – odbor bezpečnosti a krizového řízení 4. Systém finančního plánování a podpory KŘ 5. Systém informační podpory KŘ 2
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR ROZSAH ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ STÁTU (ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ) 3
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR MF ČR je kompetentním orgánem pro oblast financování v rámci veřejných rozpočtů. Pro řešení KS spravuje a koordinuje poskytování finančních prostředků. ROZSAH ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ STÁTU (ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ) MF ČR je organizační složkou státu. Je ústředním orgánem státní správy podle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., v těchto oblastech: státní rozpočet republiky (nouzový SR, válečný SR), státní závěrečný účet republiky (mimořádný SZÚ), státní pokladnu ČR (řízení likvidity státní pokladny), finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry (regulační opatření – cenné papíry),
daně
(regulační opatření DPH, spotřební daně, z příjmu, správní 4poplatky, soudní
poplatky, silniční daň), poplatky
a clo
(osvobození od cla).
ROZSAH ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ STÁTU (ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ) finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. MF dále také členem v mezinárodních institucích a zabezpečuje koordinaci příjmu zahraniční5 pomoci (koordinace s MZV a MV).
TYPOVÉ SITUACE Jako typové situace se uvádí následující možné aktivity: • • • • • • • • •
dlouhodobá inverzní situace (1), epidemie - hromadné nákazy osob (4) , epifitie – hromadné nákazy polních kultur (5), epizootie – hromadné nákazy zvířat (6), havárie, narušení hrází (10), narušení dodávek vody (16), potravin (15), nebo ropy (13), narušení finančního a devizového hospodářství státu (12), ..
MF je garantem zpracování typového plánu „Narušení finančního a devizového hospodářství státu“, který je dále popsán. 6
DOKUMENTACE KRIZOVÉHO PLÁNOVÁNÍ
7
AKTIVACE KRIZOVÉHO ŠTÁBU MF • KŠ MF se aktivuje v případě vzniku hrozby nebo vzniku KS, při poskytování humanitární pomoci nebo při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací a v rámci plánovaných cvičení orgánů KŘ,
• o aktivaci rozhoduje ministr financí, • oprávněn nařídit je předseda vlády a požádat o jeho aktivaci může předseda (UKŠ), • hrozí-li nebezpečí z prodlení, může o aktivaci KŠ MF rozhodnout jeho místopředseda. O tomto neprodleně informuje MF, který toto rozhodnutí potvrdí nebo zruší. 8
METODIKA PRÁCE KRIZOVÉHO ŠTÁBU MF - Metodika práce KŠ MF upravuje činnost KŠ MF při hrozbě vzniku a po vzniku KS; zpravidla je koordinována z úrovně ÚKŠ, - vychází z Metodiky práce ÚKŠ a řeší aktivity KŘ na úrovni vrcholového managementu MF, - vytváří rámec pro všechny subjekty, které se na práci KŠ MF podílejí – členové KŠ, vedoucí operačního střediska, resortní organizace, - slouží jako obecný návod k řešení KS. 9
NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU 10
NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU MF ČR je ve spolupráci s ČNB odborným garantem a zpracovatelem typového plánu pro krizovou situaci Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu. TP obsahuje segmenty: -
státní rozpočtu a státní závěrečný účet, daně a cla bankovnictví, pojišťovnictví, devizové hospodářství, domácí měna, cenová politika.
V rámci těchto segmentů pak typový plán obsahuje stručný popis možných hrozeb a příčin vzniku KS (např. dlouhodobé deficitní trendy veřejné rozpočtové soustavy, nedostatečná 11 transparentnost rozpočtové a dluhové správy atd.).
NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU Každý segment se skládá: 1. Popis krizové situace – příčiny vzniku a trvání KS, scénář vývoj KS 2. Dopady KS – primární, sekundární 3. Podmínky pro řešení KS 4. Omezení (překážky) pro řešení KS 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS.
MF ČR vydalo vyhlášku č. 186/2002 Sb., kde se stanovují náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů 12 nutných pro zpracování tohoto přehledu.
NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU Segment Bankovnictví A) KS = FINANČNÍ KRIZE PLYNOUCÍ Z PODNIKATELSKÉHO RIZIKA Bankovní rizika 1. Úvěrové – klient v dohodnuté době nesplatí úvěr, neuhradí úrok a další výlohy (přímé úvěrové riziko, riziko úvěrových ekvivalentů, vypořádací riziko). 2. Tržní – ztráta vyplývající ze změn cen, úroků, kurzů (úrokové riziko, akciové riziko, komoditní riziko, měnové riziko). 3. Likvidní – schopnost banky dostát svým závazkům (riziko financování, riziko tržní likvidity). 4. Operační (transakční riziko, riziko selhání operačních systémů) 13 5. Obchodní (právní riziko, reputační riziko).
NARUŠENÍ FINANČNÍCHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU B) KS = FINANČNÍ KRIZE PLYNOUCÍ Z TITULU MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Bankovní rizika 1. MU místního významu a) neměla by mít zásadní význam b) zajištění komunikačního spojení + řešení přenosu dat náhradním způsobem 2. a) b) c)
Obecné KS při vyhlášení některého z KS, opatření: přerušení/zastavení správních řízení, omezení/zákaz výkonu činnosti bankovnictví, omezení/zákaz poskytování mezibankovních úvěrů 14
NARUŠENÍ FINANČNÍCHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU C) KS = FINANČNÍ KRIZE PLYNOUCÍ Z TITULU MU 3. MÚ v sídle ČNB a) Stanovení bankovní regulace a postupů pro výkon bankovního dohledu: - bankovní dohled musí probíhat způsobem obvyklým včetně dozoru na dálku i na místě, - opatření viz. 2, b) zajištění sběru dat a podkladů od ostatních bank náhradním způsobem, c) zajištění správy a provozu centrálního registru úvěrů. 15
NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU NOUZOVÝ STAV v devizovém hospodářství (devizový zákon, § 32)
Nepříznivý vývoj platební bilance: a) ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí b) ohrožení vnitřní měnové rovnováhy Je-li bezprostředně a vážně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí bude zakázáno: • nabývat devizové hodnoty za českou měnu, • provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněžních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami • ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. 16
NARUŠENÍ FINANČNÍHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU
NOUZOVÝ STAV v devizovém hospodářství Při bezprostředním a vážném ohrožení vnitřní měnové rovnováhy republiky bude zakázáno: • prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům, • přijímat finanční úvěry od cizozemců, • zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců, • převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. 17
NARUŠENÍ FINANČNÍCHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU
NOUZOVÝ STAV v devizovém hospodářství Vyhlášení Nouzový stav v devizovém hospodářstvím nastává dnem, kdy jej vláda vyhlásí oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích. Provozovatel těchto hromadných sdělovacích prostředků je povinen na žádost vlády neprodleně uveřejnit informace o vyhlášení tohoto stavu a to bez náhrady nákladů. 18
NARUŠENÍ FINANČNÍCHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU
NOUZOVÝ STAV v devizovém hospodářství Ukončení Tento stav končí dnem stanoveným vládou při vyhlášení, nejdéle uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení.
Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství je taktéž trestným činem se sazbou až do výše šesti let, což dále dokládá zájem státu za tohoto stavu ochránit makroekonomické zájmy. 19
NARUŠENÍ FINANČNÍCHO A DEVIZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁTU VELKÉHO ROZSAHU ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU nebo VÁLEČNÉHO STAVU (DLE ZÁKONA Č. 24/2000 Sb.,)
Na návrh guvernéra ČNB může vláda: omezit, zakázat nakládání s prostředky v Kč na účtech u bank např. stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám navrhnout vládě omezení nebo zákaz nakládání s prostředky v Kč na účtech bank omezit, zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi bankami omezit nebo zakázat bankám poskytování úvěrů, omezit nebo zakázat vývoz české koruny, apod. Rozhodnutí guvernéra ČNB je vyhlášeno formou sdělení ve Sbírce zákonů podle zvláštního právního předpisu. 20
LEGISLATIVA 21
LEGISLATIVNÍ ZAKOTVENÍ ZÁKON č. 222/1999 Sb. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zmiňuje ČNB v § 6 odstavci 3 takto: „Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně“.
22
LEGISLATIVNÍ ZAKOTVENÍ ZÁKON č. 222/1999 Sb. Ustanovení pouze v obecné rovině definuje povinnost ČNB podílet se na procesu plánování obrany státu, který je završen schválením Plánu obrany státu. Formulace „plánování prostředků“ představuje skutečnost, že ČNB v době mimo krizové stavy plánuje a realizuje tato opatření ze svých prostředků, avšak v době platnosti stavu ohrožení státu a válečného stavu je plánování a realizace těchto opatření hrazena ze státního rozpočtu. 23
LEGISLATIVNÍ ZAKOTVENÍ ZÁKON č. 240/1999 Sb. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení stanovuje ČNB v § 13 povinnosti při přípravě na KS, a to zejména povinnost zpracovat krizový plán v oblasti měnové politiky a bankovnictví a spolupracovat s ministerstvy při zpracovávání jejich krizových plánů. - ČNB vypracovala krizový plán, jehož cílem je příprava ČNB na řešení MU, které mohou narušit či poškodit integritu ČNB a destabilizovat výkon rozhodujících činností ČNB v oblasti finančního trhu ČR. - krizový plán obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení KS v oblasti její působnosti a spolupracuje s ministerstvy a jinými ÚSÚ při zpracovávání jejich krizových plánů. 24
POSTAVENÍ ČNB V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČR 25
POSTAVENÍ ČNB V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČR • ČNB zřizuje krizový štáb, • vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku KS, • vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, PaFO, • projednává s vládou krizová opatření, která se dotýkají ČNB, • krizový plán schvaluje guvernér ČNB.
26
ČNB a BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU • ČNB se účastní v BRS a v jejích pracovních výborech, • BRS je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti ČR a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování, • BRS je zřízena č. 9 ústavního zákona č. 110/19998 Sb., o bezpečnosti ČR, • schůze BRS se vedle stálých členů účastní guvernér ČNB (předseda SSHR, vedoucí Úřadu vlády ČR a ředitel sekce pro obranu a bezpečnost Úřadu vlády). 27
28
OPERAČNÍ PLÁN Příklady opatření operačního plánu: -
činnost a pravidla jednání KŠP, zabezpečení evakuace osob, evakuace materiálu, řešení události „loupež“ a „rukojmí“, povodňový plán, řešení události požár, zpřísnění režimových opatření, úloha pobočky v systému záložních pracovišť, přechod do systému záložních pracovišť, ovládání technologických celků budovy, řešení události unik nebezpečné látky.
HAVARIJNÍ PLÁN IS CERTIS - prováděcí dokumentace ke krizovému plánu obsahuje konkrétní postupy řešení MU - dokumentace zahrnuje i havarijní plány IS. - CERTIS ( Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system) - jediný systém mezibankovního platebního styku v ČR, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, Havarijní plán CERTIS stanovuje procedury při řešení jednotlivých havarijních situací v IS CERTIS. 29
30
ZÁLOŽNÍ PRACOVIŠTĚ Důraz je kladen na možnost obnovy systému v lokalitě záložního pracoviště, které je umístěné v dostatečně vzdálené lokalitě a nepodléhá stejným množinám hrozeb jako primární strana. Díky technickému řešení a dostupnosti v reálném čase záložní pracoviště poskytuje stejnou výkonnost, kapacitu a funkcionalitu jako primární strana.
31
TESTOVÁNÍ OPATŘENÍ KRIZOVÉHO PLÁNU ČNB Testování Havarijního plánu CERTIS je prováděno periodicky v reálném prostředí za účasti všech účastníků. Na podkladě zkušeností získaných při testování je Havarijní plán CERTIS upravován. Základním cílem testování je zajistit, aby opatření krizově-plánovací dokumentace byla aktuální, prakticky ověřena a plně funkční. Testováním se dále zajišťuje: - seznámení s rolemi, odpovědnostmi, úkoly, činnostmi na pracovištích, plánovanými postupy, - dosažení schopnosti týmové práce, - rozvinutí potřebných dovedností a znalostí, - získání (sebe)důvěry, psychické odolnosti. 32
TESTOVÁNÍ OPATŘENÍ KRIZOVÉHO PLÁNU ČNB Stolní cvičení – neformální prostředí (nestresující), řešení úkolů je založeno na postupném rozebírání problematiky, nevyžaduje se rychlé rozhodnutí. Simulační cvičení – praktické cvičení, vyznačuje se stresovým prostředím, určené pro testování praktických schopností jednotlivce nebo týmu při řešení MU. Mezi hlavní cíle tohoto typu cvičení patří procvičení vzájemné komunikace a součinnosti při řešení situace atd. 33
TESTOVÁNÍ OPATŘENÍ KRIZOVÉHO PLÁNU ČNB V období 2008-2010 provedeno celkem 114 cvičení napříč všemi organizačními útvary ČNB.
Simulačních cvičení realizováno 26 Stolních cvičení realizováno 70. Součinnostních cvičení s HZS příslušného kraje provedeno 6. V letech 2010-2011 provedena 3 součinnostní cvičení s Policií ČR. Video: http://www.policie.cz/clanek/zasahove-jednotky-cvicily-v-praze.aspx
34
35
36
ODBOR BEZPEČNOSTI A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ MINISTERSTVA FINANCÍ 37
ODBOR BEZPEČNOSTI A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ MINISTERSTVA FINANCÍ Ke zvládnutí jejich řešení je na ministerstvu vytvořen Odbor bezpečnosti a KŘ, který zabezpečuje úkoly na úseku: a) nevojenských a vojenských KS a b) v oblasti zahraniční humanitární pomoci v souvislosti s řešením MU. Odbor: zabezpečuje především normotvornou, metodickou a koncepční činnost, včetně odborné přípravy a financování KŘ, v oblasti HOPKS a OO, zajišťuje celostátní koordinaci, metodickou spolupráci a kontrolu se SSHR na přípravě HOPKS, připravuje a vypracovává jednotlivá stanoviska a podklady k 38 materiálům projednávaným především Vládou ČR, Parlamentem ČR, BRS a jejími pracovními výbory, ústředním krizovým štábem a
ODBOR BEZPEČNOSTI A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ MINISTERSTVA FINANCÍ plní pro ministerstvo a územní finanční orgány úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností (OUS) podle Zákona o ochraně utajovaných skutečností a prováděcích předpisů, vnitřních předpisů, mezinárodních smluv a úkolů ministra, metodiky řídí resortní organizace (daňovou správu, celní správu atd.) v oblasti utajovaných skutečností, zabezpečuje v souladu se zákonem o OUS výkon funkce bezpečnostního ředitele ministerstva v oblasti OUS a spravuje archiv utajovaných a zvláštních písemností. aj. Organizačně se odbor člení: a) oddělení krizového řízení b) oddělení utajovaných informací.
39
ODBOR BEZPEČNOSTI A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Ministr financí
sekce 08 Kabinet a řízení úřadu odbor Hospodářská správa
odbor Finanční
odbor Personální
oddělení Bezpečnost a ochrana utajovaných informací
odbor Bezpečnost a krizové řízení
oddělení Krizového řízení
40
ODDĚLENÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Na každém příslušném pracovišti krizového řízení jednotlivých resortních organizací je jeden zaměstnanec odpovědný za agendu krizového řízení. Odbor Bezpečnosti a krizového řízení ministerstva vykonává tedy řídící činnosti ve vztahu k těmto resortním organizacím: 1. Celní správa - Generální ředitelství cel (14 celních úřadů dle krajů + Celní úřad Praha Ruzyně), 2. Finanční správa – Generální finanční ředitelství (14 finančních úřadů dle krajů + specializovaný finanční úřad)
3. Státní tiskárna cenin 4. Středisko cenných papírů 5. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (8 Územních pracovišť – odbory Odloučených pracovišť (dílčí územní jednotky))
41
SYSTÉM FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PODPORY ZABEZPEČENÍ ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ 42
SYSTÉM FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PODPORY ZABEZPEČENÍ ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ • MF hraje v systému finančního plánování a podpory zabezpečení řešení KS klíčovou roli celostátně, • finanční zabezpečení se provádí prostřednictvím zvláštního právního předpisu tzv. rozpočtových pravidlech v běžném rozpočtovém roku, kde správní úřady vyčleňují v návrhu rozpočtu své kapitoly na příslušný rok objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na KS.
43
VŠEOBECNÁ POKLADNÍ SPRÁVA ÚČELOVÁ REZERVA MF ČR dále po projednání s MV ČR navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení KS a odstraňování následků Jedná se o: a) rezervu na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků (podle zákona č. 240/2000 Sb.) b) rezervu na mimořádné výdaje (podle zákona č. 239/2000 Sb.) v současné době schválený rozpočet 100 mil Kč pro každou z těchto dvou položek, způsob použití upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu. MF ČR rozepíše objem finančních prostředků potřebných 44 k zajištění přípravy na KS jako dílčí specifický ukazatel
Výdaje kapitol SR na KS vč. řešení následků povodní v roce 2008 až 2012 v tisících Kč.
45
ÚČELOVÁ REZERVA PODMÍNKY K UVOLNĚNÍ Principy využití účelové rezervy z Všeobecné pokladní správy : 1) účelová rezerva je na řešení KS (musí být vyhlášen některý z krizových stavů), 2) správní úřad a kraj může požádat o uvolnění finančních prostředků až po vyčerpání finančních prostředků rozpočtovaných ve svém rozpočtu na KS, 3) nemůže-li správní úřad úhradu výdajů zabezpečit přesunem finančních prostředků uvnitř svého rozpočtu, 4) správní úřad a kraj předloží písemnou žádost Ministerstvu vnitra ČR (ne MF ČR). 46
Další postup, včetně náležitosti žádosti jsou popsány v příloze usnesení vlády na příslušný kalendářní rok.
POUŽITÍ REZERVNÍCH POLOŽEK Použití rezervních položek z kapitoly Všeobecná pokladní správa dokumentuje příklad roku 2006, kde v návrhu Státního závěrečného účtu se uvádí: Rezerva na řešení KS, jejich předcházení a odstraňování jejich následků byla vytvořena v návaznosti ustanovení § 25, písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., přičemž způsob použití byl určen v příloze usnesení vlády č. 1131/2005. Ministr financí byl zmocněn uvolňovat prostředky do výše 50 mil. Kč pro jednotlivé případy. Z této rezervy byla v roce 2006 použita částka 95,8 mil. Kč takto:
1. kapitola Ministerstvo vnitra: byla uvolněna částka 38 mil. Kč (v tom na problematiku ptačí chřipky 33 mil. Kč, na ochranné prost. pro příslušníky Útvaru rychlého nasazení 5 mil. Kč), 47 2. kapitola Ministerstvo životního prostředí: částka 14 mil. Kč (na realizaci opatření k uložení odpadů a nebezpečných
POUŽITÍ REZERVNÍCH POLOŽEK 1. kapitola Správa státních hmotných rezerv: částka 14,2 mil. Kč (prostředky na nákup dezinf. prostředků pro obce postižené povodněmi – 4,5 mil. Kč, prostředky na nákup larvicidu pro oblasti postižené povodněmi – 5 mil. Kč, prostředky na nákup pohotovostních zásob 160 tis. ks protipovodňových dvoukomorových tandemových pytlů a 160 ks plniček protipovodňových pytlů – 4,7 mil. Kč), 2. kapitola Státní úřad pro jadernou bezpečnost: byly uvolněny prostředky ve výši 2,99 mil. Kč na řešení akutní situace krizového ohrožení životního prostředí a obyvatelstva ve Chvaleticích starými průmyslovými chemickými a biologickými zátěžemi. Částka 21 mil. Kč byla poskytnuta formou dotace na řešení mimořádné situace s odpady v (Královéhradecký kraj). Částka 5,6 mil. Kč byla převedena rozpočtovým opatřením do programu 298110 Podpora rozvoje a obnovy regionální infrastruktury na zajištění 48 realizace výstavby II. etapy protipovodňových opatření ve
POUŽITÍ REZERVNÍCH POLOŽEK Prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly dále využity na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb. o IZS. Uvolňovat finanční prostředky z této rezervy byl zmocněn ministr financí na finanční zabezpečení IZS po posouzení jednotlivých žádostí v součinnosti s MV ČR, a to až do výše 50 mil. Kč pro jednotlivé případy (usnesení vlády č. 1131/2005). V průběhu roku 2006 bylo z rozpočtované částky 100 mil. Kč uvolněno celkem 64,7 mil. Kč pro kapitolu Ministerstva vnitra. Uvolněné prostředky byly použity na opravy zásahové techniky HZS krajů Královéhradeckého, Ústeckého a Libereckého a HZS hl. m. Prahy (celkem 11 mil. Kč), na zajištění činnosti hasičů při povodních 2006 (11,3 mil. Kč) a na obměnu poškozených a spotřebovaných prostředků požární ochrany HZS krajů, kdy k 49 poškození došlo při zásazích a likvidaci následků MU v průběhu roku 2006 (jarní povodně, nehody spojené s únikem NL, požáry
NAVYŠOVÁNÍ VÝDAJŮ • Kromě plánovaných výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa dochází někdy rozhodnutím vlády k navyšování původních výdajů • dokumentuje příklad roku 2006, kdy původně schválený rozpočet výdajů kapitoly ve výši 162 084 mil. Kč byl změněn • výdaje kapitoly VPS byly zvýšeny o 5 mld. Kč - v rozpočtu výdajů byl stanoven nový ukazatel „Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření“.
50
STAV OHROŽENÍ STÁTU a VÁLEČNÝ STAV Schvalování: - mimořádného státního závěrečného účtu, - nouzového státního rozpočtu a - válečného státního rozpočtu. Podle zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb. MF vypracovává po vyhlášení stavu ohrožení státu návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku, resp. návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku v případě vyhlášení válečného stavu.
51
SYSTÉM INFORMAČNÍ PODPORY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 52
SYSTÉM INFORMAČNÍ PODPORY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Pro práci ministerstva existuje řada informačních systémů. Z těch jsou nejznámější a nejdůležitější zejména Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES), Automatizovaný rozpočtový informační systém (ARIS) a Centrální evidence dotací z rozpočtu - CEDR. ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů) • je informační systém, který umožňuje vyhledávání v databázi ekonomických subjektů registrovaných v ČR. • Je to jeden z nejdůležitějších IS v ČR vůbec. • Pro podporu KŘ nemá až takový význam jako 53
systém) • je systém, který zajišťuje informatické funkce vztahující se k datové oblasti účetního a finančního výkaznictví OSS, kapitol SR, státních příspěvkových organizací, státních fondů, územních samosprávných celků a jimi zřizovaných příspěvkových organizací v ČR s cílem zajistit pracovníkům ministerstva a ostatních orgánů státní správy potřebné informace pro průběžné hodnocení plnění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a o hospodaření výše uvedených subjektů; • zajišťuje zpracování tabulkových částí závěrečných účtů kapitol a státního závěrečného účtu a zpracování finančních ukazatelů pro statistiku vládního sektoru. 54
55
CEDR (Centrální registr dotací) • Informační systém CEDR jako celek je nástrojem zejména pro poskytování, evidenci a kontrolu dotací a pro výkon řady s tím souvisejících agend. • Systém se skládá z provázaných subsystémů, které jsou provozovány na ministerstvu financí, resortech, agenturách a územních finančních orgánech. • Každoročně jsou v systému evidovány údaje o poskytnutých dotacích ve výši cca 120 miliard Kč. • Mimo tohoto systému je využíván zejména internet a intranet ministerstva (vnitřní informační systém). 56
57
STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN Video dostupné: http://www.stc.cz/v-1-film-o-statnitiskarne-cenin.html • • • •
Bankovky 7:14 Doklady a jejich profese Dálniční samolepky 23:50 Bezpečnostní ochrana výroby cenin
11:52
34:46
58
LITERATURA 1. Státní tiskárna cenin. Dostupné na www.stc.cz 2. Ministerstvo financí. Dostupné na www.mfcr.cz 3. Devizový zákon (Zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů ) 4. Krizový zákon (Zákon č. 240/2000 Sb.) 5. Zákon o IZS (Zákon č. 239/2000 Sb.)
59
