Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství

Výzkum v agrárním komplexu VAK

Podklad pro veřejnou soutěž Praha, květen 2009

__________________________________________________________________________ Schváleno vládou ČR dne 4.února 2008 pod č. 115, povoleno Evropskou komisí dne 10.7. 2008 jako státní podpora N 187/2008 pod čj. K(2008)3596 e-Projekt

2

OBSAH: ÚVOD .................................................................................................................................... 4 ČÁST A - ZADÁNÍ PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI S POČÁTKEM ŘEŠENÍ PROJEKTŮ V ROCE 2010 ................................................................................ 5 1. Harmonogram veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji .......................................... 6 2. Výzkum v agrárním komplexu, VAK ..................................................................... 7 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8.

3.

Termín vyhlášení a doba trvání...................................................................................... 7 Charakteristika .............................................................................................................. 7 Cíle ............................................................................................................................... 7 Odůvodnění .................................................................................................................. 7 Porovnání se současným stavem v ČR a zahraničí........................................................ 8 Očekávané přínosy ....................................................................................................... 8 Hodnocení, užití výsledků a jejich forma ........................................................................ 8 Struktura programu ..................................................................................................... 10

PODPROGRAM I - Udržitelný rozvoj agrárního sektoru................................... 11

3.1. 3.2. 3.3. 3.4.

4.

Cíle podprogramu........................................................................................................ 11 Odůvodnění podprogramu podle cílů ........................................................................... 11 Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí ................................................... 12 Očekávané přínosy ..................................................................................................... 13

PODPROGRAM II - Rozvoj venkova prostřednictvím udržitelného hospodaření s přírodními zdroji ......................................................................... 14

4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

Cíle podprogramu........................................................................................................ 14 Odůvodnění podprogramu podle cílů ........................................................................... 14 Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí ................................................... 15 Očekávané přínosy ..................................................................................................... 16

ČÁST B - PODMÍNKY A PRAVIDLA PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PODÁVANÝCH DO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE VE VÝZKUMU A VÝVOJI ........................... 17 1. Co je potřeba dodržet při předávání návrhu projektu ....................................... 18 2. Soutěžní podmínky .............................................................................................. 18 2.1 Předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a termín zahájení a ukončení řešení projektů ................................................................................................................................... 18 2.2 Veřejná soutěž, soutěžní lhůta, hodnotící lhůta ............................................................ 19 2.3 Prokazování způsobilosti uchazeče při podání návrhu projektu .................................... 19

3.

Příprava návrhu projektu .................................................................................... 21

3.1 Forma, technický a vědecký obsah návrhu projektu ..................................................... 21 3.2 Finanční náležitosti v návrhu projektu .......................................................................... 21 3.2.1 Uznané náklady na řešení projektu výzkumu a vývoje ......................................... 22

4. 5. 6. 7. 8.

Kritéria a postup hodnocení návrhů projektů .................................................... 24 Doručení návrhu projektu ................................................................................... 30 Prokazování způsobilosti uchazeče po vyhlášení výsledků veřejné soutěže . 30 Vymezení údajů ke zveřejnění ............................................................................ 31 Informace a pomoc pro uchazeče ...................................................................... 32

PŘÍLOHY K TEXTU ............................................................................................................. 33 Příloha č. 1 – Definice malých a středních podniků............................................................... 34 Příloha č. 2a – Příloha I Smlouvy o založení Evropského společenství ................................. 37 Příloha č. 2b – Zvláštní pravidla pro zemědělství a rybolov................................................... 39 Příloha č. 3 – Tabulky znázorňující míru podpory ................................................................. 40 Příloha č. 4 – Výzkumné organizace .................................................................................... 42 Příloha č. 5 – Definice druhů výsledků podle Metodiky RVV ................................................. 43

3

ÚVOD Ministerstvo zemědělství vyhlašuje veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji s počátkem řešení projektů aplikovaného výzkumu v roce 2010 v rámci svého resortního programu „Výzkum v agrárním komplexu, VAK“ jako jednostupňovou soutěž k výzkumnému řešení problematiky agrárního sektoru. Za agrární sektor se považuje oblast zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství, problematika vývoje venkova v souladu s rozvojem kvality života. Celkovým cílem programu „Výzkum v agrárním komplexu, VAK“ je podpořit udržitelný rozvoj agrárního sektoru, rozvoj venkova a ekologizaci krajiny, posílit konkurenceschopnost malých a středních zemědělských a zpracovatelských podniků. Budou vypracovány nové postupy pro produkci a zpracování zemědělských surovin zajišťujících kvalitní a bezpečné potraviny a modernizovány systémy hospodaření v lesích, zefektivněny systémy hospodaření s vodou a stabilizován rozvoj prostředí venkova pomocí šetrného hospodaření v krajině. Program se řídí ustanovením zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ve znění pozdějších předpisů, která stanovují podporu projektů výzkumu a vývoje. Program odpovídá rovněž podmínkám Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, 2006/C 323/01. Program „Výzkum v agrárním komplexu, VAK“ se skládá ze dvou podprogramů: „Udržitelný rozvoj agrárního sektoru“ a „Rozvoj venkova prostřednictvím udržitelného hospodaření s přírodními zdroji“. Projekty výzkumu a vývoje budou financovány až do výše 100 % z rozpočtu MZe podle platných pravidel EU. Ve veřejné soutěži bude kladen důraz především na komplexnost řešení problematiky v navržených projektech a na navazující využití výsledků řešení pro potřeby agrárního sektoru.

Část A Podkladu pro veřejnou soutěž je vlastní program schválený vládou ČR a notifikovaný v Evropské komisi, část B je aktualizovaná v souladu s podmínkami hodnocení podle požadavků Rady pro výzkum a vývoj.

4

ČÁST A

ZADÁNÍ PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI S POČÁTKEM ŘEŠENÍ PROJEKTŮ V ROCE 2010

5

1. Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a časový harmonogram

Ministerstvo zemědělství vyhlašuje podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ve znění pozdějších předpisů jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji v rámci programu Výzkum v agrárním komplexu, VAK s počátkem řešení projektů v roce 2010 Zadávací dokumentace bude pro zájemce od 6. května 2009 na adrese www.mze.cz přístupem na www.nazv.cz. Návrhy projektů se budou přijímat v podatelně Ministerstva zemědělství od 7. května 2009 do 11. června 2009 včetně, v pracovní dny od 8:00 do 16:00 hodin, dne 11. června do 12:00 hodin. Návrhy doručené po tomto termínu nebudou přijaty do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji budou zveřejněny dne 23. listopadu 2009 na adrese www.mze.cz přístupem na www.nazv.cz Na poskytnutí podpory není právní nárok.

Harmonogram veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji Činnost

Datum

Datum vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji 6. května 2009 Počátek přijímání návrhů projektů

7. května 2009 v 8:00 hodin

Uzávěrka příjímání návrhů

11. června 2009 ve 12:00 hodin

Vyhlášení výsledků

23. listopadu 2009

6

2. Výzkum v agrárním komplexu, VAK 2.1 Termín vyhlášení veřejné soutěže a doba trvání projektů Ministerstvo zemědělství vyhlašuje dne 6.5.2009 jednostupňovou veřejnou soutěž na projekty výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“) v programu Výzkum v agrárním komplexu, VAK (dále jen „Program“). Řešení vybraných projektů včetně jejich podpory začne v r. 2010 a bude ukončeno v r. 2014. Projekty budou v tomto programu řešeny jeden až pět let.

2.2 Charakteristika Program se řídí ustanovením zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.), která stanovují podporu projektů výzkumu a vývoje. Program odpovídá rovněž podmínkám Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, 2006/C 323/01, (dále jen „Rámec“). Program je zaměřen na aplikovaný výzkum, v rámci jeho řešení nelze podporovat projekty zaměřené pouze na základní výzkum. V případě vyhlášení samostatného programu kraje Vysočina s názvem Podpora výzkumu a vývoje v kraji Vysočina, nebudou v rámci tohoto Programu podporovány podobně a totožně zaměřené projekty uchazečů z kraje Vysočina, kteří jsou příjemci podpory na uvedený program kraje Vysočina. Dále nebudou podporovány projekty s možnou duplicitou k projektům VaV v oblasti výzkumu SP2d Ekosystémy a ochrana biologické rozmanitosti v rámci Resortního programu výzkumu v působnosti MŽP na léta 2007-2013.

2.3 Cíle Celkovým cílem programu je podpořit udržitelný rozvoj agrárního sektoru, rozvoj venkova a ekologizaci krajiny, posílit konkurenceschopnost malých a středních zemědělských a zpracovatelských podniků. Budou vypracovány nové postupy pro produkci a zpracování zemědělských surovin zajišťujících kvalitní a bezpečné potraviny a modernizovány systémy hospodaření v lesích, zefektivněny systémy hospodaření s vodou a stabilizován rozvoj prostředí venkova pomocí šetrného hospodaření v krajině. Všechny cíle obou podprogramů tvoří ve svém souhrnu i cíle celého Programu. Dosažení těchto cílů bude splněním jak Programu jako celku, tak také jednotlivých podprogramů.

2.4 Odůvodnění „Program je v souladu s „Národním strategickým plánem pro rozvoj venkova ČR pro období 2007-2013“, s „Programem rozvoje venkova ČR na období 2007-2013“ a s rozhodnutím Rady č. 2006/144/ES o „Strategických směrech EU pro rozvoj venkova“. Očekává se, že přispěje k dosažení vyváženosti ekonomického a ekologického aspektu zemědělské výroby. Výzkum a vývoj musí s předstihem reflektovat předpokládané změny ve Společné zemědělské politice, vyplývající z její dlouhodobé revize a plánované k realizaci v období po roce 2014. Jde o zabezpečení konkurenceschopnosti našeho agrárního trhu ve výrazně změněných ekonomických podmínkách nové společné politiky EU. Výsledkem budou konkurenceschopné kvalitní a bezpečné potraviny. Pro zlepšování života obyvatel je rovněž

7

nutné stanovit nezbytné změny podmínek pro celý proces výroby a zpracování zemědělské produkce a návazně sledovat a měnit další faktory agrárního sektoru. Do celkové kvality života populace stále výrazněji zasahují zvyšující se rizika související s předpokládanými klimatickými změnami. Minimalizace dopadů těchto extrémních jevů závisí i na řešení této problematiky. Program v této problematice vychází z Plánu povodí ČR a odpovídá Národnímu lesnickému programu. Pro udržitelný rozvoj agrárního sektoru je nezbytné harmonizovat produkční a ostatních funkce lesa, což je základním faktorem trvale udržitelného lesního ekosystému, jako základního prvku venkovské krajiny. Znamená to stanovit resp. definovat nová základní kritéria pro hospodářsky využívané lesní porosty související s šetrnou produkcí a nenarušující ekosystém. Rovněž minimalizovat dopady extrémních hydrologických jevů, zlepšit vodní režim i celkové prostředí v krajině, včetně zabezpečení nových efektivních postupů čištění odpadních vod a ochrany vodních zdrojů, musí být nezbytným tématem agrárního výzkumu. Pro podporu rozvoje venkova je třeba rozšířit využití alternativních zdrojů paliv a energií ze zemědělských produktů a odpadních materiálů a diverzifikovat energetické zdroje na bázi využití biomasy.

2.5 Porovnání se současným stavem v ČR a zahraničí Program vychází ze současné úrovně vědeckého poznání v agrárním sektoru i v dalších oblastech, navazuje na aktuální poznatky, které rozvíjí. Revize Společné zemědělské politiky, jejíž výstupy výrazně změní ekonomické podmínky agrárního trhu, klade pro zabezpečení konkurenceschopnosti českého agrárního trhu významné kvalitativní požadavky do oblasti inovačního prostředí celého sektoru. V tomto směru jsou u nás i ve světě řešeny otázky týkající se zkvalitnění biologických zdrojů využitelných pro produkci, ochranu jejich zdraví i systémy posuzování jejich kvality a bezpečnosti. Rovněž výzkum produkčních systémů výrazně posune celkovou kvalitu inovačního prostředí u nás, které je zatím hodnoceno jako podprůměrné ve srovnání se zeměmi EU-15. V tomto směru jde především o harmonizaci multifunkčního modelu agrárního sektoru v celé produkční i mimoprodukční vertikále. Cílený výzkum pomůže urychlit proces přizpůsobování podmínkám EU a zabezpečit rozvoj a konkurenceschopnost našeho agrárního trhu, jako základní podmínky rozvoje venkova.

2.6 Očekávané přínosy Přínosy programu lze očekávat jak v ekonomické oblasti, tak v sociální a ekologické oblasti. Získané poznatky přispějí ke zvýšení ekonomické efektivnosti hospodaření na půdě a zvýšení kvality produktů a potravin při podpoře stabilizace venkova. Poznatky výzkumu napomohou účinnějšímu hospodaření s vodou v krajině a zásobování nezávadnou pitnou vodou. Dalším přínosem bude omezení ohrožení suchem a povodněmi na základě preventivních opatření realizovaných podle výsledků výzkumu. Přínosy se očekávají také ve zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti zemědělských podniků a farem a ve snížení závislosti ČR na dovozu paliv a energií. Zlepšení podmínek podnikání a rozvoje malých a středních zemědělských podniků povede ke zvýšení poptávky po potravinách a dalších produktech z místních zdrojů. Konkrétní přínosy za jednotlivé výzkumné směry jsou uvedeny u obou podprogramů.

2.7 Hodnocení, užití výsledků a jejich forma Základním kritériem pro hodnocení úspěšnosti programu bude míra splnění vyhlášených cílů programu a míra dosažení očekávaných výsledků. V průběhu Programu bude každoročně probíhat hodnocení periodických a závěrečných zpráv projektů v souvislosti s plněním jeho cílů. Po ukončení Programu bude vypracována zpráva, ve které bude zhodnocena úspěšnost Programu a jednotlivých podprogramů. Hodnocení bude probíhat

8

v souladu s § 21 zákona č. 130/2002 Sb. a se souvisejícími právními předpisy v platném znění. Dosažení výsledků bude sledováno a jejich hodnocení bude prováděno v souladu s aktuální „Metodikou hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků“ (dále jen „Metodika“) vydanou Radou pro výzkum a vývoj. Motivační účinek – při posuzování každého projektu se bude postupovat v souladu s Rámcem (čl. 6 a čl. 1.3.4.). Státní podpora musí mít motivační účinek, to znamená, že příjemci změní své chování tak, že zvýší činnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost. Státní podpora musí vést k tomu, že se uskuteční projekty nebo činnosti, které by jinak nebyly provedeny vůbec nebo by byly provedeny v omezeném rozsahu. Motivační účinek se zjistí porovnáním míry zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory. Program výzkumu „VAK“ vzhledem k očekávaným cílům (viz kap.Cíle) a jejich přínosům podmiňuje uskutečnění projektů VaV v oblasti Výzkumu v Agrárním Komplexu, které by jinak nebyly provedeny vůbec či jen v podstatně omezené míře. Pro vyhodnocení naplnění motivačního účinku Programu bude každoročně prováděna srovnávací analýza, která bude monitorovat vliv účinku státní podpory na - zvýšení činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ( dále jen „VaVaI“) z hlediska zvýšení počtu osob přidělených na činnosti v oblasti VaVaI - rozšíření rozsahu očekávaných přínosů projektu - dobu řešení projektu (při státní podpoře je doba činnosti kratší než bez ní) - celkové zvýšení finančních částek vynaložených na VaVaI u jednotlivých příjemců Výsledky analýzy budou obsaženy ve výročních zprávách předkládaných dle části 10.1.1. Rámce. Předpokládaní příjemci podpory: při uvedené výši finančních prostředků v rozpočtu MZe se očekává po třech veřejných soutěžích ve VaV (2008 až 2010) celkem cca 140 projektů schválených k financování, řešených více než 100 organizacemi příjemců a spolupříjemců (velké podniky, ke kterým se počítají právnické osoby, veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy, dále státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a malé a střední podniky). Uživateli výsledků programu budou podnikatelská sféra v agrárním sektoru, odborná veřejnost a instituce státní správy a samosprávy. Očekávané výsledky (podle Rejstříku informací o výsledcích - RIV) Výsledek G,N,R,H,F,L (prototyp, uplatněná (certifikovaná) metodika, funkční vzorek, (autorizovaný) software, výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, užitný vzor, průmyslový vzor, specializované mapy s odborným obsahem) P (patent) Z (poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, resp. plemeno) J (článek v odborném periodiku) Celkem

Počet výsledků 100 30 10 min. 140 min. 280

Po ukončení Programu bude u každého projektu přijatého k řešení a financování samostatným výsledkem řešení typ ohodnocených výsledků využitelných v praxi (P, G, N, R, H, F, L nebo Z) a nejméně jedna recenzovaná publikace v odborné literatuře (samostatný typ výsledku hodnocený jako J k projektu). Jestliže nebude splněno toto kritérium hodnocení výsledků, přikročí se k sankčním ustanovením smlouvy.

9

2.8 Struktura programu Program VAK je komplexním vyjádřením výzkumných potřeb pro agrární sektor a skládá se ze dvou doplňujících se podprogramů: Podprogram I: „Udržitelný rozvoj agrárního sektoru“ Podprogram II: „Rozvoj venkova prostřednictvím udržitelného hospodaření s přírodními zdroji“

10

3. PODPROGRAM I - Udržitelný rozvoj agrárního sektoru

3.1 Cíle podprogramu 1. Zlepšit biologický potenciál kulturních organismů a způsoby jeho využívání pro efektivní produkci potravin. 2. Vypracovat nové postupy a posuzování pro produkci a zpracování zemědělských surovin a potravin a zvýšit jejich kvalitu a bezpečnost. 3. Optimalizovat způsoby využívání a ochrany půdy. 4. Navrhnout postupy hospodaření v nepříznivých oblastech a postupy ekologického zemědělství. 5. Navrhnout postupy využití místních zdrojů a inovovat postupy výroby potravin pro malé a střední podnikání

3.2 Odůvodnění podprogramu podle cílů Zlepšování domácího genofondu agrárně využívaných organismů je základním faktorem úspěšného agrárně-ekonomického modelu země. Využívání metod molekulární a buněčné genetiky i moderních biotechnologických postupů je jedním z nejefektivnějších výstupů zemědělského výzkumu. Využití výkonného genofondu klade vysoké požadavky na kvalitativní změny v technologických systémech zabezpečující nové poznatky v oblastech ochrany zdraví, výživy i celkového produkčního prostředí organismů. Důležitým a potřebným výsledkem výzkumu jsou biotechnické postupy využívající nové molekulární a buněčně-biologické metody vedoucí ke zlepšení kvality genofondu, zdraví a produkce zemědělsky využívaných rostlin, zvířat a mikroorganismů, inovované metody detekce a identifikace produktů moderních biotechnologií, metody hodnocení jejich přínosů a rizik Při výzkumu budou vyvinuty a aplikovány nové metody ve šlechtění, semenářství a kontrole odrůd a kontrole kvality produktů a identifikovány zdroje a mechanismy rezistence rostlin vůči biotickým a abiotickým faktorům. Dále budou vyvinuty zlepšené technologie pěstování kulturních plodin přátelské k životnímu prostředí, nové plodiny a produkční systémy pro zlepšení kvality produktů a systémy ochrany plodin proti biotickým a abiotickým stresům. Výsledkem výzkumu budou nové metody komplexního genetického hodnocení zvířat a inovované technologické systémy v chovu zvířat a ryb. Bude zvýšena kvalita produkce prostřednictvím výživy zvířat a zlepšeny metody obhospodařování rybníků s cílem odstraňování kumulace živin v sedimentech a především v odtékajících (vypouštěných) vodách, zvýšena efektivnost v produkci ryb a dalších vodních živočichů. Poznatky výzkumu umožní zdokonalit metody ochrany a konzervace a využití genových zdrojů mikroorganismů, kulturních rostlin a hospodářských zvířat a ryb. Zlepšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru znamená efektivněji využívat disponibilní zemědělské zdroje a docílit výraznou kvalitu finální produkce. Šetrné technologické postupy zemědělské produkce a jejího zpracování jsou prvořadým zájmem naší agrární politiky. Problematika programu v této oblasti vychází z „Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013) přijaté usnesením vlády č. 986/2004 z 11.10.2004. Účinné ovlivnění zdraví lidské populace kvalitní výživou znamená zlepšit a objektivizovat hodnotitelské metody posuzování kvality a bezpečnosti potravinářských surovin i finálních potravin. Další poznatky umožní minimalizovat rizika výskytu cizorodých látek (např. reziduí pesticidů a těžké kovy), přírodních kontaminantů (např. mykotoxinů) a alergenů (např. roztočů a jejich produktů) v potravinovém řetězci. Výsledkem výzkumu budou inovované hodnotitelské metody kvality a bezpečnosti zemědělských i potravinářských surovin a potravin, nové postupy ve výrobě pro zvýšení kvality a bezpečnosti potravin a optimalizace skladovacích režimů, nové způsoby ochrany skladovaných zásob a komodit vůči škodlivým organismům. Budou rozšířeny technologie

11

„novel foods“ a „functional foods“ a rozšířeno spektrum látek přinášejících zdravotní benefity. Budou vypracovány nové veterinární postupy k tlumení infekčních chorob hospodářských zvířat, detekován a omezen výskyt původců nákaz přenosných na člověka (zoonóz). Zlepšení kvality zemědělského půdního fondu cestou optimalizace jeho využívání je, vzhledem k jeho nepříznivému stavu, naprostou nezbytností. Jde zejména o efektivní řešení problematiky v podmínkách s narušeným režimem a limitovanými vlastnostmi půdního fondu. Stanovení kritérií a metod hodnocení pro limitující faktory různého způsobu využívání půdy jsou základním faktorem směřujícím k ozdravění půdního fondu. Budou navrženy postupy k omezení degradačních změn, včetně optimalizace postupů a nástrojů, snižujících vodní a větrnou erozi a stanoveny dlouhodobé vývojové trendy půd na základě analýzy půdních vlastností a charakteristik, navržena opatření pro řešení problémů se zatížením a ozdravěním půd z hlediska využití jejich sanitárních funkcí a možností a postupy likvidace odpadů a rozšířeny možnosti využití vedlejších produktů a odpadů (včetně recyklace) ze zemědělské a potravinářské výroby při zajištění hygienického hlediska a ekologické bezpečnosti. Poznatky výzkumu umožní zpřesnění klimatické regionalizace zejména pro potřeby bonitace půdního fondu ČR, objektivizaci podkladů pro pozemkové úpravy, zdokonalení metod obhospodařování zemědělské půdy a stanovení kritérií a způsobů hodnocení limitujících faktorů různých způsobů využívání půdy, dále také navržení možností optimálního využívání půd s narušenými režimy a limitovanými vlastnostmi. Výzkum nových postupů ekologického zemědělství je nezbytný pro zabezpečení surovin k saturaci stále rostoucí poptávky po biopotravinách. K tomu je potřebné využít málo narušených oblastí a lokalit, včetně oblastí LFA. Zvláštní pozornost musí být zaměřena také na řešení efektivního hospodaření ve specifických oblastech a lokalitách se zaměřením na celkové zlepšení využití zemědělského půdního fondu. Výsledkem výzkumu budou nové metody hospodaření pro produkčně nepříznivé oblasti, zvýšené využití zemědělské půdy v horských a podhorských oblastech. Budou vyvinuty technologické postupy pro renovaci degradovaných pastvin a luk, zdokonaleny technologie ekologického zemědělství a metody pro charakterizaci biopotravin v závislosti na obsahu biologicky aktivních látek a kontaminantů. Malé a střední podnikání na venkově využívající místních zdrojů je základním faktorem ovlivňujícím důchodovost a zaměstnanost na venkově. Je potřebné především identifikovat a rozvinout procesy venkovského agrárního podnikání charakteristické nízkou závislostí na systému podpor v zemědělství. Výzkum umožní rozšířit možnosti využití potravinářských technologií a techniky k výrobě tradičních výrobků a krajových specialit s respektováním současných požadavků na hygienu provozu, šetrnost k životnímu prostředí a jakost produktů. Výsledkem výzkumu budou nové metody posuzování struktury a efektivnosti podnikatelské činnosti, organizačních a řídících procesů, metod spolupráce a systémů malých a středních zemědělských a zpracovatelských podniků, dále také nové systémy, modely a struktury podporující získávání a sdílení informací a rozvoj znalostí v malém a středním podnikání na venkově.

3.3 Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí Výzkum a vývoj nových postupů využívající poznatky molekulární a buněčné biologie a jejich včlenění do šlechtitelských programů je v souladu s celosvětovým vývojem. Přes určité zaostávání za vyspělými zeměmi jsou aplikované biotechnologie u nás úspěšně řešeny a jsou základem konkurenceschopnosti našeho zemědělství v evropském kontextu. Výraznou úroveň vykazuje náš výzkum v oblasti detekce patogenů a využití molekulárních a buněčných metod k diagnostice a prevenci chorob rostlin i hospodářských zvířat. V souvislosti se změnami Společné zemědělské politiky je potřebná rychlá inovace zemědělských technologických systémů, které budou naplňovat princip trvalé udržitelnosti a posílí krajinotvorné funkce zemědělství pro vyvážený ekosystém a potřebnou biodiverzitu. V oblasti bezpečnosti potravin Program vychází z Nařízení Evropského parlamentu č. 178 ze dne 28.ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinářského práva,

12

zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Výzkumu dopadů a omezování degradačních změn u půdního fondu je věnována mimořádná pozornost ve všech kulturních zemích. Řešení negativních trendů u tohoto základního zdroje vedlo i k přijetí směrnice EU o zřízení rámce pro ochranu půdy. Problematice šetrného využívání půdy je u nás výzkumně věnována mimořádná pozornost a při řešení prioritních směrů ochrany půdy se výzkum zaměřuje na standardní přístupy, zejména však i na nová řešení specifických regionů a oblastí. Současný výzkum a potenciál výzkumných pracovišť v ČR je pro řešení navržené problematiky srovnatelný s vyspělými zeměmi EU. Lze proto očekávat, že cíle výzkumu v navržené tématice budou naplněny.

3.4 Očekávané přínosy • • • • • • • • • • • • • • •

Využití organismů s novými vlastnostmi nebo organismů schopných efektivně vyrábět nové, kvalitní produkty, včetně inovace metod hodnocení přínosů a rizik produktů nových biotechnologií. Uplatnění nových postupů ve šlechtění, reprodukci a prevenci chorob rostlin a hospodářských zvířat. Zvýšení ekonomické efektivnosti hospodaření na půdě a zvýšení kvality produktů při podpoře stabilizace venkova uplatněním nových plodin a technologií. Zlepšení zdravotního stavu zemědělských plodin, zvýšení kvality surovin a produktů rostlinného původu a skladovaných produktů a snížení spotřeby syntetických pesticidů, zejména rizikových pro životní prostředí. Zlepšení ekonomiky živočišné produkce včetně chovu ryb a zvýšení její konkurenceschopnosti v rámci zemí EU. Zlepšení zdraví hospodářských zvířat, jako základní podmínky vysoké kvality živočišných produktů. Zvýšení kvality a bezpečnosti potravin z tuzemských zdrojů a minimalizace výskytu alergenních látek v zemědělských surovinách a potravinách změnami technologií pěstování plodin a skladování produktů. Rozšíření nabídky potravin přinášejících zdravotní prospěch spotřebiteli. Omezení degradačních změn v půdách, zejména procesů eroze, úbytku organické hmoty, utužení, kontaminace a poklesu biologické rozmanitosti Zlepšení systému obhospodařování rybníků s přínosem přiměřené zarybněnosti a ekologické rozmanitosti a zlepšenou kvalitou vodního prostředí. Zvýšení kvality produktů a ekonomické efektivnosti ekologického zemědělství. Vytvoření nových ekonomických příležitostí v hospodářsky nepříznivých oblastech. Zlepšení podmínek podnikání a rozvoje malých a středních zemědělských podniků, zvýšení jejich inovační aktivity, jejich rychlá a efektivní adaptace na měnící se podmínky agrárního sektoru. Zvýšení spotřeby domácích potravin a potravinářských surovin a rozšíření nabídky produktů a zvýšení jejich kvality. Rozšíření krajových specialit a dalších výrobků z místních zdrojů, ale také služeb a mimoprodukčních funkcí zemědělské výroby.

13

4. PODPROGRAM II - Rozvoj venkova prostřednictvím udržitelného hospodaření s přírodními zdroji

4.1 Cíle podprogramu 1. Vypracovat postupy hospodaření pro podporu požadovaných funkcí lesa a podporu biodiverzity lesních ekosystémů. 2. Vypracovat postupy hospodaření s vodou s ohledem na rizika předpokládaných klimatických změn a inovovat způsoby čištění odpadních vod. 3. Vyvinout nové systémy a postupy zpracování surovin z agrárního sektoru pro nepotravinářské využití a zpracování odpadů jako energetických zdrojů a surovin pro průmyslové využití. 4. Stanovit podmínky a opatření pro podporu rozvoje venkova.

4.2 Odůvodnění podprogramu podle cílů Hospodaření v lesích výrazně ovlivňuje tvorbu krajiny a životního prostředí. Je proto nezbytné stanovit kritéria a faktory pro soulad ekonomiky lesní produkce s požadavky na šetrné využívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje. Výsledky výzkumu umožní zdokonalit systém integrované ochrany lesa proti biotickým faktorům, racionalizovat technologické postupy v lesním hospodářství, podpořit funkce lesa s ohledem na zvýšení biodiverzity lesních ekosystémů. Získané poznatky budou využity pro trvalé hodnocení a minimalizaci vlivu globálních klimatických změn a vlivu činností člověka na lesní ekosystémy a pro přizpůsobení managementu lesní zvěře požadavkům trvalé udržitelnosti. Stanovení nových postupů pro zvýšení retenční schopnosti půd, retenční schopnosti nádrží a rybníků ve vazbě na jejich vodohospodářskou funkci v krajině a zvýšení jejich protipovodňové účinnosti nabývá na ekonomickém významu. Ztráty vzniklé extrémními vlivy počasí je nutné v maximální míře eliminovat. Výrazné omezení znečišťování povrchových i podzemních vod a zajištění jejich ochrany je vkladem do budoucnosti agrárního sektoru. V důsledku klimatických změn, které se začínají projevovat i na území ČR, zejména postupným nárůstem teplot a zvyšováním výskytu extrémních situací – přebytku a nedostatku vody v období bezdeští, je nutné zaměřit výzkum ve vodním hospodářství na hledání způsobů, jak lépe hospodařit s omezenými vodními zdroji ČR, závislými téměř výhradně na atmosférických srážkách, které jsou v přepočtu na obyvatele pod průměrem EU. Znamená to, s využitím dosavadních výsledků výzkumu, se zaměřit hlavně na způsoby podpory zpomalování, průsaku a zachycování, především narůstajících povrchových odtoků na zemědělsky využívaných pozemcích, lepším a dokonalejším využíváním krajinných lokalit a přírodně-půdních podmínek k jejich realizaci. S péčí a hospodařením s vodou souvisí i způsoby zlepšování kvality vody a to nejen pro zásobování obyvatelstva vodou, ale zejména pro rekreační využití vody s cílem odstranění možností šíření alergenů a choroboplodných zárodků. Diverzifikace činností zemědělských subjektů je podmíněna rozvojem nezemědělských činností navazujících na tradiční způsoby hospodaření. Budou proto navrženy takové směry a metody nepotravinářského využití zemědělských surovin, odpadů a dalších zdrojů, které mohou v místních podmínkách efektivně přispívat k vytváření pracovních míst na venkově a ke zvyšování jeho prosperity. Aktuálním úkolem výzkumu zůstává vývoj a ekonomické hodnocení moderních postupů pro širší využívání alternativních zdrojů paliv, energií a tepla ze zemědělských surovin. Jedním z cílů je zvýšit podíl biomasy na výrobě „zelené“ elektřiny (celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů má v ČR podle národního indikativního cíle vzrůst ze 4,9 % v roce 2006 na 8 % v roce 2010). V rámci daného výzkumu bude navržen i efektivní postup při zvyšování energetické soběstačnosti venkova.

14

Stanovení kritérií a nástrojů k hodnocení multifunkčního rozvoje zemědělství a obnovy krajiny je nezbytným předpokladem racionálního rozvoje venkova. Je nutné vypracovat nové metody hodnocení vývoje venkova z pohledu změny kvality života, vytváření nových pracovních příležitostí a osídlení venkova. Metody hodnocení musí být v souladu s nově navrhovanými rámci Společné zemědělské politiky. Řešení by mělo přinést rovněž poznatky pro zdokonalení informačních systémů celého agrokomplexu pro posílení jeho konkurenceschopnosti v rámci společného agrárního trhu zemí EU. Podporou mimoprodukčních funkcí zemědělství, lesního a vodního hospodářství budou harmonizovány funkce agrokomplexu s požadavky na ochranu přírody. Výsledky výzkumu budou použity pro stanovení postupů a způsobů podpory pozemkových úprav, zohledňujících potřeby omezení degradačních činitelů, pro návrhy postupů krajinného plánování a hospodaření pro obnovení biodiverzity krajiny v zemědělsky produkčních oblastech s narušenou strukturou krajiny, pro návrhy udržení vody v krajině a defragmentace vlastnických vztahů a pro stanovení sociálněekonomických přínosů a důsledků přírodě blízkého lesního hospodářství. Budou navrženy technologické postupy v agrokomplexu omezující lokální emisní zátěže a vedoucí ke zmírnění negativních vlivů na životní prostředí. Výsledkem výzkumu budou nové metody a nástroje k hodnocení multifunkčního rozvoje zemědělství a obnovy krajiny, návrhy pro změnu kvality života na venkově a poznatky pro vyhodnocení rozvoje venkova diverzifikací zemědělských i nezemědělských činností pro vytváření pracovních příležitostí pro obyvatele venkova a udržení populace na venkově a poznatky pro zdokonalení informačních systémů

agrokomplexu.

4.3 Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí Trvale udržitelné hospodaření lesů je v současné době základní normou hospodaření v lesích v Evropské unii. Na základě splnění stanovených kritérií jsou lesy v EU postupně certifikovány, což je významné pro další užití dřeva jako důležité obnovitelné suroviny. Při certifikačním procesu jsou plně respektovány i mimoprodukční funkce. Princip trvalé udržitelnosti v lesním hospodářství dosud v mnoha aspektech vychází z empirických zkušeností, které je třeba podpořit vědeckými poznatky. Program akceptuje cíle stanovené v Národním lesnickém programu. Při výzkumu je třeba zohlednit závěry ministerských konferencí o ochraně lesů a Konference o biologické diverzitě. Nedostatečně rozpracovány jsou zatím záležitosti týkající se globálních klimatických změn, ochrany diverzity a oceňování mimoprodukčních funkcí lesa. Problematika hospodaření s vodou odpovídá „Plánu hlavních povodí ČR“ schválenému vládou ČR 23.května 2007, pod č. 562 a nařízení vlády č. 262/2007 Sb. o vyhlášení závazné části Plánu hlavního povodí ČR. Pro dlouhodobý výhled hospodaření s vodou je nutné vzít v úvahu očekávané klimatické změny, které se projeví zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Očekávaný pokles průtoků a oteplení vody bude klást vyšší nároky na management obhospodařování rybníků a vodních nádrží. Bude nutné regulovat nebezpečí eutrofizace vod a zhoršení jejich jakosti. Výskyt vody na území ČR je závislý téměř výhradně na atmosférických srážkách a jejich transformaci v přírodním antropogenně silně ovlivněném prostředí. Požadavky na optimální hospodaření s vodou, na její kvalitu a na ochranu před škodlivými účinky nadbytku či nedostatku vody vyžadují účinná výzkumná řešení. Program vychází ze současné úrovně poznání v dané oblasti a projekty budou respektovat stav řešení v ČR. Předpokládané změny Společné zemědělské politiky a trhu i agrární politiky ČR budou vytvářet stále větší prostor pro nepotravinářské aktivity v agrárním sektoru. Zpřísňování environmentální legislativy bude měnit konkurenceschopnost energetických a materiálových zdrojů ve prospěch obnovitelných zdrojů a technologií přátelských k životnímu prostředí. Potřeba zvýšit podíl využívání alternativních zdrojů energie a paliv v podmínkách ČR vyžaduje výzkum zaměřený na nové procesy zpracování obnovitelných zdrojů energie a surovin vyšší generace, analýzu environmentálních vlivů získávání, výroby a využití těchto zdrojů v celém jejich životním cyklu a hodnocení globálních i lokálních rizik. Výzkum se bude

15

týkat v souladu s trendem ve světě také biologicky rozložitelných odpadů a vedlejších produktů z celého agrárního sektoru. Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělské činnosti a lesního hospodářství je nedílnou součástí evropského modelu zemědělství. Se změnami Společné zemědělské politiky budou posíleny podpory zejména v rámci agroenvironmentálních opatření. Vedle rozvoje mimoprodukčních funkcí v zemědělských podnicích je požadována také jejich diverzifikace do nezemědělských činností. Odlišná podniková struktura zemědělských podniků v ČR od struktury podniků zemí EU-15 vyžaduje zvýšené požadavky na přizpůsobení se koncepci Evropského modelu zemědělství, podmínkám Společné zemědělské politiky a stále přísnější potravinářské a environmentální legislativě EU. Výzkum tak musí reagovat na specifické podmínky agrárního sektoru ČR.

4.4 Očekávané přínosy • • • • • • • •

Posílení mimoprodukčních funkcí hospodářského lesa, ochrana biodiverzity lesních ekosystémů jako významného faktoru pro tvorbu krajiny. Minimalizace dopadů klimatických změn a minimalizace škodlivých účinků používaných technologií v lesním hospodářství. Omezení ohrožení povodněmi a suchem zvýšením retenční schopnosti krajiny, opatřeními pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, obnovou malých vodních nádrží a rybníků a vhodnými způsoby zemědělského a lesního hospodaření. Bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí. Snížení závislosti ČR na dovozu paliv a energií zvýšením podílu využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie Obnova přirozených funkcí krajiny, zvýšení důchodovosti venkova a využívání místních zdrojů a zvýšení přitažlivosti venkova. Zlepšení vztahu zemědělství k jednotlivým složkám životního prostředí, k zachování a zvelebování krajiny, k vytváření pracovních příležitostí na venkově a k posilování lidského a sociálního kapitálu venkova. Zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti zemědělských podniků a farem.

16

ČÁST B

PODMÍNKY A PRAVIDLA PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PODÁVANÝCH DO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE VE VÝZKUMU A VÝVOJI

17

1. Co je potřeba dodržet při předávání návrhu projektu 1. Odevzdat návrh projektu v uzavřené a nadepsané obálce. 2. Odevzdat listiny k prokázání způsobilosti uchazeče (každý uchazeč-příjemce). 3. Odevzdat za každého uchazeče samostatně čestné prohlášení v souladu s bodem a., b. nebo c. podle požadované míry podpory: a. Zvláštnosti pro zemědělství - pokud se projekt hlásí do Přílohy I Smlouvy o ES (viz Příloha č. 2 textu), může požadovat až 100 % podpory na celý projekt. Uchazeči (v.v.i, VŠ, podniky, aj.) musí označit č. kapitoly a každý z uchazečů v projektu musí dodat čestné prohlášení o splnění všech 4 podmínek Rámce (příjemce i spolupříjemce), b. Zvláštnosti pro výzkumné organizace - pokud se výzkumná organizace (např. v.v.i., VŠ) nehlásí k Příloze I o ES, může požadovat celkově max. 90 % podpory v projektu (i v případě, že provádí z 15% základní výzkum) a musí splňovat podmínky Rámce (viz Příloha č. 4 textu). Každá výzkumná organizace v projektu musí dodat čestné prohlášení o splnění podmínek pro výzkumnou organizaci (příjemce i spolupříjemce), c. Uchazeči (v.v.i., VŠ, podniky, aj.), kteří nevyužívají zvláštnosti pro zemědělství a výzkumnou organizaci (viz bod a., b.) dodávají čestné prohlášení „Typ podniku“ - malý podnik, střední podnik, velký podnik – každý uchazeč musí dodržet podmínky spolufinancování podle čl. 5.1.3. Rámce (Příloha č. 3 textu), (příjemce i spolupříjemce). 4. Rozhodnutí nebo potvrzení o práci s geneticky modifikovanými organismy (dále jen „GMO“). Týká se uchazečů-příjemců i spolupříjemců, kteří pracují s GMO. 5. Formulář podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (uchazečipříjemci a spolupříjemci, kteří provádějí pokusy se zvířaty).

2. Soutěžní podmínky 2.1 Předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a termín zahájení a ukončení řešení projektů Předmětem veřejné soutěže ve VaV je posouzení a výběr návrhů projektů předkládaných uchazeči v souladu s podmínkami a pravidly soutěže v rámci Programu. Projekty budou posuzovány z hlediska cíle, potřebnosti, účelnosti a možnosti praktického využití jejich výsledků. Účelem veřejné soutěže je výběr potřebných, kvalitních a efektivních způsobů řešení především potřeb praxe, získaný na základě hodnocení projektů odborným poradním orgánem. Program se řídí ustanovením zákona č.130/2002 Sb., který stanovuje podporu projektů výzkumu a vývoje. Program odpovídá rovněž podmínkám Rámce. Program je určen pro projekty aplikovaného výzkumu, které vycházejí převážně z multidisciplinárního a komplexního řešení. Termín zahájení řešení projektů je od 1. ledna 2010. Uzavírání smluv (případně vydávání rozhodnutí) o poskytnutí podpory se předpokládá od 9. prosince do 31. prosince 2009 nebo do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Termín ukončení řešení schválených projektů bude nejpozději do 31.prosince 2014. Řešení projektů bude max. 5 let. Poslední rok řešení bude kladen důraz na aplikaci výsledků do praxe.

18

2.2 Veřejná soutěž, soutěžní lhůta, hodnotící lhůta Veřejná soutěž ve VaV začíná dnem vyhlášení veřejné soutěže a končí dnem vyhlášení výsledků. Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Délka soutěžní lhůty je 36 kalendářních dnů, od 7.května 2009 do 11.června 2009 do 12:00 hodin. Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí zhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve VaV. Délka hodnotící lhůty je 165 kalendářních dnů, od 12.června 2009 do 23. listopadu 2009 včetně.

2.3 Prokazování způsobilosti uchazeče při podání návrhu projektu Uchází-li se subjekt o dotaci z účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu, musí prokázat svou způsobilost. Prokazování způsobilosti uchazeče ve veřejné soutěži ve VaV je vymezeno § 18 zákona č. 130/2002 Sb. Uchazečem se rozumí organizační složka státu, právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory v roli příjemce, nebo spolupříjemce. To znamená, že do veřejné soutěže ve VaV se může přihlásit každý subjekt, který splňuje všechny podmínky vyhlášené při veřejné soutěži ve VaV. Program je přístupný všem organizačním složkám České republiky zabývajícím se výzkumem a vývojem nebo územním samosprávným celkům, státním příspěvkovým organizacím VaV, veřejným výzkumným institucím, vysokým školám a nezávislým organizacím výzkumu a vývoje, bez ohledu na zřizovatele a právní formu existence, fyzickým osobám podnikajícím v oblasti agrárního sektoru. Dále je Program přístupný všem uchazečům podle § 18, odst. 9 zákona č. 130/2002 Sb. Uchazeči se mohou účastnit Programu jak samostatně, tak ve spolupráci s dalšími uchazeči. Výzkumná a vývojová činnost uvedená v návrhu projektu musí být předmětem činnosti uchazeče v roli příjemce („uchazeč-příjemce“) - doloží kopií výpisu z obchodního rejstříku, zřizovací listiny, živnostenského listu apod., s výjimkou organizací zřízených poskytovatelem podpory a institucí zřízených zvláštním právním předpisem, např. veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí. Každý uchazeč-příjemce prokazuje svou způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Navrhuje-li řešení jednoho projektu společně více uchazečů, povinnost prokázat svoji způsobilost se vztahuje na všechny uchazeče-příjemce. Uchazeč se může řešení projektu zúčastnit v roli spolupříjemce, který bude uživatelem výsledků řešení projektu. Spolupříjemce nemusí prokazovat způsobilost. Způsobilost splňuje podle zákona uchazeč-příjemce, který: má odborné předpoklady k řešení projektu, má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem,1 není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolventním řízení,2 má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení, e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin,3, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, a) b) c) d)

1

Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v platném znění a vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat 2 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění pozdějších předpisů 3 Trestní zákon.

19

f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti4, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu na provedení veřejné soutěže ve VaV na základě výběrového řízení (způsobilost podle bodu g) se s ohledem na způsob realizace této veřejné soutěže prokazuje pouze u fyzických osob).

-

Splnění způsobilosti prokazuje uchazeč-příjemce při podání návrhu projektu takto: podle písm. a) čestným prohlášením o předmětu jeho činnosti nebo podnikání podle výpisu z obchodního rejstříku, živnostenského listu apod., podle písm. b) neověřenou kopií dokladu o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním. Výzkumná a vývojová činnost uvedená v návrhu projektu musí být v souladu s předmětem činnosti uchazeče, podle písm. c) až f) (u fyzických osob také podle písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost uvedená v písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje podpisem u všech osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena (všichni členové představenstva, správní rady, jednatelé, u veřejných vysokých škol rektor a osoba jím zplnomocněná, apod.) v souladu se zřizovací nebo zakládací listinou, výpisem z obchodního rejstříku, u institucí zřízených ze zákona příslušnou právní normou nebo jiným dokladem o zřízení nebo založení.

K prokazování způsobilosti je nutno použít výhradně vzor „Čestného prohlášení“, který je součástí softwarové přihlášky. Možnosti doložení způsobilosti uchazeče-příjemce: 1) V případě více uchazečů-příjemců podílejících se na řešení jednoho projektu předloží požadované doklady podle písm. a) až g) všichni uchazeči-příjemci ke každému návrhu projektu prostřednictvím uchazeče-příjemce, který předkládá návrh projektu a bude pověřený koordinací řešení projektu. 2) V případě více návrhů projektů v rámci veřejné soutěže ve VaV, podaných jedním uchazečem-příjemcem, který se účastní veřejné soutěže ve více návrzích projektů samostatně nebo ve spolupráci s dalšími uchazeči-příjemci, prokáže takový uchazečpříjemce svoji způsobilost podle písm. a) až g) pouze jedenkrát za podmínky, že předloží požadované doklady odděleně od návrhů jednotlivých projektů a přiloží písemný seznam, ve kterém uvede všechny návrhy projektů. Požadované doklady musí být doručeny v termínu soutěžní lhůty. Upozornění: Pokud nastanou v průběhu veřejné soutěže změny, které se dotýkají právního postavení uchazeče-příjemce či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti, je uchazeč povinen písemně informovat poskytovatele o těchto změnách do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Nesplnění podmínky prokázání způsobilosti podle zákona č. 130/2002 Sb. nebo povinnosti informovat o výše uvedených změnách je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve VaV.

4

Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat

20

3. Příprava návrhu projektu 3.1 Forma, technický a vědecký obsah návrhu projektu Návrh projektu se skládá ze dvou základních částí – rámec projektu a plán projektu. Administrativní podoba návrhu projektu je dána platnou verzí softwarové přihlášky, která bude elektronicky odeslána v internetové aplikaci. Jiná forma návrhu není přípustná. Softwarová přihláška pro zpracování návrhů projektů je dostupná jako součást zadávací dokumentace pro uchazeče na internetové stránce www.nazv.cz po celou dobu soutěžní lhůty. Veškeré údaje o uchazeči uvedené v návrhu projektu musí být pravdivé (v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, zřizovací listinou apod.) a v souladu s požadovanými doklady, které prokazují způsobilost uchazeče. U institucí, které jsou zřízeny ze zákona, musí být tyto údaje v souladu s příslušnou právní normou. Údaje v kapitole „Řešitelský tým“ uchazeč vyplní u vědeckých a odborných pracovníků (odpovědný řešitel, řešitel, další řešitel, spoluřešitel, další spoluřešitel). Údaje u technických pracovníků se nevyžadují, jejich podíl na řešení projektu se prokazuje pro účely kontroly prokazatelnou evidencí (např. pracovními deníky). Úspěšnost návrhu projektu ve veřejné soutěži ve VaV závisí na schopnosti správně popsat cíle projektu, zdůraznit přínos pro zvolenou prioritu, metodiku jeho řešení, správně popsat motivační účinek a na dodržení vyhlášených podmínek. Podrobné instrukce k obsahu návrhu projektu a definice pojmů jsou součástí nápovědy elektronické přihlášky. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat předpokládaným výsledkům projektu tak, aby prostředek ověření k těmto výsledkům byl hodnotitelný jako výsledek RIV informačního systému VaV podle aktuálního znění Metodiky.

3.2 Finanční náležitosti v návrhu projektu Ministerstvo zemědělství poskytuje podporu na řešení projektů výzkumu a vývoje z účelových finančních prostředků formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek České republiky nebo územních samosprávných celků na základě smlouvy o poskytnutí podpory resp. rozhodnutí o poskytnutí podpory podle zákona č. 130/2002 Sb. Na projekty řešené v rámci Programu může být v souladu s předpisy ČR a EU poskytnuta účelová podpora Ministerstva zemědělství pro zemědělský výzkum až do výše 100 % uznaných nákladů na řešení projektu VaV. Projekt jako celek musí být projektem aplikovaného výzkumu. Základní výzkum může v konkrétním projektu být zastoupen pouze částečně, maximálně do 15% řešení a uznaných nákladů. Poskytovatel si vyhrazuje právo rozhodnout o výši účelové podpory na základě zhodnocení návrhu projektu v rámci vyhlášeného Programu. Stanovení podílu účelové podpory na uznaných nákladech a způsob poskytnutí účelových finančních prostředků poskytovatelem bude součástí smlouvy, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace na podporu projektu. Míra podpory je upřesněna v oddíle 4. „Kritéria a postup hodnocení návrhů projektů“.

21

3.2.1 Uznané náklady na řešení projektu výzkumu a vývoje Uznané náklady jsou takové náklady ve VaV, které poskytovatel schválí jako nutné pro řešení konkrétního projektu, budou vynaloženy pouze na řešení projektu v průběhu jeho řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Všichni uchazeči musí použít metodu kalkulace úplných přímých nákladů. Podmínky k doplňkovým nákladům jsou upřesněny v bodu i). Metoda kalkulace úplných (skutečných) nákladů (FC) – uchazeči, musí splnit požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účetní osnovy do maximální výše, kterou stanoví poskytovatel. Uznanými náklady jsou úplné náklady na řešení projektu.

Do uznaných nákladů lze zahrnout: a) osobní náklady Osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a podpůrný personál příjemce (popřípadě právnické osoby, jejíž je příjemce organizační složkou) nebo spolupříjemců, zabývajících se výlučně danou výzkumnou činností v rámci řešení projektu a jim odpovídající náklady na povinné zákonné odvody (zdravotní a sociální pojištění) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jeho poměrnou část, pokud není tento fond tvořen příděly ze zisku. Do osobních nákladů nebo výdajů lze započítat: • mzdy nebo platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu, • příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců podílejících se na projektu, která odpovídá jejich úvazku nebo prokazatelně vykázané účasti na řešení projektu (např. pomocí pracovního deníku), • zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí, • ostatní osobní náklady nebo výdaje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, uzavřené v přímé souvislosti s řešením projektu. Upozornění: Finanční prostředky pro výplatu mezd nebo odměn doktorandů na VŠ lze vyplácet pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nikoliv formou stipendia! b) pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHMM) Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumějí samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč. c) pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (DNHMM) Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí např. software s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné položky převyšující částku 60 000 Kč, který nebyl pořízen z veřejných prostředků a současně je používán pro řešení projektu. Dobou použitelnosti delší než jeden rok se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnosti. Upozornění: poskytovatel – Ministerstvo zemědělství – neposkytuje na řešení projektu výzkumu a vývoje z účelové podpory finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (dříve „investice“). Pořízení tohoto majetku musí být hrazeno z neveřejných zdrojů financování.

22

Podporu poskytovatele lze užít pouze na pořízení: • drobného dlouhodobého hmotného majetku, který je definován jako výdaje na pořízení hmotného majetku, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, s provozně-technickými funkcemi nebo se samostatným technicko-ekonomickým určením, jehož doba upotřebitelnosti je delší než 1 rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000,- Kč. • drobného dlouhodobého nehmotného majetku, který je definován jako výdaje na pořízení nehmotného majetku, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, pokud jeho doba upotřebitelnosti je delší než 1 rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000,- Kč. V případě, že bude uplatňováno v rámci uznaných nákladů projektu pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého nehmotného majetku, musí být jejich výše stanovena pouze procentickým podílem na řešení projektu (podle podílu na řešení a doby užívání při řešení). d) odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek který je užíván pro řešení projektu. Výše odpisů musí odpovídat délce období a podílu předpokládaného užití tohoto výrobku pro řešení projektu. Dlouhodobý nehmotný majetek který je užíván pro řešení projektu. Výše odpisů musí odpovídat délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu. e) služby Náklady nebo výdaje za služby využívané v přímé souvislosti s řešením projektu, včetně nákladů na opravu a údržbu majetku, vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu.5 f) materiál Náklady na materiál, zásoby a zboží potřebné pro řešení projektu vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu.5 g) cestovné Cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem6 vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. h) specifické náklady Náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků řešení projektu včetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům VaV (vydávání publikací, sborníků z konferencí, prezentace výsledků na konferencích, poplatky za patentové řízení apod.). V návrhu projektu lze naplánovat finanční prostředky v souvislosti se Smlouvou na využití výsledků. Tyto náklady se uvádějí v položce „Specifické náklady“. V oblasti nákladů na práva k průmyslovému vlastnictví jsou pro podporu způsobilé pouze následující náklady, které vzniknou malým a středním podnikům: o veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení, včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním (udržováním) přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva, o náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v dalších právních řízeních, o náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva. 5 6

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

23

V případě podpory na náklady práv k průmyslovému vlastnictví u malých a středních podniků je maximální míra podpory 100% u základního výzkumu, 50% u aplikovaného výzkumu a 25% u experimentálního vývoje. 50% u aplikovaného výzkumu a 25% u experimentálního vývoje se vztahuje na náklady na průmyslově právní ochranu. i)

doplňkové (režijní) náklady Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu – např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál, infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písm. a) a písm. e) v této části. Doplňkové náklady je v projektu možno navrhnout pouze v souvislosti s řešením aplikovaného výzkumu. Podpora na doplňkové náklady bude poskytnuta pouze uchazečům, kteří vykáží úplné (skutečné) doplňkové náklady – resp. aplikují metodiku FC pro vykazování úplných doplňkových nákladů projektu. Příjemci a spolupříjemci, mohou doplňkové (režijní) náklady započítat v souladu s jejich běžnými zvyklostmi a pravidly maximálně do výše 30 % uznaných nákladů. Pro veřejnou soutěž programu VAK s počátkem řešení projektů od r. 2010 pro organizace (veřejné vysoké školy a v.v.i.), které nemají k termínu uzávěrky přijímání návrhů projektů metodiku FC pro doplňkové náklady platí: Příjemci a spolupříjemci, kteří nepoužívají metodu FC pro doplňkové náklady, započítávají do nákladů pouze jednorázovou dotaci na úhradu doplňkových nákladů ve výši do 15 % uznaných nákladů.

Do uznaných nákladů nelze zahrnout: Do uznaných nákladů na řešení projektu nelze zahrnout zisk, náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků, dále úroky z dluhů, stipendia doktorandům nebo studentům a další závazky, které nesouvisejí s řešením projektu. Účelové finanční prostředky nelze použít na úhradu daně z přidané hodnoty, je-li příjemce jejím plátcem a uplatňuje-li její odpočet nebo jeho poměrnou část. Uplatnit účelové finanční prostředky projektu na úhradu daně z přidané hodnoty mohou pouze organizace, které jsou veřejnoprávními subjekty podle § 5, odst. 3, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tyto organizace pak nemohou uplatnit odpočet ani jeho poměrnou část takto použitých účelových finančních prostředků.

4. Kritéria a postup hodnocení návrhů projektů Kritéria hodnocení a) Splnění podmínek pro přijetí návrhů projektů Základní podmínky Uchazeč-příjemce splní podmínky pro přijetí návrhu projektu, pokud dodrží formální náležitosti předkládaného návrhu projektu, prokáže způsobilost podle části B, kapitoly 2.3. „Prokazování způsobilosti uchazeče”, písm. a) až f), u fyzických osob také podle písm. g), splní další podmínky stanovené poskytovatelem v této části a předloží Ministerstvu zemědělství, oddělení Národní agentura pro zemědělský výzkum: Ø návrh projektu zpracovaný uchazečem/uchazeči (příjemce i spolupříjemce) v českém jazyce v aktuální verzi softwarové přihlášky, která bude elektronicky odeslaná, jeden

24

Ø Ø Ø

Ø

Ø

Ø

výtisk podepsaný statutárním orgánem uchazeče a odpovědným řešitelem, odpovídající elektronické formě (pro každý návrh projektu musí být samostatná obálka), podává-li jeden návrh projektu více uchazečů, předloží návrh uspořádání vzájemných vztahů, který je součástí softwarové přihlášky („Představení projektového týmu“), listiny k prokázání způsobilosti včetně podepsaného čestného prohlášení, za každého uchazeče samostatně čestné prohlášení v souladu s bodem a., b. nebo c. podle požadované míry podpory: a) zvláštnosti pro zemědělství - pokud se projekt hlásí do Přílohy I Smlouvy o ES (viz Příloha č. 2 textu), může požadovat až 100 % podpory na celý projekt. Uchazeči (v.v.i, VŠ, podniky, aj.) musí označit č. kapitoly a každý z uchazečů v projektu musí dodat čestné prohlášení o splnění všech 4 podmínek Rámce, (příjemce i spolupříjemce), b) zvláštnosti pro výzkumné organizace - pokud se výzkumná organizace (např. v.v.i., VŠ) nehlásí k Příloze I o ES, může požadovat celkem max. 90 % podpory v projektu (i v případě, že provádí z 15% základní výzkum) a musí splňovat podmínky Rámce (viz Příloha č. 4 textu). Každá výzkumná organizace v projektu musí dodat čestné prohlášení o splnění podmínek pro výzkumnou organizaci (příjemce i spolupříjemce), c) uchazeči (v.v.i., VŠ, podniky aj.), kteří nevyužívají zvláštnosti pro zemědělství a výzkumnou organizaci (viz bod a., b.) dodávají čestné prohlášení „Typ podniku“ malý podnik, střední podnik, velký podnik – každý uchazeč musí dodržet podmínky spolufinancování podle článku 5.1.3. Rámce (Příloha č. 3 textu), (příjemce i spolupříjemce), pokud uchazeč (příjemce i spolupříjemce) bude pracovat při řešení projektu s GMO, předloží kopii rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o zápisu do Seznamu uživatelů, případně do Seznamu GMO, nebo potvrzení o podání žádosti o zápis do výše uvedených seznamů (zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty ve znění zákona č. 346/2005 Sb., změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy), pokud uchazeč (příjemce i spolupříjemce) bude využívat při řešení projektu pokusná zvířata, předloží podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v souladu s vyhláškou č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, podepsanou kopii vyplněného Vzorového formuláře projektu pokusů (bližší informace vč. formuláře jsou uvedeny na adrese http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=72&typ=1&val=17252&ids=0). Vyplněnou kopii podepisuje odborná komise uchazeče a jeho statutární zástupce. Formulář se musí týkat podávaného návrhu projektu. uchazeči musí splňovat podmínky Rámce .

Příjemci podpory jsou zejména výzkumné organizace a další subjekty, které splňují podmínky Rámce – Rámec je zveřejněn na stránce www.nazv.cz, legislativa. V souvislosti s podmínkami stanovenými „Smlouvou o založení Evropského společenství“ (dále jen „Smlouva o ES“), článek 87 a Rámcem je nezbytné při poskytování státní podpory dodržovat následující podmínky: Program je zaměřen na aplikovaný výzkum, v rámci jeho řešení nelze podporovat projekty zaměřené pouze na základní výzkum. Základní výzkum může v konkrétním projektu být zastoupen pouze částečně, maximálně do 15% řešení a uznaných nákladů. Výše (míra) podpory – v projektu VaV vždy musí převažovat aplikovaný výzkum:

o Základní výzkum – až 100 % uznaných nákladů o Aplikovaný výzkum: - v případě podpory výrobků odpovídajících článku 9. Rámce (Zvláštní pravidla pro zemědělství a rybolov) uvedených v příloze I Smlouvy o ES. Uchazeč musí uvést přesně č. kapitoly Přílohy I Smlouvy o ES, které se týká navrhovaný projekt (viz Příloha č. 2a

25

-

o -

-

textu) a musí splnit všechny 4 podmínky Rámce (viz Příloha č. 2b textu) a uvést tyto skutečnosti v čestném prohlášení – až 100 % uznaných nákladů v případě činností souvisejících s produkty mimo Přílohu I Smlouvy o ES až 50 % uznaných nákladů (s případnými bonusy - viz Příloha č. 3 textu – max. do 80 % uznaných nákladů) Experimentální vývoj v případě podpory výrobků odpovídajících článku 9. Rámce (Zvláštní pravidla pro zemědělství a rybolov) uvedených v příloze I Smlouvy o ES. Uchazeč musí uvést přesně č. kapitoly přílohy I Smlouvy o ES, které se týká navrhovaný projekt (viz Příloha č. 2a textu) a musí splnit všechny 4 podmínky Rámce (viz Příloha č. 2b textu) a uvést tyto skutečnosti v čestném prohlášení – až 100 % uznaných nákladů v případě činností souvisejících s produkty mimo přílohu I Smlouvy o ES až 25 % uznaných nákladů (s případnými bonusy - viz Příloha č. 3 textu) – max. do 60 % uznaných nákladů) UPOZORNĚNÍ Pokud se projekt přihlásí k Příloze I Smlouvy Společenství, musí všichni uchazeči (příjemci i spolupříjemci) dodat čestné prohlášení, že splní 4 podmínky Rámce bez ohledu na podíl financování. Pokud výzkumná organizace řeší projekt, který nevyužívá zvláštní pravidla pro zemědělství, může požadovat až 90% podpory a dodává pouze čestné prohlášení o splnění podmínek daných Rámcem pro výzkumné organizace (viz Příloha č.4 textu). Hospodaření v lese, vodní hospodářství a rozvoj venkova (Podprogram II) nespadá do Přílohy I Smlouvy o ES a uchazeči v těchto oblastech nemohou využívat zvláštnosti pro zemědělství a rybolov podle článku 9 Rámce.

V případě dodržení podmínek stanovených v čl. 2.2., písm. d) a 3.1. Rámce nepředstavuje financování činností veřejných neziskových ústavů vyššího vzdělávání nebo výzkumných ústavů (např. veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace) státní podporu ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES a u těchto organizací budou projekty VaV financovány až do 90 % uznaných nákladů, a to i v případě projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, zabývajících se produkty, které nejsou obsaženy v příloze I Smlouvy o ES. V případě, že organizace nenaplňují ustanovení čl. 2.2., písm. d) (např. nemohou dodržet podmínku, že nemají žádný přednostní přístup k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem) a čl. 3.1. Rámce, bude pro výzkumná témata mimo Přílohu I Smlouvy o ES, aplikovaný výzkum financován do 50 % uznaných nákladů (s případnými bonusy až do 80 % uznaných nákladů) z veřejných zdrojů v souladu s pravidly Evropské komise (viz Příloha č. 3 textu). Podpora nemůže být kumulována s jinou veřejnou podporou na tytéž uznané náklady a činnosti. Za nesplnění podmínek pro přijetí návrhů projektů (formální náležitosti) se považuje: předložení neúplného nebo chybně vyplněného návrhu projektu, předložení materiálů v jiném než českém jazyce, použití jiné než platné verze softwarové přihlášky a její elektronické neodeslání, neprokázání způsobilosti uchazeče v souladu s částí B, kapitola 2.3., písm. a) až f), u fyzických osob také podle písm. g), - nedodání dokladu o GMO k podávanému návrhu projektu (příjemci i spolupříjemci), - nedodání formuláře na ochranu zvířat (příjemci i spolupříjemci), - nedodání čestného prohlášení o splnění 4 podmínek Rámce k výjimce pro zemědělství při požadavku až 100% podpory (příjemci i spolupříjemci), nebo čestného prohlášení

-

26

-

o výzkumné organizaci při požadavku do 90% podpory (projekty nevyužívající výjimky pro zemědělství), nebo čestného prohlášení o typu podniku (příjemci i spolupříjemci), nesplnění požadavku na povolenou míru podpory předložení návrhu projektu, potřebných listin nebo čestných prohlášení bez všech požadovaných podpisů pozdní doručení návrhu projektu do podatelny Ministerstva zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, nebo doručení návrhu na jiné než určené místo, nesplnění dalších podmínek.

Další podmínky Návrhy projektů budou přijaty pouze v případě, pokud alespoň dva různé typy předpokládaných výsledků řešení budou využitelné v praxi, budou splňovat náležitosti výsledku RIV a budou bodově hodnotitelné podle aktuální Metodiky. Plánované výsledky musí být uvedeny v návrhu projektu v tabulce „Upřesňující údaje – Rekapitulace výsledků RIV“ a musí být v souladu s dílčími cíli. Pro kladné hodnocení budou vyžadovány alespoň dva samostatné výsledky do RIV typu P – patent, Z – poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, léčebný postup, F – užitný vzor, průmyslový vzor, G - prototyp, funkční vzorek, H – výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele, L – specializované mapy s odborným obsahem, N - uplatněná certifikovaná metodika, R – software., Bude vyžadováno zveřejňování výsledků v publikacích, tj. nejméně jeden výsledek v projektu typu J – článek v impaktovaném nebo recenzovaném časopise. Současně se budou při hodnocení sledovat výsledky typu B – odborná kniha, případně jako doplňující výsledek typu D – článek ve sborníku. Dále je nutné, aby nejpozději třetí rok řešení (31.12.2012) a každý následující rok byl ukončen výstupem (dílčím cílem) s prostředkem ověření, který bude splňovat náležitosti výsledku RIV a bude bodově hodnotitelný podle Metodiky. Poslední rok řešení se předpokládají převážně náklady spojené s aplikací výsledků do praxe. Jedním z dalších ukazatelů úspěšného hodnocení návrhu projektu je rychlost a efektivita spolupráce s uživatelskou sférou a rychlost a účinnost uplatnění výsledků VaV ve výrobcích, technologiích a službách na trzích. Poskytovatel může část účelové podpory, nejvýše však 15 % její schválené výše na celou dobu řešení, poskytnout příjemci až po vyhodnocení splnění cílů a dosažených výsledků řešení projektu. V případě hrubého porušení podmínek veřejné soutěže ve VaV vyhlášené poskytovatelem nebo v případě, že uchazeč-příjemce v projektu navrhuje známé řešení nebo vyřešený problém, má poskytovatel právo uchazeči-příjemci vyloučit návrh projektu z další veřejné soutěže ve VaV po dobu až tří let ve všech výzkumných programech vyhlašovaných Ministerstvem zemědělství v souladu s § 14, zákona č. 130/2002 Sb. a Rámce Konkrétní výši účelové podpory u jednotlivých projektů VaV stanoví poskytovatel na základě výsledků hodnocení v souladu s § 21, odst. 8, zákona č. 130/2002 Sb. b) Splnění podmínek a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji Posouzení, zda má návrh projektu charakter projektu VaV, a zda je v souladu s vyhlášenými podmínkami. Dále zda je v souladu s požadavky bezpečnosti a etiky na daný výzkum. c) Potřebnost projektu, komplexnost a motivační účinek podpory Posouzení souladu návrhu projektu s výzkumným programem, podprogramem a cílem podprogramu, do kterého je projekt přihlášen a jeho přínos pro řešení potřeb v dané

27

oblasti. Sleduje se zaměření návrhu projektu – jak odpovídá zvolenému cíli podprogramu, např. u Podprogramu I cíle 2. „Vypracovat nové postupy a posuzování pro produkci a zpracování zemědělských surovin a potravin a zvýšit jejich kvalitu a bezpečnost“, zda řešení projektu je ukončeno potravinářskou technologií nebo produktem. Dále se hodnotí zda je projekt komplexní a rozvíjí příslušný obor. (Komplexnost projektu znamená multidisciplinární, ucelený návrh řešení problému s potřebnými souvislostmi. Je to vazba výroba-výzkum-užití výsledků v praxi. Přínosem komplexního projektu má být vyřešení problému v celé jeho šíři z hlediska potřeb daného oboru a dosažení výsledků potřebných pro praxi. Znakem komplexnosti je i zapojení uživatelů do řešení projektu.) Ukazatelem pro hodnocení bude také návaznost navrhované problematiky na řešení mezinárodních projektů. Podle pravidel stanovených EU každý uchazeč musí popsat motivační účinek podpory z veřejných zdrojů a její nezbytnost pro úspěšné řešení projektu. Dle článku 1.3.4. a článku 6. Rámce je motivační účinek definován takto, cit.: „Státní podpora VaVaI musí vést k tomu, že příjemce podpory změní své chování tak, aby se zvýšila činnost v oblasti VaVaI a aby se uskutečnily projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI, které by jinak nebyly provedeny vůbec, či byly provedeny jen v omezenějším rozsahu. … v důsledku podpory se musí činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost.“ Velké podniky musí motivační účinek podpory kvantifikovat číselným údajem zvýšením míry, rozsahu, částky nebo rychlosti činnosti. Bez podrobné konkrétní kvantifikace u velkého podniku nebude projekt schválen. Motivační účinek se bude hodnotit pomocí srovnávací analýzy porovnáním míry zamýšlené činnosti s dotací a bez dotace. Před ukončením řešení výzkumného projektu je také zpracován návrh na Smlouvu o využití výsledků a schvalován tzv. Plán uplatnění výsledků (PUV), který má poskytovatel právo kontrolovat po skončení řešení projektu. Součástí tohoto plánu a jeho kontroly je také další sledování motivačních faktorů podle definovaných indikátorů dosažení a prostředků ověření. d) Využitelnost výsledků projektu Význam návrhu projektu pro využití v praxi a společenskou potřebu. Odhad přínosu při zavedení patentů, zlepšených nebo nových materiálů, technologií nebo technologických postupů a procesů ve srovnání se současným stavem a předpokládaným stavem po ukončení projektu. Posouzení aktuálnosti výsledků v době ukončení projektu a využitelnosti očekávaných výsledků projektu. Jedním z hlavních ukazatelů hodnocení návrhů projektů bude výše předpokládané efektivity vynaložených finančních prostředků v souladu s platnou Metodikou. e) Proveditelnost a realizace projektu Posouzení přiměřenosti navrhovaných nákladů v dané struktuře ve vztahu k předpokládaným cílům a výsledkům projektu i vzhledem k uvedeným časovým termínům, jejich účelnost. Posouzení z hlediska navrhované metodiky řešení, odbornosti řešitelského týmu, materiálního a technického zabezpečení a posouzení rizik, která by mohla ohrozit úspěšné dokončení projektu.

Postup hodnocení Hodnocení bude probíhat v souladu s § 21 zákona č. 130/2002 Sb. a se souvisejícími právními předpisy v platném znění. Dosažení výsledků bude sledováno a jejich hodnocení bude prováděno v souladu s aktuální Metodikou. Bodové hodnocení jednotlivých kritérií a jejich váhy budou v rámci Programu stanovovány a zveřejňovány při vyhlášení každé veřejné soutěže ve VaV. Splnění podmínek pro přijetí návrhů projektů vyhodnotí komise pro přijímání návrhů projektů jmenovaná poskytovatelem. O přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve VaV rozhodne poskytovatel – Ministerstvo zemědělství. Výsledky hodnocení komise pro přijímání

28

návrhů projektů budou uchazečům k dispozici pod jejich přístupovými údaji u každého návrhu projektu do 30 kalendářních dnů od uzávěrky přijímání návrhů projektů. Hodnocení jednotlivých kritérií odborným poradním orgánem ve veřejné soutěži probíhá posouzením, jakou měrou jsou jednotlivá kritéria splněna. K tomu slouží 4-stupňová klasifikační stupnice míry shody a hodnota koeficientu r: a) splňuje prakticky bez výhrad (r = 1), b) splňuje s výhradami (r = 0,67), c) splňuje s vážnými výhradami (r = 0,33), d) neplatí (r = 0). Každé kritérium má svoji váhu w. Celkové bodové ohodnocení kritéria je dáno součinem koeficientu r (tj. míry shody) a váhy. U každého projektu je na základě bodového ohodnocení jednotlivých kritérií proveden výpočet Potenciálu Projektu (PP) a tzv. Efektivnosti potenciálu (EP [body/Náklady]). Konkrétní váhu jednotlivých kritérií v uvedeném bodovém intervalu stanoví poskytovatel. V hodnocení návrhů projektů budou bonusem zohledněny návrhy, kterých se zúčastňují konkrétní uživatelé, jsou plánovány kvalitní výsledky do praxe, projekty obsahují vyšší míru spolufinancování z neveřejných zdrojů. Projekty jsou seřazeny sestupně podle PP a EP, vznikne pořadí projektů. Podle něj odborný poradní orgán doporučí poskytovateli pořadí projektů k rozhodnutí o jejich financování. Návrhy projektů, doručené podle vyhlášených podmínek pro přijetí návrhů projektů, budou zhodnoceny odborným poradním orgánem poskytovatele podle kritérií uvedených v bodech b), c), d) části B, oddílu 4. „Kritéria a postup hodnocení návrhů projektů”. Jednání odborného poradního orgánu se řídí schváleným statutem a jednacím řádem, který bude v době vyhlášení veřejné soutěže ve VaV zveřejněn na adrese www.nazv.cz. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní nejdříve při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve VaV. Poskytovatel zajistí ke každému návrhu projektu odborné posudky nejméně dvou oponentů, kteří se nepodílejí na řešení projektu, splňují požadavek nepodjatosti a nejsou pracovníky jedné organizace. Posudky oponentů jsou podkladem pro hodnocení odborným poradním orgánem. O výsledku veřejné soutěže ve VaV rozhodne na základě hodnocení odborného poradního orgánu poskytovatel – Ministerstvo zemědělství. Po rozhodnutí Ministerstva zemědělství o výsledku veřejné soutěže ve VaV budou dne 23. listopadu 2009 uchazeči vyrozuměni o tomto výsledku zveřejněním na internetové adrese www.nazv.cz. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství o výsledku veřejné soutěže ve VaV je konečné a nelze se proti němu odvolat. Na poskytnutí podpory není právní nárok. Řešení projektu nebude zahájeno před vyhodnocením návrhu a vyhlášením výsledků veřejné soutěže.

Hodnocení dosažených výsledků výzkumu Výsledky ukončených projektů Programu se budou hodnotit podle analogických kritérií, která platila pro výběr návrhů projektů do uvedeného Programu. Bude se hodnotit jakým způsobem ukončený projekt přispěl ke splnění ekonomických, ekologických a sociálních očekávání a jakým způsobem přispěl k využití výzkumných a technologických příležitostí. U aplikovaného výzkumu a vývoje se bude posuzovat jejich potřebnost a přínos pro praxi. Dále se bude v rámci hodnocení výsledků postupovat na základě Metodiky hodnocení VaV a jejich výsledků aktuální v době vyhlášení veřejné soutěže. Podle aktuální metodiky budou hodnoceny také výsledky uvedené v PUV v souladu s ustanoveními Smlouvy o využití výsledků dosažených v projektu výzkumu a vývoje.

29

5. Doručení návrhu projektu Návrh jednoho výtisku projektu spolu s dalšími náležitostmi bude doručen do podatelny Ministerstva zemědělství v uzavřené obálce označené nadpisem:

„VS VAK – 2010 – NEOTVÍRAT!“. Na každé obálce musí být uvedena podávající organizace. Každá podávající organizace obdrží z podatelny protokol s razítkem podatelny (bude uvedeno datum odevzdání,čas podání a počet podaných projektů). Výtisk každého návrhu projektu musí být podepsaný statutárním zástupcem/zástupci uchazeče v souladu se zřizovací nebo zakládací listinou, výpisem z obchodního rejstříku, u institucí zřízených ze zákona příslušnou právní normou nebo jiným dokladem o zřízení nebo založení. V případě více uchazečů, podílejících se na řešení projektu, podepisují návrh projektu statutární zástupci všech uchazečů. V případě podávání jednoho návrhu projektu uchazečem je nutno do obálky vložit dokumenty požadované v souvislosti s prokázáním způsobilosti uchazeče, uvedené v části B, kapitole 2.3. „Prokazování způsobilosti uchazeče při podání návrhu projektu”. Dále musí přiložit čestné prohlášení při požadavku až 100 % při výjimce pro zemědělství a rybolov nebo čestné prohlášení při požadavku až 90 % míry podpory u výzkumných organizací nebo čestné prohlášení o typu podniku, doklad o GMO, formulář na ochranu zvířat proti týrání. V případě více návrhů projektů podávaných jedním uchazečem je možno dokumenty doložit pouze jednou (mimo uzavřené obálky) v případě, že bude přiložen písemný seznam všech podávaných návrhů projektů daného uchazeče (týká se dokumentů k prokázání způsobilosti). Seznam a dokumenty je v tomto případě nutno odevzdat ve zvláštní obálce označené „Seznam a dokumenty k VS-VAK-2010“. Ostatní doklady k jednotlivým návrhům projektů musí být vloženy do uzavřené obálky jako příloha ke konkrétnímu návrhu projektu (doklad o GMO, formulář na ochranu zvířat proti týrání, čestné prohlášení při požadavku až 100 % nebo 90 % míry podpory nebo prohlášení o typu podniku). U každého výtisku návrhu projektu musí být dodrženy všechny vyhlášené podmínky veřejné soutěže. Na stránce www.nazv.cz je možno nalézt podrobnější instrukce včetně formulářů. Návrh projektu může každý uchazeč doručit buď osobně pouze do podatelny Ministerstva zemědělství, nebo poštou jako doporučenou zásilku na adresu: Ministerstvo zemědělství, odbor výzkumu a vývoje, oddělení Národní agentura pro zemědělský výzkum, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tak, aby byl doručen do uzávěrky přijímání návrhů, tj. do 11. června 2009 do 12:00 hodin. Za včasné a kompletní doručení návrhu projektu v souladu s podmínkami vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na projekty v Programu odpovídá uchazeč.

6. Prokazování způsobilosti uchazeče po vyhlášení výsledků veřejné soutěže Po vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve VaV uchazeč-příjemce, v jehož prospěch má být uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže trvání své způsobilosti originálem nebo ověřenou kopií takto:

30

-

-

-

-

podle písm. b) části B, kapitole 2.3. „Prokazování způsobilosti při podání návrhu projektu“ oprávněním k činnosti, zřizovací listinou (s výjimkou organizací zřízených poskytovatelem podpory a institucí zřízených zvláštním právním předpisem, např. veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí), zakládací listinou nebo jiným dokladem o zřízení nebo založení, výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, ne starší než 90 kalendářních dnů, písemným pověřením jiné osoby, která je oprávněna podepisovat smlouvy a jednat jménem příjemce (ověřená plná moc) podepsaným členy statutárního orgánu v souladu se zřizovací nebo zakládací listinou, výpisem z obchodního rejstříku, u institucí zřízených ze zákona příslušnou právní normou nebo jiným dokladem o zřízení nebo založení. rozhodnutím Ministerstva životního prostředí o zápisu do Seznamu uživatelů, případně do Seznamu GMO, nebo potvrzení o podání žádosti o zápis do výše uvedených seznamů (zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty ve znění zákona č. 346/2005 Sb., změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy), (příjemce i spolupříjemce) vyplněným a schváleným Vzorovým formulářem projektu pokusů podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v souladu s vyhláškou č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat (formulář schvaluje resortní Komise pro ochranu zvířat), (příjemce i spolupříjemce).

V případě více uchazečů-příjemců podílejících se na řešení projektu, se kterými má být uzavřena smlouva o poskytnutí podpory (nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory), předloží požadované doklady uvedené pod písm. b) a e) kapitoly 2.3. všichni uchazečipříjemci.

Poznámka: Prokazování způsobilosti podle § 18, písm. e) zákona č. 130/2002 Sb. výpis z evidence Rejstříku trestů u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena zajišťuje od 1.7.2008 poskytovatel. Uchazeč-příjemce, se kterým má být uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje svoji způsobilost v rámci jedné veřejné soutěže ve VaV pouze jedenkrát. Pokud nastanou v době od podání návrhu projektu změny, které se dotýkají právního postavení uchazeče-příjemce či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti, je uchazeč povinen písemně informovat poskytovatele o těchto změnách do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. V případě zjištění nesrovnalostí mezi formálními náležitostmi uvedenými v návrhu projektu a předloženými doklady o prokazování způsobilosti uchazeče-příjemce (uchazečůpříjemců) nebo jejich nedodáním ve stanoveném termínu před uzavřením smlouvy nebo vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory si poskytovatel vyhrazuje právo neuzavřít s uchazečem-příjemcem (uchazeči-příjemci) smlouvu nebo nevydat rozhodnutí o poskytnutí podpory.

7. Vymezení údajů ke zveřejnění Při zveřejňování údajů se postupuje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění zákona č. 429/2004 Sb. Všichni účastníci hodnocení jsou vázáni mlčenlivostí. Za informace důvěrného charakteru budou považovány údaje uvedené v návrhu projektu, zejména: a) o uchazečích a organizacích v roli spolupříjemce projektu,

31

b) o rozpočtu návrhu projektu, c) osobní údaje řešitele nebo spoluřešitelů. Po ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji je možno zveřejnit v souladu s § 32 zákona č. 130/2002 Sb. u projektů schválených k financování tyto údaje: a) název a evidenční číslo projektu, b) příjemce a spolupříjemce, včetně adresy, c) jména řešitele a spoluřešitelů, d) cíl řešení projektu a anotaci, e) dobu řešení projektu, f) uznané náklady na řešení projektu, g) další údaje v souladu s požadavky aktuálně platné legislativy.

8. Informace a pomoc pro uchazeče Základní informační servis uchazečům poskytne Ministerstvo zemědělství, odbor výzkumu a vývoje, oddělení Národní agentura pro zemědělský výzkum na webových stránkách www.nazv.cz. − − −

Na této adrese je možné nalézt : materiály o veřejné soutěži na podporu řešení projektů výzkumu a vývoje podklady pro podání návrhů projektů informace o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a jejích výsledcích

Další informace je možno získat v Národní agentuře pro zemědělský výzkum (NAZV): telefon : 22181 2349, 22181 2046, 22181 2277 e-mail : [email protected] internet : www.nazv.cz Adresa poskytovatele: Ministerstvo zemědělství odbor 18020 – výzkumu a vývoje oddělení 18022 – Národní agentura pro zemědělský výzkum Těšnov 17 117 05 Praha 1

32

PŘÍLOHY K TEXTU

Příloha č. 1 – Definice malých a středních podniků Nařízení Komise (ES) č. 364/20041 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj PŘÍLOHA I

Definice malých a středních podniků (výňatek z doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, Úř. věst. č. L 124, 20. 5. 2003, s. 36)

DEFINICE MIKROPODNIKŮ A MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ PŘIJATÁ KOMISÍ Článek 1 Podnik Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Článek 2 Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků 1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur. 2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů euro. 3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur. Článek 3 Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce b. ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce c. b. „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce c. a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik). Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem: i. veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 eur;

34

ii. university nebo nezisková výzkumná střediska, iii. institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj, iv. samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů eur a s méně než 5 000 obyvatel. c. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů: i. podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku, ii. podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu jiného podniku, iii. podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku, iv. podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku. Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků. Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené. Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích. Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh. d. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty (podniky) . e. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Společenství. Článek 4 Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období a. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní. b. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

35

c. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období. Článek 5 Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří: i. zaměstnanci, ii. osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem, iii. vlastníci-vedoucí pracovníci, iv. společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku. Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

a. b.

c.

d.

Článek 6 Sestavování údajů o podniku V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace. S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemné vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl. K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci. Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků, se kterými je daný podnik partnerský a přičtením údajů týkajících se podniků, se kterými je propojen.“

36

Příloha č. 2a – Příloha I Smlouvy o založení Evropského společenství Příloha I Smlouvy o založení Evropského společenství Seznam Podle článku 38 Smlouvy

Číslo bruselské nomenklatury

Popis zboží

Kapitola 1

Živá zvířata

Kapitola 2

Maso a poživatelné droby

Kapitola 3

Ryby, korýši a měkkýši

Kapitola 4

Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med

Kapitola 5 05.04

Střeva, měchýře a žaludky ze zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části

05.15

Produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 a 3, nevhodná k lidské spotřebě

Kapitola 6

Živé rostliny a květinářské produkty

Kapitola 7

Jedlá zelenina, rostliny, kořeny a hlízy

Kapitola 8

Jedlé ovoce; slupky citrusových plodů a melounů

Kapitola 9

Káva, čaj, koření, kromě maté (čísla 09.03)

Kapitola 10

Obiloviny

Kapitola 11

Mlýnské výrobky; slad; škroby; lepek; inulin

Kapitola 12

Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna a plody; průmyslové a léčivé rostliny; sláma a pícniny

Kapitola 13 ex 13.03

Pektin

Kapitola 15 15.01

Vepřové sádlo a jiný lisovaný nebo tavený vepřový tuk; lisovaný nebo tavený drůbeží tuk

15.02

Hovězí, ovčí nebo kozí lůj, surový nebo tavený, též „premier jus“

15.03

Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin a oleomargarin, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené

15.04

Tuky a oleje z ryb a z mořských savců, též rafinované

15.07 15.12

Ztužené rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, surové, čištěné nebo rafinované Tuky a oleje živočišné nebo rostlinné, hydrogenované, též rafinované, ale jinak neupravené

37

15.13

Margarin, umělé vepřové sádlo a jiné upravené potravinové tuky

15.17

Zbytky po zpracování živočišných tuků nebo rostlinných vosků

Kapitola 16

živočišných nebo

Přípravky z masa, ryb, korýšů nebo měkkýšů

Kapitola 17 17.01

Řepný a třtinový cukr, v pevném stavu

17.02

Ostatní cukry; cukerné sirupy; umělý med (též smíšený s přírodním medem); karamel

17.03

Melasa, též odbarvená

17.05

Aromatizované nebo barvené cukry, sirupy a melasy (včetně vanilkového cukru nebo vanilínu), vyjma ovocných šťáv s přísadou cukru v jakémkoli poměru

Kapitola 18 18.01

Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené

18.02

Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

Kapitola 20

Přípravky ze zeleniny, poživatelných rostlin, ovoce nebo jiných rostlin nebo částí rostlin

Kapitola 22 22.04 22.05 22.07 ex 22.08 ex 22.09 22.10 Kapitola 23

Hroznový mošt částečně zkvašený nebo hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno jinak než přidáním alkoholu Víno z čerstvých hroznů; hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno jinak než přidáním alkoholu Ostatní kvašené nápoje (jablečné, hruškové, medovina) Ethylalkohol denaturovaný či nedenaturovaný, o jakémkoli obsahu alkoholu, získávaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, vyjma destilátů, likérů a jiných lihových nápojů a složených lihových přípravků (tzv. koncentrované extrakty) pro výrobu alkoholických nápojů Stolní ocet a jeho náhražky Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo

Kapitola 24 24.01

Nezpracovaný tabák, tabákový odpad

Kapitola 45 45.01

Surový přírodní korek, korkový odpad; granulovaný nebo na prach rozemletý

Kapitola 54 54.01

Len surový, máčený, třený, vochlovaný nebo jinak zpracovaný, avšak nespředený, koudel a odpad (včetně rozvlákněného materiálu)

Kapitola 57 57.01

Pravé konopí (Cannabis sativa) surové, máčené, třené vochlované nebo jinak zpracované, avšak nespředené, koudel a odpad (včetně rozvlákněného materiálu)

38

Příloha č. 2b – Zvláštní pravidla pro zemědělství a rybolov Zvláštní pravidla pro zemědělství a rybolov Článek 9. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací

Co se týká podpory VaV u výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o ES a odchylně od omezení míry podpory nebo příplatků stanovených v tomto rámci, Komise bude nadále povolovat míry podpory do výše 100 % i v případech, kdy VaV provádějí podniky, jsou-li v každém případě splněny tyto čtyři podmínky: -

jedná se o obecný zájem konkrétního odvětví nebo pododvětví,

-

informace o provedení výzkumu a jeho cílech jsou zveřejněny na internetu před zahájením výzkumu. Je nutno uvést rovněž přibližné datum očekávaných výsledků a místo zveřejnění na internetu a zmínku, že výsledky budou k dispozici zdarma,

-

výsledky výzkumu jsou zpřístupněny na internetu po dobu nejméně 5 let. Tyto informace na internetu nesmí být zveřejněny dříve, než jsou poskytnuty členům určité organizace,

-

podpora je poskytnuta přímo výzkumnému ústavu nebo subjektu a nesmí zahrnovat přímé poskytnutí podpory nesouvisející s výzkumem podniku vyrábějícího nebo zpracovávajícího nebo uvádějícího na trh zemědělské výrobky ani poskytovat cenovou podporu výrobcům těchto výrobků.

Komise schválí státní podporu pro spolupráci podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)7 pokud bylo pro tuto spolupráci schváleno spolufinancování podle uvedeného článku a nebo je státní podpora udělena formou dalšího financování podle článku 89 nařízení (ES) č. 1698/2005 za stejných podmínek a ve stejné míře jako spolufinancování. Případy podpory VaV v případě výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o ES, které nesplňují podmínky této kapitoly, budou přezkoumány podle běžných pravidel tohoto rámce.

7

Úř. Věšt. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1463/2006 (Úř věst. L 277, 9.10.2006, s. 1).

39

Příloha č. 3 – Tabulky znázorňující míru podpory Tabulka znázorňující míru podpory Článek 19, 20 a 21, 22, 23 Notifikace Programu VAK č. N 187/2008 ze dne 10.7.2008

Pro výzkumné činnosti týkající se výrobků, které nejsou uvedené v Příloze I Smlouvy o ES ‚ v případě projektů, které se nehlásí k Příloze I Smlouvy o ES jsou stanoveny tyto použitelné míry podpory: Malý podnik Střední podnik Velký podnik Základní výzkum

100%

100%

100%

Aplikovaný výzkum

70%

60%

50%

Experimentální vývoj

45%

35%

25%

V následujících případech je přidán příplatek za spolupráci v maximální výši 15%: a) jestliže projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně dvěma podniky, které jsou na sobě nezávislé a jsou splněny tyto kumulativní podmínky: - žádný jediný podnik nenese více než 70% uznaných nákladů projektu spolupráce, - projekt musí zahrnovat spolupráci s nejméně jedním malým nebo středním podnikem nebo musí být přeshraniční, tj. činnosti ve VaV jsou prováděny nejméně ve dvou různých členských státech, b) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací, především v kontextu koordinace státních politik VaV a jsou splněny tyto podmínky: - výzkumná organizace nese nejméně 10% uznaných nákladů, - výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu v míře, v níž pocházejí z výzkumu prováděného touto organizací. Pro účely výše uvedených bodů a) a b) se subdodávky nepovažují za spolupráci. c) pouze v případě aplikovaného výzkumu, jestliže jsou výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím vědeckých a technických konferencí nebo jsou zveřejňovány ve vědeckých nebo odborných časopisech. V žádném případě nemůže maximální kumulativní míra podpory přesáhnout 80% uznaných nákladů. V případě podpory na náklady práv k průmyslovému vlastnictví u malých a středních podniků je maximální míra podpory 100% u základního výzkumu, 50% u aplikovaného výzkumu a 25% u experimentálního vývoje. 50% u aplikovaného výzkumu a 25% u experimentálního vývoje se vztahuje na náklady na průmyslově právní ochranu. Podpora přidělená v rámci tohoto režimu nemůže být kumulována s jinou veřejnou podporou na tytéž uznané náklady a činnosti.

40

Příloha č. 3 pokračování Tabulky znázorňující míru podpory Tabulka znázorňující míru podpory s příplatkem Článek 5.1.3. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací

Malý podnik Střední podnik Velký podnik Základní výzkum

100%

100%

100%

Aplikovaný výzkum

70%

60%

50%

80%

75%

65%

45%

35%

25%

60%

50%

40%

Aplikovaný výzkum v případě: - spolupráce mezi podniky; pro velké podniky: přeshraniční spolupráce nejméně s jedním malým nebo středním podnikem nebo - spolupráce podniku s výzkumnou organizací nebo - šíření výsledků Experimentální vývoj Experimentální vývoj v případě - spolupráce mezi podniky; pro velké podniky: přeshraniční spolupráce nebo spolupráce s alespoň jedním malým nebo středním podnikem nebo - spolupráce podniku s výzkumnou organizací

41

Příloha č. 4 – Výzkumné organizace Výzkumné organizace Článek Rámce 2.2., písm. d „Výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem. Článek Rámce 3.1., část 3.1.1. Veřejné financování nehospodářských činností Pokud stejný subjekt provádí jak činnosti hospodářské, tak i nehospodářské povahy, financování z veřejných zdrojů nebude s cílem dvojího financování spadat pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, lze-li jasně oddělit oba uvedené typy hospodářské činnosti, jakož i příslušné náklady a financování8. Důkaz, že tyto náklady byly správně přiděleny, může být podán předložením ročních finančních výkazů univerzit a výzkumných organizací. Komise má nicméně za to, že primární činnosti výzkumných organizací, jsou obvykle neziskového charakteru, zejména: - vzdělávání s cílem zvýšit množství a zlepšit kvalifikaci lidských zdrojů, - provádění nezávislého výzkumu i výzkumu prováděného ve spolupráci s jinými subjekty s cílem zvýšit objem znalostí a zlepšit chápání stávajícího know-how, - šíření výsledků výzkumu. Komise má dále za to, že činnosti sloužící převodu technologií (poskytování licencí, odstředivé vytváření (spin-off) dalších forem managementu znalostí vytvořených výzkumnou organizací) mají nehospodářskou povahu, jestliže jsou vnitřní povahy9 a veškeré příjmy z těchto činností jsou reinvestovány do primárních činností daných výzkumných organizací10. Úplné znění článku 3.1. Rámce je uveřejněno na stránce www.nazv.cz, legislativa.

Nepřímá státní podpora podnikům prostřednictvím výzkumu ve spolupráci s veřejně financovanými výzkumnými organizacemi Článek 31 Notifikace Programu VAK Podle bodu 3.2.2. Rámce v případě projektů spolupráce společně prováděných podniky a veřejně financovanými výzkumnými organizacemi se předpokládá, že prostřednictvím výzkumné organizace není průmyslovému partnerovi poskytnuta žádná nepřímá státní podpora při spolupráci, pokud je splněna jedna z těchto podmínek: a) zúčastněné podniky hradí plně náklady projektu b) výsledky, které vedou ke vzniku práv k duševnímu vlastnictví, mohou být obecně šířeny a jakákoli práva k duševnímu vlastnictví na výsledky VaVaI, která vzniknou v důsledku činnosti výzkumné organizace, náležejí plně této výzkumné organizaci c) výzkumná organizace obdrží od zúčastněných podniků náhradu rovnající se tržní ceně práv k duševnímu vlastnictví, která plynou z činnosti výzkumné organizace v souvislosti s projektem a která se převedou na zúčastněné podniky. Případný příspěvek zúčastněných podniků na náklady výzkumné organizace se od této náhrady odečte. 8

Ekonomické činnosti spočívající v konkrétním výzkumu prováděném na objednávku průmyslového subjektu cestou pronájmu výzkumných infrastruktur a poskytování poradenských služeb. 9 Vnitřní povahou Komise se rozumí situace, kdy je management znalostí výzkumné organizace (výzkumných organizací) prováděn buďto oddělením nebo pobočkou výzkumné organizace nebo společně s dalšími výzkumnými organizacemi. Svěření dodávek specifických služeb třetím stranám prostřednictvím veřejné soutěže obvykle nezbavuje tyto činnosti povahy činností vnitřních. 10 Ohledně všech zbývajících druhů převodu technologií, na něž organizace získávají státní podporu, se Komise nedomnívá, že by mohla na základě svých současných poznatků obecně rozhodnout o tom, že financování takovýchto činností má povahu státní podpory. Komise zdůrazňuje povinnost členských států danou ustanovením čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES vyhodnotit povahu těchto opatření v každém jednotlivém případě a oznámit tato opatření Komisi, mají-li za to, že představují státní podporu.

42

Příloha č. 5 – Definice druhů výsledků podle Metodiky RVV Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje Definice druhů výsledků výzkumu a vývoje pro účely Informačního systému výzkumu a vývoje (platné k 1. 1. 2009) I. kategorie – Publikace J – článek v odborném periodiku Článkem v odborném periodiku je vědecký článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, event. s poznámkovým aparátem, nikoliv pouze články informativního charakteru, ediční materiály, opravy nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném periodiku. Článkem v odborném periodiku není abstrakt vědeckého příspěvku (např. na konferenci). Odborným periodikem je vědecký časopis, který je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. Odborným periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis. Upřesnění pro účely hodnocení: Jimp – článek s přiděleným kódem UT ISI v časopise, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters Jneimp – článek v časopise, který je zařazen v seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice (zveřejněno na www.vyzkum.cz) nebo je evidován v některé ze světově uznávaných databází. B – odborná kniha Neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 100 normostran vydaná tiskem s nákladem alespoň 200 výtisků v nakladatelství a vědeckou redakcí a recenzovaná alespoň dvěma obecně uznávanými recenzenty z příslušného oboru (ne však z pracoviště autorů knihy). Odborná kniha se týká přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje informaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové metodologie opírající se o dosavadní teoretická bádání v dané oblasti). Formální atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury, rejstřík, souhrn v alespoň jednom světovém jazyce, eventuálně poznámkový aparát a bibliografii pramenů. Kniha má přidělen kód ISBN (do RIV lze zařadit i knihu, která ISBN kód nemá přidělen). Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského kolektivu na obsahu podíl), a to i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství. Odbornou knihou je např. monografie, vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon, kritická edice pramenů, kritický komentovaný překlad náročných filosofických , historických či filologických textů doprovázený studií, vědecky koncipovaný jazykový slovník a odborný výkladový slovník (pokud je tento druh výsledků přesně vymezen v cílech nebo předmětu řešení projektu nebo výzkumného záměru), kritický katalog výstavy apod., pokud splňují uvedená formální kritéria. Odbornou kniho nejsou učební texty (učebnice, skripta), odborné posudky a stanoviska, ročenky a výroční nebo obdobné periodické zprávy, statistické ročenky, nepublikované diplomové, doktorské a habilitační práce, jazykové slovníky (pokud není tento druh výsledku přesně vymezen v cílech nebo předmětu řešení projektu nebo výzkumného záměru), tiskem nebo elektronicky vydaný souhrn rešerší, účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště), sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou výsledkem druhu D), tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů. U vícesvazkové vědecké monografie je možné do RIV zařadit každý svazek, pokud každý jednotlivě splňuje požadovaná kritéria a byl vydán jako samostatná publikace s vlastním ISBN. Pokud je odborná kniha zařazena jako výsledek druhu B, nemohou být její kapitoly zařazeny jako výsledek druhu C. Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnoceny budou pouze knihy s min. 200 vydanými výtisky (je-li kniha vydávána v elektronické podobě, musí být vydána i v podobě tištěné v požadovaném počtu výtisků). Hodnoceny budou knihy pouze s přiděleným ISBN kódem. C – kapitola v odborné knize Kapitola nebo kapitoly v odborné knize (viz výsledek typu B) v případě, kdy celá kniha má jen editora a každá kapitola má samostatného autora nebo autorský kolektiv.

43

Upřesnění pro účely hodnocení: Kapitoly v knize nebudou samostatně hodnoceným výsledkem (hodnoceny budou pouze celé knihy, autor kapitoly bude hodnocen jako člen autorského kolektivu celé knihy). D – článek ve sborníku Článek s obvyklou strukturou vědecké práce a s obvyklým způsobem citování zdrojů (nikoliv abstrakt), zveřejněný ve sborníku. Sborníkem je recenzovaná neperiodická publikace, vydaná u příležitosti pořádané konference, semináře nebo sympózia a má přidělen ISBN kód. Obsahuje samostatné stati různých autorů, které mají většinou nějaký společný prvek nebo příbuzné téma, nikoli ale pouhé abstrakty. Sborníkem není účelově vydaný souhrn odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště). Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnoceny budou pouze autorské, nikoliv editorské příspěvky ve sbornících editovaných v databázi ISI Proceedings společnosti Thomson Reuters (New York, USA). Pokud bude stejný článek zároveň evidován v databázi Web of Science pod stejným kódem UT ISI, bude hodnocen jako článek Jimp. II. kategorie – Patenty P – patent Patentem je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: - u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů; - u evropského patentu Evropský patentový úřad za podmínek stanovených evropskou patentovou úmluvou; - u ostatních patentů příslušný patentový úřad podle podmínek stanovených daným patentovým úřadem. Výsledkem je přidělený patent. Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až v okamžiku vydání patentové listiny (v případě českého patentu), event. jiné listiny, která má stejný účinek. Za výsledek tohoto druhu nelze považovat patentovou přihlášku, a to v jakékoliv fázi řízení o udělení patentu. Upřesnění pro účely hodnocení: Hodnotí se pouze udělený patent, nikoliv patentová přihláška. Bodově budou odlišeny patenty národní (jakýkoliv patent udělený národním patentovým úřadem, s výjimkou USA a Japonska) a mezinárodní (evropský, mezinárodní, USA, Japonsko). U národních patentů bude dále rozlišováno, zda je patent doposud nevyužívaný nebo je využíván (s ekonomickým přínosem) vlastníkem patentu, nebo zda je využíván na základě platné licenční smlouvy. III. kategorie – Aplikované výsledky Z – poloprovoz Jedná se o zkušební a ověřovací provozy, sloužící pro ověření vlastností, činností, poruchovosti a dalších sledovaných parametrů před uvedením (např. technologie nebo systému) do provozu k maximálnímu nebo plánovanému výkonu. Nutnou podmínkou je novost a unikátnost ověřovaného návrhu – celý výrobní postup (technologie) i strojní vybavení; za poloprovoz nelze označit stávající nebo již funkční provozy, u kterých dochází k obměně, rozšíření nebo vylepšení pouze dílčích technologických nebo systémových prvků, včetně prvků ovládacích. Z – ověřená technologie Jedná se o obdobu poloprovozu s tím rozdílem, že novost je aplikována u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování (ověření) technologie, podložené protokolem o ověření a následné uplatnění ve výrobě. Takovým termínem lze např. označit výsledek, který je předmětem smlouvy o uplatnění výsledků uzavřené mezi autorem výsledku (příjemcem nebo spolupříjemcem) a uživatelem. Z – odrůda, plemeno Jedná se o výsledek, kdy vznikne nová rostlinná odrůda, která je chráněná podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, ve znění pozdějších předpisů. V případě plemene je výsledkem nové plemeno, pro které je zavedena nová plemenná kniha podle § 9 zákona č 154/2000 Sb., plemenářského zákona. Z – léčebný postup Jedná se o výsledek, kterým je v humánní nebo veterinární medicíně ověřený komplex činností zahrnující popis onemocnění, zjištění příčin vzniku onemocnění a na základě těchto poznatků je

44

stanovena léčebná metoda, která vede k obnovení fyziologické rovnováhy organismu. Podmínkou u léčebného postupu je ověření pomocí klinického testování. Upozornění k výsledkům typu Z: Podmínkou pro zařazení takového výsledku do IS VaV bude uzavření příslušné smlouvy o využití/uplatnění výsledku mezi autorem výsledku (tj. příjemcem event. spolupříjemcem podpory) a uživatelem (realizátorem) výsledku; u výsledku druhu odrůda a plemeno bude uplatnění dáno registrací daného výsledku (odrůdy, plemena) v příslušném registru nebo plemenné knize; u výsledku druhu léčebné postupy bude rozhodující zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (v případě humánních léčebných postupů) nebo schválení kompetenčně příslušnou autoritou. Uváděna bude cena (s výjimkou léčebných postupů), za kterou se bude výsledek realizovat (tj. cena, která bude uvedena jako cena prodejní ve smlouvě o využití/uplatnění výsledků). F – užitný vzor Užitným vzorem jsou technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Za užitný vzor lze považovat pouze taková technická řešení, která jsou zapsána Úřadem průmyslového vlastnictví v rejstříku užitných vzorů. Podrobnosti o přihlášení, zápisu a době platnosti užitného vzoru stanovuje zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů. F – průmyslový vzor Průmyslovým vzorem je výsledek, který požívá ochrany podle zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č.527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Upozornění k výsledkům druhu F: Povinně budou do RIV uváděny údaje o registraci vzorů (označení příslušného orgánu, datum přiděleného osvědčení, číslo osvědčení). G – prototyp Jedná se o složitější průmyslový výrobek, zhotovený kusovým způsobem (kusová výroba) k ověření vlastností konstrukce v praxi nebo na zkušebně před zavedením sériové nebo hromadné výroby. G – funkční vzorek Jedná o bdobu prototypu, pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje sériová nebo hromadná výroba. Jedná se např o návrh, vývoj a následnou výrobu unikátního přístroje nebo laboratorního zařízení. Za takový výsledek může být ale považován takový výrobek nebo přístroj, jehož vývoj byl cílem řešení projektu nebo výzkumného záměru nebo který vznikl jako nedílná součást při řešení. H – výsledky promítnuté do právních předpisů a norem Jedná se o výsledek, jehož obsah bude (bez úprav) převzat do návrhu právního předpisu (nebo jeho části) nebo normy. V případě aplikace výsledku do právních předpisů se musí jednat o český právní předpis. V případě aplikace výsledku do normy je podmínkou, aby vydavatelem normy byl autorizovaný normalizační institut oprávněný vydávat normy (závazné či doporučující). Nerozlišuje se, zda se jedná o normu národní (českou nebo jiného státu s národní působností) nebo nadnárodní (evropskou). H – výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele Jedná se o výsledek, který je použit (převzat bez úprav) do konečného znění směrnice či předpisu nelegislativní povahy, který může příslušný poskytovatel nebo jiný kompetenčně příslušný orgán v rámci své kompetence vyhlásit za obnecně závazný (nejedná se o metodiku). Upozornění k výsledků druhu H: Povinně budou do RIV uváděny údaje o čísle nebo názvu právního předpisu, normy směrnice či předpisu nelegislativní povahy. L – specializované mapy s odborným obsahem Specializovaná mapa s odborným obsahem je syntézou kartograficky vyjádřených bodových, plošných, prostorových a případně i časových informací (4D) a jejich souvislostí, získaných na

45

podkladě výzkumu určitého území. Jedná se např. o geovědní mapy, mapy památkových objektů, archeologických lokalit, chráněných přírodních území, technických objektů, ale např i biologických a přírodních jevů, historických či společenských souvislostí. Nezbytnou podmínkou je, že se jedná o mapy, které jsou dokumentované údaji získanými a interpretovanými příslušnými výzkumnými metodami. Tímto druhem výsledku nejsou různé klasické mapy kartografické, silniční, turistické, mapy lokalit, apod. N – uplatněná certifikovaná metodika Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy schválena a doporučena pro využití v praxi. Upřesnění pro hodnocení: Podmínkou je mezinárodně uznávané certifikace (akreditace) u příslušného odborného certifikačního (akreditačního) orgánu nebo osvědčení příslušného odborného orgánu státní správy, který je věcně odpovědný za oblast, ve které je metodika uplatňována. Metodiky bez takového schválení (akreditace, certifikace) nebudou ohodnoceny. R – software Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvůrcem) je/jsou osoby podílející se u příjemce (nebo spolupříjemce) na řešení výzkumné aktivity a který může být volně využíván v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a c souladu s § zákona č. 130/2002 Sb. Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo spolupříjemce, nebo který je určen výhradně a pouze pro potřeby poskytovatele (tzn. Pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních předpisů nebo rozhodnutím orgánů státní správy nebo samosprávy). V – výzkumná zpráva Jedná se o takový výsledek, který je v souladu s § 4, písm. g) nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje, výsledkem obsahujícím utajované informace podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 244/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb.). NEHODNOCENÉ VÝSLEDKY IV. kategorie – Ostatní výsledky A – audiovizuální tvorba Takovým výsledkem je audiovizuální tvorba, elektronické= dokumenty (tj. dokumenty vydané pouze ve formě čitelné prostřednictvím příslušného technického zařízení, např. dokumenty vydané pouze na CD, dokumenty dostupné pouze prostřednictvím Internetu nebo webová prezentace) s výjimkou výsledků vydávaných v elektronické podobě, které splňují podmínky pro zařazení do kategorie J, B nebo D. Nezahrnuje výzkumné zprávy vydané pouze v elektronické formě, které splňují požadavky pro výsledek druhu V. Nejedná se rovněž o výroční, periodické nebo závěrečné (event. jinak pojmenované) zprávy o řešení projektu nebo výzkumného záměru, které jsou předkládány poskytovateli a které jsou vydané pouze v elektronické formě. M – uspořádání konference Jedná se o zorganizování (uspořádání) konference nebo sympozia. W – uspořádání workshoopu Jedná se o zorganizování (uspořádání) workshopu nebo semináře. E – uspořádání výstavy Jedná se o zorganizování (uspořádání) výstavy. O – ostatní výsledky Jedná se o takové výsledky, které nesplňují kritéria pro výše uvedené, přesně definované druhy výsledků a které vznikly v souvislosti s řešením projektu nebo výzkumného záměru.

46