MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví LETECKÝ PŘEDPIS

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví

LETECKÝ PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK III - KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY ČÁST I - SYSTÉMY PŘENOSU ČÍSLICOVÝCH DAT ČÁST II - SYSTEMY PŘENOSU HLASU L 10/III

Uveřejněno pod číslem jednacím: 1285/2003-220-SP/1.

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK III - KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY (L 10/III)

Strana

Datum

Strana

Datum

i / ii

25.11.2004

6-16 až 6-18

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

iii / iv

14.11.2013 Změna č. 88

7-1

25.11.2004

v / vi

18.11.2010 Změna č. 85

8-1 až 8-12

25.11.2004

1-1 / 1-2

20.11.2008 Změna č. 83

8-13 / 8-14

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR

1-3

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

8-15 až 8-25

25.11.2004

2-1

25.11.2004

8-26

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR

3-1 / 3-2

14.11.2013 Změna č. 88

8-27

25.11.2004

3-3 až 3-6

20.11.2008 Změna č. 83

9-1

22.11.2007 Změna č. 82

4-1 až 4-4

22.11.2007 Změna č. 82

Dopl. 9-1 až Dopl. 9-6

18.11.2010 Změna č. 85

5-1 až 5-4

22.11.2007 Změna č. 82

10-1

25.11.2004

5-5

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR

11-1 až 11-6

25.11.2004

5-6 až 5-22

25.11.2004

12-1 až 12-10

22.11.2007 Změna č. 82

5-23 až 5-30

22.11.2007 Změna č. 82

II-1-1

25.11.2004

5-31 až 5-48

25.11.2004

II-2-1 až II-2-7

20.11.2008 Změna č. 83

5-49 / 5-50

22.11.2007 Změna č. 82

II-3-1

20.11.2008 Změna č. 83

5-51 až 5-59

25.11.2004

II-4-1

25.11.2004

6-1 až 6-4

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

II-5-1 / II-5-2

3.11.2011 Změna č. 2/ČR

6-5

14.11.2013 Změna č. 88

II-Dopl. 1-5-1 až II-Dopl. 1-5-6

3.11.2011 Změna č. 2/ČR

6-6 až 6-11

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

I-DB-1 až I-DB-4

25.11.2004

6-12

14.11.2013 Změna č. 88

I-DB-5

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

6-13

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

II-Dod-1 / II-Dod-2

20.11.2008 Změna č. 83

6-14 / 6-15

14.11.2013 Změna č. 88

14.11.2013 Změna č. 88 Oprava č. 3/ČR

ÚVODNÍ ČÁST

PŘÍLOHA 10/III – L 10/III

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

K provedení § 102 odst. 1, zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, vydává Ministerstvo dopravy ČR v dohodě se zúčastněnými úřady:

PŘEDPIS O CIVILNÍ LETECKÉ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBĚ SVAZEK III - KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY (L 10/III)

Předpis stanoví technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky včetně odpovídajícího rádiového vybavení letadel. Tento předpis je závazný: a) pro všechny orgány zabývající se konstrukcí, výrobou a instalací zabezpečovací letecké techniky; b) pro všechny pracovníky civilního letectví a jiných organizací, kteří zajišťují provoz, údržbu a kontrolu činnosti zařízení a systémů zabezpečovací letecké techniky; c) pro všechny provozovatele telekomunikačních zařízení, která pracují na kmitočtových pásmech, vyhrazených civilnímu letectví. Technické a provozní požadavky na zařízení a systémy zabezpečovací letecké techniky, které nejsou zahrnuty v tomto předpisu, jsou stanoveny jinými předpisy. Závazný výklad tohoto předpisu v případě potřeby vydává a uděluje ředitel odboru civilního letectví Ministerstva dopravy. Datem platnosti tohoto předpisu se ruší včetně dodatků a pozdějších změn platnost předpisu L 10/I "Předpis o civilní letecké telekomunikační službě, Svazek I", který byl schválen opatřením náměstka ministra dopravy č.j. 18.657/1994-250. Tento předpis je českým textem Přílohy 10/III k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví včetně změny č. 79 (ANNEX 10/III).

25.11.2004 i

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III

ÚVODNÍ ČÁST

ZMĚNY A OPRAVY

Změny Číslo změny 1 - 74

Datum platnosti

75 - 79

25.11.2004

80

24.11.2005

81

---

82

22.11.2007

1/ČR

25.09.2008

83

20.11.2008

84

---

85

18.11.2010

2/ČR

3.11.2011

86-87

--

88

14.11.2013

Opravy Datum záznamu a podpis zapracovány

Číslo opravy 1/ČR

Datum platnosti

zapracovány

2/ČR

12.03.2009

3/ČR

14.11.2013

bez změn

bez změn

bez změn

ii

27.10.2005

Datum záznamu a podpis

ÚVODNÍ ČÁST


OBSAH

KONTROLNÍ SEZNAM STRAN ÚVODNÍ USTANOVENÍ

i

ZMĚNY A OPRAVY

ii

OBSAH

iii

ČÁST I

SYSTÉMY PŘENOSU ČÍSLICOVÝCH DAT

1-1

Hlava

1

Definice

1-1

Hlava

2

Obecná ustanovení (v rozpracování)

2-1

Hlava

3

Letecká telekomunikační síť

3-1

3.1

Definice

3-1

3.2

Úvod

3-1

3.3

Všeobecná ustanovení

3-1

3.4

Všeobecné požadavky

3-2

3.5

Požadavky na aplikace ATN

3-2

3.6

Požadavky na spojovací službu ATN

3-3

3.7

Požadavky na adresaci a pojmenování ATN

3-3

3.8

Požadavky na ochranu ATN

3-3

Hlava

Hlava

4

5

Letecká mobilní satelitní (traťová) služba

4-1

4.1

Definice

4-1

4.2


4-1

4.3

Charakteristiky RF

4-2

4.4

Priorita a přednostní přístup

4-2

4.5

Zachycování a sledování signálu

4-2

4.6

Výkonnostní požadavky

4-2

4.7

Systémová rozhraní

4-4

Datový spoj „letadlo-země“ SSR v módu S

5-1

5.1

Definice týkající se podsítě módu S

5-1

5.2

Charakteristiky módu S

5-3

5.3

Tabulky stavů DCE a XDCE

5-28

5.4

Formáty paketů módu S

5-28

Tabulky k Hlavě 5

5-30

iii

14.11.2013 Změna č. 88


Hlava

6

ÚVODNÍ ČÁST

Obrázky k Hlavě 5

5-51

VKV číslicový spoj „letadlo-země“ (VDL)

6-1

6.1

Definice a možnosti systému

6-1

6.2

Systémové charakteristiky pozemního zařízení

6-3

6.3

Systémové charakteristiky letadlového vybavení

6-4

6.4

Protokoly a služby fyzické vrstvy

6-5

6.5

Protokoly a služby spojové vrstvy

6-10

6.6

Protokoly a služby vrstvy podsítě

6-10

6.7

Funkce závislé slučitelnosti pohyblivé podsítě VDL (SNDCF)

6-11

6.8

Hlasová jednotka pro mód 3

6-11

6.9

Mód 4 VDL

6-12

Tabulky k Hlavě 6

6-15

Obrázky k Hlavě 6

6-16

Doplněk k Hlavě 6

6-18

Hlava

7

Spojení podsítí (v rozpracování)

7-1

Hlava

8

Síť AFTN

8-1

Hlava

9

Doplněk k Hlavě 9

14.11.2013 Změna č. 88

8.1

Definice

8-1

8.2

Technická opatření vztahující se k dálnopisným zařízením a obvodům používaným v AFTN

8-1

8.3

Koncová zařízení spojená s leteckými radiodálnopisnými kanály pracujícími v pásmu 2,5 - 30 MHz

8-3

8.4

Charakteristiky mezioblastních okruhů AFS

8-3

8.5

Technická opatření, týkající se přenosu zpráv ATS

8-3

8.6

Technická opatření, týkající se mezinárodní výměny dat „zemězemě“ středními a vyššími přenosovými rychlostmi

8-3

Systém adresování letadel

9-1

Celosvětový systém rozdělování, přidělování a používání adres letadel

Dopl. 9-1

1.


Dopl. 9-1

2.

Popis systému

Dopl. 9-1

3.

Organizace systému

Dopl. 9-1

4.

Rozdělování adres letadel

Dopl. 9-1

5.

Přidělování adres letadel

Dopl. 9-1

6.

Používání adres letadel

Dopl. 9-2

7.

Správa dočasně přidělených adres letadel

Dopl. 9-2

iv

ÚVODNÍ ČÁST

Tabulka 9-1 Hlava

Hlava

Hlava

10

11

12

ČÁST II


Přidělení adres letadel státům

Dopl. 9-3

Vícebodové komunikace

10-1

10.1

Šíření leteckých informací pomocí družicového přenosu dat

10-1

10.2

Šíření produktu WAFS pomocí družicového přenosu dat

10-1

KV datový spoj

11-1

11.1

Definice a vlastnosti systému

11-1

11.2

Systém KV datového spojení

11-1

11.3

Protokol KV datového spoje

11-2

11.4

Podsystém řízení pozemní stanice

11-5

Radiostanice s univerzálním přístupem (UAT)

12-1

12.1

Definice a celková charakteristika systému

12-1

12.2

Charakteristiky systému pro pozemní zařízení

12-4

12.3

Charakteristiky systému pro palubní zařízení

12-4

12.4

Vlastnosti fyzické vrstvy

12-7

12.5

Podkladový materiál

12-10

SYSTÉMY PŘENOSU HLASU

II-1-1

Hlava

1

Definice

II-1-1

Hlava

2

Letecká pohyblivá služba

II-2-1

2.1

Charakteristiky VKV komunikačního systému „letadlo-země“

II-2-1

2.2

Systémové charakteristiky pozemních zařízení

II-2-1

2.3

Systémové charakteristiky palubních zařízení

II-2-2

2.4

Charakteristiky komunikačního systému s jedním postranním pásmem (SSB) KV pro použití v letecké pohyblivé službě

II-2-4

Hlava

3

Systém SELCAL

II-3-1

Hlava

4

Letecké hovorové okruhy

II-4-1

4.1

II-4-1

Hlava

5

Technická opatření, týkající se přepojování a signalizace mezinárodních leteckých hovorových okruhů pro aplikace zem-zem

Polohový maják nehody (ELT) pro pátraní a záchranu

II-5-1

5.1

Obecná ustanovení

II-5-1

5.2

Technické specifikace části polohového majáku nehody (ELT) pro pátrání a záchranu pracující na 121,5 MHz

II-5-2

5.3

Technické specifikace části polohového majáku nehody (ELT) pro pátrání a záchranu pracující na 406 MHz

II-5-2

v

18.11.2010 Změna č. 85


Doplněk k Hlavě 5

Dodatek k Části I

1

B

Dodatek k Části II

18.11.2010 Změna č. 85

ÚVODNÍ ČÁST

Kódování polohového majáku nehody (ELT) pro pátrání a záchranu (viz Hlava 5, 5.3.2)

II-Dopl. 1-5-1

1.

Obecná ustanovení

II-Dopl. 1-5-1

2.

Kódování ELT

II-Dopl. 1-5-1

Podkladový materiál pro VKV digitální spoj (VDL)

I-DB-1

1.

Podkladový materiál pro VKV digitální spoj (VDL)

I-DB-1

2.

Popis systému

I-DB-1

3.

Principy VDL

I-DB-1

3.1

Principy předání spojení

I-DB-1

3.2

Kvalita služeb VDL pro zajištění směrování ATN

I-DB-1

4.

Koncepce sítě pozemních stanic VDL

I-DB-4

4.1

Přístup

I-DB-4

4.2

Organizační aspekty týkající se provozovatelů pozemních stanic VDL

I-DB-4

4.3

Zařízení pozemní stanice VDL

I-DB-4

4.4

Umístění pozemní stanice

I-DB-4

4.5

Plánování kmitočtů pozemních stanic

I-DB-4

4.6

Připojení pozemních stanic k mezilehlým systémům

I-DB-5

5.

Koncepce provozu palubní VDL

I-DB-5

5.1

Avionika

I-DB-5

5.2

Certifikace avioniky VDL

I-DB-5

5.3

Registrace letadel u provozovatelů sítě VDL

I-DB-5

Podkladový materiál pro komunikační systémy

II-Dod-1

1.

Komunikace VKV

II-Dod-1

1.1

Zvukové charakteristiky komunikačního zařízení VKV

II-Dod-1

1.2

Systém s kmitočtově posunutou nosnou s kanálovými odstupy 25 kHz, 50 kHz a 100 kHz

II-Dod-1

1.3

Odolnost komunikačních přijímacích systémů za přítomnosti rušení rozhlasovým vysíláním VKV FM

II-Dod-1

2.

Systém SELCAL

II-Dod-1

vi

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 1

ČÁST I - SYSTÉMY PŘENOSU ČÍSLICOVÝCH DAT

HLAVA 1 - DEFINICE

Poznámka 1: Všechny odvolávky na "Radiokomunikační řád“ se týkají Radiokomunikačního řádu publikovaného Mezinárodní Telekomunikační Unií (ITU). Radiokomunikační řád je čas od času doplňován usnesením obsaženým v Závěrečných aktech Světové rádiové konference, která se koná obvykle každé dva až tři roky. Další informace o postupech ITU souvisejících s použitím kmitočtů leteckými radiovými systémy jsou v Manuálu poţadavků na radiové kmitočtové spektrum civilního letectví včetně stanoviska odpovědných orgánů ICAO (Doc 9718). Poznámka 2: Tato část předpisu L10 obsahuje Standardy a doporučené postupy pro některé typy zařízení, patřící do spojovacích systémů. Otázky nezbytnosti konkrétních leteckých prostředků řeší, v souladu s podmínkami předepsanými v odpovídajících Standardech a doporučených postupech, členské státy. Posouzení nezbytnosti konkrétních leteckých zařízení, formulované postoji ICAO a vypracování doporučení odpovídajícími členskými státy se uskutečňují pravidelně Radou ICAO na základě doporučení oblastních leteckých zasedání (Pokyny pro oblastní letecké zasedání a procedurální pravidla pro jejich konání Doc 8144). Poznámka 3: Tato hlava obsahuje obecné definice pro spojovací systémy. Definice, specifické pro každý ze systémů v tomto Svazku jsou obsaženy v odpovídajících hlavách. Poznámka 4: Materiál, týkající se záložního zdroje napájení a podkladový materiál, týkající se spolehlivosti a pohotovosti spojovacích systémů je uveden v ust. 2.9 Předpisu L10/I a Dodatku F Předpisu L10/I. Adresa letadla (Aircraft address) Jediná moţná kombinace 24 bitů, pouţitelná pro přidělení letadlu za účelem spojení letadlo - země, navigace a přehledu o provozu. Automatická informační služba v koncové řízené oblasti (ATIS) (Automatic terminal information service) Automatické poskytování platných běţných informací přilétávajícím a odlétávajícím letadlům nepřetrţitě nebo v určeném časovém intervalu: Automatická informační služba v koncové řízené oblasti datovým spojem (D-ATIS) (Data link automatic terminal information service)

Poskytování spoje.

ATIS

prostřednictvím

datového

Automatická hlasová informační služba v koncové řízené oblasti (Hlasový ATIS) (Automatic voice terminal information service) (Voice ATIS) Poskytování ATIS prostřednictvím nepřetrţitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání. Automatický závislý přehledový systém – kontrakt (ADS-C) (Automatic dependent surveillance – contract) Prostředek, kterým budou pomocí datového spoje vyměňovány poloţky ADS-C dohody mezi pozemním systémem a letadlem určující, za jakých podmínek by měla být zahájena hlášení ADS-C a jaké údaje by tato hlášení měla obsahovat (viz L 11, Hlava 1 – Definice). Bezprostřední oprava chyb (FEC) (Forward error correction) Proces přidání zbytkové informace k přenášenému signálu, který umoţňuje opravit v přijímači chyby, vzniklé během přenosu. Časový multiplex kanálu (TDM) (Time division multiplex) Způsob rozdělení kanálu, v souladu se kterým probíhá po jednom a témţe samém kanálu časově uspořádaný paketový přenos informací od jednoho zdroje, avšak do různých míst určení. Dopplerův posun kmitočtu (Doppler shift) Posun kmitočtu přijímače, který je výsledkem libovolného pohybu mezi vysílačem a přijímačem. Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (EIRP) (Equivalent isotropically radiated power) Součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru. Kanálová přenosová rychlost (Channel rate) Rychlost, kterou se přenáší bity vf-kanálem. Jsou to jednak rámcové bity, bity pouţívané k opravám chyb a informační bity. Při paketovém přenosu je to okamţitá rychlost paketového přenosu během přenosového intervalu.

1-1

20.11.2008 Změna č. 83

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 1

Četnost bitových chyb (BER) (Bit error rate) Počet bitových chyb v libovolném vzorku dělený celkovým počtem bitů ve vzorku, zpravidla průměrný na základě výběru mnoha vzorků. Koeficient jakosti antény (Gain-to-noise temperature ratio) Poměr koeficientu zesilovače antény k šumu na výstupu přijímače anténního podsystému, obvykle se udává v dB/K. Šum se udává hodnotou teploty, na kterou musí být teplota zvýšena, aby odpovídala odporu 1 Ohm, za podmínky, ţe získáme stejnou hustotu šumového výkonu. Komunikace datovým spojem mezi řídícím a pilotem (CPDLC) (Controller-pilot data link communications) Způsob spojení mezi řídícím a pilotem, pouţívající datový spoj pro ATC komunikaci (viz L 11, Hlava 1 – Definice). Konečný uživatel (End-user) Koncový zdroj a/nebo uţivatel informace. Letadlová pozemská stanice (AES) (Aicraft earth station) Pohyblivá pozemská stanice druţicové letecké pohyblivé sluţby, umístěná na palubě letadla (viz také „GES“). Letecká administrativní spojení (AAC) (Aeronautical administrative communications) Spojení nezbytná pro výměnu leteckých administrativních zpráv (viz L 10/II, ust. 4.4.1.1.7) Letecká operační kontrola (AOC) (Aeronautical operational control) Spojení, nezbytné pro výkon dozoru během zahájení, průběhu, změny nebo ukončení letu pro zajištění bezpečnosti, pravidelnosti a hospodárnosti letů (viz L 6/I, Hlava 1 – Definice). Letecká telekomunikační síť (ATN) (Aeronautical telecommunication network) Celosvětová mezisíťová struktura, která umoţňuje pozemní podsíti přenosu dat, podsítím přenosu dat „letadlo - země“ a podsítím přenosu dat palubního vybavení výměnu číslicových údajů pro zajištění bezpečnosti letecké navigace a pravidelného, hospodárného a ekonomického provozu letových provozních sluţeb. Letová informační služba (FIS) (Flight information service) Sluţba poskytovaná za účelem podávání rad a informací k bezpečnému a účinnému provádění letů (viz L 11, Hlava 1 – Definice). Letové informační služby datovým spojem (D-FIS) (Data link flight information services) Poskytování FIS prostřednictvím datového spoje (viz L 11, Hlava 1 – Definice).

20.11.2008 Změna č. 83

Letová provozní služba (Air traffic service) Výraz zahrnující letovou informační sluţbu, pohotovostní sluţbu, letovou poradní sluţbu a sluţbu řízení letového provozu (oblastní sluţbu řízení, přibliţovací sluţbu řízení nebo letištní sluţbu řízení) (viz L 11, Hlava 1 – Definice). Okruhový režim (Circuit mode) Konfigurace spojovací sítě, která určuje způsob vyuţití přenosového traktu.

Podsíť módu S (Mode S subnetwork) Prostředek výměny digitálních dat díky pouţití dotazovače a odpovídače módu S SSR v souladu se stanovenými protokoly. Poměr energie na znak k hustotě šumu (Es/N0) (Energy per symbol to noise density ratio) Poměr průměrné energie, vyzařované za dobu přenosu znaku kanálem, k průměrnému výkonu šumu v pásmu 1 Hz, obyčejně udávaném v dB. Pro A-BPSK a A-QPSK platí, ţe jeden znak přenášený kanálem se rovná jednomu bitu přenášenému kanálem. Poměr „hustota signálu nosné / hustota šumu“ (C/N0) (Carrier density to noise density ratio) Poměr celkového výkonu signálu nosné k průměrnému výkonu šumu v pásmu 1Hz, obvykle udávaný v dBHz. Poměr „signál nosné / vícecestný signál“ (C/M) (Carrier-to-multipath ratio) Poměr výkonu přímého signálu nosné (neodraţeného) k výkonu vícecestného signálu (výkon odraţeného signálu nosné). Pozemní pozemská stanice (GES) (Ground earth station) Pozemská stanice pevné druţicové sluţby nebo, v některých případech, v druţicové letecké pohyblivé sluţbě, nacházející se v určitém konkrétním bodě na souši a určená jako modulační spoj pro druţicovou leteckou pohyblivou sluţbu. Poznámka: V Radiokomunikačním řádu ITU se tato definice vztahuje k termínu "letecká pozemská stanice". Výraz "GES" v SARP se používá s cílem určit přesný rozdíl mezi touto stanicí a letadlovou pozemskou stanicí (AES), patřící mezi pohyblivé stanice a nacházející se na palubě letadla.

Přenos mezi dvěma koncovými body (End-to-end) Tento pojem se vztahuje k celému spojovacímu traktu, zpravidla od bodu (1) rozhraní zdroje informace se spojovacím systémem na vysílací koncové stanici po bod (2) rozhraní spojovacího systému s uţivatelem nebo informačním procesorem nebo aplikačním procesem na přijímající koncové stanici.

1-2

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 1

Přesnost synchronizace kanálové přenosové rychlosti (Channel rate accuracy) Relativní přesnost synchronizátoru, kterou jsou synchronizovány bity přenášené kanálem. Například, při přenosové kanálové rychlosti 1,2 kbit/s maximální -6 chyba 1x10 znamená, ţe maximální přípustná chyba -3 synchronizace je 1,2x10 Hz. Přidělení intervalů podle Aloha (Slotted Aloha) Způsob náhodného přístupu, kdy mnoţina abonentů nezávisle na sobě má přístup ke stejnému spojovacímu kanálu, přičemţ kaţdá relace musí být uskutečněna během konkrétního časového intervalu. Podobný systém časových intervalů je znám všem abonentům, avšak ţádná jiná koordinace mezi nimi se neuskutečňuje. Spojení bod-bod (Point-to-point) Vztahuje se k navázání spojení mezi dvěma zařízeními včetně zařízení koncových abonentů nebo se vztahuje k něčemu, co je spojené s tímto významem.

Vícenásobný přístup s časovým dělením (TDMA) (Time division multiple access) Schéma vícenásobného přístupu zaloţené na pouţití časově sdíleného kanálu rádiového kmitočtu (vf) vyuţívající: 1. 2.

diskrétní bezprostředně následující časové sloty jako základní sdílený zdroj, řadu provozních protokolů, které dovolí uţivateli ve vzájemné interakci s hlavní řídící stanicí zprostředkovat přístup ke kanálu.

VKV digitální spoj (VDL) (VHF digital link) Pohyblivá podsíť letecké telekomunikační sítě (ATN), pracující ve VKV kmitočtovém pásmu, určeném pro leteckou pohyblivou sluţbu. VDL můţe také zajišťovat funkce nesouvisející s ATN, jako např. digitalizace hlasu. Zpoždění při přenosu (Transit delay) V systémech paketového přenosu dat celková doba od okamţiku podání ţádosti o přenos vytvořeného paketu do okamţiku indikace na přijímací koncové stanici, potvrzující, ţe odpovídající paket byl přijat a můţe být vyuţit nebo odeslán dále.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

1-3

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR


HLAVA 2


HLAVA 2 - OBECNÁ USTANOVENÍ

(v rozpracování)

2-1

25.11.2004

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 3

HLAVA 3 – LETECKÁ TELEKOMUNIKAČNÍ SÍŤ

Poznámka 1: Podrobné technické specifikace pro ATN/OSI aplikace jsou obsaženy v Manual on Detailed Technical Specifications for the Aeronautical Telecommunication Network (ATN) using ISO/OSI standards and protocols (Doc 9880) a v Manual of Technical Provisions for the Aeronautical Telecommunication Network (ATN) (Doc 9705). Poznámka 2: Podrobné technické specifikace pro ATN/IPS aplikace jsou obsaženy v Manual for the ATN using IPS standards and protocols (Doc 9896) (dostupné elektronicky na ICAO-Net na adrese http://icao.int/icaonet). 3.1

DEFINICE

Aplikační entita (AE) (Application entity) AE představuje soubor komunikačních možností ISO/OSI jednotlivého aplikačního procesu (pro další podrobnosti viz ISO/IEC 9545). Autorizovaná cesta (Authorized path) Spojovací cesta vyhovující pro danou kategorii zpráv. Požadovaná komunikační výkonnost (RCP) (Required communication performance) Vyhlášené požadavky na výkonnost pro provozní komunikaci k podpoře specifických funkcí ATM (viz Manual on Required Communication Performance (RCP) (Doc 9869)). Schopnost zahájení přenosu dat datovým spojem (DLIC) (Data link initiation capability) Způsob přenosu dat, který zajišťuje schopnost výměny adres, názvů a sérií, nezbytných k zahájení provozu na datovém spoji (viz Předpis L 4444). Služby adresáře (DIR) (Directory services) Služba založená na doporučeních řady ITU-T X.500 poskytující přístup k strukturovaným informacím, které souvisí s provozem ATN a jeho uživateli, a zajišťující jejich řízení. Služby bezpečnosti ATN (ATN security services) Soubor bezpečnostních informačních prostředků umožňující připojenému koncovému systému nebo průchozímu systému jasně identifikovat (tj. autentizovat) zdroj přijímané informace a ověřit integritu této informace.

Služba zpracování zpráv ATS (ATSMHS) (ATS message handling service) ATN aplikace sestávající z postupů používaných pro výměnu zpráv ATS v režimu ulož-a-předej po ATN tak, že u poskytovatele služby přenos jedné zprávy ATS zpravidla nesouvisí s přenosem jiné zprávy ATS. Systém pro zpracování zpráv ATS (AMHS) (ATS message handling system) Sestava výpočetních a spojovacích zdrojů zavedených ATS organizacemi za účelem poskytování služby zpracování zpráv ATS. Výměna dat mezi středisky ATS (AIDC) (ATS interfacility data communication) Automatizovaná výměna dat mezi středisky letových provozních služeb k podpoře oznámení letů, koordinace letů, předání řízení a předání spojení. 3.2

ÚVOD

ATN je určena, aby na speciálním a výjimečném základě nabízela služby přenosu číslicových dat organizacím poskytujícím letové provozní služby a společnostem provozujícím letadla k podpoře: a) spojení letových provozních služeb (ATSC) s letadly; b) spojení letových provozních služeb (ATSC) mezi stanovišti ATS; c) spojení pro leteckou operační kontrolu (AOC); a d) letecké administrativní spojení (AAC). 3.3 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Poznámka: Standardy a doporučené postupy uvedené níže v ust. 3.4 až 3.8 určují minimální požadované protokoly a služby, které umožní celosvětové zavedení letecké telekomunikační sítě (ATN). 3.3.1 ATN aplikace ATN.

komunikační

služby

podporují

3.3.2 Požadavky zavedení ATN se rozpracovávají na základě oblastních leteckých dohod. Tyto dohody upřesní oblast, ve které jsou použity komunikační standardy pro ATN/OSI nebo ATN/IPS.

3-1

14.11.2013 Změna č. 88

PŘEDPIS L 10/III 3.4

HLAVA 3

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

3.4.1 ATN používá pro spojení buď standardy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) pro propojení otevřených systémů (OSI), nebo standardy Internet Society (ISOC) pro Internet Protocol Suite (IPS). Poznámka 1: Zavádění ATN/IPS je upřednostňováno u sítí země/země. Kdežto ATN/OSI má být i nadále podporováno u sítí letadlo/země, zejména v případech použití módu 2 VDL, ale předpokládá se, že budoucí implementace sítí letadlo/země budou využívat ATN/IPS. Poznámka 2: Předpokládá se, že před zavedením bude zajištěna vzájemná provozuschopnost mezi spojovacími sítěmi OSI/IPS. Poznámka 3: Poradenský materiál k vzájemné provozuschopnosti mezi ATN/OSI a ATN/IPS je obsažen v příručce ATN/IPS. 3.4.2 Brány AFTN/AMHS zajistí vzájemnou provozuschopnost stanic a sítí AFTN a CIDIN s ATN.

3.4.14 Jestliže ATN používá absolutní čas dne, pak má přesnost do 1 sekundy koordinovaného světového času (UTC). Poznámka: Hodnota časové přesnosti dosahuje při synchronizaci chyb až dvou sekund. POŽADAVKY NA APLIKACE ATN

3.5

3.5.1 Systémové způsoby aplikace Poznámka: Systémové aplikace zabezpečují služby, které jsou nezbytné pro provoz ATN aplikací. 3.5.1.1 ATN musí podporovat aplikace se schopností zahájení přenosu dat datovým spojem (DLIC), když jsou zavedeny datové spoje „letadlo – země“. Poznámka: Aplikace se schopností zahájení přenosu dat datovým spojem (DLIC) je definována v Manual on Air Traffic ervices Data Link Applications (Doc 9694, Part I).

3.4.3 Autorizovaná(-é) cesta(-y) bude(-ou) určena(-y) na základě předem přijatých principů směrování.

3.5.1.2 ATN/OSI koncový systém podporuje následující DIR aplikační funkce, pokud jsou zavedeny AMHS a/nebo bezpečnostní protokoly (viz dokumenty řady ITU-T X.500):

3.4.4 ATN odešle, přenese a (nebo) doručí zprávy v souladu s klasifikací priority a bez diskriminace nebo přílišného zpoždění.

a) b)

3.4.5 ATN umožní určovat způsoby datové výměny, která může probíhat pouze autorizovanými cestami, pro typ provozu a kategorii specifikovanou uživatelem. 3.4.6 ATN poskytne spojení v souladu s předepsanou požadovanou komunikační výkonností (RCP) (viz Manual on Required Communications Performance (RCP) (Doc 9869)). 3.4.7 ATN pracuje v souladu s prioritami přenosu zpráv, uvedenými v tabulkách 3-1 a 3-2*. 3.4.8 ATN umožní výměnu aplikačních informací, když existuje jedna nebo několik autorizovaných cest. 3.4.9 ATN informuje odpovídající aplikační procesy v těch případech, kdy nejsou autorizované cesty. 3.4.10 ATN zabezpečuje podsítí s omezenou šířkou pásma.

efektivní

adresář informačního výběru a adresář informačních modifikací.

3.5.2

Aplikace „letadlo – země“

3.5.2.1 ATN musí být schopna podporovat jednu nebo více z následujících aplikací: a) ADS-C, b) CPDLC, a c) FIS (včetně ATIS a METAR). Poznámka: Viz Manual on Air Traffic Services Data Link Applications (Doc 9694). 3.5.3

Aplikace „země – země“

3.5.3.1 ATN musí být schopna podporovat následující aplikace: a) b)

výměna dat mezi středisky ATS (AIDC); a aplikace služeb zpracování zpráv ATS (ATSMHS). Poznámka: Viz Manual on Air Traffic Services Data Link Applications (Doc 9694).

využití

3.4.11 ATN by měla zabezpečit spojení palubního průběžného systému (směrovače (routeru)) s pozemním průběžným systémem (směrovačem (routerem)) prostřednictvím různých podsítí. 3.4.12 ATN by měla zabezpečit spojení palubního průběžného systému (směrovače (routeru)) s různými průběžnými pozemními systémy (směrovači (routery)). 3.4.13 ATN zabezpečuje výměnu adresové informace mezi aplikacemi. * Tabulky 3-1 a 3-2 jsou umístěny na konci této Hlavy.

14.11.2013 Změna č. 88

3-2


PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 3

3.6 POŽADAVKY SLUŽBU ATN

3.6.1 ATN/IPS

Služba

spojení

NA

SPOJOVACÍ

horních

vrstev

3.6.1.1 ATN hostitel* je schopen podporovat horní vrstvy ATN/IPS, včetně aplikační vrstvy. 3.6.2 ATN/OSI

Služba

spojení

horních

vrstev

3.6.2.1 Koncový systém (ES) ATN/OSI* je schopen podporovat službu spojení horní vrstvy (ULCS), včetně relační, prezentační a aplikační vrstvy. 3.6.3

b)

transportní vrstvy v souladu s RFC 793 (TCP) a RFC 2460 (IPv6) síťové vrstvy v souladu s RFC 2460 (IPv6).

3.6.3.2 Směrovač (router) IPS podporuje síťovou vrstvu ATN v souladu s RFC 2460 (IPv6) a RFC 4271 (BGP), a také RFC 2858 (víceprotokolová rozšíření BGP). 3.6.4

Služba spojení ATN/OSI

3.6.4.1 Koncový systém ATN/OSI je schopen podporovat strukturu ATN, včetně: a) b)

3.7.2 adresace.

transportní vrstvy v souladu s ISO/IEC 8073 (TP4) a volitelně ISO/IEC 8602 (CLTP); a síťové vrstvy v souladu s ISO/IEC 8473 (CLNP).

3.6.4.2 Průběžný systém (IS) ATN podporuje síťovou vrstvu ATN v souladu s ISO/IEC 8473 (CLNP) a ISO/IEC 10747 (IDRP).

ATN poskytne možnosti jednoznačné

3.7.3 ATN zabezpečí uvedení jednoznačné adresy všech koncových systémů (hostitelů) a průběžných systémů (routerů) ATN. 3.7.4 Plány adresace a přidělení názvů, používané v ATN, umožní státům a organizacím přidělovat adresy a názvy v rámci vlastních administrativních celků.

3.8

Služba spojení ATN/IPS

3.6.3.1 ATN hostitel je schopen podporovat strukturu ATN/IPS, včetně: a)

3.7.1 ATN poskytne možnosti jednoznačné identifikace aplikací.

POŽADAVKY NA OCHRANU ATN

3.8.1 ATN zajistí možnost, aby pouze řídící středisko ATS předávalo instrukce ATC letadlům, provádějícím lety v jeho vzdušném prostoru. Poznámka: Toto je zabezpečeno pomocí současných a budoucích zplnomocnění k právu datového přenosu, vztahujících se k aplikaci komunikací datovým spojem mezi řídícím a pilotem (CPDLC). 3.8.2 ATN umožní identifikovat autora dané zprávy.

příjemci

zprávy

3.8.3 ATN koncový systém podporující služby bezpečnosti ATN je schopen ověřit identitu koncového systému, ověřit zdroje zpráv a zabezpečit integritu dat zpráv.

Poznámka: Užití bezpečnosti je implicitní, avšak jeho zavedení je založeno na místní politice. 3.8.4 ATN služby jsou chráněny proti napadením služeb na úrovni odpovídající požadavkům aplikačních služeb.

3.7 POŽADAVKY NA ADRESACI A POJMENOVÁNÍ ATN Poznámka: Schéma přidělení názvů a adresace ATN je založena na principech jednoznačnosti identifikace průběžných systémů (routerů) a koncových systémů (hostitelů) a poskytuje globální standardizaci adres.

* ATN hostitel je v OSI terminologii koncový systém ATN; koncový systém ATN je v IPS terminologii ATN hostitel.

3-3

20.11.2008 Změna č. 83

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 3

Tabulka 3-1. Mapování priorit komunikace ATN Priorita odpovídajícího protokolu Kategorie zprávy

Způsob použití

Priorita

Priorita

ATN

transportní vrstvy

síťové vrstvy

Řízení sítě/systému

0

14

Tísňová zpráva

1

13

Neodkladná zpráva

2

12

Zpráva vyšší priority, týkající se bezpečnosti letů

CPDLC, ADS-C

3

11

Zpráva obvyklé priority, týkající se bezpečnosti letů

AIDC, ATIS

4

10

Meteorologická zpráva

METAT

5

9

Zpráva, týkající se pravidelnosti letů

DLIC, ATSMHS

6

8

7

7

8

6

Letecké administrativní zprávy

9

5

Zpráva letecké informační služby Zprávy administrativních orgánů sítě/systémů

DIR

nepřiděleno

10

4

Administrativní zprávy neodkladné priority a zprávy, vztahující se k plnění Charty OSN

11

3

Administrativní zprávy vysoké priority a zprávy státní/vládní úrovně

12

2

Administrativní zprávy obvyklé komunikační priority

13

1

Administrativní zprávy nízké komunikační priority a komunikace leteckých pasažérů

14

0

Poznámka: Priority síťové úrovně, uvedené v tabulce, se vztahují pouze k prioritě sítí bez spojení a nesouvisí s prioritou podsítě.

20.11.2008 Změna č. 83

3-4

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 3

Tabulka 3-2. Vztah mezi prioritami přenosu zpráv v síťové vrstvě ATN a v mobilní podsíti

Priorita odpovídající mobilní podsítě (viz Pozn. 4) Priorita síťové úrovně ATN

AMSS

VDL mód 2

VDL mód 3

VDL mód 4

SSR mód S

HFDL

Řízení sítě/systému

14

14

viz poznámku 1

3

14

vysoká

14

Tísňová zpráva

13

14

viz poznámku 1

2

13

vysoká

14

Neodkladná zpráva

12

14

viz poznámku 1

2

12

vysoká

14

Zpráva vyšší priority, týkající se bezpečnosti letů

11

11

viz poznámku 1

2

11

vysoká

11

Zpráva obvyklé priority, týkající se bezpečnosti letů

10

11

viz poznámku 1

2

10

vysoká

11

Meteorologická zpráva

9

8

viz poznámku 1

1

9

nízká

8

Zpráva, týkající se pravidelnosti letů

8

7

viz poznámku 1

1

8

nízká

7

Zpráva letecké informační služby

7

6

viz poznámku 1

0

7

nízká

6

Zprávy administrativních orgánů sítě/systémů

6

5

viz poznámku 1

0

6

nízká

5

Letecké administrativní zprávy

5

5

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřiděleno

4

nepřiděleno

nepřiděleno

nepřiděleno

nepřiděleno

nepřiděleno

nepřiděleno

Administrativní zprávy neodkladné priority a zprávy, související s plněním Charty OSN

3

3

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

Administrativní zprávy vysoké priority a zprávy státní/vládní úrovně

2

2

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

Administrativní zprávy obvyklé komunikační priority

1

1

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

Administrativní zprávy nízké komunikační priority a komunikace leteckých pasažérů

0

0

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

nepřípustné

Kategorie zprávy

Poznámka 1: Pro VDL mód 2 nejsou specifikovány mechanizmy priority podsítí. Poznámka 2: V SARP pro AMSS je specifikováno mapování kategorií zpráv do priority podsítí bez jednoznačného uvedení priority síťové úrovně ATN. Poznámka 3: Termín “nepřípustné” znamená, že po dané podsíti je možné navázat pouze zprávy, související s bezpečností a pravidelností letů, jak je definováno v SARP pro podsítě. Poznámka 4: Pouze ty pohyblivé podsítě jsou uvedeny, pro které existují SARP a pro které explicitní podpora je zajišťována technickými opatřeními průběžného hraničního ATN systému (BIS).

3-5

20.11.2008 Změna č. 83

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 3

Koncový systém (ES)

Aplikační proces

Koncový systém (ES)

Aplikační proces

Koncoví uživatelé ATN

Aplikační entita

Aplikační entita

Komunikační služby ATN

Služba spojení horních úrovní

Služby mezisíťové komunikace

Služba mezisíťového spojení

Služba mezisíťového spojení Průběžný systém (IS)

Podsíť

Služba spojení horních úrovní

Průběžný systém (IS)

Podsíť

Podsíť

Poznámka 1: Stínováním jsou označeny prvky, nacházející se mimo oblast použití stávajících SARP. Požadavky uživatelů definují rozhraní mezi objektem aplikační úrovně a uživatelem a zabezpečují funkční možnosti a vzájemnou kompatibilitu ATN. Poznámka 2: Na obrázku je zobrazeno zjednodušené schéma ATN, které neodráží všechny funkční možnosti (například funkce uchování a zasílání informace, zabezpečované službou zpracování zpráv ATS). Poznámka 3: V ATN jsou specifikované mezi koncovými body požadavky na charakteristiky pro různé koncové body. Navíc někdy je třeba definovat různé koncové body na usnadnění posouzení realizace těchto požadavků na charakteristiky. V takových případech musí být koncové body jasně definovány. Poznámka 4: IS je koncepčně reprezentován funkčností a neodpovídá přesně směrovači (routeru). Směrovač, který zavádí management systémových aplikací, vyžaduje protokoly koncových systémů, a když používá management systémových aplikací, je také akční jako koncový systém. Obr. 3-1. Koncepční model ATN

20.11.2008 Změna č. 83

3-6

HLAVA 4

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 4 - LETECKÁ MOBILNÍ SATELITNÍ (TRAŤOVÁ) SLUŽBA

Služební datový blok úrovně podsítě (SNSDU) (Subnetwork service data unit) Objem účastnických dat podsítě, v případě kterých při přenosu z jednoho konce spojení podsítě do druhého konce, je zachován indikátor.

Poznámka 1: Tato hlava obsahuje Standardy a doporučené postupy platné pro použití komunikačních technologií letecké mobilní satelitní (traťové) služby (AMS(R)S). Standardy a doporučené postupy uvedené v této hlavě jsou orientované na služby a výkon a nejsou vázány na specifickou technologii či techniku.

Zaostřený paprsek (Spot beam). Směrový diagram antény družice, jehož základní paprsek pokrývá určitou mnohem menší plochu povrchu Země, než je celková zóna přímé dohlednosti družice. Může být vytvořen takovým způsobem, aby se zvýšila účinnost zdrojů systému s ohledem na zeměpisné rozložení pozemních účastnických stanic.

Poznámka 2: Podrobné technické specifikace systémů AMS(R)S jsou uvedeny v návodu pro AMS(R)S. Tento dokument uvádí také podrobný popis AMS(R)S včetně podrobností o níže uvedených Standardech a doporučených postupech. 4.1

DEFINICE

Zpoždění přenosu dat (Data transit delay) V souladu s ISO 8348, průměrná hodnota statistického rozdělení datových zpoždění. Toto zpoždění představuje zpoždění podsítě a je vyloučeno ze zpoždění při navázání spojení. Poznámka: Následující termíny používané v této hlavě jsou definovány v Předpisech L 10 následovně: • Letecká telekomunikační síť: Předpis L 10/III, Hlava I. • Letecká mobilní satelitní (traťová) služba (AMS(R)S): Předpis L 10/II, Hlava 1.1 • Palubní stanice (AES): Předpis L 10/III, Hlava 1. • Letecká povrchová stanice (GES): Předpis L 10/III, Hlava 1. • Vrstva podsítě: Předpis L 10/III, Hlava 6.1.

Celkové zpoždění při přenosu hlasu (Total voice transfer delay) Časový interval začínající v momentě započetí hovoru do AES nebo GES a končící ve chvíli vstupu řeči do spojovací sítě protějšího GES nebo AES. Toto zpoždění zahrnuje dobu zpracování ve vokodéru, zpoždění fyzické vrstvy, zpoždění při šíření RF a další zpoždění v rámci podsítě AMS(R)S. Četnost zbytkových chyb (Residual error rate) Poměr nesprávných, ztracených nebo zdvojených služebních datových bloků úrovně podsítě (SNSDU) k celkovému počtu zaslaných SNSDU. Doba zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota) (Data transfer delay (95th percentile) 95procentní hodnota statistického rozdělení zpoždění, pro které je doba zpoždění při průchodu průměrná.

4.2

Doba zpoždění při navázání spojení (Connection establishment delay) Doba zpoždění při navázání spojení, definovaná v dokumentu ISO 8348, zahrnuje hodnotu, vlastní volanému účastníkovi obsluhy ve vrstvě podsítě, která představuje dobu mezi indikací SN-spojení (SN-CONNECT indication) a odpovědí ve vztahu SN-spojení (SN-CONNECT response). Tato účastnická hodnota je podmíněna činnostmi, prováděnými za hranicemi družicové podsítě, a proto je vyloučena z technických požadavků na AMS(R)S.

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

4.2.1 Každý mobilní satelitní systém určený pro poskytování AMS(R)S musí vyhovovat požadavkům uvedeným v této hlavě. 4.2.1.1 AMS(R)S systém musí podporovat službu datových paketů, hlasovou službu, nebo obojí. 4.2.2 Požadavky, vztahující se k povinnému vybavení palubním zařízením AMS(R)S včetně úrovně schopností systému, vznikají na základě regionálních leteckých dohod, ve kterých se schvaluje využívaný vzdušný prostor a termíny instalace palubního zařízení. Úroveň schopností systému musí zahrnovat výkonnost AES, družice a GES.

Podsíť (SN) (Subnetwork) Viz síť (N). Síť (N) (Network) Slovo "síť" a odpovídající zkratka "N" se v ISO 8348 zaměňují slovem "podsíť" a zkratkou "SN" tam, kde se vztahují k charakteristikám přenosu paketů ve vrstvě podsítě.

4.2.3 Dohody zmiňované v ust. 4.2.2 musí zajistit upozornění na požadavky vztahující se k povinnému vybavení palubními systémy s minimálně dvouročním předstihem.

4-1

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 4

4.2.4 Doporučení. Úřady pro civilní letectví by měly dle potřeby s národními úřady a poskytovateli služeb koordinovat ty aspekty zavádění systému AMS(R)S, které umožní jeho celosvětovou funkceschopnost a optimální využití. 4.3

CHARAKTERISTIKY RF

4.3.1

Kmitočtová pásma

4.4 PŘÍSTUP

4.4.3 Ve stejné kategorii zpráv musí systém upřednostnit hlasové spojení před datovým spojením. 4.5 SIGNÁLU

Emise

A

SLEDOVÁNÍ

4.5.1.1 Doporučení. AES, GES a družice by měly správně zachycovat a sledovat signály servisního spoje, pokud se letadlo pohybuje traťovou rychlostí do 2800 km/h (1500 uzlů) s libovolným kurzem.

Poznámka 1: Škodlivé rušení může být způsobováno vyzařovanými a/nebo vedenými emisemi, mezi které patří harmonické, diskrétní parazitní a vzájemnou modulací vzniklé emise a emise šumu, a které se nemusí nutně omezovat na stav „vysílač zapnut“.

4.5.2 AES, GES a družice musí správně zachycovat a sledovat signály servisního spoje, pokud složka vektoru zrychlení letadla ležící v rovině oběžné dráhy družice dosahuje hodnoty do 0,6 g. 4.5.2.1 Doporučení. AES, GES a družice by měly správně zachycovat a sledovat signály servisního spoje, pokud složka vektoru zrychlení letadla ležící v rovině oběžné dráhy družice dosahuje hodnoty do 1,2 g.

Poznámka 2: Požadavky na ochranu pro GNSS jsou obsaženy v Předpisu L 10/I. Rušení jiného AMS(R)S zařízení

4.3.2.2.1 Emise z AMS(R)S systému AES nesmí způsobovat škodlivé rušení AES poskytující AMS(R)S na jiném letadle. Poznámka: Jedním ze způsobů splnění ust. 4.3.2.2.1 je omezení emisí v provozním pásmu jiného AMS(R)S zařízení na úroveň odpovídající požadavkům na mezisystémové rušení, které jsou obsaženy v dokumentu RTCA DO-215. RTCA a EUROCAE mohou stanovit nové výkonnostní normy pro budoucí AMS(R)S, které mohou popisovat metody splnění tohoto požadavku.

4.6

VÝKONNOSTNÍ POŽADAVKY

4.6.1

Vymezené provozní pokrytí

4.6.1.1 AMS(R)S systém musí zajišťovat AMS(R)S v celém vymezeném provozním pokrytí. 4.6.2

Oznámení o poruše

4.6.2.1 V případě poruchy služby musí AMS(R)S systém poskytovat včasné předpovědi času, místa a trvání výpadku až do plného obnovení služby.

Náchylnost

Poznámka: Výpadky služby mohou být způsobeny například poruchou družice, zaostřeného paprsku družice či GES. Geografické oblasti ovlivněné takovými výpadky mohou být funkcí oběžné dráhy družice a konstrukce systému a mohou se s časem měnit.

4.3.3.1 AES zařízení musí správně pracovat v prostředí s rušením, které bude způsobovat 25% kumulativní relativní změnu v jeho šumové teplotě přijímače (∆T/T).

22.11.2007 Změna č. 82

ZACHYCOVÁNÍ

4.5.1 AES, GES a družice musí správně zachytit a sledovat signály servisního spoje (service link), pokud se letadlo pohybuje traťovou rychlostí do 1500 km/h (800 uzlů) s libovolným kurzem.

4.3.2.1 Celkové emise AES nezbytné pro zajištění návrhové výkonnosti systému musí být řízeny, aby nedocházelo ke škodlivému rušení jiných systémů nezbytných pro zajištění bezpečnosti a řádnosti letecké navigace, které jsou namontovány na stejném nebo jiném letadle.

4.3.3

PŘEDNOSTNÍ

4.4.2 Všechny datové pakety AMS(R)S a všechna hlasová volání AMS(R)S musí být identifikována podle přiřazené priority.

4.3.1.1 Při poskytování AMS(R)S spojení musí AMS(R)S systém pracovat pouze v kmitočtových pásmech, která jsou mu příslušně vyhrazena a jsou chráněna Radiotelekomunikačním řádem ITU.

4.3.2.2

A

4.4.1 Každá palubní stanice a letecká povrchová stanice musí být sestrojena tak, aby zajistila, že zprávy vysílané v souladu s Předpisem L 10/II, ust. 5.1.8 včetně pořadí priorit nebudou zpožděny v důsledku vysílání a/nebo přijímání jiných typů zpráv. Je-li to nezbytné pro zajištění splnění výše uvedeného, musí být typy zpráv, které nejsou definovány v Předpisu L 10/II, ust. 5.1.8, ukončeny dokonce i bez výstrahy, aby bylo možné vysílat a přijímat zprávy typů dle Předpisu L 10/II, ust. 5.1.8.

Poznámka: Radiotelekomunikační řád ITU dovoluje systémům poskytujícím mobilní satelitní službu používat stejné spektrum jako AMS(R)S, aniž by po těchto systémech vyžadoval nabízení bezpečnostních služeb. Tato situace má potenciál snížit spektrum dostupné pro AMS(R)S. Je kriticky důležité, aby státy zohlednily tento problém při plánování frekvencí a při stanovování národních a regionální požadavků týkajících se spektra.

4.3.2

PRIORITA

4-2

HLAVA 4

PŘEDPIS L 10/III

4.6.2.2 Systém musí hlásit ztrátu schopnosti spojení do 30 sekund od zjištění takové ztráty. 4.6.3

4.6.4.1.2.3.2 Doporučení. Zpoždění datového přenosu, z letadla, nejnižší priorita. Zpoždění datového přenosu z letadla by nemělo překročit 28 sekund pro datovou službu s nejnižší prioritou.

Požadavky na AES

4.6.4.1.2.4 Zpoždění datového přenosu, do letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu z letadla nesmí překročit 12 sekund pro datovou službu s nejvyšší prioritou.

4.6.3.1 AES musí splňovat související výkonnostní požadavky obsažené v ust. 4.6.4 a ust. 4.6.5 pro letadlo v přímočarém a vodorovném letu skrz vymezené provozní pokrytí družicového systému.

4.6.4.1.2.4.1 Doporučení. Zpoždění datového přenosu, do letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu do letadla by nemělo překročit 28 sekund pro datovou službu s nejnižší prioritou.

4.6.3.1.1 Doporučení. AES by měl splňovat související výkonnostní požadavky obsažené v ust. 4.6.4 a 4.6.5 pro polohy letové polohy letadla v rozmezí +20/-5 stupňů podélného náklonu a +/- 25 stupňů příčného náklonu v rámci DOC družicového systému. 4.6.4

4.6.4.1.2.5 Zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota), z letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota) z letadla nesmí překročit 80 sekund pro službu s nejvyšší prioritou.

Výkonnost služby datových paketů

4.6.4.1 Jestliže systém poskytuje službu datových paketů AMS(R)S, musí splňovat standardy uvedené v následujících pododstavcích.

4.6.4.1.2.5.1 Doporučení. Zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota), z letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu z letadla (95procentní hodnota) by nemělo překročit 40 sekund pro službu s nejvyšší prioritou.

Poznámka: Standardy výkonnosti systému pro službu datových paketů jsou uvedeny také v dokumentu RTCA DO-270.

4.6.4.1.2.5.2 Doporučení. Zpoždění datového přenosu (95 procentní hodnota), z letadla, nejnižší priorita. Zpoždění datového přenosu z letadla (95procentní hodnota) by nemělo překročit 60 sekund pro službu s nejnižší prioritou

4.6.4.1.1 AMS(R)S systém poskytující službu datových paketů musí být schopen pracovat jako zástupná konstitující mobilní podsíť ATN. Poznámka: AMS(R)S může navíc poskytovat datové funkce mimo ATN. 4.6.4.1.2

4.6.4.1.2.6 Zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota), do letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota) do letadla nesmí překročit 15 sekund pro službu s nejvyšší prioritou.

Parametry zpoždění

Poznámka: Termín „služba s nejvyšší prioritou“ označuje prioritu, která je vyhrazena pro tísňové a naléhavé a jisté málo časté zprávy řízení síťového systému. Termín „služba s nejnižší prioritou“ označuje prioritu používanou pro pravidelnost letových zpráv. Veškeré parametry zpoždění jsou platné pro podmínky zatížení při dopravní špičce.

4.6.4.1.2.6.1 Doporučení. Zpoždění datového přenosu (95procentní hodnota), do letadla, nejnižší priorita. Zpoždění datového přenosu do letadla (95procentní hodnota) by nemělo překročit 30 sekund pro službu s nejnižší prioritou.

4.6.4.1.2.1 Zpoždění při navázání spojení. Zpoždění při navázání spojení nesmí překročit 70 sekund.

4.6.4.1.2.7 Zpoždění při přerušení spojení (95 procentní hodnota). Zpoždění při přerušení spojení (95procentní hodnota) nesmí překročit 30 sekund v každém směru.

4.6.4.1.2.1.1 Doporučení. Zpoždění při navázání spojení by nemělo překročit 50 sekund.

4.6.4.1.2.7.1 Doporučení. Zpoždění při přerušení spojení (95procentní hodnota) by nemělo překročit 25 sekund v každém směru.

4.6.4.1.2.2 V souladu s ISO 8348 musí být hodnota zpoždění datového přenosu založena na pevném služebním datovém bloku úrovně podsítě (SNSDU) délky 128 oktetů. Zpoždění datového přenosu musí být definována jako průměrné hodnoty.

4.6.4.1.3

Integrita

4.6.4.1.3.1 Koeficient zbytkových chyb při přenosu z letadla. Koeficient zbytkových chyb při -4 přenosu ve směru z letadla nesmí překročit 10 na blok SNSDU.

4.6.4.1.2.3 Zpoždění datového přenosu, z letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu z letadla nesmí překročit 40 sekund pro datovou službu s nejvyšší prioritou.

4.6.4.1.3.1.1 Doporučení. Koeficient zbytkových chyb při přenosu z letadla. Koeficient zbytkových chyb při přenosu ve směru z letadla by neměl -6 překročit 10 na blok SNSDU.

4.6.4.1.2.3.1 Doporučení. Zpoždění datového přenosu, z letadla, nejvyšší priorita. Zpoždění datového přenosu z letadla by nemělo překročit 23 sekund pro datovou službu s nejvyšší prioritou.

4-3

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 4

4.6.4.1.3.2 Koeficient zbytkových chyb při přenosu do letadla. Koeficient zbytkových chyb při -6 přenosu ve směru do letadla nesmí překročit 10 na blok SNSDU.

4.6.6

4.6.4.1.3.3 Odolnost spojení. Pravděpodobnost iniciace přerušení podsíťového spojení (SNC) -4 dodavatelem SNC nesmí převýšit 10 během libovolného hodinového časového intervalu.

4.6.6.2 Systém musí zajistit prostředky pro ochranu před odepřením služby, zhoršením výkonnostní charakteristiky či snížení kapacity systému při vystavení vnějším útokům.

Poznámka: Přerušení spojení při přepojení z jedné stanice GES na jinou stanici GES nebo odpojení stanice AES, nebo při prioritním přerušení virtuální výzvy se v těchto technických požadavcích neposuzuje.

Poznámka: Možné metody takových útoků zahrnují úmyslné přetížení parazitními zprávami, úmyslné poškození softwaru a databází systému či fyzické zničení podpůrné infrastruktury.

4.6.6.1 Systém musí zajistit prostředky pro ochranu přenášených zpráv před zfalšováním.

4.6.6.3 Systém musí zajistit prostředky pro ochranu před neoprávněným vstupem.

4.6.4.1.3.4 Pravděpodobnost iniciace obnovení -1 (reset) dodavatelem SNC nesmí převýšit 10 během libovolného hodinového časové intervalu. 4.6.5

Poznámka: Tyto prostředky mají zajistit ochranu před klamnou elektronickou činností a falešnými řídícími.

Výkonnost hlasové služby

4.7

4.6.5.1 Jestliže systém AMS(R)S poskytuje hlasovou službu, musí splňovat požadavky uvedené v následujících pododstavcích.

Poznámka: Ustanovení o určení a přidělení ICAO 24bitových adres jsou uvedeny v Předpisu L 10/III, Doplňku k Hlavě 9.

Zpoždění zpracování volání

4.6.5.1.1.1 Původ v AES. 95procentí hodnota časového zpoždění GES pro předání události volání do komunikačního rozhraní pozemní sítě po příchodu události volání na rozhraní AES nesmí překročit 20 sekund.

4.7.2

Poznámka: Podrobné technické specifikace související s poskytování služby podsítě vyhovující ATN jsou obsaženy v Section 5.2.5 a Section 5.7.2 Doc 9880 – Manual on Detailed Technical Specifications for Aeronautical Telecommunication Network.

Jakost hlasu

4.6.5.1.2.1 Hlasový přenos musí zajistit celkovou srozumitelnost vhodnou pro určené provozní prostředí o okolní hlukové podmínky.

4.7.2.2 Jestliže systém poskytuje službu datových paketů AMS(R)S, musí poskytovat funkci oznámení spojitosti (CN).

4.6.5.1.2.2 Celkové přípustné zpoždění přenosu v podsíti AMS(R)S nesmí překročit 0,485 sekund. 4.6.5.1.2.3 Doporučení. Pečlivě by měly být zváženy vlivy párových vokodérů a/nebo jiných analogových/digitálních konverzí. 4.6.5.1.3

Hlasová kapacita

4.6.5.1.3.1 Systém musí mít k dispozici dostatečné prostředky kanálu pro hlasový provoz, tak aby AMS(R)S volání z AES nebo GEN do systému mělo pravděpodobnost zablokování nižší -2 než 10 . Poznámka: Mezi dostupné prostředky kanálu pro hlasový provoz patří veškeré prostředky s prioritním přerušením včetně těch, které jsou používány pro spojení mimo AMS(R)S.

22.11.2007 Změna č. 82

Služba datových paketů

4.7.2.1 Jestliže systém poskytuje službu datových paketů AMS(R)S, musí poskytovat rozhraní pro ATN.

4.6.5.1.1.2 Původ v GES. 95procentí hodnota časového zpoždění GES pro předání události volání do komunikačního rozhraní pozemní sítě po příchodu události volání na rozhraní GES nesmí překročit 20 sekund. 4.6.5.1.2

SYSTÉMOVÁ ROZHRANÍ

4.7.1 AMS(R)S systém musí umožnit uživatelům podsítě adresovat AMS(R)S spojení určitému letadlu pomocí ICAO 24bitové adresy letadla.

Poznámka: ICAO v současnosti zvažuje tato ustanovení ve světle zavedení nových technologií. 4.6.5.1.1

Bezpečnost

4-4

HLAVA 5


HLAVA 5 - DATOVÝ SPOJ „LETADLO-ZEMĚ“ SSR V MÓDU S

Poznámka: Datový spoj "letadlo - země“ SSR v módu S se uvádí i v návaznosti podsítě módu S na leteckou telekomunikační síť (ATN). 5.1

DEFINICE TÝKAJÍCÍ SE PODSÍTĚ MÓDU S

Adresa letadla (Aircraft address). Jediná možná kombinace 24 bitů, použitelná pro přidělení letadlu za účelem spojení letadlo - země, navigace a přehledu o provozu.

Hlášení o možnostech (Capability report). Informace oznamující, zda odpovídač má možnosti příjmu a vysílání, což je uvedeno v poli možností (CA), jako odpověď na všeobecnou výzvu nebo přenos dotazovacího signálu (viz hlášení o možnosti využití datového spoje). Hlášení o možnosti využití datového spoje (Data link capability report). Informace v odpovědi CommB, která uvádí všechny komunikační schopnosti palubního zařízení módu S.

Comm-A. 112-bitový dotaz obsahující 56-bitové pole zprávy MA. Toto pole se využívá v protokolech přenosu zpráv standardní délky (SLM) spojem zeměvzduch a rozhlasového vysílání.

Paket (Packet). Základní jednotka přenosu dat mezi komunikačními zařízeními v rámci jedné síťové vrstvy (např. paket ISO 8208 nebo paket módu S).

Comm-B. 112-bitová odpověď obsahující 56-bitové pole zprávy MB. Toto pole se využívá v protokolech přenosu zpráv SLM spojem vzduch-země iniciovaného ze země a rozhlasového vysílání.

Paket módu S (Mode S packet). Paket odpovídající standardu podsítě módu S navržený tak, aby se minimalizovala kmitočtová šířka pásma potřebná pro spoj "letadlo-země“. Pakety ISO 8208 se mohou transformovat na pakety módu S a naopak.

Comm-C. 112-bitový dotaz obsahující 80-bitové pole zprávy MC. Toto pole se využívá v protokolu přenosu zprávy prodloužené délky (ELM) spojem zeměvzduch. Comm-D. 112-bitová odpověď obsahující 80-bitové pole zprávy MD. Toto pole se využívá v protokolu přenosu zprávy (ELM) spojem vzduch-země. ELM spojem vzduch-země (DELM) (Downlink ELM). Termín patřící k zprávě prodloužené délky, která je přenášená spojem vzduch-země ve formě 112-bitových odpovědí Comm-D módu S, z nichž každá obsahuje 80-bitové pole zprávy Comm-D (MD). ELM spojem země-vzduch (UELM) (Uplink ELM). Termín patřící k zprávě prodloužené délky, která je přenášena spojem země-vzduch ve formě 112bitových dotazů Comm-C módu S, z nichž každý obsahuje 80-bitové pole zprávy Comm-C (MC). Letadlo (Aircraft). Termín letadlo může být ve vhodných případech použit jako odkaz na odpovídače módu S (např. letadlo/vozidla). Letadlo/vozidlo (Aircraft/vehicle). Může být použit k popisu buď stroje nebo zařízení schopného letu v atmosféře nebo vozidlo na pohybové ploše letiště (dráhy, pojížděcí dráhy). Objekt řízení podsítě (SNME) (Subnetwork management entity). Objekt v GDLP, který řídí podsíť a uskutečňuje spojení mezi rovnocennými objekty v přenosových nebo koncových systémech. Objekt specifických služeb módu S (SSE) (Mode S specific services entity). Objekt v GDLP, který zajistí přístup ke specifickým službám módu S.

Palubní procesor přenosu dat (ADLP) (Aircraft data link processor). Palubní procesor, který je speciálně určen pro konkrétní spoj "letadlo - země“ (např. mód S) a který zabezpečuje nastavování kanálů a taktéž člení data na segmenty pro přenos, resp. opětovně sestavuje zprávu ze segmentů. Na jedné straně je spojen s palubními přístroji společnými pro všechny systémy datových spojů a na druhé straně se samotným spojem "letadlo - země“. Palubní protokol (Air-initiated protocol). Postupy inicializované palubním zařízením módu S, které zajistí předání zprávy standardní nebo prodloužené délky spojem vzduch-země na zem. Palubní protokol Comm-B módu S (Mode S airinitiated Comm-B (AICB) protocol). Postupy spuštěné odpovídačem módu S, které zajistí vyslání jednoho segmentu Comm-B palubním zařízením. Palubní zařízení datového okruhu (ADCE) (Aircraft data circuit-terminating equipment). Speciální palubní zařízení ukončení datového okruhu, které je spojeno s palubním přenosovým datovým procesorem (ADLP). Využívá speciální protokol spoje módu S pro přenos dat mezi letadlem a pozemní stanicí. Podsíť (subnetwork). Provozuschopné zařízení datové přenosové sítě, které používá shodný protokol a plán adresace a je řízeno jedním zplnomocněným orgánem. Pozemní procesor přenosu dat (GDLP) (Ground data link processor). Pozemní procesor, který je speciálně určen pro spoj "letadlo - země“ (např. mód S) a který zabezpečuje nastavování kanálů a taktéž člení data na segmenty pro přenos, resp. opětovně sestavuje zprávu ze segmentů. Na jedné straně je (pomocí své DCE) spojen s palubními přístroji společnými pro všechny systémy datových spojů a na druhé straně se samotným spojem "letadlo - země“.

5-1

22.11.2007 Změna č. 82


HLAVA 5

Pozemní zařízení datového okruhu (GDCE) (Ground data circuit-terminating equipment). Speciální pozemní zařízení ukončení datového okruhu, které je spojeno s pozemním přenosovým datovým procesorem (GDLP). Využívá speciální protokol spoje módu S pro přenos dat mezi letadlem a pozemní stanicí.

Prostředek pro úpravu formátu (GFM) (General formatter/manager). Funkce odpovědná za formátování zpráv, která mají být vloženy do registrů odpovídače. Je rovněž zodpovědná za zjišťování a odstraňování chyb jako např. ztrátu vstupních dat. Protokol pozemní stanice (Ground-initiated protocol). Postupy spuštěné dotazovačem módu S, které zajistí předání zprávy standardní nebo prodloužené délky palubnímu zařízení módu S. Protokol pozemní stanice typu Comm-B (GICB) (Ground-initiated Comm-B). Tento protokol umožňuje dotazovači vyčlenit ty odpovědi Comm-B, které obsahují data z definovaných zdrojů v poli MB. Protokol pozemní stanice typu Comm-B módu S (Mode S ground-initiated Comm-B (GICB) protocol). Postupy spuštěné dotazovačem módu S, které zajistí získání jednoho segmentu Comm-B z palubního zařízení včetně obsahu jednoho z 255 registrů Comm-B odpovídače módu S. Protokol směrovaného vysílání v podmínkách skupiny stanic módu S (Mode S multisite-directed protocol). Postupy, které zajistí vybrání a přijetí zprávy standardní nebo prodloužené délky ze spoje země-vzduch pouze konkrétním dotazovačem, který je stanoven letadlem. Protokoly rozhlasového vysílání módu S (Mode S broadcast protocols). Postupy, které dovolují několika odpovídačům nebo pozemním dotazovačům přijímat zprávy standardní délky spojem vzduch-země nebo země-vzduch. Rámec (Frame). Je to základní jednotka přenosu dat ve spojové vrstvě. V kontextu podsítě módu S rámec může obsahovat 1 - 4 segmenty Comm-A nebo Comm-B, 2 - 16 segmentů Comm-C nebo 1 - 16 segmentů Comm-D. Rozhlasové vysílání (Broadcast). Protokol v rámci systému módu S, který dovoluje odeslání zpráv po kanálu země-vzduch všem letadlům v oblasti pokrytí a umožňuje přístup ke zprávám po kanálu vzduchzemě všem dotazovačům sledujícím letadla, která chtějí odeslat zprávu.

Skupina dotazovačů (Cluster of interrogators). Dva nebo více dotazovačů, se stejným identifikačním kódem dotazovače (II), které pracují koordinovaně tak, aby nevznikly poruchy požadovaného sledování a spojové výkonnosti každého dotazovače v prostoru krytí. Specifické služby módu S (Mode S specific services). Komplex komunikačních služeb systému módu S, které nejsou zabezpečeny jinými podsítěmi "letadlo - země“, a proto se nemůže zajistit spolupráce. Specifický protokol módu S (MSP) (Mode S specific protocol). Protokol zabezpečující omezené datagramové služby v rámci podsítě módu S.¨ Spojení (Connection). Logický spoj mezi rovnocennými objekty téže vrstvy v komunikačním systému. Sestupný spoj (Downlink). Termín týkající se přenosu dat z letadla na zem. Signály „vzduch-země“ módu S se vysílají na kanálu odpovědi s kmitočtem 1090 MHz. Vzestupný spoj (Uplink). Termín týkající se přenosu dat ze země do letadla. Signály „země - vzduch“ módu S se vysílají na kanálu dotazu s kmitočtem 1030 MHz. Ukončení (Close-out). Příkaz z dotazovače módu S, kterým se ukončuje komunikační transakce ve spojové vrstvě módu S. Uplynutí čekací doby (Timeout). Zrušení spojení, když jeden z účastnických objektů nevyslal během uplynutí předem stanoveného časového intervalu požadovanou odpověď. XDCE. Společný termín pro ADCE i pro GDCE. XDLP. Společný termín pro ADLP i GDLP. Zpráva prodloužené délky (ELM) (Extended length message). Série dotazů Comm-C (ELM spojem země-vzduch) vysílaná bez požadavku na bezprostřední odpovědi nebo série odpovědí Comm-D (ELM spojem vzduch-země) vysílaná bez bezprostředních dotazů. Zpráva standardní délky (SLM) (Standard length message). Výměna digitálních dat s využitím selektivně adresovaných dotazů Comm-A, resp. odpovědí Comm-B (viz "Comm-A" a "Comm-B").

Segment (Segment). Část zprávy, kterou lze umístit do jednoho pole MA/MB v případě zprávy standardní délky nebo pole MC/MD v případě zprávy prodloužené délky. Tento termín se používá i při přenosu módu S, který obsahuje tato pole. Selektor dat BDS Comm-B (BDS Comm-B Data Selector). 8 bitový kód určuje registr, jehož obsah bude převeden do pole MB odpovědi Comm B. Je vyjádřena dvěma skupinami po 4 bitech, BDS1 (4 bity nejvyššího významu) a BDS2 (4 bity nejnižšího významu).

22.11.2007 Změna č. 82

5-2

HLAVA 5

5.2


CHARAKTERISTIKY MÓDU S

5.2.1 Všeobecná ustanovení Poznámka 1: Referenční dokument ISO 8208. V případech, kdy termín ISO 8208 je použit v tomto dokumentu, znamená to ISO Standard "Information technology – Data communications – X.25 Packet Layer Protocol for Data Terminal Equipment, Reference Number ISO/IEC 8208: 1990 (E)". Poznámka 2: Všeobecná struktura podsítě módu S je uvedena na následujícím obrázku.

Poznámka 3: Existují tři různé kategorie zpracování. K první kategorii patří zpracování komutovaných virtuálních kanálů (SVC), ke druhé zpracování specifických služeb módu S a k třetí kategorii zpracování řídících informací podsítí. V rámci specifických služeb módu S se využívá funkce objektu specifických služeb módu S (SSE).

FUNKČNÍ PRVKY PODSÍTĚ MÓDU S LETADLO Koncové systémy „tam/zpět“ (viz pozn. 4 a 5) Směrovač ATN DTE

Směrovač ATN

ISO Protokol paketové úrovně

Rozhraní ISO 8208 (5.2.3.1)

Rozhraní SSE (5.2.3.2.1)

A D L P

*4

ZEMĚ Koncové systémy „tam/zpět“ (viz pozn. 4 a 5)

DCE (5.2.4) Speciální Změna Řízení služby formátů podsítí módu S (5.2.5.2) módu S (SNME) (SSE) ADCE (5.2.8) (5.2.7.1) (5.2.6) Zpracování rámců (5.2.2 a 5.2.7)

(5.2.3.3)

DTE*4

Alternativní rozhraní SNME (5.2.8.2)

Protokol paketové vrstvy módu S Rámce SVC módu S a speciální rámce módu S

Protokol spoje módu S

ODPOVÍDAČ

Rozhraní ISO 8208 (5.2.3.1.)

Alternativní rozhraní (5.2.3.2.2)

DCE (5.2.4) Řízení Speciální Změna podsítí formátů služby módu S (5.2.5.2) módu S (SNME) (SSE) GDCE (5.2.7.2) (5.2.8) (5.2.6) Zpracování rámců (5.2.2 a 5.2.7)

G*3 D L P

(5.2.3.4) DOTAZOVAČ

Význam: Fyzické (vf) spojení Asociace odpovídajících vrstev Rozhraní

Poznámky: 1) 2) 3) 4) 5)

V závorkách jsou uvedena čísla označených bodů Standardů a doporučení (SARPs) pro podsíť módu S. Rozhraní ADLP/příjem-vysílání je také popsáno v ust. 3.1 svazku IV. přílohy 10. GDLP může být napojen na několik dotazovačů módu S. V autonomním módu DTE může být spojeno s koncovými systémy. Směrovač ATN může získat přístup ke koncovým zařízením prostřednictvím mezilehlých systémů.

5-3

22.11.2007 Změna č. 82


HLAVA 5

5.2.1.1 Kategorie zpráv. Podsítí módu S se přenášejí letecké zprávy týkající se jen bezpečnosti a pravidelnost letů uvedené v ust. 5.1.8.4 a 5.1.8.6 Hlavy 5 Předpisu L 10/II.

5.2.2.1.1.2 Kódování LAS. Trojbitové podpole LAS se kóduje následovně: LAS

Význam

5.2.1.2 Signály v prostoru. Charakteristika signálu v prostoru v podsíti módu S odpovídá ust. 3.1.2 Hlavy 3 Předpisu L 10/IV.

0

jeden segment

1

připojený první segment

5.2.1.3 Nezávislost na kódech a bytech. Podsíť módu S zabezpečuje přenos digitálních dat nezávisle na kódech a bytech.

2

připojený druhý, ne ukončovací segment

3

připojený třetí, ne ukončovací segment

5.2.1.4 Přenos dat. Data se přenášejí spojem módu S ve formě segmentů s využitím protokolů standardních zpráv (SLM) nebo protokolů prodloužených zpráv (ELM) určených v ust. 3.1.2.6.11 a 3.1.2.7 Předpisu L 10/IV. Poznámka 1: Segment SLM obsahuje jedno 56bitové pole MA nebo MB. Segment ELM obsahuje jedno 80-bitové pole MC nebo MD. Poznámka 2: Rámec SLM obsahuje až 4 spojená pole MA nebo MB. Rámec ELM obsahuje 2 - 16 polí MC nebo 1 - 16 polí MD.

4

připojený čtvrtý a ukončovací segment

5

připojený druhý a ukončovací segment

6

připojený třetí a ukončovací segment

7

nepoužitý

5.2.1.5 Číslování bitů. Při popisu polí výměny dat se bity číslují podle jejich přenosu za sebou, číslování se začíná prvním bitem. Číslování bitů pokračuje ve druhém a následujících segmentech ve vícesegmentových rámcích. Když není přijata jiná varianta, číselné hodnoty kódované podle skupin (polí) bitů se kódují kladným binárním číslem. Prvním číslovaným bitem je bit nejvyššího významu (MSB most significant bit) (ust. 3.1.2.3.1.3 Předpisu L 10/IV). 5.2.1.6 Neoznačené bity. Když se délka (LENGTH) zprávy nerovná délce pole, další bity se doplňují nulami. 5.2.2

Rámce

5.2.2.1 vzduch

Rámce přenášené spojem země -

5.2.2.1.1 Rámec zprávy SLM. Rámec zprávy SLM spojem země-vzduch obsahuje až 4 volitelné adresní segmenty Comm-A. Poznámka: Každý segment Comm-A (pole MA) přijatý ADLP je představován prvními 32 bity dotazu sestaveného segmentem (viz 3.1.2.10.5.2.1.1 Předpisu L 10/IV). V rámci těchto 32 bitů je vytvořeno 16bitové pole speciálního indikátoru (ust. 3.1.2.6.1.4 Předpisu L 10/IV). 5.2.2.1.1.1 Pole SD. V případě, když identifikační pole indikátoru (DI) (bity 14-16) má kódové označení 1 nebo 7, pole speciálního indikátoru (SD) (bity 17-32) každého dotazu Comm-A se využijí na získání podpole identifikace dotazovače (IIS, bity 17-20) a spřáhnutého podpole Comm-A (LAS, bity 30-32). Podnikané operace závisí na hodnotě LAS. Obsah LAS a IIS se ukládá a propojí se segmentem zprávy Comm-A pro využití při vytváření rámce, jak je uvedeno níže. Ostatní pole, kromě pole LAS, jsou vysvětleny v ust. 3.1.2 Předpisu L 10/IV. Poznámka: Struktura pole SD je uvedena na obr. 5-1∗.

5.2.2.1.1.3 Jednosegmentový rámec zprávy SLM. Když je LAS = 0, data v poli MA se pokládají za plnohodnotný rámec a využívají se pro další zpracování. 5.2.2.1.1.4 Vícesegmentový rámec zprávy SLM. ADLP přijímá a sestavuje propojené 56-bitové segmenty Comm-A, sdružené se všemi 16 možnými kódy identifikátoru dotazovače (II). Správná koordinace segmentů Comm-A se zabezpečuje jenom v tom případě, když všechny segmenty Comm-A mají analogické označení IIS. Když je LAS=1-6, sestává rámec ze dvou až čtyř segmentů Comm-A, jak je uvedeno v následujících ustanoveních. 5.2.2.1.1.4.1 Počáteční segment. Když je LAS = 1, pole se sestavuje jako počáteční segment rámce SLM. Tento se uchovává do toho času, dokud se nezískají všechny segmenty resp. do toho času, dokud se rámec neanuluje. 5.2.2.1.1.4.2 Průběžný segment. Když je LAS = 2 nebo 3, pole MA se sestavuje podle pořadí segmentů jako postupný segment rámce SLM. Sdružuje se s předešlými segmenty, které mají analogické označení IIS. 5.2.2.1.1.4.3 Ukončovací segment. Když LAS = 4, 5 nebo 6, pole MA se sestavuje jako ukončovací segment rámce SLM. Sdružuje se s předcházejícími segmenty označenými analogickým IIS. 5.2.2.1.1.4.4 Dokončení rámce. Rámec se pokládá za naplněný a připravený na další zpracování, když jsou přijaty všechny jeho segmenty. 5.2.2.1.1.4.5 Zrušení rámce. Neúplný rámec se zruší za jedné z těchto podmínek: a)

b)

∗

Všechny tabulky a obrázky jsou uvedeny na konci hlavy

22.11.2007 Změna č. 82

5-4

když je přijat nový počáteční segment (LAS=1) se stejným označením IIS. V takovém případě nový segment se uchovává jako počáteční segment nového rámce SLM; když posloupnost přijatých kódů (po vyloučení duplikátů) není v tomto pořadí: 1) 2) 3)

LAS = 0 LAS = 1,5 LAS = 1,2,6

HLAVA 5 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) c)

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III 5.2.2.2.1.1 Kódování LBS. Spojování segmentů se označuje kódováním podpole LBS pole MB počátečního segmentu Comm-B rámce SLM. LBS se kóduje následovně:

LAS = 1,6,2 LAS = 1,2,3,4 LAS = 1,3,2,4 LAS = 1,2,4,3 LAS = 1,3,4,2 LAS = 1,4,2,3 LAS = 1,4,3,2

LBS

uplynul čas Tc sekund po získání posledního segmentu Comm-A s analogickým označením IIS (tabulka 5-1)*.

5.2.2.1.1.4.6 Zrušení segmentu. Přijatý segment pro rámec SLM se nebere v úvahu, když je průběžným, nebo ukončovacím segmentem a nebyl přijat počáteční segment se stejným označením IIS.

0

jeden segment

1

počáteční segment rámce zprávy SLM

2

počáteční segment třímístného rámce zprávy SLM

3

počáteční segment rámce zprávy SLM

5.2.2.2.1.2 5.2.2.1.1.4.7 Duplikát segmentu. Když je přijat segment který zdvojuje číslo již přijatého segmentu s analogickým označením IIS, nově přijatý segment nahradí předtím přijatý segment. Poznámka: Výsledkem působení protokolu podsítě módu S může dojít ke zdvojování příchozích segmentů Comm-A. 5.2.2.1.2 Rámec ELM. Rámec zprávy ELM * spojem země -vzduch se skládá ze 20 až 160 bytů a vysílá se dotazovačem k odpovídači protokolem uvedeným v ust. 3.1.2.7, Svazek IV Přílohy 10. První 4 bity každého segmentu ELM spoje země-vzduch (pole MS) obsahují kód identifikátoru dotazovače (II) módu S, který vysílá zprávu ELM. ADLP prověří kód II každého segmentu v úplné zprávě ELM přes spoj země-vzduch. Když všechny segmenty obsahují analogický kód II, tento kód se z každého segmentu vyloučí a ty oznamovací bity, které zůstaly se uchovávají jako data na další zpracování. Když všechny segmenty neobsahují stejný kód II, zprávy ELM spoje země-vzduch se ignorují. Poznámka: Rámec zprávy ELM spojem země vzduch se skládá z 2-16 sdružených segmentů Comm-C, každý z nich obsahuje 4-bitový kód II. To znamená, že propustnost při přenosu paketu představuje 19-152 bytů na jeden rámec zprávy ELM spojem země -vzduch. 5.2.2.2 Typy vzduch-země

rámců

přenášených

spojem

5.2.2.2.1 Rámec zprávy SLM. Rámec zprávy SLM spojem vzduch-země obsahuje 4 segmenty Comm-B. Pole MB prvního segmentu Comm-B rámce obsahuje 2-bitové podpole připojeného Comm-B (LBS, bity 1 a 2 pole MB). Toto podpole se využívá na kontrolu připojení čtyř segmentů Comm-B. Poznámka: LBS využívá první dvoubitové pozice v prvním segmentu vícesegmentového nebo jednosegmentového rámce SLM spojem vzduchzemě. Proto v prvním segmentu rámce zprávy SLM spojem vzduch-země je 54-bitů paketových dat. Ostatní segmenty rámce zprávy SLM spojem vzduchzemě,pokud existují, mají 56 bitů.

*

Všechny tabulky a obrázky jsou uvedeny na konci hlavy.

Význam

dvoumístného

čtyřmístného

Spojovací protokol

5.2.2.2.1.2.1 Počáteční segment v protokolu Comm-B se přenáší buď použitím palubního protokolu nebo směrovým protokolem přenosu v podmínkách skupiny stanic. Pole LBS počátečního segmentu ukazuje pozemní stanici počet dalších segmentů, které se mohou přenášet (když takové jsou). Před předáním počátečního segmentu odpovídači ostatní segmenty rámce zprávy SLM (když takové jsou) se nasměrují na odpovídači pro přijetí dotazovači CommB s využitím protokolu iniciovaného pozemní stanicí. Tyto segmenty se upravují regulačními kódy, které zabezpečují zápis segmentů do registrů 2, 3 nebo 4 Comm-B iniciovaných pozemní stanicí, v souladu s druhým, třetím nebo čtvrtým segmentem zprávy. 5.2.2.2.1.2.2 Ukončení přenosu segmentu iniciovaného palubou, kterým se začíná protokol se neprovádí, pokud nejsou úspěšně přeneseny všechny segmenty. Poznámka: Procedury spojení, včetně využití protokolu Comm-B iniciovaného pozemní stanicí se provádí v ADLP. 5.2.2.2.1.3 Směrový přenos rámců ve zprávě SLM. Pokud se přenáší rámec zprávy SLM v podmínkách skupiny stanic, zpráva musí být směrována, ADLP určuje kód II dotazovače módu S nebo skupiny dotazovačů (ust. 5.2.8.1.3), které přijímají rámec zprávy SLM. 5.2.2.2.2 Rámec zprávy ELM Poznámka: Zpráva ELM spojem vzduch-země se skládá z 1-16 sdružených segmentů Comm-D. 5.2.2.2.2.1 Procedura. Rámec zprávy ELM spojem vzduch-země se použije pro doručení zpráv o délce větší nebo rovné 28 bytů a formátuje se použitím protokolu uvedeného v ust. 3.1.2.7, Svazku IV, Annexu 10. 5.2.2.2.2.2 Směrový přenos rámců ve zprávě ELM. Když má být přenos rámců ELM v podmínkách skupiny stanic směrován, ADLP určuje kód II dotazovače módu S nebo skupiny dotazovačů (ust. 5.2.8.1.3), které přijímají tuto zprávu. 5.2.2.3 Zpracování rámce XDLP. Ke zpracování rámce dochází ve všech paketech (s výjimkou paketu MSP), jak je uvedeno v ust. 5.2.2.3 -

5-5

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR


HLAVA 5

5.2.2.5. Zpracování rámce pro speciální služby módu S je popsáno v ust. 5.2.7.

Poznámka: Na obr. 5-23 je určena struktura polí, která se používá v záhlaví při zhušťování dat.

5.2.2.3.1 DÉLKA (LENGHT) datového paketu. Všechny pakety (včetně skupiny paketů komprimovaných do jednoho rámce) budou přenášeny v rámci, skládajícím se z nejmenšího počtu segmentů potřebných k umístění paketu. Délka pole dat je rovna násobku počtu bytů. V záhlaví paketů DATA, ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) módu S se vkládá 4-bitový parametr (LV) s tím, aby se při jejich přidání do pole uživatelských dat nepřidávaly nadbytečné byty. Pole LV určuje počet celých bytů, využívaných v posledním segmentu rámce. Při vyhodnocování LV 4-bitový kód v posledním segmentu zprávy ELM přenášené spojem vzduchzemě se:

5.2.2.3.2.2.2 DÉLKA (LENGHT). V tomto poli je umístěna DÉLKA (LENGHT) následujícího přijímaného datového paketu v bytech. Jakákoliv chyba nalezená ve zhuštěném paketu DATA, např. nesoulad mezi délkou, uvedenou v poli DÉLKA (LENGHT) a délkou rámce zahrnujícího daný paket vede k tomu, že se paket nebere v úvahu, pouze v případě, kdy není uvedeno, že chyba je omezena polem DÉLKA (LENGHT); v tomto případě může být odeslán paket ODMÍTNUTÍ (REJECT) s očekávanou hodnotou PS.

1) neberou v úvahu při přenosu rámců s lichým počtem segmentů Comm-C, 2) započítávají, když rámce zprávy ELM obsahují sudý počet segmentů Comm-C Hodnota pole LV je ignorovaná také v případě naplněného paketu. Poznámka: Pro určení délky každého segmentu zhuštěného (komprimovaného) paketu se vytváří speciální délkové pole. Proto se hodnota pole LV nevyužívá. Procedura zpracování chyby v poli LV je popsána v tabulkách 5-16 až 5-19. 5.2.2.3.2 Komprimace. Při zhušťování počtu paketů módu S do jednoho rámce SLM nebo ELM se používají následující procedury. Do ADLP nepatří zhuštěné pakety související s SVC různé priority. Poznámka: Pakety MSP se nezhušťují. 5.2.2.3.2.1 Optimalizace zhušťování. Doporučení. V takovém případě, kdy je potřebné přenést větší počet paketů v jednom a tom samém XDLP, by se tyto pakety měly zhušťovat, aby se optimalizovala propustnost linky, avšak pakety související s SVC různé priority se nezhušťují. 5.2.2.3.2.2 Struktura zhuštěných dat. Zhuštěné pakety mají následující strukturu: ZÁHLAVÍ: 6 nebo 8

DÉLKA (LENGHT): 8

1.PAKET: v

DÉLKA (LENGHT): 8

2.PAKET: v

Poznámka: Číslice v polích ukazuje délku pole v bitech, "v" označuje, že pole má proměnlivou délku. 5.2.2.3.2.2.1 Záhlaví při zhuštění. Zhuštěné pakety mají následující typy záhlaví :

DP:1

MP:1

SP:2

kde: typ datového paketu (DP) = 0 typ paketu MSP (MP) = 1 kontrolní paket (SP) = 3 typ kontrolní (ST) = 2

ST:2

FILL: 0 nebo 2

Doporučení. Pro komprimované pakety se doporučuje, aby v případě, že není možné dekomprimovat celý paket, byl první paket v rámci komprimované skupiny považován za chybu formátu a zbytek byl zrušen (vymazán). 5.2.2.3.2.3 Ukončení. Konec rámce, obsahující posloupnost zhuštěných paketů je určen jednou z těchto podmínek: a) pole délky obsahuje samé nuly, b) v rámci zůstalo méně než 8 bitů. 5.2.2.3.3

Zachování pořadí kanálů módu S

5.2.2.3.3.1 Aplikace. V případě, kdy větší počet rámců módu S z jednoho SVC čeká na přenos do stejného XDLP, používá se následující procedura. 5.2.2.3.3.2 Procedura. Poznámka 1: Příjem a vysílání zpráv SLM a ELM se může uskutečňovat nezávisle na sobě. Poznámka 2: Příjem a vysílání spojem zeměvzduch a vzduch-země se může uskutečňovat nezávisle na sobě. 5.2.2.3.3.2.1 Rámec zprávy SLM. Rámce zprávy SLM se odesílají jenom v tom pořadí v jakém byly přijaty. 5.2.2.3.3.2.2 Rámec zprávy ELM. Rámce zprávy ELM se odesílají jenom v tom pořadí v jakém byly přijaty. 5.2.2.4

Zpracování rámců GDLP

5.2.2.4.1


5.2.2.4.1.1 GDLP předtím, než uvede do činnosti spoj týkající se spojení s ADLP, zjistí možnosti ADLP/odpovídače využít spoj na základě zprávy o jeho možnostech (ust. 5.2.9). 5.2.2.4.1.2 Zpracování rámců GDLP poskytne dotazovači všechna data potřebná pro přenos spojem země –vzduch, která neposkytne přímo dotazovač. 5.2.2.4.2 Stav dodání zpráv. Zařízení na zpracování rámců GDLP přijímá od dotazovače informace o tom, že uvedený rámec zprávy je úspěšně přenesen spojem země -vzduch. 5.2.2.4.3 Adresa letadla. Zároveň s daty každého SLM resp. ELM rámce spoje vzduch-země přijímá zařízení pro zpracování rámců GDLP od

25.11.2004 5-6

HLAVA 5


dotazovače 24-bitovou adresu letadla, které tento rámec vyslalo. Zařízení pro zpracování rámců GDLP může vyslat dotazovači 24-bitovou adresu letadla, které má přijmout rámec zprávy SLM nebo ELM přenášené spojem země -vzduch 5.2.2.4.4 Identifikace typu protokolu módu S. Zařízení pro zpracování rámců GDLP předává dotazovači protokol potřebný pro přenos rámců: protokol zprávy standardní délky, protokol zprávy prodloužené délky nebo protokol rozhlasového vysílání. 5.2.2.4.5 Popis datového rámce. Paket módu S určen pro přenos dat spojem země -vzduch (včetně zhuštěných paketů, ale ne paketů MSC) má délku 28 bytů nebo méně a používá se jako rámec SLM. Paket módu S o délce více jak 28 bytů se používá jako rámec ELM spojem země-vzduch odpovídači s možností příjmu zprávy ELM, přičemž využívá, když je to možné, M-bitové zpracování (ust. 5.2.5.1.4.1). Když odpovídač nemá schopnost přijímat pakety ELM, pakety větší než 28 bytů se zpracují, když je to potřeba, M-bitovou nebo S-bitovou (ust. 5.2.5.1.4.2) procedurou skladby a počtu rámců SLM. Poznámka: Pakety DATA, ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) A PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S mohou být jenom pakety módu S, ve kterých se používá M-bitová nebo S-bitová posloupnost. 5.2.2.5

Zpracování rámců ADLP

5.2.2.5.1 Obecná ustanovení. S výjimkou posledních 24 bitů (adresa/parita) zařízení na zpracování rámců ADLP přijímá od odpovídače úplný obsah 56 a 112-bitových zpráv vyslaných spojem země -vzduch kromě dotazu všeobecné výzvy a ACAS. Zařízení na zpracování rámců ADLP dodává odpovídači všechna data pro přenos spojem vzduchzemě, což odpovídač bezprostředně nezabezpečuje (ust. 5.2.3.3). 5.2.2.5.2 Statut dodání zpráv. Zařízení na zpracování rámců ADLP přijme od odpovídače informace o tom, že specifikovaný rámec vysílaný spojem vzduch-země, který byl předtím odeslán odpovídači, byl uzavřen/ukončen. 5.2.2.5.3 Identifikace dotazovače. Spolu s daty každé zprávy SLM a ELM spojem země -vzduch zařízení zpracování rámců ADLP přebírá od odpovídače kód dotazovače (II), který vyslal rámec. Zařízení zpracování rámců ADLP předává odpovídači kód II dotazovače nebo skupiny dotazovačů, které přijímají nasměrovaný rámec v podmínkách skupiny stanic. 5.2.2.5.4 Identifikace typu protokolu módu S. Zařízení pro zpracování rámců ADLP předává dotazovači protokol potřebný pro přenos rámců: protokol zprávy standardní délky, protokol zprávy prodloužené délky nebo protokol rozhlasového vysílání. 5.2.2.5.5 Zrušení rámce. Zařízení na zpracování rámců ADLP je schopné zrušit rámce spoje vzduchzemě, které již byly dříve předané odpovídači k odeslání, ale jejichž uzavření/ukončení nebylo

indikováno. Když se v odpovídači uchovává více než jeden rámec, postup rušení je schopen zrušit uložené rámce selektivně. 5.2.2.5.6 Popis datového rámce. Paket módu S určený pro přenos dat spojem vzduch-země(včetně zhuštěných paketů, ale ne paketů MSC) má délku 222 bitů nebo méně a používá se jako rámec SLM. Paket módu S o délce více než 222 bitů se používá jako rámec ELM spojem vzduch-země odpovídači s možností příjmu zpráv ELM, přičemž využívá, když je to možné, M-bitové zpracování, (ust. 5.2.5.1.4.1). Při použití M-bitového zpracování všechny rámce ELM, obsahující M=1, začleňují maximální počet segmentů ELM, které odpovídač může předat jako odpověď na jednu žádost, vyžadující odpověď (UF=24) (ust. 5.2.9.1). Když odpovídač nemá schopnost přijímat pakety ELM, pakety větší než 222 bitů se zpracují, když je to potřebné, M-bitovou nebo S-bitovou (ust. 5.2.5.1.4.2) procedurou skladby a počtu rámců SLM. Poznámka: Maximální délka rámce zprávy SLM spojem vzduch-země sestává z 222 bitů. To odpovídá 28 bytům (7 bytů pro 4 segmenty Comm-B) mínus 2bitové podpole připojeného Comm-B (ust. 5.2.2.2.1.1). 5.2.2.6

Řízení posloupnosti

5.2.2.6.1 Řízení posloupnosti ADLP. Rámce se přenášejí z ADLP do odpovídače v následující posloupnosti (první se přenáší rámec s největší prioritou): a) speciální služby módu S; b) dotaz na vyhledání (ust. 5.2.8.1); c) rámce obsahující pakety SVC, jenom vysoké priority; d) rámce obsahující pakety SVC, jenom nízké priority. 5.2.2.6.2

Řízení posloupnosti GDLP.

Doporučení. Rámce přenášené spojem země vzduch by se měly vysílat v následující posloupnosti (jako první se přenáší rámec s nejvyšší prioritou): a) speciální služby módu S; b) rámce obsahující jako minimum jeden paket směrování v módu S (ust. 5.2.8.1); c) rámce obsahující jako minimum jeden paket SVC vysoké priority; d) rámce obsahující pakety SVC, jenom nízké priority. 5.2.3

Rozhraní přenosu dat

5.2.3.1

Rozhraní DTE ISO 8208

5.2.3.1.1 Všeobecná ustanovení. Rozhraní mezi XDLP a DTE odpovídá protokolu paketové vrstvy ISO 8208. XDLP zabezpečuje procedury DTE, jak je uvedeno v dokumentu ISO 8208. Proto XDLP obsahuje i DCE (ust. 5.2.4). 5.2.3.1.2 Požadavky fyzické a spojové vrstvy ve vztahu k rozhraní DTE/DCE. Jsou kladeny tyto požadavky:

25.11.2004 5-7


HLAVA 5

a) rozhraní je nezávislé na kódech a bytech a nemá omezení ve vztahu k posloupnosti nebo konfiguraci bitů přenášených v paketu, b) rozhraní zabezpečuje přenos paketů síťové vrstvy proměnné délky. 5.2.3.1.3

Adresa DTE

5.2.3.1.3.1 Adresa pozemního DTE. Všeobecná délka adresy pozemního DTE obsahuje 3 binárně kódovaná desítková (BCD - binary code digit) čísla. Xo X1 X2 Xo - číslice nejvyššího řádu. Adresa pozemního DTE představuje desítkové číslo v intervalu 0-255 kódované v systému BCD. Adresa je přidělována na místní úrovni. Všechny DTE připojené k GDLP s překrývající se oblastí pokrytí mají specifické (jednoznačné) adresy. GDLP procesory s dobou přenosu dat mezi jednotlivými oblastmi pokrytí menší než Tr (tab. 5-1) se považují za GDLP s překrývající se oblastí pokrytí. 5.2.3.1.3.2 Adresa pohyblivého DTE. Všeobecná adresa pohyblivého DTE sestává z 10 binárně kódovaných desítkových čísel (BCD) :

XoX1X2X3X4X5X6X7X8X9 Xo - číslice s nejvyšším řádem. Číslice Xo až X7 jsou určeny pro zobrazení osmimístné adresy letadla zakódované systémem BCD. Číslice X8X9 určují podadresu konkrétního DTE na palubě letadla. Tato podadresa představuje desítkové číslo v intervalu 015 kódované v systému BCD. Podadresa se určuje následovně: 00 01-15

který není schopen obsáhnout adresu módu S, jak je definována) Další funkce ISO 8208, D-bit a Q-bit nejsou iniciovány pro přenos v rámci protokolu paketové vrstvy módu S. 5.2.3.1.4.2 Význam parametrů. Parametry časovače a čítače pro rozhraní DTE/DCE nejsou upraveny normou ISO 8208. 5.2.3.2 Rozhraní speciálních služeb módu S Poznámka: Ke speciálním službám módu S patří rozhlasové vysílání Comm-A, Comm-B, GICB a MSP. 5.2.3.2.1

ADLP

5.2.3.2.1.1 Všeobecná ustanovení. ADLP zabezpečuje přístup k speciálním službám módu S prostřednictvím jednoho nebo několika oddělených rozhraní ADLP. 5.2.3.2.1.2 Funkční možnosti. Kódování dat ve zprávách i řídicích dat přes toto rozhraní zabezpečuje všechny možnosti uvedené v ust. 5.2.7.1. 5.2.3.2.2

GDLP

5.2.3.2.2.1 Všeobecná ustanovení. GDLP zabezpečuje přístup k specifickým službám módu S prostřednictvím jednoho nebo několika oddělených rozhraní GDLP resp. přes rozhraní DTE/DCE. 5.2.3.2.2.2 Funkční možnosti. Kódování dat ve zprávách i řídicích dat přes toto rozhraní zabezpečuje všechny možnosti uvedené v ust. 5.2.7.2. 5.2.3.3

Rozhraní odpovídače

5.2.3.3.1

Odpovídač - ADLP

5.2.3.3.1.1 ADLP přijímá z odpovídače informaci o typu protokolu spolu s daty, které jsou přenášeny odpovídačem do ADLP. V této informaci se uvádějí protokoly těchto typů:

směrovač ATN nepřidělené

5.2.3.1.3.3 Nesprávné adresy DTE. Adresy DTE mimo stanovených hranic nebo neodpovídající formátům adres pozemního a pohyblivého DTE, jak jsou uvedeny v ust. 5.2.3.1.3.1 a 5.2.3.1.3.2 se pokládají za nesprávné. Když se v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) objeví nesprávná adresa DTE, dochází ke zrušení výzvy, jak je uvedeno v ust. 5.2.5.1.5. 5.2.3.1.4 Požadavky protokolu paketové vrstvy na rozhraní DTE/DCE 5.2.3.1.4.1 Možnosti. Rozhraní mezi DTE a DCE upravuje norma ISO 8208 následujícími možnostmi: a) zrychlený přenos dat, tj. využívání paketů PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) s polem uživatelských dat v délce do 32 bytů; b) funkční priority (dvouúrovňové, ust. 5.2.5.2.1.1.6); c) rychlý výběr (ust. 5.2.5.2.1.1.13 a 5.2.5.2.1.1.16); a d) vybavení pro prodloužení volané/volající adresy, pokud to místní podmínky vyžadují (např. XDLP je připojen k DTE prostřednictvím síťového protokolu,

a) b) c) d)

dotaz v režimu sledování, dotaz Comm-A, dotaz rozhlasového vysílání Comm-A, zpráva ELM spojem země -vzduch.

ADLP přebírá také kód II dotazovače, který se používá na přenos zpráv Comm-A nebo zprávy ELM v režimu sledování spojem země -vzduch. Poznámka: Odpovídač neposílá na toto rozhraní všeobecnou výzvu a ACAS. 5.2.3.3.1.2 ADLP přijímá od odpovídače řídicí informaci spolu se stavem přenosu spojem vzduchzemě a to: a) ukončení Comm-B, b) ukončení časovačem rozhlasového vysílání Comm-B, c) ukončení zprávy ELM spojem vzduch-země. 5.2.3.3.1.3 ADLP má přístup k aktuálním informacím o schopnostech odpovídače módu S, se kterým spolupracuje. Tato informace se využívá na

25.11.2004 5-8

HLAVA 5


generování zpráv o možnostech využití spoje pro přenos dat (ust. 5.2.9). 5.2.3.3.2

ADLP - odpovídač

5.2.3.3.2.1 ADLP předává odpovídači informace o typu protokolu dat vysílaných ADLP odpovídači. V této informaci jsou obsaženy následující protokoly: a) zpráva Comm-B iniciovaná pozemní stanicí, b) zpráva Comm-B iniciovaná palubou letadla, c) směrová zpráva Comm-B v podmínkách práce skupiny stanic, d) rozhlasové vysílání Comm-B, e) zpráva ELM spojem vzduch-země, f) směrová zpráva ELM spojem vzduch-země v podmínkách skupiny stanic. ADLP také vysílá kód II pro přenos směrové zprávy Comm-B nebo směrové zprávy ELM spojem vzduchzemě v podmínkách skupiny stanic a kód selektoru údajů Comm-B (BDS) (ust. 3.1.2.6.11.2 Svazek IV Příloha 10) zprávy Comm-B iniciovaný pozemní stanicí. 5.2.3.3.2.2 ADLP může zajistit proceduru zrušení rámců, jak je uvedeno v ust. 5.2.2.5.5. 5.2.3.4

Rozhraní "GDLP/dotazovač módu S"

5.2.3.4.1

Dotazovač - GDLP

5.2.3.4.1.1 GDLP přijímá od dotazovače informaci o typu protokolu v souvislosti s daty přijatými od dotazovače do GDLP. V této informaci se uvádějí protokoly těchto typů: a) b) c) d)

zpráva Comm-B iniciovaná pozemní stanicí, zpráva Comm-B iniciovaná palubou letadla, rozhlasové vysílání Comm-B iniciované palubou, zpráva ELM spojem vzduch-země.

GDLP přijímá od dotazovače kód BDS, který se používá na identifikaci segmentu zprávy Comm-B iniciované pozemní stanicí. 5.2.3.4.1.2 GDLP přijímá od dotazovače řídicí informaci s uvedením stavu přenosu spojem země vzduch o stavu volaného letadla vybaveného zařízením módu S. 5.2.3.4.2 GDLP - dotazovač. GDLP poskytuje dotazovači informaci o typu protokolu přenášené spolu s vysílanými údaji. V této informaci jsou uvedeny následující typy protokolů : a) b) c) d)

dotaz Comm-A, dotaz rozhlasového vysílání Comm-A, zpráva ELM spojem země -vzduch, dotaz iniciovaný pozemní stanicí Comm-B.

GDLP může vyslat kód BDS pro protokol zprávy Comm-B iniciovaný pozemní stanicí. 5.2.4 Proces DCE Poznámka: Proces DCE v rámci XDLP funguje jako rovnocenný proces ve vztahu k DTE. DCE zabezpečuje operace DTE, které jsou uvedeny v ust.

5.2.3.1.4. V níže uvedených požadavcích nejsou určeny formáty a nepopisují řízení toků dat v rozhraní DTE/DCE. V těchto případech platí doporučení normy ISO 8208. 5.2.4.1 Přechody stavů. DCE funguje jako konečný automat. Po přechodu do libovolného stavu DCE uskutečňuje procesy uvedené v tab. 5-2. Přechody stavů a doplňkové procesy jsou uvedeny v tabulce 5-3 až 5-12. Poznámka: Přechod do následujícího stavu (když probíhá), který se uskutečňuje, když DCE získá paket od DTE, určují tabulky 5-3 až 5-8. Tabulky jsou sestaveny v souladu s hierarchií na obr. 5-2. Analogické přechody se definují v tab. 5-9 až 5-12 pro případy, kdy DCE přijme paket od XDCE (při procesu transformace parametrů). 5.2.4.2

Varianty použití paketů

5.2.4.2.1 Po přijetí paketu od DTE se tento paket odešle nebo neodešle XDCE (během reformátování) v souladu s údaji uvedenými v závorkách v tabulkách 5-3 až 5-8. Když závorky neobsahují žádnou poznámku nebo je v poznámce uvedeno „neodesílat“, nebere se paket v úvahu (discard). 5.2.4.2.2 Po přijetí paketu od XDCE (během reformátování) se paket odešle nebo neodešle k DTE v souladu s údaji, které jsou v závorkách v tabulkách 5-9 až 5-12. Když v závorkách nejsou poznámky, nebo je v poznámkách uvedeno neodeslat“ nebere se paket v úvahu (discard). Poznámka: Ve stavech r1, p4 a d1 je zabezpečen přístup k nižším hierarchickým úrovním stavu DCE. 5.2.5 módu S

Zpracování

ve

5.2.5.1


5.2.5.1.1

Požadavky na řazení

5.2.5.1.1.1 ADLP

Požadavky

na

spojové

vyrovnávací

vrstvě

paměť

5.2.5.1.1.1.1 Níže uvedené požadavky platí pro všechny procesory ADLP a dle potřeby se interpretují pro každý z hlavních procesů (DCE, reformátování, ADCE, zpracování rámců a SSE). 5.2.5.1.1.1.2 ADLP paměť pro 15 SVC:

udržuje

dostatečně

velkou

a) udržuje dostatečnou vyrovnávací paměť pro zachování 15 paketů podsítě módu S spojem země -vzduch pro jeden SVC, každý o délce 152 bytů pro odpovídač s možností příjmu zprávy ELM spojem vzduch-země nebo 28 bytů pro ostatní účastníky; b) udržuje dostatečnou vyrovnávací paměť pro uchování 15 paketů podsítě módu S spojem země -vzduch pro jeden SVC, každý o délce 160 bytů, pro odpovídač s možností příjmu zprávy ELM spojem vzduch-země nebo 28 bytů pro ostatní účastníky;

25.11.2004 5-9


HLAVA 5

c) udržuje dostatečnou vyrovnávací paměť pro dva pakety PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) podsítě módu S, každý o délce 35 bytů (pole uživatelských dat plus řídicí informace), jeden na každý směr pro každý SVC; d) udržuje dostatečnou vyrovnávací paměť pro uchování 31 paketů podsítě módu S spojem země -vzduch pro jeden SVC, každý o délce 152 bytů pro odpovídač s možností příjmu zprávy ELM spojem vzduch-země nebo 28 bytů pro ostatní účastníky; e) zajišťuje dostatečnou vyrovnávací paměť pro dočasné uchování nejméně jednoho paketu podsítě módu S o délce 160 bytů, který je ve stadiu M-bitového nebo S-bitového zpracování v každém směru pro SVC. 5.2.5.1.1.1.3 ADLP je schopno udržovat vyrovnávací paměť o velikosti 1 600 bytů v každém směru pro všechny MSP. 5.2.5.1.1.2 GDLP

Požadavky

na

vyrovnávací

paměť

5.2.5.1.1.2.1 Doporučení. GDLP by mělo být schopno zajistit vyrovnávací paměť, která bude v průměru dostatečná pro 4 SVC pro každé letadlo v zóně činnosti dotazovačů, která nejsou vybavena zařízením módu S a jsou s ním ve spojení, přičemž se předpokládá, že všechna letadla budou mít možnost vysílání a přijímání zpráv ELM. Poznámka: Pro komplety DTE propojené se zobrazovacími systémy mohou být potřebné doplňkové vyrovnávací oblasti. 5.2.5.1.2

Soubor kanálových čísel

5.2.5.1.2.1 XDLP zajišťuje několik souborů čísel kanálů SVC, rozhraní DTE/DCE (ISO 8208) používá jeden soubor. Jeho organizace, struktura a použití je určené normou ISO 8208. Jiné soubory kanálů se používají v rozhraní ADCE/GDCE. 5.2.5.1.2.2 GDLP organizuje soubor dočasných čísel kanálů v rozpětí 1 - 3 pro každý pár pozemního DTE/ADLP. Pakety ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) módu S generované GDLP obdrží adresu pozemního DTE. GDLP opakovaně nepoužije dočasné číslo kanálu určeného SVC, který se nachází ve stavu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST). Poznámka 1: Využití dočasných čísel kanálů dovoluje GDLP mít současně v procesu až 3 žádosti výzvy pro konkrétní pár DTE a ADLP. To také dovoluje GDLP nebo ADLP uvolňovat kanál před udělením stálého čísla kanálů. Poznámka 2: ADLP může být současně ve spojení s několika komplety pozemního DTE. Všechny komplety pozemního DTE využívají dočasná čísla kanálů v rozmezí 1 - 3. 5.2.5.1.2.3 ADLP využívá adresu pozemního DTE na rozeznání dočasných čísel kanálů využívaných různými sestavami pozemního DTE. ADLP přiděluje stálá čísla kanálů (v rozmezí 1 - 15) všem SVC a oznamuje přidělené číslo ADLP prostřednictvím jeho vložení do paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze své strany módu S, nebo VÝZVA

PŘIJATÁ ze strany ADLP módu S spolu se stálým číslem kanálu vzhledem k určení sdružení čísel těchto kanálů. ADLP pokračuje v udržování dočasného čísla kanálu se stálým číslem kanálu SVC až po jeho návrat do stavu PŘIPRAVENOST (READY)(p1) nebo když se nachází ve stavu PŘENOS DAT (DATA TRANSFER) (p4), do obdržení paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany GDLP módu S, který obsahuje analogické dočasné číslo kanálu. Trvalé číslo kanálu, které není rovno 0 v paketech ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ZE STRANY ADLP, ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ZE STRANY GDLP, POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) ZE STRANY ADLP nebo POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) ZE STRANY GDLP ukazuje na to, že se používá stálé číslo kanálu a dočasné číslo se nebere v úvahu. V případě, že se od XDLP vyžaduje odeslání jednoho z těchto paketů při absenci stálého čísla kanálu, nastaví se stálé číslo kanálu na 0, což ukazuje XDLP na stejné úrovni, že je nutno použít dočasné číslo kanálu. Poznámka: Použití stálého čísla kanálu nastaveného na nulu umožňuje ADLP vymazat/uvolnit SVC v případě, že není k dispozici žádné stale číslo kanálu. Totéž platí pro činnost GDLP před získáním informace o stálém čísle kanálu. 5.2.5.1.2.4 Přidělení čísel kanálů používaných v rozhraní DTE/DCE a v rozhraní ADCE/GDCE se uskutečňuje nezávisle na sobě. Proces transformace formátů vytváří tabulku asociací čísel kanálů DTE/DCE a ADCE/GDCE. 5.2.5.1.3 Podmínky připravenosti/nepřipravenosti na příjem (receive ready/not ready). Procedury řízení rozhraní ISO 8208 a rozhraní ADCE/GDCE jsou samostatnými operacemi, protože každý systém má možnost rozdělit indikaci na "PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM – RECEIVE READY" a "NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM – RECEIVE NOT READY". 5.2.5.1.4 Zpracování Ma S-bitové posloupnosti. Poznámka: M-bitové zpracování se používá pro stanovení posloupnosti paketů DATA. S-bitové zpracování se používá pro stanovení posloupnosti paketů ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATÁ (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) módu S. 5.2.5.1.4.1 M-bitové zpracování Poznámka: Paket používaný v rozhraní DTE/DCE se může rozměrově lišit od paketů v rozhraní ADCE/GDCE. 5.2.5.1.4.1.1 M-bitové zpracování se používá při změně formátu paketu DATA (ust. 5.2.5.2). Při Mbitovém zpracování se vychází z technických požadavků standardu ISO 8208. Zpracování M-bitové posloupnosti se uskutečňuje na kanálové úrovni. M-bit nastaven na JEDNIČKU ukazuje, že pole uživatelských dat pokračuje v následujícím paketu dat. Pro další pakety v M-bitové posloupnosti se používá stejný formát záhlaví (tj. formát paketu bez pole uživatelských dat). 5.2.5.1.4.1.2 Když paket pro rozhraní XDCE (ust. 5.2.6.4.2) je větší než paket používaný v rozhraní

25.11.2004 5 - 10

HLAVA 5


DTE/DCE, pakety se sjednocují, nakolik je to možné, v souladu s M-bitem při vysílání paketu DATA v módu S. Když je paket v rozhraní XDCE menší než paket DTE/DCE, pakety se rozkládají tak dlouho, dokud jejich velikost neodpovídá menšímu paketu v módu S, přičemž využívá M-bitové sestavování. 5.2.5.1.4.1.3 Paket se váže s dalšími pakety v tom případě, když je naplněn a v M-bitové posloupnosti (M-bit = 1) jsou ještě doplňkové pakety. Paket rozměrově menší, než je maximální rozměr určený pro konkrétní SVC (neúplný paket) se připouští jenom v tom případě, když M-bit ukazuje zakončení M-bitové posloupnosti. Při obdržení paketu, jehož rozměr je menší než maximální s M-bitem = 1 se uskutečňuje procedura obnovení v souladu s normou ISO 8208 a zbytek posloupnosti se odstraní. 5.2.5.1.4.1.4 Doporučení. Aby se snížilo zpoždění při přenosu, uskutečňují se změny formátu po obdržení částečné M-bitové posloupnosti bez nutnosti čekat na příjem úplné M-bitové posloupnosti. 5.2.5.1.4.2 S-bitové zpracování. S-bitové zpracování se používá jenom pro pakety ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S. Toto zpracování se provádí stejně jako M-bitové (ust. 5.2.5.1.4.1). Výjimku tvoří pakety sdružené s libovolnou S-bitovou posloupností, jejichž sestavení není ukončeno za Tq sekund tabulky 5-1 a 5-13) a které se neberou v úvahu (ust. 5.2.6.3.6, 5.2.6.4.5.2 a 5.2.6.9) a při příjmu paketu kratšího než je maximální velikost paketu S=1, celá bitová posloupnost se posuzuje v souladu s tabulkou 5-16 jako chyba formátu.

REQUEST) s nedovolenou adresou volajícího DTE (ust. 5.2.3.1.3.3), XDLP uvolní virtuální kanál, přičemž používá DC = 68 a CC = 141. Použití CC je volitelné. 5.2.5.1.5.6 Nedovolená adresa volaného DTE. Když XDLP obdrží ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) s nedovolenou adresou volaného DTE (ust. 5.2.3.1.3.3), XDLP uvolní virtuální kanál, přičemž používá DC = 67 a CC = 141. Použití CC je volitelné. 5.2.5.2 Proces transformace formátů Poznámka: Proces transformace formátů se rozděluje na dva podprocesy: formátování na spoji země-vzduch a formátování na spoji vzduch-země. U ADLP mění proces formátování na spoji země-vzduch pakety módu S na pakety ISO 8208, a proces formátování na spoji vzduch-země mění pakety ISO 8208 na pakety módu S. U GDLP proces formátování na spoji země-vzduch proměňuje pakety ISO 8208 na pakety módu S a proces formátování na spoji vzduchzemě mění pakety módu S na pakety ISO 8208. 5.2.5.2.1 ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany ADLP 5.2.5.2.1.1

5.2.5.2.1.1.1 Formát přeměněného paketu. Po uskutečnění transformace formátů, ADLP obdrží od místního DCE paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ISO 8208 a generuje odpovídající paket (pakety) ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S (jak je to určeno S-bitovým zpracováním) (ust. 5.2.5.1.4.2): DP:1

5.2.5.1.5 ZPRACOVÁNÍ CHYB V PAKETECH ISO 8208 V PODSÍTI MÓDU S 5.2.5.1.5.1 D-bit. Když XDLP obdrží paket DATA s D-bitem, který je nastaven D=1, XDLP vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) obsahující kód příčiny (CC) = 133 a diagnostický kód (DC) = 166. Když D-bit je v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) nastaven na 1, XDLP D-bit nebere v úvahu. D-bit odpovídajícího paketu VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) se vždy nastaví na 0. Použití CC je volitelné. 5.2.5.1.5.2 Q-bit. Když XDLP příjme paket DATA s Q-bitem = 1, XDLP vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST), který obsahuje (CC) = 133 a (DC) = 83. Použití CC je volitelné. 5.2.5.1.5.3 Neplatná priorita. Když XDLP obdrží ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) s označením její priority 2 až 254, XDLP uvolní virtuální kanál, přičemž DC = 66 a CC = 131. Použití CC je volitelné. 5.2.5.1.5.4 Nepodporovaná funkce. Když XDLP obdrží ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) funkce, která není podporována, XDLP uvolní virtuální kanál, přičemž DC = 65 a CC = 131. Použití CC je volitelné. 5.2.5.1.5.5 Nedovolená adresa volajícího DTE. Když XDLP obdrží ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET

Přeměna na pakety módu S

MP:1

SP:2

ST:2

CH:4

AM:4

FILL2:0 nebo 2

AG:8

S:1

P:1

FS:2

FIL L:1

SN:6

F:1

LV:4

UD:v

5.2.5.2.1.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.2.1.1.3 Typ nastavuje na 1.

paketu

5.2.5.2.1.1.4 Kontrolní nastavuje na 1. 5.2.5.2.1.1.5 na 0.

MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se

Typ kontroly (ST). Pole se nastavuje

5.2.5.2.1.1.6 Priorita (P). Pole se nastavuje na 0 pro SVC s nízkou prioritou a na 1 pro SVC s vysokou prioritou. Označení konkrétního pole přenosu dat a funkcí priority v paketu ISO 8208 se nastavuje na 0, když paket ISO 8208 neobsahuje prioritní funkci nebo když označení priority je 255. Jiné pole funkce priority se neberou v úvahu. 5.2.5.2.1.1.7 Pořadové číslo (SN). Každý paket pro dané SVC se čísluje (ust. 5.2.6.9.4). 5.2.5.2.1.1.8 Číslo kanálu (CH). Číslo kanálu se vybírá ze skupiny kanálů SVC, které má ADLP k dispozici. Tato skupina nabývá 15 významů 1-15. Ze skupiny se vybírá existující kanál s nejvyšším číslem.

25.11.2004 5 - 11


HLAVA 5

Existující kanál se určuje jako kanál ve stavu p1. Vztah mezi číslem kanálu, který je používán podsítí módu S a číslem, které používá rozhraní DTE/DCE se zabezpečuje v čase, dokud se kanál nestane aktivním. Poznámka: Viz také ust. 5.2.5.1.2, týkající se organizace skupiny kanálů. 5.2.5.2.1.1.9 Adresa pohyblivé stanice (AM). Tato adresa je tvořena podadresou pohyblivého DTE (ust. 5.2.3.1.3.2) v rozmezí 0 - 15. Adresa sestává z dvou číslic nejnižšího významu dotazovacího pohyblivého DTE, nacházejícího se v paketu ISO 8208 a je v binární formě. Poznámka: 24-bitová adresa letadla se vysílá v rozmezí spojové vrstvy 0 - 15 módu S. 5.2.5.2.1.1.10 Adresa pozemní stanice (AG). Tato adresa je tvořena podadresou pohyblivého DTE (ust. 5.2.3.1.3.1) v rozmezí 0 - 255. Adresa se vyčleňuje z adresy volaného DTE, která je obsažena v paketu ISO 8208 a je v binární formě. 5.2.5.2.1.1.11 Pole doplnění (FILL). Pole doplnění se používá na vyrovnání následujících polí určených hranicemi bytů. Když je "FILL:n", pole doplnění se stanoví v délce n-bitů. Když je "FILL1:0 nebo 6", pole se stanoví v délce 6 bitů pro nezhuštěný paket v rámci zprávy SLM spojem vzduch-země a 0 bitů ve všech ostatních případech. Když je "FILL2:0 nebo 2", pole se stanoví v délce 0 bitů pro nezhuštěný paket v rámci zprávy SLM spojem vzduch-země nebo pro záhlaví při zhuštění a 2 bity ve všech ostatních případech.

5.2.5.2.1.2.1 Transformace. Poté, co proces transformace formátů GDLP obdrží od GDCE ze strany ADLP v módu S ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) (nebo S-bitovou posloupnost paketů), generuje se příslušný paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.1.1; odlišnost je viditelná níže. 5.2.5.2.1.2.2 Pole adres volaného DTE, volajícího DTE a pole délky. Adresa volajícího DTE se skládá z 24-bitové adresy letadla a označení, které je obsaženo v poli AM paketu módu S a transformovaného do BCD (ust. 5.2.3.1.3.2). Adresa volaného DTE se skládá z adresy pozemní DTE obsaženého v poli AG paketu módu S a transformovaného do BCD. Pole délky je určeno ISO 8208. 5.2.5.2.2 ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany GDLP 5.2.5.2.2.1

5.2.5.2.2.1.1 Všeobecná ustanovení. Po ukončení procesu transformace formátů GDLP tento dostane od místního DCE paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ISO 8208, generuje se příslušný paket (pakety) ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany GDLP v módu S (určené S-bitovým zpracováním (ust. 5.2.5.1.4.2)). DP:1

5.2.5.2.1.1.12 Pole S (S). Význam 1 označuje, že daný paket je částí S-bitové posloupnosti, která vysílá několik paketů. Označení 0 ukazuje, že daným paketem se ukončuje spojení. Pole se nastavuje podle ust. 5.2.5.1.4.2. 5.2.5.2.1.1.13 Pole FS (FS). Označení NULA znamená, že paket neobsahuje data rychlého výběru, označení 2 nebo 3 znamená, že paket obsahuje data rychlého výběru. Význam 2 označuje standardní operaci rychlého výběru, označení 3 znamená rychlý výběr s ohraničenou odpovědí. Označení FS = 1 se neurčuje. 5.2.5.2.1.1.14 Indikátor prvního paketu. Toto pole se nastavuje na NULU v prvním paketu S-bitové posloupnosti a v paketu, který není součástí S-bitové posloupnosti. V ostatních případech se nastavuje na JEDNIČKU. 5.2.5.2.1.1.15 Délka uživatelských dat (LV). V tomto poli se uvádí počet celých bytů, které se používají v posledním segmentu zprávy SLM a ELM, jak je to uvedeno v ust. 5.2.2.3.1. 5.2.5.2.1.1.16 Pole uživatelských dat (UD). Toto pole existuje jenom tehdy, když paket ISO 8208 obsahuje uživatelská data ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) (max. 16 bytů) nebo údaje uživatele rychlého výběru (max 128 bytů). Pole dat se přenáší z paketu ISO 8208 beze změn, přičemž se využije S-bitové zpracování, jak je uvedeno v ust. 5.2.5.1.4.2. 5.2.5.2.1.2

Transformace na pakety ISO 8208

Transformace na pakety módu S

MP: 1

SP:2

ST:2

FILL2

FILL:2

TC:2

AM:4

AG:8

P:1

S:1

FILL:1

FS: 2

F:1

SN:6

LV:4

UD:v

Pole uvedená v daném formátu paketu, ale neuvedená v následujících ust., se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. 5.2.5.2.2.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.2.2.1.3 Typ nastavuje na 1.

paketu


MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se


5.2.5.2.2.1.6 Pole dočasného čísla kanálu (TC). Toto pole se využívá k rozeznání počtu žádostí na výzvu ze strany GDLP. Proces transformace formátů ADLP po obdržení dočasného kanálu přiděluje číslo kanálu z počtu těch, která jsou v daném okamžiku ve stavu PŘIPRAVENÝ, p1. 5.2.5.2.2.1.7 Adresa pozemní stanice (AG). Tato adresa je tvořena podadresou pohyblivého DTE (ust. 5.2.3.1.3.1) v rozmezí 0 až 255. Adresa se vyčleňuje z adresy volaného DTE, která je obsažena v paketu ISO 8208 a je v binární formě.

25.11.2004 5 - 12

HLAVA 5


5.2.5.2.2.1.8 Adresa pohyblivé stanice (AM). Tato adresa je tvořena podadresou pohyblivého DTE (ust. 5.2.3.1.3.2) v rozmezí 0 - 15. Adresa je tvořena ze dvou číslic nejnižšího významu dotazovacího pohyblivého DTE, nacházejícího se v paketu ISO 8208 a je v binární formě. 5.2.5.2.2.2


5.2.5.2.2.2.1 Transformace. Poté, co proces transformace formátů ADLP obdrží od ADCE ze strany GDLP v módu S ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) (nebo S-bitovou posloupnost paketů), generuje se příslušný paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.2.1; odlišnost je viditelná níže. 5.2.5.2.2.2.2 Pole adres volaného DTE, volajícího DTE a délky. Adresa volajícího DTE se skládá z 24bitové adresy letadla a označení, které je obsaženo v poli AM paketu módu S a transformovaného do BCD (ust. 5.2.3.1.3.2). Adresa volaného DTE se skládá z adresy pozemního DTE obsaženého v poli AG paketu módu S a transformovaného do BCD. Pole délky je určeno ISO 8208. 5.2.5.2.3 strany ADLP

VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ze

5.2.5.2.3.1

Proměna na pakety módu S

5.2.5.2.3.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů ADLP obdrží od místního DCE VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ISO 8208, generuje se příslušný paket VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ze strany ADLP v módu S, jak je určeno S-bitovým zpracováním (ust. 5.2.5.1.4.2) : DP:1

MP:1

SP:2

ST:2

FILL2:0 nebo 2

TC:2

VÝZVY (CALL REQUEST) pro určení propojení v módu S. 5.2.5.2.3.1.8 Adresa pohyblivé stanice (AM) a adresa pozemní stanice (AG). Označení AM a AG v zpracovávaném paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany ADLP v módu S se navracejí v těchto polích. Adresa DTE v paketu VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ISO 8208, když se vyskytne, se nebere v úvahu. 5.2.5.2.3.2


5.2.5.2.3.2.1 Transformace. Poté, co proces transformace formátů GDLP obdrží od GDCE ze strany ADLP v módu S VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) (nebo S-bitovou posloupnost paketů), generuje se příslušný paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.3.1; odlišnost je viditelná níže. 5.2.5.2.3.2.2 Pole adres volaného DTE, volajícího DTE a pole délky. Adresa volajícího DTE, jestliže existuje, se skládá z 24-bitové adresy letadla a označení, které je obsaženo v poli AM paketu módu S a transformovaného do BCD (ust. 5.2.3.1.3.2). Adresa volaného DTE, jestliže existuje, se skládá z adresy pozemního DTE obsaženého v poli AG paketu módu S a transformované do BCD. Pole délky je určeno ISO 8208. Poznámka: Adresy volaného a volajícího DTE nejsou povinné v odpovídajícím paketu ISO 8208 a pro řádnou činnost podsítě módu S se nevyžadují. 5.2.5.2.4. strany GDLP

VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ze

5.2.5.2.4.1


SN:6

Pole uvedená v daném formátu paketu, neuvedená v následujících ust., se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1.

5.2.5.2.4.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů GDLP obdrží od místního DCE VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ISO 8208 generuje se příslušný paket VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ze strany GDLP v módu S, jak je určeno S-bitovým zpracováním (ust. 5.2.5.1.4.2):

5.2.5.2.3.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0.

DP:1

CH:4

AM:4

5.2.5.2.3.1.3 Typ nastavuje na 1.

AG:8

FILL:2

paketu


S:1

F:1

LV:4

UD:v

MP:1

SP:2

ST:2

FILL:2

FILL:2

SN:6

CH: 4

F:1

LV:4

MSP (MP). Pole se AM:4

paket

(SP).

Pole

se


5.2.5.2.3.1.6 Dočasná čísla kanálu (TC). Označení TC v zpracovávaném paketu ŽÁDOST VÝZVA ze strany GDLP v módu S se vrací GDLP spolu s číslem kanálu, který mu byl udělen ADLP. 5.2.5.2.3.1.7 Číslo kanálu (CH). Toto pole se nastavuje na číslo kanálu, který je udělen ADLP tak, jak se stanoví při provádění procedur ŽÁDOST

AG:8

S:1

FILL:2

UD:v

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. 5.2.5.2.4.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.2.4.1.3 Typ paketu MSP (MP). Pole se nastavuje na 1. 5.2.5.2.4.1.4 Kontrolní nastavuje na 1. 5.2.5.2.2.1.5 na 1.

paket

(SP).

Pole

se


25.11.2004 5 - 13


HLAVA 5

5.2.5.2.4.1.6 Adresa pohyblivé stanice (AM) a adresa pozemní stanice (AG). Označení AM a AG ve zpracovávaném paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany ADLP v módu S se vracejí v těchto polích. Adresa DTE v paketu VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ISO 8208, když se taková vyskytuje, se nebere v úvahu. 5.2.5.2.4.2

5.2.5.2.4.2.2 Pole adres volaného DTE, volajícího DTE a pole délky. Adresa volajícího DTE, jestliže existuje, se skládá z 24-bitové adresy letadla a označení, které je obsaženo v poli AM paketu módu S a transformovaného do BCD (ust. 5.2.3.1.3.2). Adresa volaného DTE, jestliže existuje, se skládá z adresy pozemního DTE obsaženého v poli AG paketu módu S a transformovaného do BCD. Pole délky je určeno ISO 8208. Poznámka: Adresy volaného a volajícího DTE nejsou povinné v odpovídajícím paketu ISO 8208 a pro řádnou činnost podsítě módu S se nevyžadují. 5.2.5.2.5 ŽÁDOST REQUEST)ze strany ADLP

UKONČENÍ

(CLEAR


5.2.5.2.5.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů ADLP obdrží od místního DCE ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208, generuje se příslušný paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ze strany ADLP v módu S, jak je určeno S-bitovým zpracováním (ust. 5.2.5.1.4.2) : DP: 1

MP: 1

SP: 2

AG:8

5.2.5.2.5.1.7 na 2.



5.2.5.2.4.2.1 Transformace. Poté, co proces transformace formátů ADLP obdrží od ADCE ze strany GDLP v módu S VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) (nebo S-bitovou posloupnost paketů), generuje se příslušný paket VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jak zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.4.1; odlišnost je viditelná níže.

5.2.5.2.5.1

5.2.5.2.5.1.6 Dočasné číslo kanálu (TC). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude TC nastaveno na nulu, jinak bude nastaveno na hodnotu používanou GDLP v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST).

ST: 2

FILL2:0 nebo 2

CC:8

DC:8

TC: 2

S:1

SN:6

CH:4

FILL:2

F:1

UD:v

5.2.5.2.5.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. paketu

5.2.5.2.5.1.4 Kontrolní nastavuje na 1.

5.2.5.2.5.2


5.2.5.2.5.2.1 Transformace. Poté, co proces transformace formátů GDLP obdrží od GDCE ze strany ADLP v módu S ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) (nebo S-bitovou posloupnost paketů) generuje se příslušný paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.5.1, s výjimkou případů, posuzovaných v níže uvedených ustanoveních. 5.2.5.2.5.2.2 Pole adres volaného DTE, volajícího DTE a pole délky. Tato pole se v paketu ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208 vypouštějí. 5.2.5.2.5.2.3 Pole příčiny ukončení. Toto pole se stanoví s ohledem na obsah ust. 5.2.6.3.3.

5.2.5.2.6.1

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1 a 5.2.5.2.2.


5.2.5.2.5.1.9 Pole důvodu ukončení (CC) a diagnostického kódu (DC). Tato pole se přenášejí z paketu ISO 8208 do paketu módu S beze změn, když DTE začíná proceduru ukončení. Když XDLP začíná proceduru ukončení, pole důvodu ukončení a pole diagnostického kódu se určuje podle tabulek stavů pro DCE a XDCE (viz ust. 5.2.6.3.3). Kódování a určení těchto polí se uvádí v ISO 8208.

5.2.5.2.6 ŽÁDOST UKONČENÍ REQUEST) ze strany GDLP

AM:4

LV:4

5.2.5.2.5.1.8 Adresa pohyblivé stanice (AM) a adresa pozemní stanice (AG). Označení AM a AG ve zpracovávaném paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany ADLP v módu S se vracejí v těchto polích. Adresa DTE v paketu ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208, když se taková vyskytuje, se nebere v úvahu.

(CLEAR


5.2.5.2.6.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů GDLP obdrží od místního DCE ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208, generuje se příslušný paket (pakety) ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ze strany GDLP v módu S, jak je určeno S-bitovým zpracováním (ust. 5.2.5.1.4.2):

MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se

5.2.5.2.5.1.5 Číslo kanálu (CH). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude číslo kanálu nastaveno na tuto hodnotu, jinak bude nastaveno na nulu.

DP: 1

MP: 1

SP: 2

AG:8

ST: 2

CC:8

FILL: 2

DC:8

TC: 2

S:1

SN: 6

CH:4

AM: 4

FILL:2

F:1

LV:4

UD:v

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1, 5.2.5.2.2 a 5.2.5.2.5.

25.11.2004 5 - 14

HLAVA 5


5.2.5.2.6.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.2.6.1.3 Typ nastavuje na 1.

paketu

MSP (MP). Pole se 5.2.5.2.7.1.6 Pořadové číslo přijatého paketu (PR). Pole pořadového čísla se určí podle ust. 5.2.6.4.4.


paket

(SP).

Pole

se

5.2.5.2.6.1.5 Číslo kanálu (CH). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude číslo kanálu nastaveno na tuto hodnotu, jinak bude nastaveno na nulu. 5.2.5.2.6.1.6 Dočasné číslo kanálu (TC). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude TC nastaveno na nulu, jinak bude nastaveno na hodnotu používanou GDLP v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST). 5.2.5.2.6.1.7 na 2.


5.2.5.2.6.2


5.2.5.2.6.2.1 Transformace. Poté, co proces transformace formátů ADLP obdrží od ADCE ze strany ADLP v módu S ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) (nebo S-bitovou posloupnost paketů) generuje se příslušný paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.6.1. 5.2.5.2.6.2.2 Pole adres volaného DTE, volajícího DTE a pole délky. Tato pole se v paketu ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ISO 8208 vypouštějí. 5.2.5.2.7

DATA

5.2.5.2.7.1


5.2.5.2.7.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátu XDLP obdrží od místního DCE paket (pakety) DATA ISO 8208, generuje se odpovídající paket (pakety) DATA v režimu S, jak je stanoveno v rámci M-bitového zpracování (ust. 5.2.5.1.4.1). DP:1

M:1

SN:6

PR:4

5.2.5.2.7.1.5 Pořadové číslo odeslaného paketu (PS). Pole pořadového čísla se určí podle ust. 5.2.6.4.4.

LV:4

5.2.5.2.7.1.8 Délka uživatelských dat (LV). V tomto poli se uvádí počet úplných bytů, které se používají v posledním segmentu SLM nebo ELM, jak je uvedeno v ust. 5.2.2.3.1. 5.2.5.2.7.1.9 Doplnění (FILL1). Toto pole se určí tak, jak je to uvedeno v ust. 5.2.5.2.1.1.11. 5.2.5.2.7.1.10 Uživatelská data (UD). Přenášejí se z paketu ISO 8208 do paketu módu S, přičemž se použije, když je potřeba, M-bitové zpracování sestavovaných paketů. 5.2.5.2.7.2 Transformace do paketů ISO 8208. Poté, co proces transformace formátů XDLP obdrží od místního XDCE paket (pakety) DATA v módu S, generují se příslušné pakety (paket) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.7.1. 5.2.5.2.8

PŘERUŠENÍ (INTERRUPT)

5.2.5.2.8.1


5.2.5.2.8.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů XDLP obdrží od místního DCE paket (pakety) PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ISO 8208, generuje se příslušný paket (pakety) PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S, jak je určeno S-bitovým zpracováním (ust. 5.2.5.1.4.2) : DP:1

MP:1

SP:2

F:1

ST:2

SN:6

FILL2:0 nebo 2

CH:4

LV:4

S:1

UD:v

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1.

FILL1:0 nebo PS:4 6 CH:4

5.2.5.2.7.1.7 Číslo kanálu (CH). Pole čísla kanálu obsahuje číslo kanálu módu S, které odpovídá číslu kanálu přicházejícího paketu DATA ISO 8208.


UD:v



5.2.5.2.7.1.3 Pole M (M). Význam 1 označuje, že daný paket je částí M-bitové posloupnosti, která vysílá několik paketů. Označení 0 ukazuje, že daným paketem se ukončuje posloupnost. Tomu odpovídající označení se uvádí v poli M-bitu paketu módu S. Poznámka: Úplná informace je obsažena v ust. 5.2.5.1.4 a ISO 8208.


5.2.5.2.7.1.4 Pořadové číslo (SN). Pole pořadového čísla se určuje podle ust. 5.2.5.2.1.1.7.

5.2.5.2.8.1.5 na 1.

paketu

MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se


5.2.5.2.8.1.6 Délka uživatelských dat (LV). Toto pole se stanoví, jak je uvedeno v ust. 5.2.2.3.1. 5.2.5.2.8.1.7 Uživatelský data (UD). Uživatelská data se přenášejí z paketu ISO 8208 do paketu módu S, s využitím (v případě nutnosti) S-bitového

25.11.2004 5 - 15


HLAVA 5

zpracování pro opakující se skládání paketů. Maximální rozměr pole dat paketu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) tvoří 32 bytů.

DP:1

MP:1

SP:2

ST:2

FILL2:0 nebo 2

FILL:2

DC:8

5.2.5.2.8.2 Transformace do paketů ISO 8208. Poté, co proces transformace formátů XDLP obdrží od místního XDCE paket (pakety) PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S, generují se příslušné pakety (paket) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.8.1.

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1.

5.2.5.2.9 POTVRZENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION)


5.2.5.2.9.1

PŘERUŠENÍ


5.2.5.2.9.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů XDLP obdrží od místního DCE paket (pakety) POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) ISO 8208, generuje se příslušný paket (pakety) POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) v módu S : DP:1

MP:1

SP:2

ST:2

FILL2:0 nebo 2

SS:2

SN:6

CH:4

FILL:4

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. 5.2.5.2.9.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.2.9.1.3 Typ nastavuje na 1.

paketu


MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

5.2.5.2.9.1.6 Kontrolní podsoubor (SS). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.2.9.2 Transformace do paketů ISO 8208. Když proces transformace formátů XDLP obdrží od místního SDCE paket (pakety) POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) v módu S, generují se příslušné pakety (paket) POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.9.1. ŽÁDOST

OBNOVENÍ

5.2.5.2.10.1


CH:4

FILL:4

RC:8

5.2.5.2.10.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. paketu


MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se

5.2.5.2.10.1.5 Typ kontroly (ST). Pole se nastavuje na 2. 5.2.5.2.10.1.6 Kód příčiny obnovení (RC) a diagnostický kód (DC). Tyto kódy se nacházejí v paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) v módu S a jsou stejné jako v paketu ISO 8208, když procedura obnovení je iniciovaná DTE. Když procedura obnovení je iniciovaná DCE, kódování diagnostických polí se provádí podle tabulek stavů DCE. V takovém případě se 8. bit pole příčiny obnovení nastavuje na NULA. 5.2.5.2.10.2 Transformace do paketů ISO 8208. Poté, co proces transformace formátů XDLP obdrží od místního XDCE paket (pakety) ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) v módu S, generují se příslušné pakety (paket) ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) ISO 8208 pro místní DCE. Transformace paketu módu S na paket ISO 8208 je opačná jako zpracování uvedené v ust. 5.2.5.2.10.1

se


5.2.5.2.10 REQUEST)

SN:6

(RESET

5.2.5.2.10.1.1 Formát transformovaného paketu. Poté, co proces transformace formátů XDLP obdrží od místního DCE paket (pakety) ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) ISO 8208, generuje se příslušný paket (pakety) ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) v módu S :

5.2.5.2.11 Transformace ŽÁDOST RESTARTU ISO 8208 a ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) v módu S. Po přijetí místního DCE ŽÁDOST RESTARTU ISO 8208 proces transformace formátů generuje ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ze strany ADLP v módu S nebo ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ze strany GDLP v módu S pro všechny SVC, asociujíc s dotazovaným se DTE. Pole paketů ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) v módu S se nastavují podle ust. 5.2.5.2.5 a 5.2.5.2.6. Poznámka: V protokolu síťové vrstvy v módu S nejsou popsány stavy restartu. 5.2.5.3 Pakety podsítě módu S. Poznámka: Pakety uvedeny v negenerují paket ISO 8208. 5.2.5.3.1 PŘIPRAVENOST (RECEIVE READY) v módu S

NA

této

části

PŘÍJEM

5.2.5.3.1.1 Formát paketu. Paket PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) v módu S, přijatý do XDLP, není svázán s rozhraním DCE/DTE a negeneruje paket ISO 8208. Paket má formát :

25.11.2004 5 - 16

HLAVA 5

DP:1


MP:1

SP:2

ST:2

FILL:2

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. Paket se generuje jenom GDLP. Zpracovává se ADLP podle ust. 5.2.8.1.2 a jeho maximální rozměr je popsán v ust. 5.2.6.4.2.1.

FILL2:0 nebo 2

SN:6

CH:4

PR:4

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. Paket se zpracovává podle ust. 5.2.6.5. 5.2.5.3.1.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.3.1.3 Typ nastavuje na 1.

paketu

5.2.5.3.1.4 Kontrolní nastavuje na 2. 5.2.5.3.1.5 na 0.

MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se


5.5.3.1.6 Pořadové číslo přijatého paketu (PR). Pole se nastavuje v souladu s ust. 5.2.6.4.4. 5.2.5.3.2 NEPŘIPRAVENOST (RECEIVE NOT READY) v módu S

NA

PŘÍJEM

5.2.5.3.2.1 Formát paketu. Paket NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) v módu S, přijatý do XDLP, není svázán s rozhraním DCE/DTE a negeneruje paket ISO 8208. Paket má formát: DP:1

MP:1

SP:2

ST:2

FILL:2

5.2.5.3.3.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.3.3.3 Typ nastavuje na 1.


paket

(SP).

Pole

se


5.2.5.3.3.7 Inicializační bit (IN). V tomto poli je uveden požadavek ve vztahu k inicializaci podsítě. Ustanovuje se GDLP, jak je uvedeno v ust. 5.2.8.1.2 d). Poznámka: Inicializace je podmíněna uvolněním libovolných otevřených SVC, spojených s adresami DTE, nacházejícími se v paketu SMĚROVÁNÍ ROUTE. To je nezbytné k tomu, aby se zajistilo, že všechny kanály jsou uzavřeny při rozdělování a při inicializaci následující po obnově vynucené přerušením činnosti GDLP.

FILL2:0 nebo 2

SN:6

CH:4

5.2.5.3.3.8 Délka tabulky směrování (RTL). V tomto poli je rozměr tabulky směrování v bytech.

PR:4

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. Paket se zpracovává podle ust. 5.2.6.6. 5.2.5.3.2.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. paketu


MSP (MP). Pole se

5.2.5.3.3.6 Volitelné návěstí (OF). V tomto poli se uvádí existence polí - délka volitelných dat (ODL) a volitelná data (OD). Při přítomnosti ODL a OD OF se nastavuje na JEDNIČKU. V jiných případech se nastavuje na NULU.

5.2.5.3.3.9

5.2.5.3.2.3 Typ nastavuje na 1.

paketu

MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se


Tabulka směrování (RT)

5.2.5.3.3.9.1 Obsah. Tabulka sestává z proměnného čísla záznamů, každý obsahuje informaci o přidání nebo vyloučení záznamu v informační tabulce "kód II DTE" (ust. 5.2.8.1.1). 5.2.5.3.3.9.2 Zápis. Každý zápis v tabulce obsahuje kód II (8 adres pozemního DTE) a také identifikátor, ukazující na nutnost přidání nebo vypuštění z informační tabulky "Kód II DTE" získaných dvojic "Kód II DTE". Tabulka směrování se kóduje následovně: II:4

AD:1

ND:3

DAL:v

5.2.5.3.2.6 Pořadové číslo přijatého paketu (PR). Pole se nastavuje v souladu s ust. 5.2.6.4.4.

5.2.5.3.3.9.3 Identifikátor dotazovače (II). Toto pole obsahuje 4-bitový kód II.

5.2.5.3.3

SMĚROVÁNÍ v módu S

5.2.5.3.3.1 formát:

Formát paketu. Paket má následující

5.2.5.3.3.9.4 Indikátor doplnění/vypuštění (AD). V tomto poli se určuje nevyhnutelnost doplnění (AD = JEDNIČKA) nebo vypuštění (AD = NULA) párů "kód II - DTE" z informační tabulky "kód II - DTE).

DP:1

MP:1

SP:2

ST:2

OF:1

IN:1

RTL:8

RT:v

ODL:0 nebo 8

OD:v

5.2.5.3.3.9.5 Počet adres DTE (ND). V tomto poli v binární formě v intervalu 0 až 7 se určuje počet adres DTE v DAL-1 (pro zapojení 1 až 8 adres DTE).

25.11.2004 5 - 17


HLAVA 5

5.2.5.3.3.9.6 Seznam adres DTE (DAL). Tento seznam obsahuje až 8 adres DTE v 8-bitové binární formě. 5.2.5.3.3.10 Vertikální délka fakultativních dat (ODL). V tomto poli se určuje DÉLKA následujícího pole v bytech. 5.2.5.3.3.11 Uživatelská data (OD). Toto pole proměnné délky obsahuje volitelná data. 5.2.5.3.4 POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) ze strany ADLP v módu S 5.2.5.3.4.1 formát: DP:1


MP:1

SP:2 TC:2

ST:2

FILL2:0 nebo 2

SN:6

CH:4

AM:4

5.2.5.3.4.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. paketu

5.2.5.3.5.4 Kontrolní nastavuje na 1.

paket

(SP).

Pole

se

5.2.5.2.4.6 Dočasné číslo kanálu (TC). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude TC nastaveno na nulu, jinak bude nastaveno na hodnotu používanou GDLP v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST).


5.2.5.3.5 POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) ze strany GDLP v módu S

paket

(SP).

Pole

se

5.2.5.3.5.5 Číslo kanálu (CH). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude číslo kanálu nastaveno na tuto hodnotu, jinak bude nastaveno na nulu. 5.2.5.3.5.5 Dočasné číslo kanálu (TC). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude TC nastaveno na nulu, jinak bude nastaveno na hodnotu používanou GDLP v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST). Typ kontroly (ST). Pole se nastavuje

5.2.5.3.6 POTVRZENÍ OBNOVENÍ – RESET CONFIRMATION v módu S 5.2.5.3.6.1 formát:


DP:1

SP:2

MP:1

ST:2

FILL2:0 nebo 2

SN:6

CH:4

FILL:4

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. Paket se zpracovává, jak je ukázáno v Tab. 5-14. 5.2.5.3.6.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.5.3.6.3 Typ nastavuje na 1.

paketu


MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se

5.2.5.3.6.5 na 3.


5.2.5.3.7

ODMÍTNUTÍ - REJECT v módu S

5.2.5.3.7.1 formát:


Formát paketu. Paket má následující DP:1

DP: 1

MSP (MP). Pole se

MSP (MP). Pole se

5.2.5.2.4.5 Číslo kanálu (CH). Pokud bylo číslo kanálu přiděleno během fáze příjmu volání, bude číslo kanálu nastaveno na tuto hodnotu, jinak bude nastaveno na nulu.

5.2.5.3.5.1 formát:

paketu

FILL:2


5.2.5.3.4.7 na 3.


5.2.5.3.5.7 na 3.

AG:8

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1 a 5.2.5.2.5. Paket se zpracovává, jak je ukázáno v ust. 5.2.6.3.


5.2.5.3.5.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0.

MP:1 SP: ST:2 2 TC:2

SN:6

MP:1

SP:2

ST:2

SS:2

FILL:2 FILL2:0 nebo 2

CH:4

AM:4

AG:8

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1 a 5.2.5.2.6. Paket se zpracovává, jak je ukázáno v ust. 5.2.6.3.

SN:6

CH:4

PR:4

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1. Paket se zpracovává, jak je ukázáno v ust. 5.2.6.8.

25.11.2004 5 - 18

HLAVA 5


5.2.5.3.7.2 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0.

zařízení zpracování dat) se odešle ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) do procesu transformace formátů.


5.2.6.3.2 Předčasné ukončení ŽÁDOSTI VÝZVY – CALL REQUEST. Když DTE, případně rovnocenný XDCE ukončí výzvu před přijetím paketu VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), indikuje tuto podmínku prostřednictvím paketu ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST. Procedury zpracování jsou v těchto případech uvedeny v tabulkách 5-16 a 5-20.

paketu


MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se


5.2.5.3.7.6 Kontrolní podsoubor (SS). Pole se nastavuje na 1. 5.2.5.3.7.7 Pořadové číslo přijatého paketu (PR). Toto pole se nastavuje podle ust. 5.2.6.4.4. 5.2.6 Činnost XDCE Poznámka: Proces ADCE v ADLP funguje jako rovnocenný proces ve vztahu k GDCE v GDLP. 5.2.6.1 Přechody stavů. XDCE funguje jako konečný automat. Po přechodu do libovolného stavu XDCE uskutečňuje procesy uvedené v tabulce 5-14. Přechody stavů a doplňkové procesy jsou uvedeny v tabulce 5-15 až 5-25. Poznámka 1: Přechod do následujícího stavu (když probíhá), který se uskutečňuje, když XDCE přijme paket od rovnoprávného XDCE, určují tabulky 5-15 až 5-19. Analogické přechody určují tabulky 5-20 až 5-22, pro případy, když XDCE přijme paket od DCE (přes proces transformace). Poznámka 2: XDCE má stejnou posloupnost stavů jako DCE, která je znázorněna v tabulce 5-2, s výjimkou, že stavy r2, r3 a r5 jsou vynechány. 5.2.6.2

Varianty použití paketů

5.2.6.2.1 Po získání paketu od rovnocenného XDCE se tento přepošle nebo nepřepošle DCE (procesem reformátování) v souladu s údaji uvedenými v závorkách v tabulkách 5-15 až 5-19. Pokud závorky neobsahují žádnou poznámku nebo v je v poznámkce uvedeno “neodesílat”, nebere se daný paket v úvahu. 5.2.6.2.2 Po příjmu paketu od DCE (procesem transformace formátů) se přepošle nebo nepřepošle rovnocennému XDCE podle pokynu uvedeném v tabulkách 5-20 až 5-22. Pokud v závorkách není uvedena žádná poznámka, nebo je v poznámce uvedeno “nepřeposlat”, daný paket se nebere v úvahu. 5.2.6.3 SVC

Procedura nastavení spojení a zrušení

5.2.6.3.1 Procedury nastavení spojení. Po příjmu od DCE nebo ekvivalentního XDCE požadavku výzva XDLP určuje přítomnost rezerv, které postačují pro oživení SVC. K takovým rezervám patří: dostatečná vyrovnávací paměť (požadavky vyrovnání jsou v ust. 5.2.5.1.1) a přítomnost SVC ve stavu p1. Po příjmu od DCE požadavky výzvy (přes proces transformace formátů) do zařízení na zpracování rámců nasměruje paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S. Po přijetí paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S od XDCE (přes

5.2.6.3.3

Uvolnění virtuální výzvy

5.2.6.3.3.1 Když XDCE přijme od procesu transformace formátů ŽÁDOST VÝZVY – CALL REQUEST v módu S, který nemůže být splněn, iniciuje paket ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST v módu S, který se pošle DCE (procesem reformátování /transformace formátů) pro příjem DTE (DCE převede ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST do stavu DTE p7). 5.2.6.3.3.2 Když XDCE přijme od rovnocenného XDCE (přes proces zpracování rámců) paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S, když tento nemůže být proveden, přechází do stavu p7. 5.2.6.3.3.3 Berou se v úvahu všechny možnosti, jak informovat DTE o tom, zda se uvolňuje SVC jako výsledek činnosti rovnoprávného DTE nebo jako důsledek problému v samotné podsíti. 5.2.6.3.3.4 Doporučení. Požadavek ust. 5.2.6.3.3.3 by měl být dodržen prostřednictvím nastavení bitu 8 pole příčiny na jedničku aby se ukázalo, že problém vznikl v síti módu S a ne v DTE. Diagnostický kód a kód příčiny se určují takto: a) číslo kanálu nemůže být poskytnuto DC = 71, CC = 133; b) vyrovnávací prostor nemůže být poskytnut DC = 71, CC = 133; c) DTE nefunguje DC = 162, CC = 141; d) porucha spoje, DC = 225, CC = 137. 5.2.6.3.3.5 Když ADLP přijme paket SMĚROVÁNÍ – ROUTE v módu S s bitem IN, nastaveným na JEDNIČKU, ADLP provádí lokální inicializaci prostřednictvím ukončení SVC módu S, sdružených s adresami DTE, nacházejícími se v paketu SMĚROVÁNÍ. Jestliže GDLP přijímá žádost vyhledávání (search request) (tabulka 5-23) od ADLP, GDLP provádí lokální inicializaci prostřednictvím uvolnění SVC módu S, sdružených s daty ADLP. Lokální inicializace se provádí prostřednictvím: a) uvolnění všech přidělených zdrojů, spojených s těmito SVC (včetně přeřazení obsahu vyrovnávací paměti); b) návrat těchto SVC do stavu připravenosti ADCE (p1); a c) odeslání DCE paketů ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) v módu S pro tyto SVC (prostřednictvím procesu změny formátu) pro přenos DTE. Poznámka: Tyto činnosti umožňují všechny SVC ISO 8208, připojené k SVC módu S , ukončit a vrátit je do stavu připravenosti (p1).

25.11.2004 5 - 19


HLAVA 5

5.2.6.3.4 Potvrzení ukončení´clear confirmation. Když XDCE přijme paket POTVRZENÍ UKONČENÍ – CLEAR CONFIRMATION v módu S, zůstávající rozdělené rezervy pro organizaci SVC se ukončují (včetně vyrovnávací paměti pro opakované setřídění) a SVC se vrací do stavu p1. Pakety POTVRZENÍ UKONČENÍ - CLEAR CONFIRMATION v módu S se v procesu transformace formátů nevysílají. 5.2.6.3.5 Kolize při ukončení. V XDCE vznikají kolize při ukončení, když XDCE nepřijme od DCE (přes proces transformace formátů) paket ŽÁDOST UKONČENÍ- CLEAR REQUEST v módu S a pak dostane od rovnocenného XDCE paket ŽÁDOST UKONČENÍ –CLEAR REQUEST v módu S (nebo naopak). V tomto případě XDCE očekává příjem paketu POTVRZENÍ UKONČENÍ – CLEAR CONFIRMATION v módu S pro toto SVC a pokládá ukončení za dokončené. 5.2.6.3.6 Zpracování paketů. XDCE pokládá S bitovou posloupnost paketů ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) a ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) v módu S za jeden celek. 5.2.6.4 Procedury příjmu dat a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) 5.2.6.4.1


5.2.6.4.1.1 Procedury přenosu dat a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) se používají individuálně na každém SVC. Obsah pole uživatelských dat se přenáší DCE nebo rovnocenným XDCE. Data se přenášejí v požadované číselné následnosti, která byla paketům dat přidělena. 5.2.6.4.1.2 DATA Pakety se přenášejí tehdy, když SVC je ve stavu PŘIPRAVENOST K ŘÍZENÍ TOKU – FLOW CONTROL READY (d1). 5.2.6.4.2

Velikost paketu módu S

5.2.6.4.2.1 Maximální velikost paketů módu S tvoří 152 bytů spojem země -vzduch a 160 bytů spojem vzduch-země v zařízeních, která mohou uskutečňovat přepojení zpráv ELM na spoji zeměvzduch i vzduch-země. Maximální počet bytů v paketu spojem vzduch-země pro odpovídače úrovně 4 s možností přenosu zpráv ELM spojem vzduch-země, které mají méně než 16 segmentů, 10-násobně překračují maximální počet segmentů zpráv ELM spoje vzduch-země, které odpovídač uvádí ve své zprávě o možnostech využití spoje. Když odpovídač nemůže přenášet zprávy ELM, maximální velikost paketu módu S je 28 bytů. 5.2.6.4.2.2 V podsíti módu S se mohou přenášet pakety, jejichž velikost je menší než maximum. 5.2.6.4.3

Rozměr okna řízení toku

5.2.6.4.3.1 Řízení toku v podsíti módu S nezávisí na rozměru analogického okna, vytvořeného v rozhraní DTE/DCE. Rozměr okna podsítě módu S sestává z 15 paketů na spoji země-vzduch i vzduchzemě.

5.2.6.4.4

Řízení toku SVC

5.2.6.4.4.1 Řízení toku se uskutečňuje přidělením pořadového čísla přijatým paketům (PR) a vysílaným paketům (PS). Pořadové číslo (PS) se přiděluje každému paketu DATA v módu S, generovaného XDLP pro každé SVC. Prvnímu paketu DATA v módu S doručenému XDCE do zařízení na zpracování rámců při přechodu SVC do stavu připravenosti řízení toku dat se přiděluje číslo "NULA". Další pakety mají vzrůstající číslování. 5.2.6.4.4.2 Zdroj paketů DATA v módu S (ADCE/GDCE) nenasměruje (bez příkazu přijímače) pakety DATA v módu S ve větším množství, než je to, které je potřebné pro naplnění oken řízení toku SVC. Přijímač vydá výslovné povolení vyslat více paketů. 5.2.6.4.4.3 V povolení obsažená informace představuje následující očekávané pořadové číslo paketu (PR). Když přijímač předpokládá obnovení okna a disponuje daty pro přenos k příjemci, tak pro tento přenos použije paket DATA v módu S. Když je potřebná obnova okna, ale nejsou připraveny údaje pro přenos, paket se nasměruje na PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) v módu S (PR) nebo NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) v módu S (RNR). V této etapě "plovoucí okno" dostává nové označení PR. Pak XDCE dovolí vyslat určité množství doplňkových paketů, které nejsou v okně bez potvrzení. 5.2.6.4.4.4 Když pořadové číslo (PS) dalšího paketu DATA v módu S, které se má vyslat, leží v intervalu PR < PS < PR + 14 (modulo 16) a předpokládá se, že je v okně, XDCE umožní vyslat paket. V opačném případě se předpokládá, že pořadové číslo (PS) paketu, který je "mimo okna", pak XDCE nevyšle paket rovnocennému XDCE. 5.2.6.4.4.5 Když pořadové číslo (PS) přijatého paketu je dalším a je ještě "v rámci okna", XDCE přijme takový paket. Příjem paketu s PS: a) mimo okna, b) není další v pořadí, c) nerovná se NULE pro první paket DATA po přechodu do stavu PŘIPRAVENOST K ŘÍZENÍ TOKU – FLOW CONTROL READY (d1) a považuje se za chybu (ust. 5.2.6.8). 5.2.6.4.4.6 Příjem paketu DATA v módu S s dalším číslem PS (tj. další PS v posloupnosti) podmiňuje proměnu nižšího čísla PR v okně na konkrétní označení PS+1. Pořadové číslo přijatého paketu (PR) se odevzdá XDLP - sestaviteli v paketu DATA, PŘIPRAVEN K PŘÍJMU (RECEIVE READY), NEPŘIPRAVENOST K PŘÍJMU (RECEIVE NOT READY)nebo ODMÍTNUTÍ (REJECT) v módu S. XDCE vyšle skutečný význam PR rovnocennému XDCE po příjmu 8 paketů za podmínky, že existuje vyrovnávací prostor dostatečný pro uchování 15 paketů. Přírůstek polí PR a PS se uskutečňuje použitím aritmetických operací modulo 16. Poznámka: Ztráta paketu, který obsahuje označení PR, může mít za následek PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) operací ADLP/GDLP pro uvedený konkrétní SVC.

25.11.2004 5 - 20

HLAVA 5


5.2.6.4.4.7 Kopie paketu se uchovává do okamžiku, dokud se nedokončí příjem uživatelských dat. Po úspěšném ukončení příjmu se význam PS obnoví. 5.2.6.4.4.8 Označení PR pro uživatelská data se obnovuje ihned poté, co DCE bude mít k dispozici požadovaný vyrovnávací prostor pro okno (což se určí funkcí řízení toku). 5.2.6.4.4.9 Funkce řízení toku se zajišťuje mezi DCE a XDCE. 5.2.6.4.5 Procedury PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) pro komutované virtuální okruhy 5.2.6.4.5.1 Mají-li se uživatelská data odeslat podsítí módu S aniž by se k tomu využily postupy řízení roku dat , použijí se postupy přerušování. Postup přerušování nemá vliv na standardní postupy, které jsou spojeny s paketem dat a řízení toku. Paket pro přerušování se doručuje DTE (nebo do rozhraní odpovídače nebo dotazovače) v momentu nebo před momentem, kdy by pro proudy údajů bylo generováno PŘERUŠENÍ (INTERRUPT). Zpracování paketu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S se uskutečňuje ihned po jeho doručení XDCE. Poznámka: Využití procedur ukončování, obnovení nebo restartu může vést ke ztrátě údajů PŘERUŠENÍ (INTERRUPT). 5.2.6.4.5.2 XDCE zpracovává S-bitovou následnost paketů PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S jako jeden celek. 5.2.6.4.5.3 Zpracování PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) má prioritu ve vztahu k jinému procesu zpracování pro daný SVC, který se uskutečňuje v momentu přerušení. 5.2.6.4.5.4 Příjem paketu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S před potvrzením předcházejícího přerušení SVC (příjem paketu POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) v módu S) se pokládá za chybu. V případě chyby je nutno provést reset – obnovení (viz tabulka 5-18) 5.2.6.5

Procedura připravenosti na příjem

5.2.6.5.1 Paket PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) v módu S se vyšle v tom případě, když jsou k dispozici pakety DATA v módu S (které obvykle obsahují označení PR) pro vyslání a když je potřeba doručit poslední označený PR. Také se vysílá při potřebě vyvedení přijímače ze stavu nepřipravenosti. 5.2.6.5.2 Po doručení XDCE paketu PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) v módu S, tento obnovuje označení PR pro nejbližší SVC. Toto se nebere v úvahu při retranslaci paketů, které jsou již vyslány a ještě se nacházejí v okně. 5.2.6.5.3 Po obdržení paketu PŘIPRAVEN K PŘÍJMU v módu S XDCE přechází do stavu PŘIPRAVEN K PŘÍJMU(g1) ADLP(GDLP). 5.2.6.6 PŘÍJMU

Procedura

NEPŘIPRAVENOST

K

5.2.6.6.1 Paket NEPŘIPRAVENOST K PŘÍJMU (RECEIVE NOT READY) v módu S se využívá na určení dočasné neschopnosti přijat doplňkové pakety DATA pro konkrétní SVC. Podmínka RNP v módu S ukončí svoji činnost po odeslání paketu PR v módu S nebo paketu ODMÍTNUTÍ (REJECT) v módu S. 5.2.6.6.2 Po doručení XDCE paketu NEPŘIPRAVENOST K PŘÍJMU (RECEIVE NOT READY) módu S od rovnocenného XDCE obnoví význam PR pro SVC a ukončí vysílání XDLP pakety DATA v módu S s tímto SVC. XDCE přechází do stavu NEPŘIPRAVENOST K PŘÍJMU (RECEIVE NOT READY) (g2) ADLP(GDLP). 5.2.6.6.3 XDCE předává rovnocennému XDCE PAKET NEPŘIPRAVENOST K PŘÍJMU (RECEIVE NOT READY) v módu S tehdy, když nemůže přijmout od rovnocenného XDCE libovolné doplňkové pakety DATA v módu S uvedeného SCX. V těchto podmínkách XDCE přechází do stavu NEPŘIPRAVENOST K PŘÍJMU (RECEIVE NOT READY)(f2) ADCE(GDCE). 5.2.6.7

Procedura OBNOVENÍ (RESET)

5.2.6.7.1 Když XDCE přijímá paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) v módu S od rovnocenného XDCE nebo DCE (procesem transformace formátů) nebo během chyby, uskutečňuje se tato operace: a) pakety DATA v módu S vysílány rovnocennému XDCE se odstraňují z okna, b) pakety DATA v módu S, které nejsou vyslány rovnocennému XDCE a nejsou v M-bitové posloupnosti, ze které část paketů byla již vyslána, vylučují se z pořadí paketů DATA, které čekají na vyslání, c) pakety DATA v módu S přijaty od rovnocenného XDCE a které jsou součástí neúplné M-bitové následnosti, se neberou v úvahu, d) spodní hranice okna se nastaví na NULU a další paket v pořadí má pořadové číslo (PS) NULA, e) všechny opožděné pakety PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S při odeslání rovnocennému XDCE nebo naopak při příjmu zůstávají nepotvrzeny, f) libovolné pakety PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S, které čekají na vyslání se neberou v úvahu. g) datové pakety čekající na přenos nebudou brány v úvahu (pokud nejsou součástí částečně odvysílané posloupnosti M-bitu); a h) přechod na d1 zahrnuje také přechod na il, jl,fl a gl. 5.2.6.7.2 Procedura obnovení se používá pro stav PŘENOS DAT (DATA TRANSFER) (p4). Je třeba dodržovat postup pro odstranění chyb uvedený v tabulce 5-16. V jakémkoliv jiném stavu se procedura obnovení ukončuje. 5.2.6.8

Procedura ODMÍTNUTÍ (REJECT)

5.2.6.8.1 Když XDCE přijímá od ekvivalentního XDCE paket DATA v módu S v nepravidelném

25.11.2004 5 - 21


HLAVA 5

formátu, resp. požadované pořadové číslo (PS) není v hranicích určitého okna (tabulka 5-19), nebo mají porušenou posloupnost, takový paket se nebere v úvahu, ale vyšle paket ODMÍTNUTÍ (REJECT) v módu S rovnocennému XDCE přes zařízení na zpracování rámců. V paketu ODMÍTNUTÍ (REJECT) v módu S se zvýrazňuje význam PR, kterým se začíná retranslace paketů DATA v módu S. XDCE nepočítá s dalšími pakety DATA v módu S, které mají porušenou posloupnost a byly přijaty v čase, kdy ještě nebyla doručená odpověď na paket ODMÍTNUTÍ (REJECT) v módu S.

5.2.6.9.4.1 V každém SVC první paket vyslaný na ustanovení komunikace (první paket pole ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S nebo VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) v módu S) označí pole SN NULOU. Přírůstek hodnot pole SN se uskuteční vysíláním (opakovaném vysílání) každého paketu.

5.2.6.8.2 Když XDCE přijímá od rovnocenného XDCE paket ODMÍTNUTÍ (REJECT) v módu S, obnovení neruší význam okna s novým významem PR a přistupuje k vysílání (retranslaci) paketů s pořadovým číslem PR.

Poznámka: Počet nepotvrzených paketů je potřebné omezit, protože pole se skládá z 6 bitů na délku, a proto může mít maximálně 64 různých označení. Pak se tato označení opakují.

5.2.6.8.3 DCE se nevysílají údaje o ODMÍTNUTÍ (REJECT). Když rozhraní ISO 8208 zabezpečí procedury odmítnutí, údaje o odmítnutí se v rozhraní ISO 8208 nevysílají mezi DCE a XDCE. 5.2.6.9 Opětovné seřazování paketů, blokování zdvojených paketů Poznámka 1: Když rámce pro SVC obsahují oba typy zpráv (SLM i ELM), následnost paketů může být narušena během jejich vysílání, kromě toho může být následnost narušena i tehdy, když několik dotazovačů využije pro doručování rámců konkrétnímu XDLP stejný SVC. Uvedená procedura umožňuje v omezené míře obnovit narušení posloupnosti. Poznámka 2: Tento proces slouží jako rozhraní mezi funkcemi na zpracování rámců a XDCE. 5.2.6.9.1 Opakování seřazování. Opakování seřazování se provádí individuálně pro vysílání spojem země-vzduch i vzduch-země, na každém SVC módu S. Využívají se tyto proměnné a parametry: SNR

NESN HSNR Tq

6-bitová proměnná označuje pořadové číslo přijatého paketu konkrétním SVC. Nachází se v poli SN paketu (ust. 5.2.5.2.1.1.7). Další očekávané pořadové číslo po sérii pořadových čísel. Největší význam SNR v okně opětovného seřazení. Časovače opakovaného seřazení (viz tabulku 5-1 a 5-13) související s konkrétním SVC.

Všechny operace, které se vážou na pořadové číslo (SN) se vykonávají v modulu 64. 5.2.6.9.2 Okno zdvojování. Rozsah označení SNR nebo NESN-32 po NESN-1 se nazývá okno zdvojování. 5.2.6.9.3 Okno opakovaného uspořádání. Rozsah hodnot SNR od NESN+1 po NESN+31 se nazývají oknem opakovaného uspořádání. Přijaté pakety s hodnotami, které se nacházejí v tomto rozsahu se uchovávají v okně opakovaného uspořádání podle číselného pořadí. 5.2.6.9.4

Funkce přenosu

5.2.6.9.4.2 Maximální počet nepotvrzených pořadových čísel tvoří posloupnost 32 čísel SN. Je-li tato podmínka splněna, považuje se za chybu a kanál se vynuluje.

5.2.6.9.5

Funkce příjmu

5.2.6.9.5.1 Opakování seřazování. Algoritmus opakovaného seřazování vykonávají proměnné HSNR a NESN pro každý SVC. NESN je označeno hodnotou NULA pro všechny SVC a opětovně nabývá nulovou hodnotu, když se SVC znovu zapájí do číselné skupiny kanálů (ust. 5.2.5.1.2). 5.2.6.9.5.2 Zpracování paketů v mezích okna zdvojování. Když přijatý paket má pořadové číslo, které se nachází v okně zdvojování, daný paket se nebere v úvahu. 5.2.6.9.5.3 Zpracování paketů v mezích okna seřazování. Když přijatý paket má pořadové číslo, které leží v okně opakovaného seřazování, pokládá se za sdružený a nebere se v úvahu, když paket s analogickým pořadovým číslem byl již přijat a uchovává se v okně opakovaného seřazování. V opačném případě se tento paket uchovává v okně opakovaného seřazování. A dále, když ani jeden z časovačů Tq není v činnosti, HSNR se ustaluje na hodnotě SNR pro tento paket a časovač Tq se uvede do činnosti v jeho původní hodnotě (tabulky 5-1 a 513). Když je alespoň jeden z časovačů zapojen a SNT není v okně mezi NESN a HSNR+1, zapojí se nový časovač Tq a obnovuje se hodnota HSNR. Když v krajní míře alespoň jeden časovač Tq funguje a SNR pro tento paket je HSNR+1, hodnota HSNR se obnovuje. 5.2.6.9.5.4 Vydání paketu pro XDCE. Když přijatý paket má pořadové číslo, které je rovno NESN, provádí se následující procedura: a) konkrétní paket a libovolné pakety, které jsou již v okně opakovaného seřazování až do následujícího vynechaného pořadového čísla, se posílají XDCE; b) NESN se nastavuje na 1 + hodnota pořadového čísla posledního paketu vysílaného XDCE; c) časovač Tq sdružený s jakýmkoliv z vyslaných paketů se zastaví. 5.2.6.9.6 Uplynutí/vypršení času časovače Tq. Pokud vyprší doba určená pro časovač,, použije se následující procedura: a) NESN narůstá, dokud není zjištěno následující chybějící pořadové číslo po čísle paketu, sdruženého s časovačem Tq, jehož čas vypršel;

25.11.2004 5 - 22

HLAVA 5


b) všechny uložené pakety s pořadovým číslem, které nejsou v okně přeřazení, se přepošlou do XDCE. Neúplná S-bitová posloupnost se za této situace nebere v úvahu; a c) časovač Tq sdružen s jakýmkoliv uvolněným paketem se zastaví. 5.2.7 Zpracování specifických služeb v módu S Speciální služby v módu S jsou zpracovávány objektem v XDLP, který se nazývá objektem speciálních služeb módu S (SSE). K předání informací specifikovaných v tabulce 5-24 musí být použity registry odpovídače. Strukturování dat v registrech, které je popsáno v tabulce 5-24, musí být uplatněno tak, aby byla zajištěna vzájemná provozuschopnost. Poznámka 1: Formáty dat a protokoly pro zprávy přenášené prostřednictvím specifických služeb módu S jsou specifikovány v ICAO Doc 9871 (Technical Provisions for Mode S Services and Extended Squitter). Poznámka 2: Jednotné zavedení datových formátů a protokolů pro zprávy přenášené prostřednictvím specifických služeb v módu S zajistí vzájemnou provozuschopnost. Poznámka 3: V této části je popsáno zpracování řídicích dat a datové zprávy, které jsou vyslány z rozhraní speciálních služeb módu S. Poznámka 4: Řídicí data zařadí informaci, která určí např. délku zprávy, BDS kód používaný pro přístup k formátu dat pro příslušný registr a adresu letadla. 5.2.7.1

Zpracování ADLP

5.2.7.1.1 země

Zpracování

zpráv

spojem

vzduch-

5.2.7.1.1.1 Možnosti přístupu ke speciálním službám. ADLP, má možnost přijímat řídící údaje a data z rozhraní speciálních služeb módu S a vyslat do tohoto rozhraní pokyny o jejich obdržení. Řídící data se zpracovávají s účelem určení typu protokolu a délky daných zpráv. Když data zpráv nebo řídicí data v tomto rozhraní jsou chybné, nefungující, nebo si protiřečí, ADLP nebere v úvahu takovou zprávu o chybě. Poznámka: Diagnostický obsah a mechanizmy vysílání zpráv o chybě se určují na místě. 5.2.7.1.1.2 Zpracování všeobecné zprávy. Řídicí data a data zpráv se využijí k formátování všeobecné zprávy Comm-B (jak je uvedeno v 5.2.7.5) a k jejímu odeslání odpovídači. 5.2.7.1.1.3 Zpracování GICB. 8-bitový BDS kód se určí na základě řídicích dat. 7-bytový obsah registru GICB se odvysílá odpovídači spolu s uvedením konkrétního čísla registru. Žádost o adresování jednoho z registrů iniciovaného palubou zpráv Comm-B nebo registrem platných dat palubních protisrážkových systémů ACAS týkajících se vyřešení hrozby srážky se neakceptují. Čísla se přidělují tak, jak je uvedeno v tabulce 5-24. Poznámka: V některých oblastech ICAO bylo za účelem podpory aplikací ATM nařízeno povinné

poskytování dat dostupných v registrech odpovídače 40, 50 a 60 (HEX). 5.2.7.1.1.4

Zpracování MSP

5.2.7.1.1.4.1 Délka zprávy MSP, číslo kanálu (M/CH) (ust. 5.2.7.3.1.3) a nepovinný kód identifikátoru dotazovače (II) se určují na základě řídících dat. Když délka zprávy je 26 a méně bytů, SSE formuje zprávu iniciovanou palubou Comm-B v podmínkách skupiny stanic (ust. 5.2.7.1.1.4.2) pro příjem odpovídače za použití paketu MSD krátkého formátu (ust. 5.2.7.3.1). Když délka zprávy tvoří 27159 bytů a odpovídač má dostatečné podmínky pro vyslání zprávy ELM spojem vzduch-země, SSE formátuje zprávu ELM nasměrovanou pro předání použitím paketu MSP krátkého formátu. Když je délka zprávy 27-159 bytů a odpovídač má omezené možnosti vyslání zprávy ELM spojem vzduch-země, SSE formátuje několik paketů MSP dlouhého formátu (ust. 5.2.7.3.2) s využitím zpráv ELM, přičemž využije pole L-bitu a M/SN na sdružení paketů. Pohybuje-li se délka zprávy v rozmezí 27-159 bytů a odpovídač nemůže použít ELM kanál vzduch-země, SSE formátuje řadu paketů MSP dlouhého formátu (5.2.7.3.2) s využitím letadlem iniciovaných zpráv Comm-B (jak je třeba) a využije k tomu pole L-bitu a M/SN ke sdružení paketů. Při doručování zprávy MSP se nikdy nepoužijí různé typy rámců. Zprávy delší než 159 bytů se neberou v úvahu. Zprávy spojem vzduch-země se přidělují tak, jak je popsáno v tabulce 5-25. 5.2.7.1.1.4.2 Pro MSP žádost o odvysílání paketu směrované vyslání paketu dotazovači s kódem (II), uvedeném v řídicích datech v podmínkách skupiny stanic. Když kód (II) není uveden, tak paket se směruje spojem vzduch-země spolu s protokolem iniciovaným palubou. Oznámení o doručení zprávy danému paketu je směrované na rozhraní speciálních služeb v módu S, když je z odpovídače doručena informace o zakončení. Když informace o doručení odpovídači není ukončena v průběhu TZ sekund, jak se uvádí v tabulce 5-1, paket MSP se neakceptuje. Proto se v odpovídači ruší rámce sdružené s tímto paketem. Do módu speciálních služeb módu S se vyšle zpráva o neúspěšném pokusu doručení této zprávy. 5.2.7.1.2 Zpracování zpráv spojem země vzduch Poznámka: V této části je popsáno zpracování zpráv o speciálních službách módu S obdržených od odpovídače. 5.2.7.1.2.1 Možnosti přístupu k speciálním službám. ADLP má možnost přijímat od odpovídače zprávy o speciálních službách módu S prostřednictvím zpracování rámců. ADLP je schopna doručovat zprávy příslušným řídicím datům do rozhraní speciálních služeb. Když vyčleněné rezervy v tomto rozhraní nejsou postačující pro výchozí data, ADLP je neakceptuje a do rozhraní vyšle zprávu o chybě. Poznámka: Diagnostický obsah a mechanizmy vysílání zpráv o chybě se určují na místě. 5.2.7.1.2.2 Zpracování rozhlasového vysílání. Když je přijato rozhlasové vysílání Comm-A, což potvrzují řídicí data získaná přes rozhraní

5 - 23

22.11.2007 Změna č. 82


HLAVA 5

odpovídače/ADLP, ID zprávy a uživatelská data (ust. 5.2.7.5) se nasměrují do rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.1) spolu s řídicími daty, které ji identifikují jako rozhlasově vysílanou. Čísla identifikátoru rozhlasově vysílané zprávy spojem země -vzduch se přidělují tak, jak je to uvedeno v tabulce 5-23. 5.2.7.1.2.3 Zpracování MSP. Když je přijata zpráva MSP, o čemž svědčí záhlaví formátu paketu (ust. 5.2.7.3), pole uživatelských dat doručeného paketu MSP se usměrní do rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.1) spolu s číslem kanálu MSP (M/CH), protokolem IIS (ust. 5.2.2.1.1.1); a taktéž řídicí údaje, které jej identifikují jako zprávu MSP. L-bitové zpracování se uskutečňuje způsobem uvedeným v ust. 5.2.7.4. Čísla kanálů pro MSP spojem země-vzduch se přidělují tak, jak je to uvedeno v tabulce 5-25. 5.2.7.2

Zpracování GDLP

5.2.7.2.1 vzduch

Zpracování zpráv spojem země -

5.2.7.2.1.1 Možnosti přístupu ke speciálním službám. GDLP má možnost přijímat řídicí údaje a data z rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.2) a vyslat do tohoto rozhraní pokyny. Řídicí data se zpracovávají za účelem určení typu protokolu a délky zpráv. 5.2.7.2.1.2 Zpracování rozhlasového vysílání. GDLP určuje dotazovači (dotazovačům) azimut rozhlasového vysílání, čas snímání řídicích dat a formátuje rozhlasového vysílání Comm-A vysílané dotazovači (dotazovačům), jak je uvedeno v 5.2.7.5. 5.2.7.2.1.3 Zpracování GICB. GDLP určuje číslo registru a adresu letadla na základě řídicích dat. 24bitová adresa letadla a BDS kód se vysílají dotazovači jako žádost iniciovaná pozemní stanicí Comm-B. 5.2.7.2.1.4 Zpracování MSP. GDLP vyčleňuje z řídicích dat délku zprávy, číslo kanálu MSP (M/CH) a adresu letadla a z oznamovacích dat dostává obsah zprávy. Když délku zprávy tvoří 27 nebo méně bytů, SSE formuje zprávu Comm-A na její vyslání dotazovači s využitím paketu MSP krátkého formátu (ust. 5.2.7.3.1). Když délku zprávy tvoří 28 - 151 bytů a odpovídač je způsobilý přijímat zprávy ELM spojem země-vzduch, SSE formuje zprávy ELM na vysílání dotazovači využívajíc MSP krátkého formátu. Když délku zprávy tvoří 28 - 151 bytů a odpovídač není způsobilý přijímat zprávy ELM spojem země-vzduch, SSE formuje několik paketů MSP dlouhého formátu (ust. 5.2.7.3.2), s využitím pole L-bitu a MS/N pro sdružování paketů. Zprávy delší než 151 bytů se neakceptují. Dotazovač vyšle do rozhraní speciálních služeb módu S hlášení o úspěšném nebo neúspěšném pokusu doručení každého paketu, který je vyslán spojem země-vzduch. 5.2.7.2.2 země

Zpracování zprávy spojem vzduch-

5.2.7.2.2.2 Zpracování rozhlasového vysílání. Když přes rozhraní dotazovač/GDLP potvrzuje GDLP to, zda přijatá zpráva je rozhlasové vysílání Comm-B, GDLP: a) generuje řídící data s uvedením přítomnosti zprávy rozhlasového vysílání a 24-bitové adresy letadla, od kterého byla zpráva přijata, b) doplňuje 7-bytové pole MB rozhlasového vysílání Comm-B, c) směruje tato data do rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.2). 5.2.7.2.2.3 Zpracování GICB. Když přijatá zpráva je GICB, což potvrzuje rozhraní dotazovač/GDLP, GDLP: a) generuje řídicí data s uvedením přítomnosti rozhlasově vysílané zprávy GICB, čísla registru a 24-bitové adresy letadla, od kterého byla zpráva přijata, b) doplňuje 7-bytové pole MB zprávy GICB, c) směruje tato data do rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.2). 5.2.7.2.2.4 Zpracování MSP. Když je doručena zpráva MSP, dokazuje to záhlaví formátu paket (ust. 5.2.7.3), GDLP: a) generuje řídicí data s uvedením přenosu MSP, délky zprávy, čísla kanálu MSP (M/CH) a 24-bitové adresy letadla, od kterého byla zpráva doručena, b) doplňuje pole uživatelských dat v přijatém paketu MSP, c) směruje tyto údaje do rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.2). L-bitové zpracování se provádí podle ust. 5.2.7.4. 5.2.7.3

Formáty paketu MSP

5.2.7.3.1 má formát:

Paket MSP krátkého formátu. Paket

DP:1

M/CH:6

FILL1:0 nebo 6

UD:v

5.2.7.3.1.1 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.7.3.1.2 Typ nastavuje na 0.

paketu

MSP (MP). Pole se

5.2.7.3.1.3 Číslo kanálu MSP (M/CH). Pole se nastavuje na číslo kanálu, které obdrží z řídicích dat SSE. 5.2.7.3.1.4 Pole doplnění (FILL1:0 nebo 6). Délku pole doplnění určuje 6 bitů pro rámec zprávy SLM spojem vzduch-země. Ve všech ostatních případech je pole doplnění rovno 0. 5.2.7.3.1.5 Uživatelská data (UD). Pole uživatelských dat obsahuje údaje získané z rozhraní speciálních služeb módu S (ust. 5.2.3.2.2).

5.2.7.2.2.1 Možnosti přístupu ke speciálním službám. GDLP má možnost přijímat zprávy o speciálních službách módu S bod od dotazovače přes zařízení na zpracování rámců.

22.11.2007 Změna č. 82

MP:1

5 - 24

HLAVA 5


5.2.7.3.2 má formát: DP:1

MP:1

Paket MSP dlouhého formátu. Paket

SP:2

L:1

M/SN:3

FILL2:0 nebo 2

M/CH:6

UD:v

Pole uvedená v daném formátu paketu a neuvedená v následujících ust. se nastavují podle ust. 5.2.5.2.1 a 5.2.7.3.1. 5.2.7.3.3 Typ datového paketu (DP). Pole se nastavuje na 0. 5.2.7.3.3.1 Typ nastavuje na 1.

paketu


MSP (MP). Pole se

paket

(SP).

Pole

se

5.2.7.3.3.3 Pole L (L). Označení JEDNIČKA znamená, že paket je částí L-bitové následnosti, která podléhá přenosu několika paketů. Označení NULA znamená, že tímto paketem se ukončuje následnost. 5.2.7.3.3.4 Pole pořadového čísla MSP (M/SN). Toto pole se používá pro stanovení sdružování při dodávání L-bitových posloupností. První paket Lbitové posloupnosti má přiděleno pořadové číslo 0. Ostatní pakety mají následující číslování. Když je přijat paket se stejným pořadovým číslem jako dříve přijatý paket, pak není akceptován. 5.2.7.4 L-bitové zpracování. L-bitové zpracování se používá tehdy, když jde o paket MSP dlouhého formátu a uskutečňuje se stejným způsobem jako M-bitové zpracování (ust. 5.2.5.1.4.1), rozdíl je jen v následujícím: 5.2.7.4.1 Po obdržení paketu MSP dlouhého formátu XDLP formuje pole uživatelských dat tímto způsobem: a) přesvědčí se při použití pole M/SN, zda pořadové číslo je správné (ust. 5.2.7.3.2); b) předpokládá, že délka pole uživatelských dat v paketu MSP se rovná maximálnímu počtu celých bytů obsažených v rámci; c) sdružuje pole uživatelských dat v přijatém paketu MSP s předcházejícím polem uživatelských dat v paketu MSP, ve kterém L-bit má označení JEDNIČKA; Poznámka: Zkrácení pole uživatelských dat není povoleno, protože hrozí nebezpečí chyby. d) když se v procesu zpracování vyskytne chyba, tak se nebere v úvahu. 5.2.7.4.2 Při zpracování L-bitové posloupnosti XDLP se neakceptují ty pakety, které mají identické označení M/SN. XDLP neakceptuje celou L-bitovou posloupnost, když se v poli M/SN dokáže, že paket MSP dlouhého formátu je vynechán. 5.2.7.4.3 Pakety sdruženy s libovolnou Mbitovou posloupností, jejichž opakované sestavení není ukončeno za Tm sekund (tabulky 5-1 a 5-13), se neakceptují.

5.2.7.5

Formát rozhlasového vysílání.

5.2.7.5.1 Rozhlasové vysílání kanálem země vzduch. Formát zprávy Comm-A je následující: 83bitová zpráva vysílaná kanálem země-vzduch se vloží do rámce Comm-A pro kanál země-vzduch. MA pole rámce Comm-A obsahuje identifikátor zprávy uvedený v tabulce 5-23 v prvních 8 bitech, pak bude následovat prvních 48 bitů uživatelských dat zprávy. Posledních 27 bitů uživatelských dat vysílané zprávy bude umístěno do 27 bitů, které následují okamžitě po UF poli rámce Comm-A. 5.2.7.5.2 Rozhlasové vysílaní kanálem vzduchzemě. Formát zprávy Comm-B bude následující: 56 bitů zprávy vysílané kanálem vzduch-země bude vloženo do pole MB zprávy Comm-B. Pole MB obsahuje identifikátor specifikovaný v tabulce 5-23 v prvních 8 bitech, po nichž následuje 48 bitů uživatelských dat. 5.2.8

Řízení podsítě módu S

5.2.8.1 Funkce definování spoje s dotazovačem. Poznámka: Funkce ADLP ve smyslu spoje s dotazovačem umožňuje vybrat kód II dotazovače módu S, pomocí kterého může být paket podsítě módu S vyslán pozemnímu DTE, který to požaduje. 5.2.8.1.1 Korelace "kód II - adresa DTE". ADLP sestavuje a eviduje informační tabulku "dotazovač módu S - definitivní zpracování dat (DTE)", která obsahuje kódy II dotazovačů módu S a adresy pozemního DTE slučovaného s pozemními směrovači ATN, nebo jinými pozemními DTE. Každý záznam v informační tabulce kódu II-DTE obsahuje 4-bitový kód II módu S a 8-bitový zdvojený záznam adresy pozemního DTE. Poznámka 1: Přesné adresy DTE se vyžadují kvůli jednoznačné identifikaci GDLP. Poznámka 2: Směrovač ATN může mít několik adres pozemního DTE. 5.2.8.1.2

Protokol. Používají se tyto procedury:

a) jakmile GDLP zjistí přítomnost letadla nebo zjistí kontakt s určitým letadlem přes dotazovač s novým kódem II, prověří se příslušná pole hlášení o možnosti využití datového spoje, aby se zjistilo, zda a do jaké míry je letadlo schopno podílet se na výměně dat. Zjistí-li, že datový spoj je možné využít, vyšle GDLP kanálem země – vzduch jeden nebo více paketů směrování módu S, jak je uvedeno v odst. 5.2.5.3.3. Tato informace se týká kódu II módu S s pozemní DTE adresou přístupnou prostřednictvím příslušného dotazovače. ADLP aktualizuje tabulku křížových odkazů kódu II a DTE, a pak pakety směrování módu S přestane akceptovat. b) záznam z informační tabulky "kód II-DTE" se ruší na příkaz, který obsahuje paket směrování v módu S, nebo v tom případě, když ADLP určí, že odpovídač nebyl dotázán dotazovačem módu S s určeným kódem II za Ts sekund přes kontrolu

5 - 25

22.11.2007 Změna č. 82


HLAVA 5

podpole II S v módu sledování, nebo Comm-A módu S (tabulka 5-1), c) když GDLP považuje za nezbytné změnit segment označení dotazovače módu S, ADLP vyšle jeden nebo více paketů směrování v módu S. Obnovená informace o paketu směrování v módu S využije ADLP pro zaznamenání změn do informační tabulky. Nejdřív se zpracují dodatky, a pak se řeší výjimky, d) když GDLP posílá první paket SMĚROVÁNÍ po výběru letadla, vybaveného datovým spojem módu S, bit IN se nastavuje na JEDNIČKU. Při této hodnotě ADLP provádí procedury, uvedené v ust. 5.2.6.3.3.3. V opačném případě bit IN se nastavuje na NULU, e) při iniciovaní ADLP (např. po zapojení napájení), ADLP vydá žádost vyhledání pomocí rozhlasově vysílané zprávy Comm-B s identifikátorem rozhlasového vysílání, který je roven 255 (FF16 viz tabulku 5-23) a se zbývajícími 6 nevyužitými byty. Po doručení žádosti vyhledávání GDLP přenáší jeden nebo několik paketů směrování módu S, uvolňuje všechny SVC sdružené s ADLP, jak je uvedeno v ust. 5.2.6.3.3, a pak se tato žádost dále neakceptuje. Pak ADLP inicializuje informační tabulku "kód II-DTE", a f) po obdržení žádosti na obnovu (tabulka 5-23) GDLP předává jako odpověď jeden nebo několik paketů SMĚROVÁNÍ módu S a nebere v úvahu otázku obnovy. Při tom ADLP obnovuje tabulku "kód II-DTE", Poznámka: Žádost na obnovu může ADLP použít ve výjimečných případech (např. přechod na záložní blok) při prověrce obsahu své informační tabulky "kód II-DTE". 5.2.8.1.3 Procedury S spojem vzduch-země

vyslání

paketů

módu

5.2.8.1.3.1 Když ADLP chce vyslat paket spojem vzduch-země, provádí se následující procedura: a) Paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST). Když paket, který se má vyslat, je ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) módu S, uskutečňuje se analýza pole adresy pozemního DTE, který je spojuje s připojeným dotazovačem módu S, přičemž využije informační tabulku ("kód II-DTE"). Paket se vysílá spojem vzduch-země s využitím směrovaného protokolu na skupině stanic. Když se vyžaduje vyslání paketu na adresu DTE, který není uveden v informační tabulce, uskutečňuje se postup uvedený v ust. 5.2.6.3.3.1. b) Jiné pakety SVC. Pro SVC žádost o vyslání paketu pozemní DTE se podmiňuje jeho směrovaným vysíláním v podmínkách skupiny stanic poslednímu dotazovači módu S, který využil pro úspěšné vyslání (spojem země-vzduch nebo vzduch-země) pakety určenému DTE za podmínky, že tento dotazovač módu S není v tomto momentu uvedený v informační tabulce "kód II-DTE". V opačném případě se paket přenáší

22.11.2007 Změna č. 82

spojem vzduch-země s využitím protokolu směrovaného vysílání v podmínkách skupiny stanic libovolnému jinému dotazovači módu S, sloučenému s adresou konkrétního pozemního DTE. Odpovídače úrovně 5 mohou použít další odpovědi pro vysílání spojem vzduch-země, viz informační tabulku "Kód II - DTE". 5.2.8.1.3.2 Přenos rámce spojem vzduch-země se pokládá za úspěšný, když je od odpovídače obdržen příkaz o ukončení zprávy Comm-B nebo ELM v průběhu Tz sekund, jak je uvedeno v tabulce 5-1. Když je pokus neúspěšný a je nutné vyslat paket SVC, v informační tabulce "kód II-DTE" se nachází jiná asociace s analogickými adresami volaného pozemního DTE, ale s jiným kódem II módu S. Procedura se opakuje s využitím protokolu směrovaného přenosu v podmínkách skupiny stanic a nového dotazovače módu S. Když se v tabulce nevyskytuje seznam pro volané DTE nebo všechny pokusy o přenos paketu jsou neúspěšné, dochází k poruše spoje (ust. 5.2.8.3.1). 5.2.8.2

Podpora DTE

5.2.8.2.1 Oznámení připojitelnosti GDLP. GDLP informuje DTE o přítomnosti letadla vybaveného zařízením na vysílání dat módu S ("událost napojení"). GDLP také informuje DTE o tom, že dané letadlo se již nenachází ve spojení s tímto GDLP ("událost odpojení"). GDLP poskytne (na požádání) informaci o všech letadlech, vybavených pro vysílání dat módu S, které jsou v dané době v kontaktu s GDLP. Tato informace poskytne pozemnímu směrovači ATN adresu propojení podsítě (SNPA) mobilního směrovače ATN spolu s dalšími, volitelnými paramertry, jako je poloha letadla a kvalita služeb. Adresa SNPA mobilního směrovače ATN je adresou DTE, která je složena z adresy letadla a podadresy nastavené na 0 (ust. 5.2.3.1.3.2). 5.2.8.2.2 Oznámení o připojitelnosti ADLP. ADLP informuje DTE všech letadel o ukončení posledního stávajícího záznamu informační tabulky "kód II-DTE" (ust. 5.2.8.1.1) pro pozemní DTE. Součástí této informace je adresa daného DTE. 5.2.8.2.3 Požadavky na spojení. Mechanizmus přenosu změn v propojení uzlů podsítě pracuje v módu potvrzení, jako např. události napojení a odpojení, které umožňují oznamovat stav propojení. 5.2.8.3

Procedury zpracování chyb.

5.2.8.3.1 Porucha na lince. V případě neúspěšného doručení paketu uvedenému XDLP poté, co byly využity všechny dispoziční dotazovače, ohlašuje se porucha spoje. V případě SVC, XDCE přechází do stavu p1 a uvolňuje všechny rezervy spojené s daným kanálem. Při tom se v odpovídači řeší všechny rámce propojené s daným SVC. Paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) módu S se nasměruje na DCE prostřednictvím procesu reformátování, a DCE jej pak předá jako paket ISO 8208 místnímu DTE, jak je to popsáno v ust. 5.2.6.3.3. Na palubě letadla se kanál nevrací do skupiny kanálů ADCE, tj. do stavu p1, pokud neuplynulo Tr sekund po ohlášení poruchy spoje (tabulka 5-1).

5 - 26

HLAVA 5 5.2.8.3.2

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III Určení aktivního kanálu

5.2.8.3.2.1 Procedura pro stav d1. XDLP kontroluje aktivitu všech SVC, které nejsou ve stavu PŘIPRAVENOST(READY) (p1). Když se SVC nachází v (XDLP) stavu PŘIPRAVENOST K ŘÍZENÍ TOKU (FLOW CONTROL READY) (d1) více než Tx sekund (časovače aktivního kanálu, tabulky 5-1 a 5-13) a neposílá paket RR, RNR, DATA nebo ODMÍTNUTÍ (REJECT) módu S, v takovém případě: a) když posledním vyslaným paketem je paket ODMÍTNUTÍ (REJECT) módu S, ke kterému nedošla odpověď, pak XDLP znovu vyšle tento paket; b) v opačném případě XDLP vyšle příslušný paket RR nebo RNP módu S rovnocennému XDLP. 5.2.8.3.2.2 Procedura pro jiné stavy. Když SVC XDCE je ve stavu p2, p3, p6, p7, d2 nebo d3 po více než Tx sekund, provede se zahájená procedura uvedená v ust. 5.2.8.3.1 pro případ poruchy spoje. 5.2.8.3.2.3 Poruchy na lince se hlásí, pokud se nedaří doručit, přijmout a uchovat pakety. V těchto případech se kanál uvolnÍ. 5.2.9 spoje

Hlášení o možnosti využití datového

Hlášení o možnosti využití datového spoje musí mít tvar stanovený v Předpisu L 10/IV, ust. 3.1.2.6.10.2.

5.2.10

Časovače systému

5.2.10.1 Časovače v tabulkách 5-1 a 5-13. 5.2.10.2 ± 1 %.

mají

uvedený

5.2.11.2.2

Doporučení. Sumárně dočasné zdržení v GDLP, kromě zdržení samotného vysílání, by nemělo být delší než 0,125 s. 5.2.11.3 Rychlost vysílání přes rozhraní. Maximální rychlost vysílání bitů přes fyzické rozhraní mezi ADLP a odpovídačem je 100 kilobitů za sekundu.

schopnost

všech

Požadavky kladené na systém

5.2.11.1 Integrita dat. Maximální frekvence chyb v bitech dat v rozhraní ADLP/odpovídač nebo rozhraní GDLP/dotazovač změřená v místním -9 rozhraní DTE/XDLP (a zpětně) nepřevyšuje 10 pro -7 nezjištěné a 10 pro zjištěné chyby. Poznámka: Maximální koeficient chyb obsahuje všechny chyby, které vznikají v důsledku přenosu dat přes rozhraní a vykonání vnitřních operací XDLP. 5.2.11.2

Synchronizace s GDLP.

Tolerance pro všechny časovače je

5.2.10.3 Rozlišovací časovačů je 1 sekunda. 5.2.11

význam

poslední bit prvního utvořeného rámce může být vyslán odpovídači. b) Odpovídač s možností Comm-B. Doba od okamžiku, kdy je do DCE předán poslední bit 24bytového pole uživatelských dat pro vysílání spojem vzduch-země, do okamžiku, kdy je k dispozici pro odeslání odpovídači poslední bit posledního ze čtyř segmentů Comm-B, které tvoří rámec obsahující uživatelská data. c) Odpovídač s možností příjmu zpráv ELM spojem země -vzduch. Čas od okamžiku, kdy ADLP přijme poslední bit závěrečného segmentu zprávy ELM, skladající se ze 14 segmentů Comm-C, obsahující 128-bytové pole uživatelských dat, do okamžiku, kdy je k dispozici pro odeslání do DTE poslední bit patřičného paketu. d) Odpovídač s možností Comm-A. Čas od okamžiku, kdy ADLP přijme poslední bit závěrečného segmentu skládajícího se ze čtyř propojených segmentů Comm-A s 25-bytovým polem uživatelských dat, do okamžiku, je k dispozici pro odeslání do DTE poslední bit patřičného paketu.


Synchronizace

5.2.11.2.1 Synchronizace v ADLP. Operace ADLP trvají nejvíce 0,25 sekundy, když se jedná o obyčejný provoz a 0,125 sekundy, když jde o chybný provoz. Tento interval se určuje následovně: a) Odpovídač s možností příjmu zpráv ELM spojem vzduch-země. Čas od okamžiku, kdy poslední bit 128-bytového paketu dat se překládá DCE na přenos spojem vzduch-země, do okamžiku, kdy

5 - 27

22.11.2007 Změna č. 82

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III 5.3

HLAVA 5 5.4

TABULKA STAVŮ DCE A XDCE

5.3.1 Požadavek na tabulky stavů. DCE a XDCE pracují tak, jak je uvedeno v tabulkách stavů 5-3 až 5-22. Tabulky stavů 5-15 až 5-22 se používají pro: a) přechody stavů ADLP, když zkrácení XDCE a XDLP v závorkách se vynechává, b) když přechody stavů GDLP, když jsou v závorkách uvedeny zkratky a předcházející XDCE nebo XDLP jsou vynechány. 5.3.2 Diagnostický kód a kód příčiny. V tabulkách pro určité podmínky se uvádí diagnostický kód, který se ukládá do paketu, který se formuje při přechodu do určeného stavu. Diagnostický kód se uvádí s označením "D=". Když je uvedeno "A=DIAG", pak se zformuje a vyšle DTE DIAGNOSTICKÝ paket ISO 8028, uvedený diagnostický kód určí prvek v diagnostickém poli paketu. Pole příčiny se nastavuje, jak je uvedeno v ust. 5.2.6.3.3. Pole příčiny obnovení se nastavují, jak je to uvedeno v ISO 8028. Poznámka 1: V níže uvedených tabulkách jsou popsány požadavky na stavy v následujícím pořadí: 5-3 5-4 5-5

Zvláštní případy DCE Vliv DTE na stav restartu DCE Vliv DTE na stav nastavení přepojení a ukončení DCE 5-6 Vliv DTE na stav obnovení DCE 5-7 Vliv DTE na stav přenosu signálu přerušování DCE 5-8 Vliv DTE na stav přenosu řízení toku dat DCE 5-9 Vliv XDCE na stav restartu DCE 5-10 Vliv XDCE na stav instalování a ukončení DCE 5-11 Vliv XDCE na stav obnovení DCE 5-12 Vliv XDCE na stav přenosu signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) DCE 5-15 Vliv GDLP na stav připravenosti paketové vrstvy ADCE (GDCE) 5-16 Vliv GDLP (ADLP) na stav připravenosti instalování a ukončení ADCE (GDCE) 5-17 Vliv GDLP (ADLP) na stav obnovení ADCE (GDCE) 5-18 Vliv GDLP (ADLP) na stav přenosu signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) 5-19 Vliv GDLP (ADLP) na stav přenosu řízení proudem ADCE (GDCE) 5-20 Vliv DCE na stav vytvoření spojení a ukončení ADCE (GDCE) 5-21 Vliv DCE na stav obnovení ADCE (GDCE) 5-22 Vliv DCE na stav vyslání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) Poznámka 2: Ve všech tabulkách se určují činnosti ADLP a GDLP. Poznámka 3: V mezích podsítě módu S jsou stavy p6 a d2 přechodné. Poznámka 4: V tabulkách stavů jsou uvedena odvolání na poznámky, které jsou uváděny bezprostředně pod každou tabulkou. Poznámka 5: Všechny diagnostické kódy příčiny se interpretují jako desítková čísla. Poznámka 6: SVC mezi ADCE a GDCE mohou být identifikovány na základě dočasného, případně stálého čísla kanálu, jak je uvedeno v ust. 5.2.5.1.2.

22.11.2007 Změna č. 82

FORMÁTY PAKETŮ MÓDU S

5.4.1 Formáty. Formáty paketů módu S jsou uvedeny na obrázcích 5-3 až 5-22. 5.4.2 Označení řídicích polí. Struktura řídicích polí formátu nacházejících se v paketech módu S viz obrázek 5-23. Všechny pole nacházející se v těchto formátech paketů mají následující označení: Význam Označení pole AG

Adresa pozemní stanice. 8-bitové binární označení adresy pozemního DTE (ust 5.2.3.1.3.1).

AM

Adresa pohyblivé stanice. 4-bitové binární označení posledních dvou čísel adresy pohyblivé DTE (ust. 5.2.3.1.3.2).

CC

Příčina ukončení ve shodě s určením ISO 8208.

CH DC

Číslo kanálu (1 - 15). Diagnostický kód ve shodě s označením v ISO 8208.

DP

Typ paketu dat (obr. 5-23).

F

S-bitová následnost, indikátor prvního paketu.

FILL

Pole plnění.

FILL1

Délka 6 bitů pro nezhuštěný paket v rámci zprávy SLM spojem vzduchzemě. Jinak obsahuje 0 bitů.

FILL2

Délka 0 bitů pro nezhuštěný paket v rámci zprávy SLM spojem vzduchzemě a pro záhlaví při zhuštění. Jinak obsahuje 2 bity.

FIRST PACKET

Obsah prvního ze zhuštěných paketů.

FS

Přítomnost funkce rychlého výběru.

IN

Bit inicializace.

L

„Doplňkový bit“ pro pakety MSP dlouhého formátu, jak je uvedeno v ust. 5.2.7.4.

LAST PACKET

Obsah posledního ze zhuštěných paketů.

LENGTH

Délka zhuštěného paketu v bytech vyjádřena binárním číslem bez znaménka.

LV

Délka pole uživatelských dat, počet bytů dat uvedených v ust. 5.2.2.3.1.

M

„Doplňkový bit“ pro pakety DATA SVC, jak je uvedeno v ust. 5.2.5.1.4.1.

5 - 28

HLAVA 5


M/CH

Číslo kanálu MSP.

MP

Typ paketu MSP (obr. 5-23).

M/SN

Pořadové číslo, pořadové číslo paketu MSP dlouhého formátu.

OD

Volitelná (fakultativní) data.

ODL

Délka fakultativních dat.

OF

Příznak /indikátor volby.

P

Pole priority.

PR

S

„Doplňkový bit“ pro pakety ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), jak je uvedeno v ust. 5.2.5.1.4.2.

SN

Pořadové číslo; pořadové číslo paketu tohoto typu.

SP

Kontrolní paket (obr. 5-23).

SS

Číslo kontrolního podsouboru (obr. 5-23).

Pořadové číslo přijatého paketu.

ST

Typ kontroly (obr. 5-23).

PS

Pořadové číslo vyslaného paketu.

TC

Dočasný kanál (1 - 3).

RC

Kód příčiny obnovení ve shodě s ISO 8208.

UD

Pole uživatelských dat.

RT

Tabulka směrování přenosu, jak je uvedeno v ust. 5.2.5.3.3.8.

RTL

Délka tabulky směrování v bytech


5 - 29

22.11.2007 Změna č. 82


HLAVA 5

TABULKY K HLAVĚ 5 Tabulka 5-1. Časovače ADLP podsítě módu S Název časovače

Označení časovače

Nominální význam

Tr Tx Ts TZ Tc

600 s 420 s 60 s 30 s

ust. 5.2.8.3.1 ust. 5.2.8.3.2 ust. 5.2.8.1.2 ust. 5.2.7.1.1.4.2 a 5.2.8.1.3.2

60 s

ust. 5.2.2.1.1.4.5

Tm Tq

120 s 60 s

ust. 5.2.7.4.3 ust. 5.2.6.9

Výstup kanálu z pracovního režimu Aktivní kanál-ADLP Žádost dotazovače Spojení s dotazovačem Anulování spojem

rámce

vysílaného

Doručení L-bitu-ADLP Opakované seřazování a doručení S-bitu

paketů

Odvolání

Tabulka 5-2. Činnost DCE při změně stavů Stavy DCE

Určení stavu

Činnost DCE při změně stavů

r1

PŘIPRAVENOST PAKETOVÉ VRSTVY – PACKET LEVEL READY ŽÁDOST RESTARTU DTE DTE ERSTART REQUEST ŽÁDOST RESTARTU DCE DCE RESTART REQUEST

Vrací všechny SVC do stavu p1 (viz vysvětlení stavu p1)

r2 r3 p1 p2

p3

p4 p5

p6 p7 d1

22.11.2007 Změna č. 82

Vrací každý SVC do stavu p1 (viz vysvětlení p1) DTE – vysílá POTVRZENÍ RESTARTU Vyšle DTE ŽÁDOST RESTARTU. Když neprojde přes stav r2, nasměruje ŽÁDOST RESTARTU do procesu proměny formátů PŘIPRAVENOST – READY Uvolňuje všechny rezervy přidělené SVC. Přerušuje přenos mezi SVC DTE/DCE a SVC ADCE/GDCE (SVC ADCE/GDCE ještě může být ve stavu p1). ŽÁDOST VÝZVY (CALL Zjišťuje přítomnost rezerv dostatečných pro zabezpečení REQUEST) DTE žádosti; v případě přítomnosti rezerv tyto vyčleňuje a směruje paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) do procesu transformace formátů, v případě jejich nepřítomnosti přechází do stavu přenosu DTE paketu ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) DCE (p7). Způsob zjišťování přítomnosti rezerv a jejich vyčlenění určuje ISO 8208. ŽÁDOST VÝZVY (CALL Zjišťuje přítomnost rezerv dostatečných pro zabezpečení REQUEST) DCE žádosti: v případě přítomnosti rezerv tyto vyčleňuje a směruje DTE paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) do procesu transformace formátů, v případě jejich nepřítomnosti přechází do stavu přenosu DTE paketu ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST). Způsob zjišťování přítomnosti rezerv a jejich vyčlenění určuje ISO 8208. PŘENOS DAT (DATA Činnost se nevyžaduje TRANSFER) KONFLIKT VÝZEV Směruje příchozí výzvu do druhého SVC (DTE ve stavu CALL COLLISION konfliktu nevěnuje pozornost počáteční výzvě) a přechází do stavu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) (p3) pro tento nový SVC. Přechází do stavu p2 pro zpracování paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) od DTE. ŽÁDOST UKONČENÍ Uvolňuje všechny rezervy vyčleněné SVC, směruje paket (CLEAR REQUEST) DTE DTE POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) a přejde do stavu p1 Nasměruje DTE paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR PŘENOS DTE ŽÁDOSTI REQUEST) UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) DCE PŘIPRAVENOST K ŘÍZENÍ Činnost se nevyžaduje TOKU DAT –FLOW CONTROL READY

5 - 30

HLAVA 5


d2

ŽÁDOST OBNOVENÍ Odstraňuje z okna pakety DATA vyslané DTE, nebere v úvahu jakékoliv pakety DATA, které představují (RESET REQUEST) částečně vyslanou M-bitovou posloupnost a také nebere v úvahu libovolný paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), který čeká na přenos DTE, všechny čítače oken nastavuje na 0, nastavuje všechny časovače a parametry retranslace spojené s přenosem paketů DATA a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) do jejich počátečních hodnot. Přenáší DTE paket POTVRZENÍ OBNOVENÍ (RESET CONFIRMATION) a vrací SVC do stavu d1.

d3

PŘENOS DTE ŽÁDOSTI Odstraňuje z okna pakety DATA vyslané DTE, nebere v OBNOVENÍ DCE- DCE úvahu jakékoliv pakety DATA, které představují částečně RESET REQUEST TO DCE vyslanou M-bitovou posloupnost a také nebere v úvahu libovolný paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), který čeká na přenos DTE, všechny čítače oken nastavuje na 0, nastavuje všechny časovače a parametry retranslace spojené s přenosem paketů DATA a PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) do jejich počátečních hodnot. Přenáší DTE paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST).

i1

PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY ) DTE VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ (INTERRUPT SENT) DTE PŘIPRAVENOST K PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) DCE VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ (INTERRUPT SENT) DTE PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) DCE NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) DCE PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) DTE NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) DTE

i2 j1 j2 f1 f2 g1 g2

Činnost se nevyžaduje Nasměruje do procesu transformace formátů paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) přijat od DTE Činnost se nevyžaduje Nastavuje DTE paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) přijat od DTE Činnost se nevyžaduje Činnost se nevyžaduje Činnost se nevyžaduje Činnost se nevyžaduje

Tab. 5-3. Zvláštní případy DCE Zvláštní případy DCE Přijat od DTE Libovolný paket menší než 2 byty (včetně rámce kanálové vrstvy, neobsahující paket) Libovolný paket s neplatným identifikátorem obecného formátu Libovolný paket s platným identifikátorem obecného formátu a identifikátorem logického kanálu (obsahuje identifikátor log. kanálu 0)

Libovolný stav A = DIAG D = 38 A = DIAG D = 40 viz tabulku 5-4

25.11.2004 5 - 31


HLAVA 5 Tab. 5-4. Vliv DTE na stav restartu DCE

Paket přijat od DTE

Pakety obsahující paket typu identifikátor kratší než 1 byte a identifikátor logického kanálu není roven 0 Libovolný paket kromě RESTART, REGISTRACE (když se dodává) s identifikátorem logického kanálu 0 Paket s paketem typu identifikátoru, který není definován nebo dodáván DCE

ŽÁDOST RESTARTU (RESTART REQUEST), RESTART, POTVRZENÍ (RESTART CONFIRMATION), NEBO REGISTRACE (když je dodáván) paket s identifikátorem logického kanálu nerovným 0 ŽÁDOST RESTARTU – RESTART REQUEST

POTVRZENÍ RESTARTU – RESTART CONFIRMATION

ŽÁDOST RESTARTU POTVRZENÍ RESTARTU - RESTART REQUEST/CONFIRMATION paket s chybou formátu pakety ŽÁDOST REGISTRACE nebo POTVRZENÍ RESTARTU (RESTART CONFIRMATION) (viz pozn. 3) Pakety ŽÁDOST REGISTRACE nebo POTVRZENÍ RESTARTU RESTART CONFIRMATION) s chybou formátu (viz pozn. 3) Nastavení volání, ukončení volání, DATA, PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), řízení toku _FLOW CONTROL a resetovací paket

Stav restartu DCE (viz poznámku 5) Paketová vrstva Žádost restartu Žádost restartu připravená DTE DCE (viz pozn. 1) r2 r3 r1

viz tabulku 5-5

A = ERROR S = r3 D = 38 (viz pozn. 4)

A = DISCARD

A = DIAG D = 36

A = DIAG D = 36

A = DIAG D = 36

viz tabulku 5-5


A = DISCARD

viz tabulku 5-5

A = ERROR S = r3 D = 41 (viz pozn.4)

A = DISCARD

A = NORMAL S = p1 nebo d1 (viz pozn. 2)

A = NORMAL (nastavit) S = r2

A = DISCARD



A = NORMAL S = p1 nebo d1 (viz pozn. 2)

A = DIAG D = 38,39,81 nebo 82

A = DISCARD

A = ERROR D = 38,39,81 nebo 82

A = NORMAL

A = NORMAL

A = NORMAL

A = DIAG D = 38, 39, 81 nebo 82

A = ERROR S = r3 D = 38, 39, 81 nebo 82 (viz pozn. 4)

A = ERROR D = 38, 39, 81 nebo 82

viz tabulku 5-5

A = ERROR S = r3 D = 18

A = DISCARD

Poznámky: 1. Podsíť módu S nemá restartovací stavy. Potvrzení ŽÁDOST RESTARTU –RESTART REQUEST podmiňuje DCE na vyslání odpovědi POTVRZENÍ RESTARTU –°RESTART REQUEST. Paket ŽÁDOST RESTARTU (RESTART REQUEST )je navrácen do procesu transformace, jehož výsledkem je ukončení žádosti pro všechny SVC sdružené na rozhraní DTE/DCE. 2. SVC kanál se vrátí do stavu p1, permanentní virtuální kanály (PVC) jsou navráceny do stavu d1. 3. Použití registrovaných možností je optimální v rozhraní DTE/DCE. 4. V podsíti módu S se neprovádí žádná činnost. 5. Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 6. Chybová procedura obsahuje se zadání stavu r3 a vyslání ŽÁDOSTI RESTARTU – RESTART REQUEST do transformačního procesu.

25.11.2004 5 - 32

HLAVA 5


Tab. 5-5. Vliv DTE na stav vytvoření spojení a uvolnění DCE Paket přijat od DTE

Připravenost

p1

VÝZVA PŘIJATA – CALL ACCEPT

p2

p3

p4

A=ERROR S=p7 D=38

(viz pozn. 2) A=ERROR S=p7 D=33

(viz pozn.2) A=ERROR S=p7 D=33

(viz pozn. 2)

(viz pozn. 2)

A=ERROR S=p7 D=41

A=ERROR S=p7 D=41

(viz pozn. 2)

(viz pozn. 2)

A=ERROR S=p5

(nastav)

A=ERROR S=p7 D=21 (viz pozn.2)

A=ERROR S=p7 D=20

A=ERROR S=p7 D=21

A=NORMAL S=p4 (nastav) nebo A=ERROR S=p7 D=42 (viz pozn.2 a 3) A=NORMAL S=p6 nastav

A=ERROR S=p7 D=33

A=ERROR S=p7 D=41

A=NORMAL S = p2

(viz pozn.2)

p5

Výzva uvolnění DTE p6

Žádost uvolnění DCE do DTE p7 A = DISCARD

A = ERROR S = p7 D = 38

A = ERROR S = p7 D = 38

(viz pozn. 2) A = ERROR S =p7 D = 33

(viz pozn. 2) A = ERROR S = p7 D = 33

(viz pozn. 2)

(viz pozn. 2)

A = ERROR S = p7 D = 41

A = ERROR S = p7 D = 41

(viz pozn. 2)

(viz pozn. 2)

A=ERROR S=p7 d=23 (viz pozn.2)

A=ERRROR S=p7 D=24 (viz pozn.2)

A=ERROR S=p7 D=25 (viz pozn.2)

A = DISCARD

A=ERROR S=p7 D=23

A=ERROR S=p7 D=24

A=ERROR S=p7 D=25 (viz pozn. 2)

A = DISCARD

(viz pozn. 2)

(viz pozn.2 a 4)

viz tabulku 5-6

A=ERROR S=p7 D=38

Paket obsahující A=ERROR S=p7 identifikátor D=38 paketu menší než 1 byte Paket s identifikátorem paketu nedefinován nebo nedodáván s DCE RESTART, ŽÁDOST RESTARTU POTVRZENÍ RESTARTU nebo paket REGISTROVÁNÍ s identifikátorem log. kanálu nerovným 0 ŽÁDOST VÝZVY – CALL REQUEST

Stav vytvoření spojení a uvolnění (viz pozn. 5) Žádost Žádost Přenos Konflikt výzvy výzvy dat výzev DTE DTE pozn.1,4

viz tabulku 5-6

viz tabulku 5-6

A = DISCARD

A = DISCARD

A= DISCARD A = NORMAL A=NORMAL A=NORMAL A=NORMAL A=NORMAL ŽÁDOST S = p1 S=p6 S=p6 S=p6 S=p6 UKONČENÍ – Nenastav nastav Nastav nastav CLEAR REQUEST A = NORMAL A=ERROR A=ERROR A=ERROR A=ERROR A=ERROR A=ERROR POTVRZENÍ S = p1 S=p7 S=p7 S=p7 S=p7 S=p7 S=p7 UKONČENÍ Nenastav D=25 D=24 D=23 D=22 D=21 D=20 (CLEAR (viz pozn.2) (viz pozn.2) (viz pozn.2) (viz pozn.2) (viz pozn.2) CONFIRMATIO N) A = DISCARD A=ERROR A=ERROR viz A=ERROR A=ERROR A=ERROR DATA, S=p7 S=p7 tabulku S=p7 S=p7 S=p7 PŘERUŠENÍ D=25 D=24 5-6 D=22 D=21 D=20 (INTERRUPT) ŘÍZENÍ (viz pozn.2) (viz pozn.2) (viz pozn. 2) (viz pozn. 2) TOKU – FLOW CONTROL, nebo UKONČENÍ – CLEAR REQUEST paketu Poznámky: 1) Při přechodu do stavu p5 DCE směruje DTE odcházející výzvu jiným kanálem (ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST se vysílá) a v odpovědi na vstupní výzvu DTE směruje odpovídající paket ŽÁDOST UKONČENÍ - CLEAR REQUEST nebo VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT). 2) V případě ERROR se provede činnost stanovená pro přechod do stavu p7 (včetně vyslání paketu ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST do XDCE (přes proces transformace formátů). 3) Při použití funkce rychlého výběru s omezením k odpovědi DTE nevyšle paket VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT). 4) V případě konfliktu výzev DTE neuvažuje paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) od DCE. 5) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“.

25.11.2004 5 - 33


HLAVA 5 Tab. 5-6. Vliv DTE na stav obnovení DCE Stav obnovení DCE (viz pozn. 2)


Paket obsahující identifikátor paketu kratší než 1 byte

Paket s identifikátorem, který je nedefinován nebo nedodáván DCE ŽÁDOST RESTARTU, POTVRZENÍ RESTARTU nebo REGISTRACE (pokud se zajišťuje) s identifikátorem logického kanálu různým od 0 ŽÁDOST OBNOVENÍ – RESET REQUEST POTVRZENÍ OBNOVENÍ – RESET CONFIRMATION Paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) Paket POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) Paket DATA nebo ŘÍZENÍ TOKU – FLOW CONTROL ODMÍTNUTÍ (REJECT) Dodáván, ale neuvažuje se

PŘIPRAVENOST K ŘÍZENÍ TOKU DAT - FLOW CONTROL READY d1 A = ERROR S = d3 D = 38

ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) DTE d2 A = ERROR S = d3 D = 38

(viz pozn.1) A = ERROR S = d3 D = 33 (viz pozn. 1) A=ERROR S=d3 D=41 (viz pozn. 1)

(viz pozn. 1) A = ERROR S = d3 D = 33 (viz pozn. 1) A=ERROR S=d3 D=41 (viz pozn. 1)

A = NORMAL S = d2 (nastavit) A = ERROR S = d3 D = 27 (viz pozn.1) viz tabulku 5-7

A = DISCARD

A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 1) A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 1) A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 1) A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 1)

viz tabulku 5-7 viz tabulku 5-8

A = ERROR S = d3 D = 37 (viz pozn. 1)


ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) DCE do DTE d3 A = DISCARD

A = DISCARD

A=DISCARD

A = NORMAL S = d1 (nenastavovat) A = NORMAL S = d1 (nenastavovat) A = DISCARD

A = DISCARD

A = DISCARD

A = DISCARD

Poznámky: 1) V případě ERROR se uskutečňují činnosti prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)) a mimo to, XDCE (přes proces transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST). 2) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“.

25.11.2004 5 - 34

HLAVA 5


Tab. 5-7. Vliv DTE na stav přenosu signálu přerušování DCE PAKET přijat od DTE

PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) (poznámka 1)


POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) (poznámka 1)

Stav vysílání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) DTE/DCE (viz poznámku 2) PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) DTE (INTERRUPT) DTE i1 i2 A = ERROR A = NORMAL S = d3 S = i2 D = 44 (nastavit) (viz poznámku 3) Stav vysílání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) DTE/DCE (viz pozn. 2) PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) (INTERRUPT) DTE DTE j1 j2 A = NORMAL A = ERROR S = j1 S = d3 (nastavit) D = 43 (viz pozn. 3)

Poznámky: 1) Když paket obsahuje chybu formátu, používají se procedury ERROR (viz poznámku 2). S pakety PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), kde uživatelská data přesahují 35 bytů, by se mělo zacházet jako s chybou formátu. 2) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 3) V případě „ERROR se uskutečňují činnosti prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)), mimo to XDCE (přes proces transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST).

25.11.2004 5 - 35


HLAVA 5

Tab. 5-8. Vliv DTE na stav přenosu řízení toku DCE Paket přijat od DTE

Paket DATA menší než 4 byty při číslování podle modulo 128 Paket DATA s vadným PR

Paket DATA s platným PR, ale vadným PS nebo polem uživatelských dat odpovídajícího formátu

Paket DATA s platným PR s M-bitem nastaveným na 1, když pole uživatelských dat je částečně plné Paket DATA s platným PR, PS a polem uživatelských dat v náležitém formátu Paket přijat od DTE

Paket RR, RNR nebo ODMÍTNUTÍ (REJECT) v délce pod 3 byty při číslování podle modulo 128 (viz pozn. 1) Paket RR, RNR nebo ODMÍTNUTÍ (REJECT) s vadným PR Paket RR s platným PR Paket RNR s platným PR Paket ODMÍTNUTÍ REJECT s platným PR

Stav přenosu řízení toku DCE (viz poznámku 2 a 3) PŘIPRAVENOST NA NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY ) PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) DCE DCE f2 f1 A = DISCARD A = ERROR S = d3 D = 38 (viz pozn.4) A = ERROR A = ERROR S = d3 S = d3 D=2 D=2 (viz pozn. 4) (viz pozn. 4) A = DISCARD A = ERROR (zpracovat data PR) S = d3 D = 1 (vadný PS) D = 39 (UD > max. sladěné délky) D = 82 (UD nesrovnané podle bytů) (viz pozn. 4) A = DISCARD A = ERROR (zpracovat data PR) S = d3 D = 165 (viz pozn. 4) A = NORMAL (nastavit)

A = DISCARD (zpracovat data PR)

Stav přenosu řízení toku DCE (viz poznámku 2 a 3) PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM – NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM – RECEIVE READY RECEIVE NOT READY DTE DTE g1 g2 A = DISCARD

A = DISCARD

A = ERROR S = d3 D=2 (viz pozn. 4) A = NORMAL

A = ERROR S = d3 D=2 (viz pozn. 4) A = NORMAL S = g1 A = NORMAL

A = NORMAL S = g2 A = NORMAL

A = NORMAL S = g1

Poznámky: 1) Procedury nevyžadují ODMÍTNUTÍ (REJECT). 2) Procedury PR, RNR a ODMÍTNUTÍ (REJECT) se uskutečňují v místním DTE/DCE a příslušné pakety se nevysílají do XDCE. 3) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 4) V případě „ERROR“ se uskutečňují činnosti prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu RESET REQUEST (ŽÁDOSTI OBNOVENÍ) a mimo to, XDCE (přes proces transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST).

25.11.2004 5 - 36

HLAVA 5

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III Tab. 5-9. Vliv XDCE na stav restartu DCE

Paket přijat od XDCE

Stav restartu DCE (viz poznámku) ŽÁDOST ŽÁDOST RESTARTU DTE RESTARTU DCE

PŘIPRAVENOST (READY) PAKETOVÉ VRSTVY r1 viz tabulku 5-10

ŽÁDOST VÝZVY – CALL REQUEST

VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST), POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION), ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)

viz tabulku 5-10

r2

r3

Nasměrovat do procesu transformace formátů paket ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST s D = 244 A = DISCARD

Nasměrovat do procesu transformace formátů paket ŽÁDOST UKONČENÍ CLEAR REQUEST s D = 244 A = DISCARD

Poznámka: Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku této akce , DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba vymazat z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na to, že kombinace „paket / stav“ nemůže nastat.

Tab. 5-10. Vliv XDCE na stav instalování a ukončení DCE

Paket přijat od XDCE

Připravenost

READY p1

ŽÁDOST VÝZVY VÝZVA PŘIJATA

A=NORM AL S = p3 (nastav) A=DISCA RD

ŽÁDOST UKONČENÍ

A= DISCARD

DATA A= PŘERUŠENÍ DISCARD (INTERRUPT), POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPTCON FIRMATION) nebo ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)

Stav vytvoření spojení a uvolnění DCE (viz poznámka) ŽÁDOST ŽÁDOST Přenos dat Konflikt Žádost VÝZVY VÝZVY výzev ukončení (CALL p4 DCE DTE (CALL REQUEST) REQUEST) p5 p6 DTE DCE p3 p2 INVALID INVALID INVALID INVALID INVALID

A=NORMAL S=p4 (nastav) A=NORMAL S=p7 (nastav) INVALID

Žádost ukončení DCE p7

INVALID

INVALID

INVALID

INVALID

A= DISCARD

A= DISCARD

A=NORMAL S=p7 (nastav) INVALID

A=NORMAL S=p7 (nastav) viz tab. 5-11

INVALID

A= DISCARD

A= DISCARD

INVALID

A= DISCARD

A= DISCARD

Poznámka: Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku této činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba vymazat z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na to, že kombinace „paket / stav“ nemůže nastat.

25.11.2004 5 - 37


HLAVA 5

Tab. 5-11. Vliv XDCE na stav obnovení Paket přijat od XDCE

ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) DATA

Stav obnovení DCE (viz poznámku) PŘIPRAVEN K ŘÍZENÍ TOKU d1 A = NORMAL S = d3 (nastav)

ŽÁDOST OBNOVENÍ DTE d2 A = NORMAL S = d1 (nastav)

PŘENOS ŽÁDOSTI OBNOVENÍ DCE do DTE d3 A = DISCARD

viz tabulku 5-12 viz tabulku 5-12

A = DISCARD

A = DISCARD

A = DISCARD

INVALID

A = DISCARD

A = DISCARD

A = NORMAL (nastav)


Tab. 5-12. Vliv XDCE na stav přenosu signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) DCE Paket přijat od XDCE

POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) Paket přijat

Stav vyslání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) DCE (viz poznámku) PŘIPRAVENOST VYSLANÝ SIGNÁL NA PŘERUŠENÍ (INTERRUPT PŘERUŠENÍ DCE i2 READY) DCE i1 INVALID A = NORMAL S = i1 (nastavit)

Stav vyslání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) DCE (viz poznámku)

od XDCE


PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) DCE j1 A = NORMAL S = j2 (nastavit)

VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ DCE j2 INVALID


25.11.2004 5 - 38

HLAVA 5


Tabulka 5-13. Tabulka GDLP podsítě módu S Název časovače

Aktivní kanál-GDLP Doručení L-bitu-GDLP Opakované seřazování paketů a doručení S-bitu

Označení časovače

Nominální význam

Tx Tm Tq

300 s 120 s 60 s

Odkaz

ust. 5.2.8.3.2 ust. 5.2.7.4.3 ust. 5.2.6.9

Tabulka 5-14. Činnost DCE při změně stavu Činnost při přechodu do konkrétního stavu

Stavy XDCE

Určení stavu

r1

PŘIPRAVENOST Vrací všechny SVC do stavu p1. (READY)PAKETOVÉ ÚROVNĚ PŘIPRAVENOST Uvolňuje všechny rezervy přidělené SVC. Přerušuje přenos mezi SVC DTE/DCE a SVC ADCE/GDCE (SVC ADCE/GDCE ještě může být ve stavu p1) ŽÁDOST VÝZVY (CALL Zjišťuje přítomnost rezerv dostatečných pro REQUEST) GDLP (ADLP) zabezpečení žádosti: v případě přítomnosti rezerv tyto vyčleňuje a směruje paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S, v případě jejich nepřítomnosti přechází do stavu přenosu GDLP (ADLP) ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ADCE (GDCE) (p7). ŽÁDOST VÝZVY (CALL Zjišťuje přítomnost rezerv dostatečných pro REQUEST) ADCE (GDCE) zabezpečení žádosti: v případě přítomnosti rezerv tyto vyčleňuje a směruje paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) v módu S, v případě jejich nepřítomnosti přechází do stavu přenosu GDLP (ADLP) ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ADCE (GDCE) (p1). PŘENOS DAT (DATA Činnost se nevyžaduje. TRANSFER) ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR Uvolňuje všechny rezervy vyčleněné SVC, směruje REQUEST) GDLP (ADLP) paket XDCE POTRVZENÍ UKONČENÍ v módu S a přechází do stavu p1. Nasměruje paket ŽÁDOSTI UKONČENÍ v módu S PŘENOS GDLP(ADLP) ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR rovnocennému XDCE prostřednictvím procesu REQUEST) ADCE (GDCE) transformace formátů. PŘIPRAVEN K ŘÍZENÍ TOKU Činnost se nevyžaduje. ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET Odstraňuje z okna pakety DATA v módu S, přeneseny REQUEST) GDLP (ADLP) rovnocennému XDCE, nebere v úvahu libovolné pakety DATA, které představují částečně vyslanou M-bitovou posloupnost a také nebere v úvahu libovolný paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S, který čeká na přenos XDCE, všechny čítače oken nastavuje na 0 (ust. 5.2.6.7.1). Přenáší rovnocennému XDCE paket POTVRZENÍ OBNOVENÍ (RESET CONFIRMATION) v módu S. Vrací SVC do stavu d1. Směruje paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) v módu S do procesu transformace formátů.

p1 p2

p3

p4 +p6 p7 d1 d2

25.11.2004 5 - 39


HLAVA 5

d3

PŘENOS GDLP(ADLP) ŽÁDOSTI OBNOVENÍ (RESET REQUEST) ADCE(GDCE)

Odstraňuje z okna pakety DATA v módu S, přenesené rovnocennému XDCE, nebere v úvahu jakékoliv pakety DATA, které představují částečně vyslanou M-bitovou posloupnost a také nebere v úvahu libovolný paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S, který čeká na přenos rovnocennému XDCE, všechny čítače oken nastavuje na NULU (bod 5.2.6.7.1), směruje paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) v módu S rovnocennému XDCE přes proces transformace formátů.

i1

PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) GDLP (ADLP) VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ GDLP(ADLP) – INTERRUPT SENT PŘIPRAVEN K PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) ADCE (GDCE) VYSLÁN SIGNÁL PŘERUŠENÍ (INTERRUPT SENT) ADCE (GDCE) PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) ADCE (GDCE) NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) ADCE (GDCE) PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE READY) GDLP (ADLP) NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) GDLP (ADLP)

Činnost se nevyžaduje.

i2 j1 j2 f1 f2 g1 g2

Nasměruje do procesu transformace formátů paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S přijatý od rovnocenného XDCE. Činnost se nevyžaduje. Nastavuje paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) v módu S přijatý z procesu transformace formátů. Činnost se nevyžaduje. Činnost se nevyžaduje. Činnost se nevyžaduje. Činnost se nevyžaduje.

Tab. 5-15. Vliv GDLP (ADLP) na stav připravenosti paketové vrstvy ADCE (GDCE) PAKET přijat od GDLP (ADLP) (viz pozn. 2)

CH=0 bez přítomnosti TC (viz pozn.4) nebo CH=0 ve VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) paketem ADLP Záhlaví paketu Nepřipraveno Nastavení přepojení, ukončení, PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), řízení TOKU (FLOW CONTROL), nebo Obnovení (RESET)

Stav ADCE (GDCE) (viz pozn. 1 a 3)

PŘIPRAVENOST PAKETOVÉ VRSTVY r1 A= DISCARD

A = DISCARD

viz tabulku 5-16

Poznámky: 1) XDCE nemusí být ve stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Před identifikací, uvedenou v této tabulce, všechny pakety, přijaté od rovnocenného XDLP, se prověřují za účelem vyhledání zdvojených paketů. 3) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté této činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba vymazat z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na to, že kombinace „paket / stav“ nemůže nastat. 4) V případech, kdy je CH=0 a je přítomno platné TC (dočasné číslo kanálu) v ŽÁDOSTI UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) paketem ADLP nebo GDLP nebo CLEAR CONFIRMATION – POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) paketem ADLP a GDLP, se postupuje dle ustanovení odst. 5.2.5.1.2.3 a tabulky 5-16.

25.11.2004 5 - 40

HLAVA 5


Tab. 5-16. Vliv GDLP (ADLP na stav připravenosti instalování přepojení a uvolnění ADCE (GDCE) Paket přijat od GDLP (ADLP) (pozn.2)

ADCE (GDCE) výzva nastavení a uvolnění stavů (viz poznámky 1, 7 a 8)

Připraven ost READY

Žádost Výzvy – CALL REQUEST GDLP (ADLP)

ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ADCE (GDCE)

Přenos dat –DATA TRANSFER

GDLP (ADLP) ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST)

p4 p1 CHYBA FORMÁTU (viz pozn. 3)

ŽÁDOST VÝZVY-CALL REQUEST

ŽÁDOST PŘIJATA – CALL ACCEPT

ŽÁDOST UKONČENÍ CLEAR REQUEST POTVRZENÍ UKONČENÍ – CLEAR CONFIRMATION DATA, PŘERUŠENÍ (INTERRUPT), ŘÍZENÍ TOKUFLOW CONTROL nebo paket OBNOVENÍRESET Poznámky:

A=ERROR (viz pozn.10) S=p7 D=33 (viz pozn.9) A=NORMA L 5.2.6.3.1 S=p2 (nastav na DCE) A=ERROR S=p7 D=20

p6 p2

p3


A=ERROR S=p7 D=33 (viz pozn. 6 a 9)

viz tabulku 5-17

Neaplikovatelné

Neaplikovatelné

(viz pozn. 4)

A=ERROR S=p7 D=21

A =ERROR S=p7 D=25

ADCE/ GDCE ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) GDLP/ ADLP p7 A= DISCARD

(viz pozn.6) A= DISCARD

(viz pozn. 4)


A=ERROR S=p7 D=23

A=ERROR S=p7 D=25

A= DISCARD

(viz pozn. 6)

(viz pozn. 6)

A=NORMAL 5.2.6.3.3 S=p6 (nastav na DCE) A=ERROR S=p7 D=23 (viz pozn. 6)

A= DISCARD

A=NORMAL (5.2.6.3.3) S=p1 nenastav


A=NORMAL (5.2.6.3.3) S=p1 nastav

viz tabulku 5-17

A=ERROR S=p7 D=25

A= DISCARD

(viz pozn. 6)

(viz pozn.10)

(viz pozn. 6)

A=NORMA L 5.2.6.3.3 S=p6 nenastav A=ERROR S=p7 D=20 (viz pozn.10) A=ERROR S=p7 D=20 (viz pozn. 9 a 10)

A=NORMAL 5.2.6.3.3 S=p6 (nastav na DCE) A=ERROR S=p7 D=21 (viz pozn. 6)

A=NORMAL 5.2.6.3.1 S=p4(nastav na DCE) nebo A=ERROR S=p7 D=42 (viz pozn. 6) A=NORMAL 5.2.6.3.3 S=p6 (nastav na DCE) A=ERROR S=p7 D=22 (viz pozn. 6)



A=ERROR S=p7 D=21

(viz pozn. 6)

1) XDCE nemusí být ve stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Před identifikací, uvedenou v této tabulce, všechny pakety přijaty od rovnocenného XDLP, se prověřují za účelem vyhledání zdvojených paketů. 3) Chybu formátu může způsobit S-bitová posloupnost, mající první nebo mezilehlý paket kratší než je maximální délka nebo neplatné pole LV v paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST), VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT), ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) nebo PŘERUŠENÍ (INTERRUPT). Chybí zjišťování jiných chyb formátu módu S. 4) ADCE stanovuje všechny čísla kanálů, používané mezi ADLP a GDLP, proto nemůže vzniknout konflikt výzev. Při přijetí paketu ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) od DGLP s dočasným číslem kanálu asociovaným s SVC ve stavu p4, poruší se asociace čísel kanálů „dočasný - trvalý“ (ust. 5.2.5.1.2.3). 5) Nepoužitelné pro GDLP.

25.11.2004 5 - 41


HLAVA 5

6) V případě „ERROR“ se uskutečňují činnosti prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)) a kromě toho, XDLP (v čase procesu transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST). 7) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 8) Číslo v závorkách pod záznamem A = NORMAL - číslo bodu v této tabulce, ve které se určují příslušné činnosti, obvykle zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce. 9) Situace ERROR a přechod do stavu p7 je možný pouze v tom případě, když je přesně známá adresa pozemního DTE. V opačném případě se paket neuvažuje. 10) V případě ERROR se provede činnost jako při přechodu do stavu p7 (včetně vyslání paketu ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST do XDLP), ale bez vyslání paketu ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST do místního DCE.

5-17. Vliv GDLP (ADLP) na stav obnovení ADCE (GDCE) Paket přijat Od GDLP (ADLP) (viz pozn. 2)

Stavy obnovení ADCE (GDCE) (viz pozn. 1, 4 a 5)

PŘIPRAVENOST K ŘÍZENÍ TOKU d1

ŽÁDOST OBNOVENÍ GDLP (ADLP)

A=NORMAL (5.2.6.7) S = d2 (nastavit DCE) A = ERROR S = d3 D = 27 (viz. pozn. 3) viz tabulku 5-18

A = DISCARD

POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION)

viz tabulku 5-18

PAKET DATA nebo ŘÍZENÍ TOKU – FLOW CONTROL

viz tabulku 5-19

CHYBA FORMÁTU (viz pozn. 6)


A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 3) A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 3) A = ERROR S = d3 D = 33 (viz pozn. 3)

ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)

POTVRZENÍ OBNOVENÍ (RESET CONFIRMATION)


d2

A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 3) A = ERROR S = d3 D = 28 (viz pozn. 3)

VYSLÁNÍ ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) ADCE (GDCE) do GCLP (ADLP) d3 A = NORMAL (5.2.6.7) (nenastavovat) A = NORMAL (5.2.6.7) S = d1 (nenastavovat) A = DISCARD

A = DISCARD

A = DISCARD

A = DISCARD

Poznámky: 1) XDCE nemusí být v stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Před identifikací, uvedenou v této tabulce, všechny pakety, přijaty od rovnocenného XDLP, se prověřují za účelem vyhledání zdvojených paketů. 3) V případě „ERROR“ se uskutečňují činnosti prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) do rovnocenného XDLP) a mimo to, DCE (v čase procesu transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST). Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku této činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba vymazat z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na to, že kombinace „paket / stav“ nemůže nastat. 4) Číslo v závorkách po záznamu A = NORMAL - číslo bodu v tomto dokumentu, kde se určují činnosti, obvykle při zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce. 5) Chyba formátu může vzniknout, když má S-bitová posloupnost první nebo střední paket kratší než je maximálnÍ délka nebo z neplatného pole LV v paketech CALL REQUEST- ŽÁDOSTI VÝZVY, CALL ACCEPT -VÝZVA PŘIJATA, ŽÁDOST UKONČENÍ- CLEAR REQUEST, PŘERUŠENÍ (INTERRUPT)).

25.11.2004 5 - 42

HLAVA 5


Tab. 5-18. Vliv GDLP (ADLP) na stav přenosu signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) Paket přijat od GDLP (ADLP) (viz pozn. 2)

INTERRUPT (PŘERUŠENÍ) viz pozn.6

Paket přijat od GDLP (ADLP) (viz pozn. 2)


Stav přenosu signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) (viz poznámku 1, 3 a 4) PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ GDLP (ADLP) i1 A = NORMAL (5.2.6.4.5) S = i2 (nastavit DCE)

VYSLÁN SIGNÁL PŘERUŠENÍ GDLP (ADLP) i2 A = ERROR S = d3 S = 44 (viz pozn. 5)

Vliv GDLP (ADLP) na stavy přenosu signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) (viz poznámku 1, 3 a 4) PŘIPRAVENOST NA VYSLANÝ SIGNÁL PŘERUŠENÍ GDLP K PŘERUŠENÍ GDLP (ADLP) (ADLP) j1 j2 A = NORMAL A = ERROR (5.2.6.4.5) S = d3 S = j1 D = 43 (nastavit potvrzení DCE) (viz pozn. 5)

Poznámky: 1) XDCE nemusí být v stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Před identifikací, uvedenou v této tabulce, všechny pakety přijaty od rovnocenného XDLP , se prověřují za účelem vyhledání zdvojených paketů. Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v této činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba vymazat z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na to, že kombinace „paket / stav“ nemůže nastat. 3) Číslo v závorkách po záznamu A = NORMAL - číslo bodu v tomto dokumentu, kde se určují činnosti, obvykle při zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce. 4) V případě „ERROR“ se uskutečňují činnosti, prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST) do rovnocenného XDLP) a mimo to DCE (v čase procesu transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST). 5) Délka uživatelských dat v paketech PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) přesahující 32 bytů nebo paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) mimo posloupnost se považují za chyby.

25.11.2004 5 - 43


HLAVA 5

Tab. 5-19. Vliv GDLP (ADLP) na stav přenosu řízení toku ADCE (GDCE) Paket přijat od GDLP (ADLP) (viz pozn. 2)

Paket DATA s vadným PR (viz pozn. 3) Paket DATA s platným PR, vadným PS nebo podpolem LV (viz poznámku 4 a 5) Paket DATA s platným PR, PS a podpolem LV

Paket přijat od GDLP (ADLP) (viz pozn. 2)

Pakety RR, RNR, ODMÍTNUTÍ s vadným PR (viz pozn. 3) Paket RR s platným polem PR (viz poznámku 9) Paket RNR s platným označením PR (viz poznámku 9) Paket ODMÍTNUTÍ s platným PR (viz pozn. 9)

Stav vysílání řízení toku ADCE (GDCE) (viz poznámky 1, 6 a 7) PŘIPRAVENOSTNA PŘÍJEM (RECEIVE READY) ADCE (GDCE) f1 A = ERROR S = d3 D=2 (viz pozn. 8) A = DISCARD, ale zpracovat hodnotu PR a odeslat paket ODMÍTNUTÍ (REJECT), obsahující očekávanou hodnotu PS (viz pozn. 5) A = NORMAL (5.2.6.4.4) (nastavit)

NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM (RECEIVE NOT READY) ADCE (GDCE) f2 A = ERROR S = d3 D=2 (viz pozn. 8) A = DISCARD, ale zpracovat hodnotu PR a odeslat paket ODMÍTNUTÍ (REJECT), obsahující očekávanou hodnotu PS po ukončení stavu obsazení A = PROCES, když je to možné, nebo A = DISCARD, ale zpracovat hodnotu PR a odeslat paket ODMÍTNUTÍ (REJECT), obsahující očekávanou hodnotu PS po ukončení stavu obsazení

Stav vysílání řízení toku ADCE (GDCE) (viz pozn. 1, 6 a 7) PŘIPRAVENOST (RECEIVE READY)NA PŘÍJEM GDLP (ADLP) g1 A = ERROR S = d3 D=2 (viz pozn. 8) A = NORMAL (5.2.6.5) A = NORMAL (5.2.6.5) S = g2 A = NORMAL (5.2.6.5)

NEPŘIPRAVENOST (RECEIVE NOT READY)NA PŘÍJEM GDLP (ADLP) g2 A = ERROR S = d3 D=2 (viz pozn. 8) A = NORMAL (5.2.6.6) S = g1 A = NORMAL (5.2.6.6)

A = NORMAL (5.2.6.6) S = g1

Poznámky: 1) XDCE nemusí být v stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Před identifikací, uvedenou v této tabulce, všechny pakety přijaty od rovnocenného XDLP, se prověřují za účelem vyhledání zdvojených paketů. 3) Hodnota PR je neplatná, když je jeho hodnota menší (podle modulo 16) než hodnota posledního paketu vyslaného rovnocenným XDLP, nebo vyšší než hodnota PS následujícího paketu dat, které se mají vyslat XDLP. 4) Hodnota PS je neplatná, když se liší od očekávané následné hodnoty PS. 5) Podpole LV je neplatné, když má příliš vysokou hodnotu pro rozměr přijatého segmentu. V případě chyby v poli LV, jejíž výsledkem je ztráta důvěry ve správnost ostatních polí v paketu, tento paket se nebere v úvahu a žádná další činnost se neprovádí. 6) Číslo v závorkách pod záznamem A = NORMAL - číslo bodu v této tabulce, ve které se určují příslušné činnosti, obvykle zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce.

25.11.2004 5 - 44

HLAVA 5


7) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 8) V případě „ERROR“ se uskutečňují činnosti prováděné při přechodu do stavu d3 (včetně vyslání DTE paketu ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)) a kromě toho, XDLP (v čase procesu transformace formátů) vyšle paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST). 9) Pakety PR, RNR a ODMÍTNUTÍ (REJECT)) nemají přímý význam, a proto se nevysílají DTE. 10) Příjem paketu menšího než je maximální velikost paketu, kde je M bit=1, má za následek reset, zbytek posloupnosti se nebere v úvahu.

25.11.2004 5 - 45


HLAVA 5

Tab. 5-20. Vliv DCE na vytvoření spojení a ukončení ADCE (GDCE)

Paket od DCE

přijat Připravenost

(viz pozn. 2 a 4)

Stav vytvoření spojení a ukončení ADCE (GDCE) (viz poznámky 1, 7 a 8) ŽÁDOST ŽÁDOST PŘENOS DAT Žádost VÝZVY VÝZVY (DATA ukončení GDLP (CALL (CALL TRANSFER) REQUEST) REQUEST) (ADLP) ADCE GDLP (ADLP) (GDCE)

Žádost ukončení (clear request) GDLP (ADLP) do ADCE (GDCE)

p1 p6

p7

p4 ŽÁDOST VÝZVY – CALL REQUEST (viz pozn. 6) VÝZVA PŘIJATACALL ACCEPT (viz pozn. 4) ŽÁDOST UKONČENÍ – CLEAR REQUEST (viz pozn. 4) Pakety DATA, PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) nebo OBNOVENÍ (RESET) (viz pozn. 4)

p2

p3

INVALID

INVALID

INVALID

INVALID

INVALID

(viz pozn. 5)

(viz pozn. 3)

(viz pozn. 3)

(viz pozn. 3)

(viz pozn. 3)

A=NORMAL S=P4 (nastavit)

INVALID

INVALID

A=DISCARD

A=DISCARD

(viz pozn. 3)

(viz pozn. 3)

A=DISCARD

A=NORMAL 5.2.6.3.3 S=p7 (nastavit)



A=DISCARD

A=DISCARD

A=DISCARD

INVALID

INVALID

A=DISCARD

A=DISCARD

(pozn. 3)

(pozn. 3)

Viz Tabulku 5-21

A =NORMAL 5.2.6.3.1 S = p3 (nastavit) A=DISCARD

Poznámky: 1) XDCE nemusí být v stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Tento paket je paketem DTE, přijatým přes DCE po provedení všech zpracování DTE/DCE. Místní procedury v rozhraní DTE/DCE (Např. RR, RNR a ODMÍTNUTÍ (REJECT) pokud se používají) nemají bezprostřední vliv na XDCE. Provedou se všechny procedury zpracování chyb, uvedené v ISO 8208. Proto jsou některé pakety zrušeny rozhraním a neuvedeny v tabulce. 3) DCE při použití protokolu s DCE zjistí chybové stavy, to znamená, že chybový paket nikdy nevstoupí do XDCE, viz také poznámku 2. 4) Číslo kanálu DTE/DCE odpovídá číslu kanálu pro ADCE/GDCE, paket od DTE, který obsahuje číslo kanálu spojené s kanálem „letadlo-země“ pomocí předběžné tabulky. Pokud tabulka chybí, potom se určený kanál DTE/DCE asociuje s kanálem „letadlo-země“ ve stavu p1. 5) ADCE určuje čísla kanálů, používaných mezi ADLP a GDLP, to znamená, že konflikt výzev (označovaný p5 ISO 8208) nemůže vzniknout, viz také poznámku 4. 6) ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) od DTE nikdy nemůže být asociována s číslem kanálu XDCE, který není ve stavu p1. 7) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 8) Číslo v závorkách pod záznamem A = NORMAL - číslo bodu v této tabulce, ve které se určují příslušné činnosti, obvykle zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce.

25.11.2004 5 - 46

HLAVA 5


Tab. 5-21. Vliv DCE na stav obnovení ADCE (GDCE) Paket přijat od DCE

ŽÁDOST OBNOVENÍ – RESET REQUEST POTVRZENÍ OBNOVENÍ – RESET CONFIRMATION PŘERUŠENÍ (INTERRUPT)

POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION) DATA (viz pozn. 2)

Stav obnovení ADCE (GDCE) (viz pozn. 1, 4 a 5) PŘIPRAVENOST K ŽÁDOST PŘENOS ŽÁDOSTI ŘÍZENÍ TOKU (FLOW OBNOVENÍ (RESET OBNOVENÍ (RESET CONTROL READY) REQUEST) REQUEST) ADCE GDLP (ADLP) (GDCE) do GNDL (ADLP) d1 d2 d3 A = DISCARD A = NORMAL A = NORMAL (5.2.6.7) (5.2.6.7) S = d1 S = d3 (nastavit) (nastavit) INVALID INVALID INVALID (viz pozn. 3) (viz pozn. 3) (viz pozn. 3) viz tabulku 5-22

A = DISCARD

viz tabulku 5-22

A = DISCARD

A = NORMAL (5.2.6.4) (nastavit)

A = DISCARD

Zachovat paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) do ukončení obnovení v módu S INVALID (viz pozn. 3)

Zachovat paket dat do ukončení obnovení v módu S

Poznámky: 1) XDCE nemusí být ve stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Tento paket je paketem DTE, přijatým přes DCE po provedení všech zpracování DTE/DCE. Místní procedury v rozhraní DTE/DCE (Např. RR, RNR a ODMÍTNUTÍ (REJECT) pokud se používají) nemají bezprostřední vliv na XDCE. Provedou se všechny procedury zpracování chyb, uvedené v ISO 8208. Proto jsou některé pakety zrušeny rozhraním a neuvedeny v tabulce. 3) DCE při použití protokolu s DCE zjistí chybové stavy, to znamená, že chybový paket nikdy nevstoupí do XDCE, viz také poznámku 2. 4) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 5) Číslo v závorkách pod záznamem A = NORMAL - číslo bodu v této tabulce, ve které se určují příslušné činnosti, obvykle zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce.

25.11.2004 5 - 47


HLAVA 5

Tab. 5-22. Vliv DCE na stav vyslání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) Paket přijat od DCE (viz pozn. 2)


Stav vysílání signálu PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) ADCE (GDCE) (viz poznámku 1, 4 a 5) PŘIPRAVENOST NA PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) DLP (ADLP) i1 INVALID (viz pozn. 3)

Paket přijat od DCE (viz pozn. 2)


PŘENOS SIGNÁLU PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) GDLP (ADLP) i2 A = NORMAL (5.2.6.4.5) S = i1 (nastavit)

Stav vysílání signálu přerušování ADCE (GDCE) (viz poznámku 1, 4 a 5) PŘIPRAVENOSTNA PŘERUŠENÍ (INTERRUPT READY) GDLP (ADLP) j1 A = NORMAL (5.2.6.4.5) S = j2 (nastavit)

PŘENOS SIGNÁLU PŘERUŠENÍ (INTERRUPT) GDLP (ADLP) j2 INVALID (viz poznámku 3)

Poznámky: 1) XDCE nemusí být ve stejném stavu jako rozhraní DTE/DCE. 2) Tento paket je paketem DTE, přijatým přes DCE po provedení všech zpracování DTE/DCE. Místní procedury v rozhraní DTE/DCE (Např. RR, RNR a ODMÍTNUTÍ (REJECT) pokud se používají) nemají bezprostřední vliv na XDCE. Provedou se všechny procedury zpracování chyb, uvedené v ISO 8208. Proto jsou některé pakety zrušeny rozhraním a neuvedeny v tabulce. 3) DCE při použití protokolu s DCE zjistí chybové stavy, to znamená, že chybový paket nikdy nevstoupí do XDCE, viz také pozn. 2. 4) Data v tabulkách mají toto označení: A = příslušná činnost, S = stav, do kterého je potřeba přejít, D = diagnostický kód, který je nutné použít v paketech, vytvořených v důsledku podniknuté činnosti, DISCARD upozorňuje na to, že doručený paket je potřeba převzít z vyrovnávací paměti XDLP a INVALID poukazuje na nesprávný vztah „paket / stav“. 5) Číslo v závorkách pod záznamem A = NORMAL - číslo bodu v této tabulce, ve které se určují příslušné činnosti, obvykle zpracování doručeného paketu. Když není uvedeno číslo bodu, obvyklé zpracování je uvedeno v tabulce.

Tab. 5-23. Přidělení čísel rozhlasového vysílání Identifikátor rozhlasového vysílání spojem zeměvzduch 0016 0116 3016 3116 3216 ostatní Identifikátor rozhlasového vysílání spojem vzduchzemě 0016 0216 1016 2016 FE16 FF16 Ostatní

Přidělení

Neplatné Rezervován (diferenční korekce GNSS) Neplatné Rezervováno pro ACAS (RA vysílání) Rezervováno pro ACAS (ACAS vysílání) Nepřiděleny Přidělení

Neplatné Rezervován (informace o vzdušném pohybu) Hlášení o možnosti využití datového spoje Poznávací číslo (kód) letadla Update request- žádost aktualizace Search request - Žádost vyhledávání Nepřiděleny

25.11.2004 5 - 48

HLAVA 5

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III Tabulka 5-24. Přidělování čísel registrů Číslo registru (hexadecimálně) 0016 0116 0216 0316 0416 0516 0616 0716 0816 0916 0A16 0B16 0C16 0D16-0E16 0F16 1016 1116-1616 1716 1816-1F16 2016 2116 2216 2316 2416 2516 2616-2F16 3016 3116-3F16 4016 4116 4216 4316 4416 4516 4616 4716 4816 4916-4F16 5016 5116 5216 5316 5416 5516 5616 5716-5E16 5F16 6016 6116 6216 6316 6416 6516 6616 -6F16 7016 -7516 7616-E016 E116-E216 E316-F016 E616 E716-F016 F116 F216 F316-FF16

Přidělení Neprovozován Nepřiděleno Spojené Comm-B, segment 2 Spojené Comm-B, segment 3 Spojené Comm-B, segment 4 Poloha letadla ve vzduchu – rozšířený dotazovací signál Poloha letadla na zemi – rozšířený dotazovací signál Stav – rozšířený dotazovací signál Identifikace a typ – rozšířený dotazovací signál Rychlosti letadla ve vzduchu – rozšířený dotazovací signál Informace určovaná událostmi – rozšířený dotazovací signál Informace 1 „letadlo-letadlo“ (stav letadla) Informace 2 „letadlo-letadlo“ (záměr letadla) Rezervováno (další informace „letadlo-letadlo“) Rezervováno (ACAS) Hlášení o možnosti využití datového spoje Doplněk k hlášení o možnosti využití datového spoje Zpráva o možnosti běžného užití GICB Zpráva o možnosti přístupu ke specifickým službám módu S Identifikace letadla Registrační označení letadla a dopravce Poloha antén Rezervováno (poloha antény) Rezervováno (parametr statické polohy letadla) Typ letadla Neurčeno Aktivní informace- doporučení na vyřešení konfliktu (RA) Neurčeno Záměr letadla – vybraný svislý Identifikátor dalšího navigačního bodu Poloha dalšího navigačního bodu Informace o dalším navigačním bodu Pravidelné meteorologické hlášení z paluby Meteorologické hlášení o nebezpečných meteorologických podmínkách Rezervováno pro systém optimalizace letu módu 1 Rezervováno pro systém optimalizace letu módu 2 Zpráva týkající se VKV kanálu Neurčeno Hlášení o směru a zatáčení Zpráva o poloze letadla – hrubý údaj Zpráva o poloze letadla – přesný údaj Zpráva o stavovém vektoru vzhledem ke vzduchu Uživatelský navigační bod č. 1 Uživatelský navigační bod č. 2 Uživatelský navigační bod č. 3 Neurčeno Kontrola kvazistatických parametrů Hlášení o rychlosti a kurzu Stav nouze /priority – rozšířený dotazovací signál . Rezervováno pro stav cíle a informace o stavu Rezervováno pro rozšířený dotazovací signál Rezervováno pro rozšířený dotazovací signál Provozní stav letadla Rezervováno pro rozšířený dotazovací signál Rezervováno pro parametry budoucích spojů vzduch-země Nepřiděleno Rezervováno pro byty módu S Nepřiděleno Číslo revize softwaru ACAS jednotky Nepřiděleno Vojenské aplikace Vojenské aplikace Nepřiděleno

Poznámka: V kontextu tabulky 5-24 je možné termín „letadlo“ chápat jako „odpovídač nesoucí letadlo“, „pseudo-letadlo (např. překážka) nebo „vozidlo“.

5 - 49

22.11.2007 Změna č. 82


HLAVA 5

Tabulka 5-25. Přidělování kanálů pro MSP Číslo kanálu spoje zeměvzduch 0 1 2 3 4 5 6 7 8-63 Číslo kanálu spoje vzduchzemě 0 1 2 3 4 5 6 7 8-63

22.11.2007 Změna č. 82

Přidělení Není činný Rezervováno (řízení speciálních služeb) Rezervováno (informace o pohybu ve vzduchu) Rezervováno (výstraha "země - letadlo") Rezervováno (místo polohy určení na zemi) Řízení úrovně citlivosti ACAS Rezervováno (žádost obsluhy "země - letadlo") Rezervováno (odpověď "letadlo - země " týkající se obsluhy) Neurčeno Přidělení Není činný Rezervováno (řízení speciálních služeb) Neurčen Rezervováno (pilné vysílání zprávy) Rezervováno (žádost o místo polohy) Neurčen Rezervováno (odpověď “země - letadlo" týkající se obsluhy) Rezervováno (žádost obsluhy "letadlo - země") Neurčeno

5 - 50

HLAVA 5

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III OBRÁZKY K HLAVĚ 5

PRO DI=1

17

21 IIS

23 MBS

20

26

27

MES

LOS

22

TMS 30

29 RSS

25

SPARE

LAS

28

32

PRO DI=7

17

21 IIS

25 RRS

20

26

27

SPARE

LOS

TMS 30

29 SPARE

24

SPARE

LAS

28

32

Obr. 5-1. Struktura pole SD

r1

r2

r3

p3

p4

p5

p6

p7

d1

d2

d3

g2

i1

i2

j1

j2

STAV PŘIPRAVENOSTI A RESTARTU

STAV NAVÁZANÍ A UKONČENÍ PŘENOSU

p1

p2

STAV PŘENOSU DAT

STAV PŘERUŠENÍ A ŘÍZENÍ

Poznámka:

f1

f2

g1

Ve stavech r1, p4 a d1 je zabezpečen přístup k nižším hierarchickým podúrovním stavu DCE.

Obr. 5-2. Hierarchie podstavců DCE

25.11.2004 5 - 51


1

2

HLAVA 5

3

DP = 0

MP = 1

P

FILL

4

5

6

S=1

7

8

ST = 0

FILL2 SN

CH

AM AG

S

FS

F

LV

UD

Obr. 5-3. Paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) ze strany ADLP

1

2

3

DP = O

MP = 1

P

FILL

4

5

SP = 1

6

7

8

ST = 0

FILL

SN

FILL

TC

AM AG

S

FS

F

LV

UD

Obr. 5-4 Paket ŽÁDOST VÝZVY (CALL REQUEST) se strany GDLP

1

2 DP = O

3 MP = 1

4

5

6

SP = 1

7

8

ST = 1

TC

FILL2 SN

CH

AM

AG S

FILL

F

LV

UD

Obr. 5-5. Paket VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ze strany ADLP

25.11.2004 5 - 52

HLAVA 5


1

2

3

DP = 0

4

MP = 1

5

6 7

SP = 1

8

ST = 1

FILL

FILL

SN CH

AM AG

S

FILL

F

LV

UD

Obr. 5-6. Paket VÝZVA PŘIJATA (CALL ACCEPT) ze strany GDLP

1

2 DP = 0

3

4

MP = 1

5

SP = 1

6

7

ST = 2

TC

8 FILL2

SN CH

AM AG CC DC

S

FILL

F

LV

UD

Obr. 5-7. Paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ze strany ADLP

25.11.2004 5 - 53

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III 1

2 DP = 0

HLAVA 5 3

4 5

MP = 1

SP = 1

6 7

8

ST = 2

FILL

SN

TC

AM CH

AG CC

DC S

FILL

F

LV

UD

Obr. 5-8. Paket ŽÁDOST UKONČENÍ (CLEAR REQUEST) ze strany GDLP

1

2 DP = 0

3 MP = 1

4 SP = 1

5

6

7

ST = 3

8 FILL2

SN

TC

AM

CH

AG

Obr. 5-9. Paket POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) ze strany ADLP

25.11.2004 5 - 54

HLAVA 5


1

2 DP = 0

3 MP = 1

4 5 SP = 1

6 7v ST = 3

8 FILL

TC

SN AM

CH

AG Obr. 5-10. Paket POTVRZENÍ UKONČENÍ (CLEAR CONFIRMATION) ze strany GDLP

1

2

3

DP = 1

4

5

6

M

7

8

SN

FILL 1 PS

PR

CH

LV UD

Obr. 5-11. Paket DATA

1

2

3

DP = 0

MP = 1

S

F

4 5 SP = 3

6

7

ST = 1

8 FILL2

SN

CH

LV

UD

Obr. 5-12. Paket PŘERUŠENÍ (INTERRUPT)

25.11.2004 5 - 55


1

HLAVA 5

2 DP = 0

3 MP = 1

4 5 SP = 3

6 7 ST = 3

8 SS = 0

SN

FILL 2

CH

FILL

Obr. 5-13. Paket POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ (INTERRUPT CONFIRMATION)

1

2 DP = 0

3 MP = 1

4 5 SP = 3

6

7

ST = 3

8 SS = 1

SN

FILL 2

CH

PR

Obr. 5-14. Paket ODMÍTNUTÍ (REJECT)

1

2 DP = 0

3 MP = 1

4 5 SP = 2

6

7

ST = 0

8 FILL2

SN

FILL

CH

PR

Obr. 5-15. Paket PŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM – RECEIVE READY

1

2 DP = 0

3 MP = 1

4 SP = 2

5

6 7 ST = 1

8 FILL2

SN

FILL

CH

PR

Obr. 5-16. Paket NEPŘIPRAVENOST NA PŘÍJEM – RECEIVE NOT READY

25.11.2004 5 - 56

HLAVA 5


1

2

3

DP = 0

MP = 1

4 5 SP = 2

6

7

8

ST = 2

FILL2

SN

FILL

CH

FILL RC DC

Obr. 5-17. Paket ŽÁDOST OBNOVENÍ (RESET REQUEST)

1

2

3

DP = 0

MP = 1

4 5 SP = 2

6 7

8

ST = 3

FILL2

SN

FILL CH

FILL

Obr. 5-18. Paket POTVRZENÍ OBNOVENÍ (RESET CONFIRMATION)

1

2 DP = 0

3 MP = 1

4

5

SP = 3

6

7

ST = 0

8 OF

IN

RTL RT ODL OD

Obr. 5-19. Paket SMĚROVÁNÍ - ROUTE

25.11.2004 5 - 57

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III 1

HLAVA 5

2 DP = 0

3 MP = 1

4 5 SP = 3

6

7

ST = 2

8 FILL2

LENGHT

FIRST PACKET

LENGHT LAST PACKET

LENGHT = 0

Obr. 5-20. OBOUSMĚRNÝ (multiplexní) paket

1

2 DP = 0

3

4

MP = 0

5

6

7

8

M/CH FILL1

UD

Obr. 5-21. Paket MSP krátkého formátu

1

2 DP = 0

3 MP = 1

4 5 SP = 0

FILL2

6 7 L

M/CH UD

Obr. 5-22. Paket MSP dlouhého formátu

25.11.2004 5 - 58

8 M/SN

HLAVA 5


1 MP[1]

0 SP[2]

0

0

1

•

DATOVÝ PAKET

•

PAKET MPS KRÁTKÉHO FORMÁTU

•

PAKET MPS DLOUHÉHO FORMÁTU

0

•

PAKET ŽÁDOSTI VÝZVY

1

•

PAKET PŘIJATÉ VÝZVY

2

•

PAKET ŽÁDOSTI ZRUŠENÍ

3

•

PAKET POTVRZENÍ ZRUŠENÍ

0

•

PAKET PŘIPRAVENOSTI K PŘÍJMU

1

•

PAKET NEPŘIPRAVENOSTI K PŘÍJMU

2

•

PAKET ŽÁDOSTI OBNOVENÍ

3

•

PAKET POTVRZENÍ OBNOVENÍ

0

•

PAKET SMĚROVANÍ

1

•

PAKET PŘERUŠENÍ

2

•

MULTIPLEX

0

•

PAKET POTVRZENÍ PŘERUŠENÍ

1

•

PAKET ZMĚNY

2

•

NEURČENO

3

•

NEURČENO

ST[2]

1

ST[2]

2

ST[2]

3

SS[2]

3

LEGENDA DP MP SP ST SS

- typ paketu DAT - typ paketu MSP - ŘÍDICÍ paket - ŘÍDICÍ typ - ŘÍDICÍ podsoubor

Obr. 5-23. Řídicí pole využívaná v paketech módu S

25.11.2004 5 - 59


PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

HLAVA 6 – VKV DIGITÁLNÍ SPOJ „LETADLO-ZEMĚ“ (VDL)

6.1 DEFINICE A MOŽNOSTI SYSTÉMU Poznámka 1: Digitální spoj na velmi krátkých vlnách (VDL) mód 2 a mód 4 VDL má schopnosti obsluhy dat. Mód 3 VDL má schopnosti obsluhy hlasu i dat. Datová schopnost je součásti pohyblivé podsítě letecké telekomunikační sítě (ATN). Kromě toho, VDL můţe také zabezpečit funkce nevztahující se k ATN. Standardy a doporučené postupy (SARP) pro číslicové spoje (VDL) jsou definovány a uvedeny níţe. Poznámka 2: Další informace o VDL jsou uvedeny v Manuálu technických specifikací pro mód 2 VDL, mód 3 VDL a mód 4 VDL. Poznámka 3: Odstavce 6.1.2 aţ 6.8.2 obsahují Standardy a doporučené postupy pro mód 2 a 3 VDL. Odstavec 6.9 obsahuje Standardy a doporučené postupy pro mód 4 VDL. 6.1.1

DEFINICE

Aktuální slot (Current slot). Slot ve kterém začíná příjem přenosu. Automatický závislý přehledový systém – vysílání (ADS-B) (Automatic dependent surveillance – broadcast). Prostředek, kterým letadla, letištní mobilní prostředky a další objekty mohou automaticky vysílat a/nebo přijímat údaje, jako jsou identifikace, poloha a další, podle vhodnosti, ve vysílacím módu pomocí datového spoje. Funkce závislé slučitelnosti podsítí (SNDCF) (Subnetwork dependent convergence function). Funkce, která koordinuje výkonnost a sluţbu konkrétní podsítě s výkonností a sluţbami, vyţadovanými podúrovní mezisíťové součinnosti. Fyzická vrstva (Physical layer). Nejniţší vrstva v referenčním modelu vzájemného propojení otevřených systémů. Fyzická vrstva odpovídá pouze za přenos binární informace v rámci fyzického prostředí (např. stanice VKV). Globální signalizační kanál (GSC) (Global signalling channel). Celosvětově dostupný kanál, který se pouţívá pro řízení komunikace. Hlasová jednotka (Voice unit). Zařízení, které zajišťuje simplexní přenos hlasu a signalizace rozhraním mezi uţivatelem a VDL. Klíčování Gaussovým minimálním posuvem (GFSK) (Gaussian filtered frequency shift keying). Technika klíčování se spojitou změnou fáze vyuţívající dva tóny (nízkofrekvenční signály) a filtr s Gaussovskou charakteristikou. Koncové datové zařízení (DTE) (Data terminal equipment). DTE je koncový bod podsíťového spojení.

Koncové zařízení datového okruhu (DCE) (Data circuit-terminating equipment). DCE je zařízení dodavatele sítě, pouţívané pro zjednodušení spojení mezi DTE. Kvalita služby (Quality of service). Informace vztahující se k charakteristikám datového přenosu a pouţívaná různými spojovacími protokoly s cílem zabezpečit uţivatele pro sítě různé úrovně výkonnosti. Mód 2 (Mode 2). Výlučně datový mód VDL, při kterém se pouţívá modulace D8PSK a řídící schéma přístupu CSMA – vícenásobný přístup reagující na nosnou. Mód 3 (Mode 3). Hlasový a datový mód VDL, při kterém se pouţívá modulace D8PSK a řídící schéma přístupu TDMA – vícenásobný přístup s časovým dělením. Mód 4 (Mode 4). Pouze datový spoj VDL pouţívající modulaci s klíčováním kmitočtovým posuvem a gaussovským filtrováním (GFSK) a samoorganizující vícenásobný přístup s časovým dělením. Objekt řízení spoje (LME) (Link management entity). Koncový automat stavu protokolu, schopný přidělovat, navazovat a podporovat spojení s jedním rovnoprávným systémem. LME vytváří datový spoj a podsíťová spojení, „přepíná― tyto spoje a řídí podúroveň řízení přístupu k prostředí a fyzické vrstvě. Letadlová LME dohlíţí na efektivitu spojení s pozemními stanicemi jednoho pozemního systému. Letadlová VME určuje LME pro kaţdou pozemní stanici, kterou kontroluje. Analogicky pozemní VME vybírá LME pro kaţdé letadlo, které kontroluje. LME se nepouţívá, jestliţe spojení s rovnoprávným systémem je nestabilní. Objekt řízení VDL (VME) (VDL management entity). Specifický pro VDL je objekt, který zabezpečuje kvalitu sluţby, vyţadovanou v konkrétní ATN SNSME. VME pouţívá několik LME (které vytváří a ruší) na zjištění kvality sluţby, poskytované rovnoprávnými systémy. Objekt spoje pro přenos dat (DLE) (Data link entity). Koncový automat stavu protokolu schopný navazovat jedno spojení na úrovni datového spoje a řídit ho. Objekt podsítě (Subnetwork entity). V tomto dokumentu se bude název „pozemní DCE― pouţívat pro objekt podsítě pozemní stanice, která má spojení s letadlem, název „pozemní DTE― se bude pouţívat pro objekt podsítě pozemního směrovače, který má spojení se stanicí letadla, a fráze „letadlová DTE― se bude pouţívat pro letadlový objekt podsítě, nacházející se ve spojení s pozemní stanicí. Objekt podsítě představuje objekt síťové vrstvy, jak je definováno v ISO 8208.

6-1

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

Podsíťové spojení (Subnetwork connection). Dlouhodobá asociace mezi letadlovým DTE a pozemním DTE vyuţívající posloupnost virtuálních výzev pro zachování kontextu při přepnutí spoje. Podvrstva specifických služeb pro mód 4 VDL (VSS) (VDL Mode 4 specific services (VSS) sublayer). Podvrstva, která je nad podvrstvou MAC a poskytuje protokoly specifického přístupu módu 4 VDL včetně reservačních, náhodných a stálých protokolů. Přenosový blok (Burst). Časově definovaná spojitá sada jednoho nebo několika vysílaných signálních prvků, které mají přenášet uţivatelskou informaci a protokoly, signalizaci a potřebnou preambuli. Přenosový blok M (M burst). Datový blok bitů pouţívaný v módu 3 VDL kanálu řízení. Tento přenosový blok obsahuje signalizační informaci potřebnou pro sledování přístupu na medium a stavu spoje. Přenosový blok módu 4 VDL (VDL Mode 4 burst). Přenosový blok módu 4 VKV digitálního spoje (VDL) je sloţen z posloupnosti zdrojových adres, přenosového bloku ID, informace, rezervačního slotu a pole kontrolní sekvence rámce (FCS), ohraničený otvírací a zavírací posloupnosti indikátorů. Poznámka: Začátek přenosového bloku smí být pouze v kvantifikovaném časovém intervalu a toto omezení dovolí odvodit zpoţdění šíření mezi vysláním a příjmem. Rámec (Frame). Rámec spojové vrstvy se skládá z posloupnosti adresy, řídící informace, FCS a informačních polí. Pro mód 2 VDL tato pole jsou uzavřené z obou stran posloupnostmi otvíracích a zavíracích návěští. Rámec můţe nebo nemusí obsahovat informační pole proměnné délky. Reed-Solomonův kód (Reed-Solomon code). Kód na opravu chyb, schopný opravit chyby symbolu. Protoţe chyby symbolu představují skupinu bitů, tyto kódy poskytují dobré moţnosti korekce chyby přenosového bloku. Rozhlasové vysílání (Broadcast). Vysílání informací týkajících se létání, které není adresováno určité stanici nebo stanicím. Rozšířený Golayův kód (Extended Golay Code). Kód na opravu chyb, schopný vícenásobné opravy bitů. Řízení přístupu k prostředí (MAC) (Media access control). Podvrstva, která určuje praxi přenosu dat a řídí bitový tok touto trasou. Samoorganizující vícenásobný přístup s časovým dělením (STDMA) (Self-organizing time division multiple acces). Schéma vícenásobného přístupu zaloţené na pouţití časově sdíleného kanálu rádiového kmitočtu (vf) vyuţívající: 1. diskrétní bezprostředně následující časové sloty jako základní sdílený zdroj, 2. řadu provozních protokolů, které dovolí uţivateli zprostředkovaný přístup k těmto časovým slotům bez spoléhání na hlavní řídící stanici.

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

Slot (Slot). Jeden ze série průběţných časových intervalů stejného trvání. Vysílání kaţdého přenosového bloku začíná na začátku slotu. Služba spojové podvrstvy (DLS) (Data link service sub-layer (DLS)). Podvrstva, která se nachází nad podvrstvou MAC. DLS řídí pořadí přenosů, vytváří a ruší DLE pro orientované spojení, nabízí LME moţnost řídit DLS a zabezpečit spojení v reţimu přepojení. Spoj (Link). Spoj spojující letadlové DLE s pozemní DLE a je definován pouze spojením adresy letadlového DLS a adresy pozemního DLS. Jiný objekt podsítě se nachází nad kaţdým koncovým bodem spoje. Spojová vrstva (Link layer). Vrstva, která se nachází bezprostředně nad fyzickou vrstvou v referenčním modelu propojení otevřených systémů. Spojová vrstva zajišťuje spolehlivý přenos informace v rámci fyzického prostředí. Tato vrstva se dělí na spojovou podvrstvu a podvrstvu řízení přístupu k prostředí. Stanice VDL (VDL station). Fyzická entita zaloţená palubním nebo pozemním základě, která má schopnosti módu 2, 3 nebo 4 VDL. Poznámka: V této hlavě je stanice VDL také nazývaná jako „stanice“. Systém (System). Objekt s moţnostmi VDL. Systém zahrnuje jednu nebo několik stanic a odpovídající objekt řízení VDL. Systém můţe být buď letadlový nebo pozemní. Systém DLS módu 4 VDL (VDL Mode 4 DLS system). Systém VDL, který zavádí DLS módu 4 VDL a podsíťové protokoly, které přenesou ATN pakety nebo jiné pakety. Uživatel VSS (VSS user). Uţivatel specifických sluţeb módu 4 VDL. Uţivatelem VSS můţe být vyšší vrstva podle SARP módu 4 VDL nebo vnější aplikace pouţívající mód 4 VDL. Uživatelská skupina (User group). Skupina pozemních nebo letadlových stanic, které sdílejí hlasovou nebo datovou připojitelnost. Při hlasové komunikaci mají všichni členové uţivatelské skupiny přístup ke komunikaci. Při datové komunikaci je přístup k dvoubodovému spojení pro zprávy letadlo – země a k dvoubodovému spojení nebo rozhlasovému vysílání pro zprávy země – letadlo. Vícenásobný přístup s časovým dělením (TDMA) (Time division multiple acces). Schéma vícenásobného přístupu zaloţené na pouţití časově sdíleného kanálu rádiového kmitočtu (vf) vyuţívající: 1. diskrétní bezprostředně následující časové sloty jako základní sdílený zdroj, 2. řadu provozních protokolů, které dovolí uţivateli ve vzájemné interakci s hlavní řídící stanici zprostředkovat přístup ke kanálu. Vokodér (Vocoder). Kodér s pomalou bitovou rychlostí.

/

dekodér

hlasu

Vrstva podsítě (Subnetwork layer). Vrstva, která vytváří, řídí a ukončuje spojení v rámci podsítě.

6-2

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6 6.1.2

Rádiové kanály a funkční kanály

6.2 SYSTÉMOVÉ POZEMNÍHO ZAŘÍZENÍ

6.1.2.1 Kmitočtové pásmo letadlové stanice. Letadlová stanice musí být schopna naladit libovolný z kanálů v rozsahu specifikovaném v ust. 6.1.4.1 během 100 milisekund po obdrţení příkazu k automatickému naladění. A dále letadlová stanice módu 3 VDL musí být schopna naladit jakýkoliv kanál v rozsahu specifikovaném v ust. 6.1.4.1 během 100 milisekund po obdrţení jakéhokoliv ladícího příkazu. 6.1.2.2 Kmitočtové pásmo pozemní (letecké) stanice. Pozemní stanice musí být schopna pracovat na jí přiděleném kanálu v rámci kmitočtového rozsahu, definovaného v ust. 6.1.4.1. 6.1.2.3 Společný signalizační kanál. Kmitočet 136,975 MHz musí být rezervován jako globální společný signalizační kanál (CSC) v módu 2 VDL. 6.1.3

Vysílání pozemní stanice

6.2.1.1 Kmitočtová stabilita. Rádiový kmitočet, na kterém pracuje zařízení pozemní stanice VDL, -6 nesmí kolísat více neţ ±2x10 od přiděleného kmitočtu. Poznámka: Kmitočtová stabilita pozemních stanic VDL pouţívajících DSB-AM modulace je stanovena ve Hlavě 2 Části II pro odstup kanálů 25 kHz. 6.2.2 Výkon Efektivní vyzářený výkon by měl být takový, aby zajišťoval intenzitu pole alespoň 75 µV/m (–109 2 dBW/m ) v rámci stanoveného provozního pokrytí, na základě šíření ve volném prostoru.

Možnosti systému

6.1.3.1 Transparentnost dat. Systém VDL musí zabezpečovat datový přenos nezávislý na kódech a bytech. 6.1.3.2 Rozhlasové vysílání. Systém VDL musí nabízet sluţby rozhlasového vysílání dat mód 2 a/nebo sluţby hlasového a datového rozhlasového vysílání mód 3 spojové vrstvě. V případě módu 2 VDL musí sluţba rozhlasového vysílání podporovat multicasting sítě ze země. 6.1.3.3 Řízení spojení. Systém VDL musí vytvářet a zabezpečovat spolehlivou spojovací cestu mezi letadlem a pozemním systémem, přitom se připouští, ale není vyţadován zásah člověka. Poznámka: V tomto kontextu pojem „spolehlivý“ je definován poţadavkem BER, obsaţeným v ust. 6.3.5.1 6.1.3.4 Přechod pozemních sítí. V případě nezbytnosti letadlo vybavené VDL musí přecházet od jedné pozemní stanice ke druhé. 6.1.3.5 Hlasové schopnosti. Systém módu 3 VDL musí podporovat transparentní, simplexní hlasové činnosti zaloţené na kanálovém přístupu „Naslouchej, dříve neţ přistoupíš k hovoru―. 6.1.4 Systémové charakteristiky digitálního spoje „letadlo – země“

VKV

6.1.4.1 Radiové kmitočty musí být zvoleny z radiových kmitočtů v pásmu 117,975 aţ 137 MHz. Nejniţší přidělitelný kmitočet je 118,000 MHz a nejvyšší přidělitelný kmitočet je 136,975 MHz. Odstup mezi přidělitelnými kmitočty (odstup kanálů) je 25 kHz. Poznámka: Předpis L10/V stanoví, ţe skupina kmitočtů od 136,9 – 136,975 MHz včetně, je vyhrazena pro komunikace číslicového spoje „letadlo – země“. 6.1.4.2 být vertikální.

6.2.1

CHARAKTERISTIKY

Návrhová polarizace vyzařování musí

6.2.3

Parazitní vyzařování

6.2.3.1 Parazitní emise se udrţují na takové nejniţší hodnotě, jakou reţim provozu a povaha sluţby dovoluje. Poznámka: Dodatek 3 Radiokomunikačního řádu specifikuje úroveň parazitního vyzařování, kterou musí vysílače splňovat. 6.2.4

Vyzařování na sousedním kanálu

6.2.4.1 Výkon pozemního VDL vysílače, při všech provozních podmínkách, měřený na šíři kanálu 25 kHz prvního sousedního kanálu, nesmí překročit 0 dBm. 6.2.4.1.1 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného pozemního VDL vysílače, měřený v kanálu se šířkou pásma 25 kHz v prvním sousedním kanálu, nesmí překročit 2 dBm za všech provozních podmínek. 6.2.4.2 Výkon pozemního VDL vysílače, při všech provozních podmínkách, měřený na šíři kanálu 25 kHz druhého sousedního kanálu, musí být niţší neţ –25 dBm a dále monotónně klesat minimálně o 5 dBm na oktávu do maximální hodnoty –52 dBm. 6.2.4.2.1 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného pozemního VDL vysílače, měřený v kanálu se šířkou pásma 25 kHz v druhém sousedním kanálu, nesmí překročit –28 dBm za všech provozních podmínek. 6.2.4.2.2 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného pozemního VDL vysílače, měřený v kanálu se šířkou pásma 25 kHz ve čtvrtém sousedním kanálu, musí být niţší neţ –38 dBm a dále monotónně klesat minimálně o 5 dBm na oktávu do maximální hodnoty –53 dBm za všech provozních podmínek. 6.2.4.3 Výkon pozemního VDL vysílače, při všech provozních podmínkách, měřený na šíři kanálu 16 kHz ve středu prvního sousedního kanálu nesmí překročit –20 dBm.

6-3

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

6.2.4.3.1 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného pozemního VDL vysílače, měřený v kanálu se šířkou pásma 16 kHz v prvním sousedním kanálu, musí být niţší neţ –18 dBm za všech provozních podmínek. 6.2.4.4 Po 1. lednu 2005 všechny pozemní VDL vysílače musí splňovat ust. 6.2.4.1.1, 6.2.4.2.1, 6.2.4.2.2 a 6.2.4.3.1 v souladu s níţe uvedenými podmínkami ust. 6.2.4.5. 6.2.4.5 Poţadavky povinného dodrţování předcházejících ustanovení uvedených v ust. 6.2.4.4 jsou vypracovány na základě oblastních leteckých dohod, které specifikují vzdušný operační prostor a časový harmonogram zavádění. Dohody a jejich povinné dodrţování v pozemních systémech musí být zabezpečeny nejméně s předstihem dvou let. 6.3 SYSTÉMOVÉ LETADLOVÉHO VYBAVENÍ

CHARAKTERISTIKY

6.3.1 Kmitočtová stabilita. Rádiový kmitočet, na kterém pracuje letadlové zařízení VDL, nesmí -6 kolísat více neţ ±5x10 od přiděleného kmitočtu. 6.3.2 Výkon. Efektivní vyzářený výkon musí být takový, aby zajišťoval intenzitu pole alespoň 2 20 µV/m (–120 dBW/m ) na základě šíření ve volném prostoru, při dálkách a výškách odpovídajících provozním podmínkám, které se vyskytují v oblastech, nad nimiţ je letadlo provozováno. 6.3.3

Parazitní vyzařování

6.3.3.1 Parazitní vyzařování musí být udrţována na takové nejniţší hodnotě, jakou provozní reţim a povaha sluţby dovoluje. Poznámka: Dodatek 3 Radiokomunikačního řádu specifikuje úrovně parazitního vyzařování, které musí vysílače splňovat. 6.3.4

Vyzařování na sousedním kanále

6.3.4.1 Výkon letadlového VDL vysílače, měřený na šíři kanálu 25 kHz v prvním sousedním kanálu, nesmí překročit 0 dBm za všech provozních podmínek. 6.3.4.1.1 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného letadlového VDL vysílače, měřený na šíři kanálu 25 kHz v prvním sousedním kanálu, nesmí překročit 2 dBm za všech provozních podmínek. 6.3.4.2 Výkon letadlového VDL vysílače, při všech provozních podmínkách, měřený na šíři kanálu 25 kHz druhého sousedního kanálu, musí být niţší neţ –25 dBm a dále monotónně klesat minimálně o 5 dBm na oktávu do maximální hodnoty –52 dBm. 6.3.4.2.1 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného letadlového VDL vysílače, měřený na šíři kanálu 25 kHz v druhém sousedním kanálu, nesmí překročit –28 dBm za všech provozních podmínek. 6.3.4.2.2 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného letadlového VDL vysílače, měřený na

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

šíři kanálu 25 kHz ve čtvrtém sousedním kanálu, musí být niţší neţ –38 dBm a dále monotónně klesat minimálně o 5 dBm na oktávu do maximální hodnoty –53 dBm za všech provozních podmínek. 6.3.4.3 Výkon letadlového VDL vysílače, při všech provozních podmínkách, měřený na šíři kanálu 16 kHz ve středu prvního sousedního kanálu nesmí překročit –20 dBm. 6.3.4.3.1 Po 1. lednu 2002 výkon nově instalovaného letadlového VDL vysílače, měřený na šíři kanálu 16 kHz v prvním sousedním kanálu, musí být niţší neţ –18 dBm za všech provozních podmínek. 6.3.4.4 Po 1. lednu 2005 všechny letadlové VDL vysílače musí splňovat ust. 6.3.4.1.1, 6.3.4.2.1, 6.3.4.2.2 a 6.3.4.3.1 v souladu s níţe uvedenými podmínkami ust. 6.3.4.5. 6.3.4.5 Poţadavky povinného dodrţování předcházejících ustanovení uvedených v ust. 6.3.4.4, jsou vypracovány na základě oblastních leteckých dohod, které specifikují vzdušný operační prostor a časový harmonogram zavádění. Dohody a jejich povinné dodrţování v pozemních systémech musí být zabezpečeny nejméně s předstihem dvou let. 6.3.5

Příjem

6.3.5.1 Specifikace chybovosti. Specifikovaná chybovost pro mód 2 je maximální opravená bitová -4 chybovost (BER) 10 . Specifikovaná chybovost pro mód 3 je maximální neopravená bitová chybovost -3 (BER) 10 . Specifikovaná chybovost pro mód 4 je -4 maximální neopravená bitová chybovost (BER) 10 . Poznámka: Poţadavky BER pro fyzickou vrstvu jsou odvozeny z poţadavků BER vycházejících z rozhraní podsítě ATN. 6.3.5.2 Citlivost. Příjem musí vyhovovat poţadavkům na specifickou chybovost při intenzitě 2 ţádoucího signálu max. 20 µV/m (–120 dBW/m ). Poznámka: Poţadovaná intenzita signálu na okraji funkčního prostoru bere v úvahu poţadavky systému a ztráty signálu v rámci systému a uvaţuje zdroje šumu prostředí. 6.3.5.3 Charakteristiky odolnosti vně pásma. Příjem musí vyhovovat poţadavkům na specifickou chybovost při intenzitě pole ţádoucího signálu 2 nepřevyšující 40 µV/m (–114 dBW/m ) a s neţádoucím DSB-AM nebo D8PSK signálem na sousedním nebo kterémkoliv jiném přidělitelném kanálu, který je nejméně o 40 dB vyšší neţ ţádoucí signál. 6.3.5.3.1 Po 1. lednu 2002 musí funkce při příjmu u všech nově instalovaných VDL vyhovovat poţadavkům na specifickou chybovost při intenzitě pole ţádoucího signálu nepřevyšujícího 49 µV/m 2 (–114 dBW/m ) a při neţádoucím signálu VKV DSBAM nebo D8PSK minimálně o 60 dB větším neţ ţádoucí signál na libovolném přidělovaném kanálu, kterého odstup od kanálu přiděleného pro ţádoucí signál je 100 kHz nebo více.

6-4

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6 Poznámka: Tato úroveň charakteristiky odolnosti vůči rušení zabezpečuje charakteristiky přijímače v souladu s maskou vf spektra VDL specifikovanou v ust. 6.3.4 s izolačním poměrem vysílač – přijímač 69 dB. Lepší charakteristika vysílače a přijímače by měla za následek, ţe bude poţadován niţší izolační poměr. Poradenský materiál pro metody měření je uveden v příručce ICAO Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies (Doc 9718). 6.3.5.3.2 Po 1. lednu 2005 funkce příjmu všech zřízených VDL musí splňovat výše uvedené ust. 6.3.5.3.1 v souladu s níţe uvedenými podmínkami v ust. 6.3.5.3.3. 6.3.5.3.3 Poţadavky povinného dodrţování předcházejících ustanovení uvedených v ust. 6.3.5.3.2 jsou vypracovány na základě oblastních leteckých dohod, které specifikují vzdušný operační prostor a časový harmonogram zavádění. Dohody a jejich povinné dodrţování v pozemních systémech musí být zabezpečeny nejméně s předstihem dvou let. 6.3.5.4

Odolnost proti rušení

6.3.5.4.1 Příjem musí vyhovět poţadavkům na specifickou chybovost při intenzitě pole ţádoucího signálu 40 µV/m a s jedním nebo více mimopásmovými signály, vyjma VKV FM rozhlasových signálů, s celkovou hladinou na vstupu přijímače –33 dBm. Poznámka: V oblastech, kde signál sousedního vyššího pásma překračuje tyto hodnoty, bude pouţit vyšší poţadavek na odolnost. 6.3.5.4.2 Příjem musí vyhovět poţadavkům na specifickou chybovost při intenzitě pole ţádoucího signálu 40 µV/m a s jedním nebo více VKV FM rozhlasovými signály s celkovou hladinou na vstupu přijímače –5 dBm. 6.4 PROTOKOLY A SLUŽBY FYZICKÉ VRSTVY Letadlová a pozemní stanice musí mít přístup k fyzickému prostředí pracujícímu v simplexním reţimu. 6.4.1

Funkce

6.4.1.1 funkce:

Fyzická vrstva musí plnit následující

a) b) c) d)

6.4.1.1.2 Digitální příjem přijímačem. Přijímač musí dekódovat vstupní signál a předat ho vyšším vrstvám ke zpracování. 6.4.1.1.3 Číslicové vysílání. Fyzická vrstva VDL vhodně kódovat a vyslat informaci přijatou z vyšší vrstvy radiovým kanálem. 6.4.2

Společná fyzická vrstva módu 2 a 3

6.4.2.1 Modulační metoda. V módu 2 a 3 se musí pouţít 8stavové fázové klíčování s diferenciálním kódováním (D8PSK) s pouţitím zvýšeného kosinusového filtru s  = 0,6 (nominální hodnota). Informace určená k přenosu se diferenciálně kóduje třemi bity na symbol (baud) přenášenými jako změna fáze, ale ne jako absolutní fáze. Datový tok, určený k přenosu se dělí na skupiny po 3 následujících datových bitech, přitom bit nejniţšího významu je první. V případě nutnosti se na konci přenosu, jako poslední znak kanálu, zapisují nuly. 6.4.2.1.1 Kódování dat. Binární datový tok, postupující do diferenciálního datového kódovače, se musí transformovat do třech oddělených binárních toků X, Y, a Z tak, ţe bity 3n vytváří X, bity 3n+1 vytváří Y a bity 3n+2 vytváří Z. Tato trojice se v časovém okamţiku k(Xk,Yk,Zk) transformuje ve 1 změnu fáze, jak je ukázáno v Tabulce 6-1 , přitom absolutní fáze k představuje sumární řadu k, tj. k = k-1+ k 6.4.2.1.2 Tvar přenášeného signálu. Fázově modulovaný signál, definovaný v ust. 6.4.2.1.1, musí projít filtrem tvarování impulsu.

st  



 h , t  kT k

s



k  

kde: h = sloţitá impulsní charakteristika filtru tvarování vstupního signálu, k = definováno v ust. 6.4.2.1.1,  = určeno rovnicí v ust. 6.4.2.1.1, t = čas, Ts = trvání kaţdého znaku. Výstupní signál (funkce času) z filtru tvarování impulsu (s(t)) moduluje nosný kmitočet. Filtr tvarování impulsu má sloţitou nominální amplitudověkmitočtovou charakteristiku zvýšeného kosinusového filtru s  = 0,6. 6.4.2.2 Modulační rychlost. Symbolová rychlost je 10 500 znaků/s, coţ odpovídá nominální bitové rychlosti 31 500 bit/s. Poţadavky modulační stability pro mód 2 a 3 jsou uvedeny v Tabulce 6-2.

řízení kmitočtu přijímače a vysílače, digitální příjem přijímačem, číslicové vysílání vysílačem a oznamovací sluţby.

6.4.1.1.1 Řízení kmitočtu přijímače/ vysílače. Fyzická vrstva VDL musí určovat kmitočet přijímače nebo vysílače příkazy objektu administrativního řízení spoje (LME). Poznámka: LME představuje objekt spojové vrstvy, uvedený v manuálech technické specifikace módu 2 VDL a módu 3 VDL.

6.4.3

Specifická fyzická vrstva módu 2

Poznámka: Specifikace specifického módu 2 zahrnuje popis nastavovací posloupnosti módu 2, dopřednou korekci chyb (FEC), prokládání, kódovací bity, citlivost kanálu a systémové parametry fyzické vrstvy.

1

6-5

Všechny tabulky jsou umístěny na konci hlavy

14.11.2013 Změna č. 88

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

6.4.3.1 K vyslání sekvence rámců musí stanice vloţit čísla bitů a příznaky (popis sluţby pro datový spoj módu 2 je uveden v Manuálu technické specifikace módu 2 VDL), vypočíst FEC (ust. 6.4.3.1.2), proloţit (ust. 6.4.3.1.3), připojit nastavovací posloupnost (ust. 6.4.3.1.1), provést zakódování bitů (ust. 6.4.3.1.4) a provést závěrečné kódování a modulaci vf signálu (ust. 6.4.2.1). 6.4.3.1.1 Nastavovací posloupnost. Datový přenos musí začínat zaplněním nastavovací posloupnosti demodulátoru, která zahrnuje pět segmentů: a) stabilizace stupňovitého zvětšení a výkonu vysílače, b) synchronizace a vyřešení nejednoznačnosti, c) vyhrazený symbol, d) délka přenosu a e) záhlaví FEC. Poznámka: Ihned po těchto segmentech následuje rámec AVLC, formát kterého je uveden v popisu sluţeb datového spoje v Manuálu technické specifikace módu 2 VDL. 6.4.3.1.1.1 Stabilizace stupňovitého zvětšení a výkonu vysílače. První segment nastavovací posloupnosti, nazývaný stupňovité zvětšení (rampup), je určen pro stabilizaci výkonu vysílače a zapnutí AGC přijímače a musí bezprostředně předcházet prvnímu symbolu jednoznačného slova. Trvání stupňovitého zvětšení musí být pět znakových period. Referenční časový bod (t) pro následující specifikaci je střed prvního symbolu jednoznačného slova, to je bod, který připadne na 1/2 znakové periody po konci stupňovitého zvětšení. To znamená, ţe začátek stupňovitého zvětšení je v t = –5,5 znakových period. Výkon vysílače musí být niţší neţ –40 dBc před časem t = –5,5 znakových period. Stupňovité zvětšení zajistí, ţe výkon vysílaný v čase t = –3,0 znakových period je 90% výstupního výkonu uváděného 2 výrobcem nebo větší (viz Obr. 6-1 ). Bez ohledu na pouţitou metodu zavedení (nebo omezení) kosinového filtru výstup vysílače v čase mezi t = –3,0 a t = –0,5 se bude jevit jako by symboly „000― byly vysílány během periody stupňovitého zvětšení. Poznámka 1: Referenční časový bod pro mód 3 je stejný jako „referenční výkonový bod“. Poznámka 2: Je ţádoucí maximalizovat čas povolený pro zapnutí AGC. Avšak výkon by měl být nad 90% nominálního výstupního výkonu v t – 3,5 znakové periody. 6.4.3.1.1.2 Synchronizace a vyřešení nejednoznačností. Druhý segment nastavovací posloupnosti se skládá z kódového slova: 000 010 011 110 000 001 101 110 001 100 011 111 101 111 100 010 a přenáší se zleva doprava. 6.4.3.1.1.3 Vyhrazený symbol. Třetí segment nastavovací posloupnosti spočívá v přenosu jednoho znaku, definovaného jako 000. Poznámka: Toto pole je vyhrazeno pro budoucí definici.

6.4.3.1.1.4 Délka přenosu. Aby přijímač mohl určit délku koncového Reed-Solomonova bloku, vysílač musí přenést 17bitové slovo, od bitu nejniţšího významu (lsb) a končí bitem nejvyššího významu (msb), udávající celkový počet informačních bitů po záhlaví FEC. Poznámka: Do délky nejsou zahrnuty bity přenášené pro: Reed-Solomonův FEC, doplňkové bity zabezpečující, aby násobič generoval plný počet 8bitových slov, nebo doplňkové bity zabezpečující, aby datový kódovač generoval plný počet 3bitových znaků. 6.4.3.1.1.5 Záhlaví FEC. V rámci korekce chyb v bitech záhlaví v segmentech vyhrazeného symbolu a délky přenosu se musí vypočítat (25, 20) kód bloku. Kód bloku se přenáší jako pátý segment. Kódovač přijímá záhlaví v přenášené bitové posloupnosti. Pět bitů parity určených k přenosu se vytváří pomocí následující rovnice: T

[P1, …, P5] = [R1, …, R3, TL1, …, TL17] H P= R= TL = T = H=

znak parity (P1 se přenáší jako první), vyhrazený symbol, znak délky přenosu, funkce transponování matice, matice parity, definovaná níţe: 00000000111111111111 00111111000011111111

H=

11000111001100001111 11011011010100110011 01101001111001010101

6.4.3.1.1.6 Pořadí přenosu bitů. Přenos pěti paritních bitů výsledného vektorového součtu musí začít od prvního levého bitu. 6.4.3.1.2 Dopředná korekce chyb. Aby se zvýšila efektivní propustnost kanálu, na základě sníţení počtu nezbytných opakovaných přenosů, musí se po nastavovací posloupnosti pouţít FEC nezávisle na hranicích rámce. 6.4.3.1.2.1 Výpočet FEC. Kódování FEC se musí 8 uskutečnit pomocí systematického (255,249) 2 stavového Reed-Solomonova (RS) kódu s pevnou délkou. Poznámka 1: Tento kód umoţňuje opravit aţ tři oktety v případě datových bloků z 249 oktetů (1992 bitů). Delší přenosy jsou rozděleny na 1992bitové přenosy, a kratší přenosy se prodlouţí prostřednictvím virtuálního zaplnění nulami niţších bitů. Šest RS kontrolních oktetů se doplňuje s cílem vytvořit společný blok 255 oktetů. Prostý polynom tohoto kódu je určen následujícím polem: p(x) = (x8 + x7 + x2 + x + 1) Polynom generátoru je následující: 125



2

i 120

Všechny obrázky jsou umístěny na konci hlavy

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

kde:

6-6

x    i

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6 kde: = základní element (primitiv) GF(256) GF(256) = pole Galoisa (GF) velikosti 256. Poznámka 2: Reed-Solomonovy kódy jsou popsány v doporučeních Recommendation for Space Data System Standards Telemetry Channel Coding, by the Consultative Committee for Space Data Systems (viz Doplněk k této hlavě). 6.4.3.1.2.2 Délka bloku. Šest RS-kontrolních oktetů se vypočítá pro bloky s délkou 249 oktetů. Delší přenosy se rozdělují na bloky délky 249 oktetů (viz ust. 6.4.3.1.3). Bloky kratší se prodluţují na 249 oktetů prostřednictvím virtuálního plnění niţších bitů nulami. Virtuální plnění se nepřenáší. Bloky se kódují v souladu s ust. 6.4.3.1.2.3 aţ 6.4.3.1.2.3.3. 6.4.3.1.2.3 Neopravení chyby. V případě bloků se dvěma nebo menším počtem chybějících oktetů se oprava chyby neprovádí. 6.4.3.1.2.3.1 Oprava chyby v jednom bytu. V případě bloků se 3 aţ 30 chybějícími oktety se vytváří všech šest RS-kontrolních oktetů, avšak přenáší se pouze první dva. Počítá se s tím, ţe poslední čtyři RS-kontrolní oktety se v dekódovači zruší. 6.4.3.1.2.3.2 Oprava chyby ve dvou bytech. V případě bloků se 31 aţ 67 chybějícími oktety se vytváří všech šest RS-kontrolních oktetů, avšak přenáší se pouze první čtyři. Počítá se s tím, ţe poslední dva RS-kontrolní oktety se v dekodéru ruší. 6.4.3.1.2.3.3 Oprava chyby ve třech bytech. V případě bloků s 68 a více chybějícími oktety se vytváří a přenáší všech šest RS-kontrolních oktetů. 6.4.3.1.3 Prokládání. Pro zvýšení účinnosti FEC se pouţívá prokladač, iniciovaný tabulkou oktetů. Prokladač vytváří tabulku z 255 oktetů na řádek a c řádků, kde délka přenosu (bity) c = —————————— 1 992 (bity) kde: a) délka přenosu, definovaná v ust. 6.4.3.1.1.4, a b) c = nejmenší celé číslo, rovnající se hodnotě zlomku nebo ho nepřevyšující. Po rozšíření dat do sudého násobku 1992 bitů překladač musí zapsat přenesený tok do prvních 249 oktetů kaţdého řádku, bere při tom kaţdou následující skupinu 8 bitů od prvního do 249 sloupce a uschovává ji. První bit v kaţdé skupině 8 bitů se uschovává v 8. bitové pozici, první skupina 1992 bitů se uschovává v prvním řádku, druhá ve druhém řádku atd. Po výpočtu FEC pro kaţdý řádek se data FEC (nebo vymazání) uloţí ve sloupcích 250 aţ 255. Potom překladač přenáší data do kódovače (scrambler) prostřednictvím sčítání kaţdého sloupce, vypouští přitom kaţdý oktet, který obsahuje vymazání nebo pouze doplňkové bity. Všechny bity oktetu se přenáší od 8. do prvního bitu. Po obdrţení dekódovač (descrambler) vypočítává počet řádků a velikost posledního (moţná část) řádku na základě pole délky záhlaví. Na vyšší úroveň se přenáší pouze skutečné datové byty.

6.4.3.1.4 Zakódování bitů. Pro obnovu synchronizace a stabilizace tvaru přenášeného spektra se musí pouţít zakódování bitů. Pseudošumovou (PN) posloupnost tvoří 15bitový generátor (viz Obr. 6-2) s charakteristickým mnohočlenem: 15

X

+X+1

PN-posloupnost začíná po synchronizaci rámce s původní hodnotou 1101 0010 1011 001 s krajním levým bitem v první pozici registru, jak je ukázáno na Obr. 6-2. Po zpracování kaţdého bitu se registr posunuje o jeden bit doprava. Pro zabezpečení budoucího moţného kódování se tato výchozí pozice programuje. Posloupnost se sčítá (podle modulo 2) s daty na straně přenosu (zakódování) a se zakódovanými daty na straně příjmu (dekódování), jak je uvedeno v tabulce 6-3. Poznámka: Koncepce PN kódovače je objasněna ve doporučení ITU-R Recommendation S.446-4, Annex I, Section 4.3.1, Metoda 1 (viz Doplněk k této hlavě). 6.4.3.2

Citlivost kanálu módu 2

6.4.3.2.1 Zjištění změny kanálu z obsazený na volný. V těch případech, kdy stanice přijímá signál v mezním případě –87 dBm během minimálně 5 ms, potom: a) s pravděpodobností 0,9 musí povaţovat kanál za obsazený, jestliţe bude signál utlumený do úrovně niţší neţ –92 dBm během doby menší neţ 1 ms, a b) s pravděpodobností 0,9 musí povaţovat kanál za volný, jestliţe bude signál utlumený do úrovně niţší neţ –92 dBm v mezním případě za 1,5 ms. Poznámka: Maximální propustnost spoje nabízená všem uţivatelům ve značné míře závisí na zpoţdění při rozhodování o stavu rádiového kanálu (od okamţiku, kdy se skutečně mění stav kanálu, do okamţiku, kdy stanice zjišťuje a reaguje na tuto změnu) a zpoţdění při obsazování rádiového kanálu (od okamţiku, kdy se stanice rozhodla přenášet, do okamţiku, kdy je vysílač ve stavu blokovat jiné stanice). Vzhledem k tomu, v závislosti na zdokonalování technologie, je nezbytné přijmout všechna opatření pro minimalizaci těchto zpoţdění. 6.4.3.2.2 Zjištění změny kanálu z volný na obsazený. S pravděpodobnosti minimálně 0,9 musí stanice pokládat kanál za obsazený během 1 ms po nárůstu výkonu v kanálu do úrovně v mezním případě –90 dBm. 6.4.3.2.3 Obsazený kanál by měl být zjištěn během 0,5 ms. Poznámka: Při zjišťování změny z volný na obsazený se připouští vzhledem k vlivu dvou různých chyb vyšší pravděpodobnost nesprávné signalizace neţ v případě zjišťování změny z obsazený na volný. 6.4.3.3

Součinnost „přijímač – vysílač― módu 2

6.4.3.3.1 Doba přechodu z příjmu na vysílání. Stanice musí vyslat nastavovací sekvenci tak, ţe se střed prvního symbolu jednoznačného slova vyšle 1,25 ms po úspěšném výsledku pokusu o přístup (viz Obr. 6-3). Celková změna kmitočtu během vysílání jednoznačného slova musí být niţší neţ 10 Hz.

6-7

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

Po vyslání jednoznačného slova musí být fázové zrychlení menší neţ 500 Hz/s.

můţe být pouţita pro zjednodušení postupu současného vyhledávání obou posloupností.

6.4.3.3.2 Doba přechodu z vysílání na příjem. Úroveň vysílacího výkonu musí být –20 dBc během 2,5 symbolové periody od středu posledního symbolu přenosového bloku. Pokles vysílací výkonu, kdyţ je vysílač vypnut, musí být méně neţ –83 dBm. Stanice musí být schopna přijímat a s nominálními charakteristikami demodulovat vstupní signál během 1,5 ms po přenosu posledního informačního znaku.

6.4.4.1.2 Systémová data a kontrolní zpráva přepnutí. Konfigurace ne-3T (jak je popsáno v Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) systémových dat musí sestávat z 32 vysílaných symbolů. 96 vysílaných bitů obsahuje 48 informačních bitů a 48 paritních bitů, generovaných jako 4 slova Golayova kódu (24, 12). 3T konfigurace (jak je popsáno v Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) obsahuje 128 vysílaných symbolů. 384 vysílaných bitů obsahuje 192 informačních bitů a 192 paritních bitů, generovaných jako 16 slov Golayova kódu (24, 12). 3T konfigurace kontrolní zprávy přepnutí musí sestávat ze 40 vysílaných symbolů. 120 bitů obsahuje 60 informačních bitů a 60 paritních bitů, generovaných jako 5 slov Golayova kódu (24, 12).

Poznámka: Pro signály vyzářené anténou viz dokument DO-160D, section 21, kategorie H. 6.4.3.4 módu 2

Systémové parametry fyzické vrstvy

6.4.3.4.1 Fyzická vrstva realizuje systémové parametry uvedené v tabulce 6-4. 6.4.3.4.1.1 Parametr P1 (minimální délka přenosu). Parametr P1 určuje minimální délku přenosu, kterou přijímač můţe demodulovat bez zhoršení BER. 6.4.4

Typická definice Golayova kódovače je následující: Jestliţe je 12 bitová posloupnost vstupních bitů zapsána jako řádkový vektor x, potom 24bitová výstupní posloupnost můţe být zapsána jako řádkový vektor y, kde y = x G, a matice G je dána: 110101110001100000000000

Specifická fyzická vrstva módu 3

Poznámka: specifikace specifické fyzické vrstvy módu 3 obsahuje popis přenosového bloku řízení (M) a přenosového bloku kontrolní zprávy přepnutí (H) vzestupného spoje, přenosového bloku M sestupného spoje, hlasového/datového (V/D) přenosového bloku a zakódování bitů. 6.4.4.1 Přenosový blok řízení (M) a přenosový blok kontrolní zprávy přepnutí (H) vzestupného spoje. Přenosový blok M vzestupného spoje (jak je popsáno v Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) musí sestávat ze tří částí – nastavovací posloupnosti, za kterou následují systémová data a stupňovité sníţení výkonu vysílače. Přenosový blok H vzestupného spoje (jak je popsáno v Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) musí sestávat ze tří částí – nastavovací posloupnosti, za kterou následuje kontrolní zpráva přepnutí a stupňovité sníţení výkonu vysílače. 6.4.4.1.1 Nastavovací posloupnost. Přenosový blok M a přenosový blok H nastavovací posloupnosti vzestupného spoje sestává ze dvou následujících částí: a) stupňovitého zvýšení a stabilizace výkonu vysílače; a b) synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti. 6.4.4.1.1.1 Stupňovité zvýšení a stabilizace výkonu vysílače. Je definováno v ust. 6.4.3.1.1.1. 6.4.4.1.1.2 Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti. Druhá sloţka nastavovací posloupnosti sestává ze synchronizační posloupnosti, označované jako S2*: 000 001 101 100 110 010 111 100 010 011 101 000 111 000 011 001 a která je vysílána zleva doprava. Poznámka: Posloupnost S2* velmi úzce souvisí s posloupností S2 (ust. 6.4.4.3.1.2). 15 fázových změn mezi 16 znaky S2* se liší přesně o 180° od fází 15 fázových změn souvisejících s S2. Tato souvislost

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

011111001001010000000000 111010010101001000000000 011000111011000100000000 111001101100000010000000 G=

101100110110000001000000 100110011011000000100000 010110111100000000010000 001011011110000000001000 000101101111000000000100 110111000110000000000010 101011100011000000000001

Poznámka: Rozšířený Golayův kód umoţňuje korekci jakékoli chybné vzorky s 3 nebo méně chybnými bity a detekci jakékoli vzorky se 4 chybnými bity. 6.4.4.1.3 Stupňovité sníţení výkonu vysílače. Po posledním symbolu musí být výkon vysílače sníţen pod –20 dBc během 2,5 period symbolu. Prosakování výkonu vysílače v době, kdy je vysílač ve stavu „vypnuto―, by mělo být menší neţ –83 dBm. Poznámka: Pro signály vyzářené anténou viz dokument RTCA/DO-160D section 21, kategorie H. 6.4.4.2 Přenosový blok řízení (M) sestupného spoje. Přenosový blok M nastavovací posloupnosti sestupného spoje (jak je popsáno v Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) musí sestávat ze tří částí – nastavovací posloupnosti následované systémovými daty a stupňovitým sníţením výkonu vysílače. 6.4.4.2.1 Nastavovací posloupnost. Přenosový blok M nastavovací posloupnosti musí sestávat ze dvou následujících částí: a) stupňovitého zvýšení a stabilizace výkonu vysílače; a b) synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti.

6-8

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6 6.4.4.2.1.1 Stupňovité zvýšení a stabilizace výkonu vysílače. Je definováno v ust. 6.4.4.1.1.1. 6.4.4.2.1.2 Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti. Pro tento typ přenosového bloku jsou pouţity tři samostatné synchronizační posloupnosti. Standardní posloupnost označovaná jako S1 je: 000 111 001 001 001 010 110 000 011 100 110 011 111 010 101 100 101 a je vysílána zleva doprava. Zvláštní posloupnost pouţitá pro identifikaci odpovědí na dotazy je definována v ust. 6.4.4.1.1.2. Zvláštní posloupnost pouţitá pro identifikaci poţadavků na vstup do sítě (S1*) pouţívá následující posloupnost: 000 001 111 111 100 000 110 101 010 000 101 001 100 011 010 011 a je vysílána zleva doprava. Poznámka: Posloupnost S1* velmi úzce souvisí s posloupností S1. 15 fázových změn mezi 16 znaky S1* se liší přesně o 180° od fází 15 fázových změn souvisejících s S1. Tato souvislost můţe být pouţita pro zjednodušení postupu současného vyhledávání obou posloupností. 6.4.4.2.2 Systémová data. Segment systémových dat musí sestávat z 16 vysílaných symbolů. 48 vysílaných bitů je kódováno jako 24 bitů systémových dat a 24 paritních bitů generovaných jako dvě následná Golayova (24, 12) kódová slova. Kódování (24, 12) Golayova kódového slova je definováno v ust. 6.4.4.1.2. 6.4.4.2.3 Stupňovité sníţení výkonu vysílače. Je definováno v ust. 6.4.4.1.3. 6.4.4.3 Hlasový nebo datový (V/D) přenosový blok. V/D přenosový blok (jak je popsáno v Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) musí sestávat ze čtyř segmentů: nastavovací posloupnosti následované záhlavím, segmentem uţivatelských informací a stupňovitým sníţením výkonu vysílače. Stejný formát V/D přenosového bloku je pouţit pro vzestupný i sestupný spoj. 6.4.4.3.1 Nastavovací posloupnost. Nastavovací posloupnost V/D přenosového bloku musí sestávat ze dvou následujících částí: a) b)

stupňovitého zvýšení a stabilizace výkonu vysílače; a synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti.

6.4.4.3.1.1 Stupňovité zvýšení a stabilizace výkonu vysílače. Je specifikováno v ust. 6.4.4.1.1.1. 6.4.4.3.1.2 Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti. Druhá část nastavovací posloupnosti musí sestávat z následující synchronizační posloupnosti, označované jako S2: 000 111 011 010 000 100 001 010 100 101 011 110 001 110 101 111 a je vysílána zleva doprava.

6.4.4.3.2 Záhlaví. Segment záhlaví musí sestávat z 8 vysílaných symbolů. 24 vysílaných bitů je kódováno jako 12 bitů informace záhlaví a 12 paritních bitů generovaných jako jedno Golayovo kódové slovo (24, 12). Kódování Golayova kódového slova je definováno v ust. 6.4.4.1.2. 6.4.4.3.3 Uţivatelská informace. Segment uţivatelské informace musí sestávat z 192 tříbitových znaků. Při přenosu hlasu je pro analýzu výstupu z kódovače hlasu aplikována FEC specifikovaná v ust. 6.8. Kódovač hlasu poskytuje dostatečnou výkonnost -3 -2 v prostředí BER 10 (s navrhovaným cílem 10 ). Celková bitová rychlost přenosu kódovače hlasu zahrnující FEC je 4 800 bit/s (s výjimkou zkráceného módu, ve kterém je přenosová rychlost 4 000 bit/s). 6.4.4.3.3.1 Při přenosu uţivatelských dat musí být 576 bitů kódováno jedním Reed-Solomonovým (72, 8 62) 2 -stavovým kódovým slovem. Kdyţ mají uţivatelská data přiváděná na Reed-Solomonův kódovač délku menší neţ 496 bitů, jsou vstupní data na konci doplněna nulami na plnou délku 496 bitů. Pole definující základní polynom kódu je popsáno v ust. 6.4.3.1.2.1. Generovaný polynom je:

 x    129

i

i 120

Poznámka: Reed-Solomonův (72,62) kód je 8 schopen opravovat aţ pět chyb 2 -stavových symbolů (kódového slova) v přijatém slově. 6.4.4.3.4 Stupňovité sníţení výkonu vysílače. Je definováno v ust. 6.4.4.1.3. 6.4.4.4 Prokládání. Při provozu nemusí být operace prokládání.

v módu

3

6.4.4.5 Zakódování bitů. Při provozu v módu 3 je zakódování bitů, specifikované v ust. 6.4.3.1.4, provedeno v kaţdém přenosovém bloku začínajícím po nastavovací posloupnosti. Zakódovácí posloupnost je opětovně spuštěna při kaţdém přenosovém bloku a poskytuje efektivní konstantní překrytí kaţdého přenosového bloku pevné délky v módu 3. 6.4.4.6 Interakce přijímač/ vysílač. Doby přepnutí budou v této části definovány jako doba mezi polovinou informačního symbolu poslední zprávy jednoho přenosového bloku a polovinou prvního informačního symbolu synchronizační posloupnosti následujícího přenosového bloku. Poznámka: Tento nominální čas bude zkrácen za podmínky konečné délky kaţdého symbolu způsobené Nyqistovým filtrováním a posloupnosti stupňovitého zvýšení a stabilizace výkonu. Takové alternativní definice mohou umoţnit doby přepnutí kratší aţ o 8 period symbolů. 6.4.4.6.1 Doba přepnutí z vysílače na přijímač. Letadlová stanice musí být schopna přepnutí z příjmu na vysílání do 17 period symbolu. Tento čas můţe být prodlouţen aţ na 33 period symbolu u letadlových stanic, které neprovádějí funkce poţadující individuální adresování. Poznámka 1: Nejkratší doba R/T přepnutí letadlové stanice se dosáhne, kdyţ po přijetí návěstí M kanálu vzestupného spoje následuje vysílání V/D v stejném

6-9

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

slotu. V některých případech, kdy letadlová stanice neprovádí funkce vyţadující individuální adresování, můţe být doba přepnutí R/T zvýšena, protoţe poslední dvě Golayova slova návěstí M kanálu vzestupného spoje se nemusí číst. Poznámka 2: Pro minimální vratnou dobu se předpokládá, ţe v konfiguracích 3V1D, 2V1D, a 3T (jak je popsáno v ust. 5.5.2.4 Manuálu technických specifikací módu 3 VDL) budou letadlové stanice dodávány se softwarem, který zabraňuje vysílání zprávy po M kanálu sestupného spoje ve slotu následujícím po přijetí hlasové zprávy od jiného letadla, s dlouhým časovým zpoţděním. 6.4.4.6.2 Doba přepnutí z vysílače na přijímač. Letadlová stanice musí být schopna přepnutí z vysílání na příjem do 32 period symbolu. Poznámka: Nejhorší případ doby přepnutí T/R letadlová stanice nastane, kdyţ tato vysílá zprávu po kanálu M sestupného spoje a přijímá V/D zprávu ve stejném slotu. 6.4.4.7

Indikace okraje pokrytí

6.4.4.7.1 Indikace blízkého okraje pokrytí by měla být poskytnuta letadlu módu 3 VDL. 6.5 VRSTVY

PROTOKOLY A SLUŽBY SPOJOVÉ

6.5.1

Obecná informace

6.5.1.1 Funkční moţnosti. Spojová vrstva VDL musí plnit následující podvrstvové funkce: a) podvrstva řízení přístupu k prostředí (MAC), pro kterou je vyţadován algoritmus vícenásobného přístupu s kontrolou nosné (CSMA) pro mód 2 nebo TDMA pro mód 3, b) podvrstva sluţeb datového spoje (DLS): 1) pro mód 2 podvrstva DLS, která podporuje spojově orientované dvoubodové spoje s vyuţitím objektů daného spoje (DLE) a rozhlasového vysílání bez spojení v rámci podvrstvy MAC a 2) pro mód 3 podvrstva DLS, která podporuje potvrzení dvoubodového spoje bez ustavení spojení a vícebodových spojů v rámci podvrstvy MAC, která garantuje sekvenční zpracování, c) objekt administrativního řízení VDL (VME), který navazuje a podporuje DLE mezi letadlovými a pozemními systémy, s vyuţitím objektů administrativního řízení spoje (LME). 6.5.1.2

Sluţby

6.5.1.2.1 Spojově orientované. Spojová vrstva módu 2 VDL musí zabezpečovat spolehlivou dvoubodovou sluţbu vyuţívaje podvrstvu DLS v reţimu navázání spojení. 6.5.1.2.2 Bez ustavení spojení. Spojová vrstva módu 2 a 3 VDL musí zabezpečovat nepotvrzované rozhlasové vysílání vyuţívaje podvrstvu DLS v reţimu bez ustavení spojení.

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

6.5.1.2.3 Potvrzení bez ustavení spojení. Spojová vrstva módu 3 VDL musí zabezpečovat potvrzovanou dvoubodovou sluţbu vyuţívaje podvrstvu DLS v reţimu bez ustavení spojení, která spoléhá na podvrstvu MAC a jí garantované sekvenční zpracování. 6.5.2

Podvrstva MAC

6.5.2.1 Podvrstva MAC musí odpovídat za přidělení společně pouţívané spojovací cesty. Podvrstva DLS neví, jak se zdroje na zabezpečení spojení pouţívají pro dosaţení tohoto cíle. Poznámka: Specifikace sluţeb a postupů MAC pro mód 2 a 3 VDL je uvedena v manuálech technické specifikace módu 2 VDL a módu 3 VDL. 6.5.3

Podvrstva služeb datového spoje

6.5.3.1 Pro mód 2 podvrstva DLS musí zabezpečovat bitově orientované simplexní spojení „letadlo – země― (A/G), s pouţitím protokolu řízení leteckého VKV spoje (AVLC). Poznámka: Specifikace sluţeb datového spoje, parametrů a definice protokolu pro mód 2 VDL jsou uvedeny v Manuálu technické specifikace módu 2 VDL. 6.5.3.2 Pro mód 3 podvrstva DLS musí zabezpečovat na prioritním základě bitově orientované simplexní spojení „letadlo – země― (A/G), s pouţitím protokolu potvrzení datového spoje bez ustavení spojení (A-CLDL). Poznámka: Specifikace sluţeb datového spoje, parametrů a definice protokolu pro mód 3 VDL jsou uvedeny v Manuálu technické specifikace módu 3 VDL. 6.5.4

Objekt administrativního řízení VDL

6.5.4.1 Sluţby. VME musí zajistit ustavení spoje, udrţování spoje, sluţby odpojení a také podporu modifikace parametrů. Specifikace sluţeb VME, formáty parametrů a postupy pro mód 2 a 3 VDL jsou uvedeny v manuálech technické specifikace módu 2 a 3 VDL. 6.6 PODSÍTĚ

PROTOKOLY A SLUŽBY VRSTVY

6.6.1

Architektura módu 2

6.6.1.1 Protokol vrstvy podsítě, pouţívaný v módu 2 VDL podsítě VKV spoje „letadlo – země―, se formálně nazývá přístupovým protokolem k podsíti (SNAcP) a musí odpovídat ISO 8208, s výjimkou toho, co je uvedeno v Manuálu technické specifikace módu 2 VDL. SNAcP je uveden v Manuálu technické specifikace módu 2 VDL jako podsíťový protokol. V případě jakýchkoliv rozdílů mezi Manuálem technické specifikace módu 2 VDL a vzpomínanými technickými poţadavky se aplikují ustanovení Manuálu technické specifikace módu 2 VDL. Na rozhraní „letadlo – země― objekt letadlové podsítě vystupuje v roli DTE a objekt pozemní podsítě jako DCE.

6 - 10

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6 Poznámka: Specifikace protokolu vrstvy podsítě, přístupových bodů, sluţeb, formátu paketů, parametrů a postupů pro mód 2 VDL jsou uvedeny v Manuálu technické specifikace módu 2 VDL. 6.6.2

6.7 FUNKCE ZÁVISLÉ SLUČITELNOSTI POHYBLIVÉ PODSÍTĚ VDL (SNDCF) Mód 2 VDL SNDCF

6.7.1.1 Úvod. SNDCF módu 2 pohyblivé VDL představuje standard pohyblivé SNDCF. 6.7.1.2 Nová funkce. SNDCF módu 2 pohyblivé VDL musí podporovat uchování kontextu (např. komprese tabulek) při voláních v rámci podsítě. SNDFC pouţívá jeden a týţ kontext (např. komprese tabulek) na všech SVC koordinovaných s DTE s analogickými parametry. SCNDCF musí podporovat nejméně dvě SVC sdílející kontext. Poznámka 1: Protoţe je moţné přepojení s cílem změnit pořadí paketů, některé algoritmy komprese se nehodí pro pouţití v módu 2 VDL. Kromě toho tvůrci algoritmů komprese, zaloţené na slovníku, musí brát v úvahu problém korekcí v případě předcházejícího volání nebo v případě opětovně vzniklého volání. Poznámka 2: Kódování uţivatelských dat při volání je popsáno v Doc 9705, s výjimkou modifikací, které jsou uvedeny v Manuálu technické specifikace módu 3 VDL. 6.7.2

6.8

HLASOVÁ JEDNOTKA PRO MÓD 3

6.8.1

Služby

Architektura módu 3

6.6.2.1 Vrstva podsítě, pouţívaná v módu 3 VDL podsítě VKV spoje „letadlo – země―, zajišťuje pruţnost k protokolům současně probíhajícím podporujícím více síti. Současně definované varianty podporují protokol sítě bez ustavení spojení ISO 8473 a podporují ISO 8208, oba jsou uvedeny v Manuálu technické specifikace módu 3. Manuál technické specifikace módu 3 VDL má přednost v případě jakýchkoliv rozdílů se vzpomínanými technickými poţadavky. Pro rozhraní ISO 8208 vystupuje jak letadlová, tak pozemní podsíť jako DCE. Poznámka: Specifikace protokolu vrstvy podsítě, přístupových bodů, sluţeb, formátu paketů, parametrů a postupů pro mód 3 VDL jsou uvedeny v Manuálu technické specifikace módu 3 VDL.

6.7.1

je ověřeno uţitečné zatíţení a řízení je předáno identifikovanému protokolu.

Mód 3 VDL SNDCF

6.7.2.1 Mód 3 VDL musí podporovat jednu nebo více definovaných SNDCF. První je standardní ISO 8208 SNDCF definovaná v Doc 9705. To je spojově orientovaná SNDCF. Druhý typ SNDCF podporovaný VDL módem 3 je označován jako rámcově zaloţená SNDCF. Detaily této nespojově orientované SNDCF obsahuje Manuál technických specifikací módu 3 VDL, zahrnující rozhraní síťové vrstvy, podporu pro distribuci a směrový přenos síťových paketů a podporu ATN směrovače. Poznámka: Rámcově zaloţená SNDCF je takto označena, protoţe pouţívá rámce módu 3 VDL bez nutnosti dalšího protokolu (viz ISO 8208 SNDCF) pro přenos síťových paketů. Rámcově zaloţená SNDCF dosahuje nezávislosti na protokolu sítě identifikací uţitečného zatíţení kaţdého rámce. Při přijetí rámce

6.8.1.1 Hlasová jednotka musí zabezpečovat simplexní audio „stlač a mluv―a signalizační rozhraní mezi uţivatelem a VDL. Jsou podporovány dva typy vzájemně nepřístupně oddělených hlasových okruhů. a) Vyhrazené okruhy: poskytují sluţbu zvláštní skupině uţivatelů na uzavřeném základě bez sdílení okruhu s ostatními uţivateli mimo skupinu. Přístup je zaloţen na pravidle „odposlouchat před stlačením a mluvením―. b) Okruhy přidělené na poţádání umoţňují přístup k hlasovému okruhu, který je přidělen pozemní stanicí v odpovědi na ţádost o přístup přijaté od letadlové stanice. Tento druh provozu umoţňuje dynamické sdílení kanálových prostředků, zvyšující vyuţití okruhů. 6.8.1.2 Prioritní přístup. Provoz hlasové jednotky musí podporovat přístup schválené priority pro autorizované pozemní uţivatele. 6.8.1.3 Identifikace zdroje zprávy. Provoz hlasové jednotky musí podporovat oznámení zdroje přijaté zprávy uţivateli (je-li zpráva iniciována letadlovou nebo pozemní stanicí). 6.8.1.4 Kódované umlčení. Hlasová jednotka musí podporovat operaci kódovaného umlčení, nabízející určitý stupeň potlačení neţádoucích hlasových zpráv na stejném kanálu, zaloţené na čase příchodu přenosového bloku. 6.8.2 Kódování a procedury

řeči,

parametry

6.8.2.1 Mód 3 VDL musí pouţívat kódovací/ dekódovací algoritmus rozšířeného vícepásmového buzení (AMBE) 4,8 kbit/s, číslo verze AMBE-ATC-10, vyvinuté Digital Voice Systems, Incorporated (DVSI) pro hlasovou komunikaci. Poznámka 1: Informace o technických charakteristikách algoritmu AMBE 4,8 kbit/s obsahuje AMBE-ATC-10 Low Level Descrioption, který lze získat u DVSI. Poznámka 2: Technologie 4,8 bit/s AMBE kódování/ dekódování, popsaná v dokumentu je předmětem patentových a autorských práv DVSI. Výrobci musí uzavřít licenční smlouvu s DVSI, dříve neţ obdrţí detailní popis algoritmu před jeho začleněním do zařízení pracujícího v módu 3 VDL sluţby. Podle dopisu zaslaného ICAO 29. října 1999, potvrdila DVSI svůj závazek k licencování technologie pro výrobce a prodejce leteckých zařízení v rozumných termínech a podmínkách sjednaných na nediskriminačním základě. 6.8.2.2 Definice kódování řeči, parametry hlasové jednotky a popis procedur pro mód 3 VDL hlasového provozu je obsahem Manuálu technických specifikací módu 3 VDL.

6 - 11

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

6.9

HLAVA 6

MÓD 4 VDL

6.9.1 Stanice módu 4 musí odpovídat poţadavkům uvedeným v ust. 6.1.2.3, 6.1.4.2, 6.2.1.1, 6.2.3.1, 6.2.4, 6.3.1, 6.3.3.1, 6.3.4, 6.3.5.1, 6.3.5.2, 6.3.5.3, 6.3.5.4.1 a 6.9. 6.9.2

Rádiové kanály módu 4 VDL

6.9.2.1

Kmitočtový rozsah stanice módu 4 VDL

6.9.2.1.1 Rozsah ladění vysílače/ přijímače. Vysílač/ přijímač módu 4 VDL musí být schopen naladění jakéhokoli z 25 kHz kanálů od 112 MHz do 137 MHz. Poznámka: Provozní podmínky nebo určité aplikace mohou vyţadovat provoz zařízení v uţším kmitočtovém rozsahu.

6.9.3.6 Řízení připojení. Při podpoře provozu letadlo – země musí sytém módu 4 VDL navázat a udrţovat spolehlivou komunikační cestu mezi letadlem a pozemním systémem, která dovoluje, ale nevyţaduje manuální zásah. 6.9.3.7 Přechod pozemní sítí. Pohyblivá stanice módu 4 VDL DLS musí přecházet z jedné pozemní stanice módu 4 VDL DLS k druhé, jak je poţadováno. 6.9.3.8 Moţnost odvození času. Mód 4 VDL musí poskytovat moţnost pro odvození času z měření časů příchodů přijatých přenosů módu 4 VDL, kdyţ jsou externě odvozené výpočty času nedostupné. 6.9.3.9 Simplexní provoz. Pohyblivé a pozemní stanice módu 4 VDL musí zpřístupňovat fyzické médium pracující v simplexním módu. 6.9.4

6.9.2.1.2 Současný příjem. Stanice módu 4 VDL musí být schopna příjmu dvou kanálů současně. 6.9.2.1.3 Stanice módu 4 VDL by měla být schopna přijímání dalších kanálů současně, jak je poţadováno provozními sluţbami. 6.9.2.2

Poznámka: Další kanály mohou být definovány v lokálním okruhu působnosti a oznámeny mobilním uţivatelům vysíláním z pozemních stanic na GSC definovaných výše. Možnosti systému

6.9.3.1 Kompatibilita s ATN. Systém módu 4 VDL musí podporovat sluţby podsítí shodné s ATN/IPS. Poznámka: Mód 4 VDL poskytuje nepřerušovaný přenos dat mezi pozemními sítěmi ATN/IPS a letadlovými sítěmi ATN/IPS. Očekává se, ţe interoperabilita se sítěmi ATN/OSI, v případě, ţe je poţadována, má být zajištěna před implementací. Módy 2 a 3 VDL poskytují podsítě shodné s ATN/OSI. 6.9.3.2 Transparentnost dat. Mód 4 VDL musí poskytovat kódově a bitově nezávislý přenos dat. 6.9.3.3 Vysílání (distributivní). Mód 4 VDL musí zajišťovat (distributivní) sluţby vysílání spojové vrstvy. 6.9.3.4 Dvoubodové spojení. Systém módu 4 VDL musí zajišťovat sluţby dvoubodového spojení spojové vrstvy. 6.9.3.5 Komunikace letadlo – letadlo. Systém módu 4 VDL musí zajišťovat komunikaci letadlo – letadlo bez pozemní podpory, stejně jako komunikaci letadlo – země.

14.11.2013 Změna č. 88

6.9.4.1 Vysílání musí být na regionální bázi rozvrţena ve vztahu k UTC pro zajištění pouţití sdílených kanálů a vyhnutí se neúmyslnému opětnému pouţití slotu. 6.9.5

Protokoly a služby fyzické vrstvy

Poznámka: Není li uvedeno jinak, jsou poţadavky definované v této části aplikovány na pohyblivé i pozemní stanice.

Globální signalizační kanály

6.9.2.2.1 Stanice módu 4 VDL musí pouţívat dva přidělené kmitočty jako globální signalizační kanály (GSC), pro podporu komunikace uţivatele a funkcí řízení spoje.

6.9.3

Koordinace použití kanálu

6.9.5.1

Funkce

6.9.5.1.1

VYSÍLACÍ VÝKON

6.9.5.1.1.1 Palubní instalace. Efektivní vyzářený výkon musí být takový, aby byla zajištěna intenzita 2 pole nejméně 35 µV/m (–114,5 dBW/m ) za předpokladu šíření ve volném prostoru v rozsazích a výškách odpovídajících podmínkám v oblastech, nad kterými je letadlo provozováno. 6.9.5.1.1.2 Pozemní instalace. Efektivní vyzářený výkon by měl být takový, aby byla zajištěna intenzita 2 pole nejméně 75 µV/m (–109 dBW/m ) v rozsahu definovaného provozního pokrytí zařízením, za předpokladu šíření ve volném prostoru. 6.9.5.1.2

ŘÍZENÍ KMITOČTU VYSÍLAČE A PŘIJÍMAČE

6.9.5.1.2.1 Fyzická vrstva módu 4 VDL musí nastavit kmitočet vysílače nebo přijímače tak, jak je nařízeno objektem řízení spoje (LME). Doba výběru kanálu musí být kratší neţ 13 ms po přijetí příkazu od VSS uţivatele. 6.9.5.1.3

PŘÍJEM DAT PŘIJÍMAČEM

6.9.5.1.3.1 Přijímač musí dekódovat vstupní signály a předat je vyšším vrstvám pro zpracování. 6.9.5.1.4

VYSÍLÁNÍ DAT VYSÍLAČEM

6.9.5.1.4.1 Kódování a vysílání dat. Fyzická vrstva musí zakódovat data přijatá od spojové vrstvy a vyslat je VF kanálem. VF vysílání se můţe uskutečnit pouze, kdyţ je povoleno MAC.

6 - 12

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6 6.9.5.1.4.2 Postup vysílání. Vysílání musí sestávat z následujících stupňů v uvedeném pořadí: a) stabilizace výkonu vysílače; b) bitové synchronizace; c) rozlišení nejednoznačnosti a vysílání dat; a d) útlum výkonu vysílače. Poznámka: Definice jednotlivých stupňů uvedena v ust. 6.9.5.2.3.1 aţ 6.9.5.2.3.4.

Poznámka 1: antény. je

6.9.5.1.4.3 Automatické vypnutí vysílače. Stanice módu 4 VDL musí automaticky odpojit koncový stupeň zesilovače v případě, ţe výstupní výkon z tohoto zesilovače překročí –30 dBm po dobu větší neţ 1 s. Obnovení provozního módu zesilovače musí vyţadovat ruční ovládání. Poznámka: Toto je stanoveno pro ochranu sdílených kanálů proti tzv. „zaseknutým vysílačům“. 6.9.5.1.5

OZNAMOVACÍ SLUŢBY

6.9.5.1.5.1 Kvalita signálu. Provozní parametry zařízení musí být monitorovány ve fyzické vrstvě. Analýzy kvality signálu musí být prováděny v průběhu procesu demodulace a přijímání. Poznámka: Procesy, které mohou být hodnoceny v demodulátoru, zahrnují bitovou chybovost (BER), poměr signálu a šumu (SNR) a neklid časování. Procesy, které mohou být hodnoceny v přijímači, zahrnují úroveň přijímaného signálu a skupinové zpoţdění. 6.9.5.1.5.2 Čas příchodu. Čas příchodu kaţdého přijatého vysílání musí být měřen s chybou dvě-sigma 5 mikrosekund. 6.9.5.1.5.3 Přijímač by měl být schopen měření času příchodu v rozsahu chyby dvě-sigma 1 mikrosekunda. 6.9.5.2

6.9.5.2.3.3 Rozlišení nejednoznačnosti a vysílání dat. Vysílání prvního bitu dat musí začínat 40 bitovými intervaly (přibliţně 2 083,3 mikrosekundy) 1 mikrosekunda po nominálním zahájení vysílání.

Definice protokolu pro GFSK

6.9.5.2.1 Modulační metoda. Modulační metoda musí být GFSK. První vysílaný bit (v nastavovací posloupnosti) je vysoký tón a vysílaný tón je přepnut před vysíláním 0 (tj. inverzní kódování bez návratu k nule).

Vztahuje se k emisím na výstupu

Poznámka 2: Rozlišení nejednoznačnosti prováděno spojovou vrstvou.

je

6.9.5.2.3.4 Utlumení výkonu vysílače. Úroveň vysílacího výkonu se musí sníţit nejméně o 20 dB do 300 mikrosekund po dokončení vysílání. Úroveň výkonu vysílače musí být niţší neţ –90 dBm do 832 mikrosekund po skončení vysílání. 6.9.5.3

Snímání kanálu

6.9.5.3.1 Odhad šumu pozadí. Stanice módu 4 VDL musí odhadovat šum pozadí podle měření výkonu v kanálu, kdykoli není detekována platná nastavovací posloupnost. 6.9.5.3.2 Algoritmus pouţitý pro odhad šumu pozadí musí být takový, ţe odhadnutý šum pozadí musí být niţší neţ hodnota maximálního výkonu změřená na kanálu poslední minutu, kdy je kanál povaţován za volný. Poznámka: Přijímač módu 4 VDL pouţívá algoritmus snímání energie jako jeden z prostředků pro určení stavu kanálu (volný nebo obsazený). Jeden algoritmus, který můţe být pouţit pro odhad šumu pozadí je popsán v Manuálu technických specifikací módu 4 VDL. 6.9.5.3.3 Detekce přechodu volného kanálu na obsazený. Stanice módu 4 VDL musí pouţívat na fyzické vrstvě následující prostředky pro určení přechodu volného kanálu do stavu obsazený. 6.9.5.3.3.1 Detekce nastavovací posloupnosti. Kanál musí být prohlášen za obsazený, jestliţe stanice módu 4 VDL detekuje platnou nastavovací posloupnost následovanou indikátorem rámce.

6.9.5.2.2 Modulační rychlost. Binární jedničky a binární nuly musí být generovány s modulačním indexem 0,25  0,03 a BT produkt 0,28  0,03, vytvářející přenos dat rychlostí 19 200 bit/s  50 ppm.

6.9.5.3.3.2 Měření výkonu v kanálu. Bez ohledu na schopnost demodulátoru detekovat platnou nastavovací posloupnost musí stanice módu 4 VDL povaţovat kanál za obsazený s nejméně 95 procentní pravděpodobností do 1 milisekundy po zvýšení výkonu v kanálu k ekvivalentu nejméně čtyřnásobku odhadnutého šumu pozadí po nejméně 0,5 milisekund.

6.9.5.2.3

6.9.5.3.4

STUPNĚ VYSÍLÁNÍ

6.9.5.2.3.1 Stabilizace výkonu vysílače. První částí nastavovací posloupnosti je stabilizace výkonu vysílače, která musí trvat 16 period znaku. Úroveň výkonu signálu na konci stabilizace výkonu vysílače nesmí být niţší neţ 90 procent ustáleného stavu. 6.9.5.2.3.2 Bitová synchronizace. Druhou částí nastavovací posloupnosti musí být 24bitová binární posloupnost 0101 0101 0101 0101 0101 0101, vysílaná zleva doprava bezprostředně před začátkem datového segmentu.

DETEKCE

PŘECHODU

OBSAZENÉHO

KANÁLU NA VOLNÝ

6.9.5.3.4.1 Stanice módu 4 VDL musí pouţívat následující prostředky pro určení přechodu obsazeného kanálu do stavu volný. 6.9.5.3.4.2 detekována „obsazený― nejméně 5 přechod do v kanálu.

6 - 13

Měření délky vysílání. Kdyţ byla nastavovací posloupnost, stav kanálu musí být udrţován po dobu rovnou milisekundám, a následně je dovolen stavu volný, zaloţený na měření výkonu

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

6.9.5.3.4.3 Měření výkonu v kanálu. Kdyţ kanál není udrţován ve stavu obsazený, stanice módu 4 VDL jej musí povaţovat za volný s nejméně 95 procentní pravděpodobností, kdyţ výkon v kanálu poklesne pod ekvivalent dvojnásobku odhadnutého šumu pozadí po nejméně 0,9 milisekund. 6.9.5.4

Interakce přijímač/vysílač

6.9.5.4.1 Doba přepnutí z přijímače na vysílač. Stanice módu 4 VDL musí být schopna zahájení vysílání posloupnosti stabilizace výkonu vysílače do 16 milisekund po ukončení funkce přijímače.

6.9.5.6.2.1 Přijímací systém módu 4 VDL musí splňovat poţadavky ust. 6.3.5.1 v přítomnosti dvousignálových intermodulačních produktů třetího řádu způsobených VKV FM signály s úrovněmi v souladu s níţe uvedenou rovnicí: 2N1 + N2 +72 ≤ 0 Pro vysílané zvukové signály VKV FM v rozmezí 107,7 – 108,0 MHz, a

 f  2N1  N2  324  20 log   02 0 ,4  

6.9.5.4.2 Změna kmitočtu během vysílání. Změna fáze nosné od začátku synchronizační posloupnosti po indikátor konce dat musí být niţší neţ 300 Hz za sekundu.

pro vysílané zvukové signály VKV FM na kmitočtech do 107,7 MHz,

6.9.5.4.3 Doba přepnutí z vysílače na přijímač. Stanice módu 4 VDL musí být schopna s nominální výkonností přijímání a demodulování příchozího signálu do 1 ms po dokončení vysílání.

kde kmitočty dvou vysílaných zvukových signálů VKV FM vytvářejí v přijímači dvousignálové intermodulační produkty třetího řádu na poţadovaném kmitočtu módu 4 VDL.

Poznámka: –4 jako BER 10 .

2N1 a N2 jsou úrovně (dBm) dvou zvukových signálů VKV FM na výstupu vysílače módu 4 VDL. Ţádná z úrovní nesmí překročit kritéria desenzibilizace stanovená v ust. 6.9.5.6.2.2.

Nominální výkonnost je definována

6.9.5.5

Parametry fyzické vrstvy systému

6.9.5.5.1

PARAMETR P1 (MINIMÁLNÍ DÉLKA VYSÍLÁNÍ)

6.9.5.5.1.1 Přijímač musí demodulovat vysílání minimální degradace BER.

být délky

6.9.5.5.1.2

Hodnota P1 je 19 200 bitů.

6.9.5.5.2

PARAMETR

schopen P1 bez

P2

(NOMINÁLNÍ CHARAKTERISTIKA INTERFERENCE NA STEJNÉM KANÁLU) 6.9.5.5.2.1 Parametr P2 je nominální interference na stejném kanálu, při které je přijímač schopen demodulovat ţádoucí signál bez degradace BER, který přijde před interferujícím signálem. 6.9.5.5.2.2

Hodnota P2 je 12 dB.

6.9.5.6 Odolnost přijímacího systému módu 4 VDL vůči interferenci FM vysílání

Δf = 108,1 – f1, kde f1 je kmitočet N1 zvukového signálu VKV FM bliţší k 108,1 MHz. Poznámka: Poţadavky na odolnost vůči intermodulaci se netýkají kanálů módu 4 VDL na kmitočtech niţších neţ 108,1 MHz, protoţe tyto kmitočty nejsou určeny pro obecná přiřazení. 6.9.5.6.2.2 Přijímací systém módu 4 VDL nesmí být desenzibilizován v přítomnosti vysílaných signálů VKV FM s úrovněmi dle tabulky 6-5.

6.9.6

Spojová vrstva

Poznámka: Podrobnosti funkcí spojové vrstvy jsou popsány v Manuálu technických specifikací módu 4 VDL. 6.9.7

Podsíťová vrstva

6.9.5.6.1 Při vysílání v pásmu 117,975 – 137 MHz musí stanice módu 4 VDL splňovat všechny poţadavky definované v ust. 6.3.5.4.

Poznámka: Podrobnosti funkcí podsíťové vrstvy jsou popsány v Manuálu technických specifikací módu 4 VDL.

6.9.5.6.2 Při vysílání v pásmu 108 – 117,975 MHz musí stanice módu 4 VDL splňovat všechny poţadavky definované níţe.

6.9.8

14.11.2013 Změna č. 88

Aplikace ADS-B

Poznámka: Podrobnosti funkcí aplikace ADS-B jsou popsány v Manuálu technických specifikací módu 4 VDL.

6 - 14

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

TABULKY K HLAVĚ 6

Tabulka 6-1. Kódování dat v módu 2 a 3 Xk

Yk

Zk

k

0

0

0

0 /4

0

0

1

1 /4

0

1

1

2 /4

0

1

0

3 /4

1

1

0

4 /4

1

1

1

5 /4

1

0

1

6 /4

1

0

0

7 /4

Tabulka 6-2. Stabilita modulace módu 2 a 3 Mód VDL

Stabilita modulace letadlová stanice

Stabilita modulace pozemní stanice

Mód 2

0,0050 %

0,0050 %

Mód 3

0,0005 %

0,0002 %

Tabulka 6-3. Funkce kódovacího zařízení Funkce

Vstupní data

Výstupní data

Kódování

hodnověrná data

kódovaná data

Dekódování

dekódovaná data

hodnověrná data

Tabulka 6-4. Systémové parametry fyzické vrstvy Znak

Název parametru

Hodnota v módu 2

P1

Minimální délka přenosu

131 071 bitů

Tabulka 6-5. Mód 4 VDL na kmitočtech 112,0 – 117,975 MHz

Poznámka:

Kmitočet (MHz)

Maximální úroveň nechtěného signálu na vstupu přijímače (dBm)

88–104

+15

106

+10

107

+5

107,9

0

Mezi sousedícími body výše uvedených kmitočtů je lineární vztah.

6 - 15

14.11.2013 Změna č. 88

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

OBRÁZKY K HLAVĚ 6

Obr. 6-1. Stabilizace výkonu vysílače

Obr. 6-2. PN generátor pro posloupnost zakódování bitů

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

6 - 16

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

Obr. 6-3. Doba přechodu z příjmu na vysílání


6 - 17

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 6

DOPLNĚK K HLAVĚ 6

1. Informativní materiál Informativní materiály, včetně norem vypracovaných Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO), jsou uvedeny níţe (s uvedením datumu vydání). Tyto standardy ISO se aplikují tak, jak jsou jejich usnesení specifikována v SARPs.

2. Normativní informativní materiál V těchto SARPs jsou obsaţeny odvolávky na následující dokumenty ISO: ISO

Název

Datum vydání

646

Information technology – ISO 7 bit coded character set for information interchange

12/91

3309

HDLC Procedures – Frame Structure, Version 3

12/93

4335

HDLC Elements of Procedures, Version 3

12/93

7498

OSI Basic Reference Model, Version 1

11/94

7809

HDLC Procedures – procedures, Version 1

8208

Information Processing Systems – Data Communications – X.25 Packet Level Protocol for Data Terminal Equipment

3/90 2. vydání

8885

HDLC Procedures – General Purpose XID Frame Information Field Content and Format, Version [1]

12/93

8886.3

OSI Data Link Service Definition, Version 3

6/92

10039

Local Area Network – MAC Servise Definition, Version 1

6/91

Consolidation

of

Classes

of

12/93

3. Původní informativní materiál Následující dokumenty jsou uvedeny jako informativní materiály: Vydavatel ITU-R CCSDS

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR

Název

Datum vydání

Recommendation S.446-4, Annex I Telemetry Channel Coding, Recommendation for Space Data System Standards, Consultative Committee for Space Data Systems, CCSDS 101.0-B-3 Blue Book

6 - 18

5/92

HLAVA 7


HLAVA 7 - SPOJENÍ PODSÍTÍ

(v rozpracování)

7-1

25.11.2004


HLAVA 8


HLAVA 8 - SÍŤ AFTN

8.1

Synchronní provoz. Provoz, při kterém je časový interval mezi kódovými jednotkami konstantní.

Definice

Přenosová rychlost dat. Přenosová rychlost dat se vztahuje na přenos informací za jednotku času a vyjadřuje se v bitech za sekundu. Přenosová rychlost dat je dána vztahem: i =m 1 log 2 n i ∑ i =1 Ti kde m je počet paralelních kanálů, Ti je minimální interval pro i-tý kanál vyjádřený v sekundách, ni je počet významných podmínek modulace v i-tém kanále. Poznámka 1: Pro jednotlivý kanál (sériový přenos) je vztah dvoustavovou zjednodušen na (1/T)log2n; s modulací (n = 2) je vztah 1/T. Pro paralelní přenos se stejnými minimálními intervaly a stejným počtem významných podmínek na každém kanálu má vztah podobu m(1/T)log2n m(1/T) v případě dvoustavové modulace). Poznámka 2: Ve výše uvedené definici je výraz „paralelní kanály“ interpretován jako: kanály, z nichž každý přenáší celistvou část informační jednotky, např. paralelní přenos bitů tvořících znak. V případě obvodu, který obsahuje množství kanálů, z nichž každý přenáší informaci „nezávisle“, s jediným účelem zvýšení přenosové kapacity, se tyto kanály nepovažují za paralelní kanály ve smyslu této definice. Stupeň zkreslení normalizovaného testu. Stupeň zkreslení restituce měřený v průběhu určitého časového intervalu při dokonalé modulaci a odpovídá specifickému textu. Efektivní rozsah. Takový rozsah individuálního zařízení, který je možno měřit za skutečných provozních podmínek. Nízké modulační rychlosti. Modulační rychlosti až do a včetně 300 baudů. Rozsah. Maximální stupeň zkreslení okruhu, na jehož konci je umístěno zařízení, které je kompatibilní se správným přenosem všech signálů, které mohou být přijímány. Střední modulační rychlosti. Modulační rychlosti nad 300 a až do 3 000 baudů včetně. Modulační rychlost. Převrácená hodnota jednotkového intervalu měřeného v sekundách. Tato rychlost se vyjadřuje v baudech. Poznámka: Telegrafní signály se charakterizují časovými intervaly, jejich trvání je rovno nebo delší než nejkratší nebo jednotkový interval. Modulační rychlost (dříve telegrafní rychlost) je proto vyjádřena jako inverzní hodnota tohoto jednotkového intervalu. Jestliže je například jednotkový interval 20 milisekund, modulační rychlost je 50 baudů.

8.2 Technická opatření vztahující se k dálnopisným zařízením a obvodům používaným v AFTN 8.2.1 V mezinárodních dálnopisných okruzích sítě AFTN, používajících 5-ti prvkový kód, se používá Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2 (viz tab. 2) pouze v rozsahu předepsaném ve Svazku II části 4.1.2. 8.2.2 Doporučení. Modulační rychlost by měla být stanovena bilaterálními nebo multilaterálními dohodami mezi zainteresovanými orgány, především s ohledem na rozsah zatažení. 8.2.3 Doporučení. Nominální doba trvání přenosového cyklu by měla být alespoň 7,4 jednotek (pokud možno 7,5), doba trvání závěrného prvku alespoň 1,4 jednotek (pokud možno 1,5). 8.2.3.1 Doporučení. Přijímač by měl být po dobu provozu schopen přenášet správné signály s nominálním přenosovým cyklem 7 jednotek přicházejících od vysílače. 8.2.4 Doporučení. Pracující zařízení by mělo být udržováno a seřizováno takovým způsobem, že jeho síťový efektivní rozsah není nikdy menší než 35 procent. 8.2.5 Doporučení. Počet znaků, které může obsahovat textový řádek zařízení tisknoucího stránky, by měl být pevně stanoven na 69. 8.2.6 Doporučení. V arytmických zařízeních, vybavených automatickými přepínači časového zpoždění, se odpojení dodávky energie na motor nesmí uskutečnit před uplynutím alespoň 45 sekund po přijetí posledního signálu. 8.2.7 Doporučení. Měla by být učiněna opatření pro předcházení komolení signálů přenášených na čele zprávy a přijímaných na arytmickém děrovacím zařízení. 8.2.7.1 Doporučení. Pokud je děrovací zařízení vybaveno lokálními prostředky podávání papíru, neměl by být tolerován více než jeden zkomolený signál.

8-1

25.11.2004


HLAVA 8

Tabulka 8-1. Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2 a č. 3 Číslo signálu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Poznámka 1:

Písmenová sada

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z nový řádek posuv o řádek písmena číslice mezera neděrovaná páska opakování signálu signál α signál β

Start

Impulsy 5-ti prvkový kód 12345

Stop

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Mezinárodní kód č. 2 ZZAAA ZAAZZ AZZZA ZAAZA ZAAAA ZAZZA AZAZZ AAZAZ AZZAA ZZAZA ZZZZA AZAAZ AAZZZ AAZZA AAAZZ AZZAZ ZZZAZ AZAZA ZAZAA AAAAZ ZZZAA AZZZZ ZZAAZ ZAZZZ ZAZAZ ZAAAZ AAAZA AZAAA ZZZZZ ZZAZZ AAZAA AAAAA

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

Číslicová sada

⎯ ? : Pozn. 1 3

8 Atenční signál ( ) . , 9 0 1 4 ’ 5 7 = 2 / 6 +

Značka A

Uzavřený obvod Bez proudu

Dvojitý proud

Z

Kladný proud

Kladný proud

Záporný proud

Použito pro vysílač volacího znaku.

8.2.8 Doporučení. Úplné okruhy by měly být konstruovány a udržovány tak, aby jimi způsobené zkreslení normalizovaného testu nepřevyšovalo 28 procent normalizovaného textu: THE QUICK BROWN FOX JUMPS OVER THE LAZY DOG

8.2.9 Doporučení. Velikost isochronního zkreslení normalizovaného textu v každé z částí úplného okruhu by měly být co nejnižší a v žádném případě by neměly překročit 10 procent. 8.2.10 Doporučení. Celkové zkreslení v přenosových zařízení použitých na dálnopisných okruzích nesmí překročit 5 procent.

nebo VOZEZ LE BRICK GEANT QUE JEXAMINE PRES DU WHARF

25.11.2004

8.2.11 Doporučení. Obvody ATFN by měly být vybaveny systémem kontinuální kontroly stavu kanálu. Navíc mohou být použity protokoly řízeného okruhu.

8-2

HLAVA 8


8.3 Koncová zařízení spojená s leteckými radiodálnopisnými kanály pracujícími v pásmu 2,5 - 30 MHz 8.3.1

Volba druhu modulace a kódu

8.3.1.1 Doporučení. V dálnopisných systémech používaných leteckou pevnou službou (AFS) se využívá modulace kmitočtovým zdvihem (FIB), vyjma případů, kdy je výhodnější provoz s nezávislými postranními pásmy (ISB). Poznámka: Modulace FIB se provádí posuvem nosné radiového kmitočtu mezi dvěma kmitočty představujícími „polohu A“ (polarita signálu start) a polohou „Z“ (polarita signálu stop) arytmického 5-ti prvkového telegrafického kódu. 8.3.2

Systémové charakteristiky

8.3.2.1 Doporučení. Charakteristiky signálů z dálnopisných vysílačů pracujících s FIB modulací jsou následující:

8.5 Technická přenosu zpráv ATS

opatření,

týkající

se

8.5.1 Propojení přímými nebo dostupnými kanály - nízké modulační rychlosti – 5-ti prvkový kód. Poznámka: Pro střední modulační rychlosti viz 8.6 níže. 8.5.1.1 Doporučení. Doporučuje se použít metody AFTN (viz odst. 8.2) 8.6 Technická opatření týkající se mezinárodní výměny dat země-země středními a vyššími přenosovými rychlostmi Poznámka: V rámci této části, v kontextu souborů kódových znaků, pojem „jednotka“ znamená jednotku vybrané informace a v podstatě je ekvivalentní s pojmem „bit“. 8.6.1

Všeobecné údaje

a) Kmitočtový zdvih: nejnižší možná hodnota. b) Tolerance kmitočtového zdvihu: ± 3 procenta nominální hodnoty kmitočtového zdvihu. c) Polarita: jednokanálové okruhy: vyšší kmitočet odpovídá „poloze A“ (polarita signálu start).

8.6.1.1 Doporučení. Při mezinárodní datové výměně znaků by měl být používán 7-mi prvkový soubor kódových znaků, který poskytuje sadu 128 znaků a je označen jako Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5). Kde je to vhodné, měla by být zajištěna kompatibilita s 5-ti prvkovým souborem kódových znaků Mezinárodní telegrafní abecedy č.2 (ITA-2).

8.3.2.2 Doporučení. Odchylka střední hodnoty radiových kmitočtů představujících buď „polohu A“ nebo „polohu Z“ nesmí přesáhnout 100 Hz během libovolného dvouhodinového intervalu.

8.6.1.2 Jestliže jsou použita opatření z 8.6.1.1 výše, použije se Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5) uvedené v tabulce 8-2.

8.3.2.3 Doporučení. Celkové zkreslení dálnopisného signálu, tak jak je monitorován na výstupu radiového vysílače nebo v jeho bezprostřední blízkosti, by nemělo překročit 10 procent. Poznámka: Toto zkreslení je představováno časovým posunem přechodů mezi prvky z jejich správných poloh, vyjadřovaný jako procentuální podíl času jednotkového prvku. 8.3.2.4 Doporučení. Dálnopisné přijímače pracující s FIB modulací by měly být schopné pracovat podle požadavků při signálech, jejichž charakteristiky jsou uvedeny výše v 8.3.2.1 a 8.3.2.2. 8.3.2.5 Doporučení. Charakteristiky vícekanálového přenosu dálnopisných signálů po rádiových okruzích by měly být stanoveny na základě dohody příslušných orgánů. 8.4 okruhů AFS

Charakteristiky

mezioblastních

8.4.1 Doporučení. Implementované nebo modernizované mezioblastní okruhy AFS by měly poskytovat vysoce kvalitní telekomunikační služby. Modulační rychlost bere v úvahu očekávané hodnoty zatažení za podmínek jednak normální a jednak alternativní trasy přenosu.

8.6.1.2.1 Při sériovém přenosu jednotek představujících jednotlivý znak z IA-5 se přenese jako první jednotka nejnižšího řádu (b1). 8.6.1.2.2 Doporučení. Jestliže je použita IA-5, pak by měl každý znak obsahovat na místě osmé úrovně dodatečnou jednotku pro paritu. 8.6.1.2.3 Jestliže jsou použita opatření z 8.6.1.2.2 výše, vyvolá hodnota paritního bitu znaku sudou paritu u spojů, které pracují na arytmickém principu, a lichou paritu u spojů, využívajících synchronní provoz mezi dvěma koncovými body. 8.6.1.2.4 Konverze znaku za znak se řídí tabulkami 8-3 a 8-4 pro všechny znaky, které jsou ve formátu AFTN autorizovány pro přenos v AFS jak v IA5, tak v ITA-2. 8.6.1.2.5 Znaky, které se objevují pouze v jednom souboru kódových znaků, nebo které nejsou autorizovány pro přenos v AFS jsou uvedeny v převodových tabulkách kódů. 8.6.2

Charakteristiky datového přenosu

8.6.2.1 Doporučení. Přenosová rychlost dat by měla být zvolena z následujících: 600 bitů/s 4 800 bitů/s 1 200 bitů/s 9 600 bitů/s 2 400 bitů/s

8-3

25.11.2004


HLAVA 8

8.6.2.2 Doporučení. Druh přenosu pro každou přenosovou rychlost dat by měl být zvolen takto: Přenosová rychlost

Druh přenosu

600 bitů/s

Synchronní nebo asynchronní sériový přenos

1 200 bitů/s

Synchronní nebo asynchronní sériový přenos

2 400 bitů/s

Synchronní sériový přenos

4 800 bitů/s


9 600 bitů/s


8.6.2.4

8.6.2.4.2 Znaky s délkou menší než osm bitů jsou rozšířeny na osm bitů před vlastním přenosem přes jakoukoliv oktetovou nebo bitově orientovanou přenosovou síť. Rozšiřující bity obsadí konec vyššího řádu oktetu, tj. bit 8, bit 7 podle potřeby a mají binární hodnotu 0. 8.6.2.5 Jestliže probíhá výměna dat přes spoje CIDIN s použitím bitově orientovaných postupů, adresa vstupního střediska, adresy výstupních středisek a cílové adresy v přenosovém záhlaví a záhlaví paketu CIDIN je v souboru znaků IA-5, obsaženým v tabulce 8-2

Druh modulace

600 bitů/s

Kmitočtová

1 200 bitů/s

Kmitočtová

2 400 bitů/s

Fázová

4 800 bitů/s

Fázová

9 600 bitů/s

Fázově-amplitudová


25.11.2004

Struktura znaků v datových spojích

8.6.2.4.1 Parita znaků se nesmí použít pro kontrolu chyb na spojích CIDIN. Parita připojená ke znakům kódovaným podle IA-5 podle 8.6.1.2.2 výše, se před vstupem do CIDIN ignoruje. Pro zprávy, které opouštějí CIDIN se parita generuje v souladu s 8.6.1.2.3 výše.

8.6.2.3 Doporučení. Druh modulace pro každou přenosovou rychlost dat by měl být zvolen takto: Přenosová rychlost

Poznámka: Toto doporučení nemusí být nutně použito pro odbočky země-země spojů letadlo-země, které jsou využívané výhradně pro přenos dat letadlozemě, pokud tyto okruhy mohou být považovány za součást spoje letadlo-země.

8-4

HLAVA 8

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III Tabulka 8-2. Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5) (mezinárodní referenční verze) b7

0

0

0

0

1

1

1

1

b6

0

0

1

1

0

0

1

1

b5

0

1

0

1

0

1

0

1

0

1

2

3

4

5

6

7

TC7 (DLE) DC1

SP

0

@

P

`

p

!

1

A

Q

a

q

DC2

"f

2

B

R

b

r

DC3

#

3

C

S

c

s

DC4

$d

4

D

T

d

t

TC8 (NAK) TC9 (SYN) TC10 (ETB) CAN

%

5

E

U

e

u

&

6

F

V

f

v

'f

7

G

W

g

w

(

8

H

X

h

x

EM

)

9

I

Y

i

y

SUB

*

:

J

Z

j

z

ESC

+

;

K

[

k

{

IS4 (FS) IS3 (GS) IS2 (RS) IS1 (US)

,f

<

L

\

l

|

-

=

M

]

m

}

.

>

N

^f

n

~e

/

?

O

_

o

DEL

b4

b3

b2

b1

0

0

0

0

0

NUL

0

0

0

1

1

0

0

1

0

2

0

0

1

1

3

0

1

0

0

4

0

1

0

1

5

0

1

1

0

6

0

1

1

1

7

TC1 (SOH) TC2 (STX) TC3 (ETX) TC4 (EOT) TC5 (ENQ) TC6 (ACK) BEL

1

0

0

0

8

1

0

0

1

9

1

0

1

0

10

1

0

1

1

11

1

1

0

0

12

1

1

0

1

13

1

1

1

0

14

FE0 (BS) FE1 (HT) FE2c (LF) FE3 (VT) FE4 (FF) FE5c (CR) SO

1

1

1

1

15

SI

POZNÁMKY Poznámka 1: Řídící značky úpravy záznamu (FE) jsou určeny pro zařízení, ve kterých jsou horizontální a vertikální posuny vykonávány odděleně. Jestliže zařízení vyžaduje, aby provedení činnosti NÁVRAT VOZÍKU (CR) bylo zkombinováno s vertikálním posunem, řídící značka úpravy záznamu může být použita pro vykonání kombinovaného posunu. Použití FE 2 pro kombinaci činností CR a LF není povoleno pro mezinárodní přenos po sítích AFS. Poznámka 2:

Symbol $ neoznačuje měnu určité země.

Poznámka 3: Pozice 7/14 je použita pro grafický znak ~ (NADTRŽÍTKO), jehož grafická podoba se může měnit v závislosti na zemi a může představovat (TILDA) nebo jinou diakritickou značku za předpokladu, že neexistuje riziko záměny s jiným grafickým znakem obsaženým v tabulce. Poznámka 4: Grafické znaky na pozicích 2/2, 2/7, 2/12 a 5/14 jednotlivě znamenají UVOZOVKY, APOSTROF, ČÁRKA a STŘÍŠKA; tyto znaky však mohou také nabýt významu diakritických značek TREMA, ČÁRKA PŘÍZVUKU, CÉDILLE a CIRKUMFLEX, v případě, že jim předchází nebo následuje znak ZPĚT (0/8). Poznámka 5: Jestliže je požadována grafická podoba řídících znaků IA-5, je přípustné použít symbolů stanovených normou ISO 2047-1975.

8-5

25.11.2004


HLAVA 8

ŘÍDÍCÍ ZNAKY Zkratka

ACK BEL BS CAN CR DC DEL DLE EM ENQ EOT ESC ETB ETX FE FF FS GS HT IS LF NAK NUL RS SI SO SOH SP STX SUB SYN TC US VT

GRAFICKÉ ZNAKY

Význam

Pozice v kódové tabulce

Graf. znak

Potvrzení Zvonek Zpět Zrušit Návrat vozíku Ovládání zařízení Vyřadit Autoregistr Konec zázn. média Dotaz Konec přenosu Autoregistr 2 Konec bloku Konec textu Říd. zn. úpravy záznamu Posuv formuláře Oddělovač souborů dat Skupinový oddělovač Vodorovná tabulace Oddělovač informací Posun o řádek Záporné potvrzení Prázdný Oddělovač záznamů Návrat registru Změna registru Začátek záhlaví Mezera Začátek textu Substituční znak Synchronizační výplň Značka řízení přenosu Oddělovač jednotek Svislá tabulace

0/6 0/7 0/8 1/8 0/13 7/15 1/0 1/9 0/5 0/4 1/11 1/7 0/3 0/12 1/12 1/13 0/9 0/10 1/5 0/0 1/14 0/15 0/14 0/1 2/0 0/2 1/10 1/6 1/15 0/11

() ! " # $ % & ‘ ( ) * + , . / : ; < = > ? @ [ \ ] ^ _ ` { | } ~

Pozn.

4 2

4

4

4

Název

Mezera (viz 7.2) Vykřičník Uvozovky, trema Značka # Značka $ Znaménko procent Značka & Apostrof, přízvuk Levá kul. závorka Pravá kul. závorka Hvězdička Znaménko plus Čárka Spojovník, minus Tečka Lomítko Dvojtečka Středník Znam. menší než Rovnítko Znam. větší než Otazník Značka @ Levá hran. závorka Obrácené lomítko Pravá hr. závorka Stříška Cirkumflex Podtržítko Těžký přízvuk Levá slož. závorka Kolmice Pravá slož. závorka Nadtržítko, cédille

Pozice v kódové tabulce 2/0 2/1 2/2 2/3 2/4 2/5 2/6 2/7 2/8 2/9 2/10 2/11 2/12 2/13 2/14 2/15 3/10 3/11 3/12 3/13 3/14 3/15 4/0 5/11 5/12 5/13 5/14 5/15 6/0 7/11 7/12 7/13 7/14

* Viz Pozn. 1 ZNAMÉNKA DIAKRITIKY Některé tiskové symboly ze souboru znaků mohou být navrženy tak, aby jich bylo možné použít ve složení se znaménky diakritiky jako písmen s přízvukem, pokud je to pro výměnu informací nutné. Pro toto složení je potřebná posloupnost tří znaků, obsahující písmeno, znak ZPĚT a jeden z těchto symbolů, symbol je poté považován za diakritické znaménko. Je nutno uvést, že tyto symboly nabývají svůj význam diakritiky pouze tehdy, jestliže jim předchází nebo po nich následuje znak ZPĚT; například symbol odpovídající kombinaci kódů 2/7 (‘) má za normálních okolností význam APOSTROF, ale stává se diakritickým znaménkem, jestliže mu předchází nebo po něm následuje znak ZPĚT.

NÁZVY, VÝZNAMY A FONTY GRAFICKÝCH ZNAKŮ Pro označení každého grafického znaku je přidělen alespoň jeden název. Tyto názvy mají za účel odrážet jejich obvyklý význam a nejsou určeny pro definování nebo vymezení významu grafických znaků. Pro grafické znaky není stanoven žádný konkrétní vzor stylu nebo fontu.

25.11.2004

8-6

HLAVA 8


JEDNOZNAČNOST POZICE ZNAKŮ Znak přidělený určité pozici v tabulce nesmí být umístěn v tabulce kdekoli jinde.

FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKY TÝKAJÍCÍ SE ŘÍDÍCÍCH ZNAKŮ Některé z níže uvedených definicí používají obecných pojmů a pro specifické implementace kódové tabulky na záznamové prostředí nebo přenosové kanály mohou být nutné explicitnější definice použití. Takovéto explicitnější definice a použití těchto znaků je předmětem publikací ISO.

Všeobecná označení řídících znaků Obecné označení řídících znaků obsahuje název specifické kategorie, za kterým následuje indexové číslo. Jsou definovány následovně: TC

- Znaky řízení přenosu - Řídící znaky určené k řízení nebo zabezpečení přenosu informací po telekomunikačních sítích. Použití TC znaků v obyčejných telekomunikačních sítích je předmětem publikací ISO. Znaky řízení přenosu jsou: ACK, DLE, ENQ, EOT, ETB, ETX, NAK, SOH, STX a SYN.

FE

- Řídící znaky úpravy záznamu - Řídící znaky určené především k řízení rozvržení a nastavení informací na tiskových nebo zobrazovacích zařízeních. V definicích specifických řídících znaků úpravy záznamu je jakýkoliv odkaz na tiskové zařízení chápán tak, že zahrnuje i zobrazovací zařízení. Definice řídících znaků úpravy záznamu používají následující koncepce: a) stránka je tvořena určitým počtem řádků obsahujících znaky, b) znaky tvořící řádku zabírají určitý počet pozic, které se nazývají znakové pozice, c) aktivní pozice je taková znaková pozice, na které by se zpracovávaný znak objevil, kdyby měl být vytištěn. Aktivní pozice ve všeobecnosti zabírají jednu znakovou pozici současně. Řídící znaky úpravy záznamu jsou: BS, CR, FF, HT, LF a VT (viz též pozn. 1 k tabulce 8-2).

DC

- Znaky ovládání zařízení - Řídící znaky pro řízení lokálního nebo vzdáleného pomocného zařízení (nebo více pomocných zařízení) připojených na systém zpracování dat nebo telekomunikační systém. Tyto řídící znaky nejsou určeny pro řízení telekomunikačních systémů, které jsou zabezpečeny pomocí znaků TC. Určitá přednostní použití jednotlivých znaků DC jsou uvedena níže v části Specifické řídící znaky.

IS

- Oddělovače informací - Řídící znaky používané pro oddělené a logické označení informací. Existují čtyři takové znaky. Mohou být použity buď v hierarchickém pořadí nebo v nehierarchickém. V takovém případě jejich specifický význam závisí na jejich aplikaci. Jestliže jsou použity hierarchicky, pak vzestupné pořadí je: US, RS, GS, FS. V tomto případě nemohou být data běžně vymezená příslušným oddělovačem rozdělena oddělovačem vyššího řádu, ale budou považovány za vymezená kterýmkoliv oddělovačem vyššího řádu.

Specifické řídící znaky Jednotlivé prvky kategorií ovladačů jsou někdy označovány zkráceným názvem jejich kategorie a indexovým číslem (např. TC5) a jindy specifickým názvem udávajícím jejich použití (např. ENQ).

8-7

25.11.2004


HLAVA 8

Určitým řídícím znakům může být přidělen odlišný ale podobný význam, při výměně dat to tedy běžně vyžaduje dohodu mezi odesílatelem a příjemcem. ACK

- Potvrzení - Přenosový řídící znak vyslaný příjemcem jako kladná odpověď odesílateli.

BEL

- Zvonek - Řídící znak, který se používá v případě nutnosti vyvolání pozornosti, může ovládat poplachová nebo upoutávající zařízení.

BS

- Zpět - Řídící znak úpravy záznamu, který přesouvá aktivní pozici o jednu znakovou pozici zpět na téže řádce.

CAN

- Zrušit - Znak, nebo první znak sekvence, který indikuje, že jemu předcházející data jsou chybová. Výsledkem je ignorování těchto dat. Specifický význam tohoto znaku je definován pro každou aplikaci nebo mezi odesílatelem a příjemcem.

CR

- Návrat vozíku - Řídící znak úpravy záznamu, který přesouvá aktivní pozici na první znakovou pozici na téže řádce.

Ovladače zařízení DC1

- Znak ovládání zařízení, který je určen především pro zapnutí nebo spuštění pomocného zařízení. Jestliže není požadován pro tento účel, může se použít pro navrácení zařízení do základního provozního stavu (viz též DC2 a DC3), nebo pro jakoukoli jinou funkci ovládání zařízení, která není zajišťována jinými DC.

DC2

- Znak ovládání zařízení, který je určen především pro zapnutí nebo spuštění pomocného zařízení. Jestliže není požadován pro tento účel, může se použít pro navrácení zařízení do základního provozního stavu (v takovém případě je DC1 použito pro obnovení základního provozního stavu zařízení), nebo pro jakoukoli jinou funkci ovládání zařízení, která není zajišťována jinými DC.

DC3

- Znak ovládání zařízení, který je určen především pro vypnutí nebo zastavení pomocného zařízení. Tato funkce může být zastavením druhé úrovně, např. čekání, pauza, záloha nebo zastavení (v takovém případě je DC1 použito pro obnovení normálního provozu). Jestliže není požadován pro tento účel, může se použít pro jakoukoli jinou funkci ovládání zařízení, která není zajišťována jinými DC.

DC4

- Znak ovládání zařízení, který je určen především pro vypnutí, zastavení nebo přerušení pomocného zařízení. Jestliže není požadován pro tento účel, může se použít pro jakoukoli jinou funkci ovládání zařízení, která není zajišťována jinými DC. Příklady použití ovladačů zařízení 1) Jedno přepnutí

DEL

zapnuto - DC2

vypnuto - DC4

2) Dvě nezávislá přepnutí První zapnuto - DC2 Druhé zapnuto - DC1

vypnuto - DC4 vypnuto - DC3

3) Dvě závislá přepnutí Hlavní zapnuto - DC2 Závislé zapnuto - DC1


4) Přepnutí vstupu a výstupu Výstup zapnuto - DC2 Vstup zapnuto - DC1


- Vyřadit - Znak, který je určen především pro vymazání nebo přepsání chybného nebo nechtěného znaku na děrné pásce. Znaky DEL mohou též sloužit pro médiovou nebo časovou výplň. Mohou být

25.11.2004

8-8

HLAVA 8

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III vloženy do nebo vyjmuty z toku dat bez ovlivnění informačního obsahu tohoto toku, ale poté přidání nebo odstranění těchto znaků může ovlivnit rozložení informací nebo ovládání zařízení.

DLE

- Autoregistr - Řídící znak přenosu, který změní význam omezeného počtu po sobě jdoucích znaků. Používá se výhradně pro řídící funkce přenosu doplňkových dat. V sekvencích DLE se může použít pouze grafických znaků nebo řídících znaků přenosu.

EM

- Konec záznamového média - Řídící znak, který se může použít pro identifikaci fyzického konce záznamového média, nebo konce používané části dat, nebo konec požadované části dat zaznamenaných na médiu. Pozice tohoto znaku nemusí nutně odpovídat fyzickému konci záznamového média.

ENQ

- Dotaz - Řídící znak přenosu používaný jako žádost o odpověď ze vzdáleného stanoviště - odpověď může zahrnovat identifikaci stanoviště nebo jeho statut. Jestliže je na obyčejné komutované přenosové síti požadována funkce „Kdo tam?“, první použití ENQ po navázání spojení má význam „Kdo tam?“ (identifikace stanoviště). Následná použití ENQ mohou nebo nemusí zahrnovat funkci „Kdo tam?“ , což se stanoví dohodou.

EOT

- Konec přenosu - Řídící znak přenosu používaný pro identifikaci uzavření přenosu jednoho nebo více textů.

ESC

- Autoregistr 2 - Řídící znak, který se používá pro zajištění dodatečné řídící funkce. Mění význam omezeného počtu po sobě jdoucích kombinací bitů, které tvoří sekvenci autoregistru. Sekvence autoregistru se využívají pro získání dodatečných řídících funkcí, které mohou mimo jiné poskytovat soubory grafických znaků mimo standardní soubor. Takovéto řídící funkce nesmí být používány jako dodatečné ovladače přenosu. Použití znaku ESC a jiných sekvencí autoregistru ve spojení s metodami rozšíření kódu je předmětem norem ISO.

ETB

- Konec bloku - Řídící znak přenosu používaný pro identifikaci konce přenosového bloku dat, kde jsou data rozdělena do takovýchto bloků pro účely přenosu.

ETX

- Konec textu - Řídící znak přenosu, který ukončuje text.

FF

- Posuv formuláře - Řídící značka úpravy záznamu, která posouvá aktivní pozici na stejnou znakovou pozici na předem stanovené řádce následujícího formuláře nebo stránky.

HT

- Vodorovná tabulace - Řídící značka úpravy záznamu, která posouvá aktivní pozici na následující předem stanovenou znakovou pozici na téže řádce.

Oddělovače informací IS1 (US) - Řídící znak používaný pro oddělení a logické označení dat. Jeho specifický význam je stanoven jednotlivě pro každou aplikaci. Jestliže je tento znak používán v hierarchickém pořadí, jak je stanoveno v obecné definici IS, vymezuje datový člen nazývaný JEDNOTKA. IS2 (RS) - Řídící znak používaný pro oddělení a logické označení dat. Jeho specifický význam je stanoven jednotlivě pro každou aplikaci. Jestliže je tento znak používán v hierarchickém pořadí, jak je stanoveno v obecné definici IS, vymezuje datový člen nazývaný ZÁZNAM. IS3 (GS) - Řídící znak používaný pro oddělení a logické označení dat. Jeho specifický význam je stanoven jednotlivě pro každou aplikaci. Jestliže je tento znak používán v hierarchickém pořadí, jak je stanoveno ve všeobecné definici IS, vymezuje datový člen nazývaný SKUPINA. IS4 (FS) - Řídící znak používaný pro oddělení a logické označení dat. Jeho specifický význam je stanoven jednotlivě pro každou aplikaci. Jestliže je tento znak používán v hierarchickém pořadí, jak je stanoveno ve všeobecné definici IS, vymezuje datový člen nazývaný SOUBOR.

8-9

25.11.2004


HLAVA 8

LF

- Posun o řádek - Řídící značka úpravy záznamu, která posouvá aktivní pozici na stejnou znakovou pozici na následující řádce.

NAK

- Záporné potvrzení - Řídící znak přenosu vysílaný příjemcem jako negativní odpověď odesílateli.

NUL

- Prázdný - Řídící znak, kterého se používá pro dosažení médiové nebo časové výplně. Znaky NUL mohou být vloženy do nebo vyjmuty z toku dat bez ovlivnění informačního obsahu tohoto toku, ale poté přidání nebo odstranění těchto znaků může ovlivnit rozložení informací nebo ovládání zařízení.

SI

- Návrat registru - Řídící znak, kterého se používá ve spojení se znaky ZMĚNA REGISTRU a REGISTR 2 pro rozšíření souboru grafických znaků kódu. Může vrátit do dřívějšího stavu standardní významy kombinací bitů, které jej následují. Účinek tohoto znaku při použití metod rozšíření kódu je popsán v normě ISO.

SO

- Změna registru - Řídící znak, kterého se používá ve spojení se znaky NÁVRAT REGISTRU a REGISTR 2 pro rozšíření souboru grafických znaků kódu. Může měnit význam kombinací bitů ve sloupcích 2 až 7, které jej následují do té doby, než je dosaženo znaku NÁVRAT REGISTRU. Znaky MEZERA (2/0) VYŘADIT a (7/15) však nejsou znakem ZMĚNA REGISTRU ovlivněny. Účinek tohoto znaku při použití metod rozšíření kódu je popsán v normě ISO.

SOH

- Začátek záhlaví - Řídící znak přenosu používaný jako první znak záhlaví informační zprávy.

SP

- Mezera - Znak, který posouvá aktivní pozici o jednu znakovou pozici ne téže řádce. Tento znak je též považován za netisknutý grafický znak.

STX

- Začátek textu - Řídící znak přenosu, který předchází textu a který se používá pro ukončení záhlaví.

SUB

- Substituční znak - Řídící znak, který se používá na místě znaku, který byl odhalen jako neplatný nebo chybný. SUB má být zaveden automatickými prostředky.

SYN

- Synchronizační výplň - Řídící znak přenosu používaný systémem synchronního přenosu při nepřítomnosti jakýchkoliv jiných znaků (klidový stav) pro poskytnutí signálu, ze kterého může být dosažen nebo zachován synchronismus mezi datovými koncovými zařízeními.

VT

- Svislá tabulace - Řídící značka úpravy záznamu, která posouvá aktivní pozici na tutéž znakovou pozici na následující předem stanovené řádce.

25.11.2004

8 - 10

HLAVA 8


Tabulka 8-3. Konverze z Mezinárodní telegrafické abecedy č. 2 (ITA-2) na Mezinárodní abecedu č. 5 (IA-5) Písmenová sada ITA-2 pro signál č. 1 A 2 B 3 C 4 D 5 E

IA-5 sloupec/řádek 4/1 4/2 4/3 4/4 4/5

A B C D E

Číselná sada ITA-2 pro signál č. 1 2 3 4 5

IA-5 sloupec/řádek

? : 3

6 7 8 9 8 10 Signál upozornění (Pozn. 3)

2/13 3/15 3/10 3/15 3/3

? : ? 3

3/15 3/15 3/15 3/8 0/7

? ? ? 8 Bel

6 7 8 9 10

F G H I J

4/6 4/7 4/8 4/9 4/10

F G H I J

11 12 13 14 15

K L M N O

4/11 4/12 4/13 4/14 4/15

K L M N O

11 12 13 14 15

( ) . , 9

2/8 2/9 2/14 2/12 3/9

( ) . , 9

16 17 18 19 20

P Q R S T

5/0 5/1 5/2 5/3 5/4

P Q R S T

16 17 18 19 20

0 1 4 ‘ 5

3/0 3/1 3/4 2/7 3/5

0 1 4 ‘ 5

21 22 23 24 25

U V W X Y

5/5 5/6 5/7 5/8 5/9

U V W X Y

21 22 23 24 25

7 = 2 / 6

3/7 3/13 3/2 2/15 3/6

7 = 2 / 6

26 27 28 29 30

Z CR LF LTRS FIGS

5/10 0/13 0/10 * *

Z CR LF

26 27 28 29 30

+ CR LF LTRS FIGS

2/11 0/13 0/10 * *

+ CR LF

31 32

SP

2/0 *

SP

31 32

SP

2/0 *

SP

* Na těchto pozicích není prováděna žádná konverze a signály nebo znaky jsou z dat odstraněny. Poznámka 1: Signál konec zprávy NNNN (v písmenové i číselné sadě) se převede na ETX (0/3). Poznámka 2: Signál začátek zprávy ZCZC (v písmenové i číselné sadě) se převede na SOH (0/1). Poznámka 3: Číslice signálu č. 10 se konvertuje po detekci alarmu priority AFTN, který musí být konvertován do pěti výskytů znaku BEL (0/7). Poznámka 4: Při převodu z ITA-2 se vloží jeden znak STX (0/2) na začátek řádky, která následuje po detekci CR LF nebo LF CR na konci Řádky původu. Poznámka 5: Sekvence sedmi signálů 28 (LF) se převede na jeden znak VT (0/11).

8 - 11

25.11.2004


HLAVA 8

Tabulka 8-4. Konverze z Mezinárodní telegrafické abecedy č. 5 (IA-5) na Mezinárodní abecedu č. 2 (ITA-2) Sloupec Řádek 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

0 * Pozn. 5 * Pozn. 1 * * * Pozn. 2 * * 28FL Pozn. 3 * 27FL * *

1 * * * * * * * * * * * * * * * *

2 31FL 2F 2F 2F 2F 2F 2F 19F 11F 12F 2F 26F 14F 1F 13F 24F

3 16F 17F 23F 5F 18F 20F 25F 21F 9F 15F 3F 2F 2F 22F 2F 2F

4 2F 1L 2L 3L 4L 5L 6L 7L 8L 9L 10L 11L 12L 13L 14L 15L

5 16L 17L 18L 19L 20L 21L 22L 23L 24L 25L 26L 2F 2F 2F 2F 2F

6 2F 1L 2L 3L 4L 5L 6L 7L 8L 9L 10L 11L 12L 13L 14L 15L

7 16L 17L 18L 19L 20L 21L 22L 23L 24L 25L 26L 2F 2F 2F 2F *

* Na těchto pozicích není prováděna žádná konverze a signály nebo znaky jsou z dat odstraněny. Příklad:

Pro nalezení signálu ITA-2, na který bude konvertován znak 3/6 z IA-5, vyberte sloupec 3 a řádku 6. 25F znamená číselný tvar signálu č. 25 (L = číselný tvar, FL = označení libovolného tvaru)

Poznámka 1:

Znak 0/3 (ETX) se převede na sekvenci signálů ITA-2 14L, 14L, 14L, 14L (NNNN).

Poznámka 2:

Signál 0/7 (BEL) se konvertuje pouze tehdy, je-li detekována sekvence 5-ti výskytů, které se převedou na sekvenci signálů ITA-2 30, 10F, 10F, 10F, 10F, 10F, 29.

Poznámka 3:

Sekvence znaků CR CR LF VT (0/11) ETX (0/3) se převedou na sekvenci signálů ITA-2 29, 27, 27, 28, 28, 28, 28, 28, 28, 28, 28, 14L, 14L, 14L, 14L.

Poznámka 4:

Aby nedocházelo k nadbytečnému generování číselných a písmenných znaků ITA-2 při konvertování z IA-5, nepřiděluje se funkcím ITA-2 nezabezpečujícím tisk žádné označení tvaru (signály č. 27, 28, 29, 30, 31).

Poznámka 5:

Znak 0/1 (SOH) se převedou na sekvenci signálů ITA-2 26L, 3L, 26L, 3L (ZCZC).

8.6.2.6 Doporučení. Při přenosu zpráv ve formátu AFTN přes CIDIN za použití bitově orientovaných procedur by zprávy měly být v souboru znaků IA-5, obsaženým v tabulce 8-2. 8.6.3 Řídící procedury znakově orientovaného datového spoje země-země Poznámka: Ustanovení této části se týkají aplikací výměny dat země-země, které používají IA-5, uvedenou v části 8.6.1 výše a které pro řízení datového spoje používají deset řídících znaků přenosu (SOH, STX, ETX, EOT, ENQ, ACK, DLE, NAK, SYN a ETB) přes synchronní nebo asynchronní přenosová zařízení. 8.6.3.1 Popisy. Pro aplikace datového spoje, obsažené v této části, se použijí následující popisy:

25.11.2004

a) Hlavní stanice je ta stanice, která řídí datový spoj v daném okamžiku. b) Vedlejší stanice je ta, která byla zvolena pro příjem vysílání z hlavní stanice. c) Řídící stanice je jednotlivá stanice na vícebodovém spoji, která smí převzít statut hlavní stanice a předává zprávy jedné nebo více individuálně zvoleným (neřídícím) pořízeným stanicím, nebo smí přidělit dočasný statut hlavní stanice kterékoliv z ostatních podřízených stanic. 8.6.3.2

Složení zprávy

a) Přenos se skládá ze znaků z IA-5 přenášených v souladu s částí 8.6.1.2.2 výše a jedná se buď o informační zprávu nebo o řídící sled. b) Informační zpráva použitá pro výměnu dat má jednu z těchto podob:

8 - 12

HLAVA 8

1)

S

E

B

T

C

X

X

C

S

E

B

T

C

B

C

T

2)


T

---TEXT---

---TEXT---

X 3)

4)

5)

S

S

O

---ZÁHLAVÍ--- T

H

bylo možné zajistit výkonně a provozně spolehlivé komunikace a to:

E

B

T

C

X

X

C

S

S

E

B

O

---ZÁHLAVÍ--- T

T

C

H

X

B

C

S

E

B

O

---ZÁHLAVÍ--- T

C

H

B

C

---TEXT---

---TEXT---

a) počet znaků SYN, které jsou požadovány pro vytvoření a udržení synchronizace, Poznámka: Za normálních okolností vysílací stanice odesílá tři souvislé znaky SYN a přijímací stanice detekuje alespoň dva před tím, než se provede jakákoliv činnost. b) údaje o výpadcích systému pro takové funkce jako „nefunkční spoj“ a „bez odezvy“, a také počet opakovaných pokusů, které se mají provést před tím, než je signalizován manuální vstup, c) tvorba prefixů v rámci maxima 15 znaků. Poznámka: Dohodou mezi zúčastněnými orgány je pro dohlížecí signály přípustné, aby obsahovaly prefix identifikace stanice, který využívá znaků vybraných ze sloupců 4 až 7 z IA-5. 8.6.3.3.2 Doporučení. Pro vícebodové implementace navrhované tak, aby připouštěly pouze centralizované (počítač-terminál) operace, by se mělo použít opatření části 8.6.3.7. 8.6.3.4

Kontrolní znak bloku

8.6.3.4.1 Systémy kategorie A i B využívá pro určení platnosti přenosu kontrolního znaku bloku.

B C je kontrolní znak bloku (BCC). C Poznámka 2: Ve výše uvedených formátech 2), 4) a 5), které jsou zakončeny blokem ETB se požaduje určité pokračování. c) Řídící sled se skládá buď z jednoho řídícího znaku přenosu (EOT, ENQ, ACK nebo NAK) nebo z jednotlivého řízení přenosu (ENQ), kterému předchází prefix až 15 neřídících znaků nebo znak DLE, použitý v kombinaci s jinými grafickými a řídícími znaky, které zajišťují další komunikační řídící funkce. Poznámka 1:

8.6.3.4.2 Kontrolní znak bloku se skládá ze sedmi bitů plus paritního bitu. 8.6.3.4.3 Každý z prvních sedmi bitů kontrolního znaku bloku je modulo 2 binárním součtem každého prvku téhož sloupce bitů 1 až 7 po sobě jdoucích znaků přenášeného bloku. 8.6.3.4.4 Podélná parita každého sloupce bloku, včetně kontrolního znaku bloku, je sudá. 8.6.3.4.5 Smysl paritního bitu kontrolního znaku bloku je stejný jako u informačních znaků (viz 8.6.1.2.3 výše). 8.6.3.4.6

8.6.3.3 S ohledem na příslušné charakteristiky obvodu, terminálové konfigurace a procedury přenosu zpráv jsou stanoveny tři systémové kategorie: Systémová kategorie A: dvoucestný střídavý, centralizovaný nebo necentralizovaný provoz, umožňující vícebodové spojení a jednotlivý nebo vícenásobný přenos informací manipulace s hlášeními bez odpovědí (ale obsahující verifikaci doručení). Systémová kategorie B: dvoucestné simultánní, dvoubodové zprávám asociované blokování a číslovaným potvrzováním modulo 8.

Sčítání

8.6.3.4.6.1 Pro získání kontrolního znaku bloku se sčítání zahájí prvním výskytem buď SOH (začátek záhlaví) nebo STX (začátek textu). 8.6.3.4.6.2 zahrnout.

Počáteční znak se do sčítání nesmí

8.6.3.4.6.3 Jestliže se vyskytne znak STX poté, co se již sčítání začalo výskytem SOH, pak je znak STX do sčítání zahrnut, jako kdyby se jednalo o textový znak.

Systémová kategorie C: dvoucestný střídavý, pouze centralizovaný (počítač-terminál) provoz, umožňující vícebodové spojení a jednotlivý nebo vícenásobný přenos informací manipulace s hlášeními s odpověďmi.

8.6.3.4.6.4 S výjimkou SYN (synchronizační výplň) se všechny znaky přenesou po zahájení kontroly sčítáním zahrnuty do sčítání, včetně kontrolních znaků ETB (konec přenosu nebo bloku) nebo ETX (konec textu), které signalizují, že následující znak je kontrolním znakem bloku.

8.6.3.3.1 K charakteristikám popsaným v následujících odstavcích pro obě systémové kategorie A i B je dále nutné brát v úvahu další parametry, aby

8.6.3.4.7 Mezi znaky ETB nebo ETX a kontrolní znak bloku nesmí být vloženy žádné znaky SYN nebo jiné.

8 - 13

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR


HLAVA 8

8.6.3.5 Popis systému kategorie A. Systém kategorie A je takový, ve kterém je množství stanic propojeno vícebodovým spojem a jedna stanice je trvale určena jako řídící stanice a který pro zajištění řádné činnosti v každém okamžiku spoj monitoruje. 8.6.3.5.1

POSTUP NAVÁZÁNÍ SPOJE

8.6.3.5.1.1 Pro navázání spojení na vysílání řídící stanice buď: a) vyzve jednu podřízenou stanici a přidělí jí statut hlavní stanice, nebo b) převezme statut hlavní stanice a zvolí jednu nebo více podřízených (vedlejších) stanic pro příjem vysílání. 8.6.3.5.1.2 Výzvu provádí řídící stanice, která vyšle řídící sled výzvy obsahující prefix, který identifikuje jednu podřízenou stanici a zakončený znakem ENQ. 8.6.3.5.1.3 Podřízená stanice, která detekuje svůj přidělený řídící sled výzvy převezme statut hlavní stanice a reaguje jedním ze dvou způsobů: a) Jestliže má stanice zprávu na odeslání, pak iniciuje řídící sled výběru, dle popisu v ust. 8.6.3.5.1.5 níže, b) Jestliže stanice nemá zprávu na odeslání, pak odešle EOT a statut hlavní stanice vrátí řídící stanici. 8.6.3.5.1.4 Jestliže řídící stanice detekuje jako výsledek výzvy neplatnou nebo žádnou reakci, ukončí činnost odesláním EOT, před tím než znovu opakuje výzvu nebo výběr.

8.6.3.5.2.2

Přenos zprávy:

a) začíná znakem: - SOH, v případě, že zpráva obsahuje záhlaví; - STX, v případě, že zpráva neobsahuje záhlaví; b) souvisle probíhá a je ukončen znakem ETX, bezprostředně následovaným kontrolním znakem bloku (BCC). 8.6.3.5.2.3 Po přenosu jedné nebo více zpráv hlavní stanice verifikuje úspěšné doručení v každé vybrané vedlejší stanici. 8.6.3.5.3

Postup verifikace doručení

8.6.3.5.3.1 Hlavní stanice odešle řídící sled verifikace doručení obsahující prefix, který identifikuje jednu vedlejší stanici a který je zakončen znakem ENQ. 8.6.3.5.3.2 Vedlejší stanice, která detekuje svůj přidělený řídící sled verifikace doručení odešle jednu ze dvou odpovědí: a) jestliže vedlejší stanice řádně přijala kompletní přenos, pak odešle volitelný prefix, následovaný znakem ACK; b) jestliže vedlejší stanice nepřijala řádně kompletní přenos, pak odešle volitelný prefix, následovaný znakem NAK. 8.6.3.5.3.3 Jestliže hlavní stanice nepřijme žádnou odpověď nebo neplatnou odpověď, pak žádá odpověď od téže nebo jiné vedlejší stanice do té doby, než získá žádanou odpověď od všech vybraných stanic.

8.6.3.5.1.5 Výběr se provede určenou hlavní stanicí, která odešle řídící sled obsahující prefix, který identifikuje jednu stanici a který je zakončen znakem ENQ.

8.6.3.5.3.4 Jestliže hlavní stanice přijme negativní odpověď (NAK) nebo po N ≥ 0 opakovaných pokusech nepřijme žádnou odpověď, opakuje tento přenos příslušným vedlejším stanicím při vhodné příležitosti později.

8.6.3.5.1.6 Stanice, která detekuje svůj přidělený řídící sled výběru převezme statut vedlejší stanice a odešle jednu ze dvou odpovědí:

8.6.3.5.3.5 Po odeslání všech zpráv a verifikaci jejich doručení provede hlavní stanice ukončení spoje.

a) jestliže je stanice připravena na příjem, odešle prefix následovaný znakem ACK. Po detekci této odpovědi hlavní stanice buď vybere jinou stanici nebo provede přenos zprávy; b) jestliže stanice není připravena pro příjem, odešle prefix následovaný znakem NAK a tím se vzdá statutu vedlejší stanice. Jestliže hlavní stanice přijme NAK nebo nepřijme žádnou odpověď, zvolí buď jinou nebo tutéž podřízenou stanici nebo činnost ukončí; c) je přípustné provést N (N ≥ 0) opakovaných pokusů vybrat stanici, od které byl přijat NAK, neplatná odpověď nebo nepřijata žádná odpověď.

8.6.3.5.4

8.6.3.5.1.7 Jestliže byla vybrána jedna nebo více stanic a řádně odpověděly znakem ACK, hlavní stanice provede přenos zprávy. 8.6.3.5.2

Postup přenosu zprávy

8.6.3.5.2.1 Hlavní stanice odešle zprávu nebo sérii zpráv se záhlavím nebo bez záhlaví vybrané (vybraným) vedlejší stanici (stanicím).

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR

POSTUP UKONČENÍ SPOJE

8.6.3.5.4.1 Funkce ukončení, která neguje statut hlavní nebo vedlejší stanice všech stanic a vrací statut hlavní stanice řídící stanici, musí být provedena hlavní stanicí, která vysílá EOT. 8.6.3.6 Popis systému kategorie B. Systém kategorie B je takový, ve kterém jsou dvě stanice na dvoubodovém duplexním spoji a každá stanice má způsobilost udržovat souběžný statut hlavní a vedlejší stanice, tj. statut hlavní stanice na své vysílací straně a statut vedlejší stanice na svém přijímacím konci a obě stanice mohou vysílat současně. 8.6.3.6.1

Postup navázání spojení

8.6.3.6.1.1 K navázání spojení pro přenosy zpráv (od volající k volané stanici), volající stanice musí požádat o identifikaci volanou stanici odesláním identifikačního řídícího sledu, který je tvořen znakem DLE, následovaným znakem dvojtečky, volitelným prefixem a ENQ.

8 - 14

HLAVA 8


8.6.3.6.1.2 Volaná stanice, po detekci znaku ENQ, musí odeslat jednu ze dvou odpovědí:

8.6.3.6.2.5 Odpovědi vedlejší stanice se musí řídit těmito body:

a) jestliže je stanice připravena pro příjem, musí odeslat sled, který je tvořen znakem DLE, následovaným dvojtečkou, prefixem, který zahrnuje její identifikaci a je zakončen znakem ACK0 (viz 8.6.3.6.2.5 níže). Tím je navázán spoj pro přenosy práv z volající do volané stanice; b) jestliže stanice není připravena pro příjem, musí odeslat výše uvedený sled, ve kterém je ACK0 nahrazeno znakem NAK.

a) jestliže je odeslaný blok přijat bez chyby a stanice je připravena pro příjem dalšího bloku, musí odeslat DLE, dvojtečku, volitelný prefix a příslušné potvrzení ACKN (s odkazem na přijatý blok začínající SOTB N, např. ACK0, přenesený jako DLE0 je použito jako kladná odpověď na blok číslovaný SOTB0, DLE1 jako odpověď na SOTB1 atd.) b) jestliže odeslaný blok není akceptovatelný, pak přijímající stanice musí vyslat DLE, dvojtečku, volitelný prefix a NAK.

8.6.3.6.1.3 Navázání spoje pro přenosy zpráv v opačném směru může být iniciováno v jakémkoliv okamžiku po spojení obvodu způsobem podobným tomu, který je výše popsán. 8.6.3.6.2


8.6.3.6.2.1 Přenos zpráv systémové kategorie B je určen pro zprávám asociované blokování s podélnou kontrolou a číslovaným potvrzováním modulo 8. 8.6.3.6.2.2 Pro přenosový blok je přípustné, aby se jednalo o přenos kompletní zprávu nebo o část zprávy. Odesílající stanice musí iniciovat přenos pomocí SOTB N, po kterém následuje: a) SOH, v případě, že úvod zprávy obsahuje záhlaví; b) STX, v případě, že úvod zprávy neobsahuje záhlaví; c) SOH, v případě, že záhlaví pokračuje v bezprostředně následujícím bloku; d) STX, v případě, že v bezprostředně následujícím bloku pokračuje text. Poznámka: SOTB N je dvouznakový přenosový řídící sled DLE = (znaky 1/0 a 3/13), následovaný číslem bloku, N, kde N je jeden ze znaků IA-5 0, 1, ..., 7 (znaky 3/0, 3/1, ..., 3/7). 8.6.3.6.2.3 Blok, který končí v bodě uprostřed zprávy musí být zakončen znakem ETB; blok, který končí na konci zprávy musí být ukončen znakem ETX. 8.6.3.6.2.4 Pro každou stanici musí být přípustné iniciovat odesílání zpráv a pokračovat v odesílání druhé stanici souběžně podle následujícího sledu. a) Pro odesílající stanici (hlavní strana) musí být přípustné spojitě odesílat bloky, obsahující zprávy nebo jejich části, přijímací stanici (vedlejší strana) bez čekání na odpověď. b) Pro odpovědi ve formě reakce vedlejší strany musí být přípustné, aby mohly být přijímací stanicí odesílány během doby, kdy vysílající stanice odesílá následující bloky. Poznámka: Použitím číslování bloků a odpovědí modulo 8, musí být pro odesílající stanici přípustné odeslat až sedm bloků před přijetím odpovědí, než bude požádána o pozastavení vysílání do té doby, než nebude vyřízeno šest nebo méně bloků. c) Jestliže je přijata negativní odpověď, pak odesílající stanice (hlavní strana) musí zahájit opakované odesílání blokem, který následuje po posledním bloku, pro nějž bylo přijato řádné kladné potvrzení příjmu.

8.6.3.6.2.6 Doporučení. Odpovědi vedlejší strany by měly být vloženy mezi bloky zpráv a přeneseny v nejbližším možném čase. 8.6.3.6.3

Postup ukončení spoje

8.6.3.6.3.1 Jestliže byl spoj navázán pro přenosy zpráv v jednom nebo v obou směrech, odeslání EOT jednou ze stanic musí signalizovat ukončení přenosů zpráv v daném směru. Pro obnovení přenosů zpráv po odeslání EOT musí být spoj v daném směru opětovně navázán. 8.6.3.6.3.2 EOT smí být stanicí odeslán pouze tehdy, jestliže byly přijaty nebo jinak zpracovány všechny nevyřízené odpovědi vedlejší strany. 8.6.3.6.4

ROZPOJENÍ OKRUHU

8.6.3.6.4.1 Na komutovaných spojích musí být datová spojení v obou směrech ukončena před tím, než je zrušeno vzájemné spojení. Navíc stanice, která iniciovala zrušení spojení, musí předem oznámit svůj záměr a to odesláním dvouznakového sledu DLE EOT, následovaného jakýmikoliv dalšími signály, požadovanými pro zrušení spojení. 8.6.3.7 Popis systému kategorie C (centralizovaný). Systém kategorie C (centralizovaný) je takový (podobně jako systém kategorie A), ve kterém je určitý počet stanic propojen vícebodovým spojem a jedna stanice je trvale určena jako řídící stanice, ale (na rozdíl od systému kategorie A) který zajišťuje pouze centralizované činnosti (počítačterminál), kde výměna zpráv (s odpověďmi) musí být omezena tak, aby nastávala pouze mezi řídící a vybranou podřízenou stanicí. 8.6.3.7.1

Postup navázání spojení

8.6.3.7.1.1 Pro navázání spojení pro vysílání řídící stanice musí buď: a) vyzvat jednu z podřízených stanic a přidělit jí statut hlavní stanice, nebo b) převzít statut hlavní stanice a zvolit jednu podřízenou stanici pro převzetí statutu vedlejší stanice a přijímat vysílání na základě jednoho ze dvou předepsaných výběrových postupů: 1) výběr s odpovědí (viz 8.6.3.7.1.5 níže); nebo 2) rychlý výběr (viz 8.6.3.7.1.7 níže). 8.6.3.7.1.2 Výzvu provádí řídící stanice, která odesílá řídící sled výzvy obsahující prefix, který

8 - 15

25.11.2004


HLAVA 8

identifikuje jednu podřízenou stanici a zakončený znakem ENQ. 8.6.3.7.1.3 Podřízená stanice, která detekuje svůj přidělený řídící sled výzvy musí převzít statut hlavní stanice a reagovat jedním ze dvou způsobů: a) Jestliže má stanice zprávu k odeslání, pak musí iniciovat přenos zprávy. Řídící stanice převezme statut vedlejší stanice. b) Jestliže stanice nemá zprávu k odeslání, pak musí odeslat EOT a statut hlavní stanice musí vrátit řídící stanici. 8.6.3.7.1.4 Jestliže řídící stanice detekuje jako výsledek výzvy neplatnou nebo žádnou reakci, musí činnost ukončit odesláním EOT, před tím než znovu opakuje výzvy nebo výběr. 8.6.3.7.1.5 Výběr s odpovědí provádí určená řídící stanice, která převezme statut hlavní stanice a odešle výběrový řídící sled obsahující prefix, který identifikuje jednu podřízenou stanici a který je zakončen znakem ENQ. 8.6.3.7.1.6 Podřízená stanice, která detekuje svůj přidělený výběrový řídící sled musí převzít statut vedlejší stanice a odeslat jednu ze dvou odpovědí: a) jestliže je stanice připravena pro příjem, musí odeslat volitelný prefix následovaný znakem ACK. Po detekci této odpovědi musí hlavní stanice provést přenos zprávy; b) jestliže stanice není připravena na příjem, musí odeslat volitelný prefix následovaný znakem NAK. Po detekci NAK musí být pro hlavní stanici přípustné pokusit se znovu vybrat tutéž podřízenou stanici nebo odesláním EOT iniciovat ukončení činnosti. Poznámka: Jestliže řídící stanice přijme neplatnou nebo nepřijme žádnou odpověď, smí se pokusit znovu vybrat tutéž podřízenou stanici nebo po N pokusech (N ≥ 0) buď upustit od postupu obnovy nebo odesláním EOT iniciovat ukončení. 8.6.3.7.1.7 Rychlý výběr provádí řídící stanice, která přebírá statut hlavní stanice a odesílá řídící sled výběru a bez ukončování tohoto přenosu znakem ENQ nebo čekání na odpověď vybrané podřízené stanice přistupuje přímo k přenosu zprávy. 8.6.3.7.2


8.6.3.7.2.1 Stanice se statutem hlavní stanice musí odeslat jedinou zprávu stanici se statutem vedlejší stanice a čekat na odpověď. 8.6.3.7.2.2

Přenos zprávy musí:

a) začít znakem: - SOH, v případě, že zpráva obsahuje záhlaví, - STX, v případě, že zpráva neobsahuje záhlaví; b) souvisle probíhat a být ukončen znakem ETX, po kterém bezprostředně následuje znak BCC. 8.6.3.7.2.3 Poté, co vedlejší stanice přijme ETX, bezprostředně následované znakem BCC, musí odeslat jednu ze dvou odpovědí:

25.11.2004

a) jestliže byly zprávy přijaty a vedlejší stanice je připravena na příjem další zprávy, musí odeslat volitelný prefix následovaný znakem ACK. Po detekci ACK musí mít hlavní stanice možnost buď přenést další zprávu nebo iniciovat ukončení; b) Jestliže zpráva nebyla přijata a vedlejší stanice je připravena na příjem další zprávy, musí odeslat volitelný prefix následovaný znakem NAK. Po detekci NAK hlavní stanice může buď přenést jinou zprávu nebo iniciovat ukončení. Po přijetí znaku NAK nemusí být následující zpráva opakovaným přenosem zprávy, která nebyla přijata. 8.6.3.7.2.4 Jestliže hlavní stanice přijme neplatnou odpověď nebo nepřijme žádnou odpověď na danou zprávu, musí mít možnost odeslat řídící sled verifikace doručení obsahující prefix, který identifikuje danou vedlejší stanici, následovaný znakem ENQ. Po přijetí řídícího sledu verifikace doručení vedlejší stanice opakuje svou poslední odpověď. 8.6.3.7.2.5 Za účelem získání platné odpovědi vedlejší stanice může hlavní stanice provést N opakovaných pokusů (N ≥ 0). Jestliže platná odpověď není po N opakovaných pokusech přijata, hlavní stanice upustí od postupu obnovy. 8.6.3.7.3

Postup ukončení spoje

8.6.3.7.3.1 Stanice se statusem hlavní stanice vyšle EOT jako oznámení, že nemá žádné další zprávy k odeslání. EOT provede negaci statusu hlavní/vedlejší stanice obou stanic a vrátí status hlavní stanice řídicí stanici. 8.6.4 Řídící procedury bitově orientovaného datového spoje země-země Poznámka: Ustanovení této části se týkají aplikací výměny dat země-země, které používají bitově orientované procedury řízení datového spojení umožňující transparentní, synchronní přenos, který není závislý na žádném kódování. Funkce řízení datového spojení se provádí interpretací určených pozicí bitů v přenesené obálce rámce. 8.6.4.1 Pro aplikace datových spojů, obsažené v této části, musí být použity následující popisy: a) Bitově orientované procedury řízení datového spoje umožňují transparentní přenos, který je nezávislý na jakémkoliv kódování. b) Datový spoj je logickým přiřazením dvou vzájemně propojených stanic, zahrnující způsobilost řízení komunikace mezi vzájemně propojenými stanicemi. c) Stanice je konfigurace logických prvků, ze kterých nebo kterým jsou zprávy přenášeny po datovém spoji, včetně těch prvků, které řídí tok zpráv na spoji pomocí procedur řízení komunikace. d) Kombinovaná stanice odesílá a přijímá jak povely, tak odpovědi a zodpovídá za řízení datového spoje.

8 - 16

HLAVA 8


e) Procedury řízení datové komunikace jsou prostředky používané pro řízení a ochranu řádné výměny informací na datovém spoji. f) Složka je definována jako určitý počet bitů v předepsaném pořadí ve sledu pro řízení a monitorování datového spoje. g) Oktet je skupina 8 následných bitů. h) Sled je jedna nebo více složek v předepsaném pořadí obsahující celočíselný počet oktetů. i) Pole je řada stanoveného počtu bitů nebo stanoveného maximálního počtu bitů, která provádí funkce datového spoje nebo řízení komunikace nebo určuje data, která se mají přenést. j) Rámec je jednotka dat, která se má přenést po datovém spoji, obsahující jedno nebo více polí v předepsaném pořadí. k) Přepojovací (komutační) středisko veřejné sítě výměny dat ICAO (CIDIN) je ta část automatického přepojovacího střediska AFTN, která je určena pro funkce vstupního, reléového a výstupního střediska, používající bitově orientovaný spoj a procedury sítě CIDIN definované v této části dokumentu a zahrnuje příslušná rozhraní s dalšími částmi AFTN a s dalšími sítěmi.

transparentního přenosu, který musí spojovací adresu kombinované stanice.

obsahovat

8.6.4.2.1.1.3 Řídící pole (C) musí obsahovat jeden oktet, nepočítaje v to nulové bity přidané pro dosažení transparentního přenosu, který musí obsahovat povely, odpovědi a složky pořadového čísla sledu rámce pro řízení datového spoje. 8.6.4.2.1.1.4 Informační pole (I) musí obsahovat číslicová data, která musí být prezentována v kterémkoli kódu nebo sledu, ale nesmí překročit maximum 259 oktetů, nepočítaje v to nulové bity přidané pro dosažení transparentního přenosu. Délka pole I musí být vždy násobkem 8 bitů. 8.6.4.2.1.1.5 Kontrolní sled rámce (FCS) musí obsahovat dva oktety, nepočítaje v to nulové bity přidané pro dosažení transparentního přenosu a musí obsahovat bity na detekování chyby. 8.6.4.2.2 Kontrolní sled rámce (FCS) musí být pro účely kontroly chyby obsažen v každém rámci. 8.6.4.2.2.1 Algoritmus představovat kontrolu nadbytečného kódu. 8.6.4.2.2.2

kontroly chyby musí pomocí cyklického

CRC mnohočlen (P(x)) musí být

8.6.4.2 Bitově orientované procedury řízení datového spoje pro dvoubodové aplikace datové výměny země-země využívající synchronní přenosová zařízení. Poznámka: Následující procedury spojové úrovně jsou stejné jako procedury spojové úrovně LAPB v ITU CCITT, Doporučení X.25, Oddíl 2, Žlutá kniha (verze z roku 1981). Pozdější verze Doporučení X.25 budou posouzeny při jejich vydání, aby se tím určilo, zda mají nebo nemají být zavedeny.

CRC mnohočlenem P(x).

8.6.4.2.1 Formát rámce. Rámce nesmí obsahovat méně než 32 bitů, přičemž se nepočítají indikátory otevření a uzavření a musí se řídit následujícím formátem:

G(x) je obsah rámce, který se nachází mezi posledním bitem návěsti otevření a prvním bitem FCS (bez těchto bitů), nepočítaje v to bity přidané pro dosažení transparentního přenosu.

INDIKÁTOR

ADRESA

ŘÍZENÍ

INFORMACE

F

A

C

I

FCS

INDIKÁTOR

x16 + x12 + x5 + 1. 8.6.4.2.2.3 FCS musí být 16-bitový sled. Tento FCS musí být doplňkem zbytku R(x), získaného dělením modulo 2 výrazu x

16

[G(x)] + xK(x15 + x14 + x13 + ... + x2 + x1 + 1)

K je délka G(x) (počet bitů).

F

8.6.4.2.2.4 Generování a kontrola ukládání FCS musí probíhat následovně:

8.6.4.2.1.1 Rámec musí obsahovat návěst otevření (F), pole adresy (A), řídící pole (C), volitelné informační pole (I), kontrolní sled rámce (FCS) a sled návěstí uzavření (F) a musí být přenášen v tomto pořadí. Poznámka: Ve vztahu k CIDIN vytvářejí návěst otevření pole A a C, FCS a návěst uzavření dohromady Řídící pole datového spoje (DLCF). Pole I je označováno jako Pole datového spoje (LDF). 8.6.4.2.1.1.1 Indikátor (F) musí být sled 8 bitů 01111110, která vymezuje začátek a konec každého rámce. Pro návěst uzavření musí být přípustné, aby mohl sloužit též jako indikátor otevření následujícího rámce. 8.6.4.2.1.1.2 Pole adresy (A) musí obsahovat jeden oktet, nepočítaje v to nulové bity přidané pro dosažení

a) vysílací stanice musí iniciovat ukládání FCS prvním (nejméně důležitým) bitem pole adresy (A) a musí zařadit všechny bity až do a včetně posledního bitu, který předchází sledu FCS, ale musí vyloučit veškeré nulové bity (jestliže jsou takové) přidané pro dosažení transparentního přenosu; b) po dokončení ukládání musí být FCS přenesen počínaje bitem b1 (koeficient nejvyššího řádu) a dále sled pokračuje až do bitu b16 (koeficient nejnižšího řádu), jak je zobrazeno níže: První přenesený bit b16

b15

b14

b3

b2

b1

x0

x1

x2

x13

x14

x15

c) přijímací stanice musí provést kontrolu obsahu rámce cyklickým nadbytečným kódem (CRC)

8 - 17

25.11.2004


HLAVA 8 řídících informací musí stanice dodržovat následující konvence pro signalizaci indikovaných podmínek:

počínající prvním přijatým bitem, který následuje po návěsti otevření a musí zahrnovat všechny bity až do a včetně posledního bitu, který předchází indikátor uzavření, ale nepočítaje v to veškeré nulové bity (jestliže jsou takové) vymazané podle pravidel pro dosažení transparentnosti. d) po dokončení ukončení FCS musí přijímací stanice prověřit zbytek. Jestliže se nevyskytla přenosová chyba, zůstatek musí být 1111000010111000 (x0 do x15).

a) Zrušení je procedura, pomocí které stanice v průběhu vysílání rámce rámec ukončí mimořádným způsobem tak, že přijímací stanice musí rámec ignorovat. Konvence pro zrušení rámce jsou: 1) vyslání alespoň sedmi, ale méně než patnácti, jedničkových bitů (Mezi které není vložená žádná nula); 2) přijetí sedmi jedničkových bitů. b) Aktivní stav spojení. Spoj je v aktivním stavu, když stanice přenáší rámec, sled zrušení nebo mezirámcovou časovou výplň. Jestliže je spoj v aktivním stavu, vysílací stanice musí mít vyhrazené právo pokračovat ve vysílání. c) Mezirámcová časová výplň. Mezirámcová časová výplň se musí zajišťovat vysíláním spojitých návěstí mezi rámci. Pro časovou výplň uvnitř rámce neexistuje žádné opatření. d) Klidový stav spojení. Spoj je v klidovém stavu, jestliže je detekován jeden spojitý stav spojení, který přetrvává během 15 bitů nebo déle. Časová výplň klidového spojení musí představovat jeden spojitý stav na spoji. e) Neplatný rámec. Neplatný rámec je takový, který není řádně ohraničený dvěma indikátory, nebo takový, který je kratší než 32 bitů mezi návěstmi.

8.6.4.2.3 Dosažení transparentnosti. V obsahu formátu rámce (A, C, spojovací datové pole a FCS) musí být možná jakákoliv konfigurace bitů. 8.6.4.2.3.1 Následující pravidla musí být použita pro jakýkoliv obsah rámce, vyjma sledů indikátorů: a) vysílací stanice musí před provedením přenosu prověřit obsah rámce a musí vložit jeden nulový bit, který bezprostředně následuje každý sled 5 po sobě jdoucích jedničkových bitů; b) přijímací stanice musí prověřit přijatý obsah rámce, zda obsahují kombinaci 5 po sobě jdoucích jedničkových bitů, bezprostředně následovanou jedním (nebo více) nulovým bitem a musí odstranit ty nulové bity, které přímo následují 5 po sobě jdoucích jedničkových bitech. 8.6.4.2.4 Speciální přenosové postupnosti a příslušné stavy spojení. Kromě použití předepsaného souboru povelů a odpovědí pro výměnu datových a

Tabulka 8-5. Formáty řídícího pole Bity řídícího pole Formát řídícího pole pro

1

Přenos informací (I rámec)

0

Monitorovací povely a odpovědi (S rámec)

1

0

S

Nečíslované povely a odezvy

1

1

M

2

25.11.2004

= = = = = =

čítač sledu vysílání (bit 2 = řádově nižší bit) čítač sledu příjmu (bit 2 = řádově nižší bit) bity monitorovací funkce bity modifikační funkce bit výzvy (u povelů) závěrečný bit (u odpovědí)

8 - 18

4

N(S)

kde: N(S) N(R) S M P F

3

5

6

7

P

N(R)

S

P/M

N(R)

M

P/M

M

M

8

M

HLAVA 8 8.6.4.2.5

PŘÍLOHA 10/III - L 10/III Módy

8.6.4.2.5.1 Provozní režim. Provozní režim musí být asynchronní vyvážený režim (ABM). 8.6.4.2.5.1.1 Pro kombinovanou stanici v ABM musí být přípustné vysílat bez výzvy od přidružené stanice. 8.6.4.2.5.1.2 Kombinovaná stanice v ABM musí mít možnost vysílat jakýkoliv typ rámce povelu nebo odpovědi kromě DM. 8.6.4.2.5.2 Mimoprovozní režim. Mimoprovozní režim musí být asynchronní režim odpojení (ADM), při kterém je kombinovaná stanice logicky odpojena od datového spoje. 8.6.4.2.5.2.1 Pro kombinovanou stanici v ADM musí být přípustné vysílat bez výzvy od přidružené stanice. 8.6.4.2.5.2.2 Kombinovaná stanice v ADM musí vysílat pouze rámce SABM, DISC, UA a DM. (Viz 8.6.4.2.7 pro popis povelů a odpovědí, kterých se tyto typy rámců týkají.) 8.6.4.2.5.2.3 Kombinovaná stanice v ADM musí vysílat DM, jestliže je přijat DISC a musí vyřadit všechny ostatní přijaté povelové rámce kromě SABM. Jestliže má vyřazený povelový rámec bit nastavený na „1“, pak kombinovaná stanice musí vysílat DM s F bitem nastaveným na „1“. 8.6.4.2.6 Funkce a parametry řídícího pole. Řídící pole obsahuje povel nebo odpověď a pořadová čísla sledů tam, kde je to použitelné. Je možné realizovat tři typy řídících polí: a) číslovaný přenos informací (I-rámce); b) číslované monitorovací funkce (S-rámce); c) nečíslované řídící funkce (U-rámce). Formáty řídících polí musí zodpovídat tabulce 8-5. Funkční označení rámce přidělené každému typu řídícího pole i parametrům řídícího pole použitým při vykonávání těchto funkcí je popsáno v následujících odstavcích. 8.6.4.2.6.1 I-rámec se používá při provádění přenosů informací. Vyjma určitých zvláštních případů je to jediný formát, který musí obsahovat informační pole. 8.6.4.2.6.2 S-rámec se používá pro monitorovací povely a odpovědi, které provádějí monitorovací řídící funkce spoje, jako například potvrzení informačních rámců, žádost o vysílaní nebo opakované vysílání informačních rámců a žádost o dočasné pozastavení vysílání I-rámců. V S-rámci nesmí být obsaženo žádné informační pole. 8.6.4.2.6.3 U-rámec se používá pro nečíslované povely a odpovědi, které zajišťují dodatečné funkce řízení spoje. Jedna z odpovědí U-rámce, odpověď odmítnutí rámce (FRMR), musí obsahovat informační pole. Všechny ostatní rámce typu U-rámce nesmí obsahovat žádné informační pole. 8.6.4.2.6.4 Parametry přidružené stanice s třemi typy řídících polí musí být následující:

a) Modul. Každému I-rámci musí být čítačem odevzdaných sledů N(S) přiřazeno pořadové číslo, které má hodnotu 0 při modulu mínus jedna (kde modul je modul čísel posloupnosti). Modul musí být 8. Maximální počet pořadově číslovaných Irámců, které mohou být nevyřízeny (tj. nepotvrzeny) v jakémkoli daném okamžiku nesmí nikdy překročit hodnotu o jedničku menší, než je modul čísel sledů. Účelem omezení počtu nevyřízených rámců je předcházet jakékoli dvojznačnosti při sdružování přenosových rámců s pořadovými čísly sledů v průběhu normálního provozu nebo zotavení z chyb. b) Stavová proměnná vysílání V(S) musí mít význam pořadového čísla sledu následujícího I-rámce sledu, který se má přenést. 1. Stavová proměnná vysílání musí nabývat hodnoty 0 při modulu mínus jedna (modul je modul pořadového číslování a čísla probíhají v cyklu v celém rozsahu). 2. Hodnota V(S) musí být zvýšena o jedničku s každým odeslaným I-rámcem sledu, ale nesmí překročit hodnotu N(R), která je uvedena v posledním přijatém rámci o více než je maximální přípustný počet nevyřízených I-rámců (k). Definici k viz bod i) níže. c) Před odesláním I-rámce sledu musí být hodnota N(S) aktualizována tak, aby se rovnala hodnotě V(S). d) Stavová proměnná příjmu V(R) musí mít význam pořadového čísla sledu následujícího I-rámce sledu, který se má přenést. 1. V(R) musí nabývat hodnoty 0 při modulu mínus jedna. 2. Hodnota V(R) musí být zvýšena o jedničku po každém přijetí bezchybného I-rámce sledu, jehož pořadové číslo vysílání N(S) je rovné V(R). e) Všechny I-rámce a S-rámce musí obsahovat N(R), očekávané pořadové číslo sledu následujícího přijatého rámce. Před vysíláním rámce buď typu I nebo S musí být hodnota N(R) aktualizována tak, aby se rovnala současné hodnotě stavové proměnné příjmu. N(R) udává, že stanice, která N(R) vysílá, přijala v pořádku všechny I-rámce číslované až do a včetně N(R) -1. f) Každá stanice musí pro I-rámce, které vysílá a přijímá, udržovat nezávislou stavovou proměnnou vysílání V(S) a stavovou veličinu příjmu V(R). To znamená, že každá kombinovaná stanice musí zajišťovat počítání V(S) pro I-rámce, které vysílá a počítání V(R), pro I-rámce, které v pořádku přijala ze vzdálené kombinované stanice. g) Bit výzvy (P/F) musí kombinovaná stanice použít pro žádost (výzvu) o odpověď nebo sled odpovědí ze vzdálené kombinované stanice. h) Závěrečný bit (P/F) musí vzdálená kombinovaná stanice použít pro indikaci rámce odpovědi,

8 - 19

25.11.2004


HLAVA 8

přeneseného jako odpověď na povel žádosti (výzvy). i) Maximální počet (k) posloupně číslovaných Irámců, které může mít stanice nevyřízené (tj. nepotvrzené) v jakémkoli daném okamžiku je parametrem stanice, který nikdy nesmí překročit modul. Poznámka: „k“ je určeno omezeními vyrovnávací paměti stanice a mělo by být předmětem dvoustranných dohod v okamžiku výstavby okruhu.

8.6.4.2.7 Povely a odpovědi. Pro kombinovanou stanici musí být přípustné generovat buď povely nebo odpovědi. Povel musí obsahovat adresu vzdálené stanice, zatímco odezva musí obsahovat adresu odesílající stanice. Mnemotechnický kód přidružený ke všem povelům a odpovědím, předepsaný pro každý ze tří typů rámců (I,S a U) a příslušné kódování řídícího pole se řídí tabulkou 8-6.

Tabulka 8-6. Povely a odpovědi

Kódování C pole Typ

Povely

Odpovědi

Informační přenos

I

(informace)

Monitorování

RR

(připravený na příjem)

RR

(připravený na příjem)

1

0

0

RNR

(nepřipravený na příjem)

RNR

(nepřipravený na příjem)

1

0

REJ

(odmítnutí)

REJ

(odmítnutí)

1

2

DM

(režim odpojení)

0

3

4

6

7

8

N(R)

0

P/F

N(R)

1

0

P/F

N(R)

0

0

1

P/F

N(R)

1

1

1

1

P/F

0

0

0

SABM (nastavení asynchronního vyváženého režimu)

1

1

1

1

P

1

0

0

DIS

1

1

0

0

P

0

1

0

1

1

0

0

F

1

1

0

1

1

1

0

F

0

0

1

(odpojení) UA

FRMR

8.6.4.2.7.1 Povel I-rámce poskytuje prostředky pro přenos pořadově číslovaných rámců, z nichž každý musí mít možnost obsahovat informační pole. 8.6.4.2.7.2 S-rámce povelů a odpovědí se musí používat pro vykonávání číslovaných monitorovacích funkcí (jako například potvrzení, výzva, dočasné pozastavení přenosu informací nebo zotavení z chyb). 8.6.4.2.7.2.1 Povel nebo odpověď pohotovost k příjmu (RR) musí stanice používat pro: a) indikaci, že je připravena na příjem I-rámce; b) potvrzení dříve přijatých I-rámců, číslovaných až do a včetně N(R) - 1; c) zrušení stavu „obsazeno“, který byl indikován přenosem RNR. Poznámka: Pro kombinovanou stanici je přípustné používat povel RR pro vyžádání odpovědi od vzdálené

(nečíslované potvrzení) (odmítnutí rámce)

N(S)

5 P

Nečíslované

25.11.2004

1

kombinované stanice s bitem výzvy nastaveným na „1“. 8.6.4.2.7.2.2 Musí být přípustné použít povel nebo odpověď odmítnutí (REJ) jako žádost o opakovaný přenos rámců, počínaje rámcem s číslem N(R), kdy: a) I-rámce s čísly do N(R) -1 včetně jsou potvrzené; b) další I-rámce, čekající na první přenos budou přeneseny po opakovaně přenášených I-rámcích; c) v daném čase může být vytvořen pouze jeden výjimečný stav REJ z jedné určité stanice k jiné stanici. Jiný REJ nesmí být použit do té doby, než je první výjimečný stav REJ zrušen; d) výjimečný stav REJ je zrušen (resetován) po přijetí I-rámce s číslem N(S) rovným hodnotě N(R) povelu, popř. odpovědi REJ.

8 - 20

HLAVA 8


8.6.4.2.7.2.3 Povel nebo odpověď nepřipravená na příjem (RNR) se musí používat pro indikaci stavu „obsazeno“, tj. dočasné nezpůsobilosti přijímat další přicházející I-rámce, kdy: a) rámce očíslované až do a včetně N(R) -1 jsou potvrzeny; b) rámec N(R) a každý následující přijatý I-rámec, jestliže takový je, nejsou potvrzeny (statut přijetí těchto rámců se musí indikovat v následujících datových výměnách); c) zrušení stavu „obsazeno se musí indikovat vysláním RR, REJ, SABM nebo UA s nebo bez bitu P/F nastaveným na „1“. 8.6.4.2.7.2.3.1

Doporučení.

a) Stanice, která přijme rámec RNR v průběhu vysílání by měla vysílání I-rámců zastavit v nejkratším možném čase. b) Jakýkoliv povel nebo odpověď REJ, které byly přijaty před RNR, by měly být provedeny před ukončením přenosu. c) Pro kombinovanou stanici je přípustné používat povelu RNR s bitem výzvy nastaveným na „1“ pro získání monitorovacího rámce se závěrečným bitem nastaveným na „1“ od vzdálené kombinované stanice. 8.6.4.2.7.2.4 Pro volitelný povel nebo odezvu odmítnutí (SREJ) musí být přípustné, aby se používaly jako žádost o opakovaný přenos jednoho Irámce s číslem N(R), kdy: a) rámce s čísly až do N(R) -1 jsou potvrzeny. Rámec N(R) není akceptován. Jediné akceptované Irámce jsou ty, které byly řádně přijaté a ve sledu, který následuje po žádaném I-rámci. Specifický Irámec, který má být opakovaně přenášen je indikován pomocí N(R) v povelu nebo odpovědi SREJ; b) výjimečný stav SREJ je zrušen (resetován) po přijetí I-rámce s číslem N(S) rovným hodnotě N(R) povelu, popř. odpovědi SREJ; c) poté, co stanice odešle SREJ, nesmí odeslat SREJ nebo REJ pro další chybu sledu do té doby, než je první chybový stav SREJ zrušen; d) I-rámce, které by mohly být vyslány po I-rámec, který byl uveden v příkazu SREJ, se opakovaně nevysílá v důsledku příjmu příkazu SREJ; e) pro další I-rámce čekající na první přenos je přípustné, aby byly přeneseny po opakovaně přeneseném specifickém I-rámci, požadovaném povelem SREJ. 8.6.4.2.7.3 Povely a odpovědi U-rámce se musí použít pro rozšíření počtu řídících funkcí spoje. Přenesené U-rámce nesmí zvyšovat hodnotu počtu sledů ani na vysílací ani na přijímací stanici. a) Povely nastavení režimu U-rámce (SABM a DISC) se musí používat pro nastavení adresované stanice do příslušného odpovědního režimu (ABM nebo ADM), kdy:

1) po přijetí povelu staniční stavové proměnné vysílání a příjmu V(S) a V(R), se nastaví na nulu; 2) adresovaná stanice potvrdí příjem v nejkratším možném čase vysláním jednoho nečíslovaného potvrzení UA; 3) dříve přenesené rámce, které jsou v okamžiku provedení povelu nepotvrzené zůstávají nepotvrzené; 4) povel DISC se používá pro provedení logického odpojení, tj. informuje adresovanou kombinovanou stanici, že vysílací kombinovaná stanice pozastavuje svou činnost. S povelem DISC není povolené žádné informační pole. b) Odpověď nečíslovaného potvrzení (UA) musí kombinovaná stanice používat pro potvrzení příjmu a akceptování neočíslovaného povelu. Přijaté neočíslované povely se neprovádějí do té doby, než je přenesena odpověď UA. S odpovědí UA není povolené žádné informační pole. c) Odpověď odmítnutí rámce (FRMR), která využívá níže popsané informační pole, musí kombinovaná stanice v provozním režimu (ABM) použít pro hlášení, že příjem rámce bez FCS chyby vedl k jednomu z následujících stavů. 1) povel nebo odpověď jsou neplatné nebo nejsou implementovány; 2) rámec, jehož informační pole přesahuje dostupnou velikost vyrovnávací paměti; 3) rámec, který má neplatné číslo N(R). Poznámka: Neplatné N(R) je číslo, které označuje I-rámec, který již byl přenesen a potvrzen, nebo I-rámec, který nebyl přenesen a není dalším následujícím I-rámcem očekávajícím přenos. d) Odpověď režimu odpojení (DM) se musí používat pro hlášení mimoprovozního stavu, při kterém je stanice logicky odpojena od spoje. S odpovědí DM není povolené žádné informační pole. Poznámka: Odpověď DM se musí odeslat jako žádost, aby vzdálená kombinovaná stanice vydala povel nastavení režimu nebo, v případě, že je odeslána odpověď na přijetí povelu nastavení režimu, která informuje vzdálenou kombinovanou stanici, že vysílací stanice je stále v ADM a nemůže provést povel nastavení režimu. 8.6.4.3 Hlášení výjimečných stavů a zotavení. Tato část specifikuje procedury, které se musí použít pro vykonání zotavení, které následuje po detekci výskytu výjimečného stavu na dané úrovni spoje. Popsané výjimečné stavy jsou ty situace, které se mohou vyskytnou jako důsledek chyb při přenosu, závad na stanici nebo provozních situací. 8.6.4.3.1 Stav „obsazeno“. Stav „obsazeno“ nastává tehdy, když stanice dočasně nemůže přijímat nebo pokračovat v příjmu I-rámců z důvodů interních omezení, např. z důvodu omezené vyrovnávací paměti. Stav „obsazeno“ se musí hlásit vzdálené kombinované stanici odesláním rámce RNR s pořadovým číslem N(R) následujícího očekávaného Irámce. Pro informační tok čekající na přenos na

8 - 21

25.11.2004


HLAVA 8

obsazenou stanici musí být přípustné, aby byl přenesen před nebo po odeslání RNR. Poznámka: Pokračující trvání stavu „obsazeno“ se musí hlásit opakovanými přenosy RNR při každé výměně rámce P/F.

rámců, v případě, že vzdálená kombinovaná stanice nehlásí zrušení stavu „obsazeno“. Jestliže byl RNR přijat jako povel s P bitem nastaveným na „1“, přijímací stanice musí odpovědět S-rámcem s F bitem nastaveným na „1“.

8.6.4.3.1.1 Po příjmu RNR musí kombinovaná stanice v ABM zastavit přenos I-rámců v nejkratším možném čase dokončením nebo zrušením probíhajícího přenosu rámců. Kombinovaná stanice musí po přijetí RNR provést proceduru časového zpoždění před tím, než obnoví asynchronní přenos I-

8.6.4.3.1.2 Stanice, která vysílá RNR, musí stav „obsazeno“ zrušit, jakmile interní omezení pomine. Zrušení stavu „obsazeno“ se musí hlásit vzdálené stanici odesláním rámců RR, REJ, SABM nebo UA (s nebo bez P/F bitu nastaveného na „1“).

Bity informačního pole FRMR pro základní (SABM) provoz První přenesený bit 1 odmítnuté zákl. řídící pole

8

9 0

10

12 V(S)

13

14

v

16 V(R)

17

18

19

20

w

x

y

z

21

24

nastaveno na 0

kde: odmítnuté základní řídící pole je řídící pole přijatého rámce, které zapříčinilo odmítnutí rámce; V(S) je aktuální hodnota stavové proměnné vysílání na vzdálené kombinované stanici, která hlásí chybový stav (bit 10 = bit nižšího řádu); V(R) je aktuální hodnota stavové proměnné příjmu na vzdálené kombinované stanici, která hlásí chybový stav (bit 14 = bit nižšího řádu); v nastavený na „1“ udává, že přijatý rámec, který zapříčinil odmítnutí, je odpověď; w nastavený na „1“ udává, že řídící pole přijaté a navrácené v bitech 1 až 8 je neplatné nebo není implementováno; x nastavený na „1“ udává, že řídící pole přijaté a navrácené v bitech 1 až 8 bylo považováno za neplatné, protože rámec obsahoval informační pole, které u tohoto povelu není povolené. Bit w musí být ve spojení s tímto bitem nastavený na „1“; y nastavený na „1“ udává, že přijaté informační pole překročilo maximální délku informačního pole, kterou může přijmout stanice hlásící chybový stav. Tento bit je vzájemně neslučitelný s výše uvedenými bity w a x; z nastavený na „1“ udává, že řídící pole přijaté a navrácené v bitech 1 až 8 obsahovalo neplatný čítač N(R). Tento bit je vzájemně neslučitelný s bitem w.

8.6.4.3.2 Chyba pořadí N(S). V přijímací stanici se musí vytvořit výjimečné pořadí N(S), jestliže Irámec, který je přijat bezchybně (bez chyby FCS) obsahuje pořadové číslo sledu N(S), které se nerovná proměnné příjmu V(R) v přijímací stanici. Přijímací stanice nesmí potvrdit (nesmí zvětšit proměnnou příjmu V(R) rámce, který zapříčinil chybu pořadí, nebo kterýkoliv rámec, který může následovat, do té doby, než je přijat I-rámec se správným číslem N(S). Stanice, která přijme jeden nebo více rámců s chybami pořadí, které jsou ale jinak bezchybné, musí akceptovat řídící informaci obsaženou v poli N(R) a P/F bitu pro provedení funkcí řízení spoje, např. pro potvrzení příjmu předchozích přenesených I-rámců

25.11.2004

(podle N(R)), aby stanice mohla odpovědět (P bit nastaven na „1“). 8.6.4.3.2.1 Prostředky uvedené níže v 8.6.4.3.2.1.1 a 8.6.4.3.2.1.2 musí být k dispozici pro inicializaci opakovaného přenosu ztracených nebo chybných Irámců, které následují po výskytu chyby pořadí. 8.6.4.3.2.1.1 Tam, kde je povel nebo odpověď REJ použita pro inicializaci zotavení z výjimečného stavu, který následuje po detekci chyby pořadí, musí být v jednom okamžiku mezi dvěma stanicemi vytvořen pouze jeden výjimečný stav „odeslaný REJ“. Výjimečný stav „odeslaný REJ“ se musí zrušit, jestliže je přijat požadovaný I-rámec. Stanice, která přijme

8 - 22

HLAVA 8


REJ musí inicializovat posloupný přenos I-rámců, počínaje I-rámcem s N(R), který je uveden v rámci REJ. 8.6.4.3.2.1.2 V případě, že přijímací stanice, z důvodu přenosové chyby, nepřijme (nebo přijme a vyřadí) jeden I-rámec nebo poslední I-rámec (rámce) ve sledu I-rámců, nesmí detekovat mimosledovou výjimku a z toho důvodu nesmí vyslat REJ. Stanice, která odeslala nepotvrzený I-rámec (rámce) musí, po uplynutí systémem stanovené doby zpoždění, provést příslušnou činnost pro zotavení a určí pořadové číslo, od kterého se musí začít opakovaný přenos. 8.6.4.3.2.1.3 Doporučení. Kombinovaná stanice, u níž uplynula doba zpoždění pro čekání na odezvu by neměla okamžitě opakovaně odeslat veškeré nepotvrzené rámce. Stanice se může dotázat na statut pomocí monitorovacího rámce. Poznámka 1: Jestliže chce stanice opakovaně přenést veškeré nepotvrzené rámce po uplynutí doby zpoždění, musí být připravena pro příjem následujícího rámce REJ s N(R) větším než jeho proměnná vysílání V(S). Poznámka 2: Protože v případě obousměrné střídavé komunikace v ABM nebo ADM může nastat soupeření, musí být doba zpoždění použitá jednou kombinovanou stanicí větší než doba zpoždění použitá druhou kombinovanou stanicí, aby se tak mohlo případné soupeření vyřešit. 8.6.4.3.3 Chyba FCS. Jakýkoliv rámec s chybou FCS nesmí být přijímací stanicí akceptován a bude vyřazen. Následkem přijetí tohoto rámce nesmí být řídící stanicí provedena žádná činnost. 8.6.4.3.4 Výjimečný stav odmítnutí rámce. Výjimečný stav odmítnutí rámce se musí ustanovit po přijetí bezchybného rámce, který obsahuje neplatné nebo neimplementované řídící pole, neplatný N(R), nebo informační pole, které přesáhlo maximální vytvořenou kapacitu paměti. Jestliže v kombinované stanici nastane výjimečný stav odmítnutí rámce, stanice musí buď: a) provést činnost zotavení bez hlášení tohoto stavu vzdálené kombinované stanici; nebo b) hlásit tento stav vzdálené kombinované stanici pomocí odpovědi FRMR. Od vzdálené stanice se poté očekává, že provede činnost zotavení. Jestliže se po uplynutí příslušné doby čekání jeví, že nebyla provedena žádná činnost zotavení, kombinovaná stanice, která hlásila výjimečný stav odmítnutí rámcem, může provést činnost zotavení. Činnost zotavení ve vyváženém provozu zahrnuje přenos implementovaného povelu nastavení režimu. Při zotavení mohou být také uplatněny funkce vyšší úrovně. 8.6.4.3.5 Soupeření při nastavování režimu. Situace soupeření při nastavování režimu se vyskytují tehdy, když kombinovaná stanice vydává povel nastavení režimu a před přijetím příslušné odpovědi (UA nebo DM) přijme povel nastavení režimu od vzdálené kombinované stanice. Situace soupeření musí být řešena následujícím způsobem: a) Jestliže jsou povely nastavení režimu vysílání a příjmu stejné, musí každá kombinovaná stanice

odeslat odpověď UA při nejbližší příležitosti pro vyslání odpovědi. Každá kombinovaná stanice musí buď bezprostředně zavést indikovaný režim, nebo se podřídit zavedení indikovaného režimu dříve než přijme odpověď UA. Ve druhém případě jestliže není přijata odpověď UA: 1) režim může být zaveden jestliže uplyne doba čekání na odpověď; nebo 2) povel nastavení režimu může být vydán opakovaně; b) Jestliže jsou povely nastavení režimu vysílání a příjmu rozdílné, každá kombinovaná stanice musí zavést ADM a vyslat odpověď DM při nejbližší příležitosti pro vyslání odpovědi. V případě soupeření DISC s rozdílnými povely nastavení režimu není požadována žádná další činnost. 8.6.4.3.6 Funkce časové prodlevy. Funkcí časové prodlevy se musí používat pro detekci toho, že nebyla přijata požadovaná nebo očekávaná činnost potvrzení nebo odpověď na dříve přenesený rámec. Uplynutí funkce časové prodlevy musí inicializovat příslušnou činnost, např. zotavení z chyb nebo obnovení bitu P. Doby trvání následujících funkcí časové prodlevy závisí na systému a je předmětem dvoustranných dohod: a) kombinované stanice musí zajišťovat funkce časové prodlevy pro určení toho, že nebyl přijat rámec odpovědi s bitem F nastaveným na „1“ na rámec povelu s bitem P nastaveným na „1“. Funkce časové prodlevy musí být automaticky zrušena po přijetí platného rámce s bitem F nastaveným na „1“; b) kombinovaná stanice, která nemá žádný nevyřízený bit P a která odeslala jeden nebo více rámců na něž se očekávají odpovědi, musí zahájit funkci časové prodlevy pro detekci stavu chybějící odpovědi. Funkce časové prodlevy musí být zrušena, jestliže je přijat I- nebo S-rámec s N(R) vyšším než poslední přijatý N(R) (skutečně potvrzující jeden nebo více I-rámců). 8.6.5 (CIDIN)

Všeobecná síť výměny dat ICAO

8.6.5.1 Úvod Poznámka 1: Všeobecná síť výměny dat ICAO (CIDIN) je jednou částí letecké pevné služby (AFS), která využívá bitově orientovaných postupů, střádačové techniky a techniky přepojování paketů založené na Doporučení X.25 CCITT a která přenáší zprávy specifických aplikací AFS, jako je AFTN a provozní meteorologická informace (OPMET). Poznámka 2: CIDIN poskytuje spolehlivé společné síťové služby pro přenos aplikačních zpráv ve dvojkové nebo textové formě pro poskytovatele letových provozních služeb a agentury leteckých provozovatelů. 8.6.5.1.1 Vstupní a výstupní střediska nebo stanice CIDIN musí být použity jako spojovací aplikační entity pro CIDIN. Poznámka: Rozhraní mezi CIDIN a aplikační entitou je záležitosti lokální implementace.

8 - 23

25.11.2004


HLAVA 8

8.6.5.1.2 Retranslační stanice CIDIN musí být použity k přenosu paketů mezi vstupními a výstupními středisky nebo stanicemi CIDIN, které nejsou přímo propojeny. 8.6.5.2


8.6.5.2.1 Pro řízení přenosu zpráv mezi přepojovacími středisky CIDIN musí být definovány čtyři úrovně protokolů: −

úroveň protokolu datového spoje

−

úroveň protokolu paketu X.25

−

úroveň protokolu paketu CIDIN

−

úroveň protokolu přenosu CIDIN

Poznámka 1: Vzájemná souvislost mezi použitými pojmy je zobrazena na obrázcích 8-1 a 8-2. Poznámka 2: Podrobnosti o komunikačních postupech a systémové specifikaci CIDIN, která bude zavedena v Evropě, jsou uvedeny v EUR CIDIN Manual (EUR Doc. 005)


25.11.2004

8 - 24

HLAVA 8

VSTUPNÍ STŘEDISKO


PVC PŘENOSOVÉ STŘEDISKO

RELÉOVÉ STŘEDISKO

ÚROVEŇ 4 ÚROVEŇ 3b ÚROVEŇ 3a ÚROVEŇ 2 ÚROVEŇ 1

VÝSTUPNÍ STŘEDISKO

4

Protokol přenosu

3b

Protokol paketu CIDIN

3a

Protokol paketu X.25

2

Protokol datového spoje

1

Fyzické rozhraní

Obrázek 8-1. Úrovně protokolů CIDIN

8 - 25

25.11.2004


8.6.5.2.2

HLAVA 8

žádná další segmentace paketů CIDIN. Obě záhlaví musí být proto používána společně. Takto společně se nazývají Komunikační řídící pole (CCF). Dohromady se segmentem zprávy tvoří pakety CIDIN, které se musí, jako entita, přenášet ze vstupního střediska do výstupního střediska, v případě potřeby přes jedno nebo více reléových středisek.

Úroveň protokolu datového spoje

8.6.5.2.2.1 Pakety X.25, které se mají přenést mezi dvěma přepojovacími středisky CIDIN nebo mezi přepojovacím střediskem CIDIN a paketovou datovou sítí musí být formátovány do rámců datového spoje. 8.6.5.2.2.2 Každý rámec datového spoje musí obsahovat řídící pole datového spoje (DLCF), po kterém může následovat spojovací datové pole a musí být ukončeno kontrolním sledem rámce a návěstí (který je druhou částí DLCF). Jestliže se v rámci vyskytuje spojovací datové pole, rámec musí být označen jako informační rámec.

8.6.5.2.4.2 Pakety CIDIN jedné zprávy CIDIN musí být přenášeny nezávisle po předem stanovených trasách po síti, což v případě potřeby umožňuje alternativní směrování na základě paketů CIDIN. 8.6.5.2.4.3 Záhlaví paketu CIDIN musí obsahovat informace, které reléovým střediskům umožní ovládat pakety CIDIN podle priority, přenášet pakety CIDIN na správný výstupní okruh (okruhy) a zdvojovat nebo rozmnožovat pakety CIDIN, pokud je to nutné pro potřeby vícenásobného šíření. Informace musí být postačující pro použití vybírání adres u výstupních adres i u indikátoru adresáta zpráv ve formátu AFTN.

8.6.5.2.2.3 Pakety X.25 musí být přenášeny ve spojovacím datovém poli informačních rámců. Spojovací datové pole musí obsahovat pouze jeden paket. 8.6.5.2.3

Úroveň protokolu paketu X.25

8.6.5.2.3.1 Každý paket CIDIN, který se má přenést po okruzích CIDIN mezi přepojovacími středisky CIDIN musí být formátován do jednoho paketu X.25. Jestliže je použita paketová datová síť, musí být přípustné formátovat paket CIDIN do více než jednoho paketu X.25.

8.6.5.2.5

Úroveň protokolu přenosu

8.6.5.2.5.1 Informace vyměněné přes musí být přeneseny jako zprávy CIDIN.

CIDIN

8.6.5.2.3.2 Integrita každého paketu CIDIN se musí zachovávat pomocí protokolu paketu X.25 mapováním každého paketu CIDIN do jednoho kompletního sledu paketů X.25, dle ustanovení v CCITT Doporučení X.25.

8.6.5.2.5.2 Délka zprávy CIDIN musí být definovaná pořadovým číslem sledu paketu CIDIN 15 (CPSN). Maximální přípustná délka je 2 paketů , což v konečném důsledku umožňuje neomezenou délku.

8.6.5.2.3.3 Každý paket X.25 musí obsahovat záhlaví paketu X.25, po kterém může následovat pole uživatelských dat (UDF).

8.6.5.2.5.3 Jestliže délka zprávy CIDIN a její záhlaví přenosu a paketů (definované níže) přesahuje 256 oktetů, zpráva musí být rozdělena do segmentů v poli uživatelských dat CIDIN paketů CIDIN. Každému segmentu musí předcházet záhlaví přenosu obsahující informace postačující pro skládání zprávy CIDIN ve výstupním středisku (střediscích) z jednotlivě přijatých segmentů a pro stanovení dalšího postupu přijaté kompletní zprávy CIDIN.

8.6.5.2.3.4 Protokol paketu X.25 je založen na aplikaci procedur virtuálního okruhu. Virtuální okruh musí být definován jako logická cesta mezi dvěma přepojovacími středisky CIDIN. Jestliže je pro spojení dvou přepojovacích středisek použita paketová datová síť, musí procedura zajišťovat plnou kompatibilitu s procedurami použitými pro virtuální okruhy podle CCITT Doporučení X.25.

8.6.5.2.4

8.6.5.2.5.4 Veškeré segmenty jedné zprávy CIDIN musí být opatřeny stejnou informací identifikace zprávy uvedenou v záhlaví přenosu. Pouze CSPN a indikátor závěrečného paketu CIDIN (FCP) mohou být rozdílné.

Úroveň protokolu paketu CIDIN

8.6.5.2.4.1 Každému záhlaví přenosu a přidruženému segmentu musí předcházet záhlaví paketu CIDIN. Mezi úrovní protokolu přenosu a úrovní protokolu paketu CIDIN nesmí být použita

8.6.5.2.5.5 Obnova zpráv se musí provádět na úrovni přenosu

.

27.10.2005 Oprava č. 1/ČR

8 - 26

HLAVA 8


ÚROVEŇ PŘENOSU CIDIN ÚROVEŇ PAKETU CIDIN ÚROVEŇ PAKETU X.25 ÚROVEŇ DATOVÉHO SPOJE

ŘÍDÍCÍ POLE DAT. SPOJE

ZÁHL. ZÁHL. PAKETU PAKETU X. 25 CIDIN

ZÁHLAVÍ PŘENOSU CIDIN

ZPRÁVA CIDIN (NEBO SEGMENT)

ŘÍDÍCÍ POLE DAT. SPOJE

I-rámec datového spoje ŘPDS

Pole dat spoje

ŘPDS

Paket X. 25 Paket CIDIN ( ≤ 256 oktetů) Řídící pole komunikací

Pole uživatelských dat CIDIN

Obrázek 8-2. Terminologie CIDIN

8 - 27

25.11.2004


HLAVA 9

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 9 - SYSTÉM ADRESOVÁNÍ LETADEL

9.1 Adresa letadla musí být jednou z 16 777 214 24-bitových letadlových adres, které ICAO přiděluje státu zápisu do rejstříku nebo značky, a musí být označena dle nařízení uvedených v Doplňku k této hlavě. 9.1.1 Odpovídačům mimo letadla, které jsou namontovány na letištních pozemních vozidlech, překážkách či pevných zařízeních pro detekci cílů módu S pro účely přehledového a/nebo radarového sledování, musí být přiděleny 24bitové letadlové adresy.

Poznámka: V těchto specifických podmínkách je možné termín „letadlo“ chápat jako „letadlo (nebo pseudo-letadlo) nebo vozidlo (A/V)“, kdy obecně pro provozní účely postačuje omezená sada dat. 9.1.1.1 Doporučení. Odpovídače módu S používané za specifických podmínek uvedených v ust. 9.1.1 by neměly mít nepříznivý dopad na výkonnost stávajících přehledových systémů ATS a ACAS.


9-1

22.11.2007 Změna č. 82


DOPLNĚK K HLAVĚ 9

PŘEDPIS L 10/III

DOPLNĚK K HLAVĚ 9 – CELOSVĚTOVÝ SYSTÉM ROZDĚLOVÁNÍ, PŘIDĚLOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ADRES LETADEL

1.

Adresy začínající kombinací bitů 111011: region CAR


1.1 Systémy globální komunikace, navigace a sledování využívají individuální adresy letadel tvořené 24 bity. V kterémkoli jediném okamžiku nesmí být žádná adresa přidělena více než jednomu letadlu. Přidělení adres letadel vyžaduje všezahrnující systém pro vyváženou a rozšiřovatelnou distribuci adres s celosvětovou působností. 2.

Popis systému

2.1 Tabulka 9-1 udává bloky následných adres, které jsou jednotlivým státům k dispozici pro přidělování letadlům. Každý blok je definován pevnou strukturou prvních 4, 6, 9, 12 nebo 14 bitů 24bitové adresy. K dispozici jsou tedy dány bloky různých velikostí (1 048 576, 262 144, 32 768, 4 096, 1 024 po sobě jdoucích adres). 3.

Organizace systému

3.1 Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) systém spravuje tak, aby mohlo být udržováno řádné mezinárodní rozdělování adres letadel. 4.

Rozdělování adres letadel

4.1 Bloky adres letadel přiděluje ICAO státu zápisu do rejstříku nebo úřadu zapisujícímu společné značky. Rozdělení adres mezi státy se uskutečňuje na základě údajů uvedených v tab. 9-1. 4.2 Stát zápisu do rejstříku nebo úřad zapisující společné značky uvědomí ICAO v případě požadavku na přiřazení dodatečného bloku adres pro přidělení letadlům. 4.3 V budoucím řízení systému se využije dosud nerozdělených bloků adres letadel. Tyto nadbytečné bloky se rozdělí podle jednotlivých ICAO regionů: Adresy začínající kombinací bitů 00100: region AFI Adresy začínající kombinací bitů 00101: region SAM Adresy začínající kombinací bitů 0101: regiony EUR a NAT Adresy začínající kombinací bitů 01100: region MID Adresy začínající kombinací bitů 01101: region ASIA Adresy začínající kombinací bitů 1001: regiony NAM a PAC

Kromě toho byly pro budoucí použití vyhrazeny adresy letadel začínající kombinací bitů 1011, 1101 a 1111. 4.4 Jakékoli budoucí požadavky na dodatečné adresy letadel se podrobí koordinačnímu procesu mezi ICAO a zúčastněnými státy zápisu do rejstříku nebo úřady zapisujícími společné značky. Žádost o dodatečné adresy letadel podává úřad zápisu do rejstříku pouze tehdy, je-li alespoň 75 procent počtu adres přiřazených tomuto úřadu již přiděleno letadlům. 4.5 Nečlenským státům přiděluje ICAO bloky adres letadel na základě žádosti. 5.

Přidělování adres letadel

5.1 Stát zápisu do rejstříku nebo úřad zapisující společné značky musí každému patřičně vybavenému letadlu zapisovanému do národního nebo mezinárodního rejstříku přidělit individuální adresu letadla, a to s ohledem na jemu přidělený blok adres (tabulka 9-1). Poznámka. Při dodání letadla se předpokládá, že provozovatel letadla informuje o přidělení adresy výrobce draku. Očekává se, že výrobce draku nebo jiná organizace, která je odpovědná za let za účelem dodání letadla, zajistí zadání správně přidělené adresy poskytnuté státem zápisu do rejstříku nebo úřadem zapisujícím společné značky. Výjimečně, za podmínek uvedených v odstavci 7, může být letadlu poskytnuta dočasná adresa. 5.2 Adresy letadel se letadlům přidělují v souladu s těmito zásadami: a) v kterémkoli jediném okamžiku nesmí být žádná adresa přidělena více než jednomu letadlu s výjimkou letištních pozemních vozidel na pohybové ploše. Jsou-li tyto výjimky státem zápisu uplatněny, nesmí být vozidla se stejnou adresou provozována na letištích oddělených vzdáleností menší než 1 000 km; b) letadlu může být přidělena pouze jediná adresa, bez ohledu na složení jeho palubního vybavení. V případě, kdy se o jeden odnímatelný odpovídač dělí několik lehkých letadel, jako jsou balóny či kluzáky, musí být možné odnímatelnému odpovídači přidělit jedinečnou adresu. Registry 0816, 2016, 2116, 2216 a 2516 odnímatelného odpovídače musí být správně aktualizovány pokaždé, když bude odpovídač namontován do nějakého letadla; c) vyjma výjimečných okolností se adresa nesmí měnit a nesmí se měnit v průběhu letu;

Dopl. 9 - 1

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/III

DOPLNĚK K HLAVĚ 9

d) jestliže u letadla dojde ke změně státu zápisu do rejstříku, nový stát zápisu do rejstříku musí přidělit letadlu novou adresu z jemu určeného bloku adres a stará adresa letadla musí být navrácena do bloku adres přidělených státu, ve kterém bylo letadlo zapsáno dříve; e) adresa je určena pro technické zabezpečení adresování a identifikace letadla a nesmí se používat pro přenos jakékoli specifické informace; f) letadlům se nesmí přidělit adresy tvořené 24 nulami nebo 24 jedničkami. 5.2.1 Jakákoliv metoda, používaná pro přidělování adres letadel, by měla zajišťovat efektivní využití celého bloku adres, který je danému státu přidělen. 6.

Používání adres letadel

6.1 Adresy letadel se použijí pouze v těch aplikacích, které vyžadují směrování informací k nebo od jednotlivých patřičně vybavených letadel. Poznámka 1: Příklady takových aplikací jsou letecká telekomunikační síť (ATN), mód S sekundárního radiolokátoru a palubní protisrážkový systém (ACAS). Poznámka 2: Tato norma nevylučuje přidělení adres letadel zvláštním aplikacím, které jsou přidružené zde definovaným obecným aplikacím. Příklady takových aplikací jsou využití 24bitových adres v pseudoletecké pozemní stanici určené pro monitorování pozemní stanice letecké pohyblivé satelitní služby a v pevných odpovídačích módu S (udávající pozemní statut, jak je uvedeno v Předpisu L 10/IV, ust. 3.1.2.6.10.1.2) určených pro monitorování činnosti pozemních stanic módu S. Přidělení letadlových adres zvláštním aplikacím se provádí v souladu s postupy pro přidělování 24bitových adres letadlům zavedenými daným státem.

7. letadel

7.1 Dočasná adresa se přiděluje letadlu jen ve výjimečných případech, kdy se provozovatelům letadla nepodařilo včas získat adresu od příslušného státu zápisu do rejstříku nebo úřadu zapisujícího společné značky. ICAO přiděluje dočasné adresy 1 z bloku ICAO , uvedeného v tabulce 9-1. 7.2 V případě, že provozovatel požaduje přidělení dočasné adresy, předloží ICAO tyto údaje: identifikaci letadla, typ a model letadla, jméno a adresu provozovatele a vysvětlení důvodu žádosti. 7.2.1 Při vydání dočasné adresy provozovateli letadla ICAO informuje stát zápisu do rejstříku o tom, že byla přidělena dočasná adresa, a uvede rovněž důvod jejího přidělení a dobu platnosti. 7.3

Provozovatel letadla:

a) informuje stát zápisu do rejstříku o dočasném přidělení adresy a zopakuje žádost o přidělení trvalé adresy, a b) informuje výrobce draku letadla. 7.4 Jakmile provozovatel získá od státu zápisu do rejstříku trvalou adresu letadla, a) informuje o tom neprodleně ICAO, b) zruší dočasnou adresu, a c) do 180 kalendářních dní zařídí zakódování platné jedinečné adresy. 7.5 Pokud provozovatel nezíská trvalou adresu do jednoho roku, musí znovu požádat o přidělení nové dočasné adresy letadla. Dočasná adresa letadla NESMÍ BÝT V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ používána déle jak jeden rok.

6.2 V žádné aplikaci se nesmí použít adresa tvořená 24 nulami.


18.11.2010 Změna č. 85

Správa dočasně přidělených adres

Dopl. 9 - 2

DOPLNĚK K HLAVĚ 9

PŘEDPIS L 10/III

Tab. 9-1. PŘIDĚLENÍ ADRES LETADEL STÁTŮM

Poznámka:

Levý sloupec ve skladbě 24bitových adres představuje bit nejvyššího významu (MSB) adresy. Počet adres v bloku

Stát Afghanistan Albania Algeria Angola Antigua and Barbuda Argentina Armenia Australia Austria Azerbaijan Bahamas Bahrain Bangladesh Barbados Belarus Belgium Belize Benin Bhutan Bolivia Bosnia and Herzegovina Botswana Brazil Brunei Darussalam Bulgaria

1 024

Colombia Comoros Congo Cook Island Costa Rica Côté d’Ivoire Croatia Cuba Cyprus Czech Republic

32 768

262 144

Určení bloků adres (čárka je bit rovný 0 nebo 1)

1 048 576

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Burkina Faso Burundi Cambodia Cameroon Canada Cape Verde Central African Republic Chad Chile China

4 096

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Dopl. 9 - 3

0111 0101 0000 0000 0000

00 00 10 10 11

000 000 100 010 001

000 001 --000 010

-00 --00

----------------------------------------------

1110 0110 0111 0100 0110

00 00 11 01 00

--000 --000 000

--000 ----000

-00 --10

----------------------------------------------

0000 1000 0111 0000 0101

10 10 00 10 00

101 010 000 101 010

000 100 010 010 000

---00 00

----------------------------------------------

0100 0000 0000 0110 1110

01 10 10 10 10

001 101 010 000 010

--011 100 000 100

-00 00 00 --

----------------------------------------------

0101

00

010

011

00

----------

0000 1110 1000 0100

00 01 10 01

110 --010 010

000 --101 ---

00 -00 --

-------------------------------------

0000 0000 0111 0000 1100

10 00 00 00 00

011 110 001 110 ---

100 010 110 100 ---

------

----------------------------------------------

0000 0000

10 01

010 101

110 100

00 --

-------------------

0000 1110 0111

10 10 10

000 000 ---

100 000 ---

----

----------------------------

0000 0000 0000 1001 0000

10 00 00 00 10

101 110 110 000 101

100 101 110 001 110

-00 -00 --

----------------------------------------------

0000 0101 0000 0100 0100

00 00 10 11 10

111 000 110 001 011

000 001 000 000 ---

-11 -00 --

----------------------------------------------

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/III

DOPLNĚK K HLAVĚ 9

Počet adres v bloku Stát Democratic People’s Republic of Korea Democratic Republic of the Congo Denmark Djibouti Dominican Republic Ecuador Egypt El Salvador Equatorial Guinea Eritrea Estonia Ethiopia Fiji Finland France Gabon Gambia Georgia Germany Ghana Greece Grenada Guatemala Guinea Guinea-Bissau

1 024


1 048 576

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Israel Italy Jamaica Japan Jordan

18.11.2010 Změna č. 85

262 144

*

India Indonesia Iran, Islamic Republic of Iraq Ireland

Lao People’s Democratic Republic Latvia Lebanon Lesotho Liberia

32 768 *

Guyana Haiti Honduras Hungary Iceland

Kazakhstan Kenya Kiribati Kuwait Kyrgyzstan

4 096

* * * * * * * * * * * * * * *

Dopl. 9 - 4

0111

00

100

---

--

----------

0000

10

001

100

--

----------

0100 0000 0000

01 10 11

011 011 000

--000 100

-00 --

----------------------------

1110 0000 0000 0000 0010

10 00 10 01 00

000 010 110 000 000

100 --010 010 010

----00

----------------------------------------------

0101 0000 1100 0100 0011

00 01 10 01 10

010 000 001 100 ---

001 000 000 -----

00 -----

----------------------------------------------

0000 0000 0101 0011 0000

00 10 00 11 01

111 011 010 --0000

110 010 100 --100

--00 ---

----------------------------------------------

0100 0000 0000 0000 0000

01 11 10 01 01

101 001 110 000 001

--100 100 110 000

-00 --00

----------------------------------------------

0000 0000 0000 0100 0100

10 10 10 01 11

110 111 111 110 001

110 000 010 --100

------

----------------------------------------------

1000 1000 0111

00 10 00

--100 110

-------

----

----------------------------

0111 0100

00 11

101 001

--010

---

-------------------

0111 0011 0000 1000 0111

00 00 10 01 01

111 --111 --000

----110 -----

------

----------------------------------------------

0110 0000 1100 0111 0110

10 01 10 00 00

000 001 001 000 000

011 100 110 110 001

00 -00 -00

----------------------------------------------

0111

00

001

000

--

----------

0101 0111 0000 0000

00 01 01 01

000 001 001 010

010 --010 000

11 -00 --

-------------------------------------

DOPLNĚK K HLAVĚ 9

PŘEDPIS L 10/III

Počet adres v bloku Stát Libya Arab Jamahiriya Lithuania Luxembourg Madagascar Malawi

1 024

4 096

32 768

262 144


1 048 576

*

0000 0101 0100 0000 0000

00 00 11 01 01

011 000 010 010 011

--011 000 100 000

-11 00 ---

----------------------------------------------

*

0111 0000 0000 0100 1001

01 01 01 11 00

010 011 011 010 000

--010 100 010 000

-00 -00 00

----------------------------------------------

*

0000 0000 0000 0110

01 01 11 10

011 100 010 000

110 000 --001

00 00 -00

-------------------------------------

*

0100

11

010

100

00

----------

Mongolia Montenegro Morocco Mozambique Myanmar

* *

0110 0101 0000 0000 0111

10 00 00 00 00

000 010 100 000 000

010 110 --110 100

00 00 ----

----------------------------------------------

Namibia Nauru Nepal Netherland, Kingdom of the New Zealand

* * *

0010 1100 0111 0100

00 10 00 10

000 001 001 000

001 010 010 ---

00 00 ---

-------------------------------------

*

1100

10

000

---

--

----------

0000 0000 0000 0100 0111

11 01 01 01 00

000 100 100 111 001

000 010 100 --100

----00

----------------------------------------------

0111 0110 0000 1000 1110

01 10 11 10 10

100 000 000 011 001

--100 010 000 000

-00 -----

----------------------------------------------

1110 0111 0100 0100 0000

10 01 10 10 01

001 011 001 010 101

100 ------010

----00

----------------------------------------------

0111 0101 0100 0001 0000

00 00 10 -01

011 000 100 --101

--100 ----110

-11 ----

----------------------------------------------

* *

1100 0000

10 10

001 111

100 100

00 00

-------------------

* * *

1001 0101 0000

00 00 10

000 000 011

010 000 110

00 00 00

----------------------------

Malaysia Maldives Mali Malta Marshall Islands Mauritania Mauritius Mexico Micronesia, Federated States of Monaco

Nicaragua Niger Nigeria Norway Oman Pakistan Palau Panama Papua New Guinea Paraguay Peru Philippines Poland Portugal Qatar Republic of Korea Republic of Moldova Romania Russian Federation Rwanda Saint Lucia Saint Vincent and the Grenadines Samoa San Marino Sao Tome and Principe

* * * *

* * * * * * *

* * *

*

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Dopl. 9 - 5

18.11.2010 Změna č. 85

PŘEDPIS L 10/III

DOPLNĚK K HLAVĚ 9

Počet adres v bloku Stát Saudi Arabia Senegal Serbia Seychelles Sierra Leone Singapore Slovakia Slovenia Solomon Islands Somalia

1 024

Thailand The former Yugoslav Republic of Macedonia Togo Tonga Trinidad and Tobago Tunisia Turkey Turkmenistan Uganda Ukraine

00 01 11 01 01

010 110 000 110 110

--000 --100 110

---00 00

----------------------------------------------

0111 0101 0101 1000 0000

01 00 00 10 01

101 000 000 010 111

--101 110 111 000

-11 11 00 --

----------------------------------------------

*

0000 0011 0111 0000 0000

00 01 01 01 11

001 --110 111 001

------100 000

------

----------------------------------------------

* * *

0000 0100 0100 0111 0101

01 10 10 01 00

111 101 110 111 010

010 ------101

00 ---00

----------------------------------------------

1000 0101

10 00

000 010

--010

-00

-------------------

0000 1100 0000

10 10 11

001 001 000

000 101 110

-00 --

----------------------------

0000 0100 0110 0000 0101

00 10 00 01 00

101 111 000 101 001

----001 000 ---

--10 ---

----------------------------------------------

1000 0100 0000

10 00 10

010 --000

110 --000

----

----------------------------

*

1010 1110

-10

--010

--000

---

-------------------

*

0101 1100 0000 1000 1000

00 10 11 10 10

000 010 011 001 010

111 000 ----000

11 00 ----

----------------------------------------------

0000 0000

10 00

001 000

010 100

-00

-------------------

1111 1000 1111

00 10 00

000 011 001

--001 001

-00 00

----------------------------

* * * * * * * * * *

* * *

* * * * * * * * * * * *

* * * *

Other allocations ICAO1 ICAO2 ICAO2

* *

2.

0111 0000 0100 0000 0000

*

*


1 048 576

* *

Zambia Zimbabwe

1.

262 144

*

United Arab Emirates United Kingdom United Republic of Tanzania United States Uruguay Uzbekistan Vanuatu Venezuela Viet Nam Yemen

32 768

*

South Africa Spain Sri Lanka Sudan Suriname Swaziland Sweden Switzerland Syrian Arab Republic Tajikistan

4 096

*

*

ICAO použije tento blok pro přidělování dočasných adres letadel dle odstavce 7. Blok je určen pro speciální použití v zájmu zabezpečení bezpečnosti letů.

18.11.2010 Změna č. 85

Dopl. 9 - 6

HLAVA 10


HLAVA 10 - VÍCEBODOVÉ KOMUNIKACE

10.1 Šíření leteckých informací pomocí družicového přenosu dat 10.1.1 Vícebodová telekomunikační služba, která pro podporu šíření leteckých informací využívá družicový přenos, je založena na trvale pronajatých, neuvolňovaných a chráněných službách, jak je uvedeno v příslušných CCITT Doporučeních. 10.2 Šíření produktů družicového přenosu dat

WAFS

pomocí

10.2.1 Doporučení. Systémové charakteristiky by měly zahrnovat: a) kmitočet - pásmo CIDIN, přenos země - družice pásmo 6 GHz, přenos družice - země - pásmo 4 GHz; b) kapacita s efektivní přenosovou rychlostí, která -1 není nižší než 9 600 bit/s ; -7 c) bitová chybovost - lepší než 10 ; d) dopředná oprava chyb; e) pohotovost 99.95 procent.

10 - 1

25.11.2004


HLAVA 11


HLAVA 11 - KV DATOVÝ SPOJ

11.1 DEFINICE A VLASTNOSTI SYSTÉMU Poznámka: Následující standardy a doporučení jsou specifické pro KV datový spoj (HFDL) a jsou dodatkem požadavků specifikovaných v ITU-RR (Doplněk S27). HFDL je součástí mobilní podsítě letecké telekomunikační sítě (ATN), pracující v krátkovlnném pásmu (R) pro leteckou mobilní službu. Navíc HFDL může zabezpečovat i jiné funkce než ATN, jako je služba přímého spojení (DLS). HFDL systém musí umožňovat výměnu dat s letadlem a pozemními uživateli. 11.1.1

Definice

Stanovená provozní oblast. (Designated operational coverage (DOC) area). Je to oblast, ve které je poskytována daná služba a ve které je pro službu možná ochrana frekvence. Poznámka: Tato oblast, při odpovídající koordinaci, může zajistit kmitočtovou ochranu za hranicemi prostorů přidělení kmitočtů, které jsou uvedeny v Příloze S 27 k RŘ. Symbol M-PSK. (M-PSK symbol). Jeden z M možných fázových posunů M-PSK modulované nosné reprezentující skupinu log2M kódových elementárních prvků.

Blok dat jednotky přístupu k médiu. (Media access protocol data unit (MPDU)). Datový blok na konci jednoho nebo několika LPDU.

Špičkový výkon obálky. (Peak envelope power (PEP)). Špičkový výkon obálky modulovaného signálu, dodaného z vysílače do napájecího vedení antény.

Blok dat protokolu fyzické vrstvy. (Physical layer protocol data unit (PPDU)). Blok dat odevzdaný na přenos fyzické vrstvě nebo dekódovaný na fyzické vrstvě po příjmu.

Zakódovaný elementární prvek. (Coded chip). Výstup "1" nebo "0" konvolučního kóderu s koeficientem 1/2 nebo 1/4. 11.2

Blok dat protokolu krátkovlnné sítě (HFNPDU). (High frequency network protocol data unit (HFNPDU). Paket dat uživatele. Blok dat protokolu linkové vrstvy. (Link protocol data unit (LPDU)). Blok dat na konci segmentu HFNPDU. Blok dat protokolu dotazovacího signálu. (Squitter protocol data unit (SPDU)). Blok dat je vysílán každých 32 sekund pozemní stanicí HFDL na každé z provozních frekvencí a který obsahuje informace pro řízení linkové vrstvy. Kvalita služby. (Quality of service (QOS)). Informace související s charakteristikami přenosu dat používané pro různé komunikační protokoly, aby se zabezpečily variabilní úrovně výkonnosti pro uživatele sítě. Modulace s M-stavovým klíčováním fáze (M-PSK). (M-phase phase shift keying(M-PSK) modulation). Digitální fázová modulace, při které fáze nosného signálu nabývá jedné ze skupiny M hodnot. Služba přímého spojení. (Direct link service (DLS)). Služba datové komunikace, která neumožňuje automatickou opravu chyb, identifikovaných nebo neidentifikovaných, na linkové vrstvě spojení komunikační cesty letadlo – země. (Kontrolu chyb mohou uskutečnit systémy koncových uživatelů). Služba spolehlivého spojení. (Reliable link service (RLS)). Služba datové komunikace automaticky zabezpečující kontrolu chyby na trase vzduch – země, pomocí detekce chyby a vyžádání opakovaného přenosu bloků dat, ve kterých byly nalezeny chyby na linkové vrstvě.

SYSTÉM KV DATOVÉHO SPOJENÍ

11.2.1 Systémová architektura HFDL systém skládá z jednoho nebo několika podsystémů pozemních a letadlových stanic, které mají implementovaný HFDL protokol (viz následující část 11.3). HFDL obsahuje také pozemní řídící podsystém (viz následující část 11.4). 11.2.1.1 Podsystémy letadlové a pozemní stanice HFDL letadlové stanice a podsystém HFDL pozemní stanice plní následující funkce: a) KV vysílání a příjem b) Modulaci a demodulaci dat c) Implementování HFDL protokolu a výběr kmitočtu 11.2.2 Provozní pokrytí Frekvence přidělené pro HFDL jsou chráněny v celé stanovené oblasti pokrytí (DOC). Poznámka 1: DOC oblasti mohou být různé, závisí na aktuálních MWARA nebo RDARA definovaných v Příloze S27 v ITU-RR. Poznámka 2: Dodatečná koordinace s ITU je vyžadována v případech, kde DOC oblasti nejsou shodné s přidělenými oblastmi specifikovanými v ITURR. 11.2.3 Požadavky na provoz HFDL zařízení Požadavky na provoz HFDL zařízení se zpracují na základě regionálních dohod o letecké navigaci, které specifikují vzdušný operační prostor a zavádějí časovou škálu. 11.2.3.1 Upozornění Výše uvedená dohoda předpokládá včasné, nejméně dvouleté, upozornění o povinném vybavení paluby odpovídajícím systémem.

11 - 1

25.11.2004


HLAVA 11

Připojení pozemní stanice do sítě 11.2.4.1 Doporučení.- Podsystém pozemní stanice HFDL je připojen prostřednictvím společného pozemního řídícího podsystému. Poznámka: To zabezpečuje distribuovaná podsíť spolu s bodem připojení podsítě (SNPA), v závislosti na metodě implementace, která umožní udržení spojení virtuálních kanálů, stejně jako přechod letadlových stanic mezi DOC oblastmi. Rozdělení může být multiregionální nebo celosvětové. 11.2.5 Synchronizace pozemní stanice Synchronizace podsystémů pozemních stanic HFDL je zabezpečená v rozsahu ± 25 ms UTC. Jestliže některá Směr spojení

stanice nepracuje v rozsahu ± 25 ms UTC, příslušnými hlášeními všem podsystémům letadlových a pozemních stanic se zajistí nepřetržitá práce systému. 11.2.6

Kvalita služby

11.2.6.1 Chybovost paketu Nedetekovaná chybovost paketu uživatele sítě, jehož délka je 1 až 128 oktetů, musí být menší nebo rovna -6 1*10 . 11.2.6.2 Rychlost služby Přechodové a přenosové zpoždění účastnických paketů (128 oktetů) s prioritami definovanými v Části I, hlavy 4, tabulce 4-26 pro prioritu zpráv 7 až 14, nesmí přesahovat hodnoty uvedené v Tab. 11-1:

Priorita Přechodové zpoždění 7 až 14 7 až 14 Přenosové zpoždění (95 %) 11 až 14 7 až 14 11 až 14 7 až 14

K letadlu Od letadla K letadlu Od letadla

Zpoždění 45 s 60 s 90 s 120 s 150 s 250 s

Tabulka 11-1 Přenosové zpoždění

11.3 PROTOKOL KV DATOVÉHO SPOJE HFDL protokol obsahuje fyzickou vrstvu, síťovou vrstvu a vrstvy podsítě, které jsou specifikovány dále. Poznámka: HFDL protokol je vrstvový protokol a je kompatibilní s referenčním modelem OSI. Díky tomu může HFDL fungovat jako podsíť kompatibilní s ATN. Detaily protokolu jsou obsaženy v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL) – Doc 9741.

11.3.1.5 Modulace HFDL používá M stavové klíčování fáze (M-PSK) na modulaci vysokofrekvenční nosné na přiděleném kmitočtu. Symbolová rychlost je 1 800 symbolů za -5 sekundu plus nebo mínus 10 . Hodnota M a rychlost přenosu dat odpovídá specifikaci v tabulce 11-2. M 2 4 8

11.3.1 Charakteristiky KV fyzické vrstvy Letadlové a pozemní stanice budou přistupovat k fyzickému médiu v simplexním provozním módu. 11.3.1.1 Kmitočtová pásma HFDL zařízení je schopno provozu na jednom postranním pásmu (SSB) nosného (referenčního) kmitočtu, které je vyčleněné pro leteckou mobilní (R) službu v pásmu 2,8 – 22 MHz a je v souladu s příslušnými ustanoveními RŘ. 11.3.1.2 Kanály Využití kanálů je v souladu s tabulkou nosných (referenčních) kmitočtů v Příloze S27 RŘ. 11.3.1.3 Ladění Zařízení je schopno násobcích 1 kHz.

pracovat

v celočíselných

11.3.1.4 Postranní pásmo Postranní pásmo použité pro přenos je horní postranní pásmo od nosného (referenčního) kmitočtu.

Datová rychlost (bit/s) 300 nebo 600 1 200 1 800

Tabulka 11-2 Hodnoty M a tomu odpovídající přenosová rychlost Poznámka: Když M bude rovno 2, potom rychlost přenosu dat může být 300 nebo 600 bitů/s, což je rychlost stanovená pro kanálové kódování. Při jednotlivých datových přenosech se může M měnit v závislosti na zvolené rychlosti přenosu dat. Rychlost kanálového kódování je popsána v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL). 11.3.1.5.1 M-PSK nosná Matematické vyjádření M-PSK nosné je definováno jako: k = s(t) = A∑(p(t-kT)cos[2πf0t + Φ(k)]) 0,1…,N-1 kde N je počet M-PSK symbolů přenášeného bloku dat protokolu fyzické vrstvy (PPDU) s(t) je analogová vlna nebo signál v čase t A je maximální amplituda je SSB nosná (referenční) + 1 440 Hz f0 Φ(k) je fáze z k-tého M-PSK symbolu

25.11.2004 11 - 2

HLAVA 11


p(t-kT) je tvar impulsu k-tého M-PSK symbolu v čase t Poznámka: Počet M-PSK symbolů označených N vyjadřuje délku (trvání = NT sekund) PPDU. Tyto parametry jsou stanoveny v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL).

11.3.1.5.2 Tvar impulsu rozložením transformace následovně

Tvar impulsu p(t) bude determinován spektrálním přenášeného signálu. Fourierova tvaru impulsu P(f) je definována

P ( f ) = 1 jestliže0〈 (1 − b ) / 2T

P( f ) = cos{π (2 ∗ f ∗ T − 1 + b ) / 4b} jestliže(1 − b ) / 2T 〈 f 〈(1 + b ) / 2T

P( f ) = 0 jestliže f 〉 (1 + b ) / 2T

kde činitel rozšíření (roll-off faktor), b = 0,31, byl vybrán tak, že pokles signálu o –20 dB je v bodech SSB nosná frekvence +290 Hz a SSB nosná frekvence + 2 590 Hz a poměr špičkového a středního výkonu je menší než 5 dB.

b)

c) 11.3.1.6 Stabilita vysílače Základní frekvenční stabilita v režimu vysílání je lepší než: a) ±20 Hz pro podsystémy letadlových stanic HFDL b) ±10 Hz pro podsystémy pozemních stanic HFDL 11.3.1.7 Stabilita přijímače Základní frekvenční stabilita v režimu příjmu je taková, že při stabilitě v režimu vysílání specifikované v 11.3.1.6 celková odchylka frekvence mezi pozemním a letadlovým zařízením nesmí po dobu provozu překročit 70 Hz. 11.3.1.8 Ochrana Poměr požadovaného a nežádoucího signálu (D/U) 15 dB se použije jako ochranný poměr při přidělení stejných kanálů pro HFDL následovně: a) data – data b) data – hlas c) hlas – data 11.3.1.9 Třída vyzařování Třída vyzařování je 2K80J2DEN. 11.3.1.10 Přidělený kmitočet Kmitočet přidělený pro HFDL je o 1 400 Hz vyšší než je SSB nosný (referenční) kmitočet. Poznámka: Podle zvyklosti je kmitočet přidělený pro HFDL změněn oproti kanálovému nosnému kmitočtu o 1 440. HFDL M-PSK nosná digitální modulace je změněna proti kanálovému nosnému kmitočtu o 1440 Hz. Při digitální modulaci je potřebná stejná šířka pásma kanálu jako je hlasový signál a je v souladu s ustanoveními přílohy S27 ITU RR. 11.3.1.11 Limity vyzařování Pro vysílače letadlových a pozemních stanic je špičkový výkon obálky (Pp) pro jakékoli vyzařování a na libovolném diskrétním kmitočtu nižší než je špičkový výkon obálky (Pp) vysílače v souladu s následujícími požadavky (viz obrázek 11-1): a) na libovolném kmitočtu mezi 1,5 kHz až 4,5 kHz pod kmitočtem přiděleným SSB a na libovolném kmitočtu mezi 1,5 kHz až 4,5 kHz nad kmitočtem přiděleným pro SSB: nejméně o 30 dB.

na libovolném kmitočtu mezi 4,5 kHz až 7,5 kHz pod kmitočtem přiděleným pro SSB a libovolném kmitočtu mezi 4,5 kHz až 7,5 kHz nad kmitočtem přiděleným pro SSB: nejméně o 38 dB. Na libovolném kmitočtu nižším než 7,5 kHz pod kmitočtem přiděleným pro SSB a na libovolném kmitočtu vyšším než 7,5 kHz nad přidělenou frekvencí pro SSB: 1) vysílače letadlových stanic HFDL: 43 dB 2) vysílače pozemních stanic HFDL do a včetně 50 W: [43 + log10Pp(W)] dB 3) vysílače pozemních stanic HFDL s výkonem nad 50 W: 60 dB

11.3.1.12

Výkon

11.3.1.12.1 Pozemní stanice. Špičkový výkon obálky (Pp) dodaný vysílačem do anténového napáječe nesmí překročit 6 kW u každého vysílače pozemní stanice v souladu s Přílohou S27 RŘ. 11.3.1.12.2 Letadlová stanice. Špičkový výkon obálky (Pp) dodaný vysílačem do anténového napáječe nesmí překročit 400 W, s výjimkou případů, kdy platí požadavky Přílohy S 27/62 RŘ11.3.1.13 Potlačení nežádoucího signálu U přijímačů letadlových a pozemních stanic HFDL jsou nežádoucí vstupní signály zeslabeny v souladu s následujícími požadavky: a) na libovolném kmitočtu mezi fc a (fc – 300 Hz) nebo mezi (fc + 2 900 Hz) a (fc + 3 300 Hz): nejméně 35 dB pod špičkovou hodnotu úrovně požadovaného signálu b) na libovolném kmitočtu pod (fc – 300 Hz) nebo nad (fc + 3 300 Hz): nejméně 60 dB pod špičkovou hodnotu úrovně požadovaného signálu, kde fc je nosný (referenční) kmitočet. 11.3.1.14 stavy

Odezva přijímače na přechodové

Doporučení: Režim příjmu by se měl obnovit při okamžitém zvýšení VF výkonu na anténní svorce o 60 dB do 10 ms. Režim příjmu by se měl změnit při okamžitém poklesu VF výkonu na anténní svorce o 60 dB do 25 ms. 11.3.2

Funkce fyzické vrstvy

11.3.2.1 Funkce Funkce zabezpečované fyzickou vrstvou zahrnují:

11 - 3

25.11.2004

PŘÍLOHA 10/III – L 10/III a) b) c)

HLAVA 11

řízení vysílače a přijímače vysílání dat příjem dat

uvedeny v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL).

11.3.2.2 Řízení vysílače a přijímače Fyzická vrstva HFDL zabezpečuje přepínání vysílač/přijímač a ladění kmitočtu podle povelů linkové vrstvy. Fyzická vrstva zabezpečuje klíčování vysílače při požadavku z linkové vrstvy na odeslání paketu.

11.3.2.4

11.3.2.2.1 Doba přepnutí z vysílače na přijímač Úroveň vysílacího výkonu klesne nejméně o 10 dB za 100 ms po uskutečnění přenosu. Podsystém stanice HFDL je schopen přijímat a demodulovat s nominálními parametry vstupní signál do 200 ms od začátku následujícího intervalu pro příjem.

11.3.2.4.2 Příjem PPDU Přijímač KV datového spoje má prostředky na zabezpečení detekování, synchronizace, demodulace a dekódování PPDU, pro signál modulovaný podle definice v 11.3.1.5, ovlivněný následujícími zkresleními: a) posun zvukového nosného kmitočtu 1 440 Hz o plus mínus 70 Hz; b) zhoršení způsobené diskrétním a/nebo difúzním vícecestným šířením do 5 ms; c) amplitudové úniky vyvolané vícecestným šířením, při dvoustranném RMS rozkmitu vlivem doplerovského kmitočtu do 2 Hz a s uvážením Rayleighova rozložení; d) aditivní gausovský a širokopásmový impulsní šum s proměnnou amplitudou a časem příchodu (náhodným výskytem). Poznámka: Doporučení CCIR Zpráva 549-2.

11.3.2.2.2 Doba přepnutí z přijímače na vysílač Podsystém stanice HFDL dodává do napáječe antény jmenovitý výstupní výkon ± 1 dB do 200 ms od začátku intervalu pro vysílání. 11.3.2.3 Přenos dat Pro přenos dat se použije technika vícenásobného přístupu s časovým dělením TDMA. Podsystém pozemní stanice datového spoje HFDL zajistí TDMA synchronizaci rámců a slotů pro HFDL systém. Pro zajištění synchronizace slotů, začne každý modulátor HFDL vysílat klíčovací segment v začátku slotu ±10 ms. 11.3.2.3.1 Struktura TDMA Každý TDMA rámec trvá 32 sekund a je rozdělen do třinácti stejně trvajících slotů následovně: a) První slot z každého TDMA rámce je rezervován pro použití podsystémem pozemní stanice HFDL na vysílání dat administrativního řízení v SPDU paketech. b) Zbývající sloty jsou vyhrazeny pro sloty spoje země-vzduch, sloty spoje vzduch-země rezervované pro specifický podsystém letadlové stanice HFDL nebo jako náhodný slot přístupu spoje vzduch-země pro celý podsystém letadlové stanice HFDL na připojení k základně. Rozumí se tím připojení na časovou základnu a synchronizování. Tyto TDMA intervaly jsou definovány dynamicky s využitím kombinace rezervování, výzvy a náhodného přidělení přístupu. 11.3.2.3.2 Vysílání Podsystém pozemní stanice HFDL vysílá blok dat protokolu dotazovacího signálu (SPDU) každých 32 sekund na každém provozním kmitočtu. Poznámka: Detaily TDMA rámce a struktury slotu, klíčovacího segmentu, struktury dat včetně SPDU jsou Přenosová rychlost (bit/s) 1 200 1 800 1 200 600 300

Počet kanálových cest 1 pevná 2 s únikem 2 s únikem 2 s únikem 2 s únikem

Rozšíření vícecestným šířením (ms) 2 2 2 2

Příjem dat

11.3.2.4.1 Vyhledávání kmitočtu Každá letadlová stanice HFDL vyhledává na přidělených kmitočtech do té doby, dokud nebude detekován provozní kmitočet.

11.3.2.4.3 Dekódování PPDU Po přijetí segmentu záhlaví, přijímač : a) detekuje začátek rámce dat, b) změří a zkoriguje frekvenční odchylku mezi vysílačem a přijímačem způsobenou Dopplerovým posunem kmitočtu vysílače/přijímače, c) určí datovou rychlost a nastaví prokládač (interleaver), využívaný při demodulaci dat, d) zabezpečí M-PSK symbolovou synchronizaci, e) zařadí vyrovnávač (equalizer). 11.3.2.4.4 Synchronizace Podsystém každé letadlové stanice je synchronizován tak, aby mohl být vydělen jemu příslušející slot, jemu odpovídající pozemní stanice při respektování doby příjmu posledního přijatého SPDU. 11.3.2.4.5 Specifikace parametrů chybovosti paketů Počet HFDL bloků dat MPDU přijatých s jednou nebo několika bitovými chybami nesmí překročit 5 % z celkového počtu přijatých bloků MPDU, když je použitý 1,8 s prokladač a podmínky šíření odpovídají tabulce 11-3

Šířka pásma úniku (Hz) CCIR 549-2 1 1 1 1

Frekvenční posuv (Hz) 40 40 40 40 40

Tabulka 11-3 Podmínky šíření KV signálu

25.11.2004

11 - 4

Poměr S/N (dB) pro šířku pásma 3 kHz 4 16 11,5 8 5

Velikost MPDU (oktetů) 256 400 256 128 64

HLAVA 11

Přenosová rychlost (bit/s) 1 200 1 200


Počet kanálových cest 2 s únikem 2 s únikem

Rozšíření Šířka pásma Frekvenční vícecestným úniku (Hz) posuv (Hz) šířením (ms) CCIR 549-2 4 1 40 2 2 40 Tabulka 11-3a Podmínky šíření KV signálu

Doporučení: Počet HFDL bloků dat MPDU přijatých s jednou nebo několika bitovými chybami by neměl přesahovat 5% z celkového počtu přijatých bloků MPDU, když je použitý 1,8 s prokladač a podmínky šíření odpovídají tabulce 11-3a. 11.3.3 Spojová vrstva Poznámka: Podrobnosti o funkcích spojové vrstvy jsou uvedeny v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL). Spojová vrstva bude zabezpečovat řídící funkce pro fyzickou vrstvu, řízení spojové vrstvy a řízení datových protokolů. 11.3.3.1 Řídicí funkce Spojová vrstva přenese povely na nastavení kmitočtu, klíčování vysílače a přepínání vysílač/přijímač na fyzickou vrstvu. 11.3.3.2 Administrativní řízení spoje Spojová vrstva řídí přidělování TDMA slotů, procedury přihlášení a odhlášení, synchronizaci TDMA pozemní a letadlové stanice a další nevyhnutelné funkce, včetně nastavení priority zpráv, pro navázání a udržení spojení. 11.3.3.3 Protokoly datové služby Spojová vrstva podporuje protokol služby spolehlivého spojení(RLS) a protokol služby přímého spojení (DLS). 11.3.3.3.1 RLS RLS protokol se použije na výměnu potvrzení paketů uživatelských dat mezi letadlem a zemí přímo spojovými vrstvami. 11.3.3.3.2 DLS DLS protokol se použije při vysílání nesegmentovaného bloku dat podle protokolu spoje země-vzduch KV sítě (HFNPDU) a jiných HFNPDU nevyžadujících automaticky opakovaný přenos po spojové vrstvě. 11.3.4 Vrstva podsítě Poznámka: Detaily o protokolech vrstvy podsítě a o službách jsou uvedeny v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL). 11.3.4.1 Datový paket Vrstva podsítě HFDL v podsystému letadlové stanice a v podsystému pozemní stanice HFDL zabezpečuje spojově orientované služby přenosu dat při výstavbě spojení podsítě s podsítí uživatelů služby. 11.3.4.2 Služba potvrzení spojení Vrstva podsítě HFDL podsystému letadlové stanice HFDL musí zabezpečovat doplňkovou službu

Poměr S/N (dB) pro šířku pásma 3 kHz 13 11,5

Velikost MPDU (oktetů) 256 256

potvrzení spojení odesláním potvrzení o spojení prostřednictvím zpráv připojenému směrovači ATN. 11.3.4.2.1 Zprávy potvrzující uskutečnění spojení Služba potvrzení spojení musí vysílat zprávy potvrzující uskutečnění spojení připojenému ATN směrovači prostřednictvím funkce přístupu k podsíti. 11.3.4.3 Funkce podsíťové vrstvy HFDL Podsíťová vrstva HFDL podsystému letadlové stanice HFDL i podsystému pozemní stanice HFDS musí splňovat tři následující funkce: a) Funkci závislou na podsíti HFDL (HFSND), b) Funkci přístupu k podsíti, c) Funkci komunikace propojených systémů. 11.3.4.3.1 Funkce HFSND Funkce HFSND musí provádět protokol HFSND mezi každou dvojicí podsystému letadlové stanice HFDL a podsystému pozemní stanice HFDL při výměně HFPDU. To musí být provedeno funkcí letadlového protokolu HFSND v podsystému letadlové stanice HFDL a funkcí pozemního protokolu HFSND v podsystému pozemní stanice HFDL. 11.3.4.3.2 Funkce přístupu k podsíti Funkce přístupu k podsíti realizuje protokol ISO 8208 mezi podsystémem letadlové stanice HFDL nebo podsystémem pozemní stanice a připojenými směrovači výměnou paketů ISO 8208. Umožňuje realizovat funkci DCE v souladu s ISO 8208 podsystémem letadlové stanice HFDL a podsystémem pozemní stanice HFDL. 11.3.4.3.3 Funkce propojení Funkce propojení musí zajistit nezbytný soulad funkcí mezi HFSND, přístupem k podsíti a funkcí potvrzení spojení. 11.4 PODSYSTÉM ŘÍZENÍ POZEMNÍ STANICE Poznámka: Podrobnosti o funkci podsystému řízenípozemní stanice jsou obsaženy v Manual on Detailed Technical Specifications for the High Frequency Data Link (HFDL – Doc 9741). 11.4.1 Funkce administrativního řízení Pozemní administrativní řídící podsystém musí zajistit funkce potřebné na vytvoření a udržení komunikačních kanálů mezi podsystémy HFDL pozemní a letadlové stanice. 11.4.2 Řízení a kontrola výměny zpráv Pozemní administrativní řídící podsystém musí být propojen s podsystémem pozemní stanice, aby byla zabezpečená výměna řídících informací nezbytných pro řízení kmitočtu, tabulky systému, přihlášení, kanálů a pro sběr dat o kvalitě služby (QOS).

11 - 5

25.11.2004


HLAVA 11

přidělený kmitočet HFDL

0 dB

1400 Hz

1,5 kHz

1,5 kHz

-30 dB 4,5 kHz

4,5 kHz

7,5 kHz

7,5 kHz

-38 dB

* nosný (referenční) kmitočet SSB

a) b)

*

vysílače letadlových stanic: -43 dB vysílače leteckých stanic: pro vysílače s výkonem do a včetně 50 W: -[ 43 + 10 log10Pp (W)] dB u vysílačů s výkonem vyšším než 50 W musí být tlumení alespoň 60 dB

Obr. 11-1. Požadované limity spektra (vztahující se ke špičkovému výkonu) pro vysílače letadlových a pozemních stanic HFDL.

25.11.2004

11 - 6

HLAVA 12

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 12 – RADIOSTANICE S UNIVERZÁLNÍM PŘÍSTUPEM (UAT)

CELKOVÁ

UAT ADS-B zpráva (definice obou tvarů viz článek 12.4.4.1). Pozemní stanice UAT mohou podporovat vysílání služby provozních informací (TIS-B) prostřednictvím vysílaní jednotlivých ADS-B zpráv v ADS-B segmentu UAT rámce.

Bod měření výkonu (PMP) (Power measurement point) Anténa je k zařízení UAT připojena kabelem. PMP je na konci tohoto kabelu, který se připojuje k anténě. Není-li uvedeno jinak, uvažuje se, že veškerá výkonová měření jsou prováděna v PMP. Předpokládaná ztráta v kabelu spojujícím zařízení UAT s anténou je 3dB.

Úspěšné přijetí zprávy (SMR) (Successful message reception) Funkce přijímače UAT pro označení přijaté zprávy za platnou pro průchod do aplikace, která používá přijaté UAT zprávy. Podrobný popis postupu, který UAT přijímač používá k potvrzování úspěšného přijetí zprávy naleznete v kapitole 4 v Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861).

12.1 DEFINICE A CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU 12.1.1

Definice

Obsluhovaný objem (Service volume) Část pokrytí zařízení, kde zařízení poskytuje určitou službu v souladu s příslušnými SARP, a ve které je zařízení povolena kmitočtová ochrana. Optimální odběrný bod (Optimum sampling point) Optimální odběrný bod přijímaného UAT toku bitů je ve jmenovitém středu každé periody bitů, kdy je posun kmitočtu buď plus, nebo mínus 312,5 kHz. Pseudonáhodný datový blok zprávy (Pseudorandom message data block) Několik požadavků na UAT stanovuje, že výkonnost bude zkoušena pomocí pseudonáhodných datových bloků zprávy. Pseudonáhodné datové bloky zprávy musí mít statistické vlastnosti, které budou téměř neodlišitelné od vlastností skutečného náhodného výběru bitů. Například: každý bit musí mít (téměř) stejnou pravděpodobnost, že jeho hodnota bude JEDNA nebo NULA – nezávisle na okolních bitech. Pro každý typ zprávy musí existovat velký počet pseudonáhodných datových bloků zprávy (základní ADS-B, dlouhá ADS-B či vzestupná ze země), aby byl zajištěn dostatek nezávislých dat pro statistické měření výkonnosti. Viz článek 2.3 v Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861), kde jsou uvedeny příklady způsobů zajištění vhodných pseudonáhodných datových bloků zprávy. Radiostanice s univerzálním přístupem (UAT) (Universal access transceiver) Radiový datový spoj pracující na kmitočtu 978 MHz s modulační rychlostí 1,041667 Mb/s. Standardní přijímač (Standard receiver) UAT přijímač pro obecné účely splňující minimální požadavky na potlačení rušení od měřiče vzdálenosti (DME) na přilehlém kmitočtu (podrobnosti viz článek 12.3.2.2). UAT ADS-B zpráva (UAT ADS-B message) Zpráva vysílaná každý letadlem jednou za sekundu za účelem předání stavového vektoru a dalších informací. UAT ADS-B zpráva může mít jeden ze dvou tvarů v závislosti na množství informací, které mají být zaslány: Základní UAT ADS-B zpráva nebo Dlouhá

Vzestupná zpráva UAT ze země (UAT ground uplink message) Zpráva vysílaná pozemními stanicemi v pozemním segmentu UAT rámce za účelem předání letových informací, jako jsou textová a grafická meteorologická data, doporučení a jiné letecké informace, letadlům, která se nachází v obsluhovaném objemu pozemní stanice (podrobnosti viz článek 12.4.4.2). Vysoce výkonný přijímač (High performance receiver) UAT přijímač se zdokonalenou selektivitou (odladivostí) pro další zlepšení potlačení DME rušení vedlejšími kmitočty. 12.1.2 Celkový systém UAT – Charakteristiky palubních a pozemních stanic Poznámka: Podrobnosti o technických požadavcích týkajících se zavedení UAT SARP jsou obsahem Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861). Part II dokumentu Manual on Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861) obsahuje doplňkové podklady. 12.1.2.1

Vysílací kmitočet

Vysílací kmitočet musí být 978 MHz. 12.1.2.2

Stabilita kmitočtu

Radiová frekvence UAT zařízení se nesmí měnit o více než ±0,002 procenta (20 ppm) od přidělené frekvence. 12.1.2.3

Vysílací výkon

12.1.2.3.1

Úrovně vysílacího výkonu

UAT zařízení musí pracovat na jedné z výkonových úrovní uvedených níže v tabulce 12-1.

12 - 1

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 12

Tabulka 12-1: Úrovně výkonu vysílače

Typ vysílače Palubní (nízký) Palubní (střední) Palubní (vysoký) Pozemní stanice

Minimální výkon při PMP

Maximální výkon při PMP

Zamýšlené minimální rozsahy letadlo-letadlo

7 wattů (+38,5 dBm) 18 wattů (42,5 dBm) 20 NM 16 wattů (+42 dBm) 40 wattů (+46 dBm) 40 NM 100 wattů (+50 dBm) 250 wattů (+54 dBm) 120 NM Specifikovaný poskytovatelem služeb tak, aby splnil místní požadavky v rámci omezení stanovených v článku 12.1.2.3.2

Poznámky: 1. Tři výše uvedené úrovně pro avioniku jsou k dispozici za účelem podpory aplikací s různými nároky na dosah. Viz diskuze třídy UAT výstroje letadel v článku 2.4.2 v Part II dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861). 2. Zamýšlené minimální rozsahy letadlo-letadlo platí pro prostředí s vysokou hustotou letového provozu. V prostředích s nižší hustotou letového provozu budou dosahovány větší dosahy letadlo-letadlo.

12.1.2.3.2

Maximální výkon

12.1.2.3.3

Maximální EIRP pro UAT letadlo či pozemní stanici nesmí překročit +58 dBm. Poznámka: Například maximální výše uvedený EIRP může být způsoben maximálním dovoleným výkonem vysílače letadla, který je uveden v tabulce 12-1 spolu s maximálním ziskem antény o hodnotě 4 dBi.

Vysílací maska

Spektrum vysílání UAT ADS-B zprávy modulované pseudonáhodnými datovými bloky zpráv (MDB) musí být v rámci mezí stanovených v tabulce 12-2, bude-li měřeno ve 100 kHz širokém pásmu. Poznámka: Obrázek 12-1 je grafickým zobrazením tabulky 12-2.

Tabulka 12-2: Vysílací spektrum UAT Posuv kmitočtu od středu Všechny kmitočty v rozsahu 0 – 0,5 MHz Všechny kmitočty v rozsahu 0,5 – 1,0 MHz 1,0 MHz Všechny kmitočty v rozsahu 1,0 – 2,25 MHz 2,25 MHz Všechny kmitočty v rozsahu 2,25 – 3,25 MHz 3,25 MHz

Potřebné tlumení z úrovně maximální výkonu (dB měřené na PMP) 0 Na základě lineární* interpolace mezi těmito body 18 Na základě lineární* interpolace mezi těmito body 50 Na základě lineární* interpolace mezi těmito body 60 *na základě tlumení v dB a lineární kmitočtové stupnice

Obrázek 12-1: Vysílací spektrum UAT Poznámky: 1. 99 procent výkonu spektra UAT je obsaženo na 1,3 MHz (±0,65 MHz). To se zhruba rovná šířce pásma 20 dB. 2. Požadavek na parazitní emise začíná na ±250 procentech hodnoty 1,3 MHz, proto se požadavek na vysílací masku rozšiřuje na ±3,25 MHz.

22.11.2007 Změna č. 82

12 - 2

HLAVA 12

PŘEDPIS L 10/III

Parazitní emise musí být udržovány na nejnižší hodnotě, kterou stav techniky a charakter služby umožňují. Poznámka: Doplněk 3 k Radiotelekomunikačnímu řádu ITU vyžaduje, aby vysílací stanice splňovaly maximální povolené úrovně výkon pro parazitní emise nebo pro nežádoucí vyzařování v parazitní oblasti.

Dříve než 8 period bitu před referenčním časem nesmí výstupní výkon RF v PMP překročit -80 dBm. Poznámka: Toto omezení nežádoucího vyzářeného výkonu je nezbytné, aby se zajistilo, že vysílací podsystém UAT nezabrání blízko umístěným přijímacím zařízením UAT na stejném letadle splnit jejich požadavky. Předpokládá se, že izolace mezi vysílačem a přijímačem v PMP bude větší než 20 dB.

12.1.2.5

b)

12.1.2.4

a)

Parazitní emise

Polarizace

Návrhová polarizace vyzařování musí být svislá. 12.1.2.6 UAT

Profil čas/amplituda vysílání zprávy

Profil čas/amplituda vysílání zprávy UAT musí splňovat následující požadavky, ve kterých je referenční čas definován jako začátek prvního bitu synchronizační posloupnosti (viz 12.4.4.1.1, 12.4.4.2.1), který se objeví na výstupním portu zařízení. Poznámky: 1.

2.

3. 4.

Veškeré požadavky týkající se výkonu pro níže uvedené pododstavce „a“ až „f“ platí pro PMP. U zařízení, která podporují různé vysílače, musí být výstupní výkon RF na nezvoleném portu antény minimálně 20 dB pod úrovní zvoleného portu. Veškeré požadavky týkající se výkonu pro níže uvedené pododstavce „a“ až „f“ jsou stanoveny za předpokladu šířky měřícího pásma 300 kHz. Veškeré požadavky týkající se výkonu pro níže uvedené pododstavce „b“, „c“, „d“ a „e“ jsou stanoveny za předpokladu šířky měřícího pásma 2 MHz. Začátek bitu je ½ periody bitu před optimálním odběrovým bodem. Tyto požadavky jsou graficky vyobrazeny na obrázku 12-2.

Mezi 8 a 6 periodami bitu před referenčním časem musí výstupní výkon RF v PMP zůstat minimálně 20 dB pod minimálním výkonem požadovaným pro zařízení třídy UAT. Poznámka: Podklady k definici zařízení UAT jsou uvedeny v Part II dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861). c)

Během stavu „Aktivní“, definovaného jako začátek referenčního času a pokračujícího po dobu trvání zprávy, musí být výstupní výkon RF v PMP větší nebo roven minimálnímu požadovanému výkonu zařízení třídy UAT. d) Výstupní výkon RF v PMP nesmí nikdy v průběhu stavu „Aktivní“ překročit maximální výkon stanovený pro zařízení třídy UAT. e) V průběhu 6 period bitu po skončení stavu „Aktivní“ musí být výstupní výkon RF v PMP minimálně 20 dB pod minimálním výkonem požadovaným pro zařízení třídy UAT. f) V průběhu 8 period bitu po skončení stavu „Aktivní“ musí výstupní výkon RF v PMP poklesnout na úroveň nepřekračující -80 dBm. Poznámka: Toto omezení nežádoucího vyzářeného výkonu je nezbytné, aby se zajistilo, že vysílací podsystém UAT nezabrání blízko umístěným přijímacím zařízením UAT na stejném letadle splnit jejich požadavky. Předpokládá se, že izolace mezi vysílačem a přijímačem v PMP bude větší než 20 dB.


12 - 3

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 12

Obrázek 12-2: Profil čas/amplituda při vysílání zprávy UAT 12.1.3

Požadavky na povinné vybavení

Požadavky na povinné vybavení UAT zařízením se zpracují na základě regionálních dohod o letecké navigaci, které specifikují vzdušný operační prostor a zavádějí časovou škálu vybavením zařízením včetně příslušného časového předstihu Poznámka: U systémů letadel a pozemních systémů provozovaných pouze v oblastech, které nepoužívají UAT, nebudou požadovány žádné změny. 12.2 CHARAKTERISTIKY SYSTÉMU PRO POZEMNÍ ZAŘÍZENÍ 12.2.1

Vysílací funkce pozemní stanice

12.2.1.1

Výkon vysílače pozemní stanice

12.2.1.1.1 Doporučení. Účinný vyzářený výkon by měl být takový, aby zajistil dosažení síly pole o hodnotě minimálně 280 mikrovoltů na metr (mínus 2 97 dBW/m ) v zařízením obsluhovaném objemu na základě šíření ve volném prostoru. Poznámka: Stanovuje se na základě zajištění úrovně signálu -91dBm (odpovídá 200 mikrovoltům na metr) v PMP (s uvážením všesměrové antény). Doporučených 280 µV/m odpovídá zajištění úrovně signálu -88 dBm v PMP přijímacího zařízení. 3 dBm rozdíl mezi -88 dBm a -91 dBm představuje rezervu pro případné prodloužení dráhy oproti šíření ve volném prostoru.

12.2.2 Přijímací funkce pozemní stanice Poznámka: Příklad přijímače pozemní stanice je předmětem článku 2.5 v Part II dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861), kde jsou zároveň pro UAT uvedeny odhady výkonnosti letadlo-země s použitím přijímače uvedeného v Appendix B této příručky. 12.3 CHARAKTERISTIKY SYSTÉMU PRO PALUBNÍ ZAŘÍZENÍ 12.3.1

Vysílací funkce palubního zařízení

12.3.1.1

Výkon palubního vysílače

Účinný vyzářený výkon musí být takový, aby zajistil dosažení síly pole o hodnotě minimálně 225 2 mikrovoltů na metr (mínus 99 dBW/m ) na základě šíření ve volném prostoru v rozsazích a nadmořských výškách, které odpovídají provozním podmínkám v oblastech, nad kterými je letadlo provozováno. Výkon vysílače nesmí v PMP překročit 54 dBm. Poznámka 1: Výše uvedená síla pole je stanovena na základě zajištění úrovně signálu -93 dBm (odpovídá 160 mikrovoltům na metr) v PMP (s uvážením všesměrové antény). 3 dBm rozdíl mezi 225 µV/m a 160 µV/m představuje rezervu pro případné prodloužení dráhy oproti šíření ve volném prostoru při přijímání dlouhé UAT ADS-B zprávy. Pro příjem základní UAT ADS-B zprávy je stanovena 4 dB rezerva. Poznámka 2: Různý provoz letadel může mít jiné nároky na dosah letadlo-letadlo v závislosti na

22.11.2007 Změna č. 82

12 - 4

HLAVA 12

PŘEDPIS L 10/III

zamýšlené ADS-B funkci zařízení UAT. Proto mohou různá zařízení pracovat s různými úrovněmi výkonu (viz článek 12.1.2.3.1).

12.3.2.1.3 Požadovaný signál pro vzestupnou UAT zprávu ze země

12.3.2

Přijímací funkce

Požadovaná úroveň signálu -91 dBm působící v PMP musí zajistit 90% nebo lepší koeficient úspěšného přijetí zprávy (SMR) za následujících podmínek:

12.3.2.1

Citlivost přijímače

a)

12.3.2.1.1 Požadovaný signál UAT ADS-B zprávu

pro

dlouhou

Požadovaná úroveň signálu -93 dBm působící v PMP musí zajistit 90% nebo lepší koeficient úspěšného přijetí zprávy (SMR) za následujících podmínek: a)

Když má požadovaný signál jmenovitou modulaci (tj. FM odchylka je 625 kHz) a při maximálních posunutích kmitočtu signálu a vystavení relativnímu Dopplerovu posuvu při ±1200 uzlech. b) Je-li dosahováno maximální modulační zkreslení dovolené dle článku 12.4.3 při jmenovitém vysílacím kmitočtu ±1 ppm (part per million) a vystavení relativnímu Dopplerovu posuvu při ±1200 uzlech. Poznámka: Kritéria přijímače pro úspěšné přijetí zprávy pro UAT ADS-B zprávy jsou uvedena v Section 4, Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861). 12.3.2.1.2 Požadovaný signál UAT ADS-B zprávu

pro

základní

Požadovaná úroveň signálu -94 dBm působící v PMP musí zajistit 90% nebo lepší koeficient úspěšného přijetí zprávy (SMR) za následujících podmínek: a) Když má požadovaný signál jmenovitou modulaci (tj. FM odchylka je 625 kHz) a při maximálních posunutích kmitočtu signálu a vystavení relativnímu Dopplerovu posuvu při ±1200 uzlech. b) Je-li dosahováno maximální modulační zkreslení dovolené dle článku 12.4.3 při jmenovitém vysílacím kmitočtu ±1 ppm a vystavení relativnímu Dopplerovu posuvu při ±1200 uzlech. Poznámka: Kritéria přijímače pro úspěšné přijetí zprávy pro UAT ADS-B zprávy jsou uvedena v Section 4, Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861).

Když má požadovaný signál jmenovitou modulaci (tj. FM odchylka je 625 kHz) a při maximálních posunutích kmitočtu signálu a vystavení relativnímu Dopplerovu posuvu při ±850 uzlech. b) Je-li dosahováno maximální modulační zkreslení dovolené dle článku 12.4.3 při jmenovitém vysílacím kmitočtu ±1 ppm a vystavení relativnímu Dopplerovu posuvu při ±850 uzlech. Poznámky: 1. Kritéria přijímače pro úspěšné přijetí zprávy pro UAT ADS-B zprávy jsou uvedena v Section 4, Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861). 2. Tento požadavek zajišťuje,že přesnost rychlosti vysílání, která podporuje demodulaci v zařízení UAT, je odpovídající pro správné přijetí vzestupných UAT zpráv ze země. 12.3.2.2 Selektivita (odladivost) přijímače Poznámky: 1. Použitý nežádoucí signál je demodulovaným nosným kmitočtem působícím v posunutí kmitočtu. 2. Tento požadavek určuje schopnost přijímače potlačit mimokanálovou energii. 3. Předpokládá se, že poměry mezi specifikovanými posuny budou spadat poblíž interpolované hodnoty. 4. Požadovaný použitý signál je dlouhá UAT ADS-B zpráva při -90 dBm v PMP, která bude přijata s 90% koeficientem úspěšnosti přijetí zprávy. 5. U palubních UAT přijímačů se předpokládá tolerovatelná výkonová úroveň trvalého rušení vln signálem na stejném kmitočtu o hodnotě v PMP -101 dBm nebo nižší. 6. Diskuzi případů, kdy je třeba vysoce výkonný přijímač, naleznete v Section 2.4.2 v Part II dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861).

12 - 5

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

a)

HLAVA 12

Standardní přijímače musí splňovat charakteristiky selektivity (odladivosti) uvedené v tabulce 12-3: Tabulka 12-3: Poměry potlačení pro standardní přijímač

Posun kmitočtu od středu

Minimální poměr potlačení (Nežádoucí/žádoucí úroveň v dB )

-1,0 MHz

10

+1,0 MHz

15

(±) 2,0 MHz

50

(±) 10,0 MHz

60

Poznámka: Předpokládá se, že poměry mezi jednotlivými uvedenými posuny budou spadat poblíž interpolovaných hodnot. b)

Vysoce výkonné přijímače musí splňovat charakteristiky selektivity (odladivosti) uvedené v tabulce 12-4: Tabulka 12-4: Poměry potlačení pro vysoce výkonný přijímač

Posun kmitočtu od středu

Minimální poměr potlačení (Nežádoucí/žádoucí úroveň v dB )

–1.0 MHz

30

+1.0 MHz

40

(±) 2.0 MHz

50

(±) 10.0 MHz

60

Poznámka: Podklady k zavedení vysoce výkonných přijímačů naleznete v Section 2.4.2 v Part II dokumentu Manual on the Universal Access Transciever (UAT) (ICAO Doc 9861).

12.3.2.3 Požadovaný signálu pro přijímač

dynamický

rozsah

Přijímač musí dosáhnout 99% nebo lepšího koeficientu úspěšného přijetí dlouhých ADS-B zpráv, když v PMP bude požadovaného úroveň signálu mezi -90 dBm a -10 dBm bez jakéhokoliv rušivého signálu. Poznámka: Hodnota -10 dBm představuje odstup 120 stop od palubního vysílače vysílajícího maximálním dovoleným výkonem. 12.3.2.4 Tolerance přijímače k impulsnímu rušení Poznámka: Všechny požadavky na výkonovou úroveň v této části jsou vztahovány k PMP. a)

b)

Pro standardní a vysoce výkonné přijímače platí následující požadavky:

22.11.2007 Změna č. 82

12 - 6

1) Přijímač musí být schopen dosáhnout 99% SMR u dlouhých UAT ADS-B zpráv, když požadovaná úroveň signálu bude mezi -90 dBm a -10 dBm a když bude docházet k DME rušení za následujících podmínek: páry impulsů DME při jmenovité rychlosti 3600 párů impulzů za sekundu při buď 12, nebo 30mikrosekundových mezerách mezi pulsy na úrovni -36 dBm na každý 1 MHz kmitočtu kanálu mezi 980 MHz a 1213 MHz včetně. 2) Po 21 mikrosekundovém pulsu na úrovni NULA (0) dBm a na kmitočtu 1090 MHz se přijímač musí do 12 mikrosekund vrátit na specifikovanou úroveň citlivosti ± 3 dB. Pro standardní přijímač platí navíc následující požadavky:

HLAVA 12

c)

PŘEDPIS L 10/III

1) Přijímač musí být schopen dosáhnout 90% SMR u dlouhých UAT ADS-B zpráv, když požadovaná úroveň signálu bude mezi -87 dBm a -10 dBm, a když bude docházet k DME rušení za následujících podmínek: páry impulsů DME při jmenovité rychlosti 3600 párů impulzů za sekundu při 12mikrosekundových mezerách mezi pulsy na úrovni -56 dBm a kmitočtu 979 MHz. 2) Přijímač musí být schopen dosáhnout 90% SMR u dlouhých UAT ADS-B zpráv, když požadovaná úroveň signálu bude mezi -87 dBm a -10 dBm, a když bude docházet k DME rušení za následujících podmínek: páry impulsů DME při jmenovité rychlosti 3600 párů impulzů za sekundu při 12mikrosekundových mezerách mezi pulsy na úrovni -70 dBm a kmitočtu 978 MHz. Pro vysoce výkonný přijímač platí navíc následující požadavky: 1) Přijímač musí být schopen dosáhnout 90% SMR u dlouhých UAT ADS-B zpráv, když požadovaná úroveň signálu bude mezi -87 dBm a -10 dBm, a když bude docházet k DME rušení za následujících podmínek: páry impulsů DME při jmenovité rychlosti 3600 párů impulzů za sekundu při 12mikrosekundových mezerách mezi pulsy na úrovni -43 dBm a kmitočtu 979 MHz. 2) Přijímač musí být schopen dosáhnout 90% SMR u dlouhých UAT ADS-B zpráv, když požadovaná úroveň signálu bude mezi -87 dBm a -10 dBm, a když bude docházet k DME rušení za následujících podmínek: páry impulsů DME při jmenovité rychlosti 3600 párů impulzů za sekundu při 12mikrosekundových mezerách mezi pulsy na úrovni -79 dBm a kmitočtu 978 MHz.

12.4

VLASTNOSTI FYZICKÉ VRSTVY

12.4.1

Modulační rychlost

Modulační rychlost musí být 1,041667 Mb/s s tolerancí ± 20 ppm pro palubní vysílače a ± 2 ppm pro pozemní vysílače. Poznámka: Tolerance modulační rychlosti je v souladu s požadavkem na modulační zkreslení (viz 12.4.3). 12.4.2

Typ modulace

a)

Data musí být modulována na nosný kmitočet binárním kontinuální fázovým kmitočtovým klíčováním. Modulační index h nesmí být menší než 0,6 b) Binární JEDNIČKA (1) musí být indikována posunem ve frekvenci nahoru ze jmenovitého nosného kmitočtu a binární NULA (0) posunem dolů ze jmenovitého nosného kmitočtu. Poznámky: 1. Pro splnění požadavku na spektrální znečištění dle ust. 12.1.2.3.3 bude třeba filtrace vysílaného signálu (v základním pásmu a/nebo po kmitočtové modulaci). Tato filtrace může způsobit odchylku, která překročí tyto hodnoty v jiných než optimálních odběrných bodech. 2. Kvůli filtraci vysílaného signálu se přijímaný posuv kmitočtu plynule mění mezi jmenovitými hodnotami ± 312,5 kHz (a dále), a optimální odběrový bod proto nemusí být snadno identifikovatelný. Tento bod je možné definovat pomocí tzv. „očkového grafu“ přijímaného signálu. Ideální očkový graf je superpozicí vzorků (nezkreslené) vlny po detekci s posunutím o násobky periody bitu (0,96 mikrosekund). Optimální odběrový bot je ten bod v průběhu periody bitu, ve kterém je rozevření očka grafu (tj. minimální vzdálenost mezi kladným a záporným posuvem kmitočtu při velkých poměrech signálu k šumu) maximální. Příklad „očkového grafu“ je uveden na obrázku 12-3. Časování bodů, kde se čáry sbíhají, definuje „optimální odběrový bod“. Na obrázku 12-4 je vyobrazen očkový vzor, který byl částečně uzavřen modulačním zkreslením.


12 - 7

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 12

Obrázek 12-3: Ideální očkový graf

Obrázek 12-4: Zkreslený očkový graf

12.4.3 a)

b)

c)

d)

Modulační zkreslení

U palubních vysílačů nesmí být minimální svislé rozevření očkového grafu vysílaného signálu (měřené v optimálních odběrových bodech) menší než 560 kHz při měření po celé dlouhé UAT ADS-B zprávě obsahující pseudonáhodné datové bloky zprávy. U pozemních vysílačů nesmí být minimální svislé rozevření očkového grafu vysílaného signálu (měřené v optimálních odběrových bodech) menší než 560 kHz při měření po celé dlouhé vzestupné UAT zprávě ze země obsahující pseudonáhodné datové bloky zprávy. U palubních vysílačů nesmí být minimální vodorovné rozevření očkového grafu vysílaného signálu (měřené při 978 MHz) menší než 0,624 mikrosekundy (0,65 periody symbolu) při měření po celé dlouhé UAT ADS-B zprávě obsahující pseudonáhodné datové bloky zprávy.

22.11.2007 Změna č. 82

U pozemních vysílačů nesmí být minimální vodorovné rozevření očkového grafu vysílaného signálu (měřené při 978 MHz) menší než 0,624 mikrosekundy (0,65 periody symbolu) při měření po celé dlouhé vzestupné UAT zprávě ze země obsahující pseudonáhodné datové bloky zprávy. Poznámky: 1. Článek 12.4.4 definuje typy UAT ADS-B zpráv. 2. Ideální očkový graf je superpozicí vzorků (nezkreslené) vlny po detekci s posunutím o násobky periody bitu (0,96 mikrosekund). 12.4.4 Charakteristiky vysílané zprávy

(rozhlasově)

Systému UAT musí podporovat dva různé typy zpráv: zprávu UAT ADS-B a vzestupnou zprávu UAT ze země.

12 - 8

HLAVA 12

PŘEDPIS L 10/III

12.4.4.1

Zpráva UAT ADS-B kde:

Aktivní část (viz ust. 12.1.2.6) UAT ADS-B zprávy musí obsahovat následující elementy v následujícím pořadí: • Synchronizace bitů • Datový blok zprávy • FEC parita

12.4.4.1.1 Synchronizace bitů Prvním elementem aktivní části UAT ADS-B zprávy musí být 36bitová synchronizační posloupnost. U UAT ADS-B zprávy musí posloupnost být:

Datový blok zprávy

Druhým elementem aktivní části UAT ADS-B zprávy musí být datový blok zprávy. Podporovány musí být dvě délky datových bloků UAT ADS-B zpráv. Základní UAT ADS-B zpráva musí mít 144bitový datový blok zprávy a dlouhá UAT ADS-B zpráva musí mít 272bitový datový blok zprávy. Poznámka: Formát, kódování a vysílací pořadí elementu datového bloku zprávy jsou uvedeny v Section 2.1 v Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861).

Byty FEC parity musí být seřazeny od řádově nejvyšších po nejnižší ve smyslu polynomických koeficientů, které zastupují. Řazení bitů v každém bytu musí být od řádově nejvyšších po nejnižší. Byty FEC parity musí následovat po datovém bloku zprávy.

12.4.4.2.1

Vzestupná zpráva UAT ze země

Třetím a konečným elementem aktivní části UAT ADS-B zprávy musí být FEC parita.

Synchronizace bitů

Prvním elementem aktivní části vzestupné UAT zprávy ze země musí být 36bitová synchronizační posloupnost. U vzestupné UAT zprávy ze země musí posloupnost být: 000101010011001000100101101100011101, kdy bit nejvíce vlevo bude vyslán jako první. 12.4.4.2.2 paritou

FEC parita

12.4.4.1.3.1

Pořadí vysílání FEC parity

Aktivní část vzestupné zprávy UAT ze země musí obsahovat následující elementy v následujícím pořadí: • synchronizace bitů • proložený datový bloky zprávy s FEC paritou

kdy bit nejvíce vlevo bude vyslán jako první.

12.4.4.1.3

12.4.4.1.3.2

12.4.4.2

111010101100110111011010010011100010,

12.4.4.1.2

P = 131 pro kód RS (30, 18), P = 133 pro kód RS (48, 34) a α je základní element (primitiv) Galoisova pole velikosti 256 (tj. GF(256)).

Proložený datový blok zprávy s FEC

12.4.4.2.2.1 Datový blok zprávy proložením a po dekódování proložení)

(před

Typ kódu

Generování FEC parity musí být založeno na systematickém Reed-Solomonově (RS) 256stavovém kódu s 8bitovými symboly kódových slov. Generování FEC parity musí probíhat dle následujícího kódu: a) Základní UAT ADS-B zpráva: Parita musí být RS (30, 18) kód. Poznámka: To vede k 12 bytům (kódovým symbolům) parity, které jsou schopné opravit až 6 chybných symbolů na blok. b)

Dlouhá UAT ADS-B zpráva: Parita musí být RS (48, 34) kód. Poznámka: To vede ke 14 bytům (kódovým symbolům) parity, které jsou schopné opravit až 6 chybných symbolů na blok. Pro každou délku zprávy musí být prostý polynom kódu následující:

Vzestupná UAT zpráva ze země musí mít 3 456bitový datový blok zprávy. Tyto bity jsou rozděleny do 6 skupin po 576 bitech. FEC je naneseno na každou skupinu způsobem popsaným v ust. 12.4.4.2.2.2. Poznámka: Podrobnosti o formátu, kódování a vysílacím pořadí datového bloku vzestupné UAT zprávy ze země jsou uvedeny v Section 2.2 v Part I dokumentu Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861). 12.4.4.2.2.2 FEC parita (před proložením a po dekódování proložení) 12.4.4.2.2.2.1

Typ kódu

Generování FEC parity musí být založeno na systematickém RS 256stavovém kódu s 8bitovými symboly kódových slov. Generování FEC parity musí pro každý z šesti bloků být RS (92,72) kód.

p( x ) = x 8 + x 7 + x 2 + x + 1 Polynom generátoru musí být následující:

∏ (x − α ) , P

i

i =120

12 - 9

22.11.2007 Změna č. 82

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 12

Poznámky: 1. V ust. 12.4.4.2.2.3 jsou uvedeny podrobnosti o postupu prokládání. 2. To vede k 20 bytům (symbolům) parity, které jsou schopny opravit až 10 chybných symbolů na blok. Dodatečné použití prokládání u vzestupné UAT zprávy ze země umožňuje další zvýšení odolnosti proti chybám přenosového bloku.

12.4.4.2.2.2.2

Pořadí vysílání FEC parity

Byty FEC parity musí být seřazeny od řádově nejvyšších po nejnižší ve smyslu polynomických koeficientů, které zastupují. Řazení bitů v každém bytu musí být od řádově nejvyšších po nejnižší. Byty FEC parity musí následovat po datovém bloku zprávy. 12.4.4.2.2.3

Postup prokládání

Prostý polynom kódu je následující:

p( x ) = x + x + x + x + 1 8

7

2

Polynom generátoru musí být následující:

∏ (x − α ) , P

i

i =120

kde: P = 139 a α je základní element (primitiv) Galoisova pole velikosti 256 (tj. GF(256)).

Vzestupné zprávy UAT ze země musí být prokládány a pozemní stanicí vysílány následujícím způsobem: a) Postup prokládání: Proložený datový blok zprávy a FEC parita se skládají z 6 proložených Reed-Solomonových bloků. Prokladač je představován maticí 6x92, kde každý údaj je 8bitový RS symbol. Každá řádka tvoří jeden RS (92, 72) blok, jak je ukázáno v tabulce 12-5. V této tabulce jsou čísla bloků před proložením uvedena jako „A“ až „F“. Informace je uspořádána pro přenos řádku po řádce s počátkem v levém horním rohu matice.

Tabulka 12-5: Matice prokladače pro vzestupné zprávy Blok RS A

Číslo bytu MDB 1

2

3

FEC Parita (Blok /Č. bytu)

…

71

72

A/1

…

A/19

A/20

B

73

74

75

…

143

144

B/1

…

B/19

B/20

C

145

146

147

…

215

216

C/1

…

C/19

C/20

D

217

218

219

…

287

288

D/1

…

D/19

D/20

E

289

290

291

…

359

360

E/1

…

E/19

E/20

F

361

362

363

…

431

432

F/1

…

F/19

F/20

Poznámka: V tabulce 12-5 byty datového bloku zprávy č. 1 až č. 72 představují 72 bytů (8 bitů každý) informace datového bloku zprávy nesené prvním RS (92,72) blokem. FEC parita A/1 až A/20 představuje 20 bytů FEC parity spojené s tímto blokem (A).

b)

Pořadí vysílání. Byty v následujícím pořadí:

jsou

poté

vysílány

12.5

Poznámky:

1,73,145,217,289,361,2,74,146,218,290,362,3,… …,C/20,D/20,E/20,F/20.

1.

Poznámka: Po přijetí těchto bytů je nutné dekódovat jejich proložení, aby bylo možné RS bloky opět sestavit před provedením dekódování opravujícího chyby. 2.

22.11.2007 Změna č. 82

Podkladový materiál

12 - 10

Dokument Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861), Part I, obsahuje podrobné technické specifikace UAT včetně datových bloků a formátů zprávy ADS-B, postupů pro provoz UAT vysílacích podsystémů a požadavků na rozhraní avioniky s ostatními palubními systémy. Dokument Manual on the Universal Access Transceiver (UAT) (ICAO Doc 9861), Part II, obsahuje informace o provozu systémů UAT, popis škály ukázkových tříd avioniky a jejich použití, podklady k aspektům montáže palubních a pozemních UAT stanic a podrobné informace o simulaci chování UAT systémů.

HLAVA 1


MEZINÁRODNÍ STANDARDY A DOPORUČENÉ POSTUPY ČÁST II. - SYSTÉMY PŘENOSU HLASU

HLAVA 1 - DEFINICE

Poznámka: Materiál k záložnímu napájení a podkladový materiál, týkající se spolehlivosti a dostupnosti pro komunikační systémy je uveden v kapitole 2.9 Svazku I Přílohy 10.

II - 1 - 1

25.11.2004


HLAVA 2

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 2 - LETECKÁ POHYBLIVÁ SLUŽBA

2.1 Charakteristiky VKV komunikačního systému letadlo-země Poznámka: V následujícím textu je kanálový odstup pro přidělování kanálů po 8,33 kHz definován jako 25 kHz dělený třemi, tedy 8,3333 ... kHz. 2.1.1 Charakteristiky komunikačního systému VKV letadlo-země používaného leteckou pohyblivou službou jsou v souladu s těmito specifikacemi: 2.1.1.1 Rádiové vyzařování je amplitudově modulovaná (AM) nosná vlna s přenosem oběma postranními pásy (DSB). Označení vyzařování je A3E, jak je stanoveno v Radiokomunikačním řádu Mezinárodní telekomunikační unie (ITU Radio Regulations). 2.1.1.2 Nežádoucí vyzařování je udržováno na takové nejnižší hodnotě, jakou stav technologie a podstata služby umožňuje. Poznámka: Dodatek 3 k Radiokomunikačnímu řádu ITU specifikuje tolerance pro úrovně nežádoucího vyzařování, kterými se vysílače řídí. 2.1.1.3 Použité rádiové kmitočty se vyberou z rádiových kmitočtů v pásmu 117,975 – 137 MHz. Odstup mezi dvěma přidělitelnými kmitočty (kanálový odstup) a kmitočtové tolerance použitelné u jednotlivých prvků systému se řídí ustanoveními uvedenými v Předpisu L 10/V. Poznámka: Pásmo 117,975 – 132 MHz bylo letecké pohyblivé (R) službě přiděleno Radiokomunikačním řádem (1947). Následnými revizemi na Světových radiokomunikačních konferencích ITU byla přidána pásma 132 – 136 MHz a 136 – 137 MHz, za podmínek, které jsou vzájemně odlišné pro jednotlivé regiony ITU, udané země nebo sdružení zemí (viz. RR 5.203, 5.203A a 5.203B pro dodatečné přidělení v pásmu 136 – 137 MHz a 5.201 pro pásmo 132 – 136 MHz) 2.1.1.4 vertikální.

Návrhová polarizace vyzařování je

2.2 Systémové charakteristiky pozemních zařízení 2.2.1

Činnost vysílání

2.2.1.1 Kmitočtová stabilita. Provozní rádiový kmitočet nesmí kolísat více než ±0,005 procent od přiděleného kmitočtu. Tam, kde je zaveden kanálový odstup 25 kHz v souladu s ustanoveními Předpisu L 10/V, nesmí provozní rádiový kmitočet kolísat více než ±0,002 procent od přiděleného kmitočtu. Tam, kde je zaveden kanálový odstup 8,33 kHz v souladu s ustanoveními Předpisu L 10/V, nesmí

provozní rádiový kmitočet kolísat více než ±0,0001 procent od přiděleného kmitočtu. Poznámka: Výše uvedené požadavky na kmitočtovou stabilitu nebudou dostačující pro systémy s kmitočtově posunutou nosnou používající kanálové odstupy 25 kHz nebo větší. 2.2.1.1.1 Systémy s kmitočtově posunutou nosnou v prostředí kanálových odstupů 8,33 kHz, 25 kHz, 50 kHz a 100 kHz. Stabilita jednotlivých nosných vln systému s kmitočtově posunutou nosnou je taková, aby zabránila heterodynním kmitočtům prvního řádu meších než 4 kHz, a dále maximální kmitočtová odchylka vnějších kmitočtů nosné vlny od přiděleného kmitočtu nosné vlny nesmí přesáhnout 8 kHz. Systémy s kmitočtově posunutou nosnou s kanálovým odstupem 8,33 kHz musí být omezeny na systémy s dvěma nosnými vlnami používající posunutí nosné o ±2,5 kHz. Poznámka: Příklady na požadovanou stabilitu jednotlivých nosných vln systémů s kmitočtově posunutou nosnou jsou uvedeny v Dodatku k Části II. 2.2.1.2

Výkon

Doporučení. Ve vysokém procentě případů by měl být efektivní vyzářený výkon takový, aby zajišťoval intenzitu pole alespoň 75 mikrovoltů na metr 2 (mínus 109 dBW/m ) v rámci stanoveného provozního pokrytí na základě šíření ve volném prostoru. 2.2.1.3 Modulace. Je dosažitelný špičkové modulace alespoň 0,85.

faktor

2.2.1.4 Doporučení. Měly by být zajištěny prostředky pro udržování faktoru střední modulace na nejvyšší proveditelné hodnotě bez přemodulování. 2.2.2

Činnost příjmu

2.2.2.1 Kmitočtová stabilita. Tam, kde je zaveden kanálový odstup 8,33 kHz v souladu s ustanoveními Předpisu L 10/V, nesmí provozní rádiový kmitočet kolísat více než ±0,0001 procent od přiděleného kmitočtu. 2.2.2.2 Citlivost. Po stanovení patřičné tolerance pro ztráty v napájecím vedení (anténním svodu) a pro odchylky anténního polárního diagramu je citlivost příjmu taková, aby poskytovala ve vysokém procentu případů zvukový signál na výstupu s poměrem žádoucího a nežádoucího signálu 15 dB, s rádiovým signálem s amplitudovou padesátiprocentní modulací (A3E) o intenzitě pole 20 2 mikrovoltů na metr (mínus 120 dBW/m ) nebo větší. 2.2.2.3 Efektivní akceptační šířka pásma. Při naladění na kanál s šířkou 25 kHz, 50 kHz nebo 100 kHz poskytne systém příjmu postačující a srozumitelný zvukový výstup, jestliže signál definovaný výše v 2.2.2.2 má kmitočet nosné vlny uvnitř tolerance ±0,005 procent přidělené frekvence.

II - 2 - 1

20.11.2008 Změna č. 83

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 2

Při naladění kanálu s šířkou 8,33 kHz poskytne systém příjmu postačující a srozumitelný zvukový výstup, jestliže signál definovaný výše v 2.2.2.2 má kmitočet nosné vlny uvnitř tolerance ±0,0005 procent přidělené frekvence. Další informace o efektivní akceptační šířce pásma obsahuje Dodatek k Části II. Poznámka: Efektivní akceptační šířka pásma zahrnuje Dopplerův posun kmitočtu. 2.2.2.4 Potlačení sousedního kanálu. Systém příjmu zajistí efektivní potlačení 60 dB nebo více na následujícím přidělitelném kanálu. Poznámka: Následující přidělitelný kmitočet bude normálně ±50 kHz. Tam, kde tento kanálový odstup nebude postačovat, následující přidělitelný kmitočet bude ±25 kHz nebo ±8,33 kHz, implementovaný v souladu s opatřeními uvedenými v Předpisu L 10/V. Je známo, že v určitých oblastech světa mohou být dále používány přijímače navrhované na odstup kanálů 25 kHz, 50 kHz nebo 100 kHz.

rádiový kmitočet kolísat více než ±0,0005 procent od přiděleného kmitočtu. 2.3.2.2

Citlivost

2.3.2.2.1 Doporučení. Po stanovení patřičné tolerance pro nepřizpůsobení napájecího vedení (anténního svodu), ztrátu útlumem a pro odchylky anténního polárního diagramu je citlivost příjmu taková, aby poskytovala ve vysokém procentě případů zvukový signál na výstupu s poměrem žádoucího a nežádoucího signálu 15 dB, s rádiovým signálem s amplitudovou padesátiprocentní modulací (A3E) o intenzitě pole 75 mikrovoltů na metr (mínus 2 109 dBW/m ) nebo větší. Poznámka: Pro plánování VKV zařízení s rozšířeným dosahem se může předpokládat citlivost palubního příjmu 30 mikrovoltů na metr.

charakteristiky

2.3.2.3 Efektivní akceptační šířka pásma 100 kHz, 50 kHz a 25 kHz. Při naladění na kanál, který má v Předpisu L 10/V danou šířku 25 kHz, 50 kHz nebo 100 kHz, zajistí funkce příjmu následující efektivní akceptační šířku pásma:

2.3.1.1 Kmitočtová stabilita. Provozní rádiový kmitočet nesmí kolísat více než ± 0,005 procent od přiděleného kmitočtu. Tam, kde je zaveden kanálový odstup 25 kHz, nesmí provozní rádiový kmitočet kolísat více než ±0,003 procent od přiděleného kmitočtu. Tam, kde je zaveden kanálový odstup 8,33 kHz, nesmí provozní rádiový kmitočet kolísat více než ±0,0005 procent od přiděleného kmitočtu.

a) v oblastech, kde jsou použity systémy s kmitočtově posunutou nosnou, poskytne příjem postačující zvukový výstup, jestliže signál definovaný výše v 2.3.2.2 má kmitočet nosné vlny uvnitř tolerance 8 kHz přidělené frekvence; b) v oblastech, kde nejsou použity systémy s kmitočtově posunutou nosnou poskytne příjem postačující zvukový výstup, jestliže signál definovaný výše v 2.3.2.2 má kmitočet nosné vlny uvnitř tolerance ±0,005 procent přidělené frekvence.

2.3 Systémové palubních zařízení 2.3.1

Činnost vysílání

2.3.1.2 Výkon. Ve vysokém procentě případů by měl být efektivní vyzářený výkon takový, aby zajišťoval intenzitu pole alespoň 20 mikrovoltů na metr 2 (mínus 120 dBW/m ) na základě šíření ve volném prostoru při vzdálenostech a výškách odpovídajících provozním podmínkám, které se vyskytují v oblastech, nad nimiž je letadlo provozováno. 2.3.1.3 Výkon sousedního kanálu. Velikost výkonu 8,33 kHz palubního vysílače, za všech provozních podmínek, při měření přes šířku pásma kanálu 7 kHz vystředěnou na první sousední kanál 8,33 kHz, nesmí přesáhnout –45 dB pod hodnotou výkonu nosné vlny vysílače. Výkon na výše zmíněném kanálu bere v úvahu typické hlasové spektrum. Poznámka: Typické hlasové spektrum předpokládá konstantní úroveň mezi 300 a 800 Hz a snižované o 10 dB s každou oktávou nad 800 Hz. 2.3.1.4 Modulace. Je dosažitelný špičkové modulace alespoň 0,85.

faktor

2.3.1.5 Doporučení. Měly by být zajištěny prostředky pro udržování faktoru střední modulace na nejvyšší proveditelné hodnotě bez přemodulování. 2.3.2

Činnost příjmu

2.3.2.1 Kmitočtová stabilita. Tam, kde je zaveden kanálový odstup 8,33 kHz v souladu s ustanoveními Předpisu L 10/V, nesmí provozní

20.11.2008 Změna č. 83

2.3.2.4 Efektivní akceptační šířka pásma pro přijímací zařízení s kanálovým odstupem 8,33 kHz. Při naladění na kanál, který má v Předpisu L10/V danou šířku 8,33 kHz, musí systém příjmu zajistit efektivní akceptační šířku pásma následovně: a) v oblastech, kde jsou používány systémy s posunutou nosnou, systém příjmu poskytne postačující zvukový výstup, jestliže signál definovaný výše v 2.3.2.2 má kmitočet nosné vlny ±2,5 kHz od přiděleného kmitočtu; a b) v oblastech, kde nejsou používány systémy s posunutou nosnou, systém příjmu poskytne postačující zvukový výstup, jestliže signál definovaný výše v 2.3.2.2 má kmitočet nosné vlny uvnitř tolerance ±0,0005 procent přiděleného kmitočtu. Další informace o efektivní akceptační šířce pásma jsou obsaženy v Dodatku k Části II. Poznámka 1: Efektivní akceptační šířka pásma zahrnuje Dopplerův posun kmitočtu. Poznámka 2: Při použití systémů s posunutou nosnou (viz 2.3.2.3 a 2.3.2.4) mohou být charakteristiky přijímače sníženy, když přijímá dvě nebo více posunutých nosných s podobnou intenzitou signálů. Proto je potřeba k zavádění systémů s posunutou nosnou přistupovat obezřetně. 2.3.2.5 Potlačení sousedního kanálu. Funkce příjmu zajistí následující efektivní potlačení na sousedním přidělitelném kanálu:

II - 2 - 2

HLAVA 2

PŘEDPIS L 10/III

a) kanály 8,33 kHz: 60 dB nebo více na ±8,33 kHz s ohledem na přidělený kmitočet a 40 dB nebo více na ±6,5 kHz; Poznámka: Fázový šum lokálního oscilátoru přijímače je dostatečně nízký na to, aby se zabránilo jakémukoli snížení způsobilosti přijímače pro potlačení signálů nosné vlny. Pro vyhovění 45dB potlačení sousedního kanálu za všech provozních podmínek je nezbytná úroveň fázového šumu lepší než mínus 99 dB/Hz ve vzdálenosti 8,33 kHz od nosné vlny. b) prostředí kanálových odstupů 25 kHz: 50 dB nebo více na ±25 kHz s ohledem na přidělený kmitočet a 40 dB nebo více na ±17 kHz; c) prostředí kanálových odstupů 50 kHz: 50 dB nebo více na ±50 kHz s ohledem na přidělený kmitočet a 40 dB nebo více na ±35 kHz; d) prostředí kanálových odstupů 25 kHz: 50 dB nebo více na ±100 kHz s ohledem na přidělený kmitočet. 2.3.2.6 Doporučení. Kdekoli je to proveditelné, systém příjmu by měl zajistit efektivní charakteristiky potlačení sousedního kanálu 60 dB nebo více na plus mínus 25 kHz, 50 kHz a 100 kHz od přiděleného kmitočtu pro systémy příjmu, jejichž provoz se plánuje v prostředích kanálových odstupů 25 kHz, 50 kHz a 100 kHz. Poznámka: Plánování kmitočtů je normálně založeno na předpokladu, že 60dB efektivní potlačení sousedního kanálu na plus mínus 25 kHz, 50 kHz nebo 100 kHz od přiděleného kmitočtu je vhodné pro prostředí odstupu kanálů. 2.3.2.7 Doporučení. V případě přijímačů, které jsou v souladu s 2.3.2.3 nebo 2.3.2.4 výše, používaných v oblastech, kde jsou v provozu systémy s kmitočtově posunutou nosnou, měly by být charakteristiky přijímače takové, aby: a) odezva zvukového kmitočtu zamezovala škodlivým úrovním zvukových heterodynů, vznikajících z příjmu dvou nebo více kmitočtů s posunutou nosnou; b) umlčovací okruhy přijímače, jestliže jsou k dispozici, uspokojivě pracovaly za přítomnosti zvukových heterodynů, vznikajících z příjmu dvou nebo více kmitočtů s posunutou nosnou. 2.3.2.8

Charakteristiky odolnosti vůči rušeni

2.3.2.8.1 Pro zařízení, u kterých se předpokládá, že budou použity pro nezávislý provoz služeb vyžadujících DSB-AM a VDL technologii na palubě stejného letadla, poskytne funkce příjmu dostatečný a srozumitelný audiovýstup při intenzitě pole žádoucího signálu maximálně 150 mikrovoltů na 2 metr (mínus 120 dBW/m ) a při VDL nežádoucím signálu s intenzitou pole nejméně o 50 dB větším než je intenzita pole žádoucího signálu na libovolném přiděleném kanálu, kterého odstup od kanálu přiděleného pro žádoucí signál je 100 kHz nebo více.

specifikovanou ve ust. 6.3.4 Části I tohoto předpisu s izolačním poměrem vysílač / přijímač 68 dB. Lepší charakteristika vysílače a přijímače by měla za následek, že bude požadován nižší izolační poměr. 2.3.2.8.2 Po 1. 1. 2002 funkce příjmu všech nových instalací, u kterých se předpokládá, že budou použity pro nezávislý provoz služeb využívajících DSB-AM a VDL technologii na palubě stejného letadla, vyhovuje výše uvedenému ustanovení 2.3.2.8.1. 2.3.2.8.3 Po 1. 1. 2005 funkce příjmu všech nových instalací, u kterých se předpokládá, že budou použity pro nezávislý provoz služeb využívajících DSB-AM a VDL technologii na palubě stejného letadla, vyhovují výše uvedenému ustanovení 2.3.2.8.1 v souladu s níže uvedenými podmínkami v 2.3.2.8.4. 2.3.2.8.4 Požadavky na povinné dodržování výše uvedených ustanovení 2.3.2.8.3 jsou vypracovány na základě oblastních leteckých dohod, které specifikují vzdušný prostor a časový harmonogram zavádění. 2.3.2.8.4.1 Dohody a jejich povinné dodržování v palubních systémech je zajištěno na období nejméně dvou let.

2.3.3

Odolnost proti rušení

2.3.3.1 Po 1. lednu 1998 poskytne přijímací systém komunikací VKV uspokojivý výkon za přítomnosti dvou signálů, produktů intermodulace třetího řádu, způsobených rozhlasovými signály VKV FM, které mají úrovně na vstupu přijímače mínus 5 dBm. 2.3.3.2 Po 1. lednu 1998 nesmí být přijímací systém komunikací VKV znecitlivěn v přítomnosti rozhlasových signálů VKV FM, které mají úrovně na vstupu přijímače mínus 5 dBm. Poznámka: Podkladový materiál na kritéria odolnosti, která se mají použít pro výkon citovaný v 2.3.3.1 a 2.3.3.2 výše je obsažen v Dodatku k Části II, ust. 1.3. 2.3.3.3 Po 1. lednu 1995 musí veškerá nová palubní zařízení přijímacích systémů komunikací VKV splňovat požadavky opatření z 2.3.3.1 a 2.3.3.2 výše. 2.3.3.4 Doporučení. Palubní přijímací systémy komunikací VKV, které splňují normy odolnosti proti rušení z 2.3.3.1 a 2.3.3.2 výše, by měly být uvedeny do provozu k co nejbližšímu datu. ČR: 2.3.3.5 Pro lety VFR nejsou požadavky ustanovení 2.3.3 vyžadovány.

v ČR

Poznámka: Tato úroveň charakteristik odolnosti vůči rušení u VDL zabezpečuje charakteristiky přijímače v souladu s maskou VF spektra VDL

II - 2 - 3

20.11.2008 Změna č. 83

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 2

2.4 Charakteristiky komunikačního systému s jedním postraním pásmem (SSB) KV pro použití v letecké pohyblivé službě 2.4.1 Charakteristiky systému SSB KV jsou tam, kde se systém používá v letecké pohyblivé službě, v souladu s těmito specifikacemi: 2.4.1.1

Kmitočtový rozsah

2.4.1.1.1 Zařízení SSB KV je způsobilé provozu na jakékoli nosné (referenční) frekvenci SSB, která je letecké pohyblivé službě k dispozici v pásmu 2,8 MHz až 22 MHz a musí splňovat schválený plán přidělování pro oblast (oblasti), ve kterém je záměr systém provozovat a v souladu s příslušnými opatřeními Radiokomunikačního řádu. Poznámka 1: Viz Úvod k Předpisu L 10/V, Hlava 3 a obrázky 2-1 a 2-2*. Poznámka 2: Světová správní radiokomunikační konference ITU letecké pohyblivé služby v Ženevě, 1978 ustanovila nový Plán přidělování (Dodatek 27, Aer Radiokomunikačního řádu) založený na jednom postranním pásmu místo dřívějších dvou postranních pásem. Světová radiokomunikační konference 1995 změnila označení na Dodatek S.27. Menší redakční změny byly provedeny na Světové radiokomunikační konferenci 1997, včetně změny v označení na Dodatek 27. 2.4.1.1.2 Zařízení je způsobilé k provozu na celočíselných násobcích 1 kHz. 2.4.1.2

Volba postranního pásma

2.4.1.2.1 Vysílané postranní pásmo je pásmem na straně vyššího kmitočtu nosného (referenčního) kmitočtu. 2.4.1.3

Nosný (referenční) kmitočet

2.4.1.3.1 Využití kanálů je v souladu s tabulkou nosných (referenčních) kmitočtů na 27/16 a Plánem přidělování na 27/186 až 27/207 včetně (nebo kmitočty ustanovenými na základě 27/21, podle toho, co je vhodné) Dodatku 27. Poznámka: Záměr je ten, že v oblastních plánech a leteckých publikacích budou vyhlašovány pouze nosné (referenční) kmitočty. 2.4.1.4 kmitočtu

Kategorie emisí a potlačení nosného

2.4.1.4.1 Systém využívá kategorie emisí s potlačeným nosným kmitočtem J3E (použitelné je též J7B nebo J9B). Jestliže je použit SELCAL, jak je uvedeno v Hlavě 3 Části II, používá emise-záření kategorie H2B. 2.4.1.4.2 Od 1. února 1982 mají letecké a letadlové stanice zavedeny náležité kategorie emisí uvedené výše v 2.4.1.4.1. Počínaje tímto datem je zastaveno používání kategorie emisí A3E, vyjma případů uvedených níže v 2.4.1.4.4.

2.4.1.4.3 Do 1. února 1982 jsou letecké a letadlové stanice vybavené pro provoz s jedním postranním pásmem, patřičně vybaveny také pro vysílání emisí kategorie H3E tam, kde se požaduje kompatibilita s příjmem pomocí zařízení pracujícího s přenosem oběma postranními pásmy. Počínaje tímto datem je zastaveno používání kategorie emisí H3E, vyjma případů uvedených níže v 2.4.1.4.4. 2.4.1.4.4 Doporučení. Pro stanice přímo zapojené do koordinovaných operací pátrání a záchrany používajících kmitočty 3 023 kHz a 5 680 kHz by měla být použita kategorie emisí J3E. Nicméně z toho důvodu, že mohou být do těchto operací zapojeny i námořní a pozemní stanice, mohou být použity kategorie emisí A3E a H3E. 2.4.1.4.5 Po 1. dubnu 1981 instalováno žádné nové DSB zařízení.

20.11.2008 Změna č. 83

být

2.4.1.4.6 Vysílače letadlových stanic jsou schopné potlačit nosnou alespoň o 26 dB vzhledem k špičkovému výkonu obálky (Pp) pro kategorie emisí J3E, J7B nebo J9B. 2.4.1.4.7 Vysílače leteckých stanic jsou schopné potlačit nosnou o 40 dB vzhledem k špičkovému výkonu obálky (Pp) pro kategorie emisí J3E, J7B nebo J9B. 2.4.1.5

Šířka pásma zvukového kmitočtu

2.4.1.5.1 Zvukové kmitočty pro radiotelefonní emise jsou omezeny na hodnoty mezi 300 a 2 700 kHz a obsazená šířka pásma jiných autorizovaných emisí nesmí překročit horní limit emisí J3E. Při stanovování těchto limitů však nesmí být vydáno žádné omezení, pokud jsou brány v úvahu emise jiné než J3E, za předpokladu, že jsou splněny limity nežádoucích emisí (viz 2.4.1.7 níže). Poznámka: U typů letadlových a leteckých stanic poprvé instalovaných před 1. únorem 1983 budou zvukové kmitočty omezeny na 3 000 kHz. 2.4.1.5.2 U jiných autorizovaných kategorií emisí jsou modulační kmitočty takové, aby byly splněny požadované limity pro spektrum uvedené v 2.4.1.7. 2.4.1.6

Tolerance kmitočtu

2.4.1.6.1 Základní kmitočtová stabilita vysílání pro kategorie emisí J3E, J7B nebo J9B je taková, že rozdíl mezi skutečnou nosnou vysílání a nosným (referenčním) kmitočtem nesmí překročit: 20 Hz u palubních zařízení; 10 Hz u pozemních zařízení. 2.4.1.6.2 Základní kmitočtová stabilita příjmu je taková, aby společně s tolerancemi stability vysílání, uvedenými výše v 2.4.1.6.1, celkový rozdíl mezi funkcí palubní a pozemní se započítáním Dopplerova posunu kmitočtu, nepřekročil hodnotu 45 Hz. V případě nadzvukových letadel je však povolen větší kmitočtový rozdíl. 2.4.1.7

* Všechny obrázky jsou na konci této Hlavy.

nesmí

Limity spektra

2.4.1.7.1 Pro typy vysílačů letadlových stanic a pro vysílače leteckých stanic poprvé instalované

II - 2 - 4

HLAVA 2

PŘEDPIS L 10/III

před 1. únorem 1983, které používají kategorie emisí s jedním postranním pásmem H2B, H3E, J3E, J7B nebo J9B, je střední výkon (Pm) jakékoliv emise nebo jakéhokoliv diskrétního kmitočtu nižší než střední výkon (Pm) vysílače v souladu s následujícím: na jakémkoliv kmitočtu vzdáleném 2 kHz nebo více až do 6 kHz od přiděleného kmitočtu: alespoň 25 dB; na jakémkoliv kmitočtu vzdáleném 6 kHz nebo více až do 10 Hz od přiděleného kmitočtu: alespoň 35 dB; na jakémkoliv kmitočtu vzdáleném 10 kHz nebo více od přiděleného kmitočtu: a) vysílače letadlových stanic: 40 dB; b) vysílače leteckých stanic: [43 + 10 log10 Pm (W)] dB 2.4.1.7.2 Pro vysílače letadlových stanic poprvé instalované po 1. únoru 1983 a pro vysílače leteckých stanic uvedené do provozu od 1. února 1983, které používají kategorie emisí s jedním postranním pásmem H2B, H3E, J3E, J7B nebo J9B, je špičkový výkon obálky (Pp) jakékoliv emise nebo jakéhokoliv diskrétního kmitočtu nižší než špičkový výkon obálky (Pp) vysílače v souladu s následujícím: na jakémkoliv kmitočtu vzdáleném 1,5 kHz nebo více až do 4,5 kHz od přiděleného kmitočtu: alespoň 30 dB; na jakémkoliv kmitočtu vzdáleném 4,5 kHz nebo více až do 7,5 Hz od přiděleného kmitočtu: alespoň 38 dB; na jakémkoliv kmitočtu vzdáleném 7,5 kHz nebo více od přiděleného kmitočtu: a) vysílače letadlových stanic: 43 dB; b) vysílače leteckých stanic: pro výkon vysílače až do a včetně 50 W: [43 + 10 log10 Pp (W)] dB

Kategorie emisí

Pro výkon vysílače větší než 50 W: 60 dB. Poznámka: Viz obrázky 2-1 a 2-2. 2.4.1.8

Výkon

2.4.1.8.1 Zařízení leteckých stanic. Vyjma případů povolených příslušnými opatřeními Dodatku 27 k Radiokomunikačnímu řádu ITU, nesmí špičkový výkon obálky (Pp) dodávaný do přívodu vysílací antény pro kategorie emisí H2B, H3E, J3E, J7B nebo J9B překročit maximální hodnotu 6 kW. 2.4.1.8.2 Zařízení letadlových stanic. Špičkový výkon obálky dodávaný do přívodu vysílací antény pro kategorie emisí H2B, H3E, J3E, J7B nebo J9B nesmí překročit maximální hodnotu 400 W, vyjma následujících případů povolených příslušnými opatřeními Dodatku 27 k Radiokomunikačnímu řádu ITU: 27/68 Je známo, že výkon používaný letadlovými vysílači může v praxi překročit limity stanovené v 27/60. Použití takto zvýšeného výkonu (který normálně nesmí překročit 600 W Pp) však nesmí způsobovat škodlivé rušení stanic, které používají kmitočty v souladu s technickými zásadami, na kterých je založen Plán přidělování. 27/60 Pokud není v Části II tohoto Dodatku stanoveno jinak, špičkový výkon obálky dodávaný do přívodu vysílací antény nesmí překročit maximální hodnoty udávané v tabulce níže. Při tom se předpokládá, že příslušný špičkový efektivní vyzářený výkon se rovná dvěma třetinám těchto hodnot: 2.4.1.9 Metoda práce. Používá se jednokanálové simplexní spojení.

Maximální špičkový výkon obálky (Pp)

Stanice

H2B, J3E, J7B, J9B, A3E*, Letecké stanice Letadlové stanice H3E* (100% modulace)

6 kW 400 W

Jiné emise, jako například A1A, Letecké stanice Letadlové stanice F1B

1,5 kW 100 W

*

A3E a H3E pouze pro použití na 3 023 kHz a 5 680 kHz.

II - 2 - 5

20.11.2008 Změna č. 83

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 2

přidělený kmitočet SSB 0 dB

1,5 kHz

2 kHz

2 kHz - 25 dB

6 kHz

6 kHz - 35 dB

10 kHz

10 kHz


*

a) vysílače letadlových stanic: -40 dB b) vysílače leteckých stanic: - [43 + 10 log10 Pm (W) ] dB

{

Obrázek 2-1. Požadované limity spektra (z hlediska středního výkonu) pro vysílače letadlových stanic a vysílače leteckých stanic instalovaných před 1. únorem 1983

20.11.2008 Změna č. 83

II - 2 - 6

HLAVA 2

PŘEDPIS L 10/III

přidělený kmitočet SSB 0 dB

1400 kHz

1,5 kHz

1,5 kHz - 30 dB

4,5 kHz

4,5 kHz - 38 dB

7,5 kHz

7,5 kHz


a) vysílače letadlových stanic: -43 dB

{ *

b) vysílače leteckých stanic: pro vysílače s výkonem do a včetně 50 W: - [43 + 10 log10 Pp (W) ] dB u vysílačů s výkonem vyšším než 50 W musí být útlum alespoň 60 dB

Obrázek 2-2. Požadované limity spektra (z hlediska špičkového výkonu) pro vysílače letadlových stanic instalovaných po 1. únoru 1983 a vysílače leteckých stanic používaných po 1. únoru 1983

II - 2 - 7

20.11.2008 Změna č. 83


HLAVA 3

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 3 - SYSTÉM SELCAL

3.1 Doporučení. Kde se používá systém SELCAL, tam by měl mít následující charakteristiky: a) Kódový znak. Každý kódový znak má být sestaven ze dvou po sobě jdoucích impulsů akustického kmitočtu, každý impuls představuje dva současně přenášené tóny. Impulzy mají trvat 1,0 ±0,25 s a mají být odděleny mezerou 0,2 ±0,1 s. b) Stabilita tónů. Pro zajištění správné činnosti palubního dekodéru nesmí odchylka kmitočtu vysílaných tónů přesahovat ±0,15 procent. c) Zkreslení. Celkové zkreslení tónového kmitočtu, kterým je vysílaný vysokofrekvenční signál modulován, nesmí překročit 15 procent. d) Procento hloubky modulace (Hloubka modulace). Vysokofrekvenční signál vysílaný pozemní stanicí musí být, v rozsahu 3 dB, současně modulovaný oběma tóny se stejnou hloubkou modulace. Kombinace tónů musí vytvářet modulační obálku, jejíž nominální hloubka modulace bude co nejvyšší a v žádném případě nebude nižší než 60 procent. e) Vysílané tóny. Kódové znaky SELCAL musí být tvořeny z různých kombinací tónů podle níže uvedené tabulky, kde každý tón je označen barvou a písmenem: Označení

Kmitočet (Hz)

červená A

312,6

červená B

346,7

červená C

384,6

červená D

426,6

červená E

473,2

červená F

524,8

červená G

582,1

červená H

645,7

červená J

716,1

červená K

794,3

červená L

881,0

červená M

977,2

červená P

1 083,9

červená Q

1 202,3

červená R

1 333,5

červená S

1 479,1

Poznámka 1: Pro zamezení všech možných kombinací harmonických byla vybrána rozteč mezi dvěma po sobě jdoucími tóny stejné série vždy stejná, -1 vyjádřena vztahem Log 0,045. Poznámka 2: V souladu s principy, vypracovanými již dříve organizací ICAO, jsou pro současný mezinárodní plán použitelné pouze kódové značky červené barvy. Poznámka 3: Podkladový materiál pro použití systému SELCAL přináší Dodatek k Části II. Poznámka 4: Tóny červené P, Q, R a S se smějí používat po 1. 9. 1985 v souladu s ustanovením 3.2 níže. 3.2 Po 1. 9. 1985 letecké stanice požadující spojení s letadly vybavenými systémem SELCAL musí mít kódování SELCAL v souladu s červenou skupinou tabulky tónů uvedenou v ustanovení 3.1 výše. Po 1.9.1985 se mohou přidělovat tóny červené P, Q, R, a S.


II - 3 - 1

20.11.2008 Změna č. 83


HLAVA 4


HLAVA 4 - LETECKÉ HOVOROVÉ OKRUHY

4.1 Technická opatření, týkající se přepojování a signalizace mezinárodních leteckých hovorových okruhů pro aplikace zem zem Poznámka: Podkladové materiály pro implementaci přepojování a signalizace leteckých hovorových okruhů v pozemních aplikacích obsahuje odpovídající manuál. Materiál zahrnuje vysvětlení poijmů, výkonnostní charakteristiky, vysvětlení základních typů volání a dodatečné funkce, odkazy na odpovídajícíISO/IEC mezinárodní standardy a ITU-T doporučení, návod na použití signalizačních systémů, podrobnosti o doporučených číselných schématech, návody přechodu na budoucí schémata. 4.1.1 Použití přepojování a signalizace okruhu pro zajištění hovorových okruhů pro vzájemné propojení ATS středisek, která nejsou propojena nekomutovanými spoji se provede na základě dohod mezi zúčastněnými orgány. 4.1.2 Aplikace přepojování a signalizace leteckých hovorových okruhů se provádí na základě regionálních dohod o letecké navigaci. 4.1.3 Doporučení. Komunikační požadavky ATC definované v odstavci 6.2 Přílohy 11 by mohly být splněny zavedením jednoho nebo několika následujících tří základních typů volání: a) okamžitý přístup, b) přímý přístup a c) nepřímý přístup.

4.1.4 Doporučení. Mimo schopnosti základního telefonního spojení, by měly být zajištěny následující funkce k zajištění řady požadavků nevyplývajících z Předpisu L 11: a) prostředky indikující identitu volající / volané strany, b) prostředky indikující pilnostní / prioritní volání a c) konferenční spojení. 4.1.5 Doporučení. Charakteristiky okruhů použité v přepojování a signalizaci leteckých hovorových okruhů, by měly být v souladu s odpovídajícími mezinárodními standardy ISO/IEC a doporučeními ITU-T. 4.1.6 Doporučení. Digitální signalizační systém by měl být použit vždycky, kdykoliv jeho použití může být oprávněné, pro libovolný následující případ: a) zvýšení kvality služby, b) zlepšení vybavení na straně uživatele nebo c) snížení nákladů, kde je udržována kvalita služeb. 4.1.7 Doporučení. Charakteristiky použitých ovládacích tónů (jako je vyzváněcí, obsazovací, počet neúspěšnosti) by měl odpovídat patřičným doporučením ITU-T. 4.1.8 Doporučení. Aby se dosáhlo výhod regionálních a národních leteckých telefonních spojovacích sítí měl by být použit plán číslování mezinárodních leteckých telefonních sítí.

25.11.2004 II - 4 - 1


PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 5

HLAVA 5 – POLOHOVÝ MAJÁK NEHODY (ELT) PRO PÁTRÁNÍ A ZÁCHRANU

5.1

OBECNÁ USTANOVENÍ

5.1.1 Do 1. ledna 2005 polohové majáky nehody pracují buď na kmitočtech 406 MHz a 121,5 MHz, nebo na kmitočtu 121,5 MHz. Poznámka: Od 1. ledna 2005 budou muset majáky ELT pracující na kmitočtu 121,5 MHz splňovat zdokonalené technické charakteristiky obsažené v ust. 5.2.1.8. 5.1.2 Všechna pracující na kmitočtu požadavky ust. 5.3.

zastavěná zařízení ELT 406 MHz musí splňovat

5.1.3 Všechna zastavěná zařízení ELT pracující na kmitočtu 121,5 MHz musí splňovat požadavky ust. 5.2. 5.1.4 Od 1. ledna 2005 musí zařízení ELT pracovat současně na kmitočtech 406 MHz a 121,5 MHz. 5.1.5 Všechny polohové majáky nehody zastavěné 1. ledna 2002 nebo později musí pracovat současně na kmitočtech 406 MHz a 121,5 MHz. 5.1.6 Součást integrovaného ELT pracující na kmitočtu 406 MHz musí být v souladu s technickými charakteristikami v ust. 5.3. 5.1.7 Součást integrovaného ELT pracující na kmitočtu 121,5 MHz musí být v souladu s technickými charakteristikami v ust. 5.2. 5.1.8 Registr ELT pracujících na kmitočtu 406 MHz vede ŘLP ČR, s. p. Informace z registru, pokud jde o ELT, musí být okamžitě k dispozici orgánům pátrání a záchrany. ŘLP ČR, s. p. zajistí průběžnou aktualizaci registru. 5.1.9

Informace v registru ELT obsahují:

a) identifikaci majáku (ve formě alfanumerického kódu s 15 hexadecimálními znaky); b) výrobce, model a (je-li k dispozici) sériové výrobní číslo majáku; c) číslo osvědčení typového schválení COSPASSARSAT; d) jméno vlastníka a provozovatele, adresu (poštovní a elektronickou) a telefonní číslo pro naléhavé případy; e) jméno, adresu (poštovní a elektronickou) a telefonní číslo další kontaktní osoby v případě naléhavé potřeby (je-li to možné, tak dvou osob), která zná majitele nebo provozovatele;

f) výrobce a typ letadla; g) barvu letadla. Poznámka 1: Státy mají k dispozici nejrůznější kódovací protokoly. Podle toho, který protokol používají, mohou státy dle vlastního uvážení zahrnout do registru jednu z následujících doplňkových identifikačních informací: a) označení leteckého provozovatele a pořadové číslo provozovatele, nebo b) 24bitovou adresu letadla, nebo c) značku státní příslušnosti a rejstříkovou značku letadla. ICAO přiděluje označení leteckého provozovatele provozovateli prostřednictvím státních úřadů, pořadové číslo přiděluje provozovatel z bloku 0001 až 4096. Poznámka 2: Dle vlastního uvážení a v závislosti na přijatých opatřeních mohou státy zahrnout do registru další důležité informace, jako je poslední datum aktualizace informací v registru, datum expirace baterie a umístění ELT v letadle, např. „primární ELT“ nebo „nafukovací záchranný člun č. 1“. ČR: Pro potřeby ČR se znění ust. 5.1.9 upravuje takto: Informace v registru ELT obsahují: a)

identifikaci majáku (ve formě alfanumerického kódu s 15 hexadecimálními znaky);

b)

výrobce, model a (je-li k dispozici) sériové výrobní číslo majáku;

c)

číslo osvědčení typového schválení COSPASSARSAT;

d)

jméno vlastníka a provozovatele, adresa (poštovní a elektronická) a telefonní číslo pro naléhavé případy;

e)

jméno, adresu (poštovní a elektronickou) a telefonní číslo další kontaktní osoby v případě naléhavé potřeby (je-li to možné, tak dvou osob), která zná majitele nebo provozovatele;

f)

výrobce a typ letadla;

g)

značku státní příslušnosti a rejstříkovou značku letadla;

h)

24bitovou adresu letadla;

i)

umístění ELT v letadle (primární, záchranný člun č. 1, č. 2, apod.).

II - 5 - 1

3.11.2011 Změna č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/III

HLAVA 5

5.2 Technické specifikace součásti polohového majáku nehody (ELT) pro pátrání a záchranu pracující na kmitočtu 121,5 MHz

5.3 Technické specifikace součásti polohového majáku nehody (ELT) pro pátrání a záchranu pracující na kmitočtu 406 MHz

Poznámka 1: Informace o technických charakteristikách a provozních výkonech majáků ELT pracujících na kmitočtu 121,5 MHZ jsou obsaženy v dokumentu RTCA Document DO-183 a dokumentu EUROCAE Document ED-62.

5.3.1 Technické charakteristiky Poznámka 1: Vysílací charakteristiky polohových majáků nehody pracujících na 406 MHz jsou obsaženy v Doporučení ITU-R M.633.

Poznámka 2: Technické charakteristiky polohových majáků nehody pracujících na kmitočtu 121,5 MHz jsou uvedeny v doporučení ITU-R Recommendation M.690-1. Označení ITU pro ELT je Emergency Position – Indicating Radio Beacon (EPIRB). 5.2.1

Technické charakteristiky

5.2.1.1 Vysílače polohových majáků nehody (ELT) musí pracovat na kmitočtu 121,5 MHz. Kmitočtová tolerance nesmí překročit 0,005 procent. 5.2.1.2 Vyzařování z ELT musí být za normálních podmínek a za normálního nastavení antény svisle polarizováno a ve vodorovné rovině v podstatě všesměrové. 5.2.1.3 V intervalu 48 hodin nepřetržitého provozu za provozní teploty –20 °C nesmí být špičkový efektivní vyzářený výkon (PERP) v žádném okamžiku nižší než 50 mW. 5.2.1.4 Vysílání musí být typu A3X. Jakýkoliv jiný typ modulace, který splňuje požadavky uvedené níže v ust. 5.2.1.5, 5.2.1.6 a 5.2.1.7 se může použít za předpokladu, že nebude zabraňovat přesnému zaměření majáku samonaváděcím zařízením. Poznámka: Některé ELT majáky jsou kromě vysílání s modulací A3X vybaveny volitelným hlasovým kanálem s modulací A3E. 5.2.1.5 Nosná vlna je amplitudově modulovaná s modulačním faktorem alespoň 0,85. 5.2.1.6 Modulace nosné vlny má minimální pracovní cyklus 33 procent. 5.2.1.7 Vysílání má rozlišovací zvukovou charakteristiku dosaženou amplitudovou modulací nosné vlny zvukovým kmitočtem kmitajícím v rozsahu ne menším než 700 Hz uvnitř pásma od 1 600 Hz do 300 Hz a s rychlostí opakování kmitů mezi 2 až 4 Hz. 5.2.1.8 Po 1. lednu 2000 musí vysílání obsahovat jasně definovaný kmitočet nosné vlny zřetelně odlišný od složek modulace postranního pásma. V každém okamžiku musí být alespoň 30 procent výkonu obsaženo v pásmu ±30 Hz od kmitočtu nosné vlny na kmitočtu 121,5 MHz.

Poznámka 2: Informace o technických charakteristikách a provozních výkonech majáků ELT pracujících na kmitočtu 406 MHz jsou obsaženy v dokumentu RTCA Document DO-204 a dokumentu EUROCAE Document ED-62. 5.3.1.1 Vysílače polohových majáků nehody (ELT) musí pracovat na jednom z kmitočtových kanálů přidělených pro kmitočtové pásmo 406,0 – 406,1 MHz. Poznámka: Plán přidělování kanálů 406 MHz pro COSPAS-SARSAT je obsažen v dokumentu COSPAS-SARSAT Document C/S T.012. 5.3.1.2 ±5 procent.

5.3.1.3 V intervalu 24 hodin nepřetržitého provozu za provozní teploty –20 °C musí být výkon na výstupu vysílače v rozsahu 5 W ±2 dB. 5.3.1.4 ELT pracující na kmitočtu 406 MHz musí být způsobilý vysílat digitální zprávy. 5.3.2

Identifikační kódování majáku

5.3.2.1 Polohové majáky nehody pracující na kmitočtu 406 MHz musí být označeny jednoznačným kódováním pro identifikaci majáku nebo letadla, na kterém je instalován. 5.3.2.2 Polohový maják nehody je kódován v souladu buď s protokolem provozovatele nebo s jedním ze seřazených uživatelských protokolů popsaných v Doplňku 1 této hlavy a musí být registrován příslušným úřadem. ČR: Pro potřeby ČR se znění ust. 5.3.2.2 upravuje takto: Polohový maják nehody je s účinností od 1. ledna 2009 kódován v souladu s kódovacím protokolem uvedeným v Doplňku 1 této hlavy. Polohový maják nehody musí být registrován ŘLP ČR, s. p.


3.11.2011 Změna č. 2/ČR

Interval mezi vysíláními je 50 sekund

II - 5 - 2

DOPLNĚK 1 K HLAVĚ 5

PŘEDPIS L 10/III

DOPLNĚK 1 K HLAVĚ 5 – KÓDOVÁNÍ POLOHOVÉHO MAJÁKU NEHODY (ELT) PRO PÁTRÁNÍ A ZÁCHRANU (VIZ HLAVA 5, UST. 5.3.2)

Poznámka: Detailní popis kódování majáku je uveden v dokumentu Specification for COSPASSARSAT 406 MHz Distress Beacons (C/S T.001). Následující technické specifikace jsou specifické pro polohové majáky nehody používané v letectví. 1.

OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1 Polohový maják nehody (ELT) pro pátrání a záchranu pracující na kmitočtu 406 MHz musí být schopen přenášet naprogramovanou digitální zprávu, obsahující informace týkající se ELT a /nebo letadla, na jehoţ palubě ELT je. ČR: Pro potřeby ČR se znění ust. 1.1 upravuje takto: Polohový maják nehody (ELT) pro pátrání a záchranu pracující na kmitočtu 406 MHz musí být schopen přenášet naprogramovanou digitální zprávu, obsahující informaci o identifikaci letadla, na jehož palubě je umístěn. 1.2 ELT se kóduje jedinečně/ nezaměnitelně v souladu s ustanovením ust. 1.3 níţe a registruje se u ŘLP ČR, s. p. 1.3 Digitální zpráva ELT obsahuje buď sériové číslo ELT nebo jednu z následujících informací. a) označení provozovatele letadla a sériové číslo; b) 24bitovou adresu letadla; c) značku státní příslušnosti a rejstříkovou značku (dále jen poznávací značka). ČR: Pro potřeby ČR se znění ust. 1.3 upravuje takto: Digitální zpráva ELT obsahuje jednu z následujících informací: a) poznávací značku letadla, na jehož palubě je ELT umístěn; nebo b) 24bitovou adresu letadla, byla-li přidělena.

2.

KÓDOVÁNÍ ELT

2.1. Digitální zpráva ELT musí obsahovat informace týkající se formátu zprávy, kódovacího protokolu, kódu země a identifikačních údajů, případně údajů o poloze. 2.2 U ELT bez navigačních dat se pouţije krátký formát zprávy C/S T.001 s tím, ţe se vyuţijí bity 1 aţ 112. U ELT s navigačními daty, jsou-li data k dispozici, musí být pouţit dlouhý formát zprávy s tím, ţe se vyuţijí bity 1 aţ 144. 2.3

Chráněné pole dat

2.3.1 Chráněné pole dat, sloţené z bitů 25 aţ 85, je chráněno kódem opravujícím chyby a je tou částí zprávy, která je pro kaţdý tísňový ELT jedinečná/nezaměnitelná. 2.3.2 Příznak formátu zprávy indikuje bit 25. Je-li nastaven na „0“, jedná se o krátký formát, je-li nastaven na „1“, jedná se o dlouhý formát pro ty ELT, které jsou schopné poskytovat údaje o poloze. 2.3.3 Příznak protokolu indikuje bit 26 a nastaví se na „1“, jedná-li se o uţivatelské protokoly a uţivatelské protokoly polohy, a na „0“, jedná-li se o protokoly polohy. 2.3.4 Kód země, který určuje, v jakém státě jsou k dispozici dodatečné údaje o letadle, na jehoţ palubě je umístěn ELT, je obsaţen v bitech 27 aţ 36. Tyto bity určují trojčíselný kód země jako dvojkově kódované desetinné číslo. Poznámka: Kódy zemí vycházejí z kódů ITU (Mezinárodní telekomunikační unie), uvedených v tabulce č. 4 v Part I, Volume I dokumentu ITU List of Call Signs and Numerical Identities.

1.4 Všechny ELT jsou určeny pro spolupráci se systémy COSPAS-SARSAT, daný typ musí být schválen.

2.3.5 Bity 37 aţ 39 (uţivatelské protokoly a uţivatelské protokoly polohy) nebo bity 37 aţ 40 (protokoly polohy) určují jeden z protokolů. Hodnoty „001“ a „011“ nebo „0011“, „0100“, „0101“ a „1000“ se pouţívají pro letectví, jak je uvedeno v příkladech v tomto doplňku.

Poznámka ČR: Viz C/S List of Type Approved 406 MHz Beacons a C/S Type Approved 406 MHz Beacon Antennas.

2.3.6 Digitální zpráva ELT obsahuje buď sériové číslo ELT nebo identifikaci letadla nebo provozovatele (viz níţe).

Poznámka: Přenosové charakteristiky signálu ELT mohou být potvrzeny využitím standardu pro schválení typu COSPAS-SARSAT (C/S T.007).

ČR: Pro potřeby ČR se znění ust. 2.3.6 upravuje takto: Digitální zpráva ELT obsahuje identifikaci letadla (viz níže).



COSPAS = Space system for search of vessels in distress; SARSAT = Search and rescue satellite-aided tracking.

II - Dopl. 1 - 5 - 1

3.11.2011 Změna č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/III


2.3.7 V sériových uţivatelských protokolech a sériových uţivatelských protokolech polohy (určených bitem 26 nastaveným na „1“ a bity 37 aţ 39 nastavenými na „011“) musí být sériové identifikační údaje dvojkově kódovány, přičemţ bit nejniţšího významu je vpravo. Bity 40 – 42 musí označovat typ zakódovaných sériových identifikačních údajů ELT, kde: – „000“ uvádí, ţe sériové číslo ELT (v binárním kódu) je zakódováno do bitů 44 aţ 63; – „001“ uvádí, ţe údaje o provozovateli letadla (3 písmena zakódovaná pomocí Baudotova kódu dle tabulky 5-1) a sériové číslo (v binárním kódu) jsou zakódovány do bitů 44 aţ 61 resp. 62 aţ 73; – „011“ uvádí, ţe 24bitová adresa letadla je zakódována v bitech 44 aţ 67. Číslo kaţdého dalšího ELT v témţe letadle (v binárním kódu) je zakódováno do bitů 68 aţ 73. Poznámka: Státy si zajistí, že každý maják, kódovaný kódem daného státu, má jedinečný/nezaměnitelný kód a je registrován v databázi. Jedinečné/nezaměnitelné kódování (číslování) majáků lze usnadnit tím, že se do zprávy ELT začlení číslo osvědčení o schválení typu COSPAS-SARSAT, což je jedinečné/nezaměnitelné

číslo, které COSPAS-SARSAT přiděluje každému schválenému modelu ELT. 2.3.8 V uţivatelském protokolu nebo uţivatelském protokolu polohy (určeném bitem 26 nastaveným na „1“ a bity 37 aţ 39 v nastavení „001“) se poznávací značky letadla zakódují do bitů 40 aţ 81, přičemţ k zakódování sedmi alfanumerických znaků se pouţije upravený Baudotův kód uvedený v tabulce 5-1 níţe. Tato data budou nastavena na pravý okraj, přičemţ tam, kde nejsou ţádné znaky, bude vloţena mezera podle modifikovaného Baudotova kódu („100100“). 2.3.9 Bity 84 a 85 (v uţivatelském protokolu nebo uţivatelském protokolu polohy) nebo bit 112 (protokoly polohy) označují jakýkoliv naváděcí maják, případně integrovaný do ELT. 2.3.10 Ve standardních a národních protokolech polohy musí být veškeré identifikační údaje a údaje o poloze dvojkově kódovány, přičemţ bit nejniţšího významu je vpravo. Označení provozovatele letadla (trojpísmenný kód) musí být zakódován do 15 bitů pomocí modifikovaného Baudotova kódu (v tabulce 5-1), přičemţ se pro kaţdé písmeno pouţije pouze 5 prvních bitů zprava a první bit zleva, který má pro písmena hodnotu 1, se vypustí.


3.11.2011 Změna č. 2/ČR

II - Dopl. 1 - 5 - 2


PŘEDPIS L 10/III

Tabulka 5-1. Modifikovaný Baudotův kód Písmeno

Kód MSB

Číslice LSB

A

111000

B

110011

C

101110

D

110010

E

110000

F

110110

G

101011

H

100101

Kód MSB

LSB

(-)*

011000

3

010000

8

001100

I

101100

J

111010

K

111110

L

101001

M

100111

N

100110

O

100011

9

000011

P

101101

0

001101

Q

111101

1

011101

R

101010

4

001010

S

110100

T

100001

5

000001

U

111100

7

011100

V

101111

W

111001

2

011001

X

110111

/

010111

Y

110101

6

010101

Z

110001

( )**

100100

MSB = bit nejvyššího významu LSB

= bit nejniţšího významu

*

= pomlčka

**

= mezera


II - Dopl. 1 - 5 - 3

3.11.2011 Změna č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/III


PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ Sériové číslo ELT 25 27 36 37 40 44 63 64 73 74 83 85 F 1 STÁT 0 1 1 T T T C SÉRIOVÉ ČÍSLO VIZ POZNÁMKA 1 VIZ POZNÁMKA 2 A A (20 BITŮ) Adresa letadla 25 27 36 37 40 44 67 68 73 74 83 85 F 1 STÁT 0 1 1 T T T C ADRESA LETADLA VIZ POZNÁMKA 3 VIZ POZNÁMKA 2 A A (24 BITŮ) Označení provozovatele a sériové číslo 25 27 36 37 40 44 F 1 STÁT 0 1 1 T T T C

OZNAČENÍ PROVOZOVATELE 3PÍSMENNÉ

61

62 73 SÉRIOVÉ ČÍSLO 1-4096

74 83 85 VIZ POZNÁMKA A A 2

Rejstříková značka letadla 25 27 36 37 40 81 83 85 F 1 STÁT 0 0 1 REJSTŘÍKOVÁ ZNAČKA LETADLA 0 0 A A (AŢ 7 ALFANUMERICKÝCH ZNAKŮ) (42 BITŮ) T = Typ signálu TTT:

= 000 = 001 = 011

C = Bit certifikačního návěstí:

znamená, ţe je zakódováno sériové číslo ELT; znamená, ţe je zakódován letecký provozovatel a sériové číslo; znamená, ţe je zakódována 24bitová adresa letadla. 1= 0=

F = Návěstí formátu:

0= 1=

značí, ţe číslo osvědčení o schválení typu COSPAS-SARSAT je zakódováno v bitech 74 aţ 83 a jinak

Krátká zpráva Dlouhá zpráva

A = Pomocné radiolokační zařízení:

00 = 01 = 11 =

bez pomocného radiolokačního zařízení 121,5 MHz jiné pomocné radiolokační zařízení

Poznámka 1:

10 bitů všechny s hodnotou „0" nebo národní použití.

Poznámka 2:

Číslo osvědčení o schválení typu COSPAS-SARSAT v binární notaci s bitem nejnižšího významu napravo, nebo národní použití.

Poznámka 3:

Sériová čísla, v binární notaci s bitem nejnižšího významu napravo, dalších ELT nesených na palubě stejného letadla nebo předem nastavené hodnoty „0", pokud je na palubě jen jedno zařízení ELT.


3.11.2011 Změna č. 2/ČR

II - Dopl. 1 - 5 - 4


PŘEDPIS L 10/III

PŘÍKLAD KÓDOVÁNÍ (UŽIVATELSKÝ PROTOKOL POLOHY) 25

26 ←27 ←37

←86 ←40

←107

←113

←133

85→

36→ 39→

83→

106→

112→

1

1

10

3

44

2

21

1

1

1

CC

T

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE (JAKO U KTERÉHOKOLIV UŢIVATELSKÉHO PROTOKOLU VÝŠE)

A

21BITOVÝ SAMOOPRAVNÝ KÓD BCH

E

132→

144→

12

13

12

ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA

ZEMĚPISNÁ DÉLKA

12BITOVÝ SAMOOPRAVNÝ KÓD BCH

1

7

4

1

8

4

S

STUPNĚ

MINUTY

V

STUPNĚ

MINUTY

/

0-90

0-56

/

0-180

0-56

J

(1˚)

(4΄)

Z

(1˚)

(4΄)

CC = Kód země E = Zdroj údajů o kódované poloze: 1 = vnitřní navigační zařízení, 0 = vnější navigační zařízení

PŘÍKLAD KÓDOVÁNÍ (STANDARDNÍ PROTOKOL POLOHY) 25 26 ←27 ←37

←86

36→ 40→ ←41 ←----1 1

1 0

85→

CC

4 PC

45

26 BITŮ

6

20

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA

24

1

24BITOVÁ ADRESA LETADLA 15

9

S= 0

OZNAČENÍ PROVOZOVATELE LETADLA

SÉRIOVÉ ČÍSLO

J= 1

0101

0100

1-511

10 Č. OSV. O SCHV. TYPU COSPASSARSAT

9

SD

ŠÍŘKA ST.

1

V= 0

10 DÉLKA ST.

Z= 1

132→

←----21

ZEMĚPISNÁ DÉLKA

0011

←133

106→ 112→

-----→

61 BITŮ 10

←107 ←113

Δ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA 1

21BITOVÝ KÓD BCH

-=0 +=1

5

4

M I N U T Y

S E K U N D Y

134→

-----→ 12

Δ ZEMĚPISNÁ DÉLKA 1

-=0 +=1

5

4

M I N U T Y

S E K U N D Y

0-90

0-180

0-30

0-56

0-30

0-56

(1/4˚)

(1/4˚)

(1΄)

(4˝)

(1΄)

(4˝)

12BITOVÝ KÓD BCH

SÉRIOVÉ Č. 1-16383

1-1023

CC = Kód země PC = Kód protokolu

0011 udává zakódování 24bitové adresy letadla; 0101 udává zakódování provozovatele letadla a sériové číslo; 0100 udává zakódování sériového čísla ELT

SD = Doplňující údaje =

bity 107-110 = 1101 bit 111 = zdroj údajů o kódované poloze (1 = vnitřní, 0 = vnější) bit 112 = 1 = pomocné zařízení rádiového určování polohy, pracující na 121,5 MHz 0 = jiné nebo ţádné pomocné zařízení rádiového určování polohy

Poznámka 1: Další podrobnosti ke kódování protokolem naleznete v technické specifikaci Specification for COSPAS-SARSAT 406 MHz Distress Beacon (C/S T.001). Poznámka 2: Všechny identifikační údaje a údaje o poloze se mají kódovat dvojkově, přičemž bit nejnižšího významu je vpravo, vyjma označení provozovatele letadla (trojpísmenný kód). Poznámka 3: Podrobnosti k samoopravnému kódu BCH naleznete v technické specifikaci Specification for COSPAS-SARSAT 406 MHz Distress Beacon (C/S T.001).

II - Dopl. 1 - 5 - 5

3.11.2011 Změna č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/III


PŘÍKLAD KÓDOVÁNÍ (NÁRODNÍ PROTOKOL POLOHY) 25 26 ←27 ←37

←86

36→ 40→ ←41 ←-----

85→

←107 ←113

←133

106→ 112→

132→

-----→ BCH-1 ←-----

61 BITŮ

1

1

10

4

1

0

CC

1000

PDF-2 45

21

18 BITŮ

27 BITŮ

IDENTIFIKAČNÍ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA ÚDAJE 18

-----→ BCH-2

26 BITŮ

PDF-1

144→

1

NÁRODNÍ IDENTIFIKAČNÍ S = 0 ČÍSLO J= 1

7

6

7

7

6

SD

Δ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA

Δ ZEMĚPISNÁ DÉLKA

NU

12

ZEMĚPISNÁ DÉLKA 5

S T U P N Ě

M I N U T Y

0-90

0-58

(1˚)

(2΄)

1

8

V= 0 Z= 1

S T U P N Ě

5 M I N U T Y

21BITOVÝ KÓD BCH

0-180 0-58 (1˚)

(2΄)

1

2

4

-= 0

M I N U T Y

S E K U N D Y

0-3 (1΄)

+= 1

1

2

4

-= 0

M I N U T Y

S E K U N D Y

0-56

0-3

0-56

(4˝)

(1΄)

(4˝)

+= 1

12BITOVÝ KÓD BCH

CC = Kód země. ID =

Identifikační údaje = 8bitový identifikační údaj sestávající ze sériového čísla přiřazeného příslušným národním úřadem.

SD = Doplňující údaje = bity 107 – 109 = 110; bit 110 = příznak doplňkových údajů popisující vyuţití bitů 113 aţ 132: 1 = změna polohy, 0 = národní přiřazení; bit 111 = zdroj údajů o kódované poloze: 1 = vnitřní, 0 = vnější; bit 112: 1 = pomocné zařízení rádiového určování polohy, pracující na 121,5 MHz; 0 = jiné nebo ţádné zařízení. NU = Národní účely = 6 bitů vyhrazených pro národní účely (pro identifikaci typu pomocného majáku nebo jiné účely). Poznámka 1: Další podrobnosti ke kódování protokolem naleznete v technické specifikaci Specification for COSPAS-SARSAT 406 MHz Distress Beacon (C/S T.001). Poznámka 2: Všechny identifikační údaje a údaje o poloze se mají kódovat dvojkově, přičemž bit nejnižšího významu je vpravo. Poznámka 3: Podrobnosti k samoopravnému kódu BCH naleznete v technické specifikaci Specification for COSPAS-SARSAT 406 MHz Distress Beacon (C/S T.001).


3.11.2011 Změna č. 2/ČR

II - Dopl. 1 - 5 - 6

DODATEK B K ČÁSTI I


DODATEK B K ČÁSTI I - PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO VKV DIGITÁLNÍ SPOJ (VDL)

1. Podkladový digitální spoj (VDL)

materiál

pro

VKV

1.1 Poznámka. Standardy a doporučené postupy (SARPs), kterých se toto týká, jsou obsaženy v Příloze 10, Svazek III, Část 1, hlava 6. 2.

POPIS SYSTÉMU

2.1 Systém VDL zabezpečuje datový přenos po spoji "letadlo - země" v rámci letecké telekomunikační sítě (ATN). VDL bude pracovat paralelně s jinými podsítěmi ATN "letadlo - země. 2.2 Do komplexu zařízení pozemních stanic VDL patří radiopřijímače VKV a počítače, schopné zpracovávat protokol VDL v rámci celé zóny pokrytí. Stanice VDL zabezpečuje připojitelnost prostřednictvím pozemní telekomunikační sítě (např. používající X.25) s mezilehlými stanicemi ATN, které budou zabezpečovat přístup k pozemním koncovým systémům ATN. 2.3 Pro navázání spojení s pozemními stanicemi VDL jsou letadla vybavena avionikou VDL, mezi kterou patří radiopřijímače VKV a počítače, schopné zpracovávat protokol VDL. Při navázání spojení "letadlo - země" budou použity kanály 25 kHz v pásmu VKV letecké pohyblivé (traťové) služby. 3.

PRINCIPY VDL

3.1

Principy předání spojení

3.1.1 Připojitelnost mezi aplikacemi, pracujícími v rámci koncových systémů (ES) ATN, používajících ATN a její podsítě včetně VDL, pro spojení "letadlo země", se zabezpečuje prostřednictvím objektů transportní vrstvy v těchto koncových systémech. Spojení v transportní vrstvě mezi palubními a pozemními koncovými systémy je zajištěno prostřednictvím řízené záměny konkrétních mezilehlých systémů (IS) ATN a prvků sítě VDL, zabepečujících tuto připojitelnost. 3.1.2 Spojení v transportní vrstvě mezi ES ATN není svázáno s konkrétní podsítí, ale datové jednotky síťového protokolu ISO-8473, přenášené ES, se mohou přenášet po libovolné kompatibilní s ATN podsíti "letadlo - země" (např. po datovém spoji letecké pohyblivé družicové služby (AMSS), datovém spoji SSR módu S nebo VDL), odpovídající požadavkům na kvalitu služeb (QOS). Spojení v transportní vrstvě mezi palubní ES a pozemní ES se uchovává do té doby, dokud existuje v mezním případě jedno spojení podsítě "letadlo - země" mezi palubní IS a pozemní IS, propojené s pozemní ES. Očekává se, že pro maximální zvýšení připojitelnosti podsítí, bude letadlo podporovat spojení podsítě

"letadlo - země" prostřednictvím libovolné podsítě (AMSS, mód S nebo VDL), se kterou může být vytvořeno spojení ve spojové vrstvě. 3.1.3 Podsíť VDL zabezpečuje připojitelnost formou komutovaných virtuálních kanálů mezi objekty koncového datového zařízení (DTE) ISO-8208 palubních a pozemních mezilehlých systémů ATN. S ohledem na to, že signály VKV se mohou šířit pouze v zóně přímé viditelnosti, letadla za letu regulérně navážou spojení prostřednictvím spoje s novými pozemními stanicemi VDL, aby zabezpečila zónu činnosti spojovacích prostředků VKV. Činnost vytvořeného virtuálního kanálu VDL mezi DTE letadla a pozemním DTE se zajišťuje pomocí řízeného přepojení na pozemní stanici, přes kterou se zabezpečuje přístup k pozemnímu DTE. 3.1.4 Virtuální kanály VDL se mohou uvolňovat v tom případě, jestliže palubní nebo pozemní IS zjistí existenci klasické situace, při které další trvání virtuálního kanálu s pozemním VDL není nezbytné, přičemž toto se uskutečňuje pouze v tom případě, jestliže jiný virtuální kanál zůstává v činnosti. Tabulková situace představuje situaci, v rámci které na rozhodnutí navázat spojení mají vliv jiné faktory než je zóna činnosti. Například, jestliže se letadlo nachází v rámci určené pracovní zóny činnosti pozemních stanic, používaných různými provozovateli a je třeba řešit to, s jakým uživatelem bude navázáno spojení. Zvláště je nutné posoudit situaci, kdy letadlo protíná hranici mezi dvěma státy. Letadlo zřizuje virtuální kanál s DTE mezilehlého systému státu, do jehož vzdušného prostoru vstupuje, do okamžiku uvolnění virtuálního kanálu s DTE mezilehlého systému státu, jehož vzdušný prostor opouštějí. 3.1.5 Scénáře podpory spojení podsítí jsou zobrazeny na obrázcích na následující straně. Jestliže pozemní stanice po obou stranách hranice státu nezabezpečuje uvažovanou ISO-8208 připojitelnost s DTE mezilehlých systémů v obou státech, potom proto, aby letadlo, protínající hranici, mohlo vytvořit virtuální kanál IS státu, do jehož vzdušného prostoru vstupuje, zřídí spoj s pozemní stanicí tohoto státu. Pouze po zřízení nového spojení po spoji a virtuálního kanálu toto letadlo uvolňuje virtuální kanál s DTE mezilehlého systému opouštěného státu, zabezpečovaného po spoji, umožňující přístup k této IS. Jestliže letecké stanice VDL po obou stranách hranice zabezpečuje připojitelnost s IS v obou státech, přepojení virtuálních kanálů se provádí po tomtéž spoji. 3.2 Kvalita služeb VDL pro zajištění směrování ATN. 3.2.1 Použití systému VDL pro zřízení spojení "letadlo - země" bude záviset na rozhodnutí o směrování, přijímaných na palubě letadla a pozemními mezilehlými (IS) systémy ATN. V rámci těchto IS se

I - DB - 1

25.11.2004



budou přijímat rozhodnutí o trati použité pro zřízení spojení "letadlo - země" na základě hodnot, charakterizujících kvalitu služeb, vyžadovaných přenášejícími koncovými systémy (ES). 3.2.2 IS na každém konci spojení "letadlo země" provede analýzu požadované hodnoty QOS a rozhodnout o tom, které ze stávajících spojení ji může nejlépe zabezpečit. Je důležité, aby úroveň QOS, která je posuzována jako zabezpečované spojení VDL, odpovídala jejím skutečným charakteristikám.

25.11.2004

3.2.3 Jestliže VDL je jediným datovým spojem, kterým je vybaveno letadlo, potom se celé spojení směruje spoji VDL a hodnota QOS, zabezpečovaná tímto spojením, se nastaví na takovou úroveň, která vylučuje blokování spojení. 3.2.4 V ostatních případech, kdy na palubě letadla se nachází jiné zařízení pro využití jiných datových spojů (AMSS a SSR mód S), je možné zajišťovat současná paralelní spojení

I - DB - 2



Spojení podsítě VDL s IS oblastí A

Udržované spojení podsítě VDL s IS oblastí A

Pozemní povrchová stanice oblasti A

Nové spojení podsítě VDL s IS oblastí B


Pozemní povrchová stanice oblasti B

Síť X.25

Síť X.25 Virtuální okruh X.25 mezi IS

Mezilehlý přechodový systém ATN Směrování spojení ATS v oblasti A

Mezilehlý přechodový systém ATN Směrování spojení ATS v oblasti B

Scénář zjištění přístupů k jedné IS pomocí hraničních povrchových stanic

Spojení podsítě VDL s IS oblasti A

Udržování spojení podsítě VDL s IS oblasti A


Nové spojení podsítě VDL s IS oblasti B pro přepnutí oblasti


Udržované spojení podsítě VDL s IS oblasti B

Pozemní povrchová stanice oblasti B

Síť X.25

Mezilehlý přechodný systém ATN Směrování spojení ATS v oblasti A

Virtuální okruh X.25 mezi IS

Mezilehlý přechodný systém ATN Směrování spojení ATS v oblasti B

Scénář zajištění přístupů k IS ve dvou oblastech směrování pomocí hraničních povrchových stanic po různých podsítích. V těchto případech hodnoty QOS, zabezpečované každou podsítí, se nastaví na takovou úroveň, která v případě nutnosti, garantuje jejich použití spojením VDL.

Obr. B - 1

I - DB - 3

25.11.2004



3.2.5 Provozovatelé letadel, provozovatelé pozemních stanic a provozovatelé pozemních systémů koordinují své činnosti s cílem zabezpečit patřičnou rovnováhu mezi různými podsítěmi. 4. KONCEPCE STANIC VDL 4.1

SÍTĚ

POZEMNÍCH

Přístup

4.1.1 Pozemní stanice VDL bude zabezpečovat přístup letadlům k pozemní IS ATN na základě použití protokolu VDL na VKV kanálu. 4.2 Organizační aspekty, týkající provozovatelů pozemních stanic VDL.

se

4.2.1 Dodavatel ATS, snažící se používat VDL pro komunikační potřeby letových provozních služeb (ATS), garantuje nabídku obsluhy VDL. Dodavatel ATS může takovou obsluhu sítě pozemních stanic zajistit buď sám nebo organizuje práci stanic VDL (nebo sítě VDL) pomocí dodavatele telekomunikačních služeb. Je pravděpodobné, že jednotlivé státy budou uzavírat různé smlouvy ohledně poskytování služeb VDL letadlům. Otázky provozu a zavádění VDL se koordinuje na regionální úrovni, aby se zabezpečila vyhovující úroveň obsluhy na mezinárodních tratích. 4.2.2 Použití sítě pozemních stanic VDL jinými subjekty než dodavateli ATS se bude realizovat na základě smlouvy mezi dodavatelem ATS a dodavatelem telekomunikačních služeb. V rámci těchto smluv budou definovány povinnosti obou stran a kromě jiného konkrétní úroveň kvality nabízených služeb a také parametry rozhraní uživatele. 4.2.3 Je velmi pravděpodobné, že někteří provozovatelé sítě pozemních stanic VDL budou požadovat od uživatelů poplatky. Předpokládá se, že tyto poplatky budou vybírány buď od provozovatelů letadel nebo od dodavatelů ATS. Bude požadována garance zabezpečení možností použití VDL těmi provozovateli letadel, kteří plánují používat VDL pro spojení za účelem ATS/AOC. 4.3

Zařízení pozemní stanice VDL

4.3.1 Do sady zařízení pozemní stanice VDL bude patřit radiostanice VKV a počítač, který může být instalován odděleně nebo společně s radiostanicí. Funkční možnosti VKV radiozařízení VDL budou analogické s možnostmi zařízení, instalovaného na palubě letadel. 4.3.2 Zabezpečení kontroly stavu sítě bude důležitým prvkem podpory nejvyšší možné dostupnosti. 4.4

Umístění pozemní stanice

4.4.1 Protože šíření signálu VKV je prakticky ohraničeno přímou viditelností, tato skutečnost hraje důležitou roli při výběru stanovišť pozemních stanic. Rozvíjet pozemní stanice je nutné takovým způsobem,

25.11.2004

aby se zabezpečila jejich činnost v rámci celé navržené provozní zóny (DOC). 4.4.2 Požadavky na provozní zónu VDL závisí na aplikacích, pro které se plánuje použití VDL. Tyto aplikace se mohou lišit např. když letadlo letí po trati, v koncovém prostoru nebo na zemi na letišti. 4.4.3 Traťové pokrytí se může zabezpečovat na základě použití nevelkého počtu pozemních stranic s velkou DOC (např. dosah signálu VKV mezi stanicí, nacházející se na úrovni moře a letadlem, nacházejícím se na výšce 37 000 feet, představuje přibližně 200 námořních mil). Při tomto spojení je žádoucí použít co nejmenší počet pozemních stanic pro zabezpečení traťového pokrytí s tím, aby se minimalizovala možnost současných přenosů z pozemních stanic spojem "nahoru", což může způsobit kolizi zpráv, přenášených VKV spojem. Faktory, ohraničující traťové pokrytí, se budou určovat přítomností přirozených překážek a spojů od pozemní stanice k jiným pozemním systémům. 4.4.4 Pokrytí v koncovém prostoru obecně vyžaduje zavedení pozemních stanic na všech letištích, kde se požaduje provoz VDL s tím cílem, aby se taková služba nabízela v rámci celého koncového prostoru. 4.4.5 Pokrytí pro obsluhu pozemního provozu na letišti se zabezpečuje pozemní stanicí na letišti, avšak v případě existence jedné stanice není vždy možno zabezpečovat garantovanou zónu činnosti ve všech částech letiště, což závisí na struktuře konkrétního letiště. 4.5 stanic

Plánování

kmitočtů

pozemních

4.5.1 Výběr VKV kanálu, na kterém bude pracovat pozemní stanice, závisí na prostoru pokrytí, který zabezpečuje tato pozemní stanice. Pokrytí na konkrétním kanále se zabezpečuje skupinou pozemních stanic, pracujících na tomto kanálu a při provozování spojení na tomto kanále se bude obsazovat kanál, určený pro všechny pozemní stanice v prostoru pokrytí. 4.5.2 Analogicky jako hlasové VKV spojení, se VDL nemůže omezit na rozšíření pouze v rámci států, ale v této souvislosti státy uskutečňují koordinaci kmitočtů při jejich přidělení pro VDL. Avšak charakter protokolu umožňuje několika pozemním stanicím, nacházejícím se v jednom prostoru pokrytí, opakovaně použít kmitočty a v tomto spojení pravidla přidělení kmitočtů se budou odlišovat od pravidel, používaných při hlasovém spojení. 4.5.3 Při vícenásobném přístupu s kontrolou nosné (CSMA) protokolová vrstva přístupu k prostředí (MAC), použivající VDL nemůže vyloučit kolizi zpráv, jestliže některé stanice, pracující na kmitočtovém kanálu nemohou přijímat přenosy jiných stanic. Taková situace je známá jako práce v podmínkách ukrytého vysílače. Skryté vysílače způsobují současné přenosy, výsledkem čehož přijímač, určený pro příjem jednoho nebo obou přenosů, není schopen dekódovat přijatý signál.

I - DB - 4



4.5.4 S cílem zajistit traťové pokrytí bude se přidělovat konkrétní kmitočet a všechny traťové stanice se budou nastavovat pro práci na tomto kmitočtu. S cílem minimalizovat pravděpodobnost současných přenosů po kanálu ukrytými vysílači v podmínkách CSMA tento kanál se nemůže používat v koncových prostorech nebo pro zajištění pozemního spojení na letišti, s výjimkou oblastí s velmi nízkou zátěží kanálů. 4.5.5 SARP pro VDL počítá s nabídkou společného kanálu pro přenos signálů (CSC), na kterém bude garantován přístup k obsluze VDL ve všech oblastech, kde existuje obsluha módu 2 VDL. Zvláště důležité je toto na letištích a na hranicích traťového pokrytí VDL, kde letadla budou poprvé vytvářet spojitost VDL. Protože charakteristiky módu 1 a módu 2 nejsou kompatibilní, nemůže se použít CSC k vytvoření spojení v módu 1. Neexistují požadavky na CSC v módu 1 VDL. 4.6 Připojení k mezilehlým systémům

pozemních

stanic

4.6.1 Pro zabezpečení přístupu k pozemním systémům, které jsou napojeny na leteckou telekomunikační síť, je nezbytné pozemní stanici napojit na jednu nebo několik IS ATN. Úloha pozemní stanice VDL je v zabezpečení spojení letadla s pozemní stanicí ATN, po které se může uskutečňovat spojení s pozemní ES ATN. 4.6.2 Pozemní IS ATN může být umístěna společně s počítačem pozemní stanice VDL a v tomto případě virtuální kanál podsítě VDL bude končit v tomto počítači. Taková architektura bude mít vliv na výměny, nezbytné při vytváření letadlem spoje VDL s novou pozemní stanicí. Přesná výměna bude záviset na tom, jestli existují na pozemních stanicích jednotlivé IS nebo prvky analogického distribuovaného mezilehlého systému. 4.6.3 Jestliže IS není součástí pozemní stanice VDL, jeho připojení k pozemní stanici se bude zabezpečovat pomocí jednoho z níže uvedených prostředků: a) dálkovou síti (WAN), b) lokální sítí (LAN) a c) speciálním spojem. 4.6.4 Ve všech případech s cílem zabezpečit soulad s požadavky příručky Manual of the Aeronautical Telecommunication Network (ATN) (Doc 9578) na spojově orientované podsíťové služby kompatibilní s modelem vzájemného spojení otevřených systémů (OSI) mezi IS letadla a pozemní IS, počítač pozemní stanice VDL zřídí k šíření VDL virtuální okruh v pozemní síti nebo spoj. 4.6.5 Pro současné zabezpečení virtuálních okruhů s řadou pozemních IS, počítač pozemní stanice VDL zná objekt podsítě VDL, který může měnit adresy žádosti o volání v podsíti VDL na adresy pozemní sítě.

5. VDL

KONCEPCE

5.1

Avionika

PROVOZU

PALUBNÍ

5.1.1 Pro činnost v rámci sítě VDL je letadlo vybaveno palubním systémem, zabezpečujícím funkce uživatele podsítě VDL (ISO-8208 DTE). Systém zabezpečující tuto funkci, bude též zabezpečovat funkce uživatele podsítě pro jiné kompatibilní s ATN spojovací podsítě "letadlo - země" a funkci palubního mezilehlého systému ATN, což podmiňuje nezbytnost vytvoření takového systému pro zabezpečení spojení ATN s mnohými koncovými systémy nebo po mnohých spojovacích podsítích "letadlo - země". 5.2

Certifikace avioniky VDL

5.2.1 Radiostanice VKV číslicového spojení také zabezpečují možnost provádět hlasová spojení na základě amplitudové modulace s oběma postranními pásmy (DSB-AM) s cílem zálohování radiostanic VKV používaných při hlasových spojeních v případě havárií. V tomto případě je nutná praktická zkouška, že realizace uvažovaných VDR funkčních možností VDL nebude rušit provoz hlasového spojení na základě DSB-AM. 5.2.2 Funkce VDL ve VKV radiostanicích číslicového spojení zabezpečuje nabídku služeb po datové lince "letadlo - země" uživatele podsítě VDL palubního mezilehlého systému ATN. Jestliže nabídka zabezpečované sítě VKV mezilehlého systému ATN se posuzuje jako důležitý způsob obsluhy pro konkrétní zařízení, potom uvažované VDR funkční možnosti VDL je třeba certifikovat jako důležitou funkci. Avšak použití VDL pro provádění spojení s cílem ATS nevytváří nutnost současné činnosti dvou palubních radiostanic v režimu VDL. 5.3 sítě VDL

Registrace letadel u provozovatelů

5.3.1 Očekává se, že pro získání normálních služeb sítí, provozovatelé letadel budou muset registrovat svá letadla u provozovatelů sítí. V havarijních případech a případech, uvažujících se zálohováním, jakékoliv letadlo vybavené VDL má možnost vytvořit spojení prostřednictvím jakékoliv pozemní stanice VDL. 5.3.2 Je žádoucí registrovat palubní stanice VDL u provozovatelů sítě VDL s cílem organizace řízení sítí, protože např. provozovatel sítě může odhalit dočasnou poruchu při provozování spojení VDL z paluby letadla a obrátit se na provozovatele letadla s cílem odstranit takovouto chybu. Registrace letadla je též nutná pro plánování požadované propustnosti sítě pozemních stanic. Registrace u provozovatele sítě pozemních stanic VDL neznamená vždy placení poplatků provozovateli letadel za použití sítě pozemních stanic VDL.

I - DB - 5

14.11.2013 Oprava č. 3/ČR


DODATEK K ČÁSTI II

PŘEDPIS L 10/III

DODATEK K ČÁSTI II - PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY

1.

Komunikace VKV

1.1 Zvukové komunikačního zařízení VKV

charakteristiky

1.1.1 Letecké radiotelefonní služby představují speciální případ použití radiotelefonie, ve kterém je takový požadavek na přenos zpráv, že věrnost vlnové formy je druhořadá a hlavní důraz se klade na věrnost základní informace. To znamená, že není nutné přenést ty části vlnové formy, které se týkají výhradně osobitosti, přízvuku a důrazu. 1.1.2 Efektivní příjmová šířka pásma pro zařízení s šířkou pásma 8,33 kHz se požaduje alespoň plus mínus 3 462 Hz. Tato hodnota uvažuje obecný případ, tj. přenos mezi letadlem a zemí a obsahuje zvukovou šířku pásma 2 500 Hz, 685 Hz pro nestabilitu letadlového vysílače o velikosti 5 ppm, 137 Hz pro nestabilitu pozemního přijímače o velikosti 1 ppm a 140 Hz z důvodu Dopplerova posuvu (viz 2.2.2.4 a 2.3.2.6 Části II). 1.2 Systém s kmitočtově posunutou nosnou s kanálovými odstupy 25 kHz, 50 kHz a 100 kHz Níže jsou uvedeny příklady systémů s kmitočtově posunutou nosnou, které splňují požadavky Části II, 2.2.1.1.1. a) Systém s dvěma nosnými. Nosné by měly být umístěny na plus a mínus 5 kHz. To vyžaduje -6 kmitočtovou stabilitu plus mínus 2 kHz (15,3 x 10 na 130 MHz). b) Systém se třemi nosnými. Nosné by měly být umístěny na nule a plus a mínus 7,3 kHz. To vyžaduje kmitočtovou stabilitu plus mínus 0,65 -6 kHz (5 x 10 na 130 MHz). Níže jsou uvedeny příklady systémů se čtyřmi a pěti nosnými, které splňují požadavky Části II, 2.2.1.1.1. c) Systém se čtyřmi nosnými. Nosné by měly být umístěny na plus a mínus 2,5 kHz a na plus a mínus 7,5 kHz. To vyžaduje kmitočtovou stabilitu -6 plus mínus 0,5 kHz (3,8 x 10 na 130 MHz). d) Systém s pěti nosnými. Nosné by měly být umístěny na nule, plus a mínus 4 kHz a plus a mínus 8 kHz. Kmitočtová stabilita řádově plus -6 mínus 40 Hz (0,3 x 10 na 130 MHz) je dosažitelná a proveditelná interpretace požadavků pro tento případ. Poznámka 1: Výše uvedené kmitočtové odstupy nosné jsou vztahovány k přidělenému kmitočtu kanálu. Poznámka 2: V letadlových přijímačích, které pro tlumení používají měření odstupu nosné od úrovně šumu při příjmu, zvukové heterodyny způsobené

přijetím dvou nebo více kmitočtově posunutých nosných může být interpretováno jako šum, a to může způsobit tlumení zvukového výstupu i tehdy, je-li přítomný postačující žádoucí signál. Aby palubní přijímací systémy mohly splňovat požadavky na citlivost obsažené v Části II, 2.3.2.2, bude muset konstrukce přijímačů zajistit, že jejich citlivost se při příjmu vysílání s kmitočtově posunutou nosnou udržuje na vysoké úrovni. Použité potlačení úrovně nosné je neuspokojivým řešením těchto požadavků, ale tam, kde je použito, může nastavení úrovně potlačení co možná nejníže problém poněkud vylepšit. 1.3 Odolnost komunikačních přijímacích systémů za přítomnosti rušení rozhlasovým vysíláním VKV FM 1.3.1 S odkazem na poznámku v 2.3.3.2 v Části II se tam definovaná odolnost musí měřit vůči dohodnuté míře poklesu běžného výkonu přijímacích systémů za přítomnosti vstupního žádoucího signálu a standardních podmínek pro tento signál. Je nutné zajistit, aby kontrola zařízení přijímací stanice na zkušebně byla provedena za opakovatelného souboru podmínek a výsledků, a zabezpečit následné schválení. Náležité měřítko odolnosti se může získat použitím žádoucího signálu mínus 87 dB do přijímacího zařízení a signálu modulovaného tónem 1 kHz na 30 procentech hloubky modulace. Jestliže se použijí rušící signály definované v 2.3.3.1 a 2.3.3.2 Části II, odstup signálu od šumu by neměl klesnout pod 6 dB. Rozhlasové signály by měly být zvoleny z kmitočtů v pásmu mezi 87,5 a 107,9 MHz a měly by být modulovány typickým signálem rozhlasového typu. Poznámka 1: Úroveň signálu mínus 87 dB předpokládá kombinovanou anténu a zisk napájecího vedení 0 dB. Poznámka 2: Snížení výše citovaného odstupu signálu od šumu je pro účely standardizace, kdy se kontroluje, zda přijímací stanice při testech ve zkušebně splňuje požadavky na odolnost. Při plánování kmitočtů a při hodnocení ochrany před rozhlasovým FM rušením by na základě odhadu rušení měla být zvolena hodnota, která není menší než tato, a v mnoha případech vyšší, v závislosti na provozní situaci v jednotlivých případech. 2.

Systém SELCAL

2.1 Tento materiál je určen pro poskytnutí informací a průvodní dokumentace, týkající se systému SELCAL. Vztahuje se k Doporučeným postupům obsaženým v Hlavě 3 Části II. 1) Funkce: Účelem systému SELCAL je umožnit selektivní volání jednotlivých letadel přes radiotelefonní kanály spojující pozemní stanici s letadlem a je určen pro provoz na traťových kmitočtech pomocí existujících KV a VKV komunikačních vysílačů a přijímačů s minimálními

II - Dod - 1

20.11.2008 Změna č. 83

DODATEK K ČÁSTI II

PŘEDPIS L 10/III elektrickými a mechanickými úpravami. Normální činnost komunikačních spojů mezi zemí a letadlem by neměla být ovlivněna, vyjma těch okamžiků, kdy probíhá vytváření selektivního volání. 2) Podstata činnosti: Selektivního volání je dosaženo pomocí kódovacího zařízení na pozemním vysílači, které odesílá skupiny kódovaných tónových impulzů přijímači letadla a jeho dekodéru. Palubní přijímač a dekódovací zařízení je schopné přijetí a interpretace za pomoci indikátorů, správného kódu a odmítnutí všech ostatních kódů za přítomnosti náhodného šumu

a rušení. Pozemní část kódovacího zařízení (pozemní selektivní volací jednotka) předává kódovanou informaci do vysílače. Palubní selektivní volací jednotka je zvláštní palubní zařízení, které pracuje s existujícími komunikačními přijímači v letadle a provádí dekódování signálů přijatých ze země pro zobrazení na signálním indikátoru. Typ signálního indikátoru může být zvolen tak, aby vyhovoval daným provozním požadavkům uživatele, a může zahrnovat žárovku, zvonek, melodický signál nebo jakoukoliv kombinaci takovýchto indikačních zařízení.


20.11.2008 Změna č. 83

II - Dod - 2

MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY Zpracovatel: Úřad pro civilní letectví LETECKÝ PŘEDPIS

Recommend Documents