MIMOPRODUKČÍ FUNKCE V ČESKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Ing. Jaroslav Pražan Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha, pracoviště Brno vedoucí odd. agroevnironmentální politiky
[email protected]
seminář Rapotín, 2.10.2008
1
2
OBSAH PREZENTACE Co
je to multifunctionalita a mimoprodukční funkce?
Často
zaměňované koncepty.
Politika
a reakce zemědělců.
Zemědělci
jako nositelé rozhodnutí.
Příklady
mimoprodukčních funkcí 3
VZNIK ZEMĚDĚLSTVÍ Fyzicky i jako myšlenkové koncepty (US)
PŘÍRODNÍ SYSTÉM
ZEMĚDĚLSKÝ SYSTÉM SPOLEČENSKÝ SYSTÉM
4
5
ZEMĚDĚLSTVÍ NYNÍ ? Fyzicky i jako myšlenkové koncepty (EU) PŘÍRODNÍ SYSTÉM
ZEMĚDĚLSKÉ/LESNÍ SYSTÉMY
SPOLEČENSKÝ SYSTÉM
6
7
POJEM MULTIFUNKCIONALITY
Definice: tehdy, když jsou spolu produkovány komodity (jako obilí, hovězí maso) a nekomoditní statky (externality a veřejné statky)
Nekomoditní statky (NKS): Krajina a environmentální přínosy/škody (voda, půda, biodiversita, vzduch, obnovitelné zdroje etc.), Socio-ekonomická životaschopnost venkovských regionů (zaměstnanost), Potravinová bezpečnost a bezpečnost potravin.
Které farmy jsou multifunkční?
8
9
SPOJENÁ PRODUKCE
Produkce ne-komoditních statků je spojená s produkcí soukromých statků.
Úroveň spojitosti je zásadní pro rozhodování v politice.
Když NKO je produkován v těsném spojení s chovem skotu (např. orchideje, ptáci), potom je obhajitelné podporování zemědělství v udržení produkce a současně i veřejných statků.
10
11
12
13
14
SPOJENÁ PRODUKCE – EXTENZIVNÍ/PRODUKČNÍ Komoditní a NCO statky 25
15 10 Řada1 5
se cu rit y
en t Fo
od
m
Em pl oy
Ai r
W at er
ils
iv er sit y Bi od
-10
So
-5
uc tio
n
0
Pr od
Stupeň poskytnutí statku
20
15
TEORIE: EXTERNALITY A VEŘEJNÉ STATKY
Pokud během produkce/spotřeby vzniknou jiným náklady/přínosy, můžeme hovořit o externalitách (-/+). Chov včel, hnojení u rybníka...
Pokud není možné někoho vyloučit ze spotřeby (kvetoucí louky) and spotřeba není rivalitní (i když spotřebováváno je stále dostupné pro jinou spotřebu) můžeme mluvit o „Veřejných statcích“ (druh vázaný na pastvu).
16
17
18
19
ROZDÍL MEZI TRVALE URŽITELNÝ A MULTIFUNKČNÍ
Trvale udržitelný – „taková spotřeba/využití zdrojů, která neohrozí spotřebu a využití zdrojů u příštích generací. Orientovaný na zdroje!
Multifunkční – „…je characteristický produkční systém, který může přispět k dosažení více cílů společnosti. Orientovaný na cíl (OECD 2001). 20
DŮVODY PRO VZNIK KONCEPTU MF ZEMĚDĚLSTVÍ
Rostoucí tlak zemědělství na životní prostředí, bezpečnost potravin, pohoda zvířat, atd.
Proto potřeba státní intervence.
Pravděpodobně také tlak mezinárodních diskusí o narušení trhu v EU a jiných zemích (WTO).
21
ODPOVĚĎ POLITIKY – PŘÍKLADY NÁSTROJŮ POLITIKY
Předpisy (např. dusičnanová směrnice).
Daně.
Poplatky.
Povolování rozvoje.
Podpory (např. AEO, LFA, neproduktivní investice).
Způsob řízení.
Podpora služeb (poradenství aj.). 22
ODPOVĚĎ ZEMĚDĚLŮ – NEJEN NA POLITIKY ?
Jak se uživit a současně dodržovat předpisy? environmentální/hygiena/pohoda zvířat limity? Příklad: ochrana vod, případ: dusičnanová směrnice - investice.
Jak efektivně produkovat a současně zlepšovat půdu? and improve the soils at the same time?
V zemědělství velmi složitý úkol!!!
23
24
ZEMĚDĚLCI A JEJICH ROZHODOVÁNÍ 25
FARMA JAKO SYSTÉM jako
Vstupy Prostředí
Účel
Struktura
Aktivity
Postoje
Prstředí
nebo?
Hnací síly působící proti systému
Farmář bere MF
Výstupy 26
Příklady mimoprodukčních funkcí zemědělství v ČR: Vlivy na změnu klimatu? Dopady na půdy a vody?
Vliv na krajinu (např. estetická hodnota)? Vliv na živou přírodu?
Vliv na zaměstnanost a rozvoj venkova?
27
ZEMĚDĚLSTVÍ A ZMĚNA KLIMATU Finanční efekt (přínos + nebo ztráta -) Varianta
Osevní postup a varianta hospodaření 5: ŘVO – tradiční OP 1: KVO – tradiční OP 13: OVO – tradiční OP 17: BVO – tradiční OP 21: BVO – tržní OP s odvozem slámy 15: OVO – tržní OP 6: ŘVO – tradiční OP s odvozem slámy 7: ŘVO – tržní OP 11: ŘVO – ekologický systém 19: BVO – tržní OP 23: BVO – ekologický systém 2: KVO – tradiční OP s odvozem slámy 9: ŘVO – OP s vyšším podílem řepky 12: ŘVO – ekologický systém, odvoz slámy 3: KVO – tržní OP 24: BVO – ekologický systém, odvoz slámy 18: BVO – tradiční OP s odvozem slámy 14: OVO – tradiční OP s odvozem slámy 16: OVO – tržní OP s odvozem slámy 22: BVO – OP s vyšším podílem řepky, odvoz 20: BVO – tržní OP s odvozem slámy 8: ŘVO – tržní OP s odvozem slámy 10: ŘVO – OP s vyšším podílem řepky, odvoz 4: KVO – tržní OP s odvozem slámy
Krátkodobě uloženo (měsíce)
Střednědobě uloženo (max. roky)
Dlouhodobě uloženo (desítky, stovky let)
průměrně Kč.ha -1
Kč.ha -1 min max
Kč.ha -1 min
max
1815 1203 974 974 974 898 745 745 592 592 592 554 516 287 210 210 57 -19 -19 -172 -210 -248 -478 -554
182 121 98 98 98 90 75 75 60 60 60 56 52 29 21 21 6 0 0 -172 -210 -248 -478 -554
199 138 115 115 115 107 92 92 76 76 76 73 69 46 38 38 23 15 15 0 -38 -76 28 -306 -382
3362 2750 2521 2521 2521 2445 2292 2292 2139 2139 2139 2101 2063 1834 1757 1757 1604 1528 1528 1375 1337 1299 1070 993
1986 1375 1146 1146 1146 1070 917 917 764 764 764 726 688 458 382 382 229 153 153 0 -38 -76 -306 -382
JAKOST POVRCHOVÝCH VOD V ROCE 2006? MALÉ TOKY - ZVHS
V oblastech zranitelných na dusík překračuje 24,8 % profilů 50 mg/l dusičnanů.
Část je z komunálních zdrojů (podíl se zmenšuje).
29
ZOD od 2007 (47,76% ZPF)
30
POŽADOVANÉ KAPACITY SKLADŮ HNOJIV
Při kapacitách do 2008: 6(0)-3-4 měsíců (hnůj, kejda, močůvka) – 12,3% podniků má nedostatečné kapacity.
Při kapacitách od 2008: 6-6-6 (hnůj, kejda, močůvka) – 73,5% podniků má nedostatečné kapacity. Zachovat
stávající stav bylo vůči EU neudržitelné.
31
Investice do skladovacích kapacit
Od 2003 investováno cca 2,4 mld. Kč a zbývalo dalších 1,1 mld. Kč na vyřešení požadavků.
Požadavky se ukázaly jako nedostačující - proto (NV108/2008 Sb.) bude třeba do 20014 investovat 4,7 mld. Kč. 32
ZEMĚDĚLSTVÍ A PÉČE O KRAJINU – rok 2000
Česká populace ocenila péči o krajinu na 3,9 mld. Kč (za jistých předpokladů až 4,9 mld. Kč ročně). Je poptávka po otevřené krajině!!!
Přínosy ošetřování TTP byly vyčísleny v rozmezí 5,3 – 7,8 mld. Kč ročně (dle dodavatele odstranění náletu).
Hodnota přínosu zemědělství přímo pro biodiversitu nebyla za celou ČR hodnocena. 33
EROZE PŮDY – VODNÍ (předběžné údaje)
15 mld. Kč/rok → 30 mld. Kč/rok při klimatické změně (odhad na základě případové studie)
34
PŘÍKLADY OTÁZEK PRO TVORBU POLITIKY
Kolik se má produkovat kladných externalit a veřejných statků – na úkor soukromých? Nakolik by měli zemědělci nést náklady? Chtěli bychom mít zachovalou přírodu všude, nebo jen v chráněných územích? Vyplatí se podporovat zaměstnanost v regionech, které se možná přesto vylidní? Které nástroje politiky se hodí na které problémy atd…. 35
SHRNUTÍ PREZENTACE
Co je to multifunkcionalita?
Jak na ni reagují politiky a farmáři?
Často zaměňované koncepty.
Farmáři a jejich rozhodování.
Příklady 36
JE EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JINÉ? MULTIFUNKČNÍ?
Poslání je obvykle jiné (za předpokladu, že není provozováno pro podporu). Poskytování více statků je více ve vazbě na produkci (půda, voda, biodiverzita, bezpečnost potravin, zaměstnanost). V některých případech i v EZ přetrvává riziko negativních externalit (vysoká koncentrace skotu na jednom místě atd.). 37
VYBRANÁ DILEMATA SPOJENÁ S ŘEŠENÍM MIMOPORUDKČNÍCH FUNKCÍ
Kolik se má produkovat kladných externalit a veřejných statků – na úkor soukromých?
Nakolik by měli zemědělci nést náklady?
Chtěli bychom zachovalou přírodu všude, nebo jen v chráněných územích?
Vyplatí se podporovat zaměstnanost v regionech, které se pravděpodobně přesto vylidní?
Jak řešit tento vícerozměrný úkol? 38
Děkuji za pozornost
Ing. Jaroslav Pražan Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha pracoviště Brno vedoucí odd. agroevnironmentální politiky
E-mail:
[email protected] 39
