1
Miloš Zeman: mezi levicovými sentimenty a diktátem osobnosti Miloš Zeman, který má téměř dvacetiletou zkušenost z vysoké politiky, je jako čestný předseda „strany jednoho muže“, Strany Práv Občanů ZEMANOVCI (dále jen SPOZ), jedním z nejvýraznějších prezidentských kandidátů. Často zastává vyhraněné, mnohdy nekompromisní postoje, jímž současně dokáže vtisknout pečeť „politické vyzrálosti“. Jeho současné postoje se na první pohled zdají být velmi zřetelné. Jsou zvláštní směsicí některých levicových doporučení, „měkce“ autoritářských výpadů a rázných „zákroků“, např. v zahraniční politice, a zvláštního porozumění pro potřeby „běžných lidí“. Jejich zastánce není v řadě případů tak otevřený a patrně ani tak upřímný jako byl v době svého působení na pozici předsedy sociální demokracie (1993–2001) a zčásti i předsedy vlády ČR (1998–2002). Silněji než u ostatních kandidátů v jeho případě vyvstává otázka rozdílu mezi rétorikou a potenciální praxí v úřadu prezidenta. Role prezidenta v politickém systému a vztah ke společnosti Miloš Zeman na začátku kampaně deklaroval, že hodlá být prezidentem „sjednotitelem“ a „zprostředkovatelem“. Prezentuje se tak i ve svém volebním klipu, kde se stylizuje jako „ochránce národa“.1 Politická zkušenost a značná ctižádost, na kterou ukazují s přestávkami se opakující pokusy o návrat na čelní pozice v české politice,2 činí ale tezi o „sjednotitelství“ problematickou. Jeho ambice a některé velmi vyhraněné a problematické postoje např. vůči novinářům, Romům, nezaměstnaným, muslimům, bývalým stranickým souputníkům z České strany sociálně demokratické (dále jen ČSSD) nebo také přeběhlíkům ve vládě Mirka Topolánka, spíše naznačují, že by Zeman jako prezident dovedl občany snadno a výrazně rozdělovat. Naznačuje to i jeho životní krédo, „Dají-li vám linkovaný papír, piště napříč“.3 Zeman by respektoval Ústavu a jmenoval by vládu za účasti Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen KSČM). Opakovaně uvedl, že by prezident neměl veřejně vyhlašovat názory, které by byly v rozporu s vládní nebo parlamentní politikou. Odvolává se na ústavní právo 1
2
3
Zeman zahájil kampaň. Chce být prezidentem sjednotitelem. E15.cz, 16. 8. 2012, http://zpravy.e15.cz/ domaci/politika/zeman-zahajil-kampan-chce-byt-prezidentem-sjednotitelem-905871; Fischer ve spotech kopíruje Obamova gesta. Novinky.cz, 17. 12. 2012, http://www.novinky.cz/domaci/287969-fischer-ve-spotech-kopirujeobamova-gesta.html Prvním pokusem označujeme neúspěšnou prezidentskou volbu v roce 2003; druhou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010, v nichž Strana Práv Občanů ZEMANOVCI získala 4,33 % hlasů; jako třetí či pokračování druhého současné prezidentské volby. Krédo převzal od španělského básníka Juana Ramona Jimeneze. Viz Úvodem. In: Zeman, Miloš: Jak jsem se mýlil v politice. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005; Miloš Zeman píše na linkovaný papír napříč. ČT 24, Volba prezidenta České republiky 2013, 11. 3. 2012, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/prezident-2013/profilkandidata/167703-milos-zeman-pise-na-linkovany-papir-napric/
2
zúčastnit se zasedání vlády, „neformálně působit na jednotlivé ministry“, navštěvovat jednání obou komor a také „přesvědčovat o svých názorech ministry a zákonodárce“.4 S ohledem na jeho osobnost a někdy přehnaný (a nepřesvědčivý) „legalismus“ v tom lze spatřovat přinejmenším zárodky aktivistického prezidentství. Dokládá to i jeho postoj k prezidentským milostem, které by – zřejmě ve snaze reflektovat nízké pudy některých skupin společnosti – téměř vůbec neuděloval. Proti dřívějším tvrzením, že neplánuje žádnou drahou monstrózní kampaň, neboť by odradil inteligentnější voliče, je jeho kampaň – zejména billboardová – právě taková.5 Zahraniční politika a její principy Zeman realisticky odkazuje na nutnost kooperace s menšími a středními státy EU se společnými zájmy. Takovou roli by podle něj mohla hrát Visegrádská skupina rozšířená o Slovinsko, která by ve spolupráci se zeměmi Beneluxu mohla fungovat jako „blokační minorita“ vlivu velkých zemí.6 Zahraniční politiku dlouhodobě pojímá aktivně. Klade důraz na ekonomickou výhodnost, příliv zahraničních investic a rozvoj obchodu, což kombinuje s razantními postoji a stanovisky k řešení některých mezinárodních problémů. Vlastní historické zkušenosti a reminiscence uzpůsobuje do podoby morálně-politických „ponaučení“, jako např. domnělého ponaučení „neustupovat“ na příkladu Mnichova či odporu vůči „revizi historie“ a zpochybňování „kolektivní viny“ na příkladu odsunu Němců. Řada Zemanových postojů nese rysy kulturní a náboženské nesnášenlivosti hraničící až s xenofobií, zejména islamofobií a arabofobií. Kosovo by neuznal ne kvůli mezinárodně-právním důvodům, ale proto, že je „teroristickou islámskou diktaturou, financovanou narkomafiemi“. Tehdejšího palestinského vůdce Jásira Arafata přirovnal jako premiér v roce 2002, během své návštěvy Izraele, k Hitlerovi. Islám loni označil kvůli vztahu k ženám za „anticivilizaci“, která je financována dílem z ropy, dílem z drog. V souladu s „poučeními Mnichova“ pak v říjnu 2012 podpořil preventivní bombardování iránských jaderných zařízení Izraelem.7
4
5 6
7
Vládu opřenou o KSČM bych jmenoval, řekl Zeman. Lidovky.cz, 4. 11. 2012, http://www.lidovky.cz/zeman-siumi-predstavit-ze-by-jmenoval-vladu-oprenou-o-kscm-p4g-/zpravy-domov.aspx?c=A121104_163528_ln_ domov_sk; Ovčáček, Jiří – Rovenský, Jan: Zeman: Nechci být ani srab, ale ani se vnucovat. Rozhovor s Milošem Zemanem. Právo, 31. 12. 2011, s. (…), část na webu Novinky.cz, http://www.novinky.cz/domaci/ 254886-zeman-nechci-byt-srab-ale-ani-se-vnucovat.html Miloš Zeman píše na linkovaný papír napříč. Tamtéž. Schneider, Jan: „Prezidentské“ výhledy do světa aneb Miloš Zeman jako bezpečnostní riziko. Česká pozice.cz, 11. 12. 2012, http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/%E2%80%9Eprezidentske%E2%80%9C-vyhledy-dosveta-aneb-milos-zeman-jako-bezpecnostni-riziko Vládu opřenou o KSČM bych jmenoval, řekl Zeman. Tamtéž; Šupová, Tereza: Česká faux pas v Izraeli: Připomeňte si je. Lidovky.cz, 15. 9. 2011, http://www.lidovky.cz/ceska-faux-pas-v-izraeli-pripomente-si-je-ff8/zpravy-svet.aspx?c=A110915_095509_ln_zahranici_jv; Islám je anticivilizace, míní Zeman. Lidovky.cz, 7. 7. 2011, http://www.lidovky.cz/islam-je-anticivilizace-mini-zeman-dt0-/zpravy-domov.aspx?c=A110707 _153002_ln_domov_ogo; Outrata, Filip: Evropa, islám a Miloš Zeman. Deník Referendum, 19. 7. 2011, http://www.denikreferendum.cz/clanek/11139-evropa-islam-a-milos-zeman; Kopecký, Josef: Zeman podpořil
3
Zemanovo zdůrazňování potenciálních bezpečnostních rizik, které spojuje zejména s terorismem,8 souvisí s jeho vnímáním některých ne-evropských kultur i s chápáním neevropských menšin přítomných na kontinentu jako potenciálně rozvratných elementů původní kultury. O co více Zeman sdílí jednostranné názory ve vztahu k islámu, arabským zemím a řešení izraelsko-palestinského konfliktu, o to méně je kritický ve vztahu k Izraeli. Výrazně proizraelská diplomacie posledních pravicových vlád má přinejmenším jeden ze svých počátků v pro-izraelské diplomacii jeho vlády. Vztah k Evropské unii Zemanův postoj k evropské integraci je kladný, má však několik zvláštních odstínů. Evropskou unii chápe primárně prizmatem ekonomické užitečnosti jako „nejlepší způsob obrany národních zájmů“. Zeman klade důraz zejména na ekonomický rozměr spolupráce, jak je ztělesňují technologicky pokročilé investice do infrastruktury, energetiky a informatiky.9 Jeho obhajoba národních zájmů se projevuje například ve snaze o snížení dotací pro společnou zemědělskou politiku ve prospěch základních oblastí, za jaké označuje vzdělání a infrastrukturní projekty. Zeman si uvědomuje disonanci v evropských postojích mezi předsedou vlády, ministrem zahraničí a prezidentem, ačkoliv minimalizuje odpovědnost současné hlavy státu za ni.10 Ve snaze nadbíhat skeptickým a národoveckým náladám části veřejnosti si Zeman neváhá v některých momentech udělat z EU vhodný terč. S EU tak např. polemizoval na úrovni „evropských úsporných žárovek, koblih v igelitu, řeznických špalků z umělé hmoty“ nebo „evropských záchodů, piva či sýru“ a „měkkou“ euroskeptickou rétorikou a vymezuje se proti domnělému „evropskému superstátu“.11 Zeman je „eurofederalistou“, který chce oslabit demokratický deficit EU např. posílením Evropského parlamentu. Podporuje zřízení jednotné energetické soustavy, jednotného dopravního a informačního systému. Jeho představa, že by měla existovat společná evropská
8 9
10
11
preventivní úder na Írán, Fischer mírové řešení. iDNES.cz, 15. 10. 2012, http://zpravy.idnes.cz/prezidentstikandidati-zeman-sobotka-a-fischer-o-izraeli-pev-/domaci.aspx?c=A121015_141210_domaci_kop Schneider, Jan: „Prezidentské“ výhledy do světa. Tamtéž. Kandidáti na prezidenta o klíčových tématech. Miloš Zeman. Aktuálně.cz, http://aktualne.centrum.cz/ domaci/grafika/2012/11/15/kandidati-na-prezidenta-o-klicovych-tematech/ Miloš Zeman: Považuji se za eurofederalistu, ale nepodporuji evropský superstát. Euractiv.cz, 10. 12. 2012, http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/milos-zeman-jsem-eurofederalista-ale-nepodporuji-unitarnievropsky-superstat-010454; též Co si myslí prezidentští kandidáti o federální EU? Euractiv, 12. 11. 2012, www.euractiv.cz/cr--evropske-unii/clanek/co-si-mysli-prezidentsti-kandidati-o-federalni-eu-prezidentske-volbyfisher-schwarzenberg-roithova-dienstbier-zeman-sobotka-010383 Miloš Zeman: Považuji se za eurofederalistu, Tamtéž; Co si myslí prezidentští kandidáti? Tamtéž.
4
obranná či zahraniční politika, včetně např. postu ministra obrany či zahraničí, je ale v současnosti nereálná a pro současnou evropskou levici zřejmě také nežádoucí.12 Národní stát, migrace, menšiny a vztah k církvím Zeman sice považuje silný národní stát primárně za programový cíl pravice.13 Přesto on sám na národ a národní zájmy nediplomaticky až provokativně apeloval už v době zostření mezistátních sporů mezi ČR a Rakouskem, kdy tak do určité míry napodoboval tehdejšího předsedu rakouské strany Svobodných Jörga Heidera a maďarského premiéra Viktora Orbána.14 Jeho „suverenismus“ a rétorika s ním spjatá se v kontextu propojující se Evropy a světa zdají být účelové i anachronické. Podezření šířená letos tiskem, že by se mohl stát trojským koněm ruského businessu či politiky, jsou v kontextu jeho myšlení spíše bizarní.15 Zeman, jehož vláda v roce 1999 poprvé projednala zákon o partnerském soužití osob stejného pohlaví, prosazuje ve vztahu k menšinám princip nediskriminace. Přesto jde v některých ohledech o rétorickou figuru, kterou popírá svými vyhrocenými až xenofobními výroky na adresu Romů, stoupenců islámu či nezaměstnaných. Sociální spravedlnost pojímá proceduralisticky; je podle něj záležitostí rovného ohledu, nikoliv zvláštních charakteristik jednotlivých skupin. To mu znemožňuje vnímat formy diskriminace a znevýhodnění přítomné fakticky ve všech evropských státech.16 Církve Zeman chápe jako přirozené náboženské „menšiny“, které nemají zasahovat do politiky. Byl a nadále je skeptický vůči církevním restitucím. Navzdory veřejnému mínění, které bylo v posledních měsíců otevřeně v opozici vůči restitucím, argumentoval ve prospěch referenda. Tvrdí sice, že by umožnilo racionální diskusi o tak závažné otázce, jeho postoj je velmi pravděpodobně motivován odporem vůči sociální demokracii, jejíž kampaň ostře napadl.17
12 13 14
15
16
17
Oba texty citované výše. Zeman, Miloš: Vzestup a pád sociální demokracie. Praha: Nakladatelství Andrej Šťastný, 2006, s. 15, s. 100. Srv. také Pánek, Jaroslav: Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí. Český text anglické přednášky proslovené na Evropském kongresu učitelů dějepisu v Praze dne 13. března 2002, dostupný na webu Britských listů, 13. 5. 2002, http://blisty.cz/art/10500.html; text nese některé národovecké rysy. Neznamená to, že by z toho někteří jeho podporovatelé nechtěli využít. Problematičtější jsou zřejmě dopady podpory Zemana ruskými podnikateli na financování politiky v ČR. K tématu srv. Žižka, Jan: Rosatom, či Gazprom: Komu dává Miloš Zeman šanci? Česká pozice, 18. 12. 2012, http://www.ceskapozice.cz/domov/ politika/rosatom-ci-gazprom-komu-dava-milos-zeman-sanci Sociální spravedlnost. Kandidáti na prezidenta o klíčových tématech. Tamtéž; Exodus Romů má podle premiéra Miloše Zemana spíše ekonomický než politický charakter. Romové v České republice, 29. 9. 1999, http://romove.radio.cz/cz/clanek/18688/limit Zeman, Miloš: Vzestup a pád sociální demokracie, s. 17, s. 49–50, s. 119–120; Kerles, Marek: Velký kritik restitucí Zeman nadšeně chválil hospodaření církve. Lidovky.cz, 4. září 2012, http://www.lidovky.cz/milos-zemanchvalil-hospodareni-rakouske-cast-sumavy-a-tedy-i-cirkve-1ib-/zpravy-domov.aspx?c=A120903_210446 _ln_domov_jkz; Miloš Zeman: Kampaň ČSSD proti restitucím připomíná Árijský boj. Novinky.cz, 10. 8. 2012, http://www.novinky.cz/domaci/275659-milos-zeman-kampan-cssd-proti-restitucim-pripomina-arijsky-boj.html
5
Sociálně-ekonomické otázky Jako někdejší ekonomický analytik a bývalý významný aktér ekonomické politiky státu, má Zeman vcelku ucelené názory, ovlivněné zejména keynesiánskou teorií. Současnou vládu kritizuje za snahu o „snižování“ (faktické zvyšování) daní podlamující daňový výběr i fungování ekonomiky. Tvrdí, že je-li složená daňová kvóta 35 % (pět bodů pod průměrem EU), existuje rezerva pro další jejich růst. V souladu se svým keynesiánstvím chce zvyšovat příjmy zejména zvýšením přímých daní a progresivního zdanění, nikoliv nepřímých daní.18 Po roce 2003 Zeman ostře kritizoval za zvyšování nepřímých daní také sociální demokracii a její představitele,19 avšak DPH zvyšovala i jeho vláda. Navíc na konci loňského roku prohlásil, že vedle přímých daní je třeba zvyšovat i nepřímé, a že by se DPH mohla v budoucnu pohybovat mezi 21 až 25 %.20 Východiskem z krize jsou podle Zemana nikoliv investice do spotřeby, které nevytváří žádná pracovní místa, ale investice produktivní. V době jeho působení v čele vlády sice příliv zahraničních investic skutečně kulminoval, ale nebyl spjat jen s investičními pobídkami, ale také s vrcholícím prodejem státních podílů ve firmách a bankách.21 V současnosti se Zeman nezříká sociálních investic jako např. výstavby domů pro seniory a vytváření pracovních míst v nich.22 V řadě zůstává sice názorově velmi blízký levici a sociální demokracii, ale své názory a pohledy jako už dříve účelově často uzpůsobuje situaci. Za žádoucí považuje sociální soudržnost, jíž je ale možné dosáhnout jen v případě „reálné solidarity mezi mladšími a staršími, bohatšími a chudšími, zdravými a nemocnými“. Miloš Zeman se ale nezdráhá účelově a neadekvátně – ve shodě s pravicově populistickými útoky na sociálně slabé – kritizovat lidí domněle zneužívajících sociální dávky: prezident se „musí postavit davu nefachčenků a říci jim (…), že by měli hledat odpověď sami u sebe“.23 Korupce, klientelismus a lobbing Za jeden z „léků“ na stále silnější prorůstání politiky a ekonomických zájmů považuje Zeman legislativu. Vedle již schváleného (byť „nedokonalého“) zákona o konfliktu zájmů má na mysli 18
19 20
21
22 23
Miloš Zeman píše na linkovaný papír napříč, Tamtéž; Zeman tvrdě kritizoval vládu při diskusi na VŠE. prvnízprávy.cz, 30. 10. 2012, http://www.prvnizpravy.cz/style=default/zpravy/z-domova/zeman-tvrdekritizoval-vladu-pri-diskusi-na-vse/ Např. Zeman, Miloš: Vzestup a pád sociální demokracie, s. 86. Zeman: Daně se zvýší. DPH může dosáhnout až 25 %. Týden.cz, 1. 12. 2011, http://www.tyden.cz/rubriky/ byznys/cesko/zeman-dane-se-zvysi-dph-muze-dosahnout-az-25-procent_218713.html Srv. ČR od roku 1993 získala zahraniční investice za 2,5 bilionu korun. Patria Online, 19. 1. 2012, http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1992141/cr-od-roku-1993-ziskala-zahranicni-investice-za-25-bilionukorun.html. Řada investic Zemanovy vlády se navíc jednostranně orientovala např. na rozvoj automobilového průmyslu. Miloš Zeman píše na linkovaný papír napříč, Tamtéž; Zeman tvrdě kritizoval vládu při diskusi na VŠE, Tamtéž. Kandidáti na prezidenta o klíčových tématech. Miloš Zeman, Tamtéž; Dienstbier, Fischer a Zeman si po první společné debatě ruku nepodali. Novinky.cz, 8. 8. 2012, http://www.novinky.cz/domaci/275408-dienstbierfischer-a-zeman-si-po-prvni-spolecne-debate-ruku-nepodali.html
6
zejména zákon o prokázání původu příjmů a majetku, jenž by umožnil nelegálně získané majetky zabavit.24 Přestože Zeman může řadu návrhů v této oblasti myslet vážně, je známo, že v době jeho vlády a tzv. opoziční smlouvy se objevovala řada kauz (bamberská aféra, Aféra olovo, kauza Štiřín aj.). Ačkoliv ne vždy šlo o korupční kauzy, a ne ve všech z nich hrál Zeman ústřední roli (někdy ji sehrávali jeho podřízení), tyto kauzy podstatným způsobem ovlivňovaly politickou kulturu v zemi. Z hlediska klientelistických vazeb a korupčních praxe nelze pominout rozdělování pozic ve státní správě mezi ČSSD a Občanskou demokratickou stranu (ODS) během jeho vlády. Zeman dnes může být docela dobře „čistý muž“, daleko více obav vzbuzují jeho spolupracovníci ze SPOZ,25 a také financování jeho kampaně, na které dohlíží podnikatel Martin Nejedlý spolupracující s ruskou společností Lukoil. Na konci listopadu se objevila podezření, zda opravdu Zeman proinvestoval v kampani jen 3 miliony (chtěl utratit celkem pouze dvanáct milionů). Podobně se objevila podezření týkající se falešných sponzorů, jako se to stalo SPOZ již dříve v roce 2010.26 Shrnutí Miloš Zeman je zkušeným politickým taktikem i stratégem, který dokáže většinu politických principů vhodně uzpůsobit daným okolnostem. Jeho levicové sklony, zejména v socioekonomických otázkách, jsou více či méně stabilní, ale dávají vznikat řadě pochyb, např. vzhledem k sociálně slabým („nepřizpůsobivým“). Jeho vztah k národu a národním zájmům je přinejmenším dvojsečný a odkazy na něj Zeman bystře využívá k získání politických bodů. V zahraničně-politických postojích se významným způsobem rozchází s tradicí progresivního myšlení politické levice. Představuje silnou osobnost, která by prezidentský úřad nepochybně výrazně přetvářela ve svůj prospěch (a v neprospěch svých nepřátel). Existuje tedy řada domněnek, že v případě Zemanova zvolení by jeho prezidentství představovalo, jak napsal Jiří Pehe, „pokračování Václava Klause jinými prostředky“27. 24
25
26
27
Přijetí tohoto zákona podle Zemana ohrožují vlivné zájmové skupiny. Srv. Kandidáti na prezidenta o klíčových tématech. Miloš Zeman, Tamtéž. Svobodová, Ivana: Komik, který děsí. Miloš Zeman dává dohromady starou partu a míří na Hrad. Respekt, 17. 6. 2012, s. (…), http://respekt.ihned.cz/c1-56172260-komik-ktery-desi Kmenta, Jaroslav – Klímová, Jana: Zemanovci uváděli falešné sponzory. Nejsem pokladník, říká Zeman. iDNES.cz, 23. 11. 2012, http://zpravy.idnes.cz/strana-milose-zemana-uvadi-falesne-sponzory-fm9/domaci.aspx?c=A121122_212906_domaci_brd; Golis, Ondřej: Zemanovou kampaní protekly miliony, na účtu má stovku. Lidovky.cz, 23. 9. 2012, http://www.lidovky.cz/kampani-zemanovi-protekly-miliony-na-uctu-mastovku-f97-/zpravy-domov.aspx?c=A120922_140857_ln_domov_ogo; Pálková, Šárka: Kdo platí Zemanovu kampaň? Exekutor i směnárník. Lidovky.cz, 14. 12. 2012, http://www.lidovky.cz/zemanovci-taji-sponzoryprezidentske-kampane-fqd-/zpravy-domov.aspx?c=A121213_173539_ln_domov_spa Pehe, Jiří: Klauzeman. Právo, 12. 10. 2012, s. (…) (text se zde jmenoval „(…)“), dostupný na webu pehe.cz, http://www.pehe.cz/Members/redaktor/klauzeman. V některých dřívějších textech z letošního roku by Jiří Pehe vůči Zemanovi více shovívavý.
